text
stringlengths 145
268k
| id
stringlengths 10
14
| wikiname
stringclasses 1
value | page_id
int64 319
2.01M
| title
stringlengths 2
70
| url
stringlengths 32
155
| date_modified
stringdate 2012-12-19 09:39:48
2025-08-20 19:00:45
| in_language
stringclasses 1
value | wikidata_id
stringlengths 0
10
⌀ | bytes_html
int64 3.98k
681k
| wikitext
stringlengths 488
107k
| version
int64 9.46M
25.2M
| infoboxes
stringlengths 2
3.15k
| has_math
bool 2
classes |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
# Merkur (spolek)
Spolek Merkur byl sdružení obchodníků v českých zemích. Působil v letech 1862 až 1918. Název pochází z římské mytologie, kde je Merkur bohem obchodu.
## Historie
V roce 1862 byly schváleny stanovy Obchodnického spolku Merkur, který si dal za cíl rozvíjení obchodního vzdělání, vzájemné podpory a společenských styků obchodníků. Zpočátku bylo vedení spolku česko-německé, na valné hromadě roku 1867 získali většinu čeští obchodníci a ovládli výbor. U zrodu spolku stáli obchodník a veřejný činitel Josef Wohanka a podnikatel Jan Neff.
Roku 1868 vznikla z iniciativy spolku Živnostenská banka pod názvem „Živnostenská banka pro Čechy a Moravu“ (centrálu měla od roku 1900 v místech dnešní budovy České národní banky v Praze v ulici Na příkopě). Banka podporovala malé a střední podniky, financována byla přímo českým kapitálem.
Obchodní spolek Merkur, který ve své době sdružoval většinu významných zástupců obchodu, podal i podnět k založení „Pražské bursy na zboží a cenné papíry“. Po jejím založení v roce 1871 vydal prohlášení: „Zřízení Pražské bursy, otázka hojně přetřásaná a pečlivě uvážená má býti uskutečněna. Rozkvět českého průmyslu v posledních letech, velké rozmnožení dopravních prostředků, vzájemné vztahy, jež vznikají značným vývozem, tvoření nových hodnot, to vše vyžaduje zprostředkovací činnosti, která pouze na burse může se rozvíjeti uspořádaným způsobem. Úprava obchodu s českými hodnotami na Vídeňské burse nedostačuje, neboť buď nedochází k žádným obratům, nebo ojedinělé obraty vyvěrají z podnětu okamžité spekulace“. Svoji činnost zahájila pražská burza v sobotu 15. dubna 1871, v domě č. p. 990 v ulici Na příkopě na Praze 1.
V roce 1872 Obchodní spolek Merkur inicioval založení obchodní školy; byla to první obchodní škola v českých zemích pouze s českým vyučovacím jazykem, její název byl Českoslovanská akademie obchodní a po roce 1961 sídlila v Resslově ulici číslo 5 v Praze. Ve znaku má tato vzdělávací instituce dodnes Merkura. Provolání ke zřízení školy podepsalo mnoho významných osobností té doby, např. František Palacký, František Ladislav Rieger, Julius Grégr, nakladatel a mecenáš umění Emanuel J. Kittl (* 21. října 1844 Praha – 17. října 1911 Praha; jeho dcerou byla Ema Destinnová) a samozřejmě spolek Merkur.
|
cswiki/432302
|
cswiki
| 432,302
|
Merkur (spolek)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Merkur_(spolek)
|
2024-04-08T20:47:32Z
|
cs
|
Q12036407
| 18,380
|
{{neověřeno|komentář=nedostatek zdrojů}}
[[Soubor:Stuttgart Merkur.jpg|náhled|upright|Merkur – římský bůh obchodu]]
[[Soubor:Beer01.jpg|náhled|Ulice Na příkopě, sídlo první burzy i Živnobanky]]
'''Spolek Merkur''' byl sdružení obchodníků v českých zemích. Působil v letech 1862 až 1918. Název pochází z římské mytologie, kde je [[Merkur (mytologie)|Merkur]] bohem obchodu.
== Historie ==
V roce [[1862]] byly schváleny stanovy Obchodnického spolku Merkur, který si dal za cíl rozvíjení obchodního vzdělání, vzájemné podpory a společenských styků obchodníků. Zpočátku bylo vedení spolku česko-německé, na valné hromadě roku [[1867]] získali většinu čeští obchodníci a ovládli výbor. U zrodu spolku stáli obchodník a veřejný činitel [[Josef Wohanka]] a podnikatel [[Jan Neff]].
Roku [[1868]] vznikla z iniciativy spolku [[Živnostenská banka]] pod názvem „Živnostenská banka pro Čechy a Moravu“ (centrálu měla od roku 1900 v místech dnešní [[Budova České národní banky (Praha)|budovy České národní banky]] v Praze v ulici [[Na příkopě]]). Banka podporovala malé a střední podniky, financována byla přímo českým kapitálem.
Obchodní spolek Merkur, který ve své době sdružoval většinu významných zástupců obchodu, podal i podnět k založení „Pražské bursy na zboží a cenné papíry“. Po jejím založení v roce 1871 vydal prohlášení: „Zřízení Pražské bursy, otázka hojně přetřásaná a pečlivě uvážená má býti uskutečněna. Rozkvět českého průmyslu v posledních letech, velké rozmnožení dopravních prostředků, vzájemné vztahy, jež vznikají značným vývozem, tvoření nových hodnot, to vše vyžaduje zprostředkovací činnosti, která pouze na burse může se rozvíjeti uspořádaným způsobem. Úprava obchodu s českými hodnotami na Vídeňské burse nedostačuje, neboť buď nedochází k žádným obratům, nebo ojedinělé obraty vyvěrají z podnětu okamžité spekulace“. Svoji činnost zahájila pražská burza v sobotu 15. dubna 1871, v domě č. p. 990 v ulici Na příkopě na Praze 1.
V roce 1872 Obchodní spolek Merkur inicioval založení obchodní školy; byla to první obchodní škola v českých zemích pouze s českým vyučovacím jazykem, její název byl [[Českoslovanská akademie obchodní]] a po roce 1961 sídlila v Resslově ulici číslo 5 v Praze. Ve znaku má tato vzdělávací instituce dodnes Merkura. Provolání ke zřízení školy podepsalo mnoho významných osobností té doby, např. [[František Palacký]], [[František Ladislav Rieger]], [[Julius Grégr]], nakladatel a mecenáš umění [[Emanuel J. Kittl]] (* 21. října 1844 Praha – 17. října 1911 Praha; jeho dcerou byla [[Ema Destinnová]]) a samozřejmě spolek Merkur.<ref name="cao.archiv">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| odkaz2 na autora =
| titul = Historie školy (archivní verze)
| url = http://cao.cz/info/historie.php
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2023-08-23
| vydavatel = Českoslovanská akademie obchodní
| poznámka =
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090208075535/http://cao.cz/info/historie.php
| datum archivace = 2009-02-08
| nedostupné = ano
}}</ref>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F00216208%3A11210%2F05%3A00006493!RIV06-MSM-11210___ Studie ČVUT]{{Nedostupný zdroj}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Spolky v Česku]]
| 23,805,357
|
[]
| false
|
# Vladimer Modosijani
Vladimer Modosijani (gruzínsky ვლადიმერ მოდოსიანი) nebo (rusky Владимир Модосян (Vladimir Modosjan)), (* 16. června 1958 v Gori, Sovětský svaz) je bývalý sovětský a gruzínský zápasník volnostylař arménského původu. Volnému stylu se věnoval od 13 let v rodném Gori pod vedením Nugzara Schireliho. Koncem sedmdesátých let si ho do sibiřského Krasnojarsku stáhnul trenér Demetre Mindyjašvili. V roce 1981 poprvé uspěl na sovětském mistrovství s v roce 1982 se prosadil v sovětské reprezentaci ve střední váze. V roce 1984 přišel kvůli bojkotu o možnost startu na olympijských hrách v Los Angeles a za čtyři roky v roce 1988 se do sovětské nominace na olympijské hry v Soulu nevešel na úkor Alexandra Tambovceva. Na olympijských hrách nikdy nestartoval. Jeho největším úspěchem je zisk titulu mistra světa z maďarské Budapešti v roce 1986. Sportovní kariéru ukončil v roce 1990. Žije v Krasnojarsku, kde se věnuje trenérské práci.
|
cswiki/1192982
|
cswiki
| 1,192,982
|
Vladimer Modosijani
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimer_Modosijani
|
2025-02-17T14:49:26Z
|
cs
|
Q4299441
| 77,218
|
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu]]
| medaile1 =
{{Medaile|1|[[Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1986|MS 1986]]|střední váha}}
{{Medaile|3|[[Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu 1987|MS 1987]]|střední váha}}
| soutěž2 = [[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu]]
| medaile2 =
{{Medaile|2|[[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1982|ME 1982]]|střední váha|82}}
{{Medaile|2|[[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1987|ME 1987]]|střední váha|82}}
}}
'''Vladimer Modosijani''' ({{vjazyce2|ka|ვლადიმერ მოდოსიანი}}) nebo ({{vjazyce2|ru|Владимир Модосян (Vladimir Modosjan)}}), (* [[16. červen|16. června]] [[1958]]<ref>http://www.biograph.ru/index.php?id=1431:borba&Itemid=28&option=com_content&view=article</ref> v [[Gori]], [[Sovětský svaz]]) je bývalý sovětský a gruzínský zápasník [[zápas ve volném stylu|volnostylař]] [[arméni|arménského]] původu. Volnému stylu se věnoval od 13 let v rodném [[Gori]] pod vedením Nugzara Schireliho. Koncem sedmdesátých let si ho do sibiřského [[Krasnojarsk]]u stáhnul trenér Demetre Mindyjašvili. V roce [[1981]] poprvé uspěl na sovětském mistrovství s v roce [[1982]] se prosadil v sovětské reprezentaci ve střední váze. V roce [[1984]] přišel kvůli bojkotu o možnost startu na [[letní olympijské hry 1984|olympijských hrách v Los Angeles]] a za čtyři roky v roce [[1988]] se do sovětské nominace na [[letní olympijské hry 1988|olympijské hry v Soulu]] nevešel na úkor [[Alexandr Tambovcev|Alexandra Tambovceva]]. Na olympijských hrách nikdy nestartoval. Jeho největším úspěchem je zisk titulu mistra světa z maďarské [[Budapešť|Budapešti]] v roce [[1986]]. Sportovní kariéru ukončil v roce [[1990]]. Žije v Krasnojarsku, kde se věnuje trenérské práci.
== Reference ==
<references />
* [http://www.sportall.ge/sport/tcidaoba/thavisufali/47894-vladimer-modosiani-saqarthveloshi-bevri-talantia.html]
== Externí odkazy ==
* [https://www.iat.uni-leipzig.de/datenbanken/dbfoeldeak/daten.php?spid=833880F44415439998D2FC42A82975FD Výsledky Vladimera Modosijaniho na iat.uni-leipzig.de]
{{Seznam medailistů na mistrovství světa ve volném stylu - (muži - střední váha)}}
{{Portály|Sport}}
{{DEFAULTSORT:Modosijani, Vladimer}}
[[Kategorie:Sovětští volnostylaři]]
[[Kategorie:Gruzínští volnostylaři]]
[[Kategorie:Ruští volnostylaři]]
[[Kategorie:Narození v roce 1958]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 16. června]]
[[Kategorie:Narození v Gori]]
[[Kategorie:Sportovci ze Šida Kartli]]
| 24,677,770
|
[{"title": "Vladimer Modosijani", "data": {"Narozen\u00ed": "16. \u010dervna 1958 (66 let) \u00b7 Gori", "Povol\u00e1n\u00ed": "z\u00e1pasn\u00edk a tren\u00e9r", "Ocen\u011bn\u00ed": "zaslou\u017eil\u00fd tren\u00e9r Ruska \u00b7 zaslou\u017eil\u00fd mistr sportu SSSR"}}, {"title": "Mistrovstv\u00ed sv\u011bta v z\u00e1pasu ve voln\u00e9m stylu", "data": {"zlato": "MS 1986 \u00b7 st\u0159edn\u00ed v\u00e1ha", "bronz": "MS 1987 \u00b7 st\u0159edn\u00ed v\u00e1ha"}}, {"title": "Mistrovstv\u00ed Evropy v z\u00e1pasu ve voln\u00e9m stylu", "data": {"st\u0159\u00edbro": ["ME 1982 \u00b7 st\u0159edn\u00ed v\u00e1ha", "ME 1987 \u00b7 st\u0159edn\u00ed v\u00e1ha"]}}]
| false
|
# Sveta Jelena
Sveta Jelena (italsky Sant'Elena di Segna) je malá vesnice a přímořské letovisko v Chorvatsku v Licko-senjské župě, spadající pod opčinu města Senj. Nachází se pod pohořím Velebit, asi 2 km severozápadně od Senje. V roce 2011 zde trvale žilo 16 obyvatel. Vesnice vznikla v roce 2011.
Sousedními vesnicemi jsou Bunica a Pijavica
|
cswiki/1576797
|
cswiki
| 1,576,797
|
Sveta Jelena
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sveta_Jelena
|
2020-05-25T18:01:15Z
|
cs
|
Q16113638
| 15,147
|
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Sveta Jelena
| originální jméno =
| obrázek =
| popisek =
| vlajka =
| znak =
| zeměpisná šířka = 45.013574
| zeměpisná délka = 14.890816
| nadmořská výška =
| časové pásmo = +1
| stát = Chorvatsko
| pojem vyššího celku = [[Region]]
| název vyššího celku = [[Lika]]
| pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Chorvatska|Župa]]
| název nižšího celku = [[Licko-senjská župa|Licko-senjská]]
| pojem celku 3 = [[Občina (územní jednotka)|Opčina]]
| název celku 3 = [[Senj]]
| pojem celku 4 =
| název celku 4 =
| pojem celku 5 =
| název celku 5 =
| administrativní dělení =
| mapa =
| velikost mapy =
| popisek mapy =
| loc-map = {{LocMap
|Chorvatsko
|label= Sveta Jelena
|lat_deg=45.013574
|lat_min=0
|lon_deg=14.890816
|lon_min=0
|lat_dir=N
|lon_dir=E
|position=right
|float=center
|caption=
}}
| rozloha =
| počet obyvatel = 16
| obyvatelé aktuální k = 2011
| hustota zalidnění =
| etnické složení =
| náboženské složení =
| status = Vesnice
| představitel =
| titul představitele =
| starosta =
| vznik =
| zakladatel =
| web =
| obecní úřad =
| telefonní předvolba = +385 053
| psč = 53 270 Senj
| označení vozidel = GS
| typ statistického celku =
| název statistického celku =
}}
'''Sveta Jelena''' ({{Vjazyce2|it|Sant'Elena di Segna}}) je malá vesnice a přímořské letovisko v [[Chorvatsko|Chorvatsku]] v [[Licko-senjská župa|Licko-senjské župě]], spadající pod opčinu města [[Senj]]. Nachází se pod pohořím [[Velebit]], asi 2 km severozápadně od [[Senj]]e. V roce [[2011]] zde trvale žilo 16 obyvatel. Vesnice vznikla v roce [[2011]].
Sousedními vesnicemi jsou [[Bunica]] a [[Pijavica]]
== Reference ==
{{Překlad|jazyk=bs|článek=Sveta Jelena (Senj)|revize=3147048}}
{{Pahýl}}
{{Portály|Geografie|Chorvatsko}}
[[Kategorie:Vesnice v Licko-senjské župě]]
[[Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku]]
| 18,551,710
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "45\u00b00\u203249\u2033 s. \u0161., 14\u00b053\u203227\u2033 v. d.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "+1", "St\u00e1t": "Chorvatsko", "Region": "Lika", "\u017dupa": "Licko-senjsk\u00e1", "Op\u010dina": "Senj", "Poloha": "Sveta Jelena"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Po\u010det obyvatel": "16 (2011)"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Status": "Vesnice", "Telefonn\u00ed p\u0159edvolba": "+385 053", "PS\u010c": "53 270 Senj", "Ozna\u010den\u00ed vozidel": "GS", "Spr\u00e1va": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Kanton Héricourt-Ouest
Kanton Héricourt-Ouest (francouzsky Canton de Héricourt-Ouest) je francouzský kanton v departementu Haute-Saône v regionu Franche-Comté. Tvoří ho 16 obcí.
## Obce kantonu
- Belverne
- Champey
- Chavanne
- Chenebier
- Coisevaux
- Courmont
- Couthenans
- Étobon
- Héricourt (západní část)
- Lomont
- Saulnot
- Tavey
- Trémoins
- Verlans
- Villers-sur-Saulnot
- Vyans-le-Val
|
cswiki/904321
|
cswiki
| 904,321
|
Kanton Héricourt-Ouest
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kanton_H%C3%A9ricourt-Ouest
|
2023-07-07T09:41:05Z
|
cs
|
Q607142
| 22,300
|
{{Infobox - region
| úřední název česky = Kanton Héricourt-Ouest
| mapa = Map canton code 70 11.svg
| popisek mapy = Kanton na mapě [[Arrondissement Lure|arrondissementu Lure]]
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| stát = Francie
| pojem vyššího celku = [[Regiony ve Francii|Region]]
| název vyššího celku = [[Franche-Comté]]
| pojem nižšího celku = [[Francouzské departementy|Departement]]
| název nižšího celku = [[Haute-Saône]]
| pojem celku 3 = [[Francouzský arrondissement|Arrondissement]]
| název celku 3 = [[Arrondissement Lure|Lure]]
| forma administrativní jednotky = [[Francouzský kanton|Kanton]]
| dělení jednotky = [[Obec (Francie)|Obce]]
| počet dělení jednotek = 16
| hlavní město = [[Héricourt]]
| rozloha =
| počet obyvatel = 9685
| obyvatelé aktuální k = 2010
}}
'''Kanton Héricourt-Ouest''' ({{Vjazyce2|fr|''Canton de Héricourt-Ouest''}}) je [[francouzský kanton]] v [[francouzské departementy|departementu]] [[Haute-Saône]] v [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Franche-Comté]]. Tvoří ho 16 [[obec (Francie)|obcí]].
== Obce kantonu ==
* [[Belverne]]
* [[Champey]]
* [[Chavanne (Haute-Saône)|Chavanne]]
* [[Chenebier]]
* [[Coisevaux]]
* [[Courmont (Haute-Saône)|Courmont]]
* [[Couthenans]]
* [[Étobon]]
* [[Héricourt]] (západní část)
* [[Lomont]]
* [[Saulnot]]
* [[Tavey]]
* [[Trémoins]]
* [[Verlans]]
* [[Villers-sur-Saulnot]]
* [[Vyans-le-Val]]
{{Pahýl}}
{{Kantony v departementu Haute-Saône}}
{{Portály|Francie}}
[[Kategorie:Kantony v departementu Haute-Saône|Hericourt-Ouest]]
| 22,950,092
|
[{"title": "Geografie", "data": {"Geografie": "\u00b7 Kanton na map\u011b arrondissementu Lure", "Hlavn\u00ed m\u011bsto": "H\u00e9ricourt", "Sou\u0159adnice": "47\u00b035\u203216\u2033 s. \u0161., 6\u00b041\u203220\u2033 v. d."}}, {"title": "Obyvatelstvo", "data": {"Po\u010det obyvatel": "9 685 (2010)"}}, {"title": "Spr\u00e1va regionu", "data": {"St\u00e1t": "Francie", "Region": "Franche-Comt\u00e9", "Departement": "Haute-Sa\u00f4ne", "Arrondissement": "Lure", "Druh celku": "Kanton", "Pod\u0159\u00edzen\u00e9 celky": "Obce (po\u010det: 16)", "Z\u00e1nik": "21. b\u0159ezna 2015", "Spr\u00e1va regionu": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Černýš hřebenitý
Černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum) je nevysoká žlutě kvetoucí bylina, jeden z mnoha druhů poloparazitického rodu černýš. Na rozdíl od podobných druhů černýše nevytváří ani v příhodných podmínkách mnohočetné porosty a vyskytuje se jen v malých populacích.
## Výskyt
Vyrůstá od Západní Evropy (vyjma nejjižnějších a nejsevernějších oblastí) východním směrem až po Střední Asii k pohoří Altaj a k hornímu toku Jeniseje. V České republice se vyskytuje jen roztroušeně, nejčastěji v termofytiku v regionech České středohoří, Český kras, Polabí nebo jižní Morava. Vyhledává teplomilné doubravy, vyrůstá na pasekách a lesních lemech, křovinatých stráních a jiných teplomilných a suchomilných lokalitách většinou se zásaditou půdou která je navíc těžší a hlinitá.
Podle "Florabase.cz" se černýš hřebenitý v ČR vyskytuje:
## Popis
Je to jednoletá, poloparazitická rostlina dorůstající do výše 15 až 30 (výjimečně 50) cm která se množí výhradně semeny. Její větvená, přímá lodyha řídce pýřitá je porostlá vstřícnými, přisedlými, kopinatými listy v délkách 3 až 8 cm s celokrajnými čepelemi, horní listy jsou někdy při bázi zubaté. Směrem vzhůru listy přecházejí v listeny hluboce sedlovitě prohnuté a svěšené dolů s dolními okraji hřebenitě zubatými.
Horní listeny mívají barvu bledozelenou nebo častěji nachovou, jsou žlábkovitě přeložené podle střední žilky a mají po celém okraji jemné zuby. Vytvářejí v horním dílu lodyhy i větví 4hranné květenství klas, ten se skládá z 10 až 30 květů a bývá dlouhý 1 až 5 cm. Z paždí listenů vyrůstají květy s částečně chlupatým kalichem dlouhým 4,5 až 8 mm a pyskatá koruna s trubkou dvojnásobně delší než kalich. Trubka, měřící 10 až 15 mm, bývá bledě žlutá, purpurově naběhlá a v polovině nápadně ohnutá. Spodní pysk se dvěma hrbolky poblíž ústí je žlutý nebo světle žlutý, stejně jako z boku zmáčkly horní pysk. Občas se v populaci vyskytnou i rostliny bez červeného barviva které mají listeny bílé. Plody jsou podlouhlé, srpovitě nazpět ohnuté tobolky dlouhé asi 1 cm.
Když rostlina vyklíčí a nenajde v blízkosti vhodného "dárce", do jehož cévních svazků v kořeni by mohla zapustit svá haustoria, přežívá dál jako běžná rostlina neparazitickým způsobem. Je však značně oslabena, protože mnohé látky potřebné ke zdárnému růstu, vykvetení a tvorbě semen si sama v požadovaném množství nedokáže zajistit.
## Taxonomie
Černýš hřebenitý je značně variabilní druh, na území České republiky se rozeznávají dvě rostoucí variety:
- černýš hřebenitý pravý (Melampyrum cristatum L.var. cristatum)
- černýš hřebenitý časný (Melampyrum cristatum L.var. solstitiale) (Ronniger) Maly
Černýš hřebenitý časný je oproti nominální varietě nižší a má méně lodyžních článků (jen 5 až 7), mívá méně rozkvetlých větví (1 až 2 páry) a rozkvétá asi o polovinu měsíce dřív (na přelomu května a června).
## Ohrožení
Počet stanovišť s výskytem černýše hřebenatého i jejich bohatosti trvale ubývá a proto byl "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2000" zařazen
- černýš hřebenitý pravý mezi ohrožené druhy (C3 – VU) a
- černýš hřebenitý časný mezi silně ohrožené druhy (C2 – EN).[1][6]
|
cswiki/852767
|
cswiki
| 852,767
|
Černýš hřebenitý
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD%C5%A1_h%C5%99ebenit%C3%BD
|
2024-05-19T04:16:47Z
|
cs
|
Q39575
| 45,557
|
{{Taxobox
| jméno = Černýš hřebenitý
| obrázek = JR Melam crist 12.jpg
| popisek = Černýš hřebenitý (''Melampyrum cristatum'')
| velikost obrázku = 290px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| řád = [[hluchavkotvaré]] (''Lamiales'')
| čeleď = [[zárazovité]] (''Orobanchaceae'')
| rod = [[černýš (rod)|černýš]] (''Melampyrum'')
| binomické jméno = Melampyrum cristatum
| druh popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
'''Černýš hřebenitý''' (''Melampyrum cristatum'') je nevysoká žlutě kvetoucí [[bylina]], jeden z mnoha [[druh]]ů [[poloparazitismus|poloparazitického]] [[rod (biologie)|rodu]] [[černýš (rod)|černýš]]. Na rozdíl od podobných druhů černýše nevytváří ani v příhodných podmínkách mnohočetné porosty a vyskytuje se jen v malých populacích.
== Výskyt ==
Vyrůstá od [[Západní Evropa|Západní Evropy]] (vyjma nejjižnějších a nejsevernějších oblastí) východním směrem až po [[Střední Asie|Střední Asii]] k [[pohoří]] [[Altaj]] a k hornímu toku [[Jenisej]]e. V [[Česko|České republice]] se vyskytuje jen roztroušeně, nejčastěji v [[termofytikum|termofytiku]] v [[region]]ech [[České středohoří]], [[Chráněná krajinná oblast Český kras|Český kras]], [[Polabí]] nebo jižní [[Morava]]. Vyhledává teplomilné [[doubrava (les)|doubravy]], vyrůstá na pasekách a lesních lemech, křovinatých stráních a jiných teplomilných a suchomilných lokalitách většinou se zásaditou půdou která je navíc těžší a hlinitá.<ref name="botany">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hoskovec | jméno = Ladislav | titul = BOTANY.cz: Černýš rolní | url = http://botany.cz/cs/melampyrum-cristatum// | datum aktualizace = 10.08.2007 | datum přístupu = 12.11.2012 | vydavatel = BOTANY.cz | jazyk = cs}}</ref><ref name="nikde">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hrbáč | jméno = Petr | titul = Rostliny střední Evropy: Černýš hřebenitý | url = http://rostliny.nikde.cz/rostliny-evropy/545/melampyrum-cristatum-l-cernys-hrebenity | datum přístupu = 12.11.2012 | vydavatel = Petr Hrbáč, Rostliny.nikde.cz | jazyk = cs }}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
Podle "Florabase.cz" se černýš hřebenitý v ČR vyskytuje:
[http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Melampyrum%20cristatum/callback/]
== Popis ==
Je to [[jednoletá rostlina|jednoletá]], [[poloparazitismus|poloparazitická]] rostlina dorůstající do výše 15 až 30 (výjimečně 50) cm která se [[rozmnožování|množí]] výhradně [[semeno|semeny]]. Její větvená, přímá [[lodyha]] řídce pýřitá je porostlá vstřícnými, přisedlými, kopinatými [[list]]y v délkách 3 až 8 cm s celokrajnými [[čepel listová|čepelemi]], horní listy jsou někdy při bázi zubaté. Směrem vzhůru listy přecházejí v [[listen]]y hluboce sedlovitě prohnuté a svěšené dolů s dolními okraji hřebenitě zubatými.
Horní listeny mívají barvu bledozelenou nebo častěji nachovou, jsou žlábkovitě přeložené podle střední žilky a mají po celém okraji jemné zuby. Vytvářejí v horním dílu lodyhy i větví 4hranné [[květenství]] [[klas]], ten se skládá z 10 až 30 [[květ]]ů a bývá dlouhý 1 až 5 cm. Z [[paždí]] listenů vyrůstají květy s částečně chlupatým [[kalich (botanika)|kalichem]] dlouhým 4,5 až 8 mm a [[pysk (květ)|pyskatá]] [[koruna (botanika)|koruna]] s trubkou dvojnásobně delší než kalich. Trubka, měřící 10 až 15 mm, bývá bledě žlutá, purpurově naběhlá a v polovině nápadně ohnutá. Spodní pysk se dvěma hrbolky poblíž ústí je žlutý nebo světle žlutý, stejně jako z boku zmáčkly horní pysk. Občas se v populaci vyskytnou i rostliny bez červeného barviva které mají listeny bílé. [[Plod (botanika)|Plody]] jsou podlouhlé, srpovitě nazpět ohnuté [[tobolka (plod)|tobolky]] dlouhé asi 1 cm.
Když rostlina [[klíčení semene|vyklíčí a nenajde]] v blízkosti vhodného "dárce", do jehož [[cévní svazek|cévních svazků]] v [[kořen]]i by mohla zapustit svá [[haustorium (rostliny)|haustoria]], přežívá dál jako běžná rostlina neparazitickým způsobem. Je však značně oslabena, protože mnohé látky potřebné ke zdárnému růstu, vykvetení a tvorbě semen si sama v požadovaném množství nedokáže zajistit.<ref name="botany"/><ref name="nikde"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Polívka | jméno = František | titul = Názorná květena zemí koruny české: Černýš hřebenitý | url = http://botanika.wendys.cz/kvetena/kvetena.php?dil=3&page=124 | rok = 1901 | počet stran = 819 | svazek = 3 | strany = 124 | datum přístupu = 12.11.2012 | vydavatel = Wendys, Zdeněk Pazdera | jazyk = cs}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Anderberg | jméno = Arne | titul = Den virtuella floran: Melampyrum cristatum | url = http://linnaeus.nrm.se/flora/di/scrophularia/melam/melacri.html | datum aktualizace =12.01.2000 | datum přístupu = 12.11.2012 | vydavatel = Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE | jazyk = en}}</ref>
== Taxonomie ==
Černýš hřebenitý je značně variabilní druh, na území České republiky se rozeznávají dvě rostoucí [[varieta (biologie)|variety]]:
* [[černýš hřebenitý pravý]] (''Melampyrum cristatum'' L.var. ''cristatum'')
* [[černýš hřebenitý časný]] (''Melampyrum cristatum'' L.var. ''solstitiale'') (Ronniger) Maly
Černýš hřebenitý časný je oproti nominální varietě nižší a má méně lodyžních [[internodium|článků]] (jen 5 až 7), mívá méně rozkvetlých větví (1 až 2 páry) a rozkvétá asi o polovinu měsíce dřív (na přelomu května a června).<ref name="botany"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Danihelka | jméno = Jiří | příjmení2 = Chrtek | jméno2 = Jindřich | příjmení3 = Kaplan | jméno3 = Jan et all. | titul = Seznam druhů rostlin v ČR | url = http://www.ibot.cas.cz/index.php?p=seznam&site=default | datum aktualizace = 23.01.2011 | datum přístupu = 12.11.2012 | vydavatel = Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice | jazyk = cs}}</ref>
== Ohrožení ==
Počet stanovišť s výskytem černýše hřebenatého i jejich bohatosti trvale ubývá a proto byl "Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2000" zařazen
* černýš hřebenitý pravý mezi [[zranitelný|ohrožené druhy]] (C3 – VU) a
* černýš hřebenitý časný mezi [[ohrožený|silně ohrožené druhy]] (C2 – EN).<ref name="botany"/><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Procházka | jméno = František | titul = Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky | url = http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP18_cevnt.pdf | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 147 | datum přístupu = 12.11.2012 | isbn = 80-86064-52-2 | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR | jazyk = cs | url archivu = https://web.archive.org/web/20140116070502/http://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_OP18_cevnt.pdf | datum archivace = 2014-01-16 | nedostupné = ano }}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Melampyrum cristatum}}
{{Taxonbar|from=Q39575}}
{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Zárazovité]]
[[Kategorie:Flóra Česka]]
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra severní Evropy]]
[[Kategorie:Flóra Sibiře]]
[[Kategorie:Flóra Střední Asie]]
[[Kategorie:Flóra střední Evropy]]
[[Kategorie:Flóra východní Evropy]]
| 23,937,255
|
[{"title": "V\u011bdeck\u00e1 klasifikace", "data": {"\u0158\u00ed\u0161e": "rostliny (Plantae)", "Pod\u0159\u00ed\u0161e": "c\u00e9vnat\u00e9 rostliny (Tracheobionta)", "Odd\u011blen\u00ed": "krytosemenn\u00e9 (Magnoliophyta)", "T\u0159\u00edda": "vy\u0161\u0161\u00ed dvoud\u011blo\u017en\u00e9 (Rosopsida)", "\u0158\u00e1d": "hluchavkotvar\u00e9 (Lamiales)", "\u010cele\u010f": "z\u00e1razovit\u00e9 (Orobanchaceae)", "Rod": "\u010dern\u00fd\u0161 (Melampyrum)"}}, {"title": "Binomick\u00e9 jm\u00e9no", "data": {"Binomick\u00e9 jm\u00e9no": ["Melampyrum cristatum \u00b7 L., 1753", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# William Morris Davis
William Morris Davis (12. února 1850 – 5. února 1934) byl americký geograf, geolog, geomorfolog a meteorolog. Je považován za „otce americké geografie“.
## Život
Davis se narodil ve Filadelfii do rodiny Edwarda M. Davise. Jeho matkou byla Maria Mott Davisová, dcera advokátky Lukrecie Mottové. V roce 1869 promoval na Harvardu, kde získal magisterský titul.
Od roku 1870 pracoval jako meteorolog v Argentinské meteorologické observatoři v Cordóbě, kde působil 3 roky. V roce 1876, poté co asistoval americkému paleontologovi a geologovi Nathanielu Shalerovi, se stal učitelem geologie na Harvardově univerzitě. Ještě v témže roce se oženil s Ellen B. Warnerovou ze Springfieldu. Přestože Davis nikdy nedokončil doktorské studium, byla mu v roce 1890 přidělena profesorská pozice, a jako akademik a učitel působil po zbytek svého života. V roce 1911 byl prezidentem Geological Society of America.
Davis odešel z Harvardu do penze v roce 1912. Následně hostoval na mnoha univerzitách a svůj čas věnoval studiu korálových útesů a ostrovů. Po smrti jeho první ženy se v roce 1914 oženil s Mary M. Wymanovou z Cambridže. Když Mary zemřela, jeho třetí ženou se v roce 1928 stala Lucy L. Tennantová z Miltonu, která Davise přežila.
Zemřel v Pasadeně v Kalifornii, krátce před svými 84. narozeninami. Jeho dům v Cambridži byl vyhlášen za národní historickou památku.
## Vědecké dílo
Největším Davisovým přínosem pro vědu byla definice tzv. geomorfologického cyklu, kterou poprvé zveřejnil v roce 1889 v článku "Řeky a údolí Pensylvánie" (angl. The Rivers and Valleys of Pennsylvania). V tomto článku představil model říční eroze na základní bázi, k níž dochází během tektonického výzdvihu. V jeho erozním cyklu jsou u větších řek rozlišovány 3 fáze vývoje – stádium mládí, zralosti a stáří. Pro každou fázi vývoje jsou typické odlišné tvary reliéfu a další vlastnosti s nimi spojené.
Přestože bylo vysvětlení erozního cyklu pro tehdejší geomorfologii nadčasové, množství Davisových teorií o vývoji reliéfu se stalo terčem kritiky pozdějších geomorfologů. Když Davis v roce 1912 odešel z Harvardu do penze, téměř veškeré přístupy ke studiu vývoje georeliéfu vycházely z jeho teorií. Davis na svou kritiku reagoval vždy ostře a přezíravě, zvláště odmítavě se stavil ke kritice stran německé geomorfologické školy ve 20. letech 19. století, jíž vedl Walther Penck. Davis však často dokázal zacílit na nejzranitelnější místa dané kritiky.
S přibývajícími poznatky a dogmatičtějším přístupem se však postupem času někteří autoři začali shodovat na slučitelnosti (a po příchodu nové teorie globální deskové tektoniky také na komplementaritě) Davisových a Penckových názorů. Autoři dále tvrdí, že Davisovy teorie lze lépe aplikovat na blízké okolí aktivních okrajů litosférických desek, kde působí "destruktivní" tektonika, zatímco Penckova hypotéza lépe sedí na pasivní okraje desek a kontinentální platformní oblasti.
Davis v roce 1904 založil Americkou asociaci geografů (angl. Association of American Geographers) a zpočátku úzce spolupracoval s Národní geografickou společností (angl. National Geographic Society).
## Odkaz jména
Podle W. M. Davise byla pojmenována také některá místa na Zemi. Patří mezi ně údolí Davisdalen na Svalbardu.
## Dílo (výběr)
### Knihy
- Elementary Meteorology (Základy meteorologie, 1894)
- Physical Geography (Fyzická geografie, 1898)
- Geographical Essays (Geografické eseje, 1909)
- The Coral Reef Problem (Korálové útesy, 1928)
- Origin of Limestone Caverns (Původ vápencových jeskyní, 1930)
### Články
- Geographic methods in geologic investigations (National Geographic Magazine, vol. 1, p. 11 – 26, 1888)
- The Rivers and Valleys of Pennsylvania (National Geographic Magazine, vol. 1, p. 183 – 253, 1889)
- The geographical cycle (Geographical Journal, vol. 14, p. 481 – 504, 1899)
- The Physical Geography of the Lands (Popular Science Monthl', vol. 2, p. 157 – 170, 1900)
|
cswiki/1093951
|
cswiki
| 1,093,951
|
William Morris Davis
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Morris_Davis
|
2022-12-21T19:17:01Z
|
cs
|
Q315967
| 53,689
|
{{Infobox - vědec
| obrázek = William_Morris_Davis.jpg
| místo narození = [[Filadelfie]] ([[Pensylvánie]])<br />{{vlajka a název|Spojené státy americké}}
| místo úmrtí = [[Pasadena]] ([[Kalifornie]])<br />{{vlajka a název|Spojené státy americké}}
}}
'''William Morris Davis''' ([[12. únor]]a [[1850]] – [[5. únor]]a [[1934]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[geograf]], [[geolog]], [[Geomorfologie|geomorfolog]] a [[meteorolog]]. Je považován za ''„otce americké geografie“''.
== Život ==
Davis se narodil ve [[Filadelfie|Filadelfii]] do rodiny Edwarda M. Davise. Jeho matkou byla Maria Mott Davisová, dcera advokátky Lukrecie Mottové. V roce [[1869]] promoval na [[Harvardova univerzita|Harvardu]], kde získal [[Master of Engineering|magisterský]] titul.
Od roku 1870 pracoval jako [[meteorolog]] v Argentinské meteorologické observatoři v [[Córdoba (Argentina)|Cordóbě]], kde působil 3 roky.<ref name=":4">[http://www.britannica.com/EBchecked/topic/152845/William-Morris-Davis Encyklopedia Britannica]</ref> V roce [[1876]], poté co asistoval americkému [[paleontologie|paleontologovi]] a [[geolog]]ovi [[Nathaniel Shaler|Nathanielu Shalerovi]], se stal učitelem [[geologie]] na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]]. Ještě v témže roce se oženil s Ellen B. Warnerovou ze [[Springfield (Massachusetts)|Springfieldu]]. Přestože Davis nikdy nedokončil [[Ph.D.|doktorské studium]], byla mu v roce [[1890]] přidělena profesorská pozice, a jako akademik a učitel působil po zbytek svého života. V roce 1911 byl prezidentem [[Geological Society of America]].
Davis odešel z [[Harvardova univerzita|Harvardu]] do penze v roce [[1912]]. Následně hostoval na mnoha univerzitách a svůj čas věnoval studiu [[Korálový útes|korálových útesů]] a [[ostrov]]ů.<ref name=":4" /> Po smrti jeho první ženy se v roce [[1914]] oženil s Mary M. Wymanovou z [[Cambridge (Massachusetts)|Cambridže]]. Když Mary zemřela, jeho třetí ženou se v roce [[1928]] stala Lucy L. Tennantová z [[Milton (Massachusetts)|Miltonu]], která Davise přežila.
Zemřel v [[Pasadena|Pasadeně]] v [[Kalifornie|Kalifornii]], krátce před svými 84. narozeninami. Jeho dům v [[Cambridge (Massachusetts)|Cambridži]] byl vyhlášen za národní historickou památku.
== Vědecké dílo ==
Největším Davisovým přínosem pro vědu byla definice tzv. [[geomorfologie|geomorfologického]] cyklu, kterou poprvé zveřejnil v roce [[1889]] v článku ''"Řeky a údolí [[Pensylvánie]]"'' (angl. ''The Rivers and Valleys of Pennsylvania''). V tomto článku představil model říční [[eroze]] na základní bázi, k níž dochází během tektonického výzdvihu. V jeho [[eroze|erozním]] cyklu jsou u větších řek rozlišovány 3 fáze vývoje<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Stages in the fluvial cycle of erosion |url=http://www.staff.amu.edu.pl/~sgp/gw/wmd/wmdfig.html |datum přístupu=2015-03-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150703120922/http://www.staff.amu.edu.pl/~sgp/gw/wmd/wmdfig.html |datum archivace=2015-07-03 |nedostupné=ano }}</ref> – stádium mládí, zralosti a stáří.<ref name=":4" /><ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = BATES|jméno = R. L|příjmení2 = JACKSON|jméno2 = J. A.|titul = Dictionary of Geological Terms: Third Edition|vydání = |vydavatel = American Geological Institute|rok = 1984|počet stran = 576|isbn = }}</ref> Pro každou fázi vývoje jsou typické odlišné tvary reliéfu a další vlastnosti s nimi spojené.
Přestože bylo vysvětlení erozního cyklu pro tehdejší geomorfologii nadčasové, množství Davisových teorií o vývoji [[Reliéf (geografie)|reliéfu]] se stalo terčem kritiky pozdějších geomorfologů. Když Davis v roce [[1912]] odešel z [[Harvardova univerzita|Harvardu]] do penze, téměř veškeré přístupy ke studiu vývoje [[Reliéf (geografie)|georeliéfu]] vycházely z jeho teorií. Davis na svou kritiku reagoval vždy ostře a přezíravě, zvláště odmítavě se stavil ke kritice stran německé geomorfologické školy ve 20. letech [[19. století]], jíž vedl [[Walther Penck]]. Davis však často dokázal zacílit na nejzranitelnější místa dané kritiky.<ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = Chorley |jméno = Richard J.|příjmení2 = Beckinsale |jméno2 = Robert P.|příjmení3 = Dunn|jméno3 = Antony J.|titul = The History of the Study of Landforms Volume 2|vydání = |vydavatel = Taylor & Francis|rok = 1973|počet stran = 896|isbn = }}</ref>
S přibývajícími poznatky a dogmatičtějším přístupem se však postupem času někteří autoři začali shodovat na slučitelnosti (a po příchodu [[Desková tektonika|nové teorie globální deskové tektoniky]] také na komplementaritě) Davisových a Penckových názorů. Autoři dále tvrdí, že Davisovy teorie lze lépe aplikovat na blízké okolí aktivních okrajů [[Tektonická deska|litosférických desek]], kde působí "destruktivní" [[tektonika]], zatímco Penckova hypotéza lépe sedí na pasivní okraje [[Tektonická deska|desek]] a [[Platforma (geologie)|kontinentální platformní oblasti]].<ref name=Saadi>SAADI, A. (2013): [http://igc.ufmg.br/portaldeperiodicos/index.php/geonomos/article/viewFile/170/149''Modelos morfogenéticos e tectônica global: Reflexőes conciliatórias''] {{Wayback|url=http://igc.ufmg.br/portaldeperiodicos/index.php/geonomos/article/viewFile/170/149 |date=20140910195821 }}. Geonomos, vol. 6, no. 2, p. 55 – 63</ref>
Davis v roce [[1904]] založil Americkou asociaci geografů (angl. ''[[Association of American Geographers]]'')<ref name=":2">[http://www.aag.org/galleries/newsletter-files/2003_jua.pdf William Morris Davis and the Founding of the AAG] {{Wayback|url=http://www.aag.org/galleries/newsletter-files/2003_jua.pdf |date=20150402115553 }}, Článek na stránkách AAG.</ref> a zpočátku úzce spolupracoval s Národní geografickou společností (angl. ''National Geographic Society'').
== Odkaz jména ==
Podle W. M. Davise byla pojmenována také některá místa na Zemi. Patří mezi ně údolí Davisdalen na [[Svalbard]]u.<ref name=":3">{{cite web |url=http://placenames.npolar.no/stadnamn/Davisdalen |title=Davisdalen (Svalbard) |publisher=Norwegian Polar Institute |accessdate=24 February 2015 |titul=Archivovaná kopie |datum přístupu=2015-03-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150224221048/http://placenames.npolar.no/stadnamn/Davisdalen |datum archivace=2015-02-24 |nedostupné=ano }}</ref>
== Dílo (výběr) ==
=== Knihy ===
* ''Elementary Meteorology'' (''Základy meteorologie'', 1894)
* ''Physical Geography (''Fyzická geografie'', 1898)
* ''Geographical Essays'' (''Geografické eseje'', 1909)
* ''The Coral Reef Problem'' (''Korálové útesy'', 1928)
* ''Origin of Limestone Caverns'' (''Původ vápencových jeskyní'', 1930)
=== Články ===
* ''Geographic methods in geologic investigations'' (National Geographic Magazine, vol. 1, p. 11 – 26, 1888)
* ''The Rivers and Valleys of Pennsylvania'' (National Geographic Magazine, vol. 1, p. 183 – 253, 1889)
* ''[http://www.jstor.org/stable/1774538 The geographical cycle]'' (Geographical Journal, vol. 14, p. 481 – 504, 1899)
* ''The Physical Geography of the Lands'' (Popular Science Monthl', vol. 2, p. 157 – 170, 1900)
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk= en|článek= William Morris Davis|revize= 648680169}}<references />
=== Literatura ===
* [[Jaromír Demek|DEMEK, J.]] Obecná geomorfologie. Praha: ČSAV, 1988. 476 s.
=== Související články ===
* [[National Geographic Society]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.aag.org/ Association of American Geographers]
* [http://www.britannica.com/EBchecked/topic/152845/William-Morris-Davis Encyklopedie Britannica]
* [https://web.archive.org/web/20150703120922/http://www.staff.amu.edu.pl/~sgp/gw/wmd/wmdfig.html Stages in the fluvial cycle of erosion]
* [http://www.nasonline.org/publications/biographical-memoirs/memoir-pdfs/davis-william.pdf National Academy of Sciences Biographical Memoir]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Lidé|Meteorologie|Spojené státy americké}}
{{DEFAULTSORT:Davis, William Morris}}
[[Kategorie:Američtí geografové]]
[[Kategorie:Američtí geologové]]
[[Kategorie:Američtí meteorologové]]
[[Kategorie:Američtí spisovatelé 19. století]]
[[Kategorie:Američtí spisovatelé 20. století]]
[[Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity]]
[[Kategorie:Nositelé Cullumovy geografické medaile]]
[[Kategorie:Členové Francouzské akademie věd]]
[[Kategorie:Členové Královské švédské akademie věd]]
[[Kategorie:Členové Národní akademie věd USA]]
[[Kategorie:Narození 12. února]]
[[Kategorie:Narození v roce 1850]]
[[Kategorie:Narození ve Filadelfii]]
[[Kategorie:Úmrtí 5. února]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1934]]
[[Kategorie:Úmrtí v Pasadeně]]
[[Kategorie:Muži]]
| 22,248,251
|
[{"title": "William Morris Davis", "data": {"Narozen\u00ed": "12. \u00fanora 1850 \u00b7 Filadelfie (Pensylv\u00e1nie) \u00b7 Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9", "\u00damrt\u00ed": "5. \u00fanora 1934 (ve v\u011bku 83 let) \u00b7 Pasadena (Kalifornie) \u00b7 Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9", "Alma mater": "Harvardova univerzita", "Pracovi\u0161t\u011b": "Geologick\u00e1 slu\u017eba USA", "Obor": "geologie", "Ocen\u011bn\u00ed": "Cullumova geografick\u00e1 medaile (1908) \u00b7 Hayden Memorial Geological Award (1917) \u00b7 Medaile patrona (1919) \u00b7 medaile Vega (1920) \u00b7 Penroseova medaile (1931) \u00b7 \u2026 v\u00edce na Wikidatech", "D\u011bti": "Edward Mott Davis", "Rodi\u010de": "Maria Mott", "P\u0159\u00edbuzn\u00ed": "Hester A. Davis (vnu\u010dka)"}}]
| false
|
# Roketnice
Roketnice je potok v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji, levý přítok Říčky. Je podle něj nazván místní svazek obcí Sdružení obcí Roketnice.
## Průběh toku
Pramení v Drahanské vrchovině severně od Pozořic a teče nejprve na jihozápad. Pod Mokerskou nádrží je asi 750 m toku pod areálem cementárny Mokrá zatrubněno. Tok pokračuje okolo Mokré-Horákova, kde přijímá zprava přítok z údolí a obrací se k jihu. Protéká Velaticemi, okolo Rohlenky a podél Jiříkovic. Za nimi se stáčí opět k jihozápadu, napájí Ponětovický rybník a pod Ponětovicemi se vlévá zleva do Říčky, která se od tohoto místa lokálně nazývá též Zlatý potok.
|
cswiki/1734191
|
cswiki
| 1,734,191
|
Roketnice
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Roketnice
|
2025-01-17T15:14:02Z
|
cs
|
Q110655593
| 20,318
|
{{Možná hledáte|[[Rokytnice (okres Přerov)]] (zastaralý a nářeční název obce)}}
{{Infobox - vodní tok
| světadíl = [[Evropa]]
| pramen = [[Pozořice]]
| zeměpisná šířka1 = 49.23323
| zeměpisná délka1 = 16.79334
| výška1 = 435
| ústí = [[Ponětovice]]
| zeměpisná šířka2 = 49.15237
| zeměpisná délka2 = 16.73748
| výška2 = 214
| protéká = {{vlajka a název|Česko}} (''[[Jihomoravský kraj]]'')
| povodí = [[Černé moře]], [[Dunaj]], [[Morava (řeka)|Morava]], [[Dyje]], [[Svratka]], [[Litava (přítok Svratky)|Litava]], [[Říčka (přítok Litavy)|Říčka]]
}}
'''Roketnice''' je [[potok]] v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], levý přítok [[Říčka (přítok Litavy)|Říčky]]. Je podle něj nazván místní svazek obcí [[Sdružení obcí Roketnice]].
== Průběh toku ==
Pramení v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]] severně od [[Pozořice|Pozořic]] a teče nejprve na jihozápad. Pod Mokerskou nádrží je asi 750 m toku pod areálem [[Cementárna Mokrá|cementárny Mokrá]] zatrubněno. Tok pokračuje okolo [[Mokrá-Horákov|Mokré-Horákova]], kde přijímá zprava přítok z údolí a obrací se k jihu. Protéká [[Velatice]]mi, okolo [[Rohlenka|Rohlenky]] a podél [[Jiříkovice|Jiříkovic]]. Za nimi se stáčí opět k jihozápadu, napájí [[Ponětovický rybník]] a pod [[Ponětovice]]mi se vlévá zleva do [[Říčka (přítok Litavy)|Říčky]], která se od tohoto místa lokálně nazývá též ''Zlatý potok''.
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Morava}}
[[Kategorie:Potoky v okrese Brno-venkov]]
[[Kategorie:Potoky v Drahanské vrchovině]]
[[Kategorie:Potoky v Dyjsko-svrateckém úvalu]]
[[Kategorie:Povodí Litavy]]
[[Kategorie:Pozořice]]
[[Kategorie:Sivice]]
[[Kategorie:Tvarožná]]
[[Kategorie:Velatice]]
[[Kategorie:Jiříkovice]]
[[Kategorie:Šlapanice]]
[[Kategorie:Ponětovice]]
| 24,580,123
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"D\u00e9lka toku": "12,395 km", "Sv\u011btad\u00edl": "Evropa"}}, {"title": "Pramen", "data": {"Pramen": "Pozo\u0159ice \u00b7 49\u00b013\u203259,63\u2033 s. \u0161., 16\u00b047\u203236,02\u2033 v. d. \u00b7 435 m n. m."}}, {"title": "\u00dast\u00ed", "data": {"\u00dast\u00ed": "Pon\u011btovice \u00b7 49\u00b09\u20328,53\u2033 s. \u0161., 16\u00b044\u203214,93\u2033 v. d. \u00b7 214 m n. m."}}, {"title": "Prot\u00e9k\u00e1", "data": {"Prot\u00e9k\u00e1": "\u010cesko (Jihomoravsk\u00fd kraj)"}}, {"title": "\u00damo\u0159\u00ed, povod\u00ed", "data": {"\u00damo\u0159\u00ed, povod\u00ed": ["\u010cern\u00e9 mo\u0159e, Dunaj, Morava, Dyje, Svratka, Litava, \u0158\u00ed\u010dka", "multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Univerzita Al-Karaouine
Univerzita Al-Karaouine (arabsky جامعة القرويين) je univerzita v marockém městě Fes. Byla založena v roce 859 a podle tradičního pojetí pojmu univerzity se jedná o nejstarší nepřetržitě fungující univerzitu na světě, která je zapsána i v Guinnessově knize rekordů. Je součástí historické fáské medíny, jež je zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.
## Historie a současnost
Školu založila v roce 859 dcera bohatého arabského obchodníka Fatima al-Fihri, a to společně s přidruženou madrasou, která se pak stala jedním z předních duchovních a vzdělanostních center tehdejšího islámského světa. Období založení a rané existence školy spadá do zlatého věku islámu.
V roce 1963 byla univerzita začleněna do systému marockého vysokého školství. Výuka probíhá tradičním způsobem (studenti sedí v polokruhu kolem svého vyučujícího) a zaměřuje se na otázky islámského náboženství a práva, málikovského mazhabu a klasické arabské gramatiky a lingvistiky. Výjimečně jsou nabízeny i sekulární předměty (výuka francouzštiny nebo angličtiny). Většina studentů je ve věku od 13 do 30 let.
|
cswiki/1381707
|
cswiki
| 1,381,707
|
Univerzita Al-Karaouine
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_Al-Karaouine
|
2024-09-15T22:32:06Z
|
cs
|
Q378014
| 26,143
|
{{Infobox - vysoká škola}}
'''Univerzita Al-Karaouine''' ({{Vjazyce2|ar|جامعة القرويين}}) je [[univerzita]] v [[Maroko|marockém]] městě [[Fes]]. Byla založena v roce 859 a podle tradičního pojetí pojmu [[Univerzita|univerzity]] se jedná o nejstarší nepřetržitě fungující univerzitu na světě, která je zapsána i v [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessově knize rekordů]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Oldest higher-learning institution, oldest university
| url = http://www.guinnessworldrecords.com/world-records/oldest-university
| vydavatel = [[Guinnessova kniha rekordů]]
| datum_přístupu = 2018-05-07
| jazyk = anglicky}}</ref> Je součástí historické fáské [[Medína (městská část)|medíny]], jež je zapsána v seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Medina of Fez
| url = http://whc.unesco.org/en/list/170
| vydavatel = [[UNESCO]]
| datum_přístupu = 2018-05-07
| jazyk = anglicky}}</ref>
== Historie a současnost ==
Školu založila v roce 859 dcera bohatého [[Arabové|arabského]] obchodníka [[Fatima al-Fihri]], a to společně s přidruženou [[Madrasa|madrasou]], která se pak stala jedním z předních duchovních a vzdělanostních center tehdejšího [[Islámský svět|islámského světa]]. Období založení a rané existence školy spadá do [[Islámský zlatý věk|zlatého věku islámu]].
