diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9d3c7dd8d3ea11f46a34bff7036f040d2f2ae27c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:929c99ed00833c43226764197827bea12c77de0478f56a517cdcd7e491dc60c6
+size 1450496
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ba2cbb481db02b806317b6a83d7930856a12c404
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ddfff4f90b4479ec9b02d4f0cb8f28420c2cae23f76e6ef3b0f72896301f5e2f
+size 1495486
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cf01de7055523fdb1019f1f9cb2cc2b4748c58e4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:c8f2655744ec67c6c5427733df8f104c71baef70cfd5c483ccc8ea50391ac53c
+size 1432668
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cc5d9475201a4aef85aee6ed93a44ac45dc45b4c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:afa54af176809ecd1b693c19873e70b86918c1671df95fa22d5488c638b78574
+size 980122
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..130e5b16597b3c8956d8b7a9252eec41417d51b3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7cbd79f0164dd016c4f48ee3cca3547503da4d9315014a66b271ed282667cedf
+size 1162080
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a64561c443c087ae8b893ef489e6134950a8b2e3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9393ae19a9a6d6828b0b9001a1fb0ef4b3418887d5a071cd8cad4757fcdce1f3
+size 1078576
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fb2392b9c1c32f761611a91b480d4b5ff900eeb3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:385c810bb6a57c6d497b1504719d7ff56984212fc4e4ae1cb48704870602f5ff
+size 1327499
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1e8e6fbcbf35d84c03f8bfa2e224abfda09d4355
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7f9ad7448fed8fcf711d6b53ced29e64b3c93759830fcee18cac652ffa46a7aa
+size 1219144
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d6c9d6c82d3b86f94791454e89b35f81e0d4eb1d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:158343400e001bc53ff10e849af37331a4a160cc682de4cdf87842740d596138
+size 1279927
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a47cc6dce268c54407a2587ac643a86c2d5e3d38
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9c66505ba513b6fd56e1f19271dd151438cde59252c767cbef80f2c26365889f
+size 1029802
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2be2d07482c9de8351bc4537dd9daaec6eb19b9d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:34014a55af63221ee6370ac6e24a56dec55299f3f17577cf1922685b5aa13ad2
+size 1159108
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7a34fd542ac114732d103b7bcefa4fee21badf64
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:37854aa4eea448e7dc8096717593ebe11b3b460aec0d85c369f4081ca6e91df8
+size 1058532
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..13cf2350e109f692a35c400977f63b75e042ee75
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:aa9e2b5be7fcfff198bb3af1dd2e372502e114f56fc6efca240a070b7fe7ce8b
+size 1166564
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c0868f3f32eb010631e02a64a561cd1e274be75f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7d0fda627dcc254b67cba1a8e1c2c9e6c6bbdb000381f5b48fd336a27edc22f7
+size 1295695
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed49326605703201e4fb776e1760818352d23b17
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.bg.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:29fc345404937a6ea3641b6fb8d362cf19974926ac7fd08160cf8419d5111efe
+size 1259934
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..789b58ccc5c499d4126e533cfa031d9445643f75
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5ceda0790e72aaae79407c9a2f9ea7a566d494ea6ded88b0a328ed488d7705e0
+size 1360487
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4474ae1c2c539f1f765720e97bab263f7c35cd7b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5e9c0c09290c5feddf90a705693b8423849b21e7f6c58df8e12f864d053be52d
+size 1374097
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..509c292b6c0710fdf99c99bf6bd17c7f38a7c317
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:18bfbc10c96c6a8e01ae518af490e0a2ddb0350fa709b45d8e21b58a06a60323
+size 1383738
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dd0cd0e46cd427e2f03a85a6b2a49bd82e047706
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9afb45fe1b463a2ce9b9a19f6e2855dd8a296f192042e51ab4d62b34ce65e38b
+size 1001951
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8aa3f4a2e91b49151d560ec49cde73928b08acae
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:488197737c8108ca99ba582f03373b7e7f26c6ba0585f53ba7a55e58672204fe
+size 1101866
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fe3b7468202ecf03873cf39491120d116a0a31a5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7ba449c7d5d6977b700baaccf3e8ac6eb488acc676e86fd79610b99c7471a27a
+size 991364
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0300db2bdded885c5f8d74db0588d80915852527
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:44a247702cb8c0b5dbf0ba7049cb0b661b3f131afce150c78af3b585312fe917
+size 1347685
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e22176ccfe42b9616c5b9083dcb2364a74424384
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:895f077c448b70a22c8ee1b388a0663435d4cb50392c21059cf0c43ef030488a
+size 1252824
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3121a99727a96bdc642ca8a4a1c8500ae92e38ad
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b8c93c47cf3a38559e623d67065242c6e52bcf1dec79758a78b581f80d58db1a
+size 1258522
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..afe7da37c7a2ad224cdb5269bc31f9ac31835c42
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:eb19cb2ecad48fc0bc0dcb317503883b2ef5b6b997139fb9459f866312504656
+size 1001000
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3e92e652c15b8f56eb124820dc2f653b94ee683b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d33101bc3359d612d64ca48e9a5157f49cd409d52b19e7ff372cd0eb8d2b7500
+size 1194886
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..466eb1c1b71dc477802d4eb4ff8168526e31a6bd
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:c7865493da6b11dce776588dbe519f6e7fdb372d10a7ae59ee6ac7f7e419131d
+size 1063818
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9b51f077d412c7ec229722d74d7d35fdc7cc4f74
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7992a68b270775fbcabf120094a3caa6b85bce6f4607c948d6208c0a1973781e
+size 1193687
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..740a6c050cea7676bd0ffbd56b5b9f408b0d32b0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e72ac01aedc1c368c436b076f344def6fa96293839540f125dd3b031408f1089
+size 1338809
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c3a230db6e517f3fc31ddb22051128b5f4e68987
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.cs.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a3d1cc06f4d3a07bd535410f6cd3ed861a78aea83910303d8343c3eba01a92e6
+size 1251436
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0cc7fb11b085dc4666f3df9686597746e1b1ee3b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:af746a3c8942bea34b54b0804d9721f5ee38a6444cf78d59bd16c5e1b320697b
+size 1381575
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..44e5b7579868343c6565362f272750013d053b01
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3fbe4a930f8df7faf8d97e59ac71f6d99c3234acf920a11dbd026ca378a8506f
+size 1374624
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..51bfaf13b3b0bb297054d9d7a1527c5028352dd4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d98d6b2aa840673f9f69f4ac24ce1ad45f063a52273bddab51e03493c77926ac
+size 1350824
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..04cb174af698a966bb6420544eeedddb219f519b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:db9eda89dba4de6dd20e3e68b8a558516f617c260aba201ecce7cb32e97b1f8f
+size 996694
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..76cb60a656af5025676df5a0867869b235298bb6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8e59dd82309763abd16e087ca16c7862de1e362aceeb80db3a511485654bae3b
+size 1182874
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9abb1a102c0ec799499cdbc2e5515966579bd46e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:227aebd2ea463c667564abae73f6bf79050b6e467803b6d0c9ea68a408d0755c
+size 1015776
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7043eb334fa8af6432877bc0430a743bddf9e517
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7642742c6a086bb0c81d52ae2b9a162d03d538659e7912ab1454bf8415772a9c
+size 1268430
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e574ed20a9b752a032172b9d9d1f51a83ee3412e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1efac0c6430adf952049b53d6ed454f7130636edc993279cc85dec20faab4d3c
+size 1167103
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..989181533732fd1cee0a4ced9c9c688ee09492f6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:01b26df755901171db9173a5ecc26adb7da36cad4cc72475771b4ac8da809b7a
+size 1209832
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9c5b506e8b4900ca089fd14fdce02aeac8fb9c79
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1593fad77ff9ca5db2e4d8f141ad05ebcb09b8a5da1f3bd6b4c459c2466f9947
+size 968853
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..be27d20ff057e6c9702927f654db9d405c31c51b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b4968ef78207aac7aeaef1d54e727a6e28a2e61ae291381baf2534457792cb2d
+size 1143655
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed5a6e7f42698735661430bf2870b305e3efb835
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0feee89d4330018d93fe86e6fb85ebffb11b49d92d63ed459c0d72a45d02e7c6
+size 995529
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6b6e18986ef185f1b9e0366c45145491497886b6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4a325575d6303e22fb589c6633361e13b7e4af29865a2a87623588b1ed0a10f8
+size 1128843
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d72b2132e37d8e36005afbe93c529d4451623b82
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6eae5c4fff7a50fcd965cfa7f4643fb594bb9c9426f4d2ac6a0185a7834edca4
+size 1356617
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..28b4ddeec76ac69bd4e372d1faabd8e1a5f5039b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.da.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9814f6c7b046317295458f6d840ed8b1f0c301b96dc6d5598566ac8c1baf519f
+size 1206855
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..20489121308bf83a9ec3c9931f130721090c8b35
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:731bbecfdbcf2d32464a3b7e64aee8e53adb8c81048a9589fd974815db869360
+size 1440330
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fcdbfcae26442cd5dfaa10318eb0d1fde746ac2d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:627e24f8cf2e73855846e46fbfd18d8851ef5d201a06223834988a6e9d6cdbec
+size 1526485
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4b3d3712b308aecead8b9175a2d3acca755232f5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:241c5068699e5e3bb4617cc014579ef9a1ac298604e9893fdfc4ef1fce2c0d58
+size 1477471
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c970d0c9f26d8fa7273a9ca4d2f415755da0e795
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a61846d94a7a24ba1baacbdef108a06d2666fcdfa45c2216ef04d18a9ede4047
+size 1144775
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..955ad2a72fb3377bdb393c0aa608838251925f0f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:eddc8d0d30ef0b05686b41d508702e3f0825ed49c5dee64bfc17b3dd2f0f8524
+size 1339313
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4fee242754fa3d7c0127f8f0f576cc63da3311a1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ac22e46d08c86e65cf4405534ee425cc8389a4d548abe64520c0b8bf4de55529
+size 1168831
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0f62545e25bfdae9b84e675559fc73dabb33bd29
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e77ec4c29e0307a5bd7663563ddc16b7825ac097f83728d45f748b6d4883dbea
+size 1422662
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..854d56d9054cb131c561849a6a02b65f9201ce55
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:47609da42243eb6f777e5200e4039557c50ef3ae7c4e998b9022cb4a4bf90a15
+size 1305672
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cc46319489dabbe03dadb8631f5a8874fe4df993
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:704f49ecefd39315edb338f3c98f09abeb9d5b4ab955476ce6c90b6c05a3259d
+size 1405382
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c421d8a3b282313a8fe896fd0a82aa69ccf8f0e6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:bc416396340c5c8027cf3b061b292fbf2c348c84927bad141110bea7cc623df5
+size 1105155
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d6608601506518bdedd9cc3295063f3f0813f743
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8ced840bbc9ca8b78626b3f98122ea3bbdc2c7e4cb12640211266eaa4982c094
+size 1305549
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bc1d7043d03c4a6e8280bbafc717ab4ceb23bed9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5e8c7574fedad670c01841915113b2a9eca6c444b043f2bbfbb7922f3e96c15b
+size 1177112
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..561ff73ea6e6b73b58bf38cfeace9d24b5295c63
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:fcd624c556885e29daf36a56f571df96118d226e567456abf4bfb5a60f0ecb1c
+size 1307581
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c15873f369b297675a22923de93e293e63e3ed61
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d0ee37afbffee6bfef736256ab47396193685196c7a34ce8ad320ed01ee4468c
+size 1466469
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fc7b990492694e42151fa814d47d194605e63ff0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.de.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0d419644e24b47ea43bc29e8cba2a23fb78cf95ca203a11f4f211cba3dfc4639
+size 1453855
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1237c546960fef56f577b8091bcd943df3091c87
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5c0c782a0a25c8eb50666af7ce137f0583a3a719ba9ad0aeb4d404d5a467dfdb
+size 1572848
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d430723ad8a24ce0b1740fed4bcc32df8d5f1c13
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:16daadc4e44e44697405e596133699f24ed254b010d79e632551b06801fc9235
+size 1614706
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..774fd505e90af7828c0c3043ffd124ed921596d6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e9c2b828f35ed87ef293b06e73fdf3d6b9c97c9ae00af86f2bed8bc59c9f09d0
+size 1541056
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..74634745fb7a01dbae87d001ee669789d9603294
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:caedde64ba78e383dffe432439c030657cac4006291ba6830be78a3d2e3d132e
+size 1142199
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d2c30da15847ea08d1060ced5de286fd7bcc83fd
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:34f8c5710a014eb9bbb5ebf2ad81853262df131230db28e10a008e00bfe69ab8
+size 1377843
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0aa51898fdf643f497b6487d8cbb10be0ada3c10
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2133c7b6a0f8aab8a1f0525b270f310d377df4802c8ae047090cfdc1e40d6b4a
+size 1192962
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bc0ba07beb44ae11f680cd56f3e7d65c6f9eb4d9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4148cb8c33b508266d9cf52cde6595f9e5eeb115b07cc486b1c7ae7123bcc5fd
+size 1557387
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..676503a279b7c507d0732e85209f60f7fe567e1e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7284a4a76e1a65433fc777c38c36f671e8387bc5511612537ec1ba74d55d4a0c
+size 1409497
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4527b54d02474744442e84827b5f19bcc1b1ac9f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1df583515c2c6ba38fcb5b694a11e9d04fed014c0a9561274556de46c5a112eb
+size 1412987
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..83fea96ae49ec23574977e79625858c191d8199d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:656944448ae13decedc2ae97d64b5874c0492ba5913958d95268c3dd21a0a8ca
+size 1147320
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7184ba2b7e687c99496a34166df34b24dafe3f99
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9d0b2c4d76d31d69ee2bdbbf4fbd19c4d39acdba6876ec5a749d7770d5450317
+size 1355079
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fbed06ef6dd4b888bc0052ada5d352136a17daa0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:cd0694478b6a9756205a8a06bc7d45a4cea476089587d27f75b242d027d8cfda
+size 1250180
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..701d4d31d6da41b68d9757e996680e2a51279a70
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9a452d117b7265afa7f54e9915f3cb0854181ffaf125f6e5d530985215fcda9a
+size 1402972
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..92660ea55f31748735b759b26418acc719c29e3e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ffa17f450ca5c4151f3736a3a21dfd414cccea59ca15a3a4b36f74fbf2c6e629
+size 1592062
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ae759a15f4c78fddde5ab28d575a24ed79b3f79f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.el.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f4d8a92bbc4cf3c103b452f324b99e2e1e09bf8864c320f8cf9f6f7e77e441b5
+size 1455941
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f3287282c328c81fc4ccf57ba09358295916b5ad
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8ffce604677788b26b91e1c6ef11be0e5a2de2f5a8fdd427ff77104d60631413
+size 1220444
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1a030db71f127f65c3f7b9c3b6a94c94a9102cc4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4a72b82335d87396d109f61f53ab6650a18c65675c41aa7800d890df3db3852b
+size 1202752
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5403b72d3d1aea47dd217aadbefba10c59ff0940
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:48561dce9c8ecde90cca729e69f4418098c3b1ae77ca572d712d2effaf5b300b
+size 1233437
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a21959079e0c1fce7ffde0405ed6b874c1675aab
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6edd9412d5af5f767c4fec29bc1ef12f02abd3a1925400bace7ffaae0874576b
+size 899415
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fb24ba553c45a4c75705259279e0d26e1f709e12
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:504b83a52dd35a5a9fe44410aad3db4751250c9c2cdc30e1f0bd25c319ba8370
+size 1072912
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0b7d4584e964becef4581b19be40dac9b929b782
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0007c2415e1835bb8ccc587aeb4b8e5bfb50593cf45f11c69563e05ea80f46ce
+size 967943
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..24155c341b9af6c52f7089394cc7a7f62fb2f174
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b6b2c58687555b7eb5db41033ca0bbde761b6f47d2698c0dbeeb5e870b13712b
+size 1145210
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..84e6b48eb537cb0804e401af3bfe6fa355a4ba6a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:46df589c38d2ecb779e6861679016c495326243eaee8d58d89789b28a1889247
+size 1057429
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..89073f19f4e0b6a3d05dc7da9718a8a354519e09
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:48e6e251923c82a1d03428e9cfe7646713028743052da3b18649fed6b03b4583
+size 1086608
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ba2c7cf8501697223171302a28062917ca006f95
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e5be295d532222938a17f002728ebec55f2be3fb3feb83eb18be7f34b386f31d
+size 882232
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cdbb7d27d8ab5f6ad35825bf49afb689797f63d5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:882d4be1749204677691d9fb7fd6976bb8eb7c1436aac686a63ac0af6692e3ec
+size 1015856
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ac3ea79ec9fdb8ae3e9f5c376971612c0ba392c9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8724476dc4e5f5038f46a2751e0c04c1c25dbffe5555c5afb736a9eb0a5bf0b6
+size 977885
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b1b6cd413e739b2e78215acfc323a31b35690b78
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a23a3e41ff122b842b7fe11f87d5d04c9351df9b7fad470b5e1e263eb6b69557
+size 1079444
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7eaac89d21006b2fbc72703265348648af5d48e3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b61192218eb370d7520adb5a18b101c2228df54c7828f6e738822da2692f5f16
+size 1201195
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..96e66225ff68297872b0dab0e214567cfe0e477a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.en.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2805b2af396992adc5260e287deb38d18425ac59d5237ebc73fa145811f1f89c
+size 1109637
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c25f5acf4f36fd57ae2e5a3effeafded33fc13aa
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3b28ac7a204aaa33d3fcfc22c5c0a67f63f868fb2fdfb7999d2a39efa70bca97
+size 1331949
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6e6df60575b7cd701ed020d30fc34bc072e3992a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f6293e8314ebed0a69d4ce8bda2628d43a46134f2941453aece94882536b5ce7
+size 1311677
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2da7ac849f8f7804caf33f425643038910c4adb2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8d16966ae69ee37b86a24a6f699fb7f2633ac877a05cfadaec888eea76a869a3
+size 1325019
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8d8893b8dd0bcb25e7838834f87f9697fb099bcc
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1514df6837f66f2d8b7d4a5ea745d85bd43db6621607d4dcf1c7dff035b2f03b
+size 924753
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f21c7c401f5a25ff42cd0a43cf71764654add525
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:496cc401a3da038071b49745b920c837213b7dc1a02ab2c797c439fa22c37f29
+size 1145236
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2a2965d520f5a075b017f727b2232ab44dc9bdb5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:91b6bb425c97869ebf5d8d98a6597704bea89c4ea03bc26f0fc44e5c4ada190b
+size 1044638
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ebe76122164737e1e99c4ac08a94d2c6dfaeb86e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5d0cdf3fdd9031aa894db5eed330eb6ff2057ce4753aafef536d342ca47157b3
+size 1250425
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..04d40a2a78f91d16f91179bdd41fa160e5dd70a9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f02920ef95133af61bdbe84b05c08f14296a725ac400d1e4557ee0559da1df5f
+size 1155723
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5e000da5da3d007eb9c37552a5bdf918cd8e4896
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1a4d709bb829ad5a9d5f9187359f04757f966856d6c3bf68739c7ec67b39b003
+size 1190852
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cdd06cea01833a161266a0e7fa055fdaf08e766a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9f785bd7afb779301f934f99138bb5ef1751c2a5ce5423a17b1cbadf2b288d3a
+size 965088
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..206c194ac36799bfeee7a2496ad68086bb671c70
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5bb5841eedf86e82de2b7e7668ad9c3e09b0458bfeed90ede66761380ee24b91
+size 1110867
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f5ffd433f9ad19c561ff2d6c3e61693e17b0aef6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3b35b2ca257677d5c7599889a1adaa39636782721c4ca2dd0a4e793986ce81e5
+size 1098968
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cac74aafb56e47c7036e43eb28f306d713754236
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3f3fa4044f2d3edb17919dc3c24c3b474d3bb857e1dd617fa0ff54c036b51f90
+size 1111742
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f6c8650d0238d34700a50ddd8b7a16038fde1cd2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:bf4511a331e14bcf09b12f1c9e6096b51a5534a6503be8e2a098b7c911010af2
+size 1298376
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3d311978b51b796e298e125584b06cc9acea47af
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.es.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e4e1a543e331bd7b92e4e7c289c52ca2f702eae74fc450f1d516adc2af1e29bf
+size 1131214
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a49a769c3686e8b1c801d0e653632ae1c87e94de
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:957266c8fedd8428f41a873922e0086fb203c1f173bde011fe3bdc1fdb0e1d40
+size 1109286
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..859d9731e6a523c801b8317c5d62c3c66da381f5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6dfbd0693129375639d61fe2cf50e96784dd3afe58e2108931b24fca704f9a5b
+size 1120134
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5a941f205724620af089b951b97d1b98d5f4d999
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d3eb9784605c519090805b9ee5f3622c7e99a3bb445e9be1fc4509f1090a9f19
+size 1146932
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a34c82c079b8a613a4d98edc0585c6ed920199de
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:266f7c7aac7388f5a893345659d1afaabfb4fc28ca1603703808de42cf55c4c2
+size 875117
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fa062c31ba11593048bb5fcfd32c1444f1edf157
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9f9813f599b85be73ff216ca9a40eb51eb4bb07b9909722fbd33a7a0d7cd4bed
+size 1047961
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f18f2fbb042a0178ae3923947f09aa8af1d333ef
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a5bf052ca3407f7c40ded6904719e543f894b481111ec46648669a5aecc46b37
+size 930154
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b2d6d66f6289aa78ba818f1a20450eaac0a6e3ea
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:44e28083efbdb58df7c06316535792633b97c9558f7adc4b756e0eb36d0bcac2
+size 1182722
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..034148c2aa3d839c901e17630a2b3b23959b26e5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0b6e0917f5fcb62804913e207df780af757c17d60629598293032a3ea1bf52b6
+size 1095032
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..aeb98d4c4cb5f2ee82c7835daf3bc11bbf0ed96f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f8af3d521ca0423248cb61a31e180992a3f5bd3f9665fc47aa019016deeb26f5
+size 1070151
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4bf5eccbbbbe91367f67e6b9ebad6e9bce9e41b4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:239ed126656412e44f37a8614ae788c542e869642316fce192d1846a70e7367d
+size 838586
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..245e8a7278cbe2d96f2b7e7fe5799239ed23375a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d45438624d01ffa0c3cd52452f631623b6f8fc915d8ddd7866260b1cae2a114a
+size 1004251
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..95367749b7c42ffe2f3b1e4c7bc4575879c516f3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7865f8dc522b2ecfee2c9fade54436f8b918fde50f409dfa279f980be1615901
+size 954048
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..65a3de27c6ec6382123b1e499c161527499ac792
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:aa24935c09461e270900c62fe820b9e8b2c65333c99ecf99da88667f2c665670
+size 1029581
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ab41689ce2b8084cb03a91f19706d489e611fb8c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ad0b3f8f449f1d1f49259cc48a56529abc53e66aea8d1e811bb99fc0ea12d688
+size 1185587
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5bd3f05180ff2cf54622cf822888961591b9bb6c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.et.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:61be41cc0164c74a385cb1acfbfc2991b0fadc82dc235d9602567de9dde0f5ab
+size 1055501
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..710d4856ea8bb9759a503cdd10ffcfd31c9aeb76
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0fd897cf9995f0949668200a48b58354e6d8dea2d24eb795575cc4ceb53bbcdc
+size 1161422
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a54786927854284640c062a971bdf99e01bbfda4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9a76c19aaa4b3dad2961e0e5236318d1c50809ff23d99972d062946120526671
+size 1260416
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..67ed11de890c59ba2d633f898b284da944ea2009
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b393df6f77714ac92fd517cccc8851b7e8150326bdc3e7e42453b1b0c8d5a085
+size 1254177
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5548c382369381edfbfc0b7b390ade6d1216d11e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:81ede8ce35cb69ef67324d8d5b178e60eea369c7e441377614ee4104b57d6a60
+size 929412
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..be355921936aaeea67d5c6dfc14c6ba0c1f8ee03
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:99d4dba7e8052853da5e763625baccc311ea0c32cc9b0effb374aed2b324cdb5
+size 1186584
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ec95219b2f0525e4cac3b2ddf8df780d580f3cde
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:26854621ff069a3493f206f3069b251b0810b9b67d38f584d7b524106cf4f9e7
+size 983072
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..faccd00a8538ef0945963485cd8d4d6cdc5244d2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:be3489117afc449c1ff012faf0f834891c6a67fda6b81d67670f5fa81074267a
+size 1185355
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..42e87cfcba2f67d02bee8b1a632f17db18b40629
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:36981e311028e196ae6c33dd8a03bc9a8ab007ef01252cd929cd303edcc665a7
+size 1124341
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..71db93d2e347e231a8fc65afbfefee1f75bf4566
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:397c62952a02ac9bce6b9419c335d877a6ec80dd7a435796814b889eddf71cbf
+size 1139080
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..020ba5ee27928a3a60da55ca266f782fbe11858d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:15909573e9ba9ab1039ac75df80da79e0452e119d9c2882bd525f8107e01de36
+size 882570
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..03f024e241f5dfc9456b6248d953ac1b0b27674e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:00f506e28c8df45359a86d93c3dabcf5aadb12e5ae3f7e02ff912b0dc38b476e
+size 1059047
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5f99467c3d37274799e1e6a35d33e64cbe16542e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:94235d3dc07fc6c11b9637224bd4a0a35947b08703b514a84b0cb318477445a8
+size 949685
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2e1ae923877ac07ed95524f0b9a592db15436a99
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5fc9d0241f885fa2cbd8d9ef441bbe01a18586ead9c02525702b54cadc35b30e
+size 1104904
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..488430a0ce21f7e37adb937756c09904399f6ef1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9f492db36d3c1643723fff009a94e1614a517a5bd37287cb57c1501aee3eed99
+size 1257320
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c3667e7d11096fcbfbd54386975209b5d34f36c1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fi.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4f8dbbb55d8d0c482b2041cf48906149121bcbf637c2c6bb0c29a0927fdde25a
+size 1175133
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b2edd209a4fd65e885641141bdb9d8e0c647fea4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8a9bbd9da8573db01a73772598a987abdbe122849f243c5825e473eb39c1958e
+size 1330172
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..09aa21b4945492e1a5c78f394b472d4d11cafbf1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8062bae156cfa51832d823d6e730297edd87446626e629f2b07777185cecc1a4
+size 1400483
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3f7f80ac709da43849efcf3fe4c945baec851741
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:26cf9cf4be10563e1ff740d0463fc6729d86ee78b90ce3ca20ad05f85d82c67c
+size 1431254
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c1efff0abdf1f364727b311f7e25f7ed887c260d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b1702bffcf45c66b788d3c84ff254af6b412e6f76714c63f400a62e4c02dd833
+size 964460
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a8c361a6756be28d1816617b100b74ea011b2fb8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a21638a9a56e1bf78434425d2c06e93ed5ed18b14debcc35c6297b8d5a047b0c
+size 1187461
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..388cd7007937f37e8525feb915443e43c905ba46
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:975992ae5abdd4f55ea5ec36080c6c72dd88b1c034ecda79fa3fc6dc096a4f1f
+size 1088964
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..82e5d18bb3d920edc36cff12370124c440d1a0d6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:dce4c8aee6b207fa8dce0415000faaf2412388adbcd7c18cb1f5d7ebe4fdc67d
+size 1261035
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a672912b0d5c195c3bcf687eaf937041be56ff6c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:30e25ac825c3cd6798aa2aee9e2ca748ae6d5854a58a8395754db1d8f350f31d
+size 1195865
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..800c26bdafa222d85ec56d9484402d0fde3b1f7f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:cf17d7b3e8235c6339953168843329c921627b8706a127ab2fd86e467921d0af
+size 1260508
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e313ae8f56f8afba37cae412a3059d9ff1df8cd3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:17eda2b9b32e473c2609cf4bc9998bdf340dfa04e50fde85cab37b3ba05b51a8
+size 1007681
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9535517807de84566b07aa9f690c5dff116fb7dc
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:88cec59b3228e0c1a81aa994d2f4b19660b25a0fc8a2e8d945825caca311dc0c
+size 1204550
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7b603c9990841143e63ec5f2f2341999ea1d7548
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:cd77dd93a0e0fbe245b5e1f076298eba923b9175374b13dab981123c5be5111f
+size 1050978
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7a08dbedad35d34785bba0bac74420492a38a6d8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b2f7b95b3c000a98770d27744c847d3aad1fb4b561c6f963d993f847dc71ed6f
+size 1241513
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fc9feb6a0c78b00b9435942e03e3382f26541952
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:521ad1685ff17784be1e9b52a2a228adf88530796ca9682131bb30c799b99561
+size 1373422
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6fd22e302a69a0e230b5fdcabb7cbc5aaf9f40bb
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.fr.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b78fd9590ae159a668fe88ee99e6ebb0c43e22feb9a12d21da5e911ced6e0f72
+size 1351099
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..36de49e7d4dd502c798800de8fb3d1d368418b03
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9eec390cee2a530a4d528cc757ab8ed66b1062c7d9d077c7471206b36a4a3da7
+size 1270666
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dce6e24036c0deee2b1b854f9a0a1ba8a6d9e1a8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:458221cebfc04f8a12dd773a3e6f2a40557f38acc1e3c00a2d54b30e02e7a141
+size 1283021
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..923146744f10e5ef33545ea5ed306f4d3a72d937
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6cc777893f24419d70ae6637f829672fbfd077784f186e11b76050910a8849d8
+size 1278140
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bac2aceb0d10cbbd8d927fc23b00c9e85e603111
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:229cf09a717d0160009d358058bc113d7c3c8b1074b9724f255606fc4a338607
+size 973292
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..54f570f2711fe120a2c4187cbf095cf0c6522040
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:436a4409d5b0642a60f0da961d69fa295430cdb68fb8b8292164d1b1bedfaf33
+size 1113271
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..263b143e194f59ea85b5c067aaf0ba62995fdbba
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d8426b9521dfe1b7ef876e127f236fb04e1963217d24a15606a48e2c9acd589a
+size 988122
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..89cd2846c6c235d4e5cb060dd3076f2637403d5e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:86fa7b23e8a541a6577cd68f47e22ed9072de9f13e2a3e96cf057b079f4eb50f
+size 1279666
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bc1048b7378b77794982bcbe58976526e8875b26
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:18de7629056d51b6da69be3a82f7d94ae8f267e00374995e170a7ccd9fdfd97f
+size 1174330
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b09761a965ec524a56f36e416f82b4ef911a76f4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3d0ac20d61d704bee69b3cbdb764fadf2fb576ca78d6950716e74c968e4d7584
+size 1141949
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e77fc88aebf8a876298a73205cb03d68e0753f81
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b663ccd2f47e1cfb4c28156d34852482369be3c20e15817bbe58ca8ca0ce77f9
+size 938154
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bc3b1c2a500c89b76812f4fa493e7f2dacd5013a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b601d2a484addc95af0042df0431ead98fd19af116dc4aea15f7008383eeffe9
+size 1053608
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..06afbaf33a0785b39b570c164b70c419e8bff570
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:76dfd424517e49c702c389ce46307505004f6590313d5855b9ee6454189d4635
+size 1021599
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..82cb4ca2f4710fc8c874ad94ff9c6395bdf3860f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:eaec0894ccd3ff5dff26353e88d65e8c7678f0049e18233b92ae5ed23f790a82
+size 1082600
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..af994a2e0864c34124efa3cca3dafaae89581f22
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:c02addb61ec6f23181876c2aa65bd13c737f3fc70c6dd117e70d3d3f7978333d
+size 1246174
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..549a034280256cce62729fd480b51303bba0293d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hr.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3283ddc31c337954a00cb4cec2857043a06fc223a5293e7ef9b7f929cd34ebbc
+size 1143443
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d064b7c55b446b6f337c71200623d2fdef7a7f8b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:381f87293db9ae5c2c70483d54255342e5cb1e1ae042705fe65dd9773b1643d1
+size 1487334
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ad5e1f74d5fbc4fcb352b7994d42eaf2dc99c9ce
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b8bc46db55f5266bc49d39bab11cf5d291dbd69bf6d89bf628234b7382dcd69d
+size 1528917
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..86312d01ab3b560818a04181814aa30677823b93
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:607f9a17ccf4ca1b2730b1b32bf8792a10f67a27cadaa1383b5c9f0b8b769c31
+size 1475469
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e591ac92b8768a121cc26dc3fecb42a2a2cd975c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2744cb066e0321fce0bf7113b567893405fda11e49ec045bb6bf9d0c35819f78
+size 1008569
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..368700c6b473d5f964d4d71ca2efa647edb8a83a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1fc80489622705d618dcb5fe3eb8f695bc02ba77a722da4db103a19674d771f5
+size 1247607
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7e52c14d6c4258616c43d4f2e3d192c6df80595f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:27ac19795150d88948478ed9e9c9de1ef93278300910a7c65032e6c9c9bed9ae
+size 1236568
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..55c660ab46c84e77928a9fe1df502328fd2ae860
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ebd7b6f1bbf8f5e9df9f78ac694ee74bd5bb1c264535ad87553129e1b65242f2
+size 1455618
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..094544d29e2137aeff4ca3fc93e959f660cdb72f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:44728a72f744257e35127d0ec96c87d05000eef148faefe9efd1e4021dfb72ca
+size 1329262
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1240215d415fcf5f27e561ae1227cf8ec440af26
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:58ba96ee82486f45c076b56ebee6c42a5b10978961312dd2ee09232cf5ef8abd
+size 1324403
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5880061286a9ef2593a44eb2226ee4887097b716
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:39d46b8ed64be61c033acdc3eb448e1061a47612c10a27d0ba6e1512ec91aac0
+size 1070567
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..25c377ae3e1211067799572b6e7cd5b44229f305
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d162f54f4f570da86dfe5b3d2dfd02257dfc75f90808362285e357483bf17805
+size 1250072
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d4aced6372a2b378321435a854455c5ed651c756
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4754af426c4cbed561a2101f0a1ee82a24e03a518e200459936ecad832b7e595
+size 1176175
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b33bb39be4fae1bb7524d9b8750991bdf9ea8cbd
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:def67b8c54e823fac478d18ac57f02cc3a86db5b0d6ce34e2bec5b7473838a13
+size 1230544
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2d907cd53d45aff140efede2f456f08c239d3de3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a2c9346d7f994f3d847b6f864f8f84a1752c4f66d0bbbf990013ba3de79bb79c
+size 1350654
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0013be0487aeabe77c0d1d89bdf7bbfc393eee53
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.hu.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0cec40013bf1101097e803ed16cc50183bc23d32f09ca2fcd9778dd931a96a8f
+size 1339374
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4e4f90f581affc0f2c81ff4f56e406beb401d1a2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:24c3d8fda7cceea59e90969b175c5b0e77dc2d42f020ca2ef48ce8406ccda1a1
+size 1281012
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2f552f6e5ced8c5dd0913d5298fe99c15dbeab05
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:cdb7271bcccebb7b610bda539bb94b043bb2f30cd059414295cb7b976dc224c9
+size 1370279
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..712b1c15b1cf67956e4ccba4fe1b6dc205d518ee
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:910ea23e22c826604b89ea1cf2d98e2a6cb60844716ee46cf42995c050f09ac5
+size 1372731
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..74370205c69ddf5fb66ace023ec55a399a47dee2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:db1580e7f0ae54705bb7bbfd4a3e75d56d51f97d4b770a1b062c687a9e323831
+size 932181
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7af43a4117f4e64c4f010c817b48c5e0ab4c24e7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0ba05af6393a97db82a1db9f3a67554b5330fee70517cafc0a4691bc3cb8232d
+size 1163868
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3f4e4f0fee573c22ca18593f512a64062d1fd33e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:46621a1b9582d9ddea8ff102a7cb3c6b2fae368231363e5946da09e7d6ef272c
+size 1043866
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6e99ed2e956340798b8376168cc74bb94e5f1f49
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:dc37eb70ffb4773be5096e2d7b1f85d4bdc95c33558e7ee21e7131a63e7a31b9
+size 1247095
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a9390793ec874c3a1b2121b7bef115c811a68717
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:213ad3fc59c5d279aa6c34f065fbaa3da8de54d22bf3a0e61b6f3a7591ad115c
+size 1184092
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3485db2ad1f5a531b41e38f6703e87494a1098cd
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a59e9347f753581addc8c95e146f96d6a8dc5c42d8ce573ce4f8b466f82e4345
+size 1165179
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..36a47336ab3e7aecf8aed065865d1081d0721c54
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e77359fb42c5ac027f0253a18d2f88f10f5a4aad8b5884134bcd34c984da49f1
+size 942659
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9d833556232eb9009a61c4acb6a2f52330444ba5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:31442392fd67515bf03036b57a15b435229e5f0d0a2b390c48145d8c47362b06
+size 1086390
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1c0eb64849379eac88fa3d7cf0d5a3eabe69c08c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b9f08b746b0265ea028af973753ca2d72d355cad6f5aad59eb9d23b5bad27c6f
+size 1033582
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3e08b57471044ee87f1e91e045319797add2380b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:08f4f46b4815cf5a754dab3fa45078c4bdf5eea4dc13b7b7fff265db37434051
+size 1141622
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..898bdeffa803013df3c58410fc42e288c002fdd0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:814a99363c2e757cfd1b4fc8766e87467b78dfd7e51a9e8e0752a7f0ad8ab3d7
+size 1343664
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b07a288d0bd74d23370c07fdb6ab2f6e86836c51
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.it.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4efe6a0a8bfc0a9bf6bc11ca37f8318a020b032f8e88212c5109cd329df4b860
+size 1175646
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0a02223da9236f29d32442dd098fe10ca23ff856
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2ba0a037a85b2afec9d54b325b6b38db5e44f7c2312d2d249039d7b0308cebc7
+size 1371099
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c817040c2197e33b6a4208188c846a202abbfec6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6064a1b0351f5edd4b11f5d4224b89e90e4a335d2f0b8b8ba6e6f6f7ace854fd
+size 1369616
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..001f0146ea52e88fbbf4c956e36eb76fd1d53069
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a7264b0a0012615a0856537dd52262936fdb83934c5987330ac9a4d6a005935f
+size 1373387
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c277e84a74f3c53699278eeb5d75bfed168bd40b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5814da775723e18976d94401da9892d02cc2f1204f01366e3756fdc057a3040c
+size 920275
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..15e03c619618fc05ab4fa907f7851937f247aee4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a89d82a3bdcd96358f65083b0e5420a5bf5592448088bf0905c750566af8c95b
+size 1127430
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..88bf5be38d99aa6676b69e7ac26427b5281b3966
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:eb44e5490aaa484d2e2422fcbe21e32c540ceb336cb48e24606ed8f9839bf122
+size 1049564
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c2cec804247a4be16803c2154dc7b62096d8d3e8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:21aa260aa5053896af1ec96464e19c1bfafd5f0806a19048641c889548918fea
+size 1293186
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b2263ac85e5ac8bd0b8b884708a7b5e1ee669a3a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1c03db1cccc5eec6feff9696887d9bb4bce70597927ad49780c5995564e0f045
+size 1216738
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..64147dbc6b156ea35fab9ac8bc7913aa6d041c9c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:603b6ea0061d72ee1f32cfbe7f1ca2e01551c4de984612c4a46e95147de36623
+size 1113638
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..85d7fbfb183399322aa2c7d670890ce869f66468
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f42152d1fdaefa5f316cf697cd0075190e4734f594f4355595423537612449e6
+size 864230
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..040c9c7f4f1ae0459f604dd942994747308a1e90
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:01a0b1a5363593c41b272669b1527a9a7868be5a4846aef612b8589fdbfff88f
+size 1055348
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e676044e648d18f7605ad2e16aa86a93a1c65ce0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:feb052e8cc3bcb147dfe838031a7fbc579635e6bf592bd610a8714a806cfd1ed
+size 1059480
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bee673f15f0317beda64136d95c8da1a464f7fb1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8db8ff9a1000a6f49fae5e0b7c63798352bd477223d5bf5107e6e542b641edd5
+size 1144745
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..404945a819c82b092f68ff5789640c4df5b19415
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6ec711b5857153c7dd5899754c99fdd878bf4515668434fec936d5146e1dcf76
+size 1287939
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d95eb865ed7138ed5db54a2dd4bfc5107096915c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lt.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:854f931fe940a9fcb8de237754ee2431f240797ac4a0ba957ee407d6bab51b6a
+size 1199608
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..84de2ab9826395b2832ce55bdded63b6329d470e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:44d93b17e8e859a83609eb0426dd563071af4077651a2c1810441353b8d4c996
+size 1174330
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3643c75e7761afb81c7703919f4b52a4ec5143d6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0ee095da5bd853aea73eb3aedbc96068f7afd940319a520af2512c9b4a8c66ec
+size 1241726
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..08ccfefc21ef9a45108ca6defe3f0b3475f48c41
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7d11453e24d421dd071796230a5b28fec01645c52541e0b78c3b1b257e8f31a2
+size 1218695
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7d42329c833d174d0959a0e8095b08e072129587
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a4bd5c54856a578262136320edc95a484328b689f4c8ac28c8b1336a82ad849d
+size 891757
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2d81659e468e07924d9bce34cef5d1243c0d0bf0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3a86e254aaa14dd618c933d6c67b927608450001625397ac7bf5827279295fa6
+size 1077102
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b88fee1b68d18d1b314c033e32414ebcee2a34e8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:81b2022a484ddcd3fa3ba9ff560844b1849bf5716f5edaf9c92c14c48ccc9633
+size 978682
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d02184b56984f11697583f3353f549cecc3422cd
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a752d755b51730aa2befd222714dd4ff133321e5dd31ed86f652ea3a2c43c03e
+size 1262128
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..24e36d86d8de2f42594ac8b11b1ff53e4e65d239
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d740bc38bf2faaa7835078f0bc2476ef345dd56ae34d6b95d6a57fb04adafcbf
+size 1120558
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b4a7f0fbf54f517168f30e3e340f06925384d433
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9605b5623d72675052b68f0db618410ec2868561cfaabcb0fb6273ebb4f098c3
+size 1138188
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ddb737810aa485f048b3210f8df85f1ac102edc7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0ea36188a807af434844c5797285e2cb6ad78725f8cc5a5f9099e775930d4d47
+size 879876
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ccabf97df5f6db01e73073cc677aa43b7ecb56f0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:baef3bd9067dac48574658cd4f3a8c278cf7dc875f08031adb0f326293cf30c0
+size 1052275
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bcb27272f619c0fa9628648da4fd9aacaa2865c1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:bda7620fd51db0d2468f22247f3568b7cd3e24b3212433cdf2be2d13a3c6204d
+size 956019
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e4efdcdd6c57c6a3bde877f37b144592c09ba1f3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:62e8dea76ba5e918cda6f6d968e1f273babd6ff50bec67a03d1671179196a236
+size 1182930
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e4fe3093a2576312b7de89abf0edc100265267b0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:12746e2f5e52d44d3f70b340bf632596413d59b972b178833750528495232ce7
+size 1322581
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ef6fd446dbcfa2ad9d2705339e137bb72acc968e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.lv.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9bcd4a9c95713320ea189655ef16eb282277dabc4c46715cb8a1c0994b362c48
+size 1217107
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e1139c14387f774b2c15efdd79e7fee53dbf837f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:5e1caa301f045216039158c209be59e76b04ded4e3238c184aa77d87460fe9fa
+size 1421467
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..761efd99567c2deaf25e4d12cc6875e558fbb74c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9bbb8c0dfff7746cf5f31c678377b3b996ead3ec574db8d7a2734d829328dcff
+size 1441989
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b0059e944fcaa90f3dd3f4c5221af39291751695
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3c98b022922e406c277a8a9fbaefe3c502d39c7f94dd95c190f8e944b43485d5
+size 1427970
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..97d9e29e4698badac45d74b4d287d50bb51ff562
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9063e3985bfa7ef0608fea075ff6fddad0ebcfa9b1b794d9f6315ee3a70db0b0
+size 1022646
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3ded0cab0ef41a3c0a26ae48c288ee0cdc3de912
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a17fb8e93b8efc237304b2e08fad8905f614afb78c69be51fefeb5c5f904f64f
+size 1231454
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ef9181475cae31208801f0b25296f93053e7dcec
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6cbbacc914500fb0e55f261ad0ca900013b0c2d478ea8c17e8028f9767feb25a
+size 1096313
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9120b63ed2e14ce0259973f3cf58e5d5027f1dc2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:844e3e1bda2016e3af10126208f820fda9adf1f30dc0b4300d20b204f11377fd
+size 1468992
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3a525b6506be1fd127114089b49e0a132b5d1520
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:345b0be8bb8485695efbc98c1fc289d85b74d69a60f3d884c4dc8ec52ac31dd7
+size 1304342
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2675e32b573b3d503fb5e4b7e60887a06cdb18fa
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:594a80123492f50995ec70dea5ef3a195f463c895b3298e85838d9aec770cee0
+size 1273624
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ea7c7776d7824f652b7f45cf3eabdbc3bd56484f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d01c019506b0e970546f72fb879c844abec831e6ee564e72a4bfcc441c72b8dc
+size 1031837
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..57bf8ab907b261644f3596fc806e7d5d0dbc6230
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e55064d9a6bc8b5b1545255c235556e7cd14fb911fc3dfed0e4e49a6977af24f
+size 1189742
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d3d2fe9ac3883ab4800684155e729e0916f8a212
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:240ceb5255c9b91ac1a5f82c557b55c5c8ae841fb87dcfd0baaa992447ab14e2
+size 1111702
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..21742d07a736a58915691debf5a998ec071cf216
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a41464f4d5ddfea32d075c7e4185d74a5c493ee909eaf5c7f806d1f70a42a790
+size 1210691
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ae499c75f43f10bce4aae7ebde945eecdcb1ca3c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:98b67587cc2e6852ffffbbb548b5e531847234172d5e33bc37dbbb21868ab5be
+size 1345029
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..48d3996c3a86ccdbaee23e318f34f9ee7dcab738
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.mt.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4331e98d6ed95c2868f92049d80226264209ddbd2f228308ff0c254c8af14448
+size 1257943
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..43a4d5f33b6976c849fcc17dae3107152c8eabe4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:719ca6f8847ec26687429cf9100cbc7f86a623ead5947ccdd299c0943bf1545d
+size 1411878
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2a2b4ccd8a7888f349ec614e309ba33d771c91d4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f3ea147d87a06e6e51f372df26159134fba18decac9b192d6c646b77773f6940
+size 1438178
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6c2a40abab15ac636cb02e3aa38f7d65d705138d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:04b589b64f58ee9c354687672a7f15207dea49673d4480acfe75df723da62f68
+size 1404842
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..47e2ebe3b888bf5f66306521395f37184cb0edca
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4e246dd3b09bac3b288c7f960a680374123db862298a9a223bafb491a92e80b9
+size 1007027
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e138e8d075737908aa4676fa7eee346aa0639b09
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2dfa4e6ebb1f472a2706524080091a0ea0f0a7f2660622d532202e8014644a6e
+size 1211930
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..36139c810cc65ca89a3bbc6ef022e07cd25540ad
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:fdbcda05674588223d98ba5afa5802910927f22c9ff5be51f3af582b6c7cf96a
+size 1137288
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f696809b9410b9162b8a91d85dd69d288324a7a6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b44bf4395544f9b408a0c1bd2d445fa6ed2c9b728ad2057ff74c992756942105
+size 1386855
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4b970b0ea43d8b5d477984cf05fb34a181a92981
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:796f53b3189b0aedc4f9a9aa6fe06f5e7ea89b052d80336ea21287effd1ea38b
+size 1229635
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..04c353f4cfb0b187f05e816971e665023e48137d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7ee9f52b60bb05eacc1625106e077b280f0323638a98cfe623c205a5ffeb2d5d
+size 1193776
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6ef1ca81eceb6b7752fe773655488d1c674f386e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0e2ae875682ea3168af793094d95ff9f1c49560e5e9a4f7114e8db430a76792f
+size 1001885
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3d6c719cee32c4153d73a81b50f73a6151ba72e7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f9d1b8289b4492fb490272f98c36d1a710ad9b7beef163a543f0ce0ed9f04e96
+size 1162268
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f9f75f24601414c1fa02acca911fb0e788502cb9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b2ce13b3b123b5302e06cf750f207cf99f69c3e05f8634c6407fc2fd6e7fab63
+size 1128076
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e0fc195a5877134b4ae338c6ab3db9a1ae38802c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6149796d43491446bb8aec861ed29348614ff6f42799dbd698904146ea86e23b
+size 1197466
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..66ed1ece88b5f1e458f9a6407b3d7d57db820dc2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0cd1c5e932601e4c08b796b4a8fab5a1127f2f806efe24b5e9230ee39abf52a8
+size 1334568
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d6cc6c72a939f18ff8c507257c5e3caea04ee0b2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.nl.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f6a3c3a910bc62170e39c0cb6fcc2bfdf55d8720c7c58a87b5b5fd2791ed8557
+size 1249579
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e22ee6fa7ca06d87101422e2b91ad446ae8e3b1c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b48dcee025f22c1b4f223b4b96f566388af41c005a5570e88ba055d6110bde52
+size 1601800
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d77eab5344cc7f5a3d569c77da9d432a58f4aaae
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:bdb1d759420f055d0be56043dcd5b5ff45444bdc8aff3af453f191de16aad22b
+size 1688161
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b04fc99b2b4b39c9f0f5d7f8062c56d4031ea9ca
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a8e5f9cf4d2d572752f8b3f52ddab22abd8a67b6536f61a83dcfb1ddfa84e472
+size 1606157
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c6fdec572e517b7e757305e81aed340a5c1f5603
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6d48523fa899dffbfb1d0c1f2ee550b7b4bb0c585a7cf8c626fa859ef7a1a64f
+size 1091819
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1856a4af5e5f443bb037965dd7b9912609f347fa
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0052672928b0e386a0e924351229ae2bb6e7d09e0407827c90d5eb33a21cd065
+size 1360943
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..55ec2d2799ecd1bbdf674091af4e10749f2bf690
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d1c51a49baeef2388a5ee51fafbddb1de7d82240cd0593cdda05d472710ab67f
+size 1176199
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3f6b6c2effe129ff45a88414a05464790fb1e572
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:44e80fcd887a6fa86b56a8dacc97aeb0de4a7c38138b30aeb0e7d63471d13f32
+size 1418960
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..71def7cfa91547c3aed326c7e9c18ac35cb69b73
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4c5291912c495942604aec7059214118c51287539f3a1696fd2353ba3bca13a2
+size 1317314
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5e81c6d3d14d92ed383fe1a71dfe9842848ccc39
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:137ccd4f84e7f373b9659cfb1fda244107d3573b1d2b4279e81e0621b19e2885
+size 1371254
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2ddf181128d65e264c60692c2e5cfada86866ae8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:46709f14b7104c769d5518b84f38b6262533e2663166736906355d5ee80644d5
+size 1146732
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5712f8ba09b380eb396945b7202bc147577c71f2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:df2d088d12fefd9b2fcabaa1e8331d73408db3bf4467475a8c76fa38bab0e3ef
+size 1316771
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..81d77d3c7fd5dbb67d1a0f0823f9774074900a74
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:c309080f19ff08dfac274be288279c96c93f90cb5c11f43996cbdb3350e04db4
+size 1241156
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3b3adabf9883fdf05066c367fd36b0e73306b253
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ffaafd34ae58611bbd2ab848f4c00b0736a78bc3289bd6fa80a9e091f328ea70
+size 1298026
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d66c3071e512e81dae40894e59fa73272bcfb079
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:129b7531944c6e11c75ceafb3d247a972971536da5cef7dbcc85b78bc256ad77
+size 1462528
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f1a39cd152f81f3f40e02dd9ccb3df5cf4cb3292
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pl.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6656b5b4c38873ff349bd9ddd02145be1d6185f1a808f4490b9bbcea74dda37f
+size 1391858
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d822c484b4e00d78ac3463c666a67e99ae519dd0
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a4105bcbbc7378f71cdc482649362cec0ba241dfda8513e41dd76a1f8deaeed2
+size 1317507
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a0e9262806b638e98b4fbb6b74a03c7461f323f9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:64fa2a051c6c0ad13251065154c336cb7480a4efdd45019c9053f1478eb65047
+size 1331085
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6a6f476ee8e39bfc805afdb102f167feb41b7b0d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b8530a94a32c27aecdfe6424ce95291cfa06eaf9dbbfd3c439bf05fec30149c7
+size 1309562
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..00034442c2f31dbbaa8904d208536e6294c9930b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:23710bde7744b116c5a310b164d24f0647598827fd1a32a33bf8af60b749a664
+size 971343
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c0a629ffd58bbf7c4625152770f7d3b6b89c958f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:84916d83865d491ad04fe2adc867263656e4008146542d11ed9ef8f1a2314ef7
+size 1134749
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..78b859185355ae61f90de93774fb9335d448731f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:dd1296fab30c3244065aebdf8cbb38eabe9bd4794ad0a4223dba5abf22869bf6
+size 1014287
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..14bd764fe7208c8274b30fa9c17d1901923b4806
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:47e80f447f80f77686781c3c364511fed21c3e46287e81abf6bd819776d3d8c8
+size 1286048
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1788c9ef05ae576d620d74e121bd6fcf9c4b2e3c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8cc408b7ec8bf9df9f54fdaa5aafccdc32b187e7b935cbdd1db5e1f8add34ffd
+size 1200380
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b4041bbf4b2e4338d2561791b1fc3b7ba0b3316f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:54b357fa056bd359e33fb4076a25b6f7bc494aeb5eba48bd50b62b66f362279c
+size 1166228
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c8c0d5aa604686886ba8f7f6f0d38ff4156cc52e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7fba66d687faa5dfc0585ec4d2f5fb1a27be9e2598f2667ff896457d8db06aeb
+size 968811
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3a595746dfe6e13751fd13ba3a3e85d363a90bd7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:55b307147f67be5a91800ba93cf9b52ba5d19169b057af5432097abb3b8c987d
+size 1114721
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f3e81d8a21b24c536bb998a19cf5e01cc9d4a048
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:39dc10eb997c91fc88de8090e877fa59a5c7217939e7d96dcd85d817b98fbabe
+size 1095281
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b9e0f4248b83a91bbc8a3fc2e579c9f8412c2df7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:007a366ce657d89ce68dd90f3a7cb78d3f268fd9e001c1e451c4478b1bcf6ac8
+size 1137340
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f6d414685c326aa13250296160f374917d502989
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:c464abf03be5ab6d067320099abdd4cd840e9711d2e5d574da5c59b21a302ad4
+size 1279125
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8d2db906aebeb6c3d219a2aa30ea349537b54171
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.pt.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:ac1367844b32cf4baca09fda0eae33619013d1940807b214730650ed2ea8f660
+size 1160750
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e61745efcb3e994f90dd9c753aaf41936bd472f5
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:234a2defda4cc9824f19ae461d2290963f2a95640d2cce4b1d370b1c95654d81
+size 1310622
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..abf15e2b301509a62c6ced8b595523e1a0a4a8f9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2b4d26adeb6ecb853d98a764c00e3ba26750e758127f2184f50fe0330920a4bf
+size 1345879
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..11991d9f03bfe0f8b3c69e2b476a0ec560b33224
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d9648a8bb9b0b8bd38d888b7577e4f21d9ebdcf8d68780ccb93dd4a26c2989d6
+size 1358596
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3d8918985cace49683298fdd7ec2b8c454c0de4b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7bd365d46790a3741573156baee2526bb956aef3939c0f8f9b2f7dca83156e8f
+size 949356
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..eb45ba296be69b58ff8e6a05b5a46728213cc73c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:89c5eb53ea6f90593432f58d0cc21340f859072c728813406da10aaa3eb8d2a3
+size 1159212
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c8cab87c1c027d160cb4fd54b196eeee991e5622
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:099702f38ffd9ba60a78669b0ff85837f961b68c65762d09fda87d4b3f05b6c8
+size 1051791
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3891d25be5e4d09af7f3d3cfd591179f881e0b38
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:862366e2afd6c942d0c9e99788c30c577ae60f266644803dfa9a78ac7e5b2dcb
+size 1248785
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..93feaa1b0a8d82f91695d49b5f3da222a94659b6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:09d4b4e001c249cdc640e209cca2505efa78423df8c16cd4cd1d6ac349ea06df
+size 1143235
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..da4e08e0edb72faaca982382c6bfa10202247568
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:eeb6d84c29e4349082c6a1bf76e7cb3d5e71e9a2c5f1684579a30939b4923b97
+size 1168731
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..935e694a9cf331b51829d2a1882fa8a6fc43fd99
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2622281a2bd97366ee2820d6f29f28d7535871c0a5b9af22d6f93378c2bd2c50
+size 937195
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8f34f00c4f6096ac19979055dae2cdd8b1582945
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:9fd8e5d91ff5e8af5cd84a59fdcd27cdd62cdfbdcd403e220f977e7fefdafa35
+size 1090743
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7482dcae5079d89f64eb4100a7ed6a1359455bd7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4d89840e88c2838dca015f1051ef378233f6055caa31c07accf35a6ed7875f44
+size 1030482
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0942112794b4f74027a880578135157bb5c33cb1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4558858dfe3b5559a87ebfd6cc343d282976a1630470668cf841201c64ce62d5
+size 1103151
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..198c45a6fbfba1119b5f45fcab1f46d6a72c6ce7
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8d7c27e50f7dc02131b14b257330140340f6bfe4ab021beeaaed01df70c0a182
+size 1199548
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cc400e00a0511c7aa858c42e194f7f5979a29a86
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.ro.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a61cc4a2a8de36c9496473e7fa9a2f2debbaf4cc11667f50c56ff664895212d5
+size 1120927
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c8562951f4ffaf65bf92e2a044bc6e79650ce698
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:f1ab6600c171964152aad38820c1a48a5ba0e9fd14db76634b2dd6a619980d49
+size 1327901
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..809081c95a08374fe6b3bea6e267ef3f59a186f3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a1c067c8556714748592a69165ea7b3bafe74aeb3c8143205f2fde5b0155cabf
+size 1303746
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..966e93d4e4489953826a842831d599bc3eec33d9
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2c2c14e782c496549a68f260f3fdd43cb3bb8fc8e54ab7e125645b5eda93d541
+size 1331732
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f1aa3f4059e86dbdce2329d35a405c55ed2b233f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d2724e772857f1b9575c9c35d10668b1a79faa5056c79086216a99f6f39c1d4d
+size 947629
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e5a005255a5618910be7a77fe3684a3b260389bb
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:d735512b2ab2a6eb8a05e676b0d28a42eb8a279b34eaff613c10408c7e1f6e9b
+size 1105901
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cbb45109fa429d14e4ea9768a6d4dd1ff76e2306
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:17f01aca7d5406138e2e68d2d4bbe1195fc623afffc152790bb3a3ed152b5234
+size 1022438
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..faf30815df5f8e8b059ca3851e9cff6831f0bd68
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:df3303683026d4b42e9abe220b168eae20c2f38ccf0469dd40392f04c4e1599e
+size 1354859
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5b62e2f9272a003c136f07032bb445a4b3b142c2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:4cd6c86110f0da18aa13c8c5a98bcd1310c121c15ea5770b6b0e1d118d71d7a4
+size 1251815
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..855875f081d64121774a55bf3dbd5efc2eea53db
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0734e5a84533d992ed52991555314c7abec83d7d1430a2dab9ae54b593520723
+size 1268625
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9b1f71f2f51ce659f96d2eb9fc4c4c416e019892
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:905a1c3d6c019079fc35c58bba4210ad5799b4302473137bfce4ac9aa312bc55
+size 982026
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..85a0132da4401501c2cd0b294862831fbf8039d1
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:25890796e02508d87b5faa71fb845bc3c1a8fbad58d9ea127cf8876cae6c2dcb
+size 1186948
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b1b808daaed45bc8935c67087cbc4d9f8d7c1711
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:cf77a1a2688720bd62fca9114139997050a6810f50734c85c18c288211bb826f
+size 1046911
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e6574e72e3980bf0aa58aeaf01d3bc305ae36756
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e7a5da97975fc025ce5f45413dafd38cf58aa4acbb5e5272a2cd42bff3f9c6b9
+size 1222542
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fec8b441e5c0d72242a7fde7dda1c0e4191c4349
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:827895f0f1b4d325a1bbc22002d9557a2741702866b29c343795c9baa62f33cb
+size 1362014
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..99cf204f7b448a578ac89dd14d9ead74a8bd3a6d
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sk.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6fd80754954cff36647a36e91f52a7c3251f755c3849524e96354f6b41453611
+size 1279675
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..02d21a512c543bbda04c7004c0f47ce310a0940a
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b576e7911d9f4ded6a3b3ebbc8924fd9ecef7b3636eea9d12bfd9526f16195b2
+size 1170589
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..316f56cce527889aefef355b6a5d6b4b09652d20
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:95738136cc3ee7dc3189ca2e285c50722c561a963a8bc452746b53be6f0135ff
+size 1193744
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..af4c26326b4c9e7a99355dedf5b6ccdec356f93c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6d85c9fef6b7258bf3cb7c351fb465e0ad9377dba4dc42b8f487becd2f1c7717
+size 1186998
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0d760a3864eabf92741c12603c2b296fcdb84c00
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:362f16228eddd7369cf7b40c0d72c7e7cea8590231f553d364e8e553f708a9f7
+size 906361
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1a70fb09232643dcbf674e8fe2216521eb9d34cc
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7458f8aad14b79e76c41239bea2cd4b9328e376b85f6dd0028eb446a0d279c65
+size 1090229
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-143.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-143.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a1c4a0d4722013f29bf322b83e4dcff77afd4f5c
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-143.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:20d96b11a1959b74b4867ea212e0fb8a6f9496f46e6c42a45bae32824bdbb540
+size 1024719
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..64a544dc4355ab914cb61acf9a0d08cc43cfb543
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:e810030db2cff96fe225cda95ed6a007072dead424cec5877223e5600a8f67d7
+size 944266
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..73aa22b967877fc897b45d94ad24c0a6fc544825
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:432976d4392359f0d5bf3eb8e178c5d469f0ff5f22a02fd8b33558717b0da860
+size 1273592
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a591660fe12318bcfb2848f25b87550b907ede57
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a13e7c4a791f73182f86407bedcf6a98f1a4a1aed923437f50671bcda5fb857e
+size 1172767
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6dffc05b36a25a4a226fe5243ec23ede65d46454
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1c5d4178bcebeb1ac2ba805d67382ec99474c3f67ad4cc892a4727069b659753
+size 1121120
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a936b2c1c73fac39aabc955cec003d97ff1787b4
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:b252846e61b474325d3dda90b7c54c59310f6e16029a49daae731f9a98c40826
+size 886220
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a28d9d29083609d7bd9dcd94ebf1c4c060122b31
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:7e39043aba9a3db6b57528b26b6c5ee274e299d291a64cf79a4e22f81d90c372
+size 1044907
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7db7b736caad25af4e72e721eb9748b1c32e64e6
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:6adc23d39bcb4ee0ebe7a8498ee9e674120caa5811150244a26e177cb373a0f6
+size 1009213
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..483a9d786676674dfc8655765e12c1e0b2e48e15
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:37187a1e945516927e02d6d509aebb033da44da6d6fbb63c9862dad3fddc67d3
+size 1089172
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..78caa7736f310586943a564b4f263f6756ccbf28
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:bca745d9accf7379a84c18d437ba94fc1239863bb6cc483dcd318d5179cfe808
+size 1220888
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3bf77ace7eb6ef8347eb5af3e4cc32f99f2b8ca2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sl.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:35608cd0781f66cb0a5fd468415166023b4236da4e42d79d16e804f5e80145eb
+size 1145010
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-102.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-102.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1b2f05cae1d24a06ac50b761c5181cc23827d1af
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-102.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:fbdb9b653c4d6790b83b0edf282f3972628341bb7e2fde88bd555e088f02ccd9
+size 1256092
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-105.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-105.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d491f046c94d7d2d5a4c2ab28be2d55bd9a6b65b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-105.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:8349c141f012f9d0e8ea42427423a26f7e197252444e4a53a6c0e59eea2e8314
+size 1277777
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-106.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-106.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e89e8289d57f6318ff03c35dbd595c4eea62b5d3
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-106.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:642033702cf2ba36ede7534fd9f05bc4e1349f0fc4111026aeabb9ad4be66e1e
+size 1280362
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-109.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-109.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0461df406dd1bec7f17a0ed9fa9fb3096310e2e8
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-109.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:1dc2f7e65aad1ea08afaa656d69a4f0b479ed3a17210ce512ecdf44a9a8a6545
+size 943199
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-110.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-110.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..46242749dfff1b2f89fe895daf61ab720380500b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-110.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:beb21ad0a60b34ebcf827e44b68a6815d91977279a259a1701ac504ef777fab2
+size 1121064
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-143.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-143.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d1f3c477acc6c10af255a46f2a21ada2671bdbb2
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-143.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:970039f089587e90c49df7fdb5f58a53f7a3300333e390565950138076ed253e
+size 1117368
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-144.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-144.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e006ada5826832fd1663680cba12412f4eb72c0b
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-144.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0fa150361553179a4668b105099aaa190b83efe48b9987c4f166a6d09ba5cf87
+size 1021967
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-50.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-50.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..131cdf44bcf36f4cddb8ba72afd8d0cd5629f976
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-50.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:cf8cdc82f6c150cba6b48983522ab0b1a22279e43f1f72ec896bfe3a4c872e98
+size 1283943
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-51.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-51.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bc8baf2c3f58720a950a90e669fe3b74f68d6c79
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-51.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:2c28694987858b207277cccc82a81910f0ce7bd392eb7e07e83fc85036079eaf
+size 1236706
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-71.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-71.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b4a9cb3e5d39392bf7eec8245fa240d95de134dd
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-71.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:17427e7f73666e36c10812b6825760e27ca7c2f793d54f1f07884bcd581ed8ac
+size 1155037
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-72.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-72.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9baf003a5527b274de2ffe634ce1141854529f0e
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-72.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:a87252c8f21918237e79ffec2b0c86fcdc8c52cc75073f31a57fe4d33f093ce5
+size 923852
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-74.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-74.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..be45c052e41df27d3efd10ae86411de84fe187bb
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-74.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:3e86b6995e7aa89e7be2d55797856474ba8495323821dd9112fd0845f07a8d0a
+size 1069783
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-90.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-90.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..31c803e2fac646faa334f272f6273dbdcb6427cc
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-90.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:98a25b02d4c5be5a82fb3d2b03780b66de0f8a092f6c81e6a9a71142d794e710
+size 1047835
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-94.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-94.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2d5ffe5f79d097a50fe736aa53c9484a3a97af1f
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-94.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:71ac840da3d627d25c1f26355668f7fe5ab8552cc491d502c2641b5bc331ac48
+size 1132658
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-96.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-96.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..aa9d3723c91f8663d30e3ff49af7b1deaa44b877
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-96.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:475040323580a027a6fa998507c28990704c79d7a031a07730eb1536318de70f
+size 1281662
diff --git a/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-99.png b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-99.png
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..01c2644cd8772907fa6a6a0c91ae0826f2500111
--- /dev/null
+++ b/dev/OJ:C:2022:152/png300/OJ:C:2022:152:FULL.sv.p-99.png
@@ -0,0 +1,3 @@
+version https://git-lfs.github.com/spec/v1
+oid sha256:0f109eb077258f252b52e2be8e2df1bd6730bb92c78712740336725672a73af5
+size 1199842
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.bg.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.bg.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5d94aea01a11a4fbd611636fa259ff421d3ba568
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.bg.p-87.txt
@@ -0,0 +1,49 @@
+4.5.2023
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+C 159/85
+Вторник, 8 септември 2015 г.
+
+Съдържание
+
+Страница
+
+14. Тълкувания на правилника за дейността на ЕП: вж. протокола . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Споразумение за партньорство в областта на рибарството между Европейския съюз и Гвинея Бисау: възможности за риболов и финансово участие (препоръка) — Споразумение за партньорство в областта на рибарството между Европейския съюз и Република Гвинея Бисау: възможности за риболов и финансово участие
+(доклад) — Споразумение за партньорство в областта на рибарството с Мадагаскар: възможности за риболов
+и финансово участие — Споразумение за партньорство в областта на рибарството с Кабо Верде: възможности
+за риболов и финансово участие (доклад) — Споразумение за партньорство в областта на рибарството с Кабо
+Верде: възможности за риболов и финансово участие (препоръка) (разискване) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+578
+
+16. Прилагане на Бялата книга от 2011 г. относно транспорта (разискване) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Последващи действия относно Насоките на действие за подпомагане на упражняването на свободните професии (разискване) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Професионалните кариери на жените в науката и висшето образование (кратко представяне) . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Еманципиране на момичетата в ЕС посредством образованието (кратко представяне) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Дневен ред на следващото заседание: вж. протокола . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Закриване на заседанието . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.cs.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.cs.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9991cdcba7b550613c549cb30078197be19cb0dc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.cs.p-87.txt
@@ -0,0 +1,49 @@
+4.5.2023
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+C 159/85
+Úterý 8. září 2015
+
+Obsah
+14. Výklady jednacího řádu: viz zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek
+(doporučení) – Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva
+a finanční příspěvek (zpráva) – Dohoda s Madagaskarskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu:
+rybolovná práva a finanční příspěvek – Dohoda s Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu:
+rybolovná práva a finanční příspěvek (zpráva) – Dohoda s Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví
+rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (doporučení) (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Strana
+
+578
+
+578
+
+16. Provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011 (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Opatření navazující na směry činnosti zaměřené na podporu výkonu svobodných povolání (rozprava) . . . .
+
+603
+
+18. Profesní dráha žen ve vědě a na vysokých školách (krátké přednesení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Zvyšování uplatnění dívek prostřednictvím vzdělávání v EU (krátké přednesení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Ukončení zasedání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.da.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.da.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5a320d207111b39ba74aaf2f7940222023e886f1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.da.p-87.txt
@@ -0,0 +1,57 @@
+4.5.2023
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+C 159/85
+Tirsdag, den 8. september 2015
+
+Indhold
+
+Side
+
+14. Fortolkning af forretningsordenen: se protokollen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Fiskeripartnerskabsaftale
+Fiskeripartnerskabsaftale
+Fiskeripartnerskabsaftale
+Fiskeripartnerskabsftale
+Fiskeripartnerskabsaftale
+
+med Guinea-Bissau: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (henstilling) med Guinea-Bissau: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (betænkning) med
+Madagaskar:
+fiskerimuligheder
+og
+finansiel
+modydelse
+med Kap Verde: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (betænkning) med Kap Verde: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (henstilling) (forhandling)
+
+578
+
+578
+
+16. Gennemførelse af hvidbogen om transport fra 2011 (forhandling) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Opfølgning af indsatsområderne til fremme af de liberale erhverv (forhandling) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Kvinders karrierer inden for videnskab og i universitetsverdenen (kortfattet forelæggelse) . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Styrkelse af pigers stilling i EU via uddannelse (kortfattet forelæggelse) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Dagsorden for næste møde: se protokollen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Hævelse af mødet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.de.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.de.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cb45ee13e75460afad0995eb498fa2ed571571b6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.de.p-87.txt
@@ -0,0 +1,51 @@
+4.5.2023
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+C 159/85
+Dienstag, 8. September 2015
+
+Inhalt
+
+Seite
+
+14. Auslegungen der Geschäftsordnung: siehe Protokoll . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+15. Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Guinea-Bissau: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung
+(Empfehlung) - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Guinea-Bissau: Fangmöglichkeiten und finanzielle
+Gegenleistung (Bericht) - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Madagaskar: Fangmöglichkeiten und
+finanzielle Gegenleistung - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Kap Verde: Fangmöglichkeiten und
+finanzielle Gegenleistung (Bericht) - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Kap Verde: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung (Empfehlung) (Aussprache) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+16. Umsetzung des Weißbuchs Verkehr von 2011 (Aussprache) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Folgemaßnahmen zu den Aktionslinien für die Stärkung der Geschäftstätigkeit der freien Berufe
+(Aussprache) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Wissenschafts- und Universitätslaufbahn von Frauen (kurze Darstellung) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Stärkung der Stellung von Mädchen in der EU durch Bildung (kurze Darstellung) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Tagesordnung der nächsten Sitzung: siehe Protokoll . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Schluss der Sitzung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.el.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.el.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7a1af1040cfdf3d0f0553632b53d5a4d4e3f501b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.el.p-87.txt
@@ -0,0 +1,50 @@
+4.5.2023
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+C 159/85
+Τρίτη, 8 Σεπτεμβρίου 2015
+
+Περιεχόμενα
+14. Ερμηνείες του Κανονισμού: βλ. Συνοπτικά Πρακτικά . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με τη Γουινέα Μπισάου: αλιευτικές δυνατοτήτες και χρηματική αντιπαροχή
+(Σύσταση) - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με τη Γουινέα Μπισάου: αλιευτικές δυνατοτήτες και χρηματική
+αντιπαροχή (Έκθεση) - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με τη Μαδαγασκάρη: αλιευτικές δυνατότητες και
+χρηματική αντιπαροχή - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με το Πράσινο Ακρωτήριο: αλιευτικές δυνατότητες και
+χρηματική αντιπαροχή (Έκθεση) - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με το Πράσινο Ακρωτήριο: αλιευτικές
+δυνατότητες και χρηματική αντιπαροχή (Σύσταση) (συζήτηση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Σελίδα
+
+578
+
+578
+
+16. Εφαρμογή της Λευκής βίβλου του 2011 για τις μεταφορές (συζήτηση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Παρακολούθηση των αξόνων δράσης για την ενίσχυση των δραστηριοτήτων των ελεύθερων επαγγελμάτων
+(συζήτηση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Σταδιοδρομία των γυναικών στις επιστήμες και στο πανεπιστήμιο (συνοπτική παρουσίαση) . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Ενδυνάμωση των κοριτσιών στην ΕΕ μέσω της εκπαίδευσης (συνοπτική παρουσίαση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Ημερήσια διάταξη της επόμενης συνεδρίασης: βλ. Συνοπτικά Πρακτικά . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Λήξη της συνεδρίασης . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.en.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.en.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1b62ed78557bb2d9c511a9dd0281c7d27d7c30c8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.en.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+4.5.2023
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+C 159/85
+Tuesday 8 September 2015
+
+Contents
+14. Interpretations of the Rules of Procedure: see Minutes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Fisheries partnership agreement with Guinea-Bissau: fishing opportunities and financial contribution
+(recommendation) - Fisheries partnership agreement with Guinea-Bissau: fishing opportunities and financial
+contribution (report) - Fisheries partnership agreement with Madagascar: fishing opportunities and financial
+contribution - Fisheries partnership agreement with Cape Verde: fishing opportunities and financial contribution (report) - Fisheries partnership agreement with Cape Verde: fishing opportunities and financial contribution (recommendation) (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Page
+
+578
+
+578
+
+16. Implementation of the 2011 White paper on transport (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Follow-up to the Action lines for bolstering the business of liberal professions (debate) . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Women's careers in science and university (short presentation) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Empowering girls through education in the EU (short presentation) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Agenda of the next sitting : see Minutes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Closure of the sitting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.es.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.es.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6c55bb7e4e7928e257554bf394db3129ad5cc5bc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.es.p-87.txt
@@ -0,0 +1,49 @@
+4.5.2023
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+C 159/85
+Martes, 8 de septiembre de 2015
+
+Sumario
+14. Interpretaciones del Reglamento: véase el Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Acuerdo de colaboración en el sector pesquero con Guinea-Bisáu: posibilidades de pesca y contrapartida
+financiera (recomendación) - Acuerdo de colaboración en el sector pesquero con Guinea-Bisáu: posibilidades
+de pesca y contrapartida financiera (informe) - Acuerdo de colaboración en el sector pesquero con
+Madagascar: posibilidades de pesca y contrapartida financiera - Acuerdo de asociación en el sector pesquero
+con Cabo Verde: posibilidades de pesca y contrapartida financiera (informe) - Acuerdo de asociación en el
+sector pesquero con Cabo Verde: posibilidades de pesca y contrapartida financiera (recomendación) (debate)
+
+Página
+
+578
+
+578
+
+16. Aplicación del Libro Blanco de 2011 sobre el transporte (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Seguimiento de las líneas de actuación para fomentar el emprendimiento de las profesiones liberales (debate)
+
+603
+
+18. Carreras profesionales de las mujeres en los ámbitos científico y académico (breve presentación) . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Capacitación de las jóvenes a través de la educación en la UE (breve presentación) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Orden del día de la próxima sesión : véase el Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Cierre de la sesión . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.et.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.et.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e11f1f52d98785fb02c91ac819db682f9b53b940
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.et.p-87.txt
@@ -0,0 +1,46 @@
+4.5.2023
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+C 159/85
+Teisipäev, 8. september 2015
+
+Sisukord
+
+Lehekülg
+
+14. Kodukorra tõlgendamine (vt protokoll) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Kalandusalane partnerlusleping Guinea-Bissauga: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (soovitus) Kalandusalane partnerlusleping Guinea-Bissauga: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (raport) Kalandusalane partnerlusleping Madagaskariga: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus - Kalandusalane partnerlusleping Cabo Verdega: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (raport) - Kalandusalane partnerlusleping
+Cabo Verdega: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (soovitus) (arutelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+578
+
+16. 2011. aasta transpordipoliitika valge raamatu rakendamine (arutelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Vabasid elukutseid esindavate ettevõtjate toetamist käsitleva aruande järelmeetmed (arutelu) . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Naiste karjäär teaduses ja ülikoolides (lühiettekanne) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Hariduse abil tütarlaste mõjuvõimu suurendamine ELis (lühiettekanne) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Järgmise istungi päevakord (vt protokoll) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Istungi lõpp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.fi.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.fi.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5b13c6abc7aabdc5edfeec60379a7dc67bd4bbe6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.fi.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+4.5.2023
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+C 159/85
+Tiistai 8. syyskuuta 2015
+
+Sisältö
+14. Työjärjestyksen tulkinnat: ks. pöytäkirja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Kalastuskumppanuussopimus Guinea-Bissaun kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus
+(suositus) - Kalastuskumppanuussopimus Guinea-Bissaun kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen
+korvaus (mietintö) - Kalastuskumppanuussopimus Madagaskarin kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus - Kalastuskumppanuussopimus Kap Verden kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen
+korvaus (mietintö) - Kalastuskumppanuussopimus Kap Verden kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus (suositus) (keskustelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Sivu
+
+578
+
+578
+
+16. Liikennepolitiikan vuoden 2011 valkoisen kirjan täytäntöönpano (keskustelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Vapaita ammatinharjoittajia tukevien toimintalinjojen seuranta (keskustelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Naisten tiede- ja yliopistourat (lyhyt esittely) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Tyttöjen vaikutusmahdollisuuksien lisääminen EU:ssa koulutuksen avulla (lyhyt esittely) . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Seuraavan istunnon esityslista: ks. pöytäkirja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Istunnon päättäminen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.fr.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.fr.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8f0da30a5910d4dacc6999d5d3de22a4472e709d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.fr.p-87.txt
@@ -0,0 +1,48 @@
+4.5.2023
+
+FR
+
+Journal officiel de l'Union européenne
+
+C 159/85
+Mardi, 8 septembre 2015
+
+Sommaire
+14. Interprétations du règlement: voir procès-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Accord de partenariat de pêche avec la Guinée-Bissau: possibilités de pêche et contrepartie financière
+(recommandation) — Accord de partenariat de pêche avec la Guinée-Bissau: possibilités de pêche et contrepartie financière (texte) — Accord de partenariat dans le secteur de la pêche avec Madagascar: possibilités de
+pêche et contrepartie financière — Accord de partenariat dans le secteur de la pêche avec le Cap-Vert:
+possibilités de pêche et contrepartie financière (rapport) — Accord de partenariat dans le secteur de la
+pêche avec le Cap-Vert: possibilités de pêche et contrepartie financière (recommandation) (débat) . . . . . . .
+
+Page
+
+578
+
+578
+
+16. Mise en œuvre du livre blanc de 2011 sur les transports (débat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Suivi des lignes d'action du rapport «Bolstering the Business of Liberal Professions» (débat) . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Carrières scientifiques et universitaires des femmes (brève présentation) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Émancipation des jeunes filles par l'éducation dans l'Union européenne (brève présentation) . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Ordre du jour de la prochaine séance: voir procès-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Levée de la séance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.hr.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.hr.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6597cd230fac7b3ceb0244c0b7175960c6882fbb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.hr.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+4.5.2023
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+C 159/85
+utorak, 8. rujna 2015.
+
+Sadržaj
+14. Tumačenja Poslovnika: vidi zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Gvinejom Bisau: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos
+(preporuka) - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Gvinejom Bisau: ribolovne mogućnosti i financijski
+doprinos (izvješće) - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Madagaskarom: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Kabo Verdeom: ribolovne mogućnosti i financijski
+doprinos (izvješće) - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Kabo Verdeom: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos (preporuka) (rasprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Stranica
+
+578
+
+578
+
+16. Provedba Bijele knjige o prometu iz 2011. (rasprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Daljnje praćenje linija djelovanja u vezi s podrškom poslovanju slobodnih zanimanja (rasprava) . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Znanstvene i sveučilišne karijere žena (kratka prezentacija) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Osnaživanje djevojčica obrazovanjem u EU-u (kratka prezentacija) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Dnevni red sljedeće dnevne sjednice: vidi zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Zatvaranje dnevne sjednice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.hu.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.hu.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..05f0335c5f4c4ae56f29f0dae487e88dc091f7ac
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.hu.p-87.txt
@@ -0,0 +1,50 @@
+2023.5.4.
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+C 159/85
+2015. szeptember 8., kedd
+
+Tartalom
+
+Oldal
+
+14. Az eljárási szabályzat értelmezései: lásd a jegyzőkönyvet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+15. Halászati partnerségi megállapodás Bissau-Guineával: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás (ajánlás)
+– Halászati partnerségi megállapodás Bissau-Guineával: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás
+(jelentés) – Halászati partnerségi megállapodás Madagaszkárral: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás – Halászati partnerségi megállapodás a Zöld-foki Köztársasággal: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás (jelentés) – Halászati partnerségi megállapodás a Zöld-foki Köztársasággal: halászati lehetőségek és
+pénzügyi hozzájárulás (ajánlás) (vita) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+16. A közlekedésről szóló 2011. évi fehér könyv végrehajtása (vita) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. A szabadfoglalkozásokra vonatkozó cselekvési irányvonalak nyomon követése (vita) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. A nők karrierlehetőségei a tudomány területén és az egyetemeken (rövid ismertetés) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. A lányok társadalmi szerepvállalásának ösztönzése az oktatáson keresztül az Európai Unióban (rövid
+ismertetés) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. A következő ülésnap napirendje: lásd a jegyzőkönyvet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Az ülés berekesztése . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.it.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.it.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..92e4d0c3b0b111f7d979d28753d0a5af9f57d29c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.it.p-87.txt
@@ -0,0 +1,50 @@
+4.5.2023
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell'Unione europea
+
+C 159/85
+Martedì 8 settembre 2015
+
+Sommario
+14. Interpretazione del regolamento: vedasi processo verbale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Accordo di partenariato nel settore della pesca con la Guinea Bissau: possibilità di pesca e contropartita
+finanziaria (raccomandazione) - Accordo di partenariato nel settore della pesca con la Guinea Bissau: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (relazione) - Accordo di partenariato nel settore della pesca con
+con il Madagascar: possibilità di pesca e contropartita finanziaria - Accordo di partenariato nel settore della
+pesca con Capo Verde: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (relazione) - Accordo di partenariato
+nel settore della pesca con Capo Verde: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (raccomandazione)
+(discussione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Pagina
+
+578
+
+578
+
+16. Attuazione del Libro bianco 2011 sui trasporti (discussione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Seguito delle linee d'azione per le professioni liberali (discussione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Carriera professionale delle donne in ambito scientifico e accademico e «soffitti di cristallo» incontrati (breve
+presentazione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Emancipazione delle ragazze attraverso l'istruzione nell'UE (breve presentazione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Ordine del giorno della prossima seduta: vedasi processo verbale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Chiusura della seduta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.lt.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.lt.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7effcae9ab89f90b5d8c02fe48e10f68cb23d61a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.lt.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+2023 5 4
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+C 159/85
+2015 m. rugsėjo 8 d., antradienis
+
+Turinys
+14. Darbo tvarkos taisykllių išaiškinimai (žr. protokolą) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Žuvininkystės partnerystės susitarimas su Bisau Gvinėja: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas Žuvininkystės partnerystės susitarimas su Bisau Gvinėja: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas - Žvejybos
+partnerystės susitarimas su Madagaskaru: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas - Žvejybos partnerystės
+susitarimas su Žaliuoju Kyšuliu: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas - Žvejybos partnerystės susitarimas
+su Žaliuoju Kyšuliu: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas (diskusijos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Puslapis
+
+578
+
+578
+
+16. 2011 m. Baltosios knygos dėl transporto įgyvendinimas (diskusijos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Reakcija į Laisvųjų profesijų verslo stiprinimo veiklos kryptis (diskusijos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Moterų karjera mokslo srityje ir universitetuose (trumpas pristatymas) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Didesnių galių suteikimas merginoms pasitelkiant švietimą ES (trumpas pristatymas) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Kito posėdžio darbotvarkė (žr. protokolą) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Posėdžio pabaiga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.lv.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.lv.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..52db414aa38332791d1e51180790bce674005159
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.lv.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+4.5.2023.
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+C 159/85
+Otrdiena, 2015. gada 8. septembris
+
+Saturs
+14. Reglamenta interpretācijas (sk. protokolu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Gvineju-Bisavu - zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ieteikums) - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Gvineju-Bisavu - zvejas iespējas un
+finansiālais ieguldījums (ziņojums) - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Madagaskaru zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Kaboverdi
+- zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ziņojums) - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar
+Kaboverdi - zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ieteikums) (debates) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Lappuse
+
+578
+
+578
+
+16. 2011. gada Baltās grāmatas par transportu īstenošana (debates) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Turpmākā rīcība saistībā ar darbības virzieniem brīvo profesiju stiprināšanai uzņēmējdarbības jomā (debates)
+
+603
+
+18. Sieviešu karjera zinātnes jomā un augstākās izglītības iestādēs (īss izklāsts) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Iespēju radīšana meitenēm Eiropas Savienībā ar izglītības palīdzību (īss izklāsts) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Nākamās sēdes darba kārtība (sk. protokolu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Sēdes slēgšana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.mt.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.mt.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..aa195fc448d0d943bdcce33b5d974f28e6f85b25
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.mt.p-87.txt
@@ -0,0 +1,48 @@
+4.5.2023
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+C 159/85
+It-Tlieta, 8 ta' Settembru 2015
+
+Werrej
+
+Paġna
+
+14. Interpretazzjonijiet tar-Regoli ta' Proċedura: ara l-Minuti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+15. Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Guinea-Bissau: l-opportunitajiet ta' sajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja
+(rakkomandazzjoni) - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Guinea-Bissau: l-opportunitajiet tas-sajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja (rapport) - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Madagascar: opportunitajiet tas-sajd u
+l-kontribuzzjoni finanzjarja - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Kap Verde: l-opportunitajiet tas-sajd u lkontribuzzjoni finanzjarja (rapport) - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Cape Verde: l-opportunitajiet tassajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja (rakkomandazzjoni) (dibattitu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+16. L-Implimentazzjoni tal-White Paper tal-2011 dwar it-Trasport (dibattitu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Segwitu għal-Linji ta' Azzjoni għall-Professjonijiet Liberali (dibattitu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Il-karrieri tan-nisa fl-ambitu xjentifiku u akkademiku (preżentazzjoni qasira) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. L-emanċipazzjoni tal-bniet permezz tal-edukazzjoni fl-UE (preżentazzjoni qasira) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. L-aġenda tas-seduta li jmiss: ara l-Minuti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Għeluq tas-seduta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.nl.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.nl.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4b18aeea12f192dd84473461a5a8f748074843d6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.nl.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+4.5.2023
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+C 159/85
+Dinsdag, 8 september 2015
+
+Inhoud
+
+Bladzijde
+
+14. Interpretaties van het Reglement: zie notulen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Guinee-Bissau: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (aanbeveling) - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Guinee-Bissau: vangstmogelijkheden en
+financiële tegenprestatie (verslag) - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Madagaskar: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Kaapverdië: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (verslag) - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met
+Kaapverdië: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (aanbeveling) (debat) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+578
+
+16. Tenuitvoerlegging van het Witboek over vervoer uit 2011 (debat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Follow-up van de actiepunten ter ondersteuning van vrije beroepen (debat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Loopbanen van vrouwen in de wetenschap en aan de universiteit (korte presentatie) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Meisjes mondig maken door middel van onderwijs in de EU (korte presentatie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Agenda van de volgende vergadering: zie notulen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Sluiting van de vergadering . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.pl.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.pl.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9479553a2c4d7a9c6acaa2a5addd1404b37af9e2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.pl.p-87.txt
@@ -0,0 +1,50 @@
+4.5.2023
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+C 159/85
+Wtorek, 8 września 2015 r.
+
+Spis treści
+14. Wykładnia Regulaminu: Patrz protokól . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Gwineą Bissau: uprawnienia do połowów i rekompensata
+finansowa (zalecenie) - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Gwineą Bissau: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa (sprawozdanie) - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z
+Madagaskarem: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa - Umowa o partnerstwie w sprawie
+połowów z Republiką Zielonego Przylądka: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa
+(sprawozdanie) - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Republiką Zielonego Przylądka: uprawnienia
+do połowów i rekompensata finansowa (zalecenie) (debata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Strona
+
+578
+
+578
+
+16. Wdrożenie białej księgi w dziedzinie transportu z 2011 r. (debata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Dalsze kroki dotyczące nowych kierunków działań na rzecz usprawnienia wykonywania wolnych zawodów
+(debata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Kobiety pracujące zawodowo w dziedzinie nauki i na uniwersytetach (krótka prezentacja) . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Wzmacnianie pozycji dziewcząt przez edukację w UE (krótka prezentacja) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Porządek obrad następnego posiedzenia: Patrz protokól . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Zamknięcie posiedzenia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.pt.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.pt.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..96409e774e35f35f4a465cb4fa1895f5f0f4a2ec
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.pt.p-87.txt
@@ -0,0 +1,47 @@
+4.5.2023
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+C 159/85
+Terça-feira, 8 de setembro de 2015
+
+Índice
+14. Interpretação do Regimento: Ver Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Acordo de Parceria no domínio da Pesca com a Guiné-Bissau: possibilidades de pesca e contrapartida financeira (recomendação) - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com a Guiné-Bissau: possibilidades de pesca
+e contrapartida financeira (relatório) - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com Madagáscar: possibilidades de pesca e contrapartida financeira - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com Cabo Verde: as
+possibilidades de pesca e a contrapartida financeira (relatório) - Acordo de Parceria no domínio da Pesca
+com Cabo Verde: possibilidades de pesca e contrapartida financeira (recomendação) (debate) . . . . . . . . . . .
+
+Página
+
+578
+
+578
+
+16. Aplicação do Livro Branco de 2011 sobre os transportes (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Seguimento dado às linhas de ação para reforçar a atividade das profissões liberais (debate) . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. As carreiras das mulheres na ciência e na universidade (breve apresentação) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. O empoderamento das jovens através da educação na União Europeia (breve apresentação) . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Ordem do dia da próxima sessão: Ver Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Encerramento da sessão . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.ro.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.ro.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5004cc135f846afcaf560d0f135855f446aae3b6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.ro.p-87.txt
@@ -0,0 +1,48 @@
+4.5.2023
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+C 159/85
+Marţi, 8 septembrie 2015
+
+Cuprins
+14. Interpretarea Regulamentului de procedură: consultați procesul-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Acordul de parteneriat în domeniul pescuitului cu Guineea-Bissau: posibilitățile de pescuit și contribuția
+financiară (recomandare) - Acordul de parteneriat în domeniul pescuitului cu Guineea-Bissau: posibilitățile
+de pescuit și contribuția financiară (raport) - Acordul de parteneriat în sectorul pescuitului cu Madagascar:
+posibilitățile de pescuit și contribuția financiară - Acordul de parteneriat în sectorul pescuitului cu Capul
+Verde: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară (raport) - Acordul de parteneriat în sectorul pescuitului cu Capul Verde: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară (recomandare) (dezbatere) . . . . . . . .
+
+Pagina
+
+578
+
+578
+
+16. Punerea în aplicare a Cărții albe din 2011 privind transporturile (dezbatere) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Monitorizarea liniilor de acțiune pentru stimularea profesiilor liberale (dezbatere) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Carierele femeilor în mediul academic și științific (prezentare succintă) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Capacitarea fetelor prin educație în UE (prezentare succintă) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Ordinea de zi a următoarei ședințe: consultați procesul-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Ridicarea ședinței . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sk.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sk.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..562946f5c9e6f3b82825fc9d2d6501e3fc9ca646
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sk.p-87.txt
@@ -0,0 +1,49 @@
+4.5.2023
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+C 159/85
+Utorok 8. septembra 2015
+
+Obsah
+14. Výklad rokovacieho poriadku: pozri zápisnicu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Guineou-Bissau: rybolovné možnosti a finančný príspevok
+(odporúčanie) – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Guineou-Bissau: rybolovné možnosti a finančný
+príspevok (správa) – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Madagaskarom: rybolovné možnosti
+a finančný príspevok – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Kapverdmi: rybolovné možnosti
+a finančný príspevok (správa) – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Kapverdmi: rybolovné možnosti
+a finančný príspevok (odporúčanie) (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Strana
+
+578
+
+578
+
+16. Vykonávanie bielej knihy o doprave z roku 2011 (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Opatrenia nadväzujúce na usmernenia pre činnosti zamerané na podporu slobodných povolaní (rozprava)
+
+603
+
+18. Vedecká a univerzitná kariéra žien (stručná prezentácia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Posilnenie postavenia dievčat v EÚ prostredníctvom vzdelávania (stručná prezentácia) . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Program rokovania na nasledujúci deň: pozri zápisnicu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Skončenie rokovania . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sl.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sl.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7c7ab815a78c61cff71af704d11d65922d74bbcb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sl.p-87.txt
@@ -0,0 +1,51 @@
+4.5.2023
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+C 159/85
+torek, 8. september 2015
+
+Vsebina
+
+Stran
+
+14. Razlagi Poslovnika: gl. zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+578
+
+15. Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko Gvinejo Bissau: ribolovne možnosti in finančni
+prispevek (priporočilo) - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko Gvinejo Bissau: ribolovne
+možnosti in finančni prispevek (poročilo) - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Madagaskarjem:
+ribolovne možnosti in finančni prispevek - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko
+Zelenortski otoki: ribolovne možnosti in finančni prispevek (poročilo) - Sporazum o partnerstvu v ribiškem
+sektorju z Republiko Zelenortski otoki: ribolovne možnosti in finančni prispevek (priporočilo) (razprava) .
+
+578
+
+16. Izvajanje bele knjige o prometu iz leta 2011 (razprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Spremljanje področij ukrepanja za krepitev poslovanja svobodnih poklicev (razprava) . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Poklicna pot žensk na znanstvenem in akademskem področju (kratka predstavitev) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Opolnomočenje deklic v EU z izobraževanjem (kratka predstavitev) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Dnevni red naslednje seje: gl. zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Zaključek seje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sv.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sv.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..db8dd8861e1284ebf39a145ac0268bbdc2aa2b4d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/raw/OJ:C:2023:159:FULL.sv.p-87.txt
@@ -0,0 +1,48 @@
+4.5.2023
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+C 159/85
+Tisdag 8 september 2015
+
+Innehållsförteckning
+14. Tolkning av arbetsordningen: se protokollet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Partnerskapsavtal om fiske med Guinea-Bissau: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning
+(rekommendation) – Partnerskapsavtal om fiske med Guinea-Bissau: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (betänkande) – Partnerskapsavtal om fiske med Madagaskar: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning
+– Partnerskapsavtal om fiske med Kap Verde: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (betänkande) –
+Partnerskapsavtal om fiske med Kap Verde: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (rekommendation)
+(debatt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+Sida
+
+578
+
+578
+
+16. Genomförandet av vitboken från 2011 om transporter (debatt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+592
+
+17. Uppföljning av handlingsplanerna för fria yrken (debatt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+603
+
+18. Kvinnors karriärer inom forsknings- och universitetsvärlden (kortfattad redogörelse) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+608
+
+19. Att stärka flickor genom utbildning i EU (kortfattad redogörelse) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+612
+
+20. Föredragningslista för nästa sammanträde: se protokollet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+21. Avslutande av sammanträdet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+617
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.bg.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.bg.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c7a52ace021f61e925aa54cf28e930cd9085871e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.bg.p-87.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+4.5.2023
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 159/85 Вторник, 8 септември 2015 г.
+Съдържание
+Страница
+14.
+Тълкувания на правилника за дейността на ЕП: вж. протокола . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Споразумение за партньорство в областта на рибарството между Европейския съюз и Гвинея Бисау: възможности за риболов и финансово участие (препоръка) — Споразумение за партньорство в областта на рибарството между Европейския съюз и Република Гвинея Бисау: възможности за риболов и финансово участие (доклад) — Споразумение за партньорство в областта на рибарството с Мадагаскар: възможности за риболов и финансово участие — Споразумение за партньорство в областта на рибарството с Кабо Верде: възможности за риболов и финансово участие (доклад) — Споразумение за партньорство в областта на рибарството с Кабо Верде: възможности за риболов и финансово участие (препоръка) (разискване) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+578
+16.
+Прилагане на Бялата книга от 2011 г. относно транспорта (разискване) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Последващи действия относно Насоките на действие за подпомагане на упражняването на свободните професии (разискване) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Професионалните кариери на жените в науката и висшето образование (кратко представяне) . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Еманципиране на момичетата в ЕС посредством образованието (кратко представяне) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Дневен ред на следващото заседание: вж. протокола . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Закриване на заседанието . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.cs.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.cs.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c322874beefee4e46362320aaf7f60b43981b58a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.cs.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 159/85 Úterý 8. září 2015
+Obsah 14.
+Výklady jednacího řádu: viz zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (doporučení) – Dohoda s Republikou Guinea-Bissau o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (zpráva) – Dohoda s Madagaskarskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek – Dohoda s Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (zpráva) – Dohoda s Kapverdskou republikou o partnerství v odvětví rybolovu: rybolovná práva a finanční příspěvek (doporučení) (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Strana
+578
+578
+16.
+Provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011 (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Opatření navazující na směry činnosti zaměřené na podporu výkonu svobodných povolání (rozprava) . . . .
+603
+18.
+Profesní dráha žen ve vědě a na vysokých školách (krátké přednesení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Zvyšování uplatnění dívek prostřednictvím vzdělávání v EU (krátké přednesení) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Ukončení zasedání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.da.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.da.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fd9699111ba5a4d205112d81c189e79dcbe52aba
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.da.p-87.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+4.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 159/85 Tirsdag, den 8. september 2015
+Indhold
+Side
+14.
+Fortolkning af forretningsordenen: se protokollen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Fiskeripartnerskabsaftale Fiskeripartnerskabsaftale Fiskeripartnerskabsaftale Fiskeripartnerskabsftale Fiskeripartnerskabsaftale
+med Guinea-Bissau: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (henstilling) med Guinea-Bissau: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (betænkning) med Madagaskar: fiskerimuligheder og finansiel modydelse med Kap Verde: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (betænkning) med Kap Verde: fiskerimuligheder og finansiel modydelse (henstilling) (forhandling)
+578
+578
+16.
+Gennemførelse af hvidbogen om transport fra 2011 (forhandling) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Opfølgning af indsatsområderne til fremme af de liberale erhverv (forhandling) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Kvinders karrierer inden for videnskab og i universitetsverdenen (kortfattet forelæggelse) . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Styrkelse af pigers stilling i EU via uddannelse (kortfattet forelæggelse) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Dagsorden for næste møde: se protokollen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Hævelse af mødet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.de.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.de.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..52f302c3fd2b5371da7938c6e72e103bab78ccc3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.de.p-87.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+4.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 159/85 Dienstag, 8. September 2015
+Inhalt
+Seite
+14.
+Auslegungen der Geschäftsordnung: siehe Protokoll . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+15.
+Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Guinea-Bissau: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung (Empfehlung) - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Guinea-Bissau: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung (Bericht) - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Madagaskar: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Kap Verde: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung (Bericht) - Partnerschaftliches Fischereiabkommen mit Kap Verde: Fangmöglichkeiten und finanzielle Gegenleistung (Empfehlung) (Aussprache) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+16.
+Umsetzung des Weißbuchs Verkehr von 2011 (Aussprache) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Folgemaßnahmen zu den Aktionslinien für die Stärkung der Geschäftstätigkeit der freien Berufe (Aussprache) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Wissenschafts- und Universitätslaufbahn von Frauen (kurze Darstellung) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Stärkung der Stellung von Mädchen in der EU durch Bildung (kurze Darstellung) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Tagesordnung der nächsten Sitzung: siehe Protokoll . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Schluss der Sitzung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.el.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.el.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..455777fa2a55687f841bbae71d0493dc94daead2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.el.p-87.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+4.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 159/85 Τρίτη, 8 Σεπτεμβρίου 2015
+Περιεχόμενα 14.
+Ερμηνείες του Κανονισμού: βλ.
+Συνοπτικά Πρακτικά . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+15. Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με τη Γουινέα Μπισάου: αλιευτικές δυνατοτήτες και χρηματική αντιπαροχή (Σύσταση) - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με τη Γουινέα Μπισάου: αλιευτικές δυνατοτήτες και χρηματική αντιπαροχή (Έκθεση) - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με τη Μαδαγασκάρη: αλιευτικές δυνατότητες και χρηματική αντιπαροχή - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με το Πράσινο Ακρωτήριο: αλιευτικές δυνατότητες και χρηματική αντιπαροχή (Έκθεση) - Συμφωνία αλιευτικής σύμπραξης με το Πράσινο Ακρωτήριο: αλιευτικές δυνατότητες και χρηματική αντιπαροχή (Σύσταση) (συζήτηση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Σελίδα
+578
+578
+16.
+Εφαρμογή της Λευκής βίβλου του 2011 για τις μεταφορές (συζήτηση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Παρακολούθηση των αξόνων δράσης για την ενίσχυση των δραστηριοτήτων των ελεύθερων επαγγελμάτων (συζήτηση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Σταδιοδρομία των γυναικών στις επιστήμες και στο πανεπιστήμιο (συνοπτική παρουσίαση) . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Ενδυνάμωση των κοριτσιών στην ΕΕ μέσω της εκπαίδευσης (συνοπτική παρουσίαση) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Ημερήσια διάταξη της επόμενης συνεδρίασης: βλ.
+Συνοπτικά Πρακτικά . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Λήξη της συνεδρίασης . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.en.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.en.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ce8133f5b4aa70700f9a7e78f4ce1b5f8fad4db7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.en.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 159/85 Tuesday 8 September 2015
+Contents 14.
+Interpretations of the Rules of Procedure: see Minutes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Fisheries partnership agreement with Guinea-Bissau: fishing opportunities and financial contribution (recommendation) - Fisheries partnership agreement with Guinea-Bissau: fishing opportunities and financial contribution (report) - Fisheries partnership agreement with Madagascar: fishing opportunities and financial contribution - Fisheries partnership agreement with Cape Verde: fishing opportunities and financial contribution (report) - Fisheries partnership agreement with Cape Verde: fishing opportunities and financial contribution (recommendation) (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Page
+578
+578
+16.
+Implementation of the 2011 White paper on transport (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Follow-up to the Action lines for bolstering the business of liberal professions (debate) . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Women's careers in science and university (short presentation) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Empowering girls through education in the EU (short presentation) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Agenda of the next sitting : see Minutes . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Closure of the sitting . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.es.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.es.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8a1c790b47ba833fffb2c14a21b238900d49ae16
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.es.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 159/85 Martes, 8 de septiembre de 2015
+Sumario 14.
+Interpretaciones del Reglamento: véase el Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Acuerdo de colaboración en el sector pesquero con Guinea-Bisáu: posibilidades de pesca y contrapartida financiera (recomendación) - Acuerdo de colaboración en el sector pesquero con Guinea-Bisáu: posibilidades de pesca y contrapartida financiera (informe) - Acuerdo de colaboración en el sector pesquero con Madagascar: posibilidades de pesca y contrapartida financiera - Acuerdo de asociación en el sector pesquero con Cabo Verde: posibilidades de pesca y contrapartida financiera (informe) - Acuerdo de asociación en el sector pesquero con Cabo Verde: posibilidades de pesca y contrapartida financiera (recomendación) (debate)
+Página
+578
+578
+16.
+Aplicación del Libro Blanco de 2011 sobre el transporte (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Seguimiento de las líneas de actuación para fomentar el emprendimiento de las profesiones liberales (debate)
+603
+18.
+Carreras profesionales de las mujeres en los ámbitos científico y académico (breve presentación) . . . . . . . .
+608
+19.
+Capacitación de las jóvenes a través de la educación en la UE (breve presentación) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Orden del día de la próxima sesión : véase el Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Cierre de la sesión . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.et.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.et.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1e47e1537fa0dd990df8ebbb19e5639ceac52ca2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.et.p-87.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+4.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 159/85 Teisipäev, 8. september 2015
+Sisukord
+Lehekülg
+14.
+Kodukorra tõlgendamine (vt protokoll) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Kalandusalane partnerlusleping Guinea-Bissauga: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (soovitus) Kalandusalane partnerlusleping Guinea-Bissauga: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (raport) Kalandusalane partnerlusleping Madagaskariga: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus - Kalandusalane partnerlusleping Cabo Verdega: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (raport) - Kalandusalane partnerlusleping Cabo Verdega: kalapüügivõimalused ja rahaline toetus (soovitus) (arutelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+578
+16.
+2011. aasta transpordipoliitika valge raamatu rakendamine (arutelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Vabasid elukutseid esindavate ettevõtjate toetamist käsitleva aruande järelmeetmed (arutelu) . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Naiste karjäär teaduses ja ülikoolides (lühiettekanne) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Hariduse abil tütarlaste mõjuvõimu suurendamine ELis (lühiettekanne) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Järgmise istungi päevakord (vt protokoll) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Istungi lõpp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.fi.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.fi.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..05c70841d5373e55187dda29bc6a555a356df711
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.fi.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 159/85 Tiistai 8. syyskuuta 2015
+Sisältö 14.
+Työjärjestyksen tulkinnat: ks. pöytäkirja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Kalastuskumppanuussopimus Guinea-Bissaun kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus (suositus) - Kalastuskumppanuussopimus Guinea-Bissaun kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus (mietintö) - Kalastuskumppanuussopimus Madagaskarin kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus - Kalastuskumppanuussopimus Kap Verden kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus (mietintö) - Kalastuskumppanuussopimus Kap Verden kanssa: kalastusmahdollisuudet ja taloudellinen korvaus (suositus) (keskustelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Sivu
+578
+578
+16.
+Liikennepolitiikan vuoden 2011 valkoisen kirjan täytäntöönpano (keskustelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Vapaita ammatinharjoittajia tukevien toimintalinjojen seuranta (keskustelu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Naisten tiede- ja yliopistourat (lyhyt esittely) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Tyttöjen vaikutusmahdollisuuksien lisääminen EU:ssa koulutuksen avulla (lyhyt esittely) . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Seuraavan istunnon esityslista: ks. pöytäkirja . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Istunnon päättäminen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.fr.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.fr.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fade603e62fccd4af14d699e660c12a00fca0921
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.fr.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 159/85 Mardi, 8 septembre 2015
+Sommaire 14.
+Interprétations du règlement: voir procès-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Accord de partenariat de pêche avec la Guinée-Bissau: possibilités de pêche et contrepartie financière (recommandation) — Accord de partenariat de pêche avec la Guinée-Bissau: possibilités de pêche et contrepartie financière (texte) — Accord de partenariat dans le secteur de la pêche avec Madagascar: possibilités de pêche et contrepartie financière — Accord de partenariat dans le secteur de la pêche avec le Cap-Vert: possibilités de pêche et contrepartie financière (rapport) — Accord de partenariat dans le secteur de la pêche avec le Cap-Vert: possibilités de pêche et contrepartie financière (recommandation) (débat) . . . . . . .
+Page
+578
+578
+16.
+Mise en œuvre du livre blanc de 2011 sur les transports (débat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Suivi des lignes d'action du rapport «Bolstering the Business of Liberal Professions» (débat) . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Carrières scientifiques et universitaires des femmes (brève présentation) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Émancipation des jeunes filles par l'éducation dans l'Union européenne (brève présentation) . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Ordre du jour de la prochaine séance: voir procès-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Levée de la séance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.hr.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.hr.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..068abdd32cd4efc336cd9e73b2f704e0f73d8bb1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.hr.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 159/85 utorak, 8. rujna 2015.
+Sadržaj 14.
+Tumačenja Poslovnika: vidi zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Gvinejom Bisau: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos (preporuka) - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Gvinejom Bisau: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos (izvješće) - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Madagaskarom: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Kabo Verdeom: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos (izvješće) - Sporazum o partnerstvu u ribarstvu s Kabo Verdeom: ribolovne mogućnosti i financijski doprinos (preporuka) (rasprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Stranica
+578
+578
+16.
+Provedba Bijele knjige o prometu iz 2011. (rasprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Daljnje praćenje linija djelovanja u vezi s podrškom poslovanju slobodnih zanimanja (rasprava) . . . . . . . .
+603
+18.
+Znanstvene i sveučilišne karijere žena (kratka prezentacija) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Osnaživanje djevojčica obrazovanjem u EU-u (kratka prezentacija) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Dnevni red sljedeće dnevne sjednice: vidi zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Zatvaranje dnevne sjednice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.hu.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.hu.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3189cd89ba4d3f6755f48a6579f47d7f0a418d65
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.hu.p-87.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+2023.5.4.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 159/85 2015. szeptember 8., kedd
+Tartalom
+Oldal
+14.
+Az eljárási szabályzat értelmezései: lásd a jegyzőkönyvet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+15.
+Halászati partnerségi megállapodás Bissau-Guineával: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás (ajánlás) – Halászati partnerségi megállapodás Bissau-Guineával: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás (jelentés) – Halászati partnerségi megállapodás Madagaszkárral: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás – Halászati partnerségi megállapodás a Zöld-foki Köztársasággal: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás (jelentés) – Halászati partnerségi megállapodás a Zöld-foki Köztársasággal: halászati lehetőségek és pénzügyi hozzájárulás (ajánlás) (vita) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+16.
+A közlekedésről szóló 2011.
+évi fehér könyv végrehajtása (vita) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+A szabadfoglalkozásokra vonatkozó cselekvési irányvonalak nyomon követése (vita) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+A nők karrierlehetőségei a tudomány területén és az egyetemeken (rövid ismertetés) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+A lányok társadalmi szerepvállalásának ösztönzése az oktatáson keresztül az Európai Unióban (rövid ismertetés) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+A következő ülésnap napirendje: lásd a jegyzőkönyvet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Az ülés berekesztése . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.it.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.it.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ba823e74c469ff327dc3c8ff887da18285e5effe
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.it.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell'Unione europea
+C 159/85 Martedì 8 settembre 2015
+Sommario 14.
+Interpretazione del regolamento: vedasi processo verbale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Accordo di partenariato nel settore della pesca con la Guinea Bissau: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (raccomandazione) - Accordo di partenariato nel settore della pesca con la Guinea Bissau: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (relazione) - Accordo di partenariato nel settore della pesca con con il Madagascar: possibilità di pesca e contropartita finanziaria - Accordo di partenariato nel settore della pesca con Capo Verde: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (relazione) - Accordo di partenariato nel settore della pesca con Capo Verde: possibilità di pesca e contropartita finanziaria (raccomandazione) (discussione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Pagina
+578
+578
+16.
+Attuazione del Libro bianco 2011 sui trasporti (discussione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Seguito delle linee d'azione per le professioni liberali (discussione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Carriera professionale delle donne in ambito scientifico e accademico e «soffitti di cristallo» incontrati (breve presentazione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Emancipazione delle ragazze attraverso l'istruzione nell'UE (breve presentazione) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Ordine del giorno della prossima seduta: vedasi processo verbale . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Chiusura della seduta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.lt.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.lt.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f45bf2d3df7d67906736730c24676c84ad4e8ee4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.lt.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+2023 5 4
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 159/85 2015 m. rugsėjo 8 d., antradienis
+Turinys 14.
+Darbo tvarkos taisykllių išaiškinimai (žr. protokolą) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Žuvininkystės partnerystės susitarimas su Bisau Gvinėja: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas Žuvininkystės partnerystės susitarimas su Bisau Gvinėja: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas - Žvejybos partnerystės susitarimas su Madagaskaru: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas - Žvejybos partnerystės susitarimas su Žaliuoju Kyšuliu: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas - Žvejybos partnerystės susitarimas su Žaliuoju Kyšuliu: žvejybos galimybės ir finansinis įnašas (diskusijos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Puslapis
+578
+578
+16.
+2011 m. Baltosios knygos dėl transporto įgyvendinimas (diskusijos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Reakcija į Laisvųjų profesijų verslo stiprinimo veiklos kryptis (diskusijos) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Moterų karjera mokslo srityje ir universitetuose (trumpas pristatymas) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Didesnių galių suteikimas merginoms pasitelkiant švietimą ES (trumpas pristatymas) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Kito posėdžio darbotvarkė (žr. protokolą) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Posėdžio pabaiga . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.lv.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.lv.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9d1da58622ec324b2b9c0dbfbf068cb9d105f4f5
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.lv.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 159/85 Otrdiena, 2015. gada 8. septembris
+Saturs 14.
+Reglamenta interpretācijas (sk. protokolu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Gvineju-Bisavu - zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ieteikums) - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Gvineju-Bisavu - zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ziņojums) - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Madagaskaru zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Kaboverdi - zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ziņojums) - Partnerattiecību nolīgums zivsaimniecības nozarē ar Kaboverdi - zvejas iespējas un finansiālais ieguldījums (ieteikums) (debates) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Lappuse
+578
+578
+16.
+2011. gada Baltās grāmatas par transportu īstenošana (debates) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Turpmākā rīcība saistībā ar darbības virzieniem brīvo profesiju stiprināšanai uzņēmējdarbības jomā (debates)
+603
+18.
+Sieviešu karjera zinātnes jomā un augstākās izglītības iestādēs (īss izklāsts) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Iespēju radīšana meitenēm Eiropas Savienībā ar izglītības palīdzību (īss izklāsts) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Nākamās sēdes darba kārtība (sk. protokolu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Sēdes slēgšana . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.mt.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.mt.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..91afec98b27c08436408d01a1ef4e1cd13cd4dda
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.mt.p-87.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+4.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 159/85 It-Tlieta, 8 ta' Settembru 2015
+Werrej
+Paġna
+14.
+Interpretazzjonijiet tar-Regoli ta' Proċedura: ara l-Minuti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+15.
+Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Guinea-Bissau: l-opportunitajiet ta' sajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja (rakkomandazzjoni) - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Guinea-Bissau: l-opportunitajiet tas-sajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja (rapport) - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Madagascar: opportunitajiet tas-sajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Kap Verde: l-opportunitajiet tas-sajd u lkontribuzzjoni finanzjarja (rapport) - Ftehim ta' Sħubija dwar is-Sajd mal-Cape Verde: l-opportunitajiet tassajd u l-kontribuzzjoni finanzjarja (rakkomandazzjoni) (dibattitu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+16.
+L-Implimentazzjoni tal-White Paper tal-2011 dwar it-Trasport (dibattitu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Segwitu għal-Linji ta' Azzjoni għall-Professjonijiet Liberali (dibattitu) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Il-karrieri tan-nisa fl-ambitu xjentifiku u akkademiku (preżentazzjoni qasira) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+L-emanċipazzjoni tal-bniet permezz tal-edukazzjoni fl-UE (preżentazzjoni qasira) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+L-aġenda tas-seduta li jmiss: ara l-Minuti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Għeluq tas-seduta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.nl.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.nl.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ba22603cd5c98e997cd518e733199ce7a07ebb92
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.nl.p-87.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+4.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 159/85 Dinsdag, 8 september 2015
+Inhoud
+Bladzijde
+14.
+Interpretaties van het Reglement: zie notulen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Guinee-Bissau: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (aanbeveling) - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Guinee-Bissau: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (verslag) - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Madagaskar: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Kaapverdië: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (verslag) - Partnerschapsovereenkomst inzake visserij met Kaapverdië: vangstmogelijkheden en financiële tegenprestatie (aanbeveling) (debat) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+578
+16.
+Tenuitvoerlegging van het Witboek over vervoer uit 2011 (debat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Follow-up van de actiepunten ter ondersteuning van vrije beroepen (debat) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Loopbanen van vrouwen in de wetenschap en aan de universiteit (korte presentatie) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Meisjes mondig maken door middel van onderwijs in de EU (korte presentatie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Agenda van de volgende vergadering: zie notulen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Sluiting van de vergadering . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.pl.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.pl.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4133ce9de9bede1fa6e835e25a40b93e342c1269
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.pl.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 159/85 Wtorek, 8 września 2015 r.
+Spis treści 14.
+Wykładnia Regulaminu: Patrz protokól . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Gwineą Bissau: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa (zalecenie) - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Gwineą Bissau: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa (sprawozdanie) - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Madagaskarem: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Republiką Zielonego Przylądka: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa (sprawozdanie) - Umowa o partnerstwie w sprawie połowów z Republiką Zielonego Przylądka: uprawnienia do połowów i rekompensata finansowa (zalecenie) (debata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Strona
+578
+578
+16.
+Wdrożenie białej księgi w dziedzinie transportu z 2011 r. (debata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Dalsze kroki dotyczące nowych kierunków działań na rzecz usprawnienia wykonywania wolnych zawodów (debata) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Kobiety pracujące zawodowo w dziedzinie nauki i na uniwersytetach (krótka prezentacja) . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Wzmacnianie pozycji dziewcząt przez edukację w UE (krótka prezentacja) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Porządek obrad następnego posiedzenia: Patrz protokól . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Zamknięcie posiedzenia . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.pt.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.pt.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..52688e1a6904333e8e3d194f6d4d46efabde277d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.pt.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 159/85 Terça-feira, 8 de setembro de 2015
+Índice 14.
+Interpretação do Regimento: Ver Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Acordo de Parceria no domínio da Pesca com a Guiné-Bissau: possibilidades de pesca e contrapartida financeira (recomendação) - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com a Guiné-Bissau: possibilidades de pesca e contrapartida financeira (relatório) - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com Madagáscar: possibilidades de pesca e contrapartida financeira - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com Cabo Verde: as possibilidades de pesca e a contrapartida financeira (relatório) - Acordo de Parceria no domínio da Pesca com Cabo Verde: possibilidades de pesca e contrapartida financeira (recomendação) (debate) . . . . . . . . . . .
+Página
+578
+578
+16.
+Aplicação do Livro Branco de 2011 sobre os transportes (debate) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Seguimento dado às linhas de ação para reforçar a atividade das profissões liberais (debate) . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+As carreiras das mulheres na ciência e na universidade (breve apresentação) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+O empoderamento das jovens através da educação na União Europeia (breve apresentação) . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Ordem do dia da próxima sessão: Ver Acta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Encerramento da sessão . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.ro.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.ro.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..521846c3569a625c9f23e7b9ba0887fa74f93b5a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.ro.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 159/85 Marţi, 8 septembrie 2015
+Cuprins 14.
+Interpretarea Regulamentului de procedură: consultați procesul-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Acordul de parteneriat în domeniul pescuitului cu Guineea-Bissau: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară (recomandare) - Acordul de parteneriat în domeniul pescuitului cu Guineea-Bissau: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară (raport) - Acordul de parteneriat în sectorul pescuitului cu Madagascar: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară - Acordul de parteneriat în sectorul pescuitului cu Capul Verde: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară (raport) - Acordul de parteneriat în sectorul pescuitului cu Capul Verde: posibilitățile de pescuit și contribuția financiară (recomandare) (dezbatere) . . . . . . . .
+Pagina
+578
+578
+16.
+Punerea în aplicare a Cărții albe din 2011 privind transporturile (dezbatere) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Monitorizarea liniilor de acțiune pentru stimularea profesiilor liberale (dezbatere) . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Carierele femeilor în mediul academic și științific (prezentare succintă) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Capacitarea fetelor prin educație în UE (prezentare succintă) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Ordinea de zi a următoarei ședințe: consultați procesul-verbal . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Ridicarea ședinței . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sk.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sk.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..200582eb3d23d1993313e46cf8ecf94a3a257d85
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sk.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 159/85 Utorok 8. septembra 2015
+Obsah 14.
+Výklad rokovacieho poriadku: pozri zápisnicu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Guineou-Bissau: rybolovné možnosti a finančný príspevok (odporúčanie) – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Guineou-Bissau: rybolovné možnosti a finančný príspevok (správa) – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Madagaskarom: rybolovné možnosti a finančný príspevok – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Kapverdmi: rybolovné možnosti a finančný príspevok (správa) – Dohoda o partnerstve v sektore rybolovu s Kapverdmi: rybolovné možnosti a finančný príspevok (odporúčanie) (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Strana
+578
+578
+16.
+Vykonávanie bielej knihy o doprave z roku 2011 (rozprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Opatrenia nadväzujúce na usmernenia pre činnosti zamerané na podporu slobodných povolaní (rozprava)
+603
+18.
+Vedecká a univerzitná kariéra žien (stručná prezentácia) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Posilnenie postavenia dievčat v EÚ prostredníctvom vzdelávania (stručná prezentácia) . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Program rokovania na nasledujúci deň: pozri zápisnicu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Skončenie rokovania . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sl.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sl.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..92b1c473dc0a4192e746096af66e0f1760f1f0b6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sl.p-87.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+4.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 159/85 torek, 8. september 2015
+Vsebina
+Stran
+14.
+Razlagi Poslovnika: gl. zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+578
+15.
+Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko Gvinejo Bissau: ribolovne možnosti in finančni prispevek (priporočilo) - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko Gvinejo Bissau: ribolovne možnosti in finančni prispevek (poročilo) - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Madagaskarjem: ribolovne možnosti in finančni prispevek - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko Zelenortski otoki: ribolovne možnosti in finančni prispevek (poročilo) - Sporazum o partnerstvu v ribiškem sektorju z Republiko Zelenortski otoki: ribolovne možnosti in finančni prispevek (priporočilo) (razprava) .
+578
+16.
+Izvajanje bele knjige o prometu iz leta 2011 (razprava) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Spremljanje področij ukrepanja za krepitev poslovanja svobodnih poklicev (razprava) . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Poklicna pot žensk na znanstvenem in akademskem področju (kratka predstavitev) . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Opolnomočenje deklic v EU z izobraževanjem (kratka predstavitev) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Dnevni red naslednje seje: gl. zapisnik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Zaključek seje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sv.p-87.txt b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sv.p-87.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..13f61550e369f514acadd2771d3ea12e444c993d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:159/sbd/OJ:C:2023:159:FULL.sv.p-87.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+4.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 159/85 Tisdag 8 september 2015
+Innehållsförteckning 14.
+Tolkning av arbetsordningen: se protokollet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15.
+Partnerskapsavtal om fiske med Guinea-Bissau: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (rekommendation) – Partnerskapsavtal om fiske med Guinea-Bissau: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (betänkande) – Partnerskapsavtal om fiske med Madagaskar: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning – Partnerskapsavtal om fiske med Kap Verde: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (betänkande) – Partnerskapsavtal om fiske med Kap Verde: fiskemöjligheter och ekonomisk ersättning (rekommendation) (debatt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+Sida
+578
+578
+16.
+Genomförandet av vitboken från 2011 om transporter (debatt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+592
+17.
+Uppföljning av handlingsplanerna för fria yrken (debatt) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+603
+18.
+Kvinnors karriärer inom forsknings- och universitetsvärlden (kortfattad redogörelse) . . . . . . . . . . . . . . . . .
+608
+19.
+Att stärka flickor genom utbildning i EU (kortfattad redogörelse) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+612
+20.
+Föredragningslista för nästa sammanträde: se protokollet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
+21.
+Avslutande av sammanträdet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+617
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d89d368b87c75fefb6e8f5fbf4bd67d87bac8276
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-100.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/96
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+2.6.
+В една все по-цифровизирана енергийна система с децентрализирани производство, пренос и разпределение на енергия и по-голям брой цифрово свързани устройства в домовете нараства рискът от шпионаж, киберпрестъпност и хардуерни повреди, свързани с потреблението на енергия.
+Поради това Комисията предлага добре координирани мерки за киберсигурност с цел укрепване на цялостната устойчивост на системата. 2.7.
+В плана за действие се посочва, че за тази цел са необходими средносрочни и дългосрочни действия, както и рамка за управление.
+Комисията обяснява, че ще приобщи редица общности на заинтересовани страни, предприятия и международни партньори, и отбелязва, че ограниченото публично финансиране трябва да се използва благоразумно и че са необходими повече частни инвестиции.
+3.
+Общи бележки 3.1.
+В своя план за действие Комисията правилно разглежда огромния потенциал на цифровите технологии за увеличаване на гъвкавостта на електроенергийната система.
+ЕИСК подкрепя тези цели и приветства повечето от мерките, предложени в плана за действие.
+По-специално ЕИСК вече е установил ясно връзката между енергийния преход и цифровата трансформация, като изтъква ползите от цифровизацията по отношение на икономиите на енергия, намалената енергийна интензивност и по-доброто управление на енергийната инфраструктура.
+Въпреки че оптимистичното отношение на плана за действие е вдъхновяващо, наблюдава се тенденция Комисията да пренебрегва факта, че физическата действителност е много различна от случаите на използване на цифровизацията, посочени в плана за действие. 3.2.
+ЕИСК счита, че основните предизвикателства пред енергийния сектор са следните: диверсифициране на енергийните източници на Европа, намаляване на зависимостта от вноса на енергия, осигуряване на интегриран вътрешен енергиен пазар, подобряване на енергийната ефективност, бързо разширяване на енергийната мрежа, гарантиране на сигурността на доставките, декарбонизиране на икономиката, намаляване на емисиите, осъществяване на преход към нисковъглеродна икономика с нисковъглеродни технологии и технологии за чиста енергия, увеличаване и масово разширяване на енергията от възобновяеми източници за постигане на целите в областта на климата, насърчаване на свързаните с това научни изследвания и образование, гарантиране на справедлив преход и подкрепа за социалното измерение на енергетиката, като например намаляване на енергийната бедност.
+Цифровизирането на енергийната система е в основата на това и може да спомогне за посрещането на всички тези основни предизвикателства. 3.3.
+Въпреки че както стратегическият подход, така и конкретните мерки от плана за действие са насочени в правилната посока, Комисията не успява да интегрира плана за действие в общата енергийна политика.
+Едностранчивият подход с акцент единствено върху цифровизацията, който пренебрегва общата рамка, няма да генерира ползите, които са правилно обяснени в плана за действие. 3.4.
+В предложението на Комисията се описва идеална страна, която надгражда добре развита енергийна система (напр. преносни и разпределителни мрежи) и я цифровизира.
+В Европа обаче преносните и разпределителните мрежи трябва първо да бъдат развити, преди да могат да бъдат разработени сложни цифрови технологии.
+Цифровизацията се извършва напразно, ако интелигентно управляваната енергия не може да бъде пренесена чрез енергопреносните мрежи.
+Освен това в преносните и разпределителните мрежи се губи огромно количество енергия.
+Дори днес в големи държави като Германия цената на зелената електроенергия, която е неизползваема и непреносима и която трябва да бъде ограничена, възлизаше на повече от 2 милиарда евро преди енергийната криза и на повече от 12 милиарда евро по време на енергийната криза.
+Тази икономическа загуба ще се увеличи многократно, освен ако електроенергийните мрежи и съвместимият със системата капацитет за съхранение се разширят бързо и същевременно се намерят по-добри начини за пряко използване на електроенергията на място.
+Цифровизацията в тази област може да играе роля при идентифицирането на тези загуби и използването на генерираните по този начин данни за развитието на мрежата. 3.5.
+Вярно е, че са необходими значителни инвестиции в енергийната инфраструктура, за да се направят мрежите интелигентни.
+Вярно е също така, че много държави членки не стимулират такива инвестиции, тъй като тяхното регулиране показва ясно предпочитание към капиталовите разходи, а инвестициите в цифровизацията са предимно оперативни разходи.
+Координирането и наблюдението на тези инвестиции и свързания с тях напредък няма да бъдат достатъчни.
+ЕИСК призовава Европейската комисия да включи идеите за „насърчаване на инвестициите в цифровата електроенергийна инфраструктура“ в изменение на член 58 от Директива 2019/944 относно общите правила за вътрешния пазар на електроенергия, като гарантира регулаторна рамка, която ефективно стимулира инвестициите в цифровизирането на електрическите мрежи. 3.6.
+Европейската комисия правилно посочва, че цифровите инструменти играят важна роля за разработването на схеми за колективно потребление на собствена електроенергия и енергийни общности.
+Както насоките, така и планираната платформа за експериментиране могат да помогнат, но те не са най-важните аспекти.
+Повече от пет години след представянето на пакета за чиста енергия енергийните общности и колективното потребление на собствена електроенергия все още играят незначителна роля в европейските енергийни системи.
+В много случаи основните причини за това са значителните бюрократични пречки и липсата на информация от страна на потребителите и производителите.
+Досега Европейската комисия пренебрегва наличието на тези пречки.
+На европейците трябва да се предоставят стимули, които в
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..25f6a55a51a2d610f80f9789adb192ebe6a41bdb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-108.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/104
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+1.4.
+Като цяло Комитетът приветства предложението за предоставяне на избор на емитентите да публикуват проспект само на английски език, тъй като това е установеният общ език на международните инвеститори.
+При все това публикуването на пълен документ, а не само на резюмето, на националните езици би предоставило възможности на местните инвеститори на дребно.
+ЕИСК съветва емитентите да имат предвид, че използването на документи за емитирането единствено на английски език би попречило на развитието на национална база от инвеститори на дребно. 1.5.
+ЕИСК отбелязва, че обвързването на инвестиционните проучвания с други услуги вероятно ще увеличи видимостта на регистрираните на фондова борса малки и средни предприятия (МСП).
+Поради това Комитетът приветства предложеното увеличаване на прага за отделяне на 10 милиарда евро; въпреки това може да са необходими и допълнителни мерки за насърчаване на независими проучвания. 1.6.
+ЕИСК оценява високо подхода на Комисията за намаляване на правната несигурност във връзка с изискванията за оповестяване на информация.
+Въпреки това предложението за механизъм за междупазарен надзор на дневника за нареждания (CMOBS), който би улеснил обмена на данни от дневника за нареждания между надзорните органи, може да доведе до риск от създаване на нееднакви условия на конкуренция, тъй като двустранните места за търговия биха били извън обхвата на режима на докладване. 2.
+Общи бележки 2.1.
+На 7 декември 2022 г. Комисията публикува набор от предложения (1) за мерки за по-нататъшно развитие на съюза на капиталовите пазари (СКП) на ЕС.
+Част от пакета — нов Акт за регистрацията на фондова борса — има за цел да намали административната тежест за дружествата от всякакъв размер, по-специално за МСП, така че те да имат по-добър достъп до финансиране чрез регистриране на фондовите борси. 2.2.
+Комисията посочва, че капиталовите пазари в ЕС продължават да бъдат фрагментирани и недостатъчно развити по размер.
+Проучванията показват, че общият брой на дружествата, чиито ценни книжа са допуснати до търговия на пазарите за растеж на МСП в Европа, почти не се е увеличил от 2014 г. (2) насам, въпреки факта, че регистрираните на фондова борса дружества са се възползвали от безспорни ползи, както е видно от увеличаването на пазарната им оценка.
+Като цяло дружествата, чиито ценни книжа са допуснати до търговия на фондова борса, увеличават приходите си, създават повече работни места и увеличават счетоводните си баланси с по-бързи темпове в сравнение с нерегистрираните на фондова борса предприятия.
+Редица проучвания предоставят доказателства за неоптимална ситуация по отношение на първичните публични предлагания (ППП) на МСП в Европа. 2.3.
+В Акта за регистрацията на фондова борса се установяват по-прости и подобрени правила за допускането до търговия на фондова борса, по-специално за МСП, като същевременно се полагат усилия да се избегне излагането на риск на защитата на инвеститорите и интегритета на пазара. 2.4.
+В Акта се твърди, че с него се гарантира значително намаляване на разходите и се допринася за увеличаване на броя на ППП в ЕС.
+По-простите правила за проспектите ще улеснят и намалят разходите за регистрация на дружествата на фондова борса.
+Предоставянето на възможност за предприятията да използват акции с право на повече гласове при първото допускане на ценните им книжа до търговия на пазарите за растеж на МСП позволява на собствениците да запазят контрол върху визията на своето дружество. 2.5.
+По-пропорционалните правила относно пазарната злоупотреба също така биха довели до по-голяма яснота и правна сигурност за дружествата, чиито ценни книжа са допуснати до търговия на фондова борса, относно спазването на основните изисквания за оповестяване на информация.
+Предложеният Акт за регистрацията на фондова борса също така има за цел да подобри предоставянето и разпространението на инвестиционни проучвания относно дружествата със средна пазарна капитализация и МСП, което от своя страна следва да подкрепи допускането им до търговия на публичните пазари.
+2.6.
+Други очаквани ползи са:
+— по-кратка, по-навременна, по-съпоставима и по-интуитивна корпоративна информация за инвеститорите; — по-добро обхващане на проучванията относно собствения капитал, което спомага за вземането на инвестиционни решения; — по-ефективен надзор благодарение на по-ясни правила за регистрацията на фондова борса и подобрени инструменти за разследване на случаи на пазарна злоупотреба;
+(1) (2)
+Съюз на капиталовите пазари: пакет за клиринг, несъстоятелност и регистрация на фондова борса.
+Техническа експертна група на заинтересованите страни по въпросите на МСП, окончателен доклад, „Овластяване на капиталовите пазари на ЕС за МСП: да върнем привлекателността на регистрацията на фондова борса“
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..62611f9daae94b447b150ccf2fa64e30be4a951d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 184/105
+— по-стандартизирани проспекти, които са по-лесни за контролиране от страна на надзорните органи. 2.7.
+В съответствие с целите на политиката с екологична, социална и управленска (ЕСУ) насоченост Актът за регистрацията на фондова борса ще се стреми да гарантира, че дружествата, емитиращи ЕСУ облигации, включват в документацията за регистрация на фондова борса данни, свързани с ЕСУ, за да улеснят инвеститорите при оценката на валидността на ЕСУ твърденията.
+Дружествата, емитиращи собствен капитал, ще могат да се позовават на вече публикуваната и следователно публично достъпна информация от екологичен, социален и управленски характер в документацията за регистрация на фондова борса. 3.
+Общи бележки Аргумент за подобряване на достъпа до допускане до търговия на европейските публични пазари 3.1.
+ЕИСК поддържа възгледа, че по-голямото капиталово финансиране за европейските дружества е от ключово значение с оглед на гарантирането на трайното възстановяване след COVID-19, както и на изграждането на устойчива европейска икономическа система в контекста на продължаващата война на Русия срещу Украйна.
+За тази цел инфраструктурата на финансовите пазари е от съществено значение за отключването на инвестиционните потоци, необходими за рекапитализацията на икономиката. 3.2.
+Силно развитите публични пазари са важни и за общността на инвестициите на дребно.
+Европейците съхраняват в банковите си сметки валута и депозити на стойност 11 трилиона евро (3).
+Делът на депозитите в общите активи на домакинствата е три пъти по-голям в сравнение с домакинствата в САЩ.
+Като не успява да активира крайните инвеститори да насочват средствата си към европейските капиталови пазари, ЕС не се възползва в пълна степен от своите фондове от капитали за нашите дружества.
+Управителите на активи следва да придобият по-голямо доверие в перспективите на европейския капиталов пазар, а европейските инвеститори на дребно следва да имат по-голям избор при изграждането на своите портфейли.
+За да се постигне това, е необходимо да се осигури диверсифицирано предлагане на висококачествени емитенти, допуснати до търговия на европейските публични пазари. 3.3.
+По време на корпоративни финансови сътресения, икономическа непредсказуемост и по-специално нарастващи разходи по обслужване на дълговете, собственият капитал действа като стабилизиращ фактор и буфер срещу бъдещи сътресения. 3.4.
+Комитетът отбелязва също така, че финансирането със собствен капитал от европейските домакинства на европейските корпорации спомага за гарантиране на отворената стратегическа автономност на ЕС на много основно равнище: собственост върху активи и упражняване на корпоративен контрол.
+Придобиването на контрол над основни европейски дружества от страна на чуждестранни участници, особено в сферата на влияние на страни, чиито ценности са различни от тези на Европа, представлява значителен риск за икономическата и политическата стабилност на ЕС.
+Това възпрепятства и развитието на базираната в ЕС финансова система в рамките на ЕС, ориентирана към нуждите на ЕС.
+Например финансовата търговия в ЕС продължава да бъде доминирана от инвестиционни банки извън ЕС (4). 3.5.
+Младите и иновативните предприятия, които заемат челно място в екологичния и цифровия преход, следва да бъдат насърчавани да се стремят към допускане до търговия на европейските капиталови пазари и да получават така необходимото финансиране чрез емитиране на публично търгувани акции, тъй като това е най-устойчивият начин да се помогне на тези дружества да използват пълния си творчески потенциал и да създават работни места. 3.6.
+Инфлационният скок води до повишен интерес към капиталови инвестиции, особено сред занимаващите се с инвестиции инвеститори на дребно.
+Европейските капиталови пазари могат да се превърнат в място, където тези инвестиционни потоци се насочват към ключовите икономически сектори, в които дружествата генерират достатъчна възвръщаемост.
+Същевременно Комитетът е на мнение, че за ЕС е от решаващо значение да създаде надеждни и стабилни търговски правила, за да реализира пълния потенциал на капиталовите пазари в ЕС.
+Поуката от финансовата криза показа, че ЕС трябва да защитава пазарите в условия на справедливост, интегритет, устойчивост и прозрачност, като също така гарантира най-високо равнище на защита на инвеститорите. 3.7.
+Анализ, извършен в 14 държави — членки на ЕС, показва, че до 17 000 големи дружества отговарят на условията да бъдат регистрирани на фондовата борса, но не желаят да го направят (5).
+Комитетът смята, че ако ЕС не успее да насърчи нови допускания до търговия на капиталовите пазари, може да настъпи спад в търговията на тези пазари, тъй като инвеститорите диверсифицират портфейла си в световен мащаб, ако в рамките на ЕС няма достатъчно предлагане на права на собственост за инвестиране. 3.8.
+Ново поколение европейци навлиза на пазара за инвестиционни продукти на дребно, като обръща внимание на устойчивостта (т.е. въз основа на екологичните, социалните и управленските фактори).
+В същото време много икономически субекти се насочват към екологични цели, насърчавани от политиките на Европейския зелен пакт.
+ЕИСК счита, че тази
+(3) (4) (5)
+Евростат — обяснение на статистическите данни.
+Годишен статистически доклад на ESMA „Пазари на ценни книжа в ЕС“, 2020 г.; стр. 40.
+Доклад на Oxera, Първични и вторични капиталови пазари в ЕС, 2020 г.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..47350a958f3fdb4df82c821178f86e3d6e086072
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-112.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 184/108
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+4.8.
+Проучванията относно собствения капитал са основен елемент за развитието на добре функционираща екосистема за дялово финансиране на МСП.
+За да се допълнят съществуващите канали за проучвания, разрешаването на обвързването на научните изследвания на МСП с други услуги вероятно ще увеличи изготвянето и разпространението на доклади от проучвания.
+ЕИСК приветства предложеното увеличаване на прага за отделяне на 10 милиарда евро.
+Това ще коригира създаденото от ДПФИ II (12) намаляване на обхвата и видимостта на МСП.
+ЕИСК обаче подчертава, че е налице по-голяма концентрация на изготвяне на проучвания относно собствения капитал в ръцете на по-големите финансови институции.
+Поради своя мащаб много големите брокери разполагат с по-добри възможности да определят незначителни такси и/или да използват извършването на сделки за кръстосано субсидиране на предоставянето на проучвания, отколкото малките или средните по размер брокери (13).
+Освен това големите по размер брокери се интересуват най-вече от предоставянето на проучвания относно дружествата от категорията на т.нар. „сини чипове“, докато МСП може да не получават достатъчно внимание.
+Голяма част от емитентите съобщават (14), че ДПФИ II е намалила обхвата и видимостта на МСП.
+ЕИСК вижда ясна необходимост от въвеждане на допълнителни мерки за насърчаване на независими научни изследвания, като се извеждат поуки от най-добрите практики, налични в Европа (15). 4.9.
+На етапа след ППП дружествата, чиито ценни книжа са допуснати до търговия на фондова борса, следва да бъдат безупречни по отношение на прозрачността, а защитата на интересите на миноритарните акционери следва да бъде основен приоритет.
+Ако е налице риск от несправедливо третиране или недостатъчна защита на акционерите, доверието им в капиталовите пазари в ЕС няма да се увеличи.
+ЕИСК оценява високо подхода на Комисията за смекчаване на правната несигурност, свързана с изискванията за оповестяване, чрез целенасочените изменения на Регламента относно пазарната злоупотреба. 4.10.
+Комитетът счита, че съществуващата рамка за ad hoc искания в случаи на предполагаема пазарна злоупотреба изглежда подходяща и достатъчна за постигане на ефективно наблюдение, като същевременно отбелязва, че редица надзорни органи виждат полза от засилването на обмена на данни от дневника за нареждания чрез механизъм за междупазарен надзор на дневника за нареждания (CMOBS).
+Обхватът на предложението за CMOBS може да доведе до риск от създаване на нееднакви условия на конкуренция, тъй като двустранните места за търговия не биха били включени в механизма. 4.11.
+ЕИСК силно насърчава ускоряването на други текущи инициативи, които допринасят за повишаване на привлекателността на публичните пазари.
+Комитетът е публикувал няколко становища относно минали, текущи и очаквани законодателни инициативи (16).
+Бързият напредък по изграждането на СКП следва да бъде запазен въпреки геополитическите предизвикателства; повече от всякога е необходим силен СКП именно поради нарастващите рискове от икономическа и социална нестабилност.
+Брюксел, 23 март 2023 г. Председател на Европейския икономически и социален комитет Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+ДПФИ — Директива за пазарите на финансови инструменти Доклад на Oxera относно „Отделяне: какво е въздействието върху проучванията относно собствения капитал?“, 2019 г.
+Европейска комисия, окончателен доклад относно „Въздействието на правилата на ДПФИ II върху МСП и проучванията относно инвестициите с фиксиран доход“, 2020 г. Вж. инициативата с нестопанска цел „Lighthouse“ в рамките на Instituto Español de Analistas Financieros.
+ОВ C 155, 30.4.2021 г., стр. 20; ОВ C 290, 29.7.2022 г., стр. 58; ОВ C 177, 18.5.2016 г., стр. 9; ОВ C 10, 11.1.2021 г., стр. 30; ОВ C 341, 24.8.2021 г., стр. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..823bf83491a908113f11e66fe7972ccea48bdd6a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 184/109
+Становище на Европейския икономически и социален комитет относно съобщението на Комисията до Европейския парламент, Съвета, Европейския икономически и социален комитет и Комитета на регионите „Гарантиране на наличността и финансовата достъпност на торовете“ (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Докладчик: Arnold PUECH d'ALISSAC
+Искане за консултация
+Европейска комисия, 9.12.2022 г.
+Правно основание
+Член 304 от Договора за функционирането на Европейския съюз
+Компетентна секция
+„Земеделие, развитие на селските райони, околна среда“
+Приемане от секцията
+9.3.2023 г.
+Приемане на пленарна сесия
+23.3.2023 г.
+Приемане на пленарна сесия №
+577
+Резултат от гласуването („за“/„против“/„въздържал се“)
+170/3/4
+1.
+Заключения и препоръки 1.1.
+ЕИСК приветства съобщението на Комисията относно гарантирането на наличността и финансовата достъпност на торовете, тъй като световната криза в областта на торовете, която започна в началото на 2021 г. и се влоши след избухването на войната в Украйна, засегна особено тежко Европа, където земеделските стопани са изправени както пред рекордно високи цени, така и пред недостиг на доставки.
+Настоящата ситуация представлява заплаха за европейското селско стопанство и световната продоволствена сигурност. 1.2.
+ЕИСК подчертава, че са необходими спешни действия в държавите членки, за да се ограничи въздействието на кризата в областта на торовете.
+Освен възможността за пряко подпомагане на най-засегнатите производители на азот и земеделски стопани чрез държавна помощ (което е обект на бюджетни ограничения, поражда риск от нарушаване на конкуренцията и следва да бъде обвързано с условия), ЕИСК счита, че са необходими корективни мерки за подобряване на функционирането на пазара на торове в ЕС, тъй като те вероятно ще окажат по-голямо въздействие върху земеделските стопани и ще бъдат по-ефективни от гледна точка на разходите за данъкоплатците. 1.3.
+За да се намерят решения както за предлагането, така и за цените на торовете, като се благоприятстват вносът и конкуренцията в държавите членки, ЕИСК препоръчва да се предприемат действия, които включват суспендиране на вносните мита на ЕС за всички торове, улесняване на логистиката на торовете и регулаторна гъвкавост. 1.4.
+Освен това ЕИСК счита, че са необходими средносрочни мерки за ограничаване на зависимостта на ЕС от вносни минерални торове и за намаляване на екологичния отпечатък от наторяването на културите.
+Чрез тези мерки следва да се ограничи използването на торове, като се повиши ефективността на растителните хранителни вещества чрез частично заместване на синтетичните торове с рециклиран оборски тор и други отпадъци, както и да се подобри независимостта на Европа по отношение на производството на торове с оглед на агроекологичното трансформиране на земеделието. 1.5.
+ЕИСК приветства обявяването на нова обсерватория за пазара на торове (която ще бъде създадена през 2023 г.), тъй като прозрачността на пазара на торове в ЕС трябва да се повиши чрез редовно публикуване на представителни цени на вътрешния пазар и чрез разработване на публични статистически данни за производството и използването на торове. 1.6.
+Освен това ЕИСК призовава при приемането на нови мерки да се вземат предвид социалните аспекти, свързани със земеделските стопани (които са силно засегнати от цените на торовете), потребителите на храни (които са изправени пред инфлация на цените на храните) и промишлените работници. 1.7.
+В международен контекст ЕИСК настоятелно призовава ЕС да засили действията срещу световната продоволствена несигурност, включително насърчаването на прозрачността, наличността и ефективното използване на торове.
+Световната търговия с торове следва да бъде улеснена чрез поддържане на пазарите отворени, избягване на ограниченията и забраните за износ, увеличаване на производството на торове в Европа и разширяване на логистичните маршрути.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..17926cea20179c3519c432c91e391bd87fd821d7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-114.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 184/110
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+2.
+Въведение и контекст 2.1.
+Торовете се произвеждат от три важни за растежа на растенията хранителни вещества: азот (N), фосфор (P) и калий (K). 2.2.
+Торовете са ключов ресурс, който се влага в по-голямата част от настоящото селскостопанско производство.
+Тяхната наличност и финансова достъпност играят съществена роля за продоволствената сигурност.
+От началото на 2021 г. се наблюдава световна криза в областта на минералните торове, която започна поради рязкото нарастване в търсенето след възстановяването от пандемията от COVID-19 и допълнително се изостри след нахлуването на Русия в Украйна поради ограниченията на доставките от три от основните държави — доставчици на торове в света: Русия, Беларус и Украйна. 2.3.
+Кризата в областта на торовете е особено изострена в Европа, тъй като i) ЕС е голям нетен вносител на торове; ii) пазарът на азотни и фосфорни торове в ЕС е защитен с вносни мита, които повишават цените на вътрешния пазар над цените в световен план; iii) от март 2022 г. насам вносът на торове от Русия, Беларус и Украйна в ЕС, който преди това представляваше 43 % от вноса в ЕС, намаля значително въпреки официалната политика на ЕС да не налага санкции върху вноса на храни и торове от Русия. 2.4.
+Цените на торовете в държавите членки се повишиха до рекордни равнища (три пъти за минералния азот през ноември 2022 г. спрямо януари 2021 г.), което, заедно с оскъдните доставки и забавените покупки, доведе до значително намаляване на използването на торове в ЕС за реколтата от 2022 г. (1) и до евентуален недостиг в няколко държави членки през пролетта на 2023 г., засягащ реколтата от 2023 г. 2.5.
+Това се случва в контекста на Европейския зелен пакт и стратегията „От фермата до трапезата“ (2), публикувана от Европейската комисия през май 2020 г., включително предложените за целия ЕС цели за това „загубите на хранителни вещества да се понижат с поне 50 %, без да се влошава плодородието на почвите“, като до 2030 г. употребата на торове се намали с поне 20 %.
+3.
+Общи бележки 3.1.
+ЕИСК подчертава, че леснодостъпните и финансово достъпни торове са от съществено значение за селскостопанското производство и продоволствената сигурност в Европа и в световен мащаб.
+Недостигът и прекалено високите цени на торовете водят до намаляване на добивите, застрашават производството на храни и участват в инфлацията на цените на храните в ущърб на европейските граждани и човечеството. 3.2.
+Настоящата криза на пазарите на торове е особена заплаха в държавите с ниски доходи, които са силно засегнати от продоволствената несигурност.
+Тя е заплаха и в Европа, където уязвимите групи вече са изправени пред предизвикателства, свързани с финансовата достъпност на храните.
+Кризата в областта на торовете може да доведе до намаляване на реколтата и по този начин да се отрази на световната продоволствена сигурност, тъй като ЕС е основен производител и износител на зърнени култури. 3.3.
+ЕИСК счита, че недостигът на торове в световен мащаб се дължи не само на високата цена на природния газ, но и на дисбаланса между търсенето и предлагането и логистични ограничения.
+В ЕС той се утежнява допълнително от високата степен на зависимост на континента от вноса на минерални торове, вносните мита на ЕС и войната в Украйна.
+Спешни действия в ЕС 3.4.
+Въпреки високите цени на торовете, разходната конкурентоспособност на редица производители на азотни торове в ЕС изглежда е била повлияна от изключително високата цена на природния газ в Европа, която надвиши седем пъти цената в САЩ спрямо три пъти през 2021 г.
+Освен приоритетния достъп до природен газ, в случай на нормирано разпределение на газа може да има полза от специфична подкрепа за азотната промишленост на ЕС за всеки отделен случай с цел да се използва в максимална степен съществуващият производствен капацитет, както е предвидено в изменената временна рамка на ЕС за държавна помощ при кризи.
+В това отношение е необходима обвързаност с икономически и социални условия, за да се избегнат извънредните предимства, тъй като печалбите на някои производители на торове се увеличиха вследствие на кризата с торовете.
+(1) (2)
+Според Европейската комисия „комбинацията от суша и високи цени на торовете, довела до по-ниска степен на използване, по-специално на P и K, (…) е допринесла за по-ниски добиви“ и за 8 % спад в реколтата от зърнени култури в ЕС през 2022 г. спрямо 2021 г. Източник: Краткосрочна перспектива за селскостопанските пазари, Европейска комисия, 5.10.2022 г. COM(2020) 381 final, 20.5.2020 г.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d199d7f64eb55153e620762d65e58cb3a12e5b64
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-115.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 184/111
+3.5.
+Настоящата криза засегна тежко ползвателите на торове, и по-специално земеделските стопани и специалистите в областта на смесените култури и животновъдството, на които се падат 62 % от разходите за торове в ЕС и 69 % от потреблението на азот в ЕС (3).
+Те са изправени пред недостиг на парични средства за закупуване на торове преди прибирането на реколтата, както и пред свиване на съотношението разходи/цена, тъй като по-високите цени на селскостопанските продукти може да не компенсират ефекта от повишените цени на торовете и други селскостопански суровини (4).
+Поради тази причина целенасочената подкрепа за ползвателите на торове, както е предвидена в изменената временна рамка на ЕС за държавна помощ при кризи, може да допринесе за преодоляването на кризата. 3.6.
+Съществуват обаче строги бюджетни ограничения и конкуренция в приоритетите при финансирането на такава подкрепа, ако се използва селскостопанският резерв на ЕС на стойност 450 милиона евро за финансовата 2023 година.
+Финансирането на такива действия чрез национални стратегически планове по ОСП също не е подходящ вариант, тъй като те бяха одобрени съвсем наскоро и тяхното изменение би изисквало дълго време.
+На свой ред използването на държавна помощ поражда както национални бюджетни ограничения, така и риск от значителни нарушения на конкуренцията между земеделските стопани от различни държави членки.
+За това свидетелства фактът, че до момента само три държави членки са въвели схеми за помощ, предназначени за закупуване на торове от земеделските стопани, с общ бюджет от 855 милиона евро. 3.7.
+Поради тази причина ЕИСК счита, че коригиращите мерки за подобряване на функционирането на пазара на торове в ЕС са по-препоръчителни и по-ефективни от гледна точка на разходите за данъкоплатците.
+Такива извънредни, временни мерки следва да бъдат насочени както към предлагането на торове, така и към цените в Европа, като се благоприятстват вносът и конкуренцията.
+Някои предприятия за производство на торове мащабно увеличават печалбите си.
+Необходимо е положително, стратегически насочено послание в подкрепа на този сектор, ако искаме тези средства да се инвестират в европейските заводи и да повишат равнището на автономност на Европа.
+Това е цената на нашата независимост. 3.8.
+Като продължение на предложението на Европейската комисия от 17 юли 2022 г. в Регламент (ЕС) 2022/2465 на Съвета от 12 декември 2022 г. (5) се предвижда временно суспендиране на вносните мита за карбамид и амоняк (с изключение на вноса от Русия и Беларус).
+ЕИСК приветства това решение, като се има предвид, че освен върху партньорите, които вече се възползват от споразуменията за свободна търговия с ЕС (като например държавите от Северна Африка), такова суспендиране би трябвало да окаже положително въздействие върху други основни източници на доставки (като САЩ и държавите от Централна Азия и Персийския залив).
+Регламентът обаче влезе в сила твърде късно, за да окаже въздействие върху сезон 2022—2023 г., тъй като по-голямата част от вноса на карбамид е била доставена или поръчана на прекалено високи цени.
+Междувременно Съветът взе решение за времево ограничение от шест месеца вместо първоначално предвидените две години.
+ЕИСК отправя препоръка към Комисията и към Съвета да удължат срока на действие на регламента до следващия сезон и да включат в обхвата му всички азотни и фосфорни торове, тъй като това би насърчило наличността чрез диверсификация на доставките, както и би намалило цените на торовете на вътрешния пазар на ЕС. 3.9.
+Освен това следва спешно да се въведат други мерки, насочени към функционирането на пазара на минерални торове в ЕС, в областта на логистиката и регулирането, включително i) стимулиране на земеделските стопани и дистрибуторите на торове да извършват ранни покупки и да управляват ценовите рискове; ii) улесняване на логистиката при вноса на пристанища за плавателни съдове, пренасящи торове, и на сухопътния транспорт на торове с тежкотоварни автомобили; iii) съгласуване на разбиранията в различните държави членки относно доставчиците на торове с оглед на руските санкции; iv) позволяване на временни възможности за гъвкавост в регламентите на ЕС, включително Регламента относно регистрацията, оценката, разрешаването и ограничаването на химикали (REACH), законодателството в областта на транспорта и Регламента относно продуктите за наторяване. 3.10.
+Следвайки техническите предложения на своя Съвместен изследователски център (6), Европейската комисия следва бързо да предложи законодателни мерки, позволяващи безопасно използване на преработен оборски тор над прага, определен за уязвимите на нитрати зони в Директивата за нитратите (RENURE), и по-голямо заместване на синтетичните торове.
+В очакване на този нов праг ЕИСК препоръчва настоящият максимален праг от 170 kg/ha органичен азот на година да се прилага за всички земеделски стопани в ЕС.
+Средносрочни действия в ЕС 3.11.
+Както се посочва в доклада за стратегическото прогнозиране за 2022 г. (7), ЕИСК препоръчва да се намали зависимостта на ЕС от вноса на фуражи, торове и други суровини и предлага определение за отворена стратегическа автономност по отношение на продоволствените системи, което се основава на производството на храни, работната сила и справедливата търговия.
+Основната цел е да се осигури продоволствена сигурност за всички граждани на ЕС чрез здравословни, устойчиви, издръжливи и справедливи доставки на храни.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Източник: СЗСИ, 2017 г.
+За справка цената на амониевия нитрат във Франция през ноември 2022 г. е била с 203 % по-висока от цената през януари 2021 г. За разлика от нея, цената на мелничарската пшеница се е увеличила с 45 % през същия период.
+Източник: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/BG/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (ОВ L 322, 16.12.2022 г., стр. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/bg/our-work/opinions-information-reports/opinions/2021-annual-foresight-report (вж.
+ОВ, стр. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3071f0e43cb38653a099b89c8a4dd0d841636f29
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+3.12.
+По отношение на торовете ЕИСК счита, че въпреки че следва незабавно да се предприемат спешни действия, следва да се въведат и по-дългосрочни мерки, за да се оптимизира зависимостта на европейското селско стопанство от вносни минерални торове, като същевременно се намали отпечатъкът върху околната среда от наторяването на културите в Европа.
+Чрез тези мерки следва i) да се оптимизира цялостното използване на торове, като се повиши ефективността на растителните хранителни вещества, което да доведе до намаляване на загубите; ii) да се заместят частично синтетичните торове, като се използват в по-голяма степен рециклиран оборски тор и други отпадъци от хранителната верига; iii) да се подобри независимостта на Европа по отношение на производството на торове.
+ЕИСК подчертава, че селското стопанство е в процес на преход и благодарение на агроекологията и консервативното селско стопанство ще продължи да се подобрява. 3.13.
+Повишаването на ефективността на растителните хранителни вещества е необходимо, за да се намали потреблението на торове, както и загубите на хранителни вещества във водата и въздуха, което би трябвало да даде възможност за намаляване на използването на торове, без да се засяга обемът на производството.
+Това може да се постигне чрез подобрени практики за наторяване, включително използването на покривни култури, избора на торове (като се отдава предпочитание на азотните видове, като например нитратните торове, и използването на инхибитори на уреаза/нитрификация), използването на биостимулатори и на прецизно земеделие, което дава възможност за оптимизирано прилагане (разделно прилагане, изчисляване на баланса, анализ на почвата и растенията, растителни сензори, инструменти за подпомагане на вземането на решения). 3.14.
+Селекцията на растенията също е от ключово значение за ефективността на хранителните вещества, тъй като подобрените сортове могат да поемат по-малко хранителни вещества, особено азот, за едно и също количество реколта.
+Във връзка с това ЕИСК счита, че следва да се разработят иновативни технологии и семена, които да могат винаги да предоставят решения на земеделските стопани, изправени пред ограничения по отношение на съществуващите инструменти (8). 3.15.
+Замяната на култури, на които са необходими много хранителни вещества, като зърнени култури, маслодайна рапица и захарно цвекло, с растения, на които са необходими по-малко хранителни вещества, като слънчоглед (9) и бобови растения, е тенденция, която земеделските стопани естествено възприеха от 2021—2022 г. насам (10).
+Това обаче следва да се обмисли внимателно в рамките на публичната политика, тъй като, предвид съответните добиви на сухо вещество и принос на протеини на хектар площ, подобно действие би могло да наруши селскостопанските пазари и да застраши продоволствената сигурност. 3.16.
+Частичното заместване на минералните торове с органични торове, рециклирани от оборски тор и други органични отпадъци, също е средносрочна цел от значение в ЕС (11).
+Това ще донесе ползи за почвите (по-високо органично съдържание) и за климата (по-ниски емисии от производството на синтетични азотни торове) и ще намали зависимостта от внос.
+Потенциалът на оборския тор обаче не бива да се надценява, тъй като по-голямата част от него вече се рециклира, наличните ресурси са географски ограничени (региони със структурен излишък за оборски тор) и има значителни разходи за мобилизиране, преработка и транспорт.
+Хранителните вещества от човешки отпадъци обикновено не се влагат в земеделските почви, въпреки че в тях биха могли да се съдържат 2 милиарда килограма азот (12).
+Европейската комисия следва също така да насърчава разработването на техники за извличане на хранителни вещества от водорасли и утайки от пречистване на отпадъчни води и безопасното им прилагане в селското стопанство.
+3.17. Що се отнася до азотните торове, изключително важна дългосрочна цел е популяризирането на алтернативни процеси за производството на амоняк от неизкопаеми източници, тъй като това би намалило зависимостта на ЕС от газ, както и неговия въглероден отпечатък.
+Производството на чист водород чрез електролиза на водата (с електроенергия от възобновяеми източници), е на етап промишлено изпитване, а чрез метанизацията на селскостопанските странични продукти и органичните отпадъци може да се произвежда както биометан за генериране на амоняк, така и ферментационен продукт, използваем като органичен тор.
+Въпреки високата понастоящем пазарна цена на амоняка, произведен от изкопаеми горива, обаче възобновяемите алтернативи са далеч по-малко конкурентоспособни и ще са необходими време, технологична зрялост и евентуално значителни публични субсидии, преди да достигнат промишления етап. 3.18.
+ЕИСК приветства обявяването на нова обсерватория за пазара на торове, която ще бъде създадена през 2023 г., и организирането на консултации със заинтересованите страни в областта на торовете в рамките на експертната група на Европейския механизъм за готовност и реакция при кризи в областта на продоволствена сигурност (EFSCM).
+Освен това ЕИСК счита, че значително равнище на прозрачност на пазара на торове в ЕС може да бъде гарантирано само чрез редовното публикуване на представителни цени на вътрешния пазар за редица азотни, фосфорни и калиеви торове, както и чрез разработването на публични статистически данни за потреблението на торове.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+ОВ C 194, 12.5.2022 г., стр. 72.
+През 2022 г. площта, засята със слънчоглед в ЕС, се е увеличила с 750 000 ha, а площта, засята със зърнени култури, е намаляла в същия размер.
+ОВ C 75, 28.2.2023 г., стр. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/bg/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+По изчисления един човек отделя над 4 kg азот годишно с урината си (Viskari et al, 2018 г. — https://www.frontiersin.org/articles/ 10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2e2d6b146af7aa560360b12fad7de73f4b552e0c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+4.4.
+Разпоредбите относно стипендиите и доверителните фондове се приветстват, но трябва да обърнем внимание на въпросите около подбора и да гарантираме участието на организациите на гражданското общество.
+Важно е при установяването на тези възможности да бъдат определени прозрачни, справедливи и приобщаващи процедури за подбор на участниците в академичните програми, като се даде приоритетен достъп на лицата с по-малко възможности.
+4.5.
+Максималното увеличаване на стойността на човешкия капитал е от жизненоважно значение за повишаване на конкурентоспособността и справяне с безработицата при зачитане на устойчивото развитие.
+Това изисква работна сила, която разполага с редица общоприложими умения и способност за адаптиране.
+Политиката в областта на образованието и обучението трябва да се разработва и прилага в тясно сътрудничество със социалните партньори и да е съсредоточена повече върху компетенциите, отколкото върху квалификациите.
+Това ще спомогне за намаляване на несъответствието между търсените и предлаганите умения.
+Младежки организации 4.6.
+В съобщението са посочени няколко форума и органи за ангажиране на младите хора.
+Платформата в рамките на Форума за политиката относно развитието се приветства, при условие че гарантира връзки на местно равнище с младежки организации, които са независими, самоорганизирани и в идеалния случай ръководени от младежи.
+4.7.
+Положителен факт е, че в съобщението се споменава и е включено привличане на младежките организации.
+Разгръщането на ПДМ само би спечелило от участието в разнообразните модели на практиката за работа с младежите, които съществуват в ЕС.
+Тази практика може да бъде също толкова важна, колкото и гласовете на младите хора, тъй като чрез нея се изгражда капацитет сред всички млади хора на местно равнище и на свой ред се създават млади лидери въз основа на местния опит.
+Чрез партньорството между ЕС и Съвета на Европа и сектора на доброволческите дейности на младите хора са достъпни значителни данни и модели.
+4.8.
+Младежките организации могат да бъдат от огромна полза за изпълнението на плана.
+Държавите — членки на ЕС, следва да бъдат насърчени да привлекат за участие своя сектор на младежта в тази област с национални планове за действие.
+Добрите модели и работа на младежките организации в ЕС в дейностите в областта на развитието, конфликтите и правата на човека следва да получат приоритет например пред моделите на САЩ за „развитие на младежта“, които често се използват стандартизирано в развиващите се държави и други региони и често се коренят в различни ценности.
+Това ще се съчетае добре с ангажимента за използване на индивидуални решения за конкретните региони.
+4.9.
+При изпълнението на ангажиментите по отношение на образованието следва да бъдат ангажирани и системите на неформално и самостоятелно образование в общностите, организациите на гражданското общество и организациите за работа с младежите.
+Използваните от ЮНЕСКО и Съвета на Европа определения осигуряват добри насоки в тази връзка, заедно с работата по глава „Младеж“ на „Еразъм+“.
+Трябва да признаем огромните ползи от обучението извън училищната среда за всичко, което продължава през целия живот и обхваща всички аспекти на живота.
+4.10.
+Политическият диалог е важен и целите в ПДМ са амбициозни, но не следва да пренебрегваме политиките за младежта във всяка отделна държава и отговорностите на правителствата, както и необходимостта от истински доброволчески сектор и гражданско общество.
+При разгръщането на ПДМ следва да бъдат подкрепени и разработването на политики за работа с младежите, развитието на национални младежки съвети или подобни органи и подходи като оценката на въздействието на ЕС от гледна точка на младежта и други.
+4.11.
+Младежките организации вече имат връзки по целия свят, както се вижда от работата на шестте най-големи младежки организации, и при внедряването на плана те следва да бъдат привлечени, като се надгражда върху вече съществуващата работа, така че това да се превърне в модел за други инициативи.
+Би следвало също така да внимаваме да не поставяме твърде много ограничения по въпросите на участието.
+Не е ясно дали при подбора на въпросите във връзка с Фонда за овластяване на младежта са били използвани процедури за участие.
+Възможно е младите хора невинаги да избират въпросите, които другите считат за важни, особено в развиващия се свят или в нестабилните държави, където по-голямо значение може да имат по-практически насочени съображения.
+4.12.
+Разпоредбите относно изграждането на капацитет за младежките организации се приветстват горещо и следва да бъдат придружени от ефективна подкрепа за започване на движения на местно равнище в държавите партньори, в които делегациите на ЕС могат да играят решаваща роля по света.
+Във връзка с това следва да се предлагат партньорства, когато е целесъобразно, с организации от ЕС, като върху работата трябва да се упражнява мониторинг.
+Важно е да се улеснят създаването и укрепването на мрежи както с организации от ЕС, така и с организации извън ЕС.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0571cdb789f5e5e1ceaa2486e6aedf32fd885e06
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-17.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 184/13
+Становище на Европейския икономически и социален комитет относно „Ролята на младите хора в екологичния преход“ (проучвателно становище по искане на шведското председателство) (2023/C 184/03)
+Докладчик: Nicoletta MERLO Искане на шведското председателство Писмо от 14.11.2022 г. на Съвета Правно основание
+Член 304 от Договора за функционирането на Европейския съюз
+Компетентна секция
+„Заетост, социални въпроси и гражданство“
+Приемане от секцията
+8.3.2023 г.
+Приемане на пленарна сесия
+22.3.2023 г.
+Пленарна сесия №
+577
+Резултат от гласуването („за“/„против“/„въздържал се“)
+152/00/01
+1.
+Заключения и препоръки 1.1.
+ЕИСК счита, че младите хора могат и трябва да играят жизненоважна роля в контекста на екологичния преход.
+Комитетът счита, че е от съществено значение да се възприеме нов модел на управление, който да бъде по-приобщаващ и по-способен да осигури активно участие на младите хора в процесите на вземане на решения с цел да се преодолеят все още съществуващите пречки. 1.2.
+ЕИСК подчертава, че е важно да се гарантира, че младежките организации имат водеща роля в процеса на вземане на решения и в разработването и разпространението на проекти, свързани с устойчивостта и околната среда, включително като им се гарантира необходимата финансова подкрепа. 1.3.
+ЕИСК счита, че е от изключително важно значение постоянно да се наблюдава въздействието, което публичните инвестиции, включително онези от тях, свързани с екологичния преход, оказват върху младите хора понастоящем и в бъдеще чрез оценка на икономическото, политическото и социалното въздействие на политиките, които ще се прилагат, като се използват показатели преди, по време на и след тяхното одобрение. 1.4.
+ЕИСК насърчава институциите на ЕС и държавите членки да прилагат мерки и механизми, с които да се гарантира, че във всички области на политиката се отчита гледната точка на младежта, и да се създаде пространство, което да е в състояние да гарантира активното участие на младите хора чрез пълното приемане на Оценката на въздействието на ЕС от гледна точка на младежта. 1.5.
+ЕИСК счита, че е изключително важно да се установи връзка между инициативите и политиките, които ще бъдат приети в контекста на Европейската година на уменията, и темите за екологичния преход, устойчивото развитие и предизвикателствата, пред които са изправени младите хора в един бързо променящ се свят. 1.6.
+ЕИСК счита, че е от съществено значение да бъдат взети предвид свързаните с тези теми образование и умения, с които се очаква младите хора да разполагат, като се използва междусекторен подход, който е в състояние да осигури теоретични и практически умения, включително чрез прилагане и подобряване на прехода от училище към работа и професионалното чиракуване, както и с участието на социалните партньори.
+Освен това обучението по тези теми следва да стане структурирано, като неговото проектиране и разработване започнат по места и местните нужди се отчитат в една по-широка рамка на национално равнище. 1.7.
+ЕИСК счита, че е необходимо от ранна възраст на децата да се преподава устойчивост и опазване на околната среда, като се възприемат иновативни образователни инструменти, които отчитат опазването на околната среда, социалното и икономическото развитие и постигането на свързаните с тях цели.
+За да се гарантира това, ключово значение имат качественото образование за всички и достойните условия на труд за тези, които го предоставят. 1.8.
+ЕИСК подчертава, че е важно училищата да се ангажират със свързани с екологичния преход въпроси в съгласуваност с местните власти и учрежденията, предлагащи извънучилищни дейности, особено с младежките организации и организираното гражданско общество, като по този начин се повишат осведомеността и участието сред обикновените граждани.
+Във връзка с това ЕИСК оценява положително опита от проекта „Еразъм“, насочен към екологосъобразността, и очаква неговото изпълнение.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..183eb62e28ec6db9337ce572cf961987a9d8de7b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 184/89
+7) поставяне на гражданите в центъра на енергийния съюз, в рамките на който те се ангажират с прехода на енергийната система, възползват се от новите технологии, за да намалят сметките си за енергия, участват активно на пазара, а уязвимите потребители са защитени.
+Докладът съдържа описание на предприетите или планирани до този момент мерки за изпълнението на тези визии.
+Въпреки това ЕИСК изразява съжаление, че представеният в доклада обзор не се отнася до визиите, а по-скоро до петте взаимно подсилващи се и тясно свързани измерения, чиято цел е да повишат енергийната сигурност, устойчивостта и конкурентоспособността.
+Този двоен набор от цели или визии, от една страна, и измерения, от друга, затруднява изключително много проследяването на изпълнението на визиите, също и поради факта, че например проблемите на гражданите, които са в основата на енергийния съюз, или необходимостта от повишаване на квалификацията и преквалификация на работната сила се появяват в няколко от измеренията.
+ЕИСК изразява съжаление, че това много затруднява проследяването на напредъка, постигнат в изпълнението на целите на стратегията за енергиен съюз. 1.4.
+В съобщението основателно се прави позоваване на плана REPowerEU, който беше подкрепен от ЕИСК и с който бяха възобновени и укрепени инструментите по Зеления пакт и по пакета „Подготвени за цел 55“, с акцент върху диверсификацията, икономиите, сигурността на доставките и ускоряването на развитието на възобновяемите енергийни източници.
+Настоящата криза в областта на климата и енергийната криза, както и липсата на сигурност, стабилност и предвидимост на доставките и цените, обаче оказват огромен натиск върху Европейския съюз.
+Кризата нямаше да бъде толкова тежка, ако по-рано бяха предприети по-целенасочени действия и ако собствените цели на ЕС (например целите на Европейския енергиен съюз) се възприемаха по-сериозно. 1.5.
+Според Доклада за състоянието на енергийния съюз през 2022 г. в различните направления на действие, насочени към постигане на пълна независимост от руските изкопаеми горива до 2030 г., трябва да бъдат инвестирани приблизително 300 милиарда евро публични средства, което ще окаже значително въздействие върху общия бюджет на ЕС.
+Освен това ще са необходими допълнителни частни инвестиции, включително инвестиции от страна на европейските граждани.
+ЕИСК счита, че средствата трябва да бъдат изразходвани по начин, който спомага за постигането на горепосочените цели на енергийния съюз.
+Освен това разходите не би трябвало да водят до намаляване на ресурсите за справедливия преход, за научни изследвания и иновации или за предприятията и потребителите, засегнати от покачващите се цени на енергията. 1.6.
+Безпрецедентното покачване на цените на енергията, предизвикано от руското нашествие в Украйна, има огромни социални и икономически последици, както и последици за промишлената и производствената система на държавите.
+ЕИСК подчертава липсата на ясна координация на равнище ЕС по време на енергийната криза и, като част от ответните действия, призовава за създаването на инструмент, основаващ се на модела SURE, с цел подпомагане на работниците и предприятията в затруднено положение. 1.7.
+Неотдавнашните събития увеличиха потенциалния риск от кибератаки и актове на саботаж срещу критични инфраструктури като енергийната мрежа и електроцентралите.
+Ето защо ЕИСК препоръчва да се разработи и приеме всеобхватна стратегия за защита на ЕС от този вид заплахи. 1.8.
+Целта за енергийна автономност трябва да остане основната средносрочна стратегическа цел на държавите от ЕС, по-специално в светлината на случващото се с войната в Украйна и като се има предвид и евентуалното допълнително усложняване на международното положение.
+Разбираме „стратегическата енергийна автономност“ като политическа концепция, която ще спомогне за оформянето на бъдещия енергиен пазар на ЕС, където автономните решения, вземани от ЕС, ще гарантират енергийна независимост от ненадеждни доставчици.
+ЕИСК изразява съжаление относно факта, че тази тема не е разгледана по подходящ начин в доклада и е оставена без внимание, като се поставя акцент единствено върху независимостта от вноса на енергия от Русия. 1.9.
+За да се постигнат целите на ЕС за стратегическа автономност, ЕИСК призовава Съвета и Комисията да разработят подходящи инструменти, включително чрез създаването на Европейски фонд за суверенитет, за да се стимулират инвестициите в технологии за чиста енергия и енергийна инфраструктура на национално равнище.
+В същото време е от решаващо значение държавите членки да бъдат насърчавани да използват средствата по оптимален и ефективен начин за развиването на чиста енергия.
+Тази стратегия трябва да включва и насоки за това как да се стимулират по-големи инвестиции от страна на предприятията, общностните институции, гражданите и енергийните общности.
+Инструментите и ресурсите, които понастоящем се предоставят, изглеждат недостатъчни за сериозните предизвикателства, които трябва да бъдат преодолени.
+ЕИСК приканва Комисията да обърне особено внимание на въздействието на новите ресурси и доставки върху околната среда, както и на новите зависимости от трети държави. 1.10.
+ЕИСК предлага при развитието на енергийна автономност да се следва подход „от долу нагоре“, тъй като този подход улеснява постигането на целите, посочени в параграф 1.3. 1.11.
+Зеленият пакт все още не е придружен от еквивалентни социални политики, така че този преход да бъде справедлив.
+Като се има предвид, че системата за заетост и промишлената система ще бъдат силно засегнати от процесите на преход, ЕИСК изразява съжаление, че в доклада не се отчита по подходящ начин значението на всеобхватните политики в областта на заетостта и уменията и социални политики.
+На инвестициите в образование, преквалификация и повишаване на квалификацията трябва да се гледа като на социално-икономическа отговорност.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a30ae5060c6373c8dd38df3b15ce576564bc9e63
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-98.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/94
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+25.5.2023 г.
+електрическите мрежи.
+Успоредно с това трябва да се развиват пазарите за гъвкавост, за да се направят привлекателни гъвкавото потребление и производство, включително производството от потребители, основани на цифрови технологии. 1.5.
+Повече от шест години след представянето на пакета за чиста енергия енергийните общности и колективното потребление на собствена електроенергия все още играят незначителна роля в европейските енергийни системи.
+Досега Европейската комисия пренебрегва наличието на пречки пред тези форми на производство и потребление на енергия.
+На европейците трябва да се предоставят стимули, които в крайна сметка да ги убедят и мотивират да цифровизират всичките си дейности, свързани с енергетиката.
+В много случаи е необходимо да се предоставят ясни законодателни и административни права.
+ЕИСК призовава Комисията и държавите членки да разработят съответни инициативи, включително пряка подкрепа, която да даде възможност на енергийните общности и колективните произвеждащи потребители да развият пълния си потенциал, при което, особено по отношение на сигурността на доставките, тези форми на производство и потребление трябва да станат съществена част от системата.
+В противен случай цифровите инструменти няма да доведат до промяна. 1.6.
+ЕИСК отново заявява, че с правилния подход една неутрална по отношение на климата, децентрализирана и цифровизирана структура на енергийните доставки може да има значителни положителни последици за заетостта и икономиката, особено регионалните икономики (2).
+В настоящата криза Европейският съюз се нуждае от общ подход към политиката в областта на енергетиката, който да съчетава специфичните въпроси, свързани с енергетиката и климата, с целите на политиката за социално и регионално сближаване. 1.7.
+ЕИСК обаче отбелязва, че една политика на промяна може да бъде успешна само ако отчита различните действащи социални процеси в прехода и ги разглежда в своите стратегии и мерки.
+Следва да засилим ролята на активните потребители в цифровизацията, както и да ги насърчаваме и да им предоставим права да използват възможно най-много интелигентни решения, тъй като те могат да подобрят ефективността и функционирането на вътрешния енергиен пазар, като същевременно отчитаме операторите на разпределителни системи, за да гарантираме сигурността на доставките.
+Необходимо е инструментите да бъдат лесни за използване и да се обърне внимание на уязвимите групи и хората с увреждания.
+Поради това е абсолютно необходима политика за справедлив преход и активно политическо управление на промяната.
+Ако при изпълнението се пренебрегне социалното измерение, има опасност трансформацията да се провали поради обществена съпротива. 1.8.
+По отношение на бъдещото проектиране на енергийните системи и инфраструктура ЕИСК многократно е подчертавал, че всички потребители трябва да участват активно в разработването на интелигентни енергийни системи и че трябва да се въведат стимули, за да може гражданското общество да участва в енергийния преход.
+„Свързване на местни и регионални новатори“, както се посочва от Комисията в параграф 7.3, е много важно.
+Колективните действия като сътрудничество между интелигентни градове и общности могат да създадат най-добрите и финансово достъпни решения, от които даден регион може да се нуждае. 1.9.
+Политиките на ЕС в областта на цифровите технологии и енергетиката вече ръководят цифровизирането на енергетиката, тъй като въпроси като оперативната съвместимост на данните, сигурността на доставките и киберсигурността, неприкосновеността на личния живот и защитата на потребителите не могат да бъдат поверени единствено на пазара и правилното им прилагане е от основно значение.
+Във връзка с това ЕИСК отбелязва, че нарушенията на неприкосновеността на личния живот и злоупотребата с данни трябва да бъдат предотвратени с всички възможни средства.
+Това включва не само технически предпазни мерки, но и отговорност за това пространство на данни и наблюдението му от страна на държавните органи, които подлежат на политически и демократичен контрол.
+Същевременно трябва да се обърне специално внимание на защитата на данните за критичната инфраструктура. 1.10.
+В своето съобщение Комисията заявява, че е от съществено значение да се гарантира, че цифровизацията не подкопава рамката за защита на потребителите, която вече е създадена на вътрешния пазар на електроенергия.
+ЕИСК отбелязва това и добавя, че правата на потребителите на енергийния пазар трябва да бъдат адаптирани и подобрени.
+Потребителите не трябва да бъдат ощетявани или да плащат по-високи цени.
+Те следва да имат полза от цифровите инструменти, които, ако са правилно разработени, могат да спомогнат за повишаване на тяхната защита. 1.11.
+За всички инициативи е важно потребителите да разполагат с интелигентен измервателен уред в своя дом.
+В много държави членки това все още не е така, поради което е необходимо спешно да се увеличат усилията за по-широко внедряване на интелигентните измервателни уреди като основна предпоставка за повечето цифрови решения в енергийния сектор, особено за доставките на електроенергия и, в по-малка степен, за доставките на газ.
+Държавите членки, които все още не са внедрили напълно интелигентните измервателни уреди, трябва да ускорят този процес и да завишат националните си цели във връзка с това.
+Международните данни показват, че въвеждането на интелигентни измервателни уреди е най-ефективно, когато мрежовите оператори са отговорни за това.
+Интелигентните измервателни уреди следва да се разглеждат като неделима част от електроенергийната мрежа.
+(2)
+Вж.
+ОВ C 367, 10.10.2018 г., стр. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1e8f6f62691ac4dd4e89b2b8c6ad3e7d4abf6a9b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.bg.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 184/95
+1.12.
+Съществува риск новите основани на данни услуги и иновативните технологични решения да не бъдат въведени достатъчно бързо, ако няма достатъчно квалифицирани работници и обучени специалисти, които да помогнат за внедряването им.
+Необходимите мерки на политиката в областта на пазара на труда и образованието изискват достатъчно финансови ресурси, както и разработването на план за действие, за да се гарантира координиран подход.
+ЕИСК счита, че в това отношение тясното сътрудничество със социалните партньори е от съществено значение. 1.13.
+Киберсигурността е съществено изискване за гарантиране на надеждността на все по-цифровизираната енергийна система.
+Развитието през последните няколко десетилетия, и по-специално неотдавнашните събития, извеждат на преден план опасността от кибератаки и актове на саботаж срещу критична инфраструктура.
+Проблеми обаче могат да възникнат не само в резултат на кибератаки или саботажни действия, но и в резултат на хардуерни и софтуерни повреди, така че Комисията трябва да обърне специално внимание на проектирането на хардуера и софтуера по време на цифровизацията, за да се гарантира стабилност.
+Срив или увреждане на критични инфраструктури могат да предизвикат катастрофален недостиг на доставките и да застрашат обществената сигурност.
+По-децентрализираното производство и използване на енергия в съчетание с интернет увеличава „повърхността, уязвима за атаки“ и свързаните с киберпространството рискове.
+Цифровизираната енергийна система (както по отношение на хардуера, така и на софтуера) трябва да бъде надеждна, като гарантира непрекъсната наличност. 1.14.
+ЕИСК счита, че не са били отделени очакваното внимание и подкрепа на комбинирана стратегия за енергиен и цифров преход в селските райони.
+Комитетът призовава за бързо изпълнение на дългосрочната визия на Комисията за селските райони на ЕС и за мобилизиране на заинтересованите страни в рамките на Пакта на ЕС за селските райони.
+2.
+Контекст 2.1.
+Комисията публикува съобщение, насочено към постигането на напредък в цифровизацията на енергийната система.
+Планът за действие на ЕС относно „Цифровизиране на енергийната система“ има за цел да постигне целите, определени в доклада за стратегическо прогнозиране относно екологичния и цифровия преход, като цифровите технологии допринасят за създаването на неутрално по отношение на климата общество, което използва ефективно ресурсите, като същевременно се гарантира, че всеки може да се възползва от този преход. 2.2.
+В своя план за действие на ЕС Комисията предлага набор от действия в пет области: насърчаване на свързаността, оперативната съвместимост и безпроблемния обмен на енергийни данни чрез създаването на общо пространство на данни, насърчаване и координиране на инвестициите в интелигентната мрежа, предоставяне на по-добри услуги въз основа на цифрови иновации за ангажиране на потребителите в енергийния преход, гарантиране на киберсигурността в енергийната система и съответствие на нарастващите енергийни нужди на сектора на ИКТ с Европейския зелен пакт.
+Комисията счита, че цифровизацията може да подобри финансовата достъпност, устойчивостта и издръжливостта на енергийната система на ЕС. 2.3.
+Целта на интелигентните решения е да предоставят на потребителите по-голям контрол върху тяхното потребление на енергия и техните сметки, като по този начин управляват по-добре използването на енергия, въпреки че много крайни потребители не се нуждаят от интелигентно решение, за да оценят този потенциал.
+Иновативните енергийни услуги следва да намалят потреблението на енергия, а енергията следва да се използва, когато е евтина.
+Интелигентните измервателни уреди предоставят важна информация за намаляване на разходите за потребление на енергия, например интелигентно зареждане на електрически превозни средства, интелигентни термопомпи, наред с фотоволтаични панели.
+Интелигентните измервателни уреди помагат на потребителите да контролират данните във фактурите си и им дават възможност да преустановят фактурите с неточности и фактурирането със задна дата, които понастоящем са сред най-големите опасения на потребителите.
+В плана за действие се предвижда подкрепа за цифровите инструменти, които обслужват интересите на потребителите и в някои случаи се разработват в сътрудничество с тях, подобрени цифрови умения, финансиране за интелигентни цифрови решения чрез програми, които могат да спомогнат за постигането на целта за цифровизиране на енергийната система, подкрепа за националните регулаторни органи при определянето и наблюдението на общи показатели за интелигентните енергийни мрежи, създаването на общо европейско пространство на енергийни данни и тясно участие на всички съответни заинтересовани страни, по-специално операторите на мрежи и доставчиците на енергия. 2.4.
+Според Комисията ИКТ предлагат голям потенциал за екологизиране.
+Цифровите решения следва да спомогнат за балансирането на снабдяването, съхранението и търсенето на енергия и да увеличат гъвкавостта на енергийната система, като улеснят интегрирането на децентрализирани възобновяеми енергийни източници.
+Необходимо е да се разработят пазарите за гъвкавост, така че инвестициите във варианти за гъвкавост да станат привлекателни, независимо дали се правят от производители, потребители или произвеждащи потребители, които се възползват от цифрови инструменти. 2.5.
+Същевременно в плана за действие се подчертава необходимостта от ограничаване на нарастващото потребление на енергия в сектора на ИКТ.
+В плана за действие се предвиждат също така създаване на цифров близнак на европейската електроенергийна мрежа, подкрепа за енергийните общности чрез цифрови инструменти, разработване на свързани с енергията етикети за компютри, центрове за данни и блокови вериги, както и разработване на кодекс на ЕС за поведение за устойчивостта на телекомуникационните мрежи.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5921a2988f5189f7b264df42d2505f8c049095da
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+2.6 Ve stále digitalizovanějším energetickém systému s decentralizovanou výrobou, přenosem a distribucí energie a digitálně propojenějšími zařízeními v domácnostech roste riziko špionáže, kyberkriminality a selhání hardwaru v souvislosti se spotřebou energie.
+Komise proto navrhuje dobře koordinovaná opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem posílit celkovou odolnost systému.
+2.7 Akční plán uvádí, že to vyžaduje jak střednědobá, tak dlouhodobá opatření, jakož i rámec pro řízení.
+Komise vysvětluje, že do procesu se zapojí vícero komunit zúčastněných stran, podniků a mezinárodních partnerů, a konstatuje, že omezené veřejné finanční prostředky musí být využity uvážlivě a že je zapotřebí více soukromých investic.
+3.
+Obecné připomínky 3.1 Komise se ve svém akčním plánu správně zabývá obrovským potenciálem digitálních technologií pro zvýšení flexibility elektrizační soustavy.
+EHSV tyto cíle podporuje a vítá většinu opatření, která jsou v akčním plánu navržena.
+EHSV již zejména objasnil souvislost mezi transformací energetiky a digitální transformací a poukázal na přínosy digitalizace, pokud jde o úspory energie, snížení energetické náročnosti a lepší řízení energetické infrastruktury.
+Ačkoli je však optimistický postoj akčního plánu inspirativní, Komise má tendenci opomíjet skutečnost, že fyzická realita se velmi liší od případů využití digitalizace, které jsou uvedeny v akčním plánu.
+3.2 EHSV je toho názoru, že hlavními výzvami, jimž čelí odvětví energetiky, jsou: diverzifikace evropských zdrojů energie, snížení závislosti na dovozu energie, zabezpečení integrovaného vnitřního trhu, zlepšení energetické účinnosti, rychlé rozšíření energetické sítě, zajištění bezpečnosti dodávek, dekarbonizace hospodářství, snížení emisí, přechod na nízkouhlíkové hospodářství s nízkouhlíkovými technologiemi využívajícími čistou energii, zvýšení a hromadné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů za účelem splnění cílů v oblasti klimatu, podpora souvisejícího výzkumu a vzdělávání, zajištění spravedlivé transformace a podpora sociálního rozměru energetiky, jako je snížení energetické chudoby.
+Základem pro to je digitalizace energetického systému, která může pomoci vyřešit všechny tyto hlavní výzvy.
+3.3 Ačkoli jak strategický přístup, tak konkrétní opatření akčního plánu ukazují správným směrem, Komise nezačlenila akční plán do obecné energetické politiky.
+Izolovaný přístup zaměřený pouze na digitalizaci a opomíjející obecný rámec nepřinese výhody, které jsou v akčním plánu správně vysvětleny.
+3.4 Návrh Komise vykresluje představu ideálního stavu, který vychází z dobře rozvinutého energetického systému (např. přenosových a distribučních sítí) a digitalizuje jej.
+V Evropě však musí být nejprve rozvinuty přenosové a distribuční sítě, než bude možné vyvinout komplexní digitální technologie.
+Pokud prostřednictvím energetických přenosových sítí nelze přenášet inteligentně řízenou energii, digitalizujeme marně.
+Kromě toho dochází v přenosových a distribučních sítích k plýtvání obrovským množstvím energie.
+I v dnešní době dosáhly náklady na zelenou elektřinu, kterou nelze využít nebo přenést a je třeba ji omezit, ve velkých zemích, jako je Německo, více než 2 miliard eur před energetickou krizí a během energetické krize přesáhly 12 miliard eur.
+Tyto hospodářské ztráty se mnohonásobně zvýší, pokud nebudou rychle rozšířeny elektrizační soustavy a kompatibilní skladovací kapacity a zároveň nebudou nalezeny lepší způsoby využití elektřiny přímo na místě.
+Digitalizace v této oblasti může hrát roli při identifikaci těchto ztrát a využívání takto získaných dat při rozvoji sítě.
+3.5 Je pravda, že jsou zapotřebí značné investice do energetické infrastruktury, aby byly sítě inteligentní.
+Je rovněž pravda, že mnoho členských států takové investice nepodněcuje, neboť jejich regulace jasně upřednostňuje kapitálové výdaje (CapEx) a investice do digitalizace jsou převážně operačními výdaji (OpEx).
+Koordinace a monitorování těchto investic a souvisejícího pokroku nebude stačit.
+EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby do pozměňovacího návrhu k článku 58 směrnice (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou začlenila myšlenky „podpory investic do digitální elektrické infrastruktury“ a zajistila tak regulační rámec, který bude účinně motivovat k investicím do digitalizace elektrizačních soustav.
+3.6 Evropská komise správně poukazuje na to, že digitální nástroje hrají důležitou úlohu v rozvoji kolektivních systémů vlastní spotřeby a energetických komunit.
+Jak pokyny, tak plánovaná experimentální platforma mohou pomoci, nejsou však nejdůležitějšími aspekty.
+Více než pět let po předložení balíčku opatření týkajících se čisté energie hrají energetické komunity i kolektivní vlastní spotřeba v evropských energetických systémech stále málo významnou úlohu.
+V mnoha případech jsou hlavními důvody značné byrokratické překážky a nedostatek informací na straně spotřebitelů a výrobců.
+Evropská komise dosud existenci těchto překážek opomíjela.
+Evropané musí dostat pobídky, které je nakonec přesvědčí
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9c03bc03d35bb3f076858aa5270467f8a1182a0a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-108.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+CS
+C 184/104
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+1.4 Výbor obecně vítá návrh dát emitentům možnost zveřejnit prospekt pouze v angličtině, neboť se jedná o zavedený společný jazyk mezinárodních investorů.
+Zveřejnění úplného dokumentu, a nikoli pouze shrnutí, v jazycích daného státu by však posílilo postavení místních retailových investorů.
+EHSV doporučuje emitentům, aby měli na paměti, že používání emisních dokumentů pouze v angličtině by brzdilo rozvoj vnitrostátní retailové investorské základny.
+1.5 EHSV konstatuje, že spojení investičního výzkumu s jinými službami pravděpodobně zvýší viditelnost kotovaných malých a středních podniků.
+Výbor proto vítá navrhované zvýšení prahové hodnoty pro oddělení na 10 miliard EUR.
+Je však možné, že budou zapotřebí i další opatření na podporu nezávislého výzkumu.
+1.6 EHSV velmi oceňuje přístup Komise, pokud jde o zmírňování právní nejistoty týkající se požadavků na zveřejňování informací.
+Návrh mechanismu dohledu nad evidencí příkazů napříč trhy (CMOBS), který by usnadnil výměnu údajů z evidence příkazů mezi orgány dohledu, by však mohl vytvořit nerovné podmínky, neboť dvoustranné obchodní systémy by byly mimo oblast působnosti režimu podávání zpráv.
+2.
+Úvod 2.1 Dne 7. prosince 2022 zveřejnila Komise soubor návrhů (1) opatření k dalšímu rozvoji unie kapitálových trhů EU.
+Cílem části balíčku – nového aktu o kotování – je snížit administrativní zátěž společností všech velikostí, a zejména malých a středních podniků, a usnadnit jim tak přístup k financování prostřednictvím kotování na burzách cenných papírů.
+2.2 Komise uvádí, že kapitálové trhy EU jsou i nadále roztříštěné a nedostatečně rozvinuté.
+Studie ukazují, že celkový počet kotovaných společností na trzích pro růst malých a středních podniků v Evropě se od roku 2014 téměř nezvýšil (2), a to navzdory skutečnosti, že pro společnosti, které kotované jsou, to bylo rozhodně přínosné, jak dokládá zvýšení jejich tržního ocenění.
+Kotované společnosti obecně zvyšují své příjmy, vytvářejí více pracovních míst a zaznamenávají nárůst svých rozvah rychleji než nekotované subjekty.
+Řada studií poskytuje důkazy o ne zrovna optimální situaci, pokud jde o primární veřejné nabídky akcií malých a středních podniků v Evropě.
+2.3 Akt o kotování stanoví jednodušší a zdokonalená pravidla pro kotování, zejména pro malé a střední podniky, a zároveň usiluje o to, aby nebyla ohrožena ochrana investorů a integrita trhu.
+2.4 Tento zákon slibuje, že zaručí významné snížení nákladů a přispěje ke zvýšení počtu primárních veřejných nabídek akcií v EU.
+Jednodušší pravidla týkající se prospektu by společnostem usnadnila a zlevnila jejich kotování.
+Možnost, aby společnosti při první kotaci na trzích pro růst malých a středních podniků využívaly akcie s násobným hlasovacím právem, je pro vlastníky příležitostí k tomu, držet si kontrolu nad vizí své společnosti.
+2.5 Přiměřenější pravidla týkající se zneužívání trhu by rovněž vedla k větší jasnosti a právní jistotě pro kotované společnosti, pokud jde o dodržování požadavků na zveřejňování klíčových informací.
+Cílem navrhovaného aktu o kotování je rovněž posílit poskytování a distribuci investičního výzkumu týkajícího se společností se střední tržní kapitalizací a malých a středních podniků, což by zase mělo podpořit jejich kotování na veřejných trzích.
+2.6
+Mezi další očekávané přínosy patří:
+— kratší, včasnější, srovnatelnější a přehlednější informace o společnostech pro investory,
+— lepší pokrytí výzkumu v oblasti vlastního kapitálu, což pomůže s přijímáním investičních rozhodnutí,
+— účinnější dohled díky jasnějším pravidlům pro kotování a kvalitnějším nástrojům pro vyšetřování případů zneužívání trhu,
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package (Unie kapitálových trhů: balíček týkající se clearingu, insolvence a kotování).
+Závěrečná zpráva skupiny odborníků z řad zúčastněných stran pro malé a střední podniky, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again (Posílení kapitálových trhů EU pro malé a střední podniky: zatraktivnění kotování).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..51ffa662089aa949091c5f3c3b19e08487905ef6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 184/105
+— prospekty ve standardizovanějším formátu, jenž orgánům dohledu usnadní kontrolu.
+2.7 V souladu s cíli politik v environmentální a sociální oblasti a v oblasti správy a řízení (tzv. ESG) se akt o kotování snaží zajistit, aby společnosti vydávající ESG dluhopisy zahrnuly do dokumentace ke kotování informace relevantní z hlediska ESG, aby tak bylo investorům usnadněno posuzování platnosti tvrzení týkajících se ESG.
+Společnosti vydávající kapitálové cenné papíry budou moci v dokumentaci ke kotování odkazovat na již zveřejněné, a tudíž veřejně dostupné informace o ESG.
+3.
+Obecné připomínky Argumenty pro zlepšení přístupu ke kotování na evropských veřejných trzích 3.1 EHSV zastává názor, že pro zajištění trvalého oživení po pandemii COVID-19 a k vybudování odolného evropského hospodářského systému navzdory probíhající válce Ruska proti Ukrajině má klíčový význam navýšení kapitálového financování evropských podniků.
+Z tohoto pohledu má zásadní význam infrastruktura finančního trhu, jež má zajistit uvolnění investičních toků potřebných k rekapitalizaci hospodářství.
+3.2 Vysoce rozvinuté veřejné trhy jsou rovněž důležité, a to pro komunitu retailového investování.
+Evropané si na svých bankovních účtech ponechávají oběživo a vklady odpovídající 11 bilionům EUR (3).
+Podíl vkladů na celkových aktivech domácností je třikrát vyšší než u domácností v USA.
+Tím, že EU selhává v oslovování koncových investorů, aby směrovali své finanční prostředky na evropské kapitálové trhy, nevyužívá plně své zdroje kapitálu ve prospěch našich společností.
+Správci aktiv by měli získat větší důvěru ve vyhlídky evropského akciového trhu a evropští retailoví investoři by měli mít větší výběr, pokud jde o budování svých portfolií.
+Aby toho bylo možné dosáhnout, je zapotřebí zajistit, že na evropských veřejných trzích bude kotována diverzifikovaná nabídka vysoce kvalitních emitentů.
+3.3 V dobách finančních potíží podniků, nepředvídatelnosti hospodářské situace, a zejména v době rostoucích nákladů na dluh působí vlastní kapitál jako nárazník proti budoucím otřesům.
+3.4 Výbor rovněž konstatuje, že kapitálové financování evropských podniků ze strany evropských domácností přispívá k zajištění otevřené strategické autonomie EU na základní úrovni: vlastnictví aktiv a výkon kontroly společností.
+Ztráta zásadních evropských společností ve prospěch zahraniční kontroly, zejména pokud jde o sféru vlivu zemí, jejichž hodnoty se liší od hodnot evropských, představuje značné riziko pro hospodářskou a politickou stabilitu EU.
+Brání rovněž rozvoji unijního finančního systému zaměřeného na potřeby EU.
+Například finančnímu obchodování v EU nadále dominují investiční banky ze zemí mimo EU (4).
+3.5 Mladé a inovativní podniky, které stojí v čele zelené a digitální transformace, by měly být vybízeny k tomu, aby usilovaly o kotování na evropských kapitálových trzích a získaly tolik potřebné financování vydáváním veřejně obchodovaných akcií, neboť se jedná o nejudržitelnější způsob, jak těmto společnostem pomoci využívat jejich plný tvůrčí potenciál a vytvářet pracovní místa.
+3.6 Nárůst inflace vede ke zvýšení zájmu o kapitálové investice, zejména u zkušených retailových investorů.
+Evropské kapitálové trhy se mohou stát místem, kde se tento příliv investic nasměruje do klíčových hospodářských odvětví, v nichž podniky generují dostatečnou návratnost.
+Výbor je zároveň toho názoru, že je zásadní, aby EU vytvořila řádná a robustní obchodní pravidla, aby bylo možné plně využít potenciálu kapitálových trhů EU.
+Z finanční krize vyplynulo poučení, že EU musí chránit trhy spravedlností, integritou, odolností a transparentností a zároveň zajistit nejvyšší úroveň ochrany investorů.
+3.7 Analýza provedená ve 14 členských státech EU ukázala, že až 17 000 velkých společností je způsobilých ke kotování, ale nechce tak učinit (5).
+Výbor spatřuje riziko v tom, že pokud EU nenamotivuje další podniky, aby vstoupily na akciové trhy, může na našich kapitálových trzích dojít k poklesu obchodu, neboť investoři – v případě, že v rámci EU nebude k dispozici dostatečná nabídka titulů, do nichž by mohli investovat – diverzifikují své portfolio po celém světě.
+3.8 Na retailový investiční trh vstupuje nová generace Evropanů, kteří kladou velký důraz na udržitelnost (tj. na environmentální, sociální a správní faktory).
+Mnoho hospodářských subjektů zároveň směřuje k ekologickým cílům, které jsou podpořeny politikami Zelené dohody pro Evropu.
+EHSV považuje tuto kombinaci faktorů za potenciální silnou
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained.
+Výroční statistická zpráva orgánu ESMA „Trhy s cennými papíry v EU“ 2020, s. 40.
+Zpráva společnosti Oxera Primary and secondary equity markets in EU (Primární a sekundární akciové trhy v EU), 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..311d90d996b495fbb87b11ebb9981cfa05aace4e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-112.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/108
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+4.8 Kapitálový výzkum je klíčovým prvkem rozvoje zdravého ekosystému pro kapitálové financování malých a středních podniků.
+V zájmu doplnění stávajících výzkumných kanálů by povolení spojení výzkumu malých a středních podniků s dalšími službami pravděpodobně pomohlo posílit produkci a distribuci výzkumných zpráv.
+EHSV vítá navrhované zvýšení prahové hodnoty pro oddělení na 10 miliard EUR.
+Napraví se tím snížené pokrytí a viditelnost malých a středních podniků, které způsobila směrnice MiFID II (12).
+EHSV však zdůrazňuje, že rozvoj kapitálového výzkumu je do značné míry v rukou větších finančních institucí.
+Ve srovnání s malými a středními makléři jsou velmi velcí makléři vzhledem ke svému rozsahu spíše schopni stanovit velmi nízké poplatky a/nebo využívat provádění obchodu ke křížovému financování výzkumu (13).
+Kromě toho mají velcí makléři většinou zájem o provádění výzkumu společností typu „blue chip“, zatímco malé a střední podniky jsou spíše opomíjeny.
+Velká většina emitentů uvádí (14), že směrnice MiFID II snížila pokrytí a viditelnost malých a středních podniků.
+EHSV se domnívá, že je rozhodně třeba zavést další opatření na podporu nezávislého výzkumu, přičemž je třeba se inspirovat osvědčenými postupy existujícími v Evropě (15) 4.9 Ve fázi po primární veřejné nabídce akcií by kotované společnosti měly být příkladem z hlediska transparentnosti a největší prioritou by měla být ochrana zájmů menšinových akcionářů.
+Pokud hrozí, že s akcionáři bude zacházeno nespravedlivě nebo nebudou v době, kdy se společnost stane veřejně kotovanou, řádně chráněni, jejich důvěra v kapitálové trhy EU se nezvýší.
+EHSV vysoce oceňuje přístup Komise ke zmírňování právní nejistoty související s požadavky na zveřejňování informací prostřednictvím cílených změn nařízení o zneužívání trhu.
+4.10 Výbor konstatuje, že stávající rámec pro ad hoc žádosti v případech podezření na zneužívání trhu se jeví jako vhodný a dostatečný k dosažení účinného dohledu.
+Zároveň si je vědom toho, že některé orgány dohledu považují za vhodné posílit výměnu údajů z evidence příkazů prostřednictvím mechanismu CMOBS.
+Rozsah opatření stanovených v návrhu týkajícím se CMOBS by mohl vytvořit nerovné podmínky, neboť tento mechanismus by se nevztahoval na dvoustranné obchodní systémy.
+4.11 EHSV důrazně vybízí k rychlejšímu prosazování dalších probíhajících iniciativ, které přispějí ke zvýšení atraktivity veřejných trhů.
+Výbor zveřejnil několik stanovisek k minulým, probíhajícím a očekávaným legislativním iniciativám (16).
+Rychlé směrování k unii kapitálových trhů by mělo být zachováno i přes geopolitické výzvy.
+Silná unie kapitálových trhů je více než kdy jindy zapotřebí právě kvůli rostoucímu riziku hospodářské a sociální nestability.
+V Bruselu dne 23. března 2023.
+Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = směrnice o trzích finančních nástrojů.
+Zpráva společnosti Oxera Unbundling: what's the impact on equity research?
+(Oddělení: jaký má dopad na kapitálový výzkum?), 2019.
+Evropská komise, závěrečná zpráva The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research (Dopad pravidel MiFID II na výzkum investic malých a středních podniků a investic s pevným výnosem), 2020.
+Viz nezisková iniciativa „Lighthouse“ organizace Instituto Español de Analistas Financieros. .
+Úř. věst.
+C 155, 30.4.2021, s. 20; Úř. věst.
+C 290, 29.7.2022, s.
+58; Úř. věst.
+C 177, 18.5.2016, s. 9; Úř. věst.
+C 10, 11.1.2021, s. 30; Úř. věst.
+C 341, 24.8.2021, s. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..753df9efef19b6d74d3a8caefbe55319a24dc9b8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-113.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 184/109
+Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv ve světě (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Zpravodaj: Arnold PUECH d'ALISSAC
+Žádosti o vypracování stanoviska
+Evropská komise, 9. 12.
+2022
+Právní základ
+článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
+Odpovědná sekce
+Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
+Přijato v sekci
+9. 3.
+2023
+Přijato na plenárním zasedání
+23. 3.
+2023
+Plenární zasedání č.
+577
+Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)
+170/3/4
+1.
+Závěry a doporučení 1.1 EHSV vítá sdělení Komise o zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv, neboť celosvětová krize v oblasti hnojiv, která začala počátkem roku 2021 a zhoršila se v návaznosti na válku na Ukrajině, je obzvláště akutní v Evropě, kde se zemědělci potýkají s rekordními cenami i nedostatkem dodávek.
+Současná situace ohrožuje evropské zemědělství a celosvětové potravinové zabezpečení.
+1.2 EHSV zdůrazňuje, že k omezení dopadu krize v oblasti hnojiv je nutné přijmout mimořádná vnitrostátní opatření.
+EHSV se domnívá, že kromě možnosti poskytnout výrobcům dusíku a zemědělcům, na které tato situace doléhá nejvíce, přímou podporu prostřednictvím státní podpory (která podléhá rozpočtovým omezením, nese s sebou riziko narušení hospodářské soutěže a měla by podléhat podmíněnosti) jsou nezbytná nápravná opatření ke zlepšení fungování trhu s hnojivy v EU, protože budou mít pravděpodobně větší vliv na zemědělce a budou pro daňové poplatníky nákladově efektivnější.
+1.3 EHSV doporučuje, aby se v zájmu řešení problémů týkajících se dodávek a cen hnojiv prostřednictvím podpory dovozu a vnitrostátní hospodářské soutěže přijala opatření, která budou zahrnovat pozastavení dovozních cel EU na všechna hnojiva, usnadnění logistiky hnojiv a regulační flexibilitu.
+1.4 EHSV se rovněž domnívá, že jsou zapotřebí střednědobá opatření, která umožní omezit závislost EU na dovážených minerálních hnojivech a zmenšit environmentální stopu hnojení plodin.
+Tato opatření by se měla zaměřit na omezení používání hnojiv prostřednictvím zvýšení účinnosti rostlinných živin, částečného nahrazení syntetických hnojiv recyklovaným statkovým hnojivem a jiným odpadem a zlepšení soběstačnosti Evropy při výrobě hnojiv, to vše v zájmu agroekologické transformace zemědělství.
+1.5 EHSV vítá oznámení o vytvoření střediska pro sledování trhu s hnojivy, které má být zřízeno v roce 2023, neboť je třeba zvýšit míru transparentnosti na evropském trhu s hnojivy pravidelným zveřejňováním reprezentativních cen hnojiv na vnitřním trhu a také sestavováním veřejných statistik o výrobě a spotřebě hnojiv.
+1.6 EHSV dále vyzývá k tomu, aby byly při přijímání nových opatření zohledněny sociální aspekty týkající se zemědělců (na něž mají ceny hnojiv značný dopad), spotřebitelů potravin (kteří čelí inflaci cen potravin) a pracovníků působících v tomto odvětví.
+1.7 Na mezinárodním poli EHSV naléhavě vyzývá EU, aby zintenzivnila opatření zaměřená na boj proti celosvětovému nedostatku potravin, včetně podpory transparentnosti, dostupnosti a účinného používání hnojiv.
+Celosvětový obchod s hnojivy by měl být usnadněn tím, že trhy zůstanou otevřené, zamezí se omezením a zákazům vývozu, zvýší se výroba hnojiv v Evropě a rozšíří se logistické trasy.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3f35b5e911563ab3cab6953de3440af74250f434
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-114.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/110
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+2.
+Úvod a souvislosti 2.1
+Hnojiva obsahují tři živiny, které jsou nepostradatelné pro růst rostlin: dusík (N), fosfor (P) a draslík (K).
+2.2 Pro většinu současné zemědělské produkce představují hnojiva klíčový vstup.
+Jejich fyzická i cenová dostupnost má zásadní význam pro potravinové zabezpečení.
+Od začátku roku 2021 probíhá celosvětová krize v oblasti minerálních hnojiv, která byla původně způsobena prudkým nárůstem poptávky v důsledku oživení po pandemii COVID-19 a od ruské invaze na Ukrajinu se dále zhoršila kvůli omezení dodávek z Ruska, Běloruska a Ukrajiny, což jsou tři hlavní celosvětoví dodavatelé hnojiv.
+2.3 Krize v oblasti hnojiv je v Evropě obzvláště akutní, neboť i) EU je významným čistým dovozcem hnojiv, ii) trh EU s hnojivy obsahujícími dusík a fosfor je chráněn dovozními cly, kvůli nimž jsou ceny na domácím trhu vyšší než ceny světové, a iii) dovoz hnojiv do EU z Ruska, Běloruska a Ukrajiny, který dříve představoval 43 % dovozu do EU, se od března 2022 výrazně snížil, přestože EU oficiálně nevydala žádný zákaz dovozu potravin a hnojiv z Ruska.
+2.4 Ceny hnojiv na domácím trhu vzrostly na rekordní úroveň (při porovnání cen z ledna 2021 a listopadu 2022 bylo navýšení ceny u minerálního dusíku trojnásobné).
+To spolu s nedostatečnými dodávkami a zpožděnými nákupy vedlo k výraznému poklesu používání hnojiv v EU pro sklizeň v roce 2022 (1) a k možnému nedostatku hnojiv v několika členských státech na jaře 2023, což ovlivní sklizeň v roce 2023.
+2.5 Dochází k tomu v kontextu Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (2), kterou zveřejnila Evropská komise v květnu 2020, včetně navrhovaných celounijních cílů, jež mají zajistit, aby „se snížil únik živin alespoň o 50 % a aby zároveň nedošlo ke zhoršení úrodnosti půdy.
+Díky tomu se do roku 2030 omezí používání hnojiv alespoň o 20 %“.
+3.
+Obecné připomínky 3.1 EHSV zdůrazňuje, že snadno a cenově dostupná hnojiva mají zásadní význam pro zemědělskou produkci a potravinové zabezpečení v Evropě i na celém světě.
+Nedostatek hnojiv a jejich nadměrné ceny vedou ke snížení výnosů plodin, ohrožují produkci potravin a přispívají k inflaci cen potravin na úkor evropských občanů a lidstva.
+3.2 Současná krize na trzích s hnojivy představuje zvláštní hrozbu pro země s nízkými příjmy, které jsou vážně postiženy nedostatkem potravin.
+Ohrožuje však také Evropu, kde se zranitelné skupiny již potýkají s problémy v oblasti cenové dostupnosti potravin.
+Krize v oblasti hnojiv může vést k menší úrodě, což bude mít dopad na potravinové zabezpečení po celém světě, neboť EU je významným producentem a vývozcem obilovin.
+3.3 EHSV se domnívá, že celosvětový nedostatek hnojiv je způsoben nejen vysokými cenami zemního plynu, ale také nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou a logistickými omezeními.
+V EU to dále zhoršuje vysoká míra závislosti kontinentu na dovozu minerálních hnojiv, dovozní cla EU a válka na Ukrajině.
+Mimořádná vnitrostátní opatření 3.4 Nehledě na vysoké ceny hnojiv je nákladová konkurenceschopnost některých výrobců dusíkatých hnojiv v EU evidentně ovlivněna extrémně vysokou cenou zemního plynu v Evropě, která je nyní sedmkrát vyšší než v USA, přičemž v roce 2021 byla vyšší trojnásobně.
+Kromě upřednostnění přístupu k zemnímu plynu v případě přídělového systému pro plyn by k co nejlepšímu využití stávajících výrobních kapacit mohla přispět zvláštní individuálně stanovená podpora odvětví dusíku v EU, kterou umožňuje pozměněný dočasný krizový rámec EU pro státní podporu.
+V tomto ohledu je nutné zavést hospodářskou a sociální podmíněnost, aby se předešlo neočekávaným účinkům, kdy někteří výrobci hnojiv zaznamenali v důsledku krize v jejich odvětí vyšší zisky.
+(1) (2)
+Podle Evropské komise „kombinace sucha a vysokých cen hnojiv, která vedla k nižší míře používání zejména P a K, [...] přispěla k nižším výnosům“ a 8 % poklesu sklizně obilovin v EU v roce 2022 oproti roku 2021.
+Zdroj: Short-term outlook for agricultural markets (Krátkodobý výhled pro zemědělské trhy), Evropská komise, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cd229847b5dd37223dd267dd6a68d7c26d53235d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-115.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 184/111
+3.5 Současná krize doléhá obzvláště těžce na uživatele hnojiv, a zejména na zemědělce, kteří obdělávají ornou půdu a specializují se na smíšené plodiny a živočišnou výrobu, neboť na ně připadá 62 % výdajů na hnojiva v EU a 69 % spotřeby dusíku v EU (3).
+Potýkají se s nedostatkem hotovosti na nákup hnojiv před sklizní a s poklesem marží, neboť vyšší ceny zemědělských produktů nemusí kompenzovat dopad zvýšení cen hnojiv a jiných zemědělských vstupů (4).
+K řešení této krize by proto mohla přispět cílená podpora pro uživatele hnojiv, jak ji umožňuje pozměněný dočasný krizový rámec EU pro státní podporu.
+3.6 Financování této podpory s využitím zemědělské rezervy EU, která pro rozpočtový rok 2023 činí 450 milionů EUR, však naráží na značná rozpočtová omezení a konkurenci mezi žadateli.
+Ani financování těchto opatření prostřednictvím vnitrostátních strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) nepředstavuje vhodnou možnost, neboť tyto plány byly právě schváleny a jejich změna by trvala dlouho.
+Eventuální využití státní podpory by naráželo nejen na vnitrostátní rozpočtová omezení, ale vedlo by také k riziku výrazného narušení hospodářské soutěže mezi zemědělci z různých členských států.
+To dokládá skutečnost, že zatím pouze tři členské státy zavedly režimy podpory určené na nákup hnojiv zemědělci, a to v celkové výši 855 milionů EUR.
+3.7 EHSV se domnívá, že pro daňové poplatníky jsou proto vhodnější a nákladově efektivnější nápravná opatření ke zlepšení fungování trhu EU s hnojivy.
+Tato mimořádná dočasná opatření by se měla zaměřit jak na dodávky hnojiv, tak na ceny v Evropě tím, že usnadní dovoz a hospodářskou soutěž.
+Některé podniky vyrábějící hnojiva zaznamenaly obrovský nárůst svých zisků.
+Chceme-li, aby tyto prostředky využily na investice do evropských továren a na zvýšení míry naší autonomie, což je cena, kterou musíme zaplatit za naši nezávislost, je nutné dát tomuto odvětví pozitivní a strategický signál.
+3.8 V návaznosti na návrh Evropské komise ze dne 17. července 2022 se v nařízení Rady (EU) 2022/2465 ze dne 12. prosince 2022 (5) stanoví dočasné pozastavení dovozních cel na močovinu a amoniak (s výjimkou dovozu z Ruska a Běloruska).
+EHSV toto rozhodnutí vítá vzhledem k tomu, že kromě partnerů, kteří již využívají dohody o volném obchodu s EU (jako jsou země severní Afriky), by takové pozastavení mělo mít pozitivní dopad na další významné zdroje dodávek (např. USA a země Střední Asie a Perského zálivu).
+Zmíněné nařízení však vstoupilo v platnost příliš pozdě na to, aby mohlo být účinné pro sezónu 2022/2023, neboť většina dovozu močoviny již byla dodána nebo objednána za prudce rostoucí ceny.
+Rada přitom omezila platnost tohoto dočasného opatření na období šesti měsíců namísto původních dvou let.
+EHSV doporučuje Komisi a Radě, aby platnost nařízení rozšířily i na příští sezónu a na všechna dusíkatá a fosforečná hnojiva, neboť by to podpořilo dostupnost za pomoci diverzifikace dodávek a snížilo ceny hnojiv na domácím trhu EU.
+3.9 Měla by být rovněž urychleně zavedena další opatření, která by řešila fungování trhu EU s minerálními hnojivy v oblasti logistiky a regulace, včetně i) motivování zemědělců a distributorů hnojiv k včasnému nákupu a řízení cenových rizik, ii) usnadnění logistiky dovozu v přístavech pro plavidla přepravující hnojiva a usnadnění vnitrozemské přepravy nákladními vozidly, iii) sjednocení vnitrostátních výkladů týkajících se dodavatelů hnojiv, pokud jde o sankce vůči Rusku a iv) umožnění dočasné flexibility v nařízeních EU, včetně nařízení REACH, právních předpisů v oblasti dopravy a nařízení o hnojivých výrobcích.
+3.10 Evropská komise by měla na základě technických návrhů svého Společného výzkumného střediska (6) urychleně navrhnout legislativní opatření, která by umožnila bezpečné používání zpracovaného hnoje v míře překračující prahovou hodnotu stanovenou ve směrnici o dusičnanech pro oblasti ohrožené dusičnany (RENURE), díky čemuž by mohla být syntetická hnojiva ve větší míře nahrazena.
+Než bude tato nová prahová hodnota zavedena, EHSV doporučuje, aby pro všechny zemědělce v EU platila stávající maximální prahová hodnota 170 jednotek organického dusíku/ha/rok.
+Střednědobá vnitrostátní opatření 3.11 Jak je uvedeno ve Zprávě o strategickém výhledu z roku 2022 (7), EHSV doporučuje snížit závislost EU na dovozu krmiv, hnojiv a jiných vstupů a navrhuje, aby byla definice otevřené strategické autonomie, jež je uplatňovaná na potravinové systémy, založena na produkci potravin, pracovní síle a spravedlivém obchodu, přičemž hlavním cílem je zajistit pro všechny občany EU potravinové zabezpečení prostřednictvím zdravých, udržitelných, odolných a spravedlivých dodávek potravin.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Zdroj: FADN, 2017.
+Pro představu: cena dusičnanu amonného byla ve Francii v listopadu 2022 o 203 % vyšší než v lednu 2021.
+Naproti tomu cena pšenice k mletí vzrostla ve stejném období o 45 %.
+Zdroj: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (Úř. věst.
+L 322, 16.12.2022, s. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (viz Úř. věst., s. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6a056eb4e32a3c0572971246e196b5ccbd3bacab
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-116.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+C 184/112
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+3.12 Pokud jde o hnojiva, EHSV je toho názoru, že ačkoli by měla být okamžitě přijata mimořádná opatření, měla by být zavedena rovněž dlouhodobější opatření, aby se optimalizovala závislost evropského zemědělství na dovážených minerálních hnojivech a zároveň se snížila environmentální stopa hnojení plodin v Evropě.
+Tato opatření by měla být zaměřena na i) optimalizaci celkového používání hnojiv zvýšením účinnosti rostlinných živin, což povede k menším ztrátám těchto živin, ii) částečné nahrazení syntetických hnojiv větším využíváním recyklovaného statkového hnojiva a jiného odpadu z potravinového řetězce a iii) zlepšení soběstačnosti Evropy z hlediska výroby hnojiv.
+EHSV zdůrazňuje, že zemědělství prochází transformací a díky agroekologii a konzervativnímu zemědělství se bude neustále zlepšovat.
+3.13 V zájmu snížení spotřeby hnojiv a ztrát živin do vody a ovzduší je nezbytné zvýšit účinnost rostlinných živin.
+To by mělo umožnit snížit využívání hnojiv, aniž by byl ovlivněn objem produkce.
+Toho lze dosáhnout prostřednictvím vylepšených postupů hnojení, včetně používání krycích plodin, výběru hnojiv (upřednostňováním dusíkatých druhů, jako jsou hnojiva na bázi dusičnanů, a používání inhibitorů ureázy/nitrifikace), používání biostimulantů a také přesného zemědělství umožňujícího optimalizovanou aplikaci (dělená aplikace, výpočet bilance, analýza půdy a rostlin, rostlinné senzory, nástroje na podporu rozhodování).
+3.14 Také šlechtění rostlin má zásadní vliv na účinnost využití živin, neboť vylepšené odrůdy jsou schopny přijímat méně živin, zejména dusíku, i když množství úrody zůstane stejné.
+V tomto ohledu se EHSV domnívá, že by měly být vyvíjeny inovativní technologie a osiva, aby bylo možné vždy poskytnout řešení zemědělcům, kteří čelí omezením v oblasti existujících nástrojů (8).
+3.15 Nahrazování plodin náročných na živiny (jako jsou obiloviny, řepka olejka a řepa cukrovka) rostlinami s nižšími požadavky na živiny (jako jsou slunečnice (9) a luskoviny) je trend, který si zemědělci od sezóny 2021/2022 přirozeně osvojili (10).
+V rámci veřejné politiky by však mělo být zvažováno obezřetně, neboť vzhledem k příslušným výnosům sušiny a podílu proteinů na hektar by takový krok mohl narušit zemědělské trhy a ohrozit potravinové zabezpečení.
+3.16 Důležitým střednědobým cílem EU je rovněž částečné nahrazení minerálních hnojiv organickými hnojivy recyklovanými ze statkových hnojiv a jiného organického odpadu (11).
+To bude mít příznivý dopad na půdu (vyšší obsah organických látek) a klima (nižší emise z výroby syntetických dusíkatých hnojiv) a sníží se tím závislost na dovozu.
+Potenciál statkových hnojiv by však neměl být přeceňován, neboť většina z nich je již recyklována, dostupné zdroje jsou geograficky omezené (regiony se strukturálním přebytkem statkových hnojiv) a vyžadují značné náklady na shromáždění, zpracování a přepravu.
+Živiny z lidského odpadu se k hojení zemědělské půdy většinou nepoužívají, ačkoli se potenciálně jedná o 2 miliardy kilogramů dusíku (12).
+Evropská komise by měla rovněž podporovat rozvoj technik pro získávání živin z řas a z kalu z čistíren odpadních vod a jejich bezpečné používání v zemědělství.
+3.17 Pokud jde o dusíkatá hnojiva, velmi důležitým dlouhodobým cílem je podpora alternativních způsobů výroby amoniaku z nefosilních zdrojů, jelikož by se tím snížila závislost EU na plynu i její uhlíková stopa.
+Obnovitelný vodík vyráběný elektrolýzou vody (která také probíhá s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů) je v pilotní průmyslové fázi, zatímco metanizace vedlejších zemědělských produktů a organického odpadu může produkovat biometan pro výrobu amoniaku i digestát použitelný jako organické hnojivo.
+I přes současnou vysokou tržní cenu amoniaku získávaného z fosilních paliv však obnovitelné alternativy nejsou ani zdaleka konkurenceschopné a před tím, než dosáhnou průmyslové fáze, budou vyžadovat čas, zdokonalení technologií a případně významné veřejné dotace.
+3.18 EHSV vítá oznámení o vytvoření nového střediska pro sledování trhu s hnojivy, které má být zřízeno v roce 2023, a uspořádání konzultací se zúčastněnými stranami z odvětví hnojiv v rámci odborné skupiny evropského mechanismu připravenosti a reakce na krize v oblasti potravinového zabezpečení (EFSCM).
+EHSV se rovněž domnívá, že významnou míru transparentnosti na trhu EU s hnojivy lze zaručit pouze pravidelným zveřejňováním reprezentativních cen hnojiv obsahujících prvky N, P a K, které platí na domácím trhu, a také sestavováním veřejných statistik o spotřebě hnojiv.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+Úř. věst.
+C 194, 12.5.
+2022, s. 72.
+Plocha osetá slunečnicí se v EU v roce 2022 zvětšila o 750 000 ha, zatímco plocha osetá obilovinami se o stejnou výměru zmenšila.
+Úř. věst.
+C 75, 28.2.2023, s. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/cs/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Odhaduje se, že jeden člověk vyloučí v moči ročně přes 4 kg dusíku (Viskari a kol., 2018, https://www.frontiersin.org/articles/ 10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ff945e23520e20df42ea83123fd121e4cd6f4d63
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+4.4.
+Ustanovení o stipendiích a svěřenských fondech jsou vítána, musíme však věnovat pozornost otázkám výběru a zajistit zapojení organizací občanské společnosti.
+Je důležité, aby při vytváření těchto příležitostí byly stanoveny transparentní, spravedlivé a inkluzivní postupy pro výběr účastníků akademických programů, přičemž je třeba upřednostnit přístup pro jednotlivce s omezenými příležitostmi.
+4.5.
+Pro zvýšení konkurenceschopnosti a boj proti nezaměstnanosti má zásadní význam maximální zhodnocení lidského kapitálu při současném respektování zásad udržitelného rozvoje.
+To vyžaduje, aby pracovníci disponovali řadou průřezových dovedností a byli schopni se přizpůsobit.
+Politika vzdělávání a odborné přípravy musí být vytvářena a prováděna v úzké spolupráci se sociálními partnery a musí se zaměřovat spíše na kompetence než na kvalifikace.
+To pomůže zmírnit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi.
+Mládežnické organizace 4.6.
+Ve sdělení je uvedeno několik fór a subjektů pro zapojení mladých lidí.
+Platforma v rámci politického fóra o rozvoji je vítána, pokud zajistí kontakt se základními mládežnickými organizacemi, které jsou nezávislé, samostatně organizované a v ideálním případě vedené mladými lidmi.
+4.7.
+Sdělení obsahuje vítané zmínky o zapojení mládežnických organizaci do komunikace.
+Při zavádění Akčního plánu pro mládež by bylo vhodné zohlednit různé modely práce s mládeží, s nimiž se lze v EU v praxi setkat.
+Tato praxe může být stejně důležitá jako názory mladých lidí, neboť posiluje schopnosti všech mladých lidí na místní úrovni a utváří vůdčí osobnosti z řad mládeže, které se opírají o místní zkušenosti.
+V rámci partnerství EU a Rady Evropy a v oblasti dobrovolnictví mládeže je k dispozici velké množství podkladů a modelů.
+4.8.
+Mládežnické organizace mohou být při realizaci plánu cenným zdrojem.
+Členské státy EU by měly být vybízeny k tomu, aby do této oblasti zapojily odvětví mládeže prostřednictvím národních akčních plánů.
+Měli bychom dávat přednost dobrým modelům a práci mládežnických organizací EU v oblasti rozvoje, konfliktů a lidských práv před například americkými modely „rozvoje mládeže“, které se často běžně používají v rozvojových zemích a jiných regionech a mnohdy nejsou založeny na stejných hodnotách.
+Dobře by to fungovalo se závazkem, že konkrétní regiony budou mít individuálně uzpůsobená řešení.
+4.9.
+Zavádění závazků v oblasti vzdělávání by se mělo týkat také informálních a neformálních systémů v komunitách, organizacích občanské společnosti a organizacích pro práci s mládeží.
+Dobré vodítko zde poskytují definice UNESCO a Rady Evropy, stejně jako práce v rámci kapitoly věnované mládeži v programu Erasmus+.
+Musíme uznat obrovský přínos, jejž má pro všechny učení mimo školní prostředí, které je celoživotní a všeživotní.
+4.10.
+Politický dialog je důležitý a cíle Akčního plánu pro mládež jsou ambiciózní, neměli bychom však opomíjet politiku mládeže v jednotlivých zemích a odpovědnost vlád, stejně jako potřebu skutečného dobrovolnictví a občanské společnosti.
+Zavedení Akčního plánu pro mládež musí rovněž podpořit rozvoj politiky v oblasti práce s mládeží, zakládání národních rad mládeže nebo podobných orgánů a přístupy, jako je ověřování dopadu předpisů EU na mladé lidi aj.
+4.11.
+Mládežnické organizace již mají vazby po celém světě, jak dokládá činnost šesti největších mládežnických organizací na světě, a měly by se podílet na zavádění akčního plánu, který by měl navázat na již vykonanou práci a sloužit jako vzor pro další iniciativy.
+Měli bychom si také dávat pozor, abychom v otázkách týkajících se účasti nebyli příliš restriktivní.
+Není jasné, zda při výběru témat pro Fond pro posílení postavení mládeže byly využity participativní procesy.
+Mladí lidé si nemusejí vždy vybírat témata, která ostatní považují za důležitá, zejména v rozvojových zemích a nestabilních státech, kde mohou být důležitější praktičtější hlediska.
+4.12.
+Ustanovení o budování kapacit mládežnických organizací jsou velmi vítána a měla by je doprovázet účinná podpora pro založení hnutí na místní úrovni v partnerských zemích, v nichž mohou delegace EU hrát klíčovou úlohu po celém světě.
+Ve vhodných případech by měla být nabízena partnerství s organizacemi EU a příslušná činnost musí být monitorována.
+Je důležité napomáhat vytváření a posilování sítí jak s organizacemi z EU, tak s organizacemi mimo EU.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d5baf991f12c06f162d8e2c444466083048c0638
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-17.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 184/13
+Stanovisko Evropského hospodářského a sociální výboru k tématu „Zapojení mladých lidí do ekologické transformace“ (průzkumné stanovisko na žádost švédského předsednictví) (2023/C 184/03)
+Zpravodajka: Nicoletta MERLO
+Žádost švédského předsednictví Rady dopis ze dne 14. 11.
+2022 Právní základ
+Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
+Odpovědná sekce
+Zaměstnanost, sociální věci, občanství
+Přijato v sekci
+8. 3.
+2023
+Přijato na plenárním zasedání
+22. 3.
+2023
+Plenární zasedání č.
+577
+Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)
+152/00/01
+1.
+Závěry a doporučení 1.1.
+EHSV se domnívá, že mladí lidé mohou a musí hrát v rámci ekologické transformace zásadní roli.
+Má za to, že je nezbytně nutné mít nový model správy překonávající přetrvávající překážky, který bude inkluzivnější a bude schopen zajistit aktivní zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů. 1.2.
+EHSV zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mládežnické organizace hrály vedoucí úlohu v rozhodovacím procesu a při rozvoji a šíření projektů týkajících se udržitelnosti a životního prostředí, mj. tím, že jim bude zaručena potřebná finanční podpora. 1.3.
+EHSV považuje za nezbytné neustále sledovat dopady, které mají a v budoucnu budou mít veřejné investice, včetně investic souvisejících s ekologickou transformací, na mladé lidi, a to prostřednictvím hodnocení hospodářského, politického a sociálního dopadu politik, které mají být realizovány, a s využitím ukazatelů před jejich schválením, v jeho průběhu a po něm. 1.4.
+EHSV vybízí orgány EU a členské státy, aby náležitě prováděly ověřování dopadů předpisů EU na mladé lidi a zavedly opatření a mechanismy, které zajistí zohlednění názorů mladých lidí ve všech oblastech politiky, a aby vytvořily prostor, který bude moci zaručit aktivní účast mladých lidí. 1.5.
+EHSV považuje za zásadní propojit iniciativy a politiky, které budou přijaty v rámci Evropského roku dovedností, s problematikou ekologické transformace, udržitelného rozvoje a výzev, kterým mladí lidé čelí v rychle se měnícím světě. 1.6.
+EHSV považuje za nezbytné řešit otázku vzdělávání a rozvoje dovedností, které se od mladých lidí v této oblasti očekávají, za použití průřezového přístupu, který může poskytnout teoretické i praktické dovednosti, včetně zavedení a podpory různých způsobů přechodu ze školy do zaměstnání a odborné učňovské přípravy, a to i za účasti sociálních partnerů.
+Vzdělávání o těchto otázkách by mělo být rovněž pojato strukturálně, a tudíž by mělo být koncipováno a rozvíjeno s ohledem na jednotlivá území a jejich potřeby a mělo by být zasazeno do širšího rámce na celostátní úrovni. 1.7.
+EHSV považuje za nezbytné začít s výukou otázek týkajících se udržitelnosti a ochrany životního prostředí již od útlého věku a využívat inovativní vzdělávací nástroje, které zohlední ochranu životního prostředí, sociální a hospodářský rozvoj a dosahování souvisejících cílů.
+Rozhodující vliv má v tomto směru kvalitní vzdělávání pro všechny a důstojná práce pro ty, kteří ho poskytují. 1.8.
+EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby se školy ve spolupráci s místními orgány a subjekty zajišťujícími mimoškolní aktivity, zejména s mládežnickými organizacemi a organizovanou občanskou společností, věnovaly otázkám ekologické transformace, a zvyšovaly tak informovanost a účast běžných občanů.
+V této souvislosti EHSV hodnotí pozitivně zkušenosti získané v rámci projektu Zelený Erasmus a těší se na jeho provádění.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e33255e8b844c0bc27665015d8243d649a868749
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 184/89
+(7) zajistit, aby v rámci energetické unie hráli ústřední roli občané, kteří převezmou odpovědnost za transformaci energetického systému, budou využívat výhod plynoucích z nových technologií ke snížení svých účtů za energie a budou se aktivně podílet na trhu, a aby se zranitelným spotřebitelům dostalo ochrany.
+Ve zprávě jsou popsána opatření, která již byla v zájmu naplnění uvedených vizí přijata nebo mají být realizována v budoucnu.
+EHSV nicméně s politováním konstatuje, že přehled opatření, který je ve zprávě uveden, se netýká těchto vizí, nýbrž pěti vzájemně se posilujících a úzce propojených dimenzí, jejichž účelem je dosáhnout větší energetické bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti.
+Vzhledem k tomuto dvojímu souboru cílů či vizí na jedné straně a dimenzí na straně druhé je nesmírně obtížné sledovat uskutečňování těchto vizí, mj. z toho důvodu, že například ústřední role občanů v rámci energetické unie nebo potřeba prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků je zmíněna v několika dimenzích.
+EHSV vyjadřuje politování nad tím, že tato okolnost značně ztěžuje sledování pokroku při realizaci cílů strategie energetické unie.
+1.4 Sdělení zcela správně odkazuje na plán REPowerEU, jejž EHSV podporuje a který posílil Zelenou dohodu pro Evropu a balíček „Fit for 55“ a dodal těmto nástrojům nový impuls, přičemž se zaměřil na diverzifikaci, úspory, bezpečnost dodávek a urychlení rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů.
+Je nicméně třeba poukázat na to, že v důsledku současné klimatické a energetické krize a absence bezpečnosti, stability a předvídatelnosti dodávek a cen je Evropská unie pod obrovským tlakem.
+Krize by byla mírnější, pokud by byla již dříve přijata cílenější opatření a pokud by například byly brány vážněji cíle, které si EU vytyčila (jako jsou cíle evropské energetické unie).
+1.5 Ve zprávě o energetické unii za rok 2022 se odhaduje, že v zájmu dosažení úplné nezávislosti na ruských fosilních palivech bude nutné investovat v období od současnosti do roku 2030 z veřejných zdrojů 300 miliard EUR do opatření v různých oblastech, což bude mít značný dopad na celkový rozpočet EU.
+Kromě toho budou zapotřebí další soukromé investice, a to i ze strany evropských občanů.
+EHSV se domnívá, že tyto finanční prostředky musí být vynaloženy tak, aby to přispělo k dosažení výše uvedených cílů energetické unie.
+Zároveň by tyto výdaje neměly vést ke snížení prostředků vyčleněných na spravedlivou transformaci, výzkum a inovace nebo prostředků určených podnikům a spotřebitelům dotčeným rostoucími cenami energií.
+1.6 Bezprecedentní nárůst cen energií vyvolaný invazí Ruska na Ukrajinu má obrovské sociální a hospodářské důsledky a dopadá také na průmyslovou a výrobní strukturu jednotlivých zemí.
+EHSV poukazuje na absenci jasné koordinace na evropské úrovni v průběhu energetické krize a žádá, aby byl v této souvislosti mj. vytvořen nástroj, který bude vycházet z nástroje SURE a sloužit k podpoře pracovníků a podniků v obtížné situaci.
+1.7 V důsledku aktuálního dění se zvýšilo riziko kybernetických útoků a aktů sabotáže na kritické infrastruktury, jako jsou energetické sítě a elektrárny.
+EHSV tudíž doporučuje, aby byla vypracována a přijata komplexní strategie na ochranu EU před tímto druhem hrozeb.
+1.8 Hlavním střednědobým strategickým cílem členských států EU – zejména s ohledem na události spojené s válkou na Ukrajině a také vzhledem k možné další komplikaci mezinárodní situace – musí zůstat energetická autonomie.
+„Strategická energetická autonomie“ pro nás představuje politický koncept, který přispěje k utvoření budoucího trhu EU s energií, na němž bude díky autonomně přijatým rozhodnutím EU zaručena energetická nezávislost ve vztahu k nespolehlivým dodavatelům.
+EHSV lituje skutečnosti, že toto téma není ve zprávě náležitě zohledněno a je mimo centrum pozornosti a že se Komise zaměřuje pouze na nezávislost na dovozu energie z Ruska.
+1.9 EHSV vyzývá Radu a Komisi, aby v zájmu dosažení cílů strategické autonomie EU vytvořily vhodné nástroje, mj. zřízením Evropského fondu suverenity, na podporu investic do technologií a infrastruktury pro čistou domácí energii.
+Mimoto bude zapotřebí pobídnout členské státy k optimálnímu a účinnému využívání finančních prostředků za účelem rozvoje čisté energie.
+V rámci této strategie bude rovněž nezbytné poskytnout instrukce ohledně toho, jakým způsobem lze zajistit, aby podniky, veřejné instituce, občané a energetická společenství investovaly více.
+Nástroje a zdroje, které jsou k dispozici v současnosti, se zdají být nedostatečné, vezmeme-li v potaz závažné výzvy, které je třeba řešit.
+EHSV vyzývá Komisi, aby věnovala mimořádnou pozornost dopadu nových zdrojů a dodávek na životní prostředí a vzniku nové závislosti na třetích zemích.
+1.10 EHSV navrhuje řídit se při posilování energetické autonomie přístupem zdola nahoru, poněvadž tak bude snazší dosáhnout cílů uvedených v odstavci 1.3.
+1.11 Zelenou dohodu pro Evropu zatím nedoprovázejí odpovídající opatření sociální politiky, která by zajistila, aby tato transformace byla transformací spravedlivou.
+Vzhledem k tomu, že proces transformace bude mít velký dopad na systémy zaměstnanosti a průmyslové systémy, EHSV lituje skutečnosti, že zpráva náležitě nezohledňuje význam komplexních politik v oblasti zaměstnanosti a dovedností a v sociální oblasti.
+Investice do vzdělávání, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností je třeba chápat jako socioekonomickou odpovědnost.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..67f0b06a3e5e9dbda8101999f96fb5436ecd5927
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-98.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/94
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+25.5.2023
+který bude účinně motivovat k investicím do digitalizace elektrizačních soustav.
+Souběžně je třeba rozvíjet flexibilní trhy, díky nimž bude atraktivní flexibilní spotřeba, výroba a samovýroba s použitím digitálních technologií.
+1.5 Více než šest let po předložení balíčku opatření týkajících se čisté energie hrají energetické komunity i kolektivní vlastní spotřeba v evropských energetických systémech stále málo významnou úlohu.
+Evropská komise dosud opomíjela existenci překážek, které těmto formám výroby a spotřeby energie brání.
+Evropané musí dostat pobídky, které je nakonec přesvědčí a přilákají k digitalizaci všech jejich činností souvisejících s energetikou.
+V řadě případů je zapotřebí též jasný právní a administrativní nárok.
+EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly odpovídající iniciativy, včetně přímé podpory, jež umožní energetickým komunitám a kolektivním prozumentům, aby plně rozvinuli svůj potenciál.
+Tím se tyto formy výroby a spotřeby musí stát, zejména z hlediska bezpečnosti dodávek, zásadní součástí systému.
+V opačném případě digitální nástroje nepřinesou žádné změny.
+1.6 EHSV opakuje, že díky správnému přístupu může mít klimaticky neutrální, decentralizovaná a digitalizovaná struktura dodávek energie významný pozitivní dopad na zaměstnanost a hospodářství, zejména regionální hospodářství (2).
+V současné krizi potřebuje Evropská unie obecný přístup k energetické politice, který bude kombinovat konkrétní otázky týkající se energetiky a klimatu s cíli sociální politiky a regionální politiky soudržnosti.
+1.7 EHSV však konstatuje, že politika změny může být úspěšná pouze tehdy, pokud zohlední různou sociální dynamiku při práci během transformace a bude se jí zabývat ve svých strategiích a opatřeních.
+Měli bychom posílit úlohu aktivních spotřebitelů při digitalizaci a vybízet a oprávnit je k tomu, aby využívali co nejvíce inteligentních řešení, neboť mohou zlepšit účinnost a výkonnost vnitřního trhu s energií.
+Současně je nutno s ohledem na bezpečnost dodávek zohlednit provozovatele distribuční soustavy.
+Tyto nástroje musí být uživatelsky přívětivé a zvláštní pozornost je třeba věnovat zranitelným skupinám a osobám se zdravotním postižením.
+Je tedy nezbytná politika pro spravedlivou transformaci a aktivní politické řízení změn.
+Pokud je při provádění opomenut sociální rozměr, hrozí, že se transformace nepovede v důsledku odporu veřejnosti.
+1.8 Pokud jde o budoucí koncepci energetických systémů a infrastruktury, EHSV opakovaně zdůraznil, že všichni spotřebitelé musí být aktivně zapojeni do rozvoje inteligentních energetických systémů a že musí být zavedeny pobídky, aby se občanská společnost mohla podílet na transformaci energetiky.
+„Propojení místních a regionálních inovátorů“, jak uvádí Komise v oddílu 7.3, je velmi důležité.
+Společná opatření, jako je spolupráce mezi inteligentními městy a komunitami, mohou vytvořit nejlepší a nejdostupnější řešení, která může určitý region potřebovat.
+1.9 Digitalizace energetiky se již řídí politikami EU v oblasti digitalizace a energetiky, neboť otázky, jako je interoperabilita dat, bezpečnost dodávek a kybernetická bezpečnost nebo soukromí a ochrana spotřebitele, nemohou být ponechány pouze na trhu a jejich řádné provádění je klíčové.
+V této souvislosti EHSV poukazuje na to, že je třeba všemi prostředky bránit narušení soukromí a zneužívání údajů.
+To zahrnuje nejen technická preventivní opatření, ale také odpovědnost za tento datový prostor a jeho monitorování ze strany státních orgánů podléhajících politické a demokratické kontrole.
+Zvláštní pozornost je současně třeba věnovat ochraně kriticky důležitých dat týkajících se infrastruktury.
+1.10 Komise ve svém sdělení uvádí, že je nezbytné zajistit, aby digitalizace nepodkopala již zavedený rámec ochrany spotřebitele na vnitřním trhu s elektřinou.
+EHSV to bere na vědomí a dodává, že je třeba přizpůsobit a zlepšit práva spotřebitelů na trhu s energií.
+Spotřebitelé nesmí být znevýhodněni ani jim nesmí být účtovány příliš vysoké ceny.
+Měli by těžit z výhod digitálních nástrojů, které mohou při správném nastavení zvýšit ochranu spotřebitele.
+1.11 U všech iniciativ je důležité, aby měli spotřebitelé ve své domácnosti inteligentní měřič.
+V mnoha členských státech tomu tak stále není, a proto je naléhavě nutné zvýšit úsilí o širší zavádění inteligentního měření jako základního předpokladu většiny digitálních řešení v odvětví energetiky.
+Platí to zvláště pro dodávky elektřiny a menší měrou též pro plyn.
+Členské státy, které dosud plně nezavedly inteligentní měřiče, musí tento proces urychlit a zvýšit své vnitrostátní cíle s ohledem na toto zavádění.
+Z mezinárodních zkušeností vyplývá, že zavádění inteligentních měřičů je nejefektivnější, pokud za ně odpovídají provozovatelé sítí.
+Inteligentní měřiče by měly být považovány za nedílnou součást elektrické sítě.
+(2)
+Úř. věst.
+C 367, 10.10.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3d82f714149cfc062b3f9dd3370defc102ab791b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.cs.p-99.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 184/95
+1.12 Existuje riziko, že nové služby založené na datech a inovativní technologická řešení nebudou dostatečně rychle zavedeny do praxe, pokud nebude k dispozici dostatek kvalifikovaných pracovníků a vyškolených odborníků, kteří by je pomohli zavést.
+Nezbytná opatření v oblasti trhu práce a vzdělávací politiky vyžadují dostatečné finanční zdroje, jakož i vypracování akčního plánu pro zajištění koordinovaného přístupu.
+EHSV se domnívá, že v tomto ohledu je nezbytná úzká spolupráce se sociálními partnery.
+1.13 Kybernetická bezpečnost je zásadním předpokladem pro zajištění spolehlivosti stále více digitalizovaného energetického systému.
+Vývoj v uplynulých desetiletích, a zejména nedávné události, ukazují nebezpečí kybernetických útoků a sabotáží v oblasti kritické infrastruktury.
+Problémy však mohou vzniknout nejen v důsledku kybernetických útoků nebo sabotáže, ale také v důsledku selhání hardwaru a softwaru, a tudíž musí Komise věnovat zvláštní pozornost navrhování hardwaru a softwaru během digitalizace, aby byla zajištěna spolehlivost.
+Selhání nebo poškození kritické infrastruktury může způsobit zničující omezení dodávek a ohrozit veřejnou bezpečnost.
+Decentralizovanější výroba a využívání energie ve spojení s internetem zvyšují rizika spojená s „prostorem k útoku“ a s kybernetickými útoky.
+Digitalizovaný energetický systém (z hlediska hardwaru i softwaru) musí být spolehlivý a musí zajišťovat nepřetržitou dostupnost.
+1.14 EHSV se domnívá, že kombinované strategii energetické transformace a digitalizace se ve venkovských oblastech nedostalo očekávané míry pozornosti a podpory.
+Vyzývá k urychlenému provedení Dlouhodobé vize pro venkovské oblasti EU předložené Komisí a k mobilizaci zúčastněných stran podle Paktu EU pro venkov.
+2.
+Úvod 2.1 Komise zveřejnila sdělení s cílem urychlit digitalizaci energetického systému.
+Cílem akčního plánu EU pro digitalizaci energetického systému je dosáhnout cílů stanovených ve zprávě o strategickém výhledu pro zelenou a digitální transformaci, přičemž digitální technologie přispívají k vytvoření klimaticky neutrální společnosti účinně využívající zdroje a zároveň zajišťují, aby z této transformace mohli mít prospěch všichni.
+2.2 Ve svém akčním plánu EU Komise navrhuje soubor opatření v pěti oblastech: podpora konektivity, interoperability a plynulá výměna energetických dat vytvořením společného datového prostoru, podpora a koordinace investic do elektrizační soustavy, poskytování lepších služeb založených na digitálních inovacích s cílem zapojit spotřebitele do energetické transformace, zajištění kybernetické bezpečnosti energetického systému a zajištění toho, aby zvyšující se energetické potřeby odvětví IKT byly v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.
+Komise se domnívá, že digitalizace může zlepšit cenovou dostupnost, udržitelnost a odolnost energetického systému EU.
+2.3 Inteligentní řešení jsou navrhována tak, aby spotřebitelům poskytla větší kontrolu nad jejich spotřebou energie a jejich účty, a tím zlepšila řízení spotřeby energie, přestože řadě koncových spotřebitelů může být tento potenciál zřejmý i bez nutnosti inteligentního řešení.
+Inovativní energetické služby by měly snížit spotřebu energie a energie by měla být využívána, když je levná.
+Inteligentní měřiče poskytují důležité informace pro snížení nákladů na spotřebu energie, např. inteligentní nabíjení elektromobilů, inteligentní tepelná čerpadla spolu s fotovoltaickými panely.
+Díky inteligentním měřičům mohou mít zákazníci pod kontrolou údaje na svých fakturách a rozpoznat chyby v běžném i zpětném vyúčtování, jež dnes patří k hlavním potížím, které spotřebitelé řeší.
+Akční plán stanoví podporu pro digitální nástroje, které slouží zájmům spotřebitelů a které jsou v některých případech vyvíjeny ve spolupráci s nimi, zlepšení digitálních dovedností, financování inteligentních digitálních řešení prostřednictvím programů, které mohou pomoci splnit cíl digitalizace energetického systému, podporu vnitrostátních regulačních orgánů při definování a monitorování společných ukazatelů inteligentních sítí, vytvoření společného evropského datového prostoru pro energetiku a úzké zapojení všech příslušných zúčastněných stran, zvláště pak provozovatelů sítí a dodavatelů energie.
+2.4 Podle Komise nabízejí technologie IKT velký potenciál v oblasti ekologizace.
+Digitální řešení by měla pomoci vyvážit nabídku energie, její ukládání a poptávku po energii a zvýšit flexibilitu energetického systému, přičemž by měla usnadnit integraci decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie.
+Je třeba rozvíjet flexibilní trhy, díky nimž bude atraktivní investovat do flexibilních řešení bez ohledu na to, zda tyto investice činí výrobci, spotřebitelé nebo prozumenti využívající digitální nástroje.
+2.5 Akční plán zároveň zdůrazňuje nezbytnost omezit rostoucí spotřebu energie v odvětví IKT.
+Akční plán rovněž stanoví vytvoření digitálního dvojčete evropské elektrické sítě, podporu energetických komunit prostřednictvím digitálních nástrojů, vytvoření energetických štítků pro počítače, datová centra a blockchainy a vypracování kodexu chování EU pro udržitelnost telekomunikačních sítí.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a7ec92464f417d86f650bd7ef205615daefd0904
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-100.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+C 184/96
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+2.6.
+I et stadig mere digitaliseret energisystem med decentraliseret produktion, transmission og distribution af energi og mere digitalt forbundne enheder i hjemmet er risikoen for spionage, cyberkriminalitet og hardwarefejl i forbindelse med energiforbrug stigende.
+Kommissionen stiller derfor forslag om velkoordinerede cybersikkerhedsforanstaltninger for at styrke systemets generelle modstandsdygtighed.
+2.7.
+Handlingsplanen skitserer, at dette kræver en indsats på både mellemlang og lang sigt samt en forvaltningsramme.
+Kommissionen forklarer, at den vil inddrage flere interessentgrupper, virksomheder og internationale partnere og bemærker, at den begrænsede offentlige finansiering skal anvendes fornuftigt, samtidig med at der er behov for flere private investeringer.
+3.
+Generelle bemærkninger 3.1.
+Kommissionen tager i sin handlingsplan med rette fat på de digitale teknologiers enorme potentiale til at øge fleksibiliteten i elektricitetssystemet.
+EØSU støtter disse mål og bifalder de fleste af de foranstaltninger, der foreslås i handlingsplanen.
+EØSU har især allerede fremhævet forbindelsen mellem energiomstillingen og den digitale omstilling og peget på fordelene ved digitalisering i form af energibesparelser, reduceret energiintensitet og bedre forvaltning af energiinfrastrukturen.
+Selv om handlingsplanens optimistiske holdning er inspirerende, ser Kommissionen dog ud til at ignorere, at den fysiske virkelighed er meget forskellig fra de use cases inden for digitalisering, der er nævnt i handlingsplanen.
+3.2.
+EØSU er af den opfattelse, at de største udfordringer for energisektoren er: diversificering af Europas energikilder, reduktion af afhængigheden af energiimport, etablering af et integreret indre marked for energi, forbedring af energieffektiviteten, hurtig udvidelse af energinettet, forsyningssikkerhed, dekarbonisering af økonomien, reduktion af emissioner, omstilling til en lavemissionsøkonomi med lavemissionsteknologier og rene energiteknologier, massiv forøgelse af brugen af vedvarende energi for at opfylde klimamålene, fremme af relevant forskning og uddannelse, sikring af en retfærdig omstilling og støtte til den sociale dimension af energi såsom nedbringelse af energifattigdom.
+Digitaliseringen af energisystemet er grundlaget for ovenstående og kan bidrage til at tackle alle disse store udfordringer.
+3.3.
+Selv om både den strategiske tilgang og handlingsplanens specifikke foranstaltninger peger i den rigtige retning, undlader Kommissionen at integrere handlingsplanen i den overordnede energipolitik.
+En silotilgang, der kun fokuserer på digitalisering og ignorerer de generelle rammevilkår, vil ikke skabe de fordele, som der med rette redegøres for i handlingsplanen.
+3.4.
+Kommissionens forslag tegner et billede af en ideel tilstand, der bygger på et veludviklet energisystem (f.eks. transmissions- og distributionsnet) og digitaliserer det.
+I Europa skal transmissions- og distributionsnettene imidlertid først udvikles, før der kan udvikles en kompleks digital teknologi.
+Digitaliseringen vil være forgæves, hvis intelligent forvaltet energi ikke kan transmitteres via energitransmissionsnet.
+Desuden går en enorm mængde energi til spilde i transmissionsog distributionsnettene.
+Omkostningerne til grøn elektricitet, der ikke kan anvendes eller overføres, og som skal begrænses, beløb sig til mere end 2 mia.
+EUR før energikrisen og mere end 12 mia.
+EUR under energikrisen i store lande som Tyskland.
+Dette økonomiske tab vil stige mange gange, medmindre elnettene og den systemkompatible lagerkapacitet udvides hurtigt, og der samtidig findes bedre metoder til anvendelse af elektricitet direkte på stedet.
+Digitalisering på dette område kan spille en rolle med hensyn til at kortlægge disse tab og anvende de data, der genereres, i forbindelse med udviklingen af nettet.
+3.5.
+Det er korrekt, at der er behov for betydelige investeringer i energiinfrastrukturen for at gøre nettene intelligente.
+Det er også korrekt, at mange medlemsstater ikke skaber incitamenter til sådanne investeringer, da deres regulering bygger på en klar skævvridning til fordel for kapitaludgifter (CapEx), og investeringer i digitalisering hovedsageligt er driftsudgifter (OpEx).
+Det vil ikke være tilstrækkeligt at koordinere og overvåge sådanne investeringer og dermed forbundne fremskridt.
+EØSU opfordrer Kommissionen til at indarbejde idéerne bag »fremme af investeringer i digital elinfrastruktur« i en ændring af artikel 58 i direktiv (EU) 2019/944 om fælles regler for det indre marked for elektricitet for at sikre en lovgivningsramme, der effektivt tilskynder til investeringer i en digitalisering af elnettene.
+3.6.
+Kommissionen påpeger med rette, at digitale værktøjer spiller en vigtig rolle med hensyn til at udvikle kollektive ordninger for egetforbrug og energifællesskaber.
+Både vejledning og den planlagte forsøgsplatform kan hjælpe, men det er ikke de vigtigste aspekter.
+Mere end fem år efter fremlæggelsen af pakken om ren energi spiller både energifællesskaber og kollektivt egetforbrug stadig en beskeden rolle i Europas energisystemer.
+I mange tilfælde er de vigtigste årsager hertil betydelige bureaukratiske hindringer og manglende information hos forbrugere og producenter.
+Kommissionen har indtil videre ignoreret forekomsten af disse hindringer.
+Europæerne skal have incitamenter, der i sidste ende overbeviser dem om fordelene ved og motiverer dem til at digitalisere alle deres energirelaterede aktiviteter.
+Det digitaliserede energisystem som
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..89fdc7fbdbbf3bcb0e836ec08979931192c98c05
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-108.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+DA
+C 184/104
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+1.4.
+EØSU bifalder i det store hele forslaget om at give udstederne mulighed for at vælge kun at affatte et prospekt på engelsk, da engelsk er det sprog, der sædvanligvis anvendes af internationale investorer.
+En affattelse af hele dokumentet, og ikke blot resuméet, på de nationale sprog vil dog være til stor hjælp for lokale detailinvestorer.
+Udstederne skal være opmærksomme på, at udstedelsesdokumenter, der udelukkende affattes på engelsk, vil hæmme udviklingen af et nationalt detailinvesteringsgrundlag. 1.5.
+EØSU bemærker, at en kombination af investeringsanalyser med andre tjenester sandsynligvis vil øge synligheden af børsnoterede små og mellemstore virksomheder (SMV'er).
+Udvalget glæder sig derfor over den foreslåede forhøjelse af tærsklen for adskillelse til 10 mia. EUR.
+Det kan dog ikke udelukkes, at der også kan blive behov for yderligere foranstaltninger til fremme af uafhængige analyser. 1.6.
+EØSU sætter stor pris på Kommissionens indsats for at mindske retsusikkerheden omkring oplysningskravene.
+Forslaget om en mekanisme til overvågning af ordrer på tværs af markeder (CMOBS), der skal lette udvekslingen af ordrebogsdata mellem tilsynsmyndigheder, risikerer imidlertid at skabe ulige konkurrencevilkår, da bilaterale handelssteder ikke vil være omfattet af rapporteringskravene.
+2.
+Baggrund 2.1.
+Den 7. december 2022 offentliggjorde Kommissionen en række forslag (1) til foranstaltninger med henblik på at videreudvikle EU's kapitalmarkedsunion.
+En del af pakken — en ny børsnoteringsforordning — har til formål at mindske den administrative byrde for virksomheder i alle størrelser, navnlig SMV'er, så de bedre kan få adgang til finansiering gennem børsnotering. 2.2.
+Kommissionen anfører, at EU's kapitalmarkeder fortsat er fragmenterede og underudviklede, for så vidt angår deres størrelse.
+Ifølge undersøgelser er det samlede antal børsnoterede virksomheder på SMV-vækstmarkederne i Europa stort set ikke steget siden 2014 (2), og det på trods af at børsnoterede virksomheder har haft klare fordele, hvilket stigningen i deres markedsværdi vidner om.
+Som regel øger en børsnotering virksomhedernes indtjening, og der skabes flere arbejdspladser.
+De børsnoterede virksomheders balancer vokser hurtigere end balancerne i de virksomheder, der ikke er børsnoterede.
+En række undersøgelser viser, at situationen ikke er optimal, når det gælder SMV'ers børsintroduktion i Europa. 2.3.
+Med børsnoteringsforordningen fastsættes der enklere og forbedrede regler for børsnotering, navnlig for SMV'er, uden at dette bringer investorbeskyttelsen og markedsintegriteten i fare. 2.4.
+Det fremhæves, at forordningen vil sikre betydelige omkostningsbesparelser og bidrage til at øge antallet af børsintroduktioner i EU.
+De enklere prospektregler vil gøre det lettere og billigere for virksomhederne at blive børsnoteret.
+Ved at give virksomheder mulighed for at anvende aktier med flere stemmer, når de børsnoteres på SMV-vækstmarkeder for første gang, får ejerne mulighed for at bevare kontrollen med visionen for deres virksomhed. 2.5.
+Mere forholdsmæssige regler om markedsmisbrug vil også føre til større klarhed og retssikkerhed for børsnoterede virksomheder, hvad angår opfyldelse af kravene om offentliggørelse af vigtige oplysninger.
+Den foreslåede børsnoteringsfor­ ordning har ligeledes til formål at forbedre tilvejebringelsen og udbredelsen af investeringsanalyser vedrørende midcapselskaber og SMV'er, hvilket igen bør understøtte deres børsnotering på offentlige markeder.
+2.6.
+Derudover forventes forordningen at give følgende fordele:
+— kortere, mere aktuelle og mere sammenlignelige virksomhedsoplysninger til investorerne, der skal gøre det lettere at navigere i oplysningerne — bedre dækning i forbindelse med aktieanalyser, hvilket hjælper investorerne med at træffe beslutninger — et mere effektivt tilsyn takket være klarere børsnoteringsregler og forbedrede værktøjer til efterforskning af sager om markedsmisbrug
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package.
+Endelig rapport fra den tekniske ekspertinteressentgruppe for SMV'er, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..71d6c9663d9db8c00bbaeba679b9015a11155949
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-109.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 184/105
+— mere standardiserede prospekter, der er nemmere at undersøge for tilsynsmyndighederne. 2.7.
+I tråd med de politiske mål for miljø, sociale forhold og god selskabsledelse (ESG) skal børsnoteringsforordningen sikre, at virksomheder, der udsteder ESG-obligationer, medtager ESG-relevante oplysninger i børsdokumentationen for at gøre det lettere for investorerne at vurdere pålideligheden af ESG-påstandene.
+Virksomheder, der udsteder aktier, vil kunne henvise til de allerede offentliggjorte — og dermed offentligt tilgængelige — ESG-oplysninger i børsdokumentationen.
+3.
+Generelle bemærkninger Argumenter for bedre adgang til børsnotering på de europæiske offentlige markeder 3.1.
+EØSU er fortsat af den opfattelse, at øget egenkapitalfinansiering til europæiske virksomheder er afgørende for at sikre en varig genopretning efter covid-19 og opbygge et modstandsdygtigt økonomisk system i Europa i lyset af Ruslands igangværende krig mod Ukraine.
+I den forbindelse har finansmarkedsinfrastrukturen stor betydning for at sætte gang i de investeringsstrømme, der er nødvendige for at rekapitalisere økonomien. 3.2.
+Højtudviklede offentlige markeder er ligeledes vigtige for detailinvestorerne.
+Europæerne har 11 bio.
+EUR i kontanter og indestående på deres bankkonti (3).
+Indeståendernes andel af husholdningernes samlede aktiver er tre gange højere end for husholdningerne i USA.
+Så længe EU ikke formår at få slutinvestorer til at kanalisere midler til de europæiske kapitalmarkeder, kan EU ikke udnytte sine kapitalreserver fuldt ud til gavn for Unionens virksomheder.
+Kapitalforvalterne bør have større tillid til de europæiske aktiemarkeders fremtidsudsigter, og de europæiske detailinvestorer bør have flere valgmuligheder, når det gælder opbygningen af deres porteføljer.
+Med henblik herpå er det nødvendigt at sikre, at et diversificeret udbud af udstedere af høj kvalitet lader sig børsnotere på de europæiske offentlige markeder. 3.3.
+I perioder, hvor virksomheder kæmper med alvorlige finansielle vanskeligheder, økonomisk uforudsigelighed og navnlig stigende gældsomkostninger, fungerer egenkapital som en stabiliserende faktor og en stødpude mod fremtidige chok. 3.4.
+Udvalget bemærker ligeledes, at egenkapitalfinansiering fra de europæiske husholdninger til de europæiske virksomheder bidrager til at sikre EU en åben strategisk autonomi på et meget grundlæggende niveau: ejerskab af aktiver og udøvelse af virksomhedskontrol.
+Det forhold at vigtige europæiske virksomheder er faldet i udenlandske hænder — navnlig når der er tale om lande, der ikke har de samme værdier som Europa — udgør en betydelig risiko for den økonomiske og politiske stabilitet i EU.
+Det hæmmer også udviklingen af det EU-baserede finansielle system i EU, som er orienteret mod EU's behov.
+F.eks. er den finansielle handel i EU fortsat domineret af investeringsbanker fra lande uden for EU (4). 3.5.
+Nystartede og innovative virksomheder, der er frontløbere i den grønne og den digitale omstilling, bør tilskyndes til at søge børsnotering på de europæiske aktiemarkeder og få hårdt tiltrængt finansiering ved at udstede børsnoterede aktier, da dette er den mest bæredygtige måde at hjælpe disse virksomheder til at udnytte deres fulde kreative potentiale og skabe arbejdspladser på. 3.6.
+En inflationsstigning øger interessen for egenkapitalinvesteringer, især blandt dygtige detailinvestorer.
+De europæiske aktiemarkeder kan blive et sted, hvor disse investeringsstrømme flyder til vigtige økonomiske sektorer, hvor virksomhederne genererer et tilstrækkeligt afkast.
+Samtidig finder udvalget det afgørende, at EU får solide og robuste handelsregler, så potentialet på EU's kapitalmarkeder kan udnyttes fuldt ud.
+Erfaringerne fra finanskrisen viser, at EU er nødt til at beskytte markederne i form af retfærdighed, integritet, modstandsdygtighed og gennemsigtighed og samtidig sikre det højeste niveau af investorbeskyttelse. 3.7.
+En analyse foretaget i 14 EU-medlemsstater viser, at op mod 17 000 større virksomheder har mulighed for at blive børsnoteret, men alligevel ikke har ambitioner om at blive det (5).
+Ifølge udvalget er der en risiko for, at handelen på EU's kapitalmarkeder svinder ind, såfremt EU ikke formår at tilskynde til nye børsnoteringer på aktiemarkederne, idet investorerne så vil diversificere deres portefølje globalt, hvis der ikke findes et tilstrækkeligt udbud af værdipapirer at investere i inden for EU. 3.8.
+En ny generation af europæere kommer ind på detailinvesteringsmarkedet med bæredygtighed (dvs.
+ESG-baserede faktorer) for øje.
+Samtidig bevæger mange økonomiske aktører sig i retning af grønne mål efter at være blevet tilskyndet hertil af politikkerne under den europæiske grønne pagt.
+EØSU ser denne kombination af faktorer som en potentiel stærk
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained.
+ESMA annual statistical report, »EU securities markets«, 2020, s. 40.
+Oxera report Primary and secondary equity markets in EU, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bdd5a3ca09979104dcfe91cc4704ebb6a7b3f5b1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-112.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/108
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+4.8.
+Aktieanalyser er yderst vigtige for udviklingen af et sundt økosystem for egenkapitalfinansiering af SMV'er.
+Udover de eksisterende analysekanaler vil muligheden for at kombinere SMV-analyser med andre tjenester sandsynligvis øge antallet af analyserapporter og deres udbredelse.
+EØSU er tilfreds med den foreslåede forhøjelse af tærsklen for adskillelse til 10 mia. EUR.
+Det vil rette op på den mindre dækning og synlighed for SMV'er, som MiFID II (12) har skabt.
+EØSU understreger imidlertid, at udarbejdelsen af aktieanalyser i høj grad er koncentreret i hænderne på større finansielle institutioner.
+Takket være deres størrelse har meget store mæglere flere muligheder for at fastsætte lave gebyrer og/eller anvende handelstransaktioner til at krydssubsidiere udarbejdelsen af analyser end små og mellemstore mæglere (13).
+Desuden er store mæglere primært interesserede i at udarbejde analyser vedrørende »blue chip«-virksomheder, mens SMV'erne risikerer at blive forbigået.
+Et stort flertal af udstedere oplyser, at MiFID II har mindsket SMV'ernes dækning og synlighed (14).
+EØSU mener, at der er et klart behov for at indføre yderligere foranstaltninger for at fremme uafhængige analyser ved at trække på bedste praksis i Europa (15). 4.9.
+I tiden efter børsintroduktionen bør børsnoterede virksomheder foregå med et godt eksempel, når det gælder gennemsigtighed, og beskyttelse af minoritetsaktionærernes interesser bør have højeste prioritet.
+Hvis aktionærerne risikerer at blive uretfærdigt behandlet eller ikke beskyttes tilstrækkeligt, når virksomheden bliver børsnoteret, vil deres tillid til EU's kapitalmarkeder falde.
+EØSU sætter stor pris på Kommissionens indsats for at mindske retsusikkerheden omkring oplysningskravene gennem målrettede ændringer af markedsmisbrugsforordningen. 4.10.
+Udvalget mener, at den eksisterende ramme for ad hoc-anmodninger i tilfælde af mistanke om markedsmisbrug forekommer hensigtsmæssig og tilstrækkelig til at opnå en effektiv overvågning, og bemærker samtidig, at flere tilsynsmyndigheder ser en fordel i at styrke udvekslingen af ordrebogsdata gennem CMOBS-mekanismen.
+CMOBS-mekanis­ mens anvendelsesområde i henhold til forslaget risikerer at skabe ulige konkurrencevilkår, da bilaterale handelspladser ikke vil være omfattet af mekanismen. 4.11.
+EØSU opfordrer på det kraftigste til, at andre igangværende initiativer, der bidrager til at gøre de offentlige markeder mere attraktive, fremskyndes.
+Udvalget har udarbejdet flere udtalelser om tidligere, igangværende og kommende lovgivningsinitiativer (16).
+De hurtige fremskridt hen imod fuldførelsen af en kapitalmarkedsunion bør fortsætte på trods af de geopolitiske udfordringer, da der mere end nogensinde er behov for en stærk kapitalmarkedsunion, netop på grund af de voksende risici for økonomisk og social ustabilitet.
+Bruxelles, den 23. marts 2023.
+Christa SCHWENG Formand for Det Europæiske Økonomiske og Sociale Udvalg
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = Direktivet om markeder for finansielle instrumenter.
+Oxera-rapporten Unbundling: what's the impact on equity research?, 2019.
+Kommissionens endelige rapport The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research, 2020.
+Jf. det ikke-profitsøgende »Lighthouse«-initiativ fra Instituto Español de Analistas Financieros.
+EUT C 155 af 30.4.2021, s. 20, EUT C 290 af 29.7.2022, s.
+58, EUT C 177 af 18.5.2016, s. 9, EUT C 10 af 11.1.2021, s. 30 og EUT C 341 af 24.8.2021, s. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ebf2a12f3bd0b2d229b2faa9ea5cc235e98a1eaf
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 184/109
+Det Europæiske Økonomiske og Sociale Udvalgs udtalelse om meddelelse fra Kommissionen til Europa-Parlamentet, Rådet, Det Europæiske Økonomiske og Sociale Udvalg og Regionsudvalget Sikring af adgang til gødning til overkommelige priser (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Ordfører: Arnold PUECH d'ALISSAC
+Anmodning om udtalelse
+Kommissionen, 9.12.2022
+Retsgrundlag
+Artikel 304 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde
+Kompetence
+Sektionen for Landbrug, Udvikling af Landdistrikterne og Miljø
+Vedtaget i sektionen
+9.3.2023
+Vedtaget på plenarforsamlingen
+23.3.2023
+Plenarforsamling nr.
+577
+Resultat af afstemningen (for/imod/hverken for eller imod)
+170/3/4
+1.
+Konklusioner og anbefalinger 1.1.
+EØSU glæder sig over Kommissionens meddelelse om sikring af adgang til gødning til overkommelige priser, da den globale gødningskrise, der startede i begyndelsen af 2021 og blev forværret som følge af krigen i Ukraine, er særlig akut i Europa, hvor landbrugerne står over for både rekordhøje priser og forsyningsmangel.
+Den nuværende situation er en trussel mod europæisk landbrug og den globale fødevaresikkerhed. 1.2.
+EØSU fremhæver, at der er behov for nødforanstaltninger på nationalt plan for at begrænse virkningerne af gødningskrisen.
+Ud over muligheden for direkte at støtte de mest berørte kvælstofproducenter og landbrugere gennem statsstøtte (hvilket er omfattet af budgetmæssige begrænsninger, skaber risiko for konkurrenceforvridning og bør underlægges konditionalitet), mener EØSU, at der er behov for korrigerende foranstaltninger for at forbedre funktionen af EU's gødningsmarked, da det sandsynligvis vil have større indvirkning på landbrugerne og være mere omkostningseffektivt for skatteyderne. 1.3.
+For at håndtere både udbuddet af gødning og priserne ved at lette importen og den indenlandske konkurrence anbefaler EØSU, at der træffes foranstaltninger, der omfatter suspension af EU's importtold på alle gødningsstoffer, fremme af gødningslogistik og lovgivningsmæssig fleksibilitet. 1.4.
+EØSU mener også, at der er behov for foranstaltninger på mellemlang sigt for at begrænse EU's afhængighed af importeret mineralsk gødning og mindske miljøaftrykket fra afgrødegødskning.
+Disse bør sigte mod at begrænse brugen af gødning ved at forbedre planternes næringsstofeffektivitet, delvis erstatte kunstgødning med genanvendt husdyrgødning og andet affald og forbedre Europas selvforsyning inden for gødningsproduktion med henblik på en agroøkologisk omstilling af landbruget. 1.5.
+EØSU glæder sig over meddelelsen om et nyt markedsobservatorium for gødningsstoffer, der skal oprettes i 2023, da det er vigtigt at gøre det europæiske gødningsmarked mere gennemsigtigt via regelmæssig offentliggørelse af repræsentative hjemmemarkedspriser samt udarbejdelse af offentlige statistikker over produktionen og forbruget af gødningsstoffer. 1.6.
+EØSU opfordrer endvidere til, at der tages hensyn til de sociale aspekter i forbindelse med landbrugere (som i høj grad påvirkes af gødningspriserne), fødevareforbrugere (som oplever inflation i fødevarepriserne) og arbejdstagere i industrien, når der vedtages nye foranstaltninger. 1.7.
+På internationalt plan opfordrer EØSU EU til at intensivere indsatsen mod global fødevareusikkerhed, herunder fremme af gennemsigtighed, tilgængelighed og effektiv anvendelse af gødning.
+Den globale handel med gødningsstoffer bør lettes ved at holde markederne åbne, undgå eksportrestriktioner og -forbud, øge gødningsproduktionen i Europa og udvide logistikruterne.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..df937a6c6bf8a12beaac1953f322e5d8e71efc46
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-114.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/110
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+2.
+Indledning og baggrund 2.1.
+Gødningsstoffer består af tre vigtige næringsstoffer, der får planterne til at vokse: kvælstof (N), fosfor (P) og kalium (K).
+2.2.
+Gødningsstoffer er et vigtigt input i størstedelen af den nuværende landbrugsproduktion, og deres tilgængelighed og prisoverkommelighed spiller en vigtig rolle for fødevaresikkerheden.
+Siden begyndelsen af 2021 har der været en global krise med hensyn til mineralsk gødning, som i første omgang skyldtes en kraftig stigning i efterspørgslen i forbindelse med genopretningen efter covid-19, og som siden er blevet forværret med Ruslands invasion af Ukraine, der resulterede i forsyningsbegrænsninger fra Rusland, Belarus og Ukraine, som er tre af de største globale gødningsleverandører.
+2.3.
+Gødningskrisen har været særlig akut i Europa, da i) EU er en stor nettoimportør af gødningsstoffer ii), EU's gødningsmarked for kvælstof og fosfor er beskyttet af importafgifter, der presser hjemmemarkedspriserne, så de bliver højere end de globale priser, iii) EU's import af gødningsstoffer fra Rusland, Belarus og Ukraine, som tidligere tegnede sig for 43 % af EU's import, er faldet betydeligt siden marts 2022 på trods af EU's officielle politik om ikke at forbyde import af fødevarer og gødning fra Rusland.
+2.4.
+De indenlandske gødningspriser er steget til rekordhøje niveauer (prisen på mineralsk kvælstof var tredoblet i november 2022 i forhold til januar 2021).
+Sammen med det knappe udbud og forsinkede indkøb førte dette til et betydeligt fald i EU's anvendelse af gødningsstoffer til 2022-høsten (1) og vil muligvis medføre mangel i flere medlemsstater i foråret 2023, som vil påvirke 2023-høsten.
+2.5.
+Dette sker inden for rammerne af den europæiske grønne pagt og fra jord til bord-strategien (2), som Kommissionen offentliggjorde i maj 2020, herunder de foreslåede EU-mål om at »reducere tabet af næringsstoffer med mindst 50 %, samtidig med at det sikres, at jordens frugtbarhed ikke forringes«, idet dette vil »reducere brugen af gødning med mindst 20 % inden udgangen af 2030«.
+3.
+Generelle bemærkninger 3.1.
+EØSU understreger, at let tilgængelige og økonomisk overkommelige gødningsstoffer er afgørende for landbrugsproduktionen og fødevaresikkerheden i Europa og globalt.
+Mangel og for høje priser på gødning fører til lavere høstudbytte, bringer fødevareproduktionen i fare og bidrager til inflation i fødevarepriserne på bekostning af de europæiske borgere og menneskeheden.
+3.2.
+Den nuværende krise på gødningsmarkederne er en særlig trussel i lavindkomstlande, som er hårdt ramt af fødevareusikkerhed.
+Krisen er også en trussel i Europa, hvor sårbare grupper allerede har problemer med at få råd til fødevarer, og gødningskrisen kan føre til mindre høst, hvilket påvirker den globale fødevaresikkerhed, da EU er en stor kornproducent og -eksportør.
+3.3.
+EØSU mener, at den globale knaphed på gødning ikke kun skyldes den høje pris på naturgas, men også en ubalance mellem udbud og efterspørgsel og logistiske begrænsninger.
+I EU forværres dette yderligere af kontinentets store afhængighed af import af mineralsk gødning, EU's importafgifter og krigen i Ukraine.
+Nødforanstaltninger på nationalt plan 3.4.
+På trods af de høje gødningspriser synes omkostningskonkurrenceevnen hos flere EU-producenter af kvælstof­ gødning at være påvirket af de ekstremt høje naturgaspriser i Europa, som nu er syv gange så høje som i USA, hvor de i 2021 kun var tre gange så høje.
+Ud over prioriteret adgang til naturgas i tilfælde af gasrationering kan det være nyttigt at yde særlig støtte til EU's kvælstofindustri, hvilket bør vurderes fra sag til sag, med det formål at maksimere udnyttelsen af den eksisterende produktionskapacitet.
+Dette er muligt som følge af de ændrede midlertidige EU-rammebestemmelser for statsstøtte.
+I den henseende er det nødvendigt at indføre økonomiske og sociale betingelser for at undgå uventede fortjenester, da visse gødningsproducenter har oplevet store stigninger i deres overskud i kølvandet på gødningskrisen.
+(1) (2)
+Ifølge Kommissionen bidrog en kombination af tørke og høje gødningspriser, der førte til lavere anvendelsesmængder for især fosfor og kalium, (...) til lavere udbytte og et fald på 8 % i EU's kornhøst i 2022 i forhold til 2021.
+Kilde: Short-term outlook for agricultural markets, Kommissionen, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final af 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c07db201c2418ecac9a2958a8602d210ce448446
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-115.txt
@@ -0,0 +1,43 @@
+25.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 184/111
+3.5.
+Gødningsbrugerne, navnlig landbrugere med markafgrøder og landbrugere, der er specialiseret i blandede afgrøder og husdyr, som tegner sig for 62 % af EU's gødningsudgifter og 69 % af EU's forbrug af kvælstof (3), er blevet hårdt ramt af den nuværende krise.
+De står over for likviditetsmangel i forbindelse med køb af gødning forud for høsten af afgrøder samt en prisklemme, da de højere priser på landbrugsprodukter ikke nødvendigvis opvejer de højere priser på gødningsstoffer og andre rå- og hjælpestoffer til landbruget (4).
+Målrettet støtte til gødningsbrugere kan derfor bidrage til at tackle krisen, hvilket er muligt som følge af de ændrede midlertidige EU-kriserammebestemmelser for statsstøtte.
+3.6.
+Finansiering af denne støtte ved hjælp af EU's landbrugsreserve til en værdi af 450 mio.
+EUR for regnskabsåret 2023 er imidlertid forbundet med stærke budgetbegrænsninger og konkurrence om prioriteringen.
+Finansiering af sådanne foranstaltninger gennem nationale strategiske planer under den fælles landbrugspolitik er heller ikke en hensigtsmæssig mulighed, da disse netop er blevet godkendt og vil kræve lang tid at ændre.
+Alternativt medfører anvendelsen af statsstøtte både nationale budgetmæssige begrænsninger og en risiko for væsentlige konkurrencefordrejninger mellem landbrugere fra forskellige medlemsstater.
+Dette illustreres ved, at kun tre medlemsstater hidtil har gennemført støtteordninger for landbrugernes køb af gødning med et samlet budget på 855 mio.
+EUR.
+3.7.
+EØSU mener derfor, at korrigerende foranstaltninger, der forbedrer funktionen af gødningsmarkedet i EU, er mere tilrådelige og mere omkostningseffektive for skatteyderne.
+Sådanne midlertidige nødforanstaltninger bør målrettes både udbuddet af gødningsstoffer og priserne i Europa ved at fremme import og konkurrence.
+Visse gødningsvirksomheder øger deres overskud i stort omfang.
+Der er behov for et positivt og strategisk budskab til fordel for denne industri, hvis vi vil have virksomhederne til at investere disse midler i europæiske anlæg og dermed øge vores autonomi, hvilket er prisen for vores uafhængighed.
+3.8.
+I overensstemmelse med Kommissionens forslag af 17. juli 2022 indeholder Rådets forordning (EU) 2022/2465 af 12. december 2022 (5) bestemmelser om en midlertidig suspension af importtolden på urinstof og ammoniak (undtagen fra Rusland og Belarus).
+EØSU glæder sig over denne beslutning, idet det mener, at andre store forsyningskilder ud over de partnere, der allerede nyder godt af frihandelsaftaler med EU (f.eks.
+nordafrikanske lande), bør påvirkes positivt af en sådan suspension (f.eks.
+USA og landene i Centralasien og Den Arabiske Golf).
+Forordningen trådte imidlertid i kraft for sent til at kunne gælde for sæsonen 2022/2023, da størstedelen af importen af urinstof er blevet leveret eller bestilt til skyhøje priser, samtidig med at Rådet begrænsede gyldigheden til seks måneder i stedet for de oprindelige to år.
+EØSU råder Kommissionen og Rådet til at udvide forordningen til næste sæson og til alle kvælstof- og fosforbaserede gødningsstoffer, da dette vil fremme tilgængeligheden gennem spredning af udbuddet og mindske priserne på gødning i EU.
+3.9.
+Der bør også hurtigst muligt indføres andre foranstaltninger til at håndtere funktionen af EU's marked for mineralske gødningsstoffer inden for logistik og regulering, herunder ved i) at tilskynde landbrugere og gødnings­ distributører til at foretage tidlige indkøb og styre prisrisici, ii) at lette havneimportlogistikken for gødningsskibe og indlandstransport med lastbiler, iii) at harmonisere de nationale fortolkninger vedrørende gødningsleverandører for så vidt angår russiske sanktioner, iv) at tillade midlertidig fleksibilitet i EU's forordninger, herunder REACH, transportlovgivningen og forordningen om gødningsprodukter.
+3.10.
+Kommissionen bør i forlængelse af de tekniske forslag fra Det Fælles Forskningscenter (6) hurtigt foreslå lovgivningsmæssige foranstaltninger, der muliggør sikker anvendelse af forarbejdet husdyrgødning over den tærskel, der er fastsat for nitratsårbare zoner i nitratdirektivet (RENURE), og som giver mulighed for delvis substitution af kunstgødning.
+I afventning af denne nye tærskel anbefaler EØSU, at den nuværende maksimumstærskel på 170 kilo organisk kvælstof/ha/år fastsættes for alle landbrugere i EU.
+Nationale foranstaltninger på mellemlang sigt 3.11.
+Som nævnt i den strategiske fremsynsrapport fra 2022 (7) anbefaler EØSU at reducere EU's afhængighed af import af foder, gødning og andre rå- og hjælpestoffer og foreslår, at der fastlægges en definition af åben strategisk autonomi for fødevaresystemerne, som er baseret på fødevareproduktion, arbejdsstyrke og fair handel — med det overordnede mål at garantere fødevaresikkerheden for alle EU-borgere gennem en sund, bæredygtig, modstandsdygtig og retfærdig fødevareforsyning.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Kilde: FADN, 2017.
+Som reference lå prisen på ammoniumnitrat i Frankrig i november 2022 203 % over niveauet i januar 2021.
+Til sammenligning steg prisen på brødhvede med 45 % i samme periode.
+Kilde: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/da/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (EUT L 322 af 16.12.2022, s. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/da/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (jf.
+EUT, s. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c937cb51deaaa1b592d972bc30ef3e9f0ff03c6c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-116.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/112
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+3.12.
+Hvad angår gødning mener EØSU, at der straks bør træffes hasteforanstaltninger, men at der ligeledes bør gennemføres langsigtede foranstaltninger for at styrke det europæiske landbrugs uafhængighed af importeret mineralsk gødning og samtidig reducere miljøaftrykket fra afgrødegødskning i Europa.
+Disse bør sigte mod i) at optimere den generelle brug af gødning ved at forbedre planternes næringsstofeffektivitet, hvilket fører til lavere tab, ii) delvis erstatte kunstgødning med større mængder af genanvendt husdyrgødning og andet affald fra fødevarekæden, iii) forbedre Europas selvforsyning inden for gødningsproduktion.
+EØSU understreger, at landbruget er under omstilling, og at det med agroøkologi og konservativt landbrug kontinuerligt vil blive bedre.
+3.13.
+Det er nødvendigt at forbedre planters næringsstofeffektivitet for at reducere forbruget af gødning samt tab af næringsstoffer til vand og luft.
+Det bør gøre det muligt at reducere brugen af gødning uden at påvirke produktionsmængden.
+Dette kan opnås gennem bedre gødningspraksis, herunder anvendelse af dækafgrøder, valg af gødningsstoffer (fortrinsvis kvælstoftyper såsom nitratbaserede kvælstoffer og anvendelse af urease-/nitrifikations­ hæmmere), anvendelse af biostimulanser samt præcisionsdyrkning, der muliggør optimeret anvendelse (opsplitning, beregning af balancen, jord- og planteanalyse, plantesensorer og beslutningsstøtteværktøjer).
+3.14.
+Planteforædling er også afgørende for næringsstofeffektiviteten, da forbedrede sorter er i stand til at optage færre næringsstoffer, navnlig kvælstof, for den samme høstede mængde.
+I den forbindelse, mener EØSU, at der bør udvikles innovativ teknologi og såsæd, så der altid kan findes løsninger til landbrugere, der oplever begrænsninger i de eksisterende værktøjer (8).
+3.15.
+Erstatning af næringsstofkrævende afgrøder såsom korn, raps og sukkerroer med planter med mindre næringsstofbehov såsom solsikke (9) og bælgplanter er en tendens, som landbrugerne naturligt har indført siden 2021-2022 (10).
+Dette spørgsmål bør dog drøftes med forsigtighed inden for rammerne af den offentlige politik, da et sådant skift i betragtning af de respektive tørstofudbytter og proteinbidrag pr. hektar kan forstyrre landbrugsmarkederne og bringe fødevaresikkerheden i fare.
+3.16.
+Delvis substitution af mineralsk gødning med organisk gødning, der genanvendes fra husdyrgødning og andet organisk affald, er også en relevant målsætning på mellemlang sigt i EU (11).
+Det vil give fordele for jordbunden (øget organisk indhold) og klimaet (lavere emissioner fra fremstilling af syntetisk kvælstofgødning) samt mindske importafhængigheden.
+Potentialet i husdyrgødning bør dog ikke overvurderes, da størstedelen af den allerede genanvendes, og de tilgængelige ressourcer er geografisk begrænsede (regioner med strukturelt overskud af husdyrgødning) og genstand for betydelige udvindings-, forarbejdnings- og transportomkostninger.
+Næringsstoffer fra humant affald spredes for det meste ikke på landbrugsjorden, selv om de udgør et potentiale på 2 mia.
+kg kvælstof (12).
+Kommissionen bør også tilskynde til udvikling af teknikker til udvinding af næringsstoffer fra alger og spildevandsslam og sikker anvendelse i landbruget.
+3.17.
+Med hensyn til kvælstofgødning er fremme af alternative, ikkefossile metoder til ammoniakproduktion et yderst relevant langsigtet mål, da dette vil mindske EU's gasafhængighed og CO2-fodaftryk.
+Vedvarende brint produceret ved vandelektrolyse (som også stammer fra vedvarende elektricitet) befinder sig i en industriel pilotfase, mens methaniseringen af biprodukter fra landbruget og organisk affald kan producere både biomethan til ammoniakproduktion og fermentat, der kan anvendes som organisk gødning.
+På trods af den nuværende høje markedspris for fossilbaseret ammoniak er vedvarende alternativer imidlertid langtfra konkurrencedygtige og vil kræve tid, teknologisk modning og muligvis betydelige offentlige tilskud, før de når den industrielle fase.
+3.18.
+EØSU glæder sig over meddelelsen om et nyt markedsobservatorium for gødningsstoffer, der skal oprettes i 2023, og afholdelsen af interessenthøringer i gødningssektoren inden for rammerne af ekspertgruppen vedrørende den europæiske kriseberedskabs- og indsatsmekanisme for fødevaresikkerhed (EFSCM).
+EØSU mener også, at enhver væsentlig gennemsigtighed på EU's gødningsmarked kun kan sikres gennem regelmæssig offentliggørelse af repræsentative hjemmemarkedspriser for en række N-, P- og K-gødninger samt udarbejdelse af offentlige statistikker over forbruget af gødningsstoffer.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+EUT C 194 af 12.5 2022, s. 72.
+I 2022 voksede det areal, der er tilsået med solsikke i EU, med 750 000 ha, mens kornarealet svandt med samme omfang.
+EUT C 75 af 28.2 2023, s. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/da/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Det anslås, at én person i sin urin udskiller mere end 4 kg kvælstof om året (Viskari et al., 2018 — https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b9c626c02c79b861dfd4e17398e6f087556f6e17
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-14.txt
@@ -0,0 +1,43 @@
+C 184/10
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+4.4.
+Bestemmelserne om stipendier og truster hilses velkommen, men vi skal være opmærksomme på udvælgelses­ spørgsmål og sikre, at civilsamfundsorganisationerne inddrages.
+Det er vigtigt allerede ved oprettelsen af akademiske programmer at fastlægge gennemsigtige, retfærdige og inklusive procedurer for udvælgelsen af deltagere, og at give personer med færre muligheder adgang til dem.
+4.5.
+Optimering af værdien af den menneskelige kapital er afgørende for at øge konkurrenceevnen og bekæmpe arbejdsløshed under hensyntagen til en bæredygtig udvikling.
+Dette kræver en arbejdsstyrke, som besidder en række færdigheder, der kan overføres, og som har evnen til at tilpasse sig.
+Uddannelses- og erhvervsuddannelsespolitikken skal udvikles og gennemføres i tæt samarbejde med arbejdsmarkedets parter og have større fokus på færdigheder end kvalifikationer.
+Dette vil være med til at mindske misforholdet mellem udbudte og efterspurgte færdigheder.
+Ungdomsorganisationer 4.6.
+Meddelelsen omhandler flere forskellige fora og organer til inddragelse af unge.
+EØSU hilser platformen i det politiske forum for udvikling velkommen, så længe den sikrer kontakt på græsrodsniveau med ungdomsorganisationer, der er uafhængige, selvorganiserede og ideelt set ledet af unge.
+4.7.
+I meddelelsen omtales og henvises der til inddragelsen af ungdomsorganisationer, hvilket er positivt.
+Ved iværksættelsen af handlingsplanen for unge vil det være nyttigt at deltage i de forskellige former for praksis inden for ungdomsarbejde, der findes i EU.
+Denne praksis kan være lige så relevant som unges synspunkter, da den opbygger kapacitet blandt alle unge på lokalt plan og frembringer unge ledere forankret i lokale erfaringer.
+Der er en betydelig mængde dokumentation og modeller til rådighed via partnerskabet mellem EU og Europarådet og den frivillige ungdomssektor.
+4.8.
+Ungdomsorganisationer kan udgøre en stor ressource ved gennemførelsen af denne handlingsplan.
+EU's medlemsstater bør opmuntres til at inddrage deres ungdomssektor i arbejdet via nationale handlingsplaner.
+De nyttige modeller og den store indsats, man ser i EU's ungdomsorganisationer inden for udvikling, konflikter og menneske­ rettigheder, bør prioriteres højere end f.eks.
+amerikanske modeller for »ungdomsudvikling«, der tit benyttes som en færdig løsning i udviklingslande og andre regioner, men som ofte ikke er forankret i samme værdier.
+Dette ville hænge godt sammen med forpligtelsen til at anvende skræddersyede løsninger for visse regioner.
+4.9.
+Gennemførelsen af forpligtelserne på uddannelsesområdet bør også omfatte uformelle og ikkeformelle systemer i lokalsamfundene, civilsamfundsorganisationerne og ungdomsarbejdsorganisationerne.
+UNESCO's og Europarådets definitioner tjener i den forbindelse som god vejledning sammen med arbejdet i Erasmus+-ungdomskapitlet.
+Vi er nødt til at anerkende de store fordele, som læring uden for skolen indebærer for alle — en læring, som varer livet ud og omfatter alle livets aspekter.
+4.10.
+Den politiske dialog er vigtig, og målene i handlingsplanen for unge er ambitiøse, men man bør ikke overse de enkelte landes egen ungdomspolitik og regeringernes ansvar samt behovet for en reelt frivillig sektor og for civilsamfundet.
+Iværksættelsen af handlingsplanen for unge skal også bidrage til udviklingen af politikker for ungdomsarbejde, til udviklingen af nationale ungdomsråd eller lignende organer og til strategier som f.eks.
+EU's ungdomstest.
+4.11.
+Ungdomsorganisationerne har allerede forbindelser rundt om i verden, som det fremgår af arbejdet i »Big Six«-ungdomsorganisationerne på globalt plan, og de bør inddrages ved iværksættelsen af planen, så denne kan bygge videre på det allerede eksisterende arbejde og selv danne grundlag for yderligere initiativer.
+Vi bør også være varsomme med at blive for restriktive hvad angår deltagelse.
+Det er uklart, om der blev anvendt deltagelsesbaserede processer ved udvælgelsen af emner til Youth Empowerment Fund (fonden til styrkelse af unges indflydelse).
+Unge vælger måske ikke altid de emner, som andre anser for vigtige, navnlig ikke i udviklingslande eller skrøbelige stater, hvor mere praktiske overvejelser kan have større betydning.
+4.12.
+EØSU udtrykker stor tilfredshed med bestemmelserne om kapacitetsopbygning for ungdomsorganisationer, som bør ledsages af effektiv støtte til opstart af græsrodsbevægelser i partnerlande, hvor EU-delegationerne kan spille en afgørende rolle rundt om i verden.
+Disse steder bør der om muligt tilbydes partnerskaber med EU-organisationer, og arbejdet bør overvåges.
+Det er vigtigt at fremme oprettelsen og styrkelsen af netværk med både EU- og ikke-EU-organisationer.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c2cbac285b94cfeaa506abb896ba23f21fca62c0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-17.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 184/13
+Det Europæiske Økonomiske og Sociale Udvalgs udtalelse om »Unges rolle i den grønne omstilling« (sonderende udtalelse på anmodning af det svenske rådsformandskab) (2023/C 184/03)
+Ordfører: Nicoletta MERLO
+Anmodning fra det svenske rådsfor­ 14.11.2022 mandskab Brev af Retsgrundlag
+Artikel 304 i traktaten om Den Europæiske Unions funktionsmåde.
+Kompetence
+Beskæftigelse, Sociale Spørgsmål og Unionsborgerskab
+Vedtaget i sektionen
+8.3.2023
+Vedtaget på plenarforsamlingen
+22.3.2023
+Plenarforsamling nr.
+577
+Resultat af afstemningen (for/imod/hverken for eller imod)
+152/00/01
+1.
+Konklusioner og anbefalinger 1.1.
+EØSU mener, at unge kan og skal spille en afgørende rolle i forbindelse med den grønne omstilling.
+Udvalget mener, at en ny forvaltningsmodel, der er mere inklusiv og i stand til at sikre aktiv inddragelse af unge i beslutningsprocesserne og overvinde de hindringer, der stadig findes, er af afgørende betydning. 1.2.
+EØSU understreger betydningen af at sikre, at ungdomsorganisationerne spiller en ledende rolle i beslutnings­ processen og i udviklingen og formidlingen af projekter vedrørende bæredygtighed og miljø, herunder ved at garantere dem den nødvendige økonomiske støtte. 1.3.
+EØSU mener, at det er afgørende konstant at overvåge virkningerne for de unge af offentlige investeringer, herunder dem der vedrører den grønne omstilling.
+Det gælder både de virkninger, som investeringerne har nu, og dem de vil få i fremtiden.
+Overvågningen kan ske gennem en økonomisk, politisk og social konsekvensanalyse af de politikker, der skal gennemføres, ved anvendelse af indikatorer før, under og efter deres godkendelse. 1.4.
+EØSU opfordrer EU-institutionerne og medlemsstaterne til at gennemføre foranstaltninger og mekanismer til at sikre, at der tages hensyn til ungdomsperspektivet på alle politikområder, og til at skabe et rum, der kan garantere unges aktive deltagelse gennem fuld vedtagelse af EU-ungdomstesten. 1.5.
+EØSU finder det afgørende at knytte de initiativer og politikker, der vil blive vedtaget i forbindelse med det europæiske år for færdigheder, til temaet grøn omstilling, bæredygtig udvikling og de udfordringer, som unge står over for i en verden i hastig forandring. 1.6.
+EØSU mener, det er vigtigt at kigge på uddannelsesområdet og overveje, hvordan man kan udvikle de færdigheder, der forventes af unge på dette område, gennem anvendelse af en tværgående tilgang, som kan give de unge teoretiske og praktiske færdigheder.
+Dette kan bl.a. også ske ved at lette overgangen fra skole til arbejdsliv og sikre bedre lærlingeuddannelser samt ved at inddrage arbejdsmarkedets parter.
+Uddannelsen i disse spørgsmål bør også gøres strukturel ved at udforme og udvikle den med afsæt i lokal- og regionalområderne og deres behov inden for en bredere ramme fastlagt på nationalt plan. 1.7.
+EØSU mener, at det er nødvendigt at begynde at undervise i bæredygtigheds- og miljøbeskyttelsesspørgsmål fra en tidlig alder ved at indføre innovative uddannelsesværktøjer, der tager hensyn til miljøbeskyttelse, social og økonomisk udvikling og opfyldelsen af relaterede mål.
+Kvalitetsuddannelse for alle og anstændige arbejdsvilkår for undervisnings­ personalet er afgørende for at sikre dette. 1.8.
+EØSU understreger, at det er vigtigt, at skolerne engagerer sig i spørgsmål om grøn omstilling i samarbejde med lokale myndigheder og organisationer, der tilbyder aktiviteter uden for skolen, navnlig ungdomsorganisationer og det organiserede civilsamfund, hvilket vil skabe øget bevidsthed og deltagelse blandt almindelige borgere.
+I den forbindelse vurderer EØSU erfaringerne med Grønt Erasmus-projektet positivt og ser frem til dets gennemførelse.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f7e266cea9756154a52bf86fceaab332727a71d0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-93.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 184/89
+7) Sætte borgerne i centrum for energiunionen, ved at de tager ejerskab over omstillingen af energisystemet, får gavn af nye teknologier, der gør deres energiregninger mindre, og deltager aktivt på et marked, hvor sårbare forbrugere beskyttes.
+Rapporten indeholder en beskrivelse af de foranstaltninger, der hidtil er truffet eller planlagt med henblik på gennemførelsen af disse visioner.
+EØSU beklager imidlertid, at redegørelsen i rapporten ikke handler om visionerne, men i stedet om de fem gensidigt forstærkende og tæt forbundne dimensioner, der har til formål at øge energisikkerheden, bæredygtigheden og konkurrenceevnen.
+Denne dobbelte række af på den ene side målsætninger eller visioner og på den anden side dimensioner gør det yderst vanskeligt at følge med i gennemførelsen af visionerne.
+Dette skyldes også, at f.eks.
+spørgsmålet om at sætte borgerne i centrum for energiunionen eller behovet for opkvalificering og omskoling af arbejdsstyrken forekommer i flere af dimensionerne.
+EØSU beklager, at dette gør det meget vanskeligt at følge de fremskridt, der er gjort med gennemførelsen af målene i strategien for energiunionen. 1.4.
+Meddelelsen henviser med rette til REPowerEU-planen, som EØSU har støttet, og som har pustet nyt liv i og styrket den grønne pagt og Fit for 55-instrumenterne ved at fokusere på diversificering, besparelser, forsyningssikkerhed og fremskyndelse af udviklingen af vedvarende energikilder.
+Den nuværende klima- og energikrise og den manglende sikkerhed, stabilitet og forudsigelighed med hensyn til forsyninger og priser lægger et kolossalt pres på EU.
+Krisen ville være mindre alvorlig, hvis der var truffet mere målrettede foranstaltninger på et tidligere tidspunkt, og hvis f.eks.
+EU's egne mål (såsom målene for energiunionen) var blevet taget mere alvorligt. 1.5.
+Ifølge 2022-rapporten om status over energiunionen, skal der anslået investeres offentlige midler for 300 mia.
+EUR i de forskellige indsatsområder for at opnå fuld uafhængighed af russiske fossile brændstoffer i perioden frem til 2030, hvilket vil have betydelig indvirkning på EU's samlede budget.
+Derudover vil der være behov for yderligere private investeringer, herunder investeringer fra de europæiske borgere.
+EØSU mener, at pengene må anvendes på en måde, der bidrager til at nå ovennævnte mål for energiunionen.
+Brugen af disse midler bør heller ikke føre til en mindskelse af ressourcerne til den retfærdige omstilling, til forskning og innovation eller til virksomheder og forbrugere, der rammes af stigende energipriser. 1.6.
+Den hidtil usete stigning i energipriserne, der er udløst af Ruslands invasion af Ukraine, har enorme sociale og økonomiske konsekvenser samt konsekvenser for landenes industrielle og produktive struktur.
+EØSU understreger, at der har manglet klar europæisk koordinering under energikrisen, og efterlyser, at der som en del af løsningen oprettes et instrument baseret på SURE-modellen til at støtte arbejdstagere og virksomheder i vanskeligheder. 1.7.
+De seneste begivenheder har øget den potentielle risiko for cyberangreb og sabotage på kritiske infrastrukturer såsom energinettet og kraftværker.
+EØSU anbefaler derfor, at der udarbejdes og vedtages en omfattende strategi for at beskytte EU mod disse former for trusler. 1.8.
+EU-landenes vigtigste strategiske mål på mellemlang sigt skal fortsat være energiuafhængighed — navnlig på baggrund af, hvad der er sket som følge af krigen i Ukraine, og tillige under hensyntagen til, at den internationale situation kan blive yderligere forværret.
+EØSU forstår »strategisk energiuafhængighed« som et politisk begreb, der skal bruges ved udformningen af EU's fremtidige energimarked, hvor selvstændige beslutninger truffet af EU skal garantere energiuafhængigheden af upålidelige leverandører.
+EØSU beklager, at dette spørgsmål ikke behandles behørigt i rapporten og fortsat fremstår uklart, idet der udelukkende fokuseres på uafhængighed af energiimport fra Rusland. 1.9.
+For at nå EU's mål om strategisk uafhængighed opfordrer EØSU Rådet og Kommissionen til at udvikle passende instrumenter ved bl.a. at etablere en europæisk suverænitetsfond for at øge investeringerne i rene indenlandske energiteknologier og energiinfrastruktur.
+Samtidig er det vigtigt at tilskynde medlemsstaterne til at anvende midlerne optimalt og effektivt til udvikling af ren energi.
+En sådan strategi skal også omfatte retningslinjer for, hvordan virksomheder, samfundsinstitutioner, borgerne og energifællesskaber kan gøres interesserede i at investere mere.
+De eksisterende instrumenter og ressourcer forekommer ikke at være tilstrækkelige i forhold til de store udfordringer, der skal løses.
+EØSU opfordrer Kommissionen til at være særlig opmærksom på, hvordan nye ressourcer og forsyninger indvirker på miljøet, og på, om der opstår ny afhængighed af tredjelande. 1.10.
+EØSU foreslår, at der anlægges en bottom-up-tilgang til opnåelsen af energiuafhængighed, da en sådan tilgang gør det lettere at nå de mål, der er nævnt i punkt 1.3. 1.11.
+Den grønne pagt ledsages endnu ikke af modsvarende sociale politikker, der kan gøre denne omstilling til en retfærdig omstilling.
+Eftersom beskæftigelses- og industrisystemerne vil blive stærkt påvirket af omstillingsprocesserne, beklager EØSU, at rapporten ikke tager behørigt hensyn til vigtigheden af omfattende beskæftigelses-, færdigheds- og socialpolitikker.
+Investeringer i uddannelse, omskoling og opkvalificering bør opfattes som et socioøkonomisk ansvar.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f4b5840d935dd4e2bd6de86c7090e72a5f90e861
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-98.txt
@@ -0,0 +1,44 @@
+C 184/94
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+25.5.2023
+til investeringer i en digitalisering af elnettene.
+Parallelt hermed er det nødvendigt at udvikle fleksibilitetsmarkeder for at gøre fleksibelt forbrug, produktion og producent-forbrug baseret på digitale teknologier attraktive.
+1.5.
+Mere end seks år efter fremlæggelsen af pakken om ren energi spiller både energifællesskaber og kollektivt egetforbrug stadig en beskeden rolle i Europas energisystemer.
+Kommissionen har indtil videre ignoreret, at der findes hindringer for disse former for energiproduktion og -forbrug.
+Europæerne skal have incitamenter, der i sidste ende overbeviser dem om fordelene ved og motiverer dem til at digitalisere alle deres energirelaterede aktiviteter.
+I mange tilfælde er der også behov for klare juridiske og administrative rettigheder.
+EØSU opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at udvikle relevante initiativer, herunder direkte støtte, der gør det muligt for energifællesskaber og kollektive producent-forbrugere at udvikle deres fulde potentiale, således at disse former for produktion og forbrug, navnlig hvad angår forsyningssikkerhed, bliver et centralt element i systemet.
+Ellers vil de digitale værktøjer ikke gøre en forskel.
+1.6.
+EØSU gentager, at en klimaneutral, decentraliseret og digitaliseret energiforsyningsstruktur baseret på den rette tilgang kan have betydelige positive virkninger for beskæftigelsen og økonomien, navnlig de regionale økonomier (2).
+Under den nuværende krise har Den Europæiske Union behov for en overordnet tilgang til energipolitikken, der kombinerer specifikke energi- og klimarelaterede spørgsmål med målene i politikken for social og regional samhørighed.
+1.7.
+EØSU bemærker imidlertid, at en politik, der skal skabe forandringer, kun kan lykkes, hvis den tager hensyn til de forskellige sociale dynamikker, der påvirker omstillingen og tager højde for dem i sine strategier og foranstaltninger.
+Vi bør styrke de aktive forbrugeres rolle i digitaliseringen og tilskynde og give dem ret til at anvende så mange intelligente løsninger som muligt, da de kan forbedre det indre energimarkeds effektivitet og ydeevne, samtidig med at der tages hensyn til distributionssystemoperatørerne, så forsyningssikkerheden garanteres.
+Værktøjerne skal være brugervenlige, og der skal tages højde for sårbare grupper og personer med handicap.
+Det er derfor absolut nødvendigt med en politik, der sikrer en retfærdig omstilling og en aktiv politisk styring af forandringerne.
+Hvis der ses bort fra den sociale dimension af gennemførelsen, risikerer omstillingen at mislykkes på grund af befolkningens modstand.
+1.8.
+Med hensyn til den fremtidige udformning af energisystemer og -infrastruktur har EØSU gentagne gange understreget, at alle forbrugere skal inddrages aktivt i udviklingen af intelligente energisystemer, og at der skal indføres incitamenter, så civilsamfundet kan deltage i energiomstillingen. »Forbindelse mellem lokale regionale innovatorer«, som Kommissionen nævner i punkt 7.3, er et meget vigtigt aspekt.
+En kollektiv indsats såsom samarbejde mellem intelligente byer og lokalsamfund kan skabe de bedste og billigste løsninger, som en region har brug for.
+1.9.
+EU's digitale politik og energipolitik ligger allerede til grund for digitaliseringen på energiområdet, idet spørgsmål som f.eks.
+datainteroperabilitet, forsynings- og cybersikkerhed, beskyttelse af privatlivets fred og forbrugerbeskyttelse ikke kan overlades til markedet alene, og den korrekte håndtering af disse spørgsmål er afgørende.
+I den forbindelse påpeger EØSU, at brud på privatlivets fred og misbrug af data skal forhindres ved hjælp af alle tilgængelige midler.
+Dette omfatter ikke kun tekniske forholdsregler, men også at ansvaret for og overvågningen af dette dataområde varetages af statslige myndigheder, der er underlagt politisk og demokratisk kontrol.
+Samtidig skal der lægges særlig vægt på at beskytte oplysninger om kritisk infrastruktur.
+1.10.
+I sin meddelelse fastslår Kommissionen, at det er vigtigt at sikre, at digitaliseringen ikke undergraver de rammer for forbrugerbeskyttelse, der allerede er etableret på det indre marked for elektricitet.
+EØSU noterer sig dette og tilføjer, at forbrugernes rettigheder skal tilpasses og forbedres på energimarkedet.
+Forbrugerne må ikke stilles ringere eller tvinges til at betale overpriser.
+De bør drage fordel af digitale værktøjer, som kan bidrage til at øge forbrugerbeskyttelsen, hvis de udvikles korrekt.
+1.11.
+Ved alle initiativer er det vigtigt, at forbrugerne har en intelligent måler i deres bolig.
+Dette er endnu ikke tilfældet i mange medlemsstater, og derfor er der et presserende behov for at intensivere og udvide indsatsen for at udrulle intelligent måling, som en grundlæggende forudsætning for de fleste digitale løsninger i energisektoren, især for elforsyningen og i mindre grad for gasforsyningen.
+Medlemsstater, der endnu ikke har gennemført udrulningen af intelligente målere fuldt ud, er nødt til at intensivere denne indsats og skærpe deres nationale mål for denne udrulning.
+International dokumentation viser, at udrulningen af intelligente målere er mest effektiv, når netoperatørerne har ansvaret.
+Intelligente målere bør betragtes som en integreret del af elnettet.
+(2)
+EUT C 367 af 10.10.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..00cdac9ee5a956486deddd7db1b8d33db21abcac
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.da.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 184/95
+1.12.
+Der er risiko for, at nye datadrevne tjenester og innovative teknologiløsninger ikke vil blive gennemført hurtigt nok, hvis der ikke findes tilstrækkeligt med kvalificerede arbejdstagere og uddannede specialister, der kan hjælpe med at rulle dem ud.
+De nødvendige arbejdsmarkeds- og uddannelsespolitiske foranstaltninger kræver tilstrækkelige finansielle ressourcer samt udarbejdelse af en handlingsplan, der skal sikre en koordineret tilgang.
+EØSU mener, at et tæt samarbejde med arbejdsmarkedets parter er afgørende i den henseende.
+1.13.
+Cybersikkerhed er et grundlæggende krav for at sikre det stadig mere digitaliserede energisystems pålidelighed.
+Udviklingen i de seneste årtier og navnlig de seneste begivenheder viser, at der er en reel fare for cyberangreb og sabotage mod kritisk infrastruktur.
+Det er imidlertid ikke kun cyberangreb eller sabotagehandlinger, der kan skabe problemer, men også fejl i hardware og software, så Kommissionen skal være særlig opmærksom på hardware- og softwaredesign under digitaliseringen for at sikre robusthed.
+Hvis den kritiske infrastruktur bortfalder eller bliver beskadiget, kan det skabe ødelæggende forsyningskriser og bringe den offentlige sikkerhed i fare.
+En mere decentraliseret energiproduktion og -anvendelse i kombination med internettet øger »angrebsfladen« og de cyberrelaterede risici.
+Det digitaliserede energisystem (både hardware og software) skal være pålideligt og sikre kontinuerlig tilgængelighed.
+1.14.
+EØSU mener ikke, at en kombineret strategi for energiomstilling og digitalisering i landdistrikterne har fået den forventede opmærksomhed og støtte.
+Udvalget opfordrer til en hurtig gennemførelse af Kommissionens langsigtede vision for EU's landdistrikter og til mobilisering af interessenterne via EU's pagt for landdistrikterne.
+2.
+Baggrund 2.1.
+Kommissionen offentliggjorde sin meddelelse med det formål at fremme digitaliseringen af energisystemet.
+EU's handlingsplan for Digitalisering af energisystemet har til formål at opfylde de mål, der er fastsat i den strategiske fremsynsrapport om den grønne og den digitale omstilling, hvor digital teknologi bidrager til at skabe et klimaneutralt og ressourceeffektivt samfund, samtidig med at det sikres, at alle drager fordel af denne omstilling.
+2.2.
+I sin EU-handlingsplan foreslår Kommissionen en række tiltag på fem områder: fremme af konnektivitet, interoperabilitet og uhindret udveksling af energirelaterede data gennem skabelse af et fælles dataområde, fremme og koordinering af investeringer i det intelligente net, bedre tjenester baseret på digital innovation, der skal inddrage forbrugerne i energiomstillingen, garanti for cybersikkerheden i energisystemet og garanti for, at IKT-sektorens voksende energibehov er i tråd med den europæiske grønne pagt.
+Kommissionen mener, at digitalisering kan forbedre prisoverkommeligheden, bæredygtigheden og modstandsdygtigheden i EU's energisystem.
+2.3.
+Intelligente løsninger er udformet med det formål at give forbrugerne større kontrol over deres energiforbrug og regninger og dermed forbedre forvaltningen af energiforbruget, selv om mange slutbrugere måske kan udnytte dette potentiale, uden at det kræver en intelligent løsning.
+Innovative energitjenester bør reducere energiforbruget, og energien bør bruges, når den er billig.
+Intelligente målere giver vigtige oplysninger, der kan anvendes til at reducere omkostningerne til energiforbruget, f.eks. intelligent opladning af elektriske køretøjer og intelligente varmepumper i kombination med solcellepaneler.
+Intelligente målere hjælper kunderne med at kontrollere oplysningerne på deres regninger og giver dem mulighed for at anfægte fejl i regninger og efterfølgende fakturering, hvilket i øjeblikket er blandt de største bekymringer hos forbrugerne.
+Handlingsplanen indeholder bestemmelser om støtte til digitale værktøjer, som tjener forbrugernes interesser og i nogle tilfælde udvikles i samarbejde med dem, bedre digitale færdigheder, finansiering af intelligente digitale løsninger gennem programmer, der kan bidrage til at opfylde målet om digitalisering af energisystemet, støtte til nationale reguleringsmyndigheder i forbindelse med fastlæggelse og overvågning af fælles indikatorer for intelligente net, oprettelse af et fælles europæisk energidataområde og tæt inddragelse af alle relevante interessenter, navnlig netoperatører og energileverandører.
+2.4.
+Ifølge Kommissionen rummer IKT-teknologier et stort potentiale i den grønne omstilling.
+Digitale løsninger kan bidrage til at skabe balance mellem energiforsyning, -lagring og -efterspørgsel og gøre energisystemet mere fleksibelt samt lette integrationen af decentraliserede vedvarende energikilder.
+Der skal udvikles fleksibilitetsmarkeder for at gøre investeringer i fleksibilitetsmuligheder attraktive, uanset om disse investeringer foretages af producenter, forbrugere eller producent-forbrugere, der udnytter digitale værktøjer.
+2.5.
+Samtidig understreges det i handlingsplanen, at det er nødvendigt at bremse det stigende energiforbrug i IKT-sektoren.
+Handlingsplanen indeholder også bestemmelser om skabelse af en digital tvilling til det europæiske elnet, støtte til energifællesskaber gennem digitale værktøjer, udvikling af energimærkning for computere, datacentre og blockchains og udvikling af en EU-adfærdskodeks for telekommunikationsnettenes bæredygtighed.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..85ea5ded0b76837af5a920e5fb7aaa7e43484572
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-100.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/96
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+2.6.
+In einem zunehmend digitalisierten Energiesystem mit dezentraler Erzeugung, Übertragung und Verteilung von Energie und mit mehr digital vernetzten Geräten in Privathaushalten steigt die Gefahr von Spionage, Cyberkriminalität und Hardwareausfällen im Zusammenhang mit dem Energieverbrauch.
+Daher schlägt die Kommission gut koordinierte Cybersicherheitsmaßnahmen vor, um die allgemeine Widerstandsfähigkeit des Systems zu stärken. 2.7.
+Es wird im Aktionsplan dargelegt, dass dafür sowohl mittel- als auch langfristige Maßnahmen sowie ein steuerungspolitischer Rahmen erforderlich sind.
+Die Kommission erklärt, dass sie mehrere Interessengruppen, Unternehmen und internationale Partner einbinden wird, und weist darauf hin, dass die begrenzten öffentlichen Mittel sinnvoll eingesetzt werden müssen und mehr private Investitionen erforderlich sind. 3.
+Allgemeine Bemerkungen 3.1.
+In ihrem Aktionsplan geht die Kommission zu Recht auf das enorme Potenzial digitaler Technologien zur Erhöhung der Flexibilität des Elektrizitätssystems ein.
+Der EWSA unterstützt diese Ziele und begrüßt die meisten der im Aktionsplan vorgeschlagenen Maßnahmen.
+Insbesondere hat der EWSA bereits den Zusammenhang zwischen der Energiewende und dem digitalen Wandel deutlich gemacht und auf die Vorteile der Digitalisierung im Hinblick auf Energieeinsparungen, geringere Energieintensität und ein besseres Management der Energieinfrastruktur hingewiesen.
+Aber auch wenn die im Aktionsplan zum Ausdruck kommende optimistische Haltung inspirierend ist, so neigt die Kommission doch dazu, die Tatsache außer Acht zu lassen, dass sich die physische Realität stark von den darin angeführten Anwendungsfällen der Digitalisierung unterscheidet. 3.2.
+Der EWSA ist der Auffassung, dass die wichtigsten Herausforderungen für den Energiesektor folgende sind: Diversifizierung der Energiequellen Europas, Verringerung der Abhängigkeit von Energieimporten, Sicherung eines integrierten Energiebinnenmarkts, Verbesserung der Energieeffizienz, rascher Ausbau des Energienetzes, Gewährleistung der Versorgungssicherheit, Dekarbonisierung der Wirtschaft, Reduzierung der Emissionen, Übergang zu einer CO2-armen Wirtschaft mit Technologien für CO2-arme und saubere Energie, Steigerung des Anteils und massiver Ausbau der erneuerbaren Energien zur Erreichung der Klimaziele, Förderung der damit verbundenen Forschung und Bildung, Sicherstellung eines gerechten Übergangs und Unterstützung der sozialen Dimension der Energie, z. B. durch Verringerung der Energiearmut.
+Grundlage hierfür ist die Digitalisierung des Energiesystems, die dazu beitragen kann, alle diese großen Herausforderungen zu meistern. 3.3.
+Zwar wird sowohl durch den strategischen Ansatz als auch durch die spezifischen Maßnahmen im Aktionsplan die richtige Richtung gewiesen, jedoch hat die Kommission es versäumt, den Aktionsplan in die Energiepolitik insgesamt zu integrieren.
+Mit einem isolierten Ansatz, bei dem der Schwerpunkt ausschließlich auf die Digitalisierung gelegt und der allgemeine Rahmen außer Acht gelassen wird, sind die Vorteile, die zu Recht im Aktionsplan erläutert werden, nicht zu erzielen. 3.4.
+In dem Vorschlag der Kommission wird das Bild eines Idealzustands vermittelt, bei dem die Digitalisierung ausgehend von einem gut entwickelten Energiesystem (z. B. Übertragungs- und Verteilernetze) erfolgt.
+In Europa müssen jedoch zunächst die Übertragungs- und Verteilernetze entsprechend ausgebaut werden, bevor komplexe digitale Technologien entwickelt werden können.
+Unsere Bemühungen um eine Digitalisierung sind vergeblich, wenn sich über die Energieübertragungsnetze keine intelligent verwaltete Energie übertragen lässt.
+Darüber hinaus geht in den Übertragungs- und Verteilernetzen eine große Menge an Energie verloren.
+Schon jetzt beliefen sich in großen Ländern wie Deutschland die Kosten für Ökostrom, der nicht genutzt oder übertragen werden kann und Gegenstand von Kapazitätskürzungen wird, auf mehr als 2 Milliarden Euro vor der Energiekrise und während der Energiekrise auf mehr als 12 Milliarden Euro.
+Dieser wirtschaftliche Verlust wird um ein Vielfaches zunehmen, sollten die Stromnetze und systemkompatiblen Speicherkapazitäten nicht rasch ausgebaut und gleichzeitig bessere Möglichkeiten zur direkten Nutzung von Strom vor Ort gefunden werden.
+Durch Digitalisierung in diesem Bereich kann ein Beitrag dazu geleistet werden, diese Verluste zu ermitteln und die so gewonnenen Daten bei der Netzentwicklung zu nutzen. 3.5.
+Es trifft zu, dass erhebliche Investitionen in die Energieinfrastruktur erforderlich sind, um die Netze intelligent zu gestalten.
+Ebenfalls trifft es zu, dass viele Mitgliedstaaten keine Anreize für solche Investitionen setzen, da ihre Rechtsvorschriften klar auf Investitionsausgaben (CapEx) ausgerichtet sind, wohingegen es sich bei Investitionen in die Digitalisierung hauptsächlich um Betriebsausgaben (OpEx) handelt.
+Es wird nicht ausreichen, solche Investitionen und die diesbezüglichen Fortschritte zu koordinieren und zu überwachen.
+Der EWSA fordert die Kommission auf, Artikel 58 der Richtlinie (EU) 2019/944 mit gemeinsamen Vorschriften für den Elektrizitätsbinnenmarkt auf der Grundlage der Ideen im Abschnitt zur „Förderung von Investitionen in die digitale Strominfrastruktur“ zu ändern, um einen Rechtsrahmen zu schaffen, durch den wirksame Anreize für Investitionen in die Digitalisierung der Stromnetze gesetzt werden. 3.6.
+Die Kommission weist zu Recht darauf hin, dass digitalen Instrumenten bei der Entwicklung von Systemen für den kollektiven Eigenverbrauch und Energiegemeinschaften eine wichtige Rolle zukommt.
+Sowohl Leitlinien als auch die geplante Versuchsplattform können hier zwar helfen, doch sind sie nicht die wichtigsten Faktoren.
+Mehr als sechs Jahre nach der Vorlage des Pakets „Saubere Energie“ kommt sowohl den Energiegemeinschaften als auch dem kollektiven Eigenverbrauch in den Energiesystemen Europas nach wie vor eine untergeordnete Rolle zu.
+In vielen Fällen liegt dies in erster Linie an erheblichen bürokratischen Hemmnissen und fehlenden Informationen aufseiten der Verbraucher und Erzeuger.
+Die Kommission hat den vorhandenen Hemmnissen bisher keine Beachtung geschenkt.
+Die Europäerinnen und Europäer müssen Anreize erhalten und endlich dazu bewegt und motiviert werden, alle ihre energiebezogenen Tätigkeiten
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bdc03efa218dd8778ad08925804288239281945e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-108.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/104
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+1.4 Generell begrüßt der EWSA den Vorschlag, Emittenten die Wahl zu lassen, einen Prospekt nur in englischer Sprache zu veröffentlichen.
+Denn dies ist die von internationalen Anlegern üblicherweise verwendete Sprache.
+Die Veröffentlichung eines vollständigen Dokuments (und nicht nur der Zusammenfassung) in den Landessprachen käme jedoch lokalen Kleinanlegern zugute.
+Emittenten sollten nach Auffassung des EWSA berücksichtigen, dass „nur auf Englisch“ vorliegende Emissionspapiere die Entwicklung einer nationalen Anlagebasis für Kleinanleger behindern würden.
+1.5 Der EWSA stellt fest, dass die Kombination von Finanzanalysen mit anderen Dienstleistungen die Sichtbarkeit börsennotierter kleiner und mittlerer Unternehmen (KMU) erhöhen dürfte.
+Daher begrüßt er die vorgeschlagene Anhebung des Schwellenwerts für die Entflechtungsvorschriften auf 10 Mrd. EUR.
+Es könnten jedoch auch weitere Maßnahmen zur Förderung abhängiger Analysen bzw. Forschung erforderlich sein.
+1.6 Der EWSA schätzt insbesondere den Ansatz der Kommission, die Rechtsunsicherheit in Bezug auf die Offenlegungspflichten zu verringern.
+Der Vorschlag eines Mechanismus zur marktübergreifenden Aufsicht über die Orderbücher (CMOBS), der den Austausch von Orderbuchdaten zwischen den Aufsichtsbehörden erleichtern würde, birgt jedoch das Risiko ungleicher Wettbewerbsbedingungen, da bilaterale Handelsplätze keinen Berichtspflichten unterliegen würden.
+2.
+Hintergrund 2.1 Die Kommission legte am 7. Dezember 2022 Vorschläge (1) für Maßnahmen zur Weiterentwicklung der Kapitalmarktunion der EU vor.
+Ein neuer Rechtsakt über die Börsennotierung zielt als Teil des Pakets darauf ab, den Verwaltungsaufwand für Unternehmen jeder Größe, insbesondere für KMU, zu verringern, um ihnen so einen die Kapitalbeschaffung durch Börsennotierung zu erleichtern.
+2.2 Die Kommission stellt fest, dass die EU-Kapitalmärkte nach wie vor fragmentiert und von zu geringer Größe sind.
+Studien zufolge ist die Gesamtzahl der börsennotierten Unternehmen auf KMU-Wachstumsmärkten in Europa seit 2014 kaum gestiegen (2), obwohl die börsennotierten Unternehmen klare Vorteile hatten, wie der Anstieg ihrer Marktbewertung beweist.
+Im Allgemeinen steigern börsennotierte Unternehmen ihre Einnahmen und schaffen mehr Arbeitsplätze.
+Zudem wachsen ihre Bilanzen schneller als die nicht börsennotierter Unternehmen.
+Eine Reihe von Studien belegen eine suboptimale Situation in Bezug auf die Börsengänge von KMU in Europa.
+2.3 Der Rechtsakt über die Börsennotierung enthält einfachere und verbesserte Börsennotierungsvorschriften, insbesondere für KMU.
+Dabei wird gleichzeitig versucht, eine Schwächung des Anlegerschutzes und eine Beeinträchtigung der Marktintegrität zu vermeiden.
+2.4 Mit dem Rechtsakt sollen erhebliche Kostensenkungen gewährleistet und zur Attraktivität der Börsengänge in Europa beigetragen werden.
+Vereinfachte Prospektvorschriften würden Unternehmen die Börsennotierung erleichtern und die dabei anfallenden Kosten senken.
+Die Möglichkeit für Unternehmen, beim Börsengang auf KMU-Wachstumsmärkten Mehrstimmrechtsaktien zu verwenden, bietet den Eigentümern die Möglichkeit, die Kontrolle über die Vision ihres Unternehmens zu behalten.
+2.5 Verhältnismäßigere Vorschriften über Marktmissbrauch würden auch mehr Klarheit und Rechtssicherheit für börsennotierte Unternehmen in Bezug auf die Einhaltung der wichtigsten Offenlegungspflichten schaffen.
+Der vorgeschlagene Rechtsakt über die Börsennotierung zielt auch darauf ab, die Bereitstellung und Verbreitung von Finanzanalysen bezüglich Midcap-Unternehmen und KMU zu verbessern, was wiederum ihre Notierung auf öffentlichen Märkten fördern dürfte.
+2.6
+Dies bringt u. a. folgende Vorteile:
+— kürzere, aktuellere, besser vergleichbare und leichter zugängliche Unternehmensinformationen für Anleger; — bessere Verfügbarkeit von Finanzanalysen, die Investitionsentscheidungen erleichtern; — wirksamere Überwachung dank klarerer Vorschriften für die Börsennotierung und verbesserte Instrumente zur Untersuchung von Marktmissbrauch;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package.
+Abschlussbericht der Sachverständigengruppe für KMU, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0846595b22e073f5c90421c9efd5cefde3c9eaec
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-109.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+25.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 184/105
+— stärker standardisierte Prospekte, die von den Aufsichtsbehörden leichter geprüft werden können.
+2.7 Mit dem Rechtsakt zur Börsennotierung soll im Einklang mit den politischen Zielen in den Bereichen Umwelt, Soziales und Unternehmensführung (ESG) sichergestellt werden, dass Unternehmen, die ESG-Anleihen begeben, ESG-relevante Informationen in die Notierungsunterlagen aufnehmen, damit Anleger die Stichhaltigkeit der ESG-Ansprüche besser beurteilen können.
+Unternehmen, die Dividendenwerte emittieren, können sich in den Notierungsunterlagen auf die bereits veröffentlichten und damit öffentlich zugänglichen ESG-Informationen beziehen. 3.
+Allgemeine Bemerkungen Argumente für einen verbesserten Zugang zu Börsennotierungen auf europäischen öffentlichen Märkten 3.1 Nach Auffassung des EWSA ist mehr Beteiligungskapital für europäische Unternehmen von entscheidender Bedeutung, um die Erholung nach der COVID-19-Krise sicherzustellen.
+Gleichzeitig gilt es, angesichts des Krieges Russlands gegen die Ukraine ein widerstandsfähiges europäisches Wirtschaftssystem aufzubauen.
+Die Finanzmarktinfrastruktur ist von entscheidender Bedeutung, um die für die Rekapitalisierung der Wirtschaft erforderlichen Investitionsströme freizusetzen.
+3.2 Hochentwickelte öffentliche Märkte sind auch für Kleinanleger wichtig.
+Die Menschen in Europa halten Bargeld und Einlagen in Höhe von 11 Billionen EUR auf ihren Bankkonten (3).
+Der Anteil der Einlagen am Gesamtvermögen der privaten Haushalte ist dreimal so hoch wie in den USA.
+Versäumt es die EU, Endanleger dazu zu bewegen, ihre Mittel in die europäischen Kapitalmärkte zu lenken, werden deren Kapitalvermögen nicht in vollem Umfang für unsere Unternehmen genutzt.
+Vermögensverwalter sollten mehr Vertrauen in die Aussichten der europäischen Aktienmärkte fassen, und europäische Kleinanleger sollten beim Aufbau ihrer Portfolios mehr Wahlmöglichkeiten haben.
+Um das zu erreichen, muss sichergestellt werden, dass ein diversifiziertes Angebot an hochwertigen Emittenten an europäischen öffentlichen Märkten notiert wird.
+3.3 In einer Zeit, in der Unternehmen in finanzielle Bedrängnis geraten, die wirtschaftliche Unvorhersehbarkeit zunimmt und insbesondere die Fremdkapitalkosten steigen, wirkt Eigenkapital als stabilisierender Faktor und als Puffer gegen künftige Schocks.
+3.4 Der EWSA stellt auch fest, dass Eigenkapitalfinanzierung durch europäische Haushalte für europäische Unternehmen die offene strategische Autonomie der EU auf einer sehr grundlegenden Ebene sicherstellen kann: durch Eigentum an Vermögenswerten und Kontrolle über die Unternehmen.
+Die Tatsache, dass europäische Unternehmen von kritischer Bedeutung unter ausländische Kontrolle und insbesondere in die Einflusssphäre von Ländern geraten, die die europäischen Werte nicht teilen, stellt ein erhebliches Risiko für die wirtschaftliche und politische Stabilität der EU dar.
+Dadurch wird zudem die Entwicklung des in der EU ansässigen Finanzsystems, das auf die Bedürfnisse der EU ausgerichtet ist, behindert.
+Beispielsweise wird der Finanzhandel in der EU nach wie vor von Nicht-EU-Investitionsbanken dominiert (4).
+3.5 Junge und innovative Unternehmen, die beim grünen und digitalen Wandel an vorderster Front stehen, sollten ermutigt werden, sich um eine Notierung auf den europäischen Aktienmärkten zu bemühen und sich die dringend benötigten Finanzmittel durch die Emission öffentlich gehandelter Aktien zu beschaffen.
+Denn dies ist der nachhaltigste Weg, diesen Unternehmen dabei zu helfen, ihr gesamtes kreatives Potenzial zu entfalten und Arbeitsplätze zu schaffen.
+3.6 Steigende Inflation führt — insbesondere bei versierten Kleinanlegern — zu einem erhöhten Interesse an Aktieninvestitionen.
+Europäische Aktienmärkte können zu einem Ort werden, an dem diese Investitionen in die zentralen Wirtschaftssektoren, deren Unternehmen ausreichende Renditen erzielen, gelenkt werden.
+Gleichzeitig ist der EWSA der Ansicht, dass die EU unbedingt solide und robuste Handelsregeln schaffen muss, um das Potenzial der EU-Kapitalmärkte voll zu entfalten.
+Die Lehren aus der Finanzkrise haben gezeigt, dass die EU die Märkte schützen, für Fairness, Integrität, Widerstandsfähigkeit und Transparenz sorgen und gleichzeitig ein Höchstmaß an Anlegerschutz gewährleisten muss.
+3.7 Eine in 14 EU-Mitgliedstaaten durchgeführte Studie ergab, dass bis zu 17 000 große Unternehmen an die Börse gehen könnten, dies aber nicht tun wollen (5).
+Der EWSA sieht die Gefahr, dass der Handel auf den EU-Kapitalmärkten schwindet, wenn die EU keine Anreize für neue Börsennotierungen auf den Aktienmärkten setzt.
+Denn Anleger diversifizieren ihr Portfolio weltweit, wenn es kein ausreichend großes Angebot an Anlagewerten in der EU gibt.
+3.8 Die neue Generation von Europäerinnen und Europäern, die am Markt für Privatanleger aktiv wird, achtet auf Nachhaltigkeit (d. h. ESG-Faktoren).
+Gleichzeitig richten sich viele Wirtschaftsakteure auf grüne Ziele aus, die durch die Politik des europäischen Grünen Deals gefördert werden.
+Der EWSA sieht in dieser Kombination von Faktoren potenziell
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained.
+Statistischer Bericht der ESMA „EU securities markets“, 2020, S. 40.
+Oxera-Bericht, Primary and secondary equity markets in EU, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c8a2360c248c99edb7d27f075dfecd9d661ebb17
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-112.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/108
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+4.8 Finanzanalysen sind für die Entwicklung eines gesunden Ökosystems zur Eigenkapitalfinanzierung von KMU von zentraler Bedeutung.
+Die Genehmigung der Bündelung von Analysen für KMU mit anderen Dienstleistungen zur Ergänzung der bestehenden Analysekanäle dürfte die Erstellung und Verbreitung von Analyseberichten erhöhen.
+Der EWSA begrüßt die vorgeschlagene Anhebung des Schwellenwerts der Entflechtungsvorschriften auf 10 Mrd. EUR.
+Dies wird die durch MiFID II (12) verursachte geringere Abdeckung und Sichtbarkeit von KMU korrigieren.
+Der EWSA betont jedoch, dass sich die Erstellung von Finanzanalysen in den Händen größerer Finanzinstitute konzentriert.
+Im Gegensatz zu kleinen und mittelgroßen Brokern sind sehr große Broker aufgrund ihres Umfangs eher in der Lage, geringe Gebühren zu verlangen.
+Sie können den Handel auch zur Querfinanzierung von Analysen nutzen (13).
+Darüber hinaus sind große Makler meist daran interessiert, Analysen zu Großunternehmen (Blue-Chip) bereitzustellen, während KMU möglicherweise zu geringes Interesse zukommt.
+Die große Mehrheit der Emittenten gibt an (14), dass die Abdeckung und Sichtbarkeit von KMU durch MiFID II verringert wurde.
+Der EWSA hält es für dringend notwendig, weitere Maßnahmen zur Förderung unabhängiger Analysen zu ergreifen und dabei von den in Europa verfügbaren bewährten Verfahren zu lernen (15).
+4.9 In der auf den Börsengang folgenden Phase sollten börsennotierte Unternehmen im Hinblick auf Transparenz beispielhaft sein, und der Schutz der Interessen von Minderheitsaktionären sollte oberste Priorität haben.
+Besteht die Gefahr, dass Anteilseigner von Unternehmen, die an die Börse gehen, ungerecht behandelt oder nicht gut geschützt werden, ist das ihrem Vertrauen in die EU-Kapitalmärkte abträglich.
+Der EWSA würdigt nachdrücklich den Vorstoß der Kommission, die Rechtsunsicherheit in Bezug auf Offenlegungspflichten durch gezielte Änderungen der Marktmissbrauchsverordnung zu verringern.
+4.10 Der Ausschuss hält den bestehenden Rahmen, der Ad-hoc-Anfragen bei Verdacht auf Marktmissbrauch vorsieht, für angemessen und ausreichend, um eine wirksame Überwachung sicherzustellen.
+Er stellt jedoch fest, dass es mehrere Aufsichtsbehörden für sinnvoll halten, den Austausch von Orderbuchdaten im Rahmen des Mechanismus zur marktübergreifenden Aufsicht über die Orderbücher (CMOBS) zu verbessern.
+Der Anwendungsbereich des CMOBS-Vor­ schlags birgt die Gefahr ungleicher Wettbewerbsbedingungen, da bilaterale Handelsplätze von diesem Mechanismus nicht erfasst würden.
+4.11 Der EWSA plädiert nachdrücklich dafür, andere laufende Initiativen zur Steigerung der Attraktivität der öffentlichen Märkte schneller voranzutreiben.
+Er hat mehrere Stellungnahmen zu früheren, laufenden und kommenden Legislativinitiativen verabschiedet.
+(16) Trotz der geopolitischen Herausforderungen sollten weiterhin rasche Fortschritte auf dem Weg zu Kapitalmarktunion erzielt werden.
+Eine starke Kapitalmarktunion wird mehr denn je gebraucht, eben aufgrund der wachsenden Gefahr wirtschaftlicher und sozialer Instabilität.
+Brüssel, den 23. März 2023 Die Präsidentin des Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschusses Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = Richtlinie über Märkte für Finanzinstrumente (Markets in Financial Instruments Directive).
+Oxera-Bericht, Unbundling: what‘s the impact on equity research?, 2019.
+Europäische Kommission, Abschlussbericht, The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research, 2020.
+Siehe die gemeinnützige Initiative „Lighthouse“, gefördert vom spanischen Finanzanalyseinstitut Instituto Español de Analistas Financieros. ABl.
+C 155 vom 30.4.2021, S. 20; ABl.
+C 290 vom 29.7.2022, S. 58; ABl.
+C 177 vom 18.5.2016, S. 9; ABl.
+C 10 vom 11.1.2021, S. 30; ABl.
+C 341 vom 24.8.2021, S. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..68b730fcc949a42a019ba01c305ef0f4bacd60f7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-113.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 184/109
+Stellungnahme des Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschusses zu der „Mitteilung der Kommission an das Europäische Parlament, den Rat, den Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschuss und den Ausschuss der Regionen — Sicherstellung der Verfügbarkeit und Erschwinglichkeit von Düngemitteln“ (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Berichterstatter: Arnold PUECH D’ALISSAC Befassung
+Europäische Kommission, 9.12.2022
+Rechtsgrundlage
+Artikel 304 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union
+Zuständige Fachgruppe
+Fachgruppe Landwirtschaft, ländliche Entwicklung, Umwelt
+Annahme in der Fachgruppe
+9.3.2023
+Verabschiedung im Plenum
+23.3.2023
+Plenartagung Nr.
+577
+Ergebnis der Abstimmung (Ja-Stimmen/Nein-Stimmen/Enthaltungen) 170/3/4
+1.
+Schlussfolgerungen und Empfehlungen 1.1.
+Angesichts der globalen Düngemittelkrise, die Anfang 2021 begann und sich infolge des Kriegs in der Ukraine noch verschärft hat, begrüßt der Europäische Wirtschafts- und Sozialausschuss (EWSA) die Mitteilung der Kommission zur Sicherstellung der Verfügbarkeit und Erschwinglichkeit von Düngemitteln.
+In Europa, wo die Landwirte Rekordpreise zahlen müssen und Lieferengpässe auftreten, ist dieses Problem besonders akut.
+Die derzeitige Situation bedroht die europäische Landwirtschaft und die weltweite Nahrungsmittelversorgung. 1.2.
+Der EWSA betont, dass EU-intern dringend gehandelt werden muss, um die Auswirkungen der Düngemittelkrise zu begrenzen.
+Neben der Möglichkeit, die am stärksten betroffenen Stickstoffhersteller und Landwirte direkt durch staatliche Beihilfen zu unterstützen (wofür begrenzte Haushaltsmittel zur Verfügung stehen, wodurch Wettbewerbsverzerrungen zu befürchten sind und die der Konditionalität unterliegen sollten), hält der EWSA Korrekturmaßnahmen für angezeigt.
+Sie könnten das Funktionieren des Düngemittelmarkts in der EU verbessern, da sie wahrscheinlich stärker bei den Landwirten ankommen und für die Steuerzahler kostengünstiger sein würden. 1.3.
+Um durch erleichterte Einfuhren und inländischen Wettbewerb sowohl das Angebot an Düngemitteln zu verbessern als auch die Preise zu dämpfen, empfiehlt der EWSA unter anderem die Aussetzung der EU-Einfuhrzölle auf sämtliche Düngemittel, die Verbesserung der Düngemittellogistik sowie eine flexiblere Regulierung. 1.4.
+Der EWSA sieht ferner die Notwendigkeit mittelfristiger Maßnahmen, um die Abhängigkeit der EU von importierten mineralischen Düngemitteln zu begrenzen und den ökologischen Fußabdruck der Pflanzendüngung zu verringern.
+Die Maßnahmen sollten zu einem geringeren Düngemitteleinsatz führen, indem die Nährstoffeffizienz von Pflanzen erhöht wird.
+Synthetische Düngemittel sollten teilweise durch aufbereiteten Dung und andere Abfälle ersetzt und mit Blick auf einen agrarökologischen Wandel in der Landwirtschaft die Selbstversorgung Europas in der Düngemittel­ produktion verbessert werden. 1.5.
+Der EWSA begrüßt die Ankündigung einer neuen Marktbeobachtungsstelle für Düngemittel, die 2023 eingerichtet werden soll, da er es für wesentlich hält, die Transparenz auf dem europäischen Düngemittelmarkt durch die regelmäßige Veröffentlichung repräsentativer Inlandspreise und durch die Erstellung öffentlicher Statistiken über die Produktion und den Einsatz von Düngemitteln zu erhöhen. 1.6.
+Weiterhin fordert der EWSA bei neuen Maßnahmen die Berücksichtigung der sozialen Aspekte, die die Landwirte (die stark unter den hohen Düngemittelpreisen leiden), die Lebensmittelverbraucher (auf die eine Inflation der Lebensmittelpreise zukommt) und die Arbeitnehmer dieses Wirtschaftszweiges betreffen. 1.7.
+Der EWSA dringt darauf, dass sich die EU international stärker für die globale Ernährungssicherheit engagiert, indem bei Düngemitteln für mehr Transparenz, ein besseres Angebot und eine wirksame Verwendung gesorgt wird.
+Der weltweite Handel mit Düngemitteln sollte durch offene Märkte, die Vermeidung von Ausfuhrbeschränkungen und -verboten, die Steigerung der Düngemittelproduktion in Europa und die Erweiterung der Logistikrouten erleichtert werden.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..14fe3660dbd0ad8a8310dcc860bf606ee4c102fd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-114.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/110
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+2.
+Einleitung und Hintergrund 2.1.
+Düngemittel enthalten drei für das Pflanzenwachstum unabdingbare Elemente: Stickstoff (N), Phosphor (P) und Kalium (K). 2.2.
+Düngemittel sind Betriebsmittel, die aus der heutigen Landwirtschaft größtenteils nicht mehr wegzudenken sind.
+Ihre Verfügbarkeit und Bezahlbarkeit wirkt sich entscheidend auf die Ernährungssicherheit aus.
+Seit Anfang 2021 kam es zu einer weltweiten Verknappung bei Mineraldüngern, die zunächst auf einen Anstieg der Nachfrage infolge der Erholung nach der COVID-19-Krise zurückzuführen war und sich infolge des russischen Angriffskriegs in der Ukraine durch den Rückgang der Lieferungen aus Russland, Belarus und der Ukraine — drei weltweit wichtigen Düngemittellieferanten — weiter verschärft hat. 2.3.
+Die Düngemittelkrise ist in Europa besonders akut, da i) die EU ein großer Nettoimporteur von Düngemitteln ist, ii) der Düngemittelmarkt für Stickstoff und Phosphor durch Einfuhrzölle geschützt wird, was die Inlandspreise über die Weltmarktpreise treibt, und iii) die Düngemitteleinfuhren der EU aus Russland, Belarus und der Ukraine, die zuvor 43 % der EU-Einfuhren ausmachten, seit März 2022 trotz der offiziellen EU-Position, Lebensmittel- und Düngemittelimporte aus Russland nicht mit Sanktionen zu belegen, erheblich zurückgegangen sind. 2.4.
+Die Inlandspreise für Düngemittel sind auf ein Rekordniveau gestiegen (auf das Dreifache für mineralischen Stickstoff im November 2022 gegenüber Januar 2021).
+Zusammen mit dem knappen Angebot und den verzögerten Käufen führte dies zu einem erheblichen Rückgang des Einsatzes von Düngemitteln in der EU für die Ernte 2022 (1) und zu einem möglichen Mangel in mehreren Mitgliedstaaten im Frühjahr 2023 mit Folgen für die Ernte 2023. 2.5.
+Diese Ereignisse spielen sich vor dem Hintergrund des europäischen Grünen Deals und der Strategie „Vom Hof auf den Tisch“ (2) ab, die von der Europäischen Kommission im Mai 2020 veröffentlicht wurde und in der die folgenden Ziele für die gesamte EU formuliert werden: „[...] die Nährstoffverluste bei gleichbleibender Bodenfruchtbarkeit um mindestens 50 % [...] verringern“ und den „Einsatz von Düngemitteln bis 2030 um mindestens 20 %“ reduzieren.
+3.
+Allgemeine Bemerkungen 3.1.
+Der EWSA betont, dass gut verfügbare und preisgünstige Düngemittel für die landwirtschaftliche Erzeugung und die Ernährungssicherheit in Europa und weltweit von wesentlicher Bedeutung sind.
+Düngemittelknappheit und überhöhte Düngemittelpreise führen zu geringeren Ernteerträgen, gefährden die Nahrungsmittelerzeugung und heizen die Nahrungsmittelpreisinflation auf Kosten der europäischen Bürger und der Weltbevölkerung an. 3.2.
+Die derzeitige Krise auf den Düngemittelmärkten ist eine besondere Bedrohung für Niedrigeinkommensländer, die akut von Ernährungsunsicherheit betroffen sind.
+Sie bedroht allerdings auch Europa, wo gefährdete Gruppen bereits unter den hohen Lebensmittelpreisen leiden.
+Die Düngemittelkrise kann zu Minderernten führen und damit die weltweite Ernährungssicherheit beeinträchtigen, da die EU ein wichtiger Getreideproduzent und -exporteur ist. 3.3.
+Der EWSA ist der Auffassung, dass die weltweite Verknappung der Düngemittel nicht nur auf den hohen Erdgaspreis, sondern auch auf ein Ungleichgewicht zwischen Angebot und Nachfrage und logistische Engpässe zurückzuführen ist.
+In der EU wird die Situation durch ihre hohe Abhängigkeit von importiertem Mineraldünger, die Einfuhrzölle der EU und den Krieg in der Ukraine noch weiter verschärft.
+Interne Sofortmaßnahmen 3.4.
+Trotz der hohen Düngemittelpreise scheint die Kostenwettbewerbsfähigkeit mehrerer Stickstoffdünger-Produzenten in der EU durch den extrem hohen Erdgaspreis in Europa beeinträchtigt worden zu sein, der mittlerweile das Siebenfache des US-amerikanischen Niveaus erreicht und sich gegenüber 2021 verdreifacht hat.
+Neben der vorrangigen Versorgung mit Erdgas bei einer etwaigen Gasmangellage könnte eine spezifische Unterstützung der EU-Stickstoffindustrie von Fall zu Fall helfen, die bestehenden Produktionskapazitäten bestmöglich zu nutzen, wie dies durch den geänderten befristeten Krisenrahmen der EU für staatliche Beihilfen ermöglicht wird.
+In diesem Zusammenhang muss eine wirtschaftliche und soziale Konditionalität dafür sorgen, dass keine Zufallsgewinne abgeschöpft werden können, denn tatsächlich konnten einige Düngemittelhersteller ihre Gewinne aufgrund der Düngemittelkrise steigern.
+(1)
+(2)
+Der Europäischen Kommission zufolge hat eine Kombination aus Dürre und hohen Düngemittelpreisen, die insbesondere zu einer geringeren Ausbringung von Phosphor und Kalium geführt hat, zu niedrigeren Erträgen und zum Rückgang der Getreideernte 2022 in der EU um 8 % gegenüber 2021 beigetragen.
+Quelle: Kurzfristiger Ausblick für die Agrarmärkte, Europäische Kommission, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..79c90f05b95a6d1347e764d2c6e0785187b261f1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-115.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+25.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 184/111
+3.5.
+Die Anwender der Düngemittel, also v. a.
+Ackerbauern und auf Mischkulturen und Viehzucht spezialisierte Landwirte, auf die 62 % der Düngerausgaben und 69 % des Stickstoffverbrauchs in der EU entfallen (3), wurden von der derzeitigen Krise hart getroffen.
+Sie kämpfen mit Liquiditätsengpässen beim Kauf von Düngemitteln vor der Ernte sowie mit einer Kosten-Preis-Schere, da die höheren Preise für landwirtschaftliche Erzeugnisse die Preissteigerungen bei Düngemitteln und anderen landwirtschaftlichen Betriebsmitteln möglicherweise nicht ausgleichen (4).
+Daher könnte eine gezielte Unterstützung der Düngemittelnutzer etwas gegen die Krise ausrichten, was durch den geänderten befristeten Krisenrahmen der EU für staatliche Beihilfen ermöglicht wird. 3.6.
+Die Haushaltsmittel sind jedoch sehr begrenzt und es gibt konkurrierende Prioritäten bei der Finanzierung dieser Unterstützung durch die Inanspruchnahme der Agrarreserve der EU in Höhe von 450 Millionen Euro für das Haushaltsjahr 2023.
+Solche Maßnahmen über nationale GAP-Strategiepläne zu finanzieren, ist ebenfalls keine gute Lösung, denn sie wurden erst unlängst genehmigt und es würde lange dauern, sie zu ändern.
+Andererseits würden staatliche Beihilfen die einzelstaatlichen Haushalte belasten und außerdem die Gefahr erheblicher Wettbewerbsverzerrungen zwischen Landwirten aus verschiedenen Mitgliedstaaten bergen.
+Bezeichnend ist, dass bislang nur drei Mitgliedstaaten Beihilferegelungen für den Ankauf von Düngemitteln durch Landwirte mit einem Gesamtbudget von 855 Millionen Euro eingeführt haben. 3.7.
+Der EWSA ist der Auffassung, dass Korrekturmaßnahmen zur Verbesserung der Funktionsweise des EU-Düngemittelmarkts daher ratsamer und für die Steuerzahler kostengünstiger sind.
+Solche zeitlich befristeten Sofortmaßnahmen sollten sowohl auf die Versorgung mit Düngemitteln als auch auf die Preise in Europa abzielen, indem Einfuhren und Wettbewerb erleichtert werden.
+Einige Düngemittelunternehmen konnten ihre Gewinne erheblich steigern.
+Die Branche braucht nun ein positives und strategisches Signal, wenn diese Mittel in europäische Produktionsstätten reinvestiert und Europas Autonomie verbessert werden sollen.
+Dies ist der Preis für unserer Unabhängigkeit. 3.8.
+Anknüpfend an den Vorschlag der Europäischen Kommission vom 17. Juli 2022 sieht die Verordnung (EU) 2022/2465 des Rates vom 12. Dezember 2022 (5) eine vorübergehende Aussetzung der Einfuhrzölle auf Harnstoff und Ammoniak vor (was jedoch nicht für Einfuhren aus Russland und Belarus gilt).
+Der EWSA begrüßt diesen Beschluss, da neben den Partnern, die bereits von Freihandelsabkommen mit der EU profitieren (z. B. nordafrikanische Länder), auch andere wichtige Bezugsquellen (wie die USA, zentralasiatische Staaten und arabische Golfstaaten) von einer solchen Aussetzung positiv beeinflusst würden.
+Die Verordnung trat jedoch zu spät in Kraft, um in der Saison 2022/2023 noch Wirkung zu entfalten.
+Die meisten Harnstoffimporte waren bereits zu sprunghaften angestiegenen Preisen geliefert oder bestellt worden.
+Der Rat hatte indes eine zeitliche Begrenzung auf sechs Monate anstatt der zunächst vorgesehenen zwei Jahre beschlossen.
+Der EWSA empfiehlt der Kommission und dem Rat, die Verordnung auf die nächste Saison und auf alle Stickstoff- und Phosphordünger auszuweiten.
+Dies würde das Angebot durch Diversifizierung verbessern und die Preise für Düngemittel in der EU senken. 3.9.
+Darüber hinaus sollten dringend weitere Maßnahmen ergriffen werden, um das Funktionieren des EU-Markts für mineralische Düngemittel in den Bereichen Logistik und Regulierung zu sichern, etwa durch i) Anreize für Landwirte und Düngemittelvertreiber, frühzeitig Käufe vorzunehmen und Preisrisiken zu mindern, ii) die Verbesserung der Importabfertigung von Düngemittelschiffen in Häfen und des Landtransports per Lkw, iii) die Vereinheitlichung der einzelstaatlichen Interpretation von Düngemittellieferanten bezüglich der Sanktionen gegen Russland und iv) das Zulassen einer vorübergehenden Flexibilität in den EU-Vorschriften, einschließlich der REACH-Verordnung, des Verkehrsrechts und der Düngemittelverordnung. 3.10.
+Die Europäische Kommission sollte ausgehend von den fachlichen Vorschlägen ihrer Gemeinsamen Forschungs­ stelle (6) rasch Legislativmaßnahmen vorschlagen, die eine sichere Verwendung verwerteter Gülle oberhalb des in der Nitratrichtlinie (RENURE) für nitratgefährdete Gebiete festgelegten Schwellenwerts und die stärkere Substitution synthetischer Düngemittel ermöglichen.
+Bis ein solcher Schwellenwert festgelegt ist, empfiehlt der EWSA, dafür zu sorgen, dass die aktuelle Obergrenze von 170 kg organischem Stickstoff pro Hektar und Jahr von allen Landwirten in der EU eingehalten wird.
+Mittelfristige interne Maßnahmen 3.11.
+In seiner Stellungnahme zur Strategischen Vorausschau 2022 (7) empfiehlt der EWSA, die Abhängigkeit der EU von der Einfuhr von Futtermitteln, Düngemitteln und sonstigen Betriebsmitteln zu verringern.
+Er schlägt eine Definition der offenen strategischen Autonomie für Lebensmittelsysteme vor, die auf den Aspekten Lebensmittelerzeugung, Arbeitskräfte und fairer Handel beruht.
+Das übergeordnete Ziel ist eine sichere Ernährung der EU-Bevölkerung im Rahmen einer gesunden, nachhaltigen, widerstandsfähigen und fairen Lebensmittelversorgung.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Quelle: Informationsnetz landwirtschaftlicher Buchführungen (FADN), 2017.
+Zum Vergleich: Ammoniumnitrat hat sich in Frankreich im November 2022 gegenüber dem Januar 2021 um 203 % verteuert.
+Dagegen ist der Preis für Mahlweizen im selben Zeitraum um 45 % gestiegen.
+Quelle: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/DE/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (ABl.
+L 322 vom 16.12.2022, S. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/de/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (siehe ABl., S. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..16f7638473713ec53652bbdee56fbb989ed2162d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-116.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+C 184/112
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+3.12.
+Der EWSA ist in puncto Düngemittel der Auffassung, dass zwar unverzüglich Sofortmaßnahmen ergriffen, zugleich aber auch längerfristige Maßnahmen in die Wege geleitet werden sollten, um bestmöglich mit der Abhängigkeit der europäischen Landwirtschaft von importierten mineralischen Düngemitteln umzugehen und die Umweltfolgen der Pflanzendüngung in Europa zu verringern.
+Diese Maßnahmen sollten dazu führen, dass i) die Düngemittel optimal eingesetzt werden müssen, indem die Nährstoffeffizienz von Pflanzen erhöht wird und somit geringere Verluste entstehen, ii) synthetische Düngemittel verstärkt durch aufbereiteten Dung und Lebensmittelabfälle ersetzt werden und iii) und die Selbstversorgung Europas in der Düngemittelproduktion verbessert wird.
+Der EWSA betont, dass sich die Landwirtschaft in einem Wandel befindet und Agrarökologie und konservierende Landwirtschaft Verbesserungen mit sich bringen werden. 3.13.
+Die Verbesserung der Nährstoffeffizienz von Pflanzen ist notwendig, um den Düngemittelverbrauch und die Ausschwemmung von Nährstoffen in das Wasser bzw. deren Freisetzung in die Luft zu verringern.
+Sie könnte helfen, mit weniger Düngemitteln gleichbleibende Erntemengen zu erzielen.
+Dies kann durch optimierte Düngeverfahren erreicht werden, darunter: Einsatz von Deckpflanzen, Wahl der Düngemittel (Bevorzugung stickstoffhaltiger Typen wie Nitratdünger und Verwendung von Urease-/Nitrifikationshemmern), Einsatz von Biostimulanzien sowie Präzisionslandwirtschaft, die eine optimierte Anwendung ermöglicht (zeitlich versetzte Ausbringung, Bilanzberechnung, Boden- und Pflanzenanalyse, Pflanzensensoren, Tools zur Entscheidungsunterstützung). 3.14.
+Die Nährstoffeffizienz lässt sich außerdem durch Pflanzenzüchtung maßgeblich verbessern, da verbesserte Sorten für den gleichen Ertrag weniger Nährstoffe, und vor allem weniger Stickstoff, aufnehmen müssen.
+In diesem Zusammenhang ist der EWSA der Auffassung, dass innovative Technologien und Saatgut entwickelt werden sollten, um Landwirten, die mit den Beschränkungen bestehender Instrumente konfrontiert sind, stets Lösungen zu bieten (8). 3.15.
+Die Ersetzung nährstoffintensiver Kulturen wie Getreide, Raps und Zuckerrüben durch Pflanzen mit niedrigerem Nährstoffbedarf wie Sonnenblumen (9) und Hülsenfrüchte ist eine Tendenz, der die Landwirte seit 2021–2022 von sich aus gefolgt sind (10).
+In einem allgemeinpolitischen Rahmen muss an dieser Stelle jedoch behutsam abgewogen werden, denn angesichts der jeweiligen Trockenmasseerträge und Proteingehalte je Hektar könnte ein solcher Kurs die Agrarmärkte durcheinanderbringen und die Ernährungssicherheit gefährden. 3.16.
+Die Teilsubstitution mineralischer Düngemittel durch organische, die aus Viehdung und anderen organischen Abfällen gewonnen werden, ist ebenfalls ein wichtiges mittelfristiges Ziel in der EU (11).
+Dies ist vorteilhaft für die Böden (höherer organischer Gehalt) und das Klima (weniger Emissionen aus der Herstellung synthetischer Stickstoffdünger) und reduziert die Importabhängigkeit.
+Allerdings darf das Potenzial von Dung nicht überschätzt werden, da er größtenteils bereits verwendet wird, die nutzbaren Mengen geografisch begrenzt anfallen (Regionen mit strukturellem Überschuss an Dung) und erhebliche Gewinnungs-, Verarbeitungs- und Transportkosten entstehen.
+Düngstoffe aus menschlichen Exkrementen werden in der Regel nicht auf landwirtschaftlichen Böden ausgebracht, obschon sie ein Potenzial von 2 Milliarden kg Stickstoff bergen (12).
+Die Europäische Kommission sollte auch die Entwicklung von Techniken zur Nährstoffrückgewinnung aus Algen und Klärschlamm und zur sicheren landwirtschaftlichen Anwendung fördern. 3.17.
+Im Hinblick auf Stickstoffdünger ist die Förderung alternativer, fossilfreier Ammoniak-Herstellungsverfahren ein sehr wichtiges langfristiges Ziel, um die Abhängigkeit der EU von Erdgas und ihren CO2-Fußabdruck zu verringern.
+Grüner Wasserstoff, der durch Wasserelektrolyse (mit Strom aus erneuerbaren Energieträgern) erzeugt wird, befindet sich in der Phase der industriellen Erprobung.
+Mithilfe der Methanisierung können aus landwirtschaftlichen Nebenprodukten und organischen Abfällen sowohl Biomethan für die Ammoniakerzeugung als auch Gärrückstände gewonnen werden, die als organischer Dünger dienen können.
+Trotz des derzeit hohen Marktpreises von mit fossilen Energieträgern erzeugtem Ammoniak sind erneuerbare Alternativen längst noch nicht wettbewerbsfähig.
+Hier braucht es Zeit, einen höheren technologischen Reifegrad und möglicherweise erhebliche öffentliche Subventionen, bevor die industrielle Phase erreicht wird. 3.18.
+Der EWSA begrüßt die Ankündigung einer neuen Marktbeobachtungsstelle für Düngemittel, die 2023 eingerichtet werden soll, und die beabsichtigten Konsultationen der Interessenträger im Bereich Düngemittel im Rahmen der Expertengruppe des Europäischen Mechanismus zur Krisenvorsorge und Krisenreaktion im Bereich der Ernährungs­ sicherheit (EFSCM).
+Der EWSA ist ferner der Auffassung, dass ein hohes Maß an Transparenz auf dem EU-Düngemittelmarkt nur durch die regelmäßige Veröffentlichung repräsentativer Inlandsmarktpreise für ausgewählte Stickstoff-, Phosphor- und Kalium-Dünger sowie durch die Ausarbeitung öffentlicher Statistiken über den Düngemittelverbrauch gewährleistet werden kann.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+ABl.
+C 194 vom 12.5.2022, S. 72.
+Die mit Sonnenblumen bestellte Fläche in der EU hat um 750 000 Hektar zugenommen, wohingegen die Getreideanbaufläche 2022 in gleicher Größenordnung zurückgegangen ist. ABl.
+C 75 vom 28.2.2023, S. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/de/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Schätzungen zufolge scheidet ein Mensch über Urin mehr als 4 kg Stickstoff pro Jahr aus (siehe Viskari et al., 2018 — https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..db2399af3f1e5b8d572eaae882a776f2d1718f9f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-14.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/10
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+4.4.
+Bestimmungen über Stipendien und Treuhandfonds sind zwar begrüßenswert, doch gilt es, Fragen der Auswahl zu beachten und die Einbeziehung von OZG sicherzustellen.
+Bei der Schaffung dieser Möglichkeiten müssen transparente, faire und inklusive Verfahren für die Auswahl von Teilnehmern an Hochschulprogrammen festgelegt werden, wobei der Zugang von Personen mit geringeren Chancen Vorrang haben sollte. 4.5.
+Die maximale Aufwertung des Humankapitals ist entscheidend für die Steigerung der Wettbewerbsfähigkeit und die Bekämpfung der Arbeitslosigkeit bei gleichzeitiger Berücksichtigung der nachhaltigen Entwicklung.
+Dafür werden Arbeitskräfte benötigt, die über Querschnittskompetenzen und Anpassungsfähigkeit verfügen.
+Die Bildungs- und Ausbildungspolitik muss in enger Zusammenarbeit mit den Sozialpartnern entwickelt und umgesetzt werden und stärker auf Kompetenzen als auf Qualifikationen ausgerichtet sein.
+Dies wird zur Verringerung des Missverhältnisses zwischen Qualifikationsangebot und -nachfrage beitragen.
+Jugendorganisationen 4.6.
+In der Mitteilung werden mehrere Foren und Einrichtungen zur Einbindung junger Menschen genannt.
+Die Plattform im Rahmen des Politischen Forums für Entwicklung ist begrüßenswert, solange sie Verbindungen zu Jugendorganisationen an der Basis sicherstellt, die unabhängig, selbstorganisiert und idealerweise von jungen Menschen geleitet werden. 4.7.
+Der Verweis auf die Einbeziehung von Jugendorganisationen in der Mitteilung wird begrüßt.
+Für die Umsetzung des Jugendaktionsplans wäre es von Vorteil, die verschiedenen Modelle der Jugendarbeit in der EU zu berücksichtigen.
+Dieser Ansatz kann ebenso relevant sein wie die Stimme der jungen Menschen, denn so werden junge Menschen auf lokaler Ebene gestärkt und junge Führungspersönlichkeiten mit lokalem Wissen hervorgebracht.
+Im Rahmen der Partnerschaft zwischen der EU und dem Europarat sowie auf dem Gebiet der Freiwilligentätigkeit junger Menschen stehen umfangreiche Erkenntnisse und Modelle zur Verfügung. 4.8.
+Jugendorganisationen können eine äußerst wichtige Ressource für die Umsetzung des Plans sein.
+Die EU-Mitgliedstaaten sollten aufgefordert werden, ihren Jugendsektor hier durch nationale Aktionspläne einzubeziehen.
+Bewährte Modelle und die Arbeit von EU-Jugendorganisationen in den Bereichen Entwicklung, Konflikte und Menschenrechte sollten Vorrang etwa vor US-amerikanischen Modellen für „Jugendentwicklung“ haben, die in Entwicklungsländern und anderen Regionen häufig als Standardlösung eingesetzt werden und oft nicht auf denselben Werten beruhen.
+Dies würde im Einklang zu den Bemühungen um maßgeschneiderte Lösungen für bestimmte Regionen stehen. 4.9.
+Bei der Umsetzung von Verpflichtungen im Bildungsbereich sollten auch informelle und nichtformale Systeme in Gemeinschaften, OZG und Organisationen der Jugendarbeit berücksichtigt werden.
+Die Definitionen der Unesco und des Europarates können hier zusammen mit der Arbeit im Rahmen des Jugendkapitels von Erasmus+ als Richtschnur dienen.
+Die enormen Vorteile, die das lebenslange und alle Lebensbereiche umfassende Lernen außerhalb des schulischen Umfelds für alle bringt, müssen anerkannt werden. 4.10.
+Der politische Dialog ist wichtig und die Ziele des Jugendaktionsplans sind ehrgeizig, doch dürfen die jugendpolitischen Maßnahmen in den einzelnen Ländern und die Zuständigkeiten der Regierungen ebenso wenig außer Acht gelassen werden wie die Notwendigkeit eines echten Freiwilligensektors und der Zivilgesellschaft.
+Im Zuge der Umsetzung des Jugendaktionsplans müssen auch die Entwicklung der Jugendarbeitspolitik und nationaler Jugendräte oder ähnlicher Gremien sowie Strategien für die Jugendarbeit und Ansätze wie beispielsweise der EU-Jugendtest unterstützt werden. 4.11.
+Wie die Arbeit der sechs großen Jugendorganisationen der Welt beweist, verfügen Jugendorganisationen bereits über weltweite Kontakte und sollten in die Umsetzung des Plans einbezogen werden, der die bereits geleistete Arbeit berücksichtigen und als Modell für neue Initiativen dienen sollte.
+Es muss auch vermieden werden, bei Fragen der Beteiligung allzu restriktiv zu sein.
+Es ist nicht klar, ob bei der Auswahl der Themen für den Youth Empowerment Fund partizipative Prozesse genutzt wurden.
+Junge Menschen wählen nicht immer die Themen, die andere für wichtig halten, insbesondere in Entwicklungsländern oder fragilen Staaten, in denen eher praktische Erwägungen ausschlaggebend sein können. 4.12.
+Bestimmungen über den Aufbau von Kapazitäten für Jugendorganisationen sind zu begrüßen und sollten mit einer wirksamen Unterstützung für den Aufbau von Basisbewegungen in Partnerländern einhergehen, in denen die EU-Delegationen weltweit eine entscheidende Rolle spielen können.
+Hier sollten gegebenenfalls Partnerschaften mit EU-Organisationen angeboten werden, wobei die Arbeit überwacht werden muss.
+Die Gründung und Stärkung von Netzwerken sowohl mit EU- als auch mit Nicht-EU-Organisationen muss gefördert werden.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8c05157d494cd2537721e8001a5247af732238e2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-17.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 184/13
+Stellungnahme des Europäischen Wirtschafts- und Sozialausschusses zum Thema „Die Rolle junger Menschen im ökologischen Wandel“ (Sondierungsstellungnahme auf Ersuchen des schwedischen Ratsvorsitzes) (2023/C 184/03)
+Berichterstatterin: Nicoletta MERLO Ersuchen des schwedischen Ratsvorsitzes
+Schreiben vom 14.11.2022
+Rechtsgrundlage
+Artikel 304 des Vertrags über die Arbeitsweise der Europäischen Union
+Zuständige Fachgruppe
+Fachgruppe Beschäftigung, Sozialfragen, Unionsbürgerschaft
+Annahme in der Fachgruppe
+8.3.2023
+Verabschiedung im Plenum
+22.3.2023
+Plenartagung Nr.
+577
+Ergebnis der Abstimmung (Ja-Stimmen/Nein-Stimmen/Enthaltungen) 152/00/01 1.
+Schlussfolgerungen und Empfehlungen 1.1.
+Der Europäische Wirtschafts- und Sozialausschuss (EWSA) ist der Auffassung, dass junge Menschen im Zusammenhang mit dem ökologischen Wandel eine entscheidende Rolle spielen können und müssen.
+Ausschlaggebend hierfür ist seiner Ansicht nach ein neues und inklusiveres Governance-Modell, das die aktive Beteiligung junger Menschen an Entscheidungsprozessen und die Überwindung noch bestehender Hindernisse ermöglicht. 1.2.
+Der EWSA betont, wie wichtig es ist, dafür zu sorgen, dass Jugendorganisationen eine führende Rolle in Entscheidungsprozessen sowie bei der Entwicklung und Verbreitung von Projekten in den Bereichen Nachhaltigkeit und Umwelt spielen.
+Hierfür benötigen sie u. a. die erforderliche finanzielle Unterstützung. 1.3.
+Nach Auffassung des EWSA muss kontinuierlich überwacht werden, wie sich öffentliche Investitionen — auch im Zusammenhang mit dem ökologischen Wandel — heute und in Zukunft auf junge Menschen auswirken.
+Hierbei wäre eine Abschätzung der wirtschaftlichen, politischen und sozialen Folgen der umzusetzenden Maßnahmen vor, während und nach ihrer Annahme anhand von Indikatoren hilfreich. 1.4.
+Der EWSA fordert die EU-Institutionen und die Mitgliedstaaten auf, Maßnahmen und Verfahren einzusetzen, die sicherstellen, dass die Sichtweise der jungen Menschen in allen Politikbereichen berücksichtigt wird.
+Zudem muss durch den umfassenden Einsatz des EU-Jugendtests ein Raum geschaffen werden, der eine aktive Beteiligung junger Menschen gewährleistet. 1.5.
+Der EWSA hält es für entscheidend, die Initiativen und Maßnahmen, die im Rahmen des Europäischen Jahres der Kompetenzen angenommen werden, mit den Themen ökologischer Wandel und nachhaltige Entwicklung sowie mit den Herausforderungen zu verknüpfen, mit denen junge Menschen in einer sich rasch wandelnden Welt konfrontiert sind. 1.6.
+Nach Auffassung des EWSA sollten Bildung und die Entwicklung der von jungen Menschen in diesem Bereich erwarteten Kompetenzen mithilfe eines bereichsübergreifenden Ansatzes angegangen werden, der u. a. durch die Schaffung von Übergängen von der Schule ins Berufsleben und von berufspraktischen Ausbildungen sowie von Verbesserungen in diesen Bereichen auch unter Einbeziehung der Sozialpartner theoretische und praktische Kompetenzen vermitteln kann.
+Ferner sollten Lerninhalte zu diesen Themen strukturiert und ausgehend von den Regionen und ihren spezifischen Bedürfnissen konzipiert und entwickelt sowie in einen breiteren Rahmen auf nationaler Ebene eingebettet werden. 1.7.
+Nach Ansicht des EWSA sollte schon früh mit der Vermittlung von Wissen in den Bereichen Nachhaltigkeit und Umweltschutz begonnen werden.
+Dabei gilt es, innovative Lehr- und Lerninstrumente zu nutzen, in denen der Umweltschutz, die soziale und wirtschaftliche Entwicklung und die Verwirklichung damit verbundener Ziele thematisiert werden.
+Um dies zu gewährleisten, sind eine hochwertige Bildung für alle und gute Arbeitsbedingungen für Bildungsanbieter von entscheidender Bedeutung. 1.8.
+Der EWSA betont, wie wichtig es ist, dass sich Schulen des Themas ökologischer Wandel annehmen und sich dabei mit den lokalen Gebietskörperschaften und außerschulischen Aktivitäten, insbesondere mit Jugendorganisationen und der organisierten Zivilgesellschaft, abstimmen.
+So kann die breite Öffentlichkeit stärker sensibilisiert und zur Teilhabe motiviert werden.
+In diesem Zusammenhang bewertet der EWSA die bei dem Projekt „Grünes Erasmus“ gesammelten Erfahrungen positiv und erwartet seine Durchführung.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e0d7c4d47b290c89e885f0cdbf9b4bce38e55167
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-93.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 184/89
+(7) eine Energieunion, in deren Mittelpunkt die Bürgerinnen und Bürger stehen, die Verantwortung für die Umstellung des Energiesystems übernehmen, sich neue Technologien zunutze machen, um ihre Energiekosten zu senken, und aktiv am Markt teilnehmen, und in der für den Schutz besonders schutzbedürftiger Verbraucher gesorgt wird.
+In dem Bericht werden die bisher ergriffenen oder geplanten Maßnahmen zur Umsetzung dieser Visionen beschrieben.
+Der EWSA bedauert jedoch, dass sich die Beschreibung in dem Bericht nicht auf die Visionen, sondern auf die fünf sich gegenseitig verstärkenden und eng miteinander verknüpften Dimensionen bezieht, mit denen größere Energieversorgungs­ sicherheit, Nachhaltigkeit und Wettbewerbsfähigkeit angestrebt werden.
+Die Tatsache, dass auf der einen Seite Zielsetzungen oder Visionen und auf der anderen Seite Dimensionen nebeneinander bestehen, macht es äußerst schwierig, die Umsetzung der Visionen zu verfolgen, auch weil beispielsweise das Anliegen, die Bürgerinnen und Bürger in den Mittelpunkt der Energieunion zu stellen, oder die Notwendigkeit der Weiterbildung und Umschulung von Arbeitnehmern in mehreren Dimensionen genannt werden.
+Der EWSA bedauert, dass es dadurch sehr schwierig ist, die Fortschritte bei der Umsetzung der Ziele der Strategie für die Energieunion zu verfolgen. 1.4.
+In der Mitteilung wird zu Recht auf den REPowerEU-Plan verwiesen, den der EWSA unterstützt und der dem Grünen Deal und den Instrumenten des Pakets „Fit für 55“ neue Impulse verleiht und sie stärkt.
+Zentrale Aspekte sind dabei Diversifizierung, Einsparungen, Versorgungssicherheit und die Beschleunigung des Ausbaus der erneuerbaren Energien.
+Die derzeitige Klima- und Energiekrise und der Mangel an Sicherheit, Stabilität und Verlässlichkeit der Versorgung und der Preise stellen eine enorme Belastung für die Europäische Union dar.
+Die Krise wäre weniger schwerwiegend, wenn bereits früher gezieltere Maßnahmen ergriffen worden wären, z. B. wenn die eigenen Ziele der EU (wie die der Europäischen Energieunion) ernster genommen worden wären. 1.5.
+Laut dem Bericht zur Lage der Energieunion 2022 müssen öffentliche Mittel in Höhe von schätzungsweise 300 Milliarden Euro in die verschiedenen Maßnahmenbereiche investiert werden, die darauf abzielen, dass die EU bis 2030 vollkommen unabhängig von fossilen Brennstoffen aus Russland wird, was erhebliche Auswirkungen auf den Gesamthaushalt der EU haben wird.
+Darüber hinaus werden weitere private Investitionen erforderlich sein, einschließlich Investitionen der europäischen Bürgerinnen und Bürger.
+Nach Auffassung des EWSA sollten diese Mittel so ausgegeben werden, dass sie zur Verwirklichung der oben genannten Ziele der Energieunion beitragen.
+Zudem sollten die Ausgaben nicht zu einer Verringerung der Mittel für den gerechten Übergang, für Forschung und Innovation oder für die unter den steigenden Energiepreisen leidenden Unternehmen und Verbraucher führen. 1.6.
+Der beispiellose Anstieg der Energiepreise infolge der russischen Invasion in die Ukraine hat enorme soziale und wirtschaftliche Folgen sowie Auswirkungen auf die Industrie- und Produktionsstruktur der Länder.
+Der EWSA betont, dass es an einer klaren europäischen Koordinierung während der Energiekrise gefehlt hat, und fordert als Teil der Lösung die Schaffung eines Instruments auf der Grundlage des SURE-Modells, mit dem Arbeitnehmer und Unternehmen in Schwierigkeiten unterstützt werden. 1.7.
+Durch die jüngsten Ereignisse wurde das potenzielle Risiko von Cyberangriffen und Sabotageakten gegen kritische Infrastrukturen wie das Energienetz und Kraftwerke erhöht.
+Der EWSA empfiehlt daher die Konzipierung und Annahme einer umfassenden Strategie zum Schutz der EU vor diesen Bedrohungen. 1.8.
+Das wichtigste mittelfristige strategische Ziel der EU-Mitgliedstaaten muss — insbesondere vor dem Hintergrund des Krieges in der Ukraine und angesichts einer möglichen weiteren Verkomplizierung der internationalen Lage — auch weiterhin Energieautonomie lauten.
+Unter strategischer Energieautonomie ist ein politisches Konzept zu verstehen, das zur Gestaltung eines künftigen EU-Energiemarkts beiträgt, in dem autonome Entscheidungen der EU die Energieunabhängigkeit von unzuverlässigen Lieferanten gewährleisten.
+Der EWSA bedauert, dass dieses Thema in dem Bericht unzureichend berücksichtigt und weiterhin hintangestellt wird, wobei der Schwerpunkt ausschließlich auf der Unabhängigkeit von Energieeinfuhren aus Russland liegt. 1.9.
+Damit die Ziele der strategischen Autonomie der EU umgesetzt werden können, fordert der EWSA den Rat und die Kommission auf, geeignete Instrumente zu entwickeln, auch durch die Schaffung eines Europäischen Souveränitätsfonds, um Investitionen in saubere in Europa verfügbare Energietechnologien und Energieinfrastrukturen zu fördern.
+Zugleich müssen die Mitgliedstaaten dazu angehalten werden, die Mittel optimal und effizient für den Ausbau sauberer Energien einzusetzen.
+Eine solche Strategie muss auch Leitlinien dazu umfassen, wie Unternehmen, öffentliche Einrichtungen, die Öffentlichkeit und Energiegemeinschaften zu mehr Investitionen motiviert werden können.
+Die derzeit zur Verfügung gestellten Instrumente und Ressourcen scheinen nicht auszureichen, um die großen Herausforderungen meistern zu können.
+Der EWSA fordert die Kommission auf, besonders auf die Auswirkungen neuer Ressourcen und Lieferungen auf die Umwelt sowie auf neue Abhängigkeiten von Drittländern zu achten. 1.10.
+Der EWSA schlägt vor, bei der Stärkung der Energieautonomie einen Bottom-up-Ansatz zu verfolgen, da sich so die in Ziffer 1.3 genannten Ziele leichter erreichen lassen. 1.11.
+Der europäische Grüne Deal geht noch nicht mit den für einen gerechten Übergang erforderlichen sozialpolitischen Maßnahmen einher.
+Angesichts der großen Auswirkungen, die der Übergangsprozess auf die Beschäftigung und das industrielle Gefüge haben wird, bedauert der EWSA, dass in dem Bericht nicht angemessen berücksichtigt wird, wie wichtig eine umfassende Beschäftigungs-, Qualifikations- und Sozialpolitik ist.
+Investitionen in die Bildung sowie Umschulungs- und Weiterbildungsmaßnahmen müssen als sozioökonomische Verantwortung betrachtet werden.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e16caeac3211b16ced946dd7914a52ea2e567243
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-98.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+C 184/94
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+25.5.2023
+Strominfrastruktur“ zu ändern, um einen Rechtsrahmen zu schaffen, durch den wirksame Anreize für Investitionen in die Digitalisierung der Stromnetze gesetzt werden.
+Parallel dazu müssen Flexibilitätsmärkte entwickelt werden, um flexiblen Verbrauch, flexible Erzeugung und flexiblen Prosum auf der Grundlage digitaler Technologien attraktiv zu machen. 1.5.
+Mehr als sechs Jahre nach der Vorlage des Pakets „Saubere Energie“ kommt sowohl den Energiegemeinschaften als auch dem kollektiven Eigenverbrauch in den Energiesystemen Europas nach wie vor eine untergeordnete Rolle zu.
+Die Kommission hat die bestehenden Hemmnisse für diese Formen der Energieerzeugung und des Energieverbrauchs bislang nicht beachtet.
+Die Europäerinnen und Europäer müssen Anreize erhalten und endlich dazu bewegt und motiviert werden, alle ihre energiebezogenen Tätigkeiten zu digitalisieren.
+In vielen Fällen bedarf es auch eines klaren rechtlichen und administrativen Anspruchs.
+Der EWSA fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, entsprechende Initiativen auszuarbeiten, einschließlich direkter Unterstützung, die es den Energiegemeinschaften und kollektiven Prosumenten ermöglicht, ihr Potenzial voll auszuschöpfen.
+Diese Formen der Erzeugung und des Verbrauchs müssen insbesondere im Interesse der Versorgungssicherheit grundlegender Bestandteil des Systems werden.
+Andernfalls lassen sich mit digitalen Instrumenten keine wesentlichen Veränderungen erzielen. 1.6.
+Der EWSA bekräftigt, dass eine klimaneutrale, dezentrale und digitalisierte Energieversorgungsstruktur mit dem richtigen Ansatz erhebliche positive Auswirkungen auf die Beschäftigung und die Wirtschaft, insbesondere die regionale Wirtschaft, haben kann (2).
+Die Europäische Union braucht in der derzeitigen Krise einen allgemeinen energiepolitischen Ansatz, mit dem die spezifischen energie- und klimabezogenen Fragen mit den Zielen der Politik des sozialen und regionalen Zusammenhalts verbunden werden. 1.7.
+Der EWSA stellt jedoch fest, dass eine Politik des Wandels nur dann erfolgreich sein kann, wenn dabei die verschiedenen sozialen Dynamiken des Übergangs berücksichtigt und in Strategien und Maßnahmen einbezogen werden.
+Wir sollten die Rolle aktiver Verbraucherinnen und Verbraucher bei der Digitalisierung stärken und sie ermutigen und befähigen, möglichst viele intelligente Lösungen zu nutzen, da dadurch die Effizienz und die Leistungsfähigkeit des Energiebinnenmarkts verbessert werden können.
+Zugleich sind im Interesse der Versorgungssicherheit auch die Verteilernetzbetreiber zu berücksichtigen.
+Die Instrumente müssen nutzerfreundlich sein, zudem sind schutzbedürftige Gruppen und Menschen mit Behinderungen zu berücksichtigen.
+Daher ist eine Politik für einen gerechten Übergang und eine aktive politische Steuerung des Wandels unerlässlich.
+Wird die soziale Dimension bei der Umsetzung vernachlässigt, besteht die Gefahr, dass der Wandel am Widerstand der Öffentlichkeit scheitert. 1.8.
+Im Hinblick auf die künftige Gestaltung der Energiesysteme und -infrastruktur hat der EWSA wiederholt betont, dass alle Verbraucher aktiv in die Entwicklung intelligenter Energiesysteme einbezogen und dass Anreize geschaffen werden müssen, damit die Zivilgesellschaft an der Energiewende teilhaben kann.
+Die von der Kommission in Abschnitt 7.3 angeführte „Vernetzung lokaler und regionaler Innovatoren“ ist sehr wichtig.
+Durch kollektive Maßnahmen wie die Zusammenarbeit zwischen intelligenten Städten und Gemeinden können die besten und erschwinglichsten Lösungen geschaffen werden, die eine Region benötigt. 1.9.
+Die Digitalisierung im Energiebereich wird bereits durch die Digital- und Energiepolitik der EU gesteuert, da Angelegenheiten wie Dateninteroperabilität, Versorgungssicherheit und Cybersicherheit, Privatsphäre und Verbraucher­ schutz nicht allein dem Markt überlassen werden können und ihre ordnungsgemäße Umsetzung von entscheidender Bedeutung ist.
+In diesem Zusammenhang weist der EWSA darauf hin, dass die Verletzung der Privatsphäre und der Missbrauch von Daten mit allen Mitteln verhindert werden müssen.
+Dazu sind nicht nur technische Vorsichtsmaßnahmen erforderlich, sondern auch eine Aufsichtspflicht staatlicher Behörden, die diesen Datenraum überwachen müssen und der politischen und demokratischen Kontrolle unterliegen.
+Zugleich ist besonderes Augenmerk auf den Schutz der Daten kritischer Infrastrukturen zu legen. 1.10.
+Die Kommission weist in ihrer Mitteilung darauf hin, dass unbedingt sichergestellt werden muss, dass der im Elektrizitätsbinnenmarkt bereits geschaffene Rahmen für den Verbraucherschutz durch die Digitalisierung nicht beeinträchtigt wird.
+Der EWSA nimmt dies zur Kenntnis und fügt hinzu, dass die Verbraucherrechte im Energiemarkt angepasst und verbessert werden müssen.
+Die Verbraucherinnen und Verbraucher dürfen nicht benachteiligt oder überfordert werden.
+Sie sollten von digitalen Instrumenten profitieren, die, wenn sie in sinnvoller Weise entwickelt werden, zur Stärkung des Verbraucherschutzes beitragen können. 1.11.
+Bei allen Initiativen ist es wichtig, dass die Verbraucher zu Hause über einen intelligenten Stromzähler verfügen.