V roce 1963 byla univerzita začleněna do systému marockého vysokého školství. Výuka probíhá tradičním způsobem (studenti sedí v polokruhu kolem svého vyučujícího) a zaměřuje se na otázky islámského náboženství a práva, [[Málikovský mazhab|málikovského mazhabu]] a klasické arabské gramatiky a lingvistiky. Výjimečně jsou nabízeny i sekulární předměty (výuka [[Francouzština|francouzštiny]] nebo [[Angličtina|angličtiny]]). Většina studentů je ve věku od 13 do 30 let.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|University of Al Quaraouiyine|839731500}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Historie|Islám}}
[[Kategorie:Vysoké školy v Maroku]]
[[Kategorie:Fes]]
[[Kategorie:Školy založené v 9. století]]
[[Kategorie:Vzniklo 859]]
| 24,242,544
|
[{"title": "Univerzita Al-Karaouine", "data": {"Datum zalo\u017een\u00ed": "859"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Adresa": "Fes, Maroko", "Zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice": "34\u00b03\u203252\u2033 s. \u0161., 4\u00b058\u203224\u2033 z. d.", "\u010clenstv\u00ed": "Association of African Universities", "Dal\u0161\u00ed informace": ["uaq.ma", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Spaghetti western
Spaghetti western (česky špagetový western) je označení pro široký podžánr westernů, které se objevily během 60. let 20. století. Název je odvozen z toho, že většina z nich byla produkována italskými studii. Společnými znaky byla italština, nízký rozpočet a především rychlý, násilný a minimalistický děj, který se značně odchyloval od zažitých konvencí starších westernů. Tyto znaky bývají přičítány na vrub skutečnostem, že filmy vznikaly v různých kulturních prostředích a kvůli nízkému rozpočtu. Termín měl původně pohrdavý nádech, od 80. let je ale mnoho z těchto filmů velmi ceněno, především kvůli tomu, že ovlivnily chápání celé myšlenky westernu.
Mezi populární reprezentanty spaghetti-westernů patří režisér Sergio Leone a herec (později režisér) Clint Eastwood. V porovnání se spaghetti-westerny působí klasické westerny poněkud těžkopádně a filosoficky.
Některé snímky tohoto podžánru byly vytvořeny i jako komedie nebo parodie, například komedie Podivné dědictví (Man of the East, 1972) nebo parodie Vůně cibule (Cipolla Colt, 1975). Terence Hill na toto téma prohlásil, že počínaje filmem Pro hrst dolarů (A Fistfull of Dollars, 1964) v následujících letech vznikly stovky westernů v podobném stylu, a proto později publikum tak nadšeně přijalo film Pravá a levá ruka ďábla (They Call Me Trinity, 1970), ve kterém hrál společně s Budem Spencerem, a který je v podstatě jejich klasickou komedií na westernové téma.
## Seznam spaghetti westernů
Mezi nejznámější filmy tohoto podžánru patří:
- A Fistful of Dollars (1964) (Pro hrst dolarů)
- For a Few Dollars More (1965) (Pro pár dolarů navíc)
- The Good, the Bad and the Ugly (1966) (Hodný, zlý a ošklivý)
- The Big Gundown (1967) (Velká přestřelka)
- Django, Kill… If You Live, Shoot! (1967)
- A Bullet for the General (1967) (Kulka pro generála)
- Ace High (1968) (Trumfové eso)
- The Mercenary (1968) (Žoldnéř)
- Run, Man, Run! (1968)
- Death Rides a Horse (1968) (Muž proti muži)
- The Great Silence (1968) (Velké ticho)
- Once Upon a Time in the West (1968) (Tenkrát na Západě)
- The Price of Power (1969)
- The Sabata Trilogy (1969) (Sabata)
- Companeros (1970)
- A Fistful of Dynamite (Duck, You Sucker) (1971) (Kapsy plné dynamitu)
- Savage Guns (1971)
- They Call Me Trinity (1970) (Pravá a levá ruka ďábla)
- Storm Rider (1972)
- Trinity Is STILL My Name! (1972) (Malý unavený Joe)
- My Name Is Nobody (1973) (Mé jméno je Nikdo)
- Four of the Apocalypse (1975)
- Zorro (1975)
- Keoma (1976) (Keoma)
- China 9, Liberty 37 (1978) (Žena pro dva střelce)
- 800 balas (2002) (800 kulek)
|
cswiki/157315
|
cswiki
| 157,315
|
Spaghetti western
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spaghetti_western
|
2025-05-30T21:34:04Z
|
cs
|
Q212781
| 28,439
|
'''Spaghetti western''' (česky ''špagetový western'') je označení pro široký podžánr [[western]]ů, které se objevily během 60. let 20. století. Název je odvozen z toho, že většina z nich byla produkována [[Itálie|italskými]] studii. Společnými znaky byla [[italština]], nízký rozpočet a především rychlý, násilný a minimalistický děj, který se značně odchyloval od zažitých konvencí starších westernů. Tyto znaky bývají přičítány na vrub skutečnostem, že filmy vznikaly v různých kulturních prostředích a kvůli nízkému rozpočtu. Termín měl původně pohrdavý nádech, od 80. let je ale mnoho z těchto filmů velmi ceněno, především kvůli tomu, že ovlivnily chápání celé myšlenky westernu.
Mezi populární reprezentanty spaghetti-westernů patří režisér [[Sergio Leone]] a herec (později režisér) [[Clint Eastwood]]. V porovnání se spaghetti-westerny působí klasické westerny poněkud těžkopádně a filosoficky.
Některé snímky tohoto podžánru byly vytvořeny i jako [[komedie]] nebo [[parodie]], například komedie ''[[Podivné dědictví]]'' (''Man of the East'', 1972) nebo parodie ''[[Vůně cibule]]'' (''Cipolla Colt'', 1975). [[Terence Hill]] na toto téma prohlásil, že počínaje filmem ''[[Pro hrst dolarů]]'' (''A Fistfull of Dollars'', 1964) v následujících letech vznikly stovky westernů v podobném stylu, a proto později publikum tak nadšeně přijalo film ''[[Pravá a levá ruka ďábla|Pravá a levá ruka ďábla]]'' (''They Call Me Trinity'', 1970), ve kterém hrál společně s [[Bud Spencer|Budem Spencerem]], a který je v podstatě jejich klasickou komedií na westernové téma.
== Seznam spaghetti westernů ==
Mezi nejznámější filmy tohoto podžánru patří:
* ''A Fistful of Dollars'' ([[1964]]) (''[[Pro hrst dolarů]]'')
* ''For a Few Dollars More'' ([[1965]]) (''[[Pro pár dolarů navíc]]'')
* ''The Good, the Bad and the Ugly'' ([[1966]]) (''[[Hodný, zlý a ošklivý|Hodný, zlý a ošklivý]]'')
* ''The Big Gundown'' (1967) (''[[Velká přestřelka]]'')
* ''Django, Kill… If You Live, Shoot!'' (''[[1967]]'')
* ''A Bullet for the General'' (1967) (''[[Kulka pro generála]]'')
* ''Ace High'' ([[1968]]) (''[[Trumfové eso]]'')
* ''The Mercenary'' (1968) (''Žoldnéř'')
* ''Run, Man, Run!'' (1968)
* ''Death Rides a Horse'' (1968) (''[[Muž proti muži]]'')
* ''The Great Silence'' (1968) (''[[Velké ticho]]'')
* ''Once Upon a Time in the West'' (1968) (''[[Tenkrát na Západě]]'')
* ''The Price of Power'' (1969)
* ''The Sabata Trilogy'' (1969) (''[[Sabata]]'')
* ''Companeros'' (1970)
* ''A Fistful of Dynamite'' (''Duck, You Sucker'') (''[[1971]]) ([[Kapsy plné dynamitu]]'')
* ''Savage Guns'' ([[1971]])
* ''They Call Me Trinity'' (1970) (''[[Pravá a levá ruka ďábla|Pravá a levá ruka ďábla]]'')
* ''Storm Rider'' ([[1972]])
* ''Trinity Is STILL My Name!'' (1972) (''[[Malý unavený Joe]]'')
* ''My Name Is Nobody'' ([[1973]]) (''[[Mé jméno je Nikdo]]'')
* ''Four of the Apocalypse'' ([[1975]])
* Zorro (1975)
* ''Keoma'' ([[1976]]) (''[[Keoma]]'')
* ''China 9, Liberty 37'' ([[1978]]) (''[[Žena pro dva střelce]]'')
* ''800 balas'' ([[2002]]) (''[[800 kulek]]'')
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Filmové žánry}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Film}}
[[Kategorie:Spaghetti western| ]]
[[Kategorie:Filmové žánry]]
| 24,945,191
|
[]
| false
|
# William Crooke (fotograf)
William Crooke (1848 – 23. srpna 1928) byl anglický profesionální fotograf se studiem v Edinburghu.
## Život a dílo
Narodil se v roce 1848.
William Crooke byl aktivním členem spolku Photographic Convention of the United Kingdom (PCUK), která v roce 1886 uspořádala zahajovací konferenci v Derby, a byl zvolen prezidentem pro rok 1899. Spolek byla směs profesionálních fotografů a bohatých amatérů. Významní profesionální fotografové přítomní na prvním setkání byli William England, hlavní fotograf London Stereoscopic Company; Richard Keene, který se později stal členem Linked Ring a Alfred Seaman, který založil velké množství studií v Midlands a na severu Anglie. Dalšími jeho kolegy byli například: Henry Peach Robinson nebo Frank Sutcliffe. Prostřednictvím této organizace měl pravidelný kontakt s některými z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších fotografů své doby.
Na konci roku 1910 se Crooke se svým kolegou Henrym Walterem Barnettem vydali na cestu do USA. Lednový časopis American Photography o tom napsal:
Dva z nejznámějších portrétních fotografů v Anglii [sic Británie], William Crooke z Edinburghu a Walter Barnett z Londýna odpluli dne 17. prosince na turné s dobou trvání šesti týdnů do Spojených států, během níž hodlají navštívit některé z předních odborníků ve městech New York, Philadelphia, Baltimore, Washington, Pittsburg, St Louis, Chicago, Milwaukee, Niagarské vodopády, Buffalo, Rochester, Boston a další.
Tito dva pánové byli požádáni některými jejich americkými přáteli, aby přivezli s sebou sbírky svých portrétních prací.
V souladu s tím bude mít pan Crooke s sebou asi šedesát svých velkých obrazů pořízených během posledních několika let, z nichž mnohé byly na výstavách Královské fotografické společnosti a Salonu.
Jeden z jeho fotografovaných, Maude Hellman, poznamenal:
Pracoval rychle a zdálo se, že má zájem aby výsledky získal jednoduše a pozoruhodně. Používal trik, že vydával napůl potlačené výkřiky, když dostal pózu, která mu vyhovovala.
Zemřel 23. srpna 1928 ve svých asi osmdesáti letech.
## Galerie
- Skotský architekt Hippolyte Blanc, 1890
- The Late Sir Noel Paton, malíř Prerafaelita Joseph Noel Paton, 1914
- Rektor John Marshall
- Sir Reginald Wingate, 1906
- Kathleen, asi 1907
|
cswiki/1475447
|
cswiki
| 1,475,447
|
William Crooke (fotograf)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/William_Crooke_(fotograf)
|
2023-09-08T12:00:23Z
|
cs
|
Q8007306
| 40,277
|
{{Infobox - umělec}}
'''William Crooke''' ([[1848]] – [[23. srpen|23. srpna]] [[1928]]) byl anglický profesionální [[fotograf]] se studiem v [[Edinburgh]]u.
== Život a dílo ==
Narodil se v roce 1848.
William Crooke byl aktivním členem spolku [[Photographic Convention of the United Kingdom]] (PCUK), která v roce 1886 uspořádala zahajovací konferenci v Derby,<ref>British Journal of Photography 10 September 1886</ref> a byl zvolen prezidentem pro rok 1899.<ref>British Journal of Photography, 15. července 1898.</ref> Spolek byla směs profesionálních [[fotograf]]ů a bohatých amatérů.<ref>British Journal of Photography September 10th 1886, str. 570</ref> Významní profesionální fotografové přítomní na prvním setkání byli [[William England]], hlavní fotograf [[London Stereoscopic and Photographic Company|London Stereoscopic Company]]; [[Richard Keene]], který se později stal členem [[The Linked Ring|Linked Ring]] a [[Alfred Seaman]], který založil velké množství studií v Midlands a na severu Anglie. Dalšími jeho kolegy byli například: [[Henry Peach Robinson]] nebo [[Francis Meadow Sutcliffe|Frank Sutcliffe]]. Prostřednictvím této organizace měl pravidelný kontakt s některými z nejvýznamnějších a nejúspěšnějších fotografů své doby.
Na konci roku 1910 se Crooke se svým kolegou [[Henry Walter Barnett|Henrym Walterem Barnettem]] vydali na cestu do USA. Lednový časopis ''American Photography'' o tom napsal:
{{Citát v rámečku|Dva z nejznámějších portrétních fotografů v Anglii ''[sic Británie]'', William Crooke z Edinburghu a Walter Barnett<ref>http://adbonline.anu.edu.au/biogs/A070188b.htm </ref> z Londýna odpluli dne 17. prosince na turné s dobou trvání šesti týdnů do Spojených států, během níž hodlají navštívit některé z předních odborníků ve městech New York, Philadelphia, Baltimore, Washington, Pittsburg, St Louis, Chicago, Milwaukee, Niagarské vodopády, Buffalo, Rochester, Boston a další.
Tito dva pánové byli požádáni některými jejich americkými přáteli, aby přivezli s sebou sbírky svých portrétních prací.
V souladu s tím bude mít pan Crooke s sebou asi šedesát svých velkých obrazů pořízených během posledních několika let, z nichž mnohé byly na výstavách [[Královská fotografická společnost|Královské fotografické společnosti]] a Salonu.<ref>''[[American Photography]]'' '''5''' (1911): 55.</ref>}}
Jeden z jeho fotografovaných, Maude Hellman, poznamenal:
{{Citát v rámečku|Pracoval rychle a zdálo se, že má zájem aby výsledky získal jednoduše a pozoruhodně. Používal trik, že vydával napůl potlačené výkřiky, když dostal pózu, která mu vyhovovala.<ref>''American Photography'' '''5''' (1911): 264.</ref>}}
Zemřel 23. srpna 1928 ve svých asi osmdesáti letech.
== Galerie ==
<gallery heights="200" widths ="200">
File:HippolyteBlancBuildingNews1890.jpg|Skotský architekt Hippolyte Blanc, 1890
File:The American annual of photography (1914) (14780321062).jpg|''The Late Sir Noel Paton'', malíř Prerafaelita [[Joseph Noel Paton]], 1914
File:John Marshall MA LLD.png|Rektor John Marshall
File:Sir Reginald Wingate by William Crooke.jpg|Sir Reginald Wingate, 1906
File:The American annual of photography (1911) (14783088452).jpg|''Kathleen'', asi 1907
</gallery>
== Bibliografie ==
* ''[http://www.bjp-online.com/ British Journal of Photography]'' '''58''' (1911): xxx–xxx.
* ''[[The Practical Photographer]]'' '''3''' (1892): 105.
* ''British Journal of Photography'' '''29''' (1882): 597.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|William Crooke (photographer)|837881696}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.edinphoto.org.uk/pp/pp_crooke_w_obituary.htm William Crooke] {{Wayback|url=http://www.edinphoto.org.uk/pp/pp_crooke_w_obituary.htm |date=20190306043806 }} — Edinburgh Photographic Society (EPS), official website, edited by Peter Stubbs
* [http://www.londonsalon.org/ London Salon of Photography] - oficiální internetové stránky
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fotografie|Lidé}}
{{Angličtí fotografové 19. století}}
{{DEFAULTSORT:Crooke, William}}
[[Kategorie:Fotografové 19. století]]
[[Kategorie:Portrétní fotografové]]
[[Kategorie:Britští fotografové]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1928]]
[[Kategorie:Narození v roce 1848]]
[[Kategorie:Muži]]
| 23,144,907
|
[{"title": "William Crooke", "data": {"Narozen\u00ed": "1848", "\u00damrt\u00ed": "23. srpna 1928 (ve v\u011bku 79\u201380 let)", "Povol\u00e1n\u00ed": "fotograf"}}]
| false
|
# Donald Trump Jr.
Donald John „Don“ Trump Jr. (* 31. prosince 1977 New York) je americký podnikatel. Je prvorozeným potomkem prezidenta USA Donalda Trumpa a české modelky Ivany Trumpové. Aktivně podporoval kandidaturu svého otce na funkci prezidenta Spojených států před volbami v roce 2016. V současné době pracuje spolu se svou sestrou Ivankou Trumpovou a bratrem Ericem Trumpem na pozici výkonného viceprezidenta společnosti The Trump Organization, kterou vybudoval jeho otec.
## Dětství a mládí
Narodil se 31. prosince 1977 na Manhattanu v New Yorku. Má dva mladší sourozence, Ivanku a Erica, a také dva nevlastní sourozence, Tiffany z otcova manželství s Marlou Maples, a Barrona, který pochází ze současného manželství jeho otce s Melanií Trumpovou. Podle vlastních slov mu byli zvláště blízcí babička a dědeček z matčiny strany, hovoří proto plynule česky.
Studoval na The Hill School, univerzitě a přípravné internátní škole v Pottstownu, v Pensylvánii, následně na Wharton School of the University of Pennsylvania, kde získal titul B. S. v oboru ekonomie.
## Veřejné působení
Objevil se jako host v několika epizodách televizní reality show svého otce The Apprentice, a to od 5. řady v roce 2006 až do poslední 14. řady v roce 2015.
Působil při organizaci otcovy volební kampaně v rámci jeho kandidatury ve volbách prezidenta USA 2016. V roce 2016 promluvil na republikánském národním shromáždění, jehož delegátem byl. Po Trumpově zvolení byl členem 16členného přípravného týmu pro novou administrativu. Kromě aféry týkající se ovlivňování voleb Ruskem, a jež se týká především prezidenta Trumpa, se v červenci 2017 intenzívně řešilo setkání Donalda Trumpa juniora s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou. Ta je údajně blízká administrativě prezidenta Putina.
## Osobní život
Dne 12. listopadu 2005 se na rodinném sídle Mar-a-Lago v Palm Beach ve státě Florida oženil s modelkou Vanessou Haydonovou. Haydonová je dcerou Bonnie a Charlese Haydona a je židovského a dánského původu. Absolvovala Dwight School a poté studovala psychologii v New Yorku na Marymount Manhattan College. Trumpovi mají pět dětí: dcery Kai Madison (* 2007) a Chloe Sophii (* 2014) a syny Donalda Johna III (* 2009), Tristana Miloše (* 2011) a Spencera Fredericka (* 2012). Rozvedli se v roce 2018.
|
cswiki/1230720
|
cswiki
| 1,230,720
|
Donald Trump Jr.
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Donald_Trump_Jr.
|
2025-06-11T12:41:25Z
|
cs
|
Q3713655
| 48,600
|
{{Infobox - osoba}}
'''Donald John „Don“ Trump Jr.''' (* [[31. prosinec|31. prosince]] [[1977]] [[New York]]) je [[Spojené státy americké|americký]] podnikatel. Je prvorozeným potomkem prezidenta USA [[Donald Trump|Donalda Trumpa]] a [[Česko|české]] modelky [[Ivana Trumpová|Ivany Trumpové]]. Aktivně podporoval kandidaturu svého otce na funkci prezidenta Spojených států před [[Volby prezidenta USA 2016|volbami v roce 2016]]. V současné době pracuje spolu se svou sestrou [[Ivanka Trumpová|Ivankou Trumpovou]] a bratrem [[Eric Trump|Ericem Trumpem]] na pozici výkonného viceprezidenta společnosti [[The Trump Organization]], kterou vybudoval jeho otec.
== Dětství a mládí ==
Narodil se 31. prosince 1977 na [[Manhattan]]u v New Yorku. Má dva mladší sourozence, [[Ivanka Trumpová|Ivanku]] a [[Eric Trump|Erica]], a také dva nevlastní sourozence, Tiffany z otcova manželství s Marlou Maples, a Barrona, který pochází ze současného manželství jeho otce s [[Melania Trumpová|Melanií Trumpovou]]. Podle vlastních slov mu byli zvláště blízcí babička a dědeček z matčiny strany, hovoří proto plynule [[Čeština|česky]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Trump
| jméno = Donald Jr.
| titul = Post na sociální síti X
| url = https://x.com/donaldjtrumpjr/status/218102946087440385
| vydavatel = x.com
| odkaz na vydavatele = X (sociální síť)
| datum vydání = 2012-06-28
| datum přístupu = 2025-01-22
| poznámka = I speak Czech fluently " @sofia5013 : Jr great work with @operationsmile !! U travel quite a bit-wondering if u r fluent in other languages?"
| jazyk = en
}}</ref>
Studoval na The Hill School, univerzitě a přípravné internátní škole v Pottstownu, v [[Pensylvánie|Pensylvánii]], následně na [[Wharton School of the University of Pennsylvania]], kde získal titul [[Bachelor of Science|B. S.]] v oboru ekonomie.<ref name="BlackBook28Jan">{{Citace elektronického periodika
| autor = BlackBook
| titul = Industry Insiders: Donald Trump, Jr., Trumped Again
| periodikum = bbook
| url = http://www.bbook.com/nightlife/industry-insiders-donald-trump-jr-trumped-again/
| datum vydání = 210-01-28
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150923182932/http://www.bbook.com/nightlife/industry-insiders-donald-trump-jr-trumped-again/
| datum archivace = 2015-09-23
| datum přístupu = 2025-01-22
}}</ref>
== Veřejné působení ==
[[Soubor:Trump Jr. (30598958252).jpg|vlevo|náhled|240x240pixelů|Donald Trump Jr. hovoří 1. listopadu 2016 na předvolebním mítinku ve státě [[Iowa]] o programu svého otce]]
Objevil se jako host v několika epizodách televizní reality show svého otce ''[[The Apprentice (americký pořad)|The Apprentice]]'', a to od 5. řady v roce 2006 až do poslední 14. řady v roce 2015.
Působil při organizaci otcovy volební kampaně v rámci jeho kandidatury ve [[Volby prezidenta USA 2016|volbách prezidenta USA 2016]].<ref name="tonline">{{Citace elektronického periodika
| titul = Trump besetzt seine Mannschaft um
| periodikum = t-online
| url = https://www.t-online.de/nachrichten/ausland/usa/id_79524864/donald-trump-besetzt-sein-uebergangsteam-um.html
| datum vydání = 2016-11-11
| jazyk = de
| datum přístupu = 2025-01-22
}}</ref> V roce 2016 promluvil na republikánském národním shromáždění, jehož delegátem byl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mascaro
| jméno = Lisa
| titul = Donald Trump Jr. announced the votes to send his dad over the top
| periodikum = Los Angeles Times
| odkaz na periodikum = Los Angeles Times
| url = https://www.latimes.com/nation/politics/trailguide/la-na-republican-convention-2016-live-updates-htmlstory.html#donald-trump-jr-announced-the-votes-to-send-his-dad-over-the-top
| datum vydání = 2016-07-19
| datum přístupu = 2025-01-22
}}</ref> Po Trumpově zvolení byl členem 16členného přípravného týmu pro novou administrativu.<ref name="tonline" /> Kromě aféry týkající se ovlivňování voleb [[Rusko|Ruskem]], a jež se týká především prezidenta Trumpa, se v červenci 2017 intenzívně řešilo setkání Donalda Trumpa juniora s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou. Ta je údajně blízká administrativě prezidenta [[Vladimir Putin|Putina]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kompro na Clintonovou? Jsem nadšen! reagoval Trumpův syn na údajnou nabídku z Ruska
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-kompro-na-clintonovou-jsem-nadsen-reagoval-trumpuv-syn-na-udajnou-nabidku-z-ruska-40039403
| datum vydání = 2017-07-11
| datum přístupu = 2017-07-11
}}</ref>
== Osobní život ==
Dne 12. listopadu 2005 se na rodinném sídle [[Mar-a-Lago]] v [[Palm Beach]] ve státě [[Florida]] oženil s modelkou Vanessou Haydonovou. Haydonová je dcerou Bonnie a Charlese Haydona<ref name="nytref1">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vanessa Haydon, Donald Trump Jr.
| periodikum = The New York Times
| odkaz na periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2005-11-13
| issn = 0362-4331
| jazyk = en
| url = https://www.nytimes.com/2005/11/13/fashion/weddings/vanessa-haydon-donald-trump-jr.html
| datum přístupu = 2025-01-21
}}</ref> a je židovského a dánského původu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Konigsberg
| jméno = Eric
| titul = The OB-GYN Who Loves Women - Nymag
| periodikum = New York Magazine
| url = https://nymag.com/nymetro/health/features/3422/
| datum vydání = 2000-06-19
| jazyk = en
| datum přístupu = 2025-01-21
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jews in the News: Andy Samberg, Liza Weil and Ivanka Trump
| periodikum = Tampa JCCs and Federation
| url = https://www.jewishtampa.com/jews-in-the-news/jews-in-the-news-andy-samberg-liza-weil-ivanka-trump
| datum vydání = 2016-03-01
| jazyk = en
| datum přístupu = 2025-01-21
}}</ref> Absolvovala Dwight School a poté studovala [[Psychologie|psychologii]] v New Yorku na Marymount Manhattan College.<ref name="nytref1" /> Trumpovi mají pět dětí: dcery Kai Madison (* 2007) a Chloe Sophii (* 2014) a syny Donalda Johna III (* 2009), Tristana Miloše (* 2011) a Spencera Fredericka (* 2012). Rozvedli se v roce 2018.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Donald Trump Jr.|738763252}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Imdb osoba}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Trump, Donald Jr.}}
[[Kategorie:Trumpovi|Donald mladší]]
[[Kategorie:Američtí podnikatelé]]
[[Kategorie:Američtí spisovatelé 21. století]]
[[Kategorie:Američtí konspirační teoretici]]
[[Kategorie:Američané rakouského původu]]
[[Kategorie:Američané německého původu]]
[[Kategorie:Američané moravského původu]]
[[Kategorie:Američané skotského původu]]
[[Kategorie:Členové Republikánské strany (USA)]]
[[Kategorie:Absolventi Pensylvánské univerzity]]
[[Kategorie:Narození 31. prosince]]
[[Kategorie:Narození v roce 1977]]
[[Kategorie:Narození v New Yorku]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,973,727
|
[{"title": "Donald Trump Jr.", "data": {"Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Donald John Trump", "Narozen\u00ed": "31. prosince 1977 (47 let) \u00b7 Manhattan", "Bydli\u0161t\u011b": "New York", "Alma mater": "Whartonova \u0161kola \u00b7 The Hill School \u00b7 Buckley School", "Povol\u00e1n\u00ed": "podnikatel, byznysmen a televizn\u00ed moder\u00e1tor", "Zam\u011bstnavatel": "The Trump Organization", "Politick\u00e1 strana": "Republik\u00e1nsk\u00e1 strana", "Cho\u0165": "Vanessa Trumpov\u00e1 (2005\u20132018) \u00b7 Kimberly Guilfoyleov\u00e1 (2018\u20132024)", "D\u011bti": "Kai Trump \u00b7 Donald Trump III \u00b7 Tristan Milos Trump \u00b7 Chloe Trump \u00b7 Spencer Frederick Trump", "Rodi\u010de": "Donald Trump a Ivana Trumpov\u00e1", "Rod": "(rodina) Trump", "P\u0159\u00edbuzn\u00ed": "Eric Trump, Tiffany Trumpov\u00e1, Ivanka Trumpov\u00e1 a Barron Trump (sourozenci)", "Web": "donjr.com"}}]
| false
|
# Pokroková strana (1912)
Pokroková strana (anglicky Progressive Party, známá též jako bull moose party – strana býčího losa) byla politická strana ve Spojených státech amerických založená roku 1912 bývalým prezidentem Theodorem Rooseveltem poté, co mu republikánská strana odmítla udělit nominaci pro prezidentské volby a místo něj nominovala na druhé funkční období úřadujícího prezidenta Williama Tafta. Strana reprezentovala myšlenky progresivismu a nacionalismu. Zastávala spíše středová až středolevicová politická stanoviska.
## Historie
### Založení
Roku 1909 skončilo druhé funkční období prezidenta Theodora Roosevelta a ve funkci byl nahrazen republikánem Williamem Taftem. Jako nástupce si ho vybral samotný Roosevelt, ale postupem času došlo k vzdálení politických pozic obou politiků. Taft jako prezident prosazoval konzervativní politiku, čímž Roosevelta zklamal. Roosevelt se stal velkým kritikem Taftovy vlády a politické konflikty vedly až k otevřenému nepřátelství mezi oběma muži. Roosevelt se proto rozhodl, že Tafta vyzve v republikánských primárkách.
Rooseveltův start prezidentské kampaně při primárkách byl úspěšný, vyhrál v devíti státech a získal silnou voličskou základnu. Nicméně Taft nebyl připraven vzdát se svého úřadu tak lehce, proto tvrdě pracoval na získání podpory stranického aparátu republikánské strany. Různými sliby a podplácením si získal podporu delegátů za jižanské státy. Roosevelt proti tomu vznesl protest, avšak nebyl vyslyšen. Republikánské národní shromáždění roku 1912 oficiálně udělilo nominaci Taftovi, což vedlo k odchodu Roosevelta a jeho příznivců ze strany. Druhý den, po ukončení shromáždění, byla založena Pokroková strana, jež měla být opozicí ke konzervativní politice republikánů.
Republikány opustil také guvernér Kalifornie Hiram Johnson, jenž se stal prvním předsedou nově založené strany. Na srpen roku 1912 bylo svoláno národní shromáždění Pokrokové strany, na němž byl Theodore Roosevelt nominován kandidátem na prezidenta. Nová strana získala okamžitě velkou finanční podporu, hlavním sponzorem se stala společnost U.S. Steel.
### Nominace Roosevelta a program strany
Národní shromáždění strany v srpnu 1912 mělo za úkol vytvoření politického programu a nominaci kandidáta pro prezidentské volby. Shromáždění se účastnilo 3000 delegátů včetně žen. Na podporu Rooseveltovy nominace vystoupila i významná sufražetka Jane Addamsová. Roosevelt si znepřátelil delegaci z jihu, když prosazoval vyloučení afroamerických delegátů z jižanských států, které považoval za zkorumpované. Následně si znepřátelil i bílé jižanské delegáty, jelikož veřejně večeřel s Afroameričany. Výběr kandidáta skončil nominací Roosevelta na prezidenta a Hirama Johnsona jako viceprezidenta.
Shromáždění přijalo i politický program. Ten byl složen z dlouhodobých požadavků progresivního křídla republikánské strany.
Program pokrokové strany zněl:
- přísné limity a požadavky na zveřejňování příspěvků na politické kampaně
- registrace lobbistů
- záznam a zveřejnění jednání kongresového výboru
V sociální sféře se musí zavést:
- národní zdravotní služba, která bude zahrnovat všechny stávající vládní zdravotnické organizace
- sociální pojištění, aby se zajistilo, že starší lidé, nezaměstnaní a zdravotně postižení neskončí na ulici
- omezení pravomoci soudců nařídit příkazy k omezení stávky
- zákon o minimální mzdě pro ženy
- osmihodinový pracovní den
- federální komise pro cenné papíry
- pomoc pro zemědělské podniky
- náhrady zaměstnancům za pracovní úrazy
- dědická daň
Navrhované politické reformy zahrnovaly:
- volební právo žen
- přímá volba senátorů
- primární volby pro státní a federální nominace
- snadnější změna ústavy Spojených států
opatření pro „přímou demokracii“, včetně:
- odvolatelnost politiků (občané mohou odvolat zvoleného úředníka před koncem jeho funkčního období)
- referendum (občané mohou rozhodnout o zákonu lidovým hlasováním)
- iniciativa (občané mohou navrhnout zákon na základě petice a přijmout jej lidovým hlasováním)
- soudní odvolání (pokud soud prohlásí zákon za protiústavní, mohou občané toto rozhodnutí převážit lidovým hlasováním)
Během schvalování programu došlo ke konfliktu ohledně otázky monopolů. Byla přijata umírněná verze návrhu, aby koncerny byly pouze regulovány a vláda nad nimi udržovala dohled. Několik delegátů toto odsoudilo jako pokus zalíbit se podnikatelům a neztratit sponzory pro stranu na úkor amerického lidu.
### Volby 1912
Roosevelt vedl dynamickou a akční kampaň, avšak neměl dostatek finančních prostředků. Dále trpěl dvěma politickými handicapy. Jedním z nich byla jeho kandidatura za třetí stranu v systému dvou stran. Druhý handicap byl zapříčiněn jeho bývalou prezidentskou funkcí. Jeho zvolení by porušilo nepsanou tradici o dvou volebních obdobích.
Roosevelt byl během své kampaně ve Wisconsinu postřelen atentátníkem Johnem Flammangem Schrankem. Krvácející Roosevelt odmítl převoz do nemocnice, dokud nedokončil svůj projev. Mluvil dalších 90 minut a pak teprve přijal lékařskou pomoc.
Roosevelt nakonec skončil s 27% a 88 voliteli druhý v pořadí. Rozdělení republikánů vedlo k výhře demokratického kandidáta Woodrowa Wilsona s 42% a 435 voliteli. Rooseveltův rival úřadující prezident Taft pak skončil na místě třetím s 23% a 8 voliteli. Roosevelt dosáhl nejlepšího výsledku kandidáta třetí strany v americké historii.
### Rozpuštění strany
Po volbách roku 1912 se Roosevelt pohádal s guvernérem Wisconsinu Robertem M. La Follettem, což zapříčilo guvernérův odchod. La Follette později založil svou vlastní Pokrokovou stranu a roku 1924 za ni kandidoval neúspěšně na prezidenta.
Pokroková strana byla rozpuštěna roku 1920.
## Volební výsledky
### Volby prezidenta USA
| Volby | Kandidát | Spolukandidát | Hlasy | Hlasy | Hlasy | Volitelé | Výsledek |
| Volby | Kandidát | Spolukandidát | Počet | % | # | Volitelé | Výsledek |
| ----- | ------------------ | ------------- | --------- | ----- | ----- | -------- | -------- |
| 1912 | Theodore Roosevelt | Hiram Johnson | 4 122 721 | 27,4 | ▲2. | 88/531 | Prohrál |
### Volby do Kongresu
#### Sněmovna reprezentantů
| Volby | Hlasy | Hlasy | Mandáty | Mandáty | Pozice |
| Volby | Počet | % | Počet | ± | Pozice |
| ----- | --------- | ----- | ------- | ------- | ------ |
| 1912 | 1 896 446 | 9,9 | 10/435 | ▲10 | ▲3. |
| 1914 | 1 096 530 | 8,0 | 6/435 | ▼4 | ▬ 3. |
| 1916 | 131 103 | 0,8 | 3/435 | ▼3 | ▬ 3. |
#### Senát
| Volby | Hlasy | Hlasy | Mandáty | Mandáty | Pozice |
| Volby | Počet | % | Počet | ± | Pozice |
| --------- | ----- | ----- | ------- | ------- | ------ |
| 1912/1913 | | | 0/96 | ▬ 0 | ▬ - |
| 1914/1915 | | | 1/96 | ▲1 | ▲3. |
|
cswiki/1656470
|
cswiki
| 1,656,470
|
Pokroková strana (1912)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pokrokov%C3%A1_strana_(1912)
|
2025-02-06T11:36:05Z
|
cs
|
Q1363538
| 44,406
|
{{Infobox - politická strana
| název = Pokroková strana
| domácí název = Progressive Party
| kód barvy = #B63434
| logo = Progressive_Moose.png
| popis obrázku = Losí býk, symbol strany
| datum založení = [[1912]]
| zakladatel = [[Theodore Roosevelt]]
| sídlo = [[Washington, D.C.]]
| ideologie = [[Progresivismus]]<br />[[Nový nacionalismus]]
| pozice = [[Politický střed|střed]] až [[středolevice]]
| datum zániku = [[1920]]
| barva = {{Legend|#B63434|červená}}
}}
'''Pokroková strana''' ({{vjazyce2|en|''Progressive Party''}}, známá též jako {{cj|en|''bull moose party''}} – strana býčího losa) byla [[politická strana]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] založená roku 1912 bývalým prezidentem [[Theodore Roosevelt|Theodorem Rooseveltem]] poté, co mu [[Republikánská strana (USA)|republikánská strana]] odmítla udělit nominaci pro [[Prezidentské volby v USA 1912|prezidentské volby]] a místo něj nominovala na druhé funkční období úřadujícího prezidenta [[William Howard Taft|Williama Tafta]]. Strana reprezentovala myšlenky [[progresivismus|progresivismu]] a [[Nacionalismus|nacionalismu]]. Zastávala spíše středová až středolevicová politická stanoviska.
== Historie ==
=== Založení ===
Roku 1909 skončilo druhé funkční období prezidenta Theodora Roosevelta a ve funkci byl nahrazen republikánem Williamem Taftem. Jako nástupce si ho vybral samotný Roosevelt, ale postupem času došlo k vzdálení politických pozic obou politiků. Taft jako prezident prosazoval konzervativní politiku, čímž Roosevelta zklamal. Roosevelt se stal velkým kritikem Taftovy vlády a politické konflikty vedly až k otevřenému nepřátelství mezi oběma muži. Roosevelt se proto rozhodl, že Tafta vyzve v republikánských primárkách.
Rooseveltův start prezidentské kampaně při primárkách byl úspěšný, vyhrál v devíti státech a získal silnou voličskou základnu. Nicméně Taft nebyl připraven vzdát se svého úřadu tak lehce, proto tvrdě pracoval na získání podpory stranického aparátu republikánské strany. Různými sliby a podplácením si získal podporu delegátů za jižanské státy. Roosevelt proti tomu vznesl protest, avšak nebyl vyslyšen. Republikánské národní shromáždění roku 1912 oficiálně udělilo nominaci Taftovi, což vedlo k odchodu Roosevelta a jeho příznivců ze strany. Druhý den, po ukončení shromáždění, byla založena Pokroková strana, jež měla být opozicí ke konzervativní politice republikánů. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bull Moose Party {{!}} Definition, Platform, History, & Facts
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/topic/Bull-Moose-Party
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-01-24
}}</ref>
Republikány opustil také [[Guvernér státu Kalifornie|guvernér Kalifornie]] [[Hiram Warren Johnson|Hiram Johnson]], jenž se stal prvním předsedou nově založené strany. Na srpen roku 1912 bylo svoláno národní shromáždění Pokrokové strany, na němž byl Theodore Roosevelt nominován kandidátem na prezidenta. Nová strana získala okamžitě velkou finanční podporu, hlavním sponzorem se stala společnost [[U.S. Steel]].
=== Nominace Roosevelta a program strany ===
Národní shromáždění strany v srpnu 1912 mělo za úkol vytvoření politického programu a nominaci kandidáta pro prezidentské volby. Shromáždění se účastnilo 3000 delegátů včetně žen. Na podporu Rooseveltovy nominace vystoupila i významná [[sufražetka]] [[Jane Addamsová]]. Roosevelt si znepřátelil delegaci z jihu, když prosazoval vyloučení afroamerických delegátů z jižanských států, které považoval za zkorumpované. Následně si znepřátelil i bílé jižanské delegáty, jelikož veřejně večeřel s Afroameričany. Výběr kandidáta skončil nominací Roosevelta na prezidenta a Hirama Johnsona jako viceprezidenta.
Shromáždění přijalo i politický program. Ten byl složen z dlouhodobých požadavků progresivního křídla republikánské strany.
Program pokrokové strany zněl:
* přísné limity a požadavky na zveřejňování příspěvků na politické kampaně
* registrace lobbistů
* záznam a zveřejnění jednání kongresového výboru
V sociální sféře se musí zavést:
* [[národní zdravotní služba]], která bude zahrnovat všechny stávající vládní zdravotnické organizace
* [[sociální pojištění]], aby se zajistilo, že starší lidé, nezaměstnaní a zdravotně postižení neskončí na ulici
* omezení pravomoci soudců nařídit příkazy k omezení stávky
* zákon o minimální mzdě pro ženy
* osmihodinový pracovní den
* [[federální komise pro cenné papíry]]
* pomoc pro zemědělské podniky
* náhrady zaměstnancům za pracovní úrazy
* [[dědická daň]]
Navrhované politické reformy zahrnovaly:
* [[volební právo žen]]
* přímá volba senátorů
* primární volby pro státní a federální nominace
* snadnější změna [[Ústava Spojených států amerických|ústavy Spojených států]]
opatření pro „přímou demokracii“, včetně:
* odvolatelnost politiků (občané mohou odvolat zvoleného úředníka před koncem jeho funkčního období)
* [[referendum]] (občané mohou rozhodnout o zákonu lidovým hlasováním)
* [[lidová iniciativa|iniciativa]] (občané mohou navrhnout zákon na základě petice a přijmout jej lidovým hlasováním)
* soudní odvolání (pokud soud prohlásí zákon za protiústavní, mohou občané toto rozhodnutí převážit lidovým hlasováním)
Během schvalování programu došlo ke konfliktu ohledně otázky [[monopol]]ů. Byla přijata umírněná verze návrhu, aby koncerny byly pouze regulovány a vláda nad nimi udržovala dohled. Několik delegátů toto odsoudilo jako pokus zalíbit se podnikatelům a neztratit sponzory pro stranu na úkor amerického lidu.
=== Volby 1912 ===
[[Soubor:1912prescountymap.PNG|alt=Zelená – Roosevelt, Modrá – Wilson, Červená – Taft |náhled|298x298pixelů|Volby 1912 podle států a okrsků ]]
Roosevelt vedl dynamickou a akční kampaň, avšak neměl dostatek finančních prostředků. Dále trpěl dvěma politickými handicapy. Jedním z nich byla jeho kandidatura za třetí stranu v systému dvou stran. Druhý handicap byl zapříčiněn jeho bývalou prezidentskou funkcí. Jeho zvolení by porušilo nepsanou tradici o dvou volebních obdobích.
Roosevelt byl během své kampaně ve [[Wisconsin]]u postřelen atentátníkem [[John Flammang Schrank|Johnem Flammangem Schrankem]]. Krvácející Roosevelt odmítl převoz do nemocnice, dokud nedokončil svůj projev. Mluvil dalších 90 minut a pak teprve přijal lékařskou pomoc.
Roosevelt nakonec skončil s 27% a 88 voliteli druhý v pořadí. Rozdělení republikánů vedlo k výhře demokratického kandidáta [[Woodrow Wilson|Woodrowa Wilsona]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Editors
| jméno = History com
| titul = Teddy Roosevelt nominated as Bull Moose candidate
| periodikum = HISTORY
| url = https://www.history.com/this-day-in-history/teddy-roosevelt-nominated-as-bull-moose-candidate
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-01-24
}}</ref> s 42% a 435 voliteli. Rooseveltův rival úřadující prezident Taft pak skončil na místě třetím s 23% a 8 voliteli. Roosevelt dosáhl nejlepšího výsledku kandidáta třetí strany v americké historii.
=== Rozpuštění strany ===
Po volbách roku 1912 se Roosevelt pohádal s guvernérem Wisconsinu [[Robert M. La Follette|Robertem M. La Follettem]], což zapříčilo guvernérův odchod. La Follette později založil svou vlastní [[Pokroková strana (1924)|Pokrokovou stranu]] a roku 1924 za ni kandidoval neúspěšně na prezidenta.
Pokroková strana byla rozpuštěna roku 1920.
== Volební výsledky ==
=== Volby prezidenta USA ===
{|class="wikitable" style=text-align:center
|-
!rowspan=2|Volby
!rowspan=2|Kandidát
!rowspan=2|Spolukandidát
!colspan=3|Hlasy
!rowspan=2|Volitelé
!rowspan=2|Výsledek
|-
!Počet
!%
!#
|-
![[Volby prezidenta USA 1912|1912]]
|[[Theodore Roosevelt]]
|[[Hiram Johnson]]
|4 122 721
|27,4
|{{růst}}2.
|align=left|{{Podíl mandátů|88|531|hex=#B63434}}
|style="background:#fcc;" align=center|Prohrál
|-
|}
=== Volby do Kongresu ===
==== Sněmovna reprezentantů ====
{|class="wikitable" style=text-align:center
|-
!rowspan=2|Volby
!colspan=2|Hlasy
!colspan=2|Mandáty
!rowspan=2|Pozice
|-
!Počet
!%
!Počet
!±
|-
![[Volby do Sněmovny reprezentantů Spojených států 1912|1912]]
|1 896 446
|9,9
|align=left|{{Podíl mandátů|10|435|hex=#B63434}}
|{{růst}}10
|{{růst}}3.
|-
![[Volby do Sněmovny reprezentantů Spojených států 1914|1914]]
|1 096 530
|8,0
|align=left|{{Podíl mandátů|6|435|hex=#B63434}}
|{{pokles}}4
|{{stálost}} 3.
|-
![[Volby do Sněmovny reprezentantů Spojených států 1916|1916]]
|131 103
|0,8
|align=left|{{Podíl mandátů|3|435|hex=#B63434}}
|{{pokles}}3
|{{stálost}} 3.
|-
|}
==== Senát ====
{|class="wikitable" style=text-align:center
|-
!rowspan=2|Volby
!colspan=2|Hlasy
!colspan=2|Mandáty
!rowspan=2|Pozice
|-
!Počet
!%
!Počet
!±
|-
![[Volby do Senátu Spojených států 1912 a 1913|1912/1913]]
|
|
|align=left|{{Podíl mandátů|0|96|hex=#B63434}}
|{{stálost}} 0
|{{stálost}} -
|-
![[Volby do Senátu Spojených států 1914 a 1915|1914/1915]]
|
|
|align=left|{{Podíl mandátů|1|96|hex=#B63434}}
|{{růst}}1
|{{růst}}3.
|-
|}
== Reference ==
{{Překlad|en|Progressive party (United States, 1912)|998388093}}
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Zaniklé politické strany v USA]]
[[Kategorie:Politické strany založené roku 1912]]
[[Kategorie:Politické strany zaniklé roku 1920]]
| 24,641,846
|
[{"title": "Pokrokov\u00e1 strana", "data": {"Datum zalo\u017een\u00ed": "1912", "Datum rozpu\u0161t\u011bn\u00ed": "1920", "P\u0159edseda": "Theodore Roosevelt", "Zakladatel": "Theodore Roosevelt", "S\u00eddlo": "Washington, D.C.", "Ideologie": "Progresivismus \u00b7 Nov\u00fd nacionalismus", "Politick\u00e1 pozice": "st\u0159ed a\u017e st\u0159edolevice", "Barvy": "\u010derven\u00e1"}}]
| false
|
# Muchomůrka šafránová
Muchomůrka šafránová (Amanita crocea), jinak také pošvatka šafránová nebo pošvatka oranžová je druh houby z čeledi muchomůrkovité (Amanitaceae).
## Znaky
Klobouk má v průměru 3–12 cm, nejprve vejčitý se postupně rozevírá na tupě kónický až ploše klenutý s tupým hrbolkem. Okraje jsou výrazně radiálně rýhované. Pokožka je holá, lesklá, barvu má šafránovou, oranžovočervenou až oranžovou, stářím směrem od okrajů bledne.
Bílé, smetanové až žluté lupeny jsou u třeně nepřirostlé, na klobouku jsou hustě uspořádané. Výtrusný prach je bílý.
Třeň je 8,5–23 cm dlouhý, dutý, válcovitý až lehce kuželovitý, šupinatý, má (bledě) oranžovou barvu, vyrůstá z bílé pochvy, prstenec chybí.
Dužnina je bílá, tenká, velmi křehká, voní slabě, příjemně, chuťově je nevýrazná.
## Užití
Jedovatá houba, po dostatečně dlouhé tepelné upravě však jedlá.
## Ekologie
Od června do listopadu roste nehojně na světlých, spíše kyselých místech, např. v parcích, stromořadích, světlých lesích a lesních okrajích, na zahradách, apod. Ze stromů preferuje břízu, se kterou tvoří mykorhizu.
## Rozšíření
Druh byl popsán v oblastech Severní Ameriky, Islandu, Evropy, Blízkého východu a Ruska.
## Možnost záměny
- Muchomůrka plavá (Amanita fulva)[5]
|
cswiki/1872745
|
cswiki
| 1,872,745
|
Muchomůrka šafránová
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Muchom%C5%AFrka_%C5%A1afr%C3%A1nov%C3%A1
|
2025-01-25T06:45:19Z
|
cs
|
Q1574920
| 48,390
|
{{Taxobox
| jméno = Muchomůrka šafránová
| obrázek = Amanita crocea - geograph.org.uk - 2002933.jpg
| říše = [[houby]] (Fungi)
| oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
| třída = [[Agaricomycetes|stopkovýtrusé]] (Basidiomycetes)
| podtřída = [[houby rouškaté]] (Agaricomycetidae)
| řád = [[lupenotvaré]] (''Agaricales'')
| čeleď = [[muchomůrkovité]] (''Amanitaceae'')
| rod = [[muchomůrka]] (''Amanita'')
| binomické jméno = Amanita crocea
| druh popsal = (Quél.) Singer 1951
| synonyma = Amanita vaginata var. crocea Quél. 1898
Amanitopsis crocea (Quél.) E.-J. Gilbert 1928
}}
'''Muchomůrka šafránová''' (''Amanita crocea''), jinak také '''pošvatka šafránová''' nebo '''pošvatka oranžová'''<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Muchomůrka šafránová - Amanita crocea (Quél.) Singer {{!}} www.ohoubach.cz
| periodikum = ohoubach.cz
| url = https://ohoubach.cz/atlas-hub/detail/472/Muchomurka-safranova/
| datum přístupu = 2023-08-09
}}</ref> je druh [[houby]] z čeledi [[muchomůrkovité]] (''Amanitaceae'').
== Znaky ==
[[Klobouk (houby)|Klobouk]] má v průměru 3–12 cm, nejprve vejčitý se postupně rozevírá na tupě kónický až ploše klenutý s tupým hrbolkem. Okraje jsou výrazně radiálně rýhované. Pokožka je holá, lesklá, barvu má šafránovou, oranžovočervenou až oranžovou, stářím směrem od okrajů bledne.
Bílé, smetanové až žluté [[lupen]]y jsou u třeně nepřirostlé, na klobouku jsou hustě uspořádané. [[Výtrusný prach]] je bílý.
[[Třeň]] je 8,5–23 cm dlouhý, dutý, válcovitý až lehce kuželovitý, šupinatý, má (bledě) oranžovou barvu, vyrůstá z bílé pochvy, prstenec chybí.
[[Dužnina (houby)|Dužnina]] je bílá, tenká, velmi křehká, voní slabě, příjemně, chuťově je nevýrazná.
<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Muchomůrka šafránová - Amanita crocea (Quél.) Singer 1951
| periodikum = www.houbareni.cz
| url = https://www.houbareni.cz/houba/muchomurka_safranova
| datum přístupu = 2023-08-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amanita crocea - muchomůrka šafránová - myko.cz
| periodikum = www.myko.cz
| url = https://www.myko.cz/myko-atlas/Amanita-crocea/
| datum přístupu = 2023-08-09
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amanita crocea - Amanitaceae.org - Taxonomy and Morphology of Amanita and Limacella
| periodikum = www.amanitaceae.org
| url = http://www.amanitaceae.org/?Amanita%20crocea
| datum přístupu = 2023-08-09
}}</ref>
== Užití ==
Jedovatá houba, po dostatečně dlouhé tepelné upravě však jedlá.<ref name=":1" />
== Ekologie ==
Od června do listopadu roste nehojně na světlých, spíše kyselých místech, např. v parcích, stromořadích, světlých lesích a lesních okrajích, na zahradách, apod. Ze stromů preferuje [[Bříza bělokorá|břízu]], se kterou tvoří [[Mykorhiza|mykorhizu]].<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Amanita crocea (Muchomůrka šafránová)
| periodikum = www.mykologie.net
| url = https://www.mykologie.net/index.php/houby/podle-morfologie/lupenate/item/194-amanita-crocea
| jazyk = cs-cz
| datum přístupu = 2023-08-09
}}</ref>
== Rozšíření ==
Druh byl popsán v oblastech [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Island]]u, [[Evropa|Evropy]], [[Blízký východ|Blízkého východu]] a [[Rusko|Ruska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amanita crocea (Quél.) Singer
| periodikum = www.gbif.org
| url = https://www.gbif.org/species/5240282
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-09
}}</ref>
== Galerie ==
<gallery mode="nolines">
Soubor:Amanita crocea DSCF1589a.JPG|alt=
Soubor:Amanita crocea stipe showing free gills. Chapeltoun, North Ayrshire.jpg|alt=
Soubor:Amanita crocea - Lindsey.jpg|alt=
Soubor:Amanita crocea south side of Gilllies Hill 7-26-11.jpg|alt=
Soubor:Amanita crocea DSCF1591.JPG|alt=
</gallery>
== Možnost záměny ==
* [[Muchomůrka plavá|'''Muchomůrka plavá''']] (''Amanita fulva'')<ref name=":2" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikidruhy|taxon=Amanita crocea}}
{{Muchomůrkovité}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Houby}}
{{Taxonbar}}
[[Kategorie:Muchomůrkovité]]
[[Kategorie:Jedovaté houby]]
[[Kategorie:Jedlé houby]]
| 24,603,639
|
[{"title": "V\u011bdeck\u00e1 klasifikace", "data": {"\u0158\u00ed\u0161e": "houby (Fungi)", "Odd\u011blen\u00ed": "houby stopkov\u00fdtrusn\u00e9 (Basidiomycota)", "T\u0159\u00edda": "stopkov\u00fdtrus\u00e9 (Basidiomycetes)", "Podt\u0159\u00edda": "houby rou\u0161kat\u00e9 (Agaricomycetidae)", "\u0158\u00e1d": "lupenotvar\u00e9 (Agaricales)", "\u010cele\u010f": "muchom\u016frkovit\u00e9 (Amanitaceae)", "Rod": "muchom\u016frka (Amanita)"}}, {"title": "Binomick\u00e9 jm\u00e9no", "data": {"Binomick\u00e9 jm\u00e9no": "Amanita crocea \u00b7 (Qu\u00e9l.) Singer 1951"}}, {"title": "Synonyma", "data": {"Synonyma": ["Amanita vaginata var. crocea Qu\u00e9l. 1898 Amanitopsis crocea (Qu\u00e9l.) E.-J. Gilbert 1928", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Kráľova skala
Kráľova skala (1377 m n. m.) je vrch v jihozápadní části Velké Fatry. Leží západně od Krížné, v sousedství Kráľovy studně a stejnojmenného horského hotelu.
## Přístup
- po žluté turistické značce č. 8648 z Blatnice přes Gaderskou a Dedošovu dolinu
- po žluté turistické značce č. 8648 z Kráľovy studně
|
cswiki/976466
|
cswiki
| 976,466
|
Kráľova skala
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1%C4%BEova_skala
|
2025-06-05T00:01:46Z
|
cs
|
Q12769787
| 98,791
|
{{Infobox - hora
| název = Kráľova skala
| vrchol = 1377
| prominence =
| izolace =
| seznamy = [[Seznam vrcholů ve Velké Fatře|Vrcholy Velké Fatry]] #27
| stát = {{Vlajka a název|Slovensko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| pohoří = [[Velká Fatra]]
| loc-map = {{LocMap |Slovensko |position=bottom |lat=48.887222 |long=19.045 |float=center |caption= |label=Kráľova skala |mark=Fire.svg |relief=1}}
| hornina = vápenec a dolomit
| povodí =
| poznámka =
}}
'''Kráľova skala''' (1377 [[nadmořská výška|m n. m.]]) je vrch v jihozápadní části [[Velká Fatra|Velké Fatry]]. Leží západně od [[Krížna (Velká Fatra)|Krížné]], v sousedství [[Kráľova studňa|Kráľovy studně]] a [[Horský hotel Kráľova Studňa|stejnojmenného]] horského hotelu.
== Přístup ==
* po žluté {{turistická značka|žlutá}} turistické značce č. 8648 z [[Blatnica|Blatnice]] přes [[Gaderská dolina|Gaderskou]] a [[Dedošová dolina|Dedošovu dolinu]]
* po žluté {{turistická značka|žlutá}} turistické značce č. 8648 z [[Kráľova studňa|Kráľovy studně]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|sk|Kráľova skala (vrch vo Veľkej Fatre)|4794151}}<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://mapy.hiking.sk/ Turistická mapa]
* [http://www.mapa-mapy.sk/ Satelitní mapa]
{{Velká Fatra}}
{{Pahýl}}
{{Portály|Geografie|Slovensko}}
[[Kategorie:Hory a kopce ve Velké Fatře]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Žilinském kraji]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Banskobystrickém kraji]]
[[Kategorie:Tisícovky na Slovensku]]
| 24,957,163
|
[{"title": "Kr\u00e1\u013eova skala", "data": {"Vrchol": "1377 m n. m.", "Seznamy": "Vrcholy Velk\u00e9 Fatry #27"}}, {"title": "Poloha", "data": {"Sv\u011btad\u00edl": "Evropa", "St\u00e1t": "Slovensko", "Poho\u0159\u00ed": "Velk\u00e1 Fatra", "Sou\u0159adnice": "48\u00b053\u203210\u2033 s. \u0161., 19\u00b02\u203249\u2033 v. d.", "Poloha": ["Kr\u00e1\u013eova skala", "multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."], "Hornina": "v\u00e1penec a dolomit"}}]
| false
|
# Oľdza
Oľdza (maď. Olgya) je obec na Slovensku v okrese Dunajská Streda. V katastrálním území obce se nacházejí významné zásoby štěrkopísků nadregionálního významu na bázi říčních náplavů Dunaje a Malého Dunaje. V oblasti, kde leží obec Oľdza, jsou lokalizovány i významné zdroje kvalitní pitné vody ve větší hloubce (katastrální území obce patří do Chráněné vodohospodářské oblasti Žitný ostrov).
## Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1239, kdy je uváděna jako Olgia, v roce 1259 pak jako Ouga. V listině z roku 1251 se zmiňují Iobagio castri de Ovga, čili poddaní obce Ovga (vyslovovalo se zřejmě podle místního nářečí jako Óďa). V listině krále Matyáše Korvína z 29. května 1488 je zmiňována pod jménem Ogya. Na začátku 20. století zde stálo 48 domů a žilo 248 obyvatel, většinou maďarské národnosti. V letech 1938 až 1945 byla obec připojena k Maďarsku. V roce 1948 obec obdržela nový název – Oľdza.
|
cswiki/1729572
|
cswiki
| 1,729,572
|
Oľdza
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/O%C4%BEdza
|
2025-05-08T14:16:19Z
|
cs
|
Q278111
| 34,952
|
{{Infobox - sídlo světa
| znak = Obec logo.jpg
| stát = Slovensko
| pojem vyššího celku = [[Kraje na Slovensku|Kraj]]
| název vyššího celku = [[Trnavský kraj|Trnavský]]
| pojem nižšího celku = [[Okresy na Slovensku|Okres]]
| název nižšího celku = [[Okres Dunajská Streda|Dunajská Streda]]
| vlajka = Oldza-dunajska streda-flag.svg
| časové pásmo = +1<br /> +2 ([[letní čas]])
| status = Obec
| psč = 930 39
| web = https://www.oldza.sk/
}}
'''Oľdza''' (maď. ''Olgya'') je obec na [[Slovensko|Slovensku]] v [[Okres Dunajská Streda|okrese Dunajská Streda]]. V katastrálním území obce se nacházejí významné zásoby štěrkopísků nadregionálního významu na bázi říčních náplavů [[Dunaj]]e a [[Malý Dunaj|Malého Dunaje]]. V oblasti, kde leží obec Oľdza, jsou lokalizovány i významné zdroje kvalitní pitné vody ve větší hloubce (katastrální území obce patří do Chráněné vodohospodářské oblasti [[Žitný ostrov]]).
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku 1239, kdy je uváděna jako ''Olgia'', v roce 1259 pak jako ''Ouga''. V listině z roku 1251 se zmiňují ''Iobagio castri de Ovga'', čili poddaní obce Ovga (vyslovovalo se zřejmě podle místního nářečí jako Óďa). V listině krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] z 29. května 1488 je zmiňována pod jménem ''Ogya''. Na začátku 20. století zde stálo 48 domů a žilo 248 obyvatel, většinou maďarské národnosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = História - Oficiálna stránky obce Oľdza
| url = https://www.oldza.sk/obec-2/historia/
| datum přístupu = 2022-01-02
}}</ref> V letech 1938 až 1945 byla obec připojena k [[Maďarsko|Maďarsku]]. V roce 1948 obec obdržela nový název – Oľdza.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Oľdza - História - Okres Dunajská Streda - E-OBCE.sk
| url = https://www.e-obce.sk/obec/oldza/2-historia.html
| datum přístupu = 2022-01-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220102150242/https://www.e-obce.sk/obec/oldza/2-historia.html
| datum archivace = 2022-01-02
}}</ref>
== Reference ==
{{Překlad|sk|Oľdza|7084372}}
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Okres Dunajská Streda}}
{{Portály|Geografie|Slovensko}}
[[Kategorie:Obce v okrese Dunajská Streda]]
[[Kategorie:Přejmenovaná sídla na Slovensku]]
[[Kategorie:Maďarské komunity na Slovensku]]
| 24,884,807
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "48\u00b05\u203210\u2033 s. \u0161., 17\u00b025\u203215\u2033 v. d.", "Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka": "123 m n. m.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "+1 \u00b7 +2 (letn\u00ed \u010das)", "St\u00e1t": "Slovensko", "Kraj": "Trnavsk\u00fd", "Okres": "Dunajsk\u00e1 Streda", "Poloha": "O\u013edza"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Rozloha": "8,86 km\u00b2", "Po\u010det obyvatel": "641 (2024)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "72,3 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Status": "Obec", "Vznik": "1239", "Ofici\u00e1ln\u00ed web": "www.oldza.sk", "Telefonn\u00ed p\u0159edvolba": "031", "PS\u010c": "930 39", "Ozna\u010den\u00ed vozidel (do r. 2022)": "DS", "Spr\u00e1va": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Nizozemské království
Nizozemské království je suverénní stát a konstituční monarchie s 98 % svého území a obyvatelstva v západní Evropě a s několika malými západoindickými ostrovními územími v Karibiku (ve skupinách Závětrné ostrovy a Závětrné Antily).
Čtyři části království – Aruba, Curaçao, Nizozemsko a Svatý Martin – jsou zakládajícími zeměmi (landen v nizozemštině; jednotné číslo: země) a účastní se na základě rovnosti jako partneři v království. V praxi je však většina záležitostí království spravována Nizozemskem – které tvoří zhruba 98 % rozlohy a populace království – jménem celého království. V důsledku toho jsou Aruba, Curaçao a Svatý Martin závislé na Nizozemsku v záležitostech, jako je zahraniční politika a obrana, ale jsou do určité míry autonomní s vlastními parlamenty.
Převážná většina rozlohy země, která Nizozemsko zakládá, se nachází v Evropě, zatímco jeho tři zvláštní obce (Bonaire, Svatý Eustach a Saba) se nacházejí v Karibiku, stejně jako ostatní tři země. Království má v Nizozemsku 17 821 419 obyvatel (k lednu 2023) a 9 543 (stav k lednu 2022) na území Bonaire, Saba a Svatý Eustach.
## Administrativní členění
- Nizozemské království je rozděleno do 12 provincií a 3 zvláštních správních obvodů Karibského Nizozemska:
- Drenthe (Assen) • Flevoland (Lelystad) • Frísko (Leeuwarden) • Gelderland (Arnhem) • Groningen (Groningen) • Jižní Holandsko (Haag) • Limburk (Maastricht) • Overijssel (Zwolle) • Severní Brabantsko ('s-Hertogenbosch) • Severní Holandsko (Haarlem) • Utrecht (Utrecht) Zeeland (Middelburg)
- Bonaire • Saba • Svatý Eustach
- Aruba
- Curaçao
- Svatý Martin
## Historie
- Republika spojených provincií Nizozemí (1581–1795)
- dědičná monarchie (1747–1795)
- Francouzská nadvláda (1795–1815)
- Nizozemské království (od 18. března 1815)
- Nizozemsko, Nizozemské Antily, Surinam (od 1954)
- Nizozemsko, Nizozemské Antily (od 1975)
- Aruba, Nizozemsko, Nizozemské Antily (od 1986)
- Aruba, Curaçao, Nizozemsko, Svatý Martin (od 2010)
## Přehled území
| Země / Zvláštní obec | Země / Zvláštní obec | Hlavní město | Rozloha [km²] | % (rozloha) | Počet obyvatel (rok 2019) | % (obyv.) | Hustota zalid. [ob./km²] | Měna | Geodata |
| ---------------------------- | ---------------------------- | ------------ | ------------- | ----------- | ------------------------- | --------- | ------------------------ | ---- | -------- |
| Aruba | Aruba | Oranjestad | 180 | 0,42 | 112 309 | 0,64 | 624 | AWG | OSM, WMF |
| Curaçao | Curaçao | Willemstad | 444 | 1,04 | 158 665 | 0,90 | 357 | XCG | OSM, WMF |
| Svatý Martin | Svatý Martin | Philipsburg | 34 | 0,08 | 41 486 | 0,24 | 1220 | XCG | OSM, WMF |
| Nizozemsko | evropské Nizozemsko | Amsterdam | 41526 | 97,70 | 17 282 163 | 98,08 | 416 | EUR | OSM, WMF |
| Nizozemsko | Bonaire | Kralendijk | 288 | 0,68 | 20 104 | 0,11 | 70 | USD | OSM, WMF |
| Nizozemsko | Saba | The Bottom | 13 | 0,03 | 1 915 | 0,01 | 147 | USD | OSM, WMF |
| Nizozemsko | Svatý Eustach | Oranjestad | 21 | 0,05 | 3 138 | 0,02 | 149 | USD | OSM, WMF |
| CELKEM Nizozemské království | CELKEM Nizozemské království | Amsterdam | 42 523 km² | 100 % | 17 619 780 ob. | 100 % | 414 | | OSM, WMF |
|
cswiki/165846
|
cswiki
| 165,846
|
Nizozemské království
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nizozemsk%C3%A9_kr%C3%A1lovstv%C3%AD
|
2025-04-25T16:22:41Z
|
cs
|
Q29999
| 78,259
|
{{Infobox - stát
| genitiv = Nizozemska
| úřední název = Koninkrijk der Nederlanden
| úřední název česky = Nizozemské království
| vlajka = Flag of the Netherlands.svg
| článek o vlajce = Nizozemská vlajka
| znak = Royal coat of arms of the Netherlands.svg
| článek o znaku = Státní znak Nizozemska
| mapa umístění = Kingdom of the Netherlands (orthographic projection).svg
| rozloha = 42 531
| rozlmisto = 131
| procent vody = 18,96
| počet obyvatel = 17 821 419
| obyvmisto = 58
| obyvatelé aktuální k = 2023
| hustota = 532
| hustmisto =
| jazyk = [[nizozemština]]
| náboženství = [[Protestantismus|protestantské]], [[Katolictví|katolické]], [[islám]]
| státní zřízení = [[konstituční monarchie]]
| hlavní město = [[Amsterdam]] (sídlo královského dvora, politické instituce jsou v [[Haag]]u)
| funkce1 = Král
| odkaz funkce1 = Nizozemská monarchie
| seznam funkce1 = Seznam panovníků Nizozemska
| vládce1 = [[Vilém-Alexandr Nizozemský|Vilém-Alexandr]]
| funkce2 = Předseda vlády
| odkaz funkce2 = Předseda vlády Nizozemska
| seznam funkce2 = Seznam premiérů Nizozemska
| vládce2 = [[Dick Schoof]]{{#tag:ref|Předseda vlády Nizozemska vystupuje jako předseda vlády celého království z pozice předsedy rady ministrů.<ref name="ref1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Borman
| jméno = TC
| titul = De ministeriële rijksregeling
| url = http://www.bjutijdschriften.nl/tijdschrift/regelmaat/2010/2/RM_0920-055X_2010_025_002_004
| datum vydání = 2010
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2017-06-21
| vydavatel = bjutijdschriften
| jazyk = nl
}}</ref>|name="Poznámka1"|group="pozn."}}
| článek o hymně = nizozemská hymna
| hymna = Wilhelmus van Nassouwe
| datum vzniku = vyhlášení nezávislé republiky: <br />26. července 1581<ref name="The Holland Ring">http://www.thehollandring.com/toen-nu.shtml</ref>uznání nezávislé rep.: <br /> 30. ledna 1648<ref name="The Holland Ring" /><br />vznik monarchie: <br /> 16. března 1815
| způsob vzniku =
| měna = [[euro]] ([[Nizozemsko]])<br />[[americký dolar]] ([[Karibské Nizozemsko]])<br />[[karibský gulden]] ([[Curaçao]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]])<br />[[arubský florin]] ([[Aruba]])
| kód měny = EUR, USD, XCG, AWG
| ison = 528
| iso3 = NLD
| iso2 = NL
| mpz = NL
| doména = nl
| předvolba = 31
| čas = evropské Nizozemsko:<br />[[UTC+01:00|UTC+1]] ([[Středoevropský čas|SEČ]])<br />[[UTC+02:00|UTC+2]] ([[Středoevropský letní čas|SELČ]], ''[[letní čas]]'')<br />karibské Nizozemsko, Aruba, Curaçao, Svatý Martin:<br />[[UTC−04:00|UTC−4]]
}}
[[Soubor:Kingdom of the Netherlands location tree.svg|náhled|Struktura území království (od roku 2010)]]
[[Soubor:KonDerNed-10-10-10.png|náhled|Mapa všech částí Nizozemského království ve stejném měřítku]]
'''Nizozemské království''' je suverénní stát a [[konstituční monarchie]] s 98 % svého území a obyvatelstva v [[Západní Evropa|západní Evropě]] a s několika malými západoindickými ostrovními územími v [[Karibik|Karibiku]] (ve skupinách [[Závětrné ostrovy]] a [[Závětrné Antily]]).
Čtyři části království – [[Aruba]], [[Curaçao]], [[Nizozemsko]] a [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]] – jsou zakládajícími zeměmi (''landen'' v nizozemštině; jednotné číslo: ''země'') a účastní se na základě rovnosti jako partneři v království. V praxi je však většina záležitostí království spravována Nizozemskem – které tvoří zhruba 98 % rozlohy a populace království – jménem celého království. V důsledku toho jsou Aruba, Curaçao a Svatý Martin závislé na Nizozemsku v záležitostech, jako je zahraniční politika a obrana, ale jsou do určité míry autonomní s vlastními parlamenty.
Převážná většina rozlohy země, která Nizozemsko zakládá, se nachází v Evropě, zatímco jeho tři zvláštní obce ([[Bonaire]], [[Svatý Eustach (ostrov)|Svatý Eustach]] a [[Saba]]) se nacházejí v Karibiku, stejně jako ostatní tři země. Království má v Nizozemsku 17 821 419 obyvatel (k lednu 2023) a 9 543 (stav k lednu 2022) na území Bonaire, Saba a Svatý Eustach.
== Administrativní členění ==
* Nizozemské království je rozděleno do 12 provincií a 3 zvláštních správních obvodů [[Karibské Nizozemsko|Karibského Nizozemska]]:
**'''[[Drenthe]]''' ([[Assen]]) • '''[[Flevoland]]''' ([[Lelystad]]) • '''[[Frísko]]''' ([[Leeuwarden]]) • '''[[Gelderland]]''' ([[Arnhem]]) • '''[[Groningen (provincie)|Groningen]]''' ([[Groningen]]) • '''[[Jižní Holandsko]]''' ([[Haag]]) • '''[[Limburg (nizozemská provincie)|Limburk]]''' ([[Maastricht]]) • '''[[Overijssel]]''' ([[Zwolle]]) • '''[[Severní Brabantsko]]''' ([['s-Hertogenbosch]]) • '''[[Severní Holandsko]]''' ([[Haarlem]]) • '''[[Utrecht (provincie)|Utrecht]]''' ([[Utrecht]]) '''[[Zeeland]]''' ([[Middelburg]])
** Bonaire • Saba • Svatý Eustach
* Aruba
* Curaçao
* Svatý Martin
== Historie ==
{{Viz též|Dějiny Nizozemska}}
* Republika spojených provincií Nizozemí (1581–1795)
** dědičná monarchie (1747–1795)
* Francouzská nadvláda (1795–1815)
* Nizozemské království (od 18. března 1815)
** [[Nizozemsko]], [[Nizozemské Antily]], [[Surinam]] (od 1954)
** [[Nizozemsko]], [[Nizozemské Antily]] (od 1975)
** [[Aruba]], [[Nizozemsko]], [[Nizozemské Antily]] (od 1986)
** [[Aruba]], [[Curaçao]], [[Nizozemsko]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]] (od 2010)
== Přehled území ==
{|class="wikitable sortable" border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="border:1px solid #aaa; border-collapse:collapse;background-color: white"
! colspan="2"| Země / ''Zvláštní obec''
! Hlavní město
! Rozloha<br />[km²]<ref name="A"/><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = www.waarstaatjeprovincie.nl
| titul = Tabel: oppervlakte
| url = http://www.waarstaatjeprovincie.nl/Paginas/Ruimtelijke%20ordening/Oppervlakte_Tabel.aspx
| jazyk = nizozemsky
| datum přístupu = 2020-03-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200321092402/http://www.waarstaatjeprovincie.nl/Paginas/Ruimtelijke%2520ordening/Oppervlakte_Tabel.aspx
| datum archivace = 2020-03-21
| nedostupné = ano
}}</ref>
! %<br />(rozloha)
! Počet obyvatel <br />(rok 2019)<ref name="A">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Rijksoverheid - nizozemská ústřední vláda
| titul = Waaruit bestaat het Koninkrijk der Nederlanden?
| url = https://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/caribische-deel-van-het-koninkrijk/vraag-en-antwoord/waaruit-bestaat-het-koninkrijk-der-nederlanden
| jazyk = nizozemsky
| datum přístupu = 2020-03-20}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = CBS - nizozemský statistický úřad
| titul = Bevolkingsontwikkeling; regio per maand
| url = https://opendata.cbs.nl/statline/#/CBS/nl/dataset/37230ned/table?ts=1584721504166
| jazyk = nizozemsky
| datum přístupu = 2020-03-20}}</ref>
! %<br />(obyv.)
! Hustota <br />zalid. [ob./km²]
! Měna
! class="unsortable"| Geodata
|-
|- align="right"
| colspan="2" align="left" | {{Vlajka a název|Aruba}}
| [[Oranjestad]]
| 180
| 0,42
| {{Nts|112309}}
| 0,64
| 624
| [[Arubský florin|AWG]]
| {{Geodata-seznam|id=Q21203}}
|- align="right"
| colspan="2" align="left" | {{Vlajka a název|Curaçao}}
| [[Willemstad]]
| 444
| 1,04
| {{Nts|158665}}
| 0,90
| 357
| [[Karibský gulden|XCG]]
| {{Geodata-seznam|id=Q25279}}
|- align="right"
| colspan="2" align="left" | {{Flagicon|Svatý Martin (NL)}} [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]]
| [[Philipsburg]]
| 34
| 0,08
| {{Nts|41486}}
| 0,24
| 1220
| [[Karibský gulden|XCG]]
| {{Geodata-seznam|id=Q26273}}
|- align="right"
| rowspan="4" align="left"| Nizozemsko
| align="left" | {{Flagicon|Nizozemsko}} evropské [[Nizozemsko]]
|[[Amsterdam]]
| 41526
| 97,70
| {{Nts|17282163}}
| 98,08
| 416
| [[Euro|EUR]]
| {{Geodata-seznam|id=Q55}}
|- align="right"
| align="left" | {{Vlajka a název|Bonaire}}
| [[Kralendijk]]
| 288
| 0,68
| {{Nts|20104}}
| 0,11
| 70
| [[Americký dolar|USD]]
| {{Geodata-seznam|id=Q25396}}
|- align="right"
| align="left" | {{Vlajka a název|Saba}}
| [[The Bottom]]
| 13
| 0,03
| {{Nts|1915}}
| 0,01
| 147
| [[Americký dolar|USD]]
| {{Geodata-seznam|id=Q25528}}
|- align="right"
| align="left" | {{Flagicon|Svatý Eustach}} [[Svatý Eustach (ostrov)|Svatý Eustach]]
| [[Oranjestad (Svatý Eustach)|Oranjestad]]
| 21
| 0,05
| {{Nts|3138}}
| 0,02
| 149
| [[Americký dolar|USD]]
| {{Geodata-seznam|id=Q26180}}
|- align="right" style="background-color: #FFFAFA;"
|- " class="sortbottom" align="right" style="background-color: #E8E8E8;font-weight:bold;"
| colspan="2" align="left" | {{Flagicon|Nizozemsko}} CELKEM Nizozemské království
| [[Amsterdam]]
| 42 523 km²
| 100 %
| 17 619 780 ob.
| 100 %
| 414
|
| {{Geodata-seznam|id=Q29999}}
|}
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Commonwealth realm]]
* [[Dánské království]]
* [[Novozélandské království]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Nizozemské království}}
{{Monarchie}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Nizozemsko}}
[[Kategorie:Nizozemské království| ]]
[[Kategorie:Království]]
[[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1815]]
[[Kategorie:Státy NATO]]
[[Kategorie:Státy EU]]
[[Kategorie:Transkontinentální státy]]
[[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]]
| 24,852,509
|
[{"title": "Nizozemsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u00b7 Koninkrijk der Nederlanden", "data": {"vlajka": "\u00b7 znak"}}, {"title": "Geografie", "data": {"Geografie": "\u00b7 Poloha Nizozemska", "Hlavn\u00ed m\u011bsto": "Amsterdam (s\u00eddlo kr\u00e1lovsk\u00e9ho dvora, politick\u00e9 instituce jsou v Haagu)", "Rozloha": "42 531 km\u00b2 (131. na sv\u011bt\u011b) \u00b7 z toho 18,96 % vodn\u00ed plochy", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "evropsk\u00e9 Nizozemsko: \u00b7 UTC+1 (SE\u010c) \u00b7 UTC+2 (SEL\u010c, letn\u00ed \u010das) \u00b7 karibsk\u00e9 Nizozemsko, Aruba, Cura\u00e7ao, Svat\u00fd Martin: \u00b7 UTC\u22124", "Poloha": "52\u00b022\u2032 s. \u0161., 4\u00b053\u2032 v. d.", "Geodata (OSM)": "OSM, WMF"}}, {"title": "Obyvatelstvo", "data": {"Po\u010det obyvatel": "17 821 419 (58. na sv\u011bt\u011b, (2023)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "532 obyv./km\u00b2", "Jazyk": "nizozem\u0161tina", "N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed": "protestantsk\u00e9, katolick\u00e9, isl\u00e1m"}}, {"title": "St\u00e1tn\u00ed \u00fatvar", "data": {"St\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed": "konstitu\u010dn\u00ed monarchie", "Vznik": "vyhl\u00e1\u0161en\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 republiky: \u00b7 26. \u010dervence 1581uzn\u00e1n\u00ed nez\u00e1visl\u00e9 rep.: \u00b7 30. ledna 1648 \u00b7 vznik monarchie: \u00b7 16. b\u0159ezna 1815 ()", "Kr\u00e1l (s)": "Vil\u00e9m-Alexandr", "P\u0159edseda vl\u00e1dy (s)": "Dick Schoof", "M\u011bna": "euro (Nizozemsko) \u00b7 americk\u00fd dolar (Karibsk\u00e9 Nizozemsko) \u00b7 karibsk\u00fd gulden (Cura\u00e7ao, Svat\u00fd Martin) \u00b7 arubsk\u00fd florin (Aruba) (EUR, USD, XCG, AWG)"}}, {"title": "Mezin\u00e1rodn\u00ed identifikace", "data": {"ISO 3166-1": "528 NLD NL", "MPZ": "NL", "Telefonn\u00ed p\u0159edvolba": "31", "N\u00e1rodn\u00ed TLD": ".nl", "Mezin\u00e1rodn\u00ed identifikace": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Miloslav Havlíček
Miloslav Havlíček (2. listopadu 1938 Praha – září 2024?) byl český matematik, fyzik a pedagog.
## Vzdělání
Po studiu studijního programu technická fyzika a oboru teoretická fyzika na Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze (1961), kde obdržel titul Ing., absolvoval postgraduální studium na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (1969), obor fyzika-matematika, za nějž získal titul CSc. O deset let později získal za výzkum v oboru fyzika a matematika v laboratoři teoretické fyziky SÚJV Dubna (1979) titul DrSc. V roce 1990 habilitoval a získal titul Doc. v oboru matematická fyzika, o tři roky později byl jmenován prezidentem ČR na profesora a obdržel titul Prof. (1993).
## Zaměstnání
| 1961 | Katedra matematiky, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT |
| 1970 | Katedra teoretické fyziky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Praha |
| 1973 | Laboratoř teoretické fyziky, SÚJV Dubna, USSR |
| 1977 | Nukleární centrum, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Praha |
| 1988 | Katedra matematiky, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT |
| 1990 | Děkan, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT |
| 1994 | Vedoucí katedry matematiky, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT |
| 2000 | Děkan, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT |
## Členství
| | Dopplerův institut FJFI |
| | Mezinárodní asociace matematiků fyziků |
| | Jednota českých matematiků a fyziků |
| 1990–1994, 2000–dosud | Vědecká rada ČVUT |
| 1992–dosud | Vědecká rada Ústav informatiky AV ČR |
| 1993–1999 | Místopředseda akademického hodnotitelského grémia AV ČR |
| 1998–2024 | Vědecká rada MFF UK |
## Pedagogika
- Funkcionální analýza
- Kvantová fyzika
- Vybrané partie z funkcionální analýzy
- Problémový seminář matematické fyziky
## Ocenění
- První cena za teoretickou fyziku (1985), SÚJV Dubna
- Cena rektora ČVUT 2. stupně za prestižní publikaci (spoluautorství) (1995)
- Cena ministra školství 1. stupně (1998)
|
cswiki/944764
|
cswiki
| 944,764
|
Miloslav Havlíček
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miloslav_Havl%C3%AD%C4%8Dek
|
2024-11-04T13:42:01Z
|
cs
|
Q15089191
| 29,240
|
{{Infobox - osoba
|místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
|bydliště = [[Praha]]
|znám jako = matematik, fyzik, děkan [[FJFI|Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT]]
|vzdělání = [[FTJF|Fakulta technické a jaderné fyziky]] ČVUT<br />[[MFF UK|Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy]]<br />[[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|SÚJV Dubna]]
|zaměstnavatel = [[FJFI|Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT]]
|web = http://www.fjfi.cvut.cz/users/havlicek.htm
|titul před = [[Profesor|Prof.]] [[Inženýr|Ing.]]
|titul za = [[Doktor věd|DrSc.]]
}}
'''Miloslav Havlíček''' ([[2. listopad]]u [[1938]] [[Praha]] – září [[2024]]{{nejisté datum|úmrtí}}<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Vzpomínka na prof. Miloslava Havlíčka
| url = https://fjfi.cvut.cz/cz/media-a-verejnost/archiv-aktualit/8642-vzpominka-na-prof-miloslava-havlicka
| datum vydání = 2024-09
| datum přístupu = 2024-11-02
| vydavatel = Fjfi.cvut.cz
}}</ref>) byl český [[matematik]], [[fyzik]] a [[Učitel|pedagog]].
== Vzdělání ==
Po studiu studijního programu technická fyzika a oboru [[teoretická fyzika]] na [[Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT|Fakultě technické a jaderné fyziky ČVUT v Praze]] (1961), kde obdržel titul [[Inženýr|Ing.]], absolvoval [[postgraduální studium]] na [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy]] (1969), obor [[fyzika]]-[[matematika]], za nějž získal titul [[Kandidát věd|CSc.]] O deset let později získal za výzkum v oboru fyzika a matematika v laboratoři teoretické fyziky [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|SÚJV Dubna]] (1979) titul [[doktor věd|DrSc.]] V roce 1990 [[habilitace|habilitoval]] a získal titul [[docent|Doc.]] v [[vědní obor|oboru]] [[matematická fyzika]], o tři roky později byl jmenován [[Prezident České republiky|prezidentem ČR]] na [[profesor]]a a obdržel titul [[profesor|Prof.]] (1993).
== Zaměstnání ==
{| class="wikitable"
|-
| 1961 || Katedra [[matematika|matematiky]], [[Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT]]
|-
| 1970 || Katedra [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]], [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy]], [[Praha]]
|-
| 1973 || [[Laboratoř]] [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]], [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|SÚJV Dubna]], [[USSR]]
|-
| 1977 || [[Nukleární centrum]], Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Praha
|-
| 1988 || Katedra [[matematika|matematiky]], [[Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT]]
|-
| 1990 || [[Děkan]], Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
|-
| 1994 || Vedoucí katedry [[matematika|matematiky]], Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
|-
| 2000 || [[Děkan]], Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
|}
== Členství ==
{| class="wikitable"
|-
| || [[Dopplerův institut]] [[FJFI]]
|-
| || [[ISVAV|Mezinárodní asociace matematiků fyziků]]
|-
| || [[Jednota českých matematiků a fyziků]]
|-
| 1990–1994, 2000–dosud || Vědecká rada [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]]
|-
| 1992–dosud || Vědecká rada [[Ústav informatiky AV ČR]]
|-
| 1993–1999 || Místopředseda akademického hodnotitelského grémia [[AV ČR]]
|-
| 1998–2024 || Vědecká rada [[MFF UK]]
|}
== Pedagogika ==
* Funkcionální analýza
* Kvantová fyzika
* Vybrané partie z funkcionální analýzy
* Problémový seminář matematické fyziky
== Ocenění ==
* První cena za [[teoretická fyzika|teoretickou fyziku]] (1985), [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|SÚJV Dubna]]
* Cena [[rektor]]a [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT]] 2. stupně za prestižní publikaci (spoluautorství) (1995)
* Cena [[Ministr školství, mládeže a tělovýchovy|ministra školství]] 1. stupně (1998)
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://km.fjfi.cvut.cz/lide/havlicek-miloslav#predmety Sylabus předmětu Funkcionální analýza na FJFI ČVUT]
* [https://km.fjfi.cvut.cz/lide/havlicek-miloslav#predmety Sylabus předmětu Kvantová fyzika na FJFI ČVUT]
* [https://km.fjfi.cvut.cz/lide/havlicek-miloslav#predmety Sylabus předmětu Vybrané partie z funkcionální analýzy na FJFI ČVUT]
* [https://web.archive.org/web/20120411093012/https://www.fjfi.cvut.cz/users/havlicek.htm Osobní stránka Miloslava Havlíčka na FJFI ČVUT]
* [https://km.fjfi.cvut.cz/lide/havlicek-miloslav#predmety Miloslav Havlíček v Katedře matematiky]
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Havlíček, Miloslav}}
[[Kategorie:Čeští matematici]]
[[Kategorie:Čeští fyzici]]
[[Kategorie:Absolventi ČVUT]]
[[Kategorie:Absolventi Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Děkani Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT]]
[[Kategorie:Narození 2. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v roce 1938]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2024]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,364,565
|
[{"title": "Prof. Ing. Miloslav Havl\u00ed\u010dek, DrSc.", "data": {"Narozen\u00ed": "2. listopadu 1938 \u00b7 Praha \u00b7 \u010ceskoslovensko", "\u00damrt\u00ed": "4. z\u00e1\u0159\u00ed 2024 (ve v\u011bku 85 let)", "Bydli\u0161t\u011b": "Praha", "Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed": "Fakulta technick\u00e9 a jadern\u00e9 fyziky \u010cVUT \u00b7 Matematicko-fyzik\u00e1ln\u00ed fakulta Univerzity Karlovy \u00b7 S\u00daJV Dubna", "Alma mater": "\u010cesk\u00e9 vysok\u00e9 u\u010den\u00ed technick\u00e9 v Praze \u00b7 Univerzita Karlova", "Povol\u00e1n\u00ed": "matematik, pedagog a fyzik", "Zam\u011bstnavatel\u00e9": "Fakulta jadern\u00e1 a fyzik\u00e1ln\u011b in\u017een\u00fdrsk\u00e1 \u010cVUT", "Zn\u00e1m jako": "matematik, fyzik, d\u011bkan Fakulty jadern\u00e9 a fyzik\u00e1ln\u011b in\u017een\u00fdrsk\u00e9 \u010cVUT", "Web": "http://www.fjfi.cvut.cz/users/havlicek.htm"}}]
| false
|
# Chafec Chajim
Jisrael Meir Kagan (6. února 1838 Dzjatlava, Ruské impérium – 15. září 1933 Raduň, Polsko), známější jako Chafec Chajim (podle židovské tradice je často rabín označován jménem své nejznámější knihy), podle některých zdrojů měl příjmení Poupko – jeden z nejvýraznějších rabínů Evropy, halachista a etik, jehož práce jsou dodnes velice studované a ovlivňují každodenní židovský život. Ve své době bojoval proti hromadné migraci ruských židů do Spojených států amerických a naléhal na ně, aby dali přednost pronásledování v Rusku před americkým hospodářským úspěchem, jenž by byl vykoupen omezeným zachováváním náboženských zvyklostí.
## Dílo
- Mišna brura komentář k první části Šulchan aruchu
- Chafec chajim a Šmirat ha-lašon o pravidlech „lašon ha-ra“ (doslova „zlého jazyka“, tj. rozšiřování očerňujících informací o jiném člověku).
|
cswiki/493921
|
cswiki
| 493,921
|
Chafec Chajim
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chafec_Chajim
|
2023-10-17T20:59:19Z
|
cs
|
Q733140
| 30,865
|
{{Různé významy|tento=rabínovi a etikovi|druhý=kibucu |rozlišovač= kibuc}}
{{Infobox - rabín
| jméno = Jisrael Meir Kagan
| rodné jméno = Poupko
| pseudonym = Chafec Chajim
| povolání = [[rabín]], vedoucí [[ješiva|ješivy]]
| stát = [[Ruské impérium|Rusko]], později [[Polsko]]
| město = Raduň
| specializace = [[Halacha]]
| téma = První autor, který systematicky zpracoval téma „zlého jazyka“
| díla = Mišna brura, Chafec chajim, Šmirat ha-lašon
}}
'''Jisrael Meir Kagan''' ([[6. únor]]a [[1838]] [[Dzjatlava]], [[Ruské impérium]] – [[15. září]] [[1933]] [[Raduň (Bělorusko)|Raduň]], [[Druhá Polská republika|Polsko]]), známější jako '''Chafec Chajim''' (podle židovské tradice je často rabín označován jménem své nejznámější knihy), podle některých zdrojů měl příjmení Poupko<ref>{{Citace monografie
| kapitola = Israel Meir Ha-Kohen
| typ kapitoly = heslo
| titul = Encyclopedia Judaica
| místo = Jerusalem
| vydavatel = Keter
| rok = 1972
}}</ref> – jeden z nejvýraznějších [[rabín]]ů Evropy, [[Halacha|halachista]] a [[etika|etik]], jehož práce jsou dodnes velice studované a ovlivňují každodenní židovský život. Ve své době bojoval proti hromadné migraci ruských židů do Spojených států amerických a naléhal na ně, aby dali přednost pronásledování v Rusku před americkým hospodářským úspěchem, jenž by byl vykoupen omezeným zachováváním náboženských zvyklostí.<ref>Radana Donátová, článek: DĚJINY ŽIDŮ XXIV. Emancipace Židů v USA. Slovo z Jeruzaléma 1/2013, s.30-31</ref>
== Dílo ==
* ''Mišna brura'' komentář k první části [[Šulchan aruch]]u
* ''Chafec chajim'' a ''Šmirat ha-lašon'' o pravidlech „lašon ha-ra“ (doslova „zlého jazyka“, tj. rozšiřování očerňujících informací o jiném člověku).
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| jméno = Marek
| příjmení = Čejka
| odkaz na autora = Marek Čejka
| titul = Rabíni naší doby
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Brno
| rok = 2001
| isbn = 978-80-87474-00-6
| url =
| počet stran =
| strany = 127–134
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Izrael|Hebraistika}}
[[Kategorie:Polští rabíni]]
[[Kategorie:Rabíni 19. století]]
[[Kategorie:Rabíni 20. století]]
[[Kategorie:Narození v roce 1838]]
[[Kategorie:Narození 6. února]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1933]]
[[Kategorie:Úmrtí 15. září]]
[[Kategorie:Muži]]
| 23,278,067
|
[{"title": "Jisrael Meir Kagan", "data": {"Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Poupko", "Narozen\u00ed": "6. \u00fanora 1838 (11. \u0161vatu 5598) \u00b7 Dzjatlava", "\u00damrt\u00ed": "15. z\u00e1\u0159\u00ed 1933 (24. elulu 5693) (ve v\u011bku 95 let) \u00b7 Radu\u0148", "Pseudonym": "Chafec Chajim", "Povol\u00e1n\u00ed": "rab\u00edn, vedouc\u00ed je\u0161ivy", "Denominace": "ortodoxn\u00ed judaismus", "St\u00e1t": "Rusko, pozd\u011bji Polsko", "Hlavn\u00ed p\u016fsobi\u0161t\u011b": "Radu\u0148", "Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed": "Menachem Nachum Kaplan", "\u017d\u00e1ci a n\u00e1sledovn\u00edci": "Elchanan Wasserman", "Hlavn\u00ed zam\u011b\u0159en\u00ed": "Prvn\u00ed autor, kter\u00fd systematicky zpracoval t\u00e9ma \u201ezl\u00e9ho jazyka\u201c", "V\u00fdznamn\u00e1 d\u00edla": "Mi\u0161na brura, Chafec chajim, \u0160mirat ha-la\u0161on"}}]
| false
|
# Dexter Yager
Dexter Yager (6. prosince 1939 – 7. ledna 2019) byl jeden z nejúspěšnějších distributorů Amway.
## Rodina
S manželkou Birdie má sedm dětí. Tři synové Doyle, Jeff a Steve se stali členy distributorského teamu svých rodičů.
## Podnikání
Dexter Yager vyrůstal ve státě New York. Už v mládí se u něho projevil zájem o prodej. Po dokončení střední školy v roce 1957 prodával nástoje Sears, auta Ford a pivo Utica Club. Jako prodejce aut a obchodní zástupce pivovaru vydělával 95 $ týdně.
V roce 1964 ho jeho příbuzný seznámil s Amway, který se pro něj stal nejvyšší prioritou. V roce 1969 přestěhoval rodinu a byznys do Charlotte, kde měl rostoucí podnikatelskou základnu. Stříbrným distributorem se stal dřív než očekával, což mu umožnilo opustit zaměstnání a více se věnovat Amway.
Vybudoval marketingovou síť, která tvoří polovinu ze dvou miliony členů celé marketingové sítě Amway. Jeho síť je rozšířená ve více než 40 zemích. Součástí jeho skupiny jsou mimo jiné podnikatelé Tim Foley a Bill Britt.
Jeho mottem při budování podnikání bylo
| „ | Don’t Let Anybody Steal Your Dream! | Nenechte si nikým ukrást svůj sen. | “ |
| — Dexter Yager | | | |
Stejně jako samotná Amway, i Dexter Yager měl kritiky.
|
cswiki/1960881
|
cswiki
| 1,960,881
|
Dexter Yager
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dexter_Yager
|
2025-01-19T20:00:30Z
|
cs
|
Q123051949
| 29,515
|
{{Infobox - osoba}}
'''Dexter Yager''' ([[6. prosinec|6. prosince]] [[1939]] – [[7. leden|7. ledna]] [[2019]]<ref name="www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dexter Yager – Amway’s Nr. 1 Passed Away
| periodikum = Business For Home
| odkaz na periodikum =
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 23.11.2024
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away/
| issn =
}}</ref>) byl jeden z nejúspěšnějších distributorů [[Amway]].<ref name="www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Morrill
| jméno = Jim
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dexter Yager, who converted dreams into a multi-million dollar business, has died
| periodikum = The Charlotte Observer
| odkaz na periodikum = The Charlotte Observer
| datum vydání =
| datum aktualizace = January 11, 2019 4:56 PM
| datum přístupu = 23.11.2024
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605.html
| issn =
}}</ref>
== Rodina ==
S manželkou [[Birdie Yager|Birdie]] má sedm dětí. Tři synové [[Doyle Yager|Doyle]], [[Jeff Yager|Jeff]] a [[Steve Yager|Steve]] se stali členy distributorského teamu svých rodičů.<ref name="networkstars.com/en/dexter-and-birdie-yager-the-most-successful-amway-leaders-in-company-history" />
== Podnikání ==
Dexter Yager vyrůstal ve státě [[New York (stát)|New York]]. Už v mládí se u něho projevil zájem o prodej.<ref name="www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605" /> Po dokončení střední školy v roce [[1957]] prodával nástoje [[Sears]], auta [[Ford Motor Company|Ford]] a pivo [[Utica Club]].<ref name="www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605" /><ref name="www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away" /> Jako prodejce aut a obchodní zástupce pivovaru vydělával 95 [[$]] týdně.<ref name="www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away" /><ref name="networkstars.com/en/dexter-and-birdie-yager-the-most-successful-amway-leaders-in-company-history">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Dexter and Birdie Yager, the most successful Amway leaders in company history
| periodikum = Network Stars
| odkaz na periodikum =
| datum vydání =
| datum aktualizace = July 13, 2022
| datum přístupu = 23.11.2024
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://networkstars.com/en/dexter-and-birdie-yager-the-most-successful-amway-leaders-in-company-history/
| issn =
}}</ref>
V roce [[1964]] ho jeho příbuzný seznámil s Amway, který se pro něj stal nejvyšší prioritou.<ref name="www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605" /> V roce [[1969]] přestěhoval rodinu a byznys do [[Charlotte (Severní Karolína)|Charlotte]], kde měl rostoucí podnikatelskou základnu.<ref name="www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away" /> [[Stříbrný distributor|Stříbrným distributorem]] se stal dřív než očekával, což mu umožnilo opustit zaměstnání a více se věnovat Amway.<ref name="www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away" /><ref name="networkstars.com/en/dexter-and-birdie-yager-the-most-successful-amway-leaders-in-company-history" />
Vybudoval marketingovou síť, která tvoří polovinu ze dvou miliony členů celé marketingové sítě Amway.<ref name="www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605" /> Jeho síť je rozšířená ve více než 40 zemích.<ref name="www.businessforhome.org/2019/01/dexter-yager-amways-nr-1-passed-away" /> Součástí jeho skupiny jsou mimo jiné podnikatelé [[Tim Foley]] a [[Bill Britt]].<ref name="networkstars.com/en/dexter-and-birdie-yager-the-most-successful-amway-leaders-in-company-history" />
Jeho mottem při budování podnikání bylo
{{Cizojazyčný citát|originál = Don’t Let Anybody Steal Your Dream!|jazyk = en|autor = Dexter Yager|překlad = Nenechte si nikým ukrást svůj sen.}}
Stejně jako samotná Amway, i Dexter Yager měl kritiky.<ref name="www.charlotteobserver.com/news/politics-government/article224288605" />
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://amwaywiki.com/Yager,_Dexter_%26_Birdie Yager, Dexter & Birdie na stránkách The Unofficial AmwayWiki.com]
* [https://citato.cz/autor/dexter-yager Citáty Dextera Yagera]
* [https://www.cbdb.cz/autor-25733-dexter-yager Dexter Yager] jako autor na CBDB
{{DEFAULTSORT:Yager, Dexter}}
[[Kategorie:Američtí podnikatelé]]
[[Kategorie:Narození 6. prosince]]
[[Kategorie:Narození v roce 1939]]
[[Kategorie:Úmrtí 7. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2019]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,587,185
|
[{"title": "Dexter Yager", "data": {"Povol\u00e1n\u00ed": "byznysmen"}}]
| false
|
# Torpédo Mark 46
Mark 46 je americké lehké protiponorkové torpédo ráže 324 mm. Může být vypouštěno z hladinových válečných lodí (z torpédometů, nebo jako raketové torpédo ASROC), letadel a vrtulníků. Do služby bylo zavedeno roku 1963 a od té doby je postupně modernizováno až k verzi Mk.46 Mod. 5A. Jedná se o standardní torpédo zemí NATO. Do služby jej zavedla námořnictva USA a dalších více než 25 zemí. Vyrobeno bylo více než 25 000 torpéd Mk.46. Jde o nejrozšířenější lehké torpédo na světě.
Na základě amerického torpéda Mk.46 a evropského A244 vzniklo čínské torpédo Yu-7.
## Vývoj
Torpédo bylo vyvinuto v letech 1960–1963 americkou společností Aerojet jako náhrada za torpédo Mk.44. Do služby zavedeno roku 1963.
## Popis
Torpédo má konvenční koncepci. Na přídi je naváděcí a bojová hlavice (o hmotnosti 45 kg), uprostřed palivo a na zádi motor a řídící plochy. Naváděcí systém je vybaven aktivním a pasivním sonarem.
## Verze[1]
- Mk.46 Mod. 0 – Základní verze zavedená roku 1963. Operovalo do hloubky 350 metrů.
- Mk.46 Mod. 1 – Vylepšená verze poháněná jiným palivem. Subverze Phase 1 měla zesílený trup a hloubkový dosah až 400 metrů. Subverze Phase 2 měla zlepšenou schopnost detekce ponorek v malých hloubkách.
- Mk.46 Mod. 2 – Silnější hlavice s výbušninou PBXN a výkonnější počítač. Zavedeno 1972. Zaměřovací hlavice měla údajně dosah 460 metrů.
- Mk.46 Mod. 4 – Toto torpédo je součástí námořní miny Mk.60 CAPTOR (Encapsulated Torpedo).
- Mk.46 Mod. 5 NEARTIP (Near Term Improvement Program) – Modernizační kit pro torpéda Mk.46 Mod. 2 zavedený roku 1979. Zlepšený naváděcí systém a dvourychlostní motor s dosahem až 11 km.
- Mk.46 Mod. 5A – Levnější obdoba modernizačního kitu NEARTIP zlepšovala vlastnosti torpéda v mělkých vodách. Ještě modernější subverze jsou označeny Mod. 5 A(S) a Mod. 5 A(SW)
- Mk.46 Mod. 6 – Torpédo MK.46 pro námořní minu Mk.60 CAPTOR, které využívá části modernizačního kitu NEARTIP.
## Hlavní technické údaje (Mk.46 Mod. 5)[1]
- Hmotnost: 234,8 kg
- Hlavice: 45 kg
- Délka: 2,59 m
- Průměr: 324 mm
- Dosah: 11 km
- Rychlost: 40 uzlů
- Operační hlubka: 15–450 m
|
cswiki/1278680
|
cswiki
| 1,278,680
|
Torpédo Mark 46
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Torp%C3%A9do_Mark_46
|
2023-08-05T08:11:39Z
|
cs
|
Q1316198
| 27,290
|
{{Infobox - zbraň
| jméno = Torpédo Mark 46
| obrázek = MK46 torpedo launch.jpg
| velikost obrázku = 300px
| popisek = Vypuštění torpéda Mark 46 z torpédoborce [[USS Mustin (DDG-89)|USS ''Mustin'' (DDG-89)]]
| původ = {{Vlajka a název|USA}}
| typ = [[torpédo]]
<!-- Typ zbraně -->
| artilerie = ano
<!-- Historie služby -->
| služba = 1963–dosud
| používána = {{Vlajka a název|USA}}<br />25+ dalších
| války =
<!-- Historie výroby -->
| konstruktér =
| datum návrhu =
| výrobce = [[Honeywell]]<ref name="ref4" />
| datum výroby =
| počet = 25 000+
| varianty =
<!-- Základní údaje -->
| hmotnost = 234,8 kg
| délka = 2,59 m
| délka části =
| obsluha =
<!-- Specifikazce zbraní, působících na dálku -->
| rychlost střely = 40–45 uzlů
| účinný dostřel = 8–11 km
| maximální dostřel =
}}
[[Soubor:Ordnancemen with Mk 46 torpedo on CVN-69 1988.JPEG|náhled|Posádka letadlové lodě [[USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69)|USS ''Dwight D. Eisenhower'' (CVN-69)]] s torpédem Mk.46]]
[[Soubor:Mark-46-and-SH-60B-Sea-Hawk.jpg|náhled|Torpédo Mk.46 nesené protiponorkovým vrtulníkem [[Sikorsky SH-60 Seahawk|SH-60B Seahawk]]]]
[[Soubor:Mark 60 CAPTOR-DF-ST-90-11649.JPEG|náhled|Námořní mina Mk.60 CAPTOR]]
'''Mark 46''' je [[Spojené státy americké|americké]] lehké protiponorkové [[torpédo]] ráže 324 mm. Může být vypouštěno z hladinových válečných lodí (z torpédometů, nebo jako raketové torpédo [[RUR-5 ASROC|ASROC]]), letadel a vrtulníků. Do služby bylo zavedeno roku 1963 a od té doby je postupně modernizováno až k verzi Mk.46 Mod. 5A. Jedná se o standardní torpédo zemí [[Severoatlantická aliance|NATO]].<ref name="ref1">{{Citace elektronické monografie
| titul = MK 46 - Torpedo
| url = http://www.navy.mil/navydata/fact_display.asp?cid=2100&tid=900&ct=2
| datum vydání = 2013-12-06
| datum přístupu = 2017-03-26
| vydavatel = US Navy
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190320025704/https://www.navy.mil/navydata/fact_display.asp?cid=2100&tid=900&ct=2
| datum archivace = 2019-03-20
| nedostupné = ano
}}</ref> Do služby jej zavedla námořnictva USA a dalších více než 25 zemí. Vyrobeno bylo více než 25 000 torpéd Mk.46.<ref name="ref4">{{Citace elektronické monografie
| titul = Mk 46 Torpedo
| url = http://www.weaponsystems.net/weaponsystem/HH14%2520-%2520Mk%252046.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-03-26
| vydavatel = Weaponsystems.net
| jazyk = anglicky
}}</ref> Jde o nejrozšířenější lehké torpédo na světě.<ref name="ref4" />
Na základě amerického torpéda Mk.46 a evropského [[Eurotorp A244|A244]] vzniklo čínské [[torpédo Yu-7]].<ref name="ref4" />
== Vývoj ==
Torpédo bylo vyvinuto v letech 1960–1963 americkou společností Aerojet jako náhrada za torpédo [[Torpédo Mark 44|Mk.44]].<ref name="ref4" /> Do služby zavedeno roku 1963.<ref name="ref1" />
== Popis ==
Torpédo má konvenční koncepci. Na přídi je naváděcí a bojová hlavice (o hmotnosti 45 kg), uprostřed palivo a na zádi motor a řídící plochy. Naváděcí systém je vybaven aktivním a pasivním [[sonar]]em.<ref name="ref4" />
== Verze<ref name="ref4" /> ==
* '''Mk.46 Mod. 0''' – Základní verze zavedená roku 1963. Operovalo do hloubky 350 metrů.
* '''Mk.46 Mod. 1''' – Vylepšená verze poháněná jiným palivem. Subverze Phase 1 měla zesílený trup a hloubkový dosah až 400 metrů. Subverze Phase 2 měla zlepšenou schopnost detekce ponorek v malých hloubkách.
* '''Mk.46 Mod. 2''' – Silnější hlavice s výbušninou PBXN a výkonnější počítač. Zavedeno 1972. Zaměřovací hlavice měla údajně dosah 460 metrů.
* '''Mk.46 Mod. 4''' – Toto torpédo je součástí námořní miny [[Mark 60 CAPTOR|Mk.60 CAPTOR]] (''En'''cap'''sulated '''Tor'''pedo'').
* '''Mk.46 Mod. 5 NEARTIP''' (''Near Term Improvement Program'') – Modernizační kit pro torpéda Mk.46 Mod. 2 zavedený roku 1979. Zlepšený naváděcí systém a dvourychlostní motor s dosahem až 11 km.
** '''Mk.46 Mod. 5A''' – Levnější obdoba modernizačního kitu NEARTIP zlepšovala vlastnosti torpéda v mělkých vodách. Ještě modernější subverze jsou označeny '''Mod. 5 A(S)''' a '''Mod. 5 A(SW)'''
* '''Mk.46 Mod. 6''' – Torpédo MK.46 pro námořní minu Mk.60 CAPTOR, které využívá části modernizačního kitu NEARTIP.
== Hlavní technické údaje (Mk.46 Mod. 5)<ref name="ref4" /> ==
* Hmotnost: 234,8 kg
* Hlavice: 45 kg
* Délka: 2,59 m
* Průměr: 324 mm
* Dosah: 11 km
* Rychlost: 40 uzlů
* Operační hlubka: 15–450 m
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Portály|Loďstvo}}
[[Kategorie:Torpéda]]
[[Kategorie:Výzbroj letadel]]
[[Kategorie:Výzbroj válečných lodí]]
| 23,032,814
|
[{"title": "Torp\u00e9do Mark 46", "data": {"Typ": "torp\u00e9do", "M\u00edsto p\u016fvodu": "USA"}}, {"title": "Historie slu\u017eby", "data": {"Ve slu\u017eb\u011b": "1963\u2013dosud", "Pou\u017e\u00edv\u00e1na": "USA \u00b7 25+ dal\u0161\u00edch"}}, {"title": "Historie v\u00fdroby", "data": {"V\u00fdrobce": "Honeywell", "Vyrobeno kus\u016f": "25 000+"}}, {"title": "Z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Hmotnost": "234,8 kg", "D\u00e9lka": "2,59 m", "\u00das\u0165ov\u00e1 rychlost": "40\u201345 uzl\u016f", "\u00da\u010dinn\u00fd dost\u0159el": "8\u201311 km"}}]
| false
|
# Szigliget (hrad)
Szigliget je zřícenina hradu na kopci nad stejnojmenným maďarským městem na břehu Balatonu. Hrad byl postaven pannonhalmským benediktinským opatstvím v roce 1262, později se stal královským vlastnictvím. Po roce 1300 byl v držení rodu Móriczhidai, po roce 1445 se hradním pánem stal Mikuláš Úljaky a od roku 1521 patřil rodině Tóti-Lengyel. Hrad chránil uherské hranice s osmanskou říší, zažil mnoho tureckých nájezdů, ale ani jeden z nich nebyl úspěšný. V roce 1702 byl na rozkaz císaře Leopolda zničen, postupně kameny rozebrali zdejší obyvatelé; v letech 1931, 1953 a 1965–1966 byl opraven. Horní hrad se dvěma věžemi a palácem má rozměr 75 × 20 metrů. V průběhu 15. a 16. století vznikl níže severní dolní hrad o rozměru 75 × 50 metrů.
Jedná se o dvojhrad, spodní hrad s rondelem sloužil jako hlavní pevnost.
|
cswiki/294359
|
cswiki
| 294,359
|
Szigliget (hrad)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Szigliget_(hrad)
|
2023-04-09T09:04:13Z
|
cs
|
Q644594
| 15,911
|
{{Infobox - budova
| typ = zřícenina
| název = Szigliget
| loc-map = {{LocMap | Maďarsko | label = Szigliget | lat = 46.8048481 | lon = 17.4362256 | float = center | relief = 1 | caption =}}
}}
'''Szigliget''' je zřícenina [[hrad]]u na kopci nad [[Szigliget|stejnojmenným]] [[Maďarsko|maďarským]] městem na břehu [[Balaton]]u. Hrad byl postaven [[Pannonhalmské arciopatství|pannonhalmským]] benediktinským opatstvím v roce 1262, později se stal královským vlastnictvím. Po roce 1300 byl v držení rodu [[Móriczhidai]], po roce 1445 se hradním pánem stal [[Mikuláš Úljaky]] a od roku 1521 patřil rodině [[Tóti-Lengyel]]. Hrad chránil uherské hranice s osmanskou říší, zažil mnoho tureckých nájezdů, ale ani jeden z nich nebyl úspěšný. V roce 1702 byl na rozkaz císaře [[Leopold I.|Leopolda]] zničen, postupně kameny rozebrali zdejší obyvatelé; v letech 1931, 1953 a 1965–1966 byl opraven. Horní hrad se dvěma věžemi a palácem má rozměr 75 × 20 metrů. V průběhu 15. a 16. století vznikl níže severní dolní hrad o rozměru 75 × 50 metrů.