+In vielen Mitgliedstaaten ist dies nach wie vor nicht der Fall, weshalb es dringend erforderlich ist, die Anstrengungen für eine breitere Einführung intelligenter Messsysteme als grundlegende Voraussetzung für die meisten digitalen Lösungen im Energiesektor zu verstärken, insbesondere für die Stromversorgung und in geringem Maße auch für die Gasversorgung.
+Mitgliedstaaten, in denen intelligente Zähler noch nicht flächendeckend eingeführt wurden, müssen die Einführung beschleunigen und ihre damit verbundenen nationalen Ziele erhöhen.
+Internationale Erkenntnisse zeigen, dass die Einführung intelligenter Zähler am besten funktioniert, wenn die Netzbetreiber darüber Rechenschaft ablegen müssen sind.
+Intelligente Zähler sollten als integraler Bestandteil des Stromnetzes betrachtet werden.
+(2)
+ABl.
+C 367 vom 10.10.2018, S. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..711068bb1bb32eec68f8da76f2e03cf013b25caf
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.de.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 184/95
+1.12.
+Stehen nicht genug qualifizierte Arbeitskräfte und ausgebildete Fachkräfte für die Einführung zur Verfügung, besteht die Gefahr, dass neue datengesteuerte Dienste und innovative technologische Lösungen nicht schnell genug umgesetzt werden.
+Für die notwendigen arbeitsmarkt- und bildungspolitischen Maßnahmen sind ausreichende finanzielle Mittel sowie die Ausarbeitung eines Aktionsplans, mit dem ein koordinierter Ansatz sichergestellt wird, erforderlich.
+Der EWSA ist der Auffassung, dass in dieser Hinsicht eine enge Zusammenarbeit mit den Sozialpartnern von entscheidender Bedeutung ist. 1.13.
+Cybersicherheit ist eine wesentliche Voraussetzung, um die Zuverlässigkeit des zunehmend digitalisierten Energiesystems sicherzustellen.
+An den Entwicklungen der letzten Jahrzehnte und insbesondere an den Ereignissen der jüngeren Vergangenheit wird die Gefahr von Cyberangriffen und Sabotageakten gegen kritische Infrastruktur ersichtlich.
+Probleme können jedoch nicht nur durch Cyberangriffe oder Sabotageakte, sondern auch durch Hardware- und Softwareausfälle verursacht werden.
+Daher muss die Kommission bei der Digitalisierung besonderes Augenmerk auf das Hardware- und Softwaredesign legen, um für Stabilität zu sorgen.
+Ein Ausfall oder eine Beeinträchtigung dieser kritischen Infrastruktur kann verheerende Versorgungsengpässe und eine Gefährdung der öffentlichen Sicherheit zur Folge haben.
+Durch eine dezentralere Erzeugung und Nutzung von Energie in Verbindung mit dem Internet entsteht eine größere „Angriffsfläche“, die mit größeren Cybergefahren einhergeht.
+Das digitalisierte Energiesystem (sowohl in Bezug auf Hardware als auch Software) muss zuverlässig und ohne Unterbrechung verfügbar sein. 1.14.
+Der EWSA ist der Auffassung, dass eine kombinierte Strategie für die Energiewende und die Digitalisierung in ländlichen Gebieten nicht das erwartbare Maß an Aufmerksamkeit und Unterstützung erhalten hat.
+Er fordert im Rahmen des EU-Pakts für den ländlichen Raum eine rasche Umsetzung der von der Kommission verfolgten langfristigen Vision für die ländlichen Gebiete der EU und die Mobilisierung der Interessenträger. 2.
+Hintergrund 2.1.
+Die Kommission hat eine Mitteilung veröffentlicht, mit der sie das Ziel verfolgt, die Digitalisierung des Energiesystems voranzutreiben.
+Mit dem EU-Aktionsplan zur Digitalisierung des Energiesystems wird angestrebt, die Ziele der strategischen Vorausschau zum grünen und digitalen Wandel zu erreichen, bei dem mit digitalen Technologien zur Schaffung einer klimaneutralen und ressourceneffizienten Gesellschaft beigetragen und gleichzeitig sichergestellt wird, dass alle von diesem Wandel profitieren können. 2.2.
+In ihrem EU-Aktionsplan schlägt die Kommission in fünf Bereichen eine Reihe von Maßnahmen vor: Förderung der Konnektivität, der Interoperabilität und des nahtlosen Austauschs von Energiedaten durch die Schaffung eines gemeinsamen Datenraums, Förderung und Koordinierung von Investitionen in intelligente Netze, Bereitstellung besserer Dienstleistungen auf der Grundlage digitaler Innovationen zur Einbeziehung der Verbraucher in die Energiewende, Umsetzung der Cybersicherheit im Energiesystem und Sicherstellung der Vereinbarkeit des wachsenden Energiebedarfs im IKT-Bereich mit dem europäischen Grünen Deal.
+Die Kommission ist der Ansicht, dass durch die Digitalisierung die Erschwinglichkeit, Nachhaltigkeit und Widerstandsfähigkeit des Energiesystems der EU verbessert werden können. 2.3.
+Mit intelligenten Lösungen sollen die Verbraucher mehr Kontrolle über ihren Energieverbrauch und ihre Energierechnungen erhalten, wodurch der Umgang mit dem Energieverbrauch verbessert werden soll, auch wenn viele Endverbraucher um die entsprechenden Möglichkeiten wissen dürften, ohne eine intelligente Lösung zu benötigen.
+Durch innovative Energiedienstleistungen soll der Energieverbrauch gesenkt und Energie dann genutzt werden, wenn sie günstig ist.
+Dank intelligenter Zähler werden wichtige Informationen zur Senkung der Energieverbrauchskosten, z. B. durch intelligentes Laden von Elektrofahrzeugen und durch Kombination von intelligenten Wärmepumpen mit Photovoltaikmo­ dulen, bereitgestellt.
+Intelligente Zähler helfen den Kunden, die Daten in ihren Rechnungen zu überprüfen, und ermöglichen es ihnen, gegen falsche Rechnungen und Nachzahlungsforderungen vorzugehen, die derzeit zu den größten Problemen der Verbraucher gehören.
+Im Aktionsplan ist vorgesehen, digitale Instrumente, die im Interesse der Verbraucher sind und in einigen Fällen in Zusammenarbeit mit ihnen entwickelt werden, zu fördern, digitale Kompetenzen zu verbessern, intelligente digitale Lösungen durch Programme zu finanzieren, die zur Digitalisierung des Energiesystems beitragen können, die nationalen Regulierungsbehörden bei der Festlegung und Überwachung gemeinsamer Indikatoren für intelligente Netze zu unterstützen, einen gemeinsamen europäischen Energiedatenraum zu schaffen und alle relevanten Interessenträger, insbesondere Netzbetreiber und Energielieferanten, umfassend einzubeziehen. 2.4.
+Der Kommission zufolge bieten IKT-Technologien im Bereich der Ökologisierung ein großes Potenzial.
+Mit digitalen Lösungen sollte dazu beigetragen werden, ein Gleichgewicht zwischen Energieangebot, -speicherung und -nachfrage herzustellen und das Energiesystem flexibler zu gestalten, damit die Integration dezentraler erneuerbarer Energieträger erleichtert wird.
+Es müssen Flexibilitätsmärkte geschaffen werden, um Investitionen in Flexibilitätsoptionen attraktiv zu machen, unabhängig davon, ob diese Investitionen von Erzeugern, Verbrauchern oder Prosumenten getätigt werden, die digitale Instrumente nutzen. 2.5.
+Gleichzeitig wird in dem Aktionsplan betont, dass der steigende Energieverbrauch im IKT-Bereich eingedämmt werden muss.
+Des Weiteren ist im Aktionsplan vorgesehen, einen digitalen Zwilling des europäischen Stromnetzes zu schaffen, durch digitale Instrumente Energiegemeinschaften zu unterstützen, energiebezogene Kennzeichnungen für Computer, Rechenzentren und Blockchains zu entwickeln und einen EU-Verhaltenskodex für die Nachhaltigkeit von Telekommunikationsnetzen auszuarbeiten.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..98ef5ea938ac2f0ee1a5644b8f329c5a84b9be36
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-100.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/96
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+2.6.
+Σε ένα ολοένα και πιο ψηφιοποιημένο ενεργειακό σύστημα με αποκεντρωμένη παραγωγή, μεταφορά και διανομή ενέργειας και περισσότερες ψηφιακά συνδεδεμένες συσκευές στα σπίτια, αυξάνεται ο κίνδυνος κατασκοπείας, εγκλήματος στον κυβερνοχώρο και βλάβης υλισμικού που σχετίζεται με την κατανάλωση ενέργειας.
+Ως εκ τούτου, η Επιτροπή προτείνει καλά συντονισμένα μέτρα κυβερνοασφάλειας για την ενίσχυση της συνολικής ανθεκτικότητας του συστήματος.
+2.7. Στο σχέδιο δράσης επισημαίνεται ότι αυτό απαιτεί τόσο μεσοπρόθεσμη όσο και μακροπρόθεσμη δράση, καθώς και πλαίσιο διακυβέρνησης.
+Η Επιτροπή εξηγεί ότι σε αυτό θα συμμετέχουν πολλές κοινότητες ενδιαφερόμενων μερών, επιχειρήσεις και διεθνείς εταίροι και σημειώνει ότι η περιορισμένη δημόσια χρηματοδότηση πρέπει να χρησιμοποιείται με σύνεση και ότι απαιτούνται περισσότερες ιδιωτικές επενδύσεις.
+3.
+Γενικές παρατηρήσεις 3.1.
+Στο σχέδιο δράσης της, η Επιτροπή ορθώς εξετάζει το τεράστιο δυναμικό των ψηφιακών τεχνολογιών για την αύξηση της ευελιξίας του συστήματος ηλεκτρικής ενέργειας.
+Η ΕΟΚΕ υποστηρίζει τους στόχους αυτούς και επικροτεί τα περισσότερα από τα μέτρα που προτείνονται στο σχέδιο δράσης.
+Ειδικότερα, η ΕΟΚΕ έχει ήδη καταστήσει σαφή τη σύνδεση μεταξύ της ενεργειακής μετάβασης και του ψηφιακού μετασχηματισμού, επισημαίνοντας τα οφέλη της ψηφιοποίησης όσον αφορά την εξοικονόμηση ενέργειας, τη μείωση της ενεργειακής έντασης και την καλύτερη διαχείριση των ενεργειακών υποδομών.
+Ωστόσο, ενώ η αισιόδοξη στάση του σχεδίου δράσης αποτελεί πηγή έμπνευσης, η Επιτροπή τείνει να αγνοεί το γεγονός ότι η φυσική πραγματικότητα είναι πολύ διαφορετική από τις περιπτώσεις χρήσης ψηφιοποίησης που αναφέρονται στο σχέδιο δράσης.
+3.2. Η ΕΟΚΕ είναι της άποψης ότι οι κύριες προκλήσεις που αντιμετωπίζει ο τομέας της ενέργειας είναι οι εξής: διαφοροποίηση των πηγών ενέργειας της Ευρώπης, μείωση της εξάρτησης από τις εισαγωγές ενέργειας, διασφάλιση μιας ολοκληρωμένης εσωτερικής αγοράς ενέργειας, βελτίωση της ενεργειακής απόδοσης, ταχεία εξάπλωση του ενεργειακού δικτύου, εγγύηση της ασφάλειας του εφοδιασμού, απαλλαγή της οικονομίας από τις ανθρακούχες εκπομπές, μείωση των εκπομπών, μετάβαση σε μια οικονομία χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών, με τεχνολογίες χαμηλών ανθρακούχων εκπομπών και καθαρής ενέργειας, αύξηση και μαζική επέκταση των ανανεώσιμων πηγών ενέργειας για την επίτευξη των στόχων για το κλίμα, προώθηση της σχετικής έρευνας και εκπαίδευσης, διασφάλιση δίκαιης μετάβασης και στήριξη της κοινωνικής διάστασης της ενέργειας, όπως η μείωση της ενεργειακής φτώχειας.
+Η ψηφιοποίηση του ενεργειακού συστήματος αποτελεί τη βάση για τον σκοπό αυτό και μπορεί να συμβάλει στην αντιμετώπιση όλων αυτών των βασικών προκλήσεων. 3.3.
+Ενώ τόσο η στρατηγική προσέγγιση όσο και τα ειδικά μέτρα του σχεδίου δράσης κινούνται προς τη σωστή κατεύθυνση, η Επιτροπή δεν ενσωματώνει το σχέδιο δράσης στη γενική ενεργειακή πολιτική.
+Μια στεγανή προσέγγιση που επικεντρώνεται μόνο στην ψηφιοποίηση και αγνοεί το γενικό πλαίσιο δεν θα αποφέρει τα οφέλη που εξηγούνται σωστά στο σχέδιο δράσης. 3.4.
+Η πρόταση της Επιτροπής αποτυπώνει μια ιδανική κατάσταση που βασίζεται σε ένα καλά ανεπτυγμένο ενεργειακό σύστημα (π.χ.
+δίκτυα μεταφοράς και διανομής) και το ψηφιοποιεί.
+Ωστόσο, στην Ευρώπη, πρέπει πρώτα να αναπτυχθούν τα δίκτυα μεταφοράς και διανομής προκειμένου να καταστεί δυνατή η ανάπτυξη σύνθετης ψηφιακής τεχνολογίας.
+Ψηφιοποιούμε ατελέσφορα εάν διαχειριζόμαστε έξυπνα μια ενέργεια που δεν μπορεί να μεταφερθεί μέσω των δικτύων μεταφοράς ενέργειας.
+Επιπλέον, τεράστια ποσότητα ενέργειας σπαταλάται στα δίκτυα μεταφοράς και διανομής.
+Ακόμη και σήμερα, το κόστος της πράσινης ηλεκτρικής ενέργειας που δεν μπορεί να χρησιμοποιηθεί ή να μεταφερθεί και που πρέπει να περιοριστεί ανερχόταν σε περισσότερα από 2 δισ.
+ευρώ πριν από την ενεργειακή κρίση και ανήλθε σε πάνω από 12 δισ.
+ευρώ κατά τη διάρκεια της ενεργειακής κρίσης σε μεγάλες χώρες όπως η Γερμανία.
+Αυτή η οικονομική απώλεια θα αυξηθεί πολλές φορές, εάν δεν επεκταθούν γρήγορα τα δίκτυα ηλεκτρικής ενέργειας και οι συμβατές με το σύστημα δυνατότητες αποθήκευσης και εάν δεν βρεθούν ταυτόχρονα καλύτεροι τρόποι άμεσης χρήσης της ηλεκτρικής ενέργειας επιτόπου.
+Η ψηφιοποίηση σε αυτόν τον τομέα μπορεί να διαδραματίσει ρόλο στον εντοπισμό αυτών των απωλειών και στη χρήση των δεδομένων που προκύπτουν με αυτόν τον τρόπο για την ανάπτυξη του δικτύου. 3.5.
+Είναι αλήθεια ότι απαιτούνται σημαντικές επενδύσεις σε ενεργειακές υποδομές, προκειμένου να καταστούν ευφυή τα δίκτυα.
+Είναι επίσης αλήθεια ότι πολλά κράτη μέλη δεν παρέχουν κίνητρα για τέτοιες επενδύσεις, καθώς η νομοθεσία τους δείχνει σαφή μεροληψία έναντι των κεφαλαιουχικών δαπανών, ενώ οι επενδύσεις στην ψηφιοποίηση είναι κυρίως επιχειρησιακές δαπάνες.
+Ο συντονισμός και η παρακολούθηση των εν λόγω επενδύσεων και της σχετικής προόδου δεν θα είναι αρκετοί.
+Η ΕΟΚΕ καλεί την Ευρωπαϊκή Επιτροπή να ενσωματώσει τις ιδέες για την «προώθηση των επενδύσεων σε ψηφιακές υποδομές ηλεκτρικής ενέργειας» σε τροποποίηση του άρθρου 58 της οδηγίας (ΕΕ) 2019/944 σχετικά με τους κοινούς κανόνες για την εσωτερική αγορά ηλεκτρικής ενέργειας, διασφαλίζοντας ένα κανονιστικό πλαίσιο που θα παρέχει αποτελεσματικά κίνητρα για επενδύσεις στην ψηφιοποίηση των δικτύων ηλεκτρικής ενέργειας. 3.6.
+Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή ορθώς επισημαίνει ότι τα ψηφιακά εργαλεία διαδραματίζουν σημαντικό ρόλο στην ανάπτυξη συλλογικών συστημάτων αυτοκατανάλωσης και ενεργειακών κοινοτήτων.
+Τόσο η καθοδήγηση όσο και η προγραμματισμένη πλατφόρμα πειραματισμού μπορούν να βοηθήσουν, αλλά δεν αποτελούν τις σημαντικότερες πτυχές.
+Περισσότερα από πέντε χρόνια μετά την παρουσίαση της δέσμης μέτρων για την καθαρή ενέργεια, τόσο οι ενεργειακές κοινότητες όσο και η συλλογική αυτοκατανάλωση εξακολουθούν να διαδραματίζουν δευτερεύοντα ρόλο στα ενεργειακά συστήματα της Ευρώπης.
+Σε πολλές περιπτώσεις, οι κύριοι λόγοι είναι οι σημαντικοί γραφειοκρατικοί φραγμοί και η έλλειψη πληροφόρησης εκ μέρους των καταναλωτών και των παραγωγών.
+Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή έχει μέχρι στιγμής αγνοήσει την ύπαρξη αυτών των εμποδίων.
+Πρέπει να δοθούν κίνητρα στους Ευρωπαίους που θα τους πείσουν και θα τους ενθαρρύνουν να ψηφιοποιήσουν όλες τις δραστηριότητές τους
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..82de2278376e64b58b10981cf9f14c6099de3908
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+EL
+C 184/104
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+1.4.
+Σε γενικές γραμμές, η ΕΟΚΕ επικροτεί την πρόταση να δοθεί στους εκδότες η επιλογή δημοσίευσης δελτίων μόνο στην αγγλική γλώσσα, η οποία έχει καθιερωθεί ως κοινή γλώσσα των διεθνών επενδυτών.
+Ωστόσο, η δημοσίευση του πλήρους εγγράφου, και όχι μόνο του περιληπτικού σημειώματος, στις επίσημες γλώσσες των κρατών μελών θα ενδυναμώσει τους εγχώριους επενδυτές λιανικής.
+Η ΕΟΚΕ συμβουλεύει τους εκδότες να έχουν κατά νου ότι η χρήση εγγράφων έκδοσης «μόνο στην αγγλική γλώσσα» θα εμποδίσει την ανάπτυξη μιας εθνικής βάσης επενδυτών λιανικής.
+1.5. Η ΕΟΚΕ σημειώνει ότι η ομαδοποίηση (bundling) της επενδυτικής έρευνας με άλλες υπηρεσίες είναι πιθανό να ενισχύσει την προβολή των εισηγμένων μικρομεσαίων επιχειρήσεων (ΜΜΕ).
+Ως εκ τούτου, η ΕΟΚΕ επικροτεί την προτεινόμενη αύξηση του κατώτατου ορίου διαχωρισμού (unbundling) στα 10 δισεκατομμύρια ευρώ.
+Ωστόσο, ενδέχεται να χρειαστούν περαιτέρω μέτρα για την ενθάρρυνση της ανεξάρτητης έρευνας.
+1.6. Η ΕΟΚΕ εκτιμά ιδιαίτερα την προσέγγιση που ακολουθεί η Ευρωπαϊκή Επιτροπή ως προς τον μετριασμό της ανασφάλειας δικαίου που περιβάλλει τις απαιτήσεις γνωστοποίησης πληροφοριών.
+Ωστόσο, η πρόταση για τη δημιουργία μηχανισμού επιτήρησης των βιβλίων εντολών πέραν των ορίων μιας αγοράς (CMOBS) που θα διευκολύνει την ανταλλαγή δεδομένων του βιβλίου εντολών μεταξύ των εποπτικών αρχών ενέχει τον κίνδυνο να προκύψουν άνισοι όροι ανταγωνισμού, καθότι οι τόποι διμερών διαπραγματεύσεων δεν θα εμπίπτουν στο πεδίο εφαρμογής του καθεστώτος υποβολής εκθέσεων.
+2. Ιστορικό 2.1.
+Στις 7 Δεκεμβρίου 2022, η Ευρωπαϊκή Επιτροπή εξέδωσε ένα σύνολο προτάσεων (1) σχετικό με μέτρα για την περαιτέρω ανάπτυξη της Ένωσης Κεφαλαιαγορών της ΕΕ.
+Μέρος της δέσμης μέτρων —η νέα πράξη για την εισαγωγή στο χρηματιστήριο— αποσκοπεί στη μείωση του φόρτου που βαρύνει τις εταιρείες κάθε μεγέθους, και δη τις ΜΜΕ, ώστε να έχουν καλύτερη πρόσβαση στη χρηματοδότηση μέσω της εισαγωγής σε χρηματιστήρια. 2.2.
+Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή σημειώνει ότι οι κεφαλαιαγορές της ΕΕ παραμένουν κατακερματισμένες και ανεπαρκώς ανεπτυγμένες ως προς το μέγεθός τους.
+Μελέτες δείχνουν ότι ο συνολικός αριθμός εισηγμένων εταιρειών σε αγορές ανάπτυξης ΜΜΕ στην Ευρώπη αυξήθηκε ελάχιστα από το 2014 (2), παρά το γεγονός ότι οι εισηγμένες στο χρηματιστήριο εταιρείες αποκόμισαν σαφή οφέλη, όπως καταδεικνύεται από την αύξηση της αποτίμησής τους βάσει της αγοράς.
+Σε γενικές γραμμές, οι εισηγμένες εταιρείες αυξάνουν τα έσοδά τους, δημιουργούν περισσότερες θέσεις εργασίας και εμφανίζουν αύξηση στα στοιχεία του ισολογισμού τους με ταχύτερο ρυθμό από αυτόν τον μη εισηγμένων ανάλογων εταιρειών.
+Πολυάριθμες μελέτες καταδεικνύουν με σαφήνεια τις μη ικανοποιητικές συνθήκες που αντιμετωπίζουν οι ΜΜΕ όσον αφορά τις αρχικές δημόσιες προσφορές στην Ευρώπη. 2.3.
+Η πράξη για την εισαγωγή στο χρηματιστήριο ορίζει απλούστερους και βελτιωμένους κανόνες εισαγωγής σε χρηματιστήριο, ιδίως για τις ΜΜΕ, ενώ παράλληλα επιδιώκει να μην θέσει σε κίνδυνο την προστασία των επενδυτών και την ακεραιότητα της αγοράς. 2.4.
+Η πράξη υποστηρίζει ότι αποφέρει σημαντική μείωση του κόστους και ότι συμβάλει στην αύξηση του αριθμού των αρχικών δημόσιων προσφορών στην ΕΕ.
+Με τη θέσπιση απλούστερων κανόνων για τα ενημερωτικά δελτία θα είναι πιο εύκολη και οικονομική η εισαγωγή εταιρειών σε χρηματιστήρια.
+Η δυνατότητα των εταιρειών να χρησιμοποιούν δομές μετοχών με πολλαπλά δικαιώματα ψήφου όταν εισέρχονται για πρώτη φορά σε αγορές ανάπτυξης ΜΜΕ προσφέρει στους ιδιοκτήτες της εταιρείας την ευκαιρία να στηρίζουν το όραμα της εταιρείας τους.
+2.5. Η θέσπιση αναλογικότερων κανόνων σχετικά με την κατάχρηση αγοράς θα οδηγήσει σε μεγαλύτερη σαφήνεια και ασφάλεια δικαίου για τις εισηγμένες εταιρείες όσον αφορά τη συμμόρφωση με βασικές απαιτήσεις γνωστοποίησης πληροφοριών.
+Η προτεινόμενη πράξη για την εισαγωγή σε χρηματιστήριο έχει ως στόχο να βελτιώσει την παροχή και τη διανομή της επενδυτικής έρευνας για τις επιχειρήσεις μεσαίας κεφαλαιοποίησης και τις ΜΜΕ, το οποίο με τη σειρά αναμένεται να στηρίξει την εισαγωγή τους στις δημόσιες αγορές.
+2.6.
+Άλλα προσδοκώμενα οφέλη είναι τα εξής:
+— περισσότερο συνοπτικές, επίκαιρες, συγκρίσιμες και εύχρηστες εταιρικές πληροφορίες για επενδυτές· — καλύτερη κάλυψη της έρευνας μετοχών, συμβάλλοντας στη λήψη επενδυτικών αποφάσεων· — αποτελεσματικότερη εποπτεία χάρη σε σαφέστερους κανόνες καταχώρισης και βελτιωμένα μέσα διερεύνησης περιπτώσεων κατάχρησης της αγοράς·
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package [Ένωση κεφαλαιαγορών: δέσμη προτάσεων για την εκκαθάριση, την αφερεγγυότητα και την εισαγωγή σε χρηματιστήριο].
+Τελική έκθεση της ομάδας τεχνικών εμπειρογνωμόνων των ενδιαφερόμενων μερών (Technical Expert Stakeholder Group — TESG) για τις ΜΜΕ, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again [Ενδυναμώνοντας τις κεφαλαιαγορές της ΕΕ για τις ΜΜΕ — Πώς μπορεί να ξαναγίνει ελκυστική η εισαγωγή στο χρηματιστήριο].
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8f04d2490d729b24870429d62ea59d8a2a202528
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 184/105
+— πιο τυποποιημένα ενημερωτικά δελτία, τα οποία θα είναι πιο εύχρηστα για τις εποπτικές αρχές. 2.7.
+Σε συμμόρφωση με τους περιβαλλοντικούς, κοινωνικούς και σχετικούς με τη διακυβέρνηση (ΠΚΔ) στόχους πολιτικής, με την πράξη για την εισαγωγή σε χρηματιστήριο θα επιδιωχθεί οι εταιρείες που εκδίδουν ομόλογα ΠΚΔ χαρακτήρα να περιλαμβάνουν σχετικές πληροφορίες ΠΚΔ στην τεκμηρίωση εισαγωγής ώστε να διευκολύνουν την αξιολόγηση της εγκυρότητας των αξιώσεων ΠΚΔ από επενδυτές.
+Οι εταιρείες που εκδίδουν μετοχικούς τίτλους θα μπορούν να ανατρέχουν στις ήδη δημοσιευμένες —και συνεπώς δημοσίως διαθέσιμες— πληροφορίες ΠΚΔ στην τεκμηρίωση εισαγωγής. 3.
+Γενικές παρατηρήσεις Ευκαιρία για βελτιωμένη πρόσβαση των εταιρειών στη διαδικασία εισαγωγής στις δημόσιες αγορές της ΕΕ 3.1.
+Η ΕΟΚΕ υποστηρίζει ότι η αύξηση της χρηματοδότησης των ευρωπαϊκών εταιρειών από τη διάθεση μετοχών είναι καθοριστικής σημασίας για τη διασφάλιση της μακροπρόθεσμης ανάκαμψης μετά την πανδημία COVID-19 και για την οικοδόμηση ενός ανθεκτικού ενωσιακού οικονομικού συστήματος στο πλαίσιο του συνεχιζόμενου πολέμου της Ρωσίας κατά της Ουκρανίας.
+Για τον σκοπό αυτό, οι υποδομές των χρηματοπιστωτικών αγορών είναι καίριας σημασίας ως προς την αποδέσμευση των επενδυτικών ροών που απαιτούνται για την ανακεφαλαιοποίηση της οικονομίας. 3.2.
+Οι προηγμένες δημόσιες αγορές είναι επίσης σημαντικές για την κοινότητα των επενδυτών λιανικής.
+Οι Ευρωπαίοι διαθέτουν στους τραπεζικούς λογαριασμούς τους 11 τρισεκατομμύρια ευρώ σε μετρητά και καταθέσεις (3).
+Το μερίδιο των καταθέσεων των νοικοκυριών επί συνόλου των περιουσιακών στοιχείων είναι το τριπλάσιο των νοικοκυριών στις ΗΠΑ.
+Καθώς δεν κινητοποιεί τους τελικούς επενδυτές να διοχετεύουν τα κεφάλαιά τους στις ευρωπαϊκές κεφαλαιαγορές, η ΕΕ δεν αξιοποιεί πλήρως τις συγκεντρώσεις κεφαλαίων της προς όφελος των επιχειρήσεών της.
+Οι διαχειριστές περιουσιακών στοιχείων θα πρέπει να αποκτήσουν μεγαλύτερη εμπιστοσύνη στις προοπτικές της ευρωπαϊκής αγοράς μετοχών, και οι Ευρωπαίοι επενδυτές λιανικής θα πρέπει να διαθέτουν περισσότερες επιλογές για την ανάπτυξη του χαρτοφυλακίου τους.
+Για να επιτευχθεί κάτι τέτοιο, θα πρέπει να διασφαλιστεί η εισαγωγή διαφοροποιημένων εκδοτών υψηλού επιπέδου στις δημόσιες αγορές της ΕΕ. 3.3.
+Σε περιόδους οικονομικής δυστοκίας των επιχειρήσεων, αβεβαιότητας ως προς την πορεία της οικονομίας, και ιδίως αυξανόμενου κόστους εξυπηρέτησης του χρέους, τα ίδια κεφάλαια λειτουργούν σταθεροποιητικά και ως απόθεμα ασφαλείας έναντι μελλοντικών κλυδωνισμών. 3.4.
+Η ΕΟΚΕ σημειώνει επίσης ότι η χρηματοδότηση μέσω ίδιων κεφαλαίων από τα ευρωπαϊκά νοικοκυριά στις ευρωπαϊκές επιχειρήσεις συμβάλλει στη διασφάλιση της ανοιχτής στρατηγικής αυτονομίας της ΕΕ στο πλέον βασικό επίπεδο: κυριότητα των περιουσιακών στοιχείων και άσκηση εταιρικού ελέγχου.
+Η εξαγορά βασικών ευρωπαϊκών επιχειρήσεων με συνέπεια τον έλεγχό τους εκτός της ΕΕ και ιδίως την άσκηση επιρροής από χώρες με αξίες που διαφέρουν από αυτές της Ευρώπης, αποτελεί σοβαρό κίνδυνο για την οικονομική και πολιτική σταθερότητα της ΕΕ.
+Παρεμποδίζεται επίσης η ανάπτυξη του χρηματοοικονομικού συστήματος εντός της ΕΕ, το οποίο είναι προσανατολισμένο στις ανάγκες της ΕΕ.
+Παραδείγματος χάρη, οι χρηματοπιστωτικές συναλλαγές στην ΕΕ εξακολουθούν να κυριαρχούνται από επενδυτικές τράπεζες από τρίτες χώρες (4). 3.5.
+Οι νέες και καινοτόμες επιχειρήσεις που βρίσκονται στην πρώτη γραμμή της πράσινης και της ψηφιακής μετάβασης θα πρέπει να παροτρύνονται να επιδιώκουν την εισαγωγή τους στις ευρωπαϊκές αγορές μετοχών και να λαμβάνουν την άκρως αναγκαία χρηματοδότηση μέσω της έκδοσης δημοσίως διαπραγματεύσιμων μετοχών, καθώς αυτός είναι ο πιο βιώσιμος τρόπος να βοηθήσουμε αυτές τις εταιρείες να εκμεταλλευτούν πλήρως το δυναμικό τους και να δημιουργήσουν θέσεις απασχόλησης. 3.6.
+Η απότομη αύξηση του πληθωρισμού οδηγεί σε αυξημένη επιθυμία για επενδύσεις σε μετοχές, ιδίως μεταξύ καταρτισμένων επενδυτών λιανικής.
+Οι ευρωπαϊκές αγορές μετοχών μπορεί να γίνουν ο χώρος όπου αυτές οι εισροές επενδύσεων θα διοχετεύονται στους βασικούς οικονομικούς τομείς στους οποίους οι επιχειρήσεις επιτυγχάνουν ικανοποιητικές αποδόσεις.
+Ταυτόχρονα, η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι είναι καίριας σημασίας να αποκτήσει η ΕΕ ορθούς και ισχυρούς κανόνες διαπραγμάτευσης ώστε να αξιοποιήσει το πλήρες δυναμικό των κεφαλαιαγορών της.
+Τα διδάγματα που αντλήθηκαν από την χρηματοοικονομική κρίση έδειξαν ότι ΕΕ οφείλει να προστατεύει τις αγορές με δικαιοσύνη, ακεραιότητα, ανθεκτικότητα και διαφάνεια, εξασφαλίζοντας παράλληλα το υψηλότερο επίπεδο προστασίας των επενδυτών.
+3.7. Από ανάλυση που διενεργήθηκε σε 14 κράτη μέλη προκύπτει ότι έως 17 000 μεγάλες εταιρείες πληρούν τις προϋποθέσεις να εισαχθούν σε χρηματιστήριο, αλλά δεν το επιδιώκουν (5).
+Η ΕΟΚΕ διαβλέπει τον κίνδυνο —αν η ΕΕ δεν ενθαρρύνει νέες εισαγωγές σε χρηματιστήρια μετοχών—, οι κεφαλαιαγορές μας να δουν τις συναλλαγές να συρρικνώνονται καθώς οι επενδυτές θα επιλέξουν να διαφοροποιήσουν το χαρτοφυλάκιό τους διεθνώς, σε περίπτωση που δεν υπάρχει επαρκής προσφορά τίτλων στους οποίους μπορούν να επενδύσουν εντός της ΕΕ. 3.8.
+Μια νέα γενιά Ευρωπαίων εισέρχεται στην αγορά επενδύσεων λιανικής με γνώμονα τη βιωσιμότητα (δηλαδή με βάση τα κριτήρια ΠΚΔ).
+Ταυτόχρονα, πολλοί οικονομικοί φορείς κινούνται προς την κατεύθυνση των πράσινων στόχων, παρακινούμενοι από τις πολιτικές της Ευρωπαϊκής Πράσινης Συμφωνίας.
+Η ΕΟΚΕ θεωρεί ότι αυτός ο συνδυασμός παραγόντων μπορεί ενδεχομένως να
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Επεξήγηση στατιστικών στοιχείων.
+Ετήσια έκθεση στατιστικών στοιχείων της ΕΑΚΑΑ με τίτλο EU securities markets [Η αγορά κινητών αξιών της ΕΕ], 2020, σ. 40.
+Έκθεση της εταιρείας συμβούλων Oxera με τίτλο Primary and secondary equity markets in EU [Πρωτογενείς και δευτερογενείς αγορές μετοχών στην ΕΕ], 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3f01ca22128bb4def44a9593e5b4ae7e9b25a980
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-112.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/108
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+4.8.
+Η έρευνα μετοχών αποτελεί βασικό στοιχείο της ανάπτυξης ενός υγιούς οικοσυστήματος για τη χρηματοδότηση των ΜΜΕ μέσω μετοχικών κεφαλαίων.
+Για να συμπληρωθούν οι υφιστάμενοι ερευνητικοί δίαυλοι, η έγκριση της ομαδοποίησης της έρευνας των ΜΜΕ είναι πιθανό να αυξήσει την παραγωγή και τη διανομή ερευνητικών εκθέσεων.
+Η ΕΟΚΕ επιδοκιμάζει την προτεινόμενη αύξηση του ορίου διαχωρισμού σε 10 δισεκατομμύρια ευρώ.
+Κατ’ αυτόν τον τρόπο θα διορθωθεί η μειωμένη κάλυψη και προβολή των ΜΜΕ λόγω της οδηγίας MiFID II (12).
+Ωστόσο, η ΕΟΚΕ επισημαίνει ότι η παραγωγή έρευνας μετοχών παρουσιάζει υψηλότερο βαθμό συγκέντρωσης στα μεγαλύτερα χρηματοπιστωτικά ιδρύματα.
+Λόγω του μεγέθους τους, οι πολύ μεγάλες χρηματιστηριακές εταιρείες έχουν μεγαλύτερη ευχέρεια απ’ όσο οι χρηματιστηριακές εταιρείες μικρού ή μεσαίου μεγέθους να καθορίζουν αμελητέες αμοιβές και/ή να χρησιμοποιούν την εκτέλεση συναλλαγών με σκοπό τη διασταυρούμενη επιδότηση της έρευνας (13).
+Επιπλέον, οι μεγάλες χρηματιστηριακές εταιρείες ενδιαφέρονται κυρίως για την παροχή έρευνας σχετικά με τις εταιρείες υψηλής κεφαλαιοποίησης, με αποτέλεσμα οι ΜΜΕ ενδεχομένως να υποεξυπηρετούνται.
+Η μεγάλη πλειονότητα των εκδοτών (14) αναφέρουν ότι η οδηγία MiFID II έχει μειώσει την κάλυψη και την προβολή των ΜΜΕ. Η ΕΟΚΕ κρίνει σαφώς απαραίτητο να ληφθούν και άλλα μέτρα για την ενθάρρυνση της ανεξάρτητης έρευνας, με βάση τις βέλτιστες πρακτικές στην Ευρώπη (15). 4.9.
+Κατά το στάδιο μετά τις αρχικές δημόσιες προσφορές, οι εισηγμένες σε χρηματιστήριο εταιρείες θα πρέπει να είναι υποδειγματικές ως προς τη διαφάνεια, και η προστασία των συμφερόντων των μετόχων μειοψηφίας θα πρέπει να αποτελεί κορυφαία προτεραιότητα.
+Αν οι μέτοχοι διατρέχουν τον κίνδυνο άδικης μεταχείρισης ή ανεπαρκούς προστασίας όταν η εταιρεία εισέρχεται στο χρηματιστήριο, η εμπιστοσύνη τους στις κεφαλαιαγορές της ΕΕ δεν θα ενισχυθεί.
+Η ΕΟΚΕ εκτιμά ιδιαίτερα την προσέγγιση που ακολουθεί η Ευρωπαϊκή Επιτροπή για τον μετριασμό της ανασφάλειας δικαίου που περιβάλλει τις απαιτήσεις γνωστοποίησης, μέσω των ειδικών τροποποιήσεων του κανονισμού για την κατάχρηση της αγοράς. 4.10.
+Η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι το υφιστάμενο πλαίσιο ειδικών αιτημάτων σε εικαζόμενες περιπτώσεις κατάχρησης της αγοράς είναι μάλλον κατάλληλο και επαρκές για την ύπαρξη αποτελεσματικής εποπτείας, λαμβάνοντας παράλληλα υπόψη ότι πολλές εποπτικές αρχές θεωρούν σκόπιμη την ενίσχυση της ανταλλαγής δεδομένων του βιβλίου εντολών μέσω του μηχανισμού επιτήρησης των βιβλίων εντολών πέραν των ορίων μιας αγοράς.
+Το πεδίο εφαρμογής του εν λόγω μηχανισμού στην πρόταση κανονισμού ενδέχεται να ενέχει τον κίνδυνο άνισων όρων ανταγωνισμού, καθότι οι τόποι διμερούς διαπραγμάτευσης δεν θα συμπεριληφθούν στον μηχανισμό. 4.11.
+Η ΕΟΚΕ ενθαρρύνει σθεναρά την ταχύτερη προώθηση άλλων εν εξελίξει πρωτοβουλιών που συμβάλλουν στη βελτίωση της ελκυστικότητας των δημόσιων αγορών.
+Η ΕΟΚΕ έχει εκδώσει σειρά γνωμοδοτήσεων που αφορούν προηγούμενες, τρέχουσες και αναμενόμενες νομοθετικές πρωτοβουλίες (16).
+Η ταχεία πρόοδος όσον αφορά την Ένωση Κεφαλαιαγορών θα πρέπει να συνεχιστεί παρά τις γεωπολιτικές προκλήσεις· μια ισχυρή Ένωση Κεφαλαιαγορών χρειάζεται περισσότερο από ποτέ ακριβώς επειδή υπάρχουν αυξανόμενοι κίνδυνοι οικονομικής και κοινωνικής αστάθειας.
+Βρυξέλλες, 23 Μαρτίου 2023.
+H Πρόεδρος της Ευρωπαϊκής Οικονομικής και Κοινωνικής Επιτροπής Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+Οδηγία για τις αγορές χρηματοπιστωτικών μέσων.
+Έκθεση της Oxera με τίτλο Unbundling: what’s the impact on equity research?
+[Ποιος είναι ο αντίκτυπος του διαχωρισμού στην έρευνα μετοχών;], 2019.
+Τελική έκθεση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής με τίτλο The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research [Ο αντίκτυπος των κανόνων της οδηγίας MiFID II στη σχετική με το σταθερό εισόδημα και τις ΜΜΕ επενδυτική έρευνα], 2020.
+Βλ. τη μη κερδοσκοπική πρωτοβουλία «Lighthouse» του Instituto Español de Analistas Financieros.
+ΕΕ C 155 της 30.4.2021, σ.
+20· ΕΕ C 290 της 29.7.2022, σ.
+58· ΕΕ C 177 της 18.5.2016, σ.
+9· ΕΕ C 10 της 11.1.2021, σ.
+30· ΕΕ C 341 της 24.8.2021, σ.
+41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..517df7733f1fbb91774bf8ac346c060363f96a39
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 184/109
+Γνωμοδότηση της Ευρωπαϊκής Οικονομικής και Κοινωνικής Επιτροπής με θέμα «Ανακοίνωση της Επιτροπής προς το Ευρωπαϊκό Κοινοβούλιο, το Συμβούλιο, την Ευρωπαϊκή Οικονομική και Κοινωνική Επιτροπή και την Επιτροπή των Περιφερειών — Διασφάλιση της διαθεσιμότητας και της οικονομικής προσιτότητας των λιπασμάτων» [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Εισηγητής: ο κ.
+Arnold PUECH d’ALISSAC Αίτηση γνωμοδότησης
+Ευρωπαϊκή Επιτροπή, 9.12.2022
+Νομική βάση
+Άρθρο 304 της Συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+Αρμόδιο τμήμα
+Γεωργία, αγροτική ανάπτυξη, περιβάλλον
+Υιοθετήθηκε από το τμήμα
+9.3.2023
+Υιοθετήθηκε από την ολομέλεια
+23.3.2023
+Σύνοδος ολομέλειας αριθ.
+577
+Αποτέλεσμα της ψηφοφορίας (υπέρ/κατά/αποχές)
+170/3/4
+1.
+Συμπεράσματα και συστάσεις 1.1.
+Η Ευρωπαϊκή Οικονομική και Κοινωνική Επιτροπή (ΕΟΚΕ) επικροτεί την ανακοίνωση της Επιτροπής σχετικά με τη διασφάλιση της διαθεσιμότητας και της οικονομικής προσιτότητας των λιπασμάτων, καθώς η παγκόσμια κρίση στον τομέα των λιπασμάτων, η οποία ξεκίνησε στις αρχές του 2021 και επιδεινώθηκε μετά τον πόλεμο στην Ουκρανία, είναι ιδιαίτερα οξεία στην Ευρώπη, όπου οι γεωργοί βρίσκονται αντιμέτωποι όχι μόνο με πρωτοφανείς τιμές αλλά και με ελλείψεις εφοδιασμού.
+Η τρέχουσα κατάσταση αποτελεί απειλή για την ευρωπαϊκή γεωργία και την παγκόσμια επισιτιστική ασφάλεια. 1.2.
+Η ΕΟΚΕ τονίζει ότι απαιτούνται επείγουσες εγχώριες δράσεις προκειμένου να περιοριστούν οι επιπτώσεις της κρίσης στον τομέα των λιπασμάτων.
+Εκτός από τη δυνατότητα άμεσης στήριξης των περισσότερο πληττόμενων παραγωγών αζώτου και γεωργών μέσω κρατικών ενισχύσεων (επιλογή η οποία πρέπει να λαμβάνει υπόψη δημοσιονομικούς περιορισμούς, ενέχει τον κίνδυνο στρεβλώσεων του ανταγωνισμού και πρέπει να υπόκειται σε προϋποθέσεις), η ΕΟΚΕ θεωρεί ότι απαιτούνται διορθωτικά μέτρα για τη βελτίωση της λειτουργίας της αγοράς λιπασμάτων της ΕΕ, καθώς είναι πιθανό αυτά τα μέτρα να έχουν μεγαλύτερο αντίκτυπο στους γεωργούς και να είναι οικονομικά αποδοτικότερα για τους φορολογουμένους.
+1.3. Προκειμένου να αντιμετωπιστεί το ζήτημα του εφοδιασμού με λιπάσματα αλλά και των τιμών τους μέσω της διευκόλυνσης των εισαγωγών και του εγχώριου ανταγωνισμού, η ΕΟΚΕ συνιστά τη λήψη μέτρων που περιλαμβάνουν την αναστολή των εισαγωγικών δασμών της ΕΕ για όλα τα λιπάσματα, τη διευκόλυνση της εφοδιαστικής λιπασμάτων και την παροχή ευελιξίας στο ρυθμιστικό πλαίσιο.
+1.4. Η ΕΟΚΕ θεωρεί επίσης ότι απαιτούνται μεσοπρόθεσμα μέτρα για τον περιορισμό της εξάρτησης της ΕΕ από τα εισαγόμενα ανόργανα λιπάσματα και τη μείωση του περιβαλλοντικού αποτυπώματος της λίπανσης των καλλιεργειών.
+Στόχος τους θα πρέπει να είναι ο περιορισμός της χρήσης λιπασμάτων μέσω της ενίσχυσης της αποδοτικής χρήσης των θρεπτικών στοιχείων των φυτών, της μερικής υποκατάστασης των συνθετικών λιπασμάτων από ανακυκλωμένη ζωική κοπριά και άλλα απόβλητα, και της βελτίωσης της αυτάρκειας της Ευρώπης όσον αφορά την παραγωγή λιπασμάτων, σε μια προοπτική αγροοικολογικού μετασχηματισμού της γεωργίας. 1.5.
+Η ΕΟΚΕ χαιρετίζει την εξαγγελία σύστασης ενός νέου παρατηρητηρίου της αγοράς λιπασμάτων, που προβλέπεται για το 2023, δεδομένου ότι έχει καθοριστική σημασία να αυξηθεί το επίπεδο διαφάνειας στην ευρωπαϊκή αγορά λιπασμάτων χάρη στην τακτική δημοσίευση αντιπροσωπευτικών τιμών της εσωτερικής αγοράς και στην ανάπτυξη δημόσιων στατιστικών για την παραγωγή και την κατανάλωση λιπασμάτων.
+1.6. Η ΕΟΚΕ ζητεί επίσης να ληφθούν υπόψη, κατά την έγκριση νέων μέτρων, οι κοινωνικές πτυχές που σχετίζονται με τους γεωργούς (οι οποίοι επηρεάζονται σε μεγάλο βαθμό από τις τιμές των λιπασμάτων), τους καταναλωτές τροφίμων (οι οποίοι βρίσκονται αντιμέτωποι με τον πληθωρισμό των τιμών των τροφίμων) και τους εργαζομένους στη βιομηχανία.
+1.7. Στη διεθνή σκηνή, η ΕΟΚΕ καλεί την ΕΕ να εντείνει τις δράσεις κατά της παγκόσμιας επισιτιστικής ανασφάλειας, μεταξύ άλλων, μέσω της προώθησης της διαφάνειας, της διαθεσιμότητας και της αποτελεσματικής χρήσης των λιπασμάτων.
+Το παγκόσμιο εμπόριο λιπασμάτων θα πρέπει να διευκολυνθεί με τη διατήρηση ανοικτών αγορών, την αποφυγή εξαγωγικών περιορισμών και απαγορεύσεων, την αύξηση της παραγωγής λιπασμάτων στην Ευρώπη και την επέκταση των οδών εφοδιαστικής.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..44e4bf5f85ae8d98ff06b3ee4c905057065bdc73
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-114.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/110
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+2.
+Εισαγωγή και ιστορικό 2.1.
+Τα λιπάσματα αποτελούνται από τρία απαραίτητα για την ανάπτυξη των φυτών θρεπτικά στοιχεία: άζωτο (N), φώσφορο (P) και κάλιο (K).
+2.2. Τα λιπάσματα αποτελούν βασική εισροή για το μεγαλύτερο μέρος της σημερινής γεωργικής παραγωγής.
+Η διαθεσιμότητα και η οικονομική προσιτότητά τους διαδραματίζουν ζωτικό ρόλο στην επισιτιστική ασφάλεια.
+Από τις αρχές του 2021, υπάρχει παγκόσμια κρίση στον τομέα των ανόργανων λιπασμάτων —αρχικά λόγω της αύξησης της ζήτησης στο πλαίσιο της ανάκαμψης μετά την πανδημία COVID-19—, η οποία επιδεινώθηκε περαιτέρω από την εισβολή της Ρωσίας στην Ουκρανία λόγω των περιορισμών στον εφοδιασμό από τρεις βασικούς προμηθευτές λιπασμάτων παγκοσμίως, τη Ρωσία, τη Λευκορωσία και την Ουκρανία. 2.3.
+Η κρίση στον τομέα των λιπασμάτων είναι ιδιαίτερα οξεία στην Ευρώπη, δεδομένου ότι i) η ΕΕ είναι μεγάλος καθαρός εισαγωγέας λιπασμάτων· ii) η αγορά λιπασμάτων της ΕΕ για το άζωτο και τον φώσφορο προστατεύεται από εισαγωγικούς δασμούς που αυξάνουν τις εγχώριες τιμές πάνω από τις παγκόσμιες τιμές· iii) οι εισαγωγές λιπασμάτων της ΕΕ από τη Ρωσία, τη Λευκορωσία και την Ουκρανία, οι οποίες προηγουμένως αντιπροσώπευαν το 43 % των εισαγωγών της ΕΕ, μειώθηκαν σημαντικά από τον Μάρτιο του 2022, παρά την επίσημη πολιτική της ΕΕ για τη μη απαγόρευση των εισαγωγών τροφίμων και λιπασμάτων από τη Ρωσία. 2.4.
+Οι εγχώριες τιμές των λιπασμάτων αυξήθηκαν σε επίπεδα ρεκόρ (οι τιμές του ανόργανου αζώτου τριπλασιάστηκαν τον Νοέμβριο 2022 έναντι του Ιανουαρίου 2021).
+Σε συνδυασμό με την περιορισμένη προσφορά και τις καθυστερημένες αγορές, αυτό οδήγησε σε σημαντική μείωση της χρήσης λιπασμάτων της ΕΕ για τη συγκομιδή του 2022 (1), καθώς και σε πιθανή έλλειψη σε αρκετά κράτη μέλη την άνοιξη του 2023, με αντίκτυπο στη συγκομιδή του 2023. 2.5.
+Τούτο συμβαίνει στο πλαίσιο της Ευρωπαϊκής Πράσινης Συμφωνίας και της στρατηγικής «Από το αγρόκτημα στο πιάτο» (2), όπως δημοσιεύτηκε από την Ευρωπαϊκή Επιτροπή τον Μάιο του 2020, συμπεριλαμβανομένων των προτεινόμενων στόχων σε επίπεδο ΕΕ ώστε «να μειωθούν οι απώλειες θρεπτικών ουσιών τουλάχιστον κατά 50 %, διασφαλίζοντας παράλληλα ότι δεν θα υπάρξει υποβάθμιση της γονιμότητας του εδάφους», μειώνοντας με τον τρόπο αυτό τη «χρήση λιπασμάτων τουλάχιστον κατά 20 % έως το 2030». 3.
+Γενικές παρατηρήσεις 3.1.
+Η ΕΟΚΕ τονίζει ότι τα εύκολα διαθέσιμα και οικονομικά προσιτά λιπάσματα είναι απαραίτητα για τη γεωργική παραγωγή και την επισιτιστική ασφάλεια στην Ευρώπη και παγκοσμίως.
+Οι ελλείψεις λιπασμάτων και οι υπερβολικές τιμές τους οδηγούν σε μειωμένη απόδοση των καλλιεργειών, θέτουν σε κίνδυνο την παραγωγή τροφίμων και συμβάλλουν στον πληθωρισμό των τιμών των τροφίμων σε βάρος των Ευρωπαίων πολιτών και της ανθρωπότητας. 3.2.
+Η τρέχουσα κρίση στις αγορές λιπασμάτων αποτελεί ιδιαίτερη απειλή για τις χώρες χαμηλού εισοδήματος, οι οποίες πλήττονται έντονα από την επισιτιστική ανασφάλεια.
+Αποτελεί επίσης απειλή για την Ευρώπη, όπου οι ευάλωτες ομάδες αντιμετωπίζουν ήδη προκλήσεις όσον αφορά την οικονομική προσιτότητα των τροφίμων, η δε κρίση στον τομέα των λιπασμάτων μπορεί να οδηγήσει σε μείωση της συγκομιδής, επηρεάζοντας έτσι την παγκόσμια επισιτιστική ασφάλεια, καθώς η ΕΕ είναι σημαντικός παραγωγός και εξαγωγέας σιτηρών.
+3.3. Η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι η παγκόσμια έλλειψη λιπασμάτων δεν οφείλεται μόνο στην υψηλή τιμή του φυσικού αερίου, αλλά και στην ανισορροπία μεταξύ προσφοράς και ζήτησης και στους υλικοτεχνικούς περιορισμούς.
+Στην ΕΕ, αυτό επιδεινώνεται περαιτέρω από το υψηλό επίπεδο εξάρτησης της ηπείρου από τις εισαγωγές ορυκτών λιπασμάτων, τους εισαγωγικούς δασμούς της ΕΕ και τον πόλεμο στην Ουκρανία.
+Επείγουσες εγχώριες δράσεις 3.4.
+Παρά τις υψηλές τιμές των λιπασμάτων, η ανταγωνιστικότητα κόστους αρκετών παραγωγών αζωτούχων λιπασμάτων στην ΕΕ φαίνεται να έχει επηρεαστεί από τις εξαιρετικά υψηλές τιμές του φυσικού αερίου στην Ευρώπη, η οποία έφτασε στο επταπλάσιο του επιπέδου των ΗΠΑ έναντι του τριπλάσιου το 2021.
+Εκτός από την κατά προτεραιότητα πρόσβαση στο φυσικό αέριο σε περίπτωση ελεγχόμενης διανομής του αερίου, μπορεί να είναι χρήσιμη η κατά περίπτωση χορήγηση ειδικής στήριξης στη βιομηχανία αζώτου της ΕΕ, προκειμένου να μεγιστοποιηθεί η χρήση των υφιστάμενων παραγωγικών ικανοτήτων, όπως αυτό καθίσταται δυνατό από το τροποποιημένο προσωρινό πλαίσιο κρίσης της ΕΕ για τη λήψη μέτρων κρατικής ενίσχυσης.
+Στο πλαίσιο αυτό, απαιτούνται οικονομικές και κοινωνικές προϋποθέσεις για την αποφυγή απροσδόκητων επιπτώσεων, καθότι ορισμένοι παρασκευαστές λιπασμάτων είδαν τα κέρδη τους να αυξάνονται την επαύριο της κρίσης στον τομέα των λιπασμάτων.
+(1)
+(2)
+Σύμφωνα με την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, «ο συνδυασμός της ξηρασίας και των υψηλών τιμών των λιπασμάτων που είχε ως αποτέλεσμα χαμηλότερα ποσοστά χρήσης, ιδίως φωσφόρου και καλίου, (...) συνέβαλε στη μείωση των αποδόσεων» και στη μείωση κατά 8 % στη συγκομιδή σιτηρών της ΕΕ το 2022 έναντι του 2021.
+Πηγή: Short-term outlook for agricultural markets (Βραχυπρόθεσμες προοπτικές για τις γεωργικές αγορές), Ευρωπαϊκή Επιτροπή, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, της 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5a6ce43cc905f9b743410b5bfa8144ce5a72fcb8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-115.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 184/111
+3.5.
+Οι χρήστες λιπασμάτων, και ιδίως οι γεωργοί αροτραίων καλλιεργειών και οι ειδικοί των μεικτών εκμεταλλεύσεων και της κτηνοτροφίας, που αντιπροσωπεύουν το 62 % των δαπανών της ΕΕ για λιπάσματα και το 69 % της κατανάλωσης αζώτου στην ΕΕ (3), έχουν πληγεί σοβαρά από την τρέχουσα κρίση.
+Αντιμετωπίζουν έλλειψη ρευστότητας για την αγορά λιπασμάτων πριν από τη συγκομιδή, καθώς και συμπίεση τιμής-κόστους, δεδομένου ότι οι υψηλότερες τιμές των γεωργικών προϊόντων ενδέχεται να μην αντισταθμίσουν τις επιπτώσεις των αυξημένων τιμών των λιπασμάτων και άλλων γεωργικών εισροών (4).
+Ως εκ τούτου, η στοχευμένη στήριξη των χρηστών λιπασμάτων μπορεί να συμβάλει στην αντιμετώπιση της κρίσης, όπως καθίσταται δυνατό από το τροποποιημένο προσωρινό πλαίσιο κρίσης της ΕΕ για τη λήψη μέτρων κρατικής ενίσχυσης. 3.6.
+Ωστόσο, υπάρχουν ισχυρά δημοσιονομικά όρια και αντικρουόμενες προτεραιότητες όσον αφορά τη χρηματοδοτική στήριξη με τη χρήση του γεωργικού αποθεματικού της ΕΕ ύψους 450 εκατ.
+ευρώ για το οικονομικό έτος 2023.
+Η χρηματοδότηση τέτοιων δράσεων μέσω των εθνικών στρατηγικών σχεδίων της ΚΓΠ επίσης δεν αποτελεί κατάλληλη επιλογή, δεδομένου ότι μόλις εγκρίθηκαν και απαιτούν μακρύ χρονικό διάστημα για την τροποποίησή τους.
+Εναλλακτικά, η χρήση κρατικών ενισχύσεων αυξάνει τόσο τους εθνικούς δημοσιονομικούς περιορισμούς όσο και τον κίνδυνο σημαντικών στρεβλώσεων του ανταγωνισμού μεταξύ γεωργών από διαφορετικά κράτη μέλη.
+Αυτό καταδεικνύεται από το γεγονός ότι, μέχρι στιγμής, μόνο τρία κράτη μέλη έχουν εφαρμόσει καθεστώτα ενισχύσεων για την αγορά λιπασμάτων από γεωργούς, συνολικού προϋπολογισμού 855 εκατ.
+ευρώ. 3.7.
+Ως εκ τούτου, η ΕΟΚΕ θεωρεί ότι τα διορθωτικά μέτρα για τη βελτίωση της λειτουργίας της αγοράς λιπασμάτων της ΕΕ είναι πιο ενδεδειγμένα και οικονομικά αποδοτικότερα για τους φορολογουμένους.
+Τα εν λόγω έκτακτα και προσωρινά μέτρα θα πρέπει να στοχεύουν τόσο στον εφοδιασμό με λιπάσματα όσο και στις τιμές των λιπασμάτων στην Ευρώπη, μέσω της διευκόλυνσης των εισαγωγών και του ανταγωνισμού.
+Ορισμένες εταιρείες λιπασμάτων καταγράφουν τεράστια αύξηση στα κέρδη τους: είναι αναγκαίο να δοθεί ένα θετικό και στρατηγικό μήνυμα υπέρ αυτού του βιομηχανικού κλάδου, εφόσον το ζητούμενο είναι οι εν λόγω εταιρείες να κάνουν χρήση αυτών των πόρων προκειμένου να επενδύσουν σε ευρωπαϊκά εργοστάσια και να αυξήσουν τον βαθμό αυτονομίας μας, όπερ συνιστά το τίμημα της ανεξαρτησίας μας. 3.8.
+Σε συνέχεια της πρότασης της Ευρωπαϊκής Επιτροπής της 17ης Ιουλίου 2022, ο κανονισμός (ΕΕ) 2022/2465 του Συμβουλίου της 12ης Δεκεμβρίου 2022 (5) προβλέπει την προσωρινή αναστολή των εισαγωγικών δασμών για την ουρία και την αμμωνία (εκτός των εισαγωγών από τη Ρωσία και τη Λευκορωσία).
+Η ΕΟΚΕ επικροτεί την απόφαση αυτή, λαμβάνοντας υπόψη ότι, εκτός από τους εταίρους που επωφελούνται ήδη από συμφωνίες ελεύθερων συναλλαγών με την ΕΕ (όπως οι χώρες της Βόρειας Αφρικής), άλλες σημαντικές πηγές εφοδιασμού θα πρέπει να επηρεαστούν θετικά από την εν λόγω αναστολή (όπως οι ΗΠΑ, οι χώρες της Κεντρικής Ασίας και του Αραβικού Κόλπου).
+Ωστόσο, ο κανονισμός τέθηκε σε ισχύ πολύ αργά για να μπορεί να εφαρμοστεί κατά την περίοδο 2022-2023, δεδομένου ότι οι περισσότερες εισαγωγές ουρίας παραδόθηκαν ή παραγγέλθηκαν όταν οι τιμές ήταν στα ύψη, ενώ το Συμβούλιο περιόρισε την περίοδο ισχύος του στους έξι μήνες αντί των δύο ετών που προβλεπόταν αρχικά.
+Η ΕΟΚΕ συνιστά στην Επιτροπή και στο Συμβούλιο να παρατείνουν την ισχύ του κανονισμού για την επόμενη περίοδο και σε όλα τα αζωτούχα και φωσφορικά λιπάσματα, καθώς αυτό θα προωθήσει τη διαθεσιμότητα μέσω της διαφοροποίησης του εφοδιασμού και θα μειώσει τις εγχώριες τιμές των λιπασμάτων στην ΕΕ.
+3.9. Θα πρέπει επίσης να εφαρμοστούν επειγόντως και άλλα μέτρα για την αντιμετώπιση της λειτουργίας της αγοράς ανόργανων λιπασμάτων της ΕΕ στους τομείς της εφοδιαστικής και της ρύθμισης, συμπεριλαμβανομένων i) της παροχής κινήτρων στους γεωργούς και στους διανομείς λιπασμάτων για την πραγματοποίηση έγκαιρων αγορών και τη διαχείριση των κινδύνων των τιμών· ii) της διευκόλυνσης της λιμενικής εφοδιαστικής εισαγωγών για τα πλοία μεταφοράς λιπασμάτων και τις εσωτερικές μεταφορές με φορτηγά· iii) της ενοποίησης των εθνικών ερμηνειών σχετικά με τους προμηθευτές λιπασμάτων όσον αφορά τις ρωσικές κυρώσεις· iv) της παροχής προσωρινής ευελιξίας στους κανονισμούς της ΕΕ, συμπεριλαμβανομένου του κανονισμού REACH, της νομοθεσίας για τις μεταφορές και του κανονισμού για τα προϊόντα λίπανσης. 3.10.
+Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή, ακολουθώντας τις τεχνικές προτάσεις του Κοινού Κέντρου Ερευνών της (6), θα πρέπει άμεσα να προτείνει νομοθετικά μέτρα τα οποία θα καθιστούν δυνατή την ασφαλή χρήση μεταποιημένης κοπριάς πάνω από το όριο που έχει καθοριστεί για τις ευπρόσβλητες από τη νιτρορύπανση ζώνες σύμφωνα με την οδηγία για τη νιτρορύπανση (RENURE), επιτρέποντας υψηλότερο επίπεδο υποκατάστασης των συνθετικών λιπασμάτων.
+Εν αναμονή αυτού του νέου ορίου, η ΕΟΚΕ συνιστά το ισχύον ανώτατο όριο οργανικού αζώτου των 170 χιλιογράμμων/εκτάριο/έτος να είναι δεδομένο για όλους τους γεωργούς στην ΕΕ.
+Μεσοπρόθεσμες εγχώριες δράσεις 3.11.
+Όπως αναφέρεται στην έκθεση στρατηγικών προβλέψεων του 2022 (7), η ΕΟΚΕ συνιστά τη μείωση της εξάρτησης της ΕΕ από τις εισαγωγές ζωοτροφών, λιπασμάτων και άλλων εισροών, και προτείνει έναν ορισμό της ανοικτής στρατηγικής αυτονομίας για τα συστήματα τροφίμων με βάση την παραγωγή τροφίμων, το εργατικό δυναμικό και το δίκαιο εμπόριο — με πρωταρχικό στόχο τη διασφάλιση της επισιτιστικής ασφάλειας για όλους τους πολίτες της ΕΕ μέσω ενός υγιούς, βιώσιμου, ανθεκτικού και δίκαιου εφοδιασμού τροφίμων.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Πηγή: ΔΓΛΠ (Δίκτυο γεωργικής λογιστικής πληροφόρησης), 2017.
+Ενδεικτικά, η τιμή του νιτρικού αμμωνίου στη Γαλλία τον Νοέμβριο 2022 ήταν κατά 203 % υψηλότερη από εκείνη του Ιανουαρίου 2021.
+Αντιθέτως, η τιμή του σίτου αλευροποιίας κατά την ίδια περίοδο αυξήθηκε κατά 45 %.
+Πηγή: Περιοδικό La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EL/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (ΕΕ L 322 της 16.12.2022, σ. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (βλ.
+ΕΕ, σ.
+45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f61e1a52e677d4186ab6d4cf200ae0411ab2714e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-116.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/112
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+3.12.
+Όσον αφορά τα λιπάσματα, η ΕΟΚΕ είναι της γνώμης ότι, ενώ πρέπει να αναληφθούν άμεσα δράσεις έκτακτης ανάγκης, πρέπει επίσης να εφαρμοστούν μακροπρόθεσμα μέτρα προκειμένου να βελτιστοποιηθεί η εξάρτηση της ευρωπαϊκής γεωργίας από τα εισαγόμενα ανόργανα λιπάσματα, με παράλληλη μείωση του περιβαλλοντικού αποτυπώματος της λίπανσης των καλλιεργειών στην Ευρώπη.
+Στόχος τους θα πρέπει να είναι: i) η βελτιστοποίηση της συνολικής χρήσης λιπασμάτων μέσω της ενίσχυσης της αποδοτικής χρήσης των θρεπτικών στοιχείων των φυτών, με αποτέλεσμα τη μείωση των απωλειών· ii) η μερική υποκατάσταση των συνθετικών λιπασμάτων με μεγαλύτερη χρήση ανακυκλωμένης ζωικής κοπριάς και άλλων απορριμάτων τροφίμων· iii) η βελτίωση της αυτάρκειας της Ευρώπης στην παραγωγή λιπασμάτων.
+Η ΕΟΚΕ υπογραμμίζει ότι η γεωργία βρίσκεται σε μεταβατικό στάδιο και θα συνεχίσει, μαζί με την αγροοικολογία και τη συντηρητική γεωργία, να βελτιώνεται. 3.13.
+Η βελτίωση της αποδοτικής χρήσης των θρεπτικών στοιχείων των φυτών είναι απαραίτητη για τη μείωση της κατανάλωσης λιπασμάτων, καθώς και των απωλειών θρεπτικών ουσιών στο νερό και στον αέρα.
+Με τον τρόπο αυτόν θα είναι δυνατή η μείωση της χρήσης λιπασμάτων χωρίς να επηρεάζεται ο όγκος παραγωγής.
+Αυτό μπορεί να επιτευχθεί μέσω βελτιωμένων πρακτικών λίπανσης, συμπεριλαμβανομένων της χρήσης καλλιεργειών εδαφοκάλυψης, της επιλογής λιπασμάτων (ώστε να προτιμώνται τα αζωτούχα λιπάσματα όπως αυτά με βάση τα νιτρικά άλατα, και η χρήση αναστολέων ουρεάσης/νιτροποίησης), της χρήσης βιοδιεγερτών, καθώς και της γεωργίας ακριβείας, που επιτρέπει τη βέλτιστη εφαρμογή (τμηματική εφαρμογή, υπολογισμός ισοζυγίου θρεπτικών στοιχείων, ανάλυση εδάφους και φυτών, αισθητήρες φυτών, εργαλεία υποστήριξης της λήψης αποφάσεων).
+3.14. Η βελτίωση των φυτών είναι επίσης καίριας σημασίας για την αποδοτική χρήση των θρεπτικών στοιχείων, καθώς οι βελτιωμένες ποικιλίες μπορούν να απορροφούν λιγότερα θρεπτικά συστατικά, ιδίως άζωτο, για την ίδια ποσότητα συγκομιδής.
+Στο πλαίσιο αυτό, η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι πρέπει να αναπτυχθούν καινοτόμες τεχνολογίες και σπόροι, ώστε να είναι πάντα δυνατόν να παρέχονται λύσεις στους αγρότες με περιορισμένα υφιστάμενα εργαλεία (8).
+3.15. Η υποκατάσταση καλλιεργειών με υψηλές απαιτήσεις σε θρεπτικά στοιχεία, όπως τα σιτηρά, η ελαιοκράμβη και τα ζαχαρότευτλα, με φυτά με χαμηλότερες ανάγκες σε θρεπτικά στοιχεία, όπως ο ηλίανθος (9) και τα ψυχανθή, είναι μια τάση που οι γεωργοί ξεκίνησαν να υιοθετούν από μόνοι τους από την περίοδο 2021-2022 (10).
+Ωστόσο, αυτό θα πρέπει να εξεταστεί με προσοχή σε ένα πλαίσιο δημόσιας πολιτικής καθώς, δεδομένων των αντίστοιχων αποδόσεων σε ξηρή ουσία και της συμβολής σε πρωτεΐνες ανά εκτάριο, μια τέτοια κίνηση θα μπορούσε να διαταράξει τις γεωργικές αγορές και να θέσει σε κίνδυνο την επισιτιστική ασφάλεια. 3.16.
+Η μερική υποκατάσταση των ανόργανων λιπασμάτων με οργανικά λιπάσματα παραγόμενα από ανακυκλωμένη ζωική κοπριά και άλλα οργανικά απόβλητα επίσης αποτελεί συναφή μεσοπρόθεσμο στόχο στην ΕΕ (11).
+Αυτό θα προσφέρει οφέλη για τα εδάφη (υψηλότερη περιεκτικότητα σε οργανικές ουσίες) και το κλίμα (χαμηλότερες εκπομπές από την παραγωγή συνθετικών αζωτούχων λιπασμάτων), ενώ θα μειώσει επίσης την εξάρτηση από τις εισαγωγές.
+Ωστόσο, οι δυνατότητες της ζωικής κοπριάς δεν θα πρέπει να υπερεκτιμούνται, καθώς το μεγαλύτερο μέρος της έχει ήδη ανακυκλωθεί, ενώ οι διαθέσιμοι πόροι είναι γεωγραφικά περιορισμένοι (περιφέρειες με διαρθρωτικό πλεόνασμα κοπριάς) και συνεπάγονται σημαντικό κόστος κινητοποίησης, επεξεργασίας και μεταφοράς.
+Τα θρεπτικά στοιχεία από τα ανθρώπινα απόβλητα ως επί το πλείστον δεν διασπείρονται στα καλλιεργήσιμα εδάφη, ενώ αντιπροσωπεύουν δυναμικό 2 δισεκατομμυρίων χιλιογράμμων αζώτου (12).
+Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή θα πρέπει επίσης να ενθαρρύνει την ανάπτυξη τεχνικών για την ανάκτηση θρεπτικών στοιχείων από φύκη και από την ιλύ καθαρισμού λυμάτων και την ασφαλή τους χρήση στη γεωργία. 3.17.
+Όσον αφορά τα αζωτούχα λιπάσματα, η προώθηση εναλλακτικών, μη ορυκτών τρόπων παραγωγής αμμωνίας αποτελεί εξαιρετικά σημαντικό μακροπρόθεσμο στόχο, καθώς αυτό θα μείωνε την εξάρτηση της ΕΕ από το αέριο αλλά και το αποτύπωμα άνθρακά της.
+Το ανανεώσιμο υδρογόνο που παράγεται με ηλεκτρόλυση νερού (με τη χρήση ανανεώσιμης ηλεκτρικής ενέργειας) βρίσκεται σε πιλοτικό βιομηχανικό στάδιο, ενώ η μεθανιοποίηση των γεωργικών υποπροϊόντων και των οργανικών αποβλήτων μπορεί να παράγει τόσο βιομεθάνιο για την παραγωγή αμμωνίας όσο και χώνευμα που μπορεί να χρησιμοποιηθεί ως οργανικό λίπασμα.
+Ωστόσο, παρά την τρέχουσα υψηλή τιμή της αγοράς για την αμμωνία ορυκτής προέλευσης, οι ανανεώσιμες εναλλακτικές λύσεις απέχουν πολύ από το να είναι ανταγωνιστικές και θα απαιτήσουν χρόνο, τεχνολογική ωρίμαση και ενδεχομένως σημαντικές δημόσιες επιδοτήσεις προτού φτάσουν στο βιομηχανικό στάδιο. 3.18.
+Η ΕΟΚΕ χαιρετίζει την εξαγγελία δημιουργίας ενός νέου παρατηρητηρίου της αγοράς λιπασμάτων, το οποίο θα συσταθεί το 2023, και τη διοργάνωση διαβουλεύσεων με τα ενδιαφερόμενα μέρη για τα λιπάσματα στο πλαίσιο της ομάδας εμπειρογνωμόνων του ευρωπαϊκού μηχανισμού ετοιμότητας και αντιμετώπισης κρίσεων επισιτιστικής ασφάλειας (EFSCM).
+Η ΕΟΚΕ θεωρεί επίσης ότι οποιοδήποτε σημαντικό επίπεδο διαφάνειας στην αγορά λιπασμάτων της ΕΕ μπορεί να διασφαλιστεί μόνο με την τακτική δημοσίευση αντιπροσωπευτικών τιμών στην εγχώρια αγορά για ένα φάσμα λιπασμάτων αζώτου, φωσφόρου και καλίου, καθώς και με την ανάπτυξη δημόσιων στατιστικών για την κατανάλωση λιπασμάτων.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+ΕΕ C 194 της 12.5.2022, σ. 72.
+Οι εκτάσεις σποράς ηλίανθου στην ΕΕ αυξήθηκαν κατά 750 000 εκτάρια, ενώ οι εκτάσεις σιτηρών μειώθηκαν στον ίδιο βαθμό το 2022.
+ΕΕ C 75 της 28.2.2023, σ. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/el/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Εκτιμάται ότι ένα άτομο απεκκρίνει πάνω από 4 kg αζώτου ετησίως μέσω των ούρων του (Viskari et al., 2018 — https://www.frontiersin.
+org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..372d5e66b08294cfbfb59a9c3cf2bdf71f28424e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+4.4.
+Οι διατάξεις για τις υποτροφίες και τα καταπιστεύματα είναι ευπρόσδεκτες αλλά πρέπει να δώσουμε προσοχή στα θέματα επιλογής και να διασφαλίσουμε τη συμμετοχή των οργανώσεων της κοινωνίας των πολιτών.
+Είναι σημαντικό να καθοριστούν διαφανείς, δίκαιες και χωρίς αποκλεισμούς διαδικασίες για την επιλογή των συμμετεχόντων σε ακαδημαϊκά προγράμματα όταν θεσπίζονται αυτές οι ευκαιρίες, και να δίνεται προτεραιότητα πρόσβασης σε άτομα με λιγότερες ευκαιρίες.
+4.5.
+Η μεγιστοποίηση της αξίας του ανθρώπινου κεφαλαίου είναι ζωτικής σημασίας για την αύξηση της ανταγωνιστικότητας και την καταπολέμηση της ανεργίας, με παράλληλο σεβασμό της βιώσιμης ανάπτυξης.
+Αυτό προϋποθέτει εργατικό δυναμικό εφοδιασμένο με πληθώρα εγκάρσιων δεξιοτήτων και ικανότητα προσαρμογής.
+Η πολιτική εκπαίδευσης και κατάρτισης πρέπει να αναπτυχθεί και να υλοποιηθεί σε στενή συνεργασία με τους κοινωνικούς εταίρους και να εστιάζει περισσότερο στις ικανότητες παρά στα προσόντα.
+Αυτό θα συμβάλει στη μείωση του χάσματος όσον αφορά την αναντιστοιχία δεξιοτήτων.
+Οργανώσεις νεολαίας 4.6.
+Στην ανακοίνωση καθορίζονται διάφορα φόρουμ και φορείς για την ενθάρρυνση της συμμετοχής των νέων.
+Η πλατφόρμα στο φόρουμ πολιτικής για την ανάπτυξη επικροτείται, υπό την προϋπόθεση ότι εξασφαλίζει διασυνδέσεις σε επίπεδο βάσης με οργανώσεις νεολαίας, οι οποίες είναι ανεξάρτητες, αυτοοργανωμένες και, ιδανικά, καθοδηγούμενες από τη νεολαία.
+4.7.
+Η ανακοίνωση περιέχει μια ευπρόσδεκτη αναφορά στη συμμετοχή των οργανώσεων νεολαίας.
+Θα ήταν θετική για την υλοποίηση του σχεδίου δράσης για τη νεολαία η συμμετοχή στα διάφορα μοντέλα πρακτικής άσκησης της νεολαίας, τα οποία υπάρχουν στην ΕΕ.
+Αυτή η πρακτική μπορεί να είναι εξίσου χρήσιμη με τις απόψεις των νέων, επειδή αναπτύσσει ικανότητες μεταξύ όλων των νέων σε τοπικό επίπεδο και στη συνέχεια αναδεικνύει ηγέτες των νέων που βασίζονται στην τοπική εμπειρία.
+Διατίθενται σημαντικά στοιχεία και μοντέλα μέσω της εταιρικής σχέσης ΕΕ/Συμβουλίου της Ευρώπης και του τομέα εθελοντισμού των νέων.
+4.8.
+Οι οργανώσεις νεολαίας μπορούν να έχουν τεράστια συμβολή στην υλοποίηση του σχεδίου.
+Τα κράτη μέλη της ΕΕ θα πρέπει να ενθαρρύνονται να συνδέουν τον οικείο τομέα νεολαίας σε αυτόν τον τομέα με τα εθνικά σχέδια δράσης.
+Θα πρέπει να δώσουμε προτεραιότητα στα ορθά μοντέλα και έργα των οργανώσεων νεολαίας της ΕΕ στην ανάπτυξη, τη σύγκρουση και τα ανθρώπινα δικαιώματα έναντι π.χ. των μοντέλων «ανάπτυξης νέων» των ΗΠΑ, τα οποία χρησιμοποιούνται συχνά «έτοιμα προς χρήση» στις αναπτυσσόμενες χώρες και σε άλλες περιοχές και τα οποία συχνά δεν πηγάζουν από τις ίδιες αξίες.
+Αυτό θα συνδυαζόταν καλά με τη δέσμευση για ειδικά διαμορφωμένες λύσεις για συγκεκριμένες περιοχές.
+4.9.
+Η υλοποίηση των δεσμεύσεων για την εκπαίδευση θα πρέπει επίσης να περιλαμβάνει τα συστήματα άτυπης και μη τυπικής εκπαίδευσης σε κοινότητες, ΟΚΠ και οργανώσεις κοινωνικομορφωτικών δραστηριοτήτων για τους νέους.
+Οι ορισμοί της Unesco και του Συμβουλίου της Ευρώπης παρέχουν επαρκείς κατευθυντήριες γραμμές επ’ αυτού, παράλληλα με το έργο στο κεφάλαιο για τη νεολαία του προγράμματος Erasmus+.
+Πρέπει να αναγνωρίσουμε τα τεράστια οφέλη που έχει για όλους η μάθηση εκτός σχολικού πλαισίου, η οποία εκτείνεται σε όλο το φάσμα της ζωής και διά βίου.
+4.10.
+Ο πολιτικός διάλογος είναι σημαντικός και οι στόχοι του σχεδίου δράσης για τη νεολαία φιλόδοξοι, αλλά δεν θα πρέπει να αμελούμε τις πολιτικές για τη νεολαία σε κάθε χώρα και τις ευθύνες των κυβερνήσεων, καθώς και την ανάγκη για έναν πραγματικό τομέα εθελοντισμού και μια αυθεντική κοινωνία των πολιτών.
+Η υλοποίηση του σχεδίου δράσης για τη νεολαία πρέπει επίσης να στηρίξει την ανάπτυξη πολιτικής για την εργασία στον τομέα της νεολαίας, την ανάπτυξη εθνικών συμβουλίων νεολαίας ή αντίστοιχων οργάνων και προσεγγίσεις όπως η αξιολόγηση του αντικτύπου της ΕΕ από τη σκοπιά της νεολαίας καθώς και άλλες.
+4.11.
+Οι οργανώσεις νεολαίας έχουν ήδη δεσμούς σε όλο τον κόσμο, όπως καταδεικνύεται από το έργο των Big 6 Youth Organisations, η δε υλοποίηση αυτού του σχεδίου θα πρέπει να επιδιώξει τη συμμετοχή τους, να βασιστεί στον προϋπάρχον έργο και να αποτελέσει υπόδειγμα για περισσότερες πρωτοβουλίες.
+Θα πρέπει να προσέξουμε ώστε να αποφύγουμε τους υπερβολικούς περιορισμούς στα θέματα συμμετοχής.
+Δεν είναι σαφές εάν χρησιμοποιήθηκαν συμμετοχικές διαδικασίες κατά την επιλογή των ζητημάτων για το ταμείο ενδυνάμωσης της νεολαίας.
+Οι νέοι ενδέχεται να μην επιλέγουν πάντα τα θέματα που άλλοι θεωρούν σημαντικά στον αναπτυσσόμενο κόσμο ή σε ασταθή κράτη όπου τα πιο πρακτικά ζητήματα ίσως είναι σημαντικότερα.
+4.12.
+Οι διατάξεις σχετικά με την ανάπτυξη ικανοτήτων για τις οργανώσεις νεολαίας είναι ιδιαίτερα ευπρόσδεκτες και θα πρέπει να συνοδεύονται από αποτελεσματική στήριξη για τη δημιουργία κινημάτων βάσης στις χώρες εταίρους στις οποίες οι αντιπροσωπείες της ΕΕ μπορούν να διαδραματίσουν κρίσιμο ρόλο σε παγκόσμιο επίπεδο.
+Στο πλαίσιο αυτό, θα πρέπει να προσφέρονται, όπου ενδείκνυται, εταιρικές σχέσεις με οργανώσεις της ΕΕ, η δε δράση τους πρέπει να εποπτεύεται.
+Είναι σημαντικό να διευκολυνθεί η δημιουργία και η ενίσχυση των δικτύων τόσο με οργανώσεις της ΕΕ όσο και με οργανώσεις εκτός ΕΕ.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b7f242ca390a132a5a5c9d0bb9ef59ce30c3c670
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-17.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 184/13
+Γνωμοδότηση της Ευρωπαϊκής Οικονομικής και Κοινωνικής Επιτροπής με θέμα «Η συμβολή των νέων στην πράσινη μετάβαση» (Διερευνητική γνωμοδότηση κατόπιν αιτήματος της σουηδικής Προεδρίας) (2023/C 184/03)
+Εισηγήτρια: η κ.
+Nicoletta MERLO Αίτημα της σουηδικής Προεδρίας του Επιστολή της 14.11.2022 Συμβουλίου Νομική βάση
+Άρθρο 304 της Συνθήκης για τη λειτουργία της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+Αρμόδιο τμήμα
+Απασχόληση, κοινωνικές υποθέσεις, δικαιώματα του πολίτη
+Υιοθετήθηκε από το τμήμα
+8.3.2023
+Υιοθετήθηκε από την ολομέλεια
+22.3.2023
+Σύνοδος ολομέλειας αριθ.
+577
+Αποτέλεσμα της ψηφοφορίας (υπέρ/κατά/αποχές)
+152/00/01
+1.
+Συμπεράσματα και συστάσεις 1.1.
+Η Ευρωπαϊκή Οικονομική και Κοινωνική Επιτροπή (ΕΟΚΕ) πιστεύει ότι οι νέοι μπορούν και πρέπει να διαδραματίσουν καίριο ρόλο στο πλαίσιο της πράσινης μετάβασης.
+Θεωρεί απαραίτητο ένα νέο μοντέλο διακυβέρνησης με λιγότερους αποκλεισμούς που να διασφαλίζει την ενεργό συμμετοχή των νέων στις διαδικασίες λήψης αποφάσεων, υπερβαίνοντας τα εμπόδια που συνεχίζουν να υπάρχουν.
+1.2. Η ΕΟΚΕ τονίζει πόσο σημαντικό είναι να διασφαλιστεί ότι οι οργανώσεις νεολαίας διαδραματίζουν ηγετικό ρόλο στη διαδικασία λήψης αποφάσεων και στην ανάπτυξη και τη διάδοση σχεδίων που σχετίζονται με τη βιωσιμότητα και το περιβάλλον, μεταξύ άλλων μέσω της απαραίτητης χρηματοδοτικής στήριξης.
+1.3. Η ΕΟΚΕ θεωρεί ζωτικής σημασίας τη συνεχή παρακολούθηση των επιπτώσεων που έχουν και θα έχουν στο μέλλον οι δημόσιες επενδύσεις στους νέους, συμπεριλαμβανομένων των επενδύσεων που σχετίζονται με την πράσινη μετάβαση, μέσω μιας αξιολόγησης του οικονομικού, πολιτικού και κοινωνικού αντικτύπου των πολιτικών που πρόκειται να εφαρμοστούν, με τη χρήση δεικτών πριν, κατά τη διάρκεια και μετά την έγκρισή τους. 1.4.
+Η ΕΟΚΕ ενθαρρύνει τα θεσμικά όργανα της ΕΕ και τα κράτη μέλη να εφαρμόσουν μέτρα και μηχανισμούς που να διασφαλίζουν ότι οι απόψεις της νεολαίας λαμβάνονται υπόψη σε όλους τους τομείς πολιτικής και να δημιουργήσουν έναν χώρο που να μπορεί να εγγυηθεί την ενεργό συμμετοχή των νέων μέσω της πλήρους υιοθέτησης της «αξιολόγησης του αντικτύπου της ΕΕ από τη σκοπιά της νεολαίας» (EU Youth Test).
+1.5. Η ΕΟΚΕ θεωρεί ότι είναι ζωτικής σημασίας να συνδεθούν οι πρωτοβουλίες και οι πολιτικές που θα υιοθετηθούν στο πλαίσιο του ευρωπαϊκού έτους Δεξιοτήτων με την πράσινη μετάβαση, τη βιώσιμη ανάπτυξη και τις προκλήσεις που αντιμετωπίζουν οι νέοι σε έναν ταχέως μεταβαλλόμενο κόσμο.
+1.6. Η ΕΟΚΕ θεωρεί απαραίτητο να εξεταστεί η εκπαίδευση και η ανάπτυξη των σχετικών δεξιοτήτων που αναμένεται να έχουν οι νέοι μέσω μιας οριζόντιας προσέγγισης που μπορεί να παρέχει θεωρητικές και πρακτικές δεξιότητες, μεταξύ άλλων με την εφαρμογή και την ενίσχυση της μετάβασης από το σχολείο στην εργασία και των προγραμμάτων επαγγελματικής μαθητείας, καθώς και με τη συμμετοχή των κοινωνικών εταίρων.
+Η κατάρτιση σε αυτά τα θέματα θα πρέπει επίσης να καταστεί διαρθρωτική, μέσω του σχεδιασμού και της ανάπτυξής της ξεκινώντας από τις περιοχές και τις ανάγκες τους, εντός ενός ευρύτερου πλαισίου σε εθνικό επίπεδο.
+1.7. Η ΕΟΚΕ θεωρεί απαραίτητο η διδασκαλία σε θέματα βιωσιμότητας και προστασίας του περιβάλλοντος να ξεκινά από μικρή ηλικία, με την υιοθέτηση καινοτόμων εκπαιδευτικών εργαλείων που θα λαμβάνουν υπόψη την προστασία του περιβάλλοντος, την κοινωνική και οικονομική ανάπτυξη και την επίτευξη των σχετικών στόχων.
+Η ποιοτική εκπαίδευση για όλους και η αξιοπρεπής εργασία για όσους την παρέχουν είναι, εν προκειμένω, καίριας σημασίας.
+1.8. Η ΕΟΚΕ υπογραμμίζει ότι είναι σημαντικό τα σχολεία να ασχολούνται με τα ζητήματα της πράσινης μετάβασης, σε συνεργασία με τις τοπικές αρχές και στο πλαίσιο εξωσχολικών δραστηριοτήτων, ιδίως με τη συμμετοχή οργανώσεων νεολαίας και της οργανωμένης κοινωνίας των πολιτών, αυξάνοντας κατ’ αυτόν τον τρόπο την ευαισθητοποίηση και τη συμμετοχή των απλών πολιτών.
+Στο πλαίσιο αυτό, η ΕΟΚΕ κρίνει θετικά την εμπειρία του σχεδίου «Πράσινο Erasmus» και προσβλέπει στην υλοποίησή του.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..99b37c4d3dc7b655bd5531e5197bf76046f12bff
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-93.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 184/89
+7) Τοποθέτηση των πολιτών στο επίκεντρο της Ενεργειακής Ένωσης, στην οποία οι πολίτες αναλαμβάνουν την ευθύνη για τη μετάβαση του ενεργειακού συστήματος, επωφελούνται από τις νέες τεχνολογίες για τη μείωση των λογαριασμών τους ενέργειας, συμμετέχουν ενεργά στην αγορά και στην οποία προστατεύονται οι ευάλωτοι καταναλωτές.
+Η έκθεση παρέχει περιγραφή των μέτρων που έχουν ληφθεί ή προβλέπεται να ληφθούν για την υλοποίηση αυτών των οραμάτων.
+Η ΕΟΚΕ εκφράζει εντούτοις τη λύπη της για το γεγονός ότι η αναφορά που περιλαμβάνεται στην έκθεση δεν αφορά τα οράματα αλλά τις πέντε αμοιβαίως ενισχυόμενες και στενά αλληλένδετες διαστάσεις με στόχο την εξασφάλιση μεγαλύτερης ενεργειακής ασφάλειας, βιωσιμότητας και ανταγωνιστικότητας.
+Αυτό το διπλό σύνολο στόχων ή οραμάτων, αφενός, και διαστάσεων, αφετέρου, καθιστά εξαιρετικά δύσκολη την παρακολούθηση της υλοποίησης των οραμάτων, μεταξύ άλλων επειδή τα ζητήματα των πολιτών που βρίσκονται στο επίκεντρο της ενεργειακής ένωσης ή η ανάγκη αναβάθμισης των δεξιοτήτων και επανειδίκευσης του εργατικού δυναμικού περιλαμβάνονται σε αρκετές από αυτές τις διαστάσεις.
+Η ΕΟΚΕ εκφράζει τη λύπη της για το γεγονός ότι αυτό καθιστά πολύ δύσκολη την παρακολούθηση της προόδου που έχει σημειωθεί όσον αφορά την υλοποίηση των στόχων της στρατηγικής για την Ενεργειακή Ένωση. 1.4.
+Στην ανακοίνωση ορθώς γίνεται αναφορά στο σχέδιο REPowerEU, το οποίο έχει στηριχθεί από την ΕΟΚΕ και το οποίο έχει αναζωογονήσει και ενισχύσει την Πράσινη Συμφωνία και τα μέσα της δέσμης μέτρων «Fit for 55», με επίκεντρο τη διαφοροποίηση, την εξοικονόμηση, την ασφάλεια του εφοδιασμού και την επιτάχυνση της ανάπτυξης των ανανεώσιμων πηγών ενέργειας.
+Ωστόσο, η τρέχουσα κλιματική και ενεργειακή κρίση, καθώς και η έλλειψη ασφάλειας, σταθερότητας και προβλεψιμότητας όσον αφορά τον εφοδιασμό και τις τιμές ασκούν τεράστια πίεση στην Ευρωπαϊκή Ένωση.
+Η κρίση δεν θα ήταν τόσο σοβαρή, εάν είχε αναληφθεί πιο στοχευμένη δράση νωρίτερα και, για παράδειγμα, εάν οι στόχοι της ΕΕ (όπως οι στόχοι της Ευρωπαϊκής Ενεργειακής Ένωσης) είχαν ληφθεί πιο σοβαρά υπόψη. 1.5.
+Σύμφωνα με την έκθεση για την κατάσταση της Ενεργειακής Ένωσης 2022, εκτιμάται ότι έως το 2030 πρέπει να επενδυθούν δημόσιοι πόροι ύψους 300 δισ.
+ευρώ στις διάφορες γραμμές δράσης με σκοπό την επίτευξη πλήρους ανεξαρτησίας από τα ρωσικά ορυκτά καύσιμα, γεγονός που θα έχει σημαντικό αντίκτυπο στον συνολικό προϋπολογισμό της ΕΕ.
+Επιπλέον, θα απαιτηθούν περαιτέρω ιδιωτικές επενδύσεις, συμπεριλαμβανομένων επενδύσεων από Ευρωπαίους πολίτες.
+Η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι τα χρήματα πρέπει να δαπανώνται κατά τρόπο που να συμβάλλει στην επίτευξη των προαναφερθέντων στόχων της Ενεργειακής Ένωσης.
+Επίσης, οι δαπάνες δεν θα πρέπει να οδηγήσουν σε μείωση των πόρων για τη δίκαιη μετάβαση, την έρευνα και την καινοτομία ή τις επιχειρήσεις και τους καταναλωτές που πλήττονται από την αύξηση των τιμών της ενέργειας. 1.6.
+Η πρωτοφανής αύξηση των τιμών της ενέργειας, η οποία προκλήθηκε από την εισβολή της Ρωσίας στην Ουκρανία, έχει τεράστιες κοινωνικές και οικονομικές επιπτώσεις, καθώς και επιπτώσεις στον βιομηχανικό και παραγωγικό ιστό των χωρών.
+Η ΕΟΚΕ υπογραμμίζει την έλλειψη σαφούς ευρωπαϊκού συντονισμού κατά τη διάρκεια της ενεργειακής κρίσης και, στο πλαίσιο της απόκρισης, ζητεί τη δημιουργία ενός μέσου κατά τα πρότυπα του ευρωπαϊκού μέσου προσωρινής στήριξης για τον μετριασμό των κινδύνων ανεργίας σε κατάσταση έκτακτης ανάγκης (SURE), προκειμένου να υποστηριχθούν οι εργαζόμενοι και οι επιχειρήσεις που αντιμετωπίζουν δυσκολίες. 1.7.
+Τα πρόσφατα γεγονότα έχουν αυξήσει τον πιθανό κίνδυνο κυβερνοεπιθέσεων και πράξεων δολιοφθοράς σε κρίσιμες υποδομές, όπως το δίκτυο ενέργειας και οι μονάδες ηλεκτροπαραγωγής.
+Συνεπώς, η ΕΟΚΕ συνιστά τον σχεδιασμό και την υιοθέτηση μιας ολοκληρωμένης στρατηγικής για την προστασία της ΕΕ από τέτοιου είδους απειλές. 1.8.
+Ο κύριος μεσοπρόθεσμος στρατηγικός στόχος των χωρών της ΕΕ —ιδίως υπό το πρίσμα όσων συνέβησαν με τον πόλεμο στην Ουκρανία και λαμβανομένης επίσης υπόψη μιας πιθανής περαιτέρω περιπλοκής της διεθνούς κατάστασης— πρέπει να παραμείνει η ενεργειακή αυτονομία.
+Αντιλαμβανόμαστε ότι ως «στρατηγική ενεργειακή αυτονομία» νοείται μια πολιτική έννοια που θα συμβάλει στη διαμόρφωση της μελλοντικής ενεργειακής αγοράς της ΕΕ, όπου οι αυτόνομες αποφάσεις που λαμβάνει η ΕΕ θα εξασφαλίζουν την ενεργειακή ανεξαρτησία από αναξιόπιστους προμηθευτές.
+Η ΕΟΚΕ εκφράζει τη λύπη της για το γεγονός ότι το θέμα αυτό δεν εξετάζεται δεόντως στην έκθεση και παραμένει στο παρασκήνιο, με το επίκεντρο να είναι αποκλειστικά η ανεξαρτησία από τις εισαγωγές ενέργειας από τη Ρωσία. 1.9.
+Προκειμένου να επιτευχθούν οι στόχοι της στρατηγικής αυτονομίας της ΕΕ, η ΕΟΚΕ καλεί το Συμβούλιο και την Επιτροπή να αναπτύξουν κατάλληλα μέσα, μεταξύ άλλων μέσω της δημιουργίας ενός ταμείου ευρωπαϊκής κυριαρχίας, για την τόνωση των επενδύσεων σε καθαρές εγχώριες ενεργειακές τεχνολογίες και ενεργειακές υποδομές.
+Ταυτόχρονα, είναι ζωτικής σημασίας να ενθαρρυνθούν τα κράτη μέλη να χρησιμοποιήσουν τα κονδύλια με τον βέλτιστο τρόπο και αποδοτικά για την ανάπτυξη καθαρής ενέργειας.
+Μια τέτοια στρατηγική πρέπει επίσης να περιλαμβάνει καθοδήγηση σχετικά με τον τρόπο ενθάρρυνσης των επιχειρήσεων, των κοινοτικών θεσμικών οργάνων, των μελών των δημόσιων και των ενεργειακών κοινοτήτων για να επενδύσουν περισσότερο.
+Τα μέσα και οι πόροι που παρέχονται επί του παρόντος φαίνονται ανεπαρκή για τις μεγάλες προκλήσεις που πρέπει να αντιμετωπιστούν.
+Η ΕΟΚΕ καλεί την Επιτροπή να μεριμνήσει ιδιαίτερα για τον αντίκτυπο των νέων πόρων και εφοδιασμού στο περιβάλλον, καθώς και για τις νέες εξαρτήσεις από τρίτες χώρες. 1.10.
+Κατά την ανάπτυξη της ενεργειακής αυτονομίας, η ΕΟΚΕ προτείνει να ακολουθηθεί μια προσέγγιση από τη βάση προς την κορυφή, καθώς η προσέγγιση αυτή διευκολύνει την επίτευξη των στόχων που αναφέρονται στο σημείο 1.3. 1.11.
+Η Πράσινη Συμφωνία δεν συνοδεύεται ακόμη από ισοδύναμες κοινωνικές πολιτικές, ώστε η μετάβαση αυτή να είναι μια δίκαιη μετάβαση.
+Δεδομένου ότι τα συστήματα απασχόλησης και τα βιομηχανικά συστήματα θα επηρεαστούν σε μεγάλο βαθμό από τις διαδικασίες μετάβασης, η ΕΟΚΕ εκφράζει τη λύπη της για το γεγονός ότι η έκθεση δεν λαμβάνει δεόντως υπόψη τη σημασία της ολοκληρωμένης πολιτικής απασχόλησης, της πολιτικής δεξιοτήτων και της κοινωνικής πολιτικής.
+Οι επενδύσεις στην εκπαίδευση, η επανειδίκευση και η αναβάθμιση των δεξιοτήτων πρέπει να θεωρούνται κοινωνικοοικονομική ευθύνη.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2bfb2d17da853139995cd3f77ee6d52c7d1b9069
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-98.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/94
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+25.5.2023
+επενδύσεις στην ψηφιοποίηση των δικτύων ηλεκτρικής ενέργειας.
+Παράλληλα, πρέπει να αναπτυχθούν αγορές ευελιξίας για να καταστούν ελκυστικές η ευέλικτη κατανάλωση, παραγωγή και παραγωγή-κατανάλωση με βάση τις ψηφιακές τεχνολογίες.
+1.5. Πάνω από έξι χρόνια μετά την παρουσίαση της δέσμης μέτρων για την καθαρή ενέργεια, τόσο οι ενεργειακές κοινότητες όσο και η συλλογική αυτοκατανάλωση εξακολουθούν να διαδραματίζουν δευτερεύοντα ρόλο στα ενεργειακά συστήματα της Ευρώπης.
+Η Ευρωπαϊκή Επιτροπή έχει μέχρι στιγμής αγνοήσει την ύπαρξη φραγμών σε αυτές τις μορφές παραγωγής και κατανάλωσης ενέργειας.
+Πρέπει να δοθούν κίνητρα στους Ευρωπαίους που θα τους πείσουν και θα τους ενθαρρύνουν να ψηφιοποιήσουν όλες τις δραστηριότητές τους που σχετίζονται με την ενέργεια.
+Σε πολλές περιπτώσεις απαιτείται επίσης η σαφής παροχή της σχετικής νομικής και διοικητικής δυνατότητας.
+Η ΕΟΚΕ καλεί την Επιτροπή και τα κράτη μέλη να αναπτύξουν αντίστοιχες πρωτοβουλίες –συμπεριλαμβανομένης της άμεσης στήριξης που θα επιτρέψει στις ενεργειακές κοινότητες και τους συλλογικούς παραγωγούς-καταναλωτές να αναπτύξουν πλήρως το δυναμικό τους– στο πλαίσιο των οποίων, ιδίως όσον αφορά την ασφάλεια του εφοδιασμού, αυτές οι μορφές παραγωγής και κατανάλωσης πρέπει να καταστούν ζωτικό μέρος του συστήματος.
+Διαφορετικά, τα ψηφιακά εργαλεία δεν έχουν αποτέλεσμα.
+1.6. Η ΕΟΚΕ επαναλαμβάνει ότι, με τη σωστή προσέγγιση, μια κλιματικά ουδέτερη, αποκεντρωμένη και ψηφιοποιημένη δομή ενεργειακού εφοδιασμού μπορεί να έχει σημαντικές θετικές επιπτώσεις στην απασχόληση και στην οικονομία, ιδίως στις περιφερειακές οικονομίες (2).
+Στην τρέχουσα κρίση, η Ευρωπαϊκή Ένωση χρειάζεται μια γενική προσέγγιση της ενεργειακής πολιτικής, η οποία θα συνδυάζει συγκεκριμένα ζητήματα που σχετίζονται με την ενέργεια και το κλίμα με τους στόχους της κοινωνικής και περιφερειακής πολιτικής συνοχής. 1.7.
+Ωστόσο, η ΕΟΚΕ επισημαίνει ότι μια πολιτική αλλαγής μπορεί να είναι επιτυχής μόνον εάν λάβει υπόψη τις διάφορες κοινωνικές δυναμικές στην εργασία κατά τη μετάβαση και τις αντιμετωπίσει στις στρατηγικές και τα μέτρα της.
+Θα πρέπει να ενισχύσουμε τον ρόλο των ενεργών καταναλωτών στην ψηφιοποίηση και να τους ενθαρρύνουμε και να τους δώσουμε τη δυνατότητα να χρησιμοποιούν όσο το δυνατόν περισσότερες έξυπνες λύσεις, καθώς μπορούν να βελτιώσουν την αποδοτικότητα και τις επιδόσεις της εσωτερικής αγοράς ενέργειας, λαμβανομένων ταυτόχρονα υπόψη των παρόχων των συστημάτων διανομής προκειμένου να εξασφαλιστεί η ασφάλεια του εφοδιασμού.
+Τα εργαλεία πρέπει να είναι φιλικά προς τον χρήστη και να δίνεται προσοχή στις ευάλωτες ομάδες και στα άτομα με αναπηρία.
+Ως εκ τούτου, είναι απαραίτητη μια πολιτική για τη δίκαιη μετάβαση και την ενεργό πολιτική διαχείριση της αλλαγής.
+Εάν παραμεληθεί η κοινωνική διάσταση κατά την εφαρμογή, ο μετασχηματισμός κινδυνεύει να αποτύχει λόγω της αντίστασης του κοινού. 1.8.
+Όσον αφορά τον μελλοντικό σχεδιασμό των ενεργειακών συστημάτων και υποδομών, η ΕΟΚΕ έχει επανειλημμένα τονίσει ότι όλοι οι καταναλωτές πρέπει να συμμετάσχουν ενεργά στην ανάπτυξη έξυπνων ενεργειακών συστημάτων και ότι πρέπει να θεσπιστούν κίνητρα για τη συμμετοχή της κοινωνίας των πολιτών στην ενεργειακή μετάβαση.
+Η «σύνδεση τοπικών και περιφερειακών φορέων καινοτομίας», όπως αναφέρεται από την Επιτροπή στο σημείο 7.3, είναι πολύ σημαντική.
+Η συλλογική δράση, όπως η συνεργασία μεταξύ έξυπνων πόλεων και κοινοτήτων, μπορεί να δημιουργήσει τις καλύτερες και οικονομικά προσιτές λύσεις που μπορεί να έχει ανάγκη μια περιφέρεια. 1.9.
+Οι ψηφιακές και ενεργειακές πολιτικές της ΕΕ καθοδηγούν ήδη την ψηφιοποίηση της ενέργειας, καθώς ζητήματα όπως η διαλειτουργικότητα των δεδομένων, η ασφάλεια του εφοδιασμού και η κυβερνοασφάλεια, η ιδιωτική ζωή και η προστασία των καταναλωτών δεν μπορούν να αφεθούν στην αγορά χωρίς στήριξη και η ορθή εφαρμογή τους είναι καίριας σημασίας.
+Στο πλαίσιο αυτό, η ΕΟΚΕ επισημαίνει ότι οι παραβιάσεις της ιδιωτικής ζωής και η κατάχρηση των δεδομένων πρέπει να αποτρέπονται με κάθε μέσο.
+Αυτό περιλαμβάνει όχι μόνο τις τεχνικές προφυλάξεις, αλλά και την ευθύνη και την παρακολούθηση αυτού του χώρου δεδομένων από τις κρατικές αρχές που υπόκεινται σε πολιτικό και δημοκρατικό έλεγχο.
+Ταυτόχρονα, πρέπει να δοθεί ιδιαίτερη προσοχή στην προστασία των υποδομών ζωτικής σημασίας. 1.10.
+Η Επιτροπή αναφέρει στην ανακοίνωσή της ότι είναι σημαντικό να διασφαλιστεί ότι η ψηφιοποίηση δεν υπονομεύει το πλαίσιο προστασίας των καταναλωτών που έχει ήδη θεσπιστεί στην εσωτερική αγορά ηλεκτρικής ενέργειας.
+Η ΕΟΚΕ λαμβάνει υπόψη το γεγονός αυτό και προσθέτει ότι τα δικαιώματα των καταναλωτών πρέπει να προσαρμοστούν και να βελτιωθούν στην αγορά ενέργειας.
+Οι καταναλωτές δεν πρέπει να βρίσκονται σε μειονεκτική θέση ή να επιβαρύνονται υπερβολικά.
+Θα πρέπει να επωφελούνται από ψηφιακά εργαλεία, τα οποία, εάν αναπτυχθούν σωστά, μπορούν να συμβάλουν στην αύξηση της προστασίας των καταναλωτών. 1.11.
+Για όλες τις πρωτοβουλίες, είναι σημαντικό οι καταναλωτές να διαθέτουν έξυπνο μετρητή στο σπίτι.
+Αυτό εξακολουθεί να μην ισχύει σε πολλά κράτη μέλη, και αυτός είναι ο λόγος για τον οποίο υπάρχει επείγουσα ανάγκη να ενταθούν οι προσπάθειες για την ευρύτερη ανάπτυξη της έξυπνης μέτρησης ως θεμελιώδους προϋπόθεσης για περισσότερες ψηφιακές λύσεις στον τομέα της ενέργειας, ιδίως όσον αφορά τον εφοδιασμό με ηλεκτρική ενέργεια και, σε μικρότερο βαθμό, με φυσικό αέριο.
+Τα κράτη μέλη που δεν έχουν ακόμη αναπτύξει πλήρως τους έξυπνους μετρητές πρέπει να επιταχύνουν το εγχείρημα αυτό και να αυξήσουν τους εθνικούς τους στόχους όσον αφορά την εν λόγω εξέλιξη.
+Τα διεθνή στοιχεία δείχνουν ότι η ανάπτυξη έξυπνων μετρητών είναι πιο αποτελεσματική όταν οι διαχειριστές του δικτύου λογοδοτούν για αυτήν.
+Οι έξυπνοι μετρητές θα πρέπει να θεωρούνται αναπόσπαστο μέρος του δικτύου ηλεκτρικής ενέργειας.
+(2)
+Βλ.
+ΕΕ C 367 της 10.10.2018, σ.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5f1f8b379a8ae9c7f75b6b8c678d65e3a10bafab
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.el.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 184/95
+1.12.
+Υπάρχει κίνδυνος οι νέες υπηρεσίες που βασίζονται στα δεδομένα και οι καινοτόμες τεχνολογικές λύσεις να μην εφαρμοστούν αρκετά γρήγορα εάν δεν υπάρχουν αρκετοί ειδικευμένοι εργαζόμενοι και εκπαιδευμένοι επαγγελματίες ώστε να συμβάλουν στην ανάπτυξή τους.
+Τα αναγκαία μέτρα πολιτικής για την αγορά εργασίας και την εκπαίδευση απαιτούν επαρκείς οικονομικούς πόρους, καθώς και την ανάπτυξη σχεδίου δράσης για την εξασφάλιση συντονισμένης προσέγγισης.
+Η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι, στο πλαίσιο αυτό, η στενή συνεργασία με τους κοινωνικούς εταίρους είναι απαραίτητη. 1.13.
+Η κυβερνοασφάλεια αποτελεί βασική απαίτηση για τη διασφάλιση της αξιοπιστίας του ολοένα και πιο ψηφιοποιημένου ενεργειακού συστήματος.
+Οι εξελίξεις των τελευταίων δεκαετιών και ιδίως τα πρόσφατα γεγονότα, καταδεικνύουν τον κίνδυνο κυβερνοεπιθέσεων και πράξεων δολιοφθοράς κατά υποδομών ζωτικής σημασίας.
+Ωστόσο, προβλήματα μπορούν να ανακύψουν όχι μόνο ως αποτέλεσμα κυβερνοεπιθέσεων ή δολιοφθοράς, αλλά και λόγω βλαβών υλισμικού και λογισμικού και, ως εκ τούτου, η Επιτροπή πρέπει να δώσει ιδιαίτερη προσοχή στον σχεδιασμό υλισμικού και λογισμικού κατά τη διάρκεια της ψηφιοποίησης, ώστε να διασφαλιστεί η ανθεκτικότητα.
+Μια βλάβη ή υποβάθμιση υποδομών ζωτικής σημασίας μπορεί να προκαλέσει καταστροφικές ελλείψεις εφοδιασμού και να θέσει σε κίνδυνο τη δημόσια ασφάλεια.
+Η πιο αποκεντρωμένη παραγωγή και χρήση ενέργειας σε συνδυασμό με το διαδίκτυο αυξάνει την «επιφάνεια επίθεσης» και τους κινδύνους που συνδέονται με τον κυβερνοχώρο.
+Το ψηφιοποιημένο ενεργειακό σύστημα (τόσο όσον αφορά το υλισμικό όσο και το λογισμικό) πρέπει να είναι αξιόπιστο, διασφαλίζοντας τη συνεχή διαθεσιμότητα.
+1.14. Η ΕΟΚΕ πιστεύει ότι μια συνδυαστική στρατηγική για την ενεργειακή μετάβαση και την ψηφιοποίηση σε αγροτικές περιοχές δεν έχει τύχει της αναμενόμενης προσοχής και υποστήριξης.
+Ζητά την ταχεία εκπλήρωση του μακροπρόθεσμου οράματος της Ευρωπαϊκής Επιτροπής για τις αγροτικές περιοχές της ΕΕ και την κινητοποίηση των ενδιαφερόμενων μερών μέσω του αγροτικού συμφώνου της ΕΕ. 2.
+Ιστορικό 2.1.
+Η Επιτροπή δημοσίευσε ανακοίνωση με στόχο την προώθηση της ψηφιοποίησης του ενεργειακού συστήματος.
+Το σχέδιο δράσης της ΕΕ για την Ψηφιοποίηση του ενεργειακού συστήματος αποσκοπεί στην επίτευξη των στόχων που ορίζονται στην έκθεση στρατηγικής ανάλυσης προοπτικών για την πράσινη και την ψηφιακή μετάβαση, με τις ψηφιακές τεχνολογίες να συμβάλλουν στη δημιουργία μιας κλιματικά ουδέτερης και αποδοτικής ως προς τη χρήση των πόρων κοινωνίας, διασφαλίζοντας παράλληλα ότι όλοι μπορούν να επωφεληθούν από αυτήν τη μετάβαση. 2.2.
+Στο σχέδιο δράσης της ΕΕ, η Επιτροπή προτείνει μια σειρά δράσεων σε πέντε τομείς: την προώθηση της συνδεσιμότητας, της διαλειτουργικότητας και της απρόσκοπτης ανταλλαγής ενεργειακών δεδομένων μέσω της δημιουργίας κοινού χώρου δεδομένων, την προώθηση και τον συντονισμό των επενδύσεων στο έξυπνο δίκτυο, την παροχή καλύτερων υπηρεσιών με βάση την ψηφιακή καινοτομία για τη συμμετοχή των καταναλωτών στην ενεργειακή μετάβαση, τη διασφάλιση της κυβερνοασφάλειας στο ενεργειακό σύστημα και τη διασφάλιση ότι οι αυξανόμενες ενεργειακές ανάγκες του τομέα των ΤΠΕ συνάδουν με την Ευρωπαϊκή Πράσινη Συμφωνία.
+Η Επιτροπή πιστεύει ότι η ψηφιοποίηση μπορεί να βελτιώσει την οικονομική προσιτότητα, τη βιωσιμότητα και την ανθεκτικότητα του ενεργειακού συστήματος της ΕΕ. 2.3.
+Οι έξυπνες λύσεις έχουν σχεδιαστεί έτσι ώστε να παρέχουν στους καταναλωτές μεγαλύτερο έλεγχο επί της κατανάλωσης ενέργειας και των λογαριασμών τους, βελτιώνοντας έτσι τη διαχείριση της χρήσης ενέργειας, παρότι πολλοί τελικοί καταναλωτές ενδέχεται να αντιλαμβάνονται το δυναμικό αυτό χωρίς να θεωρούν ότι υπάρχει ανάγκη έξυπνης λύσης.
+Οι καινοτόμες ενεργειακές υπηρεσίες αναμένεται να μειώσουν την κατανάλωση ενέργειας και η ενέργεια θα πρέπει να χρησιμοποιείται όταν είναι φθηνή.
+Οι έξυπνοι μετρητές παρέχουν σημαντικές πληροφορίες για τη μείωση του κόστους κατανάλωσης ενέργειας, π.χ.
+έξυπνη φόρτιση ηλεκτρικών οχημάτων, έξυπνες αντλίες θερμότητας μαζί με φωτοβολταϊκά πάνελ.
+Οι έξυπνοι μετρητές βοηθούν τους πελάτες να ελέγχουν τα δεδομένα των λογαριασμών τους και τους επιτρέπουν να εξαλείφουν τους λανθασμένους λογαριασμούς και την εκ των υστέρων τιμολόγηση που συγκαταλέγονται επί του παρόντος στις μεγαλύτερες ανησυχίες των καταναλωτών.
+Το σχέδιο δράσης προβλέπει τη στήριξη των ψηφιακών εργαλείων, τα οποία εξυπηρετούν το συμφέρον των καταναλωτών και, σε ορισμένες περιπτώσεις, αναπτύσσονται σε συνεργασία με αυτούς, τη βελτίωση των ψηφιακών δεξιοτήτων, τη χρηματοδότηση έξυπνων ψηφιακών λύσεων μέσω προγραμμάτων που μπορούν να συμβάλουν στην επίτευξη του στόχου της ψηφιοποίησης του ενεργειακού συστήματος, τη στήριξη των εθνικών ρυθμιστικών αρχών για τον καθορισμό και την παρακολούθηση κοινών δεικτών ευφυών δικτύων, τη δημιουργία ενός κοινού ευρωπαϊκού χώρου ενεργειακών δεδομένων και τη στενή συμμετοχή όλων των ενδιαφερομένων φορέων, ιδίως τον διαχειριστών δικτύου και των προμηθευτών ενέργειας.
+2.4. Σύμφωνα με την Επιτροπή, οι τεχνολογίες ΤΠΕ προσφέρουν μεγάλες δυνατότητες οικολογικού προσανατολισμού.
+Οι ψηφιακές λύσεις αναμένεται να συμβάλουν στην εξισορρόπηση του ενεργειακού εφοδιασμού, της αποθήκευσης και της ζήτησης ενέργειας και να καταστήσουν το ενεργειακό σύστημα πιο ευέλικτο, διευκολύνοντας την ενσωμάτωση των αποκεντρωμένων ανανεώσιμων πηγών ενέργειας.
+Οι αγορές ευελιξίας πρέπει να αναπτυχθούν προκειμένου να καταστούν ελκυστικές οι επενδύσεις σε επιλογές ευελιξίας, ανεξάρτητα από το αν οι εν λόγω επενδύσεις πραγματοποιούνται από παραγωγούς, καταναλωτές ή παραγωγούς-καταναλωτές που επωφελούνται από ψηφιακά εργαλεία. 2.5.
+Ταυτόχρονα, το σχέδιο δράσης τονίζει την ανάγκη περιορισμού της αυξανόμενης κατανάλωσης ενέργειας στον τομέα των ΤΠΕ.
+Το σχέδιο δράσης προβλέπει επίσης τη δημιουργία ενός ψηφιακού δίδυμου του ευρωπαϊκού δικτύου ηλεκτρικής ενέργειας, τη στήριξη των ενεργειακών κοινοτήτων μέσω ψηφιακών εργαλείων, την ανάπτυξη σχετικών με την ενέργεια σημάτων για υπολογιστές, κέντρα δεδομένων και αλυσίδες συστοιχιών και την ανάπτυξη ενός κώδικα δεοντολογίας της ΕΕ για τη βιωσιμότητα των τηλεπικοινωνιακών δικτύων.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8d701f69bfba44f4241ce56a0e5ec739f5e96e79
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-100.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/96
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+2.6.
+In an increasingly digitalised energy system with decentralised generation, transmission and distribution of energy and more digitally connected devices in homes, the risk of espionage, cybercrime and hardware failure related to energy consumption is increasing.
+Therefore, the Commission proposes well-coordinated cybersecurity measures to strengthen the system's overall resilience.
+2.7.
+The action plan outlines that this requires both medium- and long-term action, as well as a governance framework.
+The Commission explains that it will involve multiple stakeholder communities, businesses and international partners and notes that limited public funding must be used wisely and more private investment is needed.
+3.
+General comments 3.1.
+In its action plan, the Commission rightly addresses the enormous potential of digital technologies to increase the flexibility of the electricity system.
+The EESC supports these objectives and welcomes most of the measures proposed in the action plan.
+In particular, the EESC has already made clear the link between the energy transition and the digital transformation, pointing to the benefits of digitalisation in terms of energy savings, reduced energy intensity and better management of energy infrastructure.
+However, while the action plan’s optimistic attitude is inspiring, the Commission tends to ignore the fact that the physical reality is very different from the use cases of digitalisation that are mentioned in the action plan.
+3.2.
+The EESC is of the opinion that the main challenges facing the energy sector are: diversifying Europe’s energy sources, reducing dependence on energy imports, securing an integrated internal energy market, improving energy efficiency, rapidly expanding the energy grid, ensuring security of supply, decarbonising the economy, reducing emissions, transitioning towards a low-carbon economy, with low-carbon and clean energy technologies, increasing and massively expanding renewable energy to meet the climate goals, promoting related research and education, ensuring a just transition and supporting the social dimension of energy, like reducing energy poverty.
+Digitalising the energy system is the basis for this and can help meet all these main challenges.
+3.3.
+While both the strategic approach and the specific measures of the action plan point in the right direction, the Commission fails to integrate the action plan into the general energy policy.
+A silo approach focusing only on digitalisation and ignoring the general framework will not generate the benefits that are rightly explained in the action plan.
+3.4.
+The Commission’s proposal paints a picture of an ideal state that builds on a well-developed energy system (e.g. transmission and distribution networks) and digitalises it.
+However, in Europe, transmission and distribution networks must be developed first before complex digital technology can be developed.
+We are digitalising in vain if intelligently managed energy cannot be transmitted through energy transmission networks.
+Furthermore, a huge amount of energy is wasted on transmission and distribution networks.
+Even today, the cost of green electricity that cannot be used or transmitted and that has to be curtailed amounted to more than EUR 2 billion before the energy crisis and has amounted to more than EUR 12 billion during the energy crisis in large countries like Germany.
+This economic loss will increase many times over unless electricity grids and system-compatible storage capacities are expanded quickly and better ways of using electricity directly on site are found at the same time.
+Digitalisation in this area can play a role in identifying these losses and using the data thus generated in network development.
+3.5.
+It is true that considerable investment is needed in energy infrastructure to make grids smart.
+It is also true that many Member States do not incentivise such investment as their regulation shows a clear bias towards capital expenditure (CapEx), and investment in digitalisation is mainly operational expenditure (OpEx).
+Coordinating and monitoring such investment and associated progress will not be enough.
+The EESC calls on the European Commission to incorporate the ideas behind ‘promoting investments in digital electricity infrastructure’ into an amendment to Article 58 of Directive (EU) 2019/944 on common rules for the internal market of electricity, ensuring a regulatory framework that effectively incentivises investment in the digitalisation of electricity grids.
+3.6.
+The European Commission rightly points out that digital tools play an important role in developing collective self-consumption schemes and energy communities.
+Both guidance and the planned experimentation platform can help, but they are not the most important aspects.
+More than five years after the presentation of the Clean Energy Package, both energy communities and collective self-consumption still play a minor role in Europe's energy systems.
+In many cases, the main reasons for this are significant bureaucratic barriers and a lack of information on the part of consumers and producers.
+The European Commission has so far ignored the existence of these barriers.
+Europeans must be given incentives
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..65d2580c8239c3625916d9871836d78750b3a0c1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-108.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+C 184/104
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+1.4.
+In general, the Committee welcomes the proposal to give issuers the choice to publish a prospectus in English only, it being the established common language of international investors.
+However, publication of a full-scale document, and not only the summary, in national languages would empower local retail investors.
+The EESC advises issuers to bear in mind that using ‘English-only’ issuance documents would hinder the development of a national retail investment base.
+1.5.
+The EESC notes that bundling investment research with other services is likely to increase the visibility of listed small and medium-sized enterprises (SMEs).
+Therefore, the Committee welcomes the proposed increase in the unbundling threshold to EUR 10 billion; however, further measures to encourage independent research may also be needed.
+1.6.
+The EESC highly values the Commission's approach in mitigating legal uncertainty surrounding information disclosure requirements.
+However, the proposal for a cross-market order book supervision (CMOBS) mechanism that would facilitate the exchange of order book data among supervisors might pose the risk of creating an uneven playing-field, since bilateral trading venues would be beyond the scope of the reporting regime.
+2.
+Background 2.1.
+On 7 December 2022, the Commission published a set of proposals (1) on measures to further develop the EU's Capital Markets Union (CMU).
+Part of the package — a new Listing Act — aims to reduce the administrative burden on companies of all sizes, particularly SMEs, so that they can better access funding by listing on stock exchanges.
+2.2.
+The Commission states that EU capital markets remain fragmented and underdeveloped in size.
+Studies show that the total number of listed companies on SME growth markets in Europe has barely increased since 2014 (2), despite the fact that those listed enjoyed clear benefits, as evidenced by the increase in their market valuation.
+In general, listed companies increase their revenues, create more jobs and grow their balance sheets at a faster pace than their unlisted peers.
+A number of studies provide evidence of a sub-optimal situation with respect to SME initial public offerings (IPOs) in Europe.
+2.3.
+The Listing Act establishes simpler and improved listing rules, in particular for SMEs, while also seeking to avoiding jeopardising investor protection and market integrity.
+2.4.
+The Act claims to ensure significant cost reductions and to contribute to increasing the number of IPOs in the EU.
+Simpler prospectus rules would make it easier and cheaper for companies to get listed.
+Allowing companies to utilise multiple-voting rights shares (MVRS) when listing for the first time on SME growth markets provides an opportunity for the owners to keep control of their company's vision.
+2.5.
+More proportionate rules on market abuse would also lead to greater clarity and legal certainty for listed companies about compliance with key information disclosure requirements.
+The proposed Listing Act also aims to enhance the provision and distribution of investment research on midcaps and SMEs, which in turn should support their listings on public markets.
+2.6.
+Other anticipated benefits include:
+— shorter, more timely, more comparable and easier to navigate corporate information for investors;
+— better coverage of equity research, helping to make investment decisions;
+— more efficient supervision thanks to clearer listing rules and improved tools for investigating cases of market abuse;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package.
+Technical Expert Stakeholder Group on SMEs final report, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..77d6bfd7e9ff271575466110f87c8ce340c476a2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-109.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 184/105
+— more standardised prospectuses, easier for supervisors to scrutinise. 2.7.
+In compliance with the environmental, social and governance-focused (ESG) policy objectives, the Listing Act would seek to ensure that companies issuing ESG bonds include ESG-relevant information in the listing documentation to make it easier for investors to assess the validity of the ESG claims.
+Companies issuing equity will be able to refer to the already published — and hence publicly available — ESG information in the listing documentation.
+3.
+General comments A case for improved access to listing on European public markets 3.1.
+The EESC maintains the view that increased equity funding for European companies is key in order to ensure lasting post-COVID-19 recovery as well as to building a resilient European economic system in the face of Russia's ongoing war against Ukraine.
+For that, financial market infrastructure is essential in order to unlock the investment flows needed to recapitalise the economy. 3.2.
+Highly developed public markets are also important for the retail investment community.
+Europeans keep EUR 11 trillion worth of currency and deposits in their bank accounts (3).
+The share of deposits in total assets of households is three times more than for households in the USA.
+By failing to activate end-investors to channel their funds into European capital markets, the EU is not taking full advantage of its pools of capital for our companies.
+Asset managers should gain more confidence in European equity market prospects, and European retail investors should have more choices when it comes to building their portfolios.
+To achieve that, it is necessary to ensure that a diversified supply of high-quality issuers become listed on European public markets. 3.3.
+During times of corporate financial distress, of economic unpredictability, and in particular of rising debt costs, equity acts as a stabilising factor and a buffer against future shocks. 3.4.
+The Committee also notes that equity financing from European households to European corporations helps to ensure the EU's open strategic autonomy at the very basic level: ownership of assets and execution of corporate control.
+The loss of essential European companies to foreign control, especially in the sphere of influence of countries with values that differ from Europe's, poses considerable risk to the economic and political stability of the EU.
+It also hinders the development of the EU-based financial system inside the EU, oriented towards the EU's needs.
+For instance, financial trading in the EU remains dominated by non-EU investment banks (4). 3.5.
+Young and innovative businesses standing at the forefront of the green and digital transitions should be encouraged to seek listing on European equity markets and get much-needed financing by issuing publicly traded shares, as this is the most sustainable way to help these companies exploit their full creative potential and create jobs. 3.6.
+An inflationary surge leads to increased appetite for equity investments, especially among savvy retail investors.
+European equity markets may become a place where these investment inflows go to the key economic sectors where companies generate sufficient returns.
+At the same time, the Committee is of the view that it is crucial for the EU to get sound and robust trading rules to realise the full potential of EU capital markets.
+The lesson from the financial crisis showed that the EU must protect markets with fairness, integrity, resilience and transparency, also ensuring the highest level of investor protection. 3.7.
+An analysis conducted in 14 EU Member States showed that up to 17 000 large companies are eligible to list but are not seeking to do so (5).
+The Committee sees a risk that if the EU fails to encourage new listings in equity markets, our capital markets may see trade dwindle as investors diversify their portfolio globally, if there is not a sufficient offer of titles to invest in within the EU. 3.8.
+A new generation of Europeans are entering the retail investment market with sustainability (i.e. ESG-based factors) on their minds.
+At the same time, many economic agents are moving towards green goals, encouraged by the European Green Deal policies.
+The EESC sees this combination of factors as a potential strong driver to unlock the full potential of the
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained.
+ESMA annual statistical report ‘EU securities markets’, 2020; p. 40.
+Oxera report Primary and secondary equity markets in EU, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a299c1b4d744a322bbfbb6cee742c38771197b4b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-112.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 184/108
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+4.8.
+Equity research is a key element for developing a healthy ecosystem for SMEs' equity finance.
+To complement existing research channels, authorising the bundling of SMEs' research with other services is likely to increase the production and distribution of research reports.
+The EESC welcomes the proposed increase in the unbundling threshold to EUR 10 billion.
+This will correct the decreased SME coverage and visibility that MiFID II (12) has created.
+However, the EESC stresses that there is a higher concentration of equity research production in the hands of larger financial institutions.
+Due to their scale, very large brokers are more able to set negligible fees and/or use trade execution to cross-subsidise the provision of research than small or medium-sized brokers (13).
+Furthermore, large brokers are mostly interested in providing research on ‘blue chip’ companies, while SMEs may be underserved.
+A large majority of issuers report (14) that MiFID II has decreased SME coverage and visibility.
+The EESC sees a clear need to introduce further measures to encourage independent research, learning from best practices available in Europe (15). 4.9.
+In the post-IPO phase, listed companies should be exemplary in terms of transparency, and the protection of minority shareholder interests should be the top priority.
+If shareholders risk being treated unfairly or not protected well when the company goes public, their trust in EU capital markets will not increase.
+The EESC highly values the Commission's approach in mitigating legal uncertainty surrounding disclosure requirements, via the targeted amendments to the Market Abuse Regulation. 4.10.
+The Committee believes that the existing framework of ad hoc requests in cases of suspected market abuse seems appropriate and sufficient in order to achieve effective surveillance, while taking note that several supervisors see merit in enhancing the exchange of order book data through the CMOBS mechanism.
+The scope in the proposal of CMOBS might pose the risk of creating an uneven playing-field, since bilateral trading venues would not be included in the mechanism. 4.11.
+The EESC strongly encourages that other ongoing initiatives contributing to improving the attractiveness of public markets be pushed forward at an increasing speed.
+The Committee has published several opinions on past, ongoing and expected legislative initiatives (16).
+Fast progress towards the CMU should be maintained despite the geopolitical challenges; a strong CMU is needed more than ever precisely because of the growing risks of economic and social instability.
+Brussels, 23 March 2023.
+The President of the European Economic and Social Committee Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = Markets in Financial Instruments Directive Oxera report on Unbundling: what's the impact on equity research?, 2019.
+European Commission, final report on The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research, 2020.
+See not-for-profit initiative ‘Lighthouse’ under the Instituto Español de Analistas Financieros.
+OJ C 155, 30.4.2021, p. 20; OJ C 290, 29.7.2022, p. 58; OJ C 177, 18.5.2016, p. 9; OJ C 10, 11.1.2021, p. 30; OJ C 341, 24.8.2021, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d96634c0f92ea56a65b315d77b816f5d6c04bd7f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 184/109
+Opinion of the European Economic and Social Committee on the ‘Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Ensuring availability and affordability of fertilisers’ (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Rapporteur: Arnold PUECH d'ALISSAC
+Referral
+European Commission, 9.12.2022
+Legal basis
+Article 304 of the Treaty on the Functioning of the European Union
+Section responsible
+Agriculture, Rural Development and the Environment
+Adopted in section
+9.3.2023
+Adopted at plenary
+23.3.2023
+Plenary session No
+577
+Outcome of vote (for/against/abstentions)
+170/3/4
+1.
+Conclusions and recommendations 1.1.
+The EESC welcomes the communication from the Commission on ensuring availability and affordability of fertilisers as the global fertiliser crisis, which started in early 2021 and worsened following the war in Ukraine, is particularly acute in Europe where farmers are facing both record prices and supply shortages.
+The current situation is a threat to European agriculture and global food security. 1.2.
+The EESC highlights that emergency domestic actions are required to limit the impact of the fertiliser crisis.
+Besides the possibility of directly supporting the most affected nitrogen manufacturers and farmers through State Aid (which faces budgetary constraints, raises risks of competitive distortions and should be subject to conditionality), the EESC considers that corrective measures are necessary to improve the functioning of the EU fertiliser market, as they are likely to have a greater impact on farmers and be more cost effective for taxpayers. 1.3.
+To address both fertiliser supply and prices by facilitating imports and domestic competition, the EESC advises taking actions that include the suspension of EU import tariffs on all fertilisers, the facilitation of fertiliser logistics and regulatory flexibilities. 1.4.
+The EESC also considers that medium-term measures are required to limit the EU's dependence on imported mineral fertilisers and reduce the environmental footprint of crop fertilisation.
+These should aim to limit fertiliser use through enhanced plant nutrient efficiency, partly substituting synthetic fertilisers by recycled livestock manure and other waste, and improving Europe's self-sufficiency in fertiliser production, in order to support the agro-ecological transformation of farming. 1.5.
+The EESC welcomes the announcement of a new fertiliser market observatory (to be established in 2023), given that transparency in the EU fertiliser market must be increased through the regular publication of representative domestic market prices, and through the development of public statistics on fertiliser production and use. 1.6.
+The EESC further calls for taking into consideration the social aspects related to farmers (who are highly impacted by fertiliser prices), food consumers (who are facing food price inflation) and industry workers when adopting new measures. 1.7.
+On the international stage, the EESC urges the EU to step up actions against global food insecurity, including the promotion of fertiliser transparency, availability and effective use.
+Global fertiliser trade should be facilitated by keeping markets open, avoiding export restrictions and bans, increasing fertiliser production in Europe and expanding logistic routes.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..057a6ce70f2820d0be85f2297d95a6b3d7f7c9b1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-114.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/110
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+2.
+Introduction and background 2.1.
+Fertilisers are made of three essential nutrients for plant growth: nitrogen (N), phosphorus (P) and potassium (K).
+2.2.
+Fertilisers are a key input in the majority of current agricultural production.
+Their availability and affordability play an essential role in food security.
+Since the beginning of 2021, there has been a global mineral fertiliser crisis, initially due to a surge in demand in the wake of the post-COVID recovery, and further aggravated since Russia's invasion of Ukraine by supply limitations from Russia, Belarus and Ukraine, three major global fertiliser suppliers.
+2.3.
+The fertiliser crisis has been particularly acute in Europe since (i) the EU is a large net importer of fertilisers; (ii) the EU fertiliser market for nitrogen and phosphorus is protected by import duties pushing domestic prices above global prices; (iii) EU fertiliser imports from Russia, Belarus and Ukraine, which previously accounted for 43 % of EU imports, have significantly dropped since March 2022, in spite of the EU's official no-ban policy on food and fertiliser imports from Russia.
+2.4.
+Domestic fertiliser prices have risen to record levels (threefold for mineral nitrogen in November 2022 vs.
+January 2021).
+Together with scarce supply and delayed purchases, this resulted in a significant decrease in EU fertiliser use for the 2022 harvest (1), and a possible shortage in several Member States in the spring 2023 affecting the 2023 harvest.
+2.5.
+This is happening in the context of the European Green Deal and the Farm to Fork Strategy (2), as published by the European Commission in May 2020, including the proposed EU-wide targets to ‘reduce nutrient losses by at least 50 %, while ensuring that there is no deterioration in soil fertility’, reducing ‘the use of fertilisers by at least 20 % by 2030’.
+3.
+General comments 3.1.
+The EESC stresses that easily available and affordable fertilisers are essential for agricultural production and food security in Europe and globally.
+Fertiliser shortages and excessive fertiliser prices lead to reduced crop yields, jeopardise food production and participate in food price inflation at the expense of European citizens and mankind.
+3.2.
+The current crisis on the fertiliser markets is a particular threat in low-income countries, which are acutely affected by food insecurity.
+It is also a threat in Europe where vulnerable groups are already facing food affordability challenges, and the fertiliser crisis can lead to reduced harvests, thereby impacting global food security as the EU is a major cereal producer and exporter.
+3.3.
+The EESC believes that the global scarcity of fertilisers is not only caused by the high price of natural gas, but also by a supply-demand imbalance and logistical limitations.
+In the EU, this is further aggravated by the continent's high level of dependence on mineral fertiliser imports, EU import duties and the war in Ukraine.
+Emergency domestic actions 3.4.
+In spite of the high fertiliser prices, the cost competitiveness of several EU manufacturers of nitrogen fertilisers appears to have been affected by the extremely high price of natural gas in Europe, which has reached seven times the US level vs. three times in 2021.
+Besides prioritised access to natural gas in the event of gas rationing, specific support to the EU nitrogen industry may be useful on a case-by-case basis, with the objective of maximising the use of existing production capacities, as enabled by the amended EU Temporary Crisis Framework for State Aid.
+In this respect, economic and social conditionality is required to avoid windfall effects, as some fertiliser manufacturers saw their profits boosted in the wake of the fertiliser crisis.
+(1) (2)
+According to the European Commission, ‘a combination of drought and high fertiliser prices resulting in lower application rates of P and K in particular, (...) contributed to lower yields’ and the 8 % drop in the EU 2022 cereal harvest vs 2021.
+Source: Short-term outlook for agricultural markets, European Commission, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..81ddc898ab42039212d2ac162e046b1b02eb62d3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-115.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 184/111
+3.5.
+Fertiliser users, and notably arable farmers and mixed crop and livestock specialists, accounting for 62 % of EU fertiliser expenses and 69 % of EU nitrogen consumption (3), have been hit hard by the current crisis.
+They are facing cash shortages for purchasing fertilisers ahead of crop harvest, as well as a cost-price squeeze, as the higher prices for agricultural products may not compensate for the effect of increased prices for fertilisers and other farm inputs (4).
+Targeted support to fertiliser users may therefore help address the crisis, as enabled by the amended EU Temporary Crisis Framework for State Aid.
+3.6.
+However, there are strong budgetary limits and priority competition in funding such support by making use of the EU agricultural reserve worth EUR 450 million for the financial year 2023.
+Funding such actions through national CAP strategic plans is not an appropriate option either, as these have just been approved and would require a long time to be amended.
+Alternatively, making use of State aid raises both national budgetary constraints and the risk of significant competitive distortions between farmers from different Member States.
+This is illustrated by the fact that only three Member States so far have implemented aid schemes dedicated to farmers' fertiliser purchases, for a total budget of EUR 855 million.
+3.7.
+The EESC considers that corrective measures improving the functioning of the EU fertiliser market are thus more advisable and more cost effective for taxpayers.
+Such emergency, temporary measures should target both fertiliser supply and prices in Europe by facilitating imports and competition.
+Some fertiliser companies are increasing their profit in huge proportion: a positive and strategic message in favour of this industry is necessary if we want them to use these means to invest in European factories and increase our rate of autonomy, which is the price of our independence.
+3.8.
+Following the proposal of 17 July 2022 by the European Commission, Council Regulation (EU) 2022/2465 of 12 December 2022 (5) provides for a temporary suspension of import tariffs for urea and ammonia (except from Russia and Belarus).
+The EESC welcomes this decision, considering that besides partners already benefiting from free trade agreements with the EU (such as North African countries), other major supply sources should be positively impacted by such a suspension (such as the US, and Central Asian and Arab Gulf countries).
+However, the Regulation entered into force too late to be effective for the 2022/2023 season, as most urea imports have been delivered or ordered at skyrocketing prices, while the Council limited it to a period of six months instead of the initial two years.
+The EESC advises the Commission and the Council to extend the Regulation to the next season and to all nitrogen- and phosphorus-based fertilisers, as this would promote availability through the diversification of supply as well as alleviate EU domestic fertiliser prices.
+3.9.
+Other measures should also be urgently implemented to address the functioning of the EU mineral fertiliser market in the fields of logistics and regulation, including (i) incentivising farmers and fertiliser distributors to perform early purchases and manage price risks; (ii) facilitating harbour import logistics for fertiliser vessels and inland truck transportation; (iii) unifying national interpretations regarding fertiliser suppliers with respect to Russian sanctions; (iv) allowing temporary flexibilities in EU regulations including REACH, transport legislation, and the Fertiliser Product Regulation.
+3.10.
+The European Commission, following the technical proposals from its Joint Research Centre (6), should quickly propose legislative measures enabling the safe use of processed manure above the threshold established for nitrate vulnerable zones by the Nitrates Directive (RENURE), allowing a greater level of substitution of synthetic fertilisers.
+Pending this new threshold, the EESC recommends that the current maximum threshold of 170 kg/ha/year of organic nitrogen be applied to all EU farmers.
+Medium term domestic actions 3.11.
+As mentioned in its Strategic Foresight Report 2022 (7), the EESC recommends reducing the EU's dependence on imports of feed, fertilisers and other inputs, and proposes a definition of open strategic autonomy applied to food systems based on food production, workforce and fair trade — with the overarching aim of ensuring food security for all EU citizens through a healthy, sustainable, resilient and fair food supply.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Source: FADN, 2017 For reference, the price for ammonium nitrate in France in November 2022 was 203 % above the level of January 2021.
+By contrast, the price for milling wheat had risen by 45 % in the same period.
+Source: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (OJ L 322, 16.12.2022, p. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (see OJ, p. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..75c10ad2aa015687fa64561890ab17ece8c281d8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-116.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/112
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+3.12.
+When it comes to fertilisers, the EESC is of the opinion that, while emergency actions should be undertaken immediately, longer term measures should also be implemented in order to optimise European agriculture's dependence on imported mineral fertilisers, while at the same time reducing the environmental footprint of crop fertilisation in Europe.
+These should target (i) optimising overall fertiliser use through enhanced plant nutrient efficiency, leading to lower losses; (ii) partly substituting synthetic fertilisers with a higher use of recycled livestock manure and other waste from the food chain; (iii) improving Europe's self-sufficiency in fertiliser production.
+The EESC underlines that agriculture is in transition and will continue, with agroecology, conservative agriculture, to get better.
+3.13.
+Enhancing plant nutrient efficiency is necessary in order to reduce fertiliser consumption as well as nutrient losses to water and air.
+This should make it possible to decrease fertiliser use without affecting the production volume.
+This can be achieved through enhanced fertilisation practices, including the use of cover crops, the choice of fertilisers (favouring nitrogen types such as nitrate based and the use of urease/nitrification inhibitors), the use of bio-stimulants as well as precision farming allowing optimised application (split application, balance sheet calculation, soil and plant analysis, plant sensors, decision support tools).
+3.14.
+Plant breeding is also key to nutrient efficiency, as improved varieties are capable of taking up less nutrients, especially nitrogen, for the same harvested quantity.
+In this respect, the EESC believes that innovative technologies and seeds should be developed to always be able to provide solutions to farmers faced with restrictions on existing tools (8).
+3.15.
+Substituting nutrient demanding crops such as cereals, oilseed rape and sugar beet with plants with lower nutrient requirements such as sunflower (9) and legumes is a trend that farmers have naturally adopted since 2021-2022 (10).
+However, this should be considered with caution in a public policy framework as, given the respective dry matter yields and protein contributions per hectare, such a move could disrupt agricultural markets and jeopardise food security.
+3.16.
+Partial substitution of mineral fertilisers by organic fertilisers recycled from livestock manure and other organic waste is also a relevant medium-term objective in the EU (11).
+This will offer benefits for the soils (higher organic content) and the climate (lower emissions from synthetic nitrogen fertiliser manufacturing) as well as decrease import dependence.
+However, the potential from livestock manure should not be overestimated, as most of it is already recycled, the available resources are geographically limited (regions with structural surplus for manure) and subject to significant mobilisation, processing and transportation costs.
+Nutrients from human waste are mostly not spread on agricultural soils, even though these could contain two billion kilos of nitrogen (12).
+The European Commission should also encourage the development of techniques for nutrient retrieval from algae and sewage sludge and safe agricultural application.
+3.17.
+As regards nitrogen fertilisers, promoting alternative, non-fossil pathways for ammonia production is a highly relevant long-term objective, as this would decrease the EU's gas dependency as well as its carbon footprint.
+Renewable hydrogen produced by water electrolysis (itself from renewable electricity) is at a pilot industrial stage, while the methanation of agricultural by-products and organic waste can produce both biomethane for ammonia generation and a digestate usable as an organic fertiliser.
+However, despite the current high market price for fossil-based ammonia, renewable alternatives are far from competitive and will require time, technology maturation and possibly significant public subsidies before reaching the industrial stage.
+3.18.
+The EESC welcomes the announcement of a new fertiliser market observatory, to be established in 2023, and the organisation of fertiliser stakeholder consultations in the framework of the expert group of the European Food Security and Crisis Mechanism (EFSCM).
+The EESC also considers that any significant level of transparency in the EU fertiliser market can only be guaranteed by the regular publication of representative domestic market prices for a range of N, P and K fertilisers as well as the development of public statistics on fertiliser consumption.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+OJ C 194, 12.5.2022, p. 72.
+The area sown with sunflower in the EU has gained 750 000 ha while the cereal area has decreased by the same magnitude in 2022.
+OJ C 75, 28.2.2023, p. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report It is estimated that one person excretes more than 4 kg of nitrogen via urine per year (Viskari et al., 2018 — https://www.frontiersin.
+org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2cba4a61a005302f8756f6b6918ba43c3fcc3faa
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+4.4.
+Provisions on scholarships and trusts are welcome, but we need to pay attention to selection issues and ensure the involvement of CSOs.
+It is important that transparent, fair and inclusive procedures for the selection of participants in academic programmes are defined when establishing these opportunities, prioritising access to individuals with fewer opportunities.
+4.5.
+Maximising the value of human capital is vital to increasing competitiveness and to tackling unemployment, while respecting sustainable development.
+This requires a workforce that is equipped with a range of transversal skills and a capacity to adapt.
+Education and training policy must be developed and delivered in close cooperation with the social partners and focus more on competences than qualifications.
+This will help reduce the skills mismatch gap.
+Youth organisations 4.6.
+There are several fora and bodies to engage young people set out in the communication.
+The Platform in the Policy Forum on Development is welcomed, as long as it ensures grassroots connections with youth organisations, which are independent, self-organised and ideally youth led.
+4.7.
+There is a welcome mention and reference to involving youth organisations in the communication.
+The roll-out of the YAP would benefit from engagement in the diverse models of youth work practice present in the EU.
+This practice can be as relevant as young people’s voices, as it builds capacity amongst all young people at local level and in turn gives rise to youth leaders grounded in local experience.
+Considerable evidence and models are available through the EU/Council of Europe Partnership and the voluntary youth sector.
+4.8.
+Youth organisations can be a tremendous resource in the delivery of the plan.
+EU Member States should be encouraged to involve their youth sector in this field with national action plans.
+We should prioritise good models and work from EU youth organisations in development, conflict, and human rights work ahead of, for example, US ‘youth development’ models which are often used ‘off the shelf’ in developing countries and other regions, and are often not rooted in the same values.
+This would work well with the commitment to have tailor-made solutions for particular regions.
+4.9.
+The roll out of commitments on education should also engage in informal and non-formal systems in communities, CSOs and youth work organisations.
+The Unesco and Council of Europe definitions provide good guidance here along with work in the Erasmus+ youth chapter.
+We need to recognise the immense benefits of learning outside the school setting for all which is lifelong and life-wide.
+4.10.
+Political dialogue is important and the goals in the YAP are ambitious, but we should not neglect youth policies in each country and the responsibilities of governments, as well as the need for a true voluntary sector and civil society.
+The roll out of the YAP also needs to support youth work policy development, the development of national youth councils or similar bodies, and approaches like the EU youth test and others.
+4.11.
+Youth organisations already have links around the globe, as illustrated by the work of the World’s Big 6 Youth Organisations, and the roll out of the plan should involve them, build on the pre-existing work and be a model for more initiatives.
+We should also be careful about being too restrictive on the issues of participation.
+It is unclear if participative processes were utilised in selecting the issues for the Youth Empowerment Fund.
+Young people may not always select the issues others see as important particularly in the developing world or in fragile states where more practical considerations may be more important.
+4.12.
+Provisions on capacity building for youth organisations are most welcome and should be accompanied by effective support to start grassroots movements in partner countries in which EU delegations can play a crucial role around the world.
+Partnerships should be offered here, where appropriate, with EU organisations and the work must be monitored.
+It is important to facilitate the creation and strengthening of networks with both EU and non-EU organisations.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fb4e5f222b1a03760431d1f47f07c7dec61184bc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-17.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 184/13
+Opinion of the European Economic and Social Committee on ‘Young people’s role in the green transition’ (Exploratory opinion at the request of the Swedish presidency) (2023/C 184/03)
+Rapporteur: Nicoletta MERLO
+Request by the Swedish
+Letter of 14.11.2022
+Presidency of the Council Legal basis
+Article 304 of the Treaty on the Functioning of the European Union
+Section responsible
+Employment, Social Affairs and Citizenship
+Adopted in section
+8.3.2023
+Adopted at plenary
+22.3.2023
+Plenary session No
+577
+Outcome of vote (for/against/abstentions)
+152/00/01
+1.
+Conclusions and recommendations 1.1.
+The EESC believes that young people can and must play a crucial role in the context of the green transition.
+It considers that a new governance model that is more inclusive and capable of ensuring the active involvement of young people in decision-making processes, overcoming the obstacles that still exist, is essential. 1.2.
+The EESC stresses the importance of ensuring that youth organisations have a leading role in the decision-making process and in the development and dissemination of projects relating to sustainability and the environment, including by guaranteeing them the necessary financial support. 1.3.
+The EESC considers it vital to constantly monitor the effects that public investments, including those relating to the green transition, have and will have in the future on young people through an economic, political and social impact assessment of the policies to be implemented, using indicators before, during and after their approval. 1.4.
+The EESC encourages the EU institutions and the Member States to implement measures and mechanisms to ensure that the youth perspective is taken into account in all policy areas and to create a space that is able to guarantee active participation of young people through the full adoption of the EU Youth Test. 1.5.
+The EESC considers it crucial to link the initiatives and policies that will be adopted in the context of the European Year of Skills to the theme of the green transition, sustainable development, and the challenges that young people face in a rapidly changing world. 1.6.
+The EESC considers it essential to consider education and the development of the skills expected by young people on this issue using a cross-cutting approach that is capable of providing theoretical and practical skills, including by implementing and enhancing school-to-work paths and professional apprenticeships, and also involving the social partners.
+Training on these topics should also be made structural, by designing and developing it starting from the territories and their needs, within a broader framework at national level. 1.7.
+The EESC considers it necessary to start teaching sustainability and environmental protection issues from an early age, adopting innovative educational tools that take into account environmental protection, social and economic development, and the achievement of related objectives.
+Quality education for all and decent work for those providing it are key to ensuring this. 1.8.
+The EESC stresses the importance for schools to engage in green transition issues in concert with local authorities and out-of-school activities, especially with youth organisations and organised civil society, thereby generating an increase in awareness and participation among ordinary citizens.
+In this connection, the EESC judges the experience of the Green Erasmus Project positively and looks forward to it being implemented.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a5400971d4468626eff4bf385a07a46d585e3822
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 184/89
+(7) Putting citizens at the centre of the Energy Union, who take ownership of the energy system transition, benefit from new technologies to reduce their energy bills, participate actively in the market and where vulnerable consumers are protected.
+The report provides a description of measures so far undertaken or planned toward the implementation of these visions.
+The EESC nevertheless regrets that the account provided in the report does not relate to the visions but, rather, to the five mutually reinforcing and closely interrelated dimensions designed to bring greater energy security, sustainability and competitiveness.
+This double set of on the one hand objectives or visions and on the other hand dimensions makes it extremely difficult to follow the implementation of the visions, also because for instance the issues of citizens at the centre of the energy union or the need for upskilling and reskilling of the workforce appear in several of the dimensions.
+The EESC regrets that this makes it very difficult to follow the progress made in implementing the objectives of the Energy Union Strategy. 1.4.
+The Communication rightly makes reference to the REPowerEU plan, which has been supported by the EESC and which has revived and strengthened the Green Deal and Fit for 55 instruments, focusing on diversification, savings, security of supply and speeding up renewable energy source development.
+However, the current climate and energy crisis, and the lack of security, stability and predictability in supply and prices, are putting a huge strain on the European Union.
+The crisis would be less severe if more targeted action had been taken earlier and, for example, if the EU’s own objectives (such as those of the European Energy Union) had been taken more seriously. 1.5.
+According to the 2022 Report on the State of the Energy Union, an estimated EUR 300 billion of public money needs to be invested in the different lines of action aimed at achieving full independence from Russian fossil fuels between now and 2030, which will have a significant impact on the EU's total budget.
+Additionally, further private investment will be required, including investment by European citizens.
+The EESC believes that the money needs to be spent in a way that helps achieve the above-mentioned objectives of the Energy Union.
+Also, the spending should not lead to a reduction in resources for the just transition, for research and innovation, or for businesses and consumers affected by rising energy prices. 1.6.
+The unprecedented rise in energy prices, triggered by Russia’s invasion of Ukraine, is bringing about enormous social and economic consequences, as well as consequences for countries’ industrial and productive fabric.
+The EESC underlines the lack of clear European coordination during the energy crisis and, as part of the response, calls for the creation of an instrument based on the SURE model, in order to support workers and businesses in difficulty. 1.7.
+Recent events have increased the potential risk of cyber-attacks and acts of sabotage on critical infrastructures such as the energy grid and power plants.
+The EESC therefore recommends designing and adopting a comprehensive strategy to protect the EU against these kinds of threats. 1.8.
+The main medium-term strategic objective of the EU countries — specifically in the light of what has happened with the war in Ukraine and also considering a possible further complication of the international situation — must remain that of energy autonomy.
+We understand ‘strategic energy autonomy’ to mean a political concept that will help shape the future EU energy market, where autonomous decisions made by the EU will guarantee energy independence from unreliable suppliers.
+The EESC regrets the fact that this topic is not properly considered in the report and remains in the shadows, with the focus solely on independence from energy imports from Russia. 1.9.
+In order to reach the EU’s strategic autonomy objectives, the EESC calls on the Council and the Commission to develop appropriate instruments, including through the establishment of a European Sovereignty Fund, to boost investment in clean domestic energy technologies and energy infrastructure.
+At the same time, it is crucial to encourage the Member States to use the funds optimally and efficiently for clean energy development.
+Such a strategy must also include guidance on how to motivate businesses, community institutions, members of the public and energy communities to invest more.
+The instruments and resources that are currently provided appear insufficient for the major challenges that need to be addressed.
+The EESC invites the Commission to take particular care with regard to the impact of new resources and supplies on the environment, and with regard to new dependencies on third countries. 1.10.
+When developing energy autonomy, the EESC proposes to follow a bottom-up approach since this approach makes it easier to achieve the objectives mentioned in point 1.3. 1.11.
+The Green Deal is not yet accompanied by the equivalent social policies to make this transition a just transition.
+Given that employment and industrial systems will be greatly affected by the transition processes, the EESC regrets the fact that the report does not properly take into account the importance of comprehensive employment, skills and social policies.
+Educational investments, reskilling and upskilling need to be seen as a socio-economic responsibility.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..91e9ef7d79e7baf630ada596dc12cbf629371a62
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-98.txt
@@ -0,0 +1,44 @@
+C 184/94
+EN
+Official Journal of the European Union
+25.5.2023
+ensuring a regulatory framework that effectively incentivises investment in the digitalisation of electricity grids.
+In parallel, flexibility markets need to be developed to make flexible consumption, generation and prosumption based on digital technologies attractive.
+1.5.
+More than six years after the presentation of the Clean Energy Package, both energy communities and collective self-consumption still play a minor role in Europe’s energy systems.
+The European Commission has so far ignored the existence of barriers to these forms of energy generation and consumption.
+Europeans must be given incentives that eventually convince and motivate them to digitalise all their energy-related activities.
+In many cases a clear legal and administrative entitlement is needed as well.
+The EESC calls on the Commission and the Member States to develop corresponding initiatives, including direct support enabling energy communities and collective prosumers to develop their full potential, whereby, especially in terms of security of supply, these forms of generation and consumption must become a crucial part of the system.
+Otherwise, digital tools will not make a difference.
+1.6.
+The EESC reiterates that, with the right approach, a climate-neutral, decentralised and digitalised energy supply structure can have significant positive effects on employment and the economy, especially regional economies (2).
+In the current crisis, the European Union needs a general approach to energy policy that combines specific energy and climate-related issues with the objectives of social and regional cohesion policy.
+1.7.
+However, the EESC notes that a policy of change can only be successful if it takes into account the various social dynamics at work in the transition and addresses them in its strategies and measures.
+We should strengthen the role of active consumers in digitalisation and should encourage and entitle them to use as many smart solutions as possible, as they can improve the efficiency and performance of the internal energy market, while taking into account distribution system operators to ensure security of supply.
+The tools must be user-friendly and attention must be paid to vulnerable groups and people with disabilities.
+A policy for a just transition and active political management of change is therefore indispensable.
+If the social dimension is neglected in the implementation, the transformation risks failing due to public resistance.
+1.8.
+With regard to the future design of energy systems and infrastructure, the EESC has repeatedly stressed that all consumers must be actively involved in the development of smart energy systems and that incentives must be put in place so that civil society can participate in the energy transition.
+‘Connecting local and regional innovators’, as mentioned by the Commission in point 7.3, is very important.
+Collective action like cooperation between smart cities and communities can create the best and most affordable solutions that a region may need.
+1.9.
+The EU’s digital and energy policies are already guiding the digitalisation of energy, as issues such as data interoperability, security of supply and cybersecurity, privacy and consumer protection cannot be left to the market alone and their proper implementation is key.
+In this context, the EESC points out that privacy violations and misuse of data must be prevented by all means.
+This includes not only technical precautions, but also responsibility over and monitoring of this data space by state authorities subject to political and democratic control.
+At the same time, particular attention must be paid to protecting critical infrastructure data.
+1.10.
+The Commission states in its communication that it is essential to ensure that digitalisation does not undermine the framework for consumer protection already established in the internal market in electricity.
+The EESC takes note of this and adds that consumer rights must be adapted and improved in the energy market.
+Consumers must not be disadvantaged or overcharged.
+They should benefit from digital tools, which, if rightly developed, can help increase consumer protection.
+1.11.
+For all initiatives, it is important that consumers have a smart meter at home.
+This is still not the case in many Member States, which is why there is an urgent need to step up efforts to more widely deploy smart metering as a fundamental prerequisite for most digital solutions in the energy sector, especially for electricity supply and, to a lesser degree, for gas supply.
+Member States who have not yet fully rolled out smart meters need to speed this up and increase their national objectives with regard to this rollout.
+International evidence shows that smart meter rollouts are most effective when the grid operators are accountable.
+Smart meters should be considered as an integral part of the electricity grid.
+(2)
+See OJ C 367, 10.10.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dc66d5a5cf9a62cc9275d9a15c745557a6c53cf8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.en.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 184/95
+1.12.
+There is a risk that new data-driven services and innovative technology solutions will not be implemented fast enough if there are not enough skilled workers and trained professionals to help deploy them.
+The necessary labour market and education policy measures require sufficient financial resources as well as the development of an action plan to ensure a coordinated approach.
+The EESC believes that close cooperation with the social partners is essential in this regard.
+1.13.
+Cybersecurity is an essential requirement to ensure the reliability of the increasingly digitalised energy system.
+The developments of the last few decades, and in particular recent events, show the danger of cyberattacks and acts of sabotage against critical infrastructure.
+However, problems can arise not only as a result of cyberattacks or sabotage actions, but also from hardware and software failures, so the Commission must pay special attention to hardware and software design during digitalisation to ensure robustness.
+A failure or impairment of critical infrastructure can cause devastating supply shortages and endanger public safety.
+More decentralised generation and use of energy in conjunction with the internet increases the ‘attack surface’ and cyber-related risks.
+The digitalised energy system (both in terms of hardware and software) must be reliable, ensuring continuous availability.
+1.14.
+The EESC believes that a combined strategy for energy transition and digitalisation in rural areas has not received the expected level of attention and support.
+It calls for the rapid implementation of the Commission’s long-term vision for the EU’s rural areas and the mobilisation of stakeholders under the EU Rural Pact.
+2.
+Background 2.1.
+The Commission published a Communication with the aim of driving forward the digitalisation of the energy system.
+The EU Action Plan on Digitalising the energy system aims to achieve the objectives set out in the Strategic Foresight Report on the green and digital transitions, with digital technologies contributing to the creation of a climate-neutral and resource-efficient society, while ensuring that everybody can benefit from this transition.
+2.2.
+In its EU Action Plan, the Commission proposes a set of actions in five areas: promoting connectivity, interoperability and seamless exchanges of energy data through the creation of a common data space, promoting and coordinating investment in the smart grid, providing better services based on digital innovation to engage consumers in the energy transition, ensuring cybersecurity in the energy system, and ensuring that the growing energy needs of the ICT sector are in line with the European Green Deal.
+The Commission believes that digitalisation can improve the affordability, sustainability and resilience of the EU energy system.
+2.3.
+Smart solutions are designed to give consumers more control over their energy consumption and bills, thereby improving management of energy use, even though many end consumers might understand this potential without requiring a smart solution.
+Innovative energy services should reduce energy consumption and energy should be used when it is cheap.
+Smart meters provide important information to reduce energy consumption costs, e.g. smart charging of electric vehicles, smart heat pumps together with photovoltaic panels.
+Smart meters help customers to control the data in their bills and enable them to eliminate incorrect bills and back-billing, which are currently among the biggest consumer concerns.
+The action plan provides for support for digital tools, which serve the interest of consumers and in some cases are developed in collaboration with them, improved digital skills, funding for smart digital solutions through programmes that can help meet the objective of digitalising the energy system, support for national regulators in defining and monitoring common smart grid indicators, the creation of a common European energy data space and the close involvement of all relevant stakeholders, in particular grid operators and energy suppliers.
+2.4.
+According to the Commission, ICT technologies offer great greening potential.
+Digital solutions should help to balance energy supply, storage and demand and make the energy system more flexible, facilitating the integration of decentralised renewable energy sources.
+Flexibility markets need to be developed in order to make investments in flexibility options attractive, regardless of whether these investments are made by generators, consumers or prosumers taking advantage of digital tools.
+2.5.
+At the same time, the action plan emphasises the need to curb the rising energy consumption in the ICT sector.
+The action plan also provides for the creation of a digital twin of the European electricity grid, support for energy communities through digital tools, the development of energy-related labels for computers, data centres and blockchains, and the development of an EU code of conduct for the sustainability of telecommunications networks.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9947f758d3774422b55dd340850cca14cea2664e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-100.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/96
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+2.6.
+En un sistema energético cada vez más digitalizado, con una producción, un transporte y una distribución descentralizadas de la energía, y un mayor número de dispositivos conectados digitalmente en los hogares, aumenta el riesgo de espionaje, ciberdelincuencia y fallos de los equipos informáticos relacionados con el consumo de energía.
+Por lo tanto, la Comisión propone medidas de ciberseguridad adecuadamente coordinadas para reforzar la resiliencia general del sistema. 2.7.
+El plan de acción señala que estas tareas requieren una actuación a medio y largo plazo, así como un marco de gobernanza.
+La Comisión explica que contará con la participación de múltiples comunidades de partes interesadas, empresas y socios internacionales, y señala que la financiación pública limitada debe utilizarse con prudencia y que se requiere más inversión privada.
+3.
+Observaciones generales 3.1.
+En su plan de acción, la Comisión aborda acertadamente el enorme potencial de las tecnologías digitales para aumentar la flexibilidad del sistema eléctrico.
+El CESE apoya estos objetivos y acoge favorablemente la mayoría de las medidas propuestas en el plan de acción.
+En particular, el CESE ya ha dejado claro el vínculo entre la transición energética y la transformación digital, y ha señalado los beneficios de la digitalización en lo que atañe al ahorro energético, la reducción de la intensidad energética y una mejor gestión de las infraestructuras energéticas.
+Sin embargo, aunque el tono optimista del plan de acción es una fuente de inspiración, la Comisión tiende a pasar por alto el hecho de que la realidad física es muy diferente de los casos de uso de la digitalización que se mencionan en dicho plan. 3.2.
+El CESE considera que los principales retos a los que se enfrenta el sector de la energía son: la diversificación de las fuentes de energía de Europa, la reducción de la dependencia respecto de las importaciones de energía, la necesidad de garantizar un mercado interior de la energía integrado, la mejora de la eficiencia energética, la descarbonización de la economía, la reducción de las emisiones, la transición hacia una economía hipocarbónica, con tecnologías energéticas limpias y con bajas emisiones de carbono, el aumento y la expansión masiva de las energías renovables para alcanzar los objetivos climáticos, el fomento de la investigación y educación conexas, la garantía de una transición justa y el apoyo a la dimensión social de la energía, en particular la reducción de la pobreza energética.
+La digitalización del sistema energético constituye la base para abordar tales tareas, y puede ayudar a hacer frente a todos estos retos fundamentales. 3.3.
+Si bien el enfoque estratégico y las medidas específicas del plan de acción apuntan en la dirección correcta, la Comisión no integra el plan en la política energética general.
+Un enfoque compartimentado centrado únicamente en la digitalización y que no tenga en cuenta el marco general no generará los beneficios que se explican correctamente en el plan de acción. 3.4.
+La propuesta de la Comisión ofrece una visión de una situación ideal basada en un sistema energético suficientemente desarrollado (por ejemplo, redes de transporte y distribución) y lo digitaliza.
+Sin embargo, en Europa, deben consolidarse en primer lugar las redes de transporte y distribución, antes de que pueda desarrollarse una tecnología digital compleja.
+No servirá de nada digitalizar si la energía gestionada de forma inteligente no puede fluir a través de las redes de transporte.
+Además, se despilfarra una enorme cantidad de energía en las redes de transporte y distribución.
+Incluso hoy, el coste de la electricidad ecológica que no puede utilizarse ni transportarse y que debe reducirse ascendió a más de 2 000 millones EUR antes de la crisis energética y a más de 12 000 millones EUR durante la crisis energética en grandes países como Alemania.
+Esta pérdida económica se multiplicará si no se amplían rápidamente las redes eléctricas y las capacidades de almacenamiento compatibles con el sistema, al tiempo que se encuentran mejores formas de utilizar la electricidad directamente in situ.
+La digitalización en este ámbito puede contribuir a la identificación de estas pérdidas y a la utilización de los datos así generados en el desarrollo de las redes. 3.5.
+Es cierto que se requieren inversiones considerables en infraestructuras energéticas para procurar que las redes sean inteligentes.
+También es cierto que muchos Estados miembros no incentivan tales inversiones, ya que su regulación muestra un claro sesgo hacia la inversión en activo fijo (CapEx), y las inversiones en digitalización son principalmente gastos de explotación (OpEx).
+La coordinación y el seguimiento de estas inversiones y los avances asociados no serán suficientes.
+El CESE pide a la Comisión Europea que incorpore las ideas que subyacen al «fomento de las inversiones en infraestructuras eléctricas digitales» en una enmienda al artículo 58 de la Directiva (UE) 2019/944 sobre normas comunes para el mercado interior de la electricidad, a fin de garantizar un marco regulador que incentive eficazmente la inversión en la digitalización de las redes eléctricas. 3.6.
+La Comisión Europea señala acertadamente que las herramientas digitales desempeñan un papel importante en el desarrollo de los sistemas colectivos de autoconsumo y las comunidades de energía.
+Tanto la orientación como la plataforma de experimentación prevista pueden resultar de utilidad, pero no son los aspectos más importantes.
+Más de cinco años después de la presentación del paquete de medidas sobre energía limpia, tanto las comunidades de energía como el autoconsumo colectivo siguen desempeñando un papel menor en los sistemas energéticos europeos.
+En muchos casos, las principales razones de esta situación son las importantes barreras burocráticas y la falta de información por parte de los consumidores y los productores.
+Hasta la fecha, la Comisión Europea ha hecho caso omiso de la existencia de estos
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..918f0dec9dfa0e88d7f115c7adebb073933e798b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/104
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+1.4.
+En general, el Comité acoge favorablemente la propuesta de dar a los emisores la opción de publicar un folleto únicamente en inglés, ya que se ha impuesto como lengua habitual de los inversores internacionales.
+Sin embargo, la publicación de un documento completo, y no solo de la nota de síntesis, en las lenguas nacionales capacitaría a los inversores minoristas locales.
+El CESE recomienda a los emisores que tengan en cuenta que el uso de documentos de emisión «únicamente en inglés» obstaculizaría el desarrollo de una base nacional de inversión minorista. 1.5.
+El CESE señala que es probable que la agrupación de la investigación sobre inversiones con otros servicios aumente la visibilidad de las pequeñas y medianas empresas (pymes) que cotizan en bolsa.
+Por consiguiente, el Comité acoge con satisfacción el aumento propuesto del umbral de separación a 10 000 millones EUR; sin embargo, también pueden ser necesarias nuevas medidas para fomentar la investigación independiente. 1.6.
+El CESE valora muy positivamente el enfoque de la Comisión para mitigar la inseguridad jurídica en relación con los requisitos de divulgación de información.
+Sin embargo, la propuesta de un mecanismo de supervisión cruzada de los carnés de órdenes en los distintos mercados (CMOBS, por sus siglas en inglés) que facilitaría el intercambio de datos de los carnés de órdenes entre supervisores podría plantear el riesgo de crear unas condiciones de competencia desiguales, ya que los centros de negociación bilaterales quedarían fuera del ámbito de aplicación del régimen de información.
+2.
+Antecedentes 2.1.
+El 7 de diciembre de 2022, la Comisión publicó un conjunto de propuestas (1) sobre medidas para seguir desarrollando la unión de los mercados de capitales (UMC) de la UE.
+Parte del paquete —una nueva Ley de cotización— tiene por objeto reducir la carga administrativa que pesa sobre las empresas de todos los tamaños, en particular las pymes, para que puedan acceder mejor a la financiación cotizando en las bolsas de valores. 2.2.
+La Comisión señala que los mercados de capitales de la UE siguen estando fragmentados y poco desarrollados en cuanto al tamaño.
+Los estudios muestran que el número total de empresas cotizadas en los mercados de pymes en expansión en Europa apenas ha aumentado desde 2014 (2), a pesar de que dichas empresas resultaron claramente beneficiadas, como demuestra el aumento de su valoración de mercado.
+En general, las sociedades cotizadas incrementan sus ingresos, crean más puestos de trabajo y aumentan sus balances a un ritmo más rápido que sus homólogas no cotizadas.
+Diversos estudios demuestran que la situación no es nada óptima respecto de las ofertas públicas iniciales (OPI) de las pymes en Europa. 2.3.
+La Ley de cotización establece normas de cotización más sencillas y mejoradas, en particular para las pymes, al tiempo que trata de evitar poner en peligro la protección de los inversores y la integridad del mercado. 2.4.
+La Ley aspira a garantizar una reducción significativa de los costes y contribuir a aumentar el número de OPI en la UE.
+Simplificar las normas sobre el folleto facilitaría y abarataría la posibilidad de que las empresas coticen en bolsa.
+Permitir que las sociedades utilicen acciones con derechos de voto múltiple al cotizar por primera vez en los mercados de pymes en expansión ofrece a los propietarios la oportunidad de mantener el control de la visión de su empresa. 2.5.
+Unas normas más equilibradas sobre abuso de mercado también generarían una mayor claridad y seguridad jurídica para las empresas cotizadas en cuanto al cumplimiento de los requisitos de divulgación de información clave.
+La propuesta de Ley de cotización también tiene por objeto mejorar la prestación y distribución de la investigación sobre inversiones en empresas de mediana capitalización y pymes, lo que, a su vez, debería apoyar sus cotizaciones en los mercados públicos.
+2.6.
+Otros beneficios previstos son los siguientes:
+— una información corporativa para los inversores más reducida, oportuna, comparable y fácil de explorar; — una mejor cobertura de la investigación en materia de capital, ayudando a tomar decisiones de inversión; — una supervisión más eficaz gracias a unas normas de cotización más claras y a la utilización de mejores herramientas para investigar los casos de abuso de mercado;
+(1) (2)
+Unión de los mercados de capitales: paquete de compensación, insolvencia y cotización.
+Informe final del Grupo de Expertos Técnicos Interesados sobre Pymes, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..76dd10604dad097842dae2d8774161ba7686eaec
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 184/105
+— folletos más normalizados para su examen por los supervisores. 2.7.
+De conformidad con los objetivos de la política medioambiental, social y gubernamental (ASG), la Ley de cotización trataría de garantizar que las empresas que emitan bonos ASG incluyan información pertinente en materia de objetivos medioambientales, sociales y de gobernanza en la documentación de cotización, a fin de facilitar a los inversores la evaluación de la validez de las declaraciones ASG.
+Las sociedades que emitan valores participativos podrán hacer referencia a la información ASG ya publicada y, por tanto, a disposición del público en la documentación de cotización. 3.
+Observaciones generales Argumentos a favor de un mejor acceso a la cotización en los mercados públicos europeos 3.1.
+El CESE opina que el aumento de la financiación mediante fondos propios de las empresas europeas es fundamental para garantizar una recuperación duradera tras la COVID-19 y construir un sistema económico europeo resiliente ante la guerra de Rusia contra Ucrania.
+Con tal fin, la infraestructura de los mercados financieros es esencial a la hora de desbloquear los flujos de inversión necesarios para recapitalizar la economía. 3.2.
+Unos mercados públicos muy desarrollados también son importantes para la comunidad de inversión minorista.
+Los europeos mantienen 11 billones de euros en efectivo y depósitos en sus cuentas bancarias (3).
+La proporción de depósitos respecto de los activos totales de los hogares es tres veces mayor que en el caso de los hogares de los Estados Unidos.
+Al no conseguir que los inversores finales canalicen sus fondos hacia los mercados de capitales europeos, la UE no está aprovechando plenamente estos volúmenes de capital para sus empresas.
+Los gestores de activos deberían tener más confianza en las perspectivas del mercado de valores europeo, y los inversores minoristas europeos deberían tener más opciones a la hora de constituir sus carteras.
+Para lograrlo, es necesario velar por que haya una gama diversificada de emisores de alta calidad que cotice en los mercados públicos europeos. 3.3.
+En épocas de dificultades financieras de las empresas, de mayor imprevisibilidad de la economía y, en particular, de aumento de los costes de la deuda, las acciones actúan como factor estabilizador y amortiguador frente a futuras perturbaciones. 3.4.
+El Comité también señala que la financiación mediante acciones de los hogares europeos a las empresas europeas contribuye a garantizar la autonomía estratégica abierta de la UE en un nivel muy básico: la propiedad de los activos y la ejecución del control empresarial.
+La pérdida de empresas europeas esenciales que pasan a tener un control extranjero, especialmente en la esfera de influencia de países cuyos valores difieren de los europeos, plantea un riesgo considerable para la estabilidad económica y política de la UE.
+También obstaculiza el desarrollo del sistema financiero europeo, orientado hacia las necesidades de la UE.
+A modo de ejemplo, la negociación de instrumentos financieros en la UE sigue estando dominada por bancos de inversión de terceros países (4). 3.5.
+Debe alentarse a las empresas jóvenes e innovadoras que se sitúan a la vanguardia de las transiciones ecológica y digital a querer cotizar en los mercados europeos de valores y obtener la imprescindible financiación mediante la emisión de acciones negociadas públicamente, ya que esta es la forma más sostenible de ayudar a estas empresas a explotar todo su potencial innovador y a crear empleo. 3.6.
+Un repunte inflacionista da lugar a un mayor interés por las inversiones en acciones, especialmente entre los inversores minoristas informados.
+Los mercados europeos de valores pueden permitir que estos flujos de inversiones se destinen a los sectores económicos clave en los que las empresas generan suficientes rendimientos.
+Al mismo tiempo, el Comité considera que es fundamental que la UE disponga de normas de negociación firmes y sólidas para aprovechar todo el potencial de los mercados de capitales de la UE.
+La lección extraída de la crisis financiera puso de manifiesto que la UE debe proteger los mercados con equidad, integridad, resiliencia y transparencia, garantizando también el máximo nivel de protección de los inversores. 3.7.
+Un análisis realizado en catorce Estados miembros de la UE puso de manifiesto que hasta 17 000 grandes empresas pueden llegar a cotizar, pero no lo intentan (5).
+El Comité considera que existe el riesgo de que, si la UE no consigue fomentar nuevas cotizaciones en los mercados de renta variable, nuestros mercados de capitales puedan registrar una bajada de las transacciones, ya que los inversores diversifican su cartera a escala mundial si no hay suficiente oferta de valores para invertir en la UE. 3.8.
+Una nueva generación de europeos está accediendo al mercado de inversión minorista teniendo en mente la sostenibilidad (es decir, factores ASG).
+Al mismo tiempo, muchos agentes económicos están avanzando hacia objetivos ecológicos, alentados por las políticas del Pacto Verde Europeo.
+El CESE considera que esta combinación de factores puede
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained.
+Informe estadístico anual de la AEVM«EU securities markets», 2020, p. 40.
+Informe Oxera Primary and secondary equity markets in EU, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..17e21787fb95666f69321954435a81e52c918cc0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-112.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/108
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+4.8.
+La investigación en materia de capital es un elemento clave con el fin de desarrollar un ecosistema sano para la financiación mediante acciones de las pymes.
+Para complementar los canales de investigación existentes, es probable que la autorización de reagrupar la investigación sobre las pymes con otros servicios aumente la producción y distribución de informes de investigación.
+El CESE acoge con satisfacción el aumento propuesto del umbral de separación a 10 000 millones EUR.
+Esto corregirá la menor cobertura y visibilidad de las pymes que ha provocado la MiFID II (12).
+No obstante, el CESE subraya que se registra una concentración cada vez mayor de la producción de investigación en materia de capital en manos de las grandes entidades financieras.
+Debido a su magnitud, los intermediarios muy grandes tienen más posibilidades que los intermediarios pequeños o medianos de fijar comisiones insignificantes o utilizar la ejecución de operaciones para subvencionar de forma cruzada la prestación de servicios de investigación (13).
+Además, los grandes intermediarios están principalmente interesados en llevar a cabo investigaciones sobre las empresas de «primera fila», mientras que las pymes pueden quedar desatendidas.
+Una gran mayoría de los emisores informa (14) de que la MiFID II ha reducido la cobertura y la visibilidad de las pymes.
+El CESE considera evidente la necesidad de introducir nuevas medidas para fomentar la investigación independiente, aprendiendo de las mejores prácticas disponibles en Europa (15). 4.9.
+En la fase posterior a la OPI, las empresas cotizadas deben ser ejemplares en materia de transparencia, y la protección de los intereses de los accionistas minoritarios debe constituir la máxima prioridad.
+Si los accionistas corren el riesgo de recibir un trato injusto o no estar bien protegidos cuando la empresa cotiza en bolsa, su confianza en los mercados de capitales de la UE no aumentará.
+El CESE valora muy positivamente el enfoque de la Comisión para mitigar la inseguridad jurídica en relación con los requisitos de divulgación, por medio de modificaciones específicas del Reglamento sobre abuso de mercado. 4.10.
+El Comité considera que el marco existente de solicitudes específicas en casos de sospecha de abuso de mercado parece adecuado y suficiente para lograr una supervisión eficaz, al tiempo que toma nota de que varios supervisores consideran conveniente mejorar el intercambio de datos de los carnés de órdenes a través del mecanismo CMOBS.
+El ámbito de aplicación de la propuesta de CMOBS podría plantear el riesgo de crear unas condiciones de competencia desiguales, ya que los centros de negociación bilaterales no se incluirían en el mecanismo. 4.11.
+El CESE anima encarecidamente a que se impulsen más rápidamente otras iniciativas en curso que contribuyan a mejorar el atractivo de los mercados públicos.
+El Comité ha publicado varios dictámenes sobre iniciativas legislativas pasadas, en curso y previstas (16).
+Debe mantenerse un rápido avance hacia la UMC a pesar de los retos geopolíticos; una UMC fuerte es más necesaria que nunca, precisamente debido a los crecientes riesgos de inestabilidad económica y social.
+Bruselas, 23 de marzo de 2023.
+La Presidenta del Comité Económico y Social Europeo Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID: Directiva relativa a los mercados de instrumentos financieros.
+Informe de Oxera sobre Unbundling: what's the impact on equity research?, 2019.
+Comisión Europea, Informe final sobre The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research, 2020.
+Véase la iniciativa sin ánimo de lucro «Lighthouse» del Instituto Español de Analistas.
+DO C 155 de 30.4.2021, p. 20; DO C 290 de 29.7.2022, p. 58; DO C 177 de 18.5.2016, p. 9; DO C 10 de 11.1.2021, p. 30; DO C 341 de 24.8.2021, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d87fda1b6b185f12cd30bdf6c3d413e93741fa48
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 184/109
+Dictamen del Comité Económico y Social Europeo sobre la «Comunicación de la Comisión al Parlamento Europeo, al Consejo, al Comité Económico y Social Europeo y al Comité de las Regiones Garantizar la disponibilidad y asequibilidad de los fertilizantes» [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Ponente: Arnold PUECH D'ALISSAC
+Consulta
+Comisión Europea, 9.12.2022
+Base jurídica
+Artículo 304 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea
+Sección competente
+Agricultura, Desarrollo Rural y Medio Ambiente
+Aprobado en sección
+9.3.2023
+Aprobado en el pleno
+23.3.2023
+Pleno n.o
+577
+Resultado de la votación (a favor/en contra/abstenciones)
+170/3/4
+1.
+Conclusiones y recomendaciones 1.1.
+El Comité Económico y Social Europeo (CESE) acoge favorablemente la Comunicación de la Comisión «Garantizar la disponibilidad y asequibilidad de los fertilizantes», ya que la crisis mundial de los fertilizantes, que comenzó a principios de 2021 y empeoró a raíz de la guerra en Ucrania, resulta especialmente grave en Europa, donde los agricultores se enfrentan tanto a precios sin precedentes como a la escasez de suministro.
+La situación actual supone una amenaza para la agricultura europea y la seguridad alimentaria mundial. 1.2.
+El CESE destaca que se requieren medidas nacionales de emergencia para limitar el impacto de la crisis de los fertilizantes.
+Además de la posibilidad de apoyar directamente a los productores de nitrógeno y agricultores más afectados mediante ayudas estatales (que son objeto de restricciones presupuestarias, aumentan el riesgo de falseamiento de la competencia y deben estar sujetas a condicionalidad), el CESE considera que son necesarias medidas correctoras para mejorar el funcionamiento del mercado de fertilizantes de la Unión Europea (UE), ya que es probable que estas ejerzan un mayor impacto en los agricultores y resulten más eficaces en relación con sus costes para los contribuyentes. 1.3.
+Para abordar tanto la oferta como los precios de los fertilizantes propiciando las importaciones y la competencia interna, el CESE recomienda adoptar medidas que incluyan la suspensión de los derechos de aduana de importación de la UE sobre todos los fertilizantes, la facilitación de la logística de los fertilizantes y la flexibilidad normativa. 1.4.
+El CESE también considera que se requieren medidas a medio plazo para limitar la dependencia de la UE respecto a los fertilizantes minerales importados y reducir la huella ambiental de la fertilización de los cultivos.
+El objetivo de tales medidas debe ser limitar el uso de fertilizantes mediante una mayor eficiencia de los nutrientes vegetales, sustituyendo en parte los fertilizantes sintéticos por estiércol animal reciclado y otros residuos, y mejorando la autosuficiencia de Europa en cuanto a la producción de fertilizantes, con vistas a la transformación agroecológica de la agricultura. 1.5.
+El CESE acoge con satisfacción el anuncio de un nuevo observatorio del mercado de fertilizantes, que se creará en 2023, considerando que es esencial aumentar el nivel de transparencia en el mercado de los fertilizantes de la UE mediante la publicación periódica de los precios representativos en el mercado interno y el desarrollo de estadísticas públicas sobre la producción y el consumo de fertilizantes. 1.6.
+El CESE pide además que, a la hora de adoptar nuevas medidas, se tengan en cuenta los aspectos sociales relativos a los agricultores (que se ven muy afectados por los precios de los fertilizantes), a los consumidores de alimentos (que afrontan la inflación de los precios alimentarios) y a los trabajadores industriales. 1.7.
+En la escena internacional, el CESE insta a la UE a reforzar sus acciones contra la inseguridad alimentaria mundial, en particular promoviendo la transparencia, la disponibilidad y el uso eficaz de los fertilizantes.
+Debe facilitarse el comercio mundial de fertilizantes manteniendo abiertos los mercados, evitando las restricciones y prohibiciones a la exportación, impulsando su producción en Europa y ampliando las rutas logísticas.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..50292177ff918ee9e773c128dfdd3303294aa513
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-114.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 184/110
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+2.
+Introducción y contexto 2.1.
+Los fertilizantes contienen tres nutrientes esenciales para el crecimiento de las plantas: nitrógeno (N), fósforo (P) y potasio (K). 2.2.
+Constituyen un insumo clave para la mayor parte de la producción agrícola actual, y su disponibilidad y asequibilidad desempeñan un papel esencial en la seguridad alimentaria.
+A principios de 2021 comenzó una crisis mundial de los fertilizantes minerales, debida inicialmente a un aumento de la demanda a raíz de la recuperación posterior a la COVID-19, que se ha agravado aún más desde la invasión rusa de Ucrania a causa de las limitaciones del suministro procedente de Rusia, Bielorrusia y Ucrania, tres de los grandes proveedores mundiales de fertilizantes. 2.3.
+La crisis de los fertilizantes ha sido especialmente aguda en Europa, ya que: i) la UE es un gran importador neto de fertilizantes; ii) en lo que respecta al nitrógeno y el fósforo, el mercado de fertilizantes de la UE está protegido por derechos de importación que hacen que los precios internos se sitúen por encima de los mundiales; iii) las importaciones de fertilizantes de la UE procedentes de Rusia, Bielorrusia y Ucrania, que anteriormente representaban el 43 % del total de fertilizantes importados por la Unión, han disminuido significativamente desde marzo de 2022, a pesar de la política oficial de la UE de no prohibir las importaciones de alimentos y fertilizantes procedentes de Rusia. 2.4.
+Los precios internos de los fertilizantes se han elevado hasta alcanzar niveles sin precedentes (en el caso del nitrógeno mineral, en noviembre de 2022 triplicaban los valores de enero de 2021).
+Junto con la escasez de la oferta y el retraso en las compras, esta evolución dio lugar a una disminución significativa del uso de fertilizantes en la UE para la cosecha de 2022 (1), y puede conducir a una situación de escasez en varios Estados miembros en la primavera de 2023 que afecte a la cosecha de ese año. 2.5.
+Esta situación se produce en el contexto del Pacto Verde Europeo y la Estrategia «De la Granja a la Mesa» (2), publicada por la Comisión Europea en mayo de 2020, que entre otras cosas propone como objetivo a escala de la UE «reducir las pérdidas de nutrientes en un 50 % como mínimo, garantizando al mismo tiempo que no se deteriore la fertilidad del suelo», lo que reducirá «el uso de fertilizantes en al menos un 20 % de aquí a 2030». 3.
+Observaciones generales 3.1.
+El CESE subraya que unos fertilizantes fácilmente disponibles y asequibles resultan esenciales para la producción agrícola y la seguridad alimentaria en Europa y en todo el mundo.
+La escasez de fertilizantes y sus precios excesivos dan lugar a una reducción del rendimiento de los cultivos, ponen en peligro la producción de alimentos y contribuyen a la inflación de los precios de los alimentos en detrimento de la ciudadanía europea y de la humanidad en su conjunto. 3.2.
+La crisis actual en los mercados de fertilizantes constituye una especial amenaza para los países de renta baja, que se ven gravemente afectados por la inseguridad alimentaria.
+También supone una amenaza en Europa, donde los colectivos vulnerables ya afrontan dificultades en cuanto a la asequibilidad de los alimentos y la crisis de los fertilizantes puede provocar una reducción de las cosechas y repercutir así en la seguridad alimentaria mundial dado que la UE es uno de los principales productores y exportadores de cereales. 3.3.
+El CESE considera que la escasez mundial de fertilizantes no solo se debe al elevado precio del gas natural, sino también a un desequilibrio entre la oferta y la demanda y a limitaciones logísticas.
+En la UE, esta situación se ve agravada por el elevado nivel de dependencia del continente respecto a las importaciones de fertilizantes minerales, por los derechos de importación de la Unión y por la guerra en Ucrania.
+Medidas nacionales de emergencia 3.4.
+A pesar de los elevados precios de los fertilizantes, la competitividad de costes de varios fabricantes de fertilizantes nitrogenados de la UE parece haberse visto afectada por el precio extremadamente elevado del gas natural en Europa, que ha pasado a septuplicar el nivel de los Estados Unidos, cuando en 2021 lo triplicaba.
+Además del acceso prioritario al gas natural en caso de racionamiento del gas, puede ser útil prestar un apoyo específico a la industria del nitrógeno de la UE conforme a la situación en cada caso, con el objetivo de maximizar la utilización de las capacidades de producción existentes, tal como propicia el marco temporal de crisis relativo a las medidas de ayuda estatal de la UE modificado.
+A este respecto, se requiere una condicionalidad económica y social para evitar ventajas injustificadas, ya que algunos fabricantes de fertilizantes vieron aumentar sus beneficios a raíz de la crisis de los fertilizantes.
+(1)
+(2)
+Según la Comisión Europea, «una combinación de sequía y precios elevados de los fertilizantes, que dio lugar a tasas de aplicación inferiores de P y K en particular, [...] contribuyó a reducir los rendimientos» y a la caída del 8 % en la cosecha de cereales en la EU en 2022 respecto a las cifras de 2021.
+Fuente: Short-term outlook for agricultural markets (Perspectivas a corto plazo para los mercados agrícolas), Comisión Europea, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b34e8943a4c959e6f88978f386e43364d8a3b4cf
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-115.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 184/111
+3.5.
+Los usuarios de fertilizantes, y en particular los productores de cultivos herbáceos y los especialistas en la producción mixta agrícola y ganadera, que concentran el 62 % de los gastos en fertilizantes de la UE y el 69 % del consumo de nitrógeno en la Unión (3), se han visto gravemente afectados por la crisis en curso.
+Se enfrentan a una escasez de efectivo para adquirir fertilizantes con anterioridad a la cosecha, así como a una reducción de los márgenes, ya que cabe la posibilidad de que los precios más elevados de los productos agrícolas no compensen el efecto del aumento de los precios de los fertilizantes y otros insumos agrícolas (4).
+Por lo tanto, un apoyo específico a los usuarios de fertilizantes puede contribuir a responder a la crisis, tal como permite el marco temporal de crisis relativo a las medidas de ayuda estatal de la UE modificado. 3.6.
+Sin embargo, existen fuertes limitaciones presupuestarias y conflictos de prioridades a la hora de financiar este apoyo haciendo uso de la reserva agrícola de la UE, que asciende a 450 millones EUR para el ejercicio de 2023.
+La financiación de estas acciones con cargo a los planes estratégicos nacionales de la PAC tampoco es una opción adecuada, ya que tales planes acaban de aprobarse y su modificación requeriría mucho tiempo.
+Como alternativa, el recurso a las ayudas estatales plantea tanto restricciones presupuestarias nacionales como el riesgo de un significativo falseamiento de la competencia entre agricultores de diferentes Estados miembros.
+Esto queda ilustrado por el hecho de que solo tres Estados miembros han implantado hasta la fecha regímenes de ayuda destinados a la adquisición de fertilizantes por parte de los agricultores, por un presupuesto total de 855 millones EUR. 3.7.
+El CESE considera que las medidas correctoras encaminadas a mejorar el funcionamiento del mercado de los fertilizantes de la UE son, por tanto, más aconsejables y más eficaces en relación con sus costes para los contribuyentes.
+Estas medidas temporales de emergencia deben centrarse tanto en el suministro como en los precios de los fertilizantes en Europa, mediante la facilitación de las importaciones y la competencia.
+Algunas empresas de fertilizantes están aumentando sus beneficios en una enorme medida: se necesita un mensaje positivo y estratégico en favor de esta industria si queremos que utilicen estos beneficios para invertir en las fábricas europeas y aumentar nuestro nivel de autonomía, que es el precio de nuestra independencia. 3.8.
+A raíz de la propuesta de la Comisión Europea de 17 de julio de 2022, el Reglamento (UE) 2022/2465 del Consejo, de 12 de diciembre de 2022 (5), prevé una suspensión temporal de los derechos de aduana de importación en el caso de la urea y el amoníaco (excepto para los procedentes de Rusia y Bielorrusia).
+El CESE acoge con satisfacción esta decisión, teniendo en cuenta que, además de los socios que ya se benefician de acuerdos de libre comercio con la UE (como los países del norte de África), otras fuentes de suministro importantes deberían verse afectadas positivamente por dicha suspensión (como los Estados Unidos, los países de Asia Central y los países árabes del Golfo).
+Sin embargo, el Reglamento entró en vigor demasiado tarde para ser efectivo en la temporada de 2022/2023, ya que la mayor parte de las importaciones de urea se han entregado o encargado a precios desorbitados, y el Consejo ha limitado la medida de suspensión a un período de seis meses en lugar de los dos años iniciales.
+El CESE recomienda a la Comisión y al Consejo que extiendan el Reglamento a la próxima temporada y a todos los fertilizantes a base de nitrógeno y de fósforo, ya que ello fomentaría la disponibilidad mediante la diversificación del suministro y atenuaría los precios internos de los fertilizantes en la UE. 3.9.
+También deben aplicarse urgentemente otras medidas para abordar el funcionamiento del mercado de los fertilizantes minerales de la Unión en los ámbitos de la logística y la regulación, entre ellas las siguientes: i) incentivar a los agricultores y distribuidores de fertilizantes a realizar compras anticipadas y gestionar los riesgos de precios; ii) facilitar la logística portuaria de las importaciones para los buques de fertilizantes y el transporte interior en camiones; iii) unificar las interpretaciones nacionales relativas a los proveedores de fertilizantes con respecto a las sanciones contra Rusia; iv) permitir flexibilidades temporales en la normativa de la UE, incluidos el Reglamento REACH, la legislación en materia de transporte y el Reglamento sobre los productos fertilizantes. 3.10.
+La Comisión Europea, a raíz de las propuestas técnicas de su Centro Común de Investigación (6), debe proponer con prontitud medidas legislativas que propicien el uso seguro de estiércol transformado por encima del umbral establecido para las zonas vulnerables a los nitratos por la Directiva sobre los nitratos (RENURE) y permitan un mayor grado de sustitución de los fertilizantes sintéticos.
+A la espera de este nuevo umbral, el CESE recomienda que todos los agricultores de la UE adopten el umbral máximo actual de 170 kg de nitrógeno orgánico por hectárea y año.
+Medidas internas a medio plazo 3.11.
+Como se menciona en su Informe sobre prospectiva estratégica de 2022 (7), el CESE recomienda reducir la dependencia de la UE de las importaciones de piensos, fertilizantes y otros insumos, y propone una definición de autonomía estratégica abierta aplicada a los sistemas alimentarios sobre la base de la producción alimentaria, la mano de obra y el comercio justo, con el objetivo general de garantizar la seguridad y la sostenibilidad alimentarias para toda la ciudadanía de la UE mediante un suministro de alimentos justo, saludable, sostenible y resiliente.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Fuente: RICA, 2017.
+Como referencia, el precio del nitrato de amonio en Francia en noviembre de 2022 superaba en un 203 % al precio de enero de 2021.
+En cambio, el precio del trigo de molienda aumentó un 45 % en ese mismo período.
+Fuente: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/ES/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (DO L 322 de 16.12.2022, p. 81) https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/es/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (DO, p. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9d4350ef6f710b8a4756e3ae227dddba33e3e641
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+3.12.
+Por lo que se refiere a los fertilizantes, el CESE considera que, si bien deben emprenderse de inmediato acciones de emergencia, también deben aplicarse medidas a más largo plazo para optimizar la dependencia de la agricultura europea respecto a los fertilizantes minerales importados, reduciendo al mismo tiempo la huella ambiental de la fertilización de los cultivos en Europa.
+Los objetivos de tales medidas deben ser: i) optimizar el uso total de fertilizantes mediante una mayor eficiencia de los nutrientes vegetales que disminuya las pérdidas; ii) sustituir en parte los fertilizantes sintéticos mediante un mayor uso de estiércol animal reciclado y otros residuos de la cadena alimentaria; y iii) mejorar la autosuficiencia de Europa en cuanto a la producción de fertilizantes.
+El CESE subraya que la agricultura se encuentra en transición y seguirá mejorando gracias a la agroecología y la agricultura de conservación. 3.13.
+Es necesario mejorar la eficiencia de los nutrientes vegetales para reducir el consumo de fertilizantes, así como las pérdidas de nutrientes por su paso al agua y al aire.
+Esto debería permitir una reducción del uso de fertilizantes sin afectar al volumen de producción.
+Tal objetivo puede lograrse mejorando las prácticas de fertilización, incluido el uso de cultivos de cobertura, la elección de determinados fertilizantes (favoreciendo tipos de nitrógeno como el de los fertilizantes a base de nitratos y el uso de inhibidores de la ureasa y de la nitrificación), la utilización de bioestimulantes y una agricultura de precisión que permita una aplicación optimizada (tratamiento escalonado, cálculo del balance, análisis de suelos y plantas, sensores de plantas, herramientas de apoyo a la toma de decisiones). 3.14.
+La mejora vegetal también es clave para la eficiencia en el uso de nutrientes, ya que las variedades mejoradas son capaces de absorber menos nutrientes, especialmente nitrógeno, para una misma cantidad cosechada.
+A este respecto, el CESE considera que deben desarrollarse tecnologías y semillas innovadoras de modo que siempre se puedan ofrecer soluciones a los agricultores que deben hacer frente a la eliminación de determinadas herramientas (8). 3.15.
+Sustituir los cultivos con alta demanda de nutrientes —como los cereales, la colza oleaginosa y la remolacha azucarera— por otros con menores necesidades de nutrientes, como el girasol (9) y las leguminosas, es una tendencia que los agricultores han adoptado de forma natural desde 2021-2022 (10).
+Sin embargo, esta situación debe considerarse con cautela en un marco de política pública, ya que, habida cuenta de los respectivos rendimientos de materia seca y aportaciones de proteínas por hectárea, tal medida podría perturbar los mercados agrícolas y poner en peligro la seguridad alimentaria. 3.16.
+La sustitución parcial de fertilizantes minerales por fertilizantes orgánicos reciclados a partir de estiércol animal y otros residuos orgánicos constituye asimismo un importante objetivo a medio plazo en la UE (11).
+Esto ofrecerá beneficios para los suelos (mayor contenido orgánico) y el clima (reducción de las emisiones procedentes de la fabricación de fertilizantes nitrogenados sintéticos) y reducirá la dependencia de las importaciones.
+Sin embargo, no debe sobrestimarse el potencial del estiércol animal, ya que en su mayor parte ya se recicla, los recursos disponibles son limitados geográficamente (regiones con excedente estructural de estiércol) y la movilización, transformación y transporte suponen costes significativos.
+En general, los nutrientes procedentes de los residuos humanos no se aplican a los suelos agrícolas, pese a que representan un potencial de dos millones de toneladas de nitrógeno (12).
+La Comisión Europea también debería fomentar el desarrollo de técnicas para la recuperación de nutrientes a partir de algas y lodos de depuradora y su aplicación agrícola segura. 3.17.
+Por lo que se refiere a los fertilizantes nitrogenados, la promoción de vías alternativas no fósiles para la producción de amoníaco constituye un objetivo muy pertinente a largo plazo, ya que reduciría la dependencia de la UE en cuanto al gas, así como su huella de carbono.
+El hidrógeno renovable producido por electrólisis del agua (mediante electricidad de origen renovable) se encuentra en una fase industrial experimental, mientras que la metanización de subproductos agrícolas y residuos orgánicos puede producir biometano para la generación de amoníaco y un digestato utilizable como fertilizante orgánico.
+Sin embargo, a pesar del elevado precio de mercado actual del amoníaco obtenido a base de combustibles fósiles, las alternativas renovables distan mucho de ser competitivas y requerirán tiempo, maduración tecnológica y, posiblemente, subvenciones públicas significativas antes de alcanzar la fase industrial. 3.18.
+El CESE acoge con satisfacción el anuncio de un nuevo observatorio del mercado de fertilizantes, que se creará en 2023, y la organización de consultas con las partes interesadas en el sector de los fertilizantes en el marco del grupo de expertos del Mecanismo Europeo de Preparación y Respuesta ante las Crisis de Seguridad Alimentaria (MEPRCSA).
+El CESE también considera que un nivel significativo de transparencia en el mercado de los fertilizantes de la UE solo puede garantizarse mediante la publicación periódica de los precios representativos en el mercado interno de una gama de fertilizantes a base de N, P y K, así como el desarrollo de estadísticas públicas sobre el consumo de fertilizantes.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+DO C 194 de 12.5.2022, p.
+72 La superficie sembrada de girasol en la UE ha aumentado en 750 000 ha, mientras que la superficie dedicada a cereales disminuyó en la misma magnitud en 2022.
+DO C 75 de 28.2.2023, p.
+88 https://www.eesc.europa.eu/es/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Se calcula que una persona excreta más de 4 kg de nitrógeno al año a través de sus orinas (Viskari et al., 2018 — https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4b070b1191f084af50fb400d63fedbf3419a64ef
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-14.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+C 184/10
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+4.4.
+Las disposiciones sobre becas y fundaciones son positivas, pero hay que prestar atención a las cuestiones de selección y garantizar la participación de las organizaciones de la sociedad civil.
+A la hora de crear estas oportunidades, es importante establecer procedimientos transparentes, justos e inclusivos para efectuar la selección de los participantes en los programas académicos y dar prioridad al acceso a las personas más desfavorecidas.
+4.5.
+Aprovechar al máximo el valor del capital humano es esencial para incrementar la competitividad y combatir el desempleo, a la par que se respeta el desarrollo sostenible.
+Ello requiere una población activa dotada de un abanico de capacidades transversales y adaptabilidad.
+El desarrollo y la aplicación de la política de educación y formación deben llevarse a cabo en estrecha cooperación con los interlocutores sociales y centrarse más en las capacidades que en las cualificaciones, lo que ayudará a reducir el desajuste de competencias.
+Organizaciones juveniles 4.6.
+En la Comunicación se enumeran varios foros y organismos dedicados a impulsar la participación de la juventud.
+Se acoge con satisfacción la Plataforma del Foro Político sobre el Desarrollo, siempre que garantice vínculos con las organizaciones juveniles sobre el terreno, que se rigen por los principios de independencia y autogestión, e idealmente se encuentran dirigidas por la juventud.
+4.7.
+El CESE se congratula de que en la Comunicación se mencione la participación de las organizaciones juveniles.
+Para el éxito de su despliegue, convendría que el Plan de Acción abarcase los diversos modelos existentes en la UE de trabajo en el ámbito de la juventud.
+Esta práctica puede ser tan relevante como las voces de la juventud, ya que refuerza la capacidad de todos los jóvenes a nivel local y, a su vez, da lugar a líderes juveniles basados en la experiencia local.
+La Asociación UE-Consejo de Europa por la Juventud y el sector del voluntariado juvenil ofrecen numerosas pruebas y modelos.
+4.8.
+Las organizaciones juveniles pueden ser de gran ayuda para la ejecución del Plan.
+Hay que animar a los Estados miembros de la UE —mediante planes de acción nacionales— a implicar a su sector juvenil en este ámbito.
+Debemos dar prioridad a los buenos modelos y al trabajo de las organizaciones juveniles de la UE en el ámbito del desarrollo, los conflictos y los derechos humanos, por delante de, por ejemplo, los modelos de «desarrollo juvenil» de Estados Unidos, que a menudo se utilizan «de manera improvisada» en los países en desarrollo y otras regiones, y que con frecuencia no están arraigados en los mismos valores.
+Esto se ajustaría al compromiso de disponer de soluciones a medida para determinadas regiones.
+4.9.
+El despliegue de los compromisos en materia de educación debe incluir también los sistemas informales y no formales de las comunidades, las organizaciones de la sociedad civil y las organizaciones de trabajo juvenil.
+Las definiciones de la UNESCO y del Consejo de Europa proporcionan una buena orientación a este respecto, junto con el trabajo realizado en el capítulo dedicado a la juventud del nuevo Reglamento Erasmus+.
+Debemos reconocer los beneficios inmensos que aporta a todos el aprendizaje fuera de la escuela, que es permanente e integral.
+4.10.
+El diálogo político es importante y los objetivos del Plan de Acción son ambiciosos, pero no debemos descuidar las políticas de juventud de cada país y las responsabilidades de los gobiernos, así como la necesidad de disponer de un verdadero sector del voluntariado y de una auténtica sociedad civil.
+El despliegue del Plan de Acción también debe prestar apoyo al desarrollo de políticas de trabajo con la juventud, de los consejos nacionales la juventud o de organismos similares y de enfoques como la evaluación de la UE desde el punto de vista de los jóvenes, entre otros.
+4.11.
+Las organizaciones juveniles ya han estrechado vínculos en todo el mundo, como ilustra la labor de las World’s Big 6 Youth Organisations, y la puesta en marcha del Plan de Acción debe contar con su participación, basarse en el trabajo preexistente y servir de modelo para otras iniciativas.
+También debemos tener cuidado con ser demasiado restrictivos en cuestiones de participación.
+No está claro si se han utilizado procesos participativos en la selección de los temas para el Fondo para el Empoderamiento de los Jóvenes.
+Es posible que los jóvenes no siempre seleccionen los temas que otros consideran importantes, especialmente en los países en desarrollo o en los Estados frágiles, donde las consideraciones más prácticas pueden resultar más importantes.
+4.12.
+Las disposiciones sobre el desarrollo de capacidades de las organizaciones juveniles son muy positivas y deben ir acompañadas de un apoyo eficaz para suscitar movimientos de base en países socios, respecto de lo cual las delegaciones de la UE puedan desempeñar un papel esencial en todo el mundo.
+Deben proponerse asociaciones con organizaciones de la UE, si procede, y debe supervisarse el trabajo.
+Es importante fomentar la creación y el refuerzo de redes con organizaciones tanto de la UE como de terceros países.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8e7d5d7f37ad0079f2be8135761cb4907295663f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-17.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 184/13
+Dictamen del Comité Económico y Social Europeo sobre «El papel de los jóvenes en la transición ecológica» (Dictamen exploratorio solicitado por la Presidencia sueca) (2023/C 184/03)
+Ponente: Nicoletta MERLO Solicitud de la Presidencia sueca del Carta, 14.11.2022 Consejo Base jurídica
+Artículo 304 del Tratado de Funcionamiento de la Unión Europea
+Sección competente
+Empleo, Asuntos Sociales y Ciudadanía
+Aprobado en sección
+8.3.2023
+Aprobado en el pleno
+22.3.2023
+Pleno n.
+o
+577
+Resultado de la votación (a favor/en contra/abstenciones)
+152/00/01
+1.
+Conclusiones y recomendaciones 1.1.
+El Comité Económico y Social Europeo (CESE) cree que la juventud puede y debe desempeñar un papel crucial en el contexto de la transición ecológica.
+Considera esencial un nuevo modelo de gobernanza que sea más inclusivo y capaz de garantizar la participación activa de los jóvenes en los procesos de toma de decisiones, superando los obstáculos que aún existen. 1.2.
+El CESE subraya la importancia de asegurarse de que las organizaciones juveniles desempeñen un papel de liderazgo en el proceso de toma de decisiones y en el desarrollo y la difusión de proyectos relacionados con la sostenibilidad y el medio ambiente, en particular garantizándoles el apoyo financiero necesario. 1.3.
+El CESE considera fundamental supervisar constantemente los efectos que las inversiones públicas, incluidas las relacionadas con la transición ecológica, tienen y tendrán en el futuro en los jóvenes a través de una evaluación de impacto económico, político y social de las políticas que deben aplicarse, para la que se utilicen indicadores, antes, durante y después de su aprobación. 1.4.
+El CESE anima a las instituciones de la Unión y a los Estados miembros a que apliquen medidas y mecanismos para garantizar que la perspectiva de la juventud se tenga en cuenta en todos los ámbitos políticos y a que creen un espacio capaz de garantizar la participación activa de los jóvenes mediante la plena adopción de la «evaluación de la UE desde el punto de vista de los jóvenes». 1.5.
+El CESE considera fundamental vincular las iniciativas y políticas que se adoptarán en el contexto del Año Europeo de las Competencias al tema de la transición ecológica, el desarrollo sostenible y los retos a los que se enfrenta la juventud en un mundo en rápida evolución. 1.6.
+El CESE considera esencial plantear la educación y el desarrollo de las competencias que se esperan de los jóvenes en este ámbito utilizando un enfoque transversal capaz de proporcionar competencias teóricas y prácticas, en particular por medio de la puesta en práctica y la mejora de los itinerarios de transición de la escuela al puesto de trabajo y del aprendizaje profesional, con la participación también de los interlocutores sociales.
+La formación sobre estos temas también debería hacerse estructural, y diseñarse y desarrollarse en función de los territorios y sus necesidades, dentro de un marco más amplio a nivel nacional. 1.7.
+El CESE considera necesario empezar a enseñar las cuestiones relacionadas con la sostenibilidad y la protección del medio ambiente desde una edad temprana, adoptando instrumentos educativos innovadores que tengan en cuenta la protección del medio ambiente, el desarrollo social y económico y la consecución de los objetivos conexos.
+Una educación de calidad para todos y un trabajo digno para quienes la proporcionan son elementos fundamentales de cara a garantizar la consecución de este objetivo. 1.8.
+El CESE subraya la importancia de que las escuelas participen en cuestiones relacionadas con la transición ecológica en colaboración con los entes locales y las actividades extraescolares, en especial con las organizaciones juveniles y la sociedad civil organizada, de modo que ello dé lugar a un aumento de la sensibilización y la participación entre los ciudadanos de a pie.
+En este sentido, el CESE valora positivamente la experiencia del proyecto Erasmus Verde y espera con interés su aplicación.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..70d6979228987fba93f5c1a554a65066ca2b706c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 184/89
+(7) situar a los ciudadanos —quienes hacen suya la transición del sistema energético, se benefician de las nuevas tecnologías para reducir su factura energética y participan activamente en el mercado, donde se protege a los consumidores vulnerables— en el centro de la Unión de la Energía.
+El informe ofrece una descripción de las medidas adoptadas o previstas hasta ahora para hacer realidad estas aspiraciones.
+No obstante, el CESE lamenta que la exposición que se hace en el informe no se refiera a las aspiraciones, sino más bien a las cinco dimensiones —que se refuerzan mutuamente y están estrechamente interrelacionadas— concebidas para aportar un mayor grado de seguridad energética, sostenibilidad y competitividad.
+Este doble conjunto de objetivos o aspiraciones, por un lado, y dimensiones, por otro, dificulta enormemente el seguimiento de la puesta en práctica de las aspiraciones, también porque, por ejemplo, las cuestiones de la ciudadanía en el centro de la Unión de la Energía o de la necesidad de reciclaje y perfeccionamiento profesional de la mano de obra aparecen en varias de las dimensiones.
+El CESE lamenta que esto dificulte en gran medida el seguimiento de los progresos realizados en la aplicación de los objetivos de la Estrategia de la Unión de la Energía. 1.4.
+La Comunicación hace referencia acertadamente al plan REPowerEU, que ha contado con el apoyo del CESE y que ha reactivado y reforzado los instrumentos del Pacto Verde y el paquete de medidas «Objetivo 55», centrándose en la diversificación, el ahorro, la seguridad del suministro y la aceleración del desarrollo de las fuentes de energía renovables.
+No obstante, las actuales crisis climática y energética y la falta de seguridad, estabilidad y previsibilidad del suministro y los precios están ejerciendo una enorme presión sobre la Unión Europea.
+La crisis sería menos grave si se hubieran tomado medidas más específicas antes y, por ejemplo, si los propios objetivos de la UE (como los de la Unión Europea de la Energía) se hubieran tomado más en serio. 1.5.
+Según el informe de 2022 sobre el estado de la Unión de la Energía, se estima que deben invertirse 300 000 millones EUR de fondos públicos en las diferentes líneas de acción destinadas a lograr la plena independencia de los combustibles fósiles rusos de aquí a 2030, lo que tendrá un impacto significativo en el presupuesto total de la UE.
+Además, será necesaria una mayor inversión privada, incluida la inversión por parte de la ciudadanía europea.
+El CESE considera que el dinero debe gastarse de manera que contribuya a alcanzar los objetivos mencionados de la Unión de la Energía.
+Además, el gasto no debería dar lugar a una reducción de los recursos destinados a la transición justa, a la investigación y la innovación, o a las empresas y consumidores afectados por el incremento de los precios de la energía. 1.6.
+El aumento inédito del precio de la energía, provocado por la invasión rusa de Ucrania, está teniendo enormes consecuencias sociales y económicas, también en el tejido industrial y productivo de los países.
+El CESE subraya la ausencia de una coordinación clara a escala europea durante la crisis energética y, como parte de la respuesta, pide la creación de un instrumento basado en el modelo SURE, con el fin de apoyar a los trabajadores y a las empresas en dificultades. 1.7.
+Los acontecimientos recientes han aumentado el riesgo potencial de ciberataques y actos de sabotaje contra infraestructuras críticas como la red energética y las centrales eléctricas.
+Por este motivo, el CESE recomienda diseñar y adoptar una estrategia global para proteger a la Unión frente a este tipo de amenazas. 1.8.
+El principal objetivo estratégico de los países de la Unión a medio plazo —en especial, a la luz de lo ocurrido con la guerra en Ucrania y teniendo en cuenta también un posible agravamiento de la situación internacional— debe seguir siendo el de la autonomía energética.
+Entendemos por «autonomía energética estratégica» un concepto político que ayudará a configurar el futuro mercado de la energía de la UE, en el que las decisiones autónomas adoptadas por la UE garantizarán la independencia energética frente a proveedores poco fiables.
+El CESE lamenta que este tema no se tenga debidamente en cuenta en el informe y permanezca en la sombra, y que la atención se centre únicamente en la independencia con respecto a las importaciones energéticas de Rusia. 1.9.
+Con el fin de alcanzar los objetivos de autonomía estratégica de la UE, el CESE pide al Consejo y a la Comisión que desarrollen instrumentos adecuados, también mediante la creación de un Fondo para la Soberanía Europea, a fin de impulsar la inversión en tecnologías e infraestructuras energéticas nacionales limpias.
+Al mismo tiempo, es fundamental animar a los Estados miembros a utilizar los fondos de manera óptima y eficiente para el desarrollo de energías limpias.
+Esta estrategia también debe incluir orientaciones sobre cómo incitar a las empresas, las instituciones comunitarias, la ciudadanía y las comunidades de energía a invertir más.
+Los instrumentos y recursos que se ofrecen en la actualidad se antojan insuficientes para los grandes retos que requieren atención.
+El CESE pide a la Comisión que muestre especial cuidado en relación con el impacto de los nuevos recursos y suministros en el medio ambiente, y con las nuevas dependencias con respecto a terceros países. 1.10.
+A la hora de desarrollar la autonomía energética, el CESE propone seguir un enfoque ascendente, porque este facilita la consecución de los objetivos que se mencionan en el punto 1.3. 1.11.
+El Pacto Verde aún no va acompañado de las políticas sociales equivalentes para hacer de esta una transición justa.
+Dado que los procesos de transición afectarán en gran medida al empleo y los sistemas industriales, el CESE lamenta que el informe no tenga debidamente en cuenta la importancia de las políticas globales de empleo, de competencias y sociales.
+Las inversiones en educación y en reciclaje y perfeccionamiento profesionales han de entenderse como una responsabilidad socioeconómica.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1ccbcb08b81a88716bb7ca3c9db7977efac06f9f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-98.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/94
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+25.5.2023
+modifica la Directiva 2012/27/UE (1), a fin de garantizar un marco regulador que incentive eficazmente la inversión en la digitalización de las redes eléctricas.
+Al mismo tiempo, es necesario desarrollar mercados de flexibilidad para que resulten atractivos el consumo, la producción y el prosumo flexibles basados en tecnologías digitales. 1.5.
+Más de seis años después de la presentación del paquete de medidas sobre energía limpia, tanto las comunidades de energía como el autoconsumo colectivo siguen desempeñando un papel menor en los sistemas energéticos europeos.
+Hasta la fecha, la Comisión Europea ha hecho caso omiso de la existencia de obstáculos a estas formas de producción y consumo de energía.
+La ciudadanía europea debe recibir incentivos que acaben por convencerla y motivarla para que digitalice todas sus actividades relacionadas con la energía.
+En muchos casos también es necesario ofrecer garantías claras desde el punto de vista jurídico y administrativo.
+El CESE insta a la Comisión y a los Estados miembros a que emprendan iniciativas en este ámbito, incluido un apoyo directo que permita a las comunidades de energía y los colectivos de prosumidores desarrollar su pleno potencial, ya que estas formas de producción y consumo deben convertirse en un elemento esencial del sistema, especialmente en lo que se refiere a la seguridad del suministro.
+De lo contrario, las herramientas digitales no supondrán ninguna diferencia. 1.6.
+El CESE reitera que, con el enfoque correcto, una estructura de suministro de energía climáticamente neutra, descentralizada y digitalizada puede tener importantes efectos positivos en el empleo y en la economía, especialmente en las economías regionales (2).
+Habida cuenta de la crisis actual, la Unión Europea necesita un enfoque general para la política energética que combine las cuestiones específicas relacionadas con la energía y el clima con los objetivos de la política de cohesión social y regional. 1.7.
+No obstante, el CESE observa que una política de cambio solo puede culminar con éxito si tiene en cuenta las distintas dinámicas sociales que intervienen en la transición y las aborda en sus estrategias y medidas.
+Debe reforzarse el papel que desempeñan los consumidores activos en la digitalización, incentivando y permitiendo la utilización del mayor número posible de soluciones inteligentes, ya que estas pueden mejorar la eficiencia y el rendimiento del mercado interior de la energía.
+Al mismo tiempo, se ha de tener en cuenta a los operadores del sistema de distribución para garantizar la seguridad del suministro.
+Las herramientas deben ser fáciles de utilizar y debe prestarse atención a los grupos vulnerables y a las personas con discapacidad.
+Por lo tanto, resulta indispensable una política para una transición justa y una gestión política activa del cambio.
+Si no se tiene en cuenta la dimensión social en la fase de ejecución, la transformación podría fracasar debido a la reticencia de la población. 1.8.
+Por lo que se refiere al futuro diseño de los sistemas e infraestructuras energéticos, el CESE ha subrayado en repetidas ocasiones que todos los consumidores deben participar activamente en el desarrollo de sistemas de energía inteligentes, y que deben ofrecerse incentivos para que la sociedad civil pueda participar en la transición energética.
+Es muy importante «conectar a los innovadores locales y regionales», como señala la Comisión en el apartado 7.3.
+Una acción colectiva como la cooperación entre ciudades y comunidades inteligentes puede crear las soluciones mejores y más asequibles que una región pueda necesitar. 1.9.
+Las políticas digitales y energéticas de la UE ya están sirviendo de guía para la digitalización de la energía, ya que cuestiones como la interoperabilidad de los datos, la seguridad del suministro y la ciberseguridad, la privacidad y la protección de los consumidores no pueden depender únicamente del mercado y su correcta aplicación es clave.
+En este contexto, el CESE señala que hay que evitar por todos los medios la intrusión en la vida privada y el uso indebido de datos.
+Esto incluye no solo precauciones técnicas, sino también responsabilidades respecto de este espacio de datos, así como su seguimiento, por parte de las autoridades estatales sujetas a un control político y democrático.
+Al mismo tiempo, debe prestarse especial atención a la protección de los datos sobre infraestructuras críticas. 1.10.
+En su Comunicación, la Comisión afirma que es esencial garantizar que la digitalización no socave el marco de protección de los consumidores ya establecido en el mercado interior de la electricidad.
+El CESE toma nota de ello y añade que los derechos de los consumidores deben adaptarse y mejorarse en el mercado de la energía.
+Los consumidores no deben verse perjudicados ni se les debe cobrar en exceso.
+Deben beneficiarse de herramientas digitales que, si se desarrollan correctamente, pueden contribuir a aumentar la protección de los consumidores. 1.11.
+Para todas las iniciativas, es importante que los consumidores dispongan de un contador inteligente en su hogar.
+Este no es el caso en muchos Estados miembros, razón por la cual urge redoblar los esfuerzos por desplegar más ampliamente los contadores inteligentes como requisito previo fundamental para la mayoría de las soluciones digitales en el sector energético, en particular para el suministro de electricidad y, en menor medida, de gas.
+Los Estados miembros que aún no hayan desplegado plenamente los contadores inteligentes deben acelerar este proceso y reforzar sus objetivos nacionales con respecto a este despliegue.
+La experiencia adquirida en el plano internacional demuestra que el despliegue de contadores inteligentes es más eficaz cuando los operadores de redes tienen la obligación de rendir cuentas.
+Los contadores inteligentes deben considerarse parte integrante de la red eléctrica.
+(1) (2)
+DO L 158 de 14.6.2019, p. 125.
+DO C 367 de 10.10.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6a2d347091f41d8c7ec225f51e1c4001095fefb7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.es.p-99.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 184/95
+1.12.
+Existe el riesgo de que los nuevos servicios basados en datos y las soluciones tecnológicas innovadoras no se pongan en práctica con la rapidez necesaria si no hay suficientes trabajadores cualificados y profesionales formados para ayudar a implantarlos.
+Las medidas necesarias en materia de política educativa y de mercado laboral requieren recursos financieros suficientes, así como el desarrollo de un plan de acción que garantice un enfoque coordinado.
+El CESE considera esencial que se establezca una estrecha cooperación con los interlocutores sociales a este respecto. 1.13.
+La ciberseguridad es un requisito esencial para garantizar la fiabilidad del sistema energético, cada vez más digitalizado.
+La evolución de las últimas décadas, y en particular los acontecimientos recientes, ponen de manifiesto el peligro de los ciberataques y los actos de sabotaje contra infraestructuras críticas.
+Sin embargo, pueden surgir problemas no solo como consecuencia de tales ataques y sabotajes, sino también por fallos en los equipos y programas informáticos, por lo que la Comisión debe prestar especial atención al diseño de tales activos informáticos durante la digitalización para garantizar su solidez.
+Un fallo o una disfunción de las infraestructuras críticas puede dar lugar a una escasez de suministro devastadora y poner en peligro la seguridad pública.
+Una mayor descentralización de la producción y utilización de energía en combinación con internet aumentan la «superficie de ataque» y los riesgos relacionados con el ciberespacio.
+El sistema energético digitalizado (en lo que se refiere tanto a los equipos como a los programas informáticos) debe ser fiable y garantizar una disponibilidad continua. 1.14.
+El CESE considera que no se ha prestado el nivel de atención y apoyo que cabría esperar para una estrategia combinada de transición energética y digitalización en las zonas rurales.
+Pide que se ponga rápidamente en práctica la visión a largo plazo de la Comisión para las zonas rurales de la UE y se movilice a las partes interesadas en el marco del Pacto Rural de la UE. 2.
+Antecedentes 2.1.
+La Comisión publicó una Comunicación con el objetivo de impulsar la digitalización del sistema energético.
+El plan de acción de la UE para la digitalización del sistema energético tiene por objeto alcanzar los objetivos establecidos en el informe sobre prospectiva estratégica en relación con la doble transición ecológica y digital, en un contexto en el que las tecnologías digitales contribuyen a la creación de una sociedad climáticamente neutra y eficiente en el uso de los recursos, garantizando al mismo tiempo que todo el mundo pueda beneficiarse de esta transición. 2.2.
+En su plan de acción de la UE, la Comisión propone un conjunto de acciones en cinco ámbitos: promover la conectividad, la interoperabilidad y el intercambio continuo de datos relativos a la energía mediante la creación de un espacio común de datos; promover y coordinar la inversión en la red inteligente; prestar mejores servicios basados en la innovación digital para implicar a los consumidores en la transición energética; garantizar la ciberseguridad en el sistema energético, y velar por que las crecientes necesidades energéticas del sector de las TIC estén en consonancia con el Pacto Verde Europeo.
+La Comisión considera que la digitalización puede mejorar la asequibilidad, la sostenibilidad y la resiliencia del sistema energético de la UE. 2.3.
+Las soluciones inteligentes están concebidas para que los consumidores tengan un mayor control sobre su consumo y sus facturas de energía, mejorando así la gestión del uso de la energía, aunque muchos consumidores finales podrían ser conscientes de este potencial sin necesidad de una solución inteligente.
+Los servicios energéticos innovadores deben reducir el consumo de energía, y esta debe utilizarse cuando sea barata.
+Los contadores inteligentes proporcionan información importante para reducir los costes de consumo energético, por ejemplo, en el caso de la carga inteligente de vehículos eléctricos, y de las bombas de calor inteligentes combinadas con paneles fotovoltaicos.
+Los contadores inteligentes ayudan a los clientes a controlar los datos que contienen sus facturas y les permiten prevenir las facturas incorrectas y la facturación retroactiva, que figuran actualmente entre las principales preocupaciones de los consumidores.
+El plan de acción prevé el apoyo a las herramientas digitales, que sirven a los intereses de los consumidores y, en algunos casos, se desarrollan en colaboración con ellos, la mejora de las capacidades digitales, la financiación de soluciones digitales inteligentes a través de programas que puedan ayudar a alcanzar el objetivo de digitalizar el sistema energético, el apoyo a las entidades reguladoras nacionales en la definición y el seguimiento de los indicadores comunes de redes inteligentes, la creación de un espacio común europeo de datos relativos a la energía y la estrecha participación de todas las partes interesadas pertinentes, en particular los operadores de redes y los proveedores de energía. 2.4.
+Según la Comisión, las tecnologías de la información y la comunicación ofrecen un gran potencial para la ecologización.
+Las soluciones digitales deben contribuir a equilibrar el suministro, el almacenamiento y la demanda de energía, así como a flexibilizar el sistema energético, facilitando la integración de fuentes de energía renovables y descentralizadas.
+Es necesario desarrollar mercados de flexibilidad para que las inversiones en opciones de flexibilidad resulten atractivas, independientemente de que estas inversiones sean realizadas por productores, consumidores o prosumidores que se beneficien de las herramientas digitales. 2.5.
+Al mismo tiempo, el plan de acción hace hincapié en la necesidad de frenar el incremento del consumo de energía en el sector de las TIC.
+El plan de acción también prevé la creación de un gemelo digital de la red eléctrica europea, el apoyo a las comunidades de energía a través de herramientas digitales, el desarrollo de etiquetas energéticas para ordenadores, centros de datos y cadenas de bloques, y la elaboración de un código de conducta de la UE para la sostenibilidad de las redes de telecomunicaciones.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3bfd754d679d638e2fd21e91e0d056b3f25f929e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-100.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/96
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+2.6.
+Üha digitaalsemaks muutuvas energiasüsteemis, mis hõlmab energia detsentraliseeritud tootmist, ülekandmist ja jaotamist ning rohkem digitaalselt ühendatud seadmeid kodudes, suureneb spionaaži, küberkuritegevuse ja energiatarbi­ misest tulenevate riistvaratõrgete oht.
+Seepärast teeb komisjon ettepaneku hästi koordineeritud küberturvalisuse meetmete kohta, et tugevdada süsteemi üldist vastupidavust.
+2.7.
+Tegevuskavas märgitakse, et selleks on vaja nii keskpikki ja pikaajalisi meetmeid kui ka juhtimisraamistikku.
+Komisjon selgitab, et ta kaasab mitmeid sidusrühmade kogukondi, ettevõtjaid ja rahvusvahelisi partnereid, ning märgib, et avaliku sektori vahendeid tuleb kasutada arukalt ja vaja on rohkem erainvesteeringuid.
+3.
+Üldised märkused 3.1.
+Oma tegevuskavas käsitleb komisjon õigustatult digitehnoloogia tohutut potentsiaali elektrisüsteemi paindlikkuse suurendamisel.
+Komitee toetab neid eesmärke ja kiidab heaks enamiku tegevuskavas kavandatud meetmetest.
+Eelkõige on komitee juba selgelt välja toonud seose energiasüsteemi ümberkujundamise ja digiülemineku vahel, juhtides tähelepanu digitaliseerimise eelistele energiasäästu, vähendatud energiamahukuse ja energiataristu parema haldamise näol.
+Kuigi tegevuskava optimistlik suhtumine on inspireeriv, kaldub komisjon ignoreerima asjaolu, et tegelikkus erineb väga palju tegevuskavas nimetatud digitaliseerimise kasutusjuhtudest.
+3.2.
+Komitee on seisukohal, et energiasektori peamised katsumused on järgmised: Euroopa energiaallikate mitmekesistamine, energiaimpordist sõltuvuse vähendamine, integreeritud energia siseturu kindlustamine, energiatõhusus suurendamine, energiavõrgu kiire laiendamine, varustuskindluse tagamine, majanduse CO2 heite vähendamine, heidete vähendamine, üleminek vähese CO2 heitega majandusele, kus kasutatakse väikese CO2 heitega ja puhtal energial põhinevaid tehnoloogiaid, taastuvenergia suurendamine ja märkimisväärne laiendamine, et täita kliimaeesmärgid, seotud teadustöö ja hariduse edendamine, õiglase ülemineku tagamine ning energia sotsiaalse mõõtme toetamine, näiteks energiaostuvõimetuse vähendamine.
+Energiasüsteemi digitaliseerimine on selle alus ja võib aidata lahendada kõiki neid peamisi probleeme.
+3.3.
+Kuigi nii strateegiline lähenemisviis kui ka tegevuskava konkreetsed meetmed osutavad õiges suunas, ei ole komisjon suutnud tegevuskava üldisesse energiapoliitikasse integreerida.
+Killustatud lähenemisviis, milles keskendutakse üksnes digitaliseerimisele ja eiratakse üldraamistikku, ei too kaasa eeliseid, mida tegevuskavas õigesti selgitatakse.
+3.4.
+Komisjoni ettepanek maalib pildi ideaalsest olukorrast, mis põhineb hästi väljaarendatud energiasüsteemil (nt põhija jaotusvõrgud) ja digitaliseerib seda.
+Kuid Euroopas tuleb enne keeruka digitaaltehnoloogia väljatöötamist kõigepealt välja arendada põhi- ja jaotusvõrgud.
+Digitaliseerime asjatult, kui arukalt hallatavat energiat ei ole võimalik energia ülekandevõrkude kaudu edasi kanda.
+Lisaks raisatakse põhi- ja jaotusvõrkudes tohutul hulgal energiat.
+Sellise rohelise elektri kulud, mida ei saa kasutada ega edastada ja mida tuleb piirata, olid juba enne energiakriisi rohkem kui 2 miljardit eurot ja energiakriisi ajal ulatusid suurtes riikides, nagu Saksamaa, rohkem kui 12 miljardi euroni.
+See majanduslik kahju suureneb mitu korda, kui elektrivõrke ja süsteemi sobivaid salvestusvõimsusi kiiresti ei laiendata ning samal ajal ei leita paremaid viise elektri kasutamiseks otse kohapeal.
+Digitaliseerimine võib selles valdkonnas mängida rolli nende kadude kindlakstegemisel ja võrgu arendamisel saadud andmete kasutamisel.
+3.5.
+On tõsi, et võrkude arukaks muutmiseks on vaja teha energiataristusse märkimisväärseid investeeringuid.
+Samuti on tõsi, et paljud liikmesriigid ei stimuleeri selliseid investeeringuid, sest nende eeskirjad on selgelt kapitalikulude poole kaldus ning investeeringud digitaliseerimisse on peamiselt tegevuskulud.
+Selliste investeeringute ja nendega seotud edusammude koordineerimisest ja järelevalvest ei piisa.
+Komitee kutsub Euroopa Komisjoni üles lisama direktiivi (EL) 2019/944 (elektri siseturu ühiseeskirjade kohta) artikli 58 muudatusettepanekusse digitaalsesse elektritaristusse tehtavate investeeringute edendamisega seotud ideed, tagades sellega õigusraamistiku, mis stimuleerib tõhusalt investeeringuid elektrivõrkude digitaliseerimisse.
+3.6.
+Euroopa Komisjon juhib õigustatult tähelepanu sellele, et digitaalsetel vahenditel on kollektiivsete omatarbimise süsteemide ja energiakogukondade arendamisel oluline roll.
+Abiks võivad olla nii juhendamine kui ka kavandatud eksperimenteerimisplatvorm, kuid need ei ole kõige olulisemad aspektid.
+Rohkem kui viis aastat pärast puhta energia paketi esitamist on nii energiakogukondadel kui ka kollektiivsel omatarbimisel Euroopa energiasüsteemides endiselt väike roll.
+Paljudel juhtudel on selle peamised põhjused märkimisväärsed bürokraatlikud tõkked ning tarbijate ja tootjate vähene teadlikkus.
+Euroopa Komisjon on seni nende tõkete olemasolu eiranud.
+Eurooplastele tuleb pakkuda stiimuleid, et veenda ja
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..77f82818dd4699e09a42494721d19ec913707ece
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-108.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/104
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+1.4.
+Üldiselt peab komitee tervitatavaks ettepanekut anda emitentidele võimalus avaldada prospekt üksnes inglise keeles, mis on rahvusvaheliste investorite seas väljakujunenud üldkasutatav keel.
+Täiemahulise dokumendi, mitte üksnes kokkuvõtte avaldamine riigikeeles suurendaks kohalike jaeinvestorite mõjuvõimu.
+Komitee soovitab emitentidel meeles pidada, et ainult inglise keeles väljastatavate dokumentide kasutamine takistaks riikliku jaeinvesteerimisbaasi arengut.
+1.5.
+Komitee märgib, et investeerimisanalüüsi teenuse ühendamine teiste teenustega suurendab tõenäoliselt börsil noteeritud väikeste ja keskmise suurusega ettevõtjate (VKEde) nähtavust.
+Seetõttu peab komitee kiiduväärseks ettepanekut tõsta eraldamiskünnist 10 miljardi euroni.
+Siiski võib vaja minna ka lisameetmeid sõltumatute analüüside edendamiseks.
+1.6.
+Komitee hindab kõrgelt komisjoni lähenemisviisi vähendamaks teabe avalikustamisnõuetega seotud õiguslikku ebakindlust.
+Ettepanek turuülese tellimusraamatu järelevalve mehhanismi (CMOBS) kohta, mis võimaldaks tellimusraama­ tute andmete vahetamist järelevalveasutuste vahel, võib siiski tekitada ebavõrdse olukorra, kuna kahepoolsed kauplemiskohad jääksid aruandluskorra kohaldamisalast välja.
+2.
+Arvamuse taust 2.1.
+7. detsembril 2022 avaldas komisjon mitmed ettepanekud (1) meetmete kohta ELi kapitaliturgude liidu edasiarendamiseks.
+Paketi ühe osa – uue noteerimist käsitleva õigusakti – eesmärk on vähendada mis tahes suuruses äriühingute, eelkõige VKEde halduskoormust, et neil oleks parem juurdepääs rahastamisele väärtpaberibörsil noteerimise kaudu.
+2.2.
+Komisjon märgib, et ELi kapitaliturud on endiselt killustunud ja liiga väikesed.
+Komisjon märgib, et ELi kapitaliturud on endiselt killustunud ja liiga väikesed.
+Uuringud näitavad, et börsil noteeritud äriühingute koguarv Euroopa VKEde kasvuturgudel on alates 2014. aastast vaevu suurenenud (2), olenemata asjaolust, et börsil noteeritud äriühingud said selget kasu, mida tõendab nende turuväärtuse suurenemine.
+Üldjuhul suurendavad börsil noteeritud äriühingud oma tulu, loovad rohkem töökohti ja suurendavad oma bilanssi kiiremini kui börsil noteerimata äriühingud.
+Mitmed uuringud näitavad, et VKEde esmaste avalike pakkumiste olukord Euroopas ei ole optimaalne.
+2.3.
+Noteerimist käsitleva õigusaktiga kehtestatakse lihtsamad ja täiustatud noteerimiseeskirjad, eelkõige VKEde jaoks, püüdes samal ajal ka vältida investorikaitse ja turu usaldusväärsuse ohtu seadmist.
+2.4.
+Määrus tagab väidetavalt kulude märkimisväärse vähenemise ja aitab suurendada esmaste avalike pakkumiste arvu ELis.
+Lihtsamad prospektieeskirjad muudaksid börsil noteerimise äriühingute jaoks lihtsamaks ja odavamaks.
+Kui äriühingutel lubatakse VKEde kasvuturgudel esmakordsel noteerimisel kasutada mitu häält andvaid aktsiaid, annab see omanikele võimaluse säilitada kontroll oma ettevõtte visiooni üle.
+2.5.
+Proportsionaalsemad turu kuritarvitamist käsitlevad eeskirjad tooksid börsil noteeritud äriühingute jaoks kaasa ka suurema selguse ja õiguskindluse seoses põhiteabe avalikustamisnõuete täitmisega.
+Kavandatava noteerimist käsitleva õigusakti eesmärk on samuti parandada keskmise turukapitalisatsiooniga ettevõtjaid ja VKEsid käsitleva investeerimis­ analüüsi pakkumist ja levitamist, mis omakorda peaks toetama selliste ettevõtjate noteerimist avalikel turgudel.
+2.6.
+Muu loodetav kasu on järgmine:
+— lühem, õigeaegsem, võrreldavam ja lihtsamini kasutatav äriteave investorite jaoks;
+— parem kaetus väärtpaberianalüüsiga, mis aitab teha investeerimisotsuseid;
+— tõhusam järelevalve tänu selgematele noteerimiseeskirjadele ja tõhusamatele vahenditele turu kuritarvituse juhtumite uurimiseks;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package.
+VKEdega tegeleva sidusrühmade esindajate tehnilise eksperdirühma lõpparuanne „Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again“.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ffd8a63d3a0b70477f7f0d9d4c63a2a5d0f08910
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-109.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 184/105
+— standardsemad prospektid, mida on lihtsam seirata ja kontrollida. 2.7.
+Kooskõlas keskkonna-, sotsiaal- ja juhtimisalaste poliitikaeesmärkidega püütakse noteerimist käsitleva õigusaktiga tagada, et keskkonna-, sotsiaal- ja juhtimisvõlakirju emiteerivad äriühingud lisaksid noteerimisdokumentidesse keskkonna-, sotsiaal- ja juhtimisalase teabe, et investoritel oleks lihtsam nimetatud aspektide paikapidavust hinnata.
+Aktsiaid emiteerivad äriühingud saavad viidata juba avaldatud ja seega avalikult kättesaadavale keskkonna-, sotsiaal- ja juhtimisalasele teabele noteerimisdokumentides.
+3.
+Üldised märkused Vajadus parandada juurdepääsu Euroopa avalikel turgudel noteerimisele 3.1.
+Komitee on endiselt seisukohal, et Euroopa äriühingute suurem omakapitali kaudu rahastamine on keskse tähtsusega, et tagada püsiv COVID-19 järgne taastumine ja ehitada üles vastupanuvõimeline Euroopa majandussüsteem, arvestades, et käib Venemaa sõda Ukraina vastu.
+Finantsturutaristu on selles kontekstis äärmiselt tähtis, et vallandada majanduse rekapitaliseerimiseks vajalikud investeerimisvood. 3.2.
+Väljakujunenud avalikud turud on olulised ka jaeinvesteeringutega tegelevate ringkondade jaoks.
+Eurooplaste pangakontodel on hoiustatud 11 triljoni euro väärtuses sularaha ja hoiuseid (3).
+Hoiuste osakaal kodumajapidamiste koguvaras on kolm korda suurem kui Ameerika Ühendriikide kodumajapidamiste puhul.
+Kuna ELil ei ole õnnestunud aktiveerida lõppinvestoreid, et nad suunaksid oma rahalised vahendid Euroopa kapitaliturgudele, ei kasuta see täielikult ära oma kapitalireserve meie äriühingute jaoks.
+Varahaldurite usaldus Euroopa aktsiaturu pakutavate väljavaadete vastu peaks suurenema ja Euroopa jaeinvestoritel peaks olema rohkem valikuvõimalusi oma portfelli koostamiseks.
+Selle saavutamiseks on vaja tagada, et Euroopa avalikel turgudel noteeritaks väga mitmesuguseid kvaliteetseid emitente. 3.3.
+Ettevõtete majandusraskuste, majanduse ettearvamatuse ja eelkõige võlgadega seotud kulude suurenemise ajal toimib omakapital stabiliseeriva teguri ja puhvrina tulevaste šokkide vastu. 3.4.
+Komitee märgib samuti, et Euroopa äriühingute omakapitali rahastamine Euroopa kodumajapidamiste poolt aitab tagada ELi avatud strateegilise autonoomia baastaseme seoses varade omandiõiguse ja juhtimiskontrolli säilitamisega.
+Oluliste Euroopa äriühingute minek väliskontrolli alla, eriti Euroopast erinevate väärtustega riikide mõjusfääri, kujutab endast märkimisväärset ohtu ELi majanduslikule ja poliitilisele stabiilsusele.
+See takistab ka arendamast ELi-sisest finantssüsteemi, mis on suunatud ELi vajadustele.
+Näiteks domineerivad ELi finantskauplemist endiselt kolmandate riikide investeerimispangad (4). 3.5.
+Rohe- ja digipöörde esirinnas olevaid uusi ja innovatiivseid ettevõtjaid tuleks julgustada seadma endale eesmärgiks noteerimise Euroopa aktsiaturgudel ja saama hädavajalikku rahastamist avalikult kaubeldavate aktsiate emiteerimise teel, kuna see on kõige kestlikum viis aidata sellistel äriühingutel kogu oma loomepotentsiaali ära kasutada ja luua töökohti. 3.6.
+Kiire inflatsioon suurendab huvi omakapitaliinvesteeringute vastu, eelkõige asjatundlike jaeinvestorite seas.
+Euroopa aktsiaturud võivad saada kohaks, kus selliste investeeringute sissevool suunatakse peamistesse majandussektoritesse, kus äriühingud teenivad piisavat tulu.
+Samal ajal on komitee seisukohal, et ELi jaoks on väga oluline kehtestada usaldusväärsed ja kindlad kauplemiseeskirjad, et kasutada ära ELi kapitaliturgude kogu potentsiaal.
+Finantskriisist saadud kogemused on näidanud, et EL peab turgu kaitsma õiglasel, terviklikul, vastupanuvõimelisel ja läbipaistval viisil, tagades samuti kõrgeimal tasemel investorikaitse. 3.7.
+ELi 14 liikmesriigis tehtud analüüs näitas, et kuni 17 000 suurt äriühingut võiksid end börsil noteerida, kuid nad ei soovi seda (5).
+Komitee näeb ohtu selles, et kui EL ei innusta aktsiaturgudel uusi noteerimisi, võib meie kapitaliturgudel kauplemine väheneda, kuna investorid mitmekesistavad oma portfelli maailmaturul, kui ELis ei noteerita piisavalt aktsiaid, millesse investeerida. 3.8.
+Jaeinvesteeringute turule siseneb uus eurooplaste põlvkond, kes peab tähtsaks kestlikkust (st keskkonna-, sotsiaal- ja juhtimistegureid).
+Samal ajal kalduvad paljud majandustegevuses osalejad keskkonnahoidlike eesmärkide poole, mida soodustab Euroopa rohelise kokkuleppe poliitika.
+Komitee peab seda tegurite kombinatsiooni potentsiaalseks tugevaks
+(3) (4) (5)
+Eurostati portaal „Statistics explained“.
+Euroopa Väärtpaberiturujärelevalve iga-aastane statistikaaruanne „EU securities markets“, 2020, lk 40.
+Oxera aruanne „Primary and secondary equity markets in EU“, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..20f5614a66871082e40e6cedada7723cf8d56f2e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-112.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/108
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+4.8.
+Väärtpaberianalüüs on oluline tegur VKEde omakapitali kaudu rahastamist toetava ökosüsteemi edendamisel.
+Kui olemasolevate analüüsikanalite täiendamiseks ühendada VKEde analüüsi teenus teiste teenustega, suurendab see tõenäoliselt analüüsiaruannete koostamist ja levitamist.
+Komitee tervitab ettepanekut tõsta eraldamiskünnis 10 miljardi euroni.
+See korrigeerib MiFID 2 (12) põhjustatud VKEde kaetuse vähenemist ja nähtavust.
+Komitee rõhutab, et väärtpaberianalüüsi koostamine on siiski peamiselt suuremate finantsasutuste pärusmaa.
+Oma ulatuse tõttu on väga suurtel maakleritel võrreldes väikeste või keskmise suurusega maakleritega suurem võimalus kehtestada ebaolulisi tasusid ja/või kasutada kauplemise sooritamist teadusuuringute pakkumise ristsubsideerimiseks (13).
+Peale selle on suured vahendajad enamasti huvitatud kvaliteetaktsiatega kauplevate äriühingute analüüsist, pöörates samal ajal vähem tähelepanu VKEdele.
+Valdav enamik emitente on teatanud (14), et MiFID 2 on vähendanud VKEde kaetust ja nähtavust.
+Komitee tõdeb selget vajadust võtta täiendavaid meetmeid, et hoogustada sõltumatuid teadusuuringuid, õppides Euroopa parimatest tavadest (15). 4.9.
+Esmase avaliku pakkumise järgses etapis peaksid börsil noteeritud äriühingud olema eeskujuks läbipaistvuse vallas ja vähemusaktsionäride huvide kaitse peaks olema esmatähtis.
+Kui äriühingu börsil noteerimise korral on oht, et aktsionäre koheldakse ebaõiglaselt või et neid ei kaitsta piisaval määral, ei suurene ka nende usaldus ELi kapitaliturgude vastu.
+Komitee hindab kõrgelt komisjoni lähenemisviisi avalikustamisnõuetega seotud õiguskindlusetuse leevendamisel turukuritarvituse määruse sihipäraste muudatuste kaudu. 4.10.
+Komitee leiab, et praegune ühekordsete teabenõuete raamistik turu kuritarvitamise kahtluse korral näib olevat asjakohane ja piisav tõhusa järelevalve saavutamiseks, tõdedes samas, et mitmed järelevalveasutused peavad kasulikuks tõhustada tellimusraamatute andmete vahetamist turuülese tellimusraamatu järelevalve mehhanismi (CMOBS) kaudu.
+CMOBS-ettepaneku kavandatud kohaldamisala võib tekitada ebavõrdse olukorra, kuna mehhanism ei sisaldaks kahepoolseid kauplemiskohti. 4.11.
+Komitee soovitab tungivalt, et teisi käimasolevaid algatusi, mis aitavad suurendada avalike turgude atraktiivsust, tuleks intensiivsemalt edendada.
+Komitee on avaldanud mitmeid arvamusi varasemate, käimasolevate ja kavandatavate seadusandlike algatuste kohta (16).
+Olenemata geopoliitilistest probleemidest tuleks tagada kiire areng kapitaliturgude liidu suunas.
+Tugevat kapitaliturgude liitu on vaja rohkem kui kunagi varem just suureneva majandusliku ja sotsiaalse ebastabiilsuse ohu tõttu.
+Brüssel, 23. märts 2023 Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee president Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID – finantsinstrumentide turgude direktiiv.
+Oxera aruanne „Unbundling: what’s the impact on equity research?“, 2019.
+Euroopa Komisjoni lõpparuanne „The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research“, 2020.
+Vt Instituto Español de Analistas Financierose mittetulunduslik algatus „Lighthouse“.
+ELT C 155, 30.4.2021, lk 20, ELT C 290, 29.7.2022, lk 58, ELT C 177, 18.5.2016, lk 9, ELT C 10, 11.1.2021, lk 30, ELT C 341, 24.8.2021, lk 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a6feb45cf702c33af95f410ffd82a138f64e4315
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 184/109
+Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee arvamus teemal „Komisjoni teatis Euroopa Parlamendile, nõukogule, Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomiteele ning Regioonide Komiteele „Väetiste kättesaa­ davuse ja taskukohasuse tagamine““ (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Raportöör: Arnold PUECH D’ALISSAC
+Konsulteerimistaotlus
+Euroopa Komisjon, 9.12.2022
+Õiguslik alus
+Euroopa Liidu toimimise lepingu artikkel 304
+Vastutav sektsioon
+põllumajanduse, maaelu arengu ja keskkonna sektsioon
+Vastuvõtmine sektsioonis
+9.3.2023
+Vastuvõtmine täiskogus
+23.3.2023
+Täiskogu istungjärk nr
+577
+Hääletuse tulemus (poolt/vastu/erapooletuid)
+170/3/4
+1.
+Järeldused ja soovitused 1.1.
+Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee väljendab heameelt komisjoni teatise „Väetiste kättesaadavuse ja taskukohasuse tagamine“ üle, kuna ülemaailmne väetisekriis, mis algas 2021. aasta alguses ja süvenes seoses Ukrainas aset leidva sõjaga, on eriti terav Euroopas, kus põllumajandustootjad seisavad silmitsi nii rekordiliste hindade kui ka tarnenappusega.
+Praegune olukord ohustab Euroopa põllumajandust ja ülemaailmset toiduga kindlustatust. 1.2.
+Komitee rõhutab, et väetisekriisi mõju leevendamiseks on vaja rakendada ELi siseselt erakorralisi meetmeid.
+Lisaks võimalusele toetada kõige enam mõjutatud lämmastiku- ja põllumajandustootjaid otseselt riigiabi kaudu (mis on seotud eelarvepiirangutega, suurendab konkurentsimoonutuste ohtu ja peaks olema seotud tingimuslikkusega), leiab komitee, et ELi väetiseturu toimimise parandamiseks on vaja parandusmeetmeid, kuna neil on tõenäoliselt suurem mõju põllumajandustootjatele ja need on maksumaksjate jaoks kulutõhusamad. 1.3.
+Selleks, et mõjutada impordi ja sisekonkurentsi lihtsustamise kaudu nii väetisetarneid kui ka -hindu, soovitab komitee rakendada meetmeid, mis hõlmavad kõikide väetiste ELi imporditariifide peatamist, väetiselogistika hõlbustamist ja regulatiivset paindlikkust. 1.4.
+Komitee märgib samuti vajadust keskpika perioodi meetmete järele, et piirata ELi sõltuvust imporditud mineraalväetistest ja vähendada põllukultuuride väetamise keskkonnajalajälge.
+Nende meetmete eesmärk peaks olema vähendada väetisekasutust, suurendades taimede toitainetõhusust, asendades sünteetilised väetised osaliselt ringlussevõetud sõnniku ja muude jäätmetega ning parandades Euroopa sõltumatust väetisetootmisel, pidades silmas põllumajanduse agroökoloogilist ümberkujundamist. 1.5.
+Komitee väljendab heameelt teadaande üle, et 2023. aastal luuakse väetiseturu vaatlusrühm, arvestades asjaolu, kui oluline on suurendada läbipaistvust Euroopa väetiseturul, avaldades korrapäraselt siseturu tüüpilised hinnad ning koostades riikliku statistika väetiste tootmise ja tarbimise kohta; 1.6.
+Lisaks kutsub komitee üles arvestama uute meetmete vastuvõtmisel sotsiaalsete aspektidega, mis on seotud põllumajandustootjatega (keda väetisehinnad mõjutavad väga suurel määral), toiduainete tarbijatega (keda puudutab toiduainete hinnainflatsioon) ja töötajatega tööstussektoris. 1.7.
+Rahvusvahelisel tasandil kutsub komitee ELi üles tõhustama meetmeid ülemaailmse toiduga kindlustatuse tagamiseks, sealhulgas edendama väetiste puhul läbipaistvust, kättesaadavust ja tõhusat kasutamist.
+Ülemaailmset väetisekaubandust tuleks lihtsustada, hoides turud avatuna, vältides ekspordipiiranguid ja -keelde, suurendades väetisetootmist Euroopas ja laiendades logistikamarsruute.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c001355f21f8757ae6a44226ae1019d38ed8c923
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-114.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/110
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+2.
+Sissejuhatus ja taust 2.1.
+Väetised koosnevad kolmest toitainest, mida taimed kasvamiseks vajavad – lämmastikust, fosforist ja kaaliumist.
+2.2.
+Väetised on suurema osa praeguse põllumajandustootmise peamine sisend.
+Nende kättesaadavusel ja taskukohasusel on oluline roll toiduga kindlustatuses.
+Alates 2021. aasta algusest valitseb kogu maailmas mineraalväetiste kriis, mis oli algselt tingitud nõudluse järsust suurenemisest pärast COVID-19 kriisi järgset taastumist.
+Pärast Venemaa sissetungi Ukrainasse on see veelgi süvenenud kolme olulise ülemaailmse väetisetarnija – Venemaa, Valgevene ja Ukraina – tarnepiirangute tõttu.
+2.3.
+Väetisekriis on olnud eriti terav Euroopas, kuna: i) EL on suur väetiste netoimportija, ii) ELi lämmastiku ja fosfori väetiseturgu kaitsevad imporditollimaksud, mis tõstavad siseturu hinnad maailmaturu hindadest kõrgemale, iii) ELi väetiste import Venemaalt, Valgevenest ja Ukrainast, mis varem moodustas 43 % ELi impordist, on alates 2022. aasta märtsist märkimisväärselt vähenenud, seda vaatamata ELi ametlikule poliitikale, mille kohaselt ei keelustata Venemaalt pärit toidu ja väetiste importi.
+2.4.
+Väetiste siseturu hinnad on tõusnud rekordtasemele (mineraalse lämmastikväetise puhul kolmekordseks kui võrrelda 2022. aasta novembri ja 2021. aasta jaanuari hindu).
+Koos tarnenappuse ja hilinenud ostmisega tõi see ELis kaasa väetisekasutuse märkimisväärse vähenemise 2022. aasta saagi (1) puhul ning potentsiaalse väetisenappuse mitmes liikmesriigis 2023. aasta kevadel, mis mõjutab 2023. aasta saaki.
+2.5.
+Seda olukorda tuleb vaadelda Euroopa rohelise kokkuleppe ja strateegia „Talust taldrikule“ (2) kontekstis, mille Euroopa Komisjon avaldas 2020. aasta mais ja milles kirjeldatakse kogu ELi jaoks kavandatud eesmärke „vähendada toitainete kadu vähemalt 50 % võrra, tagades samal ajal, et mullaviljakus ei halvene“, ning vähendada väetiste kasutamist 2030. aastaks vähemalt 20 %.
+3.
+Üldised märkused 3.1.
+Komitee rõhutab, et kergesti kättesaadavad ja taskukohased väetised on olulised põllumajandusliku tootmise ja toiduga kindlustatuse tagamise jaoks nii Euroopas kui ka kogu maailmas.
+Väetisenappus ja liiga kõrged väetisehinnad vähendavad saagikust, ohustavad toidutootmist ja aitavad kaasa toiduhindade inflatsioonile Euroopa kodanike ja maailma elanikkonna arvelt.
+3.2.
+Praegune väetiseturgude kriis on eriti ohtlik madala sissetulekuga riikide jaoks, mida toiduga kindlustamatus mõjutab eriti suurel määral.
+See on oht ka Euroopale, kus haavatavatel rühmadel on juba probleeme toidu taskukohasusega ning väetisekriis võib kaasa tuua saagi vähenemise, mõjutades seeläbi ülemaailmset toiduga kindlustatust, kuna EL on oluline teraviljatootja ja -eksportija.
+3.3.
+Komitee leiab, et ülemaailmne väetisenappus ei ole tingitud üksnes kõrgest maagaasihinnast, vaid ka pakkumise ja nõudluse tasakaalustamatusest ning logistilistest piirangutest.
+ELis süvendavad seda veelgi Mandri-Euroopa suur sõltuvus mineraalväetiste impordist, ELi imporditollimaksud ja Ukrainas toimuv sõda.
+Erakorralised sisemeetmed 3.4.
+Olenemata kõrgetest väetisehindadest näib, et mitme ELi lämmastikväetiste tootja kulupõhist konkurentsivõimet on mõjutanud äärmiselt kõrge maagaasihind Euroopas, mis on tõusnud Ameerika Ühendriikide hinnatasemest seitse korda kõrgemaks ning kolm korda kõrgemaks kui 2021. aastal.
+Lisaks sellele, et lämmastikutööstusele võimaldatakse eelisjuurdepääs maagaasile selle tarbimise piiramise korral, võib osutuda kasulikuks ELi lämmastikutööstuse eritoetus, mille andmist otsustakse igal üksikjuhul eraldi ja mille eesmärk on maksimeerida olemasoleva tootmisvõimsuse kasutamist vastavalt muudetud ELi riigiabi ajutisele kriisiraamistikule.
+Sellega seoses on vaja majanduslikku ja sotsiaalset tingimuslikkust, et vältida juhuslikke mõjusid, kuna mõnede väetisetootjate kasumid on pärast väetisekriisi oluliselt suurenenud.
+(1) (2)
+Euroopa Komisjon on seisukohal, et põudade ja kõrgete väetisehindade, mille tõttu kasutati vähem fosfor- ja eelkõige kaaliumväetist, tulemuseks oli väiksem saagikus ning ELi 2022. aasta teraviljasaagi vähenemine 8 % võrra võrreldes 2021. aastaga.
+Allikas: „Põllumajandusturgude lühiajalised väljavaated“, Euroopa Komisjon, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0eab48423636350a5d23fc9cbbeb1ead9e7ede14
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-115.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+25.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 184/111
+3.5.
+Praegune kriis on rängalt tabanud väetisekasutajaid, eelkõige põllukultuuride tootjaid ning segakultuuride ja loomakasvatusega tegelevaid spetsialiste, kelle arvele langeb 62 % ELi väetisega seotud kuludest ja 69 % ELi lämmastikutarbimisest (3).
+Nad seisavad silmitsi likviidsusprobleemidega väetiste ostmisel enne saagikoristust ning kulu-hinna survega, sest põllumajandustoodete kõrgemad hinnad ei pruugi kompenseerida väetiste ja muude põllumajanduslike sisendite hinnatõusu mõju (4).
+Seetõttu võib väetisekasutajatele suunatud sihipärane toetus aidata kriisiga toime tulla, nii nagu seda võimaldab muudetud ELi riigiabi ajutine kriisiraamistik.
+3.6.
+Sellise toetuse rahastamisel on aga tugevad eelarvepiirangud ja konkureerivad prioriteedid, kuna selleks kasutatakse 2023.
+eelarveaastal 450 miljoni euro suurust ELi põllumajandusreservi.
+Selliste meetmete rahastamine riiklike ÜPP strateegiakavade kaudu ei ole samuti asjakohane valik, kuna need on äsja heaks kiidetud ja nende muutmine oleks ajamahukas.
+Teisalt suurendaks riigiabi kasutamine nii riiklikke eelarvepiiranguid kui ka oluliste konkurentsimoonutuste ohtu eri liikmesriikide põllumajandustootjate vahel.
+Seda iseloomustab ka asjaolu, et seni on ainult kolm liikmesriiki rakendanud põllumajandustootjatele väetiste ostmiseks ette nähtud toetuskavasid, mille kogueelarve on 855 miljonit eurot.
+3.7.
+Komitee leiab, et seetõttu on maksumaksjate seisukohast soovitavamad ja kulutõhusamad ELi väetiseturu toimimist parandavad parandusmeetmed.
+Sellised ajutised erakorralised meetmed peaksid olema suunatud nii väetisetarnetele kui ka -hindadele Euroopas, lihtsustades importi ja konkurentsi.
+Mõnede väetisetootjate kasum suureneb tohutult – vaja on seda tööstust soosivat positiivset ja strateegilist sõnumit, kui soovime, et nad kasutaksid neid vahendeid Euroopa tehastesse investeerimiseks ja autonoomia suurendamiseks, mis on meie sõltumatuse hind.
+3.8.
+Vastavalt Euroopa Komisjoni 17. juuli 2022. aasta ettepanekule on nõukogu 12. detsembri 2022. aasta määrusega (EL) 2022/2465 (5) ette nähtud karbamiidi ja ammoniaagi (välja arvatud Venemaalt ja Valgevenest) imporditollimaksude ajutine peatamine.
+Komitee peab seda otsust kiiduväärseks, võttes arvesse, et lisaks partneritele, kes juba saavad kasu ELiga sõlmitud vabakaubanduslepingutest (näiteks Põhja-Aafrika riigid), peaks selline imporditollimaksude peatamine mõjutama positiivselt ka teisi peamisi tarneallikaid (näiteks USA, Kesk-Aasia ja Pärsia lahe Araabia riigid).
+Määrus jõustus aga liiga hilja, et mõjutada hooaega 2022/2023, kuna enamik karbamiidiimpordist oli tarnitud või tellitud ülikõrgete hindadega, samal ajal kui nõukogu kehtestas imporditollimaksude ajutise peatamise kuueks kuuks esialgselt kavandatud kahe aasta asemel.
+Komitee soovitab komisjonil ja nõukogul laiendada määrust järgmisele hooajale ning kõikidele lämmastik- ja fosforväetistele, kuna see edendaks kättesaadavust tarnete mitmekesistamise kaudu ja alandaks väetiste siseturu hindu ELis.
+3.9.
+Kiiresti tuleks rakendada ka muid meetmeid, et tegeleda ELi mineraalväetiste turu toimimisega logistika ja reguleerimise valdkonnas, sealhulgas: i) motiveerida põllumajandustootjaid ja väetiseturustajaid tegema varajasi oste ja juhtima hinnariske, ii) lihtsustada sadamates impordilogistikat väetiselaevade ja sisemaa-veotranspordi jaoks, iii) ühtlustada väetisetarnijaid käsitlevaid riiklikke tõlgendusi seoses Venemaa suhtes kehtestatud sanktsioonidega, iv) võimaldada ajutist paindlikkust ELi määrustes, sealhulgas REACH-määruses, transpordialastes õigusaktides ja väetisetoodete määruses.
+3.10.
+Euroopa Komisjon peaks vastavalt Teadusuuringute Ühiskeskuse tehnilistele ettepanekutele (6) soovitama kiiresti seadusandlikke meetmeid, mis võimaldavad töödeldud sõnniku ohutut kasutust nitraadidirektiivis nitraaditundlike alade jaoks kehtestatud piirmäärast suuremas koguses, misläbi on võimalik sünteetilisi väetisi suuremal määral asendada.
+Kuni uue piirmäära kehtestamiseni soovitab komitee, et kõik ELi põllumajandustootjad peaksid kinni praegusest maksimaalsest piirmäärast, milleks on 170 kg orgaanilist lämmastikku hektari kohta aastas.
+Keskpika perioodi siseriiklikud meetmed 3.11.
+Nagu on märgitud Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee „2022. aasta aruandes tulevikusuundade strateegilise analüüsi kohta“ (7), soovitab komitee vähendada ELi sõltuvust sööda, väetiste ja muude sisendite impordist ning teeb ettepaneku määratleda toidutoodangul, tööjõul ja kaubandusel põhinev avatud strateegiline autonooomia, mida kohaldatakse toidusüsteemidele ning mille üldine eesmärk on tagada kõigi ELi kodanike toiduga kindlustatus tervisliku, kestliku, vastupidava ja õiglase toidutarne kaudu.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Allikas: põllumajandusliku raamatupidamise andmevõrk (FADN), 2017.
+Võrdluseks olgu märgitud, et 2022. aasta novembris oli ammooniumnitraadi hind Prantsusmaal 203 % kõrgem kui 2021. aasta jaanuaris.
+Seevastu toidunisu hind tõusis samal perioodil 45 %.
+Allikas: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/ET/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (ELT L 322, 16.12.2022, lk 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/et/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (vt ELT, lk 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..375288cffd31bf4c6c51366a78bc254ace9aae3a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-116.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/112
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+3.12.
+Väetiste osas on komitee seisukohal, et kuigi erakorralisi meetmeid tuleks rakendada kohe, oleks samuti vaja rakendada pikemaajalisi meetmeid, et vähendada Euroopa põllumajanduse sõltuvust imporditud mineraalväetistest, vähendades samal ajal ka Euroopas põllukultuuride väetamisest tingitud mõju keskkonnale.
+Nende meetmete eesmärk peaks olema: i) optimeerida üldist väetisekasutust, suurendades taimede toitainetõhusust, millega kaasneb väiksem kadu, ii) asendada osaliselt sünteetilised väetised ringlussevõetud sõnniku ja muude toiduahelast pärit jäätmetega ning iii) parandada Euroopa sõltumatust väetisetootmisel.
+Komitee rõhutab, et põllumajanduses on üleminekuperiood ja selles vallas katsetatakse agroökoloogia ja konservatiivse põllumajandusega, et põllumajandust paremaks muuta.
+3.13.
+Taimede toitainetõhusust on vaja suurendada selleks, et vähendada väetisetarbimist ning toitainete kadu vees ja õhus.
+See peaks võimaldama vähendada väetisekasutust, ilma tootmismahtu mõjutamata.
+Seda on võimalik saavutada tõhusamate väetamistavade abil, milleks on muu hulgas vahekultuuride kasutamine, väetiste valik (eelistades lämmastikväetisi, näiteks nitraatväetist, ja ureaasi/nitrifikatsiooni inhibiitorite kasutamine), biostimulaatorite kasutamine ja täppispõllumajandus, mis tagab kasutamise optimaalsuse (väetiste kasutamise ajaline jaotamine, bilansiarvestus, mulla ja taimede analüüs, taimeandurid, otsuste tegemise abivahendid).
+3.14.
+Sordiaretus on oluline ka toitainetõhususe seisukohast, kuna täiustatud sordid tarbivad sama saagikuse puhul vähem toitaineid, eelkõige lämmastikku.
+Sellega seoses leiab komitee, et vaja on arendada uuenduslikke tehnoloogiaid ja seemneid, et suuta alati pakkuda lahendusi põllumajandustootjatele, kes seisavad silmitsi olemasolevate vahendite piiratusega (8).
+3.15.
+Palju toitaineid vajavate põllukultuuride, näiteks teravilja, rapsi ja suhkrupeedi asendamine väiksema toitainevajadusega taimedega, näiteks päevalillede (9) ja liblikõieliste taimedega, on suundumus, mida põllumajandustootjad on juba ise rakendanud alates hooajast 2021–2022 (10).
+Avaliku poliitika raamistikus tuleks seda siiski vaadelda teatud ettevaatusega, kuna arvestades vastavat kuivainesaaki ja valgusisaldust hektari kohta, võib selline suundumus häirida põllumajandusturge ja ohustada toiduga kindlustatust.
+3.16.
+Mineraalväetiste osaline asendamine sõnnikust ja muudest orgaanilistest jäätmetest ringlussevõetud orgaaniliste väetistega on samuti oluline keskpika perioodi eesmärk ELis (11).
+See toob kasu mullale (suurem orgaanilise aine sisaldus) ja kliimale (sünteetiliste lämmastikväetiste tootmisega kaasnevad heitkogused vähenevad) ning vähendab sõltuvust impordist.
+Sõnniku potentsiaali ei tohiks siiski üle hinnata, kuna enamus sõnnikust on juba ringlusse võetud, olemasolevad ressursid on geograafiliselt piiratud (sõnniku struktuurse ülejäägiga piirkonnad) ning selle kasutuselevõtu-, töötlus- ja transpordikulud on märkimisväärsed.
+Inimese väljaheitest saadud toitaineid enamasti põllumajandusmulla peale ei ladustada, kuigi nende potentsiaal hõlmab 2 miljardit kg lämmastikku (12).
+Euroopa Komisjon peaks edendama ka reoveesettest ja vetikatest toitainete kogumise ja selle ohutu põllumajandusliku kasutamise meetodite väljatöötamist.
+3.17.
+Lämmastikväetiste puhul on äärmiselt oluline pikaajaline eesmärk propageerida ammoniaagitootmises mitte­ fossiilseid alternatiivvõimalusi, sest see vähendaks ELi gaasisõltuvust ja CO2 jalajälge.
+Vee elektrolüüsi teel (taastuvatest energiaallikatest toodetud elektrit kasutades) toodetud saastevaba vesinik on tööstuslikus katseetapis.
+Põllumajanduslike kõrvalsaaduste ja orgaaniliste jäätmete metaniseerimine võimaldab valmistada biometaani ammoniaagi tootmiseks ja orgaanilise väetisena kasutatavat kääritussaadust.
+Vaatamata fossiilse ammoniaagi praegusele kõrgele turuhinnale, ei ole taastuvad alternatiivid kaugeltki konkurentsivõimelised ning need vajavad aega, tehnoloogia väljakujundamist ja tõenäoliselt märkimisväärseid riiklikke toetusi enne tööstusetappi jõudmist.
+3.18.
+Komiteel on heameel, et välja on kuulutatud uue väetiseturu vaatlusrühma loomine 2023. aastal ning et Euroopa toiduga kindlustatuse kriisiks valmisoleku ja kriisile reageerimise mehhanismi (EFSCM) eksperdirühma raames korraldatakse konsulteerimised väetisesektori sidusrühmadega.
+Komitee on samuti seisukohal, et märkimisväärse läbipaistvuse ELi väetiseturul saab tagada üksnes siis, kui korrapäraselt avaldatakse teatud lämmastik-, fosfor- ja kaaliumväetiste vastavad siseturu hinnad ning töötatakse välja riiklik statistika väetisetarbimise kohta.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+ELT C 194, 12.5.2022, lk 72.
+Päevalille külvipinna pindala suurenes ELis 750 000 hektari võrra, samal ajal kui teravilja kasvatusala vähenes 2022. aastal samas suurusjärgus.
+ELT C 75, 28.2.2023, lk 88.
+https://www.eesc.europa.eu/et/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Hinnangute kohaselt eritab üks inimene uriini kaudu üle 4 kg lämmastikku aastas (Viskari et al, 2018, https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..40b8c97f15209ea98bb6de0522aab7ee3248a59a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+4.4.
+Stipendiume ja usaldusfonde käsitlevad sätted on teretulnud, kuid me peame pöörama tähelepanu valiku tegemise küsimusele ja tagama kodanikuühiskonna organisatsioonide kaasamise.
+On oluline, et nende võimaluste loomisel loodaks akadeemilistes programmides osalejate valimiseks läbipaistvad, õiglased ja kaasavad menetlused, seades esmatähtsale kohale piiratumate võimalustega isikute juurdepääsu.
+4.5.
+Inimkapitali väärtuse maksimeerimine on oluline konkurentsivõime suurendamiseks ja töötuse vähendamiseks, tagades samal ajal kooskõla kestliku arenguga.
+Selleks on vaja töötajaid, kellel on mitmesugused valdkonnaülesed oskused ja kes on kohanemisvõimelised.
+Haridus- ja koolituspoliitika tuleb välja töötada ja ellu viia tihedas koostöös sotsiaalpartneritega ning keskenduda selles pigem oskustele kui kvalifikatsioonile.
+See aitab vähendada oskuste mittevastavust tööturu vajadustele.
+Noorteorganisatsioonid 4.6.
+Teatises on noorte kaasamiseks nimetatud mitut foorumit ja organit.
+Arenguteemalise poliitikafoorumi platvorm on teretulnud, kui see tagab rohujuuretasandi sidemed noorteorganisatsioonidega, mis on sõltumatud, omaalgatuslikult moodustatud ja ideaaljuhul noorte juhitud.
+4.7.
+Tervitatav on asjaolu, et teatises mainitakse noorteorganisatsioonide kaasamist.
+Noorte tegevuskava rakendamise seisukohalt oleks kasulik arvesse võtta ELis tehtava noorsootöö erinevaid mudeleid.
+See tava võib olla sama asjakohane kui noorte hääl, sest see suurendab kõigi noorte suutlikkust kohalikul tasandil ja kujundab omakorda kohalike kogemustega noori juhte.
+ELi ja Euroopa Nõukogu partnerluse ja noorte vabatahtliku tegevuse kaudu on kasutada märkimisväärseid tõendeid ja mudeleid.
+4.8.
+Noorteorganisatsioonid võivad olla tegevuskava elluviimisel väga suureks ressursiks.
+ELi liikmesriike tuleks julgustada kaasama oma noortesektor sellesse valdkonda, kasutades selleks riiklikke tegevuskavasid.
+Peaksime esikohale seadma ELi noorteorganisatsioonide head mudelid ja töö arengu, konfliktide ja inimõiguste valdkonnas, eelistades neid näiteks USA noorte arengu mudelitele, mida kasutatakse arenguriikides ja teistes piirkondades sageli valmislahendusena, mis ei põhine sageli samadel väärtustel.
+See oleks hästi kooskõlas püüdlustega leida konkreetsetele piirkondadele kohandatud lahendused.
+4.9.
+Haridusega seotud kohustuste täitmine peaks kogukondades, kodanikuühiskonna organisatsioonides ja noorsootöö organisatsioonides hõlmama ka mitteametlikke ja mitteformaalseid süsteeme.
+UNESCO ja Euroopa Nõukogu määratlused annavad selleks häid suuniseid koos programmi „Erasmus+“ noori käsitleva peatüki raames tehtava tööga.
+Peame tunnistama, et väljaspool kooli toimuval elukestval ja elu kõiki valdkondi hõlmaval õppimisel on suuri eeliseid.
+4.10.
+Poliitiline dialoog on oluline ja noorte tegevuskava eesmärgid on suured, kuid me ei tohiks jätta tähelepanuta iga riigi noortepoliitikat ja valitsuste kohustusi, samuti vajadust tõelise vabatahtliku sektori ja kodanikuühiskonna järele.
+Noorte tegevuskava rakendamine peab toetama ka noorsootööpoliitika väljatöötamist, riiklike noortenõukogude või sarnaste organite arendamist ning selliseid meetodeid nagu ELi noortetest ja muud.
+4.11.
+Noorteorganisatsioonidel on juba sidemeid kogu maailmas, nagu näitab võrgustiku Big 6 Youth Organisations töö, ning kõnealuse kava rakendamine peaks neid kaasama, arendama edasi seni tehtud tööd ja olema eeskujuks edasistele algatustele.
+Samuti peaksime vältima liigset piiramist osalemise küsimustes.
+Ei ole selge, kas noorte mõjuvõimu suurendamise fondi teemade valimisel kasutati osalusprotsesse.
+Noored ei pruugi alati valida teemasid, mida teised tähtsaks peavad, seda eelkõige arengumaades või ebakindlates riikides, kus võivad olulisemaks osutuda praktilisemad kaalutlused.
+4.12.
+Noorteorganisatsioonide suutlikkuse suurendamist käsitlevad sätted on väga teretulnud ja nendega peaks kaasnema tõhus toetus rohujuuretasandi liikumiste alustamiseks partnerriikides, kus ELi delegatsioonid võivad etendada olulist rolli kogu maailmas.
+Selles valdkonnas tuleks vajaduse korral pakkuda partnerlusi ELi organisatsioonidega ja seejuures tööd jälgida.
+Oluline on hõlbustada võrgustike loomist ja tugevdamist nii ELi kui ka kolmandate riikide organisatsioonidega.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d4b89eb01850566d4ca694ffbb5fa684cbfdb430
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-17.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 184/13
+Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee arvamus teemal „Noorte roll rohepöördes“ (ettevalmistav arvamus eesistujariigi Rootsi taotlusel) (2023/C 184/03)
+Raportöör: Nicoletta MERLO
+Nõukogu eesistujariigi
+kiri 14.11.2022
+Rootsi taotlus Õiguslik alus
+Euroopa Liidu toimimise lepingu artikkel 304
+Vastutav sektsioon
+tööhõive, sotsiaalküsimuste ja kodakondsuse sektsioon
+Vastuvõtmine sektsioonis
+8.3.2023
+Vastuvõtmine täiskogus
+22.3.2023
+Täiskogu istungjärk nr
+577
+Hääletuse tulemus (poolt/vastu/erapooletuid)
+152/00/01
+1.
+Järeldused ja soovitused 1.1.
+Euroopa Majandus- ja Sotsiaalkomitee leiab, et noored saavad etendada rohepöördes olulist rolli ja nad peavad seda tegema.
+Ta leiab, et väga oluline on uus juhtimismudel, mis oleks kaasavam ja suudaks tagada noorte aktiivse osalemise otsustusprotsessides, ületades praegused takistused. 1.2.
+Komitee rõhutab, et oluline on tagada noorteorganisatsioonide juhtiv roll otsustusprotsessis ning kestlikkuse ja keskkonnaga seotud projektide väljatöötamisel ja levitamisel ning kindlustada neile muu hulgas vajalik rahaline toetus. 1.3.
+Komitee peab väga oluliseks pidevalt jälgida avaliku sektori investeeringute, sealhulgas rohepöördega seotud investeeringute mõju noortele praegu ja tulevikus, hinnates rakendatava poliitika majanduslikku, poliitilist ja sotsiaalset mõju, kasutades selleks näitajaid heakskiitmise eel, selle ajal ja pärast seda. 1.4.
+Komitee julgustab ELi institutsioone ja liikmesriike rakendama meetmeid ja mehhanisme, et tagada noorte perspektiivi arvessevõtmine kõigis poliitikavaldkondades ning luua platvorm, mis võimaldab tagada noorte aktiivse osalemise ELi noortetesti täieliku vastuvõtmise kaudu. 1.5.
+Komitee peab väga oluliseks siduda Euroopa oskuste aasta raames vastu võetavad algatused ja poliitikameetmed rohepöörde, kestliku arengu ja noorte ees seisvate väljakutsetega meie kiiresti muutuvas maailmas. 1.6.
+Komitee peab oluliseks kaaluda, millist haridust ja oskuste arendamist selles valdkonnas noortelt oodata, kasutades valdkonnaülest lähenemisviisi, mis suudab pakkuda teoreetilisi ja praktilisi oskusi, sealhulgas rakendades ja tõhustades koolist tööellu siirdumise võimalusi ja kutsepraktikat ning kaasates ka sotsiaalpartnereid.
+Selleteemalised koolitused tuleks samuti muuta struktuurseks, kavandades ja arendades seda riigi tasandil laiemas raamistikus, alustades piirkondadest ja nende vajadustest. 1.7.
+Komitee peab vajalikuks alustada kestlikkuse ja keskkonnakaitse küsimuste õpetamist juba varases eas, juurutades uuenduslikke õppevahendeid, mis võtavad arvesse keskkonnakaitset, sotsiaalset ja majanduslikku arengut ning nendega seotud eesmärkide saavutamist.
+Selle eesmärgi tagamisel on keskse tähtsusega kvaliteetne haridus kõigile ja inimväärne töö selle hariduse pakkujate jaoks. 1.8.
+Komitee rõhutab, et oluline on koolide kaasamine rohepöörde teemade arutamisse koos kohalike omavalitsustega ja koolivälise tegevuse korraldajatega, eelkõige noorteorganisatsioonide ja organiseeritud kodanikuühiskonnaga.
+Seeläbi saab suurendada tavakodanike teadlikkust ja osalust.
+Sellega seoses hindab komitee positiivseks programmi „Roheline Erasmus“ kogemusi ja ootab selle rakendamist.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e501defd24ac112b3eae3fae797be7da70b3655a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-93.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+25.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 184/89
+7) seada energialiidu keskmesse elanikud, kes võtavad vastutuse energiasüsteemi ümberkujundamise eest, kelle energiaarved vähenevad tänu uutele tehnoloogilistele lahendustele ning keda kaitstakse, kui nad kuuluvad hinnatundlikumate elanike hulka.
+Aruandes kirjeldatakse seni võetud või kavandatud meetmeid kõnealuste visioonide rakendamiseks.
+Komitee avaldab siiski kahetsust, et aruandes esitatud ülevaade ei ole seotud visioonidega, vaid pigem viie vastastikku tugevdava ja omavahel tihedalt seotud mõõtmega, mille eesmärk on suurendada energiajulgeolekut, kestlikkust ja konkurentsivõimet.
+Need kaks paralleelset kogumit – ühelt poolt eesmärgid ehk visioonid ja teiselt poolt mõõtmed – muudavad visioonide rakendamise jälgimise äärmiselt keeruliseks, muu hulgas seetõttu, et näiteks kodanike energialiidu keskmesse seadmise küsimus või vajadus tööjõu täiendus- ja ümberõppe järele on mainitud mitmes mõõtmes.
+Komitee peab kahetsusväärseks, et see raskendab oluliselt energialiidu strateegia eesmärkide elluviimisel tehtud edusammude jälgimist.
+1.4.
+Teatises viidatakse õigustatult kavale „REPowerEU“, mida komitee on toetanud ning millega on virgutatud ja tugevdatud rohelise kokkuleppe ja paketi „Eesmärk 55“ vahendeid, keskendudes mitmekesistamisele, säästmisele, varustuskindlusele ja taastuvate energiaallikate arendamise kiirendamisele.
+Praegune kliima- ja energiakriis ning kindluse, stabiilsuse ja prognoositavuse puudumine varustuse ja hindade vallas koormavad siiski suuresti Euroopa Liitu.
+Kriis ei oleks nii raske, kui varem oleks rohkem rakendatud sihipäraseid meetmeid ja kui näiteks ELi enda eesmärke (nt Euroopa energialiidu eesmärgid) oleks võetud tõsisemalt.
+1.5.
+Energialiidu olukorda käsitleva 2022. aasta aruande kohaselt on vaja praegusest kuni 2030. aastani investeerida hinnanguliselt 300 miljardit eurot avaliku sektori raha erinevatesse tegevussuundadesse, et saavutada täielik sõltumatus Venemaa fossiilkütustest.
+Sellel on märkimisväärne mõju ELi kogueelarvele.
+Lisaks on vaja täiendavaid erainvesteeringuid, sealhulgas Euroopa kodanike investeeringuid.
+Komitee leiab, et seda raha tuleks kulutada viisil, mis aitab saavutada energialiidu eespool nimetatud eesmärke.
+Samuti ei tohiks kulutused kaasa tuua õiglase ülemineku, teadusuuringute ja innovatsiooni ning energiahindade tõusust mõjutatud ettevõtjate ja tarbijate jaoks ette nähtud vahendite vähenemist.
+1.6.
+Energiahindade enneolematu tõus, mille on põhjustanud Venemaa sissetung Ukrainasse, toob kaasa tohutud sotsiaalsed ja majanduslikud tagajärjed ning tagajärjed riikide tööstus- ja tootmisstruktuurile.
+Komitee rõhutab, et energiakriisi ajal puudus selge koordineerimine Euroopa tasandil, ning nõuab reageerimise osana TERA mudelil põhineva vahendi loomist, et toetada raskustes olevaid töötajaid ja ettevõtjaid.
+1.7.
+Hiljutised sündmused on suurendanud võimalikku küberrünnete ja sabotaaži ohtu elutähtsas taristus, nagu näiteks energiavõrk ja elektrijaamad.
+Seepärast soovitab komitee välja töötada ja võtta vastu tervikliku strateegia, et kaitsta ELi sellise ohu eest.
+1.8.
+ELi riikide peamine keskpika perioodi strateegiline eesmärk, pidades eelkõige silmas seda, mis on toimunud seoses Ukraina sõjaga ja võttes arvesse ka võimalikku edasist keerukat rahvusvahelist olukorda, peab endiselt olema energiasõltumatuse saavutamine.
+Mõistame „strateegilise energiasõltumatuse“ all poliitilist kontseptsiooni, mis aitab kujundada tulevast ELi energiaturgu, kus ELi autonoomsed otsused tagavad energiasõltumatuse ebausaldusväärsetest tarnijatest.
+Komitee väljendab kahetsust asjaolu üle, et seda teemat ei ole aruandes nõuetekohaselt arvesse võetud ja et see jääb varju – keskendutakse üksnes sõltumatusele Venemaalt pärit energiaimpordist.
+1.9.
+ELi strateegilise autonoomia eesmärkide saavutamiseks kutsub komitee nõukogu ja komisjoni üles töötama välja asjakohased vahendid, muu hulgas Euroopa suveräänsuse fondi loomise kaudu, et suurendada investeeringuid kohalikku puhtasse energiatehnoloogiasse ja -taristusse.
+Samal ajal on äärmiselt tähtis innustada liikmesriike kasutama vahendeid optimaalselt ja tõhusalt puhta energia arendamiseks.
+Selline strateegia peab sisaldama ka suuniseid selle kohta, kuidas motiveerida ettevõtjaid, liidu institutsioone, kodanikke ja energiakogukondi rohkem investeerima.
+Praegu pakutavad vahendid tunduvad olevat ebapiisavad peamiste probleemide lahendamiseks, millega on vaja tegeleda.
+Komitee kutsub komisjoni üles pöörama erilist tähelepanu uute ressursside ja tarnete keskkonnamõjule ning uuele sõltuvusele kolmandatest riikidest.
+1.10.
+Energiasõltumatuse edendamisel teeb komitee ettepaneku järgida alt üles lähenemisviisi, kuna see lähenemisviis lihtsustab punktis 1.3 nimetatud eesmärkide saavutamist.
+1.11.
+Rohelise kokkuleppega ei kaasne hetkel samaväärset sotsiaalpoliitikat, mis tagaks, et see üleminek kujuneks õiglaseks üleminekuks.
+Võttes arvesse, et üleminekuprotsessid mõjutavad tugevalt tööhõive- ja tööstussüsteeme, peab komitee kahetsusväärseks asjaolu, et aruandes ei võeta nõuetekohaselt arvesse, kui oluline on terviklik tööhõive-, oskuste- ja sotsiaalpoliitika.
+Investeeringuid haridusse ning ümber- ja täiendusõpet tuleb käsitada sotsiaal-majandusliku vastutusena.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..87e3f3d04f3f4d21187155d0026feb0dd182b6ef
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-98.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+C 184/94
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+25.5.2023
+muudatusettepanekusse digitaalsesse elektritaristusse tehtavate investeeringute edendamisega seotud ideed, tagades sellega õigusraamistiku, mis stimuleerib tõhusalt investeeringuid elektrivõrkude digitaliseerimisse.
+Samal ajal tuleb arendada paindlikke turge, et muuta digitehnoloogial põhinev paindlik tarbimine, tootmine ja tootev tarbimine atraktiivseks.
+1.5.
+Rohkem kui kuus aastat pärast puhta energia paketi esitamist on nii energiakogukondadel kui ka kollektiivsel omatarbimisel Euroopa energiasüsteemides endiselt väike roll.
+Euroopa Komisjon on seni eiranud nende energiatootmise ja -tarbimise vormide ees seisvaid takistusi.
+Eurooplastele tuleb pakkuda stiimuleid, et veenda ja motiveerida neid kogu oma energiaga seotud tegevust digitaliseerima.
+Paljudel juhtudel on samuti vaja selget asjakohast seaduslikku ja halduslikku õigust sellele.
+Komitee kutsub komisjoni ja liikmesriike üles töötama välja vastavaid algatusi, sealhulgas otsest toetust, mis võimaldab energiakogukondadel ja kollektiivsetel tootvatel tarbijatel oma potentsiaali täielikult ära kasutada, kusjuures nendest tootmis- ja tarbimisvormidest peab eelkõige varustuskindluse seisukohast saama süsteemi oluline osa.
+Vastasel juhul ei muuda digitaalsed vahendid midagi.
+1.6.
+Komitee kordab, et õige lähenemisviisiga võib kliimaneutraalsel, detsentraliseeritud ja digitaliseeritud energiava­ rustuse struktuuril olla märkimisväärne positiivne mõju tööhõivele ja majandusele, eelkõige piirkondlikule majandusele (2).
+Praeguses kriisis vajab Euroopa Liit üldist energeetikakäsitlust, mis ühendab konkreetsed energia- ja kliimaprobleemid sotsiaalse ja piirkondliku ühtekuuluvuse poliitika eesmärkidega.
+1.7.
+Komitee märgib siiski, et muutuste poliitika saab olla edukas ainult siis, kui selles võetakse arvesse erinevaid üleminekul toimivaid sotsiaalseid dünaamikaid ning käsitletakse neid oma strateegiates ja meetmetes.
+Me peaksime digitaliseerimisel tugevdama aktiivsete tarbijate rolli ning julgustama neid kasutama ja võimaldama neil kasutada võimalikult palju arukaid lahendusi, kuna need võivad parandada energia siseturu tõhusust ja tulemuslikkust.
+Samal ajal tuleb varustuskindluse tagamiseks võtta arvesse jaotusvõrguettevõtjaid.
+Vahendid peavad olema kasutajasõbralikud ning tähelepanu tuleb pöörata vähekaitstud elanikkonnarühmadele ja puuetega inimestele.
+Seetõttu on hädavajalik õiglase ülemineku poliitika ja muutuste aktiivne poliitiline juhtimine.
+Kui sotsiaalne mõõde jäetakse rakendamisel tähelepanuta, võib üleminek üldsuse vastuseisu tõttu ebaõnnestuda.
+1.8.
+Seoses energiasüsteemide ja -taristu tulevikudisainiga on komitee korduvalt rõhutanud, et arukate energiasüsteemide arendamisse tuleb aktiivselt kaasata kõik tarbijad ning et tuleb kehtestada stiimulid, et kodanikuühiskond saaks osaleda energiasüsteemi ümberkujundamises.
+Väga oluline on kohalike ja piirkondlike novaatorite ühendamine, mida komisjon mainis punktis 7.3.
+Ühised meetmed, nagu koostöö arukate linnade ja kogukondade vahel, võivad luua parimad ja taskukohaseimad lahendused, mida piirkond võib vajada.
+1.9.
+Energeetika digitaliseerimist juhitakse juba praegu ELi digitaal- ja energiapoliitikaga, sest selliseid teemasid nagu andmete koostalitlus, varustuskindlus ja küberturvalisus, eraelu puutumatus ja tarbijakaitse ei saa ainult turu hoolde jätta ning nende nõuetekohane elluviimine on otsustava tähtsusega.
+Sellega seoses juhib komitee tähelepanu tõigale, et eraelu puutumatuse rikkumist ja andmete väärkasutamist tuleb igal viisil vältida.
+See ei hõlma mitte ainult tehnilisi ettevaatusabinõusid, vaid ka poliitilise ja demokraatliku kontrolli all olevate riigiasutuste vastutust selle andmeruumi eest ja järelevalvet selle üle.
+Samal ajal tuleb erilist tähelepanu pöörata elutähtsa taristu andmete kaitsmisele.
+1.10.
+Komisjon märgib oma teatises, et oluline on kanda hoolt selle eest, et digitaliseerimine ei kahjusta tarbijakaitseraamistikku, mis elektrienergia siseturul juba kehtib.
+Komitee võtab selle teadmiseks ja lisab, et tarbijate õigusi tuleb energiaturul kohandada ja parandada.
+Tarbijad ei tohi olla ebasoodsas olukorras ning neilt ei tohi nõuda liiga kõrget hinda.
+Nad peaksid saama kasu digivahenditest, mis võivad juhul, kui need on õigesti välja töötatud, aidata suurendada tarbijakaitset.
+1.11.
+Kõigi algatuste puhul on oluline, et tarbijatel oleks koju paigaldatud arukas elektriarvesti.
+Paljudes liikmesriikides ei ole see ikka veel nii, mistõttu on vaja kiiresti suurendada jõupingutusi arukate arvestite laialdasemaks kasutuselevõtuks, sest see on enamiku digilahenduste peamine eeltingimus energiasektoris, iseäranis elektrivarustuse ja vähemal määral gaasivarustuse puhul.
+Liikmesriigid, kes ei ole veel arukaid arvesteid täielikult kasutusele võtnud, peavad kiiremini tegutsema ja suurendama oma arukate arvestite kasutuselevõtuga seotud riiklikke eesmärke.
+Rahvusvahelised tõendid näitavad, et arukate arvestite kasutuselevõtt on kõige tõhusam siis, kui selle eest vastutavad võrguettevõtjad.
+Arukaid arvesteid tuleks käsitada elektrivõrgu lahutamatu osana.
+(2)
+ELT C 367, 10.10.2018, lk 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8e4732e5d2c248ea96726d6ca1f90b07eae650c6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.et.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 184/95
+1.12.
+On oht, et kui ei ole piisavalt kvalifitseeritud töötajaid ja väljaõppinud spetsialiste, kes aitaksid uusi andmepõhiseid teenuseid ja innovatiivseid tehnoloogialahendusi kasutusele võtta, ei rakendata neid piisavalt kiiresti.
+Vajalike tööturu- ja hariduspoliitika meetme jaoks on vaja piisavaid rahalisi vahendeid ning tegevuskava väljatöötamist, et tagada kooskõlastatud lähenemisviis.
+Komitee leiab, et sellega seoses on väga oluline tihe koostöö sotsiaalpartneritega.
+1.13.
+Küberturvalisus on aina digitaalsemaks muutuva energiasüsteemi töökindluse tagamisel oluline nõue.
+Viimaste aastakümnete arengud ja eelkõige hiljutised sündmused näitavad elutähtsa taristu vastu suunatud küberrünnete ja sabotaaži ohtu.
+Probleemid võivad siiski tekkida mitte ainult küberrünnete või sabotaažimeetmete, vaid ka riist- ja tarkvararikete tõttu, mistõttu peab komisjon töökindluse tagamiseks pöörama digitaliseerimise ajal erilist tähelepanu riist- ja tarkvaradisainile.
+Elutähtsa taristu rike või kahjustumine võib põhjustada laastavaid tarneraskusi ja ohustada avalikku julgeolekut.
+Senisest detsentraliseeritum energiatootmine ja -kasutus koos internetiga suurendab „ründepinda“ ja kübervaldkonnaga seotud riske.
+Digitaliseeritud energiasüsteem (nii riist- kui ka tarkvara poolest) peab olema usaldusväärne, tagades pideva kättesaadavuse.
+1.14.
+Komitee arvates ei ole maapiirkondade energiasüsteemi ümberkujundamise ja digitaliseerimise kombineeritud strateegia saanud oodatud tähelepanu ja toetust.
+Komitee nõuab komisjonis vastu võetud ELi maapiirkondade arengu pikaajalise visiooni kiiret elluviimist ja sidusrühmade kaasamist ELi maaelupakti kaudu.
+2.
+Taust 2.1.
+Komisjon avaldas teatise, mille eesmärk on edendada energiasüsteemi digitaliseerimist.
+Energiasüsteemi digitaliseerimise ELi tegevuskava eesmärk on saavutada tulevikusuundade strateegilise analüüsi aruandes rohe- ja digipöörde kohta esitatud eesmärgid, kusjuures digitehnoloogia aitab kaasa kliimaneutraalse ja ressursitõhusa ühiskonna loomisele, tagades samal ajal, et kõik saavad sellest üleminekust kasu.
+2.2.
+Oma ELi tegevuskavas pakub komisjon välja rea meetmeid viies valdkonnas: ühenduvuse, koostalitlusvõime ja sujuva andmevahetuse edendamine, luues ühtse andmeruumi, arukasse elektrivõrku investeerimise edendamine ja koordineerimine, paremate digitaalsetel uuendustel põhinevate teenuste pakkumine, et kaasata tarbijad energiasüsteemi ümberkujundamisse, energiasüsteemi küberturvalisuse tagamine ning selle tagamine, et IKT-sektori üha kasvavad energiavajadused on kooskõlas Euroopa rohelise kokkuleppega.
+Komisjoni hinnangul võib digitaliseerimine parandada ELi energiasüsteemi taskukohasust, kestlikkust ja vastupidavust.
+2.3.
+Arukad lahendused on kavandatud selleks, et anda tarbijatele suurem kontroll oma energiatarbimise ja -arvete üle, parandades seeläbi energiakasutuse juhtimist, kuigi paljud lõpptarbijad võivad olla teadlikud nendest võimalustest, ilma et oleks vaja arukat lahendust.
+Uuenduslikud energiateenused peaksid vähendama energiatarbimist ja energiat tuleks kasutada, kui see on odav.
+Arukad arvestid annavad olulist teavet energiatarbimise kulude vähendamiseks, nt elektrisõidukite arukas laadimine, arukad soojuspumbad koos päikesepaneelidega.
+Arukad arvestid aitavad klientidel kontrollida oma arvetes sisalduvaid andmeid ja võimaldavad neil vältida ebaõigeid arveid ja tagasiulatuvaid arveid, mis kuuluvad praegu tarbijate suurimate mureküsimuste hulka.
+Tegevuskavas nähakse ette toetus digivahenditele, mis teenivad tarbijate huve ja mida mõnel juhul arendatakse nendega koostöös, digioskuste täiustamine, arukate digilahenduste rahastamine programmide kaudu, mis võivad aidata saavutada energiasüsteemi digitaliseerimise eesmärki, riiklike reguleerivate asutuste toetamine arukate võrkude ühiste näitajate määratlemisel ja jälgimisel, ühise Euroopa energiaandmeruumi loomine ning kõigi asjaomaste sidusrühmade, eelkõige võrguettevõtjate ja energiatarnijate tihe kaasamine.
+2.4.
+Komisjoni sõnul on info- ja kommunikatsioonitehnoloogial suur keskkonnasäästlikumaks muutmise potentsiaal.
+Digilahendused peaksid aitama tasakaalustada energiavarustust, -salvestamist ja -nõudlust ning muutma energiasüsteemi paindlikumaks, hõlbustades detsentraliseeritud taastuvate energiaallikate integreerimist.
+On vaja arendada paindlikke turgusid, et muuta investeeringud paindlikkusvalikutesse atraktiivseks, olenemata sellest, kas neid investeeringuid teevad digitaalseid vahendeid kasutavad tootjad, tarbijad või tootvad tarbijad.
+2.5.
+Samal ajal rõhutatakse tegevuskavas vajadust piirata kasvavat energiatarbimist IKT-sektoris.
+Tegevuskavaga nähakse ette ka Euroopa elektrivõrgu digitaalse kaksiku loomine, energiakogukondade toetamine digitaalsete vahendite abil, arvutite, andmekeskuste ja plokiahelate energiamärgiste väljatöötamine ning telekommunikatsioonivõrkude kestlikkust käsitleva ELi tegevusjuhendi väljatöötamine.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4c57bbb41af589cb555682e53c421a58b5fa6ad9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+2.6 Yhä digitaalisemmassa energiajärjestelmässä, jossa energian tuotanto, siirto ja jakelu on hajautettua ja kodeissa on yhä enemmän verkkoon yhdistettyjä digitaalisia laitteita, on entistä suurempi vakoilun, kyberrikollisuuden ja energian­ kulutukseen liittyvien laitteistohäiriöiden riski.
+Komissio ehdottaakin hyvin koordinoituja kyberturvallisuustoimenpiteitä, joilla on tarkoitus vahvistaa järjestelmän yleistä häiriönsietokykyä.
+2.7 Toimintasuunnitelmassa todetaan, että tähän tarvitaan sekä keskipitkän aikavälin että pitkän aikavälin toimia ja jäsenneltyä hallinnointia.
+Komissio kertoo, että mukaan tulee useita sidosryhmäyhteisöjä, yrityksiä ja kansainvälisiä kumppaneita, ja huomauttaa, että rajallista julkista rahoitusta on käytettävä taitavasti ja että yksityisiä investointeja tarvitaan lisää.
+3.
+Yleistä 3.1 Komissio käsittelee esittämässään toimintasuunnitelmassa oikeutetusti digitaaliteknologian tarjoamia valtavia mahdollisuuksia joustavoittaa sähköjärjestelmää.
+ETSK kannattaa näitä tavoitteita ja suhtautuu myönteisesti useimpiin toimintasuunnitelmassa ehdotettuihin toimenpiteisiin.
+ETSK on erityisesti tehnyt jo selväksi, että energiasiirtymä ja digitaalinen siirtymä ovat yhteydessä toisiinsa, ja korostanut digitalisaatiosta energiansäästöjen, energiaintensiteetin pienenemisen ja energiainfrastruktuurin paremman hallinnan muodossa saatavia hyötyjä.
+Toimintasuunnitelman optimistinen asenne on innostava, mutta komissio tuntuu sivuuttavan sen, että fyysinen todellisuus on hyvin erilainen kuin toimintasuunnitelmassa mainitut digitalisaatioon liittyvät käyttötapaukset.
+3.2 ETSK pitää energia-alan suurimpina haasteina seuraavia: Euroopan energialähteiden monipuolistaminen, riippuvuuden vähentäminen energiantuonnista, yhdentyneiden energian sisämarkkinoiden turvaaminen, energiatehokkuu­ den parantaminen, energiaverkkojen nopea laajentaminen, toimitusvarmuuden turvaaminen, hiilivapaaseen talouteen pyrkiminen, päästöjen vähentäminen, siirtyminen vähähiiliseen talouteen vähähiilisen ja puhtaan energiateknologian avulla, uusiutuvan energian käytön lisääminen ja huomattava laajentaminen ilmastotavoitteiden saavuttamiseksi, alan tutkimuksen ja koulutuksen edistäminen, siirtymän oikeudenmukaisuuden varmistaminen ja energian sosiaalisen ulottuvuuden, esimerkiksi energiaköyhyyden vähentämisen, tukeminen.
+Energiajärjestelmän digitalisointi muodostaa perustan, joka voi auttaa vastaamaan kaikkiin näihin keskeisiin haasteisiin.
+3.3 Vaikka sekä strateginen lähestymistapa että toimintasuunnitelman konkreettiset toimenpiteet ovat oikeansuuntaisia, komissio ei ole onnistunut nivomaan toimintasuunnitelmaa yleiseen energiapolitiikkaan.
+Keskittymällä lokeromaisesti ainoastaan digitalisaatioon jättäen yleinen kehys huomiotta ei saada aikaan toimintasuunnitelmassa asianmukaisesti selitettyjä hyötyjä.
+3.4 Komission ehdotuksessa maalataan kuva ihannetilanteesta, jossa energiajärjestelmä (esim. siirto- ja jakeluverkko) on pitkälle kehittynyt ja se digitalisoidaan.
+Euroopassa on kuitenkin ensin kehitettävä siirto- ja jakeluverkkoja ennen kuin voidaan kehittää monimutkaista digitaaliteknologiaa.
+Digitalisointi on turhaa, ellei älykkäästi hallinnoitua energiaa pystytä siirtämään energiansiirtoverkkojen kautta.
+Siirto- ja jakeluverkoissa hukkaantuu sitä paitsi valtavasti energiaa.
+Sellaisen vihreän sähkön kustannukset, jota ei pystytä käyttämään tai siirtämään ja jonka tuotantoa on rajoitettava, olivat suurissa maissa, kuten Saksassa, ennen energiakriisiä edelleenkin yli 2 miljardia euroa ja energiakriisin aikana yli 12 miljardia euroa.
+Nämä taloudelliset menetykset kasvavat moninkertaisiksi, ellei sähköverkkoja ja järjestelmän kanssa yhteen sopivaa varastointikapasiteettia laajenneta nopeasti ja samalla löydetä parempia tapoja hyödyntää sähköä suoraan paikan päällä.
+Alan digitalisointi voi auttaa kartoittamaan hävikit ja hyödyntämään näin tuotettua dataa verkkoa kehitettäessä.
+3.5 On totta, että energiainfrastruktuuriin on investoitava huomattavasti, jotta verkoista saadaan älykkäitä.
+On myös totta, että monet jäsenvaltiot eivät kannusta tällaisiin investointeihin, sillä niiden sääntely suosii selvästi pääomamenoja (CapEx) ja digitalisaatioon tehtävät investoinnit ovat pääasiassa toimintamenoja (OpEx).
+Ei riitä, että tällaisia investointeja ja niihin liittyvää edistymistä koordinoidaan ja seurataan.
+ETSK kehottaa Euroopan komissiota sisällyttämään ”digitaaliseen sähköinfrastruktuuriin tehtävien investointien edistämiseen” liittyvät ideat 58 artiklan muutokseen direktiivissä (EU) 2019/944 sähkön sisämarkkinoita koskevista yhteisistä säännöistä ja varmistamaan siten, että sääntelykehys kannustaa käytännössä investoimaan sähköverkkojen digitalisointiin.
+3.6 Euroopan komissio toteaa perustellusti, että digitaalisilla välineillä on merkittävä rooli itse tuotetun energian kulutusta koskevien kollektiivisten järjestelmien ja energiayhteisöjen kehittämisessä.
+Sekä ohjeistus että suunniteltu kokeilualusta voivat auttaa, mutta ne eivät ole tärkeimpiä näkökohtia.
+Yli viisi vuotta puhtaan energian säädöspaketin esittämisen jälkeen sekä energiayhteisöillä että itse tuotetun energian yhteisellä kulutuksella on edelleen vain vähäinen rooli Euroopan energiajärjestelmissä.
+Monissa tapauksissa pääsyinä ovat huomattavat byrokraattiset esteet sekä kuluttajien ja tuottajien tiedonpuute.
+Euroopan komissio on tähän mennessä jättänyt kyseiset esteet huomiotta.
+Eurooppalaisille on tarjottava kannustimia, jotka motivoivat heitä ja saavat heidät lopulta siirtymään kaikessa energiaan liittyvässä
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..afb48f16fbd1b7886378c83181a356498b87a811
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-108.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+FI
+C 184/104
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+1.4 Komitea suhtautuu yleisesti ottaen myönteisesti ehdotukseen antaa liikkeeseenlaskijoille mahdollisuus julkaista esite ainoastaan englanniksi, koska se on vakiintunut kansainvälisten sijoittajien yhteiseksi kieleksi.
+Koko asiakirjan (eikä pelkän tiivistelmän) julkaiseminen asianomaisen maan kielillä parantaisi kuitenkin paikallisten vähittäissijoittajien mahdollisuuksia osallistua anteihin.
+ETSK kehottaa liikkeeseenlaskijoita pitämään mielessä, että pelkästään englanninkielisten liikkeeseen­ laskuasiakirjojen käyttö hankaloittaisi kotimaisen vähittäissijoituspohjan kehittämistä.
+1.5 ETSK toteaa, että sijoitustutkimuksen yhdistäminen muihin palveluihin todennäköisesti auttaa lisäämään listattujen pienten ja keskisuurten yritysten (pk-yritysten) näkyvyyttä.
+Komitea suhtautuukin myönteisesti ehdotukseen nostaa eriyttämisen yhteydessä sovellettava kynnysarvo 10 miljardiin euroon.
+Riippumattoman tutkimuksen edistämiseksi saatetaan kuitenkin tarvita myös lisätoimenpiteitä.
+1.6 ETSK arvostaa suuresti komission lähestymistapaa tietojen julkistamisvaatimuksiin liittyvän oikeudellisen epävarmuuden vähentämisessä.
+Ehdotus perustaa eri markkinat kattava tarjouskirjojen valvontamekanismi, joka helpottaisi tarjouskirjatietojen vaihtoa valvontaviranomaisten kesken, saattaa kuitenkin johtaa epätasapuolisiin toimintaedellytyksiin, koska kahdenväliset kauppapaikat jäisivät raportointijärjestelmän soveltamisalan ulkopuolelle.
+2.
+Taustaa 2.1 Komissio julkaisi 7. joulukuuta 2022 joukon ehdotuksia (1) toimenpiteistä EU:n pääomamarkkinaunionin kehittämiseksi.
+Uusi listautumissäädös on osa tätä pakettia, ja sen tavoitteena on vähentää kaikenkokoisten yritysten ja erityisesti pk-yritysten hallinnollista taakkaa ja siten helpottaa niiden mahdollisuuksia saada rahoitusta listautumalla pörssiin.
+2.2 Komission mukaan EU:n pääomamarkkinat ovat edelleen hajanaiset ja liian pienet.
+Tutkimuksista käy ilmi, että listattujen yritysten kokonaismäärä pk-yritysten kasvumarkkinoilla ei ole Euroopassa juurikaan kasvanut vuodesta 2014 (2), vaikka listaus on tuonut yrityksille selkeitä etuja, kuten niiden markkina-arvon nousu osoittaa.
+Listatut yritykset saavat yleisesti ottaen kasvatettua tulojaan, luotua enemmän uusia työpaikkoja ja parannettua tasettaan nopeammin kuin listaamattomat yritykset.
+Monet tutkimukset osoittavatkin, että pk-yritysten listautumisantitilanne Euroopassa jättää toivomisen varaa.
+2.3 Listautumissäädöksellä yksinkertaistetaan ja parannetaan listautumissääntöjä erityisesti pk-yritysten osalta.
+Samalla pyritään välttämään sijoittajansuojan ja markkinoiden luotettavuuden vaarantamista.
+2.4 Säädöksen on määrä tuoda merkittäviä kustannussäästöjä ja auttaa lisäämään listautumisantien määrää EU:ssa.
+Yksinkertaisempien esitesääntöjen pitäisi tehdä listautumisesta helpompaa ja halvempaa yrityksille, ja yritysten mahdollisuus turvautua moniääniosakkeisiin listautuessaan ensimmäistä kertaa pk-yritysten kasvumarkkinoille taas antaa omistajille mahdollisuuden säilyttää määräysvalta yrityksensä vision suhteen.
+2.5 Markkinoiden väärinkäyttöä koskevien oikeasuhtaisempien sääntöjen pitäisi lisäksi antaa listatuille yrityksille selkeämpi käsitys keskeisten tietojen julkistamisvaatimusten noudattamisesta ja enemmän oikeusvarmuutta tähän liittyen.
+Ehdotetun listautumissäädöksen avulla pyritään myös lisäämään markkina-arvoltaan keskisuuria yrityksiä ja pk-yrityksiä koskevien sijoitustutkimusten tarjontaa ja levittämistä, minkä puolestaan pitäisi tukea tällaisten yritysten listautumista julkisille markkinoille.
+2.6
+Muita odotettavissa olevia hyötyjä ovat muun muassa seuraavat:
+— Sijoittajille on tarjolla paremmin ajoitettuja, vertailukelpoisempia ja helppokäyttöisempiä yritystietoja lyhyemmässä muodossa. — Osaketutkimusten kattavuus paranee, mistä on apua investointipäätösten tekemisessä. — Valvonta tehostuu selkeämpien listautumissääntöjen sekä markkinoiden väärinkäyttötapausten entistä parempien tutkintavälineiden ansiosta.
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package.
+Pk-yrityksiä käsittelevän teknisen asiantuntijaryhmän loppuraportti Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..33ce88e9bb0394eaaaf0540f56aff43bdccc4061
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 184/105
+— Esitteet ovat vakiomuotoisempia, jolloin niiden tarkastaminen on valvontaviranomaisille helpompaa.
+2.7 Listautumissäädöksellä pyritään ympäristöön, yhteiskuntaan ja hyvään hallintotapaan (ESG) liittyvien toimintapo­ liittisten tavoitteiden mukaisesti varmistamaan, että ESG-joukkovelkakirjoja liikkeeseen laskevat yritykset sisällyttävät listautumisasiakirjoihinsa tietoa ympäristö-, yhteiskunta- ja hallintotapanäkökohdista, jotta sijoittajien olisi helpompi arvioida ESG-väittämien paikkansapitävyyttä.
+Osakesidonnaisia arvopapereita liikkeeseen laskevat yritykset voivat listautumisasiakirjoissaan myös viitata jo julkaistuihin – ja siten julkisesti saatavilla oleviin – ympäristö-, yhteiskunta- ja hallintotapanäkökohtia koskeviin tietoihin. 3.
+Yleishuomiot Tarve parantaa listautumismahdollisuuksia EU:n julkisilla markkinoilla 3.1 ETSK on vakaasti sitä mieltä, että eurooppalaisten yritysten oman ratkaisevan tärkeää covid-19-pandemian jälkeisen kestävän elpymisen eurooppalaisen talousjärjestelmän rakentamiseksi Venäjän Ukrainaa markkinoiden infrastruktuurilla on tässä yhteydessä olennainen merkitys, tarvittavat investointivirrat saadaan liikkeelle.
+pääoman ehtoisen rahoituksen lisääminen on varmistamiseksi sekä häiriönsietokykyisen vastaan käymän sodan valossa.
+Rahoitus­ jotta talouden pääomapohjan vahvistamiseksi
+3.2 Pitkälle kehittyneet julkiset markkinat ovat tärkeät myös vähittäissijoittajayhteisön kannalta.
+Eurooppalaisilla on pankkitileillään käyttövaroja ja talletuksia 11 biljoonan euron arvosta (3).
+Talletusten osuus kotitalouksien kokonaisvaralli­ suudesta on kolme kertaa suurempi kuin Yhdysvalloissa.
+EU ei ole saanut lopullisia sijoittajia kanavoimaan varojaan Euroopan pääomamarkkinoille, joten EU:ssa tarjolla oleva pääomareservi ei ole täysimääräisesti eurooppalaisten yritysten hyödynnettävissä.
+Omaisuudenhoitajien luottamusta Euroopan osakemarkkinanäkymiä kohtaan olisi saatava vahvistettua, ja eurooppalaisilla vähittäissijoittajilla olisi oltava enemmän valinnanvaraa salkkujensa kokoamisessa.
+Tämän saavuttami­ seksi on huolehdittava siitä, että Euroopan julkisille markkinoille listautuu laaja kirjo laadukkaita liikkeeseenlaskijoita.
+3.3 Kun yrityksellä on taloudellisia vaikeuksia, kun talouskehitystä on hankala ennakoida ja erityisesti kun velkakustannukset nousevat, oma pääoma toimii vakauttavana tekijänä ja puskurina tulevia häiriöitä vastaan.
+3.4 Komitea muistuttaa myös, että Euroopan kotitalouksien oman pääoman ehtoiset sijoitukset eurooppalaisiin yrityksiin auttavat takaamaan EU:n avoimen strategisen riippumattomuuden aivan perusluonteisten tekijöiden osalta: kyse on omaisuuserien omistuksesta ja määräysvallasta yrityksissä.
+Keskeisten eurooppalaisten yritysten siirtyminen ulkomaiseen määräysvaltaan ja erityisesti sellaisten maiden vaikutusvallan piiriin, joiden arvot poikkeavat eurooppalaisesta arvomaailmasta, aiheuttaa merkittävän riskin unionin taloudelliselle ja poliittiselle vakaudelle ja haittaa lisäksi oman, EU:n tarpeiden mukaisen rahoitusjärjestelmän kehittämistä unionissa.
+Esimerkiksi EU:ssa käytävää rahoitusvälineiden kauppaa hallitsevat edelleen unionin ulkopuoliset investointipankit (4).
+3.5 Vihreän ja digitaalisen siirtymän eturintamassa olevia nuoria ja innovatiivisia yrityksiä olisi kannustettava listautumaan Euroopan osakemarkkinoille ja hankkimaan kipeästi kaivattua rahoitusta laskemalla liikkeeseen julkisesti noteerattuja osakkeita, sillä tämä on kestävin tapa auttaa näitä yrityksiä hyödyntämään koko luova potentiaalinsa ja luomaan työpaikkoja.
+3.6 Inflaation kiihtyminen lisää kiinnostusta osakesijoituksia kohtaan etenkin asioista perillä olevien vähittäissijoittajien keskuudessa.
+Euroopan osakemarkkinoista voi tulla paikka, jossa nämä sijoitukset ohjautuvat sellaisille keskeisille talouden aloille, joilla yrityksistä saatava tuotto on riittävää.
+Komitea katsoo, että EU:hun on kuitenkin olennaisen tärkeää luoda järkevät ja vankat kaupankäyntisäännöt, jotta unionin pääomamarkkinoiden koko potentiaali saadaan käyttöön.
+Kokemukset finanssikriisistä ovat osoittaneet, että EU:n on suojeltava markkinoita huolehtimalla oikeudenmukaisuudesta, luotettavuudesta, häiriönsietokyvystä ja avoimuudesta ja taattava myös mahdollisimman hyvä sijoittajansuoja.
+3.7 Yhteensä 14:ssä EU:n jäsenvaltiossa tehdystä analyysistä käy ilmi, että jopa 17 000 suurta yritystä täyttää listautumisedellytykset mutta ei ole aikeissa listautua (5).
+Komitea pelkää, että jos EU ei onnistu kannustamaan yhä useampia yrityksiä listautumaan osakemarkkinoille, kaupanteko unionin pääomamarkkinoilla uhkaa näivettyä.
+Sijoittajat nimittäin hajauttavat sijoituksiaan maailmanlaajuisesti, ellei EU:ssa ole tarjolla riittävästi arvopapereita, joihin sijoittaa.
+3.8 Vähittäissijoitusmarkkinoille on tulossa uusi eurooppalaisten sukupolvi, joka kiinnittää huomiota kestävyyteen (eli ympäristöön, yhteiskuntaan ja hallintotapaan liittyviin tekijöihin).
+Samanaikaisesti monet talouden toimijat ovat Euroopan vihreän kehityksen ohjelman mukaisten toimintalinjojen kannustamina ottaneet vihreät tavoitteet omakseen.
+ETSK katsoo,
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained.
+Euroopan arvopaperimarkkinaviranomaisen (ESMA) tilastoraportti EU securities markets, 2020, s. 40.
+Konsulttiyhtiö Oxeran raportti Primary and secondary equity markets in EU, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6ca8c3327c704395f4b70e8e48f5d2786e6be0d1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-112.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+C 184/108
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+4.8 Osaketutkimus on keskeinen tekijä pyrittäessä kehittämään tervettä pk-yritysten oman pääoman ehtoisen rahoituksen ekosysteemiä.
+Kun tarkoituksena on nykyisten tutkimuskanavien täydentäminen, mahdollisuus yhdistää pk-yrityksiä koskeva tutkimus muihin palveluihin todennäköisesti lisää tutkimusraporttien tuotantoa ja levittämistä.
+ETSK suhtautuukin myönteisesti ehdotukseen nostaa eriyttämisen yhteydessä sovellettava kynnysarvo 10 miljardiin euroon.
+Näin saadaan korjattua pk-yritysten tutkimuskattavuuden ja näkyvyyden puutteita, joita MiFID II -direktiivi (12) on aiheuttanut.
+Komitea korostaa kuitenkin, että osaketutkimus on pitkälti suurehkojen rahoituslaitosten käsissä.
+Erittäin suurilla välittäjillä on kokonsa ansiosta pieniä ja keskisuuria välittäjiä paremmat edellytykset periä hyvin pieniä maksuja ja/tai käyttää kaupan toteuttamista tutkimuspalvelujen ristiinrahoittamiseen (13).
+Lisäksi suuret välittäjät ovat pääosin kiinnostuneita tunnettuja ja vakaita suuryrityksiä (ns. blue chip -yrityksiä) koskevasta tutkimuksesta, eikä pk-yrityksille ole välttämättä tarjolla riittävästi tutkimuspalveluja.
+Liikkeeseenlaskijoiden suuren enemmistön mukaan (14) MiFID II -direktiivi on heikentänyt pk-yritysten tutkimuskattavuutta ja näkyvyyttä.
+ETSK:n mielestä lisätoimenpiteet riippumattoman tutkimuksen edistämiseksi ovat selvästi tarpeen ja tässä yhteydessä olisi otettava oppia parhaista Euroopassa käytössä olevista toimintamalleista (15).
+4.9 Listattujen yritysten olisi listautumisannin jälkeen toimittava esimerkillisesti avoimuuden suhteen, ja vähemmistö­ osakkaiden etujen suojaamisen olisi oltava ensisijainen painopiste.
+Jos vaarana on, että osakkaita kohdellaan epäoikeudenmukaisesti tai heillä ei ole hyvää suojaa, kun yritys listautuu, osakkaiden luottamus EU:n pääomamarkkinoita kohtaan ei vahvistu.
+ETSK arvostaa suuresti sitä, että komissio pyrkii vähentämään tietojen julkistamisvaatimuksiin liittyvää oikeudellista epävarmuutta tekemällä kohdennettuja muutoksia markkinoiden väärinkäyttöä koskevaan asetukseen.
+4.10 ETSK:n mielestä nykyinen järjestelmä, joka perustuu tapauskohtaisten tietopyyntöjen esittämiseen markkinoiden väärinkäyttöä epäiltäessä, vaikuttaa asianmukaiselta ja riittävältä tehokkaan valvonnan takaamiseksi.
+Komitea panee kuitenkin merkille, että useat valvontaviranomaiset pitävät hyödyllisenä tehostaa tarjouskirjatietojen vaihtoa eri markkinat kattavan tarjouskirjojen valvontamekanismin avulla.
+Eri markkinat kattavaa tarjouskirjojen valvontamekanismia koskevan ehdotuksen soveltamisala saattaa kuitenkin johtaa epätasapuolisiin toimintaedellytyksiin, koska kahdenväliset kauppapaikat eivät kuuluisi mekanismin piiriin.
+4.11 ETSK kannustaa painokkaasti vauhdittamaan myös muita käynnissä olevia aloitteita, jotka auttavat parantamaan julkisten markkinoiden houkuttelevuutta.
+Komitea on julkaissut useita lausuntoja aiemmista, meneillään olevista ja odotettavissa olevista lainsäädäntöaloitteista (16).
+Pääomamarkkinaunionin toteuttamisessa olisi jatkossakin edettävä ripeästi geopoliittisista haasteista huolimatta.
+Vahvaa pääomamarkkinaunionia tarvitaan kipeämmin kuin koskaan juuri siksi, että taloudellisen ja sosiaalisen epävakauden riskit ovat yhä suurempia.
+Bryssel 23. maaliskuuta 2023.
+Euroopan talous- ja sosiaalikomitean puheenjohtaja Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = rahoitusmarkkinadirektiivi.
+Konsulttiyhtiö Oxeran raportti Unbundling: what’s the impact on equity research?, 2019.
+Euroopan komission loppuraportti The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research, 2020.
+Ks. espanjalaisen Instituto Español de Analistas Financieros -rahoitusanalyysilaitoksen voittoa tavoittelematon Lighthouse-hanke.
+EUVL C 155, 30.4.2021, s. 20, EUVL C 290, 29.7.2022, s.
+58, EUVL C 177, 18.5.2016, s. 9, EUVL C 10, 11.1.2021, s.
+30 ja EUVL C 341, 24.8.2021, s. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..800585cf0972186a5982f81159ee2d1a211a6833
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-113.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 184/109
+Euroopan talous- ja sosiaalikomitean lausunto aiheesta ”Komission tiedonanto Euroopan parlamen­ tille, neuvostolle, Euroopan talous- ja sosiaalikomitealle ja alueiden komitealle – Lannoitteiden saatavuuden ja kohtuuhintaisuuden varmistaminen” (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Esittelijä: Arnold PUECH D’ALISSAC
+Lausuntopyyntö
+Euroopan komissio, 9.12.2022
+Oikeusperusta
+Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 304 artikla
+Vastaava jaosto
+maatalous, maaseudun kehittäminen, ympäristö
+Hyväksyminen jaostossa
+9.3.2023
+Hyväksyminen täysistunnossa
+23.3.2023
+Täysistunnon numero
+577
+Äänestystulos (puolesta / vastaan / pidättyi äänestämästä) 170/3/4
+1.
+Päätelmät ja suositukset 1.1 ETSK suhtautuu myönteisesti komission tiedonantoon lannoitteiden saatavuuden ja kohtuuhintaisuuden varmistamisesta, sillä vuoden 2021 alussa alkanut ja Ukrainan sodan takia kärjistynyt maailmanlaajuinen lannoitekriisi on erityisen akuutti Euroopassa, jossa viljelijöillä on vastassaan sekä ennätykselliset hinnat että toimituspula.
+Nykytilanne uhkaa Euroopan maataloutta ja maailman elintarviketurvaa.
+1.2 ETSK korostaa, että lannoitekriisin vaikutusten rajoittamiseksi tarvitaan kiireellisesti kansallisia toimia.
+Sen lisäksi, että tilanteesta eniten kärsiviä typpilannoitteiden tuottajia ja viljelijöitä voitaisiin tukea suoraan myöntämällä valtiontukea (jolla on budjettirajoitteita, joka saattaa vääristää kilpailua ja jonka olisi oltava ehdollista), ETSK katsoo, että EU:n lannoitemarkkinoiden toiminnan parantamiseksi tarvitaan korjaavia toimenpiteitä, sillä niillä on todennäköisesti suurempi vaikutus viljelijöihin ja ne ovat veronmaksajien kannalta kustannustehokkaampia.
+1.3 Jotta sekä lannoitteiden tarjonta- että hintatilannetta voidaan parantaa edistämällä tuontia ja sisäistä kilpailua, ETSK kehottaa ryhtymään toimenpiteisiin, joihin kuuluisivat muun muassa EU:n tuontitullien suspendointi kaikilta lannoitteilta, lannoitealan logistiikan helpottaminen ja sääntelyn joustavoittaminen.
+1.4 ETSK katsoo myös, että tarvitaan keskipitkän aikavälin toimenpiteitä, joilla rajoitetaan EU:n riippuvuutta kivennäislannoitteiden tuonnista ja pienennetään viljelmien lannoituksen ympäristöjalanjälkeä.
+Olisi pyrittävä rajoittamaan lannoitteiden käyttöä parantamalla ravinnetehokkuutta, korvaamalla osa synteettisistä lannoitteista kierrätetyllä lannalla ja muulla jätteellä ja parantamalla Euroopan omavaraisuutta lannoitetuotannossa, jotta voitaisiin toteuttaa maatalouden agroekologinen muutos.
+1.5 ETSK pitää tervetulleena ilmoitusta uudesta lannoitemarkkinoiden seurantakeskuksesta, joka on määrä perustaa vuonna 2023, sillä on tärkeää lisätä EU:n lannoitemarkkinoiden avoimuutta julkistamalla säännöllisesti edustavat kotimarkkinahinnat sekä laatimalla julkisia tilastoja lannoitteiden tuotannosta ja kulutuksesta.
+1.6 ETSK kehottaa lisäksi ottamaan uusia toimenpiteitä hyväksyttäessä huomioon sosiaaliset näkökohdat, jotka liittyvät viljelijöihin (joihin lannoitteiden hinnat vaikuttavat suuresti), elintarvikkeiden kuluttajiin (jotka kärsivät elintarvikkeiden hintainflaatiosta) ja teollisuuden työntekijöihin.
+1.7 Kansainvälisellä tasolla ETSK kehottaa EU:ta tehostamaan toimia maailman elintarviketurvan heikentymisen torjumiseksi muun muassa edistämällä lannoitealan avoimuutta ja lannoitteiden saatavuutta ja tehokasta käyttöä.
+Lannoitteiden maailmanlaajuista kauppaa olisi edistettävä pitämällä markkinat avoimina, välttämällä vientirajoituksia ja -kieltoja, lisäämällä Euroopan lannoitetuotantoa ja laajentamalla logistiikkareittejä.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c04632be0bb98c01f87017dadd0cd337c8e3adf2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-114.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+FI
+C 184/110
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+2.
+Johdanto ja tausta 2.1
+Lannoitteet valmistetaan kolmesta kasvien kasvulle välttämättömästä ravinteesta: typpi (N), fosfori (P) ja kalium (K).
+2.2 Lannoitteilla on keskeinen asema tuotantopanoksena suurimmassa osassa nykyistä maataloustuotantoa, joten niiden saatavuudella ja kohtuuhintaisuudella on tärkeä rooli elintarviketurvan kannalta.
+Vuoden 2021 alussa alkoi maailmanlaajuinen kivennäislannoitekriisi, joka johtui alun perin kysynnän äkillisestä kasvusta covid-19-pandemian jälkeisen elpymisen aikana.
+Kriisi kärjistyi entisestään sen jälkeen, kun Venäjä hyökkäsi Ukrainaan ja maailman kolmen tärkeimmän lannoitetoimittajan – Venäjän, Valko-Venäjän ja Ukrainan – toimituksille tuli rajoitteita.
+2.3 Lannoitekriisi on ollut erityisen akuutti Euroopassa seuraavista syistä: i) EU on lannoitteiden suuri nettotuoja; ii) EU:n typpi- ja fosforilannoitemarkkinoita suojataan tuontitulleilla, jotka nostavat kotimarkkinahinnat maailmanmarkki­ nahintoja korkeammalle tasolle; iii) EU:n lannoitetuonti Venäjältä, Valko-Venäjältä ja Ukrainasta, joiden osuus oli EU:n tuonnista aiemmin 43 prosenttia, on vähentynyt merkittävästi maaliskuusta 2022 lähtien huolimatta EU:n virallisesta politiikasta, jonka mukaan elintarvikkeiden ja lannoitteiden tuontia Venäjältä ei kielletä.
+2.4 Lannoitteiden kotimarkkinahinnat ovat nousseet ennätystasolle (mineraalityppilannoitteiden hinnat olivat marraskuussa 2022 kolminkertaiset tammikuuhun 2021 verrattuna).
+Tämä johti yhdessä vähäisen tarjonnan ja hankintojen viivästymisen kanssa EU:n lannoitteiden käytön merkittävään vähenemiseen satovuonna 2022 (1) ja johtaa mahdollisesti lannoitepulaan useissa jäsenvaltioissa keväällä 2023, mikä vaikuttaa vuoden 2023 satoon.
+2.5 Samaan aikaan unionissa toteutetaan Euroopan vihreän kehityksen ohjelmaa ja Euroopan komission toukokuussa 2020 julkaisemaa Pellolta pöytään -strategiaa (2), jossa ehdotettuihin EU:n laajuisiin tavoitteisiin kuuluvat ravinnehävikin pienentäminen vähintään 50 prosentilla varmistaen samalla, että maaperän hedelmällisyys ei heikkene, ja lannoitteiden käytön vähentäminen vähintään 20 prosentilla vuoteen 2030 mennessä.
+3.
+Yleistä 3.1 ETSK korostaa, että helposti saatavilla olevat ja kohtuuhintaiset lannoitteet ovat olennaisen tärkeitä maataloustuo­ tannon ja elintarviketurvan kannalta sekä Euroopan että maailmanlaajuisesti.
+Lannoitepula ja lannoitteiden liian korkeat hinnat johtavat pienempiin satoihin, vaarantavat elintarviketuotannon ja edistävät osaltaan elintarvikkeiden hintainflaatiota, mikä on vahingoksi Euroopan kansalaisille ja koko ihmiskunnalle.
+3.2 Lannoitemarkkinoiden nykyinen kriisi on erityinen uhka alhaisen tulotason maille, joissa elintarviketurva on heikko.
+Se uhkaa myös Eurooppaa, jossa elintarvikkeiden kohtuuhintaisuus asettaa jo haasteita haavoittuvassa asemassa oleville ryhmille, ja lannoitekriisi voi johtaa satojen vähenemiseen, mikä vaikuttaa maailmanlaajuiseen elintarviketurvaan, sillä EU on merkittävä viljantuottaja ja -viejä.
+3.3 ETSK katsoo, että lannoitteiden maailmanlaajuinen niukkuus ei johdu ainoastaan maakaasun korkeasta hinnasta vaan myös tarjonnan ja kysynnän epätasapainosta ja logistiikkarajoitteista.
+EU:ssa tilannetta pahentavat entisestään Euroopan suuri riippuvuus kivennäislannoitteiden tuonnista, EU:n tuontitullit ja Ukrainan sota.
+Kiireelliset EU:n sisäiset toimet 3.4 Lannoitteiden korkeista hinnoista huolimatta useiden EU:ssa toimivien typpilannoitteiden valmistajien kustannus­ kilpailukyky näyttää kärsineen maakaasun erittäin korkeasta hinnasta Euroopassa: hinta oli seitsemänkertainen Yhdysvaltoihin verrattuna, kun vuonna 2021 se oli kolminkertainen.
+Sen lisäksi, että lannoitetuottajilla on etusija maakaasun saannissa, jos kaasua säännöstellään, voisi olla hyödyllistä antaa EU:n typpilannoiteteollisuudelle tapaus­ kohtaisesti erityistukea, jotta voitaisiin maksimoida olemassa olevan tuotantokapasiteetin käyttö.
+EU:n muutetut kriisiajan tilapäiset valtiontukipuitteet antavat tähän mahdollisuuden.
+Satunnaisvaikutusten välttämiseksi tarvitaan kuitenkin taloudellista ja sosiaalista ehdollisuutta, sillä joidenkin lannoitevalmistajien voitot ovat kasvaneet lannoitekriisin seurauksena.
+(1) (2)
+Euroopan komission mukaan kuivuuden ja lannoitteiden korkeiden hintojen yhdistelmä, joka johti erityisesti fosfori- ja kaliumlannoitteiden käytön vähenemiseen, pienensi osaltaan satoa ja vähensi vuonna 2022 EU:n viljasadon tuottoa 8 prosentilla vuoteen 2021 verrattuna.
+Lähde: Short-term outlook for agricultural markets, Euroopan komissio, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..df295a89e4514e663a580142a47a944924683ac2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-115.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 184/111
+3.5 Nykyinen kriisi on koetellut ankarasti lannoitteiden käyttäjiä, erityisesti peltokasvien viljelijöitä ja maataloustuottajia, jotka harjoittavat sekä viljelyä että karjankasvatusta.
+Näiden käyttäjien osuus EU:n lannoitemenoista on 62 prosenttia ja typpilannoitteiden kulutuksesta 69 prosenttia (3).
+Niiden käteisvarat eivät välttämättä riitä lannoitteiden hankkimiseen ennen satokautta, ja ne kärsivät kustannushintapaineista, kun maataloustuotteiden korkeammat hinnat eivät ehkä kompensoi lannoitteiden ja muiden maatalouden tuotantopanosten hintojen nousun vaikutusta (4).
+Kohdennettu tuki lannoitteiden käyttäjille voikin auttaa kriisin ratkaisemisessa EU:n tarkistettujen kriisiajan tilapäisten valtiontukipuitteiden antaessa tähän mahdollisuuden.
+3.6 Tällaisen tuen rahoitukseen 450 miljoonan euron suuruisesta EU:n maatalousalan varauksesta varainhoitovuonna 2023 kohdistuu kuitenkin tiukkoja budjettirajoituksia ja kovaa kilpailua ensisijaisista rahoituskohteista.
+Näiden toimien rahoittaminen YMP:n kansallisista strategiasuunnitelmista ei ole myöskään varteenotettava vaihtoehto, sillä suunnitelmat on vasta hyväksytty ja niiden muuttaminen vaatisi paljon aikaa.
+Valtiontuen käyttämiseen liittyy puolestaan kansallisia talousarviorajoitteita, ja se saattaa vääristää merkittävästi kilpailua eri jäsenvaltioiden viljelijöiden välillä.
+Osoituksena tästä on se, että tähän mennessä vain kolme jäsenvaltiota on ottanut käyttöön viljelijöiden lannoitehankintoihin tarkoitettuja tukijärjestelmiä, joiden kokonaisbudjetti on 855 miljoonaa euroa.
+3.7 ETSK katsookin, että EU:n lannoitemarkkinoiden toimintaa parantavat korjaavat toimenpiteet ovat veronmaksajien kannalta suositeltavampia ja kustannustehokkaampia.
+Tällaiset tilapäiset kiireelliset toimenpiteet olisi kohdistettava lannoitteiden tarjontaan ja hintoihin Euroopassa parantamalla tuonnin ja kilpailun edellytyksiä.
+Eräät lannoitevalmistajat tuottavat suurta voittoa: teollisuudelle on annettava positiivinen ja strateginen viesti, jos halutaan, että se investoi voittonsa eurooppalaisiin tehtaisiin ja lisää näin EU:n omavaraisuusastetta.
+Tämä on Euroopan riippumattomuuden hinta.
+3.8 Euroopan komission 17. heinäkuuta 2022 tekemän ehdotuksen pohjalta 12. joulukuuta 2022 annetussa neuvoston asetuksessa (EU) 2022/2465 (5) säädetään urean ja ammoniakin tuontitullien väliaikaisesta suspendoimisesta (lukuun ottamatta tuontia Venäjältä ja Valko-Venäjältä).
+ETSK on tyytyväinen tähän päätökseen ja katsoo, että EU:n kanssa tehdyistä vapaakauppasopimuksista jo hyötyvien kumppaneiden (kuten Pohjois-Afrikan maat) lisäksi suspension pitäisi vaikuttaa myönteisesti myös muihin merkittäviin toimittajiin (kuten Yhdysvallat, Keski-Aasian maat ja Persianlahden arabimaat).
+Asetus tuli kuitenkin voimaan liian myöhään, jotta se voisi vaikuttaa satokauteen 2022–2023, sillä suurin osa tuotavasta ureasta oli jo toimitettu tai tilattu jyrkästi noussein hinnoin, ja neuvosto rajoitti sen voimassaolon kuuteen kuukauteen aluksi ehdotetun kahden vuoden sijaan.
+ETSK kehottaa komissiota ja neuvostoa jatkamaan asetuksen voimassaoloa seuraavalle satokaudelle ja laajentamaan sen soveltamisalaa niin, että se kattaa kaikki typpi- ja fosforipohjaiset lannoitteet, sillä tämä edistäisi saatavuutta tarjonnan monipuolistumisen ansiosta ja alentaisi lannoitteiden hintoja EU:ssa.
+3.9 Olisi myös kiireellisesti toteutettava muita toimenpiteitä, joilla puututaan EU:n kivennäislannoitemarkkinoiden toimintaan logistiikan ja sääntelyn alalla.
+Olisi muun muassa i) kannustettava viljelijöitä ja lannoitteiden jakelijoita tekemään hankintansa varhaisessa vaiheessa ja hallitsemaan hintariskejä; ii) sujuvoitettava tuontilogistiikkaa satamissa lannoitetta kuljettaville aluksille ja sisämaan maantiekuljetuksille; iii) yhdenmukaistettava jäsenvaltioiden tulkintoja lannoitetoimittajista suhteessa Venäjälle asetettuihin pakotteisiin; iv) mahdollistettava väliaikainen jousto EU:n säädöksissä, esimerkiksi REACH-asetuksessa, liikennelainsäädännössä ja lannoitevalmisteasetuksessa.
+3.10 Euroopan komission olisi ehdotettava Yhteisen tutkimuskeskuksen teknisten ehdotusten (6) pohjalta pikaisesti lainsäädäntötoimenpiteitä, jotka mahdollistaisivat käsitellyn lannan turvallisen käytön nitraattien aiheuttamalle pilaantu­ miselle alttiille alueille nitraattidirektiivissä asetetut kynnysarvot (RENURE – lannasta talteen otettu typpi) ylittävästi, jolloin synteettisiä lannoitteita voitaisiin korvata laajemmin.
+ETSK suosittaa, että tätä uutta kynnysarvoa odotettaessa EU:n kaikki maataloustuottajat noudattavat nykyistä enimmäistasoa, joka on 170 yksikköä orgaanista typpeä hehtaaria kohti vuodessa.
+EU:n sisäiset toimet keskipitkällä aikavälillä 3.11 Kuten lausunnossa strategisesta ennakointiraportista 2022 (7) todetaan, ETSK suosittaa vähentämään EU:n riippuvuutta rehun, lannoitteiden ja muiden tuotantopanosten tuonnista ja ehdottaa elintarvikejärjestelmiin sovellettavan avoimen strategisen riippumattomuuden määritelmää, joka perustuu elintarviketuotantoon, työvoimaan ja kauppaan.
+Yleisenä tavoitteena on varmistaa elintarviketurva kaikille EU:n kansalaisille terveellisen, kestävän, häiriönsietokykyisen ja oikeudenmukaisen elintarvikehuollon avulla.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Lähde: FADN, 2017 Vertailun vuoksi todettakoon, että ammoniumnitraatin hinta oli Ranskassa marraskuussa 2022 203 prosenttia korkeampi kuin tammikuussa 2021.
+Samaan aikaan myllyvehnän hinta oli noussut 45 prosenttia.
+Lähde: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/FI/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (EUVL L 322, 16.12.2022, s. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/fi/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (katso EUVL, s. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0ba563958b08552a711b61b8b33b68474ec26c64
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+3.12 Lannoitteiden kohdalla ETSK katsoo, että vaikka kiireellisiin toimiin olisi ryhdyttävä välittömästi, olisi myös toteutettava pidemmän aikavälin toimenpiteitä, jotta voitaisiin optimoida Euroopan maatalouden riippuvuus kivennäis­ lannoitteiden tuonnista ja pienentää samalla lannoituksen ympäristöjalanjälkeä Euroopassa.
+Toimilla olisi pyrittävä i) optimoimaan lannoitteiden yleinen käyttö parantamalla ravinnetehokkuutta, jolloin hävikkiä voitaisiin vähentää; ii) korvaamaan osa synteettisistä lannoitteista lisäämällä kierrätetyn lannan ja muun ravintoketjusta saatavan jätteen käyttöä; iii) parantamaan Euroopan omavaraisuutta lannoitetuotannossa.
+ETSK korostaa, että maatalous on siirtymävaiheessa ja pyrkii edelleen parannuksiin agroekologian ja maan kasvukuntoa ylläpitävän viljelyn avulla.
+3.13 Kasvien ravinnetehokkuutta on parannettava, jotta voidaan vähentää lannoitteiden kulutusta ja ravinnehävikkiä veteen ja ilmaan.
+Näin voitaisiin vähentää lannoitteiden käyttöä vaikuttamatta tuotantomäärään.
+Tähän voidaan päästä tehostamalla lannoituskäytäntöjä, muun muassa käyttämällä viherkasvustoa, valitsemalla paremmin lannoitteet (suosimalla nitraattipohjaisia typpilannoitteita ja ureaasi- ja nitrifikaatioinhibiittorien käyttöä), käyttämällä biostimulantteja ja harjoittamalla täsmäviljelyä, joka mahdollistaa optimoidun käytön (lannoituksen jakaminen useampaan lannoituskertaan, taselaskelmat, maaperä- ja kasvianalyysit, kasvianturit, päätöksenteon tukivälineet).
+3.14 Kasvinjalostus on myös keskeinen tekijä ravinnetehokkuuden kannalta, sillä parannetut lajikkeet tarvitsevat vähemmän ravinteita, erityisesti typpeä, samaan satomäärään pääsemiseksi.
+ETSK katsookin, että olisi kehitettävä innovatiivisia teknologioita ja siemeniä, jotta viljelijöille pystyttäisiin tarjoamaan jatkuvasti ratkaisuja, kun olemassa olevat välineet eivät riitä (8).
+3.15 Viljelijät ovat omaksuneet luonnollisesti vuosista 2021–2022 lähtien suuntauksen, jossa ravinteita vaativat viljelykasvit, kuten viljat, rapsi ja sokerijuurikas, korvataan kasveilla, joilla on pienempi ravinnetarve, kuten auringonkukalla (9) ja palkokasveilla (10).
+Tähän olisi kuitenkin suhtauduttava varovaisesti julkisessa politiikassa, sillä kun otetaan huomioon kuiva- ja valkuaisainetuotokset hehtaaria kohti, tällainen kehitys saattaisi aiheuttaa häiriöitä maatalousmarkkinoille ja vaarantaa elintarviketurvan.
+3.16 Kivennäislannoitteiden osittainen korvaaminen lannasta ja muusta orgaanisesta jätteestä kierrätetyillä orgaanisilla lannoitteilla on myös tärkeä keskipitkän aikavälin tavoite EU:ssa (11).
+Se on hyödyksi maaperälle (enemmän orgaanista ainesta) ja ilmastolle (vähemmän päästöjä synteettisten typpilannoitteiden valmistuksesta) ja vähentää riippuvuutta tuonnista.
+Lannan potentiaalia ei pitäisi kuitenkaan yliarvioida, sillä suurin osa siitä kierrätetään jo, käytettävissä olevat resurssit ovat maantieteellisesti rajalliset (alueet, joilla on rakenteellisesti lantaylijäämää) ja siitä aiheutuu suuria käyttöönotto-, jalostus- ja kuljetuskustannuksia.
+Ihmisperäisten jätteiden ravinteita ei pääsääntöisesti levitetä maatalous­ maahan, vaikka niistä voitaisiin saada 2 miljardia kiloa typpeä (12).
+Euroopan komission olisi kannustettava myös kehittämään tekniikoita ravinteiden keräämiseksi levistä ja jätevesilietteestä sekä niiden turvallista käyttöä maataloudessa.
+3.17 Typpilannoitteiden kohdalla vaihtoehtoisten, muihin kuin fossiilisiin lähteisiin perustuvien ammoniakin tuotantotapojen edistäminen on erittäin tärkeä pitkän aikavälin tavoite, sillä se vähentäisi EU:n riippuvuutta kaasusta ja pienentäisi sen hiilijalanjälkeä.
+Veden elektrolyysillä (joka toteutetaan käyttäen uusiutuvista energialähteistä saatavaa sähköä) tuotettu uusiutuva vety on teollisessa kokeiluvaiheessa.
+Maatalouden sivutuotteiden ja orgaanisen jätteen metanaatiolla voidaan puolestaan tuottaa sekä biometaania ammoniakin tuotantoa varten että mädätettä, jota voidaan käyttää orgaanisena lannoitteena.
+Vaikka fossiilisilla polttoaineilla tuotetun ammoniakin markkinahinta on tällä hetkellä korkea, uusiutuvat vaihtoehdot eivät ole kuitenkaan vielä kilpailukykyisiä ja vaativat aikaa, teknologian kypsymistä ja mahdollisesti merkittävää julkista tukea ennen teollisen vaiheen saavuttamista.
+3.18 ETSK pitää tervetulleena ilmoitusta uudesta lannoitemarkkinoiden seurantakeskuksesta, joka on määrä perustaa vuonna 2023, sekä lannoitealan sidosryhmien kuulemisten järjestämistä Euroopan elintarviketurvan kriisivalmius- ja kriisinhallintamekanismin (EFSCM) asiantuntijaryhmässä.
+ETSK katsoo myös, että EU:n lannoitemarkkinoiden huomattava avoimuus voidaan varmistaa vain julkistamalla säännöllisesti tiettyjen typpi-, fosfori- ja kaliumlannoitteiden edustavat kotimarkkinahinnat sekä laatimalla julkisia tilastoja lannoitteiden kulutuksesta.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+EUVL C 194, 12.5.2022, s. 72.
+Auringonkukan viljelyala on kasvanut EU:ssa 750 000 hehtaarilla, kun taas viljojen viljelyala on pienentynyt saman verran vuonna 2022.
+EUVL C 75, 28.2.2023, s. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/fi/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Yhden ihmisen virtsasta saadaan vuodessa arviolta yli 4 kiloa typpeä (Viskari et al, 2018 – https://www.frontiersin.org/articles/ 10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..865271f48cc0fd55c71a26ddeac75b0f0620860a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-14.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+C 184/10
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+4.4 Apurahoja ja säätiöitä koskevat suunnitelmat ovat tervetulleita, mutta on kiinnitettävä huomiota valintakysymyksiin ja varmistettava kansalaisyhteiskunnan organisaatioiden osallisuus.
+On tärkeää, että määritellään läpinäkyvät, oikeudenmu­ kaiset ja osallistavat menettelyt osallistujien valitsemiseksi akateemisiin koulutusohjelmiin, kun tällaisia mahdollisuuksia luodaan, ja että pääsy annetaan ensisijaisesti muita heikommassa asemassa oleville henkilöille.
+4.5 Inhimillisen pääoman arvon maksimointi on ratkaisevan tärkeää kilpailukyvyn lisäämiseksi ja työttömyyden torjumiseksi, kestävästä kehityksestä tinkimättä.
+Tähän tarvitaan työvoimaa, joka hallitsee erilaisia monialaisia taitoja ja joka on sopeutumiskykyinen.
+Koulutuspolitiikkaa on laadittava ja toteutettava läheisessä yhteistyössä työmarkkinaosapuolten kanssa, ja osaamista on pidettävä tärkeämpänä kuin tutkintoja.
+Tämä auttaa tasapainottamaan osaamisen kysyntää ja tarjontaa.
+Nuorisojärjestöt 4.6 Tiedonannossa mainitaan useita foorumeita ja elimiä, joiden kautta nuoria voidaan osallistaa.
+Kehitysyhteistyön politiikkafoorumiin kuuluva foorumi on kannatettava, kunhan siinä huolehditaan ruohonjuuritason yhteyksistä sellaisiin nuorisojärjestöihin, jotka ovat riippumattomia, itseorganisoituneita ja mielellään nuorten johtamia.
+4.7 On tervetullutta, että tiedonannossa mainitaan nuorisojärjestöjen osallistuminen ja viitataan siihen.
+Nuorisotoi­ mintasuunnitelman toteutuksen kannalta olisi hyödyllistä käyttää kaikenlaisia nuorisotyön malleja, joita EU:ssa toteutetaan.
+Nämä käytännöt voivat olla yhtä tärkeitä kuin nuorten mielipiteiden kuuleminen, sillä näin kehitetään kaikkien nuorten valmiuksia paikallistasolla ja luodaan edellytykset paikallista kokemusta omaavien nuorten johtajien esiinnousulle.
+Tästä on saatavilla EU:n ja Euroopan neuvoston kumppanuuden ja nuorten vapaaehtoistyön kautta huomattavan paljon näyttöä ja malleja.
+4.8 Nuorisojärjestöt voivat edistää merkittävällä tavalla suunnitelman toteuttamista.
+EU:n jäsenvaltioita olisi kannustettava siihen, että ne ottavat nuorisotoimialansa mukaan kansallisten toimintasuunnitelmien avulla.
+EU:n nuorisojärjestöjen hyvät toimintamallit ja työskentely kehitysyhteistyössä, konflikteissa ja ihmisoikeuksien alalla olisi asetettava etusijalle mieluummin kuin esimerkiksi Yhdysvaltain nk. nuorisokehitysmallit, joita usein sovelletaan sellaisenaan kehitysmaissa ja muilla alueilla, vaikka ne eivät useinkaan jaa samoja arvoja.
+On tärkeää sitoutua käyttämään yksittäisten alueiden tarpeiden mukaan räätälöityjä malleja.
+4.9 Koulutusalan sitoumuksia toteutettaessa olisi myös otettava huomioon epäviralliset ja arkioppimisen järjestelmät yhteisöissä, kansalaisyhteiskunnan organisaatioissa ja nuorisotyöjärjestöissä.
+Unescon ja Euroopan neuvoston määritelmistä saa hyvää osviittaa, samoin kuin Erasmus+-ohjelman nuorisoa koskevan osion puitteissa tehdystä työstä.
+Kouluympäristön ulkopuolella tapahtuvasta oppimisesta saatava erinomainen hyöty, joka on elinikäistä ja kattaa kaikki elämänalat, on tunnustettava.
+4.10 Poliittinen vuoropuhelu on tärkeää, ja nuorisotoimintasuunnitelman tavoitteet ovat kunnianhimoiset, mutta on muistettava myös kunkin maan nuorisopolitiikka ja hallitusten vastuu sekä tarve aidolle vapaaehtoissektorille ja kansalaisyhteiskunnalle.
+Nuorisotoimintasuunnitelman toteuttamisen kautta on myös tuettava nuorisotyön sekä kansallisten nuorisovaltuustojen tai vastaavien elinten kehittämistä ja EU:n nuorisotestin kaltaisten ja muiden ratkaisujen käyttöönottoa.
+4.11 Nuorisojärjestöillä on jo yhteyksiä ympäri maailmaa, kuten maailman Big 6 -nuorisojärjestöjen työ osoittaa, ja ne olisi otettava mukaan suunnitelman toteuttamiseen.
+Niiden työtä olisi käytettävä pohjana ja mallina uusille aloitteille.
+Osallistumista ei saisi rajoittaa liiaksi.
+On epäselvää, onko nuorten voimaannuttamisrahaston aiheita valittaessa käytetty osallistavia prosesseja.
+Nuoret eivät aina valitse muiden tärkeinä pitämiä aiheita etenkään kehitysmaissa tai epävakaissa valtioissa, missä käytännön näkökohdat saattavat olla tärkeämpiä.
+4.12 Nuorisojärjestöjen valmiuksien kehittäminen on erittäin tervetullutta, ja tässä yhteydessä olisi tuettava tehokkaasti ruohonjuuritason toimintaa kumppanimaissa, missä EU:n edustustoilla eri puolilla maailmaa voi olla ratkaiseva rooli.
+Sitä varten olisi tarjottava mahdollisuuksia kumppanuussuhteiden solmimiseen EU:n organisaatioiden kanssa, ja tätä työtä on seurattava.
+On tärkeää, että helpotetaan verkostojen perustamista ja lujittamista sekä EU:n organisaatioiden että EU:n ulkopuolisten organisaatioiden kanssa.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..75b0807c1779803ff753b3a4374d792b0d5740a9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-17.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 184/13
+Euroopan talous- ja sosiaalikomitean lausunto aiheesta ”Nuorten rooli vihreässä siirtymässä” (puheenjohtajavaltio Ruotsin pyytämä valmisteleva lausunto) (2023/C 184/03)
+Esittelijä: Nicoletta MERLO
+Puheenjohtajavaltio Ruotsin lausuntopyyn­ 14.11.2022 päivätty kirje tö Oikeusperusta
+Euroopan unionin toiminnasta tehdyn sopimuksen 304 artikla
+Vastaava jaosto
+työllisyys, sosiaaliasiat, kansalaisuus
+Hyväksyminen jaostossa
+8.3.2023
+Hyväksyminen täysistunnossa
+22.3.2023
+Täysistunnon numero
+577
+Äänestystulos (puolesta / vastaan / pidättyi äänestämästä) 152/00/01
+1.
+Päätelmät ja suositukset 1.1 ETSK katsoo, että nuorilla voi ja täytyy olla ratkaiseva rooli vihreässä siirtymässä, ja että tarvitaan välttämättä uutta, entistä osallistavampaa hallintomallia, jonka avulla voidaan varmistaa nuorten aktiivinen osallistuminen päätöksenteko­ prosesseihin ja poistaa jäljellä olevat esteet.
+1.2 ETSK korostaa, että on tärkeää varmistaa nuorisojärjestöjen johtava rooli kestävyyteen ja ympäristöön liittyvässä päätöksentekoprosessissa ja niihin liittyvien hankkeiden kehittämisessä ja levittämisessä mm. takaamalla järjestöille tarvittava taloudellinen tuki.
+1.3 ETSK pitää ensisijaisen tärkeänä seurata jatkuvasti, mitä vaikutuksia julkisilla investoinneilla, mm. vihreään siirtymään liittyvillä investoinneilla, on nuoriin nyt ja tulevaisuudessa.
+Toteutettavien toimintapolitiikkojen taloudellisia, poliittisia ja sosiaalisia vaikutuksia olisi arvioitava indikaattoreiden avulla ennen niiden hyväksymistä, hyväksymisprosessin aikana ja sen jälkeen.
+1.4 ETSK kannustaa EU:n toimielimiä ja jäsenvaltioita panemaan täytäntöön toimenpiteitä ja mekanismeja, joilla varmistetaan, että nuorisonäkökulma otetaan huomioon kaikilla politiikanaloilla, sekä luomaan mahdollisuudet turvata nuorten aktiivinen osallistuminen ottamalla EU-tason nuorisotesti käyttöön kaikilta osin.
+1.5 ETSK pitää ratkaisevan tärkeänä, että Euroopan osaamisen teemavuoden yhteydessä hyväksyttävät aloitteet ja politiikat nivotaan vihreään siirtymään ja kestävään kehitykseen ja että niissä otetaan huomioon haasteet, joita nuoret kohtaavat nopeasti muuttuvassa maailmassa.
+1.6 Koulutusta ja nuorten tällä alalla tarvitsemien taitojen kehittämistä on ETSK:n mielestä olennaisen tärkeää tarkastella monialaisesti.
+Olisi voitava tarjota sekä teoreettisia että käytännön taitoja muun muassa hyödyntämällä ja tehostamalla ”koulusta työelämään” -polkuja ja ammatillista oppisopimuskoulutusta.
+Myös työmarkkinaosapuolten tulisi osallistua toimintaan.
+Näitä aiheita koskevasta koulutuksesta olisi myös tehtävä rakenteellista suunnittelemalla ja kehittämällä sitä osana laajempaa kansallisen tason kokonaisuutta ja ottaen lähtökohdaksi alueet ja niiden tarpeet.
+1.7 ETSK katsoo, että perehdytys kestävyys- ja ympäristönsuojelukysymyksiin on tarpeen aloittaa varhaisesta iästä alkaen ottamalla käyttöön innovatiivisia opetusvälineitä, joissa otetaan huomioon ympäristönsuojelu, sosiaalinen ja taloudellinen kehitys sekä niihin liittyvien tavoitteiden saavuttaminen.
+Tämän varmistamiseksi on keskeisen tärkeää taata laadukas koulutus kaikille ja säällinen työ koulutusta tarjoaville.
+1.8 ETSK korostaa, että koulujen on tärkeää tehdä vihreään siirtymään liittyvissä kysymyksissä yhteistyötä paikallisviranomaisten ja koulun ulkopuolisesta toiminnasta vastaavien tahojen, erityisesti nuorisojärjestöjen ja järjestäytyneen kansalaisyhteiskunnan kanssa, ja lisätä siten tavallisten kansalaisten tietoisuutta ja osallistumista.
+ETSK toteaa tähän liittyen suhtautuvansa myönteisesti ”vihreä Erasmus” -hankkeesta saatuihin kokemuksiin ja odottaa mielenkiinnolla hankkeen toteuttamista.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6819f326a0bc6238b03be94f664d0b72f9c7dbfb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-93.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 184/89
+7) Asetetaan energiaunionin keskiöön kansalaiset, jotka sitoutuvat energiajärjestelmän muutokseen, saavat uusista teknologioista hyötyä energialaskujensa pienentämiseksi ja osallistuvat aktiivisesti markkinoiden toimintaan ja saavat suojelua ollessaan haavoittuvassa asemassa.
+Kertomuksessa kuvataan näiden visioiden toteuttamiseksi tähän mennessä tehtyjä tai suunniteltuja toimenpiteitä.
+ETSK pitää kuitenkin valitettavana, että kertomuksessa esitetty selvitys ei liity visioihin vaan pikemminkin viiteen toisiaan vahvistavaan ja toisiinsa läheisesti liittyvään ulottuvuuteen, joiden tarkoituksena on parantaa energiaturvallisuutta ja tehdä energiasta kestävämpää ja kilpailukykyisempää.
+Tämä kaksitahoinen asettelu, jossa esitetään yhtäältä tavoitteita tai visioita ja toisaalta ulottuvuuksia, tekee visioiden seuraamisesta erittäin vaikeaa, myös koska esimerkiksi kansalaisten asettaminen energiaunionin keskiöön tai työvoiman täydennys- ja uudelleenkoulutustarve tulevat esiin useissa ulottuvuuksissa.
+ETSK pitää valitettavana, että tämä vaikeuttaa huomattavasti energiaunionistrategian tavoitteiden toteuttamisessa saavutetun edistyksen seuraamista.
+1.4 Tiedonannossa viitataan perustellusti REPowerEU-suunnitelmaan, jota ETSK on tukenut ja jolla on elvytetty ja vahvistettu vihreän kehityksen ohjelman ja 55-valmiuspaketin välineitä keskittyen monipuolistamiseen, säästöihin, toimitusvarmuuteen ja uusiutuvien energialähteiden kehittämisen nopeuttamiseen.
+Vallitseva ilmasto- ja energiakriisi sekä toimitusten ja hintojen varmuuden, vakauden ja ennakoitavuuden puute kuormittavat kuitenkin Euroopan unionia valtavasti.
+Kriisi olisi lievempi, jos kohdennetumpiin toimiin olisi ryhdytty aikaisemmin ja jos esimerkiksi EU:n omat (mm.
+Euroopan energiaunioniin liittyvät) tavoitteet olisi otettu vakavammin.
+1.5 Energiaunionin tilaa koskevan vuoden 2022 kertomuksen mukaan eri toimintalinjoihin, joilla pyritään saavuttamaan täysi riippumattomuus Venäjän fossiilisista polttoaineista vuoteen 2030 mennessä, on investoitava arviolta 300 miljardia euroa julkisia varoja.
+Tällä on merkittävä vaikutus EU:n kokonaistalousarvioon.
+Lisäksi tarvitaan lisää yksityisiä investointeja, myös Euroopan kansalaisilta.
+ETSK katsoo, että varat on käytettävä tavalla, joka auttaa saavuttamaan edellä mainitut energiaunionin tavoitteet.
+Menot eivät myöskään saisi johtaa oikeudenmukaisen siirtymän, tutkimuksen ja innovoinnin tai energian hinnannoususta kärsivien yritysten ja kuluttajien resurssien vähenemiseen.
+1.6 Energian hintojen ennennäkemätön nousu, joka johtuu Venäjän hyökkäyksestä Ukrainaan, aiheuttaa valtavia sosiaalisia ja taloudellisia seurauksia sekä seurauksia maiden teollisuus- ja tuotantorakenteille.
+ETSK korostaa selkeän eurooppalaisen koordinoinnin puutetta energiakriisin aikana ja kehottaa luomaan osaksi ratkaisua SURE-malliin perustuvan välineen vaikeuksissa olevien työntekijöiden ja yritysten tukemiseksi.
+1.7 Viimeaikaiset tapahtumat ovat lisänneet mahdollista kyberhyökkäysten ja sabotaasin riskiä kriittisissä infra­ struktuureissa, kuten energiaverkossa ja voimalaitoksissa.
+ETSK suosittaakin, että laaditaan ja hyväksytään kattava strategia EU:n suojelemiseksi tällaisilta uhkilta.
+1.8 EU-maiden keskipitkän aikavälin strategisena päätavoitteena on edelleen oltava energiaomavaraisuus, erityisesti kun otetaan huomioon se, mitä Ukrainan sodassa on tapahtunut, ja että kansainvälinen tilanne saattaa mutkistua entisestään.
+Komitea ymmärtää, että ”strateginen energiaomavaraisuus” on poliittinen käsite, joka auttaa muokkaamaan EU:n tulevia energiamarkkinoita, joilla EU:n itsenäiset päätökset takaavat riippumattomuuden epäluotettavista energian toimittajista.
+ETSK pitää valitettavana, että tätä aihetta ei käsitellä kertomuksessa asianmukaisesti vaan se jää katveeseen ja asiakirjassa keskitytään yksinomaan riippumattomuuteen Venäjältä tulevasta energiantuonnista.
+1.9 EU:n strategisen riippumattomuuden tavoitteiden saavuttamiseksi ETSK kehottaa komissiota kehittämään – muun muassa perustamalla Euroopan suvereniteettirahaston – asianmukaisia välineitä, joilla edistetään investointeja puhtaaseen kotimaiseen energiateknologiaan ja energiainfrastruktuuriin.
+Samalla on ratkaisevan tärkeää kannustaa jäsenvaltioita käyttämään varat optimaalisesti ja tehokkaasti puhtaan energian kehittämiseen.
+Strategiassa on myös annettava ohjeita siitä, miten yrityksiä, yhteisön toimielimiä, kansalaisia ja energiayhteisöjä kannustetaan lisäämään investointejaan.
+Tällä hetkellä käytettävissä olevat välineet ja resurssit vaikuttavat riittämättömiltä edessä oleviin suuriin haasteisiin vastaamiseksi.
+ETSK kehottaa komissiota kiinnittämään erityistä huomiota uusien resurssien ja toimitusten ympäristövaikutuksiin sekä uusiin riippuvuuksiin kolmansista maista.
+1.10 ETSK ehdottaa, että energiaomavaraisuutta kehitettäessä noudatetaan alhaalta ylöspäin suuntautuvaa lähestymista­ paa, koska se helpottaa kohdassa 1.3 mainittujen tavoitteiden saavuttamista.
+1.11 Vihreän kehityksen ohjelmaan ei ole vielä liitetty asianmukaisia sosiaalipolitiikkoja, jotta siirtymästä tulisi oikeudenmukainen.
+Kun otetaan huomioon, että siirtymäprosessit vaikuttavat suuresti työllisyys- ja teollisuusjärjestelmiin, ETSK pitää valitettavana, että kertomuksessa ei oteta asianmukaisesti huomioon kattavien työllisyys-, osaamis- ja sosiaalipolitiikkojen merkitystä.
+Koulutusinvestoinnit, uudelleenkoulutus ja täydennyskoulutus on nähtävä sosioekonomi­ sena vastuuna.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bab8cfb4332b018e3649335c268744caf59b0090
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-98.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/94
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+25.5.2023
+5 päivänä kesäkuuta 2019, sähkön sisämarkkinoita koskevista yhteisistä säännöistä ja direktiivin 2012/27/EU muuttamisesta ja varmistamaan siten, että sääntelykehys kannustaa käytännössä investoimaan sähköverkkojen digitalisointiin.
+Samalla on kehitettävä joustomarkkinoita, jotta digitaaliteknologiaan perustuva joustava kulutus, tuotanto ja itse tuotetun energian kulutus olisivat houkuttelevia.
+1.5 Yli kuusi vuotta puhtaan energian säädöspaketin esittämisen jälkeen sekä energiayhteisöillä että itse tuotetun energian yhteisellä kulutuksella on edelleen vain vähäinen rooli Euroopan energiajärjestelmissä.
+Euroopan komissio on tähän mennessä jättänyt tällaisen energiantuotannon ja -kulutuksen esteet huomiotta.
+Eurooppalaisille on tarjottava kannustimia, jotka motivoivat heitä ja saavat heidät lopulta siirtymään kaikessa energiaan liittyvässä toiminnassaan digitaalisuuteen.
+Monissa tapauksissa on myös vahvistettava selkeä juridinen ja hallinnollinen oikeus tähän.
+ETSK kehottaa komissiota ja jäsenvaltioita kehittämään tämänsuuntaisia aloitteita ja antamaan muun muassa suoraa tukea, jotta energiayhteisöt ja kollektiiviset tuottajakuluttajat voivat hyödyntää koko potentiaalinsa.
+Tällaisista tuotanto- ja kulutus­ muodoista on tultava erityisesti toimitusvarmuuden kannalta olennainen osa järjestelmää.
+Muussa tapauksessa digitaalisilla välineillä ei ole merkitystä.
+1.6 ETSK tähdentää, että ilmastoneutraalin, hajautetun ja digitalisoidun energiahuoltorakenteen vaikutukset työllisyyteen ja etenkin alueiden talouteen voivat olla erittäin myönteiset, jos se toteutetaan oikein (2).
+Vallitsevan kriisin oloissa Euroopan unioni tarvitsee yleistä energiapoliittista lähestymistapaa, jossa yhdistetään energiaan ja ilmastoon liittyvät erityis­ kysymykset sosiaalista ja alueellista yhteenkuuluvuutta edistävän politiikan tavoitteisiin.
+1.7 ETSK toteaa kuitenkin, että muutospolitiikka voi onnistua vain, jos siinä otetaan huomioon siirtymävaiheen erilaiset sosiaaliset dynamiikat ja jos muutosstrategioilla ja -toimenpiteillä puututaan näihin dynamiikkoihin.
+Olisi vahvistettava aktiivisten kuluttajien roolia digitalisaatiossa sekä kannustettava heitä käyttämään ja taattava heille oikeus käyttää mahdollisimman monia älykkäitä ratkaisuja, sillä ne voivat parantaa energian sisämarkkinoiden tehokkuutta ja tuloksellisuutta.
+Samanaikaisesti tulee kiinnittää huomiota jakeluverkonhaltijoihin, jotta voidaan taata toimitusvarmuus.
+Välineiden on oltava käyttäjäystävällisiä, ja haavoittuvassa asemassa olevat ryhmät ja vammaiset henkilöt on otettava huomioon.
+Tarvitaan siis välttämättä politiikkaa, jolla edistetään oikeudenmukaista siirtymää ja muutosten aktiivista poliittista hallintaa.
+Ellei täytäntöönpanossa kiinnitetä huomiota sosiaaliseen ulottuvuuteen, siirtymä saattaa epäonnistua yleisen vastustuksen vuoksi.
+1.8 Energiajärjestelmien ja -infrastruktuurien tulevan suunnittelun osalta ETSK on toistuvasti korostanut, että kaikkien kuluttajien on voitava osallistua aktiivisesti älykkäiden energiajärjestelmien kehittämiseen ja että on otettava käyttöön kannustimia, joilla edistetään kansalaisyhteiskunnan osallistumista energiasiirtymään.
+Komission kohdassa 7.3 mainitsema ”paikallisten ja alueellisten innovoijien yhdistäminen” on erittäin tärkeää.
+Yhteisin toimin, kuten älykkäiden kaupunkien ja yhteisöjen yhteistyön avulla, voidaan saada aikaan parhaat ja edullisimmat ratkaisut, jotka vastaavat alueiden tarpeita.
+1.9 EU:n digitaali- ja energiapolitiikoilla ohjataan jo nykyisellään energia-alan digitalisaatiota, koska datan yhteentoimivuuden, toimitusvarmuuden ja kyberturvallisuuden sekä yksityisyyden ja kuluttajansuojan kaltaisia seikkoja ei voida jättää pelkästään markkinoiden vastuulle ja niiden asianmukainen täytäntöönpano on keskeisen tärkeää.
+ETSK huomauttaa tässä yhteydessä, että yksityisyyden loukkaukset ja tietojen väärinkäyttö on estettävä kaikin keinoin.
+Tähän kuuluu teknisten varotoimien lisäksi myös se, että poliittisen ja demokraattisen valvonnan alaiset valtion viranomaiset vastaavat kyseisestä data-avaruudesta ja sen seurannasta.
+Lisäksi on kiinnitettävä erityistä huomiota kriittisten infrastruktuurien tietojen suojaamiseen.
+1.10 Komission tiedonannon mukaan on olennaisen tärkeää varmistaa, ettei digitalisaatio heikennä sähkön sisämarkkinoilla jo luotua kuluttajansuojakehystä.
+ETSK panee tämän merkille ja lisää, että kuluttajien oikeuksia energiamarkkinoilla on mukautettava ja parannettava.
+Kuluttajia ei saa asettaa epäedulliseen asemaan tai kuormittaa liikaa.
+Heidän olisi voitava hyötyä digitaalisista välineistä, jotka voivat asianmukaisesti kehitettyinä auttaa parantamaan kuluttajansuojaa.
+1.11 Kaikkien aloitteiden kannalta on tärkeää, että kuluttajilla on kotona älymittari.
+Monissa jäsenvaltioissa näin ei edelleenkään ole, minkä vuoksi on kiireesti tehostettava toimia älykkäiden mittausjärjestelmien saamiseksi yhä laajemmin käyttöön, sillä ne ovat useimpien digitaalisten energiaratkaisujen perusedellytys etenkin sähköntoimituksissa ja vähäisemmässä määrin kaasuntoimituksissa.
+Jäsenvaltioiden, joissa kaikilla ei vielä ole älymittaria, on nopeutettava niiden käyttöönottoa ja tiukennettava sitä koskevia kansallisia tavoitteitaan.
+Kansainvälisten kokemusten mukaan älymittareiden käyttöönotto on tehokkainta silloin, kun siitä vastaavat verkonhaltijat.
+Älymittareita olisi pidettävä olennaisena osana sähköverkkoa.
+(2)
+EUVL C 367, 10.10.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..364f847b48d7ceee6237dd5faa46e63771ffb018
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fi.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 184/95
+1.12 Uusia datavetoisia palveluja ja innovatiivisia teknisiä ratkaisuja ei ehkä saada käyttöön riittävän nopeasti, jos käytettävissä ei ole riittävästi osaavia työntekijöitä ja koulutettuja ammattilaisia auttamaan niiden käyttöönotossa.
+Tarvittavat työmarkkina- ja koulutuspoliittiset toimenpiteet edellyttävät riittäviä taloudellisia resursseja sekä toiminta­ suunnitelman laatimista koordinoidun lähestymistavan varmistamiseksi.
+ETSK katsoo, että tässä yhteydessä on olennaisen tärkeää tehdä tiivistä yhteistyötä työmarkkinaosapuolten kanssa.
+1.13 Kyberturvallisuus on keskeinen vaatimus yhä digitaalisemman energiajärjestelmän luotettavuuden takaamiseksi.
+Viime vuosikymmeninä tapahtunut kehitys ja etenkin viimeaikaiset tapahtumat osoittavat kriittiseen infrastruktuuriin kohdistuvien kyberhyökkäysten ja sabotaasin vaaran.
+Ongelmia voi kuitenkin syntyä kyberhyökkäysten tai sabotaasin lisäksi myös laitteistojen ja ohjelmistojen vioista, joten komission on kiinnitettävä digitalisoinnin yhteydessä erityistä huomiota laitteistojen ja ohjelmistojen suunnittelemiseen häiriönsietokykyisiksi.
+Vika tai häiriö kriittisessä infrastruktuurissa voi aiheuttaa tuhoisia toimitusvaikeuksia ja vaarantaa yleisen turvallisuuden.
+Yhä hajautetumpi energiantuotanto ja internetpohjainen energiankäyttö lisäävät ”hyökkäyspintaa” ja kyberriskejä.
+Digitalisoidun energiajärjestelmän (sekä laitteistojen että ohjelmistojen) on oltava luotettavia, ja käyttövarmuus on taattava.
+1.14 ETSK katsoo, että maaseutualueiden yhdistetty energiasiirtymä- ja digitalisaatiostrategia ei ole saanut odotetussa määrin huomiota ja tukea.
+Komitea kehottaa panemaan komission laatiman EU:n pitkän aikavälin maaseutuvision nopeasti täytäntöön ja aktivoimaan sidosryhmiä EU:n maaseutusopimuksen avulla.
+2.
+Tausta 2.1 Komissio on julkaissut tiedonannon, jonka tavoitteena on edistää energiajärjestelmän digitalisointia.
+Energiajärjes­ telmän digitalisointia koskevalla EU:n toimintasuunnitelmalla pyritään täyttämään vihreää ja digitaalista siirtymää koskevassa strategisessa ennakointiraportissa esitetyt tavoitteet, jotta digitaaliteknologia edistäisi omalta osaltaan ilmastoneutraalin ja resurssitehokkaan yhteiskunnan luomista ja samalla varmistettaisiin, että kaikki voivat hyötyä tästä siirtymästä.
+2.2 Komissio esittää EU:n toimintasuunnitelmassa toimia viidellä alalla: edistetään yhteenliitettävyyttä, yhteentoimi­ vuutta ja saumatonta energiadatan vaihtoa perustamalla yhteinen data-avaruus; edistetään ja koordinoidaan investointeja älyverkkoihin; tarjotaan digitaalisiin innovaatioihin perustuvia parempia palveluja kuluttajien innostamiseksi osallistumaan energiasiirtymään; varmistetaan energiajärjestelmän kyberturvallisuus ja varmistetaan, että tieto- ja viestintätekniikan alan kasvavat energiatarpeet sopivat yhteen Euroopan vihreän kehityksen ohjelman kanssa.
+Komissio uskoo, että digitalisaatio voi edistää EU:n energiajärjestelmän kohtuuhintaisuutta, kestävyyttä ja häiriönsietokykyä.
+2.3 Älyratkaisuilla pyritään antamaan kuluttajille paremmat mahdollisuudet hallita energiankulutustaan ja energia­ laskujaan ja siten parantamaan energiankäytön hallintaa.
+Monet loppukäyttäjät tosin ymmärtävät tähän liittyvän potentiaalin ilman älyratkaisuakin.
+Innovatiivisten energiapalvelujen on tarkoitus vähentää energiankulutusta, ja energiaa olisi käytettävä silloin, kun se on halpaa.
+Älymittarit tarjoavat tärkeää tietoa, jonka turvin voidaan pienentää energiankulutuksesta aiheutuvia kustannuksia hyödyntämällä esimerkiksi sähköajoneuvojen älykästä lataamista ja älykkäitä lämpöpumppuja yhdistettyinä aurinkosähköpaneeleihin.
+Älymittarit auttavat asiakkaita hallitsemaan laskutietojaan sekä välttämään virhelaskut ja taannehtivan laskutuksen, jotka ovat tällä hetkellä kuluttajien suurimpia huolenaiheita.
+Toimintasuunnitelmalla edistetään kuluttajien etua palvelevia ja joissakin tapauksissa yhteistyössä heidän kanssaan kehitettäviä digitaalisia välineitä, digitaalisten taitojen parantamista ja älykkäiden digitaalisten ratkaisujen rahoittamista ohjelmista, jotka voivat auttaa saavuttamaan energiajärjestelmän digitalisointia koskevan tavoitteen.
+Lisäksi on tarkoitus tukea kansallisia sääntelyviranomaisia älyverkkoja koskevien yhteisten indikaattoreiden määrittämisessä ja seurannassa, yhteisen eurooppalaisen energiadata-avaruuden perustamista sekä kaikkien asiaankuuluvien sidosryhmien – erityisesti verkonhaltijoiden ja energiantoimittajien – tiivistä osallistumista.
+2.4 Komission mukaan tieto- ja viestintätekniikoihin liittyy suuria viherryttämismahdollisuuksia.
+Digitaalisten ratkaisujen on määrä auttaa tasapainottamaan energian tarjontaa, varastointia ja kysyntää sekä tekemään energiajärjes­ telmästä joustavamman, mikä helpottaa hajautettujen uusiutuvien energialähteiden integrointia.
+Joustomarkkinoita on kehitettävä, jotta joustovaihtoehtoihin tehtävistä investoinneista tulisi houkuttelevia riippumatta siitä, tekevätkö investointeja digitaalisia välineitä hyödyntävät tuottajat, kuluttajat vai tuottajakuluttajat.
+2.5 Samanaikaisesti toimintasuunnitelmassa korostetaan tarvetta hillitä tieto- ja viestintätekniikan alan kasvavaa energiankulutusta.
+Toimintasuunnitelmassa esitetään myös Euroopan sähköverkon digitaalisen kaksosen luomista, energiayhteisöjen tukemista digitaalisten välineiden avulla, energiamerkintöjen kehittämistä tietokoneille, datakeskuksille ja lohkoketjuille sekä televiestintäverkkojen kestävyyttä koskevien EU:n käytännesääntöjen laatimista.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4baaf2f393d217433eba1976fa112cbd83318cd0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+2.6.
+Dans un système énergétique de plus en plus numérisé où la production, la transmission et la distribution d’énergie sont décentralisées et où les foyers sont équipés de dispositifs plus connectés numériquement, le risque d’espionnage, de cybercriminalité et de défaillance matérielle liés à la consommation d’énergie augmente.
+La Commission propose dès lors des mesures de cybersécurité bien coordonnées pour renforcer la résilience globale du système. 2.7.
+Le plan d’action souligne que cela exigera des actions à moyen et à long terme, ainsi qu’un cadre de gouvernance.
+La Commission explique que cette stratégie fera intervenir un grand nombre de parties prenantes, d’entreprises et de partenaires internationaux et note qu’il convient d’utiliser judicieusement les fonds publics limités et d’attirer davantage d’investissements privés. 3.
+Observations générales 3.1.
+Dans son plan d’action, la Commission aborde à juste titre l’énorme potentiel des technologies numériques pour accroître la flexibilité du système électrique.
+Le CESE soutient ces objectifs et accueille favorablement la plupart des mesures proposées dans le plan d’action.
+Plus particulièrement, le Comité a déjà clairement mis en évidence le lien entre la transition énergétique et la transformation numérique, en soulignant les avantages qu’apporte la numérisation sur le plan des économies d’énergie, de la réduction de l’intensité énergétique et d’une meilleure gestion des infrastructures énergétiques.
+Toutefois, si l’optimisme qui se dégage du plan d’action est source d’inspiration, la Commission a tendance à ignorer que la réalité physique est très différente des cas d’utilisation de la transition numérique qui y sont mentionnés. 3.2.
+Le CESE est d’avis que les principaux défis auxquels est confronté le secteur de l’énergie sont les suivants: diversifier les sources d’énergie de l’UE, réduire la dépendance à l’égard des importations d’énergie, garantir un marché intérieur intégré de l’énergie, améliorer l’efficacité énergétique, développer rapidement le réseau énergétique, garantir la sécurité d’approvisionnement, décarboner l’économie, réduire les émissions, passer à une économie à faible intensité de carbone grâce à des technologies énergétiques propres et à faibles émissions de carbone, accroître et développer massivement les énergies renouvelables pour atteindre les objectifs climatiques, promouvoir la recherche et l’éducation dans ce domaine, assurer une transition juste et soutenir la dimension sociale de l’énergie, en réduisant notamment la précarité énergétique.
+La transition numérique du système énergétique constitue la base de toute démarche en ce sens et peut contribuer à relever tous ces grands défis. 3.3.
+Si tant l’approche stratégique que les mesures spécifiques du plan d’action de la Commission vont dans la bonne direction, ce plan apparaît toutefois déconnecté de la politique énergétique générale.
+Une approche cloisonnée axée uniquement sur la transition numérique et ignorant le cadre général ne permettra pas de générer les avantages qui sont correctement expliqués dans le plan d’action. 3.4.
+La proposition de la Commission brosse un tableau idéal fondé sur un système énergétique bien développé (du point de vue, par exemple, des réseaux de transport et de distribution) et en échafaude la transition numérique.
+Cependant, en Europe, les réseaux de transport et de distribution doivent d’abord être développés avant de pouvoir déployer une technologie numérique complexe.
+Nous sommes en train de numériser en vain si nos réseaux de transport d’énergie ne sont pas capables de transporter l’énergie gérée intelligemment.
+En outre, une quantité considérable d’énergie est gaspillée dans les réseaux de transport et de distribution.
+Aujourd’hui encore, l’électricité verte qui ne peut être utilisée ou transportée et dont la production doit être interrompue a un coût, qui était supérieur à 2 milliards d’euros avant la crise de l’énergie et a dépassé les 12 milliards d’euros pendant cette crise dans les grands pays comme l’Allemagne.
+Ces pertes économiques se multiplieront si nous ne développons pas rapidement nos réseaux électriques et des capacités de stockage compatibles avec le système, et si nous ne trouvons pas parallèlement de meilleures manières d’utiliser l’électricité directement sur place.
+La transition numérique dans ce domaine peut jouer un rôle s’agissant de recenser ces pertes et d’utiliser les données ainsi générées dans le cadre du développement du réseau. 3.5.
+Il est vrai que des investissements considérables dans les infrastructures énergétiques sont nécessaires pour rendre les réseaux intelligents et que de nombreux États membres n’encouragent pas ces investissements, étant donné que leur réglementation favorise clairement les dépenses en capital (CapEx) par rapport aux dépenses opérationnelles (OpEx) que constituent la plupart des investissements dans la numérisation.
+La coordination et le suivi de ces investissements et des progrès qui en découlent ne suffiront pas.
+Le CESE invite la Commission européenne à intégrer les idées qui sous-tendent la volonté de «promouvoir les investissements dans les infrastructures électriques numériques» dans un amendement de l’article 58 de la directive (UE) 2019/944 concernant des règles communes pour le marché intérieur de l’électricité, de manière à garantir un cadre réglementaire qui encourage efficacement les investissements dans la numérisation des réseaux électriques. 3.6.
+La Commission européenne souligne à juste titre que les outils numériques jouent un rôle important dans le développement des systèmes collectifs d’autoconsommation et des communautés énergétiques.
+Tant les orientations que la plateforme d’expérimentation prévue peuvent être utiles, mais ce ne sont pas les aspects les plus importants.
+Plus de cinq ans après la présentation du train de mesures sur l’énergie propre, tant les communautés énergétiques que l’autoconsommation collective jouent toujours un rôle mineur dans les systèmes énergétiques européens.
+Dans de nombreux cas, cela s’explique principalement par des obstacles bureaucratiques importants et un manque d’information chez les consommateurs et les producteurs.
+Jusqu’à présent, la Commission a ignoré l’existence de ces obstacles.
+Il y a lieu de mettre en place des mesures incitatives pour, à terme, convaincre les Européens de numériser toutes leurs activités liées à
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a6204012dd498bd6b4e47d3320c2efbe77685fd8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+FR
+C 184/104
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+1.4.
+D’une manière générale, le Comité salue la proposition de donner aux émetteurs le choix de publier un prospectus uniquement en anglais, qui s’est imposé comme la langue véhiculaire des investisseurs internationaux.
+Toutefois, la publication d’un document complet, et pas seulement d’un résumé, dans les langues nationales donnerait plus de moyens d’action aux investisseurs de détail locaux.
+Le CESE recommande aux émetteurs de garder à l’esprit que l’utilisation de documents d’émission uniquement en anglais entraverait le développement d’une base nationale d’investissement de détail. 1.5.
+Le CESE note que le regroupement de la recherche en investissements avec d’autres services est susceptible d’accroître la visibilité des petites et moyennes entreprises (PME) cotées en bourse.
+Par conséquent, le Comité se félicite de la proposition de porter le seuil de dissociation à 10 milliards d’EUR.
+Cependant, d’autres mesures visant à encourager la recherche indépendante pourraient également s’avérer nécessaires. 1.6.
+Le CESE apprécie vivement l’approche de la Commission visant à atténuer l’insécurité juridique concernant les exigences en matière de publication d’informations.
+Toutefois, la proposition de mécanisme de surveillance intermarchés des carnets d’ordres, qui permettrait aux autorités de surveillance d’échanger plus facilement les données des carnets d’ordres, pourrait entraîner des conditions de concurrence inégales, étant donné que les plateformes de négociation bilatérales ne relèveraient pas du champ d’application du régime de déclaration. 2.
+Contexte 2.1.
+Le 7 décembre 2022, la Commission a publié un ensemble de propositions (1) de mesures visant à poursuivre la mise en place de l’union des marchés des capitaux (UMC) de l’UE.
+Une partie de ce train de mesures, à savoir une nouvelle législation sur l’admission à la cote, porte sur la réduction de la charge administrative pesant sur les entreprises de toutes tailles, en particulier les PME, afin qu’elles puissent accéder plus facilement à la cote en bourse. 2.2.
+La Commission indique que les marchés des capitaux de l’UE restent fragmentés et sous-développés.
+Des études montrent que le nombre total d’entreprises cotées sur les marchés de croissance des PME en Europe n’a guère augmenté depuis 2014 (2), bien que les sociétés cotées aient bénéficié d’avantages évidents, comme en témoigne l’augmentation de leur valorisation de marché.
+En général, les sociétés cotées augmentent leurs revenus, créent des emplois et améliorent leurs bilans à un rythme plus rapide que leurs homologues non cotées.
+Plusieurs études démontrent qu’en Europe, les offres publiques initiales (OPI) des PME se trouvent dans une situation sous-optimale. 2.3.
+La législation sur l’admission à la cote simplifie et améliore les règles en la matière, en particulier pour les PME, tout en cherchant à éviter de compromettre la protection des investisseurs et l’intégrité du marché. 2.4.
+Elle vise à garantir des réductions significatives des coûts et à contribuer à l’augmentation du nombre d’OPI dans l’UE.
+La simplification des règles relatives aux prospectus permettrait aux entreprises d’être admises à la cote plus facilement et à moindre coût.
+Permettre aux entreprises d’utiliser des actions à vote plural lors de leur première cotation sur les marchés de croissance des PME offre aux propriétaires la possibilité de garder le contrôle de la vision qu’ils ont pour leur entreprise. 2.5.
+Des règles plus proportionnées en matière d’abus de marché assureraient en outre aux sociétés cotées plus de clarté et de sécurité juridique en ce qui concerne le respect des exigences en matière de publication d’informations clés.
+La proposition de législation sur l’admission à la cote vise également à fournir davantage de services de recherche en investissements portant sur les entreprises à moyenne capitalisation et sur les PME ainsi qu’à en améliorer la distribution, ce qui devrait ainsi favoriser leur cotation sur les marchés boursiers.
+2.6.
+Les autres avantages escomptés sont notamment les suivants:
+— des informations sur les entreprises plus succinctes, plus rapides et plus faciles à comparer et à consulter pour les investisseurs, — des travaux de recherche portant sur les actions assurant une meilleure couverture et contribuant ainsi à la prise de décisions d’investissement, — une surveillance plus efficace grâce à des règles de cotation plus claires et à de meilleurs outils pour enquêter sur les cas d’abus de marché,
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package («Union des marchés des capitaux: train de mesures sur la compensation, l’insolvabilité et la cotation», disponible en anglais uniquement).