Jedná se o dvojhrad, spodní hrad s [[rondel (stavba)|rondelem]] sloužil jako hlavní pevnost.
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{hu}} [http://www.szigligetivar.hu/ Informace o hradu]
{{Pahýl}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Maďarsko|Středověk}}
[[Kategorie:Veszprém (župa)]]
[[Kategorie:Zříceniny hradů v Maďarsku]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Maďarsku]]
| 22,642,313
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Adresa": "Szigliget, Ma\u010farsko", "Sou\u0159adnice": "46\u00b048\u203217,45\u2033 s. \u0161., 17\u00b026\u203210,41\u2033 v. d.", "Poloha": "Szigliget"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Dal\u0161\u00ed informace": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Antonio Mura
Antonio Mura (* 28. prosince 1952 Bortigali) je italský římskokatolický duchovní, biskup Nuora a biskup Lanusei.
## Život
Narodil se 28. prosince 1952 v Bortigali.
Studoval na technickém institutu v Macomer a roku 1975 vstoupil do kněžského semináře. Teologické a filosofické vzdělání získal na Papežské salesiánské univerzitě v Římě, kde získal bakalářský titul. Později získal na Papežské teologické fakultě Sardinie licenciát z dogmatické teologie a na Univerzitě Sassari titul z pedagogiky. Dne 1. srpna 1979 byl arcibiskupem Francescem Spaneddou vysvěcen na kněze a inkardinován do diecéze Alghero-Bosa. Stal se farním vikářem farnosti svatého Františka v Macomer, poté byl převeden do farnosti svatého Leonarda ve Villanova Monteleone.
Roku 1982 byl jmenován animátorem Papežského regionálního semináře Sardinie v Cagliari. O tři roky později se stal spirituálem nižších seminářů v Algheru a Bose. V rámci diecéze byl zodpovědný za pastoraci mládeže a Centrum pro povolání. Od roku 1993 zastával funkci vedoucího diecézního liturgického úřadu a rektora semináře.
V letech 2007–2010 byl pro-generálním vikářem. Věnoval se akademické činnosti na Institutu náboženských věd. Před biskupským jmenováním zastával úřad biskupského vikáře pro kulturu a faráře farnosti Nejsvětějšího jména Ježíš v Algheru. Dne 31. ledna 2014 jej papež František jmenoval biskupem Lanusei. Biskupské svěcení přijal 25. března z rukou arcibiskupa Giovanni Angela Becciu a spolusvětiteli byli biskup Mauro Maria Morfino a arcibiskup Arrigo Miglio.
Dne 2. července 2019 byl ustanoven biskupem Nuora a apoštolským administrátorem diecéze Lanusei. Následující rok se stal kancléřem Papežské teologické fakulty Sardinie. Dne 9. dubna 2020 byla diecéze Nuoro a diecéze Lanusei sjednocena pod úřad jednoho biskupa tzn. in persona episcopi.
|
cswiki/2007107
|
cswiki
| 2,007,107
|
Antonio Mura
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Antonio_Mura
|
2025-08-07T11:50:36Z
|
cs
|
Q15729371
| 22,610
|
{{Infobox - křesťanský vůdce
| typ = biskup
| čestný prefix = Jeho Excelence
| jméno = Mons. Antonio Mura
| čestný sufix =
| titul = [[Diecéze Nuoro|Biskup Nuora]]<br>[[Diecéze Lanusei|Biskup Lanusei]]
| obrázek = Template-Bishop.svg
| velikost obrázku =
| alt =
| popisek =
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie =
| metropole =
| arcidiecéze =
| diecéze =
| sídlo =
| datum jmenování = [[2. červenec|2. července]] [[2019]]<br>[[9. duben|9. dubna]] [[2020]]
| zvolen = <!-- alternativa k datu jmenování -->
| uveden do úřadu =
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
| pontifikát začal =
| pontifikát skončil =
| emeritura =
| předchůdce = [[Mosè Marcia]]<br>[[Antioco Piseddu]]
| nástupce =
| v opozici k =
| titulární kostel =
| heslo = La gloria di Dio è l'uomo vivente
| heslo česky =
| znak = Coat of arms of Antonio Mura.svg
| velikost znaku =
| institut =
| hnutí =
| postulát =
| noviciát =
| zasvěcení =
| sliby =
| dočasné sliby =
| doživotní sliby =
| opatská benedikce =
| ordinace =
| změna =
| služby =
| nižší svěcení =
| jáhenské svěcení =
| světitel jáhna =
| kněžské svěcení = [[1. srpen|1. srpna]] [[1979]]
| světitel kněze = [[Francesco Spanedda]]
| biskupské svěcení = [[25. březen|25. března]] [[2014]]
| světitel biskupa = [[Giovanni Angelo Becciu]]
| 1. spolusvětitel biskupa = [[Mauro Maria Morfino]]
| 2. spolusvětitel biskupa = [[Arrigo Miglio]]
| kardinálská kreace =
| kreoval =
| titul kardinála =
| další úřady = <div>
*Biskup Lanusei (2014–2019)
*Apoštolský administrátor diecéze Lanusei (2019–2020)
</div>
| zúčastnil se = <!-- <div>
*významné události 1
*významné události 2
</div> -->
| rodné jméno =
| jméno v rodném jazyce =
| země = {{Vlajka a název|Itálie}}
| místo narození = [[Bortigali]], [[Itálie]]
| národnost = italská
}}
'''Antonio Mura''' (* [[28. prosinec|28. prosince]] [[1952]] [[Bortigali]]) je [[Itálie|italský]] [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] duchovní, [[Diecéze Nuoro|biskup Nuora]] a [[Diecéze Lanusei|biskup Lanusei]].
== Život ==
Narodil se 28. prosince 1952 v Bortigali.
Studoval na technickém institutu v [[Macomer]] a roku 1975 vstoupil do kněžského semináře. Teologické a filosofické vzdělání získal na [[Papežská salesiánská univerzita|Papežské salesiánské univerzitě]] v [[Řím]]ě, kde získal bakalářský titul. Později získal na Papežské teologické fakultě Sardinie licenciát z [[Systematická teologie|dogmatické teologie]] a na [[Univerzita Sassari|Univerzitě Sassari]] titul z pedagogiky. Dne 1. srpna 1979 byl arcibiskupem [[Francesco Spanedda|Francescem Spaneddou]] vysvěcen na kněze a inkardinován do [[diecéze Alghero-Bosa]]. Stal se farním vikářem farnosti svatého Františka v Macomer, poté byl převeden do farnosti svatého Leonarda ve [[Villanova Monteleone]].
Roku 1982 byl jmenován animátorem Papežského regionálního semináře Sardinie v [[Cagliari]]. O tři roky později se stal [[Spirituál (duchovní)|spirituálem]] [[Chlapecký seminář|nižších seminářů]] v [[Alghero|Algheru]] a [[Bosa|Bose]]. V rámci diecéze byl zodpovědný za pastoraci mládeže a Centrum pro povolání. Od roku 1993 zastával funkci vedoucího diecézního liturgického úřadu a rektora semináře.
V letech 2007–2010 byl pro-[[Generální vikář|generálním vikářem]]. Věnoval se akademické činnosti na Institutu náboženských věd. Před biskupským jmenováním zastával úřad [[Biskupský vikář|biskupského vikáře]] pro kulturu a faráře farnosti Nejsvětějšího jména Ježíš v Algheru. Dne 31. ledna 2014 jej papež [[František (papež)|František]] jmenoval [[Diecéze Lanusei|biskupem Lanusei]]. Biskupské svěcení přijal 25. března z rukou arcibiskupa [[Giovanni Angelo Becciu|Giovanni Angela Becciu]] a spolusvětiteli byli biskup [[Mauro Maria Morfino]] a arcibiskup [[Arrigo Miglio]].
Dne 2. července 2019 byl ustanoven [[Diecéze Nuoro|biskupem Nuora]] a [[Apoštolský administrátor|apoštolským administrátorem]] diecéze Lanusei. Následující rok se stal kancléřem Papežské teologické fakulty Sardinie. Dne 9. dubna 2020 byla diecéze Nuoro a diecéze Lanusei sjednocena pod úřad jednoho biskupa tzn. [[In persona episcopi|''in persona episcopi'']].
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|it|Antonio Mura (vescovo)|143652131}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Portály|Lidé|Křesťanství}}
{{DEFAULTSORT:Mura, Antonio}}
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Italští římskokatoličtí biskupové]]
[[Kategorie:Italští římskokatoličtí duchovní]]
[[Kategorie:Narození 28. prosince]]
[[Kategorie:Narození v roce 1952]]
[[Kategorie:Narození na Sardinii]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
| 25,120,048
|
[{"title": "Jeho Excelence \u00b7 Mons. Antonio Mura", "data": {"C\u00edrkev": "\u0159\u00edmskokatolick\u00e1", "Jmenov\u00e1n\u00ed": "2. \u010dervence 2019 \u00b7 9. dubna 2020", "P\u0159edch\u016fdce": "Mos\u00e8 Marcia \u00b7 Antioco Piseddu", "Heslo": "\u201eLa gloria di Dio \u00e8 l'uomo vivente\u201c", "Znak": "Znak"}}, {"title": "Sv\u011bcen\u00ed", "data": {"Kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed": "1. srpna 1979 \u00b7 sv\u011btitel Francesco Spanedda", "Biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed": "25. b\u0159ezna 2014 \u00b7 sv\u011btitel Giovanni Angelo Becciu \u00b7 1. spolusv\u011btitel Mauro Maria Morfino \u00b7 2. spolusv\u011btitel Arrigo Miglio"}}, {"title": "Vykon\u00e1van\u00e9 \u00fa\u0159ady a funkce", "data": {"Zast\u00e1van\u00e9 \u00fa\u0159ady": "- Biskup Lanusei (2014\u20132019) - Apo\u0161tolsk\u00fd administr\u00e1tor diec\u00e9ze Lanusei (2019\u20132020)"}}, {"title": "Osobn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Zem\u011b": "It\u00e1lie", "Datum narozen\u00ed": "28. prosince 1952 (72 let)", "M\u00edsto narozen\u00ed": "Bortigali, It\u00e1lie", "N\u00e1rodnost": "italsk\u00e1", "Povol\u00e1n\u00ed": "katolick\u00fd kn\u011bz a katolick\u00fd biskup", "Osobn\u00ed \u00fadaje": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Němečky
Němečky jsou část obce Ohníč v okrese Teplice. Nachází se na jihozápadě Ohníče. V roce 2011 zde trvale žilo 145 obyvatel.
Němečky leží v katastrálním území Ohníč o výměře 2,62 km².
## Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1398.
## Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 512 obyvatel (z toho 265 mužů), z nichž bylo 263 Čechoslováků a 249 Němců. K římskokatolické církvi se hlásilo 314 obyvatel, k evangelickým církvi čtrnáct, po jednom zástupci měla církev československá a izraelská a 182 lidí bylo bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 492 obyvatel: 240 Čechoslováků, 250 Němců a dva cizince. Kromě pěti evangelíků a 202 lidí bez vyznání byli ostatní římskými katolíky.
| | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
| -------------------------------------------------------------- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- | ---- |
| Obyvatelé | 162 | 198 | 192 | 385 | 488 | 512 | 492 | 241 | 229 | 195 | 148 | 131 | 158 | 145 | 140 |
| Domy | 28 | 31 | 32 | 41 | 40 | 42 | 44 | 48 | . | 41 | 38 | 42 | 42 | 41 | 44 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Ohníč. | | | | | | | | | | | | | | | |
## Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Němečky byly osadou obce Křemýž, se kterým patřily nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1930 v okrese Duchcov a v roce 1950 v okrese Bílina. Od roku 1961 je částí obce Ohníč v okrese Teplice.
|
cswiki/542332
|
cswiki
| 542,332
|
Němečky
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bme%C4%8Dky
|
2025-01-13T16:48:56Z
|
cs
|
Q12041778
| 48,389
|
{{Infobox - české sídlo
| název = Němečky
| charakter = část obce
| PSČ = 417 65
| obec = [[Ohníč]]
| okres = Teplice
| země = [[Čechy]]
| katastrální území = Ohníč
| rozloha = 2,62
| nadmořská výška =
}}
'''Němečky''' jsou část obce [[Ohníč]] v [[Okres Teplice|okrese Teplice]]. Nachází se na jihozápadě Ohníče. V roce 2011 zde trvale žilo 145 obyvatel.
Němečky leží v katastrálním území [[Ohníč]] o výměře 2,62 km².<ref name="Katastr"/>
== Historie ==
[[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1398]].<ref name="sldb2001"/>
== Obyvatelstvo ==
Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 512 obyvatel (z toho 265 mužů), z nichž bylo 263 Čechoslováků a 249 Němců. K římskokatolické církvi se hlásilo 314 obyvatel, k evangelickým církvi čtrnáct, po jednom zástupci měla [[Církev československá husitská|církev československá]] a izraelská a 182 lidí bylo bez vyznání.<ref name="sldb1921"/> Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 492 obyvatel: 240 Čechoslováků, 250 Němců a dva cizince. Kromě pěti evangelíků a 202 lidí bez vyznání byli ostatní římskými katolíky.<ref name="sldb1930"/>
{| class="wikitable" style="width:auto; text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů<ref name="sldb2001"/><ref name="sldb2011"/><ref name="sldb2021" />
|-
!
! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021
|- style="white-space:nowrap"
! align="left" | Obyvatelé
| 162 || 198 || 192 || 385 || 488 || 512 || 492 || 241 || 229 || 195 || 148 || 131 || 158 || 145 || 140
|- style="white-space:nowrap"
! align="left" | Domy
| 28 || 31 || 32 || 41 || 40 || 42 || 44 || 48 || . || 41 || 38 || 42 || 42 || 41 || 44
|- style="white-space:nowrap"
| colspan="16" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části [[Ohníč]].}}
|}
== Obecní správa ==
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Němečky byly osadou obce [[Křemýž]], se kterým patřily nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1930 v okrese Duchcov a v roce 1950 v okrese Bílina. Od roku 1961 je [[Část obce|částí obce]] Ohníč v okrese Teplice.<ref name="prehled-obci"/>
== Reference ==
<references>
<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie
| korporace = Územně identifikační registr ČR
| odkaz na korporaci =
| titul = Územně identifikační registr ČR
| url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/709239
| datum vydání = 1999-01-01
| datum přístupu = 2009-10-22
| jazyk =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170905003728/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/709239
| datum archivace = 2017-09-05
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb2001">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl)
| url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| strany = 412, 413
| isbn = 80-250-1310-3
| datum archivace = 2021-12-15
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211215134626/http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb2011">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013
| url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran = 900
| strany = 315
| isbn = 978-80-250-2394-5
| datum archivace = 2021-04-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210417171331/http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf
| nedostupné = ano
}}</ref>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Čechy
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| počet stran = 596
| vydání = 2
| strany = 205
}}</ref>
<ref name="sldb1930">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé
| svazek = I. Země česká
| vydavatel = Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1934
| počet stran = 614
| strany = 57
}}</ref>
<ref name="sldb2021">{{Citace elektronické monografie
| titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data
| datum přístupu = 2022-04-18
}}</ref>
<ref name="prehled-obci">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí
| url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2023-11-10
| vydavatel = Český statistický úřad
| strany = 361
| formát = PDF online
| url archivu = https://web.archive.org/web/20240306230354/https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf
| datum archivace = 2024-03-06
| nedostupné = ano
}}</ref>
</references>
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{KM|709239|katastru Ohníč}}
{{Pahýl}}
{{Části české obce}}
{{Portály|Česko|Geografie}}
[[Kategorie:Vesnice v okrese Teplice]]
[[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]]
[[Kategorie:Ohníč]]
| 24,565,422
|
[{"title": "Lokalita", "data": {"Charakter": "\u010d\u00e1st obce", "Obec": "Ohn\u00ed\u010d", "Okres": "Teplice", "Kraj": "\u00dasteck\u00fd kraj", "Historick\u00e1 zem\u011b": "\u010cechy", "St\u00e1t": "\u010cesko", "Zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice": "50\u00b035\u20322\u2033 s. \u0161., 13\u00b050\u203241\u2033 v. d."}}, {"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"Po\u010det obyvatel": "140 (2021)", "Katastr\u00e1ln\u00ed \u00fazem\u00ed": "Ohn\u00ed\u010d (2,62 km\u00b2)", "PS\u010c": "417 65", "Po\u010det dom\u016f": "44 (2021)", "Z\u00e1kladn\u00ed informace": "N\u011bme\u010dky"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed \u00fadaje", "data": {"K\u00f3d \u010d\u00e1sti obce": "409341", "Dal\u0161\u00ed \u00fadaje": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "Zdroje k infoboxu a \u010desk\u00fdm s\u00eddl\u016fm. \u00b7 N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Tatce (železniční zastávka)
Tatce jsou železniční zastávka na okraji katastru stejnojmenné obce v okrese Kolín ve Středočeském kraji. V její těsné blízkosti začíná katastr obce Milčice (okres Nymburk), podle níž se zastávka v minulosti nazývala. Zastávka se nachází v km 366,351 trati Praha – Česká Třebová, jejíž úsek Praha–Kolín je v jízdním řádu pro cestující označen číslem 011.
Zastávku obsluhují ve špičkách pracovních dnů spěšné vlaky linky R41 (Praha – Kutná Hora), v ostatních obdobích týdne pak osobní vlaky linky S1 (Praha–Kolín).
## Popis zastávky
Zastávka se nachází v úseku mezi stanicemi Poříčany a Pečky, ve směru k Poříčanům leží poblíž zastávky odbočka Tatce.
Nacházejí se zde dvě nástupiště dlouhá 220 metrů s výškou 550 milimetrů nad temenem kolejnice, u každé z kolejí jedno. Na obou nástupištích stojí přístřešky pro cestující. Jednotlivá nástupiště jsou spojena pomocí přejezdu, který se nachází v těsné blízkosti zastávky.
Na zastávce je od roku 2016 nainstalován informační systém INISS, ovládaný z CDP Praha.
## Galerie
- přístřešek pro cestující
- nástupištní tabule informačního systému
- nedaleký železniční přejezd P4931
- zastávka před rekonstrukcí
|
cswiki/1800647
|
cswiki
| 1,800,647
|
Tatce (železniční zastávka)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tatce_(%C5%BEelezni%C4%8Dn%C3%AD_zast%C3%A1vka)
|
2025-03-24T22:28:56Z
|
cs
|
Q18430174
| 47,649
|
{{Infobox - železniční stanice
| název = Tatce
| stát = {{Vlajka a název|Česko}}
| pojem celku = Kraj
| název celku = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| status obce = Obec
| obec = [[Tatce]]
| ulice =
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Tatce|position=bottom|width=220|lat=50.0994181|long=14.9847153|float=center|caption=}}
| provozovatel = [[Správa železnic]]
| kód stanice = 531269<ref>Správa železnic: [https://provoz.spravazeleznic.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34462 SR 70]</ref>
| trať = [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|Praha – Česká Třebová]]
| nadmořská výška = 201<ref name="atlas">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Tatce
| url = https://www.atlasdrah.net/cz/stredocesky/?id=baza&poz=12337
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2021-11-13
| datum přístupu = 2022-11-03
| vydavatel = Atlas drah
}}</ref>
| datum uvedení =
| zabezpečovací zařízení =
| počet kolejí = 2
| počet nástupišť = 2 (2)
| seřaďovací výkonnost =
| počet cestujících =
| vypravené vlaky =
| prodej jízdenek = ne
| návazná doprava =
| poznámky =
| služby ve stanici =
}}
'''Tatce''' jsou [[železniční zastávka]] na okraji katastru [[Tatce|stejnojmenné obce]] v [[Okres Kolín|okrese Kolín]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]. V její těsné blízkosti začíná katastr obce [[Milčice (okres Nymburk)|Milčice]] ([[okres Nymburk]]), podle níž se zastávka v minulosti nazývala.<ref name="atlas"/> Zastávka se nachází v km 366,351 [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|trati Praha – Česká Třebová]],<ref name="ttp">
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = TTP 501A
| url =
| druh nosiče = PDF
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2023-07-15
| datum přístupu = 2023-07-15
| vydavatel = [[Správa železnic]]
| počet stran = 17
}}
</ref> jejíž úsek Praha–Kolín je v jízdním řádu pro cestující označen číslem '''011'''.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| autor = České dráhy
| titul = Železniční stanice Tatce
| url = https://www.cd.cz/stanice/5453126/
| datum vydání =
| datum přístupu = 2022-11-03
| vydavatel =
}}
</ref>
Zastávku obsluhují ve špičkách pracovních dnů [[Spěšný vlak|spěšné vlaky]] linky R41 ([[Praha]] – [[Kutná Hora]]), v ostatních obdobích týdne pak [[osobní vlak]]y linky S1 (Praha–Kolín).<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Jízdní řád 2025
| vydavatel = Správa železnic
| místo =
| rok vydání = 2024
| vydání =
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 39–56
| url = https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/172897705/k011.pdf/1d61064e-7cbb-46f4-b400-caeebcbedeb8
| druh nosiče = PDF online
| isbn =
| datum archivace = 2022-11-19
| url archivu = https://web.archive.org/web/20221119124507/https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/142515241/k011.pdf/5086e8d6-1b36-4ac8-8bc1-6a14e68a9f75
| nedostupné = ano
}}</ref>
== Popis zastávky ==
Zastávka se nachází v úseku mezi stanicemi [[Poříčany (nádraží)|Poříčany]] a [[Pečky (nádraží)|Pečky]], ve směru k Poříčanům leží poblíž zastávky [[Tatce (odbočka)|odbočka Tatce]].
Nacházejí se zde dvě [[nástupiště]] dlouhá 220 metrů<ref name="ttp"/> s výškou 550 milimetrů nad temenem kolejnice, u každé z kolejí jedno. Na obou nástupištích stojí přístřešky pro cestující.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| titul = Velim – Poříčany, BC
| url = https://www.stavby.szdc.cz/letaky/S631800125.pdf
| datum vydání =
| datum aktualizace = 2019-07
| datum přístupu = 2022-11-03
| vydavatel = [[Správa železnic]]
}}
</ref> Jednotlivá nástupiště jsou spojena pomocí přejezdu, který se nachází v těsné blízkosti zastávky.
Na zastávce je od roku 2016 nainstalován informační systém [[INISS]], ovládaný z [[Centrální dispečerské pracoviště Praha|CDP Praha]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Přehled nádraží > Tatce
| url = http://hlaseni.net/nadrazi-531269-tatce.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2022-11-03
| vydavatel = Nádražní hlášení
}}</ref>
== Galerie ==
<gallery>
Zastávka Tatce, přístřešek.jpg|přístřešek pro cestující
Zastávka Tatce, nástupištní tabule.jpg|nástupištní tabule informačního systému
Zastávka Tatce, železniční přejezd.jpg|nedaleký železniční přejezd P4931
Tatce, train station.jpg|zastávka před rekonstrukcí
</gallery>
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Železniční trať Praha – Česká Třebová}}
{{Portály|Česko|Železnice}}
[[Kategorie:Železniční stanice v okrese Kolín]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha – Česká Třebová]]
[[Kategorie:Tatce]]
| 24,774,685
|
[{"title": "Tatce", "data": {"St\u00e1t": "\u010cesko", "Kraj": "St\u0159edo\u010desk\u00fd", "Obec": "Tatce", "Sou\u0159adnice": "50\u00b05\u203257,84\u2033 s. \u0161., 14\u00b059\u20320,96\u2033 v. d.", "Provozovatel dr\u00e1hy": "Spr\u00e1va \u017eeleznic", "K\u00f3d stanice": "531269", "Tra\u0165": "Praha \u2013 \u010cesk\u00e1 T\u0159ebov\u00e1", "Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka": "201 m n. m.", "Dopravn\u00ed koleje": "2", "N\u00e1stupi\u0161t\u011b (n\u00e1stupn\u00ed hrany)": "2 (2)", "Prodej j\u00edzdenek": "Ne"}}]
| false
|
# Panoš
Panoš, do 16. století také panoše, je označení nižšího šlechtice. Termín je odvozen od slova pán a původně označoval služebného šlechtice, pomocníka v boji, později podřízeného služebníka. Po polovině 15. století zůstal označením nezámožné nižší šlechty, klientů mocnějších a bohatších rodin. Náleželo jim oslovení urozený a slovutný.
Od poloviny 16. století titul označoval osoby obdařené vladyctvím a přijaté do rytířského stavu v prvních dvou generacích, aby tak byly odlišeny od starožitných rytířských rodin. Příslušelo jim oslovení slovutný panoše. Až ve třetí generaci se rod zařadil mezi starožitné a jeho členové mohli být oslovováni urozený vladyka. Tato praxe byla formálně zakotvena i v Obnovených zřízeních zemských, ale fakticky přestal být titul panoš/panoše podobně jako vladyka používán v průběhu 17. století, kdy splynul s prostým šlechtictvím, popřípadě s rytířským titulem.
Panoši byli často majitelé malých dvorů, mohlo se ale jednat i o významné finanční podnikatele (Václav Hrzán z Harasova). V 15. století se uplatnili zejména ve vojenství jako nižší nájemní velitelé (Mikuláš Španovský z Lisova, Vamberečtí, Leskovcové z Leskovce, Malovcové z Malovic, Bechyňové z Lažan). Ve druhé polovině 15. století docházelo k pauperizaci panošů, kteří často odcházeli do měst.
Mezi panoše patřil i právník Albrecht Rendl z Oušavy.
|
cswiki/376360
|
cswiki
| 376,360
|
Panoš
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pano%C5%A1
|
2024-01-20T19:40:02Z
|
cs
|
Q579516
| 13,802
|
'''Panoš,''' do 16. století také '''panoše,''' je označení [[Nižší šlechta|nižšího šlechtice]]. Termín je odvozen od slova ''pán'' a původně označoval služebného [[Šlechta|šlechtice]], pomocníka v boji, později podřízeného služebníka. Po polovině 15. století zůstal označením nezámožné nižší šlechty, klientů mocnějších a bohatších rodin. Náleželo jim oslovení ''urozený a slovutný''.
Od poloviny 16. století titul označoval osoby obdařené [[Vladyka|vladyctvím]] a přijaté do [[rytíř]]ského stavu v prvních dvou generacích, aby tak byly odlišeny od starožitných rytířských rodin. Příslušelo jim oslovení ''slovutný panoše.'' Až ve třetí generaci se rod zařadil mezi starožitné a jeho členové mohli být oslovováni ''urozený vladyka.'' Tato praxe byla formálně zakotvena i v [[Obnovené zřízení zemské|Obnovených zřízeních zemských]], ale fakticky přestal být titul panoš/panoše podobně jako vladyka používán v průběhu 17. století, kdy splynul s prostým [[Šlechta|šlechtictvím]], popřípadě s [[rytíř]]ským titulem.
Panoši byli často majitelé malých dvorů, mohlo se ale jednat i o významné finanční podnikatele (Václav Hrzán z Harasova). V 15. století se uplatnili zejména ve vojenství jako nižší nájemní velitelé ([[Španovští z Lisova|Mikuláš Španovský z Lisova]], Vamberečtí, [[Leskovcové z Leskovce]], [[Malovcové z Malovic]], [[Bechyňové z Lažan]]). Ve druhé polovině 15. století docházelo k [[Pauperizace|pauperizaci]] panošů, kteří často odcházeli do měst.
Mezi panoše patřil i právník [[Albrecht Rendl z Oušavy]].
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Macek
| jméno = Josef
| odkaz na autora = Josef Macek
| titul = Jagellonský věk v českých zemích
| svazek = 1–2. 1471–1526
| typ svazku = díl
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2001
| počet stran = 561
| isbn = 80-200-0895-0
| strany = 393–405
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Panoše}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Šlechtické tituly]]
| 23,579,008
|
[]
| false
|
# Ústav pro rakouský dějezpyt
Ústav pro rakouský dějezpyt (německy Institut für Österreichische Geschichtsforschung) je výzkumný a vzdělávací institut ve Vídni. Jeho úkolem je poskytovat vzdělání v oblasti pomocných věd historických a provádět výzkum historie Rakouska. Je sice začleněn do duchovědné fakulty Univerzity Vídeň, ale podléhá přímo rakouskému spolkovému ministerstvu vzdělávání, vědy a kultury.
## Historie
Ústav založil císař František Josef I. v roce 1854 především pro vzdělávání pedagogů dějin Rakouska. O rok později začala výuka, na kterou bylo přijato prvních šest stipendistů. Organizace výuky probíhala podle vzoru pařížské École des chartes. Trvala tři roky, přičemž první rok trval přípravný kurs a po úspěšném složení zkoušky mohli posluchači pokračovat v hlavním dvouletém kursu. Škola se vyprofilovala se zaměřením na rakouské dějiny a výuku archivářů, za vedení historika a diplomatika Theodora von Sickela došlo k rozšíření výuky i pro knihovníky a muzejníky. V roce 1898 byla výuka doplněna o zkoušku pro státní archivní službu, která se stala podmínkou pro přijetí do státních archivů. V letech 1920 až 1945 měl ústav pozměněný název Rakouský ústav pro dějezpyt (Österreichisches Institut für Geschichtsforschung). Od roku 1927 musí mít každý odborný archivář ve státní službě v Rakousku zkoušku z tohoto institutu. Od roku 1951 byl zrušen přípravný kurs a studium trvá tři roky.
## Vzdělávání
Vedle své výzkumné činnosti nabízí ústav magisterské studium pomocných věd historických a archivnictví pro odborné zaměstnance archivů, muzeí a knihoven. Tříleté studium je podmíněno ukončeným bakalářským studiem v oboru historie nebo příbuzném oboru na rakouské nebo zahraniční vysoké škole či univerzitě. Počet posluchačů je omezen na maximálně 25 osob v každém ročníku.
Studenti nejprve absolvují tzv. základní modul a poté se rozhodnou pro jeden ze tří rozšiřujících modulů. Základní modul obsahuje především rakouské dějiny, středověkou a novověkou paleografii, diplomatiku, ústavní a správní dějiny, archivnictví, muzejnictví, chronologii, heraldiku, sfragistiku, genealogii, dějiny umění, ediční a regestovou nauku.
Rozšiřovací model historické bádání obsahuje navíc přednášky z kodikologie, knihovnictví, numismatiky a umožňuje prohloubení paleografie a diplomatiky. Náplní modulu archivnictví jsou obdobné předměty a navíc právní otázky archivnictví, dějiny úřadů, archivní management a archivní techniku. Posledním modulem jsou mediální archivy, které se specializují vedle archivnictví na mediální dějiny, madiální analýzu a uplatnění v archivnictví, techniku restaurování a ukládání video, zvukových, filmových a digitálních záznamů či uplatnění na mediálním trhu.
Studium je ukončeno písemnou magisterskou prací a magisterskou zkouškou, která se dělí na písemnou a ústní část. Zkouška má platnost státní zkoušky v oboru pomocných věd a archivnictví. Po zdárném ukončení obdrží titul magistr filosofie (Magister der Philosophie, Mag. phil.) a každý absolvent má právo se nazývat členem Ústavu pro rakouský dějezpyt.
## Publikace
Institut vydává od roku 1879 mj. časopis Sdělení Ústavu pro rakouský dějezpyt (Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung). Podílí se též na vydávání historických edic.
## Seznam ředitelů školy
- Albert Jäger (1854–1869)
- Theodor von Sickel (1869–1891)
- Heinrich von Zeißberg (1891–1896)
- Engelbert Mühlbacher (1896–1903)
- Emil von Ottenthal (1903–1926)
- Oswald Redlich (1926–1929)
- Hans Hirsch (1929–1940)
- Otto Brunner (1940–1945)
- Leo Santifaller (1945–1962)
- Heinrich Fichtenau (1962–1983)
- Herwig Wolfram (1983–2002)
- Karl Brunner (2002–2009)
- Thomas Winkelbauer (od 2010)
## Významní čeští absolventi
- Josef Emler – historik, nejvýznamnější vydavatel edic
- Josef Šusta – historik, spisovatel
- Jan Bedřich Novák – historik
- Gustav Friedrich – historik
- Kamil Krofta – historik, diplomat, ministr zahraničí
## Obdobné vzdělávací instituce
- Archivschule v Marburgu
- Bayerische Archivschule v Mnichově
- École nationale des chartes v Paříži
- Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica v Římě
- Státní archivní škola v Praze (zrušená)
|
cswiki/421324
|
cswiki
| 421,324
|
Ústav pro rakouský dějezpyt
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astav_pro_rakousk%C3%BD_d%C4%9Bjezpyt
|
2024-12-02T20:43:00Z
|
cs
|
Q876647
| 28,075
|
{{Infobox - vysoká škola}}
'''Ústav pro rakouský dějezpyt''' ({{Vjazyce2|de|''Institut für Österreichische Geschichtsforschung''}}) je výzkumný a vzdělávací institut ve [[Vídeň|Vídni]]. Jeho úkolem je poskytovat vzdělání v oblasti [[pomocné vědy historické|pomocných věd historických]] a provádět výzkum historie [[Rakousko|Rakouska]]. Je sice začleněn do duchovědné fakulty [[Vídeňská univerzita|Univerzity Vídeň]], ale podléhá přímo rakouskému spolkovému ministerstvu vzdělávání, vědy a kultury.
== Historie ==
Ústav založil císař [[František Josef I.]] v roce [[1854]] především pro vzdělávání pedagogů dějin Rakouska. O rok později začala výuka, na kterou bylo přijato prvních šest stipendistů. Organizace výuky probíhala podle vzoru [[paříž]]ské [[École nationale des chartes|École des chartes]]. Trvala tři roky, přičemž první rok trval přípravný kurs a po úspěšném složení zkoušky mohli posluchači pokračovat v hlavním dvouletém kursu. Škola se vyprofilovala se zaměřením na rakouské dějiny a výuku archivářů, za vedení [[historik]]a a [[diplomatika]] [[Theodor von Sickel|Theodora von Sickela]] došlo k rozšíření výuky i pro knihovníky a muzejníky. V roce [[1898]] byla výuka doplněna o zkoušku pro státní archivní službu, která se stala podmínkou pro přijetí do státních archivů. V letech [[1920]] až [[1945]] měl ústav pozměněný název ''Rakouský ústav pro dějezpyt'' (''Österreichisches Institut für Geschichtsforschung''). Od roku [[1927]] musí mít každý odborný archivář ve státní službě v Rakousku zkoušku z tohoto institutu. Od roku [[1951]] byl zrušen přípravný kurs a studium trvá tři roky.
== Vzdělávání ==
Vedle své výzkumné činnosti nabízí ústav magisterské studium [[pomocné vědy historické|pomocných věd historických]] a [[archivnictví]] pro odborné zaměstnance [[archiv]]ů, [[muzeum|muzeí]] a [[knihovna (instituce)|knihoven]]. Tříleté studium je podmíněno ukončeným bakalářským studiem v oboru historie nebo příbuzném oboru na rakouské nebo zahraniční vysoké škole či univerzitě. Počet posluchačů je omezen na maximálně 25 osob v každém ročníku.
Studenti nejprve absolvují tzv. základní modul a poté se rozhodnou pro jeden ze tří rozšiřujících modulů. Základní modul obsahuje především rakouské dějiny, středověkou a novověkou [[paleografie|paleografii]], diplomatiku, ústavní a správní dějiny, archivnictví, muzejnictví, [[chronologie|chronologii]], [[heraldika|heraldiku]], [[sfragistika|sfragistiku]], [[genealogie|genealogii]], dějiny umění, [[Edice pramenů|ediční]] a [[regest]]ovou nauku.
Rozšiřovací model ''historické bádání'' obsahuje navíc přednášky z [[kodikologie]], knihovnictví, [[numismatika|numismatiky]] a umožňuje prohloubení paleografie a diplomatiky. Náplní modulu ''archivnictví'' jsou obdobné předměty a navíc právní otázky archivnictví, dějiny úřadů, archivní management a archivní techniku. Posledním modulem jsou ''mediální archivy'', které se specializují vedle archivnictví na mediální dějiny, madiální analýzu a uplatnění v archivnictví, techniku restaurování a ukládání video, zvukových, filmových a digitálních záznamů či uplatnění na mediálním trhu.
Studium je ukončeno písemnou magisterskou prací a magisterskou zkouškou, která se dělí na písemnou a ústní část. Zkouška má platnost státní zkoušky v oboru pomocných věd a archivnictví. Po zdárném ukončení obdrží titul ''magistr filosofie'' (''Magister der Philosophie'', ''Mag. phil.'') a každý absolvent má právo se nazývat ''členem Ústavu pro rakouský dějezpyt''.
== Publikace ==
Institut vydává od roku [[1879]] mj. časopis ''Sdělení Ústavu pro rakouský dějezpyt'' (''Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung''). Podílí se též na vydávání historických edic.
== Seznam ředitelů školy ==
* Albert Jäger (1854–[[1869]])
* [[Theodor von Sickel]] (1869–[[1891]])
* Heinrich von Zeißberg (1891–[[1896]])
* Engelbert Mühlbacher (1896–[[1903]])
* Emil von Ottenthal (1903–[[1926]])
* Oswald Redlich (1926–[[1929]])
* Hans Hirsch (1929–[[1940]])
* Otto Brunner (1940–[[1945]])
* Leo Santifaller (1945–[[1962]])
* Heinrich Fichtenau (1962–[[1983]])
* [[Herwig Wolfram]] (1983–[[2002]])
* [[Karl Brunner (historik)|Karl Brunner]] (2002–[[2009]])
* [[Thomas Winkelbauer]] (od [[2010]])
== Významní čeští absolventi ==
* [[Josef Emler]] – historik, nejvýznamnější vydavatel edic
* [[Josef Šusta]] – historik, spisovatel
* [[Jan Bedřich Novák]] – historik
* [[Gustav Friedrich]] – historik
* [[Kamil Krofta]] – historik, [[diplomat]], [[Seznam ministrů zahraničí Československa|ministr zahraničí]]
== Obdobné vzdělávací instituce ==
* [[Archivní škola Marburg|Archivschule]] v [[Marburg]]u
* [[Bavorská archivní škola|Bayerische Archivschule]] v [[Mnichov]]ě
* [[École nationale des chartes]] v [[Paříž]]i
* [[Scuola Vaticana di Paleografia, Diplomatica e Archivistica]] v [[Řím]]ě
* [[Státní archivní škola]] v [[Praha|Praze]] (zrušená)
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* J. Goll, Ústav pro rakouský dějezpyt, Český časopis historický, ročník 11, 1905, s. 68-72
* L. Santifaller, Das Institut für Österreichische Geschichtsforschung, Wien 1950
* A. Lhotsky, Geschichte des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung, Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung, svazek 17, Graz 1954
* O. Hageneder, Die Archivausbildung am Institut für Österreichische Geschichtsforschung. In: Wissentschaftliche Archivarausbildung in Europa, Veröffentlichungen der Archivschule Marburg. Institut für Archivwissetschaft, ročník 14, Marburg 1989
* M. Stoy, Das Österreichische Institut für Geschichtsforschung 1929-1945, Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung, svazek 50, Oldenbourg, München 2007, {{ISBN|978-3-7029-0551-4}} [http://swbplus.bsz-bw.de/IFB_07-1_233.htm Text k dispozici v on-line verzi] {{Wayback|url=http://swbplus.bsz-bw.de/IFB_07-1_233.htm |date=20200731140103 }}
=== Externí odkazy ===
* {{Oficiální web}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Historie|Kultura|Rakousko}}
[[Kategorie:Vysoké školy ve Vídni]]
[[Kategorie:Vysoké školy pomocných věd historických a archivnictví]]
[[Kategorie:Knihovnictví]]
[[Kategorie:Vysoké školy založené v 19. století]]
[[Kategorie:Školy založené roku 1854]]
| 24,445,834
|
[{"title": "\u00dastav pro rakousk\u00fd d\u011bjezpyt", "data": {"Datum zalo\u017een\u00ed": "1854"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice": "48\u00b012\u203246,92\u2033 s. \u0161., 16\u00b021\u203239,21\u2033 v. d.", "Dal\u0161\u00ed informace": ["www.geschichtsforschung.ac.at/en", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Gavin Newsom
Gavin Newsom (* 10. října 1967 San Francisco) je americký podnikatel a politik, od ledna 2019 guvernér státu Kalifornie. Je členem Demokratické strany.
## Politická kariéra
Od ledna 2004 do ledna 2011 byl starostou rodného San Francisca, v roce 2010 byl zvolen viceguvernérem Kalifornie. Ve druhém kole guvernérských voleb v roce 2018 získal 61,9 % hlasů, jeho protivníkem byl John Cox z Republikánské strany. Newsom v úřadu nahradil demokrata Jerryho Browna, který byl guvernérem dvě předcházející volební období.
### Odvolací referendum
V jeho prvním roce ve funkci guvernéra proběhlo několik neúspěšných pokusů o jeho odvolání. Během pandemie covidu-19 byl kritizován kvůli zavedeným opatřením a pomalému průběhu očkovací kampaně. V březnu 2021 byla odevzdána petice, jejíž počet platných podpisů (1 626 042) překročil hranici potřebnou k vyvolání odvolacího referenda, které bylo naplánováno na 14 září 2021. Podle kalifornského systému by se v případě, že alespoň polovina hlasujících zvolila možnost odvolat, stal po zbytek jeho volebního období kandidát s nejvyšším počtem hlasů v druhé části referenda. Mezi 46 kandidátů patřili například John Cox, rozhlasový hlasatel Larry Elder nebo Caitlyn Jennerová. Podporu Newsomovi vyjádřili prezident Biden a viceprezidentka Harrisová. Bývalý prezident Donald Trump v televizním interview pro Newsmax TV uvedl, že volby budou pravděpodobně zmanipulované. Agentura AP prohlásila na základě předběžných výsledků odvolací referendum za neúspěšné již hodinu po uzavření volebních místností. Pro odvolání hlasovalo 38 % voličů.
Ve volbách v roce 2022 porazil republikána Briana Dahla s téměř 20% náskokem hlasů. Během kampaně se soustředil na dodatek kalifornské ústavy, který by zaručoval právo na interrupci a na celostátní témata, což vyvolalo spekulace o jeho úmyslu kandidovat v prezidentských volbách v roce 2024, což však vyloučil. Newsom se zavázal, že zůstane guvernérem po celé druhé funkční období. Kalifornie nedovoluje třetí funkční období, v úřadu tedy skončí nejpozději v lednu 2027.
|
cswiki/1706396
|
cswiki
| 1,706,396
|
Gavin Newsom
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gavin_Newsom
|
2024-06-28T15:43:39Z
|
cs
|
Q461391
| 54,833
|
{{Infobox - politik
| pořadí = 40.
| úřad = [[guvernér]] [[Kalifornie]]
| od = [[7. leden|7. ledna]] [[2019]]
| do =
| náměstek = [[Eleni Kounalakisová]]
| předchůdce = [[Jerry Brown]]
| nástupce =
| úřad2 = starosta [[San Francisco|San Francisca]]
| pořadí2 = 42.
| od2 = [[8. leden|8. ledna]] [[2004]]
| do2 = [[10. leden|10. ledna]] [[2011]]
| předchůdce2 = [[Willie Brown]]
| nástupce2 = [[Ed Lee]]
}}
'''Gavin Newsom''' (* [[10. říjen|10. října]] [[1967]] [[San Francisco]]) je [[Spojené státy americké|americký]] podnikatel a politik, od ledna 2019 [[Guvernér (Spojené státy americké)|guvernér]] státu [[Kalifornie]]. Je členem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]].
== Politická kariéra ==
Od ledna 2004 do ledna 2011 byl starostou rodného San Francisca, v roce 2010 byl zvolen viceguvernérem Kalifornie. Ve druhém kole guvernérských voleb v roce 2018 získal 61,9 % hlasů, jeho protivníkem byl John Cox z [[Republikánská strana (USA)|Republikánské strany]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = California Governor Election Results | url = https://www.nytimes.com/elections/results/california-governor | vydavatel = [[The New York Times]] | přístup = 2021-09-10}}</ref> Newsom v úřadu nahradil demokrata [[Jerry Brown|Jerryho Browna]], který byl guvernérem dvě předcházející volební období.
=== Odvolací referendum ===
V jeho prvním roce ve funkci guvernéra proběhlo několik neúspěšných pokusů o jeho odvolání.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Complete List of Recall Attempts | url = https://www.sos.ca.gov/elections/recalls/complete-list-recall-attempts | vydavatel = California Secretary of State | datum přístupu = 2021-09-10}}</ref> Během [[Pandemie covidu-19 ve Spojených státech amerických|pandemie covidu-19]] byl kritizován kvůli zavedeným opatřením a pomalému průběhu očkovací kampaně.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Bowles | jméno = Nellie | titul = Hurt by Lockdowns, California’s Small Businesses Push to Recall Governor | url = https://www.nytimes.com/2021/02/19/business/newsom-coronavirus-california.html | periodikum = [[The New York Times]] | datum vydání = 2021-02-19 | jazyk = en}}</ref> V březnu 2021 byla odevzdána petice, jejíž počet platných podpisů (1 626 042) překročil hranici potřebnou k vyvolání [[Odvolací volby|odvolacího referenda]], které bylo naplánováno na 14 září 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Koseff | jméno = Alexei | titul = Newsom recall has enough signatures to make ballot, California says | url = https://www.sfchronicle.com/politics/article/Newsom-recall-has-enough-signatures-to-make-16130567.php | periodikum = San Francisco Chronicle | jazyk = en}}</ref> Podle kalifornského systému by se v případě, že alespoň polovina hlasujících zvolila možnost odvolat, stal po zbytek jeho volebního období kandidát s nejvyšším počtem hlasů v druhé části referenda.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = California Gubernatorial Recall Election - Frequently Asked Questions | url = https://www.sos.ca.gov/elections/upcoming-elections/2021-ca-gov-recall/newsom-recall-faqs | vydavatel = California Secretary of State | datum přístupu = 2021-09-10 | jazyk = en | url archivu = https://web.archive.org/web/20210910124136/https://www.sos.ca.gov/elections/upcoming-elections/2021-ca-gov-recall/newsom-recall-faqs | datum archivace = 2021-09-10 | nedostupné = ano }}</ref> Mezi 46 kandidátů patřili například John Cox, rozhlasový hlasatel Larry Elder nebo [[Caitlyn Jennerová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Meet the 46 recall candidates challenging Gov. Gavin Newsom | url = https://www.latimes.com/california/story/2021-09-04/california-governor-recall-election-candidates | periodikum = [[Los Angeles Times]] | datum vydání = 2021-09-04 | jazyk = en}}</ref> Podporu Newsomovi vyjádřili prezident [[Joe Biden|Biden]] a viceprezidentka [[Kamala Harrisová|Harrisová]].<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Ronayne | jméno1 = Kathleen | příjmení2 = Blood | jméno2 = Michael R. | titul = California recall brings Harris home to support Gov. Newsom | url = https://apnews.com/article/joe-biden-elections-california-health-business-7ca6a0c22fde159de796b16890f126fb | datum vydání = 2021-09-09 | periodikum = [[Associated Press|AP News]] | jazyk = en}}</ref> Bývalý prezident [[Donald Trump]] v televizním interview pro [[Newsmax|Newsmax TV]] uvedl, že volby budou pravděpodobně zmanipulované.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Joyella | jméno = Mark | titul = On Newsmax, Donald Trump Says California Recall Is ‘Probably Rigged’ | url = https://www.forbes.com/sites/markjoyella/2021/09/08/on-newsmax-donald-trump-says-california-recall-is-probably-rigged/ | periodikum = [[Forbes]] | datum vydání = 2021-09-08 | jazyk = en}}</ref> Agentura [[Associated Press|AP]] prohlásila na základě předběžných výsledků odvolací referendum za neúspěšné již hodinu po uzavření volebních místností.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Hubler | jméno = Shawn | titul = Newsom Survives California Recall Vote and Will Remain Governor | url = https://www.nytimes.com/2021/09/14/us/newsom-governor-california-recall.html | periodikum = [[The New York Times]] | datum vydání = 2021-09-14 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Kalifornský guvernér Newsom podle prognóz přestál pokus o odvolání z funkce | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3370116-kalifornsky-guverner-newsom-podle-prognoz-prestal-pokus-o-odvolani-z-funkce | periodikum = [[ČT24]] | datum vydání = 2021-09-15}}</ref> Pro odvolání hlasovalo 38 % voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = California recall election results: Newsom prevails, will remain governor | url = https://www.nbcnews.com/politics/2021-recall-elections/california-governor-results | vydavatel = [[NBC News]] | datum přístupu = 2021-09-28 | jazyk = en}}</ref>
Ve volbách v roce 2022 porazil republikána Briana Dahla s téměř 20% náskokem hlasů. Během kampaně se soustředil na dodatek kalifornské ústavy, který by zaručoval právo na [[Interrupce|interrupci]] a na celostátní témata, což vyvolalo spekulace o jeho úmyslu kandidovat v [[Volby prezidenta USA 2024|prezidentských volbách v roce 2024]], což však vyloučil. Newsom se zavázal, že zůstane guvernérem po celé druhé funkční období.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Gavin Newsom easily wins reelection in California a year after recall | url = https://www.politico.com/news/2022/11/08/gavin-newsom-reelection-00065814 | periodikum = [[Politico]] | datum vydání = 2022-11-08 | jazyk = en}}</ref> Kalifornie nedovoluje třetí funkční období, v úřadu tedy skončí nejpozději v lednu 2027.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Gavin Newsom|1043389220}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Oficiální web}} {{en}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Politika|Spojené státy americké}}
{{DEFAULTSORT:Newsom, Gavin}}
[[Kategorie:Guvernéři Kalifornie]]
[[Kategorie:Starostové San Francisca]]
[[Kategorie:Členové Demokratické strany (USA)]]
[[Kategorie:Narození v roce 1967]]
[[Kategorie:Narození 10. října]]
[[Kategorie:Narození v San Franciscu]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,036,834
|
[{"title": "\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed", "data": {"\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed": "Ve funkci od: \u00b7 7. ledna 2019", "N\u00e1m\u011bstek": "Eleni Kounalakisov\u00e1", "P\u0159edch\u016fdce": "Jerry Brown"}}, {"title": "42. starosta San Francisca", "data": {"42. starosta San Francisca": "Ve funkci: \u00b7 8. ledna 2004 \u2013 10. ledna 2011", "P\u0159edch\u016fdce": "Willie Brown", "N\u00e1stupce": "Ed Lee"}}, {"title": "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost", "data": {"\u010clenstv\u00ed": "Demokratick\u00e1 strana", "Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Gavin Christopher Newsom", "Narozen\u00ed": "10. \u0159\u00edjna 1967 (57 let) \u00b7 San Francisco", "Cho\u0165": "Kimberly Guilfoyleov\u00e1 (2001\u20132006) \u00b7 Jennifer Siebel Newsom (od 2008)", "Partner(ka)": "Kelley Phleger (1992\u20131997)", "Rodi\u010de": "William Newsom a Tessa Newsom", "D\u011bti": "Montana Newsom \u00b7 Hunter Newsom \u00b7 Brooklynn Newsom", "S\u00eddlo": "Kentfield \u00b7 Fair Oaks", "Alma mater": "Santa Clara University (do 1989) \u00b7 Redwood High School", "Profese": "politik, restaurat\u00e9r, byznysmen, televizn\u00ed moder\u00e1tor a spisovatel", "N\u00e1bo\u017eenstv\u00ed": "katolicismus", "Podpis": "Gavin Newsom, podpis", "Webov\u00e1 str\u00e1nka": "www.gavinnewsom.com", "Commons": "Gavin Newsom", "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Matthew Thornton (politik)
Matthew Thornton (1714, Londonderry, Irsko – 24. června 1803, Newburyport, Massachusetts) byl irský rodák, který podepsal Deklaraci nezávislosti Spojených států jako zástupce státu New Hampshire.
## Životopis
Matthew Thornton se narodil v Irsku v roce 1714 manželům Jamesovi a Elizabeth Thorntonové (rozená Jenkinsová), kteří byli skotští Irové. V roce 1689 během obléhání města Derry jeho otec James Thornton žil na farmě asi míli od Londonderry a zde se pravděpodobně Matthew narodil. V roce 1716 Thorntonova rodina emigrovala do Severní Ameriky, tehdy byly Matthewovy asi tři roky. Nejprve se usadili ve Wiscasset ve státě Maine. Dne 11. července 1722 byla zdejší komunita napadena domorodými Američany. James a Elizabeth Thornton uprchli s Matthewem z jejich hořícího domova a krátce nato se přestěhovali do Worcesteru v Massachusetts. Thornton dokončil studium medicíny v Leicesteru. Stal se lékařem a založil lékařskou praxi v Londonderry v New Hampshire. V roce 1745 byl jmenován chirurgem nové New Hampshire vojenské milice pro expedici proti Fortress Louisbourg. Pracoval jako venkovský lékař v New Hampshire. Pracoval ve shromáždění „New Hampshire Provincial Assembly“ od roku 1758 do 1762, působil jako soudce, a v milici sloužil jako plukovník od roku 1775 až do své rezignace v 1779. V roce 1760 si Thornton vzal Hannah Jack. Pár měl pět dětí. Thornton se stal v Londonderry členem správní rady, byl předseda zemského sněmu a člen Výboru pro bezpečnost, který po rozpuštění královské vlády, což bylo první státní ústavou přijato po zahájení boje proti Anglii.
## Kongresman
V roce 1775 pracoval jako prezident „New Hampshire Provincial Congress“, a od ledna do září 1776 pracoval jako mluvčí reprezentantů státu New Hampshire na Provincial Congress. Byl členem kontinentálního kongresu když došlo k debatám o nezávislosti, ale protože do Filadelfie dorazil až v listopadu 1776, bylo mu uděleno povolení podepsat Deklaraci nezávislosti čtyři měsíce po jejím oficiálním podpisu v červenci.
## Pozdní léta
Thornton zanechal lékařské praxe a v roce 1780 se přestěhoval do Merrimacku v New Hampshire. Přestože práva nestudoval, působil jako soudce na New Hampshirském vrchním soudu od roku 1776 do roku 1782. V roce 1783 Thornton zastupoval města Merrimack a Bedford v New Hampshire House a od roku 1784 do roku 1787 v Hillsborough County v senátu New Hampshire. V letech 1785 až 1785 pracoval jako státní rada a v roce 1786 znovu jako státní zástupce pro Merrimack. Jeho manželka Hannah (Jack) Thorntonová zemřela v roce 1786.
Thornton zemřel v Newburyportu v Massachusetts při návštěvě své dcery. Bylo mu 90 let. Matthew Thornton je pohřben na Thorntonském hřbitově v Merrimacku. Na jeho náhrobku je nápis „Čestný muž“.