+Rapport final du groupe d’experts techniques de la Commission sur les PME, «Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again» («Donner les moyens d’agir aux marchés des capitaux de l’UE pour les PME: rendre son attractivité à la cotation», disponible en anglais uniquement).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..37f6092ae5e20b7c783b9737e49db7b3ac75e2aa
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 184/105
+— des prospectus plus normalisés, plus faciles à examiner par les autorités de surveillance. 2.7.
+Conformément aux objectifs poursuivis sur le plan environnemental, social et de la gouvernance (ESG), la législation sur l’admission à la cote viserait à faire en sorte que les entreprises qui émettent des obligations respectant les critères ESG incluent des informations pertinentes en la matière dans les documents de cotation afin de permettre aux investisseurs d’évaluer plus facilement la validité du respect desdits objectifs.
+Les sociétés émettant des titres de capital pourront se référer aux informations en matière environnementale, sociale et de gouvernance déjà publiées, et donc accessibles au public, dans les documents de cotation. 3.
+Observations générales Arguments en faveur d’un meilleur accès à la cotation sur les marchés publics européens 3.1.
+Le CESE maintient qu’il est essentiel d’accroître le financement sur fonds propres des entreprises européennes afin de garantir une relance durable après la COVID-19 et de bâtir un système économique européen résilient face à la guerre que mène actuellement la Russie contre l’Ukraine.
+À cet effet, l’infrastructure des marchés financiers est essentielle pour débloquer les flux d’investissement nécessaires à la recapitalisation de l’économie. 3.2.
+Il importe en outre que les investisseurs de détail disposent de marchés publics fortement développés.
+Les Européens conservent du numéraire et des dépôts pour une valeur de 11 000 milliards d’EUR sur leurs comptes bancaires (3).
+La proportion de dépôts dans le total des actifs des ménages européens est trois fois plus élevée que celle de leurs homologues américains.
+En ne parvenant pas à inciter les investisseurs finaux à diriger leurs fonds vers les marchés européens des capitaux, l’UE ne tire pas pleinement parti des volumes de capitaux disponibles dont ses entreprises pourraient bénéficier.
+Les gestionnaires d’actifs devraient avoir plus largement confiance dans les perspectives du marché européen des actions, et les investisseurs de détail européens devraient disposer d’un choix élargi en ce qui concerne la constitution de leurs portefeuilles.
+Pour ce faire, il est nécessaire de veiller à ce qu’une offre diversifiée d’émetteurs de haute qualité soit cotée sur les marchés boursiers européens. 3.3.
+Pendant les périodes où les entreprises rencontrent des difficultés financières, où une certaine imprévisibilité économique règne et, en particulier, où les coûts des emprunts augmentent, les fonds propres servent de facteurs de stabilisation et permettent d’amortir les chocs futurs. 3.4.
+Le Comité note également que le financement sur fonds propres des ménages européens en faveur des entreprises européennes contribue à garantir l’autonomie stratégique ouverte de l’UE à un niveau très élémentaire: la propriété des actifs et l’exécution du contrôle des entreprises.
+Le fait de perdre, au profit d’acteurs étrangers, le contrôle d’entreprises européennes essentielles, en particulier dans la sphère d’influence de pays dont les valeurs diffèrent de celles de l’Europe, représente un risque considérable pour la stabilité économique et politique de l’UE.
+Cela entrave également le développement du système financier européen, axé sur les besoins de l’Union.
+À titre d’exemple, les transactions financières dans l’UE restent dominées par des banques d’investissement de pays tiers (4). 3.5.
+Les entreprises jeunes et innovantes qui se trouvent à l’avant-garde des transitions écologique et numérique devraient être encouragées à chercher à être cotées sur les marchés européens des actions et à obtenir des financements indispensables en émettant des actions négociées en bourse, car il s’agit du moyen le plus durable de les aider à exploiter pleinement leur potentiel créatif et à créer des emplois. 3.6.
+Les poussées inflationnistes augmentent l’attrait des investissements en actions, en particulier auprès des investisseurs de détail avertis.
+Les marchés européens des actions peuvent permettre à ces flux d’investissements d’être dirigés vers des secteurs économiques essentiels où les entreprises génèrent des rendements suffisants.
+Dans le même temps, le Comité estime qu’il est crucial que l’UE dispose de règles de négociation saines et solides pour exploiter pleinement le potentiel de ses marchés des capitaux.
+L’enseignement tiré de la crise financière a montré que l’Union doit protéger les marchés avec équité, intégrité, résilience et transparence, tout en garantissant le niveau le plus élevé de protection des investisseurs. 3.7.
+Une analyse menée dans 14 États membres de l’UE a montré que jusqu’à 17 000 grandes entreprises sont admissibles à la cote mais ne cherchent pas à franchir le pas (5).
+Le Comité estime que si l’UE ne parvient pas à encourager de nouvelles cotations sur les marchés boursiers, nos marchés des capitaux risquent de voir les transactions s’effondrer à mesure que les investisseurs diversifient leur portefeuille sur la scène mondiale, si l’offre de titres dans lesquels investir au sein de l’Union n’est pas suffisante. 3.8.
+Une nouvelle génération d’Européens entre sur le marché de l’investissement de détail en gardant à l’esprit la durabilité, c’est-à-dire en s’appuyant sur des facteurs environnementaux, sociaux et de gouvernance (ESG).
+Dans le même temps, de nombreux agents économiques se tournent vers des objectifs écologiques, encouragés par les politiques du pacte vert pour l’Europe.
+Le CESE considère cette combinaison de facteurs comme un puissant moteur qui pourrait libérer tout le
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Explication des statistiques (disponible en anglais uniquement).
+Rapport statistique annuel de l’Autorité européenne des marchés financiers (AEMF) intitulé «EU securities markets» («Marchés des valeurs mobilières de l’UE», disponible en anglais uniquement), 2020, p. 40.
+Rapport d’Oxera intitulé «Primary and secondary equity markets in EU» («Marchés primaires et secondaires des actions dans l’UE», disponible en anglais uniquement), 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e6220841a8da55e6602884a6604f36be98e9e489
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-112.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/108
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+4.8.
+La recherche sur les titres de capital est essentielle pour mettre en place un écosystème sain pour le financement sur fonds propres des PME.
+Afin de compléter les canaux de recherche existants, l’autorisation de grouper les travaux de recherche concernant les PME avec d’autres services est susceptible d’accroître la production et la diffusion de rapports de recherche.
+Le CESE se félicite qu’il ait été proposé de porter le seuil de dissociation à 10 milliards d’EUR.
+Cela corrigera la baisse de couverture et de visibilité des PME que la directive MiFID II (12) a suscitée.
+Toutefois, le CESE souligne que la production de recherches sur les titres de capital est fortement concentrée entre les mains de grands établissements financiers.
+En raison de leur taille, les très grands courtiers sont plus à même que leurs homologues de petite ou moyenne taille de fixer des frais négligeables ou d’utiliser l’exécution de transactions pour subventionner de manière croisée la fourniture de services de recherche (13).
+En outre, les grands courtiers cherchent principalement à fournir des travaux de recherche sur les grandes entreprises, tandis que les PME n’en bénéficient que dans une mesure insuffisante.
+Une grande majorité des émetteurs indiquent (14) que la directive MiFID II a réduit la couverture et la visibilité des PME.
+Le CESE estime qu’il est clairement nécessaire d’introduire de nouvelles mesures pour encourager la recherche indépendante, en tirant les enseignements des meilleures pratiques disponibles en Europe (15). 4.9.
+Au cours de la phase qui suit l’OPI, les entreprises cotées devraient être exemplaires sur le plan de la transparence et la protection des intérêts des actionnaires minoritaires devrait constituer une priorité absolue.
+Si les actionnaires risquent d’être traités de manière inéquitable ou d’être mal protégés lorsque l’entreprise devient publique, leur confiance dans les marchés des capitaux de l’UE ne s’accroîtra pas.
+Le CESE apprécie vivement l’approche de la Commission visant à atténuer l’insécurité juridique concernant les exigences en matière de publication d’information, en modifiant de manière ciblée le règlement sur les abus de marché. 4.10.
+Le Comité estime que le cadre actuel pour les demandes ad hoc en cas de suspicions d’abus de marché semble approprié et suffisant pour parvenir à une surveillance efficace, tout en prenant acte du fait que plusieurs autorités de surveillance estiment qu’il est utile de renforcer l’échange de données des carnets d’ordres au moyen du mécanisme de surveillance intermarchés des carnets d’ordres.
+Le champ d’application de la proposition relative à ce mécanisme pourrait présenter le risque de créer des conditions de concurrence inégales, étant donné que les plateformes de négociation bilatérales n’y seraient pas incluses. 4.11.
+Le CESE encourage vivement l’accélération de la mise en œuvre d’autres initiatives en cours contribuant à améliorer l’attractivité des marchés publics.
+Le Comité a publié plusieurs avis sur des initiatives législatives passées, en cours et attendues (16).
+Il convient de continuer à accomplir des progrès rapides vers l’achèvement de l’union des marchés des capitaux malgré les défis géopolitiques.
+Une union des marchés des capitaux forte est plus que jamais nécessaire compte tenu justement des risques croissants d’instabilité économique et sociale.
+Bruxelles, le 23 mars 2023.
+La présidente du Comité économique et social européen Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = Directive sur les marchés d’instruments financiers.
+Rapport d’Oxera intitulé «Unbundling: what’s the impact on equity research?»
+(«Dissociation: quelles sont les incidences de la recherche sur les titres de capital?», disponible en anglais uniquement), 2019.
+Rapport final de la Commission européenne intitulé «The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research» («Les incidences des règles de la MiFID II sur les recherches concernant les PME et les investissements à revenu fixe», disponible en anglais uniquement), 2020.
+Voir l’initiative à but non lucratif «Lighthouse» proposée par l’Instituto Español de Analistas (Institut espagnol des analystes).
+JO C 155 du 30.4.2021, p. 20, JO C 290 du 29.7.2022, p. 58, JO C 177 du 18.5.2016, p. 9, JO C 10 du 11.1.2021, p. 30 et JO C 341 du 24.8.2021, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4d89ea7dd433c8ce6992ecb3d73337386feb8b77
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 184/109
+Avis du Comité économique et social européen sur la communication de la Commission au Parlement européen, au Conseil, au Comité économique et social européen et au Comité des régions — Garantir la disponibilité et le caractère abordable des engrais [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Rapporteur: Arnold PUECH D’ALISSAC Consultation
+Commission européenne, 9.12.2022
+Base juridique
+Article 304 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne
+Compétence
+Section «Agriculture, développement rural et environnement»
+Adoption en section
+9.3.2023
+Adoption en session plénière
+23.3.2023
+Session plénière n
+o
+577
+Résultat du vote (pour/contre/abstentions)
+170/3/4
+1.
+Conclusions et recommandations 1.1.
+Le CESE accueille favorablement la communication de la Commission intitulée «Garantir la disponibilité et le caractère abordable des engrais», étant donné que la crise mondiale des engrais, qui a commencé au début de l’année 2021 et s’est aggravée à la suite de la guerre en Ukraine, est particulièrement aiguë en Europe, où les agriculteurs sont confrontés à la fois à des prix records et à des pénuries d’approvisionnement.
+La situation actuelle représente un danger pour l’agriculture européenne et la sécurité alimentaire mondiale. 1.2.
+Le CESE souligne que des mesures nationales d’urgence sont nécessaires pour limiter l’incidence de la crise des engrais.
+Outre la possibilité de soutenir directement les producteurs d’azote et les agriculteurs les plus touchés au moyen d’aides d’État (une solution qui se heurte à des contraintes budgétaires, soulève des risques de distorsions de concurrence et devrait être soumise à une conditionnalité), le CESE estime que des mesures correctives, qui auraient plus d’effet pour les agriculteurs et plus d’efficacité pour les contribuables, doivent être mises en place pour améliorer le fonctionnement du marché européen des engrais. 1.3.
+Pour traiter à la fois le problème de l’approvisionnement et du prix des engrais en favorisant les importations et la concurrence sur le marché intérieur, le CESE recommande de prendre des mesures qui comprennent la suspension des droits de douane à l’importation sur tous les engrais, la facilitation de la logistique liée à ces produits et des flexibilités réglementaires. 1.4.
+Le CESE estime également que des mesures à moyen terme sont nécessaires pour limiter la dépendance de l’Union aux engrais minéraux importés et réduire l’empreinte environnementale de la fertilisation des cultures.
+Elles doivent viser à limiter l’utilisation d’engrais en augmentant l’efficacité des nutriments des plantes, à remplacer une partie des engrais chimiques par des effluents d’élevage et d’autres déchets recyclés et à améliorer l’autosuffisance de l’Europe en matière de production d’engrais, dans une perspective de transformation agroécologique de l’agriculture. 1.5.
+Le CESE se félicite de l’annonce de la création d’un observatoire du marché des engrais, prévue pour 2023, considérant qu’il est essentiel d’augmenter le niveau de transparence sur le marché européen des engrais par la publication régulière de prix représentatifs du marché intérieur ainsi que par l’élaboration de statistiques publiques sur la production et l’utilisation d’engrais. 1.6.
+Le CESE préconise également de tenir compte des aspects sociaux liés aux agriculteurs (qui sont fortement touchés par les prix des engrais), aux consommateurs de denrées alimentaires (qui sont confrontés à la hausse des prix de la nourriture) et aux travailleurs industriels lors de l’adoption de nouvelles mesures. 1.7.
+À l’échelle internationale, le CESE invite instamment l’Union à intensifier les actions visant à lutter contre l’insécurité alimentaire dans le monde, notamment en matière de promotion de la transparence du marché des engrais, de leur disponibilité et de leur utilisation efficace.
+Il y a lieu de faciliter le commerce mondial des engrais en gardant les marchés ouverts, en évitant les restrictions à l’exportation et les interdictions d’exporter, en augmentant la production d’engrais en Europe et en ouvrant de nouvelles routes logistiques.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b851b21056c83da8a106c21c75d5d37296d7f573
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-114.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/110
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+2.
+Introduction et contexte 2.1.
+Les engrais sont composés de trois nutriments indispensables à la croissance des plantes: l’azote (N), le phosphore (P) et le potassium (K). 2.2.
+Il s’agit d’intrants essentiels à la majeure partie de la production agricole actuelle.
+Leur disponibilité et leur caractère abordable jouent donc un rôle clé dans la sécurité alimentaire.
+Depuis le début de l’année 2021, on assiste à une crise mondiale des engrais minéraux.
+Si elle est due au départ à la hausse de la demande dans le sillage de la relance après la pandémie de COVID, elle s’est aggravée depuis l’invasion de l’Ukraine par la Russie, à la suite de limitations de l’offre en provenance de Russie, de Biélorussie et d’Ukraine, qui sont trois grands fournisseurs mondiaux d’engrais. 2.3.
+La crise des engrais a été particulièrement sévère en Europe, étant donné que i) l’Union européenne est un grand importateur net d’engrais; ii) le marché européen des engrais azotés et phosphatés est protégé par des droits à l’importation qui font grimper les prix intérieurs au-delà des prix mondiaux; iii) les importations européennes d’engrais depuis la Russie, la Biélorussie et l’Ukraine, qui représentaient auparavant 43 % des importations de l’Union, ont considérablement diminué depuis mars 2022 malgré la politique officielle de l’Union qui vise à ne pas interdire les importations de nourriture et d’engrais en provenance de Russie. 2.4.
+Sur le marché intérieur, les prix des engrais ont atteint des niveaux records (multiplication par trois pour l’azote minéral en novembre 2022 par rapport à janvier 2022).
+Conjuguée à une offre insuffisante et à des achats retardés, cette situation a provoqué une baisse significative de l’utilisation d’engrais au sein de l’Union pour la récolte de 2022 (1), ainsi qu’une potentielle pénurie dans plusieurs États membres au printemps 2023, laquelle aurait des conséquences sur la récolte de 2023. 2.5.
+Cette évolution intervient dans le contexte du déploiement du pacte vert pour l’Europe et de la stratégie «De la ferme à la table» (2), telle que publiée par la Commission européenne en mai 2020, qui propose notamment comme objectifs à l’échelle de l’Union de «réduire les pertes de nutriments d’au moins 50 % tout en veillant à éviter toute détérioration de la fertilité des sols» et de «[diminuer le] recours aux engrais d’au moins 20 % d’ici à 2030».
+3.
+Observations générales 3.1.
+Le CESE souligne que des engrais facilement disponibles et abordables sont cruciaux pour la production agricole et la sécurité alimentaire, tant en Europe que dans le monde.
+Les pénuries d’engrais et leurs prix excessifs entraînent une baisse du rendement des cultures, mettent en péril la production alimentaire et participent à l’inflation des prix des denrées alimentaires au détriment des citoyens européens et de l’humanité. 3.2.
+La crise actuelle sur les marchés des engrais menace tout particulièrement les pays à faibles revenus, fortement exposés à l’insécurité alimentaire.
+Elle représente également un danger pour l’Europe, où les groupes vulnérables sont déjà confrontés à des problèmes de prix excessifs des aliments, et où elle est susceptible de provoquer une baisse des récoltes, qui aurait un impact sur la sécurité alimentaire mondiale, l’Union européenne étant l’un des principaux producteurs et exportateurs de céréales. 3.3.
+Le CESE estime que la pénurie d’engrais au niveau mondial est provoquée non seulement par le prix élevé du gaz naturel, mais aussi par un déséquilibre entre l’offre et la demande et par des limites logistiques.
+Au sein de l’Union, ces phénomènes sont encore aggravés par le haut niveau de dépendance du continent aux importations d’engrais minéraux, par les droits à l’importation dans l’Union et par la guerre en Ukraine.
+Mesures intérieures d’urgence 3.4.
+Malgré les prix élevés des engrais, la compétitivité en matière de coûts de plusieurs fabricants européens d’engrais azotés semble avoir été affectée par le prix exorbitant du gaz naturel en Europe, qui a atteint sept fois celui appliqué aux États-Unis, contre trois fois en 2021.
+Outre l’accès prioritaire au gaz naturel en cas de rationnement, il pourrait être utile d’offrir un soutien spécifique à l’industrie européenne de l’azote, au cas par cas, en cherchant à utiliser au maximum les capacités de production existantes, comme le permet la version amendée de l’encadrement temporaire de crise en matière d’aides d’État de l’Union.
+Une conditionnalité économique et sociale est nécessaire à cet égard afin d’éviter les effets d’aubaine, certains fabricants d’engrais ayant vu leurs bénéfices augmenter à la suite de la crise des engrais.
+(1)
+(2)
+Selon la Commission européenne, «une combinaison de sécheresse et de prix élevés des engrais, entraînant une chute des taux d’application de phosphore et de potassium en particulier, [...] a contribué à un recul du rendement» et à une baisse de 8 % de la récolte de céréales de l’Union en 2022 par rapport à 2021.
+Source: Short-term outlook for agricultural markets (perspective à court terme pour les marchés agricoles, en anglais uniquement), Commission européenne, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final du 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..73c62cbd3c876aae9abbe0a1fc745d3887928538
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-115.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 184/111
+3.5.
+Les utilisateurs d’engrais, notamment les producteurs de grandes cultures, les polyculteurs et les spécialistes en polyculture-élevage, qui représentent 62 % des dépenses d’engrais de l’Union et 69 % de sa consommation d’azote (3), ont été touchés de plein fouet par la crise actuelle.
+Ils font face à des difficultés de trésorerie pour leurs achats d’engrais avant les récoltes, ainsi qu’à un ciseau des prix, puisqu’il est possible que l’augmentation de ceux des produits agricoles ne compense pas l’effet de la hausse de ceux des engrais et autres intrants agricoles (4).
+Une aide ciblée aux utilisateurs d’engrais, comme le permet l’encadrement temporaire de crise en matière d’aides d’État de l’Union dans sa version modifiée, pourrait ainsi être utile pour faire face à la crise. 3.6.
+Toutefois, le financement de ce système au moyen de la réserve agricole de l’Union, qui s’élève à 450 millions d’EUR pour l’exercice 2023, comporte des limites budgétaires considérables et d’importantes priorités concurrentes.
+Le financement de telles mesures par les plans stratégiques nationaux relevant de la PAC ne constitue pas non plus une option adéquate dans la mesure où ces derniers viennent tout juste d’être approuvés et nécessiteraient une longue période pour être amendés.
+D’un autre côté, le recours aux aides d’État se heurte à la fois à des contraintes budgétaires nationales et à de sérieux risques de distorsions de concurrence.
+Ceci est illustré par le fait que, jusqu’à présent, seuls trois États membres ont mis en œuvre des plans d’aide nationaux consacrés aux achats d’engrais par les agriculteurs, pour un budget total de 855 millions d’EUR. 3.7.
+Le CESE estime donc que des mesures correctives qui améliorent le fonctionnement du marché des engrais au sein de l’Union seraient plus indiquées et plus efficaces pour les contribuables.
+De telles mesures temporaires d’urgence devraient cibler à la fois l’approvisionnement en engrais et leurs prix en Europe, en facilitant les importations et la concurrence.
+Certains fabricants d’engrais profitent d’une énorme augmentation de leurs bénéfices: un message positif et stratégique en faveur de cette industrie est nécessaire si nous désirons que ces moyens soient mis à profit pour investir dans les usines européennes et augmenter notre niveau d’autonomie, ce qui est le prix à payer pour notre indépendance. 3.8.
+Faisant suite à la proposition de la Commission européenne du 17 juillet 2022, le règlement (UE) 2022/2465 du Conseil du 12 décembre 2022 (5) prévoit une suspension temporaire des droits à l’importation pour l’urée et l’ammoniac (sauf pour les produits qui proviennent de Russie et de Biélorussie).
+Le CESE se félicite de cette décision, étant donné qu’outre les partenaires qui bénéficient déjà d’accords de libre-échange avec l’Union (comme les pays d’Afrique du Nord), d’autres sources importantes d’approvisionnement (comme les États-Unis et les pays d’Asie centrale et du golfe Persique) devraient aussi être affectées positivement par une telle suspension.
+Ce règlement est toutefois entré en vigueur trop tard pour avoir un effet durant la saison 2022-2023, car la plupart des importations d’urée ont été livrées ou commandées à des prix records, et le Conseil a limité l’application de la mesure à une période de six mois au lieu des deux années prévues initialement.
+Le CESE recommande à la Commission et au Conseil de prolonger la validité du règlement jusqu’à la saison prochaine et de l’étendre à tous les engrais à base d’azote et de phosphore, ce qui améliorerait leur disponibilité grâce à une diversification de l’offre et allégerait les prix intérieurs des engrais. 3.9.
+D’autres mesures devraient aussi être mises en œuvre d’urgence pour améliorer le fonctionnement du marché européen des engrais minéraux sur les plans logistique et réglementaire.
+Il s’agirait notamment i) d’encourager les agriculteurs et les fournisseurs d’engrais à effectuer des achats anticipés et à gérer les risques liés aux prix, ii) de faciliter la logistique d’importation dans les ports pour les navires transportant des engrais et l’acheminement intérieur par camion, iii) d’unifier les interprétations nationales relatives aux fournisseurs d’engrais par rapport aux sanctions envers la Russie, et iv) d’accorder des flexibilités temporaires dans la réglementation européenne, notamment dans le règlement REACH, la législation sur les transports et le règlement sur la mise en marché des fertilisants. 3.10.
+À la suite des propositions techniques de son Centre commun de recherche (6), la Commission européenne devrait rapidement proposer des mesures législatives permettant une utilisation sûre du lisier transformé au-delà du seuil fixé par la directive sur les nitrates pour les zones vulnérables aux nitrates (RENURE), permettant un plus haut taux de remplacement des engrais chimiques.
+Dans l’attente de ce nouveau seuil, le CESE recommande que le seuil actuel maximal de 170 unités d’azote organique/ha/an soit acquis pour tous les agriculteurs de l’UE.
+Mesures intérieures à moyen terme 3.11.
+Comme il l’indique dans son Rapport de prospective stratégique 2022 (7), le CESE recommande de réduire la dépendance de l’Union aux importations d’aliments pour animaux, d’engrais et d’autres intrants, et propose une définition d’autonomie stratégique ouverte appliquée aux systèmes alimentaires, fondée sur la production d’aliments, la main-d’œuvre et le commerce équitable, et ayant pour visée globale de donner à tous les citoyens de l’Union européenne une garantie de sécurité alimentaire grâce à un approvisionnement en denrées qui soit sain, durable, résistant et équitable.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Source: RICA, 2017.
+À titre de référence, le prix du nitrate d’ammonium en France était en novembre 2022 203 % supérieur à son niveau de janvier 2021.
+Par contre, le prix du blé meunier a augmenté de 45 % durant la même période.
+Source: La Dépêche Le Petit Meunier.
+Règlement (UE) 2022/2465 du Conseil du 12 décembre 2022 (JO L 322 du 16.12.2022, p. 81).
+Technical proposals for the safe use of processed manure above the threshold established for Nitrate Vulnerable Zones by the Nitrates Directive (91/676/EEC) [propositions techniques pour l’utilisation sûre du lisier transformé au-delà du seuil fixé par la directive sur les nitrates (91/676/CEE) pour les zones vulnérables aux nitrates, en anglais uniquement].
+https://www.eesc.europa.eu/fr/our-work/opinions-information-reports/opinions/rapport-de-prospective-strategique-2022 (voir JO, p. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d7c3fa1412688c0ad88fc646d4ff30b8e0c733b9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-116.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/112
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+3.12.
+En matière d’engrais, le CESE estime que, s’il faut immédiatement prendre des mesures d’urgence, il importe également de mettre en place des actions à plus long terme afin de limiter la dépendance de l’agriculture européenne aux engrais minéraux importés, tout en réduisant l’empreinte environnementale de la fertilisation des cultures en Europe.
+Ces mesures doivent viser i) à optimiser l’utilisation globale d’engrais en augmentant l’efficacité des nutriments des plantes, réduisant ainsi les pertes, ii) à remplacer partiellement les engrais chimiques en ayant davantage recours au recyclage des effluents d’élevage et d’autres déchets issus de la chaîne alimentaire, et iii) à améliorer l’autosuffisance de l’Europe en matière de production d’engrais.
+Le CESE souligne que l’agriculture est en transition et qu’elle continuera à s’améliorer, avec l’agroécologie et l’agriculture de conservation. 3.13.
+Il est nécessaire d’augmenter l’efficacité des nutriments des plantes, afin de réduire la consommation d’engrais, mais aussi les pertes de nutriments dans l’eau et l’air.
+Cela devrait permettre de réduire l’utilisation d’engrais sans affecter le volume de production.
+Cet objectif peut être réalisé en ayant recours à de meilleures pratiques de fertilisation, c’est-à-dire notamment en utilisant des cultures de couverture, en choisissant correctement les engrais (en favorisant les engrais azotés, tels que ceux à base de nitrates, ainsi que les inhibiteurs de nitrification et d’uréase), en ayant recours à des biostimulants et en pratiquant une agriculture de précision permettant une application optimisée (fractionnement des apports, calcul sur la base d’un bilan, analyse des sols et des plantes, capteurs pour végétaux, outils d’aide à la décision). 3.14.
+La sélection végétale est également un élément essentiel en matière d’efficacité des nutriments, puisque des variétés végétales améliorées peuvent absorber moins de nutriments, et surtout d’azote, sans réduire la quantité récoltée.
+Dans ce cadre, le CESE estime qu’il convient de développer des technologies et des semences innovantes, de sorte à être toujours en mesure de fournir des solutions aux agriculteurs confrontés à des restrictions portant sur des outils existants (8). 3.15.
+Depuis 2021-2022, les agriculteurs ont naturellement substitué certaines cultures exigeantes en nutriments comme les céréales, le colza et la betterave sucrière par des plantes qui nécessitent moins de nutriments, comme le tournesol (9) et les légumineuses (10).
+Cependant, la prudence doit s’imposer dans les politiques publiques, car, compte tenu des rendements respectifs de ces cultures en matière sèche et de leurs contributions en protéines par hectare, cette pratique pourrait perturber les marchés agricoles et menacer la sécurité alimentaire. 3.16.
+Le remplacement partiel des engrais minéraux par des engrais organiques à base de fumier et d’autres biodéchets recyclés figure aussi parmi les objectifs à moyen terme de l’Union (11).
+Cette mesure présente des avantages pour les sols (plus de matière organique) et le climat (moins d’émissions liées à la fabrication d’engrais azotés de synthèse), tout en limitant la dépendance à l’égard des importations.
+Le potentiel des effluents d’élevage ne doit toutefois pas être surestimé, étant donné qu’ils sont en grande partie déjà recyclés et que les ressources disponibles sont limitées géographiquement (aux régions disposant d’un surplus structurel de fumiers et lisiers) et soumises à d’importants coûts de mobilisation, de traitement et de transport.
+Généralement, les nutriments provenant des déchets humains ne sont pas épandus sur les sols agricoles, alors que ceux-ci représentent un potentiel de 2 milliards de kilos d’azote (12).
+La Commission européenne devrait aussi encourager le développement de techniques de récupération de nutriments dans les algues et les boues d’épuration et leur utilisation sûre en agriculture. 3.17.
+En ce qui concerne les engrais azotés, la promotion de modes de production alternatifs de l’ammoniac ne nécessitant pas d’énergies fossiles est un objectif à long terme extrêmement pertinent, étant donné que cela réduirait la dépendance de l’Union à l’égard du gaz, mais aussi son empreinte carbone.
+La production d’hydrogène renouvelable par électrolyse de l’eau (elle-même réalisée grâce à de l’électricité renouvelable) est au stade de pilote industriel, alors que la méthanisation des sous-produits agricoles et des biodéchets peut produire à la fois du biométhane pour la génération d’ammoniac et un digestat utilisable comme biofertilisant.
+Cependant, malgré le prix de marché actuellement élevé de l’ammoniac d’origine fossile, les solutions de remplacement renouvelables sont loin d’être compétitives; du temps, une maturation technologique et probablement un montant considérable de subventions publiques seront nécessaires pour atteindre le stade industriel. 3.18.
+Le CESE se félicite de l’annonce de la création d’un observatoire du marché des engrais, prévue pour 2023, et de l’organisation de consultations des parties prenantes dans le cadre du groupe d’experts du mécanisme européen de préparation et de réaction aux crises de sécurité alimentaire.
+Le CESE estime également qu’un haut niveau de transparence sur le marché européen des engrais ne peut être garanti que par la publication régulière de prix représentatifs du marché intérieur pour une gamme d’engrais à base d’azote, de phosphore et de potassium, ainsi que par l’élaboration de statistiques publiques sur l’utilisation d’engrais.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+JO C 194 du 12.5.2022, p. 72.
+En 2022, les surfaces ensemencées en tournesol au sein de l’Union ont augmenté de 750 000 ha, alors que les terres consacrées aux céréales ont été réduites de la même superficie.
+JO C 75 du 28.2.2023, p. 88.
+Rapport d’information intitulé «Les avantages de l’élevage extensif et des engrais organiques dans le contexte du pacte vert pour l’Europe».
+Il est estimé qu’une personne excrète plus de 4 kg d’azote par an via ses urines (Viskari et al, 2018 — https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full — en anglais).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cfb96f541d6471e70cab2349865f345b4df5f8d0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-14.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/10
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+4.4.
+Les dispositions relatives aux bourses et aux fondations sont appréciables, mais il faut prêter attention aux questions de sélection des bénéficiaires et s’assurer que les organisations de la société civile participent au processus.
+Lors de l’élaboration de ces dispositifs, il convient de définir des procédures transparentes, justes et inclusives pour la sélection de participants à des programmes universitaires, en donnant la priorité aux candidats moins favorisés. 4.5.
+Il est essentiel de maximiser la valeur du capital humain pour accroître la compétitivité et lutter contre le chômage, tout en restant dans la logique du développement durable.
+Pour ce faire, il est nécessaire de pouvoir compter sur une main-d’œuvre dotée d’un éventail de compétences transversales et d’une capacité d’adaptation.
+Les politiques en matière d’éducation et de formation doivent être pensées et menées en étroite collaboration avec les partenaires sociaux et se concentrer davantage sur les compétences que sur les qualifications.
+Une telle démarche contribuera à réduire l’hiatus en matière d’aptitudes.
+Organisations de jeunesse 4.6.
+La communication met en avant plusieurs forums et organismes susceptibles de faire participer les jeunes.
+La plateforme du Forum politique pour le développement constitue une initiative bienvenue, pour autant qu’elle garantisse des liens avec des organisations de jeunesse sur le terrain qui soient indépendantes, auto-organisées et, idéalement, dirigées par des jeunes. 4.7.
+Il est positif que la communication mentionne la participation des organisations de jeunesse et s’y réfère.
+Pour son déploiement, il pourrait être utile que le plan d’action pour la jeunesse s’engage dans les différents schémas de l’animation socio-éducative en faveur de la jeunesse qui est pratiquée dans l’Union européenne.
+Ces actions peuvent être aussi pertinentes que la prise en compte des opinions de la jeunesse, car elles renforcent les capacités de tous les jeunes au niveau local et, par la suite, suscitent l’émergence de jeunes dirigeants ancrés dans une expérience locale.
+Sur ce point, l’on dispose de toute une série d’exemples probants et de modèles dans le cadre du partenariat de l’Union européenne et du Conseil de l’Europe avec le secteur du bénévolat de la jeunesse. 4.8.
+Les organisations de jeunesse peuvent constituer une formidable ressource pour la réalisation du plan d’action.
+Les États membres de l’Union devraient être incités à associer leur secteur de la jeunesse à cette démarche, grâce à des plans d’action nationaux.
+Il conviendrait de donner la priorité aux modèles et au travail éprouvés des organisations de jeunesse de l’Union dans leurs actions en matière de développement, de conflits et de droits de l’homme, plutôt que d’avoir recours, par exemple, à des schémas américains de développement des jeunes, que les pays en développement, et d’autres régions, utilisent souvent tels quels, alors que dans bien des cas, ils ne sont pas ancrés dans les mêmes valeurs que les leurs.
+Pareille démarche concorderait parfaitement avec l’engagement de mettre en place des solutions sur mesure pour des régions spécifiques. 4.9.
+Dans la mise en œuvre des engagements en matière éducative, il conviendrait également d’investir le champ des systèmes d’éducation formels et informels, implantés au sein des communautés, des organisations de la société civile et des organisations d’animation socio-éducative auprès de la jeunesse.
+L’Unesco et le Conseil de l’Europe fournissent de précieuses orientations à cet égard, tout comme les travaux menés dans le cadre du volet du programme Erasmus+ consacré aux jeunes.
+Il y a lieu de reconnaître les immenses avantages que recèle pour tous l’apprentissage en dehors du cadre scolaire, qui a lieu tout au long de la vie et embrasse tous les aspects de l’existence. 4.10.
+Le dialogue politique est crucial et le plan d’action pour la jeunesse affiche des objectifs ambitieux, mais il s’impose néanmoins de ne négliger ni les politiques menées par chaque pays en faveur des jeunes, ni les responsabilités des pouvoirs publics en la matière, ainsi que de ne pas faire l’impasse sur la nécessité de disposer d’un vrai secteur associatif et d’une société civile authentique.
+Dans son exécution, le plan d’action pour la jeunesse doit soutenir l’évolution des politiques en matière d’animation socio-éducative pour cette tranche d’âge, le développement de conseils nationaux de la jeunesse ou d’organes similaires ainsi que les approches telles que les évaluations d’impact des politiques de l’Union du point de vue des jeunes, pour ne citer que ces exemples. 4.11.
+Comme le montre le travail des organisations de jeunesse du Big 6 à travers le monde, ces mouvements disposent déjà de connexions internationales; il serait opportun que, dans sa mise en œuvre, le plan les associe à sa démarche et qu’il prenne appui sur les travaux préexistants en la matière et joue le rôle de modèle pour d’autres initiatives.
+Il convient également de veiller à ne pas être trop restrictif en matière de participation.
+Il est difficile de discerner si des processus participatifs ont été utilisés pour définir les questions sur lesquelles le Fonds pour l’autonomisation des jeunes portera son attention.
+Les jeunes ne choisissent pas forcément des problématiques qui semblent importantes à d’autres yeux, en particulier dans des pays en développement ou des États fragiles, où des considérations plus pratiques peuvent peser davantage. 4.12.
+Les dispositions visant à renforcer les capacités des organisations de jeunesse sont judicieuses, et elles devraient s’accompagner d’un soutien efficace pour faire émerger des mouvements venus de la base dans les pays partenaires, les délégations de l’Union à travers le monde étant susceptibles de jouer un rôle clé à cet égard.
+Dans ce domaine, il serait opportun de proposer, le cas échéant, de nouer des partenariats avec des organisations de l’Union, et les travaux afférents devraient faire l’objet d’un suivi.
+Il est important d’aider à créer ou à renforcer des réseaux, avec des organisations de l’Union comme avec celles de pays tiers.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ba293b73918763b5f79d9a04e47e0fd1dc77b90d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-17.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 184/13
+Avis du Comité économique et social européen sur le thème «Le rôle des jeunes dans la transition écologique» (avis exploratoire à la demande de la présidence suédoise) (2023/C 184/03)
+Rapporteure: Nicoletta MERLO Demande de la présidence suédoise lettre du 14.11.2022 du Conseil Base juridique
+Article 304 du traité sur le fonctionnement de l’Union européenne
+Compétence
+Section «Emploi, affaires sociales et citoyenneté»
+Adoption en section
+8.3.2023
+Adoption en session plénière
+22.3.2023
+Session plénière no
+577
+Résultat du vote (pour/contre/abstentions)
+152/00/01
+1.
+Conclusions et recommandations 1.1.
+Le CESE est d’avis que les jeunes peuvent et doivent jouer un rôle essentiel dans le contexte de la transition écologique.
+Il estime qu’il est primordial d’élaborer un nouveau modèle de gouvernance plus inclusif et capable de garantir la participation active des jeunes aux processus décisionnels en surmontant les obstacles qui subsistent. 1.2.
+Le CESE souligne qu’il importe de s’assurer que les organisations de jeunesse jouent un rôle de premier plan dans le processus décisionnel ainsi que dans l’élaboration et la diffusion de projets liés à la durabilité et à l’environnement, notamment en leur garantissant le soutien financier nécessaire à cette fin. 1.3.
+Le CESE considère qu’il est crucial de surveiller en permanence les effets que les investissements publics, y compris ceux liés à la transition écologique, ont et auront à l’avenir sur les jeunes, au moyen d’une évaluation fondée sur des indicateurs de l’impact économique, politique et social des politiques à mettre en œuvre, et ce avant, pendant et après leur approbation. 1.4.
+Le CESE encourage les institutions de l’Union européenne et les États membres à mettre en œuvre les mesures et les mécanismes nécessaires pour s’assurer que la perspective de la jeunesse soit prise en compte dans tous les domaines d’action et créer un espace permettant de garantir leur participation active grâce à l’adoption intégrale de l’évaluation d’impact de l’Union du point de vue des jeunes. 1.5.
+Le CESE estime qu’il est essentiel de relier les initiatives et les politiques qui seront adoptées dans le cadre de l’Année européenne des compétences au thème de la transition écologique, du développement durable et des défis auxquels les jeunes sont confrontés dans un monde en constante évolution. 1.6.
+Le CESE juge qu’il est primordial d’envisager l’éducation et le développement des compétences attendues par les jeunes sur cette question en suivant une approche transversale capable de fournir des compétences théoriques et pratiques, notamment par la mise en œuvre et l’amélioration des parcours de transition de l’école à l’emploi et des apprentissages professionnels, et en associant également les partenaires sociaux.
+Il y a également lieu de donner à la formation sur ces sujets un caractère structurel, en la concevant et en la développant à partir des territoires et de leurs besoins, dans un cadre plus large au niveau national. 1.7.
+Le CESE estime qu’il est nécessaire de commencer à enseigner les questions de durabilité et de protection de l’environnement dès le plus jeune âge, en recourant à des outils éducatifs innovants qui tiennent compte de la protection de l’environnement, du développement social et économique et de la réalisation des objectifs connexes.
+Assurer une éducation de qualité pour tous et un travail décent à ceux qui la dispensent est essentiel à cette fin. 1.8.
+Le CESE souligne qu’il importe que les écoles s’engagent sur les questions de transition écologique en concertation avec les autorités locales et dans le cadre d’activités extrascolaires, en associant notamment à la démarche les organisations de jeunesse et la société civile organisée, de manière à stimuler une sensibilisation et une participation accrues des citoyens ordinaires.
+À cet égard, le Comité juge positive l’expérience acquise dans le cadre du projet Erasmus vert et attend avec intérêt sa mise en œuvre.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8d3b0f71946809d860f41bdb571a044f055ce506
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 184/89
+7) placer les citoyens au cœur de l’union de l’énergie, au sein de laquelle ils s’approprient la transition du système énergétique, profitent des nouvelles technologies pour réduire leurs factures énergétiques et participent activement au marché, et où les consommateurs vulnérables bénéficient d’une protection.
+Le rapport fournit une description des mesures prises jusqu’à présent ou planifiées en vue de la mise en œuvre de ces visions.
+Le CESE regrette néanmoins que le compte rendu présenté dans le rapport ne porte pas sur les visions, mais plutôt sur les cinq dimensions qui se renforcent mutuellement et qui sont étroitement liées, visant à accroître la sécurité énergétique, la durabilité et la compétitivité.
+Ce double ensemble composé d’une part d’objectifs ou de visions, et d’autre part de dimensions, rend extrêmement difficile le suivi de la mise en œuvre des visions, notamment parce que dans plusieurs de ces dimensions apparaissent, par exemple, les questions des citoyens au centre de l’union de l’énergie ou la nécessité de perfectionnement et de reconversion de la main-d’œuvre.
+Le CESE regrette qu’il soit donc très difficile de suivre les progrès accomplis dans la mise en œuvre des objectifs de la stratégie pour l’union de l’énergie. 1.4.
+La communication évoque, à juste titre, le plan REPowerEU, auquel le CESE a apporté son appui, et qui vient revitaliser et renforcer les instruments mis en place par le pacte vert et le paquet «Ajustement à l’objectif 55», en mettant l’accent sur la diversification, les économies, la sécurité d’approvisionnement et l’accélération du développement des sources d’énergie renouvelables.
+Cependant, l’Union européenne subit une pression intense du fait de la crise climatique et énergétique qui sévit actuellement, ainsi que des incertitudes en rapport avec la sécurité, la stabilité et la prédictibilité des approvisionnements.
+Ces tensions auraient été moins aiguës si l’on avait entrepris de mener plus tôt une action mieux ciblée et que, par exemple, ses objectifs spécifiques, comme ceux de l’union européenne de l’énergie, avaient été abordés avec plus de soin. 1.5.
+Selon le rapport sur l’état de l’union de l’énergie 2022, on estime que 300 milliards d’euros de fonds publics doivent être investis, d’ici à 2030, dans les différents axes d’intervention visant à parvenir à une indépendance totale vis-à-vis des combustibles fossiles russes, ce qui pèsera lourdement sur le budget total de l’Union.
+En outre, il faudra aussi mobiliser des investissements privés, notamment de la part des citoyens européens.
+Le CESE estime que ces fonds doivent être dépensés de manière à favoriser la réalisation des objectifs de l’union de l’énergie déjà évoqués.
+Par ailleurs, ces dépenses ne devraient pas se traduire par une réduction des ressources consacrées à la transition juste, à la recherche et à l’innovation, ou aux entreprises et consommateurs touchés par la hausse des prix de l’énergie. 1.6.
+La flambée inédite des prix de l’énergie, déclenchée par l’invasion russe en Ukraine, entraîne des conséquences considérables sur le plan social et économique, ainsi que sur les tissus industriels et productifs nationaux.
+Le CESE souligne l’absence d’une coordination européenne claire dans le contexte de la crise énergétique et demande, pour y faire face, que soit créé un instrument inspiré du modèle SURE, en vue de soutenir les travailleurs et les entreprises en difficulté. 1.7.
+Les événements récents ont accru le risque de cyberattaques et d’actes de sabotage visant des infrastructures critiques telles que le réseau énergétique et les centrales électriques.
+Le CESE recommande donc d’élaborer et d’adopter une stratégie globale conçue pour protéger l’Union contre ce type de menaces. 1.8.
+Pour les États membres, le premier objectif stratégique à moyen terme doit rester celui de l’autonomie énergétique, compte tenu notamment de l’évolution de la guerre en Ukraine ainsi que de l’éventualité de voir la situation internationale se compliquer encore davantage.
+Nous entendons par «autonomie stratégique en matière d’énergie» un concept politique qui contribuera à façonner le futur marché européen de l’énergie, où les décisions prises par l’Union de manière autonome garantiront son indépendance énergétique vis-à-vis de fournisseurs peu fiables.
+Le CESE regrette que ce point ne soit pas dûment examiné dans le rapport et qu’il reste dans l’ombre, l’accent étant mis uniquement sur l’indépendance vis-à-vis des importations d’énergie en provenance de Russie. 1.9.
+Pour concrétiser les objectifs d’autonomie stratégique de l’Union, le CESE invite le Conseil et la Commission à mettre au point des instruments appropriés, y compris par la création d’un Fonds européen pour la souveraineté, de manière à stimuler les investissements dans les infrastructures énergétiques et les technologies d’énergie propre au niveau national.
+Dans le même temps, il est essentiel d’encourager les États membres à utiliser de manière optimale et efficace les fonds qui leur sont alloués pour développer les énergies propres.
+Cette stratégie doit aussi comporter des lignes directrices concernant les moyens de pousser les entreprises, les institutions communautaires, les citoyens et les communautés énergétiques à investir davantage.
+Les instruments et ressources aujourd’hui disponibles semblent insuffisants pour faire face aux grands défis à relever.
+Le CESE invite la Commission à veiller tout particulièrement à l’incidence environnementale des nouvelles ressources et des nouveaux modes d’approvisionnement, ainsi qu’aux dépendances qui pourraient apparaître à l’égard de pays tiers. 1.10.
+Lorsqu’il s’agit de développer l’autonomie énergétique, le CESE propose de suivre une approche émanant de la base, étant donné qu’une telle démarche facilite la réalisation des objectifs mentionnés au paragraphe 1.3. 1.11.
+À ce jour, le pacte vert n’est pas assorti de politiques sociales analogues qui feraient de cette transition une transition juste.
+Sachant que l’emploi et les systèmes industriels seront gravement touchés par les processus de transition, le CESE regrette que le rapport ne tienne pas dûment compte de l’importance à accorder aux politiques globales en matière d’emploi, de compétences et d’affaires sociales.
+Les investissements dans l’éducation, la reconversion et le perfectionnement professionnels doivent être envisagés comme une responsabilité socio-économique.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..321971174fcf541c37e3e363b1932662d039d341
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-98.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/94
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+25.5.2023
+efficacement les investissements dans la numérisation des réseaux électriques.
+En parallèle, il convient de développer des marchés de la flexibilité pour accroître l’attractivité de la consommation, de la production et de la prosommation flexibles reposant sur les technologies numériques. 1.5.
+Plus de six ans après la présentation du train de mesures sur l’énergie propre, tant les communautés énergétiques que l’autoconsommation collective jouent toujours un rôle mineur dans les systèmes énergétiques européens.
+Jusqu’à présent, la Commission a ignoré l’existence d’obstacles à ces formes de production et de consommation d’énergie.
+Il y a lieu de mettre en place des mesures incitatives pour, à terme, convaincre les Européens de numériser toutes leurs activités liées à l’énergie et les encourager dans cette démarche.
+Dans de nombreux cas, il faut également établir un droit juridique et administratif clair.
+Le CESE invite la Commission et les États membres à élaborer des initiatives en ce sens, sous la forme notamment d’un soutien direct permettant aux communautés énergétiques et aux prosommateurs collectifs de développer pleinement leur potentiel, ces formes de production et de consommation devant devenir une composante cruciale du système, notamment pour ce qui est de la sécurité d’approvisionnement.
+Dans le cas contraire, les outils numériques ne seront d’aucune utilité. 1.6.
+Le CESE rappelle qu’en adoptant une approche adéquate, une structure d’approvisionnement en énergie neutre pour le climat, décentralisée et numérisée peut avoir des effets positifs considérables sur l’emploi et l’économie, notamment les économies régionales (2).
+Dans la crise actuelle, l’Union européenne a besoin d’une approche générale de la politique énergétique qui combine des questions spécifiques liées à l’énergie et au climat avec les objectifs de la politique de cohésion sociale et régionale. 1.7.
+Toutefois, le CESE note qu’une politique de changement ne peut être couronnée de succès que si elle tient compte des différentes dynamiques sociales à l’œuvre dans le processus de transition et les aborde dans le cadre de ses stratégies et mesures.
+Nous devrions renforcer le rôle des consommateurs actifs dans la transition numérique ainsi que les encourager et les autoriser à utiliser le plus de solutions intelligentes possible, car elles peuvent améliorer l’efficacité et les performances du marché intérieur de l’énergie.
+Ce faisant, il convient de tenir compte des gestionnaires de réseau de distribution afin de garantir la sécurité de l’approvisionnement.
+Les outils doivent être simples d’utilisation et une attention particulière doit être accordée aux groupes vulnérables et aux personnes handicapées.
+Une politique en faveur d’une transition juste et d’une gestion politique active du changement est donc indispensable.
+Si la dimension sociale est négligée dans la mise en œuvre, la transformation risque d’échouer en raison de la résistance de l’opinion publique. 1.8.
+En ce qui concerne la conception future des systèmes et des infrastructures énergétiques, le CESE a souligné à plusieurs reprises que tous les consommateurs doivent être activement associés au développement de systèmes énergétiques intelligents et que des mesures incitatives doivent être mises en place afin que la société civile puisse participer à la transition énergétique.
+Il est absolument essentiel de «connecter les innovateurs locaux et régionaux», comme l’indique la Commission au point 7.3.
+Une action collective telle que la coopération entre les villes et les communautés intelligentes peut créer les solutions les plus intéressantes et abordables dont une région pourrait avoir besoin. 1.9.
+Les politiques numériques et énergétiques de l’UE guident déjà le processus de numérisation de l’énergie, étant donné que des questions telles que l’interopérabilité des données, la sécurité de l’approvisionnement et la cybersécurité, la vie privée et la protection des consommateurs ne peuvent être laissées à la seule discrétion du marché et que leur mise en œuvre adéquate revêt une importance cruciale.
+À cet égard, le CESE souligne la nécessité de prévenir par tous les moyens les violations de la vie privée et l’utilisation abusive des données.
+Cela suppose non seulement des précautions techniques, mais aussi que des autorités publiques soumises à un contrôle politique et démocratique assument la responsabilité et assurent le suivi de cet espace de données.
+Dans le même temps, la protection des données relatives aux infrastructures critiques doit faire l’objet d’une attention toute particulière. 1.10.
+Dans sa communication, la Commission affirme qu’il est essentiel de veiller à ce que la transition numérique ne porte pas atteinte au cadre de protection des consommateurs déjà en place sur le marché intérieur de l’électricité.
+Le CESE en prend acte et ajoute que les droits des consommateurs sur le marché de l’énergie doivent être adaptés et améliorés.
+Les consommateurs ne doivent pas être désavantagés ni surtaxés.
+Ils devraient pouvoir tirer parti d’outils numériques qui, s’ils sont correctement conçus, peuvent contribuer à renforcer leur protection. 1.11.
+Pour toutes les initiatives, il est important que les consommateurs disposent d’un compteur intelligent à domicile.
+Ce n’est toujours pas le cas dans de nombreux États membres; il est dès lors urgent d’intensifier les efforts afin de déployer plus largement ces dispositifs indispensables à la mise en œuvre de la plupart des solutions numériques dans le secteur de l’énergie, s’agissant tout particulièrement de l’approvisionnement en électricité et, dans une moindre mesure, de celui en gaz.
+Les États membres qui n’ont pas encore totalement déployé les compteurs intelligents doivent accélérer ce processus et revoir à la hausse leurs objectifs nationaux à cet égard.
+Les données recueillies à l’échelle internationale montrent que le déploiement de compteurs intelligents est le plus efficace lorsque ce sont les gestionnaires de réseau qui en sont responsables.
+Les compteurs intelligents devraient être considérés comme une partie intégrante du réseau électrique.
+(2)
+JO C 367 du 10.10.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c746ac8b9d63bb1cbc81c4c8f24dfcfd0f503c3b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.fr.p-99.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+FR
+Journal officiel de l'Union européenne
+C 184/95
+1.12.
+Le risque existe que les nouveaux services fondés sur les données et les solutions technologiques innovantes ne soient pas mis en œuvre assez rapidement si l’on ne dispose pas de travailleurs qualifiés et de professionnels formés en nombre suffisant pour aider à leur déploiement.
+Les mesures nécessaires en matière de politique du marché du travail et de l’éducation nécessitent des ressources financières suffisantes ainsi que l’élaboration d’un plan d’action pour garantir une approche coordonnée.
+Le CESE estime qu’une coopération étroite avec les partenaires sociaux est indispensable à cet égard. 1.13.
+La cybersécurité est une exigence essentielle pour garantir la fiabilité d’un système énergétique de plus en plus numérisé.
+Les développements des dernières décennies et en particulier les événements récents mettent en évidence le danger que constituent les cyberattaques et les actes de sabotage contre des infrastructures critiques.
+Toutefois, des problèmes pouvant survenir non seulement à la suite de cyberattaques ou d’actions de sabotage, mais aussi en raison de défaillances de matériel ou de logiciels, la Commission doit accorder, dans le cadre de la transition numérique, une attention particulière à la conception du matériel et des logiciels informatiques afin d’en garantir la solidité.
+Des pannes ou des défaillances d’infrastructures critiques peuvent provoquer des pénuries d’approvisionnement aux effets dévastateurs et mettre en danger la sécurité publique.
+Une production et une utilisation plus décentralisées de l’énergie, connectées à l’internet augmentent la «surface d’attaque» et les risques liés au cyberespace.
+Le système énergétique numérisé (tant sur le plan du matériel que des logiciels) doit être fiable et garantir une disponibilité continue. 1.14.
+Le CESE estime qu’une attention et un soutien d’un niveau que l’on aurait été en droit d’attendre n’ont pas été portés à une stratégie combinée en faveur de la transition énergétique et de la numérisation en milieu rural.
+Il appelle à la mise en œuvre rapide de la vision à long terme de la Commission pour les zones rurales de l’Union européenne et à la mobilisation des parties prenantes dans le cadre du pacte rural de l’Union européenne. 2.
+Contexte 2.1.
+La Commission a publié une communication visant à accélérer la transformation numérique de notre système énergétique.
+Le plan d’action de l’UE sur la «Transition numérique du système énergétique» vise à atteindre les objectifs fixés dans le rapport de prospective stratégique sur les transitions écologique et numérique, les technologies numériques contribuant à la création d’une société neutre pour le climat et efficace dans l’utilisation des ressources, tout en veillant à ce que chacun puisse bénéficier de cette transition. 2.2.
+Dans ce plan d’action de l’UE, la Commission propose un ensemble de mesures dans cinq domaines: promouvoir la connectivité, l’interopérabilité et l’échange fluide de données relatives à l’énergie en créant un espace européen commun des données; favoriser et coordonner les investissements dans le réseau électrique; fournir de meilleurs services fondés sur les innovations numériques de manière à ce que les citoyens s’engagent dans la transition énergétique; garantir la cybersécurité dans les systèmes énergétiques; et faire en sorte que les besoins énergétiques croissants du secteur des TIC soient satisfaits en conformité avec les objectifs du pacte vert pour l’Europe.
+La Commission estime que la transition numérique peut améliorer l’accessibilité financière, la durabilité et la résilience du système énergétique de l’UE. 2.3.
+Des solutions intelligentes sont conçues pour permettre aux consommateurs de mieux maîtriser leur consommation et leurs factures énergétiques et, partant, de mieux gérer l’utilisation de l’énergie, même si de nombreux consommateurs finaux n’ont pas besoin d’une solution intelligente pour apprécier ce potentiel.
+Des services énergétiques innovants devraient réduire la consommation d’énergie et celle-ci devrait être utilisée lorsqu’elle est bon marché.
+Les compteurs intelligents fournissent des informations importantes pour réduire les coûts de consommation d’énergie en permettant, par exemple, la recharge intelligente des véhicules électriques, l’utilisation de pompes à chaleur intelligentes et une meilleure exploitation des panneaux photovoltaïques.
+Ils aident aussi les clients à contrôler les données figurant sur leurs factures et leur permettent de mettre fin aux erreurs de facturation et aux factures de régularisation, qui comptent actuellement parmi les principales préoccupations des consommateurs.
+Le plan d’action prévoit de soutenir les outils numériques qui servent les intérêts des consommateurs et sont parfois développés en collaboration avec eux, d’améliorer les compétences numériques, de financer des solutions numériques intelligentes grâce aux programmes susceptibles de contribuer à la réalisation de l’objectif de transition numérique du système énergétique, d’aider les régulateurs nationaux à définir des indicateurs communs pour les réseaux intelligents et à en assurer le suivi, de créer un espace européen commun des données relatives à l’énergie et de garantir l’étroite participation de tous les acteurs concernés, en particulier les gestionnaires de réseau et les fournisseurs d’énergie. 2.4.
+Selon la Commission, les TIC présentent un grand potentiel d’écologisation.
+Les solutions numériques devraient contribuer à équilibrer l’offre, le stockage et la demande d’énergie, et rendre le système énergétique plus flexible, en facilitant l’intégration de sources d’énergie renouvelables décentralisées.
+Il y a lieu de développer des marchés de la flexibilité pour rendre attrayants les investissements dans les options de flexibilité, qu’ils soient réalisés par des producteurs, des consommateurs ou des prosommateurs tirant parti des outils numériques. 2.5.
+Dans le même temps, le plan d’action souligne la nécessité de freiner l’augmentation de la consommation d’énergie dans le secteur des TIC.
+Il prévoit également la création d’un jumeau numérique du réseau électrique européen, le soutien aux communautés énergétiques au moyen d’outils numériques, le développement d’étiquettes liées à l’énergie pour les ordinateurs, les centres de données et les chaînes de blocs, et l’élaboration d’un code de conduite de l’UE pour la durabilité des réseaux de télécommunications.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..55ff791874f8aeb609f7fa05cd14e1e00c5dab2b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-100.txt
@@ -0,0 +1,43 @@
+C 184/96
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+2.6.
+U sve digitaliziranijem energetskom sustavu s decentraliziranom proizvodnjom, prijenosom i distribucijom energije te sve više digitalno povezanih uređaja u kućanstvima raste rizik od špijunaže, kiberkriminaliteta i kvarova hardvera povezanih s potrošnjom energije.
+Stoga Komisija predlaže dobro koordinirane mjere kibersigurnosti za jačanje sveukupne otpornosti sustava.
+2.7.
+Akcijskim planom utvrđeno je da je za ostvarenje tih ciljeva potrebno srednjoročno i dugoročno djelovanje, kao i okvir upravljanja.
+Komisija objašnjava da će to uključivati brojne zajednice dionika, poduzeća i međunarodne partnere, vještiju uporabu ograničenih javnih sredstava i više privatnih ulaganja.
+3.
+Opće napomene 3.1.
+Komisija u svojem akcijskom planu ispravno ukazuje na golemi potencijal digitalnih tehnologija za povećanje fleksibilnosti elektroenergetskog sustava.
+EGSO podržava te ciljeve i pozdravlja većinu mjera predloženih u akcijskom planu.
+Konkretno, već je jasno istaknuo povezanost energetske tranzicije i digitalne transformacije i naglasio prednosti koje digitalizacija donosi u pogledu uštede energije, smanjenog energetskog intenziteta i boljeg upravljanja energetskom infrastrukturom.
+Međutim, iako je optimizam koji se osjeća u akcijskom planu inspirativan, Komisija često zanemaruje činjenicu da se stvarno stanje uvelike razlikuje od primjera uporabe digitalizacije koji su navedeni u akcijskom planu.
+3.2.
+EGSO smatra da su glavni izazovi s kojima se suočava energetski sektor sljedeći: diversifikacija europskih izvora energije, smanjenje ovisnosti o uvozu energije, osiguravanje integriranog unutarnjeg energetskog tržišta, poboljšanje energetske učinkovitosti, brzo širenje energetske mreže, jamčenje sigurnosti opskrbe, dekarbonizacija gospodarstva, smanjenje emisija, prelazak na niskougljično gospodarstvo s niskougljičnim tehnologijama koje koriste čistu energiju, povećanje proizvodnje i masovno širenje obnovljive energije radi ispunjavanja klimatskih ciljeva, promicanje s time povezanog istraživanja i obrazovanja, osiguravanje pravedne tranzicije i pružanje potpore socijalnoj dimenziji energetike, kao što je smanjenje energetskog siromaštva.
+Digitalizacija energetskog sustava osnova je za sve to i može pomoći u suočavanju s tim glavnim izazovima.
+3.3.
+Iako strateški pristup i konkretne mjere akcijskog plana predstavljaju korak u pravom smjeru, Komisija ne uspijeva akcijski plan uključiti u opću energetsku politiku.
+Izolirani pristup koji je usmjeren samo na digitalizaciju i kojim se zanemaruje opći okvir neće rezultirati prednostima koje su u akcijskom planu dobro objašnjene.
+3.4.
+Prijedlog Komisije iznosi sliku idealnog stanja koje se temelji na dobro razvijenom energetskom sustavu (odnosno prijenosnim i distribucijskim mrežama) i digitalizira ga.
+Međutim, prije no što se može razviti složena digitalna tehnologija, u Europi se moraju razviti prijenosne i distribucijske mreže.
+Digitalizacija je uzaludna ako se energija kojom se pametno upravlja ne može prenositi putem mreža za prijenos energije.
+Nadalje, u prijenosnim i distribucijskim mrežama rasipaju se goleme količine energije.
+Prije energetske krize vrijednost zelene električne energije koja se ne može iskoristiti ili prenijeti i koja se mora ograničiti iznosila je više od 2 milijarde eura, a tijekom energetske krize u velikim zemljama kao što je Njemačka popela se na više od 12 milijardi eura.
+Taj ekonomski gubitak višestruko će se povećati ako ne dođe do brzog proširenja elektroenergetskih mreža i kapaciteta za pohranu kompatibilnih sa sustavom i ako se istovremeno ne pronađu bolji načini za uporabu električne energije izravno na lokaciji.
+Digitalizacija u tom području može imati ulogu u utvrđivanju gubitaka i korištenju tako dobivenih podataka za razvoj mreže.
+3.5.
+Istina je da je za ostvarenje pametnih mreža potrebno značajno ulaganje u energetsku infrastrukturu.
+Također je istina da brojne države članice ne pružaju poticaje za takva ulaganja jer njihovi propisi pokazuju jasnu pristranost prema kapitalnim rashodima („CapEx”), dok ulaganja u digitalizaciju većinom predstavljaju operativne rashode („OpEx”).
+Koordiniranje i praćenje takvih ulaganja i povezanog napretka neće biti dovoljni.
+EGSO poziva Europsku komisiju da u izmjenu članka 58.
+Direktive (EU) 2019/944 o zajedničkim pravilima za unutarnje tržište električne energije uključi ideje „promicanja ulaganja u digitalnu infrastrukturu za električnu energiju”, čime bi se zajamčio regulatorni okvir kojim se učinkovito potiču ulaganja u digitalizaciju elektroenergetskih mreža.
+3.6.
+Europska komisija ispravno ističe da digitalni alati imaju važnu ulogu u razvoju kolektivnih sustava potrošnje vlastite energije i energetskih zajednica.
+Smjernice i planirana platforma za eksperimentiranje mogu pomoći, ali nisu najvažniji čimbenici.
+Više od pet godina nakon predstavljanja Paketa za čistu energiju kako energetske zajednice tako i kolektivni sustavi potrošnje vlastite energije i dalje imaju malu ulogu u europskim energetskim sustavima.
+U brojnim su slučajevima glavni razlozi za to značajne birokratske prepreke i manjak informacija s kojima raspolažu potrošači i proizvođači.
+Europska komisija dosad je zanemarivala postojanje tih prepreka.
+Europljanima se moraju pružati poticaji koji
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1aa8a2b9b1f04b811c12c6f3fddeb201ac949e21
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-108.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/104
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+1.4.
+Iako Odbor općenito pozdravlja prijedlog da se izdavateljima omogući izbor da prospekt objavljuju samo na engleskom jeziku jer je to uspostavljeni zajednički jezik međunarodnih ulagatelja, objava čitavog dokumenta na nacionalnim jezicima, a ne samo sažetka, doprinijela bi osnaživanju malih ulagatelja na lokalnoj razini.
+EGSO preporučuje izdavateljima da imaju na umu da bi upotreba dokumenata o izdanjima samo na engleskom jeziku otežala razvoj nacionalne baze malih ulagatelja.
+1.5.
+EGSO napominje da će se povezivanjem istraživanja o ulaganjima s drugim uslugama vjerojatno povećati vidljivost uvrštenih malih i srednjih poduzeća (MSP-ova).
+Odbor stoga pozdravlja predloženo povećanje praga za razdvajanje na 10 milijardi EUR; međutim, možda će biti potrebne i dodatne mjere za poticanje neovisnog istraživanja.
+1.6.
+EGSO iznimno cijeni način na koji je Komisija pristupila ublažavanju pravne nesigurnosti u pogledu zahtjeva za objavljivanje informacija.
+Međutim, predloženi mehanizam nadzora knjige naloga koja se odnosi na prekogranično trgovanje, koji bi olakšao razmjenu podataka iz knjige naloga među nadzornim tijelima, mogao bi stvoriti nejednake uvjete jer bi bilateralna mjesta trgovanja bila izvan područja primjene sustava izvješćivanja.
+2.
+Kontekst mišljenja 2.1.
+Komisija je 7. prosinca 2022.
+objavila niz prijedloga (1) o mjerama za daljnji razvoj unije tržišta kapitala EU-a.
+Dio paketa, novi Akt o uvrštenju, usmjeren je na smanjenje administrativnog opterećenja za poduzeća svih veličina, osobito za MSP-ove, kako bi im se uvrštenjem na burze omogućio bolji pristup financiranju.
+2.2.
+Komisija navodi da su tržišta kapitala EU-a i dalje rascjepkana i nedovoljno velika.
+Studije pokazuju da se ukupan broj uvrštenih poduzeća na rastućim tržištima MSP-ova u Europi neznatno povećao od 2014.
+(2) unatoč činjenici da su uvrštena poduzeća imala očite koristi, na što ukazuje povećanje njihove tržišne vrijednosti.
+Općenito je u slučaju uvrštenih poduzeća vidljivo povećanje prihoda, otvaranje većeg broja radnih mjesta i brži rast bilance nego u slučaju neuvrštenih poduzeća.
+U brojnim su studijama izneseni dokazi o neoptimalnoj situaciji u pogledu inicijalnih javnih ponuda za MSP-ove u Europi.
+2.3.
+Aktom o uvrštenju utvrđuju se jednostavnija i poboljšana pravila o uvrštenju, osobito za MSP-ove, i istodobno se nastoji izbjeći ugrožavanje zaštite ulagatelja i integriteta tržišta.
+2.4.
+U Aktu se tvrdi da se njime znatno smanjuju troškovi i pridonosi povećanju broja inicijalnih javnih ponuda u EU-u.
+Jednostavnijim pravilima o prospektu poduzećima bi se omogućilo lakše i jeftinije uvrštenje.
+Omogućavanje poduzećima da pri prvom uvrštenju na rastuća tržišta MSP-ova upotrijebe dionice s višestrukim pravom glasa predstavlja priliku vlasnicima da zadrže kontrolu nad vizijom svojeg poduzeća.
+2.5.
+Proporcionalnija pravila o zlouporabi tržišta dovela bi i do veće jasnoće i pravne sigurnosti za uvrštena poduzeća u pogledu usklađenosti sa zahtjevima za objavljivanje ključnih informacija.
+Predloženim Aktom o uvrštenju usto se nastoji poboljšati provedba i distribucija istraživanja o ulaganjima u poduzeća srednje tržišne kapitalizacije i MSP-ove, što bi pak trebalo pridonijeti njihovu uvrštenju na javna tržišta.
+2.6.
+Ostale očekivane koristi uključuju:
+— za ulagatelje: informacije o poduzećima za ulagatelje koje bi bile kraće, pravodobnije, usporedivije i jednostavnije za uporabu,
+— bolju obuhvaćenost istraživanjima vlasničkih instrumenata, što pomaže u donošenju odluka o ulaganju;
+— učinkovitiji nadzor zahvaljujući jasnijim pravilima o uvrštenju i poboljšanim alatima za istraživanje slučajeva zlouporabe tržišta;
+(1) (2)
+Unija tržišta kapitala: paket mjera za poravnanje, nesolventnost i uvrštenje.
+Završno izvješće tehničke stručne skupine dionika za MSP-ove, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again (Jačanje tržišta kapitala EU-a za MSP-ove: učinimo uvrštenje ponovno privlačnim).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bb285957fa332782e7db33262b913d3077f91c29
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 184/105
+— standardiziranije prospekte, koje nadzorna tijela mogu lakše nadzirati. 2.7.
+U skladu s ciljevima okolišne, socijalne i upravljačke politike Aktom o uvrštenju nastojalo bi se osigurati da poduzeća koja izdaju okolišne, socijalne i upravljačke obveznice u dokumentaciju o uvrštenju uključe informacije povezane s okolišnim, socijalnim i upravljačkim čimbenicima kako bi se ulagateljima olakšala procjena valjanosti okolišnih, socijalnih i upravljačkih zahtjeva.
+Poduzeća koja izdaju vlasnički kapital moći će u dokumentaciji o uvrštenju uputiti na već objavljene, a time i javno dostupne, informacije povezane s okolišnim, socijalnim i upravljačkim čimbenicima.
+3.
+Opće napomene Razlozi za poboljšani pristup uvrštenju na europska javna tržišta 3.1.
+EGSO i dalje smatra da je povećano financiranje europskih poduzeća vlasničkim kapitalom ključno za trajni oporavak nakon pandemije bolesti COVID-19 i za izgradnju otpornog europskog gospodarskog sustava u kontekstu trenutačnog ruskog rata protiv Ukrajine.
+Za to je ključna infrastruktura financijskog tržišta kako bi se potaknuli tokovi ulaganja potrebni za dokapitalizaciju gospodarstva. 3.2.
+Za zajednicu malih ulagatelja važna su i visoko razvijena javna tržišta.
+Europljani drže 11 bilijuna EUR gotovine i depozita na svojim bankovnim računima (3).
+Udio depozita u ukupnoj imovini kućanstava tri puta je veći u Europi nego u SAD-u.
+Budući da ne uspijeva potaknuti krajnje ulagatelje da svoja sredstva usmjere na europska tržišta kapitala, EU ne iskorištava u potpunosti svoj kapital za naša poduzeća.
+Upravitelji imovinom trebali bi imati više povjerenja u izglede na europskom tržištu vlasničkog kapitala, a europski mali ulagatelji trebali bi imati više izbora kad je riječ o izgradnji svojih portfelja.
+Stoga je potrebno osigurati uvrštenje različitih visokokvalitetnih izdavatelja na europska javna tržišta. 3.3.
+U vrijeme kad se poduzeća nalaze u financijskim poteškoćama, gospodarske nepredvidljivosti, a posebno rastućih troškova duga, vlasnički kapital djeluje kao stabilizirajući faktor i zaštitni sloj od budućih šokova. 3.4.
+Odbor napominje i da financiranje europskih korporacija vlasničkim kapitalom europskih kućanstava pomaže osigurati otvorenu stratešku autonomiju EU-a na osnovnoj razini: vlasništvom nad imovinom i provedbom korporativne kontrole.
+Gubitak ključnih europskih poduzeća koja su pod stranom kontrolom, a posebno pod utjecajem zemalja čije se vrijednosti razlikuju od europskih, predstavlja znatan rizik za gospodarsku i političku stabilnost EU-a i otežava razvoj financijskog sustava EU-a unutar EU-a, usmjerenog na potrebe EU-a.
+Na primjer, financijskim trgovanjem u EU-u i dalje dominiraju investicijske banke iz trećih zemalja (4). 3.5.
+Trebalo bi poticati mlada i inovativna poduzeća koja su predvodnici zelene i digitalne tranzicije da traže uvrštenje na europska tržišta vlasničkog kapitala i dobiju prijeko potrebno financiranje izdavanjem dionica kojima se trguje javno jer je to najodrživiji način da se tim poduzećima pomogne da iskoriste svoj puni kreativni potencijal i stvore radna mjesta. 3.6.
+Porast inflacije dovodi do povećane sklonosti prema vlasničkim ulaganjima, osobito među snalažljivim malim ulagateljima.
+Europska tržišta vlasničkog kapitala mogu postati mjesto gdje takvi priljevi ulaganja odlaze u ključne gospodarske sektore u kojima poduzeća ostvaruju dovoljan povrat.
+Odbor istodobno smatra da je od ključne važnosti da EU dobije čvrsta i pouzdana trgovinska pravila kako bi se ostvario puni potencijal tržišta kapitala EU-a.
+Financijska kriza pokazala je da EU mora zaštititi tržišta poštenošću, integritetom, otpornošću i transparentnošću, osiguravajući pritom najvišu razinu zaštite ulagatelja. 3.7.
+Analiza provedena u 14 država članica EU-a pokazala je da gotovo 17 000 velikih poduzeća ispunjava uvjete za uvrštenje, ali to ne žele učiniti (5).
+Odbor smatra da postoji rizik da bi, ako EU ne potakne nova uvrštenja na tržišta vlasničkog kapitala, na našim tržištima kapitala moglo doći do slabljenja trgovine jer će, ako ne postoji dovoljno mogućnosti za ulaganja u EU-u, ulagatelji diversificirati svoj portfelj na globalnoj razini. 3.8.
+Na tržište malih ulaganja ulazi nova generacija Europljana, koja vodi računa o održivosti (tj. okolišnim, socijalnim i upravljačkim čimbenicima).
+Istodobno, mnogi se gospodarski subjekti usmjeravaju prema ispunjavanju zelenih ciljeva, na što ih potiču politike iz europskog zelenog plana.
+EGSO smatra da je ta kombinacija čimbenika potencijalno snažan
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained (Objašnjenje statističkih podataka).
+Godišnje statističko izvješće ESMA-e EU securities markets (Tržišta vrijednosnih papira u EU-u), 2020.; str. 40.
+Izvješće društva Oxera Primary and secondary equity markets in EU (Primarna i sekundarna tržišta vlasničkog kapitala u EU-u), 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2cef41fdd8424781fde4e5a49ea2e6e08a745b05
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-112.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/108
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+4.8.
+Istraživanje vlasničkih instrumenata ključan je element za razvoj zdravog ekosustava za financiranje MSP-ova vlasničkim kapitalom.
+Kako bi se dopunili postojeći istraživački kanali, odobravanjem objedinjenja istraživanja o MSP-ovima s drugim uslugama vjerojatno će se povećati izrada i distribucija izvješća o istraživanju.
+EGSO pozdravlja predloženo povećanje praga za razdvajanje na 10 milijardi EUR.
+Time će se ispraviti smanjena pokrivenost i vidljivost MSP-ova koje je stvorila Direktiva MiFID II (12).
+Međutim, EGSO naglašava da istraživanja vlasničkih instrumenata uglavnom provode veće financijske institucije.
+Zbog svoje veličine vrlo veliki burzovni posrednici prije mogu odrediti zanemarive naknade ili koristiti izvršenje naloga za unakrsno subvencioniranje istraživanja nego mali ili srednji burzovni posrednici (13).
+Nadalje, veliki burzovni posrednici uglavnom su zainteresirani za istraživanja o blue chip poduzećima, dok su mala i srednja poduzeća zanemarena.
+Velika većina izdavatelja izvijestila je (14) da se zbog Direktive MiFID II smanjila pokrivenost i vidljivost MSP-ova.
+EGSO smatra da postoji jasna potreba za uvođenjem daljnjih mjera za poticanje neovisnog istraživanja i učenje iz najboljih praksi dostupnih u Europi (15). 4.9.
+U fazi nakon inicijalne javne ponude uvrštena poduzeća trebala bi služiti kao primjer transparentnosti, a zaštita interesa manjinskih dioničara trebala bi biti glavni prioritet.
+Ako postoji opasnost od toga da će se prema dioničarima postupati nepravedno ili da neće biti dobro zaštićeni kada poduzeće izađe na tržište, njihovo se povjerenje u tržišta kapitala EU-a neće povećati.
+EGSO iznimno cijeni pristup Komisije u ublažavanju pravne nesigurnosti u pogledu zahtjeva za objavljivanje putem ciljanih izmjena Uredbe o zlouporabi tržišta. 4.10.
+Odbor napominje da se postojeći okvir ad hoc zahtjeva u slučajevima sumnje na zlouporabu tržišta čini prikladnim i dovoljnim za postizanje djelotvornog nadzora, ali istodobno napominje da nekoliko nadzornih tijela smatra da bi bilo korisno poboljšati razmjenu podataka iz knjige narudžbi putem mehanizma nadzora knjige naloga koja se odnosi na prekogranično trgovanje.
+Opseg primjene predloženog mehanizma mogao bi stvoriti nejednake uvjete jer u njega ne bi bila uključena bilateralna mjesta trgovanja. 4.11.
+EGSO odlučno zagovara bržu provedbu drugih tekućih inicijativa kojima se doprinosi povećanju privlačnosti javnih tržišta.
+Odbor je objavio nekoliko mišljenja o prošlim, tekućim i očekivanim zakonodavnim inicijativama (16).
+Trebalo bi održavati brz napredak prema uniji tržišta kapitala unatoč geopolitičkim izazovima; snažna unija tržišta kapitala potrebnija je nego ikad prije upravo zbog sve većih rizika od gospodarske i socijalne nestabilnosti.
+Bruxelles, 23. ožujka 2023.
+Predsjednica Europskog gospodarskog i socijalnog odbora Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = Direktiva o tržištu financijskih instrumenata.
+Izvješće društva Oxera Unbundling: what’s the impact on equity research?
+(Učinak razdvajanja na istraživanja o vlasničkom kapitalu), 2019.
+Europska komisija, završno izvješće The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research (Učinak pravila iz Direktive MiFID II na MSP-ove i istraživanja o ulaganjima s fiksnim prinosom), 2020.
+Vidjeti neprofitnu inicijativu „Lighthouse” u okviru instituta Instituto Español de Analistas Financieros.
+SL C 155, 30.4.2021., str. 20.; SL C 290, 29.7.2022., str. 58.; SL C 177, 18.5.2016., str. 9.; SL C 10, 11.1.2021., str. 30.; SL C 341, 24.8.2021., str. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..21a32f0f608253a099fbb287503299018aaeded0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 184/109
+Mišljenje Europskog gospodarskog i socijalnog odbora o KOMUNIKACIJI KOMISIJE EUROPSKOM PARLAMENTU, VIJEĆU, EUROPSKOM GOSPODARSKOM I SOCIJALNOM ODBORU I ODBORU REGIJA O TEMI „Osiguravanje dostupnosti i cjenovne pristupačnosti gnojiva” (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Izvjestitelj: Arnold PUECH d'ALISSAC
+Zahtjev za savjetovanje:
+Europska komisija, 9.12.2022.
+Pravna osnova:
+članak 304 Ugovora o funkcioniranju Europske unije
+Nadležna stručna skupina:
+Stručna skupina za poljoprivredu, ruralni razvoj i okoliš
+Datum usvajanja u Stručnoj skupini:
+9.3.2023.
+Datum usvajanja na plenarnom zasjedanju:
+23.3.2023.
+Plenarno zasjedanje br.:
+577
+Rezultat glasanja (za/protiv/suzdržani):
+170/3/4
+1.
+Zaključci i preporuke 1.1.
+EGSO pozdravlja komunikaciju Komisije o osiguravanju dostupnosti i cjenovne pristupačnosti gnojiva jer je globalna kriza s gnojivima, koja je započela početkom 2021. i pogoršala se nakon izbijanja rata u Ukrajini, posebno izražena u Europi gdje se poljoprivrednici suočavaju i s rekordnim cijenama i s nestašicom zaliha.
+Aktualna situacija prijetnja je europskoj poljoprivredi i globalnoj sigurnosti opskrbe hranom. 1.2.
+EGSO naglašava da su potrebne hitne mjere na nacionalnoj razini kako bi se ograničio učinak krize s gnojivima.
+Osim mogućnosti izravne potpore najpogođenijim proizvođačima dušika i poljoprivrednicima putem državnih potpora (koje podliježu proračunskim ograničenjima, povećavaju rizik od narušavanja tržišnog natjecanja i za koje bi trebali biti propisani uvjeti), EGSO smatra da su potrebne korektivne mjere kako bi se poboljšalo funkcioniranje tržišta gnojiva EU-a jer će one vjerojatno imati veći učinak na poljoprivrednike i biti troškovno učinkovitije za porezne obveznike. 1.3.
+Kako bi se riješilo pitanje opskrbe gnojivom i cijena gnojiva olakšavanjem uvoza i domaćeg tržišnog natjecanja, EGSO preporučuje poduzimanje mjera koje uključuju obustavu uvoznih carina EU-a na sva gnojiva, olakšavanje logistike gnojiva i regulatornu fleksibilnost. 1.4.
+EGSO također smatra da su potrebne srednjoročne mjere kako bi se ograničila ovisnost EU-a o uvoznim anorganskim gnojivima i smanjio ekološki otisak gnojidbe usjeva.
+Cilj tih mjera trebao bi biti ograničavanje upotrebe gnojiva povećanjem učinkovitosti biljnih hranjivih tvari, djelomična zamjena sintetičkih gnojiva recikliranim stajskim gnojem i drugim otpadom te poboljšanje samodostatnosti Europe u proizvodnji gnojiva, a sve u interesu agroekološke transformacije poljoprivrede. 1.5.
+EGSO pozdravlja najavu osnivanja nove promatračke skupine za tržišta gnojiva (trebala bi se osnovati tijekom 2023.), s obzirom na to da se razina transparentnosti na europskom tržištu gnojiva mora povećati, i to redovitim objavljivanjem reprezentativnih cijena gnojiva na unutarnjem tržištu i izradom javnih statistika o proizvodnji i upotrebi gnojiva. 1.6.
+EGSO nadalje poziva na to da se pri donošenju novih mjera uzmu u obzir socijalni aspekti povezani s poljoprivrednicima (na koje cijene gnojiva snažno utječu), potrošačima hrane (koji se suočavaju s inflacijom cijena hrane) i radnicima u industriji. 1.7.
+Na međunarodnoj razini EGSO potiče EU da pojača mjere protiv globalne nesigurnosti opskrbe hranom, uključujući promicanje transparentnosti, dostupnosti i učinkovite upotrebe gnojiva.
+Globalnu trgovinu gnojivima trebalo bi olakšati održavanjem otvorenih tržišta, izbjegavanjem izvoznih ograničenja i zabrana, povećanjem proizvodnje gnojiva u Europi i širenjem logističkih ruta.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..65be840040769f3aba805b98f21eb4176a5b6758
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-114.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+C 184/110
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+2.
+Uvod i kontekst 2.1.
+Gnojiva se proizvode od triju osnovnih hranjivih tvari za rast biljaka: dušik (N), fosfor (P) i kalij (K).
+2.2.
+Gnojiva je ključno sredstvo u velikom dijelu današnje poljoprivredne proizvodnje.
+Njihova dostupnost i cjenovna pristupačnost presudne su za sigurnost opskrbe hranom.
+Od početka 2021. došlo je do globalne krize povezane s anorganskim gnojivima, koja je u početku bila posljedica porasta potražnje nakon oporavka od pandemije bolesti COVID-19, a dodatno se pogoršala od ruske invazije na Ukrajinu zbog ograničenja opskrbe iz Rusije, Bjelarusa i Ukrajine, triju glavnih globalnih dobavljača gnojiva.
+2.3.
+Kriza s gnojivima posebno je izražena u Europi jer je i.
+EU velik neto uvoznik gnojiva, ii. tržište gnojiva EU-a za dušik i fosfor zaštićeno uvoznim carinama kojima se domaće cijene podižu iznad globalnih cijena, iii. uvoz gnojiva iz Rusije, Bjelarusa i Ukrajine u EU, koji je prethodno činio 43 % uvoza u EU, znatno smanjen od ožujka 2022., iako EU nije službeno izdao nikakvu zabranu uvoza hrane i gnojiva iz Rusije.
+2.4.
+Domaće cijene gnojiva porasle su do rekordnih razina (trostruko povećanje za mineralni dušik u studenome 2022.
+u odnosu na siječanj 2021.).
+Uz oskudnu opskrbu i odgođenu kupnju, to je dovelo do znatnog smanjenja upotrebe gnojiva u EU-u za žetvu 2022.
+(1) i mogućeg manjka u nekoliko država članica u proljeće 2023., što će utjecati na žetvu 2023.
+2.5.
+To se događa u kontekstu europskog zelenog plana i strategije „od polja do stola” (2), koje je Europska komisija objavila u svibnju 2020., uključujući predložene ciljeve na razini EU-a za „smanjenje gubitaka hranjivih tvari za najmanje 50 % te će pritom osigurati da ne dođe do smanjivanja plodnosti tla”, čime „će se do 2030.
+upotreba gnojiva smanjiti za najmanje 20 %”.
+3.
+Opće napomene 3.1.
+EGSO naglašava da su lako dostupna i cjenovno pristupačna gnojiva ključna za poljoprivrednu proizvodnju i sigurnost opskrbe hranom u Europi i svijetu.
+Nestašica gnojiva i prekomjerne cijene gnojiva dovode do smanjenja prinosa usjeva, ugrožavaju proizvodnju hrane i doprinose inflaciji cijena hrane na štetu europskih građana i čovječanstva.
+3.2.
+Trenutačna kriza na tržištima gnojiva posebna je prijetnja u zemljama s niskim dohotkom, koje su snažno pogođene nesigurnošću opskrbe hranom.
+Ta je prijetnja prisutna i u Europi, u kojoj ranjive skupine već imaju teškoća u pogledu cjenovne pristupačnosti hrane, a kriza s gnojivima može dovesti do smanjenja žetve, što bi utjecalo na globalnu sigurnost opskrbe hranom jer je EU jedan od glavnih proizvođača i izvoznika žitarica.
+3.3.
+EGSO smatra da globalna nestašica gnojiva nije prouzročena samo visokom cijenom prirodnog plina već i neravnotežom između ponude i potražnje te logističkim ograničenjima.
+U EU-u to dodatno pogoršavaju visoka razina ovisnosti kontinenta o uvozu anorganskih gnojiva, uvozne carine EU-a i rat u Ukrajini.
+Hitno djelovanje na domaćem terenu 3.4.
+Unatoč visokim cijenama gnojiva, čini se da je na troškovnu konkurentnost nekoliko proizvođača dušičnih gnojiva u EU-u utjecala iznimno visoka cijena prirodnog plina u Europi, koja je dosegnula sedam puta veću razinu od razine u SAD-u, dok je 2021. ta razina bila tri puta veća.
+Osim prioritetnog pristupa prirodnom plinu u slučaju racionalizacije plina, mogla bi biti korisna posebna potpora industriji dušika u EU-u na pojedinačnoj osnovi kako bi se u najvećoj mogućoj mjeri iskoristili postojeći proizvodni kapaciteti, što je omogućeno izmijenjenim privremenim okvirom EU-a za državne potpore u kriznim situacijama.
+U tom je pogledu nužna gospodarska i socijalna uvjetovanost kako bi se izbjegli neočekivani učinci jer su neki proizvođači gnojiva povećali svoju dobit nakon izbijanja krize s gnojivima.
+(1) (2)
+Europska komisija navodi da je „kombinacija suše i visokih cijena gnojiva, što je dovelo do nižih stopa primjene posebno fosfora i kalija (...) pridonijela nižim prinosima” i padu od 8 % u žetvi žitarica u EU-u 2022. u odnosu na 2021.
+Izvor: Kratkoročni izgledi za poljoprivredna tržišta, Europska komisija, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..08b7d7563a9bbf5d5143318fe0c462596e2691d5
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-115.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+25.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 184/111
+3.5.
+Korisnike gnojiva, a posebno poljoprivrednike i stručnjake za mješovite usjeve i stoku, koji čine 62 % troškova gnojiva u EU-u i 69 % potrošnje dušika (3) u EU-u, teško je pogodila trenutačna kriza.
+Suočavaju se s manjkom gotovine za kupnju gnojiva prije žetve usjeva, kao i s troškovno-cjenovnim pritiskom jer više cijene poljoprivrednih proizvoda možda neće nadoknaditi učinak povećanih cijena gnojiva i drugih poljoprivrednih sirovina (4).
+Stoga bi ciljana potpora korisnicima gnojiva, koja je omogućena izmijenjenim privremenim okvirom EU-a za državne potpore u kriznim situacijama, mogla pomoći u rješavanju krize.
+3.6.
+Međutim, postoje velika proračunska ograničenja i prioritetno tržišno natjecanje u financiranju takve potpore iskorištavanjem pričuve EU-a za poljoprivredu u vrijednosti od 450 milijuna EUR za financijsku godinu 2023.
+Financiranje takvih mjera putem nacionalnih strateških planova u okviru ZPP-a također nije odgovarajuća opcija jer su one upravo odobrene te bi za njihovu izmjenu trebalo mnogo vremena.
+Druga je mogućnost da se upotrebom državnih potpora povećaju nacionalna proračunska ograničenja i rizik od znatnog narušavanja tržišnog natjecanja među poljoprivrednicima iz različitih država članica.
+To je vidljivo iz činjenice da su do sada samo tri države članice provele programe potpore namijenjene kupnji gnojiva od strane poljoprivrednika u okviru ukupnog proračuna od 855 milijuna EUR.
+3.7.
+EGSO smatra da su korektivne mjere kojima se poboljšava funkcioniranje tržišta gnojiva u EU-u stoga preporučljivije i isplativije za porezne obveznike.
+Takve hitne, privremene mjere trebale bi biti usmjerene i na opskrbu gnojivom i na cijene u Europi olakšavanjem uvoza i tržišnog natjecanja.
+Neka poduzeća koja proizvode gnojiva enormno povećavaju svoju dobit.
+Toj industriji moramo poslati pozitivnu i stratešku poruku želimo li da ta sredstva iskoristi za ulaganje u europske tvornice i time poveća našu stopu autonomije, što je cijena naše neovisnosti.
+3.8.
+Na temelju prijedloga Europske komisije od 17. srpnja 2022., Uredbom Vijeća (EU) 2022/2465 od 12. prosinca 2022.
+(5) predviđa se privremena suspenzija uvoznih carina za ureu i amonijak (osim za Rusiju i Bjelarus).
+EGSO pozdravlja tu odluku s obzirom na to da bi, osim partnera koji već imaju koristi od sporazuma o slobodnoj trgovini s EU-om (kao što su sjevernoafričke zemlje), takva suspenzija trebala pozitivno utjecati na druge velike izvore opskrbe (kao što su SAD te zemlje Srednje Azije i arapske zemlje Zaljeva).
+Međutim, Uredba je stupila na snagu prekasno da bi bila na snazi za sezonu 2022./2023.
+jer je većina uvoza uree isporučena ili naručena po iznimno visokim cijenama, a Vijeće ju je ograničilo na razdoblje od šest mjeseci umjesto na početne dvije godine.
+EGSO savjetuje Komisiji i Vijeću da Uredbu prošire na sljedeću sezonu i na sva gnojiva na bazi dušika i fosfora jer bi se time promicala dostupnost diversifikacijom opskrbe i smanjile domaće cijene gnojiva u EU-u.
+3.9.
+Trebalo bi hitno provesti i druge mjere kako bi se riješilo pitanje funkcioniranja tržišta anorganskih gnojiva EU-a u području logistike i regulacije, uključujući i.
+poticanje poljoprivrednika i distributera gnojiva na ranu kupnju i upravljanje cjenovnim rizicima, ii. olakšavanje logistike uvoza u luke za plovila s gnojivima i prijevoz kamionima na unutarnjim plovnim putovima, iii.
+ujednačavanje nacionalnih tumačenja u pogledu dobavljača gnojiva s obzirom na ruske sankcije, iv. omogućivanje privremene fleksibilnosti u uredbama EU-a, uključujući Uredbu REACH, zakonodavstvo o prometu i Uredbu o proizvodima od gnojiva.
+3.10.
+Europska komisija trebala bi na temelju tehničkih prijedloga Zajedničkog istraživačkog centra (6) brzo predložiti zakonodavne mjere kojima se omogućuje sigurna uporaba prerađenog stajskog gnoja iznad praga utvrđenog za područja ugrožena nitratima Direktivom o nitratima (RENURE), čime bi se mogla u većoj mjeri zamijeniti sintetička gnojiva.
+Dok se taj novi prag ne uvede, EGSO preporučuje da se sadašnji najveći prag od 170 jedinica organskog dušika po hektaru godišnje primjenjuje na sve poljoprivrednike u EU-u.
+Srednjoročno djelovanje na domaćem terenu 3.11.
+Kako je navedeno u Izvješću o strateškim predviđanjima za 2022.
+(7), EGSO preporučuje smanjenje ovisnosti EU-a o uvozu hrane za životinje, gnojiva i drugih sirovina te predlaže definiciju otvorene strateške autonomije za prehrambene sustave koja bi se temeljila na proizvodnji hrane, radnoj snazi i pravednoj trgovini, uz sveobuhvatni cilj osiguravanja sigurnosti opskrbe hranom za sve građane i građanke EU-a putem zdrave, održive, otporne i pravedne opskrbe hranom.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Izvor: FADN, 2017.
+Radi usporedbe, cijena amonijeva nitrata u Francuskoj u studenome 2022.
+bila je 203 % viša od cijene iz siječnja 2021.
+S druge strane, cijena za mljevenje pšenice u istom je razdoblju porasla za 45 %.
+Izvor: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/HR/TXT//?uri=CELEX:32022R2465 (SL L 322, 16.12.2022., str. 81.).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/hr/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022.
+(vidjeti SL, str. 45.).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..35e036b08cf0a864234d8fb89c8b1f3780eb4443
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-116.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/112
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+3.12.
+Kad je riječ o gnojivima, iako je odmah potrebno poduzeti hitne mjere, EGSO smatra da bi trebalo provesti i dugoročnije mjere kako bi se optimizirala ovisnost europske poljoprivrede o uvezenim anorganskim gnojivima, uz istodobno smanjenje ekološkog otiska gnojidbe usjeva u Europi.
+Njihov bi cilj trebao biti i. optimizacija ukupne upotrebe gnojiva povećanjem učinkovitosti biljnih hranjivih tvari, što doprinosi manjim gubicima, ii. djelomična zamjena sintetičkih gnojiva većom upotrebom recikliranog stajskog gnoja i drugog otpada iz prehrambenog lanca, iii.
+poboljšanje samodostatnosti Europe u proizvodnji gnojiva.
+EGSO naglašava da je poljoprivreda u tranziciji i da će se s agroekologijom i konzervacijskom poljoprivredom nastaviti poboljšavati.
+3.13.
+Potrebno je poboljšati učinkovitost biljnih hranjivih tvari kako bi se smanjila potrošnja gnojiva, kao i gubitak hranjivih tvari u vodi i zraku.
+To bi trebalo omogućiti smanjenje upotrebe gnojiva bez utjecaja na obujam proizvodnje.
+To se može postići poboljšanim praksama gnojidbe, uključujući upotrebu pokrovnih usjeva, odabir gnojiva (davanjem prednosti vrstama dušika na bazi nitrata i upotrebom inhibitora ureaze/nitrifikacije), upotrebu biostimulansa, kao i preciznu poljoprivredu koja omogućuje optimalnu primjenu (podijeljena primjena, izračun bilance stanja, analiza tla i biljaka, biljni senzori, alati za potporu odlučivanju).
+3.14.
+Uzgoj biljaka ključan je i za učinkovitost hranjivih tvari jer poboljšane sorte mogu apsorbirati manje hranjivih tvari, posebno dušika, za istu ubranu količinu.
+U tom pogledu EGSO smatra da bi trebalo razviti inovativne tehnologije i sjeme kako bi se uvijek mogla pružiti rješenja poljoprivrednicima koji se suočavaju s ograničenjima postojećih alata (8).
+3.15.
+Zamjena usjeva koji zahtijevaju hranjive tvari kao što su žitarice, uljana repica i šećerna repa biljkama s nižim potrebama za hranjivim tvarima, kao što su suncokret (9) i mahunarke, trend je koji poljoprivrednici prirodno primjenjuju od 2021. i 2022.
+(10) Međutim, to bi trebalo razmotriti s oprezom u okviru javne politike jer bi, s obzirom na odgovarajuće prinose suhe tvari i doprinose bjelančevinama po hektaru, takav potez mogao poremetiti poljoprivredna tržišta i ugroziti sigurnost opskrbe hranom.
+3.16.
+Djelomična zamjena anorganskih gnojiva organskim gnojivima recikliranim iz stajskog gnoja i drugog organskog otpada također je važan srednjoročni cilj u EU-u (11).
+To će biti od koristi za tla (veći organski udio) i klimu (niže emisije iz proizvodnje sintetičkih dušičnih gnojiva) te smanjiti ovisnost o uvozu.
+Međutim, potencijal stajskog gnoja ne bi trebalo precijeniti jer se većina tog gnoja već reciklira, a dostupni resursi zemljopisno su ograničeni (regije sa strukturnim viškom za gnoj) i podliježu znatnim troškovima mobilizacije, prerade i prijevoza.
+Hranjive tvari iz ljudskog otpada uglavnom se ne koriste na poljoprivrednom tlu iako potencijalno sadrže 2 milijarde kg dušika (12).
+Europska komisija trebala bi poticati i razvoj tehnika za dobivanje hranjivih tvari iz algi i kanalizacijskog mulja i sigurnu primjenu u poljoprivredi.
+3.17.
+Kad je riječ o dušičnim gnojivima, promicanje alternativnih, nefosilnih načina proizvodnje amonijaka vrlo je važan dugoročni cilj jer bi se time smanjila ovisnost EU-a o plinu i njegov ugljični otisak.
+Vodik iz obnovljivih izvora proizveden elektrolizom vode (samo iz električne energije iz obnovljivih izvora) u probnoj je industrijskoj fazi, dok se metanizacijom poljoprivrednih nusproizvoda i organskog otpada može proizvesti biometan za proizvodnju amonijaka i digestat koji se može upotrijebiti kao organsko gnojivo.
+Međutim, unatoč trenutačno visokoj tržišnoj cijeni amonijaka proizvedenog iz fosilnih goriva, obnovljive alternative nisu ni približno konkurentne te će biti potrebni vrijeme, napredak tehnologije i moguće znatne javne subvencije prije nego što dođu u industrijsku fazu.
+3.18.
+EGSO pozdravlja najavu novog opservatorija za tržište gnojiva, koji će se osnovati 2023., i organizaciju savjetovanja s dionicima u području gnojiva u okviru stručne skupine Europskog mehanizma za pripravnost i odgovor na krize u području sigurnosti opskrbe hranom (EFSCM).
+EGSO također smatra da se visoka razina transparentnosti na tržištu gnojiva u EU-u može zajamčiti samo redovitim objavljivanjem reprezentativnih cijena na domaćem tržištu za niz NPK gnojiva, kao i izradom javnih statističkih podataka o potrošnji gnojiva.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+SL C 194, 12.5.2022., str. 72.
+Područje zasijano suncokretom u EU-u povećalo se za 750 000 ha, dok se površina za žitarice 2022. smanjila za istu veličinu.
+SL C 75, 28.2.2023., str. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/hr/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Procjenjuje se da jedna osoba kroz mokraću godišnje izluči više od 4 kg dušika (Viskari i dr., 2018. – https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b315c97ca387200320d34aa17e1adb6158a7b29a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+4.4.
+Odredbe o stipendijama i zakladama dobrodošle su, ali moramo obratiti pozornost na pitanja povezana s odabirom i osigurati sudjelovanje organizacija civilnog društva.
+Pri uspostavi tih mogućnosti važno je definirati transparentne, pravedne i uključive postupke za odabir sudionika u akademskim programima, pri čemu prednost treba dati pristupu pojedinaca s manje mogućnosti.
+4.5.
+Maksimalno iskorištavanje vrijednosti ljudskog kapitala ključno je za povećanje konkurentnosti i rješavanje problema nezaposlenosti, uz poštovanje održivog razvoja.
+Za to je potrebna radna snaga koja ima određen raspon transverzalnih vještina i kapacitete za prilagodbu.
+Politika obrazovanja i osposobljavanja mora se razvijati i provoditi u bliskoj suradnji sa socijalnim partnerima te mora biti više usmjerena na kompetencije nego na kvalifikacije.
+Time će se doprinijeti smanjenju neusklađenosti ponuđenih i traženih vještina.
+Organizacije mladih 4.6.
+U komunikaciji se spominje nekoliko foruma i tijela za uključivanje mladih.
+Platforma u okviru Foruma za razvojnu politiku jest dobrodošla, pod uvjetom da se njome osigurava povezanost s organizacijama mladih na terenu koje su neovisne, samoorganizirane te ih, u najboljem slučaju, vode mladi.
+4.7.
+Dobrodošlo je spominjanje uključivanja organizacija mladih i upućivanje na njega.
+Za provedbu Akcijskog plana za mlade korisno bi bilo sudjelovanje u različitim modelima prakse rada s mladima koji su prisutni u EU-u.
+Ta praksa može biti jednako važna kao i glasovi mladih jer se njome grade kapaciteti među svim mladima na lokalnoj razini, što pak dovodi do stvaranja vodstva mladih utemeljenog na lokalnom iskustvu.
+U okviru partnerstva EU-a i Vijeća Europe te volonterskog sektora mladih dostupni su brojni dokazi i modeli.
+4.8.
+Organizacije mladih mogu biti golem resurs u realizaciji plana.
+Trebalo bi poticati države članice EU-a da u okviru nacionalnih akcijskih planova u to područje uključe svoj sektor mladih.
+Trebali bismo dati prednost dobrim modelima i radu organizacija mladih EU-a u području razvoja, sukoba i ljudskih prava, a ne, na primjer, američkim modelima „razvoja mladih” koji se često primjenjuju kao „gotova rješenja” u zemljama u razvoju i drugim regijama te često nisu utemeljeni na istim vrijednostima.
+To bi bilo u skladu s obvezom uspostave prilagođenih rješenja za određene regije.
+4.9.
+Obveze u području obrazovanja trebalo bi uvesti i u informalne i neformalne sustave u zajednicama, organizacijama civilnog društva i organizacijama za rad s mladima.
+Definicije Unesco-a i Vijeća Europe te rad u okviru poglavlja o mladima programa Erasmus+ dobre su smjernice u tom smislu.
+Moramo prepoznati goleme koristi koje svi akteri imaju od cjeloživotnog učenja i učenja u svim područjima života izvan školskog okruženja.
+4.10.
+Politički dijalog jest važan i ciljevi Akcijskog plana za mlade jesu ambiciozni, ali ne bismo smjeli zanemariti politike za mlade u svakoj zemlji i odgovornosti vlada, kao i potrebu za istinskim volonterskim sektorom i civilnim društvom.
+Uvođenjem Akcijskog plana za mlade također treba podupirati razvoj politike rada s mladima, razvoj nacionalnih vijeća mladih i sličnih tijela te pristupe kao što su ocjena učinka EU-a iz perspektive mladih i drugi.
+4.11.
+Kao što je vidljivo iz rada šest velikih svjetskih organizacija mladih, organizacije mladih već su povezane diljem svijeta, a provedba plana trebala bi ih uključiti, nadovezati se na već postojeći rad i biti model za dodatne inicijative.
+Trebali bismo biti oprezni i u pogledu pretjeranog ograničavanja sudjelovanja.
+Nije jasno jesu li u odabiru pitanja za Fond za osnaživanje mladih primjenjivani participativni postupci.
+Mladi ljudi možda neće uvijek odabrati pitanja koja drugi smatraju važnima, osobito u zemljama u razvoju ili u nestabilnim državama u kojima bi praktičnija pitanja mogla biti važnija.
+4.12.
+Odredbe o izgradnji kapaciteta za organizacije mladih vrlo su poželjne i trebale bi biti popraćene djelotvornom potporom poticanju pokreta na terenu u partnerskim zemljama diljem svijeta u kojima delegacije EU-a mogu imati ključnu ulogu.
+Tu bi, prema potrebi, trebalo ponuditi partnerstva s organizacijama EU-a, a rad se mora pratiti.
+Važno je olakšati stvaranje i jačanje mreža s organizacijama iz EU-a i izvan njega.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8c10e8b94c57fe6f7eca4a1419a3483d993f4c33
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-17.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 184/13
+Mišljenje Europskog gospodarskog i socijalnog odbora o temi „Uloga mladih u zelenoj tranziciji” (Razmatračko mišljenje na zahtjev švedskog predsjedništva) (2023/C 184/03)
+Izvjestiteljica: Nicoletta MERLO
+Zahtjev švedskog predsjedništva Vijeća:
+dopis od 14.11.2022.
+Pravna osnova:
+članak 304.
+Ugovora o funkcioniranju Europske unije
+Nadležna Stručna skupina:
+Stručna skupina za zapošljavanje, socijalna pitanja i građanstvo
+Datum usvajanja u Stručnoj skupini:
+8.3.2023.
+Datum usvajanja na plenarnom zasjedanju:
+22.3.2023.
+Plenarno zasjedanje br.:
+577
+Rezultat glasanja (za/protiv/suzdržani):
+152/00/01
+1.
+Zaključci i preporuke 1.1.
+EGSO smatra da mladi mogu i moraju imati ključnu ulogu u kontekstu zelene tranzicije i da je novi model upravljanja – koji je uključiviji i kojim se može osigurati aktivno sudjelovanje mladih u procesima donošenja odluka i prevladati prepreke koje još postoje – od ključne važnosti. 1.2.
+EGSO naglašava da je važno osigurati da organizacije mladih imaju vodeću ulogu u procesu donošenja odluka te u razvoju i širenju projekata povezanih s održivošću i okolišem, među ostalim tako da im se zajamči potrebna financijska potpora. 1.3.
+EGSO smatra da je od ključne važnosti neprestano pratiti sadašnje i buduće učinke javnih ulaganja na mlade, uključujući ulaganja povezanih sa zelenom tranzicijom.
+To se može postići ocjenjivanjem gospodarskog, političkog i socijalnog učinka politika koje treba provesti, koristeći se pokazateljima, prije, tijekom i nakon njihova donošenja. 1.4.
+EGSO potiče institucije EU-a i države članice da provedu mjere i mehanizme kojima će osigurati da se perspektiva mladih uzima u obzir u svim područjima politika i stvoriti prostor u kojem se može zajamčiti aktivno sudjelovanje mladih potpunim usvajanjem ocjene učinka EU-a iz perspektive mladih. 1.5.
+EGSO smatra da inicijative i politike koje će se usvojiti u kontekstu Europske godine vještina treba povezati sa zelenom tranzicijom, održivim razvojem i izazovima s kojima se mladi suočavaju u svijetu koji se brzo mijenja. 1.6.
+EGSO smatra da je bitno voditi računa o obrazovanju i razvoju vještina koje se očekuju od mladih u vezi s tim pitanjem.
+U tu svrhu treba zauzeti međusektorski pristup kojim se mogu pružiti teorijske i praktične vještine, među ostalim provedbom i unapređenjem prelaska iz škole na posao i strukovnog naukovanja, a pritom treba uključiti i socijalne partnere.
+Osposobljavanje o tim temama trebalo bi i strukturirati – osmisliti ga i razviti u skladu s regijama i njihovim potrebama, u sklopu šireg nacionalnog okvira. 1.7.
+EGSO smatra da obrazovanje o pitanjima održivosti i zaštite okoliša treba početi već u ranoj dobi usvajanjem inovativnih obrazovnih alata kojima se u obzir uzimaju zaštita okoliša, socijalni i gospodarski razvoj i ostvarivanje s njima povezanih ciljeva.
+Da bi se to postiglo, ključni su kvalitetno obrazovanje za sve i dostojanstven rad za one koji obrazovanje pružaju. 1.8.
+EGSO naglašava da škole treba uključiti u zelenu tranziciju u dogovoru s lokalnim vlastima i u skladu s izvanškolskim aktivnostima, a pogotovo s organizacijama mladih i organiziranim civilnim društvom, čime se povećava osviještenost i sudjelovanje običnih građana.
+U vezi s time, EGSO pozitivno ocjenjuje iskustvo projekta „Zeleni Erasmus” i s veseljem iščekuje njegovu provedbu.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bd89fef0838e835c7b09ca32e46f829d4c817d96
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-93.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+25.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 184/89
+7. stavljanje građana u središte interesa energetske unije, koji se uključuju u tranziciju energetskog sustava, imaju koristi od novih tehnologija za smanjenje svojih računa za energiju, aktivno sudjeluju na tržištu i gdje su ugroženi potrošači zaštićeni.
+U izvješću se opisuju dosad poduzete ili planirane mjere za provedbu tih vizija.
+Međutim, EGSO izražava žaljenje zbog toga što se izvješće ne odnosi na vizije, nego na pet međusobno osnažujućih i usko povezanih dimenzija osmišljenih kako bi se povećala energetska sigurnost, održivost i konkurentnost.
+Zbog tog dvostrukog skupa ciljeva ili vizija, s jedne strane, i dimenzija, s druge strane, iznimno je teško pratiti provedbu vizija, među ostalim i zbog toga što se pitanja građana u središtu energetske unije ili potreba za usavršavanjem i prekvalifikacijom radne snage pojavljuju u nekoliko dimenzija.
+EGSO izražava žaljenje što je zbog toga vrlo teško pratiti napredak postignut u provedbi ciljeva Strategije energetske unije.
+1.4.
+Komunikacija se s pravom poziva na plan REPowerEU koji je podržao EGSO i koji je oživio i ojačao instrumente zeleni plan i „Spremni za 55 %”, usredotočujući se na diversifikaciju, uštede, sigurnost opskrbe i ubrzavanje razvoja obnovljivih izvora energije.
+Međutim, aktualna klimatska i energetska kriza te nedostatak sigurnosti, stabilnosti i predvidljivosti opskrbe i cijena snažno opterećuju Europsku uniju.
+Ta kriza ne bi bila toliko ozbiljna da su se ranije poduzimale usmjerenije mjere i, na primjer, da je EU vlastite ciljeve (kao što su ciljevi europske energetske unije) shvatio ozbiljnije.
+1.5.
+Prema Izvješću o stanju energetske unije za 2022. procjenjuje se da je potrebno uložiti 300 milijardi EUR javnih sredstava u razne linije djelovanja usmjerene na postizanje potpune neovisnosti o ruskim fosilnim gorivima do 2030., što će znatno utjecati na ukupni proračun EU-a.
+Osim toga, bit će potrebna daljnja privatna ulaganja, uključujući ulaganja europskih građana.
+EGSO smatra da se novac mora potrošiti na način koji pomaže u postizanju navedenih ciljeva energetske unije.
+Također, potrošnja ne bi smjela dovesti do smanjenja sredstava za pravednu tranziciju, za istraživanje i inovacije ili za poduzeća i potrošače pogođene rastućim cijenama energije.
+1.6.
+Neviđeni porast cijena energije, potaknut ruskom invazijom na Ukrajinu, ima goleme društvene i gospodarske posljedice, kao i posljedice za industrijsku i proizvodnu strukturu zemalja.
+EGSO ističe nedostatak jasne europske koordinacije tijekom energetske krize i, kao dio odgovora, poziva na uspostavu instrumenta utemeljenog na modelu SURE kako bi se pružila potpora radnicima i poduzećima u poteškoćama.
+1.7.
+Nedavni događaji povećali su potencijalni rizik od kibernapada i sabotaža na ključne infrastrukture kao što su energetska mreža i elektrane.
+EGSO stoga preporučuje osmišljavanje i usvajanje sveobuhvatne strategije za zaštitu EU-a od tih prijetnji.
+1.8.
+Glavni srednjoročni strateški cilj zemalja EU-a, posebno u kontekstu ratnih događanja u Ukrajini, a također i s obzirom na moguće daljnje kompliciranje međunarodne situacije, i dalje mora ostati energetska autonomija.
+Shvaćamo da „strateška energetska autonomija” znači politički koncept koji će pomoći u oblikovanju budućeg energetskog tržišta EU-a, na kojem će se autonomnim odlukama EU-a jamčiti energetska neovisnost o nepouzdanim dobavljačima.
+EGSO žali što se ova tema u izvješću ne razmatra na odgovarajući način te ostaje zanemarena, dok je pozornost isključivo usmjerena na neovisnost o uvozu energije iz Rusije.
+1.9.
+Kako bi se ostvarili ciljevi strateške autonomije EU-a, EGSO poziva Vijeće i Komisiju da razviju odgovarajuće instrumente, među ostalim uspostavom Europskog fonda za suverenitet, kako bi se potaknula ulaganja u tehnologije domaće čiste energije i energetsku infrastrukturu.
+Istodobno je ključno poticati države članice da sredstva za razvoj čiste energije koriste na optimalan i učinkovit način.
+Takva strategija mora uključivati i smjernice o tome kako poticati poduzeća, institucije zajednice, građane i energetske zajednice da više ulažu.
+Čini se da instrumenti i resursi koji su trenutačno na raspolaganju nisu dostatni za rješavanje glavnih izazova.
+EGSO poziva Komisiju da obrati posebnu pozornost na učinak novih resursa i zaliha na okoliš te na nove ovisnosti o trećim zemljama.
+1.10.
+EGSO predlaže da se za razvoj energetske autonomije slijedi pristup odozdo prema gore jer taj pristup olakšava postizanje ciljeva navedenih u točki 1.3.
+1.11.
+Zeleni plan još ne prate ekvivalentne socijalne politike koje bi ovu tranziciju učinile pravednom.
+Budući da će procesi tranzicije uvelike utjecati na zapošljavanje i industrijske sustave, EGSO žali zbog činjenice da izvješće ne uzima u obzir na pravi način važnost sveobuhvatne politike zapošljavanja, vještina i socijalnih politika.
+Ulaganja u obrazovanje, prekvalificiranje i usavršavanje trebaju se smatrati društveno-gospodarskom odgovornošću.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..113ee53601cc129aeddda267b0333eaa95caea46
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-98.txt
@@ -0,0 +1,46 @@
+C 184/94
+HR
+Službeni list Europske unije
+25.5.2023.
+ideje „promicanja ulaganja u digitalnu infrastrukturu za električnu energiju”, čime bi se zajamčio regulatorni okvir kojim se djelotvorno potiču ulaganja u digitalizaciju elektroenergetskih mreža.
+Istodobno je potrebno razviti tržišta fleksibilnosti kako bi fleksibilna potrošnja, proizvodnja i prozumerizam koji se temelje na digitalnim tehnologijama postali privlačni.
+1.5.
+Više od šest godina nakon predstavljanja Paketa za čistu energiju, i energetske zajednice i kolektivni sustavi potrošnje vlastite energije i dalje imaju malu ulogu u europskim energetskim sustavima.
+Europska komisija dosad je zanemarivala postojanje prepreka tim oblicima stvaranja i potrošnje energije.
+Europljanima se moraju pružati poticaji koji će ih naposljetku uvjeriti i motivirati da se odluče za digitalizaciju svih svojih aktivnosti povezanih s energijom.
+U mnogim je slučajevima potrebno jasno zakonsko i administrativno pravo.
+EGSO poziva Komisiju i države članice da osmisle odgovarajuće inicijative, uključujući izravnu potporu kojom bi se energetskim zajednicama i kolektivnim prozumentima omogućilo da ostvare sav svoj potencijal, na temelju čega ti oblici proizvodnje i potrošnje moraju postati ključan dio sustava, prije svega u pogledu sigurnosti opskrbe.
+U protivnom digitalni alati neće donijeti promjenu.
+1.6.
+EGSO ponavlja da, uz ispravan pristup, klimatski neutralna decentralizirana i digitalizirana struktura opskrbe energijom može imati značajne pozitivne učinke na zapošljavanje i gospodarstvo, a osobito na regionalna gospodarstva (2).
+U aktualnoj krizi Europskoj uniji potreban je opći pristup energetskoj politici u okviru kojeg bi se specifična pitanja koja se odnose na energiju i klimu povezivala s ciljevima socijalne politike i regionalne kohezijske politike.
+1.7.
+Međutim, EGSO napominje da politika promjene može biti uspješna samo ako se uzimaju u obzir različite društvene dinamike prisutne u tranziciji i ako se u vezi s njima nešto poduzima uz pomoć strategija i mjera u okviru te politike.
+Trebali bismo ojačati ulogu aktivnih potrošača u digitalizaciji i poticati ih da upotrebljavaju što više pametnih rješenja, i na to im dati pravo, što može doprinijeti poboljšanju učinkovitosti i uspješnosti unutarnjeg energetskog tržišta.
+Pritom treba voditi računa o operatorima distribucijskih sustava kako bi se zajamčila sigurnost opskrbe.
+Relevantni instrumenti moraju biti prilagođeni korisnicima i mora se paziti na ranjive skupine i osobe s invaliditetom.
+Stoga je neophodna politika za pravednu tranziciju i aktivno političko upravljanje promjenama.
+Ako se u provedbi zanemari socijalna dimenzija, postoji opasnost od toga da transformacija neće biti uspješna zbog otpora javnosti.
+1.8.
+Kad je riječ o budućem osmišljavanju energetskih sustava i infrastruktura, EGSO je u više navrata naglasio potrebu za aktivnim uključivanjem svih potrošača u razvoj pametnih energetskih sustava i za uvođenjem poticaja za sudjelovanje civilnog društva u energetskoj tranziciji.
+Povezivanje lokalnih i regionalnih inovatora, koje Komisija spominje u točki 7.3., vrlo je važno.
+Kolektivnim djelovanjem, kao što je suradnja između pametnih gradova i zajednica, mogu se uspostaviti najbolja i cjenovno najpristupačnija rješenja za određenu regiju.
+1.9.
+Digitalne i energetske politike EU-a već usmjeravaju digitalizaciju energije jer se pitanja kao što su interoperabilnost podataka, sigurnost opskrbe i kibersigurnost, privatnost i zaštita potrošača ne mogu prepustiti samo tržištu, a njihova pravilna provedba od velike je važnosti.
+U tom kontekstu EGSO ističe da je potrebno na sve načine spriječiti povredu privatnosti i zlouporabu podataka.
+To se ne odnosi samo na tehničke mjere predostrožnosti već i na odgovornost i praćenje tog podatkovnog prostora od strane državnih tijela koja podliježu političkom i demokratskom nadzoru.
+Istodobno se posebna pozornost mora posvetiti zaštiti podataka o ključnoj infrastrukturi.
+1.10.
+Komisija u svojoj komunikaciji ističe da je od ključne važnosti zajamčiti da digitalizacija ne oslabi okvir za zaštitu potrošača koji već postoji na unutarnjem tržištu električne energije.
+EGSO to prima na znanje i dodaje da je nužno prilagoditi i poboljšati prava potrošača na tržištu energije.
+Potrošači ne smiju biti stavljeni u nepovoljan položaj i ne smiju im se naplaćivati prekomjerni iznosi.
+Trebaju imati koristi od digitalnih alata koji, ako se pravilno razviju, mogu doprinijeti povećanju zaštite potrošača.
+1.11.
+Za sve je inicijative važno da potrošači imaju pametno brojilo u svojem kućanstvu.
+To i dalje nije slučaj u brojnim državama članicama, zbog čega je potrebno hitno uložiti veće napore u šire uvođenje pametnih brojila kao temeljni preduvjet za većinu digitalnih rješenja u energetskom sektoru, prvenstveno kad je riječ o opskrbi električnom energijom i, u manjoj mjeri, opskrbi plinom.
+Države članice koje još nisu u potpunosti uvele pametna brojila moraju ubrzati taj postupak i povećati svoje nacionalne ciljeve u tom pogledu.
+Međunarodni podaci pokazuju da je uvođenje pametnih brojila najdjelotvornije kada su za njih odgovorni mrežni operatori.
+Pametna brojila trebala bi se smatrati sastavnim dijelom elektroenergetske mreže.
+(2)
+SL C 367, 10.10.2018., str.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dcc7c3388142015525fbd48f210c137ebfb0b9e4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hr.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 184/95
+1.12.
+Postoji rizik da se nove usluge temeljene na podacima i inovativna tehnološka rješenja neće uvesti dovoljno brzo ako nema dovoljno kvalificiranih radnika i osposobljenih stručnjaka koji se time bave.
+Za mjere potrebne na tržištu rada i u obrazovnoj politici nužna su dostatna financijska sredstva, kao i akcijski plan kojim bi se zajamčio koordinirani pristup.
+EGSO smatra da je u tom pogledu od ključne važnosti bliska suradnja sa socijalnim partnerima.
+1.13.
+Kibersigurnost je ključan uvjet za osiguravanje pouzdanosti sve digitaliziranijeg energetskog sustava.
+Kretanja u posljednjih nekoliko desetljeća, a osobito nedavni događaji, ukazuju na opasnost od kibernapada i slučajeva sabotaže kritične infrastrukture.
+Međutim, problemi mogu nastati ne samo zbog kibernapada ili sabotaže nego i zbog kvarova u hardveru ili softveru, zbog čega Komisija tijekom digitalizacije mora pridati osobitu pozornost dizajnu hardvera i softvera kako bi se zajamčila otpornost.
+Prekid ili poremećaj u radu kritične infrastrukture može uzrokovati pogubne nestašice u opskrbi i ugroziti javnu sigurnost.
+Zbog većeg stupnja decentralizacije proizvodnje i potrošnje energije u kombinaciji s internetom povećava se „površina napada”, kao i rizici povezani s kibersigurnošću.
+Digitalizirani energetski sustav (u smislu i hardvera i softvera) mora biti pouzdan i jamčiti neprestanu dostupnost.
+1.14.
+EGSO smatra da kombiniranoj strategiji za energetsku tranziciju i digitalizaciju u ruralnim područjima nije pridana očekivana razina pozornosti i potpore.
+Poziva na brzu provedbu dugoročne vizije Komisije za ruralna područja EU-a i mobilizaciju dionika u okviru pakta EU-a za ruralna područja.
+2.
+Kontekst mišljenja 2.1.
+Komisija je objavila predmetnu komunikaciju u cilju poticanja digitalizacije energetskog sustava.
+Akcijskim planom EU-a za digitalizaciju energetskog sustava žele se ostvariti ciljevi utvrđeni u Izvješću o strateškim predviđanjima o zelenoj i digitalnoj tranziciji, pri čemu digitalne tehnologije pridonose stvaranju klimatski neutralnog i resursno učinkovitog društva, istodobno osiguravajući da ta tranzicija može svima donijeti korist.
+2.2.
+U akcijskom planu EU-a Komisija predlaže skup mjera u pet područja: promicanje povezivosti, interoperabilnosti i neometane razmjene energetskih podataka uspostavom zajedničkog podatkovnog prostora; poticanje i koordiniranje ulaganja u pametnu mrežu; pružanje boljih usluga utemeljenih na digitalnim inovacijama radi uključivanja potrošača u energetsku tranziciju; osiguravanje kibersigurnosti u energetskom sustavu; i osiguravanje da su sve veće energetske potrebe sektora IKT-a u skladu s europskim zelenim planom.
+Komisija smatra da se digitalizacijom mogu poboljšati cjenovna pristupačnost, održivost i otpornost energetskog sustava EU-a.
+2.3.
+Pametna rješenja osmišljena su kako bi se potrošačima omogućila veća kontrola nad potrošnjom energije i računima, čime se poboljšava upravljanje korištenjem energije iako mnogim krajnjim potrošačima nisu potrebna pametna rješenja da bi mogli razumjeti potencijal toga.
+Inovativne energetske usluge trebale bi dovesti do smanjenja potrošnje energije, a energija bi se trebala upotrebljavati kada je jeftina.
+Pametna brojila pružaju informacije važne za smanjenje troškova potrošnje energije, npr. u slučaju pametnog punjenja električnih vozila i pametnih dizalica topline u kombinaciji s fotonaponskim pločama.
+Ujedno klijentima pomažu da kontroliraju podatke na svojim računima i izbjegnu netočne račune i retroaktivno naplaćivanje računa, što su trenutno pitanja koja najviše zabrinjavaju potrošače.
+Akcijskim planom predviđa se potpora za digitalne alate, koji služe interesima potrošača a u nekim se slučajevima i razvijaju u suradnji s njima, kao i poboljšanje digitalnih vještina, financiranje pametnih digitalnih rješenja pomoću programa koji mogu doprinijeti ostvarivanju cilja digitalizacije energetskog sustava, potpora nacionalnim regulatornim tijelima u definiranju i praćenju zajedničkih pokazatelja pametnih mreža, stvaranje zajedničkog europskog prostora za energetske podatke i velika uključenost svih relevantnih dionika, prvenstveno mrežnih operatora i dobavljača energije.
+2.4.
+Kako tvrdi Komisija, tehnologije IKT-a imaju značajni potencijal za ozelenjivanje.
+Digitalna rješenja trebala bi pomoći u uravnoteženju opskrbe energijom, pohrane energije i potražnje za energijom te bi trebala učiniti energetski sustav fleksibilnijim olakšavajući integraciju decentraliziranih obnovljivih izvora energije.
+Potrebno je razviti tržišta fleksibilnosti kako bi ulaganja u opcije fleksibilnosti postala privlačna, bez obzira na to provode li ta ulaganja proizvođači, potrošači ili prozumenti koji koriste digitalne alate.
+2.5.
+Akcijskim planom istovremeno je istaknuta potreba za ograničavanjem rastuće potrošnje energije u sektoru IKT-a.
+Akcijskim planom također su predviđeni uspostava digitalnog blizanca europske elektroenergetske mreže, potpora za energetske zajednice putem digitalnih alata, izrada oznaka povezanih s energijom za računala, podatkovne centre i lance blokova te uspostava kodeksa ponašanja EU-a za održivost telekomunikacijskih mreža.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..14118b70480bb4f67ad9e810ff24c5b311779fa4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+2.6 A decentralizált energiatermelés, -átvitel és -elosztás által jellemzett, valamint az otthonokban digitálisan ösz­ szekapcsolt eszközökkel rendelkező, egyre inkább digitalizált energiarendszerben növekszik a kémkedés, a kiberbűnözés és az energiafogyasztással összefüggő hardverhiba kockázata.
+Az Európai Bizottság ezért jól összehangolt kiberbiztonsági intézkedéseket javasol a rendszer általános rezilienciájának megerősítése érdekében.
+2.7 A cselekvési terv felvázolja, hogy ehhez egyaránt szükség van közép- és hosszú távú intézkedésekre, és egy irányítási keretre.
+Az Európai Bizottság kifejti, hogy számos érdekelt közösséget, vállalkozást és nemzetközi partnert fog bevonni, és megjegyzi, hogy a korlátozott közfinanszírozást bölcsen kell felhasználni, és több magánberuházásra van szükség.
+3.
+Általános megjegyzések 3.1 Cselekvési tervében az Európai Bizottság helyesen foglalkozik azzal, hogy a digitális technológiákban hatalmas lehetőségek rejlenek a villamosenergia-rendszer rugalmasságának növelése terén.
+Az EGSZB támogatja ezeket a célkitűzéseket, és üdvözli a cselekvési tervben javasolt intézkedések többségét.
+Az EGSZB már egyértelművé tette az energetikai átalakulás és a digitális átállás közötti kapcsolatot, rámutatva a digitalizáció előnyeire az energiamegtakarítás, a kisebb energiaintenzitás és az energetikai infrastruktúra jobb kezelése tekintetében.
+Bár a cselekvési terv optimista hozzáállása inspiráló, az Európai Bizottság hajlamos figyelmen kívül hagyni azt a tényt, hogy a fizikai valóság nagyon különbözik a digitalizációnak a cselekvési tervben említett felhasználási eseteitől.
+3.2 Az EGSZB véleménye szerint az energiaágazat előtt álló fő kihívások a következők: Európa energiaforrásainak diverzifikálása, az energiaimporttól való függőség csökkentése, az integrált belső energiapiac biztosítása, az energia­ hatékonyság javítása, az energiahálózat gyors bővítése, az ellátásbiztonság szavatolása, a gazdaság dekarbonizációja, a kibocsátások csökkentése, az alacsony szén-dioxid-kibocsátású gazdaságra való áttérés, alacsony szén-dioxid-kibocsátású és tiszta energiatechnológiákkal, a megújuló energiaforrások részarányának növelése és tömeges elterjesztése az éghajlat-politikai célok elérése érdekében, az ehhez kapcsolódó kutatás és oktatás előmozdítása, az igazságos átmenet biztosítása és az energia szociális dimenziójának támogatása, például az energiaszegénység csökkentése.
+Ennek alapja az energiarendszer digitalizációja, amely segíthet e nagy kihívások leküzdésében.
+3.3 Bár mind a stratégiai megközelítés, mind a cselekvési terv konkrét intézkedései a helyes irányba mutatnak, az Európai Bizottság nem integrálja a cselekvési tervet az általános energiapolitikába.
+A kizárólag a digitalizációra összpontosító és az általános keretet figyelmen kívül hagyó silószemlélet nem teremti meg azokat az előnyöket, amelyeket a cselekvési terv helyesen ismertet.
+3.4 Az Európai Bizottság javaslata egy olyan ideális állapotot ábrázol, amely egy fejlett energiarendszerre (pl. átviteli és elosztóhálózatokra) épül, és digitalizálja azt.
+Európában azonban először ki kell alakítani az átviteli és elosztóhálózatokat, mielőtt komplex digitális technológiákat fejleszthetnének.
+Hiába digitalizáljuk, ha az intelligensen kezelt energia nem továbbítható az energiaátviteli hálózatokon keresztül.
+Ezenkívül hatalmas mennyiségű energia vész el az átviteli és elosztóhálózatokon.
+A nem felhasználható vagy továbbítható zöld villamos energia költsége, amelyet csökkenteni kell, még most is több mint 2 milliárd EUR-t tett ki az energiaválság előtt, az energiaválság idején pedig több mint 12 milliárd EUR-ra rúgott olyan nagy országokban, mint Németország.
+Ez a gazdasági veszteség meg fog sokszorozódni, kivéve, ha a villamosenergia-hálózatokat és a rendszerrel kompatibilis tárolókapacitásokat gyorsan bővítik, és ezzel egyidejűleg jobb módokat találnak a villamos energia közvetlen helyszíni felhasználására.
+Ezen a területen a digitalizáció szerepet játszhat e veszteségek azonosításában és az így keletkezett adatok hálózatfejlesztési célú felhasználásában.
+3.5 Az igaz, hogy a hálózatok intelligenssé tételéhez jelentős beruházásokat kell végrehajtani az energetikai infrastruktúrában.
+Az is igaz, hogy sok tagállam nem ösztönzi ezeket a beruházásokat, mivel szabályozásuk egyértelműen torzítja a tőkekiadásokat (CapEx), és a digitalizációba való beruházás elsősorban operatív kiadás (OpEx).
+Nem lesz elegendő, ha csak koordinálják ezeket a beruházásokat, és nyomon követik azok előrehaladását.
+Az EGSZB arra kéri az Európai Bizottságot, hogy a villamos energia belső piacára vonatkozó közös szabályokról szóló (EU) 2019/944 irányelv 58. cikkének módosításába foglalja bele „a digitális villamosenergia-infrastruktúrába történő beruházások előmozdítása” mögött meghúzódó elképzeléseket, olyan szabályozási keretet biztosítva, amely hatékonyan ösztönzi a villamos­ energia-hálózatok digitalizálására irányuló beruházásokat.
+3.6 Az Európai Bizottság helyesen mutat rá arra, hogy a digitális eszközök fontos szerepet játszanak a kollektív önellátási rendszerek és az energiaközösségek kialakításában.
+Ebben segítséget nyújthat mind az iránymutatás, mind a tervezett kísérleti platform, de nem ezek a legfontosabb szempontok.
+Több mint öt évvel a tiszta energiáról szóló csomag előterjesztése után mind az energiaközösségek, mind a kollektív önellátási rendszerek továbbra is csekély szerepet játszanak Európa energiarendszereiben.
+Ennek fő okai sok esetben a jelentős bürokratikus akadályok, valamint az információhiány a fogyasztók és a termelők részéről.
+Az Európai Bizottság eddig figyelmen kívül hagyta ezeket az akadályokat.
+Az európaiak számára olyan ösztönzőket kell biztosítani, amelyek végül meggyőzik és arra motiválják őket, hogy digitalizálják az
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f1ccd4f0c1f059df066ce26f75f37170f55fb819
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-108.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/104
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+1.4 Az EGSZB általánosságban üdvözli azt a javaslatot, hogy a kibocsátók választhassák a tájékoztató kizárólag angol nyelven történő közzétételét, mivel az a nemzetközi befektetők körében elfogadott közös nyelv.
+A teljes dokumentumnak, és nem csak az összefoglalónak a nemzeti nyelveken történő közzétételével azonban a helyi lakossági befektetők is lehetőséghez jutnának.
+Az EGSZB annak szem előtt tartását tanácsolja a kibocsátóknak, hogy a kizárólag angol nyelvű kibocsátási dokumentumok használata akadályozná a nemzeti lakossági befektetői bázis kialakítását.
+1.5 Az EGSZB megjegyzi, hogy a befektetési kutatás más szolgáltatásokkal való összekapcsolása valószínűleg növelni fogja a tőzsdén jegyzett kis- és középvállalkozások (kkv-k) láthatóságát.
+Az EGSZB ezért üdvözli a szétválasztási küszöbérték 10 milliárd EUR-ra történő javasolt emelését; ugyanakkor további intézkedésekre is szükség lehet a független kutatás ösztönzése érdekében.
+1.6 Az EGSZB nagyra értékeli az Európai Bizottság megközelítését az információközlési követelményekkel kapcsolatos jogbizonytalanság csökkentése terén.
+Az ajánlati könyv több piacra kiterjedő felügyeleti (CMOBS) mechanizmusára irányuló javaslat megkönnyítené az ajánlati könyvek adatainak kicserélését a felügyeleti szervek között, azonban azzal a kockázattal járhat, hogy egyenlőtlen versenyfeltételek alakulnak ki, mivel a kétoldalú kereskedés helyszínei kívül esnének a jelentéstételi rendszer hatályán.
+2.
+A javaslat háttere 2.1 Az Európai Bizottság 2022. december 7-én javaslatokat (1) tett közzé az EU tőkepiaci uniójának továbbfejlesztését célzó intézkedésekről.
+A csomaghoz tartozó, a tőzsdei jegyzésről szóló új jogszabály célja, hogy csökkentse a különböző méretű vállalkozások, különösen a kkv-k adminisztratív terheit annak érdekében, hogy a tőzsdén történő jegyzés révén könnyebben hozzáférhessenek a finanszírozáshoz.
+2.2 Az Európai Bizottság megállapítja, az uniós tőkepiacok továbbra is széttagoltak és nem kellően nagy méretűek.
+Tanulmányok azt mutatják, hogy az európai kkv-tőkefinanszírozási piacokon jegyzett társaságok teljes száma 2014 óta alig nőtt (2), annak ellenére, hogy a tőzsdén jegyzett társaságok egyértelmű előnyöket élveznek, amit piaci értékük növekedése is bizonyít.
+A tőzsdén jegyzett társaságok általában gyorsabb ütemben növelik bevételeiket és mérlegfőösszegüket, illetve több munkahelyet teremtenek, mint a tőzsdén nem jegyzett társaik.
+Számos tanulmány bizonyítja, hogy a kkv-k első nyilvános részvénykibocsátásai (IPO-k) tekintetében az európai helyzet elmarad az optimálistól.
+2.3 A tőzsdei jegyzésről szóló jogszabály egyszerűbb és továbbfejlesztett jegyzési szabályokat állapít meg, különösen a kkv-k számára, ugyanakkor törekszik a befektetővédelem és a piaci integritás veszélyeztetésének elkerülésére is.
+2.4 A jogszabály szerint az jelentős költségcsökkentést biztosít, és hozzájárul az IPO-k számának növeléséhez az EU-ban.
+A tájékoztatókra vonatkozó egyszerűbb szabályok megkönnyítenék és olcsóbbá tennék a vállalatok számára a tőzsdei bevezetést.
+Annak lehetővé tétele, hogy a vállalkozások a kkv-tőkefinanszírozási piacokon történő első jegyzéskor többszörös szavazati jogot biztosító részvényeket (MVRS) használjanak, lehetővé teszi a tulajdonosok számára, hogy továbbra is ellenőrzésük alatt tartsák vállalkozásuk jövőképét.
+2.5 A piaci visszaélésekre vonatkozó arányosabb szabályok emellett nagyobb egyértelműséget és jogbiztonságot eredményeznének a tőzsdén jegyzett társaságok számára a kulcsfontosságú információk közzétételére vonatkozó követelményeknek való megfelelés tekintetében.
+A tőzsdei jegyzésről szóló jogszabály célja továbbá a közepes piaci tőkeértékű vállalatokkal és a kkv-kkal kapcsolatos befektetési kutatások kínálatának és terjesztésének javítása, ami pedig támogatni fogja a nyilvános piacokon való jegyzésüket.
+2.6
+A további várható előnyök között említhetők a következők:
+— rövidebb, időszerűbb, összehasonlíthatóbb és áttekinthetőbb vállalati információk a befektetők számára, — jobb lefedettséget biztosító befektetési kutatások, amelyek segítik a befektetési döntések meghozatalát, — hatékonyabb felügyelet az egyértelműbb jegyzési szabályoknak és a piaci visszaélések kivizsgálására szolgáló jobb eszközöknek köszönhetően,
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package [Tőkepiaci unió: az elszámolásra, a fizetésképtelenségre és a jegyzésre vonatkozó csomag].
+A kkv-kkal foglalkozó külső szakértői érdekképviseleti csoport jelentése: Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again [Az EU tőkepiacainak vonzóvá tétele a kkv-k számára: legyen újra vonzó a jegyzés].
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..92a7c491da5798338c6495480085686d51d7c62b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-109.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+2023.5.25.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 184/105
+— nagyobb mértékben szabványosított, a felügyeletek számára könnyebben ellenőrizhető tájékoztatók.
+2.7 A környezeti, társadalmi és irányítási (ESG) szakpolitikai célkitűzésekkel összhangban a tőzsdei jegyzésről szóló jogszabály célja annak biztosítása, hogy az ESG-kötvényeket kibocsátó vállalatok szerepeltessenek környezeti, társadalmi és irányítási szempontból releváns információkat a jegyzési dokumentációban annak érdekében, hogy megkönnyítsék a befektetők számára az ESG-állítások érvényességének értékelését.
+A részvényt kibocsátó vállalatok hivatkozhatnak a jegyzési dokumentációban már közzétett – és így nyilvánosan hozzáférhető – ESG-információkra.
+3.
+Általános megjegyzések Indokolt a tőzsdei jegyzéshez való hozzáférés javítása az európai nyilvános piacokon 3.1 Az EGSZB továbbra is úgy véli, hogy az európai vállalkozások tőkefinanszírozásának növelése kulcsfontosságú a Covid19 utáni helyreállítás biztosításához és a reziliens európai gazdasági rendszer kiépítéséhez, tekintettel Oroszország Ukrajna elleni háborújára.
+Ehhez elengedhetetlen a pénzügyi piaci infrastruktúra, amely lehetővé teszi a gazdaság tőkeellátottságának helyreállításához szükséges befektetések megvalósítását.
+3.2 A jól fejlett nyilvános piacok a lakossági befektetői közösség számára is fontosak.
+Az európaiak összesen 11 billió EUR értékben tartanak készpénzt és betétet bankszámláikon (3).
+A betéteknek a háztartások összes eszközén belüli aránya háromszoros az USA-beli háztartásokhoz képest.
+Amiatt, hogy nem ösztönzi a végső befektetőket arra, hogy forrásaikat az európai tőkepiacokra irányítsák, az EU nem használja ki teljes mértékben a tőkeállományát vállalataink javára.
+Az eszközkezelőknek nagyobb bizalommal kell lenniük az európai részvénypiaci kilátások tekintetében, az európai lakossági befektetőknek pedig több választási lehetőséggel kell rendelkezniük portfóliójuk kialakítása során.
+Ennek érdekében biztosítani kell, hogy sokféle jó minőségű kibocsátó kerüljön tőzsdei jegyzésre az európai nyilvános piacokon.
+3.3 Vállalati pénzügyi nehézségek vagy a gazdaság kiszámíthatatlansága, illetve különösen az idegentőke-költségek növekedése idején a saját tőke stabilizáló tényezőt jelent a jövőbeli sokkhatásokkal szemben.
+3.4 Az EGSZB megjegyzi továbbá, hogy az európai háztartások által az európai vállalkozásoknak nyújtott tőkefinanszírozás a legalapvetőbb szinten, az eszközök tulajdonjoga és a vállalati ellenőrzés révén járul hozzá az EU nyitott stratégiai autonómiájának biztosításához.
+A létfontosságú európai vállalatok külföldi – különösen az európaitól eltérő értékekkel rendelkező országok befolyási övezetébe tartozó – ellenőrzés alá vonása jelentős kockázatot hordoz az EU gazdasági és politikai stabilitására nézve, és akadályozza az EU-n belüli, az EU szükségleteihez igazodó uniós pénzügyi rendszer fejlődését.
+Például az EU-ban a pénzügyi kereskedést továbbra is nem uniós befektetési bankok uralják (4).
+3.5 A zöld és digitális átállás élvonalában álló fiatal és innovatív vállalkozásokat ösztönözni kell arra, hogy jegyzésre törekedjenek az európai részvénypiacokon, és nyilvánosan forgalmazott részvények kibocsátásával jussanak hozzá az égetően szükséges finanszírozáshoz, mivel ez a legfenntarthatóbb módja annak, hogy ezek a vállalatok teljes mértékben kiaknázzák kreatív potenciáljukat és munkahelyeket teremtsenek.
+3.6 A megugró infláció következtében nő a részvénybefektetés iránti érdeklődés, különösen a hozzáértő lakossági befektetők körében.
+Az európai részvénypiacok platformot biztosíthatnak ahhoz, hogy e befektetések olyan kulcsfontosságú gazdasági ágazatokba áramoljanak, ahol a vállalkozások elegendő hozamot termelnek.
+Az EGSZB ugyanakkor az EU szempontjából alapvető fontosságúnak tartja, hogy megbízható és szilárd kereskedelmi szabályokat alakítson ki az uniós tőkepiacokban rejlő lehetőségek maradéktalan kiaknázása érdekében.
+A pénzügyi válság tanulságai megmutatták, hogy az EU-nak méltányossággal, integritással, rezilienciával és átláthatósággal kell védenie a piacokat, emellett biztosítania kell a befektetők legmagasabb szintű védelmét is.
+3.7 Egy 14 uniós tagállamban végzett elemzés szerint akár 17 000 nagyvállalat is teljesítheti a tőzsdei jegyzés követelményeit, azonban nem törekszik erre (5).
+Az EGSZB szerint fennáll annak a kockázata, hogy ha az EU nem ösztönzi az új részvénypiaci jegyzéseket, akkor a tőkepiaci kereskedés visszaeshet, mivel a befektetők globálisan diverzifikálják portfóliójukat, ha az EU-ban nem áll rendelkezésre elegendő befektetésre alkalmas eszköz.
+3.8 Az európaiak új generációja fenntarthatósági (azaz környezeti, társadalmi és irányítási megfontolásokon alapuló) tényezőket szem előtt tartva lép a lakossági befektetési piacra.
+Ugyanakkor számos gazdasági szereplő törekszik zöld célok elérésére, amit az európai zöld megállapodás szakpolitikái is ösztönöznek.
+Az EGSZB úgy véli, hogy a tényezők e
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained.
+Az ESMA éves statisztikai jelentése: „Uniós értékpapírpiacok”, 2020; 40. o.
+Az Oxera jelentése: Primary and secondary equity markets in EU [Elsődleges és másodlagos részvénypiacok az EU-ban], 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0ea804ee91abda950b315b2fedeed8e25007712d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-112.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/108
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+4.8 A befektetési kutatás kulcsfontosságú eleme a kkv-k sajáttőke-finanszírozásához szükséges egészséges ökoszisztéma kialakításának.
+A meglévő kutatási csatornák kiegészítéseként a kkv-kutatás más szolgáltatásokkal való ösz­ szekapcsolásának engedélyezése valószínűleg növekedést eredményez a kutatási jelentések elkészítésében és terjesztésében.
+Az EGSZB üdvözli a szétválasztási küszöbérték 10 milliárd EUR-ra történő javasolt emelését.
+Ez korrigálni fogja azt, hogy a MiFID II (12) következtében csökkent a kkv-k lefedettsége és láthatósága.
+Az EGSZB azonban hangsúlyozza, hogy a befektetési kutatások jelentősebb mértékben összpontosulnak a nagyobb pénzügyi intézményeknél.
+Méretük miatt a nagyon nagy brókerek a kis- és közepes méretű brókereknél jobban képesek elhanyagolható díjakat megállapítani és/vagy az ügyletek végrehajtását a kutatási tevékenység kereszttámogatására használni (13).
+Ezenkívül a nagy brókerek többnyire a „blue chip” vállalatokkal kapcsolatos kutatásokban érdekeltek, míg a kkv-k esetleg kevesebb figyelmet kapnak.
+A kibocsátók nagy többsége arról számolt be (14), hogy a MiFID II csökkentette a kkv-k lefedettségét és láthatóságát.
+Az EGSZB szerint egyértelmű, hogy további intézkedésekre van szükség a független kutatás ösztönzése érdekében, és ehhez le kell vonni az Európában elérhető bevált gyakorlatok tanulságait (15).
+4.9 Az IPO-t követő szakaszban a jegyzett társaságoknak példát kell mutatniuk az átláthatóság tekintetében, a kisebbségi részvényesi érdekek védelmének pedig elsődleges prioritást kell élveznie.
+Ha fennáll annak a kockázata, hogy a részvényeseket tisztességtelenül kezelik vagy nem védik megfelelően, amikor a társaság tőzsdére lép, akkor az uniós tőkepiacokba vetett bizalom nem fog növekedni.
+Az EGSZB nagyra értékeli az Európai Bizottság arra irányuló megközelítését, hogy a piaci visszaélésekről szóló rendelet célzott módosításai révén enyhítse a közzétételi követelményeket övező jogbizonytalanságot.
+4.10 Az EGSZB szerint az ad hoc megkeresések piaci visszaélés gyanúja esetén jelenleg alkalmazandó kerete megfelelőnek és elégségesnek tűnik a hatékony felügyelet eléréséhez, ugyanakkor megjegyzi, hogy számos felügyeleti hatóság hasznosnak tartja, hogy a CMOBS-mechanizmusnak köszönhetően fokozzák az ajánlati könyvre vonatkozó adatok megosztását.
+A CMOBS-mechanizmusra vonatkozó javaslat hatálya egyenlőtlen versenyfeltételeket teremthet, mivel a kétoldalú kereskedés helyszínei kívül esnének a kötelező adatszolgáltatási rendszer hatályán.
+4.11 Az EGSZB határozottan szorgalmazza a nyilvános piacok vonzerejének növeléséhez hozzájáruló egyéb, folyamatban lévő kezdeményezések gyorsabb megvalósítását.
+Az EGSZB számos véleményt tett közzé a korábbi, a folyamatban lévő és a várható jogalkotási kezdeményezésekről (16).
+A geopolitikai kihívások ellenére fenn kell tartani a tőkepiaci unió felé tett előrelépések gyors ütemét; a gazdasági és társadalmi instabilitás növekvő kockázata miatt minden eddiginél nagyobb szükség van egy erős tőkepiaci unióra.
+Kelt Brüsszelben, 2023. március 23-án.
+az Európai Gazdasági és Szociális Bizottság elnöke Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID: A pénzügyi eszközök piacairól szóló irányelv.
+Az Oxera jelentése: Unbundling: what's the impact on equity research?
+[A szétválasztás hatása a befektetési kutatásra], 2019.
+Európai Bizottság, The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research [Zárójelentés a MiFID II szabályainak a kkv-kra és a fix kamatozású befektetésekre irányuló kutatásra gyakorolt hatásáról], 2020.
+Lásd az Instituto Español de Analistas Financieros keretében működő „Lighthouse” nonprofit kezdeményezést.
+HL C 155., 2021.4.30., 20. o.; HL C 290., 2022.7.29., 58. o.; HL C 177., 2016.5.18., 9. o.; HL C 10., 2021.1.11., 30. o.; HL C 341., 2021.8.24., 41. o.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a4ba43abcb9cf89f6e7f31889c8ff540d4a4fb9e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-113.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+2023.5.25.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 184/109
+Az Európai Gazdasági és Szociális Bizottság véleménye – A Bizottság közleménye az Európai Parlamentnek, a Tanácsnak, az Európai Gazdasági és Szociális Bizottságnak és a Régiók Bizottságának – A műtrágyák rendelkezésre állásának és megfizethetőségének biztosítása (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Előadó: Arnold PUECH D'ALISSAC Felkérés:
+Európai Bizottság: 2022.12.9.
+Jogalap:
+az Európai Unió működéséről szóló szerződés 304. cikke
+Illetékes szekció:
+„Mezőgazdaság, vidékfejlesztés és környezetvédelem” szekció
+Elfogadás a szekcióülésen:
+2023.3.9.
+Elfogadás a plenáris ülésen:
+2023.3.23.
+Plenáris ülésszak száma:
+577.
+A szavazás eredménye: (mellette/ellene/tartózkodott)
+170/3/4
+1.
+Következtetések és ajánlások 1.1 Az EGSZB üdvözli a műtrágyák rendelkezésre állásának és megfizethetőségének biztosításáról szóló európai bizottsági közleményt, mivel a 2021 elején kezdődött és az Ukrajna elleni háború megindítását követően tovább súlyosbodó műtrágyaválság különösen súlyosan érinti Európát, ahol a mezőgazdasági termelők rekordárakkal és ellátási hiánnyal néznek szembe.
+A jelenlegi helyzet fenyegetést jelent az európai mezőgazdaságra és a globális élelmezésbizton­ ságra nézve.
+1.2 Az EGSZB kiemeli, hogy a műtrágyaválság hatásainak csökkentése érdekében belső vészhelyzeti intézkedésekre van szükség.
+Az EGSZB úgy véli, hogy amellett, hogy lehetőséget kell biztosítani a leginkább érintett nitrogéngyártók és mezőgazdasági termelők állami támogatására (amelynek költségvetési korlátai vannak, a verseny torzulásának kockázatával jár és amelyet feltételekhez kellene kötni), korrekciós intézkedésekre van szükség az uniós műtrágyapiac működésének javítása érdekében, mivel ezek valószínűleg nagyobb hatást gyakorolnak a mezőgazdasági termelőkre és költséghatéko­ nyabbak az adófizetők számára.
+1.3 Annak érdekében, hogy az import és a belföldi verseny elősegítésével biztosítani lehessen a műtrágyaellátást, és kezelni lehessen az árak kérdését, az EGSZB olyan intézkedések meghozatalát javasolja, amelyek magukban foglalják az uniós importvámok felfüggesztését valamennyi műtrágya esetében, valamint a műtrágyaellátás logisztikájának egyszerűsítését és a szabályozás rugalmassá tételét.
+1.4 Az EGSZB úgy véli ezenkívül, hogy középtávú intézkedésekre van szükség az EU importált ásványi műtrágyáktól való függőségének mérséklése és a műtrágyázás környezeti lábnyomának csökkentése érdekében.
+Az intézkedéseknek a mezőgazdaság agroökológiai átalakítását szem előtt tartva arra kell irányulniuk, hogy a növényi tápanyag-felhasználás hatékonyságának növelésével korlátozzák a műtrágya-felhasználást, a szintetikus műtrágyát részben újrahasznosított istállótrágyával és egyéb hulladékkal helyettesítsék, és javítsák Európa műtrágya-önellátását.
+1.5 Az EGSZB üdvözli a 2023-ban létrehozandó új műtrágyapiaci megfigyelőközpont bejelentését, mivel alapvető fontosságú az európai műtrágyapiac átláthatóságának növelése a belső piaci reprezentatív árak rendszeres közzététele, valamint a műtrágyatermelésre és -felhasználásra vonatkozó nyilvános statisztikák készítése révén.
+1.6 Az EGSZB továbbá kéri, hogy az új intézkedések elfogadásakor vegyék figyelembe a mezőgazdasági termelőket (akikre jelentős hatást gyakorolnak a műtrágyaárak), az élelmiszer-fogyasztókat (akik élelmiszerár-inflációval szembesülnek) és az ipari dolgozókat érintő szociális szempontokat.
+1.7 Az EGSZB sürgeti az EU-t, hogy nemzetközi szinten fokozza az élelmiszer-ellátás globális bizonytalansága elleni fellépését, többek között a műtrágyapiac átláthatóságának és a műtrágyák rendelkezésre állásának és hatékony használatának előmozdítása révén.
+A globális műtrágya-kereskedelmet a piacok nyitottságának fenntartásával, az exportkorlátozások és -tilalmak elkerülésével, az európai műtrágyagyártás növelésével és a logisztikai útvonalak bővítésével kell elősegíteni.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1cdea6ebc5ec81e7355918b13654d0bc240c3a32
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-114.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 184/110
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+2.
+Bevezetés és háttér 2.1 A műtrágyák a növények növekedéséhez szükséges három alapvető tápanyagból állnak: nitrogén (N), foszfor (P) és kálium (K).
+2.2 A műtrágyák a jelenlegi mezőgazdasági termelés nagy részének kulcsfontosságú elemei.
+Elérhetőségük és megfizethetőségük alapvető szerepet játszik az élelmezésbiztonság terén.
+2021 eleje óta globális ásványiműtrágya-válság alakult ki, amelyet kezdetben a Covid19-válság utáni fellendüléssel járó, megnövekedett kereslet váltott ki, és amely az Ukrajna elleni orosz invázió óta tovább súlyosbodott, mivel három jelentős globális műtrágya-beszállító – Oroszország, Belarusz és Ukrajna – részéről korlátozottabb lett az ellátás.
+2.3 A műtrágyaválság különösen súlyosan érinti Európát, mivel i. az EU jelentős nettó műtrágyaimportőr; ii. az EU műtrágyapiacát a nitrogén és a foszfor tekintetében importvámok védik, amelyek a belföldi árakat a globális árak fölé hajtják; iii. az Oroszországból, Fehéroroszországból és Ukrajnából származó uniós műtrágya-behozatal, amely korábban az uniós behozatal 43 %-át tette ki, 2022 márciusa óta jelentősen csökkent, annak ellenére, hogy az EU hivatalosan nem tiltja az Oroszországból származó élelmiszer- és műtrágyaimportot.
+2.4 A műtrágya belföldi ára rekordszintre emelkedett (az ásványi nitrogén ára 2022 novemberére a háromszorosára nőtt a 2021. januári árhoz képest).
+A szűkös kínálattal és a késedelmes beszerzésekkel együtt ez azt eredményezte, hogy a 2022-es betakarításhoz kapcsolódóan jelentősen csökkent az uniós műtrágya-felhasználás (1), és több tagállamban 2023 tavaszán hiány léphet fel, ami a 2023-as betakarítást is érintheti.
+2.5 Mindez az európai zöld megállapodás és az Európai Bizottság által 2020 májusában közzétett, „a termelőtől a fogyasztóig” stratégia (2) összefüggésében történik, beleértve a javasolt uniós szintű célokat is, amelyek szerint lépéseket kell tenni „a tápanyagveszteség legalább 50 %-os csökkentése érdekében, biztosítva ugyanakkor, hogy a talaj termőképessége ne romoljon”, miáltal „2030-ig legalább 20 %-kal csökkenni fog a műtrágyahasználat”.
+3.
+Általános megjegyzések 3.1 Az EGSZB hangsúlyozza, hogy a könnyen elérhető és megfizethető műtrágyák Európában és világszerte is elengedhetetlenek a mezőgazdasági termeléshez és az élelmezésbiztonsághoz.
+A műtrágyahiány és a túl magas műtrágyaárak csökkentik a terméshozamot, veszélyeztetik az élelmiszertermelést, és az európai polgárok és az emberiség kárára hozzájárulnak az élelmiszerárak inflációjához.
+3.2 A műtrágyapiac jelenlegi válsága különös veszélyt jelent az alacsony jövedelmű országokra, amelyeket súlyosan érint az élelmiszer-ellátás bizonytalansága.
+Fenyegetést jelent Európában is, ahol a kiszolgáltatott csoportok már most is kihívásokkal néznek szembe az élelmiszerek megfizethetősége terén, és a műtrágyaválság a termés csökkenéséhez vezethet, és ezáltal hatással lehet a globális élelmezésbiztonságra, mivel az EU jelentős gabonatermelő és -exportőr.
+3.3 Az EGSZB úgy véli, hogy a globális műtrágyahiány oka nemcsak a földgáz magas ára, hanem a kereslet és a kínálat közötti egyensúlyhiány és a logisztikai korlátok is.
+Az EU-ban ezt tovább súlyosbítja a kontinens ásványiműtrágya-be­ hozataltól való nagyfokú függősége, az uniós importvámok és az ukrajnai háború.
+Belső vészhelyzeti intézkedések 3.4 A magas műtrágyaárak ellenére úgy tűnik, hogy számos uniós nitrogénműtrágya-gyártó költség-versenyképességét befolyásolta a földgáz rendkívül magas európai ára, amely elérte az amerikai ár hétszeresét, szemben a 2021.
+évi háromszoros árral.
+A földgázhoz való kiemelt hozzáférés mellett földgázadagolás esetén, a meglévő termelési kapacitások maximális kihasználása céljából, eseti alapon hasznos lehet az EU nitrogéniparának egyedi támogatása, ahogy azt az állami támogatásokra vonatkozó, módosított ideiglenes uniós válságkeret lehetővé teszi.
+E tekintetben gazdasági és társadalmi feltételességre van szükség a váratlan hatások elkerülése érdekében, mivel egyes műtrágyagyártóknak nőtt a nyeresége a műtrágyaválság következtében.
+(1)
+(2)
+Az Európai Bizottság szerint „az aszály és a magas műtrágyaárak együttesen különösen a foszfor és a kálium alacsonyabb alkalmazási arányát eredményezték, [...] ami hozzájárult az alacsonyabb terméshozamokhoz”, valamint az EU 2022-es gabonatermésének 8 %-os visszaeséséhez 2021-hez képest.
+Forrás: Short-term outlook for agricultural markets, (A mezőgazdasági piacok rövid távú kilátásai), Európai Bizottság, 2022.10.5.
+COM(2020) 381 final, 2020.5.20.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..03b9d26219e88441decf127dc580e7322ea3ca40
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-115.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+2023.5.25.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 184/111
+3.5 A jelenlegi válság súlyosan érintette a műtrágya-felhasználókat, különösen a szántóföldi növénytermesztőket, valamint a növénytermesztéssel és állattenyésztéssel vegyesen foglalkozó szakembereket, akikre az uniós műtrágyaköltségek 62 %-a és az uniós nitrogénfelhasználás 69 %-a esik (3).
+A betakarítás előtt a műtrágyavásárláshoz szükséges készpénz hiányával, valamint költség- és árnyomással kell szembenézniük, mivel a mezőgazdasági termékek magasabb ára nem feltétlenül ellensúlyozza a műtrágyák és egyéb mezőgazdasági inputanyagok megemelkedett árainak hatását (4).
+A műtrágya-felhasználók számára nyújtott célzott támogatás ezért segíthet a válság kezelésében, ahogy azt az állami támogatásokra vonatkozó, módosított ideiglenes uniós válságkeret lehetővé teszi.
+3.6 A 2023-as pénzügyi évre vonatkozó 450 millió EUR-s uniós mezőgazdasági tartalék felhasználásával történő támogatás finanszírozását azonban szigorú költségvetési korlátok és prioritási verseny kísérik.
+Az ilyen intézkedések nemzeti KAP stratégiai terveken keresztül történő finanszírozása sem megfelelő megoldás, mivel ezeket nemrégiben hagyták jóvá, és hosszú időre lenne szükség a módosításukhoz.
+Az állami támogatás igénybevétele pedig egyrészt nemzeti költségvetési korlátokba ütközik, másrészt a különböző tagállamok mezőgazdasági termelői közötti verseny jelentős torzulásának kockázatát hordozza magában.
+Ezt jól illusztrálja az a tény, hogy eddig mindössze három tagállam hajtott végre mezőgazdasági termelők általi műtrágyavásárlásra irányuló támogatási programokat, amelyek teljes költségvetése 855 millió EUR.
+3.7 Az EGSZB úgy véli, hogy az uniós műtrágyapiac működését javító korrekciós intézkedések így célszerűbbek és költséghatékonyabbak az adófizetők számára.
+Ezeknek a vészhelyzeti, ideiglenes intézkedéseknek – az import és a verseny megkönnyítése útján – a műtrágyaellátást és az európai műtrágyaárakat is célba kell venniük.
+Néhány műtrágyagyártó vállalat hatalmas arányban növeli nyereségét: pozitív és stratégiai üzenetet kell küldenünk ennek az iparágnak az érdekében, ha azt szeretnénk, hogy ezeket az eszközöket az európai gyárakba való beruházásokra, ezzel autonómiánk arányának növelésére használják fel, mivel ez az ára a függetlenségünknek.
+3.8 Az Európai Bizottság 2022. július 17-i javaslatát követően a 2022. december 12-i (EU) 2022/2465 tanácsi rendelet (5) a karbamidra és az ammóniára vonatkozó behozatali vámok ideiglenes felfüggesztéséről rendelkezik (ez Oroszországra és Belaruszra nem vonatkozik).
+Az EGSZB üdvözli ezt a döntést, mivel az EU-val kötött szabadkereskedelmi megállapodásokban részes partnerek (például az észak-afrikai országok) mellett más fontos ellátási forrásokra is kedvezően hatna egy ilyen felfüggesztés (mint például az Egyesült Államok, valamint a közép-ázsiai országok és az Arab-öböl országai).
+A rendelet azonban túl későn lépett hatályba ahhoz, hogy a 2022/2023-as időszakra hatályba léphessen, mivel a karbamidbehozatal nagy részét égbeszökő árakon már leszállították vagy megrendelték, a Tanács pedig az eredeti két év helyett hat hónapra korlátozta azt.
+Az EGSZB azt tanácsolja az Európai Bizottságnak és a Tanácsnak, hogy a rendeletet terjesszék ki a következő időszakra és valamennyi nitrogén- és foszforalapú műtrágyára, mivel ez az ellátás diverzifikálása révén elősegítené a rendelkezésre állást, és csökkentené az Unión belüli műtrágyaárakat.
+3.9 Egyéb intézkedéseket is sürgősen végre kell hajtani az uniós ásványiműtrágya-piac működése érdekében a logisztika és a szabályozás területén, ideértve a következőket: i. a mezőgazdasági termelők és műtrágya-forgalmazók ösztönzése a korai beszerzésekre és az árkockázatok kezelésére; ii. a műtrágyaszállító hajók és a belvízi szállítás kikötői importlogisztikájának megkönnyítése; iii.
+a műtrágya-beszállítókkal kapcsolatos nemzeti értelmezések egységesítése az Oroszország elleni szankciók tekintetében; iv. ideiglenes rugalmassági mechanizmusok lehetővé tétele az uniós rendeletekben, többek között a REACH-rendeletben, a szállításra vonatkozó jogszabályokban és a műtrágyatermékekről szóló rendeletben.
+3.10 Az Európai Bizottságnak a Közös Kutatóközpont technikai javaslatai (6) alapján mielőbb olyan jogalkotási intézkedéseket kell javasolnia, amelyek biztosítják, hogy a feldolgozott trágya a nitrátirányelvben (RENURE) a nitrátérzékeny területekre vonatkozóan meghatározott küszöbértéken felül biztonságosan felhasználható legyen, lehetővé téve ezzel a szintetikus műtrágyák nagyobb arányú helyettesítését.
+Az új küszöbérték meghatározásáig az EGSZB azt ajánlja, hogy a jelenlegi 170 egység/ha/év szervesnitrogén-határértéket az EU-ban valamennyi mezőgazdasági termelőre érvényesítsék.
+Középtávú belföldi intézkedések 3.11 Amint azt a 2022.
+évi stratégiai előrejelzési jelentésében (7) is említette, az EGSZB azt ajánlja, hogy csökkentsék az EU függőségét a takarmányok, műtrágyák és egyéb alapanyagok behozatala terén, és javasolja az élelmiszer-termelésen, a munkaerőn és a tisztességes kereskedelmen alapuló élelmiszerrendszerekre alkalmazott nyitott stratégiai autonómia meghatározását, azzal az átfogó céllal, hogy egészséges, fenntartható, reziliens és méltányos élelmiszer-ellátás révén valamennyi uniós polgár számára biztosítható legyen az élelmezésbiztonság.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Forrás: FADN, 2017.
+Összehasonlításképpen az ammónium-nitrát ára Franciaországban 2022 novemberében 203 %-kal haladta meg a 2021. januári szintet.
+Ezzel szemben a malombúza ára ugyanebben az időszakban 45 %-kal emelkedett.
+Forrás: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/HU/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465.
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (lásd: HL 45. o.).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1e216ea8998e195e84298a4e4dcac7b8bab964b9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+3.12 A műtrágyákat illetően az EGSZB úgy véli, hogy bár a vészhelyzeti intézkedéseket haladéktalanul meg kell hozni, hosszabb távú intézkedéseket is végre kell hajtani annak érdekében, hogy optimalizálódjon az európai mezőgazdaság importált ásványi műtrágyáktól való függősége, ugyanakkor csökkenjen Európában a műtrágyázás környezeti lábnyoma.
+Az intézkedéseknek a következőkre irányulniuk: i. a teljes műtrágya-felhasználás optimalizálása a növényi tápanyag-felhasz­ nálás hatékonyságának növelésével, ami kisebb veszteséget eredményez; ii. a szintetikus műtrágya részleges helyettesítése újrahasznosított istállótrágya és az élelmiszerláncból származó egyéb hulladék nagyobb arányú felhasználásával; iii.
+Európa műtrágya-önellátásának javítása.
+Az EGSZB hangsúlyozza, hogy a mezőgazdaság átalakulóban van, és az agroökológia és a konzervatív mezőgazdaság révén egyre jobb eredményeket fog elérni.
+3.13 A növényi tápanyag-felhasználás hatékonyságának növelésére a műtrágyafogyasztás, valamint a vízbe és a levegőbe kerülő tápanyag miatti veszteség csökkentése érdekében van szükség.
+Ez lehetővé teszi a műtrágya-felhasználás csökkentését, anélkül, hogy befolyásolná a termelési volument.
+Ez jobb trágyázási gyakorlatokkal érhető el, beleértve a takarónövények használatát, a műtrágyák kiválasztását (előnyben részesítve például a nitrátalapú nitrogéntípusokat, valamint az ureáz-/nitrifikációgátlók használatát), a biostimulánsok használatát, valamint az optimalizált alkalmazást lehetővé tevő precíziós gazdálkodást (osztott alkalmazás, mérlegszámítás, talaj- és növényelemzés, növényszenzorok, döntéstámogató eszközök).
+3.14 A növénynemesítés a tápanyag-felhasználás hatékonysága szempontjából is kulcsfontosságú, mivel a továb­ bfejlesztett fajták képesek ugyanannyi betakarított mennyiség mellett kevesebb tápanyagot – különösen nitrogént – felvenni.
+E tekintetben az EGSZB úgy véli, hogy innovatív technológiákat és vetőmagokat kell kifejleszteni, hogy mindig lehessen megoldásokat biztosítani a meglévő eszközökre vonatkozó korlátozásokkal szembesülő mezőgazdasági termelők számára (8).
+3.15 A tápanyagigényes növények, így a gabonafélék, az olajrepce és a cukorrépa helyettesítése alacsonyabb tápanyagigényű növényekkel, például napraforgóval (9) és hüvelyesekkel, olyan tendencia, amelyet a mezőgazdasági termelők 2021–2022 óta természetes módon alkalmaznak (10).
+Ezzel azonban közpolitikai keretek között óvatosan kell bánni, mivel a hektáronkénti szárazanyag-hozamokat és fehérje-hozzájárulásokat tekintve egy ilyen lépés zavart okozhat a mezőgazdasági piacokon, és veszélyeztetheti az élelmezésbiztonságot.
+3.16 Egy másik fontos középtávú célkitűzés az EU-ban az ásványi műtrágyák részleges helyettesítése istállótrágyából és egyéb szerves hulladékból származó, újrahasznosított szerves trágyával (11).
+Ez előnyökkel jár a talaj számára (magasabb szervesanyag-tartalom) és az éghajlatra nézve (a szintetikus nitrogénműtrágya-gyártásból származó alacsonyabb kibocsátás), valamint csökkenti az importfüggőséget.
+Az istállótrágyában rejlő lehetőségeket azonban nem szabad túlbecsülni, mivel e trágya nagy részét már újrahasznosítják, a rendelkezésre álló erőforrások földrajzilag korlátozottak (a trágyából strukturális többlettel rendelkező régiók), és jelentős mozgósítási, feldolgozási és szállítási költségekkel járnak.
+Az emberi hulladékból származó tápanyagokat többnyire nem juttatják ki a mezőgazdasági talajokra, holott ezekben 2 milliárd kg nitrogénpotenciál rejlik (12).
+Az Európai Bizottságnak ösztönöznie kell az algákból és szennyvíziszapból történő tápanyag-visszanyerés és a biztonságos mezőgazdasági alkalmazás technikáinak fejlesztését is.
+3.17 A nitrogénműtrágyák tekintetében az ammónia-előállítás alternatív, nem fosszilis módjainak előmozdítása rendkívül fontos hosszú távú célkitűzés, mivel ez csökkentené az EU gázfüggőségét és szénlábnyomát.
+A megújuló hidrogénnek a víz elektrolízisével (amely maga is megújuló villamos energia felhasználásával megy végbe) történő előállítása kísérleti ipari szakaszban van, míg a mezőgazdasági melléktermékek és a szerves hulladék metanizálása egyaránt termelhet az ammónia előállításához szükséges biometánt, és szerves trágyaként használható fermentációs maradékot.
+A fosszilis alapú ammónia jelenlegi magas piaci ára ellenére azonban a megújuló alternatívák messze nem versenyképesek, és időre, technológiai érettségre és esetleg jelentős állami támogatásra lesz szükségük ahhoz, hogy elérjék az ipari szintet.
+3.18 Az EGSZB üdvözli a 2023-ban létrehozandó új műtrágyapiaci megfigyelőközpont bejelentését, valamint a műtrágyapiaci érdekeltekkel folytatott konzultációk szervezését az élelmezésbiztonsági válságokra való felkészültségre és reagálásra vonatkozó európai mechanizmus (EFSCM) szakértői csoportja keretében.
+Az EGSZB úgy véli továbbá, hogy az uniós műtrágyapiac nagyfokú átláthatósága csak a nitrogén-, foszfor- és káliumalapú műtrágyák reprezentatív belföldi piaci árainak rendszeres közzétételével, valamint a műtrágyafogyasztásra vonatkozó nyilvános statisztikák kidolgozásával garantálható.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+HL C 194., 2022.5.12., 72. o.
+A napraforgóval bevetett terület az EU-ban 750 000 hektárral nőtt, míg a gabonatermő terület 2022-ben ugyanilyen mértékben csökkent.
+HL C 75., 2023.2.28., 88. o. https://www.eesc.europa.eu/hu/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Becslések szerint egy ember évente több mint 4 kg nitrogént ürít ki a vizeletével (Viskari et al, 2018 https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2997665fa25deb6f80529f741349bfdcf2306993
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-14.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/10
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+4.4.
+Az ösztöndíjakra és alapokra vonatkozó rendelkezések üdvözlendők, de figyelmet kell fordítani a kiválasztással kapcsolatos kérdésekre, és gondoskodni kell a civil társadalmi szervezetek bevonásáról.
+Fontos, hogy e lehetőségek meghatározásakor átlátható, tisztességes és inkluzív eljárásokat állapítsanak meg a felsőoktatási programok résztvevőinek kiválasztására, kiemelten kezelve a kevesebb lehetőséggel rendelkezők hozzáférését.
+4.5.
+A humán tőke értékének maximalizálása döntő fontosságú ahhoz, hogy a fenntartható fejlődés tiszteletben tartása mellett lehessen növelni a versenyképességet és leküzdeni a munkanélküliséget.
+Ehhez olyan munkaerőre van szükség, amely sokféle transzverzális készséggel bír és képes alkalmazkodni.
+Az oktatási és képzési politikát a szociális partnerekkel szoros együttműködésben kell fejleszteni és megvalósítani, és a képesítések helyett inkább a kompetenciákra kell összpontosítani.
+Ez hozzá fog járulni a strukturális munkaerőhiány csökkentéséhez.
+Ifjúsági szervezetek 4.6.
+A közlemény számos fórumot és szervet említ a fiatalok bevonására.
+A fejlesztéspolitikai fórum keretében létrejövő platform üdvözlendő, amennyiben biztosítja a független, önszerveződő és ideális esetben a fiatalok irányítása alatt álló ifjúsági szervezetekkel való, alulról építkező kapcsolatokat.
+4.7.
+Üdvözlendő, hogy a közlemény megemlíti az ifjúsági szervezetek bevonását és hivatkozik arra.
+Az ifjúsági cselekvési terv megvalósításához előnyös lenne a részvétel az EU-ban alkalmazott, ifjúsági munkával kapcsolatos gyakorlatok különböző modelljeiben.
+Ez a gyakorlat ugyanolyan fontos lehet, mint a fiatalok véleménye, mivel helyi szinten épít ki kapacitásokat az összes fiatal körében, és helyi tapasztalatokra támaszkodó ifjúsági vezetőket indít el útjukon.
+Az EU és az Európa Tanács partnerségén és az önkéntes ifjúsági ágazaton keresztül jelentős tényanyag és modellek állnak rendelkezésre.
+4.8.
+Az ifjúsági szervezetek hatalmas erőforrást jelenthetnek a terv megvalósítása során.
+Az uniós tagállamokat ösztönözni kell arra, hogy nemzeti cselekvési terveikbe vonják be az ifjúsági ágazatukat.
+Előnyben kell részesítenünk az uniós ifjúsági szervezetek bevált modelljeit és a fejlesztés, a konfliktusok és az emberi jogok terén végzett munkájukat, például az Egyesült Államok „ifjúságfejlesztési” modelljeivel szemben, amelyeket a fejlődő országokban és más régiókban gyakran „készen kapva” alkalmaznak, és amelyek gyakran nem ugyanazokban az értékekben gyökereznek.
+Ez jól illeszkedne ahhoz a kötelezettségvállaláshoz, hogy az egyes régiók számára testre szabott megoldásokat kell találni.
+4.9.
+Az oktatással kapcsolatos kötelezettségvállalások megvalósítása során informális és nem formális rendszereket is alkalmazni kell a közösségekben, a civil társadalmi szervezetekben és az ifjúsági munkával foglalkozó szervezetekben.
+Ehhez jó iránymutatást nyújtanak az UNESCO és az Európa Tanács fogalommeghatározásai, valamint az Erasmus+ ifjúsági fejezete.
+El kell ismernünk, hogy az iskolán kívüli tanulásnak, amely egész életen át tart és az élet minden területére kiterjed, mindenki számára hatalmas előnyei vannak.
+4.10.
+A politikai párbeszéd fontos, az ifjúsági cselekvési terv célkitűzései pedig ambiciózusak, de nem szabad figyelmen kívül hagynunk az egyes országok ifjúságpolitikáját és a kormányok felelősségét, ahogy azt sem, hogy valódi önkéntes szektorra és civil társadalomra van szükség.
+Az ifjúsági cselekvési terv megvalósításának támogatnia kell az ifjúsági munkával kapcsolatos szakpolitikák kidolgozását, az országos ifjúsági tanácsok vagy hasonló testületek létrehozását és az olyan megközelítéseket is, mint az uniós ifjúsági teszt és egyéb módszerek.
+4.11.
+Amint azt a világ hat nagy ifjúsági szervezetének munkája is illusztrálja, az ifjúsági szervezeteknek már világszerte megvannak a kapcsolataik, és a terv megvalósításába be kell vonni őket, építeni kell az eddigi munkára, és a tervnek modellként kell szolgálnia további kezdeményezésekhez.
+Ügyelnünk kell arra is, nehogy túlságosan korlátozóak legyünk a részvétel kérdéseivel kapcsolatban.
+Nem világos, hogy az ifjúsági szerepvállalást támogató alap kérdésköreinek kiválasztásakor alkalmaztak-e részvételi folyamatokat.
+Előfordulhat, hogy a fiatalok nem mindig azokat a kérdéseket választják ki, amelyeket mások fontosnak tartanak, különösen a fejlődő világban vagy az instabil államokban, ahol fontosabbak lehetnek a gyakorlati megfontolások.
+4.12.
+Az ifjúsági szervezetek kapacitásépítését szolgáló rendelkezések nagyon is üdvözlendők, és azokat hatékony támogatásnak kell kísérnie ahhoz, hogy alulról szerveződő mozgalmak indulhassanak a partnerországokban.
+Ebben az uniós küldöttségek világszerte kulcsszerepet játszhatnak.
+Adott esetben partnerségeket kell felkínálni uniós szervezetekkel, és a munkát nyomon kell követni.
+Fontos megkönnyíteni az uniós és nem uniós szervezetekkel közös hálózatok létrehozását és megerősítését.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3530b6df0975466ccf4a3b708ade9a133cab92eb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-17.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+2023.5.25.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 184/13
+Az Európai Gazdasági és Szociális Bizottság véleménye – A fiatalok szerepe a zöld átállásban (feltáró vélemény a svéd elnökség felkérésére) (2023/C 184/03)
+Előadó: Nicoletta MERLO A Tanács felkérése:
+svéd
+elnökségének 2022.11.14-i levél
+Jogalap:
+az Európai Unió működéséről szóló szerződés 304. cikke
+Illetékes szekció:
+„Foglalkoztatás- és szociálpolitika, uniós polgárság” szekció
+Elfogadás a szekcióülésen:
+2023.3.8.
+Elfogadás a plenáris ülésen:
+2023.3.22.
+Plenáris ülésszak száma:
+577.
+A szavazás eredménye: (mellette/ellene/tartózkodott)
+152/0/1
+1.
+Következtetések és ajánlások 1.1.
+Az EGSZB úgy véli, hogy a fiatalok döntő szerepet játszhatnak és kell is játszaniuk a zöld átállás terén.
+Elengedhetetlennek tartja, hogy legyen egy olyan új, inkluzívabb irányítási modell, amely aktív részvételt tesz lehetővé a fiatalok számára a döntéshozatali folyamatokban, és leküzdi a még mindig fennálló akadályokat. 1.2.
+Az EGSZB hangsúlyozza, hogy fontos biztosítani – többek között a szükséges pénzügyi támogatás garantálása révén –, hogy az ifjúsági szervezetek vezető szerepet játsszanak a döntéshozatali folyamatban, valamint a fenntarthatósággal és a környezettel kapcsolatos projektek kidolgozásában és terjesztésében. 1.3.
+Az EGSZB elengedhetetlennek tartja, hogy – a végrehajtandó politikák gazdasági, politikai és társadalmi hatásvizsgálata révén, az azok jóváhagyása előtt, alatt és után alkalmazott mutatókkal – folyamatosan nyomon kövessék, milyen hatást gyakorolnak és fognak gyakorolni a jövőben a közberuházások – többek között a zöld átálláshoz kapcsolódó beruházások – a fiatalokra. 1.4.
+Az EGSZB ösztönzi az uniós intézményeket és a tagállamokat, hogy hajtsanak végre olyan intézkedéseket és mechanizmusokat, amelyek biztosítják, hogy az ifjúság szempontjait minden szakpolitikai területen figyelembe vegyék, továbbá hogy az uniós ifjúsági teszt teljeskörű alkalmazása révén létrejöjjön egy tér, amely képes garantálni a fiatalok aktív részvételét. 1.5.
+Az EGSZB alapvető fontosságúnak tartja, hogy a készségek európai éve keretében elfogadásra kerülő kezdeményezéseket és politikákat összekapcsolják a zöld átállás, a fenntartható fejlődés témájával és a gyorsan változó világban a fiatalok előtt álló kihívásokkal. 1.6.
+Az EGSZB kulcsfontosságúnak tartja, hogy olyan átfogó megközelítést alkalmazzanak az oktatás és a fiataloktól e téren elvárt készségek fejlesztése terén, amely képes elméleti és gyakorlati készségeket biztosítani, többek között az iskolából a munka világába való átmenet és a szakmai tanulószerződéses gyakorlati képzések megvalósítása és fejlesztése révén, amelybe a szociális partnereket is bevonják.
+Az ezekkel a témákkal kapcsolatos képzést is strukturálni kell, és azt a régiók és azok szükségletei alapján, egy szélesebb, nemzeti szintű kereten belül kell megtervezni és fejleszteni. 1.7.
+Az EGSZB úgy véli, hogy a fenntarthatósággal és a környezetvédelemmel kapcsolatos kérdések oktatását már fiatal korban meg kell kezdeni, és olyan innovatív oktatási eszközöket kell alkalmazni, amelyek a környezetvédelmet, a társadalmi és gazdasági fejlődést, valamint a kapcsolódó célkitűzések elérését is figyelembe veszik.
+Ennek biztosításához kulcsfontosságú a mindenki számára elérhető minőségi oktatás és a tisztességes munka biztosítása. 1.8.
+Az EGSZB hangsúlyozza annak fontosságát, hogy az iskolák – a helyi önkormányzatokkal és az iskolán kívüli tevékenységekkel, különösen az ifjúsági szervezetekkel és a szervezett civil társadalommal együttműködve – foglalkozzanak a zöld átállással kapcsolatos kérdésekkel, ezáltal növelve az átlagpolgárok körében a tudatosságot és a részvételt.
+Ebben az összefüggésben az EGSZB kedvezően értékeli a Zöld Erasmus projekttel kapcsolatos tapasztalatokat, és várakozással tekint annak végrehajtása elé.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..09c767022d093d485255c6136998d17822bf1b34
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-93.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+2023.5.25.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 184/89
+(7) olyan energiaunió kialakítása, melynek középpontjában a polgárok állnak: amelyben a polgárok magukénak érzik az energetikai átállást, és aktívan részt vesznek a piaci folyamatokban; ahol a polgárok pénztárcája látja hasznát az új technológiáknak, és ahol a kiszolgáltatott fogyasztók megfelelő védelemben részesülnek.
+A jelentés ismerteti a fenti jövőképek megvalósítása érdekében eddig végrehajtott vagy tervezett intézkedéseket.
+Az EGSZB ugyanakkor sajnálatát fejezi ki amiatt, hogy a jelentésben szereplő beszámoló nem a jövőképekre vonatkozik, hanem arra az öt, egymást kölcsönösen erősítő és egymással szorosan összefüggő dimenzióra, amelyek célja az energiabiztonság, a fenntarthatóság és a versenyképesség fokozása.
+Az, hogy egyfajta kettősség van egyrészt célkitűzésekkel vagy jövőképekkel, másrészt pedig dimenziókkal, rendkívül megnehezíti a jövőképek végrehajtásának nyomon követését, többek között azért is, mivel több dimenzióban is megjelenik az, hogy az emberek állnak az energiaunió középpontjában, illetve hogy a munkaerő továbbképzésére és átképzésére van szükség.
+Az EGSZB sajnálatát fejezi ki amiatt, hogy ez nagyon megnehezíti az energiaunióra vonatkozó stratégia célkitűzéseinek megvalósítása terén elért eredmények nyomon követését.
+1.4 A közlemény helyesen hivatkozik a REPowerEU tervre, amelyet az EGSZB is támogatott, és amely a diverzifikációra, a megtakarításokra, az ellátás biztonságára és a megújuló energiaforrások fejlesztésének felgyorsítására összpontosítva újjáélesztette és megerősítette a zöld megállapodás és az „Irány az 55 %!” intézkedéscsomag eszközeit.
+A jelenlegi éghajlati és energiaválság, valamint az ellátás és az árak biztonságának, stabilitásának és kiszámíthatóságának hiánya azonban óriási terhet ró az Európai Unióra.
+A válság kevésbé lenne súlyos, ha korábban célzottabb intézkedéseket hoztak volna, és például ha az EU a saját (például az európai energiaunióra vonatkozó) célkitűzéseit komolyabban vette volna.
+1.5 Az energiaunió helyzetéről szóló 2022.
+évi jelentés szerint mintegy 300 milliárd EUR közpénz befektetésére van szükség az orosz fosszilis tüzelőanyagoktól való teljes függetlenség 2030-ig történő elérését célzó különböző cselekvési irányvonalakba, ami jelentős hatással lesz az EU teljes költségvetésére.
+Emellett további magánberuházásokra is szükség lesz, beleértve az európai polgárok beruházásait is.
+Az EGSZB úgy véli, hogy a pénzt úgy kell elkölteni, hogy az elősegítse az energiaunió fent említett célkitűzéseinek elérését.
+A kiadásoknak ugyanakkor nem szabad oda vezetniük, hogy kevesebb forrás áll rendelkezésre az igazságos átmenet, a kutatás és innováció, illetve az emelkedő energiaárak által érintett vállalkozások és fogyasztók számára.
+1.6 Az energiaárak példátlan emelkedése, amelyet az Ukrajna elleni orosz invázió váltott ki, óriási társadalmi és gazdasági következményekkel jár, emellett az országok ipari és termelési szerkezetére is kihat.
+Az EGSZB hangsúlyozza, hogy az energiaválság idején nincs egyértelmű európai koordináció, és az erre történő reagálás részeként egy, a SURE modellen alapuló eszköz létrehozását szorgalmazza a munkavállalók és a nehéz helyzetben lévő vállalkozások támogatása érdekében.
+1.7 A közelmúlt eseményei növelték a kibertámadások és szabotázsakciók potenciális kockázatát az olyan kritikus infrastruktúrák esetében, mint az energiahálózat és az erőművek.
+Az EGSZB ezért olyan átfogó stratégia kidolgozását és elfogadását ajánlja, amely megvédi az EU-t az ilyen típusú fenyegetésekkel szemben.
+1.8 Fontos, hogy továbbra is az energiafüggetlenség legyen az uniós országok fő középtávú stratégiai célkitűzése – különösen, ha megnézzük, mi történt az ukrajnai háború kapcsán, és azt is figyelembe vesszük, hogy a nemzetközi helyzet még bonyolultabbá válhat.
+Értelmezésünk szerint a „stratégiai energetikai autonómia” olyan politikai koncepciót jelent, amely elősegíti a jövőbeli uniós energiapiac kialakítását, ahol az EU önálló döntései garantálni fogják a megbízhatatlan beszállítóktól való energiafüggetlenséget.
+Az EGSZB sajnálatát fejezi ki amiatt, hogy a jelentés nem foglalkozik megfelelően ezzel a témával, amely így továbbra is a háttérbe szorul; a jelentés kizárólag az Oroszországból érkező energiaimporttól való függetlenségre összpontosít.
+1.9 Az EU stratégiai autonómiával kapcsolatos célkitűzéseinek elérése érdekében az EGSZB arra kéri a Tanácsot és az Európai Bizottságot, hogy – többek között az Európai Szuverenitási Alap létrehozása révén – dolgozzanak ki megfelelő eszközöket a tiszta hazai energiatechnológiákba és az energetikai infrastruktúrába történő beruházások fellendítésére.
+Ugyanakkor alapvető fontosságú a tagállamok ösztönzése a tiszta energia fejlesztésére rendelkezésre álló források optimális és hatékony felhasználására.
+Egy ilyen stratégiának iránymutatást kell tartalmaznia arra vonatkozóan is, hogy miként lehet ösztönözni a vállalkozásokat, a közösségi intézményeket, a polgárokat és az energiaközösségeket több befektetésre.
+A jelenleg rendelkezésre álló eszközök és források aligha elégségesek az előttünk álló főbb kihívások kezeléséhez.
+Az EGSZB arra kéri az Európai Bizottságot, hogy fordítson kiemelt figyelmet az új erőforrások és ellátási formák által a környezetre gyakorolt hatásokra, valamint a harmadik országoktól való új függőségekre.
+1.10 Az energiafüggetlenség kialakítása során az EGSZB alulról felfelé építkező megközelítést javasol, mivel ez a megközelítés megkönnyíti az 1.3. pontban említett célkitűzések elérését.
+1.11 A zöld megállapodást egyelőre nem kísérik igazságos átmenetet biztosító szociálpolitikák.
+Mivel a foglalkoztatási és ipari rendszereket nagymértékben érinteni fogják az átmeneti folyamatok, az EGSZB sajnálatát fejezi ki amiatt, hogy a jelentés nem veszi megfelelően figyelembe az átfogó foglalkoztatás-, készség- és szociálpolitika fontosságát.
+Az oktatási beruházásokra, az átképzésre és a továbbképzésre társadalmi-gazdasági felelősségként kell tekinteni.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..41bb0b33a7638f66af49099e6101a98b9a8dbb1a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-98.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/94
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.25.
+58. cikkének módosításába foglalja bele „a digitális villamosenergia-infrastruktúrába történő beruházások előmozdítása” mögött meghúzódó elképzeléseket, olyan szabályozási keretet biztosítva, amely hatékonyan ösztönzi a villamos­ energia-hálózatok digitalizálására irányuló beruházásokat.
+Ezzel párhuzamosan rugalmassági piacokat kell kialakítani annak érdekében, hogy vonzóvá tegyék a digitális technológiákon alapuló rugalmas fogyasztást, termelést és termelés-fogyasztást.
+1.5 Több mint hat évvel a tiszta energiáról szóló csomag előterjesztése után mind az energiaközösségek, mind a kollektív önellátási rendszerek továbbra is csekély szerepet játszanak Európa energiarendszereiben.
+Az Európai Bizottság eddig figyelmen kívül hagyta az energiatermelés és -fogyasztás e formái előtt álló akadályokat.
+Az európaiak számára olyan ösztönzőket kell biztosítani, amelyek végül meggyőzik és arra motiválják őket, hogy digitalizálják az energiával kapcsolatos valamennyi tevékenységüket.
+Sok esetben egyértelmű jogi és adminisztratív jogosultságra is szükség van.
+Az EGSZB arra kéri az Európai Bizottságot és a tagállamokat, hogy dolgozzanak ki megfelelő kezdeményezéseket, beleértve a közvetlen támogatást, amely lehetővé teszi az energiaközösségek és a kollektív termelő-fogyasztók számára, hogy teljes mértékben kibontakoztathassák a bennük rejlő lehetőségeket, melyek révén – különösen az ellátás biztonsága tekintetében – ezeknek a termelési és fogyasztási formáknak a rendszer alapvető részévé kell válniuk.
+Ellenkező esetben a digitális eszközök nem hoznak majd változást.
+1.6 Az EGSZB megismétli, hogy a klímasemleges, decentralizált és digitalizált energiaellátási struktúra – megfelelő megközelítés megválasztása mellett – jelentős pozitív hatást gyakorolhat a foglalkoztatásra és a gazdaságra, különösen a regionális gazdaságokra (2).
+A jelenlegi válságban az Európai Uniónak olyan általános energiapolitikai megközelítést kell kialakítania, amely ötvözi az energiával és az éghajlattal kapcsolatos egyedi kérdéseket a társadalmi és regionális kohézióra irányuló politika célkitűzéseivel.
+1.7 Az EGSZB azonban megjegyzi, hogy a változtatás politikája csak akkor lehet sikeres, ha figyelembe veszi az átállás során működő különböző társadalmi dinamikákat, és stratégiáiban és intézkedéseiben figyelembe veszi azokat.
+Meg kell erősítenünk az aktív fogyasztók szerepét a digitalizációban, továbbá bátorítanunk kell és fel kell jogosítanunk őket arra, hogy minél több intelligens megoldást használjanak, mivel ezek javíthatják a belső energiapiac hatékonyságát és teljesítményét, az ellátásbiztonság garantálása érdekében figyelembe véve ugyanakkor az elosztórendszer-üzemeltetőket is.
+Az eszközöknek felhasználóbarátnak kell lenniük, és figyelmet kell fordítani a kiszolgáltatott csoportokra és a fogyatékossággal élőkre.
+Ezért elengedhetetlen az igazságos átmenetre és a változás aktív politikai kezelésére irányuló eljárásmód kialakítása.
+Ha a végrehajtás során figyelmen kívül hagyják a társadalmi dimenziót, fennáll annak a kockázata, hogy az átalakulás a lakosság ellenállása miatt kudarcot vall.
+1.8 Az energiarendszerek és -infrastruktúra jövőbeli kialakításával kapcsolatban az EGSZB több alkalommal hangsúlyozta, hogy minden fogyasztót aktívan be kell vonni az intelligens energiarendszerek fejlesztésébe, és ösztönzőket kell bevezetni annak érdekében, hogy a civil társadalom részt vehessen az energetikai átalakulásban.
+Nagyon fontos az Európai Bizottság által a 7.3. pontban említett „Helyi és regionális innovátorok összekapcsolása”.
+Az olyan kollektív fellépés, mint az intelligens városok és közösségek közötti együttműködés, megteremtheti azokat a legjobb és leginkább megfizethető megoldásokat, amelyekre egy régiónak szüksége lehet.
+1.9 Az uniós digitális és energiapolitikák már most meghatározzák az energia digitalizációját, mivel az olyan kérdések, mint az adatok interoperabilitása, az ellátásbiztonság, a kiberbiztonság, a magánélet védelme és a fogyasztóvédelem nem hagyhatók csupán a piacra, és kulcsfontosságú ezek megfelelő végrehajtása.
+Ebben az összefüggésben az EGSZB rámutat arra, hogy minden eszközzel meg kell akadályozni a magánélet megsértését és az adatokkal való visszaélést.
+Ez nemcsak a technikai óvintézkedésekre terjed ki, hanem az ezen adattérért vállalt felelősséget és a politikai és demokratikus ellenőrzés alatt álló állami hatóságok által végzett nyomon követést is magában foglalja.
+Ugyanakkor kiemelt figyelmet kell fordítani a kritikus infrastruktúrákra vonatkozó adatok védelmére.
+1.10 Az Európai Bizottság a közleményében alapvetően fontosnak tekinti annak biztosítását, hogy a digitalizáció ne ássa alá a villamos energia belső piacán már létrehozott fogyasztóvédelmi keretet.
+Az EGSZB tudomásul veszi ezt, és hozzáteszi, hogy az energiapiaci fogyasztói jogokat ki kell igazítani és javítani kell.
+A fogyasztókat nem szabad hátrányos helyzetbe hozni, illetve túlzott árakat kiszabni rájuk.
+Fontos, hogy élhessenek a digitális eszközök előnyeivel, amelyek – megfelelő fejlesztés mellett – hozzájárulhatnak a fogyasztóvédelem fokozásához.
+1.11 Minden kezdeményezés esetében fontos, hogy a fogyasztók intelligens fogyasztásmérővel rendelkezzenek otthonukban.
+Sok tagállamban ez még mindig nem biztosított, ezért sürgősen fokozni kell az intelligens fogyasztásmérés szélesebb körű bevezetésére irányuló erőfeszítéseket, amely az energiaágazat legtöbb digitális megoldásának alapvető előfeltétele, különösen a villamosenergia-ellátást, és kisebb mértékben a gázellátást illetően.
+Azoknak a tagállamoknak, amelyek még nem vezették be teljeskörűen az intelligens fogyasztásmérőket, fel kell gyorsítaniuk ezt a folyamatot, és a bevezetés tekintetében növelniük kell nemzeti célkitűzéseiket.
+Nemzetközi tapasztalatok azt mutatják, hogy az intelligens fogyasztásmérők bevezetése akkor a leghatékonyabb, ha a hálózatüzemeltetők elszámoltathatók.
+Az intelligens fogyasztásmérőket a villamosenergia-hálózat szerves részének kell tekinteni.
+(2)
+HL C 367., 2018.10.10., 1. o.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0b3b38f02ff993dff815be01a92215f616fdaa93
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.hu.p-99.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+2023.5.25.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 184/95
+1.12 Fennáll annak a kockázata, hogy az új adatvezérelt szolgáltatások és innovatív technológiai megoldások nem valósulnak meg elég gyorsan, ha nem áll rendelkezésre elegendő számú szakmunkás és képzett szakember azok bevezetésének elősegítéséhez.
+A szükséges munkaerőpiaci és oktatáspolitikai intézkedésekhez elegendő pénzügyi forrásra van szükség, valamint összehangolt megközelítést biztosító cselekvési tervet kell kidolgozni.
+Az EGSZB úgy véli, hogy e tekintetben elengedhetetlen a szociális partnerekkel folytatott szoros együttműködés.
+1.13 A kiberbiztonság alapvető követelmény az egyre inkább digitalizált energiarendszer megbízhatóságának megteremtéséhez.
+Az elmúlt évtizedek fejleményei és különösen a közelmúlt eseményei rámutatnak a kibertámadások és a kritikus infrastruktúrák elleni szabotázsok veszélyére.
+Problémák azonban nemcsak kibertámadások vagy szabotázsok miatt léphetnek fel, hanem hardver- és szoftverhibák miatt is, ezért az Európai Bizottságnak a stabilitás biztosítása érdekében a digitalizáció során különös figyelmet kell fordítania a hardver- és szoftvertervezésre.
+A kritikus infrastruktúrák meghibásodása vagy károsodása súlyos ellátási hiányt okozhat és veszélyeztetheti a közbiztonságot.
+A decentralizáltabb energiatermelés és -felhasználás az internettel összefüggésben növeli a „támadási felületet” és a kiberkockázatokat.
+A digitalizált energiarendszernek (mind a hardver, mind a szoftver tekintetében) megbízhatónak kell lennie, biztosítva a folyamatos rendelkezésre állást.
+1.14 Az EGSZB úgy véli, hogy a vidéki területeken az energetikai átmenetre és a digitalizációra vonatkozó kombinált stratégia mindeddig nem kapta meg az elvárt szintű figyelmet és támogatást.
+Kéri az Európai Bizottság „Hosszú távú jövőkép az EU vidéki területei számára” című közleményében foglaltak gyors végrehajtását, valamint az érdekelt felek mozgósítását az uniós Vidékfejlesztési Paktum keretében.
+2.
+Háttér 2.1 Az Európai Bizottság azzal a céllal tette közzé a közleményt, hogy előmozdítsa az energiarendszer digitalizációját.
+Az energiarendszer digitalizációjára vonatkozó uniós cselekvési terv célja, hogy elérje a zöld és digitális átállásról szóló stratégiai előrejelzési jelentésben meghatározott célkitűzéseket, és a digitális technológiák hozzájáruljanak a klímasemleges és erőforrás-hatékony társadalom létrehozásához, biztosítva ugyanakkor, hogy mindenki részesülhessen az átállás előnyeiből.
+2.2 Az uniós cselekvési tervben az Európai Bizottság öt területen tesz javaslatot egy intézkedéscsomagra: a konnektivitás, az interoperabilitás és az energetikai adatok zavartalan cseréjének előmozdítása egy közös adattér létrehozásával; az intelligens hálózatba történő beruházások előmozdítása és koordinálása; a fogyasztóknak az energetikai átalakulásba való bevonása érdekében a digitális innováción alapuló jobb szolgáltatások nyújtása; az energiarendszer kiberbiztonságának megteremtése; valamint annak biztosítása, hogy az IKT-ágazat növekvő energiaigénye összhangban legyen az európai zöld megállapodással.
+Az Európai Bizottság úgy véli, hogy a digitalizáció javíthatja az uniós energiarendszer megfizethetőségét, fenntarthatóságát és rezilienciáját.
+2.3 Az intelligens megoldásokat úgy alakítják ki, hogy a fogyasztók nagyobb ellenőrzést gyakorolhassanak energiafogyasztásuk és -számláik felett, ezáltal javítva az energiafogyasztás kezelését, bár sok végfelhasználó intelligens megoldás nélkül is megértheti az ebben rejlő lehetőséget.
+Az innovatív energetikai szolgáltatásoknak csökkenteniük kell az energiafogyasztást, és az energiát akkor kell felhasználni, amikor az olcsó.
+Az intelligens fogyasztásmérők fontos információkat szolgáltatnak az energiafogyasztási költségek csökkentéséhez, például az elektromos járművek intelligens töltéséhez, valamint az intelligens hőszivattyúk és fotovoltaikus panelek számára.
+Az intelligens fogyasztásmérők segítik a fogyasztókat a számlájukban szereplő adatok ellenőrzésében, és lehetővé teszik számukra, hogy kiküszöböljék a nem helytálló számlákat és az utólagos számlázást, amelyek jelenleg a legnagyobb fogyasztói aggályok közé tartoznak.
+A cselekvési terv támogatást biztosít a fogyasztók érdekeit szolgáló és egyes esetekben velük együttműködésben kifejlesztett digitális eszközökhöz, a digitális készségek fejlesztéséhez, az intelligens digitális megoldások finanszírozásához olyan programok révén, amelyek segíthetnek az energiarendszer digitalizációjára irányuló célkitűzés elérésében, továbbá támogatja a nemzeti szabályozó hatóságokat az intelligens hálózatok közös mutatóinak meghatározásában és nyomon követésében, ahogy támogatja a közös európai energiaügyi adattér létrehozását, valamint az összes érdekelt fél, különösen a hálózatüzemeltetők és az energiaszolgáltatók szoros bevonását is.
+2.4 Az Európai Bizottság szerint az IKT-technológiákban nagy ökologizálási lehetőségek rejlenek.
+A digitális megoldásoknak elő kell segíteniük az energiaellátás, -tárolás és -kereslet egyensúlyát, és rugalmasabbá kell tenniük az energiarendszert, elősegítve a decentralizált megújuló energiaforrások integrációját.
+Rugalmassági piacokat kell kialakítani annak érdekében, hogy vonzóvá tegyék a rugalmassági lehetőségekbe történő beruházásokat, függetlenül attól, hogy ezeket a beruházásokat a digitális eszközöket igénybe vevő termelők, fogyasztók vagy termelő-fogyasztók hajtják-e végre.
+2.5 A cselekvési terv ugyanakkor hangsúlyozza, hogy meg kell fékezni az IKT-ágazat növekvő energiafogyasztását.
+A cselekvési terv rendelkezik az európai villamosenergia-hálózat digitális ikermodelljének létrehozásáról, az energia­ közösségek digitális eszközök révén történő támogatásáról, a számítógépek, adatközpontok és blokkláncok energia­ címkéinek kidolgozásáról, valamint a távközlési hálózatok fenntarthatóságára vonatkozó uniós magatartási kódex kidolgozásáról.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ee38e173c9b4f2713ea66da42810324279d6c7ca
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-100.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/96
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+2.6.
+In un sistema energetico sempre più digitalizzato con produzione, trasmissione e distribuzione decentrate di energia e dispositivi più connessi digitalmente nelle abitazioni, il rischio di spionaggio, criminalità informatica e guasti hardware connessi al consumo di energia è in aumento.
+La Commissione propone pertanto misure di cibersicurezza ben coordinate per rafforzare la resilienza complessiva del sistema. 2.7.
+Il piano d'azione sottolinea che ciò richiede un'azione a medio e lungo termine, nonché un quadro di governance.
+La Commissione spiega che coinvolgerà un gran numero di portatori di interessi, imprese e partner internazionali e servirà fare un uso più oculato dei limitati finanziamenti pubblici e un aumento degli investimenti privati.
+3.
+Osservazioni generali 3.1.
+Nel suo piano d'azione, la Commissione cita correttamente l'enorme potenziale delle tecnologie digitali per aumentare la flessibilità del sistema elettrico.
+Il CESE sostiene tali obiettivi e accoglie con favore la maggior parte delle misure proposte nel piano d'azione.
+In particolare, il CESE ha già chiarito il legame tra la transizione energetica e la trasformazione digitale, sottolineando i vantaggi della digitalizzazione in termini di risparmio energetico, riduzione dell'intensità energetica e migliore gestione delle infrastrutture energetiche.
+Tuttavia, sebbene l'atteggiamento ottimistico del piano d'azione sia fonte di ispirazione, la Commissione tende a ignorare il fatto che la realtà fisica è molto diversa dai casi d'uso della digitalizzazione menzionati nel piano d'azione. 3.2.
+Il CESE ritiene che le principali sfide cui deve far fronte il settore energetico siano le seguenti: diversificare le fonti energetiche europee, ridurre la dipendenza dalle importazioni di energia, garantire un mercato interno integrato dell'energia, migliorare l'efficienza energetica, ampliare rapidamente la rete energetica, garantire la sicurezza dell'approvvigionamento, decarbonizzare l'economia, ridurre le emissioni, passare a un'economia a basse emissioni di carbonio (con tecnologie energetiche pulite e a basse emissioni di carbonio), aumentare ed espandere massicciamente le energie rinnovabili per raggiungere gli obiettivi climatici, promuovere la relativa attività di ricerca e educazione, garantire una transizione giusta e sostenere la dimensione sociale dell'energia, come la riduzione della povertà energetica.
+La digitalizzazione del sistema energetico è alla base di tale processo e può contribuire ad affrontare tutte queste sfide principali. 3.3.
+Sebbene sia l'approccio strategico che le misure specifiche del piano d'azione vadano nella giusta direzione, la Commissione non integra il piano d'azione nella politica energetica generale.
+Un approccio a compartimenti stagni incentrato unicamente sulla digitalizzazione e che ignora il quadro generale non genererà i benefici che sono correttamente spiegati nel piano d'azione. 3.4.
+La proposta della Commissione traccia un quadro di uno stato ideale che si basa su un sistema energetico ben sviluppato (ad esempio reti di trasmissione e distribuzione) e digitalizzato.
+Tuttavia, in Europa, è necessario innanzitutto sviluppare le reti di trasmissione e distribuzione prima di poter sviluppare una complessa tecnologia digitale.
+La digitalizzazione è inutile se l'energia gestita in modo intelligente non può essere trasmessa attraverso le reti di trasmissione dell'energia.
+Inoltre, un'enorme quantità di energia è sprecata nelle reti di trasmissione e distribuzione.
+Il costo dell'energia elettrica «verde» che non può essere utilizzata o trasmessa e che deve essere limitata ammontava a oltre 2 miliardi di EUR prima della crisi energetica e, in paesi grandi come la Germania, a oltre 12 miliardi di EUR durante la crisi energetica.
+Tale perdita economica si moltiplicherà, a meno che le reti elettriche e le capacità di stoccaggio compatibili con il sistema non siano ampliate rapidamente e non si trovino contemporaneamente migliori modalità di utilizzo diretto dell'energia elettrica in loco.
+La digitalizzazione in questo settore può contribuire a individuare tali perdite e a sfruttare i dati così generati per lo sviluppo della rete.
+3.5. È vero che sono necessari notevoli investimenti nelle infrastrutture energetiche per rendere le reti intelligenti.
+È anche vero che molti Stati membri non incentivano tali investimenti, in quanto la loro regolamentazione mostra un chiaro orientamento verso la spesa in conto capitale (CapEx) e gli investimenti nella digitalizzazione sono principalmente spese operative (OpEx).
+Il coordinamento e il monitoraggio di tali investimenti e dei relativi progressi non saranno sufficienti.
+Il CESE invita la Commissione europea a integrare le idee alla base della «promozione degli investimenti nelle infrastrutture digitali per l'energia elettrica» in una modifica dell'articolo 58 della direttiva (UE) 2019/944 relativa a norme comuni per il mercato interno dell'energia elettrica, garantendo un quadro normativo che incentivi efficacemente gli investimenti nella digitalizzazione delle reti elettriche. 3.6.
+La Commissione europea sottolinea correttamente che gli strumenti digitali svolgono un ruolo importante nello sviluppo di sistemi collettivi di autoconsumo e delle comunità energetiche.
+Sia gli orientamenti che la piattaforma di sperimentazione prevista possono essere utili, ma non sono gli aspetti più importanti.
+A più di cinque anni dalla presentazione del pacchetto Energia pulita, sia le comunità energetiche che l'autoconsumo collettivo svolgono ancora un ruolo secondario nei sistemi energetici europei.
+In molti casi, le ragioni principali di tale situazione sono i notevoli ostacoli burocratici e la mancanza di informazioni da parte dei consumatori e dei produttori.
+Finora la Commissione europea ha ignorato l'esistenza di tali ostacoli.
+Gli europei devono ricevere incentivi che li convincano e li motivino infine a
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0ca94cd421824d2fd2c0a209d2ee23db18d6f010
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-108.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+IT
+C 184/104
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+1.4.
+In generale, il Comitato accoglie con favore la proposta di dare agli emittenti la possibilità di redigere e pubblicare il prospetto soltanto in inglese, che è ormai da tempo la lingua comune adottata dagli investitori internazionali.
+Tuttavia, la pubblicazione del testo integrale del documento, e non solo della nota di sintesi, nelle lingue dei singoli Stati membri conferirebbe maggiore peso e influenza agli investitori al dettaglio nazionali.
+Il CESE raccomanda agli emittenti di tenere presente che utilizzare documenti di emissione «esclusivamente in lingua inglese» ostacolerebbe lo sviluppo di una base di investimenti al dettaglio a livello nazionale. 1.5.
+Il CESE osserva che aggregare i servizi di ricerca in materia di investimenti con altri servizi potrebbe dare maggiore visibilità alle piccole e medie imprese (PMI) quotate in borsa.
+Pertanto, il Comitato accoglie con favore la proposta di innalzare a 10 miliardi di EUR la soglia al di sotto della quale non si applicano le norme sulla disaggregazione, pur segnalando altresì che potrebbe essere necessario adottare ulteriori misure per incentivare la ricerca indipendente. 1.6.
+Il CESE valuta molto positivamente l'approccio della Commissione volto a ridurre l'incertezza giuridica in materia di obblighi di comunicazione delle informazioni.
+Tuttavia, la proposta di istituire un dispositivo di sorveglianza trasversale del mercato con riferimento al book di negoziazione (Cross-Market Order Book Supervision — CMOBS) che agevoli lo scambio dei dati del book di negoziazione tra le autorità di vigilanza potrebbe comportare il rischio di creare condizioni di disparità, dal momento che le sedi di negoziazione bilaterale esulerebbero dall'ambito di applicazione del regime di segnalazione. 2.
+Contesto 2.1.
+Il 7 dicembre 2022 la Commissione europea ha pubblicato un pacchetto di proposte (1) su una serie di misure volte a sviluppare ulteriormente l'Unione dei mercati dei capitali (UMC) dell'UE.
+Di questo pacchetto fa parte una nuova normativa sulle quotazioni che punta a ridurre gli oneri amministrativi a carico delle imprese di ogni dimensione, e in particolare delle PMI, in modo che esse possano accedere più agevolmente ai finanziamenti quotandosi in borsa. 2.2.
+La Commissione afferma che nell'UE i mercati dei capitali sono tuttora frammentati e sottodimensionati.
+Gli studi dimostrano che, dal 2014 ad oggi, in Europa il numero totale di società quotate su mercati di crescita per le PMI è aumentato di pochissime unità (2), e questo malgrado le società quotate in borsa abbiano beneficiato di evidenti vantaggi, come si può evincere dall'incremento della loro valutazione di mercato.
+In generale, le società quotate incrementano i ricavi, creano un maggior numero di posti di lavoro e fanno crescere i loro bilanci a un ritmo più rapido rispetto alle società non quotate.
+I dati presentati in alcuni studi danno conto di una situazione non ottimale per quanto riguarda le offerte pubbliche iniziali (Initial Public Offering — IPO) delle PMI in Europa. 2.3.
+La normativa sulle quotazioni introduce norme semplificate e migliorate, in particolare per le PMI, sforzandosi al tempo stesso di evitare di indebolire la tutela degli investitori e l'integrità del mercato. 2.4.
+La Commissione afferma che il nuovo atto legislativo garantisce significative riduzioni dei costi e contribuisce ad aumentare il numero di offerte pubbliche iniziali nell'UE.
+Norme più semplici sul prospetto non solo faciliterebbero la quotazione in borsa per le società, ma ne abbasserebbero anche i costi.
+Consentire alle imprese di utilizzare azioni a voto plurimo (Multiple-Voting Rights Shares — MVRS) quando si quotano per la prima volta su mercati di crescita per le PMI offre ai proprietari la possibilità di mantenere il controllo sulla visione globale della loro società. 2.5.
+Norme più proporzionate sugli abusi di mercato porterebbero inoltre a una maggiore chiarezza e certezza del diritto per le società quotate per quanto riguarda la conformità agli obblighi in materia di comunicazione delle informazioni chiave per gli investitori.
+La proposta di normativa sulle quotazioni si prefigge anche di migliorare la produzione e la distribuzione della ricerca in materia di investimenti sulle imprese a media capitalizzazione e sulle PMI, ricerca che, a sua volta, dovrebbero aiutare queste imprese a quotarsi su mercati pubblici.
+2.6.
+Tra gli altri vantaggi della nuova normativa:
+— informazioni sulle società più concise, più tempestive, più comparabili e più facili da consultare; — una migliore copertura della ricerca in materia di investimenti azionari, il che è di aiuto per prendere decisioni di investimento; — una vigilanza più efficiente grazie a regole più chiare in materia di quotazione e a strumenti di indagine migliori sui casi di abuso di mercato;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package [Unione dei mercati dei capitali: pacchetto di misure in materia di compensazione, insolvenza e quotazione in borsa].
+Relazione finale del TESG (Technical Expert Stakeholder Group on SMEs — Gruppo tecnico di portatori d'interesse esperti sulle PMI) Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again [Stimolare i mercati dei capitali dell'UE per le PMI — Rendere le quotazioni in borsa nuovamente attraenti].
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a4c8eaeeba176c94c9533fa33d7c0d72f375ca3a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 184/105
+— prospetti più standardizzati e, quindi, più semplici da analizzare per le autorità di vigilanza. 2.7.
+Conformemente agli obiettivi strategici ambientali, sociali e di governance (Environmental, Social and Governance — ESG), la normativa sulle quotazioni mirerebbe a fare includere nella documentazione sulla quotazione delle società che emettono obbligazioni di tipo ESG informazioni pertinenti ai fini di tali obiettivi, in modo da rendere più agevole per gli investitori valutare l'effettiva rispondenza di tali obbligazioni agli ESG.
+Le società che emettono titoli di capitale potranno fare riferimento alle informazioni rilevanti per gli ESG già pubblicate, e dunque accessibili al pubblico, nella documentazione relativa alla quotazione. 3.
+Osservazioni generali Che cosa giustifica la proposta di migliorare l'accesso alla quotazione sui mercati pubblici europei? 3.1.
+Il CESE ritiene che aumentare il finanziamento azionario delle imprese europee sia fondamentale per assicurare una ripresa post COVID-19 duratura e costruire un sistema economico dell'UE resiliente a fronte della guerra che la Russia attualmente conduce contro l'Ucraina.
+Per realizzare questi obiettivi, l'infrastruttura del mercato finanziario è essenziale per liberare i flussi di investimenti necessari alla ricapitalizzazione dell'economia. 3.2.
+Un alto grado di sviluppo dei mercati pubblici è importante anche per la comunità degli investitori al dettaglio.
+Sui conti bancari dei cittadini europei vi è un valore totale di 11 000 miliardi di euro tra liquidità e depositi (3).
+La quota dei depositi sul totale degli attivi detenuti dalle famiglie europee è tre volte superiore a quella posseduta dalle famiglie negli Stati Uniti.
+Non attivando gli investitori finali per convogliare i loro fondi sui mercati europei dei capitali, l'UE non sfrutta appieno le sue riserve di capitale privato a vantaggio delle nostre imprese.
+I gestori di patrimoni dovrebbero acquisire una maggiore fiducia nelle prospettive del mercato azionario europeo, e gli investitori al dettaglio europei dovrebbero avere maggiori possibilità di scelta per quanto riguarda la costituzione dei loro portafogli.
+Perché questo accada, è necessario fare in modo che sui mercati pubblici europei sia quotata un'offerta diversificata di emittenti di alta qualità. 3.3.
+Nei periodi di difficoltà finanziaria delle imprese, di imprevedibilità del quadro economico e, in particolare, di aumento dei costi del debito, il capitale azionario funge da fattore stabilizzante e da «cuscinetto» contro shock futuri. 3.4.
+Inoltre, il Comitato osserva che il finanziamento azionario delle società europee da parte delle famiglie europee contribuisce a garantire l'autonomia strategica aperta dell'UE al livello più basilare, e cioè in termini di proprietà degli attivi e di esercizio del controllo societario.
+Il fatto che imprese europee di importanza critica siano oggi controllate da entità di paesi terzi, e in particolare che rientrino nella sfera di influenza di paesi con valori diversi da quelli europei, rappresenta un rischio notevole per la stabilità economica e politica dell'Unione europea.
+Non solo: ciò ostacola anche lo sviluppo, all'interno dell'UE, di un sistema finanziario basato nell'UE e orientato alle esigenze dell'UE.
+Ad esempio, nell'UE il settore della negoziazione finanziaria (trading) rimane dominato da banche di investimento di paesi terzi (4). 3.5.
+Le imprese giovani e innovative, che sono in prima linea nel realizzare le transizioni verde e digitale, dovrebbero essere incoraggiate ad adoperarsi per quotarsi sui mercati azionari europei nonché ottenere i finanziamenti di cui hanno grande bisogno attraverso l'emissione di azioni quotate in borsa, dal momento che è questo il modo più sostenibile per aiutare queste società a sfruttare pienamente il loro potenziale creativo e a creare occupazione. 3.6.
+Un forte rialzo dell'inflazione determina un aumento della propensione agli investimenti azionari, soprattutto tra gli investitori al dettaglio più esperti.
+I mercati azionari europei possono diventare la sede in cui tali flussi di investimenti sono destinati ai settori economici chiave, nei quali le imprese generano rendimenti sufficienti.
+Al tempo stesso, il Comitato ritiene fondamentale che l'UE riesca a dotarsi di regole sane e robuste in materia di negoziazione per realizzare appieno il potenziale dei suoi mercati dei capitali.
+La crisi finanziaria ci ha insegnato che l'UE deve proteggere i mercati con equità, integrità, resilienza e trasparenza, garantendo anche il massimo livello di tutela degli investitori. 3.7.
+Da un'analisi condotta in 14 Stati membri dell'UE emerge che moltissime grandi società — addirittura fino a 17 000 — non intendono quotarsi in borsa pur avendo i requisiti per farlo (5).
+Il Comitato ravvisa il rischio che, se l'UE non incentiverà nuove quotazioni sui mercati azionari, i nostri mercati dei capitali possano registrare un calo delle negoziazioni, giacché gli investitori diversificano i loro portafogli su scala mondiale, se all'interno dell'UE non trovano un'offerta sufficiente di titoli in cui investire. 3.8.
+Una nuova generazione di europei sta entrando nel mercato degli investimenti al dettaglio tenendo ben presenti criteri di sostenibilità (ossia i già citati obiettivi ESG).
+Allo stesso tempo, molti operatori economici si stanno orientando verso obiettivi verdi, incoraggiati dalle politiche del Green Deal europeo.
+Il CESE ritiene che questa combinazione di fattori
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained [Eurostat: statistiche con relative spiegazioni].
+Relazione statistica annuale dell'ESMA (Autorità europea degli strumenti finanziari e dei mercati), EU securities markets [Mercati dei titoli nell'UE], 2020, pag. 40.
+Relazione di Oxera Consulting Primary and secondary equity markets in EU [Mercati azionari primari e secondari nell'UE], 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3d8029f0f91f8c5ecf2fbe9c5063aebcbc0540b0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-112.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/108
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+4.8.
+La ricerca in materia di investimenti azionari è un elemento fondamentale per lo sviluppo di un ecosistema sano per il finanziamento azionario delle PMI.
+Per integrare i canali di ricerca esistenti, è probabile che autorizzare l'aggregazione di servizi di ricerca per le PMI con altri servizi aumenterà la produzione e la distribuzione di rapporti di ricerca.
+Il CESE accoglie con favore la proposta di innalzare a 10 miliardi di EUR la soglia al di sotto della quale non si applicano le norme sulla disaggregazione, poiché ciò rimedierà alla minore copertura e visibilità delle PMI risultante dall'applicazione della direttiva MiFID II (12).
+Tuttavia, il CESE osserva che la maggior parte della produzione di ricerca in materia di investimenti azionari è concentrata nelle mani di grandi istituti finanziari.
+Per via delle loro dimensioni, i grandi o grandissimi intermediari possono permettersi assai meglio, rispetto agli intermediari di piccole o medie dimensioni, di fissare commissioni trascurabili e/o di ricorrere all'esecuzione delle negoziazioni per sovvenzionare in modo incrociato la loro produzione di ricerca (13).
+Inoltre, i grandi intermediari sono per lo più interessati a fornire servizi di ricerca sulle società maggiormente capitalizzate, mentre le PMI possono non ottenere un'attenzione adeguata.
+La grande maggioranza degli emittenti afferma (14) che la direttiva MiFID II ha ridotto la copertura e la visibilità delle PMI.
+Il CESE ravvisa l'evidente necessità di adottare ulteriori misure per incentivare la ricerca indipendente, ispirandosi alle buone pratiche attuate in Europa (15). 4.9.
+Nella fase successiva a un'IPO, le società quotate dovrebbero dar prova di una trasparenza esemplare, e la tutela degli interessi degli azionisti di minoranza dovrebbe essere la priorità assoluta.
+Se gli azionisti rischiano di subire un trattamento iniquo o di non essere adeguatamente tutelati quando la società si quota su mercati pubblici, questo non accrescerà la loro fiducia nei mercati dei capitali dell'UE.
+Il CESE valuta molto positivamente l'approccio della Commissione volto a ridurre l'incertezza giuridica in materia di obblighi di comunicazione delle informazioni attraverso una serie di modifiche mirate del regolamento sugli abusi di mercato. 4.10.
+Il Comitato osserva che il quadro attuale, che prevede richieste ad hoc in caso di presunti abusi di mercato, sembra adeguato e sufficiente per conseguire una vigilanza efficace, pur prendendo atto del fatto che diverse autorità di vigilanza ritengono opportuno migliorare lo scambio dei dati del book di negoziazione attraverso il dispositivo di sorveglianza trasversale del mercato con riferimento al book di negoziazione (Cross-Market Order Book Supervision — CMOBS).
+L'ambito di applicazione della proposta sul CMOBS potrebbe comportare il rischio di creare condizioni di disparità, dal momento che le sedi di negoziazione bilaterale sarebbero escluse dal dispositivo. 4.11.
+Il CESE incoraggia vivamente ad accelerare l'attuazione delle altre iniziative in corso per migliorare l'attrattiva dei mercati pubblici.
+Il Comitato ha pubblicato vari pareri su iniziative legislative pregresse, in atto o previste (16).
+Malgrado le attuali sfide geopolitiche, è opportuno continuare a conseguire rapidi progressi verso l'UMC; anzi, proprio i crescenti rischi di instabilità economica e sociale rendono oggi più che mai necessaria un'Unione dei mercati dei capitali forte.
+Bruxelles, 23 marzo 2023 La presidente del Comitato economico e sociale europeo Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = direttiva relativa ai mercati degli strumenti finanziari.
+Relazione di Oxera Consulting Unbundling: what's the impact on equity research?
+[Disaggregare: quale impatto sulla ricerca in materia di investimenti azionari?], 2019.
+Relazione finale The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research [L'impatto delle norme della direttiva MiFID II sulla ricerca in materia di investimenti sulle PMI e sui titoli a reddito fisso], Commissione europea, 2020.
+Cfr. l'iniziativa senza scopo di lucro Lighthouse promossa dall'Instituto Español de Analistas Financieros [Istituto spagnolo degli analisti finanziari].
+GU C 155 del 30.4.2021, pag. 20; GU C 290 del 29.7.2022, pag.
+58; GU C 177 del 18.5.2016, pag. 9; GU C 10 dell'11.1.2021, pag. 30; GU C 341 del 24.8.2021, pag.
+41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a679369caaf280fa58af38a76d9584cfc8889cc3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-113.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 184/109
+Parere del Comitato economico e sociale europeo sulla comunicazione della Commissione al Parlamento europeo, al Consiglio, al Comitato economico e sociale europeo e al Comitato delle regioni «Garantire la disponibilità e l'accessibilità economica dei concimi» [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Relatore: Arnold PUECH d'ALISSAC Consultazione
+Commissione europea, 9.12.2022
+Base giuridica
+Articolo 304 del Trattato sul funzionamento dell'Unione europea
+Sezione competente
+Agricoltura, sviluppo rurale e ambiente
+Adozione in sezione
+9.3.2023
+Adozione in sessione plenaria
+23.3.2023
+Sessione plenaria n.
+577
+Esito della votazione (favorevoli/contrari/astenuti)
+170/3/4
+1.
+Conclusioni e raccomandazioni 1.1.
+Il CESE accoglie con favore la comunicazione della Commissione intitolata Garantire la disponibilità e l'accessibilità economica dei concimi, dato che la crisi mondiale dei concimi, che è cominciata all'inizio del 2021 e si è aggravata a seguito della guerra in Ucraina, è particolarmente acuta in Europa, dove gli agricoltori devono far fronte sia a prezzi record che a carenze di approvvigionamento.
+La situazione attuale costituisce una minaccia per l'agricoltura europea e per la sicurezza alimentare globale. 1.2.
+Il CESE sottolinea che per limitare l'impatto della crisi dei concimi è necessario intraprendere azioni di emergenza di natura interna.
+Oltre alla possibilità di sostenere direttamente i produttori di azoto e gli agricoltori più colpiti ricorrendo agli aiuti di Stato (una soluzione che deve tener conto dei vincoli di bilancio, comporta rischi di distorsioni della concorrenza e dovrebbe essere soggetta a condizionalità), il CESE ritiene che sia necessario adottare delle misure correttive per migliorare il funzionamento del mercato europeo dei concimi, dato che probabilmente avranno un impatto maggiore sugli agricoltori e saranno più efficaci in termini di costi per i contribuenti. 1.3.
+Per far fronte sia al problema dell'approvvigionamento dei concimi che a quello dei loro prezzi facilitando le importazioni e la concorrenza interna, il CESE raccomanda di adottare misure che includano la sospensione dei dazi all'importazione su tutti i concimi, l'agevolazione della logistica legata a tali prodotti e determinati elementi di flessibilità normativa. 1.4.
+Il CESE ritiene inoltre che siano necessarie misure a medio termine per limitare la dipendenza dell'Unione dai concimi minerali importati e ridurre l'impronta ambientale della fertilizzazione delle colture.
+Tali misure dovrebbero prefiggersi di limitare l'uso dei concimi rafforzando l'efficienza dei nutrienti vegetali, sostituendo in parte i concimi sintetici con stallatico riciclato e altri rifiuti, e migliorando l'autosufficienza dell'Europa in materia di produzione di concimi, in una prospettiva di trasformazione agroecologica dell'agricoltura. 1.5.
+Il CESE accoglie con favore l'annuncio dell'istituzione, prevista per il 2023, di un osservatorio del mercato dei fertilizzanti, considerato che è essenziale aumentare il livello di trasparenza sul mercato europeo dei fertilizzanti attraverso la pubblicazione periodica di prezzi rappresentativi sul mercato interno e l'elaborazione di statistiche pubbliche sulla produzione e sull'uso dei fertilizzanti. 1.6.
+Il CESE invita inoltre a prendere in considerazione, nell'adottare nuove misure, gli aspetti sociali concernenti gli agricoltori (che risentono fortemente dei prezzi dei concimi), i consumatori di prodotti alimentari (che devono far fronte all'inflazione dei prezzi di tali prodotti) e i lavoratori del settore. 1.7.
+Sul piano internazionale, il CESE esorta l'Unione europea a intensificare le azioni volte a contrastare l'insicurezza alimentare nel mondo, promuovendo tra l'altro la trasparenza, la disponibilità e l'uso efficace dei concimi.
+È necessario facilitare il commercio mondiale di concimi mantenendo aperti i mercati, evitando restrizioni e divieti all'esportazione, aumentando la produzione di concimi in Europa e ampliando gli itinerari logistici.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b110d272eb59adc4c8625ec872236e0b1fadd102
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-114.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/110
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+2.
+Introduzione e contesto 2.1.
+I concimi sono composti da tre nutrienti fondamentali che favoriscono la crescita delle piante: azoto (N), fosforo (P) e potassio (K). 2.2.
+I concimi sono un fattore di produzione fondamentale per la maggior parte della produzione agricola attuale.
+La loro disponibilità e accessibilità economica sono essenziali per la sicurezza alimentare.
+Dall'inizio del 2021 è in corso una crisi mondiale dei concimi minerali, inizialmente dovuta a un aumento della domanda a seguito della ripresa dalla pandemia di COVID-19 e successivamente aggravata, con l'invasione dell'Ucraina da parte della Russia, dalle restrizioni dell'offerta proveniente da Russia, Bielorussia e Ucraina, tre importanti fornitori mondiali di concimi. 2.3.
+La crisi dei concimi è stata particolarmente acuta in Europa visto che (i) l'UE è un grande importatore netto di concimi; (ii) il mercato dei concimi dell'Unione per l'azoto e il fosforo è protetto da dazi all'importazione che fanno salire i prezzi del mercato interno al di sopra dei prezzi mondiali; (iii) le importazioni europee di concimi dalla Russia, dalla Bielorussia e dall'Ucraina, che in precedenza rappresentavano il 43 % del totale, sono notevolmente diminuite dal marzo 2022, nonostante la politica ufficiale dell'UE non imponga alcun divieto alle importazioni di prodotti alimentari e concimi dalla Russia. 2.4.
+Sul mercato interno i prezzi dei concimi hanno raggiunto livelli record (nel novembre 2022 i prezzi dell'azoto minerale erano triplicati rispetto al gennaio 2021).
+Associata alla scarsità dell'offerta e ai ritardi negli acquisti, questa situazione ha determinato una significativa diminuzione dell'uso di concimi nell'UE per il raccolto 2022 (1) e una possibile carenza in diversi Stati membri nella primavera del 2023, che avrà ripercussioni sul raccolto di quest'anno. 2.5.
+Questa evoluzione si inserisce nel contesto del Green Deal europeo e della strategia «Dal produttore al consumatore» (2), pubblicata dalla Commissione europea nel maggio 2020, che propone come obiettivi a livello dell'UE di «ridurre le perdite di nutrienti di almeno il 50 % garantendo nel contempo che non si verifichi un deterioramento della fertilità del suolo», e di ridurre l'uso «dei fertilizzanti di almeno il 20 % entro il 2030».
+3.
+Osservazioni generali 3.1.
+Il CESE sottolinea che dei concimi facilmente disponibili ed economicamente accessibili sono essenziali per la produzione agricola e la sicurezza alimentare sia in Europa che nel mondo.
+La penuria di concimi e i loro prezzi eccessivi determinano una riduzione delle rese delle colture, pregiudicano la produzione alimentare e contribuiscono all'inflazione dei prezzi dei prodotti alimentari a discapito dei cittadini europei e dell'umanità. 3.2.
+L'attuale crisi dei mercati dei concimi costituisce una minaccia particolare per i paesi a basso reddito, che sono fortemente colpiti dall'insicurezza alimentare.
+Tale minaccia riguarda anche l'Europa, dove i gruppi vulnerabili hanno già difficoltà connesse all'accessibilità economica degli alimenti, e la crisi dei fertilizzanti può portare a una riduzione dei raccolti, con ripercussioni sulla sicurezza alimentare mondiale, essendo l'UE uno dei principali produttori ed esportatori di cereali. 3.3.
+Secondo il CESE, la scarsità globale di concimi è dovuta non solo al prezzo elevato del gas naturale, ma anche a uno squilibrio tra domanda e offerta e ai limiti logistici.
+All'interno dell'Unione il fenomeno è ulteriormente aggravato dall'elevata dipendenza del continente dalle importazioni di concimi minerali, dai dazi all'importazione nell'UE e dalla guerra in Ucraina.
+Azioni di emergenza di natura interna 3.4.
+Nonostante i prezzi elevati dei concimi, sembra che la competitività di costo di diversi produttori europei di concimi azotati sia stata influenzata dal prezzo estremamente elevato del gas naturale in Europa, che era pari a sette volte quello praticato negli Stati Uniti, mentre nel 2021 era pari a solo il triplo.
+Oltre all'accesso prioritario al gas naturale in caso di razionamento, può essere utile prevedere, valutando caso per caso, un sostegno specifico all'industria europea dell'azoto, con l'obiettivo di sfruttare al massimo le capacità di produzione esistenti, come stabilito dalla versione modificata del quadro temporaneo di crisi per gli aiuti di Stato dell'UE.
+A tale riguardo, è necessaria una condizionalità economica e sociale per evitare effetti inerziali, in quanto alcuni produttori di concimi hanno visto aumentare i loro profitti a seguito della crisi dei fertilizzanti.
+(1)
+(2)
+Secondo la Commissione europea, «una combinazione di fattori quali la siccità e i prezzi elevati dei concimi, che si traducono in tassi di applicazione inferiori, in particolare di fosforo e potassio, (...) ha contribuito alla riduzione delle rese» e al calo dell'8 % del raccolto cerealicolo dell'UE nel 2022 rispetto al 2021.
+Fonte: Short-term outlook for agricultural markets [Prospettive a breve termine per i mercati agricoli], Commissione europea, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, del 20 maggio 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2480f953b6766429207c6612bae3ed12c6903722
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-115.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 184/111
+3.5.
+Gli utilizzatori di concimi, in particolare i coltivatori di seminativi e gli agricoltori specializzati in colture miste e allevamento, che rappresentano il 62 % delle spese dell'UE per i concimi e il 69 % del suo consumo di azoto (3), sono stati duramente colpiti dalla crisi attuale.
+Essi devono far fronte a carenze di liquidità per l'acquisto di concimi prima del raccolto, nonché a una compressione dei margini di profitto, in quanto l'aumento dei prezzi dei prodotti agricoli potrebbe non compensare l'effetto dell'aumento dei prezzi dei concimi e di altri fattori di produzione agricoli (4).
+Un sostegno mirato agli utilizzatori di concimi può pertanto contribuire ad affrontare la crisi, come stabilito dalla versione modificata del quadro temporaneo di crisi per gli aiuti di Stato dell'UE. 3.6.
+Tuttavia, il finanziamento di tale sostegno mediante il ricorso alla riserva agricola dell'UE, che ammonta a 450 milioni di EUR per l'esercizio finanziario 2023, comporta notevoli limiti di bilancio e significative priorità concorrenti.
+Non è un'opzione adeguata nemmeno la scelta di finanziare tali misure mediante i piani strategici nazionali della PAC, in quanto questi ultimi sono appena stati approvati e richiederebbero tempi lunghi per essere modificati.
+L'opzione alternativa di un ricorso agli aiuti di Stato solleva sia la questione dei vincoli di bilancio nazionali sia il rischio di significative distorsioni della concorrenza tra agricoltori di diversi Stati membri.
+Ciò è dimostrato dal fatto che, finora, solo tre Stati membri hanno posto in atto regimi di aiuto per l'acquisto di fertilizzanti da parte degli agricoltori, per un bilancio totale di 855 milioni di EUR. 3.7.
+Il CESE ritiene pertanto che delle misure correttive volte a migliorare il funzionamento del mercato dei concimi dell'UE siano più opportune e più efficienti sotto il profilo dei costi per i contribuenti.
+Tali misure temporanee di emergenza dovrebbero applicarsi sia all'approvvigionamento che ai prezzi dei concimi in Europa, facilitando le importazioni e la concorrenza.
+Alcune imprese del settore dei fertilizzanti stanno aumentando enormemente i profitti: se vogliamo che utilizzino tali risorse per investire in fabbriche europee e accrescano il nostro grado di autonomia, che è il prezzo della nostra indipendenza, dobbiamo trasmettere un messaggio positivo e strategico in favore di questa industria. 3.8.
+A seguito della proposta della Commissione europea del 17 luglio 2022, il regolamento (UE) 2022/2465 del Consiglio, del 12 dicembre 2022 (5), prevede una sospensione temporanea dei dazi all'importazione di urea e ammoniaca (ad eccezione dei prodotti provenienti da Russia e Bielorussia).
+Il CESE accoglie con favore questa decisione, considerando che, oltre ai partner che già beneficiano di accordi di libero scambio con l'Unione (come i paesi nordafricani), anche altre importanti fonti di approvvigionamento (come gli Stati Uniti e i paesi dell'Asia centrale e del Golfo arabo) dovrebbero risentire positivamente di tale misura.
+Tuttavia, il regolamento è entrato in vigore troppo tardi per dare i risultati auspicati nella stagione 2022/2023, poiché la maggior parte delle importazioni di urea sono state consegnate o ordinate quando i prezzi erano alle stelle, e il Consiglio ha limitato l'applicazione della sospensione a un periodo di sei mesi invece dei due anni inizialmente previsti.
+Il CESE raccomanda alla Commissione e al Consiglio di prorogare la validità del regolamento alla prossima stagione e di estenderlo a tutti i concimi a base di azoto e fosforo, in quanto ciò promuoverebbe la disponibilità grazie alla diversificazione dell'offerta e ridurrebbe i prezzi interni dei concimi nell'Unione. 3.9.
+È inoltre necessario adottare con urgenza altre misure per gestire il funzionamento del mercato europeo dei concimi minerali sul piano della logistica e della regolamentazione.
+Si dovrebbe in particolare i) incentivare gli agricoltori e i distributori di concimi a effettuare acquisti anticipati e a gestire i rischi legati ai prezzi; ii) facilitare la logistica delle importazioni nei porti per le navi adibite al trasporto di concimi e il trasporto interno su strada; iii) unificare le interpretazioni nazionali relative ai fornitori di fertilizzanti per quanto riguarda le sanzioni nei confronti della Russia; iv) autorizzare flessibilità temporanee nei regolamenti dell'UE, tra cui il regolamento REACH, la legislazione relativa ai trasporti e il regolamento sui concimi. 3.10.
+La Commissione europea, a seguito delle proposte tecniche formulate dal suo Centro comune di ricerca (6), dovrebbe proporre in tempi brevi delle misure legislative che consentano l'uso sicuro dello stallatico trasformato al di sopra della soglia stabilita per le zone vulnerabili ai nitrati dalla direttiva sui nitrati (RENURE — REcovered Nitrogen from manURE, azoto recuperato dal letame), permettendo un livello maggiore di sostituzione dei fertilizzanti sintetici.
+In attesa di questa nuova soglia, il CESE raccomanda che venga riconosciuta per tutti gli agricoltori dell'UE l'attuale soglia massima di 170 kg di azoto organico per ettaro per anno.
+Azioni nazionali a medio termine 3.11.
+Come indicato nella sua relazione di previsione strategica 2022 (7), il CESE raccomanda di ridurre la dipendenza dell'UE dalle importazioni di mangimi, fertilizzanti e altri fattori di produzione, e propone una definizione di autonomia strategica aperta applicata ai sistemi alimentari, basata sulla produzione alimentare, sulla forza lavoro e sul commercio equo, con l'obiettivo generale di garantire la sicurezza alimentare per tutti i cittadini dell'UE attraverso un approvvigionamento alimentare sano, sostenibile, resiliente ed equo.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Fonte: Rete d'informazione contabile agricola (RICA), 2017.
+A titolo di riferimento, nel novembre 2022 il prezzo del nitrato di ammonio in Francia era aumentato del 203 % rispetto al livello del gennaio 2021.
+Per contro, il prezzo del frumento da farina era aumentato del 45 % nello stesso periodo.
+Fonte: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/IT/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (GU L 322 del 16.12.2022, pag. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/it/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (GU, pag. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..45499de92890ee586bf8d3b04d6f86ab7951122f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+3.12.
+In materia di fertilizzanti, il CESE è del parere che, se da un lato le azioni di emergenza dovrebbero essere intraprese immediatamente, dall'altro dovrebbero essere attuate anche misure a più lungo termine per ottimizzare la dipendenza dell'agricoltura europea dai concimi minerali importati, riducendo nel contempo l'impronta ambientale della fertilizzazione delle colture in Europa.
+Tali misure dovrebbero prefiggersi di i) ottimizzare l'uso complessivo di concimi attraverso una maggiore efficienza dei nutrienti vegetali, con una conseguente riduzione delle perdite; ii) sostituire parzialmente i concimi sintetici grazie a un maggiore ricorso allo stallatico riciclato e ad altri rifiuti della catena alimentare; iii) migliorare l'autosufficienza dell'Europa in materia di produzione di concimi.
+Il CESE sottolinea che l'agricoltura è in fase di transizione e continuerà a migliorare, con l'agroecologia e l'agricoltura di conservazione. 3.13.
+È necessario migliorare l'efficienza dei nutrienti per le piante al fine di ridurre il consumo di concimi e le perdite di nutrienti nell'acqua e nell'aria.
+Ciò dovrebbe consentire di ridurre l'uso di concimi senza incidere sul volume di produzione.
+Per conseguire questo obiettivo è possibile migliorare le pratiche di concimazione, optando, ad esempio, per le colture di copertura, selezionando i concimi (favorendo i concimi azotati come quelli a base di nitrati e l'uso di inibitori dell'ureasi e della nitrificazione), utilizzando i biostimolanti e promuovendo l'agricoltura di precisione che consente un'applicazione ottimizzata (applicazione dilazionata, calcolo dei bilanci, analisi del suolo e delle piante, sensori per le piante, strumenti di supporto alle decisioni). 3.14.
+Anche la selezione vegetale costituisce un elemento fondamentale per l'efficienza dei nutrienti, dato che le varietà migliorate sono in grado di assorbire meno nutrienti, in particolare l'azoto, senza ridurre i raccolti.
+A tale riguardo, il CESE ritiene che occorra sviluppare tecnologie e sementi innovative per poter sempre fornire soluzioni agli agricoltori che devono far fronte a restrizioni agli strumenti esistenti (8). 3.15.
+Dal 2021-2022 gli agricoltori hanno iniziato spontaneamente a sostituire le colture che richiedono nutrienti come i cereali, la colza e la barbabietola da zucchero con piante con un minor fabbisogno di nutrienti, come il girasole (9) e le leguminose (10).
+Tuttavia, questa pratica dovrebbe essere esaminata con prudenza in un quadro di politica pubblica poiché, date le rese di materia secca e i contributi proteici per ettaro di queste colture, essa potrebbe perturbare i mercati agricoli e compromettere la sicurezza alimentare. 3.16.
+La sostituzione parziale dei concimi minerali con fertilizzanti organici a base di letame e altri rifiuti organici figura anch'essa tra i principali obiettivi a medio termine dell'Unione (11).
+Ciò offrirà benefici ai suoli (contenuto organico più elevato) e al clima (minori emissioni derivanti dalla produzione di fertilizzanti azotati sintetici) e ridurrà la dipendenza dalle importazioni.
+Il potenziale del letame non dovrebbe tuttavia essere sovrastimato, dato che esso viene già in gran parte riciclato e le risorse disponibili sono geograficamente limitate (alle regioni con eccedenze strutturali di letame) e soggette a notevoli costi di mobilitazione, trasformazione e trasporto.
+In generale, i nutrienti provenienti dai rifiuti umani non sono depositati sui suoli agricoli, pur rappresentando un potenziale di 2 milioni di tonnellate di azoto (12).
+La Commissione europea dovrebbe inoltre incoraggiare l'elaborazione di tecniche per il recupero dei nutrienti dalle alghe e dai fanghi di depurazione e la loro applicazione sicura nell'agricoltura. 3.17.
+Per quanto riguarda i concimi azotati, la promozione di modalità alternative di produzione dell'ammoniaca, che non richiedano energie fossili, costituisce un obiettivo a lungo termine estremamente importante, in quanto ridurrebbe la dipendenza dell'Unione dal gas come pure la sua impronta di carbonio.
+La produzione di idrogeno rinnovabile mediante l'elettrolisi dell'acqua (realizzata a sua volta grazie all'energia elettrica rinnovabile) è in una fase industriale pilota, mentre la metanazione dei sottoprodotti agricoli e dei rifiuti organici può produrre sia biometano per la produzione di ammoniaca sia un digestato utilizzabile come concime organico.
+Tuttavia, nonostante il prezzo di mercato attualmente elevato dell'ammoniaca prodotta ricorrendo a combustibili fossili, le alternative rinnovabili sono ben lungi dall'essere competitive e richiederanno tempo, maturità tecnologica e, molto probabilmente, sovvenzioni pubbliche significative prima di raggiungere la fase industriale. 3.18.
+Il CESE accoglie con favore l'annuncio della creazione di un nuovo osservatorio dei mercati dei concimi, che sarà istituito nel 2023, e l'organizzazione di consultazioni periodiche con i portatori di interessi nell'ambito del gruppo di esperti del meccanismo europeo di preparazione e risposta alle crisi della sicurezza dell'approvvigionamento alimentare (EFSCM).
+Il CESE ritiene inoltre che sia possibile garantire un elevato livello di trasparenza del mercato dei concimi dell'UE solo mediante la pubblicazione periodica di prezzi rappresentativi sul mercato interno per una gamma di concimi a base di azoto, fosforo e potassio, e mediante l'elaborazione di statistiche pubbliche sul consumo di concimi.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+GU C 194 del 12.5.2022, pag. 72.
+Nel 2022 la superficie dell'Unione coltivata a girasole è aumentata di 750 000 ettari, mentre quella coltivata a cereali è diminuita nella stessa misura.
+GU C 75 del 28.2.2023, pag. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/it/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Si stima che la quantità di azoto escreta con l'urina da una persona ammonti a più di 4 kg all'anno (Viskari et al, 2018 https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..466205277f8c926cbf5e9bd28f9fb30d15472afd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-14.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/10
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+4.4.
+Il CESE accoglie con favore le disposizioni in materia di borse di studio e trust, ma fa presente che occorre prestare attenzione alle questioni relative alla selezione e garantire il coinvolgimento delle organizzazioni della società civile.
+È importante definire procedure trasparenti, eque e inclusive per la selezione dei partecipanti ai programmi accademici al momento di stabilire le condizioni di selezione, dando accesso prioritario alle persone con minori opportunità. 4.5.
+Massimizzare il valore del capitale umano è essenziale per rafforzare la competitività e arginare la disoccupazione, nel rispetto dello sviluppo sostenibile.
+Ciò richiede una forza lavoro dotata di una serie di competenze trasversali e di capacità di adattamento.
+La politica in materia di istruzione e formazione va sviluppata e attuata in stretta collaborazione con le parti sociali e deve rivolgere maggiore attenzione alle competenze che non alle qualifiche.
+Ciò contribuirà a ridurre gli squilibri tra la domanda e l’offerta di competenze.
+Organizzazioni giovanili 4.6.
+La comunicazione menziona diversi forum e organismi per promuovere il coinvolgimento dei giovani.
+Il CESE accoglie con favore la piattaforma in seno al Forum politico per lo sviluppo, nella misura in cui essa garantisce collegamenti di base con organizzazioni giovanili indipendenti, auto-organizzate e idealmente guidate dai giovani. 4.7.
+Nel documento della Commissione vi è un riferimento, che il CESE accoglie con favore, al coinvolgimento delle organizzazioni giovanili nella comunicazione.
+L’attuazione del piano d’azione per i giovani trarrebbe beneficio dalla loro partecipazione ai diversi modelli di animazione socioeducativa presenti nell’Unione.
+Tale pratica può essere valida quanto la voce dei giovani, poiché crea capacità tra tutti i giovani a livello locale e consente a sua volta l’emergere di dirigenti giovanili radicati nell’esperienza locale.
+È possibile accedere a un gran numero di dati e modelli disponibili attraverso il partenariato UE/Consiglio d’Europa e il settore del volontariato giovanile.
+4.8.
+Le organizzazioni giovanili possono rappresentare una risorsa estremamente importante per l’attuazione del piano.
+Gli Stati membri dell’UE dovrebbero essere incoraggiati a coinvolgere i rispettivi settori giovanili pertinenti nei piani d’azione nazionali.
+Si dovrebbe dare la priorità ai modelli positivi e al lavoro delle organizzazioni giovanili dell’UE nei settori dello sviluppo, dei conflitti e dei diritti umani prima di ricorrere, ad esempio, ai modelli di «sviluppo giovanile» messi a punto negli Stati Uniti.
+Tali modelli, che spesso non sono fondati sui medesimi valori, sono sovente utilizzati come soluzione «già pronta per l’uso» nei paesi in via di sviluppo e in altre regioni.
+Questo approccio sarebbe coerente con l’impegno di disporre di soluzioni su misura per determinate regioni. 4.9.
+L’introduzione di impegni in materia di istruzione dovrebbe applicarsi anche ai sistemi informali e non formali all’interno delle comunità, delle organizzazioni della società civile e delle organizzazioni di animazione socioeducativa.
+Le definizioni adottate dall’Unesco e dal Consiglio d’Europa forniscono in questo caso un buon orientamento, al pari delle attività condotte nell’ambito del capitolo di Erasmus+ dedicato alla gioventù.
+Vanno riconosciuti gli enormi vantaggi per tutti dell’apprendimento al di fuori del contesto scolastico, che si estende lungo tutto l’arco della vita e in tutti i settori della vita.
+4.10.
+Pur riconoscendo l’importanza del dialogo politico e l’ambizione degli obiettivi del piano d’azione, non dovremmo trascurare le politiche giovanili nei diversi paesi, le responsabilità dei governi e la necessità di un settore del volontariato e di una società civile autentici.
+L’attuazione del piano d’azione per i giovani deve inoltre favorire l’elaborazione di politiche in materia di animazione socioeducativa, lo sviluppo di consigli nazionali della gioventù o di organismi analoghi, e approcci come, ad esempio, la valutazione d’impatto dell’UE dal punto di vista dei giovani. 4.11.
+Come dimostrato dalle attività condotte dalle organizzazioni giovanili chiamate Big 6 in tutto il mondo, tali organizzazioni hanno già stabilito contatti su scala internazionale e dovrebbero essere coinvolte nell’attuazione del piano, che dovrebbe tenere conto del lavoro preesistente e fungere da modello per iniziative nuove.
+Occorre inoltre evitare di essere eccessivamente restrittivi riguardo alle questioni relative alla partecipazione.
+Non è chiaro se nella selezione delle tematiche del Fondo per la responsabilizzazione dei giovani siano stati impiegati processi partecipativi.
+I giovani non sempre scelgono le tematiche che altri ritengono importanti, in particolare nei paesi in via di sviluppo o negli Stati fragili, dove le considerazioni di ordine più pratico possono risultare maggiormente rilevanti.
+4.12.
+Il CESE esprime particolare apprezzamento per le disposizioni in materia di sviluppo delle capacità per le organizzazioni giovanili, che dovrebbero essere accompagnate da un sostegno efficace per avviare movimenti di base nei paesi partner in cui le delegazioni dell’UE possono svolgere un ruolo cruciale di portata mondiale.
+A tal fine si dovrebbe, ove possibile, prevedere la possibilità di creare partenariati con le organizzazioni dell’UE nonché assicurare che il loro lavoro sia monitorato.
+È importante facilitare la creazione e il rafforzamento di reti con organizzazioni sia dell’UE che di paesi terzi.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c1aaaa0b296a494004fa1b38de2a449c638ab621
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-17.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 184/13
+Parere del Comitato economico e sociale europeo sul tema «Il ruolo dei giovani nella transizione verde» (parere esplorativo richiesto dalla presidenza svedese) (2023/C 184/03)
+Relatrice: Nicoletta MERLO Richiesta della presidenza svedese del Lettera del 14.11.2022 Consiglio dell’UE Base giuridica
+Articolo 304 del trattato sul funzionamento dell’Unione europea
+Sezione competente
+Occupazione, affari sociali e cittadinanza
+Adozione in sezione
+8.3.2023
+Adozione in sessione plenaria
+22.3.2023
+Sessione plenaria n.
+577
+Esito della votazione (favorevoli/contrari/astenuti)
+152/0/1
+1.
+Conclusioni e raccomandazioni 1.1.
+Il CESE è convinto che i giovani possano e debbano svolgere un ruolo cruciale nel contesto della transizione verde.
+Considera essenziale un nuovo modello di governance, più inclusivo e in grado di garantire il coinvolgimento attivo dei giovani nei processi decisionali, superando gli ostacoli ancora esistenti. 1.2.
+Il CESE sottolinea l’importanza di garantire che le organizzazioni giovanili abbiano un ruolo guida nel processo decisionale come pure nello sviluppo e nella diffusione di progetti relativi alla sostenibilità e all’ambiente, anche offrendo a tali organizzazioni il necessario sostegno finanziario. 1.3.
+Il CESE ritiene fondamentale monitorare costantemente gli effetti che gli investimenti pubblici, compresi quelli connessi alla transizione verde, hanno e avranno in futuro sui giovani valutando, attraverso opportuni indicatori, l’impatto economico, politico e sociale delle politiche da attuare prima, durante e dopo la loro approvazione. 1.4.
+Il CESE incoraggia le istituzioni dell’UE e gli Stati membri ad attuare misure e meccanismi volti a far sì che la prospettiva giovanile sia presa in considerazione in tutti i settori di intervento e a creare uno spazio in grado di garantire la partecipazione attiva dei giovani attraverso un pieno ricorso alla valutazione d’impatto dell’UE dal punto di vista dei giovani. 1.5.
+Il CESE reputa fondamentale collegare le iniziative e le politiche che saranno adottate nel contesto dell’Anno europeo delle competenze al tema della transizione verde, dello sviluppo sostenibile e delle sfide che i giovani devono affrontare in un mondo in rapida evoluzione. 1.6.
+Il CESE reputa essenziale prendere in considerazione l’istruzione e lo sviluppo delle competenze che i giovani si aspettano su questo tema attraverso un approccio trasversale in grado di fornire competenze teoriche e pratiche, anche attraverso l’attuazione e il miglioramento dei percorsi dalla scuola al lavoro e degli apprendistati professionali, coinvolgendo anche le parti sociali.
+La formazione su questi temi dovrebbe inoltre essere resa strutturale, concependola e sviluppandola a partire dai territori e dalle loro esigenze, in un quadro più ampio a livello nazionale. 1.7.
+Il CESE considera necessario iniziare l’insegnamento della sostenibilità e della protezione ambientale sin dalla più tenera età, adottando strumenti educativi innovativi che tengano conto della protezione ambientale, dello sviluppo sociale ed economico e del conseguimento dei relativi obiettivi.
+Per garantire tale obiettivo sono fondamentali un’istruzione di qualità per tutti e un lavoro dignitoso per coloro che la forniscono. 1.8.
+Il CESE richiama l’attenzione sull’importanza dell’impegno delle scuole in rapporto ai temi della transizione verde, in collaborazione con gli enti locali e nel quadro delle attività extrascolastiche, in particolare con le organizzazioni giovanili e la società civile organizzata, generando in tal modo una maggiore consapevolezza e partecipazione tra i comuni cittadini.
+In tale contesto, il CESE valuta favorevolmente l’esperienza del Progetto Erasmus verde e ne attende con interesse l’attuazione.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e084af3aa8749c8d163ca806b7e90392a831c048
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 184/89
+7) un'Unione dell'energia incentrata sui cittadini, i quali svolgano un ruolo attivo nella transizione del sistema energetico, si avvantaggino delle nuove tecnologie per pagare di meno, partecipino attivamente al mercato e siano tutelati qualora si trovino in una situazione di particolare vulnerabilità.
+La relazione in esame fornisce una descrizione delle misure intraprese finora o previste affinché tali visioni si traducano in realtà.
+Il CESE si rammarica tuttavia che il resoconto fornito nella relazione si riferisca non alle suddette visioni, bensì alle cinque dimensioni, che si rafforzano a vicenda e sono strettamente interconnesse, volte ad accrescere la sicurezza energetica, la sostenibilità e la competitività.
+Questo «doppio binario» — obiettivi o visioni da un lato, dimensioni dall'altro — rende estremamente difficile seguire l'attuazione delle visioni stesse, anche perché ambizioni come quella di mettere i cittadini al centro dell'Unione dell'energia e quella di migliorare il livello delle competenze e riqualificare la forza lavoro figurano in più d'una di tali dimensioni.
+Il CESE si rammarica che tutto ciò renda molto difficile seguire i progressi compiuti nell'attuazione degli obiettivi della strategia dell'Unione dell'energia. 1.4.
+La comunicazione fa giustamente riferimento al piano REPowerEU, che è stato sostenuto dal CESE e che ha rilanciato e rafforzato gli strumenti del Green Deal e del pacchetto «Pronti per il 55 %», concentrando l'attenzione sulla diversificazione, il risparmio, la sicurezza dell'approvvigionamento e l'accelerazione dello sviluppo delle fonti energetiche rinnovabili.
+Detto ciò, occorre però rilevare che l'attuale crisi climatica ed energetica e la mancanza di sicurezza, stabilità e prevedibilità dell'approvvigionamento e dei prezzi stanno mettendo a dura prova l'Unione europea.
+La crisi sarebbe meno grave se si fosse agito prima e in modo più mirato e se, ad esempio, si fossero presi più sul serio gli obiettivi che la stessa UE si è prefissa (come quelli dell'Unione europea dell'energia). 1.5.
+La relazione in esame stima in 300 miliardi di EUR l'importo dei fondi pubblici che dovranno essere investiti nelle diverse linee d'azione volte a conseguire la piena indipendenza dai combustibili fossili russi entro il 2030, il che avrà un impatto significativo sul bilancio totale dell'UE.
+Saranno inoltre necessari ulteriori investimenti privati, anche da parte dei cittadini europei.
+Il CESE ritiene che le risorse finanziarie in questione debbano essere spese in modo tale da contribuire al conseguimento dei suddetti obiettivi dell'Unione dell'energia.
+Inoltre, occorrerebbe evitare che questa spesa induca a ridurre le risorse destinate alla transizione giusta, alla ricerca e innovazione, nonché alle imprese e ai consumatori colpiti dall'aumento dei prezzi dell'energia. 1.6.
+L'aumento senza precedenti dei prezzi energetici, innescato dall'invasione russa dell'Ucraina, sta provocando enormi conseguenze sociali ed economiche, anche per quanto riguarda il tessuto produttivo e industriale dei diversi paesi.
+Il CESE sottolinea la mancanza di un chiaro coordinamento europeo durante la crisi energetica e chiede, come parte della necessaria risposta, la creazione di uno strumento basato sul modello SURE al fine di sostenere i lavoratori e le imprese in difficoltà. 1.7.
+Gli eventi degli ultimi tempi hanno fatto crescere il rischio potenziale di attacchi informatici e atti di sabotaggio nei confronti di infrastrutture critiche come la rete energetica e le centrali elettriche.
+Il CESE raccomanda pertanto di elaborare e adottare una strategia a tutto campo per proteggere l'UE da questo tipo di minacce. 1.8.
+Il principale obiettivo strategico a medio termine dei paesi dell'UE — in particolare alla luce di quanto accaduto con la guerra in Ucraina e in considerazione di un eventuale ulteriore aggravamento della situazione internazionale — deve rimanere quello dell'autonomia energetica.
+E, per «autonomia energetica strategica», il CESE intende un concetto politico che contribuirà a plasmare il futuro mercato dell'energia dell'UE, in cui decisioni autonome dell'Unione europea garantiranno l'indipendenza energetica da fornitori inaffidabili.
+Il CESE si rammarica del fatto che, nella relazione in esame, questo tema non sia adeguatamente preso in considerazione e rimanga in ombra, e in essa la Commissione si concentri unicamente sul conseguimento dell'indipendenza dalle importazioni energetiche dalla Russia. 1.9.
+Al fine di conseguire gli obiettivi di autonomia strategica dell'UE, il CESE invita il Consiglio e la Commissione a sviluppare strumenti adeguati, anche attraverso l'istituzione di un Fondo per la sovranità europea, per stimolare gli investimenti nelle tecnologie e nelle infrastrutture energetiche pulite all'interno dell'UE.
+Nel contempo, è di cruciale importanza incoraggiare gli Stati membri a utilizzare i fondi in modo ottimale ed efficiente per lo sviluppo dell'energia pulita.
+Una tale strategia deve includere anche orientamenti su come motivare le imprese, le istituzioni europee, i cittadini e le comunità energetiche a investire di più.
+Gli strumenti e le risorse attualmente forniti, infatti, appaiono insufficienti rispetto alle grandi sfide da affrontare.
+Il CESE invita la Commissione a dedicare una particolare attenzione all'impatto delle nuove risorse e dei nuovi approvvigionamenti sull'ambiente ed alle nuove dipendenze da paesi terzi. 1.10.
+Nello sviluppo dell'autonomia energetica, il CESE propone di seguire un approccio dal basso, in quanto facilita il conseguimento degli obiettivi di cui al punto 1.3. 1.11.
+Il Green Deal non è ancora accompagnato da politiche sociali corrispondenti volte a fare di questa transizione una transizione giusta.
+Dato che i processi di transizione incideranno notevolmente sui sistemi occupazionali e industriali, il CESE si rammarica del fatto che la relazione non tenga adeguatamente conto dell'importanza di politiche occupazionali e sociali, nonché in materia di competenze, a tutto campo.
+Gli investimenti nell'istruzione, nella riqualificazione e nel miglioramento delle competenze devono essere considerati una responsabilità socioeconomica.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4f2ddcafe3e78231d0db5ada7dd867e674d8ae66
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-98.txt
@@ -0,0 +1,44 @@
+C 184/94
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+25.5.2023
+digitalizzazione delle reti elettriche.
+Parallelamente, è necessario sviluppare mercati di flessibilità per rendere attraenti il consumo, la produzione e la prosumazione basati sulle tecnologie digitali.
+1.5.
+A più di sei anni dalla presentazione del pacchetto Energia pulita, sia le comunità energetiche che l'autoconsumo collettivo svolgono ancora un ruolo secondario nei sistemi energetici europei.
+Finora la Commissione europea ha ignorato l'esistenza di ostacoli a tali forme di produzione e consumo di energia.
+Gli europei devono ricevere incentivi che li convincano e li motivino infine a digitalizzare tutte le loro attività legate all'energia.
+In molti casi è necessario prevedere anche diritti legali e amministrativi chiari.
+Il CESE invita la Commissione e gli Stati membri a elaborare iniziative corrispondenti, tra cui un sostegno diretto che consenta alle comunità energetiche e ai prosumatori collettivi di sviluppare appieno il loro potenziale, in modo che tali forme di produzione e consumo diventino un elemento fondamentale del sistema, soprattutto in termini di sicurezza dell'approvvigionamento.
+In caso contrario, gli strumenti digitali non faranno la differenza.
+1.6.
+Il CESE ribadisce che, con il giusto approccio, una struttura di approvvigionamento energetico a impatto climatico zero, decentrata e digitalizzata può avere effetti positivi significativi sull'occupazione e sull'economia, in particolare sulle economie regionali (2).
+Nell'attuale fase di crisi l'Unione europea ha bisogno di un approccio generale alla politica energetica che combini le questioni specifiche legate all'energia e al clima con gli obiettivi della politica di coesione sociale e regionale.
+1.7.
+Tuttavia, il CESE osserva che una politica di cambiamento può avere successo solo se tiene conto delle diverse dinamiche sociali messe in moto dalla transizione e se le affronta nelle sue strategie e misure.
+Dovremmo rafforzare il ruolo dei consumatori attivi nella digitalizzazione e incoraggiarli ad avvalersi del maggior numero possibile di soluzioni intelligenti, in quanto possono migliorare l'efficienza e le prestazioni del mercato interno dell'energia, tenendo conto dei gestori dei sistemi di distribuzione per garantire la sicurezza dell'approvvigionamento.
+Gli strumenti devono essere di facile utilizzo e occorre prestare attenzione ai gruppi vulnerabili e alle persone con disabilità.
+Una politica per una transizione giusta e una gestione politica attiva del cambiamento sono pertanto indispensabili.
+Se la dimensione sociale viene trascurata nella fase di attuazione, la trasformazione rischia di fallire a causa della resistenza pubblica.
+1.8.
+Per quanto riguarda la futura progettazione delle infrastrutture e dei sistemi energetici, il CESE ha più volte sottolineato che tutti i consumatori devono essere attivamente coinvolti nello sviluppo di sistemi energetici intelligenti e che occorre introdurre incentivi affinché la società civile possa partecipare alla transizione energetica.
+«Collegare gli innovatori locali e regionali», come indicato dalla Commissione al punto 7.3, è molto importante.
+Un'azione collettiva come la cooperazione tra città e comunità intelligenti può creare le soluzioni migliori e più accessibili di cui una regione può aver bisogno.
+1.9.
+La digitalizzazione dell'energia è già guidata dalle politiche digitali ed energetiche dell'UE, perché aspetti quali l'interoperabilità dei dati, la sicurezza dell'approvvigionamento e la cibersicurezza, la tutela della vita privata e dei consumatori non possono essere affidati al solo mercato e la loro corretta attuazione è fondamentale.
+In tale contesto, il CESE sottolinea che le violazioni della tutela della vita privata e l'abuso dei dati devono essere evitati con ogni mezzo.
+Ciò comprende non solo le precauzioni tecniche, ma anche la responsabilità e il monitoraggio di tale spazio di dati da parte delle autorità statali soggette al controllo politico e democratico.
+Allo stesso tempo, è necessario prestare particolare attenzione alla protezione dei dati relativi alle infrastrutture critiche.
+1.10.
+Nella sua comunicazione la Commissione afferma che è essenziale garantire che la digitalizzazione non comprometta il quadro di protezione dei consumatori già presente sul mercato interno dell'energia elettrica.
+Il CESE ne prende atto e aggiunge che i diritti dei consumatori devono essere adattati e migliorati nel mercato dell'energia.
+I consumatori non devono essere svantaggiati o sottoposti a costi eccessivamente elevati.
+Essi dovrebbero beneficiare di strumenti digitali che, se correttamente sviluppati, possono contribuire ad aumentare la protezione dei consumatori.
+1.11.
+Per tutte le iniziative è importante che i consumatori dispongano di un contatore intelligente a casa.
+Ciò non avviene ancora in molti Stati membri, motivo per cui vi è l'urgente necessità di intensificare gli sforzi per una più ampia diffusione dei contatori intelligenti quale prerequisito fondamentale per la maggior parte delle soluzioni digitali nel settore dell'energia, in particolare per la fornitura di energia elettrica e, in misura minore, di gas.
+Gli Stati membri che non hanno ancora completato l'installazione diffusa dei contatori intelligenti devono accelerarla e incrementarne gli obiettivi nazionali.
+Dai dati internazionali emerge che l'installazione di contatori intelligenti è più efficace quando gli operatori di rete sono responsabili.
+I contatori intelligenti dovrebbero essere considerati parte integrante della rete elettrica.
+(2)
+GU C 367 del 10.10.2018, pag. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7554b4872a7ec5cfb496df92d84d5ef404c34b96
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.it.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 184/95
+1.12.
+Sussiste il rischio che, in assenza di un numero sufficiente di lavoratori qualificati e professionisti appositamente formati, i nuovi servizi basati sui dati e le soluzioni tecnologiche innovative non siano diffusi con sufficiente rapidità.
+Le misure necessarie in materia di politica del mercato del lavoro e dell'istruzione richiedono risorse finanziarie sufficienti e l'elaborazione di un piano d'azione per consentire un approccio coordinato.
+Il CESE ritiene che a tale riguardo sia essenziale una stretta cooperazione con le parti sociali. 1.13.
+La cibersicurezza è un presupposto fondamentale per garantire l'affidabilità di un sistema energetico sempre più digitalizzato.
+Le tendenze degli ultimi decenni, in particolare gli eventi recenti, hanno dimostrato quanto siano pericolosi gli attacchi informatici e gli atti di sabotaggio contro le infrastrutture critiche.
+Tuttavia, i problemi possono derivare non solo da attacchi informatici o azioni di sabotaggio, ma anche da guasti di hardware e software, per cui la Commissione deve prestare particolare attenzione alla progettazione di hardware e software durante la digitalizzazione per garantire la solidità.
+Una perturbazione o un deterioramento delle infrastrutture critiche possono provocare devastanti difficoltà di approvvigionamento, mettendo a rischio la sicurezza pubblica.
+Una produzione e un uso più decentrati di energia in combinazione con Internet ampliano la «superficie di attacco» e fanno quindi aumentare i rischi connessi alla cibersicurezza.
+Il sistema energetico digitalizzato (sia in termini di hardware che di software) deve essere affidabile e garantire una disponibilità continua. 1.14.
+Il CESE ritiene che una strategia combinata per la transizione energetica e la digitalizzazione nelle zone rurali non abbia ricevuto il livello di attenzione e sostegno atteso.
+Chiede la rapida attuazione della visione a lungo termine della Commissione per le zone rurali dell'UE e la mobilitazione delle parti interessate attraverso il patto rurale dell'UE.
+2.
+Contesto del parere 2.1.
+La Commissione ha pubblicato una comunicazione con l'obiettivo di promuovere la digitalizzazione del sistema energetico.
+Il piano d'azione dell'UE relativo alla digitalizzazione del sistema energetico mira a conseguire gli obiettivi stabiliti nella relazione di previsione strategica sulle transizioni verde e digitale, con le tecnologie digitali che contribuiscono alla creazione di una società a impatto climatico zero ed efficiente sotto il profilo delle risorse, garantendo nel contempo che tutti possano beneficiare di tale transizione. 2.2.
+Nel suo piano d'azione dell'UE, la Commissione propone una serie di azioni in cinque settori: promuovere la connettività, l'interoperabilità e lo scambio di dati ininterrotto attraverso la creazione di uno spazio di dati comune, promuovere e coordinare gli investimenti nella rete intelligente, fornire servizi migliori basati sull'innovazione digitale per coinvolgere i consumatori nella transizione energetica, garantire la cibersicurezza del sistema energetico e assicurare che il crescente fabbisogno energetico del settore delle TIC sia in linea con il Green Deal europeo.
+La Commissione ritiene che la digitalizzazione possa migliorare l'accessibilità economica, la sostenibilità e la resilienza del sistema energetico dell'UE. 2.3.
+Le soluzioni intelligenti sono concepite per offrire ai consumatori un maggiore controllo sul loro consumo energetico e sulle bollette, migliorando così la gestione del consumo di energia, anche se molti consumatori finali potrebbero essere consapevoli di questo potenziale senza richiedere una soluzione intelligente.
+I servizi energetici innovativi dovrebbero ridurre il consumo di energia e l'energia dovrebbe essere utilizzata quando è a basso costo.
+I contatori intelligenti forniscono informazioni importanti per ridurre i costi del consumo energetico, ad esempio la ricarica intelligente dei veicoli elettrici, le pompe di calore intelligenti e i pannelli fotovoltaici.
+I contatori intelligenti aiutano i clienti a verificare i dati contenuti nelle bollette e consentono loro di eliminare le fatture errate e la fatturazione retroattiva, che attualmente rappresentano le maggiori preoccupazioni dei consumatori.
+Il piano d'azione prevede il sostegno agli strumenti digitali utili agli interessi dei consumatori e, in alcuni casi, elaborati in collaborazione con loro, il miglioramento delle competenze digitali, il finanziamento di soluzioni digitali intelligenti attraverso programmi che possono contribuire a conseguire l'obiettivo di digitalizzare il sistema energetico, il sostegno alle autorità nazionali preposte alla regolamentazione nella definizione e nel monitoraggio di indicatori comuni per le reti intelligenti, la creazione di uno spazio comune europeo di dati sull'energia e il pieno coinvolgimento di tutti i soggetti interessati, in particolare gli operatori di rete e i fornitori di energia. 2.4.
+Secondo la Commissione, le tecnologie TIC offrono un grande potenziale di inverdimento.
+Le soluzioni digitali dovrebbero contribuire a bilanciare l'approvvigionamento, lo stoccaggio e la domanda di energia e rendere il sistema energetico più flessibile, facilitando l'integrazione delle fonti energetiche rinnovabili decentrate.
+È necessario sviluppare mercati di flessibilità per rendere attraenti gli investimenti nelle opzioni di flessibilità, indipendentemente dal fatto che tali investimenti siano effettuati da produttori, consumatori o prosumatori che ricorrono agli strumenti digitali. 2.5.
+Al tempo stesso, il piano d'azione sottolinea la necessità di frenare l'aumento del consumo energetico nel settore delle TIC.
+Il piano d'azione prevede inoltre la creazione di un gemello digitale della rete elettrica europea, il sostegno alle comunità energetiche attraverso strumenti digitali, lo sviluppo di un'etichettatura energetica dei computer, centri dati e blockchain e l'elaborazione di un codice di condotta dell'UE per la sostenibilità delle reti di telecomunicazione.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d9f1d8115622ea126debc53a453b1fd1fd89f054
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-100.txt
@@ -0,0 +1,43 @@
+C 184/96
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+2.6.
+Vis labiau skaitmenizuotoje energetikos sistemoje su decentralizuota energijos gamyba, perdavimu ir paskirstymu ir daugiau skaitmeniniu būdu prijungtų prietaisų namų ūkiuose didėja šnipinėjimo, kibernetinių nusikaltimų ir aparatinės įrangos gedimų, susijusių su energijos vartojimu, rizika.
+Todėl Komisija siūlo tinkamai koordinuojamų kibernetinio saugumo priemonių bendram sistemos atsparumui didinti.
+2.7.
+Veiksmų plane nurodoma, kad tam reikia ir vidutinio, ir ilgojo laikotarpio veiksmų ir valdymo sistemos.
+Komisija paaiškina, kad šiuose veiksmuose dalyvaus daug suinteresuotųjų subjektų bendrijų, įmonių ir tarptautinių partnerių, ir pažymi, kad reikės sumaniai naudoti ribotas viešąsias lėšas ir pritraukti daugiau privačių investicijų.
+3.
+Bendrosios pastabos 3.1.
+Savo veiksmų plane Komisija tinkamai atsižvelgia į didžiulį skaitmeninių technologijų potencialą padidinti elektros energijos sistemos lankstumą.
+EESRK pritaria šiems tikslams ir palankiai vertina daugumą veiksmų plane siūlomų priemonių.
+EESRK jau konkrečiai paaiškino energetikos pertvarkos ir skaitmeninės transformacijos sąsają ir atkreipė dėmesį į skaitmenizacijos naudą energijos taupymo, mažesnio energijos suvartojimo intensyvumo ir geresnio energetikos infrastruktūros valdymo požiūriu.
+Tačiau, nors veiksmų plano optimistinis požiūris įkvepia, Komisija yra linkusi ignoruoti tai, kad fizinė realybė labai skiriasi nuo veiksmų plane nurodytų skaitmenizacijos scenarijų.
+3.2.
+EESRK mano, kad pagrindiniai uždaviniai energetikos sektoriuje yra šie: įvairinti Europos energijos šaltinius, mažinti priklausomybę nuo energijos importo, užtikrinti integruotą energijos vidaus rinką, didinti energijos vartojimo efektyvumą, sparčiai plėsti energijos tinklą, užtikrinti energijos tiekimo saugumą, mažinti ekonomikos priklausomybę nuo iškastinio kuro, mažinti išmetamųjų teršalų kiekį, pereiti prie mažo anglies dioksido pėdsako ekonomikos, naudoti mažo anglies dioksido kiekio ir švarios energijos technologijas, didinti galimybes ir plačiu mastu skatinti naudoti atsinaujinančiųjų išteklių energiją, kad būtų pasiekti klimato srities tikslai, skatinti susijusius mokslinius tyrimus ir švietimą, užtikrinti teisingą pertvarką ir remti socialinį energetikos aspektą, visų pirma mažinant energijos nepriteklių.
+Energetikos sistemos skaitmenizavimas yra visų šių svarbių uždavinių pagrindas ir gali padėti juos spręsti.
+3.3.
+Nors tiek strateginis požiūris, tiek konkrečios veiksmų plano priemonės patvirtina tinkamą kryptį, Komisijai nepavyksta integruoti veiksmų plano į bendrąją energetikos politiką.
+Siauras požiūris, daugiausia dėmesio skiriant tik skaitmenizacijai ir ignoruojant bendrą sistemą, neduos naudos, kuri tiksliai išdėstyta veiksmų plane.
+3.4.
+Komisijos pasiūlyme pavaizduota ideali padėtis, grindžiama gerai išvystyta energetikos sistema (pvz., perdavimo ir paskirstymo tinklais) ir jos skaitmenizacija.
+Tačiau prieš kuriant sudėtingas skaitmenines technologijas Europoje pirmiausia turi būti plėtojami perdavimo ir paskirstymo tinklai.
+Jei išmaniai valdoma energija negalės būti perduota energijos perdavimo tinklais, skaitmenizacija bus vykdoma veltui.
+Be to, perdavimo ir paskirstymo tinkluose iššvaistomas didžiulis energijos kiekis.
+Žaliosios elektros energijos, kuri negali būti naudojama ar perduodama ir kurios gamybą reikia sumažinti, kaina iki energetikos krizės siekė daugiau kaip 2 mlrd.
+EUR, o per energetikos krizę didelėse šalyse, pavyzdžiui, Vokietijoje, sudarė daugiau kaip 12 mlrd. EUR.
+Šie ekonominiai nuostoliai padidės dar daug kartų, jei elektros energijos tinklai ir su sistema suderinami kaupimo pajėgumai nebus greitai išplėsti ir tuo pat metu nebus rasta geresnių būdų naudoti elektros energiją tiesiogiai vietoje.
+Skaitmenizacija šioje srityje gali atlikti svarbų vaidmenį nustatant šiuos nuostolius ir taip gautus duomenis panaudojant tinklo plėtrai.
+3.5.
+Kad tinklai taptų išmanūs, reikia didelių investicijų į energetikos infrastruktūrą.
+Tačiau daugelis valstybių narių neskatina tokių investicijų, nes jų taisyklės rodo aiškų šališkumą kapitalo išlaidų atžvilgiu, o investicijos į skaitmenizaciją daugiausia yra veiklos išlaidos.
+Nepakaks vien koordinuoti ir stebėti tokias investicijas ir susijusią pažangą.
+EESRK ragina Europos Komisiją į Direktyvos (ES) 2019/944 dėl elektros energijos vidaus rinkos bendrųjų taisyklių 58 straipsnio pakeitimą įtraukti „investicijų į skaitmeninę elektros energijos infrastruktūrą“ skatinimo idėjas, užtikrinant reglamentavimo sistemą, kuria būtų veiksmingai skatinamos investicijos į elektros energijos tinklų skaitmenizaciją.
+3.6.
+Europos Komisija teisingai pažymi, kad skaitmeninės priemonės atlieka svarbų vaidmenį kuriant kolektyvines pasigamintos energijos vartojimo sistemas ir energijos bendrijas.
+Tiek gairės, tiek planuojama bandymų platforma gali padėti, tačiau tai nėra patys svarbiausi elementai.
+Praėjus daugiau nei penkeriems metams po Švarios energijos dokumentų rinkinio pateikimo, tiek energijos bendrijos, tiek kolektyvinis pasigamintos energijos vartojimas Europos energetikos sistemose vis dar atlieka nežymų vaidmenį.
+Daugeliu atvejų pagrindinės to priežastys yra didelės biurokratinės kliūtys ir informacijos trūkumas vartotojams ir gamintojams.
+Iki šiol Europos Komisija į šias kliūtis nekreipė dėmesio.
+Europiečiams
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5d4f4214fbdd0906e30a782be63fe138b2583abb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-108.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/104
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+1.4.
+Apskritai Komitetas palankiai vertina pasiūlymą leisti emitentams skelbti prospektą tik anglų kalba, nes tai dažniausiai tarptautinių investuotojų vartojama kalba.
+Tačiau viso dokumento teksto, o ne tik santraukos, paskelbimas nacionalinėmis kalbomis įgalėtų vietos neprofesionaliuosius investuotojus.
+EESRK rekomenduoja emitentams turėti omenyje, kad „tik anglų“ emisijos dokumentų naudojimas trukdytų plėtoti nacionalinę mažmeninių investicijų bazę.
+1.5.
+EESRK pažymi, kad įmonių tyrimų susiejimas su kitomis paslaugomis gali padidinti biržinių mažųjų ir vidutinių įmonių (MVĮ) matomumą.
+Todėl Komitetas palankiai vertina pasiūlymą padidinti atsiejimo ribą iki 10 mlrd. EUR; tačiau gali prireikti ir papildomų priemonių nepriklausomiems tyrimams skatinti.
+1.6.
+EESRK labai vertina Komisijos požiūrį į teisinio netikrumo, susijusio su informacijos atskleidimo reikalavimais, mažinimą.
+Tačiau dėl pasiūlymo dėl kelių rinkų pavedimų knygos priežiūros mechanizmo (CMOBS), kuris sudarytų palankesnes sąlygas priežiūros institucijoms keistis pavedimų knygos duomenimis, gali kilti rizika, kad bus sudarytos nevienodos sąlygos, nes dvišalės prekybos vietoms nebūtų taikomas reikalavimas teikti ataskaitas.
+2.
+Bendroji informacija 2.1.
+2022 m. gruodžio 7 d.
+Komisija paskelbė pasiūlymų rinkinį dėl tolesnio ES kapitalo rinkų sąjungos (KRS) plėtojimo priemonių (1).
+Vienu iš šio rinkinio dokumentų – nauju Įtraukimo į biržos sąrašus aktu – siekiama sumažinti administracinę naštą bet kokio dydžio įmonėms, visų pirma mažosioms ir vidutinėms įmonėms (MVĮ), kad joms būtų užtikrinta paprastesnė prieiga prie finansavimo jas įtraukus į biržų sąrašus.
+2.2.
+Komisija teigia, kad ES kapitalo rinkos tebėra susiskaidžiusios ir nepakankamai išsivysčiusios dydžio požiūriu.
+Tyrimai rodo, kad bendras biržinių įmonių skaičius Europos MVĮ augimo rinkose nuo 2014 m. beveik nepadidėjo (2), nepaisant to, kad biržinės bendrovės turėjo akivaizdžios naudos, kaip matyti iš padidėjusios jų rinkos vertės.
+Paprastai biržinių bendrovių pajamos, naujų darbo vietų skaičius ir balansas išauga sparčiau nei nebiržinių bendrovių.
+Keletas tyrimų įrodo, kad padėtis, susijusi su MVĮ pirminiu viešu akcijų siūlymu (IPO) Europoje, nėra optimali.
+2.3.
+Įtraukimo į biržos sąrašus aktu nustatomos paprastesnės ir patobulintos įtraukimo į biržos sąrašą taisyklės, visų pirma mažosioms ir vidutinėms įmonėms (MVĮ), kartu siekiant išvengti grėsmės investuotojų apsaugai ir rinkos vientisumui.
+2.4.
+Šiuo aktu siekiama užtikrinti esminį sąnaudų sumažinimą ir prisidėti prie IPO skaičiaus didinimo ES.
+Paprastesnės prospektų taisyklės suteiktų galimybę bendrovėms lengviau ir pigiau patekti į biržos sąrašus.
+Leidus bendrovėms naudotis akcijomis su keletą balsų suteikiančiomis teisėmis (MVRS) pirmą kartą jas įtraukiant į biržos sąrašus MVĮ augimo rinkose, savininkams suteikiama galimybė ir toliau kontroliuoti savo bendrovės viziją.
+2.5.
+Proporcingesnės taisyklės dėl piktnaudžiavimo rinka taip pat užtikrintų didesnį aiškumą ir teisinį tikrumą biržinėms bendrovėms dėl pagrindinės informacijos atskleidimo reikalavimų laikymosi.
+Siūlomu Įtraukimo į biržos sąrašus aktu taip pat siekiama pagerinti tyrimų, skirtų vidutinės kapitalizacijos įmonėms ir MVĮ, teikimą ir sklaidą, o tai savo ruožtu turėtų sustiprinti šių įmonių pozicijas viešųjų rinkų prekybos sąrašuose.
+2.6.
+Kita numatoma nauda:
+— glaustesnė, savalaikiškesnė, lengviau palyginama ir patogesnė naudoti bendrovių informacija investuotojams,
+— geresnė įmonių tyrimų, padedančių priimti investicinius sprendimus, aprėptis,
+— veiksmingesnė priežiūra, nes bus nustatytos aiškesnės įtraukimo į biržos sąrašus taisyklės ir patobulintos piktnaudžiavimo rinka atvejų tyrimo priemonės,
+(1) (2)
+Kapitalo rinkų sąjunga.
+Tarpuskaitos, nemokumo ir įtraukimo į biržos sąrašus dokumentų rinkinys.
+Suinteresuotųjų subjektų techninių ekspertų grupės MVĮ klausimais ataskaita, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..10ad53022a82c288f1f54bf1aeeaf9cfc89e0162
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-109.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+2023 5 25
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 184/105
+— labiau standartizuoti prospektai, kuriuos tikrinti priežiūros institucijoms būtų paprasčiau. 2.7.
+Laikantis aplinkos, socialinių ir valdymo (ASV) politinių tikslų, Įtraukimo į biržos sąrašus aktu būtų siekiama užtikrinti, kad ASV obligacijas išleidusios bendrovės dokumentuose dėl įtraukimo į biržos sąrašus pateiktų su ASV susijusią informaciją, kad investuotojams būtų lengviau įvertinti, ar tikrai laikomasi ASV reikalavimų.
+Akcinį kapitalą išleidusios bendrovės galės remtis jau paskelbta, taigi viešai prieinama ASV informacija dokumentuose dėl įtraukimo į biržos sąrašus.
+3.
+Bendrosios pastabos Geresnės galimybės patekti į Europos viešųjų rinkų prekybos sąrašus 3.1.
+EESRK mano, kad siekiant užtikrinti ilgalaikį atsigavimą po COVID-19 ir sukurti atsparią Europos ekonomikos sistemą tebesitęsiančio Rusijos karo prieš Ukrainą akivaizdoje, itin svarbu padidinti Europos bendrovių nuosavo kapitalo finansavimą.
+Šiuo tikslu, siekiant išlaisvinti investicijų srautus, reikalingus ekonomikai rekapitalizuoti, itin svarbi finansų rinkos infrastruktūra. 3.2.
+Neprofesionaliųjų investuotojų bendruomenei taip pat svarbi gerai išvystyta viešoji rinka.
+Europiečiai savo banko sąskaitose laiko 11 trln.
+EUR pinigų ir indėlių (3).
+Indėlių dalis, palyginti su bendru namų ūkių turtu, yra tris kartus didesnė nei JAV namų ūkių.
+Neragindama galutinių investuotojų savo lėšas nukreipti į Europos kapitalo rinkas, ES neišnaudoja visų savo kapitalo fondų potencialo mūsų bendrovių naudai.
+Turto valdytojai turėtų labiau pasitikėti Europos akcijų rinkos perspektyvomis, o Europos neprofesionalieji investuotojai turėtų turėti daugiau pasirinkimo galimybių formuodami savo portfelius.
+Siekiant šio tikslo būtina užtikrinti, kad į Europos viešųjų rinkų prekybos sąrašus būtų įtraukta kuo daugiau ir kuo įvairesnių aukštos kokybės emitentų. 3.3.
+Įmonėms patiriant finansinių sunkumų ir ekonominės padėties nenuspėjamumo laikais ir visų pirma augant skolinimosi išlaidoms, nuosavas kapitalas yra stabilizuojantis veiksnys ir apsauga nuo būsimų sukrėtimų. 3.4.
+Komitetas taip pat nurodo, kad Europos namų ūkių finansuojamas Europos bendrovių nuosavas kapitalas per turto nuosavybę ir įmonės kontrolę deda pagrindus ES atviram strateginiam savarankiškumui.
+Svarbių Europos įmonių kontrolę perimant užsienio subjektams, ypač tų valstybių, kurių vertybės skiriasi nuo Europos, įtakos zonoje, kelia didelį pavojų ES ekonominiam ir politiniam stabilumui.
+Toks praradimas taip pat trukdo ES viduje plėtoti ES įsikūrusią finansų sistemą, orientuotą į ES poreikius.
+Pavyzdžiui, finansinę prekybą ES ir toliau daugiausia vykdo ne ES investiciniai bankai (4). 3.5.
+Jaunas ir inovatyvias bendroves, esančias žaliosios ir skaitmeninės pertvarkos priešakyje, reikėtų skatinti siekti įtraukimo į Europos akcinio kapitalo rinkų prekybos sąrašus ir gauti labai reikalingą finansavimą išleidžiant akcijas, kuriomis prekiaujama viešai, nes tai yra tvariausias būdas padėti šioms įmonėms išnaudoti visą savo kūrybinį potencialą ir kurti darbo vietas. 3.6.
+Dėl infliacijos šuolio didėja noras investuoti į nuosavą kapitalą.
+Tai visų pirma pasakytina apie nuovokius neprofesionaliuosius investuotojus.
+Europos akcijų rinkos gali tapti ta vieta, kurioje šie investicijų srautai nukreipiami į pagrindinius ekonomikos sektorius, kuriuose įmonės sukuria pakankamą grąžą.
+Be to, Komitetas mano, kad ES itin svarbu parengti patikimas ir griežtas prekybos taisykles, kad būtų išnaudotas visas ES kapitalo rinkų potencialas.
+Finansų krizės metu įgyta patirtis parodė, kad ES privalo rinkas apsaugoti laikydamasi sąžiningumo, vientisumo, atsparumo didinimo ir skaidrumo principų ir užtikrindama aukščiausią investuotojų apsaugos lygį. 3.7.
+14 ES valstybių narių atlikta analizė parodė, kad iki 17 000 didelių įmonių gali būti įtrauktos į sąrašą, tačiau to nesiekia (5).
+Komitetas mano, kad jei ES neskatins naujų bendrovių įtraukimo į akcinio kapitalo rinkų prekybos sąrašus, mūsų kapitalo rinkose prekyba gali tapti vangesnė, nes investuotojai įvairins savo portfelius visame pasaulyje, jei ES prekybos sąrašuose nebus pakankamai bendrovių, į kurias būtų galima investuoti ES. 3.8.
+Į neprofesionaliųjų investuotojų rinką ateina nauja europiečių karta, kuriai rūpi tvarumas (t. y.
+ASV grindžiami veiksniai).
+Be to, daugelis ekonominės veiklos vykdytojų, skatinami Europos žaliojo kurso politikos, pereina prie žaliųjų tikslų.
+EESRK mano, kad šis veiksnių derinys gali būti stipri paskata išnaudoti visą Europos tvaraus finansavimo
+(3) (4) (5)
+Eurostatas.
+Paaiškinta statistika.
+ESMA metinė statistinė ataskaita „ES vertybinių popierių rinkos“, 2020 m., p. 40. „Oxera“ ataskaita Primary and secondary equity markets in EU, 2020 m.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5c1d7b0c3cf74128d4611afbcf8c77eeaf83b075
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-112.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 184/108
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+4.8.
+Įmonių tyrimai yra svarbus elementas kuriant sveiką MVĮ nuosavo kapitalo finansavimo ekosistemą.
+Siekiant papildyti esamus tyrimų kanalus, leidimas susieti MVĮ tyrimus su kitomis paslaugomis galėtų padidinti tyrimų ataskaitų rengimą ir sklaidą.
+EESRK palankiai vertina pasiūlymą padidinti atsiejimo ribą iki 10 mlrd. EUR.
+Taip bus ištaisyta dėl FPRD II (12) sumažėjusi MVĮ aprėptis ir prastesnis matomumas.
+Tačiau EESRK pabrėžia, kad įmonių tyrimai labiau sutelkti didesnių finansų įstaigų rankose.
+Dėl savo masto labai stambūs brokeriai gali nustatyti nedidelius mokesčius ir (arba) pasinaudoti prekybos vykdymu mokslinių tyrimų teikimui kryžmiškai subsidijuoti nei maži ar vidutiniai brokeriai (13).
+Be to, stambūs tarpininkai yra daugiausia suinteresuoti atlikti didžiųjų bendrovių tyrimus, o dėmesio MVĮ pritrūksta.
+Didžioji dauguma emitentų praneša (14), kad dėl FPRD II sumažėjo MVĮ aprėptis ir matomumas.
+EESRK mano, kad akivaizdu, jog reikia imtis papildomų priemonių, kuriomis būtų skatinami nepriklausomi moksliniai tyrimai, mokantis iš geriausios Europoje taikomos patirties (15). 4.9.
+Tapusios biržinėmis bendrovės turėtų tapti skaidrumo pavyzdžiu, o svarbiausią prioritetą reikėtų teikti smulkiųjų akcininkų interesų apsaugai.
+Jei akcininkams kils grėsmė, kad su jais bus elgiamasi nesąžiningai arba kad jie nebus tinkamai apsaugoti, kai bendrovė pradeda viešai platinti akcijas, jų pasitikėjimas ES kapitalo rinkomis nepadidės.
+EESRK labai vertina Komisijos požiūrį į teisinio netikrumo, susijusio su informacijos atskleidimo reikalavimais, mažinimą priimant tikslinius Piktnaudžiavimo rinka reglamento pakeitimus. 4.10.
+Komitetas pažymi, kad esama ad hoc prašymų sistema įtariamo piktnaudžiavimo rinka atvejais atrodo tinkama ir pakankama veiksmingai priežiūrai užtikrinti, kartu atkreipiant dėmesį į tai, kad kai kurių priežiūros institucijų nuomone, būtų naudinga stiprinti keitimąsi pavedimų knygos duomenimis naudojantis CMOBS mechanizmu.
+Dėl pasiūlymo dėl CMOBS taikymo srities gali kilti grėsmė, kad bus sukurtos nevienodos sąlygos, nes dvišalės prekybos vietos nebūtų įtrauktos į mechanizmą. 4.11.
+EESRK primygtinai ragina kuo sparčiau įgyvendinti kitas vykdomas iniciatyvas, kuriomis prisidedama prie viešųjų rinkų patrauklumo didinimo.
+Komitetas paskelbė keletą nuomonių dėl ankstesnių, vykdomų ir numatomų teisėkūros iniciatyvų (16).
+Nepaisant geopolitinių iššūkių, reikėtų išlaikyti sparčią pažangą kuriant kapitalo rinkų sąjungą; stipri kapitalo rinkų sąjunga labiau nei bet kada reikalinga būtent dėl didėjančios ekonominio ir socialinio nestabilumo rizikos.
+Briuselis, 2023 m. kovo 23 d.
+Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komiteto pirmininkė Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+FPRD = Finansinių priemonių rinkų direktyva.
+„Oxera“ ataskaita Unbundling: what's the impact on equity research?, 2019 m. Europos Komisijos galutinė ataskaita FPRD II taisyklių poveikis MVĮ ir fiksuotų pajamų investiciniams tyrimams, 2020 m.
+Žr. ne pelno iniciatyvą „Lighthouse“, kurią įgyvendina Instituto Español de Analistas Financieros.
+OL C 155, 2021 4 30, p. 20; OL C 290, 2022 7 29, p. 58; OL C 177, 2016 5 18, p. 9; OL C 10, 2021 1 11, p. 30; OL C 341, 2021 8 24, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..927aa5d60154357e10f8aaffa4b8a5bcfd44e4eb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+2023 5 25
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 184/109
+Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komiteto nuomonė „Komisijos komunikatas Europos Parlamentui, Tarybai, Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komitetui ir Regionų komitetui „Trąšų pakankamumo ir įperkamumo užtikrinimas pasaulyje““ (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Pranešėjas Arnold PUECH D’ALISSAC
+Prašymas pateikti nuomonę
+Europos Komisija, 2022 12 9
+Teisinis pagrindas
+Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 304 straipsnis
+Atsakingas skyrius
+Žemės ūkio, kaimo plėtros ir aplinkos skyrius
+Priimta skyriuje
+2023 3 9
+Priimta plenarinėje sesijoje
+2023 3 23
+Plenarinė sesija Nr.
+577
+Balsavimo rezultatai (už / prieš / susilaikė)
+170 / 3 / 4
+1.
+Išvados ir rekomendacijos 1.1.
+EESRK palankiai vertina Komisijos komunikatą dėl trąšų pakankamumo ir įperkamumo užtikrinimo, nes 2021 m. pradžioje prasidėjusi ir dėl karo Ukrainoje paaštrėjusi pasaulinė trąšų krizė yra ypač opi Europoje, kurioje ūkininkai susiduria ir su rekordinėmis kainomis, ir su pasiūlos trūkumu.
+Dabartinė padėtis kelia grėsmę Europos žemės ūkiui ir pasauliniam apsirūpinimo maistu saugumui. 1.2.
+EESRK pabrėžia, kad siekiant sumažinti trąšų krizės poveikį būtina imtis neatidėliotinų vidaus veiksmų.
+Be galimybės tiesiogiai remti labiausiai nukentėjusius azoto trąšų gamintojus ir jas naudojančius ūkininkus teikiant valstybės pagalbą (kuriai taikomi biudžeto suvaržymai, dėl kurios kyla konkurencijos iškraipymo rizika ir turėtų būti taikomos sąlygos), EESRK mano, kad būtina imtis taisomųjų priemonių siekiant pagerinti ES trąšų rinkos veikimą, nes tikėtina, kad jos turės didesnį poveikį ūkininkams ir bus ekonomiškai efektyvesnės mokesčių mokėtojams. 1.3.
+Siekiant spręsti trąšų tiekimo ir kainų klausimus sudarant palankesnes sąlygas importui ir vidaus konkurencijai, EESRK rekomenduoja imtis veiksmų, kurie apimtų ES importo tarifų taikymo visoms trąšoms sustabdymą, trąšų logistikos palengvinimą ir reguliavimo lankstumo priemones. 1.4.
+EESRK taip pat mano, kad reikia imtis vidutinės trukmės priemonių, kad būtų apribota ES priklausomybė nuo importuojamų mineralinių trąšų ir sumažintas pasėlių tręšimo aplinkosauginis pėdsakas.
+Šiomis priemonėmis turėtų būti siekiama apriboti trąšų naudojimą didinant augalų maisto medžiagų veiksmingumą, iš dalies pakeičiant sintetines trąšas perdirbtu gyvulių mėšlu ir kitomis atliekomis bei didinant Europos savarankiškumą trąšų gamybos srityje, siekiant paremti žemės ūkio perėjimą prie agroekologijos. 1.5.
+EESRK palankiai vertina sprendimą 2023 m. įsteigti trąšų rinkos stebėjimo centrą, kadangi labai svarbu didinti Europos trąšų rinkos skaidrumą reguliariai skelbiant tipines vidaus rinkos kainas ir rengiant viešąją statistiką apie trąšų gamybą ir naudojimą. 1.6.
+EESRK taip pat ragina priimant naujas priemones atsižvelgti į socialinius aspektus, susijusius su ūkininkais (kuriems didelį poveikį daro trąšų kainos), maisto vartotojais (kurie susiduria su maisto kainų infliacija) ir pramonės darbuotojais. 1.7.
+Tarptautiniu mastu EESRK ragina ES aktyviau spręsti pasaulinę maisto stygiaus problemą, įskaitant trąšų rinkos skaidrumo, prieinamumo ir veiksmingo naudojimo didinimą.
+Reikėtų sudaryti palankesnes sąlygas pasaulinei prekybai trąšomis išlaikant rinkų atvirumą, vengiant eksporto apribojimų ir draudimų, didinant trąšų gamybą ir plečiant logistikos maršrutus.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2f63562ce547c6a459971761117963ddf6e8d941
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-114.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/110
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+2.
+Įžanga ir bendrosios aplinkybės 2.1.
+Trąšas sudaro trys augalų augimui būtinos maistinės medžiagos: azotas (N), fosforas (P) ir kalis (K).
+2.2.
+Trąšos yra labai svarbios didžiajai daliai dabartinės žemės ūkio gamybos.
+Jų pakankamumas ir įperkamumas atlieka svarbų vaidmenį užtikrinant aprūpinimo maistu saugumą.
+2021 m. pradžioje kilo pasaulinė mineralinių trąšų krizė, kurią iš pradžių lėmė išaugusi paklausa po COVID-19 krizės, po Rusijos invazijos į Ukrainą dar labiau sustiprėjusi dėl tiekimo iš trijų pagrindinių pasaulio trąšų tiekėjų – Rusijos, Baltarusijos ir Ukrainos – apribojimų.
+2.3.
+Ši trąšų krizė smarkiai paveikė Europą, nes i) ES yra didelė grynoji trąšų importuotoja; ii) ES azoto ir fosforo trąšų rinka yra apsaugota importo muitais, dėl kurių vidaus rinkos kainos viršija pasaulines kainas; iii) ES trąšų importas iš Rusijos, Baltarusijos ir Ukrainos, kuris anksčiau sudarė 43 proc.
+ES importo, nuo 2022 m. kovo mėn. gerokai sumažėjo, nepaisant ES oficialios politikos nedrausti maisto ir trąšų importo iš Rusijos.
+2.4.
+Trąšų kainos vidaus rinkoje pasiekė rekordinį lygį (2022 m. lapkričio mėn. mineralinio azoto kainos išaugo trigubai, palyginti su 2021 m. sausio mėn.).
+Dėl šios priežasties, taip pat dėl mažos trąšų pasiūlos ir pirkimų vėlavimo, gerokai sumažėjo ES trąšų naudojimas 2022 m. derliui (1), o 2023 m. pavasarį keliose valstybėse narėse gali pritrūkti trąšų ir tai gali paveikti 2023 m. derlių.
+2.5.
+Tai vyksta įgyvendinant Europos žaliąjį kursą ir 2020 m. gegužės mėn. Europos Komisijos paskelbtą strategiją „Nuo ūkio iki stalo“ (2), įskaitant siūlomus visai ES nustatytus tikslus: „siekti, kad prarandamų maisto medžiagų sumažėtų bent 50 proc. drauge užtikrinant, kad dirvožemio derlingumas neprastėtų“, taip pat „iki 2030 m. naudojamų trąšų kiekį sumažinti bent 20 proc.“.
+3.
+Bendrosios pastabos 3.1.
+EESRK pabrėžia, kad lengvai prieinamos ir įperkamos trąšos yra būtinos žemės ūkio gamybai ir apsirūpinimo maistu saugumui Europoje ir visame pasaulyje.
+Dėl trąšų trūkumo ir pernelyg didelių trąšų kainų mažėja pasėlių derlius, kyla pavojus maisto gamybai ir didėja maisto kainų infliacija, o dėl to kenčia Europos piliečiai ir žmonija.
+3.2.
+Dabartinė trąšų rinkų krizė kelia ypatingą grėsmę mažų pajamų šalyse, kuriose labai stinga maisto.
+Ši krizė taip pat kelia grėsmę Europoje, kur pažeidžiamos grupės jau susiduria su maisto įperkamumo problemomis, o dėl trąšų krizės gali sumažėti derlius, galintis padaryti poveikį pasauliniam apsirūpinimo maistu saugumui, nes ES yra viena pagrindinių grūdų gamintojų ir eksportuotojų.
+3.3.
+EESRK mano, kad pasaulinį trąšų trūkumą lemia ne tik didelės gamtinių dujų kainos, bet ir pasiūlos bei paklausos disbalansas ir logistiniai apribojimai.
+ES padėtį dar labiau apsunkina tokie veiksniai kaip didelė žemyno priklausomybė nuo mineralinių trąšų importo, ES importo muitai ir karas Ukrainoje.
+Neatidėliotini vidaus veiksmai 3.4.
+Nepaisant didelių trąšų kainų, panašu, kad kelių ES azoto trąšų gamintojų sąnaudų konkurencingumą paveikė itin didelė gamtinių dujų kaina Europoje, kuri septynis kartus viršijo JAV kainas (2021 m. – tris kartus).
+Be to, kad dujų normavimo atveju pirmenybė teikiama prieigai prie gamtinių dujų, kiekvienu konkrečiu atveju gali būti naudinga speciali parama ES azoto pramonei, siekiant kuo labiau išnaudoti esamus gamybos pajėgumus, kaip numatyta iš dalies pakeistoje ES laikinojoje valstybės pagalbos sistemoje krizės sąlygomis.
+Šiuo požiūriu, siekiant išvengti nenumatyto poveikio, reikia taikyti ekonomines ir socialines sąlygas, nes dėl trąšų krizės kai kurių trąšų gamintojų pelnas padidėjo.
+(1) (2)
+Europos Komisijos teigimu, sausrų ir aukštų trąšų kainų derinys, dėl kurio sumažėjo visų pirma P ir K naudojimo normos, prisidėjo prie mažesnio derliaus ir 2022 m. ES javų derlius sumažėjo 8 proc., palyginti su 2021 m.
+Šaltinis: Trumpalaikė žemės ūkio rinkų perspektyva, Europos Komisija, 2022 10 5.
+COM(2020) 381 final, 2020 5 20.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d89263237bbc4cbe1dc02108d2e5ce87b587f58b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-115.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+2023 5 25
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 184/111
+3.5.
+Dabartinė krizė smarkiai paveikė trąšų naudotojus, visų pirma lauko kultūrų augintojus ir mišriųjų kultūrų bei gyvulininkystės specialistus, kuriems tenka 62 proc.
+ES išlaidų trąšoms ir 69 proc.
+ES suvartojamo azoto kiekio (3).
+Jie susiduria su grynųjų pinigų, skirtų trąšoms pirkti prieš derliaus nuėmimą, trūkumu, taip pat su didėjančiu spaudimu dėl sąnaudų ir kainų skirtumo, nes didesnės žemės ūkio produktų kainos gali neatsverti padidėjusių trąšų ir kitų žemės ūkio išteklių kainų poveikio (4).
+Todėl tikslinė parama trąšų naudotojams gali padėti įveikti krizę, kaip numatyta iš dalies pakeistoje ES laikinojoje valstybės pagalbos sistemoje krizės sąlygomis.
+3.6.
+Tačiau tokios paramos finansavimui naudojant ES žemės ūkio rezervą, kuris 2023 finansiniais metais siekia 450 mln.
+EUR, taikomi griežti biudžeto apribojimai ir susiduriama su kitų prioritetų konkurencija.
+Tokių veiksmų finansavimas pagal nacionalinius BŽŪP strateginius planus taip pat nėra tinkama galimybė, nes jie ką tik patvirtinti ir jiems iš dalies pakeisti reikėtų daug laiko.
+Be to, naudojantis valstybės pagalba daugėja nacionalinio biudžeto suvaržymų ir kyla didelio konkurencijos iškraipymo tarp skirtingų valstybių narių ūkininkų rizika.
+Tai patvirtina faktas, kad iki šiol tik trys valstybės narės įgyvendino ūkininkų trąšų pirkimui skirtas pagalbos schemas, kurių bendras biudžetas siekia 855 mln. EUR.
+3.7.
+Todėl EESRK mano, kad taisomosios priemonės, kuriomis gerinamas ES trąšų rinkos veikimas, yra tinkamesnės ir ekonomiškai efektyvesnės mokesčių mokėtojams.
+Tokios neatidėliotinos laikinos priemonės turėtų būti taikomos ir trąšų tiekimui, ir kainoms Europoje, sudarant palankesnes sąlygas importui ir konkurencijai.
+Kai kurios trąšų gamybos įmonės labai didina savo pelną: jeigu norime, kad šios pajamos būtų naudojamos investicijoms į Europos gamyklas ir mūsų savarankiškumo didinimui, o tai būtų mūsų nepriklausomybės kaina, būtina šiai pramonei pasiųsti teigiamą ir strateginį signalą.
+3.8.
+Remiantis 2022 m. liepos 17 d. Europos Komisijos pasiūlymu, 2022 m. gruodžio 12 d.
+Tarybos reglamente (ES) 2022/2465 (5) numatyta laikinai sustabdyti importo tarifų taikymą karbamidui ir amoniakui (išskyrus iš Rusijos ir Baltarusijos).
+EESRK palankiai vertina šį sprendimą, nes toks sustabdymas turėtų teigiamą poveikį ne tik partneriams, kurie jau naudojasi laisvosios prekybos susitarimais su ES (pvz., Šiaurės Afrikos šalims), bet ir kitiems pagrindiniams tiekėjams (pvz., JAV ir Vidurinės Azijos bei Persijos įlankos arabų šalims).
+Tačiau reglamentas įsigaliojo per vėlai, kad turėtų poveikį 2022–2023 m. sezonui, nes didžioji dalis karbamido importo buvo pristatyta arba užsakyta didžiulėmis kainomis, o Taryba importo tarifų taikymo sustabdymą apribojo šešių mėnesių laikotarpiui, o ne pirmiesiems dvejiems metams.
+EESRK rekomenduoja Komisijai ir Tarybai išplėsti reglamento taikymą kitam sezonui ir taikyti jį visoms trąšoms, gaminamoms naudojant azotą ir fosforą, nes tiekimo įvairinimas užtikrintų didesnį pakankamumą ir sumažintų ES vidaus trąšų kainas.
+3.9.
+Taip pat reikėtų skubiai įgyvendinti kitas priemones, skirtas ES mineralinių trąšų rinkos veikimo problemoms logistikos ir reguliavimo srityse spręsti, įskaitant i) paskatas ūkininkams ir trąšų platintojams trąšas įsigyti iš anksto ir valdyti kainų riziką; ii) trąšas gabenantiems laivams palengvinti importo logistiką uostuose ir trąšų gabenimą sunkvežimiais vidaus keliais; iii) suvienodinti nacionalinių taisyklių aiškinimą dėl trąšų tiekėjų, kiek tai susiję su Rusijos sankcijomis; iv) suteikti galimybę laikinai lanksčiai taikyti ES reglamentus, įskaitant REACH, transporto teisės aktus ir Trąšų reglamentą.
+3.10.
+Europos Komisija, atsižvelgdama į Jungtinio tyrimų centro techninius pasiūlymus (6), turėtų skubiai pasiūlyti teisėkūros priemones, kuriomis būtų sudarytos sąlygos saugiai naudoti perdirbtą mėšlą, viršijant Nitratų direktyvoje (RENURE) nitratams jautrioms zonoms nustatytą ribą, kad būtų daugiau galimybių pakeisti sintetines trąšas.
+Laukiant, kol bus nustatyta nauja riba, EESRK rekomenduoja dabartinę maksimalią 170 organinio azoto vienetų/ha per metus ribą taikyti visiems ES ūkininkams.
+Vidutinės trukmės vidaus veiksmai 3.11.
+Kaip nurodyta 2022 m. strateginio prognozavimo ataskaitoje (7), EESRK rekomenduoja sumažinti ES priklausomybę nuo pašarų, trąšų ir kitų išteklių importo ir siūlo maisto sistemoms, grindžiamoms maisto gamyba, darbo jėga ir sąžininga prekyba, taikyti atviro strateginio savarankiškumo apibrėžtį, siekiant bendro tikslo – aprūpinti maistu visus ES piliečius užtikrinant sveiką, tvarų, atsparų ir sąžiningą maisto tiekimą.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Šaltinis: ūkių apskaitos duomenų tinklas (ŪADT), 2017 m.
+Orientacinė amonio nitrato kaina Prancūzijoje 2022 m. lapkričio mėn. buvo 203 proc. didesnė nei 2021 m. sausio mėn.
+Tuo tarpu malamųjų kviečių kaina per tą patį laikotarpį padidėjo 45 proc.
+Šaltinis: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/LT/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (OL L 322, 2022 12 16, p. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/lt/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (žr. OL, p. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2f3bde5be8a70c11eac4738cb0409962c50f214b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-116.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/112
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+3.12.
+Trąšų klausimu EESRK laikosi nuomonės, kad, nors reikia nedelsiant imtis neatidėliotinų veiksmų, taip pat reikėtų įgyvendinti ilgesnio laikotarpio priemones siekiant suvaldyti Europos žemės ūkio priklausomybę nuo importuojamų mineralinių trąšų ir kartu sumažinti pasėlių tręšimo aplinkosauginį pėdsaką Europoje.
+Šiomis priemonėmis turėtų būti siekiama i) optimizuoti bendrą trąšų naudojimą didinant augalų maistinių medžiagų naudojimo veiksmingumą ir taip mažinti prarandamų maisto medžiagų kiekį; ii) iš dalies pakeisti sintetines trąšas ir daugiau naudoti perdirbtą gyvulių mėšlą ir kitas maisto grandinės atliekas; iii) didinti Europos trąšų gamybos savarankiškumą.
+EESRK pabrėžia, kad vyksta žemės ūkio pertvarka ir toliau bus siekiama geresnių rezultatų skatinant agroekologiją, išsaugantį (konservacinį) ūkininkavimą.
+3.13.
+Siekiant sumažinti trąšų naudojimą ir maisto medžiagų praradimą vandenyje ir ore, būtina didinti augalų maistinių medžiagų naudojimo veiksmingumą.
+Tai turėtų padėti sumažinti trąšų naudojimą nedarant poveikio gamybos apimčiai.
+Šį tikslą galima pasiekti taikant patobulintą tręšimo praktiką, būtent antsėlių naudojimą, tinkamai parenkant trąšas (teikiant pirmenybę azoto trąšų rūšims, pvz., pagamintoms naudojant nitratus ir naudojant ureazės ir nitrifikacijos inhibitorius), naudojant biostimuliatorius, taip pat taikant tikslųjį ūkininkavimą, sudarantį sąlygas optimaliam tręšimui (taikant tokias priemones kaip trąšų naudojimas etapais, balanso apskaičiavimas, dirvožemio ir augalų analizė, augalų jutikliai, pagalbinės sprendimų priėmimo priemonės).
+3.14.
+Augalų selekcija taip pat labai svarbi maistinių medžiagų naudojimo veiksmingumui, nes patobulintos veislės gali įsisavinti mažiau maistinių medžiagų, ypač azoto, tam pačiam derliaus kiekiui.
+Atsižvelgdamas į tai EESRK mano, kad reikėtų kurti naujoviškas technologijas ir sėklas, kad ūkininkams, kurie susiduria su esamų priemonių apribojimais, visada būtų galima pasiūlyti kitų sprendimų (8).
+3.15.
+Nuo 2021–2022 m.
+(9) ūkininkai natūraliai pradėjo kultūras, kurioms reikia daug maisto medžiagų, kaip antai javai, aliejiniai rapsai ir cukriniai runkeliai, keisti augalais, kuriems reikia mažiau maisto medžiagų, pavyzdžiui, saulėgrąžomis (10) ir ankštiniais augalais.
+Tačiau vykdant viešąją politiką šią tendenciją reikėtų vertinti atsargiai, nes, atsižvelgiant į atitinkamą šių augalų sausosios medžiagos derlingumą ir baltymų kiekį iš hektaro, toks sprendimas galėtų sutrikdyti žemės ūkio rinkas ir kelti pavojų apsirūpinimo maistu saugumui.
+3.16.
+Dalinis mineralinių trąšų pakeitimas organinėmis trąšomis, perdirbtomis iš gyvulių mėšlo ir kitų organinių atliekų, taip pat yra svarbus vidutinės trukmės tikslas ES (11).
+Tai bus naudinga dirvožemiui (didesnis organinių medžiagų kiekis) ir klimatui (mažesnis sintetinių azoto trąšų gamybos išmetamųjų teršalų kiekis), taip pat sumažės priklausomybė nuo importo.
+Tačiau nereikėtų pervertinti gyvulių mėšlo potencialo, nes didžioji jo dalis jau dabar yra perdirbama, turimi ištekliai sutelkti tik tam tikrose geografinėse teritorijose (regionuose, turinčiuose struktūrinį mėšlo perteklių) ir dėl to patiriamos didelės sutelkimo, perdirbimo ir transportavimo išlaidos.
+Maistinėmis medžiagomis iš žmonių atliekų žemės ūkio paskirties dirvožemiai dažniausiai netriašiami, nors jas naudojant būtų galima gauti 2 mlrd. kg azoto (12).
+Europos Komisija taip pat turėtų skatinti kurti metodus, kaip maisto medžiagas išgauti iš dumblių ir nuotekų dumblo ir jas saugiai naudoti žemės ūkyje.
+3.17.
+Kalbant apie azoto trąšas, alternatyvių neiškastinių amoniako gamybos būdų skatinimas yra labai svarbus ilgalaikis tikslas, nes tai sumažintų ES priklausomybę nuo dujų ir jos anglies pėdsaką.
+Vandenilio iš atsinaujinančiųjų energijos išteklių, gaunamo naudojant vandens elektrolizę (ji taip pat vyksta naudojant atsinaujinančiųjų išteklių elektros energiją), gamyba yra bandomajame pramonės etape, o metanuojant žemės ūkio šalutinius produktus ir organines atliekas galima gaminti biometaną amoniako gamybai ir degazuotąjį substratą, tinkamą naudoti kaip organines trąšas.
+Tačiau, nepaisant to, kad šiuo metu amoniako, gaminamo naudojant iškastinį kurą, rinkos kaina yra didelė, atsinaujinančiųjų išteklių alternatyvos toli gražu nėra konkurencingos ir tam, kad būtų pasiektas pramoninis etapas prireiks laiko, tobulesnių technologijų ir galbūt didelių viešųjų subsidijų.
+3.18.
+EESRK palankiai vertina sprendimą 2023 m. įsteigti naują trąšų rinkos stebėjimo centrą ir tai, kad Europos pasirengimo apsirūpinimo maistu krizėms ir reagavimo į jas mechanizmo (EFSCM) ekspertų grupėje bus rengiamos konsultacijos su trąšų rinkos suinteresuotaisiais subjektais.
+EESRK taip pat mano, kad reikšmingas ES trąšų rinkos skaidrumo lygis gali būti užtikrintas tik reguliariai skelbiant reprezentatyvias N, P ir K trąšų vidaus rinkos kainas ir oficialiai skelbiant statistiką apie trąšų naudojimą.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+OL C 194, 2022 5 12, p. 72.
+OL C 75, 2023 2 28, p. 88.
+2022 m. saulėgrąžomis apsėtas plotas ES padidėjo 750 000 ha, o grūdų plotas tiek pat sumažėjo.
+https://www.eesc.europa.eu/lt/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Apskaičiuota, kad per savo šlapimą vienas žmogus išsiskiria daugiau kaip 4 kg azoto per metus (Viskari et al, 2018, https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cb20490b2c2ac1ab378a8579b376523c23c125bd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+4.4.
+Nuostatos dėl stipendijų ir fondų yra sveikintinos, tačiau turime skirti dėmesio atrankos klausimams ir užtikrinti PVO dalyvavimą.
+Svarbu, kad sudarant šias galimybes būtų nustatytos skaidrios, sąžiningos ir įtraukios akademinių programų dalyvių atrankos procedūros, pirmenybę teikiant mažiau galimybių turintiems asmenims.
+4.5.
+Didinant konkurencingumą ir sprendžiant nedarbo problemą gyvybiškai svarbu kuo labiau padidinti žmogiškojo kapitalo vertę kartu atsižvelgiant į darnų vystymąsi.
+Tam reikia darbo jėgos, kuri turėtų įvairių universaliųjų įgūdžių ir gebėtų prisitaikyti.
+Švietimo ir mokymo politika turi būti rengiama ir vykdoma glaudžiai bendradarbiaujant su socialiniais partneriais ir joje daugiau dėmesio turi būti skiriama ne kvalifikacijoms, o kompetencijoms.
+Tai padės sumažinti įgūdžių pasiūlos ir paklausos neatitiktį.
+Jaunimo organizacijos 4.6.
+Komunikate nurodyti keli forumai ir įstaigos, skirti įtraukti jaunimą.
+Vystymosi politikos forumo platforma yra palankiai vertinama, jei ji užtikrina vietos lygmens ryšius su jaunimo organizacijomis, kurios yra nepriklausomos, savarankiškai organizuotos ir, idealiu atveju, vadovaujamos jaunimo.
+4.7.
+Sveikintinas jaunimo organizacijų paminėjimas komunikate ir nuoroda į jų įtraukimą.
+Įgyvendinant JVP būtų naudinga atsižvelgti į įvairius ES taikomus darbo su jaunimu praktikos modelius.
+Ši praktika gali būti tokia pat svarbi kaip ir jaunų žmonių nuomonės, nes ji stiprina visų jaunų žmonių gebėjimus vietos lygmeniu ir savo ruožtu išugdo jaunimo lyderius, besiremiančius vietos patirtimi.
+ES ir Europos Tarybos partnerystė ir savanoriškas jaunimo sektorius gali suteikti daug įrodymų ir modelių.
+4.8.
+Jaunimo organizacijos gali būti didžiulis išteklius įgyvendinant planą.
+ES valstybės narės turėtų būti skatinamos, rengdamos nacionalinius veiksmų planus, į šią sritį įtraukti savo jaunimo sektorių.
+Turėtume teikti pirmenybę geriems ES jaunimo organizacijų modeliams ir darbui vystymosi, konfliktų ir žmogaus teisių srityje, o ne, pavyzdžiui, JAV „jaunimo ugdymo“ modeliams, kurie neretai naudojami kaip šabloniniai modeliai besivystančiose šalyse ir kituose regionuose ir kurie dažnai nėra grindžiami tomis pačiomis vertybėmis.
+Tai puikiai derėtų su įsipareigojimu turėti konkretiems regionams pritaikytus sprendimus.
+4.9.
+Pradedant įgyvendinti įsipareigojimus švietimo srityje taip pat turėtų būti įtrauktos neformaliojo švietimo ir savaiminio mokymosi sistemos bendruomenėse, PVO ir su jaunimu dirbančios organizacijose.
+Šiuo atveju UNESCO ir Europos Tarybos apibrėžtys, taip pat programos „Erasmus+“ jaunimo skyrius yra tinkamos gairės.
+Turime pripažinti didžiulę mokymosi už mokyklos ribų, kuris tęsiasi visą gyvenimą ir yra mokymasis iš gyvenimo, naudą.
+4.10.
+Politinis dialogas yra svarbus, o JVP tikslai yra plataus užmojo, tačiau neturėtume ignoruoti jaunimo politikos kiekvienoje šalyje ir Vyriausybių atsakomybės, taip pat to, kad reikalingas iš tikrųjų savanoriškos veiklos sektorius ir pilietinė visuomenė.
+Įgyvendinant JVP taip pat turi būti remiamas darbo su jaunimu politikos plėtojimas, nacionalinių jaunimo tarybų ir panašių organų kūrimas ir metodai, pavyzdžiui, ES jaunimo testas ir kiti.
+4.11.
+Jaunimo organizacijos jau palaiko ryšius visame pasaulyje – tai rodo šešių didžiausių pasaulyje jaunimo organizacijų darbas – todėl įgyvendinant šį planą jos turėtų būti įtrauktos ir turėtų būti remiamasi anksčiau atliktu darbu, o planas turėtų tapti pavyzdžiu kitoms iniciatyvoms.
+Taip pat turėtume būti atsargūs, kad netaptume pernelyg griežti dalyvavimo klausimais.
+Neaišku, ar atrenkant spręstinus klausimus Jaunimo įgalėjimo fondui vyko dalyvaujamieji procesai.
+Jaunimas ne visada pasirenka klausimus, kuriuos kiti laiko svarbiais, ypač besivystančiose šalyse arba nestabiliose valstybėse, kur svarbesni gali būti praktiniai sumetimai.
+4.12.
+Nuostatos dėl jaunimo organizacijų gebėjimų stiprinimo yra labai sveikintinos ir turėtų būti papildytos veiksminga parama siekiant pradėti vietos lygmens judėjimus šalyse partnerėse, kuriose ES delegacijos gali atlikti labai svarbų vaidmenį visame pasaulyje.
+Kai tinkama, turėtų būti siūloma partnerystė su ES organizacijomis, o darbas turi būti stebimas.
+Svarbu sudaryti palankesnes sąlygas kurti ir stiprinti tinklus su ES ir ne ES organizacijomis.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..18497e25d2c378ca47de3d1a54b73d51d63f969f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-17.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+2023 5 25
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 184/13
+Europos ekonomikos ir socialinių reikalų komiteto nuomonė „Jaunimo vaidmuo vykdant žaliąją pertvarką“ (Tiriamoji nuomonė ES Tarybai pirmininkaujančios Švedijos prašymu) (2023/C 184/03)
+Pranešėja Nicoletta MERLO
+ES Tarybai pirmininkaujančios 2022 m. lapkričio 14 d. raštas Švedijos prašymas Reglamentavimo pagrindas
+Sutarties dėl Europos Sąjungos veikimo 304 straipsnis
+Atsakingas skyrius
+Užimtumo, socialinių reikalų ir pilietybės skyrius
+Priimta skyriuje
+2023 3 8
+Priėmimas plenarinėje sesijoje
+2023 3 22
+Plenarinė sesija Nr.
+577
+Balsavimo rezultatai (už / prieš / susilaikė)
+152 / 00 / 01
+1.
+Išvados ir rekomendacijos 1.1.
+EESRK mano, kad jaunimas gali ir turi atlikti labai svarbų vaidmenį vykdant žaliąją pertvarką.
+Komitetas mano, kad būtina sukurti naują valdymo modelį, kuris būtų įtraukesnis ir juo būtų galima užtikrinti aktyvų jaunimo dalyvavimą sprendimų priėmimo procesuose, įveikiant vis dar egzistuojančias kliūtis. 1.2.
+EESRK pabrėžia, kad svarbu užtikrinti, jog jaunimo organizacijoms tektų pagrindinis vaidmuo sprendimų priėmimo procese ir rengiant su tvarumu ir aplinka susijusius projektus bei skleidžiant informaciją apie juos, be kita ko, užtikrinant joms būtiną finansinę paramą. 1.3.
+EESRK mano, kad labai svarbu nuolat stebėti poveikį, kurį viešosios investicijos, įskaitant su žaliąja pertvarka susijusias investicijas, daro ir ateityje darys jaunimui, atliekant įgyvendintinos politikos ekonominio, politinio ir socialinio poveikio vertinimą, naudojant rodiklius, prieš patvirtinant politiką, jos įgyvendinimo metu ir po jos patvirtinimo. 1.4.
+EESRK ragina ES institucijas ir valstybes nares įgyvendinti priemones ir mechanizmus, kuriais būtų užtikrinta, kad visose politikos srityse būtų atsižvelgiama į jaunimo perspektyvą, ir sukurti erdvę, galinčią užtikrinti aktyvų jaunimo dalyvavimą visapusiškai įgyvendinant ES jaunimo testą. 1.5.
+EESRK mano, kad labai svarbu susieti iniciatyvas ir politiką, kurios bus priimtos Europos įgūdžių metų kontekste, su žaliosios pertvarkos, darnaus vystymosi ir iššūkių, su kuriais jaunimas susiduria sparčiai kintančiame pasaulyje, tema. 1.6.
+EESRK mano, kad labai svarbu apsvarstyti švietimo ir įgūdžių, kurių tikimasi iš jaunimo šioje srityje, ugdymo klausimą taikant kompleksinį požiūrį, kuriuo būtų galima suteikti teorinių ir praktinių įgūdžių, be kita ko, įgyvendinant ir tobulinant perėjimo iš švietimo sistemos į darbo rinką būdus ir profesinę pameistrystę, taip pat įtraukiant socialinius partnerius.
+Mokymai šiomis temomis taip pat turėtų būti struktūruoti, organizuojant ir plėtojant juos atsižvelgiant į teritorijas ir jų poreikius pagal platesnę nacionalinio lygmens sistemą. 1.7.
+EESRK mano, kad tvarumo ir aplinkos apsaugos klausimus būtina pradėti dėstyti nuo ankstyvo amžiaus, taikant naujoviškas švietimo priemones, kuriomis atsižvelgiama į aplinkos apsaugą, socialinę ir ekonominę plėtrą ir susijusių tikslų įgyvendinimą.
+Kokybiškas švietimas visiems ir deramas darbas jį teikiantiems asmenims yra svarbiausi veiksniai, kad tai būtų užtikrinta. 1.8.
+EESRK pabrėžia, kad svarbu, jog mokyklos kartu su vietos valdžios institucijomis ir nemokyklinėje veikloje, visų pirma su jaunimo organizacijomis ir organizuota pilietine visuomene, įsitrauktų sprendžiant žaliosios pertvarkos klausimus, taip didindamos ir eilinių piliečių informuotumą bei dalyvavimą.
+Šiuo požiūriu EESRK teigiamai vertina žaliojo „Erasmus“ projekto patirtį ir laukia jo įgyvendinimo.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..79ca1cd809dc2f00175837c3eb5d5415053b661e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-93.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+2023 5 25
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 184/89
+(7) energetikos sąjunga, kurioje daugiausia dėmesio skiriama piliečiams, kurie prisiima atsakomybę už energetikos sistemos pertvarką, naudojasi naujų technologijų teikiamais privalumais, kad už suvartotą energiją galėtų mokėti mažiau, aktyviai dalyvauja rinkoje, o kai patys atsiduria pažeidžiamoje padėtyje, gauna apsaugą.
+Ataskaitoje aprašomos priemonės, kurių iki šiol imtasi arba planuojama imtis siekiant įgyvendinti šias vizijas.
+Vis dėlto EESRK apgailestauja, kad ataskaitoje pateiktos pastabos susijusios ne su vizijomis, o su penkiomis viena kitą papildančiomis ir glaudžiai tarpusavyje susijusiomis veiksmų, kuriais siekiama didesnio energetinio saugumo, tvarumo ir konkurencingu­ mo, sritimis.
+Dėl šio dvikrypčio požiūrio, kurį sudaro tikslai (arba vizijų) ir veiksmų sritys, labai sunku stebėti, kaip įgyvendinamos vizijos, be kita ko, dėl to, kad, pavyzdžiui, piliečių, kurie yra energetikos sąjungos dėmesio centre, klausimai arba poreikis kelti darbo jėgos kvalifikaciją ir ją perkvalifikuoti yra susiję su keletu veiksmų sričių.
+EESRK apgailestauja, kad dėl to labai sunku stebėti pažangą, padarytą įgyvendinant energetikos sąjungos strategijos tikslus.
+1.4.
+Komunikate pagrįstai minimas planas „REPowerEU“, kuriam EESRK pritaria ir kuriuo gaivinamas ir stiprinamas žaliasis kursas bei 55 % tikslo priemonių rinkinys, daugiausia dėmesio skiriant energijos tiekimo įvairinimui, taupymui, tiekimo saugumui ir atsinaujinančiųjų energijos išteklių plėtros spartinimui.
+Tačiau dabartinė klimato ir energetikos krizė ir tiekimo saugumo, stabilumo bei nuspėjamumo stoka Europos Sąjungai daro didžiulį spaudimą.
+Krizė būtų ne tokia sunki, jei anksčiau būtų imtasi tikslingesnių veiksmų ir, pavyzdžiui, būtų rimčiau žiūrima į pačios ES tikslus (pvz., Europos energetikos sąjungos tikslus).
+1.5.
+Remiantis 2022 m. energetikos sąjungos būklės ataskaita apskaičiuota, kad į įvairių krypčių veiksmus, kuriais siekiama iki 2030 m. užtikrinti visišką nepriklausomybę nuo Rusijos iškastinio kuro, reikia investuoti 300 mlrd. EUR viešųjų lėšų, o tai turės didelį poveikį bendram ES biudžetui.
+Be to, reikės papildomų privačių investicijų, įskaitant Europos piliečių investicijas.
+EESRK mano, kad lėšos turi būti naudojamos taip, kad padėtų pasiekti pirmiau minėtus energetikos sąjungos tikslus.
+Be to, dėl šių išlaidų neturėtų sumažėti teisingai pertvarkai, moksliniams tyrimams ir inovacijoms arba įmonėms ir vartotojams, nukentėjusiems nuo kylančių energijos kainų, skiriamos lėšos.
+1.6.
+Beprecedentis energijos kainų kilimas, sukeltas Rusijos invazijos į Ukrainą, turi milžiniškų socialinių ir ekonominių padarinių, taip pat pasekmių šalių pramonės ir gamybos struktūrai.
+EESRK pabrėžia, kad energetikos krizės metu trūksta aiškaus koordinavimo Europos lygmeniu, ir ragina reaguojant į tai sukurti SURE modeliu grindžiamą priemonę, kad būtų remiami sunkumų patiriantys darbuotojai ir įmonės.
+1.7.
+Pastarojo meto įvykiai padidino galimą kibernetinių išpuolių ir sabotažo veiksmų prieš ypatingos svarbos infrastruktūrą, pavyzdžiui, energetikos tinklus ir elektrines, riziką.
+Todėl EESRK rekomenduoja parengti ir patvirtinti išsamią strategiją, skirtą ES apsaugoti nuo tokio pobūdžio grėsmių.
+1.8.
+Energetinis savarankiškumas turi ir toliau būti pagrindinis ES šalių vidutinės trukmės strateginis tikslas, ypač atsižvelgiant į tai, kas vyksta dėl karo Ukrainoje, ir į galimą tolesnį tarptautinės padėties blogėjimą.
+Komitetas mano, kad „strateginis energetinis savarankiškumas“ – tai politinė koncepcija, padėsianti formuoti būsimą ES energijos rinką, kurioje autonominiai ES sprendimai užtikrins energetinę nepriklausomybę nuo nepatikimų tiekėjų.
+EESRK apgailestauja, kad ši tema ataskaitoje nėra tinkamai išnagrinėta ir lieka nuošalyje, o dėmesys sutelkiamas tik į nepriklausomybę nuo energijos importo iš Rusijos.
+1.9.
+Kad būtų pasiekti ES strateginio savarankiškumo tikslai, EESRK ragina Tarybą ir Komisiją parengti tinkamas priemones, be kita ko, įsteigti Europos suverenumo fondą, kad būtų skatinamos investicijos į švarios vidaus energijos technologijas ir energetikos infrastruktūrą.
+Tuo pat metu labai svarbu skatinti valstybes nares optimaliai ir veiksmingai naudoti lėšas švarios energijos plėtrai.
+Į tokią strategiją taip pat turi būti įtrauktos gairės, kaip motyvuoti įmones, Sąjungos institucijas, visuomenės narius ir energetikos bendruomenes daugiau investuoti.
+Matyti, kad dabar esamų priemonių ir išteklių nepakanka pagrindiniams uždaviniams spręsti.
+EESRK ragina Komisiją ypač atsargiai vertinti naujų išteklių ir tiekimo poveikį aplinkai ir naują priklausomybę nuo trečiųjų valstybių.
+1.10.
+EESRK siūlo plėtojant energetinį savarankiškumą vadovautis principu „iš apačios į viršų“, nes juo vadovaujantis lengviau pasiekti 1.3 punkte nurodytus tikslus.
+1.11.
+Įgyvendinant žaliąjį kursą dar nevykdoma lygiavertė socialinė politika, kad ši pertvarka būtų teisinga pertvarka.
+Pereinamojo laikotarpio procesai turės didelį poveikį užimtumui ir pramonės sistemoms, todėl EESRK apgailestauja, kad ataskaitoje tinkamai neatsižvelgta į visapusiškos užimtumo, įgūdžių ir socialinės politikos svarbą.
+Investicijos į švietimą, perkvalifikavimą ir kvalifikacijos kėlimą turi būti vertinamos kaip socialinė ir ekonominė atsakomybė.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ad9dd13d2f02bc2ede3f5f98633564c35d1e6e08
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-98.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+C 184/94
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 25
+pakeitimą įtraukti „investicijų į skaitmeninę elektros energijos infrastruktūrą“ skatinimo idėjas, užtikrinant reglamentavimo sistemą, kuri veiksmingai skatintų investicijas į elektros energijos tinklų skaitmenizaciją.
+Be to, siekiant, kad skaitmeninėmis technologijomis grindžiamas lankstus vartojimas, gamyba ir vartotojų vykdoma gamyba taptų patrauklūs, reikia plėtoti lanksčias rinkas.
+1.5.
+Praėjus daugiau nei šešeriems metams po Švarios energijos dokumentų rinkinio pateikimo, tiek energijos bendrijos, tiek kolektyvinis pasigamintos energijos vartojimas Europos energetikos sistemose vis dar atlieka nežymų vaidmenį.
+Europos Komisija iki šiol nekreipė dėmesio į kliūtis, kylančias šių formų energijos gamybai ir vartojimui.
+Europiečiams reikia suteikti paskatų, kurios galiausiai įtikintų ir motyvuotų juos skaitmenizuoti visą su energetika susijusią veiklą.
+Daugeliu atvejų taip pat reikia aiškiai apibrėžti juridines ir administracines teises.
+EESRK ragina Komisiją ir valstybes nares parengti atitinkamas iniciatyvas, įskaitant tiesioginę paramą, kuri sudarytų sąlygas energijos bendrijoms ir kolektyviniam pasigamintos energijos vartojimui išnaudoti visą savo potencialą, kadangi būtent šios gamybos ir vartojimo formos turi tapti esmine sistemos dalimi siekiant energijos tiekimo saugumo.
+Priešingu atveju skaitmeninės priemonės nedarys poveikio.
+1.6.
+EESRK kartoja, kad taikant tinkamą požiūrį, neutralaus poveikio klimatui, decentralizuota ir skaitmeninė energijos tiekimo struktūra gali daryti didelį teigiamą poveikį užimtumui ir ekonomikai, ypač regionų ekonomikai (2).
+Dabartinės krizės kontekste Europos Sąjungai reikia bendro požiūrio į energetikos politiką, kuriuo vadovaujantis konkretūs su energetika ir klimatu susiję klausimai būtų derinami su socialinės ir regioninės sanglaudos politikos tikslais.
+1.7.
+Tačiau EESRK pažymi, kad pokyčių politika gali būti sėkminga tik tuo atveju, jei ją vykdant bus atsižvelgta į įvairią socialinę dinamiką pereinamuoju laikotarpiu ir ši dinamika bus aptarta plėtojant politikos strategijas ir priemones.
+Turėtume stiprinti aktyvių vartotojų vaidmenį skaitmeninimo srityje ir skatinti bei įgalėti juos naudoti kuo daugiau išmaniųjų sprendimų, nes jie gali pagerinti energijos vidaus rinkos veiksmingumą ir veiklos rezultatus, kartu atsižvelgti į skirstymo sistemos operatorius, kad būtų užtikrintas energijos tiekimo saugumas.
+Priemonės turi būti patogios naudoti; reikėtų atkreipti dėmesį į pažeidžiamas grupes ir neįgaliuosius.
+Todėl būtina teisingos pertvarkos ir aktyvaus pokyčių politinio valdymo politika.
+Jei ją įgyvendinant nepaisoma socialinio aspekto, kyla pavojus, kad dėl visuomenės pasipriešinimo pertvarka nebus sėkminga.
+1.8.
+Kalbant apie būsimą energetikos sistemų ir infrastruktūros modelį, EESRK ne kartą pabrėžė, kad visi vartotojai turi aktyviai dalyvauti kuriant pažangiąsias energetikos sistemas ir kad reikia numatyti paskatų, kad pilietinė visuomenė galėtų dalyvauti energetikos pertvarkoje.
+Labai svarbus yra „vietos ir regioninių novatorių tarpusavio ryšių užmezgimas“, kaip 7.3 punkte nurodė Komisija.
+Kolektyviniai veiksmai, pavyzdžiui, pažangiųjų miestų ir bendruomenių bendradarbiavimas, gali padėti rasti geriausių ir įperkamiausių sprendimų, kurių gali prireikti regionui.
+1.9.
+Skaitmenizuojant energetiką jau vadovaujamasi ES skaitmenizavimo ir energetikos politika, nes svarbių klausimų, pavyzdžiui, duomenų sąveikos, energijos tiekimo saugumo ir kibernetinio saugumo, privatumo ir vartotojų apsaugos, negalima palikti spręsti vien rinkai, be to, labai svarbu juos tinkamai įgyvendinti.
+Šiomis aplinkybėmis EESRK pažymi, kad būtina visais įmanomais būdais užkirsti kelią privatumo pažeidimams ir netinkamam duomenų naudojimui.
+Tai apima ne tik technines atsargumo priemones, bet ir valstybės institucijų, kurioms taikoma politinė ir demokratinė kontrolė, atsakomybę už šią duomenų erdvę ir jos stebėseną.
+Tuo pat metu ypatingo dėmesio reikia ypatingos svarbos infrastruktūros duomenų apsaugai.
+1.10.
+Komisija savo komunikate teigia, kad labai svarbu užtikrinti, kad skaitmenizacija neišderintų elektros energijos vidaus rinkoje jau įsigalėjusios vartotojų apsaugos sistemos.
+EESRK atkreipia į tai dėmesį ir priduria, kad reikia pritaikyti ir tobulinti vartotojų teises energijos rinkoje.
+Vartotojai negali atsidurti nepalankioje padėtyje ar permokėti.
+Skaitmeninės priemonės jiems turėtų būti naudingos.
+Jei priemonės bus tinkamai sukurtos, jos gali padėti padidinti vartotojų apsaugą.
+1.11.
+Įgyvendinant visas iniciatyvas svarbu, kad vartotojai namuose turėtų išmaniuosius skaitiklius.
+Daugelyje valstybių narių to vis dar nėra, todėl reikia skubiai dėti daugiau pastangų, kad būtų plačiau diegiami išmanieji skaitikliai kaip esminė daugumos skaitmeninių sprendimų energetikos sektoriuje, visų pirma elektros energijos tiekimo ir mažesniu mastu – dujų tiekimo srityje, išankstinė sąlyga.
+Valstybės narės, kurios dar nėra visiškai įdiegusios išmaniųjų skaitiklių, turi paspartinti šį procesą ir padidinti savo nacionalinius tikslus, susijusius su šiuo diegimu.
+Tarptautiniai duomenys rodo, kad išmaniųjų skaitiklių diegimas yra veiksmingiausias, kai už tai yra atsakingi tinklo operatoriai.
+Išmanieji skaitikliai turėtų būti laikomi neatsiejama elektros energijos tinklo dalimi.
+(2)
+OL C 367, 2018 10 10, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c43b943f33f351513688cbd89b93a3493dc272cb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lt.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+2023 5 25
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 184/95
+1.12.
+Kyla pavojus, kad naujos duomenimis grindžiamos paslaugos ir novatoriški technologijų sprendimai nebus įgyvendinti pakankamai greitai, jei nebus pakankamai kvalifikuotų darbuotojų ir parengtų specialistų, kurie padėtų juos diegti.
+Norint įgyvendinti būtinas darbo rinkos ir švietimo politikos priemones, reikia skirti pakankamai finansinių išteklių ir parengti veiksmų planą, kad būtų užtikrintas suderintas požiūris.
+EESRK mano, kad šiuo atžvilgiu labai svarbu glaudžiai bendradarbiauti su socialiniais partneriais.
+1.13.
+Kibernetinis saugumas yra esminis reikalavimas siekiant vis labiau skaitmenizuotos energetikos sistemos patikimumo.
+Pastarųjų kelių dešimtmečių pokyčiai ir ypač pastarojo meto įvykiai rodo, kokie pavojingi yra kibernetiniai išpuoliai ir ypatingos svarbos infrastruktūros sabotažas.
+Tačiau problemų gali kilti ne tik dėl kibernetinių išpuolių ar sabotažo, bet ir dėl aparatinės ir programinės įrangos gedimų, todėl įgyvendinant skaitmenizaciją Komisija turi skirti ypatingo dėmesio aparatinės ir programinės įrangos projektavimui, kad ji būtų patvari.
+Ypatingos svarbos infrastruktūrai neveikiant ar jos veikimui sutrikus, gali atsirasti katastrofiškų tiekimo kliūčių ir kilti grėsmė viešajam saugumui.
+Dėl labiau decentralizuotos energijos gamybos ir vartojimo kartu su internetu didėja išpuolio perimetras ir su kibernetine veikla susijusi rizika.
+Skaitmenizuota energetikos sistema (tiek aparatinės, tiek programinės įrangos požiūriu) turi būti patikima ir užtikrinti nuolatinį prieinamumą.
+1.14.
+EESRK mano, kad bendrai energetikos pertvarkos ir skaitmenizacijos strategijai kaimo vietovėse nebuvo skirta laukto dėmesio ir paramos.
+EESRK ragina Komisiją skubiai įgyvendinti ilgalaikę ES kaimo vietovių viziją ir sutelkti suinteresuotuosius subjektus pagal ES kaimo paktą.
+2.
+Aplinkybės 2.1.
+Komisija paskelbė komunikatą, kuriuo siekiama skatinti energetikos sistemos skaitmenizaciją.
+Energetikos sistemos skaitmenizavimo ES veiksmų planu siekiama įgyvendinti strateginio prognozavimo ataskaitoje dėl žaliosios ir skaitmeninės pertvarkos nustatytus tikslus, o skaitmeninėmis technologijomis – prisidėti prie neutralaus poveikio klimatui ir efektyviai išteklius naudojančios visuomenės kūrimo, užtikrinant, kad ši pertvarka būtų naudinga visiems.
+2.2.
+ES veiksmų plane Komisija siūlo veiksmus penkiose srityse: skatinti junglumą, sąveikumą ir sklandų keitimąsi energetikos duomenimis sukuriant bendrą duomenų erdvę; skatinti ir koordinuoti investicijas į išmanųjį tinklą; teikti geresnes skaitmeninėmis inovacijomis pagrįstas paslaugas, kad vartotojai būtų įtraukti į energetikos pertvarką; užtikrinti kibernetinį saugumą energetikos sistemoje; ir užtikrinti, kad didėjantys energijos poreikiai IRT sektoriuje atitiktų Europos žaliąjį kursą.
+Komisija mano, kad skaitmenizacija gali padėti sukurti įperkamesnę, tvaresnę ir atsparesnę ES energetikos sistemą.
+2.3.
+Pažangiais sprendimais siekiama suteikti vartotojams daugiau galimybių kontroliuoti savo energijos suvartojimą ir sąskaitas ir taip pagerinti energijos vartojimo valdymą, nors daugelis galutinių vartotojų ir be pažangaus sprendimo supranta, kokių galimybių tai teikia.
+Novatoriškos energetikos paslaugos turėtų sumažinti energijos suvartojimą ir energija turėtų būti naudojama tuomet, kai yra pigi.
+Išmanieji skaitikliai suteikia svarbios informacijos siekiant sumažinti energijos suvartojimo išlaidas, pavyzdžiui, išmanusis elektrinių transporto priemonių įkrovimas, išmanieji šilumos siurbliai ir fotovoltinės plokštės.
+Išmanieji skaitikliai padeda vartotojams kontroliuoti duomenis savo sąskaitose, ir suteikia jiems galimybę išvengti klaidų sąskaitose ir tikslinamųjų sąskaitų, kurios šiuo metu yra vienas didžiausių vartotojams susirūpinimą keliančių klausimų.
+Veiksmų plane numatyta remti skaitmenines priemones, kurios atitinka vartotojų interesus ir kai kuriais atvejais yra kuriamos bendradarbiaujant su jais, gerinti skaitmeninius įgūdžius, finansuoti pažangiuosius skaitmeninius sprendimus pagal programas, kurios gali padėti pasiekti energetikos sistemos skaitmeninimo tikslą, remti nacionalines reguliavimo institucijas apibrėžiant ir stebint bendrus pažangiųjų tinklų rodiklius, sukurti bendrą Europos energetikos duomenų erdvę ir aktyviai įtraukti visus susijusius suinteresuotuosius subjektus, visų pirma tinklo operatorius ir energijos tiekėjus.
+2.4.
+Komisijos teigimu, IRT technologijos turi didžiulį žalinimo potencialą.
+Skaitmeniniai sprendimai turėtų padėti subalansuoti energijos tiekimą, kaupimą ir paklausą ir padaryti energetikos sistemą lankstesnę, sudarant palankesnes sąlygas integruoti decentralizuotus atsinaujinančiųjų išteklių energijos šaltinius.
+Reikia plėtoti lankstumo rinkas, kad investicijos į lankstumo galimybes taptų patrauklios, nepriklausomai nuo to, ar šių investicijų imasi gamintojai, vartotojai ar gaminantys vartotojai, besinaudojantys skaitmeninėmis priemonėmis.
+2.5.
+Be to, veiksmų plane pabrėžiama, kad reikia suvaldyti didėjantį energijos suvartojimą IRT sektoriuje.
+Veiksmų plane taip pat numatyta kurti Europos elektros tinklo skaitmeninį dvynį, remti energijos bendrijas skaitmeninėmis priemonėmis, kurti su energijos vartojimo efektyvumu susijusias kompiuterių, duomenų centrų ir blokų grandinių etiketes ir parengti ES telekomunikacijų tinklų tvarumo elgesio kodeksą.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..80e9acf727183722d4cf940accaefd247938e941
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-100.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/96
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+2.6.
+Arvien digitalizētākā energosistēmā ar decentralizētu enerģijas ražošanu, pārvadi un sadali un digitāli savienotākām ierīcēm mājokļos pieaug spiegošanas, kibernoziedzības un aparatūras atteices risks saistībā ar enerģijas patēriņu.
+Tāpēc Komisija ierosina labi koordinētus kiberdrošības pasākumus, lai stiprinātu sistēmas vispārējo noturību.
+2.7.
+Kā norādīts rīcības plānā, tam būs vajadzīgas gan vidēja termiņa, gan ilgtermiņa darbības, kā arī strukturēta pārvaldība.
+Komisija paskaidro, ka tajā būs iesaistītas vairākas ieinteresēto personu kopienas, uzņēmumi un starptautiskie partneri, un norāda, ka gudri jāliek lietā ierobežoti publiskie līdzekļi un jāpiesaista vairāk privāto investīciju.
+3.
+Vispārīgas piezīmes 3.1.
+Savā rīcības plānā Komisija pamatoti pievēršas digitālo tehnoloģiju milzīgajam potenciālam palielināt elektro­ enerģijas sistēmas elastīgumu.
+EESK atbalsta šos mērķus un atzinīgi vērtē lielāko daļu rīcības plānā ierosināto pasākumu.
+It īpaši, EESK jau ir skaidri uzsvērusi saikni starp enerģētikas pārkārtošanu un digitālo pārveidi un norādījusi uz digitalizācijas sniegtajiem ieguvumiem energotaupības, samazinātas energointensitātes un energoinfrastruktūras labākas pārvaldības ziņā.
+Tomēr, lai gan rīcības plāna optimistiskā attieksme ir iedvesmojoša, Komisija sliecas ignorēt faktu, ka fiziskā realitāte visnotaļ atšķiras no rīcības plānā minētajiem digitalizācijas izmantošanas gadījumiem.
+3.2.
+EESK uzskata, ka galvenie uzdevumi, ar ko saskaras enerģētikas nozare, ir šādi: dažādot Eiropas energoavotus, samazināt atkarību no enerģijas importa, nodrošināt integrētu iekšējo enerģijas tirgu, uzlabot energoefektivitāti, strauji paplašināt energotīklu, nodrošināt energoapgādes drošību, dekarbonizēt ekonomiku, samazināt emisijas, pāriet uz mazoglekļa ekonomiku ar mazoglekļa un tīras enerģijas tehnoloģijām, palielināt un masveidā paplašināt atjaunojamo energoresursu enerģiju, lai sasniegtu klimata mērķus, veicināt ar to saistīto pētniecību un izglītību, nodrošināt taisnīgu pārkārtošanos un atbalstīt enerģētikas sociālo dimensiju, piemēram, samazinot enerģētisko nabadzību.
+Pamats tam ir energosistēmas digitalizācija, un tā var palīdzēt risināt visus šos galvenos uzdevumus.
+3.3.
+Lai arī gan rīcības plāna stratēģiskā pieeja, gan konkrētie pasākumi ir vērsti pareizajā virzienā, Komisija rīcības plānu nav integrējusi vispārējā enerģētikas politikā.
+Izolēta pieeja, kas vērsta tikai uz digitalizāciju, un vispārējā satvara ignorēšana neradīs ieguvumus, kas rīcības plānā ir pareizi izskaidroti.
+3.4.
+Komisijas priekšlikumā ir atainota ideāla struktūra, kas balstīta uz labi attīstītu energosistēmu (piemēram, pārvades un sadales tīkliem) un tiek digitalizēta.
+Tomēr Eiropā vispirms ir jāattīsta pārvades un sadales tīkli, un tikai tad varēs izstrādāt kompleksas digitālās tehnoloģijas.
+Digitalizācija ir veltīga, ja viedi pārvaldītu enerģiju nevar pārvadīt, izmantojot energopārvades tīklus.
+Turklāt milzīgs enerģijas daudzums tiek izšķērdēts pārvades un sadales tīklos.
+Pat šodien izmaksas par zaļo elektroenerģiju, ko nevar izmantot vai pārvadīt un kas ir jāsamazina, pirms enerģētikas krīzes sasniedza vairāk nekā 2 miljardus EUR un enerģētikas krīzes laikā tādās lielās valstīs kā Vācija sasniedza vairāk nekā 12 miljardus EUR.
+Šie ekonomiskie zaudējumi daudzkārt palielināsies, ja vien netiks ātri paplašināti elektroenerģijas tīkli un ar sistēmu saderīgas uzglabāšanas jaudas un vienlaikus netiks rasti labāki veidi, kā elektroenerģiju tieši izmantot uz vietas.
+Digitalizācija šajā jomā var palīdzēt zaudējumu apzināšanā un šādi iegūto datu izmantošanā tīkla attīstībai.
+3.5.
+Patiešām ir vajadzīgi ievērojami ieguldījumi energoinfrastruktūrā, lai tīklus padarītu viedus.
+Taisnība ir arī tas, ka daudzas dalībvalstis nestimulē šādus ieguldījumus, jo to regulējums skaidri liecina par neobjektivitāti attiecībā uz kapitālizdevumiem (CapEx), un ieguldījumi digitalizācijā galvenokārt ir darbības izdevumi (OpEx).
+Ar šādu ieguldījumu un ar to saistītā progresa koordinēšanu un uzraudzību vien nepietiks.
+EESK aicina Eiropas Komisiju Direktīvas 2019/944 par kopīgiem noteikumiem attiecībā uz elektroenerģijas iekšējo tirgu 58. panta grozījumā iekļaut idejas, kas paredz “veicināt investīcijas digitālajā elektroenerģijas infrastruktūrā”, nodrošinot tiesisko regulējumu, kas efektīvi stimulētu ieguldījumus elektrotīklu digitalizācijā.
+3.6.
+Eiropas Komisija pamatoti norāda, ka digitālajiem rīkiem ir svarīga nozīme, jo tie palīdz veidot kolektīvās pašpatēriņa shēmas un energokopienas.
+Var palīdzēt gan norādījumi, gan plānotā eksperimentu platforma, taču tie nav vissvarīgākie aspekti.
+Vairāk nekā piecus gadus pēc Tīras enerģijas paketes iesniegšanas gan energokopienu, gan kolektīvā pašpatēriņa nozīme Eiropas energosistēmās joprojām ir neliela.
+Daudzos gadījumos tā galvenie iemesli ir ievērojami birokrātiski šķēršļi un patērētāju un ražotāju informētības trūkums.
+Eiropas Komisija līdz šim nav ņēmusi vērā šo šķēršļu pastāvēšanu.
+Eiropiešiem ir vajadzīgi stimuli, kas viņus galu galā pārliecinātu un motivētu digitalizēt visas ar enerģiju
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..325bfdf2391ea573e52dd57967a51c8f6c6f9e7a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/104
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+1.4.
+Kopumā Komiteja atzinīgi vērtē priekšlikumu ļaut emitentiem izvēlēties publicēt prospektu tikai angļu valodā, kas ir starptautisko ieguldītāju vispārpieņemtā valoda.
+Tomēr pilnīga dokumenta, ne tikai kopsavilkuma, publicēšana valstu valodās paplašinātu vietējo privāto ieguldītāju iespējas.
+EESK iesaka emitentiem ņemt vērā, ka tikai angļu valodā pieejamu emisijas dokumentu izmantošana kavētu valsts privāto ieguldījumu bāzes attīstību. 1.5.
+EESK norāda, ka ieguldījumu izpētes apvienošana ar citiem pakalpojumiem, visticamāk, uzlabos biržas sarakstā iekļauto mazo un vidējo uzņēmumu (MVU) atpazīstamību.
+Tādēļ Komiteja atzinīgi vērtē ierosinājumu atsaistīšanas robežvērtību palielināt līdz 10 miljardiem EUR, tomēr, lai veicinātu neatkarīgu pētniecību, varētu būt nepieciešami arī papildu pasākumi. 1.6.
+EESK augstu vērtē Komisijas pieeju juridiskās nenoteiktības mazināšanai saistībā ar informācijas atklāšanas prasībām.
+Tomēr priekšlikums par starptirgu rīkojumu reģistra uzraudzības (CMOBS) mehānismu, kas atvieglotu rīkojumu reģistra datu apmaiņu starp uzraudzības iestādēm, varētu radīt nevienlīdzīgus konkurences apstākļus, jo divpusējās tirdzniecības vietas būtu ārpus ziņošanas režīma darbības jomas.
+2.
+Pamatinformācija 2.1.
+2022. gada 7. decembrī Komisija publicēja priekšlikumu kopumu (1) par pasākumiem ES kapitāla tirgu savienības (KTS) turpmākai attīstībai.
+Tiesību aktu paketes daļa – jauns tiesību akts par iekļaušanu biržas sarakstā – ir izstrādāta, lai samazinātu administratīvo slogu visu lielumu uzņēmumiem, it īpaši MVU, lai iekļaujot biržas sarakstos, tie varētu labāk piekļūt finansējumam. 2.2.
+Komisija norāda, ka ES kapitāla tirgi joprojām ir sadrumstaloti un lieluma ziņā nepietiekami attīstīti.
+Pētījumi liecina, ka biržas sarakstā iekļauto uzņēmumu kopējais skaits MVU izaugsmes tirgos Eiropā kopš 2014. gada ir pieaudzis tikai nedaudz (2), lai gan biržas sarakstā iekļautajiem uzņēmumiem bija acīmredzamas priekšrocības, par ko liecina to tirgus vērtības pieaugums.
+Kopumā biržas sarakstā iekļautie uzņēmumi palielina savus ieņēmumus, rada vairāk darbvietu un palielina savas bilances straujāk nekā biržas sarakstā neiekļautie uzņēmumi.
+Vairāki pētījumi liecina, ka MVU sākotnējo publisko piedāvājumu (SPP) situācija Eiropā nav optimāla. 2.3.
+Ar tiesību aktu par iekļaušanu biržas sarakstā tiek ieviesti vienkāršāki un uzlaboti noteikumi par iekļaušanu biržas sarakstā, it īpaši attiecībā uz MVU, vienlaikus cenšoties arī novērst ieguldītāju aizsardzības un tirgus integritātes apdraudējumu. 2.4.
+Tiesību aktā apgalvots, ka tas nodrošinās ievērojamus izmaksu samazinājumus un palīdzēs palielināt SPP skaitu ES.
+Vienkāršāki prospektiem piemērojamie noteikumi uzņēmumiem atvieglotu iekļaušanu biržas sarakstā un samazinātu ar to saistītās izmaksas.
+Pirmo reizi iekļaujot uzņēmumus biržas sarakstā MVU izaugsmes tirgos, ļaujot tiem izmantot balsstiesīgas akcijas ar vairākām balsīm (MVRS), īpašniekiem ir iespēja saglabāt kontroli pār sava uzņēmuma redzējumu. 2.5.
+Samērīgāki noteikumi par tirgus ļaunprātīgu izmantošanu biržas sarakstā iekļautajiem uzņēmumiem nodrošinātu arī lielāku skaidrību un juridisko noteiktību attiecībā uz pamatinformācijas atklāšanas prasību izpildi.
+Ierosinātais tiesību akts par iekļaušanu biržas sarakstā paredz arī uzlabot vidējas kapitalizācijas uzņēmumu un MVU ieguldījumu izpētes veikšanu un izplatīšanu, kam savukārt būtu jāpalīdz tos iekļaut biržas sarakstā publiskajos tirgos.
+2.6.
+Citi paredzamie ieguvumi ir šādi:
+— īsāka, savlaicīgāka, salīdzināmāka un vieglāk pārlūkojama korporatīvā informācija ieguldītājiem, — labāks pašu kapitāla izpētes aptvērums, palīdzot pieņemt lēmumus par ieguldījumiem, — efektīvāka uzraudzība, pateicoties skaidrākiem noteikumiem par iekļaušanu biržas sarakstā un uzlabotiem instrumentiem tirgus ļaunprātīgas izmantošanas gadījumu izmeklēšanai,
+(1) (2)
+Kapitāla tirgu savienība: klīringa, maksātnespējas un sarakstā iekļaušanas tiesību aktu kopums.
+Tehnisko ekspertu ieinteresēto personu grupas MVU jautājumos galīgais ziņojums, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..49c2d609016ee5d09eb76e48261544e3d5048064
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-109.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 184/105
+— standartizētāki prospekti, ko uzraudzītājiem ir vieglāk pārbaudīt. 2.7.
+Saskaņā ar vides, sociālajiem un pārvaldības (VSP) politikas mērķiem tiesību akts par iekļaušanu biržas sarakstā būtu mēģinājums nodrošināt, ka uzņēmumi, kas emitē VSP obligācijas, kotēšanas dokumentācijā iekļauj informāciju, kas attiecas uz VSP, lai ieguldītājiem būtu vieglāk novērtēt VSP apgalvojumu pamatotību.
+Uzņēmumi, kas emitē pašu kapitālu, kotēšanas dokumentācijā varēs atsaukties uz jau publicēto un tādējādi publiski pieejamo VSP informāciju.
+3.
+Vispārīgas piezīmes Pamatojums labākai piekļuvei iekļaušanai biržas sarakstā Eiropas publiskajos tirgos 3.1.
+EESK uzskata, Eiropas uzņēmumiem ļoti svarīgs ir lielāks pašu kapitāla finansējums, lai nodrošinātu ilgstošu atveseļošanu pēc Covid-19, kā arī izveidotu noturīgu Eiropas ekonomikas sistēmu, ņemot vērā Krievijas karu pret Ukrainu.
+Tādēļ, lai atraisītu ekonomikas rekapitalizācijai nepieciešamās ieguldījumu plūsmas, svarīga ir finanšu tirgus infrastruktūra. 3.2.
+Augsti attīstīti publiskie tirgi ir svarīgi arī privāto ieguldījumu kopienai.
+Eiropas iedzīvotāji savos bankas kontos glabā naudu un noguldījumus 11 triljonu eiro vērtībā (3).
+Noguldījumu īpatsvars mājsaimniecību kopējos aktīvos ir trīs reizes lielāks nekā mājsaimniecībām ASV.
+Nemudinot galaieguldītājus novirzīt savus līdzekļus uz Eiropas kapitāla tirgiem, ES savus kapitāla fondus pietiekami neizmanto mūsu uzņēmumu labā.
+Aktīvu pārvaldītājiem būtu jāgūst lielāka uzticēšanās Eiropas kapitāla tirgus prospektiem, un Eiropas privātajiem ieguldītājiem vajadzētu būt lielākai izvēlei attiecībā uz savu portfeļu veidošanu.
+Lai to panāktu, ir jānodrošina, ka Eiropas publiskajos tirgos biržas sarakstos tiek iekļauts diversificēts augstas kvalitātes emitentu piedāvājums. 3.3.
+Uzņēmumu finansiālo grūtību, ekonomiskās neprognozējamības un it īpaši parāda izmaksu pieauguma laikā pašu kapitāls darbojas kā stabilizējošs faktors un rezerve pret turpmākiem satricinājumiem. 3.4.
+Komiteja arī norāda, ka kapitāla finansēšana no Eiropas mājsaimniecībām līdz Eiropas uzņēmumiem palīdz nodrošināt ES atvērtu stratēģisko autonomiju pašā pamatlīmenī: īpašumtiesības uz aktīviem un korporatīvo kontroli.
+Būtisku Eiropas uzņēmumu zaudēšana, tiem nonākot ārvalstu kontrolē, it īpaši to valstu ietekmes sfērā, kuru vērtības atšķiras no Eiropas vērtībām, rada ievērojamu risku ES ekonomiskajai un politiskajai stabilitātei.
+Tas arī kavē Eiropas Savienībā balstītas un uz ES vajadzībām vērstas finanšu sistēmas attīstību ES iekšienē.
+Piemēram, finanšu tirdzniecībā ES joprojām dominē trešo valstu investīciju bankas (4). 3.5.
+Jauni un inovatīvi uzņēmumi, kas ir zaļās un digitālās pārkārtošanās priekšgalā, būtu jāmudina censties iekļauties Eiropas kapitāla vērtspapīru tirgos un saņemt tik ļoti nepieciešamo finansējumu, emitējot publiski tirgojamas akcijas, jo tas ir visilgtspējīgākais veids, kā palīdzēt šiem uzņēmumiem pilnībā izmantot radošo potenciālu un radīt darbvietas. 3.6.
+Inflācijas pieaugums palielina vēlmi veikt kapitāla ieguldījumus, it īpaši tas vērojams apdomīgu privāto ieguldītāju vidū.
+Eiropas kapitāla vērtspapīru tirgi var kļūt par vietu, no kurienes šīs ieguldījumu plūsmas nonāk galvenajās ekonomikas nozarēs, kurās uzņēmumi gūst pietiekamu peļņu.
+Vienlaikus Komiteja uzskata, ka ir ļoti svarīgi, lai ES panāktu stabilus un stingrus tirdzniecības noteikumus, kas ļautu pilnībā izmantot ES kapitāla tirgu potenciālu.
+Finanšu krīzē gūtā pieredze parādīja, ka ES ir jāaizsargā tirgi ar taisnīgumu, integritāti, noturību un pārredzamību, nodrošinot arī visaugstāko ieguldītāju aizsardzības līmeni. 3.7.
+Analīze, kas veikta 14 ES dalībvalstīs, parādīja, ka līdz pat 17 000 lielo uzņēmumu ir tiesīgi tikt iekļautiem sarakstā, bet nevēlas to darīt (5).
+Komiteja uzskata: ja ES neveicinās jaunu uzņēmumu iekļaušanu biržas sarakstā kapitāla vērtspapīru tirgos, mūsu kapitāla tirgi var piedzīvot tirdzniecības panīkumu, jo, ja nebūs pietiekama piedāvājuma ieguldījumiem ES, ieguldītāji diversificēs savu portfeli visā pasaulē. 3.8.
+Privāto ieguldījumu tirgū ienāk jauna eiropiešu paaudze, kas orientēta uz ilgtspēju (t. i., pamatojoties uz VSP faktoriem).
+Tajā pašā laikā daudzi ekonomikas dalībnieki virzās uz zaļo mērķu sasniegšanu, ko veicina Eiropas zaļā kursa politika.
+EESK uzskata, ka šī faktoru kombinācija varētu būt spēcīgs virzītājspēks, kas varētu palīdzēt izmantot visu Eiropas
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained.
+EVTI ikgadējais statistikas ziņojums “ES vērtspapīru tirgi”, 2020. gads; 40. lpp.
+Oxera ziņojums Primary and secondary equity markets in EU, 2020. gads.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..27f8339f4f588bd6c24857624bab4e6b32186e13
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-112.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/108
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+4.8.
+Pašu kapitāla izpēte ir svarīgs elements, kas palīdzētu izveidot veselīgu ekosistēmu MVU pašu kapitāla finansējumam.
+Lai papildinātu esošos izpētes kanālus, atļaujot MVU izpēti apvienot ar citiem pakalpojumiem, visticamāk, varēs veicināt izpētes ziņojumu sagatavošanu un izplatīšanu.
+EESK atzinīgi vērtē ierosinājumu palielināt atsaistīšanas robežvērtību līdz 10 miljardiem EUR.
+Tādējādi tiks novērsta FITD II (12) radītā MVU aptvēruma un atpazīstamības samazināšanās.
+Tomēr EESK uzsver, ka lielākās finanšu iestādēs ir lielāka pašu kapitāla izpētes projektu koncentrācija.
+Mēroga dēļ ļoti lieliem brokeriem ir lielākas iespējas nekā maziem vai vidējiem brokeriem noteikt nenozīmīgas maksas un/vai izmantot tirdzniecības izpildi, lai šķērssubsidētu izpētes pakalpojumu sniegšanu (13).
+Turklāt lielie brokeri lielākoties ir ieinteresēti veikt izpēti par “augstākās klases” uzņēmumiem, nepievēršot pietiekamu uzmanību MVU.
+Lielākā daļa emitentu ziņo (14), ka FITD II ir samazinājusi MVU aptvērumu un atpazīstamību.
+EESK uzskata, ka ir jāievieš turpmāki pasākumi, lai veicinātu neatkarīgu pētniecību, mācoties no Eiropā pieejamās paraugprakses (15). 4.9.
+Posmā pēc SPP biržas sarakstā iekļautiem uzņēmumiem būtu jārāda piemērs pārredzamības ziņā, un mazākuma akcionāru interešu aizsardzībai vajadzētu būt galvenajai prioritātei.
+Ja pastāv risks, ka, sabiedrībai iekļūstot biržas sarakstā, pret akcionāriem izturēsies netaisnīgi vai viņi netiks pienācīgi aizsargāti, viņu uzticēšanās ES kapitāla tirgiem nepalielināsies.
+EESK ļoti augstu vērtē Komisijas pieeju juridiskās nenoteiktības mazināšanai saistībā ar informācijas atklāšanas prasībām, veicot mērķtiecīgus grozījumus Regulā par tirgus ļaunprātīgu izmantošanu. 4.10.
+Komiteja uzskata, ka pašreizējais ad hoc pieprasījumu regulējums gadījumos, kad ir aizdomas par tirgus ļaunprātīgu izmantošanu, šķiet piemērots un pietiekams, lai nodrošinātu efektīvu uzraudzību, vienlaikus ņemot vērā, ka vairāki uzraudzītāji uzskata, ka ir lietderīgi uzlabot pasūtījumu reģistra datu apmaiņu, izmantojot CMOBS mehānismu.
+CMOBS priekšlikuma darbības joma varētu radīt nevienlīdzīgus konkurences apstākļus, jo divpusējās tirdzniecības vietas netiktu iekļautas mehānismā. 4.11.
+EESK stingri mudina paātrināti virzīt citas pašreizējās iniciatīvas, kas veicina publisko tirgu pievilcības uzlabošanu.
+Komiteja ir publicējusi vairākus atzinumus par iepriekšējām, pašreizējām un gaidāmajām likumdošanas iniciatīvām (16).
+Neraugoties uz ģeopolitiskajām problēmām, ir jāsaglabā straujš progress virzībā uz KTS.
+Tieši pieaugošā ekonomiskās un sociālās nestabilitātes riska dēļ spēcīga KTS ir vajadzīga vairāk nekā jebkad agrāk.
+Briselē, 2023. gada 23. martā Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komitejas priekšsēdētāja Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+FITD = Finanšu instrumentu tirgu direktīva.
+Oxera ziņojums Unbundling: what's the impact on equity research?, 2019. gads.
+Eiropas Komisija, galīgais ziņojums The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research, 2020. gads. Sk.
+Instituto Español de Analistas Financieros bezpeļņas iniciatīvu “Lighthouse”.
+OV C 155, 30.4.2021., 20. lpp., OV C 290, 29.7.2022., 58. lpp., OV C 177, 18.5.2016., 9. lpp., OV C 10, 11.1.2021., 30. lpp., OV C 341, 24.8.2021., 41. lpp.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9acd6ed3334072fa4f4adbc7aec82ec20087145b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-113.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 184/109
+Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komitejas atzinums par tematu “Komisijas paziņojums Eiropas Parlamentam, Padomei, Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komitejai un Reģionu komitejai “Mēslošanas līdzekļu pieejamības un cenas pieņemamības nodrošināšana”” (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Ziņotājs: Arnold PUECH d’ALISSAC
+Atzinuma pieprasījums
+Eiropas Komisija, 9.12.2022.
+Juridiskais pamats
+Līguma par Eiropas Savienības darbību 304. pants
+Atbildīgā specializētā nodaļa
+Lauksaimniecības, lauku attīstības un vides specializētā nodaļa
+Pieņemts specializētās nodaļas 9.3.2023. sanāksmē Pieņemts plenārsesijā
+23.3.2023.
+Plenārsesija Nr.
+577
+Balsojuma rezultāts (par / pret / atturas)
+170/3/4
+1.
+Secinājumi un ieteikumi 1.1.
+Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komiteja (EESK) atzinīgi vērtē Komisijas paziņojumu par mēslošanas līdzekļu pieejamības un to cenas pieņemamības nodrošināšanu, jo globālā mēslošanas līdzekļu nozares krīze, kas izvērsās 2021. gada sākumā un saasinājās pēc kara sākšanās Ukrainā, ir īpaši akūta Eiropā, kur lauksaimnieki saskaras gan ar rekordaugstām cenām, gan ar piedāvājuma trūkumu.
+Pašreizējā situācija apdraud Eiropas lauksaimniecību un globālo nodrošinātību ar pārtiku. 1.2.
+EESK uzsver, ka ir vajadzīgi iekšēji ārkārtas pasākumi, lai ierobežotu ietekmi, ko rada mēslošanas līdzekļu nozares krīze.
+EESK uzskata, ka līdztekus iespējai ar valsts atbalstu (uz kuru attiecas budžeta ierobežojumi, kurš var izkropļot konkurenci un kura sniegšanā būtu jāievēro noteikumi) nepastarpināti palīdzēt visvairāk skartajiem slāpekļa ražotājiem un lauksaimniekiem, ir nepieciešami arī korektīvi pasākumi, lai Eiropas Savienībā uzlabotu mēslošanas līdzekļu tirgus darbību, jo šādi pasākumi, visticamāk, vairāk ietekmēs lauksaimniekus un būs rentablāki nodokļu maksātājiem. 1.3.
+Lai risinātu gan mēslošanas līdzekļu piedāvājuma, gan to cenu jautājumu, atvieglojot importu un veicinot iekšējo konkurenci, EESK iesaka veikt pasākumus, kas ietver ES importa tarifu atcelšanu visiem mēslošanas līdzekļiem, kā arī mēslošanas līdzekļu loģistikas veicināšanu un regulatīvo elastību. 1.4.
+Turklāt EESK uzskata, ka ir vajadzīgi vidēja termiņa pasākumi, lai ierobežotu ES atkarību no importētiem minerālajiem mēslošanas līdzekļiem un samazinātu kultūraugu mēslošanas ietekmi uz vidi.
+Pasākumu mērķim vajadzētu būt mēslošanas līdzekļu izmantojuma ierobežošanai, ko panāk, uzlabojot augu barības vielu efektivitāti, sintētiskos mēslošanas līdzekļus daļēji aizstājot ar pārstrādātiem kūtsmēsliem un citiem atkritumiem un panākot labāku Eiropas pašpietiekamību mēslošanas līdzekļu ražošanas ziņā lauksaimniecības agroekoloģiskās pārkārtošanās perspektīvā. 1.5.
+EESK atzinīgi vērtē paziņojumu par mēslošanas līdzekļu tirgus novērošanas centra izveidi, kas paredzēta 2023. gadā, jo Komiteja uzskata, ka ir svarīgi palielināt pārredzamību Eiropas mēslošanas līdzekļu tirgū, regulāri publicējot iekšējā tirgus reprezentatīvās cenas un sagatavojot publisko statistiku par mēslošanas līdzekļu ražošanu un izmantošanu. 1.6.
+Attiecībā uz jaunu pasākumu pieņemšanu EESK aicina ņemt vērā arī sociālos aspektus, kas saistīti ar lauksaimniekiem (kurus spēcīgi ietekmē mēslošanas līdzekļu cenas), pārtikas patērētājiem (kurus skar pārtikas cenu inflācija) un rūpniecības nozarē strādājošajiem. 1.7.
+Starptautiskā mērogā raugoties, EESK mudina Eiropas Savienību paātrināt pasākumus, kas vērsti pret globālo nenodrošinātību ar pārtiku, un šajā nolūkā veicināt arī mēslošanas līdzekļu piedāvājuma pārredzamību, pieejamību un efektīvu izmantošanu.
+Globālā mēslošanas līdzekļu tirdzniecība būtu jāveicina, saglabājot tirgus atvērtību, izvairoties noteikt eksporta ierobežojumus un aizliegumus, palielinot mēslošanas līdzekļu ražošanu Eiropā un paplašinot loģistikas maršrutus.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..48327e1efae3518827d54fa4a21dc074465bf2b4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-114.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/110
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+2.
+Ievads un vispārīga informācija 2.1.
+Mēslošanas līdzekļi, kas augiem vajadzīgi augšanai, sastāv no trim galvenajām barības vielām: slāpekļa (N), fosfora (P) un kālija (K).
+2.2.
+Mēslošanas līdzekļi ir viens no galvenajiem lielākās daļas pašreizējās lauksaimnieciskās ražošanas resursiem.
+To pieejamībai un cenas pieņemamībai ir būtiska nozīme pārtikas nodrošinājumā.
+Kopš 2021. gada sākuma valda globāla krīze minerālo mēslošanas līdzekļu nozarē; sākotnēji to izraisīja pieprasījuma pieaugums pēc Covid-19 krīzes, un vēl vairāk tā saasinājās pēc Krievijas iebrukuma Ukrainā, kad samazinājās piedāvājums no trim pasaulē lielākajiem mēslošanas līdzekļu piegādātājiem: Krievijas, Baltkrievijas un Ukrainas.
+2.3.
+Mēslošanas līdzekļu nozares krīze Eiropā ir īpaši akūta, jo i) ES ir nozīmīga mēslošanas līdzekļu neto importētāja; ii) tādu mēslošanas līdzekļu tirgu kā slāpeklis un fosfors Eiropas Savienībā aizsargā importa nodokļi, kuru dēļ iekšzemes cenas ir augstākas par pasaules cenām; iii) Eiropas Savienībā mēslošanas līdzekļu imports no Krievijas, Baltkrievijas un Ukrainas – valstīm, kas agrāk nodrošināja 43 % no ES importa, – kopš 2022. gada marta ir būtiski samazinājies, kaut ES nav noteikusi oficiālu aizliegumu ievest pārtiku un mēslošanas līdzekļus no Krievijas.
+2.4.
+Mēslošanas līdzekļu cenas iekšzemē ir paaugstinājušās līdz rekordaugstam līmenim (2022. gada novembrī trīskārtīgs minerālā slāpekļa cenas paaugstinājums salīdzinājumā ar 2021. gada janvāri).
+Kopā ar nepietiekamu piedāvājumu un novēlotiem pirkumiem tas lika Eiropas Savienībā ievērojami samazināt mēslošanas līdzekļu izmantošanu 2022. gada ražai (1) un, iespējams, radīja deficītu vairākās dalībvalstīs 2023. gada pavasarim, tādējādi ietekmējot 2023. gada ražu. 2.5.
+Šie procesi notiek paralēli ar Eiropas zaļo kursu un stratēģiju “No lauka līdz galdam” (2), ko Eiropas Komisija publicēja 2020. gada maijā un kurā iekļauti ES mērogā ierosināti mērķrādītāji, lai līdz 2030. gadam “par vismaz 50 % mazinātu barības vielu zudumus, turklāt nodrošinot, ka netiek pazemināta augsnes auglība”, un “mēslošanas līdzekļu lietošanu [samazinātu] par vismaz 20 %”.
+3.
+Vispārīgas piezīmes 3.1.
+EESK uzsver, ka viegli pieejami un cenas ziņā pieņemami mēslošanas līdzekļi ir būtiski lauksaimnieciskajai ražošanai un nodrošinātībai ar pārtiku Eiropā un pasaulē.
+Mēslošanas līdzekļu trūkums un to cenas, kas ir pārmērīgas, samazina kultūraugu ražu, apdraud pārtikas ražošanu un veicina pārtikas cenu inflāciju uz Eiropas iedzīvotāju un visas cilvēces rēķina.
+3.2.
+Pašreizējā krīze mēslošanas līdzekļu tirgos ir īpašs drauds tām zemu ienākumu valstīm, kurās ir akūts pārtikas trūkums.
+Tas ir drauds arī Eiropai, kur pārtikas cenas jau tagad sagādā problēmas mazaizsargātām grupām, un mēslošanas līdzekļu krīzes dēļ var samazināties raža, kas savukārt ietekmētu globālo nodrošinātību ar pārtiku, jo ES ir nozīmīga graudaugu ražotāja un eksportētāja.
+3.3.
+EESK uzskata, ka mēslošanas līdzekļu trūkumu pasaulē izraisa ne tikai augstās dabasgāzes cenas, bet arī piedāvājuma un pieprasījuma nelīdzsvarotība un loģistikas ierobežojumi.
+Eiropas Savienībā to vēl vairāk pastiprina kontinenta lielā atkarība no minerālo mēslošanas līdzekļu importa, ES importa nodokļi un karš Ukrainā.
+Iekšējie ārkārtas pasākumi 3.4.
+Neraugoties uz augstajām mēslošanas līdzekļu cenām, šķiet, ka vairāku ES slāpekļa mēslojuma ražotāju izmaksu konkurētspēju ir ietekmējušas Eiropā ārkārtīgi augstās dabasgāzes cenas, kas 2021. gadā bija trīs reizes augstākas par ASV cenu līmeni, taču tagad to ir pārsniegušas septiņkārt.
+Ja tiek normēts gāzes patēriņš, ES slāpekļa ražošanas nozarei var nākt par labu ne tikai prioritāra piekļuve dabasgāzei, bet arī īpašs atbalsts katrā gadījumā atsevišķi, lai maksimāli izmantotu esošās ražošanas jaudas, kā to ļauj grozītais ES krīzes pagaidu regulējums valsts atbalstam.
+Šajā ziņā ir jāpiemēro ekonomiski un sociāli nosacījumi, lai nerastos negaidīts papildu labums, jo mēslošanas līdzekļu krīzes rezultātā dažu mēslošanas līdzekļu ražotāju peļņa ir pieaugusi.
+(1)
+(2)
+Saskaņā ar Eiropas Komisijas sniegto informāciju Eiropas Savienībā “sausums un augstas mēslošanas līdzekļu cenas, kuru dēļ samazinājās it sevišķi fosfora un kālija lietošanas devas, (..) izraisīja ražas samazināšanos” un 2022. gada graudaugu ražas pazemināšanos par 8 % salīdzinājumā ar 2021. gadu.
+Avots: Short-term outlook for agricultural markets [Īstermiņa perspektīvas attiecībā uz lauksaimniecības tirgiem], Eiropas Komisija, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fe46ac0f0abedd74ddbf00bc9df860da2316647b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-115.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+25.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 184/111
+3.5.
+Pašreizējā krīze ir smagi skārusi mēslošanas līdzekļu lietotājus, it īpaši laukaugu audzētājus un jauktu kultūraugu un lopkopības speciālistus, ar kuriem saistās 62 % no ES izdevumiem par mēslošanas līdzekļiem un 69 % no ES slāpekļa patēriņa (3).
+Viņiem nepietiek naudas, lai pirms ražas novākšanas iegādātos mēslošanas līdzekļus, kā arī samazinātu izmaksas, jo pieaugušās lauksaimniecības produktu cenas var nekompensēt mēslošanas līdzekļu un citu lauksaimniecības resursu cenu pieauguma sekas (4).
+Tāpēc krīzes seku mazināšanā var palīdzēt mērķēts atbalsts mēslošanas līdzekļu lietotājiem, kā to ļauj grozītais ES krīzes pagaidu regulējums valsts atbalstam.
+3.6.
+Tomēr šāda atbalsta finansēšanu, kam izmanto 2023. gadam paredzēto ES lauksaimniecības rezervi 450 miljonu EUR apmērā, stingri ierobežo budžets un prioritāšu sāncensība.
+Šādu darbību finansēšana ar valstu KLP stratēģisko plānu starpniecību arī nav piemērots risinājums, jo tie ir tikko apstiprināti un to grozīšanai būtu vajadzīgs ilgs laiks.
+Alternatīvi izmantojot valsts atbalstu, jārēķinās gan ar valsts budžeta ierobežojumiem, gan ar nopietnu konkurences izkropļojumu draudiem starp lauksaimniekiem no dažādām dalībvalstīm.
+Par to liecina fakts, ka līdz šim tikai trīs dalībvalstis ir īstenojušas atbalsta shēmas, kuras paredzētas lauksaimnieku veiktiem mēslošanas līdzekļu pirkumiem un kuru kopējais budžets ir 855 miljoni EUR.
+3.7.
+EESK uzskata, ka koriģējoši pasākumi, kas ļauj uzlabot mēslošanas līdzekļu tirgus darbību Eiropas Savienībā, tāpēc ir vēlamāki un izmaksu ziņā efektīvāki nodokļu maksātājiem.
+Šādiem ārkārtas pagaidu pasākumiem, kas veicinātu importu un konkurenci, vajadzētu būt vērstiem gan uz mēslošanas līdzekļu piedāvājumu, gan to cenām Eiropā.
+Daži mēslošanas līdzekļu uzņēmumi savu peļņu palielina milzīgā apjomā; ja mēs gribam, lai šos līdzekļus tie ieguldītu Eiropas ražotnēs un palielinātu mūsu autonomiju – un tā ir mūsu neatkarības ķīla –, ir vajadzīgs pozitīvs un stratēģisks šo nozari atbalstošs vēstījums.
+3.8.
+Pamatojoties uz Eiropas Komisijas 2022. gada 17. jūlija priekšlikumu, Padomes Regulā (ES) 2022/2465 (2022. gada 12. decembris) (5) paredzēts uz laiku atcelt importa tarifus karbamīdam un amonjakam (izņemot importam no Krievijas un Baltkrievijas).
+EESK atzinīgi vērtē šo lēmumu, uzskatot, ka šāda atcelšana pozitīvi ietekmē ne tikai tos partnerus (piemēram, Ziemeļāfrikas valstis), kas jau gūst labumu no brīvās tirdzniecības nolīgumiem ar ES, bet arī citus nozīmīgus piegādes avotus (tādus kā, piemēram, ASV, Vidusāzija un Persijas līča Arābu valstis).
+Tomēr regula stājās spēkā pārāk vēlu, lai ietekmētu 2022./2023. gada sezonu, jo lielākā daļa karbamīda importa ir piegādāta vai pasūtīta par ievērojami augstākām cenām, savukārt Padomes noteiktais ierobežojums ir uz sešiem mēnešiem, nevis sākotnēji paredzētajiem diviem gadiem.
+EESK iesaka Komisijai un Padomei pagarināt regulas darbības ilgumu, regulu attiecinot uz nākamo sezonu un visiem mēslošanas līdzekļiem, ko veido slāpeklis un fosfors, jo tas, pateicoties dažādotam piedāvājumam, veicinātu pieejamību, kā arī līdzsvarotu vietējo mēslošanas līdzekļu cenas Eiropas Savienībā.
+3.9.