## Poznámka
1. ↑ Pevnost Louisbourg (francouzsky: Forteresse de Louisbourg) je národní historické místo v Kanadě. Francouzská pevnost z 18. století v Louisbourgu na ostrově Cape Breton v Novém Skotsku je částečně zrekonstruovaná.Její dvě obléhání, zejména to z roku 1758, byla zlomem v anglo-francouzském boji za dnešní Kanadu.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fortress of Louisbourg na anglické Wikipedii.
|
cswiki/1538168
|
cswiki
| 1,538,168
|
Matthew Thornton (politik)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Matthew_Thornton_(politik)
|
2022-11-24T08:38:49Z
|
cs
|
Q1368351
| 54,918
|
{{Infobox - politik
| obrázek = Matthew Thornton.jpg
| popisek = Matthew Thornton, politik
| místo pohřbení = Thornton Cemetery, Merrimack, New Hampshire
| poznámky = signatář [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických]]
| národnost = americká
| podpis = Matthew Thornton signature.png
}}
[[Soubor:Matthewthorntonhousederry.JPG|náhled|Dům [[Matthew Thornton House]] v [[Derry]], [[New Hampshire]]]]
[[Soubor:Reeds Ferry 01.jpg|náhled|Thorntonův starý hostinec, který provozoval se svou ženou Hannah Jack, kterou si vzal v roce 1760 v Merrimacku v New Hampshire. Nachází se naproti jeho hrobu a poblíž místa přistání bývalého Thorntonova trajektu]]
'''Matthew Thornton''' ([[1714]], [[Londonderry]], [[Irsko]] – [[24. červen|24. června]] [[1803]], Newburyport, [[Massachusetts]]) byl irský rodák, který podepsal [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti]] Spojených států jako zástupce státu [[New Hampshire]].
== Životopis ==
Matthew Thornton se narodil v Irsku v roce 1714 manželům Jamesovi a Elizabeth Thorntonové (rozená Jenkinsová), kteří byli skotští Irové.<ref>{{cite web|title=The Ulster-Scots and New England: Scotch-Irish foundations in the New World|url=http://www.ulster-scots.com/uploads/USCNNewEngland.pdf|page=4|publisher=[[Ulster-Scots Agency]]|access-date=July 20, 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20140207053839/http://ulster-scots.com/uploads/USCNNewEngland.pdf|archive-date=2014-02-07|dead-url=ano|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2019-11-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20140207053839/http://ulster-scots.com/uploads/USCNNewEngland.pdf|datum archivace=2014-02-07}}</ref> V roce 1689 během obléhání města Derry jeho otec James Thornton žil na farmě asi míli od Londonderry a zde se pravděpodobně Matthew narodil.<ref>{{cite book|first=Charles Thornton|last=Adams|year=1903|title=Matthew Thornton of New Hampshire: A Patriot of the American Revolution|place=[[Philadelphia]]|publisher=Dando Printing and Publishing Company|page=13|url=https://books.google.com/books?id=MT8FAAAAYAAJ}}</ref> V roce 1716 Thorntonova rodina emigrovala do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], tehdy byly Matthewovy asi tři roky. Nejprve se usadili ve Wiscasset ve státě [[Maine]].<ref>{{cite web|url=http://www.ushistory.org/DECLARATION/signers/thornton.html|title=Signers of the Declaration of Independence: Matthew Thornton|website=Ushistory.org|accessdate=26 June 2019}}</ref><ref name=Reynolds>Reynolds, Alistair, [http://www.maineulsterscots.com/docs/MThornton.pdf "Matthew Thornton"] {{Wayback|url=http://www.maineulsterscots.com/docs/MThornton.pdf |date=20131023000000 }} Maine Ulsterscots Project, retrieved Oct. 8, 2014</ref> Dne 11. července 1722 byla zdejší komunita napadena domorodými Američany.<ref name=Reynolds /> James a Elizabeth Thornton uprchli s Matthewem z jejich hořícího domova a krátce nato se přestěhovali do [[Worcester (Massachusetts)|Worcesteru]] v [[Massachusetts]].<ref name=fm139>Ferris, Robert, and Morris, Richard, ''Signers of the Declaration of Independence'', Interpretive Publications Inc., Flagstaff, Arizona, 1982, {{ISBN|0-936478-07-1}}, p. 139</ref> Thornton dokončil studium medicíny v [[Leicester (Massachusetts)|Leicesteru]].<ref name=Reynolds /> Stal se lékařem a založil lékařskou praxi v Londonderry v New Hampshire.<ref name=Reynolds /> V roce 1745 byl jmenován chirurgem nové New Hampshire vojenské milice pro expedici proti Fortress Louisbourg<ref group="Poz">Pevnost Louisbourg (francouzsky: Forteresse de Louisbourg) je národní historické místo v Kanadě. Francouzská pevnost z 18. století v Louisbourgu na ostrově Cape Breton v Novém Skotsku je částečně zrekonstruovaná.Její dvě obléhání, zejména to z roku 1758, byla zlomem v anglo-francouzském boji za dnešní Kanadu.{{Překlad|en|Fortress of Louisbourg|926434958}}</ref>.<ref name=Glimpses>[http://www.members.shaw.ca/caren.secord/locations/NewBrunswick/Glimpses/CXIII.html "Glimpses of the Past"], ''St. Croix Courier'', [[St. Stephen, New Brunswick]], April 26, 1894, retrieved 12-03-11</ref> Pracoval jako venkovský lékař v New Hampshire.<ref>{{cite book|first=Charles Thornton|last=Adams|year=1903|title=Matthew Thornton of New Hampshire: A Patriot of the American Revolution|place=[[Philadelphia]]|publisher=Dando Printing and Publishing Company|page=21|url=https://books.google.com/books?id=MT8FAAAAYAAJ}}</ref> Pracoval ve shromáždění „New Hampshire Provincial Assembly“ od roku 1758 do 1762, působil jako soudce, a v milici sloužil jako plukovník od roku 1775 až do své rezignace v 1779. V roce 1760 si Thornton vzal Hannah Jack. Pár měl pět dětí.<ref name=Reynolds /> Thornton se stal v Londonderry členem správní rady, byl předseda zemského sněmu a člen Výboru pro bezpečnost, který po rozpuštění královské vlády, což bylo první státní ústavou přijato po zahájení boje proti Anglii.
== Kongresman ==
V roce 1775 pracoval jako prezident „New Hampshire Provincial Congress“, a od ledna do září 1776 pracoval jako mluvčí reprezentantů státu New Hampshire na Provincial Congress.<ref name="Adams pp. 22–33">{{cite book|first=Charles Thornton|last=Adams|year=1903|title=Matthew Thornton of New Hampshire: A Patriot of the American Revolution|place=[[Philadelphia]]|publisher=Dando Printing and Publishing Company|pages=22–33|url=https://books.google.com/books?id=MT8FAAAAYAAJ}}</ref> Byl členem kontinentálního kongresu když došlo k debatám o nezávislosti, ale protože do [[Filadelfie]] dorazil až v listopadu 1776, bylo mu uděleno povolení podepsat [[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti]] čtyři měsíce po jejím oficiálním podpisu v červenci.<ref name=fm140>Ferris and Morris, p. 140</ref>
== Pozdní léta ==
Thornton zanechal lékařské praxe a v roce 1780 se přestěhoval do Merrimacku v New Hampshire. Přestože práva nestudoval<ref name=fm140 />, působil jako soudce na New Hampshirském vrchním soudu od roku 1776 do roku 1782.<ref name="Adams pp. 22–33" /> V roce 1783 Thornton zastupoval města Merrimack a Bedford v New Hampshire House a od roku 1784 do roku 1787 v [[Hillsborough County (New Hampshire)|Hillsborough County]] v senátu New Hampshire. V letech 1785 až 1785 pracoval jako státní rada a v roce 1786 znovu jako státní zástupce pro Merrimack.<ref>{{cite book|first=Charles Thornton|last=Adams|year=1903|title=Matthew Thornton of New Hampshire: A Patriot of the American Revolution|place=[[Philadelphia]]|publisher=Dando Printing and Publishing Company|page=57|url=https://books.google.com/books?id=MT8FAAAAYAAJ}}</ref> Jeho manželka Hannah (Jack) Thorntonová zemřela v roce 1786.
Thornton zemřel v Newburyportu v Massachusetts při návštěvě své dcery. Bylo mu 90 let. Matthew Thornton je pohřben na Thorntonském hřbitově v Merrimacku. Na jeho náhrobku je nápis „Čestný muž“.
== Poznámka ==
<references group="Poz" />
== Reference ==
{{Překlad|en|Matthew Thornton|916981717}}
<references />
== Literatura ==
* [http://www.colonialhall.com/thornton/thornton.php Biography by Rev. Charles A. Goodrich, 1856] {{Wayback|url=http://www.colonialhall.com/thornton/thornton.php |date=20100223221957 }}
== Související články ==
* [[Deklarace nezávislosti (obraz)]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Politika|Spojené státy americké}}
{{DEFAULTSORT:Thornton, Matthew}}
[[Kategorie:Narození v roce 1714]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1803]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Osobnosti Americké revoluce]]
[[Kategorie:Narození 16. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 24. června]]
[[Kategorie:Narození v Londonderry]]
[[Kategorie:Úmrtí v Massachusetts]]
[[Kategorie:Dějiny USA (1776–1789)]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
[[Kategorie:Američtí politici]]
| 21,958,870
|
[{"title": "Matthew Thornton", "data": {"Narozen\u00ed": "1714 \u00b7 Lisburn, Derry nebo Hrabstv\u00ed Limerick", "\u00damrt\u00ed": "24. \u010dervna 1803 (ve v\u011bku 88\u201389 let) \u00b7 Newburyport", "M\u00edsto poh\u0159ben\u00ed": "Thornton Cemetery, Merrimack, New Hampshire", "N\u00e1rodnost": "americk\u00e1", "Profese": "advok\u00e1t, politik, soudce a chirurg", "Podpis": "Matthew Thornton, podpis", "Commons": "Matthew Thornton"}}]
| false
|
# Alois Bauer (poslanec Říšské rady)
Alois Bauer (5. července 1844 Podsedice – 3. ledna 1928 Podsedice) byl rakouský politik německé národnosti z Čech, na konci 19. století poslanec Říšské rady, počátkem 20. století místopředseda německé sekce zemské zemědělské rady.
## Biografie
Narodil se v červenci 1844 v Podsedicích. Pocházel z trojčat. Otec Wenzel Bauer byl v Podsedicích hospodářem. Studoval v Praze a Štýrském Hradci a získal titul doktora práv. Působil na praxi u krajského soudu v Litoměřicích, byl advokátem. Později se zaměřil na politickou a veřejnou činnost. Převzal rodový statek v Podsedicích. Byl zvolen do okresního výboru v Lovosicích. Dlouhodobě zasedal v německé sekci zemské zemědělské rady v Čechách. Členem německé sekce zemské zemědělské rady byl od jejího rozdělení v roce 1892. Roku 1908 byl zvolen jejím místopředsedou.
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii venkovských obcí v Čechách, obvod Žatec, Chomutov, Most atd. Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Dr. Alois Bauer, majitel hospodářství, bytem Podsedice (Podseditz).
Na Říšské radě je roku 1891 uváděn coby člen klubu Sjednocené německé levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných (liberálně a centralisticky) orientovaných politických proudů.
Podporoval zachování německého živlu v domovském regionu, který ležel na národnostní hranici. Zasedal v rakouské státní zemědělské radě a státní železniční radě. V roce 1907 mu byl udělen Řád Františka Josefa.
Zemřel v lednu 1928.
|
cswiki/1151122
|
cswiki
| 1,151,122
|
Alois Bauer (poslanec Říšské rady)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Bauer_(poslanec_%C5%98%C3%AD%C5%A1sk%C3%A9_rady)
|
2024-12-07T08:30:56Z
|
cs
|
Q2650156
| 31,220
|
{{Infobox - politik
| titul před = [[Doktor práv|Dr.]]
| jméno = Alois Bauer
| popisek = Alois Bauer
| úřad = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| od = [[1891]]
| do = [[1897]]
| strana = [[Deutsche Verfassungspartei|Ústavní strana]]<br />([[Vereinigte deutsche Linke|Sjednoc. německá levice]])
| místo narození = [[Podsedice]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo úmrtí = [[Podsedice]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
}}
'''Alois Bauer''' ([[5. červenec|5. července]] [[1844]] [[Podsedice]]<ref name="MATRIK">Matriční zápis o narození a křtu, farnost Dlažkovice, [http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-77e1&scan=1014d1e4cb054a69b145f579f62bf7e2 dostupný online].</ref> – [[3. leden|3. ledna]] [[1928]] [[Podsedice]]<ref name="NLBauer" /><ref name="BOBauer" />) byl [[Rakousko-Uhersko|rakouský]] politik [[Sudetští Němci|německé národnosti]] z [[Čechy|Čech]], na konci 19. století poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]], počátkem 20. století místopředseda německé sekce zemské zemědělské rady.
== Biografie ==
Narodil se v červenci 1844 v Podsedicích. Pocházel z trojčat. Otec Wenzel Bauer byl v Podsedicích hospodářem.<ref name="MATRIK" /> Studoval v Praze a Štýrském Hradci a získal titul [[Doktor práv|doktora práv]]. Působil na praxi u krajského soudu v Litoměřicích, byl [[advokát]]em. Později se zaměřil na politickou a veřejnou činnost. Převzal rodový statek v Podsedicích. Byl zvolen do okresního výboru v Lovosicích. Dlouhodobě zasedal v německé sekci zemské zemědělské rady v Čechách.<ref name="BOBauer" /> Členem německé sekce zemské zemědělské rady byl od jejího rozdělení v roce 1892. Roku 1908 byl zvolen jejím místopředsedou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul =
| periodikum = Bohemia
| odkaz na periodikum = Bohemia (deník)
| rok = 1908
| měsíc = prosinec
| ročník = 81
| číslo = 342
| strany = 3
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=9167129&picp=&idpi=18978432
| issn =
}}</ref>
Byl i poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátního parlamentu [[Předlitavsko|Předlitavska]]), kam usedl ve [[Volby do Říšské rady 1891|volbách roku 1891]] za [[kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí v Čechách, obvod Žatec, Chomutov, Most atd.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref><ref>http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=270</ref><ref>http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0010&size=45&page=16676</ref> Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako Dr. Alois Bauer, majitel hospodářství, bytem [[Podsedice]] (Podseditz).<ref name="ŘR">http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=72&size=45</ref>
Na Říšské radě je roku 1891 uváděn coby člen klubu [[Vereinigte deutsche Linke|Sjednocené německé levice]], do kterého se spojilo několik [[Deutsche Verfassungspartei|ústavověrných]] (liberálně a centralisticky) orientovaných politických proudů.<ref name="NLkluby1891">[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7458451 Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.]</ref><ref name="BOBauer" />
Podporoval zachování německého živlu v domovském regionu, který ležel na národnostní hranici. Zasedal v rakouské státní zemědělské radě a státní železniční radě. V roce 1907 mu byl udělen [[Řád Františka Josefa]].<ref name="BOBauer" />
Zemřel v lednu 1928.<ref name="NLBauer">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Úmrtí býv. funkcionáře...
| periodikum = Národní listy
| odkaz na periodikum = Národní listy
| rok = 1928
| měsíc = leden
| ročník = 68
| číslo = 4
| strany = 2
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=4882393
| issn =
}}</ref><ref name="BOBauer">{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Sterbefälle
| periodikum = Deutsche Zeitung Bohemia
| odkaz na periodikum = Bohemia (deník)
| rok = 1928
| měsíc = leden
| ročník = 101
| číslo = 4
| strany = 4
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=9299373&picp=&it=&s=djvu
| issn =
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn" />
=== Reference ===
<references />
{{Portály|Lidé|Politika|Rakousko|Česko}}
{{DEFAULTSORT:Bauer, Alois}}
[[Kategorie:Sudetští Němci]]
[[Kategorie:Čeští regionální politici]]
[[Kategorie:Členové Ústavní strany]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Narození v roce 1844]]
[[Kategorie:Narození 5. července]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1928]]
[[Kategorie:Úmrtí 3. ledna]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa]]
| 24,460,966
|
[{"title": "Poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady", "data": {"Poslanec \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9 rady": "Ve funkci: \u00b7 1891 \u2013 1897"}}, {"title": "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost", "data": {"\u010clenstv\u00ed": "\u00dastavn\u00ed strana \u00b7 (Sjednoc. n\u011bmeck\u00e1 levice)", "Narozen\u00ed": "5. \u010dervence 1845 \u00b7 Podsedice \u00b7 Rakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed", "\u00damrt\u00ed": "3. ledna 1928 (ve v\u011bku 82 let) \u00b7 Podsedice \u00b7 \u010ceskoslovensko", "Profese": "politik", "Ocen\u011bn\u00ed": "\u0158\u00e1d Franti\u0161ka Josefa", "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky. \u00b7 Chyb\u00ed svobodn\u00fd obr\u00e1zek."}}]
| false
|
# Aurich
Aurich je německé okresní město ve východním Frísku v severozápadní části Dolního Saska. Je druhým největším městem východního Fríska – jak podle rozlohy (za městem Wittmund), tak podle počtu obyvatel (za městem Emden). Rozloha města je 197,21 km². Na konci roku 2014 zde žilo 41 075 obyvatel. První zmínky o městě jsou ze 13. století. Narodil se zde laureát Nobelovy ceny za literaturu Rudolf Christoph Eucken.
|
cswiki/1185425
|
cswiki
| 1,185,425
|
Aurich
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aurich
|
2025-03-01T18:43:34Z
|
cs
|
Q14839
| 33,897
|
{{Infobox - sídlo světa
| status =
| jméno = Aurich
| originální jméno =
| obrázek = Fussgängerzone Aurich.JPG
| popisek = Aurich
| znak = DEU Aurich COA.svg
| vlajka =
| stát = Německo
| pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]]
| název vyššího celku = [[Dolní Sasko]]
| pojem nižšího celku = [[Zemský okres]]
| název nižšího celku = [[Zemský okres Aurich|Aurich]]
| pojem celku 3 =
| název celku 3 =
| administrativní dělení =
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Aurich|position=right|width=320 |lat=53.471389|long=7.483611|float=center|caption= }}
| rozloha = 197,21
| počet obyvatel = 41489
| obyvatelé aktuální k = {{malé|31.12.2015}}
| vznik =
| starosta = Heinz-Werner Windhorst
| psč = 26603–26607
| typ statistického celku = [[NUTS]]
| název statistického celku =
| označení vozidel = AUR, NOR
| telefonní předvolba =
| web = http://www.aurich.de
}}
'''Aurich''' je [[Německo|německé]] okresní město ve [[Východní Frísko|východním Frísku]] v severozápadní části [[Dolní Sasko|Dolního Saska]]. Je druhým největším městem východního Fríska – jak podle rozlohy (za městem [[Wittmund]]), tak podle počtu obyvatel (za městem [[Emden]]). Rozloha města je 197,21 km². Na konci roku 2014 zde žilo 41 075 obyvatel. První zmínky o městě jsou ze 13. století. Narodil se zde laureát [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Rudolf Christoph Eucken]].
== Reference ==
{{Překlad|de|Aurich|153008232}}<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Zemský okres Aurich}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Německo}}
[[Kategorie:Města v Dolním Sasku]]
| 24,711,895
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "53\u00b028\u203217\u2033 s. \u0161., 7\u00b029\u20321\u2033 v. d.", "Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka": "4 m n. m.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "UTC+01:00 (standardn\u00ed \u010das) \u00b7 UTC+02:00 (letn\u00ed \u010das)", "St\u00e1t": "N\u011bmecko", "Spolkov\u00e1 zem\u011b": "Doln\u00ed Sasko", "Zemsk\u00fd okres": "Aurich", "Poloha": "Aurich"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Rozloha": "197,21 km\u00b2", "Po\u010det obyvatel": "41 489 (31.12.2015)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "210,4 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Starosta": "Heinz-Werner Windhorst", "Ofici\u00e1ln\u00ed web": "www.aurich.de", "PS\u010c": "26603\u201326607", "Ozna\u010den\u00ed vozidel": "AUR, NOR", "Spr\u00e1va": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Miguel Albarracín
Miguel Ángel Albarracín (* 8. června 1981) je bývalý argentinský zápasník – judista.
## Sportovní kariéra
S judem začínal v 6 letech v Rosariu v provincii Santa Fe. Vrcholově se připravoval v Buenos Aires ve sportovním tréninkovém centru CeNARD pod vedením Tigrana Karganjana. V argentinské mužské reprezentaci se pohyboval od roku 2001 v superlehké váze do 60 kg. V roce 2004 obsadil panamerickou kontinentální kvótu pro start na olympijských hrách v Athénách. V úvodních dvou kolech měl štěstí na hratelné soupeře, ve čtvrtfinále však nastoupil proti Japonci Tadahiro Nomurovi. S obhájcem zlaté olympijské medaile prohrál po 14 sekundách na ippon technikou o-uči-gari.
V roce 2007 zvítězil na Panamerickách hrách v Riu. V roce 2008 startoval na svých druhých olympijských hrách v Pekingu, kde nestačil v úvodním kole na formu Jihokorejce Čchö Min-hoa. Od roku 2009 startoval v pololehké váze do 66 kg. S reprezentací se rozloučil v roce 2011 s novými pravidly juda, které zakázaly chvaty s úchopem od pasu dolů. Sportovní kariéru ukončil v roce 2015.
## Výsledky
| Turnaj | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Turnaj | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 |
| Turnaj | superlehká váha | superlehká váha | superlehká váha | superlehká váha | superlehká váha | superlehká váha | superlehká váha | superlehká váha | pololehká | pololehká |
| ----------------------- | --------------- | --------------- | --------------- | --------------- | --------------- | --------------- | --------------- | --------------- | --------- | --------- |
| Olympijské hry | | | | úč. | | | | úč. | | |
| Mistrovství světa | — | | úč. | | úč. | | úč. | | úč. | — |
| Panamerické hry | | | 3. | | | | 1. | | | |
| Panamerické mistrovství | 3. | 3. | — | úč. | 1. | 5. | 3. | 2. | 2. | — |
| Jihoamerické hry | | 2. | | | | 1. | | | | 5. |
|
cswiki/1490606
|
cswiki
| 1,490,606
|
Miguel Albarracín
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miguel_Albarrac%C3%ADn
|
2023-06-21T23:11:37Z
|
cs
|
Q6844395
| 16,006
|
{{Infobox - judista
| jméno = Miguel Albarracín
| obrázek =
| rodné jméno = Miguel Ángel Albarracín
| jazyk =
| datum narození = {{datum narození a věk|1981|06|08}}
| místo narození = [[Pinto (Santiago del Estero)|Pinto]], [[Santiago del Estero (provincie)|Santiago del Estero]] {{Vlajka a název|ARG}}
| datum úmrtí =
| místo úmrtí =
| stát = [[Argentina]]
| výška =
| hmotnost =
| přezdívka =
| rodina =
| klub = [[Santa Fe (provincie)|Santa Fe]] (repr. prov.)<br>[[Rosario|Club Nautico Sportivo Avellaneda]] (klub)<br>[[Buenos Aires|CeNARD]] (vrch.)
| trenéři = Tigran Karganjan (vrch., repr., OH04.)<br>[[Gastón García]] (repr. OH08)
| stupeň =
| kategorie = lehká váha
| úchop = levý
| technika = sukui-nage, kučiki-taoši, uči-mata-makikomi, tai-otoši
| loh = [[letní olympijské hry 2004|2004]], [[letní olympijské hry 2008|2008]]
| aktuální k = 13.4.2019
}}
'''Miguel Ángel Albarracín''' (* [[8. červen|8. června]] [[1981]]) je bývalý argentinský [[zápas]]ník – [[judo|judista]].
== Sportovní kariéra ==
S judem začínal v 6 letech v [[Rosario|Rosariu]] v provincii [[Santa Fe (provincie)|Santa Fe]]. Vrcholově se připravoval v [[Buenos Aires]] ve sportovním tréninkovém centru CeNARD pod vedením Tigrana Karganjana. V argentinské mužské reprezentaci se pohyboval od roku [[2001]] v superlehké váze do 60 kg. V roce [[2004]] obsadil panamerickou kontinentální kvótu pro start na [[letní olympijské hry 2004|olympijských hrách v Athénách]]. V úvodních dvou kolech měl štěstí na hratelné soupeře, ve čtvrtfinále však nastoupil proti Japonci [[Tadahiro Nomura|Tadahiro Nomurovi]]. S obhájcem zlaté olympijské medaile prohrál po 14 sekundách na ippon technikou o-uči-gari.
V roce [[2007]] zvítězil na [[Panamerické hry 2007|Panamerickách hrách v Riu]]. V roce [[2008]] startoval na svých druhých [[letní olympijské hry 2008|olympijských hrách v Pekingu]], kde nestačil v úvodním kole na formu Jihokorejce [[Čchö Min-ho (judista)|Čchö Min-ho]]a. Od roku [[2009]] startoval v pololehké váze do 66 kg. S reprezentací se rozloučil v roce [[2011]] s novými pravidly juda, které zakázaly chvaty s úchopem od pasu dolů. Sportovní kariéru ukončil v roce [[2015]].
== Výsledky ==
{| class="wikitable"
! style="background: silver" rowspan=3| Turnaj
! style="background: silver" | 2001
! style="background: silver" | 2002
! style="background: silver" | 2003
! style="background: silver" | 2004
! style="background: silver" | 2005
! style="background: silver" | 2006
! style="background: silver" | 2007
! style="background: silver" | 2008
! style="background: silver" | 2009
! style="background: silver" | 2010
|-
! style="background: silver" | 20
! style="background: silver" | 21
! style="background: silver" | 22
! style="background: silver" | 23
! style="background: silver" | 24
! style="background: silver" | 25
! style="background: silver" | 26
! style="background: silver" | 27
! style="background: silver" | 28
! style="background: silver" | 29
|-
! style="background: silver" colspan=8| superlehká váha
! style="background: silver" colspan=2| pololehká
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Judo na letních olympijských hrách|Olympijské hry]]''' || colspan=3| || úč. || colspan=3| || úč. || colspan=2|
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Mistrovství světa v judu|Mistrovství světa]]''' || — || || úč. || || úč. || || úč. || || úč. || —
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Judo na Panamerických hrách|Panamerické hry]]''' || colspan=2| || bgcolor=#cc9966| 3. || colspan=3| || bgcolor=gold| 1. || colspan=3|
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Panamerické mistrovství v judu|Panamerické mistrovství]]''' || bgcolor=#cc9966| 3. || bgcolor=#cc9966| 3. || — || úč. || bgcolor=gold| 1. || 5. || bgcolor=#cc9966| 3. || bgcolor=silver| 2. || bgcolor=silver| 2. || —
|- valign="center", align="center"
| align="left"| '''[[Judo na Jihoamerických hrách|Jihoamerické hry]]''' || || bgcolor=silver| 2. || colspan=3| || bgcolor=gold| 1. || colspan=3| || 5.
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Zápas v Argentině]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.judoinside.com/judoka/view/12371 Výsledky a novinky Miguela Albarracína na judoinside.com]
{{Portály|Sport}}
{{DEFAULTSORT:Albarracín, Miguel}}
[[Kategorie:Argentinští judisté]]
[[Kategorie:Argentinští olympionici]]
[[Kategorie:Narození v roce 1981]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 8. června]]
| 22,906,771
|
[{"title": "Miguel Albarrac\u00edn", "data": {"Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Miguel \u00c1ngel Albarrac\u00edn", "Datum narozen\u00ed": "8. \u010dervna 1981 (43 let)", "M\u00edsto narozen\u00ed": "Pinto, Santiago del Estero Argentina", "St\u00e1t": "Argentina"}}, {"title": "Sportovn\u00ed informace", "data": {"Klub / Dojo": "Santa Fe (repr. prov.) \u00b7 Club Nautico Sportivo Avellaneda (klub) \u00b7 CeNARD (vrch.)", "Tren\u00e9\u0159i": "Tigran Karganjan (vrch., repr., OH04.) \u00b7 Gast\u00f3n Garc\u00eda (repr. OH08)", "Kategorie": "lehk\u00e1 v\u00e1ha", "\u00dachop": "lev\u00fd", "Obl\u00edben\u00e1 technika": "sukui-nage, ku\u010diki-tao\u0161i, u\u010di-mata-makikomi, tai-oto\u0161i", "\u00da\u010dast na LOH": "2004, 2008", "Sportovn\u00ed informace": "\u00dadaje v infoboxu aktu\u00e1ln\u00ed k roku 2019"}}]
| false
|
# Poesiomat
Poesiomat nebo Poeziomat (anglicky Poetry Jukebox) je zařízení reprodukující nahraný text (většinou poezii) s jednoduchým ovládacím zařízením. Lze jej chápat jako automat na čtený text (zvláštní formu jukeboxu na básně nebo stroje na básně), který oživuje okolní prostor poezií. Uživatel si může vybrat z dvaceti předvolených záznamů básní.
## Další informace
Poeziomat je obvykle pojat jako „socha“ vycházející z tradičních tvarů hlásných zařízení (hlásná trouba, megafon, gramofon atp.), čímž upozorňuje na svou hlavní funkci, kterou je reprodukce básní široké veřejnosti. Poeziomat by měl být odolný a konstrukčně jednoduchý. Tvořen je bytelným krytem, počítačem, zesilovačem a reproduktorovou soustavou, jejíž hlasitost lze v případě potřeby regulovat. Poeziomaty vymyslel Ondřej Kobza a jsou instalovány v České republice a v zahraničí.
První poeziomat na světě byl postaven v Praze-Vinohradech na náměstí Míru na jaře roku 2015.
K listopadu 2024 je na různých místech přes 50 poesiomatů.
|
cswiki/1705688
|
cswiki
| 1,705,688
|
Poesiomat
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Poesiomat
|
2024-11-12T16:12:49Z
|
cs
|
Q108457717
| 28,779
|
{{Infobox - socha}}
'''Poesiomat''' nebo '''Poeziomat''' ({{vjazyce2|en|'''''Poetry Jukebox'''''}}) je zařízení reprodukující nahraný text (většinou [[Poezie|poezii]]) s jednoduchým ovládacím zařízením. Lze jej chápat jako [[automat]] na čtený text (zvláštní formu [[jukebox]]u na [[Báseň|básně]] nebo stroje na básně), který oživuje okolní prostor poezií. Uživatel si může vybrat z dvaceti předvolených záznamů básní.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Poetry Jukebox - Homepage
| periodikum = www.thepoetryjukebox.com
| url = https://www.thepoetryjukebox.com/
| datum přístupu = 2021-09-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ondřej Kobza, 8-poesiomaty
| periodikum = www.ondrejkobza.cz
| url = https://www.ondrejkobza.cz/projekt/8-poesiomaty
| datum přístupu = 2021-09-05
}}</ref>
== Další informace ==
Poeziomat je obvykle pojat jako „socha“ vycházející z tradičních tvarů hlásných zařízení (hlásná trouba, [[megafon]], [[gramofon]] atp.), čímž upozorňuje na svou hlavní funkci, kterou je reprodukce básní široké veřejnosti. Poeziomat by měl být odolný a konstrukčně jednoduchý. Tvořen je bytelným krytem, [[počítač]]em, [[zesilovač]]em a [[Reproduktorová soustava|reproduktorovou soustavou]], jejíž hlasitost lze v případě potřeby regulovat. Poeziomaty vymyslel [[Ondřej Kobza]] a jsou instalovány v České republice a v zahraničí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Piana na ulici, poeziomaty, kozy v Lucerně: Ondřej Kobza nemá dost, plánuje další akce
| periodikum = Blesk.cz
| url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-volny-cas/469401/piana-na-ulici-poeziomaty-kozy-v-lucerne-ondrej-kobza-nema-dost-planuje-dalsi-akce.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-09-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = VIDEO: Kavárník rozjel automat na básně. Verše recituje třeba Seifert
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/praha/zpravy/kavarnik-kobza-rozjel-v-praze-projekt-poeziomatu.A150302_142113_praha-zpravy_bur
| datum vydání = 2015-03-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-09-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ondřej Kobza
| periodikum = www.ondrejkobza.cz
| url = https://www.ondrejkobza.cz/
| datum přístupu = 2021-09-05
}}</ref><ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o. (www.nux.cz)
| jméno = Nux
| příjmení2 = Citybee
| titul = Křest
| periodikum = www.citybee.cz
| url = https://www.citybee.cz/akce/69774/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-09-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Záhadné trubky v Sudetech. Vyrostly ze země a mluví na lidi
| periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zahadne-trubky-v-sudetech-vyrostly-ze-zeme-a-mluvi-na-lidi-40405508
| datum přístupu = 2022-08-11
}}</ref>
První poeziomat na světě byl postaven v [[Vinohrady (Praha)|Praze-Vinohradech]] na [[Náměstí Míru (Praha)|náměstí Míru]] na jaře roku [[2015]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kudyznudy.cz
| url = https://www.kudyznudy.cz/aktivity/poeziomat-na-namesti-miru-v-praze-prvni-stroj-na
| datum přístupu =
}}</ref><ref name=":1" />
K listopadu 2024 je na různých místech přes 50 poesiomatů.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam poesiomatů v Česku]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://poesiomat.cz/ Oficiální web projektu]
* [https://www.thepoetryjukebox.com/ Poetry Jukebox] (anglicky)
* [https://poruba.ostrava.cz/cs/o-porube/aktualne/prvni-poeziomat-na-klicku-v-cesku-stoji-v-porube První poeziomat na kličku v Česku stojí v Porubě — Čeština (ostrava.cz)]
* [https://prazsky.denik.cz/kultura_region/poesiomat-hrbitov-malvazinky-ondrej-kobza-projekt-pieta-kultura.html Obrazem: Na hřbitově na Malvazinkách uvedli do provozu Poesiomat – Pražský deník (denik.cz)]
* [https://www.novinky.cz/kultura/clanek/zahadne-trubky-v-sudetech-vyrostly-ze-zeme-a-mluvi-na-lidi-40405508 Záhadné trubky v Sudetech. Vyrostly ze země a mluví na lidi]. Novinky.cz, Stanislav Dvořák, 11. 8. 2022
* [https://cesky.radio.cz/poesiomaty-v-pohranici-ozivily-opustene-kostely-pripominaji-i-odsun-nemcu-8758940 Poesiomaty v pohraničí oživily opustěné kostely. Připomínají i odsun Němců, ČRo, 17. 8. 2022]
[[Kategorie:Poesiomaty| ]]
[[Kategorie:Poezie]]
[[Kategorie:Audiotechnika]]
[[Kategorie:Elektrospotřebiče]]
[[Kategorie:Vzniklo 2015]]
| 24,383,975
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Autor": "Ond\u0159ej Kobza", "Z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky.", "Tento box: zobrazit diskuse"]}}]
| false
|
# Seznam kulturních památek ve Skalné
Tento seznam nemovitých kulturních památek ve městě Skalná v okrese Cheb vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
## Skalná
| | Kategorie „Church of Saint Sebastian in Skalná “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | |
| | Kategorie „Vildštejn Castle “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | |
| | Kategorie „House Nr. 125 in Skalná “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | |
| | Kategorie „Church of Saint John the Baptist (Skalná) “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | |
## Kateřina
| | Kategorie „Granary in Kateřina (Skalná) “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | |
| | Kategorie „Workshops and railway depot in Kateřina (Skalná) “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | |
## Starý Rybník
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky |
| ---------------------------- | ----------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ | ----------------------------------------------------------- | ---------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------- |
| Hrad Starý rybník (Q7602900) | \| \| \| \| \| \| | 32119/4-122 Pam. katalog MIS | Starý Rybník | Starý Rybník 1 50°9′41,32″ s. š., 12°21′15,17″ v. d. | Hrad Starý rybník, zřícenina · Zapsáno do státního seznamu před rokem 1988. |
| | Kategorie „Starý Rybník Castle “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | | |
## Vonšov
| Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky |
| ----------------- | ---------------------------------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------------ | ----------------------------------------------------------- | ------------------------------------- | ----------------------------------------------- |
| Kaple (Q38191856) | \| \| \| \| \| \| | 12601/4-4961 Pam. katalog MIS | Vonšov | 50°9′15,24″ s. š., 12°22′40,52″ v. d. | Kaple Památkově chráněno od 15. listopadu 1994. |
| | Kategorie „Chapel of Virgin Mary (Vonšov) “ na Wikimedia Commons | Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky | Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons | | |
|
cswiki/932596
|
cswiki
| 932,596
|
Seznam kulturních památek ve Skalné
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kulturn%C3%ADch_pam%C3%A1tek_ve_Skaln%C3%A9
|
2023-08-21T21:12:02Z
|
cs
|
Q14687541
| 72,815
|
{{Památky v Česku/úvod|obec=Skalná|typ_obce=město|okres=Cheb}}
== Skalná ==
<table class="wikitable sortable monumtable" style="width: 100%"><tr>
{{Památky v Česku/začátek|kraj-iso=CZ-KA|okres-iso=CZ-411}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Kostel sv. Šebestiána.JPG
|Commons=Church of Saint Sebastian in Skalná
|Název=Kostel svatého Šebestiána
|Článek=Kostel svatého Šebestiána (Skalná)
|Adresa=na hřbitově
|Obec=Skalná
|Zeměpisná_šířka=50.1706503
|Zeměpisná_délka=12.3537142
|Popis=Kostel sv. Šebestiána
|Poznámka=
|Id_objektu=49712/4-5154
|Památkou_od=1999-03-17
|Wikidata=Q38095473}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Hrad vildstejn.png
|Commons=Vildštejn Castle
|Název=Hrad Vildštejn
|Článek=Vildštejn
|Adresa=Skalná 81
|Obec=Skalná
|Zeměpisná_šířka=50.1695328
|Zeměpisná_délka=12.3600489
|Popis=Hrad Wildstein, Skalná, zřícenina
|Poznámka=
|Id_objektu=39688/4-119
|Památkou_od=1958-05-03
|Wikidata=Q1014392
}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Vildštejn.JPG
|Commons=House Nr. 125 in Skalná
|Název=Dům čp. 125
|Článek=
|Adresa=Skalná 125, náměstí
|Obec=Skalná
|Zeměpisná_šířka=50.1702394
|Zeměpisná_délka=12.3616411
|Popis=Měšťanský dům
|Poznámka=
|Id_objektu=31201/4-121
|Památkou_od=1958-05-03
|Wikidata=Q33524393}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Kostel Sv. Jana Křtitele - Skalná.jpg
|Commons=Church of Saint John the Baptist (Skalná)
|Název=Kostel svatého Jana Křtitele
|Článek=Kostel svatého Jana Křtitele (Skalná)
|Adresa=
|Obec=Skalná
|Zeměpisná_šířka=50.1704436
|Zeměpisná_délka=12.3611542
|Popis=Kostel sv. Jana Křtitele
|Poznámka=
|Id_objektu=22095/4-120
|Památkou_od=1958-05-03
|Wikidata=Q38095467}}
</table>
== Kateřina ==
<table class="wikitable sortable monumtable" style="width: 100%"><tr>
{{Památky v Česku/začátek|kraj-iso=CZ-KA|okres-iso=CZ-411}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Kateřina (Skalná) (3).jpg
|Commons=Granary in Kateřina (Skalná)
|Název=Špýchar
|Článek=
|Adresa=při budově č.p. 44 v areálu Národní přírodní rezervaci SOOS
|Obec=Kateřina (Skalná)
|Zeměpisná_šířka=50.1463286
|Zeměpisná_délka=12.4033694
|Popis=Špýchar
|Poznámka=Původně byl součástí zemědělské usedlosti č.p. 8 v Mlýnku, než byla usedlost zbořena
|Id_objektu=106849
|Památkou_od=1991-05-18
|Wikidata=Q117883364
}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Betriebswerk Kateřina 2019 01.jpg
|Commons=Workshops and railway depot in Kateřina (Skalná)
|Název=Dílny a depo
|Článek=
|Adresa=Kateřina
|Obec=Kateřina (Skalná)
|Zeměpisná_šířka=50.1582694
|Zeměpisná_délka=12.4033155
|Popis=Přízemní technický objekt z 30. let 20. století, vystavěný jako zázemí motorového úzkokolejného provozu bývalého těžebního podniku. Objekt je součástí areálu, kde se v minulosti nacházely další provozy s třídírnou a sušárnou jílů.
|Poznámka=
|Id_objektu=107066
|Památkou_od=2023-07-26
|Wikidata=Q121746566
}}
</table>
== Starý Rybník ==
<table class="wikitable sortable monumtable" style="width: 100%"><tr>
{{Památky v Česku/začátek|kraj-iso=CZ-KA|okres-iso=CZ-411}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Starý_Rybník.jpg
|Commons=Starý Rybník Castle
|Název=Hrad Starý rybník
|Článek=Starý Rybník (hrad)
|Adresa=Starý Rybník 1
|Obec=Starý Rybník
|Zeměpisná_šířka=50.1614772
|Zeměpisná_délka=12.3542128
|Popis=Hrad Starý rybník, zřícenina
|Poznámka=
|Id_objektu=32119/4-122
|Památkou_od=1958-05-03
|Wikidata=Q7602900
}}
</table>
== Vonšov ==
<table class="wikitable sortable monumtable" style="width: 100%"><tr>
{{Památky v Česku/začátek|kraj-iso=CZ-KA|okres-iso=CZ-411}}
{{Památky v Česku
|Obrázek=Vonšov kaple Panny Marie Matky Boží (1).jpg
|Commons=Chapel of Virgin Mary (Vonšov)
|Název=Kaple
|Článek=
|Adresa=
|Obec=Vonšov
|Zeměpisná_šířka=50.1542342
|Zeměpisná_délka=12.3779214
|Popis=Kaple
|Poznámka=
|Id_objektu=12601/4-4961
|Památkou_od=1994-11-15
|Wikidata=Q38191856}}
</table>
== Související články ==
* [[Seznam kulturních památek v okrese Cheb]]
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Cultural monuments in Skalná}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie}}
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Cheb| Skalné]]
[[Kategorie:Skalná]]
[[Kategorie:Seznamy kulturních památek v Česku podle sídla|Skalná]]
| 23,083,409
|
[{"title": "", "data": {"Upozorn\u011bn\u00ed": "Jste-li ochotni uvolnit sv\u00e9 obr\u00e1zky pam\u00e1tek pod svobodnou licenc\u00ed, nev\u00e1hejte je nahr\u00e1t do \u00falo\u017ei\u0161t\u011b Wikimedia Commons (kliknut\u00edm na ikonku fotoapar\u00e1tu v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9m \u0159\u00e1dku tabulky). Obr\u00e1zky ulo\u017een\u00e9 ve Wikimedia Commons m\u016f\u017eete pomoc\u00ed odkazu p\u0159idat do tohoto seznamu nebo do \u010dl\u00e1nku o p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 pam\u00e1tce, obci atd."}}]
| false
|
# Kniha narození
Kniha narození je jednou z matričních knih, do které se zapisují narozené děti. Knihu vede matriční úřad za každý kalendářní rok samostatnou. Samotná kniha je tvořena předem svázanými tiskopisy. Zápis do knihy narození je ze zákona nutné provádět rukopisně. Údaje obsažené v knize jsou neveřejné.
## Povinné údaje
Do knihy narození se zapisují následující údaje:
- jméno a příjmení dítěte,
- datum narození dítěte (den, měsíc a rok),
- rodné číslo,
- místo narození,
- pohlaví dítěte,
- údaje o rodičích – jména, příjmení (případně rodná příjmení), datum a místo narození, státní občanství a místo trvalého pobytu,
- datum zápisu a podpis matrikáře.
Matka dítěte může požádat o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Do knihy narození se zapisují také mrtvé narozené děti.
## Uložení a doba archivace
Kniha narození musí být uložena ze zákona 100 let a to od provedení posledního zápisu. Po uplynutí této doby se předává k archivaci oblastnímu archivu.
## Typy knih
| Typ | Obrázek | Poznámka |
| ------------- | ------- | ----------------------------------------------------- |
| Katolické | | První katolická matrika napsána roku 1560 v Jáchymově |
| Civilní | | Dnes vypisují matriční úřady |
| Židovské | | |
| Protestantské | | |
|
cswiki/902231
|
cswiki
| 902,231
|
Kniha narození
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_narozen%C3%AD
|
2021-01-06T13:54:39Z
|
cs
|
Q11971341
| 8,253
|
'''Kniha narození''' je jednou z [[matriční kniha|matričních knih]], do které se zapisují narozené děti. Knihu vede matriční úřad za každý kalendářní rok samostatnou. Samotná kniha je tvořena předem svázanými tiskopisy. Zápis do knihy narození je ze zákona nutné provádět rukopisně. Údaje obsažené v knize jsou neveřejné.
== Povinné údaje ==
Do knihy narození se zapisují následující údaje:
* jméno a příjmení dítěte,
* datum narození dítěte (den, měsíc a rok),
* rodné číslo,
* místo narození,
* pohlaví dítěte,
* údaje o rodičích – jména, příjmení (případně rodná příjmení), datum a místo narození, státní občanství a místo trvalého pobytu,
* datum zápisu a podpis matrikáře.
Matka dítěte může požádat o utajení své osoby v souvislosti s porodem. Do knihy narození se zapisují také mrtvé narozené děti.
== Uložení a doba archivace ==
Kniha narození musí být uložena ze zákona 100 let a to od provedení posledního zápisu. Po uplynutí této doby se předává k archivaci oblastnímu archivu.
== Typy knih ==
{| class="wikitable"
|+Seznam typů knih narozených (pokřtěných)
!Typ
!Obrázek
!Poznámka
|-
|Katolické
|[[Soubor:Matrika zamrsk katol.jpg|náhled|Stránka z katolické matriční knihy. Rok 1882]]
|První katolická matrika napsána roku [[1560]] v [[Jáchymov|Jáchymově]]
|-
|Civilní
|[[Soubor:Matrika civil mb.jpg|náhled|Stránka z civilní matriční knihy. Mladá Boleslav. 1917, 1918]]
|Dnes vypisují [[Matriční úřad|matriční úřady]]
|-
|Židovské
|[[Soubor:Matrika zid Plzen.jpg|náhled|Stránka z židovské matriční knihy]]
|
|-
|Protestantské
|[[Soubor:Matrika ev Rybniky.jpg|náhled|Stránka z protestantské matriční knihy, fara Rybníky]]
|
|}
== Související články ==
* [[Rodný list]]
* [[Oddací list]]
* [[Úmrtní list]]
* [[Kniha úmrtí]]
* [[Kniha manželství]]
[[Kategorie:Doklady]]
[[Kategorie:Matriční knihy]]
| 19,328,561
|
[]
| false
|
# Charlotte Schrötter-Radnitz
Charlotte Schrötter-Radnitz, v matrice zapsaná Charlotta Julie, také psána Lotte Radnitz-Schroetterová, či Lotte Frumi (18. dubna 1899, Praze-Novém Městě – 1986, Benátky), byla česká a italská malířka.
## Život
Charlotte Radnitz se narodila v Praze-Novém Městě, otcec Otto Radnitz a matka Marta rodem Mozes. Později vystudovala v letech 1919–1922 pražskou Akademii u prof. Franze Thieleho. Provdala se za malíře Richarda Schröttera a v polovině dvacátých let s ním pobývala v Benátkách. Byla členkou německého uměleckého spolku Concordia a patřila k zakládajícím členům skupin německy hovořících umělců Junge Kunst a Prager Secession. Roku 1926 reprezentovala Československo na Benátském bienále. Po rozpadu manželství se ve 30. letech 20. století vrátila do Benátek, kde zemřela roku 1986 ve věku 87 let.
## Dílo
Její dílo z let 1924–1928 je známé zčásti pouze z reprodukcí v dobovém tisku. Zabývala se převážně figurální malbou, portréty, městskými krajinami a zátiším. Roku 1928 o ní vyšla monografická studie v časopise Deutsche Kunst und Dekoration.. Národní galerie v Praze má ve sbírce obrazy Přístav průplavu della Guidecca (1924) a Pierot, dívka a harlekýn, Tři masky (1927). Obraz Komedianti (před r. 1928) je v Židovském muzeu v Praze.
Obrazy Charlotte Radnitz z 20. let se na první pohled odlišují od produkce jejích německy hovořících vrstevníků díky své orientaci na italské prostředí a svým specifickým výtvarným projevem jsou blízké okruhu italských autorů Valori Plastici.
### Zastoupení ve sbírkách
- Národní galerie v Praze
- Židovské muzeum v Praze
### Společné výstavy
- 1994/1995 Mezery v historii (1890–1938). Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi, Městská knihovna, Praha, Museum österreichischer Kultur, Eisenstadt, Ostdeutsche Galerie, Regensburg
- 2013 Mladí lvi v kleci, Oblastní galerie v Liberci
## Dílo
- Přístav, olej na plátně 1926 [4]
- Pierot, dívka a harlekýn (Tři masky), olej na plátně 1927 [5]
- Portrét Guida Frumiho, olej na dřevěné desce 1943 [6]
- Ulice s kostelem,olej na plátně 1925 [7]
- Portrét univerzitního profesora a výtvarného kritika Oskara Schürera, olej na plátně 1931-1932 [8]
|
cswiki/980230
|
cswiki
| 980,230
|
Charlotte Schrötter-Radnitz
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Charlotte_Schr%C3%B6tter-Radnitz
|
2025-05-10T13:34:23Z
|
cs
|
Q15838249
| 31,410
|
{{Infobox - umělec
| jméno = Charlotte Schrötter-Radnitz
| rodné jméno = Charlotte Radnitz
| místo narození = [[Praha]]<br /> {{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| místo úmrtí = [[Benátky]]<br /> {{Vlajka a název|Itálie}}
| povolání = [[malíř]]ka
| choť = [[Richard Schrötter]]
}}
'''Charlotte Schrötter-Radnitz''', v matrice zapsaná '''Charlotta Julie''', také psána '''Lotte Radnitz-Schroetterová''', či '''Lotte Frumi''' ([[18. duben|18. dubna]] [[1899]], [[Nové Město (Praha)|Praze-Novém Městě]]<ref name="matrikaN">[https://vademecum.nacr.cz/vademecum/permalink?xid=34443855-6476-4a1f-b186-6c0f0730f0d7&scan=2f57e73c8fdf353a7e1e079547ed32c3 Národní archiv, Matriky židovských náboženských obcí v českých krajíchMatriční záznam o narození Charlotty Radnitz] židovské náboženské obce v Praze</ref> – [[1986]], [[Benátky]]), byla česká a italská malířka.
== Život ==
Charlotte Radnitz se narodila v [[Nové Město (Praha)|Praze-Novém Městě]], otcec Otto Radnitz a matka Marta rodem Mozes.<ref name="matrikaN"/> Později vystudovala v letech 1919–1922 [[Akademie výtvarných umění v Praze|pražskou Akademii]] u prof. [[Franz Thiele|Franze Thieleho]]. Provdala se za malíře [[Richard Schrötter|Richarda Schröttera]] a v polovině dvacátých let s ním pobývala v Benátkách. Byla členkou německého uměleckého spolku ''Concordia'' a patřila k zakládajícím členům skupin německy hovořících umělců [[Junge Kunst]] a [[Prager Secession]]. Roku 1926 reprezentovala Československo na [[Biennale di Venezia|Benátském bienále]]. Po rozpadu manželství se ve 30. letech 20. století vrátila do Benátek, kde zemřela roku 1986 ve věku 87 let.
== Dílo ==
Její dílo z let 1924–1928 je známé zčásti pouze z reprodukcí v dobovém tisku. Zabývala se převážně figurální malbou, portréty, městskými krajinami a zátiším. Roku 1928 o ní vyšla monografická studie v časopise Deutsche Kunst und Dekoration.<ref>Deutsche Kunst und Dekoration 31, 1928, č. 3, s. 22-25</ref>. Národní galerie v Praze má ve sbírce obrazy ''Přístav průplavu della Guidecca'' (1924) a ''Pierot, dívka a harlekýn, Tři masky'' (1927). Obraz ''Komedianti'' (před r. 1928) je v Židovském muzeu v Praze.
Obrazy Charlotte Radnitz z 20. let se na první pohled odlišují od produkce jejích německy hovořících vrstevníků díky své orientaci na italské prostředí a svým specifickým výtvarným projevem jsou blízké okruhu italských autorů Valori Plastici.<ref>Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, s. 362</ref>
=== Zastoupení ve sbírkách ===
* [[Národní galerie v Praze]]
* [[Židovské muzeum v Praze]]
=== Společné výstavy ===
* 1994/1995 ''Mezery v historii (1890–1938). Polemický duch Střední Evropy – Němci, Židé, Češi'', Městská knihovna, Praha, Museum österreichischer Kultur, Eisenstadt, Ostdeutsche Galerie, Regensburg
* 2013 ''Mladí lvi v kleci'', Oblastní galerie v Liberci
== Dílo ==
* Přístav, olej na plátně 1926 <ref>[https://www.webumenia.sk/cs/dielo/CZE:PNP.IO_316 Charlotte Schrötter-Radnitz, Přístav]</ref>
* Pierot, dívka a harlekýn (Tři masky), olej na plátně 1927 <ref>[https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.O_4392 Charlotte Schrötter-Radnitz,Pierot, dívka a harlekýn (Tři masky)]</ref>
* Portrét Guida Frumiho, olej na dřevěné desce 1943 <ref>[https://www.invaluable.com/auction-lot/lotte-charlotte-julia-frumi-radnitz-italian-born--235-c-3e046f2a1b Charlotte Schrötter-Radnitz, Portrait of Guido Frumi, Venice, 1943, Oil on wood]</ref>
* Ulice s kostelem,olej na plátně 1925 <ref>[https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/443616 Charlotte Schrötter-Radnitz, Charlotte Schrötter-Radnitz (Frumi): Ulice s kostelem ve Francii]</ref>
* Portrét univerzitního profesora a výtvarného kritika Oskara Schürera, olej na plátně 1931-1932 <ref>[https://collections.jewishmuseum.cz/index.php/Detail/Object/Show/object_id/443615 Charlotte Schrötter-Radnitz (Frumi): Portrét univerzitního profesora a výtvarného kritika Oskara Schürera (1892-1949)]</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Habánová A (ed.), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. Arbor vitae, Řevnice, {{ISBN|978-80-7467-025-1}} (Arbor vitae), {{ISBN|978-80-85050-99-8}} (OGL)
* Rousová H (ed.), 1994, Mezery v historii 1890–1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s., GHMP, NG, Praha {{ISBN|80-7010-030-3}}
* Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno
* Výtvarní umělci Přerova 1900–2010, Daněk L. a kol., 2009, Galia Olomouc, {{ISBN|978-80-904352-1-6}}
=== Externí odkazy ===
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=58756F01956B11E287F174F06DCD07FC&scan=1#scan1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, Radnitz, Otto *1864 s rodinou (otec Charlotte Radnitz-Schrötterové)]
* {{AbART osoba|43239}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Umění}}
{{DEFAULTSORT:Schrötter-Radnitz Charlotte}}
[[Kategorie:Čeští malíři 19. století]]
[[Kategorie:Italští malíři]]
[[Kategorie:Narození 18. dubna]]
[[Kategorie:Narození v roce 1899]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1986]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v Benátkách]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Čeští malíři 20. století]]
| 24,891,484
|
[{"title": "Charlotte Schr\u00f6tter-Radnitz", "data": {"Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Charlotte Radnitz", "Narozen\u00ed": "18. dubna 1899 \u00b7 Praha \u00b7 Rakousko-Uhersko", "\u00damrt\u00ed": "1986 (ve v\u011bku 86\u201387 let) \u00b7 Ben\u00e1tky \u00b7 It\u00e1lie", "Povol\u00e1n\u00ed": "mal\u00ed\u0159ka", "Rodi\u010de": "Otto Radnitz", "Man\u017eel(ka)": "Richard Schr\u00f6tter", "P\u0159\u00edbuzn\u00ed": "Gerty Coriov\u00e1 (sestra)"}}]
| false
|
# TIROS-1
TIROS-1 byla první úspěšně provozovaná meteorologická družice a první družice z programu TIROS (Television Infrared Observation Satellite). Družice byla vynesena raketou Thor Able 1. dubna 1960 z mysu Canaveral na Floridě.
## Program a průběh mise
Účastníci programu: NASA, US ARMY Signal Research and Development Lab, RCA, US Weather Bureau, US Naval Photographic Interpretation Center.
Byla sestrojena k otestování nových experimentálních technik založených na záznamu pozorovaných oblačných struktur z oběžné dráhy.
Na oběžnou dráhu Země se dostala pomocí rakety Thor Able z kosmodromu na Floridě 1. dubna 1960. V katalogu COSPAR dostala označení 1960-002B. Létala ve výšce 693 – 750 km s oběžnou periodou 99 minut.
Přestože družice pracovala pouze 78 dní, byla považována za velice úspěšnou, neboť dokázala užitečnost družic pro práci meteorologů. Během mise bylo nasnímáno tisíce obrázků oblačných textur atmosféry Země a byl zachycen jejich charakteristický chod. Je pravděpodobné, že létá na oběžné dráze stále, protože její životnost byla vypočítána na 60 let (viz kosmické smetí).
## Popis družice a vybavení
Družice nesla dvě televizní kamery spolu se dvěma záznamovými magnetickými páskami, na kterých se snímaná data uchovávala v době, kdy družice byla z dosahu přenosových pozemních stanic. Jedna kamera byla s vysokým rozlišením.
Energii zajišťovaly baterie dobíjené 9 200 solárními bateriemi.
Družice měla 106 centimetrů v průměru a 48 centimetrů na výšku, vážila 120 kilogramů. Byla tvořena hliníkovou slitinou a nerezovou ocelí. Měla tři páry raket na tuhé palivo sloužících k otáčení.
K vysílání a přenosu sloužily antény připevněné na bázi a na horním okraji družice.
Družice byla stabilizována proti rotaci a nebyla vázána při svém oběhu k povrchu Země, tudíž televizní kamery mohly povrch Země snímat pouze v době, kdy k němu byly natočeny.
|
cswiki/21525
|
cswiki
| 21,525
|
TIROS-1
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/TIROS-1
|
2023-05-08T18:11:40Z
|
cs
|
Q646764
| 17,503
|
[[Soubor:Tiros 1 instruments.jpg|náhled|Přístrojové vybavení TIROS-1]]
[[Soubor:TIROS-1-Earth.png|náhled|Jeden z prvních televizních družicových snímků pořízených družicí TIROS-1 ([[2. duben|2. duben]] [[1960]])]]
'''TIROS-1''' byla první úspěšně provozovaná [[meteorologická družice]] a první družice z [[Program TIROS|programu TIROS]] ('''Television Infrared Observation Satellite'''). Družice byla vynesena raketou [[Rakety Thor#Thor Able|Thor Able]] [[1. duben|1. dubna]] [[1960]] z [[mys]]u [[Mys Canaveral|Canaveral]] na [[Florida|Floridě]].
== Program a průběh mise ==
Účastníci programu: ''[[NASA]], US ARMY Signal Research and Development Lab, RCA, [[US Weather Bureau]], US Naval Photographic Interpretation Center''.
Byla sestrojena k otestování nových experimentálních technik založených na záznamu pozorovaných oblačných struktur z oběžné dráhy.
Na oběžnou dráhu Země se dostala pomocí rakety Thor Able z kosmodromu na Floridě 1. dubna 1960. V katalogu [[COSPAR]] dostala označení 1960-002B.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=NASA master catalog - 1960-002B |url=http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1960-002B |datum přístupu=2015-11-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20111018123603/http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1960-002B |datum archivace=2011-10-18 |nedostupné=ano }}</ref> Létala ve výšce 693 – 750 km s oběžnou periodou 99 minut.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie| příjmení = Vítek | příjmení2 = Lála | jméno = Antonín | jméno2 = Petr | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1982 | kapitola = Meteorologické družice | strany = 203}}</ref>
Přestože družice pracovala pouze 78 dní, byla považována za velice úspěšnou, neboť dokázala užitečnost družic pro práci meteorologů. Během mise bylo nasnímáno tisíce obrázků oblačných textur atmosféry [[Země]] a byl zachycen jejich charakteristický chod. Je pravděpodobné, že létá na oběžné dráze stále, protože její životnost byla vypočítána na 60 let (viz [[kosmické smetí]]).<ref name="Encyklopedie-s203">Encyklopedie kosmonautiky, str. 203.</ref>
== Popis družice a vybavení ==
Družice nesla dvě [[televizní kamera|televizní kamery]] spolu se dvěma záznamovými magnetickými páskami, na kterých se snímaná data uchovávala v době, kdy družice byla z dosahu přenosových pozemních stanic. Jedna kamera byla s vysokým [[rozlišení]]m.
Energii zajišťovaly baterie dobíjené 9 200 solárními bateriemi.
Družice měla 106 centimetrů v průměru a 48 centimetrů na výšku, vážila 120 kilogramů. Byla tvořena [[slitiny hliníku|hliníkovou slitinou]] a nerezovou [[ocel]]í. Měla tři páry [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|raket na tuhé palivo]] sloužících k otáčení.
K vysílání a přenosu sloužily antény připevněné na bázi a na horním okraji družice.
Družice byla stabilizována proti rotaci a nebyla vázána při svém oběhu k povrchu Země, tudíž televizní kamery mohly povrch [[Země]] snímat pouze v době, kdy k němu byly natočeny.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|TIROS 1}}
* [http://www.earth.nasa.gov/history/tiros/tiros.html www.earth.nasa.gov] {{Wayback|url=http://www.earth.nasa.gov/history/tiros/tiros.html |date=20051229155827 }} – Program TIROS (anglicky)
* [http://www.astro.cz/apod/ap000401.html Fotografie z TIROSu 1 jako snímek dne na stránkách ČAS]
{{Portály|Kosmonautika}}
[[Kategorie:Meteorologické družice]]
[[Kategorie:NASA]]
[[Kategorie:Kosmonautika v roce 1960]]
| 22,775,387
|
[]
| false
|
# Henrik Gál
Henrik Gál (* 5. března 1947 Földes, Maďarsko) je bývalý maďarský zápasník, který zápasil v obou stylech.
V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově byl ve volném stylu v kategorii do 52 kg vyřazen ve čtvrtém kole. V roce 1976 vybojoval ve stejné kategorii na hrách v Montrealu čtvrté místo. V roce 1977 vybojoval 4. místo na mistrovství světa ve volném stylu. V roce 1973 vybojoval bronz, v roce 1975 páté místo a v roce 1976 zlato na mistrovství Evropy ve volném stylu. V roce 1970 vybojoval evropské stříbro v řecko-římském stylu.
|
cswiki/1340444
|
cswiki
| 1,340,444
|
Henrik Gál
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Henrik_G%C3%A1l
|
2023-05-18T06:46:38Z
|
cs
|
Q1606263
| 75,670
|
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském]]
| medaile1 =
{{Medaile|2|[[Mistrovství Evropy v zápasu řecko-římském 1970|ME 1970]]|do 48 kg}}
| soutěž2 = [[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu]]
| medaile2 =
{{Medaile|3|[[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1973|ME 1973]]|muší váha}}
{{Medaile|1|[[Mistrovství Evropy v zápasu ve volném stylu 1976|ME 1976]]|muší váha}}
}}
'''Henrik Gál''' (* [[5. březen|5. března]] [[1947]] [[Földes]], [[Maďarsko]]) je bývalý maďarský [[zápas]]ník, který zápasil v obou stylech.
V roce [[1972]] na [[Letní olympijské hry 1972|olympijských hrách]] v [[Mnichov]]ě byl ve volném stylu v kategorii [[Zápas na Letních olympijských hrách 1972 – muži, volný styl do 52 kg|do 52 kg]] vyřazen ve čtvrtém kole. V roce 1976 vybojoval ve [[Zápas na Letních olympijských hrách 1976 – muži, volný styl do 52 kg|stejné kategorii]] na hrách v Montrealu čtvrté místo. V roce 1977 vybojoval 4. místo na mistrovství světa ve volném stylu. V roce 1973 vybojoval bronz, v roce 1975 páté místo a v roce 1976 zlato na mistrovství Evropy ve volném stylu. V roce 1970 vybojoval evropské stříbro v řecko-římském stylu.
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{Olympedia}}
{{Pahýl}}
{{Mistři Evropy v zápasu ve volném stylu - muší váha}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Sport}}
{{DEFAULTSORT:Gál, Henrik}}
[[Kategorie:Maďarští volnostylaři]]
[[Kategorie:Maďarští klasici]]
[[Kategorie:Maďarští olympionici]]
[[Kategorie:Narození 5. března]]
[[Kategorie:Narození v roce 1947]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
| 22,801,703
|
[{"title": "Henrik G\u00e1l", "data": {"Narozen\u00ed": "5. b\u0159ezna 1947 (78 let) \u00b7 F\u00f6ldes", "Povol\u00e1n\u00ed": "z\u00e1pasn\u00edk"}}, {"title": "Mistrovstv\u00ed Evropy v z\u00e1pasu \u0159ecko-\u0159\u00edmsk\u00e9m", "data": {"st\u0159\u00edbro": "ME 1970 \u00b7 do 48 kg"}}, {"title": "Mistrovstv\u00ed Evropy v z\u00e1pasu ve voln\u00e9m stylu", "data": {"bronz": "ME 1973 \u00b7 mu\u0161\u00ed v\u00e1ha", "zlato": "ME 1976 \u00b7 mu\u0161\u00ed v\u00e1ha"}}]
| false
|
# Heavy Model aneb srdce pro Anubise
Heavy Model aneb srdce pro Anubise je album české folk-punkové kapely Znouzectnost vydané v roce 2008.
Plzeňská kapela Znouzectnost kombinuje na tomto albu prvky punku a folku. Jednotlivé písně jsou jak rychlejší a melodičtější (Jednou za tisíc let, Srdce pro Anubise, Kluk s pistolí) a pomalejší (Malý bubeník, Poutníci, Tesáno do kamene).
Kapela album vydala na nosičích CD ale také jej celé uveřejnila volně ke stažení na svých internetových stránkách.
Album obsahuje 15 písní, vyšlo u vydavatelství Sisyfos Records a jeho celková stopáž je 39 minut 35 sekund.
## Seznam skladeb
1. Bonanza (02:46)
2. Až budu mrtvý muž (02:20)
3. U tabule Armády spásy 02:30
4. Grimmové (02:14)
5. Jednou za tisíc let (02:53)
6. Kluk s pistolí (02:15)
7. Malý bubeník (02:44)
8. Valíme hroudy (02:32)
9. Srdce pro Anubise (01:55)
10. Poutníci (03:21)
11. Mravenci (03:44)
12. Pro císaře slávu (02:24)
13. Místo k odpočinutí (02:06)
14. Tesáno do kamene (02:04)
15. Dobré časy (03:47)
|
cswiki/403858
|
cswiki
| 403,858
|
Heavy Model aneb srdce pro Anubise
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heavy_Model_aneb_srdce_pro_Anubise
|
2023-06-22T15:04:14Z
|
cs
|
Q12019335
| 19,413
|
{{Infobox - album
| jméno = Heavy Model aneb srdce pro Anubise
| druh alba = studiové alnum
| umělec = [[Znouzectnost]]
| obrázek =
| barva pozadí = lightsteelblue
| vydáno = [[5. červenec|5. července]] [[2008]]
| nahráno = jaro [[2008]]
| žánr = [[punk]], [[punk-rock]], [[folk-punk]]
| délka = 39:35
| vydavatelství = [[Sisyfos Records]]
| producent =
| kritika =
*Milan Tesař, ''[[Radio Proglas]]'', [[9. srpen|9. 8.]] [[2009]] [http://hudba.proglas.cz/detail-clanku/znouzectnost-heavy-model-aneb-srdce-pro-anubise-recenze.html]
| předchozí album = ''[[Ad Astra (album)|Ad Astra]]''<br />(2005)
| toto album = '''''Heavy Model aneb srdce pro Anubise'''''<br />(2008)
| následující album = ''[[Beat simplicitas]]''<br />(2014)
}}
'''''Heavy Model aneb srdce pro Anubise''''' je album české [[folk-punk]]ové kapely [[Znouzectnost]] vydané v roce [[2008]].
[[Plzeň]]ská kapela [[Znouzectnost]] kombinuje na tomto albu prvky [[punk]]u a [[folk]]u. Jednotlivé písně jsou jak rychlejší a melodičtější (''Jednou za tisíc let'', ''Srdce pro Anubise'', ''Kluk s pistolí'') a pomalejší (''Malý bubeník'', ''Poutníci'', ''Tesáno do kamene'').<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kucera ml.
| jméno = Ilja
| odkaz na autora =
| titul = Recenze: Znouzectnost - Heavy Model aneb srdce pro Anubise
| url = http://www.metoo.cz/3042/znouzectnost-heavy-model-aneb-srdce-pro-anubise
| datum vydání = 01. 09. 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-18
| vydavatel = MeToo.cz
| místo =
| jazyk = čeština
| url archivu = https://web.archive.org/web/20081019153207/http://www.metoo.cz/3042/znouzectnost-heavy-model-aneb-srdce-pro-anubise
| datum archivace = 2008-10-19
| nedostupné = ano
}}</ref>
Kapela album vydala na nosičích [[Kompaktní disk|CD]] ale také jej celé uveřejnila volně ke stažení na svých internetových stránkách.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Golda
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Novinky
| url = http://www.znc.cz/novinky.htm
| datum vydání = 17. 6. 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-02-18
| vydavatel = ZNC.cz
| místo =
| jazyk = čeština
}}</ref>
Album obsahuje 15 písní, vyšlo u vydavatelství [[Sisyfos Records]] a jeho celková stopáž je 39 minut 35 sekund.
== Seznam skladeb ==
# Bonanza ''(02:46)''
# Až budu mrtvý muž ''(02:20)''
# U tabule Armády spásy 02:30
# Grimmové ''(02:14)''
# Jednou za tisíc let ''(02:53)''
# Kluk s pistolí ''(02:15)''
# Malý bubeník ''(02:44)''
# Valíme hroudy ''(02:32)''
# Srdce pro Anubise ''(01:55)''
# Poutníci ''(03:21)''
# Mravenci ''(03:44)''
# Pro císaře slávu ''(02:24)''
# Místo k odpočinutí ''(02:06)''
# Tesáno do kamene ''(02:04)''
# Dobré časy ''(03:47)''
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://www.znc.cz/novinky.htm Informace o vzniku alba na stránkách kapely]
* [http://www.znc.cz/ra/ra.htm Album ke stažení z oficiálních stránek kapely]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}
[[Kategorie:Alba z roku 2008]]
[[Kategorie:Alba Znouzectnosti]]
[[Kategorie:Alba Sisyfos Records]]
| 22,909,571
|
[{"title": "Heavy Model aneb srdce pro Anubise", "data": {"Interpret": "Znouzectnost", "Druh alba": "studiov\u00e9 alnum", "Vyd\u00e1no": "5. \u010dervence 2008", "Nahr\u00e1no": "jaro 2008", "\u017d\u00e1nry": "punk, punk-rock, folk-punk", "D\u00e9lka": "39:35", "Vydavatelstv\u00ed": "Sisyfos Records"}}, {"title": "Profesion\u00e1ln\u00ed kritika", "data": {"Profesion\u00e1ln\u00ed kritika": "- Milan Tesa\u0159, Radio Proglas, 9. 8. 2009"}}, {"title": "Znouzectnost chronologicky", "data": {"Ad Astra \u00b7 (2005)": "Heavy Model aneb srdce pro Anubise \u00b7 (2008) \u00b7 Beat simplicitas \u00b7 (2014)", "Znouzectnost chronologicky": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Skifie žlutá
Skifie žlutá (Skiffia francesae, slovensky: skifie žltá, anglicky: Golden Skiffia). Rybu poprvé popsala v roce 1978 americká ichtyoložka Dolores Irene Kingston (* 1953). Článek s popisem vyšel v časopise Copeia, popis byl vytvořen ze zachovaných a živých exemplářů v Muzeu zoologie (anglicky The Museum of Zoology, UMMZ) na Michiganské univerzitě. Tento druh byl pojmenován na počest Frances H. Millerové, která spolu se svým manželem Robertem Rush Millerem pomáhala sbírat a exportovat živé exempláře ryb.
## Popis
Jedná se o malou rybu o délce do 4,3 cm, s klínovitou hlavou a převrácenými pysky. Má řadu 30–35 hlubokých rozštěpů vnějších zubů v horní i dolní čelisti. Vnitřní zuby mohou být rozštěpené nebo kónické a jsou nepravidelně rozptýleny. Samci jsou zlaté barvy s šedým nádechem. Během namlouvání je zlatá barva výraznější. Mají odlišný tvar ploutví, např. rozdělenou hřbetní ploutev. Oproti jiným druhům živorodých ryb, kde má samec gonopodium, zde má samec tzv. andropodium. Samice mají větší šířku těla a jsou šedozeleně zbarveny, s rozptýlenými černými skvrnami na hřbetě a podél postranní čáry. Samice během námluvy nemění barvu. Obě pohlaví mají černý půlměsíc těsně před ocasní ploutví.
## Biotop
Před prohlášením, že jde o vyhynulý druh v přírodě, ryba žila ve střední Americe, v řece Teuchitlan, v přítoku Rio Ameca, ve státě Jalisco, v západním Mexiku. Oblast řeky obývaná S. francesae měla slabý proud, kalnou vodu a dno bylo bahnité a písečné. Ryba zde žila ve vodním sloupci do 0,5 m. Pobřežní vegetaci tvořily Acacia a Salix, vodní vegetaci pak Pistia, Ceratophyllum, Potamogeton, a vodní hyacint. V roce 1976 zde byla zjištěna větší přítomnost ryb druhu Xiphophorus maculatus. Vědci to označili jako faktor číslo 50. Během dalšího roku se populace S. francesae dramaticky zmenšila.
## Chov v akváriu
- Chov ryby: Ryba je v akváriích chována jen velice vzácně.[10] Je vhodný chov v hejnu, s převahou samic. Jedná se o klidný druh ryby, která nikdy neútočí; rodiče jsou mírní i k novorozeným mláďatům. Vyžaduje pravidelnou výměnu vody.[4]
- Teplota vody: 20–26 °C,[4]
- Kyselost vody: 7,0–8,0 pH[4]
- Tvrdost vody: 5–25 °dGH[4]
- Krmení: Ryba je všežravá, dává přednost rostlinné potravě, především řasám.[4]
- Rozmnožování: Ryba je ovoviviparidní. Pravý a levý vaječník je sloučen do jediného orgánu, ve kterém jsou zárodky. Tento orgán se může rozšiřovat s vývojem zárodků. Ve vaječníku jsou tzv. trophotenia. Každá trofotenie má tři laloky obsahující krevní cévy, o nichž se předpokládá, že fungují při výměně živin a plynu. Novorozenci ztratí trophotaenii krátce po narození.[8] Doba březosti je 55–60 dnů, s obvyklým počtem mláďat 10–15. Samice rodí 5 až 15 mláďat, co 2 měsíce. Mláďata jsou po narození dlouhá 1 cm. Po týdnu se začínají hejnovat. Při teplotě pod 20 °C a nad 25 °C se zastavuje reprodukční cyklus. Pokles teploty na zhruba dva až tři měsíce je pro kondici ryb vhodný.[pozn. 1][4][5]
|
cswiki/1558577
|
cswiki
| 1,558,577
|
Skifie žlutá
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skifie_%C5%BElut%C3%A1
|
2025-05-11T20:32:08Z
|
cs
|
Q5559787
| 62,503
|
{{Taxobox
| jméno = Skifie žlutá
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| nadtřída = [[ryby]] (Osteichthyes)
| třída = [[paprskoploutví]] (Actinopterygii)
| nadřád = [[kostnatí]] (Teleostei)
| řád = [[halančíkovci]] (Cyprinodontiformes)
| čeleď = [[gudeovití]] (Goodeidae)
| rod = [[skifie]] (''Skiffia'')
| binomické jméno = Skiffia francesae
| druh popsal = [[Dolores Irene Kingston|Kingston]], 1978
}}
'''Skifie žlutá'''<ref name=":3" /><ref name="Hanel, 2009" /><ref name=":0" /><ref name=":93" /><ref name="Plíštil, 2018-12-29" /> (''Skiffia francesae'', [[Slovenština|slovensky]]: ''skifie žltá'', [[Angličtina|anglicky]]: ''Golden Skiffia''). Rybu poprvé popsala v roce [[1978]] americká [[Ichtyologie|ichtyoložka]] [[Dolores Irene Kingston]] (* [[1953]]). Článek s popisem vyšel v časopise ''[[Copeia]]'', popis byl vytvořen ze zachovaných a živých exemplářů v Muzeu zoologie ([[Angličtina|anglicky]] The Museum of Zoology, UMMZ) na [[Michiganská univerzita|Michiganské univerzitě]]. Tento druh byl pojmenován na počest [[Frances H. Millerové]], která spolu se svým manželem [[Robert Rush Miller|Robertem Rush Millerem]] pomáhala sbírat a exportovat živé exempláře ryb.<ref name=":1" /><ref name=":2" />
== Popis ==
Jedná se o malou rybu o délce do 4,3 cm, s klínovitou hlavou a převrácenými [[Ret|pysky]]. Má řadu 30–35 hlubokých rozštěpů vnějších zubů v horní i dolní čelisti. Vnitřní zuby mohou být rozštěpené nebo kónické a jsou nepravidelně rozptýleny. Samci jsou zlaté barvy s šedým nádechem. Během namlouvání je zlatá barva výraznější. Mají odlišný tvar ploutví, např. rozdělenou hřbetní ploutev. Oproti jiným druhům živorodých ryb, kde má samec [[gonopodium]], zde má samec tzv. [[andropodium]]. Samice mají větší šířku těla a jsou šedozeleně zbarveny, s rozptýlenými černými skvrnami na hřbetě a podél postranní čáry. Samice během námluvy nemění barvu. Obě pohlaví mají černý půlměsíc těsně před ocasní ploutví.
== Biotop ==
Před prohlášením, že jde o vyhynulý druh v přírodě, ryba žila ve [[Střední Amerika|střední Americe]], v řece [[Teuchitlan]], v přítoku [[Rio Ameca]], ve státě [[Jalisco]], v západním [[Mexiko|Mexiku]]. Oblast řeky obývaná ''S. francesae'' měla slabý proud, kalnou vodu a dno bylo bahnité a písečné. Ryba zde žila ve vodním sloupci do 0,5 m. Pobřežní vegetaci tvořily ''[[akácie|Acacia]]'' a ''[[vrba|Salix]]'', vodní vegetaci pak ''[[babelka řezanovitá|Pistia]]'', ''[[růžkatec|Ceratophyllum]]'', ''[[rdest|Potamogeton]]'', a [[Tokozelka nadmutá|vodní hyacint]].<ref name=":1" /> V roce [[1976]] zde byla zjištěna větší přítomnost ryb druhu ''[[plata skvrnitá|Xiphophorus maculatus]]''.<ref name=":0" /><ref name="IUCN" /> Vědci to označili jako faktor číslo 50. Během dalšího roku se populace ''S. francesae'' dramaticky zmenšila.<ref name=":1" />
== Chov v akváriu ==
* '''Chov ryby''': Ryba je v akváriích chována jen velice vzácně.<ref name="Vega-Salazar" /> Je vhodný chov v hejnu, s převahou samic. Jedná se o klidný druh ryby, která nikdy neútočí; rodiče jsou mírní i k novorozeným mláďatům. Vyžaduje pravidelnou výměnu vody.<ref name=":0" />
* '''Teplota vody''': 20–26 [[Stupeň Celsia|°C]],<ref name=":0" />
* '''Kyselost vody''': 7,0–8,0 [[pH]]<ref name=":0" />
* '''Tvrdost vody''': 5–25 [[Tvrdost vody|°dGH]]<ref name=":0" />
* '''Krmení''': Ryba je všežravá, dává přednost rostlinné potravě, především řasám.<ref name=":0" />
* '''Rozmnožování''': Ryba je [[vejcoživorodost|ovoviviparidní]]. Pravý a levý vaječník je sloučen do jediného orgánu, ve kterém jsou zárodky. Tento orgán se může rozšiřovat s vývojem zárodků. Ve vaječníku jsou tzv. trophotenia. Každá trofotenie má tři laloky obsahující krevní cévy, o nichž se předpokládá, že fungují při výměně živin a plynu. Novorozenci ztratí trophotaenii krátce po narození.<ref name=":2" /> Doba březosti je 55–60 dnů, s obvyklým počtem mláďat 10–15. Samice rodí 5 až 15 mláďat, co 2 měsíce. Mláďata jsou po narození dlouhá 1 cm. Po týdnu se začínají hejnovat. Při teplotě pod 20 °C a nad 25 °C se zastavuje reprodukční cyklus. Pokles teploty na zhruba dva až tři měsíce je pro kondici ryb vhodný.<ref group="pozn.">Lze říct, že v chovu vyžaduje střídání ročních období, a to s tím, že dobře snáší teploty nízké (10 °C i méně), špatně vysoké (25 °C a více). Hlavní reprodukční období poté připadá na jaro a podzim, při teplotách mezi 20 a 24 °C.</ref><ref name=":0" /><ref name=":93" />
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
=== Reference ===
<references>
<ref name=":3">{{Citace monografie| příjmení = Slaboch| jméno = Roman| titul = České názvosloví živorodek| url = http://www.aquatab.net/download/poeciliidae.pdf| ilustrátoři = Martin Rose (kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (grafický design a layout)| vydání = 1 | vydavatel = AQUATAB| místo =| rok vydání = 2009-08-07| počet stran = 63| strany =| isbn = | jazyk = cs}}</ref>
<ref name="Hanel, 2009">{{Citace monografie| příjmení = Hanel| jméno = Lubomír| příjmení2 = Novák| jméno2 = Jindřich| titul = České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.)| url = https://docplayer.cz/105928036-Ceske-nazvy-zivocichu.html| vydání =| vydavatel = Národní muzeum| místo = Praha | rok vydání = 2009| počet stran = 94| strany =| isbn = | jazyk = cs}}</ref>
<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika| titul = Skifie žlutá - Skiffia francesae| periodikum = rybicky.net| url = https://rybicky.net/atlasryb/skifie_zluta| jazyk = cs-cz| datum přístupu = 2020-01-23}}</ref>
<ref name=":93">{{Citace elektronického periodika| příjmení = Ščobák| jméno = Jiří| titul = Seznamte se s divokými živorodkami| periodikum = blog.sme.sk| vydavatel = Petit Press, a.s.| url = https://scobak.blog.sme.sk/c/502896/seznamte-se-s-divokymi-zivorodkami.html| datum vydání = 2019-02-23| jazyk = sk| url archivu = https://web.archive.org/web/20200113150044/https://scobak.blog.sme.sk/c/502896/seznamte-se-s-divokymi-zivorodkami.html| datum přístupu = 2020-01-13| datum archivace = 2020-01-13}}</ref>
<ref name="Plíštil, 2018-12-29">{{Citace elektronického periodika| příjmení = Plíštil| jméno = Jiří| titul = Pozoruhodné ryby na rychnovské výstavě| periodikum = web aquatab.net| vydavatel = Aquatab| url = http://www.aquatab.net/clanky/pozoruhodne-ryby-na-rychnovske-vystave/| datum vydání = 2018-12-29| url archivu =| datum přístupu = 2020-01-23 | jazyk = cs }}</ref>
<ref name=":1">Kingston, Dolores Irene (10 August 1978). "Skiffia francesae, a New Species of Goodeid Fish from Western Mexico". ''Copeia''. '''1978''' (3): 503–508. doi:[[doi:10.2307/1443618|10.2307/1443618]]. JSTOR [https://www.jstor.org/stable/1443618 1443618]. 2020-01-23. (anglicky)</ref>
<ref name=":2">{{Fishbase| id = 6242 | rod = Skiffia | druh = francesae | anglický název = Golden skiffia | podtitul = fisheries, aquarium | jazyk = en | datum vydání = 2020 | datum přístupu = 2020-01-23 }}</ref>
<ref name="IUCN">{{Citace elektronického periodika| příjmení = | jméno = | titul = Golden Skiffia - Skiffia francesae| periodikum = IUCN Red List of Threatened Species| vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species| url = https://www.iucnredlist.org/en| datum vydání = 2018-04-18| url archivu = https://web.archive.org/web/20200304172225/https://www.iucnredlist.org/en| datum přístupu = 2020-01-23| datum archivace = 2020-03-04 | jazyk = en}}</ref>
<ref name="Vega-Salazar">De La Vega-Salazar, Marina; Avila-Luna, Edgar; Macías-Garcia, Constantino (2003). "Ecological evaluation of local extinction: the case of two genera of endemic Mexican fish, Zoogoneticus and Skiffia". ''Biodiversity & Conservation''. '''12''' (10): 2043–2056. doi:[https://link.springer.com/article/10.1023%2FA%3A1024155731112 10.1023/A:1024155731112]. 2020-01-23. (anglicky)</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie| příjmení = Dokoupil | jméno = Norbert | titul = Živorodky | vydání = 1 | místo = Praha | vydavatel = SZN - Státní zemědělské nakladatelství | rok = 1981 | počet stran = 264 | jazyk = cs}}
* HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ''České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.)''. Praha: Národní muzeum, 2009. 94 s.
* ŠČOBÁK, Jiří. Seznamte se s divokými živorodkami. ''blog.sme.sk'' [online]. Petit Press, a.s., 2019-02-23 [cit. 2020-01-13].
=== Související články ===
* [[Akvaristika]]
* [[Živorodé ryby]]
* [[Gudeovití]]
=== Externí odkazy ===
* [[Facebook|Facebook.com]]: [https://www.facebook.com/groups/1147301382107800/ DIVOKÉ ŽIVORODKY]
* [[YouTube]]: [https://www.youtube.com/watch?v=z9Ir_y3jRtY Skiffia francesae]
{{Taxonbar|from=Q5559787}}
{{Portály|Živočichové}}
[[Kategorie:Sladkovodní ryby]]
[[Kategorie:Živorodé ryby]]
[[Kategorie:Gudeovití]]
[[Kategorie:Živorodkovití]]
| 24,894,945
|
[{"title": "Stupe\u0148 ohro\u017een\u00ed podle IUCN", "data": {"Stupe\u0148 ohro\u017een\u00ed podle IUCN": "\u00b7 vyhynul\u00fd v p\u0159\u00edrod\u011b"}}, {"title": "V\u011bdeck\u00e1 klasifikace", "data": {"\u0158\u00ed\u0161e": "\u017eivo\u010dichov\u00e9 (Animalia)", "Kmen": "strunatci (Chordata)", "Podkmen": "obratlovci (Vertebrata)", "Nadt\u0159\u00edda": "ryby (Osteichthyes)", "T\u0159\u00edda": "paprskoploutv\u00ed (Actinopterygii)", "Nad\u0159\u00e1d": "kostnat\u00ed (Teleostei)", "\u0158\u00e1d": "halan\u010d\u00edkovci (Cyprinodontiformes)", "\u010cele\u010f": "gudeovit\u00ed (Goodeidae)", "Rod": "skifie (Skiffia)"}}, {"title": "Binomick\u00e9 jm\u00e9no", "data": {"Binomick\u00e9 jm\u00e9no": ["Skiffia francesae \u00b7 Kingston, 1978", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Josef Chaim Sonnenfeld
Rabín Josef Chaim Sonnenfeld (1. prosince 1848? – 26. února 1932) byl jednou z nejdůležitějších postav ortodoxního života v Palestině. Společně s rabínem Jicchakem Jeruchamem Diskinem založil Charedi komunitu, která dnes funguje jako organizace Ha-eda ha-charedit a dává mimo jiné jeden z nejznámějších certifikátů na košer potraviny.
## Život
Narodil se ve Verbó v Uhersku (dnešní Vrbové, Slovensko). Byl žákem rabína Samuela Benjamina Sofera (Ktav Sofer), syna rabína Chatam Sofera, a také rabína Avrahama Šaga.
Byl znám svými disputacemi s rabínem Avrahamem Kookem.
Když v roce 1927 Tomáš Garrigue Masaryk navštívil mandátní Palestinu, vznikla jejich známá společná fotografie.
Napsal komentáře k Tóře, Talmudu, Šulchan Aruchu. V knize Salmat Chaim (Chaimův plášť) je soubor jeho respons.
|
cswiki/1100389
|
cswiki
| 1,100,389
|
Josef Chaim Sonnenfeld
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Chaim_Sonnenfeld
|
2022-11-25T07:34:15Z
|
cs
|
Q1706746
| 20,995
|
{{Infobox - rabín}}
Rabín '''Josef Chaim Sonnenfeld''' ([[1. prosinec|1. prosince]] [[1848]]{{Nejisté datum|Narození}} – [[26. únor]]a [[1932]]) byl jednou z nejdůležitějších postav ortodoxního života v Palestině. Společně s rabínem Jicchakem Jeruchamem Diskinem založil Charedi komunitu, která dnes funguje jako organizace [[Ha-eda ha-charedit]] a dává mimo jiné jeden z nejznámějších certifikátů na košer potraviny.
== Život ==
Narodil se ve Verbó v Uhersku (dnešní [[Vrbové]], Slovensko). Byl žákem rabína Samuela Benjamina Sofera (Ktav Sofer), syna rabína [[Chatam Sofer]]a, a také rabína Avrahama Šaga.
Byl znám svými disputacemi s rabínem [[Abraham Isaac Kook|Avrahamem Kookem]].
[[Soubor:Sonnenfeld-Masaryk.jpg|vlevo|Rabín Sonnenfeld s Masarykem|náhled]]
Když v roce 1927 [[Tomáš Garrigue Masaryk]] navštívil mandátní Palestinu, vznikla jejich známá společná fotografie.
Napsal komentáře k Tóře, Talmudu, Šulchan Aruchu. V knize Salmat Chaim (Chaimův plášť) je soubor jeho respons.
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Yosef Chaim Sonnenfeld}}
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Sonnenfeld, Josef Chaim}}
[[Kategorie:Rabíni]]
[[Kategorie:Narození v roce 1848]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1932]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Maďarští rabíni]]
[[Kategorie:Rabíni 20. století]]
[[Kategorie:Rabíni 19. století]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olivové hoře]]
[[Kategorie:Narození v roce 1849]]
[[Kategorie:Narození 1. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 26. února]]
| 21,994,957
|
[{"title": "Josef Chajim Sonnenfeld", "data": {"Narozen\u00ed": "1. prosince 1848 (6. kislevu 5609) \u00b7 Vrbov\u00e9", "\u00damrt\u00ed": "26. \u00fanora 1932 (19. adaru I 5692) (ve v\u011bku 83 let) \u00b7 Jeruzal\u00e9m", "Povol\u00e1n\u00ed": "rab\u00edn a ve\u0159ejn\u00e1 postava", "Denominace": "judaismus", "Vzd\u011bl\u00e1n\u00ed": "Chaim Tzvi Mainhemeir", "Poh\u0159ben": "\u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov na Olivov\u00e9 ho\u0159e"}}]
| false
|
# Světový pohár v biatlonu 2016/2017 – Östersund
1. podnik Světového poháru v biatlonu v sezóně 2016/17 probíhal od 25. listopadu do 4. prosince 2016 ve švédském Östersundu. Na programu podniku byly vytrvalostní závody, závody ve sprintech, stíhací závody, smíšená štafeta a smíšený závod dvojic.
## Program závodů
Oficiální program:
| Datum | Disciplína | Začátek (SEČ) | Počet závodníků |
| ------------- | ------------------------- | ------------- | --------------- |
| 27. listopadu | Smíšená štafeta | 15:30 | 24 týmů |
| 27. listopadu | Smíšený závod dvojic | 18:10 | 26 dvojic |
| 30. listopadu | Vytrvalostní závod (ženy) | 18:00 | 100 |
| 1. prosince | Vytrvalostní závod (muži) | 18:00 | 104 |
| 3. prosince | Sprint (ženy) | 11:45 | 103 |
| 3. prosince | Sprint (muži) | 14:45 | 105 |
| 4. prosince | Stíhací závod (ženy) | 11:15 | 60 |
| 4. prosince | Stíhací závod (muži) | 13:20 | 60 |
## Průběh závodů
### Smíšená štafeta
Tento první závod nové sezóny zahájila Veronika Vítková podobně jako minulý závod v Canmore – pří střelbě vleže jí nestačily náhradní náboje, musela na trestný okruh a do druhého kola odjížděla předposlední. Pak se zlepšovala a Gabriele Koukalové předávala na 13. místě. Ta také českou pozici vylepšila: sice jí při první střelbě nešel nabít náhradní náboj a vyvléklo se jí poutko; při druhé střelbě spotřebovala všech osm nábojů, ale ostatní závodnice chybovaly v náhlém poryvu větru podobně. Oba mužští účastníci štafety – Ondřej Moravec a Michal Šlesingr – předvedli velmi dobrý výkon: zastříleli všechny položky čistě a udržovali se na pátém až sedmém místě. V cílové rovině pak svedl Moravec souboj s Fredrikem Lindströmem ze Švédska, který jej však v cíli předstihl o několik centimetrů. Český tým tak dojel sedmý. Zvítězili Norové, když se bezchybně střílející Ole Einar Bjørndalen dostal v polovině svého úseku do čela a Johannes Thingnes Bø pak náskok jen navyšoval.
### Závod smíšených dvojic
Do tohoto sprinterského závodu nastoupila za český tým dvojice Eva Puskarčíková – Michal Krčmář. Puskarčíková začala, podobně jako Vítková v předcházejícím závodě, špatně: udělala pět chyb (za celý závod pak deset), jela na dvě trestná kola a předávala na 17. místě. Krčmář jel lépe, ale ani jeho výkon na lepší než 14. místo v cíli nestačil. Zvítězili Francouzi Marie Dorinová Habertová a Martin Fourcade, kteří dlouho bojovali o první místo s Lisou Hauserovou a Simonem Ederem z Rakouska.
### Vytrvalostní závody
Když Veronika Vítková zasáhla v první střelbě jen dva terče z pěti, nikdo nečekal, že bude nakonec nejlepší z českých biatlonistek. Velká část závodu probíhala za silného větru, takže střelecké výsledky většiny závodnic byly hodně nevyrovnané – některé odkládaly jednotlivé střely a strávily na střelnici i jednu a půl minuty. Gabriela Soukalová, které udělala celkem sedm chyb, z toho šest vstoje, skončila na 17. místě; přitom běžecky dosáhla druhého nejlepšího času. Ještě nevyrovnanější byla Eva Puskarčíková, která tři položky zastřílela čistě, ale při druhé střelbě vleže zaujala špatně polohu, udělala čtyři chyby a dokončila závod jako patnáctá. Další dvě Češky skončily na nebodovaných pozicích: Lucie Charvátová na 41. a Jessica Jislová na 52. místě. Šestou závodnici, i když měl na to nárok, český tým nenasadil. Zvítězila nejlépe běžící a dobře střílející Němka Laura Dahlmeierová před pomalejší Francouzkou Anaïs Bescondovou. Třetí dojela jediná závodnice s čistou střelbou – Běloruska Darja Jurkevičová. Nejlepší biatlonistky dlouho ohrožovala Vanessa Hinzová, která chybovala až při poslední střelbě, navíc jí docházely síly a nakonec doběhla až desátá.
Závod mužů neovlivnil vítr tolik jako předcházející závod žen, přesto mezi závodníky nebyl ani jeden s čistou střelbou. Zvítězil Martin Fourcade, který udělal dvě chyby pouze při položce vstoje ovlivněné větrem. Českým závodníkům se nedařilo: nejlepší dojel se třemi nezasaženými terči Ondřej Moravec na 17. místě.
### Sprinty
České reprezentantky v tomto závodě střílely vleže kromě Jessicy Jislové čistě. Vstoje však byla bezchybná jen Gabriela Soukalová, která přidala – především v prvních dvou kolech – rychlý běh a dojela na třetím místě. Eva Puskarčíková po jedné chybě vstoje skončila na 15. místě. Lucie Charvátová se dopustila dvou chyb, které ale vyrovnala rychlým během a především velmi rychlou střelbou, a dojela o tři místa za Puskarčíkovou. Veronika Vítková sice poprvé v tomto ročníku světového poháru zastřílela první střelbu čistě, ale při druhé udělala tři chyby a skončila až na 35. místě. V závodě, který se jel za bezvětří, zvítězila Marie Dorinová Habertová, která střílela skoro nejpomaleji ze všech závodnic, ale vše napravila nejrychlejším během a čistou střelbou. Druhá Kaisa Mäkäräinenová sice udělala jednu chybu, ale přidala rychlou střelbu a v posledním kole výrazně zrychlila.
Při sprintu mužů vanul silnější vítr než v předcházejícím závodě žen, ale střelby neovlivnil. S výrazným, více než 40sekundovým náskokem vyhrál Martin Fourcade z Francie. Na dalších místech byly výsledky velmi vyrovnané: druhý dojel domácí Fredrik Lindström a dvě sekundy za ním Němec Arnd Peiffer. Michal Šlesingr, který udělal jednu chybu (při první střelbě), dojel na 17. místě. Z dalších českých závodníků dosáhl na body jen Ondřej Moravec, který skončil na 33. pozici. Stejně jako v předchozím vytrvalostním závodu se nedařilo Jaroslavu Soukupovi, který jel svůj 250. závod ve světovém poháru – s celkově čtyřmi nezasaženými terči dojel 93. ze 105 závodníků.
### Stíhací závody
Do tohoto závodu vyjížděla Gabriela Soukalová jako třetí, ale při první střelbě střílela čistě a tím předjela Kaisu Mäkäräinenovou i dosud vedoucí Marii Dorinovou Habertovou, které udělaly jednu a dvě chyby. Začala jí stíhat také bezchybně střílející Laura Dahlmeierová, ale Koukalová její útok odrazila a když na druhé střelbě zastřílela oproti svým nejbližším soupeřkám čistě, odjížděla s téměř půlminutovým náskokem. Její jediná chyba přišla na třetí střelbě, ale i zde si uchovala 17sekundový náskok před Mäkäräinenovou. Ta sice tento odstup během předposledního kola stáhla na pět sekund, ale při poslední střelbě udělala dvě chyby, čímž vypadla z boje o medailové umístění. Protože Koukalová při střelbě opět nechybovala, získala zpátky 17sekundový náskok, tentokrát na Italku Wiererovou a především bezchybnou Dahlmeierovou. Tato výborná běžkyně Koukalovou dojížděla, ale na méně než osm sekund se jí nepřiblížila. Koukalová tak získala svůj 13. titul v individuálních závodech, první pod svým novým příjmením. Radost v cíli však projevovaly i další české biatlonistky: Eva Puskarčíková dojela s dvěma chybami osmá, což bylo její nejlepší umístění v kariéře. Lucie Charvátová udělala na střelnici o jednu chybu více a skončila dvanáctá. I pro místo však pro ní znamenalo druhé nejlepší umístění v závodech světového poháru. Úspěšná byla i Veronika Vítková, která se stejným počtem chyb dokončila na 18. místě, čímž se posunula o 17 příček dopředu oproti své startovní pozici. Všechny české reprezentantky tak dojely do 20. místa.
Do závodu mužů vyjížděl s velkým náskokem Martin Fourcade. Při první položce však nezasáhl dva terče a jeho náskok se snížil na osm sekund před čistě střílejícím Rusem Antonem Babikovem. Když však Fourcade další dvě střelby zvládl čistě, opět si vypracoval více než půlminutový náskok. Při poslední střelbě vstoje však opět dvakrát chyboval a dostal se před něj jak Babikov, tak Maxim Cvetkov. V posledním kole začal Fourcade oba Rusy dojíždět, ale předjet se mu je už nepodařilo. První dojel do cíle Babikov, pro kterého to bylo první vítězství v závodech světového poháru. Čeští závodníci sice do boje o stupně vítězů nezasáhli, ale kromě
Michala Šlesingra si všichni výrazně vylepšili svoji startovní pozici. Nejlepší byl Michal Krčmář, který v posledním kole úspěšně odrazil všechny útoky Antona Šipulina a získal sedmé místo, čímž se posunul o 31 pozic oproti startu. Také Ondřej Moravec se osmnáctým místem výrazně zlepšil.
## Pořadí zemí
| Pořadí | Země | 1. místo | 2. místo | 3. místo | Celkově |
| ------ | --------- | -------- | -------- | -------- | ------- |
| 1. | Francie | 4 | 1 | 1 | 6 |
| 2. | Německo | 1 | 2 | 2 | 5 |
| 3. | Norsko | 1 | 1 | 0 | 2 |
| 3. | Rusko | 1 | 1 | 0 | 2 |
| 5. | Česko | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 6. | Finsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 6. | Rakousko | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 6. | Švédsko | 0 | 1 | 0 | 1 |
| 9. | Bělorusko | 0 | 0 | 2 | 2 |
| 9. | Itálie | 0 | 0 | 2 | 2 |
| | Celkem | 8 | 8 | 8 | 24 |
## Umístění na stupních vítězů
### Muži
| Disciplína | První místo | Výkon | Druhé místo | Výkon | Třetí místo | Výkon |
| Vytrvalostní závod (20 km) | Martin Fourcade | 51:33,8 (0+2+0+0) | Johannes Thingnes Bø | 52:03,3 (0+0+0+2) | Vladimir Čepelin | 52:51,8 (1+0+0+0) |
| Sprint (10 km) | Martin Fourcade | 23:31,9 (0+0) | Fredrik Lindström | 24:13,4 (0+0) | Arnd Peiffer | 24:15,5 (0+0) |
| Stíhací závod (12,5 km) | Anton Babikov | 31:22,3 (0+0+1+0) | Maxim Cvetkov | 31:32,8 (0+0+0+0) | Martin Fourcade | 31:38,0 (2+0+0+2) |
### Ženy
| Disciplína | První místo | Výkon | Druhé místo | Výkon | Třetí místo | Výkon |
| Vytrvalostní závod (15 km) | Laura Dahlmeierová | 46:14,0 (0+0+1+1) | Anaïs Bescondová | 46:29,8 (0+0+0+1) | Darja Jurkevičová | 47:31,1 (0+0+0+0) |
| Sprint (7,5 km) | Marie Dorinová Habertová | 20:09,7 (0+0) | Kaisa Mäkäräinenová | 20:21,1 (0+1) | Gabriela Soukalová | 20:29,8 (0+0) |
| Stíhací závod (10 km) | Gabriela Soukalová | 31:43,3 (0+0+1+0) | Laura Dahlmeierová | 31:51,7 (0+1+1+0) | Dorothea Wiererová | 32:04,7 (0+0+0+0) |
### Smíšené štafety
| Disciplína | První místo | Výkon | Druhé místo | Výkon | Třetí místo | Výkon |
| Smíšený závod dvojic (6 + 7,5 km) | Francie Marie Dorinová Habertová Martin Fourcade | 35:43,5 (0+0) (0+2) (0+0) (0+0) (0+0) (0+1) (0+1) (0+0) | Rakousko Lisa Hauserová Simon Eder | 35:59,5 (0+1) (0+1) (0+1) (0+0) (0+1) (0+1) | Německo Franziska Preussová Erik Lesser | 36:08,7 (0+0) (0+1) (0+1) (0+0) (0+0) (0+2) |
| Smíšená štafeta (2x6 + 2x7,5 km) | Norsko Marte Olsbuová Fanny Hornová Birkelandová Johannes Thingnes Bø Ole Einar Bjørndalen | 1:10:57,1 (0+1) (0+1) (0+0) (0+3) (0+0) (0+0) (0+1) (0+0) | Německo Franziska Hildebrandová Laura Dahlmeierová Benedikt Doll Arnd Peiffer | 1:11:30,8 (0+0) (0+1) (0+0) (0+3) (0+0) (0+1) (0+1) (0+0) | Itálie Lisa Vittozziová Dorothea Wiererová Lukas Hofer Dominik Windisch | 1:11:41,3 (0+3) (0+1) (0+2) (0+1) (0+0) (0+3) (0+1) (0+1) |
|
cswiki/1244715
|
cswiki
| 1,244,715
|
Světový pohár v biatlonu 2016/2017 – Östersund
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%BD_poh%C3%A1r_v_biatlonu_2016/2017_%E2%80%93_%C3%96stersund
|
2023-09-11T10:48:01Z
|
cs
|
Q27867895
| 110,061
|
{{Viz též|Světový pohár v biatlonu 2016/2017}}
[[Soubor:Skidskyttestadion i Östersund.jpg|náhled|upright=1.3|Dějiště světového poháru [[Skidskyttestadion]] ve [[Švédsko|švédském]] [[Östersund]]u (2015)]]
'''1. podnik Světového poháru v biatlonu v sezóně 2016/17''' probíhal od [[25. listopad]]u do [[4. prosinec|4. prosince]] [[2016]] ve [[Švédsko|švédském]] [[Östersund]]u. Na programu podniku byly vytrvalostní závody, závody ve sprintech, stíhací závody, smíšená štafeta a smíšený závod dvojic.
== Program závodů ==
Oficiální program:<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU World Cup Biathlon 1
| url = http://www5.biathlonworld.com/en/events.html/do/showevent?EventId=BT1617SWRLCP01
| datum přístupu = 2016-11-16
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170305083103/http://www5.biathlonworld.com/en/events.html/do/showevent?EventId=BT1617SWRLCP01
| datum archivace = 2017-03-05
| nedostupné = ano
}}
</ref>
{| class="wikitable" style="text-align: center;"
!Datum
!Disciplína
!Začátek ([[Středoevropský čas|SEČ]])
!Počet závodníků
|-
|rowspan="2" |27. listopadu
|Smíšená štafeta
|15:30
|24 týmů
|-
|Smíšený závod dvojic
|18:10
|26 dvojic
|-
|30. listopadu
|Vytrvalostní závod (ženy)
|18:00
|100
|-
|1. prosince
|Vytrvalostní závod (muži)
|18:00
|104
|-
|rowspan="2" |3. prosince
|Sprint (ženy)
|11:45
|103
|-
|Sprint (muži)
|14:45
|105
|-
|rowspan="2" |4. prosince
|Stíhací závod (ženy)
|11:15
|60
|-
|Stíhací závod (muži)
|13:20
|60
|}
== Průběh závodů ==
=== Smíšená štafeta ===
Tento první závod nové sezóny zahájila [[Veronika Vítková]] podobně jako minulý závod v [[Světový pohár v biatlonu 2015/2016 – Canmore|Canmore]] – pří střelbě vleže jí nestačily náhradní náboje, musela na trestný okruh a do druhého kola odjížděla předposlední.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| titul = Sedmé místo mixu Aneb dvě tváře české smíšené štafety
| vydavatel = Český svaz biatlonu
| datum vydání = 2016-11-27
| datum přístupu = 2016-11-27
| url = http://www.biatlon.cz/sedme-misto-mixu-aneb-dve-tvare-ceske-smisene-stafety/
}}</ref> Pak se zlepšovala a [[Gabriela Soukalová|Gabriele Koukalové]] předávala na 13. místě. Ta také českou pozici vylepšila: sice jí při první střelbě nešel nabít náhradní náboj a vyvléklo se jí poutko; při druhé střelbě spotřebovala všech osm nábojů, ale ostatní závodnice chybovaly v náhlém poryvu větru podobně. Oba mužští účastníci štafety – [[Ondřej Moravec]] a [[Michal Šlesingr]] – předvedli velmi dobrý výkon: zastříleli všechny položky čistě a udržovali se na pátém až sedmém místě. V cílové rovině pak svedl Moravec souboj s [[Fredrik Lindström|Fredrikem Lindströmem]] ze Švédska, který jej však v cíli předstihl o několik centimetrů. Český tým tak dojel sedmý. Zvítězili Norové, když se bezchybně střílející [[Ole Einar Bjørndalen]] dostal v polovině svého úseku do čela a [[Johannes Thingnes Bø]] pak náskok jen navyšoval.
=== Závod smíšených dvojic ===
Do tohoto sprinterského závodu nastoupila za český tým dvojice [[Eva Puskarčíková]] – [[Michal Krčmář]]. Puskarčíková začala, podobně jako Vítková v předcházejícím závodě, špatně: udělala pět chyb (za celý závod pak deset), jela na dvě trestná kola a předávala na 17. místě. Krčmář jel lépe, ale ani jeho výkon na lepší než 14. místo v cíli nestačil.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tomíček
| jméno = Matěj
| titul = Štafetu smíšených dvojic vyhráli Francouzi, české duo čtrnácté
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2016-11-27
| datum přístupu = 2016-11-27
| url = http://sport.idnes.cz/svetovy-pohar-ostersund-sprint-smisenych-dvojic-fv0-/biatlon.aspx?c=A161127_173534_biatlon_mt2
}}</ref> Zvítězili Francouzi [[Marie Dorinová Habertová]] a [[Martin Fourcade]], kteří dlouho bojovali o první místo s [[Lisa Hauserová|Lisou Hauserovou]] a [[Simon Eder|Simonem Ederem]] z Rakouska.
=== Vytrvalostní závody ===
Když [[Veronika Vítková]] zasáhla v první střelbě jen dva terče z pěti, nikdo nečekal, že bude nakonec nejlepší z českých biatlonistek. Velká část závodu probíhala za silného větru,<ref>
{{Citace elektronického periodika
| titul = Koukalová na střelnici předvedla sedm chyb! Vítková ve větrné loterii dojela devátá
| periodikum = Sport.cz
| datum vydání = 2016-11-30
| datum přístupu = 2016-11-30
| url = https://www.sport.cz/ostatni/biatlon/clanek/832011-koukalova-na-strelnici-predvedla-sedm-chyb-vitkova-ve-vetrne-loterii-dojela-devata.html#section-artcl
}}</ref> takže střelecké výsledky většiny závodnic byly hodně nevyrovnané – některé odkládaly jednotlivé střely a strávily na střelnici i jednu a půl minuty. [[Gabriela Soukalová]], které udělala celkem sedm chyb, z toho šest vstoje, skončila na 17. místě; přitom běžecky dosáhla druhého nejlepšího času. Ještě nevyrovnanější byla [[Eva Puskarčíková]], která tři položky zastřílela čistě, ale při druhé střelbě vleže zaujala špatně polohu, udělala čtyři chyby a dokončila závod jako patnáctá. Další dvě Češky skončily na nebodovaných pozicích: [[Lucie Charvátová]] na 41. a [[Jessica Jislová]] na 52. místě. Šestou závodnici, i když měl na to nárok, český tým nenasadil. Zvítězila nejlépe běžící a dobře střílející Němka [[Laura Dahlmeierová]] před pomalejší Francouzkou [[Anaïs Bescondová|Anaïs Bescondovou]]. Třetí dojela jediná závodnice s čistou střelbou – Běloruska [[Darja Jurkevičová]]. Nejlepší biatlonistky dlouho ohrožovala [[Vanessa Hinzová]], která chybovala až při poslední střelbě, navíc jí docházely síly a nakonec doběhla až desátá.
Závod mužů neovlivnil vítr tolik jako předcházející závod žen, přesto mezi závodníky nebyl ani jeden s čistou střelbou. Zvítězil [[Martin Fourcade]], který udělal dvě chyby pouze při položce vstoje ovlivněné větrem. Českým závodníkům se nedařilo: nejlepší dojel se třemi nezasaženými terči [[Ondřej Moravec]] na 17. místě.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zatloukal
| jméno = Tomáš
| titul = Fourcada nezastavila ani větrná loterie. Z Čechů byl nejlepší Moravec
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2016-12-01
| datum přístupu = 2016-12-01
| url = http://sport.idnes.cz/biatlon-20-km-ostersund-0bg-/biatlon.aspx?c=A161201_174503_biatlon_par
}}</ref>
=== Sprinty ===
České reprezentantky v tomto závodě střílely vleže kromě [[Jessica Jislová|Jessicy Jislové]] čistě. Vstoje však byla bezchybná jen [[Gabriela Soukalová]], která přidala – především v prvních dvou kolech – rychlý běh a dojela na třetím místě. [[Eva Puskarčíková]] po jedné chybě vstoje skončila na 15. místě. [[Lucie Charvátová]] se dopustila dvou chyb, které ale vyrovnala rychlým během a především velmi rychlou střelbou, a dojela o tři místa za Puskarčíkovou. [[Veronika Vítková]] sice poprvé v tomto ročníku světového poháru zastřílela první střelbu čistě, ale při druhé udělala tři chyby a skončila až na 35. místě. V závodě, který se jel za bezvětří, zvítězila [[Marie Dorinová Habertová]], která střílela skoro nejpomaleji ze všech závodnic, ale vše napravila nejrychlejším během a čistou střelbou. Druhá [[Kaisa Mäkäräinenová]] sice udělala jednu chybu, ale přidala rychlou střelbu a v posledním kole výrazně zrychlila.