+Steidzami būtu jāīsteno arī citi pasākumi, pievēršoties ES mēslošanas līdzekļu tirgus darbībai loģistikas un regulējuma ziņā, piemēram, i) jārada stimuli, lai lauksaimnieki un mēslošanas līdzekļu izplatītāji veiktu savlaicīgus iepirkumus un varētu kontrolēt cenu risku; ii) jāatvieglo ostu importa loģistika mēslošanas līdzekļus transportējošo kuģu un iekšzemes kravu pārvadājumiem; iii) jāvienādo valstu interpretācijas attiecībā uz mēslošanas līdzekļu piegādātājiem, ņemot vērā sankcijas pret Krieviju; iv) jāļauj pagaidām elastīgi interpretēt ES regulējumu, tai skaitā REACH regulu, transporta tiesību aktus un regulu par mēslošanas līdzekļiem.
+3.10.
+Eiropas Komisijai pēc Kopīgā pētniecības centra tehniskajiem priekšlikumiem (6) būtu ātri jāierosina tiesību akti, kas ļautu droši izmantot pārstrādātus kūtsmēslus, kuru sastāvā ir pārsniegta nitrātjutīgo zonu robežvērtība, kas noteikta Nitrātu direktīvā (RENURE), un jāļauj lielākā apjomā aizstāt sintētiskos mēslošanas līdzekļus.
+Gaidot šo jauno robežvērtību, EESK iesaka visiem ES lauksaimniekiem piemērot pašreizējo maksimālo robežvērtību – 170 organiskā slāpekļa kg/ha/gadā.
+Iekšējas vidēja termiņa darbības 3.11.
+Kā minēts EESK 2022. gada stratēģiskās prognozēšanas ziņojumā (7), Komiteja iesaka samazināt ES atkarību no importētas barības, importētiem mēslošanas līdzekļiem un citām importētām izejvielām un ierosina pārtikas sistēmām piemērot atvērtas stratēģiskās autonomijas definīciju, kuras pamatā ir pārtikas ražošana, darbaspēks un godīga tirdzniecība un kuras galvenais mērķis ir garantēt pārtikas nodrošinājumu visiem ES iedzīvotājiem ar veselīgas, ilgtspējīgas, noturīgas un godīgas pārtikas piegādes palīdzību.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Avots: FADN, 2017. gads.
+Salīdzinājumam: amonija nitrāta cena Francijā 2022. gada novembrī bija par 203 % augstāka nekā 2021. gada janvārī.
+Turpretī kviešu malšanas cena tajā pašā laika posmā pieauga par 45 %.
+Avots: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/LV/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (OV L 322, 16.12.2022., 81. lpp.).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/lv/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (sk.
+OV, 45. lpp.).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..957200f8b03f159ed610540caa163a7ae8b68de6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-116.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/112
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+3.12.
+Kas attiecas uz mēslošanas līdzekļiem, EESK uzskata: lai gan ārkārtas pasākumi jāveic nekavējoties, būtu jāīsteno arī ilgāka termiņa pasākumi, kas ļautu gan optimizēt Eiropas lauksaimniecības atkarību no importētiem minerālajiem mēslošanas līdzekļiem, gan vienlaikus samazināt kultūraugu mēslošanas ietekmi uz vidi Eiropā.
+Pasākumiem vajadzētu būt mērķētiem uz to, lai i) mēslošanas līdzekļu vispārēju izmantojumu optimizētu, uzlabojot augu barības vielu efektivitāti, kā rezultātā samazinātos zaudējumi; ii) sintētiskos mēslošanas līdzekļus daļēji aizstātu ar plašāk izmantotiem pārstrādātiem kūtsmēsliem un citiem pārtikas ķēdes atkritumiem; iii) panāktu labāku Eiropas pašpietiekamību mēslošanas līdzekļu ražošanas ziņā.
+EESK uzsver, ka lauksaimniecība atrodas pārejas posmā un ka ar agroekoloģijas un saudzējošas lauksaimniecības palīdzību tā turpinās atkopties.
+3.13.
+Lai samazinātu mēslošanas līdzekļu patēriņu, kā arī barības vielu izgaišanu ūdenī un gaisā, ir jāuzlabo augu barības vielu efektivitāte.
+Tas ļautu samazināt mēslošanas līdzekļu izmantošanu, neietekmējot ražošanas apjomu.
+To var panākt, uzlabojot mēslošanas metodes, tai skaitā sedzējaugu izmantošanu, mēslošanas līdzekļu izvēli (dodot priekšroku slāpekļa veidiem, kuru pamatā ir nitrāti, un ureāzes / nitrifikācijas inhibitoru izmantošanai), biostimulatoru izmantošanu, kā arī precīzo lauksaimniecību, kas ļauj optimizēt izmantošanu (dalīts lietojums, bilanču aprēķināšana, augsnes un augu analīze, augiem paredzēti sensori, lēmumu pieņemšanas atbalsta instrumenti).
+3.14.
+Būtiska nozīme barības vielu efektivitātes ziņā ir arī augu selekcijai, jo uzlabotas šķirnes spēj uzņemt mazāk barības vielu (it īpaši slāpekļa) un nodrošināt tādu pašu ražas apjomu.
+Šajā saistībā EESK uzskata, ka būtu jāizstrādā inovatīvas tehnoloģijas un sēklas, lai vienmēr varētu piedāvāt risinājumus lauksaimniekiem, kuri saskaras ar esošo instrumentu nepilnībām (8).
+3.15.
+Tendence, kas lauksaimniecībā ir dabiski ieviesusies 2021.–2022. gadā (9), ir tāda, ka augus, kuri prasa daudz barības vielu, lauksaimnieki aizstāj ar tādiem augiem, kuriem nepieciešams mazāk barības vielu, piemēram, saulespuķēm (10) un pākšaugiem.
+Tomēr sabiedriskās politikas ietvaros tas būtu jāapsver piesardzīgi, jo, ņemot vērā attiecīgo sausnas ieguvi un olbaltumvielu ietekmi, aprēķinātu uz hektāru, šāda rīcība varētu traucēt lauksaimniecības tirgiem un apdraudēt nodrošinātību ar pārtiku.
+3.16.
+Piemērots vidēja termiņa ES mērķis ir arī daļēja minerālo mēslošanas līdzekļu aizstāšana ar organiskajiem mēslošanas līdzekļiem, kas pārstrādāti no kūtsmēsliem un citiem organiskajiem atkritumiem (11).
+Tas dos labumu augsnei (augstāka organisko vielu koncentrācija) un klimatam (zemākas emisijas no sintētisko slāpekļa mēslošanas līdzekļu ražošanas), kā arī samazinās atkarību no importa.
+Tomēr nevajadzētu pārvērtēt kūtsmēslu potenciālu, jo lielākā daļa no tiem jau tiek pārstrādāti, pieejamie resursi ir ģeogrāfiski ierobežoti (reģioni ar kūtsmēslu strukturālo pārpalikumu) un tie ir saistīti ar ievērojamām mobilizēšanas, pārstrādes un transportēšanas izmaksām.
+No cilvēka radītiem atkritumiem iegūtas barības vielas nenonāk lauksaimniecības augsnēs, kaut gan to potenciāls ir 2 miljardi kilogramu slāpekļa (12).
+Eiropas Komisijai būtu jāmudina arī izstrādāt metodes, kas ļautu izgūt barības vielas no aļģēm un notekūdeņu dūņām un tās droši izmantot lauksaimniecībā.
+3.17.
+Attiecībā uz slāpekļa mēslošanas līdzekļiem ļoti svarīgs ilgtermiņa mērķis ir tādu alternatīvu amonjaka ražošanas veidu sekmēšana, kam nav vajadzīgs fosilais kurināmais, jo tas samazinātu ne tikai ES atkarību no gāzes, bet arī ES oglekļa pēdu.
+Atjaunīgais ūdeņradis, kas iegūts, veicot ūdens elektrolīzi (kam izmantota atjaunīgā elektroenerģija), ir rūpnieciskā izmēģinājuma posmā, savukārt lauksaimniecības blakusproduktu un organisko atkritumu metanizācija var radīt gan biometānu amonjaka ražošanai, gan digestātu, ko var izlietot kā organisko mēslošanas līdzekli.
+Tomēr, neraugoties uz pašreizējo augsto fosilā amonjaka tirgus cenu, atjaunīgo energoresursu alternatīvas nebūt nav konkurētspējīgas, un tām būs vajadzīgs laiks, tehnoloģijas briedums un varbūt ievērojamas publiskās subsīdijas, pirms tās sasniegs rūpniecības posmu.
+3.18.
+EESK atzinīgi vērtē paziņojumu par jaunu mēslošanas līdzekļu tirgus novērošanas centru, kas tiks izveidots 2023. gadā, un to, ka Eiropas Pārtikas nodrošinājuma krīžgatavības un reaģēšanas mehānisma (EFSCM) ekspertu grupas ietvaros ir rīkotas apspriedes ar mēslošanas līdzekļu nozares ieinteresētajām personām.
+Turklāt EESK uzskata, ka ievērojamu pārredzamības līmeni mēslošanas līdzekļu tirgū Eiropas Savienībā var garantēt tikai tad, ja regulāri tiek publicētas reprezentatīvas iekšējā tirgus cenas virknei slāpekļa, fosfora un kālija mēslošanas līdzekļu, kā arī tiek izstrādāta publiska statistika par mēslošanas līdzekļu patēriņu.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+OV C 194, 12.5.2022., 72. lpp.
+OV C 75, 28.2.2023., 88. lpp.
+Ar saulespuķēm apsētās platības Eiropas Savienībā ir palielinājušās par 750 000 ha, savukārt labības platība 2022. gadā ir tikpat lielā apmērā samazinājusies.
+https://www.eesc.europa.eu/lv/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Tiek lēsts, ka viens cilvēks ar urīnu izdala vairāk nekā 4 kg slāpekļa gadā (Viskari et al, 2018- https://www.frontiersin.org/articles/ 10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4717c5c9e3593feac61ebda2c2640d93a8290fb1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-14.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/10
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+4.4.
+Noteikumi par stipendijām un fondiem ir vērtējami atzinīgi, taču uzmanība jāpievērš atlases jautājumiem un jānodrošina PSO iesaiste.
+Gatavojot šos noteikumus, ir svarīgi izstrādāt pārredzamas, taisnīgas un iekļaujošas procedūras dalībnieku atlasei akadēmiskajās programmās, prioritāti piešķirot personām, kurām ir mazāk iespēju.
+4.5.
+Cilvēkkapitāla vērtības maksimāla palielināšana ir būtiski svarīga, lai palielinātu konkurētspēju un risinātu bezdarba problēmu, taču vienlaikus ir jādomā par ilgtspējīgu attīstību.
+Šajā nolūkā ir vajadzīgs darbaspēks, kam ir dažādas transversālas prasmes un spēja pielāgoties.
+Izglītības un apmācības politika ir jāizstrādā un jāīsteno ciešā sadarbībā ar sociālajiem partneriem, un prasmēm jāpievērš lielāka uzmanība nekā kvalifikācijai.
+Tas palīdzēs samazināt prasmju neatbilstību.
+Jauniešu organizācijas 4.6.
+Paziņojumā ir norādīti vairāki forumi un struktūras jauniešu iesaistīšanai.
+Politikas forumā attīstības jautājumos paredzētā platforma ir vērtējama atzinīgi, ja vien tā nodrošina saikni ar vietējām jauniešu organizācijām, kas ir neatkarīgas, pašpārvaldītas vai, ideālā gadījumā, jauniešu pārvaldītas.
+4.7.
+Atzinīgi vērtējama paziņojumā minētā atsauce uz jaunatnes organizāciju iesaistīšanu.
+Jaunatnes rīcības plānu īstenošanā būtu lietderīgi izmantot dažādus modeļus, kas Eiropas Savienībā jau tiek izmantoti darbā ar jauniešiem.
+Šāda prakse var būt tikpat svarīga kā jauniešu viedoklis, jo tā veido visu jauniešu spējas vietējā līmenī un vēlāk veido jauniešu līderus, kuriem ir vietējā pieredze.
+Daudz labu piemēru un modeļu ir pieejami ES un Eiropas Padomes partnerībā ar brīvprātīgo jaunatnes sektoru.
+4.8.
+Jaunatnes organizācijas var būt nozīmīgs resurss plāna īstenošanā.
+ES dalībvalstis būtu jāmudina iesaistīt jaunatnes sektoru šajā procesā, izmantojot valsts rīcības plānus.
+Priekšroka būtu jādod ES jaunatnes organizāciju labiem modeļiem un darbam attīstības, konfliktu un cilvēktiesību jomā, nevis, piemēram, ASV “jaunatnes attīstības” modeļiem, kurus jaunattīstības valstīs un citos reģionos bieži izmanto “ārpus konteksta” un kuri parasti nav balstīti uz to vērtībām.
+Tas labi darbotos līdz ar apņemšanos izstrādāt konkrētiem reģioniem pielāgotus risinājumus.
+4.9.
+Īstenojot saistības izglītības jomā, būtu jāiesaista arī kopienu ikdienējās un neformālās sistēmas, pilsoniskās sabiedrības organizācijas un organizācijas, kuru darbs ir virzīts uz jaunatni.
+Šajā ziņā vērtīgas norādes sniedz UNESCO un Eiropas Padomes definīcijas, kā arī darbs, kas saistīts ar Erasmus+ jaunatnes sadaļu.
+Mums ir jāatzīst milzīgās priekšrocības, ko sniedz mācīšanās ārpus skolas visa mūža garumā un kas aptver visus dzīves aspektus.
+4.10.
+Politiskajam dialogam ir izšķiroša nozīme, un Jaunatnes rīcības plāna mērķi ir vērienīgi, taču mums nevajadzētu atstāt novārtā jaunatnes politiku katrā valstī un valdību atbildību, kā arī vajadzību nodrošināt reālu brīvprātīgo sektoru un pilsonisko sabiedrību.
+Jaunatnes rīcības plāna īstenošanā ir jāatbalsta arī politikas izstrāde darbam ar jauniešiem, jaunatnes lietu padomju vai tām ekvivalentu iestāžu veidošana un tādas pieejas kā ES jaunatnes tests un citas.
+4.11.
+Jaunatnes organizācijām jau ir saiknes visā pasaulē.
+Piemērs tam ir Lielā sešinieka jaunatnes organizāciju darbs, un tās būtu jāiesaista plāna īstenošanā, balstoties uz paveikto darbu, kā arī izmantojot kā modeli jaunām iniciatīvām.
+Mums arī vajadzētu būt uzmanīgiem, lai pārāk neierobežotu līdzdalību.
+Nav skaidrs, vai līdzdalības procesi ir izmantoti, lai atlasītu jautājumus Jauniešu iespēju veicināšanas fondam.
+Jaunieši ne vienmēr izvēlas jautājumus, ko citi uzskata par svarīgiem, jo īpaši jaunattīstības valstīs vai nestabilās valstīs, kur praktiskāki apsvērumi var būt svarīgāki.
+4.12.
+Ļoti atzinīgi ir vērtējami noteikumi par jaunatnes organizāciju spēju veidošanu, un tie būtu jāpapildina ar efektīvu atbalstu vietējo kustību uzsākšanai partnervalstīs, kurās ES delegācijām var būt izšķiroša nozīme visā pasaulē.
+Attiecīgā gadījumā šajā jomā būtu jāpiedāvā partnerības ar ES organizācijām, un šis darbs būtu jāuzrauga.
+Ir svarīgi veicināt tīklu veidošanu un stiprināšanu ar ES un trešo valstu organizācijām.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c87f16fd2c6d44574b82a64e9584ad23058da662
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-17.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 184/13
+Eiropas Ekonomikas un sociālo lietu komitejas atzinums par tematu “Jauniešu loma zaļās pārkārtošanās procesā” (Izpētes atzinums pēc prezidentvalsts Zviedrijas pieprasījuma) (2023/C 184/03)
+Ziņotāja: Nicoletta MERLO
+No Padomes prezidentvalsts 2022. gada 14. novembra vēstule Zviedrijas saņemts atzinuma pie­ prasījums Juridiskais pamats
+Līguma par Eiropas Savienības darbību 304. pants
+Atbildīgā specializētā nodaļa
+Nodarbinātības, sociālo lietu un pilsoniskuma specializētā nodaļa
+Pieņemts specializētās nodaļas 8.3.2023. sanāksmē Pieņemts plenārsesijā
+22.3.2023.
+Plenārsesija Nr.
+577
+Balsojuma rezultāts (par/pret/atturas)
+152/00/01
+1.
+Secinājumi un ieteikumi 1.1.
+EESK uzskata, ka jauniešiem var būt un viņiem ir jāuztic nozīmīga loma zaļās pārkārtošanās procesā.
+Komiteja uzskata, ka būtiski ir radīt jaunu pārvaldības modeli, kas ir iekļaujošāks un, pārvarot joprojām pastāvošos šķēršļus, spēj nodrošināt jauniešu aktīvu līdzdalību lēmumu pieņemšanas procesos. 1.2.
+EESK uzsver, ka ir svarīgi, tostarp garantējot jaunatnes organizācijām nepieciešamo finansiālo atbalstu, nodrošināt tām vadošu lomu lēmumu pieņemšanas procesā un ar ilgtspēju un vidi saistītu projektu izstrādē un izplatīšanā. 1.3.
+EESK uzskata, ka ir ļoti būtiski ar īstenojamo politikas pasākumu ekonomiskās, politiskās un sociālās ietekmes novērtēšanu, kurā tiek izmantoti rādītāji un kura tiek veikta pirms šo pasākumu apstiprināšanas, tās gaitā un pēc tās, pastāvīgi uzraudzīt, kā publiskie ieguldījumi, tostarp tie, kas saistīti ar zaļo pārkārtošanos, ietekmē un turpmāk ietekmēs jauniešus. 1.4.
+EESK mudina ES iestādes un dalībvalstis veikt pasākumus un izveidot mehānismus, lai nodrošinātu, ka jaunatnes perspektīva tiek ņemta vērā visās politikas jomās, un radīt telpu, kas, visaptveroši izmantojot ietekmes novērtēšanas instrumentu “ES jauniešu tests” (EU Youth Test) spēj garantēt jauniešu aktīvu līdzdalību. 1.5.
+EESK uzskata, ka ir būtiski Eiropas Prasmju gada kontekstā īstenotās iniciatīvas un politikas pasākumus sasaistīt ar tādiem tematiem kā zaļā pārkārtošanās, ilgtspējīga attīstība un jauniešu problēmas strauji mainīgajā pasaulē. 1.6.
+EESK uzskata, ka ir svarīgi attiecībā uz izglītību un to prasmju attīstību, kuras no jauniešiem sagaida šajā jomā, izmantot transversālu pieeju, kas, arī iedibinot un uzlabojot gan iespējas pārejai no skolas uz nodarbinātību, gan profesionālo māceklību un vienlaikus iesaistot sociālos partnerus, spēj nodrošināt teorētiskas un praktiskas prasmes.
+Ar šiem tematiem saistītās apmācības saturs būtu arī jāstrukturē un plašākā sistēmā valsts līmenī jāizstrādā un jāpilnveido, vadoties no reģioniem un to vajadzībām. 1.7.
+EESK uzskata, ka zināšanas par ilgtspēju un vides aizsardzību ir jāapgūst jau agrīnā vecumā un ka šajā procesā ir jāizmanto novatoriski izglītības instrumenti, kas uzmanību pievērš vides aizsardzībai, sociālai un ekonomiskai attīstībai un ar to saistīto mērķu sasniegšanai.
+Lai to varētu panākt, būtiska ir kvalitatīva izglītība visiem un pienācīgas kvalitātes nodarbinātība tiem, kas šādu izglītību nodrošina. 1.8.
+EESK uzsver: ir svarīgi, ka skolas sadarbībā ar vietējām pašvaldībām un ārpusskolas pasākumu rīkotājiem, it īpaši ar jauniešu organizācijām un organizētu pilsonisko sabiedrību, iesaistās zaļās pārkārtošanās jautājumu risināšanā, tādējādi palielinot parasto iedzīvotāju informētību un līdzdalību.
+Šajā saistībā EESK pozitīvi vērtē “Zaļās Erasmus programmas” īstenošanā uzkrāto pieredzi un pauž cerību, ka programma tiks sekmīgi īstenota.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..586071495fac53747c6c823b323aaea9c820ff65
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-93.txt
@@ -0,0 +1,40 @@
+25.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 184/89
+(7) izvirzīt iedzīvotājus enerģētikas savienības centrā, jo tieši viņi uzņemas līdzatbildību par energosistēmas pārkārtošanu, izmanto jaunas tehnoloģijas, lai samazinātu enerģijas rēķinus, un aktīvi piedalās tirgū, un aizsargāt mazaizsargātus patērētājus.
+Ziņojumā izklāstīti līdz šim veiktie vai plānotie pasākumi minētā redzējuma īstenošanai.
+Tomēr EESK pauž nožēlu, ka ziņojumā sniegtais apraksts attiecas nevis uz redzējumu, bet drīzāk uz piecām savstarpēji pastiprinošajām un cieši sasaistītajām dimensijām, kuru mērķis ir palielināt energoapgādes drošību, ilgtspēju un konkurētspēju.
+Šis divkāršais kopums, kas, no vienas puses, ir mērķi jeb redzējums, un, no otras puses, – dimensijas, ārkārtīgi apgrūtina sekošanu līdzi redzējuma īstenošanai, arī tāpēc, ka, piemēram, vairākās dimensijās parādās jautājumi par iedzīvotājiem, kas ir enerģētikas savienības centrā, un vajadzība pilnveidot darbaspēka prasmes un pārkvalificēties.
+EESK pauž nožēlu, ka visa iepriekšminētā dēļ ir ļoti grūti sekot līdzi progresam virzībā uz enerģētikas savienības stratēģijas mērķiem.
+1.4.
+Paziņojumā ir pareizi norādīts uz REPowerEU plānu, ko atbalsta EESK un kas ir atjaunojis un nostiprinājis zaļo kursu un paketes “Gatavi mērķrādītājam 55 %” instrumentus, galveno uzmanību pievēršot dažādošanai, ietaupījumiem, energoapgādes drošībai un atjaunīgo energoresursu attīstības paātrināšanai.
+Tomēr pašreizējā klimata un enerģētikas krīze un energoapgādes un cenu drošības, stabilitātes un prognozējamības trūkums Eiropas Savienībai rada milzīgu slogu.
+Krīze būtu mazāk smaga, ja mērķtiecīgāki pasākumi būtu veikti agrāk un, piemēram, ja pašas ES izvirzītie mērķi (tādi kā Eiropas enerģētikas savienības mērķi) būtu uztverti daudz nopietnāk.
+1.5.
+Saskaņā ar 2022. gada ziņojumu par enerģētikas savienības stāvokli ir aplēsts, ka dažādos darbības virzienos, kuru mērķis ir panākt pilnīgu neatkarību no Krievijas fosilā kurināmā, no šā brīža līdz 2030. gadam ir jāiegulda aptuveni 300 miljardi EUR publisko līdzekļu, un tas būtiski ietekmēs ES kopējo budžetu.
+Būs vajadzīgi arī papildu privātie ieguldījumi, tostarp Eiropas iedzīvotāju ieguldījumi.
+EESK uzskata, līdzekļi ir jāizlieto tādā veidā, kas palīdzētu sasniegt iepriekšminētos enerģētikas savienības mērķus.
+Turklāt tēriņiem nevajadzētu novest pie resursu samazināšanas taisnīgas pārkārtošanās īstenošanai, pētniecībai un inovācijai, kā arī uzņēmumiem un patērētājiem, kurus ietekmē enerģijas cenu pieaugums.
+1.6.
+Iepriekš nepieredzētais enerģijas cenu kāpums, ko izraisīja Krievijas iebrukums Ukrainā, rada milzīgas sociālas un ekonomiskas sekas, kā arī sekas valstu rūpnieciskajai un ražošanas struktūrai.
+EESK uzsver, ka enerģētikas krīzes laikā pietrūkst skaidras Eiropas koordinācijas, un reakcijas ietvaros aicina izveidot instrumentu, kura pamatā būtu SURE modelis, lai atbalstītu darba ņēmējus un grūtībās nonākušus uzņēmumus.
+1.7.
+Nesenie notikumi ir palielinājuši potenciālu kiberuzbrukumu un sabotāžas risku tādām kritiskām infrastruktūrām kā energotīkli un elektrostacijas.
+Tāpēc EESK iesaka izstrādāt un pieņemt visaptverošu stratēģiju, lai Eiropas Savienību aizsargātu pret šāda veida apdraudējumiem.
+1.8.
+Par ES valstu galveno vidēja termiņa stratēģisko mērķi – it īpaši ņemot vērā to, kas ir noticis ar karu Ukrainā, kā arī apsverot iespējamu turpmāku starptautiskās situācijas sarežģīšanos – arī turpmāk jāizvirza enerģētiskā autonomija.
+Mēs uzskatām, ka “stratēģiska enerģētiskā autonomija” nozīmē politisku koncepciju, kas palīdzēs veidot turpmāko ES enerģijas tirgu, kurā autonomi ES lēmumi garantēs enerģētisko neatkarību no neuzticamiem piegādātājiem.
+EESK pauž nožēlu par to, ka šis temats ziņojumā nav pienācīgi ņemts vērā un joprojām paliek ēnā, galveno uzmanību pievēršot neatkarībai vienīgi no Krievijas enerģijas importa.
+1.9.
+Lai sasniegtu ES stratēģiskās autonomijas mērķus, EESK aicina Padomi un Komisiju izstrādāt piemērotus instrumentus, tostarp izveidot Eiropas suverenitātes fondu nolūkā veicināt ieguldījumus tīrās iekšzemes energotehnoloģijās un energoinfrastruktūrā.
+Vienlaikus ir ļoti svarīgi mudināt dalībvalstis optimāli un efektīvi izmantot līdzekļus tīras enerģijas ieguves attīstībai.
+Šādā stratēģijā jāiekļauj arī norādījumi par to, kā motivēt uzņēmumus, sabiedriskās iestādes, sabiedrības locekļus un energokopienas ieguldīt vairāk.
+Pašlaik pieejamie instrumenti un resursi šķiet nepietiekami, lai novērstu lielākās problēmas, kas ir jārisina.
+EESK aicina Komisiju īpašu uzmanību pievērst jaunu resursu un piegāžu ietekmei uz vidi un jaunai atkarībai no trešām valstīm.
+1.10.
+Attīstot enerģētisko autonomiju, EESK ierosina piemērot augšupēju pieeju, jo tā atvieglo 1.3. punktā minēto mērķu sasniegšanu.
+1.11.
+Zaļais kurss vēl nav papildināts ar līdzvērtīgu sociālo politiku, kas nodrošinātu, ka šī pārkārtošanās ir taisnīga.
+Tā kā pārkārtošanās procesi būtiski ietekmēs nodarbinātības un rūpniecības sistēmas, EESK pauž nožēlu, ka ziņojumā nav pienācīgi ņemta vērā visaptverošas nodarbinātības, prasmju un sociālās politikas nozīme.
+Ieguldījumi izglītībā, pārkvalifikācija un kvalifikācijas celšana ir jāuzskata par sociālekonomisko atbildību.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..10e532b65083943b1675e78719ecf1a7fc40bb8d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-98.txt
@@ -0,0 +1,44 @@
+C 184/94
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+25.5.2023.
+grozījumā iekļaut idejas, kas paredz “veicināt investīcijas digitālajā elektroenerģijas infrastruktūrā”, nodrošinot tiesisko regulējumu, kas efektīvi stimulētu ieguldījumus elektrotīklu digitalizācijā.
+Vienlaikus ir jāattīsta elastības tirgi, lai elastīgu patēriņu, ražošanu un ražojošo patēriņu padarītu pievilcīgu, balstoties uz digitālajām tehnoloģijām.
+1.5.
+Vairāk nekā sešus gadus pēc Tīras enerģijas paketes iesniegšanas gan energokopienu, gan kolektīvā pašpatēriņa nozīme Eiropas energosistēmās joprojām ir neliela.
+Eiropas Komisija līdz šim nav ņēmusi vērā to, ka pastāv šķēršļi šādiem enerģijas ražošanas un patēriņa veidiem.
+Eiropiešiem ir vajadzīgi stimuli, kas viņus galu galā pārliecinātu un motivētu digitalizēt visas ar enerģiju saistītās darbības.
+Daudzos gadījumos ir vajadzīgas arī skaidras juridiskās un administratīvās tiesības.
+EESK aicina Komisiju un dalībvalstis izstrādāt attiecīgas iniciatīvas, tostarp tiešu atbalstu, kas ļautu energokopienām un kolektīvajiem ražojošajiem patērētājiem pilnībā attīstīt savu potenciālu, it īpaši piegādes drošības ziņā, kā rezultātā šiem ražošanas un patēriņa veidiem jākļūst par sistēmas būtisku sastāvdaļu.
+Pretējā gadījumā digitālie rīki neko nemainīs.
+1.6.
+EESK atkārtoti uzsver, ka, izmantojot pareizo pieeju, klimatneitrālai, decentralizētai un digitalizētai energoapgādes struktūrai var būt nozīmīga pozitīva ietekme uz nodarbinātību un ekonomiku, it īpaši uz reģionālo ekonomiku (2).
+Pašreizējās krīzes apstākļos Eiropas Savienībai ir vajadzīga vispārēja pieeja enerģētikas politikai, kas konkrētus ar enerģētiku un klimatu saistītus jautājumus apvieno ar sociālās un reģionālās kohēzijas politikas mērķiem.
+1.7.
+Tomēr EESK norāda, ka pārmaiņu politika var būt sekmīga tikai tad, ja tajā tiek ņemta vērā atšķirīgā sociālā dinamika saistībā ar pārkārtošanos un tā tiek risināta attiecīgajās stratēģijās un pasākumos.
+Mums būtu jāstiprina aktīvo patērētāju loma digitalizācijā, jāmudina viņus izmantot pēc iespējas vairāk viedu risinājumu un jādod viņiem šādas tiesības, jo šie risinājumi var uzlabot iekšējā enerģijas tirgus efektivitāti un sniegumu, vienlaikus ņemot vērā sadales sistēmu operatorus, lai nodrošinātu energoapgādes drošību.
+Rīkiem jābūt ērti lietojamiem, un ir jāpievērš uzmanība neaizsargātām grupām un cilvēkiem ar invaliditāti.
+Tāpēc ir nepieciešama politika taisnīgai pārkārtošanai un aktīvai pārmaiņu politiskai pārvaldībai.
+Ja īstenošanā netiek ņemta vērā sociālā dimensija, pastāv risks, ka pārkārtošana nebūs sekmīga sabiedrības pretestības dēļ.
+1.8.
+Attiecībā uz energosistēmu un infrastruktūras turpmāko izstrādi EESK ir atkārtoti uzsvērusi, ka visi patērētāji ir aktīvi jāiesaista viedo energosistēmu attīstībā un ka ir jāievieš stimuli, lai pilsoniskā sabiedrība varētu piedalīties enerģētikas pārkārtošanā.
+Ļoti svarīga ir “Vietējo un reģionālo novatoru savešana vienkopus”, ko Komisija minējusi 7.3. punktā.
+Kolektīva rīcība, piemēram, sadarbība starp viedām pilsētām un kopienām, var radīt labākos un cenas ziņā pieejamākos risinājumus, kas reģionam var būt vajadzīgi.
+1.9.
+Enerģētikas nozares digitalizācijas jautājums jau tiek risināts ES digitālās nozares un enerģētikas rīcībpolitikā, jo tādus jautājumus kā datu savietojamība, energoapgādes drošība un kiberdrošība, privātums un patērētāju aizsardzība nevar atstāt tikai tirgus ziņā un ir svarīgi, lai to īstenošana notiktu sakārtoti.
+Šajā saistībā EESK norāda, ka ar visiem līdzekļiem ir jānovērš privātuma pārkāpumi un datu ļaunprātīga izmantošana.
+Tas ietver ne tikai tehniskus piesardzības pasākumus, bet arī atbildību par šo datu telpu un tās uzraudzību, ko veic valsts iestādes, uz kurām attiecas politiskā un demokrātiskā kontrole.
+Vienlaikus īpaša uzmanība jāpievērš kritiskās infrastruktūras datu aizsardzībai.
+1.10.
+Komisija savā paziņojumā norāda, ka ir svarīgi nodrošināt, lai digitalizācija neapdraudētu elektroenerģijas iekšējā tirgū jau izveidoto patērētāju aizsardzības satvaru.
+EESK to pieņem zināšanai un piebilst, ka enerģijas tirgū ir jāpielāgo un jāuzlabo patērētāju tiesības.
+Patērētāji nedrīkst būt nelabvēlīgākā situācijā vai būt spiesti pārmaksāt.
+Viņiem būtu jāgūst labums no digitālajiem rīkiem, kas, ja tie ir pareizi izstrādāti, var palīdzēt uzlabot patērētāju aizsardzību.
+1.11.
+Neatkarīgi no konkrētās iniciatīvas ir svarīgi, lai patērētājiem mājoklī būtu uzstādīts viedais skaitītājs.
+Daudzās dalībvalstīs tas tā joprojām nav, tāpēc ir steidzami jāpastiprina viedās uzskaites ieviešana, kas ir būtisks priekšnoteikums lielākajai daļai digitālo risinājumu enerģētikas nozarē, it īpaši attiecībā uz elektroapgādi un – mazākā mērā – uz gāzes piegādi.
+Dalībvalstīm, kuras vēl nav pilnībā ieviesušas viedos skaitītājus, tas ir jāpaātrina un ir jāpalielina valsts mērķi attiecībā uz šādu skaitītāju ieviešanu.
+Starptautiski pierādījumi liecina, ka viedo skaitītāju ieviešana ir visefektīvākā, ja atbildīgi ir tīkla operatori.
+Viedie skaitītāji būtu jāuzskata par elektroenerģijas tīkla neatņemamu sastāvdaļu.
+(2)
+OV C 367, 10.10.2018., 1. lpp.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..90fac3737f4e00da0345dd3e65b1e97d243e0cd6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.lv.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 184/95
+1.12.
+Pastāv risks, ka jauni datos balstīti pakalpojumi un inovatīvi tehnoloģiju risinājumi netiks īstenoti pietiekami ātri, ja nebūs pietiekami daudz kvalificētu darbinieku un apmācītu speciālistu, kuri palīdzētu tos ieviest.
+Nepieciešamajiem darba tirgus un izglītības politikas pasākumiem ir vajadzīgi pietiekami finanšu resursi, kā arī rīcības plāna izstrāde, lai nodrošinātu koordinētu pieeju.
+EESK uzskata, ka šajā sakarā būtiska nozīme ir ciešai sadarbībai ar sociālajiem partneriem.
+1.13.
+Kiberdrošība ir būtiska prasība, lai nodrošinātu uzticamību arvien digitalizētākā energosistēmā.
+Pēdējo desmitgažu norises un it īpaši nesenie notikumi liecina par kiberuzbrukumu un sabotāžas risku kritiskajai infrastruktūrai.
+Tomēr problēmas var rasties ne tikai kiberuzbrukumu vai sabotāžas darbību rezultātā, bet arī aparatūras un programmatūras atteices dēļ, tāpēc Komisijai digitalizācijas laikā īpaša uzmanība ir jāpievērš aparatūras un programmatūras izstrādei, lai nodrošinātu noturību.
+Kritiskās infrastruktūras atteice vai traucējumi var radīt postošus piegādes trūkumus un apdraudēt sabiedrības drošību.
+Decentralizētāka enerģijas ražošana un izmantošana, kas sasaistīta ar internetu, palielina “uzbrukuma virsmu” un kiberriskus.
+Digitalizētajai energosistēmai (gan aparatūras, gan programmatūras ziņā) jābūt uzticamai, nodrošinot nepārtrauktu pieejamību.
+1.14.
+EESK uzskata, ka apvienotai enerģētikas pārkārtošanas un digitalizācijas stratēģijai lauku apvidos nav pievērsta gaidītā uzmanība un sniegts vēlamais atbalsts.
+Komiteja aicina, izmantojot ES Lauku paktu, ātri īstenot Komisijas ilgtermiņa redzējumu par ES lauku apvidiem un iesaistīt ieinteresētās personas.
+2.
+Vispārīga informācija 2.1.
+Komisija ir publicējusi paziņojumu, kura mērķis ir virzīt energosistēmas digitalizāciju.
+ES rīcības plāns “Energosistēmas digitalizācija” ir vērsts uz to, lai sasniegtu mērķus, kas izvirzīti stratēģiskajā nākotnes plānošanas ziņojumā par zaļo un digitālo pārkārtošanos, kurā digitālajām tehnoloģijām jāpalīdz veidot klimatneitrāla un resursefektīva sabiedrība un vienlaikus jāpanāk, lai ikviens varētu izmantot šīs pārkārtošanās sniegtās priekšrocības.
+2.2.
+ES rīcības plānā Komisija ierosina pasākumu kopumu piecās jomās: izveidojot kopīgu datu telpu, veicināt savienotību, sadarbspēju un netraucētu enerģijas datu apmaiņu; veicināt un koordinēt investīcijas viedtīklā; nodrošināt labākus pakalpojumus, kuru pamatā būtu digitālā inovācija, lai iesaistītu patērētājus enerģētikas pārkārtošanā; nodrošināt kiberdrošību energosistēmā; nodrošināt, lai IKT nozares pieaugošās enerģijas vajadzības atbilstu Eiropas zaļajam kursam.
+Komisija uzskata, ka digitalizācija var uzlabot ES energosistēmas pieejamību cenas ziņā, ilgtspēju un noturību.
+2.3.
+Viedi risinājumi ir izstrādāti tā, lai patērētāji varētu labāk kontrolēt savu enerģijas patēriņu un rēķinus, tādējādi uzlabojot enerģijas patēriņa pārvaldību, lai gan daudzi galapatērētāji varētu izprast šo potenciālu, neprasot viedu risinājumu.
+Inovatīviem energopakalpojumiem būtu jāsamazina enerģijas patēriņš, un enerģija būtu jāizmanto tad, kad tā ir lēta.
+Viedie skaitītāji sniedz svarīgu informāciju, lai samazinātu enerģijas patēriņa izmaksas, piemēram, elektro­ transportlīdzekļu viedā uzlāde, viedie siltumsūkņi kopā ar fotoelementu paneļiem.
+Viedie skaitītāji palīdz klientiem kontrolēt rēķinos iekļautos datus un ļauj viņiem novērst kļūdainus rēķinus un rēķinu piesūtīšanu par iepriekš sniegtiem, bet vēl neapmaksātiem pakalpojumiem, kas pašlaik ir viena no lielākajām patērētāju problēmām.
+Rīcības plānā ir paredzēts atbalsts digitālajiem rīkiem, kas kalpo patērētāju interesēm un dažos gadījumos tiek izstrādāti sadarbībā ar viņiem, uzlabotas digitālās prasmes, finansējums viediem digitālajiem risinājumiem, izmantojot programmas, kas var palīdzēt sasniegt energosistēmas digitalizācijas mērķi, atbalsts valstu regulatoriem kopīgu viedtīklu rādītāju noteikšanā un uzraudzībā, vienotas Eiropas enerģētikas datu telpas izveide un visu attiecīgo ieinteresēto personu, it īpaši tīklu operatoru un enerģijas piegādātāju, cieša iesaiste.
+2.4.
+Komisija uzskata, ka IKT tehnoloģijām ir liels zaļināšanas potenciāls.
+Digitālajiem risinājumiem būtu jāpalīdz līdzsvarot energoapgādi, enerģijas uzglabāšanu un pieprasījumu un padarīt energosistēmu elastīgāku, veicinot decentralizētu atjaunojamo energoresursu integrāciju.
+Ir jāattīsta elastības tirgi, lai ieguldījumi elastīguma risinājumos būtu pievilcīgi neatkarīgi no tā, vai šos ieguldījumus veic ražotāji, patērētāji vai ražojoši patērētāji, kas izmanto digitālo rīku sniegtās priekšrocības.
+2.5.
+Tajā pašā laikā rīcības plānā ir uzsvērta nepieciešamība ierobežot enerģijas patēriņa pieaugumu IKT nozarē.
+Rīcības plānā paredzēts arī izveidot Eiropas elektroenerģijas tīkla digitālo dvīni, atbalsts energokopienām, izmantojot digitālos rīkus, ar energopatēriņu saistītu marķējumu izstrāde datoriem, datu centriem un blokķēdēm, kā arī ES rīcības kodeksa izstrāde telesakaru tīklu ilgtspējai.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..83bae9c53dd398966838acfb930558df9a67726b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+2.6 F’sistema tal-enerġija dejjem aktar diġitalizzata b’ġenerazzjoni, trażmissjoni u distribuzzjoni deċentralizzati tal-enerġija u apparati konnessi b’mod aktar diġitali fid-djar, qed jiżdied ir-riskju ta’ spjunaġġ, ċiberkriminalità u falliment tal-hardware relatati mal-konsum tal-enerġija.
+Għalhekk, il-Kummissjoni tipproponi miżuri taċ-ċibersigurtà kkoordinati tajjeb biex tissaħħaħ ir-reżiljenza ġenerali tas-sistema.
+2.7 Il-pjan ta’ azzjoni jiddeskrivi li dan jeħtieġ kemm azzjoni fuq terminu medju u twil, kif ukoll qafas ta’ governanza.
+Il-Kummissjoni tispjega li se tinvolvi diversi komunitajiet ta’ partijiet ikkonċernati, negozji u msieħba internazzjonali u tinnota li l-finanzjament pubbliku limitat irid jintuża b’mod għaqli u huwa meħtieġ aktar investiment privat.
+3.
+Kummenti ġenerali 3.1 Fil-pjan ta’ azzjoni tagħha, il-Kummissjoni ġustament tindirizza l-potenzjal enormi tat-teknoloġiji diġitali biex tiżdied il-flessibbiltà tas-sistema tal-elettriku.
+Il-KESE jappoġġja dawn l-objettivi u jilqa’ l-biċċa l-kbira tal-miżuri proposti fil-pjan ta’ azzjoni.
+B’mod partikolari, il-KESE diġà għamel ċara r-rabta bejn it-tranżizzjoni tal-enerġija u t-trasformazzjoni diġitali, billi indika l-benefiċċji tad-diġitalizzazzjoni f’termini ta’ ffrankar tal-enerġija, intensità tal-enerġija mnaqqsa u ġestjoni aħjar tal-infrastruttura tal-enerġija.
+Madankollu, għalkemm l-attitudni ottimista tal-pjan ta’ azzjoni hija ta’ ispirazzjoni, il-Kummissjoni għandha t-tendenza li tinjora l-fatt li r-realtà fiżika hija differenti ħafna mill-każijiet ta’ użu tad-diġitalizzazzjoni li jissemmew fil-pjan ta’ azzjoni.
+3.2 Il-KESE huwa tal-fehma li l-isfidi ewlenin li qed jiffaċċja s-settur tal-enerġija huma: id-diversifikazzjoni tas-sorsi tal-enerġija tal-Ewropa; it-tnaqqis tad-dipendenza mill-importazzjonijiet tal-enerġija; l-iżgurar ta’ suq intern tal-enerġija integrat; it-titjib tal-effiċjenza tal-enerġija; l-espansjoni rapida tal-grilja tal-enerġija; l-iżgurara tas-sigurtà tal-provvista; id-dekarbonizzazzjoni tal-ekonomija; it-tnaqqis tal-emissjonijiet; it-tranżizzjoni lejn ekonomija b’livell baxx tal-karbonju, b’teknoloġiji b’livell baxx tal-karbonju u ta’ enerġija nadifa; iż-żieda u l-espansjoni massiva tal-enerġija rinnovabbli sabiex jintlaħqu l-għanijiet klimatiċi; il-promozzjoni tar-riċerka u l-edukazzjoni relatati; l-iżgurar ta’ tranżizzjoni ġusta; u l-appoġġ tad-dimensjoni soċjali tal-enerġija, bħat-tnaqqis tal-faqar enerġetiku.
+Id-diġitalizzazzjoni tas-sistema tal-enerġija hija l-bażi għal dan u tista’ tgħin biex jiġu indirizzati dawn l-isfidi ewlenin kollha.
+3.3 Filwaqt li kemm l-approċċ strateġiku kif ukoll il-miżuri speċifiċi tal-pjan ta’ azzjoni jippuntaw fid-direzzjoni t-tajba, il-Kummissjoni tonqos milli tintegra l-pjan ta’ azzjoni fil-politika ġenerali dwar l-enerġija.
+Approċċ kompartimentalizzat li jiffoka biss fuq id-diġitalizzazzjoni u li jinjora l-qafas ġenerali mhux se jiġġenera l-benefiċċji li huma spjegati kif imiss fil-pjan ta’ azzjoni.
+3.4 Il-proposta tal-Kummissjoni tagħti stampa ta’ stat ideali li jibni fuq sistema tal-enerġija żviluppata sew (eż. networks ta’ trażmissjoni u distribuzzjoni) u jiddiġitalizzaha.
+Madankollu, fl-Ewropa, in-networks ta’ trażmissjoni u distribuzzjoni għandhom jiġu żviluppati l-ewwel qabel ma tkun tista’ tiġi żviluppata teknoloġija diġitali kumplessa.
+Qed niddiġitalizzaw għalxejn jekk l-enerġija ġestita b’mod intelliġenti ma tkunx tista’ tiġi trażmessa permezz ta’ networks tat-trażmissjoni tal-enerġija.
+Barra minn hekk, ammont kbir ta’ enerġija tinħela fuq networks ta’ trażmissjoni u distribuzzjoni.
+Anke llum, l-ispiża tal-elettriku ekoloġiku li ma jistax jintuża jew jiġi trażmess u li trid titnaqqas kienet tammonta għal aktar minn EUR 2 biljun qabel il-kriżi tal-enerġija u ammontat għal aktar minn EUR 12-il biljun matul il-kriżi tal-enerġija f’pajjiżi kbar bħall-Ġermanja.
+Jekk il-grilji tal-elettriku u l-kapaċitajiet tal-ħżin kompatibbli mas-sistema ma jiġux estiżi malajr u fl-istess ħin ma jinstabux modi aħjar għall-użu tal-elettriku direttament fuq il-post, dan it-telf ekonomiku se jiżdied bosta drabi..
+Id-diġitalizzazzjoni f’dan il-qasam jista’ jkollha rwol fl-identifikazzjoni ta’ dan it-telf u fl-użu tad-data ġġenerata b’dan il-mod fl-iżvilupp tan-network.
+3.5 Huwa minnu li hemm bżonn ta’ investiment konsiderevoli fl-infrastruttura tal-enerġija biex il-grilji jsiru intelliġenti.
+Huwa minnu wkoll li ħafna Stati Membri ma jinċentivawx tali investiment peress li r-regolamentazzjoni tagħhom turi preġudizzju ċar lejn in-nefqa kapitali (CapEx), u l-investiment fid-diġitalizzazzjoni huwa prinċipalment nefqa operazzjonali (OpEx).
+Il-koordinazzjoni u l-monitoraġġ ta’ tali investiment u l-progress assoċjat mhux se jkunu biżżejjed.
+Il-KESE jappella lill-Kummissjoni Ewropea tinkorpora l-ideat li fuqhom tissejjes il-“promozzjoni tal-investimenti fl-infrastruttura diġitali tal-elettriku” f’emenda għall-Artikolu 58 tad-Direttiva (UE) 2019/944 dwar regoli komuni għas-suq intern tal-elettriku, u tiżgura qafas regolatorju li jinċentiva b’mod effettiv l-investiment fid-diġitalizzazzjoni tal-grilji tal-elettriku.
+3.6 Il-Kummissjoni Ewropea ġustament tirrimarka li l-għodod diġitali jaqdu rwol importanti fl-iżvilupp ta’ skemi kollettivi ta’ awtokonsum u komunitajiet tal-enerġija.
+Kemm il-gwida kif ukoll il-pjattaforma ta’ esperimentazzjoni ppjanata jistgħu jgħinu, iżda mhumiex l-aktar aspetti importanti.
+Aktar minn ħames snin wara l-preżentazzjoni tal-Pakkett dwar l-Enerġija Nadifa, kemm il-komunitajiet tal-enerġija kif ukoll l-awtokonsum kollettiv għad hom jaqdu biss rwol minuri fis-sistemi tal-enerġija tal-Ewropa.
+F’ħafna każi, ir-raġunijiet ewlenin għal dan huma ostakli burokratiċi sinifikanti u nuqqas ta’ informazzjoni min-naħa tal-konsumaturi u l-produtturi.
+Il-Kummissjoni Ewropea s’issa injorat l-eżistenza ta’ dawn l-ostakli.
+L-Ewropej iridu jingħataw inċentivi li eventwalment jikkonvinċuhom u jimmotivawhom biex jiddiġitalizzaw
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2e5f1f9ef3808a43663fd1bdfb6dd5280dc1951d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+MT
+C 184/104
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+1.4.
+B’mod ġenerali, il-Kumitat jilqa’ l-proposta li l-emittenti jingħataw l-għażla li jippubblikaw prospett bl-Ingliż biss, peress li din hija l-lingwa komuni stabbilita tal-investituri internazzjonali.
+Madankollu, il-pubblikazzjoni ta’ dokument fuq skala sħiħa, u mhux biss is-sommarju, bil-lingwi nazzjonali tawtonomizza lill-investituri lokali fil-livell tal-konsumatur.
+Il-KESE jirrakkomanda lill-emittenti jżommu f’moħħhom li l-użu ta’ dokumenti tal-ħruġ bl-“Ingliż biss” ixekkel l-iżvilupp ta’ bażi nazzjonali ta’ investiment għall-konsumatur. 1.5.
+Il-KESE jinnota li r-raggruppament tar-riċerka dwar l-investiment ma’ servizzi oħra x’aktarx li jżid il-viżibbiltà tal-intrapriżi żgħar u ta’ daqs medju (SMEs) ikkwotati.
+Għalhekk, il-Kumitat jilqa’ ż-żieda proposta fil-limitu tas-separazzjoni għal EUR 10 biljun; madankollu, jistgħu jkunu meħtieġa wkoll aktar miżuri biex tiġi mħeġġa r-riċerka indipendenti. 1.6.
+Il-KESE japprezza ħafna l-approċċ tal-Kummissjoni fil-mitigazzjoni tal-inċertezza tad-dritt fir-rigward tar-rekwiżiti ta’ divulgazzjoni ta’ informazzjoni.
+Madankollu, il-proposta għal mekkaniżmu ta’ superviżjoni tar-reġistru tal-ordnijiet bejn is-swieq li jiffaċilita l-iskambju ta’ data dwar ir-reġistru tal-ordnijiet fost is-superviżuri tista’ toħloq ir-riskju li jinħolqu kundizzjonijiet mhux ekwivalenti, peress li ċ-ċentri tan-negozjar bilaterali jkunu lil hinn mill-kamp ta’ applikazzjoni tar-reġim ta’ rapportar.
+2.
+Sfond 2.1.
+Fis-7 ta’ Diċembru 2022, il-Kummissjoni ppubblikat sett ta’ proposti (1) dwar miżuri biex tkompli tiġi żviluppata l-Unjoni tas-Swieq Kapitali (CMU) tal-UE.
+Parti mill-pakkett – Att dwar il-kwotazzjoni fil-borża ġdid – għandha l-għan li tnaqqas il-piż amministrattiv fuq il-kumpaniji ta’ kull daqs, b’mod partikolari l-SMEs, sabiex ikunu jistgħu jaċċessaw aħjar il-finanzjament billi jiġu kkwotati fil-boroż. 2.2.
+Il-Kummissjoni tiddikjara li s-swieq kapitali tal-UE għadhom frammentati u sottożviluppati fid-daqs.
+L-istudji juru li l-għadd totali ta’ kumpaniji kkwotati fis-swieq tat-tkabbir tal-SMEs fl-Ewropa bilkemm żdied mill-2014 (2), minkejja l-fatt li dawk ikkwotati gawdew minn benefiċċji ċari, kif muri miż-żieda fil-valutazzjoni tas-suq tagħhom.
+B’mod ġenerali, il-kumpaniji kkwotati jżidu d-dħul tagħhom, joħolqu aktar impjiegi u jkabbru l-karti tal-bilanċ tagħhom b’pass aktar mgħaġġel mill-pari tagħhom mhux ikkwotati.
+Għadd ta’ studji jipprovdu evidenza ta’ sitwazzjoni subottimali fir-rigward tal-offerti pubbliċi inizjali (IPO) tal-SMEs fl-Ewropa. 2.3.
+L-Att dwar il-kwotazzjoni fil-borża jistabbilixxi regoli ta’ kwotazzjoni fil-borża aktar sempliċi u mtejba, b’mod partikolari għall-SMEs, filwaqt li jfittex ukoll li jevita li jipperikola l-protezzjoni tal-investitur u l-integrità tas-suq. 2.4.
+L-Att jiddikjara li jiżgura tnaqqis sinifikanti fl-ispejjeż u li jikkontribwixxi biex jiżdied l-għadd ta’ IPOs fl-UE.
+Regoli aktar sempliċi dwar il-prospett jagħmluha aktar faċli u irħas għall-kumpaniji biex jiġu kkwotati.
+Il-fatt li l-kumpaniji jitħallew jużaw ishma bi drittijiet ta’ vot multiplu meta jiġu kkwotati għall-ewwel darba fis-swieq tat-tkabbir tal-SMEs jipprovdi opportunità għas-sidien biex iżommu l-kontroll tal-viżjoni tal-kumpanija tagħhom. 2.5.
+Regoli aktar proporzjonati dwar l-abbuż tas-suq iwasslu wkoll għal ċarezza u ċertezza tad-dritt akbar għall-kumpaniji kkwotati dwar il-konformità mar-rekwiżiti ewlenin ta’ divulgazzjoni ta’ informazzjoni.
+L-Att dwar il-kwotazzjoni fil-borża propost għandu wkoll l-għan li jtejjeb il-forniment u d-distribuzzjoni tar-riċerka dwar l-investiment fuq il-kumpaniji b’kapitalizzazzjoni medja u l-SMEs, li min-naħa tagħhom għandhom jappoġġjaw il-kwotazzjoni fil-borża tagħhom fis-swieq pubbliċi.
+2.6.
+Benefiċċji mistennija oħra jinkludu:
+— informazzjoni korporattiva iqsar, aktar f’waqtha, aktar komparabbli u aktar faċli għall-investituri biex iwettqu tfittxijiet fiha; — kopertura aħjar tar-riċerka dwar l-ekwità, li tgħin biex jittieħdu deċiżjonijiet ta’ investiment; — superviżjoni aktar effiċjenti bis-saħħa ta’ regoli tal-kwotazzjoni fil-borża aktar ċari u għodod imtejba għall-investigaz­ zjoni ta’ każijiet ta’ abbuż tas-suq;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package (Unjoni tas-swieq kapitali: pakkett għall-ikklerjar, l-insolvenza u l-kwotazzjoni fil-borża — mhux disponibbli bil-Malti).
+Grupp ta’ Esperti Tekniċi tal-Partijiet Ikkonċernati dwar ir-rapport finali tal-SMEs, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again (It-Tisħiħ tal-Pożizzjoni tas-Swieq Kapitali tal-UE għall-SMEs: Il-kwotazzjoni fil-borża terġa’ ssir attraenti — mhux disponibbli bil-Malti).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c3e7ad2c21df8ac67363d49f6b06f1e0b8be86b7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-109.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 184/105
+— prospetti aktar standardizzati, aktar faċli għas-superviżuri biex jagħmlu skrutinju tagħhom. 2.7.
+F’konformità mal-objettivi ta’ politika ambjentali, soċjali u ffokati fuq il-governanza (ESG), l-Att dwar il-kwotazzjoni fil-borża jfittex li jiżgura li l-kumpaniji li joħorġu bonds ESG jinkludu informazzjoni rilevanti għall-ESG fid-dokumentaz­ zjoni tal-kwotazzjoni fil-borża biex ikun aktar faċli għall-investituri li jivvalutaw il-validità tal-pretensjonijiet ESG.
+Il-kumpaniji li joħorġu l-ekwità se jkunu jistgħu jirreferu għall-informazzjoni dwar l-ESG diġà ppubblikata — u għalhekk disponibbli għall-pubbliku — fid-dokumentazzjoni tal-kwotazzjoni fil-borża. 3.
+Kummenti ġenerali Każ għal aċċess imtejjeb għall-kwotazzjoni fil-borża fis-swieq pubbliċi Ewropej 3.1.
+Il-KESE jsostni l-fehma li żieda fil-finanzjament mill-bejgħ ta’ ishma għall-kumpaniji Ewropej hija kruċjali sabiex jiġi żgurat irkupru dejjiemi wara l-COVID-19 kif ukoll biex tinbena sistema ekonomika Ewropea reżiljenti fid-dawl tal-gwerra li għaddejja tar-Russja kontra l-Ukrajna.
+Għal dan l-għan, l-infrastruttura tas-suq finanzjarju hija essenzjali sabiex jiġu sfruttati l-flussi ta’ investiment meħtieġa għar-rikapitalizzazzjoni tal-ekonomija. 3.2.
+Swieq pubbliċi żviluppati ħafna huma importanti wkoll għall-komunità tal-investiment għall-konsumatur.
+L-Ewropej iżommu EUR 11-il triljun f’muniti u depożiti fil-kontijiet bankarji tagħhom (3).
+Is-sehem tad-depożiti fl-assi totali tal-unitajiet domestiċi huwa tliet darbiet aktar minn dak għall-unitajiet domestiċi fl-Istati Uniti.
+Billi naqset milli tattiva lill-investituri aħħarin biex jidderieġu l-fondi tagħhom fis-swieq kapitali Ewropej, l-UE mhijiex qiegħda tieħu vantaġġ sħiħ mill-aggregazzjonijiet ta’ kapital tagħha għall-kumpaniji tagħna.
+Il-maniġers tal-assi għandhom jiksbu aktar fiduċja fil-prospetti tas-suq tal-ekwità Ewropew, u l-investituri fil-livell tal-konsumatur Ewropej għandu jkollhom aktar għażliet fir-rigward tal-bini tal-portafolli tagħhom.
+Biex jinkiseb dan, huwa meħtieġ li jiġi żgurat li provvista diversifikata ta’ emittenti ta’ kwalità għolja tiġi kkwotata fil-borża tas-swieq pubbliċi Ewropej. 3.3.
+Matul żminijiet ta’ diffikultà finanzjarja korporattiva, ta’ imprevedibbiltà ekonomika, u b’mod partikolari ta’ żieda fl-ispejjeż tad-dejn, l-ekwità taġixxi bħala fattur ta’ stabbilizzazzjoni u ta’ lqugħ kontra xokkijiet futuri. 3.4.
+Il-Kumitat jinnota wkoll li l-finanzjament ta’ bejgħ mill-ishma mill-unitajiet domestiċi Ewropej lill-korporazzjonijiet Ewropej jgħin biex tiġi żgurata l-awtonomija strateġika miftuħa tal-UE fil-livell bażiku ħafna: is-sjieda tal-assi u l-eżekuzzjoni tal-kontroll korporattiv.
+It-telf ta’ kumpaniji Ewropej essenzjali għall-kontroll barrani, speċjalment fl-isfera tal-influwenza ta’ pajjiżi b’valuri li huma differenti minn dawk tal-Ewropa, joħloq riskju konsiderevoli għall-istabbiltà ekonomika u politika tal-UE.
+Dan ixekkel ukoll l-iżvilupp, fi ħdan l-UE, tas-sistema finanzjarja bbażata fl-UE, orjentata lejn il-ħtiġijiet tal-UE.
+Pereżempju, il-kummerċ finanzjarju fl-UE għadu ddominat minn banek ta’ investiment mhux tal-UE (4). 3.5.
+In-negozji żgħażagħ u innovattivi li jinsabu fuq quddiem nett tat-tranżizzjonijiet ekoloġiċi u diġitali għandhom jiġu mħeġġa jfittxu kwotazzjoni fil-borża fis-swieq tal-ekwità Ewropej u jiksbu finanzjament tant meħtieġ billi joħorġu ishma nnegozjati pubblikament, peress li dan huwa l-aktar mod sostenibbli biex dawn il-kumpaniji jiġu megħjuna jisfruttaw il-potenzjal kreattiv sħiħ tagħhom u joħolqu l-impjiegi. 3.6.
+Żieda fl-inflazzjoni twassal għal żieda fix-xewqa għall-investimenti fl-ekwità, speċjalment fost l-investituri fil-livell tal-konsumatur b’pożizzjoni ogħla.
+Is-swieq tal-ekwità Ewropej jistgħu jsiru post fejn dawn l-influssi ta’ investiment imorru għas-setturi ekonomiċi ewlenin fejn il-kumpaniji jiġġeneraw biżżejjed redditi.
+Fl-istess ħin, il-Kumitat huwa tal-fehma li huwa kruċjali li l-UE tikseb regoli kummerċjali sodi u robusti biex tisfrutta l-potenzjal sħiħ tas-swieq kapitali tal-UE.
+It-tagħlima mill-kriżi finanzjarja wriet li l-UE għandha tipproteġi s-swieq b’ġustizzja, integrità, reżiljenza u trasparenza, filwaqt li tiżgura wkoll l-ogħla livell ta’ protezzjoni tal-investitur. 3.7.
+Analiżi mwettqa f’14-il Stat Membru tal-UE wriet li sa 17 000 kumpanija kbira huma eliġibbli biex jiġu kkwotati iżda mhumiex qed ifittxu li jagħmlu dan (5).
+Il-Kumitat josserva riskju li jekk l-UE tonqos milli tħeġġeġ kwotazzjoni fil-borża ġdida fis-swieq tal-ekwità, is-swieq kapitali tagħna jistgħu jaraw il-kummerċ jonqos peress li l-investituri jiddiversifikaw il-portafoll tagħhom fuq livell globali, jekk ma jkunx hemm offerti suffiċjenti ta’ titoli biex jinvestu fi ħdan l-UE. 3.8.
+Ġenerazzjoni ġdida ta’ Ewropej qed jidħlu fis-suq tal-investiment għall-konsumatur billi jqisu s-sostenibbiltà (jiġifieri fatturi bbażati fuq l-ESG).
+Fl-istess ħin, bosta aġenti ekonomiċi qegħdin jimxu lejn għanijiet ekoloġiċi, imħeġġa mill-politiki tal-Patt Ekoloġiku Ewropew.
+Il-KESE jqis din il-kombinazzjoni ta’ fatturi bħala xprun qawwi potenzjali biex jiġi sfruttat
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained (Eurostat — L-istatistika spjegata — mhux disponibbli bil-Malti).
+Ir-rapport statistiku annwali tal-ESMA “EU securities markets”, 2020; p. 40 (Is-swieq tat-titoli tal-UE, 2020; p.
+40 — mhux disponibbli bil-Malti).
+Ir-rapport ta’ Oxera Primary and secondary equity markets in EU, 2020 (Swieq tal-ekwità primarji u sekondarji fl-UE, 2020 — mhux disponibbli bil-Malti).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c1e1ca733795c4d15b25dc14548a778cdf90273b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-112.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/108
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+4.8.
+Ir-riċerka dwar l-ekwità hija element ewlieni għall-iżvilupp ta’ ekosistema b’saħħitha għall-finanzjament mill-bejgħ ta’ ishma tal-SMEs.
+Biex jiġu kkomplementati l-mezzi ta’ riċerka eżistenti, l-awtorizzazzjoni tar-raggruppament tar-riċerka tal-SMEs ma’ servizzi oħra x’aktarx li żżid il-produzzjoni u d-distribuzzjoni tar-rapporti ta’ riċerka.
+Il-KESE jilqa’ ż-żieda proposta fil-limitu tas-separazzjoni għal EUR 10 biljun.
+Dan se jikkoreġi t-tnaqqis fil-kopertura u l-viżibbiltà tal-SMEs li ħolqot il-MiFID II (12).
+Madankollu, il-KESE jenfasizza li hemm konċentrazzjoni ogħla ta’ produzzjoni ta’ riċerka dwar l-ekwità f’idejn istituzzjonijiet finanzjarji akbar.
+Minħabba l-iskala tagħhom, sensara kbar ħafna huma aktar kapaċi jistabbilixxu tariffi negliġibbli u/jew jużaw l-eżekuzzjoni tal-kummerċ biex jissussidjaw b’mod reċiproku l-forniment ta’ riċerka minn sensara żgħar jew ta’ daqs medju (13).
+Barra minn hekk, is-sensara l-kbar huma l-aktar interessati li jipprovdu riċerka dwar kumpaniji “blue chip”, filwaqt li l-SMEs jistgħu ma jkunux moqdija biżżejjed.
+Maġġoranza kbira ta’ emittenti jirrapportaw (14) li l-MiFID II naqqset il-kopertura u l-viżibbiltà tal-SMEs.
+Il-KESE jara ħtieġa ċara li jiġu introdotti aktar miżuri biex titħeġġeġ ir-riċerka indipendenti, billi nitgħallmu mill-aħjar prattiki disponibbli fl-Ewropa (15). 4.9.
+Fil-fażi ta’ wara l-IPO, il-kumpaniji kkwotati għandhom ikunu eżemplari f’termini ta’ trasparenza, u l-protezzjoni tal-interessi tal-azzjonisti minoritarji għandha tkun l-ogħla prijorità.
+Jekk jinħoloq ir-riskju li l-azzjonisti jiġu ttrattati b’mod inġust jew ma jkunux protetti tajjeb meta l-kumpanija ssir pubblika, il-fiduċja tagħhom fis-swieq kapitali tal-UE mhix se tiżdied.
+Il-KESE japprezza ħafna l-approċċ tal-Kummissjoni fil-mitigazzjoni tal-inċertezza tad-dritt fir-rigward tar-rekwiżiti ta’ divulgazzjoni, permezz tal-emendi mmirati għar-Regolament dwar l-Abbuż tas-Suq. 4.10.
+Il-Kumitat jemmen li l-qafas eżistenti ta’ talbiet ad hoc f’każijiet ta’ suspett ta’ abbuż tas-suq jidher adegwat u suffiċjenti sabiex tinkiseb sorveljanza effettiva, filwaqt li jirrimarka li diversi superviżuri jaraw mertu fit-tisħiħ tal-iskambju ta’ data tal-kotba tal-ordnijiet permezz tal-mekkaniżmu ta’ superviżjoni tar-reġistru tal-ordnijiet bejn is-swieq.
+Il-kamp ta’ applikazzjoni fil-proposta tal-mekkaniżmu ta’ superviżjoni tar-reġistru tal-ordnijiet bejn is-swieq jista’ joħloq ir-riskju li jinħolqu kundizzjonijiet mhux ekwivalenti, peress li ċ-ċentri tan-negozjar bilaterali ma jiġux inklużi fil-mekkaniżmu. 4.11.
+Il-KESE jħeġġeġ bil-qawwa li inizjattivi oħra li għaddejjin bħalissa li jikkontribwixxu għat-titjib tal-attraenza tas-swieq pubbliċi jitmexxew ’il quddiem b’pass aktar mgħaġġel.
+Il-Kumitat ippubblika diversi Opinjonijiet dwar inizjattivi leġiżlattivi tal-passat, dawk li għaddejjin bħalissa u dawk mistennija (16).
+Għandu jinżamm progress rapidu lejn l-Unjoni tas-Swieq Kapitali minkejja l-isfidi ġeopolitiċi; hija meħtieġa Unjoni tas-Swieq Kapitali b’saħħitha aktar minn qatt qabel preċiżament minħabba r-riskji dejjem akbar ta’ instabbiltà ekonomika u soċjali.
+Brussell, it-23 ta’ Marzu 2023.
+Christa SCHWENG Il-President tal-Kumitat Ekonomiku u Soċjali Ewropew
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = Direttiva dwar is-Swieq fl-Istrumenti Finanzjarji.
+Ir-rapport ta’ Oxera dwar Unbundling: what’s the impact on equity research?
+, 2019 (Is-separazzjoni: x’inhu l-impatt fuq ir-riċerka dwar l-ekwità?, 2019 — mhux disponibbli bil-Malti).
+Il-Kummissjoni Ewropea, rapport finali dwar The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research , 2020 (L-impatt tar-regoli tal-MiFID II fuq l-SMEs u r-riċerka dwar l-investiment b’introjtu fiss, 2020 — mhux disponibbli bil-Malti).
+Ara l-inizjattiva mingħajr skop ta’ qligħ “Lighthouse” taħt l-Instituto Español de Analistas Financieros.
+ĠU C 155, 30.4.2021, p. 20; ĠU C 290, 29.7.2022, p. 58; ĠU C 177, 18.5.2016, p. 9; ĠU C 10, 11.1.2021, p. 30; ĠU C 341, 24.8.2021, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3a800f94806c563ef2412522095d7c7eb772b065
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-113.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 184/109
+Opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Soċjali Ewropew dwar “Komunikazzjoni tal-Kummissjoni lill-Parlament Ewropew, lill-Kunsill, lill-Kumitat Ekonomiku u Soċjali Ewropew u lill-Kumitat tar-Reġjuni — L-iżgurar tad-disponibbiltà u l-affordabbiltà tal-fertilizzanti” [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Relatur: Arnold PUECH d’ALISSAC
+Konsultazzjoni
+Kummissjoni Ewropea, 9.12.2022
+Bażi legali
+Artikolu 304 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea
+Sezzjoni kompetenti
+Sezzjoni għall-Agrikoltura, l-Iżvilupp Rurali u l-Ambjent
+Adozzjoni fis-sezzjoni
+9.3.2023
+Adozzjoni fil-plenarja
+23.3.2023
+Sessjoni plenarja Nru
+577
+Riżultat tal-votazzjoni (favur/kontra/astensjonijiet)
+170/3/4
+1.
+Konklużjonijiet u rakkomandazzjonijiet 1.1 Il-KESE jilqa’ l-Komunikazzjoni tal-Kummissjoni dwar l-iżgurar tad-disponibbiltà u l-affordabbiltà tal-fertilizzanti hekk kif il-kriżi globali tal-fertilizzanti, li bdiet fil-bidu tal-2021 u marret għall-agħar wara l-gwerra fl-Ukrajna, hija partikolarment akuta fl-Ewropa fejn il-bdiewa qed jiffaċċjaw kemm prezzijiet rekord kif ukoll nuqqas ta’ provvista.
+Is-sitwazzjoni attwali qed thedded l-agrikoltura Ewropea u s-sigurtà tal-ikel globali.
+1.2 Il-KESE jenfasizza li huma meħtieġa azzjonijiet domestiċi ta’ emerġenza biex irażżnu l-impatt tal-kriżi tal-fertilizzanti.
+Minbarra l-possibbiltà li l-manifatturi tan-nitroġenu u l-bdiewa l-aktar affettwati jiġu appoġġjati direttament permezz tal-għajnuna mill-Istat (li tiffaċċja restrizzjonijiet baġitarji, iżżid ir-riskji ta’ distorsjonijiet tal-kompetizzjoni u għandha tkun soġġetta għall-kundizzjonalità), il-KESE jqis li huma meħtieġa miżuri korrettivi biex jittejjeb il-funzjonament tas-suq tal-fertilizzanti tal-UE, peress li x’aktarx ikollhom impatt akbar fuq il-bdiewa u jkunu aktar kosteffettivi għall-kontribwenti.
+1.3 Sabiex jiġu indirizzati kemm il-provvista tal-fertilizzanti kif ukoll il-prezzijiet billi jiġu ffaċilitati l-importazzjonijiet u l-kompetizzjoni fis-suq intern, il-KESE jirrakkomanda li jittieħdu miżuri li jinkludu s-sospensjoni tat-tariffi tal-importazzjoni tal-UE fuq il-fertilizzanti kollha, il-faċilitazzjoni tal-loġistika tal-fertilizzanti u flessibbiltajiet regolatorji.
+1.4 Il-KESE jqis ukoll li huma meħtieġa miżuri fuq terminu medju biex tiġi limitata d-dipendenza tal-UE minn fertilizzanti minerali importati u biex titnaqqas l-impronta ambjentali tal-fertilizzazzjoni tal-għelejjel.
+Dawn għandu jkollhom l-għan li jillimitaw l-użu tal-fertilizzanti permezz ta’ effiċjenza mtejba fl-użu tan-nutrijenti tal-pjanti, b’sostituzzjoni parzjali tal-fertilizzanti sintetiċi b’demel tal-bhejjem riċiklat u skart ieħor, u permezz ta’ titjib fl-awtosuffiċjenza tal-Ewropa fil-produzzjoni tal-fertilizzanti, sabiex tiġi appoġġjata t-trasformazzjoni agroekoloġika tal-agrikoltura.
+1.5 Il-KESE jilqa’ t-tħabbira ta’ osservatorju tas-suq tal-fertilizzanti ġdid (li għandu jiġi stabbilit fl-2023), peress li huwa essenzjali li jiżdied il-livell ta’ trasparenza fis-suq Ewropew tal-fertilizzanti permezz tal-pubblikazzjoni regolari tal-prezzijiet rappreżentattivi għas-suq intern kif ukoll permezz tal-iżvilupp ta’ statistika pubblika dwar il-produzzjoni u l-użu tal-fertilizzanti.
+1.6 Il-KESE jitlob ukoll li jitqiesu l-aspetti soċjali relatati mal-bdiewa (li huma affettwati ħafna mill-prezzijiet tal-fertilizzanti), il-konsumaturi tal-ikel (li qed jiffaċċjaw inflazzjoni fil-prezzijiet tal-ikel) u l-ħaddiema tal-industrija meta jiġu adottati miżuri ġodda.
+1.7 Fix-xena internazzjonali, il-KESE jħeġġeġ lill-UE biex iżżid l-azzjonijiet kontra n-nuqqas ta’ sigurtà globali tal-ikel, inkluża l-promozzjoni tat-trasparenza, id-disponibbiltà u l-użu effettiv tal-fertilizzanti.
+Il-kummerċ globali tal-fertilizzanti għandu jiġi ffaċilitat billi s-swieq jinżammu miftuħa, jiġu evitati r-restrizzjonijiet u l-projbizzjonijiet fuq l-esportazzjoni, tiżdied il-produzzjoni tal-fertilizzanti fl-Ewropa u jitwessgħu r-rotot loġistiċi.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a8a39a5173075fc92945f7eb09f057b075cad17f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-114.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 184/110
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+2.
+Introduzzjoni u sfond 2.1 Il-fertilizzanti huma magħmula minn tliet nutrijenti essenzjali għat-tkabbir tal-pjanti: in-nitroġenu (N), il-fosforu (P) u l-potassju (K).
+2.2 Il-fertilizzanti huma input ewlieni fil-maġġoranza tal-produzzjoni agrikola attwali.
+Id-disponibbiltà u l-affordabbiltà tagħhom għandhom rwol essenzjali fis-sigurtà tal-ikel.
+Mill-bidu tal-2021, kien hemm kriżi globali tal-fertilizzanti minerali, għall-ewwel minħabba żieda fid-domanda wara l-irkupru ta’ wara l-COVID, u mbagħad aggravata aktar mill-invażjoni tal-Ukrajna mir-Russja minħabba l-limitazzjonijiet tal-provvista mir-Russja, mill-Belarussja u mill-Ukrajna, tliet fornituri globali ewlenin tal-fertilizzanti.
+2.3 Il-kriżi tal-fertilizzanti hija partikolarment akuta fl-Ewropa peress li: (i) l-UE hija importatur nett kbir ta’ fertilizzanti; (ii) is-suq tal-fertilizzanti tal-UE għan-nitroġenu u l-fosforu huwa protett minn dazji tal-importazzjoni li jgħollu l-prezzijiet fis-suq intern ’l fuq mill-prezzijiet globali; (iii) l-importazzjonijiet tal-fertilizzanti tal-UE mir-Russja, il-Belarussja u l-Ukrajna, li qabel kienu jammontaw għal 43 % tal-importazzjonijiet tal-UE, naqsu b’mod sinifikanti minn Marzu 2022, minkejja l-politika uffiċjali tal-UE ta’ ebda projbizzjoni fuq l-importazzjonijiet tal-ikel u tal-fertilizzanti mir-Russja.
+2.4 Il-prezzijiet tal-fertilizzanti fis-suq intern telgħu għal livelli rekord (tliet darbiet aktar għan-nitroġenu minerali f’Novembru 2022 meta mqabbel ma’ Jannar 2021).
+Flimkien ma’ provvista skarsa u dewmien fix-xiri, dan irriżulta fi tnaqqis sinifikanti fl-użu tal-fertilizzanti tal-UE għall-ħsad tal-2022 (1), u possibbilment nuqqas f’diversi Stati Membri fir-rebbiegħa tal-2023 li se jaffettwa l-ħsad tal-2023.
+2.5 Dan qed iseħħ fil-kuntest tal-Patt Ekoloġiku Ewropew u tal-Istrateġija “Mill-Għalqa sal-Platt” (2), ippubblikati mill-Kummissjoni Ewropea f’Mejju 2020, inklużi l-miri proposti għall-UE kollha biex “tnaqqas it-telf tan-nutrijenti b’mill-inqas 50 %, filwaqt li tiżgura li ma jkunx hemm deterjorament fil-fertilità tal-ħamrija”, u tnaqqas “l-użu tal-fertilizzanti b’mill-inqas 20 % sal-2030”.
+3.
+Kummenti ġenerali 3.1 Il-KESE jenfasizza li fertilizzanti faċilment disponibbli u affordabbli huma essenzjali għall-produzzjoni agrikola u s-sigurtà tal-ikel fl-Ewropa u globalment.
+In-nuqqas ta’ fertilizzanti u l-prezzijiet eċċessivi tal-fertilizzanti jwasslu għal tnaqqis fir-rendimenti tal-għelejjel, jipperikolaw il-produzzjoni tal-ikel u jikkontribwixxu għall-inflazzjoni tal-prezzijiet tal-ikel askapitu taċ-ċittadini u l-umanità Ewropej.
+3.2 Il-kriżi attwali fis-swieq tal-fertilizzanti hija theddida partikolari f’pajjiżi b’introjtu baxx, li huma affettwati ħafna mill-insigurtà tal-ikel.
+Hija wkoll theddida fl-Ewropa, fejn gruppi vulnerabbli diġà qed jiffaċċjaw sfidi ta’ affordabbiltà tal-ikel, u l-kriżi tal-fertilizzanti tista’ twassal għal tnaqqis fil-ħsad, u b’hekk ikollha impatt fuq is-sigurtà globali tal-ikel peress li l-UE hija produttur u esportatur ewlieni taċ-ċereali.
+3.3 Il-KESE jemmen li l-iskarsezza globali tal-fertilizzanti mhijiex ikkawżata biss mill-prezz għoli tal-gass naturali, iżda wkoll minn żbilanċ bejn il-provvista u d-domanda u limitazzjonijiet loġistiċi.
+Fl-UE, dan huwa aggravat aktar mil-livell għoli ta’ dipendenza li l-kontinent għandu mill-importazzjonijiet ta’ fertilizzanti minerali, id-dazji tal-importazzjoni tal-UE u l-gwerra fl-Ukrajna.
+Azzjonijiet ta’ emerġenza domestiċi 3.4 Minkejja l-prezzijiet għoljin tal-fertilizzanti, jidher li l-kompetittività tal-kostijiet ta’ diversi manifatturi tal-fertilizzanti tan-nitroġenu fl-UE ntlaqtet mill-prezz estremament għoli tal-gass naturali fl-Ewropa, li laħaq seba’ darbiet aktar il-livell tal-Istati Uniti meta mqabbel mat-triplu fl-2021.
+Minbarra l-aċċess prijoritizzat għall-gass naturali fil-każ ta’ razzjonament tal-gass, jista’ jkun ta’ siwi appoġġ speċifiku għall-industrija tan-nitroġenu tal-UE fuq bażi ta’ każ b’każ, bl-għan li jiġi sfruttat l-użu tal-kapaċitajiet ta’ produzzjoni eżistenti, kif stabbilit fil-verżjoni emendata tal-Qafas Temporanju tal-UE ta’ Għajnuna mill-Istat għall-kriżijiet.
+F’dan ir-rigward, il-kundizzjonalità ekonomika u soċjali hija meħtieġa biex jiġu evitati effetti deadweight, peress li xi manifatturi tal-fertilizzanti raw il-profitti tagħhom jieħdu spinta qawwija b’segwitu għall-kriżi tal-fertilizzanti.
+(1)
+(2)
+Skont il-Kummissjoni Ewropea, taħlita ta’ nixfa u prezzijiet għoljin tal-fertilizzanti li rriżultaw f’rati ta’ applikazzjoni aktar baxxi ta’ P u K b’mod partikolari, ikkontribwew għal rendimenti aktar baxxi u t-tnaqqis ta’ 8 % fil-ħsad taċ-ċereali fl-UE fl-2022 meta mqabbel mal-2021.
+Sors: Short-term outlook for agricultural markets, (Prospettiva għal żmien qasir għas-swieq agrikoli [mhux disponibbli bil-Malti]), Kummissjoni Ewropea, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..280961b35e1214da6b5eb57d72bd8d0de642f7c4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-115.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+25.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 184/111
+3.5 L-utenti tal-fertilizzanti, u b’mod partikolari l-bdiewa li jipproduċu prodotti mir-raba’ li jinħadem u minn kultivazzjoni mħallta u dawk li jispeċjalizzaw fit-trobbija tal-bhejjem, li jirrappreżentaw 62 % tal-ispejjeż tal-fertilizzanti tal-UE u 69 % tal-konsum tan-nitroġenu fl-UE (3), intlaqtu ħażin ħafna mill-kriżi attwali.
+Dawn qed jiffaċċjaw nuqqasijiet ta’ fluss tal-flus biex jixtru fertilizzanti qabel il-ħsad tal-għelejjel, kif ukoll pressjoni tal-prezz nett, peress li l-prezzijiet ogħla għall-prodotti agrikoli jistgħu ma jikkumpensawx l-effett ta’ żieda fil-prezzijiet għall-fertilizzanti u inputs oħra (4) tal-azjendi agrikoli.
+Għalhekk, biex jaffaċċjaw il-kriżi jista’ jkun meħtieġ appoġġ immirat għall-utenti tal-fertilizzanti, kif stabbilit fil-verżjoni emendata tal-Qafas Temporanju tal-UE ta’ Għajnuna mill-Istat għall-kriżijiet.
+3.6 Madankollu, hemm restrizzjonijiet baġitarji qawwija u kompetizzjoni fil-prijoritajiet għall-finanzjament ta’ tali appoġġ mir-riżerva għall-agrikoltura tal-UE li tammonta għal EUR 450 miljun għas-sena finanzjarja 2023.
+Il-finanzjament ta’ tali azzjonijiet permezz ta’ pjani strateġiċi nazzjonali tal-PAK lanqas ma hija għażla tajba, peress li dawn għadhom kif ġew approvati u jeħtieġu żmien twil biex jiġu emendati.
+Min-naħa l-oħra, l-użu tal-għajnuna mill-Istat jinvolvi restrizzjonijiet baġitarji nazzjonali, kif ukoll ir-riskju ta’ distorsjonijiet tal-kompetizzjoni sinifikanti bejn il-bdiewa minn Stati Membri differenti.
+Dan joħroġ mill-fatt li sa issa tliet Stati Membri biss implimentaw skemi ta’ għajnuna ddedikati għax-xiri ta’ fertilizzanti mill-bdiewa, b’baġit totali ta’ EUR 855 miljun.
+3.7 Il-KESE jqis li l-miżuri korrettivi li jtejbu l-funzjonament tas-suq tal-fertilizzanti tal-UE huma għalhekk aktar rakkomandabbli u aktar kosteffettivi għall-kontribwenti.
+Tali miżuri temporanji ta’ emerġenza għandhom ikunu mmirati kemm lejn il-provvista tal-fertilizzanti kif ukoll lejn il-prezzijiet fl-Ewropa permezz ta’ faċilitazzjoni tal-importazzjonijiet u l-kompetizzjoni.
+Xi kumpaniji tal-fertilizzanti qed iżidu l-profitt tagħhom bi proporzjon kbir: hemm bżonn jingħata messaġġ pożittiv u strateġiku favur din l-industrija jekk irridu li dawn ikunu mezz biex ninvestu fil-fabbriki Ewropej u nsaħħu l-livell ta’ awtonomija tagħna, li hija l-prezz tal-indipendenza tagħna.
+3.8 B’segwitu għall-Proposta tal-Kummissjoni Ewropea tas-17 ta’ Lulju 2022, ir-Regolament tal-Kunsill (UE) 2022/2465 tat-12 ta’ Diċembru 2022 (5) jipprevedi sospensjoni temporanja tat-tariffi tal-importazzjoni għall-urea u l-ammonijaka (ħlief mir-Russja u l-Belarussja).
+Il-KESE jilqa’ din id-deċiżjoni, peress li minbarra l-imsieħba li diġà jibbenefikaw minn ftehimiet ta’ kummerċ ħieles mal-UE (bħall-pajjiżi tal-Afrika ta’ Fuq), sorsi ewlenin oħra ta’ provvista għandhom jiġu affettwati b’mod pożittiv minn tali sospensjoni (bħall-Istati Uniti, il-pajjiżi tal-Asja Ċentrali u tal-Golf Għarbi).
+Madankollu, ir-Regolament daħal fis-seħħ tard wisq biex ikun effettiv għall-istaġun 2022/2023, peress li l-biċċa l-kbira tal-importazzjonijiet tal-urea ġew ikkonsenjati jew ordnati bi prezzijiet m’għola s-smewwiet, u l-Kunsill illimita s-sospensjoni temporanja tiegħu għal perjodu ta’ sitt xhur minflok għas-sentejn previsti.
+Il-KESE jirrakkomanda lill-Kummissjoni u lill-Kunsill jestendu r-Regolament għall-istaġun li jmiss u għall-fertilizzanti kollha bbażati fuq in-nitroġenu u l-fosforu, peress li dan jippromovi d-disponibbiltà permezz tad-diversifikazzjoni tal-provvista kif ukoll itaffi l-prezzijiet tal-fertilizzanti fis-suq intern tal-UE.
+3.9 Għandhom jiġu implimentati wkoll b’mod urġenti miżuri oħra fl-oqsma tal-loġistika u r-regolamentazzjoni biex jiġi indirizzat il-funzjonament tas-suq tal-fertilizzanti minerali tal-UE, inkluż billi (i) il-bdiewa u d-distributuri tal-fertilizzanti jiġu inċentivati jixtru minn qabel u jimmaniġġjaw ir-riskji tal-prezzijiet; (ii) il-loġistika tal-importazzjoni fil-portijiet tiġi ffaċilitata għall-bastimenti tal-fertilizzanti u għat-trasport bit-triq bit-trakkijiet; (iii) jiġu unifikati l-interpretazzjonijiet nazzjonali rigward il-fornituri tal-fertilizzanti fid-dawl tas-sanzjonijiet fil-konfront tar-Russja; (iv) jiġu awtorizzati flessibbiltajiet temporanji fir-Regolamenti tal-UE inkluż ir-Regolament REACH, il-leġiżlazzjoni dwar it-trasport, u r-Regolament dwar il-prodotti tal-fertilizzanti.
+3.10 Il-Kummissjoni Ewropea, wara l-proposti tekniċi taċ-Ċentru Konġunt tar-Riċerka tagħha (6), għandha tipproponi malajr miżuri leġiżlattivi li jippermettu l-użu sikur ta’ demel proċessat f’livelli ogħla mil-limitu stabbilit għal żoni vulnerabbli għan-nitrati skont id-Direttiva dwar in-Nitrati (RENURE), u li jippermettu livell akbar ta’ sostituzzjoni ta’ fertilizzanti sintetiċi.
+Sakemm jiddaħħal dan il-limitu l-ġdid, il-KESE jirrakkomanda li l-limitu massimu attwali ta’ 170 kg ta’ nitroġenu organiku għal kull ettaru fis-sena jkun applikabbli għall-bdiewa kollha fl-UE.
+Azzjonijiet domestiċi fuq terminu medju 3.11 Kif imsemmi fir-Rapport ta’ Prospettiva Strateġika tiegħu tal-2022 (7), il-KESE jirrakkomanda li titnaqqas id-dipendenza tal-UE mill-importazzjonijiet tal-għalf, tal-fertilizzanti u ta’ inputs oħra, u jipproponi definizzjoni ta’ awtonomija strateġika miftuħa li tapplika għal sistemi tal-ikel ibbażati fuq il-produzzjoni tal-ikel, il-forza tax-xogħol u l-kummerċ ġust, bil-għan ġenerali li tiġi żgurata s-sigurtà tal-ikel għaċ-ċittadini kollha tal-UE permezz ta’ provvista tal-ikel tajba għas-saħħa, sostenibbli, reżiljenti u ġusta.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Sors: FADN, 2017 Bħala referenza, il-prezz għan-nitrat tal-ammonju fi Franza f’Novembru 2022 kien 203 % ogħla mil-livell ta’ Jannar 2021.
+Min-naħa l-oħra, il-prezz tal-qamħ għat-tħin żdied b’45 % fl-istess perjodu.
+Sors: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/MT/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (ĠU L 322, 16.12.2022, p. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/mt/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (ara ĠU, p. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bd1ce6a050a0c38c4d7796053d008342be3f8ad3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-116.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 184/112
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+3.12 Fir-rigward tal-fertilizzanti, il-KESE huwa tal-fehma li, filwaqt li għandhom jittieħdu azzjonijiet ta’ emerġenza minnufih, għandhom jiġu implimentati wkoll miżuri aktar fit-tul sabiex tiġi ottimizzata d-dipendenza tal-agrikoltura Ewropea minn fertilizzanti minerali importati, u fl-istess ħin titnaqqas l-impronta ambjentali tal-fertilizzazzjoni tal-għelejjel fl-Ewropa.
+Dawn il-miżuri għandhom jimmiraw biex (i) jottimizzaw l-użu totali tal-fertilizzanti permezz ta’ effiċjenza mtejba tan-nutrijenti tal-pjanti, li twassal għal inqas telf ta’ nutrijenti; (ii) jissostitwixxu parzjalment il-fertilizzanti sintetiċi permezz ta’ żieda fl-użu ta’ demel tal-bhejjem riċiklat u skart ieħor mill-katina alimentari; (iii) itejbu l-awtosuffiċjenza tal-Ewropa fil-produzzjoni tal-fertilizzanti.
+Il-KESE jenfasizza li l-agrikoltura tinsab fi tranżizzjoni li se tkompli għaddejja sabiex tittejjeb permezz tal-agroekoloġija u l-agrikoltura ta’ konservazzjoni.
+3.13 It-titjib tal-effiċjenza tan-nutrijenti tal-pjanti huwa meħtieġ sabiex jitnaqqas il-konsum tal-fertilizzanti kif ukoll it-telf ta’ nutrijenti fl-ilma u fl-arja.
+Dan għandu jippermetti tnaqqis fl-użu tal-fertilizzanti mingħajr ma jiġi affettwat il-volum tal-produzzjoni.
+Dan jista’ jinkiseb permezz ta’ prattiki mtejba ta’ fertilizzazzjoni, inkluż l-użu ta’ għelejjel ta’ kopertura, l-għażla ta’ fertilizzanti (issir preferenza għal tipi ta’ nitroġenu bħal dawk ibbażati fuq in-nitrati u l-użu ta’ inibituri tal-ureażi/nitrifikazzjoni), l-użu ta’ bijostimulanti kif ukoll biedja ta’ preċiżjoni li tippermetti applikazzjoni ottimizzata (applikazzjoni maqsuma fi stadji, kalkoli abbażi tal-karta bilanċjali, analiżi tal-ħamrija u tal-pjanti, sensuri tal-pjanti, għodod ta’ appoġġ għad-deċiżjonijiet).
+3.14 It-tnissil tal-pjanti huwa essenzjali wkoll għall-effiċjenza tan-nutrijenti, peress li varjetajiet imtejba huma kapaċi jieħdu inqas nutrijenti, speċjalment in-nitroġenu, għall-istess kwantità maħsuda.
+F’dan ir-rigward, il-KESE jemmen li għandhom jiġu żviluppati teknoloġiji innovattivi u żrieragħ biex dejjem ikunu jistgħu jiġu offruti soluzzjonijiet lill-bdiewa li jiffaċċjaw restrizzjonijiet fuq l-għodod eżistenti (8).
+3.15 Is-sostituzzjoni ta’ għelejjel li jirrikjedu ħafna nutrijenti bħaċ-ċereali, iż-żrieragħ tal-lift u l-pitravi taz-zokkor bi pjanti li jirrikjedu inqas nutrijenti bħall-ġirasol (9) u l-legumi hija xejra li l-bdiewa adottaw b’mod naturali mill-2021-2022 (10).
+Madankollu, dan għandu jitqies b’kawtela f’qafas ta’ politika pubblika peress li azzjoni bħal din tista’ tfixkel is-swieq agrikoli u tipperikola s-sigurtà tal-ikel, minħabba r-rendimenti ta’ materja niexfa u l-kontributi ta’ proteini rispettivi għal kull ettaru.
+3.16 Is-sostituzzjoni parzjali ta’ fertilizzanti minerali b’fertilizzanti organiċi riċiklati minn demel tal-bhejjem u skart organiku ieħor hija wkoll objettiv ta’ terminu medju rilevanti fl-UE (11).
+Dan se joffri benefiċċji għall-ħamrija (kontenut organiku ogħla) u għall-klima (emissjonijiet aktar baxxi mill-manifattura tal-fertilizzanti tan-nitroġenu sintetiċi) kif ukoll inaqqas id-dipendenza mill-importazzjoni.
+Madankollu, il-potenzjal mid-demel tal-bhejjem m’għandux jiġi sopravalutat, peress li l-biċċa l-kbira tiegħu diġà ġie riċiklat, ir-riżorsi disponibbli huma ġeografikament limitati (reġjuni b’eċċess strutturali għad-demel) u huma soġġetti għal spejjeż sinifikanti ta’ mobilizzazzjoni, ipproċessar u trasport.
+In-nutrijenti mill-iskart tal-bniedem fil-biċċa l-kbira ma jitferrxux fuq il-ħamrija agrikola, minkejja li dawn jirrappreżentaw potenzjal ta’ 2 biljun kilo ta’ nitroġenu (12).
+Il-Kummissjoni Ewropea għandha tħeġġeġ ukoll l-iżvilupp ta’ tekniki għall-irkupru tan-nutrijenti mill-ħama tad-drenaġġ u għall-applikazzjoni tagħhom fl-agrikoltura b’mod sikur.
+3.17 Fir-rigward tal-fertilizzanti tan-nitroġenu, il-promozzjoni ta’ perkorsi alternattivi mhux minn sorsi fossili għall-produzzjoni tal-ammonijaka hija objettiv fit-tul rilevanti ħafna, peress li dan inaqqas id-dipendenza tal-UE mill-gass kif ukoll l-impronta tal-karbonju tagħha.
+L-idroġenu rinnovabbli prodott mill-elettroliżi tal-ilma (din stess mill-elettriku rinnovabbli) jinsab fi stadju industrijali pilota, filwaqt li l-metanazzjoni ta’ prodotti sekondarji agrikoli u ta’ skart organiku tista’ tipproduċi kemm bijometan għall-ġenerazzjoni tal-ammonijaka kif ukoll diġestat li jista’ jintuża bħala fertilizzant organiku.
+Madankollu, minkejja l-prezz tas-suq għoli attwali għall-ammonijaka bbażata fuq il-fossili, l-alternattivi rinnovabbli għadhom ’il bogħod milli jkunu kompetittivi u se jeħtieġu ż-żmien, il-maturazzjoni teknoloġika u possibbilment sussidji pubbliċi sinifikanti qabel ma jaslu fl-istadju industrijali.
+3.18 Il-KESE jilqa’ t-tħabbira ta’ osservatorju ġdid tas-suq tal-fertilizzanti, li għandu jiġi stabbilit fl-2023, u l-organizzazzjoni ta’ konsultazzjonijiet mal-partijiet interessati tal-fertilizzanti fil-qafas tal-grupp ta’ esperti tal-Mekkaniżmu Ewropew ta’ tħejjija u rispons għall-Kriżijiet tas-Sigurtà tal-Ikel (EFSCM).
+Il-KESE jqis ukoll li kwalunkwe livell sinifikanti ta’ trasparenza fis-suq tal-fertilizzanti tal-UE jista’ jiġi garantit biss permezz tal-pubblikazzjoni regolari tal-prezzijiet rappreżentattivi tas-suq domestiku għal firxa ta’ fertilizzanti N, P u K kif ukoll l-iżvilupp ta’ statistika pubblika dwar il-konsum tal-fertilizzanti.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+ĠU C 194, 12.5.2022, p. 72.
+Iż-żona miżrugħa bil-ġirasol fl-UE kibret b’750 000 ettaru filwaqt li ż-żona taċ-ċereali naqset bl-istess ammont fl-2022.
+ĠU C 75, 28.2.2023, p. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/mt/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Huwa stmat li persuna waħda tneħħi aktar minn 4 kg nitroġenu fis-sena permezz tal-awrina tagħha (Viskari et al, 2018 – https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full)
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..30dbb27626f5c46d8d2fd2f3f5ad2ce54ba7d8a5
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+4.4.
+Dispożizzjonijiet dwar boroż ta’ studju u trusts huma milqugħa, iżda jeħtieġ li nagħtu attenzjoni għall-kwistjonijiet tal-għażla u niżguraw l-involviment tal-organizzazzjonijiet tas-soċjetà ċivili.
+Huwa importanti li jiġu definiti proċeduri trasparenti, ġusti u inklużivi għall-għażla tal-parteċipanti fi programmi akkademiċi meta jiġu stabbiliti dawn l-opportunitajiet, billi tingħata prijorità lill-aċċess għal individwi b’inqas opportunitajiet.
+4.5.
+L-isfruttar tal-valur tal-kapital uman huwa essenzjali biex tiżdied il-kompetittività u jiġi indirizzat il-qgħad, filwaqt li jiġi rrispettat l-iżvilupp sostenibbli.
+Dan jitlob forza tax-xogħol mgħammra b’firxa ta’ ħiliet trasfversali u l-kapaċità ta’ adattament.
+Il-politika dwar l-edukazzjoni u t-taħriġ trid tiġi żviluppata u mwassla f’kooperazzjoni mill-qrib mal-imsieħba soċjali u għandha tenfasizza l-kompetenzi aktar milli l-kwalifiki.
+Dan se jgħin biex jitnaqqas l-ispariġġ fil-ħiliet.
+Organizzazzjonijiet taż-Żgħażagħ 4.6.
+Hemm diversi fora u korpi stabbiliti fil-Komunikazzjoni li jinvolvu liż-żgħażagħ.
+Il-pjattaforma fil-Forum Politiku dwar l-Iżvilupp hija milqugħa, sakemm jiġu żgurati l-konnessjonijiet fil-livell taċ-ċittadini mal-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ, li huma indipendenti, awtoorganizzati u idealment immexxija miż-żgħażagħ.
+4.7.
+Huma milqugħa l-aċċenn u r-referenza għall-involviment tal-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ fil-Komunikazzjoni.
+L-implimentazzjoni tal-Pjan ta’ Azzjoni għaż-Żgħażagħ tista’ tibbenefika minn involviment fil-mudelli differenti ta’ prattika tax-xogħol fost iż-żgħażagħ preżenti fl-UE.
+Din il-prattika tista’ tkun rilevanti daqs il-vuċijiet taż-żgħażagħ, peress li tibni l-kapaċità fost iż-żgħażagħ kollha fil-livell lokali u mbagħad tagħti lok għal mexxejja żgħażagħ li jiffokaw fuq l-esperjenza lokali.
+Hemm disponibbli ammont konsiderevoli ta’ evidenza u mudelli permezz tas-Sħubija bejn l-UE u l-Kunsill tal-Ewropa u s-settur taż-żgħażagħ volontarju.
+4.8.
+L-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ jistgħu jkunu riżorsa tremenda fit-twettiq tal-pjan.
+L-Istati Membri tal-UE għandhom jiġu mħeġġa jinvolvu lis-settur taż-żgħażagħ tagħhom f’dan il-qasam bi pjani ta’ azzjoni nazzjonali.
+Aħna għandna nipprijoritizzaw il-mudelli tajbin u l-ħidma mill-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ tal-UE fix-xogħol li jirrigwarda l-iżvilupp, il-kunflitt, u d-drittijiet tal-bniedem qabel, pereżempju, il-mudelli tal-“iżvilupp taż-żgħażagħ” tal-Istati Uniti li spiss jintużaw “lesti” f’pajjiżi li qed jiżviluppaw u f’reġjuni oħra, u li ħafna drabi ma jkunux imsejsa fuq l-istess valuri.
+Dan kieku jmur tajjeb mal-impenn li jkun hemm soluzzjonijiet imfassla apposta għal reġjuni partikolari.
+4.9.
+It-tnedija ta’ impenji dwar l-edukazzjoni għandha tinvolvi ruħha wkoll f’sistemi informali u mhux formali f’komunitajiet, fl-organizzazzjonijiet tas-soċjetà ċivili u organizzazzjonijiet ta’ ħidma fost iż-żgħażagħ.
+Id-definizzjonijiet tal-Unesco u tal-Kunsill tal-Ewropa jipprovdu gwida tajba hawnhekk flimkien max-xogħol fil-kapitolu taż-żgħażagħ tal-Erasmus+.
+Irridu nirrikonoxxu l-benefiċċji immensi tat-tagħlim għal kulħadd barra mill-ambjent skolastiku li jibqa’ tul il-ħajja kollha u fl-aspetti kollha tagħha.
+4.10.
+Id-djalogu politiku huwa importanti u l-għanijiet fil-Pjan ta’ Azzjoni għaż-Żgħażagħ huma ambizzjużi, iżda m’għandniex ninjoraw il-politiki taż-żgħażagħ f’kull pajjiż u r-responsabbiltajiet tal-gvernijiet, kif ukoll il-ħtieġa ta’ settur volontarju u soċjetà ċivili ta’ veru.
+It-tnedija tal-Pjan ta’ Azzjoni għaż-Żgħażagħ teħtieġ ukoll li tappoġġja l-iżvilupp tal-politika tal-ħidma fost iż-żgħażagħ, l-iżvilupp ta’ kunsilli nazzjonali taż-żgħażagħ jew korpi simili, u approċċi bħat-test taż-żgħażagħ tal-UE u oħrajn.
+4.11.
+L-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ diġà għandhom rabtiet madwar id-dinja, kif muri mill-ħidma tas-6 organizzazzjoni kbar fid-dinja taż-żgħażagħ, u t-tnedija tal-pjan għandha tinvolvihom, tibni fuq ix-xogħol li diġà jeżisti u tkun mudell għal aktar inizjattivi.
+Għandna wkoll noqogħdu attenti li ma nkunux restrittivi żżejjed fuq il-kwistjonijiet tal-parteċipazzjoni.
+Mhux ċar jekk ġewx utilizzati proċessi parteċipattivi fl-għażla tal-kwistjonijiet għall-Fond ta’ Emanċipazzjoni taż-Żagħżagħ.
+Iż-żgħażagħ mhux dejjem jagħżlu l-kwistjonijiet li oħrajn iqisu bħala importanti partikolarment fid-dinja li qed tiżviluppa jew fi stati fraġli fejn konsiderazzjonijiet aktar prattiċi jistgħu jkunu aktar importanti.
+4.12.
+Id-dispożizzjonijiet dwar il-bini tal-kapaċitajiet għall-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ huma milqugħa b’sodifaz­ zjon kbir u għandhom ikunu akkumpanjati minn appoġġ effettiv biex jinbdew movimenti ta’ appoġġ popolari fil-pajjiżi msieħba li fihom id-delegazzjonijiet tal-UE jista’ jkollhom rwol kruċjali madwar id-dinja.
+Hawnhekk għandhom jiġu offruti sħubijiet, fejn xieraq, ma’ organizzazzjonijiet tal-UE u x-xogħol għandu jiġi mmonitorjat.
+Huwa importanti li jiġi ffaċilitat il-ħolqien u t-tisħiħ ta’ networks kemm mal-organizzazzjonijiet tal-UE kif ukoll dawk mhux tal-UE.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c16f7442681f7535229a7aa427044a09343e7abd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-17.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 184/13
+Opinjoni tal-Kumitat Ekonomiku u Soċjali Ewropew dwar “Ir-rwol taż-żgħażagħ fit-tranżizzjoni ekoloġika” (opinjoni esploratorja mitluba mill-Presidenza Żvediża) (2023/C 184/03)
+Relatur: Nicoletta MERLO Talba mill-Presidenza
+Ittra tal-14.11.2022
+Żvediża tal-Kunsill Bażi legali
+Artikolu 304 tat-Trattat dwar il-Funzjonament tal-Unjoni Ewropea
+Sezzjoni kompetenti
+Sezzjoni għax-Xogħol, l-Affarijiet Soċjali u ċ-Ċittadinanza
+Adozzjoni fis-sezzjoni
+8.3.2023
+Adozzjoni fil-plenarja
+22.3.2023
+Sessjoni plenarja Nru
+577
+Riżultat tal-votazzjoni (favur/kontra/astensjonijiet)
+152/00/01
+1.
+Konklużjonijiet u rakkomandazzjonijiet 1.1.
+Il-KESE jemmen li ż-żgħażagħ jistgħu u jridu jaqdu rwol kruċjali fil-kuntest tat-tranżizzjoni ekoloġika.
+Huwa jqis li mudell ġdid ta’ governanza li jkun aktar inklużiv u kapaċi jiżgura l-involviment attiv taż-żgħażagħ fil-proċessi tat-teħid tad-deċiżjonijiet, filwaqt li jegħleb l-ostakli li għadhom jeżistu, huwa essenzjali. 1.2.
+Il-KESE jisħaq fuq l-importanza li jiġi żgurat li l-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ ikollhom rwol ewlieni fil-proċess tat-teħid tad-deċiżjonijiet u fl-iżvilupp u fit-tixrid ta’ proġetti relatati mas-sostenibbiltà u mal-ambjent, inkluż billi jiggarantulhom l-appoġġ finanzjarju meħtieġ. 1.3.
+Il-KESE jqis li huwa essenzjali li jiġu mmonitorjati b’mod kostanti l-effetti li l-investimenti pubbliċi, inklużi dawk relatati mat-tranżizzjoni ekoloġika, għandhom u se jkollhom fil-futur fuq iż-żgħażagħ permezz ta’ valutazzjoni tal-impatt ekonomiku, politiku u soċjali tal-politiki li għandhom jiġu implimentati, bl-użu ta’ indikaturi qabel, matul u wara l-approvazzjoni tagħhom. 1.4.
+Il-KESE jħeġġeġ lill-istituzzjonijiet tal-UE u lill-Istati Membri jimplimentaw il-miżuri u l-mekkaniżmi biex jiżguraw li l-perspettiva taż-żgħażagħ titqies fl-oqsma kollha ta’ politika u biex joħolqu spazju li jkun kapaċi jiggarantixxi l-parteċipazzjoni attiva taż-żgħażagħ permezz tal-adozzjoni sħiħa tat-Test taż-Żgħażagħ tal-UE. 1.5.
+Il-KESE jqis li huwa kruċjali li l-inizjattivi u l-politiki li se jiġu adottati fil-kuntest tas-Sena Ewropea tal-Ħiliet jintrabtu mat-tema tat-tranżizzjoni ekoloġika u tal-iżvilupp sostenibbli, u mal-isfidi li ż-żgħażagħ jiffaċċjaw f’dinja li qed tinbidel malajr. 1.6.
+Il-KESE jqis li huwa essenzjali li l-edukazzjoni u l-iżvilupp tal-ħiliet mistennija miż-żgħażagħ dwar din il-kwistjoni jiġu kkunsidrati permezz ta’ approċċ trasversali li jkun kapaċi jipprovdi ħiliet teoretiċi u prattiċi, inkluż billi jiġu implimentati u mtejba l-perkorsi mill-iskola għax-xogħol u l-apprendistati professjonali, kif ukoll bl-involviment tal-imsieħba soċjali.
+It-taħriġ dwar dawn is-suġġetti għandu jsir strutturali wkoll, billi jitfassal u jiġi żviluppat l-ewwel skont it-territorji u l-ħtiġijiet tagħhom, f’qafas usa’ fil-livell nazzjonali. 1.7.
+Il-KESE jqis li huwa meħtieġ li kwistjonijiet ta’ sostenibbiltà u ta’ protezzjoni ambjentali jiġu mgħallma minn età bikrija, waqt li jiġu adottati għodod edukattivi innovattivi li jqisu l-protezzjoni ambjentali, l-iżvilupp soċjali u ekonomiku, u l-kisba ta’ objettivi relatati.
+Edukazzjoni ta’ kwalità għal kulħadd u xogħol deċenti għal dawk li jipprovduha huma essenzjali biex dan jiġi żgurat. 1.8.
+Il-KESE jisħaq fuq l-importanza li l-iskejjel jinvolvu ruħhom fil-kwistjonijiet ta’ tranżizzjoni ekoloġika flimkien mal-awtoritajiet lokali u mal-attivitajiet barra mill-iskola, speċjalment mal-organizzazzjonijiet taż-żgħażagħ u mas-soċjetà ċivili organizzata, u b’hekk jiġġeneraw żieda fis-sensibilizzazzjoni u fil-parteċipazzjoni fost iċ-ċittadini ordinarji.
+F’dan ir-rigward, il-KESE jiġġudika b’mod pożittiv l-esperjenza tal-Proġett Erasmus Ekoloġiku u jistenna bil-ħerqa li dan jiġi implimentat.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..94d1892f758fd3814e5610b066eb88851e663ced
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 184/89
+(7) It-tqegħid taċ-ċittadini fiċ-ċentru tal-Unjoni tal-Enerġija, li jieħdu s-sjieda tat-tranżizzjoni tas-sistema tal-enerġija, jibbenefikaw minn teknoloġiji ġodda biex inaqqsu l-kontijiet tal-enerġija tagħhom, jipparteċipaw b’mod attiv fis-suq u, fejn il-konsumaturi vulnerabbli jkunu protetti.
+Ir-rapport jipprovdi deskrizzjoni tal-miżuri li ttieħdu sa issa jew li huma ppjanati għall-implimentazzjoni ta’ dawn il-viżjonijiet.
+Madankollu, il-KESE jinsab diżappuntat li r-rendikont mogħti fir-rapport mhuwiex relatat mal-viżjonijiet iżda, pjuttost, mal-ħames dimensjonijiet li jsaħħu lil xulxin u li huma interrelatati mill-qrib, imfasslin biex jiksbu aktar sigurtà, sostenibbiltà u kompetittività tal-enerġija.
+Dan is-sett doppju ta’ objettivi jew viżjonijiet minn naħa waħda u d-dimensjonijiet min-naħa l-oħra jagħmilha estremament diffiċli li tiġi segwita l-implimentazzjoni tal-viżjonijiet, anke minħabba li pereżempju l-kwistjonijiet taċ-ċittadini fiċ-ċentru tal-unjoni tal-enerġija jew il-ħtieġa għal titjib tal-ħiliet u t-taħriġ mill-ġdid tal-forza tax-xogħol jidhru f’diversi dimensjonijiet.
+Il-KESE huwa diżappuntat li dan jagħmilha diffiċli ħafna biex jiġi segwit il-progress li sar fl-implimentazzjoni tal-objettivi tal-istrateġija tal-Unjoni tal-Enerġija. 1.4.
+Il-Komunikazzjoni ġustament tagħmel referenza għall-pjan REPowerEU, li ġie appoġġjat mill-KESE u li reġa’ qajjem u saħħaħ l-istrumenti tal-Patt Ekoloġiku u ta’ “Lesti għall-mira ta’ 55 %”, b’enfasi fuq id-diversifikazzjoni, l-iffrankar, is-sigurtà tal-provvista u t-tħaffif tal-pass tal-iżvilupp tas-sorsi tal-enerġija rinnovabbli.
+Madankollu, il-kriżi attwali tal-klima u tal-enerġija, u n-nuqqas ta’ sigurtà, stabbiltà u prevedibbiltà fil-provvista u l-prezzijiet qed jitfgħu pressjoni enormi fuq l-Unjoni Ewropea.
+Il-kriżi kienet tkun inqas severa kieku ttieħdet aktar azzjoni speċifika aktar kmieni u, pereżempju, kieku l-objettivi tal-UE nnifisha (bħal dawk tal-Unjoni Ewropea tal-Enerġija) ittieħdu aktar bis-serjetà. 1.5.
+Skont ir-Rapport tal-2022 dwar l-Istat tal-Unjoni tal-Enerġija, huwa stmat li EUR 300 biljun fi flus pubbliċi jeħtieġ li jiġu investiti fil-linji ta’ azzjoni differenti mmirati biex tintlaħaq indipendenza sħiħa mill-fjuwils fossili Russi bejn issa u l-2030, u dan se jkollu impatt sinifikanti fuq il-baġit totali tal-UE.
+Barra minn hekk, se jkun meħtieġ aktar investiment privat, inkluż investiment miċ-ċittadini Ewropej.
+Il-KESE jemmen li l-flus hemm bżonn jintefqu b’mod li jgħin biex jintlaħqu l-objettivi msemmija hawn fuq tal-Unjoni tal-Enerġija.
+Barra minn hekk, l-infiq mgħandux iwassal għal tnaqqis fir-riżorsi għat-tranżizzjoni ġusta, għar-riċerka u l-innovazzjoni, jew għan-negozji u konsumaturi milquta miż-żieda fil-prezzijiet tal-enerġija. 1.6.
+Iż-żieda bla preċedent fil-prezzijiet tal-enerġija, li ġiet ikkawżata mill-invażjoni tal-Ukrajna mir-Russja, qed twassal għal konsegwenzi soċjali u ekonomiċi enormi, kif ukoll konsegwenzi għan-nisġa industrijali u produttiva tal-pajjiżi.
+Il-KESE jenfasizza n-nuqqas ta’ koordinazzjoni Ewropea ċara matul il-kriżi tal-enerġija u, bħala parti mir-rispons, jappella għall-ħolqien ta’ strument ibbażat fuq il-mudell SURE, sabiex jappoġġja l-ħaddiema u n-negozji f’diffikultà. 1.7.
+Avvenimenti reċenti żiedu r-riskju potenzjali ta’ attakki ċibernetiċi u atti ta’ sabotaġġ fuq infrastrutturi kritiċi bħall-grilja tal-enerġija u l-impjanti tal-enerġija.
+Għalhekk, il-KESE jirrakkomanda li titfassal u tiġi adottata strateġija komprensiva sabiex l-UE tiġi protetta minn dan it-tip ta’ theddid. 1.8.
+L-objettiv strateġiku ewlieni fuq terminu medju tal-pajjiżi tal-UE – b’mod speċifiku fid-dawl ta’ dak li ġara bil-gwerra fl-Ukrajna u filwaqt li titqies ukoll kumplikazzjoni ulterjuri possibbli tas-sitwazzjoni internazzjonali – irid jibqa’ dak tal-awtonomija enerġetika.
+Nifhmu li “awtonomija strateġika tal-enerġija” tfisser kunċett politiku li se jgħin fit-tiswir tas-suq tal-enerġija futur tal-UE, fejn deċiżjonijiet awtonomi meħuda mill-UE se jiggarantixxu l-indipendenza enerġetika minn fornituri mhux affidabbli.
+Il-KESE jinsab diżappuntat bil-fatt li dan is-suġġett mhuwiex ikkunsidrat kif xieraq fir-Rapport u għadu mhux meqjus kif suppost, peress li jenfasizza biss fuq l-indipendenza mill-importazzjonijiet tal-enerġija mir-Russja. 1.9.
+Sabiex jintlaħqu l-objettivi ta’ awtonomija strateġika tal-UE, il-KESE jistieden lill-Kunsill u lill-Kummissjoni jiżviluppaw strumenti adatti, inkluż permezz tal-istabbiliment ta’ Fond Ewropew għas-Sovranità, biex tingħata spinta lill-investiment f’teknoloġiji tal-enerġija domestika nadifa u fl-infrastruttura tal-enerġija.
+Fl-istess ħin, huwa kruċjali li l-Istati Membri jiġu mħeġġa jużaw il-fondi bl-aħjar mod u b’mod effiċjenti għall-iżvilupp tal-enerġija nadifa.
+Strateġija bħal din għandha tinkludi wkoll gwida dwar kif in-negozji, l-istituzzjonijiet komunitarji, il-membri tal-pubbliku u l-komunitajiet tal-enerġija jiġu motivati jinvestu aktar.
+L-istrumenti u r-riżorsi li qed jiġu pprovduti bħalissa jidhru li mhumiex biżżejjed għall-isfidi ewlenin li jridu jiġu indirizzati.
+Il-KESE jistieden lill-Kummissjoni tagħti attenzjoni partikolari fir-rigward tal-impatt ta’ riżorsi u provvisti ġodda fuq l-ambjent, u fir-rigward ta’ dipendenzi ġodda minn pajjiżi terzi. 1.10.
+Meta tiġi żviluppata l-awtonomija tal-enerġija, il-KESE jipproponi li jiġi segwit approċċ minn isfel għal fuq peress li dan l-approċċ jagħmilha aktar faċli biex jintlaħqu l-objettivi msemmija fil-punt 1.3. 1.11.
+Il-Patt Ekoloġiku għadu mhuwiex akkumpanjat mill-politiki soċjali ekwivalenti biex din it-tranżizzjoni ssir tranżizzjoni ġusta.
+Peress li l-impjieg u s-sistemi industrijali ser jiġu milquta ħafna mill-proċessi ta’ tranżizzjoni, il-KESE huwa diżappuntat bil-fatt li r-Rapport ma jqisx kif xieraq l-importanza ta’ politiki komprensivi dwar l-impjiegi, il-ħiliet u dawk soċjali.
+L-investimenti fl-edukazzjoni, it-taħriġ mill-ġdid u t-titjib tal-ħiliet jeħtieġ li jitqiesu bħala responsabbiltà soċjoekonomika.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..21eb61078f67489c3b7131ecc79e1b215d58a415
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-98.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/94
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+25.5.2023
+2012/27/UE (1) dwar regoli komuni għas-suq intern tal-elettriku, u tiżgura qafas regolatorju li jinċentiva b’mod effettiv l-investiment fid-diġitalizzazzjoni tal-grilji tal-elettriku.
+B’mod parallel, jeħtieġ li jiġu żviluppati swieq tal-flessibbiltà biex il-konsum, il-ġenerazzjoni u l-prosum flessibbli bbażati fuq it-teknoloġiji diġitali jsiru attraenti.
+1.5 Aktar minn sitt snin wara l-preżentazzjoni tal-Pakkett dwar l-Enerġija Nadifa, kemm il-komunitajiet tal-enerġija kif ukoll l-awtokonsum kollettiv għadhom jaqdu biss rwol minuri fis-sistemi tal-enerġija tal-Ewropa.
+Il-Kummissjoni Ewropea s’issa injorat l-eżistenza ta’ ostakli għal dawn il-forom ta’ ġenerazzjoni u konsum tal-enerġija.
+L-Ewropej iridu jingħataw inċentivi li eventwalment jikkonvinċuhom u jimmotivawhom biex jiddiġitalizzaw l-attivitajiet kollha tagħhom relatati mal-enerġija.
+F’ħafna każijiet, jinħtieġ ukoll intitolament legali u amministrattiv ċar.
+Il-KESE jistieden lill-Kummissjoni u lill-Istati Membri jiżviluppaw inizjattivi korrispondenti, inkluż appoġġ dirett li jippermetti lill-komunitajiet tal-enerġija u lill-prosumaturi kollettivi jiżviluppaw il-potenzjal sħiħ tagħhom, fejn, b’mod speċjali f’termini tas-sigurtà tal-provvista, dawn il-forom ta’ ġenerazzjoni u konsum iridu jsiru parti kruċjali tas-sistema.
+Inkella, l-għodod diġitali mhux ħa jagħmlu differenza.
+1.6 Il-KESE jtenni li, bl-approċċ it-tajjeb, struttura tal-provvista tal-enerġija newtrali għall-klima, deċentralizzata u diġitalizzata jista’ jkollha effetti pożittivi sinifikanti fuq l-impjieg u l-ekonomija, speċjalment l-ekonomiji reġjonali (2).
+Fil-kriżi attwali l-Unjoni Ewropea teħtieġ approċċ ġenerali fil-konfront tal-politika tal-enerġija li jgħaqqad kwistjonijiet speċifiċi relatati mal-enerġija u l-klima mal-objettivi tal-politika għall-koeżjoni soċjali u reġjonali.
+1.7 Madankollu, il-KESE jinnota li politika ta’ bidla tista’ tirnexxi biss jekk tqis id-diversi dinamiċi soċjali attivi fit-tranżizzjoni u tindirizzahom fl-istrateġiji u l-miżuri tagħha.
+Għandna nsaħħu r-rwol tal-konsumaturi attivi fid-diġitalizzazzjoni u nħeġġuhom u nagħtuhom id-dritt jużaw kemm jista’ jkun soluzzjonijiet intelliġenti, peress li dawn jistgħu jtejbu l-effiċjenza u l-prestazzjoni tas-suq intern tal-enerġija; jeħtieġ ukoll li jitqiesu l-operaturi tas-sistema ta’ distribuzzjoni biex tiġi żgurata s-sigurtà tal-provvista.
+L-għodod għandhom ikunu faċli għall-utent u għandha tingħata attenzjoni lill-gruppi vulnerabbli u lill-persuni b’diżabilità.
+Għalhekk, politika għal tranżizzjoni ġusta u ġestjoni politika attiva tal-bidla hija indispensabbli.
+Jekk id-dimensjoni soċjali tiġi injorata fl-implimentazzjoni, it-trasformazzjoni tirriskja li tfalli minħabba r-reżistenza pubblika.
+1.8 Fir-rigward tat-tfassil futur tas-sistemi u l-infrastruttura tal-enerġija, il-KESE kemm-il darba enfasizza li l-konsumaturi kollha għandhom ikunu involuti b’mod attiv fl-iżvilupp ta’ sistemi tal-enerġija intelliġenti u li għandhom jiġu stabbiliti inċentivi sabiex is-soċjetà ċivili tkun tista’ tipparteċipa fit-tranżizzjoni tal-enerġija.
+Hija importanti ħafna l-“konnessjoni tal-innovaturi lokali u reġjonali”, kif imsemmi mill-Kummissjoni fil-punt 7.3.
+Azzjoni kollettiva bħall-kooperazzjoni bejn il-bliet u l-komunitajiet intelliġenti tista’ toħloq l-aħjar u l-aktar soluzzjonijiet affordabbli li reġjun kwalunkwe jista’ jkollu bżonn.
+1.9 Il-politiki diġitali u tal-enerġija tal-UE diġà qed jiggwidaw id-diġitalizzazzjoni tal-enerġija, peress li kwistjonijiet bħall-interoperabbiltà tad-data, is-sigurtà tal-provvista u ċ-ċibersigurtà, il-ksur tal-privatezza u l-protezzjoni tal-konsumatur ma jistgħux jitħallew f’idejn is-suq biss u l-implimentazzjoni adatta tagħhom hija kruċjali.
+F’dan il-kuntest, il-KESE jirrimarka li ksur tal-privatezza u l-użu ħażin tad-data għandhom jiġu evitati b’kull mezz.
+Dan jinkludi mhux biss prekawzjonijiet tekniċi, iżda wkoll responsabbiltà u monitoraġġ ta’ dan l-ispazju tad-data mill-awtoritajiet tal-istat soġġetti għal kontroll politiku u demokratiku.
+Fl-istess ħin, għandha tingħata attenzjoni partikolari għall-protezzjoni ta' data tal-infrastruttura kritika.
+1.10 Fil-Komunikazzjoni tagħha, il-Kummissjoni tgħid li huwa essenzjali li jiġi żgurat li d-diġitalizzazzjoni ma ddgħajjifx il-qafas għall-protezzjoni tal-konsumatur diġà stabbilit fis-suq intern tal-elettriku.
+Il-KESE jieħu nota ta’ dan u jżid li d-drittijiet tal-konsumatur għandhom jiġu adattati u mtejba fis-suq tal-enerġija.
+Il-konsumaturi m’għandhomx ikunu żvantaġġati jew mitlubin iħallsu żżejjed.
+Dawn għandhom jibbenefikaw minn għodod diġitali li, jekk jiġu żviluppati b’mod korrett, jistgħu jgħinu biex tiżdied il-protezzjoni tal-konsumatur.
+1.11 Għall-inizjattivi kollha, huwa importanti li l-konsumaturi jkollhom arloġġ intelliġenti fi djarhom.
+Dan għadu mhux il-każ f’ħafna Stati Membri, u għalhekk hemm ħtieġa urġenti li jiżdiedu l-isforzi biex il-kejl intelliġenti tal-konsum tal-enerġija jintuża b’mod aktar wiesa’ bħala prerekwiżit fundamentali għall-biċċa l-kbira tas-soluzzjonijiet diġitali fis-settur tal-enerġija, speċjalment għall-provvista tal-elettriku u, fuq livell inqas, għall-provvista tal-gass.
+L-Istati Membri li għadhom ma implimentawx kompletament l-arloġġi intelliġenti jeħtieġ li jħaffu dan u jżidu l-objettivi nazzjonali tagħhom fir-rigward ta’ din l-implimentazzjoni.
+L-evidenza internazzjonali turi li d-distribuzzjoni tal-arloġġi intelliġenti hija l-aktar effettiva meta l-operaturi tal-grilja jkunu responsabbli.
+L-arloġġi intelliġenti għandhom jitqiesu bħala parti integrali mill-grilja tal-elettriku.
+(1) (2)
+ĠU L 158, 14.6.2019, p. 125.
+Ara ĠU C 367, 10.10.2018, p. 1
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fa599747d08a51312bfcb4f62f16dc0e0b43dbd6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.mt.p-99.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 184/95
+1.12 Hemm ir-riskju li servizzi ġodda mmexxija mid-data u soluzzjonijiet teknoloġiċi innovattivi ma jiġux implimentati malajr biżżejjed jekk ma jkunx hemm biżżejjed ħaddiema tas-sengħa u professjonisti mħarrġa biex jgħinu fl-implimentazzjoni tagħhom.
+Il-miżuri ta’ politika meħtieġa dwar is-suq tax-xogħol u l-edukazzjoni jeħtieġu riżorsi finanzjarji suffiċjenti kif ukoll l-iżvilupp ta’ pjan ta’ azzjoni biex jiġi żgurat approċċ koordinat.
+Il-KESE jemmen li kooperazzjoni mill-qrib mal-imsieħba soċjali hija essenzjali f’dan ir-rigward.
+1.13 Iċ-ċibersigurtà hija rekwiżit essenzjali biex tiġi żgurata l-affidabbiltà tas-sistema tal-enerġija dejjem aktar diġitalizzata.
+L-iżviluppi ta’ dawn l-aħħar deċennji, u b’mod partikolari l-avvenimenti reċenti, juru l-periklu ta’ attakki ċibernetiċi u atti ta’ sabotaġġ kontra l-infrastruttura kritika.
+Madankollu, jistgħu jinqalgħu problemi mhux biss bħala riżultat ta’ attakki ċibernetiċi jew azzjonijiet ta’ sabotaġġ, iżda wkoll minn fallimenti ta’ hardware u software, u għalhekk il-Kummissjoni trid tagħti attenzjoni speċjali lid-disinn tal-hardware u s-software matul id-diġitalizzazzjoni biex tiżgura r-robustezza.
+Il-falliment jew tfixkil ta’ infrastruttura kritika jista’ jikkawża nuqqasijiet devastanti fil-provvista u jipperikola s-sikurezza pubblika.
+Ġenerazzjoni u użu aktar deċentralizzati tal-enerġija flimkien mal-internet iżidu l-opportunitajiet għal attakki kif ukoll riskji relatati maċ-ċibernetika.
+Is-sistema tal-enerġija diġitalizzata (kemm f’termini ta’ hardware kif ukoll ta’ software) trid tkun affidabbli, u tiżgura disponibbiltà kontinwa.
+1.14 Il-KESE jemmen li strateġija kkombinata għat-tranżizzjoni tal-enerġija u d-diġitalizzazzjoni fiż-żoni rurali ma ngħatatx il-livell mistenni ta’ attenzjoni u appoġġ.
+Huwa jsejjaħ għall-implimentazzjoni rapida tal-viżjoni fit-tul tal-Kummissjoni għaż-żoni rurali tal-UE u l-mobilizzazzjoni tal-partijiet interessati taħt il-Patt Rurali tal-UE.
+2.
+Sfond 2.1 Il-Kummissjoni ppubblikat Komunikazzjoni bl-għan li tmexxi ’l quddiem id-diġitalizzazzjoni tas-sistema tal-enerġija.
+Il-Pjan ta’ Azzjoni tal-UE dwar id-Diġitalizzazzjoni tas-sistema tal-enerġija għandu l-għan li jilħaq l-objettivi stabbiliti fir-Rapport ta’ Prospettiva Strateġika dwar it-tranżizzjoni doppja ekoloġika u diġitali, bil-għan li t-teknoloġiji diġitali jikkontribwixxu għall-ħolqien ta’ soċjetà newtrali għall-klima u effiċjenti fl-użu tar-riżorsi, filwaqt li jiżgura li kulħadd ikun jista’ jibbenefika minn din it-tranżizzjoni.
+2.2 Fil-Pjan ta’ Azzjoni tal-UE tagħha, il-Kummissjoni tipproponi sett ta’ azzjonijiet f’ħames oqsma: il-promozzjoni tal-konnettività, l-interoperabbiltà u skambji bla xkiel ta’ data dwar l-enerġija permezz tal-ħolqien ta’ spazju komuni tad-data; il-promozzjoni u l-koordinazzjoni tal-investiment fil-grilja intelliġenti; l-għoti ta’ servizzi aħjar abbażi tal-innovazzjoni diġitali sabiex il-konsumaturi jkunu involuti fit-tranżizzjoni tal-enerġija; l-iżgurar taċ-ċibersigurtà fis-sistema tal-enerġija; u l-iżgurar li l-ħtiġijiet tal-enerġija li dejjem qed jikbru tas-settur tal-ICT ikunu konformi mal-Patt Ekoloġiku Ewropew.
+Il-Kummissjoni temmen li d-diġitalizzazzjoni tista’ ttejjeb l-affordabbiltà, is-sostenibbiltà u r-reżiljenza tas-sistema tal-enerġija tal-UE.
+2.3 Is-soluzzjonijiet intelliġenti huma mfassla biex il-konsumaturi jingħataw aktar kontroll fuq il-konsum tal-enerġija u l-kontijiet tagħhom, b’hekk itejbu l-ġestjoni tal-użu tal-enerġija, minkejja li ħafna konsumaturi finali jistgħu jifhmu dan il-potenzjal mingħajr ma jeħtieġu soluzzjoni intelliġenti.
+Servizzi innovattivi tal-enerġija għandhom inaqqsu l-konsum tal-enerġija u l-enerġija għandha tintuża meta tkun irħisa.
+L-arloġġi intelliġenti jipprovdu informazzjoni importanti biex jitnaqqsu l-ispejjeż tal-konsum tal-enerġija, eż. l-iċċarġjar intelliġenti tal-vetturi elettriċi, il-pompi tas-sħana intelliġenti flimkien mal-pannelli fotovoltajċi.
+L-arloġġi intelliġenti jgħinu lill-klijenti jikkontrollaw id-data fil-kontijiet tagħhom u jippermettulhom jeliminaw kontijiet żbaljati u kontijiet b’lura, li bħalissa huma fost l-akbar preokkupazzjonijiet tal-konsumaturi.
+Il-pjan ta’ azzjoni jipprevedi appoġġ għall-għodod diġitali, li jservu l-interess tal-konsumaturi u f’xi każijiet jiġu żviluppati f’kollaborazzjoni magħhom, ħiliet diġitali mtejba, finanzjament għal soluzzjonijiet diġitali intelliġenti permezz ta’ programmi li jistgħu jgħinu biex jintlaħaq l-objettiv tad-diġitalizzazzjoni tas-sistema tal-enerġija, appoġġ għar-regolaturi nazzjonali fid-definizzjoni u l-monitoraġġ ta’ indikaturi tal-grilja intelliġenti komuni, il-ħolqien ta’ spazju komuni Ewropew għad-data dwar l-enerġija u l-involviment mill-qrib tal-partijiet interessati rilevanti kollha, b’mod partikolari l-operaturi tal-grilja u l-fornituri tal-enerġija.
+2.4 Skont il-Kummissjoni, it-teknoloġiji tal-ICT joffru potenzjal kbir ta’ ekoloġizzazzjoni.
+Is-soluzzjonijiet diġitali għandhom jgħinu biex jiġu bbilanċjati l-provvista, il-ħżin u d-domanda tal-enerġija u biex is-sistema tal-enerġija ssir aktar flessibbli, u jiffaċilitaw l-integrazzjoni ta’ sorsi tal-enerġija rinnovabbli deċentralizzati.
+Is-swieq tal-flessibbiltà jeħtieġ li jiġu żviluppati sabiex l-investimenti fl-għażliet ta’ flessibbiltà jsiru attraenti, irrispettivament minn jekk dawn l-investimenti jsirux minn ġeneraturi, konsumaturi jew prosumaturi jibbenefikaw mill-għodod diġitali.
+2.5 Fl-istess ħin, il-pjan ta’ azzjoni jenfasizza l-ħtieġa li jitrażżan il-konsum tal-enerġija li qed jiżdied fis-settur tal-ICT.
+Il-pjan ta’ azzjoni jipprevedi wkoll il-ħolqien ta’ tewmi diġitali tal-grilja elettrika Ewropea, l-appoġġ għall-komunitajiet tal-enerġija permezz ta’ għodod diġitali, l-iżvilupp ta’ tikketti relatati mal-enerġija għall-kompjuters, iċ-ċentri tad-data u l-blockchains, u l-iżvilupp ta’ kodiċi ta’ kondotta tal-UE għas-sostenibbiltà tan-networks tat-telekomunikazzjoni.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bd62dc85c96b6d7574847769a9a4ef77218be97b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-100.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/96
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+2.6.
+In een steeds meer gedigitaliseerd energiesysteem met gedecentraliseerde opwekking, transmissie en distributie van energie en meer digitaal verbonden apparaten in woningen, neemt het risico van spionage, cybercriminaliteit en uitval van apparatuur in verband met energieverbruik toe.
+Derhalve stelt de Commissie goed gecoördineerde cyberbeveiligingsmaat­ regelen voor om de algemene weerbaarheid van het systeem te versterken. 2.7.
+Het actieplan geeft aan dat hiervoor zowel maatregelen op middellange en lange termijn als een governancekader nodig zijn.
+De Commissie legt uit dat belangengroepen, bedrijven en internationale partners hierbij betrokken zullen zijn en merkt op dat de beperkte overheidsmiddelen slim moet worden gebruikt en dat er meer particuliere investeringen nodig zijn.
+3.
+Algemene opmerkingen 3.1.
+In haar actieplan gaat de Commissie terecht in op het enorme potentieel van digitale technologieën om de flexibiliteit van het elektriciteitssysteem te vergroten.
+Het EESC steunt deze doelstellingen en is ingenomen met de meeste van de in het actieplan voorgestelde maatregelen.
+Het EESC heeft met name het verband tussen de energietransitie en de digitale transformatie al duidelijk gemaakt door te wijzen op de voordelen van digitalisering op het gebied van energiebesparing, vermindering van de energie-intensiteit en een beter beheer van de energie-infrastructuur.
+Hoewel de optimistische toon van het actieplan inspirerend is, neigt de Commissie er echter toe voorbij te gaan aan het feit dat de fysieke realiteit heel anders is dan de praktijkvoorbeelden van digitalisering die in het actieplan worden genoemd. 3.2.
+De belangrijkste uitdagingen voor de energiesector zijn volgens het EESC de volgende: de energiebronnen van Europa diversifiëren, de afhankelijkheid van ingevoerde energie verminderen, zorgen voor een geïntegreerde interne energiemarkt, de energie-efficiëntie verbeteren, het energienet snel uitbreiden, de voorzieningszekerheid garanderen, de economie koolstofvrij maken, de uitstoot verminderen, overschakelen op een koolstofarme economie met koolstofarme en schone energietechnologieën, opvoeren en massaal uitbreiden van hernieuwbare energie om de klimaatdoelstellingen te halen, onderzoek en onderwijs op dit gebied bevorderen, zorgen voor een rechtvaardige transitie en de sociale dimensie van energie ondersteunen, zoals het terugdringen van energiearmoede.
+Digitalisering van het energiesysteem vormt hiervoor de basis en kan helpen al deze belangrijke uitdagingen aan te gaan. 3.3.
+Hoewel zowel de strategische aanpak als de specifieke maatregelen van het actieplan in de goede richting wijzen, verzuimt de Commissie het actieplan te integreren in het algemene energiebeleid.
+Een tunnelvisie die alleen gericht is op digitalisering en geen aandacht heeft voor het algemene kader zal niet de voordelen opleveren die in het actieplan terecht worden toegelicht. 3.4.
+Het voorstel van de Commissie schetst een beeld van een ideale staat die voortbouwt op een goed ontwikkeld energiesysteem (bijvoorbeeld transmissie- en distributienet) en dit digitaliseert.
+In Europa moeten echter eerst transmissieen distributienetten worden ontwikkeld voordat complexe digitale technologie kan worden ontwikkeld.
+We digitaliseren tevergeefs als intelligent beheerde energie niet via energietransmissienetwerken kan worden doorgegeven.
+Bovendien wordt een enorme hoeveelheid energie verspild aan transmissie- en distributienetten.
+De kosten van groene stroom die niet kan worden gebruikt of getransporteerd en die moet worden ingeperkt, bedroegen meer dan 2 miljard EUR vóór de energiecrisis en ook nu nog meer dan 12 miljard EUR tijdens de energiecrisis in grote landen als Duitsland.
+Dit economische verlies zal vele malen groter worden tenzij de elektriciteitsnetten en de systeemcompatibele opslagcapaciteit snel worden uitgebreid en er tegelijkertijd betere manieren worden gevonden om elektriciteit direct ter plaatse te gebruiken.
+Digitalisering op dit gebied kan een rol spelen bij het opsporen van deze verliezen en het gebruik van de aldus gegenereerde data bij de ontwikkeling van netwerken. 3.5.
+Het klopt dat er aanzienlijke investeringen in de energie-infrastructuur nodig zijn om de netten slim te maken.
+Het is klopt ook dat veel lidstaten dergelijke investeringen niet stimuleren omdat hun regelgeving duidelijk gericht is op kapitaaluitgaven (capex), terwijl het bij investeringen in digitalisering vooral om exploitatiekosten (opex) gaat.
+Coördinatie van en toezicht op dergelijke investeringen en de daarmee samenhangende vooruitgang zullen niet volstaan.
+Het EESC verzoekt de Europese Commissie om de ideeën achter de “bevordering van investeringen in digitale elektriciteitsinfra­ structuur” op te nemen in een wijziging van artikel 58 van Richtlijn (EU) 2019/944 betreffende gemeenschappelijke regels voor de interne markt voor elektriciteit, zodat er een regelgevingskader komt dat investeringen in de digitalisering van elektriciteitsnetten daadwerkelijk stimuleert. 3.6.
+De Europese Commissie wijst er terecht op dat digitale instrumenten een belangrijke rol spelen bij de ontwikkeling van regelingen voor collectief zelfverbruik en energiegemeenschappen.
+Zowel begeleiding als het geplande experimenteer­ platform kunnen helpen, maar zijn niet de belangrijkste aspecten.
+Meer dan vijf jaar na de presentatie van het pakket schone energie spelen zowel energiegemeenschappen als collectief zelfverbruik nog steeds een kleine rol in de Europese energiesystemen.
+In veel gevallen zijn de belangrijkste redenen hiervoor aanzienlijke bureaucratische belemmeringen en een gebrek aan informatie bij consumenten en producenten.
+De Europese Commissie heeft tot nu toe het bestaan van deze belemmeringen genegeerd.
+De Europeanen moeten prikkels krijgen die hen er uiteindelijk van overtuigen en motiveren al
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b3abef8d5b2e9dbef68de863d25151371121f14d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/104
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+1.4.
+In het algemeen is het Comité ingenomen met het voorstel om uitgevende instellingen de keuze te geven een prospectus uitsluitend in het Engels te publiceren, aangezien dit de gebruikelijke taal van internationale beleggers is.
+Publicatie van een volledig document, en niet alleen de samenvatting, in de nationale talen zou de plaatselijke kleine beleggers echter een sterkere positie verlenen.
+Het EESC adviseert uitgevende instellingen te bedenken dat het uitsluitend gebruiken van Engels voor uitgiftedocumenten de ontwikkeling van een nationale basis voor particuliere beleggers zou belemmeren. 1.5.
+Het EESC merkt op dat het bundelen van beleggingsonderzoek met andere diensten de zichtbaarheid van beursgenoteerde kleine en middelgrote ondernemingen (kmo’s) waarschijnlijk zal vergroten.
+Daarom is het Comité ingenomen met de voorgestelde verhoging van de ontbundelingsdrempel tot 10 miljard EUR; er kunnen evenwel ook verdere maatregelen nodig zijn om onafhankelijk onderzoek aan te moedigen. 1.6.
+Het EESC heeft grote waardering voor de aanpak van de Commissie om de rechtsonzekerheid rond de informatieverplichtingen te verminderen.
+Het voorstel voor een mechanisme voor grensoverschrijdend orderboektoezicht (CMOBS), dat de uitwisseling van orderboekgegevens tussen toezichthouders zou vergemakkelijken, kan echter het risico van ongelijke concurrentievoorwaarden inhouden, aangezien bilaterale handelsplatformen buiten het toepassingsgebied van de meldingsregeling zouden vallen.
+2.
+Achtergrond 2.1.
+Op 7 december 2022 heeft de Commissie een reeks voorstellen gepubliceerd (1) over maatregelen om de EU-kapitaalmarktenunie verder te ontwikkelen.
+Een deel van het pakket — een nieuwe wet inzake beursnotering — is bedoeld om de administratieve lasten voor ondernemingen van elke omvang, met name kmo’s, te verlichten, zodat zij beter toegang krijgen tot financiering door een beursnotering. 2.2.
+De Commissie stelt dat de EU-kapitaalmarkten gefragmenteerd en qua omvang onderontwikkeld blijven.
+Uit studies blijkt dat het totale aantal beursgenoteerde ondernemingen op mkb-groeimarkten in Europa sinds 2014 (2) nauwelijks is toegenomen, ondanks het feit dat de genoteerde ondernemingen duidelijke voordelen genoten, zoals blijkt uit de stijging van hun marktwaardering.
+Over het algemeen verhogen beursgenoteerde ondernemingen hun inkomsten, creëren zij meer banen en groeien hun balansen sneller dan bij hun niet-beursgenoteerde collega’s het geval is.
+Uit een aantal studies blijkt dat de situatie met betrekking tot beursintroducties van kmo’s in Europa niet optimaal is. 2.3.
+Bij de richtlijn inzake de beursnotering worden eenvoudiger en betere regels voor noteringen vastgesteld, met name voor kmo’s, en wordt er tegelijkertijd naar gestreefd te voorkomen dat de bescherming van beleggers en de marktintegriteit in het gedrang komen. 2.4.
+Gesteld wordt dat de richtlijn aanzienlijke kostenbesparingen zal opleveren en zal bijdragen tot een toename van het aantal beursintroducties in de EU.
+Eenvoudiger prospectusregels zouden het voor bedrijven gemakkelijker en goedkoper maken om een beursnotering te krijgen.
+Door ondernemingen toe te staan om aandelen met meervoudig stemrecht te gebruiken wanneer zij voor het eerst een beursnotering krijgen op mkb-groeimarkten, krijgen de eigenaars de kans om zeggenschap te houden over de visie van hun onderneming. 2.5.
+Meer evenredige regels inzake marktmisbruik zouden voor beursgenoteerde ondernemingen ook leiden tot meer duidelijkheid en rechtszekerheid met betrekking tot de naleving van belangrijke voorschriften inzake informatieverstrek­ king.
+De voorgestelde richtlijn inzake de beursnotering beoogt ook de verstrekking en verspreiding van beleggings­ onderzoek over midcaps en kmo’s te verbeteren, hetgeen op zijn beurt hun noteringen op openbare markten zou moeten ondersteunen.
+2.6.
+Andere verwachte voordelen zijn onder meer:
+— kortere, meer actuele, beter vergelijkbare en gemakkelijker door te nemen bedrijfsinformatie voor beleggers; — betere reikwijdte van aandelenonderzoek, wat helpt bij het nemen van investeringsbeslissingen; — efficiënter toezicht dankzij duidelijker noteringsregels en verbeterde instrumenten om gevallen van marktmisbruik te onderzoeken;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package (Kapitaalmarktenunie: clearing, insolventie en beursnotering).
+Eindverslag van de technische deskundigengroep inzake kmo’s, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again (Versterking van de EU-kapitaalmarkten voor kmo’s: beursnotering weer hip maken).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3d416741427c9171b9b667490a81f417ada5fc36
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 184/105
+— beter gestandaardiseerde prospectussen om zorgvuldig te bestuderen. 2.7.
+In overeenstemming met de beleidsdoelstellingen op het gebied van milieu, maatschappij en bestuur (ESG) zou de richtlijn inzake beursnotering ervoor moeten zorgen dat ondernemingen die ESG-obligaties uitgeven, ESG-relevante informatie in de noteringsdocumentatie opnemen, zodat beleggers gemakkelijker de geldigheid van de ESG-claims kunnen beoordelen.
+Ondernemingen die aandelen uitgeven zullen in de noteringsdocumentatie kunnen verwijzen naar de reeds gepubliceerde — en dus openbaar beschikbare — ESG-informatie. 3.
+Algemene opmerkingen Een pleidooi voor een betere toegang tot de notering op Europese openbare markten 3.1.
+Het EESC blijft van mening dat meer aandelenfinanciering voor Europese bedrijven van essentieel belang is om een duurzaam herstel na COVID-19 te waarborgen en een veerkrachtig Europees economisch systeem op te bouwen in het licht van de voortdurende oorlog van Rusland tegen Oekraïne.
+Daartoe is de infrastructuur van de financiële markten essentieel om de investeringsstromen op gang te brengen die nodig zijn om de economie te herkapitaliseren. 3.2.
+Sterk ontwikkelde openbare markten zijn ook belangrijk voor de gemeenschap van particuliere beleggers.
+Europeanen houden 11 biljoen EUR aan valuta en deposito’s aan op hun bankrekeningen (3).
+Het aandeel van de deposito’s in de totale activa van de huishoudens is drie keer zo groot als bij de huishoudens in de VS.
+Door eindbeleggers niet aan te zetten hun middelen naar de Europese kapitaalmarkten te sluizen, profiteert de EU niet ten volle van haar kapitaalpools ten bate van onze ondernemingen.
+Vermogensbeheerders zouden meer vertrouwen moeten krijgen in de vooruitzichten voor de Europese aandelenmarkten en Europese particuliere beleggers zouden meer keuzemogelijkheden moeten hebben bij het samenstellen van hun portefeuilles.
+Daartoe moet ervoor worden gezorgd dat een gediversifieerd aanbod van kwalitatief hoogwaardige uitgevende instellingen een notering krijgt op de Europese openbare markten. 3.3.
+In tijden van financiële onrust bij ondernemingen, van economische onvoorspelbaarheid en met name van stijgende kosten voor schulden fungeert het eigen vermogen als stabiliserende factor en als buffer tegen toekomstige schokken. 3.4.
+Het Comité merkt ook op dat de financiering van het eigen vermogen van Europese ondernemingen door Europese huishoudens bijdraagt aan de open strategische autonomie van de EU op het meest fundamentele niveau: eigendom van activa en uitvoering van zeggenschap op bedrijfsniveau.
+Het verlies van essentiële Europese bedrijven aan buitenlandse invloed, vooral in de invloedssfeer van landen met andere waarden dan die van Europa, vormt een aanzienlijk risico voor de economische en politieke stabiliteit van de EU.
+Voorts belemmert dit de ontwikkeling van het op de behoeften van de EU gerichte financiële stelsel binnen de EU.
+Zo wordt de financiële handel in de EU nog steeds gedomineerd door investeringsbanken van buiten de EU (4). 3.5.
+Jonge en innovatieve bedrijven die vooroplopen in de groene en digitale transitie moeten worden aangemoedigd om een notering aan te vragen op de Europese aandelenmarkten en de broodnodige financiering te verkrijgen door de uitgifte van beursgenoteerde aandelen, aangezien dit de meest duurzame manier is om deze ondernemingen te helpen hun volledige creatieve potentieel te benutten en banen te creëren. 3.6.
+Een inflatiegolf leidt tot meer belangstelling voor beleggingen in aandelen, vooral bij gewiekste particuliere beleggers.
+De Europese aandelenmarkten kunnen een plaats worden waar deze investeringsstromen naar de essentiële economische sectoren gaan, waar ondernemingen voldoende rendement genereren.
+Tegelijkertijd is het Comité van mening dat het van cruciaal belang is dat de EU deugdelijke en solide handelsregels krijgt om het potentieel van de EU-kapitaalmarkten ten volle te benutten.
+De les die uit de financiële crisis is getrokken, leert dat de EU de markten moet beschermen met billijkheid, integriteit, veerkracht en transparantie, en daarbij tevens het hoogste niveau van beleggersbescherming moet waarborgen. 3.7.
+Uit een analyse in 14 EU-lidstaten is gebleken dat zo’n 17 000 grote ondernemingen in aanmerking komen voor een beursnotering, maar daar niet naar streven (5).
+Het Comité neemt het risico waar dat als de EU er niet in slaagt nieuwe noteringen op de aandelenmarkten aan te moedigen, onze kapitaalmarkten de handel kunnen zien slinken omdat beleggers hun portefeuille mondiaal diversifiëren indien er binnen de EU onvoldoende aanbod van eigendom is om in te beleggen. 3.8.
+Een nieuwe generatie Europeanen betreedt de particuliere beleggingsmarkt met duurzaamheid (d.w.z. op ESG gebaseerde factoren) in het achterhoofd.
+Tegelijkertijd bewegen veel economische actoren zich in de richting van groene doelstellingen, aangemoedigd door het Europese Green Deal-beleid.
+Het EESC ziet deze combinatie van factoren als een
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained.
+Statistisch jaarverslag van de ESMA “EU securities markets”, 2020; blz. 40.
+Oxera-rapport, Primary and secondary equity markets in the EU (Primaire en secundaire aandelenmarkten in de EU), 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..40a2f392ce27e231af6c0d0185ef7c95ac5bec87
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-112.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/108
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+4.8.
+Aandelenonderzoek is een essentieel element voor de ontwikkeling van een gezond ecosysteem voor de aandelenfinanciering van kmo’s.
+Ter aanvulling van de bestaande onderzoekskanalen zal het toestaan van de bundeling van onderzoek van kmo’s met andere diensten de productie en distributie van onderzoeksrapporten waarschijnlijk doen toenemen.
+Het EESC is ingenomen met de voorgestelde verhoging van de ontbundelingsdrempel tot 10 miljard EUR.
+Dit zal de verminderde dekking en zichtbaarheid van kmo’s ten gevolge van MiFID II (12) corrigeren.
+Het EESC benadrukt echter dat de productie van aandelenonderzoek meer geconcentreerd is in de handen van grotere financiële instellingen.
+Wegens hun schaalgrootte zijn zeer grote effectenmakelaars beter in staat verwaarloosbare vergoedingen vast te stellen en/of de uitvoering van transacties te gebruiken voor kruissubsidiëring van het verrichten van onderzoek dan kleine of middelgrote effectenmakelaars (13).
+Bovendien zijn grote effectenmakelaars vooral geïnteresseerd in onderzoek naar bedrijven met een constante beurswaarde, terwijl kmo’s mogelijk te weinig aandacht krijgen.
+Een grote meerderheid van de uitgevende instellingen meldt (14) dat MiFID II de dekking en zichtbaarheid van kmo’s heeft verminderd.
+Het is duidelijk dat er verdere maatregelen moeten komen om onafhankelijk onderzoek aan te moedigen en daarbij lering te trekken uit de beste praktijken die in Europa beschikbaar zijn (15). 4.9.
+In de fase na de beursintroductie moeten beursgenoteerde ondernemingen een voorbeeldfunctie vervullen op het gebied van transparantie en moet de bescherming van de belangen van minderheidsaandeelhouders de hoogste prioriteit krijgen.
+Als aandeelhouders het risico lopen oneerlijk te worden behandeld of niet goed te worden beschermd wanneer de onderneming naar de beurs gaat, zal hun vertrouwen in de EU-kapitaalmarkten niet toenemen.
+Het EESC heeft grote waardering voor de aanpak van de Commissie om de rechtsonzekerheid rond de openbaarmakingsvereisten te verminderen door middel van de gerichte wijzigingen van de verordening inzake marktmisbruik. 4.10.
+Volgens het Comité lijkt het bestaande kader van ad-hocverzoeken in gevallen van vermeend marktmisbruik passend en toereikend om tot een doeltreffend toezicht te komen, maar het neemt er nota van dat verscheidene toezichthouders het nuttig achten de uitwisseling van orderboekgegevens via het CMOBS-mechanisme te verbeteren.
+Het toepassingsgebied van het CMOBS-voorstel kan het risico inhouden dat er een ongelijk speelveld ontstaat, aangezien bilaterale handelsplatformen niet in het mechanisme zouden worden opgenomen. 4.11.
+Het EESC dringt er sterk op aan dat er steeds meer vaart wordt gezet achter andere lopende initiatieven die ertoe bijdragen dat openbare markten aantrekkelijker worden.
+Het Comité heeft verscheidene adviezen uitgebracht over vroegere, lopende en verwachte wetgevingsinitiatieven (16).
+Ondanks de geopolitieke uitdagingen moet er snel vooruitgang worden geboekt op weg naar de kapitaalmarktenunie; een sterke kapitaalmarktenunie is meer dan ooit nodig, juist vanwege de toenemende risico’s van economische en sociale instabiliteit.
+Brussel, 23 maart 2023.
+De voorzitter van het Europees Economisch en Sociaal Comité Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = richtlijn markten voor financiële instrumenten.
+Oxera-report inzake Unbundling: what’s the impact on equity research?
+(Ontbundeling: wat is het effect van aandelenonderzoek?), 2019.
+Europese Commissie, eindverslag over de gevolgen van de MiFID II-regels voor onderzoek naar mkb- en vastrentende beleggingen, 2020.
+Zie het non-profit initiatief “Lighthouse” van het Spaans Instituut van financieel analisten.
+PB C 155 van 30.4.2021, blz.
+20; PB C 290 van 29.7.2022, blz.
+58; PB C 177 van 18.5.2016, blz.
+9; PB C 10 van 11.1.2021, blz.
+30; PB C 341 van 24.8.2021, blz.
+41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9017492f744855eda0e53bad4a4e6b9518e8d729
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-113.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 184/109
+Advies van het Europees Economisch en Sociaal Comité over de mededeling van de Commissie aan het Europees Parlement, de Raad, het Europees Economisch en Sociaal Comité en het Comité van de Regio’s — Waarborgen van de beschikbaarheid en betaalbaarheid van meststoffen (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Rapporteur: Arnold PUECH d'ALISSAC Raadpleging
+Europese Commissie, 9.12.2022
+Rechtsgrond
+Artikel 304 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie
+Bevoegde afdeling
+Landbouw, Plattelandsontwikkeling en Milieu
+Goedkeuring door de afdeling
+9.3.2023
+Goedkeuring door de voltallige vergadering 23.3.2023 Zitting nr.
+577
+Stemuitslag (voor/tegen/onthoudingen)
+170/3/4
+1.
+Conclusies en aanbevelingen 1.1.
+Het Europees Economisch en Sociaal Comité (EESC) is ingenomen met de mededeling van de Commissie over het waarborgen van de beschikbaarheid en betaalbaarheid van meststoffen, aangezien de wereldwijde meststofcrisis, die begin 2021 is losgebarsten en na de oorlog in Oekraïne alleen maar erger is geworden, bijzonder acuut is in Europa, waar de landbouwers worden geconfronteerd met zowel torenhoge prijzen als leveringstekorten.
+De huidige situatie vormt een bedreiging voor de Europese landbouw en de mondiale voedselzekerheid. 1.2.
+Het EESC benadrukt dat binnenlandse noodmaatregelen nodig zijn om de gevolgen van de meststofcrisis te beperken.
+Naast de mogelijkheid om door middel van staatssteun rechtstreeks steun te verlenen aan de zwaarst getroffen stikstofproducenten en landbouwers (een oplossing die op budgettaire beperkingen stuit, het risico van concurrentieverval­ sing met zich meebrengt en aan voorwaarden zou moeten worden gekoppeld), moeten er volgens het EESC ook corrigerende maatregelen worden genomen om de werking van de meststoffenmarkt in de EU te verbeteren, aangezien deze waarschijnlijk een grotere impact zullen hebben op landbouwers en gunstiger zullen uitvallen voor de belastingbetalers. 1.3.
+Om zowel het aanbod als de prijzen van meststoffen aan te pakken door de invoer en de binnenlandse mededinging gemakkelijker te maken, adviseert het EESC om maatregelen te nemen zoals opschorting van de EU-invoertarieven voor alle meststoffen, verbetering van de logistiek en versoepeling van de regelgeving. 1.4.
+Ook zijn er maatregelen op middellange termijn nodig om de EU minder afhankelijk te maken van ingevoerde minerale meststoffen en de ecologische voetafdruk van gewasbemesting te verkleinen.
+Deze maatregelen moeten erop gericht zijn het gebruik van meststoffen te beperken door de efficiëntie van plantaardige nutriënten te verbeteren, synthetische meststoffen gedeeltelijk te vervangen door gerecycleerde dierlijke mest en ander afval, en Europa zelfvoorzienender te maken als het gaat om de productie van meststoffen, met het oog op de overstap van de landbouw op een agro-ecologische benadering. 1.5.
+Het EESC is ingenomen met de aankondiging dat in 2023 een waarnemingspost voor de meststoffenmarkt zal worden opgericht, aangezien het van essentieel belang is de transparantie op de Europese meststoffenmarkt te vergroten door de regelmatige publicatie van representatieve binnenlandse marktprijzen en de ontwikkeling van overheidsstatistieken over de productie en het gebruik van meststoffen. 1.6.
+Het EESC dringt er voorts op aan dat bij de vaststelling van nieuwe maatregelen rekening wordt gehouden met de sociale aspecten waarmee landbouwers (die zwaar worden getroffen door de meststoffenprijzen), consumenten van levensmiddelen (die worden geconfronteerd met inflatie van de voedselprijzen) en werknemers in deze sector te maken hebben. 1.7.
+Op internationaal niveau dringt het EESC er bij de EU op aan de strijd tegen de wereldwijde voedselonzekerheid op te voeren, onder meer door de transparantie, de beschikbaarheid en een doeltreffend gebruik van meststoffen te bevorderen.
+De mondiale handel in meststoffen moet worden vergemakkelijkt door de markten open te houden, uitvoerbeperkingen en -verboden te vermijden, de meststoffenproductie in Europa op te voeren en logistieke routes uit te breiden.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..38750351e6b5f494b9db2c142204aa9b55da80b7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-114.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/110
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+2.
+Inleiding en achtergrondinformatie 2.1.
+Meststoffen bestaan uit drie essentiële voedingsstoffen voor de plantengroei: stikstof (N), fosfor (P) en kalium (K).
+2.2.
+Zij zijn een belangrijk basisproduct voor het grootste deel van de huidige landbouwproductie en het is voor de voedselzekerheid van cruciaal belang dat zij beschikbaar en betaalbaar zijn.
+Sinds begin 2021 is er een wereldwijde crisis op het gebied van minerale meststoffen gaande, die aanvankelijk te wijten was aan een stijging van de vraag als gevolg van het herstel na de COVID-19-pandemie, en die verder is verergerd sinds de inval van Rusland in Oekraïne waardoor de leveringen uit Rusland, Belarus en Oekraïne, drie grote mondiale leveranciers van meststoffen, werden beperkt. 2.3.
+De meststoffencrisis is bijzonder acuut in Europa, omdat i) de EU een grote netto-importeur van meststoffen is; ii) de EU-markt voor meststoffen als stikstof en fosfor wordt beschermd door invoerrechten, waardoor de prijzen op de binnenlandse markten boven de prijzen op de wereldmarkt liggen, en iii) de EU-invoer van meststoffen uit Rusland, Belarus en Oekraïne, die voorheen 43 % van de EU-invoer uitmaakte, sinds maart 2022 aanzienlijk is gedaald, ondanks het officiële beleid van de EU om geen verbod in te stellen op de invoer van levensmiddelen en meststoffen uit Rusland. 2.4.
+De binnenlandse meststoffenprijzen zijn gestegen tot recordniveaus (de prijs voor minerale stikstof was in november 2022 drie keer zo hoog als in januari 2021).
+Gekoppeld aan het schaarse aanbod en de uitgestelde aankopen heeft dit geleid tot een aanzienlijke daling van het meststoffengebruik in de EU voor de oogst van 2022 (1), en zullen er in het voorjaar van 2023 in verschillende lidstaten mogelijk tekorten zijn, wat gevolgen kan hebben voor de oogst van 2023. 2.5.
+Dit gebeurt tegen de achtergrond van de Europese Green Deal en de “van boer tot bord”-strategie (2) die de Europese Commissie in mei 2020 heeft gepubliceerd, waarin onder meer wordt voorgesteld er in de hele EU naar te streven “nutriëntenverliezen met ten minste 50 % terug te dringen en er tegelijkertijd voor te zorgen dat de bodemvruchtbaarheid niet verslechtert”, waardoor het gebruik van meststoffen “tegen 2030 met ten minste 20 % verminderd” zal zijn.
+3.
+Algemene opmerkingen 3.1.
+Het EESC benadrukt dat vlot beschikbare en betaalbare meststoffen van essentieel belang zijn voor de landbouwproductie en de voedselzekerheid in Europa en de rest van de wereld.
+Meststoftekorten en buitensporige meststoffenprijzen leiden tot lagere gewasopbrengsten, brengen de voedselproductie in gevaar en werken de inflatie van de voedselprijzen in de hand ten koste van de Europese burgers en de mensheid. 3.2.
+De huidige crisis op de meststoffenmarkten vormt een bijzondere bedreiging voor lage-inkomenslanden, die acuut te maken krijgen met voedselonzekerheid.
+Een en ander vormt ook een bedreiging in Europa, waar kwetsbare groepen al zwaar worden getroffen door de hoge prijzen van levensmiddelen en de meststoffencrisis kan leiden tot kleinere oogsten, met alle gevolgen van dien voor de mondiale voedselzekerheid, aangezien de EU een belangrijke graanproducent en -exporteur is. 3.3.
+Het EESC is van mening dat de wereldwijde schaarste aan meststoffen niet alleen wordt veroorzaakt door de hoge aardgasprijs, maar ook door een gebrek aan evenwicht tussen vraag en aanbod en door logistieke beperkingen.
+In de EU wordt dit nog verergerd door de grote afhankelijkheid van de invoer van minerale meststoffen, door de eigen invoerrechten en door de oorlog in Oekraïne.
+Binnenlandse noodmaatregelen 3.4.
+Ondanks de hoge meststoffenprijzen lijkt het kostenconcurrentievermogen van verschillende producenten van stikstofhoudende meststoffen in de EU te zijn aangetast door de extreem hoge aardgasprijs in Europa, die zeven keer zo hoog is als in de VS (terwijl deze in 2021 drie keer zo hoog was).
+Naast prioritaire toegang tot aardgas in geval van gasrationalisering zou de verlening van specifieke steun voor de stikstofindustrie in de EU in bepaalde gevallen nuttig kunnen zijn, met als doel het gebruik van de bestaande productiecapaciteit te maximaliseren, zoals mogelijk wordt gemaakt door het gewijzigde tijdelijk EU-crisiskader voor staatssteun.
+Een en ander moet worden gekoppeld aan economische en sociale voorwaarden om te voorkomen dat sommige meststoffenfabrikanten, die hun winsten in de nasleep van de meststofcrisis zagen stijgen, hiervan onverhoopt zouden profiteren.
+(1) (2)
+Volgens de Europese Commissie “droeg een combinatie van droogte en hoge meststoffenprijzen, die met name hebben geleid tot lagere gebruikspercentages van P en K, (...) bij tot lagere opbrengsten” en een daling van de graanoogst van de EU in 2022 met 8 % ten opzichte van 2021.
+Bron: Short-term outlook for agricultural markets, Europese Commissie, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..75a2113cccc096b567475308197abdc71f5e2445
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-115.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 184/111
+3.5.
+Gebruikers van meststoffen — met name akkerbouwers en gemengde bedrijven, samen goed voor 62 % van de EU-uitgaven voor meststoffen en 69 % van het stikstofverbruik in de EU (3) — zijn zwaar getroffen door de huidige crisis.
+Vóór de oogst worstelen zij met een tekort aan liquide middelen voor de aankoop van meststoffen en met de scheve verhouding tussen de kosten en de prijzen: de hogere prijzen voor landbouwproducten volstaan immers niet altijd om het effect van de gestegen prijzen van meststoffen en andere landbouwproductiemiddelen te compenseren (4).
+Gerichte steun voor meststoffengebruikers, zoals mogelijk wordt gemaakt door het gewijzigde tijdelijk EU-crisiskader voor staatssteun, zou daarom kunnen helpen bij het aanpakken van de crisis. 3.6.
+De begrotingsmiddelen zijn echter zeer beperkt en er is sprake van concurrerende prioriteiten die het moeilijk maken om voor de financiering van dergelijke steun gebruik te maken van de landbouwreserve van de EU ter waarde van 450 miljoen EUR voor het begrotingsjaar 2023.
+De financiering van dergelijke acties door middel van nationale strategische GLB-plannen is evenmin een geschikte optie, aangezien deze pas onlangs zijn goedgekeurd en het lang zou duren om deze te wijzigen.
+Het gebruik van staatssteun vergroot daarentegen zowel de nationale begrotingsbeperkingen als het risico op aanzienlijke concurrentieverstoringen tussen landbouwers uit verschillende lidstaten.
+Dit wordt geïllustreerd door het feit dat tot dusver slechts drie lidstaten steunregelingen hebben ingevoerd voor de aankoop van meststoffen door landbouwers, voor een totale begroting van 855 miljoen EUR. 3.7.
+Het EESC is van mening dat corrigerende maatregelen om de werking van de EU-markt voor meststoffen te verbeteren dus raadzamer en kosteneffectiever zijn voor de belastingbetaler.
+Dergelijke tijdelijke noodmaatregelen moeten zowel het aanbod als de prijzen van meststoffen in Europa aanpakken door de invoer en de mededinging te vergemakkelijken.
+Sommige meststoffenbedrijven maken nu enorme winsten: we moeten een positieve en strategische boodschap uitsturen als we deze bedrijven ertoe willen brengen die middelen te gebruiken om te investeren in Europese fabrieken en onze mate van autonomie te vergroten; dat is de prijs die we moeten betalen voor onze onafhankelijkheid. 3.8.
+Naar aanleiding van het voorstel van de Europese Commissie van 17 juli 2022 voorziet Verordening (EU) 2022/2465 van de Raad van 12 december 2022 (5) in een tijdelijke schorsing van de invoerrechten voor ureum en ammoniak (behalve voor Rusland en Belarus).
+Het EESC is ingenomen met dit besluit, aangezien een dergelijke schorsing niet alleen positieve gevolgen zou moeten hebben voor partners die nu reeds profiteren van vrijhandelsovereenkomsten met de EU (zoals Noord-Afrikaanse landen), maar ook voor andere belangrijke meststoffenleveranciers (zoals de VS, de landen in Centraal-Azië en de Arabische Golfstaten).
+De verordening is echter te laat in werking getreden om effect te hebben in het seizoen 2022/2023: de reeds ingevoerde ureum is tegen torenhoge prijzen geleverd of besteld, terwijl de Raad de geldigheid van de verordening heeft beperkt tot zes maanden in plaats van de oorspronkelijk geplande twee jaar.
+Het EESC adviseert de Commissie en de Raad om de verordening uit te breiden tot het volgende seizoen en tot alle meststoffen op basis van stikstof en fosfor; de diversificatie van het aanbod zou de beschikbaarheid bevorderen en de binnenlandse meststoffenprijzen in de EU verlagen. 3.9.
+Andere maatregelen die dringend moeten worden genomen om de werking van de EU-markt voor minerale meststoffen vanuit logistiek en regelgevingsoogpunt aan te pakken: i) landbouwers en meststoffendistributeurs stimuleren om vroege aankopen te doen en prijsrisico’s in de hand te houden; ii) faciliteren van de havenlogistiek voor mestschepen en het vervoer over land per vrachtwagens; iii) gelijktrekken van nationale interpretaties als het gaat om leveranciers van meststoffen, met het oog op de sancties tegen Rusland, en iv) toestaan van tijdelijke flexibiliteit in EU-verordeningen, waaronder Reach, de vervoerswetgeving en de verordening inzake bemestingsproducten. 3.10.
+De Europese Commissie moet, op basis van de technische voorstellen van het Gemeenschappelijk Centrum voor onderzoek (6), snel wetgevingsmaatregelen voorstellen om een veilig gebruik van verwerkte mest mogelijk te maken boven de drempel die in de nitraatrichtlijn (Renure) is vastgesteld voor nitraatgevoelige zones, waardoor een groter aandeel synthetische meststoffen kan worden vervangen.
+In afwachting van deze nieuwe drempel beveelt het EESC aan om de huidige maximumdrempel van 170 eenheden organische stikstof/ha/jaar te hanteren voor alle landbouwers in de EU.
+Binnenlandse acties op middellange termijn 3.11.
+In zijn advies over het strategisch prognoseverslag 2022 (7) wijst het EESC erop dat de EU minder afhankelijk moet worden van de invoer van diervoeder, meststoffen en andere basisproducten, en stelt het een definitie van open strategische autonomie voor voedselsystemen voor die gebaseerd is op de aspecten voedselproductie, arbeidskrachten en handel.
+Algemene doelstelling is om de voedselzekerheid voor alle EU-burgers veilig te stellen door middel van een gezonde, duurzame, veerkrachtige en eerlijke levensmiddelenvoorziening.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Bron: FADN, 2017 Ter indicatie: de prijs voor ammoniumnitraat in Frankrijk lag in november 2022 203 % boven het niveau van januari 2021.
+Daarentegen was de prijs voor maaltarwe in dezelfde periode maar met 45 % gestegen.
+Bron: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/NL/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (PB L 322 van 16.12.2022, blz. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/nl/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (PB, blz.
+45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..353aee5379cc11137c2bb087f3bd44736ba161c9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+3.12.
+Waar het gaat om meststoffen is het EESC van mening dat er onmiddellijk noodmaatregelen moeten worden genomen, naast langetermijnmaatregelen om de afhankelijkheid van de Europese landbouw van ingevoerde minerale meststoffen zo veel mogelijk te beperken en tegelijkertijd de ecologische voetafdruk van gewasbemesting in Europa te verkleinen.
+Deze maatregelen moeten erop gericht zijn i) het gebruik van meststoffen te optimaliseren door de efficiëntie van plantvoedingsstoffen te verbeteren, wat leidt tot minder verliezen; ii) een groter aandeel synthetische meststoffen te vervangen door gerecycleerde dierlijke mest en ander afval uit de voedselketen, en iii) de zelfvoorziening van Europa bij de productie van meststoffen te verbeteren.
+Het EESC onderstreept dat de landbouw zich in een overgangsfase bevindt en zich dankzij agro-ecologie of conserveringslandbouw zal blijven verbeteren. 3.13.
+De voedingsstoffenefficiëntie van planten verbeteren is noodzakelijk om het meststoffenverbruik en nutriënten­ verliezen naar water en lucht te verminderen.
+Hierdoor moet het gebruik van meststoffen kunnen worden teruggedrongen zonder gevolgen voor het productievolume.
+Dit kan worden bereikt door betere bemestingspraktijken, waaronder het gebruik van bodembedekkers, de keuze voor bepaalde meststoffen (met een voorkeur voor stikstofhoudende soorten zoals nitraten en het gebruik van urease- en nitrificatieremmers), het gebruik van biostimulanten en precisielandbouw om een optimale toepassing mogelijk te maken (opsplitsing van percelen, balansberekening, bodem- en plantenanalyse, plantensensoren en beslissingsondersteunende instrumenten). 3.14.
+Ook plantenveredeling is van essentieel belang voor de voedingsstoffenefficiëntie, aangezien verbeterde rassen minder nutriënten, met name stikstof, nodig hebben voor dezelfde geoogste hoeveelheid.
+Het EESC is in dit verband van mening dat innovatieve technologieën en zaaigoed moeten worden ontwikkeld zodat steeds oplossingen kunnen worden geboden aan landbouwers die geconfronteerd worden met beperkingen van de bestaande instrumenten (8). 3.15.
+Sinds 2021-2022 zijn landbouwers ertoe overgegaan om gewassen die veel nutriënten vereisen, zoals granen, koolzaad en suikerbieten, te vervangen door gewassen met lagere nutriëntenbehoeften, zoals zonnebloemenr (9) en peulvruchten (10).
+Beleidsmatig moet dit echter met de nodige omzichtigheid worden bekeken, omdat een dergelijke verschuiving de landbouwmarkten zou kunnen verstoren en de voedselzekerheid in gevaar zou kunnen brengen, gelet op de respectieve opbrengsten aan droge stof en de eiwitbijdragen per hectare. 3.16.
+Een andere relevante middellangetermijndoelstelling in de EU is de gedeeltelijke vervanging van minerale meststoffen door organische meststoffen, die uit dierlijke mest en ander organisch afval worden gehaald (11).
+Dit zal voordelen opleveren voor de bodem (meer organisch materiaal) en het klimaat (minder emissies van de productie van synthetische stikstofhoudende kunstmest) en de afhankelijkheid van invoer doen afnemen.
+Het potentieel van dierlijke mest mag echter niet worden overschat, aangezien het grootste deel ervan nu al wordt gerecycleerd, de beschikbaarheid ervan geografisch beperkt is (tot regio’s met een structureel mestoverschot) en de verwerking en het vervoer van dierlijke mest zeer kostbaar zijn.
+Nutriënten uit menselijk afval worden meestal niet verspreid over landbouwgrond, hoewel zij een potentieel van 2 miljard kg stikstof vertegenwoordigen (12).
+Ook moet de Europese Commissie de ontwikkeling van technieken voor het terugwinnen van nutriënten uit algen en zuiveringsslib en veilige toepassingen in de landbouw aanmoedigen. 3.17.
+Wat stikstofhoudende meststoffen betreft, is de bevordering van alternatieve, niet-fossiele trajecten voor de productie van ammoniak een zeer relevante langetermijndoelstelling, aangezien de EU hierdoor minder afhankelijk zou zijn van gas en haar koolstofvoetafdruk zou kunnen verkleinen.
+De productie van hernieuwbare waterstof door middel van waterelektrolyse (met behulp van hernieuwbare elektriciteit) bevindt zich in een industrieel proefstadium, terwijl de methanisering van agrarische bijproducten en organisch afval zowel biomethaan voor de productie van ammoniak kan opleveren, als een digestaat dat bruikbaar is als organische meststof.
+Ondanks de huidige hoge marktprijs voor fossiele ammoniak zijn de hernieuwbare alternatieven echter verre van concurrerend en vergen ze tijd, technologische rijping en mogelijk aanzienlijke overheidssubsidies voordat ze het industriële stadium bereiken. 3.18.
+Het EESC is ingenomen met de aankondiging van een nieuwe waarnemingspost voor de meststoffenmarkten, die in 2023 zal worden opgericht, en met de organisatie van raadplegingen van belanghebbenden op het gebied van meststoffen in het kader van de deskundigengroep van het Europees voedselzekerheids- en voedselcrisismechanisme (EFSCM).
+Ook is het van mening dat een aanzienlijke mate van transparantie op de EU-markt voor meststoffen alleen kan worden gewaarborgd door de regelmatige publicatie van representatieve binnenlandse marktprijzen voor een reeks N-, P- en K-meststoffen en door de ontwikkeling van overheidsstatistieken over het meststoffenverbruik.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+PB C 194 van 12.5.2022, blz. 72.
+Het zonnebloemenareaal in de EU is met 750 000 ha gegroeid, terwijl het graanareaal in 2022 met dezelfde omvang is afgenomen.
+PB C 75 van 28.2.2023, blz. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/nl/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Naar schatting scheidt een mens meer dan 4 kg stikstof per jaar uit via de urine (Viskari et al., 2018: https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..efa2733079d138f84d00c8d6b5914e3cc9f61108
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-14.txt
@@ -0,0 +1,43 @@
+C 184/10
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+4.4.
+Bepalingen over beurzen en trusts zijn welkom, maar we moeten aandacht besteden aan selectievraagstukken en ervoor zorgen dat de maatschappelijke organisaties erbij betrokken worden.
+Het is van belang dat bij de vaststelling van deze mogelijkheden transparante, eerlijke en inclusieve procedures voor de selectie van deelnemers aan academische programma’s worden vastgesteld.
+Daarbij moet prioriteit worden gegeven aan de toegang van kansarme personen.
+4.5.
+Het maximaliseren van de waarde van menselijk kapitaal is van vitaal belang voor het vergroten van het concurrentievermogen en het aanpakken van de werkloosheid, waarbij het wel zaak is de duurzame ontwikkeling in acht te nemen.
+Dit vereist werknemers die beschikken over een reeks transversale vaardigheden en aanpassingsvermogen.
+Het onderwijs- en opleidingsbeleid moet worden ontwikkeld en uitgevoerd in nauwe samenwerking met de sociale partners en moet meer gericht zijn op competenties dan op kwalificaties.
+Dit zal helpen om de kloof tussen gevraagde en aangeboden vaardigheden te dichten.
+Jongerenorganisaties 4.6.
+In de mededeling worden verschillende fora en instanties die zich tot jongeren richten, genoemd.
+Het platform in het Beleidsforum inzake ontwikkeling kan op bijval rekenen, op voorwaarde dat het zorgt voor lokale connecties met jongerenorganisaties die onafhankelijk en zelfgeorganiseerd zijn en idealiter door jongeren worden geleid.
+4.7.
+Het is goed dat er in de mededeling melding wordt gemaakt van en wordt verwezen naar het betrekken van jongerenorganisaties.
+De uitrol van het jongerenactieplan zou erbij gebaat zijn als de diverse modellen van jeugdwerk in de EU in aanmerking worden genomen.
+Deze praktijk kan even relevant zijn als de stem van de jongeren.
+Zo worden jongeren op lokaal niveau beter in staat gesteld zich te ontwikkelen en krijgen we jeugdleiders die beschikken over lokale kennis.
+Er zijn veel gegevens en modellen beschikbaar via het partnerschap tussen de EU en de Raad van Europa en de vrijwillige jeugdsector.
+4.8.
+Jongerenorganisaties kunnen een enorme bijdrage leveren aan de uitvoering van het plan.
+De EU-lidstaten moeten worden aangemoedigd hun jeugdsector bij dit onderwerp te betrekken met nationale actieplannen.
+We moeten voorrang geven aan goede modellen en werkzaamheden van Europese jongerenorganisaties op het gebied van ontwikkeling, conflicten en mensenrechten boven bijvoorbeeld Amerikaanse modellen voor “jeugdontwikkeling”, die in ontwikkelings­ landen en andere regio’s vaak van stal worden gehaald en vaak niet op dezelfde waarden berusten.
+Dit zou goed passen bij het streven naar op maat gesneden oplossingen voor bepaalde regio’s.
+4.9.
+Bij de uitvoering van de toezeggingen inzake onderwijs moeten ook informele en niet-formele systemen in gemeenschappen, maatschappelijke organisaties en jeugdwerkorganisaties worden betrokken.
+De definities van de Unesco en de Raad van Europa vormen hier een goed richtsnoer, evenals het werk in het jongerenhoofdstuk van Erasmus+.
+We moeten onderkennen dat een leven lang en levensbreed leren buiten de school om voor iedereen enorme voordelen met zich meebrengt.
+4.10.
+De politieke dialoog is belangrijk en de doelstellingen van het jongerenactieplan zijn ambitieus, maar we mogen het jeugdbeleid in elk land en de verantwoordelijkheden van de regeringen niet verwaarlozen, evenmin als de behoefte aan een echte vrijwilligerssector en een maatschappelijk middenveld.
+Bij de uitvoering van het jongerenactieplan moeten ook de ontwikkeling van het jeugdwerkbeleid, de ontwikkeling van nationale jeugdraden of soortgelijke organen en benaderingen zoals de EU-jeugdtest worden ondersteund.
+4.11.
+Jongerenorganisaties hebben al banden over de hele wereld, zoals blijkt uit het werk van de grote zes jongerenorganisaties, en de uitvoering van het plan moet op hen worden afgestemd, voortbouwen op het werk dat al gedaan is en als voorbeeld dienen voor meer initiatieven.
+We moeten er ook voor waken te restrictief te zijn op het gebied van participatie.
+Het is onduidelijk of bij de selectie van de thema’s voor het Youth Empowerment Fund gebruik is gemaakt van participatieve processen.
+Jongeren kiezen niet altijd de thema’s die anderen belangrijk vinden, met name in ontwikkelingslanden of in fragiele staten waar meer praktische overwegingen van belang kunnen zijn.
+4.12.
+Bepalingen inzake capaciteitsopbouw voor jongerenorganisaties zijn zeer welkom en moeten gepaard gaan met doeltreffende steun voor de oprichting van lokale bewegingen in partnerlanden, waarbij de EU-delegaties overal ter wereld een cruciale rol kunnen spelen.
+Hier moeten waar nodig partnerschappen met EU-organisaties worden aangeboden en de werkzaamheden moeten worden gemonitord.
+Het is belangrijk de totstandbrenging en versterking van netwerken met zowel EU- als niet-EU-organisaties te vergemakkelijken.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..088e7950ae104d1026d77a8d782a4fd04242fb9a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-17.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 184/13
+Advies van het Europees Economisch en Sociaal Comité over de rol van jongeren in de groene transitie (verkennend advies op verzoek van het Zweedse voorzitterschap) (2023/C 184/03)
+Rapporteur: Nicoletta MERLO Verzoek van het Zweedse voorzitterschap Brief d.d.
+14.11.2022 van de Raad Rechtsgrond
+Artikel 304 van het Verdrag betreffende de werking van de Europese Unie
+Bevoegde afdeling
+Werkgelegenheid, Sociale Zaken en Burgerschap
+Goedkeuring door de afdeling
+8.3.2023
+Goedkeuring door de voltallige vergadering 22.3.2023 Zitting nr.
+577
+Stemuitslag (voor/tegen/onthoudingen)
+152/00/01
+1.
+Conclusies en aanbevelingen 1.1.
+Het Europees Economisch en Sociaal Comité (EESC) is van mening dat jongeren een cruciale rol kunnen en moeten spelen bij de groene transitie.
+Hiertoe is er behoefte aan een nieuw en inclusiever bestuursmodel dat jongeren de kans geeft actief deel te nemen aan besluitvormingsprocessen en dat alle nog bestaande obstakels uit de weg ruimt. 1.2.
+Het is belangrijk om ervoor te zorgen dat jongerenorganisaties een vooraanstaande rol hebben in het besluitvormingsproces en bij het ontwikkelen en verbreiden van projecten op het gebied van duurzaamheid en milieu, ook door hun de nodige financiële steun te garanderen. 1.3.
+Het is essentieel om voortdurend in de gaten te houden welke gevolgen overheidsinvesteringen — ook die in verband met de groene transitie — hebben voor jongeren, zowel nu als in de toekomst.
+Daartoe moeten de economische, politieke en sociale effecten van het te voeren beleid aan de hand van indicatoren worden beoordeeld, vóór, tijdens en na de goedkeuring ervan. 1.4.
+Volgens het EESC zouden de EU-instellingen en de lidstaten er goed aan doen maatregelen en procedures in te voeren om ervoor te zorgen dat op alle beleidsterreinen rekening wordt gehouden met de kijk van jongeren, en een ruimte te creëren die de actieve participatie van jongeren kan waarborgen door de EU-jeugdtest onverkort in te voeren. 1.5.
+Het EESC acht het van cruciaal belang dat de initiatieven en maatregelen in het kader van het Europees Jaar van de Vaardigheden worden gekoppeld aan thema’s als de groene transitie, duurzame ontwikkeling en de uitdagingen waarmee jongeren in een snel veranderende wereld worden geconfronteerd. 1.6.
+Het is essentieel, zo meent het EESC, dat wordt nagedacht over onderwijs en over de ontwikkeling van de vaardigheden die op dit gebied van jongeren worden verwacht, aan de hand van een transversale aanpak waarbij zowel theoretische als praktische vaardigheden worden aangeleerd, onder meer door in te zetten op trajecten die de overgang van school naar werk vereenvoudigen en op het aanbieden van leerlingplaatsen, waarbij ook de sociale partners worden betrokken.
+De opleiding over deze onderwerpen moet worden gestructureerd en op basis van de behoeften van de regio’s opgezet en ontwikkeld worden, binnen een breder kader op nationaal niveau. 1.7.
+Het EESC vindt dat kinderen al op jonge leeftijd over duurzaamheid en milieubescherming moeten leren.
+Innovatieve onderwijsinstrumenten met aandacht voor milieubescherming, sociale en economische ontwikkeling en de verwezenlijking van aanverwante doelstellingen kunnen daarbij helpen.
+Kwaliteitsonderwijs voor iedereen en fatsoenlijke arbeidsomstandigheden voor het onderwijzend personeel zijn hierbij van cruciaal belang. 1.8.
+Het is belangrijk dat scholen zich in samenspraak met lokale overheden en organisatoren van buitenschoolse activiteiten, met name jongerenorganisaties en het maatschappelijk middenveld, met het thema groene transitie bezighouden, zodat de bewustwording groeit en het grote publiek gemotiveerd wordt om eraan mee te doen.
+In dit verband staat het EESC positief tegenover het project Groen Erasmus en ziet het uit naar de implementatie ervan.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e713d8a501ceabbe77c1d99c6147e09c9790537e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-93.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 184/89
+(7) een energie-unie waarin de burger centraal staat, inspraak heeft in en controle heeft over de omvorming van het energiesysteem, de vruchten plukt van nieuwe technologieën in de vorm van lagere energierekeningen, een actieve marktdeelnemer is, en als consument bescherming geniet wanneer hij of zij zich in een kwetsbare situatie bevindt.
+Het verslag bevat een beschrijving van de tot dusver genomen of geplande maatregelen ter verwezenlijking van deze visies.
+Het EESC betreurt echter dat de uiteenzetting in het verslag geen betrekking heeft op de visies, maar op de vijf elkaar wederzijds versterkende en nauw met elkaar samenhangende dimensies die voor meer energiezekerheid, duurzaamheid en concurrentievermogen moeten zorgen.
+Deze dubbele reeks doelstellingen of visies enerzijds en dimensies anderzijds maakt het uiterst moeilijk om de vorderingen met deze visies te volgen, ook omdat bijvoorbeeld de kwestie van burgers die centraal staan in de energie-unie of de behoefte aan bij- en omscholing van de beroepsbevolking verband houden met verscheidene dimensies.
+Het EESC betreurt dat dit het zeer moeilijk maakt om de vooruitgang te volgen die is geboekt bij de verwezenlijking van de doelstellingen van de strategie voor de energie-unie. 1.4.
+In de mededeling wordt terecht verwezen naar het door het EESC gesteunde plan REPowerEU, dat de Green Deal en het maatregelenpakket “Fit for 55” nieuw leven heeft ingeblazen en versterkt.
+Diversificatie, besparingen, voorzienings­ zekerheid en een versnelde ontwikkeling van hernieuwbare energiebronnen staan hierin centraal.
+De huidige klimaat- en energiecrisis en het gebrek aan zekerheid, stabiliteit en voorspelbaarheid van de voorziening en de prijzen vergen evenwel het uiterste van de EU.
+De crisis zou minder ernstig zijn als men eerder gerichtere maatregelen had genomen en bijvoorbeeld de eigen doelstellingen van de EU (zoals die van de Europese energie-unie) serieuzer had genomen. 1.5.
+Volgens het verslag over de stand van de energie-unie 2022 moet tussen nu en 2030 naar schatting 300 miljard EUR aan overheidsgeld worden geïnvesteerd in de verschillende pakketten maatregelen om de afhankelijkheid van Russische fossiele brandstoffen tot nul terug te dringen.
+Dit zal aanzienlijke gevolgen hebben voor de totale begroting van de EU.
+Daarnaast zullen verdere particuliere investeringen nodig zijn, met inbegrip van investeringen door Europese burgers.
+Het EESC vindt dat de middelen zodanig moeten worden besteed dat zij helpen de bovengenoemde doelstellingen van de energie-unie te bereiken.
+Bovendien mogen de uitgaven niet leiden tot een vermindering van de middelen voor de rechtvaardige transitie, voor onderzoek en innovatie of voor bedrijven en consumenten die te lijden hebben onder de stijgende energieprijzen. 1.6.
+De ongekende stijging van de energieprijzen als gevolg van de Russische inval in Oekraïne heeft enorme sociale en economische gevolgen, ook voor de industriële en productiestructuur van landen.
+Het EESC onderstreept het gebrek aan duidelijke Europese coördinatie tijdens de energiecrisis en pleit, als onderdeel van de respons hierop, voor de invoering van een op het SURE-model gebaseerd instrument ter ondersteuning van werknemers en bedrijven in moeilijkheden. 1.7.
+Door recente gebeurtenissen is het potentiële risico op cyberaanvallen en sabotage van kritieke infrastructuur zoals het energienetwerk en elektriciteitscentrales toegenomen.
+Het EESC beveelt daarom aan een alomvattende strategie te ontwerpen en goed te keuren om de EU tegen zulke bedreigingen te beschermen. 1.8.
+De belangrijkste strategische doelstelling van de EU-lidstaten op middellange termijn moet energie-autonomie blijven, vooral tegen de achtergrond van de oorlog in Oekraïne en met het oog op een mogelijke verdere complicatie van de internationale situatie.
+Onder “strategische autonomie op energiegebied” verstaat het EESC een politiek concept dat de toekomstige energiemarkt van de EU gestalte zal helpen geven, waarbij de EU op autonome wijze besluiten neemt die haar op energiegebied onafhankelijk maken van onbetrouwbare leveranciers.
+Het EESC betreurt dat deze kwestie onvoldoende aan bod komt in het verslag en nog steeds op de achtergrond blijft, want de aandacht gaat uitsluitend naar onafhankelijkheid van de invoer van energie uit Rusland. 1.9.
+Om de EU-doelstellingen inzake strategische autonomie te verwezenlijken, verzoekt het EESC de Raad en de Commissie passende instrumenten te ontwikkelen, onder meer via de oprichting van Europees soevereiniteitsfonds, om investeringen in schone binnenlandse energietechnologieën en energie-infrastructuur te bevorderen.
+Tegelijkertijd is het van cruciaal belang de lidstaten aan te sporen de middelen optimaal en efficiënt in te zetten voor de ontwikkeling van schone energie.
+Een dergelijke strategie moet ook richtsnoeren bevatten over hoe bedrijven, publieke instanties, burgers en energiegemeenschappen kunnen worden aangemoedigd om meer te investeren.
+De momenteel beschikbare instrumenten en middelen lijken niet toegerust op de grote uitdagingen.
+Het EESC verzoekt de Commissie bijzondere aandacht te besteden aan de milieueffecten van nieuwe hulpbronnen en leveringen en aan nieuwe afhankelijkheden ten aanzien van derde landen. 1.10.
+Het EESC stelt een bottom-upaanpak voor om de energie-autonomie te versterken.
+Op die manier kunnen de in paragraaf 1.3 genoemde doelstellingen gemakkelijker worden verwezenlijkt. 1.11.
+De Green Deal gaat nog niet gepaard met het sociale beleid dat nodig is voor een rechtvaardige transitie.
+Aangezien het transitieproces grote gevolgen zal hebben voor de werkgelegenheid en de industriële structuur, betreurt het EESC dat in het verslag onvoldoende aandacht wordt besteed aan het belang van een alomvattend beleid op het gebied van werkgelegenheid, vaardigheden en sociale zaken.
+Investeringen in onderwijs, omscholing en bijscholing moeten worden gezien als een sociaal-economische verantwoordelijkheid.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..88a5c2de32eb2bb083ee631eff67df5464f9b453
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-98.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/94
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+25.5.2023
+elektriciteitsnetten daadwerkelijk stimuleert.
+Tegelijkertijd moeten flexibiliteitsmarkten worden ontwikkeld om flexibele consumptie, opwekking en prosumptie op basis van digitale technologieën aantrekkelijk te maken. 1.5.
+Meer dan zes jaar na de presentatie van het pakket schone energie spelen zowel energiegemeenschappen als collectief zelfverbruik nog steeds een kleine rol in de Europese energiesystemen.
+De Europese Commissie heeft tot nu toe het bestaan van belemmeringen voor deze vormen van energieopwekking en -verbruik genegeerd.
+De Europeanen moeten prikkels krijgen die hen er uiteindelijk van overtuigen en motiveren al hun energiegerelateerde activiteiten te digitaliseren.
+In veel gevallen is ook een duidelijk wettelijk en administratief recht nodig.
+Het EESC roept de Commissie en de lidstaten op om overeenkomstige initiatieven te ontwikkelen, met inbegrip van rechtstreekse steun om energiegemeenschappen en collectieve prosumenten in staat te stellen hun volledige potentieel te ontwikkelen, waarbij deze vormen van opwekking en verbruik, met name op het gebied van voorzieningszekerheid, een cruciaal onderdeel van het systeem moeten worden.
+Anders zullen digitale instrumenten geen verschil maken. 1.6.
+Het EESC wijst er nogmaals op dat een klimaatneutrale, gedecentraliseerde en gedigitaliseerde energievoorzie­ ningsstructuur met de juiste aanpak aanzienlijke positieve gevolgen kan hebben voor de werkgelegenheid en de economie, met name de regionale economieën (2).
+In de huidige crisis heeft de Europese Unie behoefte aan een algemene aanpak van het energiebeleid waarin de specifieke energie- en klimaatgerelateerde problemen worden gecombineerd met de doelstellingen van het sociale en regionale cohesiebeleid. 1.7.
+Het EESC merkt echter op dat een veranderingsbeleid alleen succesvol kan zijn als het rekening houdt met de verschillende sociale dynamieken die bij de transitie een rol spelen en deze in zijn strategieën en maatregelen in aanmerking neemt.
+Wij moeten de rol van actieve consumenten bij de digitalisering versterken en hen aanmoedigen en het recht verlenen zoveel mogelijk slimme oplossingen te gebruiken, omdat zij de efficiëntie en de prestaties van de interne energiemarkt kunnen verbeteren.
+Tegelijkertijd moet er rekening worden gehouden met distributiesysteembeheerders om de voorzieningszekerheid te waarborgen.
+De instrumenten moeten gebruiksvriendelijk zijn en er moet aandacht worden besteed aan kwetsbare groepen en mensen met een handicap.
+Een beleid voor een rechtvaardige transitie en een actieve politieke sturing van de veranderingen is dan ook onontbeerlijk.
+Als de sociale dimensie bij de uitvoering wordt verwaarloosd, dreigt de transformatie op maatschappelijke weerstand te stuiten en daardoor te mislukken. 1.8.
+Wat het toekomstige ontwerp van energiesystemen en -infrastructuur betreft, heeft het EESC er herhaaldelijk op gewezen dat alle consumenten actief moeten worden betrokken bij de ontwikkeling van slimme energiesystemen en dat er stimulansen moeten komen om het maatschappelijk middenveld te laten deelnemen aan de energietransitie.
+“Lokale en regionale innovatoren verbinden”, zoals de Commissie in punt 7.3 vermeldt, is van groot belang.
+Collectieve actie zoals samenwerking tussen slimme steden en gemeenschappen kan de beste en meest betaalbare oplossingen creëren die een regio nodig heeft. 1.9.
+Het digitale beleid en het energiebeleid van de EU vormen nu al een leidraad voor de digitalisering van de energiesector, aangezien thema’s zoals de interoperabiliteit van data, energievoorzieningszekerheid, cyberbeveiliging, privacy en bescherming van de consument niet aan de markt alleen kunnen worden overgelaten en een correcte realisatie ervan van cruciaal belang is.
+In dit verband wijst het EESC erop dat schendingen van privacy en misbruik van data met alle middelen moeten worden voorkomen.
+Dit omvat niet alleen technische voorzorgsmaatregelen, maar ook de verantwoordelijkheid voor en het toezicht op deze dataruimte door overheidsinstanties die onderworpen zijn aan politieke en democratische controle.
+Tegelijkertijd dient bijzondere aandacht uit te gaan naar de bescherming van gegevens over kritieke infrastructuur. 1.10.
+De Commissie stelt in haar mededeling dat het van essentieel belang is dat de digitalisering het reeds op de interne elektriciteitsmarkt bestaande kader voor consumentenbescherming niet ondermijnt.
+Het EESC neemt hier kennis van en voegt eraan toe dat de consumentenrechten op de energiemarkt moeten worden aangepast en verbeterd.
+Consumenten mag niet worden benadeeld of te veel betalen.
+Zij moeten kunnen profiteren van digitale instrumenten die, indien correct ontwikkeld, kunnen bijdragen tot een betere consumentenbescherming. 1.11.
+Voor alle initiatieven is het belangrijk dat consumenten thuis over een slimme meter beschikken.
+Dit is in veel lidstaten nog steeds niet het geval en derhalve moeten er dringend meer inspanningen worden geleverd om op grotere schaal slimme meters in te voeren als fundamentele voorwaarde voor de meeste digitale oplossingen in de energiesector, met name voor de elektriciteitsvoorziening en, in mindere mate, voor de gasvoorziening.
+De lidstaten die slimme meters nog niet volledig hebben uitgerold, moeten dit versnellen en hun nationale doelstellingen met betrekking tot deze uitrol aanscherpen.
+Uit internationaal onderzoek blijkt dat de uitrol van slimme meters het meest doeltreffend is wanneer de netbeheerders verantwoording moeten afleggen.
+Slimme meters moeten worden beschouwd als een integraal onderdeel van het elektriciteitsnet.
+(2)
+PB C 367 van 10.10.2018, blz.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4a52d7a6b4275096eaa4a59fb3a469e18e7904f0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.nl.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 184/95
+1.12.
+Het risico bestaat dat nieuwe datagestuurde diensten en innovatieve technologische oplossingen niet snel genoeg worden doorgevoerd als er niet genoeg geschoolde werknemers en opgeleide professionals zijn om ze te helpen uitrollen.
+De noodzakelijke arbeidsmarkt- en onderwijsmaatregelen vereisen voldoende financiële middelen en de ontwikkeling van een actieplan om een gecoördineerde aanpak te waarborgen.
+Het EESC is van mening dat nauwe samenwerking met de sociale partners in dit verband essentieel is. 1.13.
+Cyberbeveiliging is van wezenlijk belang om de betrouwbaarheid van het steeds digitalere energiesysteem te waarborgen.
+De ontwikkelingen van de laatste decennia en in het bijzonder de recente gebeurtenissen tonen het gevaar van cyberaanvallen en sabotageacties tegen kritieke infrastructuur.
+Problemen kunnen echter niet alleen het gevolg zijn van cyberaanvallen of sabotage, maar ook van storingen in hardware en software, zodat de Commissie bij de digitalisering bijzondere aandacht moet besteden aan het ontwerp van hardware en software om de robuustheid ervan te waarborgen.
+Uitval of beschadiging van kritieke infrastructuur kan leiden tot desastreuze voorzieningstekorten en de openbare veiligheid in gevaar brengen.
+Meer gedecentraliseerde opwekking en gebruik van energie in combinatie met het internet vergroot het “aanvalsoppervlak” en de cyberrisico’s.
+Het gedigitaliseerde energiesysteem (zowel de hardware als de software) moet betrouwbaar zijn, zodat de continue beschikbaarheid is gewaarborgd. 1.4.
+Het EESC is van mening dat een gecombineerde strategie voor de energietransitie en de digitale transformatie in plattelandsgebieden niet de verwachte mate van aandacht en steun heeft gekregen.
+Het dringt aan op een snelle uitvoering van de langetermijnvisie van de Commissie voor de plattelandsgebieden van de EU en op de mobilisering van belanghebbenden in het kader van het EU-plattelandspact.
+2.
+Achtergrond 2.1.
+De Commissie heeft een mededeling gepubliceerd met als doel de digitalisering van het energiesysteem te bevorderen.
+Met het EU-actieplan voor de digitalisering van het energiesysteem wordt beoogd de doelstellingen van het strategisch prognoseverslag over de groene en de digitale transitie te verwezenlijken, waarbij digitale technologie bijdraagt aan de totstandbrenging van een klimaatneutrale en hulpbronnenefficiënte samenleving en er tegelijkertijd voor wordt gezorgd dat iedereen voordeel haalt bij deze transitie. 2.2.
+In haar EU-actieplan stelt de Commissie een reeks acties voor op vijf gebieden: bevordering van connectiviteit, interoperabiliteit en een naadloze uitwisseling van energiedata door de totstandbrenging van een gemeenschappelijke dataruimte, bevordering en coördinatie van investeringen in het slimme netwerk, levering van betere diensten op basis van digitale innovatie om consumenten bij de energietransitie te betrekken, waarborging van de cyberveiligheid in het energiesysteem, en ervoor zorgen dat de groeiende energiebehoeften van de ICT-sector in overeenstemming zijn met de Europese Green Deal.
+De Commissie is van mening dat digitalisering de betaalbaarheid, duurzaamheid en weerbaarheid van het energiesysteem van de EU kan verbeteren. 2.3.
+Slimme oplossingen zijn bedoeld om consumenten meer controle te geven over hun energieverbruik en -facturen en zo het beheer van het energiegebruik te verbeteren, hoewel veel eindgebruikers dit potentieel kunnen begrijpen zonder een slimme oplossing nodig te hebben.
+Innovatieve energiediensten moeten het energieverbruik verminderen en energie moet worden gebruikt wanneer het goedkoop is.
+Slimme meters verschaffen belangrijke informatie om de kosten van het energieverbruik te drukken, bijvoorbeeld het slim laden van elektrische voertuigen, slimme warmtepompen in combinatie met zonnepanelen.
+Slimme meters helpen klanten de gegevens op hun rekeningen te controleren en stellen hen in staat een einde te maken aan onjuiste rekeningen en facturering achteraf, die momenteel tot de grootste zorgen van de consument behoren.
+Het actieplan voorziet in steun voor digitale instrumenten, die het belang van de consumenten dienen en in sommige gevallen in samenwerking met hen worden ontwikkeld, betere digitale vaardigheden, financiering voor slimme digitale oplossingen via programma’s die kunnen bijdragen tot de verwezenlijking van de nagestreefde digitalisering van het energiesysteem, steun voor nationale regelgevende instanties bij het vaststellen en monitoren van gemeenschappelijke indicatoren voor slimme netwerken, de totstandbrenging van een gemeenschappelijke Europese ruimte voor energiegegevens en de nauwe betrokkenheid van alle relevante belanghebbenden, met name netbeheerders en energieleveranciers. 2.4.
+Volgens de Commissie bieden ICT-technologieën een groot vergroeningspotentieel.
+Digitale oplossingen moeten helpen om energievoorziening, -opslag en -vraag in evenwicht te brengen en het energiesysteem flexibeler te maken, waardoor de integratie van gedecentraliseerde hernieuwbare energiebronnen wordt vergemakkelijkt.
+Flexibiliteitsmarkten moeten worden ontwikkeld om investeringen in flexibiliteitsopties aantrekkelijk te maken, ongeacht of deze investeringen worden gedaan door producenten, consumenten of prosumenten die de vruchten plukken van digitale instrumenten. 2.5.
+Tegelijkertijd wordt in het actieplan benadrukt dat het stijgende energieverbruik in de ICT-sector moet worden beteugeld.
+Het actieplan voorziet ook in de totstandbrenging van een digitale tweeling van het Europese elektriciteitsnet, ondersteuning van energiegemeenschappen door middel van digitale instrumenten, de ontwikkeling van energie­ gerelateerde etiketten voor computers, datacentra en blockchains, en de ontwikkeling van een EU-gedragscode voor de duurzaamheid van telecommunicatienetwerken.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f21c35c0d55fd7bee5baf114c7df690188a032e8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-100.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/96
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+2.6.
+W coraz bardziej cyfrowym systemie energetycznym ze zdecentralizowanym wytwarzaniem, przesyłem i dystrybucją energii oraz bardziej połączonymi cyfrowo urządzeniami w domach wzrasta ryzyko szpiegostwa, cyberprzestępczości i awarii sprzętu związanego ze zużyciem energii.
+W związku z tym Komisja proponuje dobrze skoordynowane środki cyberbezpieczeństwa z myślą o wzmocnieniu ogólnej odporności systemu. 2.7.
+W planie działania wskazano, że wymaga to zarówno działań średnio- i długoterminowych, jak i ram zarządzania.
+Komisja wyjaśnia, że w działania te zaangażowanych będzie wiele społeczności zainteresowanych stron, przedsiębiorstw i partnerów międzynarodowych, i zauważa, że ograniczone finansowanie publiczne należy wykorzystywać mądrze, oraz wskazuje na potrzebę większych inwestycji prywatnych.
+3.
+Uwagi ogólne 3.1.
+W planie działania Komisja słusznie odnosi się do ogromnego potencjału technologii cyfrowych pod względem zwiększenia elastyczności systemu elektroenergetycznego.
+EKES popiera te cele i z zadowoleniem przyjmuje większość środków zaproponowanych w planie działania.
+Komitet podkreślił już w szczególności związek między transformacją energetyczną a transformacją cyfrową, wskazując na korzyści płynące z cyfryzacji pod względem oszczędności energii, zmniejszonej energochłonności i lepszego zarządzania infrastrukturą energetyczną.
+Przyjęte w planie działania optymistyczne nastawienie jest inspirujące, jednak Komisja niejednokrotnie ignoruje fakt, że rzeczywistość fizyczna znacznie różni się od przypadków użycia cyfryzacji wymienionych w planie działania. 3.2.
+EKES jest zdania, że głównymi wyzwaniami stojącymi przed sektorem energetycznym są: dywersyfikacja źródeł energii w Europie, zmniejszenie zależności od importu energii, zapewnienie zintegrowanego wewnętrznego rynku energii, poprawa efektywności energetycznej, szybka rozbudowa sieci energetycznej, zapewnienie bezpieczeństwa dostaw, dekarbonizacja gospodarki, ograniczenie emisji, przejście na gospodarkę niskoemisyjną przy zastosowaniu niskowęglo­ wych i czystych technologii energetycznych, zwiększenie udziału energii odnawialnej i znaczący rozwój odnawialnych źródeł energii na potrzeby osiągnięcia celów klimatycznych, promowanie powiązanych badań i powiązanego kształcenia, zapewnienie sprawiedliwej transformacji i wspieranie społecznego wymiaru energii, np. ograniczanie ubóstwa energetycznego.
+Transformacja cyfrowa systemu energetycznego stanowi podstawę tego procesu i może pomóc w sprostaniu wszystkim tym głównym wyzwaniom. 3.3.
+O ile zarówno podejście strategiczne, jak i konkretne środki w planie działania zmierzają we właściwym kierunku, o tyle Komisja nie włącza tego planu do ogólnej polityki energetycznej.
+Zawężone podejście, skupiające się wyłącznie na cyfryzacji i ignorujące ogólne ramy, nie przyniesie korzyści, które odpowiednio wyjaśniono w planie działania. 3.4.
+We wniosku Komisji nakreślono obraz stanu idealnego, opartego na dobrze rozwiniętym systemie energetycznym (np. sieci przesyłu i dystrybucji), który jest poddawany cyfrowej transformacji.
+W Europie należy jednak najpierw rozwinąć sieci przesyłowe i dystrybucyjne, zanim możliwe będzie opracowanie złożonej technologii cyfrowej.
+Cyfryzacja stanie się bezskuteczna, jeżeli nie będzie możliwości przesyłu inteligentnie zarządzanej energii za pośrednictwem sieci przesyłowych energii.
+Ponadto w sieciach przesyłowych i dystrybucyjnych marnuje się ogromne ilości energii.
+Nawet obecnie koszt ekologicznej energii elektrycznej, która nie może być wykorzystywana lub przesyłana i która musi zostać ograniczona, wyniósł ponad 2 mld EUR przed kryzysem energetycznym, a w dużych krajach, takich jak Niemcy, ponad 12 mld EUR podczas kryzysu energetycznego.
+Te straty ekonomiczne wzrosną wielokrotnie, o ile nie nastąpi szybka rozbudowa sieci energetycznych i zdolności magazynowania energii kompatybilnych z systemem i o ile nie pojawią się zarazem lepsze sposoby wykorzystania energii elektrycznej bezpośrednio na miejscu.
+Cyfryzacja w tym obszarze może odegrać rolę w identyfikowaniu tych strat i wykorzystywaniu wygenerowanych w ten sposób danych na potrzeby rozwoju sieci. 3.5.
+Istotnie potrzebne są znaczne inwestycje w infrastrukturę energetyczną, aby uczynić sieci inteligentnymi.
+Prawdą jest również, że wiele państw członkowskich nie zachęca do takich inwestycji, ponieważ ich przepisy wyraźnie faworyzują nakłady inwestycyjne, a inwestycje w cyfryzację to głównie koszty operacyjne.
+Koordynacja i monitorowanie takich inwestycji i związanych z nimi postępów nie wystarczą.
+EKES apeluje do Komisji Europejskiej o włączenie pomysłów leżących u podstaw „wspierania inwestycji w cyfrową infrastrukturę elektryczną” do zmiany art. 58 dyrektywy (UE) 2019/944 w sprawie wspólnych zasad rynku wewnętrznego energii elektrycznej, co zapewni ramy regulacyjne skutecznie zachęcające do inwestycji w cyfryzację sieci elektroenergetycznych. 3.6.
+Komisja Europejska słusznie podkreśla, że narzędzia cyfrowe odgrywają istotną rolę w rozwoju programów zbiorowej konsumpcji własnej i społeczności energetycznych.
+Pomocne mogą być zarówno wytyczne, jak i planowana platforma eksperymentalna, ale nie są to najważniejsze aspekty.
+Ponad pięć lat po przedstawieniu pakietu „Czysta energia dla wszystkich Europejczyków” zarówno społeczności energetyczne, jak i zbiorowa konsumpcja własna nadal odgrywają niewielką rolę w europejskich systemach energetycznych.
+W wielu przypadkach głównymi przyczynami tego stanu rzeczy są znaczne bariery biurokratyczne oraz brak informacji ze strony konsumentów i producentów.
+Komisja Europejska dotychczas ignorowała istnienie tych barier.
+Europejczycy muszą otrzymać zachęty, które ostatecznie przekonają
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e44a4da8be7de971daca6d32e6f00699030f0d89
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-108.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+PL
+C 184/104
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+1.4.
+Komitet zasadniczo z zadowoleniem przyjmuje propozycję, aby emitenci mogli wybrać publikację prospektu wyłącznie w języku angielskim, który jest powszechnie przyjętym językiem inwestorów międzynarodowych.
+Jednak publikacja kompletnego dokumentu, a nie tylko podsumowania, w językach narodowych wzmocniłaby pozycję lokalnych inwestorów detalicznych.
+EKES przypomina emitentom, że stosowanie dokumentów emisyjnych tylko w języku angielskim mogłoby utrudnić rozbudowę krajowej bazy inwestycji detalicznych. 1.5.
+Komitet zauważa, że łączenie badań inwestycyjnych z innymi usługami może zwiększyć widoczność małych i średnich przedsiębiorstw (MŚP) notowanych na giełdzie.
+Dlatego też Komitet z zadowoleniem przyjmuje proponowane podniesienie progu rozdziału do 10 mld EUR; konieczne może być jednak podjęcie dalszych działań zachęcających do prowadzenia niezależnych badań. 1.6.
+EKES wysoko ceni podejście Komisji do zmniejszenia niepewności prawnej związanej z wymogami informacyj­ nymi.
+Wniosek dotyczący mechanizmu międzyrynkowego nadzoru nad arkuszem zleceń (CMOBS), który ułatwiłby wymianę danych dotyczących arkusza zleceń między organami nadzoru, mógłby jednak stwarzać ryzyko stworzenia nierównych warunków działania, ponieważ dwustronne systemy obrotu wykraczałyby poza zakres systemu sprawozdawczości.
+2.
+Kontekst 2.1.
+7 grudnia 2022 r.
+Komisja opublikowała zestaw wniosków (1) dotyczących środków mających na celu dalszy rozwój unii rynków kapitałowych.
+Celem części pakietu – nowego aktu dotyczącego dopuszczania do obrotu giełdowego – jest zmniejszenie obciążeń administracyjnych dla przedsiębiorstw różnej wielkości, w szczególności dla MŚP, tak aby mogły mieć lepszy dostęp do finansowania przez obrót na giełdach. 2.2.
+Komisja stwierdza, że rynki kapitałowe UE są nadal rozdrobnione i słabo rozwinięte pod względem wielkości.
+Z badań wynika, że łączna liczba spółek giełdowych na rynkach wzrostu MŚP w Europie prawie nie wzrosła od 2014 r.
+(2), mimo że spółki giełdowe odnosiły wyraźne korzyści, o czym świadczy wzrost ich wyceny według wartości rynkowej.
+Spółki giełdowe zasadniczo zwiększają swoje przychody, tworzą więcej miejsc pracy i powiększają swoje bilanse w szybszym tempie niż ich nienotowane odpowiedniki.
+Szereg badań dostarcza dowodów na nieoptymalną sytuację w odniesieniu do pierwszych ofert publicznych (IPO) MŚP w Europie. 2.3.
+W akcie dotyczącym dopuszczania do obrotu giełdowego ustanowiono prostsze i ulepszone zasady dopuszczania do obrotu giełdowego, w szczególności dla MŚP, jednocześnie starając się nie narażać ochrony inwestorów i integralności rynku. 2.4.
+Akt ma zapewnić znaczne obniżenie kosztów i przyczynić się do zwiększenia liczby IPO w UE.
+Prostsze zasady dotyczące prospektów ułatwiłyby przedsiębiorstwom wejście na giełdę i obniżyły związane z tym koszty.
+Umożliwienie przedsiębiorstwom korzystania z akcji uprzywilejowanych co do głosu przy pierwszym dopuszczeniu do obrotu giełdowego na rynkach wzrostu MŚP daje właścicielom możliwość zachowania kontroli nad wizją ich przedsiębiorstwa. 2.5.
+Bardziej proporcjonalne przepisy dotyczące nadużyć na rynku przyczyniłyby się również do większej jasności i pewności prawa dla spółek giełdowych w zakresie zgodności z kluczowymi wymogami informacyjnymi.
+Celem proponowanego aktu dotyczącego dopuszczania do obrotu giełdowego jest również usprawnienie realizacji i rozpowszechniania badań inwestycyjnych dotyczących spółek o średniej kapitalizacji oraz MŚP, co z kolei powinno sprzyjać ich notowaniom na rynkach publicznych.
+2.6.
+Inne przewidywane korzyści obejmują:
+— krótsze, bardziej aktualne, bardziej porównywalne i bardziej przejrzyste informacje korporacyjne dla inwestorów, — pełniejsze ujęcie badań kapitałowych, ułatwiające podejmowanie decyzji inwestycyjnych, — skuteczniejszy nadzór dzięki jaśniejszym zasadom sporządzania wykazów i udoskonalonym narzędziom badania przypadków nadużyć na rynku,
+(1) (2)
+Unia rynków kapitałowych: pakiet dotyczący rozliczeń, niewypłacalności i dopuszczania do obrotu giełdowego.
+Sprawozdanie końcowe Grupy Ekspertów Technicznych ds. MŚP, Empowering EU capital markets for SMEs – Making listing cool again [Wzmocnienie pozycji rynków kapitałowych w UE dla małych i średnich przedsiębiorstw – wchodzenie na giełdę znowu atrakcyjne].
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..43c075d96671336bb248758cf6d9cc52ac5d6d32
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-109.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 184/105
+— bardziej zestandaryzowane prospekty, łatwiejsze do kontroli przez organy nadzoru. 2.7.
+Zgodnie z celami polityki w zakresie ochrony środowiska, polityki społecznej i ładu korporacyjnego (ESG) akt dotyczący dopuszczania do obrotu giełdowego służyłby zapewnieniu, aby przedsiębiorstwa emitujące obligacje ESG zamieszczały w dokumentacji związanej z dopuszczaniem do obrotu giełdowego informacje istotne z punktu widzenia ESG, aby ułatwić inwestorom ocenę zasadności twierdzeń dotyczących ESG.
+Spółki emitujące akcje będą mogły odnosić się do już opublikowanych – a więc publicznie dostępnych – informacji dotyczących ESG w dokumentacji związanej z dopuszczaniem do obrotu. 3.
+Uwagi ogólne Argumenty przemawiające za zwiększeniem dostępu do notowania na europejskich rynkach publicznych 3.1.
+EKES podtrzymuje pogląd, że zwiększenie finansowania kapitałowego dla europejskich przedsiębiorstw jest niezbędne, aby zapewnić trwałe ożywienie gospodarcze po zakończeniu pandemii COVID-19, a także zbudować odporny europejski system gospodarczy w obliczu prowadzonej przez Rosję wojny z Ukrainą.
+W tym kontekście infrastruktura rynku finansowego ma zasadnicze znaczenie dla odblokowania przepływów inwestycyjnych niezbędnych do dokapitalizowania gospodarki. 3.2.
+Wysoko rozwinięte rynki publiczne są ważne również dla sektora inwestycji detalicznych.
+Europejczycy przechowują 11 bilionów EUR w gotówce i depozytach na rachunkach bankowych (3).
+Udział depozytów w aktywach gospodarstw domowych ogółem jest trzykrotnie większy niż w przypadku gospodarstw domowych w USA.
+Brak pobudzenia inwestorów końcowych do kierowania swoich środków na europejskie rynki kapitałowe sprawia, że UE nie wykorzystuje w pełni swoich zasobów kapitałowych na rzecz naszych przedsiębiorstw.
+Podmioty zarządzające aktywami powinny nabrać większego zaufania do perspektyw europejskiego rynku akcji, a europejscy inwestorzy detaliczni powinni mieć większy wybór przy tworzeniu swoich portfeli.
+W tym celu konieczne jest zapewnienie zróżnicowanej podaży wysokiej jakości emitentów notowanych na europejskich rynkach publicznych. 3.3.
+W czasach trudności finansowych przedsiębiorstw, nieprzewidywalności gospodarczej, a w szczególności rosnących kosztów zadłużenia kapitał własny pełni rolę czynnika stabilizującego i bufora przed przyszłymi wstrząsami. 3.4.
+Komitet zauważa również, że finansowanie kapitałowe przez europejskie gospodarstwa domowe na rzecz europejskich przedsiębiorstw przyczynia się do zapewnienia otwartej autonomii strategicznej UE na bardzo podstawowym poziomie: własności aktywów i sprawowania kontroli korporacyjnej.
+Utrata kluczowych europejskich przedsiębiorstw na rzec kontroli zagranicznej, zwłaszcza w sferze wpływów państw, których wartości różnią się od wartości europejskich, stanowi poważne zagrożenie dla stabilności gospodarczej i politycznej UE.
+Utrudnia to również rozwój unijnego systemu finansowego w UE, ukierunkowanego na potrzeby UE.
+Na przykład transakcje finansowe w UE są nadal zdominowane przez banki inwestycyjne spoza UE (4). 3.5.
+Należy zachęcać młode i innowacyjne przedsiębiorstwa stojące na czele transformacji ekologicznej i cyfrowej do ubiegania się o dopuszczenie do obrotu giełdowego na europejskich rynkach kapitałowych i o uzyskanie tak potrzebnego finansowania przez emisję akcji w obrocie publicznym, ponieważ jest to najbardziej zrównoważony sposób pomocy tym przedsiębiorstwom w wykorzystaniu ich pełnego potencjału twórczego i tworzeniu miejsc pracy. 3.6.
+Wzrost inflacji prowadzi do zwiększenia zainteresowania inwestycjami w akcje, zwłaszcza wśród zdolnych inwestorów detalicznych.
+Europejskie rynki akcji mogą stać się miejscem, gdzie te napływy inwestycji trafiają do kluczowych sektorów gospodarki, w których przedsiębiorstwa generują wystarczające zyski.
+Jednocześnie Komitet jest zdania, że kluczowe znaczenie dla UE ma stworzenie solidnych i trwałych zasad handlu, aby wykorzystać cały potencjał unijnych rynków kapitałowych.
+Wnioski wyciągnięte z kryzysu finansowego pokazały, że UE musi chronić rynki w sposób sprawiedliwy, integralny, odporny i przejrzysty, zapewniając również najwyższy poziom ochrony inwestorów. 3.7.
+Z badania przeprowadzonego w 14 państwach członkowskich UE wynika, że nawet 17 000 dużych przedsiębiorstw kwalifikuje się do dopuszczenia do obrotu giełdowego, ale się o to nie stara (5).
+Komitet dostrzega ryzyko, że jeśli UE nie będzie zachęcać do nowych notowań na rynkach kapitałowych, na naszych rynkach kapitałowych może dojść do spadku obrotów, ponieważ niewystarczająca liczba oferowanych tytułów do inwestowania w UE sprawia, że inwestorzy dywersyfikują swój portfel globalnie. 3.8.
+Nowe pokolenie Europejczyków wchodzi na rynek inwestycji detalicznych w sposób zrównoważony (tj. z uwzględnieniem czynników z zakresu ochrony środowiska, polityki społecznej i ładu korporacyjnego).
+Jednocześnie wiele podmiotów gospodarczych dąży do osiągnięcia celów ekologicznych, do czego zachęca polityka Europejskiego
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained.
+Roczne sprawozdanie statystyczne ESMA EU securities markets [„Unijne rynki papierów wartościowych”], 2020, s. 40.
+Sprawozdanie Oxera Primary and secondary equity markets in EU [„Pierwotne i wtórne rynki akcji”], 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ab2749d4ae18ec879fb137d65a3429d13d57ce8b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-112.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/108
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+4.8.
+Badania kapitałowe są kluczowym elementem rozwoju zdrowego ekosystemu finansowania kapitałowego MŚP.
+Aby uzupełnić istniejące kanały badawcze, zezwolenie na łączenie badań MŚP z innymi usługami prawdopodobnie przyczyni się do zwiększenia produkcji i rozpowszechnienia sprawozdań z badań.
+EKES z zadowoleniem przyjmuje proponowane podwyższenie progu rozdziału do 10 mld EUR.
+Przyczyni się to do skorygowania zmniejszonego zakresu i widoczności MŚP, które spowodowała MiFID II (12).
+EKES podkreśla jednak, że koncentracja badań kapitałowych jest wyższa, gdy prowadzą je większe instytucje finansowe.
+Ze względu na swoją skalę bardzo duzi maklerzy mają większe możliwości ustalania nieznacznych opłat lub wykorzystywania realizacji transakcji do subsydiowania skrośnego prowadzenia badań niż maklerzy mali lub średni (13).
+Ponadto duzi maklerzy są zainteresowani głównie prowadzeniem badań nad przedsiębiorstwami blue chip, podczas gdy małe i średnie przedsiębiorstwa mogą nie zostać objęte badaniem.
+Zdecydowana większość emitentów zgłasza (14), że MiFID II ograniczyła zasięg i widoczność MŚP.
+EKES dostrzega wyraźną potrzebę wprowadzenia dalszych środków zachęcających do prowadzenia niezależnych badań naukowych w oparciu o najlepsze praktyki dostępne w Europie (15). 4.9.
+Na etapie po IPO spółki giełdowe powinny być przykładem przejrzystości, a ochrona interesów akcjonariuszy mniejszościowych powinna być najwyższym priorytetem.
+Jeśli akcjonariusze będą zagrożeni tym, że zostaną potraktowani niesprawiedliwie lub nie będą dobrze chronieni, gdy spółka wejdzie na giełdę, ich zaufanie do unijnych rynków kapitałowych nie wzrośnie.
+EKES wysoko ocenia podejście Komisji do zmniejszenia niepewności prawa związanej z wymogami informacyjnymi za pomocą ukierunkowanych zmian w rozporządzeniu w sprawie nadużyć na rynku. 4.10.
+Komitet uważa, że istniejące ramy doraźnych wniosków w przypadkach podejrzenia nadużyć na rynku wydają się odpowiednie i wystarczające do osiągnięcia skutecznego nadzoru, a jednocześnie zauważa, że zdaniem kilku organów nadzoru usprawnienie wymiany danych dotyczących arkuszy zamówień za pośrednictwem mechanizmu CMOBS jest korzystne.
+Zakres wniosku w sprawie CMOBS może stwarzać ryzyko stworzenia nierównych warunków działania, ponieważ dwustronne systemy obrotu nie zostałyby włączone do mechanizmu. 4.11.
+EKES zdecydowanie zachęca do przyspieszenia realizacji innych bieżących inicjatyw przyczyniających się do zwiększenia atrakcyjności rynków publicznych.
+Komitet opublikował szereg opinii dotyczących przeszłych, bieżących i planowanych inicjatyw ustawodawczych (16).
+Pomimo wyzwań geopolitycznych należy utrzymać szybkie postępy na drodze do utworzenia unii rynków kapitałowych: jest ona potrzebna bardziej niż kiedykolwiek właśnie ze względu na rosnące ryzyko niestabilności gospodarczej i społecznej.
+Bruksela, dnia 23 marca 2023 r.
+Christa SCHWENG Przewodnicząca Europejskiego Komitetu Ekonomiczno-Społecznego
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID Dyrektywa w sprawie rynków instrumentów finansowych.
+Sprawozdanie Oxera Unbundling: what's the impact on equity research?
+[„Rozdzielenie: jaki ma wpływ na badania kapitałowe?”], 2019.
+Sprawozdanie końcowe Komisji Europejskiej The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research [„Wpływ przepisów MiFID II na badania inwestycyjne dotyczące MŚP i instrumentów o stałym dochodzie”], 2020. Zob.
+inicjatywy nienastawione na zysk w ramach Instituto Español de Analistas Financieros (Hiszpańskiego Instytutu Analityków Finansowych).
+Dz.U.
+C 155 z 30.4.2021, s. 20; Dz.U.
+C 290 z 29.7.2022, s. 58; Dz.U.
+C 177 z 18.5.2016, s. 9; Dz.U.
+C 10 z 11.1.2021, s. 30; Dz.U. C 341 z 24.8.2021, s. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..639f92f2025160bdc590894a832d5ab857350424
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-113.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 184/109
+Opinia Europejskiego Komitetu Ekonomiczno-Społecznego „Komunikat Komisji do Parlamentu Europejskiego, Rady, Europejskiego Komitetu Ekonomiczno-Społecznego i Komitetu Regionów – Zapewnienie dostępności i przystępności cenowej nawozów” (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Sprawozdawca: Arnold PEUCH d'ALISSAC
+Wniosek o konsultację
+Komisja Europejska, 9.12.2022
+Podstawa prawna
+Art.
+304 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej
+Sekcja odpowiedzialna
+Sekcja Rolnictwa, Rozwoju Wsi i Środowiska Naturalnego
+Data przyjęcia przez sekcję
+9.3.2023
+Data przyjęcia na sesji plenarnej
+23.3.2023
+Sesja plenarna nr
+577
+Wynik głosowania (za/przeciw/wstrzymało się)
+170/3/4
+1.
+Wnioski i zalecenia 1.1.
+EKES z zadowoleniem przyjmuje komunikat Komisji w sprawie zapewnienia dostępności i przystępności cenowej nawozów, ponieważ światowy kryzys nawozowy, który rozpoczął się na początku 2021 r. i pogłębił się w związku z wojną w Ukrainie, jest szczególnie nasilony w Europie, gdzie rolnicy borykają się zarówno z rekordowymi cenami, jak i niedoborami dostaw.
+Obecna sytuacja stanowi zagrożenie dla europejskiego rolnictwa i światowego bezpieczeństwa żywnościowego. 1.2.
+EKES podkreśla, że aby ograniczyć skutki kryzysu nawozowego, konieczne są nadzwyczajne działania krajowe.
+Uważa, że oprócz możliwości bezpośredniego wspierania najbardziej dotkniętych producentów azotu i rolników za pośrednictwem pomocy państwa (która podlega ograniczeniom budżetowym, stwarza ryzyko zakłóceń konkurencji i powinna podlegać zasadzie warunkowości), konieczne są środki naprawcze, by poprawić funkcjonowanie unijnego rynku nawozów, ponieważ te środki mogą mieć większy wpływ na rolników i być bardziej opłacalne dla podatników. 1.3.
+Aby rozwiązać problem zarówno podaży, jak i cen nawozów poprzez ułatwienie przywozu i konkurencji wewnętrznej, EKES zaleca podjęcie działań obejmujących zawieszenie należności celnych przywozowych UE na wszystkie nawozy, ułatwienie logistyki nawozów i elastyczność regulacyjną. 1.4.
+EKES uważa również, że konieczne są środki średnioterminowe, aby ograniczyć zależność UE od przywożonych nawozów mineralnych i zmniejszyć ślad środowiskowy nawożenia upraw.
+Te środki powinny być ukierunkowane na zmniejszenie stosowania nawozów poprzez zwiększenie efektywności wykorzystania składników odżywczych przez rośliny, częściowe zastąpienie użycia nawozów nieorganicznych dzięki recyklingowi obornika i innych odpadów oraz zwiększenie samowystarczalności Europy w zakresie produkcji nawozów, z myślą o agroekologicznej transformacji rolnictwa. 1.5.
+EKES z zadowoleniem przyjmuje zapowiedź utworzenia centrum monitorowania rynku nawozów, planowanego na 2023 r., uznając, że konieczne jest zwiększenie poziomu przejrzystości na europejskim rynku nawozów poprzez regularne publikowanie cen reprezentatywnych dla rynku wewnętrznego, a także poprzez sporządzanie publicznych statystyk dotyczących produkcji i stosowania nawozów. 1.6.
+EKES wzywa ponadto do uwzględnienia aspektów społecznych związanych z rolnikami (na sytuację których ceny nawozów mają duży wpływ), konsumentami żywności (którzy borykają się z inflacją cen żywności) i pracownikami przemysłu przy przyjmowaniu nowych środków. 1.7.
+Na arenie międzynarodowej EKES wzywa UE do zintensyfikowania działań przeciwko globalnemu brakowi bezpieczeństwa żywnościowego, w tym do promowania przejrzystości, dostępności i efektywnego stosowania nawozów.
+Należy ułatwić światowy handel nawozami, utrzymując otwarte rynki, unikając ograniczeń i zakazów wywozowych, zwiększając produkcję nawozów w Europie i poszerzając trasy logistyczne.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cb29337e4a2d214ec5e268f5e43ae0b2a1d56d0c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-114.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/110
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+2.
+Wprowadzenie i kontekst 2.1.
+Nawozy składają się z trzech składników odżywczych niezbędnych dla wzrostu roślin: azotu (N), fosforu (P) i potasu (K). 2.2.
+Nawozy są kluczowym środkiem produkcji dla przeważającej części dzisiejszego rolnictwa.
+Ich dostępność i przystępność cenowa odgrywa zasadniczą rolę w bezpieczeństwie żywnościowym.
+Od początku 2021 r. trwa kryzys w globalnym sektorze nawozów mineralnych, który początkowo wynikał z gwałtownego wzrostu popytu w następstwie ożywienia po pandemii COVID-19, a następnie nasilił się od czasu rosyjskiej inwazji na Ukrainę ze względu na ograniczenia dostaw z Rosji, Białorusi i Ukrainy – trzech głównych dostawców nawozów na świecie. 2.3.
+Kryzys w sektorze nawozów jest szczególnie dotkliwy w Europie, ponieważ: (i) UE jest dużym importerem netto nawozów (ii); należności celne przywozowe chronią unijny rynek nawozów azotowych i fosforowych, powodując wzrost cen krajowych powyżej cen światowych; (iii) przywóz nawozów z Rosji, Białorusi i Ukrainy do UE, który wcześniej stanowił 43 % przywozu do UE, od marca 2022 r. znacznie spadł pomimo oficjalnej unijnej polityki braku zakazu przywozu żywności i nawozów z Rosji. 2.4.
+Krajowe ceny nawozów poszybowały do rekordowych poziomów (w przypadku azotu mineralnego cena była trzy razy wyższa w listopadzie 2022 r. niż w styczniu 2021 r.).
+Wraz z ograniczoną podażą i opóźnieniami w zakupach doprowadziło to do znacznego spadku zużycia nawozów w UE w uprawach z 2022 r.
+(1) Wiosną 2023 r. w szeregu państw członkowskich może to natomiast skutkować niedoborami, które wpłyną na zbiory w 2023 r. 2.5.
+Opisywane zjawiska występują w kontekście Europejskiego Zielonego Ładu i opublikowanej przez Komisję Europejską w maju 2020 r. strategii „Od pola do stołu” (2), w tym proponowanych ogólnounijnych celów dotyczących „zmniejszenia strat składników pokarmowych o co najmniej 50 %, przy jednoczesnym zapewnieniu, by nie doszło do pogorszenia żyzności gleby”, oraz ograniczenia „stosowania nawozów o co najmniej 20 % do 2030 r.”
+3.
+Uwagi ogólne 3.1.
+EKES podkreśla, że łatwo dostępne i przystępne cenowo nawozy mają zasadnicze znaczenie dla produkcji rolnej i bezpieczeństwa żywnościowego w Europie i na świecie.
+Niedobory nawozów i zbyt wysokie ceny nawozów prowadzą do zmniejszenia plonów, zagrażają produkcji żywności i przyczyniają się do inflacji cen żywności kosztem europejskich obywateli i całej ludzkości. 3.2.
+Obecny kryzys na rynkach nawozów stanowi szczególne zagrożenie dla krajów o niskim dochodzie, które zmagają się z dotkliwym problemem braku bezpieczeństwa żywnościowego.
+Jest to również zagrożenie dla Europy, gdzie grupy znajdujące się w trudnej sytuacji już stoją w obliczu wyzwań związanych z przystępnością cenową żywności, a kryzys nawozowy może doprowadzić do zmniejszenia zbiorów, a tym samym rzutować na bezpieczeństwo żywnościowe na świecie, gdyż UE jest głównym producentem i eksporterem zbóż. 3.3.
+EKES uważa, że globalny niedobór nawozów wynika nie tylko z wysokiej ceny gazu ziemnego, lecz również z zakłóceń równowagi na rynku i ograniczeń logistycznych.
+W UE sytuację dodatkowo pogarszają wysoki poziom jej zależności od przywozu nawozów mineralnych, należności celne przywozowe UE i wojna w Ukrainie.
+Nadzwyczajne działania krajowe 3.4.
+Pomimo wysokich cen nawozów wydaje się, że na konkurencyjność kosztową szeregu unijnych producentów nawozów azotowych miała wpływ niezwykle wysoka cena gazu ziemnego w Europie, która osiągnęła poziom siedmiokrotnie wyższy niż w USA w porównaniu z poziomem trzykrotnie wyższym odnotowanym w 2021 r.
+Oprócz priorytetowego dostępu do gazu ziemnego w razie racjonowania gazu, w indywidualnych przypadkach pożyteczne może być zapewnienie szczególnego wsparcia dla unijnego przemysłu azotowego w celu maksymalizacji wykorzystania istniejących zdolności produkcyjnych, co umożliwiają unijne zmienione tymczasowe kryzysowe ramy pomocy państwa.
+W związku z tym, aby uniknąć skutków polegających na nieoczekiwanych zyskach, należy wprowadzić warunkowość ekonomiczną i społeczną z uwagi na to, że niektórzy producenci nawozów odnotowali wzrost zysków w następstwie kryzysu nawozowego.
+(1)
+(2)
+Według Komisji Europejskiej „susza oraz wysokie ceny nawozów, które doprowadziły do ograniczenia ich stosowania, w szczególności P i K, (...) przyczyniły się do niższych plonów” oraz do 8-procentowego spadku zbiorów zbóż w UE w 2022 r. w porównaniu z 2021 r.
+Źródło: Short-term outlook for agricultural markets [Krótkoterminowe perspektywy dla rynków rolnych], Komisja Europejska, 5 października 2022 r.
+COM(2020) 381 final z 20 maja 2020 r.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d519d013c5a98cf6c913f23f696f08fd350507a4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-115.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+25.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 184/111
+3.5.
+Obecny kryzys uderzył mocno w użytkowników nawozów, zwłaszcza w rolników produkujących rośliny uprawne, prowadzących uprawy mieszane oraz prowadzących mieszaną hodowlę zwierząt, którzy odpowiadają za 62 % wydatków na nawozy w UE i 69 % zużycia azotu w UE (3).
+Borykają się oni z niedoborem środków pieniężnych na zakup nawozów przed zbiorami plonów, a także z sytuacją, w której koszty środków produkcji rolnej rosną szybciej niż ceny produktów rolnych, gdyż wyższe ceny produktów rolnych mogą nie kompensować skutków wzrostu cen nawozów i innych czynników produkcji (4).
+Ukierunkowane wsparcie dla użytkowników nawozów może zatem pomóc w radzeniu sobie z kryzysem, co umożliwiają unijne zmienione tymczasowe kryzysowe ramy pomocy państwa. 3.6.
+Finansowanie takiego wsparcia z wykorzystaniem rezerwy rolnej UE o wartości 450 mln EUR na rok budżetowy 2023 r. podlega jednak dużym ograniczeniom budżetowym i wymaga ustalenia hierarchii priorytetów.
+Odpowiednim wariantem nie jest również finansowanie takich działań w ramach krajowych planów strategicznych WPR, ponieważ zostały one właśnie zatwierdzone i ich zmiany są bardzo czasochłonne.
+Alternatywnym rozwiązaniem jest wykorzystanie pomocy państwa, co napotyka krajowe ograniczenia budżetowe oraz wiąże się z ryzykiem znacznych zakłóceń konkurencji między rolnikami z różnych państw członkowskich.
+Świadczy o tym fakt, że dotychczas zaledwie trzy państwa członkowskie wdrożyły programy pomocy przeznaczone dla rolników na zakup nawozów, na łączną kwotę 855 mln EUR. 3.7.
+EKES sądzi, że środki naprawcze poprawiające funkcjonowanie unijnego rynku nawozów są zatem bardziej wskazane, a także bardziej racjonalne pod względem kosztów w oczach podatników.
+Takie nadzwyczajne środki tymczasowe powinny dotyczyć zarówno podaży nawozów, jak i ich cen w Europie, ułatwiając przywóz i konkurencję.
+Niektóre przedsiębiorstwa nawozowe w ogromnym stopniu zwiększają swoje zyski: pozytywne i strategiczne przesłanie na rzecz tej branży jest konieczne, jeżeli chcemy, aby wykorzystały one te środki do inwestowania w europejskie fabryki i zwiększenia naszej autonomii, co jest ceną naszej niezależności. 3.8.
+W następstwie wniosku Komisji Europejskiej z 17 lipca 2022 r.
+rozporządzenie Rady (UE) 2022/2465 z dnia 12 grudnia 2022 r.
+(5) przewiduje tymczasowe zawieszenie należności celnych przywozowych na mocznik i amoniak (z wyjątkiem przywozu z Rosji i Białorusi).
+EKES z aprobatą odnosi się do tej decyzji, zważywszy że zawieszenie ma mieć pozytywny wpływ nie tylko na partnerów korzystających już z umów o wolnym handlu z UE (takich jak kraje Afryki Północnej), lecz również na inne główne źródła dostaw (takie jak Stany Zjednoczone oraz kraje Azji Środkowej i Zatoki Perskiej).
+Rozporządzenie weszło jednak w życie zbyt późno, aby mogło skutecznie wpłynąć na sezon 2022/2023, ponieważ większość przywozu mocznika została już zrealizowana lub zamówiona po ogromnie wysokich cenach, a Rada ograniczyła stosowanie rozporządzenia do okresu sześciu miesięcy zamiast pierwotnych dwóch lat.
+EKES zaleca Komisji i Radzie, by wydłużyć okres stosowania rozporządzenia na następny sezon oraz rozszerzyć jego zakres na wszystkie nawozy wytwarzane na bazie azotu i fosforu, gdyż sprzyjałoby to dostępności nawozów dzięki dywersyfikacji dostaw, a także obniżyłoby ich krajowe ceny w UE. 3.9.
+Niezbędne jest pilne przedsięwzięcie również innych środków, by rozwiązać kwestię funkcjonowania unijnego rynku nawozów mineralnych w dziedzinie logistyki i regulacji, w tym: (i) zachęcanie rolników i dystrybutorów nawozów do wczesnych zakupów i zarządzania ryzykiem cenowym; (ii) ułatwianie logistyki przywozu w portach statkom transportującym nawozy, a także transportu lądowego ciężarówkami; (iii) ujednolicenie krajowej interpretacji sankcji wobec Rosji odnośnie do dostawców nawozów; (iv) umożliwienie tymczasowej elastyczności uregulowań UE, w tym rozporządzenia REACH, przepisów dotyczących transportu oraz rozporządzenia w sprawie produktów nawozowych. 3.10.
+W następstwie technicznych propozycji swego Wspólnego Centrum Badawczego (6) Komisja Europejska powinna szybko zaproponować środki ustawodawcze umożliwiające bezpieczne stosowanie przetworzonego obornika powyżej progu określonego dla stref narażonych na zanieczyszczenia azotanami w dyrektywie azotanowej (RENURE), co umożliwi większe zastąpienie nawozów nieorganicznych.
+W oczekiwaniu na ten nowy próg EKES zaleca, aby obecny maksymalny próg 170 jednostek azotu organicznego na hektar rocznie dotyczył wszystkich rolników w UE.
+Średnioterminowe działania krajowe 3.11.
+EKES zaleca – zgodnie ze sprawozdaniem dotyczącym prognozy strategicznej z 2022 r.
+(7) – zmniejszenie zależności UE od przywozu pasz, nawozów i innych środków produkcji.
+Ponadto proponuje definicję otwartej strategicznej autonomii mającą zastosowanie do systemów żywnościowych, opartą na produkcji żywności, sile roboczej i sprawiedliwym handlu, której nadrzędnym celem jest zapewnienie bezpieczeństwa żywnościowego wszystkim obywatelom UE poprzez zdrowe, zrównoważone, odporne i sprawiedliwe dostawy żywności.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Źródło: sieć danych rachunkowych gospodarstw rolnych (FADN), 2017.
+Dla porównania: cena azotanu amonu we Francji była w listopadzie 2022 r. o 203 % wyższa od poziomu ze stycznia 2021 r.
+Natomiast cena pszenicy na przemiał wzrosła w tym samym okresie o 45 %.
+Źródło: „La Dépêche Le Petit Meunier”.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/PL/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (Dz.U.
+L 322 z 16.12.2022, s. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/pl/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (zob. s.
+45 niniej­ szego Dziennika Urzędowego).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ab8b0bb4e9c32498fe1255e74429939207525e39
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+3.12.
+W odniesieniu do nawozów EKES jest zdania, że chociaż należy niezwłocznie podjąć działania nadzwyczajne, konieczne jest również przedsięwzięcie środków bardziej długoterminowych, by zoptymalizować zależność europejskiego rolnictwa od przywozu nawozów mineralnych, ograniczając jednocześnie ślad środowiskowy nawożenia upraw w Europie.
+Te środki powinny być ukierunkowane na: (i) optymalizację ogólnego stosowania nawozów poprzez zwiększenie efektywności wykorzystania składników odżywczych przez rośliny, co umożliwi zmniejszenie strat; (ii) częściowe zastąpienie użycia nawozów nieorganicznych dzięki większemu recyklingowi obornika i innych odpadów z łańcucha żywnościowego; (iii) zwiększenie samowystarczalności Europy w zakresie produkcji nawozów.
+EKES podkreśla, że rolnictwo znajduje się w fazie transformacji i będzie się dalej ulepszać dzięki agroekologii i rolnictwu konserwującemu. 3.13.
+Zwiększenie efektywności wykorzystania składników odżywczych przez rośliny jest konieczne do zmniejszenia zużycia nawozów oraz utraty składników odżywczych w wodzie i powietrzu.
+Powinno to umożliwić ograniczenie użycia nawozów, nie wywierając wpływu na wielkość produkcji.
+Można to osiągnąć, stosując udoskonalone praktyki nawożenia, w tym uprawy okrywowe, wybór odpowiednich nawozów (wskazane są nawozy azotowe, takie jak oparte na azotanach i stosowanie inhibitorów ureazy/nitryfikacji), wykorzystanie biostymulatorów oraz rolnictwo precyzyjne umożliwiające optymalne użycie nawozów (stosowanie nawozu w dawce podzielonej, obliczanie bilansu, analiza gleby i roślin, czujniki stanu roślin, narzędzia wspierające podejmowanie decyzji). 3.14.
+Hodowla roślin ma również zasadnicze znaczenie dla efektywności wykorzystania składników odżywczych, ponieważ ulepszone odmiany potrzebują mniej składników odżywczych, zwłaszcza azotu, by zapewnić tę samą wielkość plonów.
+W związku z tym EKES uważa, że należy opracować innowacyjne technologie i nasiona, aby móc zawsze zapewnić rozwiązania rolnikom borykającym się z ograniczeniami pod względem istniejących narzędzi (8). 3.15.
+Od 2021–2022 r. wśród rolników występuje naturalna tendencja do zastępowania upraw wymagających dużych ilości składników odżywczych, takich jak zboża, rzepak i buraki cukrowe, roślinami potrzebującymi mniej składników odżywczych, takimi jak słonecznik (9) i rośliny strączkowe (10).
+Należy to jednak starannie rozważyć w ramach polityki publicznej, gdyż ze względu na całkowitą zawartość substancji stałych i ilość białka wyprodukowanego na hektar takie posunięcie może zakłócić rynki rolne i zagrozić bezpieczeństwu żywnościowemu. 3.16.
+Istotnym celem średnioterminowym w UE jest również częściowe zastąpienie nawozów nieorganicznych nawozami organicznymi pochodzącymi z recyklingu obornika i innych odpadów organicznych (11).
+Przyniesie to korzyści glebom (wyższa zawartość organiczna) i klimatowi (niższe emisje z produkcji syntetycznych nawozów azotowych), a także zmniejszy zależność od przywozu.
+Nie należy jednak przeceniać potencjału obornika, gdyż większość obornika jest już poddawana recyklingowi, dostępne zasoby są ograniczone pod względem geograficznym (istnieją regiony ze strukturalną nadwyżką obornika) i generują wysokie koszty w zakresie wykorzystania, przetwarzania i transportu.
+Składniki odżywcze pochodzące z odchodów ludzkich w większości nie są stosowane w glebach rolniczych, mimo że stanowią potencjalnie 2 mld kg azotu (12).
+Komisja Europejska powinna także zachęcać do opracowywania technik odzyskiwania składników odżywczych z alg i osadów ściekowych i ich bezpiecznego wykorzystywania w rolnictwie. 3.17.
+Jeśli chodzi o nawozy azotowe, promowanie alternatywnych, niekopalnych ścieżek produkcji amoniaku jest bardzo istotnym długofalowym celem, gdyż zmniejszyłoby to zależność UE od gazu oraz jej ślad węglowy.
+Wytwarzanie wodoru odnawialnego w drodze elektrolizy wody (z odnawialnej energii elektrycznej) jest w przemyśle na etapie pilotażowym, podczas gdy metanizacja produktów ubocznych pochodzenia rolniczego i odpadów organicznych może wytwarzać zarówno biometan do produkcji amoniaku, jak i produkt pofermentacyjny, który można wykorzystać jako nawóz organiczny.
+Pomimo obecnej wysokiej ceny rynkowej amoniaku z paliw kopalnych alternatywy odnawialne są jednak mało konkurencyjne i będą wymagać czasu, dojrzałej technologii i być może znacznych dotacji publicznych, by dojść do etapu przemysłowego. 3.18.
+EKES z zadowoleniem przyjmuje zapowiedź utworzenia w 2023 r. nowego centrum monitorowania rynków nawozów, a także organizację konsultacji z zainteresowanymi stronami w sektorze nawozów w ramach grupy ekspertów ds. europejskiego mechanizmu gotowości i reagowania na kryzysy związane z bezpieczeństwem żywnościowym (EFSCM).
+Uważa również, że znaczący poziom przejrzystości na unijnym rynku nawozów można zagwarantować jedynie poprzez regularną publikację reprezentatywnych krajowych cen rynkowych dla szeregu nawozów N, P i K, a także opracowanie publicznych statystyk dotyczących zużycia nawozów.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+Dz.U. C 194 z 12.5.2022, s. 72.
+W 2022 r. obszary obsiane słonecznikiem w UE zwiększyły się o 750 tys. ha, a powierzchnia upraw zbóż skurczyła się w analogicznym stopniu.
+Dz.U. C 75 z 28.2.2023, s. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/pl/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Szacuje się, że człowiek wydala poprzez mocz ponad 4 kg azotu rocznie (Viskari i in., 2018– https://www.frontiersin.org/articles/ 10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8a4c715022f8c7c6322d16c0c65290d5d5947aea
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+4.4.
+Z zadowoleniem przyjmuje się zapisy dotyczące stypendiów i funduszy powierniczych, ale należy zwrócić uwagę na kwestie procedury wyboru i zapewnić zaangażowanie organizacji społeczeństwa obywatelskiego.
+Ważne jest, aby przy tworzeniu tych możliwości określić przejrzyste, sprawiedliwe i włączające procedury wyboru uczestników programów akademickich, a kwestię dostępu do nich osób z mniejszymi możliwościami należy traktować priorytetowo.
+4.5.
+Maksymalne wykorzystanie wartości kapitału ludzkiego ma zasadnicze znaczenie dla zwiększenia konkurencyj­ ności i zwalczania bezrobocia, przy jednoczesnym poszanowaniu zrównoważonego rozwoju.
+Wymaga to siły roboczej wyposażonej w szereg umiejętności przekrojowych i zdolność do adaptacji.
+Politykę w zakresie kształcenia i szkolenia zawodowego należy opracowywać i realizować w ścisłej współpracy z partnerami społecznymi i koncentrować się bardziej na kompetencjach niż kwalifikacjach.
+Pomoże to zmniejszyć lukę w niedopasowaniu umiejętności.
+Organizacje młodzieżowe 4.6.
+W komunikacie przedstawiono kilka forów i organów mających na celu zaangażowanie młodych ludzi.
+Z zadowoleniem przyjmuje się platformę Forum Polityki Rozwojowej, o ile zapewni ona oddolne kontakty z organizacjami młodzieżowymi, które będą niezależne, oparte na samoorganizacji i najlepiej kierowane przez młodzież.
+4.7.
+W komunikacie pojawia się mile widziane nawiązanie i odniesienie do angażowania organizacji młodzieżowych.
+Wdrożenie planu działania na rzecz młodzieży odniosłoby korzyści z zaangażowania w różnorodne praktyki w zakresie pracy z młodzieżą występujące w UE.
+Praktyki te mogą być równie istotne jak głosy młodzieży, ponieważ budują potencjał wśród wszystkich młodych ludzi na szczeblu lokalnym, a to z kolei pozwala wyłonić liderów młodzieży mających duże doświadczenie w środowisku lokalnym.
+W ramach partnerstwa UE/Rady Europy i wolontariatu młodzieżowego dostępne są liczne dowody i modele.
+4.8.
+Organizacje młodzieżowe mogą być ogromnym wsparciem w realizacji planu.
+Należy zachęcać państwa członkowskie UE, by angażowały w tej dziedzinie sektor młodzieżowy za pomocą krajowych planów działania.
+Należy priorytetowo traktować sprawdzone modele i prace organizacji młodzieżowych z UE w zakresie rozwoju, konfliktów i praw człowieka, a nie na przykład amerykańskie modele „rozwoju młodzieży”, które są często wykorzystywane w krajach rozwijających się i innych regionach jako „gotowce” – modele te często nie są jednak zbudowane na tych samych wartościach.
+W ten sposób można by zrealizować zobowiązanie do posiadania rozwiązań dostosowanych do potrzeb poszczególnych regionów.
+4.9.
+Realizacja zobowiązań w zakresie edukacji powinna obejmować również systemy nieformalne i pozaformalne w społecznościach, organizacjach społeczeństwa obywatelskiego i organizacjach zajmujących się pracą z młodzieżą.
+Definicje opracowane przez Unesco i Radę Europy dostarczają dobrych wskazówek w tym zakresie, podobnie jak prace w ramach rozdziału dotyczącego młodzieży w programie Erasmus+.
+Musimy dostrzec ogromne korzyści płynące dla wszystkich z uczenia się poza szkołą, które trwa przez całe życie i odnosi się do całego życia.
+4.10.
+Dialog polityczny jest ważny, a cele planu działania na rzecz młodzieży są ambitne, ale nie powinniśmy zaniedbywać polityki młodzieżowej w żadnym kraju ani odpowiedzialności rządów, jak również potrzeby istnienia prawdziwego sektora wolontariatu i społeczeństwa obywatelskiego.
+Wdrażanie planu działania na rzecz młodzieży musi również wspierać rozwój polityki w zakresie pracy z młodzieżą, rozwój krajowych rad młodzieżowych lub podobnych organów oraz podejścia takie jak test wpływu polityki UE na młodzież i inne.
+4.11.
+Organizacje młodzieżowe mają już powiązania na całym świecie, jak to pokazuje działalność sześciu wielkich organizacji młodzieżowych (Big 6), a wdrażanie planu powinno je wykorzystywać, opierać się na wcześniejszych pracach i być wzorem dla kolejnych inicjatyw.
+Powinniśmy również zachować ostrożność, aby nie stosować zbyt restrykcyjnego podejścia do kwestii uczestnictwa.
+Nie jest jasne, czy przy wyborze zagadnień do funduszu na rzecz wzmocnienia pozycji młodzieży korzystano z procesów partycypacyjnych.
+Młodzież nie zawsze wybiera kwestie, które inni uważają za ważne, szczególnie w krajach rozwijających się lub w państwach niestabilnych, gdzie ważniejsze mogą być względy praktyczne.
+4.12.
+Przepisy dotyczące budowania potencjału organizacji młodzieżowych są jak najbardziej pożądane i powinno im towarzyszyć skuteczne wsparcie dla inicjowania ruchów oddolnych w krajach partnerskich, w których delegatury UE mogą odgrywać kluczową rolę na całym świecie.
+Tam, gdzie to stosowne, należy zaproponować partnerstwo z organizacjami unijnymi, a prace należy monitorować.
+Ważne jest, aby ułatwić tworzenie i wzmacnianie sieci z organizacjami zarówno unijnymi, jak i spoza UE.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c9bb4e7554743a064c1f04fa874c1469ef4e712d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-17.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 184/13
+Opinia Europejskiego Komitetu Ekonomiczno-Społecznego „Rola młodych ludzi w zielonej trans­ formacji” (opinia rozpoznawcza na wniosek prezydencji szwedzkiej) (2023/C 184/03)
+Sprawozdawczyni: Nicoletta MERLO Wniosek szwedzkiej prezydencji Pismo z 14.11.2022 w Radzie Unii Europejskiej Podstawa prawna
+Art.
+304 Traktatu o funkcjonowaniu Unii Europejskiej
+Sekcja odpowiedzialna
+Sekcja Zatrudnienia, Spraw Społecznych i Obywatelstwa
+Data przyjęcia przez sekcję
+8.3.2023
+Data przyjęcia na sesji plenarnej
+22.3.2023
+Sesja plenarna nr
+577
+Wynik głosowania (za/przeciw/wstrzymało się)
+152/00/01
+1.
+Wnioski i zalecenia 1.1.
+EKES jest zdania, że młodzi ludzie mogą i muszą odgrywać kluczową rolę w zielonej transformacji.
+Uważa, że niezbędny jest nowy model zarządzania, który będzie bardziej inkluzywny i zdolny zapewnić aktywne zaangażowanie młodych ludzi w procesy decyzyjne i przezwyciężyć wciąż istniejące przeszkody. 1.2.
+EKES podkreśla, jak ważne jest zadbanie o to, by organizacje młodzieżowe odgrywały wiodącą rolę w procesie decyzyjnym oraz w opracowywaniu i rozpowszechnianiu projektów dotyczących zrównoważonego rozwoju i środowiska, w tym poprzez zagwarantowanie im niezbędnego wsparcia finansowego. 1.3.
+Komitet jest zdania, że bardzo ważne jest stałe monitorowanie obecnego i przyszłego wpływu inwestycji publicznych na młodych ludzi, w tym skutków inwestycji związanych z transformacją ekologiczną.
+W tym celu należy ocenić gospodarcze, polityczne i społeczne skutki strategii politycznych, które mają zostać wdrożone, i zastosować odpowiednie wskaźniki – jeszcze przed przyjęciem tych polityk, podczas ich zatwierdzania oraz na późniejszym etapie. 1.4.
+EKES zachęca instytucje UE i państwa członkowskie do wdrożenia środków i mechanizmów zapewniających uwzględnienie perspektywy młodzieżowej we wszystkich obszarach polityki oraz do stworzenia przestrzeni gwarantującej aktywne uczestnictwo młodych ludzi poprzez pełne przyjęcie testu wpływu polityki UE na młodzież. 1.5.
+Jest zdania, że bardzo ważne jest powiązanie inicjatyw i strategii politycznych, które zostaną przyjęte w kontekście Europejskiego Roku Umiejętności, z tematem zielonej transformacji, zrównoważonego rozwoju i wyzwań stojących przed młodzieżą w szybko zmieniającym się świecie. 1.6.
+W związku z tym EKES twierdzi, że wszelkie rozważania na temat edukacji i rozwoju umiejętności, jakich młodzi ludzie potrzebują w tym zakresie, wymagają zastosowania przekrojowego podejścia.
+To pozwoli wyposażyć ich w teoretyczne i praktyczne umiejętności, w tym poprzez wdrażanie i rozwijanie ścieżek przejścia od kształcenia do zatrudnienia i praktyk zawodowych, przy udziale partnerów społecznych.
+Należy również ustrukturyzować szkolenia na te tematy poprzez ich projektowanie i rozwijanie z uwzględnieniem terytoriów i ich potrzeb oraz szerszych ram krajowych. 1.7.
+Uważa, że należy rozpocząć nauczanie kwestii dotyczących zrównoważonego rozwoju i ochrony środowiska od najmłodszych lat, przyjmując innowacyjne narzędzia edukacyjne uwzględniające ochronę środowiska, rozwój społeczno-gospodarczy oraz realizację powiązanych celów.
+Kluczem do tego jest wysokiej jakości edukacja dla wszystkim i godna praca dla osób, które ją zapewniają. 1.8.
+EKES podkreśla, jak ważne jest, by szkoły angażowały się w tematy związane z transformacją ekologiczną w porozumieniu z władzami lokalnymi i organizowały stosowne zajęcia pozaszkolne – zwłaszcza z organizacjami młodzieżowymi i zorganizowanym społeczeństwem obywatelskim.
+To z kolei przyczyni się do zwiększania świadomości i uczestnictwa zwykłych obywatelek i obywateli.
+W związku z tym EKES pozytywnie ocenia doświadczenia związane z projektem „Zielony Erasmus” i z niecierpliwością oczekuje jego wdrożenia.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6c621258d24f770d8ec4e1126e7beb4a0cb4f454
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 184/89
+7) nadanie centralnej pozycji w unii energetycznej obywatelom, którzy biorą odpowiedzialność za transformację systemu energetycznego, czerpią korzyści z nowych technologii, aby zmniejszyć swoje rachunki za energię, a także biorą czynny udział w rynku; odbiorcy wrażliwi są przy tym chronieni.
+W sprawozdaniu przedstawiono opis środków przedsięwziętych do tej pory lub planowanych w celu realizacji tej wizji.
+EKES ubolewa jednak, że przedstawione w sprawozdaniu uwagi nie odnoszą się do wizji, lecz do pięciu wzajemnie się wzmacniających i ściśle ze sobą powiązanych obszarów mających na celu doprowadzenie do większego bezpieczeństwa energetycznego, większej zrównoważoności i konkurencyjności.
+Ten podwójny zestaw – z jednej strony – celów lub wizji, a z drugiej – obszarów niezwykle utrudnia śledzenie realizacji wizji, również dlatego, że np. kwestie dotyczące postawienia obywateli w centrum unii energetycznej lub potrzeba podnoszenia i zmiany kwalifikacji siły roboczej pojawiają się w kilku obszarach.
+EKES wyraża ubolewanie, że w związku z tym bardzo trudno jest śledzić postępy w realizacji celów strategii na rzecz unii energetycznej. 1.4.
+W komunikacie słusznie odniesiono się do planu REPowerEU, który uzyskał poparcie EKES-u oraz ożywił i wzmocnił Zielony Ład i instrument „Gotowi na 55”, koncentrując się na dywersyfikacji, oszczędnościach, bezpieczeństwie dostaw i przyspieszeniu rozwoju odnawialnych źródeł energii.
+Niemniej trwający kryzys klimatyczny i energetyczny oraz brak bezpieczeństwa, stabilności i przewidywalności dostaw i cen stanowią ogromne obciążenie dla Unii Europejskiej.
+Kryzys byłby mniej dotkliwy, gdyby wcześniej podjęto bardziej ukierunkowane działania i na przykład poważniej potraktowano cele wytyczone przez UE (takie jak cele europejskiej unii energetycznej). 1.5.
+Zgodnie ze sprawozdaniem na temat stanu unii energetycznej na 2022 r. szacuje się, że należy zainwestować 300 mld EUR ze środków publicznych w poszczególne kierunki działania zmierzające do osiągnięcia pełnej niezależności od rosyjskich paliw kopalnych do 2030 r., co będzie miało znaczący wpływ na całkowity budżet UE.
+Ponadto konieczne będą dalsze inwestycje prywatne, w tym inwestycje obywateli europejskich.
+EKES uważa, że pieniądze muszą być wydawane w sposób, który przyczyni się do osiągnięcia wyżej wymienionych celów unii energetycznej.
+Wydatki nie powinny również prowadzić do zmniejszenia środków na sprawiedliwą transformację, na badania naukowe i innowacje lub dla przedsiębiorstw i konsumentów dotkniętych rosnącymi cenami energii. 1.6.
+Bezprecedensowy wzrost cen energii, wywołany inwazją Rosji na Ukrainę, niesie ogromne konsekwencje społeczne i gospodarcze, a także następstwa dla tkanki przemysłowej i produkcyjnej krajów.
+EKES wskazuje na brak wyraźnej koordynacji na szczeblu europejskim podczas kryzysu energetycznego i apeluje, aby w odpowiedzi utworzyć instrument oparty na modelu SURE z myślą o wspieraniu pracowników i przedsiębiorstw znajdujących się w trudnej sytuacji. 1.7.
+Ostatnie wydarzenia zwiększyły potencjalne ryzyko cyberataków i aktów sabotażu infrastruktury krytycznej, takiej jak sieć energetyczna i elektrownie.
+W związku z tym Komitet zaleca opracowanie i przyjęcie kompleksowej strategii ochrony UE przed tego rodzaju zagrożeniami. 1.8.
+Głównym średniookresowym celem strategicznym państw UE – zwłaszcza w świetle tego, co wydarzyło się w związku z wojną w Ukrainie, a także zważywszy na ewentualne dalsze komplikacje sytuacji międzynarodowej – musi pozostać autonomia energetyczna.
+EKES traktuje strategiczną autonomię energetyczną jako koncepcję polityczną, która pomoże kształtować przyszły rynek energii UE, gdzie autonomiczne decyzje podejmowane przez UE zagwarantują niezależność energetyczną od nierzetelnych dostawców.
+Ubolewa, że ten temat nie został odpowiednio uwzględniony w sprawozdaniu i pozostaje w cieniu, podczas gdy skupiono się wyłącznie na niezależności od importu energii z Rosji. 1.9.
+Z myślą o osiągnięciu celów UE w zakresie strategicznej autonomii EKES wzywa Radę i Komisję, by opracowały odpowiednie instrumenty, m.in. poprzez ustanowienie Europejskiego Funduszu na rzecz Suwerenności, w celu pobudzenia inwestycji w czyste krajowe technologie energetyczne i infrastrukturę energetyczną.
+Jednocześnie jest bardzo ważne, aby zachęcać państwa członkowskie do wykorzystywania funduszy na rozwój czystej energii w optymalny i efektywny sposób.
+Taka strategia musi również zawierać wytyczne co do tego, jak motywować przedsiębiorstwa, instytucje społeczności lokalnych, członków społeczeństwa i społeczności energetyczne do większych inwestycji.
+Obecnie zapewniane instrumenty i zasoby wydają się niewystarczające, aby sprostać nadrzędnym wyzwaniom, którym należy stawić czoła.
+EKES wzywa Komisję do zwrócenia szczególnej uwagi na wpływ nowych zasobów i dostaw na środowisko oraz na nowe zależności od państw trzecich. 1.10.
+Komitet proponuje, by podczas rozwijania autonomii energetycznej przyjąć podejście oddolne, gdyż ułatwi ono osiągnięcie celów wymienionych w pkt 1.3. 1.11.
+Zielonemu Ładowi nie towarzyszy jeszcze równoważna polityka społeczna, która uczyniłaby tę transformację sprawiedliwą.
+Biorąc pod uwagę, że procesy transformacji będą miały duży wpływ na zatrudnienie i systemy przemysłowe, EKES wyraża ubolewanie, że w sprawozdaniu nie uwzględniono odpowiednio znaczenia kompleksowej polityki zatrudnienia, polityki dotyczącej umiejętności i społecznej.
+Przekwalifikowanie i podnoszenie kwalifikacji oraz inwestycje w edukację muszą być postrzegane jako odpowiedzialność społeczno-gospodarcza.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8e660ef618175a49d4e3027aba5780527251545b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-98.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+C 184/94
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+25.5.2023
+co zapewni ramy regulacyjne skutecznie zachęcające do inwestycji w cyfryzację sieci elektroenergetycznych.
+Jednocześnie należy rozwijać rynki elastyczności, aby uatrakcyjnić elastyczną konsumpcję, elastyczne wytwarzanie i elastyczną prosumpcję oparte na technologiach cyfrowych. 1.5.
+Ponad sześć lat po przedstawieniu pakietu „Czysta energia dla wszystkich Europejczyków” zarówno społeczności energetyczne, jak i zbiorowa konsumpcja własna nadal odgrywają niewielką rolę w europejskich systemach energetycznych.
+Komisja Europejska dotychczas ignorowała istnienie barier dla tych form wytwarzania i zużycia energii.
+Europejczycy muszą otrzymać zachęty, które ostatecznie przekonają i zmobilizują ich do cyfryzacji wszystkich działań związanych z energią.
+W wielu przypadkach potrzebne są również jasne uprawnienia natury prawnej i administracyjnej.
+EKES wzywa Komisję i państwa członkowskie do opracowania odpowiednich inicjatyw, w tym bezpośredniego wsparcia umożliwiającego społecznościom energetycznym i prosumentom zbiorowym pełne wykorzystanie ich potencjału, dzięki czemu – zwłaszcza w zakresie bezpieczeństwa dostaw – te formy wytwarzania i konsumpcji muszą stać się kluczową częścią systemu.
+W przeciwnym razie narzędzia cyfrowe nie przyniosą zmian. 1.6.
+Komitet przypomina, że przy właściwym podejściu neutralna dla klimatu, zdecentralizowana i cyfrowa struktura dostaw energii może mieć znaczący pozytywny wpływ na zatrudnienie i gospodarkę, zwłaszcza na gospodarki regionalne (2).
+W obliczu obecnego kryzysu Unia Europejska potrzebuje ogólnego podejścia do polityki energetycznej, łączącego konkretne kwestie związane z energią i klimatem z celami społecznej i regionalnej polityki spójności. 1.7.
+EKES zauważa jednak, że polityka zmian może być skuteczna tylko wtedy, gdy uwzględni różnorodną dynamikę społeczną, jaka pojawia się w okresie transformacji, i włączy ją do swoich strategii i środków.
+Należy wzmocnić rolę aktywnych konsumentów w transformacji cyfrowej i zachęcać ich do korzystania z jak największej liczby inteligentnych rozwiązań, ponieważ mogą one poprawić efektywność i funkcjonowanie wewnętrznego rynku energii – a jednocześnie trzeba uwzględniać operatorów systemów dystrybucyjnych w celu zapewnienia bezpieczeństwa dostaw.
+Narzędzia muszą być przyjazne dla użytkownika i należy zwrócić uwagę na grupy słabsze i osoby z niepełnosprawnościami.
+Niezbędna jest zatem polityka na rzecz sprawiedliwej transformacji i aktywnego politycznego zarządzania zmianami.
+Jeżeli przy wdrażaniu pominie się wymiar społeczny, transformacja może zakończyć się niepowodzeniem z powodu oporu społecznego. 1.8.
+W odniesieniu do przyszłego kształtu systemów energetycznych i infrastruktury energetycznej EKES wielokrotnie podkreślał, że wszyscy konsumenci muszą być aktywnie zaangażowani w rozwój inteligentnych systemów energetycznych oraz że należy wprowadzić zachęty umożliwiające społeczeństwu obywatelskiemu uczestniczenie w transformacji energetycznej.
+„Łączenie lokalnych i regionalnych innowatorów”, o którym Komisja wspomniała w punkcie 7.3, jest bardzo istotne.
+Wspólne działania, takie jak współpraca między inteligentnymi miastami i społecznościami, mogą stworzyć najlepsze i najbardziej przystępne cenowo rozwiązania, jakich dany region może potrzebować. 1.9.
+Polityka cyfrowa i polityka energetyczna UE już teraz wytyczają kierunek cyfryzacji sektora energetycznego, ponieważ kwestii takich jak interoperacyjność danych, bezpieczeństwo dostaw i cyberbezpieczeństwo, prywatność i ochrona konsumentów, nie można pozostawić samemu rynkowi, a ich właściwe wdrożenie jest kluczowe.
+W tym kontekście EKES zwraca uwagę, że za pomocą wszelkich środków należy zapobiegać naruszaniu prywatności i wykorzystywaniu danych niezgodnie z przeznaczeniem.
+Obejmuje to nie tylko techniczne środki ostrożności, lecz także odpowiedzialność za tę przestrzeń danych i jej monitorowanie przez organy państwowe podlegające kontroli politycznej i demokratycznej.
+Jednocześnie należy zwrócić szczególną uwagę na ochronę danych dotyczących infrastruktury krytycznej. 1.10.
+W komunikacie Komisja stwierdza, że należy koniecznie zadbać o to, by cyfryzacja nie podważała ram ochrony konsumentów już ustanowionych na wewnętrznym rynku energii elektrycznej.
+EKES odnotowuje to stwierdzenie i dodaje, że należy dostosować i poprawić prawa konsumentów na rynku energii.
+Konsumenci nie mogą być w niekorzystnej sytuacji ani nadmiernie obciążeni.
+Powinni oni korzystać z narzędzi cyfrowych, które, jeśli zostaną prawidłowo opracowane, mogą przyczynić się do zwiększenia ochrony konsumentów. 1.11.
+W przypadku wszystkich inicjatyw ważne jest, aby konsumenci mieli zainstalowany w domu inteligentny licznik.
+W wielu państwach członkowskich nadal tak nie jest, dlatego istnieje pilna potrzeba wzmożenia wysiłków na rzecz szerszego wdrożenia inteligentnych systemów pomiarowych jako podstawowego warunku stosowania większości rozwiązań cyfrowych w sektorze energetycznym, zwłaszcza w odniesieniu do dostaw energii elektrycznej i, w mniejszym stopniu, dostaw gazu.
+Państwa członkowskie, które nie wdrożyły jeszcze w pełni inteligentnych liczników, muszą przyspieszyć ten proces i zwiększyć krajowe cele w tym zakresie.
+Międzynarodowe dowody wskazują, że wprowadzanie inteligentnych liczników jest najbardziej skuteczne, gdy operatorzy sieci są za to odpowiedzialni.
+Inteligentne liczniki należy uznać za integralną część sieci elektroenergetycznej.
+(2)
+Dz.U.
+C 367 z 10.10.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d84ab2bcfd3d0babf518f6a26dae0148e81646ba
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pl.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 184/95
+1.12.
+Istnieje ryzyko, że nowe usługi oparte na danych i innowacyjne rozwiązania technologiczne nie zostaną wprowadzone wystarczająco szybko, jeśli zabraknie wykwalifikowanych pracowników i wyszkolonych specjalistów, którzy pomogą je wdrożyć.
+Wprowadzenie niezbędnych środków polityki rynku pracy i polityki edukacyjnej wymaga wystarczających zasobów finansowych, a także opracowania planu działania na potrzeby skoordynowanego podejścia.
+EKES uważa, że ścisła współpraca z partnerami społecznymi ma w tym względzie zasadnicze znaczenie. 1.13.
+Cyberbezpieczeństwo jest nieodzownym fundamentem niezawodności coraz bardziej cyfrowego systemu energetycznego.
+Przemiany, jakie dokonały się w ostatnich dziesięcioleciach, a w szczególności niedawne wydarzenia, pokazują niebezpieczeństwo cyberataków i aktów sabotażu wymierzonych w infrastrukturę krytyczną.
+Problemy mogą jednak pojawić się nie tylko w wyniku cyberataków lub aktów sabotażu, lecz także w wyniku awarii sprzętu i oprogramowania, w związku z czym podczas cyfryzacji Komisja musi zwrócić szczególną uwagę na projektowanie sprzętu i oprogramowania, aby zapewnić ich odporność.
+Awaria lub uszkodzenie infrastruktury krytycznej może spowodować katastrofalne niedobory dostaw i zagrażać bezpieczeństwu publicznemu.
+Bardziej zdecentralizowane wytwarzanie i wykorzystywanie energii w połączeniu z internetem zwiększa „powierzchnię ataku” i potęguje ryzyko związane z cyberbezpieczeństwem.
+Cyfrowy system energetyczny (zarówno pod względem sprzętu, jak i oprogramowania) musi być niezawodny, zapewniając ciągłą dostępność. 1.14.
+EKES uważa, że połączona strategia transformacji energetycznej i cyfryzacji na obszarach wiejskich nie spotkała się z zainteresowaniem i wsparciem, jakiego oczekiwano.
+Apeluje o szybkie wdrożenie długoterminowej wizji Komisji dotyczącej obszarów wiejskich UE oraz o mobilizację zainteresowanych stron w ramach unijnego paktu na rzecz obszarów wiejskich.
+2.
+Kontekst 2.1.
+Komisja opublikowała komunikat w celu przyspieszenia cyfryzacji systemu energetycznego.
+W planie działania UE „Transformacja cyfrowa systemu energetycznego” dąży się do osiągnięcia celów określonych w sprawozdaniu dotyczącym prognozy strategicznej w sprawie transformacji ekologicznej i cyfrowej, zgodnie z którymi technologia cyfrowa ma przyczyniać się do powstania neutralnego dla klimatu i zasobooszczędnego społeczeństwa, a jednocześnie zapewniać każdemu możliwość korzystania z tej transformacji. 2.2.
+W swoim planie działania UE Komisja proponuje szereg działań w pięciu obszarach: wspieranie łączności, interoperacyjności i płynnej wymiany danych dotyczących energii poprzez stworzenie wspólnej przestrzeni danych, promowanie i koordynowanie inwestycji w inteligentną sieć, świadczenie lepszych usług opartych na innowacjach cyfrowych w celu zaangażowania konsumentów w transformację energetyczną, zagwarantowanie cyberbezpieczeństwa w systemie energetycznym oraz zapewnienie zgodności rosnących potrzeb energetycznych sektora ICT z Europejskim Zielonym Ładem.
+Komisja uważa, że cyfryzacja może poprawić przystępność cenową, zrównoważoność i odporność systemu energetycznego UE. 2.3.
+Inteligentne rozwiązania mają zapewnić konsumentom większą kontrolę nad zużyciem energii i rachunkami, a tym samym poprawić zarządzanie zużyciem energii, mimo że wielu odbiorców końcowych może zrozumieć ten potencjał bez potrzeby wdrożenia inteligentnego rozwiązania.
+Innowacyjne usługi energetyczne powinny ograniczać zużycie energii, a energia powinna być wykorzystywana wtedy, gdy jest tania.
+Inteligentne liczniki dostarczają istotnych informacji na potrzeby zmniejszenia kosztów zużycia energii, np. inteligentne ładowanie pojazdów elektrycznych, inteligentne pompy ciepła z panelami fotowoltaicznymi.
+Inteligentne liczniki pomagają klientom kontrolować dane na ich rachunkach i umożliwiają im wyeliminowanie nieprawidłowych rachunków i rozliczeń wstecznych, które należą obecnie do największych problemów konsumentów.
+Plan działania przewiduje wsparcie dla narzędzi cyfrowych, które służą interesom konsumentów i w niektórych przypadkach są opracowywane we współpracy z nimi, poprawę umiejętności cyfrowych, finansowanie inteligentnych rozwiązań cyfrowych za pośrednictwem programów, które mogą pomóc w osiągnięciu celu, jakim jest cyfryzacja systemu energetycznego, wspieranie krajowych organów regulacyjnych w określaniu i monitorowaniu wspólnych wskaźników dotyczących inteligentnych sieci, stworzenie wspólnej europejskiej przestrzeni danych dotyczących energii oraz ścisłe zaangażowanie wszystkich zainteresowanych stron, w szczególności operatorów sieci i dostawców energii. 2.4.
+Według Komisji technologie ICT mają niebagatelny potencjał w zakresie ekologizacji.
+Rozwiązania cyfrowe powinny pomóc w zrównoważeniu podaży energii, jej magazynowania i popytu na nią oraz uelastycznić system energetyczny, ułatwiając integrację zdecentralizowanych odnawialnych źródeł energii.
+Należy rozwijać rynki elastyczności, aby inwestycje w opcje elastyczności stały się atrakcyjne, niezależnie od tego, czy inwestycje te są dokonywane przez wytwórców, konsumentów czy prosumentów korzystających z narzędzi cyfrowych. 2.5.
+Jednocześnie w planie działania podkreślono potrzebę ograniczenia rosnącego zużycia energii w sektorze ICT.
+W planie działania przewidziano również utworzenie cyfrowego bliźniaka europejskiej sieci elektroenergetycznej, wsparcie dla społeczności energetycznych za pomocą narzędzi cyfrowych, opracowanie etykiet energetycznych dla komputerów, centrów danych i łańcuchów bloków oraz opracowanie unijnego kodeksu postępowania na rzecz zrównoważonego rozwoju sieci telekomunikacyjnych.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a32561227e6df83ffcc602d5ff63c5b36cce990c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-100.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/96
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+2.6.
+Num sistema energético cada vez mais digitalizado, com produção, transporte e distribuição descentralizados de energia e mais dispositivos com ligação digital nas habitações, o risco de espionagem, cibercriminalidade e falhas de hardware relacionadas com o consumo de energia está a aumentar.
+Por conseguinte, a Comissão propõe medidas de cibersegurança bem coordenadas para reforçar a resiliência global do sistema. 2.7.
+O plano de ação refere que tal exige ações a médio e longo prazo, bem como um quadro de governação.
+A Comissão explica que este processo envolverá várias comunidades de partes interessadas, empresas e parceiros internacionais e observa que será necessário utilizar de forma sensata o financiamento público limitado e reforçar os investimentos privados.
+3.
+Observações na generalidade 3.1.
+No seu plano de ação, a Comissão aborda corretamente o enorme potencial das tecnologias digitais para aumentar a flexibilidade do sistema elétrico.
+O CESE apoia estes objetivos e acolhe favoravelmente a maioria das medidas propostas no plano de ação.
+Em especial, o CESE já deixou clara a ligação entre a transição energética e a transformação digital, chamando a atenção para os benefícios da digitalização em matéria de poupança de energia, redução da intensidade energética e melhor gestão das infraestruturas energéticas.
+No entanto, embora o tom otimista do plano de ação seja inspirador, a Comissão tende a ignorar que a realidade física é muito diferente dos casos de utilização da digitalização nele mencionados. 3.2.
+O CESE considera que os principais desafios que o setor da energia enfrenta são os seguintes: a diversificação das fontes de energia da Europa, a redução da dependência em relação às importações de energia, a garantia de um mercado interno da energia integrado, a melhoria da eficiência energética, a expansão célere da rede energética, a segurança do aprovisionamento, a descarbonização da economia, a redução das emissões, a transição para uma economia hipocarbónica, com tecnologias energéticas limpas e hipocarbónicas, o aumento e a expansão maciça das energias renováveis para cumprir os objetivos climáticos, a promoção da investigação e educação conexas, a garantia de uma transição justa e o apoio à dimensão social da energia, nomeadamente a redução da pobreza energética.
+A digitalização do sistema energético é a base deste processo e pode ajudar a responder a todos estes grandes desafios. 3.3.
+Embora tanto a abordagem estratégica como as medidas específicas do plano de ação apontem na direção certa, a Comissão não integra o plano de ação na política energética geral.
+Uma abordagem compartimentada e centrada apenas na digitalização, que ignore o quadro geral, não gerará os benefícios que são corretamente explicados no plano de ação. 3.4.
+A proposta da Comissão apresenta o que seria uma situação ideal assente num sistema energético bem desenvolvido (por exemplo, redes de transporte e distribuição) e digitalizado.
+No entanto, na Europa, é necessário começar por reforçar as redes de transporte e distribuição para depois se poderem desenvolver tecnologias digitais complexas.
+A digitalização é inútil se a energia gerida de forma inteligente não puder ser transportada através de redes de transporte de energia.
+Além disso, é desperdiçada uma enorme quantidade de energia nas redes de transporte e distribuição.
+Ainda hoje, o custo da eletricidade verde que não pode ser utilizada ou transportada e que tem de ser restringida ascendeu a mais de 2 mil milhões de euros antes da crise energética e a mais de 12 mil milhões de euros durante a crise energética em países de grande dimensão, como a Alemanha.
+Esta perda económica multiplicar-se-á, a menos que as redes elétricas e as capacidades de armazenamento compatíveis com o sistema sejam rapidamente ampliadas e, ao mesmo tempo, se encontrem melhores formas de utilizar a eletricidade diretamente no local.
+A digitalização neste domínio pode contribuir para identificar essas perdas e para utilizar os dados gerados neste contexto para o desenvolvimento da rede. 3.5.
+Com efeito, são necessários investimentos consideráveis nas infraestruturas energéticas para tornar as redes inteligentes.
+No entanto, afigura-se também que muitos Estados-Membros não incentivam esses investimentos, uma vez que a sua regulamentação revela uma clara tendência de favorecimento das despesas de capital, sendo os investimentos na digitalização principalmente tratados como despesas de funcionamento.
+Não será suficiente coordenar e acompanhar esses investimentos e os progressos por eles viabilizados.
+O CESE insta a Comissão Europeia a incorporar as ideias subjacentes à «promoção dos investimentos em infraestruturas digitais de eletricidade» numa alteração do artigo 58.o da Diretiva (UE) 2019/944 relativa a regras comuns para o mercado interno da eletricidade, assegurando um quadro regulamentar que proporcione incentivos reais ao investimento na digitalização das redes elétricas. 3.6.
+A Comissão Europeia assinala, com razão, que as ferramentas digitais desempenham um papel importante no desenvolvimento de sistemas coletivos de autoconsumo e de comunidades de energia.
+As orientações e a plataforma de experimentação prevista podem ser úteis, mas não são os aspetos mais importantes.
+Mais de cinco anos após a apresentação do pacote Energias Limpas para Todos os Europeus, tanto as comunidades de energia como o autoconsumo coletivo continuam a desempenhar um papel menor nos sistemas energéticos da Europa.
+Em muitos casos, tal deve-se principalmente a entraves burocráticos significativos e à falta de informação dos consumidores e dos produtores.
+Até ao momento, a Comissão Europeia ignorou a existência desses entraves.
+Os europeus devem receber incentivos que acabem
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed092a08c77fa8d1e92deb55c7f22167b99dd09e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-108.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/104
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+1.4.
+De um modo geral, o Comité acolhe favoravelmente a proposta de dar aos emitentes a possibilidade de publicar um prospeto apenas em inglês, que se impôs como a língua habitual dos investidores internacionais.
+No entanto, a publicação de um documento completo, e não apenas do sumário, nas línguas nacionais, permitiria capacitar os pequenos investidores locais.
+O CESE recomenda aos emitentes que tenham em conta que a utilização de documentos de emissão exclusivamente em inglês prejudicaria o desenvolvimento de uma base nacional de investimento de retalho. 1.5.
+O CESE observa que a agregação de estudos de investimento com outros serviços é suscetível de aumentar a visibilidade das pequenas e médias empresas (PME) cotadas.
+Por conseguinte, o Comité acolhe favoravelmente a proposta de aumento do limiar de desagregação para 10 mil milhões de euros; no entanto, podem igualmente ser necessárias medidas adicionais para incentivar estudos independentes. 1.6.
+O CESE tem em grande apreço a abordagem da Comissão para atenuar a incerteza jurídica em torno dos requisitos de divulgação de informações.
+No entanto, a proposta de um mecanismo de supervisão dos livros de ofertas entre mercados, que facilitaria o intercâmbio de dados dos livros de ofertas entre as autoridades de supervisão, poderia acarretar o risco de criar condições de concorrência desiguais, uma vez que as plataformas de negociação bilaterais ficariam fora do âmbito do regime de comunicação de informações. 2.
+Enquadramento 2.1.
+Em 7 de dezembro de 2022, a Comissão publicou um conjunto de propostas (1) relativas a medidas destinadas a continuar a desenvolver a União dos Mercados de Capitais (UMC) da UE.
+Uma parte do pacote — uma nova legislação relativa à admissão à cotação — visa reduzir os encargos administrativos para as empresas de todas as dimensões, em especial as PME, para que possam beneficiar de melhor acesso ao financiamento através da admissão à cotação em bolsas de valores. 2.2.
+A Comissão afirma que os mercados de capitais da UE permanecem fragmentados e pouco desenvolvidos em termos de dimensão.
+Os estudos mostram que o número total de empresas cotadas nos mercados de PME em crescimento na Europa quase não aumentou desde 2014 (2), apesar de as empresas cotadas beneficiarem de vantagens claras, como demonstra o aumento da sua avaliação de mercado.
+De um modo geral, as empresas cotadas aumentam as suas receitas, criam mais postos de trabalho e melhoram os seus balanços a um ritmo mais rápido do que os seus pares não cotados.
+Vários estudos demonstram uma situação pouco satisfatória no que diz respeito às ofertas públicas iniciais (OPI) das PME na Europa. 2.3.
+A legislação relativa à admissão à cotação simplifica e melhora as regras de admissão à cotação, em especial para as PME, procurando simultaneamente evitar comprometer a proteção dos investidores e a integridade do mercado. 2.4.
+A legislação visa assegurar reduções significativas de custos e contribuir para aumentar o número de OPI na UE.
+Regras mais simples em matéria de prospetos tornariam a admissão à cotação mais fácil e mais económica para as empresas.
+Permitir às empresas utilizar ações com direitos de voto plural aquando da admissão à cotação nos mercados de PME em crescimento constitui uma oportunidade para os proprietários manterem o controlo da visão da sua empresa. 2.5.
+Regras mais proporcionadas em matéria de abuso de mercado conduziriam também a uma maior clareza e segurança jurídica para as empresas cotadas em matéria de cumprimento dos requisitos essenciais de divulgação de informações.
+A proposta de legislação relativa à admissão à cotação visa igualmente reforçar o fornecimento e a distribuição de estudos de investimento sobre empresas de média capitalização e PME, o que, por sua vez, deverá favorecer a sua admissão à cotação nos mercados de capitais.
+2.6.
+Outros benefícios previstos incluem:
+— informações das empresas destinadas aos investidores mais sucintas, mais atempadas, mais comparáveis e mais fáceis de consultar; — uma melhor cobertura dos estudos sobre capitais próprios, ajudando a tomar decisões sobre investimento; — uma supervisão mais eficiente graças a regras de admissão à cotação mais claras e a melhores instrumentos para investigar casos de abuso de mercado;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package [União dos Mercados de Capitais: pacote em matéria de compensação, insolvência e admissão à cotação].
+Relatório final do Grupo de Peritos Técnicos das Partes Interessadas sobre PME, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again [Capacitar os mercados de capitais da UE para as PME: Tornar a admissão à cotação novamente atrativa]
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9e8935e1e63f557abc8a368a8a6fccc962f6ee86
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 184/105
+— prospetos mais normalizados, mais fáceis de verificar pelas autoridades de supervisão. 2.7.
+Em conformidade com os objetivos da política ambiental, social e de governação (ASG), a legislação relativa à admissão à cotação procuraria assegurar que as empresas que emitem obrigações ASG incluam informações pertinentes nessa matéria na documentação de admissão à cotação, a fim de permitir aos investidores avaliar mais facilmente a validade das alegações ASG.
+As empresas que emitem valores mobiliários representativos de capital poderão fazer referência às informações ambientais, sociais e de governação já publicadas — e, por conseguinte, publicamente disponíveis — na documentação de admissão à cotação. 3.
+Observações na generalidade Argumentos em favor de um melhor acesso à admissão à cotação nos mercados europeus de capitais 3.1.
+O CESE mantém a posição de que o aumento do financiamento por meio de capitais próprios das empresas europeias é fundamental para assegurar a recuperação duradoura pós-COVID-19, bem como para construir um sistema económico europeu resiliente face à atual guerra da Rússia contra a Ucrânia.
+Para o efeito, a infraestrutura do mercado financeiro é essencial para desbloquear os fluxos de investimento necessários para recapitalizar a economia. 3.2.
+Os mercados de capitais altamente desenvolvidos são igualmente importantes para a comunidade de investimento de retalho.
+Os europeus mantêm 11 biliões de euros em numerário e depósitos nas suas contas bancárias (3).
+A percentagem de depósitos no total dos ativos dos agregados familiares europeus é três vezes superior à dos agregados familiares dos EUA.
+Ao não mobilizar os investidores finais para canalizarem os seus fundos para os mercados europeus de capitais, a UE não está a tirar pleno partido das suas reservas de capital para as nossas empresas.
+Os gestores de ativos devem adquirir mais confiança nos prospetos do mercado europeu de capitais e os pequenos investidores europeus devem dispor de mais opções no que diz respeito à constituição das suas carteiras.
+Para tal, é necessário assegurar a cotação, nos mercados europeus de capitais, de uma oferta diversificada de emitentes de elevada qualidade. 3.3.
+Durante períodos de dificuldades financeiras das empresas, de imprevisibilidade económica e, em especial, de aumento dos custos da dívida, os capitais próprios funcionam como um fator estabilizador e uma proteção contra choques futuros. 3.4.
+O Comité observa igualmente que o financiamento por meio de capitais próprios dos agregados familiares europeus às empresas europeias contribui para assegurar a autonomia estratégica aberta da UE a um nível muito básico: a propriedade dos ativos e a execução do controlo das empresas.
+A perda de empresas europeias essenciais, que passam para o controlo estrangeiro, em especial para a esfera de influência de países com valores diferentes dos da Europa, representa um risco significativo para a estabilidade económica e política da UE.
+Além disso, dificulta o desenvolvimento do sistema financeiro da UE, orientado para as necessidades da UE.
+Por exemplo, a negociação financeira na UE continua a ser dominada por bancos de investimento de países não pertencentes à UE (4). 3.5.
+As empresas jovens e inovadoras que estão na vanguarda das transições ecológica e digital devem ser incentivadas a procurar a admissão à cotação nos mercados europeus de capitais e a obter o financiamento necessário através da emissão de ações cotadas em bolsa, uma vez que esta é a forma mais sustentável de ajudar estas empresas a explorar todo o seu potencial criativo e a criar postos de trabalho. 3.6.
+Os choques inflacionistas aumentam a atratividade dos investimentos em capital próprio, especialmente entre os pequenos investidores bem informados.
+Os mercados europeus de capitais podem permitir direcionar estes fluxos de investimento para setores económicos fundamentais em que as empresas geram rendimentos suficientes.
+Ao mesmo tempo, o Comité considera que é essencial que a UE disponha de regras comerciais sólidas e robustas para explorar todo o potencial dos mercados de capitais da UE.
+O ensinamento retirado da crise financeira demonstrou que a UE tem de proteger os mercados com equidade, integridade, resiliência e transparência, assegurando também o mais elevado nível de proteção dos investidores. 3.7.
+Uma análise realizada em 14 Estados-Membros da UE revelou que até 17 000 grandes empresas são elegíveis para admissão à cotação, mas não pretendem fazê-lo (5).
+O Comité considera que existe o risco de que, se a UE não incentivar novas admissões à cotação nos mercados de capitais, possa observar-se uma redução da negociação nos nossos mercados de capitais, uma vez que os investidores diversificam a sua carteira a nível mundial se não houver uma oferta suficiente de títulos para investir na UE. 3.8.
+Uma nova geração de europeus está a entrar no mercado de investimento de retalho tendo em mente a sustentabilidade (ou seja, fatores ambientais, sociais e de governação).
+Ao mesmo tempo, muitos agentes económicos estão a voltar-se para objetivos ecológicos, incentivados pelas políticas do Pacto Ecológico Europeu.
+O CESE considera que esta
+(3) (4) (5)
+Eurostat — Statistics explained.
+Relatório estatístico anual da Autoridade Europeia dos Valores Mobiliários e dos Mercados (ESMA) — EU securities markets [Mercados de valores mobiliários da UE], 2020; p. 40.
+Relatório da Oxera — Primary and secondary equity markets in EU [Mercados de capitais primários e secundários na UE], 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ecbade4354b0d79bb8678206aa848da799448018
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-112.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/108
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+4.8.
+Os estudos sobre capitais próprios são um elemento fundamental para o desenvolvimento de um ecossistema saudável para o financiamento de capitais próprios das PME.
+A fim de complementar os canais de estudo existentes, é provável que a autorização da agregação de estudos das PME com outros serviços aumente a produção e a distribuição de relatórios de estudo.
+O CESE congratula-se com a proposta de aumento do limiar de desagregação para 10 mil milhões de euros, o que permitirá corrigir a redução da cobertura e da visibilidade das PME que a DMIF II (12) provocou.
+No entanto, o CESE salienta que existe uma maior concentração da produção de estudos sobre capitais próprios nas mãos de instituições financeiras de maior dimensão.
+Devido à sua dimensão, os grandes corretores têm mais capacidade para fixar taxas muito baixas e/ou para utilizar a execução de transações para efetuar a subsidiação cruzada do fornecimento de estudos do que os corretores de pequena ou média dimensão (13).
+Além disso, os grandes corretores estão interessados sobretudo em realizar estudos sobre empresas de primeira categoria, ao passo que as PME podem ser negligenciadas.
+A grande maioria dos emitentes considera (14) que a Diretiva Mercados de Instrumentos Financeiros II (DMIF II) reduziu a cobertura e a visibilidade das PME.
+O CESE considera que existe uma necessidade manifesta de introduzir novas medidas para incentivar a investigação independente, com base nas lições retiradas das boas práticas disponíveis na Europa (15). 4.9.
+Na fase pós-OPI, as empresas cotadas devem ser exemplares em termos de transparência e a proteção dos interesses dos acionistas minoritários deve ser a sua principal prioridade.
+Se os acionistas correrem o risco de serem tratados de forma desleal ou de não terem proteção adequada quando a empresa se tornar pública, não será possível aumentar a sua confiança nos mercados de capitais da UE.
+O CESE tem em grande apreço a abordagem da Comissão para atenuar a incerteza jurídica em torno dos requisitos de divulgação, através das alterações específicas ao Regulamento Abuso de Mercado. 4.10.
+O Comité considera que o atual quadro de pedidos ad hoc em caso de suspeita de abuso de mercado se afigura adequado e suficiente para se alcançar uma fiscalização eficaz, e observa ao mesmo tempo que várias autoridades de supervisão consideram oportuno o reforço do intercâmbio dos dados dos livros de ofertas através do mecanismo de supervisão dos livros de ofertas entre mercados.
+O âmbito de aplicação da proposta relativa ao mecanismo de supervisão dos livros de ofertas entre mercados pode acarretar o risco de criar condições de concorrência desiguais, uma vez que as plataformas de negociação bilaterais não seriam incluídas no mecanismo. 4.11.
+O CESE incentiva vivamente que se acelere a aplicação de outras iniciativas em curso que contribuam para melhorar a atratividade dos mercados de capitais.
+O Comité publicou vários pareceres sobre iniciativas legislativas passadas, em curso e previstas (16).
+Apesar dos desafios geopolíticos, deve manter-se o rápido progresso rumo à UMC; mais do que nunca, é necessária uma UMC forte, precisamente devido aos riscos crescentes de instabilidade económica e social.
+Bruxelas, 23 de março de 2023.
+A Presidente do Comité Económico e Social Europeu Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+DMIF = Diretiva Mercados de Instrumentos Financeiros.
+Relatório da Oxera — Unbundling: what's the impact on equity research?
+[Desagregação: qual o impacto nos estudos sobre capitais próprios], 2019.
+Comissão Europeia, relatório final — The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research [O impacto das regras da DMIF II nos estudos de investimento sobre as PME e o rendimento fixo], 2020.
+Ver a iniciativa sem fins lucrativos «Lighthouse» do Instituto Español de Analistas Financieros [Instituto Espanhol de Analistas Financeiros].
+JO C 155 de 30.4.2021, p. 20; JO C 290 de 29.7.2022, p. 58; JO C 177 de 18.5.2016, p. 9; JO C 10 de 11.1.2021, p. 30; JO C 341 de 24.8.2021, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f7283ab6a4c874f8d04969de408676aeba453b6a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-113.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 184/109
+Parecer do Comité Económico e Social Europeu — Comunicação da Comissão ao Parlamento Europeu, ao Conselho, ao Comité Económico e Social Europeu e ao Comité das Regiões — Assegurar a disponibilidade e a acessibilidade dos adubos [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Relator: Arnold PUECH D'ALISSAC Consulta
+Comissão Europeia, 9.12.2022
+Base jurídica
+Artigo 304.o do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia
+Competência
+Secção da Agricultura, Desenvolvimento Rural e Ambiente
+Adoção em secção
+9.3.2023
+Adoção em plenária Reunião plenária n.
+o
+23.3.2023 577
+Resultado da votação (votos a favor/votos contra/abstenções)
+170/3/4
+1.
+Conclusões e recomendações 1.1.
+O Comité Económico e Social Europeu (CESE) acolhe favoravelmente a Comunicação da Comissão — Assegurar a disponibilidade e acessibilidade dos adubos.
+A crise mundial no setor dos adubos, que começou no início de 2021 e se agravou na sequência da guerra na Ucrânia, é particularmente grave na Europa, onde os agricultores enfrentam um nível recorde dos preços e uma escassez da oferta.
+A situação atual constitui uma ameaça para a agricultura europeia e para a segurança alimentar mundial. 1.2.
+O CESE salienta que são necessárias medidas de emergência nacionais para limitar o impacto da crise no setor dos adubos.
+Além da possibilidade de apoiar diretamente os produtores de azoto e os agricultores mais afetados através de auxílios estatais (que são alvo de restrições orçamentais, aumentam o risco de distorções da concorrência e devem estar sujeitos à condicionalidade), o CESE considera necessário adotar medidas corretivas para melhorar o funcionamento do mercado de adubos da União Europeia (UE), pois é provável que essas medidas tenham um maior impacto nos agricultores e sejam mais eficazes em termos de custos para os contribuintes. 1.3.
+Para facilitar as importações e a concorrência no interior da UE, a fim de atender à escassez da oferta e aos preços dos adubos, o CESE recomenda a adoção de medidas que incluam a suspensão, na UE, dos direitos de importação sobre todos os adubos, a facilitação da logística relacionada com os adubos e a flexibilização da regulamentação. 1.4.
+O CESE considera igualmente que são necessárias medidas a médio prazo para limitar a dependência da UE de adubos minerais importados e reduzir a pegada ambiental da fertilização das culturas.
+Essas medidas devem ter por objetivo limitar a utilização de adubos através de uma maior eficiência dos nutrientes das plantas, substituir parcialmente os adubos inorgânicos por estrume animal reciclado e outros resíduos, e melhorar a autossuficiência da Europa na produção de adubos, numa perspetiva de transformação agroecológica da agricultura. 1.5.
+O CESE congratula-se com o anúncio de um novo observatório do mercado de adubos, a criar em 2023, por considerar que é essencial aumentar o nível de transparência no mercado de adubos da UE através da publicação periódica de preços representativos do mercado interno, bem como da elaboração de estatísticas públicas sobre a produção e o consumo de adubos. 1.6.
+O CESE apela ainda para que, aquando da adoção de novas medidas, se considerem os aspetos sociais relacionados com os agricultores (fortemente afetados pelos preços dos fertilizantes), os consumidores de alimentos (que enfrentam a inflação dos preços dos alimentos) e os trabalhadores do setor. 1.7.
+A nível internacional, o CESE insta a UE a intensificar as ações contra a insegurança alimentar mundial, incluindo a promoção da transparência, da disponibilidade e da utilização eficaz dos adubos.
+O comércio mundial de adubos deve ser facilitado, mantendo os mercados abertos, evitando restrições e proibições à exportação, aumentando a produção de adubos na Europa e alargando as rotas logísticas.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..908f46e225bd2d50277feacf685cce6afefd99b2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-114.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/110
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+2.
+Introdução e contexto 2.1.
+Os adubos são compostos por três nutrientes essenciais para o crescimento das plantas: azoto (N), fósforo (P) e potássio (K). 2.2.
+Os adubos são um fator essencial na maior parte da produção agrícola atual.
+A sua disponibilidade e acessibilidade são fundamentais para a segurança alimentar.
+O setor dos adubos minerais atravessa uma crise mundial desde o início de 2021, inicialmente devido a um aumento da procura na sequência da recuperação pós-COVID, que se agravou depois da invasão da Ucrânia pela Rússia, devido às limitações da oferta proveniente da Rússia, da Bielorrússia e da Ucrânia, os três principais fornecedores mundiais de adubos. 2.3.
+A crise no setor dos adubos tem sido particularmente grave na Europa, uma vez que i) a UE é um grande importador líquido de adubos; ii) o mercado da UE para adubos azotados e fosforados está protegido por direitos de importação que fazem subir os preços no mercado interno acima dos preços mundiais; e iii) as importações da UE de adubos provenientes da Rússia, da Bielorrússia e da Ucrânia, que anteriormente representavam 43 % das importações da UE, diminuíram significativamente desde março de 2022, não obstante a política oficial da UE não proibir as importações de alimentos e adubos provenientes da Rússia. 2.4.
+Os preços dos adubos nos mercados domésticos aumentaram para níveis recorde (triplicando no caso do azoto mineral em novembro de 2022 em relação a janeiro de 2021).
+Juntamente com a escassez da oferta e o atraso nas aquisições, esta situação resultou numa diminuição significativa da utilização de adubos na UE para a colheita de 2022 (1) e resultará numa eventual escassez em vários Estados-Membros na primavera de 2023, afetando a colheita desse ano. 2.5.
+Tal situação tem como pano de fundo o Pacto Ecológico Europeu e a Estratégia do Prado ao Prato (2), publicada pela Comissão Europeia em maio de 2020, que inclui as metas propostas a nível da UE para «reduzir a perda de nutrientes em pelo menos 50 %, assegurando simultaneamente que não haja deterioração da fertilidade do solo», reduzindo «a utilização de fertilizantes em pelo menos 20 % até 2030».
+3.
+Observações gerais 3.1.
+O CESE considera essencial para a produção agrícola e a segurança alimentar na Europa e no mundo assegurar a disponibilidade sem entraves e a acessibilidade dos preços dos adubos.
+A sua escassez e os preços excessivos praticados conduzem a uma diminuição do rendimento das culturas, põem em risco a produção alimentar e contribuem para a inflação dos preços dos alimentos em detrimento dos cidadãos europeus e da humanidade. 3.2.
+A crise que se verifica atualmente nos mercados de adubos constitui uma ameaça em particular nos países de baixos rendimentos, gravemente afetados pela insegurança alimentar.
+Constitui também uma ameaça para a Europa, onde os grupos vulneráveis já se deparam com problemas de acessibilidade dos preços dos alimentos.
+A crise no setor dos adubos poderá conduzir a uma diminuição das colheitas, afetando assim a segurança alimentar mundial, já que a UE é um importante produtor e exportador de cereais. 3.3.
+O CESE considera que a escassez mundial de adubos não é provocada apenas pelo preço elevado do gás natural, mas também por um desequilíbrio entre a oferta e a procura e por limitações a nível logístico.
+Na UE, essa situação é ainda agravada pelo nível elevado de dependência do continente em relação às importações de adubos minerais, pelos direitos de importação da UE e pela guerra na Ucrânia.
+Medidas internas de emergência 3.4.
+Apesar dos preços elevados dos adubos, a competitividade dos custos de vários fabricantes de adubos azotados da UE parece ter sido afetada pelo preço extremamente elevado do gás natural na Europa, sete vezes superior ao dos EUA, quando em 2021 era três vezes superior.
+Além do acesso prioritário ao gás natural em caso de racionamento, também poderá ser útil conceder apoio específico à indústria do azoto da UE, numa base casuística, com o objetivo de maximizar a utilização das capacidades de produção existentes, como possibilitado pela alteração do quadro temporário de crise para os auxílios estatais da UE.
+A este respeito, é necessária uma condicionalidade económica e social para evitar efeitos inesperados, uma vez que alguns fabricantes de adubos viram os seus lucros aumentar na sequência da crise no setor.
+(1)
+(2)
+De acordo com a Comissão Europeia, a combinação de secas e de preços elevados dos adubos, que resultaram em taxas de aplicação mais baixas, nomeadamente de fósforo e potássio, contribuiu para uma diminuição do rendimento das culturas e para uma queda de 8 % na colheita de cereais na UE em 2022 em comparação com 2021.
+Fonte: Short-term outlook for agricultural markets [Perspetiva a curto prazo para os mercados agrícolas], Comissão Europeia, 5 de outubro de 2022.
+COM(2020) 381 final, 20 de maio de 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..460c75137c78f36b9e5156bd50dc666b7bb90654
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-115.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 184/111
+3.5.
+Os utilizadores de adubos, nomeadamente os produtores de culturas arvenses e os especialistas em explorações agrícolas e pecuárias mistas, que representam 62 % das despesas da UE com adubos e 69 % do consumo de azoto na UE (3), foram duramente atingidos pela crise atual.
+Enfrentam uma escassez de liquidez para a aquisição de adubos antes da colheita das culturas, bem como uma pressão sobre os preços e custos, uma vez que os preços mais elevados dos produtos agrícolas podem não compensar o efeito do aumento dos preços dos adubos e de outros fatores de produção agrícola (4).
+Por conseguinte, a concessão de apoio específico aos utilizadores de adubos, possibilitada pela alteração do quadro temporário de crise para os auxílios estatais da UE, poderá contribuir para enfrentar a crise. 3.6.
+No entanto, existem fortes limites orçamentais e uma concorrência pela prioridade no financiamento desse apoio através da utilização da reserva agrícola da UE, no valor de 450 milhões de euros, para o exercício de 2023.
+O financiamento de tais medidas através de planos estratégicos nacionais no âmbito da política agrícola comum (PAC) também não é uma opção adequada, uma vez que estes acabam de ser aprovados e demorariam tempo a ser alterados.
+Em alternativa, o recurso a auxílios estatais aumenta as restrições orçamentais nacionais, bem como o risco de distorções da concorrência significativas entre agricultores de diferentes Estados-Membros.
+Esta situação é ilustrada pelo facto de, até à data, apenas três Estados-Membros terem implementado regimes de ajuda destinados à aquisição de adubos pelos agricultores, num orçamento total de 855 milhões de euros. 3.7.
+O CESE considera que as medidas corretivas destinadas a melhorar o funcionamento do mercado de adubos da UE são, por conseguinte, mais aconselháveis e mais eficazes em termos de custos para os contribuintes.
+Essas medidas temporárias de emergência devem visar a oferta e os preços dos adubos na Europa, facilitando as importações e a concorrência.
+Algumas empresas de adubos obtêm lucros avultadíssimos: há que passar uma mensagem estratégica positiva a favor dessa indústria se quisermos que utilize esses meios para investir em fábricas europeias e aumentar o nosso nível de autonomia.
+Trata-se do preço a pagar pela nossa independência. 3.8.
+Na sequência da proposta apresentada pela Comissão Europeia em 17 de julho de 2022, o Regulamento (UE) 2022/2465 do Conselho, de 12 de dezembro de 2022 (5), prevê a suspensão temporária dos direitos de importação aplicáveis à ureia e ao amoníaco (exceto da Rússia e da Bielorrússia).
+O CESE congratula-se com esta decisão, considerando que, além dos parceiros que já beneficiam de acordos de comércio livre com a UE (como os países do Norte de África), outras fontes de abastecimento importantes serão afetadas positivamente por essa suspensão (como os EUA, os países da Ásia Central e os países árabes do Golfo).
+No entanto, o regulamento entrou em vigor demasiado tarde para ser eficaz na campanha de 2022/2023, uma vez que a maior parte das importações de ureia foram entregues ou encomendadas a preços anormalmente elevados, com o Conselho a limitar a suspensão a um período de seis meses em vez dos dois anos iniciais.
+O CESE recomenda à Comissão e ao Conselho que alarguem o regulamento à próxima época de cultivo e a todos os adubos azotados e fosforados.
+Essa medida promoveria a disponibilidade através da diversificação da oferta e reduziria os preços dos adubos no mercado interno da UE. 3.9.
+Importa também aplicar com caráter de urgência outras medidas para corrigir o funcionamento do mercado de adubos minerais na UE nos domínios da logística e da regulamentação, nomeadamente i) incentivar os agricultores e os distribuidores de adubos a anteciparem as compras e a gerirem os riscos em matéria de preços; ii) facilitar a logística portuária a nível de importações para as embarcações que transportem adubos e o transporte terrestre por camião; iii) unificar as interpretações nacionais relativas aos fornecedores de adubos no que diz respeito às sanções à Rússia; e iv) permitir flexibilidades temporárias nos regulamentos da UE, nomeadamente no REACH, na legislação em matéria de transportes e no Regulamento Produtos Fertilizantes. 3.10.
+A Comissão Europeia, na sequência das propostas técnicas apresentadas pelo seu Centro Comum de Investigação (6), deve propor rapidamente medidas legislativas que permitam a utilização segura de chorume transformado acima do limiar estabelecido pela Diretiva Nitratos (RENURE) para as zonas vulneráveis aos nitratos, autorizando uma taxa mais elevada de substituição dos adubos inorgânicos.
+Enquanto este novo limiar não é atingido, o CESE recomenda que todos os agricultores da UE respeitem o limiar máximo atual de 170 kg de azoto orgânico por hectare e por ano.
+Medidas internas a médio prazo 3.11.
+Como referido no seu relatório de prospetiva estratégica de 2022 (7), o CESE recomenda reduzir a dependência da UE em relação às importações de alimentos para animais, adubos e outros fatores de produção.
+Nesse sentido, propõe uma definição de autonomia estratégica aberta aplicada aos sistemas alimentares com base na produção alimentar, na mão de obra e no comércio justo, com o objetivo global de garantir a segurança alimentar de todos os cidadãos da UE através de um abastecimento de alimentos saudável, sustentável, resiliente e justo.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Fonte: RICA, 2017.
+A título de referência, o preço do nitrato de amónio em França em novembro de 2022 foi 203 % superior ao nível de janeiro de 2021.
+Em contrapartida, o preço do trigo para moagem aumentou 45 % no mesmo período.
+Fonte: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/PT/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (JO L 322 de 16.12.2022, p. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/pt/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (ver JO, p. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..296e4f269ce736365c71367a879f6e2e14bd3c75
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-116.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/112
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+3.12.
+No respeitante aos adubos, o CESE considera que, embora se deva adotar de imediato medidas de emergência, importa também aplicar medidas a mais longo prazo para limitar a dependência da agricultura europeia em relação aos adubos minerais importados e reduzir, ao mesmo tempo, a pegada ambiental da fertilização das culturas na Europa.
+Essas medidas devem ter por objetivo i) otimizar, de modo geral, a utilização de adubos através de uma maior eficiência dos nutrientes das plantas, conduzindo a menos perdas; ii) substituir parcialmente os adubos inorgânicos por uma maior taxa de utilização de estrume animal reciclado e de outros resíduos da cadeia alimentar; e iii) melhorar a autossuficiência da Europa na produção de adubos.
+O CESE sublinha que a agricultura está em transição e continuará a melhorar, com recurso à agroecologia e à agricultura de conservação.
+3.13.
+É necessário melhorar a eficiência dos nutrientes das plantas, de modo a reduzir o consumo de adubos e as perdas de nutrientes para a água e o ar, o que deverá permitir diminuir a utilização de adubos sem afetar o volume de produção.
+Tal pode ser alcançado através de práticas de fertilização mais eficazes, nomeadamente a utilização de culturas de cobertura, a escolha de adubos (privilegiando o azoto à base de nitratos e a utilização de inibidores de urease/de nitrificação), a utilização de bioestimulantes e uma agricultura de precisão que permita uma aplicação otimizada (tratamento sucessivo, cálculo do balanço, análise do solo e das plantas, sensores de plantas, ferramentas de apoio aos processos de decisão).
+3.14.
+O melhoramento seletivo de plantas é também fundamental para a eficiência dos nutrientes, uma vez que as variedades melhoradas são suscetíveis de absorver menos nutrientes, especialmente azoto, para o mesmo volume de colheita.
+A este respeito, o CESE considera necessário desenvolver sementes e tecnologias inovadoras, de forma a ser sempre possível disponibilizar soluções aos agricultores afetados pelas restrições das ferramentas existentes (8).
+3.15.
+A substituição de culturas que exigem muitos nutrientes, como os cereais, a colza e a beterraba-sacarina, por plantas com menores necessidades nutricionais, como o girassol (9) e as leguminosas, é uma tendência que os agricultores adotaram naturalmente desde 2021-2022 (10).
+No entanto, este aspeto deve ser considerado com prudência num quadro de política pública, uma vez que, tendo em conta os respetivos rendimentos da matéria seca e as contribuições de proteínas por hectare, essa mudança poderia perturbar os mercados agrícolas e pôr em risco a segurança alimentar.
+3.16.
+A substituição parcial de adubos minerais por adubos orgânicos reciclados a partir de estrume animal e de outros resíduos orgânicos é também um objetivo importante a médio prazo na UE (11).
+Proporcionará benefícios para os solos (teor orgânico mais elevado) e para o clima (o fabrico de adubos azotados sintéticos gera emissões mais baixas), além de reduzir a dependência das importações.
+No entanto, o potencial do estrume animal não deve ser sobrestimado por várias razões: já é reciclado na sua maior parte, os recursos disponíveis são geograficamente circunscritos (regiões com excedentes estruturais de estrume) e os custos de mobilização, transformação e transporte são significativos.
+Na sua maioria, os nutrientes provenientes de resíduos humanos não são introduzidos nos solos agrícolas, embora representem um potencial de 2 mil milhões de kg de azoto (12).
+A Comissão Europeia também deve incentivar o desenvolvimento de técnicas de recuperação de nutrientes das algas e lamas de depuração e uma aplicação agrícola segura.
+3.17.
+No que diz respeito aos adubos azotados, a promoção de vias alternativas e não fósseis para a produção de amoníaco é um objetivo a longo prazo muito importante, uma vez que reduziria quer a dependência da UE em relação ao gás quer a sua pegada de carbono.
+O hidrogénio renovável produzido por eletrólise da água (ela própria a partir de eletricidade renovável) encontra-se numa fase industrial piloto, ao passo que a metanização de subprodutos agrícolas e de resíduos orgânicos pode produzir biometano para a produção de amoníaco e um digerido que se pode utilizar como adubo orgânico.
+No entanto, apesar do atual preço de mercado elevado do amoníaco fóssil, as alternativas renováveis estão longe de ser competitivas e exigirão tempo, maturidade tecnológica e, possivelmente, subvenções públicas significativas antes de atingirem a fase industrial.
+3.18.
+O CESE congratula-se com o anúncio de um novo observatório do mercado de adubos, a criar em 2023, e com a organização de consultas das partes interessadas no domínio dos adubos no âmbito do grupo de peritos do Mecanismo Europeu de Preparação e Resposta a Situações de Crise no domínio da Segurança Alimentar.
+O CESE considera também que um nível significativo de transparência no mercado de adubos da UE só pode ser garantido pela publicação periódica de preços representativos do mercado interno para uma série de adubos à base de azoto, fósforo e potássio, bem como pela elaboração de estatísticas públicas sobre o consumo de adubos.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+JO C 194 de 12.5.2022, p. 72.
+Em 2022, a superfície semeada com girassol na UE aumentou 750 000 hectares, enquanto a superfície cerealífera diminuiu na mesma proporção.
+JO C 75 de 28.2.2023, p. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/pt/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farming-and-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Estima-se que uma pessoa emite mais de 4 kg de azoto por ano através da urina (Viskari et al., 2018 — https://www.frontiersin.org/ /articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3a2292f9ae0a792271e73dfafc8893a918ba3d02
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+4.4.
+As disposições relativas a bolsas de estudo e fundos fiduciários são bem-vindas, mas há que prestar atenção às questões de seleção e assegurar a participação das organizações da sociedade civil.
+Ao criar estas oportunidades, é importante definir procedimentos transparentes, justos e inclusivos para a seleção dos participantes em programas académicos, dando prioridade ao acesso de pessoas com menos oportunidades.
+4.5.
+É fundamental maximizar o valor do capital humano para aumentar a competitividade e combater o desemprego, respeitando simultaneamente o desenvolvimento sustentável.
+Tal exige uma população ativa dotada de um leque de competências transversais e de capacidade de adaptação.
+A política de educação e formação deve ser desenvolvida e executada em estreita cooperação com os parceiros sociais e centrar-se mais nas competências do que nas qualificações.
+Tal contribuirá para reduzir a inadequação das competências.
+Organizações de juventude 4.6.
+A comunicação em apreço prevê vários fóruns e organismos para envolver os jovens.
+A plataforma do Fórum de Políticas para o Desenvolvimento é acolhida com agrado, desde que assegure ligações de base com organizações de juventude que sejam independentes, auto-organizadas e, idealmente, dirigidas pelos jovens.
+4.7.
+A comunicação contém uma referência à participação das organizações de juventude, o que é acolhido com agrado.
+Seria útil ter em conta os diversos modelos de práticas de trabalho com jovens existentes na UE quando da implementação do Plano de Ação para a Juventude.
+Estas práticas podem ser tão importantes como as vozes dos jovens, uma vez que reforçam as capacidades de todos os jovens a nível local e, simultaneamente, produzem líderes juvenis integrados na experiência local.
+A Parceria UE-Conselho da Europa e o setor do voluntariado juvenil disponibilizam dados e modelos significativos.
+4.8.
+As organizações de juventude podem ser um recurso de grande valor na execução do plano.
+É importante incentivar os Estados-Membros, nos respetivos planos de ação nacionais, a promover a participação do seu setor da juventude neste domínio.
+Há que dar prioridade aos modelos e ao trabalho positivos das organizações de juventude da UE no domínio do desenvolvimento, dos conflitos e dos direitos humanos, em vez de recorrer, por exemplo, aos modelos norte-americanos de «desenvolvimento dos jovens», que são frequentemente utilizados «diretamente» nos países em desenvolvimento e noutras regiões e muitas vezes não assentam nos mesmos valores.
+Esta abordagem está em consonância com o compromisso de adotar soluções adaptadas para regiões específicas.
+4.9.
+A concretização de compromissos em matéria de educação deve também estar ligada a sistemas informais e não formais em comunidades, organizações da sociedade civil e organizações de trabalho com jovens.
+As definições da UNESCO e do Conselho da Europa constituem boas orientações neste domínio, juntamente com o trabalho no âmbito do capítulo dedicado à juventude do programa Erasmus+.
+Importa reconhecer os enormes benefícios para todos da aprendizagem fora do contexto escolar, que ocorre ao longo da vida e em todas as suas esferas.
+4.10.
+O diálogo político é importante e os objetivos do Plano de Ação para a Juventude são ambiciosos, mas convém não negligenciar as políticas da juventude em cada país e as responsabilidades dos governos, bem como a necessidade de um verdadeiro setor voluntário e de uma verdadeira sociedade civil.
+A execução do Plano de Ação para a Juventude deve também apoiar a elaboração de políticas de trabalho com jovens, o desenvolvimento de conselhos nacionais da juventude ou de organismos semelhantes, bem como abordagens como a avaliação das políticas da UE do ponto de vista dos jovens, entre outras.
+4.11.
+As organizações de juventude já têm ligações em todo o mundo, como ilustrado pelo trabalho das seis grandes organizações de juventude a nível mundial, e a implementação do plano deve associá-las, basear-se no trabalho já existente e servir de modelo para outras iniciativas.
+Importa também evitar uma postura demasiado restritiva no que diz respeito às questões de participação.
+Não é claro se foram utilizados processos participativos para selecionar as questões do Fundo para a Capacitação dos Jovens.
+Os jovens podem nem sempre selecionar as questões que outros consideram importantes, em especial nos países em desenvolvimento ou em Estados frágeis, onde as considerações mais práticas podem ser mais importantes.
+4.12.
+As disposições relativas ao reforço das capacidades das organizações de juventude são muito bem-vindas e devem ser acompanhadas por um apoio eficaz para iniciar movimentos de base nos países parceiros, permitindo que as delegações da UE desempenhem um papel crucial em todo o mundo.
+Neste contexto, há que disponibilizar parcerias, se for caso disso, com organizações da UE e acompanhar o seu trabalho.
+É importante facilitar a criação e o reforço de redes com organizações da UE e de países terceiros.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5e8b2d8d848a1796c909ae2efecd2b06d1b24de3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-17.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 184/13
+Parecer do Comité Económico e Social Europeu — Papel dos jovens na transição ecológica (parecer exploratório a pedido da Presidência sueca) (2023/C 184/03)
+Relatora: Nicoletta MERLO
+Pedido da Presidência sueca do Conselho Carta de 14.11.2022 Base jurídica
+Artigo 304.o do Tratado sobre o Funcionamento da União Europeia
+Competência
+Secção do Emprego, Assuntos Sociais e Cidadania
+Adoção em secção
+8.3.2023
+Adoção em plenária
+22.3.2023
+Reunião plenária n.o
+577
+Resultado da votação (votos a favor/votos contra/abstenções)
+152/00/01
+1.
+Conclusões e recomendações 1.1.
+O CESE entende que os jovens podem e devem desempenhar um papel crucial no contexto da transição ecológica.
+Considera essencial um novo modelo de governação mais inclusivo, que assegure a participação ativa dos jovens nos processos de decisão, ultrapassando os obstáculos que ainda persistem. 1.2.
+O CESE salienta a importância de assegurar que as organizações de juventude desempenham um papel de liderança no processo de decisão e no desenvolvimento e divulgação de projetos relacionados com a sustentabilidade e o ambiente, nomeadamente garantindo-lhes o apoio financeiro necessário. 1.3.
+O CESE considera fundamental acompanhar de forma constante os efeitos que os investimentos públicos, incluindo os relacionados com a transição ecológica, têm — e terão — nos jovens, através da avaliação do impacto económico, político e social das políticas a aplicar, utilizando indicadores antes, durante e após a sua aprovação. 1.4.
+O CESE incentiva as instituições da UE e os Estados-Membros a aplicarem medidas e mecanismos capazes de assegurar que se tem em conta a perspetiva da juventude em todos os domínios de intervenção e a criarem um espaço suscetível de garantir a participação ativa dos jovens, adotando plenamente a prática de uma avaliação da perspetiva dos jovens na elaboração das políticas. 1.5.
+O CESE considera fundamental associar as iniciativas e políticas que serão adotadas no contexto do Ano Europeu das Competências ao tema da transição ecológica e do desenvolvimento sustentável e aos desafios que os jovens enfrentam num mundo em rápida mutação. 1.6.
+O CESE considera essencial ter em conta a educação e o desenvolvimento das competências que se esperam dos jovens nesta matéria, mediante uma abordagem transversal capaz de proporcionar competências teóricas e práticas, nomeadamente também definindo e melhorando percursos de transição do ensino para o trabalho e programas de aprendizagem profissional, sem prescindir da participação dos parceiros sociais.
+A formação sobre estes temas deve também passar a ser estrutural, concebida e desenvolvida a partir dos territórios e das suas necessidades, e enquadrada num contexto mais amplo a nível nacional. 1.7.
+O CESE considera que o ensino sobre a sustentabilidade e a proteção do ambiente deve começar desde tenra idade, adotando instrumentos educativos inovadores que tenham em conta a proteção do ambiente, o desenvolvimento social e económico e a consecução dos objetivos conexos.
+Para concretizar este objetivo é fundamental assegurar uma educação de qualidade para todos e trabalho digno para o pessoal docente. 1.8.
+O CESE salienta a importância de as escolas se dedicarem às questões relacionadas com a transição ecológica, em articulação com os órgãos de poder local e os centros de atividades extracurriculares, especialmente com as organizações de juventude e a sociedade civil organizada, gerando assim uma maior sensibilização e participação do cidadão comum.
+Neste contexto, o CESE considera positiva a experiência do projeto Erasmus Verde e aguarda com expectativa a sua aplicação.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..81fb441b031e985777e066cd89ce70ecf44f33e3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 184/89
+7) colocar os cidadãos no centro da União da Energia, os quais desempenham um papel ativo na transição do sistema energético, beneficiam de novas tecnologias para reduzir a sua fatura energética, participam ativamente no mercado e beneficiam de proteção quando se encontram numa situação vulnerável.
+O relatório descreve as medidas adotadas ou previstas até à data para o cumprimento destes objetivos.
+No entanto, o CESE lamenta que o relatório não aborde os objetivos, mas sim as cinco vertentes estreitamente interligadas e que se reforçam mutuamente, concebidas para proporcionar mais segurança energética, sustentabilidade e competitividade.
+Este duplo conjunto de objetivos, por um lado, e de dimensões, por outro, torna extremamente difícil acompanhar o cumprimento dos objetivos: por exemplo, a ambição de colocar os cidadãos no centro da União da Energia ou de melhorar as competências e requalificar a mão de obra é abordada em várias vertentes.
+O CESE lamenta esta abordagem, que torna muito difícil acompanhar os progressos realizados na realização dos objetivos da Estratégia para a União da Energia. 1.4.
+A comunicação faz referência, e bem, ao plano REPowerEU, apoiado pelo Comité Económico e Social Europeu (CESE), que reanimou e reforçou os instrumentos do Pacto Ecológico e do pacote Objetivo 55, centrando-se na diversificação, na poupança, na segurança do aprovisionamento e na aceleração do desenvolvimento das fontes de energia renováveis.
+Contudo, a atual crise climática e energética e a falta de segurança, estabilidade e previsibilidade do aprovisionamento e dos preços estão a exercer uma enorme pressão na União Europeia.
+A crise seria menos grave se tivessem sido tomadas medidas mais específicas mais cedo e, por exemplo, se os próprios objetivos da UE (como os da União Europeia da Energia) tivessem sido encarados com maior seriedade. 1.5.
+De acordo com o relatório do Estado da União da Energia 2022, estima-se que é necessário investir 300 mil milhões de euros de fundos públicos nas diferentes linhas de ação destinadas a alcançar a plena independência em relação aos combustíveis fósseis russos até 2030, o que terá um impacto significativo no orçamento total da UE.
+Além disso, será necessário um maior investimento privado, incluindo por parte dos cidadãos europeus.
+O CESE considera que o capital tem de ser despendido de forma a contribuir para a consecução dos objetivos da União da Energia já referidos.
+Além disso, as despesas não devem conduzir a uma redução dos recursos para a transição justa, para a investigação e a inovação ou para as empresas e os consumidores afetados pelo aumento dos preços da energia. 1.6.
+O aumento sem precedentes dos preços da energia, desencadeado pela invasão da Ucrânia pela Rússia, traz consigo enormes consequências sociais e económicas, bem como consequências para o tecido industrial e produtivo a nível nacional.
+O CESE sublinha a ausência de uma coordenação europeia clara durante a crise energética e solicita que a resposta a esta situação passe pela criação de um instrumento baseado no modelo do instrumento europeu de apoio temporário para atenuar os riscos de desemprego numa situação de emergência (SURE), a fim de apoiar os trabalhadores e as empresas em dificuldade. 1.7.
+Os acontecimentos recentes aumentaram o risco potencial de ciberataques e atos de sabotagem contra infraestruturas críticas, como a rede energética e as centrais elétricas.
+Por conseguinte, o CESE recomenda a elaboração e a adoção de uma estratégia abrangente para proteger a UE contra este tipo de ameaças. 1.8.
+O principal objetivo estratégico a médio prazo dos países da UE deve continuar a ser a autonomia energética, precisamente devido à guerra na Ucrânia e tendo também presente que a situação internacional se pode complicar ainda mais.
+O CESE entende que a «autonomia energética estratégica» é um conceito político que ajudará a moldar o futuro mercado da energia da UE, num contexto em que as decisões tomadas pela UE de forma autónoma assegurarão a independência energética relativamente a fornecedores pouco fiáveis.
+O CESE lamenta que o relatório não tenha devidamente em conta este tema, mantendo-o em segundo plano, e se concentre apenas na independência em relação às importações de energia da Rússia. 1.9.
+A fim de alcançar os objetivos de autonomia estratégica da UE, o CESE insta o Conselho e a Comissão a desenvolverem instrumentos adequados, nomeadamente através da criação de um Fundo Europeu de Soberania, com vista a impulsionar o investimento nas suas próprias tecnologias energéticas limpas e na sua infraestrutura energética.
+Ao mesmo tempo, é crucial incentivar os Estados-Membros a utilizarem os fundos de forma otimizada e eficiente para o desenvolvimento de energias limpas.
+Essa estratégia também deve incluir orientações sobre a forma de incentivar as empresas, as instituições locais, os cidadãos e as comunidades de energia a investirem mais.
+Os instrumentos e recursos atualmente disponibilizados afiguram-se insuficientes para dar resposta aos grandes desafios que é necessário enfrentar.
+O CESE insta a Comissão a prestar especial atenção ao impacto ambiental dos novos recursos e aprovisionamentos, bem como às novas dependências em relação a países terceiros. 1.10.
+O CESE propõe a adoção de uma abordagem ascendente para o reforço da autonomia energética, uma vez que tal abordagem facilita a consecução dos objetivos mencionados no ponto 1.3. 1.11.
+O Pacto Ecológico ainda não é acompanhado por políticas sociais equivalentes que permitam uma transição justa.
+Uma vez que os processos de transição afetarão sobremaneira o emprego e o tecido industrial, o CESE lamenta que o relatório não tenha devidamente em conta a importância de políticas abrangentes no domínio do emprego e das competências e no domínio social.
+Os investimentos na educação, a requalificação e a melhoria de competências têm de ser encarados como uma responsabilidade socioeconómica.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e79d22b4622832ed8270647a549bbc71e11567b9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-98.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+C 184/94
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+25.5.2023
+das redes elétricas.
+Paralelamente, cumpre desenvolver mercados de flexibilidade para tornar atraentes o consumo, a geração e o prossumo flexíveis com base em tecnologias digitais.
+1.5.
+Mais de seis anos após a apresentação do pacote Energias Limpas para Todos os Europeus, tanto as comunidades de energia como o autoconsumo coletivo continuam a desempenhar um papel menor nos sistemas energéticos da Europa.
+Até ao momento, a Comissão Europeia ignorou a existências de entraves a estas formas de produção e consumo de energia.
+Os europeus devem receber incentivos que acabem por convencê-los e incentivá-los a digitalizar todas as suas atividades relacionadas com a energia.
+Em muitos casos, importa também prever garantias claras no plano jurídico e administrativo.
+O CESE insta a Comissão e os Estados-Membros a lançarem iniciativas neste domínio, incluindo a disponibilização de apoio direto, que permitam às comunidades de energia e aos prossumidores coletivos desenvolver todo o seu potencial e tornem estas formas de produção e consumo um elemento crucial do sistema, nomeadamente de um ponto de vista da segurança do aprovisionamento.
+Caso contrário, as ferramentas digitais não farão a diferença.
+1.6.
+O CESE reitera que, com a abordagem correta, uma estrutura de aprovisionamento energético com impacto neutro no clima, descentralizada e digitalizada pode ter efeitos positivos significativos no emprego e na economia, em particular nas economias regionais (2).
+Face à crise atual, é fundamental que a União Europeia adote uma abordagem geral da política energética que combine questões específicas em matéria de energia e clima com os objetivos da política de coesão social e regional.
+1.7.
+No entanto, o CESE observa que uma política de mudança só pode ser bem-sucedida se tiver em conta as diferentes dinâmicas sociais em curso na transição e as abordar nas suas estratégias e medidas.
+Importa reforçar o papel dos consumidores ativos na digitalização, permitindo e incentivando a utilização do maior número possível de soluções inteligentes, uma vez que estas podem melhorar a eficiência e o desempenho do mercado interno da energia.
+Cabe, ao mesmo tempo, ter em conta os operadores das redes de distribuição, de modo a garantir a segurança do aprovisionamento.
+Os instrumentos devem ser de fácil utilização e deve prestar-se atenção aos grupos vulneráveis e às pessoas com deficiência.
+Por conseguinte, é indispensável uma política para a transição justa e uma gestão política ativa da mudança.
+Se a dimensão social for negligenciada na execução, a transformação poderá falhar, devido à resistência dos cidadãos.
+1.8.
+No que diz respeito à futura conceção de sistemas energéticos e respetivas infraestruturas, o CESE tem sublinhado repetidamente que é necessário envolver ativamente todos os consumidores no desenvolvimento de sistemas energéticos inteligentes e criar incentivos para que a sociedade civil possa participar na transição energética.
+É muito importante «conectar os inovadores locais e regionais», conforme referido pela Comissão no ponto 7.3.
+As ações coletivas, como a cooperação entre cidades e comunidades inteligentes, podem criar as soluções mais adequadas e mais económicas eventualmente necessárias numa região.
+1.9.
+As políticas digitais e energéticas da União Europeia (UE) já estão a orientar a digitalização da energia, dado que questões como a interoperabilidade dos dados, a segurança do aprovisionamento, a cibersegurança, a privacidade e a proteção dos consumidores não podem ser deixadas unicamente à mercê do mercado, sendo fundamental aplicá-las corretamente.
+Neste contexto, o CESE salienta que é necessário evitar a todo o custo a violação da privacidade e a utilização abusiva dos dados.
+Além de medidas de prevenção técnica, importa que haja autoridades estatais sujeitas a controlo político e democrático que se responsabilizem por este espaço de dados e o monitorizem.
+Ao mesmo tempo, cabe prestar especial atenção à proteção dos dados das infraestruturas críticas.
+1.10.
+A Comissão afirma na sua comunicação que é fundamental assegurar que a digitalização não prejudica o quadro de proteção dos consumidores já estabelecido no mercado interno da eletricidade.
+O CESE toma nota deste facto e acrescenta que é necessário adaptar e melhorar os direitos dos consumidores no mercado da energia.
+Os consumidores não podem ser prejudicados nem pagar valores excessivos.
+Devem beneficiar de ferramentas digitais que, se forem corretamente desenvolvidas, podem ajudar a reforçar a proteção dos consumidores.
+1.11.
+Para todas as iniciativas, é importante que os consumidores tenham um contador inteligente em casa.
+Tal não é ainda o caso em muitos Estados-Membros, o que torna tanto mais urgente intensificar os esforços para reforçar a implantação deste tipo de contadores, sendo esta uma condição prévia indispensável para a maior parte das soluções digitais no setor da energia, nomeadamente no domínio do aprovisionamento de eletricidade e, em menor grau, de gás.
+Os Estados-Membros que ainda não procederam à implantação generalizada dos contadores inteligentes têm de acelerar este processo e reforçar os seus objetivos nacionais nesta matéria.
+Os dados internacionais mostram que a implantação de contadores inteligentes é mais eficaz quando os operadores de rede são responsáveis pelo processo.
+Os contadores inteligentes devem ser considerados parte integrante da rede elétrica.
+(2)
+JO C 367 de 10.10.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..140997a17a1b7e7a2b471fe1152750fbc3c2bdab
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.pt.p-99.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 184/95
+1.12.
+Existe o risco de os novos serviços baseados em dados e as soluções tecnológicas inovadoras não serem implantados com a rapidez necessária se não houver trabalhadores qualificados e profissionais formados em número suficiente para os implantar.
+As medidas necessárias no domínio do mercado de trabalho e da política de educação exigem recursos financeiros suficientes, assim como a elaboração de um plano de ação para assegurar uma abordagem coordenada.
+A este respeito, o CESE considera fundamental uma cooperação estreita com os parceiros sociais. 1.13.
+A cibersegurança é um requisito essencial para assegurar a fiabilidade do sistema energético, cada vez mais digitalizado.
+A evolução nas últimas décadas e, em especial, os acontecimentos recentes demonstram o perigo dos ciberataques e dos atos de sabotagem contra infraestruturas críticas.
+No entanto, tendo em conta que podem surgir problemas não só em resultado de ciberataques ou de atos de sabotagem, mas também de falhas de hardware e software, a Comissão deve prestar especial atenção à conceção do hardware e do software no processo de digitalização, a fim de assegurar a robustez.
+Uma falha ou perturbação numa infraestrutura crítica pode causar uma escassez de oferta devastadora e pôr em perigo a segurança pública.
+A maior descentralização da produção e utilização de energia em conjugação com a Internet aumenta a «superfície de ataque» e os riscos relacionados com o ciberespaço.
+O sistema energético digitalizado (tanto em termos de hardware como de software) tem de ser fiável, garantindo uma disponibilidade contínua. 1.14.
+O CESE considera que não se prestou a atenção e o apoio expectáveis a uma estratégia combinada para a transição energética e a digitalização nas zonas rurais.
+Solicita que se ponha rapidamente em prática a visão a longo prazo da Comissão para as zonas rurais da UE e que se mobilize as partes interessadas ao abrigo do Pacto Rural da UE.
+2.
+Contexto 2.1.
+A Comissão publicou uma comunicação com o objetivo de impulsionar a digitalização do sistema energético.
+O plano de ação da UE para a digitalização do sistema energético visa concretizar os objetivos estabelecidos no relatório de prospetiva estratégica sobre as transições ecológica e digital, permitindo que as tecnologias digitais contribuam para a criação de uma sociedade com impacto neutro no clima e eficiente na utilização de recursos e assegurando, em simultâneo, que todos possam beneficiar dessa transição. 2.2.
+No plano de ação da UE, a Comissão propõe um conjunto de ações em cinco domínios: promover a conectividade, a interoperabilidade e o intercâmbio de dados sobre a energia sem descontinuidades através da criação de um espaço comum de dados, promover e coordenar os investimentos na rede inteligente, prestar melhores serviços baseados na inovação digital para envolver os consumidores na transição energética, garantir a cibersegurança no sistema energético e assegurar que as crescentes necessidades energéticas do setor das tecnologias da informação e comunicação (TIC) estão em consonância com o Pacto Ecológico Europeu.
+A Comissão considera que a digitalização pode melhorar a acessibilidade dos preços, a sustentabilidade e a resiliência do sistema energético da UE. 2.3.
+As soluções inteligentes são concebidas para proporcionar aos consumidores um maior controlo sobre o seu consumo e as suas faturas de energia, melhorando assim a gestão do consumo de energia, embora muitos consumidores finais possam estar cientes deste potencial sem necessitarem de uma solução inteligente.
+Os serviços energéticos inovadores devem reduzir o consumo de energia e permitir utilizar a energia quando é barata.
+Os contadores inteligentes fornecem informações importantes para reduzir os custos do consumo de energia, por exemplo no caso do carregamento inteligente de veículos elétricos e das bombas de calor inteligentes utilizadas em conjunto com painéis fotovoltaicos.
+Os contadores inteligentes ajudam os clientes a controlar os dados constantes das suas faturas e permitem-lhes acabar com as faturas incorretas e faturação retroativa, que figuram atualmente entre as maiores preocupações dos consumidores.
+O plano de ação prevê a concessão de apoio às ferramentas digitais, que servem os interesses dos consumidores e, em alguns casos, são desenvolvidas em colaboração com eles, a melhoria das competências digitais, o financiamento de soluções digitais inteligentes através de programas que podem ajudar a cumprir o objetivo de digitalização do sistema energético, o apoio às autoridades reguladoras nacionais na definição e monitorização de indicadores comuns de redes inteligentes, a criação de um espaço europeu comum de dados sobre a energia e a participação ativa de todas as partes interessadas pertinentes, em especial dos operadores de rede e dos fornecedores de energia. 2.4.
+Segundo a Comissão, as TIC oferecem um grande potencial de ecologização.
+As soluções digitais devem contribuir para equilibrar o aprovisionamento, o armazenamento e a procura de energia e tornar o sistema energético mais flexível, facilitando a integração de fontes de energia renováveis descentralizadas.
+É necessário desenvolver mercados de flexibilidade para tornar atrativos os investimentos em opções de flexibilidade, independentemente de esses investimentos serem feitos por produtores, consumidores ou prossumidores, tirando partido das ferramentas digitais. 2.5.
+Simultaneamente, o plano de ação salienta a necessidade de travar o aumento do consumo de energia no setor das TIC.
+O plano de ação prevê igualmente a criação de um gémeo digital da rede elétrica europeia, o apoio às comunidades de energia através de ferramentas digitais, o desenvolvimento de rótulos relacionados com a energia para computadores, centros de dados e cadeias de blocos e a elaboração de um código de conduta da UE para a sustentabilidade das redes de telecomunicações.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dca035283477fceb9c1f567918a460715015ca4f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-100.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/96
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+2.6.
+Într-un sistem energetic din ce în ce mai digitalizat, cu generare, transmisie și distribuție descentralizată a energiei și cu mai multe dispozitive conectate digital în locuințe, riscul de spionaj, criminalitate cibernetică și defectarea componentelor hardware legate de consumul de energie este în creștere.
+Prin urmare, Comisia propune măsuri bine coordonate în materie de securitate cibernetică pentru a consolida reziliența generală a sistemului.
+2.7.
+Planul de acțiune subliniază că acest lucru necesită atât acțiuni pe termen mediu și lung, cât și un cadru de guvernanță.
+Comisia explică că aceasta va implica mai multe comunități de părți interesate, întreprinderi și parteneri internaționali și constată că fondurile publice limitate trebuie utilizate cu înțelepciune și că sunt necesare mai multe investiții private.
+3.
+Observații generale 3.1.
+În planul său de acțiune, Comisia abordează pe bună dreptate potențialul enorm al tehnologiilor digitale de a spori flexibilitatea sistemului de energie electrică.
+CESE sprijină aceste obiective și salută majoritatea măsurilor propuse în planul de acțiune.
+În special, CESE a clarificat deja legătura dintre tranziția energetică și transformarea digitală, subliniind beneficiile digitalizării în ceea ce privește economiile de energie, reducerea intensității energetice și o mai bună gestionare a infrastructurii energetice.
+Cu toate acestea, deși atitudinea optimistă a planului de acțiune este o sursă de inspirație, Comisia tinde să ignore că realitatea fizică este foarte diferită de cazurile de utilizare a digitalizării care sunt menționate în planul de acțiune.
+3.2.
+CESE consideră că principalele provocări cu care se confruntă sectorul energetic sunt: diversificarea surselor de energie ale Europei, reducerea dependenței de importurile de energie, asigurarea unei piețe interne integrate a energiei, îmbunătățirea eficienței energetice, extinderea rapidă a rețelei de energie, asigurarea aprovizionării, decarbonizarea economiei, reducerea emisiilor, tranziția către o economie cu emisii scăzute de dioxid de carbon, cu tehnologii energetice cu emisii scăzute de carbon și curate, creșterea și extinderea masivă a energiei din surse regenerabile pentru a îndeplini obiectivele climatice, promovarea cercetării și educației în acest domeniu, asigurarea unei tranziții juste și sprijinirea dimensiunii sociale a energiei, cum ar fi reducerea sărăciei energetice.
+Digitalizarea sistemului energetic este baza oricărui demers în acest sens și poate contribui la îndeplinirea tuturor acestor provocări principale.
+3.3.
+Deși atât abordarea strategică, cât și măsurile specifice ale planului de acțiune se îndreaptă în direcția cea bună, Comisia nu reușește să integreze planul de acțiune în politica energetică generală.
+O abordare supradimensionată, care se concentrează doar pe digitalizare și ignoră cadrul general, nu va genera beneficiile care sunt explicate în mod corect în planul de acțiune.
+3.4.
+Propunerea Comisiei prezintă o imagine idealizată, bazată pe un sistem energetic bine dezvoltat (de exemplu, rețele de transport și distribuție) și îl digitalizează.
+Cu toate acestea, în Europa, rețelele de transport și distribuție trebuie dezvoltate mai întâi înainte de a putea dezvolta tehnologii digitale complexe.
+Digitalizăm în zadar daca energia gestionată în mod inteligent nu poate fi transmisă prin intermediul rețelelor de transport al energiei.
+În plus, o cantitate imensă de energie este irosită pe rețelele de transport și distribuție.
+Chiar și în prezent, costul energiei electrice ecologice care, pentru că nu poate fi utilizată sau transportată, trebuie redusă s-a ridicat la peste 2 miliarde EUR înainte de criza energetică și la peste 12 miliarde EUR în timpul crizei energetice în țări mari, cum ar fi Germania.
+Această pierdere economică va crește de mai multe ori dacă rețelele electrice și capacitățile de stocare compatibile cu sistemul nu sunt extinse rapid și nu se găsesc în același timp modalități mai bune de utilizare a energiei electrice direct la fața locului.
+Digitalizarea în acest domeniu poate juca un rol în identificarea acestor pierderi și în utilizarea datelor astfel generate în dezvoltarea rețelei.
+3.5.
+Este adevărat că sunt necesare investiții considerabile în infrastructura energetică pentru ca rețelele să devină inteligente.
+De asemenea, este adevărat că multe state membre nu stimulează astfel de investiții, întrucât reglementarea lor favorizează clar cheltuielile de capital (CapEx), în timp ce investițiile în digitalizare sunt în principal cheltuieli operaționale (OpEx).
+Coordonarea și monitorizarea acestor investiții și a progreselor asociate nu vor fi suficiente.
+CESE solicită Comisiei Europene să includă ideile care stau la baza „promovării investițiilor în infrastructura digitală a energiei electrice” într-o modificare a articolului 58 din Directiva (UE) 2019/944 privind normele comune pentru piața internă de energie electrică, asigurând un cadru de reglementare care să stimuleze în mod eficace investițiile în digitalizarea rețelelor electrice.
+3.6.
+Comisia Europeană subliniază pe bună dreptate că instrumentele digitale joacă un rol important în dezvoltarea sistemelor de autoconsum colective și a comunităților energetice.
+Atât orientările, cât și platforma de experimentare planificată pot fi de ajutor, dar acestea nu sunt cele mai importante aspecte.
+La peste cinci ani de la prezentarea pachetului „Energie curată pentru toți europenii”, atât comunitățile energetice, cât și autoconsumul colectiv joacă încă un rol minor în sistemele energetice europene.
+În multe cazuri, principalele motive sunt barierele birocratice semnificative și lipsa de informații din partea consumatorilor și a producătorilor.
+Până în prezent, Comisia Europeană a ignorat existența acestor bariere.
+Europenilor trebuie să li se ofere stimulente care să îi convingă și să îi stimuleze, în cele din urmă, să își digitalizeze
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..add138ab03c6f5f597a856a8f25b988573bc59da
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+RO
+C 184/104
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+1.4.
+În general, Comitetul salută propunerea de a oferi emitenților posibilitatea de a publica un prospect numai în limba engleză, aceasta fiind limba comună consacrată a investitorilor internaționali.
+Cu toate acestea, publicarea unui document complet, și nu numai a rezumatului, în limbile naționale i-ar capacita pe investitorii individuali locali.
+CESE recomandă emitenților să aibă în vedere faptul că utilizarea documentelor de emisiuni „numai în limba engleză” ar împiedica dezvoltarea unei baze naționale de investiții de retail. 1.5.
+CESE observă că gruparea cercetării pentru investiții cu alte servicii ar putea spori vizibilitatea întreprinderilor mici și mijlocii (IMM-uri) cotate la bursă.
+Prin urmare, Comitetul salută propunerea de creștere a pragului de separare la 10 miliarde EUR; totuși, ar putea fi necesare și alte măsuri pentru a încuraja cercetarea independentă. 1.6.
+CESE apreciază în mod deosebit abordarea Comisiei în ceea ce privește atenuarea insecurității juridice legate de cerințele privind prezentarea de informații.
+Cu toate acestea, propunerea privind un mecanism de supraveghere între piețe a registrelor de ordine (CMOBS), care ar facilita schimbul de date din registrele de ordine între autoritățile de supraveghere, ar putea reprezenta un risc de creare a unor condiții de concurență neechitabile, întrucât locurile de tranzacționare bilaterală ar rămâne în afara domeniului de aplicare al regimului de raportare.
+2.
+Context 2.1.
+La 7 decembrie 2022, Comisia a publicat un set de propuneri (1) privind măsurile de dezvoltare suplimentară a uniunii piețelor de capital (UPC) a UE.
+O parte a pachetului – un nou Act privind cotarea – are ca scop reducerea sarcinii administrative pentru întreprinderile de toate dimensiunile, în special pentru IMM-uri, astfel încât acestea să poată avea un acces mai bun la finanțare prin cotarea la bursele de valori. 2.2.
+Comisia afirmă că piețele de capital din UE rămân fragmentate și subdezvoltate în ce privește dimensiunea.
+Studiile arată că numărul total al întreprinderilor cotate pe piețele de creștere pentru IMM-uri din Europa a crescut extrem de puțin din 2014 (2), în pofida faptului că cele cotate au beneficiat de avantaje clare, după cum o demonstrează creșterea evaluării lor de piață.
+În general, întreprinderile cotate la bursă își sporesc veniturile, creează mai multe locuri de muncă și își cresc bilanțurile într-un ritm mai rapid decât întreprinderile similare necotate la bursă.
+O serie de studii oferă dovezi ale unei situații sub nivelul optim în ceea ce privește ofertele publice inițiale (IPO) ale IMM-urilor în Europa. 2.3.
+Actul privind cotarea stabilește norme simplificate și îmbunătățite privind cotarea, în special pentru IMM-uri, încercând totodată să evite periclitarea protecției investitorilor și a integrității pieței. 2.4.
+Actul urmărește să asigure reduceri semnificative ale costurilor și să contribuie la creșterea numărului de oferte publice inițiale (IPO) în UE.
+Simplificarea normelor privind prospectul ar facilita cotarea pentru întreprinderi și ar reduce costul acesteia.
+Crearea posibilității ca întreprinderile să utilizeze acțiuni cu drepturi de vot multiple (MVRS) la momentul cotării pentru prima dată pe piețele de creștere pentru IMM-uri oferă proprietarilor oportunitatea de a păstra controlul asupra viziunii întreprinderii lor. 2.5.
+O serie de norme mai proporționale privind abuzul de piață ar conduce, de asemenea, la o mai mare claritate și securitate juridică pentru întreprinderile cotate la bursă în ceea ce privește respectarea cerințelor esențiale privind prezentarea de informații.
+Propunerea de act privind cotarea urmărește și îmbunătățirea furnizării și distribuției cercetării pentru investiții în ceea ce privește întreprinderile cu capitalizare medie și IMM-urile, care, la rândul lor, ar trebui să sprijine cotarea acestora pe piețele publice.
+2.6.
+Alte beneficii anticipate includ:
+— informații despre întreprinderi mai succinte, mai oportune, mai comparabile și mai ușor de consultat pentru investitori; — mai bună acoperire a cercetării privind capitalul, contribuind la luarea deciziilor de investiții; — supraveghere mai eficace datorită unor norme de cotare mai clare și unor instrumente îmbunătățite pentru investigarea cazurilor de abuz de piață;
+(1) (2)
+„Capital markets union: clearing, insolvency and listing package” [Uniunea piețelor de capital: pachetul privind compensarea, insolvența și cotarea la bursă].
+Raportul final al Grupului de experți tehnici ai părților interesate privind IMM-urile, „Empowering EU Capital Markets for SMEs:Making listing cool again” [Capacitarea piețelor de capital ale UE pentru IMM-uri: Cotarea la bursă revine la modă]
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ef2fbb69b7e3d9b30490b7db58f34749a7f77a6e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 184/105
+— prospecte mai standardizate, mai ușor de controlat de către autoritățile de supraveghere. 2.7.
+În conformitate cu obiectivele de politică legate de factorii de mediu, sociali și de guvernanță (MSG), Actul privind cotarea ar urmări să se asigure că întreprinderile care emit obligațiuni MSG includ informații relevante pentru MSG în documentația de cotare pentru a facilita evaluarea de către investitori a valabilității afirmațiilor MSG.
+Întreprinderile care emit titluri de capital vor putea să facă referire la informațiile privind MSG deja publicate – și, prin urmare, disponibile public – din documentația de cotare la bursă. 3.
+Observații generale Un argument pentru îmbunătățirea accesului la cotarea pe piețele publice europene 3.1.
+CESE își menține opinia conform căreia creșterea finanțării prin capitaluri proprii pentru întreprinderile europene este esențială pentru a asigura redresarea de durată post-COVID-19, precum și pentru a construi un sistem economic european rezilient în contextul războiului în curs al Rusiei împotriva Ucrainei.
+În acest scop, infrastructura pieței financiare este esențială pentru deblocarea fluxurilor de investiții necesare pentru a recapitaliza economia. 3.2.
+Piețele publice foarte dezvoltate sunt, de asemenea, importante pentru comunitatea investitorilor individuali.
+Europenii păstrează 11 mii de miliarde EUR în valută și depozite în conturile lor bancare (3).
+Ponderea depozitelor în totalul activelor gospodăriilor este de trei ori mai mare decât în cazul gospodăriilor din SUA.
+Nereușind să activeze investitorii finali pentru a-și canaliza fondurile către piețele europene de capital, UE nu valorifică pe deplin fondurile sale de capital în beneficiul întreprinderilor noastre.
+Administratorii de active ar trebui să câștige mai multă încredere în ceea ce privește perspectivele pieței europene a titlurilor de capital, iar investitorii individuali europeni ar trebui să aibă mai multe opțiuni în ceea ce privește construirea portofoliilor lor.
+Pentru a realiza acest lucru, este necesar să se asigure cotarea pe piețele publice europene a unei oferte diversificate de emitenți de înaltă calitate. 3.3.
+În perioadele de dificultăți financiare ale întreprinderilor, de imprevizibilitate economică și, în special, de creștere a costurilor datoriilor, titlurile de capital acționează ca un factor stabilizator și ca un amortizor împotriva șocurilor viitoare. 3.4.
+Comitetul observă, de asemenea, că finanțarea prin capitaluri proprii asigurată de gospodăriile europene întreprinderilor europene contribuie la asigurarea autonomiei strategice deschise a UE la un nivel absolut elementar: proprietatea asupra activelor și executarea controlului corporativ.
+Pierderea controlului unor întreprinderi europene esențiale în favoarea unor actori străini, în special în sfera de influență a unor țări cu valori care diferă de cele ale Europei, prezintă un risc considerabil pentru stabilitatea economică și politică a UE.
+De asemenea, ea împiedică dezvoltarea sistemului financiar bazat pe UE în interiorul UE și orientat către nevoile UE.
+De exemplu, tranzacțiile financiare din UE rămân dominate de băncile de investiții din afara UE (4). 3.5.
+Întreprinderile nou-înființate și inovatoare aflate în avangarda tranziției verzi și a celei digitale ar trebui încurajate să urmărească cotarea pe piețele europene ale titlurilor de capital și să obțină finanțarea atât de necesară prin emiterea de acțiuni cotate la bursă, întrucât aceasta este cea mai sustenabilă modalitate de a ajuta aceste întreprinderi să-și exploateze întregul potențial creativ și să creeze locuri de muncă. 3.6.
+O creștere inflaționistă duce la creșterea apetitului pentru investițiile de capital, în special în rândul investitorilor individuali cu experiență.
+Piețele europene ale titlurilor de capital pot deveni un loc în care aceste fluxuri de investiții sunt canalizate către principalele sectoare economice în care întreprinderile generează venituri suficiente.
+În același timp, Comitetul consideră că este esențial ca UE să beneficieze de norme comerciale sănătoase și solide pentru a valorifica întregul potențial al piețelor titlurilor de capital din UE.
+Învățămintele desprinse din criza financiară au arătat că UE trebuie să protejeze piețele prin corectitudine, integritate, reziliență și transparență, asigurând, de asemenea, cel mai înalt nivel de protecție a investitorilor. 3.7.
+O analiză efectuată în 14 state membre ale UE a arătat că până la 17 000 de întreprinderi mari sunt eligibile pentru cotarea la bursă, dar nu doresc să facă acest lucru (5).
+Comitetul consideră că există riscul ca, în cazul în care UE nu încurajează noi cotări pe piețele titlurilor de capital, piețele noastre de capital să se diminueze, pe măsură ce investitorii își diversifică portofoliul la nivel mondial, dacă nu există o ofertă suficientă de titluri în care să investească în interiorul UE. 3.8.
+O nouă generație de europeni intră pe piața investițiilor de retail având ca reper sustenabilitatea (cu alte cuvinte, factori de mediu, sociali și de guvernanță).
+În același timp, încurajați de politicile Pactului verde european, mulți agenți economici se îndreaptă către obiective verzi.
+CESE consideră că această combinație de factori reprezintă un potențial motor
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained [Eurostat – Statistici explicate].
+Raportul statistic anual al ESMA „Piețele titlurilor de valoare din UE”, 2020; p. 40.
+Raportul Oxera „Primary and secondary equity markets in EU” [Piețele primare și secundare de titluri de capital din UE], 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b415af62845c325c314dd0ddc9fbc8750307bfef
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-112.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/108
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+4.8.
+Cercetarea privind capitalul este un element esențial pentru dezvoltarea unui ecosistem sănătos pentru finanțarea capitalurilor proprii ale IMM-urilor.
+Pentru a completa canalele de cercetare existente, este probabil ca autorizarea grupării cercetării IMM-urilor cu alte servicii să sporească producția și distribuția rapoartelor de cercetare.
+CESE salută propunerea de creștere a pragului de separare la 10 miliarde EUR.
+Acest lucru va corecta gradul redus de acoperire și vizibilitate a IMM-urilor pe care l-a creat MiFID II (12).
+Cu toate acestea, CESE subliniază că producția de cercetare privind capitalul este concentrată într-o mai mare măsură în mâinile instituțiilor financiare mai mari.
+Datorită dimensiunii lor, brokerii foarte mari sunt mai capabili decât brokerii mici sau mijlocii (13) să stabilească comisioane neglijabile și/sau să utilizeze executarea tranzacțiilor pentru subvenții încrucișate destinate furnizării de servicii de cercetare, În plus, brokerii mari sunt interesați în principal de furnizarea de cercetări privind întreprinderile de prim rang, în timp ce IMM-urile pot fi insuficient deservite.
+O mare majoritate a emitenților raportează (14) că MiFID II a redus acoperirea și vizibilitatea IMM-urilor.
+CESE consideră că este în mod clar necesar să se introducă măsuri suplimentare pentru a încuraja cercetarea independentă, învățând din cele mai bune practici disponibile în Europa (15). 4.9.
+În faza ulterioară ofertelor publice inițiale (IPO), companiile cotate la bursă ar trebui să fie exemplare în ceea ce privește transparența, iar protecția intereselor acționarilor minoritari ar trebui să fie prioritatea principală.
+În cazul în care acționarii riscă să fie tratați în mod neechitabil sau să nu fie protejați în mod corespunzător atunci când întreprinderea este cotată la bursă, încrederea lor în piețele de capital din UE nu va crește.
+CESE apreciază în mod deosebit abordarea Comisiei în ceea ce privește atenuarea insecurității juridice legate de cerințele privind prezentarea de informații, prin intermediul modificărilor specifice ale Regulamentului privind abuzul de piață. 4.10.
+Comitetul consideră că actualul cadru al cererilor ad-hoc în cazurile de suspiciune de abuz de piață pare adecvat și suficient pentru a realiza o supraveghere eficace, luând act, în același timp, de faptul că mai mulți supraveghetori consideră că este util să se consolideze schimbul de date din registrele de ordine prin intermediul mecanismului CMOBS.
+Domeniul de aplicare al propunerii CMOBS ar putea prezenta riscul creării unor condiții de concurență inegale, întrucât locurile de tranzacționare bilaterală nu ar fi incluse în mecanism. 4.11.
+CESE încurajează ferm ideea ca alte inițiative aflate în curs de desfășurare și care contribuie la îmbunătățirea atractivității piețelor publice să fie promovate într-un ritm din ce în ce mai accelerat.
+Comitetul a publicat mai multe avize cu privire la inițiativele legislative anterioare, în curs și preconizate (16).
+În pofida provocărilor geopolitice, ar trebui menținute progrese rapide către UPC; este nevoie mai mult ca niciodată de o UPC puternică tocmai din cauza riscurilor tot mai mari de instabilitate economică și socială.
+Bruxelles, 23 martie 2023.
+Președinta Comitetului Economic și Social European Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+Directiva privind piețele instrumentelor financiare (MiFID).
+Raportul Oxera „Unbundling: what's the impact on equity research?”
+[Separarea: care este impactul cercetării privind capitalul?], 2019.
+Comisia Europeană, Raportul final „The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research” [Impactul normelor MiFID II asupra cercetării privind IMM-urile și investițiile cu venit fix], 2020.
+A se vedea inițiativa non-profit „Lighthouse” din cadrul Instituto Español de Analistas Financieros.
+JO C 155, 30.4.2021, p. 20; JO C 290, 29.7.2022, p. 58; JO C 177, 18.5.2016, p. 9; JO C 10, 11.1.2021, p. 30; JO C 341, 24.8.2021, p. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c4268857c64a85c873594016e5ac3ca689187625
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-113.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 184/109
+Avizul Comitetului Economic și Social European privind Comunicarea Comisiei către Parlamentul European, Consiliu, Comitetul Economic și Social European și Comitetul Regiunilor – Asigurarea disponibilității și accesibilității prețurilor îngrășămintelor [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Raportor: domnul Arnold PUECH d'ALISSAC Sesizare
+Comisia Europeană, 9.12.2022
+Temei juridic
+Articolul 304 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene
+Secțiunea competentă
+Secțiunea pentru agricultură, dezvoltare rurală și protecția mediului
+Data adoptării în secțiune
+9.3.2023
+Data adoptării în sesiunea plenară
+23.3.2023
+Sesiunea plenară nr.
+577
+Rezultatul votului (voturi pentru/ voturi împotrivă/ab­ țineri) 170/3/4
+1.
+Concluzii și recomandări 1.1.
+CESE salută comunicarea Comisiei intitulată „Asigurarea disponibilității și accesibilității prețurilor îngrășămintelor”, întrucât criza globală a îngrășămintelor, care a început la începutul anului 2021 și s-a agravat în urma războiului din Ucraina, este deosebit de acută în Europa, unde fermierii se confruntă atât cu prețuri record, cât și cu deficite de aprovizionare.
+Situația actuală reprezintă o amenințare la adresa agriculturii europene și a securității alimentare la nivel mondial. 1.2.
+CESE subliniază că sunt necesare acțiuni interne de urgență pentru a limita impactul crizei îngrășămintelor.
+Pe lângă posibilitatea de a-i sprijini în mod direct pe producătorii de azot și pe fermierii cei mai afectați prin intermediul ajutoarelor de stat (lucru care implică constrângeri bugetare și riscuri de denaturare a concurenței și care ar trebui să facă obiectul unor condiționalități), CESE consideră că sunt necesare măsuri corective pentru a îmbunătăți funcționarea pieței îngrășămintelor din UE, deoarece este probabil ca acestea să aibă un impact mai mare asupra fermierilor și să fie mai eficiente din punctul de vedere al costurilor pentru contribuabili. 1.3.
+Pentru a aborda atât aprovizionarea cu îngrășăminte, cât și prețurile, prin facilitarea importurilor și a concurenței interne, CESE recomandă luarea de măsuri care să includă suspendarea taxelor la import ale UE pentru toate îngrășămintele, facilitarea logisticii îngrășămintelor și flexibilități în materie de reglementare. 1.4.
+De asemenea, CESE consideră că sunt necesare măsuri pe termen mediu pentru a limita dependența UE de îngrășămintele minerale importate și a reduce amprenta de mediu a fertilizării culturilor.
+Acestea ar trebui să vizeze limitarea utilizării îngrășămintelor printr-o eficiență sporită a nutrienților din plante, înlocuind parțial îngrășămintele sintetice cu gunoiul de grajd reciclat și alte deșeuri și îmbunătățind autonomia Europei în ceea ce privește producția de îngrășăminte, dintr-o perspectivă de transformare agroecologică a agriculturii. 1.5.
+CESE salută anunțarea unui nou observator pentru piața îngrășămintelor, care urmează să fie înființat în 2023, considerând că este esențial să se sporească nivelul de transparență pe piața europeană a îngrășămintelor prin publicarea periodică a unor prețuri reprezentative pentru piața internă și prin elaborarea de statistici publice privind producția și utilizarea de îngrășăminte. 1.6.
+CESE solicită, de asemenea, să se ia în considerare aspectele sociale legate de agricultori (care sunt puternic afectați de prețurile îngrășămintelor), consumatorii de alimente (care se confruntă cu inflația prețurilor la alimente) și lucrătorii din industrie atunci când adoptă noi măsuri. 1.7.
+Pe scena internațională, CESE îndeamnă UE să intensifice acțiunile de combatere a insecurității alimentare mondiale, inclusiv promovarea transparenței, disponibilității și utilizării eficiente a îngrășămintelor.
+Comerțul mondial cu îngrășăminte ar trebui facilitat prin menținerea piețelor deschise, prin evitarea restricțiilor și interdicțiilor la export, prin creșterea producției de îngrășăminte și prin extinderea rutelor logistice.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..31ab632bec9a5132b1a0b30b047fedc3f37cba25
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-114.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/110
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+2.
+Introducere și context 2.1.
+Îngrășămintele sunt realizate din nutrienți esențiali pentru creșterea plantelor: azot (N), fosfor (P) și potasiu (K).
+2.2.
+Îngrășămintele reprezintă un factor esențial pentru cea mai mare parte a producției agricole actuale.
+Disponibilitatea și accesibilitatea acestora joacă un rol esențial în securitatea alimentară.
+De la începutul anului 2021 a apărut o criză globală a îngrășămintelor minerale, cauzată inițial de o creștere bruscă a cererii în urma redresării post-COVID, care s-a agravat și mai mult de la invadarea Ucrainei de către Rusia prin limitarea aprovizionării din Rusia, Belarus și Ucraina, trei mari furnizori globali de îngrășăminte.
+2.3.
+Criza îngrășămintelor a fost deosebit de acută în Europa, deoarece: (i) UE este un mare importator net de îngrășăminte; (ii) piața îngrășămintelor pentru azot și fosfor din UE este protejată de taxe la import care determină prețuri interne mai mari decât prețurile mondiale; (iii) importurile UE de îngrășăminte din Rusia, Belarus și Ucraina, care reprezentau anterior 43 % din importurile UE, au scăzut semnificativ din martie 2022, în pofida politicii oficiale a UE de neinterzicere a importurilor de alimente și îngrășăminte din Rusia.
+2.4.
+Prețurile interne ale îngrășămintelor au crescut la niveluri record (de trei ori pentru azotul mineral în noiembrie 2022 față de ianuarie 2021).
+Alături de aprovizionarea insuficientă și de achizițiile întârziate, acest lucru a dus la o scădere semnificativă a utilizării îngrășămintelor în UE pentru recolta din 2022 (1) și la o posibilă penurie în mai multe state membre în primăvara anului 2023, afectând recolta din 2023. 2.5.
+Acest lucru se întâmplă în contextul Pactului verde european și al Strategiei „De la fermă la consumator” (2), publicată de Comisia Europeană în mai 2020, inclusiv al obiectivelor propuse la nivelul UE de a „reduce pierderile de nutrienți cu cel puțin 50 %, garantând, în același timp, că nu va avea loc o deteriorare a fertilității solului”, reducând „utilizarea îngrășămintelor cu cel puțin 20 % până în 2030”.
+3.
+Observații generale 3.1.
+CESE subliniază că îngrășămintele disponibile și accesibile sunt esențiale pentru producția agricolă și securitatea alimentară din Europa și de la nivel mondial.
+Penuria de îngrășăminte și prețurile excesive ale îngrășămintelor duc la reducerea randamentelor culturilor, pun în pericol producția de alimente și contribuie la inflația prețurilor la alimente în detrimentul cetățenilor europeni și al omenirii.
+3.2.
+Criza actuală de pe piețele îngrășămintelor este o amenințare deosebită în țările cu venituri reduse, care sunt puternic afectate de insecuritatea alimentară.
+Aceasta reprezintă, de asemenea, o amenințare în Europa, unde grupurile vulnerabile se confruntă deja cu provocări legate de accesibilitatea alimentelor, iar criza îngrășămintelor poate duce la reducerea recoltelor, afectând astfel securitatea alimentară la nivel mondial, deoarece UE este un important producător și exportator de cereale.
+3.3.
+CESE consideră că deficitul mondial de îngrășăminte nu este cauzat doar de prețul ridicat al gazelor naturale, ci și de un dezechilibru între cerere și ofertă și de limitări logistice.
+În UE, acest lucru este agravat și mai mult de nivelul ridicat de dependență al continentului de importurile de îngrășăminte minerale, de taxele la import ale UE și de războiul din Ucraina.
+Acțiuni interne de urgență 3.4.
+În pofida prețurilor ridicate ale îngrășămintelor, competitivitatea prin costuri a mai multor producători de îngrășăminte azotoase din UE pare să fi fost afectată de prețul extrem de ridicat al gazelor naturale din Europa, care a atins de șapte ori nivelul SUA față de cel de trei ori din 2021.
+Pe lângă accesul prioritar la gazele naturale în cazul raționalizării gazelor, ar putea fi util un sprijin specific pentru industria azotului din UE, de la caz la caz, cu obiectivul de a maximiza utilizarea capacităților de producție existente, astfel cum este permis de cadrul temporar de criză pentru ajutoarele de stat modificat al UE.
+În acest sens, condiționalitatea economică și socială este necesară pentru a evita efectele excepționale, deoarece unii producători de îngrășăminte și-au sporit profiturile în urma crizei îngrășămintelor.
+(1)
+(2)
+Potrivit Comisiei Europene, „combinația dintre secetă și prețurile ridicate la îngrășăminte care duc la rate mai mici de aplicare a P și K în special, [...] a contribuit la scăderea randamentelor” și la reducerea cu 8 % a recoltei de cereale din UE în 2022 față de 2021.
+Sursa: „Short-term outlook for agricultural markets” (Perspective pe termen scurt pentru piețele agricole), Comisia Europeană, 5 octombrie 2022.
+COM(2020) 381 final, din 20 mai 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..57be833e98f8f7d2686c05512575193315012246
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-115.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 184/111
+3.5.
+Utilizatorii de îngrășăminte, în special fermierii agricoli și specialiștii în culturi mixte și creșterea animalelor, reprezentând 62 % din cheltuielile UE cu îngrășămintele și 69 % din consumul de azot din UE (3), au fost grav afectați de criza actuală.
+Aceștia se confruntă cu deficite de numerar pentru achiziționarea îngrășămintelor înainte de recoltarea culturilor, precum și cu o reducere a prețurilor de cost, deoarece prețurile mai ridicate pentru produsele agricole nu pot compensa efectul creșterii prețurilor pentru îngrășăminte și pentru alte mijloace de producție agricolă (4).
+Prin urmare, sprijinul specific acordat utilizatorilor de îngrășăminte poate contribui la soluționarea crizei, astfel cum a fost permis de cadrul temporar de criză pentru ajutoarele de stat modificat al UE. 3.6.
+Cu toate acestea, există limite bugetare puternice și o concurență prioritară în ceea ce privește finanțarea unui astfel de sprijin prin utilizarea rezervei UE pentru agricultură în valoare de 450 de milioane EUR pentru exercițiul financiar 2023.
+Nici finanțarea unor astfel de acțiuni prin intermediul planurilor strategice naționale PAC nu reprezintă o opțiune adecvată, întrucât acestea tocmai au fost aprobate și ar necesita o perioadă lungă de timp pentru a fi modificate.
+În mod alternativ, utilizarea ajutoarelor de stat generează atât constrângeri bugetare naționale, cât și riscul unor denaturări semnificative ale concurenței între fermierii din diferite state membre.
+Acest lucru este ilustrat de faptul că, până în prezent, doar trei state membre au pus în aplicare scheme de ajutoare dedicate achizițiilor de îngrășăminte de către fermieri, cu un buget total de 855 de milioane EUR. 3.7.
+CESE consideră că acțiunile corective care îmbunătățesc funcționarea pieței UE a îngrășămintelor sunt, prin urmare, mai recomandabile și mai eficiente din punctul de vedere al costurilor pentru contribuabili.
+Astfel de acțiuni temporare de urgență ar trebui să vizeze atât aprovizionarea cu îngrășăminte, cât și prețurile din Europa, prin facilitarea importurilor și a concurenței.
+Unele companii producătoare de îngrășăminte își măresc profitul într-o proporție foarte mare: un mesaj pozitiv și strategic în favoarea acestei industrii este necesar dacă dorim ca ele să utilizeze aceste mijloace pentru a investi în fabricile europene și pentru a ne crește rata de autonomie, care este prețul independenței noastre. 3.8.
+Ca urmare a propunerii Comisiei Europene din 17 iulie 2022, Regulamentul (UE) 2022/2465 al Consiliului din 12 decembrie 2022 (5) prevede suspendarea temporară a tarifelor de import pentru uree și amoniac (cu excepția celor din Rusia și Belarus).
+CESE salută această decizie, având în vedere că, pe lângă partenerii care beneficiază deja de acorduri de liber schimb cu UE (cum ar fi țările din Africa de Nord), alte surse importante de aprovizionare ar trebui să fie afectate pozitiv de o astfel de suspendare (cum ar fi SUA, țările din Asia Centrală și țările din Golful Arab).
+Cu toate acestea, regulamentul a intrat în vigoare prea târziu pentru a produce efecte în sezonul 2022/2023, întrucât majoritatea importurilor de uree au fost livrate sau comandate la prețuri foarte mari, în timp ce Consiliul a limitat regulamentul la o perioadă de șase luni în loc de primii doi ani.
+CESE recomandă Comisiei și Consiliului să extindă regulamentul la sezonul următor și la toate îngrășămintele pe bază de azot și de fosfor, întrucât acest lucru ar promova disponibilitatea prin diversificarea aprovizionării, precum și prin reducerea prețurilor îngrășămintelor pe piața internă a UE. 3.9.
+Alte măsuri ar trebui, de asemenea, să fie puse în aplicare de urgență pentru a aborda funcționarea pieței UE a îngrășămintelor minerale în domeniul logisticii și al reglementării, inclusiv: (i) stimularea fermierilor și a distribuitorilor de îngrășăminte să efectueze achiziții timpurii și să gestioneze riscurile legate de prețuri, (ii) facilitarea logisticii importurilor portuare pentru navele de îngrășăminte și transportul cu camioane pe căi interioare, (iii) unificarea interpretărilor naționale privind furnizorii de îngrășăminte în ceea ce privește sancțiunile impuse Rusiei; și (iv) permiterea unor flexibilități temporare în cadrul reglementărilor UE, inclusiv în cadrul REACH, al legislației în domeniul transporturilor și al Regulamentului privind produsele fertilizante. 3.10.
+În urma propunerilor tehnice ale Centrului Comun de Cercetare, Comisia Europeană (6) ar trebui să propună rapid măsuri legislative care să permită utilizarea în condiții de siguranță a gunoiului de grajd prelucrat peste pragul stabilit pentru zonele vulnerabile la nitrați prin Directiva privind nitrații (RENURE), permițând un nivel mai ridicat de înlocuire a îngrășămintelor sintetice.
+În așteptarea acestui nou prag, CESE recomandă ca pragul maxim actual de 170 de unități de azot ecologic/ha/an să fie adoptat de toți fermierii din UE.
+Acțiuni interne pe termen mediu 3.11.
+Astfel cum se menționează în raportul său de analiză prospectivă strategică pentru 2022 (7), CESE recomandă reducerea dependenței UE de importurile de hrană pentru animale, îngrășăminte și alți factori de producție și propune o definiție a autonomiei strategice deschise aplicate sistemelor alimentare bazate pe producția alimentară, forța de muncă și comerțul echitabil, cu scopul general de a asigura securitatea alimentară pentru toți cetățenii UE printr-o aprovizionare cu alimente sănătoasă, durabilă, rezilientă și echitabilă.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Sursă: RICA, 2017 Ca referință, prețul nitratului de amoniu în Franța în noiembrie 2022 a fost cu 203 % peste nivelul din ianuarie 2021.
+În schimb, prețul pentru măcinarea grâului a crescut cu 45 % în aceeași perioadă.
+Sursă: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/RO/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (JO L 322, 16.12.2022, p. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 https://www.eesc.europa.eu/ro/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (a se vedea pagina 45 din prezentul Jurnal Oficial).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..86113b75477e629592e4108c6964225b56ad2606
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+3.12.
+În ceea ce privește îngrășămintele, CESE consideră că, deși ar trebui întreprinse imediat acțiuni de urgență, ar trebui puse în aplicare și măsuri pe termen mai lung pentru a optimiza dependența agriculturii europene de îngrășămintele minerale importate, reducând în același timp amprenta ecologică a fertilizării culturilor în Europa.
+Acestea ar trebui să vizeze (i) optimizarea utilizării globale a îngrășămintelor prin creșterea eficienței nutrienților plantelor, conducând la pierderi mai mici; (ii) înlocuirea parțială a îngrășămintelor sintetice cu o utilizare sporită a gunoiului de grajd reciclat și a altor deșeuri din lanțul alimentar; (iii) îmbunătățirea autonomiei Europei în ceea ce privește producția de îngrășăminte.
+CESE subliniază că agricultura este în tranziție și va continua, prin agroecologie și agricultura conservatoare, să se îmbunătățească. 3.13.
+Creșterea eficienței nutrienților din plante este necesară pentru a reduce consumul de îngrășăminte, precum și pierderile de nutrienți în apă și aer.
+Acest lucru ar trebui să facă posibilă reducerea utilizării îngrășămintelor fără a afecta volumul de producție.
+Acest lucru poate fi realizat prin practici îmbunătățite de fertilizare, inclusiv utilizarea culturilor de protecție, alegerea îngrășămintelor (favorizându-le pe cele azotoase, cum ar fi cele pe bază de nitrați și utilizarea inhibitorilor ureazei/nitrificării), utilizarea biostimulatorilor, precum și a agriculturii de precizie, permițând o aplicare optimizată (aplicare divizată, calcularea bilanțului, analiza solului și a plantelor, senzori de plante, instrumente de sprijin decizional). 3.14.
+Ameliorarea plantelor este, de asemenea, esențială pentru eficiența nutrienților, întrucât soiurile îmbunătățite sunt capabile să preia mai puțini nutrienți, în special azot, pentru aceeași cantitate recoltată.
+În acest sens, CESE consideră că ar trebui create tehnologii inovatoare și semințe pentru a putea oferi întotdeauna soluții fermierilor care se confruntă cu restricții privind instrumentele existente (8). 3.15.
+Înlocuirea culturilor consumatoare de nutrienți, cum ar fi cerealele, rapița și sfecla de zahăr cu plante cu cerințe nutritive mai reduse, cum ar fi floarea soarelui (9) și leguminoasele, este o tendință pe care fermierii au adoptat-o în mod natural din 2021-2022 (10).
+Totuși, acest lucru ar trebui să fie luat în considerare cu prudență într-un cadru de politică publică, întrucât, date fiind randamentele de materie uscată și contribuțiile de proteine la hectar, o astfel de măsură ar putea perturba piețele agricole și ar putea pune în pericol securitatea alimentară. 3.16.
+Înlocuirea parțială a îngrășămintelor minerale cu îngrășăminte organice reciclate din gunoiul de grajd și din alte deșeuri organice este, de asemenea, un obiectiv relevant pe termen mediu în UE (11).
+Acest lucru va oferi beneficii pentru soluri (conținut organic mai ridicat) și climă (emisii mai scăzute din producția de îngrășăminte sintetice pe bază de azot), precum și pentru reducerea dependenței de importuri.
+Cu toate acestea, potențialul gunoiului de grajd nu ar trebui supraestimat, întrucât cea mai mare parte a acestuia este deja reciclată, iar resursele disponibile sunt limitate din punct de vedere geografic (regiuni cu excedent structural de gunoi de grajd) și sunt supuse unor costuri semnificative de mobilizare, prelucrare și transport.
+În general, nutrienții din deșeurile umane nu sunt aplicați pe solurile agricole, deși aceștia reprezintă un potențial de 2 miliarde kg de azot (12).
+De asemenea, Comisia Europeană ar trebui să încurajeze dezvoltarea unor tehnici de extragere a nutrienților din alge și nămoluri de epurare și aplicarea agricolă în condiții de siguranță. 3.17.
+În ceea ce privește îngrășămintele azotoase, promovarea unor căi alternative, nefosile, pentru producția de amoniac constituie un obiectiv extrem de relevant pe termen lung, întrucât acest lucru ar reduce dependența de gaze a UE, precum și amprenta sa de carbon.
+Hidrogenul din surse regenerabile produs prin electroliza apei (ea însăși produsă prin utilizarea energiei electrice din surse regenerabile) se află într-un stadiu industrial pilot, în timp ce metanarea subproduselor agricole și a deșeurilor organice poate produce atât biometanul pentru generarea amoniacului, cât și un digestat utilizabil ca îngrășământ organic.
+Totuși, în pofida actualului preț de piață ridicat pentru amoniacul pe bază de combustibili fosili, alternativele din surse regenerabile sunt departe de a fi competitive și vor necesita timp, maturizare tehnologică și, eventual, subvenții publice semnificative înainte de a ajunge la etapa industrială. 3.18.
+CESE salută anunțarea unui nou observator pentru piețele îngrășămintelor, care urmează să fie înființat în 2023, precum și organizarea de consultări cu părțile interesate în domeniul îngrășămintelor în cadrul grupului de experți al mecanismului european în caz de criză în materie de securitate alimentară (EFSCM).
+CESE consideră, de asemenea, că orice nivel semnificativ de transparență pe piața UE a îngrășămintelor poate fi garantat numai prin publicarea periodică a prețurilor reprezentative pe piața internă pentru o serie de îngrășăminte ce conțin N, P și K, precum și prin elaborarea de statistici publice privind consumul de îngrășăminte.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+JO C 194, 12.5.2022, p. 72.
+Suprafața însămânțată cu floarea-soarelui în UE a câștigat 750 000 ha, în timp ce suprafața cultivată cu cereale a scăzut cu aceeași mărime în 2022.
+JO C 75, 28.2.2023, p. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/ro/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Se estimează că o persoană excretează peste 4 kg de azot pe an prin intermediul urinei sale (Viskari et al, 2018 – https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-12.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-12.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d85467e4236e1c0a161f58ee877b86498469620b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-12.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/8
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+3.7.
+Trebuie îmbunătățită colectarea datelor pentru tineret în aproape toate domeniile de acțiune externă.
+Punerea în aplicare a Planului de acțiune pentru tineret trebuie să se concentreze asupra acestui domeniu dificil, astfel cum se recunoaște în cartografierea și analiza lacunelor din datele internaționale privind tineretul, întreprinsă recent de Comisia Europeană.
+Dezagregarea realizărilor și a rezultatelor și diferențierea contribuției exacte a fiecărui program sau a fiecărei inițiative la un anumit rezultat pot constitui un demers dificil.
+Prin urmare, toate intervențiile care implică tineretul vor necesita o analiză longitudinală.
+3.8.
+UE și toate instituțiile sale ar trebui să colaboreze cu Regatul Unit pentru a se asigura că tineretul și organizațiile de tineret din această țară nu vor fi privați de spiritul cooperării și al învățării interculturale și de experiența dobândită de pe urma Erasmus+ și a tuturor celorlalte forme de cooperare.
+Ar trebui să se exploreze toate oportunitățile de optimizare a potențialului de reconstruire a relațiilor cu organizațiile societății civile din Regatul Unit și să se conceapă și să se promoveze altele noi (6).
+Asumarea rolului de lider și participarea 3.9.
+Planul de acțiune pentru tineret se concentrează într-o măsură considerabilă pe asumarea rolului de lider și participare.
+Această abordare este binevenită și perfect aliniată la bunele practici ale activităților cu tineretul.
+Cu toate acestea, CESE consideră că va fi nevoie de o abordare foarte riguroasă și deliberativă pentru a implementa în continuare o astfel de abordare în acțiunea externă a UE.
+Chiar și în interiorul UE și al statelor sale membre, încă mai avem mult de lucru în ceea ce privește practicile participative, în pofida depunerii unor eforturi semnificative.
+În general, spiritul de lider în rândul tineretului se cultivă prin activități eficace la nivel local, într-un mediu favorabil.
+Acestea, la rândul lor, formează tineri care își pot exprima punctul de vedere, dar pe baza legăturilor cu persoanele de vârsta lor și a experienței în abordarea unor probleme locale precum mediul, transporturile, educația, sănătatea mintală, asistența socială și multe altele.
+Deseori, această activitate este facilitată de OSC.
+Sperăm că programele tematice privind societatea civilă, drepturile omului și democrația se pot axa pe aceste nevoi.
+3.10.
+Pentru a ajunge la bune practici în acest domeniu trebuie să fie prezenți o serie de factori asociați.
+Programul Erasmus+ urmărește în continuare să prioritizeze tinerii cu mai puține oportunități, recunoscând de fapt că până și un program de prim ordin mai are încă multe de făcut în această privință.
+În domeniul contactelor interpersonale și al mobilității, aspecte administrative precum vizele joacă un rol decisiv în asigurarea unei experiențe de calitate pentru participanți, fiind nevoie de o abordare comună.
+Atunci când sunt transpuse în țările în curs de dezvoltare, fragile sau chiar totalitare, aceste provocări devin și mai dificil de depășit.
+În cele din urmă, toate activitățile de asumare a rolului de lider și de participare avute în vedere trebuie să valorifice experiențele de la nivel local și pe cele din cadrul comunității.
+3.11.