Při sprintu mužů vanul silnější vítr než v předcházejícím závodě žen, ale střelby neovlivnil. S výrazným, více než 40sekundovým náskokem vyhrál [[Martin Fourcade]] z Francie. Na dalších místech byly výsledky velmi vyrovnané: druhý dojel domácí [[Fredrik Lindström]] a dvě sekundy za ním Němec [[Arnd Peiffer]]. [[Michal Šlesingr]], který udělal jednu chybu (při první střelbě), dojel na 17. místě. Z dalších českých závodníků dosáhl na body jen [[Ondřej Moravec]], který skončil na 33. pozici. Stejně jako v předchozím vytrvalostním závodu se nedařilo [[Jaroslav Soukup (biatlonista)|Jaroslavu Soukupovi]], který jel svůj 250. závod ve světovém poháru – s celkově čtyřmi nezasaženými terči dojel 93. ze 105 závodníků.
=== Stíhací závody ===
Do tohoto závodu vyjížděla [[Gabriela Soukalová]] jako třetí, ale při první střelbě střílela čistě a tím předjela [[Kaisa Mäkäräinenová|Kaisu Mäkäräinenovou]] i dosud vedoucí [[Marie Dorinová Habertová|Marii Dorinovou Habertovou]], které udělaly jednu a dvě chyby.<ref>
{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Macek
| jméno = Tomáš
| titul = Triumf ve velkém stylu! Koukalová vyhrála v Östersundu stíhací závod
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2016-12-04
| datum přístupu = 2016-12-04
| url = http://sport.idnes.cz/koukalova-a-spol-stihaci-zavod-zen-d5u-/biatlon.aspx?c=A161204_085507_biatlon_ten
}}</ref> Začala jí stíhat také bezchybně střílející [[Laura Dahlmeierová]], ale Koukalová její útok odrazila a když na druhé střelbě zastřílela oproti svým nejbližším soupeřkám čistě, odjížděla s téměř půlminutovým náskokem. Její jediná chyba přišla na třetí střelbě, ale i zde si uchovala 17sekundový náskok před Mäkäräinenovou. Ta sice tento odstup během předposledního kola stáhla na pět sekund, ale při poslední střelbě udělala dvě chyby, čímž vypadla z boje o medailové umístění. Protože Koukalová při střelbě opět nechybovala, získala zpátky 17sekundový náskok, tentokrát na Italku [[Dorothea Wiererová|Wiererovou]] a především bezchybnou Dahlmeierovou. Tato výborná běžkyně Koukalovou dojížděla, ale na méně než osm sekund se jí nepřiblížila. Koukalová tak získala svůj 13. titul v individuálních závodech, první pod svým novým příjmením. Radost v cíli však projevovaly i další české biatlonistky: [[Eva Puskarčíková]] dojela s dvěma chybami osmá, což bylo její nejlepší umístění v kariéře. [[Lucie Charvátová]] udělala na střelnici o jednu chybu více a skončila dvanáctá. I pro místo však pro ní znamenalo druhé nejlepší umístění v závodech světového poháru. Úspěšná byla i [[Veronika Vítková]], která se stejným počtem chyb dokončila na 18. místě, čímž se posunula o 17 příček dopředu oproti své startovní pozici. Všechny české reprezentantky tak dojely do 20. místa.
Do závodu mužů vyjížděl s velkým náskokem [[Martin Fourcade]]. Při první položce však nezasáhl dva terče a jeho náskok se snížil na osm sekund před čistě střílejícím Rusem [[Anton Babikov|Antonem Babikovem]]. Když však Fourcade další dvě střelby zvládl čistě, opět si vypracoval více než půlminutový náskok. Při poslední střelbě vstoje však opět dvakrát chyboval a dostal se před něj jak Babikov, tak [[Maxim Cvetkov]]. V posledním kole začal Fourcade oba Rusy dojíždět, ale předjet se mu je už nepodařilo. První dojel do cíle Babikov, pro kterého to bylo první vítězství v závodech světového poháru. Čeští závodníci sice do boje o stupně vítězů nezasáhli, ale kromě
[[Michal Šlesingr|Michala Šlesingra]] si všichni výrazně vylepšili svoji startovní pozici. Nejlepší byl [[Michal Krčmář]], který v posledním kole úspěšně odrazil všechny útoky [[Anton Šipulin|Antona Šipulina]] a získal sedmé místo, čímž se posunul o 31 pozic oproti startu.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| titul = Český biatlon v záři reflektorů. Gabriela Koukalová první, přidali se i ostatní!
| vydavatel = Český svaz biatlonu
| datum vydání = 2016-12-04
| datum přístupu = 2016-12-05
| url = http://www.biatlon.cz/cesky-biatlon-v-zari-reflektoru-gabriela-koukalova-prvni-pridali-se-i-ostatni/
}}</ref> Také [[Ondřej Moravec]] se osmnáctým místem výrazně zlepšil.
== Pořadí zemí ==
{| class="wikitable sortable" style="text-align:center;"
!style="width:20px;"|Pořadí
!style="width:150px;"|Země
!style="width:100px; background-color:gold;"|1. místo
!style="width:100px; background-color:silver;"|2. místo
!style="width:100px; background-color:#cc9966;;"|3. místo
!style="width:100px;"|Celkově
|-
! 1.
| align=left | {{Vlajka a název|Francie}} || 4 || 1 || 1 || 6
|-
! 2.
| align=left | {{Vlajka a název|Německo}} || 1 || 2 || 2 || 5
|-
! rowspan="2"| 3.
| align=left | {{Vlajka a název|Norsko}} || 1 || 1 || 0 || 2
|-
| align=left | {{Vlajka a název|Rusko}} || 1 || 1 || 0 || 2
|-
! 5.
| align=left | {{Vlajka a název|Česko}} || 1 || 0 || 1 || 2
|-
! rowspan="3"| 6.
| align=left | {{Vlajka a název|Finsko}} || 0 || 1 || 0 || 1
|-
| align=left | {{Vlajka a název|Rakousko}} || 0 || 1 || 0 || 1
|-
| align=left | {{Vlajka a název|Švédsko}} || 0 || 1 || 0 || 1
|-
! rowspan="2"| 9.
| align=left | {{Vlajka a název|Bělorusko}} || 0 || 0 || 2 || 2
|-
| align=left | {{Vlajka a název|Itálie}} || 0 || 0 || 2 || 2
|- class="sortbottom"
! || Celkem || 8 || 8 || 8 || 24
|}
== Umístění na stupních vítězů ==
=== Muži ===
{| class="wikitable"
|width="210" bgcolor="efefef"|'''Disciplína'''
|width="180" bgcolor="gold"|'''První místo'''
|Výkon
|width="180" bgcolor="silver"|'''Druhé místo'''
|Výkon
|width="180" bgcolor="CC9966"|'''Třetí místo'''
|Výkon
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Vytrvalostní závod (závod jednotlivců)|Vytrvalostní závod]] (20 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Men 20 km Individual
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01SMIN
| datum přístupu = 2016-12-01
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{flagicon|FRA}} [[Martin Fourcade]] || 51:33,8 <br /><small>(0+2+0+0)
| {{flagicon|NOR}} [[Johannes Thingnes Bø]] || 52:03,3<br /><small>(0+0+0+2)
| {{flagicon|BLR}} [[Vladimir Čepelin]] || 52:51,8 <br /><small>(1+0+0+0)
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Sprint|Sprint]] (10 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Men 10 km Sprint
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01SMSP
| datum přístupu = 2016-12-03
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{flagicon|FRA}} [[Martin Fourcade]] || 23:31,9<br /><small>(0+0)
| {{flagicon|SWE}} [[Fredrik Lindström]] || 24:13,4<br /><small>(0+0)
| {{flagicon|GER}} [[Arnd Peiffer]] || 24:15,5<br /><small>(0+0)
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Stíhací závod|Stíhací závod]] (12,5 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Men 12.5 km Pursuit
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01SMPU
| datum přístupu = 2016-12-04
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{flagicon|RUS}} [[Anton Babikov]] || 31:22,3<br /><small>(0+0+1+0)
| {{flagicon|RUS}} [[Maxim Cvetkov]] || 31:32,8<br /><small>(0+0+0+0)
| {{flagicon|FRA}} [[Martin Fourcade]] || 31:38,0<br /><small>(2+0+0+2)
|}
=== Ženy ===
{| class="wikitable"
|width="210" bgcolor="efefef"|'''Disciplína'''
|width="180" bgcolor="gold"|'''První místo'''
|Výkon
|width="180" bgcolor="silver"|'''Druhé místo'''
|Výkon
|width="180" bgcolor="CC9966"|'''Třetí místo'''
|Výkon
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Vytrvalostní závod (závod jednotlivců)|Vytrvalostní závod]] (15 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Women 15 km Individual
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01SWIN
| datum přístupu = 2016-11-30
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{flagicon|GER}} [[Laura Dahlmeierová]] || 46:14,0<br /><small>(0+0+1+1)
| {{flagicon|FRA}} [[Anaïs Bescondová]] || 46:29,8<br /><small>(0+0+0+1)
| {{flagicon|BLR}} [[Darja Jurkevičová]] || 47:31,1<br /><small>(0+0+0+0)
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Sprint|Sprint]] (7,5 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Women 7.5 km Sprint
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01SWSP
| datum přístupu = 2016-12-03
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{nowrap|{{flagicon|FRA}} [[Marie Dorinová Habertová]]}} || 20:09,7<br /><small>(0+0)
| {{flagicon|FIN}} [[Kaisa Mäkäräinenová]] || 20:21,1<br /><small>(0+1)
| {{flagicon|CZE}} [[Gabriela Soukalová]] || 20:29,8<br /><small>(0+0)
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Stíhací závod|Stíhací závod]] (10 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Women 10 km Pursuit
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01SWPU
| datum přístupu = 2016-12-04
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{flagicon|CZE}} [[Gabriela Soukalová]] || 31:43,3<br /><small>(0+0+1+0)
| {{flagicon|GER}} [[Laura Dahlmeierová]] || 31:51,7<br /><small>(0+1+1+0)
| {{flagicon|ITA}} [[Dorothea Wiererová]] || 32:04,7<br /><small>(0+0+0+0)
|}
=== Smíšené štafety ===
{| class="wikitable"
|width="210" bgcolor="efefef"|'''Disciplína'''
|width="180" bgcolor="gold"|'''První místo'''
|Výkon
|width="180" bgcolor="silver"|'''Druhé místo'''
|Výkon
|width="180" bgcolor="CC9966"|'''Třetí místo'''
|Výkon
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Smíšený závod dvojic|Smíšený závod dvojic]] (6 + 7,5 km)<ref>
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]]
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Mixed km Single Mixed Relay
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01MXSR
| datum přístupu = 2016-11-27
| jazyk = anglicky}}
</ref>
| {{Vlajka a název|Francie}}<br />[[Marie Dorinová Habertová]]<br />[[Martin Fourcade]] || 35:43,5<br /><small>(0+0) (0+2)<br>(0+0) (0+0)<br>(0+0) (0+1)<br>(0+1) (0+0)</small>
| {{Vlajka a název|Rakousko}}<br />[[Lisa Hauserová]]<br />[[Simon Eder]] || 35:59,5<br /><small>(0+1) (0+1)<br>(0+1) (0+0)<br>(0+1) (0+0)<br>(0+1) (0+1)</small>
| {{Vlajka a název|Německo}}<br />[[Franziska Preussová]]<br />[[Erik Lesser]] || 36:08,7<br /><small>(0+0) (0+1)<br>(0+0) (0+1)<br>(0+1) (0+0)<br>(0+0) (0+2)</small>
|-
| [[Světový pohár v biatlonu#Štafeta|Smíšená štafeta]] (2x6 + 2x7,5 km)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Mezinárodní biatlonová unie]] (dále jen IBU)
| titul = BMW IBU WORLD CUP BIATHLON 1 - Oestersund (SWE); Mixed 2x6+2x7.5 km Relay
| url = http://services.biathlonresults.com/Results.aspx?RaceId=BT1617SWRLCP01MXRL
| datum přístupu = 2016-11-27
| jazyk = anglicky}}</ref>
| {{Vlajka a název|Norsko}}<br />[[Marte Olsbuová Røiselandová|Marte Olsbuová]]<br />{{nowrap|[[Fanny Hornová Birkelandová]]}}<br />[[Johannes Thingnes Bø]]<br />[[Ole Einar Bjørndalen]] || 1:10:57,1<br /><small>(0+1) (0+1)<br>(0+0) (0+3)<br>(0+0) (0+0)<br>(0+1) (0+0)</small>
| {{Vlajka a název|Německo}}<br />[[Franziska Hildebrandová]]<br />[[Laura Dahlmeierová]]<br />[[Benedikt Doll]]<br />[[Arnd Peiffer]] || 1:11:30,8<br /><small>(0+0) (0+1)<br>(0+0) (0+3)<br>(0+0) (0+1)<br>(0+1) (0+0)</small>
| {{Vlajka a název|Itálie}}<br />[[Lisa Vittozziová]]<br />[[Dorothea Wiererová]]<br />[[Lukas Hofer]]<br />[[Dominik Windisch]] || 1:11:41,3<br /><small>(0+3) (0+1)<br>(0+2) (0+1)<br>(0+0) (0+3)<br>(0+1) (0+1)</small>
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.skidskytte.se/ARBETSRUM/worldcupostersund/ Oficiální stránky] {{Wayback|url=http://www.skidskytte.se/ARBETSRUM/worldcupostersund/ |date=20161114001244 }} {{sv}}
{{Světový pohár v biatlonu 2016/17}}
{{Portály|Sport}}
[[Kategorie:Světový pohár v biatlonu 2016/2017]]
[[Kategorie:Biatlon v roce 2016]]
[[Kategorie:Biatlon ve Švédsku]]
| 23,156,139
|
[]
| false
|
# Sofja Razumovská
Sofja Stěpanovna Razumovská (rusky Софья Степановна Разумовская; 22. září 1746 – 8. října 1803, Petrohrad) byla ruská dvorní dáma. Sloužila jako hlavní dvorní dáma carevně Kateřině II. Veliké. Provdaná byla za Pjotra Kirilloviče Razumovského, mimo jiné však byla milenkou cara Pavla I. S ním zplodila syna Semjona Velikého.
## Život
Sofie Razumovská byla dcerou Stěpana Fjodoroviče Ušakova a Anny Semjonovny. Byla vybrána jako hlavní dvorní dáma carevny Kateřiny II. Veliké. Provdala se za Michajla Petroviče Czartoryského, velmi brzy však ovdověla.
Aktivně se účastnila života u dvora a byla známá temperamentním životním stylem. Když se začalo plánovat, že by se velkokníže Pavel stal novým carem, spekulovalo se o jeho sexuálních schopnostech, jestli by vůbec mohl zplodit potomky. Sofie se nabídla, že jej otestuje. Byla úspěšná a porodila velkoknížeti syna Semjona Velikého. Jeho výchovu poté zajistila sama carevna Kateřina.
Pavel se v roce 1773 oženil a v roce 1776 byla Sofie provdána za Pjotra Kirilloviče Razumovského, syna polního maršála Kirilla Grigorjeviče Razumovského. I přesto, že její tchán s manželstvím nesouhlasil, bylo toto manželství šťastné.
|
cswiki/1742306
|
cswiki
| 1,742,306
|
Sofja Razumovská
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sofja_Razumovsk%C3%A1
|
2025-01-28T14:07:50Z
|
cs
|
Q4388798
| 12,869
|
{{Infobox - osoba 2
| jméno = Sofie Štěpanovna Razumovská<br />Софья Степановна Разумовская
| choť = Michail Petrovič Czartoryský<br />Pjotr Kirillovič Razumovský
| partner = car [[Pavel I. Ruský|Pavel I.]]
| děti = [[Semjon Afanasevič Veliký|Semjon Veliký]]
| otec = Stěpan Fjodorovič Ušakov
| matka = Anna Semjonovna
| obrázek = Sofia stepanovna ushakova.jpeg
| místo úmrtí = [[Petrohrad]], [[Ruské carství]]
}}
'''Sofja Stěpanovna Razumovská''' ({{Vjazyce2|ru|''Софья Степановна Разумовская''}}; [[22. září]] [[1746]] – [[8. říjen|8. října]] [[1803]], [[Petrohrad]]) byla ruská dvorní dáma. Sloužila jako hlavní dvorní dáma carevně [[Kateřina II. Veliká|Kateřině II. Veliké]]. Provdaná byla za [[Pjotr Kirillovič Razumovský|Pjotra Kirilloviče Razumovského]], mimo jiné však byla milenkou cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] S ním zplodila syna [[Semjon Afanasjevič Veliký|Semjona Velikého]].
== Život ==
Sofie Razumovská byla dcerou Stěpana Fjodoroviče Ušakova a Anny Semjonovny. Byla vybrána jako hlavní dvorní dáma carevny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]]. Provdala se za Michajla Petroviče Czartoryského, velmi brzy však ovdověla.
Aktivně se účastnila života u dvora a byla známá temperamentním životním stylem. Když se začalo plánovat, že by se velkokníže Pavel stal novým carem, spekulovalo se o jeho sexuálních schopnostech, jestli by vůbec mohl zplodit potomky. Sofie se nabídla, že jej otestuje. Byla úspěšná a porodila velkoknížeti syna [[Semjon Afanasjevič Veliký|Semjona Velikého]]. Jeho výchovu poté zajistila sama carevna Kateřina.
Pavel se v roce [[1773]] oženil a v roce [[1776]] byla Sofie provdána za [[Pjotr Kirillovič Razumovský|Pjotra Kirilloviče Razumovského]], syna polního maršála [[Kirill Grigorjevič Razumovský|Kirilla Grigorjeviče Razumovského]]. I přesto, že její tchán s manželstvím nesouhlasil, bylo toto manželství šťastné.
== Reference ==
{{Překlad|en|Sophia Razumovskaya|1059947665}}<references />
{{Portály|Lidé|Novověk|Rusko}}
{{DEFAULTSORT:Razumovská, Sofja}}
[[Kategorie:Razumovští|Sofja]]
[[Kategorie:Ruské šlechtičny]]
[[Kategorie:Ruské dvorní dámy]]
[[Kategorie:Milenky Pavla I. Ruského]]
[[Kategorie:Narození v roce 1746]]
[[Kategorie:Narození 22. září]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1803]]
[[Kategorie:Úmrtí 8. října]]
[[Kategorie:Úmrtí v Petrohradu]]
[[Kategorie:Ženy]]
| 24,614,867
|
[{"title": "Sofie \u0160t\u011bpanovna Razumovsk\u00e1 \u00b7 \u0421\u043e\u0444\u044c\u044f \u0421\u0442\u0435\u043f\u0430\u043d\u043e\u0432\u043d\u0430 \u0420\u0430\u0437\u0443\u043c\u043e\u0432\u0441\u043a\u0430\u044f", "data": {"Narozen\u00ed": "11.jul. / 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1746greg.", "\u00damrt\u00ed": "26. z\u00e1\u0159\u00edjul. / 8. \u0159\u00edjna 1803greg. (ve v\u011bku 57 let) \u00b7 Petrohrad, Rusk\u00e9 carstv\u00ed", "Poh\u0159ben/a": "Alexandro-N\u011bvsk\u00e1 l\u00e1vra", "Man\u017eel/ka": "Michail Petrovi\u010d Czartorysk\u00fd \u00b7 Pjotr Kirillovi\u010d Razumovsk\u00fd", "Partner/ka": "car Pavel I.", "D\u011bti": "Semjon Velik\u00fd", "Otec": "St\u011bpan Fjodorovi\u010d U\u0161akov", "Matka": "Anna Semjonovna"}}]
| false
|
# Proboštství (Kroměříž)
Proboštství je budova čp. 5 stojící na Stojanově náměstí v centru města Kroměříž přímo naproti Kostelu svatého Mořice, jenž je od 16. století ve správě olomouckých biskupů a arcibiskupů. V ústředním seznamu kulturních památek České republiky je budova i s ohradní zdi s výklenkovou kapličkou (poklonou) vedena jako kulturní památka pod číslem 30206 / 7-6009.
## Historie
Barokní budova s mansardovou střechou je postavená na starších základech, jak o tom svědčí znak biskupa Františka z Ditrichštejna v arkádovém nádvoří. Budova byla celkem třikrát důkladně přestavována a přestavby označeny deskami biskupů Lichtenštejna a Egkha. Štěpnice (sad) kolem proboštství vytváří se starou barokovou zdí jeden z nejpůvabnějších koutů staré Kroměříže. Jako proboštové zde působili pozdější biskupové Vilém Prusinovský z Víckova, Leopold II. Fridrich z Egkhu, Antonín Theodor Colloredo-Waldsee, Bedřich z Fürstenberka, Lev Skrbenský z Hříště či Antonín Cyril Stojan. Působení Antonína Cyrila Stojana jako probošta kroměřížského v letech 1908-1918 připomíná na budově umístěná pamětní deska.
V současnosti je v budově proboštství umístěn farní úřad.
|
cswiki/248825
|
cswiki
| 248,825
|
Proboštství (Kroměříž)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Probo%C5%A1tstv%C3%AD_(Krom%C4%9B%C5%99%C3%AD%C5%BE)
|
2024-02-12T14:01:21Z
|
cs
|
Q12047055
| 24,427
|
{{Infobox - budova
| název = Proboštství
| typ = církevní budova
| využití = proboštství, farní úřad
| poloha = [[Stojanovo náměstí (Kroměříž)|Stojanovo náměstí]]
| obec = [[Kroměříž]]
| země = Česko
| loc-map = {{LocMap|Česko|label=Proboštství|position=left|lon=17.390537|lat=49.298702|mark=Red pog.png |border= |caption = |float = center|width=240 |relief = }}
| investor = František z Ditrichštejna
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt =
| výstavba = 17. století
| přestavba =
| zánik =
}}
[[Soubor:KMPoklonaProbostvi.jpg|náhled|Výklenková kaplička u ohradní zdi zahrady]]
'''Proboštství''' je budova čp. 5 stojící na Stojanově náměstí v centru města [[Kroměříž]] přímo naproti [[Kostel svatého Mořice (Kroměříž)|Kostelu svatého Mořice]], jenž je od [[16. století]] ve správě [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckých biskupů a arcibiskupů]]. V [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|ústředním seznamu kulturních památek České republiky]] je budova i s ohradní zdi s výklenkovou kapličkou (poklonou) vedena jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]]<ref>{{MonumNet| název= proboštství |ID= 1416337|datum=2016-10-25}}</ref> pod číslem 30206 / 7-6009.
== Historie ==
[[Barokní architektura v Česku|Barokní]] budova s [[Mansarda|mansardovou]] střechou je postavená na starších základech, jak o tom svědčí [[znak (heraldika)|znak]] biskupa [[František z Ditrichštejna|Františka z Ditrichštejna]] v [[Arkáda (architektura)|arkádovém]] nádvoří. Budova byla celkem třikrát důkladně přestavována a přestavby označeny deskami biskupů [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu|Lichtenštejna]] a [[Leopold II. Fridrich z Egkhu|Egkha]]. Štěpnice ([[sad]]) kolem proboštství vytváří se starou barokovou zdí jeden z nejpůvabnějších koutů staré Kroměříže. Jako proboštové zde působili pozdější biskupové [[Vilém Prusinovský z Víckova]], Leopold II. Fridrich z Egkhu, [[Antonín Theodor Colloredo-Waldsee]], [[Bedřich z Fürstenberka]], [[Lev Skrbenský z Hříště]] či [[Antonín Cyril Stojan]].<ref name="MPR KM">Informační tabulky "MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ REZERVACE KROMĚŘÍŽ", text [[Jindřich Spáčil|Spáčil, Jindřich]], [[Kroměřížské technické služby|Kroměřížské technické služby, s.r.o.]], Kroměříž</ref> Působení Antonína Cyrila Stojana jako probošta kroměřížského v letech 1908-1918 připomíná na budově umístěná [[Kroměřížské pamětní desky|pamětní deska]].
V současnosti je v budově proboštství umístěn [[Římskokatolická farnost svatého Mořice Kroměříž|farní úřad]].
== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži]]
* [[Seznam proboštů Kolegiátní kapituly u svatého Mořice v Kroměříži]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Portály|Morava}}
[[Kategorie:Náboženství v Kroměříži]]
[[Kategorie:Kulturní památky v Kroměříži]]
[[Kategorie:Stavby v Kroměříži]]
[[Kategorie:Náboženské a církevní stavby ve Zlínském kraji]]
[[Kategorie:Barokní stavby ve Zlínském kraji]]
| 23,652,027
|
[{"title": "\u00da\u010del stavby", "data": {"\u00da\u010del stavby": "probo\u0161tstv\u00ed, farn\u00ed \u00fa\u0159ad"}}, {"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"Sloh": "barokn\u00ed", "V\u00fdstavba": "17. stolet\u00ed", "Stavebn\u00edk": "Franti\u0161ek z Ditrich\u0161tejna"}}, {"title": "Poloha", "data": {"Adresa": "Stojanovo n\u00e1m\u011bst\u00ed, Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e, \u010cesko", "Ulice": "Stojanovo n\u00e1m\u011bst\u00ed", "Sou\u0159adnice": "49\u00b017\u203255,33\u2033 s. \u0161., 17\u00b023\u203225,93\u2033 v. d.", "Poloha": "Probo\u0161tstv\u00ed"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Rejst\u0159\u00edkov\u00e9 \u010d\u00edslo pam\u00e1tky": "30206/7-6009 (Pk\u2022MIS\u2022Sez\u2022Obr\u2022WD)", "Dal\u0161\u00ed informace": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Hasemania
Rod Hasemania je rod tropických sladkovodních ryb z početné čeledi tetrovitých (Characidae). Český rodový název je tetra.
## Popis
Rod byl pojmenován po J. D. Hasemanovi, jenž byl studentem německo-amerického ichtyologa Carl H. Eigenmanna. Typovým druhem rodu je tetra černoocasá (Hasemania melanura). Druhy rodu Hasemania jsou 2,5 až 6,7 cm dlouhé. Jejich tělo je mírně protáhlé, hřbetní ploutev je krátká, řitní ploutev poměrně dlouhá. Tuková ploutvička chybí. Ocasní ploutev je dvojlaločná. Na rozdíl od úzce příbuzného rodu Hemigrammus je u rodu Hasemania kořen ocasní ploutve bez šupin. Podobně jako u rodu Hyphessobrycon a Hemigrammus je většina druhů ryb malých, mírumilovných a barevných, žijících převážně v hejnech.
## Rozšíření
Rod Hasemania je domovem výhradně na východě Jižní Ameriky. Areál rozšíření nalezených druhů pokrývá lokality východní a jihovýchodní Brazílie v povodích od Rio São Francisco přes Río Paraná po Río das Velhas, a dále povodí Riacho Três Morros a Rio das Piabas, dále malé přítoky horního Rio de Contas v Bahia, horního povodí toku Rio Tocantins jakož i přítoky Rio das Almas ve státě Goiás (Brazílie).
## Chov
Rybky rodu Hasemania preferují většinou měkkou, lehce kyselou vodu o teplotě 22 °C až 28 °C. Chovné nádrže by měly být bohatě a z důvodu udržení chemismu vody „správně“ osázeny odpovídajícími biotopními rostlinami. Zbarvení a stálá živost učinily z těchto malých a mírných druhů této čeledi velmi oblíbené akvarijní rybky, jelikož se většina zástupců tohoto rodu velmi dobře chová a snadno rozmnožuje. Vesměs jsou to druhy mírné povahy, zůstávají drobné a žijí pospolitě a vyniknou v akváriích v početnějších skupinách. Stejně jako v domovském prostředí, vynikne nejlépe barevnost těchto ryb na tmavých pozadích a tmavší struktuře písku. Za tímto účelem je možno do písku v akváriích přidávat drcené proprané hnědé uhlí, kousky rašeliny, části slupek kokosových ořechů a starých částí kořenů a pařezů, ap.
Odchov u některých novějších druhů rodu Hasemania může být i s ohledem k prozatím malých zkušenostem náročnější.
## Systematika
Systematické uspořádání a řazení v rámci čeledě ještě není zcela ujasněno a konečné. Rod Hasemania není aktuálně přiřazena k žádné podčeledi. Rod je jedním z deseti dalších rodů přiřazeného k monofyletickému kladu uvnitř čeledi tetrovití (Characidae) označovanému jako Hemigrammus klad.
## Taxony
- Hasemania crenuchoides Zarske & Géry, 1999 – tetra bartolomějská
- Hasemania hanseni (Fowler, 1949) – tetra Hansenova
- Hasemania kalunga Bertaco & Carvalho, 2010[3]
- Hasemania maxillaris Ellis, 1911 – tetra čelistnatá
- Hasemania melanura Ellis, 1911 – tetra černoocasá
- Hasemania nambiquara Bertaquo & Malabarba, 2007
- Hasemania nana (Lütken, 1875) – tetra měděná
- Hasemania piatan Zanata & Serra, 2010[4]
|
cswiki/882907
|
cswiki
| 882,907
|
Hasemania
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hasemania
|
2023-05-28T20:27:54Z
|
cs
|
Q148987
| 41,828
|
{{Taxobox
| název kurzívou = ano
| jméno = Tetra
| obrázek = Kobbertetra Hasemania nana.jpg
| popisek = Tetra měděná (''Hasemania nana'')
| velikost obrázku = 270 px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[paprskoploutví]] (Actinopterygii)
| podtřída = [[kostnatí]] (Teleostei)
| nadřád = (Ostariophysi)
| řád = [[trnobřiší]] (Characiformes)
| čeleď = [[tetrovití]] (Characidae)
| rod = [[tetra]] (''Hasemania'')
| rod popsal = [[Ellis]], [[1911]]
| typový druh = [[Hasemania melanura]]
| typový druh popsal = Ellis, 1911
}}
Rod '''''Hasemania''''' je rod tropických sladkovodních ryb z početné čeledi [[Tetrovití|tetrovitých]] (Characidae). Český rodový název je '''tetra'''.
== Popis ==
Rod byl pojmenován po [[J. D. Haseman|J. D. Hasemanovi]], jenž byl studentem německo-amerického [[ichtyolog]]a [[Carl H. Eigenmanna]]. Typovým druhem rodu je [[tetra černoocasá]] (''Hasemania melanura'').<ref>[ ]. Aquatab.{{Citace monografie | titul = Aquatab – Hasemania | url = http://www.aquatab.net/system/genus/1770/ | korporace = Aquatab | datum přístupu = 2020-12-20 | jazyk = cs-CZ}}</ref> Druhy rodu ''Hasemania'' jsou 2,5 až 6,7 cm dlouhé. Jejich tělo je mírně protáhlé, hřbetní ploutev je krátká, řitní ploutev poměrně dlouhá. Tuková ploutvička chybí. Ocasní ploutev je dvojlaločná. Na rozdíl od úzce příbuzného rodu ''Hemigrammus'' je u rodu ''Hasemania'' kořen ocasní ploutve bez šupin. Podobně jako u rodu ''[[Hyphessobrycon]]'' a ''[[Hemigrammus]]'' je většina druhů ryb malých, mírumilovných a barevných, žijících převážně v hejnech.
== Rozšíření ==
Rod ''Hasemania'' je domovem výhradně na východě [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Areál rozšíření nalezených druhů pokrývá lokality východní a jihovýchodní Brazílie v povodích od [[Rio São Francisco]] přes [[Río Paraná]] po [[Río das Velhas]], a dále povodí [[Riacho Três Morros]] a [[Rio das Piabas]], dále malé přítoky horního [[Rio de Contas]] v [[Bahia]], horního povodí toku [[Tocantins (řeka)|Rio Tocantins]] jakož i přítoky [[Rio das Almas]] ve státě [[Goiás]] ([[Brazílie]]).
== Chov ==
Rybky rodu ''Hasemania'' preferují většinou měkkou, lehce kyselou vodu o teplotě 22 °C až 28 °C. Chovné nádrže by měly být bohatě a z důvodu udržení chemismu vody „správně“ osázeny odpovídajícími biotopními rostlinami. Zbarvení a stálá živost učinily z těchto malých a mírných druhů této čeledi velmi oblíbené akvarijní rybky, jelikož se většina zástupců tohoto rodu velmi dobře chová a snadno rozmnožuje. Vesměs jsou to druhy mírné povahy, zůstávají drobné a žijí pospolitě a vyniknou v akváriích v početnějších skupinách. Stejně jako v domovském prostředí, vynikne nejlépe barevnost těchto ryb na tmavých pozadích a tmavší struktuře písku. Za tímto účelem je možno do písku v akváriích přidávat drcené proprané hnědé uhlí, kousky rašeliny, části slupek kokosových ořechů a starých částí kořenů a pařezů, ap.
Odchov u některých novějších druhů rodu ''Hasemania'' může být i s ohledem k prozatím malých zkušenostem náročnější.
== Systematika ==
Systematické uspořádání a řazení v rámci čeledě ještě není zcela ujasněno a konečné. Rod ''Hasemania'' není aktuálně přiřazena k žádné podčeledi. Rod je jedním z deseti dalších rodů přiřazeného k [[kladistika|monofyletickému]] kladu uvnitř čeledi [[tetrovití]] (Characidae) označovanému jako Hemigrammus klad.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Mirande | jméno = J. Marcos | odkaz na autora = | titul = Weighted parsimony phylogeny of the family Characidae (Teleostei: Characiformes) | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1096-0031.2009.00262.x/abstract;jsessionid=318C859FBD4295CCB178FA8595A9ACD4.d02t04 | periodikum = Cladistics | typ periodika = | rok vydání = 2009 | měsíc vydání = October | den vydání = 27 | ročník = 25 | typ ročníku = | číslo = 6 | typ čísla = | strany = 574–613 | datum přístupu = | formát = | issn = | doi = 10.1111/j.1096-0031.2009.00262.x | jazyk = en }}</ref>
== Taxony ==
* ''Hasemania crenuchoides'' Zarske & Géry, 1999 – [[tetra bartolomějská]]
* ''Hasemania hanseni'' (Fowler, 1949) – [[tetra Hansenova]]
* ''[[Hasemania kalunga]]'' Bertaco & Carvalho, 2010<ref>{{Fishbase|id=65405|rod=Hasemania|druh=kalunga|jazyk=en}}</ref>
* ''Hasemania maxillaris'' Ellis, 1911 – [[tetra čelistnatá]]
* ''Hasemania melanura'' Ellis, 1911 – [[tetra černoocasá]]
* ''[[Hasemania nambiquara]]'' Bertaquo & Malabarba, 2007
* ''Hasemania nana'' (Lütken, 1875) – [[tetra měděná]]
* ''[[Hasemania piatan]]'' Zanata & Serra, 2010<ref>{{Fishbase|id=65406|rod=Hasemania|druh=piatan|jazyk=en}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|de|Hasemania|61270496}}<references />
=== Literatura ===
* Günther Sterba: ''Süsswasserfische der Welt.'' Urania-Verlag, 1990. {{ISBN|3-332-00109-4}}.
* Claus Schaefer, Torsten Schröer: ''Das große Lexikon der Aquaristik.'' Stuttgart: Ulmer Verlag, 2004. {{ISBN|3-8001-7497-9}}.
* {{Citace periodika | příjmení = Mirande | jméno = J. Marcos | odkaz na autora = | titul = Weighted parsimony phylogeny of the family Characidae (Teleostei: Characiformes) | url = http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1096-0031.2009.00262.x/abstract;jsessionid=318C859FBD4295CCB178FA8595A9ACD4.d02t04 | periodikum = Cladistics | typ periodika = | rok vydání = 2009 | měsíc vydání = October | den vydání = 27 | ročník = 25 | typ ročníku = | číslo = 6 | typ čísla = | strany = 574–613 | datum přístupu = | formát = | issn = | doi = 10.1111/j.1096-0031.2009.00262.x | jazyk = en }}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.aquatab.net/system/genus/1770/ Aquatab – Hasemania]
* {{Biolib|id=43057|latinský název=Hasemania|český název=tetra}}
{{Taxonbar|from=Q148987}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Živočichové}}
[[Kategorie:Sladkovodní ryby]]
[[Kategorie:Tetrovití]]
| 22,835,627
|
[{"title": "V\u011bdeck\u00e1 klasifikace", "data": {"\u0158\u00ed\u0161e": "\u017eivo\u010dichov\u00e9 (Animalia)", "Kmen": "strunatci (Chordata)", "Podkmen": "obratlovci (Vertebrata)", "T\u0159\u00edda": "paprskoploutv\u00ed (Actinopterygii)", "Podt\u0159\u00edda": "kostnat\u00ed (Teleostei)", "Nad\u0159\u00e1d": "(Ostariophysi)", "\u0158\u00e1d": "trnob\u0159i\u0161\u00ed (Characiformes)", "\u010cele\u010f": "tetrovit\u00ed (Characidae)", "Rod": "tetra (Hasemania) \u00b7 Ellis, 1911"}}, {"title": "Typov\u00fd druh", "data": {"Typov\u00fd druh": ["Hasemania melanura \u00b7 Ellis, 1911", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Armáda České republiky
Armáda České republiky (AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, které dále tvoří Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.
V čele organizační struktury AČR stojí generální štáb, jehož náčelníkem je od 1. července 2022 Karel Řehka. Civilní řízení a demokratickou kontrolu armády zajišťuje Ministerstvo obrany České republiky. Od 1. ledna 2005 je česká armáda plně profesionalizovaná; dobrovolníci slouží v jednotkách aktivní zálohy.
Armáda České republiky je tvořena svazky a útvary několika druhů sil, mezi které patří pozemní síly, vzdušné síly, speciální síly, Informační a kybernetické síly, teritoriální síly a další odborné a podpůrné složky, včetně duchovní služby.
Hlavní bojovou část pozemních sil AČR tvoří dvě mechanizované brigády a výsadkový pluk, doplněné čtyřmi pluky bojové podpory a jedním plukem bojového zabezpečení. Vzdušné síly zahrnují vojenské letectvo a protivzdušnou obranu zabezpečující suverenitu a obranyschopnost vzdušného prostoru ČR v rámci NATINAMDS. Speciální síly, informační a kybernetické síly a teritoriální síly představují menší a úžeji zaměřené organizační celky na úrovni skupin.
Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu proti vnějšímu napadení a plnění úkolů na základě mezinárodních smluvních závazků týkajících se společné obrany nebo operací na udržení míru a bezpečnosti.
AČR se primárně připravuje na obranu území státu nebo spojenců v rámci kolektivní obrany NATO dané článkem 5 Severoatlantické smlouvy, případně Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU. Zahraniční nasazení AČR vychází rovněž z členství v OSN, OBSE nebo V4 (Obranná spolupráce Visegrádské skupiny).
## Historie
Armáda České republiky navazuje svou tradicí na československé legie z období první světové války, které působily především v Rusku, Francii a Itálii a čítaly přibližně 140 000 mužů. Tyto legie se po vzniku samostatného státu v roce 1918 staly základem armády první Československé republiky (1918–1939).
V období druhé světové války se současná Armáda ČR odkazuje především na československý zahraniční a domácí odboj, nikoli na ozbrojené složky Protektorátu Čechy a Morava.
Po roce 1945 vznikla Československá armáda, která byla v roce 1954 reorganizována jako Československá lidová armáda (ČSLA) a plnila roli ozbrojené síly socialistického státu v rámci Varšavské smlouvy.
Po roce 1989 došlo k postupné modernizaci a transformaci armády, která po rozdělení Československa v roce 1993 přešla do podoby současné Armády České republiky.
### 1993–současnost
Po skončení studené války a rozpuštění Varšavské smlouvy se Česká republika zaměřila na vstup do NATO, což bylo klíčovým cílem její zahraniční politiky. Nejprve se zapojila do programu Partnerství pro mír a 12. března 1999 se spolu s Maďarskem a Polskem stala členem Aliance, která tehdy čítala 16 států. Tím se ČR stala součástí nejsilnější politicko-vojenské organizace na světě a dosáhla dosud nejvyšší úrovně své bezpečnosti.
Členství v NATO znamenalo zapojení do kolektivní obrany, přístup ke sdílení vojenských informací a spolupráci s ostatními členskými státy. To umožnilo Česku lépe reagovat na nové bezpečnostní hrozby a účastnit se společných cvičení i misí po celém světě. Vstup do Aliance také výrazně podpořil profesionalizaci Armády České republiky, která byla dokončena v lednu 2005 zrušením povinné základní služby a přechodem na armádu složenou pouze z profesionálních vojáků. Profesionalizace umožnila lepší využití moderní techniky a vyšší kvalitu výcviku.
Armáda ČR pokračuje v rozvoji a modernizaci, s cílem do roku 2035 zvýšit počet profesionálních vojáků na 38 000 a rozšířit i počet civilních zaměstnanců a aktivní zálohy. V roce 2020 vznikla nová velitelství kybernetických a teritoriálních sil, která doplnila stávající pozemní, vzdušné a speciální síly. Tato změna reaguje na nové hrozby, zejména kybernetické, a odpovídá standardům NATO.
Součástí moderní struktury je i Velitelství pro operace (VeOper), které plánuje a řídí operace v ČR i v zahraničí, včetně koordinace s NATO a EU. V pozemních silách vznikl 43. výsadkový pluk jako nový manévrový prvek vedle 7. mechanizované brigády a 4. brigády rychlého nasazení. Pro logistickou podporu spojenců byl v Rakovníku založen prapor podpory nasaditelných sil.
### Vývoj výdajů na armádu
Největší výzkumy, jak by měly vypadat výdaje na armádu, probíhaly v době studené války (1946–1989), protože válečné výdaje za 2. světové války některé země přivedly do vážných ekonomických potíží (např. Velká Británie) a vlády se tomu chtěly vyhnout nebo být alespoň připraveny. Podle těchto výzkumů bývá za hranici, kdy vojenské výdaje začínají ohrožovat ekonomickou prosperitu i samotnou podstatu ekonomiky, považována hodnota 5 % HNP (hrubý národní produkt). V poslední době[kdy?] se udávají výdaje na obranu vůči HDP (hrubý domácí produkt), což je přesněji určitelné číslo než dříve uváděné HNP. Zatímco v období studené války vycházela čísla východního bloku u HNP vůči HDP spíše nižší, u západních států spíše vyšší.
Vyjadřování výdajů na armádu jako procento k HDP (hrubý domácí produkt) se používá, protože nejlépe vyjadřuje zátěž ekonomiky státu (tj. jakou část nově vytvořené hodnoty stát vydává na zajištění vojenské ochrany státu) a umožňuje to jednoduché srovnání jak mezi státy, tak v jednom státě v různé době.
V době ohrožení hitlerovským Německem šlo v roce 1934 v Československu na obranu 16 % HNP, v roce 1938 až 21 % HNP.
V době komunistického režimu (1948–1989) vydávalo Československo oficiálně na armádu 5 % HNP, ale toto číslo nezahrnovalo investice do zbrojního průmyslu nebo řadu dalších výdajů vojenského charakteru, která byla ukryta do rozpočtových kapitol jiných ministerstev nebo i jednotlivých státních podniků. Celkové výdaje tak byly 6–7 % HNP. Během studené války však docházelo k jejich zvyšování, v jejím vyvrcholení v roce 1987 šlo v Československu na armádu 24,5 miliardy Kčs, což bylo 20 % státního rozpočtu a skoro 6 % HNP. Většina peněz byla používána na nákup vojenské techniky a její servis, pak platy profesionálních vojáků, budování opevnění, ale i stavby zařízení pro sovětskou armádu, která v té době v ČSSR pobývala. V té době výdaje ČSSR na armádu nevybočovaly z průměru obou znepřátelených bloků (východní blok a západní blok), který na začátku 80. let byl 5,9 % HDP a v roce 1989, kdy došlo k uvolnění napětí mezi bloky, už jen 4,5 %.
Se vstupem do NATO (1999) přijalo Česko závazek vynakládat na obranu 2 % HDP. Tento spojenecký závazek byl dlouho zanedbáván a klesl až k výši 1 % HDP. Do roku 2021 byl Vládou ČR přislíben podíl alespoň 1,4 % HDP. Teprve po ruské invazi na Ukrajinu (2022) došlo ke zvyšování výdajů na obranu a v roce 2024 bylo dosaženo závazku 2 % HDP. V roce 2025 došlo k rozhodnutí o navyšování výdajů o 0,2 % HDP ročně až na 3 % nejpozději v roce 2030.
## Struktura
Od ledna 2020 došlo ke změně v systému velení AČR, jehož strategickou a taktickou část rozšířilo nové velitelství pro operace. Další novinkou byl vznik teritoriálních a informačních a kybernetických sil, resp. jejich velitelství (vznik 2019, počáteční operační schopnosti 2020).
| Strategická úroveň velení | Náčelník Generálního štábu Armády České republiky | Generální štáb Armády České republiky | Ředitelství speciálních sil |
| Operační úroveň velení | Velitelství pro operace | — | — |
| Taktická úroveň velení | Velitelství pozemních sil Velitelství vzdušných sil Velitelství teritoriálních sil Velitelství informačních a kybernetických sil Velitelství výcviku – Vojenská akademie | Agentura personalistiky Finanční správa Agentura komunikačních a informačních systémů Agentura logistiky Agentura vojenského zdravotnictví | Útvary speciálních sil |
### Síly AČR
Svazky a útvary Armády České republiky se dělí na několik druhů sil – pozemní, vzdušné, speciální, informační a kybernetické a teritoriální. Toto členění odpovídá moderním bezpečnostním výzvám a je v souladu se strukturou většiny armád členských států NATO.
#### Pozemní síly
Pozemní síly (PozS) Armády České republiky tvoří zejména mechanizované jednotky, výsadkové vojsko, ženijní a chemické vojsko, dělostřelectvo, logistické útvary a složky zpravodajského zabezpečení. Jejich hlavním úkolem je příprava k obraně České republiky a plnění závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích, zejména NATO a EU.
Struktura:
- Velitelství pozemních sil (Olomouc)
- 4. brigáda rychlého nasazení (Žatec)
- 7. mechanizovaná brigáda (Hranice)
- 43. výsadkový pluk (Chrudim)
- 13. dělostřelecký pluk (Jince)
- 15. ženijní pluk (Bechyně)
- 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany (Liberec)
- 53. pluk průzkumu a elektronického boje (Opava)
- 14. pluk logistické podpory (Pardubice)
#### Vzdušné síly
Vzdušné síly (VzS) Armády České republiky zahrnují taktické, vrtulníkové a dopravní letectvo, vojsko pozemní protivzdušné obrany, radiotechnické jednotky a systémy velení, řízení a průzkumu. Dále zajišťují služby řízení letového provozu, letecké navigace a zpravodajské zabezpečení.
Mezi hlavní úkoly VzS patří ochrana vzdušného prostoru České republiky, obrana klíčových objektů důležitých pro obranu státu a podpora ostatních druhů sil AČR i ozbrojených sil spojenců v rámci NATO a EU.
Struktura:
- Velitelství vzdušných sil (Praha)
- 21. základna taktického letectva (Čáslav)
- 22. základna vrtulníkového letectva (Vícenice u Náměště nad Oslavou)
- 24. základna dopravního letectva (Praha-Kbely)
- 25. protiletadlový raketový pluk (Strakonice)
- 26. pluk velení, řízení a průzkumu (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav)
- Správa letiště Pardubice (Pardubice)
#### Speciální síly
Speciální síly (SpecS) jsou rozvíjeny za účelem prosazování ochrany a obrany zájmů ČR s důrazem na schopnosti ke zvládání krizí v celé škále od dlouhodobých operací nízké intenzity typů „podpora a vliv“ až po krátkodobé operace vyšší intenzity, a to v krycím či utajeném režimu činnosti.
Struktura:
- Ředitelství speciálních sil (Praha)
- 601. skupina speciálních sil (Prostějov)
- Centrum podpory speciálních sil (Olomouc)
#### Informační a kybernetické síly
Informační a kybernetické síly (InKyS), monitorují, plánují a řídí operace v kybernetickém prostoru a informačním prostředí na taktické úrovni a podporují plánování a řízení strategické komunikace.
Struktura:
- Velitelství informačních a kybernetických sil (Brno)
- 91. skupina informačního boje (Olomouc)
- 92. skupina kybernetického boje (Brno)
#### Teritoriální síly
Teritoriální síly (TerS) jsou tvořeny velitelstvím teritoria a krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) jako vojenskými územními prvky pro zabezpečení a řešení otázek obrany a ochrany teritoria. Jejich úkolem je plánování, řízení a příprava AZ v podřízenosti KVV, obrana a ochrana objektů důležitých pro obranu státu či podpora spojeneckých vojsk na území ČR.
Struktura:
- Velitelství teritoriálních sil (Tábor)
- Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha (Praha)
- Krajské vojenské velitelství Praha (Praha)
- Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary (Karlovy Vary)
- Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem (Ústí nad Labem)
- Krajské vojenské velitelství Liberec (Liberec)
- Krajské vojenské velitelství Hradec Králové (Hradec Králové)
- Krajské vojenské velitelství Pardubice (Pardubice)
- Krajské vojenské velitelství Jihlava (Jihlava)
- Krajské vojenské velitelství České Budějovice (České Budějovice)
- Krajské vojenské velitelství Plzeň (Plzeň)
- Krajské vojenské velitelství Brno (Brno)
- Krajské vojenské velitelství Olomouc (Olomouc)
- Krajské vojenské velitelství Ostrava (Ostrava)
- Krajské vojenské velitelství Zlín (Zlín)
## Technika a výzbroj
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 tanků, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 dělostřeleckých systémů nad 100 mm, 230 bojových letounů a 50 bojových vrtulníků.
K 29. únoru 2024[zdroj?!] armáda vlastnila celkem 63 tanků T-72 (z toho 30 modernizovaných T-72M4 CZ) a 14 tanků Leopard 2 (darovaných Německem), 308 bojových obrněných vozidel BVP-1, BVP-2, BPzV Svatava a Pandur II a 166 dělostřeleckých systémů ShKH vz. 77 DANA, vz. 82 PRÁM-L a ShM vz. 85. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 lehkých obrněných vozidel, 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.[ve zdroji nenalezeno]
Vzdušné síly AČR disponují 38 bojovými a cvičnými letouny typu Gripen a ALCA, 14 dopravními a pozorovacími letouny, 4 bitevními vrtulníky Bell AH-1Z Viper a 39 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typových řad Mi-8/17/Mi-171Š, W-3 Sokol a Bell UH-1Y Venom.
- Pistole CZ P-10
- Útočná puška CZ Bren 2
- Tatra 810
- T-72M4 CZ
- JAS-39 Gripen
- L-159 ALCA
- W-3A Sokol
- Leopard 2 A4
- ShKH vz. 77 DANA
- Pandur II
- CZ Scorpion EVO 3
## Modernizace výzbroje
Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při zániku ČSFR rozdělena většinou v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Výjimkou bylo letectvo a protivzdušná obrana, kde u některých zbraňových systémů došlo k dělení jiným způsobem jako např. MiG-29 v poměru 1:1 nebo systémy PVOS S-200 a S-300, kdy každý stát si ponechal jen jeden druh. Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o kauzu obrněných transportérů Pandur a modernizaci tanků T-72 (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30) nebo pořízení letounů ALCA (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), Gripen a CASA.
Ve spojitosti s ukrajinskou krizí a zhoršením vztahů NATO a Ruska v roce 2014 avizoval ministr obrany Martin Stropnický (ANO) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015. Ministerstvo obrany (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) Titus za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023. Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.
Náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 podle něj měla armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun. Lubomír Metnar, v pořadí třetí ministr obrany za ANO, avizoval podepsání některých strategických zakázek do konce roku 2019.
20. prosince 2023 schválila vláda ČR, nový zásadní dokument pro modernizaci AČR a to Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky a ministryně obrany Jany Černochové je koncepce rozdělena na dvě části. První část se zabývá masivní modernizací techniky, zázemí a infrastruktury armády i zvýšením zásob. Tohle vše do konce 20. let 21. stol. Následně druhá část se má zaměřit na integraci nové techniky i výzbroje, modernizovat systém a zajistit životní cyklus nové techniky. Vše do roku 2035. Zároveň v tomto konceptu armáda popisuje několik cílů a jako hlavní prioritu stanovuje nábor nových členů až do hranice 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.