+Trebuie să avem grijă să nu inversăm procesul, lucrând mai întâi cu „liderii” în absența oricărui efect de mobilizare asupra nivelului local.
+Finanțatorii și organizațiile neguvernamentale internaționale nu pot crea acest spirit de conducere, fiind necesar să se asigure legături de calitate cu nivelul local.
+Prin urmare, avem nevoie de o selecție transparentă și de metode și mecanisme de protecție deschise și incluzive împotriva capturării de către stat și de către alte entități, mai ales în statele fragile.
+Implicarea, participarea și competențele de conducere sunt esențiale, iar abordarea noastră trebuie să construiască o infrastructură care să transforme aceste deziderate în realitate.
+Trebuie să se acorde prioritate sprijinului pe termen lung pentru organizațiile de tineret și societatea civilă, și nu abordărilor bazate pe proiecte pe termen scurt.
+De asemenea, colaborarea cu liderii tinerilor necesită strategii pentru a face față unui grup aflat în permanentă schimbare, instabil, care se dezvoltă și crește și care, la un moment dat, va trebui sau va dori să se ocupe de altceva.
+3.12.
+Ar trebui oferit un sprijin semnificativ organizațiilor de la nivel local, astfel încât acestea să se poată dezvolta la nivel intern și să devină actori relevanți în comunitățile lor locale.
+Sperăm că activitatea Youth Sounding Board (YSB) în ceea ce privește parteneriatul internațional în acest sens și platforma de dialog cu organizațiile de tineret în cadrul Forumului de politici privind dezvoltarea vor aborda acest aspect.
+În plus, sprijinul acordat sindicatelor și organizațiilor lor de tineret poate contribui la încurajarea și sprijinirea tinerilor pentru a participa în mod democratic la locul lor de muncă.
+Consiliile naționale de tineret pot oferi o infrastructură adecvată pentru a decide cu ce entități se poate colabora în țările partenere, atât timp cât acestea sunt independente, la fel ca și inițiativele precum inițiativa „Global Youth Mobilisation” (7) a celor mai mari șase organizații de tineret.
+(6) (7)
+Raportul de informare al CESE pe tema „Punerea în aplicare a Acordului de retragere dintre UE și Regatul Unit”.
+https://globalyouthmobilization.org/
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..123c8cbbe01b1ed716f0e6f35effccc600710188
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+4.4.
+Dispozițiile privind bursele și fundațiile sunt binevenite, dar trebuie să acordăm atenție aspectelor legate de selecție și să asigurăm implicarea OSC.
+Este important să se definească proceduri transparente, echitabile și incluzive pentru selecția participanților la programe academice atunci când se instituie astfel de oportunități, acordând prioritate accesului persoanelor cu mai puține oportunități.
+4.5.
+Maximizarea valorii capitalului uman este esențială pentru creșterea competitivității și pentru abordarea șomajului, cu respectarea dezvoltării durabile.
+Pentru aceasta este nevoie de forță de muncă dotată cu o gamă vastă de competențe transversale și cu capacitatea de a se adapta.
+Politica în domeniul educației și formării trebuie să fie concepută și implementată în strânsă cooperare cu partenerii sociali și să se axeze mai degrabă pe competențe decât pe calificări.
+Acest lucru va contribui la reducerea decalajului dintre cererea și oferta de competențe.
+Organizațiile de tineret 4.6.
+În comunicare sunt menționate diferite forumuri și organisme pentru implicarea tinerilor.
+Platforma din cadrul Forumului de politici privind dezvoltarea este binevenită, atât timp cât asigură legături la nivel local cu organizații de tineret care să fie independente, organizate în mod autonom și, de preferință, conduse de tineri.
+4.7.
+Comunicarea menționează și face trimitere în mod adecvat la implicarea organizațiilor de tineret.
+Implementarea Planului de acțiune pentru tineret ar avea de câștigat de pe urma implicării în diferitele modele de practică a activităților pentru tineret prezente în UE.
+Această practică poate fi la fel relevantă precum vocile tinerilor, întrucât consolidează capacitățile în rândul tuturor tinerilor la nivel local și permite ulterior apariția unor lideri din rândul tinerilor care dispun de o experiență solidă la nivel local.
+În acest sens, dispunem de un număr considerabil de dovezi și modele puse la dispoziție în cadrul parteneriatului dintre Consiliul Europei și sectorul voluntariatului în rândul tineretului.
+4.8.
+Organizațiile de tineret pot reprezenta o resursă foarte valoroasă pentru punerea în aplicare a planului.
+Statele membre ale UE ar trebui să fie încurajate să-și implice propriul sector al tineretului în acest domeniu, prin intermediul planurilor naționale de acțiune.
+Ar trebui să prioritizăm modelele valoroase și activitatea organizațiilor de tineret din UE în activitățile legate de dezvoltare, conflicte și drepturile omului, de exemplu, în fața modelelor de „dezvoltare a tineretului” din SUA, care sunt deseori folosite ca atare în țările în curs de dezvoltare și în alte regiuni, deși în multe cazuri nu au la bază aceleași valori.
+Acest demers ar fi compatibil cu angajamentul de a găsi soluții adaptate pentru anumite regiuni.
+4.9.
+De asemenea, implementarea angajamentului privind educația ar trebui să vizeze și sistemele informale și nonformale din comunități, OSC și organizațiile care desfășoară activități pentru tineret.
+Definițiile oferite de UNESCO și de Consiliul Europei oferă îndrumări corecte în acest sens, împreună cu activitatea din cadrul componentei pentru tineret a programului Erasmus+.
+Trebuie să recunoaștem beneficiile imense pentru toți ale învățării în afara contextului școlar, care are loc pe tot parcursul vieții și în toate domeniile.
+4.10.
+Dialogul politic este important, iar obiectivele Planului de acțiune pentru tineret sunt ambițioase, însă nu ar trebui să neglijăm politicile pentru tineret din fiecare țară și responsabilitățile guvernelor, precum și necesitatea unui adevărat sector al voluntariatului și unei societăți civile autentice.
+Punerea în aplicare a Planului de acțiune pentru tineret trebuie, de asemenea, să sprijine elaborarea de politici privind activitățile pentru tineret, dezvoltarea consiliilor naționale de tineret sau a unor organisme similare, precum și abordări precum „Testul UE pentru tineret”, printre altele.
+4.11.
+Organizațiile de tineret au deja legături în întreaga lume, așa cum o ilustrează activitatea principalelor șase organizații de tineret de la nivel mondial, iar implementarea planului ar trebui să le implice și să valorifice activitățile preexistente, constituind un model pentru și mai multe inițiative.
+De asemenea, ar trebui să avem grijă să nu fim prea restrictivi în ceea ce privește problema participării.
+Nu este clar dacă au fost utilizate procese participative pentru selectarea problemelor de abordat prin Fondul de capacitare a tinerilor.
+Este posibil ca tinerii să nu aleagă întotdeauna problemele pe care alții le consideră importante, mai ales în statele în curs de dezvoltare sau în cele fragile, unde ar putea fi mai importante considerentele practice.
+4.12.
+Dispozițiile privind consolidarea capacităților pentru organizațiile de tineret sunt mai mult decât binevenite și ar trebui însoțite de un sprijin eficace pentru lansarea unor inițiative la nivel local în țările partenere în care delegațiile UE din întreaga lume pot juca un rol crucial.
+Aici ar trebui oferite, după caz, parteneriate cu organizații din UE, iar activitatea trebuie monitorizată.
+Este important să se faciliteze crearea și consolidarea rețelelor cu organizații din UE și din afara acesteia.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f2d025dcd1ee180d8f9f2ad82057f8761e7af48c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-17.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 184/13
+Avizul Comitetului Economic și Social European – „Rolul tinerilor în tranziția verde” (Aviz exploratoriu la solicitarea Președinției suedeze) (2023/C 184/03)
+Raportoare: Nicoletta MERLO
+Solicitare din partea
+Scrisoarea din 14.11.2022
+Președinției suedeze a Consiliului Temei juridic
+Articolul 304 din Tratatul privind funcționarea Uniunii Europene
+Secțiunea competentă
+Secțiunea pentru ocuparea forței de muncă, afaceri sociale și cetățenie
+Data adoptării în secțiune
+8.3.2023
+Data adoptării în sesiunea plenară
+22.3.2023
+Sesiunea plenară nr.
+577
+Rezultatul votului (voturi pentru/voturi împotrivă/abți­ neri) 152/00/01
+1.
+Concluzii și recomandări 1.1.
+CESE are convingerea că tinerii pot și trebuie să joace un rol esențial în contextul tranziției verzi.
+El consideră că este esențial să se elaboreze un nou model de guvernanță, mai favorabil incluziunii și capabil să asigure implicarea activă a tinerilor în procesele decizionale, depășind obstacolele încă existente. 1.2.
+CESE subliniază că este important să se garanteze că organizațiile de tineret joacă un rol de lider în procesul decizional și în dezvoltarea și diseminarea proiectelor legate de sustenabilitate și de mediu, inclusiv garantându-le sprijinul financiar necesar. 1.3.
+CESE consideră că este vital să se monitorizeze constant efectele pe care investițiile publice, inclusiv cele legate de tranziția verde, le au și le vor avea în viitor asupra tinerilor, printr-o evaluare a impactului economic, politic și social al politicilor ce urmează a fi puse în aplicare, folosind indicatori înainte, în timpul și după aprobarea acestora. 1.4.
+CESE încurajează instituțiile UE și statele membre să pună în aplicare măsuri și mecanisme pentru a se asigura că perspectiva tineretului este luată în considerare în toate domeniile de politică și să creeze un spațiu care să poată garanta participarea activă a tinerilor prin adoptarea deplină a testului UE pentru tineret. 1.5.
+CESE consideră că este fundamental ca inițiativele și politicile care vor fi adoptate în contextul Anului european al competențelor să fie corelate cu tema tranziției verzi, cu dezvoltarea durabilă și cu provocările cu care se confruntă tinerii într-o lume aflată în schimbare rapidă. 1.6.
+Comitetul consideră că este esențial ca educația și dezvoltarea competențelor pe care tinerii se așteaptă să le obțină în acest domeniu să fie evaluate pe baza unei abordări transversale, care să poată asigura competențe teoretice și practice, inclusiv punând în aplicare și îmbunătățind parcursul de la școală la muncă și uceniciile profesionale și, de asemenea, implicând partenerii sociali.
+Formarea în aceste domenii ar trebui, de asemenea, să devină structurală, fiind concepută și dezvoltată pornind de la teritorii și de la nevoile lor, într-un cadru mai amplu la nivel național. 1.7.
+Comitetul consideră că aspectele legate de sustenabilitate și de protecția mediului trebuie predate de la o vârstă fragedă, adoptând instrumente educaționale inovatoare care țin cont de protecția mediului, de dezvoltarea socială și economică și de atingerea obiectivelor aferente.
+Aspecte precum educația de calitate pentru toți și locurile de muncă decente pentru cei care o asigură sunt esențiale în acest sens. 1.8.
+CESE subliniază că este important ca școlile să se implice în aspecte legate de tranziția verde în colaborare cu autoritățile locale și cu organizatorii de activități extrașcolare, mai ales cu organizațiile de tineret și cu societatea civilă organizată, generând astfel o îmbunătățire a conștientizării și a participării în rândul cetățenilor obișnuiți.
+În acest sens, CESE apreciază favorabil experiența proiectului Erasmus ecologic și așteaptă cu interes punerea în aplicare a acestuia.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b9f5413a27df889b2df96d66d134aa5f460c1cde
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-93.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 184/89
+7.
+plasarea cetățenilor în centrul uniunii energetice, care își asumă sarcina tranziției sistemului energetic, beneficiind de noi tehnologii pentru reducerea facturilor la energie, participând activ pe o piață în care cetățenii vulnerabilă se bucură de protecție.
+Raportul oferă o descriere a măsurilor întreprinse sau planificate până în prezent în vederea punerii în aplicare a acestor viziuni.
+Cu toate acestea, CESE regretă că expunerea prezentată în raport nu se referă la viziuni, ci mai degrabă la cele cinci dimensiuni care se consolidează reciproc și sunt strâns legate între ele, menite să sporească securitatea energetică, durabilitatea și competitivitatea.
+Acest dublu set de obiective sau viziuni, pe de o parte, și de dimensiuni, pe de altă parte, face extrem de dificilă urmărirea punerii în aplicare a viziunilor, inclusiv din cauza faptului că, de exemplu, problemele cetățenilor aflați în centrul uniunii energetice sau nevoia de perfecționare și recalificare a forței de muncă apar în mai multe dintre dimensiuni.
+CESE regretă că acest lucru face foarte dificilă urmărirea progreselor înregistrate în punerea în aplicare a obiectivelor Strategiei privind uniunea energetică. 1.4.
+Comunicarea face trimitere pe bună dreptate la planul REPowerEU, care a fost susținut de CESE și care a relansat și consolidat instrumentele „Pactul verde european” și „Pregătiți pentru 55”, concentrându-se pe diversificare, economii, securitatea aprovizionării și accelerarea dezvoltării energiei din surse regenerabile.
+Cu toate acestea, actuala criză în materie de climă și de energie și lipsa securității, a stabilității și a predictibilității în ceea ce privește aprovizionarea pun o presiune enormă asupra Uniunii Europene.
+Criza ar fi mai puțin severă dacă ar fi fost adoptate anterior mai multe măsuri specifice și, de exemplu, dacă propriile obiective ale UE (cum ar fi cele ale uniunii energetice europene) ar fi fost luate mai în serios. 1.5.
+Conform Raportului din 2022 privind starea uniunii energetice, se estimează că, până în 2030, trebuie investite fonduri publice în valoare de 300 de miliarde EUR în diferitele linii de acțiune menite să asigure independența deplină față de combustibilii fosili ruși, ceea ce va avea un impact semnificativ asupra bugetului total al UE.
+În plus, vor fi necesare investiții private suplimentare, inclusiv investiții din partea cetățenilor europeni.
+CESE consideră că banii trebuie cheltuiți într-un mod care să contribuie la realizarea obiectivelor menționate mai sus ale uniunii energetice.
+De asemenea, cheltuielile nu ar trebui să conducă la o reducere a resurselor pentru tranziția justă, pentru cercetare și inovare sau pentru întreprinderile și consumatorii afectați de creșterea prețurilor la energie. 1.6.
+Creșterea fără precedent a prețurilor la energie, declanșată de invadarea Ucrainei de către Rusia, are enorme consecințe sociale și economice, dar și consecințe în ceea ce privește structura industrială și productivă a țărilor.
+CESE subliniază lipsa unei coordonări europene clare în timpul crizei energetice și, ca parte a răspunsului, solicită crearea unui instrument bazat pe modelul SURE, pentru a sprijini lucrătorii și întreprinderile aflate în dificultate. 1.7.
+Evenimentele recente au sporit riscul potențial de atacuri cibernetice și de acte de sabotaj asupra infrastructurilor esențiale, cum ar fi rețeaua energetică și centralele electrice.
+Prin urmare, CESE recomandă elaborarea și adoptarea unei strategii cuprinzătoare pentru a proteja UE împotriva acestor tipuri de amenințări. 1.8.
+Principalul obiectiv strategic pe termen mediu al țărilor UE – în special în contextul celor întâmplate cu războiul din Ucraina și, de asemenea, având în vedere o posibilă complicare suplimentară a situației internaționale – trebuie să rămână cel al autonomiei energetice.
+Înțelegem că „autonomia energetică strategică” înseamnă un concept politic care va contribui la conturarea viitoarei piețe energetice a UE, în cadrul căreia deciziile autonome luate de UE vor garanta independența energetică față de furnizorii nefiabili.
+CESE regretă că această temă nu este luată în considerare în mod corespunzător în raport și că rămâne în umbră, accentul fiind plasat exclusiv pe independența față de importurile de energie din Rusia. 1.9.
+Pentru a atinge obiectivele de autonomie strategică ale UE, CESE invită Consiliul și Comisia să elaboreze instrumente adecvate, inclusiv prin instituirea unui Fond european pentru suveranitate, pentru a stimula investițiile în tehnologiile energetice interne curate și în infrastructura energetică.
+În același timp, este esențial ca statele membre să fie încurajate să utilizeze fondurile în mod optim și eficient pentru dezvoltarea energiei curate.
+O astfel de strategie trebuie să includă, de asemenea, orientări privind modul de a încuraja întreprinderile, instituțiile comunitare, cetățenii și comunitățile energetice să investească mai mult.
+Instrumentele și resursele furnizate în prezent par insuficiente pentru provocările majore care trebuie abordate.
+CESE invită Comisia să acorde o atenție deosebită impactului noilor resurse și aprovizionări asupra mediului, precum și noilor dependențe de țări terțe. 1.10.
+În procesul de dezvoltare a autonomiei energetice, CESE propune să se urmeze o abordare ascendentă, întrucât această abordare facilitează atingerea obiectivelor menționate la punctul 1.3. 1.11.
+Pactul verde european nu este încă însoțit de politici sociale echivalente pentru a transforma această tranziție într-o tranziție justă.
+Având în vedere că ocuparea forței de muncă și sistemele industriale vor fi afectate în mare măsură de procesele tranziției, CESE regretă faptul că raportul nu ia în considerare în mod corespunzător importanța unor politici cuprinzătoare în domeniul ocupării forței de muncă, al competențelor și în domeniul social.
+Investițiile în educație, recalificarea și perfecționarea profesională trebuie considerate o responsabilitate socioeconomică.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8dfe0aadd1e2a5b66482dd4b5153587a36062863
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-98.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+C 184/94
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+25.5.2023
+care să stimuleze în mod eficace investițiile în digitalizarea rețelelor electrice.
+În paralel, trebuie dezvoltate piețe flexibile pentru a spori atractivitatea consumului, generării și formelor de prosum flexibile bazate pe tehnologii digitale.
+1.5.
+La peste șase ani de la prezentarea pachetului „Energie curată pentru toți europenii”, atât comunitățile energetice, cât și autoconsumul colectiv joacă încă un rol minor în sistemele energetice europene.
+Până în prezent, Comisia Europeană a ignorat existența barierelor în calea acestor forme de generare și consum de energie.
+Europenilor trebuie să li se ofere stimulente care să îi convingă și să îi stimuleze, în cele din urmă, să își digitalizeze toate activitățile legate de energie.
+În multe cazuri, este necesar și un drept legal și administrativ clar.
+CESE invită Comisia și statele membre să dezvolte inițiative corespunzătoare, inclusiv sprijin direct, care să le permită comunităților energetice și prosumatorilor colectivi să își dezvolte întregul potențial, astfel încât, mai ales în termeni de securitate a aprovizionării, aceste forme de producție și consum să devină o parte esențială a sistemului.
+În caz contrar, instrumentele digitale nu vor aduce o schimbare.
+1.6.
+CESE reiterează că, printr-o abordare potrivită, o structură de aprovizionare cu energie neutră din punct de vedere climatic, descentralizată și digitalizată poate avea efecte pozitive semnificative asupra forței de muncă și a economiei, în special a economiilor regionale (2).
+În contextul crizei actuale, Uniunea Europeană are nevoie de o abordare generală a politicii energetice, care să combine chestiuni specifice legate de energie și climă cu obiectivele politicii de coeziune socială și regională.
+1.7.
+Cu toate acestea, CESE observă că o politică a schimbării poate avea succes numai dacă ține seama de diferitele dinamici sociale existente în cadrul tranziției și le abordează în strategiile și măsurile sale.
+Ar trebui să consolidăm rolul consumatorilor activi în digitalizare, să îi încurajăm și să le permitem să utilizeze cât mai multe soluții inteligente cu putință, întrucât acestea pot îmbunătăți eficiența și performanța pieței interne a energiei.
+Totodată, trebuie să se țină seama de operatorii de distribuție a energiei electrice pentru a asigura securitatea aprovizionării.
+Instrumentele trebuie să fie ușor de utilizat și să se acorde atenție grupurilor vulnerabile și persoanelor cu handicap.
+Prin urmare, o politică pentru o tranziție justă și o gestionare politică activă a schimbării este indispensabilă.
+Dacă dimensiunea socială este neglijată în punerea în aplicare, transformarea riscă să eșueze din cauza rezistenței publice.
+1.8.
+În ceea ce privește proiectarea viitoare a sistemelor și a infrastructurii energetice, CESE a subliniat în repetate rânduri că toți consumatorii trebuie să fie implicați activ în dezvoltarea de sisteme energetice inteligente și că trebuie instituite stimulente pentru ca societatea civilă să poată participa la tranziția energetică.
+„Crearea de legături între inovatorii locali și regionali”, după cum a menționat Comisia la punctul 7.3, este foarte importantă.
+Acțiunile colective, cum ar fi cooperarea dintre orașele și comunitățile inteligente, pot crea cele mai bune soluții și la prețurile cele mai abordabile de care ar putea avea nevoie o regiune.
+1.9.
+Politicile digitale și energetice ale UE ghidează deja digitalizarea energiei, întrucât chestiuni precum interoperabilitatea datelor, securitatea aprovizionării și securitatea cibernetică, protecția vieții private și a consumatorilor nu pot fi lăsate doar în seama pieței, iar punerea lor în aplicare corespunzătoare este esențială.
+În acest context, CESE atrage atenția că trebuie prevenită prin toate mijloacele încălcarea vieții private și utilizarea inadecvată a datelor.
+Aceasta înseamnă nu numai precauții tehnice, ci și ca autoritățile publice supuse controlului politic și democratic să își asume responsabilitatea și monitorizarea acestui spațiu al datelor.
+În același timp, trebuie să se acorde atenție deosebită protejării datelor privind infrastructura critică.
+1.10.
+În comunicarea sa, Comisia afirmă că este esențial să se asigure că digitalizarea nu subminează cadrul de protecție a consumatorilor deja stabilit pe piața internă a energiei electrice.
+CESE ia notă de acest lucru și adaugă că drepturile consumatorilor trebuie adaptate și îmbunătățite pe piața energiei.
+Consumatorii nu trebuie să fie dezavantajați sau suprafacturați.
+Ei ar trebui să beneficieze de instrumente digitale care, dacă sunt dezvoltate corespunzător, pot contribui la creșterea protecției lor.
+1.11.
+Pentru toate inițiativele, este important ca consumatorii să aibă un contor inteligent acasă.
+Acest lucru nu se întâmplă încă în multe state membre, motiv pentru care este nevoie urgentă de intensificarea eforturilor de a implementa pe scară mai largă contorizarea inteligentă ca o condiție prealabilă fundamentală pentru majoritatea soluțiilor digitale din sectorul energetic, mai ales pentru aprovizionarea cu electricitate și mai puțin pentru cea cu gaz.
+Statele membre care nu au implementat încă pe deplin contoarele inteligente trebuie să accelereze acest proces și să își stabilească obiective naționale mai ambițioase în această privință.
+Datele disponibile la nivel internațional arată că introducerea contoarelor inteligente este cea mai eficace atunci când această responsabilitate le revine operatorilor de rețea.
+Contoarele inteligente ar trebui considerate ca parte integrantă a rețelei de electricitate.
+(2)
+JO C 367, 10.10.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8ecabdbc67cbb385afc9e26c2c403f6e511b069b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.ro.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 184/95
+1.12.
+Există riscul ca noile servicii bazate pe date și soluțiile tehnologice inovatoare să nu fie puse în aplicare suficient de rapid dacă nu există suficienți lucrători calificați și profesioniști formați care să contribuie la punerea lor în aplicare.
+Măsurile necesare privind piața forței de muncă și politica în domeniul educației necesită resurse financiare suficiente, precum și elaborarea unui plan de acțiune pentru a asigura o abordare coordonată.
+CESE consideră că, în acest sens, este esențială cooperarea strânsă cu partenerii sociali.
+1.13.
+Securitatea cibernetică este o cerință esențială pentru a asigura fiabilitatea sistemului energetic din ce în ce mai digitalizat.
+Evoluțiile din ultimele decenii, în special evenimentele recente, ilustrează pericolul atacurilor cibernetice și al actelor de sabotaj împotriva infrastructurii critice.
+Cu toate acestea, pot apărea probleme nu numai ca urmare a atacurilor cibernetice sau a acțiunilor de sabotaj, ci și ca urmare a defecțiunilor de hardware și software, astfel încât Comisia trebuie să acorde o atenție deosebită proiectării componentelor hardware și software în cursul digitalizării, pentru a asigura soliditatea acestui proces.
+Defectarea sau deteriorarea infrastructurii critice poate cauza probleme de aprovizionare devastatoare și poate pune în pericol siguranța publică.
+Generarea și utilizarea mai descentralizată a energiei împreună cu internetul sporesc „suprafața de atac” și riscurile cibernetice.
+Sistemul energetic digitalizat (atât în ceea ce privește componentele hardware, cât și software) trebuie să fie fiabil, asigurând o disponibilitate continuă.
+1.14.
+CESE consideră că ideea unei strategii combinate pentru tranziția energetică și digitalizare în zonele rurale nu a beneficiat de nivelul de atenție și de sprijin preconizat.
+Comitetul solicită punerea în aplicare rapidă a viziunii pe termen lung a Comisiei pentru zonele rurale ale UE și mobilizarea părților interesate prin intermediul Pactului rural al UE.
+2.
+Context 2.1.
+Comisia a publicat o comunicare cu scopul de a impulsiona digitalizarea sistemului energetic.
+Planul de acțiune al UE privind digitalizarea sistemului energetic urmărește atingerea obiectivelor stabilite în raportul de analiză prospectivă strategică privind dubla tranziție verde și digitală, tehnologiile digitale contribuind la crearea unei societăți neutre din punct de vedere climatic și eficiente din punctul de vedere al utilizării resurselor, asigurând totodată că toată lumea poate beneficia de această tranziție.
+2.2.
+În planul său de acțiune al UE, Comisia propune un set de acțiuni în cinci domenii: promovarea conectivității, a interoperabilității și a schimburilor fără sincope de date privind energia prin crearea unui spațiu comun al datelor; promovarea și coordonarea investițiilor în rețeaua inteligentă; furnizarea de servicii mai bune bazate pe inovarea digitală pentru a implica consumatorii în tranziția energetică; asigurarea securității cibernetice în sistemul energetic și garanția că nevoile energetice tot mai mari ale sectorului TIC sunt conforme cu Pactul verde european.
+Comisia consideră că digitalizarea poate îmbunătăți accesibilitatea prețurilor, durabilitatea și reziliența sistemului energetic al UE.
+2.3.
+Soluțiile inteligente sunt concepute pentru a oferi consumatorilor un control mai mare asupra consumului de energie și a facturilor, îmbunătățind astfel gestionarea utilizării energiei, chiar dacă mulți consumatori finali ar putea înțelege acest potențial fără a avea nevoie de o soluție inteligentă.
+Serviciile energetice inovatoare ar trebui să reducă consumul de energie, iar energia ar trebui utilizată atunci când este ieftină.
+Contoarele inteligente furnizează informații importante pentru a reduce costurile consumului de energie, de exemplu încărcarea inteligentă a vehiculelor electrice, pompele de căldură inteligente împreună cu panourile fotovoltaice.
+Contoarele inteligente ajută clienții să își controleze datele din facturi și le permit să elimine facturile incorecte și facturarea retroactivă, una dintre cele mai mari preocupări ale consumatorilor la ora actuală.
+Planul de acțiune prevede sprijin pentru instrumentele digitale, care servesc interesul consumatorilor și, în unele cazuri, sunt dezvoltate în colaborare cu ei, îmbunătățirea competențelor digitale, finanțarea soluțiilor digitale inteligente prin programe care pot contribui la îndeplinirea obiectivului de digitalizare a sistemului energetic, sprijinirea autorităților naționale de reglementare în definirea și monitorizarea indicatorilor comuni ai rețelelor inteligente, crearea unui spațiu european comun al datelor privind energia și implicarea strânsă a tuturor părților interesate relevante, în special a operatorilor de rețea și a furnizorilor de energie.
+2.4.
+Potrivit Comisiei, tehnologiile TIC oferă un mare potențial de înverzire.
+Soluțiile digitale ar trebui să contribuie la echilibrarea ofertei, stocării și cererii de energie și să facă sistemul energetic mai flexibil, facilitând integrarea surselor descentralizate de energie din surse regenerabile.
+Trebuie dezvoltate piețe flexibile pentru ca investițiile în opțiuni flexibile să devină atractive, indiferent dacă aceste investiții sunt realizate de producători, consumatori sau prosumatori care profită de instrumente digitale.
+2.5.
+În același timp, planul de acțiune subliniază necesitatea de a reduce creșterea consumului de energie în sectorul TIC.
+El prevede, de asemenea, crearea unui geamăn digital al rețelei electrice europene, sprijinirea comunităților energetice prin intermediul instrumentelor digitale, dezvoltarea de etichete energetice pentru computere, centre de date și tehnologii blockchain și elaborarea unui cod de conduită al UE pentru durabilitatea rețelelor de telecomunicații.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d0680e541a1064176102aca1f3da1f53d96361c9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-100.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/96
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+2.6.
+V čoraz viac digitalizovanom energetickom systéme s decentralizovanou výrobou, prenosom a distribúciou energie a viac digitálne prepojenými zariadeniami v domácnostiach sa zvyšuje riziko špionáže, počítačovej kriminality a zlyhania hardvéru súvisiaceho so spotrebou energie.
+Komisia preto navrhuje dobre koordinované opatrenia v oblasti kybernetickej bezpečnosti na posilnenie celkovej odolnosti systému.
+2.7.
+V akčnom pláne sa uvádza, že na tento účel sú nevyhnutné strednodobé aj dlhodobé opatrenia, ako aj rámec riadenia.
+Komisia vysvetľuje, že sa to bude týkať viacerých spoločenstiev zainteresovaných strán, podnikov a medzi­ národných partnerov a poznamenáva, že obmedzený objem verejného financovania sa musí využívať rozumne a že je potrebných viac súkromných investícií.
+3.
+Všeobecné pripomienky 3.1.
+Komisia sa vo svojom akčnom pláne správne venuje obrovskému potenciálu digitálnych technológií na zvýšenie flexibility elektrizačnej sústavy.
+EHSV podporuje tieto ciele a víta väčšinu opatrení navrhnutých v akčnom pláne.
+EHSV už objasnil najmä prepojenie medzi energetickou transformáciou a digitálnou transformáciou, pričom poukázal na výhody digitalizácie z hľadiska úspor energie, zníženia energetickej náročnosti a lepšieho riadenia energetickej infraštruktúry.
+Optimistický postoj akčného plánu je inšpiratívny, ale zdá sa, že Komisia ignoruje skutočnosť, že fyzická realita je veľmi odlišná od prípadov použitia digitalizácie uvedených v akčnom pláne.
+3.2.
+EHSV zastáva názor, že hlavnými výzvami, ktorým čelí odvetvie energetiky, sú: diverzifikácia európskych energetických zdrojov, zníženie závislosti od dovozu energie, zabezpečenie integrovaného vnútorného trhu s energiou, zlepšenie energetickej efektívnosti, rýchle expandovanie energetickej sústavy, zaistenie bezpečnosti dodávok, dekarbonizácia hospodárstva, zníženie emisií, prechod na nízkouhlíkové hospodárstvo s nízkouhlíkovými a čistými energetickými technológiami, zvyšovanie a masívne rozširovanie energie z obnoviteľných zdrojov s cieľom splniť klimatické ciele, podpora súvisiaceho výskumu a vzdelávania, zabezpečenie spravodlivej transformácie a podpora sociálneho rozmeru energie, ako je znižovanie energetickej chudoby.
+Základom je digitalizácia energetického systému, ktorá môže pomôcť splniť všetky tieto hlavné výzvy.
+3.3.
+Hoci sa strategický prístup aj konkrétne opatrenia akčného plánu uberajú správnym smerom, Komisii sa nedarí integrovať akčný plán do všeobecnej energetickej politiky.
+Čiastkový prístup zameraný iba na digitalizáciu a ignorovanie všeobecného rámca neprinesie výhody, ktoré sú správne vysvetlené v akčnom pláne.
+3.4.
+Návrh Komisie vytvára obraz ideálneho štátu, ktorý stavia na dobre rozvinutom energetickom systéme (napr. prenosové a distribučné sústavy) a digitalizuje ho.
+V Európe však musia byť najprv vyvinuté prenosové a distribučné sústavy, až potom bude možné vyvinúť komplexnú digitálnu technológiu.
+Zbytočne digitalizujeme, ak sa inteligentne riadená energia nedá prenášať cez energetické prenosové siete.
+Okrem toho sa v prenosových a distribučných sústavách plytvá obrovské množstvo energie.
+Aj dnes náklady na ekologickú elektrickú energiu, ktorá sa nemôže používať ani prenášať a ktorá sa musí obmedziť, dosiahli pred energetickou krízou viac ako 2 miliardy EUR a počas energetickej krízy predstavovali vo veľkých krajinách ako je Nemecko 12 miliárd EUR ročne.
+Táto ekonomická strata sa mnohonásobne zvýši, pokiaľ sa rýchlo nerozšíria elektrické siete a akumulačné kapacity kompatibilné so systémom a ak sa zároveň nenájdu lepšie spôsoby využitia elektriny priamo na mieste.
+Digitalizácia v tejto oblasti môže zohrávať úlohu pri identifikácii týchto strát a využívaní takto vytvorených údajov pri rozvoji siete.
+3.5.
+Je pravda, že na to, aby boli siete inteligentné, sú potrebné značné investície do energetickej infraštruktúry.
+Je tiež pravda, že mnohé členské štáty nestimulujú takéto investície, pretože ich regulácia jasne uprednostňuje kapitálové výdavky a investície do digitalizácie sú najmä prevádzkové náklady.
+Koordinácia a monitorovanie takýchto investícií a súvisiaceho pokroku nebude stačiť.
+EHSV vyzýva Európsku komisiu, aby začlenila myšlienky „podpory investícií do digitálnej elektrizačnej infraštruktúry“ do pozmeňovacieho návrhu k článku 58 smernice (EÚ) 2019/944 o spoločných pravidlách pre vnútorný trh s elektrinou, čím sa zabezpečí regulačný rámec, ktorý bude účinne stimulovať investície do digitalizácie elektrizačných sústav.
+3.6.
+Európska komisia správne poukazuje na to, že digitálne nástroje zohrávajú dôležitú úlohu pri rozvoji kolektívnych systémov vlastnej spotreby a energetických spoločenstiev.
+Poradenstvo aj plánovaná experimentálna platforma môžu pomôcť, ale nie sú tými najdôležitejšími aspektmi.
+Viac ako päť rokov po predstavení balíka opatrení v oblasti čistej energie zohrávajú energetické spoločenstvá a kolektívna vlastná spotreba v európskych energetických systémoch stále slabú úlohu.
+Hlavným dôvodom sú v mnohých prípadoch výrazné byrokratické prekážky a nedostatok informácií na strane spotrebiteľov a výrobcov.
+Európska komisia doteraz nevenovala pozornosť existencii týchto prekážok.
+Európanom sa musia poskytnúť stimuly, ktoré ich nakoniec presvedčia a budú motiváciou, aby digitalizovali všetky svoje činnosti súvisiace
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f69124e56060bbaf534cd4cffc429960ca01508d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-108.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/104
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+1.4.
+Výbor vo všeobecnosti víta návrh poskytnúť emitentom možnosť uverejniť prospekt len v angličtine, ktorá je etablovaným spoločným jazykom medzinárodných investorov.
+Uverejnenie dokumentu v celom rozsahu, a nielen jeho zhrnutia, v národných jazykoch by však posilnilo postavenie miestnych retailových investorov.
+EHSV odporúča emitentom, aby si uvedomili, že používanie výlučne anglických dokumentov o emisii by bránilo rozvoju vnútroštátnej retailovej investičnej základne.
+1.5.
+EHSV konštatuje, že spojenie investičného prieskumu s inými službami pravdepodobne zvýši viditeľnosť kótovaných malých a stredných podnikov (MSP).
+Preto víta navrhované zvýšenie prahovej hodnoty pre oddelenie poplatkov na 10 miliárd EUR.
+Potrebné ale môžu byť aj ďalšie opatrenia na podporu nezávislého prieskumu.
+1.6.
+EHSV si vysoko cení prístup Komisie k zmierňovaniu právnej neistoty v súvislosti s požiadavkami na zverejňovanie informácií.
+Návrh mechanizmu dohľadu nad knihami objednávok na celom trhu (CMOBS), ktorý by uľahčil výmenu údajov o knihe objednávok medzi orgánmi dohľadu, môže však predstavovať riziko vytvorenia rozdielnych podmienok činnosti, keďže bilaterálne miesta obchodu by boli mimo rozsahu pôsobnosti režimu podávania správ.
+2.
+Základné informácie 2.1.
+Komisia 7. decembra 2022 uverejnila súbor návrhov (1) opatrení na ďalší rozvoj únie kapitálových trhov EÚ.
+Cieľom balíka – nového aktu o kótovaní – je znížiť administratívnu záťaž spoločností všetkých veľkostí, najmä MSP, aby mali lepší prístup k financovaniu prostredníctvom kótovania na burzách.
+2.2.
+Komisia uvádza, že kapitálové trhy EÚ sú z hľadiska veľkosti naďalej roztrieštené a nedostatočne rozvinuté.
+Zo štúdií vyplýva, že celkový počet kótovaných spoločností na rastových trhoch MSP v Európe sa od roku 2014 zvýšil len v malej miere (2) aj napriek tomu, že kótované spoločnosti mali jasné výhody, o čom svedčí zvýšenie ich trhového ocenenia.
+Kótované spoločnosti vo všeobecnosti zvyšujú svoje príjmy, vytvárajú viac pracovných miest a zvyšujú svoje súvahy rýchlejším tempom ako nekótované.
+Viaceré štúdie poskytujú dôkazy o neoptimálnej situácii, pokiaľ ide o prvotné verejné ponuky akcií MSP v Európe.
+2.3.
+V akte o kótovaní sa stanovujú jednoduchšie a lepšie pravidlá kótovania, najmä pre MSP, a zároveň sa tento akt snaží zabrániť ohrozeniu ochrany investorov a integrity trhu.
+2.4.
+Uvádza sa v ňom, že zabezpečuje výrazné zníženie nákladov a prispieva k zvyšovaniu počtu prvotných verejných ponúk akcií (IPO) v EÚ.
+Jednoduchšie pravidlá týkajúce sa prospektu by spoločnostiam uľahčili a zlacnili ich kótovanie.
+Umožnenie spoločnostiam využívať akcie s viacnásobnými hlasovacími právami pri prvom kótovaní na rastových trhoch MSP poskytuje vlastníkom príležitosť udržať si kontrolu nad víziou svojej spoločnosti.
+2.5.
+Primeranejšie pravidlá týkajúce sa zneužívania trhu by takisto viedli k väčšej jasnosti a právnej istote pre kótované spoločnosti, pokiaľ ide o dodržiavanie požiadaviek na zverejňovanie kľúčových informácií.
+Cieľom navrhovaného aktu o kótovaní je aj zlepšiť poskytovanie a šírenie investičného prieskumu spoločností so strednou trhovou kapitalizáciou a MSP, čím by sa zase malo podporiť ich kótovanie na verejných trhoch.
+2.6.
+Medzi ďalšie očakávané prínosy patria:
+— kratšie, lepšie načasované a porovnateľnejšie podnikové informácie pre investorov, v ktorých sa ľahšie orientuje,
+— širší rozsah prieskumu vlastného kapitálu, čo pomôže pri prijímaní investičných rozhodnutí,
+— efektívnejší dohľad vďaka jasnejším pravidlám kótovania a vylepšeným nástrojom na prešetrenie prípadov zneužitia trhu,
+(1) (2)
+Únia kapitálových trhov: balík týkajúci sa zúčtovania, platobnej neschopnosti a kótovania.
+Záverečná správa skupiny technických expertov Komisie pre MSP, Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again (Posilnenie kapitálových trhov EÚ pre MSP: opätovné zatraktívnenie kótovania).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..daa6c0d7aecb516d3d56e4ef8014625125b67e8e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-109.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 184/105
+— štandardizovanejšie prospekty, ktoré orgány dohľadu môžu ľahšie kontrolovať. 2.7.
+V súlade s cieľmi environmentálnej a sociálnej politiky a politiky v oblasti správy a riadenia (ESG) by sa v akte o kótovaní malo zabezpečiť, aby spoločnosti emitujúce dlhopisy ESG zahrnuli do dokumentácie o kótovaní informácie týkajúce sa ESG s cieľom uľahčiť investorom posúdenie platnosti tvrdení týkajúcich sa ESG.
+Spoločnosti, ktoré emitujú vlastný kapitál, sa budú môcť odvolávať na už uverejnené – a teda verejne dostupné – informácie o ESG v dokumentácii o kótovaní.
+3.
+Všeobecné pripomienky Potreba lepšieho prístupu ku kótovaniu na európskych verejných trhoch 3.1.
+EHSV zastáva názor, že zvýšenie kapitálového financovania pre európske spoločnosti je kľúčom k zabezpečeniu trvalej obnovy po pandémii COVID-19, ako aj k vybudovaniu odolného európskeho hospodárskeho systému v situácii, keď čelíme pokračujúcej ruskej vojne proti Ukrajine.
+Na tento účel je infraštruktúra finančného trhu nevyhnutná na uvoľnenie investičných tokov potrebných na rekapitalizáciu hospodárstva. 3.2.
+Pre retailovú investičnú komunitu sú dôležité aj vysoko rozvinuté verejné trhy.
+Európania si na svojich bankových účtoch uchovávajú hotovosť a vklady v hodnote 11 biliónov EUR (3).
+Podiel vkladov na celkových aktívach domácností je trikrát vyšší ako v prípade domácností v USA.
+Keďže EÚ neprimäla konečných investorov, aby smerovali svoje finančné prostriedky na európske kapitálové trhy, nevyužíva v plnej miere svoje zdroje kapitálu pre naše spoločnosti.
+Správcovia aktív by mali získať väčšiu dôveru vo vyhliadky európskeho akciového trhu a európski retailoví investori by mali mať viac možností, pokiaľ ide o budovanie ich portfólií.
+Na dosiahnutie toho je potrebné zabezpečiť, aby sa na európskych verejných trhoch stala kótovanou diverzifikovaná ponuka vysokokvalitných emitentov. 3.3.
+V časoch finančných ťažkostí podnikov, nepredvídateľnosti hospodárskej situácie, a najmä rastúcich nákladov na dlhy, pôsobí vlastný kapitál vo vzťahu k budúcim otrasom ako rezerva. 3.4.
+Výbor tiež poznamenáva, že kapitálové financovanie z európskych domácností európskym spoločnostiam pomáha zabezpečiť otvorenú strategickú autonómiu EÚ na najzákladnejšej úrovni: vlastníctvo aktív a vykonávanie kontroly nad podnikmi.
+Prevzatie zásadných európskych spoločností pod zahraničnú kontrolu, najmä v sfére vplyvu krajín, ktorých hodnoty sa líšia od európskych hodnôt, predstavuje značné riziko pre hospodársku a politickú stabilitu EÚ Zároveň v EÚ bráni rozvoju finančného systému so základňou v EÚ zameraného na potreby EÚ.
+Napríklad finančnému obchodovaniu v EÚ naďalej dominujú investičné banky z krajín mimo EÚ (4). 3.5.
+Mladé a inovatívne podniky, ktoré stoja na čele zelenej a digitálnej transformácie, by sa mali nabádať k tomu, aby sa uchádzali o kótovanie na európskych akciových trhoch a získali veľmi potrebné financovanie vydávaním verejne obchodovaných akcií, keďže ide o najudržateľnejší spôsob, ako týmto spoločnostiam pomôcť využiť ich plný tvorivý potenciál a vytvárať pracovné miesta. 3.6.
+Prudký nárast inflácie vedie k zvýšenému záujmu o kapitálové investície, najmä medzi skúsenými retailovými investormi.
+Európske akciové trhy sa môžu stať miestom, kde tieto prílevy investícií smerujú do kľúčových hospodárskych odvetví, v ktorých spoločnosti vytvárajú dostatočné výnosy.
+Výbor sa zároveň domnieva, že je zásadné, aby EÚ mala riadne a spoľahlivé pravidlá obchodovania, aby sa naplno využil potenciál kapitálových trhov EÚ.
+Poučením z finančnej krízy bolo, že EÚ musí chrániť trhy so spravodlivosťou, integritou, odolnosťou a transparentnosťou a zároveň zabezpečiť najvyššiu úroveň ochrany investorov. 3.7.
+Z analýzy vykonanej v 14 členských štátoch EÚ vyplynulo, že až 17 000 veľkých spoločností je oprávnených na kótovanie, ale nechcú oň požiadať (5).
+Výbor vidí riziko v tom, že ak EÚ nepodporí nové kótovanie na akciových trhoch, na našich akciových trhoch sa môže zaznamenať pokles obchodu, keď investori svoje portfólio zdiverzifikujú globálne, ak nebude k dispozícii dostatočná ponuka titulov na investovanie v EÚ. 3.8.
+Nová generácia Európanov vstupuje na retailový investičný trh s tým, že myslia na udržateľnosť (t. j. na faktory ESG).
+Mnohé hospodárske subjekty zároveň napredujú pri plnení ekologických cieľov, čo podporujú politiky Európskej zelenej dohody.
+EHSV považuje túto kombináciu faktorov za potenciálnu silnú hnaciu silu na uvoľnenie celého potenciálu
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Štatistika s vysvetlením.
+Výročná štatistická správa orgánu ESMA EU securities markets (Trhy s cennými papiermi v EÚ), 2020, s. 40.
+Správa spoločnosti Oxera Primary and secondary equity markets in EU (Primárne a sekundárne akciové trhy v EÚ), 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bc8a2be804085f48b5489c45a2219f1da85e5d7b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-112.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/108
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+4.8.
+Prieskum vlastného kapitálu je kľúčovým prvkom rozvoja zdravého ekosystému kapitálového financovania MSP.
+S cieľom doplniť existujúce kanály prieskumu je pravdepodobné, že povolením spojenia prieskumu MSP s inými službami sa zvýši tvorba a šírenie správ o prieskume.
+EHSV víta navrhované zvýšenie prahovej hodnoty pre oddelenie poplatkov na 10 miliárd EUR.
+Napraví sa tým menšie zahrnutie a menšia viditeľnosť MSP, ktoré spôsobila smernica MiFID II (12).
+EHSV však zdôrazňuje, že v rukách väčších finančných inštitúcií je vyššia koncentrácia vypracúvania prieskumu kapitálu.
+Veľmi veľkí sprostredkovatelia sú vzhľadom na svoju veľkosť schopní účtovať si zanedbateľné poplatky a/alebo využívať vykonávanie obchodovania na krížové dotovanie poskytovania prieskumu, čo mali a strední poskytovatelia nedokážu (13).
+Veľkí sprostredkovatelia majú okrem toho záujem najmä o poskytovanie prieskumu týkajúceho sa popredných spoločností (blue-chip), zatiaľ čo MSP môžu byť nedostatočne zahrnuté.
+Veľká väčšina emitentov uvádza, že smernica MiFID II spôsobila menšie zahrnutie a menšiu viditeľnosť MSP (14).
+EHSV vidí jednoznačnú potrebu zaviesť ďalšie opatrenia na podporu nezávislého výskumu a poučiť sa z osvedčených postupov dostupných v Európe (15). 4.9.
+Vo fáze po IPO by kótované spoločnosti mali byť príkladom z hľadiska transparentnosti a najvyššou prioritou by mala byť ochrana záujmov menšinových akcionárov.
+Ak hrozí, že sa s akcionármi bude zaobchádzať nespravodlivo alebo nebudú dobre chránení, keď bude spoločnosť verejne kótovaná, ich dôvera v kapitálové trhy EÚ sa nezvýši.
+EHSV vysoko oceňuje prístup Komisie k zmierňovaniu právnej neistoty v súvislosti s požiadavkami na zverejňovanie informácií prostredníctvom cielených zmien nariadenia o zneužívaní trhu. 4.10.
+Výbor je presvedčený, že existujúci rámec žiadostí ad hoc v prípadoch podozrenia zo zneužívania trhu sa javí ako vhodný a dostatočný na dosiahnutie účinného dohľadu, pričom berie na vedomie, že viaceré orgány dohľadu považujú za užitočné zlepšiť výmenu údajov o knihách objednávok využitím mechanizmu CMOBS.
+Rozsah pôsobnosti podľa návrhu mechanizmu CMOBS by mohol predstavovať riziko vytvorenia rozdielnych podmienok činnosti, keďže bilaterálne obchodné miesta by do mechanizmu neboli zahrnuté. 4.11.
+EHSV dôrazne nabáda, aby sa čoraz rýchlejšie presadzovali ďalšie prebiehajúce iniciatívy, ktoré prispievajú k zvýšeniu atraktívnosti verejných trhov.
+Výbor uverejnil niekoľko stanovísk k minulým, prebiehajúcim a očakávaným legislatívnym iniciatívam (16).
+Napriek geopolitickým výzvam by sa malo z dôvodu rastúcich rizík hospodárskej a sociálnej nestability udržiavať rýchle tempo pokroku pri vytváraní únie kapitálových trhov.
+Silná únia kapitálových trhov je potrebná viac ako kedykoľvek predtým.
+V Bruseli 23. marca 2023 Predsedníčka Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+MiFID = smernica o trhoch s finančnými nástrojmi.
+Správa spoločnosti Oxera Unbundling: what's the impact on equity research?
+(Oddelenie: vplyv na prieskum akcií), 2019.
+Európska komisia, záverečná správa The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research (Vplyv pravidiel smernice MiFID II na MSP a prieskum investícií s pevným výnosom), 2020.
+V nadväznosti na neziskové iniciatívy, ako je „Lighthouse“ v rámci Instituto Español de Analistas Financieros.
+Ú. v.
+EÚ C 155, 30.4.2021, s. 20; Ú. v.
+EÚ C 290, 29.7.2022, s.
+58; Ú. v.
+EÚ C 177, 18.5.2016, s. 9; Ú. v.
+EÚ C 10, 11.1.2021, s. 30; Ú. v.
+EÚ C 341, 24.8.2021, s. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b18dc38e497c0fb9d5ebfaaa357ccef92fe537ef
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-113.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 184/109
+Stanovisko Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru – Oznámenie Komisie Európskemu parlamentu, Rade, Európskemu hospodárskemu a sociálnemu výboru a Výboru regiónov – Zabezpečenie dostupnosti a cenovej dostupnosti hnojív [COM(2022) 590 final] (2023/C 184/21)
+Spravodajca: Arnold PUECH D'ALISSAC
+Žiadosť o konzultáciu
+Európska komisia, 9. 12.
+2022
+Právny základ
+článok 304 Zmluvy o fungovaní Európskej únie
+Príslušná sekcia
+sekcia pre poľnohospodárstvo, rozvoj vidieka a životné pro­ stredie
+Prijaté v sekcii
+9. 3.
+2023
+Prijaté v pléne
+23. 3.
+2023
+Plenárne zasadnutie č.
+577
+Výsledok hlasovania (za/proti/zdržalo sa)
+170/3/4
+1.
+Závery a odporúčania 1.1.
+EHSV víta oznámenie Komisie o zabezpečení disponibility a cenovej dostupnosti hnojív, keďže svetová kríza v oblasti hnojív, ktorá sa začala začiatkom roka 2021 a prehĺbila sa po vypuknutí vojny na Ukrajine, je v Európe, kde poľnohospodári čelia rekordným cenám aj nedostatočným dodávkam, mimoriadne naliehavou otázkou.
+Súčasná situácia predstavuje hrozbu pre európske poľnohospodárstvo a svetovú potravinovú bezpečnosť. 1.2.
+EHSV zdôrazňuje, že na obmedzenie vplyvu krízy v oblasti hnojív sú potrebné domáce núdzové opatrenia.
+Okrem možnosti poskytnúť priamu podporu najpostihnutejším výrobcom dusíkatých hnojív a poľnohospodárom pros­ tredníctvom štátnej pomoci (ktorá podlieha rozpočtovým obmedzeniam, vedie k riziku narušenia hospodárskej súťaže a mala by podliehať podmienenosti) sú podľa EHSV potrebné nápravné opatrenia na zlepšenie fungovania trhu EÚ s hnojivami, keďže tieto opatrenia budú mať pravdepodobne väčší vplyv na poľnohospodárov a budú nákladovo efektívnejšie pre daňovníkov. 1.3.
+Na riešenie dodávok aj cien hnojív zjednodušením dovozu a domácej hospodárskej súťaže EHSV navrhuje prijať opatrenia zahŕňajúce pozastavenie uplatňovania dovozných ciel EÚ na všetky hnojivá, zjednodušenie logistiky v oblasti hnojív a regulačnú flexibilitu. 1.4.
+EHSV sa takisto domnieva, že sú potrebné strednodobé opatrenia na obmedzenie závislosti EÚ od dovážaných minerálnych hnojív a zníženie environmentálnej stopy hnojenia plodín.
+Mali by sa zameriavať na obmedzenie používania hnojív prostredníctvom efektívnejšieho využívania živín rastlinami, čiastočného nahradenia syntetických hnojív recyklovaným maštaľným hnojom a ďalším odpadom a zlepšením sebestačnosti Európy v oblasti výroby hnojív so zámerom docieliť agroekologickú transformáciu poľnohospodárstva. 1.5.
+EHSV víta ohlásenie nového monitorovacieho strediska pre trh s hnojivami, ktoré má vzniknúť v roku 2023, a považuje ho za nevyhnutné na zvýšenie úrovne transparentnosti európskeho trhu s hnojivami uverejňovaním reprezentatívnych cien na domácom trhu, ako aj prostredníctvom zostavovania verejných štatistík o výrobe a spotrebe hnojív. 1.6.
+EHSV ďalej vyzýva, aby sa pri prijímaní nových opatrení zohľadnili sociálne aspekty týkajúce sa poľnohospodárov (ktorí sú výrazne ovplyvnení cenami hnojív), spotrebiteľov potravín (ktorí čelia inflácii cien potravín) a pracovníkov v priemysle. 1.7.
+EHSV naliehavo vyzýva EÚ, aby na medzinárodnej scéne zintenzívnila opatrenia proti celosvetovej potravinovej neistote vrátane podpory transparentnosti v oblasti hnojív, ich dostupnosti a efektívneho používania.
+Svetový obchod s hnojivami by sa mal zjednodušiť tým, že trhy zostanú otvorené, zabráni sa obmedzeniam a zákazom vývozu, zvýši sa výroba hnojív v Európe a logistické trasy sa rozšíria.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6bd7267e4bc869ccd522df02d505d32aad9cc011
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-114.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/110
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+2.
+Úvod a kontext 2.1.
+Hnojivá obsahujú tri živiny zásadné na rast rastlín: dusík (N), fosfor (P) a draslík (K).
+2.2.
+Vo veľkej časti súčasnej poľnohospodárskej výroby sú hnojivá kľúčovým vstupom.
+Ich fyzická a cenová dostupnosť zohráva zásadnú úlohu v potravinovej bezpečnosti.
+Od začiatku roku 2021 prebieha svetová kríza v oblasti minerálnych hnojív, ktorú prvotne vyvolal prudký nárast dopytu v kontexte obnovy po pandémii ochorenia COVID-19 a ďalej prehĺbila invázia Ruska na Ukrajinu tým, že sa obmedzili dodávky z Ruska, Bieloruska a Ukrajiny, troch významných svetových dodávateľov hnojív.
+2.3.
+Kríza v oblasti hnojív je mimoriadne naliehavá v Európe, pretože i) EÚ je veľkým čistým dovozcom hnojív; ii) trh EÚ s hnojivami obsahujúcimi dusík a fosfor chránia dovozné clá, pre ktoré sú domáce ceny vyššie ako tie svetové; iii) dovoz hnojív EÚ z Ruska, Bieloruska a Ukrajiny, ktorý predtým predstavoval 43 % dovozu do EÚ, od marca 2022 výrazne klesol napriek politike EÚ, ktorá oficiálne nezakazuje dovoz potravín a hnojív z Ruska.
+2.4.
+Domáce ceny hnojív vzrástli na rekordnú úroveň (trojnásobne v prípade minerálneho dusíka v novembri 2022 oproti januáru 2021).
+Spolu s nedostatočnými dodávkami a oneskorenými nákupmi to viedlo k výraznému zníženiu používania hnojív EÚ, pokiaľ ide o zber úrody v roku 2022 (1), a možnému nedostatku v niektorých členských štátoch na jar 2023, čo bude mať vplyv na zber úrody v roku 2023.
+2.5.
+Deje sa to v kontexte Európskej zelenej dohody a stratégie Z farmy na stôl (2), ktorú Európska komisia uverejnila v máji 2020, vrátane navrhovaných celoeurópskych cieľov „znížiť stratu živín o minimálne 50 % a zároveň zabezpečiť, aby nedošlo k zhoršeniu úrodnosti pôdy“, pričom sa zníži miera „používania hnojív o minimálne 20 % do roku 2030“.
+3.
+Všeobecné pripomienky 3.1.
+EHSV zdôrazňuje, že ľahko a cenovo dostupné hnojivá sú zásadné pre poľnohospodársku výrobu a potravinovú bezpečnosť v Európe a na celom svete.
+Nedostatok hnojív a ich nadmerné ceny vedú k nižším výnosom plodín, ohrozujú výrobu potravín a prispievajú k inflácii cien potravín na úkor európskych občanov a ľudstva.
+3.2.
+Súčasná kríza na trhoch s hnojivami je osobitnou hrozbou v krajinách s nízkym príjmom, ktoré sú kriticky zasiahnuté potravinovou neistotou.
+Je hrozbou aj pre Európu, kde zraniteľné skupiny už čelia problémom s cenovou dostupnosťou potravín a kríza v súvislosti s hnojivami môže viesť k zníženiu úrody, čo má vplyv na celosvetovú potravinovú bezpečnosť, keďže EÚ je významným producentom a vývozcom obilnín.
+3.3.
+EHSV sa domnieva, že celosvetový nedostatok hnojív nespôsobujú len vysoké ceny zemného plynu, ale aj nerovnováha medzi ponukou a dopytom a logistické obmedzenia.
+V EÚ ho prehlbuje vysoká úroveň závislosti kontinentu od dovozu minerálnych hnojív, dovozné clá EÚ a vojna na Ukrajine.
+Núdzové domáce opatrenia 3.4.
+Napriek vysokým cenám hnojív sa javí, že na nákladovú efektívnosť niektorých výrobcov dusíkatých hnojív z EÚ mala negatívny vplyv mimoriadne vysoká cena zemného plynu v Európe, ktorá dosiahla sedemnásobok úrovne v USA oproti trojnásobku v roku 2021.
+Okrem prioritného prístupu k zemnému plynu, ak sa bude dodávať na prídel, môže byť pre odvetvie výroby dusíka v EÚ užitočná osobitná podpora na základe jednotlivých prípadov s cieľom maximalizovať využívanie existujúcich výrobných kapacít, čo umožnila zmena dočasného krízového rámca štátnej pomoci EÚ.
+V tejto súvislosti je potrebná hospodárska a sociálna podmienenosť, aby sa zabránilo neočakávaným účinkom, keďže niektorým výrobcom hnojív sa v dôsledku krízy v oblasti hnojív zvýšili zisky.
+(1) (2)
+Podľa Európskej komisie „sucho v kombinácii s vysokými cenami hnojív vedúce k nižším mieram používania najmä P a K [...] prispelo k nižším výnosom“ a 8 % poklesu úrody obilnín v EÚ v roku 2022 v porovnaní s rokom 2021.
+Zdroj: Short-term outlook for agricultural markets (Krátkodobý výhľad pre poľnohospodárske trhy), Európska komisia, 5. október 2022.
+COM(2020) 381 final, 20. máj 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..817a32ae4a262d3f93ababd04d63d1f38b2acdaf
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-115.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 184/111
+3.5.
+Súčasná kríza ťažko zasiahla používateľov hnojív, najmä poľnohospodárov obrábajúcich ornú pôdu a odborníkov na zmiešanú rastlinnú a živočíšnu výrobu, ktorí predstavujú 62 % výdavkov na hnojivá v EÚ a 69 % spotreby dusíka v EÚ (3).
+Čelia nedostatku peňazí na nákup hnojív pred zberom úrody, ako aj rýchlejšiemu nárastu nákladov ako cien, keďže vysoké ceny poľnohospodárskych výrobkov možno nevyvážia účinok vyšších cien hnojív a ďalších poľnohospodárskych vstupov (4).
+Cielená podpora používateľov hnojív preto môže pomôcť riešiť krízu dočasným krízovým rámcom štátnej pomoci EÚ.
+3.6.
+Rozpočet však má značné obmedzenia a priority medzi sebou súťažia o financovanie, napríklad o podporu s využitím poľnohospodárskej rezervy EÚ vo výške 450 miliónov EUR na rozpočtový rok 2023.
+Ani financovanie takýchto opatrení prostredníctvom národných strategických plánov SPP nie je vhodnou možnosťou, lebo boli schválené len nedávno a ich zmena by trvala dlho.
+Použitie štátnej pomoci ako alternatíva je spojené s obmedzeniami štátnych rozpočtov i s rizikom výrazného narušenia hospodárskej súťaže medzi poľnohospodármi z rôznych členských štátov.
+To dokazuje skutočnosť, že zatiaľ len tri členské štáty zaviedli schémy pomoci určené na nákup hnojiva poľnohospodármi s celkovým rozpočtom 855 miliónov EUR.
+3.7.
+EHSV sa domnieva, že nápravné opatrenia na zlepšenie fungovania trhu EÚ s hnojivami sú teda vhodnejšie a nákladovo efektívnejšie pre daňovníkov.
+Takéto núdzové dočasné opatrenia by sa mali zameriavať na dodávku hnojív aj ceny v Európe tým, že sa zjednoduší dovoz a hospodárska súťaž.
+Niektoré spoločnosti vyrábajúce hnojivá zvyšujú svoj zisk v mimoriadne veľkom rozsahu: tomuto odvetviu je potrebné adresovať pozitívne a strategické posolstvo, ak chceme, aby tieto prostriedky využili na investovanie do európskych tovární a zvýšenie miery samostatnosti, čo je cena za našu nezávislosť.
+3.8.
+V nadväznosti na návrh Komisie zo 17. júla 2022 sa nariadením Rady (EÚ) 2022/2465 z 12. decembra 2022 (5) stanovilo dočasné pozastavenie uplatňovania dovozných ciel na močovinu a amoniak (s výnimkou dovozu z Ruska a Bieloruska).
+EHSV toto rozhodnutie víta vzhľadom na to, že okrem partnerov, ktorí už majú s EÚ dohody o voľnom obchode (napríklad severoafrické krajiny), bude mať toto pozastavenie pozitívny vplyv na ďalšie významné zdroje dovozu (napríklad USA, krajiny Strednej Ázie a Perzského zálivu).
+Nariadenie však nadobudlo účinnosť prineskoro, aby malo účinok v sezóne 2022/2023, keďže väčšina dovozu močoviny už bola doručená alebo objednaná za prudko rastúce ceny, pričom Rada obmedzila platnosť nariadenia na obdobie šiestich mesiacov namiesto pôvodných dvoch rokov.
+EHSV odporúča Komisii a Rade, aby predĺžili platnosť nariadenia na nasledujúcu sezónu a rozšírili ho na všetky hnojivá na báze dusíka a fosforu, keďže by to podporilo dostupnosť prostredníctvom diverzifikácie dodávok, ako aj znížilo domáce ceny hnojív v EÚ.
+3.9.
+Urýchlene treba vykonať aj ďalšie opatrenia na riešenie fungovania trhu EÚ s minerálnymi hnojivami, pokiaľ ide o logistiku a reguláciu, vrátane i) stimulovania poľnohospodárov a distribútorov hnojív, aby vykonávali skoré nákupy a riadili cenové riziká; ii) zjednodušenia logistiky pri dovoze do prístavov v prípade plavidiel prepravujúcich hnojivá a vnútrozemskej cestnej nákladnej prepravy; iii) zjednotenia vnútroštátnych výkladov týkajúcich sa dodávateľov hnojív, pokiaľ ide o sankcie proti Rusku; iv) umožnenia dočasnej flexibility v nariadeniach EÚ vrátane nariadenia REACH, právnych predpisov v oblasti dopravy a nariadenia o produktoch na hnojenie.
+3.10.
+Európska komisia by v nadväznosti na technické návrhy svojho Spoločného výskumného centra (6) mala rýchlo navrhnúť legislatívne opatrenia umožňujúce bezpečné používanie spracovaného maštaľného hnoja nad rámec prahových hodnôt stanovených pre pásma ohrozené dusičnanmi v smernici o dusičnanoch (RENURE), čím sa dosiahne vyššia úroveň nahradenia syntetických hnojív.
+Až do zavedenia tejto novej prahovej hodnoty EHSV odporúča, aby sa pre všetkých poľnohospodárov v EÚ zaviedla súčasná maximálna prahová hodnota 170 jednotiek organického dusíka na hektár za rok.
+Strednodobé domáce opatrenia 3.11.
+Ako sa uvádza v správe o strategickom výhľade za rok 2022 (7), EHSV odporúča znížiť závislosť EÚ od dovozu krmív, hnojív a iných vstupov a navrhuje vymedziť otvorenú strategickú autonómiu uplatňovanú na potravinové systémy založené na výrobe potravín, pracovnej sile a spravodlivom obchode s celkovým cieľom zaistiť potravinovú bezpečnosť pre všetkých občanov EÚ prostredníctvom zdravých, udržateľných, odolných a spravodlivých dodávok potravín.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Zdroj: FADN, 2017.
+Pre predstavu: cena dusičnanu amónneho vo Francúzsku v novembri 2022 bola o 203 % vyššia ako úroveň z januára 2021.
+Naproti tomu cena za pšenicu na mletie za rovnaké obdobie vzrástla o 45 %.
+Zdroj: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465.
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/sk/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (Ú. v.
+EÚ, s. 18).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e2130df437f31813b38ea4d626d88f9c244290b6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-116.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/112
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+3.12.
+Pokiaľ ide o hnojivá, EHSV zastáva názor, že hoci by sa mali okamžite prijať núdzové opatrenia, mali by sa zaviesť aj dlhodobejšie opatrenia, aby sa optimalizovala závislosť európskeho poľnohospodárstva od dovážaných minerálnych hnojív a zároveň sa zmenšila environmentálna stopa hnojenia plodín v Európe.
+Mali by sa zameriavať na i) optimalizáciu celkového používania hnojív prostredníctvom efektívnejšieho využívania živín rastlinami, čo povedie k menším stratám; ii) čiastočné nahradenie syntetických hnojív recyklovaným maštaľným hnojom a ďalším odpadom z potravinového reťazca; iii) zlepšením sebestačnosti Európy v oblasti výroby hnojív.
+EHSV zdôrazňuje, že poľnohospodárstvo prechádza transformáciou a vďaka agroekológii a šetrnému poľnohospodárstvu sa bude naďalej zlepšovať.
+3.13.
+Zefektívnenie využívania živín rastlinami je nevyhnutné na zníženie spotreby hnojív, ako aj straty živín pôsobením vody a ovzdušia.
+Malo by to umožniť zníženie používania hnojív bez vplyvu na objem výroby.
+Možno to dosiahnuť prostredníctvom zlepšených postupov hnojenia vrátanie používania krycích plodín, výberu hnojív (uprednostnením hnojív s obsahom dusíka, napríklad dusičnanov, a používania močoviny/inhibítorov nitrifikácie), používania biostimulátorov, ako aj presného poľnohospodárstva umožňujúceho optimalizovanú aplikáciu (delená aplikácia, výpočet bilancie živín, analýza pôdy a rastlín, senzory sledujúce rastliny, nástroje na podporu rozhodovania).
+3.14.
+Na efektívne využívanie živín je kľúčové aj šľachtenie rastlín, keďže zlepšené odrody sú schopné využívať menej živín, najmä dusíka, pri rovnakej zozbieranej úrode.
+EHSV sa v tejto súvislosti domnieva, že by sa mali vyvinúť inovatívne technológie a osivá, aby mohli vždy poskytovať riešenia poľnohospodárom, ktorí čelia obmedzeniam existujúcich nástrojov (8).
+3.15.
+Poľnohospodári si od sezóny 2021 – 2022 prirodzene osvojujú trend nahrádzania plodín náročných na živiny, ako sú obilniny, repka olejná a cukrová repa, rastlinami s nižšími požiadavkami na živiny, ako je slnečnica (9) a strukoviny (10).
+Malo by sa to však starostlivo zvážiť v rámci verejnej politiky, keďže vzhľadom na príslušné výnosy sušiny a produkciu bielkovín na hektár by takáto zmena mohla narušiť poľnohospodárske trhy a ohroziť potravinovú bezpečnosť.
+3.16.
+Čiastočné nahradenie minerálnych hnojív organickými hnojivami recyklovanými z maštaľného hnoja a ďalšieho organického odpadu predstavuje v EÚ ďalší relevantný strednodobý cieľ (11).
+Bude to priaznivé pre pôdu (vyšší obsah organických látok) a klímu (nižšie emisie z výroby syntetických dusíkatých hnojív), ako aj pokiaľ ide o zmenšenie závislosti od dovozu.
+Potenciál maštaľného hnoja by sa však nemal preceňovať, keďže väčšina z neho sa už recykluje, dostupné zdroje sú obmedzené zo zemepisného hľadiska (regióny so štrukturálnym nadbytkom maštaľného hnoja), ako aj z dôvodu značných nákladov na zhromažďovanie, spracovanie a prepravu.
+Živiny z ľudských výlučkov sa väčšinou pre poľnohospodársku pôdu nepoužívajú, hoci predstavujú potenciál v objeme 2 miliardy kilogramov dusíka (12).
+Európska komisia by mala podporovať vývoj techník na získavanie živín z rias, čistiarenského kalu a na jeho bezpečné využitie v poľnohospodárstve.
+3.17.
+Pokiaľ ide o dusíkaté hnojivá, podpora alternatívnych spôsobov výroby amoniaku bez využitia fosílnych surovín je z dlhodobého hľadiska mimoriadne relevantným cieľom, keďže by znížila závislosť EÚ od plynu, ako aj jej uhlíková stopa.
+Čistý vodík vyrábaný elektrolýzou vody (pri ktorej sa takisto využíva elektrina z obnoviteľných zdrojov) je v štádiu pilotnej priemyselnej výroby, zatiaľ čo metanizáciou vedľajších poľnohospodárskych výrobkov a organického odpadu sa môže produkovať biometán na výrobu amoniaku aj digestát použiteľný ako organické hnojivo.
+Napriek súčasným vysokým trhovým cenám amoniaku vyrábaného z fosílnych surovín majú však alternatívy využívajúce obnoviteľné zdroje ďaleko od konkurencieschopnosti a na to, aby dosiahli štádium priemyselnej výroby, bude potrebný čas, rozvoj technológie a možno značné verejné dotácie.
+3.18.
+EHSV víta ohlásenie nového monitorovacieho strediska pre trh s hnojivami, ktoré má vzniknúť v roku 2023, a usporiadanie konzultácií so zainteresovanými stranami v oblasti hnojív v rámci expertnej skupiny Európskeho mechanizmu pripravenosti a reakcie na krízu potravinovej bezpečnosti (EFSCM).
+EHSV sa takisto domnieva, že významná úroveň transparentnosti trhu EÚ s hnojivami sa môže zaručiť len pravidelným uverejňovaním reprezentatívnych cien na domácom trhu pre škálu hnojív s obsahom N, P a K, ako aj rozvojom verejných štatistík spotreby hnojív.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+Ú. v.
+EÚ C 194, 12.5.2022, s. 72.
+Plocha vysiata slnečnicou v EÚ dosiahla 750 000 ha, pokým plocha obilnín sa v roku 2022 v rovnakom rozsahu zmenšila.
+Ú. v.
+EÚ C 75, 28.2.2023, s. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/sk/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Odhaduje sa, že jedna osoba vylučuje viac ako 4 kg dusíka ročne prostredníctvom moču (Viskari a kol., 2018 – https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-12.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-12.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5c7a31e81dfdc472d1c110525876ce64aa1449c0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-12.txt
@@ -0,0 +1,42 @@
+C 184/8
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+3.7.
+Je potrebné zlepšiť zber údajov pre mládež takmer vo všetkých oblastiach vonkajšej činnosti.
+Pri zavádzaní akčného plánu pre mládež sa treba zamerať na túto náročnú oblasť, ako sa uvádza v mapovaní a analýze nedostatkov v medzinárodných údajoch o mládeži, ktorú nedávno vykonala Európska komisia.
+Môže byť ťažké rozčleniť výstupy a výsledky a rozlíšiť presný príspevok určitého programu alebo určitej iniciatívy k výsledku.
+Preto si všetky zásahy zamerané na mládež vyžadujú dlhodobú analýzu.
+3.8.
+EÚ a všetky jej inštitúcie by mali spolupracovať so Spojeným kráľovstvom, aby sa zabezpečilo, že mladí ľudia a mládežnícke organizácie v tejto krajine neprídu o ducha spolupráce, medzikultúrne vzdelávanie a nadobudnuté skúsenosti z programu Erasmus+, ani o iné formy spolupráce.
+Treba preskúmať všetky príležitosti na optimalizáciu potenciálu obnovy vzťahov s organizáciami občianskej spoločnosti v Spojenom kráľovstve a mali by sa navrhnúť a podporiť nové (6).
+Líderstvo a účasť 3.9.
+Akčný plán pre mládež sa do značnej miery zameriava na líderstvo a účasť.
+Toto je vítané a je to vo veľkej miere v súlade s osvedčenými postupmi pri práci s mladými ľuďmi.
+EHSV sa však domnieva, že pri ďalšom rozvíjaní takéhoto prístupu vo vonkajšej činnosti EÚ bude potrebný veľmi dôkladný a premyslený postup.
+Dokonca aj v rámci EÚ a jej členských štátov máme v participatívnej praxi i napriek veľkému úsiliu pred sebou ešte dlhú cestu.
+Líderstvo mládeže vo všeobecnosti vychádza z dobrej miestnej práce v priaznivom prostredí.
+Vďaka tomu vyrastajú mladí ľudia, ktorí dokážu vyjadriť svoje názory, ale na základe kontaktov so svojimi rovesníkmi a skúseností s miestnymi problémami, ako je životné prostredie, doprava, vzdelanie, duševné zdravie, sociálna pomoc a mnohé ďalšie.
+Túto prácu často uľahčujú organizácie občianskej spoločnosti.
+Dúfame, že tematické programy v oblasti občianskej spoločnosti a ľudských práv a demokracie sa môžu zamerať na tieto potreby.
+3.10.
+Pre správnu prax v tejto oblasti musí byť preto prítomných viacero súvisiacich faktorov.
+Program Erasmus+ sa stále snaží uprednostňovať mladých ľudí s obmedzenými možnosťami, čim sa de facto uznáva, že popredný program má v tejto oblasti ešte veľa práce.
+V oblasti medziľudských kontaktov a mobility zohrávajú administratívne aspekty, ako sú víza, rozhodujúcu úlohu, aby účastníci nemali v tejto súvislosti žiadne problémy, a tu je potrebný spoločný prístup.
+V prípade rozvojových krajín, nestabilných štátov alebo dokonca totalitných krajín sú tieto problémy jednoznačne väčšie.
+V konečnom dôsledku musí byť všetka plánovaná práca v oblasti líderstva a účasti postavená na miestnych a komunitných skúsenostiach.
+3.11.
+Musíme si dávať pozor, aby sme nezvrátili proces, ak budeme najprv pracovať s „lídrami“ a bez skutočnej podpory zdola.
+Toto líderstvo nemôžu vytvoriť financujúce subjekty a medzinárodné mimovládne organizácie, je potrebné zabezpečiť kvalitné prepojenia na miestnej úrovni.
+Preto potrebujeme transparentný výber, otvorené a inkluzívne metódy a záruky proti ovládnutiu štátom a inými subjektmi, najmä v nestabilných štátoch.
+Angažovanosť, účasť a líderstvo sú kľúčové a náš prístup musí pomôcť vybudovať infraštruktúru, aby sa to dalo dosiahnuť.
+Dlhodobá podpora mládežníckych organizácií a občianskej spoločnosti sa musí uprednostniť pred krátkodobými prístupmi založenými na projektoch.
+Angažovanosť s líderstvom mládeže si vyžaduje aj stratégie zamerané na to, ako pristupovať k neustále sa meniacej skupine, ktorá je prechodná, ktorá rastie a rozvíja sa a v určitej fáze bude potrebovať alebo chcieť ísť ďalej.
+3.12.
+Miestnym organizáciám, ktoré pôsobia v teréne, by sa mala poskytnúť zmysluplná podpora, aby sa mohli vnútorne rozvíjať a stať sa relevantnými subjektmi vo svojich miestnych komunitách.
+Dúfame, že práca poradného zboru mládeže pre medzinárodné partnerstvá v tomto smere a platforma pre dialóg s mládežníckymi organizáciami ako súčasť politického fóra o rozvoji sa budú touto otázkou zaoberať.
+Okrem toho môže podpora odborových zväzov a odborových mládežníckych organizácií pomôcť povzbudiť a podnietiť mladých ľudí k demokratickému zapojeniu na ich pracovisku.
+Národné rady mládeže môžu poskytnúť dobrú infraštruktúru na rozhodovanie o tom, s kým budú spolupracovať v partnerských krajinách, pokiaľ sú nezávislé, rovnako ako iniciatívy, ako je iniciatíva tzv. veľkej šestky mládežníckych organizácií – hnutie Global Youth Mobilization (7).
+(6) (7)
+Informačná správa EHSV na tému Vykonávanie dohody o vystúpení Spojeného kráľovstva z EÚ vrátane protokolu o Írsku a Severnom Írsku.
+https://globalyouthmobilization.org/.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..76bc98dc2610e665bfd199f3f21122c1e0faeb13
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-14.txt
@@ -0,0 +1,41 @@
+C 184/10
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+4.4.
+Ustanovenia o štipendiách a trustových fondoch sú vítané, ale musíme venovať pozornosť otázkam výberu a zabezpečiť zapojenie organizácií občianskej spoločnosti.
+Je dôležité, aby sa pri vytváraní týchto príležitostí vymedzili transparentné, spravodlivé a inkluzívne postupy výberu účastníkov akademických programov, pričom by sa mal uprednostniť prístup k jednotlivcom s obmedzenými možnosťami.
+4.5.
+Na zvýšenie konkurencieschopnosti a boj proti nezamestnanosti je kľúčová maximalizácia hodnoty ľudského kapitálu a zároveň rešpektovanie udržateľného rozvoja.
+To si vyžaduje pracovnú silu, ktorá bude disponovať celým radom prierezových zručností a dokáže sa prispôsobiť.
+Politika vzdelávania a odbornej prípravy sa musí rozvíjať a realizovať v úzkej spolupráci so sociálnymi partnermi a musí sa zameriavať viac na zručnosti než na kvalifikáciu.
+Pomôže to znížiť nesúlad medzi zručnosťami.
+Mládežnícke organizácie 4.6.
+V oznámení sa stanovujú viaceré fóra a orgány na zapojenie mladých ľudí.
+Platforma v politickom fóre o rozvoji je vítaná, pokiaľ zabezpečí priame miestne spojenia s mládežníckymi organizáciami, ktoré sú nezávislé, samy sa organizujú a v ideálnom prípade ich vedú mladí ľudia.
+4.7.
+Oznámenie obsahuje aj vítané zmienky o zapájaní mládežníckych organizácií do komunikácie.
+Zavádzaniu akčného plánu pre mládež by prospela interakcia s rôznymi modelmi práce s mládežou, ktoré sa v EÚ uplatňujú v praxi.
+Táto prax môže byť rovnako dôležitá ako názory mladých ľudí, pretože buduje kapacity všetkých mladých ľudí na miestnej úrovni a vychádzajú z nej mládežnícki lídri spätí s miestnymi skúsenosťami.
+Prostredníctvom partnerstva EÚ/Rada Európy a sektora dobrovoľníckej mládežníckej práce je k dispozícii množstvo dôkazov a modelov.
+4.8.
+Mládežnícke organizácie môžu byť obrovským zdrojom pri realizácii plánu.
+Členské štáty EÚ by sa mali povzbudzovať, aby svoj mládežnícky sektor v tejto oblasti zapojili do národných akčných plánov.
+Mali by sme uprednostniť osvedčené modely a prácu mládežníckych organizácií EÚ v oblasti rozvoja, konfliktov a ľudských práv napríklad pred americkými modelmi „rozvoja mládeže“, ktoré sa často mechanicky preberajú v rozvojových krajinách a iných regiónoch a často sa nezakladajú na rovnakých hodnotách.
+Dobre by to fungovalo so záväzkom mať riešenia prispôsobené konkrétnym regiónom.
+4.9.
+Zavádzanie záväzkov v oblasti vzdelávania by sa malo týkať aj informálnych a neformálnych systémov v komunitách, organizáciách občianskej spoločnosti a organizáciách pracujúcich s mládežou.
+Vymedzenia Unesco a Rady Európy tu poskytujú dobré usmernenie spolu s prácou v kapitole Erasmus+ pre mládež.
+Musíme uznať obrovské výhody vzdelávania mimo školy, ktoré je celoživotné a prierezové, a to pre všetkých.
+4.10.
+Politický dialóg je dôležitý a ciele v akčnom pláne pre mládež sú ambiciózne, ale nemali by sme zanedbávať mládežnícku politiku v každej krajine a povinnosti vlád, ako aj potrebu skutočného dobrovoľníckeho sektora a občianskej spoločnosti.
+Pri zavádzaní akčného plánu pre mládež sa musí podporiť aj rozvoj politiky v oblasti práce s mládežou, rozvoj národných rád mládeže alebo podobných orgánov a prístupy, ako je mládežnícky test EÚ a iné.
+4.11.
+Mládežnícke organizácie už majú kontakty po celom svete, ako to dokazuje činnosť tzv. veľkej šestky mládežníckych organizácií sveta a pri zavádzaní plánu by sa to malo zohľadniť, malo by sa stavať na už existujúcej práci a ísť vzorom pre ďalšie iniciatívy.
+Mali by sme si takisto dávať pozor na prílišné obmedzovanie v otázkach účasti.
+Nie je jasné, či sa pri výbere tém pre fond na posilnenie postavenia mládeže využili participatívne procesy.
+Mladí ľudia si nemusia vždy vyberať otázky, ktoré iní považujú za dôležité, najmä v rozvojovom svete alebo v nestabilných štátoch, kde môžu byť dôležitejšie praktickejšie aspekty.
+4.12.
+Ustanovenia o budovaní kapacít pre mládežnícke organizácie sú veľmi vítané a mala by ich sprevádzať účinná podpora na iniciovanie miestnych hnutí v partnerských krajinách po celom svete, pri čom môžu delegácie EÚ zohrávať kľúčovú úlohu.
+V prípade potreby by sa tu mali ponúkať partnerstvá s organizáciami EÚ a práca sa musí monitorovať.
+Je dôležité uľahčiť vytváranie a posilňovanie sietí s organizáciami z EÚ aj s organizáciami mimo nej.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..56d46eed79e0de61360053b320d2257e3ab05d7f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-17.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 184/13
+Stanovisko Európskeho hospodárskeho a sociálneho výboru – Úloha mladých ľudí v zelenej transformácii (prieskumné stanovisko na žiadosť švédskeho predsedníctva Rady EÚ) (2023/C 184/03)
+Spravodajkyňa: Nicoletta MERLO
+Žiadosť švédskeho predsedníctva Rady EÚ list zo 14. novembra 2022 Právny základ
+článok 304 Zmluvy o fungovaní Európskej únie
+Príslušná sekcia
+sekcia pre zamestnanosť, sociálne veci a občianstvo
+Prijaté v sekcii
+8. 3.
+2023
+Prijaté v pléne
+22. 3.
+2023
+Plenárne zasadnutie č.
+577
+Výsledok hlasovania (za/proti/zdržalo sa)
+152/00/01
+1.
+Závery a odporúčania 1.1.
+EHSV je presvedčený, že mladí ľudia môžu a musia zohrávať kľúčovú úlohu v kontexte zelenej transformácie.
+Domnieva sa, že je nevyhnutný nový model riadenia, ktorý je inkluzívnejší a schopný zabezpečiť aktívne zapojenie mladých ľudí do rozhodovacích procesov a prekonať existujúce prekážky. 1.2.
+EHSV zdôrazňuje, že je dôležité zabezpečiť, aby mládežnícke organizácie zohrávali vedúcu úlohu v rozhodovacom procese a pri príprave a šírení projektov týkajúcich sa udržateľnosti a životného prostredia, a to aj tým, že im bude zaručená potrebná finančná podpora. 1.3.
+EHSV považuje za nevyhnutné neprestajne monitorovať účinky, ktoré verejné investície vrátane investícií súvisiacich so zelenou transformáciou majú a v budúcnosti budú mať na mladých ľudí, a to prostredníctvom posúdenia hospodárskeho, politického a sociálneho vplyvu politík, ktoré sa majú realizovať, pomocou ukazovateľov pred ich schválením, počas schvaľovania a po ich schválení. 1.4.
+EHSV nabáda inštitúcie EÚ a členské štáty, aby zaviedli opatrenia a mechanizmy s cieľom zabezpečiť zohľadňovanie názorov mládeže vo všetkých oblastiach politiky a vytvoriť priestor, ktorý je schopný zaručiť aktívnu účasť mladých ľudí prostredníctvom úplného prijatia Mládežníckeho testu EÚ. 1.5.
+EHSV považuje za kľúčové prepojiť iniciatívy a politiky, ktoré budú prijaté v rámci Európskeho roka zručností, s témou zelenej transformácie, udržateľného rozvoja a výzvami, ktorým mladí ľudia čelia v rýchlo sa meniacom svete. 1.6.
+EHSV považuje za nevyhnutné zvážiť vzdelávanie a rozvoj zručností, ktoré mladí ľudia v tejto oblasti očakávajú, s využitím prierezového prístupu, ktorý je schopný poskytnúť teoretické a praktické zručnosti, a to aj prostredníctvom zavádzania a zlepšovania prechodu zo školy do zamestnania a odbornej učňovskej prípravy, ako aj zapojenia sociálnych partnerov.
+Odborná príprava o týchto témach by mala byť takisto štrukturálna, a to tak, že sa bude navrhovať a rozvíjať na základe území a ich potrieb v širšom rámci na vnútroštátnej úrovni. 1.7.
+EHSV považuje za potrebné začať vyučovať problematiku udržateľnosti a ochrany životného prostredia už od útleho veku, a to prijatím inovatívnych vzdelávacích nástrojov, ktoré zohľadňujú ochranu životného prostredia, sociálny a hospodársky rozvoj a dosahovanie súvisiacich cieľov.
+Kľúčom k tomu je kvalitné vzdelávanie pre všetkých a dôstojná práca pre tých, ktorí ho poskytujú. 1.8.
+EHSV zdôrazňuje, že je dôležité, aby sa školy zapájali do témy zelenej transformácie v súčinnosti s miestnymi samosprávami a mimoškolskými aktivitami, najmä s mládežníckymi organizáciami a organizovanou občianskou spoločnosťou, čím by sa zvýšila informovanosť a účasť bežných občanov.
+EHSV v tejto súvislosti kladne hodnotí skúsenosti s projektom Zelený Erasmus a teší sa na jeho realizáciu.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0102dffaa891d2ae45e92b99f753c0ed233c60a0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-93.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 184/89
+(7) priznanie ústredného miesta v energetickej únii občanom, ktorí preberajú zodpovednosť za prerod energetického systému, vďaka novým technológiám platia menej za energie a aktívne sa zúčastňujú na trhu.
+Únia, ktorá chráni zraniteľných odberateľov.
+V správe sa uvádza opis doteraz prijatých alebo plánovaných opatrení na realizáciu týchto vízií.
+EHSV však vyjadruje poľutovanie nad tým, že opis uvedený v správe sa netýka vízií, ale piatich vzájomne sa posilňujúcich a úzko prepojených rozmerov, ktorých cieľom je dosiahnuť väčšiu energetickú bezpečnosť, udržateľnosť a konkurencieschopnosť.
+Tento dvojitý súbor cieľov alebo vízií na jednej strane a rozmerov na druhej strane mimoriadne sťažuje sledovanie realizácie vízií, a to aj preto, že napríklad aspekty „občania v centre energetickej únie“ alebo „potreba zvyšovania úrovne zručností a rekvalifikácie pracovnej sily“ sa objavujú vo viacerých rozmeroch.
+EHSV vyjadruje poľutovanie nad tým, že to veľmi sťažuje sledovanie pokroku dosiahnutého pri plnení cieľov stratégie energetickej únie.
+1.4 V oznámení sa správne odkazuje na plán REPowerEU, ktorý EHSV podporil a ktorý oživil a posilnil nástroje Zelenej dohody a balíka Fit for 55 so zameraním na diverzifikáciu, úspory, bezpečnosť dodávok a urýchlenie rozvoja energie z obnoviteľných zdrojov.
+Súčasná klimatická a energetická kríza a nedostatočná bezpečnosť, stabilita a predvídateľnosť dodávok a cien však predstavujú obrovský tlak na Európsku úniu.
+Kríza by bola menej závažná, ak by sa boli skôr prijali cielenejšie opatrenia a napríklad ak by sa vlastné ciele EÚ (ako napríklad ciele európskej energetickej únie) boli brali vážnejšie.
+1.5 V správe o stave energetickej únie 2022 sa odhaduje, že do roku 2030 je potrebné investovať 300 miliárd EUR z verejných finančných prostriedkov do jednotlivých krokov zameraných na dosiahnutie úplnej nezávislosti od ruských fosílnych palív, čo bude mať významný vplyv na celkový rozpočet EÚ.
+Okrem toho budú potrebné ďalšie súkromné investície vrátane investícií európskych občanov.
+EHSV sa domnieva, že tieto prostriedky treba vynakladať spôsobom, ktorý pomôže dosiahnuť vyššie uvedené ciele energetickej únie.
+Výdavky by tiež nemali viesť k znižovaniu zdrojov na spravodlivú transformáciu, na výskum a inovácie alebo pre podniky a spotrebiteľov ovplyvnených rastúcimi cenami energií.
+1.6 Bezprecedentný nárast cien energií, ktorý vyvolala ruská invázia na Ukrajinu, má obrovské sociálne a hospodárske dôsledky vrátane dôsledkov pre priemyselnú a výrobnú štruktúru krajín.
+EHSV zdôrazňuje, že počas energetickej krízy a v rámci reakcie chýba európska koordinácia a vyzýva na vytvorenie nástroja založeného na modeli SURE s cieľom podporiť pracovníkov a podniky v ťažkostiach.
+1.7 Nedávne udalosti zvýšili potenciálne riziko kybernetických útokov a sabotáží na kritické infraštruktúry, ako sú energetická sieť a elektrárne.
+EHSV preto odporúča navrhnúť a prijať komplexnú stratégiu na ochranu EÚ pred týmito druhmi hrozieb.
+1.8 Hlavným strednodobým strategickým cieľom krajín EÚ – konkrétne vo svetle vojny na Ukrajine a tiež vzhľadom na možnú ďalšiu komplikáciu medzinárodnej situácie – je zachovať energetickú autonómiu.
+Pojem „strategická energetická autonómia“ chápeme ako politickú koncepciu, ktorá pomôže formovať budúci energetický trh EÚ, kde autonómne rozhodnutia EÚ zaručia energetickú nezávislosť od nespoľahlivých dodávateľov.
+EHSV vyjadruje poľutovanie nad tým, že táto téma nie je v správe dostatočne zohľadnená a zostáva v úzadí, pričom sa zameriava výlučne na nezávislosť od dovozu energie z Ruska.
+1.9 V záujme dosiahnutia cieľov strategickej autonómie EÚ EHSV vyzýva Radu a Komisiu, aby zaviedli vhodné nástroje na podporu investícií do čistých domácich energetických technológií a energetickej infraštruktúry vrátane vytvorenia Európskeho fondu suverenity.
+Zároveň je nevyhnutné nabádať členské štáty, aby optimálne a efektívne využívali prostriedky na vývoj energie z čistých zdrojov.
+Takáto stratégia musí zahŕňať aj usmernenia o tom, ako motivovať podniky, komunitné inštitúcie, verejnosť a energetické komunity, aby viac investovali.
+Nástroje a zdroje, ktoré sa v súčasnosti poskytujú, sa javia ako nedostatočné pre hlavné výzvy, ktoré je potrebné riešiť.
+EHSV vyzýva Komisiu, aby venovala osobitnú pozornosť vplyvu nových zdrojov a dodávok na životné prostredie, ako aj novej závislosti od tretích krajín.
+1.10 Pri budovaní energetickej autonómie EHSV navrhuje postupovať zdola nahor, keďže tento prístup uľahčuje dosiahnutie cieľov uvedených v bode 1.3.
+1.11 Zelenú dohodu ešte stále nesprevádzajú ekvivalentné sociálne politiky, ktoré by zabezpečili, aby sa táto transformácia stala spravodlivou.
+Vzhľadom na to, že zamestnanosť a priemyselné systémy budú výrazne ovplyvnené procesmi transformácie, EHSV vyjadruje poľutovanie nad tým, že správa dostatočne nezohľadňuje význam komplexnej politiky zamestnanosti, zručností a sociálnej politiky.
+Investície do vzdelávania, rekvalifikáciu a zlepšovanie zručností treba vnímať ako sociálno-ekonomickú zodpovednosť.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..08e5c3b864e1369d1070211c3d262e571e862621
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-98.txt
@@ -0,0 +1,45 @@
+C 184/94
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+25.5.2023
+regulačný rámec, ktorý bude účinne stimulovať investície do digitalizácie elektrizačných sústav.
+Zároveň je potrebné rozvíjať flexibilné trhy, aby sa flexibilná spotreba, výroba a spotreba založená na digitálnych technológiách stali atraktívnymi.
+1.5.
+Viac ako šesť rokov po predstavení balíka opatrení v oblasti čistej energie zohrávajú energetické spoločenstvá a kolektívna vlastná spotreba v európskych energetických systémoch stále slabú úlohu.
+Európska komisia doteraz nevenovala pozornosť existencii prekážok pre tieto formy výroby a spotreby energie.
+Európanom sa musia poskytnúť stimuly, ktoré ich nakoniec presvedčia a budú motiváciou, aby digitalizovali všetky svoje činnosti súvisiace s energetikou.
+V mnohých prípadoch je potrebný aj jasný právny a administratívny nárok.
+EHSV vyzýva Komisiu a členské štáty, aby vypracovali zodpovedajúce iniciatívy vrátane priamej podpory, ktorá energetickým komunitám a kolektívnym výrobcom-spotrebiteľom umožní naplno rozvinúť ich potenciál, pričom najmä z hľadiska bezpečnosti dodávok sa tieto formy výroby a spotreby musia stať kľúčovou súčasťou systému.
+V opačnom prípade digitálne nástroje neprinesú žiadnu zmenu.
+1.6.
+EHSV opakuje, že pri správnom prístupe môže mať klimaticky neutrálna, decentralizovaná a digitalizovaná štruktúra dodávok energie výrazne pozitívny vplyv na zamestnanosť a hospodárstvo, najmä regionálne hospodárstva (2).
+V súčasnej kríze potrebuje mať Európska únia všeobecný prístup k energetickej politike, ktorá kombinuje konkrétne problémy súvisiace s energetikou a klímou s cieľmi politiky sociálnej a regionálnej súdržnosti.
+1.7.
+EHSV však poznamenáva, že politika zmeny môže byť úspešná len vtedy, ak zohľadní rôzne sociálne dynamiky v procese transformácie a bude sa nimi zaoberať vo svojich stratégiách a opatreniach.
+Mali by sme posilniť úlohu aktívnych spotrebiteľov v digitalizácii a mali by sme ich povzbudiť a umožniť im, aby používali čo najviac inteligentných riešení, pretože môžu zlepšiť efektívnosť a výkonnosť vnútorného trhu s energiou, pričom by sme mali zohľadniť prevádzkovateľov distribučných sústav s cieľom zaistiť bezpečnosť dodávok.
+Nástroje musia byť ľahko použiteľné a pozornosť sa musí venovať zraniteľným skupinám a osobám so zdravotným postihnutím.
+Politika spravodlivej transformácie a aktívneho politického riadenia zmien je preto nevyhnutná.
+Ak sa pri vykonávaní zanedbá sociálny rozmer, hrozí, že transformácia zlyhá pre odpor verejnosti.
+1.8.
+Pokiaľ ide o budúci návrh energetických systémov a infraštruktúry, EHSV opakovane zdôraznil, že všetci spotrebitelia musia byť aktívne zapojení do vývoja inteligentných energetických systémov a že je potrebné zaviesť stimuly, aby sa občianska spoločnosť mohla zúčastniť na energetickej transformácii.
+„Spájanie miestnych a regionálnych inovátorov“, ako uvádza Komisia v bode 7.3, je veľmi dôležité.
+Spoločné akcie, ako je spolupráca medzi inteligentnými mestami a komunitami, môžu vytvoriť najlepšie a najdostupnejšie riešenia, ktoré región môže potrebovať.
+1.9.
+Digitálna a energetická politika EÚ už riadi digitalizáciu energetiky, keďže otázky ako interoperabilita údajov, bezpečnosť dodávok a kybernetická bezpečnosť, súkromie a ochrana spotrebiteľa nemožno ponechať len na trh a ich správna implementácia je kľúčová.
+EHSV v tejto súvislosti poukazuje na to, že je potrebné všetkými prostriedkami zabrániť narušeniu súkromia a zneužitiu údajov.
+To zahŕňa nielen technické opatrenia, ale aj zodpovednosť a monitorovanie tohto dátového priestoru štátnymi orgánmi, ktoré podliehajú politickej a demokratickej kontrole.
+Zároveň je potrebné venovať osobitnú pozornosť ochrane údajov o kritickej infraštruktúre.
+1.10.
+Komisia vo svojom oznámení uvádza, že je nevyhnutné zabezpečiť, aby digitalizácia nenarušila rámec na ochranu spotrebiteľa, ktorý už existuje na vnútornom trhu s elektrickou energiou.
+EHSV to berie na vedomie a dodáva, že je potrebné prispôsobiť a zlepšiť práva spotrebiteľov na trhu s energiou.
+Spotrebitelia nesmú byť znevýhodnení alebo by nemali platiť nadmerné účty.
+Mali by mať prospech z digitálnych nástrojov, ktoré, ak sa správne vyvinú, môžu pomôcť zvýšiť ochranu spotrebiteľa.
+1.11.
+Pri všetkých iniciatívach je dôležité, aby spotrebitelia mali doma inteligentný merač.
+V mnohých členských štátoch to tak stále nie je, a preto je naliehavo potrebné zintenzívniť úsilie o rozsiahlejšie zavádzanie inteligentného merania ako základného predpokladu väčšiny digitálnych riešení v odvetví energetiky, najmä v prípade dodávok elektrickej energie a v menšej miere aj dodávok plynu.
+Členské štáty, ktoré ešte úplne nezaviedli inteligentné merače, musia tento proces urýchliť a zvýšiť svoje vnútroštátne ciele v súvislosti s týmto zavádzaním.
+Z medzinárodných dôkazov vyplýva, že zavádzanie inteligentných meračov je najúčinnejšie, keď prevádzkovatelia sietí nesú zodpovednosť.
+Inteligentné merače by sa mali považovať za neoddeliteľnú súčasť elektrickej siete.
+(2)
+Ú. v.
+EÚ C 367, 10.10.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e79afc9f6d35ff65168e37ec3ee1e7348deee10b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sk.p-99.txt
@@ -0,0 +1,38 @@
+25.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 184/95
+1.12.
+Existuje riziko, že nové služby založené na údajoch a inovatívne technologické riešenia nebudú zavedené dostatočne rýchlo, ak nebude dostatok kvalifikovaných pracovníkov a vyškolených odborníkov, ktorí by im pomohli s ich zavedením.
+Potrebné opatrenia politiky trhu práce a vzdelávania si vyžadujú dostatočné finančné zdroje, ako aj vypracovanie akčného plánu na zabezpečenie koordinovaného prístupu.
+EHSV sa domnieva, že v tejto súvislosti je nevyhnutná úzka spolupráca so sociálnymi partnermi.
+1.13.
+Kybernetická bezpečnosť je základnou požiadavkou na zabezpečenie spoľahlivosti čoraz väčšmi digitalizovaného energetického systému.
+Vývoj v posledných desaťročiach, a najmä nedávne udalosti ukázali nebezpečenstvo kybernetických útokov a sabotáží proti kritickej infraštruktúre.
+Problémy však môžu vzniknúť nielen v dôsledku kybernetických útokov alebo sabotážnych akcií, ale aj v dôsledku zlyhaní hardvéru a softvéru, preto musí Komisia venovať osobitnú pozornosť návrhu hardvéru a softvéru počas digitalizácie, aby sa zabezpečila ich odolnosť.
+Zlyhanie alebo poškodenie kritickej infraštruktúry môže spôsobiť zničujúci nedostatok dodávok a ohroziť verejnú bezpečnosť.
+Decentralizovanejšia výroba a využívanie energie v spojení s internetom zväčšuje „plochu útoku“ a kybernetické riziká.
+Digitalizovaný energetický systém (hardvérový aj softvérový) musí byť spoľahlivý a musí zabezpečiť nepretržitú dostupnosť.
+1.14.
+EHSV sa domnieva, že kombinovaná stratégia pre energetickú transformáciu a digitalizáciu vo vidieckych oblastiach nezískala očakávanú pozornosť a podporu.
+Výbor vyzýva na urýchlené vykonávanie dlhodobej vízie Komisie pre vidiecke oblasti EÚ a mobilizáciu zainteresovaných strán na základe vidieckeho paktu EÚ.
+2.
+Základné informácie 2.1.
+Komisia uverejnila oznámenie s cieľom posunúť vpred digitalizáciu energetického systému.
+Zámerom akčného plánu EÚ na tému Digitalizácia energetického systému je dosiahnuť ciele stanovené v správe o strategickom výhľade týkajúcom sa zelenej a digitálnej transformácie, pričom digitálne technológie prispejú k vytvoreniu klimaticky neutrálnej spoločnosti efektívne využívajúcej zdroje a zároveň zabezpečia, aby táto transformácia bola pre všetkých prínosom.
+2.2.
+Komisia vo svojom akčnom pláne EÚ navrhuje súbor opatrení v piatich oblastiach: podporovať pripojiteľnosť, interoperabilitu a bezproblémovú výmenu energetických údajov vytvorením spoločného dátového priestoru, podporovať a koordinovať investície do inteligentnej siete, poskytovať lepšie služby založené na digitálnej inovácii s cieľom zapojiť spotrebiteľov do energetickej transformácie, zabezpečiť kybernetickú bezpečnosť v energetickom systéme a zabezpečiť to, aby rastúce energetické potreby odvetvia IKT boli v súlade s Európskou zelenou dohodou.
+Komisia sa domnieva, že digitalizácia môže zlepšiť cenovú dostupnosť, udržateľnosť a odolnosť energetického systému EÚ.
+2.3.
+Inteligentné riešenia sú navrhnuté tak, že spotrebiteľom poskytujú väčšiu kontrolu nad ich spotrebou energie a vyúčtovaním, čím sa zlepšuje riadenie využívania energie, hoci mnohí koneční spotrebitelia by mohli tomuto potenciálu porozumieť bez toho, aby potrebovali inteligentné riešenie.
+Inovatívne energetické služby by mali znížiť spotrebu energie a energia by sa mala využívať vtedy, keď je lacná.
+Inteligentné merače poskytujú dôležité informácie na zníženie nákladov na spotrebu energie, napr. inteligentné nabíjanie elektromobilov, inteligentné tepelné čerpadlá spolu s fotovoltaickými panelmi.
+Inteligentné merače tiež pomáhajú zákazníkom kontrolovať údaje vo faktúrach a umožňujú im predísť nesprávnym faktúram a opravnému účtovaniu, ktoré v súčasnosti patria medzi najväčšie obavy spotrebiteľov.
+Akčný plán poskytuje podporu pre digitálne nástroje, ktoré slúžia záujmom spotrebiteľov a v niektorých prípadoch sa vyvíjajú v spolupráci s nimi, zlepšenie digitálnych zručností, financovanie inteligentných digitálnych riešení prostredníctvom programov, ktoré môžu pomôcť splniť cieľ digitalizácie energetického systému, podporu národných regulátorov pri definovaní a monitorovaní spoločných ukazovateľov inteligentných sietí, vytváranie spoločného európskeho priestoru energetických údajov a úzke zapojenie všetkých príslušných zainteresovaných strán, najmä prevádzkovateľov sietí a dodávateľov energie.
+2.4.
+Podľa Komisie IKT technológie ponúkajú veľký potenciál ekologizácie.
+Digitálne riešenia by mali pomôcť vyvážiť ponuku energie, jej akumuláciu a dopyt a zabezpečiť väčšiu flexibilitu energetického systému, čím sa uľahčí integrácia decentralizovaných obnoviteľných zdrojov energie.
+Je potrebné vytvoriť trhy flexibility s cieľom zatraktívniť investície do možností flexibility bez ohľadu na to, či tieto investície uskutočňujú výrobcovia, spotrebitelia alebo výrobcovia-spo­ trebitelia využívajúci digitálne nástroje.
+2.5.
+V akčnom pláne sa zároveň zdôrazňuje potreba obmedziť rastúcu spotrebu energie v odvetví IKT.
+V akčnom pláne sa tiež počíta s vytvorením digitálneho dvojčaťa európskej elektrickej siete, podporou pre energetické spoločenstvá prostredníctvom digitálnych nástrojov, s vývojom energetického označovania počítačov, dátové centrá a blockchainy a s vypracovaním kódexu správania EÚ pre udržateľnosť telekomunikačných sietí.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ecf891311b0378abcabcb9c4bce0404f8b22d63b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+2.6 V vse bolj digitaliziranem energetskem sistemu z decentralizirano proizvodnjo, prenosom in distribucijo energije ter bolj digitalno povezanimi napravami v domovih se povečuje nevarnost vohunjenja, kibernetske kriminalitete in okvar strojne opreme v zvezi s porabo energije.
+Zato Komisija predlaga dobro usklajene ukrepe kibernetske varnosti za okrepitev splošne odpornosti sistema.
+2.7 V akcijskem načrtu je navedeno, da so za to potrebni srednje- in dolgoročni ukrepi ter okvir upravljanja.
+Komisija pojasnjuje, da bo vključila številne skupnosti deležnikov, podjetja in mednarodne partnerje, ter ugotavlja, da je treba omejena javna finančna sredstva pametno uporabiti ter da je potrebnih več zasebnih naložb.
+3.
+Splošne ugotovitve 3.1 Komisija v akcijskem načrtu upravičeno obravnava ogromen potencial digitalnih tehnologij za povečanje prožnosti elektroenergetskega sistema.
+EESO podpira te cilje in pozdravlja večino ukrepov, predlaganih v akcijskem načrtu.
+Zlasti je že pojasnil povezavo med energetskim prehodom in digitalno preobrazbo, pri čemer je izpostavil koristi digitalizacije v smislu varčevanja z energijo, manjše energetske intenzivnosti in boljšega upravljanja energetske infrastrukture.
+Čeprav je optimistična naravnanost akcijskega načrta navdihujoča, Komisija pogosto ne upošteva dejstva, da se dejansko stanje zelo razlikuje od primerov uporabe digitalizacije, navedenih v akcijskem načrtu.
+3.2 Po mnenju EESO so glavni izzivi energetskega sektorja diverzifikacija evropskih virov energije, zmanjšanje odvisnosti od uvoza energije, zagotavljanje integriranega notranjega trga z energijo, izboljšanje energetske učinkovitosti, hitra širitev energetskega omrežja, zagotavljanje zanesljivosti oskrbe, razogljičenje gospodarstva, zmanjšanje emisij, prehod na nizkoogljično gospodarstvo z nizkoogljičnimi tehnologijami in tehnologijami čiste energije, povečanje in množično širjenje energije iz obnovljivih virov za doseganje podnebnih ciljev, spodbujanje s tem povezanih raziskav in izobraževanja, zagotavljanje pravičnega prehoda in podpiranje socialne razsežnosti energije, kot je zmanjšanje energijske revščine.
+Digitalizacija energetskega sistema je osnova za to in lahko pomaga pri reševanju vseh navedenih glavnih izzivov.
+3.3 Strateški pristop in posebni ukrepi iz akcijskega načrta sicer vodijo v pravo smer, a Komisija akcijskega načrta ne povezuje s splošno energetsko politiko.
+Omejen pristop, ki se osredotoča le na digitalizacijo in ne upošteva splošnega okvira, ne bo prinesel koristi, ki so pravilno pojasnjene v akcijskem načrtu.
+3.4 Predlog Komisije prikazuje idealno stanje, ki temelji na dobro razvitem energetskem sistemu (npr. prenosna in distribucijska omrežja) in ga digitalizira.
+Vendar je treba v Evropi najprej vzpostaviti prenosna in distribucijska omrežja, šele nato se lahko razvije zapletena digitalna tehnologija.
+Digitalizacija bo zaman, če se inteligentno upravljana energija ne more prenašati preko omrežij za prenos energije.
+Poleg tega se za prenosna in distribucijska omrežja porabi velika količina energije.
+V velikih državah, kot je Nemčija, je zelena električna energija, ki je ni mogoče uporabiti ali prenašati in jo je treba omejevati, tudi danes povezana s stroški, ki so pred energetsko krizo znašali več kot 2 milijardi EUR, med njo pa presegli 12 milijard EUR.
+Ta gospodarska izguba se bo še večkratno povečala, če ne bomo hitro razširili elektroenergetskih omrežij in povečali sistemsko združljivih zmogljivosti shranjevanja ter hkrati poiskali boljših načinov za uporabo električne energije neposredno na kraju samem.
+Digitalizacija na tem področju ima lahko pomembno vlogo pri prepoznavanju teh izgub in uporabi tako pridobljenih podatkov pri razvoju omrežja.
+3.5 Drži, da so za vzpostavitev pametnih omrežij potrebne obsežne naložbe v energetsko infrastrukturo.
+Dejstvo je tudi, da številne države članice takšnih naložb ne spodbujajo, saj njihova zakonodaja jasno daje prednost naložbam v osnovna sredstva, naložbe v digitalizacijo pa so večinoma operativni stroški.
+Usklajevanje in spremljanje tovrstnih naložb in s tem povezanega napredka ne bo zadoščalo.
+EESO poziva Evropsko komisijo, naj zamisli v okviru „spodbujanja naložb v digitalno elektroenergetsko infrastrukturo“ vključi v spremembo člena 58 Direktive (EU) 2019/944 o skupnih pravilih notranjega trga električne energije, da se zagotovi regulativni okvir, ki bo učinkovito spodbujal naložbe v digitalizacijo elektroenergetskih omrežij.
+3.6 Evropska komisija upravičeno poudarja, da imajo digitalna orodja pomembno vlogo pri razvoju skupnih shem lastne porabe in energetskih skupnosti.
+Smernice in načrtovana eksperimentalna platforma lahko pomagajo, vendar niso najpomembnejši vidiki.
+Več kot pet let po predstavitvi svežnja o čisti energiji imajo energetske skupnosti in skupna lastna poraba v evropskih energetskih sistemih še vedno majhno vlogo.
+V številnih primerih so glavni razlogi za to velike birokratske ovire ter premalo informacij za odjemalce in proizvajalce.
+Evropska komisija doslej ni upoštevala obstoja teh ovir.
+Evropejcem je treba nameniti spodbude, ki jih bodo sčasoma prepričale in motivirale za digitalizacijo vseh njihovih
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..74ed83af5568425d26e140f5ed2d4dc79add1ab2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-108.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/104
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+1.4 EESO na splošno pozdravlja predlog, da se izdajateljem omogoči priprava prospekta samo v angleščini, saj je to uveljavljeni skupni jezik mednarodnih vlagateljev.
+Vendar bi objava celotnega dokumenta, ne le povzetka, v jezikih držav koristila malim lokalnim vlagateljem.
+EESO svetuje izdajateljem, naj upoštevajo, da bi priprava dokumentov za izdaje samo v angleškem jeziku ovirala razvoj nacionalne baze za male vlagatelje.
+1.5 EESO ugotavlja, da bo združevanje raziskav na področju investicij z drugimi storitvami po vsej verjetnosti povečalo prepoznavnost malih in srednjih podjetij (MSP), ki kotirajo na borzi.
+Zato pozdravlja predlagano zvišanje praga, pod katerim se pravila o ločevanju ne uporabljajo, na 10 milijard EUR, vendar bodo morda potrebni še dodatni ukrepi za spodbujanje neodvisnih raziskav.
+1.6 EESO zelo ceni pristop Komisije, da bi zmanjšala pravno negotovost glede zahtev po razkritju informacij.
+Vendar bi lahko predlog mehanizma za medtržni nadzor nad knjigami naročil (CMOBS), ki bi sicer olajšal izmenjavo podatkov iz knjig naročil med nadzornimi organi, privedel do neenakih konkurenčnih pogojev, saj pravila glede poročanja ne bi veljala za mesta dvostranskega trgovanja.
+2.
+Ozadje mnenja 2.1 Komisija je 7. decembra 2022 objavila več predlogov (1) ukrepov za nadaljnji razvoj unije kapitalskih trgov EU.
+Del tega svežnja – novi akt o kotiranju – je namenjen zmanjšanju upravnega bremena podjetij vseh velikosti, zlasti MPS, da bodo lahko s kotiranjem na borzi lažje dostopala do financiranja.
+2.2 Komisija navaja, da so kapitalski trgi EU še vedno razdrobljeni in premajhni.
+Študije so pokazale, da se je skupno število podjetij, ki kotirajo na zagonskih trgih MSP v Evropi, od leta 2014 komaj kaj povečalo (2), čeprav so imela podjetja, ki so kotirala, vidne koristni, saj je njihova tržna vrednost narasla.
+Podjetja, ki kotirajo, na splošno povečajo svoje prihodke in ustvarijo več delovnih mest, njihove bilance pa hitreje rastejo kot bilance podjetij, ki niso na borzi.
+Vrsta študij dokazuje, da stanje glede prve javne ponudb MSP v Evropi nikakor ni optimalno.
+2.3 Z aktom o kotiranju se uvajajo enostavnejša in boljša pravila o kotiranju, zlasti za MPS, hkrati pa se poskuša preprečiti, da bi bili zaščita vlagateljev in integriteta trga ogroženi.
+2.4 Stroški naj bi se močno znižali, število prvih javnih ponudb v EU pa naj bi se zvišalo.
+Zaradi enostavnejših pravil o prospektu naj bi bilo kotiranje za podjetja lažje in cenejše.
+Možnost, da podjetja ob prvem kotiranju na zagonskih trgih MSP uporabijo delniške strukture z različnimi glasovalnimi pravicami, njihovim lastnikom omogoča, da ohranijo nadzor nad vizijo svojega podjetja.
+2.5 Z bolj sorazmernimi pravili o zlorabi trga bi imela podjetja, ki kotirajo, večjo jasnost in pravno varnost glede skladnosti s ključnimi zahtevami po razkritju informacij.
+Predlagani akt o kotiranju naj bi tudi izboljšal razpoložljivost in razširjanje raziskav na področju investicij o podjetjih s srednje veliko tržno kapitalizacijo in MSP, kar bi posledično moralo podpreti njihovo kotiranje na javnih trgih.
+2.6
+Druge pričakovane koristi so:
+— krajše, bolj aktualne in primerljive ter dostopnejše informacije o podjetjih za vlagatelje;
+— boljša pokritost z raziskavami lastniškega kapitala, kar bo olajšalo naložbene odločitve;
+— učinkovitejši nadzor zaradi jasnejših pravil o kotiranju in boljših orodij za preiskave primerov zlorabe trga;
+(1) (2)
+Capital markets union: clearing, insolvency and listing package (Unija kapitalskih trgov: sveženj o kliringu, insolventnosti in kotiranju).
+Končno poročilo tehnične strokovne skupine deležnikov za MSP: Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again (Kapitalski trgi EU, primernejši za MSP: za privlačnejše kotiranje na borzi).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cd0eee9d8422eb4f8fb13e10370b3bca512cb63b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-109.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 184/105
+— bolj standardizirani prospekti, ki jih nadzorniki lažje pregledujejo.
+2.7 V skladu s političnimi cilji, usmerjenimi v okoljska in socialna merila ter merila v zvezi z upravljanjem (ESG), naj bi akt o kotiranju zagotovil, da bodo podjetja, ki izdajajo obveznice ESG, informacije o tem vključila v dokumentacijo o kotiranju, da bi vlagatelji lažje ocenili resničnost trditev o izpolnjevanju teh meril.
+Podjetja, ki izdajajo lastniške vrednostne papirje, se bodo tako lahko oprla na že objavljene in torej javno razpoložljive informacije o izpolnjevanju teh meril v dokumentaciji o kotiranju.
+3.
+Splošne ugotovitve Argumenti za boljši dostop do kotiranja na evropskih javnih trgih 3.1 EESO meni, da je za trajno okrevanje po pandemiji COVID-19 in oblikovanje odpornega evropskega gospodarskega sistema v času ruske vojne proti Ukrajini bistveno povečati lastniško financiranje evropskih podjetij.
+V ta namen je odločilna infrastruktura finančnega trga, da se sprostijo naložbeni tokovi, potrebni za dokapitalizacijo gospodarstva.
+3.2 Visoko razviti javni trgi so pomembni tudi za male vlagatelje.
+Evropejci imajo na svojih bančnih računih gotovino in vloge, vredne 11 bilijonov EUR (3).
+Delež vlog v celotnem premoženju gospodinjstev je trikrat večji kot v ZDA.
+Če EU ne bo uspelo prepričati končnih vlagateljev, da svoja sredstva usmerijo v evropske kapitalske trge, potem svojih virov kapitala ne bo v celoti izkoristila za naša podjetja.
+Upravljavci premoženja bi morali bolj zaupati v prihodnost evropskih trgov lastniških vrednostnih papirjev, evropski mali vlagatelji pa bi morali imeti več izbire pri oblikovanju svojih portfeljev.
+V ta namen je treba zagotoviti, da bodo na evropskih javnih trgih z raznoliko ponudbo kotirali visokokakovostni izdajatelji.
+3.3 V času, ko se podjetje znajde v finančnih težavah, in v nepredvidljivih gospodarskih razmerah, zlasti ob naraščajočih stroških dolga, lastniški kapital deluje kot stabilizator in varuje pred prihodnjimi pretresi.
+3.4 EESO ugotavlja tudi, da financiranje evropskih družb z lastniškim kapitalom evropskih gospodinjstev pomaga zagotavljati odprto strateško avtonomijo EU na zelo osnovni ravni: z lastništvom sredstev in nadzorom podjetij.
+Izguba ključnih evropskih podjetij, ker so pod tujim nadzorom, zlasti na področjih pod vplivom držav, ki nimajo enakih vrednot kot Evropa, pomeni precejšnje tveganje za gospodarsko in politično stabilnost EU.
+Poleg tega ovira razvoj finančnega sistema znotraj EU, ki bi bil usmerjen v njene potrebe.
+Tako na primer v finančnem trgovanju v EU še vedno prevladujejo investicijske banke iz tretjih držav (4).
+3.5 Mlade in ustvarjalne podjetnike, ki so na čelu zelenega in digitalnega prehoda, bi bilo treba spodbujati h kotiranju na evropskih trgih lastniških vrednostnih papirjev, da bi dobili prepotrebna finančna sredstva z izdajo delnic, s katerimi se javno trguje.
+To je najprimernejši način za pomoč tem podjetjem, da v celoti izkoristijo svoj potencial in ustvarijo delovna mesta.
+3.6 Skokovit porast inflacije poveča apetit po naložbah v lastniški kapital, zlasti med izkušenimi malimi vlagatelji.
+Evropski trgi lastniških vrednostnih papirjev lahko postanejo mesto, kjer se te naložbe stekajo v ključne gospodarske sektorje, v katerih podjetja ustvarijo zadosten donos.
+Hkrati je po mnenju EESO za EU ključnega pomena, da ima trdna in zanesljiva pravila trgovanja; le tako bo v celoti izkoristila ves potencial svojih kapitalskih trgov.
+Izkušnje iz finančne krize so pokazale, da mora EU zaščititi trge in zato poskrbeti za pravičnost, integriteto, odpornost ter preglednost, zagotoviti pa mora tudi najvišjo raven zaščite vlagateljev.
+3.7 Analiza, ki je bila izvedena v 14 državah članicah EU, je pokazala, da bi lahko do 17 000 velikih podjetij kotiralo na borzi, vendar tega ne želijo (5).
+Po mnenju EESO obstaja nevarnost, da bo trgovanje na naših kapitalskih trgih upadlo, če EU ne bo uspelo spodbuditi novih kotiranj na trgih lastniških vrednostnih papirjev, saj vlagatelji globalno diverzificirajo svoje portfelje, če v EU ni zadostne ponudbe papirjev, v katere bi bilo vredno vlagati.
+3.8 Na trg za male vlagatelje vstopa nova generacija Evropejcev, ki razmišlja o trajnosti (na podlagi okoljskih in socialnih meril ter meril v zvezi z upravljanjem).
+Hkrati se mnogi gospodarski akterji usmerjajo proti zelenim ciljem, k čemur jih spodbujajo politike v okviru zelenega dogovora.
+EESO meni, da je lahko ta kombinacija dejavnikov močna spodbuda za
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained (Eurostat – razlaga statističnih podatkov).
+Letno statistično poročilo Evropskega organa za vrednostne papirje in trge (ESMA): EU securities markets 2020, str. 40 (Trgi vrednostnih papirjev EU v letu 2020).
+Poročilo družbe Oxera: Primary and secondary equity markets in EU (Primarni in sekundarni trgi lastniških vrednostnih papirjev v EU), 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7091b02e9581aa89009018d0c5a23593ce29e578
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-112.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/108
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+4.8 Raziskave lastniškega kapitala so ključne za razvoj zdravega ekosistema za lastniško financiranje MSP.
+Odobritev združevanja raziskav MSP z drugimi storitvami za dopolnitev sedanjih raziskovalnih kanalov bi po vsej verjetnosti povečala pripravo in širjenje raziskovalnih poročil.
+EESO pozdravlja predlagano zvišanje praga, pod katerim se pravila o ločevanju ne uporabljajo, na 10 milijard EUR.
+To bo izboljšalo zmanjšano pokritost in prepoznavnost MSP, ki jo je povzročila direktiva o trgih finančnih instrumentov MiFID II (12).
+Vendar EESO poudarja, da večje finančne ustanove izvajajo veliko več raziskav lastniškega kapitala.
+Zelo veliki posredniki lahko zaradi svoje velikosti lažje kot mali ali srednje veliki posredniki zahtevajo zanemarljivo nizke pristojbine in/ali trgovanje izkoristijo za navzkrižno subvencioniranje raziskav (13).
+Poleg tega se veliki posredniki večinoma zanimajo za izvajanje raziskav o „prvorazrednih“ (blue chip) podjetjih, medtem ko lahko storitev za MSP primanjkuje.
+Velika večina izdajateljev navaja (14), da je direktiva MiFID II zmanjšala pokritost in prepoznavnost MSP.
+Po mnenju EESO je jasno, da je treba uvesti dodatne ukrepe za spodbujanje neodvisnih raziskav, pri čemer se je treba učiti iz primerov dobre prakse v Evropi (15).
+4.9 V fazi po prvi javni ponudbi bi morala biti podjetja, ki kotirajo, zgled za preglednost, zaščita interesov manjšinskih delničarjev pa bi morala biti glavna prednostna naloga.
+Če obstaja tveganje, da bodo delničarji nepravično obravnavani ali ne bodo dobro zaščiteni, ko bo podjetje začelo kotirati na borzi, se njihovo zaupanje v kapitalske trge EU ne bo povečalo.
+EESO zelo ceni pristop Komisije, ki želi s ciljnimi spremembami uredbe o zlorabi trga zmanjšati pravno negotovost glede zahtev po razkritju.
+4.10 EESO meni, da je sedanji okvir, ki predvideva ad hoc zahtevke v primerih domnevne zlorabe trga, primeren in dovolj za učinkovit nadzor, vendar hkrati ugotavlja, da bi bilo treba po mnenju več nadzornih organov okrepiti izmenjavo podatkov iz knjig naročil, in sicer z mehanizmom za medtržni nadzor nad knjigami naročil (CMOBS).
+Področje uporabe predloga za ta mehanizem pa bi lahko privedlo do neenakih konkurenčnih pogojev, saj mesta dvostranskega trgovanja ne bi bila vključena.
+4.11 EESO se močno zavzema za hitrejše uresničevanje tudi drugih pobud, ki se trenutno izvajajo in prispevajo k večji privlačnosti javnih trgov.
+Pripravil je več mnenj o preteklih, sedanjih in pričakovanih zakonodajnih pobudah (16).
+Kljub geopolitičnim izzivom je treba še naprej hitro napredovati pri uresničevanju unije kapitalskih trgov; ravno zaradi vse večjega tveganja gospodarske in socialne nestabilnosti je trdna unija kapitalskih trgov zdaj bolj potrebna kot kdaj koli prej.
+V Bruslju, 23. marca 2023 Predsednica Evropskega ekonomsko-socialnega odbora Christa SCHWENG
+(12) (13) (14) (15) (16)
+Direktiva o trgih finančnih instrumentov (MiFID).
+Poročilo družbe Oxera: Unbundling: what’s the impact on equity research?
+(Ločevanje: kakšen je učinek na raziskave lastniškega kapitala?), 2019.
+Končno poročilo Evropske komisije The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research (Učinek pravil direktive MiFID II na MSP in raziskave na področju investicij s fiksnim donosom), 2020.
+Nepridobitne pobude, kot je projekt Lighthouse španskega instituta za finančne analize Instituto Español de Analistas Financieros.
+UL C 155, 30.4.2021, str. 20; UL C 290, 29.7.2022, str.
+58; UL C 177, 18.5.2016, str.
+9; UL C 10, 11.1.2021, str. 30; UL C 341, 24.8.2021, str.
+41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..45f4ae07f1ae690d7acb365a380fd43ae1e30d45
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-113.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+25.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 184/109
+Mnenje Evropskega ekonomsko-socialnega odbora – Sporočilo Komisije Evropskemu parlamentu, Svetu, Evropskemu ekonomsko-socialnemu odboru in Odboru regij – Zagotavljanje razpoložljivosti in cenovne dostopnosti gnojil (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Poročevalec: Arnold PUECH D'ALISSAC
+Zaprosilo
+Evropska komisija, 9. 12.
+2022
+Pravna podlaga
+člen 304 Pogodbe o delovanju Evropske unije
+Pristojnost
+strokovna skupina za kmetijstvo, razvoj podeželja in okolje
+Datum sprejetja na seji strokovne 9. 3.
+2023 skupine Datum sprejetja na plenarnem za­ 23. 3.
+2023 sedanju Plenarno zasedanje št.
+577
+Rezultat glasovanja (za/proti/vzdržani)
+170/3/4
+1.
+Sklepi in priporočila 1.1 Evropski ekonomsko-socialni odbor (EESO) pozdravlja sporočilo Komisije o zagotavljanju razpoložljivosti in cenovne dostopnosti gnojil, saj je svetovna kriza na področju gnojil, ki se je začela v začetku leta 2021 in jo je vojna v Ukrajini še poslabšala, zlasti huda v Evropi, kjer se kmetje soočajo z rekordnimi cenami in motnjami v dobavi.
+Sedanje razmere ogrožajo evropsko kmetijstvo in svetovno prehransko varnost.
+1.2 EESO poudarja, da so za omejitev posledic krize na področju gnojil potrebni nujni ukrepi na nacionalni ravni.
+Najbolj prizadete proizvajalce dušika in kmete je mogoče neposredno podpreti z državno pomočjo (ki je proračunsko omejena, lahko povzroči izkrivljanje konkurence in bi morala biti pogojena), EESO pa meni, da je treba poleg tega sprejeti še korektivne ukrepe za izboljšanje delovanja trga gnojil v EU.
+Ti bodo verjetno imeli večji vpliv na kmete, za davkoplačevalce pa bodo stroškovno učinkovitejši.
+1.3 EESO svetuje, naj se za reševanje težav z dobavo in cenami gnojil olajšata uvoz in domača konkurenca.
+V ta namen priporoča sprejetje ukrepov, ki vključujejo začasno opustitev uvoznih tarif EU za vsa gnojila, olajšanje logistike na področju gnojil in regulativno prožnost.
+1.4 EESO meni tudi, da je treba sprejeti srednjeročne ukrepe za omejitev odvisnosti EU od uvoženih mineralnih gnojil in za zmanjšanje okoljskega odtisa gnojenja kmetijskih rastlin.
+Cilji teh ukrepov bi morali biti manjša poraba gnojil zaradi večje učinkovitosti rastlinskih hranil, delna nadomestitev sintetičnih gnojil z recikliranim hlevskim gnojem in drugimi odpadki ter večja samozadostnost Evrope pri proizvodnji gnojil za prehod kmetijstva na agroekologijo.
+1.5 EESO pozdravlja napoved, da bo (predvidoma leta 2023) ustanovljena opazovalnica za trg gnojil, saj je treba povečati preglednost na evropskem trgu gnojil z rednim objavljanjem referenčnih cen na notranjem trgu in pripravo javnih statistik o proizvodnji ter porabi gnojil.
+1.6 EESO poleg tega poziva, naj se pri sprejemanju novih ukrepov upoštevajo socialni vidiki, povezani s kmeti (na katere cene gnojil močno vplivajo), potrošniki hrane (ki se soočajo z inflacijo cen hrane) in delavci v industriji.
+1.7 EESO poziva EU, naj na mednarodnem prizorišču okrepi ukrepe proti neustrezni svetovni prehranski varnosti, vključno s spodbujanjem preglednosti, razpoložljivosti in učinkovite uporabe gnojil.
+Svetovno trgovino z gnojili bi bilo treba olajšati, tako da bi ohranili odprte trge, preprečili omejitve in prepovedi izvoza, povečali proizvodnjo gnojil v Evropi ter razširili logistične poti.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e9fdff1282638c40865f6ff3151bd0a17c8d542c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-114.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 184/110
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+2.
+Uvod in ozadje 2.1
+Gnojila vsebujejo tri hranila, ki so bistvena za rast rastlin, in sicer dušik (N), fosfor (P) in kalij (K).
+2.2 V velikem delu sedanje kmetijske proizvodnje gnojila spadajo med ključne vložke, njihova razpoložljivost in cenovna dostopnost pa sta odločilnega pomena za prehransko varnost.
+V začetku leta 2021 je nenadno povečanje povpraševanja med okrevanjem po pandemiji COVID-19 povzročilo svetovno krizo na področju mineralnih gnojil, ki se je po ruski invaziji v Ukrajino še poslabšala zaradi omejene dobave iz Rusije, Belorusije in Ukrajine, treh glavnih svetovnih dobaviteljic gnojil.
+2.3 Kriza na področju gnojil je zlasti huda v Evropi, ker (i) je EU velika neto uvoznica gnojil; (ii) je trg dušikovih in fosforjevih gnojil v EU zaščiten z uvoznimi tarifami, zaradi katerih so domače cene višje od svetovnih; (iii) se je uvoz gnojil v EU iz Rusije, Belorusije in Ukrajine, ki je prej znašal 43 % uvoza EU, od marca 2022 znatno zmanjšal, čeprav uvoz živil in gnojil iz Rusije v skladu z uradno politiko Unije ni prepovedan.
+2.4 Domače cene gnojil so se zvišale na rekordno raven (cena mineralnega dušika je bila novembra 2022 trikrat višja kot januarja 2021), ponudba je bila omejena in nakupi so potekali z zamudo, zato se je uporaba gnojil v EU za pridelek v letu 2022 (1) znatno zmanjšala, možno pa je tudi pomanjkanje gnojil v več državah članicah spomladi 2023, kar bo vplivalo na pridelek v tem letu.
+2.5 To se dogaja v okviru evropskega zelenega dogovora in strategije „od vil do vilic“ (2), ki jo je Evropska komisija objavila maja 2020.
+V njej je predlagala vseevropske cilje, „da bi zmanjšala izgube hranil za vsaj 50 %, hkrati pa zagotovila, da se rodovitnost tal ne bo poslabšala,“ kar bi „zmanjšalo porabo gnojil za vsaj 20 % do leta 2030“.
+3.
+Splošne ugotovitve 3.1 EESO poudarja, da so razpoložljiva in cenovno dostopna gnojila bistvena za kmetijsko proizvodnjo in prehransko varnost v Evropi in po svetu.
+Zaradi pomanjkanja in previsokih cen gnojil je pridelek manjši in proizvodnja hrane ogrožena, cene hrane pa se višajo v škodo evropskih državljanov in človeštva.
+3.2 Sedanja kriza na trgih gnojil ogroža zlasti države z nizkimi dohodki, ki so zaradi neustrezne prehranske varnosti močno prizadete, grožnjo pa pomeni tudi za Evropo, kjer so višje cene hrane za ranljive skupine že izziv in kjer lahko zmanjša pridelek.
+To bi vplivalo na svetovno prehransko varnost, saj je EU pomembna proizvajalka in izvoznica žita.
+3.3 EESO meni, da do svetovnega pomanjkanja gnojil ni prišlo le zaradi visoke cene zemeljskega plina, ampak tudi zaradi neravnovesja med ponudbo in povpraševanjem ter logističnih omejitev.
+V EU je stanje še slabše zaradi velike odvisnosti Evrope od uvoza mineralnih gnojil ter uvoznih tarif EU in vojne v Ukrajini.
+Nujni notranji ukrepi 3.4 Cene gnojil so sicer visoke, vendar na stroškovno konkurenčnost več proizvajalcev dušikovih gnojil v EU negativno vpliva izjemno visoka cena zemeljskega plina v Evropi, ki je sedemkrat višja kot v ZDA, medtem ko je bila leta 2021 trikrat višja.
+Poleg prednostnega dostopa do zemeljskega plina v primeru omejitev porabe plina bi bila za industrijo dušika v EU morda koristna posebna podpora za vsak primer posebej, da bi čim bolj izkoristili sedanje proizvodne zmogljivosti, kot to omogoča spremenjeni začasni krizni okvir EU za državno pomoč.
+Pri tem je potrebna ekonomska in socialna pogojenost, da se preprečijo nepričakovani učinki, saj so nekateri proizvajalci gnojil med krizo močno povečali svoj dobiček.
+(1) (2)
+Evropska komisija navaja, da so suša in visoke cene gnojil, zaradi katerih se je zmanjšala zlasti uporaba fosforja in kalija, privedle do manjšega pridelka, saj je bila letina žita leta 2022 v EU 8 % manjša kot leta 2021.
+Vir: Short-term outlook for agricultural markets (Kratkoročni obeti za kmetijske trge), Evropska komisija, 5. oktober 2022.
+COM(2020) 381 final, 20. maj 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ebed7745c0d596cc48dc6384f97201e66f6f2f1b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-115.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 184/111
+3.5 Sedanja kriza je močno prizadela uporabnike gnojil, zlasti pridelovalce poljščin ter kmete, specializirane za mešano poljedelstvo in živinorejo, ki imajo v EU pri izdatkih za gnojila 62-odstotni delež, pri porabi dušika pa 69-odstotni delež (3).
+Soočajo se s pomanjkanjem denarja za nakup gnojil pred spravilom pridelka, pa tudi s poslabšanjem razmerja med stroški in ceno, saj učinka višjih cen gnojil in drugih kmetijskih vložkov morda ne bo mogoče izravnati z višjimi cenami kmetijskih proizvodov (4).
+Uporabnikom gnojil bi lahko pri soočanju s krizo pomagala ciljno usmerjena podpora, ki jo omogoča spremenjeni začasni krizni okvir EU za državno pomoč.
+3.6 Vendar so proračunska sredstva za financiranje take podpore iz kmetijske rezerve EU, ki v proračunskem letu 2023 znaša 450 milijonov EUR, močno omejena in prednostne naloge si med seboj konkurirajo.
+Takih ukrepov prav tako ni primerno financirati na podlagi nacionalnih strateških načrtov v okviru skupne kmetijske politike, saj so bili ti pravkar odobreni, sprejemanje sprememb pa bi bilo dolgotrajno.
+Če bi za ta namen uporabili državno pomoč, bi dodatno obremenili nacionalne proračune in povečali tveganje znatnega izkrivljanja konkurence med kmeti iz različnih držav članic.
+Na to kaže dejstvo, da so sheme pomoči kmetom za nakup gnojil v skupni višini 855 milijonov EUR doslej izvajale le tri države članice.
+3.7 EESO meni, da so zato bolj priporočljivi korektivni ukrepi za izboljšanje delovanja trga gnojil v EU, ki so tudi stroškovno učinkovitejši za davkoplačevalce.
+Takšni izredni začasni ukrepi bi morali biti usmerjeni v oskrbo z gnojili in cene v Evropi, tako da bi z njimi olajšali uvoz in konkurenco.
+Dobički nekaterih podjetij, ki proizvajajo gnojila, so se izjemno povečali: ta industrija potrebuje pozitiven in strateški signal, če želimo, da bodo podjetja sredstva vložila v evropske tovarne in povečala našo avtonomijo, kar je cena za našo neodvisnost.
+3.8 Na podlagi predloga Evropske komisije z dne 17. julija 2022 je v Uredbi Sveta (EU) 2022/2465 z dne 12. decembra 2022 (5) določena začasna opustitev uvoznih tarif za ureo in amoniak (razen za uvoz iz Rusije in Belorusije).
+EESO pozdravlja to odločitev, saj meni, da bi morala takšna opustitev poleg partnerjev, ki že imajo koristi od prostotrgovinskih sporazumov z EU (kot so severnoafriške države), pozitivno vplivati tudi na druge glavne vire dobave (kot so ZDA ter srednjeazijske in arabske zalivske države).
+Vendar je uredba začela veljati prepozno, da bi bila učinkovita v sezoni 2022/2023, saj je bila večina uvožene uree dobavljena ali naročena po strmo naraščajočih cenah, poleg tega pa je Svet opustitev namesto na dve leti, kot je bilo sprva predvideno, omejil na šest mesecev.
+EESO svetuje Komisiji in Svetu, naj uredbo razširita na naslednjo sezono ter na vsa gnojila na osnovi dušika in fosforja, saj bi tako z diverzifikacijo dobave povečali razpoložljivost in znižali visoke cene domačih gnojil v EU.
+3.9 Nujno bi bilo treba izvajati tudi druge ukrepe za obravnavo delovanja trga mineralnih gnojil v EU na področjih logistike in regulacije, vključno s (i) spodbujanjem kmetov in distributerjev gnojil k zgodnjemu kupovanju in obvladovanju cenovnih tveganj; (ii) olajšanjem logistike uvoza v pristaniščih za plovila z gnojili in kopenskega prevoza s tovornjaki; (iii) poenotenjem nacionalnih razlag sankcij proti Rusiji v zvezi z dobavitelji gnojil; (iv) omogočanjem začasne prožnosti v predpisih EU, vključno z uredbo REACH, prometno zakonodajo in uredbo o sredstvih za gnojenje.
+3.10 Evropska komisija bi morala na podlagi tehničnih predlogov svojega Skupnega raziskovalnega središča (6) hitro predlagati zakonodajne ukrepe za varno uporabo predelanega gnoja nad pragom, ki velja za območja, ranljiva za onesnaževanje z nitrati, in je določen z direktivo o nitratih, da bi lahko v večji meri nadomestili sintetična gnojila.
+V pričakovanju tega novega praga EESO priporoča, naj se za vse kmete v EU uporablja sedanja maksimalna vrednost v višini 170 kg organskega dušika/ha/leto.
+Srednjeročni notranji ukrepi 3.11 EESO kot že v mnenju z naslovom Poročilo o strateškem predvidevanju za leto 2022 (7) priporoča zmanjšanje odvisnosti EU od uvoza krme, gnojil in drugih vložkov ter predlaga opredelitev odprte strateške avtonomije za prehranske sisteme, ki temelji na proizvodnji hrane, delovni sili in pravični trgovini.
+Poglavitni cilj je prehranska varnost za vse državljane EU na podlagi zdrave, trajnostne, odporne in pravične preskrbe.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Vir: FADN, 2017.
+Za primerjavo, v Franciji je bila novembra 2022 cena amonijevega nitrata 203 % višja kot januarja 2021, cena pšenice za mletje pa se je v istem obdobju zvišala za 45 %.
+Vir: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SL/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (UL L 322, 16.12.2022, str. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636.
+https://www.eesc.europa.eu/sl/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (glej UL, str. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7783b22b6e4dd01e017330cd85eb96ddc68edbfc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-116.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 184/112
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+3.12 EESO v zvezi z gnojili meni, da bi bilo treba takoj sprejeti nujne ukrepe, vendar izvajati tudi dolgoročnejše ukrepe za optimizacijo odvisnosti evropskega kmetijstva od uvoženih mineralnih gnojil in hkrati zmanjšanje okoljskega odtisa gnojenja kmetijskih rastlin v Evropi.
+Ti ukrepi bi morali biti usmerjeni v (i) optimizacijo uporabe gnojil na splošno s povečanjem učinkovitosti rastlinskih hranil, da bi bile izgube manjše; (ii) delno nadomestitev sintetičnih gnojil z večjo uporabo recikliranega hlevskega gnoja in drugih odpadkov iz prehranske verige ter (iii) povečanje samozadostnosti Evrope pri proizvodnji gnojil.
+EESO poudarja, da je kmetijstvo v prehodu in da se bo z agroekologijo ter ohranjevalnim kmetijstvom izboljševalo.
+3.13 Večja učinkovitost rastlinskih hranil je nujna za zmanjšanje porabe gnojil ter izgub hranil v vodo in zrak; na ta način manjša poraba gnojil ne bi imela vpliva na obseg proizvodnje.
+To je mogoče doseči z izboljšanimi praksami gnojenja, vključno z uporabo pokrovnih posevkov, izbiro gnojil (s poudarkom na dušikovih, kot so gnojila na osnovi nitratov, in uporabi inhibitorjev ureaze/nitrifikacije), uporabo biostimulantov in preciznim kmetovanjem, ki omogoča optimizirano uporabo (razdeljeno nanašanje, izračun bilance stanja, analiza tal in rastlin, rastlinski senzorji, orodja za podporo pri odločanju).
+3.14 Za učinkovitost hranil je ključno tudi žlahtnjenje rastlin, saj lahko izboljšane sorte porabijo manj hranil, zlasti dušika, količina pridelka pa je enaka.
+S tega vidika EESO meni, da bi bilo treba razvijati inovativne tehnologije in semena, da bo vedno mogoče ponujati rešitve kmetom, ki se soočajo z omejitvami sedanjih orodij.
+(8)
+3.15 Nadomeščanje kmetijskih rastlin, ki potrebujejo veliko hranil, kot so žito, oljna ogrščica in sladkorna pesa, z rastlinami z manjšimi potrebami po hranilih, kot so sončnice in stročnice (9), je trend, ki mu kmetje samodejno sledijo že od let 2021 in 2022 (10).
+Vendar bi lahko ta preusmeritev glede na donos suhe snovi in prispevek beljakovin na hektar povzročila motnje na kmetijskih trgih in ogrozila prehransko varnost, zato bi jo bilo treba previdno obravnavati v okviru javne politike.
+3.16 Pomemben srednjeročni cilj v EU je tudi delna nadomestitev mineralnih gnojil z organskimi, recikliranimi iz hlevskega gnoja in drugih organskih odpadkov (11), kar bo koristilo tlom (večja vsebnost organskih snovi) in podnebju (manjše emisije iz proizvodnje sintetičnih dušikovih gnojil) ter zmanjšalo odvisnost od uvoza.
+Vendar se potencial hlevskega gnoja ne sme preceniti, saj se večinoma že reciklira, razpoložljivi viri pa so geografsko omejeni (regije s strukturnim presežkom gnoja) in povezani z znatnimi stroški za pridobivanje, predelavo in prevoz.
+Hranila iz človeških odpadkov se večinoma ne nanašajo na kmetijska zemljišča, čeprav njihov potencial znaša dve milijardi kilogramov dušika (12).
+Evropska komisija bi morala spodbujati tudi razvoj tehnik za pridobivanje hranil iz alg ter blata iz čistilnih naprav in njihovo varno uporabo v kmetijstvu.
+3.17 Na področju dušikovih gnojil je zelo pomemben dolgoročni cilj spodbujanje alternativnih nefosilnih poti za proizvodnjo amoniaka, saj bi s tem zmanjšali odvisnost EU od plina in njen ogljični odtis.
+Pridobivanje obnovljivega vodika z elektrolizo vode (z električno energijo iz obnovljivih virov) je v pilotni industrijski fazi, pri metanaciji kmetijskih stranskih proizvodov in organskih odpadkov pa lahko nastaneta tako biometan za proizvodnjo amoniaka kot digestat, ki se lahko uporabi kot organsko gnojilo.
+Kljub sedanji visoki tržni ceni amoniaka na osnovi fosilnih goriv pa alternative iz obnovljivih virov še zdaleč niso konkurenčne.
+Da bodo dosegle industrijsko fazo, bodo potrebni čas, zrelost tehnologije in morda znatne javne subvencije.
+3.18 EESO pozdravlja napoved nove opazovalnice za trge gnojil, ki bo vzpostavljena leta 2023, in organizacijo rednih posvetovanj z deležniki v strokovni skupini za evropski mehanizem za pripravljenost in odzivanje na krize na področju prehranske varnosti (EFSCM).
+Meni tudi, da je znatno raven preglednosti na trgu gnojil v EU mogoče zagotoviti le z rednim objavljanjem reprezentativnih domačih tržnih cen različnih dušikovih, fosforjevih in kalijevih gnojil ter pripravo javnih statističnih podatkov o porabi gnojil.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+UL C 194, 12.5.2022, str. 72.
+Leta 2022 se je v EU površina, posejana s sončnicami, povečala za 750 000 ha, površina z žitom pa se je za toliko zmanjšala.
+UL C 75, 28.2.2023, str. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/sl/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report Po ocenah človek z urinom izloči več kot 4 kg dušika na leto (glej Viskari in drugi, 2018, https://www.frontiersin.org/articles/ 10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-12.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-12.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..42b423a517366131957eb896ca59567f41ed0660
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-12.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+C 184/8
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+3.7 Na skoraj vseh področjih zunanjega delovanja je treba izboljšati zbiranje podatkov o mladih.
+Izvajanje akcijskega načrta za mlade se mora osredotočiti na to zahtevno področje, kot je bilo ugotovljeno v pregledu in analizi vrzeli mednarodnih podatkov o mladih, ki ju je nedavno izvedla Evropska komisija.
+Razčlemba rezultatov in izidov ter natančna opredelitev prispevka posameznega programa ali pobude k izidu sta lahko zapleteni, zato je pri vseh ukrepih v zvezi z mladimi potrebna longitudinalna analiza.
+3.8 EU in njene institucije bi morale v sodelovanju z Združenim kraljestvom zagotoviti, da mladi in mladinske organizacije v tej državi ne bodo prikrajšani za izkušnje sodelovanja in medkulturnega učenja ter izkušenj v okviru programa ERASMUS+ in drugih oblik sodelovanja.
+Zgrabiti je treba vse priložnosti za izkoriščanje potenciala za obnovitev odnosov z organizacijami civilne družbe v Združenem kraljestvu ter za navezovanje in spodbujanje novih stikov (6).
+Vodstvo in sodelovanje 3.9 Akcijski načrt za mlade se močno osredotoča na vodstvo in sodelovanje.
+To je dobrodošlo in zelo skladno z dobro prakso pri delu z mladimi.
+Vendar EESO meni, da je pri nadaljnjem uvajanju takega pristopa v zunanje delovanje EU potreben zelo temeljit in premišljen pristop.
+Kljub velikim prizadevanjem je pot do uresničitve participativne prakse še dolga, celo v EU in njenih državah članicah.
+Vodstvo mladih se običajno razvije z dobrim delom na lokalni ravni v spodbudnem okolju.
+Tako lahko mladi spregovorijo, vendar na podlagi povezav s svojimi vrstniki in izkušenj z lokalnimi vprašanji, kot so okolje, promet, izobraževanje, duševno zdravje, socialna pomoč in številna druga.
+To delo pogosto spodbujajo organizacije civilne družbe.
+Odbor upa, da se bosta lahko tematska programa o civilni družbi ter človekovih pravicah in demokraciji osredotočila na te potrebe.
+3.10 Zato mora biti za dobro prakso na tem področju prisotnih več povezanih dejavnikov.
+Namen programa ERASMUS + je še vedno prednostno obravnavanje mladih, ki imajo manj priložnosti, pri čemer je dejansko treba v okviru vodilnega programa na tem področju storiti še veliko.
+Na področju medosebnih stikov in mobilnosti imajo pri zagotavljanju nemotene izkušnje za udeležence odločilno vlogo upravni vidiki, kot so vizumi, potreben pa je tudi skupen pristop.
+Ti izzivi se bodo v državah v razvoju, nestabilnih državah ali celo totalitarnih državah nedvomno še povečali.
+Nenazadnje morajo vsa predvidena vodstvena in participativna prizadevanja temeljiti na lokalni ravni in izkušnjah skupnosti.
+3.11 Poskrbeti pa moramo, da ne bi obrnili postopka, v skladu s katerim sodelovanje poteka najprej s t. i. voditelji, kadar na lokalni ravni ni dejanskega zagona.
+Financerji in mednarodne nevladne organizacije ne morejo ustvariti tega vodstva, temveč so za to potrebne kakovostne povezave z lokalno ravnjo.
+Zato potrebujemo pregledno izbiro, odprte in vključujoče metode ter ukrepe za zaščito pred prevzemi s strani držav in drugih, zlasti v nestabilnih državah.
+Udeležba, sodelovanje in vodstvene sposobnosti so ključne in da bi postali realnost mora naš pristop temeljiti na infrastrukturi.
+Dolgoročna podpora mladinskim organizacijam in civilni družbi mora imeti prednost pred kratkoročnimi pristopi, ki temeljijo na projektih.
+Za sodelovanje z vodstvom mladih so potrebne tudi strategije za obravnavanje skupine, ki se nenehno spreminja, je prehodna, raste in se razvija ter katere člani jo bodo na določeni stopnji morali oziroma želeli zapustiti.
+3.12 Organizacijam na lokalni ravni, ki delujejo na terenu, je treba nuditi smiselno podporo, da se bodo lahko notranje razvile in postale pomembni akterji v svojih lokalnih skupnostih.
+EESO upa, da se bo to obravnavalo v okviru prizadevanj mladinskega svetovalnega odbora za mednarodna partnerstva v zvezi s tem in platforme za dialog z mladinskimi organizacijami, ki je del političnega foruma za razvoj.
+Poleg tega lahko podpora sindikatom in sindikalnim mladinskim organizacijam pomaga spodbujati in podpirati mlade, da na delovnem mestu delujejo demokratično.
+Nacionalni mladinski sveti, če so neodvisni, so lahko dobra infrastruktura za odločanje o tem, s kom naj sodelujejo v partnerskih državah, enako tudi pobude, kot je pobuda za globalno mobilizacijo mladih (7) v okviru 6 velikih mladinskih organizacij.
+(6) (7)
+Informativno poročilo EESO o izvajanju Sporazuma o izstopu Združenega kraljestva iz EU, vključno s Protokolom o Irski in Severni Irski.
+https://globalyouthmobilization.org/
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f3f6cd5bfd3134bb1947d91551c9e7a87bf7676d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-14.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+C 184/10
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+4.4 Določbe o štipendijah in skrbništvu so dobrodošle, vendar moramo nameniti pozornost vprašanjem, povezanim z izbiro, in poskrbeti za vključenost organizacij civilne družbe.
+Pomembno je, da se pri oblikovanju teh priložnosti opredelijo pregledni, pošteni in vključujoči postopki za izbiro sodelujočih v akademskih programih, pri čemer je treba dati prednost dostopu posameznikov z manj priložnostmi.
+4.5 Kar največja okrepitev vrednosti človeškega kapitala je ključnega pomena za povečanje konkurenčnosti in odpravljanje brezposelnosti ob spoštovanju trajnostnega razvoja.
+Za to je potrebna delovna sila, ki ima vrsto prenosljivih znanj in spretnosti ter sposobnost prilagajanja.
+Politiko izobraževanja in usposabljanja je treba razvijati in uresničevati v tesnem sodelovanju s socialnimi partnerji, ta politika pa se mora bolj kot na kvalifikacije osredotočati na kompetence.
+To bo pomagalo zmanjšati neskladje med ponudbo znanj in spretnosti ter povpraševanjem po njih.
+Mladinske organizacije 4.6 V sporočilu je navedenih več forumov in organov za vključevanje mladih.
+Platforma v okviru političnega foruma za razvoj je dobrodošla, vse dokler zagotavlja povezave z mladinskimi organizacijami na lokalni ravni, ki so neodvisne, samoorganizirane in jih v idealnem primeru vodijo mladi.
+4.7 Sporočilo vsebuje omembo vključevanja mladinskih organizacij in se nanj sklicuje, kar je dobrodošlo.
+K izvajanju akcijskega načrta za mlade bi pripomogla vključenost v različne modele prakse mladinskega dela, ki obstajajo v EU.
+Ta praksa je lahko enako pomembna kot glas mladih, saj krepi zmogljivosti med mladimi na lokalni ravni in omogoča oblikovanje mladinskih voditeljev, ki izhajajo iz lokalnih izkušenj.
+Številni dokazi in modeli so na voljo prek partnerstva EU in Sveta Evrope ter prostovoljskega mladinskega sektorja.
+4.8 K uresničevanju načrta lahko ogromno prispevajo mladinske organizacije.
+Države članice EU bi bilo treba spodbujati, naj z lokalnimi akcijskimi načrti na to področje vključijo svoj mladinski sektor.
+Prednost bi bilo treba dati dobrim modelom in prizadevanjem mladinskih organizacij EU na področju razvoja, konfliktov in človekovih pravic, na primer pred t. i. modeli mladinskega razvoja ZDA, ki se v državah v razvoju in drugih regijah pogosto uporabljajo serijsko in pogosto ne temeljijo na istih vrednotah.
+To bi bilo dobro združljivo z zavezo o prilagojenih rešitvah za posamezne regije.
+4.9 Pri vzpostavljanju zavez o izobraževanju bi bilo treba upoštevati tudi neformalne in priložnostne sisteme v skupnosti, organizacije civilne družbe in organizacije za mladinsko delo.
+Opredelitve Unesca in Sveta Evrope so pri tem dobre smernice, kar velja tudi za prizadevanja v okviru poglavja o mladih iz programa ERASMUS+.
+Prepoznati moramo, da je učenje zunaj šolskega okolja, ki je vseživljenjsko in zajema vsa področja, za vse izjemno koristno.
+4.10 Politični dialog je pomemben, cilji akcijskega načrta za mlade pa so ambiciozni, vendar ne bi smeli zanemariti mladinskih politik v posamezni državi in odgovornosti vlad ter potrebe po resnično prostovoljskem sektorju in civilni družbi.
+Pri izvajanju akcijskega načrta za mlade je treba podpreti tudi razvoj politik na področju mladinskega dela, razvoj nacionalnih mladinskih svetov ali podobnih organov ter pristope, kot so ocena učinka EU z vidika mladih in drugi.
+4.11 Mladinske organizacije že imajo povezave po vsem svetu, kot je razvidno iz dela šestih velikih mladinskih organizacij na svetu.
+Vključiti bi jih bilo treba v izvajanje načrta in nadaljevati že obstoječa prizadevanja, načrt pa bi moral služiti kot model za nadaljnje pobude.
+Previdni moramo biti tudi, da pri vprašanjih sodelovanja ne bi bili preveč restriktivni.
+Ni jasno, ali so se pri izbiri vprašanj za sklad za opolnomočenje mladih uporabili participativni procesi.
+Mladi ne izbirajo vedno vprašanj, ki jih drugi razumejo kot pomembna, zlasti v državah v razvoju ali nestabilnih državah, kjer so morda pomembnejši bolj praktični vidiki.
+4.12 Določbe o krepitvi zmogljivosti za mladinske organizacije so še zlasti dobrodošle in bi jih morala spremljati učinkovita podpora oblikovanju gibanj na lokalni ravni v partnerskih državah, kjer imajo lahko delegacije EU po svetu ključno vlogo.
+V zvezi s tem bi bilo treba ponuditi partnerstva z organizacijami EU, kjer je to primerno, delo pa bi bilo treba spremljati.
+Pomembno je olajšati oblikovanje in krepitev mrež z organizacijami EU in neevropskimi organizacijami.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4e18396f288f1cd12216bade2bc10bd138055cc8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-17.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 184/13
+Mnenje Evropskega ekonomsko-socialnega odbora – Vloga mladih pri zelenem prehodu (raziskovalno mnenje na zaprosilo švedskega predsedstva) (2023/C 184/03)
+Poročevalka: Nicoletta MERLO
+Zaprosilo švedskega predsedstva Sve­ dopis z dne 14. 11.
+2022 ta Pravna podlaga
+člen 304 Pogodbe o delovanju Evropske unije
+Pristojnost
+strokovna skupina za zaposlovanje, socialne zadeve in državljanstvo
+Datum sprejetja na seji strokovne 8. 3.
+2023 skupine Datum sprejetja na plenarnem za­ 22. 3.
+2023 sedanju Plenarno zasedanje št.
+577
+Rezultat glasovanja (za/proti/vzdržani)
+152/00/01
+1.
+Sklepi in priporočila 1.1 Evropski ekonomsko-socialni odbor (EESO) meni, da mladi lahko imajo in morajo imeti ključno vlogo pri zelenem prehodu.
+Meni tudi, da je bistveno sprejeti nov model upravljanja, ki bo bolj vključujoč in zmožen zagotoviti dejavno vključevanje mladih v postopke odločanja, da bi odpravili še vedno prisotne ovire.
+1.2 EESO poudarja, kako pomembno je zagotoviti, da imajo mladinske organizacije vodilno vlogo v postopku odločanja ter pri razvoju in razširjanju projektov, povezanih s trajnostjo in okoljem, tako da se jim med drugim zagotovi potrebna finančna podpora.
+1.3 Po mnenju EESO je bistveno, da se stalno spremljajo sedanji in prihodnji učinki javnih naložb (vključno z naložbami, povezanimi z zelenim prehodom) na mlade z na kazalnikih temelječo oceno gospodarskega, političnega in socialnega učinka politik, ki se bodo izvajale, pred in med njihovo odobritvijo ter po njej.
+1.4 EESO spodbuja institucije in države članice EU, naj izvajajo ukrepe in mehanizme, s katerimi bodo zagotovile, da se bo vidik mladih upošteval na vseh področjih politike, hkrati pa naredile prostor za zagotovitev dejavnega sodelovanja mladih, pri čemer naj v ta namen v celoti sprejmejo oceno učinka EU z vidika mladih.
+1.5 EESO meni, da je ključno pobude in politike, ki bodo sprejete v okviru evropskega leta spretnosti, povezati s temama zelenega prehoda in trajnostnega razvoja ter izzivi, s katerimi se v hitro spreminjajočem se svetu srečujejo mladi.
+1.6 Po mnenju EESO je bistveno obravnavati izobraževanje in razvoj spretnosti, ki se od mladih pričakujejo na tem področju, z medsektorskim pristopom, s katerim se lahko zagotovijo teoretične in praktične spretnosti, med drugim z izvajanjem in krepitvijo prehoda iz šole na delo in poklicnih vajeništev ter vključitvijo socialnih partnerjev.
+Tudi usposabljanje o teh temah bi bilo treba strukturirati ter ga oblikovati in razvijati ob upoštevanju regij in mest ter njihovih potreb v širšem okviru na nacionalni ravni.
+1.7 EESO meni, da je treba o trajnostnosti in varstvu okolja začeti poučevati že v zgodnjem otroštvu in sprejeti inovativna izobraževalna orodja, ki bodo upoštevala varstvo okolja, družbeni in gospodarski razvoj ter doseganje s tem povezanih ciljev.
+Kakovostno izobraževanje za vse in dostojno delo za tiste, ki takšno izobraževanje zagotavljajo, sta pri tem ključna.
+1.8 EESO poudarja, kako pomembno je, da se šole vključijo v vprašanja zelenega prehoda v sodelovanju z lokalnimi oblastmi in ponudniki zunajšolskih dejavnosti, zlasti z mladinskimi organizacijami in organizirano civilno družbo, da bi povečali ozaveščenost in udeležbo tudi med običajnimi državljani.
+V zvezi s tem pozitivno ocenjuje izkušnjo s projektom Zeleni Erasmus (Green Erasmus) in z zanimanjem pričakuje njegovo izvajanje.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..45e106ed62c13f5b89c5a538650055fbdbd55ed5
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-93.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+25.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 184/89
+(7) oblikovanje energetske unije, ki v središče postavlja državljane, ki prevzemajo odgovornost za prehod energetskega sistema, koristijo nove tehnologije za zmanjšanje svojih stroškov energije in dejavno sodelujejo na trgu, ter v kateri so ranljivi odjemalci zaščiteni.
+V poročilu so opisani ukrepi, ki so bili doslej sprejeti ali načrtovani za uresničevanje teh stremljenj.
+Vendar EESO obžaluje, da se poročilo ne nanaša nanje, temveč na pet medsebojno dopolnjujočih se in tesno povezanih razsežnosti, ki naj bi zagotovile večjo energetsko varnost, trajnostnost in konkurenčnost.
+Zaradi tega dvojnega sklopa ciljev oziroma stremljenj na eni strani in razsežnosti na drugi strani je izredno težko spremljati uresničevanje stremljenj, tudi zato, ker se vprašanja postavljanja državljanov v središče energetske unije ali potreba po izpopolnjevanju in preusposabljanju delovne sile omenjajo v okviru več razsežnosti.
+EESO obžaluje, da je zaradi tega zelo težko spremljati napredek pri uresničevanju ciljev strategije za energetsko unijo.
+1.4 Komisija se v sporočilu ustrezno sklicuje na načrt REPowerEU, ki ga je EESO podprl in s katerim so bili obujeni in okrepljeni instrumenti zelenega dogovora in svežnja „Pripravljeni na 55“, pri čemer je poudarek na diverzifikaciji, prihrankih, zanesljivi oskrbi z energijo in pospeševanju razvoja obnovljivih virov energije.
+Evropska unija pa je pod hudim pritiskom zaradi sedanje podnebne in energetske krize ter nezanesljivosti, nestabilnosti in nepredvidljivosti oskrbe in cen.
+Kriza bi bila manj resna, če bi bilo prej sprejetih več ciljno usmerjenih ukrepov in če bi se cilji EU (kot so cilji evropske energetske unije) obravnavali resneje.
+1.5 V skladu s poročilom o stanju energetske unije za leto 2022 je treba po ocenah vložiti 300 milijard EUR javnih sredstev v različne vrste ukrepov za popolno neodvisnost od ruskih fosilnih goriv do leta 2030, kar bo znatno vplivalo na skupni proračun EU.
+Poleg tega bodo potrebne dodatne zasebne naložbe, vključno z naložbami evropskih državljanov.
+EESO meni, da je treba ta sredstva porabiti tako, da bi prispevali k doseganju zgoraj navedenih ciljev energetske unije.
+Poleg tega se zaradi te porabe ne bi smela zmanjšati sredstva za pravični prehod, raziskave in inovacije ali podjetja in potrošnike, ki so prizadeti zaradi naraščajočih cen energije.
+1.6 Največje zvišanje cen energije doslej, ki ga je povzročila ruska invazija v Ukrajini, ima obsežne socialne in gospodarske posledice, vpliva pa tudi na industrijsko in proizvodno strukturo držav.
+EESO poudarja pomanjkanje jasnega evropskega usklajevanja med energetsko krizo in v okviru odziva na te razmere poziva, naj se oblikuje instrument na podlagi modela evropskega instrumenta za začasno podporo za ublažitev tveganj za brezposelnost v izrednih razmerah (SURE), da bi podprli delavce in podjetja v težavah.
+1.7 Zaradi nedavnih dogodkov se je povečalo potencialno tveganje kibernetskih napadov na kritično infrastrukturo, kot so energetsko omrežje in elektrarne, ter njihovega sabotiranja.
+EESO zato priporoča, naj se pripravi in sprejme celovita strategija za zaščito EU pred tovrstnimi grožnjami.
+1.8 Energetska neodvisnost mora ostati glavni srednjeročni strateški cilj držav članic EU, zlasti glede na vojno dogajanje v Ukrajini, pa tudi ob upoštevanju morebitnega nadaljnjega zapletanja mednarodnih razmer.
+Strateško energetsko avtonomijo razumemo kot politični koncept, ki bi prispeval k oblikovanju prihodnjega energetskega trga EU, na katerem bodo avtonomne odločitve EU zagotavljale energetsko neodvisnost od nezanesljivih dobaviteljev.
+EESO obžaluje, da ta tema v poročilu ni ustrezno obravnavana in ostaja v ozadju, poudarek pa je izključno na neodvisnosti od uvoza energije iz Rusije.
+1.9 Da bi dosegli cilje strateške neodvisnosti EU, EESO poziva Svet in Komisijo, naj oblikujeta ustrezne instrumente, tudi z ustanovitvijo evropskega sklada za suverenost, s katerimi bi okrepili naložbe v čiste domače energetske tehnologije in energetsko infrastrukturo.
+Hkrati je bistveno spodbujati države članice k optimalni in učinkoviti uporabi sredstev za razvoj čiste energije.
+Takšna strategija mora vključevati tudi smernice, kako spodbujati podjetja, institucije skupnosti, državljane in energetske skupnosti k večjim naložbam.
+Kaže, da instrumenti in viri, ki so trenutno na voljo, ne zadoščajo za glavne izzive, ki jih je treba obravnavati.
+EESO poziva Komisijo, naj posebno pozornost nameni vplivu novih virov in oskrbe na okolje, pa tudi novim odvisnostim od tretjih držav.
+1.10 EESO predlaga, da se pri vzpostavljanju energetske neodvisnosti uporabi pristop od spodaj navzgor, saj bo na ta način lažje doseči cilje iz točke 1.3.
+1.11 Zelenega dogovora še ne spremljajo enakovredne socialne politike, s katerimi bi zagotovili, da bo prehod pravičen.
+Glede na to, da bodo procesi prehoda močno vplivali na zaposlovanje in industrijske sisteme, EESO obžaluje, da v poročilu ni ustrezno upoštevano, kako pomembne so celovite politike na področjih zaposlovanja, znanj in spretnosti ter socialnih vprašanj.
+Naložbe v izobraževanje, preusposabljanje in izpopolnjevanje je treba obravnavati kot socialno-ekonomsko odgovornost.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1df2aecf2693c8845b591c2dc95d0af7a6ed98ba
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-98.txt
@@ -0,0 +1,39 @@
+C 184/94
+SL
+Uradni list Evropske unije
+25.5.2023
+regulativni okvir, ki bo učinkovito spodbujal naložbe v digitalizacijo elektroenergetskih omrežij.
+Hkrati je treba razviti trge prožnosti, da bodo prilagodljiva poraba, proizvodnja in proizvajanje-odjemanje, podprti z digitalnimi tehnologijami, postali privlačni.
+1.5 Več kot šest let po predstavitvi svežnja o čisti energiji imajo energetske skupnosti in skupna lastna poraba v evropskih energetskih sistemih še vedno majhno vlogo.
+Evropska komisija doslej ni upoštevala, da obstajajo ovire za te oblike proizvodnje in porabe energije.
+Evropejcem je treba nameniti spodbude, ki jih bodo sčasoma prepričale in motivirale za digitalizacijo vseh njihovih dejavnosti, povezanih z energijo.
+V številnih primerih je treba določiti tudi jasne pravne in upravne pravice.
+EESO poziva Komisijo in države članice, naj razvijejo ustrezne pobude, vključno z neposredno podporo, ki energetskim skupnostim in kolektivnim proizvajalcem-odjemalcem omogoča, da v celoti razvijejo svoj potencial, pri čemer morajo te oblike proizvodnje in porabe zlasti z vidika zanesljivosti oskrbe postati bistveni del sistema.
+V nasprotnem primeru digitalna orodja ne bodo prinesla sprememb.
+1.6 EESO ponovno poudarja, da ima lahko s pravim pristopom podnebno nevtralna, decentralizirana in digitalizirana struktura oskrbe z energijo pomembne pozitivne učinke na zaposlovanje in gospodarstvo, zlasti na regionalno gospodarstvo (2).
+Evropska unija v sedanji krizi potrebuje splošen pristop k energetski politiki, ki bo posebna vprašanja, povezana z energijo in podnebjem, povezal s cilji socialne in regionalne kohezijske politike.
+1.7 Vendar EESO ugotavlja, da je lahko politika sprememb uspešna le, če upošteva različne družbene dinamike, ki spremljajo prehod, ter jih obravnava v svojih strategijah in ukrepih.
+V procesu digitalizacije bi morali okrepiti vlogo aktivnih odjemalcev ter jih spodbujati in jim dati pravico, da uporabljajo čim več pametnih rešitev, saj lahko izboljšajo učinkovitost in uspešnost notranjega trga z energijo.
+Upoštevati bi morali tudi operaterje distribucijskih sistemov, da bi zagotovili zanesljivost oskrbe.
+Orodja morajo biti uporabniku prijazna, pozornost pa je treba nameniti ranljivim skupinam in invalidom.
+Zato je nujno potrebna politika pravičnega prehoda in dejavnega političnega upravljanja sprememb.
+Če se pri izvajanju nameni premalo pozornosti socialni razsežnosti, obstaja tveganje, da bo prehod neuspešen zaradi odpora javnosti.
+1.8 EESO je v zvezi s prihodnjo zasnovo energetskih sistemov in infrastrukture večkrat poudaril, da morajo biti v razvoj pametnih energetskih sistemov aktivno vključeni vsi odjemalci ter da je treba uvesti spodbude, da bi lahko civilna družba sodelovala pri energetskem prehodu.
+Zelo pomembno je „povezovanje lokalnih in regionalnih inovatorjev“, ki ga Komisija omenja v točki 7.3.
+Skupno ukrepanje, kot je sodelovanje med pametnimi mesti in skupnostmi, lahko pripelje do najboljših in cenovno najugodnejših rešitev, ki bi jih regija lahko potrebovala.
+1.9 Digitalna in energetska politika EU že usmerjata digitalizacijo energetskega sektorja, saj vprašanj, kot so interoperabilnost podatkov, zanesljivost oskrbe in kibernetska varnost, zasebnost in varstvo odjemalcev, ni mogoče prepustiti samo trgu, ustrezno izvajanje pa je ključnega pomena.
+V zvezi s tem EESO poudarja, da je treba z vsemi sredstvi preprečiti kršitve zasebnosti in zlorabo podatkov.
+To ne vključuje le tehničnih previdnostnih ukrepov, temveč zajema tudi odgovornost državnih organov, ki so pod političnim in demokratičnim nadzorom, za ta podatkovni prostor in njihov nadzor nad njim.
+Hkrati je treba posebno pozornost nameniti varovanju podatkov o kritični infrastrukturi.
+1.10 Komisija v sporočilu navaja, da digitalizacija nikakor ne sme ogroziti okvira za varstvo odjemalcev, ki je že vzpostavljen na notranjem trgu z električno energijo.
+EESO to upošteva in dodaja, da je treba pravice odjemalcev na trgu energije prilagoditi in izboljšati.
+Odjemalci ne smejo biti prikrajšani ali plačevati previsokih zneskov.
+Digitalna orodja bi jim morala koristiti, saj lahko prispevajo k okrepitvi varstva potrošnikov, če so pravilno razvita.
+1.11 Pri vseh pobudah je pomembno, da imajo odjemalci doma pametne števce.
+To v številnih državah članicah še ni uresničeno, zato je nujno okrepiti prizadevanja za širšo uporabo pametnega merjenja, ki je temelj za večino digitalnih rešitev v energetskem sektorju, zlasti za oskrbo z električno energijo, v manjši meri pa tudi s plinom.
+Države članice, ki še niso v celoti uvedle pametnih števcev, morajo pospešiti njihovo uvajanje in povečati svoje nacionalne cilje v zvezi s tem.
+Mednarodni podatki kažejo, da je uvedba pametnih števcev najučinkovitejša, kadar so zanjo odgovorni upravljavci omrežja.
+Pametne števce bi bilo treba obravnavati kot sestavni del elektroenergetskega omrežja.
+(2)
+UL C 367, 10.10.2018, str.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..66cadfbfc1999102465b5e19eea9125f69d2e8cd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sl.p-99.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 184/95
+1.12 Obstaja tveganje, da se nove storitve, ki temeljijo na podatkih, in inovativne tehnološke rešitve ne bodo izvajale dovolj hitro, če ne bo dovolj kvalificiranih delavcev in usposobljenih strokovnjakov, ki bi pomagali pri njihovi uporabi.
+Za potrebne ukrepe politike na trgu dela in v izobraževanju so potrebna zadostna finančna sredstva ter priprava akcijskega načrta, ki bo zagotovil usklajen pristop.
+EESO meni, da je pri tem ključno tesno sodelovanje s socialnimi partnerji.
+1.13 Kibernetska varnost je osnova za zanesljivost vse bolj digitaliziranega energetskega sistema.
+Dogajanje v zadnjih desetletjih in zlasti nedavni dogodki kažejo na nevarnost kibernetskih napadov in sabotaž, usmerjenih proti kritični infrastrukturi.
+Vendar se lahko težave pojavijo ne le zaradi kibernetskih napadov ali sabotaž, temveč tudi zaradi napak strojne in programske opreme, zato mora Komisija med procesom digitalizacije posebno pozornost nameniti zasnovi strojne in programske opreme, da se zagotovi njena robustnost.
+Izpad ali oslabitev kritične infrastrukture lahko povzroči usodne motnje v oskrbi in ogrozi javno varnost.
+Bolj decentralizirana proizvodnja in uporaba energije v povezavi z internetom povečujeta „napadno površino“ in tveganja, povezana s kibernetsko varnostjo.
+Digitalizirani energetski sistem (tako v smislu strojne kot programske opreme) mora biti zanesljiv in zagotavljati stalno razpoložljivost.
+1.14 EESO meni, da skupna strategija za energetski prehod in digitalizacijo na podeželju ni deležna takšne pozornosti in podpore, kot bi ju pričakovali.
+Poziva k hitri uresničitvi dolgoročne vizije Komisije za podeželska območja EU in k mobilizaciji deležnikov v okviru pakta EU za podeželje.
+2.
+Ozadje mnenja 2.1 Komisija je objavila sporočilo, da bi pospešila digitalizacijo energetskega sistema.
+Namen akcijskega načrta EU za digitalizacijo energetskega sistema je uresničiti cilje iz poročila o strateškem predvidevanju v zvezi z zelenim in digitalnim prehodom, pri čemer naj bi digitalne tehnologije prispevale k oblikovanju podnebno nevtralne in z viri gospodarne družbe, obenem pa zagotoviti, da imajo lahko od tega prehoda vsi koristi.
+2.2 Komisija v akcijskem načrtu EU predlaga sklope ukrepov na petih področjih: spodbujanje povezljivosti, interoperabilnosti in nemotene izmenjave podatkov o energiji z vzpostavitvijo skupnega podatkovnega prostora, spodbujanje in usklajevanje naložb v pametna omrežja, zagotavljanje boljših storitev na podlagi digitalnih inovacij za vključevanje odjemalcev v energetski prehod, zagotavljanje kibernetske varnosti energetskega sistema ter zagotavljanje skladnosti naraščajočih energetskih potreb sektorja IKT z evropskim zelenim dogovorom.
+Po mnenju Komisije lahko digitalizacija izboljša cenovno dostopnost, trajnostnost in odpornost energetskega sistema EU.
+2.3 Pametne rešitve so zasnovane tako, da odjemalcem omogočajo večji nadzor nad njihovo porabo energije in stroški, s čimer se izboljša upravljanje porabe energije, čeprav se številni končni odjemalci morda zavedajo tega potenciala, ne da bi potrebovali pametno rešitev.
+Inovativne energetske storitve bi morale omogočiti zmanjšanje porabe energije, energijo pa bi bilo treba uporabljati, ko je poceni.
+Pametni števci ponujajo pomembne informacije za zmanjšanje stroškov porabe energije, npr. pametno polnjenje električnih vozil, pametne toplotne črpalke skupaj s fotovoltaičnimi paneli.
+Ravno tako pomagajo odjemalcem preverjati podatke na njihovih računih in jim omogočajo, da se izognejo nepravilnim računom in obračunom za nazaj, ki so trenutno med največjimi skrbmi potrošnikov.
+Akcijski načrt vključuje podporo digitalnim orodjem, ki so v interesu odjemalcev in se v nekaterih primerih razvijajo v sodelovanju z njimi, izboljšanje digitalnih spretnosti, financiranje pametnih digitalnih rešitev s programi, ki lahko pomagajo doseči cilj digitalizacije energetskega sistema, podporo nacionalnim regulatorjem pri opredeljevanju in spremljanju skupnih kazalnikov pametnih omrežij, vzpostavitev skupnega evropskega energijskega podatkovnega prostora in tesno sodelovanje vseh ustreznih deležnikov, zlasti upravljavcev omrežij in dobaviteljev energije.
+2.4 Po mnenju Komisije imajo tehnologije IKT velik zeleni potencial.
+Digitalne rešitve bi morale pomagati uravnotežiti oskrbo z energijo, njeno shranjevanje in povpraševanje po njej ter omogočiti večjo prožnost energetskega sistema, kar bi olajšalo vključevanje decentraliziranih obnovljivih virov energije.
+Razviti je treba trge prožnosti, da bi bile naložbe v možnosti prilagajanja privlačne ne glede na to, ali te naložbe izvajajo proizvajalci, odjemalci ali proizvajalci-odjemalci, ki uporabljajo digitalna orodja.
+2.5 Istočasno akcijski načrt izpostavlja potrebo po zamejitvi naraščajoče porabe energije v sektorju IKT.
+Akcijski načrt predvideva tudi vzpostavitev digitalnega dvojčka evropskega elektroenergetskega omrežja, podporo energetskim skupnostim z digitalnimi orodji, uvedbo oznak energijske učinkovitosti za računalnike, podatkovne centre in blokovne verige ter pripravo kodeksa ravnanja EU v zvezi s trajnostnostjo telekomunikacijskih omrežij.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-100.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-100.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b7c1fd688ad2ae180652e2774977548b958a2fff
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-100.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+C 184/96
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+2.6 I ett alltmer digitaliserat energisystem med decentraliserad produktion, överföring och distribution av energi och fler digitalt uppkopplade enheter i hemmen ökar risken för spionage, cyberbrottslighet och maskinvarufel i samband med energiförbrukning.
+Därför föreslår kommissionen väl samordnade cybersäkerhetsåtgärder för att stärka systemets övergripande resiliens.
+2.7 I handlingsplanen anges att detta kräver åtgärder på både medellång och lång sikt samt en styrningsram.
+Kommissionen förklarar att den kommer att involvera flera grupper av berörda parter, företag och internationella partner och noterar att de begränsade offentliga medlen måste användas klokt och att det behövs mer privata investeringar.
+3.
+Allmänna kommentarer 3.1 I sin handlingsplan tar kommissionen med rätta upp den digitala teknikens enorma potential att öka flexibiliteten i elsystemet.
+EESK stöder dessa mål och välkomnar de flesta av de åtgärder som föreslås i handlingsplanen.
+I synnerhet har EESK redan klargjort kopplingen mellan energiomställningen och den digitala omvandlingen och pekat på digitaliseringens fördelar i form av energibesparingar, minskad energiintensitet och bättre förvaltning av energiinfrastrukturen.
+Emellertid är den optimistiska inställningen i handlingsplanen visserligen inspirerande, men kommissionen tenderar att förbise att den fysiska verkligheten skiljer sig mycket från de användningsfall av digitalisering som nämns i handlingsplanen.
+3.2 EESK anser att de största utmaningarna för energisektorn är att diversifiera Europas energikällor, minska beroendet av importerad energi, säkerställa en integrerad inre marknad för energi, förbättra energieffektiviteten, snabbt bygga ut energinätet, säkerställa försörjningstryggheten, fasa ut fossila bränslen i ekonomin, minska utsläppen, ställa om till en koldioxidsnål ekonomi med koldioxidsnål och ren energiteknik, öka och kraftigt bygga ut förnybar energi för att uppnå klimatmålen, främja tillhörande forskning och utbildning, säkerställa en rättvis omställning och stödja den sociala dimensionen av energi, såsom att minska energifattigdomen.
+Att digitalisera energisystemet utgör grunden för detta och kan bidra till att möta alla dessa stora utmaningar.
+3.3 Både det strategiska synsättet och de specifika åtgärderna i handlingsplanen pekar i rätt riktning, men kommissionen lyckas inte integrera handlingsplanen i den allmänna energipolitiken.
+Ett silotänkande där man endast fokuserar på digitalisering och bortser från den allmänna ramen kommer inte att ge de fördelar som med rätta förklaras i handlingsplanen.
+3.4 I sitt förslag målar kommissionen upp en bild av ett idealiskt tillstånd som bygger på ett välutvecklat energisystem (t. ex. överförings- och distributionsnät) och digitaliserar det.
+I Europa måste dock överförings- och distributionsnäten utvecklas först innan komplex digital teknik kan utvecklas.
+Vi digitaliserar förgäves om energi som förvaltas på ett intelligent sätt inte kan överföras via energiöverföringsnäten.
+Dessutom går en enorm mängd energi till spillo i överföringsoch distributionsnäten.
+Redan i dag uppgick kostnaden för grön el som inte kan användas eller överföras och som måste begränsas till mer än 2 miljarder euro före energikrisen och uppgick till mer än 12 miljarder euro under energikrisen i stora länder som Tyskland.
+Denna ekonomiska förlust kommer att öka många gånger om såvida inte elnät och systemkompatibel lagringskapacitet snabbt byggs ut och man samtidigt hittar bättre sätt att använda el direkt på plats.
+Digitaliseringen på detta område kan spela en roll när det gäller att kartlägga dessa förluster och använda de data som genereras på detta sätt vid nätutvecklingen.
+3.5 Det är sant att det krävs betydande investeringar i energiinfrastruktur för att göra näten smarta.
+Det är också sant att många medlemsstater inte ger incitament till sådana investeringar, eftersom deras reglering visar en tydlig snedvridning till förmån för kapitalutgifter, och investeringar i digitalisering är huvudsakligen driftsutgifter.
+Att samordna och övervaka sådana investeringar och därmed sammanhängande framsteg kommer inte att räcka.
+EESK uppmanar kommissionen att införliva tankarna bakom att ”[f]rämja investeringar i digital elinfrastruktur” i en ändring av artikel 58 i direktiv (EU) 2019/944 om gemensamma regler för den inre marknaden för el, för att säkerställa ett regelverk som verkligen ger incitament till investeringar i digitalisering av elnäten.
+3.6 Kommissionen påpekar med rätta att digitala verktyg spelar en viktig roll när det gäller att utveckla system för kollektiv egenförbrukning och energigemenskaper.
+Både vägledning och den planerade experimentplattformen kan vara till hjälp, men de är inte de viktigaste aspekterna.
+Mer än fem år efter det att paketet om ren energi lades fram spelar både energigemenskaper och kollektiv egenförbrukning fortfarande en biroll i Europas energisystem.
+I många fall är de främsta skälen till detta betydande byråkratiska hinder och bristande information hos konsumenter och producenter.
+Kommissionen har hittills ignorerat dessa hinder.
+Européerna måste ges incitament som så småningom övertygar och
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-108.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-108.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..342f059383215ad48257c7ecad29fa40cc6aa1af
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-108.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+SV
+C 184/104
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+1.4 I allmänhet välkomnar kommittén förslaget att ge emittenter möjlighet att offentliggöra ett prospekt enbart på engelska, eftersom det är det etablerade gemensamma språket för internationella investerare.
+Offentliggörandet av ett fullskaligt dokument, och inte bara sammanfattningen, på de nationella språken skulle dock stärka lokala icke-professionella investerare.
+EESK rekommenderar emittenterna att hålla i åtanke att användningen av emissionsdokument enbart på engelska skulle hindra utvecklingen av en nationell bas av icke-professionella investerare.
+1.5 EESK noterar att en kombination av investeringsanalys och andra tjänster sannolikt kommer att öka synligheten för börsnoterade små och medelstora företag.
+Kommittén välkomnar därför den föreslagna höjningen av gränsen för uppdelning till 10 miljarder euro.
+Ytterligare åtgärder för att uppmuntra oberoende analys kan dock också behövas.
+1.6 EESK värdesätter i hög grad kommissionens strategi för att minska den rättsliga osäkerheten kring kraven på offentliggörande av information.
+Förslaget om en mekanism för marknadsöverskridande övervakning av orderböcker (CMOBS) som skulle underlätta utbytet av orderboksuppgifter mellan tillsynsmyndigheter kan dock medföra en risk för ojämlika konkurrensvillkor, eftersom bilaterala handelsplatser inte skulle omfattas av rapporteringssystemet.
+2.
+Bakgrund 2.1 Den 7 december 2022 offentliggjorde kommissionen en rad förslag (1) om åtgärder för att vidareutveckla EU:s kapitalmarknadsunion.
+En del av paketet – en ny rättsakt om börsnotering – syftar till att minska den administrativa bördan för företag av alla storlekar, särskilt små och medelstora företag, så att de kan få bättre tillgång till finansiering genom börsnotering.
+2.2 Kommissionen uppger att EU:s kapitalmarknader fortfarande är fragmenterade och underutvecklade till sin storlek.
+Studier visar att det totala antalet börsnoterade företag på tillväxtmarknader för små och medelstora företag i Europa knappt har ökat sedan 2014 (2), trots att de börsnoterade företagen åtnjöt tydliga fördelar, såsom framgår av deras ökade marknadsvärdering.
+I allmänhet ökar börsnoterade företags intäkter och balansräkningar snabbare och skapar de fler arbetstillfällen än icke-börsnoterade företag.
+Ett antal studier visar att situationen inte är optimal när det gäller börsintroduktioner för små och medelstora företag i Europa.
+2.3 I rättsakten om börsnotering fastställs enklare och förbättrade noteringsregler, särskilt för små och medelstora företag, samtidigt som man strävar efter att undvika att äventyra investerarskyddet och marknadsintegriteten.
+2.4 Det hävdas att rättsakten kommer att medföra betydande kostnadsminskningar och bidra till att öka antalet börsintroduktioner i EU.
+Enklare prospektregler skulle göra det lättare och billigare för företag att bli börsnoterade.
+Att tillåta företag att använda aktier med utvidgad rösträtt vid börsnotering för första gången på tillväxtmarknader för små och medelstora företag ger ägarna möjlighet att behålla kontrollen över sitt företags vision.
+2.5 Mer proportionerliga regler om marknadsmissbruk skulle också leda till större klarhet och rättssäkerhet för börsnoterade företag beträffande efterlevnaden av kraven på offentliggörande av viktig information.
+Den föreslagna rättsakten om börsnotering syftar också till att förbättra tillhandahållandet och distributionen av investeringsanalys om midcap-bolag och små och medelstora företag, vilket i sin tur bör stödja deras noteringar på offentliga marknader.
+2.6
+Andra förväntade fördelar är
+— kortare, mer aktuell, mer jämförbar och mer lättnavigerad företagsinformation för investerare,
+— bättre täckning för aktieanalys, vilket bidrar till att fatta investeringsbeslut,
+— effektivare tillsyn tack vare tydligare noteringsregler och förbättrade verktyg för att utreda fall av marknadsmissbruk,
+(1) (2)
+”Capital markets union: clearing, insolvency and listing package”.
+Slutrapport från den tekniska expertgruppen med berörda parter för små och medelstora företag, ”Empowering EU Capital Markets for SMEs: Making listing cool again”.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-109.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-109.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0a3266ac5e0a1ea5d21694135718e03c683eacd4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-109.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+25.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 184/105
+— mer standardiserade prospekt som är lättare för tillsynsmyndigheterna att granska.
+2.7 I enlighet med de miljö-, samhällsansvars- och bolagsstyrningsinriktade (ESG) politiska målen skulle rättsakten om börsnotering syfta till att säkerställa att företag som emitterar ESG-obligationer inkluderar ESG-relevant information i noteringsdokumentationen för att göra det lättare för investerare att bedöma ESG-påståendenas giltighet.
+Företag som emitterar aktier kommer att kunna hänvisa till den redan offentliggjorda – och därmed offentligt tillgängliga – ESG-informationen i noteringsdokumentationen.
+3.
+Allmänna kommentarer Argument för förbättrad tillgång till notering på europeiska offentliga marknader 3.1 EESK vidhåller att ökad finansiering med eget kapital för europeiska företag är avgörande för att säkerställa en varaktig återhämtning efter covid-19 och bygga upp ett resilient europeiskt ekonomiskt system mot bakgrund av Rysslands pågående krig mot Ukraina.
+I detta syfte är finansmarknadsinfrastruktur avgörande för att frigöra de investeringsflöden som krävs för att rekapitalisera ekonomin.
+3.2 Välutvecklade offentliga marknader är också viktiga för icke-professionella investerare.
+Européerna har valuta och insättningar till ett värde av 11 biljoner euro på sina bankkonton (3).
+Andelen insättningar av hushållens totala tillgångar är tre gånger högre än för hushållen i USA.
+Genom att inte aktivera slutinvesterare så att dessa kanaliserar sina medel till de europeiska kapitalmarknaderna drar EU inte full nytta av sina kapitalreserver för våra företag.
+Kapitalförvaltare bör få större förtroende för de europeiska aktiemarknadernas framtidsutsikter, och europeiska icke-professionella investerare bör ha fler valmöjligheter när det gäller att bygga upp sina portföljer.
+I detta syfte är det nödvändigt att säkerställa att ett diversifierat utbud av emittenter av hög kvalitet blir noterade på europeiska offentliga marknader.
+3.3 I tider av finansiella svårigheter för företag, ekonomisk oförutsägbarhet och i synnerhet stigande lånekostnader fungerar eget kapital som en stabiliserande faktor och buffert mot framtida chocker.
+3.4 Kommittén noterar också att finansiering med eget kapital från europeiska hushåll till europeiska företag bidrar till att säkerställa EU:s öppna strategiska oberoende på den mest grundläggande nivån: ägande av tillgångar och utövande av företagskontroll.
+Att viktiga europeiska företag hamnar under utländsk kontroll, särskilt i inflytelsesfären för länder med värden som skiljer sig från Europas, utgör en betydande risk för den ekonomiska och politiska stabiliteten i EU.
+Det hämmar också utvecklingen av det EU-baserade finansiella systemet inom EU, som är inriktat på EU:s behov.
+Exempelvis domineras den finansiella handeln i EU fortfarande av investeringsbanker från länder utanför EU (4).
+3.5 Unga och innovativa företag som står i spetsen för den gröna och den digitala omställningen bör uppmuntras att söka börsnotering på europeiska aktiemarknader och få välbehövlig finansiering genom att emittera offentligt handlade aktier, eftersom detta är det mest hållbara sättet att hjälpa dessa företag att utnyttja sin fulla kreativa potential och skapa arbetstillfällen.
+3.6 En kraftig inflationsökning leder till ökad benägenhet för aktieinvesteringar, särskilt bland kunniga ickeprofessionella investerare.
+De europeiska aktiemarknaderna kan bli en plats där dessa inflöden av investeringar går till de viktiga ekonomiska sektorer där företagen genererar tillräcklig avkastning.
+Samtidigt anser kommittén att det är mycket viktigt att EU inför sunda och robusta handelsregler för att EU:s kapitalmarknaders fulla potential ska kunna förverkligas.
+Lärdomarna av finanskrisen visade att EU måste skydda marknaderna med rättvisa, integritet, resiliens och transparens, och även säkerställa högsta möjliga nivå av investerarskydd.
+3.7 En analys som genomförts i 14 EU-medlemsstater visade att upp till 17 000 stora företag har rätt att notera sig men inte försöker göra det (5).
+Kommittén ser en risk för att om EU inte uppmuntrar nya noteringar på aktiemarknaderna kan våra kapitalmarknader se handeln krympa eftersom investerarna diversifierar sina portföljer globalt, om det inte finns ett tillräckligt utbud av värdepapper att investera i inom EU.
+3.8 En ny generation européer kommer in på marknaden för icke-professionella investerare med hållbarhet (dvs.
+ESG-baserade faktorer) i åtanke.
+Samtidigt rör sig många ekonomiska aktörer mot gröna mål, uppmuntrade av politiken för den europeiska gröna given.
+EESK ser denna kombination av faktorer som en potentiell stark drivkraft för att frigöra den
+(3) (4) (5)
+Eurostat – Statistics explained.
+Esmas årliga statistikrapport ”EU securities markets”, 2020, s. 40.
+Rapport från Oxera, ”Primary and secondary equity markets in EU”, 2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-112.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-112.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9f41f2ee3dd7bbe1076f1b3806b1f492978a4177
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-112.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+C 184/108
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+4.8 Aktieanalys är en viktig faktor när det gäller att utveckla ett sunt ekosystem för finansiering med eget kapital för små och medelstora företag.
+För att komplettera befintliga analyskanaler kommer möjligheten att kombinera analys av små och medelstora företag med andra tjänster sannolikt att öka produktionen och distributionen av analysrapporter.
+EESK välkomnar den föreslagna höjningen av tröskelvärdet för uppdelning till 10 miljarder euro.
+Detta kommer att avhjälpa den minskade täckning och synlighet för små och medelstora företag som Mifid II (12) har medfört.
+EESK betonar dock att produktionen av aktieanalys i högre grad är koncentrerad till större finansinstitut.
+Storleken gör att mycket stora mäklare har större möjligheter att fastställa försumbara avgifter och/eller använda handelstransaktioner för att korssubventionera tillhandahållandet av analyser än små och medelstora mäklare (13).
+Dessutom är stora mäklare mest intresserade av att tillhandahålla analyser av de mest betydande börsbolagen, medan små och medelstora företag kan förbises.
+En stor majoritet av emittenterna rapporterar (14) att Mifid II har minskat de små och medelstora företagens täckning och synlighet.
+EESK anser att det finns ett tydligt behov av ytterligare åtgärder för att uppmuntra oberoende analys genom att dra lärdom av bästa praxis i Europa (15).
+4.9 Efter börsintroduktionen bör börsnoterade företag föregå med gott exempel när det gäller transparens, och skyddet av minoritetsaktieägarnas intressen bör ha högsta prioritet.
+Om aktieägarna riskerar att behandlas orättvist eller inte skyddas väl när företaget blir noterat, kommer deras förtroende för EU:s kapitalmarknader inte att öka.
+EESK värdesätter i hög grad kommissionens strategi för att minska den rättsliga osäkerheten kring kraven på offentliggörande, genom de riktade ändringarna av marknadsmissbruksförordningen.
+4.10 Kommittén anser att den gällande ramen med ad hoc-begäranden i fall av misstänkt marknadsmissbruk förefaller lämplig och tillräcklig för att uppnå en effektiv övervakning, men noterar samtidigt att flera tillsynsmyndigheter ser fördelar med att förbättra utbytet av orderboksuppgifter genom CMOBS-mekanismen.
+CMOBS-mekanismens tillämp­ ningsområde enligt förslaget kan innebära en risk för ojämlika konkurrensvillkor, eftersom bilaterala handelsplatser inte skulle omfattas av mekanismen.
+4.11 EESK rekommenderar starkt att andra pågående initiativ som bidrar till att öka de offentliga marknadernas attraktionskraft påskyndas.
+Kommittén har offentliggjort flera yttranden om tidigare, pågående och förväntade lagstiftningsinitiativ (16).
+Snabba framsteg mot kapitalmarknadsunionen bör upprätthållas trots de geopolitiska utma­ ningarna.
+En stark kapitalmarknadsunion behövs mer än någonsin just på grund av de ökande riskerna för ekonomisk och social instabilitet.
+Bryssel den 23 mars 2023.
+Christa SCHWENG Europeiska ekonomiska och sociala kommitténs ordförande
+(12) (13) (14) (15) (16)
+Mifid = direktivet om marknader för finansiella instrument.
+Rapport från Oxera, ”Unbundling: what’s the impact on equity research?”, 2019.
+Europeiska kommissionen, slutrapport, ”The impact of MiFID II rules on SME and fixed income investment research”, 2020.
+Se det ideella initiativet ”Lighthouse” från Instituto Español de Analistas Financieros.
+EUT C 155, 30.4.2021, s. 20, EUT C 290, 29.7.2022, s.
+58, EUT C 177, 18.5.2016, s. 9, EUT C 10, 11.1.2021, s. 30, EUT C 341, 24.8.2021, s. 41.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-113.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-113.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d5dac7610fed0bd0794fde782d73e03be6be766b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-113.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+SV
+25.5.2023
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 184/109
+Yttrande från Europeiska ekonomiska och sociala kommittén om Meddelande från kommissionen till Europaparlamentet, rådet, Europeiska ekonomiska och sociala kommittén samt Regionkommittén – Säkerställa tillgång till gödselmedel till överkomliga priser (COM(2022) 590 final) (2023/C 184/21)
+Föredragande: Arnold PUECH D’ALISSAC
+Remiss
+Europeiska kommissionen, 9.12.2022
+Rättslig grund
+Artikel 304 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt
+Ansvarig sektion
+Jordbruk, landsbygdsutveckling och miljö
+Antagande av sektionen
+9.3.2023
+Antagande vid plenarsessionen
+23.3.2023
+Plenarsession nr
+577
+Resultat av omröstningen (för/emot/nedlagda röster)
+170/3/4
+1.
+Slutsatser och rekommendationer 1.1 Europeiska ekonomiska och sociala kommittén (EESK) välkomnar kommissionens meddelande ”Säkerställa tillgång till gödselmedel till överkomliga priser”, eftersom den globala gödselmedelskrisen, som uppstod i början av 2021 och förvärrades i och med kriget i Ukraina, är särskilt akut i Europa, där jordbrukarna brottas med både rekordhöga priser och försörjningsbrist.
+Den rådande situationen utgör ett hot mot det europeiska jordbruket och den globala livsmedelstrygg­ heten.
+1.2 EESK betonar att inhemska nödåtgärder krävs för att begränsa effekterna av gödselmedelskrisen.
+Utöver möjligheten att direkt stödja de hårdast drabbade kvävetillverkarna och jordbrukarna genom statligt stöd (som omfattas av budgetbegränsningar, ökar risken för snedvridning av konkurrensen och bör omfattas av villkor) anser EESK att korrigerande åtgärder är nödvändiga för att få EU:s gödselmedelsmarknad att fundera bättre, eftersom sådana åtgärder sannolikt kommer att ha större inverkan på jordbrukarna och vara mer kostnadseffektiva för skattebetalarna.
+1.3 För att ta itu med både tillgången på gödselmedel och priserna genom att underlätta import och inhemsk konkurrens rekommenderar EESK att man vidtar åtgärder som inbegriper upphävande av EU:s importtullar på alla gödselmedel, underlättande av gödsellogistik och flexibilitet i lagstiftningen.
+1.4 EESK anser också att det krävs åtgärder på medellång sikt för att begränsa EU:s beroende av importerade mineralgödselmedel och minska miljöavtrycket från gödslingen av grödor.
+Dessa bör syfta till att begränsa användningen av gödselmedel genom att öka växtnäringseffektiviteten, delvis ersätta konstgödsel med återvunnen stallgödsel och annat avfall samt förbättra Europas självförsörjning vad gäller gödselmedelsproduktion, med sikte på en agroekologisk omställning av jordbruket.
+1.5 EESK välkomnar tillkännagivandet av en ny observationsgrupp för gödselmedelsmarknaderna, som ska inrättas under 2023, med tanke på att det är viktigt att öka insynen i den europeiska gödselmedelsmarknaden genom att man regelbundet offentliggör representativa inhemska marknadspriser och tar fram offentlig statistik om produktionen och förbrukningen av gödselmedel.
+1.6 EESK anser vidare att man bör beakta de sociala aspekterna för jordbrukare (som påverkas kraftigt av gödselmedelspriserna), livsmedelskonsumenter (som drabbas av inflationen i livsmedelspriserna) och industriarbetare när nya åtgärder antas.
+1.7 På internationell nivå bör EU intensifiera åtgärderna mot den osäkra livsmedelsförsörjningen globalt, bl.a. genom att främja öppenhet beträffande gödselmedel, tillgången på och en effektiv användning av dem.
+Den globala handeln med gödselmedel bör underlättas genom att man håller marknaderna öppna, undviker exportrestriktioner och exportförbud, ökar produktionen av gödselmedel i Europa och utvidgar logistikvägarna.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-114.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-114.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..23fa8167442c43908dfeb706dce9d1ce8b54fc7c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-114.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 184/110
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+2.
+Inledning och bakgrund 2.1 Gödselmedel framställs av tre näringsämnen som är viktiga för växternas tillväxt, nämligen kväve (N), fosfor (P) och kalium (K).
+2.2 Gödselmedel är en viktig insatsvara i merparten av den samtida jordbruksproduktionen.
+Dess tillgänglighet, till överkomligt pris, spelar en viktig roll för livsmedelstryggheten.
+Sedan början av 2021 råder en global kris beträffande mineralgödselmedel, som inledningsvis berodde på en kraftigt ökad efterfrågan till följd av återhämtningen efter covid-19-pandemin och som förvärrats ytterligare efter Rysslands invasion av Ukraina till följd av att leveranserna begränsats från Ryssland, Belarus och Ukraina, som är tre stora globala leverantörer av gödselmedel.
+2.3 Gödselmedelskrisen har varit särskilt akut i Europa eftersom i) EU är en stor nettoimportör av gödselmedel, ii) EU:s gödselmarknad för kväve och fosfor skyddas av importtullar som driver upp de inhemska priserna över de globala priserna, iii) EU:s import av gödselmedel från Ryssland, Belarus och Ukraina, som tidigare stod för 43 % av EU:s import, har minskat avsevärt sedan mars 2022, trots att EU officiellt inte har något förbud mot import av livsmedel och gödselmedel från Ryssland.
+2.4 Priserna på inhemska gödselmedel har stigit till rekordnivåer (en tredubbling för mineraliskt kväve i november 2022 jämfört med januari 2021).
+Tillsammans med begränsad tillgång och försenade inköp ledde detta till en betydande minskning av användningen av gödselmedel i EU för skörden 2022 (1) och en eventuell brist i flera medlemsstater under våren 2023, vilket kan påverka skörden 2023.
+2.5 Detta sker mot bakgrund av den europeiska gröna given och från jord till bord-strategin (2), som kommissionen offentliggjorde i maj 2020 och som omfattar de föreslagna EU-omfattande målen att ”minska näringsförlusterna med minst 50 % och samtidigt se till att markens bördighet inte försämras, vilket kommer att minska användningen av gödselmedel med minst 20 % fram till 2030”.
+3.
+Allmänna kommentarer 3.1 EESK betonar att lättillgängliga gödselmedel till överkomliga priser är avgörande för jordbruksproduktionen och livsmedelstryggheten i Europa och globalt.
+Brist på gödselmedel och alltför höga priser leder till lägre skördar, äventyrar livsmedelsproduktionen och bidrar till livsmedelsprisinflationen till nackdel för EU-medborgarna och hela jordens befolkning.
+3.2 Den rådande krisen på gödselmedelsmarknaderna utgör ett särskilt hot i låginkomstländer, som är hårt drabbade av osäker livsmedelsförsörjning.
+Den utgör också ett hot i Europa, där sårbara grupper redan har svårt att ha råd med livsmedel och där gödselmedelskrisen kan leda till minskade skördar och därmed påverka den globala livsmedelstryggheten, eftersom EU är en stor producent och exportör av spannmål.
+3.3 EESK anser att den globala bristen på gödselmedel inte bara beror på det höga priset på naturgas, utan också på en obalans mellan tillgång och efterfrågan och logistiska begränsningar.
+I EU förvärras detta ytterligare av kontinentens stora beroende av importerat mineralgödselmedel, EU:s importtullar och kriget i Ukraina.
+Inhemska nödåtgärder 3.4 Trots de höga priserna på gödselmedel förefaller kostnadskonkurrenskraften hos flera EU-tillverkare av kvävegödselmedel ha påverkats av det extremt höga priset på naturgas i Europa, som är sju gånger högre än i USA jämfört med tre gånger högre 2021.
+Förutom prioriterad tillgång till naturgas i händelse av gasransonering kunde ett särskilt stöd till EU:s kväveindustri vara användbart från fall till fall, i syfte att maximera användningen av befintlig produktionskapacitet, vilket möjliggörs genom EU:s ändrade tillfälliga krisram för statligt stöd.
+I detta avseende behövs det ekonomiska och sociala villkor för att undvika oförutsedda effekter, med tanke på att vissa gödselmedelstillverkare ökade sina vinster i kölvattnet av gödselmedelskrisen.
+(1) (2)
+Enligt kommissionen bidrog en kombination av torka och höga priser på gödselmedel, som ledde till lägre givor av i synnerhet fosfor och K, till lägre avkastning och till att spannmålsskörden i EU år 2022 var 8 % lägre än år 2021.
+Källa: utsikter på kort sikt för jordbruksmarknaderna, Europeiska kommissionen, 5.10.2022.
+COM(2020) 381 final, 20.5.2020.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-115.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-115.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d20204401b2ad6b0265141794a116690421080da
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-115.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+25.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 184/111
+3.5 Gödselmedelsanvändare, särskilt åkerbrukare och de som ägnar sig åt både växtodling och djuruppfödning, som står för 62 % av utgifterna för gödselmedel och 69 % av kväveförbrukningen i EU (3), har drabbats hårt av den rådande krisen.
+De brottas med en brist på likvida medel för att kunna köpa gödselmedel före skörden, samt en prispress, eftersom de högre priserna på jordbruksprodukter kanske inte kompenserar för effekten av de höjda priserna på gödselmedel och andra insatsvaror i jordbruket (4).
+Riktat stöd till gödselmedelsanvändare kan kanske därför bidra till att hantera krisen, vilket möjliggörs genom EU:s ändrade tillfälliga krisram för statligt stöd.
+3.6 Det finns dock starka budgetbegränsningar och konkurrens om prioriteringarna när det gäller att finansiera sådant stöd genom att utnyttja EU:s jordbruksreserv på 450 miljoner euro för budgetåret 2023.
+Att finansiera sådana åtgärder genom de nationella strategiska planerna inom den gemensamma jordbrukspolitiken är inte heller ett lämpligt alternativ, eftersom de just har godkänts och det skulle ta lång tid att ändra dem.
+Alternativt ökar utnyttjandet av statligt stöd både de nationella budgetbegränsningarna och risken för betydande snedvridning av konkurrensen mellan jordbrukare från olika medlemsstater.
+Detta illustreras av det faktum att bara tre medlemsstater hittills har infört stödordningar för jordbrukares inköp av gödselmedel, med en total budget på 855 miljoner euro.
+3.7 EESK anser att korrigerande åtgärder för att förbättra funktionssättet hos EU:s gödselmedelsmarknad därför är mer tillrådliga och mer kostnadseffektiva för skattebetalarna.
+Sådana tillfälliga nödåtgärder bör inriktas på både tillgången på och priserna på gödselmedel i Europa genom att underlätta import och konkurrens.
+Vissa gödselmedelsföretag har i hög utsträckning ökat sin vinst: det krävs ett positivt och strategiskt budskap till förmån för denna bransch om vi vill att den ska investera dessa medel i europeiska fabriker och öka vår självförsörjning, vilket är priset för vårt oberoende.
+3.8 Som en följd av kommissionens förslag av den 17 juli 2022 föreskrivs i rådets förordning (EU) 2022/2465 av den 12 december 2022 (5) ett tillfälligt upphävande av importtullarna för karbamid och ammoniak (utom från Ryssland och Belarus).
+EESK välkomnar detta beslut, med tanke på att utöver partner som redan omfattas av frihandelsavtal med EU (t.ex. de nordafrikanska länderna) bör andra viktiga försörjningskällor påverkas positivt av ett sådant upphävande (t.ex.
+USA, de centralasiatiska länderna och de arabiska gulfstaterna).
+Förordningen trädde dock i kraft för sent för att få verkan under säsongen 2022/2023, eftersom den största delen av den importerade karbamiden har levererats eller beställts till skyhöga priser, samtidigt som rådet begränsade giltighetstiden till sex månader i stället för de ursprungliga två åren.
+EESK rekommenderar kommissionen och rådet att förlänga förordningen till nästa säsong och utvidga dess tillämpningsområde till att omfatta alla kväve- och fosforbaserade gödselmedel, eftersom detta skulle främja tillgången genom en diversifiering av utbudet och sänka priserna på inhemska gödselmedel inom EU.
+3.9 Andra åtgärder bör också skyndsamt vidtas för att ta itu med hur EU:s marknad för mineralgödselmedel fungerar på områdena logistik och reglering, inbegripet i) att ge jordbrukare och gödselmedeldistributörer incitament att göra tidiga inköp och hantera prisrisker, ii) att underlätta importlogistik i hamnar för gödselmedelsfartyg och lastbilstransporter i inlandet, iii) att harmonisera de nationella tolkningarna beträffande leverantörer av gödselmedel med avseende på Rysslandssanktionerna, iv) att medge tillfällig flexibilitet i EU:s bestämmelser, inbegripet Reach, transportlagstiftningen och förordningen om gödselprodukter.
+3.10 Kommissionen bör, efter de tekniska förslagen från det gemensamma forskningscentrumet (6), snabbt föreslå lagstiftningsåtgärder som gör det möjligt att på ett säkert sätt använda bearbetat naturgödsel över det tröskelvärde för nitratkänsliga områden som fastställs i nitratdirektivet (RENURE), så att konstgödsel i högre grad kan ersättas.
+I avvaktan på detta nya tröskelvärde rekommenderar EESK att det nuvarande högsta tröskelvärdet på 170 kg organiskt kväve/ha/år ska gälla för alla jordbrukare i EU.
+Inhemska åtgärder på medellång sikt 3.11 Såsom nämns i vårt yttrande om den strategiska framsynsrapporten 2022 (7) rekommenderar EESK att EU minskar sitt importberoende av foder, gödselmedel och andra insatsvaror, och föreslår att en definition av öppet strategiskt oberoende grundad på livsmedelsproduktion, arbetskraft och rättvis handel ska tillämpas på livsmedelssystem – med det övergripande målet att säkerställa livsmedelstrygghet för alla EU-medborgare genom en hälsosam, hållbar, motståndskraftig och rättvis livsmedelsförsörjning.
+(3) (4) (5) (6) (7)
+Källa: ISJR, 2017.
+Som ett exempel var priset på ammoniumnitrat i Frankrike i november 2022 hela 203 % högre än i januari 2021.
+Priset på vete för malning steg däremot med 45 % under samma period.
+Källa: La Dépêche Le Petit Meunier.
+https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SV/TXT/HTML/?uri=CELEX:32022R2465 (EUT L 322, 16.12.2022, s. 81).
+https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121636 (EUT XXX, XXXXXX, s. XX).
+https://www.eesc.europa.eu/sv/our-work/opinions-information-reports/opinions/strategic-foresight-report-2022 (se EUT s. 45).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-116.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-116.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c5134b8df718e9858809555f94fc823e9b5ddbe8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-116.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+C 184/112
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+3.12 När det gäller gödselmedel anser EESK att nödåtgärder bör vidtas omedelbart, men att åtgärder på längre sikt också bör vidtas för att optimera det europeiska jordbrukets beroende av importerade mineralgödselmedel och samtidigt minska miljöavtrycket från gödslingen av grödor i Europa.
+Dessa bör syfta till att i) optimera den sammantagna användningen av gödselmedel genom att öka växtnäringseffektiviteten, vilket skulle leda till lägre förluster, ii) delvis ersätta konstgödsel med en högre användning av återvunnen stallgödsel och annat avfall från livsmedelskedjan, och iii) förbättra Europas självförsörjning vad gäller gödselmedelsproduktion.
+EESK understryker att jordbruket befinner sig i en övergångsfas och kommer att fortsätta att förbättras med hjälp av agroekologi och bevarande jordbruk.
+3.13 Det är nödvändigt att förbättra växtnäringseffektiviteten för att minska gödselmedelsförbrukningen samt näringsförlusterna till vatten och luft.
+Detta bör göra det möjligt att minska användningen av gödselmedel utan att påverka produktionsvolymen.
+Detta kan uppnås genom förbättrade gödslingsmetoder, inbegripet användning av täckgrödor, val av gödselmedel (företräde för kvävetyper såsom nitratbaserade och användning av ureas-/nitrifikationshämmare), användning av biostimulanter samt precisionsjordbruk som möjliggör optimerad användning (uppdelad användning, balansberäkning, jord- och växtanalys, växtsensorer, verktyg för beslutsstöd).
+3.14 Växtförädling är också avgörande för näringseffektiviteten, eftersom förbättrade sorter kan ta upp mindre näringsämnen, särskilt kväve, för samma skördade mängd.
+I detta avseende anser EESK att innovativa tekniker och utsäden bör utvecklas för att det alltid ska finnas lösningar för jordbrukare som ställs inför begränsningar av befintliga verktyg (8).
+3.15 Att ersätta näringskrävande grödor såsom spannmål, raps och sockerbetor med växter med lägre näringsbehov som solrosor (9) och baljväxter är en trend som jordbrukarna naturligt har anammat sedan 2021–2022 (10).
+Detta bör dock övervägas med försiktighet i en offentligpolitisk ram, eftersom en sådan åtgärd, med tanke på respektive avkastning i torrsubstans och proteinbidrag per hektar, skulle kunna störa jordbruksmarknaderna och äventyra livsmedelstryggheten.
+3.16 Att delvis ersätta mineralgödselmedel med organiska gödselmedel som återvunnits från stallgödsel och annat organiskt avfall är också ett relevant mål på medellång sikt i EU (11).
+Detta kommer att gynna marken (högre organiskt innehåll) och klimatet (lägre utsläpp från tillverkning av syntetiska kvävegödselmedel) samt minska importberoendet.
+Potentialen hos stallgödsel bör dock inte överskattas, eftersom merparten av den redan återvinns, de tillgängliga resurserna är geografiskt begränsade (regioner med strukturellt överskott av gödsel) och det medför betydande kostnader för mobilisering, bearbetning och transport.
+Näringsämnen från mänsklig avföring sprids oftast inte ut över jordbruksmark, trots att de potentiellt rymmer 2 miljarder kg kväve (12).
+Kommissionen bör också uppmuntra utvecklingen av metoder för återvinning av näringsämnen från alger och avloppsslam och säker användning inom jordbruket.
+3.17 När det gäller kvävegödselmedel är främjandet av alternativa, icke-fossila metoder för ammoniakproduktion ett mycket relevant långsiktigt mål, eftersom detta skulle minska EU:s gasberoende och dess koldioxidavtryck.
+Förnybar vätgas som produceras genom vattenelektrolys (i sin tur från förnybar el) befinner sig i pilotfasen inom industrin, medan metanisering av biprodukter från jordbruket och organiskt avfall kan producera både biometan för ammoniakproduktion och en rötrest som kan användas som organiskt gödselmedel.
+Trots det för närvarande höga marknadspriset för fossilbaserad ammoniak är dock förnybara alternativ långt ifrån konkurrenskraftiga, och det kommer att krävas tid, teknisk mognad och eventuellt betydande offentliga subventioner innan de når den industriella fasen.
+3.18 EESK välkomnar tillkännagivandet av en ny observationsgrupp för gödselmedelsmarknaderna, som ska inrättas under 2023, och anordnandet av samråd med berörda parter beträffande gödselmedel inom ramen för expertgruppen för den europeiska mekanismen för beredskap och insatser vid livsmedelsförsörjningskriser.
+EESK anser också att en betydande grad av öppenhet på EU:s gödselmedelsmarknad endast kan garanteras genom att man regelbundet offentliggör representativa inhemska marknadspriser för en rad N-, P- och K-gödselmedel samt tar fram offentlig statistik om förbrukningen av gödselmedel.
+(8) (9) (10) (11) (12)
+EUT C 194, 12.5.2022, s. 72.
+Den solrosbesådda arealen i EU ökade med 750 000 hektar medan spannmålsytan minskade i samma omfattning under 2022.
+EUT C 75, 28.2.2023, s. 88.
+https://www.eesc.europa.eu/sv/our-work/opinions-information-reports/information-reports/benefits-extensive-livestock-farmingand-organic-fertilizers-context-european-green-deal-egd-ir-information-report.
+Det uppskattas att varje människa utsöndrar mer än 4 kg kväve per år via sin urin (Viskari et al., 2018 – https://www.frontiersin.org/ articles/10.3389/fsufs.2018.00032/full).
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-12.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-12.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..20ff4e50aedd31f8c2a6f33dc141677173f41289
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-12.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+C 184/8
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+3.7 Datainsamlingen behöver förbättras avseende ungdomar inom nästan alla områden för yttre åtgärder.
+Genomförandet av handlingsplanen måste inriktas på detta utmanande område, i enlighet med den kartläggning och den bristanalys vad gäller internationella uppgifter om ungdomar som kommissionen nyligen gjort.
+Det kan vara svårt att dela upp utfall och resultat och att se på vilket sätt ett visst program eller initiativ faktiskt har bidragit till ett resultat.
+Därför kräver alla insatser som rör ungdomar en longitudinell analys.
+3.8 EU och alla dess institutioner bör samarbeta med Förenade kungariket för att se till att samarbetsandan och det interkulturella lärandet och erfarenheterna från Erasmus+ och alla andra former av samarbete inte går förlorade för ungdomar och ungdomsorganisationer i landet.
+Alla sätt att optimera möjligheterna att återuppbygga förbindelserna med brittiska civilsamhällesorganisationer bör utforskas, och nya bör främjas och skapas (6).
+Ledarskap och deltagande 3.9 Handlingsplanen är i hög grad inriktad på ledarskap och deltagande.
+Detta är välkommet och ligger helt i linje med bästa praxis i arbetet med ungdomar.
+EESK menar dock att ett mycket grundligt och samtalsbaserat tillvägagångssätt kommer att behövas för att vidareutveckla en sådan strategi i EU:s yttre åtgärder.
+Även inom EU och dess medlemsstater återstår mycket att göra när det gäller deltagarbaserad praxis, trots kraftfulla insatser.
+Ungdomars ledarskap uppstår i allmänhet genom bra gräsrotsarbete i en stödjande miljö.
+Detta frambringar i sin tur ungdomar som kan göra sina röster hörda, men utifrån kontakter med sina jämnåriga och erfarenheter beträffande lokala frågor såsom miljö, transport, utbildning, psykisk hälsa, socialt bistånd och många fler.
+Detta arbete underlättas ofta av det civila samhällets organisationer.
+Vi hoppas att de tematiska programmen om det civila samhället och mänskliga rättigheter och demokrati kan inriktas på dessa behov.
+3.10 Ett antal faktorer som hänger samman med detta måste därför finnas med för att god praxis ska kunna skapas på detta område.
+I Erasmus+-programmet försöker man fortfarande prioritera ungdomar med begränsade möjligheter, vilket i själva verket innebär ett erkännande av att detta ledande program fortfarande har långt kvar på området.
+När det handlar om kontakter mellan människor och rörlighet spelar administrativa aspekter såsom viseringar en avgörande roll i att säkerställa en smidig upplevelse för deltagarna, och här behövs en gemensam strategi.
+Att lösa dessa utmaningar i utvecklingsländer, instabila stater eller till och med totalitära länder kommer helt klart att vara ännu svårare.
+I slutändan måste allt planerat ledarskap och deltagarbaserat arbete bygga på erfarenheter från gräsrots- och lokalsamhällesnivå.
+3.11 Vi måste vara försiktiga så att vi inte vänder på processen genom att först arbeta med ”ledare” i avsaknad av en verklig gräsrotsrörelse.
+Finansiärer och internationella icke-statliga organisationer kan inte skapa ett sådant ledarskap, och man måste se till att det finns goda kopplingar på gräsrotsnivå.
+Därför behöver vi ett transparent urval, öppna och inkluderande metoder och skydd mot att stater och andra, särskilt i instabila stater, tar över.
+Engagemang, deltagande och ledarskap är av avgörande betydelse, och med hjälp av vår strategi måste det byggas upp infrastruktur för att förverkliga detta.
+Långsiktigt stöd till ungdomsorganisationer och det civila samhället måste prioriteras framför kortsiktiga projektbaserade strategier.
+Samarbetet med ledare på ungdomsområdet kräver också strategier för att hantera en ständigt föränderlig grupp som befinner sig i en övergående fas i livet, växer och utvecklas och i något skede kommer att behöva eller vilja gå vidare.
+3.12 Meningsfullt stöd till gräsrotsorganisationer som är verksamma på fältet bör tillhandahållas så att de kan utvecklas internt och bli relevanta aktörer i sina lokalsamhällen.
+Vi hoppas att man i det arbete som utförs av ungdomsstyrelsen för internationella partnerskap – Youth Sounding Board (YSB) – på detta område, och inom dialogplattformen med ungdomsorganisationer inom ramen för det politiska forumet för utvecklingsdialog, kommer att beakta detta.
+Dessutom kan stöd till fackföreningar och fackliga ungdomsorganisationer bidra till att uppmuntra och stödja ungdomars demokratiska deltagande på arbetsplatsen.
+De nationella ungdomsråden kan sörja för en god infrastruktur när det gäller att besluta vem man ska arbeta med i partnerländerna, förutsatt att de är oberoende.
+Det gäller även initiativ såsom det globala initiativ för ungdomsmobilisering som genomförs av de sex stora ungdomsorganisationerna (7).
+(6) (7)
+REX/563 – informationsrapporten ”Genomförandet av avtalet om Förenade kungarikets utträde ur EU, inbegripet protokollet om Irland/Nordirland” https://globalyouthmobilization.org/.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-14.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-14.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c01be90f112ce15d17ad055530ce544b0b844937
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-14.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 184/10
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+4.4 Bestämmelserna om stipendier och stiftelser är välkomna, men vi måste ägna uppmärksamhet åt frågor som rör urval och se till att det civila samhällets organisationer involveras.
+Det är viktigt att öppna, rättvisa och inkluderande förfaranden för urval av deltagare i akademiska program fastställs när dessa möjligheter skapas och att man prioriterar att erbjuda personer med begränsade möjligheter en plats.
+4.5 Att maximera humankapitalets värde är avgörande för att öka konkurrenskraften och bekämpa arbetslösheten, med respekt för hållbar utveckling.
+Detta förutsätter en arbetskraft som har en rad generella färdigheter och anpassningsförmåga.
+Utbildningspolitiken måste utvecklas och genomföras i nära samarbete med arbetsmarknadens parter och inriktas mer på kompetens än på kvalifikationer.
+Detta kommer att bidra till att minska kompetensglappet.
+Ungdomsorganisationer 4.6 Flera forum och organ som har som syfte att engagera ungdomar beskrivs i meddelandet.
+Plattformen inom det politiska forumet för utvecklingsdialog är välkommen, så länge den säkerställer kontakter på gräsrotsnivå med ungdomsorganisationer, som är oberoende, självorganiserade och helst ungdomsledda.
+4.7 Det finns i meddelandet ett välkommet omnämnande och en hänvisning till att ungdomsorganisationer bör involveras.
+Genomförandet av handlingsplanen skulle gynnas av ett samarbete som omfattar de olika modeller för ungdomsarbete som finns i EU.
+Denna praxis kan vara lika relevant som ungdomars synpunkter, eftersom den bygger upp kapacitet bland alla ungdomar på lokal nivå, vilket i sin tur banar väg för ungdomsledare som är stadigt förankrade i lokala erfarenheter.
+Omfattande belägg och modeller finns tillgängliga genom partnerskapet mellan EU och Europarådet och frivilligsektorn för ungdomar.
+4.8 Ungdomsorganisationer kan vara en enorm tillgång i genomförandet av planen.
+EU:s medlemsstater bör uppmuntras att involvera sin ungdomssektor på detta område i nationella handlingsplaner.
+Vi bör prioritera bra modeller och arbete från EU:s ungdomsorganisationer när det gäller utveckling, konflikter och människorättsarbete framför exempelvis amerikanska modeller för ”ungdomsutveckling”, som ofta importeras som en färdig lösning till utvecklingsländer och andra regioner och som ofta inte är förankrade i samma värderingar.
+Detta skulle fungera väl med åtagandet att ta fram skräddarsydda lösningar för vissa regioner.
+4.9 Genomförandet av åtaganden på utbildningsområdet bör också omfatta informella och icke-formella system i samhällen, civilsamhällesorganisationer och ungdomsarbetsorganisationer.
+Unescos och Europarådets definitioner ger god vägledning här tillsammans med arbetet avseende kapitlet om ungdomsfrågor inom Erasmus+.
+Vi måste inse de enorma fördelarna för alla med lärande utanför skolmiljön, som är livslångt och livsvitt.
+4.10 Den politiska dialogen är viktig och målen i handlingsplanen är ambitiösa, men vi får inte försumma ländernas egen ungdomspolitik och regeringarnas ansvar, eller behovet av en verklig frivilligsektor och av det civila samhället.
+Genomförandet av handlingsplanen måste också stödja utvecklingen av ungdomsarbetspolitiken, utvecklingen av nationella ungdomsråd och liknande organ samt strategier som exempelvis EU:s ungdomstest.
+4.11 Ungdomsorganisationer har redan upprättat förbindelser runt om i världen, vilket framgår av världens sex stora ungdomsorganisationers arbete, och genomförandet av planen bör involvera dem, bygga vidare på det befintliga arbetet och utgöra en förebild för fler initiativ.
+Vi bör också vara försiktiga med att vara alltför restriktiva i fråga om deltagande.
+Det är oklart om deltagandeprocesser användes vid urvalet av frågor till fonden för främjande av ungdomars egenmakt.
+Ungdomar kanske inte alltid väljer de frågor som andra anser vara viktiga, särskilt i utvecklingsländerna eller i instabila stater där frågor av mer praktisk natur kan vara viktigare.
+4.12 Åtgärder för kapacitetsuppbyggnad för ungdomsorganisationer är mycket välkomna och bör åtföljas av effektivt stöd för att starta gräsrotsrörelser i partnerländer där EU:s delegationer kan spela en avgörande roll runt om i världen.
+Partnerskap med EU-organisationer bör erbjudas där så är lämpligt, och arbetet måste övervakas.
+Det är viktigt att främja skapandet och stärkandet av nätverk med organisationer både inom och utanför EU.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-17.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-17.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0d765c2409193e0a7ab65fb4bd0ab2322466b78a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-17.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+25.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 184/13
+Yttrande från Europeiska ekonomiska och sociala kommittén om ”Ungdomarnas roll i den gröna omställningen” (förberedande yttrande på begäran av det svenska ordförandeskapet) (2023/C 184/03)
+Föredragande: Nicoletta MERLO
+Remiss från det svenska ordförandeska­ Skrivelse av den 14.11.2022 pet Rättslig grund
+Artikel 304 i fördraget om Europeiska unionens funktionssätt
+Ansvarig sektion
+Sysselsättning, sociala frågor och medborgarna
+Antagande av sektionen
+8.3.2023
+Antagande vid plenarsessionen
+22.3.2023
+Plenarsession nr
+577
+Resultat av omröstningen (för/emot/nedlagda röster)
+152/00/01
+1.
+Slutsatser och rekommendationer 1.1 Europeiska ekonomiska och sociala kommittén (EESK) anser att ungdomar både kan och måste spela en avgörande roll i samband med den gröna omställningen.
+Det behövs i allra högsta grad en ny styrningsmodell som är mer inkluderande och kan säkerställa ungdomars aktiva deltagande i beslutsprocessen, men även överbryggar befintliga hinder.
+1.2 EESK betonar vikten av att säkerställa att ungdomsorganisationer har en ledande roll i beslutsprocessen och i att utveckla och sprida projekt som rör hållbarhet och miljö, bland annat genom att man säkerställer att de får det ekonomiska stöd de behöver.
+1.3 Det är mycket viktigt för EESK att man kontinuerligt övervakar såväl de omedelbara som de framtida effekterna av offentliga investeringar, inklusive investeringar inom ramen för den gröna omställningen, för ungdomar.
+Med hjälp av indikatorer bör man bedöma de ekonomiska, politiska och sociala konsekvenserna före, under och efter godkännandet av de politiska åtgärder som ska genomföras.
+1.4 EESK uppmuntrar EU-institutionerna och medlemsstaterna att genomföra åtgärder och mekanismer för att se till att ungdomsperspektivet beaktas inom alla politikområden och att genom ett fullt anammande av EU:s ungdomstest skapa utrymme för att säkerställa ungdomars aktiva deltagande.
+1.5 EESK anser att det är av avgörande betydelse att de initiativ och politiska åtgärder som ska antas inom ramen för Europaåret för kompetens kopplas till den gröna omställningen, hållbar utveckling och de utmaningar som ungdomar står inför i denna snabbt föränderliga värld.
+1.6 Det är mycket viktigt att titta på utbildning och hur de färdigheter ungdomar förväntas ha i denna fråga kan utvecklas med hjälp av en övergripande strategi som kan förmedla teoretiska och praktiska färdigheter.
+Det kan bland annat röra sig om att införa och förbättra insatser för övergången från skola till arbete och lärlingsutbildningar, men även om att involvera arbetsmarknadens parter.
+Utbildning om dessa frågor bör också struktureras, utformas och utvecklas med avstamp i regionerna och deras behov, inom den bredare ram som fastslagits på nationell nivå.
+1.7 EESK anser att man måste börja undervisa barn redan i tidig ålder om hållbarhet och miljöskydd och använda innovativa utbildningsverktyg som beaktar miljöskydd, social och ekonomisk utveckling och uppnåendet av tillhörande mål.
+Utbildning av god kvalitet för alla och anständiga arbetsvillkor för dem som tillhandahåller den är avgörande för att åstadkomma detta.
+1.8 EESK betonar betydelsen av att skolor arbetar med frågor som rör den gröna omställningen, i samförstånd med lokala myndigheter och med aktiviteter utanför skolan, särskilt med ungdomsorganisationer och det organiserade civila samhället.
+På så vis ökar även medvetenheten och deltagandet bland vanliga medborgare.
+Mot denna bakgrund ser EESK positivt på erfarenheterna av projektet om det gröna Erasmus och ser fram emot dess genomförande.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-93.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-93.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c830dd3cf794daffeb7802df993777b2122fde03
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-93.txt
@@ -0,0 +1,35 @@
+25.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 184/89
+7.
+Att medborgarna måste vara centrala i energiunionen, ta egenansvar för omställningen av energisystemet, dra nytta av ny teknik för att få billigare energiräkningar och aktivt delta på marknaden, på vilken sårbara konsumenter skyddas.
+Rapporten innehåller en beskrivning av de åtgärder som hittills har vidtagits eller som planeras för att genomföra dessa visioner.
+EESK beklagar dock att redogörelsen i rapporten inte avser visionerna utan snarare de fem ömsesidigt förstärkande och nära sammanhängande dimensioner som syftar till att öka energitryggheten, hållbarheten och konkurrenskraften.
+Denna dubbla uppsättning mål eller visioner, å ena sidan, och dimensioner, å andra sidan, gör det ytterst svårt att följa genomförandet av visionerna, även eftersom t.ex. frågor som rör medborgarnas plats i centrum för energiunionen eller behovet av kompetenshöjning och omskolning av arbetskraften ingår i flera av dimensionerna.
+EESK beklagar att detta gör det mycket svårt att följa de framsteg som gjorts i genomförandet av målen i strategin för energiunionen.
+1.4 I meddelandet nämns med rätta planen REPowerEU, som EESK har ställt sig bakom.
+Planen har gett nya impulser åt och förstärkt den gröna givens och 55 %-paketets instrument genom sitt fokus på diversifiering, besparingar, försörjningstrygghet och påskyndad utveckling av förnybara energikällor.
+Den nuvarande klimat- och energikrisen och bristen på säkerhet, stabilitet och förutsägbarhet i försörjningen och priserna innebär emellertid en enorm belastning för EU.
+Krisen vore mindre allvarlig om mer riktade åtgärder hade vidtagits tidigare och om t.ex.
+EU:s egna mål (bl.a. målen för den europeiska energiunionen) hade tagits på större allvar.
+1.5 Enligt rapporten om tillståndet i energiunionen 2022 måste uppskattningsvis 300 miljarder euro i allmänna medel investeras på olika åtgärdsområden för att uppnå ett totalt oberoende av ryska fossila bränslen från och med nu fram till 2030, vilket kommer att ha en betydande inverkan på EU:s totala budget.
+Dessutom kommer det att krävas ytterligare privata investeringar, bland annat investeringar från europeiska medborgare.
+EESK anser att pengarna måste användas på så vis att de bidrar till att uppnå energiunionens ovannämnda mål.
+Dessa utgifter bör inte heller leda till att man drar ner på resurserna till den rättvisa omställningen, till forskning och innovation eller till företag och konsumenter som påverkas av stigande energipriser.
+1.6 Denna energiprisstegring utan motstycke, utlöst av Rysslands invasion av Ukraina, medför enorma sociala och ekonomiska konsekvenser och påverkar även själva industri- och produktionsstrukturen i länderna.
+EESK understryker att det har saknats en tydlig europeisk samordning under energikrisen och vill som en del av svaret på detta se ett instrument skapas, på grundval av Sure-modellen, i syfte att stödja arbetstagare och företag som har det svårt.
+1.7 Den senaste tidens händelser har ökat den potentiella risken för cyberattacker och sabotage mot kritisk infrastruktur, såsom energinätet och kraftverk.
+EESK rekommenderar därför att en heltäckande strategi tas fram och antas i syfte att skydda EU mot dessa hot.
+1.8 EU-ländernas främsta strategiska målsättning på medellång sikt måste förbli energioberoende – i synnerhet mot bakgrund av händelseutvecklingen kring kriget i Ukraina och med möjliga internationella förvecklingar i åtanke.
+Vi tolkar ”strategiskt energioberoende” som ett politiskt koncept till grund för utformandet av EU:s framtida energimarknad, där EU fattar självständiga beslut som garanterar oberoende av energi från otillförlitliga leverantörer.
+EESK beklagar att detta inte behandlas grundligt i rapporten, utan förblir höljt i dunkel – fokus sätts enbart på oberoendet av importerad rysk energi.
+1.9 För att EU:s mål om strategiskt oberoende ska uppnås uppmanar EESK rådet och kommissionen att utveckla lämpliga instrument genom att bland annat inrätta en fond för europeisk suveränitet, för att främja investeringar i ren inhemsk energiteknik och energiinfrastruktur.
+Samtidigt är det mycket viktigt att uppmuntra medlemsstaterna att använda medlen optimalt och effektivt vid utvecklingen av ren energi.
+En sådan strategi måste också ge vägledning om hur företag, samhällsinstitutioner, medborgare och energigemenskaper kan motiveras till att investera mer.
+De instrument och resurser som står till buds i nuläget förefaller otillräckliga i förhållande till de stora utmaningar som måste bemötas.
+EESK ber kommissionen att vara särskilt vaksam på hur nya resurser och försörjningskällor påverkar miljön, samt på nya beroendeförhållanden gentemot tredjeländer.
+1.10 EESK föreslår att man på vägen mot energioberoende följer en nedifrån-och-upp-strategi eftersom en sådan gör det lättare att uppnå målen i punkt 1.3.
+1.11 Den gröna given har ännu inte försetts med de socialpolitiska åtgärder som gör att omställningen blir rättvis.
+Med tanke på att sysselsättnings- och industrisystemen i stor mån kommer att påverkas av omställningsrelaterade processer beklagar EESK att man i rapporten inte tar tillräcklig hänsyn till vikten av heltäckande politiska åtgärder för sysselsättning, kompetens och sociala frågor.
+Investeringar i utbildning, omskolning och fortbildning måste anses vara ett socioekonomiskt ansvar.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-98.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-98.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bfb2dfa533e8b76ec1529c6ed0eb09945806178d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-98.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+C 184/94
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+25.5.2023
+incitament till investeringar i digitalisering av elnäten.
+Samtidigt måste flexibilitetsmarknader utvecklas för att göra flexibel konsumtion, produktion och prosumtion baserad på digital teknik attraktiv.
+1.5 Mer än sex år efter det att paketet om ren energi lades fram spelar både energigemenskaper och kollektiv egenförbrukning fortfarande en biroll i Europas energisystem.
+Kommissionen har hittills ignorerat förekomsten av hinder för dessa former av energiproduktion och energiförbrukning.
+Européerna måste ges incitament som så småningom övertygar och motiverar dem att digitalisera all sin energirelaterade verksamhet.
+I många fall behövs också en tydlig rättslig och administrativ rätt.
+EESK uppmanar kommissionen och medlemsstaterna att utveckla motsvarande initiativ, inbegripet direkt stöd som gör att energigemenskaper och kollektiva prosumenter kan utveckla sin fulla potential, varvid dessa former av produktion och konsumtion måste bli en viktig del av systemet, särskilt med hänsyn till försörjningstryggheten.
+I annat fall kommer digitala verktyg inte att göra någon skillnad.
+1.6 EESK upprepar att med rätt strategi kan en klimatneutral, decentraliserad och digitaliserad energiförsörjningsstruktur ha betydande positiva effekter på sysselsättningen och ekonomin, särskilt de regionala ekonomierna (2).
+I den rådande krisen behöver EU en övergripande strategi för energipolitiken där specifika energi- och klimatrelaterade frågor kombineras med målen för politiken för social och regional sammanhållning.
+1.7 EESK noterar dock att en politik för förändring bara kan bli framgångsrik om man beaktar de olika sociala dynamiker som verkar under omställningen och tar hänsyn till dem i strategier och åtgärder.
+Vi bör stärka de aktiva konsumenternas roll i digitaliseringen samt uppmuntra dem och ge dem rätt att använda så många smarta lösningar som möjligt, eftersom de kan förbättra den inre energimarknadens effektivitet och prestanda, samtidigt som systemansvariga för distributionssystem beaktas för att säkerställa försörjningstryggheten.
+Verktygen måste vara användarvänliga och hänsyn måste tas till utsatta grupper och personer med funktionsnedsättning.
+Det är därför absolut nödvändigt med en politik för en rättvis omställning och en aktiv politisk hantering av förändringar.
+Om den sociala dimensionen försummas i genomförandet riskerar omvandlingen att misslyckas på grund av allmänhetens motstånd.
+1.8 När det gäller den framtida utformningen av energisystem och energiinfrastruktur har EESK upprepade gånger betonat att alla konsumenter måste involveras aktivt i utvecklingen av smarta energisystem och att incitament måste införas så att det civila samhället kan delta i energiomställningen.
+Att ”[k]oppla samman lokala och regionala innovatörer”, som kommissionen nämner i punkt 7.3, är mycket viktigt.
+Kollektiva åtgärder såsom samarbete mellan smarta städer och samhällen kan skapa de bästa och ekonomiskt mest överkomliga lösningar som en region kan behöva.
+1.9 EU:s digitala politik och energipolitik visar redan vägen för digitaliseringen av energisektorn, dels för att frågor såsom datainteroperabilitet, försörjningstrygghet och cybersäkerhet, integritet och konsumentskydd inte kan överlåtas helt till marknaden, dels för att de måste genomföras på ett korrekt sätt.
+I detta sammanhang påpekar EESK att integritetsintrång och missbruk av data måste förhindras på alla sätt.
+Detta omfattar inte bara tekniska försiktighetsåtgärder, utan även ansvar för och övervakning av detta dataområde av statliga myndigheter som står under politisk och demokratisk kontroll.
+Samtidigt måste särskild uppmärksamhet ägnas åt att skydda data om kritisk infrastruktur.
+1.10 I sitt meddelande uppger kommissionen att det är viktigt att säkerställa att digitaliseringen inte undergräver den ram för konsumentskydd som redan inrättats på den inre marknaden för el.
+EESK noterar detta och tillägger att konsumenternas rättigheter måste anpassas och förbättras på energimarknaden.
+Konsumenterna får inte missgynnas eller överdebiteras.
+De bör dra nytta av digitala verktyg som, om de utvecklas på rätt sätt, kan bidra till att öka konsumentskyddet.
+1.11 Viktigt för samtliga initiativ är att konsumenterna har en smart mätare i hemmet.
+Detta är fortfarande inte fallet i många medlemsstater, och därför finns det ett akut behov av att intensifiera insatserna för att i större utsträckning införa smarta mätare som en grundläggande förutsättning för de flesta digitala lösningar inom energisektorn, i synnerhet för elförsörjningen och, i mindre utsträckning, för gasförsörjningen.
+De medlemsstater som ännu inte fullt ut har infört smarta mätare måste påskynda arbetet och höja sina nationella mål när det gäller denna utbyggnad.
+Internationella belägg visar att införandet av smarta mätare går smidigast när nätoperatörerna är ansvariga.
+Smarta mätare bör betraktas som en integrerad del av elnätet.
+(2)
+EUT C 367, 10.10.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-99.txt b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-99.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e22e6a3494030cfc2f844ceb68f37ce6bc398b08
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:184/sbd/OJ:C:2023:184:FULL.sv.p-99.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+25.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 184/95
+1.12 Det finns en risk att nya datadrivna tjänster och innovativa tekniska lösningar inte kommer att kunna införas tillräckligt snabbt till följd av brist på kompetent arbetskraft och utbildade yrkespersoner som kan utföra utbyggnaden.
+De nödvändiga arbetsmarknads- och utbildningspolitiska åtgärderna förutsätter tillräckliga ekonomiska resurser samt utarbetande av en handlingsplan för att säkerställa ett samordnat tillvägagångssätt.
+EESK anser att ett nära samarbete med arbetsmarknadens parter är av avgörande betydelse i detta avseende.
+1.13 Cybersäkerhet är en förutsättning för att säkerställa tillförlitligheten hos ett alltmer digitaliserat energisystem.
+Utvecklingen under de senaste årtiondena, och särskilt den senaste tidens händelser, visar på risken för cyberattacker och sabotage mot kritisk infrastruktur.
+Problem kan dock uppstå inte bara på grund av cyberattacker eller sabotage, utan också på grund av maskinvaru- och programvarufel, så kommissionen måste ägna särskild uppmärksamhet åt maskinvaru- och programvarudesign under digitaliseringens gång för att säkerställa robusthet.
+Avbrott eller störningar i kritisk infrastruktur kan orsaka förödande försörjningsbrister och hota den allmänna säkerheten.
+Mer decentraliserad produktion och användning av energi i kombination med internet ökar ”angreppsytan” och de cyberrelaterade riskerna.
+Det digitaliserade energisystemet (när det gäller både maskinvara och programvara) måste vara tillförlitligt och säkerställa ständig tillgänglighet.
+1.14 EESK anser att en kombinerad strategi för energiomställningen och digitaliseringen på landsbygden inte har fått den grad av uppmärksamhet och stöd som man hade kunnat förvänta sig.
+Kommittén efterfrågar ett snabbt genomförande av kommissionens långsiktiga vision för EU:s landsbygdsområden och mobilisering av berörda parter inom ramen för EU: s landsbygdspakt.
+2.
+Bakgrund 2.1 Kommissionen offentliggjorde ett meddelande i syfte att driva på digitaliseringen av energisystemet.
+EU:s handlingsplan ”Digitalisering av energisystemet” syftar till att uppnå målen i den strategiska framsynsrapporten om den gröna och den digitala omställningen, där digital teknik bidrar till att skapa ett klimatneutralt och resurseffektivt samhälle, samtidigt som man säkerställer att alla kan dra nytta av omställningen.
+2.2 I EU:s handlingsplan föreslår kommissionen en rad åtgärder på fem områden: främja konnektivitet, interoperabilitet och sömlöst utbyte av energidata genom skapandet av ett gemensamt dataområde, främja och samordna investeringar i det smarta nätet, tillhandahålla bättre tjänster baserade på digital innovation för att engagera konsumenterna i energiom­ ställningen, säkerställa cybersäkerhet i energisystemet samt säkerställa att IKT-sektorns växande energibehov ligger i linje med den europeiska gröna given.
+Kommissionen anser att digitaliseringen kan förbättra EU-energisystemets ekonomiska överkomlighet, hållbarhet och resiliens.
+2.3 Smarta lösningar syftar till att ge konsumenterna större kontroll över sin energiförbrukning och sina energiräkningar och på så sätt förbättra hanteringen av energianvändningen, även om många slutkonsumenter kan förstå denna potential utan att behöva en smart lösning.
+Innovativa energitjänster bör minska energiförbrukningen, och energin bör användas när den är billig.
+Smarta mätare ger viktig information för att minska energiförbrukningskostnaderna, t.ex. smart laddning av elfordon, smarta värmepumpar tillsammans med solcellspaneler.
+Smarta mätare hjälper kunderna att kontrollera uppgifterna i sina fakturor och gör att de kan undvika felaktiga räkningar och efterfakturering, som för närvarande hör till de största problemen för konsumenterna.
+I handlingsplanen planeras stöd till digitala verktyg, som tjänar konsumenternas intresse och i vissa fall utvecklas i samarbete med dem, förbättrad digital kompetens, finansiering av smarta digitala lösningar genom program som kan bidra till att uppnå målet att digitalisera energisystemet, stöd till de nationella tillsynsmyndigheterna för att fastställa och övervaka gemensamma indikatorer för smarta nät, skapande av ett gemensamt europeiskt energidataområde samt nära deltagande av alla berörda parter, i synnerhet nätoperatörer och energileverantörer.
+2.4 Enligt kommissionen har IKT-tekniken stor förgröningspotential.
+Digitala lösningar bör bidra till att balansera tillgång på, lagring av och efterfrågan på energi och göra energisystemet mer flexibelt för att underlätta integreringen av decentraliserade förnybara energikällor.
+Flexibilitetsmarknader måste utvecklas för att göra investeringar i flexibilitets­ alternativ attraktiva, oavsett om dessa investeringar görs av producenter, konsumenter eller prosumenter som utnyttjar digitala verktyg.
+2.5 Samtidigt betonas i handlingsplanen behovet av att hejda den ökande energiförbrukningen inom IKT-sektorn.
+I handlingsplanen planeras också skapandet av en digital tvilling av det europeiska elnätet, stöd till energigemenskaper genom digitala verktyg, utveckling av energirelaterade märkningar för datorer, datacentraler och blockkedjor samt utarbetande av en EU-uppförandekod för telekommunikationsnätens hållbarhet.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2925a887a6bdd1e58acb9ea5d4872ff2b4d55867
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-37.txt
@@ -0,0 +1,56 @@
+26.5.2023 г.
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+C 185/35
+
+Резолюция на Съвета относно Европейското пространство за образование: поглед към 2025 г. и след
+това
+(2023/C 185/08)
+
+СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ:
+1. ПРИПОМНЯ политическия контекст във връзка с европейското пространство за образование, изложен в приложението
+към настоящата резолюция.
+2. ПОТВЪРЖДАВА ОТНОВО, че европейското пространство за образование може да се превърне в реалност до 2025 г.
+само чрез силния политически ангажимент на държавите членки, и ИЗТЪКВА необходимостта от непрекъснати усилия
+както от страна на държавите членки, така и на Комисията, в рамките на съответните им области на компетентност и по
+целесъобразност с участието на съответните заинтересовани страни на национално и европейско равнище, за да бъдат
+предприети необходимите стъпки за изграждане на европейското пространство за образование.
+3. ВЗЕМА ПОД ВНИМАНИЕ съобщението на Комисията относно напредъка към постигането на Европейското
+пространство за образование (1).
+4. ПОДЧЕРТАВА, че образованието и обучението във всякакъв контекст, на всички равнища и във всяка форма са от
+решаващо значение, за да се гарантира социално сближаване, конкурентоспособност и устойчив растеж в Европейския съюз
+и неговите държави членки, както и за бъдат подготвени за екологичния и цифровия преход и да получат подкрепа по време
+на тези преходи. Особено във време, когато за гражданите е от съществено значение да постигнат лична реализация и
+благосъстояние и да се адаптират към предизвикателствата на променящия се свят, и да продължат да се ангажират с
+активно и отговорно гражданство, ИЗТЪКВА значението на висококачественото, приобщаващо и равнопоставено
+образование, обучение и учене през целия живот за всички – както за децата, така и за възрастните.
+5. НАБЛЯГА на факта, че европейското пространство за образование следва да се основава на подход за учене през целия
+живот, който обхваща системите за образование и обучение по приобщаващ и цялостен начин и включва преподаването,
+обучението и ученето във всякакъв контекст, на всички равнища и във всяка форма, независимо дали формално, неформално
+или информално, от образованието и грижите в ранна детска възраст до училищното образование и професионалното
+образование и обучение, както и висшето образование и ученето за възрастни.
+6. ИЗТЪКВА ОТНОВО, че следва да се засили междусекторното сътрудничество между съответните инициативи на ЕС в
+областта на образованието и обучението и тези в свързани области и сектори на политиката, по-специално заетостта,
+социалната политика, научните изследвания, иновациите, околната среда и младежта и секторите на културата и
+творчеството, при пълно зачитане на правното основание за съответните области на политиката, както е посочено в
+Договорите. ПОДЧЕРТАВА необходимостта от координация и съгласуваност на всички инициативи на ЕС в областта на
+образованието и обучението, по-специално тези, които се отнасят до уменията и компетентностите.
+7. ОТБЕЛЯЗВА, че европейското сътрудничество в областта на образованието и обучението е от решаващо значение за
+социалното сближаване и добре функциониращата икономическа среда в Европейския съюз, за да се гарантират
+дългосрочната конкурентоспособност на Съюза и успехът на екологичния и цифровия преход и да се намалят социалните,
+регионалните и икономическите неравенства. Поради това ОТЧИТА важния принос на европейското сътрудничество в
+областта на образованието и обучението, включително в стратегическата рамка, за съответните части на европейския
+семестър.
+8. ИЗТЪКВА, че е важно да се насърчават полезните взаимодействия между европейското пространство за образование,
+европейското пространство за висше образование и европейското научноизследователско пространство, като същевременно
+се избягва дублирането на ресурси, структури и инструменти, както и да се използва пълният потенциал на алиансите на
+европейски университети във всички техни задачи, включително като се подкрепя тяхната устойчивост и като продължи да
+се укрепва тяхното измерение на научните изследвания и иновациите, в съответствие с препоръката на Съвета от 5 април
+2022 г. относно изграждане на мостове за ефективно европейско сътрудничество в областта на висшето образование (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ОВ C 160, 13.4.2022 г., стр. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6488630d8e78d6c29f1d08bd78ad05de0ff24583
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-38.txt
@@ -0,0 +1,64 @@
+C 185/36
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+26.5.2023 г.
+
+9. ОТЧИТА, че основните и демократични ценности на Европа са подложени на изпитания и че непровокираната агресия
+на Русия срещу Украйна е променила геополитическата обстановка. ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че съвместните усилия и
+транснационалното сътрудничество в областта на образованието и обучението не само улесняват и укрепват отговорите на
+Съюза и на държавите членки на потребностите, възникнали в резултат на агресията, но също така спомагат за
+утвърждаването на нашите ключови образователни ценности и принципи, като например приобщаването, равнопоста­
+веността, академичната свобода и институционалната автономност, както и нашите общи ценности и нашето единство в
+Съюза.
+10. НАБЛЯГА на факта, че установяването и премахването на оставащите пречки пред мобилността с цел учене и
+преподаване са от ключово значение за цялостното изграждане на европейско пространство за образование и за създаването
+на стабилна, безопасна, устойчива и просперираща Европа. Транснационалното сътрудничество засилва приобщаването,
+равнопоставеността, високите постижения, многообразието, привлекателността и конкурентоспособността на европейското
+образование и обучение на световната сцена. Поради това ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че следва да се положат усилия за
+превръщането на автоматичното взаимно признаване в образованието и обучението в реалност. Освен това ИЗРАЗЯВА
+СЪГЛАСИЕ, че следва да се насърчават възможностите учащите и учителите да бъдат мобилни, а институциите в Европа и
+извън нея да си сътрудничат помежду си.
+11. ПРИЗНАВА, че от 2017 г. насам е постигнат напредък в изграждането на европейското пространство за образование и
+че в целия ЕС са приложени широк набор от мерки за постигане на стратегическите приоритети, определени в
+стратегическата рамка за европейско сътрудничество в областта на образованието и обучението (2021 – 2030 г.). Чрез
+различни инициативи, сътрудничество и съвместно създаване европейското пространство за образование постепенно
+придобива форма.
+12. ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че съсредоточаването върху изпълнението както на национално, така и на европейско
+равнище, в контекста на стратегическата рамка, съгласно съответните компетентности на всяко равнище, при строго
+наблюдение в рамките на съществуващите структури и при надлежно отчитане на административната тежест, ще бъде от
+ключово значение за оставащия период от първия цикъл до 2025 г.
+13. ПОДЧЕРТАВА, че петте стратегически приоритета, определени в стратегическата рамка за европейско сътрудничество
+в областта на образованието и обучението (2021 – 2030 г.), представляват основата за работата и за трайното европейско
+сътрудничество в областта на образованието и обучението, включително за изграждането на европейското пространство за
+образование. ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че текущият процес на междинен преглед и пълният доклад относно европейското
+пространство за образование, който ще бъде публикуван от Европейската комисия през 2025 г., следва да се съсредоточат
+върху тези пет стратегически приоритета, включително върху по-задълбочен анализ на конкретните области, изброени
+по-долу.
+14. ОТЧИТА, че последващите действия във връзка с целите на равнище ЕС показват положителни тенденции по
+отношение на няколко дългогодишни показателя, като например повишено участие в образованието и грижите в ранна
+детска възраст, намаляване на преждевременното напускане на училище и по-голям дял на младите хора със завършено
+висше образование. Очевидно е обаче, че продължават да съществуват много предизвикателства, особено въздействието на
+социално-икономическия статус върху образователните постижения и благосъстоянието на учениците. Поради това
+ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че за изграждането на европейско пространство за образование до 2025 г. следва да се обърне
+специално внимание на следното:
+— подобряване на равнопоставеността, приобщаването и успеха за всички в образованието и обучението и придобиването
+на ключови компетентности, включително основни умения, за да се даде възможност за пълноценно личностно,
+социално, гражданско и професионално развитие на всички европейски граждани;
+— придаване на по-голяма стойност на учителската професия и справяне с недостига на учители; насърчаване на
+професионалното развитие, възможностите за мобилност, условията на труд и благосъстоянието на учителите като
+ключови фактори за повишаване на привлекателността на професията;
+— премахване на оставащите пречки пред мобилността, при същевременно насърчаване на приобщаваща, устойчива и
+балансирана мобилност в ЕС, включително чрез постигане на автоматично взаимно признаване в образованието и
+обучението (3);
+— насърчаване на ученето през целия живот, включително ученето за възрастни, повишаването на квалификацията и
+преквалификацията, със специален акцент върху уменията и компетентностите за екологичния и цифровия преход.
+15. ЩЕ ПРОВЕДЕ ОБСЪЖДАНЕ върху стратегическата рамка и ще обмисли възможността за преразглеждане на
+приоритетните области и за извършване на всякакви други необходими корекции за втория цикъл до 2030 г.
+(3) В съответствие с Препоръката на Съвета от 26 ноември 2018 г. относно насърчаването на автоматичното взаимно признаване на
+квалификациите за висше образование и за завършен гимназиален етап на средно образование и квалификациите по обучение и на
+резултатите от периоди на учене в чужбина, ОВ C 444, 10.12.2018 г., стр. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5bb6cf790b6f13ac9bfffc4f3f932f0bd4b3ae24
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-4.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/2
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+26.5.2023 г.
+
+Непротивопоставяне на концентрация, за която е постъпило уведомление
+(Дело M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(текст от значение за ЕИП)
+
+(2023/C 185/02)
+На 3 май 2023 г. Комисията реши да не се противопоставя на горепосочената концентрация, за която е постъпило
+уведомление, и да я обяви за съвместима с вътрешния пазар. Решението се основава на член 6, параграф 1, буква б) от
+Регламент (ЕО) № 139/2004 на Съвета (1). Пълният текст на решението е достъпен единствено на английски език и ще се
+публикува, след като бъдат премахнати всички професионални тайни, които могат да се съдържат в него. Той ще бъде
+достъпен:
+— в раздела за сливанията на уебсайта на Комисията, свързан с конкуренцията (http://ec.europa.eu/competition/mergers/
+cases/). Този уебсайт предоставя различни средства за подпомагане на достъпа до решения за отделни сливания,
+включително показатели за търсене по дружество, по номер на делото, по дата и по отрасъл,
+— в електронен формат на уебсайта EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=bg) под номер на документа
+32023M11092. EUR-Lex предоставя онлайн достъп до правото на Европейския съюз.
+
+(1) ОВ L 24, 29.1.2004 г., стр. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5b1ae54d613b29271f978012a4ce7ef6d017d37a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-41.txt
@@ -0,0 +1,79 @@
+26.5.2023 г.
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+C 185/39
+
+ЗАКЛЮЧЕНИЯ НА СЪВЕТА ОТНОСНО ИЗЛОЖЕНИТЕ НА РИСК И РАЗСЕЛЕНИТЕ ТВОРЦИ
+(2023/C 185/09)
+
+СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ:
+
+КАТО ПРИЗНАВА:
+1.
+
+значението на творческите и културните права, залегнали в глобалните (1) и регионалните (2) инструменти в областта на
+правата на човека, за запазването на човешкото достойнство, културното многообразие, плурализма, демокрацията и
+присъщата стойност на културата,
+
+2.
+
+работата на международните организации във връзка със свободата на художественото изразяване, например ЮНЕСКО,
+в чиято Конвенция от 2005 г. се признава необходимостта от предприемане на мерки за опазване на многообразието от
+форми на културно изразяване, особено когато тези форми са заплашени от изчезване или от сериозна промяна (3), и
+Съвета на Европа (4), по-специално по отношение на неговия манифест за свободата на изразяване на изкуството и
+културата в цифровата ера,
+
+3.
+
+заключенията на Европейския съвет от 15 декември 2022 г. и от 9 февруари 2023 г., в които отново категорично се
+осъжда агресивната война на Русия срещу Украйна, потвърждава се пълната подкрепа на Съюза за независимостта,
+суверенитета и териториалната цялост на Украйна в нейните международно признати граници (5) и се изтъква отново
+ангажимента за засилване на подкрепата за разселените лица (6),
+
+4.
+
+Резолюцията на Европейския парламент относно културната солидарност с Украйна, в която се изразява искрена
+солидарност с хората на изкуството (7), тъй като изкуството и културата ще играят основна роля за оздравяването и
+възстановяването на Украйна и се приветстват по-специално действията на украинските творци и хора на изкуството,
+които участват в съпротивата срещу руското нашествие като практикуват своето изкуство (8),
+
+5.
+
+Работния план на ЕС за културата за периода 2023 – 2026 г (9)., който съдържа няколко действия (10), свързани с темата
+за изложените на риск (11) и разселените творци.
+
+КАТО ИМА ПРЕДВИД, ЧЕ
+6.
+
+творците в световен мащаб играят важна роля в живота, развитието и устойчивостта на обществото и отделните хора и
+следва да могат да изпълняват тази своя роля, като същевременно съхраняват своята съзидателност и свобода на
+изразяване,
+
+7.
+
+поради това на творците следва да се предостави защита, в съответствие със съществуващите разпоредби, срещу заплахи
+и посегателства от всякакъв вид и форма, които ги излагат на опасност поради творческата им работа,
+
+(1) Наред с останалото, член 27 от Всеобщата декларация за правата на човека, чиято 75-а годишнина отбелязваме през 2023 г., или
+член 15 от Международния пакт за икономически, социални и културни права.
+(2) Наред с останалото, в Хартата на основните права на Европейския съюз.
+(3) Конвенция на ЮНЕСКО от 2005 г. за опазване и насърчаване на многообразието от форми на културно изразяване.
+(4) Използвайки като основа за работата си Европейската конвенция за правата на човека (ЕКПЧ), Съветът на Европа публикува например
+доклад относно творческата свобода и излезе с Манифест за свободата на изразяване на изкуството и културата в цифровата ера, в
+който, наред с останалото, се посочва, че ограниченията на свободата на изразяване и на творческата свобода засягат цялото общество,
+като го лишават от неговия плурализъм и жизнеспособността на демократичния процес.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Вж. приложение II за определението на „творци“.
+(8) Резолюция на Европейския парламент от 20 октомври 2022 г. относно солидарността с Украйна в областта на културата и съвместен
+механизъм за реагиране при извънредни ситуации за културно възстановяване в Европа (2022/2759(RSP).
+(9) Резолюция на Съвета относно работния план на ЕС за културата за периода 2023 – 2026 г. (ОВ C 466, 7.12.2022 г., стр. 1).
+(10) Т.е. по отношение на творческата свобода, опазването на културното наследство и овластяването на местните сектори на културата и
+творчеството в Украйна и ролята на културата и културните дейци в насърчаването и защитата на демокрацията и правата на човека в
+нестабилен контекст.
+(11) Вж. приложение II за определението на „изложени на риск творци“.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d00891da984f8970efde37d8f886cae1e2053e98
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-37.txt
@@ -0,0 +1,61 @@
+26.5.2023
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+C 185/35
+
+Usnesení Rady o Evropském vzdělávacím prostoru: výhled do roku 2025 a na další období
+(2023/C 185/08)
+
+RADA EVROPSKÉ UNIE,
+
+1. PŘIPOMÍNÁ politická východiska týkající se Evropského prostoru vzdělávání, jak jsou uvedena v příloze tohoto
+usnesení.
+
+2. OPĚT POTVRZUJE, že Evropský prostor vzdělávání může být v praxi vytvořen do roku 2025 pouze prostřednictvím
+skutečné politické angažovanosti členských států, a ZDŮRAZŇUJE, že je třeba, aby členské státy i Komise v rámci svých
+příslušných pravomocí a případně se zapojením příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní i evropské úrovni nadále
+vyvíjely úsilí za účelem přijetí nezbytných kroků k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání.
+
+3.
+
+BERE NA VĚDOMÍ sdělení Komise o pokroku při vytváření Evropského prostoru vzdělávání (1).
+
+4. ZDŮRAZŇUJE, že vzdělávání a odborná příprava ve všech kontextech, na všech úrovních a ve všech formách mají
+zásadní význam pro zajištění sociální soudržnosti, konkurenceschopnosti a udržitelného růstu v Evropské unii a jejích
+členských státech a pro to, aby byly členské státy připraveny na ekologickou a digitální transformaci a byla jim přitom
+poskytována podpora. VYZDVIHUJE význam vysoce kvalitního, inkluzivního a spravedlivého vzdělávání, odborné
+přípravy a celoživotního učení pro všechny – jak děti, tak i dospělé –, zejména v době, kdy je naprosto nezbytné, aby
+občané dosáhli osobního naplnění a duševní pohody, přizpůsobili se výzvám měnícího se světa a dále se angažovali
+prostřednictvím aktivního a odpovědného občanství.
+
+5. ZDŮRAZŇUJE, že Evropský prostor vzdělávání by měl být podpořen přístupem spočívajícím v celoživotním učení,
+který inkluzivním a uceleným způsobem pokrývá systémy vzdělávání a odborné přípravy a zahrnuje výuku, odbornou
+přípravu a učení ve všech kontextech, na všech úrovních a ve všech formách, a to formální, neformální i informální,
+počínaje předškolním vzděláváním a péčí, přes školní vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po vysokoškolské
+vzdělávání a vzdělávání dospělých.
+
+6. OPĚTOVNĚ PŘIPOMÍNÁ, že by měla být posílena meziodvětvová spolupráce mezi příslušnými iniciativami EU
+v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a iniciativami v souvisejících oblastech politiky a odvětvích, zejména v oblasti
+zaměstnanosti, sociální politiky, výzkumu, inovací, životního prostředí, mládeže a kulturních a kreativních odvětví, a to
+při plném respektování právního základu pro příslušné oblasti politiky stanoveného ve Smlouvách. VYZDVIHUJE potřebu
+koordinace a soudržnosti všech iniciativ EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména těch, které se týkají
+dovedností a kompetencí.
+
+7. KONSTATUJE, že evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy má zásadní význam pro sociální
+soudržnost a řádně fungující hospodářské prostředí v Evropské unii s cílem zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost
+Unie a úspěch ekologické a digitální transformace, jakož i snížit sociální, regionální a hospodářské nerovnosti. UZNÁVÁ
+proto významný přínos evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně strategického rámce,
+k příslušným částem evropského semestru.
+
+8. ZDŮRAZŇUJE, že v souladu s doporučením Rady ze dne 5. dubna 2022 o zefektivnění spolupráce v oblasti
+evropského vysokoškolského vzdělávání (2) je důležité podporovat součinnost mezi Evropským prostorem vzdělávání,
+Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem a zároveň zamezit zdvojování
+zdrojů, struktur a nástrojů a plně využívat potenciál aliancí Evropských univerzit v rámci všech jejich úkolů, mimo jiné
+pokud jde o podporu jejich udržitelnosti a další posilování jejich výzkumného a inovačního rozměru.
+(1) Dokument COM(2022) 700 final.
+(2) Úř. věst. C 160, 13.4.2022, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..53487083fe70d4289176655e296f4142d679172a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+26.5.2023
+
+9. UZNÁVÁ, že základní a demokratické hodnoty Evropy jsou podrobeny zkoušce a že nevyprovokovaná agrese Ruska
+vůči Ukrajině změnila geopolitickou situaci. SOUHLASÍ s tím, že společné úsilí a nadnárodní spolupráce v oblasti
+vzdělávání a odborné přípravy nejen usnadňují a posilují reakci Unie a členských států na potřeby, které vyvstaly
+v důsledku agrese, ale také pomáhají posilovat naše klíčové vzdělávací hodnoty a zásady, jako je inkluze, rovnost,
+akademická svoboda a institucionální autonomie, jakož i naše společné hodnoty a jednotu v rámci Unie.
+
+10. ZDŮRAZŇUJE, že k úplné realizaci Evropského prostoru vzdělávání a k vytvoření odolné, bezpečné, udržitelné
+a prosperující Evropy má zásadní význam určení a odstranění zbývajících překážek vzdělávací mobility a mobility
+vyučujících. Nadnárodní spolupráce posiluje inkluzivnost, rovnost, excelenci, rozmanitost, přitažlivost a celosvětovou
+konkurenceschopnost evropského vzdělávání a odborné přípravy. SOUHLASÍ proto s tím, že je třeba usilovat o to, aby se
+automatické vzájemné uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě stalo skutečností. Rovněž SOUHLASÍ s tím, že by měly
+být podporovány možnosti mobility účastníků vzdělávání a učitelů a možnosti vzájemné spolupráce mezi institucemi
+v Evropě i mimo ni.
+
+11. UZNÁVÁ, že od roku 2017 bylo dosaženo pokroku, pokud jde o vytváření Evropského prostoru vzdělávání, a že
+v celé EU byla provedena široká škála opatření k dosažení strategických priorit stanovených ve strategickém rámci
+evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (2021–2030). Evropský prostor vzdělávání se
+prostřednictvím různých iniciativ, spolupráce a společné tvorby postupně formuje.
+
+12. SOUHLASÍ s tím, že v průběhu zbývajícího období prvního cyklu do roku 2025 bude zásadní zaměřit se
+na provádění na vnitrostátní i evropské úrovni v kontextu strategického rámce v souladu s příslušnými pravomocemi
+každé úrovně a provádět důkladné monitorování v rámci stávajících struktur, a to s náležitým ohledem na administrativní
+zátěž.
+
+13. ZDŮRAZŇUJE, že všech pět strategických priorit stanovených ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti
+vzdělávání a odborné přípravy (2021–2030) tvoří základ pro práci a pokračující evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání
+a odborné přípravy, včetně vytváření Evropského prostoru vzdělávání. SOUHLASÍ s tím, že probíhající přezkum v polovině
+období a celková zpráva o Evropském prostoru vzdělávání, kterou má Evropská komise zveřejnit v roce 2025, by se měly
+zaměřit na těchto pět strategických priorit, včetně podrobnější analýzy níže uvedených konkrétních oblastí.
+
+14. UZNÁVÁ, že opatření navazující na cíle na úrovni EU poukazují na pozitivní trend, pokud jde o několik
+dlouhodobých ukazatelů, jako je zvýšená účast na předškolním vzdělávání a péči, snížení míry předčasných odchodů ze
+vzdělávání a vyšší podíl mladých lidí s dosaženým terciárním vzděláním. Zároveň je však zřejmé, že mnoho výzev,
+zejména dopady socioekonomického postavení na dosažené vzdělání a osobní pohodu studentů, přetrvává. SOUHLASÍ
+proto s tím, že v zájmu vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 by měl být kladen zvláštní důraz na:
+— zlepšení rovnosti, inkluze a úspěchu pro všechny v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a získávání klíčových
+kompetencí, včetně základních dovedností, s cílem umožnit plný osobní, sociální, občanský a profesní rozvoj všech
+evropských občanů;
+— podporu pedagogického povolání a řešení nedostatku učitelů; podporu profesního rozvoje, příležitostí k mobilitě,
+pracovních podmínek a osobní pohody učitelů jakožto klíčových faktorů pro zvýšení přitažlivosti tohoto povolání;
+— odstranění zbývajících překážek mobility a současnou podporu inkluzivní, udržitelné a vyvážené mobility v EU, mimo
+jiné dosažením automatického vzájemného uznávání v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (3);
+— podporu celoživotního učení, včetně vzdělávání dospělých, prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, se zvláštním
+důrazem na dovednosti a kompetence pro ekologickou a digitální transformaci.
+
+15. BUDE SE ZABÝVAT strategickým rámcem a zváží revizi prioritních oblastí a provedení veškerých dalších
+nezbytných úprav pro druhý cyklus v období do roku 2030.
+(3) V souladu s doporučením Rady ze dne 26. listopadu 2018 o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných
+v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí,
+Úř. věst. C 444, 10.12.2018, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..20302175b758027d07de44c8b591335fd0c5b077
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+26.5.2023
+
+Bez námitek k navrhovanému spojení
+(Věc M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS
+/ TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Text s významem pro EHP)
+
+(2023/C 185/02)
+Dne 3. května 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za
+slučitelné s vnitřním trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES)
+č. 139/2004 (1). Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou
+odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:
+— v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.
+europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení
+podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,
+— v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod
+číslem 32023M11092. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.
+
+(1) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..59b30d7edc5ce615b4cb5a66dadb82d865402420
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-41.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+26.5.2023
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+C 185/39
+
+ZÁVĚRY RADY O OHROŽENÝCH A VYSÍDLENÝCH UMĚLCÍCH
+(2023/C 185/09)
+
+RADA EVROPSKÉ UNIE
+
+SE ZŘETELEM NA:
+
+1.
+
+význam, jejž mají práva v oblasti tvorby a kultury, jak jsou zakotvena v globálních (1) i regionálních (2) nástrojích
+v oblasti lidských práv, pro zachování lidské důstojnosti, kulturní rozmanitosti, pluralismu, demokracie a vnitřní
+hodnoty kultury,
+
+2.
+
+činnost, kterou v oblasti uměleckého projevu vyvíjejí mezinárodní organizace jako UNESCO, v jehož úmluvě z roku
+2005 se uznává, že je třeba přijmout opatření na ochranu rozmanitosti kulturních projevů, a to zejména v situacích,
+kdy kulturním projevům může hrozit zánik nebo vážné znehodnocení (3), a jako Rada Evropy (4), zejména se zřetelem
+k jejímu Manifestu o svobodě uměleckého a kulturního projevu v digitální éře,
+
+3.
+
+závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2022 a ze dne 9. února 2023, v nichž Evropská rada znovu důrazně
+odsuzuje válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině, opětovně potvrzuje, že Unie plně podporuje nezávislost, svrchovanost
+a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic (5), a opětovně zdůrazňuje, že je odhodlána
+posílit podporu vysídlených osob (6),
+
+4.
+
+usnesení Evropského parlamentu o kulturní solidaritě s Ukrajinou, vyjadřující upřímnou solidaritu s umělci (7), jelikož
+umění a kultura budou hrát zásadní úlohu při obnově a opětovném budování Ukrajiny, oceňující zejména činnost
+ukrajinských umělců a tvůrců, kteří tím, že dále provozují své umění, kladou odpor ruské invazi (8),
+
+5.
+
+pracovní plán EU pro kulturu na období 2023–2026 (9), v němž je obsaženo několik činností (10) souvisejících
+s problematikou ohrožených (11) a vysídlených umělců,
+
+VZHLEDEM K TOMU, ŽE:
+
+6.
+
+umělci hrají v globálním měřítku důležitou roli v životě, rozvoji a odolnosti společnosti i jednotlivých osob a měli by
+být s to tuto roli zastávat, aniž by byla narušena jejich tvořivost a svoboda projevu,
+
+7.
+
+umělcům by se tudíž mělo v souladu se stávajícími předpisy dostávat ochrany před hrozbami a útoky v jakékoli
+podobě, v jejichž důsledku se ve spojitosti se svojí uměleckou činností ocitají v nebezpečí,
+
+(1) Mimo jiné článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv, od jejíhož přijetí uplyne v roce 2023 již 75 let, nebo článek 15
+Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
+(2) Mimo jiné Listina základních práv Evropské unie.
+(3) Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005).
+(4) Rada Evropy ve své činnosti vychází z Evropské úmluvy o lidských právech; vydala například zprávu o umělecké svobodě a Manifest
+o svobodě uměleckého a kulturního projevu v digitální éře, ve kterém se mimo jiné uvádí, že omezování svobody projevu a umělecké
+svobody má dopady na celou společnost, neboť ta pak pozbývá pluralismu a životaschopnosti demokratických procesů.
+(5) Dokument EUCO 34/22.
+(6) Dokument EUCO 1/23.
+(7) Viz příloha II, definice „umělce“.
+(8) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2022 o kulturní solidaritě s Ukrajinou a společném krizovém mechanismu pro
+kulturní obnovu v Evropě (2022/2759(RSP)).
+(9) Usnesení Rady o pracovním plánu EU pro kulturu (2023–2026), Úř. věst. C 466, 7.12.2022, s. 1.
+(10) Jedná se o činnosti zaměřené na uměleckou svobodu, na zachování kulturního dědictví a posílení postavení místních kulturních
+a kreativních odvětví na Ukrajině a na úlohu kultury a pracovníků v oblasti kultury při podpoře a obraně demokracie a lidských práv
+v nestabilních situacích.
+(11) Viz příloha II, definice „ohrožených umělců“.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a81526b82b921b846608490ee7453b9f9e6c54fa
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-37.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+26.5.2023
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+C 185/35
+
+Rådets resolution om det europæiske uddannelsesområde: Frem mod 2025 og tiden derefter
+(2023/C 185/08)
+
+RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION
+
+1. MINDER OM den politiske baggrund for det europæiske uddannelsesområde, som fremgår af bilaget til denne
+resolution;
+
+2. BEKRÆFTER PÅ NY, at det europæiske uddannelsesområde kun kan blive en realitet inden 2025 gennem et stærkt
+politisk engagement fra medlemsstaternes side, og PÅPEGER behovet for, at både medlemsstaterne og Kommissionen
+inden for deres respektive kompetenceområder og, i det omfang det er relevant, med inddragelse af relevante interessenter
+på nationalt og europæisk plan fortsat gør en indsats for at tage de nødvendige skridt til at etablere det europæiske
+uddannelsesområde;
+
+3. NOTERER SIG Kommissionens meddelelse om fremskridt hen imod etablering af det europæiske
+uddannelsesområde (1);
+
+4. UNDERSTREGER, at uddannelse i alle sammenhænge, på alle niveauer og i alle former er afgørende for at sikre social
+samhørighed, konkurrenceevne og bæredygtig vækst i Den Europæiske Union og dens medlemsstater og for at forberede
+dem på og støtte dem gennem den grønne og den digitale omstilling; UNDERSTREGER betydningen af, at alle – børn såvel
+som voksne – har lige adgang til inklusiv uddannelse og livslang læring af høj kvalitet, navnlig i en tid, hvor det er afgørende
+for borgerne at kunne udfolde deres personlighed og trives samt tilpasse sig udfordringerne i en verden i forandring og
+engagere sig yderligere i et aktivt og ansvarligt medborgerskab;
+
+5. FREMHÆVER, at det europæiske uddannelsesområde bør understøttes af en tilgang baseret på livslang læring, som på
+en inklusiv og holistisk måde omfatter uddannelsessystemerne samt undervisning, uddannelse og læring i alle
+sammenhænge, på alle niveauer og i alle former, det være sig formelle, ikkeformelle eller uformelle, hele vejen fra
+førskoleundervisning og børnepasning til skoleuddannelse og erhvervsrettet uddannelse samt videregående uddannelse og
+voksenuddannelse;
+
+6. GENTAGER, at det tværsektorielle samarbejde mellem EU’s relevante uddannelsesinitiativer og initiativer på
+politikområder og i sektorer i tilknytning hertil bør forbedres – navnlig hvad angår beskæftigelse, socialpolitik, forskning,
+innovation, miljø, ungdom og de kulturelle og kreative sektorer, samtidig med at de respektive politikområders
+retsgrundlag som fastsat i traktaterne respekteres fuldt ud; UNDERSTREGER behovet for koordinering af og sammenhæng
+mellem alle EU-initiativer på uddannelsesområdet, navnlig dem, der vedrører færdigheder og kompetencer;
+
+7. NOTERER SIG, at europæisk uddannelsessamarbejde er afgørende for social samhørighed og et velfungerende
+økonomisk landskab i Den Europæiske Union for at sikre Unionens konkurrenceevne på lang sigt og den grønne og den
+digitale omstillings succes og mindske de sociale, regionale og økonomiske uligheder; ANERKENDER derfor, at europæisk
+uddannelsessamarbejde yder et vigtigt bidrag, herunder inden for strategirammen, til relevante dele af det europæiske
+semester;
+
+8. UNDERSTREGER betydningen af at fremme synergier mellem det europæiske uddannelsesområde, det europæiske
+område for videregående uddannelse og det europæiske forskningsrum, samtidig med at overlapning af ressourcer,
+strukturer og instrumenter undgås, og det fulde potentiale i alliancen mellem Europauniversiteterne for så vidt angår deres
+opgaver udnyttes, herunder ved at støtte deres bæredygtighed og fortsat styrke deres forsknings- og innovationsdimension,
+i overensstemmelse med Rådets henstilling af 5. april 2022 om brobygning med henblik på et effektivt europæisk
+samarbejde inden for de videregående uddannelser (2);
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) EUT C 160 af 13.4.2022, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5d4b6f2dab15a25d9f19b2bd562eb81a227fdc5b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-38.txt
@@ -0,0 +1,59 @@
+C 185/36
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+26.5.2023
+
+9. ERKENDER, at Europas grundlæggende og demokratiske værdier er under pres, og at Ruslands uprovokerede
+aggression mod Ukraine har ændret det geopolitiske landskab; ER ENIGT I, at en fælles indsats og tværnationalt
+uddannelsessamarbejde ikke blot letter og styrker Unionens og medlemsstaternes modsvar på de behov, der er opstået som
+følge af aggressionen, men også bidrager til at styrke vores centrale uddannelsesværdier og -principper såsom inklusion,
+lighed, akademisk frihed og institutionel autonomi samt vores fælles værdier og vores sammenhold i Unionen;
+
+10. FREMHÆVER, at udpegning og fjernelse af de resterende hindringer for lærings- og undervisningsmobilitet er vigtig
+for etableringen af et europæisk uddannelsesområde og et modstandsdygtigt, sikkert, bæredygtigt og velstående Europa.
+Tværnationalt samarbejde styrker inklusion, lighed, ekspertise, diversitet, tiltrækningskraft og den globale
+konkurrenceevne på det europæiske uddannelsesområde; ER derfor ENIGT I, at der bør gøres en indsats for at gøre
+automatisk gensidig anerkendelse på uddannelsesområdet til en realitet; ER ligeledes ENIGT I, at mulighederne bør
+fremmes, for at lærende og lærere kan være mobile, og for at institutioner i og uden for Europa kan samarbejde med
+hinanden;
+
+11. ANERKENDER, at der siden 2017 er gjort fremskridt i retning af at etablere det europæiske uddannelsesområde, og
+at der er blevet gennemført en bred vifte af foranstaltninger i hele EU for at nå de strategiske prioriteter, der er fastsat i
+strategirammen for det europæiske uddannelsessamarbejde (2021-2030). Det europæiske uddannelsesområde er gradvist
+ved at blive udformet gennem forskellige initiativer, samarbejde og samskabelse;
+
+12. ER ENIGT I, at fokus – inden for rammerne af strategirammen og i overensstemmelse med de respektive
+kompetenceområder på hvert niveau – på gennemførelsen på både nationalt og europæisk plan og solid overvågning
+inden for de eksisterende strukturer under behørig hensyntagen til de administrative byrder vil være afgørende for den
+resterende periode af den første cyklus frem til 2025;
+
+13. UNDERSTREGER, at de fem strategiske prioriteter, der er fastsat i strategirammen for det europæiske uddannelses­
+samarbejde (2021-2030), udgør grundlaget for arbejdet og for det videre europæiske uddannelsessamarbejde, herunder
+hen imod etableringen af det europæiske uddannelsesområde; ER ENIGT I, at den igangværende midtvejsevalueringsproces
+og den samlede rapport om det europæiske uddannelsesområde, som Kommissionen vil offentliggøre i 2025, bør fokusere
+på disse fem strategiske prioriteter, herunder en mere dybdegående analyse af de nedenfor anførte specifikke områder;
+
+14. ANERKENDER, at opfølgningen af EU-målene viser positive tendenser med hensyn til flere indikatorer målt over en
+længere periode såsom øget deltagelse i førskoleundervisning og børnepasning, mindre skolefrafald og en højere andel af
+unge, som har gennemført en videregående uddannelse. Det står dog også klart, at der fortsat er mange udfordringer,
+navnlig virkningerne af socioøkonomisk status på uddannelsesresultater og de studerendes trivsel; ER derfor ENIGT I, at
+der for at etablere et europæisk uddannelsesområde inden 2025 bør lægges særlig vægt på følgende:
+— forbedre lighed, inklusion og gode uddannelsesresultater for alle samt tilegnelse af nøglekompetencer, herunder
+grundlæggende færdigheder, for at give alle europæiske borgere mulighed for fuld personlig, social, medborgerlig og
+faglig udvikling
+— styrke lærerfaget og afhjælpe manglen på lærere, fremme lærernes faglige udvikling, mobilitetsmuligheder, arbejdsvilkår
+og trivsel som nøglefaktorer for at øge fagets tiltrækningskraft
+— fjerne de resterende mobilitetshindringer og samtidig tilskynde til inklusiv, bæredygtig og afbalanceret mobilitet i EU,
+herunder ved at opnå automatisk gensidig anerkendelse på uddannelsesområdet (3)
+— fremme livslang læring, herunder voksenuddannelse, opkvalificering og omskoling med særlig vægt på færdigheder og
+kompetencer med henblik på den grønne og den digitale omstilling;
+
+15. VIL REFLEKTERE over strategirammen og overveje at revidere de prioriterede områder og foretage eventuelle andre
+nødvendige justeringer til anden cyklus, der løber frem til 2030;
+(3) Jf. Rådets henstilling af 26. november 2018 om fremme af automatisk gensidig anerkendelse af kvalifikationer på videregående
+uddannelsesniveau og ungdomsuddannelsesniveau samt resultater af læringsophold i udlandet (EUT C 444 af 10.12.2018, s. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d08389027faae7cf6e41779cea4835d9c62491c2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+26.5.2023
+
+Beslutning om ikke at gøre indsigelse mod en anmeldt fusion
+(Sag M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(EØS-relevant tekst)
+
+(2023/C 185/02)
+Den 3. maj 2023 besluttede Kommissionen ikke at gøre indsigelse mod ovennævnte anmeldte fusion og erklære den
+forenelig med det indre marked. Beslutningen er truffet efter artikel 6, stk. 1, litra b), i Rådets forordning (EF)
+nr. 139/2004 (1). Beslutningens fulde ordlyd foreligger kun på engelsk og vil blive offentliggjort, efter at eventuelle
+forretningshemmeligheder er udeladt. Den vil kunne ses:
+— under fusioner på Kommissionens websted for konkurrence (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Dette
+websted giver forskellige muligheder for at finde de konkrete fusionsbeslutninger, idet de er opstillet efter bl.a.
+virksomhedens navn, sagsnummer, dato og sektor
+— i elektronisk form på EUR-Lex-webstedet (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=da) under dokumentnummer
+32023M11092. EUR-Lex giver onlineadgang til EU-retten.
+
+(1) EUT L 24 af 29.1.2004, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..30aa5aa9c82c1f2baa1598d09ef677d36a61bc18
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-41.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+26.5.2023
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+C 185/39
+
+RÅDETS KONKLUSIONER OM UDSATTE OG FORDREVNE KUNSTNERE
+(2023/C 185/09)
+
+RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION,
+
+SOM ANERKENDER
+1.
+
+betydningen af kreative og kulturelle rettigheder som nedfældet i globale (1) såvel som regionale (2) menneskerettig­
+hedsinstrumenter med henblik på at bevare den menneskelige værdighed, kulturel mangfoldighed, pluralisme,
+demokrati og kulturens iboende værdi,
+
+2.
+
+arbejdet i internationale organisationer vedrørende friheden til kunstnerisk udfoldelse, såsom UNESCO – hvis
+konvention fra 2005 anerkender behovet for at træffe foranstaltninger til beskyttelse af den kulturelle udfoldelses
+mangfoldighed, navnlig i situationer, hvor de kulturelle udtryksformer kan være truet af udryddelse eller alvorlige
+forstyrrelser (3) – og Europarådet (4), navnlig hvad angår dets manifest om friheden til kunstnerisk og kulturel
+udfoldelse i den digitale tidsalder,
+
+3.
+
+konklusionerne fra Det Europæiske Råds møde den 15. december 2022 og den 9. februar 2023, hvori det gentager sin
+resolutte fordømmelse af Ruslands angrebskrig mod Ukraine, på ny bekræfter Unionens fulde støtte til Ukraines
+uafhængighed, suverænitet og territoriale integritet inden for dets internationalt anerkendte grænser (5) og gentager
+tilsagnet om at styrke understøttelsen til fordrevne personer (6),
+
+4.
+
+Europa-Parlamentets beslutning om kulturel solidaritet med Ukraine, som udtrykker oprigtig solidaritet med
+kunstnere (7), da kunst og kultur vil spille en afgørende rolle i forbindelse med helingen og genopbygningen af
+Ukraine, og glæder sig navnlig over den indsats, som de ukrainske kunstnere og skabende kunstnere har gjort, ved at
+handle imod den russiske invasion og udøve deres kunst (8),
+
+5.
+
+EU’s arbejdsplan på kulturområdet 2023-2026 (9), som indeholder en række tiltag (10) vedrørende udsatte (11) og
+fordrevne kunstnere,
+
+SOM TAGER FØLGENDE I BETRAGTNING:
+6.
+
+globalt spiller kunstnere en vigtig rolle i samfundets og den enkeltes liv, udvikling og modstandsdygtighed, og de bør
+være i stand til at gøre det og samtidig bevare deres kreativitet og ytringsfrihed,
+
+7.
+
+kunstnere bør derfor i overensstemmelse med gældende regler tilbydes beskyttelse mod enhver art af og form for
+trusler og krænkelser, der bringer dem i fare på grund af deres kunstneriske arbejde,
+
+(1) Bl.a. artikel 27 i verdenserklæringen om menneskerettighederne, der fejrer 75-års jubilæum i 2023, eller artikel 15 i den internationale
+konvention om økonomiske, sociale og kulturelle rettigheder.
+(2) Bl.a. Den Europæiske Unions charter om grundlæggende rettigheder.
+(3) UNESCO's konvention fra 2005 om beskyttelse og fremme af den kulturelle udfoldelses mangfoldighed.
+(4) På grundlag af den europæiske menneskerettighedskonvention (EMRK) har Europarådet f.eks. offentliggjort en rapport om kunstnerisk
+frihed og lanceret manifestet om frihed til kunstnerisk og kulturel udfoldelse i den digitale tidsalder, hvori det bl.a. hedder, at
+begrænsninger af ytringsfriheden og den kunstneriske frihed påvirker hele samfundet og berøver det en pluralistisk og livlig
+demokratisk proces.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Jf. bilag II for definitionen af »kunstnere«.
+(8) Europa-Parlamentets beslutning af 20. oktober 2022 om kulturel solidaritet med Ukraine og en fælles beredskabsmekanisme til
+kulturel genopretning i Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Rådets konklusioner om EU's arbejdsplan på kulturområdet 2023-2026, EUT C 466 af 7.12.2022, s. 1.
+(10) Dvs. kunstnerisk frihed, bevarelse af kulturarven og styrkelse af de lokale kulturelle og kreative sektorer i Ukraine og kulturens og
+kulturarbejderes rolle med hensyn til fremme og forsvar af demokrati og menneskerettigheder i skrøbelige situationer.
+(11) Jf. bilag II for definitionen af »udsatte kunstnere«.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dbf193024579706c52aabaed659b2bf7650e812a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-37.txt
@@ -0,0 +1,58 @@
+26.5.2023
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+C 185/35
+
+Entschließung des Rates zum europäischen Bildungsraum: Blick auf das Jahr 2025 und darüber
+hinaus
+(2023/C 185/08)
+DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION —
+1. VERWEIST auf den im Anhang dieser Entschließung dargelegten politischen Hintergrund in Bezug auf den
+europäischen Bildungsraum;
+2. BEKRÄFTIGT, dass der europäische Bildungsraum bis 2025 nur durch ein starkes politisches Engagement der
+Mitgliedstaaten realisiert werden kann, und BETONT, dass sowohl die Mitgliedstaaten als auch die Kommission – im
+Rahmen ihrer jeweiligen Zuständigkeiten und gegebenenfalls unter Einbeziehung der einschlägigen Interessenträger auf
+nationaler und europäischer Ebene – weitere Anstrengungen unternehmen müssen, um die notwendigen Schritte zur
+Verwirklichung des europäischen Bildungsraums zu unternehmen;
+3. NIMMT KENNTNIS von der Mitteilung der Kommission über den Fortschritt bei der Vollendung des Europäischen
+Bildungsraums (1);
+4. UNTERSTREICHT, dass die allgemeine und berufliche Bildung in allen Kontexten, auf allen Ebenen und in allen
+Formen von entscheidender Bedeutung ist, um sozialen Zusammenhalt, Wettbewerbsfähigkeit und nachhaltiges Wachstum
+in der Europäischen Union und ihren Mitgliedstaaten sicherzustellen und sie auf den grünen und den digitalen Wandel
+vorzubereiten und dabei zu unterstützen; BETONT, wie wichtig eine hochwertige, inklusive und Chancengleichheit
+gewährleistende allgemeine und berufliche Bildung und ein ebensolches lebenslanges Lernen für alle – Kinder und
+Erwachsene gleichermaßen – sind, insbesondere in einer Zeit, in der persönliche Entfaltung und Wohlergehen, Anpassung
+an die Herausforderungen einer Welt im Wandel und weiteres Engagement im Rahmen einer aktiven und verantwortungs­
+bewussten Bürgerschaft für die Bürgerinnen und Bürger von entscheidender Bedeutung sind;
+5. HEBT HERVOR, dass der europäische Bildungsraum von einem Konzept des lebenslangen Lernens untermauert
+werden sollte, das die Systeme der allgemeinen und beruflichen Bildung auf inklusive und ganzheitliche Weise umfasst und
+Unterricht, Ausbildung sowie Lernen in allen Kontexten, auf allen Ebenen und in allen Formen – ob formal, nichtformal
+oder informell – von der frühkindlichen Betreuung, Bildung und Erziehung über die schulische und berufliche Aus- und
+Weiterbildung bis zur Hochschulbildung und Erwachsenenbildung umfasst;
+6. BEKRÄFTIGT, dass die sektorübergreifende Zusammenarbeit zwischen den einschlägigen EU-Initiativen im Bereich
+der allgemeinen und beruflichen Bildung sowie jenen in verwandten Politikbereichen und Sektoren – insbesondere in den
+Bereichen Beschäftigung, Sozialpolitik, Forschung, Innovation, Umwelt und Jugend sowie in der Kultur- und der
+Kreativbranche – verbessert werden sollte, wobei die in den Verträgen festgelegte Rechtsgrundlage für die jeweiligen
+Politikbereiche uneingeschränkt zu achten ist; UNTERSTREICHT, dass bei allen EU-Initiativen im Bereich der allgemeinen
+und beruflichen Bildung – insbesondere jenen, die Fähigkeiten und Kompetenzen betreffen – Koordinierung und Kohärenz
+erforderlich sind;
+7. STELLT FEST, dass die europäische Zusammenarbeit im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung für den
+sozialen Zusammenhalt und eine gut funktionierende Wirtschaftslandschaft in der Europäischen Union von
+entscheidender Bedeutung ist, um die langfristige Wettbewerbsfähigkeit der Union sowie den Erfolg des grünen und des
+digitalen Wandels sicherzustellen und soziale, regionale und wirtschaftliche Ungleichheiten abzubauen; ERKENNT vor
+diesem Hintergrund AN, dass die europäische Zusammenarbeit im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung –
+auch innerhalb des strategischen Rahmens – einen wichtigen Beitrag zu den einschlägigen Komponenten des Europäischen
+Semesters leistet;
+8. BETONT, wie wichtig es ist, Synergien zwischen dem europäischen Bildungsraum, dem Europäischen Hochschulraum
+und dem Europäischen Forschungsraum zu fördern – ohne Doppelarbeit bei Ressourcen, Strukturen und Instrumenten
+entstehen zu lassen – und das volle Potenzial der Allianzen der Initiative „Europäische Hochschulen“ bei all ihren Aufgaben
+zu nutzen und in diesem Zusammenhang auch ihre Nachhaltigkeit sowie ihre Forschungs- und Innovationsdimension zu
+unterstützen, im Einklang mit der Empfehlung des Rates vom 5. April 2022 zur Erleichterung einer wirksamen
+europäischen Hochschulzusammenarbeit (2);
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ABl. C 160 vom 13.4.2022, S. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a010d569f208644b859d906a82f11b840c0c887c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-38.txt
@@ -0,0 +1,64 @@
+C 185/36
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+26.5.2023
+
+9. ERKENNT AN, dass die grundlegenden und demokratischen Werte Europas derzeit infrage gestellt werden und dass
+die grundlose Aggression Russlands gegen die Ukraine die geopolitische Landschaft verändert hat; IST SICH EINIG, dass
+gemeinsame Anstrengungen und transnationale Zusammenarbeit im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung
+nicht nur die Reaktion der Union und der Mitgliedstaaten auf die Bedürfnisse, die infolge der Aggression entstanden sind,
+erleichtern und stärken, sondern auch dazu beitragen, unsere zentralen Werte und Grundsätze im Bildungsbereich wie
+Inklusion, Chancengleichheit, akademische Freiheit und institutionelle Autonomie sowie unsere gemeinsamen Werte und
+unsere Einheit in der Union zu stärken;
+10. HEBT HERVOR, dass die Ermittlung und Beseitigung der verbleibenden Hindernisse für die Lern- und Lehrmobilität
+für die vollständige Verwirklichung eines europäischen Bildungsraums und die Schaffung eines resilienten, sicheren,
+nachhaltigen und wohlhabenden Europas von entscheidender Bedeutung ist; transnationale Zusammenarbeit stärkt
+Inklusivität, Chancengleichheit, Exzellenz, Vielfalt, Attraktivität und weltweite Wettbewerbsfähigkeit in der europäischen
+allgemeinen und beruflichen Bildung; IST SICH daher EINIG, dass Anstrengungen unternommen werden sollten, um die
+automatische gegenseitige Anerkennung in der allgemeinen und beruflichen Bildung Wirklichkeit werden zu lassen; IST
+SICH ferner EINIG, dass Möglichkeiten für die Mobilität von Lernenden und Lehrkräften sowie für die Zusammenarbeit
+zwischen Einrichtungen in Europa und darüber hinaus gefördert werden sollten;
+11. WÜRDIGT, dass seit 2017 Fortschritte bei der Schaffung des europäischen Bildungsraums erzielt worden sind und
+dass in der gesamten EU ein breites Spektrum von Maßnahmen zur Verwirklichung der im strategischen Rahmen für die
+europäische Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen Bildung (2021-2030) festgelegten
+strategischen Prioritäten umgesetzt worden ist. Durch verschiedene Initiativen, Zusammenarbeit und gemeinsame
+Gestaltung wird der europäische Bildungsraum schrittweise gestaltet;
+12. IST SICH EINIG, dass die Konzentration auf die Umsetzung sowohl auf nationaler als auch auf europäischer Ebene
+im Kontext des strategischen Rahmens im Einklang mit den jeweiligen Zuständigkeiten auf jeder Ebene sowie eine robuste
+Überwachung innerhalb der bestehenden Strukturen und unter gebührender Berücksichtigung des Verwaltungsaufwands
+für den verbleibenden Zeitraum des ersten Zyklus bis 2025 von entscheidender Bedeutung sein werden;
+13. UNTERSTREICHT, dass die fünf im strategischen Rahmen für die europäische Zusammenarbeit auf dem Gebiet der
+allgemeinen und beruflichen Bildung (2021-2030) festgelegten strategischen Prioritäten die Grundlage für die Arbeit und
+die Fortsetzung der europäischen Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen Bildung, auch im
+Hinblick auf die Verwirklichung des europäischen Bildungsraums, bilden; IST SICH EINIG, dass die fünf strategischen
+Prioritäten im Mittelpunkt der laufenden Halbzeitüberprüfung und des vollständigen Berichts über den europäischen
+Bildungsraum, der 2025 von der Europäischen Kommission veröffentlicht werden soll, stehen sollten, und dass damit auch
+eine ausführlichere Analyse der nachstehend aufgeführten spezifischen Bereiche einhergehen sollte;
+14. ERKENNT AN, dass die Weiterverfolgung der Zielvorgaben auf EU-Ebene positive Trends bei mehreren seit Langem
+bestehenden Indikatoren erkennen lässt, wie etwa eine höhere Teilnahme an frühkindlicher Betreuung, Bildung und
+Erziehung, eine Verringerung der Schulabbrecherquote und einen höheren Anteil junger Menschen mit Hochschul­
+abschluss; es wird jedoch auch deutlich, dass noch viele Herausforderungen bestehen, insbesondere die Auswirkungen des
+sozioökonomischen Status auf den Bildungserfolg und das Wohlergehen der Schülerinnen und Schüler; IST SICH daher
+EINIG, dass zur Verwirklichung eines europäischen Bildungsraums bis 2025 besonderes Augenmerk auf Folgendes gelegt
+werden sollte:
+— Verbesserung der Chancengleichheit, der Inklusion sowie des Erfolgs für alle in der allgemeinen und beruflichen Bildung
+und beim Erwerb von Schlüsselkompetenzen, einschließlich Grundfertigkeiten, um die vollständige persönliche, soziale,
+staatsbürgerliche und berufliche Entfaltung aller europäischen Bürgerinnen und Bürger zu ermöglichen;
+— Aufwertung des Lehrberufs und Bekämpfung des Lehrkräftemangels; Förderung der beruflichen Entwicklung, der
+Mobilitätsmöglichkeiten, der Arbeitsbedingungen und des Wohlergehens von Lehrkräften als Schlüsselfaktoren für die
+Steigerung der Attraktivität des Berufs;
+— Beseitigung der verbleibenden Mobilitätshindernisse bei gleichzeitiger Förderung einer inklusiven, nachhaltigen und
+ausgewogenen Mobilität in der EU, auch durch die Verwirklichung einer automatischen gegenseitigen Anerkennung in
+der allgemeinen und beruflichen Bildung (3);
+— Förderung des lebenslangen Lernens, einschließlich Erwachsenenbildung, Weiterqualifizierung und Umschulung, mit
+besonderem Schwerpunkt auf Fähigkeiten und Kompetenzen für den grünen und den digitalen Wandel;
+15. WIRD den strategischen Rahmen PRÜFEN und eine Überarbeitung der prioritären Bereiche sowie sonstige
+notwendige Anpassungen für den zweiten Zyklus bis 2030 in Betracht ziehen;
+(3) Im Einklang mit der Empfehlung des Rates vom 26. November 2018 zur Förderung der automatischen gegenseitigen Anerkennung
+von im Ausland erworbenen Hochschulqualifikationen und von Qualifikationen der allgemeinen und beruflichen Bildung der
+Sekundarstufe II sowie der Ergebnisse von Lernzeiten im Ausland (ABl. C 444 vom 10.12.2018, S. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..db1c25a29bdf86d6a5265a011eaa12be83bddf4a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+26.5.2023
+
+Keine Einwände gegen einen angemeldeten Zusammenschluss
+(Sache M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Text von Bedeutung für den EWR)
+
+(2023/C 185/02)
+Am 3. Mai 2023 hat die Kommission nach Artikel 6 Absatz 1 Buchstabe b der Verordnung (EG) Nr. 139/2004 des Rates (1)
+entschieden, keine Einwände gegen den oben genannten angemeldeten Zusammenschluss zu erheben und ihn für mit dem
+Binnenmarkt vereinbar zu erklären. Der vollständige Wortlaut der Entscheidung ist nur auf Englisch verfügbar und wird in
+einer um etwaige Geschäftsgeheimnisse bereinigten Fassung auf den folgenden EU-Websites veröffentlicht:
+— der Website der GD Wettbewerb zur Fusionskontrolle (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Auf dieser
+Website können Fusionsentscheidungen anhand verschiedener Angaben wie Unternehmensname, Nummer der Sache,
+Datum der Entscheidung oder Wirtschaftszweig abgerufen werden,
+— der Website EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=de). Hier kann diese Entscheidung anhand der
+Celex-Nummer 32023M11092 abgerufen werden. EUR-Lex ist das Internetportal zum Gemeinschaftsrecht.
+
+(1) ABl. L 24 vom 29.1.2004, S. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c1c368e0b333c684b06f543af7c29bbfffd5e461
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-41.txt
@@ -0,0 +1,82 @@
+26.5.2023
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+C 185/39
+
+SCHLUSSFOLGERUNGEN DES RATES ZU GEFÄHRDETEN UND VERTRIEBENEN
+KÜNSTLERINNEN UND KÜNSTLERN
+(2023/C 185/09)
+DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –
+
+IN ANERKENNUNG
+1.
+
+der Bedeutung der in globalen (1) und regionalen (2) Menschenrechtsinstrumenten verankerten kreativen und
+kulturellen Rechte für die Wahrung der Menschenwürde, der kulturellen Vielfalt, des Pluralismus, der Demokratie und
+des Eigenwerts der Kultur;
+
+2.
+
+der Arbeit internationaler Organisationen zur Freiheit des künstlerischen Ausdrucks wie der UNESCO – in deren
+Übereinkommen von 2005 die Notwendigkeit anerkannt wird, Maßnahmen zum Schutz der Vielfalt kultureller
+Ausdrucksformen zu ergreifen, insbesondere in Situationen, in denen sie in ihrer Existenz oder durch schwere
+Beeinträchtigungen (3) bedroht sein könnten – und des Europarats (4), insbesondere mit Blick auf sein Manifest zur
+Freiheit der Meinungsäußerung in Kunst und Kultur im Digitalzeitalter;
+
+3.
+
+der Schlussfolgerungen des Europäischen Rates vom 15. Dezember 2022 und vom 9. Februar 2023, in denen er
+erneut deutlich gemacht hat, dass er den Angriffskrieg Russlands gegen die Ukraine entschieden verurteilt, und die
+uneingeschränkte Unterstützung der Union für die Unabhängigkeit, Souveränität und territoriale Unversehrtheit der
+Ukraine innerhalb ihrer international anerkannten Grenzen bekräftigt (5), ebenso wie die Zusage, die Unterstützung
+für Vertriebene zu erhöhen (6);
+
+4.
+
+der Entschließung des Europäischen Parlaments zur kulturellen Solidarität mit der Ukraine, in der es den Künstlerinnen
+und Künstlern seine aufrichtige Solidarität bekundet (7), da Kunst und Kultur eine grundlegende Funktion beim
+geistigen und moralischen Wiederaufbau der Ukraine zukommen wird, und insbesondere das Handeln der
+ukrainischen Kunst- und Kulturschaffenden begrüßt, die sich der russischen Invasion widersetzen, indem sie ihr
+Schaffen fortsetzen (8);
+
+5.
+
+des EU-Arbeitsplans für Kultur 2023-2026 (9), der mehrere Maßnahmen (10) zum Thema gefährdete und vertriebene
+Künstler (11) enthält;
+
+IN ERWÄGUNG DES FOLGENDEN:
+6.
+
+Weltweit spielen Künstlerinnen und Künstler eine wichtige Rolle für das Leben, die Entwicklung und die Resilienz einer
+Gesellschaft sowie Einzelner, und sie sollten in der Lage sein, dies unter Wahrung ihrer Kreativität und ihres Rechts auf
+freie Meinungsäußerung zu tun;
+
+7.
+
+Künstlerinnen und Künstlern sollte daher im Einklang mit den geltenden Vorschriften Schutz vor Drohungen und
+Verstößen jeglicher Art und Form gewährt werden, die sie aufgrund ihrer künstlerischen Tätigkeit in Gefahr bringen;
+
+(1) Unter anderem in Artikel 27 der Allgemeinen Erklärung der Menschenrechte, deren 75. Jahrestag wir 2023 begehen, oder in Artikel 15
+des Internationalen Pakts über wirtschaftliche, soziale und kulturelle Rechte.
+(2) Unter anderem in der Charta der Grundrechte der Europäischen Union.
+(3) UNESCO-Übereinkommen von 2005 zum Schutz und zur Förderung der Vielfalt kultureller Ausdrucksformen.
+(4) Gestützt auf die Europäische Menschenrechtskonvention (EMRK) hat der Europarat z. B. einen Bericht über die künstlerische Freiheit
+veröffentlicht und das Manifest zur Freiheit der Meinungsäußerung in Kunst und Kultur im Digitalzeitalter ins Leben gerufen, in dem
+unter anderem festgestellt wird, dass Beschränkungen der Freiheit der Meinungsäußerung und der künstlerischen Freiheit
+Auswirkungen auf die gesamte Gesellschaft haben, indem sie sie ihres Pluralismus und der Vitalität des demokratischen Prozesses
+berauben.
+(5) Dok. EUCO 34/22.
+(6) Dok. EUCO 1/23.
+(7) Zur Definition des Begriffs „Künstler/in“ siehe Anhang II.
+(8) Entschließung des Europäischen Parlaments vom 20. Oktober 2022 zur Solidarität mit der Ukraine im Kulturbereich und zum
+gemeinsamen Soforthilfemechanismus für die Erholung der Kultur in Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Entschließung des Rates zum Arbeitsplan für Kultur 2023-2026 – Abl. C 466 vom 7.12.2022, S. 1.
+(10) D. h. zur künstlerischen Freiheit, zum Erhalt des Kulturerbes und zur Stärkung der lokalen Kultur- und Kreativwirtschaft in der
+Ukraine sowie zur Rolle der Kultur und der Kulturschaffenden bei der Förderung und Verteidigung von Demokratie und
+Menschenrechten in fragilen Kontexten.
+(11) Zur Definition des Begriffs „gefährdeter Künstler/gefährdete Künstlerin“ siehe Anhang II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..59db3011624a493280dbfae336dc1448df51ab36
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-37.txt
@@ -0,0 +1,56 @@
+26.5.2023
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+C 185/35
+
+Ψήφισμα του Συμβουλίου σχετικά με τον Ευρωπαϊκό Χώρο Εκπαίδευσης: Με το βλέμμα στο 2025 και
+πέραν αυτού
+(2023/C 185/08)
+
+ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ,
+1. ΥΠΕΝΘΥΜΙΖΕΙ το πολιτικό πλαίσιο όσον αφορά τον Ευρωπαϊκό Χώρο Εκπαίδευσης, όπως παρατίθεται στο παράρτημα του
+παρόντος ψηφίσματος.
+2. ΕΠΙΒΕΒΑΙΩΝΕΙ ότι μόνο με την ισχυρή πολιτική δέσμευση των κρατών μελών μπορεί να καταστεί πραγματικότητα έως το
+2025 ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης και ΤΟΝΙΖΕΙ ότι είναι αναγκαία η συνέχιση των προσπαθειών τόσο των κρατών μελών
+όσο και της Επιτροπής, στο πλαίσιο των αντίστοιχων αρμοδιοτήτων τους και με τη συμμετοχή σχετικών ενδιαφερόμενων φορέων
+σε εθνικό και ευρωπαϊκό επίπεδο, κατά περίπτωση, ώστε να ληφθούν τα αναγκαία μέτρα για την υλοποίηση του Ευρωπαϊκού
+Χώρου Εκπαίδευσης.
+3. ΛΑΜΒΑΝΕΙ ΥΠΟΨΗ την ανακοίνωση της Επιτροπή σχετικά με την πρόοδο προς την υλοποίηση του Ευρωπαϊκού Χώρου
+Εκπαίδευσης (1).
+4. ΥΠΟΓΡΑΜΜΙΖΕΙ ότι η εκπαίδευση και η κατάρτιση όλων των βαθμίδων και όλων των μορφών, σε όλα τα πλαίσια, είναι
+καίριες για τη διασφάλιση της κοινωνικής συνοχής, της ανταγωνιστικότητας και της βιώσιμης ανάπτυξης στην Ευρωπαϊκή Ένωση
+και στα κράτη μέλη της, καθώς και για την προετοιμασία τους εν όψει της πράσινης και της ψηφιακής μετάβασης και την στήριξή
+τους κατά την πραγμάτωσή της. Ιδιαίτερα σε μια εποχή κατά την οποία είναι σημαντικό οι πολίτες να ολοκληρώνονται ως
+προσωπικότητες και να ευημερούν, καθώς και να προσαρμόζονται στις προκλήσεις του μεταβαλλόμενου κόσμου και να
+συμμετέχουν περαιτέρω στα κοινά με ενεργό και υπεύθυνο τρόπο, ΤΟΝΙΖΕΙ τη σημασία της ποιοτικής, συμπεριληπτικής και
+ισότιμης εκπαίδευσης, κατάρτισης και διά βίου μάθησης για όλους —παιδιά και ενήλικες.
+5. ΔΙΝΕΙ ΕΜΦΑΣΗ στο ότι ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης θα πρέπει να βασίζεται σε μια προσέγγιση διά βίου μάθησης που
+θα εφαρμόζεται στα συστήματα εκπαίδευσης και κατάρτισης με συμπεριληπτικό και ολιστικό τρόπο και θα καλύπτει τη διδασκαλία,
+την κατάρτιση και τη μάθηση σε όλα τα πλαίσια, όλες τις βαθμίδες και όλες τις μορφές, είτε τυπική είτε μη τυπική ή άτυπη, από την
+προσχολική εκπαίδευση και φροντίδα έως τη σχολική εκπαίδευση και την επαγγελματική εκπαίδευση και κατάρτιση, καθώς και την
+τριτοβάθμια εκπαίδευση και την εκπαίδευση ενηλίκων.
+6. ΕΠΑΝΑΛΑΜΒΑΝΕΙ ότι θα πρέπει να ενισχυθεί η διατομεακή συνεργασία μεταξύ των σχετικών πρωτοβουλιών της ΕΕ στον
+τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης και των πρωτοβουλιών σε συναφείς τομείς και κλάδους πολιτικών —ιδίως στους τομείς
+της απασχόλησης, της κοινωνικής πολιτικής, της έρευνας, της καινοτομίας, του περιβάλλοντος και της νεολαίας, καθώς και στους
+τομείς του πολιτισμού και της δημιουργίας, με πλήρη σεβασμό της νομικής βάσης για τους αντίστοιχους τομείς πολιτικής, όπως
+ορίζεται στις Συνθήκες. ΥΠΟΓΡΑΜΜΙΖΕΙ την ανάγκη συντονισμού όλων των πρωτοβουλιών της ΕΕ στον τομέα της εκπαίδευσης
+και της κατάρτισης, ιδίως εκείνων που αφορούν τις δεξιότητες και τις ικανότητες, και της μεταξύ τους συνοχής.
+7. ΣΗΜΕΙΩΝΕΙ ότι η ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης είναι ζωτικής σημασίας για την
+κοινωνική συνοχή και την εύρυθμη λειτουργία του οικονομικού τοπίου στην Ευρωπαϊκή Ένωση, προκειμένου να διασφαλιστεί η
+μακροπρόθεσμη ανταγωνιστικότητα της Ένωσης και η επιτυχία της πράσινης και της ψηφιακής μετάβασης και να μειωθούν οι
+κοινωνικές, περιφερειακές και οικονομικές ανισότητες. ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ, ως εκ τούτου, τη σημαντική συμβολή της ευρωπαϊκής
+συνεργασίας όσον αφορά την εκπαίδευση και την κατάρτιση, μεταξύ άλλων εντός του στρατηγικού πλαισίου, σε συναφή μέρη του
+Ευρωπαϊκού Εξαμήνου.
+8. ΤΟΝΙΖΕΙ τη σημασία της προώθησης συνεργειών μεταξύ του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης, του Ευρωπαϊκού Χώρου
+Τριτοβάθμιας Εκπαίδευσης και του Ευρωπαϊκού Χώρου Έρευνας, αποφεύγοντας παράλληλα την αλληλεπικάλυψη πόρων, δομών
+και μέσων και αξιοποιώντας στο έπακρο τις δυνατότητες των συμμαχιών ευρωπαϊκών πανεπιστημίων σε όλες τις αποστολές τους,
+συμπεριλαμβανομένης της στήριξης της βιωσιμότητάς τους και της συνέχισης της ενίσχυσης της διάστασής τους στον τομέα της
+έρευνας και της καινοτομίας, σύμφωνα με τη σύσταση του Συμβουλίου, της 5ης Απριλίου 2022, σχετικά με τη δημιουργία
+γεφυρών για αποτελεσματική ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της τριτοβάθμιας εκπαίδευσης (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ΕΕ C 160 της 13.4. 2022, σ. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..614b393ac42b91aa0ebb373dd80a272399c3ef10
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-38.txt
@@ -0,0 +1,62 @@
+C 185/36
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+26.5.2023
+
+9. ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ ότι οι θεμελιώδεις και δημοκρατικές αξίες της Ευρώπης τίθενται υπό αμφισβήτηση και ότι η απρόκλητη
+επίθεση της Ρωσίας κατά της Ουκρανίας έχει μεταβάλει το γεωπολιτικό τοπίο. ΣΥΜΦΩΝΕΙ ότι οι κοινές προσπάθειες και η
+διακρατική συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης όχι μόνο διευκολύνουν και ενισχύουν την Ένωση και τα
+κράτη μέλη ώστε να ανταποκριθούν στις ανάγκες που έχουν προκύψει ως συνέπεια της επίθεσης, αλλά συμβάλλουν επίσης στην
+ενίσχυση των βασικών εκπαιδευτικών αξιών και αρχών μας, όπως η συμπερίληψη, η ισότητα, η ακαδημαϊκή ελευθερία και η
+θεσμική αυτονομία, καθώς και των κοινών μας αξιών και της ενότητάς μας στην Ένωση.
+10. ΤΟΝΙΖΕΙ ότι ο προσδιορισμός και η άρση των παραγόντων που εξακολουθούν να εμποδίζουν τη μαθησιακή και τη
+διδακτική κινητικότητα έχουν καίρια σημασία για την πλήρη υλοποίηση ενός Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης και τη δημιουργία
+μιας ανθεκτικής, ασφαλούς, βιώσιμης και ευημερούσας Ευρώπης. Η διακρατική συνεργασία ενισχύει τη συμπεριληπτικότητα, την
+ισότητα, την αριστεία, την πολυμορφία, την ελκυστικότητα και την παγκόσμια ανταγωνιστικότητα της ευρωπαϊκής εκπαίδευσης και
+κατάρτισης. ΣΥΜΦΩΝΕΙ, ως εκ τούτου, ότι θα πρέπει να καταβληθούν προσπάθειες προκειμένου η αυτόματη αμοιβαία αναγνώριση
+στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης να καταστεί πραγματικότητα. ΣΥΜΦΩΝΕΙ επίσης ότι θα πρέπει να προωθηθούν
+δυνατότητες κινητικότητας εκπαιδευομένων και εκπαιδευτικών, καθώς και να προαχθεί η συνεργασία μεταξύ των ιδρυμάτων εντός
+και εκτός Ευρώπης.
+11. ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ ότι έχει σημειωθεί πρόοδος από το 2017 όσον αφορά τη δημιουργία του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης
+και ότι έχει εφαρμοστεί, σε όλη την ΕΕ, ευρύ φάσμα μέτρων για την επίτευξη των στρατηγικών προτεραιοτήτων που ορίζονται στο
+στρατηγικό πλαίσιο για την ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης (2021-2030). Μέσω
+διάφορων πρωτοβουλιών, συνεργασίας και συνδημιουργίας, διαμορφώνεται σταδιακά ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης.
+12. ΣΥΜΦΩΝΕΙ ότι, για την εναπομένουσα περίοδο του πρώτου κύκλου έως το 2025, είναι σημαντικό οι προσπάθειες, τόσο σε
+εθνικό όσο και σε ευρωπαϊκό επίπεδο, να επικεντρωθούν στην υλοποίηση, στο πλαίσιο του στρατηγικού πλαισίου, σύμφωνα με τις
+αντίστοιχες αρμοδιότητες κάθε βαθμίδας, και στην αυστηρή παρακολούθηση εντός των υφιστάμενων δομών, λαμβάνοντας
+δεόντως υπόψη τον διοικητικό φόρτο.
+13. ΥΠΟΓΡΑΜΜΙΖΕΙ ότι οι πέντε στρατηγικές προτεραιότητες, όπως παρατίθενται στο στρατηγικό πλαίσιο για την ευρωπαϊκή
+συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης (2021-2030), αποτελούν τη βάση των εργασιών και της συνέχισης
+της ευρωπαϊκής συνεργασίας στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης, μεταξύ άλλων για την υλοποίηση του Ευρωπαϊκού
+Χώρου Εκπαίδευσης. ΣΥΜΦΩΝΕΙ ότι η εν εξελίξει διαδικασία ενδιάμεσης αξιολόγησης και η πλήρης έκθεση για τον Ευρωπαϊκό
+Χώρο Εκπαίδευσης που θα δημοσιεύσει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή το 2025 θα πρέπει να επικεντρωθούν σε αυτές τις πέντε
+στρατηγικές προτεραιότητες, μεταξύ των οποίων η διεξοδικότερη ανάλυση των συγκεκριμένων τομέων που παρατίθενται παρακάτω.
+14. ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ ότι από την παρακολούθηση των εξελίξεων όσον αφορά την επίτευξη των στόχων σε επίπεδο ΕΕ
+παρατηρούνται θετικές τάσεις όσον αφορά αρκετούς μακροχρόνιους δείκτες, όπως η αυξημένη συμμετοχή στην προσχολική
+εκπαίδευση και φροντίδα, η μείωση της πρόωρης εγκατάλειψης του σχολείου και η αύξηση του ποσοστού των νέων με πτυχίο
+τριτοβάθμιας εκπαίδευσης. Ωστόσο, είναι επίσης προφανές ότι εξακολουθεί να υφίσταται πλήθος δυσκολιών, ιδίως οι επιπτώσεις
+της κοινωνικοοικονομικής κατάστασης στις εκπαιδευτικές επιδόσεις και στην ευημερία των εκπαιδευόμενων. ΣΥΜΦΩΝΕΙ, ως εκ
+τούτου, ότι, για την υλοποίηση ενός Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης έως το 2025, θα πρέπει να δοθεί ιδιαίτερη έμφαση στα εξής:
+— ενίσχυση της ισότητας, της συμπερίληψης και της επιτυχίας όλων στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης, καθώς και
+της απόκτησης βασικών ικανοτήτων, συμπεριλαμβανομένων βασικών δεξιοτήτων, ώστε να καταστεί δυνατή η πλήρης
+προσωπική, κοινωνική και επαγγελματική ανάπτυξη όλων των ευρωπαίων πολιτών, καθώς και η εξέλιξή τους ως ενεργών
+πολιτών·
+— βελτίωση του επαγγέλματος του εκπαιδευτικού και αντιμετώπιση των ελλείψεων σε εκπαιδευτικούς· προώθηση της
+επαγγελματικής ανάπτυξης, των ευκαιριών κινητικότητας, των συνθηκών εργασίας και της ευημερίας των εκπαιδευτικών ως
+βασικών παραγόντων για να καταστεί ελκυστικότερο το επάγγελμά τους·
+— άρση των παραγόντων που εξακολουθούν να εμποδίζουν την κινητικότητα, με παράλληλη ενθάρρυνση της συμπεριληπτικής,
+βιώσιμης και ισορροπημένης κινητικότητας στην ΕΕ, μεταξύ άλλων με την επίτευξη της αυτόματης αμοιβαίας αναγνώρισης
+στην εκπαίδευση και την κατάρτιση (3)·
+— προώθηση της διά βίου μάθησης, συμπεριλαμβανομένης της εκπαίδευσης ενηλίκων, της αναβάθμισης των δεξιοτήτων και της
+επανειδίκευσης, με ιδιαίτερη έμφαση στις δεξιότητες και τις ικανότητες που απαιτούνται για την πράσινη και την ψηφιακή
+μετάβαση.
+15. ΘΑ ΕΠΑΝΕΞΕΤΑΣΕΙ το στρατηγικό πλαίσιο και θα μελετήσει το ενδεχόμενο αναθεώρησης των τομέων προτεραιότητας και
+τυχόν άλλων αναγκαίων προσαρμογών για τον δεύτερο κύκλο έως το 2030.
+(3) Σύμφωνα με τη σύσταση του Συμβουλίου, της 26ης Νοεμβρίου 2018, σχετικά με την προαγωγή της αυτόματης αμοιβαίας αναγνώρισης των
+τίτλων τριτοβάθμιας εκπαίδευσης και ανώτερης δευτεροβάθμιας εκπαίδευσης και κατάρτισης, καθώς και των αποτελεσμάτων περιόδων
+μάθησης στο εξωτερικό (ΕΕ C 444 της 10.12.2018, σ. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b7f31b2c1461b3cefd37c79d43ffb80fa3f4f764
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-4.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/2
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+26.5.2023
+
+Μη διατύπωση αντιρρήσεων σε κοινοποιηθείσα συγκέντρωση
+(Υπόθεση M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Κείμενο που παρουσιάζει ενδιαφέρον για τον ΕΟΧ)
+
+(2023/C 185/02)
+Στις 3 Μαΐου 2023, η Επιτροπή αποφάσισε να μη διατυπώσει αντιρρήσεις σχετικά με την ανωτέρω κοινοποιηθείσα συγκέντρωση
+και να τη χαρακτηρίσει συμβιβάσιμη με την εσωτερική αγορά. Η απόφαση αυτή βασίζεται στο άρθρο 6 παράγραφος 1 στοιχείο β)
+του κανονισμού (ΕΚ) αριθ. 139/2004 του Συμβουλίου (1). Το πλήρες κείμενο της απόφασης διατίθεται μόνο στα αγγλικά και θα
+δημοσιοποιηθεί χωρίς τα επιχειρηματικά απόρρητα στοιχεία τα οποία ενδέχεται να περιέχει. Θα διατίθεται:
+— από τη σχετική με τις συγκεντρώσεις ενότητα του ιστότοπου της Επιτροπής για τον ανταγωνισμό (http://ec.europa.eu/
+competition/mergers/cases/). O ιστότοπος αυτός παρέχει διάφορα μέσα που βοηθούν στον εντοπισμό μεμονωμένων
+αποφάσεων για συγκεντρώσεις, όπως ευρετήρια επιχειρήσεων, αριθμών υποθέσεων και ημερομηνιών, καθώς και τομεακά
+ευρετήρια,
+— σε ηλεκτρονική μορφή στον ιστότοπο EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=el) με αριθμό εγγράφου
+32023M11092. Ο ιστότοπος EUR-Lex αποτελεί την επιγραμμική πρόσβαση στην ευρωπαϊκή νομοθεσία.
+
+(1) ΕΕ L 24 της 29.1.2004, σ. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..26f1cd3ae8863965a4f6ee2e11788af3a3ad59c0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-41.txt
@@ -0,0 +1,82 @@
+26.5.2023
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+C 185/39
+
+ΣΥΜΠΕΡΑΣΜΑΤΑ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ ΣΧΕΤΙΚΑ ΜΕ ΤΟΥΣ ΚΑΛΛΙΤΕΧΝΕΣ ΠΟΥ ΔΙΑΤΡΕΧΟΥΝ
+ΚΙΝΔΥΝΟ ΚΑΙ ΕΧΟΥΝ ΕΚΤΟΠΙΣΤΕΙ
+(2023/C 185/09)
+
+ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΙΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ
+
+ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΟΝΤΑΣ
+1.
+
+τη σημασία των δημιουργικών και πολιτιστικών δικαιωμάτων, όπως κατοχυρώνονται στα παγκόσμια (1) και περιφερειακά (2)
+μέσα για τα ανθρώπινα δικαιώματα, για τη διατήρηση της ανθρώπινης αξιοπρέπειας, της πολιτιστικής πολυμορφίας, του
+πλουραλισμού, της δημοκρατίας και της εγγενούς αξίας του πολιτισμού,
+
+2.
+
+το έργο διεθνών οργανισμών για την ελευθερία της καλλιτεχνικής έκφρασης, όπως της UNESCO —της οποίας η Σύμβαση
+του 2005 αναγνωρίζει την ανάγκη να ληφθούν μέτρα για την προστασία της πολυμορφίας των πολιτιστικών εκφράσεων,
+ιδιαίτερα σε καταστάσεις όπου οι πολιτιστικές εκφράσεις μπορούν να απειληθούν με εξάλειψη ή με σοβαρές αλλοιώσεις (3)—
+και του Συμβουλίου της Ευρώπης (4), ιδίως όσον αφορά το Μανιφέστο του για την ελευθερία της έκφρασης των τεχνών και
+του πολιτισμού στην ψηφιακή εποχή,
+
+3.
+
+τα συμπεράσματα του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου της 15ης Δεκεμβρίου 2022 και της 9ης Φεβρουαρίου 2023, στα οποία
+επαναλαμβάνεται ότι το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο καταδικάζει απερίφραστα τον επιθετικό πόλεμο της Ρωσίας κατά της
+Ουκρανίας, επαναβεβαιώνεται ότι η Ένωση στηρίζει απόλυτα την ανεξαρτησία, την κυριαρχία και την εδαφική ακεραιότητα
+της Ουκρανίας εντός των διεθνώς αναγνωρισμένων συνόρων της (5), και επαναλαμβάνεται η δέσμευση να ενισχυθεί η στήριξη
+των εκτοπισμένων (6),
+
+4.
+
+το ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου σχετικά με την πολιτιστική αλληλεγγύη με την Ουκρανία, το οποίο εκφράζει
+ειλικρινή αλληλεγγύη προς τους καλλιτέχνες (7), καθώς η τέχνη και ο πολιτισμός θα διαδραματίσουν θεμελιώδη ρόλο στην
+επούλωση των τραυμάτων και την ανασυγκρότηση της Ουκρανίας, και επιδοκιμάζει ιδίως τη δράση των ουκρανών
+καλλιτεχνών και δημιουργών που αντιστέκονται στη ρωσική εισβολή ασκώντας την τέχνη τους (8),
+
+5.
+
+το πρόγραμμα εργασιών της ΕΕ στον πολιτιστικό τομέα 2023-2026 (9), το οποίο περιλαμβάνει διάφορες δράσεις (10) σχετικά
+με το ζήτημα των καλλιτεχνών που διατρέχουν κίνδυνο (11) και έχουν εκτοπιστεί.
+
+ΕΚΤΙΜΩΝΤΑΣ ΟΤΙ
+6.
+
+οι καλλιτέχνες ανά τον κόσμο διαδραματίζουν σημαντικό ρόλο στη ζωή, την ανάπτυξη και την ανθεκτικότητα της κοινωνίας
+και των ατόμων και θα πρέπει να είναι σε θέση να το πράττουν διατηρώντας παράλληλα τη δημιουργικότητα και την
+ελευθερία της έκφρασής τους,
+
+7.
+
+θα πρέπει, ως εκ τούτου, να παρέχεται στους καλλιτέχνες προστασία, σύμφωνα με τις ισχύουσες ρυθμίσεις, από απειλές και
+παραβιάσεις κάθε είδους και μορφής που τους θέτουν σε κίνδυνο λόγω του καλλιτεχνικού τους έργου,
+
+(1) Μεταξύ άλλων, στο άρθρο 27 της Οικουμενικής Διακήρυξης για τα Ανθρώπινα Δικαιώματα, η οποία γιορτάζει την 75η επέτειό της το 2023, ή
+στο άρθρο 15 του Διεθνούς Συμφώνου για τα οικονομικά, κοινωνικά και μορφωτικά δικαιώματα.
+(2) Μεταξύ άλλων, στον Χάρτη των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων της Ευρωπαϊκής Ένωσης.
+(3) Σύμβαση της UNESCO του 2005 για την προστασία και την προώθηση της πολυμορφίας των πολιτιστικών εκφράσεων.
+(4) Βασιζόμενο στην Ευρωπαϊκή Σύμβαση Δικαιωμάτων του Ανθρώπου (ΕΣΔΑ), το Συμβούλιο της Ευρώπης δημοσίευσε, για παράδειγμα, έκθεση
+σχετικά με την καλλιτεχνική ελευθερία και παρουσίασε το Μανιφέστο για την ελευθερία της έκφρασης των τεχνών και του πολιτισμού στην
+ψηφιακή εποχή, στο οποίο αναφέρεται, μεταξύ άλλων, ότι οι περιορισμοί της ελευθερίας της έκφρασης και της καλλιτεχνικής ελευθερίας
+επηρεάζουν το σύνολο της κοινωνίας, αποστερώντας της τον πλουραλισμό και τη ζωτικότητα της δημοκρατικής διαδικασίας.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Για τον ορισμό των «καλλιτεχνών», βλ. παράρτημα II.
+(8) Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου, της 20ής Οκτωβρίου 2022, σχετικά με την πολιτιστική αλληλεγγύη με την Ουκρανία και τον κοινό
+μηχανισμό αντιμετώπισης καταστάσεων έκτακτης ανάγκης για πολιτιστική ανάκαμψη στην Ευρώπη (2022/2759(RSP)).
+(9) Συμπεράσματα του Συμβουλίου σχετικά με το πρόγραμμα εργασιών της ΕΕ στον πολιτιστικό τομέα (2023-2026) (ΕΕ C 466 της 7.12.2022,
+σ. 1).
+(10) Δηλαδή, σχετικά με την καλλιτεχνική ελευθερία, τη διατήρηση της πολιτιστικής κληρονομιάς και την ενδυνάμωση των τοπικών πολιτιστικών
+και δημιουργικών τομέων στην Ουκρανία, καθώς και σχετικά με τον ρόλο του πολιτισμού και των επαγγελματιών του στην προώθηση και την
+προάσπιση της δημοκρατίας και των ανθρωπίνων δικαιωμάτων σε εύθραυστα περιβάλλοντα.
+(11) Για τον ορισμό των «καλλιτεχνών που διατρέχουν κίνδυνο», βλ. παράρτημα II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..527136d3bf2ca6318d2f9607626ab553b94897db
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-37.txt
@@ -0,0 +1,59 @@
+26.5.2023
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+C 185/35
+
+Council resolution on The European Education Area: Looking to 2025 and beyond
+(2023/C 185/08)
+
+THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,
+
+1.
+
+RECALLS the political background regarding the European Education Area as set out in the Annex to this resolution.
+
+2. REAFFIRMS that the European Education Area can become a reality by 2025 only through the strong political
+commitment of Member States and STRESSES the need for continued efforts by both Member States and the Commission,
+within their respective competences, and as appropriate with the involvement of relevant stakeholders at national and
+European level, to take the necessary steps to achieve the European Education Area.
+
+3. TAKES NOTE of the Commission communication on progress towards the achievement of the European Education
+Area (1).
+
+4. UNDERLINES that education and training in all contexts, at all levels and in all forms are crucial to ensure social
+cohesion, competitiveness and sustainable growth in the European Union and its Member States and to prepare them for
+and support them through the green and digital transitions. Especially at a time when it is essential for citizens to find
+personal fulfilment and well-being as well as to adapt to the challenges of the changing world and to further engage in
+active and responsible citizenship, STRESSES the importance of high-quality, inclusive and equitable education, training
+and life-long learning for everyone – children and adults alike.
+
+5. EMPHASISES that the European Education Area should be underpinned by a life-long learning approach that
+encompasses education and training systems in an inclusive and holistic manner, and covers teaching, training and
+learning in all contexts, at all levels and in all forms, whether formal, non-formal or informal, from early childhood
+education and care right through to school education and vocational education and training as well as higher education
+and adult learning.
+
+6. REITERATES that cross-sectoral cooperation should be enhanced between relevant EU initiatives in education and
+training and those in related policy areas and sectors — in particular the employment, social policy, research, innovation,
+environment and youth and cultural and creative sectors while fully respecting the legal basis for the respective policy
+areas as set out in the Treaties. UNDERLINES the need for coordination and coherence of all EU initiatives in the area of
+education and training, in particular those concerning skills and competences.
+
+7. NOTES that European cooperation in education and training is crucial for social cohesion and a well-functioning
+economic landscape in the European Union to ensure the Union’s long-term competitiveness and the success of the green
+and digital transitions and to reduce social, regional and economic inequalities. RECOGNISES therefore the important
+contribution of European cooperation in education and training, including within the strategic framework, to relevant
+parts of the European Semester.
+
+8. STRESSES the importance of promoting synergies between the European Education Area, the European Higher
+Education Area and the European Research Area, while avoiding duplication of resources, structures and instruments, as
+well as using the full potential of the European Universities alliances in all their missions, including supporting their
+sustainability and continuing to strengthen their research and innovation dimension, in line with the Council
+Recommendation of 5 April 2022 on building bridges for effective European higher education cooperation (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) OJ C 160, 13.4.2022, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..16775e6732e25f522cad86edf3fd2cc7f53ddc1a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-38.txt
@@ -0,0 +1,58 @@
+C 185/36
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+26.5.2023
+
+9. RECOGNISES that the fundamental and democratic values of Europe are being challenged and that Russia’s
+unprovoked aggression against Ukraine has changed the geopolitical landscape. AGREES that joint efforts and
+transnational cooperation in education and training not only facilitates and strengthens the Union’s and Member States’
+responses to the needs that have arisen as a consequence of the aggression but also helps reinforce our key educational
+values and principles, such as inclusion, equity, academic freedom and institutional autonomy, as well as our common
+values and our unity in the Union.
+
+10. EMPHASISES that identifying and removing the remaining obstacles to learning and teaching mobility is key to the
+full achievement of a European Education Area and the creation of a resilient, safe, sustainable and prosperous Europe.
+Transnational cooperation strengthens the inclusiveness, equity, excellence, diversity, attractiveness and global
+competitiveness of European education and training. AGREES, therefore, that efforts should be made towards making
+automatic mutual recognition in education and training a reality. Also AGREES that possibilities should be promoted for
+learners and teachers to be mobile and for institutions in Europe and beyond to cooperate with one another.
+
+11. ACKNOWLEDGES that progress has been made since 2017 towards establishing the European Education Area and
+that a broad range of measures to achieve the strategic priorities set out in the strategic framework for European
+cooperation in education and training (2021-2030) have been implemented across the EU. Through various initiatives,
+cooperation and co-creation, the European Education Area is gradually being shaped.
+
+12. AGREES that focusing on implementation at both national and European level, in the context of the strategic
+framework, in line with the respective competences of each level, and robust monitoring within existing structures, with
+due regard to administrative burdens, will be key for the remaining period of the first cycle till 2025.
+
+13. UNDERLINES that the five strategic priorities, as set out in the strategic framework for European cooperation in
+education and training (2021-2030), constitute the basis for the work and for continued European cooperation in
+education and training, including towards the achievement of the European Education Area. AGREES that the ongoing
+midterm review process and the full report on the European Education Area to be published by the European Commission
+in 2025 should focus on those five strategic priorities, including a more in-depth analysis of the specific areas listed below.
+
+14. RECOGNISES that the follow-up to the EU-level targets shows positive trends with regard to several longstanding
+indicators such as increased participation in early childhood education and care, a reduction in early school leaving and a
+higher share of young people with tertiary level attainment. However, it is also evident that many challenges remain,
+especially the effects of socio-economic status on educational achievement and students’ well-being. AGREES, therefore,
+that a particular focus should be given to the following to achieve a European Education Area by 2025:
+— Improving equity, inclusion as well as success for all in education and training and the acquisition of key competences,
+including basic skills, to enable the full personal, social, civic and professional development of all European citizens;
+— Enhancing the teaching profession and addressing teacher shortages; promoting the professional development, mobility
+opportunities, working conditions and well-being of teachers as key factors in increasing the attractiveness of the
+profession;
+— Removing the remaining obstacles to mobility while encouraging inclusive, sustainable and balanced mobility in the
+EU, including by achieving automatic mutual recognition in education and training (3);
+— Fostering life-long learning, including adult learning, upskilling and reskilling, with a particular emphasis on skills and
+competences for the green and digital transitions.
+
+15. WILL REFLECT on the strategic framework and consider revising the priority areas and making any other necessary
+adjustments for the second cycle leading up to 2030.
+(3) In line with the Council Recommendation of 26 November 2018 on promoting automatic mutual recognition of higher education and
+upper secondary education and training qualifications and the outcomes of learning periods abroad, OJ C 444, 10.12.2018, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..510f4c6ee97d6b036bf7e15168f0e27b07c28b12
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+26.5.2023
+
+Non-opposition to a notified concentration
+(Case M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Text with EEA relevance)
+
+(2023/C 185/02)
+On 3 May 2023, the Commission decided not to oppose the above notified concentration and to declare it compatible with
+the internal market. This decision is based on Article 6(1)(b) of Council Regulation (EC) No 139/2004 (1). The full text of
+the decision is available only in English and will be made public after it is cleared of any business secrets it may contain. It
+will be available:
+— in the merger section of the ‘Competition policy’ website of the Commission (http://ec.europa.eu/competition/mergers/
+cases/). This website provides various facilities to help locate individual merger decisions, including company, case
+number, date and sectoral indexes,
+— in electronic form on the EUR-Lex website (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=en) under document
+number 32023M11092. EUR-Lex is the online point of access to European Union law.
+
+(1) OJ L 24, 29.1.2004, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3137ff632713a74c4727ed4f021933e49eea559f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-41.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+26.5.2023
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+C 185/39
+
+COUNCIL CONCLUSIONS ON AT-RISK AND DISPLACED ARTISTS
+(2023/C 185/09)
+
+THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION
+
+ACKNOWLEDGING
+
+1.
+
+the importance of creative and cultural rights, as enshrined in global (1) as well as regional (2) human rights
+instruments, for maintaining human dignity, cultural diversity, pluralism, democracy and culture’s intrinsic value,
+
+2.
+
+the work of international organisations on the freedom of artistic expression, such as UNESCO – whose 2005
+Convention recognises the need to take measures to protect the diversity of cultural expressions, especially in
+situations where cultural expressions may be threatened by the possibility of extinction or serious impairment (3) –
+and the Council of Europe (4), particularly with regard to its Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and
+Culture in the Digital Era,
+
+3.
+
+the conclusions of the European Council of 15 December 2022 and of 9 February 2023, which reiterate its resolute
+condemnation of Russia’s war of aggression against Ukraine, reaffirm the Union’s full support for Ukraine’s
+independence, sovereignty and territorial integrity within its internationally recognised borders (5), and reiterate the
+commitment to reinforce support of displaced persons (6),
+
+4.
+
+the European Parliament resolution on cultural solidarity with Ukraine, which expresses sincere solidarity with
+artists (7), as art and culture will have a fundamental role to play in the healing and rebuilding of Ukraine, and in
+particular salutes the action of the Ukrainian artists and creators who have acted in resistance to the Russian invasion
+by practising their art (8),
+
+5.
+
+the EU Work Plan for Culture 2023-2026 (9), which contains several actions (10) relating to the topic of at-risk (11) and
+displaced artists.
+
+CONSIDERING THAT
+
+6.
+
+artists globally play an important role in the life, development and resilience of society and individuals, and that they
+should be able to do so while preserving their creativity and freedom of expression,
+
+7.
+
+artists should therefore be offered protection, in accordance with existing regulations, against threats and violations of
+any kind and form that put them in danger because of their artistic work,
+
+(1) Inter alia Article 27 of the Universal Declaration of Human Rights, which celebrates its 75th anniversary in 2023, or Article 15 of the
+International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights.
+(2) Inter alia the Charter of Fundamental Rights of the European Union.
+(3) UNESCO 2005 Convention on the Protection and Promotion of the Diversity of Cultural Expressions.
+(4) Basing its work on the European Convention on Human Rights (ECHR), the Council of Europe has e.g. published a report on Artistic
+Freedom and launched the Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital Era which states inter alia
+that restrictions on freedom of expression and artistic freedom affect the whole of society, bereaving it of its pluralism and the vitality
+of the democratic process.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) See Annex II for the definition of ‘artists’.
+(8) European Parliament resolution of 20 October 2022 on cultural solidarity with Ukraine and a joint emergency response mechanism
+for cultural recovery in Europe (2022/2759(RSP)).
+(9) Council Resolution on the EU Work Plan for Culture 2023-2026 - OJ C 466, 7.12.2022, p. 1.
+(10) I.e., on artistic freedom, on preserving cultural heritage and empowering local cultural and creative sectors in Ukraine and on the role
+of culture and cultural professionals in the promotion and defence of democracy and human rights in fragile contexts.
+(11) See Annex II for the definition of ‘at-risk artists’.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c739f654ce806ff36afd5811cb6df20b4031675c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-37.txt
@@ -0,0 +1,61 @@
+26.5.2023
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+C 185/35
+
+Resolución del Consejo sobre el Espacio Europeo de Educación: con miras a 2025 y más allá
+(2023/C 185/08)
+
+EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,
+
+1. RECUERDA los antecedentes políticos relativos al Espacio Europeo de Educación que figuran en el anexo de la
+presente Resolución.
+
+2. REAFIRMA que el Espacio Europeo de Educación solo puede hacerse realidad de aquí a 2025 con un fuerte
+compromiso político por parte de los Estados miembros y DESTACA la necesidad de que tanto los Estados miembros
+como la Comisión, dentro de sus respectivas competencias, prosigan sus esfuerzos por adoptar las medidas necesarias para
+lograr el Espacio Europeo de Educación, con la participación, cuando proceda, de las partes interesadas pertinentes a escala
+nacional y europea.
+
+3. TOMA NOTA de la Comunicación de la Comisión relativa a los avances hacia la consecución del Espacio Europeo de
+Educación (1).
+
+4. SUBRAYA que la educación y la formación en todos los contextos, niveles y formas, son fundamentales para
+garantizar la cohesión social, la competitividad y el crecimiento sostenible en la Unión Europea y sus Estados miembros,
+prepararlos para las transiciones ecológica y digital y apoyarlos en el proceso. Especialmente en un momento en el que
+para los ciudadanos es esencial alcanzar la realización y el bienestar personales, así como adaptarse a los retos de un
+mundo cambiante y seguir participando en una ciudadanía activa y responsable, DESTACA la importancia de una
+educación, formación y aprendizaje permanente inclusivos, equitativos y de calidad para todos, tanto niños como adultos.
+
+5. HACE HINCAPIÉ en que el Espacio Europeo de Educación ha de fundamentarse en un enfoque de aprendizaje
+permanente que englobe los sistemas de educación y formación de un modo integrador y holístico, y abarque la
+enseñanza, la formación y el aprendizaje en todos los contextos, niveles y formas, ya sean formales, no formales o
+informales, desde la educación y atención en la primera infancia, pasando por la educación escolar y la formación
+profesionales, hasta la educación superior y la educación para adultos.
+
+6. REITERA que debe reforzarse la cooperación intersectorial entre las iniciativas pertinentes de la UE en materia de
+educación y formación y las de ámbitos de actuación y sectores conexos —en particular, los sectores del empleo, la política
+social, la investigación, la innovación, el medio ambiente y la juventud y los sectores cultural y creativo—, respetando al
+mismo tiempo la base jurídica de los respectivos ámbitos de actuación tal como se establece en los Tratados. SUBRAYA la
+necesidad de coordinación y coherencia de todas las iniciativas de la UE en el ámbito de la educación y la formación, en
+particular las relativas a las capacidades y competencias.
+
+7. SEÑALA que la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación es esencial para la cohesión social y
+el buen funcionamiento del panorama económico en la Unión Europea a fin de garantizar la competitividad a largo plazo
+de la Unión y el éxito de las transiciones ecológica y digital, y reducir las desigualdades sociales, regionales y económicas.
+RECONOCE, por tanto, la importante contribución de la cooperación europea en el ámbito de la educación y la
+formación, en particular en el marco estratégico, para las partes pertinentes del Semestre Europeo.
+
+8. DESTACA la importancia de fomentar sinergias entre el Espacio Europeo de Educación, el Espacio Europeo de
+Educación Superior y el Espacio Europeo de Investigación, evitando al mismo tiempo la duplicación de recursos,
+estructuras e instrumentos, así como aprovechando todo el potencial de las alianzas de universidades europeas en todas
+sus misiones, en particular apoyando su sostenibilidad y reforzando su dimensión de investigación e innovación, en
+consonancia con la Recomendación del Consejo, de 5 de abril de 2022, para tender puentes que permitan una
+cooperación europea eficaz en materia de educación superior (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) DO C 160 de 13.4.2022, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..06e7bfb1e3462347ae08beaad0cdf917a5d25aa4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+26.5.2023
+
+9. RECONOCE que los valores fundamentales y democráticos de Europa se están viendo amenazados y que la agresión
+no provocada de Rusia contra Ucrania ha cambiado el panorama geopolítico. CONVIENE en que los esfuerzos conjuntos y
+la cooperación transnacional en el ámbito de la educación y la formación no solo facilitan y refuerzan las respuestas de la
+Unión y de los Estados miembros a las necesidades que han surgido como consecuencia de la agresión, sino que también
+contribuyen a reforzar nuestros valores y principios educativos clave, como la inclusión, la equidad, la libertad académica
+y la autonomía institucional, así como nuestros valores comunes y nuestra unidad en la Unión.
+10. HACE HINCAPIÉ en que identificar y eliminar los obstáculos que persisten a la movilidad de alumnos y profesorado
+es clave para la plena consecución del Espacio Europeo de Educación y la creación de una Europa resiliente, segura,
+sostenible y próspera. La cooperación transnacional refuerza el carácter inclusivo, la equidad, la excelencia, la diversidad, el
+atractivo y la competitividad mundial de la educación y la formación europeas. CONVIENE, por tanto, en que deben
+realizarse esfuerzos por hacer realidad el reconocimiento mutuo automático en el ámbito de la educación y la formación.
+CONVIENE asimismo en que deben fomentarse las posibilidades de movilidad de alumnos y profesores y de que las
+instituciones de Europa y fuera de ella cooperen entre sí.
+11. TOMA CONSTANCIA de los avances realizados desde 2017 con miras al establecimiento del Espacio Europeo de
+Educación y de que en toda la UE se ha aplicado una amplia gama de medidas para lograr las prioridades estratégicas del
+marco estratégico para la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación (2021-2030). El Espacio
+Europeo de Educación se está configurando gradualmente a través de diversas iniciativas, de la cooperación y de la
+creación conjunta.
+12. CONVIENE en que, para el período restante del primer ciclo hasta 2025, será clave centrarse en la aplicación tanto a
+escala nacional como europea, en el contexto del marco estratégico y en consonancia con las competencias respectivas de
+cada nivel, así como en un seguimiento que sea riguroso dentro de las estructuras existentes, teniendo debidamente en
+cuenta las cargas administrativas.
+13. SUBRAYA que las cinco prioridades estratégicas que figuran en el marco estratégico para la cooperación europea en
+el ámbito de la educación y la formación (2021-2030) constituyen la base para el trabajo y para la continuación de la
+cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación, también con vistas a la consecución del Espacio
+Europeo de Educación. CONVIENE en que el proceso de revisión intermedia en curso y el informe completo sobre el
+Espacio Europeo de Educación que publicará la Comisión Europea en 2025 deben centrarse en esas cinco prioridades
+estratégicas, incluido un análisis más exhaustivo de los ámbitos específicos enumerados a continuación.
+14. RECONOCE que el seguimiento de los objetivos de la UE muestra una tendencia positiva en lo que respecta a varios
+indicadores de larga data, como el aumento de la participación en la educación infantil y la atención a la primera infancia,
+una disminución del abandono escolar prematuro y un aumento de la proporción de jóvenes con títulos de nivel terciario.
+Sin embargo, resulta también evidente que persisten numerosos desafíos, especialmente los efectos del nivel
+socioeconómico en el rendimiento educativo y el bienestar de los estudiantes. CONVIENE, por tanto, en que para lograr un
+Espacio Europeo de Educación de aquí a 2025 debe prestarse especial atención a lo siguiente:
+— aumentar la equidad y la inclusión, así como el éxito de todos en el ámbito de la educación y la formación y la
+adquisición de competencias clave, incluidas las capacidades básicas, para permitir el pleno desarrollo personal, social,
+cívico y profesional de todos los ciudadanos europeos;
+— reforzar la profesión docente y abordar la escasez de profesorado; fomentar el desarrollo profesional, las oportunidades
+de movilidad, las condiciones de trabajo y el bienestar de los profesores como factores clave para aumentar el atractivo
+de la profesión;
+— eliminar los obstáculos a la movilidad que persisten, fomentando al mismo tiempo una movilidad inclusiva, sostenible y
+equilibrada en la UE, en particular mediante la consecución del reconocimiento mutuo automático en el ámbito de la
+educación y la formación (3);
+— fomentar el aprendizaje permanente, en particular el aprendizaje de adultos, el perfeccionamiento y el reciclaje
+profesionales, haciendo especial hincapié en las capacidades y competencias para las transiciones ecológica y digital.
+15. REFLEXIONARÁ acerca del marco estratégico y considerará la posibilidad de revisar las áreas prioritarias y realizar
+cualquier otro ajuste necesario de cara al segundo ciclo, que se extiende hasta 2030.
+(3) Con arreglo a la Recomendación del Consejo, de 26 de noviembre de 2018, relativa a la promoción del reconocimiento mutuo
+automático de las cualificaciones de educación superior y de educación secundaria postobligatoria, y de los resultados de los períodos
+de aprendizaje en el extranjero (DO C 444 de 10.12.2018, p. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c4fc47426eaa2462da653377017274aa085bdd41
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+26.5.2023
+
+No oposición a una concentración notificada
+(Asunto M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Texto pertinente a efectos del EEE)
+
+(2023/C 185/02)
+El 3 de mayo de 2023, la Comisión decidió no oponerse a la concentración notificada que se cita en el encabezamiento y
+declararla compatible con el mercado interior. Esta decisión se basa en el artículo 6, apartado 1, letra b), del Reglamento
+(CE) no 139/2004 del Consejo (1). El texto íntegro de la decisión solo está disponible en inglés y se hará público una vez
+que se elimine cualquier secreto comercial que pueda contener. Estará disponible:
+— en la sección de concentraciones del sitio web de competencia de la Comisión (http://ec.europa.eu/competition/
+mergers/cases/). Este sitio web permite localizar las decisiones sobre concentraciones mediante criterios de búsqueda
+tales como el nombre de la empresa, el número de asunto, la fecha o el sector de actividad,
+— en formato electrónico en el sitio web EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=es) con el número de
+documento 32023M11092. EUR-Lex da acceso al Derecho de la Unión en línea.
+
+(1) DO L 24 de 29.1.2004, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7e99fab40d573033eda97f7026b1dd76b4818f82
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-41.txt
@@ -0,0 +1,80 @@
+26.5.2023
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+C 185/39
+
+CONCLUSIONES DEL CONSEJO SOBRE ARTISTAS EN SITUACIÓN DE RIESGO Y
+DESPLAZADOS
+(2023/C 185/09)
+
+EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,
+
+RECONOCIENDO
+1.
+
+la importancia de los derechos creativos y culturales, consagrados en instrumentos mundiales (1) y regionales (2) en
+materia de derechos humanos, para el mantenimiento de la dignidad humana, la diversidad cultural, el pluralismo, la
+democracia y el valor intrínseco de la cultura;
+
+2.
+
+el trabajo de las organizaciones internacionales en materia de libertad de expresión artística, como la Unesco —cuya
+Convención de 2005 reconoce la necesidad de adoptar medidas para proteger la diversidad de las expresiones
+culturales, especialmente en situaciones en las que las expresiones culturales pueden correr peligro de extinción o de
+grave menoscabo (3)— y el Consejo de Europa (4), en particular en lo que se refiere a su Manifiesto sobre la libertad de
+expresión de las artes y la cultura en la era digital;
+
+3.
+
+las Conclusiones del Consejo Europeo de 15 de diciembre de 2022 y de 9 de febrero de 2023, en las que reitera su
+firme condena de la guerra de agresión de Rusia contra Ucrania, reafirman el pleno apoyo de la Unión a la
+independencia, soberanía e integridad territorial de Ucrania dentro de sus fronteras reconocidas internacionalmente (5)
+y reitera su determinación de reforzar el apoyo a las personas desplazadas (6);
+
+4.
+
+la Resolución del Parlamento Europeo sobre solidaridad cultural con Ucrania, que expresa una solidaridad sincera con
+los artistas (7), ya que el arte y la cultura desempeñarán un papel fundamental en la recuperación y reconstrucción de
+Ucrania, y en particular acoge con satisfacción la acción de los artistas y creadores ucranianos que han resistido a la
+invasión rusa mediante el ejercicio de su arte (8);
+
+5.
+
+el Plan de Trabajo de la UE en materia de Cultura para el período 2023-2026 (9), que contiene varias acciones (10)
+relacionadas con el tema de los artistas en situación de riesgo (11) y desplazados.
+
+CONSIDERANDO QUE
+6.
+
+los artistas desempeñan un papel importante a escala mundial en la vida, la evolución y la resiliencia de la sociedad y de
+las personas, y deben poder hacerlo preservando al mismo tiempo su creatividad y su libertad de expresión;
+
+7.
+
+por lo tanto, de conformidad con las normas vigentes, debe ofrecerse a los artistas protección frente a amenazas y
+violaciones de cualquier tipo y forma que los pongan en peligro a causa de su labor artística;
+
+(1) Entre otros, en el artículo 27 de la Declaración Universal de los Derechos Humanos, que celebra en 2023 su 75.o aniversario, o el
+artículo 15 del Pacto Internacional de Derechos Económicos, Sociales y Culturales.
+(2) Entre otros, la Carta de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea.
+(3) Convención sobre la protección y promoción de la diversidad de las expresiones culturales de la Unesco de 2005.
+(4) Basándose en el Convenio Europeo de Derechos Humanos (CEDH), el Consejo de Europa ha publicado, por ejemplo, un informe sobre
+la libertad artística y ha impulsado el Manifiesto sobre la libertad de expresión de las artes y la cultura en la era digital que, entre otras
+cosas, afirma que las restricciones a la libertad de expresión y artística afectan a toda la sociedad, privándola de su pluralismo y de la
+vitalidad del proceso democrático.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Véase la definición de «artistas» en el anexo II.
+(8) Resolución del Parlamento Europeo, de 20 de octubre de 2022, sobre la solidaridad cultural con Ucrania y un mecanismo conjunto de
+respuesta de emergencia para la recuperación cultural en Europa [2022/2759(RSP)].
+(9) Resolución del Consejo sobre el Plan de Trabajo de la UE en materia de Cultura para el período 2023-2026 (DO C 466 de 7.12.2022,
+p. 1).
+(10) Por ejemplo, en materia de libertad artística, preservación del patrimonio cultural y capacitación de los sectores cultural y creativo
+locales en Ucrania, y sobre el papel de la cultura y de los profesionales culturales en la promoción y defensa de la democracia y los
+derechos humanos en contextos frágiles.
+(11) Véase la definición de «artistas en situación de riesgo» en el anexo II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6ec8888abe70554a948a7240fb8ec6fb58e8b00f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-37.txt
@@ -0,0 +1,58 @@
+26.5.2023
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+C 185/35
+
+Nõukogu resolutsioon Euroopa haridusruumi kohta: perspektiiv aastaks 2025 ja pärast seda
+(2023/C 185/08)
+
+EUROOPA LIIDU NÕUKOGU
+
+1.
+
+TULETAB MEELDE Euroopa haridusruumiga seotud poliitilist tausta, mida on kirjeldatud käesoleva resolutsiooni lisas;
+
+2. KINNITAB TAAS, et Euroopa haridusruum saab tegelikkuseks 2025. aastaks ainult siis, kui liikmesriigid võtavad
+kindla poliitilise kohustuse, ning RÕHUTAB vajadust jätkata jõupingutusi nii liikmesriikide kui ka komisjoni vastavate
+pädevuste piires ning vajaduse korral asjaomaste sidusrühmade kaasamisel riiklikul ja Euroopa tasandil, et astuda vajalikke
+samme Euroopa haridusruumi loomiseks;
+
+3.
+
+VÕTAB TEADMISEKS komisjoni teatise Euroopa haridusruumi loomisel tehtud edusammude kohta (1);
+
+4. RÕHUTAB, et haridus ja koolitus igas kontekstis, kõigil tasanditel ja kõigis vormides on üliolulised, et tagada Euroopa
+Liidus ja selle liikmesriikides sotsiaalne ühtekuuluvus, konkurentsivõime ja kestlik majanduskasv, valmistada neid ette roheja digipöördeks ning neid selle kaudu toetada. Eriti praegusel ajal, kui kodanike jaoks on ülioluline isikliku eneseteostuse ja
+heaolu leidmine, kohanemine muutuva maailma väljakutsetega ning aktiivse ja vastutustundliku kodanikuaktiivsuse
+praktiseerimine, RÕHUTAB, kui tähtis on kvaliteetne, kaasav ja õiglane haridus, koolitus ja elukestev õpe kõigile – nii
+lastele kui ka täiskasvanutele;
+
+5. RÕHUTAB, et Euroopa haridusruum peaks tuginema elukestva õppe lähenemisel, mis hõlmab kaasaval ja terviklikul
+viisil haridus- ja koolitussüsteeme ning sisaldab õpetamist, koolitust ja õppimist kõikides kontekstides, tasanditel ja
+vormides, nii formaalsel, mitteformaalsel kui ka informaalsel kujul, alates alusharidusest ja lapsehoiust kuni üldhariduse ja
+kutsehariduse ja -koolituse ning kõrghariduse ja täiskasvanuhariduseni;
+
+6. KORDAB, et valdkondadevahelist koostööd asjakohaste ELi haridus- ja koolitusalgatuste ning nendega seotud
+poliitikavaldkondade ja -sektorite algatuste vahel tuleks tõhustada, eelkõige tööhõive-, sotsiaalpoliitika-, teadus-,
+innovatsiooni-, keskkonna-, noorte- ning kultuuri- ja loomesektorite algatuste vahel, austades samal ajal täielikult
+aluslepingutes sätestatud vastavate poliitikavaldkondade õiguslikku alust. RÕHUTAB vajadust koordineerida ja ühtlustada
+kõiki ELi algatusi hariduse ja koolituse valdkonnas, eelkõige neid, mis käsitlevad oskusi ja pädevusi;
+
+7. MÄRGIB, et Euroopa koostöö hariduse ja koolituse valdkonnas on äärmiselt oluline sotsiaalse ühtekuuluvuse ja
+Euroopa Liidu hästitoimiva majandusmaastiku jaoks, et tagada liidu pikaajaline konkurentsivõime ning rohe- ja digipöörde
+edu ning vähendada sotsiaalset, piirkondlikku ja majanduslikku ebavõrdsust. TUNNISTAB seetõttu, et Euroopa koostöö
+hariduse ja koolituse valdkonnas, sealhulgas strateegilises raamistikus, annab olulise panuse Euroopa poolaasta
+asjaomastesse osadesse;
+
+8. RÕHUTAB, kui oluline on edendada koostoimet Euroopa haridusruumi, Euroopa kõrgharidusruumi ja Euroopa
+teadusruumi vahel, vältides samal ajal ressursside, struktuuride ja vahendite dubleerimist ning kasutades kõigi nende
+missioonide puhul ära Euroopa ülikoolide liitude kogu potentsiaali, sealhulgas toetades nende kestlikkust ning jätkates
+nende teadusuuringute ja innovatsiooni mõõtme tugevdamist kooskõlas nõukogu 5. aprilli 2022. aasta soovitusega, mis
+käsitleb võimaluste loomist tulemuslikuks Euroopa kõrghariduskoostööks (2);
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ELT C 160, 13.4.2022, lk 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1a75de802f8eda311a39a3983055a94147759b01
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-38.txt
@@ -0,0 +1,57 @@
+C 185/36
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+26.5.2023
+
+9. TUNNISTAB, et Euroopa põhi- ja demokraatlikud väärtused on ohus ning Venemaa provotseerimata agressioon
+Ukraina vastu on muutnud geopoliitilist maastikku. NÕUSTUB, et ühised jõupingutused ja riikidevaheline koostöö
+hariduse ja koolituse valdkonnas mitte ainult ei hõlbusta ja tugevda liidu ja liikmesriikide reageerimist agressiooni
+tagajärjel tekkinud vajadustele, vaid aitavad tugevdada ka meie peamisi haridusalaseid väärtusi ja põhimõtteid, nagu
+kaasatus, võrdsus, akadeemiline vabadus ja institutsiooniline autonoomia, samuti meie ühiseid väärtusi ja ühtsust liidus;
+
+10. RÕHUTAB, et õppimise ja õpetamisega seotud liikuvust pärssivate allesjäänud takistuste kindlakstegemine ja
+kõrvaldamine on väga oluline Euroopa haridusruumi täielikuks saavutamiseks ning vastupidava, turvalise, kestliku ja jõuka
+Euroopa loomiseks. Riikidevaheline koostöö suurendab Euroopa hariduse ja koolituse kaasavust, võrdsust, kvaliteeti,
+mitmekesisust, atraktiivsust ja üleilmset konkurentsivõimet. NÕUSTUB seetõttu, et tuleks teha jõupingutusi, et muuta
+hariduse ja koolituse automaatne vastastikune tunnustamine reaalsuseks. Samuti NÕUSTUB, et tuleks edendada õppijate ja
+õpetajate liikuvuse võimalusi ning Euroopa ja muude institutsioonide vahelise koostöö võimalusi;
+
+11. TUNNISTAB, et alates 2017. aastast on tehtud edusamme Euroopa haridusruumi loomisel ning et kogu ELis on
+rakendatud mitmesuguseid meetmeid, et saavutada hariduse ja koolituse valdkonna üleeuroopalise koostöö strateegiline
+raamistikus (2021–2030) sätestatud strateegilised prioriteedid. Euroopa haridusruumi kujundatakse järk-järgult
+mitmesuguste algatuste, koostöö ja koosloomise kaudu;
+
+12. NÕUSTUB, et esimese tsükli järelejäänud perioodiks kuni 2025. aastani on keskse tähtsusega keskendumine
+rakendamisele nii riiklikul kui ka Euroopa tasandil strateegilise raamistiku kontekstis, kooskõlas iga tasandi vastavate
+pädevustega, ning tõhus järelevalve olemasolevates struktuurides, võttes nõuetekohaselt arvesse halduskoormust;
+
+13. RÕHUTAB, et hariduse ja koolituse valdkonna üleeuroopalise koostöö strateegilises raamistikus (2021–2030)
+sätestatud viis strateegilist prioriteeti on aluseks tööle ja jätkuvale üleeuroopalisele koostööle hariduse ja koolituse
+valdkonnas, sealhulgas Euroopa haridusruumi loomiseks. NÕUSTUB, et käimasolev vahehindamise protsess ja täielik
+aruanne Euroopa haridusruumi kohta, mille Euroopa Komisjon avaldab 2025. aastal, peaksid keskenduma neile viiele
+strateegilisele prioriteedile, sealhulgas allpool loetletud konkreetsete valdkondade põhjalikumale analüüsile;
+
+14. TUNNISTAB, et ELi tasandi eesmärkide järelmeetmed näitavad positiivseid suundumusi seoses mitme pikaajalise
+näitajaga, nagu suurem osalemine alushariduses ja lapsehoius, haridussüsteemist varakult lahkumise vähendamine ja
+kolmanda taseme hariduse omandanud noorte suurem osakaal. Siiski on ilmne, et endiselt on palju probleeme, eelkõige
+sotsiaal-majandusliku staatuse mõju haridussaavutustele ja õpilaste heaolule. NÕUSTUB seetõttu, et 2025. aastaks
+Euroopa haridusruumi loomiseks tuleks erilist tähelepanu pöörata järgmisele:
+— parandada kõigi võrdseid võimalusi, kaasatust ja edu hariduses ja koolituses ning võtmepädevuste, sealhulgas
+põhioskuste omandamist, et võimaldada kõigi Euroopa kodanike täielikku isiklikku, sotsiaalset, ühiskondlikku ja
+erialast arengut;
+— parandada õpetaja elukutsega seotud tingimusi ja tegeleda õpetajate nappusega; edendada õpetajate kutsealast arengut,
+liikuvusvõimalusi, töötingimusi ja heaolu kui peamisi tegureid elukutse atraktiivsuse suurendamisel;
+— kõrvaldada liikuvuse allesjäänud takistused, soodustades samal ajal kaasavat, jätkusuutlikku ja tasakaalustatud liikuvust
+ELis, sealhulgas automaatse vastastikuse tunnustamise saavutamise kaudu hariduses ja koolituses (3);
+— edendada elukestvat õpet, sealhulgas täiskasvanuõpet, täiend- ja ümberõpet, pöörates erilist tähelepanu rohe- ja
+digipöördeks vajalikele oskustele ja pädevustele;
+
+15. KAALUB strateegilise raamistiku ülevaatamist ja prioriteetsete valdkondade läbivaatamist ning muude vajalike
+kohanduste tegemist teise tsükli jaoks, mis kestab 2030. aastani;
+(3) Kooskõlas nõukogu 26. novembri 2018. aasta soovitusega kõrg- ja keskhariduskvalifikatsioonide ning välismaal läbitud
+õppeperioodide õpiväljundite automaatse vastastikuse tunnustamise edendamise kohta (ELT C 444, 10.12.2018, lk 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..88f72775f5e125c3277a77adaebb450efc2862df
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+26.5.2023
+
+Vastuväidete esitamisest loobumine teatatud koondumise kohta
+(Juhtum M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(EMPs kohaldatav tekst)
+
+(2023/C 185/02)
+3. mail 2023 otsustas komisjon loobuda vastuväidete esitamisest eespool nimetatud teatatud koondumise kohta ning
+kuulutada koondumine siseturuga kokkusobivaks. Otsuse aluseks on nõukogu määruse (EÜ) nr 139/2004 (1) artikli 6
+lõike 1 punkt b. Otsuse täielik tekst on kättesaadav ainult inglise keeles ning see avaldatakse pärast seda, kui sellest on
+kustutatud võimalikud ärisaladused. Otsus on kättesaadav:
+— Euroopa konkurentsialasel veebisaidil (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Veebisaidil pakutakse mitut
+võimalust otsida konkreetset ühinemisotsust, sealhulgas ettevõtja nime, juhtumi numbri ja kuupäeva järgi ning
+tegevusalade registri kaudu;
+— elektroonilises vormis EUR-Lex’i veebisaidil (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=et) dokumendinumbri
+32023M11092 all. EUR-Lex pakub online-juurdepääsu Euroopa Liidu õigusele.
+
+(1) ELT L 24, 29.1.2004, lk 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c8f1497467600c91ab6f13aa2dc60ee11584e9e0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-41.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+26.5.2023
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+C 185/39
+
+NÕUKOGU JÄRELDUSED OHUS OLEVATE JA ÜMBER ASUMA SUNNITUD LOOVISIKUTE
+KOHTA
+(2023/C 185/09)
+
+EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,
+
+TUNNUSTADES
+1.
+
+ülemaailmsetes (1) ja piirkondlikes (2) inimõigusi käsitlevates õigusaktides sätestatud loominguliste ja kultuuriliste
+õiguste tähtsust inimväärikuse, kultuurilise mitmekesisuse, pluralismi, demokraatia ja kultuuri sisemise väärtuse
+säilitamisel;
+
+2.
+
+rahvusvaheliste organisatsioonide töö olulisust kunstilise eneseväljenduse vabaduse valdkonnas, pidades silmas näiteks
+UNESCO-t, kelle 2005. aasta konventsioonis tunnustatakse vajadust võtta meetmeid kultuuri väljendusvormide
+mitmekesisuse kaitseks eelkõige olukorras, kus kultuuri väljendusvorme võib ähvardada kadumine või oluline
+kahjustamine, (3) ning Euroopa Nõukogu, (4) eelkõige seoses tema manifestiga kunsti ja kultuuri väljendusvabaduse
+kohta digiajastul;
+
+3.
+
+Euroopa Ülemkogu 15. detsembri 2022. aasta ja 9. veebruari 2023. aasta järeldusi, milles korratakse, et ülemkogu
+mõistab resoluutselt hukka Venemaa agressioonisõja Ukraina vastu, kinnitatakse taas liidu täielikku toetust Ukraina
+sõltumatusele, suveräänsusele ja territoriaalsele terviklikkusele tema rahvusvaheliselt tunnustatud piirides, (5) ning
+korratakse kohustust tugevdada põgenike toetamist; (6)
+
+4.
+
+Euroopa Parlamendi resolutsiooni kultuurialase solidaarsuse kohta Ukrainaga, milles väljendatakse siirast solidaarsust
+loovisikutega, (7) kuna kunstil ja kultuuril on Ukraina tervendamisel ja ülesehitamisel oluline roll, ning tundes erilist
+heameelt nende Ukraina kunstnike ja loovisikute tegevuse üle, kes on oma loominguga tegeledes Venemaa sissetungile
+vastu astunud; (8)
+
+5.
+
+ELi kultuurivaldkonna töökava aastateks 2023–2026, (9) mis sisaldab mitmeid meetmeid (10) seoses ohus olevate (11) ja
+ümber asuma sunnitud loovisikutega;
+
+VÕTTES ARVESSE, ET
+6.
+
+loovisikutel on kogu maailmas oluline roll ühiskonna ja inimeste elus, arengus ja vastupanuvõimes ning nad peaksid
+saama oma tööd teha, säilitades samal ajal loovuse ja väljendusvabaduse;
+
+7.
+
+loovisikuid tuleks seetõttu vastavalt kehtivatele normidele kaitsta selle eest, et neid ei ohustaks oma loometöö tõttu
+ähvardused ja vägivald;
+
+(1) Muu hulgas inimõiguste ülddeklaratsioon (mille vastuvõtmisest möödub 2023. aastal 75 aastat) artikkel 27 ning majanduslike,
+sotsiaalsete ja kultuuriliste õiguste rahvusvahelise pakti artikkel 15.
+(2) Muu hulgas Euroopa Liidu põhiõiguste harta.
+(3) Kultuurilise väljenduse mitmekesisuse kaitset ja edendamist käsitlev 2005. aasta UNESCO konventsioon.
+(4) Tuginedes Euroopa inimõiguste konventsioonile, on Euroopa Nõukogu avaldanud aruande kunstilise vabaduse kohta ning manifesti
+väljendusvabaduse kohta kunsti ja kultuuri vallas digiajastul, milles muu hulgas märgitakse, et väljendus- ja kunstivabaduse piirangud
+mõjutavad kogu ühiskonda, jättes selle ilma mitmekesisusest ja demokraatliku protsessi elujõulisusest.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Mõiste „loovisik“ määratlus on esitatud II lisas.
+(8) Euroopa Parlamendi 20. oktoobri 2022. aasta resolutsioon kultuurialase solidaarsuse kohta Ukrainaga ja ühise erakorralise
+reageerimismehhanismi kohta kultuurielu taastamiseks Euroopas (2022/2759(RSP)).
+(9) Nõukogu resolutsioon ELi kultuurivaldkonna töökava kohta aastateks 2023–2026 (ELT C 466, 7.12.2022, lk 1).
+(10) St kunstivabadus, kultuuripärandi säilitamine ja kohalike kultuuri- ja loomesektorite mõjuvõimu suurendamine Ukrainas ning
+kultuuri ja kultuuritöötajaid roll demokraatia ja inimõiguste edendamisel ja kaitsmisel ebakindlas olukorras.
+(11) Mõiste „ohus olevad loovisikud“ määratlus on esitatud II lisas.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6f87d14e5f8f12b75c78ff6dd2cfd267540c455c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-37.txt
@@ -0,0 +1,61 @@
+26.5.2023
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+C 185/35
+
+Neuvoston päätöslauselma eurooppalaisesta koulutusalueesta: Näkymät vuoteen 2025 ja sen
+jälkeiseen aikaan
+(2023/C 185/08)
+
+EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka
+
+1.
+
+PALAUTTAA MIELEEN tämän päätöslauselman liitteessä esitetyn eurooppalaisen koulutusalueen poliittisen taustan.
+
+2. VAHVISTAA, että eurooppalainen koulutusalue voidaan toteuttaa vuoteen 2025 mennessä vain jäsenvaltioiden
+vahvan poliittisen sitoumuksen avulla, ja KOROSTAA, että sekä jäsenvaltioiden että komission on jatkettava
+eurooppalaisen koulutusalueen toteuttamisen edellyttämiä toimia toimivaltansa puitteissa ja tarvittaessa asianomaisten
+kansallisten ja EU:n sidosryhmien kanssa.
+
+3.
+
+PANEE MERKILLE komission tiedonannon edistymisestä eurooppalaisen koulutusalueen toteuttamisessa (1).
+
+4. KOROSTAA, että koulutus on kaikissa yhteyksissä, kaikilla tasoilla ja kaikissa muodoissa ratkaisevan tärkeää
+sosiaalisen koheesion, kilpailukyvyn ja kestävän kasvun varmistamiseksi Euroopan unionissa ja sen jäsenvaltioissa ja niiden
+valmistelemiseksi vihreään ja digitaaliseen siirtymään ja tukemiseksi niissä. Etenkin aikana, jona kansalaisten on olennaisen
+tärkeää toteuttaa itseään ja saavuttaa hyvinvointia sekä mukautua muuttuvan maailman haasteisiin ja lisäksi toimia
+aktiivisina ja vastuullisina kansalaisina, PAINOTTAA laadukkaan, osallistavan ja tasa-arvoisen koulutuksen ja elinikäisen
+oppimisen merkitystä kaikille, niin lapsille kuin aikuisille.
+
+5. KOROSTAA, että eurooppalaista koulutusaluetta olisi tuettava elinikäisen oppimisen lähestymistavalla, johon
+sisältyvät koulutusjärjestelmät osallistavasti ja holistisesti ja joka kattaa opettamisen, koulutuksen ja oppimisen kaikissa
+yhteyksissä, kaikilla tasoilla ja kaikissa muodoissa – olipa kyse sitten virallisesta, epävirallisesta tai arkioppimisesta – ja
+ulottuu varhaiskasvatuksesta kouluopetuksen ja ammatillisen koulutuksen kautta korkeakoulutukseen ja aikuisoppimiseen.
+
+6. TOISTAA, että olisi tehostettava alojen välistä yhteistyötä asiaankuuluvien EU:n koulutusalan aloitteiden ja siihen
+liittyviä politiikka-aloja ja aloja, erityisesti työllisyys-, sosiaalipolitiikka-, tutkimus-, innovointi-, ympäristö- sekä nuoriso- ja
+kulttuuri- ja luovia aloja, koskevien aloitteiden välillä samalla kun noudatetaan täysimääräisesti perussopimuksissa esitettyä
+kunkin politiikka-alan oikeusperustaa. TÄHDENTÄÄ tarvetta koordinointiin ja yhtenäisyyteen kaikissa EU:n koulutusalan
+aloitteissa, erityisesti taitoja ja osaamista koskevissa aloitteissa.
+
+7. PANEE MERKILLE, että eurooppalainen koulutusyhteistyö on hyvin tärkeää sosiaalisen koheesion ja hyvin toimivan
+taloustilanteen saavuttamiseksi Euroopan unionissa, jotta voidaan varmistaa unionin pitkän aikavälin kilpailukyky ja
+vihreän ja digitaalisen siirtymän onnistuminen sekä vähentää sosiaalista, alueellista ja taloudellista eriarvoisuutta.
+TUNNUSTAA näin ollen, että eurooppalaisella koulutusyhteistyöllä, myös sen strategisilla puitteilla, on tärkeä merkitys
+eurooppalaisen ohjausjakson asiaankuuluvissa osissa.
+
+8. KOROSTAA, että on tärkeää edistää synergioita eurooppalaisen koulutusalueen, eurooppalaisen korkeakoulu­
+tusalueen ja eurooppalaisen tutkimusalueen välillä välttäen resurssien, rakenteiden ja välineiden päällekkäisyyttä sekä
+hyödyntää Eurooppalaiset yliopistot -allianssien koko potentiaalia niiden kaikissa toimissa, mukaan lukien niiden
+kestävyyden tukeminen ja niiden tutkimus- ja innovaatioulottuvuuden vahvistamisen jatkaminen siltojen rakentamisesta
+tehokkaan eurooppalaisen korkeakouluyhteistyön tukemiseksi 5 päivänä huhtikuuta 2022 annetun neuvoston
+suosituksen (2) mukaisesti.
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) EUVL C 160, 13.4.2022, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9bb821997f1655169a8b1defd505495af0ff5851
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-38.txt
@@ -0,0 +1,62 @@
+C 185/36
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+26.5.2023
+
+9. TOTEAA, että Euroopan perusarvot ja demokraattiset arvot ovat haastettuina ja että Venäjän Ukrainaa vastaan ilman
+edeltävää provokaatiota tekemä hyökkäys on muuttanut geopoliittista tilannetta. ON YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että
+koulutusalan yhteiset toimet ja ylikansallinen yhteistyö paitsi helpottavat ja vahvistavat unionin ja jäsenvaltioiden
+reagointia hyökkäyksen seurauksena syntyneisiin tarpeisiin myös auttavat vahvistamaan keskeisiä koulutusarvojamme ja
+-periaatteitamme kuten osallisuutta, oikeudenmukaisuutta, akateemista vapautta ja oppilaitosten itsemääräämisoikeutta
+sekä yhteisiä arvojamme ja yhtenäisyyttämme unionissa.
+
+10. PAINOTTAA, että oppimiseen ja opetukseen liittyvän liikkuvuuden jäljellä olevien esteiden määrittäminen ja
+poistaminen on keskeisen tärkeää eurooppalaisen koulutusalueen täysimääräiseksi toteuttamiseksi sekä selviytymis­
+kykyisen, turvallisen, kestävän ja vauraan Euroopan luomiseksi. Ylikansallinen yhteistyö vahvistaa eurooppalaisen
+koulutuksen osallistavuutta, oikeudenmukaisuutta, huippuosaamista, monimuotoisuutta, houkuttelevuutta ja globaalia
+kilpailukykyä. ON näin ollen YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että olisi pyrittävä toteuttamaan automaattinen vastavuoroinen
+tunnustaminen koulutuksen alalla. ON YHTÄ MIELTÄ myös SIITÄ, että olisi edistettävä oppijoiden ja opettajien
+mahdollisuuksia liikkuvuuteen sekä Euroopan ja sen ulkopuolisten oppilaitosten mahdollisuuksia tehdä yhteistyötä
+toistensa kanssa.
+
+11. TOTEAA, että vuodesta 2017 on saavutettu edistystä eurooppalaisen koulutusalueen perustamisessa ja että eri
+puolilla EU:ta on toteutettu laaja joukko toimenpiteitä eurooppalaisen koulutusyhteistyön strategisissa puitteissa
+(2021–2030) esitettyjen strategisten prioriteettien saavuttamiseksi. Eurooppalainen koulutusalue on vähitellen
+muotoutumassa useiden aloitteiden, yhteistyön ja yhteiskehittämisen avulla.
+
+12. ON YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että keskittyminen täytäntöönpanoon sekä kansallisella että Euroopan tasolla strategisten
+puitteiden ja kummankin tason toimivallan mukaisesti sekä tehokas seuranta olemassa olevien rakenteiden puitteissa
+ottaen asianmukaisesti huomioon hallinnollinen rasite on keskeisen tärkeää ensimmäisen jakson jäljellä olevana aikana
+vuoteen 2025 asti.
+
+13. KOROSTAA, että eurooppalaisen koulutusyhteistyön strategisissa puitteissa (2021–2030) esitetyt viisi strategista
+prioriteettia muodostavat perustan työlle ja jatkuvalle eurooppalaiselle koulutusyhteistyölle, myös eurooppalaisen
+koulutusalueen toteuttamiseksi. ON YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että käynnissä olevassa väliarviointiprosessissa ja Euroopan
+komission vuonna 2025 julkaisemassa eurooppalaista koulutusaluetta koskevassa kattavassa kertomuksessa olisi
+painotettava noita viittä strategista prioriteettia, mukaan lukien tarkempi analyysi jäljempänä luetelluista alueista.
+
+14. TOTEAA, että EU:n tason tavoitteiden seurannassa voidaan nähdä myönteistä kehitystä useissa pitkäaikaisissa
+indikaattoreissa kuten varhaiskasvatukseen osallistumisen lisääntymisessä, koulupudokkuuden vähentymisessä ja
+korkeakoulututkinnon suorittaneiden nuorten suuremmassa osuudessa. On kuitenkin myös ilmeistä, että monia haasteita
+on edelleen olemassa, erityisesti sosioekonomisen aseman vaikutukset koulutussaavutuksiin ja opiskelijoiden hyvinvointi.
+ON näin ollen YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että seuraaviin olisi kiinnitettävä erityistä huomiota eurooppalaisen koulutusalueen
+toteuttamiseksi vuoteen 2025 mennessä:
+— Parannetaan tasa-arvoa ja osallisuutta sekä kaikkien menestymistä koulutuksessa ja avaintaitojen, myös perustaitojen,
+hankkimista, jotta mahdollistetaan kaikkien EU-kansalaisten täysimääräinen henkilökohtainen, sosiaalinen, kansalaisja ammatillinen kehitys;
+— Parannetaan opettajan ammattia ja puututaan opettajapulaan; edistetään opettajien ammatillista kehitystä, liikkuvuus­
+mahdollisuuksia, työoloja ja hyvinvointia keskeisinä tekijöinä ammatin houkuttelevuuden lisäämiseksi;
+— Poistetaan liikkuvuuden jäljellä olevat esteet samalla kun kannustetaan osallistavaan, kestävään ja tasapainoiseen
+liikkuvuuteen EU:ssa, myös toteuttamalla automaattinen vastavuoroinen tunnustaminen koulutuksen alalla (3);
+— Edistetään elinikäistä oppimista, mukaan lukien aikuisoppiminen, täydennyskoulutus ja uudelleenkoulutus, kiinnittäen
+erityistä huomiota vihreässä ja digitaalisessa siirtymässä tarvittaviin taitoihin ja osaamiseen.
+
+15. TARKASTELEE strategisia puitteita ja harkitsee prioriteettialojen tarkistamista ja muiden tarvittavien mukautusten
+tekemistä vuoteen 2030 ulottuvan toisen jakson osalta.
+(3) Korkea-asteen ja toisen asteen koulutuksen tutkintojen ja ulkomailla suoritettujen opintojaksojen automaattisen vastavuoroisen
+tunnustamisen edistämisestä 26 päivänä marraskuuta 2018 annetun neuvoston suosituksen (EUVL C 444, 10.12.2018, s. 1)
+mukaisesti.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..eb2a11f335e877961b916b44640f7b4da32c50c3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+26.5.2023
+
+Ilmoitetun keskittymän vastustamatta jättäminen
+(Asia M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(ETA:n kannalta merkityksellinen teksti)
+
+(2023/C 185/02)
+Komissio päätti 3. toukokuuta 2023 olla vastustamatta edellä mainittua keskittymää ja todeta sen sisämarkkinoille
+soveltuvaksi. Päätös perustuu neuvoston asetuksen (EY) N:o 139/2004 (1) 6 artiklan 1 kohdan b alakohtaan. Päätöksen
+koko teksti on saatavissa ainoastaan englanniksi, ja se julkistetaan sen jälkeen, kun siitä on poistettu mahdolliset
+liikesalaisuudet. Päätös on saatavilla
+— komission kilpailun pääosaston verkkosivuilla (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/); sivuilla on monenlaisia
+hakukeinoja sulautumapäätösten löytämiseksi, muun muassa yritys-, asianumero-, päivämäärä- ja alakohtaiset
+hakemistot,
+— sähköisessä muodossa EUR-Lex-sivustolta (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=fi) asiakirjanumerolla
+32023M11092. EUR-Lex on Euroopan unionin oikeuden online-tietokanta.
+
+(1) EUVL L 24, 29.1.2004, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..46fa2628206cf7240d605f9c748107148da36b6d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-41.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+FI
+
+26.5.2023
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+C 185/39
+
+NEUVOSTON PÄÄTELMÄT VAARASSA OLEVISTA JA MUUTTAMAAN JOUTUNEISTA
+TAITEILIJOISTA
+(2023/C 185/09)
+
+EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka
+
+TUNNUSTAA
+1.
+
+maailmanlaajuisissa (1) ja alueellisissa (2) ihmisoikeussopimuksissa vahvistettujen luovien oikeuksien ja kulttuuristen
+oikeuksien merkityksen ihmisarvon, kulttuurisen monimuotoisuuden, moniarvoisuuden, demokratian ja kulttuurin
+itseisarvon säilyttämiselle,
+
+2.
+
+taiteellisen ilmaisun vapautta käsittelevien kansainvälisten järjestöjen työn – niitä ovat muun muassa Unesco, jonka
+vuoden 2005 yleissopimuksessa tunnustetaan tarve toteuttaa toimenpiteitä kulttuuri-ilmaisujen moninaisuuden
+suojelemiseksi erityisesti tilanteissa, joissa niitä voi uhata katoaminen tai vakava heikentyminen (3), sekä Euroopan
+neuvosto (4), joka on julkaissut manifestin taiteen ja kulttuurin sananvapaudesta digitaalisella aikakaudella,
+
+3.
+
+Eurooppa-neuvoston 15. joulukuuta 2022 ja 9. helmikuuta 2023 antamat päätelmät, joissa tuomitaan jälleen jyrkästi
+Venäjän hyökkäyssota Ukrainaa vastaan, vahvistetaan unionin täysi tuki Ukrainan itsenäisyydelle, suvereniteetille ja
+alueelliselle koskemattomuudelle sen kansainvälisesti tunnustettujen rajojen sisällä (5) ja vahvistetaan sitoumus
+tehostaa siirtymään joutuneiden henkilöiden tukemista (6),
+
+4.
+
+Euroopan parlamentin päätöslauselman solidaarisuudesta Ukrainaa kohtaan kulttuurialalla, jossa ilmaistaan vilpitön
+solidaarisuus taiteilijoita kohtaan (7), koska taide ja kulttuuri ovat keskeisessä asemassa Ukrainan toipumisessa ja
+jälleenrakentamisessa, ja kiitetään erityisesti niiden ukrainalaisten taiteilijoiden ja luovan työn tekijöiden toimintaa,
+jotka ovat vastustaneet Venäjän hyökkäystä harjoittamalla taidettaan (8),
+
+5.
+
+EU:n kulttuurialan työsuunnitelman 2023–2026 (9), joka sisältää useita vaarassa oleviin (10) ja muuttamaan
+joutuneisiin taiteilijoihin liittyviä toimia (11).
+
+KATSOO SEURAAVAA:
+6.
+
+taiteilijoilla on maailmanlaajuisesti tärkeä rooli yhteiskunnan ja yksilöiden elämässä, kehityksessä ja sietokyvyssä, ja
+heidän olisi voitava ylläpitää sitä säilyttäen samalla luovuuden ja sananvapauden,
+
+7.
+
+taiteilijoita olisi sen vuoksi suojeltava voimassa olevien säännösten mukaisesti kaikenlaisilta uhkilta ja loukkauksilta,
+joita heihin kohdistuu taiteellisen työn vuoksi,
+
+(1) Muun muassa ihmisoikeuksien yleismaailmallinen julistus, joka täyttää 75 vuotta vuonna 2023, ja sen 27 artikla tai taloudellisia,
+sosiaalisia ja sivistyksellisiä oikeuksia koskevan kansainvälisen yleissopimuksen 15 artikla.
+(2) Muun muassa Euroopan unionin perusoikeuskirja.
+(3) Unescon vuoden 2005 yleissopimus kulttuuri-ilmaisujen moninaisuuden suojelemisesta ja edistämisestä.
+(4) Euroopan neuvosto on Euroopan ihmisoikeussopimuksen pohjalta julkaissut muun muassa raportin taiteellisesta vapaudesta sekä
+manifestin taiteen ja kulttuurin sananvapaudesta digitaalisella aikakaudella. Siinä todetaan muun muassa, että sananvapauden ja
+taiteellisen vapauden rajoitukset vaikuttavat koko yhteiskuntaan ja heikentävät sen moniarvoisuutta ja demokraattisen prosessin
+elinvoimaisuutta.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Ks. ”taiteilijoiden” määritelmä liitteessä II.
+(8) Euroopan parlamentin päätöslauselma 20. lokakuuta 2022 solidaarisuudesta Ukrainaa kohtaan kulttuurialalla ja yhteisestä hätäapume­
+kanismista kulttuurialan elvyttämiseksi Euroopassa (2022/2759(RSP)).
+(9) Neuvoston päätöslauselma EU:n kulttuurialan työsuunnitelmasta 2023–2026 – EUVL C 466, 7.12.2022, s. 1.
+(10) Ks. ”vaarassa olevien taiteilijoiden” määritelmä liitteessä II.
+(11) Mm. toimia, jotka koskevat taiteellista vapautta, kulttuuriperinnön säilyttämistä ja paikallisten kulttuuri- ja luovien alojen
+voimaannuttamista Ukrainassa sekä kulttuurin ja kulttuurialan ammattilaisten roolia demokratian ja ihmisoikeuksien edistämisessä ja
+puolustamisessa epävakaissa olosuhteissa.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..eee99e7bf9466c2205ec6e96627e74c316afbdee
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-37.txt
@@ -0,0 +1,56 @@
+26.5.2023
+
+FR
+
+Journal officiel de l’Union européenne
+
+C 185/35
+
+Résolution du Conseil sur l'espace européen de l'éducation à l'horizon 2025 et au-delà
+(2023/C 185/08)
+
+LE CONSEIL DE L'UNION EUROPÉENNE,
+1. RAPPELLE le contexte politique relatif à l’espace européen de l’éducation, qui est présenté à l’annexe de la présente
+résolution;
+2. RÉAFFIRME que l’espace européen de l’éducation ne pourra devenir une réalité d’ici 2025 que s’il existe une forte
+volonté politique des États membres et SOULIGNE qu’il est nécessaire que les États membres ainsi que la Commission
+poursuivent leurs efforts, dans le cadre de leurs compétences respectives et, le cas échéant, avec la participation des parties
+prenantes concernées aux niveaux national et européen, pour prendre les mesures nécessaires à la réalisation de l’espace
+européen de l’éducation;
+3. PREND NOTE de la communication de la Commission sur les progrès accomplis dans la réalisation de l’espace
+européen de l’éducation (1);
+4. SOULIGNE que l’éducation et la formation, dans tous les contextes, à tous les niveaux et sous toutes leurs formes, sont
+essentielles pour assurer la cohésion sociale, la compétitivité et une croissance durable dans l’Union européenne et ses États
+membres, et pour les préparer aux transitions écologique et numérique et les soutenir dans le cadre de ces transitions; En
+particulier à un moment où il est impératif que les citoyens trouvent leur épanouissement et leur bien-être personnels,
+s’adaptent aux défis d’un monde en mutation et s’engagent davantage dans une citoyenneté active et responsable, INSISTE
+sur l’importance que revêtent pour tous, enfants comme adultes, une éducation, une formation et un apprentissage tout au
+long de la vie qui soient inclusifs, équitables et de qualité;
+5. SOULIGNE que l’espace européen de l’éducation devrait s’appuyer sur une approche de l’apprentissage tout au long de
+la vie intégrant de manière inclusive et globale les systèmes d’éducation et de formation et couvrant l’enseignement, la
+formation et l’apprentissage dans tous les contextes, à tous les niveaux et selon toutes les modalités, qu’elles soient
+formelles, non formelles ou informelles, depuis l’éducation et l’accueil des jeunes enfants jusqu’à l’enseignement supérieur
+et l’éducation et la formation des adultes, en passant par l’enseignement scolaire et l’enseignement et la formation
+professionnels;
+6. RÉAFFIRME qu’il convient de renforcer la coopération intersectorielle entre les initiatives pertinentes de l’UE dans le
+domaine de l’éducation et de la formation et celles prises dans des domaines d’action et secteurs connexes, en particulier
+l’emploi, la politique sociale, la recherche, l’innovation, l’environnement, la jeunesse et les secteurs de la culture et de la
+création, dans le plein respect des bases juridiques correspondant aux domaines concernés, conformément aux traités;
+INSISTE sur la nécessité de veiller à la coordination et à la cohérence de l’ensemble des initiatives de l’UE dans le domaine
+de l’éducation et de la formation, en particulier celles concernant les aptitudes et les compétences;
+7. NOTE que la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation est essentielle pour la
+cohésion sociale et le bon fonctionnement de l’environnement économique dans l’Union européenne, afin d’assurer la
+compétitivité à long terme de l’Union ainsi que la réussite des transitions écologique et numérique et de réduire les
+inégalités sociales, régionales et économiques; RECONNAÎT dès lors la contribution majeure apportée par la coopération
+européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation, y compris dans le contexte du cadre stratégique, aux volets
+pertinents du Semestre européen;
+8. SOULIGNE qu’il importe de promouvoir des synergies entre l’espace européen de l’éducation, l’espace européen de
+l’enseignement supérieur et l’espace européen de la recherche, tout en évitant la duplication des ressources, des structures
+et des instruments et en exploitant pleinement le potentiel des alliances entre universités européennes dans toutes leurs
+missions, y compris en soutenant leur durabilité et en continuant à renforcer leur dimension «recherche et innovation»,
+conformément à la recommandation du Conseil du 5 avril 2022 visant à jeter des ponts pour une coopération européenne
+efficace dans le domaine de l’enseignement supérieur (2);
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) JO C 160 du 13.4.2022, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c3b46c222904e8a9b8bd9f77a68a7a119de35c47
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+FR
+
+Journal officiel de l’Union européenne
+
+26.5.2023
+
+9. CONSTATE que les valeurs fondamentales et démocratiques de l’Europe sont remises en question et que l’agression
+non provoquée de la Russie contre l’Ukraine a modifié le paysage géopolitique; CONVIENT que des efforts conjoints et une
+coopération transnationale dans le domaine de l’éducation et de la formation non seulement facilitent et renforcent les
+réponses de l’Union et des États membres aux besoins qui sont apparus à la suite de cette agression, mais contribuent
+également à renforcer nos valeurs et principes éducatifs clés, tels que l’inclusion, l’équité, la liberté académique et
+l’autonomie institutionnelle, ainsi que nos valeurs communes et notre unité au sein de l’Union;
+10. SOULIGNE qu’il est essentiel de recenser et de lever les obstacles qui subsistent à la mobilité à des fins d’apprentissage
+et d’enseignement en vue de la pleine réalisation d’un espace européen de l’éducation et de la création d’une Europe
+résiliente, sûre, durable et prospère; La coopération transnationale renforce l’inclusion, l’équité, l’excellence, la diversité,
+l’attrait et la compétitivité à l’échelle mondiale de l’éducation et de la formation en Europe; CONVIENT dès lors qu’il y a
+lieu de s’efforcer de concrétiser la reconnaissance mutuelle automatique dans le domaine de l’éducation et de la formation;
+CONVIENT également qu’il y a lieu de promouvoir des possibilités de mobilité des apprenants et des enseignants ainsi que
+des possibilités de coopération entre les établissements en Europe et au-delà;
+11. RECONNAÎT que des progrès ont été accomplis depuis 2017 en vue de la mise en place de l’espace européen de
+l’éducation et qu’un large éventail de mesures visant à réaliser les priorités stratégiques fixées dans le cadre stratégique pour
+la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation (2021-2030) ont été mises en œuvre dans
+l’ensemble de l’UE; Grâce à diverses initiatives, à la coopération et à la cocréation, l’espace européen de l’éducation prend
+progressivement forme;
+12. CONVIENT qu’il sera essentiel, pendant la période du premier cycle restant à courir jusqu’en 2025, d’axer les efforts
+sur la mise en œuvre aux niveaux tant national qu’européen, dans le contexte du cadre stratégique, conformément aux
+compétences respectives à chaque niveau, et d’assurer un suivi rigoureux au sein des structures existantes, en tenant
+dûment compte de la charge administrative;
+13. SOULIGNE que les cinq priorités stratégiques exposées dans le cadre stratégique pour la coopération européenne
+dans le domaine de l’éducation et de la formation (2021-2030) constituent la base des travaux et de la poursuite de la
+coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation, y compris en vue de la réalisation de l’espace
+européen de l’éducation; CONVIENT que le processus d’examen à mi-parcours actuellement mené et le rapport complet
+sur l’espace européen de l’éducation que la Commission européenne doit publier en 2025 devraient mettre l’accent sur ces
+cinq priorités stratégiques, y compris une analyse plus approfondie des domaines spécifiques énumérés ci-après;
+14. RECONNAÎT que le suivi des objectifs fixés au niveau de l’UE révèle des tendances positives en ce qui concerne
+plusieurs indicateurs de longue date, comme une augmentation de la participation à l’éducation et à l’accueil des jeunes
+enfants, une diminution du décrochage scolaire et une proportion plus importante de jeunes diplômés de l’enseignement
+supérieur; Néanmoins, il est également évident que de nombreux défis subsistent, en particulier les effets du statut socioéconomique sur la réussite scolaire et le bien-être des élèves; CONVIENT dès lors qu’il y a lieu de mettre un accent
+particulier sur les aspects ci-après afin de réaliser un espace européen de l’éducation d’ici 2025:
+— améliorer l'équité, l'inclusion et la réussite pour tous dans le domaine de l'éducation et de la formation et l'acquisition de
+compétences clés, y compris de compétences de base, pour permettre le développement complet de tous les citoyens
+européens sur les plans personnel, social, civique et professionnel;
+— promouvoir la profession d'enseignant et remédier aux pénuries d'enseignants; encourager le développement
+professionnel, les possibilités de mobilité, les conditions de travail et le bien-être des enseignants en tant que facteurs
+clés pour améliorer l'attrait de la profession;
+— lever les obstacles à la mobilité qui subsistent tout en encourageant une mobilité inclusive, durable et équilibrée dans
+l'UE, notamment en parvenant à une reconnaissance mutuelle automatique dans le domaine de l'éducation et de la
+formation (3);
+— favoriser l'apprentissage tout au long de la vie, y compris l'éducation et la formation des adultes et la reconversion et le
+perfectionnement professionnels, en mettant un accent particulier sur les aptitudes et les compétences pour les
+transitions écologique et numérique;
+15. SE PENCHERA sur le cadre stratégique et envisagera de réviser les domaines prioritaires et de procéder à toute autre
+adaptation nécessaire pour le deuxième cycle s’étendant jusqu’en 2030;
+(3) Conformément à la recommandation du Conseil du 26 novembre 2018 en faveur de la reconnaissance mutuelle automatique des
+qualifications de l'enseignement supérieur, des qualifications de l'enseignement et de la formation secondaires de deuxième cycle et des
+acquis de périodes d'apprentissage effectuées à l'étranger (JO C 444 du 10.12.2018, p. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5978078767f6e56a50ce4610edc20e49ac8632bf
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-4.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/2
+
+FR
+
+Journal officiel de l’Union européenne
+
+26.5.2023
+
+Non-opposition à une concentration notifiée
+(Affaire M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Texte présentant de l’intérêt pour l’EEE)
+
+(2023/C 185/02)
+Le 3 mai 2023, la Commission européenne a décidé de ne pas s’opposer à la concentration notifiée susmentionnée et de la
+déclarer compatible avec le marché intérieur. Cette décision se fonde sur l’article 6, paragraphe 1, point b), du règlement
+(CE) no 139/2004 du Conseil (1). Le texte intégral de la décision n’est disponible qu’en anglais et sera rendu public après
+suppression des secrets d’affaires qu’il pourrait contenir. Il pourra être consulté:
+— dans la section consacrée aux concentrations, sur le site internet de la direction générale de la concurrence de la
+Commission (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Ce site permet de rechercher des décisions concernant
+des opérations de concentration à partir du nom de l’entreprise, du numéro de l’affaire, de la date ou du secteur
+d’activité,
+— sur le site internet EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=fr), qui offre un accès en ligne au droit de
+l’Union européenne, sous le numéro de document 32023M11092.
+
+(1) JO L 24 du 29.1.2004, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..23114377826bf3964a996cf04b0d4e180e0c6d1c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-41.txt
@@ -0,0 +1,80 @@
+26.5.2023
+
+FR
+
+Journal officiel de l’Union européenne
+
+C 185/39
+
+CONCLUSIONS DU CONSEIL SUR LES ARTISTES EN DANGER ET DÉPLACÉS
+(2023/C 185/09)
+
+LE CONSEIL DE L’UNION EUROPÉENNE,
+
+PRENANT ACTE
+1.
+
+de l’importance que revêtent les droits en matière de création et de culture, inscrits dans des instruments relatifs aux
+droits de l’homme de portée tant mondiale (1) que régionale (2), pour la préservation de la dignité humaine, de la
+diversité culturelle, du pluralisme, de la démocratie et de la valeur intrinsèque de la culture;
+
+2.
+
+des travaux menés par des organisations internationales sur la liberté d’expression artistique, comme ceux de l’Unesco,
+dont la convention de 2005 reconnaît la nécessité de prendre des mesures pour protéger la diversité des expressions
+culturelles, en particulier dans des situations où les expressions culturelles peuvent être menacées d’extinction ou de
+graves altérations (3), et du Conseil de l’Europe (4), en particulier en lien avec son Manifeste sur la liberté d’expression
+dans le domaine des arts et de la culture à l’ère numérique;
+
+3.
+
+des conclusions du Conseil européen du 15 décembre 2022 et du 9 février 2023, dans lesquelles le Conseil européen
+condamne à nouveau résolument la guerre d’agression menée par la Russie contre l’Ukraine et réaffirme que l’Union
+soutient pleinement l’indépendance, la souveraineté et l’intégrité territoriale de l’Ukraine à l’intérieur de ses frontières
+internationalement reconnues (5), et l’Union européenne réaffirme sa détermination à renforcer son soutien aux
+personnes déplacées (6);
+
+4.
+
+de la résolution du Parlement européen sur la solidarité culturelle avec l’Ukraine, dans laquelle il exprime sa sincère
+solidarité avec les artistes (7), car l’art et la culture joueront un rôle fondamental dans le rétablissement et la
+reconstruction de l’Ukraine, et salue en particulier l’action des artistes et créateurs ukrainiens qui ont fait acte de
+résistance et réagi à l’invasion russe en pratiquant leur art (8);
+
+5.
+
+du programme de travail 2023-2026 de l’UE en faveur de la culture (9), qui contient plusieurs actions (10) relatives à la
+question des artistes en danger (11) et déplacés;
+
+CONSIDÉRANT
+6.
+
+que, à l’échelle mondiale, les artistes jouent un rôle important dans la vie, le développement et la résilience de la société
+et des individus, et qu’ils devraient pouvoir jouer ce rôle tout en préservant leur créativité et leur liberté d’expression;
+
+7.
+
+que les artistes devraient donc se voir offrir, conformément à la réglementation en vigueur, une protection contre les
+menaces et les violations de quelque nature ou forme que ce soit qui les mettent en danger du fait de leur travail
+artistique;
+
+(1) Entre autres, à l'article 27 de la Déclaration universelle des droits de l'homme, dont le 75e anniversaire est célébré en 2023, ou à
+l'article 15 du Pacte international relatif aux droits économiques, sociaux et culturels.
+(2) Entre autres, dans la charte des droits fondamentaux de l'Union européenne.
+(3) Convention de l'Unesco de 2005 sur la protection et la promotion de la diversité des expressions culturelles.
+(4) Sur la base de ses travaux sur la Convention européenne des droits de l'homme (CEDH), le Conseil de l'Europe a par exemple publié un
+rapport sur la liberté artistique et lancé le Manifeste sur la liberté d'expression dans le domaine des arts et de la culture à l'ère
+numérique, dans lequel il est notamment indiqué que les restrictions à la liberté d'expression et à la liberté artistique affectent la société
+tout entière, car elles entraînent la perte du pluralisme et de la vitalité du processus démocratique.
+(5) Doc. EUCO 34/22.
+(6) Doc. EUCO 1/23.
+(7) Voir l'annexe II pour la définition du terme «artiste».
+(8) Résolution du Parlement européen du 20 octobre 2022 sur la solidarité culturelle avec l'Ukraine et le mécanisme conjoint de réaction
+d'urgence pour la relance culturelle en Europe (2022/2759(RSP)).
+(9) Résolution du Conseil sur le programme de travail 2023-2026 de l'UE en faveur de la culture (JO C 466 du 7.12.2022, p. 1).
+(10) Il s'agit d'actions qui concernent la liberté artistique, qui visent à préserver le patrimoine culturel et à donner aux secteurs locaux de la
+culture et de la création en Ukraine les moyens d'agir, et qui portent sur le rôle de la culture et des professionnels de la culture dans la
+promotion et la défense de la démocratie et des droits de l'homme dans des contextes fragiles.
+(11) Voir l'annexe II pour la définition du terme «artistes en danger».
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..941873d45693ce4a517ea047afa8d9371f0722d3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-37.txt
@@ -0,0 +1,61 @@
+26.5.2023.
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+C 185/35
+
+Rezolucija Vijeća o Europskom prostoru obrazovanja: vizija do 2025. i za razdoblje nakon toga
+(2023/C 185/08)
+
+VIJEĆE EUROPSKE UNIJE,
+
+1.
+
+PODSJEĆA na političku pozadinu europskog prostora obrazovanja kako je navedena u Prilogu ovoj rezoluciji.
+
+2. PONOVNO POTVRĐUJE da je realizacija europskog prostora obrazovanja do 2025. moguća samo uz snažnu
+političku predanost država članica i ISTIČE potrebu za time da države članice i Komisija kontinuirano ulažu napore, u
+okviru svojih pripadajućih nadležnosti i, prema potrebi, uz sudjelovanje relevantnih dionika na nacionalnoj i europskoj
+razini, u poduzimanje koraka potrebnih za uspostavu europskog prostora obrazovanja.
+
+3.
+
+PRIMA NA ZNANJE komunikaciju Komisije o napretku u uspostavi europskog prostora obrazovanja (1).
+
+4. NAGLAŠAVA da su obrazovanje i osposobljavanje, u svim kontekstima, na svim razinama i u svim oblicima, od
+ključne važnosti za osiguravanje socijalne kohezije, konkurentnosti i održivog rasta u Europskoj uniji i njezinim državama
+članicama, kao i za to da ih se pripremi za zelenu i digitalnu tranziciju i da im se pruži potpora u toj tranziciji. ISTIČE
+važnost visokokvalitetnog, uključivog i pravičnog obrazovanja, osposobljavanja i cjeloživotnog učenja za sve, i za djecu i
+za odrasle, osobito u trenutku kada je ključno da građani pronađu osobno zadovoljstvo i dobrobit, da se prilagode
+izazovima svijeta koji se mijenja i da u većoj mjeri sudjeluju u aktivnom i odgovornom građanstvu.
+
+5. NAGLAŠAVA da bi se europski prostor obrazovanja trebao temeljiti na pristupu cjeloživotnog učenja koji obuhvaća
+sustave obrazovanja i osposobljavanja na uključiv i cjelovit način, kao i poučavanje, osposobljavanje i učenje u svim
+kontekstima, na svim razinama i u svim oblicima, formalno, neformalno ili informalno, i to od ranog i predškolskog
+odgoja i obrazovanja do osnovnoškolskog i srednjoškolskog odgoja i obrazovanja i strukovnog obrazovanja i
+osposobljavanja te visokog obrazovanja i obrazovanja odraslih.
+
+6. PONAVLJA da bi trebalo poboljšati međusektorsku suradnju između relevantnih inicijativa EU-a u području
+obrazovanja i osposobljavanja i onih u povezanim područjima i sektorima politika, a osobito u sektorima zapošljavanja,
+socijalne politike, istraživanja, inovacija, okoliša i mladih te u kulturnom i kreativnom sektoru, uz potpuno poštovanje
+pravne osnove za relevantna područja politika kako je utvrđeno u Ugovorima. NAGLAŠAVA potrebu za koordinacijom i
+usklađenošću svih inicijativa EU-a u području obrazovanja i osposobljavanja, a posebice onih koje se odnose na vještine i
+kompetencije.
+
+7. NAPOMINJE da je europska suradnja u području obrazovanja i osposobljavanja od ključne važnosti za socijalnu
+koheziju i dobro funkcioniranje gospodarskog okružja u Europskoj uniji kako bi se osigurala dugoročna konkurentnost
+Unije i uspjeh zelene i digitalne tranzicije te smanjile socijalne, regionalne i gospodarske nejednakosti. Stoga PREPOZNAJE
+važan doprinos europske suradnje u području obrazovanja i osposobljavanja, među ostalim u sklopu strateškog okvira,
+relevantnim dijelovima europskog semestra.
+
+8. ISTIČE važnost promicanja sinergije između europskog prostora obrazovanja, europskog prostora visokog
+obrazovanja i europskog istraživačkog prostora, uz istodobno izbjegavanje udvostručavanja resursa, struktura i
+instrumenata te iskorištavanje punog potencijala saveza europskih sveučilišta u svim njihovim misijama, što uključuje
+potporu njihovoj održivosti i daljnje jačanje njihove dimenzije istraživanja i inovacija, u skladu s Preporukom Vijeća od
+5. travnja 2022. o jačanju veza radi djelotvorne europske suradnje u području visokog obrazovanja (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) SL C 160, 13.4.2022., str. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b7ed3187db6891a251a6a8b5d372fa5cd71c4474
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+26.5.2023.
+
+9. UVIĐA da su temeljne i demokratske vrijednosti Europe ugrožene i da je ničim izazvana agresija Rusije na Ukrajinu
+promijenila geopolitičko okružje. SLAŽE SE s time da zajednički napori i transnacionalna suradnja u području
+obrazovanja i osposobljavanja, osim što olakšavaju i jačaju odgovor Unije i država članica na potrebe koje su se pojavile
+kao posljedica te agresije, pomažu i u jačanju naših ključnih obrazovnih vrijednosti i načela, kao što su uključivost,
+pravičnost, akademska sloboda i institucijska autonomija, kao i naših zajedničkih vrijednosti i jedinstva u Uniji.
+
+10. NAGLAŠAVA da je utvrđivanje i uklanjanje preostalih prepreka mobilnosti u svrhu učenja i poučavanja ključno za
+punu uspostavu europskog prostora obrazovanja i ostvarivanje otporne, sigurne, održive i prosperitetne Europe.
+Transnacionalnom suradnjom jačaju se uključivost, pravičnost, izvrsnost, raznolikost, privlačnost i globalna
+konkurentnost europskog obrazovanja i osposobljavanja. Stoga SE SLAŽE da je potrebno uložiti napore kako bi se
+omogućilo automatsko uzajamno priznavanje u obrazovanju i osposobljavanju. Također SE SLAŽE da bi trebalo promicati
+mogućnosti za mobilnost učenika i polaznika te učitelja i nastavnika, kao i za suradnju ustanova u Europi i izvan nje.
+
+11. POTVRĐUJE da je od 2017. postignut napredak u uspostavi europskog prostora obrazovanja i da je diljem EU-a
+proveden širok raspon mjera za postizanje strateških prioriteta utvrđenih u strateškom okviru za europsku suradnju u
+području obrazovanja i osposobljavanja (2021. – 2030.). Europski prostor obrazovanja postupno se oblikuje kroz različite
+inicijative, suradnju i zajedničko stvaranje.
+
+12. SLAŽE SE s time da će za preostalo razdoblje prvog ciklusa do 2025. biti presudni usmjerenost na provedbu na
+nacionalnoj i europskoj razini u kontekstu strateškog okvira, u skladu s relevantnim nadležnostima svake razine, i strogo
+praćenje u sklopu postojećih struktura, vodeći pritom računa o administrativnom opterećenju.
+
+13. NAGLAŠAVA da pet strateških prioriteta, kako su utvrđeni u strateškom okviru za europsku suradnju u području
+obrazovanja i osposobljavanja (2021. – 2030.), čine osnovu za rad i nastavak europske suradnje u području obrazovanja i
+osposobljavanja, među ostalim u cilju uspostave europskog prostora obrazovanja. SLAŽE SE s time da bi aktualni
+postupak preispitivanja u sredini provedbenog razdoblja i cjelovito izvješće o europskom prostoru obrazovanja koje će
+Europska komisija objaviti 2025. trebali biti usmjereni na tih pet strateških prioriteta, što uključuje detaljniju analizu
+posebnih područja navedenih u nastavku.
+
+14. UVIĐA da daljnje postupanje u vezi s ciljevima na razini EU-a ukazuje na pozitivne trendove kad je riječ o nekoliko
+dugotrajnih pokazatelja kao što su porast sudjelovanja u ranom i predškolskom odgoju i obrazovanju, smanjenje ranog
+napuštanja školovanja i veći udio mladih koji su završili tercijarno obrazovanje. Međutim, isto je tako očito da i dalje
+postoje mnogi izazovi, a pogotovo učinke socioekonomskog položaja na obrazovna postignuća i dobrobit učenika. Stoga
+SE SLAŽE da bi za uspostavu europskog prostora obrazovanja do 2025. posebnu pozornost trebalo posvetiti sljedećim
+aspektima:
+— povećanju pravičnosti, uključenosti i uspjeha za sve u obrazovanju i osposobljavanju i stjecanju ključnih kompetencija,
+među ostalim osnovnih vještina, kako bi se omogućio potpun osobni, društveni, građanski i profesionalni razvoj svih
+europskih građana;
+— promicanju nastavničke profesije i rješavanju pitanja nedostatka učitelja i nastavnika; promicanju profesionalnog
+razvoja, mogućnosti za mobilnost, radnih uvjeta i dobrobiti učitelja i nastavnika kao ključnih čimbenika za povećanje
+privlačnosti te profesije;
+— uklanjanju preostalih prepreka mobilnosti uz istodobno poticanje uključive, održive i uravnotežene mobilnosti u EU-u,
+među ostalim omogućivanjem automatskog uzajamnog priznavanja u obrazovanju i osposobljavanju (3);
+— poticanju cjeloživotnog učenja, među ostalim obrazovanja odraslih, usavršavanja i prekvalifikacije, s posebnim
+naglaskom na vještinama i kompetencijama za zelenu i digitalnu tranziciju.
+
+15. RAZMOTRIT ĆE strateški okvir te mogućnost da revidira prioritetna područja i provede sve eventualne druge
+prilagodbe koje su potrebne za drugi ciklus, koji će trajati do 2030.
+(3) U skladu s Preporukom Vijeća od 26. studenoga 2018. o promicanju automatskog uzajamnog priznavanja kvalifikacija visokog
+obrazovanja i srednjoškolskog obrazovanja i osposobljavanja te ishoda razdoblja učenja u inozemstvu (SL C 444, 10.12.2018., str. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d1bd842467c0d3ab3933c7c4a5e645559335b0d0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+26.5.2023.
+
+Neprotivljenje prijavljenoj koncentraciji
+(Predmet M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Tekst značajan za EGP)
+
+(2023/C 185/02)
+Dana 3. svibnja 2023. Komisija je donijela odluku da se ne protivi prethodno spomenutoj prijavljenoj koncentraciji te je
+ocijenila da je ona sukladna s unutarnjim tržištem. Odluka se temelji na članku 6. stavku 1. točki (b) Uredbe Vijeća (EZ)
+br. 139/2004 (1). Puni tekst odluke dostupan je samo na engleskom jeziku, a objavit će se nakon što se iz njega uklone sve
+moguće poslovne tajne. Odluka će biti dostupna:
+— na internetskoj stranici Komisije posvećenoj tržišnom natjecanju, u odjeljku za koncentracije (http://ec.europa.eu/
+competition/mergers/cases/). Odluke o spajanju mogu se pretraživati na različite načine, među ostalim po trgovačkom
+društvu, broju predmeta, datumu i sektoru,
+— u elektroničkom obliku na internetskoj stranici EUR-Lexa (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=hr) pod
+brojem dokumenta 32023M11092. EUR-Lex omogućuje mrežni pristup pravnim dokumentima Europske unije.
+
+(1) SL L 24, 29.1.2004., str. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ae6b37833263a2efdd27b6ae18757050042ec308
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-41.txt
@@ -0,0 +1,76 @@
+26.5.2023.
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+C 185/39
+
+ZAKLJUČCI VIJEĆA O UGROŽENIM I RASELJENIM UMJETNICIMA
+(2023/C 185/09)
+
+VIJEĆE EUROPSKE UNIJE,
+
+PREPOZNAJUĆI
+
+1.
+
+važnost koju kreativna i kulturna prava, kako su sadržana u globalnim (1) i regionalnim (2) instrumentima za ljudska
+prava, imaju za očuvanje ljudskog dostojanstva, kulturne raznolikosti, pluralizma, demokracije i vrijednosti kulture,
+
+2.
+
+rad međunarodnih organizacija u području slobode umjetničkog izražavanja, kao što su UNESCO, čija Konvencija iz
+2005. prepoznaje potrebu za poduzimanjem mjera za zaštitu raznolikosti kulturnih izričaja, osobito u situacijama u
+kojima kulturnim izričajima prijeti mogućnost nestajanja ili ozbiljnog narušavanja (3), i Vijeće Europe (4), posebno kad
+je riječ o njegovu Manifestu o slobodi izražavanja umjetnosti i kulture u digitalnom dobu,
+
+3.
+
+zaključke Europskog vijeća od 15. prosinca 2022. i 9. veljače 2023., u kojima se ponovno oštro osuđuje agresivni rat
+Rusije protiv Ukrajine, iznova potvrđuje potpuna potpora Unije neovisnosti, suverenitetu i teritorijalnoj cjelovitosti
+Ukrajine unutar njezinih međunarodno priznatih granica (5) te se ponovno izražava predanost jačanju potpore
+raseljenim osobama (6),
+
+4.
+
+Rezoluciju Europskog parlamenta o kulturnoj solidarnosti s Ukrajinom, u kojoj se izražava iskrena solidarnost s
+umjetnicima (7) s obzirom na to da će umjetnost i kultura imati temeljnu ulogu u zacjeljenju i obnovi Ukrajine, a
+posebno se pozdravlja djelovanje ukrajinskih umjetnika i stvaratelja koji pružaju otpor ruskoj invaziji prakticirajući
+svoju umjetnost (8),
+
+5.
+
+plan rada EU-a za kulturu za razdoblje 2023. – 2026 (9)., koji sadržava nekoliko aktivnosti (10) povezanih s temom
+ugroženih (11) i raseljenih umjetnika,
+
+S OBZIROM NA TO DA
+
+6.
+
+umjetnici imaju globalno važnu ulogu u životu, razvoju i otpornosti društva i pojedinaca, što bi trebali imati i dalje i
+pritom zadržati svoju kreativnost i slobodu izražavanja,
+
+7.
+
+umjetnicima bi stoga trebalo ponuditi zaštitu, u skladu s postojećim propisima, od svih vrsta i oblika prijetnji i povreda
+koje ih zbog njihova umjetničkog stvaralaštva dovode u opasnost,
+
+(1) Među ostalim, u članku 27. Opće deklaracije o ljudskim pravima, čija se 75. obljetnica obilježava 2023., ili u članku 15.
+Međunarodnog pakta o gospodarskim, socijalnim i kulturnim pravima.
+(2) Među ostalim, u Povelji Europske unije o temeljnim pravima.
+(3) Konvencija UNESCO-a iz 2005. o zaštiti i promicanju raznolikosti kulturnih izričaja.
+(4) Oslanjajući se na Europsku konvenciju o ljudskim pravima (EKLJP), Vijeće Europe primjerice je objavilo izvješće o umjetničkoj slobodi i
+Manifest o slobodi izražavanja umjetnosti i kulture u digitalnom dobu, u kojem se, među ostalim, navodi da ograničenja slobode
+izražavanja i umjetničke slobode utječu na cijelo društvo, lišavajući ga pluralizma i vitalnosti demokratskog procesa.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Vidjeti Prilog II. za definiciju „umjetnika”.
+(8) Rezolucija Europskog parlamenta od 20. listopada 2022. o kulturnoj solidarnosti s Ukrajinom i zajedničkom mehanizmu za odgovor
+na hitne situacije za kulturni oporavak u Europi (2022/2759(RSP)).
+(9) Rezolucija Vijeća o planu rada EU-a za kulturu za razdoblje 2023. – 2026. – SL C 466, 7.12.2022., str. 1.
+(10) Tj. aktivnosti koje se odnose na umjetničku slobodu, očuvanje kulturne baštine i osnaživanje lokalnih kulturnih i kreativnih sektora u
+Ukrajini te ulogu kulture i kulturnih djelatnika u promicanju i obrani demokracije i ljudskih prava u nestabilnim kontekstima.
+(11) Vidjeti Prilog II. za definiciju „ugroženih umjetnika”.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d192756a4fc3517da6b71e42a79bcf9a74379e7c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-37.txt
@@ -0,0 +1,64 @@
+2023.5.26.
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+C 185/35
+
+A Tanács állásfoglalása az európai oktatási térségről: kitekintés 2025-re és az azt követő időszakra
+(2023/C 185/08)
+
+AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,
+
+1. EMLÉKEZTET az európai oktatási térséggel kapcsolatos – ezen állásfoglalás mellékletében foglalt – szakpolitikai
+háttérre;
+
+2. ÚJÓLAG MEGERŐSÍTI, hogy az európai oktatási térség csak a tagállamok határozott politikai kötelezettségvállalása
+mellett valósulhat meg 2025-re, és HANGSÚLYOZZA, hogy – saját hatáskörükön belül és adott esetben az érintett
+nemzeti és európai szintű érdekelt felek bevonásával – mind a tagállamok, mind pedig a Bizottság részéről további
+erőfeszítésekre van szükség az európai oktatási térség megvalósításához szükséges lépések megtételéhez;
+
+3.
+
+NYUGTÁZZA az európai oktatási térség megvalósítása terén elért eredményekről szóló bizottsági közleményt (1);
+
+4. KIEMELI, hogy az oktatás és képzés minden kontextusban, szinten és formában alapvető fontosságú egyfelől ahhoz,
+hogy az Európai Unióban és tagállamaiban biztosított legyen a társadalmi kohézió, a versenyképesség és a fenntartható
+növekedés, másfelől pedig ahhoz, hogy az Európai Uniót és tagállamait fel lehessen készíteni a zöld és digitális átállásra és
+annak során támogatást lehessen nyújtani számukra. HANGSÚLYOZZA, hogy különösen egy olyan időszakban, amikor a
+polgárok számára alapvető fontosságú a személyes kiteljesedés és jóllét megvalósítása, a változó világ kihívásaihoz való
+alkalmazkodás, valamint az aktív és felelős polgári szerepvállalásban való fokozottabb részvétel, milyen fontos mindenki –
+úgy a felnőttek, mint a gyermekek – számára a magas színvonalú, inkluzív és méltányos oktatás, képzés és egész életen át
+tartó tanulás;
+
+5. HANGSÚLYOZZA, hogy az európai oktatási térséget az egész életen át tartó tanulás megközelítésének kell
+alátámasztania, amely inkluzív és holisztikus módon foglalja magában az oktatási és képzési rendszereket, továbbá kiterjed
+az oktatásra, a képzésre és a tanulásra minden – formális, nem formális vagy informális – kontextusban, szinten és
+formában, a kisgyermekkori neveléstől és gondozástól kezdve egészen az iskolai oktatásig és a szakképzésig, valamint a
+felsőoktatásig és a felnőttképzésig;
+
+6. ISMÉTELTEN HANGSÚLYOZZA, hogy fokozni kell az oktatásra és képzésre vonatkozó uniós kezdeményezések,
+valamint a kapcsolódó szakpolitikai területek és ágazatok – különösen a foglalkoztatás, a szociálpolitika, a kutatás, az
+innováció, a környezetvédelem, az ifjúságpolitika, valamint a kulturális és kreatív ágazatok – közötti ágazatközi
+együttműködést, ugyanakkor teljes mértékben tiszteletben kell tartani az egyes szakpolitikai területek Szerződésekben
+meghatározott jogalapját. HANGSÚLYOZZA, hogy koordinálni kell és össze kell hangolni az oktatás és képzés területét
+érintő valamennyi uniós kezdeményezést, mégpedig különösen azokat, amelyek a készségekkel és kompetenciákkal
+kapcsolatosak;
+
+7. MEGJEGYZI, hogy az oktatás és képzés terén folytatott európai együttműködés alapvető fontosságú a társadalmi
+kohézió és az Európai Unió jól működő gazdasági környezete szempontjából az Unió hosszú távú versenyképességének és
+a zöld és digitális átállás sikerének biztosítása, valamint a társadalmi, regionális és gazdasági egyenlőtlenségek csökkentése
+érdekében. TUDATÁBAN VAN ennélfogva annak, hogy az oktatás és képzés terén folytatott európai együttműködés –
+többek között a stratégiai kereten belül – jelentős mértékben hozzájárul az európai szemeszter releváns összetevőihez;
+
+8. HANGSÚLYOZZA, hogy elő kell mozdítani az európai oktatási térség, az európai felsőoktatási térség és az Európai
+Kutatási Térség közötti szinergiákat, ugyanakkor el kell kerülni az erőforrások, struktúrák és eszközök közötti átfedéseket,
+valamint teljes mértékben ki kell aknázni az európai egyetemek szövetségeiben rejlő lehetőségeket valamennyi küldetésük
+teljesítése során, többek között fenntarthatóságuk támogatása, valamint kutatási és innovációs dimenziójuk további
+erősítése révén, összhangban a hatékony európai felsőoktatási együttműködéshez szükséges kapcsolatok kiépítéséről szóló,
+2022. április 5-i tanácsi ajánlással (2);
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) HL C 160., 2022.4.13., 1. o.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e03247f253b6a93de2f8b25d2d366cf326f3f585
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-38.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+C 185/36
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+2023.5.26.
+
+9. TUDATÁBAN VAN, hogy vannak, akik megkérdőjelezik Európa alapvető és demokratikus értékeit, és hogy
+Oroszország Ukrajnával szemben provokáció nélkül indított agressziója a geopolitikai helyzet megváltozásához vezetett.
+EGYETÉRT azzal, hogy az oktatás és képzés területét érintő közös erőfeszítések és transznacionális együttműködés
+nemcsak elősegíti és erősíti az Unió és a tagállamok reagálását az agresszió következtében felmerült szükségletekre, hanem
+hozzájárul kulcsfontosságú oktatási értékeink és alapelveink, például a befogadás, a méltányosság, a tudományos élet
+szabadsága és az intézményi autonómia, valamint közös értékeink és az Unión belüli egységünk megerősítéséhez is;
+
+10. HANGSÚLYOZZA, hogy a tanulási és oktatási mobilitás fennmaradó akadályainak azonosítása és felszámolása
+kulcsfontosságú az európai oktatási térség teljes körű megvalósításához, valamint a reziliens, biztonságos, fenntartható és
+virágzó Európa megteremtéséhez. A transznacionális együttműködés erősíti az európai oktatás és képzés inkluzivitását,
+méltányosságát, kiválóságát, sokszínűségét, vonzerejét és globális versenyképességét. EGYETÉRT ezért azzal, hogy
+erőfeszítéseket kell tenni annak érdekében, hogy az oktatásban és képzésben megvalósuljon az automatikus kölcsönös
+elismerés. EGYETÉRT továbbá azzal is, hogy elő kell mozdítani a tanulók és a tanárok mobilitásának, valamint az európai
+és Európán kívüli intézmények közötti együttműködésnek a lehetőségeit;
+
+11. NYUGTÁZZA, hogy 2017 óta előrelépés történt az európai oktatási térség létrehozása felé, és hogy az oktatás és
+képzés terén folytatott európai együttműködés stratégiai keretrendszerében (2021–2030) meghatározott stratégiai
+prioritások megvalósítása érdekében Unió-szerte intézkedések széles körét hajtották végre. A különböző
+kezdeményezések, együttműködés és közös alkotás révén az európai oktatási térség fokozatosan elnyeri formáját;
+
+12. EGYETÉRT azzal, hogy az első ciklusból még hátralévő, 2025-ig tartó időszakban kulcsfontosságú lesz egyrészt a
+nemzeti és európai szintű végrehajtásra való összpontosítás a stratégiai keret összefüggésében, az egyes szintek saját
+hatásköreivel összhangban, másrészt – az adminisztratív terhek kellő figyelembevételével – a meglévő struktúrákon belüli
+megbízható nyomon követés;
+
+13. HANGSÚLYOZZA, hogy az oktatás és képzés terén – többek között az európai oktatási térség megvalósítása
+érdekében – folytatott munka és folyamatos európai együttműködés alapját az oktatás és képzés terén folytatott európai
+együttműködés stratégiai keretrendszerében (2021–2030) meghatározott öt stratégiai prioritás képezi. EGYETÉRT azzal,
+hogy ennek az öt stratégiai prioritásnak kell majd a folyamatban lévő félidős felülvizsgálati folyamat és az Európai
+Bizottság által 2025-ben közzéteendő, az európai oktatási térségről szóló teljes jelentés középpontjában állnia, és
+mélyrehatóbb elemzésnek kell alávetni többek között az alábbiakban felsorolt konkrét területeket is;
+
+14. ELISMERI, hogy az uniós szintű célok nyomon követése számos régebb óta figyelt mutató tekintetében pozitív
+tendenciákról tanúskodik: nőtt például a kisgyermekkori nevelésben és gondozásban való részvétel, csökkent a korai
+iskolaelhagyás mértéke és nagyobb lett a felsőfokú végzettséggel rendelkező fiatalok aránya. Nyilvánvaló ugyanakkor, hogy
+számos kihívás változatlanul fennáll, különösen a társadalmi-gazdasági státusznak az oktatási teljesítményre és a diákok
+jóllétére gyakorolt hatásaival összefüggésben. EGYETÉRT ezért azzal, hogy az európai oktatási térség 2025-ig történő
+megvalósítása érdekében különös figyelmet kell fordítani a következőkre:
+–
+
+a méltányosság, a befogadás és a mindenki számára elérhető siker előmozdítása az oktatásban és képzésben, valamint a
+kulcskompetenciák – köztük az alapkészségek – elsajátítása valamennyi európai polgár teljes körű személyes, szociális,
+állampolgári és szakmai fejlődésének lehetővé tétele érdekében,
+
+–
+
+a tanári hivatás felértékelése és a tanárhiány kezelése; a tanárok szakmai fejlődésének, mobilitási lehetőségeinek,
+munkakörülményeinek és jóllétének előmozdítása, mivel ezek kulcsfontosságú tényezők a hivatás vonzóbbá tétele
+szempontjából,
+
+–
+
+a mobilitás fennmaradó akadályainak felszámolása az inkluzív, fenntartható és kiegyensúlyozott mobilitás EU-n belüli
+ösztönzése mellett, többek között az automatikus kölcsönös elismerés megvalósítása révén az oktatás és képzés
+területén (3),
+
+–
+
+az egész életen át tartó tanulás előmozdítása, beleértve a felnőttképzést, a továbbképzést és az átképzést, különös
+hangsúlyt fektetve a zöld és digitális átálláshoz szükséges készségekre és kompetenciákra;
+
+15. ÁTGONDOLJA a stratégiai keretet, és fontolóra veszi a kiemelt területek felülvizsgálatát, valamint egyéb szükséges
+kiigazítások elvégzését a 2030-ig tartó második ciklusra;
+(3) A felsőfokú és a felső középfokú képesítések, valamint a külföldi tanulmányi időszakok eredményei automatikus kölcsönös
+elismerésének ösztönzéséről szóló, 2018. november 26-i tanácsi ajánlással összhangban (HL C 444., 2018.12.10., 1. o.).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..db4bfc27355d072d307e4f364d41d5c0e40b3aab
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-4.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+C 185/2
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+2023.5.26.
+
+Bejelentett összefonódás engedélyezése
+(Ügyszám M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(EGT-vonatkozású szöveg)
+
+(2023/C 185/02)
+2023. május 3-án a Bizottság úgy határozott, hogy engedélyezi e bejelentett összefonódást, és a belső piaccal összeegyez­
+tethetőnek nyilvánítja. E határozat a 139/2004/EK tanácsi rendelet (1) 6. cikke (1) bekezdésének b) pontján alapul. A
+határozat teljes szövege csak angol nyelven hozzáférhető, és azután teszik majd közzé, hogy az üzleti titkokat tartalmazó
+részeket eltávolították belőle. A szöveg megtalálható lesz
+–
+
+a Bizottság versenypolitikai weboldalának összefonódásokra vonatkozó részében (http://ec.europa.eu/competition/
+mergers/cases/). Ez az oldal különféle lehetőségeket kínál arra, hogy az egyedi összefonódásokkal foglalkozó
+határozatok társaság, ügyszám, dátum és ágazati tagolás szerint kereshetők legyenek,
+
+–
+
+elektronikus formában az EUR-Lex honlapon (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=hu) a 32023M11092
+hivatkozási szám alatt. Az EUR-Lex biztosít online hozzáférést az európai uniós joghoz.
+
+(1) HL L 24., 2004.1.29., 1. o.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0cabde161bfbda504300e180deffc7916e105b0e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-41.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+2023.5.26.
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+C 185/39
+
+A TANÁCS KÖVETKEZTETÉSEI A VESZÉLYBEN LÉVŐ ÉS A LAKÓHELYÜKET ELHAGYNI
+KÉNYSZERÜLT MŰVÉSZEKRŐL
+(2023/C 185/09)
+
+AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA
+
+SZEM ELŐTT TARTVA
+1.
+
+a globális (1) és regionális (2) emberi jogi eszközökben rögzített kreatív és kulturális jogok jelentőségét az emberi
+méltóság, a kulturális sokszínűség, a pluralizmus, a demokrácia és a kultúra belső értékének megőrzése szempontjából,
+
+2.
+
+a művészi kifejezés szabadságával kapcsolatban például az olyan nemzetközi szervezetek által végzett munkát, mint az
+UNESCO, amelynek 2005. évi egyezménye elismeri a kulturális kifejezések sokszínűségének védelme érdekében
+hozott intézkedések szükségességét, különösen olyan helyzetekben, amelyekben a kulturális kifejezésmódot a kihalás
+vagy a súlyos károsodás lehetősége fenyegeti (3),– vagy az Európa Tanács (4), különös tekintettel annak a „Kiáltvány a
+művészetek és a kultúra véleménynyilvánítási szabadságáról a digitális korban” című dokumentumára,
+
+3.
+
+az Európai Tanács 2022. december 15-i és 2023. február 9-i következtetéseire, amelyekben ismét határozottan elítéli
+Oroszország Ukrajna ellen folytatott agresszív háborúját, újólag kijelenti, hogy az Unió teljes mértékben támogatja
+Ukrajna függetlenségét, a nemzetközileg elismert határain belüli szuverenitását és területi integritását (5), és ismételten
+hangsúlyozza, hogy elkötelezett a lakóhelyüket elhagyni kényszerült személyek támogatásának megerősítése iránt (6),
+
+4.
+
+az Ukrajnával való kulturális szolidaritásról szóló európai parlamenti állásfoglalást, amelyben az Európai Parlament
+őszinte szolidaritását fejezi ki a művészekkel (7), mivel a művészet és a kultúra alapvető szerepet fog játszani Ukrajna
+gyógyulásában és újjáépítésében, és különösen üdvözli azon ukrán művészek és alkotók fellépését, akik művészetük
+gyakorlása révén ellenállásukat fejezték ki az orosz invázióval szemben (8),
+
+5.
+
+az EU 2023–2026-ra szóló kulturális munkatervét (9), amely számos, a veszélyben lévő (10) és a lakóhelyüket elhagyni
+kényszerült művészek témájához kapcsolódó intézkedést (11) tartalmaz;
+
+TEKINTETTEL ARRA, HOGY
+6.
+
+a művészek világszerte fontos szerepet játszanak a társadalom és az egyének életében, fejlődésében és rezilienciájának
+növelésében, és hogy lehetővé kell tenni számukra, hogy ezt kreativitásuk és véleménynyilvánítási szabadságuk
+megőrzése mellett megtehessék,
+
+7.
+
+a művészeknek ezért – a hatályos szabályozásnak megfelelően – védelmet kell biztosítani a fenyegetések és jogsértések
+minden olyan fajtájával és formájával szemben, amely művészeti tevékenységük miatt veszélybe sodorja őket,
+
+(1) Többek között a 2023-ban 75. évfordulóját ünneplő Emberi Jogok Egyetemes Nyilatkozatának 27. cikke vagy a Gazdasági, Szociális és
+Kulturális Jogok Nemzetközi Egyezségokmányának 15. cikke.
+(2) Többek között az Európai Unió Alapjogi Chartája.
+(3) A kulturális kifejezések sokszínűségének védelméről és előmozdításáról szóló 2005. évi UNESCO-egyezmény.
+(4) Az Európa Tanács az emberi jogok európai egyezményére (EJEE) támaszkodva jelentést tett közzé például a művészi szabadságról, és
+kiadta a „Kiáltvány a művészetek és a kultúra véleménynyilvánítási szabadságáról a digitális korban” című dokumentumot, amelyben
+többek között kimondja, hogy a véleménynyilvánítás szabadságának és a művészi szabadságnak a korlátozása a társadalom egészét
+érinti, megfosztva azt a pluralizmusától és a demokratikus folyamat vitalitásától.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) A „művészek” fogalommeghatározását lásd a II. mellékletben.
+(8) Az Európai Parlament 2022. október 20-i állásfoglalása az Ukrajnával való kulturális szolidaritásról és egy közös veszélyhelyzetreagálási mechanizmusról az európai kulturális helyreállítás érdekében (2022/2759(RSP)).
+(9) A Tanács állásfoglalása az EU 2023–2026-ra szóló kulturális munkatervéről (HL C 466., 2022.12.7., 1. o.).
+(10) A „veszélyben lévő művészek” fogalommeghatározását lásd a II. mellékletben.
+(11) Azaz Ukrajnában a művészi szabadsággal, a kulturális örökség megőrzésével és a helyi kulturális és kreatív ágazatok szerepének
+erősítésével, valamint a kultúrának és a kulturális szakembereknek a demokrácia és az emberi jogok instabil környezetben való
+előmozdításában és védelmében játszott szerepével kapcsolatos intézkedések.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..864a6ab375c4028be844d37125f52eb3df63a941
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-37.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+26.5.2023
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+C 185/35
+
+Risoluzione del Consiglio concernente lo Spazio europeo dell'istruzione: guardando al 2025 e oltre
+(2023/C 185/08)
+
+IL CONSIGLIO DELL'UNIONE EUROPEA,
+
+1. RICORDA il contesto politico relativo allo spazio europeo dell’istruzione che figura nell’allegato della presente
+risoluzione.
+
+2. RIBADISCE che lo spazio europeo dell’istruzione può diventare realtà entro il 2025 solo attraverso la forte volontà
+politica degli Stati membri e SOTTOLINEA la necessità che gli Stati membri e la Commissione proseguano gli sforzi,
+nell’ambito delle rispettive competenze e, se del caso, con il coinvolgimento dei pertinenti portatori di interesse a livello
+nazionale ed europeo, al fine di adottare le misure necessarie per realizzare lo spazio europeo dell’istruzione.
+
+3. PRENDE ATTO della comunicazione della Commissione relativa ai progressi compiuti nella realizzazione dello spazio
+europeo dell’istruzione (1).
+
+4. SOTTOLINEA che l’istruzione e la formazione in tutti i contesti, a tutti i livelli e in tutte le forme sono fondamentali
+per assicurare coesione sociale, competitività e crescita sostenibile nell’Unione europea e nei suoi Stati membri, nonché per
+prepararli e sostenerli nelle transizioni verde e digitale. In particolare in un momento in cui è essenziale che i cittadini si
+realizzino a livello personale e raggiungano il benessere, si adattino alle sfide del mondo in evoluzione e si impegnino
+maggiormente in una cittadinanza attiva e responsabile, SOTTOLINEA l’importanza di un’istruzione, di una formazione e
+di un apprendimento lungo tutto l’arco della vita di alta qualità, inclusivi ed equi per tutti, bambini e adulti.
+
+5. PONE L’ACCENTO sul fatto che lo spazio europeo dell’istruzione dovrebbe essere sostenuto da un approccio di
+apprendimento lungo tutto l’arco della vita che comprenda i sistemi di istruzione e formazione in modo inclusivo e
+olistico e contempli l’insegnamento, la formazione e l’apprendimento in tutti i contesti, a tutti i livelli e in tutte le forme,
+formali, non formali o informali, dall’educazione e cura della prima infanzia fino all’istruzione scolastica e all’istruzione e
+formazione professionale, nonché all’istruzione superiore e all’apprendimento degli adulti.
+
+6. RIBADISCE che la cooperazione intersettoriale tra pertinenti iniziative dell’UE a favore dell’istruzione e della
+formazione e quelle in ambiti e settori strategici correlati, quali, in particolare, l’occupazione, la politica sociale, la ricerca,
+l’innovazione, l’ambiente e la gioventù e i settori culturali e creativi, andrebbe potenziata, nel pieno rispetto della base
+giuridica per i rispettivi settori strategici, come stabilito nei trattati. SOTTOLINEA la necessità di coordinamento e di
+coerenza di tutte le iniziative dell’UE nel settore dell’istruzione e della formazione, in particolare quelle riguardanti le
+capacità e le competenze.
+
+7. OSSERVA che la cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione è fondamentale per la coesione
+sociale e il buon funzionamento del panorama economico nell’Unione europea, al fine di assicurare la competitività a
+lungo termine dell’Unione e il successo delle transizioni verde e digitale e ridurre le disuguaglianze sociali, regionali ed
+economiche. RICONOSCE pertanto l’importante contributo della cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della
+formazione, anche nell’ambito del quadro strategico, alle pertinenti parti del semestre europeo.
+
+8. SOTTOLINEA l’importanza di promuovere sinergie tra lo spazio europeo dell’istruzione, lo spazio europeo
+dell’istruzione superiore e lo spazio europeo della ricerca, evitando nel contempo la duplicazione di risorse, strutture e
+strumenti nonché sfruttando appieno il potenziale delle alleanze delle università europee in tutte le loro missioni, anche
+appoggiandone la sostenibilità e continuando a rafforzarne la dimensione della ricerca e dell’innovazione, in linea con la
+raccomandazione del Consiglio, del 5 aprile 2022, «Costruire ponti per un’efficace collaborazione a livello europeo nel
+campo dell’istruzione superiore» (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) GU C 160 del 13.4.2022, pag. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..57b2bf609b6fe300c7b7e349d90ca850badd64ff
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+26.5.2023
+
+9. RICONOSCE che i valori fondamentali e democratici dell’Europa sono messi in discussione e che l’aggressione non
+provocata della Russia nei confronti dell’Ucraina ha cambiato il panorama geopolitico. CONCORDA che gli sforzi
+congiunti e la cooperazione transnazionale nel settore dell’istruzione e della formazione non solo agevolano e potenziano
+le risposte dell’Unione e degli Stati membri alle esigenze emerse a seguito dell’aggressione, ma contribuiscono anche a
+rafforzare i nostri valori e principi fondamentali in materia di istruzione, quali l’inclusione, l’equità, la libertà accademica e
+l’autonomia istituzionale, nonché i nostri valori comuni e la nostra unità nell’Unione.
+10. SOTTOLINEA che l’individuazione e l’eliminazione degli ostacoli rimanenti alla mobilità per l’apprendimento e
+l’insegnamento sono fondamentali per la piena realizzazione di uno spazio europeo dell’istruzione e la creazione di
+un’Europa resiliente, sicura, sostenibile e prospera. La cooperazione transnazionale rafforza l’inclusività, l’equità,
+l’eccellenza, la diversità, l’attrattiva e la competitività su scala mondiale dell’istruzione e della formazione europee.
+CONCORDA pertanto sulla necessità di compiere sforzi per conseguire il riconoscimento reciproco automatico nel settore
+dell’istruzione e della formazione. CONCORDA inoltre che dovrebbero essere promosse le possibilità di mobilità per i
+discenti e gli insegnanti e le possibilità di cooperazione tra le istituzioni in Europa e nel resto del mondo.
+11. RICONOSCE che dal 2017 sono stati compiuti progressi nella creazione dello spazio europeo dell’istruzione e che in
+tutta l’UE è stata attuata un’ampia gamma di misure per realizzare le priorità strategiche definite nel quadro strategico per la
+cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione (2021-2030). Grazie a varie iniziative, alla
+cooperazione e alla co-creazione, lo spazio europeo dell’istruzione è in fase di graduale definizione.
+12. CONVIENE che, per il restante periodo del primo ciclo fino al 2025, sarà fondamentale concentrarsi sull’attuazione a
+livello sia nazionale che europeo, nel contesto del quadro strategico, in linea con le rispettive competenze di ciascun livello,
+e assicurare un solido monitoraggio all’interno delle strutture esistenti, tenendo debitamente conto degli oneri
+amministrativi.
+13. SOTTOLINEA che le cinque priorità strategiche, definite nel quadro strategico per la cooperazione europea nel
+settore dell’istruzione e della formazione (2021-2030), costituiscono la base per i lavori e per la prosecuzione della
+cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione, anche ai fini della realizzazione dello spazio europeo
+dell’istruzione. CONVIENE che il processo di revisione intermedia in corso e la relazione completa sullo spazio europeo
+dell’istruzione, che la Commissione europea pubblicherà nel 2025, dovrebbero incentrarsi su queste cinque priorità
+strategiche, compresa un’analisi più approfondita dei settori specifici elencati di seguito.
+14. RICONOSCE che il seguito dato ai traguardi a livello di UE mostra tendenze positive per quanto riguarda diversi
+indicatori tradizionali, quali una maggiore partecipazione all’educazione e alla cura della prima infanzia, una riduzione
+dell’abbandono scolastico e una maggiore percentuale di giovani che hanno completato l’istruzione terziaria. Tuttavia, è
+altresì evidente che permangono molte sfide, in particolare gli effetti dello status socioeconomico sul rendimento
+scolastico e sul benessere degli studenti. CONCORDA pertanto sulla necessità di prestare particolare attenzione ai seguenti
+aspetti per realizzare uno spazio europeo dell’istruzione entro il 2025:
+— migliorare l'equità, l'inclusione e il successo per tutti nell'istruzione e nella formazione come anche l'acquisizione di
+competenze chiave, comprese le competenze di base, per consentire il pieno sviluppo personale, sociale, civico e
+professionale di tutti i cittadini europei;
+— valorizzare la professione di docente e affrontare la questione della carenza di docenti; promuovere lo sviluppo
+professionale, le opportunità di mobilità, le condizioni di lavoro e il benessere dei docenti, quali fattori chiave per
+aumentare l'attrattiva della professione;
+— eliminare gli ostacoli rimanenti alla mobilità, incoraggiando nel contempo una mobilità inclusiva, sostenibile ed
+equilibrata nell'UE, anche conseguendo il riconoscimento reciproco automatico nel settore dell'istruzione e della
+formazione (3);
+— promuovere l'apprendimento lungo tutto l'arco della vita, compresi l'apprendimento degli adulti, il miglioramento del
+livello delle competenze e la riqualificazione, con particolare attenzione alle capacità e competenze per le transizioni
+verde e digitale.
+15. AVVIERÀ UNA RIFLESSIONE sul quadro strategico e valuterà la possibilità di rivedere i settori prioritari e di
+apportare eventuali altri adeguamenti necessari per il secondo ciclo che precede il 2030.
+(3) In linea con la raccomandazione del Consiglio, del 26 novembre 2018, sulla promozione del riconoscimento reciproco automatico dei
+titoli dell'istruzione superiore e dell'istruzione e della formazione secondaria superiore e dei risultati dei periodi di studio all'estero
+(GU C 444 del 10.12.2018, pag. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0ff474773f19f838e5aa90d25985e7d0e73fec06
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-4.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/2
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+26.5.2023
+
+Non opposizione ad un’operazione di concentrazione notificata
+(Caso M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Testo rilevante ai fini del SEE)
+
+(2023/C 185/02)
+Il 3 maggio 2023 la Commissione ha deciso di non opporsi alla suddetta operazione di concentrazione notificata e di
+dichiararla compatibile con il mercato interno. La presente decisione si basa sull’articolo 6, paragrafo 1, lettera b) del
+regolamento (CE) n. 139/2004 del Consiglio (1). Il testo integrale della decisione è disponibile unicamente in lingua inglese
+e verrà reso pubblico dopo che gli eventuali segreti aziendali in esso contenuti saranno stati espunti. Il testo della decisione
+sarà disponibile:
+— sul sito internet della Commissione europea dedicato alla concorrenza, nella sezione relativa alle concentrazioni (http://
+ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Il sito offre varie modalità per la ricerca delle singole decisioni, tra cui indici
+per impresa, per numero del caso, per data e per settore,
+— in formato elettronico sul sito EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=it) con il numero di riferimento
+32023M11092. EUR-Lex è il sistema di accesso in rete al diritto dell’Unione europea.
+
+(1) GU L 24 del 29.1.2004, pag. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..51a567aa88b2f2eb74a90938763aa7afd056519c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-41.txt
@@ -0,0 +1,79 @@
+26.5.2023
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+C 185/39
+
+CONCLUSIONI DEL CONSIGLIO SUGLI ARTISTI IN PERICOLO E SFOLLATI
+(2023/C 185/09)
+
+IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA
+
+RICONOSCENDO
+1.
+
+l’importanza dei diritti creativi e culturali, sanciti dagli strumenti globali (1) e regionali (2) in materia di diritti umani,
+per il mantenimento della dignità umana, della diversità culturale, del pluralismo, della democrazia e del valore
+intrinseco della cultura,
+
+2.
+
+il lavoro sulla libertà di espressione artistica svolto da organizzazioni internazionali, quali l’UNESCO, la cui
+convenzione del 2005 riconosce la necessità di adottare misure volte a proteggere la diversità delle espressioni
+culturali, in particolare nelle situazioni in cui le espressioni culturali possono essere minacciate di estinzione o gravi
+alterazioni (3), e il Consiglio d’Europa (4), in particolare per quanto riguarda il suo Manifesto sulla libertà di
+espressione dell’arte e della cultura nell’era digitale,
+
+3.
+
+le conclusioni del Consiglio europeo del 15 dicembre 2022 e del 9 febbraio 2023, in cui il Consiglio europeo ribadisce
+la sua ferma condanna della guerra di aggressione della Russia nei confronti dell’Ucraina, riafferma il pieno sostegno
+dell’Unione all’indipendenza, alla sovranità e all’integrità territoriale dell’Ucraina entro i suoi confini riconosciuti a
+livello internazionale (5) e ribadisce l’impegno a rafforzare il sostegno agli sfollati (6),
+
+4.
+
+la risoluzione del Parlamento europeo sulla solidarietà culturale con l’Ucraina, in cui si esprime sincera solidarietà agli
+artisti (7), in quanto l’arte e la cultura svolgeranno un ruolo fondamentale nella ripresa e nella ricostruzione
+dell’Ucraina, e in particolare si plaude all’azione degli artisti e dei creatori ucraini che hanno opposto resistenza
+all’invasione russa praticando la loro arte (8),
+
+5.
+
+il piano di lavoro dell’UE per la cultura 2023-2026 (9), che contiene varie azioni (10) relative al tema degli artisti in
+pericolo (11) e sfollati.
+
+CONSIDERANDO QUANTO SEGUE:
+6.
+
+gli artisti a livello mondiale svolgono un ruolo importante nella vita, nello sviluppo e nella resilienza della società e
+degli individui e dovrebbero poter svolgere tale ruolo preservando nel contempo la loro creatività e libertà di
+espressione,
+
+7.
+
+agli artisti dovrebbe pertanto essere offerta protezione, conformemente alla normativa vigente, dalle minacce e dalle
+violazioni di qualsiasi tipo e forma che li mettano in pericolo a motivo della loro attività artistica,
+
+(1) In particolare l'articolo 27 della Dichiarazione universale dei diritti dell'uomo, che celebra il suo 75o anniversario nel 2023, o
+l'articolo 15 del Patto internazionale relativo ai diritti economici, sociali e culturali.
+(2) In particolare la Carta dei diritti fondamentali dell'Unione europea.
+(3) Convenzione del 2005 dell'UNESCO sulla protezione e la promozione della diversità delle espressioni culturali.
+(4) Basandosi sulla Convenzione europea dei diritti dell'uomo (CEDU), il Consiglio d'Europa ha per esempio pubblicato una relazione sulla
+libertà artistica e ha lanciato il Manifesto sulla libertà di espressione dell'arte e della cultura nell'era digitale, in cui si afferma, tra l'altro,
+che le restrizioni alla libertà di espressione e alla libertà artistica incidono sull'intera società, privandola del suo pluralismo e della
+vitalità del processo democratico.
+(5) Doc. EUCO 34/22.
+(6) Doc. EUCO 1/23.
+(7) Cfr. l'allegato II per la definizione di «artisti».
+(8) Risoluzione del Parlamento europeo del 20 ottobre 2022 sulla solidarietà culturale con l'Ucraina e il meccanismo congiunto di risposta
+alle emergenze per il recupero culturale in Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Risoluzione del Consiglio sul piano di lavoro dell'UE per la cultura 2023-2026 (GU C 466 del 7.12.2022, pag. 1).
+(10) Ad esempio, per quanto riguarda la libertà artistica, la preservazione del patrimonio culturale e il rafforzamento dei settori culturali e
+creativi locali in Ucraina e il ruolo della cultura e dei professionisti della cultura nella promozione e nella difesa della democrazia e dei
+diritti umani in contesti fragili.
+(11) Cfr. l'allegato II per la definizione di «artisti in pericolo».
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..307d8aa0a5141451339a8966bb67273b9963607e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-37.txt
@@ -0,0 +1,59 @@
+2023 5 26
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+C 185/35
+
+Tarybos rezoliucija dėl Europos švietimo erdvės. Žvelgiant į 2025 m. ir vėliau
+(2023/C 185/08)
+
+EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,
+
+1.
+
+PRIMENA politinį kontekstą, susijusį su Europos švietimo erdve, kaip išdėstyta šios rezoliucijos priede;
+
+2. DAR KARTĄ PATVIRTINA, kad Europos švietimo erdvė gali tapti realybe iki 2025 m. tik valstybėms narėms
+prisiėmus tvirtą politinį įsipareigojimą, ir PABRĖŽIA, kad tiek valstybės narės, tiek Komisija turi toliau dėti pastangas pagal
+savo atitinkamą kompetenciją ir, atitinkamai dalyvaujant atitinkamiems suinteresuotiesiems subjektams nacionaliniu ir
+Europos lygmenimis, imtis būtinų veiksmų Europos švietimo erdvei sukurti;
+
+3.
+
+ATKREIPIA DĖMESĮ į Komisijos komunikatą dėl pažangos, padarytos kuriant Europos švietimo erdvę (1);
+
+4. PABRĖŽIA, kad visų formų švietimas ir mokymas visomis aplinkybėmis ir visais lygmenimis yra labai svarbūs siekiant
+užtikrinti socialinę sanglaudą, konkurencingumą ir tvarų augimą Europos Sąjungoje ir jos valstybėse narėse, taip pat
+parengti jas žaliajai bei skaitmeninei pertvarkoms ir jas remti jų įgyvendinimo metu; ypač šiuo metu, kai piliečiams labai
+svarbu pasiekti asmeninį pasitenkinimą ir gerovę, taip pat prisitaikyti prie kintančio pasaulio iššūkių ir toliau aktyviai ir
+atsakingai dalyvauti pilietiškumo veikloje, PABRĖŽIA kokybiško, įtraukaus ir teisingo švietimo, mokymo ir mokymosi visą
+gyvenimą svarbą visiems – tiek vaikams, tiek suaugusiesiems;
+
+5. PABRĖŽIA, kad Europos švietimo erdvė turėtų būti grindžiama mokymosi visą gyvenimą požiūriu, kuris įtraukiu ir
+holistiniu būdu apimtų švietimo ir mokymo sistemas, ir apima visų formų – formalųjį, neformalųjį ar savaiminį –
+mokymą, rengimą ir mokymąsi visomis aplinkybėmis ir visais lygmenimis, nuo ikimokyklinio ugdymo ir priežiūros iki
+mokyklinio ugdymo ir profesinio rengimo bei mokymo, taip pat aukštojo mokslo ir suaugusiųjų mokymosi;
+
+6. PAKARTOJA, kad turėtų būti stiprinamas tarpsektorinis bendradarbiavimas tarp atitinkamų ES iniciatyvų švietimo ir
+mokymo srityje ir iniciatyvų susijusiose politikos srityse bei sektoriuose, visų pirma užimtumo, socialinės politikos,
+mokslinių tyrimų, inovacijų, aplinkos, jaunimo reikalų ir kultūros bei kūrybos sektoriuose, kartu visapusiškai laikantis
+Sutartyse nustatyto atitinkamų politikos sričių teisinio pagrindo; PABRĖŽIA, kad reikia koordinuoti ir derinti visas ES
+iniciatyvas švietimo ir mokymo srityje, visų pirma susijusias su įgūdžiais ir kompetencijomis;
+
+7. PAŽYMI, kad Europos bendradarbiavimas švietimo ir mokymo srityje yra itin svarbus socialinei sanglaudai ir gerai
+veikiančiai ekonominei aplinkai Europos Sąjungoje, kad būtų užtikrintas ilgalaikis Sąjungos konkurencingumas ir
+sėkminga žalioji bei skaitmeninė pertvarkos ir sumažinta socialinė, regioninė ir ekonominė nelygybė; todėl PRIPAŽĮSTA
+svarbų Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje, be kita ko, pagal strateginę programą, indėlį į atitinkamas
+Europos semestro dalis;
+
+8. PABRĖŽIA, kad svarbu skatinti Europos švietimo erdvės, Europos aukštojo mokslo erdvės ir Europos mokslinių
+tyrimų erdvės sinergiją, kartu vengiant išteklių, struktūrų ir priemonių dubliavimosi, taip pat išnaudoti visą Europos
+universitetų aljansų potencialą vykdant visas jų misijas, be kita ko, remiant jų tvarumą ir toliau stiprinant jų mokslinių
+tyrimų ir inovacijų aspektą, laikantis 2022 m. balandžio 5 d. Tarybos rekomendacijos dėl Europos aukštojo mokslo
+institucijų ryšių užmezgimo siekiant veiksmingai bendradarbiauti (2);
+(1) Dok. COM(2022) 700 final.
+(2) OL C 160, 2022 4 13, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1b274aaa1120a6733e0fdcd5dfc1b1d92ed8a51d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+2023 5 26
+
+9. PRIPAŽĮSTA, kad kyla grėsmė Europos pagrindinėms ir demokratinėms vertybėms ir kad neišprovokuota Rusijos
+agresija prieš Ukrainą pakeitė geopolitinę aplinką; SUTINKA, kad bendromis pastangomis ir tarpvalstybiniu
+bendradarbiavimu švietimo ir mokymo srityje ne tik palengvinamas ir stiprinamas Sąjungos ir valstybių narių atsakas
+tenkinant dėl agresijos atsiradusius poreikius, bet ir padedama stiprinti mūsų pagrindines švietimo vertybes ir principus,
+pavyzdžiui, įtrauktį, teisingumą, akademinę laisvę ir institucinį savarankiškumą, taip pat mūsų bendras vertybes ir mūsų
+vienybę Sąjungoje;
+
+10. PABRĖŽIA, kad siekiant užbaigti kurti Europos švietimo erdvę ir siekiant kurti atsparią, saugią, tvarią ir klestinčią
+Europą labai svarbu nustatyti ir pašalinti likusias mobilumo mokymosi ir mokymo tikslais kliūtis. Tarpvalstybinis
+bendradarbiavimas stiprina Europos švietimo ir mokymo įtraukumą, teisingumą, pažangumą, įvairovę, patrauklumą ir
+pasaulinį konkurencingumą; todėl SUTINKA, kad reikėtų dėti pastangas, kad automatinis tarpusavio pripažinimas švietimo
+ir mokymo srityje taptų realybe; taip pat PRITARIA tam, kad reikėtų skatinti besimokančiųjų ir mokytojų mobilumo
+galimybes ir institucijų Europoje ir už jos ribų galimybes bendradarbiauti viena su kita;
+
+11. PRIPAŽĮSTA, kad kuriant Europos švietimo erdvę nuo 2017 m. padaryta pažanga ir kad visoje ES imtasi įvairių
+priemonių siekiant įgyvendinti strateginius prioritetus, nustatytus Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje
+strateginėje programoje (2021–2030 m.). Europos švietimo erdvė palaipsniui formuojama įgyvendinant įvairias
+iniciatyvas, bendradarbiaujant ir ją kuriant drauge;
+
+12. SUTINKA, kad likusiu pirmojo ciklo laikotarpiu iki 2025 m. bus labai svarbu sutelkti dėmesį į įgyvendinimą tiek
+nacionaliniu, tiek Europos lygmenimis, laikantis strateginės programos ir atsižvelgiant į atitinkamas kiekvieno lygmens
+kompetencijas, ir vykdyti patikimą stebėseną esamose struktūrose, tinkamai atsižvelgiant į administracinę naštą;
+
+13. PABRĖŽIA, kad Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje strateginėje programoje (2021–2030 m.)
+nustatyti penki strateginiai prioritetai yra darbo ir tolesnio Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje
+pagrindas, be kita ko, siekiant sukurti Europos švietimo erdvę; SUTINKA, kad šiuo metu vykstančiame laikotarpio vidurio
+peržiūros procese ir išsamioje ataskaitoje dėl Europos švietimo erdvės, kurią Europos Komisija turi paskelbti 2025 m.,
+daugiausia dėmesio turėtų būti skiriama šiems penkiems strateginiams prioritetams, įskaitant nuodugnesnę toliau
+išvardytų konkrečių sričių analizę;
+
+14. PRIPAŽĮSTA, kad tolesnė veikla, susijusi su ES lygmens tikslais, pasižymi teigiamomis tendencijomis, susijusiomis su
+keliais ilgalaikiais rodikliais, pavyzdžiui, aktyvesniu dalyvavimu ikimokyklinio ugdymo ir priežiūros sistemoje, mokyklos
+nebaigusių asmenų skaičiaus mažėjimu ir didesne aukštąjį išsilavinimą įgijusių jaunuolių dalimi. Tačiau taip pat akivaizdu,
+kad tebėra daug iššūkių, ypač susijusių su socialinės ir ekonominės padėties poveikiu švietimo rezultatams ir
+besimokančiųjų gerovei; todėl SUTINKA, kad, siekiant iki 2025 m. sukurti Europos švietimo erdvę, ypatingas dėmesys
+turėtų būti skiriamas:
+— didesnio teisingumo visiems švietimo ir mokymo veikloje dalyvaujantiems asmenims, jų įtraukties ir sėkmės
+užtikrinimui ir bendrųjų kompetencijų, įskaitant pagrindinius įgūdžius, įgijimo gerinimui, kad visiems Europos
+piliečiams būtų suteikta visapusiško asmeninio, socialinio, pilietinio ir profesinio tobulėjimo galimybė;
+— mokytojo profesijos stiprinimui ir mokytojų trūkumo klausimo sprendimui; mokytojų profesinio tobulėjimo,
+mobilumo galimybių, darbo sąlygų ir gerovės kaip pagrindinių profesijos patrauklumo didinimo veiksnių skatinimui;
+— likusių mobilumo kliūčių pašalinimui, kartu skatinant įtraukų, tvarų ir subalansuotą mobilumą ES, be kita ko,
+užtikrinant automatinį tarpusavio pripažinimą švietimo ir mokymo srityje (3);
+— mokymosi visą gyvenimą, įskaitant suaugusiųjų mokymąsi, kvalifikacijos kėlimą ir perkvalifikavimą, skatinimui
+ypatingą dėmesį skiriant žaliajai ir skaitmeninei pertvarkoms reikalingiems įgūdžiams ir kompetencijoms;
+
+15. SVARSTYS strateginę programą ir nagrinės galimybę peržiūrėti prioritetines sritis ir atlikti visus kitus būtinus
+pakeitimus antrajam ciklui iki 2030 m.;
+(3) Pagal 2018 m. lapkričio 26 d. Tarybos rekomendaciją dėl aukštojo mokslo, vidurinio ugdymo ir mokymo kvalifikacijų bei mokymosi
+užsienyje laikotarpių rezultatų automatinio tarpusavio pripažinimo skatinimo (OL C 444, 2018 12 10, p. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..da8ae9170d591ea84632734b638a3ef90385bbf4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-4.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 185/2
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+2023 5 26
+
+Neprieštaravimas koncentracijai, apie kurią pranešta
+(Byla M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Tekstas svarbus EEE)
+
+(2023/C 185/02)
+2023 m. gegužės 3 d. Komisija nusprendė neprieštarauti pirmiau nurodytai koncentracijai, apie kurią pranešta, ir pripažinti
+ją suderinama su vidaus rinka. Šis sprendimas priimtas remiantis Tarybos reglamento (EB) Nr. 139/2004 (1)
+6 straipsnio 1 dalies b punktu. Visas sprendimo tekstas pateikiamas tik anglų kalba ir bus viešai paskelbtas iš jo pašalinus
+visą konfidencialią su verslu susijusią informaciją. Sprendimo tekstą bus galima rasti:
+— Komisijos konkurencijos svetainės susijungimų skiltyje (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Šioje
+svetainėje konkrečius sprendimus dėl susijungimo galima rasti įvairiais būdais, pavyzdžiui, pagal įmonės pavadinimą,
+bylos numerį, sprendimo priėmimo datą ir sektorių,
+— elektroniniu formatu EUR-Lex svetainėje (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=lt).
+Nr. 32023M11092. EUR-Lex svetainėje galima rasti įvairių Europos Sąjungos teisės aktų.
+
+(1) OL L 24, 2004 1 29, p. 1.
+
+Dokumento
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..117e4ef15c26c1b5007e0677530a363eefaa5bb0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-41.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+2023 5 26
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+C 185/39
+
+TARYBOS IŠVADOS DĖL MENININKŲ, KURIEMS GRESIA PAVOJUS, IR PERKELTŲJŲ
+MENININKŲ
+(2023/C 185/09)
+
+EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,
+
+PRIPAŽINDAMA:
+
+1.
+
+kūrybinių ir kultūrinių teisių, įtvirtintų pasaulinėse (1) ir regioninėse (2) žmogaus teisių priemonėse, svarbą siekiant
+išsaugoti žmogaus orumą, kultūrų įvairovę, pliuralizmą, demokratiją ir esminę kultūros vertę,
+
+2.
+
+tarptautinių organizacijų darbą meninės raiškos laisvės srityje, pavyzdžiui, UNESCO, kurios 2005 m. konvencijoje
+pripažįstama, kad būtina imtis priemonių siekiant apsaugoti kultūros raiškos įvairovę, ypač tais atvejais, kai kultūros
+raiškai gali grėsti išnykimas arba smarkūs neigiami pokyčiai (3), darbą ir Europos Tarybos (4) darbą, visų pirma susijusį
+su jos Manifestu dėl meninės ir kultūros raiškos laisvės skaitmeniniame amžiuje,
+
+3.
+
+2022 m. gruodžio 15 d. ir 2023 m. vasario 9 d. Europos Vadovų Tarybos išvadas, kuriose pakartojama, kad ji ryžtingai
+smerkia Rusijos agresijos karą prieš Ukrainą, dar kartą patvirtinama, kad Sąjunga visapusiškai remia Ukrainos
+nepriklausomybę, suverenitetą ir teritorinį vientisumą, atsižvelgdama į tarptautiniu mastu pripažintas jos sienas (5), ir
+pakartojamas įsipareigojimas stiprinti paramą perkeltiesiems asmenims (6),
+
+4.
+
+Europos Parlamento rezoliuciją dėl kultūrinio solidarumo su Ukraina, kurioje išreiškiamas nuoširdus solidarumas su
+menininkais (7), nes menas ir kultūra atliks labai svarbų vaidmenį gydant ir atstatant Ukrainą, ir visų pirma reiškiama
+didelė pagarba Ukrainos menininkams ir kūrėjams, kurie, vykdydami savo meninę veiklą, priešinosi Rusijos
+invazijai (8),
+
+5.
+
+2023–2026 m. ES darbo planą kultūros srityje (9), į kurį įtraukti keli veiksmai (10), susiję su menininkų, kuriems gresia
+pavojus, (11) ir perkeltųjų menininkų tema,
+
+LAIKYDAMASI NUOMONĖS, KAD:
+
+6.
+
+visame pasaulyje menininkai atlieka svarbų vaidmenį visuomenės ir atskirų asmenų gyvenime, jiems vystantis ir
+užtikrinant jų atsparumą ir kad jie turėtų turėti galimybę tai daryti išsaugodami savo kūrybiškumą ir saviraiškos laisvę,
+
+7.
+
+todėl pagal galiojančius teisės aktus menininkams turėtų būti suteikta apsauga nuo bet kokios rūšies ir formos
+grasinimų ir prievartos, keliančių jiems pavojų dėl jų meninės veiklos,
+
+(1) Inter alia, Visuotinės žmogaus teisių deklaracijos, kuriai 2023 m. sukanka 75 metai, 27 straipsnyje arba Tarptautinio ekonominių,
+socialinių ir kultūrinių teisių pakto 15 straipsnyje.
+(2) Inter alia, Europos Sąjungos pagrindinių teisių chartijoje.
+(3) 2005 m. UNESCO konvencija dėl kultūros raiškos įvairovės apsaugos ir skatinimo.
+(4) Savo darbą Europos žmogaus teisių konvencija (EŽTK) grindžianti Europos Taryba, pavyzdžiui, paskelbė Ataskaitą dėl meninės laisvės
+ir pradėjo įgyvendinti Manifestą dėl meninės ir kultūros raiškos laisvės skaitmeniniame amžiuje, kuriame, inter alia, teigiama, kad
+saviraiškos laisvės ir meninės laisvės apribojimai daro poveikį visai visuomenei, užkirsdami kelią jos pliuralizmui ir demokratinio
+proceso gyvybingumui.
+(5) Dok. EUCO 34/22.
+(6) Dok. EUCO 1/23.
+(7) Sąvokos „menininkai“ apibrėžtis pateikta II priede.
+(8) 2022 m. spalio 20 d. Europos Parlamento rezoliucija dėl kultūrinio solidarumo su Ukraina ir bendro reagavimo į ekstremaliąją
+situaciją mechanizmo siekiant kultūros atsigavimo Europoje (2022/2759(RSP)).
+(9) Tarybos rezoliucija dėl 2023–2026 m. ES darbo plano kultūros srityje (OL C 466, 2022 12 7, p. 1).
+(10) T. y. dėl meninės laisvės, dėl kultūros paveldo išsaugojimo bei vietos kultūros ir kūrybos sektorių įgalinimo Ukrainoje ir dėl kultūros ir
+kultūros sektoriaus specialistų vaidmens propaguojant ir ginant demokratiją ir žmogaus teises nestabilioje aplinkoje.
+(11) Sąvokos „menininkai, kuriems gresia pavojus“ apibrėžtis pateikta II priede.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0a7c8034b9c72f44c8b7f5be7dcc342bf34a8b9f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-37.txt
@@ -0,0 +1,59 @@
+26.5.2023.
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+C 185/35
+
+Padomes Rezolūcija par Eiropas izglītības telpa: Raugoties līdz 2025. gadam un pēc tam
+(2023/C 185/08)
+
+EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,
+
+1.
+
+ATGĀDINA par politisko kontekstu saistībā ar Eiropas izglītības telpu, kā izklāstīts šīs rezolūcijas pielikumā.
+
+2. ATKĀRTOTI APSTIPRINA, ka Eiropas izglītības telpa var kļūt par realitāti līdz 2025. gadam tikai tad, ja dalībvalstis
+izrādīs stingru politisku apņemšanos, un UZSVER, ka gan dalībvalstīm, gan Komisijai ir jāturpina centieni savas attiecīgās
+kompetences robežās un pēc vajadzības iesaistot attiecīgās ieinteresētās personas nacionālā un Eiropas līmenī, lai spertu
+vajadzīgos soļus ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi.
+
+3.
+
+PIEŅEM ZINĀŠANAI Komisijas paziņojumu par progresu ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi (1).
+
+4. UZSVER, ka izglītībai un mācībām visos kontekstos, visos līmeņos un visos veidos ir izšķiroša nozīme sociālās
+kohēzijas, konkurētspējas un ilgtspējīgas izaugsmes nodrošināšanā Eiropas Savienībā un tās dalībvalstīs un to gatavības
+panākšanā zaļās un digitālās pārkārtošanās procesam un to atbalstīšanā šā procesa gaitā. Īpaši laikā, kad iedzīvotājiem ir
+būtiski rast personīgu piepildījumu un labbūtību, kā arī pielāgoties mainīgās pasaules izaicinājumiem un vēl vairāk
+iesaistīties aktīvā un atbildīgā pilsoniskumā, UZSVER, cik svarīga ir kvalitatīva, iekļaujoša un taisnīga izglītība, mācības un
+mūžizglītība ikvienam – kā bērniem, tā pieaugušajiem.
+
+5. UZSVER, ka Eiropas izglītības telpas pamatā vajadzētu būt mūžizglītības pieejai, kas aptver izglītības un mācību
+sistēmas iekļaujošā un holistiskā veidā un attiecas uz mācīšanu, mācībām un mācīšanos visos kontekstos, visos līmeņos un
+formās – formāli, neformāli vai ikdienēji, no pirmsskolas izglītības un aprūpes līdz pat izglītībai skolās un profesionālajai
+izglītībai un mācībām, kā arī augstākajai izglītībai un pieaugušo izglītībai.
+
+6. ATKĀRTOTI NORĀDA, ka starp attiecīgajām ES iniciatīvām izglītības un mācību jomā un iniciatīvām saistītās
+politikas jomās un nozarēs (īpaši nodarbinātības, sociālās politikas, pētniecības, inovācijas, vides, jaunatnes un kultūras un
+radošajās nozarēs) būtu jāuzlabo starpnozaru sadarbība, vienlaikus ievērojot attiecīgo politikas jomu Līgumos noteikto
+juridisko pamatu. UZSVER, ka ir jānodrošina visu ES izglītības un mācību jomas iniciatīvu koordinācija un saskaņotība, jo
+īpaši, ja tās skar prasmes un kompetences.
+
+7. ATZĪMĒ, ka Eiropas sadarbība izglītībā un mācībās ir izšķiroši svarīga sociālajai kohēzijai un labi funkcionējošai
+ekonomikas videi Eiropas Savienībā, lai nodrošinātu Savienības ilgtermiņa konkurētspēju un zaļās un digitālās
+pārkārtošanās sekmīgu gaitu un lai mazinātu sociālo, reģionālo un ekonomisko nevienlīdzību. Tāpēc ATZĪST nozīmīgo
+ieguldījumu, kāds Eiropas sadarbībai izglītības un mācību jomā ir Eiropas pusgada attiecīgajos elementos, tostarp saskaņā
+ar stratēģisko satvaru.
+
+8. UZSVER, cik svarīgi ir veicināt sinerģiju starp Eiropas izglītības telpu, Eiropas augstākās izglītības telpu un Eiropas
+pētniecības telpu, tai pašā laikā izvairoties no resursu, struktūru un instrumentu dublēšanās, kā arī visās to misijās pilnībā
+izmantojot Eiropas universitāšu alianses potenciālu, tostarp, atbalstot to ilgtspēju un turpinot stiprināt to pētniecisko un
+inovācijas dimensiju atbilstīgi Padomes 2022. gada 5. aprīļa Ieteikumam “Veidot tiltus efektīvai sadarbībai augstākās
+izglītības jomā Eiropā” (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) OV C 160, 13.4.2022., 1. lpp.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f3e2f80e3ee63af6285436c8a24666f4b5b144ee
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-38.txt
@@ -0,0 +1,58 @@
+C 185/36
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+26.5.2023.
+
+9. ATZĪST, ka šobrīd Eiropas fundamentālās un demokrātiskās vērtības ir pakļautas pārbaudījumiem un ka neprovocētā
+Krievijas agresija pret Ukrainu ir mainījusi ģeopolitisko ainu. PIEKRĪT, ka kopīgi centieni un transnacionālā sadarbība
+izglītības un mācību jomā ne tikai atvieglo un stiprina Savienības un dalībvalstu reaģēšanu uz vajadzībām, kuras radušās
+agresijas rezultātā, bet arī palīdz nostiprināt mūsu svarīgākās vērtības un principus attiecībā uz izglītību – tādus kā
+iekļautību, taisnīgumu, akadēmisko brīvību un institucionālo autonomiju –, kā arī mūsu kopējās vērtības un vienotību
+Savienībā.
+
+10. UZSVER, ka Eiropas izglītības telpas pilnīgai panākšanai un noturīgas, drošas, ilgtspējīgas un pārticīgas Eiropas
+izveidei ļoti svarīgi ir apzināt un likvidēt atlikušos šķēršļus mācīšanās un mācīšanas mobilitātei. Transnacionālā sadarbība
+spēcina Eiropas izglītības un mācību iekļautību, taisnīgumu, izcilību, daudzveidību, pievilcību un globālo konkurētspēju.
+Tāpēc PIEKRĪT, ka būtu jāīsteno centieni par realitāti padarīt automātisku savstarpējo atzīšanu izglītībā un mācībās. Tāpat
+PIEKRĪT, ka būtu jāveicina izglītojamo un skolotāju iespējas būt mobiliem un institūcijām Eiropā un ārpus tās – iespējas
+savstarpēji sadarboties.
+
+11. ATZĪST, ka kopš 2017. gada ir panākts progress ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi un ka visā ES ir īstenots plašs
+pasākumu diapazons, lai sasniegtu stratēģiskās prioritātes, kas izklāstītas stratēģiskajā satvarā Eiropas sadarbībai izglītības
+un mācību jomā (2021–2030). Ar dažādu iniciatīvu, sadarbības un koprades palīdzību Eiropas izglītības telpa pakāpeniski
+iegūst savu veidolu.
+
+12. PIEKRĪT, ka atlikušajā pirmā cikla periodā līdz 2025. gadam ļoti svarīgi būs koncentrēties uz īstenošanu nacionālā un
+Eiropas līmenī saistībā ar stratēģisko satvaru un atbilstīgi katra līmeņa attiecīgajai kompetencei, kā arī veicot stingru
+pārraudzību esošo struktūru ietvaros, pienācīgu uzmanību pievēršot administratīvajam slogam.
+
+13. UZSVER, ka piecas stratēģiskās prioritātes, kas noteiktas stratēģiskajā satvarā Eiropas sadarbībai izglītības un mācību
+jomā (2021–2030), ir pamats darbam un arī turpmākai Eiropas mēroga sadarbībai izglītības un mācību jomā, tostarp ceļā
+uz Eiropas izglītības telpas izveidi. PIEKRĪT, ka pašreizējā vidusposma novērtēšanas procesā un pilnajā ziņojumā par
+Eiropas izglītības telpu, kas Eiropas Komisijai jāpublicē 2025. gadā, galvenā uzmanība būtu jāpievērš minētajām piecām
+stratēģiskajām prioritātēm, ietverot padziļinātāku analīzi konkrētajās turpmāk uzskaitītajās jomās.
+
+14. ATZĪST, ka ar ES līmeņa mērķrādītājiem saistītajos pēcpasākumos novērojamas pozitīvas tendences vairākos
+ilglaicīgos rādītājos, piemēram, lielāka līdzdalība pirmsskolas izglītībā un aprūpē, mazāka izglītības priekšlaicīga pamešana
+un lielāks to jauniešu īpatsvars, kas ieguvuši terciārā līmeņa izglītību. Tomēr tāpat ir skaidrs, ka atliek vēl daudz
+izaicinājumu, jo īpaši sociālekonomiskā stāvokļa ietekme uz sekmēm izglītībā un izglītojamo labbūtību. Tāpēc PIEKRĪT –
+lai līdz 2025. gadam izveidotu Eiropas izglītības telpu, īpaša uzmanība būtu jāpievērš šādām jomām:
+— uzlabot taisnīgumu, iekļautību, kā arī sekmes ikvienam izglītībā un mācībās un pamatkompetenču apguvē, tostarp
+pamatprasmju apguvē, lai dotu iespēju visu Eiropas pilsoņu pilnīgai personīgajai, sociālajai, pilsoniskajai un
+profesionālajai izaugsmei;
+— uzlabot skolotāja profesiju un risināt skolotāju trūkuma problēmu; sekmēt skolotāju profesionālo izaugsmi, mobilitātes
+iespējas, darba apstākļus un labbūtību, jo tie ir svarīgi faktori profesijas pievilcības uzlabošanā;
+— novērst atlikušos šķēršļus mobilitātei, vienlaikus veicinot iekļaujošu, ilgtspējīgu un līdzsvarotu mobilitāti Eiropas
+Savienībā, tostarp, panākot automātisku savstarpēju atzīšanu izglītībā un mācībās (3);
+— sekmēt mūžizglītību, tostarp pieaugušo izglītību, prasmju pilnveidi un pārkvalifikāciju, īpaši uzsverot prasmes un
+kompetences zaļās un digitālās pārkārtošanās procesiem.
+
+15. PĀRDOMĀS stratēģisko satvaru un apsvērs prioritāro jomu pārskatīšanu un citu vajadzīgo korekciju veikšanu
+otrajam ciklam laikā līdz 2030. gadam.
+(3) Saskaņā ar Padomes Ieteikumu (2018. gada 26. novembris) par to, kā sekmēt augstākās izglītības un vidējās izglītības un mācību
+kvalifikāciju un ārvalstīs pavadītu mācību periodu rezultātu automātisku savstarpēju atzīšanu (OV C 444, 10.12.2018., 1. lpp.).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..22235ae905bd805bb91e49165417517d117dbbc4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+26.5.2023.
+
+Iebildumu necelšana pret paziņoto koncentrāciju
+(Lieta M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Dokuments attiecas uz EEZ)
+
+(2023/C 185/02)
+Komisija 2023. gada 3. maijā nolēma neiebilst pret iepriekš minēto paziņoto koncentrāciju un atzīt to par saderīgu ar
+iekšējo tirgu. Šis lēmums pamatots ar Padomes Regulas (EK) Nr. 139/2004 (1) 6. panta 1. punkta b) apakšpunktu. Pilns
+lēmuma teksts ir pieejams tikai angļu valodā, un to publicēs pēc tam, kad no teksta būs izņemta visa komercnoslēpumus
+saturošā informācija. Lēmums būs pieejams:
+— Komisijas konkurences tīmekļa vietnes uzņēmumu apvienošanās sadaļā (http://ec.europa.eu/competition/mergers/
+cases/). Šajā tīmekļa vietnē ir pieejamas dažādas individuālo apvienošanās lēmumu meklēšanas iespējas, tostarp
+meklēšana pēc sabiedrības nosaukuma, lietas numura, datuma un nozaru kodiem,
+— elektroniskā veidā EUR-Lex tīmekļa vietnē (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=lv) ar dokumenta numuru
+32023M11092. EUR-Lex piedāvā tiešsaistes piekļuvi Eiropas Savienības tiesību aktiem.
+
+(1) OV L 24, 29.1.2004., 1. lpp.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..61fee644b6fbdbda575100949892d5ab2d08e810
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-41.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+LV
+
+26.5.2023.
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+C 185/39
+
+PADOMES SECINĀJUMI PAR APDRAUDĒTIEM UN PĀRVIETOTIEM MĀKSLINIEKIEM
+(2023/C 185/09)
+
+EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME
+
+ATZĪSTOT
+
+1.
+
+gan globālajos (1), gan reģionālajos (2) cilvēktiesību instrumentos noteikto radošo un kultūras tiesību nozīmi cilvēka
+cieņas, kultūras daudzveidības, plurālisma, demokrātijas un kultūras patiesās vērtības saglabāšanā;
+
+2.
+
+starptautisko organizāciju darbu saistībā ar mākslinieciskās izpausmes brīvību, piemēram, darbu, ko veic UNESCO,
+kuras 2005. gada konvencijā atzīta vajadzība veikt pasākumus, lai aizsargātu kultūras izpausmju daudzveidību, jo
+īpaši situācijās, kurās kultūras izpausmēm draud izzušana vai nopietnas izmaiņas (3), un Eiropas Padome (4), jo īpaši
+attiecībā uz tās Manifestu par mākslas un kultūras izpausmes brīvību digitālajā laikmetā;
+
+3.
+
+Eiropadomes 2022. gada 15. decembra un 2023. gada 9. februāra secinājumus, kuros atkārtoti pausts stingrs
+nosodījums Krievijas agresijas karam pret Ukrainu, vēlreiz apstiprināts Savienības pilnīgais atbalsts Ukrainas
+neatkarībai, suverenitātei un teritoriālajai integritātei tās starptautiski atzītajās robežās (5) un atkārtoti apliecināta
+apņemšanās pastiprināt atbalstu pārvietotajām personām (6);
+
+4.
+
+Eiropas Parlamenta rezolūciju par solidaritāti ar Ukrainu kultūras jautājumos, kurā pausta patiesa solidaritāte ar
+māksliniekiem (7), jo mākslai un kultūrai būs būtiska nozīme Ukrainas atveseļošanā un atjaunošanā, un jo īpaši
+atzinīgi vērtē to Ukrainas mākslinieku un autoru rīcību, kuri ar savu mākslu ir pauduši pretestību Krievijas
+iebrukumam (8);
+
+5.
+
+ES 2023.–2026. gada darba plānu kultūras jomā (9), kurā ir ietvertas vairākas darbības (10), kas saistītas ar jautājumu
+par apdraudētiem (11) un pārvietotiem māksliniekiem;
+
+ŅEMOT VĒRĀ TO, KA
+
+6.
+
+māksliniekiem visā pasaulē ir svarīga loma sabiedrības un indivīdu dzīvē, attīstībā un noturībā, un viņiem šo
+uzdevumu būtu jāspēj veikt, vienlaikus saglabājot savu radošumu un vārda brīvību;
+
+7.
+
+tādēļ mākslinieki saskaņā ar spēkā esošajiem noteikumiem būtu jāaizsargā pret jebkāda veida un rakstura draudiem un
+pārkāpumiem, kas tos apdraud viņu mākslinieciskā darba dēļ;
+
+(1) Cita starpā 27. pants Vispārējā cilvēktiesību deklarācijā, kura 2023. gadā atzīmē savu 75. gadadienu, vai 15. pants Starptautiskajā paktā
+par ekonomiskajām, sociālajām un kultūras tiesībām.
+(2) Cita starpā Eiropas Savienības Pamattiesību harta.
+(3) UNESCO 2005. gada Konvencija par kultūras izpausmju daudzveidības aizsardzību un veicināšanu
+(4) Savu darbu pamatojot uz Eiropas Cilvēktiesību konvenciju (ECTK), Eiropas Padome, piemēram, ir publicējusi ziņojumu par
+mākslinieciskās izpausmes brīvību un nākusi klajā ar Manifestu par mākslas un kultūras izpausmes brīvību digitālajā laikmetā, kurā
+cita starpā norādīts, ka vārda brīvības un mākslinieciskās izpausmes brīvības ierobežojumi ietekmē visu sabiedrību, jo tie noved pie
+plurālisma un demokrātiskā procesa vitalitātes zaudēšanas.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Jēdziena “mākslinieks” definīciju skatīt II pielikumā.
+(8) Eiropas Parlamenta 2022. gada 20. oktobra rezolūcija par solidaritāti ar Ukrainu kultūras jautājumos un kopīgas ārkārtas reakcijas
+mehānismu, ar kuru nodrošina kultūras atdzimšanu Eiropā (2022/2759(RSP))
+(9) Padomes Rezolūcija par ES 2023.–2026. gada darba plānu kultūras jomā, OV C 466, 7.12.2022., 1. lpp.
+(10) Proti, attiecībā uz mākslinieciskās izpausmes brīvību, kultūras mantojuma saglabāšanu un pilnvērtīgu iespēju nodrošināšanu vietējām
+kultūras un radošajām nozarēm Ukrainā, kā arī attiecībā uz kultūras un kultūras jomas darbinieku lomu demokrātijas un cilvēktiesību
+veicināšanā un aizsardzībā nestabilās situācijās.
+(11) Jēdziena “apdraudēts mākslinieks” definīciju skatīt II pielikumā.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f1de16a9895be347f89a7fe7e3b5e55aebaf2bb4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-37.txt
@@ -0,0 +1,54 @@
+26.5.2023
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+C 185/35
+
+Riżoluzzjoni tal-Kunsill dwar iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni: Inħarsu lejn l-2025 u lil hinn.
+(2023/C 185/08)
+
+IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA,
+
+1.
+
+IFAKKAR fil-kuntest politiku rigward iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni kif mogħti fl-Anness għal din ir-riżoluzzjoni.
+
+2. JIRRIAFFERMA li ż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni tista’ biss ssir realtà sal-2025 bl-impenn politiku b’saħħtu tal-Istati
+Membri u JENFASIZZA l-ħtieġa li jitkomplew l-isforzi kemm mill-Istati Membri kif ukoll mill-Kummissjoni, skont
+il-kompetenzi rispettivi tagħhom, u bl-involviment kif xieraq tal-partijiet ikkonċernati rilevanti fil-livell nazzjonali u
+Ewropew, biex jittieħdu l-passi meħtieġa għall-kisba taż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni.
+
+3. JIEĦU NOTA tal-Komunikazzjoni tal-Kummissjoni dwar il-progress lejn il-kisba taż-Żona Ewropea talEdukazzjoni (1).
+
+4. JISSOTTOLINJA li l-edukazzjoni u t-taħriġ, fil-kuntesti kollha, fil-livelli kollha u fil-forom kollha, huma kruċjali għallUnjoni Ewropea u għall-Istati Membri tagħha biex fihom jiġu żgurati l-koeżjoni soċjali, il-kompetittività u t-tkabbir
+sostenibbli, u biex iħejjuhom għat-tranżizzjoni ekoloġika u dik diġitali u jappoġġawhom matul dawn it-tranżizzjonijiet.
+Speċjalment fi żmien meta huwa essenzjali għaċ-ċittadini li jsibu sodisfazzjon u benesseri personali kif ukoll li jadattaw
+għall-isfidi ta’ dinja li qed tinbidel u li jkomplu jinvolvu ruħhom f’ċittadinanza attiva u responsabbli, JENFASIZZA
+l-importanza ta’ edukazzjoni, taħriġ u tagħlim tul il-ħajja ta’ kwalità għolja, inklużivi u ekwi għal kulħadd – kemm għat-tfal
+kif ukoll għall-adulti.
+
+5. JENFASIZZA li ż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni għandha tkun mirfuda minn approċċ ta’ tagħlim tul il-ħajja li jinkludi
+sistemi tal-edukazzjoni u t-taħriġ b’mod inklużiv u olistiku, u jkopri t-tagħlim, it-taħriġ u l-apprendiment fil-kuntesti kollha,
+fil-livelli kollha u fil-forom kollha, kemm jekk formali, mhux formali jew informali, mill-edukazzjoni u l-kura bikrija tat-tfal
+sal-edukazzjoni skolastika u l-edukazzjoni u t-taħriġ vokazzjonali kif ukoll l-edukazzjoni għolja u t-tagħlim għall-adulti.
+
+6. ITENNI li l-kooperazzjoni transsettorjali għandha tissaħħaħ bejn l-inizjattivi rilevanti tal-UE fl-edukazzjoni u t-taħriġ u
+dawk f’oqsma u setturi tal-politika relatati — b’mod partikolari s-setturi tal-impjiegi, tal-politika soċjali, tar-riċerka, talinnovazzjoni, tal-ambjent, taż-żgħażagħ u dawk kulturali u kreattivi b’rispett sħiħ tal-bażi legali għall-oqsma tal-politika
+rispettivi kif stipulati fit-Trattati. JISSOTTOLINJA l-ħtieġa ta’ koordinazzjoni u koerenza tal-inizjattivi kollha tal-UE filqasam tal-edukazzjoni u t-taħriġ, b’mod partikolari dawk li jikkonċernaw il-ħiliet u l-kompetenzi.
+
+7. JINNOTA li l-kooperazzjoni Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ hija kruċjali għall-koeżjoni soċjali u xenarju
+ekonomiku li jiffunzjona tajjeb fl-Unjoni Ewropea biex jiġu żgurati l-kompetittività fit-tul tal-Unjoni u s-suċċess tattranżizzjoni ekoloġika u dik diġitali u biex jitnaqqsu l-inugwaljanzi soċjali, reġjonali u ekonomiċi. JIRRIKONOXXI
+għalhekk il-kontribut importanti tal-kooperazzjoni Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ, inkluż fil-qafas strateġiku, għallpartijiet rilevanti tas-Semestru Ewropew.
+
+8. JENFASIZZA l-importanza tal-promozzjoni ta’ sinerġiji bejn iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni, iż-Żona Ewropea ta’
+Edukazzjoni Għolja u ż-Żona Ewropea tar-Riċerka, filwaqt li tiġi evitata d-duplikazzjoni tar-riżorsi, l-istrutturi u
+l-istrumenti, kif ukoll bl-użu tal-potenzjal sħiħ tal-alleanzi tal-Universitajiet Ewropej fil-missjonijiet kollha tagħhom, inkluż
+l-appoġġ għas-sostenibbiltà tagħhom u t-tkomplija tat-tisħiħ tad-dimensjoni tar-riċerka u l-innovazzjoni tagħhom,
+f’konformità mar-Rakkomandazzjoni tal-Kunsill tal-5 ta’ April 2022 dwar il-bini ta’ pontijiet għal kooperazzjoni Ewropea
+effettiva fl-edukazzjoni għolja (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ĠU C 160, 13.4.2022, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b5ba9635f9ef464e66093058c9371b9356835890
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+26.5.2023
+
+9. JIRRIKONOXXI li l-valuri fundamentali u demokratiċi tal-Ewropa qed jiġu kkontestati u li l-aggressjoni mhux
+provokata tar-Russja kontra l-Ukrajna biddlet ix-xenarju ġeopolitiku. JAQBEL li l-isforzi konġunti u l-kooperazzjoni
+tranżnazzjonali fl-edukazzjoni u t-taħriġ mhux biss jiffaċilitaw u jsaħħu t-tweġibiet tal-Unjoni u tal-Istati Membri għallħtiġijiet li nqalgħu bħala konsegwenza tal-aggressjoni iżda jgħinu wkoll biex jissaħħu l-valuri u l-prinċipji edukattivi
+ewlenin tagħna, bħall-inklużjoni, l-ekwità, il-libertà akkademika u l-awtonomija istituzzjonali, kif ukoll il-valuri komuni
+tagħna u l-għaqda tagħna fl-Unjoni.
+
+10. JENFASIZZA li l-identifikazzjoni u t-tneħħija tal-ostakli li fadal għall-mobbiltà fl-apprendiment u t-tagħlim huma
+kruċjali għall-kisba sħiħa ta’ Żona Ewropea tal-Edukazzjoni u għall-ħolqien ta’ Ewropa reżiljenti, sikura, sostenibbli u
+għanja. Il-kooperazzjoni tranżnazzjonali ssaħħaħ l-inklużività, l-ekwità, l-eċċellenza, id-diversità, l-attraenza u
+l-kompetittività globali tal-edukazzjoni u t-taħriġ Ewropej. JAQBEL, għalhekk, li għandhom isiru sforzi biex
+ir-rikonoxximent reċiproku awtomatiku fl-edukazzjoni u t-taħriġ isir realtà. JAQBEL ukoll li għandhom jiġu promossi
+possibbiltajiet għall-istudenti u l-għalliema biex ikunu mobbli u għall-istituzzjonijiet fl-Ewropa u lil hinn minnha biex
+jikkooperaw bejniethom.
+
+11. JIRRIKONOXXI li sar progress mill-2017 ’l hawn lejn l-istabbiliment taż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni u li ġew
+implimentati firxa wiesgħa ta’ miżuri biex jintlaħqu l-prijoritajiet strateġiċi stabbiliti fil-qafas strateġiku għall-kooperazzjoni
+Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ (2021-2030) madwar l-UE. Permezz ta’ diversi inizjattivi, kooperazzjoni u kokreazzjoni,
+qed tissawwar gradwalment iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni.
+
+12. JAQBEL li l-iffukar fuq l-implimentazzjoni kemm fil-livell nazzjonali kif ukoll f’dak Ewropew, fil-kuntest tal-qafas
+strateġiku, skont il-kompetenzi rispettivi f’kull livell, u monitoraġġ robust fl-istrutturi eżistenti, b’kunsiderazzjoni xierqa
+għall-piżijiet amministrattivi, ser ikunu kruċjali għall-bqija tal-perjodu tal-ewwel ċiklu sal-2025.
+
+13. JISSOTTOLINJA li l-ħames prijoritajiet strateġiċi, kif jinsabu fil-qafas strateġiku għall-kooperazzjoni Ewropea
+fl-edukazzjoni u t-taħriġ (2021-2030), jikkostitwixxu l-bażi għall-ħidma fl-edukazzjoni u t-taħriġ u biex tkompli
+l-kooperazzjoni Ewropea, inkluż lejn il-kisba taż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni. JAQBEL li l-proċess ta’ rieżami ta’ nofs
+it-terminu li għaddej bħalissa u r-rapport sħiħ dwar iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni li għandu jiġi ppubblikat millKummissjoni Ewropea fl-2025 għandhom jiffukaw fuq dawk il-ħames prijoritajiet strateġiċi, inkluż analiżi aktar fil-fond
+tal-oqsma speċifiċi elenkati hawn taħt.
+
+14. JIRRIKONOXXI li s-segwitu għall-miri fil-livell tal-UE juri xejriet pożittivi fir-rigward ta’ diversi indikaturi li ilhom
+stabbiliti bħal żieda fil-parteċipazzjoni fl-edukazzjoni u l-kura bikrija tat-tfal, tnaqqis fit-tluq bikri mill-iskola u sehem
+ogħla ta’ żgħażagħ b’livell terzjarju miksub. Madankollu, huwa evidenti wkoll li għad fadal ħafna sfidi, speċjalment l-effetti
+tal-istatus soċjoekonomiku fuq il-kisba edukattiva u l-benesseri tal-istudenti. JAQBEL, għalhekk, li għandha tingħata
+attenzjoni partikolari lil dan li ġej biex tinkiseb Żona Ewropea tal-Edukazzjoni sal-2025:
+— It-titjib tal-ekwità, l-inklużjoni kif ukoll is-suċċess għal kulħadd fl-edukazzjoni u t-taħriġ u l-kisba ta' kompetenzi
+ewlenin, inkluż ħiliet bażiċi, biex jippermettu l-iżvilupp personali, soċjali, ċiviku u professjonali sħiħ taċ-ċittadini
+Ewropej kollha;
+— It-tisħiħ tal-professjoni tal-għalliema u l-indirizzar tan-nuqqas ta' għalliema; il-promozzjoni tal-iżvilupp professjonali,
+l-opportunitajiet ta' mobbiltà, il-kundizzjonijiet tax-xogħol u l-benesseri tal-għalliema bħala fatturi ewlenin biex
+l-professjoni ssir aktar attraenti;
+— It-tneħħija tal-ostakli li fadal għall-mobbiltà filwaqt li titħeġġeġ mobbiltà inklużiva, sostenibbli u bbilanċjata fl-UE,
+inkluż billi jinkiseb rikonoxximent reċiproku awtomatiku fl-edukazzjoni u t-taħriġ (3);
+— It-trawwim tat-tagħlim tul il-ħajja, inkluż it-tagħlim għall-adulti, it-titjib tal-ħiliet u t-taħriġ mill-ġdid, b'enfasi partikolari
+fuq il-ħiliet u l-kompetenzi għat-tranżizzjoni ekoloġika u dik diġitali.
+
+15. SER JIRRIFLETTI fuq il-qafas strateġiku u jikkunsidra r-reviżjoni tal-oqsma ta’ prijorità u jagħmel kwalunkwe
+aġġustament ieħor meħtieġ għat-tieni ċiklu li jwassal sal-2030.
+(3) F'konformità mar-Rakkomandazzjoni tal-Kunsill tas-26 ta' Novembru 2018 dwar il-promozzjoni tar-rikonoxximent reċiproku
+awtomatiku ta' kwalifiki tal-edukazzjoni għolja u tal-edukazzjoni u t-taħriġ fil-livell sekondarju għoli u l-eżiti tal-perjodi ta'
+apprendiment barra mill-pajjiż (ĠU C 444, 10.12.2018, p. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..00c4c2dc96acd262a09d3d0e2926153bd8f706cb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+26.5.2023
+
+Ebda oppożizzjoni għal konċentrazzjoni notifikata
+(Il-Każ M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Test b'rilevanza għaż-ŻEE)
+
+(2023/C 185/02)
+Fit-3 ta’ Mejju 2023, il-Kummissjoni ddeċidiet li ma topponix il-konċentrazzjoni notifikata msemmija hawn fuq u li
+tiddikjaraha kompatibbli mas-suq intern. Din id-deċiżjoni hi bbażata fuq l-Artikolu 6(1)(b) tar-Regolament tal-Kunsill (KE)
+Nru 139/2004 (1). It-test sħiħ tad-deċiżjoni hu disponibbli biss bl-Ingliż u ser isir pubbliku wara li jitneħħa kwalunkwe
+sigriet tan-negozju li jista’ jkun fih. Dan it-test jinstab:
+— fit-taqsima tal-amalgamazzjoni tas-sit web tal-Kummissjoni dwar il-Kompetizzjoni (http://ec.europa.eu/competition/
+mergers/cases/). Dan is-sit web jipprovdi diversi faċilitajiet li jgħinu sabiex jinstabu d-deċiżjonijiet individwali ta’
+amalgamazzjoni, inklużi l-kumpanija, in-numru tal-każ, id-data u l-indiċi settorjali,
+— f’forma elettronika fis-sit web EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=mt) fid-dokument li jġib
+in-numru 32023M11092. Il-EUR-Lex hu l-aċċess fuq l-internet għal-liġi tal-Unjoni Ewropea.
+
+(1) ĠU L 24, 29.1.2004, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e53d79d6e18c5e7cb138d976fd500c51b88f4de2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-41.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+26.5.2023
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+C 185/39
+
+KONKLUŻJONIJIET TAL-KUNSILL DWAR ARTISTI F'RISKJU U SPOSTATI
+(2023/C 185/09)
+
+IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA
+
+FILWAQT LI JIRRIKONOXXI
+1.
+
+l-importanza tad-drittijiet kreattivi u kulturali, kif minquxa fl-istrumenti globali (1) u reġjonali (2) relatati mad-drittijiet
+tal-bniedem, għaż-żamma tad-dinjità tal-bniedem, id-diversità kulturali, il-pluraliżmu, id-demokrazija u l-valur
+intrinsiku tal-kultura,
+
+2.
+
+il-ħidma ta’ organizzazzjonijiet internazzjonali fuq il-libertà tal-espressjoni artistika, bħall-UNESCO – li l-Konvenzjoni
+tagħha tal-2005 tirrikonoxxi l-ħtieġa li jittieħdu miżuri biex titħares id-diversità tal-espressjonijiet kulturali,
+speċjalment f’sitwazzjonijiet fejn l-espressjonijiet kulturali jistgħu jiġu mhedda mill-possibbiltà ta’ estinzjoni jew
+dannu serju (3) – u l-Kunsill tal-Ewropa (4), b’mod partikolari fir-rigward tal-Manifesto on the Freedom of Expression
+of the Arts and Culture in the Digital Era tiegħu,
+
+3.
+
+il-konklużjonijiet tal-Kunsill Ewropew tal-15 ta’ Diċembru 2022 u tad-9 ta’ Frar 2023, li jtennu l-kundanna qawwija
+tiegħu tal-gwerra ta’ aggressjoni tar-Russja kontra l-Ukrajna, jaffermaw mill-ġdid l-appoġġ sħiħ tal-Unjoni għallindipendenza, is-sovranità u l-integrità territorjali tal-Ukrajna fi ħdan il-fruntieri rikonoxxuti internazzjonalment
+tagħha (5), u jtennu l-impenn tiegħu li jsaħħaħ l-appoġġ għall-persuni spostati (6),
+
+4.
+
+ir-riżoluzzjoni tal-Parlament Ewropew dwar is-solidarjetà kulturali mal-Ukrajna, li tesprimi solidarjetà sinċiera malartisti (7), peress li l-arti u l-kultura ser ikollhom rwol fundamentali fil-fejqan u l-bini mill-ġdid tal-Ukrajna, u b’mod
+partikolari jfaħħar l-azzjoni tal-artisti u tal-kreaturi Ukreni li aġixxew b’reżistenza għall-invażjoni Russa billi
+pprattikaw l-arti tagħhom (8),
+
+5.
+
+il-Pjan ta’ Ħidma tal-UE għall-Kultura 2023-2026 (9), li fih diversi azzjonijiet (10) relatati mas-suġġett tal-artisti
+f’riskju (11) u spostati.
+
+FILWAQT LI JIKKUNSIDRA LI
+6.
+
+f’livell mondjali, l-artisti għandhom rwol importanti fil-ħajja, l-iżvilupp u r-reżiljenza tas-soċjetà u tal-individwi, u li
+għandhom ikunu jistgħu jagħmlu dan filwaqt li jippreservaw il-kreattività u l-libertà tal-espressjoni tagħhom,
+
+7.
+
+l-artisti għandhom għalhekk jiġu offruti protezzjoni, f’konformità mar-regolamenti eżistenti, kontra theddid u ksur ta’
+kwalunkwe tip u forma li jqegħduhom fil-periklu minħabba x-xogħol artistiku tagħhom,
+
+(1) Fost oħrajn, l-Artikolu 27 tad-Dikjarazzjoni Universali tad-Drittijiet tal-Bniedem, li fl-2023 tiċċelebra l-75 anniversarju tagħha, jew
+l-Artikolu 15 tal-Patt Internazzjonali dwar id-Drittijiet Ekonomiċi, Soċjali u Kulturali.
+(2) Fost oħrajn, il-Karta tad-Drittijiet Fundamentali tal-Unjoni Ewropea.
+(3) Il-Konvenzjoni tal-UNESCO tal-2005 dwar il-Protezzjoni u l-Promozzjoni tad-Diversità tal-Espressjonijiet Kulturali.
+(4) Filwaqt li bbaża l-ħidma tiegħu fuq il-Konvenzjoni Ewropea dwar id-Drittijiet tal-Bniedem (KEDB), il-Kunsill tal-Ewropa ppubblika,
+pereżempju, rapport dwar il-Libertà Artistika u nieda l-Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital
+Era li jiddikjara, fost affarijiet oħra, li r-restrizzjonijiet fuq il-libertà tal-espressjoni u l-libertà artistika jaffettwaw lis-soċjetà kollha
+kemm hi, billi jċaħħduha mill-pluraliżmu tagħha u mill-vitalità tal-proċess demokratiku.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Ara l-Anness II għad-definizzjoni ta’ “artisti”.
+(8) Riżoluzzjoni tal-Parlament Ewropew tal-20 ta’ Ottubru 2022 dwar solidarjetà kulturali mal-Ukrajna u mekkaniżmu konġunt ta'
+rispons f'każ ta' emerġenza għall-irkupru kulturali fl-Ewropa (2022/2759(RSP)).
+(9) Riżoluzzjoni tal-Kunsill dwar il-Pjan ta' Ħidma għall-Kultura 2023-2026 - ĠU C 466, 7.12.2022, p. 1.
+(10) Jiġifieri, dwar il-libertà artistika, dwar il-preservazzjoni tal-patrimonju kulturali u t-tisħiħ tas-setturi kulturali u kreattivi lokali
+fl-Ukrajna u dwar ir-rwol tal-kultura u tal-professjonisti tal-kultura fil-promozzjoni u d-difiża tad-demokrazija u tad-drittijiet talbniedem f’kuntesti fraġli.
+(11) Ara l-Anness II għad-definizzjoni ta’ “artisti f’riskju”.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..dfba32e51dcbd3a734e3c0c4e6e8916d9f2a89f9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-37.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+26.5.2023
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+C 185/35
+
+Resolutie van de Raad over de Europese onderwijsruimte: een blik op 2025 en daarna
+(2023/C 185/08)
+
+DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,
+
+1. HERINNERT aan de politieke achtergrond met betrekking tot de Europese onderwijsruimte, als vervat in de bijlage bij
+deze resolutie;
+
+2. HERBEVESTIGT dat de Europese onderwijsruimte tussen nu en 2025 enkel tot stand kan worden gebracht als de
+lidstaten blijk geven van een sterke politieke wil en BENADRUKT de noodzaak dat zowel de lidstaten als de Commissie
+binnen hun respectieve bevoegdheidsgebieden inspanningen blijven leveren, en waar nodig de betrokken belanghebbenden
+op nationaal en Europees niveau betrekken, om de nodige stappen te ondernemen teneinde de Europese onderwijsruimte
+tot stand te brengen;
+
+3. NEEMT NOTA van de mededeling van de Commissie over de voortgang bij de verwezenlijking van de Europese
+onderwijsruimte (1);
+
+4. ONDERSTREEPT dat onderwijs en opleiding in alle contexten, op alle niveaus en in alle vormen van cruciaal belang
+zijn om sociale cohesie, concurrentievermogen en duurzame groei in de Europese Unie en haar lidstaten te waarborgen en
+om hen voor te bereiden op en te ondersteunen bij de groene en de digitale transitie; BENADRUKT dat onderwijs, opleiding
+en een leven lang leren voor iedereen – zowel kinderen als volwassenen – hoogwaardig, inclusief en billijk moeten zijn,
+vooral in een tijd waarin het voor de burgers van essentieel belang is om zich te ontplooien, welzijn te vinden, zich aan te
+passen aan de uitdagingen van de veranderende wereld en actief deel te nemen aan verantwoordelijk burgerschap;
+
+5. BENADRUKT dat de Europese onderwijsruimte moet worden geschraagd door een benadering van een leven lang
+leren die onderwijs- en opleidingsstelsels op inclusieve en holistische wijze omvat en onderwijs, opleiding en leren betreft
+in alle contexten, op alle niveaus en in alle vormen, zowel formeel, niet-formeel als informeel, van onderwijs en opvang
+voor jonge kinderen tot schoolonderwijs, beroepsonderwijs en -opleiding, hoger onderwijs en volwassenenonderwijs;
+
+6. HERHAALT dat de sectoroverschrijdende samenwerking tussen relevante EU-initiatieven op het gebied van onderwijs
+en opleiding en die op verwante beleidsterreinen en sectoren – met name werkgelegenheid, sociaal beleid, onderzoek,
+innovatie, milieu en jeugd en culturele en creatieve sectoren – moet worden versterkt, met volledige inachtneming van de
+rechtsgrondslag voor de respectieve beleidsterreinen zoals vastgelegd in de Verdragen; ONDERSTREEPT de noodzaak van
+coördinatie en samenhang van alle EU-initiatieven op het gebied van onderwijs en opleiding, met name die met betrekking
+tot vaardigheden en competenties;
+
+7. MERKT OP dat Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding van cruciaal belang is voor de
+sociale cohesie en een goed functionerend economisch landschap in de Europese Unie om het concurrentievermogen van
+de Unie op lange termijn en het succes van de groene en de digitale transitie te waarborgen en sociale, regionale en
+economische ongelijkheden te verminderen; ERKENT derhalve de belangrijke bijdrage van Europese samenwerking op het
+gebied van onderwijs en opleiding, ook binnen het strategisch kader, bij de relevante onderdelen van het Europees Semester;
+
+8. BENADRUKT het belang van het bevorderen van synergieën tussen de Europese onderwijsruimte, de Europese
+hogeronderwijsruimte en de Europese Onderzoeksruimte, waarbij moet worden vermeden dat middelen, structuren en
+instrumenten elkaar overlappen en het volledige potentieel van de allianties van Europese universiteiten bij al hun taken
+moet worden benut, waarbij hun duurzaamheid moet worden ondersteund en hun onderzoeks- en innovatiedimensie
+verder moet worden versterkt, in overeenstemming met de aanbeveling van de Raad van 5 april 2022 over bruggen
+bouwen voor doeltreffende Europese samenwerking in het hoger onderwijs (2);
+(1) Doc. COM(2022) 700 final.
+(2) PB C 160 van 13.4.2022, blz. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1816a0322e37f18c0c9db7dbae3555634ff6b76e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+26.5.2023
+
+9. ERKENT dat de fundamentele en democratische waarden van Europa worden bedreigd en dat Ruslands niet-uitgelokte
+agressie tegen Oekraïne het geopolitieke landschap heeft veranderd; IS HET EROVER EENS dat gezamenlijke inspanningen
+en transnationale samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding niet alleen de respons van de Unie en de
+lidstaten op de behoeften die als gevolg van de agressie zijn ontstaan, vergemakkelijken en versterken, maar er ook toe
+bijdragen onze kernwaarden en -beginselen op onderwijsgebied, zoals inclusie, rechtvaardigheid, academische vrijheid en
+institutionele autonomie, alsook onze gemeenschappelijke waarden en onze eenheid in de Unie, te versterken;
+10. BENADRUKT dat het in kaart brengen en wegnemen van de resterende belemmeringen voor leer- en onderwijsmo­
+biliteit van cruciaal belang is voor de volledige verwezenlijking van een Europese onderwijsruimte en de totstandbrenging
+van een veerkrachtig, veilig, duurzaam en welvarend Europa. Dankzij transnationale samenwerking wordt de inclusiviteit,
+de billijkheid de excellentie, de diversiteit, de aantrekkelijkheid en het wereldwijde concurrentievermogen van onderwijs en
+opleiding in Europa versterkt; IS het ER dan ook OVER EENS dat inspanningen moeten worden geleverd om van
+automatische wederzijdse erkenning in onderwijs en opleiding een realiteit te maken; IS HET EROVER EENS dat meer
+mogelijkheden moeten worden geboden aan lerenden en leerkrachten om mobiel te zijn en aan instellingen in Europa en
+daarbuiten om met elkaar samen te werken;
+11. ERKENT dat er sinds 2017 vooruitgang is geboekt bij de totstandbrenging van een Europese onderwijsruimte en dat
+in de hele EU een breed scala aan maatregelen is uitgevoerd ter verwezenlijking van de strategische prioriteiten van het
+strategisch kader voor Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding (2021-2030). Door middel van
+diverse initiatieven, samenwerking en cocreatie krijgt de Europese onderwijsruimte geleidelijk vorm;
+12. IS HET EROVER EENS dat het voor de resterende periode van de eerste cyclus tot eind 2025 van cruciaal belang zal
+zijn de nadruk te leggen op de uitvoering op zowel nationaal als Europees niveau, binnen het strategisch kader en in
+overeenstemming met de respectieve bevoegdheden van elk niveau, en op robuuste monitoring binnen bestaande
+structuren;
+13. ONDERSTREEPT dat de vijf strategische prioriteiten, zoals uiteengezet in het strategisch kader voor Europese
+samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding (2021-2030), de basis vormen voor de werkzaamheden en voor
+verdere Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding, onder meer met het oog op de
+totstandbrenging van de Europese onderwijsruimte; IS HET EROVER EENS dat de lopende tussentijdse evaluatie en het
+volledige verslag over de Europese onderwijsruimte dat de Europese Commissie in 2025 zal publiceren, zich moet
+toespitsen op die vijf strategische prioriteiten, met inbegrip van een grondigere analyse van de onderstaande specifieke
+gebieden;
+14. ERKENT dat de follow-up van de doelstellingen op EU-niveau een positieve evolutie vertoont met betrekking tot een
+aantal reeds lang bestaande indicatoren zoals een grotere deelname aan voor- en vroegschoolse educatie en opvang, een
+vermindering van het aantal voortijdige schoolverlaters en een groter aandeel jongeren met een diploma hoger onderwijs.
+Het is echter ook duidelijk dat er tal van uitdagingen zijn, met name de gevolgen van de sociaaleconomische status voor de
+onderwijsprestaties en het welzijn van studenten; IS HET er dan ook OVER EENS dat bijzondere aandacht moet worden
+besteed aan de volgende punten om tussen nu en 2025 een Europese onderwijsruimte tot stand te brengen:
+— de billijkheid, de inclusie en het succes voor iedereen in onderwijs en opleiding en het verwerven van belangrijke
+vaardigheden, waaronder basisvaardigheden, verbeteren zodat elke Europese burger zich op persoonlijk, sociaal,
+burger- en professioneel gebied volledig kan ontwikkelen;
+— het lerarenberoep verbeteren en lerarentekorten aanpakken; de professionele ontwikkeling, de mobiliteitskansen, de
+arbeidsomstandigheden en het welzijn van leraren bevorderen als sleutelfactoren om het beroep aantrekkelijker te
+maken;
+— de resterende mobiliteitsbelemmeringen wegnemen en inclusieve, duurzame evenwichtige mobiliteit in de EU
+aanmoedigen, onder meer door automatische wederzijdse erkenning in onderwijs en opleiding tot stand te brengen (3);
+— een leven lang leren, met inbegrip van volwassenenonderwijs en bij- en omscholing, bevorderen, met bijzondere nadruk
+op vaardigheden en competenties voor de groene en de digitale transitie.
+15. ZAL NADENKEN over het strategisch kader en overwegen de prioriteitsgebieden te herzien en eventuele andere
+noodzakelijke wijzigingen aan te brengen voor de tweede cyclus tot 2030;
+(3) Overeenkomstig de aanbeveling van de Raad van 26 november 2018 betreffende de bevordering van automatische wederzijdse
+erkenning van kwalificaties van hoger onderwijs en hoger secundair onderwijs en opleiding en de resultaten van leerperioden in het
+buitenland (PB C 444 van 10.12.2018, blz. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..45bccc041c02aab197cf4970a12a2e8c933279c5
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+26.5.2023
+
+Besluit om geen bezwaar aan te tekenen tegen een aangemelde concentratie
+(Zaak M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Voor de EER relevante tekst)
+
+(2023/C 185/02)
+Op 3 mei 2023 heeft de Commissie besloten zich niet te verzetten tegen bovenvermelde aangemelde concentratie en deze
+verenigbaar met de interne markt te verklaren. Dit besluit is gebaseerd op artikel 6, lid 1, punt b), van Verordening (EG)
+nr. 139/2004 van de Raad (1). De volledige tekst van het besluit is slechts beschikbaar in het Engels en zal openbaar
+worden gemaakt na verwijdering van eventuele bedrijfsgeheimen. De tekst is beschikbaar:
+— op de website Concurrentie van de Commissie, afdeling Fusies (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Deze
+website biedt verschillende hulpmiddelen om individuele concentratiebesluiten op te zoeken, onder meer op: naam van
+de onderneming, nummer van de zaak, datum en sector;
+— in elektronische vorm op de EUR-Lex-website (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=nl) onder document
+nr. 32023M11092. EUR-Lex biedt onlinetoegang tot de communautaire wetgeving.
+
+(1) PB L 24 van 29.1.2004, blz. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..54bc0d4caa35ef2703f022fb8042dc9b53b86a49
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-41.txt
@@ -0,0 +1,80 @@
+26.5.2023
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+C 185/39
+
+CONCLUSIES VAN DE RAAD OVER BEDREIGDE EN ONTHEEMDE KUNSTENAARS
+(2023/C 185/09)
+
+DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,
+
+ONDERKENNENDE
+1.
+
+het belang van creatieve en culturele rechten, zoals verankerd in zowel mondiale (1) als regionale (2) mensenrechtenin­
+strumenten, ten behoeve van het behoud van menselijke waardigheid, culturele diversiteit, pluralisme, democratie en
+de intrinsieke waarde van cultuur;
+
+2.
+
+het werk van internationale organisaties op het gebied van de vrijheid van artistieke expressie, zoals Unesco – in wier
+Verdrag van 2005 wordt erkend dat er maatregelen moeten worden genomen om de diversiteit van cultuuruitingen te
+beschermen, met name in situaties waarin cultuuruitingen kunnen worden bedreigd door de mogelijkheid van
+uitsterven of ernstige belemmering (3) – en de Raad van Europa (4), en dan met name zijn Manifesto on the Freedom of
+Expression of the Arts and Culture in the Digital Era (“Manifest over de vrijheid van artistieke en culturele expressie in het
+digitale tijdperk”);
+
+3.
+
+de conclusies van de Europese Raad van 15 december 2022 en 9 februari 2023, waarin de Russische aanvalsoorlog
+tegen Oekraïne opnieuw met klem wordt veroordeeld, de volledige steun van de Unie voor de onafhankelijkheid,
+soevereiniteit en territoriale integriteit van Oekraïne binnen zijn internationaal erkende grenzen andermaal wordt
+bevestigd (5), en de toezegging wordt herhaald om de steun aan ontheemden op te voeren (6);
+
+4.
+
+de resolutie van het Europees Parlement over culturele solidariteit met Oekraïne, waarin uiting wordt gegeven aan
+oprechte solidariteit met kunstenaars (7), aangezien kunst en cultuur een fundamentele rol zullen spelen bij het herstel
+en de wederopbouw van Oekraïne, en met name waardering wordt uitgesproken voor het optreden van de Oekraïense
+uitvoerende en scheppende kunstenaars die verzet hebben geboden tegen de Russische invasie door hun kunst te
+beoefenen (8);
+
+5.
+
+het EU-werkplan voor cultuur 2023-2026 (9), dat verschillende acties (10) bevat met betrekking tot het onderwerp
+bedreigde (11) en ontheemde kunstenaars.
+
+OVERWEGEND HETGEEN VOLGT
+6.
+
+kunstenaars spelen wereldwijd een belangrijke rol in het leven, de ontwikkeling en de veerkracht van samenlevingen en
+individuen, en zij moeten dit kunnen doen met behoud van hun creativiteit en vrijheid van expressie;
+
+7.
+
+daarom moet aan kunstenaars overeenkomstig de bestaande regelgeving bescherming worden geboden tegen
+bedreigingen en schendingen van welke aard en vorm dan ook waardoor zij vanwege hun artistieke werk gevaar lopen;
+
+(1) Onder meer artikel 27 van de Universele Verklaring van de Rechten van de Mens, die in 2023 haar 75-jarig bestaan viert, of artikel 15
+van het Internationaal Verdrag inzake economische, sociale en culturele rechten.
+(2) Onder meer het Handvest van de grondrechten van de Europese Unie.
+(3) Unesco-Verdrag van 2005 betreffende de bescherming en de bevordering van de diversiteit van cultuuruitingen.
+(4) Op basis van het Europees Verdrag voor de rechten van de mens (EVRM) heeft de Raad van Europa bijvoorbeeld een verslag over
+artistieke vrijheid gepubliceerd en het Manifest over de vrijheid van artistieke en culturele expressie in het digitale tijdperk uitgebracht,
+waarin onder meer wordt gesteld dat beperkingen van de vrijheid van expressie en artistieke vrijheid gevolgen hebben voor de hele
+samenleving, aangezien haar pluriformiteit en de vitaliteit van het democratische proces haar hierdoor worden ontnomen.
+(5) Doc. EUCO 34/22.
+(6) Doc. EUCO 1/23.
+(7) Zie bijlage II voor de definitie van “kunstenaars”.
+(8) Resolutie van het Europees Parlement van 20 oktober 2022 over culturele solidariteit met Oekraïne en een gemeenschappelijk
+noodresponsmechanisme voor cultureel herstel in Europa (2022/2759(RSP))
+(9) Resolutie van de Raad over het EU-werkplan voor cultuur 2023-2026 (PB C 466 van 7.12.2022, blz. 1).
+(10) Bijvoorbeeld op het gebied van artistieke vrijheid, het behoud van cultureel erfgoed en de versterking van de lokale culturele en
+creatieve sectoren in Oekraïne, en de rol van cultuur en culturele professionals bij de bevordering en verdediging van de democratie
+en de mensenrechten in een kwetsbare context.
+(11) Zie bijlage II voor de definitie van “bedreigde kunstenaars”.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3f94ed36eb555746d73208627fe4bf15f644c2e1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-37.txt
@@ -0,0 +1,63 @@
+26.5.2023
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+C 185/35
+
+Rezolucja Rady w sprawie europejskiego obszaru edukacji: perspektywa na rok 2025 i dalsze lata
+(2023/C 185/08)
+
+RADA UNII EUROPEJSKIEJ,
+
+1. PRZYWOŁUJE kontekst polityczny związany z europejskim obszarem edukacji przedstawiony w załączniku do
+niniejszej rezolucji.
+
+2. POTWIERDZA, że europejski obszar edukacji może stać się rzeczywistością do 2025 r. jedynie dzięki silnemu zaanga­
+żowaniu politycznemu państw członkowskich i PODKREŚLA, że zarówno państwa członkowskie, jak i Komisja, w ramach
+ich odpowiednich kompetencji oraz w stosownych przypadkach przy udziale odpowiednich interesariuszy na szczeblu kra­
+jowym i europejskim, powinny podejmować ciągłe wysiłki na rzecz przeprowadzania działań koniecznych do utworzenia
+europejskiego obszaru edukacji.
+
+3.
+
+ODNOTOWUJE komunikat Komisji w sprawie postępów w realizacji europejskiego obszaru edukacji (1).
+
+4. ZWRACA UWAGĘ, że kształcenie i szkolenie – we wszystkich kontekstach, na wszystkich poziomach i we wszystkich
+formach – mają kluczowe znaczenie dla zapewnienia spójności społecznej, konkurencyjności i zrównoważonego wzrostu
+w Unii Europejskiej i jej państwach członkowskich oraz dla przygotowania Unii i jej państw do transformacji ekologicznej
+i cyfrowej i wspierania ich w tym procesie. W czasach, gdy istotne jest, by obywatele mogli osiągnąć samorealizację
+i dobrostan, dostosowywać się do wyzwań zmieniającego się świata i dalej angażować się w aktywne i odpowiedzialne oby­
+watelstwo, PODKREŚLA, jak ważne są wysokiej jakości, włączające i sprawiedliwe kształcenie, szkolenie i uczenie się przez
+całe życie dla wszystkich – zarówno w odniesieniu do dzieci, jak i dorosłych.
+
+5. KŁADZIE NACISK NA TO, że podstawą europejskiego obszaru edukacji powinno być podejście oparte na uczeniu się
+przez całe życie, obejmujące systemy kształcenia i szkolenia w sposób włączający i całościowy, i uwzględniające nauczanie,
+szkolenie i uczenie się we wszystkich kontekstach, na wszystkich poziomach i we wszystkich formach, zarówno formalne,
+pozaformalne i nieformalne, począwszy od wczesnej edukacji i opieki nad dzieckiem, poprzez edukację szkolną i kształce­
+nie i szkolenie zawodowe, aż po szkolnictwo wyższe i uczenie się dorosłych.
+
+6. PRZYPOMINA, że należy wzmocnić współpracę międzysektorową między odpowiednimi inicjatywami UE w zakresie
+kształcenia i szkolenia a inicjatywami w powiązanych obszarach polityki i sektorach – w szczególności w dziedzinie zatrud­
+nienia, polityki społecznej, badań naukowych, innowacji, środowiska, młodzieży i w sektorze kultury i sektorze kreatyw­
+nym, przy pełnym poszanowaniu określonej w Traktatach podstawy prawnej dla odpowiednich obszarów polityki. POD­
+KREŚLA, że potrzebna jest koordynacja i spójność wszystkich inicjatyw UE w dziedzinie kształcenia i szkolenia,
+w szczególności inicjatyw dotyczących umiejętności i kompetencji.
+
+7. ZAUWAŻA, że europejska współpraca w dziedzinie kształcenia i szkolenia ma kluczowe znaczenie dla spójności spo­
+łecznej i dobrze funkcjonującego krajobrazu gospodarczego w Unii Europejskiej z myślą o zapewnieniu długoterminowej
+konkurencyjności Unii i pomyślnego przeprowadzenia transformacji ekologicznej i cyfrowej oraz o zmniejszeniu nierów­
+ności społecznych, ekonomicznych i między regionami. UZNAJE zatem istotny wkład europejskiej współpracy w dziedzinie
+kształcenia i szkolenia, w tym w kontekście ram strategicznych, w odpowiednie elementy europejskiego semestru.
+
+8. PODKREŚLA znaczenie promowania synergii między europejskim obszarem edukacji, europejskim obszarem szkol­
+nictwa wyższego i europejską przestrzenią badawczą, przy jednoczesnym unikaniu powielania zasobów, struktur i instru­
+mentów, a także znaczenie pełnego wykorzystywania potencjału sojuszy w ramach inicjatywy „Uniwersytety Europejskie”
+w kontekście ich wszystkich misji, w tym wagę wspierania ich zrównoważonego charakteru i dalszego wzmacniania ich
+wymiaru dotyczącego badań naukowych i innowacji, zgodnie z zaleceniem Rady z 5 kwietnia 2022 r. w sprawie tworzenia
+powiązań na rzecz skutecznej europejskiej współpracy w dziedzinie szkolnictwa wyższego (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) Dz.U. C 160 z 13.4.2022, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9673f2910918f541c89002f67f5fa486994fd797
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-38.txt
@@ -0,0 +1,59 @@
+C 185/36
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+26.5.2023
+
+9. DOSTRZEGA, że podważane są podstawowe i demokratyczne wartości Europy oraz że niczym niesprowokowana
+agresja Rosji wobec Ukrainy zmieniła krajobraz geopolityczny. PRZYZNAJE, że wspólne wysiłki i współpraca transnaro­
+dowa w dziedzinie kształcenia i szkolenia nie tylko ułatwiają i wzmacniają reagowanie Unii i państw członkowskich na
+potrzeby, które pojawiły się w wyniku tej agresji, ale pomagają także ugruntowywać nasze kluczowe wartości i zasady edu­
+kacyjne, takie jak włączenie, sprawiedliwość, wolność akademicka i autonomia instytucjonalna, a także nasze wspólne war­
+tości i naszą jedność w Unii.
+10. PODKREŚLA, że zidentyfikowanie i usunięcie pozostałych przeszkód w mobilności edukacyjnej i mobilności w celu
+nauczania ma kluczowe znaczenie dla pełnego utworzenia europejskiego obszaru edukacji oraz dla budowania odpornej,
+bezpiecznej, zrównoważonej i zamożnej Europy. Współpraca transnarodowa wzmacnia inkluzywność, sprawiedliwość,
+doskonałość, różnorodność, atrakcyjność i globalną konkurencyjność europejskiego kształcenia i szkolenia. ZGADZA SIĘ
+zatem, że należy podejmować wysiłki na rzecz urzeczywistnienia automatycznego wzajemnego uznawania w kształceniu
+i szkoleniu. Ponadto PRZYZNAJE, że należy promować możliwości w zakresie mobilności osób uczących się i nauczycieli
+oraz możliwości w zakresie współpracy instytucji w Europie i poza nią.
+11. DOSTRZEGA, że od 2017 r. poczyniono postępy w tworzeniu europejskiego obszaru edukacji oraz że w całej UE
+wdrożono szeroki wachlarz środków służących realizacji priorytetów określonych w strategicznych ramach europejskiej
+współpracy w dziedzinie kształcenia i szkolenia (2021–2030). Dzięki różnym inicjatywom, współpracy i współtworzeniu
+stopniowo kształtuje się europejski obszar edukacji.
+12. UZNAJE, że skupienie się na wdrażaniu zarówno na szczeblu krajowym, jak i europejskim, w kontekście ram strate­
+gicznych i zgodnie z odpowiednimi kompetencjami każdego szczebla, oraz solidne monitorowanie z wykorzystaniem ist­
+niejących struktur, z należytym uwzględnieniem obciążeń administracyjnych, nadal będą kluczowymi obszarami działań
+w pozostałym okresie pierwszego cyklu do roku 2025.
+13. PODKREŚLA, że pięć priorytetów strategicznych określonych w strategicznych ramach europejskiej współpracy
+w dziedzinie kształcenia i szkolenia (2021–2030) stanowi podstawę prac i dalszej europejskiej współpracy w dziedzinie
+kształcenia, w tym w zakresie tworzenia europejskiego obszaru edukacji. POTWIERDZA, że trwający przegląd śródokre­
+sowy oraz pełne sprawozdanie w sprawie europejskiego obszaru edukacji, które Komisja ma opublikować w 2025 r.,
+powinny koncentrować się na tych pięciu priorytetach strategicznych, w tym zawierać pogłębioną analizę konkretnych
+obszarów wymienionych poniżej.
+14. UZNAJE, że działania na rzecz realizacji unijnych celów wskazują na pozytywne tendencje w zakresie kilku od
+dawna monitorowanych wskaźników, takie jak zwiększone uczestnictwo we wczesnej edukacji i opiece nad dzieckiem,
+ograniczenie zjawiska wczesnego kończenia nauki oraz wyższy odsetek młodych ludzi z wyższym wykształceniem. Jednak
+jest również ewidentne, że wiele wyzwań się utrzymuje, szczególnie problem wpływu statusu społeczno-ekonomicznego
+na osiągnięcia edukacyjne oraz kwestia dobrostanu uczniów i studentów. ZGADZA SIĘ zatem, że z myślą o utworzeniu
+europejskiego obszaru edukacji do roku 2025 należy w szczególności skupić się na:
+— postępach w zakresie sprawiedliwości, włączenia oraz osiągania sukcesów w kształceniu i szkoleniu przez wszystkich
+oraz na nabywaniu kluczowych kompetencji, w tym podstawowych umiejętności, by umożliwić wszystkim europej­
+skim obywatelom pełen rozwój osobisty, społeczny, obywatelski i zawodowy;
+— wspieraniu zawodu nauczyciela i rozwiązaniu problemu niedoboru nauczycieli; promowaniu rozwoju zawodowego
+nauczycieli, dostępnych im możliwości w zakresie mobilności, poprawy ich warunków pracy i dobrostanu jako kluczo­
+wych czynników zwiększających atrakcyjność tego zawodu;
+— usuwaniu pozostałych przeszkód dla mobilności przy jednoczesnym zachęcaniu do umożliwiania włączającej, stabilnej
+i zrównoważonej mobilności w UE, w tym poprzez urzeczywistnienie automatycznego wzajemnego uznawania
+w kształceniu i szkoleniu (3);
+— wzmacnianiu uczenia się przez całe życie, w tym uczenia się dorosłych oraz podnoszenia i zmiany kwalifikacji, ze
+szczególnym naciskiem na umiejętności i kompetencje potrzebne w transformacji ekologicznej i cyfrowej.
+15. PRZEPROWADZI ANALIZĘ ram strategicznych i rozważy zmianę obszarów priorytetowych lub wprowadzenie
+wszelkich innych niezbędnych dostosowań w drugim cyklu prowadzącym do 2030 r.
+(3) Zgodnie z zaleceniem Rady z dnia 26 listopada 2018 r. w sprawie propagowania automatycznego wzajemnego uznawania kwalifikacji
+uzyskanych w ramach kształcenia i szkolenia na poziomie wyższym i średnim II stopnia oraz efektów uczenia się osiągniętych w okres­
+ach nauki za granicą, Dz.U. C 444 z 10.12.2018, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f1d6d608ee15bddb4af9662df0b4ccb14c3eaf40
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-4.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+C 185/2
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+26.5.2023
+
+Brak sprzeciwu wobec zgłoszonej koncentracji
+(Sprawa M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Tekst mający znaczenie dla EOG)
+
+(2023/C 185/02)
+W dniu 3 maja 2023 r. Komisja podjęła decyzję o niewyrażaniu sprzeciwu wobec powyższej zgłoszonej koncentracji
+i uznaniu jej za zgodną z rynkiem wewnętrznym. Decyzja ta została oparta na art. 6 ust. 1 lit. b) rozporządzenia Rady
+(WE) nr 139/2004 (1). Pełny tekst decyzji dostępny jest wyłącznie w języku angielskim i zostanie podany do wiadomości
+publicznej po uprzednim usunięciu ewentualnych informacji stanowiących tajemnicę handlową. Tekst zostanie udostęp­
+niony:
+— w dziale dotyczącym połączeń przedsiębiorstw na stronie internetowej Komisji poświęconej konkurencji (http://ec.
+europa.eu/competition/mergers/cases/). Powyższa strona została wyposażona w różne funkcje pomagające odnaleźć
+konkretną decyzję w sprawie połączenia, w tym indeksy wyszukiwania według nazwy przedsiębiorstwa, numeru
+sprawy, daty i sektora,
+— w formie elektronicznej na stronie internetowej EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=pl) jako
+dokument nr 32023M11092. Strona EUR-Lex zapewnia internetowy dostęp do prawa Unii Europejskiej.
+
+(1) Dz.U. L 24 z 29.1.2004, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..eafc4a80b362a5be0409962023c1aa26704e9633
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-41.txt
@@ -0,0 +1,79 @@
+26.5.2023
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+C 185/39
+
+KONKLUZJE RADY W SPRAWIE ZAGROŻONYCH I PRZESIEDLONYCH ARTYSTÓW
+(2023/C 185/09)
+
+RADA UNII EUROPEJSKIEJ,
+
+MAJĄC NA WZGLĘDZIE:
+1.
+
+znaczenie, jakie prawa twórcze i kulturalne zapisane w globalnych (1) oraz regionalnych (2) instrumentach dotyczących
+praw człowieka mają dla zachowania godności ludzkiej, różnorodności kulturowej, pluralizmu, demokracji i imma­
+nentnej wartości kultury,
+
+2.
+
+prace organizacji międzynarodowych w dziedzinie wolności wyrazu artystycznego, takie jak prace UNESCO, której
+konwencja z 2005 r. uznaje potrzebę podjęcia środków w celu ochrony różnorodności form wyrazu kulturowego,
+zwłaszcza w sytuacjach, gdy mogą one być narażone na ryzyko zniszczenia lub poważnego uszkodzenia (3), oraz
+prace Rady Europy (4), w szczególności związane z jej manifestem w sprawie wolności wyrazu w sztuce i kulturze
+w erze cyfrowej,
+
+3.
+
+konkluzje Rady Europejskiej z dnia 15 grudnia 2022 r. i 9 lutego 2023 r., w których po raz kolejny zdecydowanie
+potępiono rosyjską wojnę napastniczą przeciwko Ukrainie, potwierdzono pełne poparcie Unii dla niezależności, suwe­
+renności i integralności terytorialnej Ukrainy w jej granicach uznanych przez społeczność międzynarodową (5) oraz
+ponownie wyrażono zobowiązanie do wzmocnienia wsparcia dla osób przesiedlonych (6),
+
+4.
+
+rezolucję Parlamentu Europejskiego w sprawie solidarności kulturowej z Ukrainą, w której to rezolucji wyrażono
+szczerą solidarność z artystami (7) ze względu na fakt, że sztuka i kultura będą miały do odegrania zasadniczą rolę
+w uzdrawianiu i odbudowie Ukrainy, a w szczególności odniesiono się z uznaniem do działań ukraińskich artystów
+i twórców, którzy stawiają opór rosyjskiej inwazji, uprawiając swoją sztukę (8),
+
+5.
+
+plan prac UE w dziedzinie kultury na lata 2023–2026 (9), który zawiera szereg działań (10) związanych z tematem
+zagrożonych (11) i przesiedlonych artystów.
+
+ZWAŻYWSZY, ŻE:
+6.
+
+artyści na całym świecie odgrywają ważną rolę w życiu, rozwoju i odporności społeczeństwa i jednostki oraz że
+powinni mieć możliwość odgrywania tej roli z zachowaniem swojej kreatywności i wolności wypowiedzi,
+
+7.
+
+należy w związku z tym zaoferować artystom ochronę – zgodnie z obowiązującymi przepisami – przed zagrożeniami
+i wszelkiego rodzaju naruszeniami, które narażają artystów na niebezpieczeństwo ze względu na ich pracę artys­
+tyczną,
+
+(1) Między innymi w art. 27 Powszechnej deklaracji praw człowieka (PDPC), która w 2023 r. obchodzi swoje 75-lecie, i w art. 15 Między­
+narodowego paktu praw gospodarczych, społecznych i kulturalnych.
+(2) Między innymi w Karcie praw podstawowych Unii Europejskiej.
+(3) Konwencja UNESCO z 2005 r. w sprawie ochrony i promowania różnorodności form wyrazu kulturowego.
+(4) Opierając się na europejskiej konwencji praw człowieka, Rada Europy opublikowała np. sprawozdanie na temat wolności artystycznej
+i zainicjowała opracowanie manifestu w sprawie wolności wyrazu w sztuce i kulturze w erze cyfrowej, w którym stwierdzono między
+innymi, że ograniczenia wolności wypowiedzi i wolności artystycznej mają wpływ na całe społeczeństwo, pozbawiając je pluralizmu
+i osłabiając żywotność procesu demokratycznego.
+(5) Dok. EUCO 34/22.
+(6) Dok. EUCO 1/23.
+(7) Termin „artyści” zdefiniowano w załączniku II.
+(8) Rezolucja Parlamentu Europejskiego z dnia 20 października 2022 r. w sprawie solidarności kulturowej z Ukrainą i wspólnego mecha­
+nizmu reagowania kryzysowego na rzecz odbudowy życia kulturalnego w Europie (2022/2759(RSP)).
+(9) Rezolucja Rady w sprawie planu prac UE w dziedzinie kultury na lata 2023–2026 (Dz.U. C 466 z 7.12.2022, s. 1).
+(10) M.in. wolność artystyczna, ochrona dziedzictwa kulturowego oraz wzmacnianie pozycji lokalnego sektora kultury i sektora kreatyw­
+nego w Ukrainie, a także rola kultury i osób zawodowo związanych z kulturą w promowaniu i obronie demokracji i praw człowieka
+w trudnych okolicznościach.
+(11) Termin „zagrożeni artyści” zdefiniowano w załączniku II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..22d8dc86215d72e16401adc7a567ba081cc13a4f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-37.txt
@@ -0,0 +1,63 @@
+26.5.2023
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+C 185/35
+
+Resolução do Conselho sobre o Espaço Europeu da Educação: Olhando para 2025 e mais além
+(2023/C 185/08)
+
+O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,
+
+1.
+
+RECORDA os antecedentes políticos do Espaço Europeu da Educação, referidos no anexo à presente resolução.
+
+2. REAFIRMA que o Espaço Europeu da Educação só pode tornar-se realidade até 2025 se houver um forte
+compromisso político por parte dos Estados-Membros, e SALIENTA a necessidade de se prosseguirem os esforços, tanto
+dos Estados-Membros como da Comissão, no âmbito das respetivas competências e, se for caso disso, com a participação
+das partes interessadas pertinentes a nível nacional e europeu, no sentido de tomar as medidas necessárias à concretização
+do Espaço Europeu da Educação.
+
+3. TOMA NOTA da comunicação da Comissão intitulada «Progressos obtidos no sentido da concretização do Espaço
+Europeu da Educação» (1).
+
+4. SUBLINHA que a educação e a formação – em todos os contextos, a todos os níveis e sob todas as formas – são
+cruciais para assegurar a coesão social, a competitividade e o crescimento sustentável na União Europeia e nos seus
+Estados-Membros e para os preparar e apoiar durante as transições ecológica e digital. Especialmente num momento em
+que é essencial que os cidadãos alcancem a realização pessoal e o bem-estar e que, ao mesmo tempo, se adaptem aos
+desafios de um mundo em mudança e continuem a empenhar-se numa cidadania ativa e responsável, REALÇA a
+importância de uma educação, formação e aprendizagem ao longo da vida que sejam de elevada qualidade, inclusivas e
+equitativas para todos – crianças e adultos.
+
+5. SALIENTA que o Espaço Europeu da Educação deverá assentar numa abordagem da aprendizagem ao longo da vida
+que englobe os sistemas de educação e de formação de uma forma inclusiva e holística e que abranja o ensino, a formação
+e a aprendizagem em todos os contextos, a todos os níveis e sob todas as formas, tanto formais como não formais ou
+informais, desde a educação e o acolhimento na primeira infância até ao ensino escolar e ao ensino e formação
+profissionais, bem como ao ensino superior e à educação de adultos.
+
+6. REITERA que deverá ser reforçada a cooperação intersetorial entre as iniciativas pertinentes da UE no domínio da
+educação e formação e as iniciativas tomadas no âmbito das políticas e setores conexos – em particular o emprego, a
+política social, a investigação, a inovação, o ambiente e a juventude, bem como os setores cultural e criativo –, respeitando
+plenamente a base jurídica estabelecida nos Tratados para as respetivas políticas. SUBLINHA a necessidade de coordenação
+e coerência de todas as iniciativas da UE no domínio da educação e da formação, em particular as que dizem respeito às
+aptidões e competências.
+
+7. OBSERVA que a cooperação europeia no domínio da educação e da formação é crucial para a coesão social e o bom
+funcionamento do panorama económico na União Europeia, a fim de assegurar a competitividade da União a longo prazo
+e o êxito das transições ecológica e digital e de reduzir as desigualdades sociais, regionais e económicas. Reconhece, por
+conseguinte, o importante contributo da cooperação europeia no domínio da educação e da formação, nomeadamente no
+âmbito do quadro estratégico, para as partes pertinentes do Semestre Europeu.
+
+8. SALIENTA a importância de se promoverem sinergias entre o Espaço Europeu da Educação, o Espaço Europeu do
+Ensino Superior e o Espaço Europeu da Investigação, evitando ao mesmo tempo a duplicação de recursos, estruturas e
+instrumentos e utilizando todo o potencial das alianças de universidades europeias em todas as suas missões,
+nomeadamente apoiando a sua sustentabilidade e continuando a reforçar a sua dimensão de investigação e inovação, em
+conformidade com a Recomendação do Conselho, de 5 de abril de 2022, sobre a construção de pontes para uma
+cooperação europeia eficaz no domínio do ensino superior (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) JO C 160 de 13.4.2022, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5bc72762bf1380f7ec09eca1205a5f6bff65cd8d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-38.txt
@@ -0,0 +1,58 @@
+C 185/36
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+26.5.2023
+
+9. RECONHECE que os valores fundamentais e democráticos da Europa estão a ser postos em causa, e que a agressão não
+provocada da Rússia contra a Ucrânia alterou o panorama geopolítico. CONCORDA que os esforços conjuntos e a
+cooperação transnacional no domínio da educação e da formação não só facilitam e reforçam as respostas da União e dos
+Estados-Membros às necessidades que surgiram em consequência da agressão, mas também ajudam a reforçar os nossos
+valores e princípios educativos fundamentais, como a inclusão, a equidade, a liberdade académica e a autonomia
+institucional, bem como os nossos valores comuns e a nossa unidade na União.
+10. SALIENTA que a identificação e a eliminação dos obstáculos remanescentes à mobilidade para fins de aprendizagem
+e ensino são fundamentais para a plena concretização de um Espaço Europeu da Educação e para a criação de uma Europa
+resiliente, segura, sustentável e próspera. A cooperação transnacional reforça a inclusividade, a equidade, a excelência, a
+diversidade, a atratividade e a competitividade global da educação e da formação europeias. CONCORDA pois com a
+necessidade de envidar esforços no sentido de tornar realidade o reconhecimento mútuo automático no domínio da
+educação e formação. Mais CONCORDA que deverão ser promovidas as possibilidades de mobilidade dos alunos e dos
+professores, bem como as possibilidades de cooperação entre instituições, tanto dentro como fora da Europa.
+11. RECONHECE que, desde 2017, foram realizados progressos no sentido da criação do Espaço Europeu da Educação, e
+que foi implementada em toda a UE uma vasta gama de medidas para concretizar as prioridades estratégicas estabelecidas
+no quadro estratégico para a cooperação europeia no domínio da educação e da formação (2021-2030). Através de várias
+iniciativas, da cooperação e da cocriação, o Espaço Europeu da Educação está gradualmente a ganhar forma.
+12. CONCORDA que será fundamental para o período remanescente do primeiro ciclo, até 2025, que os esforços se
+concentrem na execução, tanto a nível nacional como europeu, no contexto do quadro estratégico, em consonância com
+as competências respetivas de cada nível, e que haja um acompanhamento sólido no âmbito das estruturas existentes,
+tendo devidamente em conta os encargos administrativos.
+13. SUBLINHA que as cinco prioridades estratégicas definidas no quadro estratégico para a cooperação europeia no
+domínio da educação e da formação (2021-2030) constituem a base para o trabalho e para a continuidade da cooperação
+europeia no domínio da educação e da formação, nomeadamente com vista à concretização do Espaço Europeu da
+Educação. CONCORDA que o processo de revisão intercalar em curso e o relatório completo sobre o Espaço Europeu da
+Educação, a publicar pela Comissão Europeia em 2025, deverão centrar-se nessas cinco prioridades estratégicas, incluindo
+uma análise mais aprofundada dos domínios específicos a seguir enumerados.
+14. RECONHECE que o seguimento dado às metas a nível da UE revela tendências positivas no que diz respeito a vários
+indicadores de longa data, como o aumento da participação na educação e acolhimento na primeira infância, a redução do
+abandono escolar precoce e uma maior percentagem de jovens com diploma do ensino superior. No entanto, é também
+evidente que subsistem muitos desafios, especialmente os efeitos do estatuto socioeconómico no sucesso escolar e no bem-estar dos estudantes. ACORDA, por conseguinte, em que deve ser dada especial atenção aos seguintes aspetos, a fim de
+concretizar um Espaço Europeu da Educação até 2025:
+— Melhorar a equidade, a inclusão e o sucesso para todos na educação e na formação, bem como a aquisição de
+competências essenciais, incluindo competências básicas, a fim de permitir o pleno desenvolvimento pessoal, social,
+cívico e profissional de todos os cidadãos europeus;
+— Valorizar a profissão docente e dar resposta à escassez de professores; promover o desenvolvimento profissional, as
+oportunidades de mobilidade, as condições de trabalho e o bem-estar dos professores como fatores essenciais para
+aumentar a atratividade da profissão;
+— Eliminar os obstáculos remanescentes à mobilidade, incentivando ao mesmo tempo uma mobilidade inclusiva,
+sustentável e equilibrada na UE, nomeadamente através do reconhecimento mútuo automático na educação e na
+formação (3);
+— Promover a aprendizagem ao longo da vida, incluindo a educação de adultos, a melhoria de competências e a
+requalificação, com especial destaque para as aptidões e competências necessárias às transições ecológica e digital.
+15. REFLETIRÁ sobre o quadro estratégico e ponderará a possibilidade de rever os domínios prioritários e de efetuar
+quaisquer outros ajustamentos necessários para o segundo ciclo, que decorrerá até 2030.
+(3) Em consonância com a Recomendação do Conselho, de 26 de novembro de 2018, relativa à promoção do reconhecimento mútuo
+automático de qualificações de ensino superior, de ensino e formação secundários, e de resultados obtidos durante períodos de
+aprendizagem no estrangeiro (JO C 444 de 10.12.2018, p. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f4ff915838f5261184b3a46ad5095291cd210043
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+26.5.2023
+
+Não oposição a uma concentração notificada
+(Processo M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Texto relevante para efeitos do EEE)
+
+(2023/C 185/02)
+Em 3 de maio de 2023, a Comissão decidiu não se opor à concentração notificada e declará-la compatível com o mercado
+interno. Esta decisão baseia-se no artigo 6.o, n.o 1, alínea b), do Regulamento (CE) n.o 139/2004 do Conselho (1). O texto
+integral da decisão apenas está disponível na língua inglesa e será tornado público após terem sido suprimidos quaisquer
+segredos comerciais que possa conter. Poderá ser consultado:
+— no sítio web Concorrência da Comissão, na secção consagrada à política da concorrência (http://ec.europa.eu/
+/competition/mergers/cases/). Este sítio permite aceder às decisões respeitantes às operações de concentração a partir
+da denominação da empresa, do número do processo, da data e do setor de atividade,
+— em formato eletrónico, no sítio Web EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=pt), que proporciona o
+acesso em linha ao direito da UE, através do número de documento 32023M11092.
+
+(1) JO L 24 de 29.1.2004, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2765640e3145de34a50664a4e1919bb7967fc5bd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-41.txt
@@ -0,0 +1,79 @@
+26.5.2023
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+C 185/39
+
+CONCLUSÕES DO CONSELHO SOBRE ARTISTAS EM SITUAÇÃO DE RISCO E DESLOCADOS
+(2023/C 185/09)
+
+O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,
+
+RECONHECENDO
+1.
+
+A importância dos direitos de autor e dos direitos culturais, consagrados em instrumentos mundiais (1) e regionais (2)
+no domínio dos direitos humanos, para a preservação da dignidade humana, da diversidade cultural, do pluralismo,
+da democracia e do valor intrínseco da cultura,
+
+2.
+
+Os trabalhos sobre a liberdade de expressão artística desenvolvidos por organizações internacionais como a UNESCO
+– cuja Convenção de 2005 reconhece a necessidade de adotar medidas para proteger a diversidade das expressões
+culturais, particularmente em situações em que as expressões culturais possam estar ameaçadas de extinção ou de
+grave adulteração (3) – e o Conselho da Europa (4), especialmente no que se refere ao seu Manifesto pela Liberdade de
+Expressão das Artes e da Cultura na Era Digital,
+
+3.
+
+As conclusões do Conselho Europeu de 15 de dezembro de 2022 e de 9 de fevereiro de 2023, nas quais o Conselho
+Europeu reitera a sua firme condenação da guerra de agressão da Rússia contra a Ucrânia, reafirma o pleno apoio da
+União à independência, à soberania e à integridade territorial da Ucrânia dentro das suas fronteiras internacionalmente
+reconhecidas (5) e reitera o seu empenhamento em reforçar o apoio às pessoas deslocadas (6),
+
+4.
+
+A resolução do Parlamento Europeu sobre a solidariedade cultural com a Ucrânia, na qual o Parlamento Europeu
+manifesta a sua sincera solidariedade para com os artistas (7), dado que a arte e a cultura terão um papel fundamental
+a desempenhar no sarar das feridas e na reconstrução da Ucrânia, e saúda, em particular, a ação dos artistas e
+criadores ucranianos que lutaram contra a invasão russa, praticando a sua arte (8),
+
+5.
+
+O Plano de Trabalho da UE para a Cultura 2023-2026 (9), que contém várias ações (10) relacionadas com o tema dos
+artistas em situação de risco (11) e deslocados.
+
+CONSIDERANDO O SEGUINTE
+6.
+
+Os artistas desempenham, a nível mundial, um papel importante na vida, no desenvolvimento e na resiliência da
+sociedade e das pessoas, e deverão poder fazê-lo preservando simultaneamente a sua criatividade e a sua liberdade de
+expressão,
+
+7.
+
+Os artistas devem, pois, em conformidade com a regulamentação em vigor, beneficiar de proteção contra ameaças e
+violações de qualquer tipo que os coloquem em perigo devido ao seu trabalho artístico,
+
+(1) Nomeadamente o artigo 27.o da Declaração Universal dos Direitos Humanos, cujo 75.o aniversário se comemora em 2023, ou o
+artigo 15.o do Pacto Internacional sobre os Direitos Económicos, Sociais e Culturais.
+(2) Nomeadamente a Carta dos Direitos Fundamentais da União Europeia.
+(3) Convenção da UNESCO sobre a Proteção e a Promoção da Diversidade das Expressões Culturais, de 2005.
+(4) Baseando os seus trabalhos na Convenção Europeia dos Direitos Humanos (CEDH), o Conselho da Europa, entre outras coisas,
+publicou um relatório sobre a liberdade artística e lançou o Manifesto pela Liberdade de Expressão das Artes e da Cultura na Era
+Digital, que dispõe, nomeadamente, que as restrições à liberdade de expressão e à liberdade artística afetam toda a sociedade,
+privando-a seu pluralismo e da vitalidade do processo democrático.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) A definição de «artistas» pode ser consultada no anexo II.
+(8) Resolução do Parlamento Europeu, de 20 de outubro de 2022, sobre a solidariedade cultural com a Ucrânia e o mecanismo conjunto
+de resposta de emergência para a recuperação cultural na Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Resolução do Conselho sobre o Plano de Trabalho para a Cultura 2023-2026, JO C 466 de 7.12.2022, p. 1.
+(10) Ou seja, relativas à liberdade artística, à preservação do património cultural e à capacitação dos setores culturais e criativos locais na
+Ucrânia, bem como ao papel da cultura e dos profissionais da cultura na promoção e defesa da democracia e dos direitos humanos
+em contextos frágeis.
+(11) A definição de «artistas em situação de risco» pode ser consultada no anexo II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fa1bb5a750be361428dec807ef66d1b24333b988
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-37.txt
@@ -0,0 +1,62 @@
+26.5.2023
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+C 185/35
+
+Rezoluția Consiliului privind spațiul european al educației în perspectiva anului 2025 și mai departe
+(2023/C 185/08)
+
+CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,
+
+1.
+
+REAMINTEȘTE contextul politic al spațiului european al educației, astfel cum figurează în anexa la prezenta rezoluție.
+
+2. REAFIRMĂ că spațiul european al educației poate deveni o realitate până în 2025 numai printr-un angajament politic
+ferm al statelor membre și EVIDENȚIAZĂ necesitatea unor eforturi continue din partea statelor membre și din partea
+Comisiei, în limitele competențelor lor respective, și, după caz, cu participarea părților interesate relevante la nivel național
+și european, pentru a lua măsurile necesare în vederea realizării spațiului european al educației.
+
+3.
+
+IA ACT de comunicarea Comisiei privind progresele înregistrate în direcția realizării spațiului european al educației (1).
+
+4. SUBLINIAZĂ că educația și formarea în toate contextele, la toate nivelurile și sub toate formele sunt esențiale pentru a
+asigura coeziunea socială, competitivitatea și creșterea economică durabilă în Uniunea Europeană și în statele sale membre,
+pentru a le pregăti pentru dubla tranziție verde și digitală și pentru a le sprijini în această dublă tranziție. În special într-un
+moment în care este imperativ ca cetățenii să se bucure de împlinire personală și de bunăstare, să se adapteze la provocările
+lumii în schimbare și să se implice într-o mai mare măsură într-o cetățenie activă și responsabilă, SUBLINIAZĂ importanța
+unei educații, a unei formări și a unei învățări pe tot parcursul vieții care să fie de calitate, incluzive și echitabile pentru toți –
+copii și adulți deopotrivă.
+
+5. SUBLINIAZĂ că spațiul european al educației ar trebui să aibă drept fundament o abordare bazată pe învățarea pe tot
+parcursul vieții care să cuprindă sistemele de educație și formare într-o manieră incluzivă și globală, și care să includă
+predarea, formarea și învățarea în toate contextele, la toate nivelurile și sub toate formele – fie formale, non-formale sau
+informale – de la educația și îngrijirea timpurie a copiilor până la învățământul școlar și educația și formarea profesională,
+precum și învățământul superior și învățarea în rândul adulților.
+
+6. REITEREAZĂ că ar trebui consolidată cooperarea intersectorială dintre inițiativele relevante ale UE în domeniul
+educației și formării și cele din sectoarele și domeniile de politică înrudite – mai ales cele privind ocuparea forței de muncă,
+politica socială, cercetarea, inovarea, mediul, tineretul și sectoarele culturale și creative, cu respectarea deplină a temeiului
+juridic al domeniilor de politică respective, astfel cum este prevăzut în tratate. SUBLINIAZĂ necesitatea coordonării și
+coerenței tuturor inițiativelor UE în domeniul educației și formării, în special cele privind aptitudinile și competențele.
+
+7. MENȚIONEAZĂ că o cooperare europeană în domeniul educației și formării este esențială pentru coeziunea socială și
+pentru buna funcționare a peisajului economic în Uniunea Europeană, cu scopul de a asigura competitivitatea Uniunii pe
+termen lung și succesul dublei tranziții verzi și digitale și de a reduce inegalitățile sociale, regionale și economice.
+RECUNOAȘTE, așadar, contribuția importantă a cooperării europene în domeniul educației și formării, inclusiv în cadrul
+strategic, la componentele relevante ale semestrului european.
+
+8. EVIDENȚIAZĂ importanța promovării sinergiilor între spațiul european al educației, spațiul european al
+învățământului superior și spațiul european de cercetare, evitând totodată suprapunerea resurselor, a structurilor și a
+instrumentelor, precum și fructificând potențialul deplin al alianțelor universităților europene în toate misiunile lor,
+inclusiv sprijinind sustenabilitatea acestora și consolidând în continuare dimensiunea lor de cercetare și inovare, în
+concordanță cu Recomandarea Consiliului din 5 aprilie 2022 privind crearea de punți pentru o cooperare europeană
+eficace în domeniul învățământului superior (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) JO C 160, 13.4.2022, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..aee01c4b8d5088dc19ff26f64802b30ece84214f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-38.txt
@@ -0,0 +1,64 @@
+C 185/36
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+26.5.2023
+
+9. RECUNOAȘTE că valorile fundamentale și democratice ale Europei sunt contestate și că agresiunea neprovocată a
+Rusiei împotriva Ucrainei a transformat peisajul geopolitic. CONSIDERĂ că eforturile comune și cooperarea
+transnațională în domeniul educației și formării nu doar facilitează și consolidează răspunsurile Uniunii și ale statelor
+membre la nevoile apărute ca urmare a agresiunii, ci și contribuie la consolidarea valorilor și a principiilor noastre
+educaționale esențiale, cum ar fi incluziunea, echitatea, libertatea academică și autonomia instituțională, precum și valorile
+noastre comune și unitatea noastră în Uniune.
+
+10. SUBLINIAZĂ că identificarea și eliminarea obstacolelor rămase în calea mobilității în scopul învățării și predării sunt
+esențiale pentru realizarea deplină a spațiului european al educației și crearea unei Europe reziliente, sigure, durabile și
+prospere. Cooperarea transnațională consolidează incluziunea, echitatea, excelența, diversitatea, atractivitatea și
+competitivitatea mondială a educației și formării europene. CONSIDERĂ, așadar, că ar trebui depuse eforturi pentru ca
+recunoașterea reciprocă automată în educație și formare să devină realitate. De asemenea, CONSIDERĂ că ar trebui
+promovate posibilitățile de mobilitate pentru cursanți și cadre didactice și posibilitățile de cooperare între instituțiile din
+Europa și nu numai.
+
+11. RECUNOAȘTE că s-au înregistrat progrese din 2017 și până în prezent în direcția instituirii spațiului european al
+educației și că a fost pusă în aplicare, în întreaga UE, o gamă largă de măsuri în vederea realizării priorităților strategice
+stabilite în cadrul strategic pentru cooperarea europeană în domeniul educației și formării (2021-2030). Prin diverse
+inițiative, cooperare și cocreare, spațiul european al educației se conturează treptat.
+
+12. CONSIDERĂ că, pentru perioada rămasă a primului ciclu care durează până în 2025, va fi esențial să se pună
+accentul pe punerea în aplicare la nivel național și european, în contextul cadrului strategic, în concordanță cu
+competențele respective la fiecare nivel, și pe monitorizarea atentă în cadrul structurilor existente, ținându-se seama în
+mod corespunzător de sarcinile administrative.
+
+13. SUBLINIAZĂ că cele cinci priorități strategice cuprinse în cadrul strategic pentru cooperarea europeană în domeniul
+educației și formării (2021-2030) reprezintă fundamentul lucrărilor și al cooperării europene continue în domeniul
+educației și formării, inclusiv în direcția realizării spațiului european al educației. CONSIDERĂ că procesul de evaluare la
+jumătatea perioadei, în curs de desfășurare, și raportul integral privind spațiul european al educației care urmează să fie
+publicat de Comisia Europeană în 2025 ar trebui să se concentreze pe aceste cinci priorități strategice, inclusiv pe o analiză
+mai aprofundată a domeniilor specifice enumerate mai jos.
+
+14. RECUNOAȘTE că monitorizarea ulterioară a țintelor la nivelul UE indică tendințe pozitive în ceea ce privește mai
+mulți indicatori de durată, cum ar fi participarea sporită la educația și îngrijirea timpurie, reducerea părăsirii timpurii a
+școlii și o proporție mai mare a tinerilor care au absolvit învățământul terțiar. Este evident însă că există în continuare
+numeroase provocări, în special efectele statutului socioeconomic asupra rezultatelor școlare și a stării de bine a
+cursanților. Prin urmare, CONSIDERĂ că, în vederea realizării spațiului european al educației până în 2025, ar trebui să se
+pună un accent deosebit pe următoarele aspecte:
+— îmbunătățirea echității, a incluziunii și a reușitei pentru toți în educație și formare și dobândirea de competențe-cheie,
+inclusiv competențe de bază, pentru a face posibilă dezvoltarea deplină a tuturor cetățenilor europeni în plan personal,
+social, civic și profesional;
+— promovarea profesiei de cadru didactic și remedierea deficitului de cadre didactice; promovarea dezvoltării profesionale,
+a posibilităților de mobilitate, a condițiilor de muncă și a stării de bine a profesorilor, ca factori esențiali în creșterea
+atractivității profesiei;
+— eliminarea obstacolelor rămase în calea mobilității, încurajând totodată mobilitatea incluzivă, durabilă și echilibrată în
+UE, inclusiv prin realizarea recunoașterii reciproce automate în domeniul educației și formării (3);
+— promovarea învățării de-a lungul vieții, inclusiv a învățării în rândul adulților, a perfecționării și a recalificării, cu un
+accent deosebit pe aptitudinile și competențele pentru dubla tranziție verde și digitală.
+
+15. VA REFLECTA asupra cadrului strategic și va lua în considerare revizuirea domeniilor prioritare și efectuarea tuturor
+ajustărilor necesare pentru cel de al doilea ciclu care durează până în 2030.
+(3) În concordanță cu Recomandarea Consiliului din 26 noiembrie 2018 privind promovarea recunoașterii reciproce automate a
+calificărilor dobândite în cadrul învățământului superior și a celor dobândite ca urmare a absolvirii unui ciclu secundar superior de
+învățământ și formare, precum și a rezultatelor perioadelor de învățare petrecute în străinătate, JO C 444, 10.12.2018, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ee07af3fd4e49db634f3ea4ccb7c1a3e5fef9fc7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+26.5.2023
+
+Nonopoziție la o concentrare notificată
+(Cazul M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Text cu relevanță pentru SEE)
+
+(2023/C 185/02)
+La 3 mai 2023, Comisia a decis să nu se opună concentrării notificate menționate mai sus și să o declare compatibilă cu
+piața internă. Prezenta decizie se bazează pe articolul 6 alineatul (1) litera (b) din Regulamentul (CE) nr. 139/2004 al
+Consiliului (1). Textul integral al deciziei este disponibil doar în limba engleză și va fi făcut public după ce vor fi eliminate
+orice secrete de afaceri pe care le-ar putea conține. Va fi disponibil:
+— pe site-ul internet al Direcției Generale Concurență din cadrul Comisiei, în secțiunea consacrată concentrărilor (http://
+ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Acest site internet oferă diverse facilități care permit identificarea deciziilor
+de concentrare individuale, inclusiv întreprinderea, numărul cazului, data și indexurile sectoriale;
+— în format electronic, pe site-ul internet EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=ro), cu numărul de
+document 32023M11092. EUR-Lex permite accesul online la legislația europeană.
+
+(1) JO L 24, 29.1.2004, p. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e89d2028c88d7db97b41e4725facf06ea80b7c97
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-41.txt
@@ -0,0 +1,79 @@
+26.5.2023
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+C 185/39
+
+CONCLUZIILE CONSILIULUI PRIVIND ARTIȘTII AFLAȚI ÎN SITUAȚII DE RISC ȘI ARTIȘTII
+STRĂMUTAȚI
+(2023/C 185/09)
+
+CONSILIUL UNIUNII EUROPENE
+
+RECUNOSCÂND
+1.
+
+importanța drepturilor creative și culturale, astfel cum sunt consacrate în instrumentele mondiale (1), cât și în cele
+regionale (2) privind drepturile omului, pentru menținerea demnității umane, a diversității culturale, a pluralismului, a
+democrației și a valorii intrinseci a culturii,
+
+2.
+
+activitatea organizațiilor internaționale în ceea ce privește libertatea de exprimare artistică, cum ar fi UNESCO – al
+cărei Convenție din 2005 recunoaște necesitatea de a se lua măsuri pentru a proteja diversitatea expresiilor culturale,
+în special în situațiile în care expresiile culturale pot fi amenințate de dispariție sau de o gravă alterare (3) – și Consiliul
+Europei (4), în special în ceea ce privește Manifestul acestuia privind libertatea de exprimare în domeniul artelor și
+culturii în era digitală,
+
+3.
+
+concluziile Consiliului European din 15 decembrie 2022 și din 9 februarie 2023, care reiterează condamnarea fermă
+de către acesta a războiului de agresiune al Rusiei împotriva Ucrainei, reafirmă sprijinul deplin al Uniunii pentru
+independența, suveranitatea și integritatea teritorială a Ucrainei în cadrul frontierelor sale recunoscute la nivel
+internațional (5) și reiterează angajamentul de a consolida sprijinul acordat persoanelor strămutate (6),
+
+4.
+
+Rezoluția Parlamentului European referitoare la solidaritatea culturală cu Ucraina, care exprimă solidaritatea sinceră cu
+artiștii (7), întrucât arta și cultura vor juca un rol fundamental în vindecarea și reconstrucția Ucrainei și, în special,
+salută gestul artiștilor și creatorilor ucraineni care s-au opus invaziei ruse prin continuarea activității lor de creație
+artistică (8),
+
+5.
+
+Planul de lucru al UE în domeniul culturii pentru perioada 2023-2026 (9), care conține mai multe acțiuni (10) legate de
+subiectul artiștilor aflați în situație de risc (11) și al celor strămutați.
+
+AVÂND ÎN VEDERE CĂ
+6.
+
+la nivel mondial, artiștii joacă un rol important în viața, dezvoltarea și reziliența societății și a indivizilor și ar trebui să
+fie în măsură să facă acest lucru, păstrându-și totodată creativitatea și libertatea de exprimare,
+
+7.
+
+prin urmare, artiștilor ar trebui să li se ofere protecție, în conformitate cu reglementările existente, împotriva
+amenințărilor și încălcărilor de orice natură și sub orice formă care îi pun în pericol din cauza activității lor artistice,
+
+(1) Printre altele, articolul 27 din Declarația universală a drepturilor omului, care ajunge la cea de a 75-a aniversare în 2023, sau
+articolul 15 din Pactul internațional cu privire la drepturile economice, sociale și culturale.
+(2) Printre altele, Carta drepturilor fundamentale a Uniunii Europene.
+(3) Convenția UNESCO din 2005 asupra protecției și promovării diversității expresiilor culturale.
+(4) Bazându-se pe Convenția europeană a drepturilor omului (CEDO), Consiliul Europei a publicat, de exemplu, un raport privind
+libertatea artistică și a lansat Manifestul privind libertatea de exprimare în domeniul artelor și culturii în era digitală, în care se afirmă,
+printre altele, că restricțiile asupra libertății de exprimare și a libertății artistice afectează întreaga societate, lipsind-o de pluralismul său
+și de vitalitatea procesului democratic.
+(5) Doc. EUCO 34/22.
+(6) Doc. EUCO 1/23.
+(7) A se vedea anexa II pentru definiția „artiștilor”.
+(8) Rezoluția Parlamentului European din 20 octombrie 2022 referitoare la solidaritatea culturală cu Ucraina și un mecanism comun de
+reacție în situații de urgență pentru redresarea culturală în Europa (2022/2759(RSP))
+(9) Rezoluția Consiliului privind Planul de lucru al UE în domeniul culturii pentru perioada 2023-2026, JO C 466, 7.12.2022, p. 1).
+(10) Și anume, cu privire la conservarea patrimoniului cultural și consolidarea capacității de acțiune a sectoarelor culturale și creative locale
+în Ucraina și la rolul culturii și al profesioniștilor din domeniul culturii în promovarea și apărarea democrației și a drepturilor omului
+în contexte delicate.
+(11) A se vedea anexa II pentru definiția „artiștilor aflați în situație de risc”.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9fa0ba7091c40d9348ef07b7fc641cbabf499726
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-37.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+26.5.2023
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+C 185/35
+
+Uznesenie Rady o Európskom vzdelávacom priestore: Výhľad na rok 2025 a obdobie po ňom
+(2023/C 185/08)
+
+RADA EURÓPSKEJ ÚNIE
+
+1. PRIPOMÍNA politické súvislosti týkajúce sa európskeho vzdelávacieho priestoru, ako sa uvádzajú v prílohe k tomuto
+uzneseniu.
+
+2. POTVRDZUJE, že európsky vzdelávací priestor sa do roku 2025 môže stať skutočnosťou len v prípade silného
+politického záväzku členských štátov, a ZDÔRAZŇUJE, že je potrebné, aby členské štáty aj Komisia v rámci svojich
+príslušných právomocí a v prípade potreby so zapojením príslušných zainteresovaných strán na vnútroštátnej a európskej
+úrovni pokračovali v úsilí o prijímanie potrebných opatrení na dobudovanie európskeho vzdelávacieho priestoru.
+
+3.
+
+BERIE NA VEDOMIE oznámenie Komisie o pokroku na ceste k vytvoreniu európskeho vzdelávacieho priestoru (1).
+
+4. PODČIARKUJE, že vzdelávanie a odborná príprava vo všetkých kontextoch, na všetkých úrovniach a vo všetkých
+formách majú zásadný význam pre zabezpečenie sociálnej súdržnosti, konkurencieschopnosti a udržateľného rastu
+v Európskej únii a jej členských štátoch a pre ich prípravu a podporu v súvislosti so zelenou a digitálnou transformáciou.
+Najmä v čase, keď je pre občanov nevyhnutné nájsť osobné naplnenie a pohodu, ako aj prispôsobiť sa výzvam meniaceho
+sa sveta a ďalej sa zapájať do aktívneho a zodpovedného občianskeho života, ZDÔRAZŇUJE význam vysokokvalitného,
+inkluzívneho a spravodlivého vzdelávania, odbornej prípravy a celoživotného vzdelávania pre všetkých – deti aj dospelých.
+
+5. ZDÔRAZŇUJE, že európsky vzdelávací priestor by sa mal opierať o celoživotný prístup k vzdelávaniu, ktorý
+inkluzívnym a holistickým spôsobom združuje systémy vzdelávania a odbornej prípravy a zahŕňa výučbu, odbornú
+prípravu a vzdelávanie vo všetkých kontextoch, na všetkých úrovniach a vo všetkých formách, či už formálnej,
+neformálnej alebo informálnej, od vzdelávania a starostlivosti v ranom detstve až po školské vzdelávanie a odborné
+vzdelávanie a prípravu, ako aj vysokoškolské vzdelávanie a vzdelávanie dospelých.
+
+6. OPÄTOVNE ZDÔRAZŇUJE, že by sa mala posilniť medziodvetvová spolupráca medzi relevantnými iniciatívami EÚ
+v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy a iniciatívami v súvisiacich oblastiach politiky a odvetviach – najmä v oblasti
+zamestnanosti, sociálnej politiky, výskumu, inovácie, životného prostredia, mládeže a kultúrneho a kreatívneho sektora,
+pričom by sa mal v plnej miere rešpektovať právny základ pre príslušné oblasti politiky stanovený v zmluvách.
+PODČIARKUJE potrebu koordinácie a súdržnosti všetkých iniciatív EÚ v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy, najmä
+tých, ktoré sa týkajú zručností a kompetencií.
+
+7. KONŠTATUJE, že európska spolupráca vo vzdelávaní a odbornej príprave má zásadný význam pre sociálnu súdržnosť
+a dobre fungujúce hospodárske prostredie v Európskej únii s cieľom zabezpečiť dlhodobú konkurencieschopnosť Únie
+a úspech zelenej a digitálnej transformácie a znížiť sociálne, regionálne a hospodárske nerovnosti. UZNÁVA
+preto významný prínos európskej spolupráce vo vzdelávaní a odbornej príprave, a to aj v strategickom rámci,
+k relevantným častiam európskeho semestra.
+
+8. ZDÔRAZŇUJE, že je dôležité podporovať synergie medzi európskym vzdelávacím priestorom, európskym
+priestorom vysokoškolského vzdelávania a európskym výskumným priestorom a zároveň predchádzať duplicite zdrojov,
+štruktúr a nástrojov, ako aj využívať plný potenciál aliancií európskych univerzít vo všetkých ich oblastiach pôsobnosti, čo
+zahŕňa podporu ich udržateľnosti a ďalšie posilňovanie ich výskumného a inovačného rozmeru v súlade s odporúčaním
+Rady z 5. apríla 2022 o budovaní mostov pre účinnú spoluprácu v oblasti vysokoškolského vzdelávania v Európe (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) Ú. v. EÚ C 160, 13.4.2022, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9ff56c15208a1183f63963655f0a773263e125c6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-38.txt
@@ -0,0 +1,62 @@
+C 185/36
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+26.5.2023
+
+9. UVEDOMUJE SI, že sú spochybňované základné a demokratické hodnoty Európy a že nevyprovokovaná agresia Ruska
+voči Ukrajine zmenila geopolitické prostredie. SÚHLASÍ S TÝM, že spoločné úsilie a nadnárodná spolupráca vo vzdelávaní
+a odbornej príprave nielen uľahčujú a posilňujú reakcie Únie a členských štátov na potreby, ktoré vznikli v dôsledku
+uvedenej agresie, ale aj pomáhajú posilňovať naše kľúčové vzdelávacie hodnoty a zásady, ako sú inklúzia, rovnosť,
+akademická sloboda a inštitucionálna autonómia, ako aj naše spoločné hodnoty a jednotu v rámci Únie.
+
+10. ZDÔRAZŇUJE, že identifikácia a odstránenie zostávajúcich prekážok vzdelávacej a výučbovej mobility je kľúčom
+k úplnému dobudovaniu európskeho vzdelávacieho priestoru a vytvoreniu odolnej, bezpečnej, udržateľnej a prosperujúcej
+Európy. Nadnárodná spolupráca posilňuje inkluzívnosť, rovnosť, excelentnosť, rozmanitosť, atraktívnosť a globálnu
+konkurencieschopnosť európskeho vzdelávania a odbornej prípravy. SÚHLASÍ preto s tým, že by sa malo vyvinúť úsilie
+o to, aby sa automatické vzájomné uznávanie vo vzdelávaní a odbornej príprave stalo skutočnosťou. Takisto SÚHLASÍ
+s tým, že by sa mali podporovať možnosti mobility študentov a učiteľov a možnosti vzájomnej spolupráce inštitúcií
+v Európe a mimo nej.
+
+11. UZNÁVA, že od roku 2017 sa dosiahol pokrok pri budovaní európskeho vzdelávacieho priestoru a že v celej EÚ sa
+vykonáva široká škála opatrení na dosiahnutie strategických priorít stanovených v strategickom rámci pre európsku
+spoluprácu vo vzdelávaní a odbornej príprave (2021 – 2030). Európsky vzdelávací priestor sa postupne formuje
+prostredníctvom rôznych iniciatív, spolupráce a spoločnej tvorby.
+
+12. SÚHLASÍ S TÝM, že počas zostávajúceho obdobia prvého cyklu do roku 2025 bude nesmierne dôležitý dôraz
+na vykonávanie na vnútroštátnej aj európskej úrovni v kontexte strategického rámca v súlade s príslušnými právomocami
+na každej úrovni a dôkladné monitorovanie v rámci existujúcich štruktúr s náležitým ohľadom na administratívne
+zaťaženie.
+
+13. PODČIARKUJE, že päť strategických priorít stanovených v strategickom rámci pre európsku spoluprácu
+vo vzdelávaní a odbornej príprave (2021 – 2030) predstavuje základ pre prácu a ďalšiu európsku spoluprácu
+vo vzdelávaní a odbornej príprave, a to aj na ceste k dobudovaniu európskeho vzdelávacieho priestoru. SÚHLASÍ S TÝM,
+že prebiehajúci proces preskúmania v polovici trvania a komplexná správa o európskom vzdelávacom priestore, ktorú má
+Európska komisia uverejniť v roku 2025, by sa mali zamerať na týchto päť strategických priorít, čo zahŕňa aj podrobnejšiu
+analýzu konkrétnych oblastí uvedených nižšie.
+
+14. UZNÁVA, že opatrenia nadväzujúce na ciele na úrovni EÚ poukazujú na pozitívne trendy, pokiaľ ide o niekoľko
+dlhodobých ukazovateľov, ako je zvýšená účasť na vzdelávaní a starostlivosti v ranom detstve, zníženie miery predčasného
+ukončenia školskej dochádzky a vyšší podiel mladých ľudí s dosiahnutým terciárnym vzdelaním. Je však tiež zrejmé,
+že mnohé výzvy pretrvávajú, najmä vplyv sociálno-ekonomického postavenia na dosiahnuté výsledky vzdelávania
+a pohodu študentov. SÚHLASÍ preto s tým, že v záujme dobudovania európskeho vzdelávacieho priestoru do roku 2025
+by sa mal klásť osobitný dôraz na:
+— zlepšenie rovnosti, inklúzie, ako aj úspechu pre všetkých vo vzdelávaní a odbornej príprave a získavanie kľúčových
+kompetencií vrátane základných zručností s cieľom umožniť všetkým európskym občanom plný osobný, sociálny,
+občiansky a profesijný rozvoj,
+— posilnenie učiteľskej profesie a riešenie nedostatku učiteľov, podporu profesijného rozvoja, príležitostí na mobilitu,
+pracovných podmienok a pohody učiteľov ako kľúčových faktorov zvyšovania atraktívnosti povolania,
+— odstránenie zostávajúcich prekážok mobility a zároveň na podnecovanie inkluzívnej, udržateľnej a vyváženej mobility
+v EÚ, okrem iného dosiahnutím automatického vzájomného uznávania vo vzdelávaní a odbornej príprave (3),
+— podporu celoživotného vzdelávania vrátane vzdelávania dospelých, zvyšovania úrovne zručností a rekvalifikácie
+s osobitným dôrazom na zručnosti a kompetencie na účely zelenej a digitálnej transformácie.
+
+15. POSÚDI strategický rámec a zváži revíziu prioritných oblastí a vykonanie akýchkoľvek ďalších potrebných úprav
+na účely druhého cyklu do roku 2030.
+(3) V súlade s odporúčaním Rady z 26. novembra 2018 týkajúcim sa podpory automatického vzájomného uznávania kvalifikácií
+získaných v rámci vysokoškolského vzdelávania, vyššieho sekundárneho vzdelávania a odbornej prípravy a výsledkov študijných
+pobytov v zahraničí (Ú. v. EÚ C 444, 10.12.2018, s. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..905d402db9d44f8613ff50a196c639ce64d64410
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+26.5.2023
+
+Nevznesenie námietky voči oznámenej koncentrácii
+(Vec M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS
+/ TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Text s významom pre EHP)
+
+(2023/C 185/02)
+Dňa 3. mája 2023 sa Komisia rozhodla nevzniesť námietku voči uvedenej oznámenej koncentrácii a vyhlásiť ju za
+zlučiteľnú s vnútorným trhom. Toto rozhodnutie je založené na článku 6 ods. 1 písm. b) nariadenia Rady (ES)
+č. 139/2004 (1). Úplné znenie rozhodnutia je dostupné iba v anglickom jazyku a bude zverejnené po odstránení
+akýchkoľvek obchodných tajomstiev. Bude dostupné:
+— v časti webovej stránky Komisie o hospodárskej súťaži venovanej fúziám (http://ec.europa.eu/competition/mergers/
+cases/). Táto webová stránka poskytuje rôzne možnosti na vyhľadávanie individuálnych rozhodnutí o fúziách podľa
+názvu spoločnosti, čísla prípadu, dátumu a sektorových indexov,
+— v elektronickej podobe na webovej stránke EUR-Lexu (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=sk) pod číslom
+dokumentu 32023M11092. EUR-Lex predstavuje online prístup k právu Európskej únie.
+
+(1) Ú. v. EÚ L 24, 29.1.2004, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..45d09aca91f367969f1c069207c9b0d4d927bb3d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-41.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+SK
+
+26.5.2023
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+C 185/39
+
+ZÁVERY RADY O OHROZENÝCH A VYSÍDLENÝCH UMELCOCH
+(2023/C 185/09)
+
+RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,
+
+UZNÁVAJÚC
+
+1.
+
+význam tvorivých a kultúrnych práv, ktoré sú zakotvené v globálnych (1) aj regionálnych (2) nástrojoch zameraných na
+ľudské práva, pre zachovanie ľudskej dôstojnosti, kultúrnej rozmanitosti, pluralizmu, demokracie a integrálnej
+hodnoty kultúry;
+
+2.
+
+prácu medzinárodných organizácií v oblasti slobody umeleckého prejavu, napríklad organizácie UNESCO, v ktorej
+dohovore z roku 2005 sa uznáva potreba prijať opatrenia na ochranu rozmanitosti kultúrnych prejavov,
+predovšetkým v situáciách, kde môže kultúrnym prejavom hroziť zánik alebo vážne narušenie (3), a Rady Európy (4),
+najmä pokiaľ ide o jej Manifest o slobode prejavu v umení a kultúre v digitálnej ére;
+
+3.
+
+závery Európskej rady z 15. decembra 2022 a 9. februára 2023, v ktorých zopakovala, že dôrazne odsudzuje útočnú
+vojnu Ruska proti Ukrajine, potvrdila plnú podporu Únie pre nezávislosť, zvrchovanosť a územnú celistvosť Ukrajiny
+v rámci jej medzinárodne uznaných hraníc (5) a opätovne potvrdila svoj záväzok posilniť podporu vysídlených
+osôb (6);
+
+4.
+
+uznesenie Európskeho parlamentu o solidarite s Ukrajinou v oblasti kultúry, v ktorom sa vyjadruje úprimná solidarita
+s umelcami (7), keďže pri zotavovaní a obnove Ukrajiny bude umenie a kultúra zohrávať zásadnú úlohu, a víta najmä
+činnosť ukrajinských umelcov a tvorcov, ktorí svojimi umeleckými počinmi konali proti ruskej invázii (8);
+
+5.
+
+pracovný plán EÚ pre kultúru na roky 2023 – 2026 (9), ktorý obsahuje niekoľko opatrení (10) zameraných na
+problematiku ohrozených (11) a vysídlených umelcov;
+
+VZHĽADOM NA TO, ŽE
+
+6.
+
+umelci na celom svete zohrávajú dôležitú úlohu v živote, rozvoji a odolnosti spoločnosti a jednotlivcov a mali by mať
+možnosť takto pôsobiť a zároveň si zachovať tvorivosť a slobodu prejavu;
+
+7.
+
+umelcom by sa preto mala v súlade s platnými právnymi predpismi poskytnúť ochrana pred hrozbami a porušeniami
+práv akéhokoľvek druhu a v akejkoľvek podobe, ktoré ich ohrozujú v dôsledku ich umeleckej práce;
+
+(1) Napríklad v článku 27 Všeobecnej deklarácie ľudských práv, ktorej 75. výročie pripadá na rok 2023, alebo článku 15 Medzinárodného
+paktu o hospodárskych, sociálnych a kultúrnych právach.
+(2) Okrem iného v Charte základných práv Európskej únie.
+(3) Dohovor UNESCO z roku 2005 o ochrane a podpore rozmanitosti kultúrnych prejavov
+(4) Rada Európy na základe Európskeho dohovoru o ľudských právach (EDĽP) uverejnila napríklad správu o slobode umeleckého prejavu
+a Manifest o slobode prejavu v umení a kultúre v digitálnej ére, v ktorom sa okrem iného uvádza, že obmedzenia slobody prejavu
+a umeleckej slobody ovplyvňujú celú spoločnosť, okrádajú ju o pluralitu a znižujú vitalitu demokratických procesov.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Vymedzenie pojmu „umelci“ je uvedené v prílohe II.
+(8) Uznesenie Európskeho parlamentu z 20. októbra 2022 o solidarite s Ukrajinou v oblasti kultúry a spoločnom núdzovom mechanizme
+na kultúrnu obnovu v Európe (2022/2759(RSP)).
+(9) Uznesenie Rady o pracovnom pláne EÚ pre kultúru na roky 2023 – 2026 (Ú. v. EÚ C 466, 7.12.2022, s. 1).
+(10) Zameraných napríklad na slobodu umeleckého prejavu, ochranu kultúrneho dedičstva a posilnenie postavenia miestnych kultúrnych
+a kreatívnych sektorov na Ukrajine a na úlohu kultúry a pracovníkov v oblasti kultúry pri podpore a obrane demokracie a ľudských
+práv v nestabilných situáciách.
+(11) Vymedzenie pojmu „ohrození umelci“ je uvedené v prílohe II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..86ee0571fdf48d9a367b907978e37bd66bbf9219
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-37.txt
@@ -0,0 +1,62 @@
+26.5.2023
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+C 185/35
+
+Resolucija Sveta o Evropskem izobraževalnem prostoru: Vizija do leta 2025 in pozneje
+(2023/C 185/08)
+
+SVET EVROPSKE UNIJE –
+
+1.
+
+OPOZARJA na politično ozadje evropskega izobraževalnega prostora, kot je navedeno v prilogi k tej resoluciji.
+
+2. PONOVNO POUDARJA, da se lahko evropski izobraževalni prostor do leta 2025 uresniči le z močno politično
+zavezanostjo držav članic, in POUDARJA, da si morajo države članice in Komisija v okviru svojih pristojnosti in po potrebi
+v sodelovanju z ustreznimi deležniki na nacionalni in evropski ravni še naprej prizadevati za sprejetje potrebnih ukrepov za
+uresničitev evropskega izobraževalnega prostora.
+
+3.
+
+JE SEZNANJEN s Sporočilom Komisije o napredku pri uresničevanju evropskega izobraževalnega prostora (1).
+
+4. POUDARJA, da sta izobraževanje in usposabljanje v vseh okvirih, na vseh ravneh in v vseh oblikah ključna za
+zagotavljanje socialne kohezije, konkurenčnosti in trajnostne rasti v Evropski uniji in njenih državah članicah, pa tudi za
+njihovo pripravo na zeleni in digitalni prehod ter podporo pri tem prehodu. Zlasti v času, ko je treba državljanom nujno
+omogočiti osebno izpolnitev in dobro počutje, da bi se prilagodili izzivom spreminjajočega se sveta ter da bi bili še naprej
+aktivni in odgovorni državljani, POUDARJA pomen visokokakovostnega, inkluzivnega in pravičnega izobraževanja,
+usposabljanja in vseživljenjskega učenja za vse, tako otroke kot tudi odrasle.
+
+5. POUDARJA, da bi se moral evropski izobraževalni prostor opirati na pristop vseživljenjskega učenja, ki vključuje
+sisteme izobraževanja in usposabljanja na inkluziven in celosten način ter zajema poučevanje, usposabljanje in učenje
+v vseh okvirih, na vseh ravneh in v vseh oblikah, bodisi formalno, neformalno ali priložnostno, od vzgoje in varstva
+predšolskih otrok do šolskega izobraževanja ter poklicnega izobraževanja in usposabljanja, pa tudi visokošolskega
+izobraževanja in učenja odraslih.
+
+6. PONOVNO POUDARJA, da bi bilo treba okrepiti medsektorsko sodelovanje med ustreznimi pobudami EU na
+področju izobraževanja in usposabljanja ter pobudami na s tem povezanih političnih področjih in sektorjih, zlasti na
+področju zaposlovanja, socialne politike, raziskav, inovacij, okolja in mladih ter kulturnega in ustvarjalnega sektorja, pri
+tem pa v celoti spoštovati pravne podlage za zadevna področja politike, kot so določene v Pogodbah. POUDARJA potrebo
+po usklajevanju in skladnosti vseh pobud EU na področju izobraževanja in usposabljanja, zlasti tistih, ki zadevajo
+spretnosti in kompetence.
+
+7. UGOTAVLJA, da je evropsko sodelovanje v izobraževanju in usposabljanju ključno za socialno kohezijo in dobro
+delujoče gospodarsko okolje v Evropski uniji, da bi zagotovili dolgoročno konkurenčnost Unije in uspešen zeleni in
+digitalni prehod ter zmanjšali socialne, regionalne in ekonomske neenakosti. Zato PRIZNAVA pomemben prispevek
+evropskega sodelovanja v izobraževanju in usposabljanju, tudi znotraj strateškega okvira, k ustreznim delom evropskega
+semestra.
+
+8. POUDARJA pomen spodbujanja sinergij med evropskim izobraževalnim prostorom, evropskim visokošolskim
+prostorom in evropskim raziskovalnim prostorom, pri čemer se je treba izogibati podvajanju virov, struktur in
+instrumentov ter v celoti izkoristiti potencial zavezništev evropskih univerz pri vseh njihovih nalogah, vključno
+s podpiranjem njihove trajnostnosti ter nadaljnjo krepitvijo njihove raziskovalne in inovacijske razsežnosti, skladno
+s priporočilom Sveta z dne 5. aprila 2022 o vzpostavljanju povezav za učinkovito evropsko sodelovanje na področju
+visokošolskega izobraževanja (2).
+(1) Dok. COM(2022) 700 final.
+(2) UL C 160, 13.4.2022, str. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a3b4bb5c676a524c34d6be78ec0704f58865d929
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-38.txt
@@ -0,0 +1,60 @@
+C 185/36
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+26.5.2023
+
+9. SE ZAVEDA, da so temeljne in demokratične vrednote Evrope ogrožene in da je neizzvana agresija Rusije proti
+Ukrajini spremenila geopolitično okolje. SE STRINJA, da skupna prizadevanja in nadnacionalno sodelovanje na področju
+izobraževanja in usposabljanja ne le omogočajo Uniji in državam članicam, da se lažje in bolje odzivajo na potrebe, ki so
+se pojavile zaradi agresije, temveč hkrati prispevajo h krepitvi naših ključnih izobraževalnih vrednot in načel, med drugim
+inkluzije, pravičnosti, akademske svobode in institucionalne avtonomije, pa tudi naših skupnih vrednot in naše enotnosti
+v Uniji.
+
+10. POUDARJA, da sta opredelitev in odprava preostalih ovir za mobilnost pri učenju in poučevanju ključni za polno
+uresničitev evropskega izobraževalnega prostora ter odporne, varne, trajnostne in uspešne Evrope. Transnacionalno
+sodelovanje krepi inkluzivnost, pravičnost, odličnost, raznolikost, privlačnost in globalno konkurenčnost evropskega
+izobraževanja in usposabljanja. Zato SE STRINJA, da si je treba prizadevati za uvedbo avtomatičnega vzajemnega
+priznavanja v izobraževanju in usposabljanju. Prav tako SE STRINJA, da bi bilo treba promovirati možnosti za mobilnost
+učencev in učiteljev, institucije v Evropi in zunaj nje pa spodbujati k medsebojnemu sodelovanju.
+
+11. UGOTAVLJA, da je od leta 2017 vzpostavljanje evropskega izobraževalnega prostora napredovalo in da je bil po vsej
+EU izveden širok nabor ukrepov za uresničitev strateških prednostnih nalog, kot so določene v strateškem okviru za
+evropsko sodelovanje v izobraževanju in usposabljanju (2021–2030). Z različnimi pobudami, sodelovanjem in
+soustvarjanjem se evropski izobraževalni prostor postopoma oblikuje.
+
+12. SE STRINJA, da bosta osredotočenost na izvajanje na nacionalni in evropski ravni na podlagi strateškega okvira in
+skladno z ustreznimi pristojnostmi vsake ravni ter zanesljivo spremljanje v okviru obstoječih struktur, ob ustreznem
+upoštevanju upravnih bremen, ključna za preostanek obdobja prvega cikla do leta 2025.
+
+13. POUDARJA, da je pet strateških prednostnih nalog, kot so določene v strateškem okviru za evropsko sodelovanje
+v izobraževanju in usposabljanju (2021–2030), podlaga za delo ter nadaljnje evropsko sodelovanje v izobraževanju in
+usposabljanju, tudi pri uresničevanju evropskega izobraževalnega prostora. SE STRINJA, da bi se morala Evropska komisija
+pri aktualnem vmesnem pregledu in nato v celostnem poročilu o evropskem izobraževalnem prostoru, ki ga bo objavila
+leta 2025, osredotočiti na teh pet strateških prednostnih nalog, vključno z bolj poglobljeno analizo specifičnih področij,
+navedenih v nadaljevanju.
+
+14. PRIZNAVA, da so bili pri spremljanju ciljev na ravni EU ugotovljeni pozitivni trendi pri več dolgotrajnih kazalnikih,
+kot so večja participacija v vzgoji in varstvu predšolskih otrok, zmanjšanje zgodnjega opuščanja šolanja in večji delež
+mladih z doseženo terciarno izobrazbo. Žal pa so še vedno prisotni številni izzivi, zlasti učinki socialno-ekonomskega
+statusa na učni uspeh in dobro počutje učencev. Zato SE STRINJA, da bi bilo treba za uresničitev evropskega
+izobraževalnega prostora do leta 2025 posebno pozornost nameniti naslednjemu:
+— izboljšanju pravičnosti, inkluzije in uspeha za vse udeležence v izobraževanju in usposabljanju ter pridobivanju ključnih
+kompetenc, vključno z osnovnimi spretnostmi, da se vsem evropskim državljanom in državljankam omogoči
+vsestranski osebni, socialni, državljanski in poklicni razvoj;
+— povečanju privlačnosti učiteljskega poklica in reševanju vprašanja pomanjkanja učiteljev; spodbujanju profesionalnega
+razvoja, priložnosti za mobilnost, delovnih pogojev in dobrega počutja učiteljev kot ključnih dejavnikov za povečanje
+privlačnosti poklica;
+— odpravi preostalih ovir za mobilnost ob hkratnem spodbujanju inkluzivne, trajnostne in uravnotežene mobilnosti v EU,
+vključno z doseganjem avtomatičnega vzajemnega priznavanja v izobraževanju in usposabljanju (3);
+— spodbujanju vseživljenjskega učenja, vključno z učenjem odraslih, izpopolnjevanjem in preusposabljanjem, s posebnim
+poudarkom na spretnostih in kompetencah za zeleni in digitalni prehod.
+
+15. BO RAZMISLIL o strateškem okviru, reviziji prednostnih področij in morebitnih drugih potrebnih prilagoditvah za
+drugi cikel, ki bo trajal do leta 2030.
+(3) V skladu s Priporočilom Sveta z dne 26. novembra 2018 o spodbujanju avtomatičnega vzajemnega priznavanja visokošolskih diplom
+in spričeval višjega sekundarnega izobraževanja ter izidov iz učnih obdobij v tujini (UL C 444, 10.12.2018, str. 1).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..911936ff8b474bf0d51a1dacd272ea8bf6660dca
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+26.5.2023
+
+Nenasprotovanje priglašeni koncentraciji
+(Zadeva M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Besedilo velja za EGP)
+
+(2023/C 185/02)
+Komisija se je 3. maja 2023 odločila, da ne bo nasprotovala zgoraj navedeni priglašeni koncentraciji in jo bo razglasila za
+združljivo z notranjim trgom. Ta odločitev je sprejeta v skladu s členom 6(1)(b) Uredbe Sveta (ES) št. 139/2004 (1). Celotno
+besedilo odločitve je na voljo samo v angleščini in bo objavljeno po tem, ko bodo iz besedila odstranjene morebitne
+poslovne skrivnosti. Na voljo bo:
+— v razdelku o združitvah na spletišču Komisije o konkurenci (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Spletišče
+vsebuje različne pripomočke za iskanje posameznih odločitev o združitvah, vključno z nazivi podjetij, številkami
+zadev, datumi ter indeksi področij,
+— v elektronski obliki na spletišču EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=sl) pod dokumentarno
+številko 32023M11092. EUR-Lex zagotavlja spletni dostop do prava EU.
+
+(1) UL L 24, 29.1.2004, str. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..91db45d4dff04a62c3a87f913b0345056e28f593
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-41.txt
@@ -0,0 +1,76 @@
+26.5.2023
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+C 185/39
+
+SKLEPI SVETA O OGROŽENIH IN RAZSELJENIH UMETNIKIH IN UMETNICAH
+(2023/C 185/09)
+
+SVET EVROPSKE UNIJE
+
+OB PRIZNAVANJU
+
+1.
+
+pomena ustvarjalnih in kulturnih pravic, kot so zapisane v globalnih (1) in regionalnih (2) instrumentih za človekove
+pravice, za ohranjanje človekovega dostojanstva, kulturne raznolikosti, pluralizma, demokracije in notranje vrednosti
+kulture,
+
+2.
+
+dela mednarodnih organizacij na področju svobode umetniškega izražanja, kot sta Unesco – s konvencijo iz leta 2005,
+ki priznava potrebo po sprejetju ukrepov za zaščito raznolikosti kulturnih izrazov, zlasti kadar jim grozi izumrtje ali
+velike spremembe (3) – in Svet Evrope (4), zlasti v zvezi z njegovim manifestom o svobodi izražanja umetnosti in
+kulture v digitalni dobi,
+
+3.
+
+sklepov Evropskega sveta z dne 15. decembra 2022 in 9. februarja 2023, v katerih je ponovno odločno obsodil vojno
+agresijo Rusije v Ukrajini, ponovno potrdil, da Unija v celoti podpira neodvisnost, suverenost in ozemeljsko
+nedotakljivost Ukrajine znotraj njenih mednarodno priznanih meja (5), ter ponovno poudaril odločenost za okrepitev
+podpore razseljenim osebam (6),
+
+4.
+
+resolucije Evropskega parlamenta o solidarnosti z Ukrajino na področju kulture, v kateri je izražena iskrena solidarnost
+z umetniki (7), saj bosta imeli umetnost in kultura temeljno vlogo pri oživitvi in obnovi Ukrajine, zlasti pa pozdravlja
+delovanje ukrajinskih umetnikov in ustvarjalcev, ki so se z izvajanjem svoje umetnosti uprli ruski invaziji (8),
+
+5.
+
+delovnega načrta EU za kulturo za obdobje 2023–2026 (9), ki vsebuje več ukrepov (10) v zvezi z ogroženimi (11) in
+razseljenimi umetniki.
+
+OB UPOŠTEVANJU NASLEDNJEGA
+
+6.
+
+umetniki in umetnice po vsem svetu imajo pomembno vlogo v življenju, razvoju in odpornosti družbe in
+posameznikov ter bi morali imeti možnost, da jo opravljajo ob ohranitvi svoje ustvarjalnosti in svobode izražanja,
+
+7.
+
+umetnikom in umetnicam bi bilo zato treba v skladu z veljavnimi predpisi ponuditi zaščito pred grožnjami in
+kršitvami vseh vrst in oblik, ki so jim izpostavljeni zaradi svojega umetniškega dela,
+
+(1) Med drugim člen 27 Splošne deklaracije človekovih pravic, ki v letu 2023 obeležuje svojo 75. obletnico, ali člen 15 Mednarodnega
+pakta o ekonomskih, socialnih in kulturnih pravicah.
+(2) Med drugim Listina Evropske unije o temeljnih pravicah.
+(3) Konvencija Unesca iz leta 2005 o varovanju in spodbujanju raznolikosti kulturnih izrazov.
+(4) Svet Evrope je na podlagi Evropske konvencije o človekovih pravicah (EKČP) npr. objavil poročilo o umetniški svobodi in manifest
+o svobodi izražanja umetnosti in kulture v digitalni dobi, v katerem je med drugim navedeno, da omejevanje svobode izražanja in
+umetniške svobode vpliva na celotno družbo, s čimer jo prikrajša za pluralizem in vitalnost demokratičnega procesa.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Za opredelitev pojma „umetniki in umetnice“ glej Prilogo II.
+(8) Resolucija Evropskega parlamenta z dne 20. oktobra 2022 o solidarnosti z Ukrajino na področju kulture in skupnem mehanizmu za
+odzivanje na izredne razmere za okrevanje kulturnega sektorja v Evropi (2022/2759(RSP)).
+(9) Resolucija Sveta o delovnem načrtu EU za kulturo za obdobje 2023–2026 (UL C 466, 7.12.2022, str. 1).
+(10) Tj. o umetniški svobodi, ohranjanju kulturne dediščine in krepitvi vloge lokalnega kulturnega in ustvarjalnega sektorja v Ukrajini ter
+vlogi kulture in kulturnih delavcev pri promociji in zaščiti demokracije in človekovih pravic v nestabilnih razmerah.
+(11) Za opredelitev pojma „ogroženi umetniki in umetnice“ glej Prilogo II.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..36568b7a06dc0a576698042c33426b470f75e7ff
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-37.txt
@@ -0,0 +1,59 @@
+26.5.2023
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+C 185/35
+
+Rådets resolution om det europeiska utbildningsområdet: tiden fram till 2025 och därefter
+(2023/C 185/08)
+
+EUROPEISKA UNIONENS RÅD
+
+1.
+
+ERINRAR OM den politiska bakgrunden till det europeiska utbildningsområdet enligt bilagan till denna resolution,
+
+2. BEKRÄFTAR att det europeiska utbildningsområdet kan förverkligas senast 2025 endast genom ett starkt politiskt
+engagemang från medlemsstaterna och BETONAR att det krävs fortsatta insatser från både medlemsstaterna och
+kommissionen, inom ramen för deras respektive befogenheter, och när så är lämpligt med deltagande av relevanta aktörer
+på nationell och europeisk nivå, för att vidta de åtgärder som krävs för att förverkliga ett europeiskt utbildningsområde,
+
+3.
+
+NOTERAR kommissionens meddelande Framsteg mot förverkligandet av det europeiska området för utbildning (1),
+
+4. UNDERSTRYKER att utbildning i alla sammanhang, på alla nivåer och i alla former är avgörande för att säkerställa
+social sammanhållning, konkurrenskraft och hållbar tillväxt i Europeiska unionen och dess medlemsstater och för att
+förbereda dem för och stödja dem under den gröna och den digitala omställningen, särskilt i en tid då det är viktigt för
+medborgarna att förverkliga sig själva och uppnå välbefinnande och att anpassa sig till de utmaningar som en föränderlig
+värld medför, och dessutom utöva ett aktivt och ansvarsfullt medborgarskap, BETONAR vikten av högkvalitativ,
+inkluderande och jämlik utbildning och livslångt lärande för alla – såväl barn som vuxna,
+
+5. BETONAR att det europeiska utbildningsområdet bör bygga på ett livslångt lärande som inbegriper utbildningssystem
+på ett inkluderande och helhetsinriktat sätt, och omfattar undervisning, utbildning och lärande i alla sammanhang, på alla
+nivåer och i alla former – formellt, icke-formellt och informellt – från förskoleverksamhet och barnomsorg till skola,
+yrkesutbildning, högre utbildning och vuxenutbildning,
+
+6. BEKRÄFTAR att det sektorsöverskridande samarbetet mellan EU:s relevanta utbildningsinitiativ och initiativ inom
+närliggande politikområden och sektorer bör stärkas, särskilt vad gäller sysselsättning, socialpolitik, forskning, innovation,
+miljö och ungdomsfrågor samt kulturella och kreativa sektorer, samtidigt som den rättsliga grunden i fördragen för de
+respektive politikområdena respekteras fullt ut, UNDERSTRYKER behovet av samordning och konsekvens i fråga om alla
+EU-initiativ på utbildningsområdet, särskilt de som rör färdigheter och kompetens,
+
+7. NOTERAR att europeiskt utbildningssamarbete är avgörande för social sammanhållning och ett välfungerande
+ekonomiskt landskap i Europeiska unionen i syfte att säkerställa unionens långsiktiga konkurrenskraft och en lyckad grön
+och digital omställning och minska sociala, regionala och ekonomiska ojämlikheter, KONSTATERAR därför att europeiskt
+utbildningssamarbete utgör ett viktigt bidrag, även inom den strategiska ramen, till relevanta delar av den europeiska
+planeringsterminen,
+
+8. BETONAR vikten av att främja synergier mellan det europeiska utbildningsområdet, det europeiska området för högre
+utbildning och det europeiska forskningsområdet, samtidigt som dubblering av resurser, strukturer och instrument undviks
+och man använder potentialen hos europeiska universitetsallianser fullt ut i alla deras uppdrag, bland annat genom att
+stödja deras hållbarhet och fortsätta att förstärka deras forsknings- och innovationsdimension, i enlighet med rådets
+rekommendation av den 5 april 2022 om brobyggande för ett effektivt europeiskt samarbete om högre utbildning (2),
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) EUT C 160, 13.4.2022, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..70f4374ee8b1c240fadbeffecd2e6a867914f394
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-38.txt
@@ -0,0 +1,61 @@
+C 185/36
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+26.5.2023
+
+9. KONSTATERAR att Europas grundläggande och demokratiska värden nu utmanas och att Rysslands oprovocerade
+aggression mot Ukraina har förändrat det geopolitiska landskapet, ÄR ENIGT OM att gemensamma ansträngningar och
+transnationellt samarbete på utbildningsområdet inte bara underlättar och stärker unionens och medlemsstaternas insatser
+för att möta de behov som har uppstått till följd av aggressionen utan även bidrar till att förstärka våra centrala värderingar
+och principer på utbildningsområdet såsom inkludering, rättvisa, akademisk frihet och institutionellt oberoende liksom
+våra gemensamma värden och vår enighet inom unionen,
+
+10. BETONAR att det, för att fullt ut förverkliga ett europeiskt utbildningsområde och skapa ett motståndskraftigt,
+tryggt, hållbart och välmående Europa, är centralt att identifiera och avlägsna de kvarvarande hindren för mobilitet i
+utbildnings- och undervisningssyfte; gränsöverskridande samarbete stärker den europeiska utbildningens inkludering,
+rättvisa, kvalitet, mångfald, attraktionskraft och globala konkurrenskraft; ÄR därför ENIGT OM att insatser bör göras i
+syfte att förverkliga automatiskt ömsesidigt erkännande inom utbildning, ÄR också ENIGT OM att möjligheterna till
+mobilitet för studerande och lärare bör främjas, liksom möjligheterna för institutioner i och utanför Europa att samarbeta,
+
+11. KONSTATERAR att framsteg har gjorts sedan 2017 för att inrätta ett europeiskt utbildningsområde och att många
+olika åtgärder för att uppnå de strategiska prioriteringarna i den strategiska ramen för europeiskt utbildningssamarbete
+(2021–2030) har genomförts runtom i EU; det europeiska utbildningsområdet håller på att ta form successivt, genom
+olika initiativ, samarbete och gemensamt skapande,
+
+12. ÄR ENIGT OM att det kommer att vara centralt för den återstående perioden av den första cykeln fram till 2025 att
+fokusera på genomförandet på både nationell och europeisk nivå, inom den strategiska ramen, i linje med befogenheterna
+på varje nivå, och på robust övervakning inom ramen för befintliga strukturer, med vederbörligt beaktande av
+administrativa bördor,
+
+13. UNDERSTRYKER att de fem strategiska prioriteringarna i den strategiska ramen för europeiskt utbildningssamarbete
+(2021–2030) utgör grunden för arbetet och för ett fortsatt europeiskt utbildningssamarbete, även för att förverkliga det
+europeiska utbildningsområdet, ÄR ENIGT OM att den pågående halvtidsöversynen och den heltäckande rapporten om
+det europeiska utbildningsområdet som Europeiska kommissionen ska publicera 2025 bör fokusera på dessa fem
+strategiska prioriteringar och innehålla en mer djupgående analys av de särskilda områden som räknas upp nedan,
+
+14. KONSTATERAR att uppföljningen av målen på EU-nivå visar positiva tendenser i fråga om flera långvariga
+indikatorer, t.ex. ökat deltagande i förskoleverksamhet och barnomsorg, en minskning när det gäller att avbryta
+skolgången i förtid och en högre andel ungdomar med eftergymnasial utbildning; det är dock också uppenbart att många
+utmaningar kvarstår, särskilt effekterna av socioekonomisk status på utbildningsresultat och de studerandes välmående,
+ÄR därför ENIGT OM att särskilt fokus bör riktas mot följande för att förverkliga ett europeiskt utbildningsområde senast
+2025:
+— Förbättra rättvisa, inkludering samt framgång för alla inom utbildningen och förvärvandet av nyckelkompetenser,
+inklusive grundläggande färdigheter, för att möjliggöra alla EU-medborgares fullständiga personliga, sociala,
+medborgerliga och yrkesmässiga utveckling.
+— Förstärka läraryrket och ta itu med lärarbristen, främja lärarnas karriärutveckling, mobilitetsmöjligheter, arbetsvillkor
+och välbefinnande, som viktiga faktorer för att göra läraryrket attraktivare.
+— Avlägsna kvarvarande hinder för mobilitet och samtidigt uppmuntra till inkluderande, hållbar och väl avvägd mobilitet
+inom EU, bland annat genom automatiskt ömsesidigt erkännande inom utbildning (3).
+— Främja livslångt lärande, inklusive vuxenutbildning, kompetensutveckling och omskolning, med särskild tyngdpunkt på
+färdigheter och kompetens för den gröna och den digitala omställningen.
+
+15. KOMMER ATT TA UPP den strategiska ramen och överväga att se över de prioriterade områdena och göra andra
+nödvändiga justeringar för den andra cykeln fram till 2030,
+(3) I överensstämmelse med rådets rekommendation av den 26 november 2018 om att främja automatiskt ömsesidigt erkännande av
+kvalifikationer inom högre utbildning och gymnasial utbildning samt resultat av studieperioder utomlands, EUT C 444, 10.12.2018,
+s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..97430b0bbefc77114a2f20bbc927cebe6e2a2569
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-4.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/2
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+26.5.2023
+
+Beslut om att inte göra invändningar mot en anmäld koncentration
+(Ärende M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND
+HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM)
+(Text av betydelse för EES)
+
+(2023/C 185/02)
+Kommissionen beslutade den 3 maj 2023 att inte göra invändningar mot den anmälda koncentrationen ovan och att
+förklara den förenlig med den inre marknaden. Beslutet grundar sig på artikel 6.1 b i rådets förordning (EG)
+nr 139/2004 (1). Beslutet i sin helhet finns bara på engelska och kommer att offentliggöras efter det att eventuella
+affärshemligheter har tagits bort. Det kommer att finnas
+— under rubriken koncentrationer på kommissionens webbplats för konkurrens (http://ec.europa.eu/competition/
+mergers/cases/). Denna webbplats gör det möjligt att hitta enskilda beslut i koncentrationsärenden, uppgifter om
+företag, ärendenummer, datum och sektorer,
+— i elektronisk form på webbplatsen EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=sv) under Celexnummer
+32023M11092. EUR-Lex ger tillgång till unionslagstiftningen via internet.
+
+(1) EUT L 24, 29.1.2004, s. 1.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1a5f36e4246c103b8f47ef666437f48bd9c1f613
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/raw/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-41.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+26.5.2023
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+C 185/39
+
+RÅDETS SLUTSATSER OM UTSATTA OCH FÖRDRIVNA KONSTNÄRER
+(2023/C 185/09)
+
+EUROPEISKA UNIONENS RÅD
+
+SOM ÄR MEDVETET OM
+
+1.
+
+vikten av kreativa och kulturella rättigheter, såsom de fastställs i globala (1) och regionala (2) instrument för mänskliga
+rättigheter, för att upprätthålla människans värdighet, kulturell mångfald, pluralism, demokrati och kulturens
+inneboende värde,
+
+2.
+
+internationella organisationers arbete med konstnärlig yttrandefrihet, såsom Unesco – vars konvention från 2005
+erkänner behovet av att vidta åtgärder för att skydda mångfalden av kulturyttringar, särskilt i situationer där
+kulturyttringar riskerar att försvinna eller förändras i betydande grad (3) – och Europarådet (4), särskilt med avseende
+på dess manifest om yttrandefrihet för konst och kultur i den digitala tidsåldern,
+
+3.
+
+Europeiska rådets slutsatser av den 15 december 2022 och den 9 februari 2023, i vilka man ånyo fördömer med kraft
+Rysslands anfallskrig mot Ukraina, bekräftar unionens helhjärtade stöd för Ukrainas oberoende, suveränitet och
+territoriella integritet inom dess internationellt erkända gränser (5) och upprepar sitt åtagande att stärka stödet för
+fördrivna personer (6),
+
+4.
+
+Europaparlamentets resolution om kulturell solidaritet med Ukraina, vari man ger uttryck för uppriktig solidaritet med
+konstnärer (7), eftersom konst och kultur kommer att spela en grundläggande roll i läkningsprocessen och
+återuppbyggnaden av Ukraina, och berömmer särskilt de handlingar som utförts av de ukrainska konstnärer och
+kreatörer som har satt sig upp mot den ryska invasionen genom att utöva sin konst (8),
+
+5.
+
+EU:s arbetsplan för kultur 2023–2026 (9), som innehåller flera åtgärder (10) som rör utsatta (11) och fördrivna
+konstnärer,
+
+SOM BEAKTAR ATT
+
+6.
+
+konstnärer världen över spelar en viktig roll för samhällets och individens liv, utveckling och motståndskraft, och att de
+bör kunna göra det samtidigt som de bevarar sin kreativitet och yttrandefrihet,
+
+7.
+
+konstnärer därför bör, i enlighet med gällande bestämmelser, erbjudas skydd mot hot och kränkningar av alla slag som
+gör att de utsätts för fara på grund av deras konstnärliga arbete,
+
+(1) Bland annat artikel 27 i den allmänna förklaringen om de mänskliga rättigheterna, som firar 75 år 2023, och artikel 15 i den
+internationella konventionen om ekonomiska, sociala och kulturella rättigheter.
+(2) Bland annat Europeiska unionens stadga om de grundläggande rättigheterna.
+(3) Unescos konvention om skydd för och främjande av mångfalden av kulturyttringar (2005).
+(4) Med utgångspunkt i den europeiska konventionen om skydd för de mänskliga rättigheterna och de grundläggande friheterna
+(Europakonventionen) har Europarådet t.ex. offentliggjort en rapport om konstnärlig frihet och ett manifest om yttrandefrihet för
+konst och kultur i den digitala tidsåldern, där det bland annat anges att inskränkningar av yttrandefriheten och den konstnärliga
+friheten påverkar hela samhället, som förlorar sin pluralism och den demokratiska processens livskraft.
+(5) Dok. EUCO 34/22.
+(6) Dok. EUCO 1/23.
+(7) Se bilaga II för definitionen av konstnär.
+(8) Europaparlamentets resolution av den 20 oktober 2022 om kulturell solidaritet med Ukraina och en gemensam krishanterings­
+mekanism för kulturell återhämtning i Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Rådets resolution om EU:s arbetsplan för kultur 2023–2026, EUT C 466, 7.12.2022, s. 1.
+(10) Bl.a. om konstnärlig frihet, bevarande av kulturarv och stärkande av lokala kulturella och kreativa sektorer i Ukraina samt om
+kulturens och kulturarbetares roll i främjandet och försvaret av demokrati och mänskliga rättigheter i instabila situationer.
+(11) Se bilaga II för definitionen av utsatt konstnär.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..882371df35fb8f91c3bb86ae307daa0ddb792eca
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-37.txt
@@ -0,0 +1,19 @@
+26.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 185/35
+Резолюция на Съвета относно Европейското пространство за образование: поглед към 2025 г. и след това (2023/C 185/08)
+СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ: 1.
+ПРИПОМНЯ политическия контекст във връзка с европейското пространство за образование, изложен в приложението към настоящата резолюция. 2.
+ПОТВЪРЖДАВА ОТНОВО, че европейското пространство за образование може да се превърне в реалност до 2025 г. само чрез силния политически ангажимент на държавите членки, и ИЗТЪКВА необходимостта от непрекъснати усилия както от страна на държавите членки, така и на Комисията, в рамките на съответните им области на компетентност и по целесъобразност с участието на съответните заинтересовани страни на национално и европейско равнище, за да бъдат предприети необходимите стъпки за изграждане на европейското пространство за образование. 3.
+ВЗЕМА ПОД ВНИМАНИЕ съобщението на Комисията относно напредъка към постигането на Европейското пространство за образование (1). 4.
+ПОДЧЕРТАВА, че образованието и обучението във всякакъв контекст, на всички равнища и във всяка форма са от решаващо значение, за да се гарантира социално сближаване, конкурентоспособност и устойчив растеж в Европейския съюз и неговите държави членки, както и за бъдат подготвени за екологичния и цифровия преход и да получат подкрепа по време на тези преходи.
+Особено във време, когато за гражданите е от съществено значение да постигнат лична реализация и благосъстояние и да се адаптират към предизвикателствата на променящия се свят, и да продължат да се ангажират с активно и отговорно гражданство, ИЗТЪКВА значението на висококачественото, приобщаващо и равнопоставено образование, обучение и учене през целия живот за всички – както за децата, така и за възрастните. 5.
+НАБЛЯГА на факта, че европейското пространство за образование следва да се основава на подход за учене през целия живот, който обхваща системите за образование и обучение по приобщаващ и цялостен начин и включва преподаването, обучението и ученето във всякакъв контекст, на всички равнища и във всяка форма, независимо дали формално, неформално или информално, от образованието и грижите в ранна детска възраст до училищното образование и професионалното образование и обучение, както и висшето образование и ученето за възрастни. 6.
+ИЗТЪКВА ОТНОВО, че следва да се засили междусекторното сътрудничество между съответните инициативи на ЕС в областта на образованието и обучението и тези в свързани области и сектори на политиката, по-специално заетостта, социалната политика, научните изследвания, иновациите, околната среда и младежта и секторите на културата и творчеството, при пълно зачитане на правното основание за съответните области на политиката, както е посочено в Договорите.
+ПОДЧЕРТАВА необходимостта от координация и съгласуваност на всички инициативи на ЕС в областта на образованието и обучението, по-специално тези, които се отнасят до уменията и компетентностите. 7.
+ОТБЕЛЯЗВА, че европейското сътрудничество в областта на образованието и обучението е от решаващо значение за социалното сближаване и добре функциониращата икономическа среда в Европейския съюз, за да се гарантират дългосрочната конкурентоспособност на Съюза и успехът на екологичния и цифровия преход и да се намалят социалните, регионалните и икономическите неравенства.
+Поради това ОТЧИТА важния принос на европейското сътрудничество в областта на образованието и обучението, включително в стратегическата рамка, за съответните части на европейския семестър. 8.
+ИЗТЪКВА, че е важно да се насърчават полезните взаимодействия между европейското пространство за образование, европейското пространство за висше образование и европейското научноизследователско пространство, като същевременно се избягва дублирането на ресурси, структури и инструменти, както и да се използва пълният потенциал на алиансите на европейски университети във всички техни задачи, включително като се подкрепя тяхната устойчивост и като продължи да се укрепва тяхното измерение на научните изследвания и иновациите, в съответствие с препоръката на Съвета от 5 април 2022 г. относно изграждане на мостове за ефективно европейско сътрудничество в областта на висшето образование (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ОВ C 160, 13.4.2022 г., стр. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..564f35912289311c79fd20a29e0c980cfa8f22d0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-38.txt
@@ -0,0 +1,20 @@
+C 185/36
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+26.5.2023 г.
+9.
+ОТЧИТА, че основните и демократични ценности на Европа са подложени на изпитания и че непровокираната агресия на Русия срещу Украйна е променила геополитическата обстановка.
+ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че съвместните усилия и транснационалното сътрудничество в областта на образованието и обучението не само улесняват и укрепват отговорите на Съюза и на държавите членки на потребностите, възникнали в резултат на агресията, но също така спомагат за утвърждаването на нашите ключови образователни ценности и принципи, като например приобщаването, равнопоста­ веността, академичната свобода и институционалната автономност, както и нашите общи ценности и нашето единство в Съюза. 10.
+НАБЛЯГА на факта, че установяването и премахването на оставащите пречки пред мобилността с цел учене и преподаване са от ключово значение за цялостното изграждане на европейско пространство за образование и за създаването на стабилна, безопасна, устойчива и просперираща Европа.
+Транснационалното сътрудничество засилва приобщаването, равнопоставеността, високите постижения, многообразието, привлекателността и конкурентоспособността на европейското образование и обучение на световната сцена.
+Поради това ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че следва да се положат усилия за превръщането на автоматичното взаимно признаване в образованието и обучението в реалност.
+Освен това ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че следва да се насърчават възможностите учащите и учителите да бъдат мобилни, а институциите в Европа и извън нея да си сътрудничат помежду си. 11.
+ПРИЗНАВА, че от 2017 г. насам е постигнат напредък в изграждането на европейското пространство за образование и че в целия ЕС са приложени широк набор от мерки за постигане на стратегическите приоритети, определени в стратегическата рамка за европейско сътрудничество в областта на образованието и обучението (2021 – 2030 г.).
+Чрез различни инициативи, сътрудничество и съвместно създаване европейското пространство за образование постепенно придобива форма. 12.
+ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че съсредоточаването върху изпълнението както на национално, така и на европейско равнище, в контекста на стратегическата рамка, съгласно съответните компетентности на всяко равнище, при строго наблюдение в рамките на съществуващите структури и при надлежно отчитане на административната тежест, ще бъде от ключово значение за оставащия период от първия цикъл до 2025 г. 13.
+ПОДЧЕРТАВА, че петте стратегически приоритета, определени в стратегическата рамка за европейско сътрудничество в областта на образованието и обучението (2021 – 2030 г.), представляват основата за работата и за трайното европейско сътрудничество в областта на образованието и обучението, включително за изграждането на европейското пространство за образование.
+ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че текущият процес на междинен преглед и пълният доклад относно европейското пространство за образование, който ще бъде публикуван от Европейската комисия през 2025 г., следва да се съсредоточат върху тези пет стратегически приоритета, включително върху по-задълбочен анализ на конкретните области, изброени по-долу. 14.
+ОТЧИТА, че последващите действия във връзка с целите на равнище ЕС показват положителни тенденции по отношение на няколко дългогодишни показателя, като например повишено участие в образованието и грижите в ранна детска възраст, намаляване на преждевременното напускане на училище и по-голям дял на младите хора със завършено висше образование.
+Очевидно е обаче, че продължават да съществуват много предизвикателства, особено въздействието на социално-икономическия статус върху образователните постижения и благосъстоянието на учениците.
+Поради това ИЗРАЗЯВА СЪГЛАСИЕ, че за изграждането на европейско пространство за образование до 2025 г. следва да се обърне специално внимание на следното: — подобряване на равнопоставеността, приобщаването и успеха за всички в образованието и обучението и придобиването на ключови компетентности, включително основни умения, за да се даде възможност за пълноценно личностно, социално, гражданско и професионално развитие на всички европейски граждани; — придаване на по-голяма стойност на учителската професия и справяне с недостига на учители; насърчаване на професионалното развитие, възможностите за мобилност, условията на труд и благосъстоянието на учителите като ключови фактори за повишаване на привлекателността на професията; — премахване на оставащите пречки пред мобилността, при същевременно насърчаване на приобщаваща, устойчива и балансирана мобилност в ЕС, включително чрез постигане на автоматично взаимно признаване в образованието и обучението (3); — насърчаване на ученето през целия живот, включително ученето за възрастни, повишаването на квалификацията и преквалификацията, със специален акцент върху уменията и компетентностите за екологичния и цифровия преход.
+15. ЩЕ ПРОВЕДЕ ОБСЪЖДАНЕ върху стратегическата рамка и ще обмисли възможността за преразглеждане на приоритетните области и за извършване на всякакви други необходими корекции за втория цикъл до 2030 г. (3) В съответствие с Препоръката на Съвета от 26 ноември 2018 г. относно насърчаването на автоматичното взаимно признаване на квалификациите за висше образование и за завършен гимназиален етап на средно образование и квалификациите по обучение и на резултатите от периоди на учене в чужбина, ОВ C 444, 10.12.2018 г., стр. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2d522886f8a4f12e6d065fb7c909797510b37f1e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+26.5.2023 г.
+Непротивопоставяне на концентрация, за която е постъпило уведомление (Дело M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (текст от значение за ЕИП)
+(2023/C 185/02) На 3 май 2023 г. Комисията реши да не се противопоставя на горепосочената концентрация, за която е постъпило уведомление, и да я обяви за съвместима с вътрешния пазар.
+Решението се основава на член 6, параграф 1, буква б) от Регламент (ЕО) No 139/2004 на Съвета (1).
+Пълният текст на решението е достъпен единствено на английски език и ще се публикува, след като бъдат премахнати всички професионални тайни, които могат да се съдържат в него.
+Той ще бъде достъпен: — в раздела за сливанията на уебсайта на Комисията, свързан с конкуренцията (http://ec.europa.eu/competition/mergers/ cases/).
+Този уебсайт предоставя различни средства за подпомагане на достъпа до решения за отделни сливания, включително показатели за търсене по дружество, по номер на делото, по дата и по отрасъл, — в електронен формат на уебсайта EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=bg) под номер на документа 32023M11092.
+EUR-Lex предоставя онлайн достъп до правото на Европейския съюз.
+(1) ОВ L 24, 29.1.2004 г., стр. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f08ebf7c9391db4743b26959a08b1140e959a08a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.bg.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+26.5.2023 г.
+BG
+Официален вестник на Европейския съюз
+C 185/39
+ЗАКЛЮЧЕНИЯ НА СЪВЕТА ОТНОСНО ИЗЛОЖЕНИТЕ НА РИСК И РАЗСЕЛЕНИТЕ ТВОРЦИ (2023/C 185/09)
+СЪВЕТЪТ НА ЕВРОПЕЙСКИЯ СЪЮЗ:
+КАТО ПРИЗНАВА: 1.
+значението на творческите и културните права, залегнали в глобалните (1) и регионалните (2) инструменти в областта на правата на човека, за запазването на човешкото достойнство, културното многообразие, плурализма, демокрацията и присъщата стойност на културата,
+2.
+работата на международните организации във връзка със свободата на художественото изразяване, например ЮНЕСКО, в чиято Конвенция от 2005 г. се признава необходимостта от предприемане на мерки за опазване на многообразието от форми на културно изразяване, особено когато тези форми са заплашени от изчезване или от сериозна промяна (3), и Съвета на Европа (4), по-специално по отношение на неговия манифест за свободата на изразяване на изкуството и културата в цифровата ера,
+3.
+заключенията на Европейския съвет от 15 декември 2022 г. и от 9 февруари 2023 г., в които отново категорично се осъжда агресивната война на Русия срещу Украйна, потвърждава се пълната подкрепа на Съюза за независимостта, суверенитета и териториалната цялост на Украйна в нейните международно признати граници (5) и се изтъква отново ангажимента за засилване на подкрепата за разселените лица (6),
+4.
+Резолюцията на Европейския парламент относно културната солидарност с Украйна, в която се изразява искрена солидарност с хората на изкуството (7), тъй като изкуството и културата ще играят основна роля за оздравяването и възстановяването на Украйна и се приветстват по-специално действията на украинските творци и хора на изкуството, които участват в съпротивата срещу руското нашествие като практикуват своето изкуство (8),
+5.
+Работния план на ЕС за културата за периода 2023 – 2026 г (9)., който съдържа няколко действия (10), свързани с темата за изложените на риск (11) и разселените творци.
+КАТО ИМА ПРЕДВИД, ЧЕ 6.
+творците в световен мащаб играят важна роля в живота, развитието и устойчивостта на обществото и отделните хора и следва да могат да изпълняват тази своя роля, като същевременно съхраняват своята съзидателност и свобода на изразяване,
+7.
+поради това на творците следва да се предостави защита, в съответствие със съществуващите разпоредби, срещу заплахи и посегателства от всякакъв вид и форма, които ги излагат на опасност поради творческата им работа,
+(1) Наред с останалото, член 27 от Всеобщата декларация за правата на човека, чиято 75-а годишнина отбелязваме през 2023 г., или член 15 от Международния пакт за икономически, социални и културни права.
+(2) Наред с останалото, в Хартата на основните права на Европейския съюз.
+(3) Конвенция на ЮНЕСКО от 2005 г. за опазване и насърчаване на многообразието от форми на културно изразяване.
+(4) Използвайки като основа за работата си Европейската конвенция за правата на човека (ЕКПЧ), Съветът на Европа публикува например доклад относно творческата свобода и излезе с Манифест за свободата на изразяване на изкуството и културата в цифровата ера, в който, наред с останалото, се посочва, че ограниченията на свободата на изразяване и на творческата свобода засягат цялото общество, като го лишават от неговия плурализъм и жизнеспособността на демократичния процес.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Вж. приложение II за определението на „творци“.
+(8) Резолюция на Европейския парламент от 20 октомври 2022 г. относно солидарността с Украйна в областта на културата и съвместен механизъм за реагиране при извънредни ситуации за културно възстановяване в Европа (2022/2759(RSP).
+(9) Резолюция на Съвета относно работния план на ЕС за културата за периода 2023 – 2026 г.
+(ОВ C 466, 7.12.2022 г., стр. 1).
+(10) Т.е. по отношение на творческата свобода, опазването на културното наследство и овластяването на местните сектори на културата и творчеството в Украйна и ролята на културата и културните дейци в насърчаването и защитата на демокрацията и правата на човека в нестабилен контекст.
+(11) Вж. приложение II за определението на „изложени на риск творци“.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..49606108965f4143396b47af40b8aaeb2c83e90a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-37.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+26.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 185/35
+Usnesení Rady o Evropském vzdělávacím prostoru: výhled do roku 2025 a na další období (2023/C 185/08)
+RADA EVROPSKÉ UNIE,
+1.
+PŘIPOMÍNÁ politická východiska týkající se Evropského prostoru vzdělávání, jak jsou uvedena v příloze tohoto usnesení.
+2.
+OPĚT POTVRZUJE, že Evropský prostor vzdělávání může být v praxi vytvořen do roku 2025 pouze prostřednictvím skutečné politické angažovanosti členských států, a ZDŮRAZŇUJE, že je třeba, aby členské státy i Komise v rámci svých příslušných pravomocí a případně se zapojením příslušných zúčastněných stran na vnitrostátní i evropské úrovni nadále vyvíjely úsilí za účelem přijetí nezbytných kroků k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání.
+3.
+BERE NA VĚDOMÍ sdělení Komise o pokroku při vytváření Evropského prostoru vzdělávání (1).
+4.
+ZDŮRAZŇUJE, že vzdělávání a odborná příprava ve všech kontextech, na všech úrovních a ve všech formách mají zásadní význam pro zajištění sociální soudržnosti, konkurenceschopnosti a udržitelného růstu v Evropské unii a jejích členských státech a pro to, aby byly členské státy připraveny na ekologickou a digitální transformaci a byla jim přitom poskytována podpora.
+VYZDVIHUJE význam vysoce kvalitního, inkluzivního a spravedlivého vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pro všechny – jak děti, tak i dospělé –, zejména v době, kdy je naprosto nezbytné, aby občané dosáhli osobního naplnění a duševní pohody, přizpůsobili se výzvám měnícího se světa a dále se angažovali prostřednictvím aktivního a odpovědného občanství.
+5.
+ZDŮRAZŇUJE, že Evropský prostor vzdělávání by měl být podpořen přístupem spočívajícím v celoživotním učení, který inkluzivním a uceleným způsobem pokrývá systémy vzdělávání a odborné přípravy a zahrnuje výuku, odbornou přípravu a učení ve všech kontextech, na všech úrovních a ve všech formách, a to formální, neformální i informální, počínaje předškolním vzděláváním a péčí, přes školní vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po vysokoškolské vzdělávání a vzdělávání dospělých.
+6.
+OPĚTOVNĚ PŘIPOMÍNÁ, že by měla být posílena meziodvětvová spolupráce mezi příslušnými iniciativami EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a iniciativami v souvisejících oblastech politiky a odvětvích, zejména v oblasti zaměstnanosti, sociální politiky, výzkumu, inovací, životního prostředí, mládeže a kulturních a kreativních odvětví, a to při plném respektování právního základu pro příslušné oblasti politiky stanoveného ve Smlouvách.
+VYZDVIHUJE potřebu koordinace a soudržnosti všech iniciativ EU v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména těch, které se týkají dovedností a kompetencí.
+7.
+KONSTATUJE, že evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy má zásadní význam pro sociální soudržnost a řádně fungující hospodářské prostředí v Evropské unii s cílem zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a úspěch ekologické a digitální transformace, jakož i snížit sociální, regionální a hospodářské nerovnosti.
+UZNÁVÁ proto významný přínos evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně strategického rámce, k příslušným částem evropského semestru.
+8.
+ZDŮRAZŇUJE, že v souladu s doporučením Rady ze dne 5. dubna 2022 o zefektivnění spolupráce v oblasti evropského vysokoškolského vzdělávání (2) je důležité podporovat součinnost mezi Evropským prostorem vzdělávání, Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem a zároveň zamezit zdvojování zdrojů, struktur a nástrojů a plně využívat potenciál aliancí Evropských univerzit v rámci všech jejich úkolů, mimo jiné pokud jde o podporu jejich udržitelnosti a další posilování jejich výzkumného a inovačního rozměru.
+(1) Dokument COM(2022) 700 final.
+(2) Úř. věst.
+C 160, 13.4.2022, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b746b376f5e1329236e340103def61f12c12fedb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-38.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/36
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+26.5.2023
+9.
+UZNÁVÁ, že základní a demokratické hodnoty Evropy jsou podrobeny zkoušce a že nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině změnila geopolitickou situaci.
+SOUHLASÍ s tím, že společné úsilí a nadnárodní spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy nejen usnadňují a posilují reakci Unie a členských států na potřeby, které vyvstaly v důsledku agrese, ale také pomáhají posilovat naše klíčové vzdělávací hodnoty a zásady, jako je inkluze, rovnost, akademická svoboda a institucionální autonomie, jakož i naše společné hodnoty a jednotu v rámci Unie.
+10.
+ZDŮRAZŇUJE, že k úplné realizaci Evropského prostoru vzdělávání a k vytvoření odolné, bezpečné, udržitelné a prosperující Evropy má zásadní význam určení a odstranění zbývajících překážek vzdělávací mobility a mobility vyučujících.
+Nadnárodní spolupráce posiluje inkluzivnost, rovnost, excelenci, rozmanitost, přitažlivost a celosvětovou konkurenceschopnost evropského vzdělávání a odborné přípravy.
+SOUHLASÍ proto s tím, že je třeba usilovat o to, aby se automatické vzájemné uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě stalo skutečností.
+Rovněž SOUHLASÍ s tím, že by měly být podporovány možnosti mobility účastníků vzdělávání a učitelů a možnosti vzájemné spolupráce mezi institucemi v Evropě i mimo ni.
+11.
+UZNÁVÁ, že od roku 2017 bylo dosaženo pokroku, pokud jde o vytváření Evropského prostoru vzdělávání, a že v celé EU byla provedena široká škála opatření k dosažení strategických priorit stanovených ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (2021–2030).
+Evropský prostor vzdělávání se prostřednictvím různých iniciativ, spolupráce a společné tvorby postupně formuje.
+12.
+SOUHLASÍ s tím, že v průběhu zbývajícího období prvního cyklu do roku 2025 bude zásadní zaměřit se na provádění na vnitrostátní i evropské úrovni v kontextu strategického rámce v souladu s příslušnými pravomocemi každé úrovně a provádět důkladné monitorování v rámci stávajících struktur, a to s náležitým ohledem na administrativní zátěž.
+13.
+ZDŮRAZŇUJE, že všech pět strategických priorit stanovených ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (2021–2030) tvoří základ pro práci a pokračující evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně vytváření Evropského prostoru vzdělávání.
+SOUHLASÍ s tím, že probíhající přezkum v polovině období a celková zpráva o Evropském prostoru vzdělávání, kterou má Evropská komise zveřejnit v roce 2025, by se měly zaměřit na těchto pět strategických priorit, včetně podrobnější analýzy níže uvedených konkrétních oblastí.
+14.
+UZNÁVÁ, že opatření navazující na cíle na úrovni EU poukazují na pozitivní trend, pokud jde o několik dlouhodobých ukazatelů, jako je zvýšená účast na předškolním vzdělávání a péči, snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání a vyšší podíl mladých lidí s dosaženým terciárním vzděláním.
+Zároveň je však zřejmé, že mnoho výzev, zejména dopady socioekonomického postavení na dosažené vzdělání a osobní pohodu studentů, přetrvává.
+SOUHLASÍ proto s tím, že v zájmu vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 by měl být kladen zvláštní důraz na: — zlepšení rovnosti, inkluze a úspěchu pro všechny v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a získávání klíčových kompetencí, včetně základních dovedností, s cílem umožnit plný osobní, sociální, občanský a profesní rozvoj všech evropských občanů; — podporu pedagogického povolání a řešení nedostatku učitelů; podporu profesního rozvoje, příležitostí k mobilitě, pracovních podmínek a osobní pohody učitelů jakožto klíčových faktorů pro zvýšení přitažlivosti tohoto povolání; — odstranění zbývajících překážek mobility a současnou podporu inkluzivní, udržitelné a vyvážené mobility v EU, mimo jiné dosažením automatického vzájemného uznávání v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (3); — podporu celoživotního učení, včetně vzdělávání dospělých, prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, se zvláštním důrazem na dovednosti a kompetence pro ekologickou a digitální transformaci.
+15.
+BUDE SE ZABÝVAT strategickým rámcem a zváží revizi prioritních oblastí a provedení veškerých dalších nezbytných úprav pro druhý cyklus v období do roku 2030.
+(3) V souladu s doporučením Rady ze dne 26. listopadu 2018 o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí, Úř. věst.
+C 444, 10.12.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..56264b942afdb1de102f883e828409aa9e64c06f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-4.txt
@@ -0,0 +1,16 @@
+C 185/2
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+26.5.2023
+Bez námitek k navrhovanému spojení (Věc M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Text s významem pro EHP)
+(2023/C 185/02) Dne 3. května 2023 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné s vnitřním trhem.
+Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst.
+1 písm.
+b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1).
+Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství.
+Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici: — v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec. europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví, — v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=cs) pod číslem 32023M11092.
+Stránky EUR-Lex umožňují přístup k právu Evropské unie po internetu.
+(1) Úř. věst.
+L 24, 29.1.2004, s.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e2d0cd0418cbafcf9313e924a407b16e03f1a5c4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.cs.p-41.txt
@@ -0,0 +1,34 @@
+26.5.2023
+CS
+Úřední věstník Evropské unie
+C 185/39
+ZÁVĚRY RADY O OHROŽENÝCH A VYSÍDLENÝCH UMĚLCÍCH (2023/C 185/09)
+RADA EVROPSKÉ UNIE
+SE ZŘETELEM NA:
+1.
+význam, jejž mají práva v oblasti tvorby a kultury, jak jsou zakotvena v globálních (1) i regionálních (2) nástrojích v oblasti lidských práv, pro zachování lidské důstojnosti, kulturní rozmanitosti, pluralismu, demokracie a vnitřní hodnoty kultury,
+2.
+činnost, kterou v oblasti uměleckého projevu vyvíjejí mezinárodní organizace jako UNESCO, v jehož úmluvě z roku 2005 se uznává, že je třeba přijmout opatření na ochranu rozmanitosti kulturních projevů, a to zejména v situacích, kdy kulturním projevům může hrozit zánik nebo vážné znehodnocení (3), a jako Rada Evropy (4), zejména se zřetelem k jejímu Manifestu o svobodě uměleckého a kulturního projevu v digitální éře,
+3.
+závěry Evropské rady ze dne 15. prosince 2022 a ze dne 9. února 2023, v nichž Evropská rada znovu důrazně odsuzuje válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině, opětovně potvrzuje, že Unie plně podporuje nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic (5), a opětovně zdůrazňuje, že je odhodlána posílit podporu vysídlených osob (6),
+4.
+usnesení Evropského parlamentu o kulturní solidaritě s Ukrajinou, vyjadřující upřímnou solidaritu s umělci (7), jelikož umění a kultura budou hrát zásadní úlohu při obnově a opětovném budování Ukrajiny, oceňující zejména činnost ukrajinských umělců a tvůrců, kteří tím, že dále provozují své umění, kladou odpor ruské invazi (8),
+5.
+pracovní plán EU pro kulturu na období 2023–2026 (9), v němž je obsaženo několik činností (10) souvisejících s problematikou ohrožených (11) a vysídlených umělců,
+VZHLEDEM K TOMU, ŽE:
+6.
+umělci hrají v globálním měřítku důležitou roli v životě, rozvoji a odolnosti společnosti i jednotlivých osob a měli by být s to tuto roli zastávat, aniž by byla narušena jejich tvořivost a svoboda projevu,
+7.
+umělcům by se tudíž mělo v souladu se stávajícími předpisy dostávat ochrany před hrozbami a útoky v jakékoli podobě, v jejichž důsledku se ve spojitosti se svojí uměleckou činností ocitají v nebezpečí,
+(1) Mimo jiné článek 27 Všeobecné deklarace lidských práv, od jejíhož přijetí uplyne v roce 2023 již 75 let, nebo článek 15 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.
+(2) Mimo jiné Listina základních práv Evropské unie.
+(3) Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005).
+(4) Rada Evropy ve své činnosti vychází z Evropské úmluvy o lidských právech; vydala například zprávu o umělecké svobodě a Manifest o svobodě uměleckého a kulturního projevu v digitální éře, ve kterém se mimo jiné uvádí, že omezování svobody projevu a umělecké svobody má dopady na celou společnost, neboť ta pak pozbývá pluralismu a životaschopnosti demokratických procesů.
+(5) Dokument EUCO 34/22.
+(6) Dokument EUCO 1/23.
+(7) Viz příloha II, definice „umělce“.
+(8) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2022 o kulturní solidaritě s Ukrajinou a společném krizovém mechanismu pro kulturní obnovu v Evropě (2022/2759(RSP)).
+(9) Usnesení Rady o pracovním plánu EU pro kulturu (2023–2026), Úř. věst.
+C 466, 7.12.2022, s. 1.
+(10) Jedná se o činnosti zaměřené na uměleckou svobodu, na zachování kulturního dědictví a posílení postavení místních kulturních a kreativních odvětví na Ukrajině a na úlohu kultury a pracovníků v oblasti kultury při podpoře a obraně demokracie a lidských práv v nestabilních situacích.
+(11) Viz příloha II, definice „ohrožených umělců“.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..51d572d5d0d092c70004f88ed3c7590c63550bd8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-37.txt
@@ -0,0 +1,23 @@
+26.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 185/35
+Rådets resolution om det europæiske uddannelsesområde: Frem mod 2025 og tiden derefter (2023/C 185/08)
+RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION
+1.
+MINDER OM den politiske baggrund for det europæiske uddannelsesområde, som fremgår af bilaget til denne resolution;
+2.
+BEKRÆFTER PÅ NY, at det europæiske uddannelsesområde kun kan blive en realitet inden 2025 gennem et stærkt politisk engagement fra medlemsstaternes side, og PÅPEGER behovet for, at både medlemsstaterne og Kommissionen inden for deres respektive kompetenceområder og, i det omfang det er relevant, med inddragelse af relevante interessenter på nationalt og europæisk plan fortsat gør en indsats for at tage de nødvendige skridt til at etablere det europæiske uddannelsesområde;
+3.
+NOTERER SIG Kommissionens meddelelse om fremskridt hen imod etablering af det europæiske uddannelsesområde (1);
+4.
+UNDERSTREGER, at uddannelse i alle sammenhænge, på alle niveauer og i alle former er afgørende for at sikre social samhørighed, konkurrenceevne og bæredygtig vækst i Den Europæiske Union og dens medlemsstater og for at forberede dem på og støtte dem gennem den grønne og den digitale omstilling; UNDERSTREGER betydningen af, at alle – børn såvel som voksne – har lige adgang til inklusiv uddannelse og livslang læring af høj kvalitet, navnlig i en tid, hvor det er afgørende for borgerne at kunne udfolde deres personlighed og trives samt tilpasse sig udfordringerne i en verden i forandring og engagere sig yderligere i et aktivt og ansvarligt medborgerskab;
+5.
+FREMHÆVER, at det europæiske uddannelsesområde bør understøttes af en tilgang baseret på livslang læring, som på en inklusiv og holistisk måde omfatter uddannelsessystemerne samt undervisning, uddannelse og læring i alle sammenhænge, på alle niveauer og i alle former, det være sig formelle, ikkeformelle eller uformelle, hele vejen fra førskoleundervisning og børnepasning til skoleuddannelse og erhvervsrettet uddannelse samt videregående uddannelse og voksenuddannelse;
+6.
+GENTAGER, at det tværsektorielle samarbejde mellem EU’s relevante uddannelsesinitiativer og initiativer på politikområder og i sektorer i tilknytning hertil bør forbedres – navnlig hvad angår beskæftigelse, socialpolitik, forskning, innovation, miljø, ungdom og de kulturelle og kreative sektorer, samtidig med at de respektive politikområders retsgrundlag som fastsat i traktaterne respekteres fuldt ud; UNDERSTREGER behovet for koordinering af og sammenhæng mellem alle EU-initiativer på uddannelsesområdet, navnlig dem, der vedrører færdigheder og kompetencer;
+7.
+NOTERER SIG, at europæisk uddannelsessamarbejde er afgørende for social samhørighed og et velfungerende økonomisk landskab i Den Europæiske Union for at sikre Unionens konkurrenceevne på lang sigt og den grønne og den digitale omstillings succes og mindske de sociale, regionale og økonomiske uligheder; ANERKENDER derfor, at europæisk uddannelsessamarbejde yder et vigtigt bidrag, herunder inden for strategirammen, til relevante dele af det europæiske semester;
+8.
+UNDERSTREGER betydningen af at fremme synergier mellem det europæiske uddannelsesområde, det europæiske område for videregående uddannelse og det europæiske forskningsrum, samtidig med at overlapning af ressourcer, strukturer og instrumenter undgås, og det fulde potentiale i alliancen mellem Europauniversiteterne for så vidt angår deres opgaver udnyttes, herunder ved at støtte deres bæredygtighed og fortsat styrke deres forsknings- og innovationsdimension, i overensstemmelse med Rådets henstilling af 5. april 2022 om brobygning med henblik på et effektivt europæisk samarbejde inden for de videregående uddannelser (2); (1) COM(2022) 700 final.
+(2) EUT C 160 af 13.4.2022, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..887d7777e04896f12b2425d1285698bd0b86afb1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-38.txt
@@ -0,0 +1,22 @@
+C 185/36
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+26.5.2023
+9.
+ERKENDER, at Europas grundlæggende og demokratiske værdier er under pres, og at Ruslands uprovokerede aggression mod Ukraine har ændret det geopolitiske landskab; ER ENIGT I, at en fælles indsats og tværnationalt uddannelsessamarbejde ikke blot letter og styrker Unionens og medlemsstaternes modsvar på de behov, der er opstået som følge af aggressionen, men også bidrager til at styrke vores centrale uddannelsesværdier og -principper såsom inklusion, lighed, akademisk frihed og institutionel autonomi samt vores fælles værdier og vores sammenhold i Unionen;
+10.
+FREMHÆVER, at udpegning og fjernelse af de resterende hindringer for lærings- og undervisningsmobilitet er vigtig for etableringen af et europæisk uddannelsesområde og et modstandsdygtigt, sikkert, bæredygtigt og velstående Europa.
+Tværnationalt samarbejde styrker inklusion, lighed, ekspertise, diversitet, tiltrækningskraft og den globale konkurrenceevne på det europæiske uddannelsesområde; ER derfor ENIGT I, at der bør gøres en indsats for at gøre automatisk gensidig anerkendelse på uddannelsesområdet til en realitet; ER ligeledes ENIGT I, at mulighederne bør fremmes, for at lærende og lærere kan være mobile, og for at institutioner i og uden for Europa kan samarbejde med hinanden;
+11.
+ANERKENDER, at der siden 2017 er gjort fremskridt i retning af at etablere det europæiske uddannelsesområde, og at der er blevet gennemført en bred vifte af foranstaltninger i hele EU for at nå de strategiske prioriteter, der er fastsat i strategirammen for det europæiske uddannelsessamarbejde (2021-2030).
+Det europæiske uddannelsesområde er gradvist ved at blive udformet gennem forskellige initiativer, samarbejde og samskabelse;
+12.
+ER ENIGT I, at fokus – inden for rammerne af strategirammen og i overensstemmelse med de respektive kompetenceområder på hvert niveau – på gennemførelsen på både nationalt og europæisk plan og solid overvågning inden for de eksisterende strukturer under behørig hensyntagen til de administrative byrder vil være afgørende for den resterende periode af den første cyklus frem til 2025;
+13.
+UNDERSTREGER, at de fem strategiske prioriteter, der er fastsat i strategirammen for det europæiske uddannelses­ samarbejde (2021-2030), udgør grundlaget for arbejdet og for det videre europæiske uddannelsessamarbejde, herunder hen imod etableringen af det europæiske uddannelsesområde; ER ENIGT I, at den igangværende midtvejsevalueringsproces og den samlede rapport om det europæiske uddannelsesområde, som Kommissionen vil offentliggøre i 2025, bør fokusere på disse fem strategiske prioriteter, herunder en mere dybdegående analyse af de nedenfor anførte specifikke områder;
+14.
+ANERKENDER, at opfølgningen af EU-målene viser positive tendenser med hensyn til flere indikatorer målt over en længere periode såsom øget deltagelse i førskoleundervisning og børnepasning, mindre skolefrafald og en højere andel af unge, som har gennemført en videregående uddannelse.
+Det står dog også klart, at der fortsat er mange udfordringer, navnlig virkningerne af socioøkonomisk status på uddannelsesresultater og de studerendes trivsel; ER derfor ENIGT I, at der for at etablere et europæisk uddannelsesområde inden 2025 bør lægges særlig vægt på følgende: — forbedre lighed, inklusion og gode uddannelsesresultater for alle samt tilegnelse af nøglekompetencer, herunder grundlæggende færdigheder, for at give alle europæiske borgere mulighed for fuld personlig, social, medborgerlig og faglig udvikling — styrke lærerfaget og afhjælpe manglen på lærere, fremme lærernes faglige udvikling, mobilitetsmuligheder, arbejdsvilkår og trivsel som nøglefaktorer for at øge fagets tiltrækningskraft — fjerne de resterende mobilitetshindringer og samtidig tilskynde til inklusiv, bæredygtig og afbalanceret mobilitet i EU, herunder ved at opnå automatisk gensidig anerkendelse på uddannelsesområdet (3) — fremme livslang læring, herunder voksenuddannelse, opkvalificering og omskoling med særlig vægt på færdigheder og kompetencer med henblik på den grønne og den digitale omstilling;
+15.
+VIL REFLEKTERE over strategirammen og overveje at revidere de prioriterede områder og foretage eventuelle andre nødvendige justeringer til anden cyklus, der løber frem til 2030; (3) Jf.
+Rådets henstilling af 26. november 2018 om fremme af automatisk gensidig anerkendelse af kvalifikationer på videregående uddannelsesniveau og ungdomsuddannelsesniveau samt resultater af læringsophold i udlandet (EUT C 444 af 10.12.2018, s. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1248095f5a0e0761e4ea834b4fc66353d912b86f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-4.txt
@@ -0,0 +1,16 @@
+C 185/2
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+26.5.2023
+Beslutning om ikke at gøre indsigelse mod en anmeldt fusion (Sag M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (EØS-relevant tekst)
+(2023/C 185/02) Den 3.
+maj 2023 besluttede Kommissionen ikke at gøre indsigelse mod ovennævnte anmeldte fusion og erklære den forenelig med det indre marked.
+Beslutningen er truffet efter artikel 6, stk.
+1, litra b), i Rådets forordning (EF) nr.
+139/2004 (1).
+Beslutningens fulde ordlyd foreligger kun på engelsk og vil blive offentliggjort, efter at eventuelle forretningshemmeligheder er udeladt.
+Den vil kunne ses: — under fusioner på Kommissionens websted for konkurrence (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Dette websted giver forskellige muligheder for at finde de konkrete fusionsbeslutninger, idet de er opstillet efter bl.a. virksomhedens navn, sagsnummer, dato og sektor — i elektronisk form på EUR-Lex-webstedet (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=da) under dokumentnummer 32023M11092.
+EUR-Lex giver onlineadgang til EU-retten.
+(1) EUT L 24 af 29.1.2004, s.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cef7fe079e278e476992a10f7670d6f1b532fa48
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.da.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+26.5.2023
+DA
+Den Europæiske Unions Tidende
+C 185/39
+RÅDETS KONKLUSIONER OM UDSATTE OG FORDREVNE KUNSTNERE (2023/C 185/09)
+RÅDET FOR DEN EUROPÆISKE UNION,
+SOM ANERKENDER 1.
+betydningen af kreative og kulturelle rettigheder som nedfældet i globale (1) såvel som regionale (2) menneskerettig­ hedsinstrumenter med henblik på at bevare den menneskelige værdighed, kulturel mangfoldighed, pluralisme, demokrati og kulturens iboende værdi,
+2.
+arbejdet i internationale organisationer vedrørende friheden til kunstnerisk udfoldelse, såsom UNESCO – hvis konvention fra 2005 anerkender behovet for at træffe foranstaltninger til beskyttelse af den kulturelle udfoldelses mangfoldighed, navnlig i situationer, hvor de kulturelle udtryksformer kan være truet af udryddelse eller alvorlige forstyrrelser (3) – og Europarådet (4), navnlig hvad angår dets manifest om friheden til kunstnerisk og kulturel udfoldelse i den digitale tidsalder,
+3.
+konklusionerne fra Det Europæiske Råds møde den 15. december 2022 og den 9. februar 2023, hvori det gentager sin resolutte fordømmelse af Ruslands angrebskrig mod Ukraine, på ny bekræfter Unionens fulde støtte til Ukraines uafhængighed, suverænitet og territoriale integritet inden for dets internationalt anerkendte grænser (5) og gentager tilsagnet om at styrke understøttelsen til fordrevne personer (6),
+4.
+Europa-Parlamentets beslutning om kulturel solidaritet med Ukraine, som udtrykker oprigtig solidaritet med kunstnere (7), da kunst og kultur vil spille en afgørende rolle i forbindelse med helingen og genopbygningen af Ukraine, og glæder sig navnlig over den indsats, som de ukrainske kunstnere og skabende kunstnere har gjort, ved at handle imod den russiske invasion og udøve deres kunst (8),
+5.
+EU’s arbejdsplan på kulturområdet 2023-2026 (9), som indeholder en række tiltag (10) vedrørende udsatte (11) og fordrevne kunstnere,
+SOM TAGER FØLGENDE I BETRAGTNING: 6.
+globalt spiller kunstnere en vigtig rolle i samfundets og den enkeltes liv, udvikling og modstandsdygtighed, og de bør være i stand til at gøre det og samtidig bevare deres kreativitet og ytringsfrihed,
+7.
+kunstnere bør derfor i overensstemmelse med gældende regler tilbydes beskyttelse mod enhver art af og form for trusler og krænkelser, der bringer dem i fare på grund af deres kunstneriske arbejde,
+(1) Bl.a. artikel 27 i verdenserklæringen om menneskerettighederne, der fejrer 75-års jubilæum i 2023, eller artikel 15 i den internationale konvention om økonomiske, sociale og kulturelle rettigheder.
+(2) Bl.a.
+Den Europæiske Unions charter om grundlæggende rettigheder.
+(3) UNESCO's konvention fra 2005 om beskyttelse og fremme af den kulturelle udfoldelses mangfoldighed.
+(4) På grundlag af den europæiske menneskerettighedskonvention (EMRK) har Europarådet f.eks. offentliggjort en rapport om kunstnerisk frihed og lanceret manifestet om frihed til kunstnerisk og kulturel udfoldelse i den digitale tidsalder, hvori det bl.a. hedder, at begrænsninger af ytringsfriheden og den kunstneriske frihed påvirker hele samfundet og berøver det en pluralistisk og livlig demokratisk proces.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Jf. bilag II for definitionen af »kunstnere«.
+(8) Europa-Parlamentets beslutning af 20. oktober 2022 om kulturel solidaritet med Ukraine og en fælles beredskabsmekanisme til kulturel genopretning i Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Rådets konklusioner om EU's arbejdsplan på kulturområdet 2023-2026, EUT C 466 af 7.12.2022, s. 1.
+(10) Dvs. kunstnerisk frihed, bevarelse af kulturarven og styrkelse af de lokale kulturelle og kreative sektorer i Ukraine og kulturens og kulturarbejderes rolle med hensyn til fremme og forsvar af demokrati og menneskerettigheder i skrøbelige situationer.
+(11) Jf. bilag II for definitionen af »udsatte kunstnere«.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bbddda701c7420c6498152ddf92da5c0ff749e71
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-37.txt
@@ -0,0 +1,15 @@
+26.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 185/35
+Entschließung des Rates zum europäischen Bildungsraum: Blick auf das Jahr 2025 und darüber hinaus (2023/C 185/08) DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION — 1.
+VERWEIST auf den im Anhang dieser Entschließung dargelegten politischen Hintergrund in Bezug auf den europäischen Bildungsraum; 2.
+BEKRÄFTIGT, dass der europäische Bildungsraum bis 2025 nur durch ein starkes politisches Engagement der Mitgliedstaaten realisiert werden kann, und BETONT, dass sowohl die Mitgliedstaaten als auch die Kommission – im Rahmen ihrer jeweiligen Zuständigkeiten und gegebenenfalls unter Einbeziehung der einschlägigen Interessenträger auf nationaler und europäischer Ebene – weitere Anstrengungen unternehmen müssen, um die notwendigen Schritte zur Verwirklichung des europäischen Bildungsraums zu unternehmen; 3.
+NIMMT KENNTNIS von der Mitteilung der Kommission über den Fortschritt bei der Vollendung des Europäischen Bildungsraums (1); 4.
+UNTERSTREICHT, dass die allgemeine und berufliche Bildung in allen Kontexten, auf allen Ebenen und in allen Formen von entscheidender Bedeutung ist, um sozialen Zusammenhalt, Wettbewerbsfähigkeit und nachhaltiges Wachstum in der Europäischen Union und ihren Mitgliedstaaten sicherzustellen und sie auf den grünen und den digitalen Wandel vorzubereiten und dabei zu unterstützen; BETONT, wie wichtig eine hochwertige, inklusive und Chancengleichheit gewährleistende allgemeine und berufliche Bildung und ein ebensolches lebenslanges Lernen für alle – Kinder und Erwachsene gleichermaßen – sind, insbesondere in einer Zeit, in der persönliche Entfaltung und Wohlergehen, Anpassung an die Herausforderungen einer Welt im Wandel und weiteres Engagement im Rahmen einer aktiven und verantwortungs­ bewussten Bürgerschaft für die Bürgerinnen und Bürger von entscheidender Bedeutung sind; 5.
+HEBT HERVOR, dass der europäische Bildungsraum von einem Konzept des lebenslangen Lernens untermauert werden sollte, das die Systeme der allgemeinen und beruflichen Bildung auf inklusive und ganzheitliche Weise umfasst und Unterricht, Ausbildung sowie Lernen in allen Kontexten, auf allen Ebenen und in allen Formen – ob formal, nichtformal oder informell – von der frühkindlichen Betreuung, Bildung und Erziehung über die schulische und berufliche Aus- und Weiterbildung bis zur Hochschulbildung und Erwachsenenbildung umfasst; 6.
+BEKRÄFTIGT, dass die sektorübergreifende Zusammenarbeit zwischen den einschlägigen EU-Initiativen im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung sowie jenen in verwandten Politikbereichen und Sektoren – insbesondere in den Bereichen Beschäftigung, Sozialpolitik, Forschung, Innovation, Umwelt und Jugend sowie in der Kultur- und der Kreativbranche – verbessert werden sollte, wobei die in den Verträgen festgelegte Rechtsgrundlage für die jeweiligen Politikbereiche uneingeschränkt zu achten ist; UNTERSTREICHT, dass bei allen EU-Initiativen im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung – insbesondere jenen, die Fähigkeiten und Kompetenzen betreffen – Koordinierung und Kohärenz erforderlich sind; 7.
+STELLT FEST, dass die europäische Zusammenarbeit im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung für den sozialen Zusammenhalt und eine gut funktionierende Wirtschaftslandschaft in der Europäischen Union von entscheidender Bedeutung ist, um die langfristige Wettbewerbsfähigkeit der Union sowie den Erfolg des grünen und des digitalen Wandels sicherzustellen und soziale, regionale und wirtschaftliche Ungleichheiten abzubauen; ERKENNT vor diesem Hintergrund AN, dass die europäische Zusammenarbeit im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung – auch innerhalb des strategischen Rahmens – einen wichtigen Beitrag zu den einschlägigen Komponenten des Europäischen Semesters leistet; 8.
+BETONT, wie wichtig es ist, Synergien zwischen dem europäischen Bildungsraum, dem Europäischen Hochschulraum und dem Europäischen Forschungsraum zu fördern – ohne Doppelarbeit bei Ressourcen, Strukturen und Instrumenten entstehen zu lassen – und das volle Potenzial der Allianzen der Initiative „Europäische Hochschulen“ bei all ihren Aufgaben zu nutzen und in diesem Zusammenhang auch ihre Nachhaltigkeit sowie ihre Forschungs- und Innovationsdimension zu unterstützen, im Einklang mit der Empfehlung des Rates vom 5. April 2022 zur Erleichterung einer wirksamen europäischen Hochschulzusammenarbeit (2); (1) COM(2022) 700 final.
+(2) ABl.
+C 160 vom 13.4.2022, S. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..caeb9fea515edb71db36ce43a534e7d48d7d30f3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-38.txt
@@ -0,0 +1,14 @@
+C 185/36
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+26.5.2023
+9.
+ERKENNT AN, dass die grundlegenden und demokratischen Werte Europas derzeit infrage gestellt werden und dass die grundlose Aggression Russlands gegen die Ukraine die geopolitische Landschaft verändert hat; IST SICH EINIG, dass gemeinsame Anstrengungen und transnationale Zusammenarbeit im Bereich der allgemeinen und beruflichen Bildung nicht nur die Reaktion der Union und der Mitgliedstaaten auf die Bedürfnisse, die infolge der Aggression entstanden sind, erleichtern und stärken, sondern auch dazu beitragen, unsere zentralen Werte und Grundsätze im Bildungsbereich wie Inklusion, Chancengleichheit, akademische Freiheit und institutionelle Autonomie sowie unsere gemeinsamen Werte und unsere Einheit in der Union zu stärken; 10.
+HEBT HERVOR, dass die Ermittlung und Beseitigung der verbleibenden Hindernisse für die Lern- und Lehrmobilität für die vollständige Verwirklichung eines europäischen Bildungsraums und die Schaffung eines resilienten, sicheren, nachhaltigen und wohlhabenden Europas von entscheidender Bedeutung ist; transnationale Zusammenarbeit stärkt Inklusivität, Chancengleichheit, Exzellenz, Vielfalt, Attraktivität und weltweite Wettbewerbsfähigkeit in der europäischen allgemeinen und beruflichen Bildung; IST SICH daher EINIG, dass Anstrengungen unternommen werden sollten, um die automatische gegenseitige Anerkennung in der allgemeinen und beruflichen Bildung Wirklichkeit werden zu lassen; IST SICH ferner EINIG, dass Möglichkeiten für die Mobilität von Lernenden und Lehrkräften sowie für die Zusammenarbeit zwischen Einrichtungen in Europa und darüber hinaus gefördert werden sollten; 11.
+WÜRDIGT, dass seit 2017 Fortschritte bei der Schaffung des europäischen Bildungsraums erzielt worden sind und dass in der gesamten EU ein breites Spektrum von Maßnahmen zur Verwirklichung der im strategischen Rahmen für die europäische Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen Bildung (2021-2030) festgelegten strategischen Prioritäten umgesetzt worden ist.
+Durch verschiedene Initiativen, Zusammenarbeit und gemeinsame Gestaltung wird der europäische Bildungsraum schrittweise gestaltet; 12.
+IST SICH EINIG, dass die Konzentration auf die Umsetzung sowohl auf nationaler als auch auf europäischer Ebene im Kontext des strategischen Rahmens im Einklang mit den jeweiligen Zuständigkeiten auf jeder Ebene sowie eine robuste Überwachung innerhalb der bestehenden Strukturen und unter gebührender Berücksichtigung des Verwaltungsaufwands für den verbleibenden Zeitraum des ersten Zyklus bis 2025 von entscheidender Bedeutung sein werden; 13.
+UNTERSTREICHT, dass die fünf im strategischen Rahmen für die europäische Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen Bildung (2021-2030) festgelegten strategischen Prioritäten die Grundlage für die Arbeit und die Fortsetzung der europäischen Zusammenarbeit auf dem Gebiet der allgemeinen und beruflichen Bildung, auch im Hinblick auf die Verwirklichung des europäischen Bildungsraums, bilden; IST SICH EINIG, dass die fünf strategischen Prioritäten im Mittelpunkt der laufenden Halbzeitüberprüfung und des vollständigen Berichts über den europäischen Bildungsraum, der 2025 von der Europäischen Kommission veröffentlicht werden soll, stehen sollten, und dass damit auch eine ausführlichere Analyse der nachstehend aufgeführten spezifischen Bereiche einhergehen sollte; 14.
+ERKENNT AN, dass die Weiterverfolgung der Zielvorgaben auf EU-Ebene positive Trends bei mehreren seit Langem bestehenden Indikatoren erkennen lässt, wie etwa eine höhere Teilnahme an frühkindlicher Betreuung, Bildung und Erziehung, eine Verringerung der Schulabbrecherquote und einen höheren Anteil junger Menschen mit Hochschul­ abschluss; es wird jedoch auch deutlich, dass noch viele Herausforderungen bestehen, insbesondere die Auswirkungen des sozioökonomischen Status auf den Bildungserfolg und das Wohlergehen der Schülerinnen und Schüler; IST SICH daher EINIG, dass zur Verwirklichung eines europäischen Bildungsraums bis 2025 besonderes Augenmerk auf Folgendes gelegt werden sollte: — Verbesserung der Chancengleichheit, der Inklusion sowie des Erfolgs für alle in der allgemeinen und beruflichen Bildung und beim Erwerb von Schlüsselkompetenzen, einschließlich Grundfertigkeiten, um die vollständige persönliche, soziale, staatsbürgerliche und berufliche Entfaltung aller europäischen Bürgerinnen und Bürger zu ermöglichen; — Aufwertung des Lehrberufs und Bekämpfung des Lehrkräftemangels; Förderung der beruflichen Entwicklung, der Mobilitätsmöglichkeiten, der Arbeitsbedingungen und des Wohlergehens von Lehrkräften als Schlüsselfaktoren für die Steigerung der Attraktivität des Berufs; — Beseitigung der verbleibenden Mobilitätshindernisse bei gleichzeitiger Förderung einer inklusiven, nachhaltigen und ausgewogenen Mobilität in der EU, auch durch die Verwirklichung einer automatischen gegenseitigen Anerkennung in der allgemeinen und beruflichen Bildung (3); — Förderung des lebenslangen Lernens, einschließlich Erwachsenenbildung, Weiterqualifizierung und Umschulung, mit besonderem Schwerpunkt auf Fähigkeiten und Kompetenzen für den grünen und den digitalen Wandel; 15.
+WIRD den strategischen Rahmen PRÜFEN und eine Überarbeitung der prioritären Bereiche sowie sonstige notwendige Anpassungen für den zweiten Zyklus bis 2030 in Betracht ziehen; (3) Im Einklang mit der Empfehlung des Rates vom 26. November 2018 zur Förderung der automatischen gegenseitigen Anerkennung von im Ausland erworbenen Hochschulqualifikationen und von Qualifikationen der allgemeinen und beruflichen Bildung der Sekundarstufe II sowie der Ergebnisse von Lernzeiten im Ausland (ABl.
+C 444 vom 10.12.2018, S. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4f3873a302f9d22b0970bcc2d00f2ccb1728f4dd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+26.5.2023
+Keine Einwände gegen einen angemeldeten Zusammenschluss (Sache M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Text von Bedeutung für den EWR)
+(2023/C 185/02) Am 3. Mai 2023 hat die Kommission nach Artikel 6 Absatz 1 Buchstabe b der Verordnung (EG) Nr. 139/2004 des Rates (1) entschieden, keine Einwände gegen den oben genannten angemeldeten Zusammenschluss zu erheben und ihn für mit dem Binnenmarkt vereinbar zu erklären.
+Der vollständige Wortlaut der Entscheidung ist nur auf Englisch verfügbar und wird in einer um etwaige Geschäftsgeheimnisse bereinigten Fassung auf den folgenden EU-Websites veröffentlicht: — der Website der GD Wettbewerb zur Fusionskontrolle (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Auf dieser Website können Fusionsentscheidungen anhand verschiedener Angaben wie Unternehmensname, Nummer der Sache, Datum der Entscheidung oder Wirtschaftszweig abgerufen werden, — der Website EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=de).
+Hier kann diese Entscheidung anhand der Celex-Nummer 32023M11092 abgerufen werden.
+EUR-Lex ist das Internetportal zum Gemeinschaftsrecht.
+(1) ABl.
+L 24 vom 29.1.2004, S. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..de71e6b53c0e224d176ae04bacbf14be8083c1f8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.de.p-41.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+26.5.2023
+DE
+Amtsblatt der Europäischen Union
+C 185/39
+SCHLUSSFOLGERUNGEN DES RATES ZU GEFÄHRDETEN UND VERTRIEBENEN KÜNSTLERINNEN UND KÜNSTLERN (2023/C 185/09) DER RAT DER EUROPÄISCHEN UNION –
+IN ANERKENNUNG 1.
+der Bedeutung der in globalen (1) und regionalen (2) Menschenrechtsinstrumenten verankerten kreativen und kulturellen Rechte für die Wahrung der Menschenwürde, der kulturellen Vielfalt, des Pluralismus, der Demokratie und des Eigenwerts der Kultur;
+2.
+der Arbeit internationaler Organisationen zur Freiheit des künstlerischen Ausdrucks wie der UNESCO – in deren Übereinkommen von 2005 die Notwendigkeit anerkannt wird, Maßnahmen zum Schutz der Vielfalt kultureller Ausdrucksformen zu ergreifen, insbesondere in Situationen, in denen sie in ihrer Existenz oder durch schwere Beeinträchtigungen (3) bedroht sein könnten – und des Europarats (4), insbesondere mit Blick auf sein Manifest zur Freiheit der Meinungsäußerung in Kunst und Kultur im Digitalzeitalter;
+3.
+der Schlussfolgerungen des Europäischen Rates vom 15. Dezember 2022 und vom 9. Februar 2023, in denen er erneut deutlich gemacht hat, dass er den Angriffskrieg Russlands gegen die Ukraine entschieden verurteilt, und die uneingeschränkte Unterstützung der Union für die Unabhängigkeit, Souveränität und territoriale Unversehrtheit der Ukraine innerhalb ihrer international anerkannten Grenzen bekräftigt (5), ebenso wie die Zusage, die Unterstützung für Vertriebene zu erhöhen (6);
+4.
+der Entschließung des Europäischen Parlaments zur kulturellen Solidarität mit der Ukraine, in der es den Künstlerinnen und Künstlern seine aufrichtige Solidarität bekundet (7), da Kunst und Kultur eine grundlegende Funktion beim geistigen und moralischen Wiederaufbau der Ukraine zukommen wird, und insbesondere das Handeln der ukrainischen Kunst- und Kulturschaffenden begrüßt, die sich der russischen Invasion widersetzen, indem sie ihr Schaffen fortsetzen (8);
+5.
+des EU-Arbeitsplans für Kultur 2023-2026 (9), der mehrere Maßnahmen (10) zum Thema gefährdete und vertriebene Künstler (11) enthält;
+IN ERWÄGUNG DES FOLGENDEN: 6.
+Weltweit spielen Künstlerinnen und Künstler eine wichtige Rolle für das Leben, die Entwicklung und die Resilienz einer Gesellschaft sowie Einzelner, und sie sollten in der Lage sein, dies unter Wahrung ihrer Kreativität und ihres Rechts auf freie Meinungsäußerung zu tun;
+7.
+Künstlerinnen und Künstlern sollte daher im Einklang mit den geltenden Vorschriften Schutz vor Drohungen und Verstößen jeglicher Art und Form gewährt werden, die sie aufgrund ihrer künstlerischen Tätigkeit in Gefahr bringen;
+(1) Unter anderem in Artikel 27 der Allgemeinen Erklärung der Menschenrechte, deren 75.
+Jahrestag wir 2023 begehen, oder in Artikel 15 des Internationalen Pakts über wirtschaftliche, soziale und kulturelle Rechte.
+(2) Unter anderem in der Charta der Grundrechte der Europäischen Union.
+(3) UNESCO-Übereinkommen von 2005 zum Schutz und zur Förderung der Vielfalt kultureller Ausdrucksformen.
+(4) Gestützt auf die Europäische Menschenrechtskonvention (EMRK) hat der Europarat z. B. einen Bericht über die künstlerische Freiheit veröffentlicht und das Manifest zur Freiheit der Meinungsäußerung in Kunst und Kultur im Digitalzeitalter ins Leben gerufen, in dem unter anderem festgestellt wird, dass Beschränkungen der Freiheit der Meinungsäußerung und der künstlerischen Freiheit Auswirkungen auf die gesamte Gesellschaft haben, indem sie sie ihres Pluralismus und der Vitalität des demokratischen Prozesses berauben.
+(5) Dok.
+EUCO 34/22.
+(6) Dok.
+EUCO 1/23.
+(7) Zur Definition des Begriffs „Künstler/in“ siehe Anhang II. (8) Entschließung des Europäischen Parlaments vom 20. Oktober 2022 zur Solidarität mit der Ukraine im Kulturbereich und zum gemeinsamen Soforthilfemechanismus für die Erholung der Kultur in Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Entschließung des Rates zum Arbeitsplan für Kultur 2023-2026 – Abl.
+C 466 vom 7.12.2022, S. 1.
+(10) D. h. zur künstlerischen Freiheit, zum Erhalt des Kulturerbes und zur Stärkung der lokalen Kultur- und Kreativwirtschaft in der Ukraine sowie zur Rolle der Kultur und der Kulturschaffenden bei der Förderung und Verteidigung von Demokratie und Menschenrechten in fragilen Kontexten.
+(11) Zur Definition des Begriffs „gefährdeter Künstler/gefährdete Künstlerin“ siehe Anhang II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..58d442013f9ef3673167dceaf2de476fb980fd1a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-37.txt
@@ -0,0 +1,21 @@
+26.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 185/35
+Ψήφισμα του Συμβουλίου σχετικά με τον Ευρωπαϊκό Χώρο Εκπαίδευσης: Με το βλέμμα στο 2025 και πέραν αυτού (2023/C 185/08)
+ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΪΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ, 1.
+ΥΠΕΝΘΥΜΙΖΕΙ το πολιτικό πλαίσιο όσον αφορά τον Ευρωπαϊκό Χώρο Εκπαίδευσης, όπως παρατίθεται στο παράρτημα του παρόντος ψηφίσματος. 2.
+ΕΠΙΒΕΒΑΙΩΝΕΙ ότι μόνο με την ισχυρή πολιτική δέσμευση των κρατών μελών μπορεί να καταστεί πραγματικότητα έως το 2025 ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης και ΤΟΝΙΖΕΙ ότι είναι αναγκαία η συνέχιση των προσπαθειών τόσο των κρατών μελών όσο και της Επιτροπής, στο πλαίσιο των αντίστοιχων αρμοδιοτήτων τους και με τη συμμετοχή σχετικών ενδιαφερόμενων φορέων σε εθνικό και ευρωπαϊκό επίπεδο, κατά περίπτωση, ώστε να ληφθούν τα αναγκαία μέτρα για την υλοποίηση του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης. 3.
+ΛΑΜΒΑΝΕΙ ΥΠΟΨΗ την ανακοίνωση της Επιτροπή σχετικά με την πρόοδο προς την υλοποίηση του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης (1). 4.
+ΥΠΟΓΡΑΜΜΙΖΕΙ ότι η εκπαίδευση και η κατάρτιση όλων των βαθμίδων και όλων των μορφών, σε όλα τα πλαίσια, είναι καίριες για τη διασφάλιση της κοινωνικής συνοχής, της ανταγωνιστικότητας και της βιώσιμης ανάπτυξης στην Ευρωπαϊκή Ένωση και στα κράτη μέλη της, καθώς και για την προετοιμασία τους εν όψει της πράσινης και της ψηφιακής μετάβασης και την στήριξή τους κατά την πραγμάτωσή της.
+Ιδιαίτερα σε μια εποχή κατά την οποία είναι σημαντικό οι πολίτες να ολοκληρώνονται ως προσωπικότητες και να ευημερούν, καθώς και να προσαρμόζονται στις προκλήσεις του μεταβαλλόμενου κόσμου και να συμμετέχουν περαιτέρω στα κοινά με ενεργό και υπεύθυνο τρόπο, ΤΟΝΙΖΕΙ τη σημασία της ποιοτικής, συμπεριληπτικής και ισότιμης εκπαίδευσης, κατάρτισης και διά βίου μάθησης για όλους —παιδιά και ενήλικες.
+5. ΔΙΝΕΙ ΕΜΦΑΣΗ στο ότι ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης θα πρέπει να βασίζεται σε μια προσέγγιση διά βίου μάθησης που θα εφαρμόζεται στα συστήματα εκπαίδευσης και κατάρτισης με συμπεριληπτικό και ολιστικό τρόπο και θα καλύπτει τη διδασκαλία, την κατάρτιση και τη μάθηση σε όλα τα πλαίσια, όλες τις βαθμίδες και όλες τις μορφές, είτε τυπική είτε μη τυπική ή άτυπη, από την προσχολική εκπαίδευση και φροντίδα έως τη σχολική εκπαίδευση και την επαγγελματική εκπαίδευση και κατάρτιση, καθώς και την τριτοβάθμια εκπαίδευση και την εκπαίδευση ενηλίκων.
+6. ΕΠΑΝΑΛΑΜΒΑΝΕΙ ότι θα πρέπει να ενισχυθεί η διατομεακή συνεργασία μεταξύ των σχετικών πρωτοβουλιών της ΕΕ στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης και των πρωτοβουλιών σε συναφείς τομείς και κλάδους πολιτικών —ιδίως στους τομείς της απασχόλησης, της κοινωνικής πολιτικής, της έρευνας, της καινοτομίας, του περιβάλλοντος και της νεολαίας, καθώς και στους τομείς του πολιτισμού και της δημιουργίας, με πλήρη σεβασμό της νομικής βάσης για τους αντίστοιχους τομείς πολιτικής, όπως ορίζεται στις Συνθήκες.
+ΥΠΟΓΡΑΜΜΙΖΕΙ την ανάγκη συντονισμού όλων των πρωτοβουλιών της ΕΕ στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης, ιδίως εκείνων που αφορούν τις δεξιότητες και τις ικανότητες, και της μεταξύ τους συνοχής.
+7. ΣΗΜΕΙΩΝΕΙ ότι η ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης είναι ζωτικής σημασίας για την κοινωνική συνοχή και την εύρυθμη λειτουργία του οικονομικού τοπίου στην Ευρωπαϊκή Ένωση, προκειμένου να διασφαλιστεί η μακροπρόθεσμη ανταγωνιστικότητα της Ένωσης και η επιτυχία της πράσινης και της ψηφιακής μετάβασης και να μειωθούν οι κοινωνικές, περιφερειακές και οικονομικές ανισότητες.
+ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ, ως εκ τούτου, τη σημαντική συμβολή της ευρωπαϊκής συνεργασίας όσον αφορά την εκπαίδευση και την κατάρτιση, μεταξύ άλλων εντός του στρατηγικού πλαισίου, σε συναφή μέρη του Ευρωπαϊκού Εξαμήνου.
+8. ΤΟΝΙΖΕΙ τη σημασία της προώθησης συνεργειών μεταξύ του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης, του Ευρωπαϊκού Χώρου Τριτοβάθμιας Εκπαίδευσης και του Ευρωπαϊκού Χώρου Έρευνας, αποφεύγοντας παράλληλα την αλληλεπικάλυψη πόρων, δομών και μέσων και αξιοποιώντας στο έπακρο τις δυνατότητες των συμμαχιών ευρωπαϊκών πανεπιστημίων σε όλες τις αποστολές τους, συμπεριλαμβανομένης της στήριξης της βιωσιμότητάς τους και της συνέχισης της ενίσχυσης της διάστασής τους στον τομέα της έρευνας και της καινοτομίας, σύμφωνα με τη σύσταση του Συμβουλίου, της 5ης Απριλίου 2022, σχετικά με τη δημιουργία γεφυρών για αποτελεσματική ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της τριτοβάθμιας εκπαίδευσης (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ΕΕ C 160 της 13.4.
+2022, σ.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..793295b16e13d6cb92cbbaca626de3441e9f4398
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-38.txt
@@ -0,0 +1,21 @@
+C 185/36
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+26.5.2023
+9.
+ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ ότι οι θεμελιώδεις και δημοκρατικές αξίες της Ευρώπης τίθενται υπό αμφισβήτηση και ότι η απρόκλητη επίθεση της Ρωσίας κατά της Ουκρανίας έχει μεταβάλει το γεωπολιτικό τοπίο.
+ΣΥΜΦΩΝΕΙ ότι οι κοινές προσπάθειες και η διακρατική συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης όχι μόνο διευκολύνουν και ενισχύουν την Ένωση και τα κράτη μέλη ώστε να ανταποκριθούν στις ανάγκες που έχουν προκύψει ως συνέπεια της επίθεσης, αλλά συμβάλλουν επίσης στην ενίσχυση των βασικών εκπαιδευτικών αξιών και αρχών μας, όπως η συμπερίληψη, η ισότητα, η ακαδημαϊκή ελευθερία και η θεσμική αυτονομία, καθώς και των κοινών μας αξιών και της ενότητάς μας στην Ένωση. 10.
+ΤΟΝΙΖΕΙ ότι ο προσδιορισμός και η άρση των παραγόντων που εξακολουθούν να εμποδίζουν τη μαθησιακή και τη διδακτική κινητικότητα έχουν καίρια σημασία για την πλήρη υλοποίηση ενός Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης και τη δημιουργία μιας ανθεκτικής, ασφαλούς, βιώσιμης και ευημερούσας Ευρώπης.
+Η διακρατική συνεργασία ενισχύει τη συμπεριληπτικότητα, την ισότητα, την αριστεία, την πολυμορφία, την ελκυστικότητα και την παγκόσμια ανταγωνιστικότητα της ευρωπαϊκής εκπαίδευσης και κατάρτισης.
+ΣΥΜΦΩΝΕΙ, ως εκ τούτου, ότι θα πρέπει να καταβληθούν προσπάθειες προκειμένου η αυτόματη αμοιβαία αναγνώριση στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης να καταστεί πραγματικότητα.
+ΣΥΜΦΩΝΕΙ επίσης ότι θα πρέπει να προωθηθούν δυνατότητες κινητικότητας εκπαιδευομένων και εκπαιδευτικών, καθώς και να προαχθεί η συνεργασία μεταξύ των ιδρυμάτων εντός και εκτός Ευρώπης.
+11. ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ ότι έχει σημειωθεί πρόοδος από το 2017 όσον αφορά τη δημιουργία του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης και ότι έχει εφαρμοστεί, σε όλη την ΕΕ, ευρύ φάσμα μέτρων για την επίτευξη των στρατηγικών προτεραιοτήτων που ορίζονται στο στρατηγικό πλαίσιο για την ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης (2021-2030).
+Μέσω διάφορων πρωτοβουλιών, συνεργασίας και συνδημιουργίας, διαμορφώνεται σταδιακά ο Ευρωπαϊκός Χώρος Εκπαίδευσης. 12.
+ΣΥΜΦΩΝΕΙ ότι, για την εναπομένουσα περίοδο του πρώτου κύκλου έως το 2025, είναι σημαντικό οι προσπάθειες, τόσο σε εθνικό όσο και σε ευρωπαϊκό επίπεδο, να επικεντρωθούν στην υλοποίηση, στο πλαίσιο του στρατηγικού πλαισίου, σύμφωνα με τις αντίστοιχες αρμοδιότητες κάθε βαθμίδας, και στην αυστηρή παρακολούθηση εντός των υφιστάμενων δομών, λαμβάνοντας δεόντως υπόψη τον διοικητικό φόρτο.
+13. ΥΠΟΓΡΑΜΜΙΖΕΙ ότι οι πέντε στρατηγικές προτεραιότητες, όπως παρατίθενται στο στρατηγικό πλαίσιο για την ευρωπαϊκή συνεργασία στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης (2021-2030), αποτελούν τη βάση των εργασιών και της συνέχισης της ευρωπαϊκής συνεργασίας στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης, μεταξύ άλλων για την υλοποίηση του Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης.
+ΣΥΜΦΩΝΕΙ ότι η εν εξελίξει διαδικασία ενδιάμεσης αξιολόγησης και η πλήρης έκθεση για τον Ευρωπαϊκό Χώρο Εκπαίδευσης που θα δημοσιεύσει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή το 2025 θα πρέπει να επικεντρωθούν σε αυτές τις πέντε στρατηγικές προτεραιότητες, μεταξύ των οποίων η διεξοδικότερη ανάλυση των συγκεκριμένων τομέων που παρατίθενται παρακάτω. 14.
+ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΕΙ ότι από την παρακολούθηση των εξελίξεων όσον αφορά την επίτευξη των στόχων σε επίπεδο ΕΕ παρατηρούνται θετικές τάσεις όσον αφορά αρκετούς μακροχρόνιους δείκτες, όπως η αυξημένη συμμετοχή στην προσχολική εκπαίδευση και φροντίδα, η μείωση της πρόωρης εγκατάλειψης του σχολείου και η αύξηση του ποσοστού των νέων με πτυχίο τριτοβάθμιας εκπαίδευσης.
+Ωστόσο, είναι επίσης προφανές ότι εξακολουθεί να υφίσταται πλήθος δυσκολιών, ιδίως οι επιπτώσεις της κοινωνικοοικονομικής κατάστασης στις εκπαιδευτικές επιδόσεις και στην ευημερία των εκπαιδευόμενων.
+ΣΥΜΦΩΝΕΙ, ως εκ τούτου, ότι, για την υλοποίηση ενός Ευρωπαϊκού Χώρου Εκπαίδευσης έως το 2025, θα πρέπει να δοθεί ιδιαίτερη έμφαση στα εξής: — ενίσχυση της ισότητας, της συμπερίληψης και της επιτυχίας όλων στον τομέα της εκπαίδευσης και της κατάρτισης, καθώς και της απόκτησης βασικών ικανοτήτων, συμπεριλαμβανομένων βασικών δεξιοτήτων, ώστε να καταστεί δυνατή η πλήρης προσωπική, κοινωνική και επαγγελματική ανάπτυξη όλων των ευρωπαίων πολιτών, καθώς και η εξέλιξή τους ως ενεργών πολιτών· — βελτίωση του επαγγέλματος του εκπαιδευτικού και αντιμετώπιση των ελλείψεων σε εκπαιδευτικούς· προώθηση της επαγγελματικής ανάπτυξης, των ευκαιριών κινητικότητας, των συνθηκών εργασίας και της ευημερίας των εκπαιδευτικών ως βασικών παραγόντων για να καταστεί ελκυστικότερο το επάγγελμά τους· — άρση των παραγόντων που εξακολουθούν να εμποδίζουν την κινητικότητα, με παράλληλη ενθάρρυνση της συμπεριληπτικής, βιώσιμης και ισορροπημένης κινητικότητας στην ΕΕ, μεταξύ άλλων με την επίτευξη της αυτόματης αμοιβαίας αναγνώρισης στην εκπαίδευση και την κατάρτιση (3)· — προώθηση της διά βίου μάθησης, συμπεριλαμβανομένης της εκπαίδευσης ενηλίκων, της αναβάθμισης των δεξιοτήτων και της επανειδίκευσης, με ιδιαίτερη έμφαση στις δεξιότητες και τις ικανότητες που απαιτούνται για την πράσινη και την ψηφιακή μετάβαση.
+15. ΘΑ ΕΠΑΝΕΞΕΤΑΣΕΙ το στρατηγικό πλαίσιο και θα μελετήσει το ενδεχόμενο αναθεώρησης των τομέων προτεραιότητας και τυχόν άλλων αναγκαίων προσαρμογών για τον δεύτερο κύκλο έως το 2030.
+(3) Σύμφωνα με τη σύσταση του Συμβουλίου, της 26ης Νοεμβρίου 2018, σχετικά με την προαγωγή της αυτόματης αμοιβαίας αναγνώρισης των τίτλων τριτοβάθμιας εκπαίδευσης και ανώτερης δευτεροβάθμιας εκπαίδευσης και κατάρτισης, καθώς και των αποτελεσμάτων περιόδων μάθησης στο εξωτερικό (ΕΕ C 444 της 10.12.2018, σ. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d231061a50718e7ae04d442a98e60108a6bdf141
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-4.txt
@@ -0,0 +1,14 @@
+C 185/2
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+26.5.2023
+Μη διατύπωση αντιρρήσεων σε κοινοποιηθείσα συγκέντρωση (Υπόθεση M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Κείμενο που παρουσιάζει ενδιαφέρον για τον ΕΟΧ)
+(2023/C 185/02) Στις 3 Μαΐου 2023, η Επιτροπή αποφάσισε να μη διατυπώσει αντιρρήσεις σχετικά με την ανωτέρω κοινοποιηθείσα συγκέντρωση και να τη χαρακτηρίσει συμβιβάσιμη με την εσωτερική αγορά.
+Η απόφαση αυτή βασίζεται στο άρθρο 6 παράγραφος 1 στοιχείο β) του κανονισμού (ΕΚ) αριθ.
+139/2004 του Συμβουλίου (1).
+Το πλήρες κείμενο της απόφασης διατίθεται μόνο στα αγγλικά και θα δημοσιοποιηθεί χωρίς τα επιχειρηματικά απόρρητα στοιχεία τα οποία ενδέχεται να περιέχει.
+Θα διατίθεται: — από τη σχετική με τις συγκεντρώσεις ενότητα του ιστότοπου της Επιτροπής για τον ανταγωνισμό (http://ec.europa.eu/ competition/mergers/cases/).
+O ιστότοπος αυτός παρέχει διάφορα μέσα που βοηθούν στον εντοπισμό μεμονωμένων αποφάσεων για συγκεντρώσεις, όπως ευρετήρια επιχειρήσεων, αριθμών υποθέσεων και ημερομηνιών, καθώς και τομεακά ευρετήρια, — σε ηλεκτρονική μορφή στον ιστότοπο EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=el) με αριθμό εγγράφου 32023M11092.
+Ο ιστότοπος EUR-Lex αποτελεί την επιγραμμική πρόσβαση στην ευρωπαϊκή νομοθεσία.
+(1) ΕΕ L 24 της 29.1.2004, σ.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bde725e119a1b643791e355d05d97cf246b4b136
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.el.p-41.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+26.5.2023
+EL
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+C 185/39
+ΣΥΜΠΕΡΑΣΜΑΤΑ ΤΟΥ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟΥ ΣΧΕΤΙΚΑ ΜΕ ΤΟΥΣ ΚΑΛΛΙΤΕΧΝΕΣ ΠΟΥ ΔΙΑΤΡΕΧΟΥΝ ΚΙΝΔΥΝΟ ΚΑΙ ΕΧΟΥΝ ΕΚΤΟΠΙΣΤΕΙ (2023/C 185/09)
+ΤΟ ΣΥΜΒΟΥΛΙΟ ΤΗΣ ΕΥΡΩΠΑΙΚΗΣ ΕΝΩΣΗΣ
+ΑΝΑΓΝΩΡΙΖΟΝΤΑΣ 1.
+τη σημασία των δημιουργικών και πολιτιστικών δικαιωμάτων, όπως κατοχυρώνονται στα παγκόσμια (1) και περιφερειακά (2) μέσα για τα ανθρώπινα δικαιώματα, για τη διατήρηση της ανθρώπινης αξιοπρέπειας, της πολιτιστικής πολυμορφίας, του πλουραλισμού, της δημοκρατίας και της εγγενούς αξίας του πολιτισμού,
+2.
+το έργο διεθνών οργανισμών για την ελευθερία της καλλιτεχνικής έκφρασης, όπως της UNESCO —της οποίας η Σύμβαση του 2005 αναγνωρίζει την ανάγκη να ληφθούν μέτρα για την προστασία της πολυμορφίας των πολιτιστικών εκφράσεων, ιδιαίτερα σε καταστάσεις όπου οι πολιτιστικές εκφράσεις μπορούν να απειληθούν με εξάλειψη ή με σοβαρές αλλοιώσεις (3)— και του Συμβουλίου της Ευρώπης (4), ιδίως όσον αφορά το Μανιφέστο του για την ελευθερία της έκφρασης των τεχνών και του πολιτισμού στην ψηφιακή εποχή,
+3.
+τα συμπεράσματα του Ευρωπαϊκού Συμβουλίου της 15ης Δεκεμβρίου 2022 και της 9ης Φεβρουαρίου 2023, στα οποία επαναλαμβάνεται ότι το Ευρωπαϊκό Συμβούλιο καταδικάζει απερίφραστα τον επιθετικό πόλεμο της Ρωσίας κατά της Ουκρανίας, επαναβεβαιώνεται ότι η Ένωση στηρίζει απόλυτα την ανεξαρτησία, την κυριαρχία και την εδαφική ακεραιότητα της Ουκρανίας εντός των διεθνώς αναγνωρισμένων συνόρων της (5), και επαναλαμβάνεται η δέσμευση να ενισχυθεί η στήριξη των εκτοπισμένων (6),
+4.
+το ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου σχετικά με την πολιτιστική αλληλεγγύη με την Ουκρανία, το οποίο εκφράζει ειλικρινή αλληλεγγύη προς τους καλλιτέχνες (7), καθώς η τέχνη και ο πολιτισμός θα διαδραματίσουν θεμελιώδη ρόλο στην επούλωση των τραυμάτων και την ανασυγκρότηση της Ουκρανίας, και επιδοκιμάζει ιδίως τη δράση των ουκρανών καλλιτεχνών και δημιουργών που αντιστέκονται στη ρωσική εισβολή ασκώντας την τέχνη τους (8),
+5.
+το πρόγραμμα εργασιών της ΕΕ στον πολιτιστικό τομέα 2023-2026 (9), το οποίο περιλαμβάνει διάφορες δράσεις (10) σχετικά με το ζήτημα των καλλιτεχνών που διατρέχουν κίνδυνο (11) και έχουν εκτοπιστεί.
+ΕΚΤΙΜΩΝΤΑΣ ΟΤΙ 6.
+οι καλλιτέχνες ανά τον κόσμο διαδραματίζουν σημαντικό ρόλο στη ζωή, την ανάπτυξη και την ανθεκτικότητα της κοινωνίας και των ατόμων και θα πρέπει να είναι σε θέση να το πράττουν διατηρώντας παράλληλα τη δημιουργικότητα και την ελευθερία της έκφρασής τους,
+7.
+θα πρέπει, ως εκ τούτου, να παρέχεται στους καλλιτέχνες προστασία, σύμφωνα με τις ισχύουσες ρυθμίσεις, από απειλές και παραβιάσεις κάθε είδους και μορφής που τους θέτουν σε κίνδυνο λόγω του καλλιτεχνικού τους έργου,
+(1) Μεταξύ άλλων, στο άρθρο 27 της Οικουμενικής Διακήρυξης για τα Ανθρώπινα Δικαιώματα, η οποία γιορτάζει την 75η επέτειό της το 2023, ή στο άρθρο 15 του Διεθνούς Συμφώνου για τα οικονομικά, κοινωνικά και μορφωτικά δικαιώματα.
+(2) Μεταξύ άλλων, στον Χάρτη των Θεμελιωδών Δικαιωμάτων της Ευρωπαϊκής Ένωσης.
+(3) Σύμβαση της UNESCO του 2005 για την προστασία και την προώθηση της πολυμορφίας των πολιτιστικών εκφράσεων.
+(4) Βασιζόμενο στην Ευρωπαϊκή Σύμβαση Δικαιωμάτων του Ανθρώπου (ΕΣΔΑ), το Συμβούλιο της Ευρώπης δημοσίευσε, για παράδειγμα, έκθεση σχετικά με την καλλιτεχνική ελευθερία και παρουσίασε το Μανιφέστο για την ελευθερία της έκφρασης των τεχνών και του πολιτισμού στην ψηφιακή εποχή, στο οποίο αναφέρεται, μεταξύ άλλων, ότι οι περιορισμοί της ελευθερίας της έκφρασης και της καλλιτεχνικής ελευθερίας επηρεάζουν το σύνολο της κοινωνίας, αποστερώντας της τον πλουραλισμό και τη ζωτικότητα της δημοκρατικής διαδικασίας.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Για τον ορισμό των «καλλιτεχνών», βλ. παράρτημα II.
+(8) Ψήφισμα του Ευρωπαϊκού Κοινοβουλίου, της 20ής Οκτωβρίου 2022, σχετικά με την πολιτιστική αλληλεγγύη με την Ουκρανία και τον κοινό μηχανισμό αντιμετώπισης καταστάσεων έκτακτης ανάγκης για πολιτιστική ανάκαμψη στην Ευρώπη (2022/2759(RSP)).
+(9) Συμπεράσματα του Συμβουλίου σχετικά με το πρόγραμμα εργασιών της ΕΕ στον πολιτιστικό τομέα (2023-2026) (ΕΕ C 466 της 7.12.2022, σ. 1).
+(10) Δηλαδή, σχετικά με την καλλιτεχνική ελευθερία, τη διατήρηση της πολιτιστικής κληρονομιάς και την ενδυνάμωση των τοπικών πολιτιστικών και δημιουργικών τομέων στην Ουκρανία, καθώς και σχετικά με τον ρόλο του πολιτισμού και των επαγγελματιών του στην προώθηση και την προάσπιση της δημοκρατίας και των ανθρωπίνων δικαιωμάτων σε εύθραυστα περιβάλλοντα.
+(11) Για τον ορισμό των «καλλιτεχνών που διατρέχουν κίνδυνο», βλ. παράρτημα II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..edb775d9efc4a27c156b79fb4c2313ee2988904a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 185/35
+Council resolution on The European Education Area: Looking to 2025 and beyond (2023/C 185/08)
+THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION,
+1.
+RECALLS the political background regarding the European Education Area as set out in the Annex to this resolution.
+2.
+REAFFIRMS that the European Education Area can become a reality by 2025 only through the strong political commitment of Member States and STRESSES the need for continued efforts by both Member States and the Commission, within their respective competences, and as appropriate with the involvement of relevant stakeholders at national and European level, to take the necessary steps to achieve the European Education Area.
+3.
+TAKES NOTE of the Commission communication on progress towards the achievement of the European Education Area (1).
+4.
+UNDERLINES that education and training in all contexts, at all levels and in all forms are crucial to ensure social cohesion, competitiveness and sustainable growth in the European Union and its Member States and to prepare them for and support them through the green and digital transitions.
+Especially at a time when it is essential for citizens to find personal fulfilment and well-being as well as to adapt to the challenges of the changing world and to further engage in active and responsible citizenship, STRESSES the importance of high-quality, inclusive and equitable education, training and life-long learning for everyone – children and adults alike.
+5.
+EMPHASISES that the European Education Area should be underpinned by a life-long learning approach that encompasses education and training systems in an inclusive and holistic manner, and covers teaching, training and learning in all contexts, at all levels and in all forms, whether formal, non-formal or informal, from early childhood education and care right through to school education and vocational education and training as well as higher education and adult learning.
+6.
+REITERATES that cross-sectoral cooperation should be enhanced between relevant EU initiatives in education and training and those in related policy areas and sectors — in particular the employment, social policy, research, innovation, environment and youth and cultural and creative sectors while fully respecting the legal basis for the respective policy areas as set out in the Treaties.
+UNDERLINES the need for coordination and coherence of all EU initiatives in the area of education and training, in particular those concerning skills and competences.
+7.
+NOTES that European cooperation in education and training is crucial for social cohesion and a well-functioning economic landscape in the European Union to ensure the Union’s long-term competitiveness and the success of the green and digital transitions and to reduce social, regional and economic inequalities.
+RECOGNISES therefore the important contribution of European cooperation in education and training, including within the strategic framework, to relevant parts of the European Semester.
+8.
+STRESSES the importance of promoting synergies between the European Education Area, the European Higher Education Area and the European Research Area, while avoiding duplication of resources, structures and instruments, as well as using the full potential of the European Universities alliances in all their missions, including supporting their sustainability and continuing to strengthen their research and innovation dimension, in line with the Council Recommendation of 5 April 2022 on building bridges for effective European higher education cooperation (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) OJ C 160, 13.4.2022, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed9f24e75e8185f9182d72248fa947aa3a018ab6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-38.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/36
+EN
+Official Journal of the European Union
+26.5.2023
+9.
+RECOGNISES that the fundamental and democratic values of Europe are being challenged and that Russia’s unprovoked aggression against Ukraine has changed the geopolitical landscape.
+AGREES that joint efforts and transnational cooperation in education and training not only facilitates and strengthens the Union’s and Member States’ responses to the needs that have arisen as a consequence of the aggression but also helps reinforce our key educational values and principles, such as inclusion, equity, academic freedom and institutional autonomy, as well as our common values and our unity in the Union.
+10.
+EMPHASISES that identifying and removing the remaining obstacles to learning and teaching mobility is key to the full achievement of a European Education Area and the creation of a resilient, safe, sustainable and prosperous Europe.
+Transnational cooperation strengthens the inclusiveness, equity, excellence, diversity, attractiveness and global competitiveness of European education and training.
+AGREES, therefore, that efforts should be made towards making automatic mutual recognition in education and training a reality.
+Also AGREES that possibilities should be promoted for learners and teachers to be mobile and for institutions in Europe and beyond to cooperate with one another.
+11.
+ACKNOWLEDGES that progress has been made since 2017 towards establishing the European Education Area and that a broad range of measures to achieve the strategic priorities set out in the strategic framework for European cooperation in education and training (2021-2030) have been implemented across the EU.
+Through various initiatives, cooperation and co-creation, the European Education Area is gradually being shaped.
+12.
+AGREES that focusing on implementation at both national and European level, in the context of the strategic framework, in line with the respective competences of each level, and robust monitoring within existing structures, with due regard to administrative burdens, will be key for the remaining period of the first cycle till 2025.
+13.
+UNDERLINES that the five strategic priorities, as set out in the strategic framework for European cooperation in education and training (2021-2030), constitute the basis for the work and for continued European cooperation in education and training, including towards the achievement of the European Education Area.
+AGREES that the ongoing midterm review process and the full report on the European Education Area to be published by the European Commission in 2025 should focus on those five strategic priorities, including a more in-depth analysis of the specific areas listed below.
+14.
+RECOGNISES that the follow-up to the EU-level targets shows positive trends with regard to several longstanding indicators such as increased participation in early childhood education and care, a reduction in early school leaving and a higher share of young people with tertiary level attainment.
+However, it is also evident that many challenges remain, especially the effects of socio-economic status on educational achievement and students’ well-being.
+AGREES, therefore, that a particular focus should be given to the following to achieve a European Education Area by 2025: — Improving equity, inclusion as well as success for all in education and training and the acquisition of key competences, including basic skills, to enable the full personal, social, civic and professional development of all European citizens; — Enhancing the teaching profession and addressing teacher shortages; promoting the professional development, mobility opportunities, working conditions and well-being of teachers as key factors in increasing the attractiveness of the profession; — Removing the remaining obstacles to mobility while encouraging inclusive, sustainable and balanced mobility in the EU, including by achieving automatic mutual recognition in education and training (3); — Fostering life-long learning, including adult learning, upskilling and reskilling, with a particular emphasis on skills and competences for the green and digital transitions.
+15.
+WILL REFLECT on the strategic framework and consider revising the priority areas and making any other necessary adjustments for the second cycle leading up to 2030.
+(3) In line with the Council Recommendation of 26 November 2018 on promoting automatic mutual recognition of higher education and upper secondary education and training qualifications and the outcomes of learning periods abroad, OJ C 444, 10.12.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..815b0eed4271d632fb2fc957ec7abe6463691971
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+EN
+Official Journal of the European Union
+26.5.2023
+Non-opposition to a notified concentration (Case M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Text with EEA relevance)
+(2023/C 185/02) On 3 May 2023, the Commission decided not to oppose the above notified concentration and to declare it compatible with the internal market.
+This decision is based on Article 6(1)(b) of Council Regulation (EC) No 139/2004 (1).
+The full text of the decision is available only in English and will be made public after it is cleared of any business secrets it may contain.
+It will be available: — in the merger section of the ‘Competition policy’ website of the Commission (http://ec.europa.eu/competition/mergers/ cases/).
+This website provides various facilities to help locate individual merger decisions, including company, case number, date and sectoral indexes, — in electronic form on the EUR-Lex website (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=en) under document number 32023M11092.
+EUR-Lex is the online point of access to European Union law.
+(1) OJ L 24, 29.1.2004, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7d1ba66b1c0391228f325e7d50ecc2e735d979af
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.en.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+26.5.2023
+EN
+Official Journal of the European Union
+C 185/39
+COUNCIL CONCLUSIONS ON AT-RISK AND DISPLACED ARTISTS (2023/C 185/09)
+THE COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION
+ACKNOWLEDGING
+1.
+the importance of creative and cultural rights, as enshrined in global (1) as well as regional (2) human rights instruments, for maintaining human dignity, cultural diversity, pluralism, democracy and culture’s intrinsic value,
+2.
+the work of international organisations on the freedom of artistic expression, such as UNESCO – whose 2005 Convention recognises the need to take measures to protect the diversity of cultural expressions, especially in situations where cultural expressions may be threatened by the possibility of extinction or serious impairment (3) – and the Council of Europe (4), particularly with regard to its Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital Era,
+3.
+the conclusions of the European Council of 15 December 2022 and of 9 February 2023, which reiterate its resolute condemnation of Russia’s war of aggression against Ukraine, reaffirm the Union’s full support for Ukraine’s independence, sovereignty and territorial integrity within its internationally recognised borders (5), and reiterate the commitment to reinforce support of displaced persons (6),
+4.
+the European Parliament resolution on cultural solidarity with Ukraine, which expresses sincere solidarity with artists (7), as art and culture will have a fundamental role to play in the healing and rebuilding of Ukraine, and in particular salutes the action of the Ukrainian artists and creators who have acted in resistance to the Russian invasion by practising their art (8),
+5.
+the EU Work Plan for Culture 2023-2026 (9), which contains several actions (10) relating to the topic of at-risk (11) and displaced artists.
+CONSIDERING THAT
+6.
+artists globally play an important role in the life, development and resilience of society and individuals, and that they should be able to do so while preserving their creativity and freedom of expression,
+7.
+artists should therefore be offered protection, in accordance with existing regulations, against threats and violations of any kind and form that put them in danger because of their artistic work,
+(1) Inter alia Article 27 of the Universal Declaration of Human Rights, which celebrates its 75th anniversary in 2023, or Article 15 of the International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights.
+(2) Inter alia the Charter of Fundamental Rights of the European Union.
+(3) UNESCO 2005 Convention on the Protection and Promotion of the Diversity of Cultural Expressions.
+(4) Basing its work on the European Convention on Human Rights (ECHR), the Council of Europe has e.g. published a report on Artistic Freedom and launched the Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital Era which states inter alia that restrictions on freedom of expression and artistic freedom affect the whole of society, bereaving it of its pluralism and the vitality of the democratic process.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) See Annex II for the definition of ‘artists’.
+(8) European Parliament resolution of 20 October 2022 on cultural solidarity with Ukraine and a joint emergency response mechanism for cultural recovery in Europe (2022/2759(RSP)).
+(9) Council Resolution on the EU Work Plan for Culture 2023-2026 - OJ C 466, 7.12.2022, p. 1. (10) I.e., on artistic freedom, on preserving cultural heritage and empowering local cultural and creative sectors in Ukraine and on the role of culture and cultural professionals in the promotion and defence of democracy and human rights in fragile contexts.
+(11) See Annex II for the definition of ‘at-risk artists’.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b6a466ae42ae761b539b87f4e20c2a07fa510306
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 185/35
+Resolución del Consejo sobre el Espacio Europeo de Educación: con miras a 2025 y más allá (2023/C 185/08)
+EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,
+1.
+RECUERDA los antecedentes políticos relativos al Espacio Europeo de Educación que figuran en el anexo de la presente Resolución.
+2.
+REAFIRMA que el Espacio Europeo de Educación solo puede hacerse realidad de aquí a 2025 con un fuerte compromiso político por parte de los Estados miembros y DESTACA la necesidad de que tanto los Estados miembros como la Comisión, dentro de sus respectivas competencias, prosigan sus esfuerzos por adoptar las medidas necesarias para lograr el Espacio Europeo de Educación, con la participación, cuando proceda, de las partes interesadas pertinentes a escala nacional y europea.
+3.
+TOMA NOTA de la Comunicación de la Comisión relativa a los avances hacia la consecución del Espacio Europeo de Educación (1).
+4.
+SUBRAYA que la educación y la formación en todos los contextos, niveles y formas, son fundamentales para garantizar la cohesión social, la competitividad y el crecimiento sostenible en la Unión Europea y sus Estados miembros, prepararlos para las transiciones ecológica y digital y apoyarlos en el proceso.
+Especialmente en un momento en el que para los ciudadanos es esencial alcanzar la realización y el bienestar personales, así como adaptarse a los retos de un mundo cambiante y seguir participando en una ciudadanía activa y responsable, DESTACA la importancia de una educación, formación y aprendizaje permanente inclusivos, equitativos y de calidad para todos, tanto niños como adultos.
+5.
+HACE HINCAPIÉ en que el Espacio Europeo de Educación ha de fundamentarse en un enfoque de aprendizaje permanente que englobe los sistemas de educación y formación de un modo integrador y holístico, y abarque la enseñanza, la formación y el aprendizaje en todos los contextos, niveles y formas, ya sean formales, no formales o informales, desde la educación y atención en la primera infancia, pasando por la educación escolar y la formación profesionales, hasta la educación superior y la educación para adultos.
+6.
+REITERA que debe reforzarse la cooperación intersectorial entre las iniciativas pertinentes de la UE en materia de educación y formación y las de ámbitos de actuación y sectores conexos —en particular, los sectores del empleo, la política social, la investigación, la innovación, el medio ambiente y la juventud y los sectores cultural y creativo—, respetando al mismo tiempo la base jurídica de los respectivos ámbitos de actuación tal como se establece en los Tratados.
+SUBRAYA la necesidad de coordinación y coherencia de todas las iniciativas de la UE en el ámbito de la educación y la formación, en particular las relativas a las capacidades y competencias.
+7.
+SEÑALA que la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación es esencial para la cohesión social y el buen funcionamiento del panorama económico en la Unión Europea a fin de garantizar la competitividad a largo plazo de la Unión y el éxito de las transiciones ecológica y digital, y reducir las desigualdades sociales, regionales y económicas.
+RECONOCE, por tanto, la importante contribución de la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación, en particular en el marco estratégico, para las partes pertinentes del Semestre Europeo.
+8.
+DESTACA la importancia de fomentar sinergias entre el Espacio Europeo de Educación, el Espacio Europeo de Educación Superior y el Espacio Europeo de Investigación, evitando al mismo tiempo la duplicación de recursos, estructuras e instrumentos, así como aprovechando todo el potencial de las alianzas de universidades europeas en todas sus misiones, en particular apoyando su sostenibilidad y reforzando su dimensión de investigación e innovación, en consonancia con la Recomendación del Consejo, de 5 de abril de 2022, para tender puentes que permitan una cooperación europea eficaz en materia de educación superior (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) DO C 160 de 13.4.2022, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..50dd261b3d6a060bead0c1fff077f55fd0fb08d3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-38.txt
@@ -0,0 +1,21 @@
+C 185/36
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+26.5.2023
+9.
+RECONOCE que los valores fundamentales y democráticos de Europa se están viendo amenazados y que la agresión no provocada de Rusia contra Ucrania ha cambiado el panorama geopolítico.
+CONVIENE en que los esfuerzos conjuntos y la cooperación transnacional en el ámbito de la educación y la formación no solo facilitan y refuerzan las respuestas de la Unión y de los Estados miembros a las necesidades que han surgido como consecuencia de la agresión, sino que también contribuyen a reforzar nuestros valores y principios educativos clave, como la inclusión, la equidad, la libertad académica y la autonomía institucional, así como nuestros valores comunes y nuestra unidad en la Unión. 10.
+HACE HINCAPIÉ en que identificar y eliminar los obstáculos que persisten a la movilidad de alumnos y profesorado es clave para la plena consecución del Espacio Europeo de Educación y la creación de una Europa resiliente, segura, sostenible y próspera.
+La cooperación transnacional refuerza el carácter inclusivo, la equidad, la excelencia, la diversidad, el atractivo y la competitividad mundial de la educación y la formación europeas.
+CONVIENE, por tanto, en que deben realizarse esfuerzos por hacer realidad el reconocimiento mutuo automático en el ámbito de la educación y la formación.
+CONVIENE asimismo en que deben fomentarse las posibilidades de movilidad de alumnos y profesores y de que las instituciones de Europa y fuera de ella cooperen entre sí. 11.
+TOMA CONSTANCIA de los avances realizados desde 2017 con miras al establecimiento del Espacio Europeo de Educación y de que en toda la UE se ha aplicado una amplia gama de medidas para lograr las prioridades estratégicas del marco estratégico para la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación (2021-2030).
+El Espacio Europeo de Educación se está configurando gradualmente a través de diversas iniciativas, de la cooperación y de la creación conjunta. 12.
+CONVIENE en que, para el período restante del primer ciclo hasta 2025, será clave centrarse en la aplicación tanto a escala nacional como europea, en el contexto del marco estratégico y en consonancia con las competencias respectivas de cada nivel, así como en un seguimiento que sea riguroso dentro de las estructuras existentes, teniendo debidamente en cuenta las cargas administrativas. 13.
+SUBRAYA que las cinco prioridades estratégicas que figuran en el marco estratégico para la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación (2021-2030) constituyen la base para el trabajo y para la continuación de la cooperación europea en el ámbito de la educación y la formación, también con vistas a la consecución del Espacio Europeo de Educación.
+CONVIENE en que el proceso de revisión intermedia en curso y el informe completo sobre el Espacio Europeo de Educación que publicará la Comisión Europea en 2025 deben centrarse en esas cinco prioridades estratégicas, incluido un análisis más exhaustivo de los ámbitos específicos enumerados a continuación. 14.
+RECONOCE que el seguimiento de los objetivos de la UE muestra una tendencia positiva en lo que respecta a varios indicadores de larga data, como el aumento de la participación en la educación infantil y la atención a la primera infancia, una disminución del abandono escolar prematuro y un aumento de la proporción de jóvenes con títulos de nivel terciario.
+Sin embargo, resulta también evidente que persisten numerosos desafíos, especialmente los efectos del nivel socioeconómico en el rendimiento educativo y el bienestar de los estudiantes.
+CONVIENE, por tanto, en que para lograr un Espacio Europeo de Educación de aquí a 2025 debe prestarse especial atención a lo siguiente: — aumentar la equidad y la inclusión, así como el éxito de todos en el ámbito de la educación y la formación y la adquisición de competencias clave, incluidas las capacidades básicas, para permitir el pleno desarrollo personal, social, cívico y profesional de todos los ciudadanos europeos; — reforzar la profesión docente y abordar la escasez de profesorado; fomentar el desarrollo profesional, las oportunidades de movilidad, las condiciones de trabajo y el bienestar de los profesores como factores clave para aumentar el atractivo de la profesión; — eliminar los obstáculos a la movilidad que persisten, fomentando al mismo tiempo una movilidad inclusiva, sostenible y equilibrada en la UE, en particular mediante la consecución del reconocimiento mutuo automático en el ámbito de la educación y la formación (3); — fomentar el aprendizaje permanente, en particular el aprendizaje de adultos, el perfeccionamiento y el reciclaje profesionales, haciendo especial hincapié en las capacidades y competencias para las transiciones ecológica y digital. 15.
+REFLEXIONARÁ acerca del marco estratégico y considerará la posibilidad de revisar las áreas prioritarias y realizar cualquier otro ajuste necesario de cara al segundo ciclo, que se extiende hasta 2030.
+(3) Con arreglo a la Recomendación del Consejo, de 26 de noviembre de 2018, relativa a la promoción del reconocimiento mutuo automático de las cualificaciones de educación superior y de educación secundaria postobligatoria, y de los resultados de los períodos de aprendizaje en el extranjero (DO C 444 de 10.12.2018, p. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e02024ed0615869e2389638dad9a9055bc0ba20a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+26.5.2023
+No oposición a una concentración notificada (Asunto M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Texto pertinente a efectos del EEE)
+(2023/C 185/02) El 3 de mayo de 2023, la Comisión decidió no oponerse a la concentración notificada que se cita en el encabezamiento y declararla compatible con el mercado interior.
+Esta decisión se basa en el artículo 6, apartado 1, letra b), del Reglamento (CE) no 139/2004 del Consejo (1).
+El texto íntegro de la decisión solo está disponible en inglés y se hará público una vez que se elimine cualquier secreto comercial que pueda contener.
+Estará disponible: — en la sección de concentraciones del sitio web de competencia de la Comisión (http://ec.europa.eu/competition/ mergers/cases/).
+Este sitio web permite localizar las decisiones sobre concentraciones mediante criterios de búsqueda tales como el nombre de la empresa, el número de asunto, la fecha o el sector de actividad, — en formato electrónico en el sitio web EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=es) con el número de documento 32023M11092.
+EUR-Lex da acceso al Derecho de la Unión en línea.
+(1) DO L 24 de 29.1.2004, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..050db85388f2bb9e1c684c4401e3f00bfe267b72
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.es.p-41.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+26.5.2023
+ES
+Diario Oficial de la Unión Europea
+C 185/39
+CONCLUSIONES DEL CONSEJO SOBRE ARTISTAS EN SITUACIÓN DE RIESGO Y DESPLAZADOS (2023/C 185/09)
+EL CONSEJO DE LA UNIÓN EUROPEA,
+RECONOCIENDO 1.
+la importancia de los derechos creativos y culturales, consagrados en instrumentos mundiales (1) y regionales (2) en materia de derechos humanos, para el mantenimiento de la dignidad humana, la diversidad cultural, el pluralismo, la democracia y el valor intrínseco de la cultura;
+2.
+el trabajo de las organizaciones internacionales en materia de libertad de expresión artística, como la Unesco —cuya Convención de 2005 reconoce la necesidad de adoptar medidas para proteger la diversidad de las expresiones culturales, especialmente en situaciones en las que las expresiones culturales pueden correr peligro de extinción o de grave menoscabo (3)— y el Consejo de Europa (4), en particular en lo que se refiere a su Manifiesto sobre la libertad de expresión de las artes y la cultura en la era digital;
+3.
+las Conclusiones del Consejo Europeo de 15 de diciembre de 2022 y de 9 de febrero de 2023, en las que reitera su firme condena de la guerra de agresión de Rusia contra Ucrania, reafirman el pleno apoyo de la Unión a la independencia, soberanía e integridad territorial de Ucrania dentro de sus fronteras reconocidas internacionalmente (5) y reitera su determinación de reforzar el apoyo a las personas desplazadas (6);
+4.
+la Resolución del Parlamento Europeo sobre solidaridad cultural con Ucrania, que expresa una solidaridad sincera con los artistas (7), ya que el arte y la cultura desempeñarán un papel fundamental en la recuperación y reconstrucción de Ucrania, y en particular acoge con satisfacción la acción de los artistas y creadores ucranianos que han resistido a la invasión rusa mediante el ejercicio de su arte (8);
+5.
+el Plan de Trabajo de la UE en materia de Cultura para el período 2023-2026 (9), que contiene varias acciones (10) relacionadas con el tema de los artistas en situación de riesgo (11) y desplazados.
+CONSIDERANDO QUE 6.
+los artistas desempeñan un papel importante a escala mundial en la vida, la evolución y la resiliencia de la sociedad y de las personas, y deben poder hacerlo preservando al mismo tiempo su creatividad y su libertad de expresión;
+7.
+por lo tanto, de conformidad con las normas vigentes, debe ofrecerse a los artistas protección frente a amenazas y violaciones de cualquier tipo y forma que los pongan en peligro a causa de su labor artística;
+(1) Entre otros, en el artículo 27 de la Declaración Universal de los Derechos Humanos, que celebra en 2023 su 75.o aniversario, o el artículo 15 del Pacto Internacional de Derechos Económicos, Sociales y Culturales.
+(2) Entre otros, la Carta de los Derechos Fundamentales de la Unión Europea.
+(3) Convención sobre la protección y promoción de la diversidad de las expresiones culturales de la Unesco de 2005.
+(4) Basándose en el Convenio Europeo de Derechos Humanos (CEDH), el Consejo de Europa ha publicado, por ejemplo, un informe sobre la libertad artística y ha impulsado el Manifiesto sobre la libertad de expresión de las artes y la cultura en la era digital que, entre otras cosas, afirma que las restricciones a la libertad de expresión y artística afectan a toda la sociedad, privándola de su pluralismo y de la vitalidad del proceso democrático.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Véase la definición de «artistas» en el anexo II. (8) Resolución del Parlamento Europeo, de 20 de octubre de 2022, sobre la solidaridad cultural con Ucrania y un mecanismo conjunto de respuesta de emergencia para la recuperación cultural en Europa [2022/2759(RSP)].
+(9) Resolución del Consejo sobre el Plan de Trabajo de la UE en materia de Cultura para el período 2023-2026 (DO C 466 de 7.12.2022, p. 1).
+(10) Por ejemplo, en materia de libertad artística, preservación del patrimonio cultural y capacitación de los sectores cultural y creativo locales en Ucrania, y sobre el papel de la cultura y de los profesionales culturales en la promoción y defensa de la democracia y los derechos humanos en contextos frágiles.
+(11) Véase la definición de «artistas en situación de riesgo» en el anexo II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..804e6708165893adf130dd614b0494f97282b9e1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-37.txt
@@ -0,0 +1,26 @@
+26.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 185/35
+Nõukogu resolutsioon Euroopa haridusruumi kohta: perspektiiv aastaks 2025 ja pärast seda (2023/C 185/08)
+EUROOPA LIIDU NÕUKOGU
+1.
+TULETAB MEELDE Euroopa haridusruumiga seotud poliitilist tausta, mida on kirjeldatud käesoleva resolutsiooni lisas;
+2.
+KINNITAB TAAS, et Euroopa haridusruum saab tegelikkuseks 2025. aastaks ainult siis, kui liikmesriigid võtavad kindla poliitilise kohustuse, ning RÕHUTAB vajadust jätkata jõupingutusi nii liikmesriikide kui ka komisjoni vastavate pädevuste piires ning vajaduse korral asjaomaste sidusrühmade kaasamisel riiklikul ja Euroopa tasandil, et astuda vajalikke samme Euroopa haridusruumi loomiseks;
+3.
+VÕTAB TEADMISEKS komisjoni teatise Euroopa haridusruumi loomisel tehtud edusammude kohta (1);
+4.
+RÕHUTAB, et haridus ja koolitus igas kontekstis, kõigil tasanditel ja kõigis vormides on üliolulised, et tagada Euroopa Liidus ja selle liikmesriikides sotsiaalne ühtekuuluvus, konkurentsivõime ja kestlik majanduskasv, valmistada neid ette roheja digipöördeks ning neid selle kaudu toetada.
+Eriti praegusel ajal, kui kodanike jaoks on ülioluline isikliku eneseteostuse ja heaolu leidmine, kohanemine muutuva maailma väljakutsetega ning aktiivse ja vastutustundliku kodanikuaktiivsuse praktiseerimine, RÕHUTAB, kui tähtis on kvaliteetne, kaasav ja õiglane haridus, koolitus ja elukestev õpe kõigile – nii lastele kui ka täiskasvanutele;
+5.
+RÕHUTAB, et Euroopa haridusruum peaks tuginema elukestva õppe lähenemisel, mis hõlmab kaasaval ja terviklikul viisil haridus- ja koolitussüsteeme ning sisaldab õpetamist, koolitust ja õppimist kõikides kontekstides, tasanditel ja vormides, nii formaalsel, mitteformaalsel kui ka informaalsel kujul, alates alusharidusest ja lapsehoiust kuni üldhariduse ja kutsehariduse ja -koolituse ning kõrghariduse ja täiskasvanuhariduseni;
+6.
+KORDAB, et valdkondadevahelist koostööd asjakohaste ELi haridus- ja koolitusalgatuste ning nendega seotud poliitikavaldkondade ja -sektorite algatuste vahel tuleks tõhustada, eelkõige tööhõive-, sotsiaalpoliitika-, teadus-, innovatsiooni-, keskkonna-, noorte- ning kultuuri- ja loomesektorite algatuste vahel, austades samal ajal täielikult aluslepingutes sätestatud vastavate poliitikavaldkondade õiguslikku alust.
+RÕHUTAB vajadust koordineerida ja ühtlustada kõiki ELi algatusi hariduse ja koolituse valdkonnas, eelkõige neid, mis käsitlevad oskusi ja pädevusi;
+7.
+MÄRGIB, et Euroopa koostöö hariduse ja koolituse valdkonnas on äärmiselt oluline sotsiaalse ühtekuuluvuse ja Euroopa Liidu hästitoimiva majandusmaastiku jaoks, et tagada liidu pikaajaline konkurentsivõime ning rohe- ja digipöörde edu ning vähendada sotsiaalset, piirkondlikku ja majanduslikku ebavõrdsust.
+TUNNISTAB seetõttu, et Euroopa koostöö hariduse ja koolituse valdkonnas, sealhulgas strateegilises raamistikus, annab olulise panuse Euroopa poolaasta asjaomastesse osadesse;
+8.
+RÕHUTAB, kui oluline on edendada koostoimet Euroopa haridusruumi, Euroopa kõrgharidusruumi ja Euroopa teadusruumi vahel, vältides samal ajal ressursside, struktuuride ja vahendite dubleerimist ning kasutades kõigi nende missioonide puhul ära Euroopa ülikoolide liitude kogu potentsiaali, sealhulgas toetades nende kestlikkust ning jätkates nende teadusuuringute ja innovatsiooni mõõtme tugevdamist kooskõlas nõukogu 5. aprilli 2022. aasta soovitusega, mis käsitleb võimaluste loomist tulemuslikuks Euroopa kõrghariduskoostööks (2); (1) COM(2022) 700 final.
+(2) ELT C 160, 13.4.2022, lk 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..93bc9457917e73dd641f87693edc849bf1058f9b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-38.txt
@@ -0,0 +1,26 @@
+C 185/36
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+26.5.2023
+9.
+TUNNISTAB, et Euroopa põhi- ja demokraatlikud väärtused on ohus ning Venemaa provotseerimata agressioon Ukraina vastu on muutnud geopoliitilist maastikku.
+NÕUSTUB, et ühised jõupingutused ja riikidevaheline koostöö hariduse ja koolituse valdkonnas mitte ainult ei hõlbusta ja tugevda liidu ja liikmesriikide reageerimist agressiooni tagajärjel tekkinud vajadustele, vaid aitavad tugevdada ka meie peamisi haridusalaseid väärtusi ja põhimõtteid, nagu kaasatus, võrdsus, akadeemiline vabadus ja institutsiooniline autonoomia, samuti meie ühiseid väärtusi ja ühtsust liidus;
+10.
+RÕHUTAB, et õppimise ja õpetamisega seotud liikuvust pärssivate allesjäänud takistuste kindlakstegemine ja kõrvaldamine on väga oluline Euroopa haridusruumi täielikuks saavutamiseks ning vastupidava, turvalise, kestliku ja jõuka Euroopa loomiseks.
+Riikidevaheline koostöö suurendab Euroopa hariduse ja koolituse kaasavust, võrdsust, kvaliteeti, mitmekesisust, atraktiivsust ja üleilmset konkurentsivõimet.
+NÕUSTUB seetõttu, et tuleks teha jõupingutusi, et muuta hariduse ja koolituse automaatne vastastikune tunnustamine reaalsuseks.
+Samuti NÕUSTUB, et tuleks edendada õppijate ja õpetajate liikuvuse võimalusi ning Euroopa ja muude institutsioonide vahelise koostöö võimalusi;
+11.
+TUNNISTAB, et alates 2017. aastast on tehtud edusamme Euroopa haridusruumi loomisel ning et kogu ELis on rakendatud mitmesuguseid meetmeid, et saavutada hariduse ja koolituse valdkonna üleeuroopalise koostöö strateegiline raamistikus (2021–2030) sätestatud strateegilised prioriteedid.
+Euroopa haridusruumi kujundatakse järk-järgult mitmesuguste algatuste, koostöö ja koosloomise kaudu;
+12.
+NÕUSTUB, et esimese tsükli järelejäänud perioodiks kuni 2025. aastani on keskse tähtsusega keskendumine rakendamisele nii riiklikul kui ka Euroopa tasandil strateegilise raamistiku kontekstis, kooskõlas iga tasandi vastavate pädevustega, ning tõhus järelevalve olemasolevates struktuurides, võttes nõuetekohaselt arvesse halduskoormust;
+13.
+RÕHUTAB, et hariduse ja koolituse valdkonna üleeuroopalise koostöö strateegilises raamistikus (2021–2030) sätestatud viis strateegilist prioriteeti on aluseks tööle ja jätkuvale üleeuroopalisele koostööle hariduse ja koolituse valdkonnas, sealhulgas Euroopa haridusruumi loomiseks.
+NÕUSTUB, et käimasolev vahehindamise protsess ja täielik aruanne Euroopa haridusruumi kohta, mille Euroopa Komisjon avaldab 2025. aastal, peaksid keskenduma neile viiele strateegilisele prioriteedile, sealhulgas allpool loetletud konkreetsete valdkondade põhjalikumale analüüsile;
+14.
+TUNNISTAB, et ELi tasandi eesmärkide järelmeetmed näitavad positiivseid suundumusi seoses mitme pikaajalise näitajaga, nagu suurem osalemine alushariduses ja lapsehoius, haridussüsteemist varakult lahkumise vähendamine ja kolmanda taseme hariduse omandanud noorte suurem osakaal.
+Siiski on ilmne, et endiselt on palju probleeme, eelkõige sotsiaal-majandusliku staatuse mõju haridussaavutustele ja õpilaste heaolule.
+NÕUSTUB seetõttu, et 2025. aastaks Euroopa haridusruumi loomiseks tuleks erilist tähelepanu pöörata järgmisele: — parandada kõigi võrdseid võimalusi, kaasatust ja edu hariduses ja koolituses ning võtmepädevuste, sealhulgas põhioskuste omandamist, et võimaldada kõigi Euroopa kodanike täielikku isiklikku, sotsiaalset, ühiskondlikku ja erialast arengut; — parandada õpetaja elukutsega seotud tingimusi ja tegeleda õpetajate nappusega; edendada õpetajate kutsealast arengut, liikuvusvõimalusi, töötingimusi ja heaolu kui peamisi tegureid elukutse atraktiivsuse suurendamisel; — kõrvaldada liikuvuse allesjäänud takistused, soodustades samal ajal kaasavat, jätkusuutlikku ja tasakaalustatud liikuvust ELis, sealhulgas automaatse vastastikuse tunnustamise saavutamise kaudu hariduses ja koolituses (3); — edendada elukestvat õpet, sealhulgas täiskasvanuõpet, täiend- ja ümberõpet, pöörates erilist tähelepanu rohe- ja digipöördeks vajalikele oskustele ja pädevustele;
+15.
+KAALUB strateegilise raamistiku ülevaatamist ja prioriteetsete valdkondade läbivaatamist ning muude vajalike kohanduste tegemist teise tsükli jaoks, mis kestab 2030. aastani; (3) Kooskõlas nõukogu 26. novembri 2018. aasta soovitusega kõrg- ja keskhariduskvalifikatsioonide ning välismaal läbitud õppeperioodide õpiväljundite automaatse vastastikuse tunnustamise edendamise kohta (ELT C 444, 10.12.2018, lk 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5b966e40cd59f191540f5e19c8d9f03593e5a9e6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+26.5.2023
+Vastuväidete esitamisest loobumine teatatud koondumise kohta (Juhtum M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (EMPs kohaldatav tekst)
+(2023/C 185/02) 3. mail 2023 otsustas komisjon loobuda vastuväidete esitamisest eespool nimetatud teatatud koondumise kohta ning kuulutada koondumine siseturuga kokkusobivaks.
+Otsuse aluseks on nõukogu määruse (EÜ) nr 139/2004 (1) artikli 6 lõike 1 punkt b.
+Otsuse täielik tekst on kättesaadav ainult inglise keeles ning see avaldatakse pärast seda, kui sellest on kustutatud võimalikud ärisaladused.
+Otsus on kättesaadav: — Euroopa konkurentsialasel veebisaidil (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Veebisaidil pakutakse mitut võimalust otsida konkreetset ühinemisotsust, sealhulgas ettevõtja nime, juhtumi numbri ja kuupäeva järgi ning tegevusalade registri kaudu; — elektroonilises vormis EUR-Lex’i veebisaidil (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=et) dokumendinumbri 32023M11092 all.
+EUR-Lex pakub online-juurdepääsu Euroopa Liidu õigusele.
+(1) ELT L 24, 29.1.2004, lk 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cce47078c44e7481bdea61a339f55058bbc2fd0c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.et.p-41.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+26.5.2023
+ET
+Euroopa Liidu Teataja
+C 185/39
+NÕUKOGU JÄRELDUSED OHUS OLEVATE JA ÜMBER ASUMA SUNNITUD LOOVISIKUTE KOHTA (2023/C 185/09)
+EUROOPA LIIDU NÕUKOGU,
+TUNNUSTADES 1.
+ülemaailmsetes (1) ja piirkondlikes (2) inimõigusi käsitlevates õigusaktides sätestatud loominguliste ja kultuuriliste õiguste tähtsust inimväärikuse, kultuurilise mitmekesisuse, pluralismi, demokraatia ja kultuuri sisemise väärtuse säilitamisel;
+2.
+rahvusvaheliste organisatsioonide töö olulisust kunstilise eneseväljenduse vabaduse valdkonnas, pidades silmas näiteks UNESCO-t, kelle 2005. aasta konventsioonis tunnustatakse vajadust võtta meetmeid kultuuri väljendusvormide mitmekesisuse kaitseks eelkõige olukorras, kus kultuuri väljendusvorme võib ähvardada kadumine või oluline kahjustamine, (3) ning Euroopa Nõukogu, (4) eelkõige seoses tema manifestiga kunsti ja kultuuri väljendusvabaduse kohta digiajastul;
+3.
+Euroopa Ülemkogu 15. detsembri 2022. aasta ja 9. veebruari 2023. aasta järeldusi, milles korratakse, et ülemkogu mõistab resoluutselt hukka Venemaa agressioonisõja Ukraina vastu, kinnitatakse taas liidu täielikku toetust Ukraina sõltumatusele, suveräänsusele ja territoriaalsele terviklikkusele tema rahvusvaheliselt tunnustatud piirides, (5) ning korratakse kohustust tugevdada põgenike toetamist; (6)
+4.
+Euroopa Parlamendi resolutsiooni kultuurialase solidaarsuse kohta Ukrainaga, milles väljendatakse siirast solidaarsust loovisikutega, (7) kuna kunstil ja kultuuril on Ukraina tervendamisel ja ülesehitamisel oluline roll, ning tundes erilist heameelt nende Ukraina kunstnike ja loovisikute tegevuse üle, kes on oma loominguga tegeledes Venemaa sissetungile vastu astunud; (8)
+5.
+ELi kultuurivaldkonna töökava aastateks 2023–2026, (9) mis sisaldab mitmeid meetmeid (10) seoses ohus olevate (11) ja ümber asuma sunnitud loovisikutega;
+VÕTTES ARVESSE, ET 6.
+loovisikutel on kogu maailmas oluline roll ühiskonna ja inimeste elus, arengus ja vastupanuvõimes ning nad peaksid saama oma tööd teha, säilitades samal ajal loovuse ja väljendusvabaduse;
+7.
+loovisikuid tuleks seetõttu vastavalt kehtivatele normidele kaitsta selle eest, et neid ei ohustaks oma loometöö tõttu ähvardused ja vägivald;
+(1) Muu hulgas inimõiguste ülddeklaratsioon (mille vastuvõtmisest möödub 2023. aastal 75 aastat) artikkel 27 ning majanduslike, sotsiaalsete ja kultuuriliste õiguste rahvusvahelise pakti artikkel 15.
+(2) Muu hulgas Euroopa Liidu põhiõiguste harta.
+(3) Kultuurilise väljenduse mitmekesisuse kaitset ja edendamist käsitlev 2005. aasta UNESCO konventsioon.
+(4) Tuginedes Euroopa inimõiguste konventsioonile, on Euroopa Nõukogu avaldanud aruande kunstilise vabaduse kohta ning manifesti väljendusvabaduse kohta kunsti ja kultuuri vallas digiajastul, milles muu hulgas märgitakse, et väljendus- ja kunstivabaduse piirangud mõjutavad kogu ühiskonda, jättes selle ilma mitmekesisusest ja demokraatliku protsessi elujõulisusest.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Mõiste „loovisik“ määratlus on esitatud II lisas.
+(8) Euroopa Parlamendi 20. oktoobri 2022. aasta resolutsioon kultuurialase solidaarsuse kohta Ukrainaga ja ühise erakorralise reageerimismehhanismi kohta kultuurielu taastamiseks Euroopas (2022/2759(RSP)).
+(9) Nõukogu resolutsioon ELi kultuurivaldkonna töökava kohta aastateks 2023–2026 (ELT C 466, 7.12.2022, lk 1).
+(10) St kunstivabadus, kultuuripärandi säilitamine ja kohalike kultuuri- ja loomesektorite mõjuvõimu suurendamine Ukrainas ning kultuuri ja kultuuritöötajaid roll demokraatia ja inimõiguste edendamisel ja kaitsmisel ebakindlas olukorras.
+(11) Mõiste „ohus olevad loovisikud“ määratlus on esitatud II lisas.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ca3bb23b814f5d1d544f405266259160eac93804
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 185/35
+Neuvoston päätöslauselma eurooppalaisesta koulutusalueesta: Näkymät vuoteen 2025 ja sen jälkeiseen aikaan (2023/C 185/08)
+EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka
+1.
+PALAUTTAA MIELEEN tämän päätöslauselman liitteessä esitetyn eurooppalaisen koulutusalueen poliittisen taustan.
+2.
+VAHVISTAA, että eurooppalainen koulutusalue voidaan toteuttaa vuoteen 2025 mennessä vain jäsenvaltioiden vahvan poliittisen sitoumuksen avulla, ja KOROSTAA, että sekä jäsenvaltioiden että komission on jatkettava eurooppalaisen koulutusalueen toteuttamisen edellyttämiä toimia toimivaltansa puitteissa ja tarvittaessa asianomaisten kansallisten ja EU:n sidosryhmien kanssa.
+3.
+PANEE MERKILLE komission tiedonannon edistymisestä eurooppalaisen koulutusalueen toteuttamisessa (1).
+4.
+KOROSTAA, että koulutus on kaikissa yhteyksissä, kaikilla tasoilla ja kaikissa muodoissa ratkaisevan tärkeää sosiaalisen koheesion, kilpailukyvyn ja kestävän kasvun varmistamiseksi Euroopan unionissa ja sen jäsenvaltioissa ja niiden valmistelemiseksi vihreään ja digitaaliseen siirtymään ja tukemiseksi niissä.
+Etenkin aikana, jona kansalaisten on olennaisen tärkeää toteuttaa itseään ja saavuttaa hyvinvointia sekä mukautua muuttuvan maailman haasteisiin ja lisäksi toimia aktiivisina ja vastuullisina kansalaisina, PAINOTTAA laadukkaan, osallistavan ja tasa-arvoisen koulutuksen ja elinikäisen oppimisen merkitystä kaikille, niin lapsille kuin aikuisille.
+5.
+KOROSTAA, että eurooppalaista koulutusaluetta olisi tuettava elinikäisen oppimisen lähestymistavalla, johon sisältyvät koulutusjärjestelmät osallistavasti ja holistisesti ja joka kattaa opettamisen, koulutuksen ja oppimisen kaikissa yhteyksissä, kaikilla tasoilla ja kaikissa muodoissa – olipa kyse sitten virallisesta, epävirallisesta tai arkioppimisesta – ja ulottuu varhaiskasvatuksesta kouluopetuksen ja ammatillisen koulutuksen kautta korkeakoulutukseen ja aikuisoppimiseen.
+6.
+TOISTAA, että olisi tehostettava alojen välistä yhteistyötä asiaankuuluvien EU:n koulutusalan aloitteiden ja siihen liittyviä politiikka-aloja ja aloja, erityisesti työllisyys-, sosiaalipolitiikka-, tutkimus-, innovointi-, ympäristö- sekä nuoriso- ja kulttuuri- ja luovia aloja, koskevien aloitteiden välillä samalla kun noudatetaan täysimääräisesti perussopimuksissa esitettyä kunkin politiikka-alan oikeusperustaa.
+TÄHDENTÄÄ tarvetta koordinointiin ja yhtenäisyyteen kaikissa EU:n koulutusalan aloitteissa, erityisesti taitoja ja osaamista koskevissa aloitteissa.
+7.
+PANEE MERKILLE, että eurooppalainen koulutusyhteistyö on hyvin tärkeää sosiaalisen koheesion ja hyvin toimivan taloustilanteen saavuttamiseksi Euroopan unionissa, jotta voidaan varmistaa unionin pitkän aikavälin kilpailukyky ja vihreän ja digitaalisen siirtymän onnistuminen sekä vähentää sosiaalista, alueellista ja taloudellista eriarvoisuutta.
+TUNNUSTAA näin ollen, että eurooppalaisella koulutusyhteistyöllä, myös sen strategisilla puitteilla, on tärkeä merkitys eurooppalaisen ohjausjakson asiaankuuluvissa osissa.
+8.
+KOROSTAA, että on tärkeää edistää synergioita eurooppalaisen koulutusalueen, eurooppalaisen korkeakoulu­ tusalueen ja eurooppalaisen tutkimusalueen välillä välttäen resurssien, rakenteiden ja välineiden päällekkäisyyttä sekä hyödyntää Eurooppalaiset yliopistot -allianssien koko potentiaalia niiden kaikissa toimissa, mukaan lukien niiden kestävyyden tukeminen ja niiden tutkimus- ja innovaatioulottuvuuden vahvistamisen jatkaminen siltojen rakentamisesta tehokkaan eurooppalaisen korkeakouluyhteistyön tukemiseksi 5 päivänä huhtikuuta 2022 annetun neuvoston suosituksen (2) mukaisesti.
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) EUVL C 160, 13.4.2022, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8be02377b3c8dfdaf223ff41d5e7be332291db4b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-38.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/36
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+26.5.2023
+9.
+TOTEAA, että Euroopan perusarvot ja demokraattiset arvot ovat haastettuina ja että Venäjän Ukrainaa vastaan ilman edeltävää provokaatiota tekemä hyökkäys on muuttanut geopoliittista tilannetta.
+ON YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että koulutusalan yhteiset toimet ja ylikansallinen yhteistyö paitsi helpottavat ja vahvistavat unionin ja jäsenvaltioiden reagointia hyökkäyksen seurauksena syntyneisiin tarpeisiin myös auttavat vahvistamaan keskeisiä koulutusarvojamme ja -periaatteitamme kuten osallisuutta, oikeudenmukaisuutta, akateemista vapautta ja oppilaitosten itsemääräämisoikeutta sekä yhteisiä arvojamme ja yhtenäisyyttämme unionissa.
+10.
+PAINOTTAA, että oppimiseen ja opetukseen liittyvän liikkuvuuden jäljellä olevien esteiden määrittäminen ja poistaminen on keskeisen tärkeää eurooppalaisen koulutusalueen täysimääräiseksi toteuttamiseksi sekä selviytymis­ kykyisen, turvallisen, kestävän ja vauraan Euroopan luomiseksi.
+Ylikansallinen yhteistyö vahvistaa eurooppalaisen koulutuksen osallistavuutta, oikeudenmukaisuutta, huippuosaamista, monimuotoisuutta, houkuttelevuutta ja globaalia kilpailukykyä.
+ON näin ollen YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että olisi pyrittävä toteuttamaan automaattinen vastavuoroinen tunnustaminen koulutuksen alalla.
+ON YHTÄ MIELTÄ myös SIITÄ, että olisi edistettävä oppijoiden ja opettajien mahdollisuuksia liikkuvuuteen sekä Euroopan ja sen ulkopuolisten oppilaitosten mahdollisuuksia tehdä yhteistyötä toistensa kanssa.
+11.
+TOTEAA, että vuodesta 2017 on saavutettu edistystä eurooppalaisen koulutusalueen perustamisessa ja että eri puolilla EU:ta on toteutettu laaja joukko toimenpiteitä eurooppalaisen koulutusyhteistyön strategisissa puitteissa (2021–2030) esitettyjen strategisten prioriteettien saavuttamiseksi.
+Eurooppalainen koulutusalue on vähitellen muotoutumassa useiden aloitteiden, yhteistyön ja yhteiskehittämisen avulla.
+12.
+ON YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että keskittyminen täytäntöönpanoon sekä kansallisella että Euroopan tasolla strategisten puitteiden ja kummankin tason toimivallan mukaisesti sekä tehokas seuranta olemassa olevien rakenteiden puitteissa ottaen asianmukaisesti huomioon hallinnollinen rasite on keskeisen tärkeää ensimmäisen jakson jäljellä olevana aikana vuoteen 2025 asti.
+13.
+KOROSTAA, että eurooppalaisen koulutusyhteistyön strategisissa puitteissa (2021–2030) esitetyt viisi strategista prioriteettia muodostavat perustan työlle ja jatkuvalle eurooppalaiselle koulutusyhteistyölle, myös eurooppalaisen koulutusalueen toteuttamiseksi.
+ON YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että käynnissä olevassa väliarviointiprosessissa ja Euroopan komission vuonna 2025 julkaisemassa eurooppalaista koulutusaluetta koskevassa kattavassa kertomuksessa olisi painotettava noita viittä strategista prioriteettia, mukaan lukien tarkempi analyysi jäljempänä luetelluista alueista.
+14.
+TOTEAA, että EU:n tason tavoitteiden seurannassa voidaan nähdä myönteistä kehitystä useissa pitkäaikaisissa indikaattoreissa kuten varhaiskasvatukseen osallistumisen lisääntymisessä, koulupudokkuuden vähentymisessä ja korkeakoulututkinnon suorittaneiden nuorten suuremmassa osuudessa.
+On kuitenkin myös ilmeistä, että monia haasteita on edelleen olemassa, erityisesti sosioekonomisen aseman vaikutukset koulutussaavutuksiin ja opiskelijoiden hyvinvointi.
+ON näin ollen YHTÄ MIELTÄ SIITÄ, että seuraaviin olisi kiinnitettävä erityistä huomiota eurooppalaisen koulutusalueen toteuttamiseksi vuoteen 2025 mennessä: — Parannetaan tasa-arvoa ja osallisuutta sekä kaikkien menestymistä koulutuksessa ja avaintaitojen, myös perustaitojen, hankkimista, jotta mahdollistetaan kaikkien EU-kansalaisten täysimääräinen henkilökohtainen, sosiaalinen, kansalaisja ammatillinen kehitys; — Parannetaan opettajan ammattia ja puututaan opettajapulaan; edistetään opettajien ammatillista kehitystä, liikkuvuus­ mahdollisuuksia, työoloja ja hyvinvointia keskeisinä tekijöinä ammatin houkuttelevuuden lisäämiseksi; — Poistetaan liikkuvuuden jäljellä olevat esteet samalla kun kannustetaan osallistavaan, kestävään ja tasapainoiseen liikkuvuuteen EU:ssa, myös toteuttamalla automaattinen vastavuoroinen tunnustaminen koulutuksen alalla (3); — Edistetään elinikäistä oppimista, mukaan lukien aikuisoppiminen, täydennyskoulutus ja uudelleenkoulutus, kiinnittäen erityistä huomiota vihreässä ja digitaalisessa siirtymässä tarvittaviin taitoihin ja osaamiseen.
+15.
+TARKASTELEE strategisia puitteita ja harkitsee prioriteettialojen tarkistamista ja muiden tarvittavien mukautusten tekemistä vuoteen 2030 ulottuvan toisen jakson osalta.
+(3) Korkea-asteen ja toisen asteen koulutuksen tutkintojen ja ulkomailla suoritettujen opintojaksojen automaattisen vastavuoroisen tunnustamisen edistämisestä 26 päivänä marraskuuta 2018 annetun neuvoston suosituksen (EUVL C 444, 10.12.2018, s.
+1) mukaisesti.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..517fc319823cf8d2c6b65367064c364136234327
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+FI
+Euroopan unionin virallinen lehti
+26.5.2023
+Ilmoitetun keskittymän vastustamatta jättäminen (Asia M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (ETA:n kannalta merkityksellinen teksti)
+(2023/C 185/02) Komissio päätti 3. toukokuuta 2023 olla vastustamatta edellä mainittua keskittymää ja todeta sen sisämarkkinoille soveltuvaksi.
+Päätös perustuu neuvoston asetuksen (EY) N:o 139/2004 (1) 6 artiklan 1 kohdan b alakohtaan.
+Päätöksen koko teksti on saatavissa ainoastaan englanniksi, ja se julkistetaan sen jälkeen, kun siitä on poistettu mahdolliset liikesalaisuudet.
+Päätös on saatavilla — komission kilpailun pääosaston verkkosivuilla (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/); sivuilla on monenlaisia hakukeinoja sulautumapäätösten löytämiseksi, muun muassa yritys-, asianumero-, päivämäärä- ja alakohtaiset hakemistot, — sähköisessä muodossa EUR-Lex-sivustolta (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=fi) asiakirjanumerolla 32023M11092.
+EUR-Lex on Euroopan unionin oikeuden online-tietokanta.
+(1) EUVL L 24, 29.1.2004, s.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b335cc9d74b306c606badfbf2a2f40d4b54d0ed3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fi.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+FI
+26.5.2023
+Euroopan unionin virallinen lehti
+C 185/39
+NEUVOSTON PÄÄTELMÄT VAARASSA OLEVISTA JA MUUTTAMAAN JOUTUNEISTA TAITEILIJOISTA (2023/C 185/09)
+EUROOPAN UNIONIN NEUVOSTO, joka
+TUNNUSTAA 1.
+maailmanlaajuisissa (1) ja alueellisissa (2) ihmisoikeussopimuksissa vahvistettujen luovien oikeuksien ja kulttuuristen oikeuksien merkityksen ihmisarvon, kulttuurisen monimuotoisuuden, moniarvoisuuden, demokratian ja kulttuurin itseisarvon säilyttämiselle,
+2.
+taiteellisen ilmaisun vapautta käsittelevien kansainvälisten järjestöjen työn – niitä ovat muun muassa Unesco, jonka vuoden 2005 yleissopimuksessa tunnustetaan tarve toteuttaa toimenpiteitä kulttuuri-ilmaisujen moninaisuuden suojelemiseksi erityisesti tilanteissa, joissa niitä voi uhata katoaminen tai vakava heikentyminen (3), sekä Euroopan neuvosto (4), joka on julkaissut manifestin taiteen ja kulttuurin sananvapaudesta digitaalisella aikakaudella,
+3.
+Eurooppa-neuvoston 15. joulukuuta 2022 ja 9. helmikuuta 2023 antamat päätelmät, joissa tuomitaan jälleen jyrkästi Venäjän hyökkäyssota Ukrainaa vastaan, vahvistetaan unionin täysi tuki Ukrainan itsenäisyydelle, suvereniteetille ja alueelliselle koskemattomuudelle sen kansainvälisesti tunnustettujen rajojen sisällä (5) ja vahvistetaan sitoumus tehostaa siirtymään joutuneiden henkilöiden tukemista (6),
+4.
+Euroopan parlamentin päätöslauselman solidaarisuudesta Ukrainaa kohtaan kulttuurialalla, jossa ilmaistaan vilpitön solidaarisuus taiteilijoita kohtaan (7), koska taide ja kulttuuri ovat keskeisessä asemassa Ukrainan toipumisessa ja jälleenrakentamisessa, ja kiitetään erityisesti niiden ukrainalaisten taiteilijoiden ja luovan työn tekijöiden toimintaa, jotka ovat vastustaneet Venäjän hyökkäystä harjoittamalla taidettaan (8),
+5.
+EU:n kulttuurialan työsuunnitelman 2023–2026 (9), joka sisältää useita vaarassa oleviin (10) ja muuttamaan joutuneisiin taiteilijoihin liittyviä toimia (11).
+KATSOO SEURAAVAA: 6.
+taiteilijoilla on maailmanlaajuisesti tärkeä rooli yhteiskunnan ja yksilöiden elämässä, kehityksessä ja sietokyvyssä, ja heidän olisi voitava ylläpitää sitä säilyttäen samalla luovuuden ja sananvapauden,
+7.
+taiteilijoita olisi sen vuoksi suojeltava voimassa olevien säännösten mukaisesti kaikenlaisilta uhkilta ja loukkauksilta, joita heihin kohdistuu taiteellisen työn vuoksi,
+(1) Muun muassa ihmisoikeuksien yleismaailmallinen julistus, joka täyttää 75 vuotta vuonna 2023, ja sen 27 artikla tai taloudellisia, sosiaalisia ja sivistyksellisiä oikeuksia koskevan kansainvälisen yleissopimuksen 15 artikla.
+(2) Muun muassa Euroopan unionin perusoikeuskirja.
+(3) Unescon vuoden 2005 yleissopimus kulttuuri-ilmaisujen moninaisuuden suojelemisesta ja edistämisestä.
+(4) Euroopan neuvosto on Euroopan ihmisoikeussopimuksen pohjalta julkaissut muun muassa raportin taiteellisesta vapaudesta sekä manifestin taiteen ja kulttuurin sananvapaudesta digitaalisella aikakaudella.
+Siinä todetaan muun muassa, että sananvapauden ja taiteellisen vapauden rajoitukset vaikuttavat koko yhteiskuntaan ja heikentävät sen moniarvoisuutta ja demokraattisen prosessin elinvoimaisuutta.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Ks. ”taiteilijoiden” määritelmä liitteessä II.
+(8) Euroopan parlamentin päätöslauselma 20. lokakuuta 2022 solidaarisuudesta Ukrainaa kohtaan kulttuurialalla ja yhteisestä hätäapume­ kanismista kulttuurialan elvyttämiseksi Euroopassa (2022/2759(RSP)).
+(9) Neuvoston päätöslauselma EU:n kulttuurialan työsuunnitelmasta 2023–2026 – EUVL C 466, 7.12.2022, s. 1.
+(10) Ks. ”vaarassa olevien taiteilijoiden” määritelmä liitteessä II.
+(11) Mm. toimia, jotka koskevat taiteellista vapautta, kulttuuriperinnön säilyttämistä ja paikallisten kulttuuri- ja luovien alojen voimaannuttamista Ukrainassa sekä kulttuurin ja kulttuurialan ammattilaisten roolia demokratian ja ihmisoikeuksien edistämisessä ja puolustamisessa epävakaissa olosuhteissa.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..795d01c839e13e39ff9dcb74cd39b713ea6b87d6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-37.txt
@@ -0,0 +1,15 @@
+26.5.2023
+FR
+Journal officiel de l’Union européenne
+C 185/35
+Résolution du Conseil sur l'espace européen de l'éducation à l'horizon 2025 et au-delà (2023/C 185/08)
+LE CONSEIL DE L'UNION EUROPÉENNE, 1.
+RAPPELLE le contexte politique relatif à l’espace européen de l’éducation, qui est présenté à l’annexe de la présente résolution; 2.
+RÉAFFIRME que l’espace européen de l’éducation ne pourra devenir une réalité d’ici 2025 que s’il existe une forte volonté politique des États membres et SOULIGNE qu’il est nécessaire que les États membres ainsi que la Commission poursuivent leurs efforts, dans le cadre de leurs compétences respectives et, le cas échéant, avec la participation des parties prenantes concernées aux niveaux national et européen, pour prendre les mesures nécessaires à la réalisation de l’espace européen de l’éducation; 3.
+PREND NOTE de la communication de la Commission sur les progrès accomplis dans la réalisation de l’espace européen de l’éducation (1); 4.
+SOULIGNE que l’éducation et la formation, dans tous les contextes, à tous les niveaux et sous toutes leurs formes, sont essentielles pour assurer la cohésion sociale, la compétitivité et une croissance durable dans l’Union européenne et ses États membres, et pour les préparer aux transitions écologique et numérique et les soutenir dans le cadre de ces transitions; En particulier à un moment où il est impératif que les citoyens trouvent leur épanouissement et leur bien-être personnels, s’adaptent aux défis d’un monde en mutation et s’engagent davantage dans une citoyenneté active et responsable, INSISTE sur l’importance que revêtent pour tous, enfants comme adultes, une éducation, une formation et un apprentissage tout au long de la vie qui soient inclusifs, équitables et de qualité; 5.
+SOULIGNE que l’espace européen de l’éducation devrait s’appuyer sur une approche de l’apprentissage tout au long de la vie intégrant de manière inclusive et globale les systèmes d’éducation et de formation et couvrant l’enseignement, la formation et l’apprentissage dans tous les contextes, à tous les niveaux et selon toutes les modalités, qu’elles soient formelles, non formelles ou informelles, depuis l’éducation et l’accueil des jeunes enfants jusqu’à l’enseignement supérieur et l’éducation et la formation des adultes, en passant par l’enseignement scolaire et l’enseignement et la formation professionnels; 6.
+RÉAFFIRME qu’il convient de renforcer la coopération intersectorielle entre les initiatives pertinentes de l’UE dans le domaine de l’éducation et de la formation et celles prises dans des domaines d’action et secteurs connexes, en particulier l’emploi, la politique sociale, la recherche, l’innovation, l’environnement, la jeunesse et les secteurs de la culture et de la création, dans le plein respect des bases juridiques correspondant aux domaines concernés, conformément aux traités; INSISTE sur la nécessité de veiller à la coordination et à la cohérence de l’ensemble des initiatives de l’UE dans le domaine de l’éducation et de la formation, en particulier celles concernant les aptitudes et les compétences; 7.
+NOTE que la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation est essentielle pour la cohésion sociale et le bon fonctionnement de l’environnement économique dans l’Union européenne, afin d’assurer la compétitivité à long terme de l’Union ainsi que la réussite des transitions écologique et numérique et de réduire les inégalités sociales, régionales et économiques; RECONNAÎT dès lors la contribution majeure apportée par la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation, y compris dans le contexte du cadre stratégique, aux volets pertinents du Semestre européen; 8.
+SOULIGNE qu’il importe de promouvoir des synergies entre l’espace européen de l’éducation, l’espace européen de l’enseignement supérieur et l’espace européen de la recherche, tout en évitant la duplication des ressources, des structures et des instruments et en exploitant pleinement le potentiel des alliances entre universités européennes dans toutes leurs missions, y compris en soutenant leur durabilité et en continuant à renforcer leur dimension «recherche et innovation», conformément à la recommandation du Conseil du 5 avril 2022 visant à jeter des ponts pour une coopération européenne efficace dans le domaine de l’enseignement supérieur (2); (1) COM(2022) 700 final.
+(2) JO C 160 du 13.4.2022, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed2af670a9a68820594389a3c2f7c1fe96166b90
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-38.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/36
+FR
+Journal officiel de l’Union européenne
+26.5.2023
+9.
+CONSTATE que les valeurs fondamentales et démocratiques de l’Europe sont remises en question et que l’agression non provoquée de la Russie contre l’Ukraine a modifié le paysage géopolitique; CONVIENT que des efforts conjoints et une coopération transnationale dans le domaine de l’éducation et de la formation non seulement facilitent et renforcent les réponses de l’Union et des États membres aux besoins qui sont apparus à la suite de cette agression, mais contribuent également à renforcer nos valeurs et principes éducatifs clés, tels que l’inclusion, l’équité, la liberté académique et l’autonomie institutionnelle, ainsi que nos valeurs communes et notre unité au sein de l’Union; 10.
+SOULIGNE qu’il est essentiel de recenser et de lever les obstacles qui subsistent à la mobilité à des fins d’apprentissage et d’enseignement en vue de la pleine réalisation d’un espace européen de l’éducation et de la création d’une Europe résiliente, sûre, durable et prospère; La coopération transnationale renforce l’inclusion, l’équité, l’excellence, la diversité, l’attrait et la compétitivité à l’échelle mondiale de l’éducation et de la formation en Europe; CONVIENT dès lors qu’il y a lieu de s’efforcer de concrétiser la reconnaissance mutuelle automatique dans le domaine de l’éducation et de la formation; CONVIENT également qu’il y a lieu de promouvoir des possibilités de mobilité des apprenants et des enseignants ainsi que des possibilités de coopération entre les établissements en Europe et au-delà; 11.
+RECONNAÎT que des progrès ont été accomplis depuis 2017 en vue de la mise en place de l’espace européen de l’éducation et qu’un large éventail de mesures visant à réaliser les priorités stratégiques fixées dans le cadre stratégique pour la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation (2021-2030) ont été mises en œuvre dans l’ensemble de l’UE; Grâce à diverses initiatives, à la coopération et à la cocréation, l’espace européen de l’éducation prend progressivement forme; 12.
+CONVIENT qu’il sera essentiel, pendant la période du premier cycle restant à courir jusqu’en 2025, d’axer les efforts sur la mise en œuvre aux niveaux tant national qu’européen, dans le contexte du cadre stratégique, conformément aux compétences respectives à chaque niveau, et d’assurer un suivi rigoureux au sein des structures existantes, en tenant dûment compte de la charge administrative; 13.
+SOULIGNE que les cinq priorités stratégiques exposées dans le cadre stratégique pour la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation (2021-2030) constituent la base des travaux et de la poursuite de la coopération européenne dans le domaine de l’éducation et de la formation, y compris en vue de la réalisation de l’espace européen de l’éducation; CONVIENT que le processus d’examen à mi-parcours actuellement mené et le rapport complet sur l’espace européen de l’éducation que la Commission européenne doit publier en 2025 devraient mettre l’accent sur ces cinq priorités stratégiques, y compris une analyse plus approfondie des domaines spécifiques énumérés ci-après; 14.
+RECONNAÎT que le suivi des objectifs fixés au niveau de l’UE révèle des tendances positives en ce qui concerne plusieurs indicateurs de longue date, comme une augmentation de la participation à l’éducation et à l’accueil des jeunes enfants, une diminution du décrochage scolaire et une proportion plus importante de jeunes diplômés de l’enseignement supérieur; Néanmoins, il est également évident que de nombreux défis subsistent, en particulier les effets du statut socioéconomique sur la réussite scolaire et le bien-être des élèves; CONVIENT dès lors qu’il y a lieu de mettre un accent particulier sur les aspects ci-après afin de réaliser un espace européen de l’éducation d’ici 2025: — améliorer l'équité, l'inclusion et la réussite pour tous dans le domaine de l'éducation et de la formation et l'acquisition de compétences clés, y compris de compétences de base, pour permettre le développement complet de tous les citoyens européens sur les plans personnel, social, civique et professionnel; — promouvoir la profession d'enseignant et remédier aux pénuries d'enseignants; encourager le développement professionnel, les possibilités de mobilité, les conditions de travail et le bien-être des enseignants en tant que facteurs clés pour améliorer l'attrait de la profession; — lever les obstacles à la mobilité qui subsistent tout en encourageant une mobilité inclusive, durable et équilibrée dans l'UE, notamment en parvenant à une reconnaissance mutuelle automatique dans le domaine de l'éducation et de la formation (3); — favoriser l'apprentissage tout au long de la vie, y compris l'éducation et la formation des adultes et la reconversion et le perfectionnement professionnels, en mettant un accent particulier sur les aptitudes et les compétences pour les transitions écologique et numérique; 15.
+SE PENCHERA sur le cadre stratégique et envisagera de réviser les domaines prioritaires et de procéder à toute autre adaptation nécessaire pour le deuxième cycle s’étendant jusqu’en 2030; (3) Conformément à la recommandation du Conseil du 26 novembre 2018 en faveur de la reconnaissance mutuelle automatique des qualifications de l'enseignement supérieur, des qualifications de l'enseignement et de la formation secondaires de deuxième cycle et des acquis de périodes d'apprentissage effectuées à l'étranger (JO C 444 du 10.12.2018, p. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f5b39c803580e8faec89e21aecfb9f21bcc709dd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-4.txt
@@ -0,0 +1,11 @@
+C 185/2
+FR
+Journal officiel de l’Union européenne
+26.5.2023
+Non-opposition à une concentration notifiée (Affaire M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Texte présentant de l’intérêt pour l’EEE)
+(2023/C 185/02) Le 3 mai 2023, la Commission européenne a décidé de ne pas s’opposer à la concentration notifiée susmentionnée et de la déclarer compatible avec le marché intérieur.
+Cette décision se fonde sur l’article 6, paragraphe 1, point b), du règlement (CE) no 139/2004 du Conseil (1).
+Le texte intégral de la décision n’est disponible qu’en anglais et sera rendu public après suppression des secrets d’affaires qu’il pourrait contenir.
+Il pourra être consulté: — dans la section consacrée aux concentrations, sur le site internet de la direction générale de la concurrence de la Commission (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Ce site permet de rechercher des décisions concernant des opérations de concentration à partir du nom de l’entreprise, du numéro de l’affaire, de la date ou du secteur d’activité, — sur le site internet EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=fr), qui offre un accès en ligne au droit de l’Union européenne, sous le numéro de document 32023M11092.
+(1) JO L 24 du 29.1.2004, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3c506d7f24e6d47bb738f337cd8c84bcd3e7ed79
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.fr.p-41.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+26.5.2023
+FR
+Journal officiel de l’Union européenne
+C 185/39
+CONCLUSIONS DU CONSEIL SUR LES ARTISTES EN DANGER ET DÉPLACÉS (2023/C 185/09)
+LE CONSEIL DE L’UNION EUROPÉENNE,
+PRENANT ACTE 1.
+de l’importance que revêtent les droits en matière de création et de culture, inscrits dans des instruments relatifs aux droits de l’homme de portée tant mondiale (1) que régionale (2), pour la préservation de la dignité humaine, de la diversité culturelle, du pluralisme, de la démocratie et de la valeur intrinsèque de la culture;
+2.
+des travaux menés par des organisations internationales sur la liberté d’expression artistique, comme ceux de l’Unesco, dont la convention de 2005 reconnaît la nécessité de prendre des mesures pour protéger la diversité des expressions culturelles, en particulier dans des situations où les expressions culturelles peuvent être menacées d’extinction ou de graves altérations (3), et du Conseil de l’Europe (4), en particulier en lien avec son Manifeste sur la liberté d’expression dans le domaine des arts et de la culture à l’ère numérique;
+3.
+des conclusions du Conseil européen du 15 décembre 2022 et du 9 février 2023, dans lesquelles le Conseil européen condamne à nouveau résolument la guerre d’agression menée par la Russie contre l’Ukraine et réaffirme que l’Union soutient pleinement l’indépendance, la souveraineté et l’intégrité territoriale de l’Ukraine à l’intérieur de ses frontières internationalement reconnues (5), et l’Union européenne réaffirme sa détermination à renforcer son soutien aux personnes déplacées (6);
+4.
+de la résolution du Parlement européen sur la solidarité culturelle avec l’Ukraine, dans laquelle il exprime sa sincère solidarité avec les artistes (7), car l’art et la culture joueront un rôle fondamental dans le rétablissement et la reconstruction de l’Ukraine, et salue en particulier l’action des artistes et créateurs ukrainiens qui ont fait acte de résistance et réagi à l’invasion russe en pratiquant leur art (8);
+5.
+du programme de travail 2023-2026 de l’UE en faveur de la culture (9), qui contient plusieurs actions (10) relatives à la question des artistes en danger (11) et déplacés;
+CONSIDÉRANT 6.
+que, à l’échelle mondiale, les artistes jouent un rôle important dans la vie, le développement et la résilience de la société et des individus, et qu’ils devraient pouvoir jouer ce rôle tout en préservant leur créativité et leur liberté d’expression;
+7.
+que les artistes devraient donc se voir offrir, conformément à la réglementation en vigueur, une protection contre les menaces et les violations de quelque nature ou forme que ce soit qui les mettent en danger du fait de leur travail artistique;
+(1) Entre autres, à l'article 27 de la Déclaration universelle des droits de l'homme, dont le 75e anniversaire est célébré en 2023, ou à l'article 15 du Pacte international relatif aux droits économiques, sociaux et culturels.
+(2) Entre autres, dans la charte des droits fondamentaux de l'Union européenne.
+(3) Convention de l'Unesco de 2005 sur la protection et la promotion de la diversité des expressions culturelles.
+(4) Sur la base de ses travaux sur la Convention européenne des droits de l'homme (CEDH), le Conseil de l'Europe a par exemple publié un rapport sur la liberté artistique et lancé le Manifeste sur la liberté d'expression dans le domaine des arts et de la culture à l'ère numérique, dans lequel il est notamment indiqué que les restrictions à la liberté d'expression et à la liberté artistique affectent la société tout entière, car elles entraînent la perte du pluralisme et de la vitalité du processus démocratique.
+(5) Doc.
+EUCO 34/22.
+(6) Doc.
+EUCO 1/23.
+(7) Voir l'annexe II pour la définition du terme «artiste».
+(8) Résolution du Parlement européen du 20 octobre 2022 sur la solidarité culturelle avec l'Ukraine et le mécanisme conjoint de réaction d'urgence pour la relance culturelle en Europe (2022/2759(RSP)).
+(9) Résolution du Conseil sur le programme de travail 2023-2026 de l'UE en faveur de la culture (JO C 466 du 7.12.2022, p. 1).
+(10) Il s'agit d'actions qui concernent la liberté artistique, qui visent à préserver le patrimoine culturel et à donner aux secteurs locaux de la culture et de la création en Ukraine les moyens d'agir, et qui portent sur le rôle de la culture et des professionnels de la culture dans la promotion et la défense de la démocratie et des droits de l'homme dans des contextes fragiles.
+(11) Voir l'annexe II pour la définition du terme «artistes en danger».
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..14955981e7c38b3be6b7c94bf65f8efc1e83881b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-37.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+26.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 185/35
+Rezolucija Vijeća o Europskom prostoru obrazovanja: vizija do 2025. i za razdoblje nakon toga (2023/C 185/08)
+VIJEĆE EUROPSKE UNIJE,
+1.
+PODSJEĆA na političku pozadinu europskog prostora obrazovanja kako je navedena u Prilogu ovoj rezoluciji.
+2.
+PONOVNO POTVRĐUJE da je realizacija europskog prostora obrazovanja do 2025.
+moguća samo uz snažnu političku predanost država članica i ISTIČE potrebu za time da države članice i Komisija kontinuirano ulažu napore, u okviru svojih pripadajućih nadležnosti i, prema potrebi, uz sudjelovanje relevantnih dionika na nacionalnoj i europskoj razini, u poduzimanje koraka potrebnih za uspostavu europskog prostora obrazovanja.
+3.
+PRIMA NA ZNANJE komunikaciju Komisije o napretku u uspostavi europskog prostora obrazovanja (1).
+4.
+NAGLAŠAVA da su obrazovanje i osposobljavanje, u svim kontekstima, na svim razinama i u svim oblicima, od ključne važnosti za osiguravanje socijalne kohezije, konkurentnosti i održivog rasta u Europskoj uniji i njezinim državama članicama, kao i za to da ih se pripremi za zelenu i digitalnu tranziciju i da im se pruži potpora u toj tranziciji.
+ISTIČE važnost visokokvalitetnog, uključivog i pravičnog obrazovanja, osposobljavanja i cjeloživotnog učenja za sve, i za djecu i za odrasle, osobito u trenutku kada je ključno da građani pronađu osobno zadovoljstvo i dobrobit, da se prilagode izazovima svijeta koji se mijenja i da u većoj mjeri sudjeluju u aktivnom i odgovornom građanstvu.
+5.
+NAGLAŠAVA da bi se europski prostor obrazovanja trebao temeljiti na pristupu cjeloživotnog učenja koji obuhvaća sustave obrazovanja i osposobljavanja na uključiv i cjelovit način, kao i poučavanje, osposobljavanje i učenje u svim kontekstima, na svim razinama i u svim oblicima, formalno, neformalno ili informalno, i to od ranog i predškolskog odgoja i obrazovanja do osnovnoškolskog i srednjoškolskog odgoja i obrazovanja i strukovnog obrazovanja i osposobljavanja te visokog obrazovanja i obrazovanja odraslih.
+6.
+PONAVLJA da bi trebalo poboljšati međusektorsku suradnju između relevantnih inicijativa EU-a u području obrazovanja i osposobljavanja i onih u povezanim područjima i sektorima politika, a osobito u sektorima zapošljavanja, socijalne politike, istraživanja, inovacija, okoliša i mladih te u kulturnom i kreativnom sektoru, uz potpuno poštovanje pravne osnove za relevantna područja politika kako je utvrđeno u Ugovorima.
+NAGLAŠAVA potrebu za koordinacijom i usklađenošću svih inicijativa EU-a u području obrazovanja i osposobljavanja, a posebice onih koje se odnose na vještine i kompetencije.
+7.
+NAPOMINJE da je europska suradnja u području obrazovanja i osposobljavanja od ključne važnosti za socijalnu koheziju i dobro funkcioniranje gospodarskog okružja u Europskoj uniji kako bi se osigurala dugoročna konkurentnost Unije i uspjeh zelene i digitalne tranzicije te smanjile socijalne, regionalne i gospodarske nejednakosti.
+Stoga PREPOZNAJE važan doprinos europske suradnje u području obrazovanja i osposobljavanja, među ostalim u sklopu strateškog okvira, relevantnim dijelovima europskog semestra.
+8.
+ISTIČE važnost promicanja sinergije između europskog prostora obrazovanja, europskog prostora visokog obrazovanja i europskog istraživačkog prostora, uz istodobno izbjegavanje udvostručavanja resursa, struktura i instrumenata te iskorištavanje punog potencijala saveza europskih sveučilišta u svim njihovim misijama, što uključuje potporu njihovoj održivosti i daljnje jačanje njihove dimenzije istraživanja i inovacija, u skladu s Preporukom Vijeća od 5. travnja 2022. o jačanju veza radi djelotvorne europske suradnje u području visokog obrazovanja (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) SL C 160, 13.4.2022., str.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d9fa1f82e2a0762a6d9200083c207b6feba2e2c9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-38.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/36
+HR
+Službeni list Europske unije
+26.5.2023.
+9.
+UVIĐA da su temeljne i demokratske vrijednosti Europe ugrožene i da je ničim izazvana agresija Rusije na Ukrajinu promijenila geopolitičko okružje.
+SLAŽE SE s time da zajednički napori i transnacionalna suradnja u području obrazovanja i osposobljavanja, osim što olakšavaju i jačaju odgovor Unije i država članica na potrebe koje su se pojavile kao posljedica te agresije, pomažu i u jačanju naših ključnih obrazovnih vrijednosti i načela, kao što su uključivost, pravičnost, akademska sloboda i institucijska autonomija, kao i naših zajedničkih vrijednosti i jedinstva u Uniji.
+10.
+NAGLAŠAVA da je utvrđivanje i uklanjanje preostalih prepreka mobilnosti u svrhu učenja i poučavanja ključno za punu uspostavu europskog prostora obrazovanja i ostvarivanje otporne, sigurne, održive i prosperitetne Europe.
+Transnacionalnom suradnjom jačaju se uključivost, pravičnost, izvrsnost, raznolikost, privlačnost i globalna konkurentnost europskog obrazovanja i osposobljavanja.
+Stoga SE SLAŽE da je potrebno uložiti napore kako bi se omogućilo automatsko uzajamno priznavanje u obrazovanju i osposobljavanju.
+Također SE SLAŽE da bi trebalo promicati mogućnosti za mobilnost učenika i polaznika te učitelja i nastavnika, kao i za suradnju ustanova u Europi i izvan nje.
+11.
+POTVRĐUJE da je od 2017. postignut napredak u uspostavi europskog prostora obrazovanja i da je diljem EU-a proveden širok raspon mjera za postizanje strateških prioriteta utvrđenih u strateškom okviru za europsku suradnju u području obrazovanja i osposobljavanja (2021. – 2030.).
+Europski prostor obrazovanja postupno se oblikuje kroz različite inicijative, suradnju i zajedničko stvaranje.
+12.
+SLAŽE SE s time da će za preostalo razdoblje prvog ciklusa do 2025. biti presudni usmjerenost na provedbu na nacionalnoj i europskoj razini u kontekstu strateškog okvira, u skladu s relevantnim nadležnostima svake razine, i strogo praćenje u sklopu postojećih struktura, vodeći pritom računa o administrativnom opterećenju.
+13.
+NAGLAŠAVA da pet strateških prioriteta, kako su utvrđeni u strateškom okviru za europsku suradnju u području obrazovanja i osposobljavanja (2021. – 2030.), čine osnovu za rad i nastavak europske suradnje u području obrazovanja i osposobljavanja, među ostalim u cilju uspostave europskog prostora obrazovanja.
+SLAŽE SE s time da bi aktualni postupak preispitivanja u sredini provedbenog razdoblja i cjelovito izvješće o europskom prostoru obrazovanja koje će Europska komisija objaviti 2025.
+trebali biti usmjereni na tih pet strateških prioriteta, što uključuje detaljniju analizu posebnih područja navedenih u nastavku.
+14.
+UVIĐA da daljnje postupanje u vezi s ciljevima na razini EU-a ukazuje na pozitivne trendove kad je riječ o nekoliko dugotrajnih pokazatelja kao što su porast sudjelovanja u ranom i predškolskom odgoju i obrazovanju, smanjenje ranog napuštanja školovanja i veći udio mladih koji su završili tercijarno obrazovanje.
+Međutim, isto je tako očito da i dalje postoje mnogi izazovi, a pogotovo učinke socioekonomskog položaja na obrazovna postignuća i dobrobit učenika.
+Stoga SE SLAŽE da bi za uspostavu europskog prostora obrazovanja do 2025. posebnu pozornost trebalo posvetiti sljedećim aspektima: — povećanju pravičnosti, uključenosti i uspjeha za sve u obrazovanju i osposobljavanju i stjecanju ključnih kompetencija, među ostalim osnovnih vještina, kako bi se omogućio potpun osobni, društveni, građanski i profesionalni razvoj svih europskih građana; — promicanju nastavničke profesije i rješavanju pitanja nedostatka učitelja i nastavnika; promicanju profesionalnog razvoja, mogućnosti za mobilnost, radnih uvjeta i dobrobiti učitelja i nastavnika kao ključnih čimbenika za povećanje privlačnosti te profesije; — uklanjanju preostalih prepreka mobilnosti uz istodobno poticanje uključive, održive i uravnotežene mobilnosti u EU-u, među ostalim omogućivanjem automatskog uzajamnog priznavanja u obrazovanju i osposobljavanju (3); — poticanju cjeloživotnog učenja, među ostalim obrazovanja odraslih, usavršavanja i prekvalifikacije, s posebnim naglaskom na vještinama i kompetencijama za zelenu i digitalnu tranziciju.
+15.
+RAZMOTRIT ĆE strateški okvir te mogućnost da revidira prioritetna područja i provede sve eventualne druge prilagodbe koje su potrebne za drugi ciklus, koji će trajati do 2030.
+(3) U skladu s Preporukom Vijeća od 26. studenoga 2018. o promicanju automatskog uzajamnog priznavanja kvalifikacija visokog obrazovanja i srednjoškolskog obrazovanja i osposobljavanja te ishoda razdoblja učenja u inozemstvu (SL C 444, 10.12.2018., str. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..44ea2ee86d648364187df73b6f0e86a991eeaf4c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-4.txt
@@ -0,0 +1,15 @@
+C 185/2
+HR
+Službeni list Europske unije
+26.5.2023.
+Neprotivljenje prijavljenoj koncentraciji (Predmet M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Tekst značajan za EGP)
+(2023/C 185/02) Dana 3. svibnja 2023.
+Komisija je donijela odluku da se ne protivi prethodno spomenutoj prijavljenoj koncentraciji te je ocijenila da je ona sukladna s unutarnjim tržištem.
+Odluka se temelji na članku 6. stavku 1. točki (b) Uredbe Vijeća (EZ) br.
+139/2004 (1).
+Puni tekst odluke dostupan je samo na engleskom jeziku, a objavit će se nakon što se iz njega uklone sve moguće poslovne tajne.
+Odluka će biti dostupna: — na internetskoj stranici Komisije posvećenoj tržišnom natjecanju, u odjeljku za koncentracije (http://ec.europa.eu/ competition/mergers/cases/).
+Odluke o spajanju mogu se pretraživati na različite načine, među ostalim po trgovačkom društvu, broju predmeta, datumu i sektoru, — u elektroničkom obliku na internetskoj stranici EUR-Lexa (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=hr) pod brojem dokumenta 32023M11092.
+EUR-Lex omogućuje mrežni pristup pravnim dokumentima Europske unije.
+(1) SL L 24, 29.1.2004., str.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..252ad15e2d2311ffde0bd0f9711fc6d18226db38
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hr.p-41.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+26.5.2023.
+HR
+Službeni list Europske unije
+C 185/39
+ZAKLJUČCI VIJEĆA O UGROŽENIM I RASELJENIM UMJETNICIMA (2023/C 185/09)
+VIJEĆE EUROPSKE UNIJE,
+PREPOZNAJUĆI
+1.
+važnost koju kreativna i kulturna prava, kako su sadržana u globalnim (1) i regionalnim (2) instrumentima za ljudska prava, imaju za očuvanje ljudskog dostojanstva, kulturne raznolikosti, pluralizma, demokracije i vrijednosti kulture,
+2.
+rad međunarodnih organizacija u području slobode umjetničkog izražavanja, kao što su UNESCO, čija Konvencija iz 2005.
+prepoznaje potrebu za poduzimanjem mjera za zaštitu raznolikosti kulturnih izričaja, osobito u situacijama u kojima kulturnim izričajima prijeti mogućnost nestajanja ili ozbiljnog narušavanja (3), i Vijeće Europe (4), posebno kad je riječ o njegovu Manifestu o slobodi izražavanja umjetnosti i kulture u digitalnom dobu,
+3.
+zaključke Europskog vijeća od 15. prosinca 2022. i 9. veljače 2023., u kojima se ponovno oštro osuđuje agresivni rat Rusije protiv Ukrajine, iznova potvrđuje potpuna potpora Unije neovisnosti, suverenitetu i teritorijalnoj cjelovitosti Ukrajine unutar njezinih međunarodno priznatih granica (5) te se ponovno izražava predanost jačanju potpore raseljenim osobama (6),
+4.
+Rezoluciju Europskog parlamenta o kulturnoj solidarnosti s Ukrajinom, u kojoj se izražava iskrena solidarnost s umjetnicima (7) s obzirom na to da će umjetnost i kultura imati temeljnu ulogu u zacjeljenju i obnovi Ukrajine, a posebno se pozdravlja djelovanje ukrajinskih umjetnika i stvaratelja koji pružaju otpor ruskoj invaziji prakticirajući svoju umjetnost (8),
+5.
+plan rada EU-a za kulturu za razdoblje 2023. – 2026 (9)., koji sadržava nekoliko aktivnosti (10) povezanih s temom ugroženih (11) i raseljenih umjetnika,
+S OBZIROM NA TO DA
+6.
+umjetnici imaju globalno važnu ulogu u životu, razvoju i otpornosti društva i pojedinaca, što bi trebali imati i dalje i pritom zadržati svoju kreativnost i slobodu izražavanja,
+7.
+umjetnicima bi stoga trebalo ponuditi zaštitu, u skladu s postojećim propisima, od svih vrsta i oblika prijetnji i povreda koje ih zbog njihova umjetničkog stvaralaštva dovode u opasnost,
+(1) Među ostalim, u članku 27.
+Opće deklaracije o ljudskim pravima, čija se 75. obljetnica obilježava 2023., ili u članku 15.
+Međunarodnog pakta o gospodarskim, socijalnim i kulturnim pravima.
+(2) Među ostalim, u Povelji Europske unije o temeljnim pravima.
+(3) Konvencija UNESCO-a iz 2005. o zaštiti i promicanju raznolikosti kulturnih izričaja.
+(4) Oslanjajući se na Europsku konvenciju o ljudskim pravima (EKLJP), Vijeće Europe primjerice je objavilo izvješće o umjetničkoj slobodi i Manifest o slobodi izražavanja umjetnosti i kulture u digitalnom dobu, u kojem se, među ostalim, navodi da ograničenja slobode izražavanja i umjetničke slobode utječu na cijelo društvo, lišavajući ga pluralizma i vitalnosti demokratskog procesa.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Vidjeti Prilog II. za definiciju „umjetnika”.
+(8) Rezolucija Europskog parlamenta od 20. listopada 2022.
+o kulturnoj solidarnosti s Ukrajinom i zajedničkom mehanizmu za odgovor na hitne situacije za kulturni oporavak u Europi (2022/2759(RSP)).
+(9) Rezolucija Vijeća o planu rada EU-a za kulturu za razdoblje 2023. – 2026. – SL C 466, 7.12.2022., str. 1.
+(10) Tj. aktivnosti koje se odnose na umjetničku slobodu, očuvanje kulturne baštine i osnaživanje lokalnih kulturnih i kreativnih sektora u Ukrajini te ulogu kulture i kulturnih djelatnika u promicanju i obrani demokracije i ljudskih prava u nestabilnim kontekstima.
+(11) Vidjeti Prilog II. za definiciju „ugroženih umjetnika”.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d47c918a5da1d8402d27cd29f3a7e4988b5a8e30
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-37.txt
@@ -0,0 +1,26 @@
+2023.5.26.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 185/35
+A Tanács állásfoglalása az európai oktatási térségről: kitekintés 2025-re és az azt követő időszakra (2023/C 185/08)
+AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA,
+1.
+EMLÉKEZTET az európai oktatási térséggel kapcsolatos – ezen állásfoglalás mellékletében foglalt – szakpolitikai háttérre;
+2.
+ÚJÓLAG MEGERŐSÍTI, hogy az európai oktatási térség csak a tagállamok határozott politikai kötelezettségvállalása mellett valósulhat meg 2025-re, és HANGSÚLYOZZA, hogy – saját hatáskörükön belül és adott esetben az érintett nemzeti és európai szintű érdekelt felek bevonásával – mind a tagállamok, mind pedig a Bizottság részéről további erőfeszítésekre van szükség az európai oktatási térség megvalósításához szükséges lépések megtételéhez;
+3.
+NYUGTÁZZA az európai oktatási térség megvalósítása terén elért eredményekről szóló bizottsági közleményt (1);
+4.
+KIEMELI, hogy az oktatás és képzés minden kontextusban, szinten és formában alapvető fontosságú egyfelől ahhoz, hogy az Európai Unióban és tagállamaiban biztosított legyen a társadalmi kohézió, a versenyképesség és a fenntartható növekedés, másfelől pedig ahhoz, hogy az Európai Uniót és tagállamait fel lehessen készíteni a zöld és digitális átállásra és annak során támogatást lehessen nyújtani számukra.
+HANGSÚLYOZZA, hogy különösen egy olyan időszakban, amikor a polgárok számára alapvető fontosságú a személyes kiteljesedés és jóllét megvalósítása, a változó világ kihívásaihoz való alkalmazkodás, valamint az aktív és felelős polgári szerepvállalásban való fokozottabb részvétel, milyen fontos mindenki – úgy a felnőttek, mint a gyermekek – számára a magas színvonalú, inkluzív és méltányos oktatás, képzés és egész életen át tartó tanulás;
+5.
+HANGSÚLYOZZA, hogy az európai oktatási térséget az egész életen át tartó tanulás megközelítésének kell alátámasztania, amely inkluzív és holisztikus módon foglalja magában az oktatási és képzési rendszereket, továbbá kiterjed az oktatásra, a képzésre és a tanulásra minden – formális, nem formális vagy informális – kontextusban, szinten és formában, a kisgyermekkori neveléstől és gondozástól kezdve egészen az iskolai oktatásig és a szakképzésig, valamint a felsőoktatásig és a felnőttképzésig;
+6.
+ISMÉTELTEN HANGSÚLYOZZA, hogy fokozni kell az oktatásra és képzésre vonatkozó uniós kezdeményezések, valamint a kapcsolódó szakpolitikai területek és ágazatok – különösen a foglalkoztatás, a szociálpolitika, a kutatás, az innováció, a környezetvédelem, az ifjúságpolitika, valamint a kulturális és kreatív ágazatok – közötti ágazatközi együttműködést, ugyanakkor teljes mértékben tiszteletben kell tartani az egyes szakpolitikai területek Szerződésekben meghatározott jogalapját.
+HANGSÚLYOZZA, hogy koordinálni kell és össze kell hangolni az oktatás és képzés területét érintő valamennyi uniós kezdeményezést, mégpedig különösen azokat, amelyek a készségekkel és kompetenciákkal kapcsolatosak;
+7.
+MEGJEGYZI, hogy az oktatás és képzés terén folytatott európai együttműködés alapvető fontosságú a társadalmi kohézió és az Európai Unió jól működő gazdasági környezete szempontjából az Unió hosszú távú versenyképességének és a zöld és digitális átállás sikerének biztosítása, valamint a társadalmi, regionális és gazdasági egyenlőtlenségek csökkentése érdekében.
+TUDATÁBAN VAN ennélfogva annak, hogy az oktatás és képzés terén folytatott európai együttműködés – többek között a stratégiai kereten belül – jelentős mértékben hozzájárul az európai szemeszter releváns összetevőihez;
+8.
+HANGSÚLYOZZA, hogy elő kell mozdítani az európai oktatási térség, az európai felsőoktatási térség és az Európai Kutatási Térség közötti szinergiákat, ugyanakkor el kell kerülni az erőforrások, struktúrák és eszközök közötti átfedéseket, valamint teljes mértékben ki kell aknázni az európai egyetemek szövetségeiben rejlő lehetőségeket valamennyi küldetésük teljesítése során, többek között fenntarthatóságuk támogatása, valamint kutatási és innovációs dimenziójuk további erősítése révén, összhangban a hatékony európai felsőoktatási együttműködéshez szükséges kapcsolatok kiépítéséről szóló, 2022. április 5-i tanácsi ajánlással (2); (1) COM(2022) 700 final.
+(2) HL C 160., 2022.4.13., 1. o.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b3126e947cbdffb08313363b1c086a66cb35f1fd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-38.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+C 185/36
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.26.
+9.
+TUDATÁBAN VAN, hogy vannak, akik megkérdőjelezik Európa alapvető és demokratikus értékeit, és hogy Oroszország Ukrajnával szemben provokáció nélkül indított agressziója a geopolitikai helyzet megváltozásához vezetett.
+EGYETÉRT azzal, hogy az oktatás és képzés területét érintő közös erőfeszítések és transznacionális együttműködés nemcsak elősegíti és erősíti az Unió és a tagállamok reagálását az agresszió következtében felmerült szükségletekre, hanem hozzájárul kulcsfontosságú oktatási értékeink és alapelveink, például a befogadás, a méltányosság, a tudományos élet szabadsága és az intézményi autonómia, valamint közös értékeink és az Unión belüli egységünk megerősítéséhez is;
+10.
+HANGSÚLYOZZA, hogy a tanulási és oktatási mobilitás fennmaradó akadályainak azonosítása és felszámolása kulcsfontosságú az európai oktatási térség teljes körű megvalósításához, valamint a reziliens, biztonságos, fenntartható és virágzó Európa megteremtéséhez.
+A transznacionális együttműködés erősíti az európai oktatás és képzés inkluzivitását, méltányosságát, kiválóságát, sokszínűségét, vonzerejét és globális versenyképességét.
+EGYETÉRT ezért azzal, hogy erőfeszítéseket kell tenni annak érdekében, hogy az oktatásban és képzésben megvalósuljon az automatikus kölcsönös elismerés.
+EGYETÉRT továbbá azzal is, hogy elő kell mozdítani a tanulók és a tanárok mobilitásának, valamint az európai és Európán kívüli intézmények közötti együttműködésnek a lehetőségeit;
+11.
+NYUGTÁZZA, hogy 2017 óta előrelépés történt az európai oktatási térség létrehozása felé, és hogy az oktatás és képzés terén folytatott európai együttműködés stratégiai keretrendszerében (2021–2030) meghatározott stratégiai prioritások megvalósítása érdekében Unió-szerte intézkedések széles körét hajtották végre.
+A különböző kezdeményezések, együttműködés és közös alkotás révén az európai oktatási térség fokozatosan elnyeri formáját;
+12.
+EGYETÉRT azzal, hogy az első ciklusból még hátralévő, 2025-ig tartó időszakban kulcsfontosságú lesz egyrészt a nemzeti és európai szintű végrehajtásra való összpontosítás a stratégiai keret összefüggésében, az egyes szintek saját hatásköreivel összhangban, másrészt – az adminisztratív terhek kellő figyelembevételével – a meglévő struktúrákon belüli megbízható nyomon követés;
+13.
+HANGSÚLYOZZA, hogy az oktatás és képzés terén – többek között az európai oktatási térség megvalósítása érdekében – folytatott munka és folyamatos európai együttműködés alapját az oktatás és képzés terén folytatott európai együttműködés stratégiai keretrendszerében (2021–2030) meghatározott öt stratégiai prioritás képezi.
+EGYETÉRT azzal, hogy ennek az öt stratégiai prioritásnak kell majd a folyamatban lévő félidős felülvizsgálati folyamat és az Európai Bizottság által 2025-ben közzéteendő, az európai oktatási térségről szóló teljes jelentés középpontjában állnia, és mélyrehatóbb elemzésnek kell alávetni többek között az alábbiakban felsorolt konkrét területeket is;
+14.
+ELISMERI, hogy az uniós szintű célok nyomon követése számos régebb óta figyelt mutató tekintetében pozitív tendenciákról tanúskodik: nőtt például a kisgyermekkori nevelésben és gondozásban való részvétel, csökkent a korai iskolaelhagyás mértéke és nagyobb lett a felsőfokú végzettséggel rendelkező fiatalok aránya.
+Nyilvánvaló ugyanakkor, hogy számos kihívás változatlanul fennáll, különösen a társadalmi-gazdasági státusznak az oktatási teljesítményre és a diákok jóllétére gyakorolt hatásaival összefüggésben.
+EGYETÉRT ezért azzal, hogy az európai oktatási térség 2025-ig történő megvalósítása érdekében különös figyelmet kell fordítani a következőkre: –
+a méltányosság, a befogadás és a mindenki számára elérhető siker előmozdítása az oktatásban és képzésben, valamint a kulcskompetenciák – köztük az alapkészségek – elsajátítása valamennyi európai polgár teljes körű személyes, szociális, állampolgári és szakmai fejlődésének lehetővé tétele érdekében,
+–
+a tanári hivatás felértékelése és a tanárhiány kezelése; a tanárok szakmai fejlődésének, mobilitási lehetőségeinek, munkakörülményeinek és jóllétének előmozdítása, mivel ezek kulcsfontosságú tényezők a hivatás vonzóbbá tétele szempontjából,
+–
+a mobilitás fennmaradó akadályainak felszámolása az inkluzív, fenntartható és kiegyensúlyozott mobilitás EU-n belüli ösztönzése mellett, többek között az automatikus kölcsönös elismerés megvalósítása révén az oktatás és képzés területén (3),
+–
+az egész életen át tartó tanulás előmozdítása, beleértve a felnőttképzést, a továbbképzést és az átképzést, különös hangsúlyt fektetve a zöld és digitális átálláshoz szükséges készségekre és kompetenciákra;
+15.
+ÁTGONDOLJA a stratégiai keretet, és fontolóra veszi a kiemelt területek felülvizsgálatát, valamint egyéb szükséges kiigazítások elvégzését a 2030-ig tartó második ciklusra; (3) A felsőfokú és a felső középfokú képesítések, valamint a külföldi tanulmányi időszakok eredményei automatikus kölcsönös elismerésének ösztönzéséről szóló, 2018. november 26-i tanácsi ajánlással összhangban (HL C 444., 2018.12.10., 1. o.).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c6c471a66d7c455e9c784ac36e8693ec83a72089
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-4.txt
@@ -0,0 +1,15 @@
+C 185/2
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+2023.5.26.
+Bejelentett összefonódás engedélyezése (Ügyszám M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (EGT-vonatkozású szöveg)
+(2023/C 185/02) 2023. május 3-án a Bizottság úgy határozott, hogy engedélyezi e bejelentett összefonódást, és a belső piaccal összeegyez­ tethetőnek nyilvánítja.
+E határozat a 139/2004/EK tanácsi rendelet (1) 6. cikke (1) bekezdésének b) pontján alapul.
+A határozat teljes szövege csak angol nyelven hozzáférhető, és azután teszik majd közzé, hogy az üzleti titkokat tartalmazó részeket eltávolították belőle.
+A szöveg megtalálható lesz –
+a Bizottság versenypolitikai weboldalának összefonódásokra vonatkozó részében (http://ec.europa.eu/competition/ mergers/cases/).
+Ez az oldal különféle lehetőségeket kínál arra, hogy az egyedi összefonódásokkal foglalkozó határozatok társaság, ügyszám, dátum és ágazati tagolás szerint kereshetők legyenek,
+–
+elektronikus formában az EUR-Lex honlapon (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=hu) a 32023M11092 hivatkozási szám alatt.
+Az EUR-Lex biztosít online hozzáférést az európai uniós joghoz.
+(1) HL L 24., 2004.1.29., 1. o.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c88fdd99660020c9eba9cfea7edbf0354db0bdbd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.hu.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+2023.5.26.
+HU
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+C 185/39
+A TANÁCS KÖVETKEZTETÉSEI A VESZÉLYBEN LÉVŐ ÉS A LAKÓHELYÜKET ELHAGYNI KÉNYSZERÜLT MŰVÉSZEKRŐL (2023/C 185/09)
+AZ EURÓPAI UNIÓ TANÁCSA
+SZEM ELŐTT TARTVA 1.
+a globális (1) és regionális (2) emberi jogi eszközökben rögzített kreatív és kulturális jogok jelentőségét az emberi méltóság, a kulturális sokszínűség, a pluralizmus, a demokrácia és a kultúra belső értékének megőrzése szempontjából,
+2.
+a művészi kifejezés szabadságával kapcsolatban például az olyan nemzetközi szervezetek által végzett munkát, mint az UNESCO, amelynek 2005. évi egyezménye elismeri a kulturális kifejezések sokszínűségének védelme érdekében hozott intézkedések szükségességét, különösen olyan helyzetekben, amelyekben a kulturális kifejezésmódot a kihalás vagy a súlyos károsodás lehetősége fenyegeti (3),– vagy az Európa Tanács (4), különös tekintettel annak a „Kiáltvány a művészetek és a kultúra véleménynyilvánítási szabadságáról a digitális korban” című dokumentumára,
+3.
+az Európai Tanács 2022. december 15-i és 2023. február 9-i következtetéseire, amelyekben ismét határozottan elítéli Oroszország Ukrajna ellen folytatott agresszív háborúját, újólag kijelenti, hogy az Unió teljes mértékben támogatja Ukrajna függetlenségét, a nemzetközileg elismert határain belüli szuverenitását és területi integritását (5), és ismételten hangsúlyozza, hogy elkötelezett a lakóhelyüket elhagyni kényszerült személyek támogatásának megerősítése iránt (6),
+4.
+az Ukrajnával való kulturális szolidaritásról szóló európai parlamenti állásfoglalást, amelyben az Európai Parlament őszinte szolidaritását fejezi ki a művészekkel (7), mivel a művészet és a kultúra alapvető szerepet fog játszani Ukrajna gyógyulásában és újjáépítésében, és különösen üdvözli azon ukrán művészek és alkotók fellépését, akik művészetük gyakorlása révén ellenállásukat fejezték ki az orosz invázióval szemben (8),
+5.
+az EU 2023–2026-ra szóló kulturális munkatervét (9), amely számos, a veszélyben lévő (10) és a lakóhelyüket elhagyni kényszerült művészek témájához kapcsolódó intézkedést (11) tartalmaz;
+TEKINTETTEL ARRA, HOGY 6.
+a művészek világszerte fontos szerepet játszanak a társadalom és az egyének életében, fejlődésében és rezilienciájának növelésében, és hogy lehetővé kell tenni számukra, hogy ezt kreativitásuk és véleménynyilvánítási szabadságuk megőrzése mellett megtehessék,
+7.
+a művészeknek ezért – a hatályos szabályozásnak megfelelően – védelmet kell biztosítani a fenyegetések és jogsértések minden olyan fajtájával és formájával szemben, amely művészeti tevékenységük miatt veszélybe sodorja őket,
+(1) Többek között a 2023-ban 75. évfordulóját ünneplő Emberi Jogok Egyetemes Nyilatkozatának 27. cikke vagy a Gazdasági, Szociális és Kulturális Jogok Nemzetközi Egyezségokmányának 15. cikke.
+(2) Többek között az Európai Unió Alapjogi Chartája.
+(3) A kulturális kifejezések sokszínűségének védelméről és előmozdításáról szóló 2005.
+évi UNESCO-egyezmény.
+(4) Az Európa Tanács az emberi jogok európai egyezményére (EJEE) támaszkodva jelentést tett közzé például a művészi szabadságról, és kiadta a „Kiáltvány a művészetek és a kultúra véleménynyilvánítási szabadságáról a digitális korban” című dokumentumot, amelyben többek között kimondja, hogy a véleménynyilvánítás szabadságának és a művészi szabadságnak a korlátozása a társadalom egészét érinti, megfosztva azt a pluralizmusától és a demokratikus folyamat vitalitásától.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) A „művészek” fogalommeghatározását lásd a II. mellékletben.
+(8) Az Európai Parlament 2022. október 20-i állásfoglalása az Ukrajnával való kulturális szolidaritásról és egy közös veszélyhelyzetreagálási mechanizmusról az európai kulturális helyreállítás érdekében (2022/2759(RSP)).
+(9) A Tanács állásfoglalása az EU 2023–2026-ra szóló kulturális munkatervéről (HL C 466., 2022.12.7., 1. o.).
+(10) A „veszélyben lévő művészek” fogalommeghatározását lásd a II. mellékletben.
+(11) Azaz Ukrajnában a művészi szabadsággal, a kulturális örökség megőrzésével és a helyi kulturális és kreatív ágazatok szerepének erősítésével, valamint a kultúrának és a kulturális szakembereknek a demokrácia és az emberi jogok instabil környezetben való előmozdításában és védelmében játszott szerepével kapcsolatos intézkedések.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b4d2150e3ac20b94444caab76407a1d339c3a32f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-37.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+26.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 185/35
+Risoluzione del Consiglio concernente lo Spazio europeo dell'istruzione: guardando al 2025 e oltre (2023/C 185/08)
+IL CONSIGLIO DELL'UNIONE EUROPEA,
+1.
+RICORDA il contesto politico relativo allo spazio europeo dell’istruzione che figura nell’allegato della presente risoluzione.
+2.
+RIBADISCE che lo spazio europeo dell’istruzione può diventare realtà entro il 2025 solo attraverso la forte volontà politica degli Stati membri e SOTTOLINEA la necessità che gli Stati membri e la Commissione proseguano gli sforzi, nell’ambito delle rispettive competenze e, se del caso, con il coinvolgimento dei pertinenti portatori di interesse a livello nazionale ed europeo, al fine di adottare le misure necessarie per realizzare lo spazio europeo dell’istruzione.
+3.
+PRENDE ATTO della comunicazione della Commissione relativa ai progressi compiuti nella realizzazione dello spazio europeo dell’istruzione (1).
+4.
+SOTTOLINEA che l’istruzione e la formazione in tutti i contesti, a tutti i livelli e in tutte le forme sono fondamentali per assicurare coesione sociale, competitività e crescita sostenibile nell’Unione europea e nei suoi Stati membri, nonché per prepararli e sostenerli nelle transizioni verde e digitale.
+In particolare in un momento in cui è essenziale che i cittadini si realizzino a livello personale e raggiungano il benessere, si adattino alle sfide del mondo in evoluzione e si impegnino maggiormente in una cittadinanza attiva e responsabile, SOTTOLINEA l’importanza di un’istruzione, di una formazione e di un apprendimento lungo tutto l’arco della vita di alta qualità, inclusivi ed equi per tutti, bambini e adulti.
+5.
+PONE L’ACCENTO sul fatto che lo spazio europeo dell’istruzione dovrebbe essere sostenuto da un approccio di apprendimento lungo tutto l’arco della vita che comprenda i sistemi di istruzione e formazione in modo inclusivo e olistico e contempli l’insegnamento, la formazione e l’apprendimento in tutti i contesti, a tutti i livelli e in tutte le forme, formali, non formali o informali, dall’educazione e cura della prima infanzia fino all’istruzione scolastica e all’istruzione e formazione professionale, nonché all’istruzione superiore e all’apprendimento degli adulti.
+6.
+RIBADISCE che la cooperazione intersettoriale tra pertinenti iniziative dell’UE a favore dell’istruzione e della formazione e quelle in ambiti e settori strategici correlati, quali, in particolare, l’occupazione, la politica sociale, la ricerca, l’innovazione, l’ambiente e la gioventù e i settori culturali e creativi, andrebbe potenziata, nel pieno rispetto della base giuridica per i rispettivi settori strategici, come stabilito nei trattati.
+SOTTOLINEA la necessità di coordinamento e di coerenza di tutte le iniziative dell’UE nel settore dell’istruzione e della formazione, in particolare quelle riguardanti le capacità e le competenze.
+7.
+OSSERVA che la cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione è fondamentale per la coesione sociale e il buon funzionamento del panorama economico nell’Unione europea, al fine di assicurare la competitività a lungo termine dell’Unione e il successo delle transizioni verde e digitale e ridurre le disuguaglianze sociali, regionali ed economiche.
+RICONOSCE pertanto l’importante contributo della cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione, anche nell’ambito del quadro strategico, alle pertinenti parti del semestre europeo.
+8.
+SOTTOLINEA l’importanza di promuovere sinergie tra lo spazio europeo dell’istruzione, lo spazio europeo dell’istruzione superiore e lo spazio europeo della ricerca, evitando nel contempo la duplicazione di risorse, strutture e strumenti nonché sfruttando appieno il potenziale delle alleanze delle università europee in tutte le loro missioni, anche appoggiandone la sostenibilità e continuando a rafforzarne la dimensione della ricerca e dell’innovazione, in linea con la raccomandazione del Consiglio, del 5 aprile 2022, «Costruire ponti per un’efficace collaborazione a livello europeo nel campo dell’istruzione superiore» (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) GU C 160 del 13.4.2022, pag.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bbab6f5be863a1bc00373ee8c0b95fbc9e8aacc3
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-38.txt
@@ -0,0 +1,21 @@
+C 185/36
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+26.5.2023
+9.
+RICONOSCE che i valori fondamentali e democratici dell’Europa sono messi in discussione e che l’aggressione non provocata della Russia nei confronti dell’Ucraina ha cambiato il panorama geopolitico.
+CONCORDA che gli sforzi congiunti e la cooperazione transnazionale nel settore dell’istruzione e della formazione non solo agevolano e potenziano le risposte dell’Unione e degli Stati membri alle esigenze emerse a seguito dell’aggressione, ma contribuiscono anche a rafforzare i nostri valori e principi fondamentali in materia di istruzione, quali l’inclusione, l’equità, la libertà accademica e l’autonomia istituzionale, nonché i nostri valori comuni e la nostra unità nell’Unione. 10.
+SOTTOLINEA che l’individuazione e l’eliminazione degli ostacoli rimanenti alla mobilità per l’apprendimento e l’insegnamento sono fondamentali per la piena realizzazione di uno spazio europeo dell’istruzione e la creazione di un’Europa resiliente, sicura, sostenibile e prospera.
+La cooperazione transnazionale rafforza l’inclusività, l’equità, l’eccellenza, la diversità, l’attrattiva e la competitività su scala mondiale dell’istruzione e della formazione europee.
+CONCORDA pertanto sulla necessità di compiere sforzi per conseguire il riconoscimento reciproco automatico nel settore dell’istruzione e della formazione.
+CONCORDA inoltre che dovrebbero essere promosse le possibilità di mobilità per i discenti e gli insegnanti e le possibilità di cooperazione tra le istituzioni in Europa e nel resto del mondo. 11.
+RICONOSCE che dal 2017 sono stati compiuti progressi nella creazione dello spazio europeo dell’istruzione e che in tutta l’UE è stata attuata un’ampia gamma di misure per realizzare le priorità strategiche definite nel quadro strategico per la cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione (2021-2030).
+Grazie a varie iniziative, alla cooperazione e alla co-creazione, lo spazio europeo dell’istruzione è in fase di graduale definizione. 12.
+CONVIENE che, per il restante periodo del primo ciclo fino al 2025, sarà fondamentale concentrarsi sull’attuazione a livello sia nazionale che europeo, nel contesto del quadro strategico, in linea con le rispettive competenze di ciascun livello, e assicurare un solido monitoraggio all’interno delle strutture esistenti, tenendo debitamente conto degli oneri amministrativi. 13.
+SOTTOLINEA che le cinque priorità strategiche, definite nel quadro strategico per la cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione (2021-2030), costituiscono la base per i lavori e per la prosecuzione della cooperazione europea nel settore dell’istruzione e della formazione, anche ai fini della realizzazione dello spazio europeo dell’istruzione.
+CONVIENE che il processo di revisione intermedia in corso e la relazione completa sullo spazio europeo dell’istruzione, che la Commissione europea pubblicherà nel 2025, dovrebbero incentrarsi su queste cinque priorità strategiche, compresa un’analisi più approfondita dei settori specifici elencati di seguito. 14.
+RICONOSCE che il seguito dato ai traguardi a livello di UE mostra tendenze positive per quanto riguarda diversi indicatori tradizionali, quali una maggiore partecipazione all’educazione e alla cura della prima infanzia, una riduzione dell’abbandono scolastico e una maggiore percentuale di giovani che hanno completato l’istruzione terziaria.
+Tuttavia, è altresì evidente che permangono molte sfide, in particolare gli effetti dello status socioeconomico sul rendimento scolastico e sul benessere degli studenti.
+CONCORDA pertanto sulla necessità di prestare particolare attenzione ai seguenti aspetti per realizzare uno spazio europeo dell’istruzione entro il 2025: — migliorare l'equità, l'inclusione e il successo per tutti nell'istruzione e nella formazione come anche l'acquisizione di competenze chiave, comprese le competenze di base, per consentire il pieno sviluppo personale, sociale, civico e professionale di tutti i cittadini europei; — valorizzare la professione di docente e affrontare la questione della carenza di docenti; promuovere lo sviluppo professionale, le opportunità di mobilità, le condizioni di lavoro e il benessere dei docenti, quali fattori chiave per aumentare l'attrattiva della professione; — eliminare gli ostacoli rimanenti alla mobilità, incoraggiando nel contempo una mobilità inclusiva, sostenibile ed equilibrata nell'UE, anche conseguendo il riconoscimento reciproco automatico nel settore dell'istruzione e della formazione (3); — promuovere l'apprendimento lungo tutto l'arco della vita, compresi l'apprendimento degli adulti, il miglioramento del livello delle competenze e la riqualificazione, con particolare attenzione alle capacità e competenze per le transizioni verde e digitale. 15.
+AVVIERÀ UNA RIFLESSIONE sul quadro strategico e valuterà la possibilità di rivedere i settori prioritari e di apportare eventuali altri adeguamenti necessari per il secondo ciclo che precede il 2030.
+(3) In linea con la raccomandazione del Consiglio, del 26 novembre 2018, sulla promozione del riconoscimento reciproco automatico dei titoli dell'istruzione superiore e dell'istruzione e della formazione secondaria superiore e dei risultati dei periodi di studio all'estero (GU C 444 del 10.12.2018, pag. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..59123c667b2ab68d48e7f321545b03964a3b6ae5
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-4.txt
@@ -0,0 +1,14 @@
+C 185/2
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+26.5.2023
+Non opposizione ad un’operazione di concentrazione notificata (Caso M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Testo rilevante ai fini del SEE)
+(2023/C 185/02) Il 3 maggio 2023 la Commissione ha deciso di non opporsi alla suddetta operazione di concentrazione notificata e di dichiararla compatibile con il mercato interno.
+La presente decisione si basa sull’articolo 6, paragrafo 1, lettera b) del regolamento (CE) n.
+139/2004 del Consiglio (1).
+Il testo integrale della decisione è disponibile unicamente in lingua inglese e verrà reso pubblico dopo che gli eventuali segreti aziendali in esso contenuti saranno stati espunti.
+Il testo della decisione sarà disponibile: — sul sito internet della Commissione europea dedicato alla concorrenza, nella sezione relativa alle concentrazioni (http:// ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Il sito offre varie modalità per la ricerca delle singole decisioni, tra cui indici per impresa, per numero del caso, per data e per settore, — in formato elettronico sul sito EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=it) con il numero di riferimento 32023M11092.
+EUR-Lex è il sistema di accesso in rete al diritto dell’Unione europea.
+(1) GU L 24 del 29.1.2004, pag.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4417c2c64b2aa66361fc956d5e25295609eb76bb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.it.p-41.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+26.5.2023
+IT
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+C 185/39
+CONCLUSIONI DEL CONSIGLIO SUGLI ARTISTI IN PERICOLO E SFOLLATI (2023/C 185/09)
+IL CONSIGLIO DELL’UNIONE EUROPEA
+RICONOSCENDO 1.
+l’importanza dei diritti creativi e culturali, sanciti dagli strumenti globali (1) e regionali (2) in materia di diritti umani, per il mantenimento della dignità umana, della diversità culturale, del pluralismo, della democrazia e del valore intrinseco della cultura,
+2.
+il lavoro sulla libertà di espressione artistica svolto da organizzazioni internazionali, quali l’UNESCO, la cui convenzione del 2005 riconosce la necessità di adottare misure volte a proteggere la diversità delle espressioni culturali, in particolare nelle situazioni in cui le espressioni culturali possono essere minacciate di estinzione o gravi alterazioni (3), e il Consiglio d’Europa (4), in particolare per quanto riguarda il suo Manifesto sulla libertà di espressione dell’arte e della cultura nell’era digitale,
+3.
+le conclusioni del Consiglio europeo del 15 dicembre 2022 e del 9 febbraio 2023, in cui il Consiglio europeo ribadisce la sua ferma condanna della guerra di aggressione della Russia nei confronti dell’Ucraina, riafferma il pieno sostegno dell’Unione all’indipendenza, alla sovranità e all’integrità territoriale dell’Ucraina entro i suoi confini riconosciuti a livello internazionale (5) e ribadisce l’impegno a rafforzare il sostegno agli sfollati (6),
+4.
+la risoluzione del Parlamento europeo sulla solidarietà culturale con l’Ucraina, in cui si esprime sincera solidarietà agli artisti (7), in quanto l’arte e la cultura svolgeranno un ruolo fondamentale nella ripresa e nella ricostruzione dell’Ucraina, e in particolare si plaude all’azione degli artisti e dei creatori ucraini che hanno opposto resistenza all’invasione russa praticando la loro arte (8),
+5.
+il piano di lavoro dell’UE per la cultura 2023-2026 (9), che contiene varie azioni (10) relative al tema degli artisti in pericolo (11) e sfollati.
+CONSIDERANDO QUANTO SEGUE: 6.
+gli artisti a livello mondiale svolgono un ruolo importante nella vita, nello sviluppo e nella resilienza della società e degli individui e dovrebbero poter svolgere tale ruolo preservando nel contempo la loro creatività e libertà di espressione,
+7.
+agli artisti dovrebbe pertanto essere offerta protezione, conformemente alla normativa vigente, dalle minacce e dalle violazioni di qualsiasi tipo e forma che li mettano in pericolo a motivo della loro attività artistica,
+(1) In particolare l'articolo 27 della Dichiarazione universale dei diritti dell'uomo, che celebra il suo 75o anniversario nel 2023, o l'articolo 15 del Patto internazionale relativo ai diritti economici, sociali e culturali.
+(2) In particolare la Carta dei diritti fondamentali dell'Unione europea.
+(3) Convenzione del 2005 dell'UNESCO sulla protezione e la promozione della diversità delle espressioni culturali.
+(4) Basandosi sulla Convenzione europea dei diritti dell'uomo (CEDU), il Consiglio d'Europa ha per esempio pubblicato una relazione sulla libertà artistica e ha lanciato il Manifesto sulla libertà di espressione dell'arte e della cultura nell'era digitale, in cui si afferma, tra l'altro, che le restrizioni alla libertà di espressione e alla libertà artistica incidono sull'intera società, privandola del suo pluralismo e della vitalità del processo democratico.
+(5) Doc.
+EUCO 34/22.
+(6) Doc.
+EUCO 1/23.
+(7) Cfr. l'allegato II per la definizione di «artisti».
+(8) Risoluzione del Parlamento europeo del 20 ottobre 2022 sulla solidarietà culturale con l'Ucraina e il meccanismo congiunto di risposta alle emergenze per il recupero culturale in Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Risoluzione del Consiglio sul piano di lavoro dell'UE per la cultura 2023-2026 (GU C 466 del 7.12.2022, pag. 1).
+(10) Ad esempio, per quanto riguarda la libertà artistica, la preservazione del patrimonio culturale e il rafforzamento dei settori culturali e creativi locali in Ucraina e il ruolo della cultura e dei professionisti della cultura nella promozione e nella difesa della democrazia e dei diritti umani in contesti fragili.
+(11) Cfr. l'allegato II per la definizione di «artisti in pericolo».
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7fe6ce4d4b560e7af5745ff2a77790bcb612a98c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-37.txt
@@ -0,0 +1,26 @@
+2023 5 26
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 185/35
+Tarybos rezoliucija dėl Europos švietimo erdvės.
+Žvelgiant į 2025 m. ir vėliau (2023/C 185/08)
+EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,
+1.
+PRIMENA politinį kontekstą, susijusį su Europos švietimo erdve, kaip išdėstyta šios rezoliucijos priede;
+2.
+DAR KARTĄ PATVIRTINA, kad Europos švietimo erdvė gali tapti realybe iki 2025 m. tik valstybėms narėms prisiėmus tvirtą politinį įsipareigojimą, ir PABRĖŽIA, kad tiek valstybės narės, tiek Komisija turi toliau dėti pastangas pagal savo atitinkamą kompetenciją ir, atitinkamai dalyvaujant atitinkamiems suinteresuotiesiems subjektams nacionaliniu ir Europos lygmenimis, imtis būtinų veiksmų Europos švietimo erdvei sukurti;
+3.
+ATKREIPIA DĖMESĮ į Komisijos komunikatą dėl pažangos, padarytos kuriant Europos švietimo erdvę (1);
+4.
+PABRĖŽIA, kad visų formų švietimas ir mokymas visomis aplinkybėmis ir visais lygmenimis yra labai svarbūs siekiant užtikrinti socialinę sanglaudą, konkurencingumą ir tvarų augimą Europos Sąjungoje ir jos valstybėse narėse, taip pat parengti jas žaliajai bei skaitmeninei pertvarkoms ir jas remti jų įgyvendinimo metu; ypač šiuo metu, kai piliečiams labai svarbu pasiekti asmeninį pasitenkinimą ir gerovę, taip pat prisitaikyti prie kintančio pasaulio iššūkių ir toliau aktyviai ir atsakingai dalyvauti pilietiškumo veikloje, PABRĖŽIA kokybiško, įtraukaus ir teisingo švietimo, mokymo ir mokymosi visą gyvenimą svarbą visiems – tiek vaikams, tiek suaugusiesiems;
+5.
+PABRĖŽIA, kad Europos švietimo erdvė turėtų būti grindžiama mokymosi visą gyvenimą požiūriu, kuris įtraukiu ir holistiniu būdu apimtų švietimo ir mokymo sistemas, ir apima visų formų – formalųjį, neformalųjį ar savaiminį – mokymą, rengimą ir mokymąsi visomis aplinkybėmis ir visais lygmenimis, nuo ikimokyklinio ugdymo ir priežiūros iki mokyklinio ugdymo ir profesinio rengimo bei mokymo, taip pat aukštojo mokslo ir suaugusiųjų mokymosi;
+6.
+PAKARTOJA, kad turėtų būti stiprinamas tarpsektorinis bendradarbiavimas tarp atitinkamų ES iniciatyvų švietimo ir mokymo srityje ir iniciatyvų susijusiose politikos srityse bei sektoriuose, visų pirma užimtumo, socialinės politikos, mokslinių tyrimų, inovacijų, aplinkos, jaunimo reikalų ir kultūros bei kūrybos sektoriuose, kartu visapusiškai laikantis Sutartyse nustatyto atitinkamų politikos sričių teisinio pagrindo; PABRĖŽIA, kad reikia koordinuoti ir derinti visas ES iniciatyvas švietimo ir mokymo srityje, visų pirma susijusias su įgūdžiais ir kompetencijomis;
+7.
+PAŽYMI, kad Europos bendradarbiavimas švietimo ir mokymo srityje yra itin svarbus socialinei sanglaudai ir gerai veikiančiai ekonominei aplinkai Europos Sąjungoje, kad būtų užtikrintas ilgalaikis Sąjungos konkurencingumas ir sėkminga žalioji bei skaitmeninė pertvarkos ir sumažinta socialinė, regioninė ir ekonominė nelygybė; todėl PRIPAŽĮSTA svarbų Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje, be kita ko, pagal strateginę programą, indėlį į atitinkamas Europos semestro dalis;
+8.
+PABRĖŽIA, kad svarbu skatinti Europos švietimo erdvės, Europos aukštojo mokslo erdvės ir Europos mokslinių tyrimų erdvės sinergiją, kartu vengiant išteklių, struktūrų ir priemonių dubliavimosi, taip pat išnaudoti visą Europos universitetų aljansų potencialą vykdant visas jų misijas, be kita ko, remiant jų tvarumą ir toliau stiprinant jų mokslinių tyrimų ir inovacijų aspektą, laikantis 2022 m. balandžio 5 d.
+Tarybos rekomendacijos dėl Europos aukštojo mokslo institucijų ryšių užmezgimo siekiant veiksmingai bendradarbiauti (2); (1) Dok.
+COM(2022) 700 final.
+(2) OL C 160, 2022 4 13, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7a942724f5e3ad986cd8c5c3b0310b03602e4637
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-38.txt
@@ -0,0 +1,22 @@
+C 185/36
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 26
+9.
+PRIPAŽĮSTA, kad kyla grėsmė Europos pagrindinėms ir demokratinėms vertybėms ir kad neišprovokuota Rusijos agresija prieš Ukrainą pakeitė geopolitinę aplinką; SUTINKA, kad bendromis pastangomis ir tarpvalstybiniu bendradarbiavimu švietimo ir mokymo srityje ne tik palengvinamas ir stiprinamas Sąjungos ir valstybių narių atsakas tenkinant dėl agresijos atsiradusius poreikius, bet ir padedama stiprinti mūsų pagrindines švietimo vertybes ir principus, pavyzdžiui, įtrauktį, teisingumą, akademinę laisvę ir institucinį savarankiškumą, taip pat mūsų bendras vertybes ir mūsų vienybę Sąjungoje;
+10.
+PABRĖŽIA, kad siekiant užbaigti kurti Europos švietimo erdvę ir siekiant kurti atsparią, saugią, tvarią ir klestinčią Europą labai svarbu nustatyti ir pašalinti likusias mobilumo mokymosi ir mokymo tikslais kliūtis.
+Tarpvalstybinis bendradarbiavimas stiprina Europos švietimo ir mokymo įtraukumą, teisingumą, pažangumą, įvairovę, patrauklumą ir pasaulinį konkurencingumą; todėl SUTINKA, kad reikėtų dėti pastangas, kad automatinis tarpusavio pripažinimas švietimo ir mokymo srityje taptų realybe; taip pat PRITARIA tam, kad reikėtų skatinti besimokančiųjų ir mokytojų mobilumo galimybes ir institucijų Europoje ir už jos ribų galimybes bendradarbiauti viena su kita;
+11.
+PRIPAŽĮSTA, kad kuriant Europos švietimo erdvę nuo 2017 m. padaryta pažanga ir kad visoje ES imtasi įvairių priemonių siekiant įgyvendinti strateginius prioritetus, nustatytus Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje strateginėje programoje (2021–2030 m.).
+Europos švietimo erdvė palaipsniui formuojama įgyvendinant įvairias iniciatyvas, bendradarbiaujant ir ją kuriant drauge;
+12.
+SUTINKA, kad likusiu pirmojo ciklo laikotarpiu iki 2025 m. bus labai svarbu sutelkti dėmesį į įgyvendinimą tiek nacionaliniu, tiek Europos lygmenimis, laikantis strateginės programos ir atsižvelgiant į atitinkamas kiekvieno lygmens kompetencijas, ir vykdyti patikimą stebėseną esamose struktūrose, tinkamai atsižvelgiant į administracinę naštą;
+13.
+PABRĖŽIA, kad Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje strateginėje programoje (2021–2030 m.) nustatyti penki strateginiai prioritetai yra darbo ir tolesnio Europos bendradarbiavimo švietimo ir mokymo srityje pagrindas, be kita ko, siekiant sukurti Europos švietimo erdvę; SUTINKA, kad šiuo metu vykstančiame laikotarpio vidurio peržiūros procese ir išsamioje ataskaitoje dėl Europos švietimo erdvės, kurią Europos Komisija turi paskelbti 2025 m., daugiausia dėmesio turėtų būti skiriama šiems penkiems strateginiams prioritetams, įskaitant nuodugnesnę toliau išvardytų konkrečių sričių analizę;
+14.
+PRIPAŽĮSTA, kad tolesnė veikla, susijusi su ES lygmens tikslais, pasižymi teigiamomis tendencijomis, susijusiomis su keliais ilgalaikiais rodikliais, pavyzdžiui, aktyvesniu dalyvavimu ikimokyklinio ugdymo ir priežiūros sistemoje, mokyklos nebaigusių asmenų skaičiaus mažėjimu ir didesne aukštąjį išsilavinimą įgijusių jaunuolių dalimi.
+Tačiau taip pat akivaizdu, kad tebėra daug iššūkių, ypač susijusių su socialinės ir ekonominės padėties poveikiu švietimo rezultatams ir besimokančiųjų gerovei; todėl SUTINKA, kad, siekiant iki 2025 m. sukurti Europos švietimo erdvę, ypatingas dėmesys turėtų būti skiriamas: — didesnio teisingumo visiems švietimo ir mokymo veikloje dalyvaujantiems asmenims, jų įtraukties ir sėkmės užtikrinimui ir bendrųjų kompetencijų, įskaitant pagrindinius įgūdžius, įgijimo gerinimui, kad visiems Europos piliečiams būtų suteikta visapusiško asmeninio, socialinio, pilietinio ir profesinio tobulėjimo galimybė; — mokytojo profesijos stiprinimui ir mokytojų trūkumo klausimo sprendimui; mokytojų profesinio tobulėjimo, mobilumo galimybių, darbo sąlygų ir gerovės kaip pagrindinių profesijos patrauklumo didinimo veiksnių skatinimui; — likusių mobilumo kliūčių pašalinimui, kartu skatinant įtraukų, tvarų ir subalansuotą mobilumą ES, be kita ko, užtikrinant automatinį tarpusavio pripažinimą švietimo ir mokymo srityje (3); — mokymosi visą gyvenimą, įskaitant suaugusiųjų mokymąsi, kvalifikacijos kėlimą ir perkvalifikavimą, skatinimui ypatingą dėmesį skiriant žaliajai ir skaitmeninei pertvarkoms reikalingiems įgūdžiams ir kompetencijoms;
+15.
+SVARSTYS strateginę programą ir nagrinės galimybę peržiūrėti prioritetines sritis ir atlikti visus kitus būtinus pakeitimus antrajam ciklui iki 2030 m.; (3) Pagal 2018 m. lapkričio 26 d.
+Tarybos rekomendaciją dėl aukštojo mokslo, vidurinio ugdymo ir mokymo kvalifikacijų bei mokymosi užsienyje laikotarpių rezultatų automatinio tarpusavio pripažinimo skatinimo (OL C 444, 2018 12 10, p. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3794a689d73cc9f0ef439710f231882a4751c10e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-4.txt
@@ -0,0 +1,15 @@
+C 185/2
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+2023 5 26
+Neprieštaravimas koncentracijai, apie kurią pranešta (Byla M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Tekstas svarbus EEE)
+(2023/C 185/02) 2023 m. gegužės 3 d.
+Komisija nusprendė neprieštarauti pirmiau nurodytai koncentracijai, apie kurią pranešta, ir pripažinti ją suderinama su vidaus rinka.
+Šis sprendimas priimtas remiantis Tarybos reglamento (EB) Nr. 139/2004 (1) 6 straipsnio 1 dalies b punktu.
+Visas sprendimo tekstas pateikiamas tik anglų kalba ir bus viešai paskelbtas iš jo pašalinus visą konfidencialią su verslu susijusią informaciją.
+Sprendimo tekstą bus galima rasti: — Komisijos konkurencijos svetainės susijungimų skiltyje (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Šioje svetainėje konkrečius sprendimus dėl susijungimo galima rasti įvairiais būdais, pavyzdžiui, pagal įmonės pavadinimą, bylos numerį, sprendimo priėmimo datą ir sektorių, — elektroniniu formatu EUR-Lex svetainėje (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=lt).
+Nr. 32023M11092.
+EUR-Lex svetainėje galima rasti įvairių Europos Sąjungos teisės aktų.
+(1) OL L 24, 2004 1 29, p. 1.
+Dokumento
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a53882cccfa35ff02eade6d0b4f3e0aeac963b8a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lt.p-41.txt
@@ -0,0 +1,37 @@
+2023 5 26
+LT
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+C 185/39
+TARYBOS IŠVADOS DĖL MENININKŲ, KURIEMS GRESIA PAVOJUS, IR PERKELTŲJŲ MENININKŲ (2023/C 185/09)
+EUROPOS SĄJUNGOS TARYBA,
+PRIPAŽINDAMA:
+1.
+kūrybinių ir kultūrinių teisių, įtvirtintų pasaulinėse (1) ir regioninėse (2) žmogaus teisių priemonėse, svarbą siekiant išsaugoti žmogaus orumą, kultūrų įvairovę, pliuralizmą, demokratiją ir esminę kultūros vertę,
+2.
+tarptautinių organizacijų darbą meninės raiškos laisvės srityje, pavyzdžiui, UNESCO, kurios 2005 m. konvencijoje pripažįstama, kad būtina imtis priemonių siekiant apsaugoti kultūros raiškos įvairovę, ypač tais atvejais, kai kultūros raiškai gali grėsti išnykimas arba smarkūs neigiami pokyčiai (3), darbą ir Europos Tarybos (4) darbą, visų pirma susijusį su jos Manifestu dėl meninės ir kultūros raiškos laisvės skaitmeniniame amžiuje,
+3.
+2022 m. gruodžio 15 d. ir 2023 m. vasario 9 d. Europos Vadovų Tarybos išvadas, kuriose pakartojama, kad ji ryžtingai smerkia Rusijos agresijos karą prieš Ukrainą, dar kartą patvirtinama, kad Sąjunga visapusiškai remia Ukrainos nepriklausomybę, suverenitetą ir teritorinį vientisumą, atsižvelgdama į tarptautiniu mastu pripažintas jos sienas (5), ir pakartojamas įsipareigojimas stiprinti paramą perkeltiesiems asmenims (6),
+4.
+Europos Parlamento rezoliuciją dėl kultūrinio solidarumo su Ukraina, kurioje išreiškiamas nuoširdus solidarumas su menininkais (7), nes menas ir kultūra atliks labai svarbų vaidmenį gydant ir atstatant Ukrainą, ir visų pirma reiškiama didelė pagarba Ukrainos menininkams ir kūrėjams, kurie, vykdydami savo meninę veiklą, priešinosi Rusijos invazijai (8),
+5.
+2023–2026 m.
+ES darbo planą kultūros srityje (9), į kurį įtraukti keli veiksmai (10), susiję su menininkų, kuriems gresia pavojus, (11) ir perkeltųjų menininkų tema,
+LAIKYDAMASI NUOMONĖS, KAD:
+6.
+visame pasaulyje menininkai atlieka svarbų vaidmenį visuomenės ir atskirų asmenų gyvenime, jiems vystantis ir užtikrinant jų atsparumą ir kad jie turėtų turėti galimybę tai daryti išsaugodami savo kūrybiškumą ir saviraiškos laisvę,
+7.
+todėl pagal galiojančius teisės aktus menininkams turėtų būti suteikta apsauga nuo bet kokios rūšies ir formos grasinimų ir prievartos, keliančių jiems pavojų dėl jų meninės veiklos,
+(1) Inter alia, Visuotinės žmogaus teisių deklaracijos, kuriai 2023 m. sukanka 75 metai, 27 straipsnyje arba Tarptautinio ekonominių, socialinių ir kultūrinių teisių pakto 15 straipsnyje.
+(2) Inter alia, Europos Sąjungos pagrindinių teisių chartijoje.
+(3) 2005 m. UNESCO konvencija dėl kultūros raiškos įvairovės apsaugos ir skatinimo.
+(4) Savo darbą Europos žmogaus teisių konvencija (EŽTK) grindžianti Europos Taryba, pavyzdžiui, paskelbė Ataskaitą dėl meninės laisvės ir pradėjo įgyvendinti Manifestą dėl meninės ir kultūros raiškos laisvės skaitmeniniame amžiuje, kuriame, inter alia, teigiama, kad saviraiškos laisvės ir meninės laisvės apribojimai daro poveikį visai visuomenei, užkirsdami kelią jos pliuralizmui ir demokratinio proceso gyvybingumui.
+(5) Dok.
+EUCO 34/22.
+(6) Dok.
+EUCO 1/23.
+(7) Sąvokos „menininkai“ apibrėžtis pateikta II priede.
+(8) 2022 m. spalio 20 d. Europos Parlamento rezoliucija dėl kultūrinio solidarumo su Ukraina ir bendro reagavimo į ekstremaliąją situaciją mechanizmo siekiant kultūros atsigavimo Europoje (2022/2759(RSP)).
+(9) Tarybos rezoliucija dėl 2023–2026 m.
+ES darbo plano kultūros srityje (OL C 466, 2022 12 7, p. 1).
+(10) T. y. dėl meninės laisvės, dėl kultūros paveldo išsaugojimo bei vietos kultūros ir kūrybos sektorių įgalinimo Ukrainoje ir dėl kultūros ir kultūros sektoriaus specialistų vaidmens propaguojant ir ginant demokratiją ir žmogaus teises nestabilioje aplinkoje.
+(11) Sąvokos „menininkai, kuriems gresia pavojus“ apibrėžtis pateikta II priede.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0ad279c722bd38feee228c5c47ced294df1380c4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023.
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 185/35
+Padomes Rezolūcija par Eiropas izglītības telpa: Raugoties līdz 2025. gadam un pēc tam (2023/C 185/08)
+EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME,
+1.
+ATGĀDINA par politisko kontekstu saistībā ar Eiropas izglītības telpu, kā izklāstīts šīs rezolūcijas pielikumā.
+2.
+ATKĀRTOTI APSTIPRINA, ka Eiropas izglītības telpa var kļūt par realitāti līdz 2025. gadam tikai tad, ja dalībvalstis izrādīs stingru politisku apņemšanos, un UZSVER, ka gan dalībvalstīm, gan Komisijai ir jāturpina centieni savas attiecīgās kompetences robežās un pēc vajadzības iesaistot attiecīgās ieinteresētās personas nacionālā un Eiropas līmenī, lai spertu vajadzīgos soļus ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi.
+3.
+PIEŅEM ZINĀŠANAI Komisijas paziņojumu par progresu ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi (1).
+4.
+UZSVER, ka izglītībai un mācībām visos kontekstos, visos līmeņos un visos veidos ir izšķiroša nozīme sociālās kohēzijas, konkurētspējas un ilgtspējīgas izaugsmes nodrošināšanā Eiropas Savienībā un tās dalībvalstīs un to gatavības panākšanā zaļās un digitālās pārkārtošanās procesam un to atbalstīšanā šā procesa gaitā.
+Īpaši laikā, kad iedzīvotājiem ir būtiski rast personīgu piepildījumu un labbūtību, kā arī pielāgoties mainīgās pasaules izaicinājumiem un vēl vairāk iesaistīties aktīvā un atbildīgā pilsoniskumā, UZSVER, cik svarīga ir kvalitatīva, iekļaujoša un taisnīga izglītība, mācības un mūžizglītība ikvienam – kā bērniem, tā pieaugušajiem.
+5.
+UZSVER, ka Eiropas izglītības telpas pamatā vajadzētu būt mūžizglītības pieejai, kas aptver izglītības un mācību sistēmas iekļaujošā un holistiskā veidā un attiecas uz mācīšanu, mācībām un mācīšanos visos kontekstos, visos līmeņos un formās – formāli, neformāli vai ikdienēji, no pirmsskolas izglītības un aprūpes līdz pat izglītībai skolās un profesionālajai izglītībai un mācībām, kā arī augstākajai izglītībai un pieaugušo izglītībai.
+6.
+ATKĀRTOTI NORĀDA, ka starp attiecīgajām ES iniciatīvām izglītības un mācību jomā un iniciatīvām saistītās politikas jomās un nozarēs (īpaši nodarbinātības, sociālās politikas, pētniecības, inovācijas, vides, jaunatnes un kultūras un radošajās nozarēs) būtu jāuzlabo starpnozaru sadarbība, vienlaikus ievērojot attiecīgo politikas jomu Līgumos noteikto juridisko pamatu.
+UZSVER, ka ir jānodrošina visu ES izglītības un mācību jomas iniciatīvu koordinācija un saskaņotība, jo īpaši, ja tās skar prasmes un kompetences.
+7.
+ATZĪMĒ, ka Eiropas sadarbība izglītībā un mācībās ir izšķiroši svarīga sociālajai kohēzijai un labi funkcionējošai ekonomikas videi Eiropas Savienībā, lai nodrošinātu Savienības ilgtermiņa konkurētspēju un zaļās un digitālās pārkārtošanās sekmīgu gaitu un lai mazinātu sociālo, reģionālo un ekonomisko nevienlīdzību.
+Tāpēc ATZĪST nozīmīgo ieguldījumu, kāds Eiropas sadarbībai izglītības un mācību jomā ir Eiropas pusgada attiecīgajos elementos, tostarp saskaņā ar stratēģisko satvaru.
+8.
+UZSVER, cik svarīgi ir veicināt sinerģiju starp Eiropas izglītības telpu, Eiropas augstākās izglītības telpu un Eiropas pētniecības telpu, tai pašā laikā izvairoties no resursu, struktūru un instrumentu dublēšanās, kā arī visās to misijās pilnībā izmantojot Eiropas universitāšu alianses potenciālu, tostarp, atbalstot to ilgtspēju un turpinot stiprināt to pētniecisko un inovācijas dimensiju atbilstīgi Padomes 2022. gada 5. aprīļa Ieteikumam “Veidot tiltus efektīvai sadarbībai augstākās izglītības jomā Eiropā” (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) OV C 160, 13.4.2022., 1. lpp.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..88be49947da46174fffd99ead501784e7e3f9b70
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-38.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/36
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+26.5.2023.
+9.
+ATZĪST, ka šobrīd Eiropas fundamentālās un demokrātiskās vērtības ir pakļautas pārbaudījumiem un ka neprovocētā Krievijas agresija pret Ukrainu ir mainījusi ģeopolitisko ainu.
+PIEKRĪT, ka kopīgi centieni un transnacionālā sadarbība izglītības un mācību jomā ne tikai atvieglo un stiprina Savienības un dalībvalstu reaģēšanu uz vajadzībām, kuras radušās agresijas rezultātā, bet arī palīdz nostiprināt mūsu svarīgākās vērtības un principus attiecībā uz izglītību – tādus kā iekļautību, taisnīgumu, akadēmisko brīvību un institucionālo autonomiju –, kā arī mūsu kopējās vērtības un vienotību Savienībā.
+10.
+UZSVER, ka Eiropas izglītības telpas pilnīgai panākšanai un noturīgas, drošas, ilgtspējīgas un pārticīgas Eiropas izveidei ļoti svarīgi ir apzināt un likvidēt atlikušos šķēršļus mācīšanās un mācīšanas mobilitātei.
+Transnacionālā sadarbība spēcina Eiropas izglītības un mācību iekļautību, taisnīgumu, izcilību, daudzveidību, pievilcību un globālo konkurētspēju.
+Tāpēc PIEKRĪT, ka būtu jāīsteno centieni par realitāti padarīt automātisku savstarpējo atzīšanu izglītībā un mācībās.
+Tāpat PIEKRĪT, ka būtu jāveicina izglītojamo un skolotāju iespējas būt mobiliem un institūcijām Eiropā un ārpus tās – iespējas savstarpēji sadarboties.
+11.
+ATZĪST, ka kopš 2017. gada ir panākts progress ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi un ka visā ES ir īstenots plašs pasākumu diapazons, lai sasniegtu stratēģiskās prioritātes, kas izklāstītas stratēģiskajā satvarā Eiropas sadarbībai izglītības un mācību jomā (2021–2030).
+Ar dažādu iniciatīvu, sadarbības un koprades palīdzību Eiropas izglītības telpa pakāpeniski iegūst savu veidolu.
+12.
+PIEKRĪT, ka atlikušajā pirmā cikla periodā līdz 2025. gadam ļoti svarīgi būs koncentrēties uz īstenošanu nacionālā un Eiropas līmenī saistībā ar stratēģisko satvaru un atbilstīgi katra līmeņa attiecīgajai kompetencei, kā arī veicot stingru pārraudzību esošo struktūru ietvaros, pienācīgu uzmanību pievēršot administratīvajam slogam.
+13.
+UZSVER, ka piecas stratēģiskās prioritātes, kas noteiktas stratēģiskajā satvarā Eiropas sadarbībai izglītības un mācību jomā (2021–2030), ir pamats darbam un arī turpmākai Eiropas mēroga sadarbībai izglītības un mācību jomā, tostarp ceļā uz Eiropas izglītības telpas izveidi.
+PIEKRĪT, ka pašreizējā vidusposma novērtēšanas procesā un pilnajā ziņojumā par Eiropas izglītības telpu, kas Eiropas Komisijai jāpublicē 2025. gadā, galvenā uzmanība būtu jāpievērš minētajām piecām stratēģiskajām prioritātēm, ietverot padziļinātāku analīzi konkrētajās turpmāk uzskaitītajās jomās.
+14.
+ATZĪST, ka ar ES līmeņa mērķrādītājiem saistītajos pēcpasākumos novērojamas pozitīvas tendences vairākos ilglaicīgos rādītājos, piemēram, lielāka līdzdalība pirmsskolas izglītībā un aprūpē, mazāka izglītības priekšlaicīga pamešana un lielāks to jauniešu īpatsvars, kas ieguvuši terciārā līmeņa izglītību.
+Tomēr tāpat ir skaidrs, ka atliek vēl daudz izaicinājumu, jo īpaši sociālekonomiskā stāvokļa ietekme uz sekmēm izglītībā un izglītojamo labbūtību.
+Tāpēc PIEKRĪT – lai līdz 2025. gadam izveidotu Eiropas izglītības telpu, īpaša uzmanība būtu jāpievērš šādām jomām: — uzlabot taisnīgumu, iekļautību, kā arī sekmes ikvienam izglītībā un mācībās un pamatkompetenču apguvē, tostarp pamatprasmju apguvē, lai dotu iespēju visu Eiropas pilsoņu pilnīgai personīgajai, sociālajai, pilsoniskajai un profesionālajai izaugsmei; — uzlabot skolotāja profesiju un risināt skolotāju trūkuma problēmu; sekmēt skolotāju profesionālo izaugsmi, mobilitātes iespējas, darba apstākļus un labbūtību, jo tie ir svarīgi faktori profesijas pievilcības uzlabošanā; — novērst atlikušos šķēršļus mobilitātei, vienlaikus veicinot iekļaujošu, ilgtspējīgu un līdzsvarotu mobilitāti Eiropas Savienībā, tostarp, panākot automātisku savstarpēju atzīšanu izglītībā un mācībās (3); — sekmēt mūžizglītību, tostarp pieaugušo izglītību, prasmju pilnveidi un pārkvalifikāciju, īpaši uzsverot prasmes un kompetences zaļās un digitālās pārkārtošanās procesiem.
+15.
+PĀRDOMĀS stratēģisko satvaru un apsvērs prioritāro jomu pārskatīšanu un citu vajadzīgo korekciju veikšanu otrajam ciklam laikā līdz 2030. gadam.
+(3) Saskaņā ar Padomes Ieteikumu (2018. gada 26. novembris) par to, kā sekmēt augstākās izglītības un vidējās izglītības un mācību kvalifikāciju un ārvalstīs pavadītu mācību periodu rezultātu automātisku savstarpēju atzīšanu (OV C 444, 10.12.2018., 1. lpp.).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e344e39db7b6908c4da430ee8db8c1bf19209a17
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+LV
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+26.5.2023.
+Iebildumu necelšana pret paziņoto koncentrāciju (Lieta M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Dokuments attiecas uz EEZ)
+(2023/C 185/02) Komisija 2023. gada 3. maijā nolēma neiebilst pret iepriekš minēto paziņoto koncentrāciju un atzīt to par saderīgu ar iekšējo tirgu.
+Šis lēmums pamatots ar Padomes Regulas (EK) Nr. 139/2004 (1) 6. panta 1. punkta b) apakšpunktu.
+Pilns lēmuma teksts ir pieejams tikai angļu valodā, un to publicēs pēc tam, kad no teksta būs izņemta visa komercnoslēpumus saturošā informācija.
+Lēmums būs pieejams: — Komisijas konkurences tīmekļa vietnes uzņēmumu apvienošanās sadaļā (http://ec.europa.eu/competition/mergers/ cases/).
+Šajā tīmekļa vietnē ir pieejamas dažādas individuālo apvienošanās lēmumu meklēšanas iespējas, tostarp meklēšana pēc sabiedrības nosaukuma, lietas numura, datuma un nozaru kodiem, — elektroniskā veidā EUR-Lex tīmekļa vietnē (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=lv) ar dokumenta numuru 32023M11092.
+EUR-Lex piedāvā tiešsaistes piekļuvi Eiropas Savienības tiesību aktiem.
+(1) OV L 24, 29.1.2004., 1. lpp.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..898b8f59299fc82689f6342ccf6ca422d651ed6c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.lv.p-41.txt
@@ -0,0 +1,31 @@
+LV
+26.5.2023.
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+C 185/39
+PADOMES SECINĀJUMI PAR APDRAUDĒTIEM UN PĀRVIETOTIEM MĀKSLINIEKIEM (2023/C 185/09)
+EIROPAS SAVIENĪBAS PADOME
+ATZĪSTOT
+1.
+gan globālajos (1), gan reģionālajos (2) cilvēktiesību instrumentos noteikto radošo un kultūras tiesību nozīmi cilvēka cieņas, kultūras daudzveidības, plurālisma, demokrātijas un kultūras patiesās vērtības saglabāšanā;
+2.
+starptautisko organizāciju darbu saistībā ar mākslinieciskās izpausmes brīvību, piemēram, darbu, ko veic UNESCO, kuras 2005. gada konvencijā atzīta vajadzība veikt pasākumus, lai aizsargātu kultūras izpausmju daudzveidību, jo īpaši situācijās, kurās kultūras izpausmēm draud izzušana vai nopietnas izmaiņas (3), un Eiropas Padome (4), jo īpaši attiecībā uz tās Manifestu par mākslas un kultūras izpausmes brīvību digitālajā laikmetā;
+3.
+Eiropadomes 2022. gada 15. decembra un 2023. gada 9. februāra secinājumus, kuros atkārtoti pausts stingrs nosodījums Krievijas agresijas karam pret Ukrainu, vēlreiz apstiprināts Savienības pilnīgais atbalsts Ukrainas neatkarībai, suverenitātei un teritoriālajai integritātei tās starptautiski atzītajās robežās (5) un atkārtoti apliecināta apņemšanās pastiprināt atbalstu pārvietotajām personām (6);
+4.
+Eiropas Parlamenta rezolūciju par solidaritāti ar Ukrainu kultūras jautājumos, kurā pausta patiesa solidaritāte ar māksliniekiem (7), jo mākslai un kultūrai būs būtiska nozīme Ukrainas atveseļošanā un atjaunošanā, un jo īpaši atzinīgi vērtē to Ukrainas mākslinieku un autoru rīcību, kuri ar savu mākslu ir pauduši pretestību Krievijas iebrukumam (8);
+5.
+ES 2023.–2026. gada darba plānu kultūras jomā (9), kurā ir ietvertas vairākas darbības (10), kas saistītas ar jautājumu par apdraudētiem (11) un pārvietotiem māksliniekiem;
+ŅEMOT VĒRĀ TO, KA
+6.
+māksliniekiem visā pasaulē ir svarīga loma sabiedrības un indivīdu dzīvē, attīstībā un noturībā, un viņiem šo uzdevumu būtu jāspēj veikt, vienlaikus saglabājot savu radošumu un vārda brīvību;
+7.
+tādēļ mākslinieki saskaņā ar spēkā esošajiem noteikumiem būtu jāaizsargā pret jebkāda veida un rakstura draudiem un pārkāpumiem, kas tos apdraud viņu mākslinieciskā darba dēļ;
+(1) Cita starpā 27. pants Vispārējā cilvēktiesību deklarācijā, kura 2023. gadā atzīmē savu 75. gadadienu, vai 15. pants Starptautiskajā paktā par ekonomiskajām, sociālajām un kultūras tiesībām.
+(2) Cita starpā Eiropas Savienības Pamattiesību harta.
+(3) UNESCO 2005. gada Konvencija par kultūras izpausmju daudzveidības aizsardzību un veicināšanu (4) Savu darbu pamatojot uz Eiropas Cilvēktiesību konvenciju (ECTK), Eiropas Padome, piemēram, ir publicējusi ziņojumu par mākslinieciskās izpausmes brīvību un nākusi klajā ar Manifestu par mākslas un kultūras izpausmes brīvību digitālajā laikmetā, kurā cita starpā norādīts, ka vārda brīvības un mākslinieciskās izpausmes brīvības ierobežojumi ietekmē visu sabiedrību, jo tie noved pie plurālisma un demokrātiskā procesa vitalitātes zaudēšanas.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Jēdziena “mākslinieks” definīciju skatīt II pielikumā.
+(8) Eiropas Parlamenta 2022. gada 20. oktobra rezolūcija par solidaritāti ar Ukrainu kultūras jautājumos un kopīgas ārkārtas reakcijas mehānismu, ar kuru nodrošina kultūras atdzimšanu Eiropā (2022/2759(RSP)) (9) Padomes Rezolūcija par ES 2023.–2026. gada darba plānu kultūras jomā, OV C 466, 7.12.2022., 1. lpp.
+(10) Proti, attiecībā uz mākslinieciskās izpausmes brīvību, kultūras mantojuma saglabāšanu un pilnvērtīgu iespēju nodrošināšanu vietējām kultūras un radošajām nozarēm Ukrainā, kā arī attiecībā uz kultūras un kultūras jomas darbinieku lomu demokrātijas un cilvēktiesību veicināšanā un aizsardzībā nestabilās situācijās.
+(11) Jēdziena “apdraudēts mākslinieks” definīciju skatīt II pielikumā.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..17d78a9be0ef881b5cabf40a51f8ec5ea8724eba
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-37.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+26.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 185/35
+Riżoluzzjoni tal-Kunsill dwar iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni: Inħarsu lejn l-2025 u lil hinn.
+(2023/C 185/08)
+IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA,
+1.
+IFAKKAR fil-kuntest politiku rigward iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni kif mogħti fl-Anness għal din ir-riżoluzzjoni.
+2.
+JIRRIAFFERMA li ż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni tista’ biss ssir realtà sal-2025 bl-impenn politiku b’saħħtu tal-Istati Membri u JENFASIZZA l-ħtieġa li jitkomplew l-isforzi kemm mill-Istati Membri kif ukoll mill-Kummissjoni, skont il-kompetenzi rispettivi tagħhom, u bl-involviment kif xieraq tal-partijiet ikkonċernati rilevanti fil-livell nazzjonali u Ewropew, biex jittieħdu l-passi meħtieġa għall-kisba taż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni.
+3.
+JIEĦU NOTA tal-Komunikazzjoni tal-Kummissjoni dwar il-progress lejn il-kisba taż-Żona Ewropea talEdukazzjoni (1).
+4.
+JISSOTTOLINJA li l-edukazzjoni u t-taħriġ, fil-kuntesti kollha, fil-livelli kollha u fil-forom kollha, huma kruċjali għallUnjoni Ewropea u għall-Istati Membri tagħha biex fihom jiġu żgurati l-koeżjoni soċjali, il-kompetittività u t-tkabbir sostenibbli, u biex iħejjuhom għat-tranżizzjoni ekoloġika u dik diġitali u jappoġġawhom matul dawn it-tranżizzjonijiet.
+Speċjalment fi żmien meta huwa essenzjali għaċ-ċittadini li jsibu sodisfazzjon u benesseri personali kif ukoll li jadattaw għall-isfidi ta’ dinja li qed tinbidel u li jkomplu jinvolvu ruħhom f’ċittadinanza attiva u responsabbli, JENFASIZZA l-importanza ta’ edukazzjoni, taħriġ u tagħlim tul il-ħajja ta’ kwalità għolja, inklużivi u ekwi għal kulħadd – kemm għat-tfal kif ukoll għall-adulti.
+5.
+JENFASIZZA li ż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni għandha tkun mirfuda minn approċċ ta’ tagħlim tul il-ħajja li jinkludi sistemi tal-edukazzjoni u t-taħriġ b’mod inklużiv u olistiku, u jkopri t-tagħlim, it-taħriġ u l-apprendiment fil-kuntesti kollha, fil-livelli kollha u fil-forom kollha, kemm jekk formali, mhux formali jew informali, mill-edukazzjoni u l-kura bikrija tat-tfal sal-edukazzjoni skolastika u l-edukazzjoni u t-taħriġ vokazzjonali kif ukoll l-edukazzjoni għolja u t-tagħlim għall-adulti.
+6.
+ITENNI li l-kooperazzjoni transsettorjali għandha tissaħħaħ bejn l-inizjattivi rilevanti tal-UE fl-edukazzjoni u t-taħriġ u dawk f’oqsma u setturi tal-politika relatati — b’mod partikolari s-setturi tal-impjiegi, tal-politika soċjali, tar-riċerka, talinnovazzjoni, tal-ambjent, taż-żgħażagħ u dawk kulturali u kreattivi b’rispett sħiħ tal-bażi legali għall-oqsma tal-politika rispettivi kif stipulati fit-Trattati.
+JISSOTTOLINJA l-ħtieġa ta’ koordinazzjoni u koerenza tal-inizjattivi kollha tal-UE filqasam tal-edukazzjoni u t-taħriġ, b’mod partikolari dawk li jikkonċernaw il-ħiliet u l-kompetenzi.
+7.
+JINNOTA li l-kooperazzjoni Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ hija kruċjali għall-koeżjoni soċjali u xenarju ekonomiku li jiffunzjona tajjeb fl-Unjoni Ewropea biex jiġu żgurati l-kompetittività fit-tul tal-Unjoni u s-suċċess tattranżizzjoni ekoloġika u dik diġitali u biex jitnaqqsu l-inugwaljanzi soċjali, reġjonali u ekonomiċi.
+JIRRIKONOXXI għalhekk il-kontribut importanti tal-kooperazzjoni Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ, inkluż fil-qafas strateġiku, għallpartijiet rilevanti tas-Semestru Ewropew.
+8.
+JENFASIZZA l-importanza tal-promozzjoni ta’ sinerġiji bejn iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni, iż-Żona Ewropea ta’ Edukazzjoni Għolja u ż-Żona Ewropea tar-Riċerka, filwaqt li tiġi evitata d-duplikazzjoni tar-riżorsi, l-istrutturi u l-istrumenti, kif ukoll bl-użu tal-potenzjal sħiħ tal-alleanzi tal-Universitajiet Ewropej fil-missjonijiet kollha tagħhom, inkluż l-appoġġ għas-sostenibbiltà tagħhom u t-tkomplija tat-tisħiħ tad-dimensjoni tar-riċerka u l-innovazzjoni tagħhom, f’konformità mar-Rakkomandazzjoni tal-Kunsill tal-5 ta’ April 2022 dwar il-bini ta’ pontijiet għal kooperazzjoni Ewropea effettiva fl-edukazzjoni għolja (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) ĠU C 160, 13.4.2022, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6664ea0c5ce922f1a1f269d2b73a396e81f5f0d0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-38.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/36
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+26.5.2023
+9.
+JIRRIKONOXXI li l-valuri fundamentali u demokratiċi tal-Ewropa qed jiġu kkontestati u li l-aggressjoni mhux provokata tar-Russja kontra l-Ukrajna biddlet ix-xenarju ġeopolitiku.
+JAQBEL li l-isforzi konġunti u l-kooperazzjoni tranżnazzjonali fl-edukazzjoni u t-taħriġ mhux biss jiffaċilitaw u jsaħħu t-tweġibiet tal-Unjoni u tal-Istati Membri għallħtiġijiet li nqalgħu bħala konsegwenza tal-aggressjoni iżda jgħinu wkoll biex jissaħħu l-valuri u l-prinċipji edukattivi ewlenin tagħna, bħall-inklużjoni, l-ekwità, il-libertà akkademika u l-awtonomija istituzzjonali, kif ukoll il-valuri komuni tagħna u l-għaqda tagħna fl-Unjoni.
+10.
+JENFASIZZA li l-identifikazzjoni u t-tneħħija tal-ostakli li fadal għall-mobbiltà fl-apprendiment u t-tagħlim huma kruċjali għall-kisba sħiħa ta’ Żona Ewropea tal-Edukazzjoni u għall-ħolqien ta’ Ewropa reżiljenti, sikura, sostenibbli u għanja.
+Il-kooperazzjoni tranżnazzjonali ssaħħaħ l-inklużività, l-ekwità, l-eċċellenza, id-diversità, l-attraenza u l-kompetittività globali tal-edukazzjoni u t-taħriġ Ewropej.
+JAQBEL, għalhekk, li għandhom isiru sforzi biex ir-rikonoxximent reċiproku awtomatiku fl-edukazzjoni u t-taħriġ isir realtà.
+JAQBEL ukoll li għandhom jiġu promossi possibbiltajiet għall-istudenti u l-għalliema biex ikunu mobbli u għall-istituzzjonijiet fl-Ewropa u lil hinn minnha biex jikkooperaw bejniethom.
+11.
+JIRRIKONOXXI li sar progress mill-2017 ’l hawn lejn l-istabbiliment taż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni u li ġew implimentati firxa wiesgħa ta’ miżuri biex jintlaħqu l-prijoritajiet strateġiċi stabbiliti fil-qafas strateġiku għall-kooperazzjoni Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ (2021-2030) madwar l-UE.
+Permezz ta’ diversi inizjattivi, kooperazzjoni u kokreazzjoni, qed tissawwar gradwalment iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni.
+12.
+JAQBEL li l-iffukar fuq l-implimentazzjoni kemm fil-livell nazzjonali kif ukoll f’dak Ewropew, fil-kuntest tal-qafas strateġiku, skont il-kompetenzi rispettivi f’kull livell, u monitoraġġ robust fl-istrutturi eżistenti, b’kunsiderazzjoni xierqa għall-piżijiet amministrattivi, ser ikunu kruċjali għall-bqija tal-perjodu tal-ewwel ċiklu sal-2025.
+13.
+JISSOTTOLINJA li l-ħames prijoritajiet strateġiċi, kif jinsabu fil-qafas strateġiku għall-kooperazzjoni Ewropea fl-edukazzjoni u t-taħriġ (2021-2030), jikkostitwixxu l-bażi għall-ħidma fl-edukazzjoni u t-taħriġ u biex tkompli l-kooperazzjoni Ewropea, inkluż lejn il-kisba taż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni.
+JAQBEL li l-proċess ta’ rieżami ta’ nofs it-terminu li għaddej bħalissa u r-rapport sħiħ dwar iż-Żona Ewropea tal-Edukazzjoni li għandu jiġi ppubblikat millKummissjoni Ewropea fl-2025 għandhom jiffukaw fuq dawk il-ħames prijoritajiet strateġiċi, inkluż analiżi aktar fil-fond tal-oqsma speċifiċi elenkati hawn taħt.
+14.
+JIRRIKONOXXI li s-segwitu għall-miri fil-livell tal-UE juri xejriet pożittivi fir-rigward ta’ diversi indikaturi li ilhom stabbiliti bħal żieda fil-parteċipazzjoni fl-edukazzjoni u l-kura bikrija tat-tfal, tnaqqis fit-tluq bikri mill-iskola u sehem ogħla ta’ żgħażagħ b’livell terzjarju miksub.
+Madankollu, huwa evidenti wkoll li għad fadal ħafna sfidi, speċjalment l-effetti tal-istatus soċjoekonomiku fuq il-kisba edukattiva u l-benesseri tal-istudenti.
+JAQBEL, għalhekk, li għandha tingħata attenzjoni partikolari lil dan li ġej biex tinkiseb Żona Ewropea tal-Edukazzjoni sal-2025: — It-titjib tal-ekwità, l-inklużjoni kif ukoll is-suċċess għal kulħadd fl-edukazzjoni u t-taħriġ u l-kisba ta' kompetenzi ewlenin, inkluż ħiliet bażiċi, biex jippermettu l-iżvilupp personali, soċjali, ċiviku u professjonali sħiħ taċ-ċittadini Ewropej kollha; — It-tisħiħ tal-professjoni tal-għalliema u l-indirizzar tan-nuqqas ta' għalliema; il-promozzjoni tal-iżvilupp professjonali, l-opportunitajiet ta' mobbiltà, il-kundizzjonijiet tax-xogħol u l-benesseri tal-għalliema bħala fatturi ewlenin biex l-professjoni ssir aktar attraenti; — It-tneħħija tal-ostakli li fadal għall-mobbiltà filwaqt li titħeġġeġ mobbiltà inklużiva, sostenibbli u bbilanċjata fl-UE, inkluż billi jinkiseb rikonoxximent reċiproku awtomatiku fl-edukazzjoni u t-taħriġ (3); — It-trawwim tat-tagħlim tul il-ħajja, inkluż it-tagħlim għall-adulti, it-titjib tal-ħiliet u t-taħriġ mill-ġdid, b'enfasi partikolari fuq il-ħiliet u l-kompetenzi għat-tranżizzjoni ekoloġika u dik diġitali.
+15.
+SER JIRRIFLETTI fuq il-qafas strateġiku u jikkunsidra r-reviżjoni tal-oqsma ta’ prijorità u jagħmel kwalunkwe aġġustament ieħor meħtieġ għat-tieni ċiklu li jwassal sal-2030.
+(3) F'konformità mar-Rakkomandazzjoni tal-Kunsill tas-26 ta' Novembru 2018 dwar il-promozzjoni tar-rikonoxximent reċiproku awtomatiku ta' kwalifiki tal-edukazzjoni għolja u tal-edukazzjoni u t-taħriġ fil-livell sekondarju għoli u l-eżiti tal-perjodi ta' apprendiment barra mill-pajjiż (ĠU C 444, 10.12.2018, p. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bdd4fbe4ac4a59586054c964e7fc892dd14dc680
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-4.txt
@@ -0,0 +1,12 @@
+C 185/2
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+26.5.2023
+Ebda oppożizzjoni għal konċentrazzjoni notifikata (Il-Każ M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Test b'rilevanza għaż-ŻEE)
+(2023/C 185/02) Fit-3 ta’ Mejju 2023, il-Kummissjoni ddeċidiet li ma topponix il-konċentrazzjoni notifikata msemmija hawn fuq u li tiddikjaraha kompatibbli mas-suq intern.
+Din id-deċiżjoni hi bbażata fuq l-Artikolu 6(1)(b) tar-Regolament tal-Kunsill (KE) Nru 139/2004 (1).
+It-test sħiħ tad-deċiżjoni hu disponibbli biss bl-Ingliż u ser isir pubbliku wara li jitneħħa kwalunkwe sigriet tan-negozju li jista’ jkun fih.
+Dan it-test jinstab: — fit-taqsima tal-amalgamazzjoni tas-sit web tal-Kummissjoni dwar il-Kompetizzjoni (http://ec.europa.eu/competition/ mergers/cases/).
+Dan is-sit web jipprovdi diversi faċilitajiet li jgħinu sabiex jinstabu d-deċiżjonijiet individwali ta’ amalgamazzjoni, inklużi l-kumpanija, in-numru tal-każ, id-data u l-indiċi settorjali, — f’forma elettronika fis-sit web EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=mt) fid-dokument li jġib in-numru 32023M11092.
+Il-EUR-Lex hu l-aċċess fuq l-internet għal-liġi tal-Unjoni Ewropea.
+(1) ĠU L 24, 29.1.2004, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d0db6c16fcc5a88c928917c2fb3cd1e03f26b454
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.mt.p-41.txt
@@ -0,0 +1,30 @@
+26.5.2023
+MT
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+C 185/39
+KONKLUŻJONIJIET TAL-KUNSILL DWAR ARTISTI F'RISKJU U SPOSTATI (2023/C 185/09)
+IL-KUNSILL TAL-UNJONI EWROPEA
+FILWAQT LI JIRRIKONOXXI 1.
+l-importanza tad-drittijiet kreattivi u kulturali, kif minquxa fl-istrumenti globali (1) u reġjonali (2) relatati mad-drittijiet tal-bniedem, għaż-żamma tad-dinjità tal-bniedem, id-diversità kulturali, il-pluraliżmu, id-demokrazija u l-valur intrinsiku tal-kultura,
+2.
+il-ħidma ta’ organizzazzjonijiet internazzjonali fuq il-libertà tal-espressjoni artistika, bħall-UNESCO – li l-Konvenzjoni tagħha tal-2005 tirrikonoxxi l-ħtieġa li jittieħdu miżuri biex titħares id-diversità tal-espressjonijiet kulturali, speċjalment f’sitwazzjonijiet fejn l-espressjonijiet kulturali jistgħu jiġu mhedda mill-possibbiltà ta’ estinzjoni jew dannu serju (3) – u l-Kunsill tal-Ewropa (4), b’mod partikolari fir-rigward tal-Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital Era tiegħu,
+3.
+il-konklużjonijiet tal-Kunsill Ewropew tal-15 ta’ Diċembru 2022 u tad-9 ta’ Frar 2023, li jtennu l-kundanna qawwija tiegħu tal-gwerra ta’ aggressjoni tar-Russja kontra l-Ukrajna, jaffermaw mill-ġdid l-appoġġ sħiħ tal-Unjoni għallindipendenza, is-sovranità u l-integrità territorjali tal-Ukrajna fi ħdan il-fruntieri rikonoxxuti internazzjonalment tagħha (5), u jtennu l-impenn tiegħu li jsaħħaħ l-appoġġ għall-persuni spostati (6),
+4.
+ir-riżoluzzjoni tal-Parlament Ewropew dwar is-solidarjetà kulturali mal-Ukrajna, li tesprimi solidarjetà sinċiera malartisti (7), peress li l-arti u l-kultura ser ikollhom rwol fundamentali fil-fejqan u l-bini mill-ġdid tal-Ukrajna, u b’mod partikolari jfaħħar l-azzjoni tal-artisti u tal-kreaturi Ukreni li aġixxew b’reżistenza għall-invażjoni Russa billi pprattikaw l-arti tagħhom (8),
+5.
+il-Pjan ta’ Ħidma tal-UE għall-Kultura 2023-2026 (9), li fih diversi azzjonijiet (10) relatati mas-suġġett tal-artisti f’riskju (11) u spostati.
+FILWAQT LI JIKKUNSIDRA LI 6.
+f’livell mondjali, l-artisti għandhom rwol importanti fil-ħajja, l-iżvilupp u r-reżiljenza tas-soċjetà u tal-individwi, u li għandhom ikunu jistgħu jagħmlu dan filwaqt li jippreservaw il-kreattività u l-libertà tal-espressjoni tagħhom,
+7.
+l-artisti għandhom għalhekk jiġu offruti protezzjoni, f’konformità mar-regolamenti eżistenti, kontra theddid u ksur ta’ kwalunkwe tip u forma li jqegħduhom fil-periklu minħabba x-xogħol artistiku tagħhom,
+(1) Fost oħrajn, l-Artikolu 27 tad-Dikjarazzjoni Universali tad-Drittijiet tal-Bniedem, li fl-2023 tiċċelebra l-75 anniversarju tagħha, jew l-Artikolu 15 tal-Patt Internazzjonali dwar id-Drittijiet Ekonomiċi, Soċjali u Kulturali.
+(2) Fost oħrajn, il-Karta tad-Drittijiet Fundamentali tal-Unjoni Ewropea.
+(3) Il-Konvenzjoni tal-UNESCO tal-2005 dwar il-Protezzjoni u l-Promozzjoni tad-Diversità tal-Espressjonijiet Kulturali.
+(4) Filwaqt li bbaża l-ħidma tiegħu fuq il-Konvenzjoni Ewropea dwar id-Drittijiet tal-Bniedem (KEDB), il-Kunsill tal-Ewropa ppubblika, pereżempju, rapport dwar il-Libertà Artistika u nieda l-Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital Era li jiddikjara, fost affarijiet oħra, li r-restrizzjonijiet fuq il-libertà tal-espressjoni u l-libertà artistika jaffettwaw lis-soċjetà kollha kemm hi, billi jċaħħduha mill-pluraliżmu tagħha u mill-vitalità tal-proċess demokratiku.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Ara l-Anness II għad-definizzjoni ta’ “artisti”.
+(8) Riżoluzzjoni tal-Parlament Ewropew tal-20 ta’ Ottubru 2022 dwar solidarjetà kulturali mal-Ukrajna u mekkaniżmu konġunt ta' rispons f'każ ta' emerġenza għall-irkupru kulturali fl-Ewropa (2022/2759(RSP)).
+(9) Riżoluzzjoni tal-Kunsill dwar il-Pjan ta' Ħidma għall-Kultura 2023-2026 - ĠU C 466, 7.12.2022, p. 1. (10) Jiġifieri, dwar il-libertà artistika, dwar il-preservazzjoni tal-patrimonju kulturali u t-tisħiħ tas-setturi kulturali u kreattivi lokali fl-Ukrajna u dwar ir-rwol tal-kultura u tal-professjonisti tal-kultura fil-promozzjoni u d-difiża tad-demokrazija u tad-drittijiet talbniedem f’kuntesti fraġli.
+(11) Ara l-Anness II għad-definizzjoni ta’ “artisti f’riskju”.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0adab3413e71a910cce01809e41cfe59dd82a8d2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-37.txt
@@ -0,0 +1,25 @@
+26.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 185/35
+Resolutie van de Raad over de Europese onderwijsruimte: een blik op 2025 en daarna (2023/C 185/08)
+DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,
+1.
+HERINNERT aan de politieke achtergrond met betrekking tot de Europese onderwijsruimte, als vervat in de bijlage bij deze resolutie;
+2.
+HERBEVESTIGT dat de Europese onderwijsruimte tussen nu en 2025 enkel tot stand kan worden gebracht als de lidstaten blijk geven van een sterke politieke wil en BENADRUKT de noodzaak dat zowel de lidstaten als de Commissie binnen hun respectieve bevoegdheidsgebieden inspanningen blijven leveren, en waar nodig de betrokken belanghebbenden op nationaal en Europees niveau betrekken, om de nodige stappen te ondernemen teneinde de Europese onderwijsruimte tot stand te brengen;
+3.
+NEEMT NOTA van de mededeling van de Commissie over de voortgang bij de verwezenlijking van de Europese onderwijsruimte (1);
+4.
+ONDERSTREEPT dat onderwijs en opleiding in alle contexten, op alle niveaus en in alle vormen van cruciaal belang zijn om sociale cohesie, concurrentievermogen en duurzame groei in de Europese Unie en haar lidstaten te waarborgen en om hen voor te bereiden op en te ondersteunen bij de groene en de digitale transitie; BENADRUKT dat onderwijs, opleiding en een leven lang leren voor iedereen – zowel kinderen als volwassenen – hoogwaardig, inclusief en billijk moeten zijn, vooral in een tijd waarin het voor de burgers van essentieel belang is om zich te ontplooien, welzijn te vinden, zich aan te passen aan de uitdagingen van de veranderende wereld en actief deel te nemen aan verantwoordelijk burgerschap;
+5.
+BENADRUKT dat de Europese onderwijsruimte moet worden geschraagd door een benadering van een leven lang leren die onderwijs- en opleidingsstelsels op inclusieve en holistische wijze omvat en onderwijs, opleiding en leren betreft in alle contexten, op alle niveaus en in alle vormen, zowel formeel, niet-formeel als informeel, van onderwijs en opvang voor jonge kinderen tot schoolonderwijs, beroepsonderwijs en -opleiding, hoger onderwijs en volwassenenonderwijs;
+6.
+HERHAALT dat de sectoroverschrijdende samenwerking tussen relevante EU-initiatieven op het gebied van onderwijs en opleiding en die op verwante beleidsterreinen en sectoren – met name werkgelegenheid, sociaal beleid, onderzoek, innovatie, milieu en jeugd en culturele en creatieve sectoren – moet worden versterkt, met volledige inachtneming van de rechtsgrondslag voor de respectieve beleidsterreinen zoals vastgelegd in de Verdragen; ONDERSTREEPT de noodzaak van coördinatie en samenhang van alle EU-initiatieven op het gebied van onderwijs en opleiding, met name die met betrekking tot vaardigheden en competenties;
+7.
+MERKT OP dat Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding van cruciaal belang is voor de sociale cohesie en een goed functionerend economisch landschap in de Europese Unie om het concurrentievermogen van de Unie op lange termijn en het succes van de groene en de digitale transitie te waarborgen en sociale, regionale en economische ongelijkheden te verminderen; ERKENT derhalve de belangrijke bijdrage van Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding, ook binnen het strategisch kader, bij de relevante onderdelen van het Europees Semester;
+8.
+BENADRUKT het belang van het bevorderen van synergieën tussen de Europese onderwijsruimte, de Europese hogeronderwijsruimte en de Europese Onderzoeksruimte, waarbij moet worden vermeden dat middelen, structuren en instrumenten elkaar overlappen en het volledige potentieel van de allianties van Europese universiteiten bij al hun taken moet worden benut, waarbij hun duurzaamheid moet worden ondersteund en hun onderzoeks- en innovatiedimensie verder moet worden versterkt, in overeenstemming met de aanbeveling van de Raad van 5 april 2022 over bruggen bouwen voor doeltreffende Europese samenwerking in het hoger onderwijs (2); (1) Doc.
+COM(2022) 700 final.
+(2) PB C 160 van 13.4.2022, blz.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ad5148ff8ba9c3722f2e4ba6a9d93a437ccff13d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-38.txt
@@ -0,0 +1,16 @@
+C 185/36
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+26.5.2023
+9.
+ERKENT dat de fundamentele en democratische waarden van Europa worden bedreigd en dat Ruslands niet-uitgelokte agressie tegen Oekraïne het geopolitieke landschap heeft veranderd; IS HET EROVER EENS dat gezamenlijke inspanningen en transnationale samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding niet alleen de respons van de Unie en de lidstaten op de behoeften die als gevolg van de agressie zijn ontstaan, vergemakkelijken en versterken, maar er ook toe bijdragen onze kernwaarden en -beginselen op onderwijsgebied, zoals inclusie, rechtvaardigheid, academische vrijheid en institutionele autonomie, alsook onze gemeenschappelijke waarden en onze eenheid in de Unie, te versterken; 10.
+BENADRUKT dat het in kaart brengen en wegnemen van de resterende belemmeringen voor leer- en onderwijsmo­ biliteit van cruciaal belang is voor de volledige verwezenlijking van een Europese onderwijsruimte en de totstandbrenging van een veerkrachtig, veilig, duurzaam en welvarend Europa.
+Dankzij transnationale samenwerking wordt de inclusiviteit, de billijkheid de excellentie, de diversiteit, de aantrekkelijkheid en het wereldwijde concurrentievermogen van onderwijs en opleiding in Europa versterkt; IS het ER dan ook OVER EENS dat inspanningen moeten worden geleverd om van automatische wederzijdse erkenning in onderwijs en opleiding een realiteit te maken; IS HET EROVER EENS dat meer mogelijkheden moeten worden geboden aan lerenden en leerkrachten om mobiel te zijn en aan instellingen in Europa en daarbuiten om met elkaar samen te werken; 11.
+ERKENT dat er sinds 2017 vooruitgang is geboekt bij de totstandbrenging van een Europese onderwijsruimte en dat in de hele EU een breed scala aan maatregelen is uitgevoerd ter verwezenlijking van de strategische prioriteiten van het strategisch kader voor Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding (2021-2030).
+Door middel van diverse initiatieven, samenwerking en cocreatie krijgt de Europese onderwijsruimte geleidelijk vorm; 12.
+IS HET EROVER EENS dat het voor de resterende periode van de eerste cyclus tot eind 2025 van cruciaal belang zal zijn de nadruk te leggen op de uitvoering op zowel nationaal als Europees niveau, binnen het strategisch kader en in overeenstemming met de respectieve bevoegdheden van elk niveau, en op robuuste monitoring binnen bestaande structuren; 13.
+ONDERSTREEPT dat de vijf strategische prioriteiten, zoals uiteengezet in het strategisch kader voor Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding (2021-2030), de basis vormen voor de werkzaamheden en voor verdere Europese samenwerking op het gebied van onderwijs en opleiding, onder meer met het oog op de totstandbrenging van de Europese onderwijsruimte; IS HET EROVER EENS dat de lopende tussentijdse evaluatie en het volledige verslag over de Europese onderwijsruimte dat de Europese Commissie in 2025 zal publiceren, zich moet toespitsen op die vijf strategische prioriteiten, met inbegrip van een grondigere analyse van de onderstaande specifieke gebieden; 14.
+ERKENT dat de follow-up van de doelstellingen op EU-niveau een positieve evolutie vertoont met betrekking tot een aantal reeds lang bestaande indicatoren zoals een grotere deelname aan voor- en vroegschoolse educatie en opvang, een vermindering van het aantal voortijdige schoolverlaters en een groter aandeel jongeren met een diploma hoger onderwijs.
+Het is echter ook duidelijk dat er tal van uitdagingen zijn, met name de gevolgen van de sociaaleconomische status voor de onderwijsprestaties en het welzijn van studenten; IS HET er dan ook OVER EENS dat bijzondere aandacht moet worden besteed aan de volgende punten om tussen nu en 2025 een Europese onderwijsruimte tot stand te brengen: — de billijkheid, de inclusie en het succes voor iedereen in onderwijs en opleiding en het verwerven van belangrijke vaardigheden, waaronder basisvaardigheden, verbeteren zodat elke Europese burger zich op persoonlijk, sociaal, burger- en professioneel gebied volledig kan ontwikkelen; — het lerarenberoep verbeteren en lerarentekorten aanpakken; de professionele ontwikkeling, de mobiliteitskansen, de arbeidsomstandigheden en het welzijn van leraren bevorderen als sleutelfactoren om het beroep aantrekkelijker te maken; — de resterende mobiliteitsbelemmeringen wegnemen en inclusieve, duurzame evenwichtige mobiliteit in de EU aanmoedigen, onder meer door automatische wederzijdse erkenning in onderwijs en opleiding tot stand te brengen (3); — een leven lang leren, met inbegrip van volwassenenonderwijs en bij- en omscholing, bevorderen, met bijzondere nadruk op vaardigheden en competenties voor de groene en de digitale transitie. 15.
+ZAL NADENKEN over het strategisch kader en overwegen de prioriteitsgebieden te herzien en eventuele andere noodzakelijke wijzigingen aan te brengen voor de tweede cyclus tot 2030; (3) Overeenkomstig de aanbeveling van de Raad van 26 november 2018 betreffende de bevordering van automatische wederzijdse erkenning van kwalificaties van hoger onderwijs en hoger secundair onderwijs en opleiding en de resultaten van leerperioden in het buitenland (PB C 444 van 10.12.2018, blz.
+1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5c15edd1421f9e904da811bac88e9eb686926a12
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-4.txt
@@ -0,0 +1,15 @@
+C 185/2
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+26.5.2023
+Besluit om geen bezwaar aan te tekenen tegen een aangemelde concentratie (Zaak M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Voor de EER relevante tekst)
+(2023/C 185/02) Op 3 mei 2023 heeft de Commissie besloten zich niet te verzetten tegen bovenvermelde aangemelde concentratie en deze verenigbaar met de interne markt te verklaren.
+Dit besluit is gebaseerd op artikel 6, lid 1, punt b), van Verordening (EG) nr.
+139/2004 van de Raad (1).
+De volledige tekst van het besluit is slechts beschikbaar in het Engels en zal openbaar worden gemaakt na verwijdering van eventuele bedrijfsgeheimen.
+De tekst is beschikbaar: — op de website Concurrentie van de Commissie, afdeling Fusies (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Deze website biedt verschillende hulpmiddelen om individuele concentratiebesluiten op te zoeken, onder meer op: naam van de onderneming, nummer van de zaak, datum en sector; — in elektronische vorm op de EUR-Lex-website (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=nl) onder document nr.
+32023M11092.
+EUR-Lex biedt onlinetoegang tot de communautaire wetgeving.
+(1) PB L 24 van 29.1.2004, blz.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..47e9b9a6966690b498eb1149f790c41d3f16b620
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.nl.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+26.5.2023
+NL
+Publicatieblad van de Europese Unie
+C 185/39
+CONCLUSIES VAN DE RAAD OVER BEDREIGDE EN ONTHEEMDE KUNSTENAARS (2023/C 185/09)
+DE RAAD VAN DE EUROPESE UNIE,
+ONDERKENNENDE 1.
+het belang van creatieve en culturele rechten, zoals verankerd in zowel mondiale (1) als regionale (2) mensenrechtenin­ strumenten, ten behoeve van het behoud van menselijke waardigheid, culturele diversiteit, pluralisme, democratie en de intrinsieke waarde van cultuur;
+2.
+het werk van internationale organisaties op het gebied van de vrijheid van artistieke expressie, zoals Unesco – in wier Verdrag van 2005 wordt erkend dat er maatregelen moeten worden genomen om de diversiteit van cultuuruitingen te beschermen, met name in situaties waarin cultuuruitingen kunnen worden bedreigd door de mogelijkheid van uitsterven of ernstige belemmering (3) – en de Raad van Europa (4), en dan met name zijn Manifesto on the Freedom of Expression of the Arts and Culture in the Digital Era (“Manifest over de vrijheid van artistieke en culturele expressie in het digitale tijdperk”);
+3.
+de conclusies van de Europese Raad van 15 december 2022 en 9 februari 2023, waarin de Russische aanvalsoorlog tegen Oekraïne opnieuw met klem wordt veroordeeld, de volledige steun van de Unie voor de onafhankelijkheid, soevereiniteit en territoriale integriteit van Oekraïne binnen zijn internationaal erkende grenzen andermaal wordt bevestigd (5), en de toezegging wordt herhaald om de steun aan ontheemden op te voeren (6);
+4.
+de resolutie van het Europees Parlement over culturele solidariteit met Oekraïne, waarin uiting wordt gegeven aan oprechte solidariteit met kunstenaars (7), aangezien kunst en cultuur een fundamentele rol zullen spelen bij het herstel en de wederopbouw van Oekraïne, en met name waardering wordt uitgesproken voor het optreden van de Oekraïense uitvoerende en scheppende kunstenaars die verzet hebben geboden tegen de Russische invasie door hun kunst te beoefenen (8);
+5.
+het EU-werkplan voor cultuur 2023-2026 (9), dat verschillende acties (10) bevat met betrekking tot het onderwerp bedreigde (11) en ontheemde kunstenaars.
+OVERWEGEND HETGEEN VOLGT 6.
+kunstenaars spelen wereldwijd een belangrijke rol in het leven, de ontwikkeling en de veerkracht van samenlevingen en individuen, en zij moeten dit kunnen doen met behoud van hun creativiteit en vrijheid van expressie;
+7.
+daarom moet aan kunstenaars overeenkomstig de bestaande regelgeving bescherming worden geboden tegen bedreigingen en schendingen van welke aard en vorm dan ook waardoor zij vanwege hun artistieke werk gevaar lopen;
+(1) Onder meer artikel 27 van de Universele Verklaring van de Rechten van de Mens, die in 2023 haar 75-jarig bestaan viert, of artikel 15 van het Internationaal Verdrag inzake economische, sociale en culturele rechten.
+(2) Onder meer het Handvest van de grondrechten van de Europese Unie.
+(3) Unesco-Verdrag van 2005 betreffende de bescherming en de bevordering van de diversiteit van cultuuruitingen.
+(4) Op basis van het Europees Verdrag voor de rechten van de mens (EVRM) heeft de Raad van Europa bijvoorbeeld een verslag over artistieke vrijheid gepubliceerd en het Manifest over de vrijheid van artistieke en culturele expressie in het digitale tijdperk uitgebracht, waarin onder meer wordt gesteld dat beperkingen van de vrijheid van expressie en artistieke vrijheid gevolgen hebben voor de hele samenleving, aangezien haar pluriformiteit en de vitaliteit van het democratische proces haar hierdoor worden ontnomen.
+(5) Doc.
+EUCO 34/22.
+(6) Doc.
+EUCO 1/23.
+(7) Zie bijlage II voor de definitie van “kunstenaars”.
+(8) Resolutie van het Europees Parlement van 20 oktober 2022 over culturele solidariteit met Oekraïne en een gemeenschappelijk noodresponsmechanisme voor cultureel herstel in Europa (2022/2759(RSP)) (9) Resolutie van de Raad over het EU-werkplan voor cultuur 2023-2026 (PB C 466 van 7.12.2022, blz. 1).
+(10) Bijvoorbeeld op het gebied van artistieke vrijheid, het behoud van cultureel erfgoed en de versterking van de lokale culturele en creatieve sectoren in Oekraïne, en de rol van cultuur en culturele professionals bij de bevordering en verdediging van de democratie en de mensenrechten in een kwetsbare context.
+(11) Zie bijlage II voor de definitie van “bedreigde kunstenaars”.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0571a7c689b81473a46aa8349eb98b8fa9ab4a47
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 185/35
+Rezolucja Rady w sprawie europejskiego obszaru edukacji: perspektywa na rok 2025 i dalsze lata (2023/C 185/08)
+RADA UNII EUROPEJSKIEJ,
+1.
+PRZYWOŁUJE kontekst polityczny związany z europejskim obszarem edukacji przedstawiony w załączniku do niniejszej rezolucji.
+2.
+POTWIERDZA, że europejski obszar edukacji może stać się rzeczywistością do 2025 r. jedynie dzięki silnemu zaanga­ żowaniu politycznemu państw członkowskich i PODKREŚLA, że zarówno państwa członkowskie, jak i Komisja, w ramach ich odpowiednich kompetencji oraz w stosownych przypadkach przy udziale odpowiednich interesariuszy na szczeblu kra­ jowym i europejskim, powinny podejmować ciągłe wysiłki na rzecz przeprowadzania działań koniecznych do utworzenia europejskiego obszaru edukacji.
+3.
+ODNOTOWUJE komunikat Komisji w sprawie postępów w realizacji europejskiego obszaru edukacji (1).
+4.
+ZWRACA UWAGĘ, że kształcenie i szkolenie – we wszystkich kontekstach, na wszystkich poziomach i we wszystkich formach – mają kluczowe znaczenie dla zapewnienia spójności społecznej, konkurencyjności i zrównoważonego wzrostu w Unii Europejskiej i jej państwach członkowskich oraz dla przygotowania Unii i jej państw do transformacji ekologicznej i cyfrowej i wspierania ich w tym procesie.
+W czasach, gdy istotne jest, by obywatele mogli osiągnąć samorealizację i dobrostan, dostosowywać się do wyzwań zmieniającego się świata i dalej angażować się w aktywne i odpowiedzialne oby­ watelstwo, PODKREŚLA, jak ważne są wysokiej jakości, włączające i sprawiedliwe kształcenie, szkolenie i uczenie się przez całe życie dla wszystkich – zarówno w odniesieniu do dzieci, jak i dorosłych.
+5.
+KŁADZIE NACISK NA TO, że podstawą europejskiego obszaru edukacji powinno być podejście oparte na uczeniu się przez całe życie, obejmujące systemy kształcenia i szkolenia w sposób włączający i całościowy, i uwzględniające nauczanie, szkolenie i uczenie się we wszystkich kontekstach, na wszystkich poziomach i we wszystkich formach, zarówno formalne, pozaformalne i nieformalne, począwszy od wczesnej edukacji i opieki nad dzieckiem, poprzez edukację szkolną i kształce­ nie i szkolenie zawodowe, aż po szkolnictwo wyższe i uczenie się dorosłych.
+6.
+PRZYPOMINA, że należy wzmocnić współpracę międzysektorową między odpowiednimi inicjatywami UE w zakresie kształcenia i szkolenia a inicjatywami w powiązanych obszarach polityki i sektorach – w szczególności w dziedzinie zatrud­ nienia, polityki społecznej, badań naukowych, innowacji, środowiska, młodzieży i w sektorze kultury i sektorze kreatyw­ nym, przy pełnym poszanowaniu określonej w Traktatach podstawy prawnej dla odpowiednich obszarów polityki.
+POD­ KREŚLA, że potrzebna jest koordynacja i spójność wszystkich inicjatyw UE w dziedzinie kształcenia i szkolenia, w szczególności inicjatyw dotyczących umiejętności i kompetencji.
+7.
+ZAUWAŻA, że europejska współpraca w dziedzinie kształcenia i szkolenia ma kluczowe znaczenie dla spójności spo­ łecznej i dobrze funkcjonującego krajobrazu gospodarczego w Unii Europejskiej z myślą o zapewnieniu długoterminowej konkurencyjności Unii i pomyślnego przeprowadzenia transformacji ekologicznej i cyfrowej oraz o zmniejszeniu nierów­ ności społecznych, ekonomicznych i między regionami.
+UZNAJE zatem istotny wkład europejskiej współpracy w dziedzinie kształcenia i szkolenia, w tym w kontekście ram strategicznych, w odpowiednie elementy europejskiego semestru.
+8.
+PODKREŚLA znaczenie promowania synergii między europejskim obszarem edukacji, europejskim obszarem szkol­ nictwa wyższego i europejską przestrzenią badawczą, przy jednoczesnym unikaniu powielania zasobów, struktur i instru­ mentów, a także znaczenie pełnego wykorzystywania potencjału sojuszy w ramach inicjatywy „Uniwersytety Europejskie” w kontekście ich wszystkich misji, w tym wagę wspierania ich zrównoważonego charakteru i dalszego wzmacniania ich wymiaru dotyczącego badań naukowych i innowacji, zgodnie z zaleceniem Rady z 5 kwietnia 2022 r. w sprawie tworzenia powiązań na rzecz skutecznej europejskiej współpracy w dziedzinie szkolnictwa wyższego (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) Dz.U. C 160 z 13.4.2022, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2a82472659c4a3c4c356caa577d10fd05d439129
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-38.txt
@@ -0,0 +1,21 @@
+C 185/36
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+26.5.2023
+9.
+DOSTRZEGA, że podważane są podstawowe i demokratyczne wartości Europy oraz że niczym niesprowokowana agresja Rosji wobec Ukrainy zmieniła krajobraz geopolityczny.
+PRZYZNAJE, że wspólne wysiłki i współpraca transnaro­ dowa w dziedzinie kształcenia i szkolenia nie tylko ułatwiają i wzmacniają reagowanie Unii i państw członkowskich na potrzeby, które pojawiły się w wyniku tej agresji, ale pomagają także ugruntowywać nasze kluczowe wartości i zasady edu­ kacyjne, takie jak włączenie, sprawiedliwość, wolność akademicka i autonomia instytucjonalna, a także nasze wspólne war­ tości i naszą jedność w Unii. 10.
+PODKREŚLA, że zidentyfikowanie i usunięcie pozostałych przeszkód w mobilności edukacyjnej i mobilności w celu nauczania ma kluczowe znaczenie dla pełnego utworzenia europejskiego obszaru edukacji oraz dla budowania odpornej, bezpiecznej, zrównoważonej i zamożnej Europy.
+Współpraca transnarodowa wzmacnia inkluzywność, sprawiedliwość, doskonałość, różnorodność, atrakcyjność i globalną konkurencyjność europejskiego kształcenia i szkolenia.
+ZGADZA SIĘ zatem, że należy podejmować wysiłki na rzecz urzeczywistnienia automatycznego wzajemnego uznawania w kształceniu i szkoleniu.
+Ponadto PRZYZNAJE, że należy promować możliwości w zakresie mobilności osób uczących się i nauczycieli oraz możliwości w zakresie współpracy instytucji w Europie i poza nią. 11.
+DOSTRZEGA, że od 2017 r. poczyniono postępy w tworzeniu europejskiego obszaru edukacji oraz że w całej UE wdrożono szeroki wachlarz środków służących realizacji priorytetów określonych w strategicznych ramach europejskiej współpracy w dziedzinie kształcenia i szkolenia (2021–2030).
+Dzięki różnym inicjatywom, współpracy i współtworzeniu stopniowo kształtuje się europejski obszar edukacji. 12.
+UZNAJE, że skupienie się na wdrażaniu zarówno na szczeblu krajowym, jak i europejskim, w kontekście ram strate­ gicznych i zgodnie z odpowiednimi kompetencjami każdego szczebla, oraz solidne monitorowanie z wykorzystaniem ist­ niejących struktur, z należytym uwzględnieniem obciążeń administracyjnych, nadal będą kluczowymi obszarami działań w pozostałym okresie pierwszego cyklu do roku 2025. 13.
+PODKREŚLA, że pięć priorytetów strategicznych określonych w strategicznych ramach europejskiej współpracy w dziedzinie kształcenia i szkolenia (2021–2030) stanowi podstawę prac i dalszej europejskiej współpracy w dziedzinie kształcenia, w tym w zakresie tworzenia europejskiego obszaru edukacji.
+POTWIERDZA, że trwający przegląd śródokre­ sowy oraz pełne sprawozdanie w sprawie europejskiego obszaru edukacji, które Komisja ma opublikować w 2025 r., powinny koncentrować się na tych pięciu priorytetach strategicznych, w tym zawierać pogłębioną analizę konkretnych obszarów wymienionych poniżej. 14.
+UZNAJE, że działania na rzecz realizacji unijnych celów wskazują na pozytywne tendencje w zakresie kilku od dawna monitorowanych wskaźników, takie jak zwiększone uczestnictwo we wczesnej edukacji i opiece nad dzieckiem, ograniczenie zjawiska wczesnego kończenia nauki oraz wyższy odsetek młodych ludzi z wyższym wykształceniem.
+Jednak jest również ewidentne, że wiele wyzwań się utrzymuje, szczególnie problem wpływu statusu społeczno-ekonomicznego na osiągnięcia edukacyjne oraz kwestia dobrostanu uczniów i studentów.
+ZGADZA SIĘ zatem, że z myślą o utworzeniu europejskiego obszaru edukacji do roku 2025 należy w szczególności skupić się na: — postępach w zakresie sprawiedliwości, włączenia oraz osiągania sukcesów w kształceniu i szkoleniu przez wszystkich oraz na nabywaniu kluczowych kompetencji, w tym podstawowych umiejętności, by umożliwić wszystkim europej­ skim obywatelom pełen rozwój osobisty, społeczny, obywatelski i zawodowy; — wspieraniu zawodu nauczyciela i rozwiązaniu problemu niedoboru nauczycieli; promowaniu rozwoju zawodowego nauczycieli, dostępnych im możliwości w zakresie mobilności, poprawy ich warunków pracy i dobrostanu jako kluczo­ wych czynników zwiększających atrakcyjność tego zawodu; — usuwaniu pozostałych przeszkód dla mobilności przy jednoczesnym zachęcaniu do umożliwiania włączającej, stabilnej i zrównoważonej mobilności w UE, w tym poprzez urzeczywistnienie automatycznego wzajemnego uznawania w kształceniu i szkoleniu (3); — wzmacnianiu uczenia się przez całe życie, w tym uczenia się dorosłych oraz podnoszenia i zmiany kwalifikacji, ze szczególnym naciskiem na umiejętności i kompetencje potrzebne w transformacji ekologicznej i cyfrowej. 15.
+PRZEPROWADZI ANALIZĘ ram strategicznych i rozważy zmianę obszarów priorytetowych lub wprowadzenie wszelkich innych niezbędnych dostosowań w drugim cyklu prowadzącym do 2030 r.
+(3) Zgodnie z zaleceniem Rady z dnia 26 listopada 2018 r. w sprawie propagowania automatycznego wzajemnego uznawania kwalifikacji uzyskanych w ramach kształcenia i szkolenia na poziomie wyższym i średnim II stopnia oraz efektów uczenia się osiągniętych w okres­ ach nauki za granicą, Dz.U. C 444 z 10.12.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2aeb2fe7a7c9e240ad95e1f0863538fc88cb8e5a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-4.txt
@@ -0,0 +1,16 @@
+C 185/2
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+26.5.2023
+Brak sprzeciwu wobec zgłoszonej koncentracji (Sprawa M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Tekst mający znaczenie dla EOG)
+(2023/C 185/02) W dniu 3 maja 2023 r.
+Komisja podjęła decyzję o niewyrażaniu sprzeciwu wobec powyższej zgłoszonej koncentracji i uznaniu jej za zgodną z rynkiem wewnętrznym.
+Decyzja ta została oparta na art. 6 ust.
+1 lit. b) rozporządzenia Rady (WE) nr 139/2004 (1).
+Pełny tekst decyzji dostępny jest wyłącznie w języku angielskim i zostanie podany do wiadomości publicznej po uprzednim usunięciu ewentualnych informacji stanowiących tajemnicę handlową.
+Tekst zostanie udostęp­ niony: — w dziale dotyczącym połączeń przedsiębiorstw na stronie internetowej Komisji poświęconej konkurencji (http://ec. europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Powyższa strona została wyposażona w różne funkcje pomagające odnaleźć konkretną decyzję w sprawie połączenia, w tym indeksy wyszukiwania według nazwy przedsiębiorstwa, numeru sprawy, daty i sektora, — w formie elektronicznej na stronie internetowej EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=pl) jako dokument nr 32023M11092.
+Strona EUR-Lex zapewnia internetowy dostęp do prawa Unii Europejskiej.
+(1) Dz.U.
+L 24 z 29.1.2004, s.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f0b8c20ee708085063a295308e4f1da9f0b47d28
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pl.p-41.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+26.5.2023
+PL
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+C 185/39
+KONKLUZJE RADY W SPRAWIE ZAGROŻONYCH I PRZESIEDLONYCH ARTYSTÓW (2023/C 185/09)
+RADA UNII EUROPEJSKIEJ,
+MAJĄC NA WZGLĘDZIE: 1.
+znaczenie, jakie prawa twórcze i kulturalne zapisane w globalnych (1) oraz regionalnych (2) instrumentach dotyczących praw człowieka mają dla zachowania godności ludzkiej, różnorodności kulturowej, pluralizmu, demokracji i imma­ nentnej wartości kultury,
+2.
+prace organizacji międzynarodowych w dziedzinie wolności wyrazu artystycznego, takie jak prace UNESCO, której konwencja z 2005 r. uznaje potrzebę podjęcia środków w celu ochrony różnorodności form wyrazu kulturowego, zwłaszcza w sytuacjach, gdy mogą one być narażone na ryzyko zniszczenia lub poważnego uszkodzenia (3), oraz prace Rady Europy (4), w szczególności związane z jej manifestem w sprawie wolności wyrazu w sztuce i kulturze w erze cyfrowej,
+3.
+konkluzje Rady Europejskiej z dnia 15 grudnia 2022 r. i 9 lutego 2023 r., w których po raz kolejny zdecydowanie potępiono rosyjską wojnę napastniczą przeciwko Ukrainie, potwierdzono pełne poparcie Unii dla niezależności, suwe­ renności i integralności terytorialnej Ukrainy w jej granicach uznanych przez społeczność międzynarodową (5) oraz ponownie wyrażono zobowiązanie do wzmocnienia wsparcia dla osób przesiedlonych (6),
+4.
+rezolucję Parlamentu Europejskiego w sprawie solidarności kulturowej z Ukrainą, w której to rezolucji wyrażono szczerą solidarność z artystami (7) ze względu na fakt, że sztuka i kultura będą miały do odegrania zasadniczą rolę w uzdrawianiu i odbudowie Ukrainy, a w szczególności odniesiono się z uznaniem do działań ukraińskich artystów i twórców, którzy stawiają opór rosyjskiej inwazji, uprawiając swoją sztukę (8),
+5.
+plan prac UE w dziedzinie kultury na lata 2023–2026 (9), który zawiera szereg działań (10) związanych z tematem zagrożonych (11) i przesiedlonych artystów.
+ZWAŻYWSZY, ŻE: 6.
+artyści na całym świecie odgrywają ważną rolę w życiu, rozwoju i odporności społeczeństwa i jednostki oraz że powinni mieć możliwość odgrywania tej roli z zachowaniem swojej kreatywności i wolności wypowiedzi,
+7.
+należy w związku z tym zaoferować artystom ochronę – zgodnie z obowiązującymi przepisami – przed zagrożeniami i wszelkiego rodzaju naruszeniami, które narażają artystów na niebezpieczeństwo ze względu na ich pracę artys­ tyczną,
+(1) Między innymi w art. 27 Powszechnej deklaracji praw człowieka (PDPC), która w 2023 r. obchodzi swoje 75-lecie, i w art. 15 Między­ narodowego paktu praw gospodarczych, społecznych i kulturalnych.
+(2) Między innymi w Karcie praw podstawowych Unii Europejskiej.
+(3) Konwencja UNESCO z 2005 r. w sprawie ochrony i promowania różnorodności form wyrazu kulturowego.
+(4) Opierając się na europejskiej konwencji praw człowieka, Rada Europy opublikowała np. sprawozdanie na temat wolności artystycznej i zainicjowała opracowanie manifestu w sprawie wolności wyrazu w sztuce i kulturze w erze cyfrowej, w którym stwierdzono między innymi, że ograniczenia wolności wypowiedzi i wolności artystycznej mają wpływ na całe społeczeństwo, pozbawiając je pluralizmu i osłabiając żywotność procesu demokratycznego.
+(5) Dok.
+EUCO 34/22.
+(6) Dok.
+EUCO 1/23.
+(7) Termin „artyści” zdefiniowano w załączniku II. (8) Rezolucja Parlamentu Europejskiego z dnia 20 października 2022 r. w sprawie solidarności kulturowej z Ukrainą i wspólnego mecha­ nizmu reagowania kryzysowego na rzecz odbudowy życia kulturalnego w Europie (2022/2759(RSP)).
+(9) Rezolucja Rady w sprawie planu prac UE w dziedzinie kultury na lata 2023–2026 (Dz.U.
+C 466 z 7.12.2022, s. 1).
+(10) M.in. wolność artystyczna, ochrona dziedzictwa kulturowego oraz wzmacnianie pozycji lokalnego sektora kultury i sektora kreatyw­ nego w Ukrainie, a także rola kultury i osób zawodowo związanych z kulturą w promowaniu i obronie demokracji i praw człowieka w trudnych okolicznościach.
+(11) Termin „zagrożeni artyści” zdefiniowano w załączniku II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9b20e84f0d2af4e60d58290a0a64e927c10e63ba
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 185/35
+Resolução do Conselho sobre o Espaço Europeu da Educação: Olhando para 2025 e mais além (2023/C 185/08)
+O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,
+1.
+RECORDA os antecedentes políticos do Espaço Europeu da Educação, referidos no anexo à presente resolução.
+2.
+REAFIRMA que o Espaço Europeu da Educação só pode tornar-se realidade até 2025 se houver um forte compromisso político por parte dos Estados-Membros, e SALIENTA a necessidade de se prosseguirem os esforços, tanto dos Estados-Membros como da Comissão, no âmbito das respetivas competências e, se for caso disso, com a participação das partes interessadas pertinentes a nível nacional e europeu, no sentido de tomar as medidas necessárias à concretização do Espaço Europeu da Educação.
+3.
+TOMA NOTA da comunicação da Comissão intitulada «Progressos obtidos no sentido da concretização do Espaço Europeu da Educação» (1).
+4.
+SUBLINHA que a educação e a formação – em todos os contextos, a todos os níveis e sob todas as formas – são cruciais para assegurar a coesão social, a competitividade e o crescimento sustentável na União Europeia e nos seus Estados-Membros e para os preparar e apoiar durante as transições ecológica e digital.
+Especialmente num momento em que é essencial que os cidadãos alcancem a realização pessoal e o bem-estar e que, ao mesmo tempo, se adaptem aos desafios de um mundo em mudança e continuem a empenhar-se numa cidadania ativa e responsável, REALÇA a importância de uma educação, formação e aprendizagem ao longo da vida que sejam de elevada qualidade, inclusivas e equitativas para todos – crianças e adultos.
+5.
+SALIENTA que o Espaço Europeu da Educação deverá assentar numa abordagem da aprendizagem ao longo da vida que englobe os sistemas de educação e de formação de uma forma inclusiva e holística e que abranja o ensino, a formação e a aprendizagem em todos os contextos, a todos os níveis e sob todas as formas, tanto formais como não formais ou informais, desde a educação e o acolhimento na primeira infância até ao ensino escolar e ao ensino e formação profissionais, bem como ao ensino superior e à educação de adultos.
+6.
+REITERA que deverá ser reforçada a cooperação intersetorial entre as iniciativas pertinentes da UE no domínio da educação e formação e as iniciativas tomadas no âmbito das políticas e setores conexos – em particular o emprego, a política social, a investigação, a inovação, o ambiente e a juventude, bem como os setores cultural e criativo –, respeitando plenamente a base jurídica estabelecida nos Tratados para as respetivas políticas.
+SUBLINHA a necessidade de coordenação e coerência de todas as iniciativas da UE no domínio da educação e da formação, em particular as que dizem respeito às aptidões e competências.
+7.
+OBSERVA que a cooperação europeia no domínio da educação e da formação é crucial para a coesão social e o bom funcionamento do panorama económico na União Europeia, a fim de assegurar a competitividade da União a longo prazo e o êxito das transições ecológica e digital e de reduzir as desigualdades sociais, regionais e económicas.
+Reconhece, por conseguinte, o importante contributo da cooperação europeia no domínio da educação e da formação, nomeadamente no âmbito do quadro estratégico, para as partes pertinentes do Semestre Europeu.
+8.
+SALIENTA a importância de se promoverem sinergias entre o Espaço Europeu da Educação, o Espaço Europeu do Ensino Superior e o Espaço Europeu da Investigação, evitando ao mesmo tempo a duplicação de recursos, estruturas e instrumentos e utilizando todo o potencial das alianças de universidades europeias em todas as suas missões, nomeadamente apoiando a sua sustentabilidade e continuando a reforçar a sua dimensão de investigação e inovação, em conformidade com a Recomendação do Conselho, de 5 de abril de 2022, sobre a construção de pontes para uma cooperação europeia eficaz no domínio do ensino superior (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) JO C 160 de 13.4.2022, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6942e2181660839b5b4473c54f8f272f72e5eee7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-38.txt
@@ -0,0 +1,21 @@
+C 185/36
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+26.5.2023
+9.
+RECONHECE que os valores fundamentais e democráticos da Europa estão a ser postos em causa, e que a agressão não provocada da Rússia contra a Ucrânia alterou o panorama geopolítico.
+CONCORDA que os esforços conjuntos e a cooperação transnacional no domínio da educação e da formação não só facilitam e reforçam as respostas da União e dos Estados-Membros às necessidades que surgiram em consequência da agressão, mas também ajudam a reforçar os nossos valores e princípios educativos fundamentais, como a inclusão, a equidade, a liberdade académica e a autonomia institucional, bem como os nossos valores comuns e a nossa unidade na União. 10.
+SALIENTA que a identificação e a eliminação dos obstáculos remanescentes à mobilidade para fins de aprendizagem e ensino são fundamentais para a plena concretização de um Espaço Europeu da Educação e para a criação de uma Europa resiliente, segura, sustentável e próspera.
+A cooperação transnacional reforça a inclusividade, a equidade, a excelência, a diversidade, a atratividade e a competitividade global da educação e da formação europeias.
+CONCORDA pois com a necessidade de envidar esforços no sentido de tornar realidade o reconhecimento mútuo automático no domínio da educação e formação.
+Mais CONCORDA que deverão ser promovidas as possibilidades de mobilidade dos alunos e dos professores, bem como as possibilidades de cooperação entre instituições, tanto dentro como fora da Europa. 11.
+RECONHECE que, desde 2017, foram realizados progressos no sentido da criação do Espaço Europeu da Educação, e que foi implementada em toda a UE uma vasta gama de medidas para concretizar as prioridades estratégicas estabelecidas no quadro estratégico para a cooperação europeia no domínio da educação e da formação (2021-2030).
+Através de várias iniciativas, da cooperação e da cocriação, o Espaço Europeu da Educação está gradualmente a ganhar forma. 12.
+CONCORDA que será fundamental para o período remanescente do primeiro ciclo, até 2025, que os esforços se concentrem na execução, tanto a nível nacional como europeu, no contexto do quadro estratégico, em consonância com as competências respetivas de cada nível, e que haja um acompanhamento sólido no âmbito das estruturas existentes, tendo devidamente em conta os encargos administrativos. 13.
+SUBLINHA que as cinco prioridades estratégicas definidas no quadro estratégico para a cooperação europeia no domínio da educação e da formação (2021-2030) constituem a base para o trabalho e para a continuidade da cooperação europeia no domínio da educação e da formação, nomeadamente com vista à concretização do Espaço Europeu da Educação.
+CONCORDA que o processo de revisão intercalar em curso e o relatório completo sobre o Espaço Europeu da Educação, a publicar pela Comissão Europeia em 2025, deverão centrar-se nessas cinco prioridades estratégicas, incluindo uma análise mais aprofundada dos domínios específicos a seguir enumerados. 14.
+RECONHECE que o seguimento dado às metas a nível da UE revela tendências positivas no que diz respeito a vários indicadores de longa data, como o aumento da participação na educação e acolhimento na primeira infância, a redução do abandono escolar precoce e uma maior percentagem de jovens com diploma do ensino superior.
+No entanto, é também evidente que subsistem muitos desafios, especialmente os efeitos do estatuto socioeconómico no sucesso escolar e no bem-estar dos estudantes.
+ACORDA, por conseguinte, em que deve ser dada especial atenção aos seguintes aspetos, a fim de concretizar um Espaço Europeu da Educação até 2025: — Melhorar a equidade, a inclusão e o sucesso para todos na educação e na formação, bem como a aquisição de competências essenciais, incluindo competências básicas, a fim de permitir o pleno desenvolvimento pessoal, social, cívico e profissional de todos os cidadãos europeus; — Valorizar a profissão docente e dar resposta à escassez de professores; promover o desenvolvimento profissional, as oportunidades de mobilidade, as condições de trabalho e o bem-estar dos professores como fatores essenciais para aumentar a atratividade da profissão; — Eliminar os obstáculos remanescentes à mobilidade, incentivando ao mesmo tempo uma mobilidade inclusiva, sustentável e equilibrada na UE, nomeadamente através do reconhecimento mútuo automático na educação e na formação (3); — Promover a aprendizagem ao longo da vida, incluindo a educação de adultos, a melhoria de competências e a requalificação, com especial destaque para as aptidões e competências necessárias às transições ecológica e digital. 15.
+REFLETIRÁ sobre o quadro estratégico e ponderará a possibilidade de rever os domínios prioritários e de efetuar quaisquer outros ajustamentos necessários para o segundo ciclo, que decorrerá até 2030.
+(3) Em consonância com a Recomendação do Conselho, de 26 de novembro de 2018, relativa à promoção do reconhecimento mútuo automático de qualificações de ensino superior, de ensino e formação secundários, e de resultados obtidos durante períodos de aprendizagem no estrangeiro (JO C 444 de 10.12.2018, p. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f4850dfbd2c0cf7465987a8da7fd31285f59a0ef
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-4.txt
@@ -0,0 +1,11 @@
+C 185/2
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+26.5.2023
+Não oposição a uma concentração notificada (Processo M.11092 — BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Texto relevante para efeitos do EEE)
+(2023/C 185/02) Em 3 de maio de 2023, a Comissão decidiu não se opor à concentração notificada e declará-la compatível com o mercado interno.
+Esta decisão baseia-se no artigo 6.o, n.o 1, alínea b), do Regulamento (CE) n.o 139/2004 do Conselho (1).
+O texto integral da decisão apenas está disponível na língua inglesa e será tornado público após terem sido suprimidos quaisquer segredos comerciais que possa conter.
+Poderá ser consultado: — no sítio web Concorrência da Comissão, na secção consagrada à política da concorrência (http://ec.europa.eu/ /competition/mergers/cases/).
+Este sítio permite aceder às decisões respeitantes às operações de concentração a partir da denominação da empresa, do número do processo, da data e do setor de atividade, — em formato eletrónico, no sítio Web EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=pt), que proporciona o acesso em linha ao direito da UE, através do número de documento 32023M11092.
+(1) JO L 24 de 29.1.2004, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..619edd09002bbc1c8fd3145eb49477eebedd365d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.pt.p-41.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+26.5.2023
+PT
+Jornal Oficial da União Europeia
+C 185/39
+CONCLUSÕES DO CONSELHO SOBRE ARTISTAS EM SITUAÇÃO DE RISCO E DESLOCADOS (2023/C 185/09)
+O CONSELHO DA UNIÃO EUROPEIA,
+RECONHECENDO 1.
+A importância dos direitos de autor e dos direitos culturais, consagrados em instrumentos mundiais (1) e regionais (2) no domínio dos direitos humanos, para a preservação da dignidade humana, da diversidade cultural, do pluralismo, da democracia e do valor intrínseco da cultura,
+2.
+Os trabalhos sobre a liberdade de expressão artística desenvolvidos por organizações internacionais como a UNESCO – cuja Convenção de 2005 reconhece a necessidade de adotar medidas para proteger a diversidade das expressões culturais, particularmente em situações em que as expressões culturais possam estar ameaçadas de extinção ou de grave adulteração (3) – e o Conselho da Europa (4), especialmente no que se refere ao seu Manifesto pela Liberdade de Expressão das Artes e da Cultura na Era Digital,
+3.
+As conclusões do Conselho Europeu de 15 de dezembro de 2022 e de 9 de fevereiro de 2023, nas quais o Conselho Europeu reitera a sua firme condenação da guerra de agressão da Rússia contra a Ucrânia, reafirma o pleno apoio da União à independência, à soberania e à integridade territorial da Ucrânia dentro das suas fronteiras internacionalmente reconhecidas (5) e reitera o seu empenhamento em reforçar o apoio às pessoas deslocadas (6),
+4.
+A resolução do Parlamento Europeu sobre a solidariedade cultural com a Ucrânia, na qual o Parlamento Europeu manifesta a sua sincera solidariedade para com os artistas (7), dado que a arte e a cultura terão um papel fundamental a desempenhar no sarar das feridas e na reconstrução da Ucrânia, e saúda, em particular, a ação dos artistas e criadores ucranianos que lutaram contra a invasão russa, praticando a sua arte (8),
+5.
+O Plano de Trabalho da UE para a Cultura 2023-2026 (9), que contém várias ações (10) relacionadas com o tema dos artistas em situação de risco (11) e deslocados.
+CONSIDERANDO O SEGUINTE 6.
+Os artistas desempenham, a nível mundial, um papel importante na vida, no desenvolvimento e na resiliência da sociedade e das pessoas, e deverão poder fazê-lo preservando simultaneamente a sua criatividade e a sua liberdade de expressão,
+7.
+Os artistas devem, pois, em conformidade com a regulamentação em vigor, beneficiar de proteção contra ameaças e violações de qualquer tipo que os coloquem em perigo devido ao seu trabalho artístico,
+(1) Nomeadamente o artigo 27.o da Declaração Universal dos Direitos Humanos, cujo 75.o aniversário se comemora em 2023, ou o artigo 15.o do Pacto Internacional sobre os Direitos Económicos, Sociais e Culturais.
+(2) Nomeadamente a Carta dos Direitos Fundamentais da União Europeia.
+(3) Convenção da UNESCO sobre a Proteção e a Promoção da Diversidade das Expressões Culturais, de 2005.
+(4) Baseando os seus trabalhos na Convenção Europeia dos Direitos Humanos (CEDH), o Conselho da Europa, entre outras coisas, publicou um relatório sobre a liberdade artística e lançou o Manifesto pela Liberdade de Expressão das Artes e da Cultura na Era Digital, que dispõe, nomeadamente, que as restrições à liberdade de expressão e à liberdade artística afetam toda a sociedade, privando-a seu pluralismo e da vitalidade do processo democrático.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) A definição de «artistas» pode ser consultada no anexo II. (8) Resolução do Parlamento Europeu, de 20 de outubro de 2022, sobre a solidariedade cultural com a Ucrânia e o mecanismo conjunto de resposta de emergência para a recuperação cultural na Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Resolução do Conselho sobre o Plano de Trabalho para a Cultura 2023-2026, JO C 466 de 7.12.2022, p. 1. (10) Ou seja, relativas à liberdade artística, à preservação do património cultural e à capacitação dos setores culturais e criativos locais na Ucrânia, bem como ao papel da cultura e dos profissionais da cultura na promoção e defesa da democracia e dos direitos humanos em contextos frágeis.
+(11) A definição de «artistas em situação de risco» pode ser consultada no anexo II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..64fdcf695b988b315472165cd121338518b2d38d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-37.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+26.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 185/35
+Rezoluția Consiliului privind spațiul european al educației în perspectiva anului 2025 și mai departe (2023/C 185/08)
+CONSILIUL UNIUNII EUROPENE,
+1.
+REAMINTEȘTE contextul politic al spațiului european al educației, astfel cum figurează în anexa la prezenta rezoluție.
+2.
+REAFIRMĂ că spațiul european al educației poate deveni o realitate până în 2025 numai printr-un angajament politic ferm al statelor membre și EVIDENȚIAZĂ necesitatea unor eforturi continue din partea statelor membre și din partea Comisiei, în limitele competențelor lor respective, și, după caz, cu participarea părților interesate relevante la nivel național și european, pentru a lua măsurile necesare în vederea realizării spațiului european al educației.
+3.
+IA ACT de comunicarea Comisiei privind progresele înregistrate în direcția realizării spațiului european al educației (1).
+4.
+SUBLINIAZĂ că educația și formarea în toate contextele, la toate nivelurile și sub toate formele sunt esențiale pentru a asigura coeziunea socială, competitivitatea și creșterea economică durabilă în Uniunea Europeană și în statele sale membre, pentru a le pregăti pentru dubla tranziție verde și digitală și pentru a le sprijini în această dublă tranziție.
+În special într-un moment în care este imperativ ca cetățenii să se bucure de împlinire personală și de bunăstare, să se adapteze la provocările lumii în schimbare și să se implice într-o mai mare măsură într-o cetățenie activă și responsabilă, SUBLINIAZĂ importanța unei educații, a unei formări și a unei învățări pe tot parcursul vieții care să fie de calitate, incluzive și echitabile pentru toți – copii și adulți deopotrivă.
+5.
+SUBLINIAZĂ că spațiul european al educației ar trebui să aibă drept fundament o abordare bazată pe învățarea pe tot parcursul vieții care să cuprindă sistemele de educație și formare într-o manieră incluzivă și globală, și care să includă predarea, formarea și învățarea în toate contextele, la toate nivelurile și sub toate formele – fie formale, non-formale sau informale – de la educația și îngrijirea timpurie a copiilor până la învățământul școlar și educația și formarea profesională, precum și învățământul superior și învățarea în rândul adulților.
+6.
+REITEREAZĂ că ar trebui consolidată cooperarea intersectorială dintre inițiativele relevante ale UE în domeniul educației și formării și cele din sectoarele și domeniile de politică înrudite – mai ales cele privind ocuparea forței de muncă, politica socială, cercetarea, inovarea, mediul, tineretul și sectoarele culturale și creative, cu respectarea deplină a temeiului juridic al domeniilor de politică respective, astfel cum este prevăzut în tratate.
+SUBLINIAZĂ necesitatea coordonării și coerenței tuturor inițiativelor UE în domeniul educației și formării, în special cele privind aptitudinile și competențele.
+7.
+MENȚIONEAZĂ că o cooperare europeană în domeniul educației și formării este esențială pentru coeziunea socială și pentru buna funcționare a peisajului economic în Uniunea Europeană, cu scopul de a asigura competitivitatea Uniunii pe termen lung și succesul dublei tranziții verzi și digitale și de a reduce inegalitățile sociale, regionale și economice.
+RECUNOAȘTE, așadar, contribuția importantă a cooperării europene în domeniul educației și formării, inclusiv în cadrul strategic, la componentele relevante ale semestrului european.
+8.
+EVIDENȚIAZĂ importanța promovării sinergiilor între spațiul european al educației, spațiul european al învățământului superior și spațiul european de cercetare, evitând totodată suprapunerea resurselor, a structurilor și a instrumentelor, precum și fructificând potențialul deplin al alianțelor universităților europene în toate misiunile lor, inclusiv sprijinind sustenabilitatea acestora și consolidând în continuare dimensiunea lor de cercetare și inovare, în concordanță cu Recomandarea Consiliului din 5 aprilie 2022 privind crearea de punți pentru o cooperare europeană eficace în domeniul învățământului superior (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) JO C 160, 13.4.2022, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b016adf526481ec2402b051bd93fdfb173d9cfeb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-38.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/36
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+26.5.2023
+9.
+RECUNOAȘTE că valorile fundamentale și democratice ale Europei sunt contestate și că agresiunea neprovocată a Rusiei împotriva Ucrainei a transformat peisajul geopolitic.
+CONSIDERĂ că eforturile comune și cooperarea transnațională în domeniul educației și formării nu doar facilitează și consolidează răspunsurile Uniunii și ale statelor membre la nevoile apărute ca urmare a agresiunii, ci și contribuie la consolidarea valorilor și a principiilor noastre educaționale esențiale, cum ar fi incluziunea, echitatea, libertatea academică și autonomia instituțională, precum și valorile noastre comune și unitatea noastră în Uniune.
+10.
+SUBLINIAZĂ că identificarea și eliminarea obstacolelor rămase în calea mobilității în scopul învățării și predării sunt esențiale pentru realizarea deplină a spațiului european al educației și crearea unei Europe reziliente, sigure, durabile și prospere.
+Cooperarea transnațională consolidează incluziunea, echitatea, excelența, diversitatea, atractivitatea și competitivitatea mondială a educației și formării europene.
+CONSIDERĂ, așadar, că ar trebui depuse eforturi pentru ca recunoașterea reciprocă automată în educație și formare să devină realitate.
+De asemenea, CONSIDERĂ că ar trebui promovate posibilitățile de mobilitate pentru cursanți și cadre didactice și posibilitățile de cooperare între instituțiile din Europa și nu numai.
+11.
+RECUNOAȘTE că s-au înregistrat progrese din 2017 și până în prezent în direcția instituirii spațiului european al educației și că a fost pusă în aplicare, în întreaga UE, o gamă largă de măsuri în vederea realizării priorităților strategice stabilite în cadrul strategic pentru cooperarea europeană în domeniul educației și formării (2021-2030).
+Prin diverse inițiative, cooperare și cocreare, spațiul european al educației se conturează treptat.
+12.
+CONSIDERĂ că, pentru perioada rămasă a primului ciclu care durează până în 2025, va fi esențial să se pună accentul pe punerea în aplicare la nivel național și european, în contextul cadrului strategic, în concordanță cu competențele respective la fiecare nivel, și pe monitorizarea atentă în cadrul structurilor existente, ținându-se seama în mod corespunzător de sarcinile administrative.
+13.
+SUBLINIAZĂ că cele cinci priorități strategice cuprinse în cadrul strategic pentru cooperarea europeană în domeniul educației și formării (2021-2030) reprezintă fundamentul lucrărilor și al cooperării europene continue în domeniul educației și formării, inclusiv în direcția realizării spațiului european al educației.
+CONSIDERĂ că procesul de evaluare la jumătatea perioadei, în curs de desfășurare, și raportul integral privind spațiul european al educației care urmează să fie publicat de Comisia Europeană în 2025 ar trebui să se concentreze pe aceste cinci priorități strategice, inclusiv pe o analiză mai aprofundată a domeniilor specifice enumerate mai jos.
+14.
+RECUNOAȘTE că monitorizarea ulterioară a țintelor la nivelul UE indică tendințe pozitive în ceea ce privește mai mulți indicatori de durată, cum ar fi participarea sporită la educația și îngrijirea timpurie, reducerea părăsirii timpurii a școlii și o proporție mai mare a tinerilor care au absolvit învățământul terțiar.
+Este evident însă că există în continuare numeroase provocări, în special efectele statutului socioeconomic asupra rezultatelor școlare și a stării de bine a cursanților.
+Prin urmare, CONSIDERĂ că, în vederea realizării spațiului european al educației până în 2025, ar trebui să se pună un accent deosebit pe următoarele aspecte: — îmbunătățirea echității, a incluziunii și a reușitei pentru toți în educație și formare și dobândirea de competențe-cheie, inclusiv competențe de bază, pentru a face posibilă dezvoltarea deplină a tuturor cetățenilor europeni în plan personal, social, civic și profesional; — promovarea profesiei de cadru didactic și remedierea deficitului de cadre didactice; promovarea dezvoltării profesionale, a posibilităților de mobilitate, a condițiilor de muncă și a stării de bine a profesorilor, ca factori esențiali în creșterea atractivității profesiei; — eliminarea obstacolelor rămase în calea mobilității, încurajând totodată mobilitatea incluzivă, durabilă și echilibrată în UE, inclusiv prin realizarea recunoașterii reciproce automate în domeniul educației și formării (3); — promovarea învățării de-a lungul vieții, inclusiv a învățării în rândul adulților, a perfecționării și a recalificării, cu un accent deosebit pe aptitudinile și competențele pentru dubla tranziție verde și digitală.
+15.
+VA REFLECTA asupra cadrului strategic și va lua în considerare revizuirea domeniilor prioritare și efectuarea tuturor ajustărilor necesare pentru cel de al doilea ciclu care durează până în 2030.
+(3) În concordanță cu Recomandarea Consiliului din 26 noiembrie 2018 privind promovarea recunoașterii reciproce automate a calificărilor dobândite în cadrul învățământului superior și a celor dobândite ca urmare a absolvirii unui ciclu secundar superior de învățământ și formare, precum și a rezultatelor perioadelor de învățare petrecute în străinătate, JO C 444, 10.12.2018, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..115d3a709caaa147d0921271a4e8639c7c26d99c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-4.txt
@@ -0,0 +1,13 @@
+C 185/2
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+26.5.2023
+Nonopoziție la o concentrare notificată (Cazul M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Text cu relevanță pentru SEE)
+(2023/C 185/02) La 3 mai 2023, Comisia a decis să nu se opună concentrării notificate menționate mai sus și să o declare compatibilă cu piața internă.
+Prezenta decizie se bazează pe articolul 6 alineatul (1) litera (b) din Regulamentul (CE) nr.
+139/2004 al Consiliului (1).
+Textul integral al deciziei este disponibil doar în limba engleză și va fi făcut public după ce vor fi eliminate orice secrete de afaceri pe care le-ar putea conține.
+Va fi disponibil: — pe site-ul internet al Direcției Generale Concurență din cadrul Comisiei, în secțiunea consacrată concentrărilor (http:// ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Acest site internet oferă diverse facilități care permit identificarea deciziilor de concentrare individuale, inclusiv întreprinderea, numărul cazului, data și indexurile sectoriale; — în format electronic, pe site-ul internet EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=ro), cu numărul de document 32023M11092.
+EUR-Lex permite accesul online la legislația europeană.
+(1) JO L 24, 29.1.2004, p. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..31292c9a84239954ea566fd7841be42eaba95820
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.ro.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+26.5.2023
+RO
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+C 185/39
+CONCLUZIILE CONSILIULUI PRIVIND ARTIȘTII AFLAȚI ÎN SITUAȚII DE RISC ȘI ARTIȘTII STRĂMUTAȚI (2023/C 185/09)
+CONSILIUL UNIUNII EUROPENE
+RECUNOSCÂND 1.
+importanța drepturilor creative și culturale, astfel cum sunt consacrate în instrumentele mondiale (1), cât și în cele regionale (2) privind drepturile omului, pentru menținerea demnității umane, a diversității culturale, a pluralismului, a democrației și a valorii intrinseci a culturii,
+2.
+activitatea organizațiilor internaționale în ceea ce privește libertatea de exprimare artistică, cum ar fi UNESCO – al cărei Convenție din 2005 recunoaște necesitatea de a se lua măsuri pentru a proteja diversitatea expresiilor culturale, în special în situațiile în care expresiile culturale pot fi amenințate de dispariție sau de o gravă alterare (3) – și Consiliul Europei (4), în special în ceea ce privește Manifestul acestuia privind libertatea de exprimare în domeniul artelor și culturii în era digitală,
+3.
+concluziile Consiliului European din 15 decembrie 2022 și din 9 februarie 2023, care reiterează condamnarea fermă de către acesta a războiului de agresiune al Rusiei împotriva Ucrainei, reafirmă sprijinul deplin al Uniunii pentru independența, suveranitatea și integritatea teritorială a Ucrainei în cadrul frontierelor sale recunoscute la nivel internațional (5) și reiterează angajamentul de a consolida sprijinul acordat persoanelor strămutate (6),
+4.
+Rezoluția Parlamentului European referitoare la solidaritatea culturală cu Ucraina, care exprimă solidaritatea sinceră cu artiștii (7), întrucât arta și cultura vor juca un rol fundamental în vindecarea și reconstrucția Ucrainei și, în special, salută gestul artiștilor și creatorilor ucraineni care s-au opus invaziei ruse prin continuarea activității lor de creație artistică (8),
+5.
+Planul de lucru al UE în domeniul culturii pentru perioada 2023-2026 (9), care conține mai multe acțiuni (10) legate de subiectul artiștilor aflați în situație de risc (11) și al celor strămutați.
+AVÂND ÎN VEDERE CĂ 6.
+la nivel mondial, artiștii joacă un rol important în viața, dezvoltarea și reziliența societății și a indivizilor și ar trebui să fie în măsură să facă acest lucru, păstrându-și totodată creativitatea și libertatea de exprimare,
+7.
+prin urmare, artiștilor ar trebui să li se ofere protecție, în conformitate cu reglementările existente, împotriva amenințărilor și încălcărilor de orice natură și sub orice formă care îi pun în pericol din cauza activității lor artistice,
+(1) Printre altele, articolul 27 din Declarația universală a drepturilor omului, care ajunge la cea de a 75-a aniversare în 2023, sau articolul 15 din Pactul internațional cu privire la drepturile economice, sociale și culturale.
+(2) Printre altele, Carta drepturilor fundamentale a Uniunii Europene.
+(3) Convenția UNESCO din 2005 asupra protecției și promovării diversității expresiilor culturale.
+(4) Bazându-se pe Convenția europeană a drepturilor omului (CEDO), Consiliul Europei a publicat, de exemplu, un raport privind libertatea artistică și a lansat Manifestul privind libertatea de exprimare în domeniul artelor și culturii în era digitală, în care se afirmă, printre altele, că restricțiile asupra libertății de exprimare și a libertății artistice afectează întreaga societate, lipsind-o de pluralismul său și de vitalitatea procesului democratic.
+(5) Doc.
+EUCO 34/22.
+(6) Doc.
+EUCO 1/23.
+(7) A se vedea anexa II pentru definiția „artiștilor”.
+(8) Rezoluția Parlamentului European din 20 octombrie 2022 referitoare la solidaritatea culturală cu Ucraina și un mecanism comun de reacție în situații de urgență pentru redresarea culturală în Europa (2022/2759(RSP)) (9) Rezoluția Consiliului privind Planul de lucru al UE în domeniul culturii pentru perioada 2023-2026, JO C 466, 7.12.2022, p. 1).
+(10) Și anume, cu privire la conservarea patrimoniului cultural și consolidarea capacității de acțiune a sectoarelor culturale și creative locale în Ucraina și la rolul culturii și al profesioniștilor din domeniul culturii în promovarea și apărarea democrației și a drepturilor omului în contexte delicate.
+(11) A se vedea anexa II pentru definiția „artiștilor aflați în situație de risc”.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2afe338a1c1dc9e4ee02e31e331ffe5531341338
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-37.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+26.5.2023
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+C 185/35
+Uznesenie Rady o Európskom vzdelávacom priestore: Výhľad na rok 2025 a obdobie po ňom (2023/C 185/08)
+RADA EURÓPSKEJ ÚNIE
+1.
+PRIPOMÍNA politické súvislosti týkajúce sa európskeho vzdelávacieho priestoru, ako sa uvádzajú v prílohe k tomuto uzneseniu.
+2.
+POTVRDZUJE, že európsky vzdelávací priestor sa do roku 2025 môže stať skutočnosťou len v prípade silného politického záväzku členských štátov, a ZDÔRAZŇUJE, že je potrebné, aby členské štáty aj Komisia v rámci svojich príslušných právomocí a v prípade potreby so zapojením príslušných zainteresovaných strán na vnútroštátnej a európskej úrovni pokračovali v úsilí o prijímanie potrebných opatrení na dobudovanie európskeho vzdelávacieho priestoru.
+3.
+BERIE NA VEDOMIE oznámenie Komisie o pokroku na ceste k vytvoreniu európskeho vzdelávacieho priestoru (1).
+4.
+PODČIARKUJE, že vzdelávanie a odborná príprava vo všetkých kontextoch, na všetkých úrovniach a vo všetkých formách majú zásadný význam pre zabezpečenie sociálnej súdržnosti, konkurencieschopnosti a udržateľného rastu v Európskej únii a jej členských štátoch a pre ich prípravu a podporu v súvislosti so zelenou a digitálnou transformáciou.
+Najmä v čase, keď je pre občanov nevyhnutné nájsť osobné naplnenie a pohodu, ako aj prispôsobiť sa výzvam meniaceho sa sveta a ďalej sa zapájať do aktívneho a zodpovedného občianskeho života, ZDÔRAZŇUJE význam vysokokvalitného, inkluzívneho a spravodlivého vzdelávania, odbornej prípravy a celoživotného vzdelávania pre všetkých – deti aj dospelých.
+5.
+ZDÔRAZŇUJE, že európsky vzdelávací priestor by sa mal opierať o celoživotný prístup k vzdelávaniu, ktorý inkluzívnym a holistickým spôsobom združuje systémy vzdelávania a odbornej prípravy a zahŕňa výučbu, odbornú prípravu a vzdelávanie vo všetkých kontextoch, na všetkých úrovniach a vo všetkých formách, či už formálnej, neformálnej alebo informálnej, od vzdelávania a starostlivosti v ranom detstve až po školské vzdelávanie a odborné vzdelávanie a prípravu, ako aj vysokoškolské vzdelávanie a vzdelávanie dospelých.
+6.
+OPÄTOVNE ZDÔRAZŇUJE, že by sa mala posilniť medziodvetvová spolupráca medzi relevantnými iniciatívami EÚ v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy a iniciatívami v súvisiacich oblastiach politiky a odvetviach – najmä v oblasti zamestnanosti, sociálnej politiky, výskumu, inovácie, životného prostredia, mládeže a kultúrneho a kreatívneho sektora, pričom by sa mal v plnej miere rešpektovať právny základ pre príslušné oblasti politiky stanovený v zmluvách.
+PODČIARKUJE potrebu koordinácie a súdržnosti všetkých iniciatív EÚ v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy, najmä tých, ktoré sa týkajú zručností a kompetencií.
+7.
+KONŠTATUJE, že európska spolupráca vo vzdelávaní a odbornej príprave má zásadný význam pre sociálnu súdržnosť a dobre fungujúce hospodárske prostredie v Európskej únii s cieľom zabezpečiť dlhodobú konkurencieschopnosť Únie a úspech zelenej a digitálnej transformácie a znížiť sociálne, regionálne a hospodárske nerovnosti.
+UZNÁVA preto významný prínos európskej spolupráce vo vzdelávaní a odbornej príprave, a to aj v strategickom rámci, k relevantným častiam európskeho semestra.
+8.
+ZDÔRAZŇUJE, že je dôležité podporovať synergie medzi európskym vzdelávacím priestorom, európskym priestorom vysokoškolského vzdelávania a európskym výskumným priestorom a zároveň predchádzať duplicite zdrojov, štruktúr a nástrojov, ako aj využívať plný potenciál aliancií európskych univerzít vo všetkých ich oblastiach pôsobnosti, čo zahŕňa podporu ich udržateľnosti a ďalšie posilňovanie ich výskumného a inovačného rozmeru v súlade s odporúčaním Rady z 5. apríla 2022 o budovaní mostov pre účinnú spoluprácu v oblasti vysokoškolského vzdelávania v Európe (2).
+(1) COM(2022) 700 final.
+(2) Ú. v.
+EÚ C 160, 13.4.2022, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3e8f08922e951114e9494e0aba5897526728e866
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-38.txt
@@ -0,0 +1,28 @@
+C 185/36
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+26.5.2023
+9.
+UVEDOMUJE SI, že sú spochybňované základné a demokratické hodnoty Európy a že nevyprovokovaná agresia Ruska voči Ukrajine zmenila geopolitické prostredie.
+SÚHLASÍ S TÝM, že spoločné úsilie a nadnárodná spolupráca vo vzdelávaní a odbornej príprave nielen uľahčujú a posilňujú reakcie Únie a členských štátov na potreby, ktoré vznikli v dôsledku uvedenej agresie, ale aj pomáhajú posilňovať naše kľúčové vzdelávacie hodnoty a zásady, ako sú inklúzia, rovnosť, akademická sloboda a inštitucionálna autonómia, ako aj naše spoločné hodnoty a jednotu v rámci Únie.
+10.
+ZDÔRAZŇUJE, že identifikácia a odstránenie zostávajúcich prekážok vzdelávacej a výučbovej mobility je kľúčom k úplnému dobudovaniu európskeho vzdelávacieho priestoru a vytvoreniu odolnej, bezpečnej, udržateľnej a prosperujúcej Európy.
+Nadnárodná spolupráca posilňuje inkluzívnosť, rovnosť, excelentnosť, rozmanitosť, atraktívnosť a globálnu konkurencieschopnosť európskeho vzdelávania a odbornej prípravy.
+SÚHLASÍ preto s tým, že by sa malo vyvinúť úsilie o to, aby sa automatické vzájomné uznávanie vo vzdelávaní a odbornej príprave stalo skutočnosťou.
+Takisto SÚHLASÍ s tým, že by sa mali podporovať možnosti mobility študentov a učiteľov a možnosti vzájomnej spolupráce inštitúcií v Európe a mimo nej.
+11.
+UZNÁVA, že od roku 2017 sa dosiahol pokrok pri budovaní európskeho vzdelávacieho priestoru a že v celej EÚ sa vykonáva široká škála opatrení na dosiahnutie strategických priorít stanovených v strategickom rámci pre európsku spoluprácu vo vzdelávaní a odbornej príprave (2021 – 2030).
+Európsky vzdelávací priestor sa postupne formuje prostredníctvom rôznych iniciatív, spolupráce a spoločnej tvorby.
+12.
+SÚHLASÍ S TÝM, že počas zostávajúceho obdobia prvého cyklu do roku 2025 bude nesmierne dôležitý dôraz na vykonávanie na vnútroštátnej aj európskej úrovni v kontexte strategického rámca v súlade s príslušnými právomocami na každej úrovni a dôkladné monitorovanie v rámci existujúcich štruktúr s náležitým ohľadom na administratívne zaťaženie.
+13.
+PODČIARKUJE, že päť strategických priorít stanovených v strategickom rámci pre európsku spoluprácu vo vzdelávaní a odbornej príprave (2021 – 2030) predstavuje základ pre prácu a ďalšiu európsku spoluprácu vo vzdelávaní a odbornej príprave, a to aj na ceste k dobudovaniu európskeho vzdelávacieho priestoru.
+SÚHLASÍ S TÝM, že prebiehajúci proces preskúmania v polovici trvania a komplexná správa o európskom vzdelávacom priestore, ktorú má Európska komisia uverejniť v roku 2025, by sa mali zamerať na týchto päť strategických priorít, čo zahŕňa aj podrobnejšiu analýzu konkrétnych oblastí uvedených nižšie.
+14.
+UZNÁVA, že opatrenia nadväzujúce na ciele na úrovni EÚ poukazujú na pozitívne trendy, pokiaľ ide o niekoľko dlhodobých ukazovateľov, ako je zvýšená účasť na vzdelávaní a starostlivosti v ranom detstve, zníženie miery predčasného ukončenia školskej dochádzky a vyšší podiel mladých ľudí s dosiahnutým terciárnym vzdelaním.
+Je však tiež zrejmé, že mnohé výzvy pretrvávajú, najmä vplyv sociálno-ekonomického postavenia na dosiahnuté výsledky vzdelávania a pohodu študentov.
+SÚHLASÍ preto s tým, že v záujme dobudovania európskeho vzdelávacieho priestoru do roku 2025 by sa mal klásť osobitný dôraz na: — zlepšenie rovnosti, inklúzie, ako aj úspechu pre všetkých vo vzdelávaní a odbornej príprave a získavanie kľúčových kompetencií vrátane základných zručností s cieľom umožniť všetkým európskym občanom plný osobný, sociálny, občiansky a profesijný rozvoj, — posilnenie učiteľskej profesie a riešenie nedostatku učiteľov, podporu profesijného rozvoja, príležitostí na mobilitu, pracovných podmienok a pohody učiteľov ako kľúčových faktorov zvyšovania atraktívnosti povolania, — odstránenie zostávajúcich prekážok mobility a zároveň na podnecovanie inkluzívnej, udržateľnej a vyváženej mobility v EÚ, okrem iného dosiahnutím automatického vzájomného uznávania vo vzdelávaní a odbornej príprave (3), — podporu celoživotného vzdelávania vrátane vzdelávania dospelých, zvyšovania úrovne zručností a rekvalifikácie s osobitným dôrazom na zručnosti a kompetencie na účely zelenej a digitálnej transformácie.
+15.
+POSÚDI strategický rámec a zváži revíziu prioritných oblastí a vykonanie akýchkoľvek ďalších potrebných úprav na účely druhého cyklu do roku 2030.
+(3) V súlade s odporúčaním Rady z 26. novembra 2018 týkajúcim sa podpory automatického vzájomného uznávania kvalifikácií získaných v rámci vysokoškolského vzdelávania, vyššieho sekundárneho vzdelávania a odbornej prípravy a výsledkov študijných pobytov v zahraničí (Ú. v.
+EÚ C 444, 10.12.2018, s. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6a079db78f83b0756b6c371470f294028e2ccffa
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-4.txt
@@ -0,0 +1,17 @@
+C 185/2
+SK
+Úradný vestník Európskej únie
+26.5.2023
+Nevznesenie námietky voči oznámenej koncentrácii (Vec M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Text s významom pre EHP)
+(2023/C 185/02) Dňa 3.
+mája 2023 sa Komisia rozhodla nevzniesť námietku voči uvedenej oznámenej koncentrácii a vyhlásiť ju za zlučiteľnú s vnútorným trhom.
+Toto rozhodnutie je založené na článku 6 ods.
+1 písm.
+b) nariadenia Rady (ES) č. 139/2004 (1).
+Úplné znenie rozhodnutia je dostupné iba v anglickom jazyku a bude zverejnené po odstránení akýchkoľvek obchodných tajomstiev.
+Bude dostupné: — v časti webovej stránky Komisie o hospodárskej súťaži venovanej fúziám (http://ec.europa.eu/competition/mergers/ cases/).
+Táto webová stránka poskytuje rôzne možnosti na vyhľadávanie individuálnych rozhodnutí o fúziách podľa názvu spoločnosti, čísla prípadu, dátumu a sektorových indexov, — v elektronickej podobe na webovej stránke EUR-Lexu (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=sk) pod číslom dokumentu 32023M11092.
+EUR-Lex predstavuje online prístup k právu Európskej únie.
+(1) Ú. v.
+EÚ L 24, 29.1.2004, s.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e79e97a95e0d455af0bd009459febe05f1592f48
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sk.p-41.txt
@@ -0,0 +1,33 @@
+SK
+26.5.2023
+Úradný vestník Európskej únie
+C 185/39
+ZÁVERY RADY O OHROZENÝCH A VYSÍDLENÝCH UMELCOCH (2023/C 185/09)
+RADA EURÓPSKEJ ÚNIE,
+UZNÁVAJÚC
+1.
+význam tvorivých a kultúrnych práv, ktoré sú zakotvené v globálnych (1) aj regionálnych (2) nástrojoch zameraných na ľudské práva, pre zachovanie ľudskej dôstojnosti, kultúrnej rozmanitosti, pluralizmu, demokracie a integrálnej hodnoty kultúry;
+2.
+prácu medzinárodných organizácií v oblasti slobody umeleckého prejavu, napríklad organizácie UNESCO, v ktorej dohovore z roku 2005 sa uznáva potreba prijať opatrenia na ochranu rozmanitosti kultúrnych prejavov, predovšetkým v situáciách, kde môže kultúrnym prejavom hroziť zánik alebo vážne narušenie (3), a Rady Európy (4), najmä pokiaľ ide o jej Manifest o slobode prejavu v umení a kultúre v digitálnej ére;
+3.
+závery Európskej rady z 15. decembra 2022 a 9. februára 2023, v ktorých zopakovala, že dôrazne odsudzuje útočnú vojnu Ruska proti Ukrajine, potvrdila plnú podporu Únie pre nezávislosť, zvrchovanosť a územnú celistvosť Ukrajiny v rámci jej medzinárodne uznaných hraníc (5) a opätovne potvrdila svoj záväzok posilniť podporu vysídlených osôb (6);
+4.
+uznesenie Európskeho parlamentu o solidarite s Ukrajinou v oblasti kultúry, v ktorom sa vyjadruje úprimná solidarita s umelcami (7), keďže pri zotavovaní a obnove Ukrajiny bude umenie a kultúra zohrávať zásadnú úlohu, a víta najmä činnosť ukrajinských umelcov a tvorcov, ktorí svojimi umeleckými počinmi konali proti ruskej invázii (8);
+5.
+pracovný plán EÚ pre kultúru na roky 2023 – 2026 (9), ktorý obsahuje niekoľko opatrení (10) zameraných na problematiku ohrozených (11) a vysídlených umelcov;
+VZHĽADOM NA TO, ŽE
+6.
+umelci na celom svete zohrávajú dôležitú úlohu v živote, rozvoji a odolnosti spoločnosti a jednotlivcov a mali by mať možnosť takto pôsobiť a zároveň si zachovať tvorivosť a slobodu prejavu;
+7.
+umelcom by sa preto mala v súlade s platnými právnymi predpismi poskytnúť ochrana pred hrozbami a porušeniami práv akéhokoľvek druhu a v akejkoľvek podobe, ktoré ich ohrozujú v dôsledku ich umeleckej práce;
+(1) Napríklad v článku 27 Všeobecnej deklarácie ľudských práv, ktorej 75. výročie pripadá na rok 2023, alebo článku 15 Medzinárodného paktu o hospodárskych, sociálnych a kultúrnych právach.
+(2) Okrem iného v Charte základných práv Európskej únie.
+(3) Dohovor UNESCO z roku 2005 o ochrane a podpore rozmanitosti kultúrnych prejavov (4) Rada Európy na základe Európskeho dohovoru o ľudských právach (EDĽP) uverejnila napríklad správu o slobode umeleckého prejavu a Manifest o slobode prejavu v umení a kultúre v digitálnej ére, v ktorom sa okrem iného uvádza, že obmedzenia slobody prejavu a umeleckej slobody ovplyvňujú celú spoločnosť, okrádajú ju o pluralitu a znižujú vitalitu demokratických procesov.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Vymedzenie pojmu „umelci“ je uvedené v prílohe II.
+(8) Uznesenie Európskeho parlamentu z 20. októbra 2022 o solidarite s Ukrajinou v oblasti kultúry a spoločnom núdzovom mechanizme na kultúrnu obnovu v Európe (2022/2759(RSP)).
+(9) Uznesenie Rady o pracovnom pláne EÚ pre kultúru na roky 2023 – 2026 (Ú. v.
+EÚ C 466, 7.12.2022, s. 1).
+(10) Zameraných napríklad na slobodu umeleckého prejavu, ochranu kultúrneho dedičstva a posilnenie postavenia miestnych kultúrnych a kreatívnych sektorov na Ukrajine a na úlohu kultúry a pracovníkov v oblasti kultúry pri podpore a obrane demokracie a ľudských práv v nestabilných situáciách.
+(11) Vymedzenie pojmu „ohrození umelci“ je uvedené v prílohe II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c0a918ff2e9f0c736645642b79745e4ea4411607
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-37.txt
@@ -0,0 +1,29 @@
+26.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 185/35
+Resolucija Sveta o Evropskem izobraževalnem prostoru: Vizija do leta 2025 in pozneje (2023/C 185/08)
+SVET EVROPSKE UNIJE –
+1.
+OPOZARJA na politično ozadje evropskega izobraževalnega prostora, kot je navedeno v prilogi k tej resoluciji.
+2.
+PONOVNO POUDARJA, da se lahko evropski izobraževalni prostor do leta 2025 uresniči le z močno politično zavezanostjo držav članic, in POUDARJA, da si morajo države članice in Komisija v okviru svojih pristojnosti in po potrebi v sodelovanju z ustreznimi deležniki na nacionalni in evropski ravni še naprej prizadevati za sprejetje potrebnih ukrepov za uresničitev evropskega izobraževalnega prostora.
+3.
+JE SEZNANJEN s Sporočilom Komisije o napredku pri uresničevanju evropskega izobraževalnega prostora (1).
+4.
+POUDARJA, da sta izobraževanje in usposabljanje v vseh okvirih, na vseh ravneh in v vseh oblikah ključna za zagotavljanje socialne kohezije, konkurenčnosti in trajnostne rasti v Evropski uniji in njenih državah članicah, pa tudi za njihovo pripravo na zeleni in digitalni prehod ter podporo pri tem prehodu.
+Zlasti v času, ko je treba državljanom nujno omogočiti osebno izpolnitev in dobro počutje, da bi se prilagodili izzivom spreminjajočega se sveta ter da bi bili še naprej aktivni in odgovorni državljani, POUDARJA pomen visokokakovostnega, inkluzivnega in pravičnega izobraževanja, usposabljanja in vseživljenjskega učenja za vse, tako otroke kot tudi odrasle.
+5.
+POUDARJA, da bi se moral evropski izobraževalni prostor opirati na pristop vseživljenjskega učenja, ki vključuje sisteme izobraževanja in usposabljanja na inkluziven in celosten način ter zajema poučevanje, usposabljanje in učenje v vseh okvirih, na vseh ravneh in v vseh oblikah, bodisi formalno, neformalno ali priložnostno, od vzgoje in varstva predšolskih otrok do šolskega izobraževanja ter poklicnega izobraževanja in usposabljanja, pa tudi visokošolskega izobraževanja in učenja odraslih.
+6.
+PONOVNO POUDARJA, da bi bilo treba okrepiti medsektorsko sodelovanje med ustreznimi pobudami EU na področju izobraževanja in usposabljanja ter pobudami na s tem povezanih političnih področjih in sektorjih, zlasti na področju zaposlovanja, socialne politike, raziskav, inovacij, okolja in mladih ter kulturnega in ustvarjalnega sektorja, pri tem pa v celoti spoštovati pravne podlage za zadevna področja politike, kot so določene v Pogodbah.
+POUDARJA potrebo po usklajevanju in skladnosti vseh pobud EU na področju izobraževanja in usposabljanja, zlasti tistih, ki zadevajo spretnosti in kompetence.
+7.
+UGOTAVLJA, da je evropsko sodelovanje v izobraževanju in usposabljanju ključno za socialno kohezijo in dobro delujoče gospodarsko okolje v Evropski uniji, da bi zagotovili dolgoročno konkurenčnost Unije in uspešen zeleni in digitalni prehod ter zmanjšali socialne, regionalne in ekonomske neenakosti.
+Zato PRIZNAVA pomemben prispevek evropskega sodelovanja v izobraževanju in usposabljanju, tudi znotraj strateškega okvira, k ustreznim delom evropskega semestra.
+8.
+POUDARJA pomen spodbujanja sinergij med evropskim izobraževalnim prostorom, evropskim visokošolskim prostorom in evropskim raziskovalnim prostorom, pri čemer se je treba izogibati podvajanju virov, struktur in instrumentov ter v celoti izkoristiti potencial zavezništev evropskih univerz pri vseh njihovih nalogah, vključno s podpiranjem njihove trajnostnosti ter nadaljnjo krepitvijo njihove raziskovalne in inovacijske razsežnosti, skladno s priporočilom Sveta z dne 5. aprila 2022 o vzpostavljanju povezav za učinkovito evropsko sodelovanje na področju visokošolskega izobraževanja (2).
+(1) Dok.
+COM(2022) 700 final.
+(2) UL C 160, 13.4.2022, str.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0848912e2acb84401007aa219c2d95e017e8d498
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-38.txt
@@ -0,0 +1,27 @@
+C 185/36
+SL
+Uradni list Evropske unije
+26.5.2023
+9.
+SE ZAVEDA, da so temeljne in demokratične vrednote Evrope ogrožene in da je neizzvana agresija Rusije proti Ukrajini spremenila geopolitično okolje.
+SE STRINJA, da skupna prizadevanja in nadnacionalno sodelovanje na področju izobraževanja in usposabljanja ne le omogočajo Uniji in državam članicam, da se lažje in bolje odzivajo na potrebe, ki so se pojavile zaradi agresije, temveč hkrati prispevajo h krepitvi naših ključnih izobraževalnih vrednot in načel, med drugim inkluzije, pravičnosti, akademske svobode in institucionalne avtonomije, pa tudi naših skupnih vrednot in naše enotnosti v Uniji.
+10.
+POUDARJA, da sta opredelitev in odprava preostalih ovir za mobilnost pri učenju in poučevanju ključni za polno uresničitev evropskega izobraževalnega prostora ter odporne, varne, trajnostne in uspešne Evrope.
+Transnacionalno sodelovanje krepi inkluzivnost, pravičnost, odličnost, raznolikost, privlačnost in globalno konkurenčnost evropskega izobraževanja in usposabljanja.
+Zato SE STRINJA, da si je treba prizadevati za uvedbo avtomatičnega vzajemnega priznavanja v izobraževanju in usposabljanju.
+Prav tako SE STRINJA, da bi bilo treba promovirati možnosti za mobilnost učencev in učiteljev, institucije v Evropi in zunaj nje pa spodbujati k medsebojnemu sodelovanju.
+11.
+UGOTAVLJA, da je od leta 2017 vzpostavljanje evropskega izobraževalnega prostora napredovalo in da je bil po vsej EU izveden širok nabor ukrepov za uresničitev strateških prednostnih nalog, kot so določene v strateškem okviru za evropsko sodelovanje v izobraževanju in usposabljanju (2021–2030).
+Z različnimi pobudami, sodelovanjem in soustvarjanjem se evropski izobraževalni prostor postopoma oblikuje.
+12.
+SE STRINJA, da bosta osredotočenost na izvajanje na nacionalni in evropski ravni na podlagi strateškega okvira in skladno z ustreznimi pristojnostmi vsake ravni ter zanesljivo spremljanje v okviru obstoječih struktur, ob ustreznem upoštevanju upravnih bremen, ključna za preostanek obdobja prvega cikla do leta 2025.
+13.
+POUDARJA, da je pet strateških prednostnih nalog, kot so določene v strateškem okviru za evropsko sodelovanje v izobraževanju in usposabljanju (2021–2030), podlaga za delo ter nadaljnje evropsko sodelovanje v izobraževanju in usposabljanju, tudi pri uresničevanju evropskega izobraževalnega prostora.
+SE STRINJA, da bi se morala Evropska komisija pri aktualnem vmesnem pregledu in nato v celostnem poročilu o evropskem izobraževalnem prostoru, ki ga bo objavila leta 2025, osredotočiti na teh pet strateških prednostnih nalog, vključno z bolj poglobljeno analizo specifičnih področij, navedenih v nadaljevanju.
+14.
+PRIZNAVA, da so bili pri spremljanju ciljev na ravni EU ugotovljeni pozitivni trendi pri več dolgotrajnih kazalnikih, kot so večja participacija v vzgoji in varstvu predšolskih otrok, zmanjšanje zgodnjega opuščanja šolanja in večji delež mladih z doseženo terciarno izobrazbo.
+Žal pa so še vedno prisotni številni izzivi, zlasti učinki socialno-ekonomskega statusa na učni uspeh in dobro počutje učencev.
+Zato SE STRINJA, da bi bilo treba za uresničitev evropskega izobraževalnega prostora do leta 2025 posebno pozornost nameniti naslednjemu: — izboljšanju pravičnosti, inkluzije in uspeha za vse udeležence v izobraževanju in usposabljanju ter pridobivanju ključnih kompetenc, vključno z osnovnimi spretnostmi, da se vsem evropskim državljanom in državljankam omogoči vsestranski osebni, socialni, državljanski in poklicni razvoj; — povečanju privlačnosti učiteljskega poklica in reševanju vprašanja pomanjkanja učiteljev; spodbujanju profesionalnega razvoja, priložnosti za mobilnost, delovnih pogojev in dobrega počutja učiteljev kot ključnih dejavnikov za povečanje privlačnosti poklica; — odpravi preostalih ovir za mobilnost ob hkratnem spodbujanju inkluzivne, trajnostne in uravnotežene mobilnosti v EU, vključno z doseganjem avtomatičnega vzajemnega priznavanja v izobraževanju in usposabljanju (3); — spodbujanju vseživljenjskega učenja, vključno z učenjem odraslih, izpopolnjevanjem in preusposabljanjem, s posebnim poudarkom na spretnostih in kompetencah za zeleni in digitalni prehod.
+15.
+BO RAZMISLIL o strateškem okviru, reviziji prednostnih področij in morebitnih drugih potrebnih prilagoditvah za drugi cikel, ki bo trajal do leta 2030.
+(3) V skladu s Priporočilom Sveta z dne 26. novembra 2018 o spodbujanju avtomatičnega vzajemnega priznavanja visokošolskih diplom in spričeval višjega sekundarnega izobraževanja ter izidov iz učnih obdobij v tujini (UL C 444, 10.12.2018, str. 1).
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..de57d35baa2cd270b65f94e8704bd23539b4b1fc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-4.txt
@@ -0,0 +1,14 @@
+C 185/2
+SL
+Uradni list Evropske unije
+26.5.2023
+Nenasprotovanje priglašeni koncentraciji (Zadeva M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Besedilo velja za EGP)
+(2023/C 185/02) Komisija se je 3. maja 2023 odločila, da ne bo nasprotovala zgoraj navedeni priglašeni koncentraciji in jo bo razglasila za združljivo z notranjim trgom.
+Ta odločitev je sprejeta v skladu s členom 6(1)(b) Uredbe Sveta (ES) št.
+139/2004 (1).
+Celotno besedilo odločitve je na voljo samo v angleščini in bo objavljeno po tem, ko bodo iz besedila odstranjene morebitne poslovne skrivnosti.
+Na voljo bo: — v razdelku o združitvah na spletišču Komisije o konkurenci (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/).
+Spletišče vsebuje različne pripomočke za iskanje posameznih odločitev o združitvah, vključno z nazivi podjetij, številkami zadev, datumi ter indeksi področij, — v elektronski obliki na spletišču EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=sl) pod dokumentarno številko 32023M11092.
+EUR-Lex zagotavlja spletni dostop do prava EU.
+(1) UL L 24, 29.1.2004, str.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..69f9690c51ad6440299003c6ef069e6eeed05670
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sl.p-41.txt
@@ -0,0 +1,32 @@
+26.5.2023
+SL
+Uradni list Evropske unije
+C 185/39
+SKLEPI SVETA O OGROŽENIH IN RAZSELJENIH UMETNIKIH IN UMETNICAH (2023/C 185/09)
+SVET EVROPSKE UNIJE
+OB PRIZNAVANJU
+1.
+pomena ustvarjalnih in kulturnih pravic, kot so zapisane v globalnih (1) in regionalnih (2) instrumentih za človekove pravice, za ohranjanje človekovega dostojanstva, kulturne raznolikosti, pluralizma, demokracije in notranje vrednosti kulture,
+2.
+dela mednarodnih organizacij na področju svobode umetniškega izražanja, kot sta Unesco – s konvencijo iz leta 2005, ki priznava potrebo po sprejetju ukrepov za zaščito raznolikosti kulturnih izrazov, zlasti kadar jim grozi izumrtje ali velike spremembe (3) – in Svet Evrope (4), zlasti v zvezi z njegovim manifestom o svobodi izražanja umetnosti in kulture v digitalni dobi,
+3.
+sklepov Evropskega sveta z dne 15. decembra 2022 in 9. februarja 2023, v katerih je ponovno odločno obsodil vojno agresijo Rusije v Ukrajini, ponovno potrdil, da Unija v celoti podpira neodvisnost, suverenost in ozemeljsko nedotakljivost Ukrajine znotraj njenih mednarodno priznanih meja (5), ter ponovno poudaril odločenost za okrepitev podpore razseljenim osebam (6),
+4.
+resolucije Evropskega parlamenta o solidarnosti z Ukrajino na področju kulture, v kateri je izražena iskrena solidarnost z umetniki (7), saj bosta imeli umetnost in kultura temeljno vlogo pri oživitvi in obnovi Ukrajine, zlasti pa pozdravlja delovanje ukrajinskih umetnikov in ustvarjalcev, ki so se z izvajanjem svoje umetnosti uprli ruski invaziji (8),
+5.
+delovnega načrta EU za kulturo za obdobje 2023–2026 (9), ki vsebuje več ukrepov (10) v zvezi z ogroženimi (11) in razseljenimi umetniki.
+OB UPOŠTEVANJU NASLEDNJEGA
+6.
+umetniki in umetnice po vsem svetu imajo pomembno vlogo v življenju, razvoju in odpornosti družbe in posameznikov ter bi morali imeti možnost, da jo opravljajo ob ohranitvi svoje ustvarjalnosti in svobode izražanja,
+7.
+umetnikom in umetnicam bi bilo zato treba v skladu z veljavnimi predpisi ponuditi zaščito pred grožnjami in kršitvami vseh vrst in oblik, ki so jim izpostavljeni zaradi svojega umetniškega dela,
+(1) Med drugim člen 27 Splošne deklaracije človekovih pravic, ki v letu 2023 obeležuje svojo 75. obletnico, ali člen 15 Mednarodnega pakta o ekonomskih, socialnih in kulturnih pravicah.
+(2) Med drugim Listina Evropske unije o temeljnih pravicah.
+(3) Konvencija Unesca iz leta 2005 o varovanju in spodbujanju raznolikosti kulturnih izrazov.
+(4) Svet Evrope je na podlagi Evropske konvencije o človekovih pravicah (EKČP) npr. objavil poročilo o umetniški svobodi in manifest o svobodi izražanja umetnosti in kulture v digitalni dobi, v katerem je med drugim navedeno, da omejevanje svobode izražanja in umetniške svobode vpliva na celotno družbo, s čimer jo prikrajša za pluralizem in vitalnost demokratičnega procesa.
+(5) EUCO 34/22.
+(6) EUCO 1/23.
+(7) Za opredelitev pojma „umetniki in umetnice“ glej Prilogo II. (8) Resolucija Evropskega parlamenta z dne 20. oktobra 2022 o solidarnosti z Ukrajino na področju kulture in skupnem mehanizmu za odzivanje na izredne razmere za okrevanje kulturnega sektorja v Evropi (2022/2759(RSP)).
+(9) Resolucija Sveta o delovnem načrtu EU za kulturo za obdobje 2023–2026 (UL C 466, 7.12.2022, str. 1).
+(10) Tj. o umetniški svobodi, ohranjanju kulturne dediščine in krepitvi vloge lokalnega kulturnega in ustvarjalnega sektorja v Ukrajini ter vlogi kulture in kulturnih delavcev pri promociji in zaščiti demokracije in človekovih pravic v nestabilnih razmerah.
+(11) Za opredelitev pojma „ogroženi umetniki in umetnice“ glej Prilogo II.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-37.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-37.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a7f3f706f29cdcb7385598ae56ab0c60d42e540d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-37.txt
@@ -0,0 +1,23 @@
+26.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 185/35
+Rådets resolution om det europeiska utbildningsområdet: tiden fram till 2025 och därefter (2023/C 185/08)
+EUROPEISKA UNIONENS RÅD
+1.
+ERINRAR OM den politiska bakgrunden till det europeiska utbildningsområdet enligt bilagan till denna resolution,
+2.
+BEKRÄFTAR att det europeiska utbildningsområdet kan förverkligas senast 2025 endast genom ett starkt politiskt engagemang från medlemsstaterna och BETONAR att det krävs fortsatta insatser från både medlemsstaterna och kommissionen, inom ramen för deras respektive befogenheter, och när så är lämpligt med deltagande av relevanta aktörer på nationell och europeisk nivå, för att vidta de åtgärder som krävs för att förverkliga ett europeiskt utbildningsområde,
+3.
+NOTERAR kommissionens meddelande Framsteg mot förverkligandet av det europeiska området för utbildning (1),
+4.
+UNDERSTRYKER att utbildning i alla sammanhang, på alla nivåer och i alla former är avgörande för att säkerställa social sammanhållning, konkurrenskraft och hållbar tillväxt i Europeiska unionen och dess medlemsstater och för att förbereda dem för och stödja dem under den gröna och den digitala omställningen, särskilt i en tid då det är viktigt för medborgarna att förverkliga sig själva och uppnå välbefinnande och att anpassa sig till de utmaningar som en föränderlig värld medför, och dessutom utöva ett aktivt och ansvarsfullt medborgarskap, BETONAR vikten av högkvalitativ, inkluderande och jämlik utbildning och livslångt lärande för alla – såväl barn som vuxna,
+5.
+BETONAR att det europeiska utbildningsområdet bör bygga på ett livslångt lärande som inbegriper utbildningssystem på ett inkluderande och helhetsinriktat sätt, och omfattar undervisning, utbildning och lärande i alla sammanhang, på alla nivåer och i alla former – formellt, icke-formellt och informellt – från förskoleverksamhet och barnomsorg till skola, yrkesutbildning, högre utbildning och vuxenutbildning,
+6.
+BEKRÄFTAR att det sektorsöverskridande samarbetet mellan EU:s relevanta utbildningsinitiativ och initiativ inom närliggande politikområden och sektorer bör stärkas, särskilt vad gäller sysselsättning, socialpolitik, forskning, innovation, miljö och ungdomsfrågor samt kulturella och kreativa sektorer, samtidigt som den rättsliga grunden i fördragen för de respektive politikområdena respekteras fullt ut, UNDERSTRYKER behovet av samordning och konsekvens i fråga om alla EU-initiativ på utbildningsområdet, särskilt de som rör färdigheter och kompetens,
+7.
+NOTERAR att europeiskt utbildningssamarbete är avgörande för social sammanhållning och ett välfungerande ekonomiskt landskap i Europeiska unionen i syfte att säkerställa unionens långsiktiga konkurrenskraft och en lyckad grön och digital omställning och minska sociala, regionala och ekonomiska ojämlikheter, KONSTATERAR därför att europeiskt utbildningssamarbete utgör ett viktigt bidrag, även inom den strategiska ramen, till relevanta delar av den europeiska planeringsterminen,
+8.
+BETONAR vikten av att främja synergier mellan det europeiska utbildningsområdet, det europeiska området för högre utbildning och det europeiska forskningsområdet, samtidigt som dubblering av resurser, strukturer och instrument undviks och man använder potentialen hos europeiska universitetsallianser fullt ut i alla deras uppdrag, bland annat genom att stödja deras hållbarhet och fortsätta att förstärka deras forsknings- och innovationsdimension, i enlighet med rådets rekommendation av den 5 april 2022 om brobyggande för ett effektivt europeiskt samarbete om högre utbildning (2), (1) COM(2022) 700 final.
+(2) EUT C 160, 13.4.2022, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-38.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-38.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4f3a2ca7f4ca8779efa39568fefd36bf09a0cae1
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-38.txt
@@ -0,0 +1,18 @@
+C 185/36
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+26.5.2023
+9.
+KONSTATERAR att Europas grundläggande och demokratiska värden nu utmanas och att Rysslands oprovocerade aggression mot Ukraina har förändrat det geopolitiska landskapet, ÄR ENIGT OM att gemensamma ansträngningar och transnationellt samarbete på utbildningsområdet inte bara underlättar och stärker unionens och medlemsstaternas insatser för att möta de behov som har uppstått till följd av aggressionen utan även bidrar till att förstärka våra centrala värderingar och principer på utbildningsområdet såsom inkludering, rättvisa, akademisk frihet och institutionellt oberoende liksom våra gemensamma värden och vår enighet inom unionen,
+10.
+BETONAR att det, för att fullt ut förverkliga ett europeiskt utbildningsområde och skapa ett motståndskraftigt, tryggt, hållbart och välmående Europa, är centralt att identifiera och avlägsna de kvarvarande hindren för mobilitet i utbildnings- och undervisningssyfte; gränsöverskridande samarbete stärker den europeiska utbildningens inkludering, rättvisa, kvalitet, mångfald, attraktionskraft och globala konkurrenskraft; ÄR därför ENIGT OM att insatser bör göras i syfte att förverkliga automatiskt ömsesidigt erkännande inom utbildning, ÄR också ENIGT OM att möjligheterna till mobilitet för studerande och lärare bör främjas, liksom möjligheterna för institutioner i och utanför Europa att samarbeta,
+11.
+KONSTATERAR att framsteg har gjorts sedan 2017 för att inrätta ett europeiskt utbildningsområde och att många olika åtgärder för att uppnå de strategiska prioriteringarna i den strategiska ramen för europeiskt utbildningssamarbete (2021–2030) har genomförts runtom i EU; det europeiska utbildningsområdet håller på att ta form successivt, genom olika initiativ, samarbete och gemensamt skapande,
+12.
+ÄR ENIGT OM att det kommer att vara centralt för den återstående perioden av den första cykeln fram till 2025 att fokusera på genomförandet på både nationell och europeisk nivå, inom den strategiska ramen, i linje med befogenheterna på varje nivå, och på robust övervakning inom ramen för befintliga strukturer, med vederbörligt beaktande av administrativa bördor,
+13.
+UNDERSTRYKER att de fem strategiska prioriteringarna i den strategiska ramen för europeiskt utbildningssamarbete (2021–2030) utgör grunden för arbetet och för ett fortsatt europeiskt utbildningssamarbete, även för att förverkliga det europeiska utbildningsområdet, ÄR ENIGT OM att den pågående halvtidsöversynen och den heltäckande rapporten om det europeiska utbildningsområdet som Europeiska kommissionen ska publicera 2025 bör fokusera på dessa fem strategiska prioriteringar och innehålla en mer djupgående analys av de särskilda områden som räknas upp nedan,
+14.
+KONSTATERAR att uppföljningen av målen på EU-nivå visar positiva tendenser i fråga om flera långvariga indikatorer, t.ex. ökat deltagande i förskoleverksamhet och barnomsorg, en minskning när det gäller att avbryta skolgången i förtid och en högre andel ungdomar med eftergymnasial utbildning; det är dock också uppenbart att många utmaningar kvarstår, särskilt effekterna av socioekonomisk status på utbildningsresultat och de studerandes välmående, ÄR därför ENIGT OM att särskilt fokus bör riktas mot följande för att förverkliga ett europeiskt utbildningsområde senast 2025: — Förbättra rättvisa, inkludering samt framgång för alla inom utbildningen och förvärvandet av nyckelkompetenser, inklusive grundläggande färdigheter, för att möjliggöra alla EU-medborgares fullständiga personliga, sociala, medborgerliga och yrkesmässiga utveckling. — Förstärka läraryrket och ta itu med lärarbristen, främja lärarnas karriärutveckling, mobilitetsmöjligheter, arbetsvillkor och välbefinnande, som viktiga faktorer för att göra läraryrket attraktivare. — Avlägsna kvarvarande hinder för mobilitet och samtidigt uppmuntra till inkluderande, hållbar och väl avvägd mobilitet inom EU, bland annat genom automatiskt ömsesidigt erkännande inom utbildning (3). — Främja livslångt lärande, inklusive vuxenutbildning, kompetensutveckling och omskolning, med särskild tyngdpunkt på färdigheter och kompetens för den gröna och den digitala omställningen.
+15.
+KOMMER ATT TA UPP den strategiska ramen och överväga att se över de prioriterade områdena och göra andra nödvändiga justeringar för den andra cykeln fram till 2030, (3) I överensstämmelse med rådets rekommendation av den 26 november 2018 om att främja automatiskt ömsesidigt erkännande av kvalifikationer inom högre utbildning och gymnasial utbildning samt resultat av studieperioder utomlands, EUT C 444, 10.12.2018, s. 1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-4.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-4.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c8ed3ed5a77b3a4adbfa381e1fe2de87186e771a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-4.txt
@@ -0,0 +1,13 @@
+C 185/2
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+26.5.2023
+Beslut om att inte göra invändningar mot en anmäld koncentration (Ärende M.11092 – BLACKSTONE / CDPQ / INVENERGY / AEP RENEWABLES / AEP WIND HOLDINGS / TRENT WIND FARM / DESERT SKY WIND FARM) (Text av betydelse för EES)
+(2023/C 185/02) Kommissionen beslutade den 3 maj 2023 att inte göra invändningar mot den anmälda koncentrationen ovan och att förklara den förenlig med den inre marknaden.
+Beslutet grundar sig på artikel 6.1 b i rådets förordning (EG) nr 139/2004 (1).
+Beslutet i sin helhet finns bara på engelska och kommer att offentliggöras efter det att eventuella affärshemligheter har tagits bort.
+Det kommer att finnas — under rubriken koncentrationer på kommissionens webbplats för konkurrens (http://ec.europa.eu/competition/ mergers/cases/).
+Denna webbplats gör det möjligt att hitta enskilda beslut i koncentrationsärenden, uppgifter om företag, ärendenummer, datum och sektorer, — i elektronisk form på webbplatsen EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/homepage.html?locale=sv) under Celexnummer 32023M11092.
+EUR-Lex ger tillgång till unionslagstiftningen via internet.
+(1) EUT L 24, 29.1.2004, s.
+1.
diff --git a/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-41.txt b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-41.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ade0bb81cbae7708cb5bce4468aef8d4fd30f756
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:185/sbd/OJ:C:2023:185:FULL.sv.p-41.txt
@@ -0,0 +1,36 @@
+26.5.2023
+SV
+Europeiska unionens officiella tidning
+C 185/39
+RÅDETS SLUTSATSER OM UTSATTA OCH FÖRDRIVNA KONSTNÄRER (2023/C 185/09)
+EUROPEISKA UNIONENS RÅD
+SOM ÄR MEDVETET OM
+1.
+vikten av kreativa och kulturella rättigheter, såsom de fastställs i globala (1) och regionala (2) instrument för mänskliga rättigheter, för att upprätthålla människans värdighet, kulturell mångfald, pluralism, demokrati och kulturens inneboende värde,
+2.
+internationella organisationers arbete med konstnärlig yttrandefrihet, såsom Unesco – vars konvention från 2005 erkänner behovet av att vidta åtgärder för att skydda mångfalden av kulturyttringar, särskilt i situationer där kulturyttringar riskerar att försvinna eller förändras i betydande grad (3) – och Europarådet (4), särskilt med avseende på dess manifest om yttrandefrihet för konst och kultur i den digitala tidsåldern,
+3.
+Europeiska rådets slutsatser av den 15 december 2022 och den 9 februari 2023, i vilka man ånyo fördömer med kraft Rysslands anfallskrig mot Ukraina, bekräftar unionens helhjärtade stöd för Ukrainas oberoende, suveränitet och territoriella integritet inom dess internationellt erkända gränser (5) och upprepar sitt åtagande att stärka stödet för fördrivna personer (6),
+4.
+Europaparlamentets resolution om kulturell solidaritet med Ukraina, vari man ger uttryck för uppriktig solidaritet med konstnärer (7), eftersom konst och kultur kommer att spela en grundläggande roll i läkningsprocessen och återuppbyggnaden av Ukraina, och berömmer särskilt de handlingar som utförts av de ukrainska konstnärer och kreatörer som har satt sig upp mot den ryska invasionen genom att utöva sin konst (8),
+5.
+EU:s arbetsplan för kultur 2023–2026 (9), som innehåller flera åtgärder (10) som rör utsatta (11) och fördrivna konstnärer,
+SOM BEAKTAR ATT
+6.
+konstnärer världen över spelar en viktig roll för samhällets och individens liv, utveckling och motståndskraft, och att de bör kunna göra det samtidigt som de bevarar sin kreativitet och yttrandefrihet,
+7.
+konstnärer därför bör, i enlighet med gällande bestämmelser, erbjudas skydd mot hot och kränkningar av alla slag som gör att de utsätts för fara på grund av deras konstnärliga arbete,
+(1) Bland annat artikel 27 i den allmänna förklaringen om de mänskliga rättigheterna, som firar 75 år 2023, och artikel 15 i den internationella konventionen om ekonomiska, sociala och kulturella rättigheter.
+(2) Bland annat Europeiska unionens stadga om de grundläggande rättigheterna.
+(3) Unescos konvention om skydd för och främjande av mångfalden av kulturyttringar (2005).
+(4) Med utgångspunkt i den europeiska konventionen om skydd för de mänskliga rättigheterna och de grundläggande friheterna (Europakonventionen) har Europarådet t.ex. offentliggjort en rapport om konstnärlig frihet och ett manifest om yttrandefrihet för konst och kultur i den digitala tidsåldern, där det bland annat anges att inskränkningar av yttrandefriheten och den konstnärliga friheten påverkar hela samhället, som förlorar sin pluralism och den demokratiska processens livskraft.
+(5) Dok.
+EUCO 34/22.
+(6) Dok.
+EUCO 1/23.
+(7) Se bilaga II för definitionen av konstnär.
+(8) Europaparlamentets resolution av den 20 oktober 2022 om kulturell solidaritet med Ukraina och en gemensam krishanterings­ mekanism för kulturell återhämtning i Europa (2022/2759(RSP)).
+(9) Rådets resolution om EU:s arbetsplan för kultur 2023–2026, EUT C 466, 7.12.2022, s. 1.
+(10) Bl.a.
+om konstnärlig frihet, bevarande av kulturarv och stärkande av lokala kulturella och kreativa sektorer i Ukraina samt om kulturens och kulturarbetares roll i främjandet och försvaret av demokrati och mänskliga rättigheter i instabila situationer.
+(11) Se bilaga II för definitionen av utsatt konstnär.
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d4bca8c0f2fb9ba521f0fbe722b10fc4495db3f6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-1.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+Официален вестник
+
+C 188
+
+на Европейския съюз
+
+Информация и известия
+
+Издание
+на български език
+
+Година 66
+30 май 2023 г.
+
+Съдържание
+
+I
+
+Резолюции, препоръки и становища
+РЕЗОЛЮЦИИ
+Комитет на регионите
+154-та пленарна сесия на КР, 15.3.2023 г. – 16.3.2023 г.
+
+2023/C 188/01
+2023/C 188/02
+
+Резолюция на Европейския комитет на регионите относно оптималното използване на талантите в
+регионите на Европа . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Резолюция на Европейския комитет на регионите относно инициативата за укрепване на социалния
+диалог . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+СТАНОВИЩА
+Комитет на регионите
+154-та пленарна сесия на КР, 15.3.2023 г. – 16.3.2023 г.
+
+2023/C 188/03
+2023/C 188/04
+
+Становище на Европейския комитет на регионите относно бъдещето на Източното партньорство от
+местна и регионална гледна точка . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Становище на Европейския комитет на регионите относно целите и инструментите за интелигентни
+селски райони в Европа . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Подготвителни актове
+Комитет на регионите
+154-та пленарна сесия на КР, 15.3.2023 г. – 16.3.2023 г.
+
+2023/C 188/05
+
+BG
+
+Становище на Европейския комитет на регионите относно „Краткосрочно настаняване под наем:
+балансиране на нуждите на местните общности, предприемачите и пътуващите“ . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..eb4c636d503d99824360b4c33efdfffea2c6ec21
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-13.txt
@@ -0,0 +1,68 @@
+30.5.2023 г.
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+C 188/11
+
+8.
+счита, че „основните принципи“ би трябвало да продължат да бъдат общата основа за сближаване в рамките на
+Източното партньорство, т.е. споделен ангажимент към свободата, демокрацията, върховенството на закона и правата на
+човека, като същевременно продължава работата по общи цели, като например насърчаване на равенството между половете,
+защита на малцинствата и езиковите права, противодействие на изменението на климата, постигане на напредък в
+екологичния и цифровия преход, подкрепа за силно и независимо гражданско общество, повишаване на устойчивостта и
+просперитета и задълбочаване на икономическите отношения; подчертава, че продължаващата подкрепа за демократичната
+опозиция в Беларус на всички равнища на управление, както и подкрепата за гражданското общество са от съществено
+значение за насърчаването на демократичните ценности в страната;
+9.
+посочва важната роля, която регионалните и местните власти могат да играят за защитата на „основните принципи“ в
+регионите и местните общности и за постигането на общите цели, като същевременно се гарантира принципът на
+субсидиарност на ЕС чрез доближаване на местните граждани до Европейския съюз и неговите ценности;
+10.
+подчертава обаче, че е необходимо ново определяне на целите на политиката за Източното партньорство и неговата
+многостранна структура, за да продължи партньорството да просперира;
+11.
+отбелязва, че след повече от десетилетие сътрудничество в рамките на Източното партньорство специфичните за всяка
+държава приоритети сред държавите от Източното партньорство понастоящем се различават поради различните им нужди за
+развитие, национални приоритети и интеграционни стремежи, но също така и поради политиката на агресия,
+дестабилизиращите тактики и дезинформацията от страна на Русия. Поради това КР очаква с нетърпение предложението
+на Европейската комисия за оценка на бъдещето на Източното партньорство;
+12.
+признава, че Източното партньорство продължава да бъде подходяща рамка, която не е изчерпала пълния си
+регионален потенциал и може да продължи да бъде цел за всички партньори, ако се реформира така, че да определи
+специфични за държавите цели по отношение на ЕС. Гъвкавите формати и инструменти в тази рамка следва да допълват
+нуждите както на новите страни кандидатки за членство в ЕС, така и на другите партньори, като се запазват общите ценности
+и правила, взаимните интереси и ангажименти;
+13.
+посочва, че Източното партньорство следва да бъде ориентирано в по-голяма степен към резултатите, като адаптира
+своите инструменти и оперативни формати, за да отговори на потребностите на партньорите, включително подпомага
+най-напредналите партньори по пътя им към членство в ЕС;
+14.
+призовава Европейската комисия и партньорските правителства да включват регионалните и местните власти в
+определянето на приоритетите за сътрудничество с териториално въздействие (напр. по отношение на енергийната
+ефективност, околната среда и адаптирането към изменението на климата, транспортната свързаност, децентрализацията и
+реформата на публичната администрация, подкрепата за гражданското общество) и да ги ангажират в съответните платформи
+и панели на Източното партньорство, които следва да бъдат разширени, така че да обхванат и представителите на CORLEAP;
+15.
+отбелязва положителното въздействие на сътрудничеството в рамките на Източното партньорство върху живота на
+обикновените граждани, но подчертава, че видимостта на партньорството и приносът на ЕС трябва да бъдат увеличени въз
+основа на минали постижения. Тази цел би могла да бъде постигната и чрез систематично сътрудничество с местните и
+регионалните власти и техните сдружения по места;
+16.
+отбелязва, че местното самоуправление, което е основен стълб и крайъгълен камък на демокрацията, трябва да бъде
+допълнително подкрепено, за да се постигнат целите на Източното партньорство, и приветства работата на Конгреса на
+Съвета на Европа в тази област;
+III. ПОЛИТИЧЕСКИ ПРЕПОРЪКИ
+
+17.
+подкрепя приемането на адаптиран подход към целите на Източното партньорство, за да се отразят различните нужди
+на страните кандидатки, потенциалните кандидатки и други партньори на ЕС, тъй като универсалният подход вече не е
+оправдан; специфичните за всяка държава потребности следва да бъдат определени така, че да отчитат и специфичните
+интереси на регионалните и местните общности;
+18.
+препоръчва по-гъвкав географски обхват за Източното партньорство, който да отвори възможността за по-тясно
+сътрудничество с някои държави в Централна Азия, както и да определи области за сътрудничество с държавите от
+Западните Балкани;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1fb0f927385e47e641458f81812677bb444b90f9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-40.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+C 188/38
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+30.5.2023 г.
+
+15.
+обръща внимание на факта, че през 2019 г., преди пандемията, 42 града в ЕС са регистрирали повече от един милион
+нощувки на гости, като в Париж, Барселона, Лисабон и Рим нощувките са надхвърлили 10 милиона за всеки един от тези
+градове; именно градският туризъм и туризмът в градовете на изкуството е този, който беше най-силно засегнат от COVID-19
+в периода 2020—2021 г., както и ваканционният туризъм към слънчеви и морски дестинации;
+16.
+счита за положителен факта, че интересът на пътуващите се е изместил към по-малките градове и селските общности,
+и приветства факта, че посетителите все по-често избират да излязат от „традиционните“ туристически маршрути; във връзка с
+това решително подкрепя целта на стратегията на ЕС (3) за интелигентна мобилност, насочена към удвояване на
+високоскоростния железопътен трафик в цяла Европа; изразява убеждение, че съвременните и устойчиви модели на пътуване
+допълнително ще укрепят селския туризъм;
+17.
+подчертава, че макар ЕС да се представя като туристическа дестинация номер едно в света, възстановяването на
+туризма в ЕС през последните две години се осъществява главно благодарение на вътрешния и вътрешноевропейския туризъм;
+за да подкрепи допълнително европейските граждани, пътуващи в ЕС, КР призовава за подновяване на усилията за
+възстановяване на съществуващите трансгранични железопътни връзки (149 от 265-те връзки са неоперативни (4)), за да се
+насърчи транспортът с нулеви емисии, да се съживи железопътната мрежа на ЕС и тя да бъде подготвена за
+предизвикателствата на 21-ви век, като се използват в максимална степен най-съвременните железопътни технологии;
+Въздействие върху сектора на жилищното строителство
+18.
+признава по-специално, че общините в големите европейски градове са изправени пред нарастващо търсене на
+жилища на достъпни цени, за да приютят гражданите, желаещи да учат, работят и живеят в тези градове. Осигуряването на
+жилища на достъпни цени е въпрос от обществен интерес за местните власти, които трябва да намерят най-добрите
+възможни решения за избягване на конфронтацията с лицата, които имат интерес да отдават жилища под наем на туристите;
+19.
+посочва, че краткосрочното настаняване под наем съчетава два отделни пазара — жилищния и туристическия пазар; в
+резултат на това финансовите или фискалните стимули за санирането на сградите могат да улеснят преобразуването на
+жилищата от такива с жилищна цел в обекти за туристическо настаняване, с възможност те да бъдат експлоатирани с
+търговска цел за сметка на постоянните жители, студентите и работниците;
+20.
+всеки компетентен орган решава дали краткосрочното настаняване под наем следва да се извършва в сгради за
+социално жилищно настаняване;
+21.
+подчертава, че в зоните, в които онлайн платформите са много активни, въздействието върху пазара на недвижими
+имоти е значително (5); наемите и цените на недвижимите имоти се увеличават, което води до намаляване на наличността на
+сградния фонд за местното население;
+22.
+подчертава, че макар да се предоставят възможности за платформите, от основно значение е да се спазват целите на
+публичната политика като наличие жилища на достъпни цени и защита на градските центрове, особено когато
+икономическите условия в Европа се влошават. Услугите за краткосрочно настаняване под наем чрез платформи и тяхното
+въздействие не бива да подкопават широкото приемане на туризма в европейските региони и градове, нито да влошават
+възможностите за живот в кварталите;
+Обмен на данни
+23.
+поради това е на мнение, че при спазване на стандартите в областта на защита на данните, от платформите на пазара
+на краткосрочно настаняване под наем би трябвало да се изисква да спазват задължителните изисквания за обмен на
+информация, тъй като властите се нуждаят от достъп до тази информация, за да гарантират наличието на жилища на
+достъпни цени;
+24.
+изразява загриженост относно трудностите, срещани от платформите при споделянето на критична информация с
+публичните власти, въпреки че са налице признаци за това, че те желаят да помогнат на местните и регионалните власти да
+вземат информирани политически решения и да опростят прилагането и разбирането на местните правила;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en.
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders.
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-46.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-46.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5fe4943fa0ab41e548a7a1528ae121c03ef19b95
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-46.txt
@@ -0,0 +1,117 @@
+C 188/44
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+30.5.2023 г.
+
+Изменение 2
+Съображение 9
+Текст, предложен от Европейската комисия
+
+(9)
+
+Изменение на КР
+
+В окончателния доклад на Конференцията за бъде­
+щето на Европа, публикуван на 9 май 2022 г., в
+частта за селското стопанство, производството на
+храни, биоразнообразието и екосистемите, замърся­
+ването, гражданите искат от Съюза по-специално
+значително да се ограничи употребата на химични
+пестициди и торове, в съзвучие със съществуващите
+цели, като същевременно все така се гарантира
+продоволствената сигурност и подкрепата за нау­
+чните изследвания за разработване на по-устойчиви и
+природосъобразни алтернативи. Гражданите настоя­
+ват за повече научни изследвания и иновации,
+включително в областта на технологичните решения
+за устойчиво производство, за устойчивост на
+растенията и за прецизно земеделие, за повече
+системи за комуникация и съветване, обучение за и
+от земеделските стопани, а освен това отправят
+искания към Съюза за защита на насекомите,
+по-специално местните и опрашващите видове.
+
+(9)
+
+В окончателния доклад на Конференцията за бъде­
+щето на Европа, публикуван на 9 май 2022 г., в
+частта за селското стопанство, производството на
+храни, биоразнообразието и екосистемите, замърся­
+ването, гражданите искат от Съюза по-специално
+значително да се ограничи употребата на химични
+пестициди и торове, в съзвучие със съществуващите
+цели, като същевременно все така се гарантира
+продоволствената сигурност и подкрепата за нау­
+чните изследвания за разработване на по-устойчиви и
+природосъобразни алтернативи. Гражданите настоя­
+ват за повече научни изследвания и иновации,
+включително в областта на технологичните решения
+за устойчиво производство, за устойчивост на
+растенията и за прецизно земеделие, за повече
+системи за комуникация и съветване, обучение за и
+от земеделските стопани, а освен това отправят
+искания към Съюза за защита на насекомите,
+по-специално местните и опрашващите видове.
+Освен това гражданите препоръчват прилага­
+нето на принципа „замърсителят плаща“,
+който също следва да бъде включен в мерките
+за данъчно облагане.
+
+Изменение 3
+Съображение 12
+Текст, предложен от Европейската комисия
+
+(12)
+
+Целта на стратегията „От фермата до трапезата“ е да
+се постигне значителен напредък в намаляването на
+употребата на химични продукти за растителна
+защита по икономически жизнеспособен начин. За
+постигането на тази цел е необходимо да се
+определят количествени цели — на равнището на
+Съюза и на равнището на държавите членки — за
+намаляване на употребата и риска от химични
+продукти за растителна защита и за намаляване на
+употребата на по-опасни продукти за растителна
+защита, за да се наблюдава напредъкът. Национал­
+ните цели следва да бъдат установени в национално­
+то право, за да се гарантира адекватен напредък и
+отчетност по отношение на тях. Тези обвързващи
+национални цели също следва да бъдат постигнати от
+държавите членки до 2030 г. Очаква се намалява­
+нето на употребата на химични продукти за
+растителна защита да намали значително рисковете
+за безопасността и здравето при работа за професио­
+налните потребители.
+
+Изменение на КР
+
+(12)
+
+Целта на стратегията „От фермата до трапезата“ е да
+се постигне значителен напредък в намаляването на
+употребата на химични продукти за растителна
+защита по икономически жизнеспособен начин. За
+постигането на тази цел е необходимо да се определят
+количествени цели — на равнището на Съюза и на
+равнището на държавите членки — за намаляване на
+употребата и риска от химични продукти за
+растителна защита и за намаляване на употребата
+на по-опасни продукти за растителна защита, за да се
+наблюдава напредъкът. Националните цели следва да
+бъдат установени в националното право, за да се
+гарантира адекватен напредък и отчетност по отно­
+шение на тях. Тези обвързващи национални цели
+също следва да бъдат постигнати от държавите
+членки до 2030 г. Очаква се намаляването на
+употребата на химични продукти за растителна
+защита да намали значително рисковете за без­
+опасността и здравето при работа за професионалните
+потребители, но също така и за потребителите
+от битовата сфера, и по-специално за уязви­
+мите групи.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7ac3c30f52fcdb8ca63e5948c5da5326d071911c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-5.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023 г.
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+C 188/3
+
+17.
+счита, че е необходимо да се въведат редица политики за селските райони с цел справяне с обезлюдяването, което
+води до загуба на таланти, и по-специално за районите, които са най-силно засегнати от изменението на климата, и районите
+със сериозни и постоянни природни или демографски пречки, като най-отдалечените региони, островите и по-отдалечените
+и изолирани региони, където достъпът до ресурси често е по-ограничен. Комитетът отново заявява, че бъдещето на тези
+области зависи от задържането и привличането на млади таланти, които да постигат своите житейски цели в тях, и от
+пълноценното участие на младите хора в търсенето на решения на местните предизвикателства;
+18.
+призовава образованието и обучението да бъдат достъпни за всички възрасти и социални групи, както физически на
+място, така и чрез дистанционен достъп, както и да се споделят знания относно иновативните подходи към процесите за
+придобиване на умения и да се развиват общински центрове с широк набор от услуги — от библиотеки до социална дейност;
+изразява съгласие и с това, че е важно да се разширят възможностите за труд и обучение и да се поощрят мерките за
+насърчаване на равновесието между професионалния и личния живот;
+19.
+счита, че укрепването на публичните политики за насърчаване на модернизирането и адаптирането към изменението
+на климата на земеделските стопанства, както и стимулирането на младите специалисти да се включат в селскостопанския
+сектор, са от съществено значение за справяне с проблема с приемствеността между поколенията. За тази цел трябва да се
+преосмисли и подкрепи достъпът до програми за социална и трудова интеграция, до образование и до предлаганите на
+местно равнище възможности за повишаване на квалификацията и преквалификация, както и до културни дейности;
+20.
+подчертава, че интелигентните селища създават нови възможности за диверсифицирана икономика в селските райони
+и достъп до пазара на труда, и изисква интензивна подкрепа за селските райони, така че да могат да изпълнят политическата
+програма за 2030 г., и по-специално да укрепят цифровите умения и образованието, да изградят сигурни и устойчиви
+цифрови инфраструктури, да осъществят цифрова трансформация на предприятията и цифровизация на обществените услуги;
+приветства включването на селските райони в Европейската декларация относно цифровите права и принципи за цифровото
+десетилетие;
+21.
+признава важната роля на жените в районите, изложени на риск от обезлюдяване, и поради това насърчава и
+подкрепя мерките за създаване на равни възможности за жените в областта на иновативните, устойчиви и творчески работни
+места и услуги;
+22.
+подчертава, че е необходимо държавите членки да подкрепят твърдо политиките за насърчаване на участието на
+момичетата и жените в образованието в областта на НТИИМ (информационни и комуникационни технологии, наука,
+технологии, инженерство, изкуства и математика) и да предоставят стимули за създаването на работни места в сектори, в
+които тяхното знание може да бъде приложено;
+23.
+подчертава, че насърчаването на цифровия преход на регионите, попаднали в „капан за развитието на таланти“, е от
+съществено значение, както и в интерес на силното икономическо, социално и териториално сближаване. КР предлага да се
+насърчава цифровото сближаване като цел на Европейския съюз, така че да може да се въведе подходяща цифрова
+инфраструктура, която да гарантира, че дистанционната работа, електронните услуги и цифровото образование са достъпни
+за всички. Следва да се обърне специално внимание на достъпа на групите в неравностойно положение и уязвимите групи до
+цифрови инструменти;
+24.
+отбелязва, че гражданите и предприятията в граничните региони на Европа са изправени пред многобройни правни и
+административни пречки, които възпрепятстват икономическия растеж и трансграничното сътрудничество, и подчертава
+необходимостта от Шенгенско пространство без граници за всички държави членки, с цел да се улесни мобилността на
+студентите, работниците и предприятията, особено в граничните региони;
+25.
+подчертава ролята на социалните иновации за разработването на нови идеи, услуги и модели за по-добро справяне с
+обществените предизвикателства, по-специално в областта на заетостта, образованието, уменията и социалното приобщаване,
+и тяхната добавена стойност за развитието на общностите и подобряването на социалните услуги по места. В този контекст
+Комитетът подчертава потенциала на социалната икономика в областта на професионалното обучение, в университетите и на
+всички образователни равнища, както и в активните политики за заетост и в развитието на умения и компетентности;
+26.
+насърчава използването на финансирането по линия на инициативата за социални иновации на ЕСФ + с цел
+укрепване на капацитета за иновации и улесняване на трансфера и разширяването на мащаба на иновативните решения;
+Повишаване на ефективността на образованието и отговаряне на нуждите на пазара на труда
+
+27.
+отбелязва, че въпреки че съществуват съществени разлики в рамките на ЕС, едно от основните предизвикателства при
+разработването и прилагането на нови стандарти и практики в областта на образованието и обучението е степента, в която те
+отговарят успешно на нуждите на пазара на труда. Пропуските и несъответствията между търсените и предлаганите умения
+изострят териториалните различия и това трябва да бъде преодоляно чрез добре разработени, ориентирани към местните
+условия и подходящо финансирани политики;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..eaed44956f8a75bb95c1b41ceeef3a99a9377833
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.bg.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023 г.
+
+BG
+
+Официален вестник на Европейския съюз
+
+C 188/77
+
+6.
+настоятелно призовава Европейската агенция по химикали (ECHA) или, когато е целесъобразно, друг компетентен
+европейски орган, да разработят единен подход за откриване на продукти, съдържащи азбест. Би било желателно да се
+създаде регистър на продуктите, които могат да съдържат азбест, за да се улесни ранното откриване от страна на държавите
+членки. В същия ред на мисли приветства предложението на Европейската комисия за законодателна инициатива, озаглавена
+„Откриване, регистриране и мониторинг на азбеста“, чиято цел е да се преодолеят различията между националните мерки в
+тази област. Въвеждането на задължителна проверка и регистриране на азбеста в сградите и разработването на национални
+стратегии за отстраняване на азбеста следва да доведат до прилагането на координиран и съпоставим подход в целия ЕС, като
+по този начин се създаде по-безопасна среда и се постигне по-високо равнище на защита за гражданите на ЕС. В директивата
+следва също така да се разгледа необходимостта от защита на службите за спешна помощ (включително пожарникарите,
+полицията, лекарите и спасителните работници) от рисковете, свързани с експозицията на азбест, чрез създаване на актуална
+и достъпна база данни, съдържаща надеждни данни за инфраструктурата с потвърдено или вероятно наличие на азбест;
+7.
+отбелязва, че за да бъде директивата успешна, държавите членки и институциите на ЕС следва да включват активно
+местните и регионалните власти на всички етапи от координацията и прилагането на преразгледаната директива;
+8.
+подкрепя приемането на обща рамка на ЕС за улесняване на откриването и последващото безопасно отстраняване на
+азбеста, съдържащ се в сградния фонд на ЕС. Призовава Европейската комисия и държавите членки да разработят и насърчат
+прилагането на общ, системен и систематичен подход за справяне с проблема с азбеста (като се започне от метода на
+инвентаризация, провеждането на информационни и образователни кампании, програми за подпомагане на обитателите,
+предприемачите и местните власти при отстраняването на азбеста, до решения във връзка със защитата на здравето и
+депонирането на азбест);
+9.
+отбелязва със загриженост, че в някои държави — членки на ЕС, е допустимо самостоятелното демонтиране на
+азбестови продукти. Посочва, че тъй като обучението на работниците е от съществено значение за предотвратяване на
+рисковете от професионална експозиция на азбест, са необходими европейски насоки за сертифициране на необходимите
+умения, за да се гарантира, че в целия ЕС се прилагат едни и същи стандарти. Поради това настоятелно призовава за
+разработването на европейски насоки за сертифициране на уменията, които се изискват от работниците с оглед на
+безопасното отстраняване на съдържащите азбест компоненти;
+10.
+призовава Европейската комисия да създаде механизми за безопасно ускоряване на отстраняването на азбеста чрез
+повишаване на осведомеността, по-ефективно образование и гарантиране на безопасността на работниците и обитателите
+чрез ефективни, привлекателни и целенасочени образователни и информационни програми (включително сред служителите
+на местните и регионалните власти и здравните служби);
+11.
+счита, че екологичният преход, към който се стремят всички, и осъществяването на амбицията на ЕС за увеличаване
+на дела на санираните сгради в рамките на вълната на саниране могат същевременно да доведат до увеличаване на
+експозицията на азбест, по-специално при строителните работници. Поради това е необходимо да се въведат решения за
+по-ефективно наблюдение на процеса на отстраняване на азбеста и специална схема за грижи и лечение на свързаните с
+азбеста заболявания (за работниците, заети понастоящем, и които са били заети в миналото в сектори, в които съществува
+риск от експозиция на азбест);
+12.
+обръща внимание на необходимостта да се инициират и да се подкрепят финансово иновативните дейности на
+научноизследователските центрове за обезвреждане, запазване и съхранение на азбест (напр. в рамките на програмата
+„Хоризонт“). В повечето държави азбестовите отпадъци все още се съхраняват в депа за опасни отпадъци или в специални
+съоръжения за съхранение на азбестови отпадъци. Увеличаването на отстраняването на азбеста означава и значително
+увеличаване на зоните за съхранение на този опасен минерал. Същевременно предлага да се създаде мрежа на регионите и
+градовете, които са изправени пред този проблем и въздействието на азбеста на тяхната територия. Целта е да се развива
+сътрудничеството, включващо обмен на практики и създаването на партньорства за осъществяване на съвместни
+транснационални научноизследователски проекти, съфинансирани от Европейския съюз;
+13.
+отбелязва, че основната причина за бавния темп на отстраняване на азбеста е фактът, че се съфинансират само
+демонтирането и обезвреждането на азбестови продукти (по-специално етернитови покриви). Обитателите на сградите често
+не разполагат с достатъчно финансови средства за строителни материали и услуги, свързани със замяната на покривното
+покритие и поради това се отказват от инвестиции. Необходимо е да се въведат нови механизми за отпускане на безвъзмездни
+средства и стимули (напр. данъчни облекчения, субсидии);
+14.
+с цел да се защитят работниците, изложени на азбест, и да се сведе до минимум въздействието на азбеста върху
+околната среда, се присъединява към призива за европейска стратегия за отстраняване на азбеста, която да гарантира
+интегриран подход на различните политики и да прилага системни и ефективни решения във всички държави членки по
+отношение на методите на инвентаризация, мониторинг, безопасно обезвреждане, съхранение и образование (обучение);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..70782ea0f18c21b5c6743f09d26d60da3e9a39be
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Úřední věstník
+
+C 188
+
+Evropské unie
+
+Informace a oznámení
+
+České vydání
+
+Ročník 66
+30. května 2023
+
+Obsah
+
+I
+
+Usnesení, doporučení a stanoviska
+USNESENÍ
+Výbor regionů
+154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023
+
+2023/C 188/01
+
+Usnesení Evropského výboru regionů k tématu Využívání talentů v evropských regionech . . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Usnesení Evropského výboru regionů k iniciativě zaměřené na posílení sociálního dialogu . . . . . . .
+
+6
+
+STANOVISKA
+Výbor regionů
+154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Budoucnost Východního partnerství z místní
+a regionální perspektivy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Cíle a nástroje pro inteligentní venkovské oblasti
+v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Přípravné akty
+Výbor regionů
+154. plenární zasedání VR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023
+
+2023/C 188/05
+
+CS
+
+Stanovisko Evropského výboru regionů k tématu Krátkodobé pronájmy ubytování: nalézt rovnováhu
+mezi potřebami místních komunit, podnikatelů a turistů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f8705324ada9ab3a2567c06de1b259b9efb8b6b7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-13.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+30.5.2023
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+C 188/11
+
+8.
+domnívá se, že v zájmu toho, aby se země v rámci Východního partnerství více semkly, je třeba společně vycházet ze
+„základních prvků“, tj. ze společných závazků v oblasti svobody, demokracie, právního státu a lidských práv, a zároveň
+pokračovat v úsilí o naplnění společných cílů, jako je prosazování rovnosti žen a mužů, ochrana menšin a jazykových práv,
+boj proti změně klimatu, podpora ekologické a digitální transformace, podpora silné a nezávislé občanské společnosti,
+zvyšování odolnosti a prosperity a prohlubování hospodářských vztahů. Zdůrazňuje, že pro prosazování demokratických
+hodnot v Bělorusku je naprosto zásadní trvalá podpora tamější demokratické opozice na všech úrovních správy, jakož
+i podpora občanské společnosti;
+
+9.
+poukazuje na to, že při prosazování těchto základních prvků v regionech a místních komunitách i při dosahování
+společných cílů mohou hrát významnou úlohu regionální a místní orgány, které zároveň zaručují uplatňování zásady
+subsidiarity EU tím, že občanům přímo na místě přibližují Evropskou unii a její hodnoty;
+
+10.
+zdůrazňuje nicméně, že k tomu, aby bylo Východní partnerství nadále prospěšné, je třeba nově vymezit jeho
+politické cíle a jeho mnohostrannou strukturu;
+
+11.
+uznává, že po více než deseti letech spolupráce v rámci Východního partnerství se priority jednotlivých zemí tohoto
+partnerství nyní rozcházejí, a to vzhledem k jejich různým rozvojovým potřebám, vnitrostátním prioritám a integračním
+aspiracím, ale také kvůli politice agrese a destabilizační taktice Ruska a jeho dezinformacím. VR proto netrpělivě očekává
+návrh Evropské komise na posouzení budoucnosti Východního partnerství;
+
+12.
+uznává, že Východní partnerství zůstává relevantním rámcem, který ještě nevyčerpal všechen svůj regionální
+potenciál a může nadále sloužit svému účelu ku prospěchu všech partnerů, bude-li reformováno tak, aby byly vymezeny
+cíle jednotlivých zemí, pokud jde o jejich směřování do EU. Flexibilní formáty a nástroje v tomto rámci by měly doplňovat
+potřeby nových kandidátských zemí EU i ostatních partnerů, a to při zachování společných hodnot, pravidel a zájmů
+a vzájemných závazků;
+
+13.
+poukazuje na to, že by Východní partnerství mělo být více zaměřeno na výsledky, a to na základě přizpůsobení jeho
+nástrojů a operačních formátů tak, aby odpovídaly potřebám partnerů, včetně pomoci nejpokročilejším partnerům na jejich
+cestě k členství v EU;
+
+14.
+vyzývá Evropskou komisi i vlády partnerských zemí, aby do stanovování priorit spolupráce s územním dopadem
+(týkajících se např. energetické účinnosti, životního prostředí a přizpůsobování se změně klimatu, dopravního propojení,
+decentralizace a reformy veřejné správy či podpory občanské společnosti) zapojily regionální a místní orgány a aby je
+zahrnuly do příslušných platforem a panelů Východního partnerství, které by měly být rozšířeny o zástupce CORLEAP;
+
+15.
+bere na vědomí pozitivní dopady spolupráce v rámci Východního partnerství na životy běžných občanů, avšak
+zdůrazňuje skutečnost, že je třeba zvýšit viditelnost partnerství a přispění EU a využít k tomu úspěchy dosažené
+v minulosti. Tohoto cíle lze dosáhnout také systematickou spoluprací s místními a regionálními orgány a jejich sdruženími
+na místní úrovni;
+
+16.
+konstatuje, že v zájmu dosažení cílů Východního partnerství je třeba dále podporovat místní samosprávu, která je
+zcela zásadním pilířem a základním kamenem demokracie, a vítá činnost Kongresu místních a regionálních orgánů Rady
+Evropy v této oblasti;
+
+III. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
+
+17.
+vyslovuje se pro uplatnění uzpůsobeného přístupu k cílům Východního partnerství, jenž by zohledňoval různé
+potřeby kandidátských zemí EU, potenciálních kandidátů a dalších partnerů, neboť univerzální přístup již není
+odůvodněný. Konkrétní potřeby jednotlivých zemí by měly být formulovány tak, že budou vzaty v potaz rovněž specifické
+zájmy regionálních a místních komunit;
+
+18.
+doporučuje pružnější zeměpisnou působnost Východního partnerství, díky čemuž by byla umožněna užší
+spolupráce se zeměmi, jako jsou některé země ve Střední Asii, a mohly by být určeny oblasti spolupráce se zeměmi
+západního Balkánu;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6adb8ddb6ec5e33cf975b2872998e1487352ca01
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-40.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+C 188/38
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+30.5.2023
+
+15.
+poukazuje na skutečnost, že v roce 2019, tj. před pandemií, vykazovalo 42 měst v EU více než 1 milion noclehů
+turistů, přičemž Paříž, Barcelona, Lisabon a Řím zaznamenaly více než 10 milionů noclehů. Právě městský cestovní ruch
+resp. cestovní ruch ve městech s uměleckými památkami byl v letech 2020 a 2021 nejvíce zasažen pandemií COVID-19,
+stejně jako cestovní ruch v turistických destinacích, kam lidé jezdí na dovolenou za sluncem a k moři;
+
+16.
+považuje za pozitivní, že se zájem turistů přesunul k menším městům a k venkovským komunitám, a vítá, že
+návštěvníci dávají čím dál více přednost „netradičním“ turistickým trasám. V této souvislosti rozhodně podporuje strategii
+EU pro inteligentní mobilitu (3) v tom, že je třeba zdvojnásobit provoz na vysokorychlostní železnici všude v Evropě. Je
+přesvědčen, že moderní a udržitelné modely cestování přispějí k dalšímu posílení cestovního ruchu na venkově;
+
+17.
+zdůrazňuje, že EU sice je hlavní světovou turistickou destinací, nicméně na oživení cestovního ruchu v EU
+v posledních dvou letech má zásluhu zejména domácí a evropský cestovní ruch. VR požaduje, aby bylo v zájmu dalšího
+podpoření evropských občanů, kteří cestují po EU, opětovně vynaloženo úsilí o znovuzprovoznění stávajících
+přeshraničních železničních přechodů (149 z 265 spojení nefunguje (4)) s cílem podpořit dopravu s nulovými emisemi,
+oživit rozvoj železniční sítě v EU a připravit ji na výzvy 21. století díky co největšímu využití nejmodernějších technologií
+v oblasti železniční dopravy;
+
+Dopad na odvětví bydlení
+18.
+uznává, že zejména městské části velkých evropských měst čelí rostoucí poptávce po cenově dostupném bydlení pro
+občany, kteří tam chtějí studovat, pracovat a žít. Zajištění cenově dostupného bydlení je věcí veřejného zájmu, která spadá
+do působnosti místních orgánů. Ty musí nalézt co nejlepší řešení, aby se vyhnuly konfliktu s jedinci, kteří chtějí nabízet
+ubytování turistům;
+
+19.
+vyzdvihuje skutečnost, že krátkodobé pronájmy propojují dva různé trhy – bytový trh a trh cestovního ruchu.
+Z toho plyne, že finanční nebo daňové pobídky určené na renovaci nemovitostí mohou podpořit změnu účelu obytných
+budov z bytových prostor na ubytovací kapacity. Vzniká tak možnost jejich komerčního využití na úkor obyvatel, studentů
+a pracovníků;
+
+20.
+každý jednotlivý příslušný orgán by měl rozhodnout, zda umožní krátkodobé pronájmy ubytování v budovách
+sloužících k sociálnímu bydlení;
+
+21.
+zdůrazňuje, že v oblastech s intenzivní aktivitou internetových platforem jsou dopady na trh s nemovitostmi
+značné (5). To vede k růstu nájemného a cen nemovitostí a k následnému snížení počtu dostupných nemovitostí pro místní
+obyvatelstvo;
+
+22.
+zdůrazňuje, že platformám je sice třeba poskytovat příležitosti, nicméně klíčový význam má respektování cílů
+veřejné politiky, jako je dostupné a cenově přijatelné bydlení a ochrana městských center, zejména za situace, kdy se
+v Evropě zhoršuje hospodářská situace. Služby v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování prostřednictvím platforem
+a jejich dopady nesmí negativně ovlivnit vysokou míru příznivého přijímání cestovního ruchu v evropských regionech
+a městech ani podmínky života v městských čtvrtích;
+
+Výměna údajů
+23.
+domnívá se tudíž, že pro platformy působící na trhu s krátkodobými pronájmy musí – pod podmínkou dodržování
+předpisů o ochraně údajů – platit závazné požadavky týkající se předávání informací, neboť veřejné orgány tyto informace
+potřebují k tomu, aby mohly zajišťovat přístup k cenově dostupnému bydlení;
+
+24.
+vyjadřuje své znepokojení z toho, že platformy považují za obtížné poskytovat veřejným orgánům kritické
+informace, přestože jsou zde určité náznaky větší ochoty pomáhat orgánům místní a regionální samosprávy přijímat
+informovaná politická rozhodnutí a zjednodušovat prosazování a chápání místních předpisů;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_cs.
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders.
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-46.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-46.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1045388dbd55752b3a78299d4aa12862a5c4507b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-46.txt
@@ -0,0 +1,110 @@
+C 188/44
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+30.5.2023
+
+Pozměňovací návrh 2
+9. bod odůvodnění
+Text navržený Komisí
+
+9)
+
+Pozměňovací návrh VR
+
+V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti
+Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022,
+občané v případě návrhů týkajících se zemědělství,
+produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosy­
+stémů a znečištění žádají Unii, aby především
+výrazně snížila používání chemických pesticidů
+a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň
+nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu
+výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na
+přírodě založených iniciativ. Občané žádají další
+výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti tech­
+nologických řešení pro udržitelnou produkci, od­
+olnost rostlin a přesné zemědělství, jakož
+i intenzivnější komunikaci, více poradenských
+systémů a školení pro zemědělce i ze strany
+zemědělců a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména
+původní a opylující hmyz.
+
+9)
+
+V závěrečné zprávě Konference o budoucnosti
+Evropy, která byla zveřejněna 9. května 2022,
+občané v případě návrhů týkajících se zemědělství,
+produkce potravin, biologické rozmanitosti a ekosy­
+stémů a znečištění žádají Unii, aby především
+výrazně snížila používání chemických pesticidů
+a hnojiv v souladu se stávajícími cíli a zároveň
+nadále zajistila potravinové zabezpečení a podporu
+výzkumu za účelem rozvoje udržitelnějších a na
+přírodě založených iniciativ. Občané žádají další
+výzkum a inovace, mimo jiné i v oblasti tech­
+nologických řešení pro udržitelnou produkci, od­
+olnost rostlin a přesné zemědělství, jakož
+i intenzivnější komunikaci, více poradenských sy­
+stémů a školení pro zemědělce i ze strany zemědělců
+a žádají Unii, aby chránila hmyz, zejména původní
+a opylující hmyz. Občané kromě toho doporučují,
+aby byla uplatňována zásada „znečišťovatel platí“,
+která by měla být zakotvena i v daňových opa­
+třeních.
+
+Pozměňovací návrh 3
+12. bod odůvodnění
+Text navržený Komisí
+
+12)
+
+Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je
+dosáhnout podstatného pokroku v omezování pou­
+žívání chemických přípravků na ochranu rostlin
+ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení
+tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na
+úrovni členských států kvantifikované cíle pro
+omezení používání chemických přípravků na
+ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného
+a omezení používání nebezpečnějších přípravků na
+ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní
+cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními
+předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok
+a odpovědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto
+závazných vnitrostátních cílů by měly členské státy
+rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že
+omezením používání chemických přípravků na
+ochranu rostlin se významně sníží rizika pro­
+fesionálních uživatelů v oblasti bezpečnosti
+a ochrany zdraví při práci.
+
+Pozměňovací návrh VR
+
+12)
+
+Cílem strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ je
+dosáhnout podstatného pokroku v omezování pou­
+žívání chemických přípravků na ochranu rostlin
+ekonomicky životaschopným způsobem. K dosažení
+tohoto cíle je nezbytné stanovit na úrovni Unie a na
+úrovni členských států kvantifikované cíle pro
+omezení používání chemických přípravků na
+ochranu rostlin a snížení rizika s nimi spojeného
+a omezení používání nebezpečnějších přípravků na
+ochranu rostlin s cílem sledovat pokrok. Vnitrostátní
+cíle by měly být stanoveny vnitrostátními právními
+předpisy, aby byl zajištěn odpovídající pokrok a od­
+povědnost ve vztahu k těmto cílům. Těchto zá­
+vazných vnitrostátních cílů by měly členské státy
+rovněž dosáhnout do roku 2030. Očekává se, že
+omezením používání chemických přípravků na
+ochranu rostlin se významně sníží rizika profesio­
+nálních uživatelů v oblasti bezpečnosti a ochrany
+zdraví při práci, ale také rizika, jimž jsou vy­
+stavováni občané a spotřebitelé, a zejména pak
+zranitelné skupiny.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..622607b6330fec2d83a34f0c21870c09888a82a6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-5.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+30.5.2023
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+C 188/3
+
+17.
+považuje za nutné zavést soubor politik zaměřených na venkovské oblasti a jejich problém úbytku obyvatel a tím
+i talentů. Tím spíše to platí pro oblasti nejvíce zasažené změnou klimatu a oblasti se závažným a trvalým přírodním nebo
+demografickým znevýhodněním, jako jsou nejvzdálenější regiony, ostrovy a vzdálenější a izolovanější regiony s často
+omezenějším přístupem ke zdrojům. Výbor připomíná, že budoucnost těchto oblastí závisí na udržení a přilákání mladých
+talentů, aby se tito lidé rozhodli právě zde plnit své životní cíle, a současně je nutné mladé lidi plně zapojovat do řešení
+problémů, které v daném místě vyvstávají;
+18.
+požaduje, aby vzdělávání a odborná příprava byly přístupné všem věkovým a společenským skupinám, a to jak
+prezenčně na místě, tak prostřednictvím vzdáleného přístupu, a dále žádá sdílení poznatků o inovativních přístupech
+k osvojování dovedností a rozvoj komunitních center s celou škálou služeb od knihoven až po sociální práci. Souhlasí
+rovněž, že je důležité rozšířit pracovní a vzdělávací příležitosti a podporovat opatření ve prospěch rovnováhy mezi
+pracovním a soukromým životem;
+19.
+pro řešení problematiky týkající se nedostatečné generační obměny je naprosto nezbytné posílit veřejné politiky na
+podporu modernizace zemědělských podniků a jejich přizpůsobení změně klimatu a motivovat mladé pracovníky ke
+vstupu do zemědělství. K tomu je třeba přezkoumat a podpořit jejich přístup k programům socioprofesního začlenění
+a k možnostem vzdělávání, prohlubování dovedností a změny kvalifikace nabízeným na místní úrovni a ke kulturní
+nabídce;
+20.
+zdůrazňuje, že inteligentní vesnice vytvářejí nové příležitosti pro diverzifikované venkovské hospodářství a přístup
+na trh práce, a požaduje intenzivní podporu venkovských oblastí v plnění politického programu na období do roku 2030,
+zvláště co se týče posilování digitálních dovedností a vzdělávání, bezpečné a udržitelné digitální infrastruktury, digitální
+transformace podniků a digitalizace veřejných služeb. Vítá zařazení venkovských oblastí do evropského prohlášení
+o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu;
+21.
+uznává význam přítomnosti žen v oblastech ohrožených vylidňováním, a prosazuje a podporuje tak opatření
+k zajištění rovných příležitostí pro ženy k zapojení do inovativních, udržitelných a tvůrčích pracovních míst a služeb;
+22.
+podtrhuje, že členské státy by měly rozhodně podpořit politiky ve prospěch zapojení dívek a žen do vzdělávání
+v oborech STEAM (informační a komunikační technologie, přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika)
+a vytvořit pobídky ke vzniku pracovních míst v odvětvích, kde lze jejich znalosti uplatnit;
+23.
+zdůrazňuje, že klíčové je rozpohybovat digitální transformaci regionů, které se dostaly do pasti rozvoje talentů, což
+je také v zájmu silné hospodářské, sociální a územní soudržnosti. VR navrhuje podporovat „digitální soudržnost“ jako cíl
+Evropské unie tak, aby mohla být zavedena vhodná digitální infrastruktura, která zajistí, že práce na dálku, elektronické
+služby a digitální vzdělávání budou přístupné všem. Zvláštní pozornost by měla být věnována přístupu k digitálním
+nástrojům pro znevýhodněné a zranitelné skupiny obyvatel;
+24.
+konstatuje, že občané a podniky v příhraničních regionech Evropy se potýkají s řadou právních a administrativních
+překážek, které brání hospodářskému růstu a přeshraniční spolupráci. Považuje za nutné rozšířit schengenský prostor bez
+hranic na všechny členské státy, což by usnadnilo mobilitu studentů, pracovníků i podnikatelských činností zejména
+v příhraničních regionech;
+25.
+zdůrazňuje úlohu sociálních inovací pro rozvoj nových myšlenek, služeb a modelů, jež mají pomoci řešit
+společenské výzvy zvláště na poli zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností a sociálního začleňování, a vyzdvihuje jejich
+přínos pro rozvoj komunit a zlepšení sociálních služeb v praxi. Zde Výbor poukazuje na potenciál sociální ekonomiky
+v odborném vzdělávání, na vysokých školách a všech ostatních úrovních vzdělávání, i v politikách zaměstnanosti a při
+rozvoji dovedností a kompetencí;
+26.
+vybízí k maximálnímu využití prostředků ze složky Sociální inovace fondu ESF+ k posílení inovační kapacity
+a usnadnění přenosu a šíření inovativních řešení;
+Zvyšování účinnosti vzdělávání a reakce na potřeby trhu práce
+
+27.
+konstatuje, že i když se situace napříč EU velmi liší, jednou z hlavních výzev při vytváření a zavádění nových
+standardů a postupů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy je jejich schopnost úspěšně reagovat na potřeby trhu práce.
+Nedostatečné a nevyhovující dovednosti prohlubují územní rozdíly, a tento problém je nutno řešit pomocí dobře
+nastavených, místně orientovaných a dostatečně financovaných politik;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2d81ca65e3c8d41aacd831e7af1927b54cc64b3e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.cs.p-79.txt
@@ -0,0 +1,76 @@
+30.5.2023
+
+CS
+
+Úřední věstník Evropské unie
+
+C 188/77
+
+6.
+žádá, aby byl Evropskou agenturou pro chemické látky (ECHA) nebo popřípadě jiným příslušným evropským
+orgánem vypracován jednotný přístup k detekci výrobků obsahujících azbest. Bylo by vhodné vytvořit rejstřík výrobků,
+které mohou obsahovat azbest, s cílem usnadnit členským státům jejich včasnou detekci. Z tohoto důvodu též vítá
+legislativní iniciativu s názvem Kontrola výskytu, evidence a sledování azbestu, kterou navrhuje Evropská komise a jejímž
+cílem je vyrovnat rozdíly v opatřeních, která v této oblasti provádějí jednotlivé členské státy. Zavedení povinnosti
+kontrolovat a evidovat výskyt azbestu v budovách a vypracování vnitrostátních strategií pro odstraňování azbestu by mělo
+zaručit, že bude v celé EU uplatňován koordinovaný a srovnatelný postup, díky čemuž bude možné vytvořit bezpečnější
+prostředí a poskytnout občanům EU vyšší míru ochrany. Směrnice by se měla zaměřit také na potřebu ochránit před riziky
+spojenými s expozicí azbestu pracovníky záchranných služeb (mj. požárníky, policisty, lékaře a záchranáře). Za tímto
+účelem je třeba vytvořit průběžně aktualizovanou a přístupnou databázi, která bude obsahovat spolehlivé informace
+o infrastruktuře, v níž se azbest prokazatelně vyskytuje nebo se vyskytovat může;
+
+7.
+poukazuje na to, že by členské státy a orgány EU měly ve všech fázích koordinace a provádění přepracované směrnice
+aktivně zapojit místní a regionální orgány, aby tak směrnice mohla přinést očekávané výsledky;
+
+8.
+podporuje přijetí společného rámce na úrovni EU s cílem zajistit, aby bylo možné snáze zjišťovat výskyt azbestu ve
+fondu budov v EU a poté jej bezpečně odstraňovat. Vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby vypracovaly společný,
+komplexní a systematický přístup k řešení problematiky azbestu a vybízely k jeho uplatňování (od postupů inventarizace
+přes informační a vzdělávací kampaně a programy zaměřené na pomoc obyvatelům, podnikatelům a místním a regionálním
+orgánům při odstraňování azbestu až po opatření v oblasti ochrany zdraví a likvidace azbestu);
+
+9.
+se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech EU je povoleno provádět svépomocnou demontáž
+výrobků obsahujících azbest. Z hlediska prevence rizik souvisejících s expozicí azbestu na pracovišti má stěžejní význam
+odborná příprava pracovníků, pročež VR zdůrazňuje, že je nutné vypracovat na evropské úrovni pokyny ohledně
+certifikace nezbytných dovedností, aby bylo zaručeno, že budou v celé EU uplatňovány stejné normy. Požaduje tudíž, aby
+byly vypracovány evropské pokyny pro certifikaci dovedností, jimiž musí pracovníci v zájmu bezpečného odstraňování
+materiálů obsahujících azbest disponovat;
+
+10.
+vyzývá Evropskou komisi, aby vytvořila mechanismy, které umožní bezpečným způsobem urychlit odstraňování
+azbestu, a to zajištěním rozsáhlejšího povědomí a lepšího vzdělávání a ochrany pracovníků a obyvatel prostřednictvím
+účinných, atraktivních a cílených vzdělávacích a informačních programů (prováděných i v řadách zaměstnanců místních
+a regionálních orgánů a zdravotnických pracovníků);
+
+11.
+upozorňuje, že všemi požadované uskutečnění ekologické transformace a záměru EU zvýšit v rámci renovační vlny
+podíl renovovaných budov může mít zároveň za následek rozsáhlejší expozici azbestu, zejména v případě pracovníků ve
+stavebnictví. Z tohoto důvodu je nezbytné zavést opatření, díky nimž bude možné účinněji na odstraňování azbestu
+dohlížet, a dále pak vytvořit speciální systém pro poskytování péče a léčby onemocnění souvisejících s azbestem (určený
+osobám, které v minulosti pracovaly nebo v současnosti pracují v odvětvích, v nichž může dojít k expozici azbestu);
+
+12.
+upozorňuje na to, že je nutné podnítit a finančně podpořit inovační činnost výzkumných a vývojových středisek
+v oblasti bezpečné likvidace a bezpečného uchovávání a skladování azbestu (například v rámci programu Horizont). Ve
+většině zemí je azbestový odpad stále ještě ukládán na skládkách nebezpečného odpadu nebo ve speciálně k tomu určených
+zařízeních. Spolu se zrychlením tempa odstraňování azbestu bude rovněž nutné výrazně navýšit kapacity pro skladování
+této nebezpečné nerostné látky. VR mimoto doporučuje vytvořit síť sdružující města a regiony, jež se na svém území s tímto
+problémem a s dopady azbestu potýkají. Umožnilo by to rozvíjet spolupráci, v jejímž rámci by probíhala vzájemná výměna
+postupů a byla by navazována partnerství za účelem realizace společných nadnárodních výzkumných projektů
+spolufinancovaných Evropskou unií;
+
+13.
+poukazuje na to, že pomalé tempo odstraňování azbestu je dáno hlavně tím, že je dotována pouze demontáž
+a likvidace azbestových výrobků (především eternitových střešních krytin). Obyvatelé mnohdy nemají dostatečné finanční
+prostředky na pořízení stavebního materiálu a služeb, které jsou k výměně střechy nezbytné, a proto od této investice
+upouštějí. Je nutné zavést nové dotační mechanismy a pobídky (například v podobě daňových úlev či finančních příspěvků);
+
+14.
+připojuje se k výzvě, aby byla vypracována evropská strategie pro odstraňování azbestu, která by umožnila zaujmout
+v rámci různých politik integrovaný přístup a zavést ve všech členských státech systémová a účinná řešení v oblasti
+evidence, sledování, bezpečné likvidace, skladování a vzdělávání a odborné přípravy. Účelem je ochránit pracovníky, kteří
+s azbestem přicházejí do styku, a co nejvíce omezit dopad azbestu na životní prostředí;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e8bde0c58335d91603518aa9c8f2630026a57f86
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Den Europæiske Unions
+
+Tidende
+Meddelelser og oplysninger
+
+Dansk udgave
+
+C 188
+
+66. årgang
+30. maj 2023
+
+Indhold
+
+I
+
+Beslutninger og resolutioner, henstillinger og udtalelser
+BESLUTNINGER OG RESOLUTIONER
+Regionsudvalget
+154. RU-plenarforsamling, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Det Europæiske Regionsudvalgs resolution om udnyttelse af talent i Europas regioner . . . . . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Det Europæiske Regionsudvalgs resolution om initiativet til styrkelse af den sociale dialog . . . . . . .
+
+6
+
+UDTALELSER
+Regionsudvalget
+154. RU-plenarforsamling, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Det Europæiske Regionsudvalgs udtalelse om fremtiden for Østpartnerskabet set ud fra et lokalt og
+regionalt perspektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Det Europæiske Regionsudvalgs udtalelse om mål og redskaber til fremme af intelligente landdistrikter
+i Europa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Forberedende retsakter
+Regionsudvalget
+154. RU-plenarforsamling, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+DA
+
+Det Europæiske Regionsudvalgs udtalelse om korttidsudlejning af indkvartering: balance mellem
+lokalsamfundenes, erhvervslivets og rejsendes behov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c0f409d9b70eb91ad672cefd21be9719d759f8eb
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-13.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+C 188/11
+
+8.
+mener, at »grundprincipperne« fortsat bør være det fælles grundlag for at bringe landene i Østpartnerskabet tættere på
+hinanden, dvs. en fælles forpligtelse til frihed, demokrati, retsstat og menneskerettigheder, samtidig med at der fortsat
+arbejdes mod fælles mål som fremme af ligestilling mellem kønnene, beskyttelse af mindretal og deres sprogrettigheder,
+bekæmpelse af klimaændringer, fremme af den grønne og den digitale omstilling, støtte til et stærkt og uafhængigt
+civilsamfund, øget modstandsdygtighed og velstand og uddybning af de økonomiske forbindelser. Udvalget understreger, at
+fortsat støtte til den belarusiske demokratiske opposition på alle myndighedsniveauer samt støtte til civilsamfundet er
+afgørende for at fremme demokratiske værdier i landet;
+
+9.
+peger på den vigtige rolle, som regionale og lokale myndigheder kan spille som forsvarer af »grundprincipperne« i
+regioner og lokalsamfund og i at nå de fælles mål og samtidig sikre EU's nærhedsprincip ved at bringe de lokale borgere
+tættere på Den Europæiske Union og dens værdier;
+
+10.
+fremhæver ikke desto mindre, at der af hensyn til partnerskabets fortsatte fremgang er behov for at omdefinere
+Østpartnerskabets politiske mål og multilaterale struktur;
+
+11.
+erkender, at de landespecifikke prioriteter blandt landene i Østpartnerskabet nu efter mere end et årti med
+samarbejde bevæger sig i forskellige retninger på grund af forskellige udviklingsbehov, nationale prioriteter og ambitioner
+om integration, men også på grund af Ruslands aggressionspolitik, destabiliserende taktik og desinformation. RU ser derfor
+med spænding frem til Kommissionens forslag om en vurdering af Østpartnerskabets fremtid;
+
+12.
+erkender, at Østpartnerskabet fortsat er en relevant ramme, hvis fulde regionale potentiale endnu ikke er udnyttet, og
+som fortsat kan give mening for alle partnere, hvis det reformeres med henblik på at fastlægge landespecifikke mål i forhold
+til EU. Fleksible formater og værktøjer inden for denne ramme bør imødekomme såvel nye EU-kandidatlandes som andre
+partneres behov, samtidig med at de fælles værdier og regler, gensidige interesser og forpligtelser bevares;
+
+13.
+påpeger, at Østpartnerskabet bør være mere resultatorienteret ved at tilpasse sine værktøjer og operationelle
+formater for at opfylde partnernes behov, herunder ved at hjælpe de partnere, der er nået længst i udviklingen mod
+EU-medlemskab;
+
+14.
+opfordrer både Kommissionen og partnerregeringerne til at inddrage de lokale og regionale myndigheder i
+fastlæggelsen af de prioriteter for samarbejdet, der har lokal og regional indvirkning (f.eks. energieffektivitet, miljø og
+klimatilpasning, transportforbindelser, decentralisering og reform af den offentlige forvaltning, støtte til civilsamfundet) og
+til at inkludere dem i Østpartnerskabets relevante platforme og paneler, som bør udvides til at omfatte repræsentanter for
+CORLEAP;
+
+15.
+noterer sig de positive virkninger for almindelige borgeres liv af samarbejdet inden for Østpartnerskabet, men
+understreger, at synligheden af partnerskabet og EU's bidrag skal øges med udgangspunkt i tidligere resultater. Dette kan
+også opnås gennem systematisk samarbejde med de lokale og regionale myndigheder og sammenslutninger heraf;
+
+16.
+bemærker, at det lokale selvstyre, som er en grundpille og hjørnesten i demokratiet, skal understøttes yderligere for
+at nå målene for Østpartnerskabet, og bifalder Europarådets kongres' arbejde på dette område.
+
+III. POLITISKE ANBEFALINGER
+
+17.
+Det Europæiske Regionsudvalg mener, at der bør anlægges en skræddersyet tilgang til målene for Østpartnerskabet,
+så de afspejler de forskellige behov i EU-kandidatlandene, de potentielle kandidatlande og øvrige partnerlande, da
+universaltilgangen ikke længere kan forsvares. De landespecifikke behov bør udformes på en måde, hvor der også tages
+højde for de regionale og lokale samfunds særlige interesser;
+
+18.
+anbefaler, at Østpartnerskabet fra et geografisk synspunkt gøres mere fleksibelt, således at det f.eks. bliver muligt at
+samarbejde tættere med nogle lande, f.eks. visse lande i Centralasien, og at der identificeres områder for samarbejde med
+landene på Vestbalkan;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..387f04d9a859dfdd09931dcf8efab224d14e9e33
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-40.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+C 188/38
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+30.5.2023
+
+15.
+gør opmærksom på, at 42 byer i EU i 2019, inden pandemien, havde registreret mere end 1 million overnatninger,
+mens Paris, Barcelona, Lissabon og Rom hver især havde mere end 10 millioner overnatninger. Det er netop byturismen og
+besøg i byer med en kunstarv samt rejsemål for sol- og strandferie, der i 2020 og 2021 blev hårdest ramt af covid-19;
+
+16.
+finder det positivt, at rejsende nu i højere grad har fået øjnene op for mindre byer og landdistrikter, og glæder sig
+over, at flere og flere besøgende vælger ikke at følge de »traditionelle« turistruter. På den baggrund støtter udvalget kraftigt
+om op målet i EU-strategien (3) om intelligent mobilitet om, at højhastighedstogtrafikken skal fordobles i hele Europa, og
+det er overbevist om, at moderne og bæredygtige rejseformer vil give et yderligere boost til turismen i landdistrikter;
+
+17.
+understreger, at EU ser sig selv som verdens største turistdestination, men at genopretningen af turismen i EU i de
+sidste to år hovedsagelig kan tilskrives indenlandsk turisme og turisme inden for Europa. For at gøre det endnu nemmere
+for EU-borgerne at rejse i EU efterlyser RU en fornyet indsats for at genåbne eksisterende jernbanegrænseovergange (149 af
+265 forbindelser er ikke i drift (4)) og dermed fremme nulemissionstransport, puste nyt liv i jernbanenettet i EU og gøre det
+klar til det 21. århundredes udfordringer gennem størst mulig udnyttelse af den nyeste jernbaneteknologi.
+
+Konsekvenser for boligsektoren
+18.
+Det Europæiske Regionsudvalg anerkender, at især kommuner i store europæiske byer skal håndtere en voksende
+efterspørgsel efter indkvartering til overkommelige priser for at kunne tage imod borgere, som ønsker at studere, arbejde
+eller bo i deres byer. Tilvejebringelse af indkvartering til overkommelige priser er et spørgsmål af almen interesse, og det er
+de lokale myndigheder, der skal finde de bedst mulige løsninger for at afværge konflikter med dem, som udlejer til turister;
+
+19.
+påpeger, at korttidsudlejning vedrører to særskilte markeder: boligmarkedet og turismemarkedet. Økonomiske og
+skattemæssige incitamenter til bygningsrenovering kan derfor fremme omdannelsen af boliger til turistindkvartering med
+mulighed for kommerciel udnyttelse på bekostning af beboere, studerende og arbejdstagere;
+
+20.
+mener, at den enkelte kompetente myndighed bør beslutte, om korttidsudlejning skal foregå i bygninger med sociale
+boliger;
+
+21.
+understreger, at boligmarkedet i høj grad påvirkes i områder med stærk aktivitet på onlineplatforme (5) i form af
+stigende husleje og ejendomspriser og dermed færre tilgængelige boliger for lokalbefolkningen.
+
+22.
+understreger, at der skal være plads til platformene, men at det er helt afgørende, at der er respekt for mål for den
+offentlige politik såsom tilgængelige og økonomisk overkommelige boliger og beskyttelse af bycentre, især i tider, hvor de
+økonomiske forhold i Europa forværres. Korttidsudlejning via platforme og indvirkningen heraf må ikke undergrave den
+store accept af turisme i Europas regioner og byer og forringe livskvaliteten for beboerne.
+
+Dataudveksling
+23.
+Det Europæiske Regionsudvalg mener derfor, at de obligatoriske krav om udveksling af oplysninger bør være
+bindende for platforme på markedet for korttidsudlejning under overholdelse af databeskyttelsesreglerne, da adgang til disse
+oplysninger er nødvendige for, at myndighederne kan sikre, at der findes boliger til overkommelige priser;
+
+24.
+finder det bekymrende, at platformene har svært ved at dele kritiske oplysninger med myndighederne, selv om der er
+tegn på større tilgængelighed, hvilket vil hjælpe de lokale og regionale myndigheder med at træffe informerede politiske
+beslutninger og forenkle anvendelsen og fortolkningen af de lokale regler;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_da.
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders.
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-46.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-46.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9baf68f893fad8c67be47c0f49ad7c2e90c635a7
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-46.txt
@@ -0,0 +1,104 @@
+C 188/44
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+30.5.2023
+
+Anbefalet ændring 2
+Betragtning 9
+Kommissionens forslag
+
+(9)
+
+RU's ændringsforslag
+
+I den endelige rapport fra konferencen om Europas
+fremtid, som blev offentliggjort den 9. maj 2022,
+anmoder borgerne i relation til forslagene vedrø­
+rende landbrug, fødevareproduktion, biodiversitet og
+økosystemer og forurening først og fremmest
+Unionen om en væsentlig reduktion i brugen af
+kemiske pesticider og gødningsstoffer, i overens­
+stemmelse med de eksisterende mål, samtidig med at
+fødevaresikkerheden sikres, og støtte til forskning
+med henblik på udvikling af mere bæredygtige og
+naturbaserede alternativer. Borgerne efterlyser mere
+forskning og innovation, bl.a. i teknologiske løs­
+ninger vedrørende bæredygtig produktion, resistens i
+planter og præcisionslandbrug, og mere omfattende
+kommunikation, rådgivningsordninger og uddan­
+nelse for og fra landbrugere, og anmoder tillige
+Unionen om at beskytte insekterne, navnlig inden­
+landske, bestøvende insekter.
+
+(9)
+
+I den endelige rapport fra konferencen om Europas
+fremtid, som blev offentliggjort den 9. maj 2022,
+anmoder borgerne i relation til forslagene vedrø­
+rende landbrug, fødevareproduktion, biodiversitet og
+økosystemer og forurening først og fremmest
+Unionen om en væsentlig reduktion i brugen af
+kemiske pesticider og gødningsstoffer, i overens­
+stemmelse med de eksisterende mål, samtidig med at
+fødevaresikkerheden sikres, og støtte til forskning
+med henblik på udvikling af mere bæredygtige og
+naturbaserede alternativer. Borgerne efterlyser mere
+forskning og innovation, bl.a. i teknologiske løs­
+ninger vedrørende bæredygtig produktion, resistens i
+planter og præcisionslandbrug, og mere omfattende
+kommunikation, rådgivningsordninger og uddan­
+nelse for og fra landbrugere, og anmoder tillige
+Unionen om at beskytte insekterne, navnlig inden­
+landske, bestøvende insekter. Borgerne anbefaler
+endvidere, at princippet om, at forureneren betaler,
+anvendes, hvilket også bør indgå i afgiftsforan­
+staltningerne.
+
+Anbefalet ændring 3
+Betragtning 12
+Kommissionens forslag
+
+(12)
+
+Formålet med jord til bord-strategien er at gøre
+væsentlige fremskridt i retning af at reducere brugen
+af kemiske plantebeskyttelsesmidler på en økono­
+misk bæredygtig måde. For at kunne nå dette mål er
+det nødvendigt at fastsætte kvantificerede mål på
+EU- og medlemsstatsplan for reduktion af brugen af
+og risikoen ved kemiske plantebeskyttelsesmidler
+samt brugen af mere farlige plantebeskyttelsesmidler.
+Der bør opstilles nationale mål i national ret for at
+sikre tilfredsstillende fremskridt og den fornødne
+ansvarlighed i forhold til disse. Medlemsstaterne bør
+også nå disse bindende nationale mål inden
+udgangen af 2030. Reduktionen i brugen af kemiske
+plantebeskyttelsesmidler forventes at ville mindske
+arbejdsmiljørisiciene væsentligt for professionelle
+brugere.
+
+RU's ændringsforslag
+
+(12)
+
+Formålet med jord til bord-strategien er at gøre
+væsentlige fremskridt i retning af at reducere brugen
+af kemiske plantebeskyttelsesmidler på en økono­
+misk bæredygtig måde. For at kunne nå dette mål er
+det nødvendigt at fastsætte kvantificerede mål på EUog medlemsstatsplan for reduktion af brugen af og
+risikoen ved kemiske plantebeskyttelsesmidler samt
+brugen af mere farlige plantebeskyttelsesmidler. Der
+bør opstilles nationale mål i national ret for at sikre
+tilfredsstillende fremskridt og den fornødne ansvar­
+lighed i forhold til disse. Medlemsstaterne bør også
+nå disse bindende nationale mål inden udgangen af
+2030. Reduktionen i brugen af kemiske plantebe­
+skyttelsesmidler forventes at ville mindske arbejds­
+miljørisiciene væsentligt for professionelle brugere,
+men også for borgere og forbrugere og navnlig for
+sårbare grupper.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f4db8c26608158ca7ce9cd29220811814b9b2dc9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-5.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+30.5.2023
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+C 188/3
+
+17.
+mener, at det er nødvendigt at indføre en række politikker for landdistrikterne til at tackle affolkning, som medfører
+tab af talent, navnlig i de områder, der er hårdest ramt af klimaændringerne, og områder med alvorlige og vedvarende
+naturbetingede eller demografiske hindringer såsom regionerne i den yderste periferi, øer og mere fjerntliggende og
+isolerede regioner, hvor adgangen til ressourcer ofte er begrænset. Udvalget gentager, at fremtiden for sådanne områder
+afhænger af, om de kan fastholde og tiltrække unge talenter til at forfølge deres livsmål dér, og om de unge inddrages fuldt
+ud i arbejdet med at finde løsninger på de lokale udfordringer;
+18.
+opfordrer til, at uddannelse bliver tilgængelig for alle aldersgrupper og sociale grupper, både fysisk på stedet og
+gennem fjernadgang, og til at der udveksles viden om innovative tilgange til processer vedrørende færdighedstilegnelse samt
+udvikles lokale centre, som udbyder en række tjenester, lige fra biblioteker til socialt arbejde. Udvalget er også enig i, at det
+er vigtigt at udvide arbejds- og uddannelsesudbuddet og fremme foranstaltninger til at forene arbejds- og familieliv;
+19.
+mener, at det er afgørende at styrke offentlige politikker til at fremme landbrugsbedrifters modernisering og
+tilpasning til klimaændringerne samt tiltrække unge fagfolk til landbruget og således bidrage til at løse problemet med
+generationsskiftet. I den forbindelse bør man gentænke og støtte adgangen til programmer for arbejdsmæssig og social
+integration, uddannelses-, opkvalificerings- og omskolingsmuligheder på lokalt plan samt kulturudbud;
+20.
+fremhæver, at intelligente landsbyer skaber nye muligheder for en diversificeret økonomi i landdistrikterne og
+adgang til arbejdsmarkedet, og efterlyser intensiv støtte til landdistrikterne med henblik på at opfylde politikprogrammet
+for 2030, navnlig styrkelse af digitale færdigheder og digital uddannelse, sikre og bæredygtige digitale infrastrukturer, digital
+omstilling af virksomheder og digitalisering af offentlige tjenester. Udvalget glæder sig over medtagelsen af landdistrikterne i
+den europæiske erklæring om digitale rettigheder og principper for det digitale årti;
+21.
+anerkender den vigtige rolle, som kvinder spiller i områder, der er i risiko for affolkning, og fremmer og støtter
+derfor tiltag, der har til formål at skabe lige muligheder for kvinder inden for innovative, bæredygtige og kreative job og
+tjenester;
+22.
+understreger, at medlemsstaterne bør yde solid støtte til politikker, der fremmer pigers og kvinders deltagelse i
+STEAM-uddannelserne (informations- og kommunikationsteknologi, videnskab, teknologi, ingeniørvirksomhed, kunst og
+matematik), og give incitamenter til at skabe job i sektorer, hvor denne viden kan anvendes;
+23.
+understreger, at det er afgørende at fremme den digitale omstilling i regioner, der er fanget i en talentudviklingsfælde,
+blandt andet for at sikre stærk økonomisk, social og territorial samhørighed. Udvalget foreslår, at digital samhørighed
+fremmes som et mål for Den Europæiske Union, således at der kan anlægges bæredygtig digital infrastruktur til at sikre, at
+hjemmearbejde, e-tjenester og digital uddannelse bliver tilgængelige for alle. Der bør især være fokus på adgang til digitale
+værktøjer for dårligt stillede og sårbare grupper;
+24.
+bemærker, at borgere og virksomheder i Europas grænseregioner møder adskillige juridiske og administrative
+hindringer, der hæmmer den økonomiske vækst og det grænseoverskridende samarbejde, og understreger behovet for et
+Schengenområde uden grænser for alle medlemsstater for at lette mobiliteten for studerende, arbejdstagere og
+virksomheder, navnlig i grænseregionerne;
+25.
+fremhæver den rolle, som social innovation spiller for udviklingen af nye idéer, tjenester og modeller til at tage bedre
+hånd om de samfundsmæssige udfordringer, navnlig inden for beskæftigelse, uddannelse, færdigheder og social inklusion,
+og dens merværdi for udvikling af lokalsamfund og forbedring af sociale tjenester på lokalt plan. Udvalget fremhæver i den
+forbindelse den sociale økonomis potentiale inden for erhvervsuddannelse, på universiteterne og på alle uddannelses­
+niveauer samt inden for aktive beskæftigelsespolitikker og udvikling af færdigheder og kompetencer;
+26.
+opfordrer til at anvende midler fra indsatsområdet social innovation under ESF+ til at styrke innovationskapaciteten
+og lette overførslen og opskaleringen af innovative løsninger.
+Forbedring af effektiviteten på uddannelsesområdet og opfyldelse af arbejdsmarkedets behov
+
+27.
+Det Europæiske Regionsudvalg bemærker, at selv om situationen varierer meget på tværs af EU, er en af de største
+udfordringer i forbindelse med udformningen og gennemførelsen af nye standarder og praksisser for uddannelse, i hvor høj
+grad de opfylder arbejdsmarkedets behov. Kvalifikationskløfter og misforhold mellem udbudte og efterspurgte
+kvalifikationer forværrer de territorielle uligheder, og der bør tages hånd om dette gennem veludformede, stedbaserede
+og tilstrækkeligt finansierede politikker;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed7e88a81e51dd11a95f121debd8080565f58f3b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.da.p-79.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+DA
+
+Den Europæiske Unions Tidende
+
+C 188/77
+
+6.
+opfordrer Det Europæiske Kemikalieagentur (ECHA) eller, hvis det er relevant, et andet kompetent europæisk organ til
+at udvikle en ensartet tilgang til påvisning af asbestholdige produkter. Det vil være hensigtsmæssigt med et register over
+potentielt asbestholdige produkter for at gøre tidlig påvisning lettere for medlemsstaterne. Udvalget bifalder desuden
+Kommissionens forslag om et lovgivningsinitiativ med titlen asbestscreening, -registrering og -overvågning, hvis formål er
+at slå bro over kløften mellem de nationale tiltag på området. Indførelsen af obligatorisk screening og registrering af asbest i
+bygninger og udviklingen af nationale strategier for asbestfjernelse bør føre til gennemførelse af en koordineret og
+sammenlignelig tilgang i hele EU og dermed skabe et sikrere miljø og et højere beskyttelsesniveau for EU-borgerne.
+Direktivet bør også tage højde for behovet for at beskytte beredskabstjenester (herunder brandmænd, politi, læger og
+redningsarbejdere) mod de risici, der er forbundet med eksponering for asbest ved at oprette en ajourført og tilgængelig
+database med pålidelige data om infrastruktur med bekræftet eller sandsynlig forekomst af asbest;
+
+7.
+bemærker, at medlemsstaterne og EU-institutionerne for at sikre, at direktivet bliver vellykket, bør inddrage de lokale
+og regionale myndigheder aktivt i alle faser af koordineringen og gennemførelsen af det reviderede direktiv;
+
+8.
+støtter vedtagelsen af en fælles EU-ramme, der skal gøre det lettere at opdage og på en forsvarlig måde fjerne asbest i
+EU's bygningsmasse. Udvalget opfordrer Kommissionen og medlemsstaterne til at udvikle og tilskynde til gennemførelse af
+en fælles systemisk og systematisk tilgang til at håndtere problemet med asbest (fra opgørelsesmetoden til informations- og
+oplysningskampagner, programmer til at støtte beboere, kontrahenter og lokale og regionale myndigheder i at fjerne asbest
+og løsninger til sundhedsbeskyttelse og asbestlagring);
+
+9.
+finder det bekymrende, at det i nogle EU-medlemsstater er tilladt selv at fjerne asbestholdige produkter. Udvalget
+påpeger, at der, i lyset af at uddannelse af arbejdstagere er afgørende for at forebygge risici ved erhvervsmæssig eksponering
+for asbest, er behov for europæiske retningslinjer for certificering af de nødvendige færdigheder for at sikre samme
+standarder i hele EU. Udvalget opfordrer derfor kraftigt til, at der udstikkes europæiske retningslinjer for certificering af de
+færdigheder, som kræves af arbejdstagere med henblik på sikker fjernelse af asbestholdige komponenter;
+
+10.
+opfordrer Kommissionen til at oprette mekanismer til på sikker vis at fremskynde udryddelsen af asbest ved hjælp af
+oplysning, mere effektiv uddannelse og beskyttelse af arbejdstagere og beboere gennem effektive, attraktive og målrettede
+uddannelses- og informationsprogrammer (herunder blandt lokale og regionale myndigheder og ansatte i sundheds­
+væsenet);
+
+11.
+bemærker, at den grønne omstilling, som alle tilstræber, og EU's ambition om at øge renoveringsprocenten for
+bygninger som led i renoveringsbølgen samtidig kan føre til øget eksponering for asbest, navnlig for byggearbejdere. Det er
+derfor vigtigt at indføre løsninger til at overvåge fjernelsen af asbest mere effektivt og et særligt system for sundhedspleje og
+behandling af personer med asbestrelaterede sygdomme (for nuværende og forhenværende arbejdstagere i sektorer, der er
+udsat for asbest);
+
+12.
+gør opmærksom på, at der er behov for at iværksætte og yde økonomisk støtte til forsknings- og udviklingscentres
+innovative aktiviteter inden for sikker bortskaffelse, bevarelse og opbevaring af asbest (f.eks. inden for rammerne af
+Horisont). I de fleste lande deponeres farligt affald stadig i deponeringsanlæg eller i særlige lagringsfaciliteter for
+asbestaffald. Øget fjernelse af asbest er ensbetydende med en betydelig forøgelse af opbevaringsarealet til dette farlige
+mineral. Samtidig anbefaler udvalget, at der etableres et netværk af byer og regioner, som skal håndtere problemer og
+konsekvenserne som følge af asbest i deres område. Målet er at udvikle et samarbejde om udveksling af praksis og oprette
+partnerskaber med henblik på at gennemføre fælles tværnationale forskningsprojekter, der medfinansieres af EU;
+
+13.
+bemærker, at hovedårsagen til det langsomme tempo i fjernelsen af asbest er, at der kun ydes finansiering til
+demontering og bortskaffelse af asbestprodukter (navnlig Eternittage). Ofte har beboerne ikke penge til byggematerialer og
+-tjenester til udskiftning af deres tag, og de undlader derfor at foretage investeringer. Der er behov for nye støtteordninger
+og incitamenter (f.eks. skattelettelser og subsidier);
+
+14.
+tilslutter sig efterlysningen af en europæisk strategi for fjernelse af asbest med det sigte at beskytte arbejdstagere, som
+er eksponeret for asbest, og minimere miljøpåvirkningen fra asbest. En sådan strategi vil sikre en integreret tilgang til
+forskellige politikker og gennemføre systemiske og effektive løsninger i alle medlemsstater vedrørende opgørelses- og
+overvågningsmetoder, sikker bortskaffelse og opbevaring samt uddannelse;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..32cfdd96839734c48c3228527dd68fa1eb71b5a2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-1.txt
@@ -0,0 +1,68 @@
+Amtsblatt
+
+C 188
+
+der Europäischen Union
+
+Ausgabe
+in deutscher Sprache
+
+Mitteilungen und Bekanntmachungen
+
+66. Jahrgang
+30. Mai 2023
+
+Inhalt
+
+I
+
+Entschließungen, Empfehlungen und Stellungnahmen
+ENTSCHLIEßUNGEN
+Ausschuss der Regionen
+154. AdR-Plenartagung, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+2023/C 188/02
+
+Entschließung des Europäischen Ausschusses der Regionen zur Talenterschließung in den Regionen
+Europas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Entschließung des Europäischen Ausschusses der Regionen zur Initiative für die Stärkung des sozialen
+Dialogs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+STELLUNGNAHMEN
+Ausschuss der Regionen
+154. AdR-Plenartagung, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+2023/C 188/04
+
+Stellungnahme des Europäischen Ausschusses der Regionen — Die Zukunft der Östlichen
+Partnerschaft aus lokaler und regionaler Sicht . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Stellungnahme des Europäischen Ausschusses der Regionen — Ziele und Instrumente für ein
+intelligentes ländliches Europa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Vorbereitende Rechtsakte
+Ausschuss der Regionen
+154. AdR-Plenartagung, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+DE
+
+Stellungnahme des Europäischen Ausschusses der Regionen zum Thema „Kurzfristige Vermietung von
+Unterkünften: Ausgewogene Berücksichtigung der Interessen von lokaler Bevölkerung, Unternehmern
+und Reisenden“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0a02022bdcdb0d883c01c92ceedf0dc27a5f7a0a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-13.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+C 188/11
+
+8.
+ist der Ansicht, dass die zentralen Werte — also das von allen getragene Bekenntnis zu Freiheit, Demokratie,
+Rechtsstaatlichkeit und Menschenrechten — auch in Zukunft die gemeinsame Grundlage für eine engere Zusammenarbeit
+im Rahmen der ÖstP bilden sollten. Gleichzeitig sollte an gemeinsamen Zielen wie der Förderung der Geschlechter­
+gleichstellung, dem Schutz der Rechte von Minderheiten und der Sprachrechte, der Bekämpfung des Klimawandels, der
+Förderung des ökologischen und des digitalen Wandels, der Unterstützung einer starken und unabhängigen
+Zivilgesellschaft, der Stärkung der Widerstandsfähigkeit und des Wohlstands sowie der Vertiefung der Wirtschafts­
+beziehungen gearbeitet werden; betont, dass die fortwährende Unterstützung der belarussischen demokratischen
+Opposition auf allen Regierungs- und Verwaltungsebenen sowie die Unterstützung der Zivilgesellschaft von wesentlicher
+Bedeutung für die Förderung demokratischer Werte im Land sind;
+9.
+weist auf die wichtige Rolle hin, die die LRG bei der Verteidigung dieser zentralen Werte in den Regionen und
+Kommunen ebenso wie bei der Verwirklichung der gemeinsamen Ziele spielen können, wobei gleichzeitig das
+Subsidiaritätsprinzip der EU gewahrt werden muss, indem die Bürgerinnen und Bürger vor Ort näher an die Europäische
+Union und ihre Werte herangeführt werden;
+10.
+betont jedoch, dass die politischen Ziele und die multilaterale Architektur der ÖstP im Sinne ihrer zukunftsge­
+richteten Entwicklung neu definiert werden müssen;
+11.
+weist darauf hin, dass die Länder der ÖstP nach mehr als einem Jahrzehnt der Zusammenarbeit im Rahmen dieser
+Partnerschaft aufgrund ihrer unterschiedlichen Entwicklungsbedürfnisse, nationalen Prioritäten und Integrationsbestre­
+bungen, aber auch aufgrund der Aggressionspolitik, der Destabilisierungstaktik und Desinformation Russlands nunmehr
+jeweils eigene Prioritäten verfolgen; erwartet daher mit Ungeduld den Vorschlag der Europäischen Kommission zur
+Bewertung der Zukunft der Östlichen Partnerschaft;
+12.
+stellt fest, dass die ÖstP nach wie vor ein relevanter Rahmen ist, dessen regionales Potenzial noch nicht vollständig
+ausgeschöpft worden ist und der, nach seiner Reform zur Festlegung länderspezifischer Ziele mit Blick auf die EU, auch
+weiterhin für alle Partner von Nutzen sein kann. Flexible Formate und Instrumente in diesem Rahmen sollten die
+Erfordernisse sowohl der neuen EU-Kandidatenländer als auch der anderen Partner ergänzen, ohne den gemeinsamen
+Werten und Regeln oder den gegenseitigen Interessen und Verpflichtungen abträglich zu sein;
+13.
+weist darauf hin, dass die ÖstP stärker auf die Erzielung konkreter Ergebnisse ausgerichtet werden sollte und ihre
+Instrumente und operativen Formate dementsprechend an die Bedürfnisse der Partner angepasst werden sollten. In diesem
+Sinne sollten jene Partner, die bislang die größten Fortschritte erzielt haben, auch auf ihrem Weg zu einer EU-Mitgliedschaft
+unterstützt werden;
+14.
+fordert sowohl die Europäische Kommission als auch die Partnerregierungen dazu auf, die LRG bei der Festlegung
+von Prioritäten für die Zusammenarbeit in für die Regionen und Kommunen relevanten Bereichen (wie z. B.
+Energieeffizienz, Umwelt und Anpassung an den Klimawandel, Verkehrsverbindungen, Dezentralisierung und Reform der
+öffentlichen Verwaltung, Unterstützung der Zivilgesellschaft) sowie bei der Arbeit in den entsprechenden Plattformen und
+Foren der ÖstP einzubeziehen. In diese Gremien sollten auch Vertreter der Konferenz der regionalen und lokalen
+Gebietskörperschaften der Länder der Europäischen Union und der Östlichen Partnerschaft (CORLEAP) eingebunden
+werden;
+15.
+nimmt die positiven Auswirkungen der Zusammenarbeit im Rahmen der ÖstP auf das Leben der Bürgerinnen und
+Bürger zur Kenntnis, betont jedoch, dass die Sichtbarkeit der Partnerschaft und der Beitrag der EU auf der Grundlage des
+bisher Erreichten erhöht werden müssen. Dies ließe sich u. a. durch eine systematische Zusammenarbeit mit den LRG und
+deren Verbänden vor Ort bewerkstelligen;
+16.
+ist der Auffassung, dass die lokale Selbstverwaltung als Grund- und Eckpfeiler der Demokratie stärker unterstützt
+werden muss, damit die Ziele der ÖstP erreicht werden können, und begrüßt die Arbeit des Kongresses der Gemeinden und
+Regionen des Europarates (KGRE) in diesem Bereich;
+III. POLITISCHE EMPFEHLUNGEN
+
+17.
+spricht sich dafür aus, einen maßgeschneiderten Ansatz für die Ziele der ÖstP zu verfolgen, um den
+unterschiedlichen Erfordernissen der EU-Bewerberländer, der potenziellen Bewerberländer und anderer Partner Rechnung
+zu tragen, da ein Pauschalansatz nicht mehr angemessen ist. Die länderspezifischen Erfordernisse sollten so konzipiert
+werden, dass sie auch den jeweiligen Interessen der regionalen und lokalen Gemeinwesen Rechnung tragen;
+18.
+empfiehlt, den geografischen Anwendungsbereich der ÖstP flexibler zu gestalten, damit auch mit anderen Ländern
+enger zusammengearbeitet werden kann, etwa mit bestimmten Ländern in Zentralasien. Zudem sollten Bereiche für die
+Zusammenarbeit mit den Ländern des westlichen Balkans ermittelt werden;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a2f5f9d8f28afac39968f3dffb9e765b3cefc982
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-40.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+C 188/38
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+30.5.2023
+
+15.
+unterstreicht, dass im Jahr 2019 — vor der Pandemie — 42 Städte der EU mehr als eine Million
+Gästeübernachtungen verbuchen konnten, wobei Paris, Barcelona, Lissabon und Rom jeweils die Marke von 10 Mio.
+Übernachtungen überschritten haben. Neben Reisezielen für Sonnen- und Strandurlaub war der Tourismus in (Kunst-)
+Städten von 2020 bis 2021 am stärksten von COVID-19 betroffen;
+16.
+hält es für positiv, dass sich das Interesse der Reisenden auf kleinere Städte und ländliche Gemeinden verlagert hat,
+und begrüßt, dass sich die Besucher zunehmend dafür entscheiden, „traditionelle“ Tourismusrouten zu verlassen; unterstützt
+in diesem Zusammenhang nachdrücklich das Ziel der EU Strategie für nachhaltige und intelligente Mobilität (3), den
+Hochgeschwindigkeitsschienenverkehr in ganz Europa zu verdoppeln; ist davon überzeugt, dass moderne und nachhaltige
+Reisemodelle den ländlichen Tourismus weiter stärken werden;
+17.
+betont, dass die EU zwar das meistbesuchte Reiseziel der Welt ist, die Erholung des Tourismus in der EU in den
+letzten zwei Jahren jedoch hauptsächlich auf den inländischen und innereuropäischen Tourismus zurückzuführen ist. Zur
+weiteren Unterstützung der europäischen Bürgerinnen und Bürger, die in der EU reisen, fordert der AdR erneute
+Anstrengungen zur Wiederherstellung bestehender grenzüberschreitender Schienenwege (149 von 265 Verbindungen sind
+nicht operativ) (4), um einen emissionsfreien Verkehr zu fördern, das EU-Eisenbahnnetz neu zu beleben und es für die
+Herausforderungen des 21. Jahrhunderts unter größtmöglicher Nutzung modernster Eisenbahntechnologien zu wappnen;
+Auswirkungen auf den Wohnungssektor
+18.
+erkennt an, dass insbesondere europäische Großstädte mit einer steigenden Nachfrage nach bezahlbarem Wohnraum
+für Bürgerinnen und Bürger, die in diesen Städten studieren, arbeiten und leben möchten, konfrontiert sind. Die
+Gewährleistung erschwinglichen Wohnraums ist eine Gemeinwohlaufgabe der lokalen Gebietskörperschaften. Sie müssen
+die bestmöglichen Lösungen finden, um Interessenkonflikte mit Vermietern von Touristenunterkünften zu vermeiden;
+19.
+weist darauf hin, dass sich kurzfristige Vermietungen auf zwei unterschiedliche Märkte auswirken: den Wohnungsund den Tourismusmarkt. Mithin können finanzielle oder steuerliche Anreize für die Renovierung von Gebäuden zur
+Umwidmung von Wohngebäuden in Beherbergungsbetriebe führen. Dabei besteht die Möglichkeit, dass diese zum Nachteil
+von Bewohnern, Studierenden und Arbeitnehmern kommerziell genutzt werden;
+20.
+unterstreicht, dass über eine mögliche kurzfristige Vermietung von Unterkünften in Sozialwohnungen die jeweils
+zuständige Behörde entscheiden sollte;
+21.
+betont, dass in Gebieten mit besonders aktiven Online-Plattformen die Auswirkungen auf den Immobilienmarkt
+erheblich sind (5). Dies führt zu einem Anstieg der Mieten und Immobilienpreise und verringert den für die lokale
+Bevölkerung verfügbaren Gebäudebestand;
+22.
+hebt hervor, dass bei der Schaffung von Möglichkeiten für Plattformen unbedingt auch Gemeinwohlziele wie die
+Verfügbarkeit erschwinglichen Wohnraums und der Schutz städtischer Zentren gewahrt werden müssen, insbesondere
+wenn sich die wirtschaftliche Lage in Europa verschlechtert. Die kurzfristige Vermietung von Unterkünften über
+Plattformen und die entsprechenden Auswirkungen dürfen die hohe Akzeptanz des Tourismus in den Regionen und
+Städten Europas nicht untergraben und die Lebensfähigkeit von Stadtvierteln nicht beeinträchtigen;
+Datenaustausch
+23.
+ist daher der Auffassung, dass verbindliche Anforderungen an den Informationsaustausch für Plattformen auf dem
+Markt für kurzfristige Vermietungen unter Achtung der Datenschutzvorschriften verpflichtend sein müssen. Denn ein
+solcher Zugang zu Informationen ist für die Behörden entscheidend, um die Verfügbarkeit erschwinglichen Wohnraums
+sicherzustellen;
+24.
+ist besorgt über die Schwierigkeiten von Plattformen, kritische Informationen an Behörden weiterzugeben, auch
+wenn es Anzeichen für eine größere Bereitschaft gibt, den Kommunen und Regionen zu helfen, fundierte politische
+Entscheidungen zu treffen und die Umsetzung und das Verständnis lokaler Standards zu vereinfachen;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_de
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-46.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-46.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..247365c405e42f376301335027cdf0e2656f8b2e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-46.txt
@@ -0,0 +1,122 @@
+C 188/44
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+30.5.2023
+
+Änderung 2
+Erwägungsgrund 9
+Vorschlag der Europäischen Kommission
+
+(9)
+
+Änderung des AdR
+
+Im Abschlussbericht der Konferenz zur Zukunft
+Europas, der am 9. Mai 2022 veröffentlicht wurde,
+fordern die Bürgerinnen und Bürger die Union in
+Bezug auf die Vorschläge zu Landwirtschaft, Lebens­
+mittelproduktion, biologischer Vielfalt und Ökosy­
+stemen sowie Umweltverschmutzung insbesondere
+auf, die Verwendung chemischer Pestizide und
+Düngemittel im Einklang mit den bestehenden
+Zielen bei gleichzeitiger Sicherstellung der Ernäh­
+rungssicherheit und Unterstützung der Forschung
+zur Entwicklung nachhaltigerer und naturbasierter
+Alternativen erheblich zu verringern. Sie verlangen
+mehr Forschung und Innovationen, auch in Bezug
+auf technologische Lösungen für nachhaltige Pro­
+duktion, Pflanzenresistenz und Präzisionslandwirt­
+schaft,
+und
+mehr
+Kommunikation,
+Beratungssysteme und Schulungen für und von
+Landwirten, und sie fordern die Union zum Schutz
+von Insekten, insbesondere einheimischen und
+bestäubenden Insekten, auf.
+
+(9)
+
+Im Abschlussbericht der Konferenz zur Zukunft
+Europas, der am 9. Mai 2022 veröffentlicht wurde,
+fordern die Bürgerinnen und Bürger die Union in
+Bezug auf die Vorschläge zu Landwirtschaft, Lebens­
+mittelproduktion, biologischer Vielfalt und Ökosy­
+stemen sowie Umweltverschmutzung insbesondere
+auf, die Verwendung chemischer Pestizide und
+Düngemittel im Einklang mit den bestehenden
+Zielen bei gleichzeitiger Sicherstellung der Ernäh­
+rungssicherheit und Unterstützung der Forschung
+zur Entwicklung nachhaltigerer und naturbasierter
+Alternativen erheblich zu verringern. Sie verlangen
+mehr Forschung und Innovationen, auch in Bezug
+auf technologische Lösungen für nachhaltige Pro­
+duktion, Pflanzenresistenz und Präzisionslandwirt­
+schaft, und mehr Kommunikation, Beratungssysteme
+und Schulungen für und von Landwirten, und sie
+fordern die Union zum Schutz von Insekten,
+insbesondere einheimischen und bestäubenden In­
+sekten, auf. Die Bürgerinnen und Bürger empfehlen
+darüber hinaus, das Verursacherprinzip anzuwen­
+den, das auch in steuerliche Maßnahmen einge­
+bettet werden sollte.
+
+Änderung 3
+Erwägungsgrund 12
+Vorschlag der Europäischen Kommission
+
+(12)
+
+Das Ziel der Strategie „Vom Hof auf den Tisch“ ist es,
+erhebliche Fortschritte bei der Verringerung der
+Verwendung von chemischen Pflanzenschutzmitteln
+auf wirtschaftlich tragfähige Weise zu erzielen. Zur
+Verwirklichung dieses Ziels müssen auf EU-Ebene
+und auf Ebene der Mitgliedstaaten quantitative Ziele
+für die Verringerung der Verwendung und des
+Risikos chemischer Pflanzenschutzmittel und der
+Verwendung gefährlicherer Pflanzenschutzmittel ge­
+setzt werden, um die Fortschritte zu überwachen. Es
+sollten nationale Ziele nach nationalem Recht auf­
+gestellt werden, um einen angemessenen Fortschritt
+und eine angemessene Rechenschaftspflicht im Hin­
+blick auf diese Ziele sicherzustellen. Diese verbind­
+lichen nationalen Ziele sollten von den
+Mitgliedstaaten ebenfalls bis 2030 erreicht werden.
+Die Verringerung der Verwendung chemischer
+Pflanzenschutzmittel dürfte die Risiken für die
+Sicherheit und die Gesundheit am Arbeitsplatz für
+berufliche Verwender erheblich verringern.
+
+Änderung des AdR
+
+(12)
+
+Das Ziel der Strategie „Vom Hof auf den Tisch“ ist es,
+erhebliche Fortschritte bei der Verringerung der
+Verwendung von chemischen Pflanzenschutzmitteln
+auf wirtschaftlich tragfähige Weise zu erzielen. Zur
+Verwirklichung dieses Ziels müssen auf EU-Ebene
+und auf Ebene der Mitgliedstaaten quantitative Ziele
+für die Verringerung der Verwendung und des
+Risikos chemischer Pflanzenschutzmittel und der
+Verwendung gefährlicherer Pflanzenschutzmittel ge­
+setzt werden, um die Fortschritte zu überwachen. Es
+sollten nationale Ziele nach nationalem Recht auf­
+gestellt werden, um einen angemessenen Fortschritt
+und eine angemessene Rechenschaftspflicht im Hin­
+blick auf diese Ziele sicherzustellen. Diese verbind­
+lichen nationalen Ziele sollten von den
+Mitgliedstaaten ebenfalls bis 2030 erreicht werden.
+Die Verringerung der Verwendung chemischer
+Pflanzenschutzmittel dürfte die Risiken für die
+Sicherheit und die Gesundheit am Arbeitsplatz für
+berufliche Verwender und Verwenderinnen, aber
+auch für Bürger und Bürgerinnen/Verbraucher und
+Verbraucherinnen und insbesondere für schutz­
+bedürftige Gruppen erheblich verringern.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..27c88a41bf217598f4de7ed0e8b1b01b4ff03c15
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-5.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+30.5.2023
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+C 188/3
+
+17.
+hält es für notwendig, eine Reihe von Maßnahmen für ländliche Gebiete einzuführen, um der Entvölkerung bzw. der
+Abwanderung von Fachkräften entgegenzuwirken, insbesondere in Gebieten, die besonders stark vom Klimawandel
+betroffen sind, und in Gebieten mit schweren und dauerhaften natürlichen oder demografischen Nachteilen, wie den
+Gebieten in äußerster Randlage, Inseln sowie abgelegenen und isolierten Gebieten, wo der Zugang zu Ressourcen häufig
+eingeschränkt ist; weist erneut darauf hin, dass es für die Zukunft dieser Gebiete entscheidend ist, junge Menschen, die dort
+ein Leben aufbauen möchten, zu halten bzw. zu gewinnen; unterstreicht, dass junge Menschen umfassend in die Suche nach
+Lösungen für lokale Herausforderungen einbezogen werden müssen;
+18.
+fordert einen Zugang zur allgemeinen und beruflichen Bildung für alle Altersgruppen und gesellschaftlichen
+Gruppen, sowohl durch Präsenzteilnahme als auch per Fernzugang, und den Austausch von Wissen über innovative
+Ansätze für den Kompetenzerwerb sowie den Aufbau von Orts- oder Stadtteilzentren mit einer Reihe von Diensten, von
+Bibliotheken bis hin zur Sozialarbeit; teilt ferner die Auffassung, dass es wichtig ist, die Beschäftigungs- und
+Ausbildungsmöglichkeiten zu erweitern und Maßnahmen zur Förderung der Vereinbarkeit von Beruf und Privatleben zu
+fördern;
+19.
+hält es hinsichtlich des Problems des Generationswechsels für wesentlich, die öffentlichen Fördermaßnahmen zur
+Modernisierung und zur Anpassung an den Klimawandel von Agrarbetrieben zu verstärken sowie junge Fachkräfte für eine
+Tätigkeit in der Landwirtschaft zu ermutigen. Zu diesem Zweck sollte der Zugang zu Programmen für die Integration in die
+Gesellschaft und den Arbeitsmarkt sowie zu lokalen (Weiter-)Bildungs- und Umschulungsmaßnahmen und Kultur­
+angeboten überdacht und unterstützt werden;
+20.
+weist darauf hin, dass intelligente Dörfer neue Möglichkeiten für die Diversifizierung der Wirtschaft und den Zugang
+zum Arbeitsmarkt in ländlichen Gebieten schaffen; fordert eine intensive Unterstützung ländlicher Gebiete bei der
+Umsetzung des Politikprogramms für 2030, insbesondere bei der Stärkung digitaler Kompetenzen und der digitalen
+Bildung, sicherer und nachhaltiger digitaler Infrastrukturen, des digitalen Wandels von Unternehmen und der
+Digitalisierung öffentlicher Dienste; begrüßt die Einbeziehung ländlicher Gebiete in die Europäische Erklärung zu den
+digitalen Rechten und Grundsätzen für die digitale Dekade;
+21.
+verweist auf die wichtige Rolle von Frauen in von Entvölkerung bedrohten Gebieten und spricht sich deshalb für
+Maßnahmen zur Schaffung von Chancengleichheit für Frauen bei innovativen, nachhaltigen und kreativen Arbeitsplätzen
+und Dienstleistungen aus;
+22.
+vertritt die Auffassung, dass die Mitgliedstaaten Maßnahmen zur Förderung der Beteiligung von Frauen und
+Mädchen in den Bereichen Mathematik, Informatik, Naturwissenschaft, Künste und Technik (MINKT) entschieden fördern
+und Anreize für die Schaffung von Arbeitsplätzen in Sektoren bieten müssen, in denen sie ihr Wissen anwenden können;
+23.
+betont, dass die Förderung des digitalen Wandels in Regionen, die in einer Talententwicklungsblockade stecken, von
+wesentlicher Bedeutung sowie auch im Interesse eines starken wirtschaftlichen, sozialen und territorialen Zusammenhalts
+ist; schlägt vor, den digitalen Zusammenhalt als Ziel der Europäischen Union zu fördern und dazu eine geeignete digitale
+Infrastruktur zu schaffen und Telearbeit, elektronische Dienste und digitale Bildung für alle zugänglich zu machen. Vor
+allem muss für den Zugang benachteiligter und schutzbedürftiger Gruppen zu digitalen Werkzeugen Sorge getragen
+werden;
+24.
+weist darauf hin, dass die Bürgerinnen und Bürger und die Unternehmen in den europäischen Grenzregionen vor
+zahlreichen rechtlichen und administrativen Hindernissen stehen, die das Wirtschaftswachstum und die grenzü­
+berschreitende Zusammenarbeit behindern; betont die Notwendigkeit eines Schengen-Raums ohne Grenzen für alle
+Mitgliedstaaten, um die Mobilität von Studierenden, Arbeitskräften und Unternehmen insbesondere in den Grenzregionen
+zu erleichtern;
+25.
+verweist auf die Bedeutung sozialer Innovation für die Entwicklung neuer Ideen, Dienste und Modelle für die bessere
+Bewältigung gesellschaftlicher Probleme, insbesondere in den Bereichen Beschäftigung, Bildung, Kompetenzen und soziale
+Inklusion, sowie auf ihren Wert für die Entwicklung des Gemeinwesens und den Ausbau der sozialen Dienste vor Ort; weist
+in diesem Zusammenhang auf das Potenzial der Sozialwirtschaft in der beruflichen Bildung, der Hochschulbildung und auf
+allen Bildungsebenen sowie in der aktiven Beschäftigungspolitik und bei der Entwicklung von Fertigkeiten und
+Kompetenzen hin;
+26.
+empfiehlt, die Mittel der Komponente soziale Innovation des ESF+ zu nutzen, um die Innovationskapazität zu
+stärken und den Transfer und die Verbreitung innovativer Lösungen zu erleichtern;
+Mehr Effektivität im Bildungssektor und Eingehen auf die Erfordernisses des Arbeitsmarkts
+
+27.
+stellt fest, dass die Lage in der EU zwar sehr unterschiedlich ist, dass eine der größten Herausforderungen bei der
+Konzipierung und Umsetzung neuer Standards und Verfahren für die allgemeine und berufliche Bildung jedoch generell
+darin besteht, inwieweit sie den Bedürfnissen des Arbeitsmarktes gerecht werden. Qualifikationsdefizite und -ungleich­
+gewichte verschärfen die territorialen Unterschiede, was mit gut konzipierten, ortsbezogenen und angemessen finanzierten
+Maßnahmen angegangen werden sollte;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..80c7270b5bc2d6e7046dbce5d89057b23d311761
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.de.p-79.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023
+
+DE
+
+Amtsblatt der Europäischen Union
+
+C 188/77
+
+6.
+fordert die Europäische Chemikalienagentur (ECHA) oder gegebenenfalls eine andere zuständige europäische Stelle
+nachdrücklich auf, einen einheitlichen Ansatz für den Nachweis asbesthaltiger Produkte zu entwickeln. Es wäre
+zweckmäßig, ein Register potenzieller asbesthaltiger Produkte zu erstellen, um die Früherkennung durch die Mitgliedstaaten
+zu erleichtern; begrüßt in diesem Zusammenhang den Vorschlag der Europäischen Kommission für die Legislativinitiative
+„Überprüfung, Registrierung und Überwachung von Asbest“, mit der die Lücke zwischen den nationalen Maßnahmen in
+diesem Bereich geschlossen werden soll. Die Einführung einer obligatorischen Überprüfung und Registrierung von Asbest
+in Gebäuden und die Entwicklung nationaler Strategien für die Asbestsanierung sollten zur Umsetzung eines koordinierten
+und vergleichbaren Ansatzes in der gesamten EU und somit zur Gewährleistung einer sichereren Umwelt eines höheren
+Schutzniveaus für die Unionsbürgerinnen und -bürger führen. Mit der Richtlinie sollte auch der erforderliche Schutz der
+Rettungsdienste (Feuerwehr, Polizei, Ärzte, Rettungskräfte u. a.) vor den mit der Asbestexposition verbundenen Risiken
+gewährleistet werden. Zu diesem Zweck sollte eine zugängliche Datenbank mit aktuellen zuverlässigen Daten über
+Infrastrukturen mit nachweislichem oder wahrscheinlichem Vorhandensein von Asbest eingerichtet werden;
+7.
+weist darauf hin, dass die Mitgliedstaaten und die EU-Organe die lokalen und regionalen Gebietskörperschaften in alle
+Phasen der Koordinierung und Umsetzung der überarbeiteten Richtlinie aktiv einbeziehen sollten, damit diese zum Erfolg
+führt;
+8.
+unterstützt die Annahme eines gemeinsamen EU-Rahmens zur Erleichterung der Lokalisierung und anschließenden
+sicheren Entfernung von Asbest im Gebäudebestand der EU; fordert die Kommission und die Mitgliedstaaten auf, einen
+gemeinsamen, umfassenden und systematischen Ansatz zur Lösung des Asbestproblems zu entwickeln und zu fördern, bei
+dem sowohl ein Verfahren zur Bestandsaufnahme als auch Informations- und Aufklärungskampagnen, Programme zur
+Unterstützung von Anwohnern, Unternehmern und lokalen Behörden bei der Asbestsanierung sowie Lösungen für den
+Gesundheitsschutz und die Asbestlagerung vorgesehen sind;
+9.
+stellt mit Besorgnis fest, dass es in einigen EU-Mitgliedstaaten zulässig ist, Asbesterzeugnisse selbst zu entfernen;
+betont, dass die Ausbildung der Arbeitnehmer von wesentlicher Bedeutung ist, um Risiken im Zusammenhang mit der
+Exposition gegenüber Asbest am Arbeitsplatz vorzubeugen; hält europäische Leitlinien für die Zertifizierung der
+erforderlichen Fähigkeiten für erforderlich, damit sichergestellt ist, dass EU-weit die gleichen Standards Anwendung finden;
+fordert deshalb nachdrücklich die Ausarbeitung europäischer Leitlinien für die Zertifizierung der von den Arbeitnehmern
+für die sichere Entfernung asbesthaltiger Bauteile erforderlichen Fähigkeiten;
+10.
+fordert die Kommission auf, Mechanismen zu schaffen, um die sichere Beseitigung von Asbest zu beschleunigen,
+indem das Bewusstsein, die Aufklärung und die Sicherheit von Arbeitnehmern und Einwohnern durch wirksame, attraktive
+und benutzerfreundliche Bildungs- und Informationsprogramme (auch für Bedienstete lokaler und regionaler Behörden und
+Angehörige der Gesundheitsberufe) gestärkt werden;
+11.
+verweist darauf, dass der von allen angestrebte ökologische Wandel und das Bestreben der EU, im Rahmen der
+Renovierungswelle die Renovierungsquote von Gebäuden zu erhöhen, (insbesondere bei Bauarbeitern) zu einer stärkeren
+Asbestexposition führen können; hält es deshalb für unerlässlich, Lösungen auf den Weg zu bringen, um den Prozess der
+Asbestsanierung wirksamer zu überwachen und für Arbeitnehmer, die derzeit in asbestexponierten Branchen beschäftigt
+sind bzw. dies in der Vergangenheit waren, ein spezielles System für die Gesundheitsversorgung und die Behandlung
+asbestbedingter Krankheiten vorzusehen;
+12.
+weist darauf hin, dass die innovativen Tätigkeiten von FuE-Zentren für die sichere Entsorgung, Konservierung und
+Lagerung von Asbest (z. B. im Rahmen von Horizont) in die Wege geleitet und finanziell unterstützt werden müssen. In den
+meisten Ländern wird Asbest nach wie vor auf Deponien für gefährliche Abfälle bzw. in speziellen Anlagen für Asbestabfälle
+gelagert. Ein Anstieg der Asbestsanierungsrate entspricht einer deutlichen Vergrößerung der Lagerungsfläche für dieses
+gefährliche Mineral; empfiehlt gleichzeitig die Schaffung eines Netzes von Städten und Regionen, die mit dem Problem und
+den Auswirkungen von Asbest in ihrem Gebiet konfrontiert sind. Ziel ist die Entwicklung einer Zusammenarbeit, die den
+Austausch von Verfahren und die Schaffung von Partnerschaften für die Durchführung gemeinsamer transnationaler
+Forschungsprojekte umfasst, welche von der Europäischen Union kofinanziert werden;
+13.
+stellt fest, dass der Hauptgrund für die langsame Asbestsanierung darin besteht, dass nur die Demontage und
+Lagerung von Asbestprodukten (insbesondere Eternitdächern) subventioniert werden. Die Bewohner verfügen oft nicht
+über ausreichende finanzielle Mittel für das Baumaterial und die Dienstleistungen für eine neue Bedachung und sehen
+deshalb von derartigen Investitionen ab. Es müssen neue Subventionsmechanismen und Anreize (Steuerermäßigungen,
+Zuschüsse usw.) eingeführt werden;
+14.
+schließt sich der Forderung nach einer europäischen Strategie für die Asbestsanierung an, die einen integrierten
+Ansatz verschiedener Strategien und die Umsetzung systemsicher und wirksamer Lösungen für die Bestandsaufnahme,
+Überwachung, sichere Entsorgung, Lagerung und Aufklärung (Schulungen) in allen Mitgliedstaaten gewährleisten würde,
+um Arbeitnehmer, die Asbest ausgesetzt sind, zu schützen und die Umweltauswirkungen von Asbest so gering wie möglich
+zu halten;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d516a694755f15925e5b1a61b9e11fe769615a92
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-1.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+Επίσημη Εφημερίδα
+
+C 188
+
+της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+Έκδοση
+στην ελληνική γλώσσα
+
+Ανακοινώσεις και Πληροφορίες
+
+66ο έτος
+30 Μαΐου 2023
+
+Περιεχόμενα
+
+I
+
+Ψηφίσματα, συστάσεις και γνωμοδοτήσεις
+ΨΗΦΙΣΜΑΤΑ
+Επιτροπή των Περιφερειών
+154η σύνοδος ολομέλειας της ΕτΠ, 15.3.2023 - 16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+2023/C 188/02
+
+Ψήφισμα της Ευρωπαϊκής Επιτροπής των Περιφερειών με θέμα «Αξιοποίηση ταλέντων στις περιφέρειες της
+Ευρώπης» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Ψήφισμα της Ευρωπαϊκής Επιτροπής των Περιφερειών σχετικά με την πρωτοβουλία για την ενίσχυση του
+κοινωνικού διαλόγου . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+ΓΝΩΜΟΔΟΤΗΣΕΙΣ
+Επιτροπή των Περιφερειών
+154η σύνοδος ολομέλειας της ΕτΠ, 15.3.2023 - 16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+2023/C 188/04
+
+Γνωμοδότηση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής των Περιφερειών με θέμα «Το μέλλον της Ανατολικής Εταιρικής
+Σχέσης από τοπική και περιφερειακή σκοπιά» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Γνωμοδότηση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής των Περιφερειών με θέμα «Στόχοι και εργαλεία για μια έξυπνη
+αγροτική Ευρώπη» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Προπαρασκευαστικές πράξεις
+Επιτροπή των Περιφερειών
+154η σύνοδος ολομέλειας της ΕτΠ, 15.3.2023 - 16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+EL
+
+Γνωμοδότηση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής των Περιφερειών με θέμα «Βραχυχρόνια μίσθωση ακινήτων:
+εξισορρόπηση των αναγκών των τοπικών κοινοτήτων, των επιχειρηματιών και των ταξιδιωτών» . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ad2e20f6cadff99720f2dacae09d3eaf8ce82d2f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-13.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+C 188/11
+
+8.
+θεωρεί ότι οι «θεμελιώδεις αρχές» θα πρέπει να παραμείνουν το κοινό έδαφος για την προσέγγιση της Ανατολικής Εταιρικής
+Σχέσης, δηλαδή μια κοινή δέσμευση για την ελευθερία, τη δημοκρατία, το κράτος δικαίου και τα ανθρώπινα δικαιώματα, με
+παράλληλη συνέχιση των προσπαθειών για την επίτευξη κοινών στόχων, όπως η προώθηση της ισότητας των φύλων, η προστασία
+των μειονοτήτων και των γλωσσικών τους δικαιωμάτων, η αντιμετώπιση της κλιματικής αλλαγής, η προώθηση της πράσινης και της
+ψηφιακής μετάβασης, η στήριξη μιας ισχυρής και ανεξάρτητης κοινωνίας των πολιτών, η αύξηση της ανθεκτικότητας και της
+ευημερίας και η εμβάθυνση των οικονομικών σχέσεων· υπογραμμίζει ότι η συνεχής στήριξη της δημοκρατικής αντιπολίτευσης της
+Λευκορωσίας σε όλα τα επίπεδα διακυβέρνησης, καθώς και η στήριξη της κοινωνίας των πολιτών έχουν ουσιαστική σημασία για την
+προαγωγή των δημοκρατικών αξιών στη χώρα·
+9.
+επισημαίνει τον σημαντικό ρόλο που μπορούν να διαδραματίσουν οι περιφερειακές και οι τοπικές αρχές στην προάσπιση των
+«θεμελιωδών αρχών» στις περιφέρειες και στις τοπικές κοινότητες, καθώς και στην επίτευξη των κοινών στόχων, διασφαλίζοντας
+ταυτόχρονα την αρχή της επικουρικότητας της ΕΕ, μέσα από την εγγύτερη προσέγγιση των τοπικών πολιτών στην Ευρωπαϊκή
+Ένωση και στις αξίες της·
+10.
+τονίζει, ωστόσο, ότι απαιτείται επαναπροσδιορισμός των στόχων πολιτικής της Ανατολικής Εταιρικής Σχέσης και της
+πολυμερούς δομής της προκειμένου να διατηρηθεί η ευημερία της Εταιρικής Σχέσης·
+11.
+αναγνωρίζει ότι, μετά από μια δεκαετία και πλέον συνεργασίας στο πλαίσιο της Ανατολικής Εταιρικής Σχέσης, οι ειδικές ανά
+χώρα προτεραιότητες μεταξύ των χωρών εταίρων της ΑΕΣ αποκλίνουν πλέον λόγω των διαφορετικών αναπτυξιακών αναγκών, των
+εθνικών προτεραιοτήτων και των προσδοκιών ένταξής τους, αλλά και λόγω της πολιτικής επιθετικότητας, των τακτικών
+αποσταθεροποίησης και της παραπληροφόρησης που προωθεί η Ρωσία. Ως εκ τούτου, η ΕτΠ αναμένει με ανυπομονησία την
+πρόταση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής για την αξιολόγηση του μέλλοντος της Ανατολικής Εταιρικής Σχέσης·
+12.
+αναγνωρίζει ότι η ΑΕΣ εξακολουθεί να αποτελεί το κατάλληλο πλαίσιο, το οποίο δεν έχει εξαντλήσει το πλήρες
+περιφερειακό δυναμικό του και μπορεί να συνεχίσει να αποτελεί σκοπό για όλους τους εταίρους, εάν μεταρρυθμιστεί ώστε να
+καθορίσει ειδικούς ανά χώρα στόχους ως προς την ΕΕ. Οι ευέλικτες δομές και τα ευέλικτα εργαλεία της εντός αυτού του πλαισίου
+θα πρέπει να ανταποκρίνονται στις ανάγκες τόσο των νέων υποψήφιων προς ένταξη στην ΕΕ χωρών όσο και των άλλων εταίρων,
+διατηρώντας παράλληλα τις κοινές αξίες και τους κοινούς κανόνες, τα αμοιβαία συμφέροντα και τις αμοιβαίες δεσμεύσεις·
+13.
+επισημαίνει ότι η ΑΕΣ θα πρέπει να είναι περισσότερο προσανατολισμένη στα αποτελέσματα, προσαρμόζοντας τα εργαλεία
+και τις δομές λειτουργίας της ώστε να ανταποκρίνονται στις ανάγκες των εταίρων, μεταξύ άλλων βοηθώντας τους εταίρους που
+σημειώνουν τη μεγαλύτερη πρόοδο στην πορεία τους προς την ένταξη στην ΕΕ·
+14.
+καλεί τόσο την Ευρωπαϊκή Επιτροπή όσο και τις κυβερνήσεις εταίρους να εξασφαλίσουν τη συμμετοχή των περιφερειακών
+και των τοπικών αρχών στον καθορισμό των προτεραιοτήτων συνεργασίας με εδαφικό αντίκτυπο (π.χ. όσον αφορά την ενεργειακή
+απόδοση, το περιβάλλον και την προσαρμογή στην κλιματική αλλαγή, τη συνδεσιμότητα των μεταφορών, την αποκέντρωση και τη
+μεταρρύθμιση της δημόσιας διοίκησης, τη στήριξη της κοινωνίας των πολιτών), και να ενθαρρύνουν τη συμμετοχή τους στις
+σχετικές πλατφόρμες και τα φόρουμ της ΑΕΣ, τα οποία θα πρέπει να επεκταθούν ώστε να συμπεριλάβουν και εκπροσώπους της
+διάσκεψης των Τοπικών και Περιφερειακών Αρχών για την Ανατολική Εταιρική Σχέση (ΔΤΠΑΑΕΣ)·
+15.
+σημειώνει τον θετικό αντίκτυπο της συνεργασίας της Ανατολικής Εταιρικής Σχέσης στη ζωή των απλών πολιτών, αλλά
+υπογραμμίζει το γεγονός ότι η προβολή της Εταιρικής Σχέσης και η συμβολή της ΕΕ πρέπει να αυξηθούν με βάση τα επιτεύγματα
+του παρελθόντος· αυτό θα μπορούσε επίσης να επιτευχθεί μέσω της συστηματικής συνεργασίας με τις τοπικές και τις περιφερειακές
+αρχές και τις ενώσεις τους επιτόπου·
+16.
+σημειώνει ότι η τοπική αυτοδιοίκηση, η οποία αποτελεί βασικό πυλώνα και ακρογωνιαίο λίθο της δημοκρατίας, πρέπει να
+υποστηριχθεί περαιτέρω, προκειμένου να επιτευχθούν οι στόχοι της ΑΕΣ, και χαιρετίζει το έργο του Κογκρέσου των Τοπικών και
+Περιφερειακών Αρχών του Συμβουλίου της Ευρώπης σε αυτόν τον τομέα·
+III. ΣΥΣΤΑΣΕΙΣ ΠΟΛΙΤΙΚΗΣ
+
+17.
+τάσσεται υπέρ της υιοθέτησης μιας ειδικά προσαρμοσμένης προσέγγισης όσον αφορά τους στόχους της Ανατολικής
+Εταιρικής Σχέσης, ώστε να αντικατοπτρίζονται οι διαφορετικές ανάγκες των υποψήφιων προς ένταξη στην ΕΕ χωρών, των δυνάμει
+υποψηφίων χωρών και άλλων εταίρων, δεδομένου ότι η ενιαία προσέγγιση δεν δικαιολογείται πλέον· οι ειδικές ανά χώρα ανάγκες θα
+πρέπει να σχεδιάζονται κατά τρόπο ώστε να λαμβάνονται επίσης υπόψη τα ειδικά συμφέροντα των περιφερειακών και των τοπικών
+κοινοτήτων·
+18.
+συνιστά ένα πιο ευέλικτο γεωγραφικό πεδίο εφαρμογής για την ΑΕΣ, το οποίο θα παρέχει τη δυνατότητα στενότερης
+συνεργασίας με ορισμένες χώρες, συγκεκριμένα με χώρες της Κεντρικής Ασίας, καθώς και τον προσδιορισμό τομέων συνεργασίας με
+τις χώρες των Δυτικών Βαλκανίων·
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e4ec490562169789433beb296ec174c0df0c3c3f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-40.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+C 188/38
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+30.5.2023
+
+15.
+εφιστά την προσοχή στο γεγονός ότι το 2019, δηλαδή προ πανδημίας, καταγράφηκαν περισσότερες από ένα εκατομμύριο
+διανυκτερεύσεις επισκεπτών σε 42 πόλεις της ΕΕ, με το Παρίσι, τη Βαρκελώνη, τη Λισαβόνα και τη Ρώμη να υπερβαίνουν εκάστη τα
+10 εκατομμύρια διανυκτερεύσεις· ο αστικός τουρισμός εν γένει και ο τουρισμός σε πόλεις καλλιτεχνικού ενδιαφέροντος είναι αυτός
+που επλήγη περισσότερο από τη νόσο COVID-19 μεταξύ του 2020 και του 2021, μαζί με τουριστικούς προορισμούς που
+προτιμώνται για τον ήλιο και τις παραλίες τους·
+16.
+θεωρεί θετικό ότι το ενδιαφέρον των ταξιδιωτών μετατοπίστηκε προς μικρότερες πόλεις και αγροτικές κοινότητες και
+επιδοκιμάζει το γεγονός ότι οι επισκέπτες επιλέγουν όλο και περισσότερο να απομακρυνθούν από τις «παραδοσιακές» τουριστικές
+διαδρομές· εν προκειμένω, υποστηρίζει σθεναρά τον στόχο της στρατηγικής της ΕΕ για έξυπνη κινητικότητα (3) περί διπλασιασμού
+της σιδηροδρομικής κυκλοφορίας υψηλής ταχύτητας σε ολόκληρη την Ευρώπη· είναι δε πεπεισμένη ότι τα σύγχρονα και βιώσιμα
+ταξιδιωτικά πρότυπα θα ενισχύσουν περαιτέρω τον αγροτικό τουρισμό·
+17.
+υπογραμμίζει ότι, αν και η ΕΕ παρουσιάζεται ως ο υπ’ αριθμόν ένα τουριστικός προορισμός στον κόσμο, η ανάκαμψη του
+τουρισμού στην ΕΕ κατά τη διάρκεια των δύο τελευταίων ετών πραγματοποιήθηκε κυρίως χάρη στον εγχώριο και τον
+ενδοευρωπαϊκό τουρισμό· για την περαιτέρω στήριξη των Ευρωπαίων πολιτών που μετακινούνται εντός της ΕΕ, η ΕτΠ ζητεί να
+καταβληθούν νέες προσπάθειες για την αποκατάσταση των υφιστάμενων διασυνοριακών σιδηροδρομικών διελεύσεων (οι 149 από
+τις 265 συνδέσεις βρίσκονται εκτός λειτουργίας (4)) με στόχο την προώθηση των μεταφορών μηδενικών εκπομπών ρύπων, την
+αναζωογόνηση του σιδηροδρομικού δικτύου της ΕΕ και την προσαρμογή του στις προκλήσεις του 21ου αιώνα, με την αξιοποίηση
+στο έπακρο των πλέον προηγμένων τεχνολογιών σιδηροδρομικών μεταφορών.
+Ο αντίκτυπος στον τομέα της στέγασης
+18.
+αναγνωρίζει ότι κυρίως οι δήμοι των μεγάλων ευρωπαϊκών πόλεων βρίσκονται αντιμέτωποι με αυξανόμενη ζήτηση
+οικονομικά προσιτών ακινήτων για τη στέγαση των πολιτών που επιθυμούν να σπουδάσουν, να εργαστούν και να ζήσουν σε αυτές
+τις πόλεις. Η εξασφάλιση οικονομικά προσιτών ακινήτων αποτελεί ζήτημα δημοσίου συμφέροντος το οποίο εναπόκειται στις
+τοπικές αρχές να διαχειριστούν μέσω της εξεύρεσης των καλύτερων δυνατών λύσεων για την αποφυγή αντιπαραθέσεων με εκείνους
+που ενδιαφέρονται να ενοικιάσουν σε τουρίστες·
+19.
+τονίζει ότι οι βραχυχρόνιες μισθώσεις συνδυάζουν δύο ξεχωριστές αγορές: τη στεγαστική και την τουριστική· συνεπώς, τα
+οικονομικά ή τα φορολογικά κίνητρα για την ανακαίνιση των κτιρίων μπορούν να διευκολύνουν τη μετατροπή των ακινήτων από
+κατοικίες σε τουριστικά καταλύματα, με δυνατότητα εμπορικής εκμετάλλευσής τους εις βάρος των κατοίκων, των σπουδαστών και
+των εργαζομένων·
+20.
+εναπόκειται στην κάθε αρμόδια αρχή να αποφασίζει εάν η βραχυχρόνια μίσθωση ακινήτων θα πρέπει να πραγματοποιείται σε
+κτίρια κοινωνικών κατοικιών·
+21.
+επισημαίνει ότι σε τομείς όπου υπάρχει αυξημένη δραστηριότητα των διαδικτυακών πλατφορμών, ο αντίκτυπος στην αγορά
+ακινήτων είναι αξιοσημείωτος (5)· αυτό επιφέρει αύξηση των ενοικίων και των τιμών των ακινήτων, με επακόλουθο τη μείωση της
+διαθεσιμότητας του κτιριακού αποθέματος για τον τοπικό πληθυσμό.
+22.
+τονίζει ότι, παράλληλα με την παροχή ευκαιριών στις πλατφόρμες, ο σεβασμός των στόχων δημόσιας πολιτικής —όπως η
+διαθέσιμη και οικονομικά προσιτή στέγαση και η προστασία των αστικών κέντρων— είναι καίριας σημασίας, ιδίως σε περίπτωση
+επιδείνωσης των οικονομικών συνθηκών στην Ευρώπη. Οι υπηρεσίες βραχυχρόνιας μίσθωσης ακινήτων μέσω πλατφορμών και ο
+αντίκτυπός τους δεν πρέπει να υπονομεύουν το υψηλό επίπεδο αποδοχής του τουρισμού στις περιφέρειες και τις πόλεις της
+Ευρώπης ούτε και να υποβαθμίζουν τη βιωσιμότητα των συνοικιών·
+Κοινοχρησία δεδομένων
+23.
+υποστηρίζει κατά συνέπεια ότι, σύμφωνα με τους κανόνες προστασίας των δεδομένων, είναι δεσμευτική η συμμόρφωση με
+τους κανόνες κοινοποίησης πληροφοριών που ισχύουν για τις πλατφόρμες στην αγορά των βραχυχρόνιων μισθώσεων ακινήτων,
+καθότι η δυνατότητα πρόσβασης των αρχών στις εν λόγω πληροφορίες είναι ουσιώδης για να διασφαλίζεται η διαθεσιμότητα
+οικονομικά προσιτών ακινήτων·
+24.
+εκφράζει την ανησυχία της για τη δυσκολία των πλατφορμών να κοινοποιούν πληροφορίες ζωτικής σημασίας στις δημόσιες
+αρχές, παρότι υπάρχουν ενδείξεις μεγαλύτερης προθυμίας εκ μέρους τους για την παροχή βοήθειας στις τοπικές και τις
+περιφερειακές αρχές ώστε να λαμβάνουν τεκμηριωμένες αποφάσεις πολιτικής και να απλοποιούν την εφαρμογή και την κατανόηση
+των τοπικών κανόνων·
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_el
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-46.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-46.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3c8f9672571275e275001eebf8db2c08495ccf17
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-46.txt
@@ -0,0 +1,111 @@
+C 188/44
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+30.5.2023
+
+Τροπολογία 2
+Αιτιολογική σκέψη 9
+Κείμενο που προτείνει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή
+
+(9)
+
+Τροπολογία της ΕτΠ
+
+Στην τελική έκθεση της διάσκεψης για το Μέλλον της
+Ευρώπης, που δημοσιεύτηκε στις 9 Μαΐου 2022, όσον
+αφορά τις προτάσεις για τη γεωργία, την παραγωγή
+τροφίμων, τη βιοποικιλότητα και τα οικοσυστήματα, τη
+ρύπανση, οι πολίτες ζητούν από την Ένωση, πιο
+συγκεκριμένα, να μειώσει σημαντικά τη χρήση χημικών
+φυτοφαρμάκων και λιπασμάτων, σύμφωνα με τους
+υφιστάμενους στόχους, διασφαλίζοντας παράλληλα
+την επισιτιστική ασφάλεια, και να στηρίξει την έρευνα
+για την ανάπτυξη πιο βιώσιμων και φυσικών εναλλα­
+κτικών λύσεων. Οι πολίτες ζητούν περισσότερη έρευνα
+και καινοτομία, μεταξύ άλλων όσον αφορά τεχνολογικές
+λύσεις για τη βιώσιμη παραγωγή, την ανθεκτικότητα
+των φυτών και τη γεωργία ακριβείας, και περισσότερη
+επικοινωνία, συστήματα παροχής συμβουλών και κα­
+τάρτισης για τους γεωργούς και από αυτούς, και ζητούν
+από την Ένωση να προστατεύσει τα έντομα, ιδίως τα
+ιθαγενή έντομα και τα έντομα επικονίασης.
+
+(9)
+
+Στην τελική έκθεση της διάσκεψης για το Μέλλον της
+Ευρώπης, που δημοσιεύτηκε στις 9 Μαΐου 2022, όσον
+αφορά τις προτάσεις για τη γεωργία, την παραγωγή
+τροφίμων, τη βιοποικιλότητα και τα οικοσυστήματα, τη
+ρύπανση, οι πολίτες ζητούν από την Ένωση, πιο
+συγκεκριμένα, να μειώσει σημαντικά τη χρήση χημικών
+φυτοφαρμάκων και λιπασμάτων, σύμφωνα με τους
+υφιστάμενους στόχους, διασφαλίζοντας παράλληλα
+την επισιτιστική ασφάλεια, και να στηρίξει την έρευνα
+για την ανάπτυξη πιο βιώσιμων και φυσικών εναλλα­
+κτικών λύσεων. Οι πολίτες ζητούν περισσότερη έρευνα
+και καινοτομία, μεταξύ άλλων όσον αφορά τεχνολογικές
+λύσεις για τη βιώσιμη παραγωγή, την ανθεκτικότητα των
+φυτών και τη γεωργία ακριβείας, και περισσότερη
+επικοινωνία, συστήματα παροχής συμβουλών και κα­
+τάρτισης για τους γεωργούς και από αυτούς, και ζητούν
+από την Ένωση να προστατεύσει τα έντομα, ιδίως τα
+ιθαγενή έντομα και τα έντομα επικονίασης. Οι πολίτες
+συνιστούν περαιτέρω την εφαρμογή της αρχής «ο
+ρυπαίνων πληρώνει», η οποία θα πρέπει επίσης να
+ενσωματωθεί στα φορολογικά μέτρα.
+
+Τροπολογία 3
+Αιτιολογική σκέψη 12
+Κείμενο που προτείνει η Ευρωπαϊκή Επιτροπή
+
+(12)
+
+Στόχος της στρατηγικής «Από το αγρόκτημα στο πιάτο»
+είναι να σημειωθεί ουσιαστική πρόοδος όσον αφορά τη
+μείωση της χρήσης χημικών φυτοπροστατευτικών
+προϊόντων με οικονομικά βιώσιμο τρόπο. Για την
+επίτευξη του στόχου αυτού, είναι αναγκαίο να
+καθοριστούν ποσοτικοί στόχοι σε επίπεδο Ένωσης και
+κρατών μελών για τη μείωση της χρήσης και του
+κινδύνου των χημικών φυτοπροστατευτικών προϊόντων
+και της χρήσης πιο επικίνδυνων φυτοπροστατευτικών
+προϊόντων, ώστε να παρακολουθείται η πρόοδος. Οι
+εθνικοί στόχοι θα πρέπει να καθορίζονται από την
+εθνική νομοθεσία προκειμένου να διασφαλίζεται επαρ­
+κής πρόοδος και λογοδοσία σε σχέση με αυτούς. Οι εν
+λόγω δεσμευτικοί εθνικοί στόχοι θα πρέπει επίσης να
+επιτευχθούν από τα κράτη μέλη έως το 2030. Η μείωση
+της χρήσης χημικών φυτοπροστατευτικών προϊόντων
+αναμένεται να μειώσει σημαντικά τους κινδύνους για
+την ασφάλεια και υγεία στην εργασία για τους
+επαγγελματίες χρήστες.
+
+Τροπολογία της ΕτΠ
+
+(12)
+
+Στόχος της στρατηγικής «Από το αγρόκτημα στο πιάτο»
+είναι να σημειωθεί ουσιαστική πρόοδος όσον αφορά τη
+μείωση της χρήσης χημικών φυτοπροστατευτικών
+προϊόντων με οικονομικά βιώσιμο τρόπο. Για την
+επίτευξη του στόχου αυτού, είναι αναγκαίο να
+καθοριστούν ποσοτικοί στόχοι σε επίπεδο Ένωσης και
+κρατών μελών για τη μείωση της χρήσης και του
+κινδύνου των χημικών φυτοπροστατευτικών προϊόντων
+και της χρήσης πιο επικίνδυνων φυτοπροστατευτικών
+προϊόντων, ώστε να παρακολουθείται η πρόοδος. Οι
+εθνικοί στόχοι θα πρέπει να καθορίζονται από την
+εθνική νομοθεσία προκειμένου να διασφαλίζεται επαρ­
+κής πρόοδος και λογοδοσία σε σχέση με αυτούς. Οι εν
+λόγω δεσμευτικοί εθνικοί στόχοι θα πρέπει επίσης να
+επιτευχθούν από τα κράτη μέλη έως το 2030. Η μείωση
+της χρήσης χημικών φυτοπροστατευτικών προϊόντων
+αναμένεται να μειώσει σημαντικά τους κινδύνους για την
+ασφάλεια και υγεία στην εργασία για τους επαγγελμα­
+τίες χρήστες, αλλά και για τους πολίτες/χρήστες,
+και ιδίως για τις ευάλωτες ομάδες.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0a58d6efb46d2181b80e22a9da20c0a66c57e406
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-5.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+C 188/3
+
+17.
+θεωρεί αναγκαία τη θέσπιση ενός συνόλου πολιτικών για τις αγροτικές περιοχές, προκειμένου να αντιμετωπιστεί η
+πληθυσμιακή συρρίκνωση που επιφέρει απώλεια ταλέντων, ιδίως για τις περιοχές που επηρεάζονται περισσότερο από την κλιματική
+αλλαγή και για τις περιοχές με σοβαρά και μόνιμα φυσικά ή δημογραφικά προβλήματα, όπως οι εξόχως απόκεντρες περιοχές, τα
+νησιά και οι πιο απομακρυσμένες και απομονωμένες περιοχές όπου η πρόσβαση στους πόρους είναι συχνά πιο περιορισμένη. Η ΕτΠ
+επαναλαμβάνει ότι το μέλλον των περιοχών αυτών εξαρτάται από τη διατήρηση και την προσέλκυση νέων ταλέντων για την επιδίωξη
+των στόχων ζωής τους, καθώς και από την πλήρη συμμετοχή των νέων στην αναζήτηση λύσεων στις τοπικές προκλήσεις·
+18.
+ζητεί να καταστούν η εκπαίδευση και η κατάρτιση προσβάσιμες σε όλες τις ηλικίες και τις κοινωνικές ομάδες, τόσο επιτόπου
+όσο και μέσω πρόσβασης εξ αποστάσεως, να προαχθεί η ανταλλαγή γνώσεων σχετικών με καινοτόμες προσεγγίσεις των διαδικασιών
+απόκτησης δεξιοτήτων και να δημιουργηθούν κοινοτικά κέντρα με μια σειρά υπηρεσιών από βιβλιοθήκες έως κοινωνική εργασία·
+συμφωνεί επίσης ότι είναι σημαντική τόσο η διεύρυνση της προσφοράς ευκαιριών εργασίας και κατάρτισης όσο και η ενθάρρυνση
+λήψης μέτρων για την προώθηση της ισορροπίας μεταξύ επαγγελματικής και προσωπικής ζωής·
+19.
+θεωρεί ζωτικής σημασίας την ενίσχυση των δημόσιων πολιτικών που προωθούν τον εκσυγχρονισμό των γεωργικών
+εκμεταλλεύσεων, καθώς και την προσαρμογή τους στην κλιματική αλλαγή, και ενθαρρύνουν την επαγγελματική ένταξη των νέων
+στον γεωργικό κλάδο, με στόχο να αντιμετωπιστεί το πρόβλημα ανανέωσης των γενεών σε αυτούς τους κλάδους. Προς τον σκοπό
+αυτόν, η δυνατότητα συμμετοχής σε προγράμματα κοινωνικής ένταξης και ένταξης στην αγορά εργασίας, στην εκπαίδευση, στην
+αναβάθμιση των δεξιοτήτων και στην επανειδίκευση που προσφέρονται σε τοπική κλίμακα, καθώς και σε καλλιτεχνικές
+δραστηριότητες, χρειάζεται να επανεξεταστεί και να υποστηριχθεί·
+20.
+επισημαίνει ότι τα έξυπνα χωριά δημιουργούν νέες ευκαιρίες μιας πολυσυλλεκτικής αγροτικής οικονομίας και πρόσβασης
+στην αγορά εργασίας και ζητεί την εντατική υποστήριξη των αγροτικών περιοχών για την εκπλήρωση του προγράμματος πολιτικής
+με ορίζοντα το 2030, ιδίως όσον αφορά την ενίσχυση των ψηφιακών δεξιοτήτων και της εκπαίδευσης, των ασφαλών και βιώσιμων
+ψηφιακών υποδομών, του ψηφιακού μετασχηματισμού των επιχειρήσεων και της ψηφιοποίησης των δημόσιων υπηρεσιών· επικροτεί
+δε τη συμπερίληψη των αγροτικών περιοχών στην Ευρωπαϊκή διακήρυξη σχετικά με τα ψηφιακά δικαιώματα και τις ψηφιακές
+αρχές για την ψηφιακή δεκαετία·
+21.
+αναγνωρίζει τον σημαντικό ρόλο που διαδραματίζουν οι γυναίκες σε περιοχές που διατρέχουν κίνδυνο πληθυσμιακής
+συρρίκνωσης και, συνεπώς, προωθεί και στηρίζει μέτρα για τη δημιουργία ίσων ευκαιριών για τις γυναίκες σε καινοτόμες, βιώσιμες
+και δημιουργικές θέσεις εργασίας και υπηρεσίες·
+22.
+υπογραμμίζει ότι τα κράτη μέλη οφείλουν να προσφέρουν αποφασιστική στήριξη στις πολιτικές που ευνοούν τη συμμετοχή
+των κοριτσιών και των γυναικών στην εκπαίδευση στους κλάδους STEAM (τεχνολογία πληροφοριών και επικοινωνίας και λοιπή
+τεχνολογία, μηχανική, τέχνες, μαθηματικά και λοιπές θετικές επιστήμες) και να παρέχουν κίνητρα για τη δημιουργία θέσεων
+εργασίας σε τομείς στους οποίους οι γνώσεις τους μπορούν να αξιοποιηθούν·
+23.
+τονίζει ότι η ενίσχυση της ψηφιακής μετάβασης των περιφερειών όπου η ανάπτυξη ταλέντων έχει αποτελματωθεί είναι
+ζωτικής σημασίας και επίσης προς όφελος μιας ισχυρής οικονομικής, κοινωνικής και εδαφικής συνοχής. Η ΕτΠ προτείνει να
+προαχθεί η ψηφιακή συνοχή ως στόχος της ΕΕ προκειμένου να καταστεί δυνατή η δημιουργία κατάλληλων ψηφιακών υποδομών και
+η τηλεργασία, οι ηλεκτρονικές υπηρεσίες και η ψηφιακή εκπαίδευση να καταστούν προσβάσιμες σε όλους. Ιδιαίτερη δε προσοχή θα
+πρέπει να επιδειχθεί στη δυνατότητα των μειονεκτουσών και των ευπαθών ομάδων να χρησιμοποιούν τα ψηφιακά μέσα·
+24.
+σημειώνει ότι οι πολίτες και οι επιχειρήσεις στις παραμεθόριες περιοχές της Ευρώπης αντιμετωπίζουν πολυάριθμα νομικά
+και διοικητικά εμπόδια που παρακωλύουν την οικονομική ανάπτυξη και τη διασυνοριακή συνεργασία· τονίζει επίσης ότι απαιτείται
+ένας χώρος Σένγκεν χωρίς σύνορα για όλα τα κράτη μέλη, με στόχο να διευκολυνθεί η κινητικότητα των σπουδαστών, των
+εργαζομένων και των επιχειρήσεων, ιδίως στις παραμεθόριες περιοχές·
+25.
+εξαίρει τόσο τον ρόλο της κοινωνικής καινοτομίας στην ανάπτυξη νέων ιδεών, υπηρεσιών και μοντέλων για την καλύτερη
+αντιμετώπιση των κοινωνικών ζητημάτων, ιδίως στους τομείς της απασχόλησης, της εκπαίδευσης, των δεξιοτήτων και της
+κοινωνικής ένταξης, όσο και την προστιθέμενη αξία της για την κοινοτική ανάπτυξη και τη βελτίωση των κοινωνικών υπηρεσιών
+επιτόπου. Προς τούτο, η ΕτΠ επισημαίνει τις δυνατότητες της κοινωνικής οικονομίας στα της επαγγελματικής κατάρτισης, των
+πανεπιστημίων και όλων των επιπέδων εκπαίδευσης, καθώς και στις ενεργές πολιτικές απασχόλησης και στην ανάπτυξη δεξιοτήτων
+και προσόντων·
+26.
+προκρίνει την αξιοποίηση της χρηματοδότησης του ΕΚΤ για την κοινωνική καινοτομία+ με στόχο να ενισχυθεί η ικανότητα
+καινοτομίας και να διευκολυνθούν η διάδοση και η αναβάθμιση καινοτόμων λύσεων·
+Βελτίωση της αποτελεσματικότητας της εκπαίδευσης και ανταπόκριση στις ανάγκες της αγοράς εργασίας
+
+27.
+σημειώνει ότι, αν και η κατάσταση ποικίλλει σημαντικά ανά την ΕΕ, μία από τις μείζονες προκλήσεις κατά τον σχεδιασμό και
+την εφαρμογή νέων προτύπων και πρακτικών για την εκπαίδευση και την κατάρτιση είναι ο βαθμός στον οποίο ανταποκρίνονται με
+επιτυχία στις ανάγκες της αγοράς εργασίας. Τα κενά και οι αναντιστοιχίες δεξιοτήτων επιτείνουν τις κατά τόπους ανισότητες και
+τούτο χρήζει διόρθωσης μέσω άρτια σχεδιασμένων, τοποκεντρικών και επαρκώς χρηματοδοτούμενων πολιτικών·
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a0163cc2cf7b761af87872a03cb947366833d6f4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.el.p-79.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023
+
+EL
+
+Επίσημη Εφημερίδα της Ευρωπαϊκής Ένωσης
+
+C 188/77
+
+6.
+παροτρύνει τον Ευρωπαϊκό Οργανισμό Χημικών Προϊόντων (ECHA) ή, κατά περίπτωση, άλλα καθ’ ύλην αρμόδια ευρωπαϊκή
+αρχή να ακολουθεί ενιαία μέθοδο ανίχνευσης αμιαντούχων προϊόντων. Θα ήταν επιθυμητή η ύπαρξη ενός μητρώου προϊόντων που
+δυνητικά περιέχουν αμίαντο, έτσι ώστε να διευκολύνεται ο έγκαιρος εντοπισμός του στα κράτη μέλη. Με το ίδιο σκεπτικό, επικροτεί
+την πρόταση της Ευρωπαϊκής Επιτροπής περί ανάληψης νομοθετικής πρωτοβουλίας με τίτλο «Έλεγχος, καταγραφή και
+παρακολούθηση του αμιάντου», με στόχο τη σύγκλιση των σχετικών προσπαθειών ανά τα κράτη μέλη. Η καθιέρωση υποχρεωτικού
+ελέγχου και καταγραφής του αμιάντου στα κτίρια και η χάραξη εθνικών στρατηγικών για την αφαίρεσή του θα πρέπει να οδηγήσουν
+στην εφαρμογή συντονισμένης και συγκρίσιμης προσέγγισης σε ολόκληρη την ΕΕ, με σκοπό ένα ασφαλέστερο περιβάλλον και
+υψηλότερο επίπεδο προστασίας των κατοίκων της ΕΕ. Στην οδηγία θα πρέπει επίσης να εξασφαλίζεται η απαραίτητη προστασία
+όσων παρέχουν υπηρεσίες έκτακτης ανάγκης (συμπεριλαμβανομένων των πυροσβεστών, της αστυνομίας, του ιατρικού προσωπικού
+και των διασωστών) από τους κινδύνους που ενέχει η έκθεση στον αμίαντο, με τον καταρτισμό επικαιροποιημένης και
+προσπελάσιμης βάσης δεδομένων που θα περιέχει αξιόπιστα δεδομένα σχετικά με τις υποδομές με επιβεβαιωμένη ή πιθανή
+παρουσία αμιάντου·
+7.
+παρατηρεί ότι, για να στεφθεί με επιτυχία η οδηγία, τα κράτη μέλη και τα θεσμικά όργανα της ΕΕ θα πρέπει να μεριμνήσουν
+για την ενεργό συμμετοχή των οργανισμών τοπικής αυτοδιοίκησης σε όλα τα στάδια του συντονισμού και της εφαρμογής της
+τροποποιημένης οδηγίας·
+8.
+υποστηρίζει τη θέσπιση κοινού πλαισίου της ΕΕ για τη διευκόλυνση του εντοπισμού και της επακόλουθης ασφαλούς
+αφαίρεσης του αμιάντου που περιέχουν τα κτίρια στην ΕΕ. Εισηγείται στην Ευρωπαϊκή Επιτροπή και στα κράτη μέλη να σχεδιάσουν
+και να ενθαρρύνουν την κοινή, συστημική και συστηματική προσπάθεια επίλυσης του προβλήματος του αμιάντου (από τη μέθοδο
+απογραφής, τις ενημερωτικές και εκπαιδευτικές εκστρατείες, τα προγράμματα συνδρομής των κατοίκων, των επιχειρηματιών και των
+οργανισμών τοπικής αυτοδιοίκησης για την αφαίρεση του αμιάντου έως λύσεις για την προστασία της δημόσιας υγείας και την
+αποθήκευση του αμιάντου)·
+9.
+σημειώνει με ανησυχία ότι σε ορισμένα κράτη μέλη της ΕΕ οποιοσδήποτε μπορεί να αποξηλώνει προϊόντα αμιάντου.
+Επισημαίνει ότι, δεδομένου ότι η εκπαίδευση των εργαζομένων είναι απαραίτητη για την πρόληψη των κινδύνων από την
+επαγγελματική έκθεση στον αμίαντο, απαιτούνται ενωσιακές κατευθυντήριες γραμμές για την πιστοποίηση απόκτησης των
+απαιτούμενων δεξιοτήτων, με μέλημα την εφαρμογή των ίδιων προτύπων σε ολόκληρη την ΕΕ. Ζητεί, ως εκ τούτου, τη χάραξη
+ενωσιακών κατευθυντήριων γραμμών σχετικών με την πιστοποίηση των δεξιοτήτων που θα πρέπει να έχουν οι εργαζόμενοι για την
+ασφαλή αφαίρεση των αμιαντούχων υλικών·
+10.
+εισηγείται στην Ευρωπαϊκή Επιτροπή να δημιουργήσει μηχανισμούς για την επιτάχυνση της αφαίρεσης του αμιάντου με
+ασφάλεια, με την ενίσχυση της ενημέρωσης, της εκπαίδευσης και της ασφάλειας των εργαζομένων και των κατοίκων μέσω
+αποτελεσματικών, ελκυστικών και εύληπτων εκπαιδευτικών και ενημερωτικών προγραμμάτων (μεταξύ άλλων μεταξύ των
+οργανισμών τοπικής αυτοδιοίκησης και των επαγγελματιών του κλάδου της υγείας)·
+11.
+παρατηρεί ότι η οικολογική μετάβαση που επιδιώκεται από όλους και η φιλοδοξία της ΕΕ να αυξήσει το ποσοστό
+ανακαίνισης των κτιρίων μέσω της στρατηγικής του «Κύματος ανακαινίσεων» μπορεί ταυτόχρονα να αυξήσει την έκθεση στον
+αμίαντο, ιδίως των εργαζομένων στον κατασκευαστικό κλάδο. Για τον λόγο αυτόν είναι αναγκαία η εξεύρεση λύσεων για να
+παρακολουθείται αποτελεσματικότερα η διαδικασία αφαίρεσης του αμιάντου και να προβλεφθεί ειδικό σύστημα ιατροφαρμακευ­
+τικής περίθαλψης και θεραπείας των ασθενειών που οφείλονται στον αμίαντο (για τους εργαζομένους που απασχολούνται σήμερα ή
+εργάστηκαν κατά το παρελθόν σε κλάδους με έκθεση στον αμίαντο)·
+12.
+εφιστά την προσοχή στην ανάγκη να ξεκινήσουν και να υποστηριχθούν οικονομικά οι καινοτόμες δραστηριότητες των
+κέντρων έρευνας και ανάπτυξης για την ασφαλή διάθεση, συντήρηση και αποθήκευση του αμιάντου (π.χ. μέσω του προγράμματος
+«Ορίζων»). Στις περισσότερες χώρες, η αποθήκευση επικίνδυνων αποβλήτων εξακολουθεί να γίνεται σε χώρους υγειονομικής ταφής
+ή σε ειδικές εγκαταστάσεις αποθήκευσης αποβλήτων αμιάντου. Η αύξηση του ρυθμού αφαίρεσης του αμιάντου συνεπάγεται
+σημαντική αύξηση του χώρου αποθήκευσης αυτού του επικίνδυνου ορυκτού. Ταυτόχρονα, συνιστά τη δημιουργία ενός δικτύου
+πόλεων και περιφερειών που αντιμετωπίζουν αυτό το πρόβλημα και τις επιπτώσεις του αμιάντου. Στόχος είναι η ανάπτυξη της
+συνεργασίας με την ανταλλαγή πρακτικών και τη δημιουργία συμπράξεων για την υλοποίηση κοινών διακρατικών ερευνητικών
+σχεδίων συγχρηματοδοτούμενων από την ΕΕ·
+13.
+παρατηρεί ότι ο κύριος λόγος για τον αργό ρυθμό αφαίρεσης του αμιάντου είναι η επιδότηση μόνο της αποξήλωσης και της
+διάθεσης προϊόντων αμιάντου (ιδίως των στεγών με αμιαντοτσιμέντο τύπου ελενίτ). Συχνά οι κάτοικοι δεν έχουν επαρκή οικονομικά
+μέσα για να επωμιστούν το κόστος των οικοδομικών υλικών και υπηρεσιών αντικατάστασης στεγών και, ως εκ τούτου, δεν κάνουν
+τέτοιες επενδύσεις. Είναι αναγκαίο να θεσπιστούν νέοι μηχανισμοί παροχής επιδοτήσεων και λοιπών κίνητρων (π.χ. φορολογικές
+ελαφρύνσεις και επιδοτήσεις)·
+14.
+στην προσπάθεια να προστατευτούν οι εργαζόμενοι που εκτίθενται στον αμίαντο και να ελαχιστοποιηθούν οι επιπτώσεις του
+στο περιβάλλον, συμφωνεί με το αίτημα υπέρ μιας ευρωπαϊκής στρατηγικής αφαίρεσης του αμιάντου βάσει της οποίας θα
+ακολουθείται μια συνολική προσέγγιση των διαφόρων πολιτικών και θα εφαρμόζονται συστημικές και αποτελεσματικές λύσεις σε
+όλα τα κράτη μέλη όσον αφορά τις μεθόδους απογραφής, εποπτείας, ασφαλούς διάθεσης, αποθήκευσης και εκπαίδευσης
+(κατάρτισης)·
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7b466306191df33027492f393294d1f5e7126ca2
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Official Journal
+
+C 188
+
+of the European Union
+
+Information and Notices
+
+English edition
+
+Volume 66
+30 May 2023
+
+Contents
+
+I
+
+Resolutions, recommendations and opinions
+RESOLUTIONS
+Committee of the Regions
+154th CoR Plenary Session, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Resolution of the European Committee of the Regions on harnessing talent in Europe’s regions . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Resolution of the European Committee of the Regions on the initiative for strengthening social
+dialogue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+OPINIONS
+Committee of the Regions
+154th CoR Plenary Session, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Opinion of the European Committee of the Regions on the Future of the Eastern Partnership from a
+local and regional perspective . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Opinion of the European Committee of the Regions on targets and tools for a smart rural Europe .
+
+14
+
+III Preparatory acts
+Committee of the Regions
+154th CoR Plenary Session, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+EN
+
+Opinion of the European Committee of the Regions on short-term accommodation rental services:
+balancing the needs of local communities, entrepreneurs and travellers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..44e828e7248f00d552d173a9805094b2a65b89cc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-13.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+C 188/11
+
+8.
+considers that the ‘fundamentals’ should remain the common ground for bringing the Eastern Partnership closer
+together, i.e. a shared commitment to freedom, democracy, the rule of law, and human rights, while continuing to work on
+shared objectives such as promoting gender equality, protection of minorities and language rights, counteracting climate
+change, advancing the green and digital transitions, supporting a strong and independent civil society, increasing resilience
+and prosperity, and deepening economic relations; underlines that continued support for the Belarusian democratic
+opposition at all levels of governance as well as support for civil society are essential for promoting democratic values in the
+country;
+
+9.
+points to the significant role that regional and local authorities can play in defending the ‘fundamentals’ in regions and
+local communities, and in attaining the shared objectives, guaranteeing at the same time the subsidiarity principle of the EU
+by bringing local citizens closer to the European Union and its values;
+
+10.
+stresses, nevertheless, that a redefinition of the Eastern Partnership’s policy objectives and its multilateral architecture
+is needed to keep the Partnership prospering;
+
+11.
+recognises that, after more than a decade of EaP cooperation, the country-specific priorities among the Eastern
+partner countries are now diverging due to their different development needs, national priorities, and integrational
+aspirations, but also due to Russia’s policy of aggression, destabilising tactics and disinformation. The CoR therefore awaits
+eagerly the European Commission’s proposal to assess the future of the Eastern Partnership;
+
+12.
+acknowledges that the EaP remains a relevant framework, which has not exhausted its full regional potential and can
+continue to have a purpose for all partners, if it is reformed to define country-specific objectives towards the EU. Flexible
+formats and tools within that framework should complement the needs of both the new EU candidate countries and the
+other partners, while maintaining the common values and rules, mutual interests and commitments;
+
+13.
+points out that the EaP should be more results-oriented, by adapting its tools and operating formats to respond to
+the needs of the partners, including by helping the most advanced partners on their way towards EU membership;
+
+14.
+calls for both the European Commission and the partner governments to involve regional and local authorities in the
+setting of cooperation priorities with territorial impact (e.g. on energy efficiency, environment and climate adaptation,
+transport connectivity, decentralisation and public administration reform, support for civil society), and to engage them in
+the relevant EaP platforms and panels, which should be enlarged to representatives of CORLEAP;
+
+15.
+notes the positive impacts of Eastern Partnership cooperation on the lives of ordinary citizens but underlines the fact
+that the visibility of the Partnership and the EU’s contribution needs to be increased based on past achievements; this could
+also be achieved by working systematically with local and regional authorities and their associations on the ground;
+
+16.
+notes that local self-government, which is a basic pillar and cornerstone of democracy, needs to be further supported
+in order to achieve the EaP objectives, and welcomes the work of the Congress of the Council of Europe in this field;
+
+III. POLICY RECOMMENDATIONS
+
+17.
+favours adopting a tailor-made approach to the Eastern Partnership objectives to reflect the different needs of the EU
+candidates, potential candidates and other partners, as the one-size-fits-all approach is no longer justified; the
+country-specific needs should be designed in a way that also takes into account the specific interests of regional and local
+communities;
+
+18.
+recommends a more flexible geographical scope for the EaP opening up the possibility of cooperating more closely
+with countries such as certain countries in Central Asia, as well as identifying areas for cooperation with the countries of
+the Western Balkans;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6913ed1500ede89c551cd8ec11f7043c05f17a74
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-40.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+EN
+
+C 188/38
+
+Official Journal of the European Union
+
+30.5.2023
+
+15.
+flags up that in 2019, before the pandemic, 42 EU cities recorded over one million overnight stays; Paris, Barcelona,
+Lisbon and Rome each recorded over 10 million. In fact, urban tourism and visits to historical cities were those hit hardest
+by COVID-19 in 2020 and 2021, along with tourism in sun and sea holiday destinations;
+
+16.
+considers that it is a good thing that travellers have turned to smaller towns and rural communities, and is pleased
+that visitors are increasingly getting off the beaten paths; in this respect, strongly supports the objective of the EU smart
+mobility strategy (3) to double high-speed rail traffic across Europe; firmly believes that modern, sustainable models for
+travel will give a further boost to rural tourism;
+
+17.
+emphasises that, while the EU portrays itself as the world’s number one tourism destination, in the last two years EU
+tourism has recovered largely thanks to domestic and European tourists. With a view to assisting Europeans travelling in the
+EU, the CoR calls for further efforts to improve existing cross-border rail links (149 of the 265 links are not operational (4)).
+This will promote zero-emission transport, spur on the development of the EU’s rail network and make it fit for the
+challenges of the 21st century by making the best possible use of cutting-edge rail technologies.
+
+Impact on the housing sector
+18.
+acknowledges that the big European cities in particular are faced with a growing demand for affordable housing for
+people wanting to study, work and live there. Ensuring affordable housing is in the public interest: it is up to the local
+authorities to manage this issue by identifying the best possible solutions that are able to avoid clashing with people
+engaged in renting accommodation to tourists;
+
+19.
+points out that short-term rentals (STRs) combine two separate markets: residential housing and tourism.
+Consequently, financial or tax incentives for renovating buildings can encourage people to convert them from residential
+properties to tourist facilities. Operating such accommodation for commercial purposes can harm residents, students and
+workers;
+
+20.
+each competent authority should decide if short term accommodation rental should take place in buildings of social
+housing;
+
+21.
+points out that in areas where online platforms are very active, the impact on the real estate market is
+considerable (5); house rentals and house prices go up, consequently leaving fewer properties available for locals.
+
+22.
+emphasises that, while granting opportunities for platforms, it is central to respect public policy objectives like
+available and affordable housing and protecting urban centres, especially when economic conditions in Europe are
+deteriorating. Short-term accommodation rental services via platforms and their impact shall not undermine the high
+acceptance of tourism in Europe’s regions and cities and degrade the liveability of neighbourhoods;
+
+Data sharing
+23.
+therefore considers that, with due regard for the rules on data protection, platforms in the STR market should be
+required to abide by the rules on information sharing, as the authorities need access to this information in order to ensure
+the availability of affordable housing;
+
+24.
+is concerned that the platforms are finding it difficult to share critical information with the authorities, despite signs
+that they are willing to help local and regional governmental bodies to take informed policy decisions and to simplify the
+enforcement and understanding of local rules;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3a2d3b8cb705cfdd49767f921727bb6b6882f721
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-5.txt
@@ -0,0 +1,76 @@
+30.5.2023
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+C 188/3
+
+17.
+considers it necessary to introduce a range of policies on rural areas in order to tackle depopulation resulting in the
+loss of talent, and especially for the areas most impacted by climate change and areas with severe and permanent natural or
+demographic obstacles, such as the outermost regions, islands and more remote and isolated regions where access to
+resources is often more limited. The Committee reiterates that the future of such areas is dependent on retaining and
+attracting young talent to pursue their life goals there and on fully involving young people when seeking solutions to local
+challenges;
+
+18.
+calls for education and training to be accessible to all ages and social groups, both physically on-site and through
+remote access, as well as sharing knowledge on innovative approaches on skill-obtaining processes, and developing
+community centres with a range of services from libraries to social work; also agrees on the importance of broadening
+labour and training opportunities and encouraging measures to promote work-life balance;
+
+19.
+considers it essential to boost public policies which promote the modernisation and adaptation to climate change of
+farms, as well as to encourage young professionals to join the agricultural sector in order to tackle the problem of
+generational renewal. To this end, access to social and labour market integration programmes, to education, upskilling and
+reskilling options offered at local level, as well as to cultural activities, needs to be rethought and supported;
+
+20.
+highlights that smart villages create new opportunities for a diversified rural economy and access to the job market,
+and requests intensive support for rural areas to fulfil the 2030 policy program, especially strengthening digital skills and
+education, secure and sustainable digital infrastructures, the digital transformation of businesses and the digitalisation of
+public services; welcomes the inclusion of rural areas in the European Declaration on Digital Rights and Principles for the
+Digital Decade;
+
+21.
+recognises the important role women play in areas at risk of depopulation and therefore promotes and supports
+measures to create equal opportunities for women in innovative, sustainable and creative jobs and services;
+
+22.
+underscores the need for Member States to give firm support to policies fostering girls’ and women’s participation in
+STEAM education (information and communications technology, science, technology, engineering, arts and mathematics),
+and provide incentives to create jobs in sectors where their knowledge can be applied;
+
+23.
+emphasises that boosting the digital transition of regions caught in a talent-development trap is essential and also in
+the interest of strong economic, social and territorial cohesion. The CoR proposes promoting digital cohesion as an
+objective of the European Union so that suitable digital infrastructure can be put in place to ensure that teleworking,
+e-services and digital education are accessible to everyone. Particular attention should be paid to access to digital tools for
+disadvantaged and vulnerable groups;
+
+24.
+notes that citizens and businesses in Europe’s border regions face numerous legal and administrative obstacles that
+hamper economic growth and cross-border cooperation, and stresses the need for a border-free Schengen area for all
+Member States so as to facilitate the mobility of students, workers and business, especially in the border regions;
+
+25.
+highlights the role of social innovation for developing new ideas, services and models to better address societal
+challenges, notably in the fields of employment, education, skills and social inclusion, and its added value for community
+development and the improvement of social services on the ground. To this effect the Committee highlights the potential of
+the social economy in the areas of vocational training, in universities and at all levels of education, and in active
+employment policies, as well as in the development of skills and competencies;
+
+26.
+encourages tapping into the ESF Social Innovation+ funding to strengthen innovation capacity and facilitate the
+transfer and upscaling of innovative solutions;
+
+Upgrading the effectiveness of education and responding to labour market needs
+
+27.
+notes that although the situation varies widely across the EU, one of the main challenges when designing and
+implementing new standards and practices for education and training is the extent to which they successfully respond to
+labour market needs. Skills gaps and mismatches exacerbate territorial disparities, and this needs to be addressed through
+well-designed, place-based and adequately financed policies;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..01091e26d09c7d5a75ade68ebe7217afa754370f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.en.p-79.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+30.5.2023
+
+EN
+
+Official Journal of the European Union
+
+C 188/77
+
+6.
+urges the European Chemicals Agency (ECHA) or, where appropriate, another European competent body to develop a
+uniform approach to the detection of asbestos-containing products. A register of potential asbestos-containing products
+would be desirable in order to facilitate early detection by Member States. Welcomes by the same token the European
+Commission’s proposal for a legislative initiative entitled Asbestos screening, registering and monitoring, aimed to bridge
+the gap among national actions in this field. The introduction of mandatory screening and registration of asbestos in
+buildings and the development of national strategies for asbestos removal should lead to the implementation of a
+coordinated, and comparable approach throughout the EU, thus creating a safer environment and achieving a higher level
+of protection for EU citizens. The Directive should also address the need to protect emergency services (including
+fire-fighters, police, doctors and rescue workers) from the risks associated with exposure to asbestos by creating an
+up-to-date and accessible database containing reliable data on infrastructure with confirmed or likely presence of asbestos;
+
+7.
+notes that in order for the directive to be successful, Member States and EU institutions should actively involve local
+and regional authorities at all stages of coordination and implementation of the revised directive;
+
+8.
+supports the adoption of a common EU framework to make it easier to detect and then safely remove asbestos in the
+EU’s building stock. The Committee calls on the European Commission and Member States to develop and encourage the
+implementation of a common, systemic and systematic approach to tackling the problem of asbestos (from inventory
+method, through information and education campaigns, programmes to support residents, contractors and local and
+regional authorities in removing asbestos, to solutions for health protection and asbestos storage);
+
+9.
+notes with concern that in some EU Member States it is permissible to dismantle asbestos products themselves. Points
+out that, as training of workers is essential to prevent risks from occupational exposure to asbestos, European guidelines on
+the certification of required skills are needed to ensure that the same standards are applied across the EU. Therefore, urges
+for the development of European guidelines on the certification of skills required from workers for the safe removal of
+asbestos-containing components;
+
+10.
+calls on the Commission to create mechanisms to safely speed up the eradication of asbestos by raising awareness,
+more effective education and protection for workers and inhabitants through effective, attractive and targeted education and
+information programmes (including among local and regional authority and health service staff);
+
+11.
+notes that the green transition sought by all and the EU’s ambition to increase the renovation rate of buildings as
+part of the Renovation Wave could at the same time lead to increased exposure to asbestos, particularly for construction
+workers. This is why it is essential to put in place solutions to monitor asbestos removal more effectively, with a special
+system of healthcare and treatment for asbestos-related diseases (for workers currently and previously employed in sectors
+exposed to asbestos);
+
+12.
+draws attention to the need to initiate and financially support the innovative activities of R & D centres for the safe
+disposal, preservation and storage of asbestos (e.g. under Horizon). In most countries, storage of hazardous waste is still
+used in landfills or in dedicated storage facilities for asbestos waste. An increase in the rate of asbestos removal is equivalent
+to a significant increase in the storage area for this dangerous mineral. At the same time, recommends creating a network of
+cities and regions facing the problem and impact of asbestos in their territory; The aim is to develop cooperation involving
+the exchange of practices and the creation of partnerships for the implementation of joint transnational research projects
+co-financed by the European Union;
+
+13.
+notes that the main reason for the slow rate of asbestos removal is that only dismantling and disposal of asbestos
+products (particularly Eternit roofs) are funded. Residents often do not have enough money to pay for the building
+materials and services to replace roofs and therefore forego investment. There is a need to introduce new subsidy
+mechanisms and incentives (e.g. tax relief, subsidies);
+
+14.
+in order to protect workers exposed to asbestos and minimise the impact of asbestos on the environment, joins the
+call for a European strategy for asbestos removal, which would ensure an integrated approach of different policies and
+implement systemic and effective solutions in all Member States on inventory, monitoring, safe disposal, storage and
+education (training) methods;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7f2239b1533ac223e6287681022126cd9eb7f936
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-1.txt
@@ -0,0 +1,68 @@
+Diario Oficial
+
+C 188
+
+de la Unión Europea
+
+Edición
+en lengua española
+
+Comunicaciones e informaciones
+
+66.o año
+30 de mayo de 2023
+
+Sumario
+
+I
+
+Resoluciones, recomendaciones y dictámenes
+RESOLUCIONES
+Comité de las Regiones
+154.o pleno del CDR, 15.3.2023 – 16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+2023/C 188/02
+
+Resolución del Comité Europeo de las Regiones sobre el aprovechamiento del talento en las regiones de
+Europa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Resolución del Comité Europeo de las Regiones sobre la iniciativa para el refuerzo del diálogo social
+
+6
+
+DICTÁMENES
+Comité de las Regiones
+154.o pleno del CDR, 15.3.2023 – 16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Dictamen del Comité Europeo de las Regiones — El futuro de la Asociación Oriental desde una
+perspectiva local y regional . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Dictamen del Comité Europeo de las Regiones — Objetivos e instrumentos para una Europa rural
+inteligente . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Actos preparatorios
+Comité de las Regiones
+154.o pleno del CDR, 15.3.2023 – 16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+ES
+
+Dictamen del Comité Europeo de las Regiones sobre «Alquiler de alojamientos de corta duración:
+alcanzar un equilibrio entre las necesidades de las comunidades locales, los empresarios y los viajeros»
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..0c0a4e5d99dea28463f4552710a2eabdb0efd7a4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-13.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+30.5.2023
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+C 188/11
+
+8.
+considera que los «principios fundamentales» deben seguir siendo la base común para estrechar los lazos de la
+Asociación Oriental, es decir, un compromiso compartido con la libertad, la democracia, el Estado de Derecho y los
+derechos humanos, al tiempo que se sigue trabajando en objetivos compartidos, como promover la igualdad de género,
+proteger las minorías y los derechos lingüísticos, combatir el cambio climático, impulsar la doble transición ecológica y
+digital, apoyar a una sociedad civil fuerte e independiente, aumentar la resiliencia y la prosperidad y profundizar en las
+relaciones económicas; subraya que el apoyo continuado a la oposición democrática bielorrusa en todos los niveles de
+gobierno y el apoyo a la sociedad civil son esenciales para promover los valores democráticos en el país;
+9.
+señala el importante papel que pueden desempeñar los entes regionales y locales en la defensa de los «principios
+fundamentales» en las regiones y las comunidades locales y en la consecución de los objetivos comunes, al tiempo que se
+garantiza el principio de subsidiariedad de la UE mediante un mayor acercamiento de la ciudadanía local a la Unión Europea
+y sus valores;
+10.
+no obstante, subraya que es necesario redefinir los objetivos políticos de la Asociación Oriental y su arquitectura
+multilateral para mantener la prosperidad de la Asociación;
+11.
+reconoce que, tras más de una década de cooperación en el marco de la AO, las prioridades específicas de cada socio
+oriental son ahora divergentes debido a sus diferentes necesidades de desarrollo, prioridades nacionales y aspiraciones
+integradoras, pero también a la política de agresión, las tácticas desestabilizadoras y la desinformación de Rusia. Por
+consiguiente, el CDR espera con interés la propuesta de la Comisión Europea para evaluar el futuro de la Asociación
+Oriental;
+12.
+reconoce que la AO sigue siendo un marco pertinente, que no ha agotado todo su potencial regional y puede seguir
+teniendo un propósito para todos los socios, si se reforma para definir objetivos específicos por país de cara a la UE. Unos
+formatos y unos instrumentos flexibles dentro de ese marco deberían complementar las necesidades de los nuevos países
+candidatos a la adhesión a la UE y del resto de socios, manteniendo al mismo tiempo los valores y normas comunes y los
+intereses y compromisos mutuos;
+13.
+señala que la AO debe estar más enfocada hacia los resultados y adaptar sus herramientas y formatos operativos para
+responder a las necesidades de los socios, en particular ayudando a los socios más avanzados en su camino hacia la
+adhesión a la Unión;
+14.
+pide a la Comisión Europea y a los gobiernos socios que impulsen la participación de los entes regionales y locales
+en el establecimiento de prioridades de cooperación con impacto territorial (por ejemplo, en materia de eficiencia
+energética, medio ambiente, adaptación al cambio climático, conectividad del transporte, descentralización y reforma de la
+administración pública, apoyo a la sociedad civil) y que los asocien a las plataformas y paneles pertinentes de la AO, que
+deben ampliarse a los representantes de la Corleap;
+15.
+toma nota de los efectos positivos que la cooperación en el marco de la Asociación Oriental aporta a la vida de la
+ciudadanía de a pie, pero subraya que es necesario aumentar la visibilidad de la Asociación y la contribución de la UE sobre
+la base de los logros conseguidos, lo que también podría lograrse colaborando sistemáticamente con los entes locales y
+regionales y sus asociaciones sobre el terreno;
+16.
+señala que el autogobierno local —pilar básico y piedra angular de la democracia— debe recibir mayor apoyo para
+alcanzar los objetivos de la AO y acoge con satisfacción la labor del Congreso del Consejo de Europa en este ámbito;
+III. RECOMENDACIONES POLÍTICAS
+
+17.
+apoya que se adopte un enfoque adaptado a los objetivos de la Asociación Oriental para reflejar las diferentes
+necesidades de los países candidatos a la UE, los países candidatos potenciales y otros socios, puesto que un enfoque único
+ya no está justificado; las necesidades específicas de cada país deben diseñarse de manera que también tengan en cuenta los
+intereses particulares de las comunidades regionales y locales;
+18.
+recomienda flexibilizar el ámbito geográfico para que la AO se abra a la posibilidad de cooperar más estrechamente
+con determinados países, como los de Asia Central, y recomienda igualmente definir los ámbitos de cooperación con los
+países de los Balcanes Occidentales;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1d92febbf37829a9841082dbe91cc2c093e97393
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-40.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+C 188/38
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+30.5.2023
+
+15.
+llama la atención sobre el hecho de que, en 2019, antes de la pandemia, cuarenta y dos ciudades de la UE habían
+registrado más de un millón de pernoctaciones, de las cuales París, Barcelona, Lisboa y Roma superaron los diez millones
+cada una; es precisamente el turismo urbano o de ciudades de arte el que ha sufrido más la COVID-19 entre 2020 y 2021,
+junto con el que tiene lugar en destinos turísticos vacacionales de sol y playa;
+16.
+considera positivo que el interés de los viajeros se haya desplazado a ciudades más pequeñas y comunidades rurales y
+acoge con satisfacción que los visitantes decidan cada vez más apartarse de los recorridos turísticos «tradicionales»; en este
+sentido, apoya firmemente el objetivo de la Estrategia de Movilidad Inteligente de la UE de duplicar el tráfico ferroviario de
+alta velocidad en toda Europa (3); está convencido de que unos modelos de viaje modernos y sostenibles reforzarán más
+adelante el turismo rural;
+17.
+subraya que, aunque la UE aparece como primer destino turístico en el mundo, la recuperación del turismo de la UE
+en los dos últimos años se ha producido sobre todo gracias al turismo interno e intraeuropeo; para seguir apoyando a los
+ciudadanos europeos que se desplazan en la UE, el CDR pide renovar los esfuerzos para reactivar los pasos ferroviarios
+transfronterizos existentes (149 de las 265 conexiones no operativas (4)) con el fin de promover los transportes de cero
+emisiones, revitalizar la red ferroviaria de la UE y adaptarla a los retos del siglo XXI aprovechando las tecnologías más
+avanzadas en materia de transporte por ferrocarril.
+Impacto en el sector de la vivienda
+18.
+reconoce que son sobre todo los municipios de las grandes ciudades europeas los que afrontan una demanda
+creciente de alojamientos asequibles para acoger a los ciudadanos que desean estudiar, trabajar y vivir en esas ciudades.
+Garantizar alojamientos asequibles es una cuestión de interés público cuya gestión corresponde a las autoridades locales,
+que deben encontrar las mejores soluciones posibles para evitar la confrontación con quienes tienen interés en alquilar a
+turistas;
+19.
+señala que los alquileres de corta duración combinan dos mercados distintos, el mercado de la construcción de
+viviendas y el del turismo; como consecuencia, los incentivos financieros o fiscales para la renovación de edificios pueden
+favorecer la conversión de los alojamientos de una función residencial a alojamientos turísticos, con la posibilidad de un
+aprovechamiento comercial en detrimento de residentes, estudiantes y trabajadores;
+20.
+cada autoridad competente debe decidir si es posible el alquiler de alojamientos de corta duración en edificios de
+viviendas sociales;
+21.
+subraya que, en las zonas donde existe una intensa actividad de plataformas en línea, la repercusión sobre el mercado
+inmobiliario es considerable (5); el resultado es un aumento de los alquileres y de los precios inmobiliarios, con la
+consiguiente reducción de la disponibilidad del parque inmobiliario para la población local;
+22.
+hace hincapié en que, al tiempo que se ofrecen oportunidades a las plataformas, es fundamental respetar los
+objetivos de las políticas públicas, como la disponibilidad de viviendas asequibles y la protección de los centros urbanos,
+especialmente cuando las condiciones económicas en Europa se están deteriorando. Los servicios de alquiler de
+alojamientos de corta duración a través de plataformas y su impacto no deben socavar el elevado grado de aceptación del
+turismo en las regiones y ciudades de Europa ni degradar la habitabilidad de los barrios.
+Intercambio de datos
+23.
+apoya, por tanto, que, al tiempo que se respetan las normas de protección de datos, los requisitos obligatorios de
+intercambio de información para las plataformas en el mercado de los alojamientos de corta duración sean vinculantes, ya
+que el acceso a la información es esencial para las autoridades a fin de garantizar la disponibilidad de vivienda a precios
+asequibles;
+24.
+expresa su preocupación por la dificultad por parte de las plataformas para intercambiar información crítica con las
+autoridades locales, aunque se han producido indicios de una mayor disponibilidad que pueden ayudar a los entes locales y
+regionales a tomar decisiones políticas informadas y simplificar la aplicación y la comprensión de las normas locales;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5510bf7855f00fc334ff5a4d9549a41ef9bd7bd0
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-5.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+30.5.2023
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+C 188/3
+
+17.
+considera necesario introducir diversas políticas en las zonas rurales para hacer frente a la despoblación que provoca
+la pérdida de talento, especialmente en las zonas más afectadas por el cambio climático y en las zonas con obstáculos
+naturales o demográficos graves y permanentes, como las regiones ultraperiféricas, las islas y las regiones más remotas y
+aisladas, en las que el acceso a los recursos es a menudo más limitado. El Comité reitera que el futuro de estas zonas
+depende de que se mantenga y atraiga a jóvenes talentos para que persigan sus objetivos vitales en ellas, y de que la juventud
+participe plenamente en la búsqueda de soluciones a los retos locales;
+18.
+pide que la educación y la formación sean accesibles a las personas de todas las edades y grupos sociales, tanto
+físicamente en los territorios como mediante un acceso remoto, que se compartan conocimientos sobre enfoques
+innovadores en los procesos de adquisición de competencias y que se desarrollen centros comunitarios que ofrezcan una
+gama de servicios, desde bibliotecas hasta asistencia social; asimismo, coincide en que es importante ampliar las
+oportunidades de trabajo y formación y promover medidas destinadas a favorecer el equilibrio entre la vida laboral y
+personal;
+19.
+considera esencial impulsar políticas públicas que promuevan la modernización y la adaptación al cambio climático
+de las explotaciones agrícolas y animar a los jóvenes profesionales a incorporarse al sector agrícola con el fin de abordar el
+problema del relevo generacional. A tal efecto, debe reconsiderarse y apoyarse el acceso a programas de integración en el
+mercado laboral, a la educación, a las opciones de perfeccionamiento y reciclaje profesionales ofrecidas a escala local, y a
+actividades culturales;
+20.
+destaca que los pueblos inteligentes crean nuevas oportunidades para una economía rural diversificada y el acceso al
+mercado laboral, y pide un apoyo intensivo para que las zonas rurales cumplan el programa de políticas 2030, en particular
+a través del refuerzo de las capacidades y la educación digitales, la creación de infraestructuras digitales seguras y
+sostenibles, la transformación digital de las empresas y la digitalización de los servicios públicos; acoge con satisfacción la
+inclusión de las zonas rurales en la Declaración Europea sobre los Derechos y Principios Digitales para la Década Digital;
+21.
+reconoce el importante papel que desempeñan las mujeres en las zonas en riesgo de despoblación y, por lo tanto,
+promueve y apoya las medidas encaminadas a propiciar la igualdad de oportunidades para las mujeres en empleos y
+servicios innovadores, sostenibles y creativos;
+22.
+subraya la necesidad de que los Estados miembros apoyen firmemente las políticas que fomentan la participación de
+las mujeres y las niñas en la educación CTIAM (tecnologías de la información y la comunicación, ciencia, tecnología,
+ingeniería, artes y matemáticas) y ofrezcan incentivos para crear puestos de trabajo en sectores en los que puedan
+aprovecharse sus conocimientos;
+23.
+hace hincapié en que es fundamental impulsar la transición digital de las regiones atrapadas en una trampa para el
+desarrollo del talento, ya que ello también contribuye a fortalecer la cohesión económica, social y territorial. El CDR
+propone promover la «cohesión digital» como objetivo de la Unión Europea para que pueda crearse una infraestructura
+digital adecuada que garantice que el teletrabajo, los servicios electrónicos y la educación digital sean accesibles para todo el
+mundo. Deberá prestarse especial atención al acceso de los grupos desfavorecidos y vulnerables a las herramientas digitales;
+24.
+señala que la ciudadanía y las empresas de las regiones fronterizas de Europa se enfrentan a numerosos obstáculos
+jurídicos y administrativos que socavan el crecimiento económico y la cooperación transfronteriza, y subraya la necesidad
+de un espacio Schengen sin fronteras para todos los Estados miembros, a fin de facilitar la movilidad de estudiantes,
+trabajadores y empresas, en especial en las regiones fronterizas;
+25.
+destaca el papel de la innovación social en el desarrollo de nuevas ideas, servicios y modelos para abordar mejor los
+retos sociales, en particular en los ámbitos del empleo, la educación, las capacidades y la integración social, y su valor
+añadido para el desarrollo comunitario y la mejora de los servicios sociales sobre el terreno. A tal efecto, el Comité destaca
+el potencial de la economía social en los ámbitos de la formación profesional, las universidades y todos los niveles
+educativos, y en las políticas activas de empleo, así como en el desarrollo de capacidades y competencias;
+26.
+anima a aprovechar la financiación del FSE Innovación Social+ para reforzar la capacidad de innovación y facilitar la
+transferencia y la ampliación a mayor escala de las soluciones innovadoras;
+Elevar la eficacia de la educación y responder a las necesidades del mercado laboral
+
+27.
+observa que, aunque la situación varía mucho en la UE, uno de los principales retos a la hora de diseñar y aplicar
+nuevas normas y prácticas en materia de educación y formación es la medida en que estas responden con éxito a las
+necesidades del mercado laboral. Las carencias y desajustes en materia de competencias agravan las disparidades
+territoriales, y esta situación debe abordarse mediante políticas bien diseñadas, de base local y financiadas adecuadamente;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..45952d2ff3fbca8ed80d63a27dd0bb49e951b407
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.es.p-79.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+ES
+
+Diario Oficial de la Unión Europea
+
+C 188/77
+
+6.
+insta a la Agencia Europea de Sustancias y Mezclas Químicas (ECHA) u otro organismo europeo responsable, en su
+caso, a que desarrollen un enfoque uniforme para la detección de productos que contengan amianto. Sería deseable contar
+con un registro de productos que pueden contener amianto para facilitar la detección temprana por parte de los Estados
+miembros. Del mismo modo, acoge con satisfacción la propuesta de la Comisión Europea de una iniciativa legislativa
+titulada «detección, registro y vigilancia del amianto», destinada a colmar la brecha existente entre las acciones nacionales en
+este ámbito. La introducción del control y el registro obligatorios del amianto en edificios y el desarrollo de estrategias
+nacionales para la retirada del amianto deberían conducir a la aplicación de un enfoque coordinado y comparable en toda la
+Unión, lo que crearía un entorno más seguro y lograría un mayor nivel de protección de los ciudadanos de la UE. La
+Directiva también debería abordar la necesidad de proteger a los servicios de emergencia (incluidos bomberos, policía,
+personal sanitario y trabajadores de rescate) de los riesgos asociados a la exposición al amianto mediante la creación de una
+base de datos actualizada y accesible que contenga datos fiables sobre las infraestructuras en las que se ha confirmado la
+presencia de amianto o donde es probable que esté presente;
+7.
+señala que, para que la Directiva tenga éxito, los Estados miembros y las instituciones de la UE deben implicar
+activamente a los entes regionales y locales en todas las fases de coordinación y aplicación de la Directiva revisada;
+8.
+apoya la adopción de un marco común de la UE para facilitar la localización y posterior retirada segura del amianto
+en el parque inmobiliario de la UE. El Comité pide a la Comisión Europea y a los Estados miembros que desarrollen y
+fomenten la aplicación de un enfoque común, sistémico y sistemático para abordar el problema del amianto (desde el
+método de registro, pasando por campañas de información y educación, así como programas de apoyo a residentes,
+contratistas y entes regionales y locales para eliminar el amianto, hasta soluciones para la protección de la salud y el
+almacenamiento del amianto);
+9.
+observa con preocupación que en algunos Estados miembros de la UE está permitido retirar por su cuenta productos
+que contienen amianto. Señala que, dado que la formación de los trabajadores es fundamental para prevenir los riesgos
+relacionados con la exposición profesional al amianto, son necesarias directrices europeas que regulen la certificación de las
+competencias exigidas a fin de garantizar que las mismas normas se aplican en toda la UE. Insta, por tanto, a que se
+elaboren directrices europeas sobre la certificación de las competencias exigidas a los trabajadores para la retirada segura de
+componentes que contengan amianto;
+10.
+pide a la Comisión que cree mecanismos para acelerar de forma segura la erradicación del amianto mediante la
+sensibilización, una educación y una protección más eficaces para los trabajadores y los residentes a través de programas de
+educación e información eficaces, atractivos y específicos (también entre el personal de los entes regionales y locales y de los
+servicios sanitarios);
+11.
+señala que la transición ecológica anhelada por todos y la ambición de la UE de aumentar el índice de renovación de
+edificios en el contexto de la iniciativa «oleada de renovación» pueden dar lugar al mismo tiempo a un aumento de la
+exposición al amianto, en particular, entre los trabajadores de la construcción. Por ello es indispensable poner en marcha
+soluciones para hacer un seguimiento más eficaz del proceso de retirada del amianto y establecer un sistema específico para
+la asistencia sanitaria y el tratamiento de las enfermedades relacionadas con el amianto (para la mano de obra que trabaja en
+la actualidad o ha trabajado en el pasado en industrias expuestas al amianto);
+12.
+llama la atención sobre la necesidad de iniciar —y apoyar financieramente— actividades innovadoras en los centros
+de I+D para la retirada, conservación y almacenamiento seguros del amianto (por ejemplo, en el marco de Horizonte
+Europa). En la mayoría de los países, para el almacenamiento de residuos peligrosos se siguen utilizando vertederos o
+instalaciones de almacenamiento específicas para los residuos de amianto. Un aumento del porcentaje de retirada del
+amianto equivale a un aumento significativo de las zonas de almacenamiento de este peligroso mineral. Recomienda, al
+mismo tiempo, la creación de una red de ciudades y regiones afectadas por este problema que deban hacer frente al impacto
+del amianto en su territorio; el objetivo es desarrollar una cooperación que incluya el intercambio de buenas prácticas y la
+creación de asociaciones para la ejecución de proyectos transnacionales conjuntos de investigación cofinanciados por la
+Unión Europea;
+13.
+señala que la razón principal de la lentitud de la retirada del amianto es que solo existe financiación para el
+desmantelamiento y la eliminación de los productos del amianto (en particular, los tejados de Eternit). Con frecuencia, los
+residentes no disponen de fondos suficiente para pagar los materiales y servicios de construcción necesarios para remplazar
+los tejados y, por tanto, renuncian a la inversión. Es necesario introducir nuevos mecanismos de ayuda e incentivos (por
+ejemplo, desgravaciones fiscales, subvenciones);
+14.
+a fin de proteger a los trabajadores expuestos al amianto y minimizar el impacto del amianto en el medio ambiente,
+se suma a la petición de una estrategia europea para la retirada del amianto, que garantizaría un enfoque integrado de las
+diferentes políticas y aplicaría soluciones sistémicas y eficaces en todos los Estados miembros sobre elaboración de registros,
+control, retirada segura, almacenamiento y métodos de educación (formación);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..610f8bfc25ea20d203ede0b31d6eaa7558a4bf53
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Euroopa Liidu
+
+Teataja
+Eestikeelne väljaanne
+
+Teave ja teatised
+
+C 188
+
+66. aastakäik
+30. mai 2023
+
+Sisukord
+
+I
+
+Resolutsioonid, soovitused ja arvamused
+RESOLUTSIOONID
+Regioonide komitee
+Euroopa Regioonide Komitee täiskogu 154. istungjärk, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Euroopa Regioonide Komitee resolutsioon teemal „Talentide rakendamine Euroopa piirkondades“ . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Euroopa Regioonide Komitee resolutsioon teemal „Sotsiaaldialoogi tugevdamise algatus“ . . . . . . . .
+
+6
+
+ARVAMUSED
+Regioonide komitee
+Euroopa Regioonide Komitee täiskogu 154. istungjärk, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Euroopa Regioonide Komitee arvamus teemal „Idapartnerluse tulevik kohalikust ja piirkondlikust
+perspektiivist“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Euroopa Regioonide Komitee arvamus teemal „Euroopa arukaid maapiirkondi edendavad eesmärgid ja
+vahendid“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Ettevalmistavad aktid
+Regioonide komitee
+Euroopa Regioonide Komitee täiskogu 154. istungjärk, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+ET
+
+Euroopa Regioonide Komitee arvamus teemal „Lühiajalise majutuse üüriteenused – kohalike
+kogukondade, ettevõtjate ja reisijate vajaduste tasakaalustamine“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..234013e10c8720b239abf1bbbb0472898ca2a38e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-13.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+30.5.2023
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+C 188/11
+
+8.
+on seisukohal, et muuta ei tohiks idapartnerluse lähendamise ühist alust moodustavaid põhivaldkondi, st ühine
+pühendumine vabadusele, demokraatiale, õigusriigile ja inimõigustele, jätkates samal ajal tööd selliste ühiste eesmärkidega
+nagu soolise võrdõiguslikkuse edendamine, vähemuste ja keeleõiguste kaitse, kliimamuutuste vastu võitlemine, rohe- ja
+digipöörde edendamine, tugeva ja sõltumatu kodanikuühiskonna toetamine, vastupanuvõime ja jõukuse suurendamine ning
+majandussuhete süvendamine; rõhutab, et Valgevene riigis demokraatlike väärtuste edendamiseks on väga oluline jätkuvalt
+toetada Valgevene demokraatliku opositsiooni kõigil valitsustasanditel ja kodanikuühiskonda;
+
+9.
+juhib tähelepanu olulisele rollile, mis võib kohalikel ja piirkondlikel omavalitsustel olla põhivaldkondade kaitsmisel
+piirkondades ja kohalikes kogukondades ning ühiste eesmärkide saavutamisel, tagades samal ajal ELi subsidiaarsuse
+põhimõtte, lähendades kohalikke kodanikke Euroopa Liidule ja selle väärtustele;
+
+10.
+rõhutab siiski, et idapartnerluse jätkuvaks eduks on vaja uuesti määratleda selle poliitilised eesmärgid ja
+mitmepoolne struktuur;
+
+11.
+tunnistab, et pärast enam kui kümme aastat kestnud idapartnerluse koostööd võib täheldada idapartnerluse riikide
+riigipõhiste prioriteetide teisenemist, mis on tingitud erinevatest arenguvajadustest, riiklikest prioriteetidest ja
+integratsioonipüüdlustest, aga ka Venemaa agressioonipoliitikast, destabiliseerivast taktikast ja desinformatsioonist.
+Seepärast ootab komitee huviga Euroopa Komisjoni ettepanekut idapartnerluse tuleviku hindamiseks;
+
+12.
+tõdeb, et idapartnerlus jääb asjakohaseks raamistikuks, mis ei ole oma täielikku piirkondlikku potentsiaali
+ammendanud ja võib jätkuvalt olla mõttekas kõigi partnerite jaoks, kui seda reformida, et määratleda riigipõhised
+eesmärgid ELi suhtes. Raamistiku paindlik formaat ja vahendid peaksid täiendama nii uute ELi kandidaatriikide kui ka teiste
+partnerite vajadusi, säilitades samal ajal ühised väärtused ja eeskirjad, vastastikused huvid ja kohustused;
+
+13.
+tõstab esile, et idapartnerlus peaks olema rohkem tulemustele suunatud ning selle vahendeid ja töövorme tuleb
+kohandada vastavalt partnerite vajadustele, sealhulgas aidates kõige arenenumaid partnereid teel ELi liikmesuse poole;
+
+14.
+kutsub nii Euroopa Komisjoni kui ka partnerriikide valitsusi üles kaasama kohalikke ja piirkondlikke omavalitsusi
+territoriaalse mõjuga koostööprioriteetide seadmisse (nt energiatõhusus, keskkond ja kliimamuutustega kohanemine,
+transpordiühendused, detsentraliseerimine ja avaliku halduse reform, kodanikuühiskonna toetamine) ning kaasama neid
+asjakohastesse idapartnerluse platvormidesse ja paneelaruteludesse, mida tuleks laiendada ka CORLEAPi esindajatele;
+
+15.
+märgib idapartnerluse koostöö positiivset mõju tavakodanike elule, kuid rõhutab asjaolu, et partnerluse nähtavust ja
+ELi panust tuleb varasemate saavutuste toel suurendada. Selleni on võimalik jõuda ka süstemaatilise koostöö kaudu kohalike
+ja piirkondlike omavalitsuste ja nende kohalike liitudega;
+
+16.
+tõdeb, et idapartnerluse eesmärkide saavutamiseks on vaja täiendavalt toetada kohalikku omavalitsust, mis on
+demokraatia alussammas ja nurgakivi, ning tervitab Euroopa Nõukogu Kohalike ja Piirkondlike Omavalitsuste Kongressi
+tööd selles valdkonnas;
+
+III. POLIITIKASOOVITUSED
+
+17.
+pooldab kohandatud lähenemisviisi kasutamist idapartnerluse eesmärkide suhtes, et võtta arvesse ELi
+kandidaatriikide, potentsiaalsete kandidaatriikide ja teiste partnerite erinevaid vajadusi, kuna kõigile ei sobi ühesugune
+lähenemisviis. Riigipõhised vajadused tuleks kavandada nii, et arvesse võetaks ka piirkondade ja kohalike kogukondade
+erihuve;
+
+18.
+soovitab kujundada idapartnerluse geograafiline ulatus paindlikumalt, et võimaldada tihedamat koostööd teatavate
+riikidega, näiteks mõned Kesk-Aasia riigid, ning määratleda koostöövaldkonnad Lääne-Balkani riikidega;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..83df68406c06761e7c65255a231e5bb9409f5f4b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-40.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+C 188/38
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+30.5.2023
+
+15.
+juhib tähelepanu asjaolule, et 2019. aastal, enne pandeemia puhkemist, registreeriti 42 ELi linnas rohkem kui üks
+miljon ööbimist, kusjuures Pariisis, Barcelonas, Lissabonis ja Roomas ületati 10 miljonit ööbimist. Aastatel 2020–2021
+tabaski COVID-19 kõige rängemalt just linna- ja kunstiturismi ning päikeselisi rannapuhkuse sihtkohti;
+
+16.
+peab positiivseks seda, et reisijate huvi on nihkunud väiksematesse linnadesse ja maapiirkondadesse, ning väljendab
+heameelt asjaolu üle, et külastajad loobuvad üha enam „traditsioonilistest“ turismimarsruutidest. Komitee toetab sellega
+seoses kindlalt ELi aruka liikuvuse strateegia (3) eesmärki kahekordistada kiirraudteeliiklust kogu Euroopas. Ta on
+veendunud, et tänapäevased ja jätkusuutlikud reisimisviisid tugevdavad maaturismi veelgi enam;
+
+17.
+rõhutab, et kuigi EL esitleb end maailmas parima turismisihtkohana, on ELi turismi taastumine viimasel kahel aastal
+toimunud peamiselt tänu riigi- ja Euroopa-sisesele turismile. Selleks, et veelgi enam toetada ELi piires reisivaid Euroopa
+kodanikke, kutsub komitee üles tegema uusi jõupingutusi olemasolevate piiriüleste raudteeühenduste parandamiseks (265
+piiriülesest ühendusest 149 ei ole töökorras) (4), et edendada heitevaba transporti, elavdada ELi raudteevõrku ja muuta see
+21. sajandi vajadustele vastavaks, kasutades selleks kõige uuemaid raudteetransporditehnoloogiaid;
+
+Mõju eluasemesektorile
+18.
+tunnistab, et eelkõige suurte Euroopa linnade omavalitsused seisavad silmitsi kasvava nõudlusega taskukohase
+eluaseme järele, et võtta vastu kodanikke, kes soovivad neis linnades õppida, töötada ja elada. Taskukohase eluaseme
+tagamine on avaliku huvi küsimus, millega peavad tegelema kohalikud omavalitsused, leides parimad võimalikud
+lahendused, et vältida konflikte nendega, kes on huvitatud oma eluaseme turistidele väljaüürimisest;
+
+19.
+juhib tähelepanu sellele, et lühiajalise majutuse üüriteenused ühendavad kahte eraldi turgu – eluaseme- ja
+turismiturgu. Selle tagajärjel võivad hoonete renoveerimiseks antavad rahalised või maksusoodustused soodustada
+üüriruumide muutmist eluruumidest turismimajutuseks, mis annab võimaluse nende äriliseks ärakasutamiseks elanike,
+üliõpilaste ja töötajate kahjuks;
+
+20.
+
+märgib, et iga pädev asutus peaks otsustama, kas sotsiaaleluruumides võiks lubada lühiajalist majutust;
+
+21.
+rõhutab, et piirkondades, kus veebiplatvormid tegutsevad väga aktiivselt, on mõju kinnisvaraturule märkimisväär­
+ne (5). See toob kaasa üüri- ja kinnisvarahindade tõusu, mis vähendab hoonefondi kättesaadavust kohalikule elanikkonnale;
+
+22.
+rõhutab, et platvormidele võimaluste pakkumisel on oluline järgida ka avaliku poliitika eesmärke, nagu kättesaadav
+ja taskukohane eluase, ning kaitsta linnakeskusi, eriti kui majandustingimused Euroopas halvenevad. Lühiajalise majutuse
+üüriteenuste pakkumine platvormide kaudu ja nende mõju ei tohi kahjustada turismi laialdast aktsepteerimist Euroopa
+piirkondades ja linnades ega halvendada linnaosade elukeskkonda;
+
+Andmete jagamine
+23.
+on seetõttu seisukohal, et kooskõlas andmekaitse-eeskirjadega on lühiajalise majutuse üüriteenuste platvormide
+kohustuslikud teabejagamisnõuded siduvad, kuna selline juurdepääs teabele on ametiasutuste jaoks oluline, et tagada
+taskukohase eluaseme kättesaadavus;
+
+24.
+on mures selle pärast, et platvormidel on raske jagada ametiasutustega elutähtsat teavet, kuigi on näha märke nende
+valmisolekust aidata kohalikel ja piirkondlikel omavalitsustel teha teadlikke poliitilisi otsuseid ning hõlbustada kohalike
+normide rakendamist ja mõistmist;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..08e8c707c0ff16b0b44ae3eb718fd8cb8be6c0fc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-5.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+30.5.2023
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+C 188/3
+
+17.
+peab vajalikuks rakendada maapiirkondade suhtes mitmesuguseid poliitikameetmeid, et võidelda rahvastikukaoga,
+mis põhjustab talentide lahkumist, eelkõige piirkondades, mida kliimamuutused kõige rohkem mõjutavad ning kus esineb
+raskeid ja püsivaid looduslikke või demograafilisi takistusi, nagu äärepoolseimad piirkonnad, saared ning kaugemad ja
+eraldatud piirkonnad, kus juurdepääs ressurssidele on sageli piiratum. Komitee kordab, et selliste piirkondade tulevik sõltub
+noorte talentide hoidmisest ja ligimeelitamisest, et nad saaksid seal saavutada oma elueesmärgid, ning noorte täielikust
+kaasamisest kohalikele probleemidele lahenduste otsimisel;
+
+18.
+nõuab, et haridus ja koolitus oleksid kättesaadavad igas vanuses inimestele ja kõigile sotsiaalsetele rühmadele nii
+füüsiliselt kohapeal kui ka kaugjuurdepääsu kaudu. Jagada tuleks ka teadmisi uuenduslike lähenemisviiside kohta oskuste
+omandamisel ja luua kogukonnakeskused, mis pakuvad mitmesuguseid teenuseid alates raamatukogudest kuni
+sotsiaaltööni. Samuti nõustub komitee sellega, kui oluline on laiendada töö- ja koolitusvõimalusi ning julgustada
+meetmeid töö- ja eraelu tasakaalustamiseks;
+
+19.
+peab hädavajalikuks edendada riiklikke poliitikameetmeid, millega toetatakse põllumajandusettevõtete modernisee­
+rimist ja nende kohanemist kliimamuutustega ning julgustatakse noori spetsialiste põllumajandussektoris tegutsema, et
+lahendada põlvkondade vahetuse probleem. Selleks tuleb uuesti läbi mõelda ja toetada juurdepääsu sotsiaalse integratsiooni
+ja tööturule integreerimise programmidele, haridusele, kohalikul tasandil pakutavale oskuste täiendamisele ja ümberõppe
+võimalustele ning kultuuritegevusele;
+
+20.
+tõstab esile, et arukad külad loovad uusi võimalusi maapiirkondade majanduse mitmekesistamiseks ja juurdepääsuks
+tööturule; nõuab intensiivset toetust maapiirkondadele, et täita 2030. aasta poliitikameetmete programmi, eelkõige et
+tugevdada digioskusi ja -haridust, turvalist ja kestlikku digitaristut, ettevõtete digipööret ja avalike teenuste digiüleminekut;
+väljendab heameelt, et maapiirkonnad on kaasatud Euroopa digiõiguste ja -põhimõtete deklaratsiooni digikümnendiks;
+
+21.
+tunnistab naiste olulist rolli rahvastikukao ohus olevates piirkondades ning seetõttu edendab ja toetab meetmeid
+naistele võrdsete võimaluste loomiseks töökohtadel ja teenustes, mis on uuenduslikud, kestlikud ja loovad;
+
+22.
+rõhutab, et liikmesriigid peavad kindlalt toetama poliitikat, mis soodustab tüdrukute ja naiste osalemist
+STEAM-hariduses (info- ja kommunikatsioonitehnoloogia, teadus, tehnoloogia, inseneeria, kunst ja matemaatika), ning
+pakkuma stiimuleid töökohtade loomiseks sektorites, kus nende teadmisi saab rakendada;
+
+23.
+rõhutab, et talentide arengulõksu sattunud piirkondade digiülemineku hoogustamine on oluline ka tugeva
+majandusliku, sotsiaalse ja territoriaalse ühtekuuluvuse huvides. Komitee teeb ettepaneku edendada digitaalset
+ühtekuuluvust kui Euroopa Liidu eesmärki, nii et saaks rajada asjakohase digitaalse taristu, mis tagaks, et kaugtöö,
+e-teenused ja digiõpe saaksid kõigile juurdepääsetavaks. Erilist tähelepanu tuleks pöörata ebasoodsas olukorras olevate ja
+haavatavate rühmade juurdepääsule digitaalsetele vahenditele;
+
+24.
+märgib, et Euroopa piirialade kodanikud ja ettevõtjad seisavad silmitsi arvukate õiguslike ja haldustakistustega, mis
+pärsivad majanduskasvu ja piiriülest koostööd, ning rõhutab vajadust piirideta Schengeni ala järele kõigi liikmesriikide
+jaoks, et hõlbustada üliõpilaste, töötajate ja ettevõtjate liikuvust, eriti piirialadel;
+
+25.
+rõhutab sotsiaalse innovatsiooni rolli uute ideede, teenuste ja mudelite väljatöötamisel, et paremini lahendada
+ühiskondlikke probleeme, eelkõige tööhõive, hariduse, oskuste ja sotsiaalse kaasatuse valdkonnas, ning selle lisaväärtust
+kogukonna arengule ja sotsiaalteenuste parandamisele kohapeal. Sellega seoses rõhutab komitee sotsiaalmajanduse
+potentsiaali kutseõppes, ülikoolides ja kõigil haridustasanditel ning aktiivse tööhõivepoliitika valdkonnas, samuti oskuste ja
+pädevuste arendamisel;
+
+26.
+julgustab kasutama ESF+ fondi sotsiaalse innovatsiooni haru rahalisi vahendeid, et tugevdada innovatsioonisuut­
+likkust ning hõlbustada uuenduslike lahenduste ülekandmist ja täiustamist;
+
+Hariduse tõhususe suurendamine ja tööturu vajadustele vastamine
+
+27.
+märgib, et kuigi olukord on ELis väga erinev, on hariduse ja koolituse uute standardite ja tavade väljatöötamisel ja
+rakendamisel üks peamisi probleeme see, mil määral need vastavad edukalt tööturu vajadustele. Oskuste nappus ja tööturu
+nõudlusele mittevastavus süvendavad territoriaalset ebavõrdsust ning sellega tuleb tegeleda hästi kavandatud, kohapõhiste ja
+piisavalt rahastatud meetmete abil;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..69b0d805e69a5b9838bb4213c6ee588dc0b7f11f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.et.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+ET
+
+Euroopa Liidu Teataja
+
+C 188/77
+
+6.
+nõuab tungivalt, et Euroopa Kemikaaliamet (ECHA) või asjakohasel juhul muu Euroopa pädev asutus töötaks välja
+ühtse lähenemisviisi asbesti sisaldavate toodete avastamiseks. Soovitatav oleks koostada asbesti sisaldada võivate toodete
+register, et lihtsustada liikmesriikidel nende toodete varajast avastamist. Komitee väljendab samuti heameelt Euroopa
+Komisjoni ettepaneku üle võtta vastu seadusandlik algatus asbesti kontrollimise, registreerimine ja seire kohta, mille
+eesmärk on vähendada erinevusi selles valdkonnas võetavate riiklike meetmete vahel. Hoonete puhul asbesti kontrollimise
+ja registreerimise kohustuse kehtestamine ning asbesti eemaldamise riiklike strateegiate väljatöötamine peaks viima
+kooskõlastatud ja võrreldava lähenemisviisi rakendamiseni kogu ELis, luues seeläbi ohutuma keskkonna ja tuues kaasa ELi
+kodanike parema kaitse. Direktiivis tuleks käsitleda ka vajadust kaitsta hädaabiteenistusi (sealhulgas tuletõrjujad,
+politseinikud, arstid ja päästetöötajad) asbestiga kokkupuutest tulenevate ohtude eest, luues ajakohase ja juurdepääsetava
+andmebaasi, mis sisaldab usaldusväärseid andmeid taristu kohta, kus kindlasti või tõenäoliselt leidub asbesti;
+
+7.
+märgib, et direktiivi edukaks osutumiseks peaksid liikmesriigid ja ELi institutsioonid aktiivselt kaasama kohalikke ja
+piirkondlikke omavalitsusi läbivaadatud direktiivi koordineerimise ja rakendamise kõikidesse etappidesse;
+
+8.
+toetab ühise ELi raamistiku kehtestamist, et lihtsustada ELis asbesti tuvastamist ja seejärel ohutut kõrvaldamist
+hoonetest. Komitee kutsub Euroopa Komisjoni ja liikmesriike üles töötama välja ühise, süsteemse ja süstemaatilise
+lähenemisviisi asbestiprobleemiga tegelemiseks (alates inventuurimeetodist, teavitus- ja koolituskampaaniatest, program­
+midest elanike, töövõtjate ning kohalike ja piirkondlike omavalitsuste toetamiseks asbesti kõrvaldamisel kuni tervisekaitse ja
+asbesti ladustamise lahendusteni välja) ja innustama seda lähenemisviisi kasutama;
+
+9.
+märgib murega, et mõnes ELi liikmesriigis on lubatud asbesti sisaldavaid tooteid ise demonteerida. Komitee juhib
+tähelepanu sellele, et kuna asbestiga tööalase kokkupuutega seotud ohtude vältimiseks on oluline töötajaid koolitada, on
+vaja Euroopa suuniseid nõutavate oskuste sertifitseerimise kohta, et tagada samade standardite kohaldamine kogu ELis.
+Seepärast nõuab komitee tungivalt, et töötataks välja Euroopa suunised nende oskuste sertifitseerimise kohta, mida
+nõutakse töötajatelt asbesti sisaldavate komponentide ohutuks eemaldamiseks;
+
+10.
+kutsub komisjoni üles looma mehhanisme asbesti likvideerimise ohutuks kiirendamiseks. Selleks tuleb suurendada
+teadlikkust ning pakkuda tõhusate, atraktiivsete ja sihipäraste haridus- ja teabeprogrammide kaudu töötajatele ja elanikele
+(sealhulgas kohalike ja piirkondlike omavalitsuste ning tervishoiutöötajatele) tõhusamat haridust ja kaitset;
+
+11.
+märgib, et kõigi soovitud rohepöörde ja ELi eesmärgi tõttu suurendada renoveerimislaine raames hoonete
+renoveerimise määra võib samal ajal suureneda iseäranis ehitustöötajate kokkupuude asbestiga. Seepärast on oluline näha
+ette lahendused asbesti kõrvaldamise tõhusamaks jälgimiseks ning luua töötajatele, kes töötavad või on töötanud sektorites,
+kus on kokkupuude asbestiga, spetsiaalne süsteem asbestiga seotud haiguste raviks;
+
+12.
+juhib tähelepanu vajadusele algatada ja rahaliselt toetada teadus- ja arenduskeskuste uuenduslikke tegevusi asbesti
+ohutuks kõrvaldamiseks, säilitamiseks ja ladustamiseks (nt programmi „Horisont“ raames). Enamikus riikides ladustatakse
+asbesti endiselt ohtlike jäätmete prügilates või spetsiaalsetes asbestijäätmete hoidlates. Kui suureneb asbesti eemaldamise
+määr, tähendab see, et ühtlasi suureneb märkimisväärselt selle ohtliku mineraali ladustamisala. Samas soovitab komitee luua
+võrgustik linnadele ja piirkondadele, mis seisavad silmitsi asbesti probleemi ja selle mõjuga oma territooriumil. Selle
+eesmärk on arendada koostööd, mis hõlmab tavade vahetamist ja partnerluste loomist ühiste riikidevaheliste
+teadusprojektide elluviimiseks, mida kaasrahastab Euroopa Liit;
+
+13.
+märgib peamise põhjusena, miks asbesti kõrvaldamise määr nii aeglaselt kasvab, asjaolu, et rahastatakse üksnes
+asbestitoodete (eelkõige eterniitkatuste) demonteerimist ja kõrvaldamist. Elanikel pole sageli piisavalt raha, et maksta katuse
+asendamiseks vajalike ehitusmaterjalide ja -teenuste eest, ning seetõttu hoiduvad nad selliste investeeringute tegemisest.
+Kasutusele tuleb võtta uued toetusmehhanismid ja stiimulid (nt maksuvähendused, toetused);
+
+14.
+märgib, et kaitsmaks asbestiga kokkupuutuvaid töötajaid ja minimeerimaks asbesti mõju keskkonnale ühineb
+komitee üleskutsega koostada asbesti eemaldamise Euroopa strateegia, mis tagaks eri poliitikavaldkondade integreeritud
+lähenemisviisi ning mille raames rakendataks kõigis liikmesriikides süsteemseid ja tõhusaid lahendusi inventuuri, seire,
+ohutu kõrvaldamise, ladustamise ja hariduse (koolituse) meetodite osas;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c95f8dcc24ee331b0b6e20ef094c1dbe69f9c26a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Euroopan unionin
+
+virallinen lehti
+Suomenkielinen laitos
+
+Tiedonantoja ja ilmoituksia
+
+C 188
+
+66. vuosikerta
+30. toukokuuta 2023
+
+Sisältö
+
+I
+
+Päätöslauselmat, suositukset ja lausunnot
+PÄÄTÖSLAUSELMAT
+Alueiden komitea
+AK:n 154. täysistunto, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Euroopan alueiden komitean päätöslauselma osaamispotentiaalin hyödyntämisestä Euroopan alueilla
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Euroopan alueiden komitean päätöslauselma aloitteesta työmarkkinaosapuolten vuoropuhelun
+vahvistamiseksi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+LAUSUNNOT
+Alueiden komitea
+AK:n 154. täysistunto, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Euroopan alueiden komitean lausunto aiheesta ”Itäisen kumppanuuden tulevaisuus paikallisesta ja
+alueellisesta näkökulmasta” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Euroopan alueiden komitean lausunto aiheesta ”Älykästä eurooppalaista maaseutua edistävät tavoitteet
+ja välineet” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Valmistelevat säädökset
+Alueiden komitea
+AK:n 154. täysistunto, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+FI
+
+Euroopan alueiden komitean lausunto aiheesta ”Lyhytaikainen vuokramajoitus: paikallisyhteisöjen,
+yrittäjien ja matkailijoiden tarpeiden yhteensovittaminen” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3640dc3d82bc1d625f2b771cba37e2b16666d4b9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-13.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+30.5.2023
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+C 188/11
+
+8.
+katsoo, että perusasioiden eli yhteisen sitoutumisen vapauteen, demokratiaan, oikeusvaltioon ja ihmisoikeuksiin olisi
+säilyttävä itäisten kumppanimaiden lähentymisen yhteisenä perustana. Samanaikaisesti tulee jatkaa työtä esimerkiksi
+sukupuolten tasa-arvon edistämiseen, vähemmistöjen ja kielioikeuksien suojeluun, ilmastonmuutoksen torjuntaan, vihreän
+ja digitaalisen siirtymän vauhdittamiseen, vahvan ja riippumattoman kansalaisyhteiskunnan tukemiseen, selviytymiskyvyn
+parantamiseen ja vaurauden lisäämiseen sekä taloussuhteiden syventämiseen liittyvien yhteisten tavoitteiden saavuttami­
+seksi. Komitea korostaa, että Valko-Venäjän demokraattisen opposition jatkuva tukeminen kaikilla hallinnon tasoilla sekä
+kansalaisyhteiskunnan tukeminen on olennaisen tärkeää demokraattisten arvojen edistämiseksi maassa.
+9.
+muistuttaa, että alue- ja paikallisviranomaisilla voi olla merkittävä rooli perusasioiden puolustajina alue- ja
+paikallisyhteisöissä sekä yhteisten tavoitteiden edistäjinä ja samalla EU:n toissijaisuusperiaatteen takaajina, kun ne tekevät
+Euroopan unionista ja sen arvoista läheisempiä paikallisväestölle.
+10.
+korostaa kuitenkin, että itäisen kumppanuuden toimintapoliittiset tavoitteet ja sen monenvälinen rakenne on
+määriteltävä uudelleen, jotta kumppanuus voi kukoistaa jatkossakin.
+11.
+toteaa, että nyt kun takana on yli vuosikymmen yhteistyötä itäisen kumppanuuden puitteissa, itäisillä
+kumppanimailla on erilaisten kehitystarpeiden, kansallisten painotusten ja yhdentymispyrkimysten vuoksi mutta myös
+Venäjän hyökkäyspolitiikan, epävakauttavan taktiikan ja disinformaation takia erilaiset maakohtaiset painopisteet. Komitea
+odottaakin innokkaasti Euroopan komission ehdotusta itäisen kumppanuuden tulevaisuuden arvioimiseksi.
+12.
+huomauttaa, että itäinen kumppanuus on edelleen tarkoituksenmukainen kehys, jonka kaikkia alueellisia
+mahdollisuuksia ei ole vielä hyödynnetty ja joka voi olla vastaisuudessakin hyödyllinen kaikille kumppaneille, jos sitä
+uudistetaan siten, että EU:ta koskevat tavoitteet määritellään maakohtaisesti. Sen tarjoamien joustavien yhteistyömuotojen
+ja välineiden olisi palveltava sekä EU:n uusien ehdokasmaiden että muiden kumppanien tarpeita samalla kun pidetään kiinni
+yhteisistä arvoista ja säännöistä sekä yhteisistä eduista ja sitoumuksista.
+13.
+huomauttaa, että itäisestä kumppanuudesta olisi tehtävä tulossuuntautuneempi mukauttamalla sen välineitä ja
+toimintamuotoja vastaamaan kumppanien tarpeita. Sen avulla olisi myös autettava edistyneimpiä kumppaneita matkalla
+kohti EU-jäsenyyttä.
+14.
+kehottaa sekä Euroopan komissiota että kumppanimaiden hallituksia ottamaan alue- ja paikallisviranomaiset
+mukaan sellaisten yhteistyön painopisteiden määrittelyyn, joilla on alueellisia ja paikallisia vaikutuksia (esimerkkialoina
+energiatehokkuus, ympäristö ja ilmastonmuutokseen sopeutuminen, liikenneyhteydet, hallinnon hajauttaminen ja
+julkishallinnon uudistaminen sekä kansalaisyhteiskunnan tukeminen), ja tarjoamaan näille viranomaisille mahdollisuuden
+osallistua asiaankuuluviin itäisen kumppanuuden foorumeihin ja paneeleihin, joihin olisi kutsuttava myös EU:n ja itäisten
+kumppanimaiden paikallis- ja alueviranomaisten konferenssin (CORLEAP) edustajia.
+15.
+panee merkille itäisen kumppanuuden puitteissa tehtävän yhteistyön myönteiset vaikutukset tavallisten kansalaisten
+elämään mutta korostaa, että kumppanuuden ja EU:n osallistumisen näkyvyyttä on lisättävä ottaen huomioon aiemmat
+saavutukset. Tavoitetta voitaisiin edistää myös tekemällä järjestelmällistä yhteistyötä paikallis- ja alueviranomaisten ja niitä
+edustavien järjestöjen kanssa itse paikalla.
+16.
+toteaa, että paikallista itsehallintoa, joka on demokratian peruspilari ja kulmakivi, on tuettava edelleen, jotta itäisen
+kumppanuuden tavoitteet voidaan saavuttaa. Komitea suhtautuu myönteisesti Euroopan neuvoston paikallis- ja
+aluehallintoasiain kongressin työhön tällä alalla.
+III POLIITTISET SUOSITUKSET
+
+17.
+kannattaa räätälöityä lähestymistapaa itäisen kumppanuuden tavoitteisiin, jotta voidaan vastata EU:n ehdokasmai­
+den, mahdollisten ehdokkaiden ja muiden kumppanien erilaisiin tarpeisiin, sillä kaikkien puristaminen yhteen muottiin ei
+ole enää perusteltua. Maakohtaiset tarpeet olisi määriteltävä niin, että huomioon otetaan myös alue- ja paikallisyhteisöjen
+erityiset intressit.
+18.
+suosittaa, että itäisen kumppanuuden maantieteellistä soveltamisalaa joustavoitetaan siten, että mahdollistetaan
+tiiviimpi yhteistyö esimerkiksi eräiden Keski-Aasiassa sijaitsevien maiden kanssa ja myös yhteistyöalojen määrittely
+Länsi-Balkanin maiden kanssa.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cbd60f5bbcf183603aed2d473b96fa7328f2e13c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-40.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+C 188/38
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+30.5.2023
+
+15.
+huomauttaa, että vuonna 2019, ennen pandemiaa, 42:ssa EU:n kaupungissa oli yli miljoona yöpymistä ja Pariisissa,
+Barcelonassa, Lissabonissa ja Roomassa kussakin yli 10 miljoonaa yöpymistä. Covid-19-pandemia koetteli vuosina 2020–
+2021 raskaimmin kaupunki- ja taidekaupunkimatkailua sekä aurinko- ja rantamatkakohteita.
+
+16.
+pitää myönteisenä, että matkailijat ovat entistä enemmän kiinnostuneita pienemmistä kaupungeista ja maaseudusta
+ja että vierailijat valitsevat yhä useammin kohteensa perinteisten matkailureittien ulkopuolelta. Komitea tukeekin
+voimakkaasti EU:n älykkään liikkuvuuden strategian (3) tavoitetta kaksinkertaistaa suurnopeusrautatieliikenne Euroopassa ja
+on vakuuttunut siitä, että nykyaikaiset ja kestävät matkailumallit vahvistavat entisestään maaseutumatkailua.
+
+17.
+tähdentää, että vaikka EU on maailman ykkösmatkailukohde, EU:n matkailu on elpynyt kahden viime vuoden aikana
+pääasiassa kotimaisen ja Euroopan sisäisen matkailun ansiosta. EU:ssa matkustavien EU:n kansalaisten tukemiseksi AK
+kehottaa pyrkimään uudelleen nykyisten rajatylittävien raideyhteyksien palauttamiseen (265 rajatylittävästä raideväylästä
+149 ei ole käytössä (4)), jotta voidaan edistää päästötöntä liikennettä, elvyttää EU:n rautatieverkkoa ja mukauttaa se
+2000-luvun haasteisiin hyödyntäen mahdollisimman hyvin uusinta rautatieteknologiaa.
+
+Vaikutukset asuntoalaan
+18.
+toteaa, että erityisesti Euroopan suurkaupungeissa on kasvava kysyntä kohtuuhintaisista asunnoista ihmisille, jotka
+haluavat tulla opiskelemaan, työskentelemään ja asumaan näihin kaupunkeihin. Kohtuuhintaisten asuntojen varmistaminen
+on yleisen edun mukaista ja kuuluu paikallisviranomaisille, joiden on etsittävä parhaita mahdollisia ratkaisuja
+vastakkainasettelun välttämiseksi niiden kanssa, jotka haluavat vuokrata asuntojaan matkailijoille.
+
+19.
+huomauttaa, että lyhytaikaisessa vuokramajoituksessa on yhdistettynä kaksi erillistä markkinaa: asuntomarkkinat ja
+matkailumarkkinat. Tästä seuraa, että rakennusten kunnostamiseen tarkoitetut taloudelliset ja verotukselliset kannustimet
+saattavat edistää asuntojen käyttötarkoituksen muuttamista asumisesta majoitukseen, jolloin niitä voidaan hyödyntää
+kaupallisesti asukkaiden, opiskelijoiden ja työntekijöiden kustannuksella.
+
+20.
+katsoo, että toimivaltaisten viranomaisten olisi päätettävä siitä, onko lyhytaikaista vuokramajoitustoimintaa
+asianmukaista harjoittaa sosiaaliseen asuntotarjontaan tarkoitetuissa kiinteistöissä.
+
+21.
+korostaa, että alueilla, missä verkkoalustojen toiminta on vilkasta, vaikutus kiinteistömarkkinoihin on
+huomattava (5). Seurauksena on vuokrien ja asuntojen hintojen nousu ja siten paikallisen väestön heikommat
+mahdollisuudet saada asuntoja.
+
+22.
+painottaa, että turvattaessa alustojen toimintamahdollisuudet on myös tärkeää noudattaa julkisen politiikan
+tavoitteita, kuten kohtuuhintaisten asuntojen saatavuus ja kaupunkien keskusta-alueiden suojelu, erityisesti silloin, kun
+taloudellinen tilanne Euroopassa huononee. Alustojen kautta tarjottavat lyhytaikaiset vuokramajoituspalvelut ja niiden
+vaikutukset eivät saa heikentää matkailun laajaa hyväksyntää Euroopan alueilla ja kunnissa eivätkä vähentää asuinalueiden
+viihtyisyyttä.
+
+Tietojen jakaminen
+23.
+katsoo, että tietojen jakamista koskevien vaatimusten on oltava pakollisia lyhytaikaisen vuokramajoituksen
+markkinoilla toimiville alustoille tietosuojasääntöjä noudattaen, sillä viranomaisten pääsy tietoihin on olennaisen tärkeää
+kohtuuhintaisten asuntojen saatavuuden varmistamiseksi.
+
+24.
+on huolissaan alustojen vaikeuksista jakaa kriittisiä tietoja viranomaisille, vaikka on ollut merkkejä siitä, että ne
+olisivat halukkaita auttamaan alue- paikallishallintotahoja tekemään tietoon perustuvia poliittisia päätöksiä, yksin­
+kertaistamaan paikallisten sääntöjen soveltamista ja helpottamaan niiden ymmärtämistä.
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..2e90bf8f7e3b0284a64d74000d4c0a633750b955
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-5.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+30.5.2023
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+C 188/3
+
+17.
+katsoo, että on otettava käyttöön maaseutupolitiikkoja, jotta voidaan torjua väestökatoa ja siitä aiheutuvaa
+osaamisen menetystä erityisesti alueilla, joihin ilmastonmuutos vaikuttaa eniten tai joilla on vakavia ja pysyviä luontoon tai
+väestöön liittyviä esteitä, kuten syrjäisimmillä alueilla, saarilla sekä syrjemmässä ja eristyksissä olevilla alueilla, missä
+resurssien saatavuus on usein rajallisempaa. Komitea muistuttaa, että tällaisten alueiden tulevaisuus riippuu siitä, miten
+onnistutaan houkuttelemaan nuoria osaajia ja saamaan heidät jäämään alueelle, ja siitä, että nuoret otetaan täysivaltaisesti
+mukaan etsimään ratkaisuja paikallisiin haasteisiin.
+18.
+katsoo, että koulutuksen on oltava kaikenikäisten ja kaikkien yhteiskuntaryhmien saatavilla sekä lähi- että
+etäopetuksena, että on jaettava tietämystä osaamisen hankkimisprosesseihin sovellettavista innovatiivisista lähestymista­
+voista ja että on kehitettävä yhteisökeskuksia, joissa on erilaisia palveluja kirjastoista sosiaaliapuun. Komitea on myös samaa
+mieltä siitä, että on tärkeää laajentaa työpaikka- ja koulutustarjontaa ja kannustaa toimenpiteisiin, joilla edistetään työ- ja
+yksityiselämän tasapainottamista.
+19.
+pitää välttämättömänä tehostaa julkista politiikkaa, jolla edistetään maatilojen uudenaikaistamista ja ilmastonmuu­
+tokseen sopeutumista, sekä kannustaa nuoria ammattilaisia maatalousalalle, jotta voidaan ratkaista sukupolvenvaihdoksiin
+liittyvä ongelma. Olisikin pohdittava uudelleen ja tuettava mahdollisuuksia osallistua yhteiskuntaan ja työelämään
+integroitumista edistäviin ohjelmiin, paikallisesti tarjottaviin uudelleen- ja täydennyskoulutusvaihtoehtoihin sekä
+kulttuuritoimintaan.
+20.
+tähdentää, että älykkäät kylät luovat uusia mahdollisuuksia maaseudun talouden monipuolistamiseen ja
+työmarkkinoille pääsyyn, ja kehottaa tukemaan maaseutualueita voimakkaasti, jotta voidaan toteuttaa vuoteen 2030
+ulottuva toimintapoliittinen ohjelma vahvistaen erityisesti digitaalisia taitoja ja koulutusta, turvallisia ja kestäviä
+digitaali-infrastruktuureja, yritysten digitaalista muutosta ja julkisten palvelujen digitalisointia. Komitea on tyytyväinen
+siihen, että maaseutualueet on sisällytetty eurooppalaiseen julistukseen digitaalisen vuosikymmenen digitaalisista
+oikeuksista ja periaatteista.
+21.
+toteaa, että naisilla on tärkeä rooli väestökadon uhkaamilla alueilla, ja edistää ja tukee siksi toimenpiteitä, joilla
+luodaan naisille yhtäläiset mahdollisuudet innovatiivisiin, kestäväpohjaisiin ja luoviin töihin ja palveluihin.
+22.
+painottaa, että jäsenvaltioiden on tuettava päättäväisesti toimintapolitiikkoja, joilla lisätään tyttöjen ja naisten
+osallistumista STEAM-koulutukseen (tieto- ja viestintätekniikka, luonnontieteet, teknologia, insinööritieteet, taideala ja
+matematiikka), ja tarjottava kannustimia työpaikkojen luomiseksi aloille, joilla heidän osaamistaan voidaan hyödyntää.
+23.
+korostaa, että on olennaisen tärkeää edistää digitaalista siirtymää osaamiskehitysloukkuun joutuneilla alueilla ja että
+se on eduksi myös vahvan taloudellisen, sosiaalisen ja alueellisen yhteenkuuluvuuden kannalta. AK ehdottaa digitaalisen
+yhteenkuuluvuuden edistämistä Euroopan unionin tavoitteena, jotta voidaan saada käyttöön digitaalinen infrastruktuuri,
+jolla varmistetaan, että etätyö, sähköiset palvelut ja digitaalinen koulutus ovat kaikkien ulottuvilla. On kiinnitettävä erityistä
+huomiota siihen, että heikossa ja haavoittuvassa asemassa olevilla ryhmillä on mahdollisuus käyttää digitaalisia välineitä.
+24.
+toteaa, että Euroopan raja-alueiden kansalaisilla ja yrityksillä on lukuisia oikeudellisia ja hallinnollisia esteitä, jotka
+haittaavat talouskasvua ja rajatylittävää yhteistyötä, ja painottaa, että kaikki jäsenvaltiot tarvitsevat rajatonta
+Schengen-aluetta opiskelijoiden, työntekijöiden ja yritysten liikkuvuuden helpottamiseksi erityisesti raja-alueilla.
+25.
+korostaa sosiaalisen innovoinnin merkitystä kehitettäessä uusia ideoita, palveluja ja malleja, jotta voidaan vastata
+paremmin yhteiskunnallisiin haasteisiin erityisesti työllisyyden, koulutuksen, osaamisen ja sosiaalisen osallisuuden aloilla, ja
+tähdentää sen antamaa lisäarvoa yhteisöjen kehittämiselle ja sosiaalipalvelujen parantamiselle ruohonjuuritasolla. Tätä
+varten komitea korostaa yhteisötalouden tarjoamia mahdollisuuksia ammatillisessa koulutuksessa, yliopistoissa ja
+koulutuksen kaikilla tasoilla sekä aktiivisessa työllisyyspolitiikassa ja osaamisen ja pätevyyden kehittämisessä.
+26.
+kannustaa hyödyntämään ESR:n sosiaalinen innovointi plus -rahoitusta innovointivalmiuksien vahvistamiseksi ja
+innovatiivisten ratkaisujen siirtämisen ja niiden soveltamisen laajentamisen edistämiseksi.
+Koulutuksen tehostaminen ja työmarkkinoiden tarpeisiin vastaaminen
+
+27.
+panee merkille, että vaikka tilanne vaihtelee suuresti eri puolilla EU:ta, yksi suurimmista haasteista suunniteltaessa ja
+pantaessa täytäntöön uusia koulutusstandardeja ja -käytäntöjä on se, miten hyvin niillä pystytään vastaamaan
+työmarkkinoiden tarpeisiin. Osaamisvajeet ja osaamisen kohtaanto-ongelmat kärjistävät alueellisia eroja, ja tähän on
+puututtava hyvin suunnitelluilla ja paikkalähtöisillä toimintapolitiikoilla, joilla on riittävä rahoitus.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3c529eb373d6de495c88f2125a0988ea56e45207
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fi.p-79.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023
+
+FI
+
+Euroopan unionin virallinen lehti
+
+C 188/77
+
+6.
+kehottaa Euroopan kemikaalivirastoa (ECHA) tai tarvittaessa jotain muuta unionin toimivaltaista elintä kehittämään
+asbestipitoisten tuotteiden havaitsemista varten yhdenmukaisen toimintamallin. Olisi toivottavaa perustaa asbestia
+mahdollisesti sisältävien tuotteiden rekisteri, jonka avulla helpotettaisiin kyseisten tuotteiden varhaista havaitsemista
+jäsenvaltioissa. Komitea on tyytyväinen komission aikomukseen esittää asbestin kartoittamista, rekisteröintiä ja seurantaa
+koskeva lainsäädäntöehdotus, jonka tavoitteena on kuroa umpeen kansallisten toimenpiteiden välistä kuilua alalla.
+Rakennuksissa olevan asbestin pakollisen kartoittamisen ja rekisteröinnin käyttöönotto ja asbestin poistamista koskevien
+kansallisten strategioiden kehittäminen johtaisivat EU:n tasolla koordinoituun ja vertailukelpoiseen toimintamalliin ja
+loisivat siten turvallisemman ympäristön ja parantaisivat EU:n kansalaisten suojelun tasoa. Direktiivillä olisi myös vastattava
+tarpeeseen suojella pelastustoimen henkilöstöä (muun muassa palomiehiä, poliiseja, lääkäreitä ja pelastustyöntekijöitä)
+asbestialtistukseen liittyviltä riskeiltä siten, että luodaan ajantasainen ja helppokäyttöinen tietokanta, jossa on luotettavaa
+tietoa infrastruktuurista, jossa esiintyy vahvistetusti tai todennäköisesti asbestia.
+
+7.
+toteaa direktiivin onnistumisen edellyttävän, että jäsenvaltiot ja EU:n toimielimet ottavat paikallis- ja alueviranomaiset
+aktiivisesti mukaan kaikkiin direktiivin tarkistamiseen liittyviin koordinointi- ja täytäntöönpanovaiheisiin.
+
+8.
+kannattaa EU:n yhteisten puitteiden hyväksymistä, jotta voitaisiin helpottaa asbestin havaitsemista ja sen turvallista
+poistamista EU:n rakennuskannasta. Komitea kehottaa Euroopan komissiota ja jäsenvaltioita kehittämään ja edistämään
+yhteistä, systeemistä ja järjestelmällistä lähestymistapaa asbestiongelman ratkaisemiseen (kartoitusmenetelmät, tiedotus- ja
+valistuskampanjat, asukkaille, urakoitsijoille ja paikallis- ja alueviranomaisille tarkoitetut asbestin poistoa koskevat
+tukiohjelmat, terveyden suojeluun ja asbestin varastointiin liittyvät ratkaisut).
+
+9.
+panee huolestuneena merkille, että joissakin EU:n jäsenvaltioissa on sallittua tehdä itse asbestin purkutöitä. Komitea
+toteaa, että koska työntekijöiden koulutus on keskeisen tärkeää työperäiseen asbestialtistukseen liittyvien riskien
+ehkäisemiseksi, tarvitaan EU:n suuntaviivoja vaadittujen taitojen sertifioinnista, jotta varmistetaan, että samat vaatimukset
+ovat käytössä kaikkialla EU:ssa. Komitea kehottaakin laatimaan EU:n suuntaviivat niiden taitojen sertifioinnista, joita
+työntekijöiltä vaaditaan asbestia sisältävien komponenttien turvallisessa poistamisessa.
+
+10.
+kehottaa komissiota luomaan mekanismeja, joilla voidaan nopeuttaa turvallisesti asbestin poistamista lisäämällä
+tietoisuutta sekä tehostamalla työntekijöiden ja asukkaiden koulutusta ja suojelua tehokkaiden ja kiinnostusta herättävien
+kohdennettujen koulutus- ja tiedotusohjelmien avulla (myös paikallis- ja alueviranomaisten ja terveydenhuoltohenkilöstön
+parissa).
+
+11.
+toteaa, että kaikkien tavoittelema vihreä siirtymä ja EU:n tavoite lisätä rakennusten perusparannusastetta osana
+perusparannusaaltoa voi samaan aikaan lisätä erityisesti rakennustyöntekijöiden asbestialtistusta. Sen vuoksi on erityisen
+tärkeää ottaa käyttöön ratkaisuja, joilla asbestin poistamista voidaan valvoa tehokkaasti, sekä luoda asbestiperäisiä sairauksia
+varten erityinen terveydenhuolto- ja hoitojärjestelmä (työntekijöille, jotka altistuvat tai ovat altistuneet aiemmassa työssään
+asbestille).
+
+12.
+korostaa tarvetta käynnistää tutkimus- ja kehittämiskeskuksissa innovatiivisia toimia, joilla tähdätään asbestin
+turvalliseen hävittämiseen, säilyttämiseen ja varastoimiseen, ja tukea niitä taloudellisesti (esim. Horisontti-ohjelmasta).
+Useimmissa maissa vaarallista jätettä säilytetään edelleen kaatopaikoilla tai asbestijätteelle tarkoitetuissa varastoissa.
+Asbestin poiston lisääntyminen tarkoittaa tämän vaarallisen mineraalin varastointiin tarvittavan tilan huomattavaa kasvua.
+Komitea suosittaa myös, että perustetaan verkosto kunnille ja alueille, joilla on asbestiongelma ja joilla sen vaikutukset
+tuntuvat. Tavoitteena on kehittää yhteistyötä, johon sisältyy käytäntöjen vaihtoa ja kumppanuuksia Euroopan unionin
+yhteisrahoittamien kansainvälisten tutkimushankkeiden toteuttamiseksi.
+
+13.
+panee merkille, että tärkein syy asbestin poistamisen hitauteen on se, että rahoitusta myönnetään ainoastaan
+asbestituotteiden (erityisesti Eternit-katot) purkamiseen ja hävittämiseen. Asukkailla ei useinkaan ole varaa kattojen
+korvaamiseen tarvittaviin rakennusmateriaaleihin ja -palveluihin, ja sen vuoksi he jättävät investoinnin tekemättä. On
+tarpeen ottaa käyttöön uusia tukimekanismeja ja -kannustimia (esim. verohelpotukset, tuet).
+
+14.
+yhtyy kehotukseen laatia asbestin poistamista koskeva eurooppalainen strategia asbestille altistuvien työntekijöiden
+suojelemiseksi ja asbestin ympäristövaikutusten minimoimiseksi. Strategialla varmistettaisiin eri toimintalinjoihin
+sovellettava yhdennetty lähestymistapa ja voitaisiin ottaa kaikissa jäsenvaltioissa käyttöön systeemisiä ja tehokkaita
+ratkaisuja kartoituksessa, seurannassa, turvallisessa hävittämisessä, varastoinnissa ja koulutusmenetelmissä.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7c3a193f87196c0de1b98443045128378b9f84e6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-1.txt
@@ -0,0 +1,68 @@
+Journal officiel
+
+C 188
+
+de l'Union européenne
+
+Édition
+de langue française
+
+Communications et informations
+
+66e année
+30 mai 2023
+
+Sommaire
+
+I
+
+Résolutions, recommandations et avis
+RÉSOLUTIONS
+Comité des régions
+154e session plénière du CdR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+2023/C 188/02
+
+Résolution du Comité européen des régions sur le thème «Mettre à profit les talents dans les régions
+européennes» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Résolution du Comité européen des régions sur l’initiative visant à renforcer le dialogue social . . . .
+
+6
+
+AVIS
+Comité des régions
+154e session plénière du CdR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Avis du Comité européen des régions sur le thème «L’avenir du partenariat oriental du point de vue
+local et régional» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Avis du Comité européen des régions sur le thème «Objectifs et outils pour une Europe rurale
+intelligente» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Actes préparatoires
+Comité des régions
+154e session plénière du CdR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+FR
+
+Avis du Comité européen des régions sur le thème «Locations de courte durée: trouver un équilibre
+entre les besoins des communautés locales, des entrepreneurs et des voyageurs» . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a4ef3a4a33deee2c6c37fe4d9e3ba4ec9d305d9a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-13.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+30.5.2023
+
+FR
+
+Journal officiel de l'Union européenne
+
+C 188/11
+
+8.
+estime que ce que l’on nomme les fondamentaux, c’est-à-dire un engagement commun en faveur de la liberté, de la
+démocratie, de l’état de droit et des droits de l’homme, devraient rester le dénominateur commun permettant de rapprocher
+encore les pays du partenariat oriental en poursuivant le travail sur les objectifs communs tels que la promotion de l’égalité
+de genre, la protection des minorités et des droits linguistiques, la lutte contre le changement climatique, l’avancement des
+transitions écologique et numérique, le soutien à une société civile forte et indépendante, le développement de la résistance
+et de la prospérité et l’approfondissement des relations économiques; souligne que le soutien continu à l’opposition
+démocratique biélorusse à tous les niveaux de gouvernance ainsi que l’aide à la société civile sont essentiels pour
+promouvoir les valeurs démocratiques dans le pays;
+9.
+souligne le rôle significatif que les collectivités locales et régionales peuvent jouer dans la défense de ces
+«fondamentaux» au sein des régions et des communautés locales, ainsi que dans la réalisation des objectifs communs,
+garantissant dans le même temps le principe européen de subsidiarité en rapprochant les citoyens des différentes régions de
+l’Union européenne et de ses valeurs;
+10.
+fait toutefois valoir qu’il convient de redéfinir les objectifs politiques du partenariat oriental et son architecture
+multilatérale de sorte qu’il puisse continuer à prospérer;
+11.
+reconnaît qu’au terme de plus de dix ans de coopération au sein du partenariat oriental, les priorités spécifiques aux
+différents pays qu’il rassemble divergent aujourd’hui en raison non seulement de leurs différences concernant leurs besoins
+de développement, de priorités nationales et de volontés d’intégration, mais aussi de la politique d’agression, des tactiques
+de déstabilisation et de la désinformation de la Russie. Le CdR attend donc avec impatience la proposition de la Commission
+européenne qui devrait évaluer l’avenir du partenariat oriental;
+12.
+reconnaît que le partenariat oriental reste un cadre pertinent, qui n’a pas épuisé tout son potentiel régional et peut
+encore avoir une finalité pour tous les partenaires s’il est réformé de sorte à définir des objectifs vis-à-vis de l’Union,
+spécifiques à chaque pays. Les formats et outils flexibles de ce cadre devraient répondre aussi bien aux besoins des nouveaux
+pays candidats à l’adhésion à l’Union qu’à ceux des autres partenaires, tout en préservant les valeurs et les règles communes,
+ainsi que les intérêts et les engagements mutuels;
+13.
+souligne que le partenariat oriental devrait être davantage axé sur les résultats, en adaptant ses outils et ses modes de
+fonctionnement afin de répondre aux besoins des partenaires, y compris en aidant ceux qui sont plus avancés sur la voie de
+l’adhésion à l’Union;
+14.
+invite la Commission européenne et les gouvernements partenaires à associer les collectivités locales et régionales à
+l’élaboration des priorités de coopération présentant une incidence territoriale (par exemple au sujet de l’efficacité
+énergétique, de l’environnement et de l’adaptation au changement climatique, de la connectivité des transports, de la
+décentralisation et de la réforme de l’administration publique et du soutien à la société civile), et à les faire participer aux
+plateformes et groupes de travail pertinents du partenariat oriental, qui devraient être étendus aux représentants de la
+Corleap;
+15.
+remarque les effets positifs de la coopération au sein du partenariat oriental sur la vie des citoyens ordinaires, mais
+souligne que la visibilité du partenariat et la contribution de l’Union doivent être renforcées sur la base des réalisations
+passées. Cet objectif pourrait aussi être atteint en coopérant systématiquement avec les collectivités locales et régionales et
+leurs associations sur le terrain;
+16.
+constate que l’autonomie locale, qui est un pilier fondamental et une pierre angulaire de la démocratie, doit être
+davantage soutenue afin d’atteindre les objectifs du partenariat oriental et salue le travail accompli par le Congrès du Conseil
+de l’Europe à cet égard;
+III. RECOMMANDATIONS POLITIQUES
+
+17.
+est favorable à l’adoption d’une approche sur mesure des objectifs du partenariat oriental afin de refléter les
+différents besoins des pays candidats à l’adhésion à l’Union, des candidats potentiels et des autres partenaires, étant donné
+que l’approche uniforme n’est plus justifiée. Les besoins propres à chaque pays devraient être conçus de manière à tenir
+également compte des intérêts spécifiques des communautés régionales et locales;
+18.
+recommande d’assouplir la portée géographique du partenariat oriental, en offrant la possibilité d’associer plus
+étroitement certains pays, notamment en Asie centrale, et en identifiant des domaines de coopération avec les pays des
+Balkans occidentaux;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..911f0cceb78acd1e7e3fe4aa6017fd40e4db1888
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-40.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+C 188/38
+
+FR
+
+Journal officiel de l'Union européenne
+
+30.5.2023
+
+15.
+attire l’attention sur le fait qu’en 2019, avant la pandémie, 42 villes de l’Union ont enregistré plus d’un million de
+nuitées, Paris, Barcelone, Lisbonne et Rome ayant dépassé 10 millions de nuitées chacune; le tourisme urbain ou dans les
+villes d’art est précisément celui qui a été le plus durement touché par la COVID-19 entre 2020 et 2021, de même que celui
+vers les destinations touristiques de vacances axées sur le soleil et la plage;
+16.
+se félicite que l’intérêt des voyageurs se soit déplacé vers des villes et des communautés rurales plus petites et que les
+visiteurs choisissent de plus en plus de quitter les itinéraires touristiques «traditionnels»; soutient fermement, à cet égard,
+l’objectif de la stratégie de l’Union pour une mobilité intelligente (3) visant à doubler le trafic ferroviaire à grande vitesse dans
+toute l’Europe; est convaincu que des modèles de voyage modernes et durables renforceront encore le tourisme rural;
+17.
+souligne que, si l’Union européenne se présente comme la destination touristique numéro un dans le monde, la
+reprise du tourisme de l’Union au cours des deux dernières années a été principalement due au tourisme intérieur et
+intraeuropéen; afin de soutenir davantage les citoyens européens qui se déplacent dans l’Union, le CdR appelle à redoubler
+d’efforts pour rétablir les liaisons ferroviaires transfrontalières existantes (149 des 265 liaisons ne sont pas
+opérationnelles (4)) afin de promouvoir les transports à émissions nulles, de relancer le réseau ferroviaire de l’Union et
+de l’adapter aux défis du XXIe siècle en tirant le meilleur parti des technologies ferroviaires les plus avancées;
+L’impact sur le secteur du logement
+18.
+reconnaît que ce sont surtout les municipalités des grandes villes européennes qui sont confrontées à une demande
+croissante de logements abordables pour accueillir les citoyens désireux d’étudier, de travailler et de vivre dans ces villes.
+Garantir des logements abordables est une question d’intérêt public qu’il appartient aux autorités locales de gérer en
+trouvant les meilleures solutions possibles pour éviter les divergences avec ceux qui ont intérêt à louer aux touristes;
+19.
+souligne que les locations de courte durée combinent deux marchés distincts: le marché de la construction
+résidentielle et celui du tourisme; il s’ensuit que les incitations financières ou fiscales à la rénovation des bâtiments peuvent
+favoriser la conversion des logements, c’est-à-dire la transformation d’habitations résidentielles en hébergements
+touristiques, avec la possibilité d’une exploitation commerciale qui s’effectue au détriment des résidents, des étudiants et des
+travailleurs;
+20.
+il incombe à chaque autorité compétente de décider si la location de logements de courte durée est possible dans les
+bâtiments de logements sociaux de son territoire;
+21.
+souligne que, dans les zones où il existe une forte activité des plateformes en ligne, l’impact sur le marché immobilier
+est considérable (5); il en résulte une augmentation des loyers et des prix de l’immobilier, avec une réduction subséquente de
+la disponibilité du parc immobilier pour la population locale;
+22.
+souligne que, tout en offrant des possibilités aux plateformes, il est essentiel de respecter les objectifs de politique
+publique tels qu’en matière de disponibilité de logements abordables et de protection des centres urbains, en particulier à
+l’heure où les conditions économiques se détériorent en Europe. Les services de location de logements de courte durée par
+l’intermédiaire de plateformes et leurs incidences ne doivent pas saper la forte acceptation du tourisme dans les régions et
+les villes d’Europe non plus que nuire à la qualité de vie dans certains quartiers;
+Partage des données
+23.
+estime par conséquent que, dans le respect des règles en matière de protection des données, les exigences obligatoires
+en matière de partage d’informations pour les plateformes sur le marché du logement de courte durée devraient être
+contraignantes, étant donné que cet accès aux informations est essentiel pour les autorités afin qu’elles puissent garantir la
+disponibilité de logements abordables;
+24.
+s’inquiète de la difficulté pour les plateformes de partager des informations critiques avec les autorités publiques,
+même si elles émettent certains signes montrant qu’elles sont davantage disposées à aider les collectivités locales et
+régionales à assumer des décisions politiques éclairées et à simplifier l’application et la compréhension des règles locales;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_fr
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8be7fa1ce04c1d2ca3a89163af21dafb6f0861cc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-5.txt
@@ -0,0 +1,76 @@
+30.5.2023
+
+FR
+
+Journal officiel de l'Union européenne
+
+C 188/3
+
+17.
+juge nécessaire de déployer une série de mesures en faveur des zones rurales pour lutter contre le dépeuplement, qui
+se traduit par une perte de talents, en particulier dans les zones les plus touchées par le changement climatique et dans celles
+qui sont confrontées à de graves obstacles permanents d’ordre naturel ou démographique, comme les îles et les régions
+ultrapériphériques, plus éloignées ou isolées, dans lesquelles l’accès aux ressources est souvent plus limité. Le Comité
+rappelle que l’avenir de ces zones passe par leur capacité à retenir et à attirer de jeunes talents qui pourront y réaliser leur
+projet de vie, et nécessite d’associer pleinement les jeunes à la résolution des grands problèmes locaux;
+18.
+demande que l’accès à l’éducation et à la formation soit rendu possible à tout âge et pour tous les groupes sociaux,
+par la voie aussi bien d’une présence physique sur site que d’une connexion à distance, que soient échangées les
+connaissances concernant des approches novatrices en matière de processus d’acquisition de compétences, et que soient mis
+en place des centres de proximité offrant une gamme de services allant des bibliothèques à l’action sociale; convient en outre
+qu’il importe d’élargir les possibilités d’emploi et de formation et d’encourager les mesures qui favorisent l’équilibre entre vie
+professionnelle et vie privée;
+19.
+estime qu’il est essentiel, pour résoudre le problème lié au manque de renouvellement des générations, de renforcer
+les politiques publiques qui encouragent la modernisation des exploitations et leur adaptation au changement climatique, et
+qui incitent les jeunes professionnels à se tourner vers le secteur agricole, en repensant et en promouvant l’accès aux
+programmes d’intégration sociale et au marché du travail, aux possibilités d’éducation, de perfectionnement et de
+reconversion offertes au niveau local, ainsi qu’aux offres culturelles;
+20.
+met l’accent sur les nouvelles perspectives qu’offrent les villages intelligents en matière de diversification de
+l’économie rurale et d’accès au marché de l’emploi, et demande que les zones rurales bénéficient d’un soutien massif pour
+réaliser le programme d’action à l’horizon 2030, notamment pour ce qui est du renforcement des compétences et de
+l’éducation numériques, des infrastructures numériques sûres et durables, de la transformation numérique des entreprises et
+de la numérisation des services publics; se félicite que les zones rurales aient été incluses dans la déclaration européenne sur
+les droits et principes numériques pour la décennie numérique;
+21.
+reconnaît le rôle important que jouent les femmes dans les zones menacées de dépeuplement; encourage et soutient
+dès lors les mesures visant à instaurer pour celles-ci l’égalité des chances dans les emplois et services innovants, durables et
+créatifs;
+22.
+souligne que les États membres doivent soutenir fermement les politiques qui favorisent la participation des femmes
+et des filles à l’enseignement des technologies de l’information et de la communication, des sciences, de la technologie, de
+l’ingénierie, des arts et des mathématiques, en prévoyant des mesures d’incitation pour créer des emplois dans des secteurs
+où leur savoir peut être mis à profit;
+23.
+insiste sur la nécessité absolue de stimuler la transition numérique des régions prises dans un piège de
+développement des talents, ce qui contribuera par ailleurs à une cohésion économique, sociale et territoriale forte. Le
+Comité propose de promouvoir la cohésion numérique au rang d’objectif de l’Union européenne, afin de permettre la mise
+en place d’infrastructures numériques appropriées pour garantir que le télétravail, les services en ligne et l’éducation
+numérique soient accessibles à tout un chacun. Il s’impose d’accorder une attention particulière à l’accès des groupes
+défavorisés et vulnérables aux outils numériques;
+24.
+constate que les citoyens et les entreprises des régions frontalières d’Europe sont confrontés à de nombreux obstacles
+d’ordre juridique et administratif qui entravent la croissance économique et la coopération transfrontalière, et souligne la
+nécessité pour tous les États membres de bénéficier d’un espace Schengen sans frontières, de manière à faciliter la mobilité
+des étudiants, des travailleurs et des entreprises, en particulier dans les régions frontalières;
+25.
+met en avant le rôle que joue l’innovation sociale dans la mise au point de nouvelles idées, de nouveaux services et de
+nouveaux modèles pour mieux répondre aux défis de société, notamment dans les domaines de l’emploi, de l’éducation, des
+compétences et de l’inclusion sociale, et insiste sur sa valeur ajoutée pour ce qui est d’assurer le développement local et
+d’améliorer les services sociaux sur le terrain. À ce titre, le Comité souligne le potentiel que recèle l’économie sociale en ce
+qui concerne la formation professionnelle au sein des universités et à tous les niveaux d’enseignement, les politiques actives
+de l’emploi, ainsi que le développement des aptitudes et des compétences;
+26.
+encourage à utiliser les fonds alloués au titre du Fonds social européen (FSE) Innovation sociale+ pour renforcer la
+capacité d’innovation et pour faciliter le transfert de solutions innovantes et leur déploiement à grande échelle;
+Améliorer l’efficacité de l’éducation et répondre aux besoins du marché du travail
+
+27.
+fait remarquer que, bien que la situation varie considérablement d’un État membre à l’autre, l’un des principaux
+enjeux lors de la conception et de la mise en œuvre de nouvelles normes et pratiques en matière d’éducation et de formation
+consiste à déterminer dans quelle mesure celles-ci répondent aux besoins du marché du travail. Les déficits et inadéquations
+de compétences aggravent les disparités territoriales, et il convient d’y remédier par des politiques bien conçues,
+territorialisées et suffisamment financées;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f219a399cf8978e05dbd2cfbd7b2292f5d7d2e29
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.fr.p-79.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+30.5.2023
+
+FR
+
+Journal officiel de l'Union européenne
+
+C 188/77
+
+6.
+presse l’Agence européenne des produits chimiques (ECHA) ou, le cas échéant, un autre organisme européen
+compétent de mettre au point une approche uniforme s’agissant de détecter des produits contenant de l’amiante; tient pour
+souhaitable d’établir un registre des produits susceptibles de contenir de l’amiante afin de faciliter leur détection précoce par
+les États membres; dans le même ordre d’idées, se félicite de la proposition de la Commission d’une initiative législative
+concernant la recherche, l’enregistrement et la surveillance de l’amiante, destinée à remédier aux écarts entre les actions
+nationales menées en la matière; souhaite que la mise en place d’une recherche et d’un enregistrement obligatoires de
+l’amiante dans les bâtiments, ainsi que le développement de stratégies nationales de désamiantage aboutissent à une
+approche coordonnée et comparable dans l’ensemble de l’Union, et permette ainsi de créer un environnement plus sûr tout
+en parvenant à un niveau supérieur de protection des citoyens européens; estime que la directive à l’examen devrait aussi
+traiter de la nécessité de protéger les services d’urgence, notamment les pompiers, forces de l’ordre, médecins et secouristes,
+contre les risques associés à l’exposition à l’amiante en prévoyant de créer une banque de données tenue à jour et accessible
+rassemblant des données fiables sur les infrastructures où la présence d’amiante est soit confirmée, soit probable;
+7.
+relève qu’il est nécessaire, pour assurer le succès de la directive, que les États membres et les institutions de l’Union
+associent activement les collectivités locales et régionales à chaque étape de la coordination et de la mise en œuvre de la
+directive révisée;
+8.
+approuve l’adoption d’un cadre commun de l’Union européenne qui se donne pour but de faciliter la détection puis
+d’éliminer en toute sécurité l’amiante présent dans le parc immobilier européen; demande à la Commission et aux États
+membres de concevoir une approche commune, systémique et systématique propre à résoudre le problème de l’amiante,
+ainsi que d’en favoriser la mise en pratique — qu’il s’agisse des procédés de constitution des inventaires, des campagnes
+d’information et d’éducation, des programmes d’appui destinés aux habitants, aux entrepreneurs et aux pouvoirs publics
+locaux pour éliminer l’amiante, ou encore de solutions en matière de protection de la santé et de stockage de l’amiante;
+9.
+relève avec inquiétude que certains États membres autorisent tout un chacun de démonter par ses propres moyens des
+produits de l’amiante; fait valoir, au vu du rôle essentiel que joue la formation des travailleurs pour prévenir les risques
+associés à l’exposition professionnelle à l’amiante, la nécessité de lignes directrices européennes relatives à la certification
+des compétences requises afin de s’assurer que les mêmes normes s’appliquent dans toute l’Union européenne; demande dès
+lors instamment de développer de telles lignes directrices pour les travailleurs en matière d’élimination en toute sécurité des
+composants contenant de l’amiante;
+10.
+demande à la Commission de créer des mécanismes pour accélérer en toute sécurité l’élimination de l’amiante grâce à
+une sensibilisation accrue, à une éducation plus effective et à la protection tant des travailleurs que des habitants au moyen
+de programmes d’information et d’éducation efficaces, attrayants et adaptés à leurs destinataires, lesquels doivent également
+viser le personnel des collectivités locales et régionales et des services de santé;
+11.
+estime que la transformation écologique souhaitée par tous et la réalisation des ambitions de l’Union européenne
+dans le cadre de la vague de rénovations d’accroître le taux de rénovation des bâtiments peuvent concourir à augmenter
+l’exposition aux effets de l’amiante notamment chez les travailleurs du secteur de la construction; tient de ce fait pour
+indispensable de mettre en place des dispositifs visant à assurer plus efficacement le suivi du processus d’élimination de
+l’amiante, ainsi qu’une couverture par un système destiné spécialement à soigner et traiter les maladies liées à l’amiante à
+l’intention des travailleurs employés, aujourd’hui comme demain, dans les secteurs qui présentent des risques d’exposition à
+l’amiante;
+12.
+attire l’attention sur la nécessité de créer et de soutenir financièrement, par exemple dans le cadre du programme
+Horizon, les activités innovantes de centres de recherche et de développement s’agissant d’éliminer, de préserver et de
+stocker en toute sécurité l’amiante; note que dans la plupart des États, les déchets de l’amiante relèvent toujours du stockage
+de déchets dangereux dans des décharges ou dans des installations de stockage qui leur sont spécialement destinées; constate
+qu’accroître le taux d’élimination de l’amiante revient à devoir accroître considérablement les zones de stockage de ce
+produit minéral dangereux; recommande dans le même temps de mettre sur pied un réseau des villes et des régions
+confrontées à ce problème et aux incidences de l’amiante sur leur territoire, dans le but de développer une coopération qui
+consiste notamment à échanger les pratiques et à créer des partenariats pour mettre en œuvre des projets de recherche
+conjoints transnationaux cofinancés par l’Union européenne;
+13.
+relève que la lenteur dans l’élimination de l’amiante s’explique principalement par le fait que seuls sont cofinancés le
+démontage et l’élimination des produits qui contiennent de l’amiante, notamment les toitures en Eternit; note que, fort
+souvent, les personnes physiques n’ont pas les moyens suffisants pour financer les matériaux et les services de construction
+que nécessite le changement du revêtement de toiture, et que de ce fait, elles renoncent à investir; estime qu’il est nécessaire
+de mettre en place de nouveaux mécanismes de subvention et d’incitation, tels que des abattements fiscaux, des dotations
+directes, etc.;
+14.
+dans l’optique de protéger les travailleurs exposés à l’amiante et de réduire au minimum les incidences de ce dernier
+sur l’environnement, se joint à l’appel en faveur d’une stratégie européenne de désamiantage, laquelle permettrait de garantir
+une approche intégrée des différentes politiques tout en appliquant des solutions systémiques et efficaces dans tous les États
+membres pour ce qui concerne les méthodes d’enregistrement, de surveillance, d’élimination en toute sécurité, de stockage
+ou encore d’éducation et de formation;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ff359a170cb9e9f120ded734e035862142a37d7e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Službeni list
+
+C 188
+
+Europske unije
+
+Informacije i objave
+
+Hrvatsko izdanje
+
+Godište 66.
+30. svibnja 2023.
+
+Sadržaj
+
+I.
+
+Rezolucije, preporuke i mišljenja
+REZOLUCIJE
+Odbor regija
+154. plenarno zasjedanje OR-a, 15.3.2023.–16.3.2023.
+
+2023/C 188/01
+
+Rezolucija Europskog odbora regija o temi „Iskorištavanje talenta u europskim regijama” . . . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Rezolucija Europskog odbora regija o inicijativi za jačanje socijalnog dijaloga . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+MIŠLJENJA
+Odbor regija
+154. plenarno zasjedanje OR-a, 15.3.2023.–16.3.2023.
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Mišljenje Europskog odbora regija o temi „Budućnost Istočnog partnerstva iz lokalne i regionalne
+perspektive” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Mišljenje Europskog odbora regija o temi „Ciljevi i alati za pametnu ruralnu Europu” . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Pripremni akti
+Odbor regija
+154. plenarno zasjedanje OR-a, 15.3.2023.–16.3.2023.
+
+2023/C 188/05
+
+HR
+
+Mišljenje Europskog odbora regija o temi „Kratkoročno iznajmljivanje smještaja: usklađivanje potreba
+lokalnih zajednica, poduzetnika i turista” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f3349a26c6f9844f0b757a195547b5571fb2fb5b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-13.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+30.5.2023.
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+C 188/11
+
+8.
+smatra da bi „temeljna pitanja”, tj. zajednička predanost slobodi, demokraciji, vladavini prava i ljudskim pravima,
+trebala ostati zajednička osnova za zbližavanje Istočnog partnerstva, a uz to treba nastaviti rad na zajedničkim ciljevima kao
+što su promicanje rodne ravnopravnosti, zaštita manjina i jezičnih prava, borba protiv klimatskih promjena, napredak u
+ostvarivanju zelene i digitalne tranzicije, pružanje potpore snažnom i neovisnom civilnom društvu, povećanje otpornosti i
+blagostanja te produbljivanje gospodarskih odnosa; naglašava da su kontinuirana potpora bjeloruskoj demokratskoj oporbi
+na svim razinama upravljanja, kao i potpora civilnom društvu, ključni za promicanje demokratskih vrijednosti u toj zemlji;
+
+9.
+ističe važnu ulogu koju regionalne i lokalne vlasti mogu imati u obrani „temeljnih pitanja” u regijama i lokalnim
+zajednicama te u postizanju zajedničkih ciljeva, a da pritom jamče načelo supsidijarnosti EU-a približavanjem građana iz
+raznih regija Europskoj uniji i njezinim vrijednostima;
+
+10.
+naglašava, međutim, da je potrebno redefinirati ciljeve politike Istočnog partnerstva i njegovu multilateralnu
+strukturu kako bi partnerstvo i dalje uspješno funkcioniralo;
+
+11.
+uviđa da se nakon više od desetljeća suradnje Istočnog partnerstva prioriteti pojedinih zemalja unutar tog
+partnerstva sada razlikuju zbog njihovih različitih razvojnih potreba, nacionalnih prioriteta i težnji u pogledu integracije, ali
+i zbog ruske politike agresije, destabilizirajuće taktike i dezinformacija. OR stoga s nestrpljenjem iščekuje prijedlog Europske
+komisije o procjeni budućnosti Istočnog partnerstva;
+
+12.
+potvrđuje da je Istočno partnerstvo i dalje relevantan okvir koji nije do kraja iskoristio svoj regionalni potencijal i
+koji može i dalje imati svrhu za sve partnere, pod uvjetom da se reformira kako bi za svaku zemlju definiralo specifične
+ciljeve u odnosu na EU. Fleksibilna struktura i fleksibilni alati unutar tog okvira trebali bi odgovoriti na potrebe novih
+zemalja kandidatkinja za članstvo u EU-u i drugih partnera, uz istodobno očuvanje zajedničkih vrijednosti i pravila,
+zajedničkih interesa i obveza;
+
+13.
+ističe da bi Istočno partnerstvo trebalo biti više usmjereno na rezultate na način da prilagodi svoje alate i načine rada
+kako bi se odgovorilo na potrebe partnera, među ostalim pružanjem pomoći najnaprednijim partnerima na putu prema
+članstvu u EU-u;
+
+14.
+poziva i Europsku komisiju i partnerske vlade da uključe regionalne i lokalne vlasti u utvrđivanje prioriteta suradnje
+s teritorijalnim učinkom (npr. u području energetske učinkovitosti, okoliša i prilagodbe klimatskim promjenama, prometne
+povezanosti, decentralizacije i reforme javne uprave te potpore civilnom društvu) te u rad relevantnih platformi i panela
+Istočnog partnerstva, koje bi trebalo proširiti tako da u njima budu zastupljeni predstavnici CORLEAP-a;
+
+15.
+prima na znanje pozitivne učinke suradnje Istočnog partnerstva na život građana, ali naglašava činjenicu da je
+potrebno na temelju dosadašnjih postignuća povećati vidljivost partnerstva i doprinos EU-a; to bi se moglo postići i
+sustavnom suradnjom s lokalnim i regionalnim vlastima i njihovim udrugama na terenu;
+
+16.
+napominje da je potrebno dodatno podupirati lokalnu samoupravu, koja je sam temelj demokracije, kako bi se
+postigli ciljevi Istočnog partnerstva te pozdravlja rad Kongresa Vijeća Europe u tom području;
+
+III. PREPORUKE O POLITIKAMA
+
+17.
+zalaže se za usvajanje prilagođenog pristupa ciljevima Istočnog partnerstva kako bi se uzele u obzir različite potrebe
+zemalja kandidatkinja, potencijalnih zemalja kandidatkinja i drugih partnera EU-a, s obzirom na to da univerzalni pristup
+više nije opravdan; potrebe specifične za pojedinu zemlju trebale bi biti osmišljene tako da se u obzir uzimaju i posebni
+interesi regionalnih i lokalnih zajednica;
+
+18.
+preporučuje fleksibilnije zemljopisno područje primjene Istočnog partnerstva kako bi se otvorila mogućnost bliskije
+suradnje sa zemljama kao što su određene zemlje srednje Azije, te utvrdila područja za suradnju sa zemljama zapadnog
+Balkana;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c619dc9a8fd3779db1267d4b97ad93d84024a312
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-40.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+C 188/38
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+30.5.2023.
+
+15.
+skreće pozornost na činjenicu da su 2019., prije pandemije, 42 grada u EU-u zabilježila više od milijun noćenja, pri
+čemu su Pariz, Barcelona, Lisabon i Rim dosegli više od 10 milijuna. Upravo je urbani turizam ili turizam u gradovima
+poznatima po umjetničkoj baštini 2020. i 2021. godine bio najteže pogođen pandemijom bolesti COVID-19, kao i turizam
+u odredištima koja nude „sunce i more”;
+
+16.
+smatra pozitivnim to što se interes putnika preusmjerio na manje gradove i ruralne zajednice te pozdravlja činjenicu
+da turisti sve češće odlučuju skrenuti s „tradicionalnih” turističkih ruta; s tim u vezi odlučno podržava cilj strategije EU-a za
+pametnu mobilnost (3) da se u cijeloj Europi udvostruči željeznički promet velike brzine; uvjeren je da će moderni i održivi
+modeli putovanja dodatno ojačati ruralni turizam;
+
+17.
+ističe da se, iako se EU predstavlja kao glavno turističko odredište u svijetu, turizam u EU-u u posljednje dvije godine
+oporavlja uglavnom zahvaljujući domaćem i unutareuropskom turizmu. U svrhu dodatne potpore europskim građanima
+koji putuju unutar EU-a, OR poziva na ulaganje novih napora u poboljšanje postojećih prekograničnih željezničkih
+prijelaza (149 od 265 prijelaza nisu u funkciji (4) kako bi se promicao promet s nultom stopom emisija, a željeznička mreža
+EU-a revitalizirala i prilagodila izazovima 21. stoljeća uz maksimalno iskorištavanje najsuvremenijih tehnologija u
+željezničkom prometu;
+
+Utjecaj na sektor rezidencijalnih nekretnina
+18.
+uviđa da se prvenstveno općine u velikim europskim gradovima suočavaju sa sve većom potražnjom za cjenovno
+pristupačnim stanovanjem radi prihvata građana i građanki koji žele studirati, raditi i živjeti u tim gradovima. Osiguravanje
+cjenovno pristupačnog stanovanja pitanje je od javnog interesa kojim se moraju baviti lokalne vlasti pronalazeći najbolja
+moguća rješenja kojima se izbjegava sukob s osobama zainteresiranima za iznajmljivanje smještaja turistima;
+
+19.
+napominje da kratkoročno iznajmljivanje smještaja spaja dva različita tržišta: tržište stambenih nekretnina i
+turističko tržište. Iz toga proizlazi da financijski poticaji ili porezne olakšice za obnovu zgrada mogu potaknuti prenamjenu
+stambenog prostora iz rezidencijalne u turističku, što omogućuje da se oni iskorištavaju u komercijalne svrhe nauštrb
+lokalnog stanovništva, studenata i radnika;
+
+20.
+
+svako nadležno tijelo treba odlučiti mogu li se socijalni stanovi iznajmljivati za kratkoročni smještaj;
+
+21.
+ističe da je u područjima u kojima su internetske platforme izuzetno aktivne učinak na tržište nekretnina velik (5). To
+dovodi do povećanja najamnina i cijena nekretnina, što za sobom povlači smanjenje dostupnosti fonda zgrada za lokalno
+stanovništvo;
+
+22.
+naglašava da je, pri pružanju mogućnosti za rad platformama, od najveće važnosti poštovati ciljeve javne politike
+kao što su dostupno i cjenovno pristupačno stanovanje te zaštita gradskih središta, osobito s obzirom na to da se
+ekonomska situacija u Europi pogoršava. Usluge kratkoročnog iznajmljivanja smještaja putem platformi i njihov utjecaj ne
+smiju ugroziti visok stupanj prihvaćenosti turizma u europskim regijama i gradovima ni narušiti kvalitetu života u
+gradskim četvrtima;
+
+Razmjena podataka
+23.
+stoga smatra da bi, uz poštovanje pravila o zaštiti podataka, zahtjevi za dostavljanje informacija trebali biti
+obvezujući za platforme aktivne na tržištu kratkoročnog iznajmljivanja smještaja jer je takav pristup informacijama ključan
+za tijela vlasti radi osiguravanja dostupnosti cjenovno pristupačnog stanovanja;
+
+24.
+izražava zabrinutost zbog teškoća koje platforme imaju u dostavljanju ključnih informacija javnim tijelima iako
+postoje znakovi da su one spremne lokalnim i regionalnim tijelima vlasti pomoći u donošenju informiranih odluka o
+politikama i pojednostavljenju primjene i razumijevanja lokalnih propisa;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ad2ebf29bda5bfd8f0988a62d0770ba0afcfbec8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-5.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+30.5.2023.
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+C 188/3
+
+17.
+smatra da je potrebno uvesti niz politika za ruralna područja kako bi se poradilo na problemu depopulacije koji
+dovodi do gubitka talenta, posebno u područjima koja su najteže pogođena klimatskim promjenama i područjima s teškim
+i trajnim prirodnim ili demografskim preprekama, kao što su najudaljenije regije, otoci te teže dostupne i izolirane regije, u
+kojima je pristup resursima često ograničeniji. Odbor ponavlja da budućnost tih područja ovisi o zadržavanju i privlačenju
+mladih talenata koji bi tamo mogli ostvarivati svoje životne ciljeve te o potpunom uključivanju mladih u traženje rješenja za
+lokalne izazove;
+18.
+poziva na to da obrazovanje i osposobljavanje budu dostupni svim dobnim i društvenim skupinama, kako fizički na
+licu mjesta tako i na daljinu, kao i na razmjenu znanja o inovativnim pristupima postupcima stjecanja vještina i razvoj
+društvenih centara koji nude niz usluga, od knjižnica do socijalnog rada; također se slaže da je važno proširiti mogućnosti
+za rad i osposobljavanje te poticati mjere za promicanje ravnoteže između poslovnog i privatnog života;
+19.
+smatra da je za rješavanje problema generacijske obnove ključno ojačati javne politike kojima se promiče
+modernizacija i prilagodba poljoprivrednih gospodarstava klimatskim promjenama te poticati mlade stručnjake da rade u
+poljoprivrednom sektoru. U tu svrhu treba preosmisliti i podržati pristup programima socijalne integracije i integracije na
+tržište rada, mogućnostima obrazovanja, usavršavanja i prekvalifikacije koje se nude na lokalnoj razini, kao i kulturnim
+aktivnostima;
+20.
+ističe da pametna sela stvaraju nove prilike za diversificiranu ruralnu ekonomiju i pristup tržištu rada te traži
+intenzivnu potporu za ruralna područja kako bi ona mogla ostvariti program politike do 2030., posebno jačanjem
+digitalnih vještina i obrazovanja, sigurne i održive digitalne infrastrukture, digitalne transformacije poslovanja i digitalizacije
+javnih usluga; pozdravlja uključivanje ruralnih područja u Europsku deklaraciju o digitalnim pravima i načelima za
+digitalno desetljeće;
+21.
+prepoznaje važnu ulogu žena u područjima kojima prijeti depopulacija i stoga promiče i podupire mjere za stvaranje
+jednakih mogućnosti za žene u okviru inovativnih, održivih i kreativnih radnih mjesta i usluga;
+22.
+naglašava da države članice moraju odlučno poduprijeti politike kojima se potiče sudjelovanje djevojčica i žena u
+obrazovanju u području informacijske i komunikacijske tehnologije, prirodnih znanosti, tehnologije, inženjerstva,
+umjetnosti i matematike (STEAM) i osigurati poticaje za otvaranje radnih mjesta u sektorima u kojima se njihovo znanje
+može primijeniti;
+23.
+naglašava da je poticanje digitalne tranzicije regija koje su zahvaćene „zamkom nedovoljnog razvoja talenata”
+ključno i da je ono, osim toga, u interesu snažne gospodarske, socijalne i teritorijalne kohezije. OR predlaže promicanje
+digitalne kohezije kao jednog od ciljeva Europske unije kako bi se mogla uspostaviti odgovarajuća digitalna infrastruktura
+kako bi rad na daljinu, e-usluge i digitalno obrazovanje bili dostupni svima. Posebnu pozornost treba posvetiti pristupu
+ugroženih i ranjivih skupina digitalnim tehnologijama;
+24.
+napominje da se građani i poduzeća u europskim pograničnim regijama suočavaju s brojnim pravnim i
+administrativnim preprekama koje koče gospodarski rast i prekograničnu suradnju te naglašava potrebu za šengenskim
+područjem bez granica za sve države članice kako bi se olakšala mobilnost studenata, radnika i poduzeća, posebno u
+pograničnim regijama;
+25.
+ističe ulogu socijalnih inovacija u razvoju novih ideja, usluga i modela za bolje rješavanje društvenih problema,
+posebno u području zapošljavanja, obrazovanja, vještina i socijalne uključenosti, te njihovu dodanu vrijednost za razvoj
+zajednice i poboljšanje socijalnih usluga na terenu. Odbor u tom smislu ističe potencijal socijalne ekonomije u području
+strukovnog osposobljavanja, na sveučilištima i na svim razinama obrazovanja, te u aktivnim politikama zapošljavanja i u
+razvoju vještina i kompetencija;
+26.
+potiče iskorištavanje sredstava Europskog socijalnog fonda plus za socijalne inovacije kako bi se ojačali inovacijski
+kapaciteti i olakšao prijenos i unapređenje inovativnih rješenja;
+Djelotvornije obrazovanje i odgovaranje na potrebe tržišta rada
+
+27.
+napominje da, iako se situacija uvelike razlikuje diljem EU-a, jedan od glavnih izazova pri osmišljavanju i provedbi
+novih standarda i primjera prakse za obrazovanje i osposobljavanje jest u kojoj se mjeri njima uspješno odgovara na
+potrebe tržišta rada. Nedostatak vještina i njihova neusklađenost s potrebama tržišta rada pogoršavaju teritorijalne razlike, a
+to treba prevladati dobro osmišljenim, lokaliziranim i na odgovarajući način financiranim politikama;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..609f184c513f3e97cbef2da29dde3bb6f9421177
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hr.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023.
+
+HR
+
+Službeni list Europske unije
+
+C 188/77
+
+6.
+poziva na to da Europska agencija za kemikalije (ECHA) ili, prema potrebi, neko drugo nadležno europsko tijelo
+razvije jedinstven pristup za otkrivanje proizvoda koji sadržavaju azbest. Poželjan bi bio registar proizvoda koji bi mogli
+sadržavati azbest kako bi se državama članicama olakšalo rano otkrivanje. Isto tako pozdravlja prijedlog Europske komisije
+za zakonodavnu inicijativu za pregled, registraciju i praćenje azbesta, čiji je cilj premostiti jaz među nacionalnim mjerama u
+tom području. Uvođenje obveznog pregleda i registracije azbesta u zgradama te razvoj nacionalnih strategija za uklanjanje
+azbesta trebali bi dovesti do provedbe koordiniranog i usporedivog pristupa diljem EU-a, čime bi se stvorilo sigurnije
+okruženje i postigla viša razina zaštite građana EU-a. Direktivom bi se također trebala riješiti potreba za zaštitom hitnih
+službi (uključujući vatrogasce, policiju, liječnike i članove spasilačkih službi) od rizika povezanih s izlaganjem azbestu
+stvaranjem ažurirane i dostupne baze podataka koja sadržava pouzdane podatke o infrastrukturi s potvrđenom ili
+vjerojatnom prisutnošću azbesta;
+
+7.
+napominje da bi za uspjeh izmijenjene direktive države članice i institucije EU-a trebale aktivno uključiti lokalne i
+regionalne vlasti u sve faze njezine koordinacije i provedbe;
+
+8.
+podržava donošenje zajedničkog okvira EU-a kako bi se olakšalo otkrivanje, a zatim i sigurno uklanjanje azbesta u
+fondu zgrada EU-a. Odbor poziva Europsku komisiju i države članice da razviju i potaknu primjenu zajedničkog,
+sistemskog i sistematičnog pristupa rješavanju problema azbesta (od metode inventarizacije, informativnih i obrazovnih
+kampanja, programa za potporu stanarima, izvođačima i lokalnim i regionalnim vlastima u uklanjanju azbesta do rješenja
+za zaštitu zdravlja i odlaganje azbesta);
+
+9.
+sa zabrinutošću napominje da je u nekim državama članicama EU-a dopušteno samostalno rastavljanje azbestnih
+proizvoda. Naglašava da, s obzirom na to da je osposobljavanje radnika ključno za sprečavanje rizika povezanih s
+izlaganjem azbestu na radnom mjestu, postoji potreba za europskim smjernicama za certificiranje potrebnih vještina kako
+bi se osigurala primjena istih standarda u cijelom EU-u Stoga poziva na razvoj europskih smjernica za certificiranje vještina
+potrebnih radnicima za sigurno uklanjanje komponenata koje sadrže azbest;
+
+10.
+poziva Komisiju da uspostavi mehanizme za sigurno pospješivanje uklanjanja azbesta podizanjem razine
+osviještenosti, boljim obrazovanjem i zaštitom radnika i stanovnika putem učinkovitih, privlačnih i ciljanih
+obrazovno-informacijskih programa (uključujući i među lokalnim i regionalnim vlastima te zdravstvenim radnicima);
+
+11.
+napominje da bi zelena tranzicija za koju se svi zalažemo i ambicija EU-a da poveća stopu obnove zgrada u okviru
+vala obnove mogli istodobno dovesti do povećane izloženosti azbestu, posebno građevinskih radnika. Zbog toga je ključno
+uspostaviti rješenja za učinkovitije praćenje uklanjanja azbesta, uz poseban sustav zdravstvene skrbi i liječenja bolesti
+povezanih s azbestom za radnike koji trenutačno rade u sektorima izloženima azbestu ili su u njima ranije bili zaposleni;
+
+12.
+skreće pozornost na potrebu za poticanjem inovativnih aktivnosti centara za istraživanje i razvoj za sigurno
+odlaganje, čuvanje i skladištenje azbesta (npr. u okviru programa Obzor) te financijskom potporom za te aktivnosti. U
+većini se zemalja se opasni otpad i dalje skladišti na odlagalištima ili u namjenskim skladišnim objektima za azbestni otpad.
+Povećanje stope uklanjanja azbesta znači i znatno povećanje prostora za skladištenje tog opasnog minerala. Istodobno
+preporučuje stvaranje mreže gradova i regija koji se suočavaju s problemom i utjecajem azbesta na svojem području. Cilj je
+razviti suradnju koja bi uključivala razmjenu praksi i stvaranje partnerstava za provedbu zajedničkih transnacionalnih
+istraživačkih projekata koje sufinancira Europska unija;
+
+13.
+napominje da je glavni razlog sporog uklanjanja azbesta činjenica da se financira samo rastavljanje i odlaganje
+azbestnih proizvoda (posebno krovova od eternita). Stanari često nemaju dovoljno sredstava za plaćanje građevinskih
+materijala i radova za zamjenu krovova. Stoga je potrebno uvesti nove mehanizme subvencija i poticaje, primjerice porezne
+olakšice;
+
+14.
+kako bi se zaštitili radnici izloženi azbestu i smanjio utjecaj azbesta na okoliš, pridružuje se pozivu na izradu
+europske strategije za uklanjanje azbesta kojom bi se osigurao integrirani pristup različitih politika i provela sustavna i
+učinkovita rješenja u svim državama članicama o metodama popisivanja, praćenja, sigurnog odlaganja, skladištenja i
+obrazovanja (osposobljavanja);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ed8d7efa70be887b5e9181c6681e121dfa4dba30
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-1.txt
@@ -0,0 +1,63 @@
+Az Európai Unió
+
+Hivatalos Lapja
+Magyar nyelvű kiadás
+
+Tájékoztatások és közlemények
+
+C 188
+
+66. évfolyam
+2023. május 30.
+
+Tartalom
+
+I
+
+Állásfoglalások, ajánlások és vélemények
+ÁLLÁSFOGLALÁSOK
+Régiók Bizottsága
+Az RB 154. plenáris ülésszaka, 2023. 03. 15. – 2023. 03. 16.
+
+2023/C 188/01
+
+A Régiók Európai Bizottsága állásfoglalása – Az európai régiók tehetségpotenciáljának kiaknázása . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+A Régiók Európai Bizottsága állásfoglalása a szociális párbeszéd erősítésére irányuló kezdeményezésről
+
+6
+
+VÉLEMÉNYEK
+Régiók Bizottsága
+Az RB 154. plenáris ülésszaka, 2023. 03. 15. – 2023. 03. 16.
+
+2023/C 188/03
+
+A Régiók Európai Bizottsága véleménye – A keleti partnerség jövője helyi és regionális szemszögből
+
+10
+
+2023/C 188/04
+
+A Régiók Európai Bizottsága véleménye – Célok és eszközök az intelligens vidéki Európáért . . . . . .
+
+14
+
+III Előkészítő jogi aktusok
+Régiók Bizottsága
+Az RB 154. plenáris ülésszaka, 2023. 03. 15. – 2023. 03. 16.
+
+2023/C 188/05
+
+HU
+
+A Régiók Európai Bizottsága véleménye – Rövid távú szálláshelykiadás: a helyi közösségek, vállalkozók
+és utazók rövid távú bérleti igényeinek kiegyensúlyozása . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..3b696421665076c0b356e06714dae25ccb3b1346
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-13.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+2023.5.30.
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+C 188/11
+
+8.
+úgy véli, hogy továbbra is az „alapértékeknek” kell közös alapot képezniük a keleti partnerség szorosabbra fűzéséhez,
+azaz a szabadság, a demokrácia, a jogállamiság és az emberi jogok melletti közös elkötelezettségnek, miközben továbbra is
+dolgozni kell az olyan közös célkitűzéseken, mint a nemek közötti egyenlőség előmozdítása, a kisebbségek és a nyelvi jogok
+védelme, az éghajlatváltozás elleni küzdelem, a zöld és digitális átállás előmozdítása, egy erős és független civil társadalom
+támogatása, a reziliencia és a jólét növelése, valamint a gazdasági kapcsolatok elmélyítése; hangsúlyozza, hogy a belarusz
+demokratikus ellenzék folyamatos támogatása minden kormányzati szinten, valamint a civil társadalom támogatása
+elengedhetetlen a demokratikus értékek előmozdításához az országban;
+
+9.
+rámutat arra, hogy a regionális és helyi önkormányzatok jelentős szerepet játszhatnak az „alapértékek” védelmében a
+régiókban és a helyi közösségekben, valamint a közös célkitűzések elérésében, ugyanakkor garantálva az EU szubszidiaritási
+elvét azáltal, hogy közelebb hozzák a helyi polgárokat az Európai Unióhoz és annak értékeihez;
+
+10.
+hangsúlyozza azonban, hogy a keleti partnerség jó működésének fenntartása érdekében újra kell definiálni annak
+politikai célkitűzéseit és multilaterális struktúráját;
+
+11.
+elismeri, hogy a keleti partnerség keretében folytatott együttműködés több mint egy évtizede után a keleti
+partnerországok országspecifikus prioritásai eltérőek az eltérő fejlesztési szükségleteik, nemzeti prioritásaik és integrációs
+törekvéseik, valamint az Oroszország támadó fellépése és az általa folytatott destabilizáló taktikák és dezinformáció miatt.
+Az RB ezért várakozással tekint a keleti partnerség jövőjének értékelésére vonatkozó európai bizottsági javaslat elé;
+
+12.
+elismeri, hogy a keleti partnerség továbbra is releváns keret, amely még nem merítette ki teljes regionális potenciálját,
+és továbbra is hasznos lehet valamennyi partner számára, ha reformja az EU-val kapcsolatos országspecifikus célkitűzések
+meghatározását szolgálja. A kereten belüli rugalmas formátumok és eszközök kielégíthetik mind az új tagjelölt országok,
+mind a többi partner igényeit, miközben tiszteletben tartják a közös értékeket és szabályokat, a kölcsönös érdekeket és
+kötelezettségvállalásokat;
+
+13.
+rámutat, hogy a keleti partnerségnek eredményorientáltabbnak kell lennie, azzal, hogy eszközeit és működési
+formáit a partnerek igényeihez igazítja, többek között segítve a legfejlettebb partnereket az uniós tagság felé vezető úton;
+
+14.
+kéri mind az Európai Bizottságot, mind a partnerkormányokat, hogy vonják be a regionális és helyi
+önkormányzatokat a területi hatással járó együttműködési prioritások meghatározásába (pl. az energiahatékonyság, a
+környezetvédelem és az éghajlatváltozáshoz való alkalmazkodás, a közlekedési összeköttetések, a decentralizáció és a
+közigazgatási reform, a civil társadalom támogatása terén), valamint a keleti partnerség releváns platformjaiba és paneljeibe,
+amelyeket ki kell terjeszteni a CORLEAP képviselőire is;
+
+15.
+úgy véli, hogy a keleti partnerség keretében megvalósuló együttműködésnek pozitív hatása van az átlagpolgárok
+életére, de hangsúlyozza, hogy a korábbi eredményekre alapozva növelni kell a partnerségnek és az EU hozzájárulásának a
+láthatóságát; ezt a helyi és regionális önkormányzatokkal és azok szövetségeivel való rendszeres helyi szintű együttműködés
+révén is meg lehetne valósítani;
+
+16.
+megjegyzi, hogy a keleti partnerség célkitűzéseinek elérése érdekében továbbra is támogatni kell a helyi
+önkormányzást, amely a demokrácia egyik alappillére és sarokköve, és üdvözli az Európa Tanács Kongresszusának e téren
+végzett munkáját;
+
+III. POLITIKAI AJÁNLÁSOK
+
+17.
+támogatja, hogy olyan, testre szabott megközelítést fogadjanak el a keleti partnerség célkitűzései kapcsán, amely
+tükrözi az uniós tagjelöltek, potenciális tagjelöltek és más partnerek eltérő igényeit, mivel az univerzális megközelítés már
+nem indokolt; az országspecifikus igényeket pedig a helyi és regionális közösségek igényeit is figyelembe véve kell
+meghatározni;
+
+18.
+javasolja, hogy a keleti partnerség rendelkezzen rugalmasabb földrajzi hatállyal, megnyitva a lehetőséget az egyes
+országokkal, például bizonyos közép-ázsiai országokkal való szorosabb együttműködés előtt, valamint azonosítva a
+nyugat-balkáni országokkal való együttműködés területeit;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..538d3a426036aa9e22a2c7bdc75678bd315aeebd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-40.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+C 188/38
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+2023.5.30.
+
+15.
+felhívja a figyelmet arra, hogy 2019-ben a világjárvány előtt 42 olyan uniós város volt, ahol több mint egymillió
+vendégéjszakát töltöttek el, Párizs, Barcelona, Lisszabon és Róma esetében pedig a vendégéjszakák száma meghaladta a
+10 milliót; a Covid19-világjárvány 2020 és 2021 között a városi turizmust és a művészeti városok látogatását sújtotta a
+legnagyobb mértékben;
+
+16.
+pozitívnak tartja, hogy az utazók érdeklődése eltolódott a kisebb városok és vidéki közösségek felé, és üdvözli, hogy
+a látogatók egyre inkább úgy döntenek, hogy elhagyják a „hagyományos” turisztikai útvonalakat; e tekintetben határozottan
+támogatja az EU intelligens mobilitási stratégiájának (3) azon célkitűzését, hogy Európa-szerte emelkedjen a kétszeresére a
+nagy sebességű vasúti forgalom; meggyőződése, hogy a modern és fenntartható utazási modellek tovább fogják erősíteni a
+vidéki turizmust;
+
+17.
+hangsúlyozza, hogy míg az EU a világ első számú turisztikai célpontja, az elmúlt két évben az uniós turizmus
+helyreállása főként a belföldi és Európán belüli turizmusnak köszönhetően következett be; az EU-ban utazó európai
+polgárok további támogatása érdekében az RB kéri, hogy történjenek újabb erőfeszítések a meglévő, határokon átnyúló
+vasúti átkelőhelyek helyreállítására (265 összeköttetésből 149 nem működik (4)) a kibocsátásmentes közlekedés
+előmozdítása, az uniós vasúthálózat újjáélesztése és a 21. század kihívásainak való megfelelése érdekében, a legkorszerűbb
+vasúti technológiák lehető legnagyobb mértékű kihasználásával;
+
+A lakásberuházásra gyakorolt hatás
+18.
+elismeri, hogy különösen a nagy európai városok önkormányzatai egyre nagyobb igényekkel szembesülnek a
+megfizethető lakhatás tekintetében, hogy fogadni tudják azokat a polgárokat, akik ezekben a városokban kívánnak tanulni,
+dolgozni és élni. A megfizethető lakhatás biztosítása közérdekű kérdés, amelyet a helyi önkormányzatoknak kell kezelni a
+lehető legjobb megoldásokat keresve és elkerülve a turistáknak történő bérbeadásban érdekelt felekkel való konfrontációt;
+
+19.
+rámutat, hogy a rövid távú bérbeadás két különálló piacot köt össze: a lakáspiacot és az idegenforgalmi piacot; ennek
+következtében az épületek felújítására irányuló pénzügyi vagy adóügyi ösztönzők megkönnyíthetik a lakhelyek turisztikai
+szálláshelyekké történő átalakítását, lehetővé téve azok kereskedelmi hasznosítását, ami hátrányos a lakosok, a diákok és a
+munkavállalók számára;
+
+20.
+minden illetékes hatóságnak el kell döntenie, hogy rövid távú szálláshelykiadásra sor kerüljön-e a szociális lakások
+épületeiben;
+
+21.
+hangsúlyozza, hogy azokon a területeken, ahol az online platformok erőteljes tevékenységet folytatnak, az
+ingatlanpiacra gyakorolt hatás jelentős (5); ez a bérleti díjak és az ingatlanárak emelkedéséhez vezet, ami a helyi lakosság
+rendelkezésére álló épületállomány csökkenését eredményezi;
+
+22.
+hangsúlyozza, hogy miközben lehetőségeket biztosítunk a platformok számára, mindenképpen tiszteletben kell
+tartani az olyan közpolitikai célkitűzéseket, mint a rendelkezésre álló és megfizethető lakhatás és a városközpontok
+védelme, különösen ha Európában romlanak a gazdasági feltételek. A platformokon keresztül nyújtott rövid távú
+szálláshelykiadás és ennek hatása nem áshatja alá a turizmus nagyfokú elfogadottságát az európai régiókban és városokban,
+és nem ronthatja a környékek élhetőségét;
+
+Adatmegosztás
+23.
+ezért fenntartja, hogy az adatvédelmi szabályok tiszteletben tartása mellett a rövid távú szálláshelyek piacán működő
+platformokra vonatkozó kötelező információmegosztási követelmények legyenek kötelező erejűek, mivel az információk­
+hoz való hozzáférés alapvető fontosságú a hatóságok számára a megfizethető lakhatás biztosítása érdekében;
+
+24.
+aggodalmát fejezi ki amiatt, hogy a platformok számára nehéz kritikus információkat megosztani a hatóságokkal,
+még akkor is, ha nagyobb készség mutatkozik arra, hogy segítsenek a helyi és regionális önkormányzati szerveknek a
+megalapozott politikai döntések meghozatalában és a helyi szabályok végrehajtásának és megértésének megkönnyítésében;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en.
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders.
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..572270a5b6f8fabb49c0397ac000c5f5a7c46121
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-5.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+2023.5.30.
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+C 188/3
+
+17.
+úgy véli, hogy a tehetségek elvesztéséhez vezető elnéptelenedés kezelése érdekében számos, vidéki területekre
+vonatkozó szakpolitikai intézkedést kell bevezetni, különösen az éghajlatváltozás által leginkább érintett területeken,
+valamint a súlyos és tartós természeti vagy demográfiai akadályokkal küzdő területeken, például a legkülső régiókban, a
+szigeteken, valamint a távolabbi és elszigeteltebb régiókban, ahol az erőforrásokhoz való hozzáférés gyakran
+korlátozottabb. Az RB ismételten hangsúlyozza, hogy az ilyen területek jövője attól függ, hogy sikerül-e megtartaniuk és
+odavonzaniuk a fiatal tehetségeket, hogy életcéljaikat ott valósítsák meg, valamint attól, hogy a fiatalokat teljes mértékben
+bevonják-e a helyi kihívások megoldásának keresésébe;
+18.
+kéri, hogy az oktatás és a képzés legyen hozzáférhető minden korosztály és társadalmi csoport számára, közvetlenül
+a helyszínen és távolról egyaránt, és osszák meg a készségfejlesztési folyamatokra vonatkozó innovatív megközelítésekkel
+kapcsolatos ismereteket. Emellett olyan közösségi központok kialakítását szorgalmazza, amelyek számos szolgáltatást
+nyújtanak, a könyvtáraktól kezdve egészen a szociális munkáig, és egyetért azzal, hogy fontos a foglalkoztatási és képzési
+lehetőségek kiszélesítése, illetve a munka és a magánélet közötti egyensúlyt elősegítő intézkedések ösztönzése;
+19.
+úgy véli, hogy a gazdaságok korszerűsítését és éghajlatváltozáshoz való alkalmazkodását előmozdító, valamint a
+fiatal szakembereket mezőgazdasági tevékenységre ösztönző közpolitikák elengedhetetlenek az ágazatban jelentkező
+generációváltási probléma kezeléséhez. Ezért a társadalmi-munkaerőpiaci beilleszkedést célzó programokhoz, a helyi
+szinten nyújtott oktatási, illetve továbbképzési és átképzési lehetőségekhez, valamint a kulturális tevékenységekhez való
+hozzáférésüket át kell gondolni és támogatni kell;
+20.
+hangsúlyozza, hogy az „intelligens falvak” új lehetőségeket teremtenek a diverzifikált vidéki gazdaság és a
+munkaerőpiachoz való hozzáférés szempontjából, és intenzív támogatást kér a vidéki térségek számára a 2030-as
+szakpolitikai program megvalósításához, különösen a digitális készségek és oktatás, a biztonságos és fenntartható digitális
+infrastruktúrák, a vállalkozások digitális átalakítása és a közszolgáltatások digitalizálása érdekében; üdvözli, hogy a vidéki
+térségek bekerültek a digitális évtizedben érvényre juttatandó digitális jogokról és elvekről szóló európai nyilatkozatba;
+21.
+elismeri, hogy a nők fontos szerepet játszanak az elnéptelenedés kockázatának kitett területeken, és ezért ösztönzi és
+támogatja azokat az intézkedéseket, amelyek célja, hogy egyenlő esélyeket teremtsenek a nők számára az innovatív,
+fenntartható és kreatív munkahelyeken és szolgáltatásokban;
+22.
+hangsúlyozza, hogy a tagállamoknak határozottan támogatniuk kell a lányok és a nők STEAM oktatásban
+(információs és kommunikációs technológia, természettudományok, technológia, műszaki tudományok, művészetek és
+matematika) való részvételét előmozdító szakpolitikákat, és ösztönözniük kell a munkahelyteremtést azokban az
+ágazatokban, ahol alkalmazható a nők tudása;
+23.
+hangsúlyozza, hogy a tehetségfejlesztés csapdájába került régiók digitális átállásának felgyorsítása létfontosságú, és az
+erős gazdasági, társadalmi és területi kohézió érdekében is szükséges. Az RB azt javasolja, hogy az Európai Unió tűzze ki
+célul a „digitális kohézió” előmozdítását, hogy megfelelő digitális infrastruktúra álljon rendelkezésre annak biztosításához,
+hogy a távmunka, az e-szolgáltatások és a digitális oktatás mindenki számára elérhetővé váljon. Kiemelt figyelmet kell
+fordítani a hátrányos helyzetű és kiszolgáltatott csoportok digitális eszközökhöz való hozzáférésére;
+24.
+megállapítja, hogy Európa határ menti régióinak polgárai és vállalkozásai számos jogi és adminisztratív akadályba
+ütköznek, amelyek gátolják a gazdasági növekedést és a határokon átnyúló együttműködést, valamint hangsúlyozza, hogy –
+különösen a határ menti régiókban élő – diákok, munkavállalók és vállalkozások mobilitásának elősegítése érdekében
+szükség van a minden uniós tagállamot magában foglaló, határok nélküli schengeni térségre;
+25.
+hangsúlyozza a szociális innováció szerepét a társadalmi kihívások hatékonyabb kezelését célzó új ötletek,
+szolgáltatások és modellek kidolgozásában, különösen a foglalkoztatás, az oktatás, a készségek és a társadalmi befogadás
+területén, és kiemeli, hogy a szociális innováció többletértéket képvisel a közösségfejlesztés és a hatékonyabb helyi szociális
+szolgáltatások tekintetében. Ennek kapcsán rámutat a szociális gazdaságban rejlő lehetőségekre a szakképzésben, a
+felsőoktatásban és az oktatás minden szintjén, illetve az aktív foglalkoztatáspolitikák, valamint a készségek és kompetenciák
+fejlesztése terén;
+26.
+ösztönzi az ESZA szociális innováció+ forrásainak felhasználását az innovációs kapacitás megerősítése, valamint az
+innovatív megoldások átadásának és elterjesztésének megkönnyítése érdekében;
+Az oktatás hatékonyságának növelése és a munkaerőpiaci igények kielégítése
+
+27.
+megjegyzi, hogy bár rendkívül sokféle helyzettel találkozhatunk az EU-n belül, az oktatásra és képzésre vonatkozó új
+normák és gyakorlatok kidolgozása és végrehajtása során az jelenti az egyik legnagyobb kihívást, hogy ezek milyen
+mértékben felelnek meg a munkaerőpiaci igényeknek. A készséghiány és a strukturális munkaerőhiány súlyosbítja a
+területek közti egyenlőtlenségeket, és ezt átgondolt, helyi alapú és megfelelően finanszírozott szakpolitikák révén kell
+orvosolni;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..34b75e49a5d3e9c35302ce3deaab3efd369b5e9e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.hu.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+2023.5.30.
+
+HU
+
+Az Európai Unió Hivatalos Lapja
+
+C 188/77
+
+6.
+sürgeti, hogy az Európai Vegyianyag-ügynökség (ECHA) vagy adott esetben egy másik illetékes európai szerv
+dolgozzon ki egységes megközelítést az azbeszttartalmú termékek kimutatására. Ahhoz, hogy a tagállamok számára
+megkönnyítsük a korai felismerést, ajánlatos lenne nyilvántartást készíteni a potenciálisan azbeszttartalmú termékekről.
+Hasonlóképpen üdvözli az azbesztszűrésről, -nyilvántartásról és -ellenőrzésről szóló jogalkotási kezdeményezésre irányuló
+európai bizottsági javaslatot, amelynek célja az e területen hozott nemzeti intézkedések közötti szakadék áthidalása. Az
+épületekben található azbeszt kötelező feltárásának és nyilvántartásának bevezetése, valamint az azbeszt eltávolítására
+vonatkozó nemzeti stratégiák kidolgozása az egész EU-ban összehangolt és összehasonlítható megközelítés alkalmazásához
+vezetne, ami biztonságosabb környezetet teremtene és magasabb szintű védelmet nyújtana az uniós polgárok számára. Az
+irányelvnek foglalkoznia kell a készenléti segélyszolgálatok (többek között a tűzoltók, a rendőrség, az orvosok és a
+mentőszemélyzet) szükséges védelmével is az azbesztnek való kitettség kockázataival szemben. Ehhez naprakész és
+hozzáférhető adatbázist kell létrehozni, amely megbízható adatokat tartalmaz az olyan infrastruktúrákról, amelyekben
+bizonyított vagy valószínű az azbeszt jelenléte;
+7.
+megjegyzi, hogy az irányelv sikere érdekében a tagállamoknak és az uniós intézményeknek aktívan be kell vonniuk a
+helyi és regionális önkormányzatokat a felülvizsgált irányelv koordinálásának és végrehajtásának minden szakaszába;
+8.
+támogatja egy olyan közös uniós keret elfogadását, amely megkönnyíti az EU épületállományában található azbeszt
+felderítését, majd biztonságos eltávolítását. Az RB arra kéri az Európai Bizottságot és a tagállamokat, hogy dolgozzanak ki
+és ösztönözzenek egy közös, rendszerszintű és szisztematikus megközelítést az azbeszt problémájának kezelésére (a
+nyilvántartási módszertől kezdve tájékoztató és oktató kampányokon, valamint a lakosokat, a vállalkozókat és az
+önkormányzatokat az azbesztmentesítésben támogató programokon keresztül egészen az egészségvédelmi megoldásokig és
+az azbeszt ártalmatlanításáig);
+9.
+aggodalommal állapítja meg, hogy egyes uniós tagállamokban bárki elvégezheti az azbeszttermékek bontását.
+Rámutat, hogy mivel a munkavállalók képzése elengedhetetlen az azbesztnek való munkahelyi kitettségből eredő
+kockázatok megelőzéséhez, európai iránymutatásokra van szükség a megkövetelt készségek tanúsítására vonatkozóan
+annak biztosítása érdekében, hogy Unió-szerte ugyanazokat a normákat alkalmazzák. Ezért sürgeti az azbeszttartalmú
+összetevők biztonságos eltávolításához szükséges munkavállalói készségek tanúsítására vonatkozó európai iránymutatások
+kidolgozását;
+10.
+arra kéri az Európai Bizottságot, hogy hozzon létre mechanizmusokat az azbesztmentesítés biztonságos
+felgyorsítására azáltal, hogy hatékony, vonzó és célzott oktatási és tájékoztatási programok segítségével növeli a
+tudatosságot, hatékonyabbá teszi a felvilágosítást és megerősíti a biztonságot a munkavállalók és a lakosok (emellett a helyi
+és regionális önkormányzatok és az egészségügyi szakemberek) körében;
+11.
+megjegyzi, hogy a mindenki által célként kitűzött zöld átállás, valamint az épületkorszerűsítési program keretében az
+épületek felújítási arányának növelésére irányuló uniós törekvés egyúttal az azbesztnek való kitettséget is növelheti,
+különösen az építőipari dolgozók esetében. Ezért olyan megoldásokat kell alkalmazni, amelyek hatékonyabban nyomon
+követik az azbesztmentesítési folyamatot, és célzott ápolási és gyógykezelési rendszert kell kialakítani az azbeszttel
+összefüggő betegségekhez (az azbesztnek kitett ágazatokban jelenleg és korábban foglalkoztatott munkavállalók számára);
+12.
+felhívja a figyelmet arra, hogy kezdeményezni és pénzügyileg támogatni kell az azbeszt biztonságos
+ártalmatlanítását, megőrzését és tárolását célzó K+F központok innovatív tevékenységeit (pl. a Horizont keretében). A
+legtöbb országban még mindig tárolnak veszélyes hulladékot a hulladéklerakókban vagy azbeszthulladék tárolására szolgáló
+létesítményekben. Minél több azbeszt kerül eltávolításra, annál nagyobb terület szükséges e veszélyes ásványi anyag
+tárolására. Az RB ajánlja egyben egy hálózat létrehozását olyan városok és régiók számára, amelyek területükön az azbeszt
+problémájával és hatásával szembesülnek. A cél, hogy együttműködés jöjjön létre, amelynek része a gyakorlati
+tapasztalatcsere, valamint partnerségek létrehozása az Európai Unió által társfinanszírozott közös transznacionális kutatási
+projektek végrehajtására;
+13.
+megjegyzi, hogy az azbesztmentesítés lassú ütemének fő oka az, hogy kizárólag az azbeszttermékek (különösen az
+eternittetők) szétszereléséhez és ártalmatlanításához szerezhető támogatás. A lakóknak gyakran nincs elég pénzük arra,
+hogy kifizessék a tetőcseréhez szükséges építőanyagokat és szolgáltatásokat, ezért tartózkodnak az ilyen beruházásoktól. Új
+dotációs mechanizmusokat és ösztönzőket (pl. adókedvezményeket, támogatásokat) kell bevezetni;
+14.
+az azbesztnek kitett munkavállalók védelme és az azbeszt környezeti hatásának minimalizálása érdekében
+csatlakozik ahhoz a felhíváshoz, amely európai stratégiát szorgalmaz az azbeszt eltávolítására vonatkozóan. Ez a stratégia
+biztosítaná a különböző szakpolitikák integrált megközelítését, és rendszerszintű, hatékony megoldásokat vezetne be
+valamennyi tagállamban a nyilvántartási, nyomonkövetési, biztonságos ártalmatlanítási, tárolási és oktatási (képzési)
+módszerek tekintetében;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6ec61e80066be3c99c20f6b8ea265e0e96e306ad
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-1.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+Gazzetta ufficiale
+
+C 188
+
+dell’Unione europea
+
+Comunicazioni e informazioni
+
+Edizione
+in lingua italiana
+
+66o anno
+30 maggio 2023
+
+Sommario
+
+I
+
+Risoluzioni, raccomandazioni e pareri
+RISOLUZIONI
+Comitato delle regioni
+154a sessione plenaria del CdR, 15.3.2023 - 16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Risoluzione del Comitato europeo delle regioni sull’utilizzo dei talenti nelle regioni d’Europa . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Risoluzione del Comitato europeo delle regioni sull’iniziativa volta a rafforzare il dialogo sociale . . .
+
+6
+
+PARERI
+Comitato delle regioni
+154a sessione plenaria del CdR, 15.3.2023 - 16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Parere del Comitato europeo delle regioni sul tema «Il futuro del partenariato orientale da un punto di
+vista locale e regionale» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Parere del Comitato europeo delle regioni sul tema «Obiettivi e strumenti per un’Europa rurale
+intelligente» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Atti preparatori
+Comitato delle regioni
+154a sessione plenaria del CdR, 15.3.2023 - 16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+IT
+
+Parere del Comitato europeo delle regioni sul tema «Locazione di alloggi a breve termine: bilanciare le
+esigenze delle comunità locali, degli imprenditori e dei viaggiatori» . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..16cff5072253533489a4f800a38c3d0ab3a5e875
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-13.txt
@@ -0,0 +1,68 @@
+30.5.2023
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+C 188/11
+
+8.
+ritiene che i valori fondamentali, ossia un impegno condiviso a favore della libertà, della democrazia, dello Stato di
+diritto e dei diritti umani, dovrebbero rimanere il terreno comune per rafforzare i legami che uniscono il partenariato
+orientale; al contempo occorre continuare a lavorare su obiettivi condivisi quali la promozione della parità di genere, la
+protezione delle minoranze e dei diritti linguistici, la lotta ai cambiamenti climatici, la promozione delle transizioni verde e
+digitale, il sostegno a una società civile forte e indipendente, l’aumento della resilienza e della prosperità e
+l’approfondimento delle relazioni economiche; sottolinea che al fine di promuovere i valori democratici in Bielorussia è
+essenziale proseguire il sostegno dell’opposizione democratica bielorussa a tutti i livelli di governance, come pure il
+sostegno della società civile;
+9.
+segnala il ruolo significativo che gli enti regionali e locali possono svolgere per difendere i suddetti valori fondamentali
+nelle regioni e nelle comunità locali e conseguire gli obiettivi comuni, e al tempo stesso garantire, avvicinando i cittadini
+locali all’Unione europea e ai suoi valori, il rispetto del principio di sussidiarietà dell’UE;
+10.
+sottolinea tuttavia che, affinché il partenariato continui a prosperare, è necessario ridefinire i suoi obiettivi politici e
+la sua architettura multilaterale;
+11.
+riconosce che, dopo oltre un decennio di cooperazione nell’ambito del partenariato orientale, le priorità specifiche
+per paese dei partner orientali sono ora divergenti a causa delle differenze nelle loro esigenze di sviluppo, nelle loro priorità
+nazionali e nelle loro aspirazioni di integrazione, ma anche a causa della politica di aggressione, delle tattiche destabilizzanti
+e della disinformazione cui ricorre la Russia. Attende pertanto con impazienza la proposta della Commissione europea
+relativa alla valutazione del futuro del partenariato orientale;
+12.
+prende atto del fatto che il partenariato orientale rimane un quadro pertinente, che non ha esaurito il suo pieno
+potenziale regionale e può continuare ad avere uno scopo per tutti i partner, ove venga riformato per definire obiettivi
+specifici per paese nei confronti dell’UE. I formati e gli strumenti flessibili previsti da detto quadro dovrebbero integrare le
+esigenze sia dei nuovi paesi candidati all’adesione che degli altri partner, mantenendo nel contempo i valori e le norme
+comuni nonché gli interessi e gli impegni reciproci;
+13.
+fa osservare che il partenariato orientale dovrebbe essere maggiormente orientato ai risultati, adeguando i suoi
+strumenti e i suoi formati operativi affinché rispondano alle esigenze dei partner, anche attraverso l’aiuto fornito ai partner
+più avanzati nel loro percorso verso l’adesione all’UE;
+14.
+chiede alla Commissione europea e ai governi partner di coinvolgere gli enti regionali e locali nella definizione delle
+priorità di cooperazione con un impatto territoriale (ad esempio in materia di efficienza energetica, ambiente e adattamento
+ai cambiamenti climatici, connettività dei trasporti, decentramento e riforma della pubblica amministrazione, sostegno alla
+società civile) e di includerli nelle piattaforme e nei gruppi di esperti pertinenti del partenariato orientale, che dovrebbero
+essere estesi ai rappresentanti della Corleap;
+15.
+prende atto degli effetti positivi della cooperazione del partenariato orientale sulla vita dei comuni cittadini, ma
+sottolinea l’esigenza di aumentare la visibilità del partenariato e il contributo dell’UE sulla base dei risultati conseguiti in
+passato; ciò potrebbe essere realizzato anche collaborando sistematicamente con gli enti locali e regionali e le loro
+associazioni sul campo;
+16.
+rileva che per conseguire gli obiettivi del partenariato orientale bisogna sostenere ulteriormente l’autonomia locale,
+che è un pilastro fondamentale e una pietra angolare della democrazia, e accoglie con favore il lavoro del Congresso del
+Consiglio d’Europa in questo campo.
+III. RACCOMANDAZIONI POLITICHE
+
+17.
+è favorevole all’adozione di un approccio su misura agli obiettivi del partenariato orientale, che rifletta le diverse
+esigenze dei paesi candidati all’adesione, dei potenziali candidati e degli altri partner, dal momento che l’approccio unico per
+tutti non è più giustificato; le esigenze specifiche per paese dovrebbero essere definite in modo da tenere conto anche degli
+interessi specifici delle comunità regionali e locali;
+18.
+raccomanda un ambito geografico più flessibile per il partenariato orientale, che permetta di cooperare più
+strettamente con paesi come alcuni paesi dell’Asia centrale, nonché di individuare settori di cooperazione con i paesi dei
+Balcani occidentali;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f990d21071a219d34ed2b9d247cba66a40a7e570
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-40.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+C 188/38
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+30.5.2023
+
+15.
+richiama l’attenzione sul fatto che, nel 2019, prima della pandemia, 42 città dell’UE hanno registrato più di un
+milione di pernottamenti di ospiti, con Parigi, Barcellona, Lisbona e Roma che hanno superato 10 milioni di pernottamenti
+ciascuna; proprio il turismo urbano o delle città d’arte è quello che fra il 2020 e il 2021 è stato più duramente colpito dalla
+COVID-19, insieme a quello che riguarda le destinazioni turistiche balneari;
+
+16.
+ritiene positivo che l’interesse dei viaggiatori si sia spostato verso città più piccole e comunità rurali, e accoglie con
+favore il fatto che i visitatori scelgano sempre più di uscire dai percorsi turistici «tradizionali»; a tal riguardo, sostiene con
+forza l’obiettivo della strategia dell’UE (3) per la mobilità intelligente volto a raddoppiare il traffico ferroviario ad alta velocità
+in tutta Europa; è convinto che modelli di viaggio moderni e sostenibili rafforzeranno ulteriormente il turismo rurale;
+
+17.
+sottolinea che, mentre l’UE si presenta come la destinazione turistica numero uno al mondo, la ripresa del turismo
+dell’UE negli ultimi due anni è avvenuta principalmente grazie al turismo interno e intraeuropeo; per sostenere
+ulteriormente i cittadini europei che si spostano nell’UE, il CdR chiede un rinnovato sforzo per ripristinare gli
+attraversamenti ferroviari transfrontalieri esistenti (149 dei 265 collegamenti non operativi (4)) per promuovere i trasporti a
+zero emissioni, rilanciare la rete ferroviaria dell’UE e renderla adatta alle sfide del 21o secolo sfruttando al massimo le
+tecnologie più avanzate in materia di trasporto su rotaia.
+
+L’impatto sul settore dell’edilizia abitativa
+18.
+riconosce che soprattutto i comuni delle grandi città europee si trovano di fronte a una crescente domanda di alloggi
+a prezzi accessibili per accogliere i cittadini che desiderano studiare, lavorare e vivere in suddette città. Garantire alloggi a
+prezzi accessibili è una questione di interesse pubblico che spetta alle autorità locali gestire trovando le migliori soluzioni
+possibili atte ad evitare la contrapposizione con chi ha interesse ad affittare ai turisti;
+
+19.
+evidenzia che gli affitti a breve termine combinano due mercati distinti, il mercato dell’edilizia residenziale e quello
+del turismo; ne consegue che le incentivazioni finanziarie o fiscali alla ristrutturazione degli immobili possono favorire la
+conversione degli alloggi, da residenziali a ricettivi turistici, con l’opportunità di un loro sfruttamento commerciale a
+discapito dei residenti, degli studenti e dei lavoratori;
+
+20.
+spetta a ciascuna autorità competente decidere se autorizzare la locazione di alloggi a breve termine in edifici
+destinati ad abitazioni sociali;
+
+21.
+sottolinea che, nelle aree dove esiste una forte attività delle piattaforme online, l’impatto sul mercato immobiliare è
+considerevole (5); ne consegue un aumento degli affitti e dei prezzi degli immobili con conseguente riduzione della
+disponibilità del parco immobiliare per la popolazione;
+
+22.
+sottolinea che, nel garantire delle opportunità alle piattaforme, è fondamentale rispettare gli obiettivi di politica
+pubblica, ad esempio la disponibilità di alloggi a prezzi accessibili, e tutelare i centri urbani, soprattutto in un momento in
+cui si assiste a un deterioramento della situazione economica in Europa. I servizi di locazione di alloggi a breve termine
+tramite piattaforme e il loro impatto non devono compromettere l’elevato grado di accettazione del turismo nelle regioni e
+nelle città d’Europa e neppure la vivibilità dei quartieri.
+
+Condivisione dei dati
+23.
+sostiene pertanto che, nel rispetto delle norme in materia di protezione dei dati, gli adempimenti obbligatori di
+condivisione delle informazioni per le piattaforme nel mercato degli alloggi a breve termine siano vincolanti, in quanto tale
+accesso alle informazioni è essenziale per le autorità al fine di garantire la disponibilità di alloggi a prezzi accessibili;
+
+24.
+esprime preoccupazione per la difficoltà da parte delle piattaforme di condividere le informazioni critiche con le
+autorità pubbliche, anche se vi sono stati dei segnali di maggior disponibilità che possono aiutare gli enti di governo locale e
+regionale nell’assumere delle decisioni politiche informate e di semplificare l’applicazione e la comprensione delle norme
+locali;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_it
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..47443cfd820fe94690ed076a90408428d729429c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-5.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+30.5.2023
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+C 188/3
+
+17.
+ritiene che sia necessario adottare una serie di politiche sulle zone rurali per contrastare lo spopolamento che
+provoca una perdita di talenti, in particolare per le zone maggiormente colpite dai cambiamenti climatici e per le zone con
+gravi e permanenti ostacoli naturali o demografici, come le regioni ultraperiferiche, le isole e le regioni più remote e isolate
+in cui l’accesso alle risorse è spesso più limitato. Il Comitato ribadisce che il futuro di tali zone dipende dal mantenimento e
+dall’attrazione di giovani talenti, intenzionati a perseguire i loro obiettivi di vita in queste zone, nonché dal pieno
+coinvolgimento dei giovani nella ricerca di soluzioni alle sfide locali;
+18.
+chiede di rendere l’istruzione e la formazione accessibili a tutte le fasce di età e a tutti i gruppi sociali, sia fisicamente
+in loco che attraverso l’accesso a distanza, nonché di condividere le conoscenze sugli approcci innovativi ai processi di
+acquisizione delle competenze e di sviluppare centri comunitari per l’erogazione di una serie di servizi, dalle biblioteche
+all’assistenza sociale; concorda inoltre sull’importanza di ampliare le opportunità di lavoro e di formazione e incentivare
+misure volte a conciliare la vita lavorativa con quella privata;
+19.
+considera essenziale rafforzare le politiche pubbliche volte a promuovere la modernizzazione e l’adattamento ai
+cambiamenti climatici delle aziende agricole, nonché a favorire l’integrazione di giovani professionisti nel settore agricolo al
+fine di affrontare il problema del ricambio generazionale. A questo proposito, è necessario riconcepire e sostenere l’accesso
+a programmi di inserimento sociale e lavorativo, nonché alle possibilità di istruzione, miglioramento e riqualificazione delle
+competenze offerte a livello locale, e alle attività culturali;
+20.
+osserva che i piccoli comuni intelligenti creano nuove opportunità per un’economia rurale diversificata e per
+l’accesso al mercato del lavoro ed esorta a sostenere le zone rurali in maniera intensiva, al fine di realizzare il programma
+strategico per il 2030, in particolare rafforzando le competenze digitali e l’istruzione, le infrastrutture digitali sicure e
+sostenibili, la trasformazione digitale delle imprese e la digitalizzazione dei servizi pubblici; accoglie con favore l’inclusione
+delle zone rurali nella dichiarazione europea sui diritti e i principi digitali per il decennio digitale;
+21.
+riconosce l’importante ruolo svolto dalle donne nei settori a rischio di spopolamento e pertanto promuove e
+sostiene misure volte a creare pari opportunità per le donne in posti di lavoro e servizi innovativi, sostenibili e creativi;
+22.
+sottolinea la necessità che gli Stati membri sostengano con forza le politiche volte a promuovere la partecipazione
+delle ragazze e delle donne all’istruzione nelle discipline STEAM (tecnologie dell’informazione e della comunicazione,
+scienza, tecnologia, ingegneria, arte e matematica) e forniscano incentivi per la creazione di posti di lavoro nei settori in cui
+possono essere applicate le loro conoscenze;
+23.
+sottolinea che promuovere la transizione digitale delle regioni intrappolate per quanto riguarda lo sviluppo dei
+talenti è fondamentale ed è anche nell’interesse di una forte coesione economica, sociale e territoriale. Propone di
+promuovere la coesione digitale, in quanto obiettivo dell’Unione europea, affinché possa essere realizzata un’infrastruttura
+digitale adeguata per far sì che il telelavoro, i servizi elettronici e l’istruzione digitale divengano accessibili a tutti.
+Bisognerebbe dedicare particolare attenzione all’accesso dei gruppi svantaggiati e vulnerabili agli strumenti digitali;
+24.
+osserva che i cittadini e le imprese nelle regioni frontaliere d’Europa si trovano ad affrontare numerosi ostacoli
+giuridici e amministrativi che si frappongono alla crescita economica e alla cooperazione transfrontaliera e insiste sulla
+necessità di uno spazio Schengen senza frontiere per tutti gli Stati membri, in modo da facilitare la mobilità degli studenti,
+dei lavoratori e delle imprese, in particolare nelle regioni frontaliere;
+25.
+pone in evidenza il ruolo dell’innovazione sociale per lo sviluppo di idee, servizi e modelli nuovi per affrontare in
+maniera più efficace le sfide sociali, in particolare nei settori dell’occupazione, dell’istruzione, delle competenze e
+dell’inclusione sociale, e il suo valore aggiunto per lo sviluppo delle comunità e il miglioramento dei servizi sociali sul
+campo. A tal fine, il Comitato sottolinea il potenziale dell’economia sociale nel campo della formazione professionale, nelle
+università e a tutti i livelli di istruzione, nonché nelle politiche attive per l’occupazione e nello sviluppo delle capacità e delle
+competenze;
+26.
+incoraggia ad attingere ai finanziamenti FSE per l’innovazione sociale+ al fine di rafforzare la capacità di innovazione
+e facilitare il trasferimento di soluzioni innovative e la loro applicazione su larga scala.
+Aumentare l’efficienza dell’istruzione e rispondere alle esigenze del mercato del lavoro
+
+27.
+osserva che, sebbene la situazione nell’UE sia molto variegata, una delle principali difficoltà nella definizione e
+nell’attuazione di norme e pratiche nuove per l’istruzione e la formazione è rappresentata dalla misura in cui esse
+rispondono con successo alle esigenze del mercato del lavoro. Le carenze di competenze e gli squilibri tra domanda e offerta
+di competenze aggravano le disparità territoriali, che devono essere affrontate mediante politiche ben concepite, basate sul
+territorio e adeguatamente finanziate;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..08846a28103125d0373312ffc6984cc166943d17
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.it.p-79.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023
+
+IT
+
+Gazzetta ufficiale dell’Unione europea
+
+C 188/77
+
+6.
+esorta l’Agenzia europea per le sostanze chimiche (ECHA) o, se del caso, un altro organismo europeo competente a
+sviluppare un approccio uniforme alla rilevazione dei prodotti contenenti amianto, e reputa che sarebbe auspicabile istituire
+un registro dei prodotti che possono contenere tale sostanza allo scopo di renderne più agevole la rilevazione precoce da
+parte degli Stati membri. In quest’ottica, accoglie con favore la proposta della Commissione europea di un’iniziativa
+legislativa per lo screening, la registrazione e il monitoraggio dell’amianto, volta a colmare il divario tra le azioni nazionali
+in questo campo. L’introduzione dell’obbligo di screening e registrazione dell’amianto presente negli edifici e lo sviluppo di
+strategie nazionali per la rimozione dell’amianto dovrebbero far sì che in tutta l’UE l’approccio in materia sia coordinato e
+comparabile, creando così un ambiente più sicuro e garantendo un più alto livello di protezione per i cittadini dell’UE. La
+direttiva proposta dovrebbe inoltre rispondere alla necessità di proteggere le persone addette a servizi di emergenza
+(compresi i vigili del fuoco, il personale di polizia, i medici e i soccorritori) dai rischi associati all’esposizione all’amianto
+creando una banca dati aggiornata e accessibile contenente dati affidabili sulle infrastrutture in cui sia confermata o
+probabile la presenza di tale sostanza;
+7.
+osserva che, affinché la direttiva proposta abbia successo, gli Stati membri e le istituzioni dell’UE dovrebbero
+coinvolgere attivamente gli enti locali e regionali in tutte le fasi del coordinamento e dell’attuazione della direttiva riveduta;
+8.
+sostiene l’adozione di un quadro comune dell’UE volto a facilitare l’individuazione e la successiva rimozione in
+condizioni sicure dell’amianto ancora contenuto degli edifici in tutta l’Unione europea; e invita la Commissione europea e
+gli Stati membri a sviluppare — nonché a promuovere l’attuazione di — un approccio comune, sistemico e sistematico
+nell’affrontare il problema dell’amianto: un approccio che abbracci ogni aspetto pertinente, dalle modalità di
+inventariazione alle campagne informative ed educative, dai programmi di sostegno ai residenti, agli imprenditori e alle
+amministrazioni locali e regionali in materia di rimozione dell’amianto fino alle soluzioni per la protezione della salute e lo
+stoccaggio dell’amianto;
+9.
+constata con preoccupazione che, in alcuni Stati membri dell’UE, è consentito ai cittadini smantellare essi stessi
+prodotti contenenti amianto; fa notare che, dato che la formazione dei lavoratori è essenziale per la prevenzione dei rischi
+dovuti all’esposizione professionale all’amianto, occorre fornire orientamenti a livello europeo sulla certificazione delle
+competenze necessarie in questo campo, in modo da garantire l’applicazione delle stesse norme in tutta l’Unione europea; e
+sollecita pertanto l’elaborazione di orientamenti europei sulla certificazione delle competenze richieste ai lavoratori per la
+rimozione sicura dei componenti contenenti amianto;
+10.
+invita la Commissione a creare meccanismi che consentano di accelerare l’eliminazione dell’amianto in condizioni di
+sicurezza grazie a una maggiore sensibilizzazione, a un’educazione più incisiva e a una migliore protezione dei lavoratori e
+dei residenti, attraverso programmi educativo-informativi efficaci, attraenti e ben mirati (da condurre anche presso il
+personale degli enti locali e regionali e tra i professionisti sanitari);
+11.
+fa notare che processi da tutti auspicati come la transizione verde e il realizzarsi dell’ambizione dell’UE di accrescere
+il tasso di ristrutturazione degli edifici nel quadro dell’iniziativa Ondata di ristrutturazioni possono al tempo stesso avere
+l’effetto di accrescere l’esposizione all’amianto, in particolare per i lavoratori dell’edilizia, ragion per cui è essenziale adottare
+soluzioni più efficaci per monitorare il processo di rimozione dell’amianto nonché introdurre una copertura specifica,
+mediante un regime ad hoc, per la cura e il trattamento delle malattie correlate all’amianto (per i lavoratori impegnati,
+attualmente o in passato, in tipi di attività che possono esporli o averli esposti a questa sostanza);
+12.
+richiama l’attenzione sulla necessità di avviare e sostenere finanziariamente le attività innovative dei centri di R&S
+per lo smaltimento, la conservazione e lo stoccaggio sicuri dell’amianto (ad esempio nell’ambito dell’iniziativa Orizzonte); fa
+notare che, nella maggior parte dei paesi, si continua ancora a depositare rifiuti pericolosi nelle discariche o in appositi
+impianti di stoccaggio per i rifiuti di amianto e che aumentare il tasso di rimozione dell’amianto significa aumentare in
+misura significativa l’area di stoccaggio di questa sostanza pericolosa; nel contempo, raccomanda di creare una rete di città e
+regioni che si trovano ad affrontare il problema e l’impatto dell’amianto sul proprio territorio, con l’obiettivo di sviluppare
+la cooperazione attraverso la condivisione di pratiche e la creazione di partenariati per l’attuazione di progetti di ricerca
+transnazionali congiunti cofinanziati dall’Unione europea;
+13.
+osserva che la ragione principale della lentezza con cui procede la rimozione dell’amianto risiede nel fatto che il
+contributo finanziario concesso riguarda soltanto lo smantellamento e lo smaltimento dei prodotti a base di amianto (e in
+particolare i rivestimenti in eternit dei tetti). Spesso i residenti non dispongono di mezzi finanziari sufficienti per pagare i
+materiali da costruzione e i lavori necessari per sostituire tali rivestimenti e si vedono così costretti a rinunciare a effettuare
+tale investimento. È quindi necessario introdurre nuovi meccanismi di aiuto e incentivo finanziario (sgravi fiscali,
+sovvenzioni dirette ecc.);
+14.
+al fine di proteggere i lavoratori esposti all’amianto e ridurre al minimo l’impatto dell’amianto sull’ambiente, si unisce
+alla richiesta di una strategia europea per la rimozione dell’amianto che garantisca un approccio integrato delle diverse
+politiche e attui soluzioni sistemiche ed efficaci in tutti gli Stati membri per quanto riguarda i metodi di inventariazione,
+monitoraggio, smaltimento sicuro, stoccaggio e istruzione (formazione);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..00af03016c2e083887f828831bdd48d3e8f997ab
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Europos Sąjungos
+
+oficialusis leidinys
+Informacija ir pranešimai
+
+Leidimas
+lietuvių kalba
+
+C 188
+
+66 metai
+2023 m. gegužės 30 d.
+
+Turinys
+
+I
+
+Rezoliucijos, rekomendacijos ir nuomonės
+REZOLIUCIJOS
+Regionų komitetas
+154-ioji RK plenarinė sesija, 2023 3 15–2023 3 16
+
+2023/C 188/01
+
+Europos regionų komiteto rezoliucija dėl specialistų potencialo išnaudojimo Europos regionuose . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Europos regionų komiteto rezoliucija „Socialinio dialogo stiprinimo iniciatyva“ . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+NUOMONĖS
+Regionų komitetas
+154-ioji RK plenarinė sesija, 2023 3 15–2023 3 16
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Europos regionų komiteto nuomonė „Rytų partnerystės ateitis žvelgiant iš vietos ir regionų
+perspektyvos“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Europos regionų komiteto nuomonė „Tikslai ir priemonės pažangioms Europos kaimo vietovėms
+kurti“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Parengiamieji aktai
+Regionų komitetas
+154-ioji RK plenarinė sesija, 2023 3 15–2023 3 16
+
+2023/C 188/05
+
+LT
+
+Europos regionų komiteto nuomonė „Trumpalaikė būsto nuoma. Vietos bendruomenių, verslininkų ir
+keliautojų poreikių derinimas“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5d68e9f0eb49236806aa153b54bad6f9840296e9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-13.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+2023 5 30
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+C 188/11
+
+8.
+mano, kad pagrindiniai principai, t. y. bendras įsipareigojimas užtikrinti laisvę, demokratiją, laikytis teisinės valstybės
+principo ir žmogaus teisių, kartu toliau siekiant bendrų tikslų, pvz., skatinant lyčių lygybę, užtikrinant mažumų ir kalbinių
+teisių apsaugą, kovojant su klimato kaita, skatinant žaliąją ir skaitmeninę pertvarkas, remiant stiprią ir nepriklausomą
+pilietinę visuomenę, didinant atsparumą ir gerovę bei stiprinant ekonominius santykius, turėtų ir toliau likti bendru Rytų
+partnerystę vienijančiu pagrindu; pabrėžia, kad nuolatinė parama Baltarusijos demokratinei opozicijai visais valdymo
+lygmenimis, taip pat parama pilietinei visuomenei yra labai svarbi siekiant skatinti demokratines vertybes šioje šalyje;
+
+9.
+atkreipia dėmesį į svarbų vaidmenį, kurį regionų ir vietos valdžios institucijos gali atlikti ginant pagrindinius principus
+regionuose ir vietos bendruomenėse bei siekiant bendrų tikslų, kartu užtikrinant ES subsidiarumo principą, priartinant
+vietos piliečius prie Europos Sąjungos ir jos vertybių;
+
+10.
+vis dėlto pabrėžia, kad siekiant išsaugoti klestinčią partnerystę reikia iš naujo apibrėžti Rytų partnerystės politikos
+tikslus ir jos daugiašalę struktūrą;
+
+11.
+pripažįsta, kad po daugiau nei dešimtmetį trukusio Rytų partnerystės šalių bendradarbiavimo konkrečių šalių
+prioritetai dabar skiriasi ne tik dėl skirtingų jų vystymosi poreikių, nacionalinių prioritetų ir integracijos siekių, bet ir dėl
+Rusijos agresijos politikos, destabilizuojančios taktikos ir dezinformacijos. Todėl RK nekantriai laukia Europos Komisijos
+pasiūlymo įvertinti Rytų partnerystės ateitį;
+
+12.
+pripažįsta, kad Rytų partnerystė tebėra svarbi sistema, kurios visas potencialas regione neišnaudotas ir kuri gali būti
+toliau naudinga visiems partneriams, jei bus reformuota apibrėžiant konkrečiai šaliai skirtus tikslus ES atžvilgiu. Jos lankstūs
+formatai ir priemonės šioje sistemoje gali papildomai tenkinti tiek naujųjų ES šalių kandidačių, tiek kitų partnerių poreikius,
+kartu išlaikant bendras vertybes ir taisykles, abipusius interesus ir įsipareigojimus;
+
+13.
+atkreipia dėmesį į tai, kad Rytų partnerystė turėtų būti labiau orientuota į rezultatus, pritaikant jos priemones ir
+veiklos formatus taip, kad jie atitiktų partnerių poreikius, be kita ko, padedant pažangiausiems partneriams siekti narystės
+ES;
+
+14.
+ragina Europos Komisiją ir Vyriausybes partneres įtraukti regionų ir vietos valdžios institucijas nustatant teritorinį
+poveikį turinčius bendradarbiavimo prioritetus (pvz., energijos vartojimo efektyvumo, aplinkos ir prisitaikymo prie klimato
+kaitos, transporto jungčių, decentralizacijos ir viešojo administravimo reformos, paramos pilietinei visuomenei srityse) ir
+užtikrinti jų dalyvavimą atitinkamose Rytų partnerystės platformose ir forumuose, kurie turėtų būti išplėsti įtraukiant
+CORLEAP atstovus;
+
+15.
+atkreipia dėmesį į teigiamą Rytų partnerystės bendradarbiavimo poveikį paprastų piliečių gyvenimui, tačiau
+pabrėžia, kad reikia didinti partnerystės ir ES indėlio matomumą atsižvelgiant į ankstesnius pasiekimus; tai taip pat būtų
+galima pasiekti sistemingai bendradarbiaujant su vietos ir regionų valdžios institucijomis ir jų vietos asociacijomis;
+
+16.
+pažymi, kad siekiant Rytų partnerystės tikslų reikia toliau remti vietos savivaldą, kuri yra pagrindinis demokratijos
+ramstis ir kertinis akmuo, ir palankiai vertina Europos Tarybos kongreso darbą šioje srityje;
+
+III. POLITINĖS REKOMENDACIJOS
+
+17.
+pritaria tam, kad būtų taikomas specialiai pritaikytas požiūris į Rytų partnerystės tikslus, siekiant atsižvelgti
+į skirtingus ES šalių kandidačių, potencialių šalių kandidačių ir kitų partnerių poreikius, nes universalaus sprendimo
+principas nebėra pagrįstas; konkrečios šalies poreikiai turėtų būti nustatomi taip, kad taip pat būtų atsižvelgiama
+į konkrečius regionų ir vietos bendruomenių interesus;
+
+18.
+rekomenduoja nustatyti lankstesnę Rytų partnerystės geografinę taikymo sritį, kad būtų galima glaudžiau
+bendradarbiauti su šalimis, pavyzdžiui, kai kuriomis kaimyninėmis šalimis Vidurinėje Azijoje, taip pat nustatyti
+bendradarbiavimo su Vakarų Balkanų šalimis sritis;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6def837c4d337010c470e7ba771c1344e9444221
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-40.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+C 188/38
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+2023 5 30
+
+15.
+atkreipia dėmesį į tai, kad 2019 m., prieš pandemiją 42 ES miestuose buvo rezervuota daugiau kaip milijonas
+nakvynių, o Paryžiuje, Barselonoje, Lisabonoje ir Romoje – po daugiau kaip 10 mln. nakvynių; būtent miestų turizmas ir
+turizmas meno vertybėmis garsėjančiuose miestuose, taip pat pajūrio kurortai 2020–2021 m. labiausiai nukentėjo nuo
+COVID-19 pandemijos;
+
+16.
+teigiamai vertina keliautojų susidomėjimą mažesniais miestais ir kaimo bendruomenėmis, taip pat tai, kad lankytojai
+vis dažniau renkasi netradicinius turizmo maršrutus; atsižvelgdamas į tai, tvirtai remia ES išmanaus judumo strategijos (3)
+tikslą padvigubinti greitųjų geležinkelių eismą visoje Europoje; yra įsitikinęs, kad modernūs ir tvarūs keliavimo modeliai dar
+labiau sustiprins kaimo turizmą;
+
+17.
+nors ES tvirtina, kad yra pirmaujanti turistų traukos vieta pasaulyje, pabrėžia, kad ES turizmo sektorius per
+pastaruosius dvejus metus atsigavo daugiausia dėl vietinio turizmo šalyse ir Europoje; siekiant toliau padėti ES
+keliaujantiems Europos piliečiams, RK ragina dėti daugiau pastangų esamiems tarpvalstybiniams geležinkelių maršrutams
+(149 iš 265 neeksploatuojamų jungčių (4)) atkurti; taip būtų skatinamas netaršus transportas, atgaivintas ES geležinkelių
+tinklas ir jis būtų pritaikytas XXI a. iššūkiams, kuo labiau išnaudojant naujausias geležinkelių technologijas;
+
+Poveikis būsto sektoriui
+18.
+pripažįsta, kad visų pirma didelių Europos miestų savivaldybės susiduria su didėjančiu įperkamo būsto poreikiu, nes
+turi priimti piliečius, norinčius juose studijuoti, dirbti ir gyventi. Įperkamo būsto užtikrinimas yra viešojo intereso
+klausimas, kurį vietos valdžios institucijos turi spręsti ieškodamos geriausių galimų išeičių, kad būtų išvengta konfrontacijos
+su asmenimis, kurie suinteresuoti nuomoti būstą turistams;
+
+19.
+atkreipia dėmesį į tai, kad trumpalaikės nuomos sutartys apima dvi atskiras rinkas, t. y. būsto ir turizmo rinkas.
+Todėl finansinės ar mokesčių paskatos pastatų renovacijai gali paskatinti pertvarkyti būstus iš gyvenamųjų vietų į turistų
+apgyvendinimo vietas, kad juos būtų galima naudoti komerciniais tikslais, dėl ko nukenčia gyventojai, studentai ir
+darbuotojai;
+
+20.
+kiekviena kompetentinga institucija turėtų nuspręsti, ar trumpalaikė būsto nuoma turėtų būti leidžiama socialinio
+būsto pastatuose;
+
+21.
+pabrėžia, kad tose vietovėse, kuriose interneto platformos vykdo aktyvią veiklą, poveikis nekilnojamojo turto rinkai
+yra didelis (5): didėja nuomos mokesčiai ir nekilnojamojo turto kainos, dėl kurių mažėja vietos gyventojų galimybės
+naudotis pastatų ūkiu;
+
+22.
+pabrėžia, kad suteikiant galimybių platformoms labai svarbu laikytis viešosios politikos tikslų, kaip antai būsto
+prieinamumas ir įperkamumas, ir apsaugoti miestų centrus, ypač kai ekonominės sąlygos Europoje blogėja. Per platformas
+teikiamos trumpalaikės būsto nuomos paslaugos ir jų poveikis neturi nei kenkti dideliam turistų priėmimui Europos
+regionuose ir miestuose, nei pabloginti gyvenimo sąlygų gyvenamuosiuose rajonuose;
+
+Dalijimasis duomenimis
+23.
+mano, kad, laikantis duomenų apsaugos taisyklių, dalijimosi informacija reikalavimai turi būti privalomi
+platformoms, veikiančioms trumpalaikės būsto nuomos rinkoje, nes tokia prieiga prie informacijos yra labai svarbi
+valdžios institucijoms, kad būtų užtikrinta galimybė gauti įperkamą būstą;
+
+24.
+reiškia susirūpinimą dėl to, kad platformos nenoriai dalijasi ypatingos svarbos informacija su valdžios institucijomis,
+nors ir pastebima tam tikra tendencija, kad jos linkusios bendradarbiauti su vietos ir regionų valdžios institucijoms, kad šios
+galėtų priimti informacija pagrįstus politinius sprendimus ir supaprastinti vietos taisyklių taikymą ir supratimą;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..53da7b4b5c9940fa7f5bb3f2669792e9b9963bcd
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-5.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+2023 5 30
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+C 188/3
+
+17.
+mano, kad būtina įgyvendinti įvairias kaimo vietovių politikos priemones siekiant spręsti gyventojų skaičiaus
+mažėjimo problemą, dėl kurios prarandami specialistai, ypač labiausiai nuo klimato kaitos nukentėjusiose vietovėse ir
+vietovėse, kuriose esama didelių ir nuolatinių gamtinių arba demografinių kliūčių, pvz., atokiausiuose regionuose, salose ir
+atokesniuose bei izoliuotuose regionuose, kuriuose galimybės naudotis ištekliais dažnai yra labiau ribotos. Komitetas
+pakartoja, kad tokių vietovių ateitis priklauso nuo jaunų specialistų išlaikymo ir pritraukimo, kad jie ten galėtų siekti savo
+gyvenimo tikslų, ir nuo visapusiško jaunimo dalyvavimo ieškant vietos problemų sprendimo būdų;
+18.
+ragina užtikrinti, kad švietimas ir mokymas būtų prieinamas visoms amžiaus ir socialinėms grupėms, tiek fiziškai
+vietoje, tiek per nuotolinę prieigą, taip pat dalytis žiniomis apie naujoviškus įgūdžių įgijimo procesų metodus ir kurti
+bendruomenių centrus, kuriuose būtų teikiamos įvairios paslaugos – nuo bibliotekų iki socialinio darbo; taip pat sutinka,
+kad svarbu plėsti darbo ir mokymosi galimybes ir propaguoti priemones, skatinančias darbo ir asmeninio gyvenimo
+pusiausvyrą;
+19.
+mano, kad siekiant spręsti kartų kaitos problemą, labai svarbu skatinti vykdyti viešąją politiką, remiančią ūkių
+modernizavimą ir prisitaikymą prie klimato kaitos, taip pat skatinti jaunuosius specialistus rinktis žemės ūkio sektorių. Šiuo
+tikslu, reikia iš naujo apsvarstyti ir remti galimybes dalyvauti vietos lygmeniu įgyvendinamose socialinės integracijos ir
+integracijos į darbo rinką programose, pasinaudoti švietimo, kvalifikacijos kėlimo ir profesinio perkvalifikavimo ir
+kultūrinės veiklos galimybėmis;
+20.
+pabrėžia, kad pažangieji kaimai suteikia naujų galimybių kaimo ekonomikos įvairinimui ir prieigai prie darbo rinkos,
+ir prašo intensyvios paramos kaimo vietovėms, kad jos galėtų įgyvendinti 2030 m. politikos programą, ypač stiprinant
+žmonių skaitmeninius įgūdžius ir švietimą, saugią ir tvarią skaitmeninę infrastruktūrą, įmonių skaitmeninę transformaciją ir
+viešųjų paslaugų skaitmeninimą; palankiai vertina tai, kad kaimo vietovės įtrauktos į Europos deklaraciją dėl skaitmeninio
+dešimtmečio skaitmeninių teisių ir principų;
+21.
+pripažįsta svarbų moterų vaidmenį tose vietovėse, kurioms gresia gyventojų skaičiaus mažėjimas, todėl skatina ir
+remia priemones, kuriomis siekiama kurti lygias galimybes moterims novatoriškose, tvariose ir kūrybiškose darbo vietose ir
+paslaugose;
+22.
+pabrėžia, kad valstybės narės turi tvirtai remti politiką, kuria skatinamas mergaičių ir moterų dalyvavimas MTIMM
+švietime (gamtos mokslai, technologijos, inžinerija, menai ir matematika), ir įvesti paskatas kurti darbo vietas sektoriuose,
+kuriuose galima pritaikyti jų žinias;
+23.
+pabrėžia, kad labai svarbu skatinti skaitmeninę pertvarką regionuose, kuriuose susiduriama su specialistų ugdymo
+kliūtimis, taip pat siekiant stiprios ekonominės, socialinės ir teritorinės sanglaudos. RK siūlo skatinti skaitmeninę sanglaudą
+kaip Europos Sąjungos tikslą, kad būtų sukurta tinkama skaitmeninė struktūra, užtikrinanti, kad nuotolinis darbas,
+e. paslaugos ir skaitmeninis švietimas būtų prieinami visiems. Ypatingas dėmesys turėtų būti skiriamas nepalankioje
+padėtyje esančių ir pažeidžiamų grupių galimybei naudotis skaitmeninėmis priemonėmis;
+24.
+pažymi, kad Europos pasienio regionų piliečiai ir įmonės susiduria su daugybe teisinių ir administracinių kliūčių,
+trukdančių ekonomikos augimui ir tarpvalstybiniam bendradarbiavimui, ir pabrėžia, kad visoms valstybėms narėms reikia
+sukurti Šengeno erdvę be sienų, kad būtų sudarytos palankesnės sąlygos studentų, darbuotojų ir įmonių judumui, ypač
+pasienio regionuose;
+25.
+pabrėžia socialinių inovacijų vaidmenį kuriant naujas idėjas, paslaugas ir modelius, kad būtų galima geriau spręsti su
+visuomene susijusius iššūkius, visų pirma užimtumo, švietimo, įgūdžių ir socialinės įtraukties srityse, ir jų pridėtinę vertę
+bendruomenių vystymuisi ir socialinių paslaugų gerinimui vietoje. Šiuo tikslu Komitetas atkreipia dėmesį į socialinės
+ekonomikos potencialą profesinio mokymo srityse, universitetuose ir visuose švietimo lygmenyse, taip pat aktyvios
+užimtumo politikos, taip pat įgūdžių ir kompetencijų ugdymo srityse;
+26.
+ragina panaudoti „ESF socialinių inovacijų+“ lėšas siekiant stiprinti inovacinius pajėgumus ir sudaryti palankesnes
+sąlygas novatoriškų sprendimų perkėlimui ir plėtrai;
+Švietimo veiksmingumo didinimas ir reagavimas į darbo rinkos poreikius
+
+27.
+pažymi, kad padėtis visoje ES labai skiriasi, vienas iš pagrindinių iššūkių rengiant ir įgyvendinant naujus švietimo ir
+mokymo standartus ir praktiką yra tai, kiek jie sėkmingai atitinka darbo rinkos poreikius. Įgūdžių trūkumas ir įgūdžių
+pasiūlos ir paklausos neatitiktis didina teritorinius skirtumus, todėl šią problemą reikia spręsti įgyvendinant gerai parengtą,
+vietos poreikiais grindžiamą ir tinkamai finansuojamą politiką;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b0e35f8bbac66a86818dd32c08ef6ae66f546e14
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lt.p-79.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+2023 5 30
+
+LT
+
+Europos Sąjungos oficialusis leidinys
+
+C 188/77
+
+6.
+primygtinai ragina Europos cheminių medžiagų agentūrą (ECHA) arba prireikus kitą kompetentingą Europos įstaigą
+parengti vienodą požiūrį į asbesto turinčių produktų aptikimą. Siekiant palengvinti ankstyvą aptikimą valstybėse narėse,
+pageidautina, kad būtų sudarytas gaminių, kurių sudėtyje gali būti asbesto, registras. Taip pat palankiai vertina Europos
+Komisijos pasiūlymą dėl teisėkūros iniciatyvos „Asbesto tikrinimas, registravimas ir stebėsena“, kuria siekiama panaikinti
+nacionalinių veiksmų šioje srityje spragą. Nustačius privalomą asbesto patikrą ir registravimą pastatuose ir parengus
+nacionalines asbesto šalinimo strategijas visoje ES turėtų būti laikomasi suderinto ir palyginamo požiūrio, taip sukuriant
+saugesnę aplinką ir užtikrinant aukštesnį ES piliečių apsaugos lygį. Direktyvoje taip pat turėtų būti atsižvelgiama į poreikį
+apsaugoti skubios pagalbos tarnybas (įskaitant ugniagesius, policiją, gydytojus ir gelbėtojus) nuo rizikos, susijusios su
+asbesto poveikiu, sukuriant atnaujintą ir prieinamą duomenų bazę, kurioje būtų saugomi patikimi duomenys apie
+infrastruktūrą, kurioje patvirtintas arba tikėtinas asbesto buvimas;
+
+7.
+pažymi, jog tam, kad Direktyva būtų taikoma sėkmingai, valstybės narės ir ES institucijos turėtų aktyviai įtraukti
+vietos ir regionų valdžios institucijas į visus peržiūrėtos Direktyvos koordinavimo ir įgyvendinimo etapus;
+
+8.
+pritaria tam, kad būtų patvirtinta bendra ES sistema, pagal kurią būtų lengviau lokalizuoti asbestą ir vėliau jį saugiai
+pašalinti iš ES pastatų ūkio. Komitetas ragina Europos Komisiją ir valstybes nares parengti ir skatinti bendrą ir sistemingą
+asbesto problemos sprendimo metodą (pradedant inventorizacijos metodu, vykdant informavimo ir švietimo kampanijas,
+programas, skirtas padėti gyventojams, rangovams ir vietos bei regionų valdžios institucijoms šalinti asbestą, ir baigiant
+sveikatos apsaugos ir asbesto saugojimo sprendimais);
+
+9.
+susirūpinęs pažymi, kad kai kuriose ES valstybėse narėse leidžiama savarankiškai išmontuoti asbesto produktus.
+Atkreipia dėmesį į tai, kad darbuotojų mokymas yra labai svarbus siekiant išvengti asbesto poveikio darbe rizikos, todėl,
+siekiant užtikrinti, kad tie patys standartai būtų taikomi visoje ES, reikalingos Europos gairės dėl reikiamų įgūdžių
+sertifikavimo. Todėl ragina parengti Europos gaires dėl darbuotojų įgūdžių, reikalingų saugiai šalinti asbesto turinčias
+sudedamąsias dalis, sertifikavimo;
+
+10.
+ragina Komisiją sukurti mechanizmus, kuriais būtų saugiai paspartintas asbesto pašalinimas didinant informuotumą,
+gerinant švietimą šiuo klausimu ir užtikrinant didesnę darbuotojų ir gyventojų apsaugą, įgyvendinant veiksmingas,
+patrauklias ir tikslines švietimo ir informavimo programas (be kita ko, skirtas vietos ir regionų valdžios institucijų ir
+sveikatos priežiūros tarnybų darbuotojams);
+
+11.
+pažymi, kad dėl visuotinai siekiamos žaliosios pertvarkos ir ES pastangų didinti pastatų renovacijos mastą
+įgyvendinant iniciatyvą „Renovacijos banga“ taip pat gali išaugti asbesto poveikio atvejų, ypač statybininkams. Todėl labai
+svarbu taikyti veiksmingesnio asbesto šalinimo stebėsenos sprendimus nustatant specialią su asbestu susijusiomis ligomis
+sergančių asmenų sveikatos priežiūros ir gydymo sistemą (darbuotojams, kurie šiuo metu dirba arba anksčiau dirbo su
+asbestu susijusiuose sektoriuose);
+
+12.
+atkreipia dėmesį į tai, kad reikia inicijuoti ir finansiškai remti mokslinių tyrimų ir technologinės plėtros centrų
+novatorišką veiklą siekiant užtikrinti saugų asbesto šalinimą, konservavimą ir saugojimą (pvz., pagal programą
+„Horizontas“). Daugelyje šalių pavojingoms atliekoms saugoti vis dar naudojami sąvartynai arba specialūs asbesto
+atliekoms saugoti skirti įrenginiai. Didėjantis asbesto šalinimo mastas reiškia, kad gerokai padaugės šio pavojingo mineralo
+sandėliavimo plotas. Kartu rekomenduoja sukurti miestų ir regionų, susiduriančių su šia problema ir asbesto poveikiu jų
+teritorijoje, tinklą. Tikslas – plėtoti bendradarbiavimą keičiantis patirtimi ir kuriant partnerystes, kad būtų įgyvendinami
+bendri tarptautiniai mokslinių tyrimų projektai, bendrai finansuojami Europos Sąjungos lėšomis;
+
+13.
+pažymi, kad asbestas šalinamas lėtai visų pirma todėl, kad finansavimas skiriamas tik asbesto produktų (ypač
+„Eternit“ stogo dangų) šalinimui ir utilizavimui. Gyventojams neretai trūksta finansinių išteklių statybinėms medžiagoms ir
+paslaugoms naujam stogui uždengti, todėl jie atsisako tokių investicijų. Reikia nustatyti naujus subsidijų mechanizmus ir
+paskatas (pvz., mokesčių lengvatas, subsidijas);
+
+14.
+siekdamas apsaugoti darbuotojus, kurie patiria asbesto poveikį, ir kuo labiau sumažinti asbesto poveikį aplinkai,
+pritaria raginimui parengti Europos asbesto šalinimo strategiją, kuri užtikrintų integruotą požiūrį į įvairias politikos sritis ir
+visose valstybėse narėse įgyvendintų sisteminius ir veiksmingus sprendimus dėl inventorizacijos, stebėsenos, saugaus
+šalinimo, saugojimo ir švietimo (mokymo) metodų;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..bb00ba9060bf8e8a27f7e360d71c78b56d07e138
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Eiropas Savienības
+
+Oficiālais Vēstnesis
+Informācija un paziņojumi
+
+Izdevums
+latviešu valodā
+
+C 188
+
+66. gadagājums
+2023. gada 30. maijs
+
+Saturs
+
+I
+
+Rezolūcijas, ieteikumi un atzinumi
+REZOLŪCIJAS
+Reģionu komiteja
+RK 154. plenārsesija, 15.3.2023.–16.3.2023.
+
+2023/C 188/01
+
+Eiropas Reģionu komitejas Rezolūcija par talantu izmantošanu Eiropas reģionos . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Eiropas Reģionu komitejas Rezolūcija par sociālā dialoga stiprināšanas iniciatīvu . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+ATZINUMI
+Reģionu komiteja
+RK 154. plenārsesija, 15.3.2023.–16.3.2023.
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Eiropas Reģionu komitejas atzinums par tematu “Austrumu partnerības nākotne no vietējās un
+reģionālās perspektīvas” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Eiropas Reģionu komitejas atzinums par tematu “Mērķi un instrumenti viedai lauku Eiropai” . . . . .
+
+14
+
+III Sagatavošanā esoši tiesību akti
+Reģionu komiteja
+RK 154. plenārsesija, 15.3.2023.–16.3.2023.
+
+2023/C 188/05
+
+LV
+
+Eiropas Reģionu komitejas atzinums par tematu “Izmitināšanas vietu īstermiņa īre: vietējo kopienu,
+uzņēmēju un ceļotāju vajadzību līdzsvarošana” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f1c86f347ee26507b693e36c880f68b0250997fc
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-13.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+30.5.2023.
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+C 188/11
+
+8.
+uzskata, ka Austrumu partnerības valstu satuvināšanā par kopējo pamatu arī turpmāk ir jākalpo pamatjautājumiem,
+proti, kopīgai apņēmībai saglabāt mieru, demokrātiju, tiesiskumu un cilvēktiesības, un ka vienlaikus ir jāturpina darbs pie
+tādu kopējo mērķu sasniegšanas kā dzimumu līdztiesības, minoritāšu aizsardzības un valodu tiesību veicināšana, klimata
+pārmaiņu novēršana, zaļās un digitālās pārkārtošanās īstenošana, spēcīgas un neatkarīgas pilsoniskās sabiedrības
+atbalstīšana, noturības un labklājības palielināšana, kā arī ekonomisko attiecību padziļināšana; uzsver, ka visos pārvaldības
+līmeņos pastāvīgs atbalsts Baltkrievijas demokrātiskajai opozīcijai, kā arī atbalsts pilsoniskajai sabiedrībai ir būtiski aspekti
+demokrātisko vērtību veicināšanai valstī;
+
+9.
+norāda, ka reģionālās un vietējās pašvaldības var pildīt būtisku lomu pamatjautājumu aizstāvībā reģionos un vietējās
+pašvaldībās, kā arī kopējo mērķu īstenošanā, un vienlaikus nodrošināt ES subsidiaritātes principa ievērošanu, tuvinot
+vietējos iedzīvotājus Eiropas Savienībai un tās vērtībām;
+
+10.
+tomēr uzsver, ka Austrumu partnerības politikas mērķu un tās daudzpusējās struktūras pārdefinēšana ir vajadzīga,
+lai turpinātos partnerības uzplaukums;
+
+11.
+atzīst, ka pēc tam, kad sadarbība Austrumu partnerības ietvaros ir ilgusi vairāk nekā desmit gadus, Austrumu
+partnerības valstu vidū sāk atšķirties konkrēto valstu prioritātes, jo tām ir dažādas attīstības vajadzības, nacionālās
+prioritātes un integrācijas idejas. Vēl viens tā iemesls ir arī agresīvā Krievijas politika, destabilizējošā prakse un
+dezinformācija. Tāpēc RK ar nepacietību gaida Eiropas Komisijas priekšlikumu par Austrumu partnerības nākotnes
+novērtējumu;
+
+12.
+atzīst, ka Austrumu partnerība joprojām ir piemērots satvars, kas nav izsmēlis visu savu reģionālo potenciālu un
+visiem partneriem var būt noderīgs, ja tiks reformēts, definējot katrai valstij specifiskus mērķus saistībā ar Eiropas
+Savienību. Šajā satvarā elastīgajiem formātiem un instrumentiem vajadzētu būt noderīgiem gan jauno ES kandidātvalstu,
+gan citu partneru vajadzībām un vienlaikus aizsargāt kopējās vērtības un noteikumus, savstarpējās intereses un saistības;
+
+13.
+uzsver, ka Austrumu partnerībai vajadzētu būt vairāk orientētai uz rezultātiem un šajā nolūkā būtu jāpielāgo tās
+instrumenti un darbības formāts tā, lai tas atbilstu partneru vajadzībām un palīdzētu tālāk tikušajiem partneriem ceļā uz
+iestāšanos Eiropas Savienībā;
+
+14.
+aicina gan Eiropas Komisiju, gan partnervalstu valdības iesaistīt reģionālās un vietējās pašvaldības to sadarbības
+prioritāšu noteikšanā, kurām piemīt teritoriāla ietekme (piemēram, tādās jomās kā energoefektivitāte, vide un
+klimatadaptācija, transporta savienojamība, decentralizētās un publiskās pārvaldes reforma, atbalsts pilsoniskajai
+sabiedrībai), un minētās pašvaldības iesaistīt attiecīgajās Austrumu partnerības platformās un paneļos, kuros būtu jādod
+vieta arī CORLEAP pārstāvjiem;
+
+15.
+konstatē, ka sadarbība Austrumu partnerībā pozitīvi ietekmē vienkāršo iedzīvotāju dzīvi, taču Komiteja uzsver, ka ir
+jāpalielina partnerības un ES ieguldījuma pamanāmība, balstoties uz pagātnes sasniegumiem; to varētu būt iespējams
+panākt, sistemātiski sadarbojoties ar vietējām un reģionālajām pašvaldībām un to apvienībām uz vietas;
+
+16.
+konstatē, ka vietējā pašpārvalde, kas ir demokrātijas pīlārs un stūrakmens, Austrumu partnerības mērķu sasniegšanas
+nolūkā ir jāatbalsta arī turpmāk; atzinīgi vērtē Eiropas Padomes Kongresa darbu šajā jomā;
+
+III. IETEIKUMI POLITIKAS JOMĀ
+
+17.
+lai atspoguļotu dažādas ES kandidātvalstu, potenciālo kandidātvalstu un citu partneru vajadzības, dod priekšroku
+individualizētai pieejai Austrumu partnerības mērķu ziņā, jo vienādas pieejas izmantošanai vairs nav pamata; konkrēto
+valstu vajadzības būtu jāformulē tā, lai tiktu ņemtas vērā arī reģionālo un vietējo pašvaldību īpašās vajadzības;
+
+18.
+iesaka Austrumu partnerībai piemērot elastīgāku ģeogrāfisko tvērumu, kas pavērtu iespēju ciešākai sadarbībai ar
+valstīm (piemēram, dažām valstīm Vidusāzijā), un aicina noteikt jomas sadarbībai ar Rietumbalkānu valstīm;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..d3f54bc9ead8100cbbfd94cb6da8fa5ed3315945
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-40.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+C 188/38
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+30.5.2023.
+
+15.
+vērš uzmanību uz faktu, ka 2019. gadā pirms pandēmijas 42 ES pilsētās viesi pavadīja vairāk nekā vienu miljonu
+nakšu, bet Parīzē, Barselonā, Lisabonā un Romā – attiecīgi vairāk nekā 10 miljonus nakšu katrā; tieši pilsētu tūrismu un ar
+mākslas vērtībām bagātu pilsētu tūrismu, kā arī “saules un pludmales” tūrismu laikposmā no 2020. līdz 2021. gadam
+Covid-19 skāra vissmagāk;
+
+16.
+pozitīvi vērtē to, ka ceļotāju interese ir pārorientējusies uz mazākām pilsētām un lauku kopienām, un atzinīgi vērtē
+faktu, ka apmeklētāji arvien biežāk izvēlas vietas, kas atrodas tālāk no “tradicionālajiem” tūrisma maršrutiem; tāpēc stingri
+atbalsta ES viedās mobilitātes stratēģijas (3) mērķi dubultot ātrgaitas dzelzceļa satiksmi visā Eiropā; Komiteja ir pārliecināta,
+ka mūsdienīgi un ilgtspējīgi ceļošanas modeļi vēl vairāk stiprinās lauku tūrismu;
+
+17.
+uzsver: lai gan ES ir pasaulē populārākais tūrisma galamērķis, ES tūrisma atveseļošanās pēdējo divu gadu laikā ir
+saistīta galvenokārt ar vietējo un ES iekšējo tūrismu; lai vēl vairāk atbalstītu ES iedzīvotājus, kas ceļo pa Eiropas Savienību,
+RK prasa turpināt centienus atjaunot esošos dzelzceļa robežšķērsošanas punktus (149 no 265 savienojumiem
+nedarbojas (4)) ar mērķi veicināt transportu bez emisijām, atjaunot ES dzelzceļa tīklu un pielāgot to 21. gadsimta
+izaicinājumiem, maksimāli izmantojot vismodernākās dzelzceļa transporta tehnoloģijas;
+
+Ietekme uz mājokļu nozari
+18.
+atzīst, ka galvenokārt lielo ES pilsētu pašvaldības saskaras ar aizvien lielāku pieprasījumu pēc cenas ziņā pieejamiem
+mājokļiem, lai uzņemtu iedzīvotājus, kuri vēlas studēt, strādāt un dzīvot šajās pilsētās. Cenas ziņā pieejamu mājokļu
+nodrošināšana ir sabiedrības interešu jautājums, kas vietējām pašvaldībām jārisina, piemeklējot labākos iespējamos
+risinājumus, kas ļautu izvairīties no konfrontācijas ar iedzīvotājiem, kuri ir ieinteresēti izīrēt tūristiem;
+
+19.
+norāda, ka īstermiņa īre apvieno divus atšķirīgus tirgus – dzīvojamo māju tirgu un tūrisma tirgu; no tā izriet, ka
+finansiāli vai nodokļu atvieglojumi ēku renovācijai var veicināt mājokļu pārveidošanu no dzīvojamām mājām par tūristu
+mītnēm, tos izmantojot komerciālos nolūkos uz iedzīvotāju, studentu un darba ņēmēju rēķina;
+
+20.
+uzsver, ka par to, vai izmitināšanas vietu īstermiņa īre ir pieļaujama sociālo mājokļu ēkās, būtu jālemj attiecīgajai
+kompetentajai iestādei;
+
+21.
+uzsver, ka jomās, kurās ir spēcīga tiešsaistes platformu darbība, ietekme uz nekustamā īpašuma tirgu ir
+ievērojama (5); tas izraisa īres maksas un nekustamā īpašuma cenu pieaugumu, kā rezultātā samazinās nekustamā īpašuma
+pieejamība vietējiem iedzīvotājiem;
+
+22.
+uzsver, ka, sniedzot iespējas platformām, ir svarīgi ievērot tādus publiskās politikas mērķus kā pieejami un cenas
+ziņā pieņemami mājokļi un urbāno centru aizsargāšana, it īpaši situācijā, kad ekonomiskie apstākļi Eiropā pasliktinās.
+Īstermiņa izmitināšanas īres pakalpojumi, kuru sniegšanai tiek izmantotas platformas, un to ietekme nedrīkst apdraudēt
+pozitīvo attieksmi pret tūrismu Eiropas reģionos un pilsētās un pasliktināt apkaimju dzīvotspēju;
+
+Datu kopīgošana
+23.
+tādēļ uzskata: ievērojot datu aizsardzības noteikumus, obligātas informācijas sniegšanas prasības platformām
+izmitināšanas vietu īstermiņa īres tirgū ir saistošas, jo iestādēm ir jābūt piekļuvei šai informācijai, lai garantētu cenas ziņā
+pieņemamu mājokļu pieejamību;
+
+24.
+pauž bažas par to, ka platformām ir grūtības sniegt publiskajām iestādēm kritiski svarīgu informāciju, lai gan ir
+pazīmes, kas liecina par lielāku gatavību, un tas var palīdzēt vietējām un reģionālajām pašvaldībām pieņemt uz informāciju
+balstītus politiskus lēmumus un vienkāršot vietējo noteikumu piemērošanu un izpratni;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f13583988ad547a60b3ddd64e4df7e2ba8e4515a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-5.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+30.5.2023.
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+C 188/3
+
+17.
+uzskata, ka ir jāievieš virkne politikas virzienu attiecībā uz lauku apvidiem, lai novērstu iedzīvotāju skaita
+samazināšanos, kas izraisa talantu zaudēšanu, un it īpaši klimata pārmaiņu vissmagāk skartajās teritorijās un teritorijās ar
+nopietniem un pastāvīgiem dabas vai demogrāfiskiem šķēršļiem, piemēram, tālākajos reģionos, salās un attālākos un
+izolētākos reģionos, kur piekļuve resursiem bieži vien ir ierobežotāka. Komiteja atkārtoti uzsver, ka šo reģionu nākotne ir
+atkarīga no talantīgu jauniešu noturēšanas un piesaistīšanas, lai viņi savus dzīves mērķus sasniegtu šajās teritorijās, kā arī no
+jauniešu pilnīgas iesaistīšanas vietējo problēmu risināšanā;
+
+18.
+aicina nodrošināt, ka izglītība un apmācība ir pieejama visām vecuma un sociālajām grupām gan klātienē, gan
+attālināti, kā arī izplatīt zināšanas par novatoriskām pieejām prasmju apguves procesos un izveidot kopienas centrus, kas
+sniedz dažādus pakalpojumus, sākot ar bibliotēkas pakalpojumiem un beidzot ar sociālajiem pakalpojumiem; piekrīt arī
+tam, ka ir svarīgi paplašināt darba un apmācību iespējas un veikt pasākumus, kuri veicinātu darba un privātās dzīves
+līdzsvaru;
+
+19.
+uzskata, ka ir būtiski stiprināt publisko politiku, kas veicina lauku saimniecību modernizāciju un pielāgošanos
+klimata pārmaiņām, kā arī, lai risinātu paaudžu maiņas problēmu, iedrošināt gados jaunus profesionāļus izvēlēties
+lauksaimniecības nozari. Šajā nolūkā jāapsver un jāatbalsta piekļuve programmām, kas paredzētas integrācijai sabiedrībā un
+darba tirgū, kā arī izglītības, kvalifikācijas celšanas un pārkvalificēšanās iespējām vietējā līmenī un kultūras pasākumiem;
+
+20.
+uzsver, ka viedie ciemati rada jaunas iespējas diversificētai lauku ekonomikai un piekļuvei darba tirgum, un prasa
+intensīvu atbalstu lauku apvidiem, lai īstenotu politikas programmu 2030. gadam, it īpaši stiprinot digitālās prasmes un
+izglītību, drošu un ilgtspējīgu digitālo infrastruktūru, uzņēmumu digitālo pārveidi un sabiedrisko pakalpojumu
+digitalizāciju; atzinīgi vērtē lauku apvidu minēšanu Eiropas deklarācijā par digitālajām tiesībām un principiem digitālajai
+desmitgadei;
+
+21.
+atzīst sieviešu svarīgo nozīmi teritorijās, kurām draud depopulācija, tādēļ veicina un atbalsta pasākumus, kuru
+mērķis ir radīt sievietēm vienlīdzīgas iespējas inovatīvās, ilgtspējīgās un radošās darbvietās un pakalpojumos;
+
+22.
+uzsver, ka dalībvalstīm ir stingri jāatbalsta politika, kas veicina meiteņu un sieviešu līdzdalību STEAM izglītībā
+(informācijas un komunikācijas tehnoloģijas, zinātne, tehnika, inženierzinātnes, māksla un matemātika), un jāstimulē
+darbvietu radīšana nozarēs, kurās var izmantot viņu zināšanas;
+
+23.
+uzsver, ka ir būtiski veicināt to reģionu digitālo pārkārtošanos, kuri atrodas talantu attīstības strupceļā, un tas ir
+vajadzīgs arī spēcīgas ekonomiskās, sociālās un teritoriālās kohēzijas nodrošināšanai. Lai, izveidojot piemērotu digitālo
+infrastruktūru, varētu nodrošināt, ka tāldarbs, e-pakalpojumi un digitālā izglītība ir pieejami ikvienam, RK ierosina par
+vienu no ES mērķiem izvirzīt “digitālo kohēziju”. Īpaša uzmanība būtu jāpievērš nelabvēlīgā situācijā esošu un neaizsargātu
+grupu piekļuvei digitālajiem rīkiem;
+
+24.
+norāda, ka iedzīvotāji un uzņēmumi Eiropas pierobežas reģionos saskaras ar daudziem juridiskiem un
+administratīviem šķēršļiem, kas kavē ekonomikas izaugsmi un pārrobežu sadarbību, un uzsver, ka visām dalībvalstīm ir
+vajadzīga Šengenas zona bez robežām, lai atvieglotu studentu, darba ņēmēju un uzņēmumu mobilitāti, it īpaši pierobežas
+reģionos;
+
+25.
+uzsver, ka sociālajai inovācijai ir svarīga nozīme jaunu ideju, pakalpojumu un modeļu izstrādē, lai labāk risinātu
+sabiedrības problēmas, it īpaši nodarbinātības, izglītības, prasmju un sociālās iekļaušanas jomā, un norāda uz tās pievienoto
+vērtību kopienas attīstībai un sociālo pakalpojumu uzlabošanai uz vietas. Šajā sakarā Komiteja uzsver sociālās ekonomikas
+potenciālu profesionālās izglītības jomā, augstskolās un visos izglītības līmeņos, aktīvas nodarbinātības politikā, kā arī
+prasmju un kompetenču attīstībā;
+
+26.
+mudina izmantot ESF+ fondā sociālajai inovācijai paredzētos līdzekļus, lai stiprinātu inovācijas spējas un atvieglotu
+inovatīvu risinājumu nodošanu un izvēršanu;
+
+Izglītības efektivitātes uzlabošana un reaģēšana uz darba tirgus vajadzībām
+
+27.
+norāda: lai gan apstākļi ES teritorijā ļoti atšķiras, viens no galvenajiem problēmjautājumiem, kas rodas, izstrādājot un
+īstenojot jaunus izglītības un apmācības standartus un praksi, ir tas, cik lielā mērā tie sekmīgi atbilst darba tirgus
+vajadzībām. Prasmju trūkums un neatbilstība saasina teritoriālās atšķirības, un tas ir jānovērš, izmantojot labi izstrādātu,
+konkrētai vietai pielāgotu un pienācīgi finansētu politiku;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a312c20f911b978322d7d963ac4f51ead5d617db
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.lv.p-79.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023.
+
+LV
+
+Eiropas Savienības Oficiālais Vēstnesis
+
+C 188/77
+
+6.
+mudina Eiropas Ķimikāliju aģentūru (ECHA) vai attiecīgā gadījumā citu Eiropas kompetento iestādi izstrādāt vienotu
+pieeju, kā atklāt azbestu saturošus produktus. Būtu vēlams izveidot reģistru, kurā būtu iekļauti iespējamie azbestu saturošie
+produkti un kurš dalībvalstīm atvieglotu agrīnu atklāšanu. Tāpat Komiteja atzinīgi vērtē Eiropas Komisijas priekšlikumu
+likumdošanas iniciatīvai “Azbesta skrīnings, reģistrēšana un uzraudzība”, kuras mērķis ir novērst plaisu starp valstu
+darbībām šajā jomā. Ieviešot obligātu ēkās esošā azbesta pārbaudi un reģistrāciju un izstrādājot valstu stratēģijas azbesta
+aizvākšanai, būtu jāpanāk koordinētas un salīdzināmas pieejas īstenošana visā ES, tādējādi radot drošāku vidi un panākot ES
+iedzīvotāju aizsardzības līmeni, kas ir augstāks. Direktīvā būtu jāpievēršas arī vajadzībai aizsargāt neatliekamās palīdzības
+dienestus (tostarp ugunsdzēsējus, policistus, ārstus un glābšanas dienestu darbiniekus) no riskiem, kas saistīti ar pakļaušanu
+azbesta iedarbībai, un izveidot atjauninātu un pieejamu datubāzi ar ticamiem datiem par infrastruktūru, kurā konstatēta vai
+ir iespējama azbesta klātbūtne;
+
+7.
+norāda: lai direktīva tiktu īstenota ar panākumiem, dalībvalstīm un ES iestādēm visos pārskatītās direktīvas
+koordinācijas un īstenošanas posmos būtu aktīvi jāiesaista vietējās un reģionālās pašvaldības;
+
+8.
+atbalsta vienota ES satvara pieņemšanu ar mērķi atvieglot ES ēku fondā esošā azbesta identificēšanu un pēc tam –
+drošu aizvākšanu. Komiteja aicina Eiropas Komisiju un dalībvalstis izstrādāt un veicināt kopējas, sistēmiskas un
+sistemātiskas pieejas īstenošanu azbesta problēmas risināšanā (sākot ar inventarizācijas metodēm, informācijas un
+izglītošanas kampaņām, azbesta aizvākšanai paredzētām iedzīvotāju, uzņēmēju un vietējo un reģionālo pašvaldību atbalsta
+programmām līdz pat veselības aizsardzības un azbesta uzglabāšanas risinājumiem);
+
+9.
+ar bažām norāda, ka dažās ES dalībvalstīs ir atļauts pašiem demontēt azbesta produktus. Komiteja norāda: tā kā darba
+ņēmēju apmācība ir būtiska, lai novērstu riskus, ko rada azbesta iedarbība darbavietā, ir vajadzīgas Eiropas pamatnostādnes
+par nepieciešamo prasmju sertifikāciju, lai nodrošinātu, ka visā ES tiek piemēroti vienādi standarti. Tādēļ Komiteja mudina
+izstrādāt Eiropas pamatnostādnes par tādu prasmju sertifikāciju, kas darba ņēmējiem vajadzīgas, lai droši aizvāktu azbestu
+saturošus komponentus;
+
+10.
+aicina Eiropas Komisiju izveidot mehānismus, kas, palielinot informētību, veicot efektīvākus izglītojošus pasākumus
+un aizsargājot darba ņēmējus un iedzīvotājus ar efektīvām, pievilcīgām un mērķtiecīgām izglītojošām un informatīvām
+programmām (tostarp vietējo un reģionālo pašvaldību un veselības aprūpes speciālistu vidū), ļautu droši paātrināt azbesta
+likvidēšanu;
+
+11.
+norāda, ka zaļā pārkārtošanās, pēc kuras visi tiecas, un ES vērienīgā mērķa –, proti, palielināt ēku renovācijas
+rādītāju, – īstenošana renovācijas viļņa ietvaros var vienlaikus palielināt eksponētību azbestam, it īpaši būvstrādnieku
+gadījumā. Tādēļ ir jāievieš risinājumi, kas ļauj efektīvāk uzraudzīt azbesta aizvākšanas procesu, kā arī jāparedz īpaša
+veselības aprūpes sistēma ar azbestu saistītu slimību ārstēšanai (darba ņēmējiem, kas strādā pašlaik un strādāja agrāk
+nozarēs, kurās ir arodekspozīcija);
+
+12.
+norāda uz nepieciešamību uzsākt un finansiāli atbalstīt pētniecības un izstrādes centru novatoriskus pasākumus
+drošai azbesta apglabāšanai, saglabāšanai un uzglabāšanai (piemēram, saskaņā ar pamatprogrammu “Apvārsnis”). Lielākajā
+daļā valstu bīstamo atkritumu uzglabāšana joprojām notiek poligonos vai īpašās azbesta atkritumiem paredzētās glabātavās.
+Azbesta aizvākšanas tempa pieaugums ir līdzvērtīgs būtiskam šā bīstamā minerāla uzglabāšanas zonas paplašinājumam.
+Vienlaikus Komiteja iesaka izveidot tādu pilsētu un reģionu tīklu, kuri savā teritorijā saskaras ar azbesta problēmu un
+ietekmi. Tā mērķis būtu attīstīt sadarbību, kas ietver prakses apmaiņu un partnerību izveidi, lai īstenotu kopīgus
+starptautiskus pētniecības projektus, kurus līdzfinansē Eiropas Savienība;
+
+13.
+atzīmē, ka azbesta aizvākšanas lēnā tempa galvenais iemesls ir tas, ka tiek līdzfinansēta tikai azbestu saturošu
+izstrādājumu (jo īpaši eternīta jumtu) demontāža un likvidēšana. Privātpersonām bieži nav pietiekamu finanšu resursu
+celtniecības materiāliem un pakalpojumiem, kas saistīti ar jumta seguma nomaiņu, un tāpēc viņi atsakās no investīcijām. Ir
+jāievieš jauni dotāciju un stimulu mehānismi (piemēram, nodokļu atvieglojumi, subsīdijas);
+
+14.
+lai aizsargātu azbesta iedarbībai pakļautos darba ņēmējus un samazinātu azbesta ietekmi uz vidi, pievienojas
+aicinājumam izstrādāt tādu Eiropas stratēģiju azbesta aizvākšanai, kas nodrošinātu integrētu pieeju dažādām politikas
+jomām un visās dalībvalstīs īstenotu sistēmiskus un efektīvus risinājumus attiecībā uz inventarizācijas, uzraudzības, drošas
+apglabāšanas, uzglabāšanas un izglītības (apmācības) metodēm;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..66b90be1b1cb07f222150e02c24edbb599596639
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Il-Ġurnal Uffiċjali
+
+C 188
+
+tal-Unjoni Ewropea
+
+Informazzjoni u Avviżi
+
+Edizzjoni bil-Malti
+
+Volum 66
+30 ta' Mejju 2023
+
+Werrej
+
+I
+
+Riżoluzzjonijiet, rakkomandazzjonijiet u opinjonijiet
+RIŻOLUZZJONIJIET
+Il-Kumitat tar-Regjuni
+Il-154 sessjoni plenarja tal-KtR, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+2023/C 188/02
+
+Riżoluzzjoni tal-dwar l-isfruttar tat-talent fir-reġjuni tal-Ewropa dwar “Riżoluzzjoni dwar l-isfruttar
+tat-talent fir-reġjuni tal-Ewropa” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Riżoluzzjoni tal-Kumitat Ewropew tar-Reġjuni dwar l-inizjattiva għat-tisħiħ tad-djalogu soċjali . . . .
+
+6
+
+OPINJONIJIET
+Il-Kumitat tar-Regjuni
+Il-154 sessjoni plenarja tal-KtR, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Opinjoni tal-Kumitat Ewropew tar-Reġjuni dwar “Il-futur tas-Sħubija tal-Lvant minn perspettiva lokali
+u reġjonali” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Opinjoni tal-Kumitat Ewropew tar-Reġjuni dwar “Miri u għodod għal Ewropa rurali intelliġenti” . . .
+
+14
+
+III Atti preparatorji
+Il-Kumitat tar-Regjuni
+Il-154 sessjoni plenarja tal-KtR, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+MT
+
+Opinjoni tal-Kumitat Ewropew tar-Reġjuni dwar “Il-kiri ta’ akkomodazzjoni fuq medda qasira ta’
+żmien: l-ibbilanċjar tal-ħtiġijiet tal-komunitajiet lokali, l-intraprendituri u l-vjaġġaturi” . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6e74c3ae78c6ff478286f59adf59923cb9d2a03f
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-13.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+C 188/11
+
+8.
+iqis li l-“prinċipji fundamentali” għandhom jibqgħu l-bażi komuni li tgħaqqad aktar mill-qrib is-Sħubija tal-Lvant,
+jiġifieri impenn kondiviż għal-libertà, id-demokrazija, l-istat tad-dritt, u d-drittijiet tal-bniedem, filwaqt li titkompla l-ħidma
+fuq objettivi kondiviżi bħall-promozzjoni tal-ugwaljanza bejn il-ġeneri, il-protezzjoni tal-minoranzi u d-drittijiet lingwistiċi,
+il-ġlieda kontra t-tibdil fil-klima, l-avvanz tat-tranżizzjoni doppja ekoloġika u diġitali, l-appoġġ għal soċjetà ċivili b’saħħitha
+u indipendenti, iż-żieda fir-reżiljenza u l-prosperità, u l-approfondiment tar-relazzjonijiet ekonomiċi; jenfasizza li appoġġ
+kontinwu għall-oppożizzjoni demokratika Belarussa fil-livelli kollha ta’ governanza kif ukoll l-appoġġ għas-soċjetà ċivili
+huma essenzjali biex jiġu promossi l-valuri demokratiċi fil-pajjiż;
+
+9.
+jindika r-rwol sinifikanti li l-awtoritajiet reġjonali u lokali jista’ jkollhom biex jiddefendu l-“prinċipji fundamentali”
+fir-reġjuni u l-komunitajiet lokali, u biex jinkisbu l-objettivi komuni, u fl-istess ħin jiġi ggarantit il-prinċipju tas-sussidjarjetà
+tal-UE billi ċ-ċittadini lokali jitqarrbu lejn l-Unjoni Ewropea u l-valuri tagħha;
+
+10.
+jenfasizza, madankollu, li hemm bżonn li jerġgħu jiġu definiti l-objettivi ta’ politika tas-Sħubija tal-Lvant
+u l-arkitettura multilaterali tagħha biex is-Sħubija tibqa’ prospera;
+
+11.
+jirrikonoxxi li, wara aktar minn għaxar snin ta’ kooperazzjoni tas-SL, il-prijoritajiet speċifiċi għall-pajjiż fost il-pajjiżi
+msieħba tal-Lvant issa huma diverġenti minħabba l-ħtiġijiet ta’ żvilupp, il-prijoritajiet nazzjonali u l-aspirazzjonijiet ta’
+integrazzjoni differenti tagħhom, iżda wkoll minħabba l-politika ta’ aggressjoni, it-tattiċi ta’ destabbilizzazzjoni
+u d-diżinformazzjoni tar-Russja. Il-KtR għalhekk jistenna bil-ħerqa l-Proposta tal-Kummissjoni Ewropea biex jiġi vvalutat
+il-futur tas-Sħubija tal-Lvant;
+
+12.
+jirrikonoxxi li s-SL tibqa’ qafas rilevanti, li għadha ma sfruttatx il-potenzjal reġjonali sħiħ tagħha u tista’ tibqa’
+rilevanti għall-imsieħba kollha, jekk tiġi riformata biex tiddefinixxi l-objettivi speċifiċi għall-pajjiż lejn l-UE. Formati
+u għodod flessibbli fi ħdan dak il-qafas għandhom jikkomplementaw il-ħtiġijiet kemm tal-pajjiżi kandidati ġodda tal-UE kif
+ukoll tal-imsieħba l-oħra, filwaqt li jinżammu l-valuri u r-regoli komuni, l-interessi reċiproċi u l-impenji;
+
+13.
+jirrimarka li s-SL għandha tkun aktar orjentata lejn ir-riżultati, billi tadatta l-għodod u l-formati operattivi tagħha
+biex tindirizza l-ħtiġijiet tal-imsieħba, inkluż billi tgħin lill-imsieħba l-aktar avvanzati fi triqithom lejn is-sħubija fl-UE;
+
+14.
+jitlob kemm lill-Kummissjoni Ewropea kif ukoll lill-gvernijiet imsieħba biex jinvolvu lill-awtoritajiet reġjonali u lokali
+fil-proċess biex jistabbilixxu il-prijoritajiet ta’ kooperazzjoni b’impatt territorjali (eż. b’rabta mal-effiċjenza enerġetika,
+l-ambjent u l-adattament għall-klima, il-konnettività tat-trasport, id-deċentralizzazzjoni u r-riforma tal-amministrazzjoni
+pubblika, l-appoġġ għas-soċjetà ċivili), u biex jinvolvuhom fil-pjattaformi u l-panels rilevanti tas-Sħubija tal-Lvant, li
+għandhom jiġu estiżi għal rappreżentanti tal-CORLEAP;
+
+15.
+jinnota l-impatti pożittivi tal-kooperazzjoni tas-Sħubija tal-Lvant fuq il-ħajja taċ-ċittadini ordinarji iżda jenfasizza
+l-fatt li l-viżibbiltà tas-Sħubija u l-kontribut tal-UE jeħtieġ li jiżdiedu abbażi tal-kisbiet tal-passat; dan jista’ jinkiseb ukoll
+permezz ta’ ħidma sistematika mal-awtoritajiet lokali u reġjonali u l-assoċjazzjonijiet tagħhom fuq il-post;
+
+16.
+jinnota li l-awtonomija lokali, li hija pilastru bażiku u l-pedament tad-demokrazija, jeħtieġ li tiġi appoġġjata aktar
+sabiex jintlaħqu l-objettivi tas-Sħubija tal-Lvant, u jilqa’ l-ħidma tal-Kungress tal-Kunsill tal-Ewropa f’dan il-qasam;
+
+III. RAKKOMANDAZZJONIJIET TA’ POLITIKA
+
+17.
+huwa favur li jiġi adottat approċċ imfassal apposta għall-objettivi tas-Sħubija tal-Lvant biex jirrifletti l-ħtiġijiet
+differenti tal-kandidati tal-UE, kandidati potenzjali u msieħba oħra, peress li l-approċċ wieħed tajjeb għal kulħadd m’għadux
+ġustifikat; il-ħtiġijiet speċifiċi għall-pajjiż għandhom jitfasslu b’mod li jqis ukoll l-interessi speċifiċi tal-komunitajiet reġjonali
+u lokali;
+
+18.
+jirrakkomanda ambitu ġeografiku aktar flessibbli għas-SL, li jiftaħ il-possibbiltà ta’ kooperazzjoni aktar mill-qrib ma’
+pajjiżi bħal ċerti pajjiżi fl-Asja Ċentrali, kif ukoll li jiġu identifikati oqsma għall-kooperazzjoni mal-pajjiżi tal-Balkani
+tal-Punent;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e2c8cb50ec450bde39f730f78aaf67f20b0b11df
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-40.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+C 188/38
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+30.5.2023
+
+15.
+jiġbed l-attenzjoni għall-fatt li fl-2019, qabel il-pandemija, 42 belt tal-UE rreġistraw aktar minn miljun lejl; Pariġi,
+Barċellona, Liżbona u Ruma qabżu l-10 miljun lejl kull wieħed. It-turiżmu urban u l-vjaġġi lejn il-bliet storiċi kienu
+proprjament dawk l-aktar li ntlaqtu mill-COVID-19 bejn l-2020 u l-2021, kif ukoll it-turiżmu f’destinazzjonijiet għal turisti
+li jfittxu x-xemx u l-baħar għall-btajjel tagħhom;
+
+16.
+iqis b’mod pożittiv il-fatt li l-vjaġġaturi daru għall-bliet iżgħar u komunitajiet rurali, u jilqa’ l-fatt li l-viżitaturi qed
+jagħżlu dejjem aktar li ma jsegwux ir-rotot turistiċi “tradizzjonali”; f’dan ir-rigward, jappoġġja bis-sħiħ l-objettiv
+tal-Istrateġija tal-UE għal Mobbiltà Intelliġenti (3) li tirdoppja t-traffiku ferrovjarju ta’ veloċità għolja fl-Ewropa kollha; huwa
+konvint li mudelli moderni u sostenibbli ta’ vjaġġar se jkomplu jsaħħu t-turiżmu rurali;
+
+17.
+jenfasizza li, għalkemm l-UE tqis ruħha bħala l-aqwa destinazzjoni turistika fid-dinja, l-irkupru tat-turiżmu tal-UE
+matul dawn l-aħħar sentejn seħħ prinċipalment permezz tat-turisti li żaru pajjiżhom stess jew il-pajjiżi Ewropej. Bil-għan li
+jiġu assisti ċ-ċittadini Ewropej li jivvjaġġaw fl-UE, il-KtR jappella għal aktar sforzi biex jittejbu l-konnessjonijiet ferrovjarji
+transfruntiera eżistenti (149 mill-265 konnessjoni ma jaħdmux (4)). Dan jippromovi t-trasport b’emissjonijiet żero, jagħti
+spinta lill-iżvilupp tan-network ferrovjarju tal-UE u l-adattament tiegħu għall-isfida tas-seklu 21 billi jsir l-aqwa użu
+possibbli mill-aktar teknoloġiji avvanzati tat-trasport bil-ferrovija;
+
+L-impatt fuq is-settur tal-akkomodazzjoni
+18.
+jirrikonoxxi li, b’mod partikolari, il-bliet Ewropej kbar qed jiffaċċjaw domanda dejjem tikber għal akkomodazzjoni
+affordabbli biex jintlaqgħu ċ-ċittadini li jixtiequ jistudjaw, jaħdmu u jgħixu f’dawn il-bliet. L-iżgurar ta’ akkomodazzjoni
+affordabbli hija kwistjoni ta’ interess pubbliku li għandha tiġi ġestita mill-awtoritajiet lokali billi jsibu l-aħjar soluzzjonijiet
+possibbli biex tiġi evitata l-konfrontazzjoni ma’ dawk li għandhom interess li jikru lit-turisti;
+
+19.
+jindika li l-kirjiet fuq medda qasira ta’ żmien jikkombinaw żewġ swieq separati, is-suq tal-akkomodazzjoni
+residenzjali u s-suq tat-turiżmu. Għaldaqstant, l-inċentivi finanzjarji jew fiskali għar-rinnovazzjoni tal-bini jistgħu jwasslu
+biex dan it-tip ta’ akkomodazzjoni jinbidel minn wieħed residenzjali għal wieħed għat-turisti. Jekk dawn l-akkomodaz­
+zjonijiet jintużaw għal skopijiet kummerċjali, tista’ ssir ħsara lir-residenti, l-istudenti u l-ħaddiema;
+
+20.
+kull awtorità kompetenti għandha tiddeċiedi jekk għandux isir kiri ta’ akkomodazzjoni fuq medda qasira ta’ żmien
+f’binjiet ta’ akkomodazzjoni soċjali;
+
+21.
+jenfasizza li, fiż-żoni fejn teżisti attività qawwija tal-pjattaformi online, l-impatt fuq is-suq tad-djar huwa
+konsiderevoli (5). Ir-riżultat huwa żieda fil-kirjiet u fil-prezzijiet tad-djar, bil-konsegwenza li jkun hemm inqas proprjetajiet
+disponibbli għall-popolazzjoni lokali.
+
+22.
+jenfasizza li, meta jingħataw opportunitajiet għall-pjattaformi, huwa ċentrali li jiġu rispettati l-objettivi tal-politika
+pubblika bħall-akkomodazzjoni disponibbli u affordabbli u l-protezzjoni taċ-ċentri urbani, speċjalment meta
+l-kundizzjonijiet ekonomiċi fl-Ewropa jkunu qed jiddeterjoraw. Is-servizzi ta’ kiri ta’ akkomodazzjoni fuq medda qasira
+ta’ żmien permezz ta’ pjattaformi u l-impatt tagħhom m’għandhomx idgħajfu l-aċċettazzjoni għolja tat-turiżmu fir-reġjuni
+u l-bliet tal-Ewropa jew jiddegradaw l-għajxien tal-viċinati;
+
+Kondiviżjoni ta’ data
+23.
+isostni, għalhekk, li, huma u jirrispettaw kif imiss ir-regoli dwar il-protezzjoni tad-data, il-pjattaformi fis-suq
+tal-akkomodazzjoni fuq medda qasira ta’ żmien għandhom ikunu obbligati jirrispettaw ir-regoli dwar il-kondiviżjoni
+tal-informazzjoni, peress li l-awtoritajiet għandhom bżonn jaċċessaw din l-informazzjoni biex jiżguraw id-disponibbiltà ta’
+akkomodazzjoni affordabbli;
+
+24.
+jinsab imħasseb dwar il-fatt li l-pjattaformi qed isibuha diffiċli biex jaqsmu l-informazzjoni importanti
+mal-awtoritajiet pubbliċi, minkejja li kien hemm sinjali li huma lesti li jgħinu lill-korpi tal-gvern lokali u reġjonali biex
+jieħdu deċiżjonijiet politiki infurmati u jissemplifikaw l-infurzar u l-fehim tar-regoli lokali;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_mt
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..1494f4a9922abc599f2416c8b18ce476ae6db35e
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-5.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+30.5.2023
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+C 188/3
+
+17.
+iqis li huwa meħtieġ li tiġi introdotta firxa ta’ politiki dwar iż-żoni rurali sabiex tiġi indirizzata d-depopolazzjoni li
+tikkawża telfien tat-talent, u speċjalment għall-aktar żoni milquta mit-tibdil fil-klima u żoni b’ostakli naturali jew
+demografiċi severi u permanenti, bħar-reġjuni ultraperiferiċi, il-gżejjer u reġjuni aktar remoti u iżolati fejn l-aċċess
+għar-riżorsi spiss ikun aktar limitat. Il-Kumitat itenni li l-futur ta’ dawn l-oqsma jiddependi fuq iż-żamma u l-attrazzjoni
+tat-talent żagħżugħ sabiex dawk iż-żgħażagħ ikunu jistgħu jsegwu l-għanijiet tal-ħajja tagħhom hemmhekk, kif ukoll fuq
+l-involviment sħiħ taż-żgħażagħ meta jfittxu soluzzjonijiet għal sfidi lokali;
+18.
+jappella li l-edukazzjoni u t-taħriġ ikunu aċċessibbli għall-etajiet u l-gruppi soċjali kollha, kemm fiżikament fuq
+il-post kif ukoll permezz ta’ aċċess mill-bogħod; jappella wkoll għall-kondiviżjoni tal-għarfien dwar approċċi innovattivi
+fir-rigward tal-proċessi tal-kisba tal-ħiliet, u l-iżvilupp ta’ ċentri komunitarji b’firxa ta’ servizzi minn libreriji sa xogħol
+soċjali; jaqbel ukoll dwar l-importanza li jitwessgħu l-opportunitajiet tax-xogħol u tat-taħriġ u jiġu mħeġġa miżuri
+għall-promozzjoni tal-bilanċ bejn ix-xogħol u l-ħajja privata;
+19.
+iqis essenzjali li jissaħħu l-politiki pubbliċi biex tiġi promossa l-modernizzazzjoni u l-adattament għat-tibdil fil-klima
+tal-azjendi agrikoli, kif ukoll jinkoraġġixxu professjonisti żgħażagħ biex jingħaqdu mas-settur agrikolu sabiex tiġi indirizzata
+l-problema tat-tiġdid ġenerazzjonali. Għal dan il-għan, irid jiġi maħsub mill-ġdid u appoġġjat l-aċċess għal programmi ta’
+integrazzjoni soċjali u biex jintegraw fis-suq tax-xogħol, kif ukoll l-aċċess għall-edukazzjoni, it-titjib tal-ħiliet u t-taħriġ
+mill-ġdid ipprovduti fil-livell lokali, kif ukoll għal attivitajiet kulturali;
+20.
+jenfasizza li rħula intelliġenti joħolqu opportunitajiet ġodda għal ekonomija rurali diversifikata u l-aċċess għas-suq
+tax-xogħol, u jappella għal appoġġ intensiv għaż-żoni rurali sabiex iwettqu l-programm ta’ politika 2030, speċjalment
+it-tisħiħ tal-ħiliet diġitali u l-edukazzjoni, infrastruttura diġitali sikuri u sostenibbli, u t-trasformazzjoni diġitali tan-negozji
+u d-diġitalizzazjoni tas-servizzi pubbliċi; jilqa’ l-inklużjoni taż-żoni rurali fid-Dikjarazzjoni Ewropea dwar id-Drittijiet
+u l-Prinċipji Diġitali għad-Deċennju Diġitali;
+21.
+jirrikonoxxi r-rwol importanti li n-nisa jaqdu f’żoni f’riskju ta’ depopolazzjoni, u għalhekk, jippromovi u jappoġġja
+miżuri biex jinħolqu opportunitajiet indaqs għan-nisa f’impjiegi u servizzi innovattivi, sostenibbli u kreattivi;
+22.
+jenfasizza l-ħtieġa li l-Istati Membri jagħtu appoġġ b’saħħtu lill-politiki li jrawmu l-parteċipazzjoni tal-bniet
+u tan-nisa fl-edukazzjoni STEAM (it-teknoloġija tal-informazzjoni u tal-komunikazzjoni, ix-xjenza, it-teknoloġija,
+l-inġinerija, l-arti u l-matematika), u jipprovdu inċentivi biex jinħolqu impjiegi f’setturi fejn jista’ jiġi applikat l-għarfien
+tagħhom;
+23.
+jenfasizza li t-tisħiħ tat-tranżizzjoni diġitali tar-reġjuni maqbuda f’nassa tal-iżvilupp tat-talent huwa essenzjali kif
+ukoll fl-interess ta’ koeżjoni ekonomika, soċjali u territorjali b’saħħitha. Il-KtR jipproponi l-promozzjoni tal-koeżjoni diġitali
+bħala objettiv tal-Unjoni Ewropea sabiex tkun stabbilita l-infrastruttura diġitali adatta biex jiġi żgurat li t-telexogħol,
+is-servizzi elettroniċi u l-edukazzjoni diġitali jkunu aċċessibbli għal kulħadd. Għandha tingħata attenzjoni partikolari
+għall-aċċess għal għodod diġitali għal gruppi żvantaġġati u vulnerabbli;
+24.
+jinnota li ċ-ċittadini u n-negozji fir-reġjuni tal-fruntiera tal-Ewropa jiffaċċjaw bosta ostakli legali u amministrattivi li
+jxekklu t-tkabbir ekonomiku u l-kooperazzjoni transfruntiera, u jenfasizza l-ħtieġa ta’ żona Schengen mingħajr fruntieri
+għall-Istati Membri kollha sabiex tiġi ffaċilitata l-mobilità tal-istudenti, tal-ħaddiema u tan-negozji, speċjalment fir-reġjuni
+tal-fruntiera;
+25.
+jenfasizza r-rwol tal-innovazzjoni soċjali għall-iżvilupp ta’ ideat, servizzi u mudelli ġodda biex jiġu indirizzati aħjar
+l-isfidi tas-soċjetà, b’mod partikolari fl-oqsma tal-impjiegi, l-edukazzjoni, il-ħiliet u l-inklużjoni soċjali, u l-valur miżjud
+tagħha għall-iżvilupp tal-komunità u t-titjib tas-servizzi soċjali fuq il-post. Għal dan l-għan, il-Kumitat jenfasizza l-potenzjal
+tal-ekonomija soċjali fl-oqsma tat-taħriġ vokazzjonali, fl-universitajiet u fil-livelli kollha tal-edukazzjoni, u fil-politiki attivi
+dwar l-impjiegi, kif ukoll fl-iżvilupp tal-ħiliet u l-kompetenzi;
+26.
+iħeġġeġ li jiġi sfruttat il-finanzjament tal-FSE għall-Innovazzjoni Soċjali+ biex tissaħħaħ il-kapaċità tal-innovazzjoni
+u jiġu ffaċilitati t-trasferiment u t-tkabbir ta’ soluzzjonijiet innovattivi;
+It-titjib tal-effettività tal-edukazzjoni u rispons għall-ħtiġijiet tas-suq tax-xogħol
+
+27.
+jinnota li għalkemm is-sitwazzjoni tvarja ħafna madwar l-UE, waħda mill-isfidi ewlenin fit-tfassil u l-implimentaz­
+zjoni ta’ standards u prattiki ġodda għall-edukazzjoni u t-taħriġ hija l-punt sa fejn dawn jirrispondu b’suċċess għall-ħtiġijiet
+tas-suq tax-xogħol. Id-diskrepanzi fil-ħiliet u n-nuqqas ta’ tlaqqigħ tal-ħiliet jaggravaw id-disparitajiet territorjali, u dan
+jeħtieġ li jiġi indirizzat permezz ta’ politiki mfassla tajjeb, ibbażati fuq il-post u ffinanzjati b’mod adegwat;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b91f6a65343e825f5d3ab14d981d6dea64984a7c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.mt.p-79.txt
@@ -0,0 +1,76 @@
+30.5.2023
+
+MT
+
+Il-Ġurnal Uffiċjali tal-Unjoni Ewropea
+
+C 188/77
+
+6.
+iħeġġeġ lill-Aġenzija Ewropea għas-Sustanzi Kimiċi (ECHA) jew, fejn adegwat, lil korp Ewropew kompetenti ieħor biex
+jiżviluppaw approċċ uniformi għad-detezzjoni ta’ prodotti li fihom l-asbestos. Ikun mixtieq reġistru ta’ prodotti potenzjali li
+fihom l-asbestos sabiex tiġi ffaċilitata d-detezzjoni bikrija mill-Istati Membri. Jilqa’ bl-istess mod il-proposta tal-Kummissjoni
+Ewropea għal inizjattiva leġiżlattiva intitolata L-iskrinjar, ir-reġistrazzjoni u l-monitoraġġ tal-asbestos, bil-għan li jitnaqqas
+id-distakk fost l-azzjonijiet nazzjonali f’dan il-qasam. L-introduzzjoni ta’ skrinjar u reġistrazzjoni obbligatorji tal-asbestos
+fil-bini u l-iżvilupp ta’ strateġiji nazzjonali għat-tneħħija tal-asbestos għandhom iwasslu għall-implimentazzjoni ta’ approċċ
+koordinat u komparabbli fl-UE kollha, u b’hekk jinħoloq ambjent aktar sikur u jinkiseb livell ogħla ta’ protezzjoni
+għaċ-ċittadini tal-UE. Id-Direttiva għandha tindirizza wkoll il-ħtieġa li jiġu protetti s-servizzi ta’ emerġenza (inklużi
+l-ħaddiema tat-tifi tan-nar, il-pulizija, it-tobba u l-ħaddiema tas-salvataġġ) mir-riskji assoċjati mal-esponiment għall-asbestos
+billi tinħoloq bażi tad-data aġġornata u aċċessibbli li jkun fiha data affidabbli dwar l-infrastruttura bi preżenza kkonfermata
+jew probabbli tal-asbestos;
+
+7.
+jinnota li sabiex id-Direttiva tkun suċċess, l-Istati Membri u l-istituzzjonijiet tal-UE għandhom jinvolvu b’mod attiv
+lill-awtoritajiet lokali u reġjonali fl-istadji kollha tal-koordinazzjoni u l-implimentazzjoni tad-Direttiva riveduta;
+
+8.
+jappoġġja l-adozzjoni ta’ qafas komuni tal-UE biex ikun aktar faċli li l-asbestos jiġi identifikat u wara jitneħħa b’mod
+sikur fl-istokk tal-bini tal-UE. Il-Kumitat jistieden lill-Kummissjoni Ewropea u lill-Istati Membri jiżviluppaw u jinkoraġġixxu
+l-implimentazzjoni ta’ approċċ komuni, sistemiku u sistematiku biex tiġi indirizzata l-problema tal-asbestos (mill-metodu
+tal-inventarju, kampanji ta’ informazzjoni u edukazzjoni, programmi li jappoġġjaw lir-residenti, lill-kuntratturi
+u lill-awtoritajiet lokali u reġjonali fit-tneħħija tal-asbestos, sa soluzzjonijiet għall-protezzjoni tas-saħħa u l-ħżin
+tal-asbestos);
+
+9.
+jinnota bi tħassib li f’xi Stati Membri tal-UE huwa permess li ċ-ċittadini jżarmaw prodotti tal-asbestos huma stess.
+Jirrimarka li, peress li t-taħriġ tal-ħaddiema huwa essenzjali biex jiġu evitati r-riskji mill-esponiment okkupazzjonali
+għall-asbestos, huma meħtieġa linji gwida Ewropej dwar iċ-ċertifikazzjoni tal-ħiliet meħtieġa biex jiġi żgurat li l-istess
+standards jiġu applikati fl-UE kollha. Għalhekk iħeġġeġ l-iżvilupp ta’ linji gwida Ewropej dwar iċ-ċertifikazzjoni tal-ħiliet
+meħtieġa mill-ħaddiema għat-tneħħija sikura ta’ komponenti li fihom l-asbestos;
+
+10.
+jistieden lill-Kummissjoni toħloq mekkaniżmi li jħaffu b’mod sikur l-eradikazzjoni tal-asbestos billi jkun hemm
+sensibilizzazzjoni, edukazzjoni u protezzjoni aktar effettivi għall-ħaddiema u l-abitanti permezz ta’ programmi ta’
+edukazzjoni u informazzjoni effettivi, attraenti u mmirati (inkluż fost l-awtoritajiet lokali u reġjonali u l-persunal
+tas-servizzi tas-saħħa);
+
+11.
+jinnota li t-tranżizzjoni ekoloġika mixtieqa minn kulħadd u l-ambizzjoni tal-UE li żżid ir-rata ta’ rinnovazzjoni
+tal-bini bħala parti mill-Mewġa ta’ Rinnovazzjoni jistgħu fl-istess ħin iwasslu għal żieda fl-esponiment għall-asbestos, b’mod
+partikolari għall-ħaddiema tal-kostruzzjoni. Għalhekk huwa essenzjali li jiġu stabbiliti soluzzjonijiet għall-monitoraġġ
+tat-tneħħija tal-asbestos b’mod aktar effettiv, b’sistema speċjali ta’ kura tas-saħħa u trattament għal mard relatat mal-asbestos
+(għall-ħaddiema impjegati attwalment, jew fil-passat, f’setturi b’riskju ta’ esponiment għall-asbestos);
+
+12.
+jiġbed l-attenzjoni għall-ħtieġa li jinbdew u jiġu appoġġjati finanzjarjament l-attivitajiet innovattivi taċ-ċentri
+tar-riċerka u l-iżvilupp għar-rimi sikur, il-preservazzjoni u l-ħżin tal-asbestos (eż. taħt Orizzont). Fil-biċċa l-kbira tal-pajjiżi,
+il-ħżin ta’ skart perikoluż għadu jsir f’miżbliet jew f’faċilitajiet ta’ ħżin apposta għall-iskart tal-asbestos. Żieda fir-rata
+tat-tneħħija tal-asbestos hija ekwivalenti għal żieda sinifikanti fiż-żona tal-ħżin għal dan il-mineral perikoluż. Fl-istess ħin,
+jirrakkomanda li jinħoloq network ta’ bliet u reġjuni li qed jiffaċċjaw il-problema u l-impatt tal-asbestos fit-territorju
+tagħhom. L-għan huwa li tiġi żviluppata kooperazzjoni li tinvolvi l-iskambju ta’ prattiki u l-ħolqien ta’ sħubijiet
+għall-implimentazzjoni ta’ proġetti ta’ riċerka transnazzjonali konġunti kofinanzjati mill-Unjoni Ewropea;
+
+13.
+jinnota li r-raġuni ewlenija għar-ritmu baxx tat-tneħħija tal-asbestos tirriżulta mill-fatt li l-kontribuzzjoni finanzjarja
+mogħtija tirrigwarda biss iż-żarmar u r-rimi tal-prodotti tal-asbestos (u b’mod partikolari s-soqfa Eternit). Ir-residenti ħafna
+drabi ma jkollhomx biżżejjed flus biex iħallsu għall-materjali u s-servizzi tal-bini biex jibdlu s-soqfa u għalhekk joqogħdu
+lura milli jagħmlu investiment bħal dan. Hemm bżonn li jiġu introdotti mekkaniżmi ta’ sussidju u inċentivi ġodda (eż.
+ħelsien mit-taxxa, sussidji);
+
+14.
+sabiex jiġu protetti l-ħaddiema esposti għall-asbestos u jiġi minimizzat l-impatt tal-asbestos fuq l-ambjent, jingħaqad
+mal-appell għal strateġija Ewropea għat-tneħħija tal-asbestos, li tiżgura approċċ integrat ta’ politiki differenti u timplimenta
+soluzzjonijiet sistemiċi u effettivi fl-Istati Membri kollha dwar metodi ta’ inventarju, monitoraġġ, rimi sikur, ħżin
+u edukazzjoni (taħriġ);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b2a8f07b637b33e17e2c508c53798f0c190a75c9
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-1.txt
@@ -0,0 +1,68 @@
+Publicatieblad
+
+C 188
+
+van de Europese Unie
+
+Uitgave
+in de Nederlandse taal
+
+Mededelingen en bekendmakingen
+
+66e jaargang
+30 mei 2023
+
+Inhoud
+
+I
+
+Resoluties, aanbevelingen en adviezen
+RESOLUTIES
+Comité van de Regio's
+154e zitting van het CvdR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Resolutie van het Europees Comité van de Regio’s over het benutten van talent in Europa’s regio’s .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Resolutie van het Europees Comité van de Regio’s over het initiatief ter versterking van de sociale
+dialoog . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+ADVIEZEN
+Comité van de Regio's
+154e zitting van het CvdR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Advies van het Europees Comité van de Regio’s over de toekomst van het Oostelijk Partnerschap vanuit
+een lokaal en regionaal perspectief . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Advies van het Europees Comité van de Regio’s over streefdoelen en instrumenten voor een slim
+Europees platteland . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Voorbereidende handelingen
+Comité van de Regio's
+154e zitting van het CvdR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+NL
+
+Advies van het Europees Comité van de Regio’s over kortetermijnverhuur van accommodatie: een
+evenwicht vinden tussen de behoeften van lokale gemeenschappen, ondernemers en reizigers . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..8b9a8de5937b41a5bd87061b1cf74b9077f850ba
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-13.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+C 188/11
+
+8.
+De “kernwaarden”, namelijk een gezamenlijk engagement voor vrijheid, democratie, de rechtsstaat en de
+mensenrechten, moeten de gemeenschappelijke basis blijven vormen voor nauwere banden binnen het Oostelijk
+Partnerschap. Tegelijkertijd moet er verder worden gewerkt aan de gemeenschappelijke doelstellingen, zoals het bevorderen
+van gendergelijkheid, het beschermen van minderheden en taalrechten, het bestrijden van de klimaatverandering, het
+vooruithelpen van de groene en digitale transitie, het ondersteunen van een sterk en onafhankelijk maatschappelijk
+middenveld, het vergroten van veerkracht en welvaart en het verdiepen van de economische betrekkingen. Blijvende steun
+op alle bestuursniveaus voor de Belarussische democratische oppositie alsook voor het maatschappelijk middenveld zijn
+essentieel voor de bevordering van democratische waarden in het land.
+9.
+De lokale en regionale overheden kunnen een sleutelrol spelen bij de verdediging van deze “kernwaarden” in de regio’s
+en lokale gemeenschappen en bij het bereiken van de gemeenschappelijke doelstellingen. Door de burger dichter bij de
+Europese Unie en de Europese waarden te brengen, wordt tegelijkertijd naleving van het subsidiariteitsbeginsel van de EU
+gewaarborgd.
+10.
+Het Oostelijk Partnerschap kan echter alleen blijven floreren als de politieke doelstellingen en de multilaterale
+architectuur ervan worden hervormd.
+11.
+Na meer dan tien jaar samenwerking binnen het Oostelijk Partnerschap lopen de landspecifieke prioriteiten van de
+oostelijke partners nu uiteen, niet alleen als gevolg van hun verschillende ontwikkelingsbehoeften, nationale prioriteiten en
+bereidheid tot integratie, maar ook als gevolg van de agressieve Russische politiek en de destabiliserende tactieken en
+desinformatie die Rusland gebruikt. Het CvdR kijkt dan ook reikhalzend uit naar het voorstel van de Europese Commissie
+om de toekomst van het Oostelijk Partnerschap te beoordelen.
+12.
+Het Oostelijk Partnerschap blijft een relevant kader dat zijn regionale potentieel nog niet ten volle heeft benut en
+voor alle partners nog steeds van nut kan zijn, indien het wordt hervormd om landspecifieke doelstellingen ten aanzien van
+de EU vast te stellen. De flexibele formaten en instrumenten binnen dat kader moeten inspelen op de behoeften van zowel
+de nieuwe kandidaat-lidstaten van de EU als van de andere partners, met behoud van de gemeenschappelijke waarden en
+regels, wederzijdse belangen en verbintenissen.
+13.
+Het Oostelijk Partnerschap moet meer resultaatgericht zijn en zijn instrumenten en werkwijzen aan de behoeften
+van de partners aanpassen, onder meer door de landen te helpen die het verst zijn gevorderd op hun weg zijn naar
+lidmaatschap van de EU.
+14.
+Het CvdR roept de Europese Commissie en de partnerregeringen op om de regionale en lokale overheden te
+betrekken bij de ontwikkeling van samenwerkingsprioriteiten met een territoriale impact (bijv. op het gebied van
+energie-efficiëntie, milieu, aanpassing aan de klimaatverandering, vervoersconnectiviteit, decentralisatie en hervorming van
+het openbaar bestuur, steun aan het maatschappelijk middenveld). De regionale en lokale overheden moeten deelnemen aan
+de desbetreffende platforms en werkgroepen van het Oostelijk Partnerschap, waarin ook vertegenwoordigers van Corleap
+moeten worden opgenomen.
+15.
+De samenwerking in het kader van het Oostelijk Partnerschap heeft positieve gevolgen voor het leven van de gewone
+burger, maar de zichtbaarheid van het partnerschap en de rol van de EU moeten worden versterkt op basis van de resultaten
+uit het verleden. Dat kan ook worden bereikt door systematisch samen te werken met de lokale en regionale overheden en
+hun verenigingen in het veld.
+16.
+Lokaal zelfbestuur, dat een fundamentele pijler en hoeksteen van de democratie is, moet verder worden ondersteund
+om de doelstellingen van het Oostelijk Partnerschap te verwezenlijken. Het CvdR is ingenomen met de werkzaamheden van
+het Congres van de Raad van Europa in dit verband.
+III. BELEIDSAANBEVELINGEN
+
+17.
+Het CvdR is voorstander van een op maat gesneden aanpak ten aanzien van de doelstellingen van het Oostelijk
+Partnerschap. Op die manier wordt rekening gehouden met de verschillende behoeften van kandidaat-lidstaten van de EU,
+potentiële kandidaten en andere partners, aangezien een uniforme aanpak niet langer gerechtvaardigd is. Bij het opstellen
+van de landspecifieke doelstellingen moet ook rekening worden gehouden met de specifieke belangen van regionale en
+lokale gemeenschappen.
+18.
+Het CvdR raadt aan de geografische reikwijdte van het Oostelijk Partnerschap flexibeler te maken. Zo kan er
+bijvoorbeeld nauwer samengewerkt worden met bepaalde landen in Centraal-Azië. Ook zou moeten worden nagegaan op
+welke gebieden met de landen van de Westelijke Balkan kan worden samengewerkt.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..7f7d650ab882c0ea7a9824a830dc0ca2cbf5e817
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-40.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+C 188/38
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+30.5.2023
+
+15.
+In 2019, vóór de pandemie, registreerden 42 steden in de EU meer dan een miljoen overnachtingen van reizigers,
+waarbij Parijs, Barcelona, Lissabon en Rome elk meer dan 10 miljoen overnachtingen op de teller hadden staan. Maar juist
+citytrips en het op kunststeden gericht toerisme werden tussen 2020 en 2021 het hardst getroffen door de
+COVID-19-pandemie, net als toeristische zon- en strandbestemmingen.
+16.
+Het CvdR acht het positief dat de belangstelling van reizigers is verschoven naar kleinere steden en
+plattelandsgemeenschappen en is ingenomen met het feit dat bezoekers de “traditionele” toeristische routes steeds vaker
+links laten liggen; in dat verband spreekt het zijn krachtige steun uit voor de doelstelling van de EU-strategie voor slimme
+mobiliteit (3) om het hogesnelheidsverkeer in heel Europa te verdubbelen. Het is ervan overtuigd dat moderne en duurzame
+reismodellen het plattelandstoerisme verder zullen aanwakkeren.
+17.
+Hoewel de EU zichzelf presenteert als de beste toeristische bestemming ter wereld, heeft het Europees toerisme zich
+de afgelopen twee jaar voornamelijk hersteld dankzij het binnenlands en intra-Europees toerisme. Om Europese burgers die
+in de EU reizen verder te ondersteunen, pleit het CvdR voor hernieuwde inspanningen om de bestaande
+grensoverschrijdende spoorwegovergangen (149 van de 265 verbindingen zijn niet-operationeel (4)) te herstellen om
+emissievrij vervoer te bevorderen, het spoorwegnet van de EU nieuw leven in te blazen en het geschikt te maken voor de
+uitdagingen van de 21e eeuw, waarbij optimaal gebruik wordt gemaakt van geavanceerde spoorwegtechnologieën.
+De gevolgen voor de huisvestingssector
+18.
+Met name gemeentelijke overheden van grote Europese steden hebben te maken met een toenemende vraag naar
+betaalbare huisvesting om burgers te verwelkomen die in hun steden willen studeren, werken en wonen. Het waarborgen
+van betaalbare huisvesting is een kwestie van algemeen belang die door de lokale overheden moet worden beheerd door de
+best mogelijke oplossingen te vinden en conflicten te vermijden met degenen die woningen willen verhuren aan toeristen.
+19.
+Bij de kortetermijnverhuur komen twee afzonderlijke markten samen, namelijk de woningmarkt en de
+toerismemarkt. Financiële of fiscale stimulansen om gebouwen te renoveren kunnen leiden tot de omvorming van
+woningen, van woonruimte naar toeristische accommodatie, met de mogelijkheid deze commercieel te exploiteren, wat dan
+weer ten koste gaat van lokale bewoners, studenten en werknemers.
+20.
+
+Iedere bevoegde autoriteit besluit of kortetermijnverhuur mag plaatsvinden in sociale woningbouw.
+
+21.
+In gebieden waar de onlineplatforms zeer actief zijn, is de impact op de vastgoedmarkt aanzienlijk (5). Dit leidt tot
+een stijging van de huurprijzen en de vastgoedprijzen, waardoor de beschikbaarheid van het gebouwenbestand voor de
+plaatselijke bevolking afneemt.
+22.
+De mogelijkheden voor platforms moeten behouden blijven, maar het is cruciaal dat de doelstellingen van het
+overheidsbeleid in acht worden genomen, zoals beschikbare en betaalbare huisvesting en bescherming van stadscentra,
+vooral nu de economische omstandigheden in Europa verslechteren. Kortetermijnverhuur van accommodatie via platforms
+en de gevolgen daarvan mogen de brede acceptatie van toerisme in de Europese regio’s en steden niet ondermijnen en de
+leefbaarheid van wijken niet aantasten.
+Delen van gegevens
+23.
+Het CvdR is dan ook van mening dat, met inachtneming van de regels inzake gegevensbescherming, de verplichte
+vereisten voor het delen van informatie bindend moeten zijn voor platforms die actief zijn op de woningmarkt voor
+kortstondig verblijf, aangezien de toegang tot dergelijke informatie voor de autoriteiten van essentieel belang is om de
+beschikbaarheid van betaalbare huisvesting te waarborgen.
+24.
+Het CvdR is bezorgd over het feit dat de platforms het moeilijk vinden om kritieke informatie te delen met
+overheidsinstanties, hoewel er tekenen zijn van een grotere bereidheid van platforms om lokale en regionale overheden te
+helpen weloverwogen politieke beslissingen te nemen en de naleving en het begrip van de lokale regelgeving te
+vereenvoudigen.
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..471710b8164daeb6da92b02346e762450c56c432
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-5.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+C 188/3
+
+17.
+acht het noodzakelijk een reeks beleidsmaatregelen voor plattelandsgebieden in te voeren om ontvolking, en
+daarmee het verlies aan talent, tegen te gaan, met name voor de gebieden die het zwaarst worden getroffen door de
+klimaatverandering en de gebieden met ernstige en permanente natuurlijke of demografische belemmeringen, zoals
+ultraperifere gebieden, eilanden en meer afgelegen en geïsoleerde regio’s, waar de toegang tot hulpbronnen doorgaans
+beperkter is; het CvdR herhaalt dat de toekomst van dergelijke gebieden afhangt van het vasthouden en aantrekken van
+jonge talentvolle mensen die daar hun levensdoelen willen nastreven en van het volledig betrekken van jongeren bij het
+zoeken naar oplossingen voor lokale uitdagingen;
+18.
+wijst erop dat onderwijs en opleiding, zowel fysiek onderwijs ter plaatse als afstandsonderwijs, toegankelijk moeten
+zijn voor alle leeftijden en alle maatschappelijke groepen, dat kennis moet worden uitgewisseld over innovatieve manieren
+om het verwerven van vaardigheden aan te pakken, en dat er gemeenschapscentra moeten komen met een scala aan
+diensten, van bibliotheken tot maatschappelijk werk; is het er voorts mee eens dat het belangrijk is het arbeids- en
+opleidingsaanbod te verruimen en maatregelen in te voeren om werk en privéleven te combineren;
+19.
+acht het in verband met de generatievernieuwingsproblematiek van essentieel belang dat er overheidsmaatregelen ter
+bevordering van de modernisering en de aanpassing aan de klimaatverandering van landbouwbedrijven worden genomen
+en dat jonge mensen ertoe worden aangespoord zich te vestigen als landbouwer. Daartoe moet de toegang tot programma’s
+voor integratie op de arbeidsmarkt en in de maatschappij, alsook tot opleiding, bij- en omscholing op lokaal niveau en
+cultuur worden verbeterd;
+20.
+onderstreept dat slimme dorpen nieuwe kansen creëren voor een gediversifieerde plattelandseconomie en toegang
+tot de arbeidsmarkt, en verzoekt om intensieve steun voor plattelandsgebieden om het beleidsprogramma 2030 uit te
+voeren, met name de versterking van digitale vaardigheden en onderwijs, veilige en duurzame digitale infrastructuren, de
+digitale transformatie van bedrijven en de digitalisering van overheidsdiensten; vindt het een goede zaak dat
+plattelandsgebieden zijn opgenomen in de Europese verklaring over digitale rechten en beginselen voor het digitale
+decennium;
+21.
+erkent dat vrouwen een belangrijke rol spelen in gebieden waar ontvolking dreigt en steunt daarom maatregelen om
+gelijke kansen te creëren voor vrouwen op het gebied van innovatieve, duurzame en creatieve banen en diensten;
+22.
+onderstreept dat de lidstaten krachtige steun moeten verlenen aan beleid ter bevordering van de deelname van
+meisjes en vrouwen aan STEAM-onderwijs (informatie- en communicatietechnologie, wetenschap, technologie, enginee­
+ring, kunst en wiskunde), en de werkgelegenheid in sectoren waar hun kennis kan worden toegepast moeten stimuleren;
+23.
+beklemtoont dat het stimuleren van de digitale transitie van regio’s die te maken hebben met lacunes bij de
+ontwikkeling van talent, essentieel is en ook in het belang is van een sterke economische, sociale en territoriale cohesie; stelt
+voor om digitale cohesie uit te roepen tot doelstelling van de Europese Unie, om er zo voor te zorgen dat de juiste digitale
+infrastructuur kan worden aangelegd om telewerken, e-diensten en digitaal onderwijs binnen het bereik van iedereen te
+brengen. Bijzondere aandacht moet uitgaan naar de toegang tot digitale instrumenten voor kansarme en kwetsbare groepen;
+24.
+merkt op dat burgers en bedrijven in de grensregio’s van Europa te maken hebben met tal van juridische en
+administratieve belemmeringen die economische groei en grensoverschrijdende samenwerking in de weg staan en
+benadrukt de noodzaak van een Schengengebied zonder grenzen voor alle lidstaten om de mobiliteit van studenten,
+werknemers en bedrijven, met name in de grensregio’s, te bevorderen;
+25.
+legt de nadruk op de rol van sociale innovatie voor de ontwikkeling van nieuwe ideeën, diensten en modellen om
+maatschappelijke uitdagingen beter aan te pakken, met name op het gebied van werkgelegenheid, onderwijs, vaardigheden
+en sociale inclusie, en op de toegevoegde waarde ervan voor de ontwikkeling van gemeenschappen en de verbetering van
+sociale diensten in het veld. Het CvdR wijst in dit verband op het potentieel van de sociale economie op het gebied van
+beroepsopleiding, op universitair en andere onderwijsniveaus, op het gebied van actief werkgelegenheidsbeleid en op het
+gebied van de ontwikkeling van vaardigheden en competenties;
+26.
+pleit ervoor om middelen uit het ESF+ voor sociale innovatie aan te wenden om de innovatiecapaciteit te versterken
+en de overdracht en opschaling van innovatieve oplossingen te vergemakkelijken;
+Het onderwijs doeltreffender maken en inspelen op de behoeften van de arbeidsmarkt
+
+27.
+constateert dat het, ondanks de aanzienlijke verschillen binnen de EU, vrijwel overal een grote uitdaging is om er bij
+het vaststellen en toepassen van nieuwe normen en praktijken op het gebied van onderwijs en opleiding voor te zorgen dat
+deze in voldoende mate inspelen op de behoeften van de arbeidsmarkt. Vaardigheidskloven en discrepanties tussen
+gevraagde en aangeboden vaardigheden vergroten de territoriale verschillen, hetgeen moet worden tegengegaan door
+middel van een doorwrocht, plaatsgebonden en naar behoren gefinancierd beleid;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..65ba0b8637e74e9fe4cc2036321ef666070b3f16
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.nl.p-79.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+NL
+
+Publicatieblad van de Europese Unie
+
+C 188/77
+
+6.
+Het Europees Agentschap voor chemische stoffen (ECHA), of in voorkomend geval een ander verantwoordelijk
+Europees orgaan, zou dringend een uniforme aanpak voor de opsporing van asbesthoudende producten moeten
+ontwikkelen. Een register van potentieel asbesthoudende producten zou wenselijk zijn om vroegtijdige opsporing daarvan
+door de lidstaten te vergemakkelijken. Het CvdR is in dit verband ingenomen met het voorstel van de Europese Commissie
+voor een wetgevingsinitiatief inzake de screening, registratie en monitoring van asbest, dat tot doel heeft de kloof tussen de
+desbetreffende nationale maatregelen te overbruggen. De invoering van verplichte screening en registratie van de
+aanwezigheid van asbest in gebouwen en de ontwikkeling van nationale strategieën voor asbestverwijdering zouden moeten
+leiden tot een gecoördineerde en vergelijkbare aanpak in de hele EU en daarmee tot een veiligere leefomgeving en een hoger
+niveau van bescherming voor de Europese burgers. In de richtlijn zou ook de noodzaak aan de orde moeten komen om
+hulpverleners (onder wie brandweerlieden, politieagenten, artsen en reddingswerkers) te beschermen tegen de risico’s van
+blootstelling aan asbest. Daartoe zou een actuele en toegankelijke databank moeten worden opgezet met betrouwbare
+gegevens over infrastructuur die waarschijnlijk of met zekerheid asbest bevat.
+7.
+Wil de richtlijn een succes worden, dan moeten de lidstaten en de EU-instellingen de lokale en regionale overheden
+actief betrekken bij alle coördinatie- en uitvoeringsstadia van de herziene richtlijn.
+8.
+Het CvdR kan zich vinden in de goedkeuring van een gemeenschappelijk EU-kader om asbest in het Europese
+gebouwenbestand gemakkelijker in kaart te kunnen brengen en vervolgens veilig te verwijderen. De Europese Commissie en
+de lidstaten zouden een gemeenschappelijke, systemische en stelselmatige aanpak moeten uitwerken en gaan volgen om het
+asbestprobleem op te lossen (gaande van een inventarisatiemethode, voorlichtings- en informatiecampagnes, programma’s
+ter ondersteuning van bewoners, ondernemers en decentrale overheden bij asbestverwijdering tot oplossingen voor
+gezondheidsbescherming en asbestopslag).
+9.
+Het CvdR stelt met bezorgdheid vast dat burgers in sommige lidstaten asbesthoudende producten zelf mogen
+verwijderen. De opleiding van werknemers is essentieel om risico’s door de beroepsmatige blootstelling aan asbest te
+voorkomen. Er zijn Europese richtsnoeren nodig voor de certificering van de in dit verband vereiste vaardigheden om
+ervoor te zorgen dat in de hele EU dezelfde normen worden toegepast. Het CvdR dringt er daarom op aan zulke
+richtsnoeren voor de certificering van de van werknemers verlangde vaardigheden voor de veilige verwijdering van
+asbesthoudende producten uit te werken.
+10.
+De Europese Commissie zou instrumenten moeten ontwikkelen waarmee de verwijdering van asbest op een veilige
+wijze kan worden versneld, zoals meer bewustmaking, adequatere scholing en verbetering van de bescherming van
+werknemers en bewoners met behulp van doeltreffende, aantrekkelijke en doelgerichte voorlichtings- en onderwijs­
+programma’s (ook voor personeel van lokale en regionale overheden en gezondheidsdiensten).
+11.
+De algemeen nagestreefde groene transitie en de ambitie van de EU om in het kader van de renovatiegolf een hoger
+percentage gebouwen te renoveren, kunnen er tegelijkertijd toe leiden dat een groter aantal mensen aan asbest wordt
+blootgesteld, met name werknemers in de bouw. Daarom moet er worden gezocht naar oplossingen om doeltreffender
+toezicht te kunnen houden op het proces van asbestverwijdering en moet er een speciaal systeem komen voor de
+behandeling en genezing van asbestgerelateerde ziekten (zowel voor de werknemers die nu werkzaam zijn als degenen die
+vroeger werkzaam waren in sectoren waar sprake is van blootstelling aan asbest).
+12.
+Innovatieve activiteiten van O&O-centra met betrekking tot de veilige verwijdering, bewaring en opslag van asbest
+zouden gestimuleerd en financieel ondersteund moeten worden (bijv. in het kader van het Horizon-programma). In de
+meeste landen worden gevaarlijke afvalstoffen nog steeds op stortplaatsen opgeslagen of zijn er speciale opslagfaciliteiten
+voor asbestafval. Als er meer asbest zal worden verwijderd, betekent dit ook dat er aanzienlijk meer opslagruimte voor dit
+gevaarlijke mineraal nodig zal zijn. Er zou tevens een netwerk moeten worden opgezet van steden en regio’s die op hun
+grondgebied te maken hebben met de asbestproblematiek en de gevolgen daarvan, met als doel samenwerking en de
+uitwisseling van goede praktijkvoorbeelden aan te moedigen alsmede partnerschappen te creëren voor de uitvoering van
+gezamenlijke, door de EU medegefinancierde transnationale onderzoeksprojecten.
+13.
+De belangrijkste oorzaak van het trage tempo van asbestverwijdering is dat alleen de ontmanteling en afvoer van
+asbesthoudende materialen (met name eternietdaken) worden gefinancierd. Bewoners hebben vaak niet genoeg geld voor de
+door henzelf te bekostigen andere bouwmaterialen en aannemers om nieuwe dakbedekking aan te brengen en zien daar dan
+ook dikwijls van af. Er moeten dus nieuwe financiële steuninstrumenten en stimulansen komen (zoals belastingkortingen of
+subsidies).
+14.
+Om werknemers die aan asbest worden blootgesteld te beschermen en de milieugevolgen van asbest tot een
+minimum te beperken, schaart het CvdR zich achter de oproep voor een Europese strategie voor asbestverwijdering.
+Daarmee kan worden gezorgd voor een geïntegreerde beleidsaanpak en kunnen in alle lidstaten doeltreffende, stelselmatige
+oplossingen worden toegepast voor de inventarisatie, monitoring, veilige verwijdering en opslag van asbest alsmede ten
+aanzien van opleidingsmethoden.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..cb68e9c12986f0cc42648b1ff2bbd27108d68a35
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-1.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+Dziennik Urzędowy
+
+C 188
+
+Unii Europejskiej
+
+Informacje i zawiadomienia
+
+Wydanie polskie
+
+Rocznik 66
+30 maja 2023
+
+Spis treści
+
+I
+
+Rezolucje, zalecenia i opinie
+REZOLUCJE
+Komitet Regionów
+154. sesja plenarna KR-u, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+2023/C 188/02
+
+Rezolucja Europejskiego Komitetu Regionów – Wykorzystanie potencjału talentów w regionach
+Europy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Rezolucja Europejskiego Komitetu Regionów – Inicjatywa na rzecz wzmacniania dialogu społecznego
+
+6
+
+OPINIE
+Komitet Regionów
+154. sesja plenarna KR-u, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Opinia Europejskiego Komitetu Regionów – Przyszłość Partnerstwa Wschodniego z perspektywy
+lokalnej i regionalnej . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Opinia Europejskiego Komitetu Regionów – Cele i narzędzia na rzecz inteligentnych obszarów
+wiejskich w Europie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Akty przygotowawcze
+Komitet Regionów
+154. sesja plenarna KR-u, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+PL
+
+Opinia Europejskiego Komitetu Regionów – Usługi krótkoterminowego najmu lokali mieszkalnych:
+zachowanie równowagi między potrzebami społeczności lokalnych, przedsiębiorców i podróżnych .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e71cda1b531aa9f689193af529428ef4e1ddee8a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-13.txt
@@ -0,0 +1,67 @@
+30.5.2023
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+C 188/11
+
+8.
+Uważa, że „kwestie podstawowe” powinny pozostać wspólną podstawą zbliżania krajów Partnerstwa Wschodniego:
+wspólne zobowiązanie na rzecz wolności, demokracji, praworządności i praw człowieka, przy jednoczesnym
+kontynuowaniu prac nad wspólnymi celami, takimi jak promowanie równości płci, ochrona mniejszości i praw
+językowych, przeciwdziałanie zmianie klimatu, postępy w transformacji ekologicznej i cyfrowej, wspieranie silnego
+i niezależnego społeczeństwa obywatelskiego, zwiększanie odporności i dobrobytu oraz pogłębianie stosunków
+gospodarczych. Podkreśla, że stałe wsparcie dla białoruskiej opozycji demokratycznej na wszystkich szczeblach
+sprawowania rządów, a także wsparcie dla społeczeństwa obywatelskiego, mają zasadnicze znaczenie dla promowania
+wartości demokratycznych w tym kraju.
+9.
+Zwraca uwagę na istotną rolę, jaką władze lokalne i regionalne mogą odegrać w obronie tych „kwestii podstawowych”
+w regionach i społecznościach lokalnych, a także w osiąganiu wspólnych celów, gwarantując jednocześnie przestrzeganie
+zasady pomocniczości UE poprzez zbliżenie do siebie lokalnych obywateli i Unii Europejskiej oraz jej wartości.
+10.
+Podkreśla jednak, że konieczne jest ponowne określenie celów politycznych Partnerstwa Wschodniego i jego
+struktury wielostronnej, aby mogło się ono dalej rozwijać.
+11.
+Uznaje, że po ponad dekadzie współpracy w ramach Partnerstwa Wschodniego priorytety poszczególnych krajów
+Partnerstwa są obecnie rozbieżne ze względu na różne potrzeby rozwojowe, priorytety krajowe i aspiracje integracyjne, ale
+również ze względu na stosowaną przez Rosję politykę agresji, destabilizującą taktykę i dezinformację. Dlatego też
+z niecierpliwością oczekuje wniosku Komisji Europejskiej dotyczącego oceny przyszłości Partnerstwa Wschodniego.
+12.
+Uznaje, że Partnerstwo Wschodnie pozostaje odpowiednimi ramami, które nie wyczerpały w pełni swojego
+potencjału regionalnego i mogą nadal mieć znaczenie dla wszystkich partnerów, jeśli zostaną zreformowane w taki sposób,
+by określały cele względem UE dla poszczególnych krajów. Elastyczne formaty i narzędzia w obrębie tych ram powinny
+uzupełniać potrzeby zarówno nowych krajów kandydujących do UE, jak i innych partnerów, przy jednoczesnym
+zachowaniu wspólnych wartości i zasad, wzajemnych interesów i zobowiązań.
+13.
+Zwraca uwagę, że Partnerstwo Wschodnie powinno być bardziej zorientowane na wyniki poprzez dostosowanie
+narzędzi i formatów działania do potrzeb partnerów, w tym poprzez wspieranie najbardziej zaawansowanych partnerów
+w ich dążeniu do członkostwa w UE.
+14.
+Wzywa zarówno Komisję Europejską, jak i rządy krajów partnerskich do zaangażowania władz regionalnych
+i lokalnych w ustalanie priorytetów współpracy o oddziaływaniu terytorialnym (np. w zakresie efektywności energetycznej,
+środowiska i przystosowania się do zmiany klimatu, połączeń transportowych, decentralizacji i reformy administracji
+publicznej, wsparcia dla społeczeństwa obywatelskiego) oraz do włączenia tych władz do odpowiednich platform i paneli
+Partnerstwa Wschodniego, które powinny zostać rozszerzone na przedstawicieli CORLEAP-u.
+15.
+Odnotowuje pozytywny wpływ współpracy w ramach Partnerstwa Wschodniego na życie zwykłych obywateli, ale
+podkreśla, że należy zwiększyć widoczność Partnerstwa i wkładu UE w oparciu o dotychczasowe osiągnięcia. Można to
+również osiągnąć dzięki systematycznej współpracy z władzami lokalnymi i regionalnymi oraz ich stowarzyszeniami
+w terenie.
+16.
+Zauważa, że dla osiągnięcia celów Partnerstwa Wschodniego istotne znaczenie ma dalsze wspieranie samorządu
+lokalnego, który jest podstawowym filarem i fundamentem demokracji, i z zadowoleniem przyjmuje prace Kongresu Rady
+Europy w tej dziedzinie.
+III. ZALECENIA POLITYCZNE
+
+17.
+Opowiada się za przyjęciem indywidualnego podejścia do celów Partnerstwa Wschodniego, aby odzwierciedlić
+różne potrzeby krajów kandydujących do UE, potencjalnych kandydatów i innych partnerów, ponieważ uniwersalne
+podejście nie ma już uzasadnienia. Potrzeby specyficzne dla danego kraju powinny być wyznaczane w sposób
+uwzględniający również szczególne interesy społeczności regionalnych i lokalnych.
+18.
+Zaleca uelastycznienie zakresu geograficznego Partnerstwa Wschodniego, co umożliwi ściślejszą współpracę
+z krajami takimi jak pewne kraje w Azji Środkowej. Należy także określić obszary współpracy z krajami Bałkanów
+Zachodnich.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ce5cecf6d4bd62b77d69051ea66b26c1240e550b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-40.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+C 188/38
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+30.5.2023
+
+15.
+Podkreśla że w 2019 r., przed pandemią, w 42 miastach UE najemcy zarezerwowali ponad milion noclegów, przy
+czym każde z takich miast jak Paryż, Barcelona, Lizbona i Rzym przekroczyło 10 mln noclegów. Pandemia COVID-19
+w latach 2020–2021 odbiła się w większym stopniu na turystyce miejskiej oraz na turystyce w miastach słynących ze
+sztuki, a także w miejscowościach wakacyjnych, których atutami są nasłonecznienie i plaże.
+16.
+Ocenia pozytywnie fakt, że podróżni częściej interesują się obecnie mniejszymi miastami i społecznościami
+wiejskimi, i przyjmuje z zadowoleniem to, że odwiedzający coraz częściej wybierają miejsca z dala od tradycyjnych tras
+turystycznych. W związku z tym zdecydowanie popiera cel strategii UE na rzecz inteligentnej mobilności (3) polegający na
+podwojeniu ruchu kolei dużej prędkości w całej Europie. Jest przekonany, że nowoczesne i zrównoważone modele podróży
+jeszcze bardziej wzmocnią turystykę wiejską.
+17.
+Podkreśla, że choć UE twierdzi, że jest najpopularniejszym kierunkiem turystycznym na świecie, ożywienie turystyki
+w UE w ciągu ostatnich dwóch lat następuje głównie w skali wewnętrznej i w obrębie Europy. By w większym stopniu
+wesprzeć obywateli europejskich podróżujących po UE, KR wzywa do wznowienia wysiłków na rzecz przywrócenia
+istniejących kolejowych przejść granicznych (nie działa 149 z 265 połączeń (4)) z myślą o promowaniu transportu
+bezemisyjnego oraz o ożywieniu sieci kolejowej UE i dostosowaniu jej do wyzwań XXI wieku, z jak największym
+wykorzystaniem najbardziej zaawansowanych technologii transportu kolejowego.
+Wpływ na sektor mieszkaniowy
+18.
+Dostrzega, że zwłaszcza gminy miejskie położone w obrębie dużych miast europejskich borykają się z rosnącym
+popytem na przystępne cenowo mieszkania dla obywatelek i obywateli, którzy pragną w nich uczyć się, pracować
+i mieszkać. Zapewnienie przystępnych cenowo mieszkań leży w interesie publicznym, który realizować muszą władze
+lokalne, wypracowując optymalne rozwiązania zapobiegające konfliktom z osobami mającymi interes w najmie lokali
+mieszkalnych dla turystów.
+19.
+Zaznacza, że najem krótkoterminowy łączy dwa osobne rynki: mieszkaniowy i turystyczny, w związku z czym
+zachęty finansowe lub podatkowe do renowacji budynków mogą sprzyjać przebudowie budynków – z lokali mieszkalnych
+na turystyczne obiekty noclegowe – wraz z możliwością ich komercyjnego wykorzystania na niekorzyść mieszkańców,
+studentów i pracowników.
+20.
+Każdy właściwy organ powinien decydować o tym, czy krótkoterminowy najem może mieć miejsce w budynkach
+mieszkań socjalnych.
+21.
+Podkreśla, że tam, gdzie aktywnie działają platformy internetowe, ich wpływ na rynek nieruchomości jest
+znaczny (5), co prowadzi do wzrostu czynszów i cen nieruchomości, ograniczając dostępność zasobów budowlanych dla
+ludności lokalnej.
+22.
+Podkreśla, że bardzo ważne jest, by przy przyznawaniu możliwości platformom uwzględniać cele polityki
+publicznej, takie jak zapewnienie dostępnych i przystępnych cenowo mieszkań oraz ochrona ośrodków miejskich,
+zwłaszcza w czasach, gdy warunki gospodarcze w Europie ulegają pogorszeniu. Usługi krótkoterminowego najmu lokali
+mieszkalnych za pośrednictwem platform oraz ich skutki nie mogą negatywnie wpływać na wysoki poziom akceptacji
+turystyki w regionach i miastach Europy ani pogarszać warunków życia w dzielnicach.
+Udostępnianie danych
+23.
+Stwierdza zatem, że zgodnie z przepisami o ochronie danych, obowiązkowe wymogi dotyczące udostępniania
+informacji przez platformy działające na rynku najmu krótkoterminowego mają wiążący charakter, gdyż władze muszą
+mieć dostęp do tych informacji, by zagwarantować dostępność przystępnych cenowo lokali mieszkalnych.
+24.
+Wyraża zaniepokojenie trudnościami z udostępnieniem przez platformy organom publicznym informacji
+o krytycznym znaczeniu, choć pojawiają się sygnały, że są one skłonne pomóc samorządom lokalnym w podejmowaniu
+świadomych decyzji politycznych oraz w uproszczeniu stosowania i zrozumienia lokalnych przepisów.
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..c4594a02dad0f1d1b72b621bd66510698d1b42ae
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-5.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+C 188/3
+
+17.
+Uważa, że konieczne jest wprowadzenie szeregu strategii politycznych dotyczących obszarów wiejskich w celu
+rozwiązania problemu wyludniania prowadzącego do utraty talentów, zwłaszcza w odniesieniu do obszarów najbardziej
+dotkniętych zmianą klimatu oraz do obszarów o trwałych trudnych warunkach przyrodniczych lub demograficznych,
+takich jak regiony najbardziej oddalone, wyspy oraz regiony oddalone od dużych ośrodków i odizolowane, w których
+dostęp do zasobów jest często bardziej ograniczony. Komitet przypomina, że przyszłość tych obszarów zależy od
+zatrzymywania i przyciągania młodych talentów, by młodzi ludzie realizowali tam swe cele życiowe, oraz od pełnego
+zaangażowania młodych osób w poszukiwanie rozwiązań lokalnych problemów.
+18.
+Postuluje, aby edukacja i szkolenia były dostępne dla wszystkich grup wiekowych i społecznych, zarówno w trybie
+stacjonarnym, jak i zdalnym, a także aby dzielono się wiedzą na temat innowacyjnych podejść do procesów zdobywania
+umiejętności oraz rozwijano lokalne ośrodki życia społecznego zapewniające cały szereg usług, od bibliotek po pracę
+socjalną. Zgadza się również co do znaczenia poszerzania możliwości zatrudnienia i szkoleń oraz zachęcania do
+podejmowania środków mających na celu promowanie równowagi między życiem zawodowym a prywatnym.
+19.
+Uważa za konieczne wzmocnienie polityki publicznej na rzecz modernizacji gospodarstw rolnych i ich
+dostosowania do zmiany klimatu, a także zachęcającej młodych pracowników do podjęcia pracy w sektorze rolnym
+z myślą o rozwiązaniu problemu wymiany pokoleń. W tym celu należy ponownie rozważyć i wspierać dostęp do
+programów integracji społeczno-zawodowej, kształcenia, podnoszenia kwalifikacji i przekwalifikowania oferowanych na
+poziomie lokalnym oraz do oferty kulturalnej.
+20.
+Podkreśla, że inteligentne wsie stwarzają nowe możliwości dywersyfikacji gospodarki wiejskiej i dostępu do rynku
+pracy, i zwraca się o intensywne wsparcie dla obszarów wiejskich w realizacji programu polityki do 2030 r., zwłaszcza
+w celu wzmocnienia umiejętności cyfrowych i edukacji cyfrowej, bezpiecznej i zrównoważonej infrastruktury cyfrowej,
+transformacji cyfrowej przedsiębiorstw i cyfryzacji usług publicznych. Z aprobatą przyjmuje uwzględnienie obszarów
+wiejskich w Europejskiej deklaracji praw i zasad cyfrowych w cyfrowej dekadzie.
+21.
+Uznaje ważną rolę, jaką kobiety odgrywają na obszarach zagrożonych wyludnieniem, dlatego też promuje i wspiera
+działania mające na celu stworzenie równych szans dla kobiet w zakresie innowacyjnych, zrównoważonych i kreatywnych
+miejsc pracy i usług.
+22.
+Podkreśla, że państwa członkowskie muszą zdecydowanie wspierać politykę sprzyjającą udziałowi dziewcząt
+i kobiet w edukacji STEAM (technologie informacyjno-komunikacyjne, nauki przyrodnicze, technologia, inżynieria, sztuka
+i matematyka) oraz zapewniać zachęty do tworzenia miejsc pracy w sektorach, w których można wykorzystać ich wiedzę.
+23.
+Podkreśla, że wspieranie transformacji cyfrowej regionów znajdujących się w pułapce niedoboru talentów ma
+zasadnicze znaczenie, w tym z punktu widzenia silnej spójności gospodarczej, społecznej i terytorialnej. Proponuje
+wspieranie spójności cyfrowej jako celu Unii Europejskiej, tak aby stworzyć odpowiednią infrastrukturę cyfrową
+pozwalającą zagwarantować, że telepraca, e-usługi i edukacja cyfrowa będą dostępne dla wszystkich. Szczególną uwagę
+należy zwrócić na dostęp do narzędzi cyfrowych dla grup w trudnej sytuacji i słabszych grup społecznych.
+24.
+Zauważa, że obywatele i przedsiębiorstwa w regionach przygranicznych Europy napotykają liczne przeszkody
+prawne i administracyjne, które utrudniają wzrost gospodarczy i współpracę transgraniczną. Podkreśla potrzebę stworzenia
+strefy Schengen bez granic dla wszystkich państw członkowskich, aby ułatwić mobilność studentów, pracowników
+i przedsiębiorstw, zwłaszcza w regionach przygranicznych.
+25.
+Podkreśla rolę innowacji społecznych w opracowywaniu nowych pomysłów, usług i modeli w celu lepszego
+sprostania wyzwaniom społecznym, zwłaszcza w dziedzinie zatrudnienia, edukacji, umiejętności i włączenia społecznego,
+oraz ich wartość dodaną dla rozwoju społeczności i poprawy usług społecznych w terenie. W tym kontekście Komitet
+podkreśla potencjał gospodarki społecznej w dziedzinie szkolenia zawodowego, na uniwersytetach i na wszystkich
+poziomach kształcenia, a także w ramach aktywnej polityki zatrudnienia oraz w zakresie rozwoju umiejętności
+i kompetencji.
+26.
+Zachęca do korzystania z finansowania z Europejskiego Funduszu Społecznego Plus na innowacje społeczne w celu
+wzmocnienia zdolności innowacyjnych oraz ułatwienia transferu zwiększenia skali innowacyjnych rozwiązań.
+Poprawa skuteczności kształcenia i reagowanie na potrzeby rynku pracy
+
+27.
+Zauważa, że chociaż sytuacja w UE jest bardzo zróżnicowana, jednym z głównych wyzwań przy opracowywaniu
+i wdrażaniu nowych norm i praktyk w dziedzinie kształcenia i szkolenia jest to, na ile skutecznie odpowiadają one
+potrzebom rynku pracy. Niedobory kwalifikacji i niedopasowanie umiejętności pogłębiają dysproporcje terytorialne, co
+należy rozwiązać za pomocą dobrze zaprojektowanych, ukierunkowanych na konkretny obszar i odpowiednio
+finansowanych strategii politycznych.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9a92956095827c568c9fb3082c16d04c58b5f204
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pl.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+PL
+
+Dziennik Urzędowy Unii Europejskiej
+
+C 188/77
+
+6.
+Apeluje, by Europejska Agencja Chemikaliów (ECHA) lub – w stosownych przypadkach – inny właściwy organ
+europejski opracowały jednolite podejście do wykrywania produktów zawierających azbest. Pożądany byłby rejestr
+potencjalnych produktów zawierających azbest w celu ułatwienia państwom członkowskim ich wczesnego wykrywania.
+Z zadowoleniem przyjmuje również wniosek legislacyjny Komisji Europejskiej dotyczący kontroli, rejestracji
+i monitorowania występowania azbestu”. Celem tej inicjatywy ustawodawczej jest wypełnienie luki między działaniami
+krajowymi w tej dziedzinie. Wprowadzenie obowiązku kontroli i rejestracji azbestu w budynkach oraz opracowanie
+krajowych strategii usuwania azbestu powinno doprowadzić do wdrożenia skoordynowanego i porównywalnego podejścia
+w całej UE. W ten sposób zapewni się także bezpieczniejsze środowisko i wyższy poziom ochrony obywateli UE.
+Dyrektywa powinna również uwzględniać potrzebę ochrony służb ratunkowych (w tym strażaków, policji, lekarzy
+i ratowników) przed zagrożeniami związanymi z narażeniem na działanie azbestu poprzez stworzenie aktualnej i dostępnej
+bazy danych zawierającej wiarygodne dane na temat infrastruktury o potwierdzonej lub prawdopodobnej obecności
+azbestu.
+7.
+Zauważa, że aby dyrektywa odniosła sukces, państwa członkowskie i instytucje UE powinny aktywnie angażować
+władze lokalne i regionalne na wszystkich etapach koordynacji i wdrażania znowelizowanej dyrektywy.
+8.
+Popiera przyjęcie wspólnych ram UE w celu łatwiejszej identyfikacji, a następnie bezpiecznego usuwania azbestu
+zawartego w zasobach budowlanych UE. W projekcie opinii apeluje się do KE oraz krajów członkowskich o wypracowanie
+i zachęcanie do wdrażania wspólnego, systemowego i systematycznego podejścia w zakresie rozwiązywania problemu
+azbestu począwszy od sposobu inwentaryzacji, poprzez kampanie informacyjno-edukacyjne, programy wspierania
+mieszkańców, przedsiębiorców i samorządów w usuwaniu azbestu aż po rozwiązania w zakresie ochrony zdrowia
+i składowania azbestu).
+9.
+Informuje z zaniepokojeniem, że w niektórych państwach członkowskich UE dopuszcza się samodzielny demontaż
+wyrobów azbestowych. Zaznacza, że ponieważ szkolenie pracowników ma zasadnicze znaczenie dla zapobiegania
+zagrożeniom związanym z narażeniem zawodowym na działanie azbestu, potrzebne są europejskie wytyczne dotyczące
+certyfikacji wymaganych umiejętności, aby zapewnić stosowanie tych samych norm w całej UE. W związku z tym apeluje
+o opracowanie europejskich wytycznych dotyczących certyfikacji umiejętności wymaganych od pracowników w celu
+bezpiecznego usuwania elementów zawierających azbest.
+10.
+Apeluje do KE o stworzenie mechanizmów bezpiecznego przyspieszenia eliminacji azbestu poprzez zwiększanie
+świadomości, efektywniejszą edukację i zabezpieczanie pracowników oraz mieszkańców za pomocą skutecznych,
+atrakcyjnych i dostosowanych do odbiorców programów edukacyjno – informacyjnych (także wśród pracowników
+samorządów lokalnych i regionalnych oraz służby zdrowia).
+11.
+Zauważa, że pożądana przez wszystkich transformacja ekologiczna i realizacja ambicji UE w zakresie zwiększenia
+wskaźnika renowacji budynków w ramach fali renowacji mogą wpływać jednocześnie na wzrost narażenia na działanie
+azbestu, w szczególności w przypadku pracowników budowlanych. Dlatego niezbędne jest wdrożenie rozwiązań
+skuteczniej monitorujących proces usuwania azbestu oraz objęcia go specjalnie do tego przeznaczonym systemem opieki
+oraz leczenia chorób azbestozależnych (dla pracowników aktualnie, jak również w przeszłości, zatrudnionych w branżach
+narażonych na ekspozycję na azbest).
+12.
+Zwraca uwagę na potrzebę inicjowania i finansowego wspierania innowacyjnych działań ośrodków badawczorozwojowych na rzecz bezpiecznego składowania, konserwacji i przechowywania azbestu (np. w ramach programu
+„Horyzont”). W większości państw ciągle stosuje się magazynowanie na składowiskach odpadów niebezpiecznych bądź na
+specjalnych miejscach składowych dla odpadów azbestowych. Intensywniejsze usuwanie azbestu idzie w parze ze
+znacznym zwiększeniem powierzchni składowania tego niebezpiecznego minerału. Jednocześnie zaleca utworzenie sieci
+miast i regionów borykających się z tym problemem i skutkami występowania azbestu na ich terytorium. Chodzi o to, by
+rozwijać współpracę obejmującą wymianę praktyk i tworzenie partnerstw w celu realizacji wspólnych transnarodowych
+projektów badawczych współfinansowanych przez Unię Europejską.
+13.
+Zauważa, że główną przyczyną wolnego tempa usuwania azbestu jest dofinansowywanie wyłącznie demontażu
+i unieszkodliwiania wyrobów azbestowych (szczególnie dachów eternitowych). Mieszkańcy często nie posiadają
+wystarczających środków finansowych na materiały budowlane i usługi związane z wymianą pokrycia dachowego
+i dlatego rezygnują z inwestycji. Istnieje konieczność wprowadzenia nowych mechanizmów dotacyjnych i zachęt (np. ulgi
+podatkowe, subwencje).
+14.
+W celu ochrony pracowników narażonych na działanie azbestu i zminimalizowania wpływu azbestu na środowisko,
+przyłącza się do apelu o europejską strategię usuwania azbestu, która zapewniłaby zintegrowane podejście do różnych
+polityk oraz wdrożyłaby systemowe i skuteczne rozwiązania we wszystkich państwach członkowskich w zakresie
+inwentaryzacji, monitorowania, metod bezpiecznego usuwania, przechowywania i edukacji (szkolenia).
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..30a04e005acce4d8047aac3e565e57a7cd484cfa
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Jornal Oficial
+
+C 188
+
+da União Europeia
+
+Comunicações e Informações
+
+Edição em língua
+portuguesa
+
+66.o ano
+30 de maio de 2023
+
+Índice
+
+I
+
+Resoluções, recomendações e pareceres
+RESOLUÇÕES
+Comité das Regiões
+154.a reunião plenária do CR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Resolução do Comité das Regiões Europeu — Aproveitar os talentos nas regiões da Europa . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Resolução do Comité das Regiões Europeu — Iniciativa para o reforço do diálogo social . . . . . . . .
+
+6
+
+PARECERES
+Comité das Regiões
+154.a reunião plenária do CR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+Parecer do Comité das Regiões Europeu — Futuro da Parceria Oriental na perspetiva local e regional
+
+10
+
+2023/C 188/04
+
+Parecer do Comité das Regiões Europeu — Metas e instrumentos para uma Europa rural inteligente
+
+14
+
+III Atos preparatórios
+Comité das Regiões
+154.a reunião plenária do CR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+PT
+
+Parecer do Comité das Regiões Europeu — Arrendamento de alojamento de curta duração: assegurar
+um equilíbrio entre as necessidades das comunidades locais, dos empresários e dos viajantes . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..fbc5d21bf15f6f6953882e4eee913f86522a171a
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-13.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+30.5.2023
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+C 188/11
+
+8.
+considera que os «princípios fundamentais» devem permanecer a base comum para tornar a Parceria Oriental mais
+coesa, ou seja, um compromisso comum em prol da liberdade, da democracia, do Estado de direito e dos direitos humanos,
+continuando simultaneamente a prossecução de objetivos comuns, como a promoção da igualdade de género, a proteção
+das minorias e dos direitos linguísticos, a luta contra as alterações climáticas, a promoção das transições ecológica e digital,
+o apoio a uma sociedade civil forte e independente, o reforço da resiliência e da prosperidade e o aprofundamento das
+relações económicas; sublinha que, para promover os valores democráticos na Bielorrússia, é fundamental continuar a
+apoiar a oposição democrática bielorrussa a todos os níveis de governação, bem como ajudar a sociedade civil;
+9.
+chama a atenção para o papel importante que os órgãos de poder local e regional podem desempenhar na defesa dos
+«princípios fundamentais» nas regiões e nas comunidades locais, bem como na consecução dos objetivos comuns,
+assegurando simultaneamente a observância do princípio da subsidiariedade da UE ao aproximar os seus cidadãos da União
+Europeia e dos seus valores;
+10.
+salienta, porém, que importa redefinir os objetivos políticos da Parceria Oriental e a sua arquitetura multilateral, a
+fim de manter a prosperidade da Parceria;
+11.
+reconhece que, após mais de uma década de cooperação no âmbito da Parceria Oriental, as prioridades específicas
+por país entre os países da Parceria Oriental estão a divergir devido às suas diferentes necessidades de desenvolvimento,
+prioridades nacionais e aspirações de integração, mas também devido à política de agressão, às táticas desestabilizadoras e à
+desinformação promovidas pela Rússia; aguarda, por conseguinte, com expectativa, a proposta da Comissão Europeia
+relativa à avaliação do futuro da Parceria Oriental;
+12.
+reconhece que a Parceria Oriental continua a ser um quadro pertinente, que ainda não esgotou todo o seu potencial
+regional e pode continuar a ter sentido para todos os parceiros, se for reformada de molde a definir objetivos específicos
+por país em relação à UE. Os formatos e instrumentos flexíveis no âmbito do dito quadro devem complementar as
+necessidades não só dos novos países candidatos à adesão à UE, mas também dos demais parceiros, preservando ao mesmo
+tempo os valores e as normas comuns, bem como os interesses e compromissos mútuos;
+13.
+salienta que a Parceria Oriental deve ser mais orientada para os resultados, adaptando os seus instrumentos e
+formatos operacionais para responder às necessidades dos parceiros, nomeadamente ajudando os parceiros mais avançados
+na sua via de adesão à UE;
+14.
+insta a Comissão Europeia e os governos dos países parceiros a integrarem os órgãos de poder local e regional na
+definição das prioridades de cooperação com impacto territorial (por exemplo, em matéria de eficiência energética,
+ambiente e adaptação às alterações climáticas, conectividade dos transportes, descentralização e reforma da administração
+pública, apoio à sociedade civil) e a colaborarem com eles nas plataformas e painéis pertinentes da Parceria Oriental, que
+devem ser alargados aos representantes da Conferência de Órgãos de Poder Local e Regional para a Parceria Oriental
+(CORLEAP);
+15.
+regista o impacto positivo na vida dos cidadãos comuns criado pela cooperação no âmbito da Parceria Oriental, mas
+sublinha a necessidade de aumentar a visibilidade da Parceria Oriental e o contributo da UE com base nos resultados
+obtidos no passado, o que poderia passar por uma colaboração sistemática com os órgãos de poder local e regional e as
+respetivas associações no terreno;
+16.
+observa que cabe reforçar o apoio à autonomia local, que constitui um pilar fundamental e uma pedra angular da
+democracia, a fim de alcançar os objetivos da Parceria Oriental, e congratula-se com o trabalho do Congresso dos Poderes
+Locais e Regionais do Conselho da Europa neste domínio;
+III. RECOMENDAÇÕES POLÍTICAS
+
+17.
+preconiza que se adote uma abordagem adaptada aos objetivos da Parceria Oriental, a fim de refletir as diferentes
+necessidades dos países candidatos à UE, dos países potenciais candidatos e dos demais parceiros, pois uma abordagem
+única já não se justifica. As necessidades específicas de cada país devem ser definidas de forma a ter também em conta os
+interesses específicos das comunidades regionais e locais;
+18.
+recomenda um âmbito geográfico mais flexível para a Parceria Oriental, abrindo a possibilidade de cooperar mais
+estreitamente com determinados países, como os países da Ásia Central, e identificando áreas de cooperação com os países
+dos Balcãs Ocidentais;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..66f65b02f05576af0cf7772750558e0422c3c56c
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-40.txt
@@ -0,0 +1,70 @@
+C 188/38
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+30.5.2023
+
+15.
+chama a atenção para o facto de, em 2019, antes da pandemia, 42 cidades da UE terem registado mais de um milhão
+de dormidas, tendo Paris, Barcelona, Lisboa e Roma ultrapassado os 10 milhões de dormidas cada. O turismo urbano e das
+cidades históricas foi justamente o mais afetado pela COVID-19 em 2020 e 2021, juntamente com o turismo em destinos
+de férias de sol e praia;
+16.
+considera positivo que os viajantes tenham passado a interessar-se mais por cidades de menor dimensão e pelas
+comunidades rurais e congratula-se com o facto de os visitantes optarem cada vez mais por sair das rotas turísticas
+«tradicionais»; a este respeito, apoia firmemente o objetivo da Estratégia de Mobilidade Sustentável e Inteligente da UE (3) de
+duplicar o tráfego ferroviário de alta velocidade em toda a Europa; está convicto de que a adoção de modelos de viagem
+modernos e sustentáveis reforçará ainda mais o turismo rural;
+17.
+sublinha que, embora a UE seja um dos principais destinos turísticos no mundo, a recuperação do turismo da UE ao
+longo dos últimos dois anos deveu-se principalmente ao turismo nacional e intraeuropeu; para continuar a apoiar os
+cidadãos europeus que viajam na UE, o CR solicita que se envidem novos esforços para restabelecer as travessias ferroviárias
+transfronteiriças existentes (149 das 265 ligações não se encontram operacionais (4)), a fim de promover o transporte sem
+emissões, revitalizar a rede ferroviária da UE e adaptá-la aos desafios do século XXI, tirando o máximo partido das
+tecnologias ferroviárias de ponta;
+Impacto no setor da habitação
+18.
+reconhece que os municípios das grandes cidades europeias, em especial, enfrentam uma procura crescente de
+habitação a preços acessíveis para acolher cidadãos que pretendem estudar, trabalhar e viver nessas cidades. Garantir
+habitação a preços acessíveis é uma questão de interesse público que deve ser gerida pelo poder local, a quem incumbe
+encontrar as melhores soluções possíveis para evitar antagonismos com quem pretende arrendar a turistas;
+19.
+salienta que o arrendamento de curta duração conjuga dois mercados distintos: o da habitação e o do turismo;
+consequentemente, os incentivos financeiros ou fiscais à renovação de edifícios podem facilitar a conversão da habitação
+residencial em alojamento turístico, permitindo assim uma exploração comercial em prejuízo dos residentes, dos estudantes
+e dos trabalhadores;
+20.
+cabe a cada autoridade competente decidir se o arrendamento de curta duração deve ser autorizado em edifícios de
+habitação social;
+21.
+sublinha que, nas zonas onde existe uma forte atividade das plataformas, o impacto no mercado imobiliário é
+considerável (5), o que se traduz num aumento das rendas e dos preços imobiliários, dificultando, assim, o acesso da
+população local ao parque imobiliário;
+22.
+sublinha que, ao oferecer oportunidades às plataformas, é fundamental respeitar os objetivos das políticas públicas,
+como a disponibilidade de habitação a preços acessíveis, e a proteção dos centros urbanos, especialmente num momento
+em que as condições económicas na Europa se deterioram. Os serviços de arrendamento de alojamento de curta duração
+oferecidos através de plataformas não devem comprometer a elevada aceitação do turismo nas regiões e cidades da Europa
+nem prejudicar a qualidade de vida dos bairros;
+Partilha de dados
+23.
+defende, por conseguinte, que, embora velando pelo respeito das regras em matéria de proteção de dados, as
+plataformas no mercado do arrendamento de alojamento de curta duração tenham obrigatoriamente de partilhar as
+informações, uma vez que o acesso às mesmas é essencial para as autoridades assegurarem a disponibilidade de habitação a
+preços acessíveis;
+24.
+manifesta a sua preocupação com a dificuldade das plataformas em partilharem informações críticas com os poderes
+públicos, embora existam sinais de uma maior disponibilidade para ajudar os órgãos de poder local e regional a tomarem
+decisões políticas informadas e a simplificarem a aplicação e a compreensão das regras locais;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..30764b8d125a353fd302e53abea8a5cc53a46523
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-5.txt
@@ -0,0 +1,72 @@
+30.5.2023
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+C 188/3
+
+17.
+considera necessário aplicar uma série de políticas para as zonas rurais, a fim de combater o despovoamento que
+provoca a perda de talentos, em especial nas zonas mais afetadas pelas alterações climáticas e nas zonas com limitações
+naturais ou demográficas graves e permanentes, como as regiões ultraperiféricas, as ilhas e as regiões mais remotas e
+isoladas, onde o acesso aos recursos é frequentemente mais limitado. Reitera que o futuro dessas zonas depende da sua
+capacidade de reter e atrair jovens talentos que aí prossigam os seus objetivos de vida e de chamar os jovens à plena
+participação na procura de soluções para superar os desafios locais;
+18.
+preconiza uma educação e formação acessíveis a todas as idades e grupos sociais, tanto em modo presencial como à
+distância, bem como a partilha de conhecimentos sobre abordagens inovadoras em matéria de processos de aquisição de
+competências, e a criação de centros comunitários dotados de uma série de serviços, desde bibliotecas à ação social;
+concorda também que importa alargar a oferta laboral e formativa e incentivar a adoção de medidas de conciliação entre a
+vida profissional e a vida privada;
+19.
+considera fundamental reforçar as políticas públicas destinadas a promover a modernização e a adaptação às
+alterações climáticas das explorações agrícolas, bem como incentivar os jovens profissionais a abraçar o setor agrícola, a fim
+de dar resposta ao problema da renovação geracional. Para tal, cumpre repensar e apoiar o acesso a programas de inserção
+social e profissional, às oportunidades de ensino, melhoria de competências e requalificação proporcionadas a nível local e
+à oferta cultural;
+20.
+salienta que as aldeias inteligentes criam novas oportunidades para uma economia rural diversificada e acesso ao
+mercado de trabalho, e solicita um apoio intensivo às zonas rurais para que cumpram o programa político de 2030, em
+especial mediante o reforço das competências e educação digitais, infraestruturas digitais seguras e sustentáveis, a
+transformação digital das empresas e a digitalização dos serviços públicos; congratula-se com a inclusão das zonas rurais na
+Declaração Europeia sobre os Direitos e Princípios Digitais para a Década Digital;
+21.
+reconhece o papel importante que as mulheres desempenham nas zonas em risco de despovoamento e, por
+conseguinte, encoraja e apoia as medidas destinadas a criar igualdade de oportunidades para as mulheres em empregos e
+serviços inovadores, sustentáveis e criativos;
+22.
+sublinha a necessidade de os Estados-Membros apoiarem firmemente as políticas que promovem a participação das
+raparigas e das mulheres na educação CTEAM (tecnologias da informação e comunicação, ciência, tecnologia, engenharia,
+artes e matemática) e preverem incentivos à criação de emprego nos setores em que os seus conhecimentos podem ser
+aplicados;
+23.
+salienta que é essencial impulsionar a transição digital das regiões que caíram numa estagnação do desenvolvimento
+de talentos, nomeadamente a bem de uma forte coesão económica, social e territorial. Propõe que se promova a «coesão
+digital» enquanto objetivo da União Europeia, a fim de garantir que é possível criar as infraestruturas digitais adequadas para
+tornar o teletrabalho, os serviços em linha e a educação digital acessíveis a todos; importa prestar especial atenção ao acesso
+dos grupos desfavorecidos e vulneráveis às ferramentas digitais;
+24.
+observa que os cidadãos e as empresas das regiões fronteiriças da Europa enfrentam numerosos obstáculos jurídicos
+e administrativos que dificultam o crescimento económico e a cooperação transfronteiriça, e salienta a necessidade de um
+espaço Schengen sem fronteiras para todos os Estados-Membros, de modo a facilitar a mobilidade dos estudantes, dos
+trabalhadores e das empresas, especialmente nas regiões fronteiriças;
+25.
+destaca o papel da inovação social no desenvolvimento de novas ideias, serviços e modelos para melhor enfrentar os
+desafios que se colocam à sociedade, nomeadamente nos domínios do emprego, da educação, das competências e da
+inclusão social; salienta também o seu valor acrescentado para o desenvolvimento das comunidades e a melhoria dos
+serviços sociais no terreno. Para o efeito, destaca o potencial da economia social para a formação profissional, o ensino
+universitário e o ensino a todos os níveis, bem como para as políticas ativas de emprego e o desenvolvimento de aptidões e
+competências;
+26.
+incentiva a utilização do financiamento do FSE+ (vertente Inovação Social) para reforçar a capacidade de inovação e
+facilitar a transferência e a expansão de soluções inovadoras;
+Melhorar a eficácia da educação e responder às necessidades do mercado de trabalho
+
+27.
+observa que, embora a situação seja muito heterogénea na UE, um dos principais desafios aquando da elaboração e
+execução de novas normas e práticas para o ensino e a formação reside no grau em que estas satisfazem as necessidades do
+mercado de trabalho. As lacunas de competências e o desfasamento entre a sua oferta e procura agravam as disparidades
+territoriais, o que deve ser combatido através de políticas bem concebidas, de base local e dotadas dos fundos adequados;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..93b05f9b3c93a253a4963127d7f9054feb67a560
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.pt.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+PT
+
+Jornal Oficial da União Europeia
+
+C 188/77
+
+6.
+insta a Agência Europeia dos Produtos Químicos (ECHA) ou, se for caso disso, outro organismo europeu competente,
+a desenvolver uma abordagem uniforme para a deteção de produtos que contenham amianto. Considera que seria útil
+estabelecer um registo de produtos suscetíveis de conter amianto, a fim de facilitar a deteção precoce pelos
+Estados-Membros. Congratula-se igualmente com a proposta da Comissão Europeia de uma iniciativa legislativa relativa ao
+rastreio, registo e monitorização do amianto, destinada a colmatar o fosso existente entre as ações nacionais neste domínio.
+A introdução de um rastreio e registo obrigatórios do amianto nos edifícios e o desenvolvimento de estratégias nacionais
+para a remoção do amianto devem conduzir à aplicação de uma abordagem coordenada e comparável em toda a UE,
+criando assim um ambiente mais seguro e alcançando um nível mais elevado de proteção dos cidadãos da UE. A diretiva
+deve abordar igualmente a necessidade de proteger os serviços de emergência (incluindo bombeiros, polícia, médicos e
+socorristas) dos riscos associados à exposição ao amianto, através da criação de uma base de dados atualizada e acessível
+que contenha dados fiáveis sobre as infraestruturas em que a presença de amianto esteja confirmada ou seja provável;
+7.
+observa que, para assegurar a eficácia da diretiva, os Estados-Membros e as instituições da UE devem associar
+ativamente os órgãos de poder local e regional a todas as fases de coordenação e aplicação da diretiva alterada;
+8.
+apoia a adoção de um quadro comum da UE para facilitar a deteção e subsequente remoção segura do amianto
+contido no parque imobiliário da UE. Insta a Comissão Europeia e os Estados-Membros a elaborarem e a incentivarem a
+aplicação de uma abordagem comum, sistémica e sistemática para resolver o problema do amianto (do método de
+inventário às soluções para a proteção da saúde e o armazenamento do amianto, passando por campanhas de informação e
+educação e programas de apoio aos habitantes, aos empregadores e aos órgãos de poder local para a remoção do amianto);
+9.
+constata com preocupação que, em alguns Estados-Membros da UE, é permitido desmontar por conta própria os
+produtos de amianto; salienta que, dado a formação dos trabalhadores ser essencial para prevenir os riscos decorrentes da
+exposição profissional ao amianto, são necessárias orientações europeias relativas à certificação das competências
+necessárias, a fim de garantir a aplicação das mesmas normas em toda a UE. Insta, por conseguinte, para a elaboração de
+orientações europeias relativas à certificação das competências exigidas aos trabalhadores para a remoção segura de
+componentes que contêm amianto;
+10.
+exorta a Comissão Europeia a criar mecanismos para acelerar a eliminação segura do amianto através da realização
+de mais ações de sensibilização e da melhoria da eficácia da educação e segurança dos trabalhadores e dos habitantes, graças
+a programas educativos e de informação eficazes, atraentes e direcionados (incluindo os funcionários dos órgãos de poder
+local e regional e os profissionais de saúde entre os seus destinatários);
+11.
+observa que a transição ecológica tão ambicionada por todos e a concretização da ambição da UE de aumentar a
+taxa de renovação dos edifícios, consubstanciada na Iniciativa Vaga de Renovação na Europa, podem, ao mesmo tempo,
+levar a um aumento da exposição ao amianto, em especial no caso dos trabalhadores da construção. Por conseguinte,
+cumpre aplicar soluções mais eficazes para acompanhar o processo de remoção do amianto e prever um sistema específico
+para a prestação de cuidados e o tratamento de doenças relacionadas com o amianto (para as pessoas que trabalham — ou
+que trabalharam — em setores expostos ao amianto);
+12.
+chama a atenção para a necessidade de lançar e apoiar financeiramente atividades inovadoras dos centros de
+investigação e desenvolvimento no que diz respeito a formas seguras de eliminar, conservar e armazenar o amianto (por
+exemplo, no âmbito do programa Horizonte). Na maioria dos países, os resíduos de amianto continuam a inscrever-se no
+armazenamento de resíduos perigosos, sendo depositados em aterros ou em instalações específicas para o efeito. Aumentar
+a taxa de remoção do amianto equivale a aumentar significativamente a área de armazenamento deste mineral perigoso.
+Recomenda, ao mesmo tempo, a criação de uma rede de municípios e regiões confrontados com este problema e com o
+impacto do amianto no seu território, com o objetivo de desenvolver uma cooperação que inclua o intercâmbio de práticas
+e a criação de parcerias para a execução de projetos de investigação transnacionais conjuntos, cofinanciados pela União
+Europeia;
+13.
+observa que a principal razão para o ritmo lento de remoção do amianto é o facto de se subvencionar apenas a
+desmontagem e a eliminação de produtos de amianto (especialmente coberturas de Eternit). Os habitantes, muitas vezes,
+não dispõem dos recursos financeiros necessários para adquirir os materiais de construção e custear os serviços
+relacionados com a substituição das coberturas dos telhados, pelo que renunciam a esse investimento. Importa prever
+novos mecanismos de subvenção e incentivos (por exemplo, reduções fiscais, subsídios, etc.);
+14.
+a fim de proteger os trabalhadores expostos ao amianto e minimizar o impacto do amianto no ambiente, associa-se
+ao apelo para a criação de uma estratégia europeia para a remoção do amianto, que assegure uma abordagem integrada das
+diferentes políticas e aplique soluções sistémicas e eficazes em todos os Estados-Membros em matéria de métodos de
+inventário, monitorização, eliminação segura, armazenamento e educação (formação);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ee2fea2b288c345e195360ba9899ff26a694ce88
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Jurnalul Oficial
+
+C 188
+
+al Uniunii Europene
+
+Ediţia în limba română
+
+Comunicări și informări
+
+Anul 66
+30 mai 2023
+
+Cuprins
+
+I
+
+Rezoluții, recomandări și avize
+REZOLUŢII
+Comitetul Regiunilor
+A 154-a sesiune plenară a CoR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Rezoluția Comitetului European al Regiunilor pe tema „Valorificarea talentelor în regiunile Europei” .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Rezoluția Comitetului European al Regiunilor privind inițiativa de consolidare a dialogului social . .
+
+6
+
+AVIZE
+Comitetul Regiunilor
+A 154-a sesiune plenară a CoR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Avizul Comitetului European al Regiunilor pe tema „Viitorul Parteneriatului estic din perspectivă locală
+și regională” . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Avizul Comitetului European al Regiunilor – Obiective și instrumente pentru o Europă rurală
+inteligentă . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Acte pregătitoare
+Comitetul Regiunilor
+A 154-a sesiune plenară a CoR, 15.3.2023-16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+RO
+
+Avizul Comitetului European al Regiunilor pe tema „Servicii de închiriere pe termen scurt a locuințelor:
+echilibrarea nevoilor comunităților locale, ale antreprenorilor și ale călătorilor” . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4c41ec5891dcfd30bd1291f87409992b738973d4
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-13.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+30.5.2023
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+C 188/11
+
+8.
+consideră că „valorile fundamentale” ar trebui să rămână baza comună pentru a consolida legăturile din cadrul
+Parteneriatului estic, și anume un angajament comun pentru libertate, democrație, stat de drept și drepturile omului,
+continuând totodată eforturile pentru a atinge obiectivele comune, cum ar fi promovarea egalității de gen, protecția
+minorităților și a drepturilor lor lingvistice, contracararea schimbărilor climatice, promovarea tranziției verzi și a celei
+digitale, sprijinirea unei societăți civile puternice și independente, creșterea rezilienței și a prosperității și aprofundarea
+relațiilor economice; subliniază că sprijinul constant pentru opoziția democratică bielorusă la toate nivelurile de guvernanță
+și pentru societatea civilă sunt esențiale pentru a promova valorile democratice în țară;
+
+9.
+subliniază rolul semnificativ pe care îl pot juca autoritățile locale și regionale în apărarea acestor „valori fundamentale”
+în cadrul regiunilor și comunităților locale și în atingerea obiectivelor comune, garantând totodată principiul subsidiarității
+al UE și apropriindu-i pe cetățeni de Uniunea Europeană și de valorile sale;
+
+10.
+subliniază, cu toate acestea, că – pentru ca parteneriatul să rămână prosper – trebuie redefinite obiectivele politice ale
+Parteneriatului estic și arhitectura sa multilaterală;
+
+11.
+recunoaște că, după mai mult de un deceniu de cooperare în cadrul Parteneriatului estic, prioritățile specifice fiecărei
+țări partenere din est sunt în prezent divergente din cauza nevoilor lor diferite de dezvoltare, a priorităților lor naționale și a
+aspirațiilor lor de integrare, dar și din cauza politicii de agresiune, a tacticilor destabilizatoare și a dezinformării la care
+recurge Rusia. Prin urmare, CoR așteaptă cu nerăbdare propunerea Comisiei Europene de a evalua viitorul Parteneriatului
+estic;
+
+12.
+observă că Parteneriatul estic rămâne un cadru relevant, care nu și-a epuizat întregul potențial regional, putând
+reprezenta în continuare o finalitate pentru toți partenerii, dacă este reformat astfel încât să se definească obiective specifice
+fiecărei țări în raport cu UE. Formatele și instrumentele flexibile din acest cadru ar trebui să completeze atât nevoile noilor
+țări candidate la aderarea la UE, cât și pe cele ale celorlalți parteneri, păstrând totodată valorile și regulile comune, interesele
+și angajamentele reciproce;
+
+13.
+subliniază că Parteneriatul estic ar trebui să fie mai orientat către rezultate și să-și adapteze instrumentele și
+formatele operaționale pentru a răspunde nevoilor partenerilor, inclusiv ajutându-i pe cei mai avansați în procesul lor de
+aderare la UE;
+
+14.
+solicită atât Comisiei Europene, cât și guvernelor partenere să implice autoritățile regionale și locale în stabilirea
+priorităților de cooperare cu impact teritorial (de exemplu, legate de aspecte precum eficiența energetică, mediul, adaptarea
+la schimbări climatice, conectivitatea transporturilor, descentralizarea și reforma administrației publice, sprijinirea societății
+civile) și să le asocieze la platformele și grupurile relevante ale Parteneriatului estic, care ar trebui extinse la reprezentanții
+CORLEAP;
+
+15.
+observă impactul pozitiv al cooperării din cadrul Parteneriatului estic asupra vieții cetățenilor de rând, dar subliniază
+că vizibilitatea parteneriatului și a contribuției UE trebuie să crească pe baza realizărilor din trecut; acest lucru ar putea fi
+realizat și prin colaborare sistematică cu autoritățile locale și regionale și cu asociațiile lor de pe teren;
+
+16.
+observă că autonomia locală – un pilon de bază și piatra de temelie a democrației – trebuie sprijinită în continuare,
+pentru a atinge obiectivele Parteneriatului estic, și salută activitatea Congresului Consiliului Europei în acest domeniu;
+
+III. RECOMANDĂRI POLITICE
+
+17.
+pledează pentru adoptarea unei abordări adaptate obiectivelor Parteneriatului estic pentru a reflecta nevoile diferite
+ale țărilor candidate la UE, ale țărilor potențial candidate și ale altor parteneri, deoarece abordarea universală nu mai este
+justificată; nevoile specifice fiecărei țări ar trebui concepute astfel încât să țină seama și de interesele specifice comunităților
+regionale și locale;
+
+18.
+recomandă mai multă flexibilitate în definirea cadrului geografic al Parteneriatului estic, oferind posibilitatea unei
+cooperări mai strânse cu anumite țări, cum ar fi cele din Asia Centrală, și identificând domeniile de cooperare cu țările din
+Balcanii de Vest;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a09b4283a24bba3bc28a48531dc14e4905ca24e8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-40.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+C 188/38
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+30.5.2023
+
+15.
+atrage atenția că, în 2019, înainte de pandemie, 42 de orașe din UE aveau peste un milion de înnoptări, Paris,
+Barcelona, Lisabona și Roma înregistrând fiecare peste 10 milioane de înnoptări; turismul urban sau cel din orașele artistice
+este cel care a fost cel mai grav afectat de COVID-19 între 2020 și 2021, alături de turismul către destinații turistice de
+vacanță de tip „soare și mare”;
+
+16.
+apreciază că interesul călătorilor s-a îndreptat către orașele mai mici și comunitățile rurale și își exprimă satisfacția că
+vizitatorii aleg din ce în ce mai mult să iasă din rutele turistice „tradiționale”; în acest sens, sprijină ferm obiectivul Strategiei
+UE pentru o mobilitate inteligentă (3) de a dubla traficul feroviar de mare viteză în întreaga Europă; este convins că modelele
+de călătorie moderne și sustenabile vor consolida și mai mult turismul rural;
+
+17.
+subliniază că, deși UE se prezintă ca prima destinație turistică din lume, redresarea turismului UE în ultimii doi ani a
+avut loc în principal datorită turismului intern și intraeuropean; pentru a-i sprijini în continuare pe cetățenii europeni care
+călătoresc în UE, CoR solicită un efort reînnoit de restabilire a legăturilor feroviare transfrontaliere existente (149 din cele
+265 fiind conexiuni neoperaționale (4), Această restabilire va promova transportul cu emisii zero, va revitaliza rețeaua
+feroviară a UE și o va adapta la provocările secolului XXI, fructificând la maximum tehnologiile feroviare de ultimă
+generație.
+
+Impactul asupra sectorului locuințelor
+18.
+recunoaște că în special marile orașe europene se confruntă cu o cerere tot mai mare de locuințe la prețuri accesibile,
+pentru a-i primi pe cetățenii care doresc să studieze, să lucreze și să trăiască în aceste orașe. Asigurarea unor locuințe la
+prețuri accesibile este o chestiune de interes public, pe care autoritățile locale trebuie să o gestioneze prin găsirea celor mai
+bune soluții posibile, pentru a nu le pune piedici celor interesați să găzduiască turiști;
+
+19.
+subliniază că închirierile pe termen scurt combină două piețe distincte, piața locuințelor și piața turismului; prin
+urmare, stimulentele financiare sau fiscale pentru renovarea clădirilor pot facilita trecerea locuințelor de la cazarea
+rezidențială la cea turistică, cu posibilitatea de a le exploata din punct de vedere comercial în detrimentul rezidenților, al
+studenților și al lucrătorilor;
+
+20.
+fiecare autoritate competentă ar trebui să hotărască dacă închirierea de locuințe pe termen scurt ar putea fi posibilă
+în clădirile cu locuințe sociale;
+
+21.
+subliniază că, în domeniile în care există o activitate intensă a platformelor online, impactul asupra pieței imobiliare
+este considerabil (5); acest lucru duce la o creștere a chiriilor și a prețurilor proprietăților, ceea ce determină o reducere a
+disponibilității parcului imobiliar pentru populația locală.
+
+22.
+subliniază că, deși se acordă oportunități pentru platforme, este esențial să se îndeplinească obiectivele de politică
+publică, cum ar fi asigurarea de locuințe disponibile și la prețuri accesibile și protejarea centrelor urbane, în special în
+contextul deteriorării condițiilor economice din Europa. Serviciile de închiriere de locuințe pe termen scurt prin intermediul
+platformelor și impactul lor nu trebuie să submineze gradul ridicat de acceptare a turismului în regiunile și orașele Europei
+și să afecteze calitatea vieții cartierelor;
+
+Schimbul de date
+23.
+susține, prin urmare, că, respectând normele de protecție a datelor, cerințele obligatorii privind schimbul de
+informații pentru platformele de pe piața locuințelor pe termen scurt sunt coercitive, deoarece un astfel de acces la
+informații este esențial pentru autorități pentru a asigura disponibilitatea locuințelor la prețuri accesibile;
+
+24.
+este preocupat de dificultatea pe care o întâmpină platformele în a face schimb de informații critice cu autoritățile
+publice, deși au existat indicii ale unei mai mari disponibilități care poate ajuta organismele administrative locale și regionale
+să ia decizii politice în cunoștință de cauză și să simplifice punerea în aplicare și înțelegerea standardelor locale;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_en
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..95e7b0ad3fb50227060c844eee573a0f2a53478b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-5.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+C 188/3
+
+17.
+consideră că este necesar să se introducă o serie de politici privind zonele rurale pentru a combate depopularea care
+provoacă pierderea talentelor, în special pentru zonele cele mai afectate de schimbări climatice și zonele cu obstacole
+naturale sau demografice grave și permanente, cum ar fi regiunile ultraperiferice, insulele și regiunile mai îndepărtate și
+izolate, în care accesul la resurse este adesea mai limitat. Comitetul reiterează faptul că viitorul acestor zone depinde de
+păstrarea și atragerea tinerelor talente pentru a-și urmări obiectivele de viață și de implicarea deplină a tinerilor în căutarea
+de soluții la provocările locale;
+18.
+solicită ca educația să fie accesibilă tuturor vârstelor și grupurilor sociale, atât la fața locului, cât și prin acces de la
+distanță, precum și să se realizeze schimburi de expertiză cu privire la abordări inovatoare în ceea ce privește procesele de
+dobândire a competențelor, și să se dezvolte centre comunitare cu o gamă largă de servicii, de la biblioteci la asistență
+socială; este, de asemenea, de acord că trebuie extinse oportunitățile de muncă și de formare și trebuie încurajate măsuri de
+promovare a echilibrului dintre viața profesională și cea privată;
+19.
+consideră că este esențial să se consolideze politicile publice care promovează modernizarea exploatațiilor agricole și
+adaptarea lor la schimbări climatice, și care îi încurajează, totodată, pe tinerii profesioniști să se alăture sectorului agricol,
+pentru a aborda problema legată de lipsa reînnoirii generațiilor. În acest scop, accesul la programe de integrare socială și pe
+piața muncii, la opțiuni de educație, perfecționare și recalificare oferite la nivel local, precum și la activități culturale, trebuie
+regândit și sprijinit;
+20.
+subliniază că satele inteligente creează noi oportunități pentru o economie rurală diversificată și pentru accesul la
+piața forței de muncă și solicită sprijin intens pentru zonele rurale pentru a îndeplini programul de politică pentru 2030, în
+special consolidarea competențelor digitale și a educației, infrastructuri digitale sigure și durabile, transformarea digitală a
+întreprinderilor și digitalizarea serviciilor publice; salută includerea zonelor rurale în Declarația europeană privind
+drepturile și principiile digitale pentru deceniul digital;
+21.
+recunoaște rolul important pe care îl joacă femeile în zonele expuse riscului de depopulare și, prin urmare,
+promovează și sprijină măsurile de realizare a egalității șanselor femeilor la locuri de muncă și servicii inovatoare, durabile
+și creative;
+22.
+subliniază necesitatea ca statele membre să sprijine ferm politicile care promovează participarea fetelor și a femeilor
+la educația STIAM (tehnologia informației și comunicațiilor, știință, tehnologie, inginerie, arte și matematică), și să ofere
+stimulente pentru crearea de locuri de muncă în sectoarele în care cunoștințele lor pot fi aplicate;
+23.
+subliniază că stimularea tranziției digitale a regiunilor prinse într-o capcană a dezvoltării de talente este esențială și,
+de asemenea, în interesul unei puternice coeziuni economice, sociale și teritoriale. CoR propune promovarea „coeziunii
+digitale” ca obiectiv al Uniunii Europene, pentru a se putea introduce o infrastructură digitală adecvată, astfel încât serviciile
+electronice și educația digitală să fie accesibile tuturor. Ar trebui să se acorde o atenție deosebită accesului grupurilor
+defavorizate și vulnerabile la instrumente digitale;
+24.
+constată că cetățenii și întreprinderile din regiunile frontaliere ale Europei se confruntă cu numeroase obstacole
+juridice și administrative care împiedică creșterea economică și cooperarea transfrontalieră și subliniază necesitatea unui
+spațiu Schengen fără frontiere pentru toate statele membre, pentru a facilita mobilitatea studenților, a lucrătorilor și a
+întreprinderilor, în special în regiunile de frontieră;
+25.
+subliniază rolul inovării sociale în dezvoltarea de noi idei, servicii și modele pentru a aborda mai bine provocările
+societale, în special în domeniul ocupării forței de muncă, al educației, al competențelor și al incluziunii sociale, precum și
+valoarea sa adăugată pentru dezvoltarea comunității și îmbunătățirea serviciilor sociale pe teren. În acest sens, Comitetul
+subliniază potențialul economiei sociale în domeniul formării profesionale, în universități și la toate nivelurile de educație,
+în politicile active de ocupare a forței de muncă, precum și în dezvoltarea aptitudinilor și a competențelor;
+26.
+încurajează utilizarea fondurilor FSE pentru inovare socială+ pentru a consolida capacitatea de inovare și a facilita
+transferul și extinderea soluțiilor inovatoare;
+Îmbunătățirea eficacității educației și răspunsul la nevoile pieței forței de muncă
+
+27.
+constată că, deși situația variază foarte mult pe teritoriul UE, una dintre principalele provocări în ceea ce privește
+elaborarea și punerea în aplicare a noilor standarde și practici pentru educație și formare este măsura în care acestea
+răspund cu succes nevoilor pieței forței de muncă. Lacunele și neconcordanțele în materie de competențe exacerbează
+disparitățile teritoriale, iar acest lucru trebuie abordat prin politici bine concepute, bazate pe realitatea zonei și finanțate în
+mod adecvat;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..9156a57df77232298a0c4dd048b174f19d616999
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.ro.p-79.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+30.5.2023
+
+RO
+
+Jurnalul Oficial al Uniunii Europene
+
+C 188/77
+
+6.
+îndeamnă Agenția Europeană pentru Produse Chimice (ECHA) sau, după caz, un alt organism european competent să
+elaboreze o abordare uniformă în ceea ce privește detectarea produselor care conțin azbest. Ar fi de dorit să se întocmească
+un registru al produselor care pot conține azbest, pentru a facilita detectarea lor timpurie de către statele membre. Salută, în
+același timp, propunerea Comisiei Europene de inițiativă legislativă intitulată „Depistarea, înregistrarea și monitorizarea
+azbestului”, menită să elimine decalajele dintre acțiunile naționale în acest domeniu. Introducerea unei depistări și
+înregistrări obligatorii a azbestului din clădiri și elaborarea unor strategii naționale pentru eliminarea azbestului ar trebui să
+ducă la punerea în aplicare a unei abordări coordonate și comparabile în întreaga UE, creând astfel un mediu mai sigur și
+asigurând un nivel mai ridicat de protecție pentru cetățenii UE. Directiva ar trebui să abordeze, de asemenea, necesitatea de
+a proteja serviciile de urgență (inclusiv pompierii, polițiștii, medicii și lucrătorii din echipele de salvare) de riscurile asociate
+expunerii la azbest prin crearea unei baze de date actualizate și accesibile care să conțină date fiabile privind infrastructura
+în care prezența azbestului este confirmată sau probabilă;
+
+7.
+menționează că, pentru ca directiva să aibă succes, statele membre și instituțiile UE ar trebui să implice în mod activ
+autoritățile locale și regionale în toate etapele de coordonare și punere în aplicare a directivei revizuite;
+
+8.
+sprijină adoptarea unui cadru comun al UE pentru a facilita detectarea și apoi eliminarea azbestului în condiții de
+siguranță din parcul imobiliar al UE. Comitetul invită Comisia Europeană și statele membre să dezvolte și să încurajeze
+punerea în aplicare a unei abordări comune, sistemice și sistematice a problemei azbestului (de la metoda de inventariere, la
+campanii de informare și educare, programe de sprijinire a locuitorilor, contractanților și autorităților locale și regionale în
+eliminarea azbestului, și la soluții pentru protecția sănătății și stocarea azbestului);
+
+9.
+constată cu îngrijorare că în unele state membre ale UE este permisă dezmembrarea pe cont propriu a produselor care
+conțin azbest. Subliniază că, întrucât formarea lucrătorilor este esențială pentru prevenirea riscurilor legate de expunerea
+profesională la azbest, sunt necesare orientări europene privind certificarea competențelor necesare, astfel încât să se
+garanteze aplicarea acelorași standarde în întreaga UE. Prin urmare, solicită insistent elaborarea unor orientări europene
+privind certificarea competențelor necesare lucrătorilor pentru a îndepărta în condiții de siguranță componentele care
+conțin azbest;
+
+10.
+invită Comisia să creeze mecanisme pentru a accelera în condiții de siguranță eliminarea azbestului prin sporirea
+gradului de sensibilizare, educarea și protecția mai eficace a lucrătorilor și a locuitorilor prin programe eficace, atractive și
+specifice de educare și informare (inclusiv în rândul autorităților locale și regionale și al personalului din serviciile de
+sănătate);
+
+11.
+ia act de faptul că tranziția verde urmărită de toți și ambiția UE de a crește rata de renovare a clădirilor ca parte a
+inițiativei „Valul de renovări ale clădirilor” ar putea conduce, în același timp, la o expunere sporită la azbest, în special
+pentru lucrătorii din construcții. Acesta este motivul pentru care este esențial să se pună în aplicare soluții pentru a
+monitoriza mai eficient eliminarea azbestului, cu un sistem special de asistență medicală și tratament pentru bolile asociate
+azbestului (pentru lucrătorii angajați, în prezent și în trecut, în sectoarele expuse la azbest);
+
+12.
+atrage atenția asupra necesității de a iniția și de a sprijini financiar activitățile inovatoare ale centrelor de cercetare și
+dezvoltare pentru eliminarea, conservarea și depozitarea în condiții de siguranță a azbestului (de exemplu, în cadrul
+programului Orizont). În majoritatea țărilor, deșeurile periculoase sunt încă stocate în depozitele de deșeuri sau în instalații
+de depozitare specifice pentru deșeurile de azbest. O creștere a ratei de eliminare a azbestului echivalează cu o creștere
+semnificativă a zonei de stocare a acestui mineral periculos. În același timp, recomandă crearea unei rețele a orașelor și
+regiunilor care se confruntă cu problema și impactul azbestului pe teritoriul lor. Scopul este de a dezvolta cooperarea care
+implică schimbul de practici și crearea de parteneriate pentru punerea în aplicare a proiectelor de cercetare transnaționale
+comune cofinanțate de Uniunea Europeană;
+
+13.
+constată că principalul motiv al ratei lente de eliminare a azbestului este că sunt finanțate doar dezmembrarea și
+eliminarea produselor din azbest (în special a acoperișurilor Eternit). Adesea, locuitorii nu dispun de resurse financiare
+suficiente pentru a achiziționa materialele de construcție și serviciile necesare pentru a înlocui aceste acoperișuri și, prin
+urmare, renunță la efectuarea unor astfel de investiții. Este necesar să se introducă noi mecanisme de subvenționare și
+stimulente financiare (de exemplu, facilități fiscale, subvenții);
+
+14.
+pentru a proteja lucrătorii expuși la azbest și pentru a reduce la minimum impactul azbestului asupra mediului, se
+alătură apelului la elaborarea unei strategii europene pentru eliminarea azbestului, care ar asigura o abordare integrată a
+diferitelor politici și ar pune în aplicare în toate statele membre soluții sistemice și eficace în materie de inventariere,
+monitorizare, eliminare în condiții de siguranță, stocare și metode de educație (formare);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..e661ba2d333ae00bfb2162fd1f7eaa1283937e10
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Úradný vestník
+
+C 188
+
+Európskej únie
+
+Informácie a oznámenia
+
+Slovenské vydanie
+
+Ročník 66
+30. mája 2023
+
+Obsah
+
+I
+
+Uznesenia, odporúčania a stanoviská
+UZNESENIA
+Výbor regiónov
+154. plenárne zasadnutie VR, 15. 3. 2023 – 16. 3. 2023
+
+2023/C 188/01
+
+Uznesenie Európskeho výboru regiónov – Využitie talentov v regiónoch Európy . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Uznesenie Európskeho výboru regiónov – Iniciatíva na posilnenie sociálneho dialógu . . . . . . . . . .
+
+6
+
+STANOVISKÁ
+Výbor regiónov
+154. plenárne zasadnutie VR, 15. 3. 2023 – 16. 3. 2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Stanovisko Európskeho výboru regiónov – Budúcnosť Východného partnerstva z miestneho
+a regionálneho hľadiska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Stanovisko Európskeho výboru regiónov – Ciele a nástroje pre inteligentnú vidiecku Európu . . . . .
+
+14
+
+III Prípravné akty
+Výbor regiónov
+154. plenárne zasadnutie VR, 15. 3. 2023 – 16. 3. 2023
+
+2023/C 188/05
+
+SK
+
+Stanovisko Európskeho výboru regiónov – Krátkodobý prenájom ubytovania: vyváženie potrieb
+miestnych komunít, podnikateľov a cestujúcich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..00fb0c662326164dd28e3f8349bf43c158435541
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-13.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+C 188/11
+
+8.
+sa domnieva, že základné zásady by mali zostať spoločným základom pre zblíženie Východného partnerstva,
+t. j. spoločným záväzkom k slobode, demokracii, právnemu štátu a ľudským právam, a zároveň pokračovať v práci na
+spoločných cieľoch, ako je podpora rodovej rovnosti, ochrana práv menšín a jazykových práv, boj proti zmene klímy,
+pokrok v zelenej a digitálnej transformácii, podpora silnej a nezávislej občianskej spoločnosti, zvyšovanie odolnosti
+a prosperity a prehlbovanie hospodárskych vzťahov; zdôrazňuje, že pokračujúca podpora bieloruskej demokratickej
+opozície na všetkých úrovniach riadenia, ako aj podpora občianskej spoločnosti sú zásadné pre presadzovanie
+demokratických hodnôt v krajine;
+
+9.
+poukazuje na významnú úlohu, ktorú môžu zohrávať regionálne a miestne samosprávy pri ochrane „týchto
+základných prvkov“ v regiónoch a miestnych spoločenstvách a pri dosahovaní spoločných cieľov, pričom zároveň zaručujú
+zásadu subsidiarity EÚ priblížením miestnych občanov k Európskej únii a jej hodnotám;
+
+10.
+zdôrazňuje však, že na udržanie úspechu partnerstva je potrebné nanovo vymedziť politické ciele Východného
+partnerstva a jeho multilaterálnu štruktúru;
+
+11.
+uznáva, že po viac ako desaťročí spolupráce v rámci Východného partnerstva sa priority jednotlivých krajín
+Východného partnerstva v súčasnosti líšia z dôvodu ich rozdielnych potrieb rozvoja, vnútroštátnych priorít a integračných
+ambícií, ale aj z dôvodu politiky agresie, destabilizačnej taktiky a dezinformácií Ruska. VR preto so záujmom očakáva návrh
+Európskej komisie posúdiť budúcnosť Východného partnerstva;
+
+12.
+uznáva, že Východné partnerstvo zostáva relevantným rámcom, ktorý ešte plne nevyužil svoj regionálny potenciál
+a môže si naďalej uchovať svoj zmysel pre všetkých partnerov, ak sa zreformuje v záujme vymedziť ciele pre jednotlivé
+krajiny vo vzťahu k EÚ. Flexibilné formáty a nástroje uvedeného rámca by mali dopĺňať potreby nových kandidátskych
+krajín EÚ, ako aj ostatných partnerov, pričom sa zachovajú spoločné hodnoty a pravidlá, vzájomné záujmy a záväzky;
+
+13.
+poukazuje na to, že Východné partnerstvo by malo byť viac orientované na výsledky, a to prispôsobením svojich
+nástrojov a operačných formátov tak, aby zodpovedali potrebám partnerov vrátane pomoci najpokročilejším partnerom na
+ich ceste k členstvu v EÚ;
+
+14.
+vyzýva Európsku komisiu aj partnerské vlády, aby zapojili regionálne a miestne samosprávy do stanovovania priorít
+spolupráce s územným vplyvom (napr. v oblasti energetickej účinnosti, životného prostredia a adaptácie na zmenu klímy,
+dopravnej prepojenosti, decentralizácie a reformy verejnej správy, podpory občianskej spoločnosti) a aby ich zapojili do
+príslušných platforiem a panelov Východného partnerstva, ktoré by sa mali rozšíriť o zástupcov CORLEAP;
+
+15.
+konštatuje pozitívny vplyv spolupráce Východného partnerstva na životy bežných občanov, ale zdôrazňuje
+skutočnosť, že na základe dosiahnutých výsledkov treba väčšmi zviditeľniť partnerstvo a príspevok EÚ; to by sa mohlo
+dosiahnuť aj systematickou spoluprácou s miestnymi a regionálnymi samosprávami a ich združeniami v teréne;
+
+16.
+konštatuje, že na dosiahnutie cieľov Východného partnerstva je potrebné ďalej podporovať miestnu samosprávu,
+ktorá je základným pilierom a základným kameňom demokracie, a víta prácu Kongresu Rady Európy v tejto oblasti;
+
+III. POLITICKÉ ODPORÚČANIA
+
+17.
+podporuje prijatie individuálneho prístupu k cieľom Východného partnerstva, ktorý by odrážal rozmanité potreby
+kandidátskych krajín EÚ, potenciálnych kandidátov a iných partnerov, keďže univerzálny prístup už nie je odôvodnený;
+konkrétne potreby pre jednotlivé krajiny by mali byť navrhnuté tak, aby zohľadňovali aj osobitné záujmy regionálnych
+a miestnych spoločenstiev;
+
+18.
+odporúča pružnejší geografický rozsah Východného partnerstva, čím by sa umožnila užšia spolupráca s krajinami,
+ako sú niektoré krajiny v Strednej Ázii, ako aj určili oblasti spolupráce s krajinami západného Balkánu;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..700ce83901fde6c457493ccf4de81eade4ff56d6
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-40.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+C 188/38
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+30.5.2023
+
+15.
+upozorňuje na skutočnosť, že v roku 2019, pred pandémiou, v 42 mestách EÚ prenocoval viac ako milión hostí,
+pričom v Paríži, Barcelone, Lisabone a Ríme šlo o viac ako 10 miliónov prenocovaní. Mestský cestovný ruch
+a navštevovanie miest s významným umeleckým dedičstvom spolu s cestovným ruchom v prímorských dovolenkových
+destináciách najviac pocítili dôsledky pandémie ochorenia COVID-19 v rokoch 2020 až 2021;
+
+16.
+považuje za pozitívne, že záujem cestovateľov sa presunul do menších miest a vidieckych komunít, a víta
+skutočnosť, že návštevníci sa čoraz častejšie rozhodnú opustiť „tradičné“ turistické trasy. V tejto súvislosti dôrazne
+podporuje cieľ stratégie EÚ pre inteligentnú mobilitu (3) zdvojnásobiť vysokorýchlostnú železničnú dopravu v celej Európe.
+Je presvedčený, že moderné a udržateľné modely cestovania ešte viac posilnia vidiecky cestovný ruch;
+
+17.
+zdôrazňuje, že hoci sa EÚ prezentuje ako najvýznamnejšia turistická destinácia na svete, oživenie cestovného ruchu
+EÚ za posledné dva roky sa uskutočnilo najmä vďaka domácemu a vnútroeurópskemu cestovnému ruchu. V snahe ďalej
+podporovať európskych občanov cestujúcich v EÚ VR žiada opätovne vynaložiť úsilie o obnovenie existujúcich
+cezhraničných železničných priechodov (149 z 265 neprevádzkovaných spojení (4)) s cieľom podporiť dopravu s nulovými
+emisiami, oživiť železničnú sieť EÚ a prispôsobiť ju výzvam 21. storočia s maximálnym využitím najmodernejších
+železničných technológií;
+
+Vplyv na sektor bývania
+18.
+uznáva, že najmä veľké európske mestá čelia rastúcemu dopytu po cenovo dostupnom bývaní, aby mohli prijať
+občanov, ktorí v týchto mestách chcú študovať, pracovať a žiť. Zabezpečenie cenovo dostupného bývania je vecou
+verejného záujmu, ktorú musia miestne samosprávy zvládnuť hľadaním najlepších možných riešení, aby sa zabránilo
+konfrontácii s tými, ktorí chcú ubytovanie prenajímať turistom;
+
+19.
+poukazuje na to, že krátkodobý prenájom kombinuje dva samostatné trhy, trh s bývaním a trh cestovného ruchu;
+z toho vyplýva, že finančné alebo daňové stimuly na obnovu budov môžu podnietiť prestavbu bývania z obytných na
+turistické ubytovacie zariadenia s možnosťou ich komerčného využitia na úkor obyvateľov, študentov a pracovníkov;
+
+20.
+každý príslušný orgán by mal rozhodnúť, či sa krátkodobý prenájom ubytovania bude uskutočňovať v budovách
+sociálneho bývania;
+
+21.
+zdôrazňuje, že v oblastiach s intenzívnou činnosťou online platforiem je vplyv na trh s nehnuteľnosťami značný (5);
+to vedie k zvýšeniu nájomného a cien nehnuteľností, čo má za následok zníženie dostupnosti bývania pre miestne
+obyvateľstvo.
+
+22.
+zdôrazňuje, že treba zachovať príležitosti pre platformy, no najdôležitejšie je zároveň rešpektovať ciele verejnej
+politiky, ako je dostupné a cenovo prijateľné bývanie, a chrániť mestské centrá, predovšetkým keď sa hospodárske
+podmienky v Európe zhoršujú. Služby krátkodobého prenájmu ubytovania prostredníctvom platforiem a ich vplyv nesmú
+oslabiť vysokú akceptáciu cestovného ruchu v európskych regiónoch a mestách a zhoršiť obývateľnosť štvrtí;
+
+Výmena údajov
+23.
+trvá preto na tom, aby v súlade s pravidlami ochrany údajov bola záväzná povinnosť výmeny informácií pre
+platformy pôsobiace na trhu s krátkodobým prenájmom, keďže takýto prístup k informáciám je pre samosprávy
+nevyhnutný na zabezpečenie dostupnosti cenovo dostupného bývania;
+
+24.
+vyjadruje znepokojenie nad zdráhaním sa platforiem poskytovať kritické informácie subjektom verejného sektora,
+hoci existujú náznaky väčšej ochoty spolupracovať, čo môže miestnym a regionálnym samosprávam pomôcť prijímať
+informované politické rozhodnutia a zjednodušiť uplatňovanie a chápanie miestnych predpisov;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_sk.
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders.
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..b4e126462ae4f0d1b4ca26ddd8ac7c61f3298e9b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-5.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+C 188/3
+
+17.
+považuje za potrebné zaviesť súbor politík pre vidiecke oblasti s cieľom riešiť vyľudňovanie spôsobujúce stratu
+talentov, a to najmä v oblastiach najviac postihnutých zmenou klímy a oblastiach s vážnymi a trvalými prírodnými alebo
+demografickými prekážkami, ako sú najvzdialenejšie regióny, ostrovy a vzdialenejšie a izolovanejšie regióny, v ktorých je
+prístup k zdrojom často obmedzenejší. Výbor opakuje, že budúcnosť týchto území závisí od udržania a prilákania mladých
+talentov, aby tam mohli dosahovať svoje životné ciele, a od plného zapojenia mladých ľudí do hľadania riešení miestnych
+výziev;
+18.
+žiada, aby vzdelávanie a odborná príprava boli dostupné pre všetky vekové a sociálne skupiny, a to tak s fyzickou
+účasťou, ako aj na diaľku, a aby sa vymieňali poznatky o inovatívnych prístupoch k procesom získavania zručností
+a vytvárali komunitné centrá so širokou škálou služieb od knižníc až po sociálnu prácu; zároveň súhlasí s tým, že je dôležité
+rozšíriť príležitosti na prácu a odbornú prípravu a podporovať opatrenia, ktorými sa propaguje rovnováha medzi
+pracovným a súkromným životom;
+19.
+sa domnieva, že na riešenie problému generačnej výmeny je nevyhnutné posilniť verejné politiky na podporu
+modernizácie poľnohospodárskych podnikov a ich adaptácie na zmenu klímy, ako aj povzbudzovať mladých odborníkov,
+aby pracovali v poľnohospodárskom sektore. Preto treba prehodnotiť a podporiť prístup k programom integrácie do
+spoločenského a pracovného života, k možnostiam vzdelávania, zvyšovania úrovne zručností a rekvalifikácie ponúkaným
+na miestnej úrovni, ako aj prístup ku kultúre;
+20.
+zdôrazňuje, že inteligentné dediny vytvárajú nové príležitosti pre diverzifikovanú vidiecku ekonomiku a prístup na
+trh práce, a požaduje pre vidiecke oblasti intenzívnu podporu pri plnení politického programu do roku 2030, a to najmä
+posilnenie digitálnych zručností a vzdelávania, bezpečných a udržateľných digitálnych infraštruktúr, digitálnej
+transformácie podnikov a digitalizácie verejných služieb; víta, že vidiecke oblasti boli zahrnuté do Európskeho vyhlásenia
+o digitálnych právach a zásadách v digitálnom desaťročí;
+21.
+uznáva, že ženy zohrávajú dôležitú úlohu v oblastiach ohrozených vyľudňovaním, a preto presadzuje a podporuje
+opatrenia na vytvorenie rovnakých príležitostí pre ženy v oblasti inovatívnych, udržateľných a kreatívnych pracovných
+miest a služieb;
+22.
+zdôrazňuje, že je potrebné, aby členské štáty rozhodne podporovali politiky zamerané na zvýšenie účasti dievčat
+a žien na vzdelávaní v oblastiach STEAM (informačné a komunikačné technológie, veda, technológia, inžinierstvo, umenie
+a matematika) a poskytovali stimuly na vytváranie pracovných miest v odvetviach, v ktorých je možné uplatniť ich
+vedomosti;
+23.
+zdôrazňuje, že je nevyhnutné podporovať digitálnu transformáciu regiónov, ktoré sa nachádzajú v pasci rozvoja
+talentov, a to aj v záujme silnej hospodárskej, sociálnej a územnej súdržnosti. VR navrhuje podporovať digitálnu súdržnosť
+ako cieľ Európskej únie, aby sa zabezpečila vhodná digitálna infraštruktúra, ktorá každému umožní prácu na diaľku, prístup
+k elektronickým službám a digitálnemu vzdelávaniu. Osobitná pozornosť by sa mala venovať prístupu znevýhodnených
+a zraniteľných skupín k digitálnym nástrojom;
+24.
+konštatuje, že občania a podniky v pohraničných regiónoch Európy čelia mnohým právnym a administratívnym
+prekážkam, ktoré bránia hospodárskemu rastu a cezhraničnej spolupráci, a zdôrazňuje potrebu schengenského priestoru
+bez hraníc pre všetky členské štáty s cieľom uľahčiť mobilitu študentov, pracovníkov a podnikov, najmä v pohraničných
+regiónoch;
+25.
+zdôrazňuje úlohu sociálnych inovácií pri rozvoji nových nápadov, služieb a modelov s cieľom lepšie riešiť
+spoločenské výzvy, najmä v oblasti zamestnanosti, vzdelávania, zručností a sociálneho začlenenia, a ich pridanú hodnotu
+pre rozvoj komunít a zlepšovanie sociálnych služieb v praxi. V tejto súvislosti výbor zdôrazňuje potenciál sociálneho
+hospodárstva v oblasti odbornej prípravy, na univerzitách a na všetkých úrovniach vzdelávania, ako aj v aktívnych
+politikách zamestnanosti a pri rozvoji zručností a kompetencií;
+26.
+nabáda na využívanie finančných prostriedkov ESF Sociálna inovácia+ s cieľom posilniť inovačnú kapacitu a uľahčiť
+prenos a rozšírenie inovačných riešení;
+Zvýšenie účinnosti vzdelávania a reakcia na potreby trhu práce
+
+27.
+konštatuje, že hoci sa situácia v rámci EÚ značne líši, jednou z hlavných výziev pri navrhovaní a vykonávaní nových
+noriem a postupov v oblasti vzdelávania a odbornej prípravy je rozsah, v akom úspešne reagujú na potreby trhu práce.
+Nedostatok zručností a nesúlad medzi ponúkanými a požadovanými zručnosťami prehlbujú územné rozdiely, čo je
+potrebné riešiť prostredníctvom dobre navrhnutých, miestne orientovaných a primerane financovaných politík;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..6075cb97d955ea2199924ac0a187211f83b93975
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sk.p-79.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+30.5.2023
+
+SK
+
+Úradný vestník Európskej únie
+
+C 188/77
+
+6.
+naliehavo vyzýva Európsku chemickú agentúru (ECHA) alebo prípadne iný európsky príslušný orgán, aby vypracovali
+jednotný prístup k detekcii výrobkov obsahujúcich azbest. Bolo by žiaduce vytvoriť register výrobkov obsahujúcich azbest
+s cieľom uľahčiť ich včasnú detekciu členskými štátmi. Rovnako víta zámer Európskej komisie predložiť legislatívnu
+iniciatívu týkajúcu sa kontroly, registrácie a monitorovania prítomnosti azbestu, ktorej cieľom je preklenúť priepasť medzi
+vnútroštátnymi opatreniami v tejto oblasti. Zavedenie povinnej kontroly a registrácie azbestu v budovách a vypracovanie
+vnútroštátnych stratégií odstraňovania azbestu by malo viesť k zavedeniu koordinovaného a porovnateľného prístupu
+v celej EÚ, čím sa vytvorí bezpečnejšie prostredie a dosiahne vyššia úroveň ochrany občanov EÚ. V smernici by sa mala
+riešiť aj potreba chrániť pohotovostné služby (vrátane hasičov, polície, lekárov a záchranných pracovníkov) pred rizikami
+spojenými s vystavením účinkom azbestu vytvorením aktualizovanej a prístupnej databázy, ktorá by obsahovala spoľahlivé
+údaje o infraštruktúre s potvrdenou alebo pravdepodobnou prítomnosťou azbestu;
+
+7.
+konštatuje, že ak má byť smernica úspešná, mali by členské štáty a inštitúcie EÚ do všetkých fáz koordinácie
+a zavádzania tejto revidovanej smernice aktívne zapájať miestne a regionálne samosprávy;
+
+8.
+podporuje prijatie spoločného rámca EÚ s cieľom uľahčiť zistenie výskytu a následne aj bezpečné odstránenie
+azbestu, ktorý sa nachádza vo fonde budov EÚ. Vyzýva Európsku komisiu a členské štáty, aby vytvorili a presadzovali
+spoločný, systémový a systematický prístup k riešeniu problému azbestu (od spôsobu inventarizácie cez informačné
+a osvetové kampane, programy na pomoc obyvateľom, podnikateľom a samosprávam pri odstraňovaní azbestu až po
+riešenia zamerané na ochranu zdravia a skladovanie azbestu);
+
+9.
+so znepokojením konštatuje, že niektoré členské štáty umožňujú demontáž azbestových výrobkov ako takých.
+Poukazuje na to, že keďže z hľadiska predchádzania rizikám súvisiacim s vystavením účinkom azbestu pri práci je
+nevyhnutná odborná príprava pracovníkov, sú potrebné európske usmernenia o certifikácii požadovaných zručností, aby sa
+v celej EÚ zabezpečilo uplatňovanie rovnakých noriem. Preto naliehavo vyzýva na vypracovanie európskych usmernení
+o certifikácii zručností, ktoré sa budú vyžadovať od pracovníkov v záujme bezpečného odstránenia komponentov
+obsahujúcich azbest;
+
+10.
+vyzýva Európsku komisiu, aby vytvorila mechanizmy na bezpečné urýchlenie odstránenia azbestu, a to
+prostredníctvom zvyšovania informovanosti, účinnejšej osvety a ochrany pracovníkov a obyvateľov vďaka účinným,
+atraktívnym a užívateľsky ústretovým osvetovým a informačným programom (určeným aj zamestnancom miestnych
+a regionálnych orgánov verejnej správy a zdravotníckym pracovníkom);
+
+11.
+upozorňuje, že pri zelenej transformácii, za ktorú sa všetci zasadzujú, ako aj pri napĺňaní ambície EÚ zvýšiť mieru
+obnovy budov v rámci vlny obnovy sa môže stať, že sa zvýši aj miera vystavenia účinkom azbestu, najmä v prípade
+stavebných pracovníkov. Preto je potrebné zaviesť riešenia, ktoré umožnia účinnejšie monitorovať proces odstraňovania
+azbestu a vytvoriť osobitný systém starostlivosti a liečby v prípade ochorení súvisiacich s azbestom (pre pracovníkov, ktorí
+sú alebo v minulosti boli zamestnaní v odvetviach s rizikom vystavenia účinkom azbestu);
+
+12.
+upozorňuje, že je potrebné iniciovať a finančne podporovať inovačné činnosti centier výskumu a vývoja v záujme
+bezpečnej likvidácie, uchovávania a skladovania azbestu (napr. v rámci programu Horizont). Vo väčšine krajín sa na
+uskladnenie nebezpečného odpadu stále používajú skládky alebo osobitné zariadenia určené na skladovanie azbestového
+odpadu. Zvýšenie miery odstraňovania azbestu znamená výrazné zvýšenie potreby skladovacích priestorov pre tento
+nebezpečný minerál. Zároveň odporúča vytvoriť sieť miest a regiónov, ktoré čelia tomuto problému a vplyvu azbestu na
+svojom území. Zámerom je rozvíjať spoluprácu zahŕňajúcu výmenu postupov a vytváranie partnerstiev, prostredníctvom
+ktorých sa budú vykonávať spoločné nadnárodné výskumné projekty spolufinancované Európskou úniou;
+
+13.
+konštatuje, že hlavným dôvodom pomalého odstraňovania azbestu je to, že sa dotuje len demontáž a likvidácia
+azbestových výrobkov (najmä eternitových striech). Obyvatelia často nemajú dostatočné finančné zdroje na stavebné
+materiály a služby súvisiace s výmenou strešných krytín, a preto sa do takýchto investícií nepúšťajú. Je nevyhnutné zaviesť
+nové mechanizmy subvencovania a stimuly (daňové úľavy, dotácie atď.);
+
+14.
+s cieľom chrániť pracovníkov vystavených účinkom azbestu a minimalizovať vplyv azbestu na životné prostredie sa
+pripája k výzve na vypracovanie európskej stratégie odstraňovania azbestu, ktorá by zabezpečila integrovaný prístup
+rôznych politík a ktorou by sa vo všetkých členských štátoch zaviedli systémové a účinné riešenia týkajúce sa metód
+inventarizácie, monitorovania, bezpečnej likvidácie, skladovania a vzdelávania (odbornej prípravy);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..086acdf0a5f2579be3f1e6cc9c885de314fcec76
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-1.txt
@@ -0,0 +1,66 @@
+Uradni list
+
+C 188
+
+Evropske unije
+
+Informacije in objave
+
+Slovenska izdaja
+
+Letnik 66
+30. maj 2023
+
+Vsebina
+
+I
+
+Resolucije, priporočila in mnenja
+RESOLUCIJE
+Odbor regij
+154. plenarno zasedanje OR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023
+
+2023/C 188/01
+
+2023/C 188/02
+
+Resolucija Evropskega odbora regij – Izkoriščanje potenciala nadarjenih posameznikov v evropskih
+regijah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+1
+
+Resolucija Evropskega odbora regij – Pobuda za krepitev socialnega dialoga . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+6
+
+MNENJA
+Odbor regij
+154. plenarno zasedanje OR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Mnenje Evropskega odbora regij – Prihodnost vzhodnega partnerstva z lokalnega in regionalnega
+vidika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Mnenje Evropskega odbora regij – Cilji in orodja za pametno podeželsko Evropo . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Pripravljalni akti
+Odbor regij
+154. plenarno zasedanje OR, 15. 3. 2023–16. 3. 2023
+
+2023/C 188/05
+
+SL
+
+Mnenje Evropskega odbora regij – Storitve kratkoročnega najema nastanitve: uravnoteženje potreb
+lokalnih skupnosti, podjetnikov in popotnikov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a1d547f3372bffb78f63b9a83395680be055ba29
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-13.txt
@@ -0,0 +1,69 @@
+30.5.2023
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+C 188/11
+
+8.
+meni, da bi t. i. temeljna načela morala ostati skupna podlaga za zbliževanje vzhodnega partnerstva, in sicer skupna
+zavezanost svobodi, demokraciji, pravni državi in človekovim pravicam ob hkratnem prizadevanju za skupne cilje, kot so
+spodbujanje enakosti spolov, varstvo pravic manjšin in jezikovnih pravic, boj proti podnebnim spremembam, napredek
+v zelenem in digitalnem prehodu, podpora močni in neodvisni civilni družbi, povečanje odpornosti in blaginje ter
+poglabljanje gospodarskih odnosov; poudarja, da sta stalna podpora beloruski demokratični opoziciji na vseh ravneh
+upravljanja in podpora civilni družbi bistvena za spodbujanje demokratičnih vrednot v državi;
+
+9.
+opozarja na pomembno vlogo, ki jo lahko imajo regionalne in lokalne oblasti pri varovanju temeljnih načel v regijah
+in lokalnih skupnostih ter pri doseganju skupnih ciljev, pri čemer s približevanjem lokalnega prebivalstva Evropski uniji in
+njenim vrednotam uresničujejo načelo subsidiarnosti EU;
+
+10.
+kljub temu poudarja, da je treba na novo opredeliti politične cilje in večstransko strukturo vzhodnega partnerstva, da
+bo še naprej uspevalo;
+
+11.
+priznava, da se po več kot desetletju sodelovanja vzhodnega partnerstva prednostne naloge posameznih držav
+vzhodnega partnerstva razlikujejo med sabo zaradi različnih razvojnih potreb, nacionalnih prednostnih nalog in teženj
+k pristopu k EU, pa tudi zaradi ruske politike agresije, destabilizacijske taktike in dezinformacij; zato z zanimanjem
+pričakuje predlog Evropske komisije o oceni prihodnosti vzhodnega partnerstva;
+
+12.
+meni, da vzhodno partnerstvo ostaja ustrezen okvir, ki še ni izkoristil svojega celotnega regionalnega potenciala in je
+lahko še naprej smiseln za vse partnerice, če bo reformiran tako, da bodo opredeljeni različni cilji posameznih držav v zvezi
+z EU. Prilagodljiva struktura in orodja tega okvira bi morala dopolnjevati potrebe novih držav kandidatk za članstvo v EU in
+drugih partneric, hkrati pa spoštovati skupne vrednote in pravila, vzajemne interese ter zaveze;
+
+13.
+poudarja, da bi bilo treba vzhodno partnerstvo bolj usmeriti v rezultate s prilagoditvijo njegovih orodij in struktur
+delovanja, da bodo ustrezali potrebam partneric, med drugim z nudenjem pomoči najnaprednejšim partnericam na poti
+k članstvu v EU;
+
+14.
+poziva Evropsko komisijo in partnerske vlade, naj regionalne in lokalne oblasti vključijo v določanje prednostnih
+nalog sodelovanja s teritorialnim učinkom (npr. v zvezi z energijsko učinkovitostjo, okoljem in prilagajanjem podnebnim
+spremembam, prometno povezljivostjo, decentralizacijo in reformo javne uprave ter podporo civilni družbi) ter v ustrezne
+platforme in forume vzhodnega partnerstva, ki bi jih bilo treba razširiti na predstavnike CORLEAP;
+
+15.
+ugotavlja, da sodelovanje vzhodnega partnerstva pozitivno učinkuje na življenje državljanov, vendar opozarja, da je
+treba na podlagi preteklih dosežkov povečati prepoznavnost partnerstva in prispevek EU; to bi bilo mogoče doseči tudi
+s sistematičnim sodelovanjem z lokalnimi in regionalnimi oblastmi ter njihovimi združenji na terenu;
+
+16.
+ugotavlja, da je treba lokalno samoupravo, ki je sam temelj demokracije, dodatno podpreti, da bodo doseženi cilji
+vzhodnega partnerstva, ter pozdravlja delo Kongresa Sveta Evrope na tem področju;
+
+III. POLITIČNA PRIPOROČILA
+
+17.
+se zavzema za prilagojen pristop k ciljem vzhodnega partnerstva, ki bi odražal različne potrebe kandidatk za
+članstvo v EU, potencialnih kandidatk in drugih partneric, saj univerzalni pristop ni več utemeljen; potrebe posameznih
+držav bi morale biti opredeljene tako, da upoštevajo tudi posebne interese regionalnih in lokalnih skupnosti;
+
+18.
+priporoča prožnejši geografski obseg vzhodnega partnerstva, kar bo omogočilo tesnejše sodelovanje z državami, kot
+so nekatere države v Srednji Aziji, ter določitev področij za sodelovanje z državami Zahodnega Balkana;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..27bae1a1be13bbc35eddb1f968c64d5872c58837
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-40.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+C 188/38
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+30.5.2023
+
+15.
+opozarja, da je leta 2019, pred pandemijo, v 42 mestih v EU prenočilo po več kot milijon gostov. V Parizu,
+Barceloni, Lizboni in Rimu so zabeležili po več kot 10 milijonov nočitev; ravno mestni turizem in obiskovanje
+kulturnozgodovinsko znamenitih mest je poleg turizma v počitniških turističnih krajih s soncem in plažami COVID-19
+v letih 2020 in 2021 najhuje prizadel;
+
+16.
+meni, da je pozitivno, da se je zanimanje popotnikov preusmerilo na manjša mesta in podeželske skupnosti, ter
+pozdravlja dejstvo, da obiskovalci vse manj sledijo klasičnim turističnim potem; v zvezi s tem odločno podpira cilj strategije
+EU (3) za pametno mobilnost, da bi podvojili promet na železniških progah za visoke hitrosti v vsej Evropi; je prepričan, da
+bodo sodobni in trajnostni načini potovanja še okrepili podeželski turizem;
+
+17.
+poudarja, da se EU sicer predstavlja kot prva turistična destinacija na svetu, vendar pa je oživitev turizma v EU
+v zadnjih dveh letih predvsem zasluga domačih gostov in evropskih turistov; v pomoč evropskim državljanom, ki potujejo
+po EU, OR poziva k novim prizadevanjem za izboljšanje obstoječih čezmejnih železniških prog (od 265 povezav jih 149 ne
+deluje (4)), da bi spodbudili promet brez emisij, dali železniški mreži v EU novega zagona in jo s čim večjo uporabo
+najnaprednejših tehnologij na področju železniškega prevoza pripravili na izzive 21. stoletja;
+
+Vpliv na stanovanjski sektor
+18.
+priznava, da se zlasti občine v velikih evropskih mestih soočajo z vse večjim povpraševanjem po cenovno dostopnih
+stanovanjih za namestitev državljanov, ki želijo v teh mestih študirati, delati in živeti. Zagotavljanje cenovno dostopnih
+stanovanj je vprašanje v javnem interesu, ki ga morajo lokalne oblasti obvladati tako, da poiščejo najboljše možne rešitve,
+s katerimi bi preprečili konflikt s tistimi, ki jih zanima oddajanje nastanitev turistom;
+
+19.
+ugotavlja, da kratkoročni najemi povezujejo dva različna trga: trg stanovanjskih nepremičnin in turistični trg; zato
+lahko finančne in davčne spodbude za prenovo stavb olajšajo preureditev stanovanj v objekte za nastanitev turistov, ki se
+komercialno izkoriščajo na škodo prebivalcev, študentov in delavcev;
+
+20.
+vsak pristojni organ posebej bi moral odločati, ali se lahko storitev kratkoročnega najema nastanitve opravlja
+v stavbah socialnih stanovanj;
+
+21.
+poudarja, da je na območjih, kjer so spletne platforme zelo dejavne, vpliv na nepremičninski trg precejšen (5);
+posledica je zvišanje najemnin in cen stanovanj, kar pomeni zmanjšanje stanovanjske ponudbe za lokalne prebivalce;
+
+22.
+poudarja, da je platformam sicer treba nuditi priložnosti, vendar je bistvenega pomena spoštovanje ciljev javne
+politike, kot so razpoložljiva in cenovno dostopna stanovanja ter zaščita mestnih središč, zlasti kadar se gospodarske
+razmere v Evropi slabšajo. Storitve kratkoročnega najema nastanitve prek platform in njihove posledice ne smejo ogroziti
+visoke ravni odobravanja turizma v evropskih regijah in mestih ter poslabšati življenjskih pogojev v soseskah;
+
+Souporaba podatkov
+23.
+zato vztraja, da morajo biti platforme za kratkoročni najem ob spoštovanju pravil o varstvu podatkov zavezane
+obvezni izmenjavi informacij, saj oblasti potrebujejo dostop do teh informacij, da bi lahko zajamčile razpoložljivost
+cenovno dostopnih stanovanj;
+
+24.
+je zaskrbljen, ker imajo platforme težave z izmenjavo kritičnih informacij z javnimi oblastmi, čeprav je bilo nekaj
+znamenj, da so bolj pripravljene pomagati lokalnim in regionalnim organom upravljanja pri sprejemanju utemeljenih
+političnih odločitev ter poenostavljanju izvrševanja in razumevanja lokalnih predpisov;
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_sl
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..f3cb2d8d093ba837f9768329424fed4c3a657536
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-5.txt
@@ -0,0 +1,77 @@
+30.5.2023
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+C 188/3
+
+17.
+meni, da je nujno uvesti vrsto politik o podeželju, da bi se spopadli z upadanjem števila prebivalcev, kar povzroča
+izgubo talentov, zlasti na območjih, ki so jih podnebne spremembe najbolj prizadele, in območjih z velikimi in trajnimi
+naravnimi ali demografskimi ovirami, kot so najbolj oddaljene regije, otoki ter najtežje dostopna in izolirana območja, kjer
+je dostop do virov pogosto slabši. Ponovno opozarja, da je prihodnost teh območij odvisna od tega, ali bodo lahko zadržala
+in privabila mlade nadarjene posameznike, ki svojo prihodnost vidijo na podeželju, ter od polnega vključevanja mladih
+v iskanje rešitev za lokalne izzive;
+
+18.
+poziva k dostopnosti izobraževanja in usposabljanja za ljudi vseh starosti in socialnih skupin, tako izobraževanja ob
+fizični prisotnosti kot na daljavo, k izmenjavi znanja o inovativnih pristopih v zvezi s procesi pridobivanja znanj in
+spretnosti ter k razvoju skupnostnih centrov z več storitvami, od knjižnic do socialnega dela. Strinja se tudi, da je treba
+razširiti ponudbo dela in usposabljanja ter spodbujati ukrepe za usklajevanje poklicnega in zasebnega življenja;
+
+19.
+meni, da je treba za rešitev problema generacijske prenove okrepiti javne politike za pospeševanje posodabljanja
+kmetijskih gospodarstev in njihovo prilagajanje podnebnim spremembam ter spodbujati mlade k zaposlitvi v kmetijskem
+sektorju. V ta namen je treba ponovno preučiti in podpreti dostop do programov za vključitev v družbo in na trg dela, pa
+tudi do možnosti izobraževanja, izpopolnjevanja in preusposabljanja na lokalni ravni ter do kulturnih dejavnosti;
+
+20.
+poudarja, da pametne vasi ustvarjajo nove priložnosti za raznoliko podeželsko gospodarstvo in dostop do trga dela,
+ter poziva k obsežni podpori podeželskim območjem za izvajanje programa politike do leta 2030, zlasti za krepitev
+digitalnih spretnosti in izobraževanja, varno in trajnostno digitalno infrastrukturo, digitalno preobrazbo podjetij in
+digitalizacijo javnih storitev. Pozdravlja vključitev podeželja v Evropsko deklaracijo o digitalnih pravicah in načelih za
+digitalno desetletje;
+
+21.
+priznava pomembno vlogo žensk na območjih, ki jim grozi odseljevanje, zato spodbuja in podpira ukrepe za
+ustvarjanje enakih možnosti za ženske, kar zadeva inovativna, trajnostna in ustvarjalna delovna mesta in storitve;
+
+22.
+opozarja, da morajo države članice odločno podpreti politike, ki spodbujajo udeležbo žensk in deklet
+v izobraževanju na področjih STEAM (informacijska in komunikacijska tehnologija, naravoslovje, tehnologija, inženirstvo,
+umetnost in matematika), ter zagotoviti spodbude za ustvarjanje delovnih mest v sektorjih, kjer je mogoče uporabiti
+njihovo znanje;
+
+23.
+poudarja, da je spodbujanje digitalnega prehoda regij, ki so v pasti nerazvoja talentov, ključno ter je tudi v interesu
+močne ekonomske, socialne in teritorialne kohezije. Predlaga, da se digitalna kohezija spodbuja kot cilj Evropske unije, tako
+da bo mogoče vzpostaviti ustrezno digitalno infrastrukturo, s katero bodo delo na daljavo, e-storitve in digitalno
+izobraževanje dostopni vsem. Posebno pozornost je treba posvetiti dostopu prikrajšanih in ranljivih skupin do digitalnih
+orodij;
+
+24.
+ugotavlja, da se državljani in podjetja v evropskih obmejnih regijah soočajo s številnimi pravnimi in upravnimi
+ovirami, ki otežujejo gospodarsko rast in čezmejno sodelovanje, ter poudarja potrebo po schengenskem območju brez meja
+za vse države članice, da se olajša mobilnost študentov, delavcev in podjetij, zlasti v obmejnih regijah;
+
+25.
+opozarja na vlogo socialnih inovacij pri razvoju novih zamisli, storitev in modelov za boljše reševanje družbenih
+izzivov, še posebej na področju zaposlovanja, izobraževanja, znanj in spretnosti ter socialne vključenosti, in poudarja
+njihovo dodano vrednost za razvoj skupnosti in izboljšanje socialnih storitev na lokalni ravni. V zvezi s tem opozarja na
+potencial socialne ekonomije tako v poklicnem usposabljanju, na univerzah in na vseh ravneh izobraževanja kot pri
+aktivnih politikah zaposlovanja, razvoju znanj in spretnosti ter kompetenc;
+
+26.
+spodbuja uporabo sredstev sklopa za socialne inovacije v ESS+, da se okrepi inovacijska zmogljivost ter olajšata
+prenos in nadgradnja inovativnih rešitev;
+
+Učinkovitejše izobraževanje in odzivanje na potrebe trga dela
+
+27.
+ugotavlja, da je kljub zelo različnim razmeram v regijah EU eden glavnih izzivov pri oblikovanju in izvajanju novih
+standardov in praks na področju izobraževanja in usposabljanja ta, v kakšnem obsegu se uspešno odzivajo na potrebe trga
+dela. Vrzeli in neskladja v znanju in spretnostih še povečajo teritorialne razlike, kar je treba obravnavati z dobrimi in
+ustrezno financiranimi lokalnimi politikami;
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..37b2aadeb301f5713f43dea3aff1b35bcaf49bf8
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sl.p-79.txt
@@ -0,0 +1,71 @@
+30.5.2023
+
+SL
+
+Uradni list Evropske unije
+
+C 188/77
+
+6.
+poziva ECHA ali po potrebi drug pristojni evropski organ, naj razvije enoten pristop k odkrivanju izdelkov, ki
+vsebujejo azbest. Zaželen bi bil register izdelkov, ki morda vsebujejo azbest, da bi državam članicam olajšali zgodnje
+odkrivanje. Prav tako pozdravlja predlog Evropske komisije za zakonodajno pobudo o preverjanju, beleženju in spremljanju
+azbesta, katere namen je premostiti vrzel med nacionalnimi ukrepi na tem področju. Uvedba obveznega pregledovanja in
+beleženja azbesta v stavbah ter razvoj nacionalnih strategij za odstranjevanje azbesta bi morala privesti do usklajenega in
+primerljivega pristopa po vsej EU, s čimer bi ustvarili varnejše okolje in dosegli višjo raven varstva evropskih državljanov.
+Direktiva bi morala obravnavati tudi potrebo po zaščiti služb za pomoč v sili (vključno s gasilci, policijo, zdravniki in
+reševalci) pred tveganji, povezanimi z izpostavljenostjo azbestu, in sicer z vzpostavitvijo posodobljene in dostopne
+podatkovne zbirke z zanesljivimi podatki o infrastrukturi s potrjeno ali verjetno prisotnostjo azbesta;
+
+7.
+ugotavlja, da bo revidirana direktiva uspešna le, če bodo države članice in institucije EU lokalne in regionalne oblasti
+dejavno vključile v vse faze njenega usklajevanja in izvajanja;
+
+8.
+podpira sprejetje skupnega okvira EU za lažje prepoznavanje in posledično varno odstranjevanje azbesta iz stavbnega
+fonda EU. Evropsko komisijo in države članice poziva, naj razvijejo skupen, sistemski in sistematični pristop k obravnavi
+problema azbesta ter naj spodbujajo njegovo uporabo (od metod evidentiranja, informacijskih in izobraževalnih kampanj
+ter programov podpore prebivalcem, podjetnikom in lokalnim/regionalnim oblastem pri odstranjevanju azbesta do rešitev
+za zaščito zdravja in shranjevanje azbesta);
+
+9.
+z zaskrbljenostjo ugotavlja, da je v nekaterih državah članicah EU dovoljeno odstraniti azbestne izdelke na lastno pest.
+Poudarja, da je usposabljanje delavcev bistveno za preprečevanje tveganj zaradi poklicne izpostavljenosti azbestu, zato so
+potrebne evropske smernice za potrjevanje zahtevanih znanj in spretnosti, da se zagotovi uporaba enakih standardov po
+vsej EU. Poziva k oblikovanju evropskih smernic za potrjevanje znanj in spretnosti, ki se od delavcev zahtevajo za varno
+odstranitev sestavnih delov, ki vsebujejo azbest;
+
+10.
+poziva Evropsko komisijo, naj oblikuje mehanizme za varno pospešitev popolne odprave azbesta z ozaveščanjem,
+učinkovitejšim izobraževanjem in zaščito delavcev ter prebivalcev. V ta namen naj pripravi učinkovite, privlačne in
+uporabnikom prijazne izobraževalne in informacijske programe (tudi za zaposlene v lokalnih in regionalnih oblasteh ter
+zdravstvenih službah);
+
+11.
+ugotavlja, da lahko zeleni prehod, za katerega si prizadevajo vsi, in uresničevanje cilja EU za povečanje stopnje
+prenove stavb v okviru vala prenove hkrati povečata tudi izpostavljenost azbestu, zlasti gradbenih delavcev. Zato je nujno
+oblikovati rešitve za učinkovitejše spremljanje procesa odstranjevanja azbesta in vzpostaviti namenski sistem za oskrbo in
+zdravljenje bolezni, povezanih z azbestom (za delavce, ki so ali so bili zaposleni v sektorjih, izpostavljenih azbestu);
+
+12.
+opozarja, da je treba uvesti in finančno podpreti inovativne dejavnosti centrov za raziskave in razvoj za varno
+odstranjevanje, hrambo in skladiščenje azbesta (npr. v okviru programa Obzorje). V večini držav se nevarni odpadki še
+vedno skladiščijo na odlagališčih ali v namenskih skladiščih za azbestne odpadke. S povečanjem stopnje odstranjevanja
+azbesta se bo znatno razširil tudi prostor za skladiščenje tega nevarnega minerala. Hkrati priporoča vzpostavitev mreže
+mest in regij, ki se soočajo s problemom in posledicami azbesta na svojem ozemlju. Cilj je razviti sodelovanje, ki bi
+vključevalo izmenjavo prakse in oblikovanje partnerstev za izvajanje skupnih nadnacionalnih raziskovalnih projektov, ki bi
+jih sofinancirala Evropska unija;
+
+13.
+ugotavlja, da je glavni razlog za počasno odstranjevanje azbesta dejstvo, da se sofinancirata samo razstavljanje in
+odlaganje azbestnih izdelkov (zlasti strešnih kritin Eternit). Posamezniki pogosto nimajo zadostnih finančnih sredstev za
+plačilo gradbenih materialov in storitev za nadomestitev strešnih kritin ter se zato naložbam odrečejo. Uvesti je treba nove
+mehanizme subvencij in nove spodbude (davčne olajšave, nepovratna sredstva itd.);
+
+14.
+za zaščito delavcev, izpostavljenih azbestu, in čim večje zmanjšanje vpliva azbesta na okolje se pridružuje pozivu
+k oblikovanju evropske strategije za odstranjevanje azbesta, s katero bi zagotovili celosten pristop različnih politik in v vseh
+državah članicah uvedli sistemske in učinkovite rešitve za metode popisa, spremljanja, varnega odstranjevanja, skladiščenja
+in izobraževanja (usposabljanja);
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-1.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-1.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..4aa96eee6ce1376384410e9f0a9fa63525515d12
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-1.txt
@@ -0,0 +1,65 @@
+Europeiska unionens
+
+officiella tidning
+Meddelanden och upplysningar
+
+Svensk utgåva
+
+C 188
+
+sextiosjätte årgången
+30 maj 2023
+
+Innehållsförteckning
+
+I
+
+Resolutioner, rekommendationer och yttranden
+RESOLUTIONER
+Regionkommittén
+ReK:s 154:e plenarsession, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/01
+
+Resolution från Europeiska regionkommittén om Utnyttja talangen i Europas regioner . . . . . . . . . .
+
+1
+
+2023/C 188/02
+
+Resolution från Europeiska regionkommittén om Initiativet för att stärka den sociala dialogen . . . .
+
+6
+
+YTTRANDEN
+Regionkommittén
+ReK:s 154:e plenarsession, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/03
+
+2023/C 188/04
+
+Yttrande från Europeiska regionkommittén om Det östliga partnerskapets framtid ur ett lokalt och
+regionalt perspektiv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+10
+
+Yttrande från Europeiska regionkommittén om Mål och verktyg för smarta landsbygdsområden i
+Europa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+14
+
+III Förberedande akter
+Regionkommittén
+ReK:s 154:e plenarsession, 15.3.2023–16.3.2023
+
+2023/C 188/05
+
+SV
+
+Yttrande från Europeiska regionkommittén om Korttidsuthyrning av boende: att balansera lokal­
+samhällenas, företagens och resenärernas behov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
+
+19
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-13.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-13.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..a8c5869b0db09248152c9fbecc06a455ea7bf583
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-13.txt
@@ -0,0 +1,73 @@
+30.5.2023
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+C 188/11
+
+8.
+De grundläggande principerna bör förbli den gemensamma grunden för att föra länderna i det östliga partnerskapet
+närmare varandra, dvs. ett gemensamt åtagande om frihet, demokrati, rättsstatsprincipen och mänskliga rättigheter,
+samtidigt som man fortsätter att arbeta med gemensamma mål såsom att främja jämställdhet, skydda minoriteter och
+språkrättigheter, motverka klimatförändringarna, främja den gröna och den digitala omställningen, stödja ett starkt och
+självständigt civilt samhälle, öka resiliensen och välståndet samt fördjupa de ekonomiska förbindelserna. ReK understryker
+att fortsatt stöd till den belarusiska demokratiska oppositionen på alla förvaltningsnivåer samt stöd till det civila samhället
+är avgörande för att främja demokratiska värden i landet.
+
+9.
+Kommittén pekar på den viktiga roll som de regionala och lokala myndigheterna kan spela när det gäller att försvara
+de grundläggande principerna i regionerna och lokalsamhällena samt uppnå de gemensamma målen, samtidigt som de
+tryggar EU:s subsidiaritetsprincip genom att föra lokalbefolkningen närmare EU och dess värden.
+
+10.
+ReK betonar dock att det östliga partnerskapets politiska mål och dess multilaterala struktur måste omdefinieras för
+att partnerskapet ska kunna fortsätta att blomstra.
+
+11.
+Efter mer än ett årtionde av samarbete inom det östliga partnerskapet skiljer sig nu de östliga partnerländernas
+landsspecifika prioriteringar åt på grund av deras olika utvecklingsbehov, nationella prioriteringar och integrations­
+strävanden, men också på grund av Rysslands aggressionspolitik, destabiliserande taktik och desinformation. ReK ser därför
+fram emot kommissionens förslag om att bedöma det östliga partnerskapets framtid.
+
+12.
+Det östliga partnerskapet är fortfarande en relevant ram vars fulla regionala potential inte har uttömts och som kan
+fortsätta att fylla ett syfte för alla partner, om det reformeras i avsikt att fastställa landsspecifika mål gentemot EU. Flexibla
+format och verktyg inom denna ram bör komplettera både de nya EU-kandidatländernas och övriga partner behov,
+samtidigt som gemensamma värden och regler, ömsesidiga intressen och åtaganden bibehålls.
+
+13.
+Det östliga partnerskapet bör bli mer resultatinriktat genom att dess verktyg och operativa format anpassas för att
+tillgodose partnernas behov, bl.a. genom att de partner som kommit längst får hjälp på sin väg mot EU-medlemskap.
+
+14.
+ReK uppmanar både kommissionen och partnerregeringarna att göra de regionala och lokala myndigheterna
+delaktiga i fastställandet av samarbetsprioriteringar med territoriell inverkan (t.ex. när det gäller energieffektivitet, miljö och
+klimatanpassning, transportkonnektivitet, decentralisering och reform av den offentliga förvaltningen samt stöd till det
+civila samhället) och att engagera dem i relevanta plattformar och paneler inom det östliga partnerskapet, vilka bör utvidgas
+till att omfatta företrädare för Corleap.
+
+15.
+Vi noterar de positiva effekterna av samarbetet inom det östliga partnerskapet på vanliga medborgares liv, men
+understryker att partnerskapets och EU-bidragets profil måste höjas på grundval av tidigare resultat. Detta skulle också
+kunna uppnås genom ett systematiskt samarbete med de lokala och regionala myndigheterna och deras sammanslutningar
+på fältet.
+
+16.
+Det lokala självstyret, som är en grundpelare och hörnsten i demokratin, måste stödjas ytterligare för att målen för
+det östliga partnerskapet ska kunna uppnås. ReK välkomnar Europarådets kongress arbete på detta område.
+
+III. POLITISKA REKOMMENDATIONER
+
+17.
+Kommittén stöder antagandet av en skräddarsydd strategi för det östliga partnerskapets mål i syfte att återspegla de
+olika behoven hos EU-kandidatländerna, de potentiella kandidatländerna och övriga partner, eftersom en universalstrategi
+inte längre är motiverad. De landsspecifika behoven bör utformas på ett sätt som även tar hänsyn till de regionala och
+lokala samhällenas särskilda intressen.
+
+18.
+ReK rekommenderar ett mer flexibelt geografiskt tillämpningsområde för det östliga partnerskapet som ger
+möjlighet att samarbeta närmare med länder såsom vissa länder i Centralasien, samt att man fastställer samarbetsområden
+med länderna på västra Balkan.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-40.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-40.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..5d1596d458abd937567c0c1468f57924f047ba6b
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-40.txt
@@ -0,0 +1,74 @@
+SV
+
+C 188/38
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+30.5.2023
+
+15.
+Under 2019, före pandemin, registrerade 42 städer i EU mer än en miljon övernattningar av gäster, och i Paris,
+Barcelona, Lissabon och Rom uppgick siffran till mer än 10 miljoner övernattningar vardera. Stadsturism och turism i
+kulturstäder är det slags turism som drabbades hårdast av covid-19 mellan 2020 och 2021, liksom turismen på resmål för
+sol- och strandsemester.
+
+16.
+Det är positivt att resenärernas intresse har förflyttats till mindre städer och landsbygdssamhällen, och vi välkomnar
+att besökarna i allt högre grad väljer att lämna de ”traditionella” turistrutterna. ReK stöder i detta avseende helhjärtat målet i
+EU:s strategi för smart mobilitet (3) att fördubbla höghastighetstrafiken på järnväg i hela Europa. Kommittén är övertygad
+om att moderna och hållbara resemönster kommer att stärka landsbygdsturismen ytterligare.
+
+17.
+EU är visserligen världens främsta turistmål, men turismen i EU har under de senaste två åren återhämtat sig främst
+tack vare den inhemska och inomeuropeiska turismen. För att ytterligare stödja EU-medborgare som reser inom EU
+efterlyser ReK förnyade insatser för att återställa befintliga gränsöverskridande järnvägsförbindelser (ingen trafik bedrivs på
+149 av 265 förbindelser (4)) för att främja utsläppsfria transporter, blåsa nytt liv i EU:s järnvägsnät och anpassa det till
+2000-talets utmaningar genom att på bästa sätt utnyttja den modernaste järnvägstekniken.
+
+Konsekvenserna för bostadssektorn
+18.
+I synnerhet kommuner i stora europeiska städer står inför en ökande efterfrågan på bostäder till överkomliga priser
+för att kunna ta emot medborgare som vill studera, arbeta och bo i dessa städer. Att säkerställa bostäder till överkomliga
+priser är en fråga av allmänt intresse som de lokala myndigheterna måste hantera genom att hitta bästa möjliga lösningar
+för att undvika motsättningar med dem som vill hyra ut till turister.
+
+19.
+Korttidsuthyrning involverar två separata marknader: bostads- och turismmarknaderna. Till följd av detta kan
+ekonomiska eller skattemässiga incitament för att renovera fastigheter underlätta omställningen av bostäder till turistlogi,
+med möjlighet att utnyttja dem kommersiellt på bekostnad av invånare, studenter och arbetstagare.
+
+20.
+Varje behörig myndighet bör besluta om korttidsuthyrning av boende får äga rum i byggnader med subventionerade
+bostäder.
+
+21.
+Inverkan på fastighetsmarknaden är betydande i de områden där onlineplattformarna har omfattande verksamhet (5).
+Detta leder till ökade hyror och fastighetspriser, vilket i sin tur medför en minskad tillgång till byggnadsbeståndet för
+lokalbefolkningen.
+
+22.
+Samtidigt som man ger plattformarna möjligheter är det mycket viktigt att respektera mål för den offentliga
+politiken såsom tillgängliga och rimligt prissatta bostäder och skydd av stadskärnorna, särskilt när de ekonomiska
+förhållandena i Europa försämras. Korttidsuthyrning av boende via plattformar och dess inverkan får inte undergräva den
+höga acceptansen för turism i Europas regioner och kommuner och försämra stadsdelars beboelighet.
+
+Datadelning
+23.
+Därför bör de obligatoriska kraven på informationsdelning för plattformarna på marknaden för korttidsuthyrning av
+boende vara bindande, med respekt för dataskyddsreglerna, eftersom tillgång till sådan information är avgörande för att
+myndigheterna ska kunna säkerställa tillgången på bostäder till överkomliga priser.
+
+24.
+Kommittén är bekymrad över hur svårt det är för plattformarna att dela avgörande information med myndigheterna,
+även om det getts signaler om ökad beredvillighet, vilket kan hjälpa de lokala och regionala myndigheterna att fatta
+välgrundade politiska beslut samt förenkla tillämpningen och förståelsen av de lokala reglerna.
+
+(3)
+(4)
+(5)
+
+https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/mobility-strategy_sv
+https://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2018/comprehensive-analysis-of-the-existing-crossborder-rail-transport-connections-and-missing-links-on-the-internal-eu-borders
+https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0094119020300498
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-5.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-5.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..13970c7eb6a11ad3ee5696e53c0630be6dca6e2d
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-5.txt
@@ -0,0 +1,78 @@
+30.5.2023
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+C 188/3
+
+17.
+Det är nödvändigt att införa en rad strategier för landsbygdsområden för att ta itu med avfolkning som leder till
+förlust av talang, särskilt i de områden som påverkas mest av klimatförändringarna och områden med allvarliga och
+permanenta naturliga eller demografiska nackdelar, såsom de yttersta randområdena, öar och mer avlägsna och isolerade
+regioner, där tillgången till resurser ofta är mer begränsad. Kommittén upprepar att dessa områdens framtid är beroende av
+att man behåller och lockar unga talanger som uppnår sina livsmål där och av att ungdomar fullt ut involveras i arbetet med
+att finna lösningar på lokala utmaningar.
+
+18.
+Utbildning bör vara tillgänglig för alla åldrar och samhällsgrupper, både fysiskt på plats och på distans, och man bör
+sprida kunskap om innovativa strategier för tillägnande av kompetens samt utveckla medborgarcentrum med en rad olika
+tjänster, från bibliotek till socialt arbete. Vi håller också med om vikten av att bredda sysselsättnings- och
+utbildningsmöjligheterna och uppmuntra åtgärder för en bättre balans mellan arbete och privatliv.
+
+19.
+Det är mycket viktigt att stärka den offentliga politik som främjar jordbruksföretagens modernisering och
+klimatanpassning samt att locka unga yrkesverksamma till jordbrukssektorn för att ta itu med problemet med
+generationsskifte. I detta syfte måste tillgången till program för social integration och integration på arbetsmarknaden, till
+utbildning, kompetenshöjning och omskolning som erbjuds på lokal nivå samt till kulturell verksamhet omprövas och
+stödjas.
+
+20.
+Smarta byar skapar nya möjligheter till en diversifierad landsbygdsekonomi och tillträde till arbetsmarknaden, och
+ReK efterlyser intensivt stöd till landsbygdsområden för att genomföra policyprogrammet för 2030, särskilt stärkt digital
+kompetens och utbildning, säker och hållbar digital infrastruktur, företagens digitala omvandling samt digitalisering av
+offentliga tjänster. Vi välkomnar att landsbygdsområdena inkluderas i den europeiska förklaringen om digitala rättigheter
+och principer för det digitala decenniet.
+
+21.
+ReK pekar på den viktiga roll som kvinnor spelar i områden som riskerar att avfolkas, och främjar och stöder därför
+åtgärder som syftar till att skapa lika möjligheter för kvinnor i innovativa, hållbara och kreativa arbeten och tjänster.
+
+22.
+ReK betonar att medlemsstaterna beslutsamt bör stödja strategier som främjar flickors och kvinnors deltagande i
+utbildning i informations- och kommunikationsteknik, naturvetenskap, teknik, ingenjörsvetenskap, humaniora och
+konstnärliga ämnen samt matematik (STEAM) och tillhandahålla incitament för att skapa arbetstillfällen i sektorer där deras
+kunskaper kommer till sin rätt.
+
+23.
+Kommittén betonar att det är mycket viktigt – och även gynnar en stark ekonomisk, social och territoriell
+sammanhållning – att främja den digitala omställningen i regioner som fastnat i en kompetensutvecklingsfälla. Vi föreslår
+att man främjar digital sammanhållning som ett av EU:s mål så att lämplig digital infrastruktur kan införas för att se till att
+distansarbete, e-tjänster och digital utbildning är tillgängliga för alla. Särskild uppmärksamhet bör ägnas tillgången till
+digitala verktyg för mindre gynnade och utsatta grupper.
+
+24.
+Invånare och företag i Europas gränsregioner möter många rättsliga och administrativa hinder som hämmar den
+ekonomiska tillväxten och det gränsöverskridande samarbetet, och vi betonar behovet av ett gränsfritt Schengenområde för
+alla medlemsstater för att underlätta rörligheten för studerande, arbetstagare och företag, särskilt i gränsregionerna.
+
+25.
+ReK framhåller den sociala innovationens roll när det gäller att utveckla nya idéer, tjänster och modeller för att bättre
+ta itu med samhällsutmaningar, särskilt i fråga om sysselsättning, utbildning, kompetens och social delaktighet, samt dess
+mervärde för samhällsutvecklingen och förbättrade sociala tjänster på fältet. I detta syfte framhåller kommittén den sociala
+ekonomins potential när det gäller yrkesutbildning, vid universitet och på alla utbildningsnivåer, samt aktiv
+sysselsättningspolitik och utveckling av färdigheter och kompetens.
+
+26.
+Man bör utnyttja medlen inom initiativet ESF Social Innovation+ för att stärka innovationsförmågan och underlätta
+överföring och uppskalning av innovativa lösningar.
+
+Öka utbildningssystemens kvalitet och tillgodose arbetsmarknadens behov
+
+27.
+Situationen varierar visserligen kraftigt inom EU, men en av de största utmaningarna när man utformar och
+genomför nya standarder och ny praxis för utbildning är i vilken utsträckning de framgångsrikt svarar mot
+arbetsmarknadens behov. Kompetensbrister och kompetensglapp förvärrar de territoriella skillnaderna, och detta måste
+åtgärdas genom väl utformade, platsbaserade och tillräckligt finansierade strategier.
+
+
\ No newline at end of file
diff --git a/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-79.txt b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-79.txt
new file mode 100644
index 0000000000000000000000000000000000000000..ae4588e1e9c2e92007de4d8e69bdf1a37db72dbf
--- /dev/null
+++ b/test/OJ:C:2023:188/raw/OJ:C:2023:188:FULL.sv.p-79.txt
@@ -0,0 +1,75 @@
+30.5.2023
+
+SV
+
+Europeiska unionens officiella tidning
+
+C 188/77
+
+6.
+Kommittén uppmanar Europeiska kemikaliemyndigheten (Echa) eller, i förekommande fall, ett annat behörigt
+EU-organ att utarbeta en enhetlig metod för att upptäcka asbesthaltiga material. Ett register över potentiellt asbesthaltiga
+material skulle vara önskvärt för att underlätta tidig upptäckt i medlemsstaterna. Kommittén välkomnar av samma skäl
+kommissionens förslag till lagstiftningsinitiativ om undersökning, registrering och övervakning av asbest, som syftar till att
+överbrygga klyftan mellan nationella åtgärder på detta område. Införandet av obligatorisk undersökning och registrering av
+asbest i byggnader och utarbetandet av nationella strategier för asbestsanering bör leda till ett samordnat och jämförbart
+tillvägagångssätt i hela EU, vilket skulle skapa en säkrare miljö och ge EU-medborgarna en högre skyddsnivå. I direktivet bör
+man också ta upp behovet av att skydda räddningstjänster (inbegripet brandmän, polis, läkare och räddningspersonal) mot
+de risker som är förknippade med exponering för asbest genom att inrätta en uppdaterad och tillgänglig databas med
+tillförlitliga uppgifter om infrastruktur med bekräftad eller sannolik förekomst av asbest.
+
+7.
+För att direktivet ska bli framgångsrikt bör medlemsstaterna och EU-institutionerna aktivt involvera de lokala och
+regionala myndigheterna i alla skeden av samordningen och genomförandet av det reviderade direktivet.
+
+8.
+Kommittén stöder antagandet av en gemensam EU-ram för att göra det enklare att upptäcka och sedan på ett säkert
+sätt avlägsna asbest i EU:s byggnadsbestånd. Vi uppmanar kommissionen och medlemsstaterna att utarbeta och uppmuntra
+genomförandet av en gemensam, systemisk och systematisk strategi för att ta itu med asbestproblemet (allt från
+inventeringsmetod, upplysnings- och utbildningskampanjer, program för att stödja boende, företagare och lokala och
+regionala myndigheter i arbetet med att avlägsna asbest, till lösningar för hälsoskydd och asbestförvaring).
+
+9.
+ReK noterar med oro att det i vissa EU-medlemsstater är tillåtet att själv demontera asbestprodukter. Eftersom det är
+avgörande med utbildning av arbetstagare för att förebygga de risker som hör samman med exponering för asbest i arbetet,
+finns det ett behov av europeiska riktlinjer för certifiering av erforderliga kvalifikationer för att säkerställa att samma
+standarder tillämpas i hela EU. Kommittén uppmanar därför med eftertryck till att det utarbetas europeiska riktlinjer för
+certifiering av de kvalifikationer som arbetstagarna behöver för att på ett säkert sätt kunna avlägsna asbesthaltiga
+komponenter.
+
+10.
+ReK uppmanar kommissionen att inrätta mekanismer för att på ett säkert sätt påskynda avlägsnandet av asbest
+genom att höja medvetenheten hos, förbättra utbildningen och öka säkerheten för arbetstagare och boende med hjälp av
+effektiva, attraktiva och riktade utbildnings- och informationsprogram (inbegripet för anställda vid lokala och regionala
+myndigheter och hälso- och sjukvårdspersonal).
+
+11.
+Den gröna omställning som alla eftersträvar och EU:s ambition att öka renoveringstakten för byggnader som en del
+av renoveringsvågen kan samtidigt leda till ökad exponering för asbest, särskilt för byggnadsarbetare. Därför är det mycket
+viktigt att införa lösningar för en mer effektiv övervakning av asbestsaneringen med ett särskilt system för vård och
+behandling av sjukdomar orsakade av asbest (för arbetstagare som är eller har varit anställda i sektorer där man löper risk
+att exponeras för asbest).
+
+12.
+ReK vill uppmärksamma behovet av att initiera och ekonomiskt stödja forsknings- och utvecklingscentrumens
+innovativa verksamhet för att på ett säkert sätt bortskaffa, bevara och lagra asbest (t.ex. inom ramen för Horisont Europa). I
+de flesta länder lagras farligt avfall fortfarande i deponier eller i särskilda lagringsanläggningar för asbestavfall. En ökning av
+takten i asbestsaneringen motsvarar en betydande ökning av lagringsytan för detta farliga mineral. Samtidigt
+rekommenderar kommittén att man skapar ett nätverk av kommuner och regioner som konfronteras med problemet
+med asbest och dess effekter inom sitt territorium. Syftet är att utveckla samarbete som inbegriper utbyte av praxis och
+upprättande av partnerskap för genomförande av gemensamma gränsöverskridande forskningsprojekt som samfinansieras
+av Europeiska unionen.
+
+13.
+Kommittén konstaterar att huvudorsaken till den långsamma takten i asbestsaneringen är att det endast är
+nedmontering och bortskaffande av asbestprodukter (särskilt eternittak) som får ekonomiskt stöd. Boende har ofta inte
+tillräckliga ekonomiska resurser för det byggmaterial och de tjänster som krävs för att byta tak, och avstår därför från
+sådana investeringar. Nya bidragsmekanismer och incitament (t.ex. skattelättnader och subventioner) måste införas.
+
+14.
+För att skydda arbetstagare som exponeras för asbest och minimera asbestens miljöpåverkan ansluter sig ReK till
+kravet på en europeisk strategi för asbestsanering, som skulle säkerställa ett integrerat tillvägagångssätt för olika politiska
+åtgärder och att systematiska och verkningsfulla lösningar genomförs i alla medlemsstater när det gäller metoder för
+inventering, övervakning, säkert bortskaffande, lagring och utbildning (fortbildning).
+
+
\ No newline at end of file