### Dokončené akvizice
#### Vzdušné síly
- 2 transportní letouny CASA C-295MW s termínem dodání 2020–2021; zakázka v hodnotě 2,34 mld. Kč uzavřena 14. prosince 2019 – náhrada dopravních letounů Jak-40.[40]
- 16 přenosných protiletadlových kompletů velmi krátkého dosahu (VSHORAD) RBS 70 NG s termínem dodání 2020 až 2021; zakázka v hodnotě 914 milionů Kč uzavřena 18. prosince 2018 – náhrada samohybných kompletů Strela-10M.[41] V roce 2022 předložila armáda návrh vládě na modernizaci těchto protiletadlových kompletů.[42]
- 8 3D radiolokátorů EL/M-2084 kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) s termínem dodání 2021–2023; zakázka v hodnotě 3,5 miliardy Kč uzavřena 5. prosince 2019 – náhrada radarů P-37, výškoměrů PRV-17 aj.[40] Poslední radiolokátor byl předaný v prosinci roku 2023.[43]
#### Pozemní síly
- 80 speciálních lehkých obrněných vozidel Iveco LMV (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) s termínem dodání 2020 až 2022; zakázka v hodnotě 5,1 miliardy Kč uzavřena 30. srpna 2018 – náhrada BRDM-2rch (vozidlo radiačního a chemického průzkumu) aj.[44]
- V květnu 2022 oznámil premiér ČR Petr Fiala, že Německo daruje AČR 15 starších tanků Leopard 2 v modifikaci A4 jako náhradu za české tanky T-72 které byly zaslány Ukrajině v rámci podpory v probíhající válce.[45] První kus darovaných tanků Leopard 2A4 si AČR převzala rukou ministryně obrany Jany Černochové 21.12.2022.[46] Poslední čtrnáctý bojový tank byl předán v listopadu 2023. Vyprošťovací vozidlo bude dodáno v průběhu roku 2024.[47]
- 21. února 2024 Německo nabídlo česku jako dar dalších 14 tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo Buffel 3 k již dodaným. Dalších 14 tanků přímo od společnosti Rheinmetall se pak na základě nabídky rozhodla v listopadu 2024 vláda pořídit za 3,98 mld. Kč. AČR by tak měla na konci roku 2026 disponovat 42 tanky a 2 vyprošťovacími vozidly.[48][49]
- 62 kolových obrněných vozidel Titus (6 velitelsko-štábních a 36 spojovacích vozidel a 20 vozidel MKPP, tj. místo koordinace palebné podpory) s termínem dodání 2022 až 2024; zakázka v hodnotě 6,072 miliardy Kč uzavřena 21. června 2019 – náhrada zastaralé techniky jednotek 4. brigáda rychlého nasazení.[50] První kus si AČR převzala na veletrhu IDET v Brně 24.5.2023[51] a dodávka byla dokončena 26. června 2024 převzetím posledního vozidla ve verzi KOVVŠ.[52]
- V roce 2019 byla objednána také následující vojenská technika: lehká obrněná vozidla průzkumná (LOV-Pz), mobilní prostředky elektronického boje (EB) STARKOM na podvozcích Tatra 815-7 8×8, 31 těžkých kontejnerových nakladačů T-815 7 MSH-165-SCA, 34 vozidel T-810, 37 vozidel T-815 (valník), atd.[40]
- Automobily Toyota Hilux v celkovém počtu 1600 kusů – náhrada vozidel UAZ-469;[38] Prvních 65 aut si AČR převzala 10.8.2021 na základně ve Štěpánově u Olomouce.[53] Dodávky se uskutečnily v letech 2021–2024.[54][55]
### Realizované akvizice
#### Vzdušné síly
- Vláda ČR schválila 27. září 2023 nákup 24 letounů F-35 Lighting II od americké společnosti Lockheed Martin, které mají nahradit 14 letounů JAS-39 Gripen pronajatých od švédské společnosti Saab. Náklady se odhadují na 150 miliard korun z čehož 106 miliard půjde na pořízení, výcvik a výzbroj a zbývajících 44 miliard na modernizaci letišť, přípravu personálu a nákup paliva. Letouny by do ČR měly postupně přilétat od roku 2031 do roku 2035 a postupně nahrazovat starší švédské stroje. Letouny by měly v letectvu AČR sloužit do roku 2069 respektive až 2082.[56]
- 20 vrtulníků Bell „systému H-1“ (10 víceúčelových UH-1Y a 10 bitevních AH-1Z) s termínem dodání do konce roku 2023; zakázka v hodnotě 17,5 miliardy Kč uzavřena 12. prosince 2019 – náhrada bitevních vrtulníků Mi-24V.[40] 8 vrtulníků – 2 víceúčelové a 6 bitevních získá ČR bezplatně od USA ze zrušené Marine Light Attack Helicopter Squadron 367 na Havaji
- 26. července 2023 dorazily na základnu vrtulníkového letectva AČR v Náměšti nad Oslavou první dva stroje z této zakázky.[57] Poslední dva nové stroje z původní smlouvy dorazily do ČR 13. června 2024.[58] Osm darovaných by mělo být dodáno v letech 2026 a 2027 po provedení modernizace v hodnotě 3,6 miliardy Kč.[59][60]
- AČR hodlá do roku 2026 16 kusy (4 baterie) systému SPYDER nahradit staré systémy 2K12 Kub z éry Sovětského svazu. Za výše zmíněných 16 systémů zaplatí MO ČR 13,7 mld. Kč. Smlouva na pořízení a 20letou podporu provozu byla podepsána 5. října 2021.[61]
- První součásti systému dorazily 23.7.2024 do České republiky k integraci.[62]
- Pořízení dvou transportních letounů střední kategorie Embraer C-390 Millennium, jehož významná část se vyrábí v ČR. Dodání prvního se předpokládá v roce 2025, druhého pak v roce 2027.[63][64] Smlouva v celkové hodnotě 11,3 miliardy Kč bez DPH byla podepsána 25. října 2024.[65]
#### Pozemní síly
- V roce 2020 bylo oznámeno, že armáda ČR koupí 52 ks samohybných kolových houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra. Francouzské houfnice v české armádě nahradí samohybné houfnice vz. 77 Dana. Smlouva byla podepsána 30. září 2021. První 4 kusy budou vyrobeny ve Francii, zbylých 48 pak zkompletuje Czechoslovak Group (CSG), která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Dodávky měly proběhnout mezi roky 2024 až 2026. V prosinci 2022 byl podepsán dodatek navyšující počet houfnic o dalších 10 kusů na celkových 62.[66] S přezbrojením se nově počítá v letech 2026 a 2027.[67][68]
- 246 bojových vozidel pěchoty, finální výběr mezi typy ASCOD, CV90 a Lynx – náhrada BVP-2; V roce 2022 španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx neodsouhlasili nové podmínky tendru. Ministerstvo obrany tak tendr ukončilo, a po vzoru Slovenska oslovilo přímo švédskou vládu o možných dodávkách pásových obrněnců CV90.[69] V květnu 2023 pak byla podepsána mezivládní smlouva za 59,7 miliardy Kč.[70] Plánované verze:
- pásové bojové vozidlo pěchoty PBVP,
- velitelské vozidlo PBV-V,
- průzkumné vozidlo PBV-Pz,
- vozidlo dělostřeleckého pozorovatele POV-DP,
- bojové ženijní vozidlo POV-Ž,
- zdravotnické vozidlo POV-Zdr,
- vyprošťovací vozidlo POV-V.[71]
- Pořízení dílenských vozidel na podvozku Tatra 815-7 jako náhrada dosud používaných vozidel na podvozku PV3S a to na základě smlouvy s VTÚ v hodnotě až 10 miliard Kč s termínem dodání 2025 až 2031.[72]
- Nákup až 872 nákladních vozidel Tatra 815-7 ve verzích 6x6 a 8x8 valník a nakladač kontejnerů 8x8. Rámcová smlouva v hodnotě až 13,35 miliardy Kč s minimálním odběrem 98 vozidel, dodávkami nejpozději do roku 2031 a s možností přistoupení dalších smluvních stran byla uzavřena 18. července 2024.[73]
### Plánované akvizice
#### Vzdušné síly
- V roce 2023 se objevily informace o budovaném systému pro informační převahu AČR, který má zajišťovat přesné, kvalitní a moderní informace pro různé úrovně české armády. Má se skládat z moderních dronů, vzducholodí, balonů i satelitů. Pro AČR se má stát hlavním partnerem Izrael, který je považován za jednoho z největších lídrů v informačních technologiích. AČR v rámci tohoto systému vyvíjí několik let atmosférický balon STRATOM a plánuje vývoj kosmické družice GOLEM[74] a systém pro vyhodnocování MODES.[75]
- Nejblíže je však pořízení bezpilotního letounu HERON 1. V srpnu 2022 oznámilo Ministerstvo obrany ČR, že zahajuje jednání s izraelskou vládou o pořízení tří letounů HERON 1.[76] V červenci 2023 ovšem svůj záměr přehodnotilo a oznámilo, že místo tří dronů střední kategorie chce 200 menších.[77]
- Armáda plánuje pořízení tří bezpilotních vrtulníků SkySpotter 151 od české firmy Modelárna LIAZ (panuje zde ovšem kontroverze ohledně napojení české firmy na běloruskou firmu Indela)[78]
- Po upřesnění svých požadavků oznámila AČR že prozatím upouští od nakoupení bezpilotních letadel II. a III. kategorie a zatím se zaměří na nákup dronů I. kategorie v počtu okolo 200.[79] Jedná se tak o pozastavení příprav na nákup letounů HERON 1 izraelské firmy IAI, který nebude nahrazen ani uvažovanými tureckými drony Bayraktar nebo americkými Grey Eagle.[80] Jako nový kandidát se ovšem objevuje izraelská firma Elbit Systems se širokou rodinou bezpilotních prostředků HERMES a Silver Arrow. Firma disponuje řadou bezpilotních prostředků různé váhy a specifikací. Taktéž jejích letoun Elbit Skylark I. je již ve výzbroji AČR.
- Armáda také představila ve svém plánu koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR) plán zakoupit několik středně těžkých dopravních vrtulníků.[81] Jako jeden z předních adeptů se objevily americké vrtulníky CH-47 Chinook s tandemovým uspořádáním dvou nosných rotorů.[82]
- Pořízení 24 vozidel MARS se systémy RBS 70NG (3 baterie) a 8 přenosných kompletů RBS 70NG (1 baterie) v předpokládané hodnotě 4,2 mld. Kč bez DPH. Podpis smlouvy se předpokládá v červenci 2025.[83][84]
#### Pozemní síly
- V roce 2018 padl požadavek na pořízení 62 samohybných minometů jako náhrada za dosluhující ShM vz. 85 PRÁM-S.[38] V roce 2022 se objevili první zprávy o možných typech které by mohli mezi lety 2023 až 2025 modernizovat mechanizované prapory AČR.[85] V roce 2023 se poté ujasnilo že nový samohybný minomet bude mít kolový podvozek 8×8 a jednu hlaveň ráže 120 mm. Armádě tedy zbývá vybrat jakou konfiguraci věže a podvozkové platformy vybere. Jako pravděpodobný adept podvozkové platformy se jeví Pandur či Titus, které AČR již využívá.[86] V rámci KVAČR2035 se nově počítá s pořízením 74 kusů, ale realizace byla odložena do období po roce 2030.[67]
- Náhrada pontonové mostní soustavy a mostů AM-50 pro zajištění mobility nově pořizované techniky. Předpokládaná realizace v letech 2025 až 2028.[67]
- Pořízení vozidel s balistickou ochranou pro potřeby ženijního vojska na univerzální kolové platformě s předpokládanou postupnou realizací v letech 2025 až 2031.[67]
- Plánovaný nákup až 77 tanků Leopard 2A8 jako náhrada dosluhujících tanků T-72 sovětské konstrukce.[87] Armáda si bude chtít nové tanky pořídit v 6 různých modifikacích.[88]
- Pořízení kolových nosičů pro mosty Leguan v souvislosti s pořízením tanků Leopard 2. Mělo by jít o náhradu mostních automobilů AM-50.[89]
- Armáda má také v plánu nákup až 159 lehkých bojových vozidel. Především pro výsadkáře z Chrudimské základny.[90] V druhé polovině roku 2023 se však vyskytly problémy a nákupy pozastavil antimonopolní úřad.[91] Načež byla později zakázka zrušena, ale potřeba nových vozidel zůstala.[92] Nově se s pořízením počítá až po roce 2030.[67]
- Nákup nových vozidel KBVP pro transformovaný 44. mechanizovaný prapor v letech 2027 až 2023.[67]
- Podle aktuálních informací (leden 2025) se AČR rozhodla nemodernizovat stávajících 107 vozidel Pandur II ani prozatím nepřikupovat modernější verze stejného výrobce. Místo toho oslovila pět výrobců z Evropy a USA, kteří budou soutěžit o zakázku na nové kolové bojové vozidlo pro armádu. V nové soutěži se utkají vozidla Pandur EVO 8x8 (ČR), AMVXP (Finsko), Piranha (USA/Evropa), Stryker (USA) a Boxer (Německo).[93]
## Zahraniční mise
Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.
Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci OSN, NATO, EU nebo OBSE, případně na bázi bilaterálních dohod. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen vojenské pozorovatele, poradní a výcvikové týmy či polní nemocnice, ale i bojové jednotky pozemních či speciálních sil a úkolová uskupení vzdušných sil. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor Parlamentu České republiky.
### Afghánistán
Úkolové uskupení AČR Resolute Support Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).
- velitelství ÚU AČR RSM
- jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků afghánského letectva
- strážní rota BAF (Bagram Air Field) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště Bagrám
- skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
- zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission
Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu zastupitelského úřadu České republiky v Kábulu (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.
### Kosovo
Úkolové uskupení HQ KFOR; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Kosovu UMNIK.
### Pobaltí
NATO Enhanced Forward Presence (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.
- Bojové uskupení pod velením Kanady na území Lotyšska: minometná četa 71. mechanizovaného praporu; až 60 vojáků.
- Bojové uskupení pod velením Německa na území Litvy: rotní úkolové uskupení (rÚU) na bázi mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur II 41. mechanizovaného praporu, posílené o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický prvek; až 230 vojáků.[99]
### Mise v rámci EU
EUFOR – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny.
EU NAVFOR SOMALIA – operace Atalanta; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve Spojeném království.
EU NAVFOR MED – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v Římě a 2 na lodi San Giusto. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve Středomoří.
### Mali
3 pozorovatelé v rámci mise OSN v Mali – MINUSMA.
Úkolové uskupení AČR v rámci EUTM Mali; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády proti islamistickým radikálům.
### Irák
Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů L-159 ALCA iráckých vzdušných sil.
Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti ZHN.
Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.
### Egypt
Úkolové uskupení AČR MFO Sinaj
- velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem.
- letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun CASA C-295M (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.[108]
### Izrael
2 pozorovatelé v rámci mise OSN UNDOF na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.
### Středoafrická republika
3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve Středoafrické republice – MINUSCA.
### Demokratická republika Kongo
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Demokratické republice Kongo – MONUSCO.
## Historie misí
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.
### Mise NATO
| název | popis | kde | počet | kdy |
| --------------------------- | -------------------------------------------------------- | ------------------------------- | ------ | -------------------------- |
| UNPROFOR | mírová operace | Srbská Krajina | 2250 | 1993 – 01/1996 |
| IFOR, SFOR, SFOR II | mírová operace | Bosna a Hercegovina, Chorvatsko | 6300 | 1996 – 12/2001 |
| AFOR | 6. polní nemocnice | Albánie + Turecko | 100 | 1999 |
| KFOR | mírová operace | Kosovo | 980 | 1999 – 2/2002 |
| Operace Essential Harvest | mírová operace | Makedonie | 120 | 8–10/2001 |
| KFOR | Česko-slovenský prapor | Kosovo | 550 | 2/2002 – 2011 |
| KFOR | brigáda a úkolové uskupení Střed | Kosovo | 1438 | 2005 |
| SFOR | velitelství + civilní spolupráce | Bosna a Hercegovina | 42 | 2002 – 12/2004 |
| operace Trvalá svoboda | protiteroristická operace | Kuvajt | 612 | 3/2002 – 6/2003 |
| ISAF | mírová operace – (6. a 11. polní nemocnice) | Afghánistán | 269 | 4/2002 – 1/2003 |
| ISAF | polní chirurgický tým | Afghánistán | 11 | 1/2003 – 4/2003 |
| IZ SFOR | kontingent 7. polní nemocnice | Irák, Basra | 526 | 4/2003 – 12/2003 |
| IZ SFOR (MNF – I) | kontingent Vojenské policie | Irák, Shaibah | 1273 | 12/2003 – 12/2006 |
| ISAF EOD + meteo | Letiště Kábul | Afghánistán | 350 | od 3/2004 – 3/2007 |
| Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | 3–8/2004 |
| WINTER RACE | Humanitární operace NATO v Pákistánu | Pákistán | 29 | 8. 10. 2005 – 10. 1. 2006 |
| Operace Trvalá svoboda | 601. skss | Afghánistán | 120 | |
| MNF I | Operace koalice mnohonárodních sil – Irák | Irák | 423 | 3/2003 – 12/2008 |
| KAIA – ISAF | Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA | Afghánistán | 110 | 4/2007 – 19. 12. 2008 |
| NTM-I | Výcviková mise NATO v Iráku | Irák | 4 | 3/2003 – 28. 2. 2009 |
| Mise ISAF Uruzgán | Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian | Afghánistán | 200 | do 20. 3. 2009 |
| Baltic Air Policing 2009 | Vzdušné síly AČR | Litva | 2 · 75 | 1. 6. 2009 – 1. 9. 2009 |
| Baltic Air Policing 2012 | Vzdušné síly AČR | Litva | | 1. 9. 2012 – 3. 1. 2013 |
| Icelandic Air Policing 2014 | Vzdušné síly AČR | Island | | 10. 10. 2014 – 3. 12. 2014 |
| Rozhodná podpora | | Afghánistán | | 1. ledna 2015–2021 |
| Icelandic Air Policing 2016 | Vzdušné síly AČR | Island | | říjen 2016 |
### Mise EU
| název | popis | kde | počet | kdy |
| -------------------- | ---------- | ------------------- | ----- | ------------------------- |
| CONCORDIA | operace EU | Makedonie | 2 | 4/2003 – 12/2003 |
| Althea | 601. skss | Bosna a Hercegovina | 400 | 2. 12. 2004 – 26. 6. 2008 |
| EUFOR – Čad | | Čad | 2 | 25. 9. 2007 – 15. 3. 2009 |
| Althea | | Bosna a Hercegovina | 2 | |
| NAVFOR ATALANTA | | Spojené království | 3 | |
| NAVFOR MEDITERRANEAN | | Itálie | 5 | |
| EUTM–M | | Mali | 42 | |
### Mise OSN
| název | popis | kde | počet | kdy |
| -------- | ---------------------- | ------------------------------ | ----- | ------------------------- |
| UNGCI | humanitární operace | Irák | 320 | 1991–2003 |
| UNSCOM | | Irák | | 1991–1993 |
| UNPROFOR | mírová mise | země bývalé Jugoslávie | 2250 | 1992–1996 |
| UNOMOZ | | Mosambik | | 1993–1995 |
| UNOMIL | | Libérie | | 1993–1997 |
| UNOMIG | | Gruzie | | 1994–2009 |
| UNCRO | mírová mise | Chorvatsko – Krajina | 750 | 3/1995–1/1996 |
| UNPREDEP | | Makedonie | | 1995–1999 |
| UNTAES | mise – polní nemocnice | Chorvatsko – Východní Slavonie | 100 | 1/1996–1/1998 |
| UNMOP | | Chorvatsko | | 1994–2002 |
| UNMOT | | Tádžikistán | | 1994–2000 |
| UNMIK | | Kosovo | | 1999–dosud |
| UNAMSIL | | Sierra Leone | | 1999–2005 |
| MONUSCO | | Demokratická republika Kongo | | 2000–dosud |
| UNMEE | | Etiopie a Eritrea | | 2001–2008 |
| UNMIL | | Libérie | | 2003–2008 |
| UNAMA | | Afghánistán | | 2008–2017 |
| UNSMIS | | Sýrie | 3 | 16. 5. 2012 – 16. 6. 2012 |
### Mise OBSE
| název | popis | kde | počet | kdy |
| ----- | --------------------------- | ------------------- | ----- | --------- |
| OBSE | | Gruzie | | 1994–2005 |
| OBSE | | Moldavsko | | 1997 |
| OBSE | | Náhorní Karabach | | 1995–2001 |
| OBSE | | Bosna a Hercegovina | | 1996–2001 |
| OBSE | | Chorvatsko | | 1997–2001 |
| OBSE | | Čečensko | | 1998–2001 |
| OBSE | | Albánie | | 1999–2001 |
| KVM | Kosovo Verification Mission | Kosovo | | 1999 |
| OBSE | | Kosovo | | 1999–2000 |
### Ostatní mise
| název | popis | kde | počet | kdy |
| --------------------------------------------------------- | ------------------------------------- | ------------------- | ----- | ------------------------- |
| DK NS | Neutral Nations Supervisory Commision | Korejský poloostrov | | 1954–1993 |
| MAPEXT-ZEU | | Albánie | | 1998–2001 |
| Nouzový stav ve Slovenské republice (krize zdravotnictví) | vojenští lékaři | Slovensko | 29 | 3. 12. 2011 – 7. 12. 2011 |
| Úkolové uskupení AČR MFO SINAJ | | Egypt | | 2009–dosud |
| Letecký poradní tým Irák | | Irák | | |
| Polní chirurgický tým Irák | | Irák | | 8. 12. 2016 – 7. 6. 2017 |
| Výcviková jednotka VP Irák | | Irák | | 9/2017–dosud |
## Uniformy
Armáda České republiky používá následujících stejnokrojů:
- Stejnokroj 95
- Večerní stejnokroj 97
- Večerní stejnokroj 2008
- Vycházkový stejnokroj 97
- Služební stejnokroj 97
- Letní stejnokroj 2005
- Letní stejnokroj 95
- Stejnokroj Vojenské policie
- Pracovní a speciální obleky
- Posádková hudba Olomouc ve vycházkovém stejnokroji 97 s bundokošilí 97 pro hudebníky
- Příslušníci Aktivní zálohy AČR ve stejnokroji 95
- Český voják v Afghánistánu v letním stejnokroji 95
## Hodnosti
Postavení vojáků upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky a na něj navazující zákony. Od 1. ledna 2011 se vojáci člení do hodnostních sborů podle hodnosti následujícím způsobem:
| Hodnostní sbor mužstvo: - vojín - svobodník Hodnostní sbor poddůstojníci: - desátník - četař - rotný Hodnostní sbor praporčíci: - rotmistr - nadrotmistr - praporčík - nadpraporčík - štábní praporčík | Hodnostní sbor nižší důstojníci: - poručík - nadporučík - kapitán Hodnostní sbor vyšší důstojníci: - major - podplukovník - plukovník Hodnostní sbor generálové: - brigádní generál - generálmajor - generálporučík - armádní generál |
Téhož roku bylo rovněž upraveno hodnostní označení na výložkách.
### Mužstvo, poddůstojníci a praporčíci
| | Mužstvo | Mužstvo | Poddůstojníci | Poddůstojníci | Poddůstojníci | Praporčíci | Praporčíci | Praporčíci | Praporčíci | Praporčíci |
| ------------ | ------- | --------- | ------------- | ------------- | ------------- | ---------- | ----------- | ---------- | ------------ | ---------------- |
| Pozemní síly | | | | | | | | | | |
| Vzdušné síly | | | | | | | | | | |
| Název | vojín | svobodník | desátník | četař | rotný | rotmistr | nadrotmistr | praporčík | nadpraporčík | štábní praporčík |
| Kód NATO | OR-1 | OR-1 | OR-2 | OR-3 | OR-4 | OR-5 | OR-6 | OR-7 | OR-8 | OR-9 |
### Důstojníci a generálové
| | Nižší důstojníci | Nižší důstojníci | Nižší důstojníci | Vyšší důstojníci | Vyšší důstojníci | Vyšší důstojníci | Generálové | Generálové | Generálové | Generálové |
| ------------ | ---------------- | ---------------- | ---------------- | ---------------- | ---------------- | ---------------- | ---------------- | ------------ | -------------- | --------------- |
| Pozemní síly | | | | | | | | | | |
| Vzdušné síly | | | | | | | | | | |
| Název | poručík | nadporučík | kapitán | major | podplukovník | plukovník | brigádní generál | generálmajor | generálporučík | armádní generál |
| Kód NATO | OF-1 | OF-1 | OF-2 | OF-3 | OF-4 | OF-5 | OF-6 | OF-7 | OF-8 | OF-9 |
## Veřejné zakázky
### Pandur
V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce Pandurů, rakouská firma Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug (součást General Dynamics), uzavřela tajnou smlouvu s lobbistou Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž Portugalsko ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.
Ministerstvo obrany následně vydalo dne 15. února 2010 tiskové prohlášení, ve kterém reaguje na informace uváděné v médiích. Uvádí například, že srovnání ceny českých a portugalských vozidel je ovlivněno výbavou různých verzí. Pozemní síly AČR obdrží celkem 107 Pandurů, z nichž bude 99 vozidel (tj. 93 %) ve verzi s dálkově ovládanou věží. Na druhou stranu portugalská armáda objednala 260 Pandurů, z nichž je pouze 32 vozidel (tj. 12 %) vyzbrojeno podobným systémem. Cena věžového kompletu přitom podle AČR činí až 40 % ceny celého vozidla. Nepoměr uváděných cen měl dále vzniknout nezapočítáním DPH v případě portugalské objednávky, což představuje 20 % rozdíl. Portugalský kontrakt rovněž nezahrnoval náklady na logistickou podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici.
### Gripen
V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel Saab JAS-39 Gripen pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů, s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik Otto Jelinek a ředitel Omnipolu Richard Háva), kteří měli zajistit přízeň českých politiků. Do celé věci měl být zapleten i politik Jan Kavan. Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.
V březnu 2009 uvalil rakouský soud koluzní vazbu na Alfonse Mensdorff-Pouillyho, o pět týdnů později byl propuštěn. V dubnu zveřejnil rakouský časopis Format část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).
### Padáky VTP-100
V roce 1993, kdy byl ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany Miroslav Kalousek, si Armáda ČR objednala od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků. Ze dvou firem ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex-Cirus Jiřího Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem VTP-100. Průběh zkoušek dodaných prototypů nebyl zveřejněn. Na některé členy zkušební komise měl být vyvíjen nátlak, aby svá stanoviska ke zkouškám odvolali a padák doporučili. Armáda s touto firmou podepsala smlouvu na 2310 kusů i přesto, že společnost ještě právně neexistovala a nikdy žádné padáky nevyráběla. Smlouva také byla napsaná tak nevýhodně, že ji nešlo vypovědět. Podle odborníků Paraclubu měl VTP-100 příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Roman Prinich. Soud nakonec nařídil ministerstvu odebrat dalších 300 padáků. Celkových 730 padáků za 110 milionů Kč již poté nikdy nebylo použito a v roce 2011 jim skončila životnost.
|
cswiki/51704
|
cswiki
| 51,704
|
Armáda České republiky
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Arm%C3%A1da_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky
|
2025-07-31T18:05:43Z
|
cs
|
Q276325
| 562,524
|
{{upravit|Historie – doplnění odkazů, založeno na jednom zdroji}}
{{Infobox - armáda
| název = Armáda České republiky
| originální název =
| obrázek = Logo of the Czech Armed Forces.svg
| obrázek2 = Roundel of the Czech Republic.svg
| velikost obrázku2 = 75px
| popisek = Znak AČR
| popisek2 = Národní rozlišovací znak
| datum založení = [[1. leden|1. ledna]] [[1993]]
| stát = Česko
| složky = [[Soubor: Emblem of Czech Land Forces.svg|22px|link=Pozemní síly Armády České republiky]] [[Pozemní síly Armády České republiky|Pozemní síly]]<br />[[Soubor: Emblem of Czech Air Force.svg|22px|link=Vzdušné síly Armády České republiky]] [[Vzdušné síly Armády České republiky|Vzdušné síly]]<br />[[Soubor: Znak Ředitelství speciálních sil.png|22px|link=Speciální síly Armády České republiky|]] [[Speciální síly Armády České republiky|Speciální síly]]<br />[[Soubor: Znak Velitelství kybernetických sil a informačních operací.jpg|22px|link=Informační a kybernetické síly Armády České republiky]] [[Informační a kybernetické síly Armády České republiky|Inf. a kyber. síly]]<br />[[Soubor: VelitelstviTeritorialnichSil.jpg|22px|link=Teritoriální síly Armády České republiky]] [[Teritoriální síly Armády České republiky|Teritoriální síly]]
| velitelství = [[Praha]]
| výročí = 30. června – [[Den ozbrojených sil České republiky]]
| vrchní velitel = [[Petr Pavel]]
| titul vrchního velitele = [[Prezident České republiky|Vrchní velitel]]
| ministr = [[Jana Černochová]]
| titul ministra = [[Seznam ministrů obrany České republiky|Ministryně obrany]]
| velitel = [[Armádní generál|arm. gen.]] [[Karel Řehka]]
| titul velitele = {{nowrap|[[Seznam náčelníků Generálního štábu Armády České republiky|Náčelník Gen. štábu]]}}
| věk =
| délka odvodu =
| stav aktuální k =
| k dispozici =
| k dispozici žen =
| vhodných =
| vhodných žen =
| branci rok =
| brankyně =
| aktivní = cca 23,6 tisíce (2025)<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Novák | jméno = Jan | titul = Armáda přestala ukazovat čísla. Vloni přibylo 176 vojáků, potřeba je 10krát víc | periodikum = Seznam Zprávy | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-armada-prestala-ukazovat-cisla-vloni-pribylo-176-vojaku-potreba-je-10krat-vic-272530 | datum vydání = 2025-03-26 | datum_přístupu = 2025-03-26}}</ref>
| pořadí =
| rezervisté = 4 266 ([[Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky|AZ]], 2024)<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| autor2 = ČT24
| titul = Nábory nejdou podle představ, řekla Černochová. S armádními špičkami řešila, jak to zlepšit
| periodikum = ct24.ceskatelevize.cz
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zive-brifink-po-jednani-cernochove-s-rehkou-349903
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-06-05
}}</ref>
| zahraničí = <!-- Výdaje -->
| rozpočet = 116,1 mld. Kč (2025)<ref name="penize">{{Citace elektronické monografie
| titul = Obrana České republiky v číslech: 2025
| vydavatel = [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany]]
| url = https://mocr.mo.gov.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/mo/rozpocet-2025-ver-web.pdf
| datum přístupu = 2025-04-06
| strany = 11
}}</ref>
| domácí dodavatelé = [[Czechoslovak Group]]<br/>[[Colt CZ Group]]<br/>[[STV Group]]<br/>[[Sellier & Bellot]]<br/>[[Aero Vodochody]]<br/>[[Omnipol]]<br/>[[L.P.P holding]]<br/>[[MPI Group]]<br/>[[SVOS]]<br/>[[Zeveta Bojkovice]]<br/>[[Synthesia]]
| zahraniční dodavatelé = [[BAE Systems]] – [[Saab]]<br/>[[Airbus Group|EADS]] – [[Airbus]], [[CASA]]<br/>[[Fabrique Nationale de Herstal|Fabrique Nationale]]<br/>[[General Dynamics]]<br/>[[Iveco]] <br/>[[Bell Helicopter Textron]]
}}
'''Armáda České republiky''' ('''AČR''') představuje hlavní složku [[Ozbrojené síly České republiky|ozbrojených sil České republiky]], které dále tvoří [[Vojenská kancelář prezidenta republiky]] a [[Hradní stráž]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie | titul = Armáda České republiky se představuje | url = http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=5090 | vydavatel = army.cz | datum_vydání = 2017 | datum_přístupu = 2018-01-16 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180116200159/http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=5090 | datum archivace = 2018-01-16 | nedostupné = ano }}</ref>
V čele organizační struktury AČR stojí [[Generální štáb Armády České republiky|generální štáb]], jehož [[Seznam náčelníků Generálního štábu Armády České republiky|náčelníkem]] je od 1. července 2022 [[Karel Řehka]]. Civilní řízení a demokratickou kontrolu armády zajišťuje [[Ministerstvo obrany České republiky]]. Od 1. ledna 2005 je česká armáda plně profesionalizovaná; dobrovolníci slouží v jednotkách [[Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky|aktivní zálohy]].
Armáda České republiky je tvořena svazky a útvary několika druhů sil, mezi které patří [[Pozemní síly Armády České republiky|pozemní síly]], [[Vzdušné síly Armády České republiky|vzdušné síly]], [[Speciální síly Armády České republiky|speciální síly]], [[Informační a kybernetické síly Armády České republiky|Informační a kybernetické síly]], [[Teritoriální síly Armády České republiky|teritoriální síly]] a další odborné a podpůrné složky, včetně [[Duchovní služba Armády České republiky|duchovní služby]].
Hlavní bojovou část [[Pozemní síly Armády České republiky|pozemních sil]] AČR tvoří dvě mechanizované [[Brigáda (jednotka)|brigády]] a [[43. výsadkový pluk|výsadkový pluk]], doplněné čtyřmi [[pluk]]y bojové podpory a jedním plukem bojového zabezpečení. [[Vzdušné síly Armády České republiky|Vzdušné síly]] zahrnují vojenské [[letectvo]] a [[Protivzdušná obrana|protivzdušnou obranu]] zabezpečující [[Svrchovanost|suverenitu]] a obranyschopnost [[Vzdušný prostor|vzdušného prostoru]] ČR v rámci [[NATINAMDS]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Velitelství vzdušných sil | vydavatel = acr.army.cz | datum_aktualizace = 2015-11-03 | datum_přístupu = 2015-11-16 | url = http://www.acr.army.cz/struktura/generalni-stab/velitelstvi-vzdusnych-sil-86864/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20161121003610/http://www.acr.army.cz/struktura/generalni-stab/velitelstvi-vzdusnych-sil-86864 | datum archivace = 2016-11-21 | nedostupné = ano }}</ref> [[Speciální síly Armády České republiky|Speciální síly]], [[Informační a kybernetické síly Armády České republiky|informační a kybernetické síly]] a [[Teritoriální síly Armády České republiky|teritoriální síly]] představují menší a úžeji zaměřené organizační celky na úrovni skupin.
Hlavní úkoly Armády České republiky stanovuje zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, jako obranu proti [[Invaze|vnějšímu napadení]] a plnění úkolů na základě [[Mezinárodní smlouva|mezinárodních smluvních]] závazků týkajících se společné [[obrana (vojenství)|obrany]] nebo operací na udržení míru a bezpečnosti.<ref>{{Citace Sbírky zákonů | typ = zákon | číslo = 219 | rok = 1999 | titul = o ozbrojených silách České republiky | paragraf = 9}}</ref>
AČR se primárně připravuje na obranu území státu nebo spojenců v rámci kolektivní obrany [[Severoatlantická aliance|NATO]] dané článkem 5 [[Severoatlantická smlouva|Severoatlantické smlouvy]], případně [[Společná zahraniční a bezpečnostní politika|Společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU]]. Zahraniční nasazení AČR vychází rovněž z členství v [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]] nebo [[Visegrádská skupina|V4]] ([[Obranná spolupráce Visegrádské skupiny]]).<ref>{{Citace monografie | titul = Dlouhodobý výhled pro obranu 2030 | url = http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/Dlouhodob___v__hled_pro_obranu_2030.pdf | vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha | místo = Praha | rok = 2015 | kapitola = IV. ÚČAST V BUDOUCÍCH OPERACÍCH | strany = 8 | isbn = 978-80-7278-666-4 | datum archivace = 2016-12-25 | url archivu = https://web.archive.org/web/20161225185036/http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/Dlouhodob___v__hled_pro_obranu_2030.pdf | nedostupné = ano }}</ref><ref name=":3" />
{{TOCLIMIT|2}}
== Historie ==
Armáda České republiky navazuje svou tradicí na [[československé legie]] z období [[První světová válka|první světové války]], které působily především [[Československé legie v Rusku|v Rusku]], [[Československé legie ve Francii|Francii]] a [[Československé legie v Itálii|Itálii]] a čítaly přibližně 140 000 mužů. Tyto legie se po vzniku samostatného státu v roce 1918 staly základem armády první [[První republika|Československé republiky (1918–1939)]].<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Historie armády
| periodikum = DoArmády
| url = https://doarmady.mo.gov.cz/o-armade/poznejte-armadu/historie-armady-cr
| datum přístupu = 2025-06-27
}}</ref>
V období druhé světové války se současná Armáda ČR odkazuje především na československý zahraniční a domácí odboj, nikoli na ozbrojené složky [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]].<ref name=":4" />
Po roce 1945 vznikla Československá armáda, která byla v roce 1954 reorganizována jako [[Československá lidová armáda]] (ČSLA) a plnila roli ozbrojené síly socialistického státu v rámci [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].<ref name=":4" />
Po roce 1989 došlo k postupné modernizaci a transformaci armády, která po rozdělení Československa v roce 1993 přešla do podoby současné Armády České republiky.<ref name=":4" />
=== 1993–současnost ===
Po skončení [[Studená válka|studené války]] a rozpuštění Varšavské smlouvy se Česká republika zaměřila na vstup do NATO, což bylo klíčovým cílem její zahraniční politiky. Nejprve se zapojila do programu [[Partnerství pro mír]] a 12. března 1999 se spolu s Maďarskem a Polskem stala členem Aliance, která tehdy čítala 16 států. Tím se ČR stala součástí nejsilnější politicko-vojenské organizace na světě a dosáhla dosud nejvyšší úrovně své bezpečnosti.<ref name=":4" />
Členství v NATO znamenalo zapojení do kolektivní obrany, přístup ke sdílení vojenských informací a spolupráci s ostatními členskými státy. To umožnilo Česku lépe reagovat na nové bezpečnostní hrozby a účastnit se společných cvičení i misí po celém světě. Vstup do Aliance také výrazně podpořil profesionalizaci Armády České republiky, která byla dokončena v lednu 2005 zrušením povinné základní služby a přechodem na armádu složenou pouze z profesionálních vojáků. Profesionalizace umožnila lepší využití moderní techniky a vyšší kvalitu výcviku.
Armáda ČR pokračuje v rozvoji a modernizaci, s cílem do roku 2035 zvýšit počet profesionálních vojáků na 38 000 a rozšířit i počet civilních zaměstnanců a aktivní zálohy. V roce 2020 vznikla nová velitelství [[Informační a kybernetické síly Armády České republiky|kybernetických a teritoriálních sil]], která doplnila stávající [[Pozemní síly Armády České republiky|pozemní]], [[Vzdušné síly Armády České republiky|vzdušné]] a [[Speciální síly Armády České republiky|speciální síly]]. Tato změna reaguje na nové hrozby, zejména kybernetické, a odpovídá standardům NATO.
Součástí moderní struktury je i [[Velitelství pro operace Armády České republiky|Velitelství pro operace]] (VeOper), které plánuje a řídí operace v ČR i v zahraničí, včetně koordinace s NATO a EU. V pozemních silách vznikl [[43. výsadkový pluk]] jako nový manévrový prvek vedle [[7. mechanizovaná brigáda|7. mechanizované brigády]] a [[4. brigáda rychlého nasazení|4. brigády rychlého nasazení]]. Pro logistickou podporu spojenců byl v [[Rakovník]]u založen [[prapor podpory nasaditelných sil]].
=== Vývoj výdajů na armádu ===
Největší výzkumy, jak by měly vypadat výdaje na armádu, probíhaly v době [[Studená válka|studené války]] (1946–1989), protože válečné výdaje za [[Druhá světová válka|2. světové války]] některé země přivedly do vážných ekonomických potíží (např. [[Spojené království|Velká Británie]]) a vlády se tomu chtěly vyhnout nebo být alespoň připraveny. Podle těchto výzkumů bývá za hranici, kdy vojenské výdaje začínají ohrožovat ekonomickou prosperitu i samotnou podstatu ekonomiky, považována hodnota 5 % [[Hrubý národní produkt|HNP]] (hrubý národní produkt). V poslední době{{kdy?}} se udávají výdaje na obranu vůči [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (hrubý domácí produkt), což je přesněji určitelné číslo než dříve uváděné HNP. Zatímco v období studené války vycházela čísla [[Východní blok|východního bloku]] u HNP vůči HDP spíše nižší, u [[Západní blok|západních států]] spíše vyšší.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Khol
| jméno = David
| titul = Jak vysoké výdaje na obranu by měla mít Česká republika?
| periodikum = Armyweb.cz
| url = https://www.armyweb.cz/clanek/jak-vysoke-vydaje-na-obranu-by-mela-mit-ceska-republika
| datum vydání = 2019-01-11
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-31
}}</ref>
Vyjadřování výdajů na armádu jako procento k [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (hrubý domácí produkt) se používá, protože nejlépe vyjadřuje zátěž ekonomiky státu (tj. jakou část nově vytvořené hodnoty stát vydává na zajištění vojenské ochrany státu) a umožňuje to jednoduché srovnání jak mezi státy, tak v jednom státě v různé době.
V době ohrožení hitlerovským Německem šlo v roce 1934 v Československu na obranu 16 % HNP, v roce 1938 až 21 % HNP.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Denčevová
| jméno = Ivana
| titul = V roce 1938 šlo na obranu až 21 procent HDP. Ne všichni politici s tím ale souhlasili, říká historik
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/vydaje-na-obranu-1938-21-procent-hdp-prvni-republika-ceskoslovensko_2303212200_elev
| datum vydání = 2023-03-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-31
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Šrámek
| jméno = Pavel
| titul = Vojenské výdaje Československa v letech 1919 až 1938 (v miliardách Kč)
| url = https://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/cisla/vojenske-vydaje-ceskoslovenska-v-letech-1919-az-1938-v-miliardach-kc.htm
| vydavatel = Československá armáda
| datum vydání = 2001-08-22
| datum přístupu = 2024-01-31
| jazyk = cs
}}</ref>
V době [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] (1948–1989) vydávalo Československo oficiálně na armádu 5 % HNP, ale toto číslo nezahrnovalo investice do zbrojního průmyslu nebo řadu dalších výdajů vojenského charakteru, která byla ukryta do rozpočtových kapitol jiných ministerstev nebo i jednotlivých státních podniků. Celkové výdaje tak byly 6–7 % HNP. Během studené války však docházelo k jejich zvyšování, v jejím vyvrcholení v roce 1987 šlo v Československu na armádu 24,5 miliardy Kčs, což bylo 20 % státního rozpočtu a skoro 6 % HNP.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Danda
| jméno = Oldřich
| titul = Československo dávalo na armádu až 20 procent rozpočtu
| periodikum = Novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ceskoslovensko-davalo-na-armadu-az-20-procent-rozpoctu-40506613
| datum vydání = 2025-02-03
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-02-03
}}</ref> Většina peněz byla používána na nákup vojenské techniky a její servis, pak platy profesionálních vojáků, budování opevnění, ale i stavby zařízení pro sovětskou armádu, která v té době v ČSSR pobývala. V té době výdaje ČSSR na armádu nevybočovaly z průměru obou znepřátelených bloků (východní blok a západní blok), který na začátku 80. let byl 5,9 % HDP a v roce 1989, kdy došlo k uvolnění napětí mezi bloky, už jen 4,5 %.<ref name=":2" />
Se vstupem do NATO (1999) přijalo Česko závazek vynakládat na obranu 2 % HDP. Tento spojenecký závazek byl dlouho zanedbáván a klesl až k výši 1 % HDP. Do roku 2021 byl Vládou ČR přislíben podíl alespoň 1,4 % HDP.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Armádní výzbroj a výdaje na obranu
| periodikum = NKÚ
| url = https://www.nku.cz/cz/kontrola/analyzy/armadni-vyzbroj---test-id11640/
| datum přístupu = 2024-01-31
}}</ref> Teprve po [[Ruská invaze na Ukrajinu|ruské invazi na Ukrajinu]] (2022) došlo ke zvyšování výdajů na obranu a v roce 2024 bylo dosaženo závazku 2 % HDP.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Výdaje na obranu přesáhnou hranici dvou procent HDP
| periodikum = Ministerstvo obrany ČR
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vydaje-na-obranu-poprve-presahnou-hranici-dvou-procent-hdp-246635/
| datum vydání = 2023-09-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-01-31
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Česká republika splní za rok 2024 závazek vydávat 2 % HDP na obranu
| periodikum =
| vydavatel = Ministerstvo obrany ČR
| url = https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ceska-republika-splni-za-rok-2024-zavazek-vydavat-2--hdp-na-obranu-255877/
| datum vydání = 2025-01-06
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-02-03
}}</ref> V roce 2025 došlo k rozhodnutí o navyšování výdajů o 0,2 % HDP ročně až na 3 % nejpozději v roce 2030.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sněmovna podpořila zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP
| periodikum = FORUM 24
| url = https://www.forum24.cz/snemovna-podporila-zvysovani-vydaju-na-obranu-na-uroven-tri-procent-hdp
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-06-06
}}</ref>
== Struktura ==
Od ledna 2020 došlo ke změně v systému velení AČR, jehož strategickou a taktickou část rozšířilo nové velitelství pro operace.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Magdoňová | jméno1 = Jana | titul = Česká armáda od ledna mění systém velení. Nové operační velitelství řeší hlavně mise v Iráku a Mali | periodikum = iROZHLAS | vydavatel = Český rozhlas | datum_vydání = 2020-01-12 | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/armada-cr-afghanistan-iran-kasem-solejmani-irak-mise-vycvik-metnar-reportaz_2001120804_gak | datum_přístupu = 2020-01-21}}</ref> Další novinkou byl vznik [[Teritoriální síly Armády České republiky|teritoriálních]] a [[Informační a kybernetické síly Armády České republiky|informačních a kybernetických sil]], resp. jejich velitelství (vznik 2019, počáteční operační schopnosti 2020).
{| class="wikitable"
|+ Organizační makrostruktura Armády České republiky<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Koncepce výstavby Armády České republiky 2035
| url = https://mocr.mo.gov.cz/assets/informacni-servis/zpravodajstvi/kvacr_2035_final.pdf
| vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha
| datum_vydání = 2024
| editoři = Milena Krejsová, Kamil Novák
| kapitola = Příloha 2 Cílová organizační makrostruktura AČR
| strany = 42–43
}}</ref>
! [[Vojenská strategie|Strategická]] úroveň velení
| [[Seznam náčelníků Generálního štábu Armády České republiky|Náčelník Generálního štábu Armády České republiky]] || [[Generální štáb Armády České republiky]] || [[Ředitelství speciálních sil]]
|-
! [[Vojenská operace|Operační]] úroveň velení
| [[Velitelství pro operace]] || — || —
|-
! [[Vojenská taktika|Taktická]] úroveň velení
| [[Velitelství pozemních sil]]<br>[[Velitelství vzdušných sil]]<br>[[Velitelství teritoriálních sil]]<br>[[Velitelství informačních a kybernetických sil]]<br>[[Velitelství výcviku – Vojenská akademie]] || Agentura personalistiky<br>Finanční správa<br>Agentura komunikačních a informačních systémů<br>Agentura logistiky<br>Agentura vojenského zdravotnictví || Útvary speciálních sil
|}
=== Síly AČR ===
Svazky a útvary Armády České republiky se dělí na několik [[Druhy vojsk|druhů sil]] – pozemní, vzdušné, speciální, informační a kybernetické a teritoriální. Toto členění odpovídá moderním bezpečnostním výzvám a je v souladu se strukturou většiny armád členských států NATO.<ref name="KVAČR 2035" />
==== Pozemní síly ====
{{Podrobně|Pozemní síly Armády České republiky}}
[[Soubor:Galerie 1.png|náhled|Vojáci s puškami [[CZ 805 BREN]] na bojovém vozidle pěchoty [[BVP-2]]]]
Pozemní síly (PozS) Armády České republiky tvoří zejména mechanizované jednotky, výsadkové vojsko, ženijní a chemické vojsko, dělostřelectvo, logistické útvary a složky zpravodajského zabezpečení. Jejich hlavním úkolem je příprava k obraně České republiky a plnění závazků vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích, zejména NATO a EU.<ref name="KVAČR 2030">{{Citace elektronické monografie
| titul = Koncepce výstavby Armády České republiky 2030
| url = http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/koncepce__2030.pdf
| vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha
| místo = Praha
| datum_přístupu = 2020-01-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200713040926/http://www.mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/koncepce__2030.pdf
| datum archivace = 2020-07-13
| nedostupné = ano
| datum_vydání = 2019
}}</ref>
Struktura:<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velitelství Pozemních sil AČR
| url = https://acr.army.cz/struktura/generalni/poz/velitelstvi-pozemnich-sil-acr-221600/
| datum aktualizace = 2023-05-08
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref>
* [[Velitelství pozemních sil]] (Olomouc)
** [[4. brigáda rychlého nasazení]] (Žatec)
** [[7. mechanizovaná brigáda]] (Hranice)
** [[43. výsadkový pluk]] (Chrudim)
** [[13. dělostřelecký pluk]] (Jince)
** [[15. ženijní pluk]] (Bechyně)
** [[31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany]] (Liberec)
** [[53. pluk průzkumu a elektronického boje]] (Opava)
** [[14. pluk logistické podpory]] (Pardubice)
==== Vzdušné síly ====
{{Podrobně|Vzdušné síly Armády České republiky}}
[[Soubor:2 x Saab JAS-39 Gripen and 2 x Aero L-159 of the Czech Air Force, based at AFB Čáslav, inflight.jpg|náhled|Letouny [[Saab JAS-39 Gripen]] a [[Aero L-159 Alca]]]]
Vzdušné síly (VzS) Armády České republiky zahrnují taktické, vrtulníkové a dopravní letectvo, vojsko pozemní protivzdušné obrany, radiotechnické jednotky a systémy velení, řízení a průzkumu. Dále zajišťují služby řízení letového provozu, letecké navigace a zpravodajské zabezpečení.
Mezi hlavní úkoly VzS patří ochrana vzdušného prostoru České republiky, obrana klíčových objektů důležitých pro obranu státu a podpora ostatních druhů sil AČR i ozbrojených sil spojenců v rámci NATO a EU.<ref name="KVAČR 2030" />
Struktura:<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velitelství Vzdušných sil AČR
| url = https://acr.army.cz/struktura/generalni-stab/velitelstvi-vzdusnych-sil-86864/
| datum aktualizace = 2024-03-21
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref>
* [[Velitelství vzdušných sil]] (Praha)
** [[21. základna taktického letectva]] (Čáslav)
** [[22. základna vrtulníkového letectva]] (Vícenice u Náměště nad Oslavou)
** [[24. základna dopravního letectva]] (Praha-Kbely)
** [[25. protiletadlový raketový pluk]] (Strakonice)
** [[26. pluk velení, řízení a průzkumu]] (Brandýs nad Labem-Stará Boleslav)
** [[Správa letiště Pardubice]] (Pardubice)
==== Speciální síly ====
{{Podrobně|Speciální síly Armády České republiky}}
[[Soubor:Joint exercise of the Duvdevan Unit and the 601st Special Forces Group of the Czech army, August 2017. V.jpg|náhled|Odstřelovači 601. skupiny speciálních sil]]
Speciální síly (SpecS) jsou rozvíjeny za účelem prosazování ochrany a obrany zájmů ČR s důrazem na schopnosti ke zvládání krizí v celé škále od dlouhodobých operací nízké intenzity typů „podpora a vliv“ až po krátkodobé operace vyšší intenzity, a to v krycím či utajeném režimu činnosti.<ref name="KVAČR 2030" />
Struktura:<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Ředitelství speciálních sil
| url = https://acr.army.cz/struktura/generalni/specialni-sily/reditelstvi-specialnich-sil-104392/
| datum aktualizace = 2023-10-28
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref>
* [[Ředitelství speciálních sil]] (Praha)
** [[601. skupina speciálních sil]] (Prostějov)
** [[Centrum podpory speciálních sil]] (Olomouc)
==== Informační a kybernetické síly ====
{{Podrobně|Informační a kybernetické síly Armády České republiky}}
[[Soubor:Jednotka střediska informačních operací.jpg|náhled|Středisko informačních operací v terénu]]
Informační a kybernetické síly (InKyS),<ref name="KVAČR 2035">{{Citace monografie
| titul = Koncepce výstavby Armády České republiky 2035
| vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha
| místo = Praha
| rok = 2024
| isbn = 978-80-7278-873-6
| url = https://mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/KVA__R_2035_Final.pdf
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = VELITELSTVÍ KYBERNETICKÝCH SIL A INFORMAČNÍCH OPERACÍ | url = http://www.acr.army.cz/struktura/generalni/kyb/velitelstvi-kybernetickych-sil-a-informacnich-operaci-214169/ | vydavatel = army.cz | datum_aktualizace = 2019-10-29 | datum_přístupu = 2020-01-21 | url archivu = https://web.archive.org/web/20200530004358/http://www.acr.army.cz/struktura/generalni/kyb/velitelstvi-kybernetickych-sil-a-informacnich-operaci-214169/ | datum archivace = 2020-05-30 | nedostupné = ano }}</ref> monitorují, plánují a řídí operace v kybernetickém prostoru a informačním prostředí na taktické úrovni a podporují plánování a řízení strategické komunikace.
Struktura:<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velitelství informačních a kybernetických sil
| url = https://acr.army.cz/struktura/generalni/kyb/velitelstvi-kybernetickych-sil-a-informacnich-operaci-214169/
| datum aktualizace = 2024-07-04
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Budiková
| jméno = Jindřiška
| titul = Informační a kybernetické síly slaví 5 let: Chrání před hackery, klamou a mění myšlení nepřítele
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/informacni-a-kyberneticke-sily-slavi-5-let:-chrani-pred-hackery--klamou-a-meni-mysleni-nepritele-252333/
| datum vydání = 2024-07-01
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref>
* [[Velitelství informačních a kybernetických sil]] (Brno)
** [[91. skupina informačního boje]] (Olomouc)
** [[92. skupina kybernetického boje]] (Brno)
==== Teritoriální síly ====
{{podrobně|Teritoriální síly Armády České republiky}}
Teritoriální síly (TerS) jsou tvořeny velitelstvím teritoria a krajskými vojenskými velitelstvími (KVV) jako vojenskými územními prvky pro zabezpečení a řešení otázek obrany a ochrany teritoria. Jejich úkolem je plánování, řízení a příprava AZ v podřízenosti KVV, obrana a ochrana objektů důležitých pro obranu státu či podpora spojeneckých vojsk na území ČR.<ref name="KVAČR 2030" />
[[Soubor:Střelecká příprava.jpg|náhled|Střelecká příprava příslušníků [[Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky|Aktivní zálohy]]]]
Struktura:<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velitelství teritoriálních sil
| url = https://acr.army.cz/struktura/generalni/ter/velitelstvi-teritoria-214170/
| datum aktualizace = 2023-01-05
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Krajská vojenská velitelství
| url = https://acr.army.cz/scripts/detail.php?id=225876
| datum aktualizace = 2023-03-30
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kontakty - Krajská vojenská velitelství
| url = https://acr.army.cz/scripts/detail.php?id=203437
| datum aktualizace = 2023-05-02
| datum přístupu = 2024-07-21
| vydavatel = Acr.army.cz
}}</ref>
* [[Velitelství teritoriálních sil]] (Tábor)
** [[Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha]] (Praha)
** [[Krajské vojenské velitelství Praha]] (Praha)
** [[Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary]] (Karlovy Vary)
** [[Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem]] (Ústí nad Labem)
** [[Krajské vojenské velitelství Liberec]] (Liberec)
** [[Krajské vojenské velitelství Hradec Králové]] (Hradec Králové)
** [[Krajské vojenské velitelství Pardubice]] (Pardubice)
** [[Krajské vojenské velitelství Jihlava]] (Jihlava)
** [[Krajské vojenské velitelství České Budějovice]] (České Budějovice)
** [[Krajské vojenské velitelství Plzeň]] (Plzeň)
** [[Krajské vojenské velitelství Brno]] (Brno)
** [[Krajské vojenské velitelství Olomouc]] (Olomouc)
** [[Krajské vojenské velitelství Ostrava]] (Ostrava)
** [[Krajské vojenské velitelství Zlín]] (Zlín)
== Technika a výzbroj ==
{{Podrobně|Seznam výzbroje Armády České republiky|Seznam vojenských letadel České republiky}}
Hlavní druhy techniky a výzbroje Armády České republiky jsou sledované [[Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě|Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě]]. Česká armáda může mít na základě této smlouvy ve výzbroji maximálně 957 [[tank]]ů, 1367 bojových obrněných vozidel, 767 [[Dělostřelectvo|dělostřeleckých]] systémů nad 100 mm, 230 [[Vojenské letadlo#Bojová letadla|bojových letounů]] a 50 [[Bitevní vrtulník|bojových vrtulníků]].<ref name="přehled 2018" />
K 29. únoru 2024{{Fakt/dne|20240229223220|}} armáda vlastnila celkem 63 tanků [[T-72]] (z toho 30 modernizovaných [[T-72M4CZ|T-72M4 CZ]]) a 14 tanků [[Leopard 2]] (darovaných Německem), 308 bojových obrněných vozidel [[BVP-1]], [[BVP-2]], [[BPzV Svatava]] a [[Pandur II]] a 166 dělostřeleckých systémů [[ShKH vz. 77|ShKH vz. 77 DANA]], [[120mm minomet vz. 82|vz. 82 PRÁM-L]] a [[ShM vz. 85 PRÁM-S|ShM vz. 85]]. Kromě smluvně omezované výzbroje měla AČR také 175 [[Lehké obrněné vozidlo|lehkých obrněných vozidel]], 149 vozidel se speciální nástavbou na podvozcích [[Bojové vozidlo pěchoty|bojových vozidel pěchoty]] a [[Obrněný transportér|obrněných transportérů]] nebo 36 obrněných zdravotních vozidel.<ref name="přehled 2018">{{Citace elektronické monografie | titul = Přehled hlavních druhů techniky a výzbroje AČR (stav k 1. lednu 2018) | url = http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/technika/prehled-hlavnich-druhu-techniky-a-vyzbroje-acr-stav-k-1--lednu-2018-139806/ | vydavatel = acr.army.cz | datum_vydání = 2018-01-01 | datum_přístupu = 2018-06-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180625174427/http://www.acr.army.cz/technika-a-vyzbroj/technika/prehled-hlavnich-druhu-techniky-a-vyzbroje-acr-stav-k-1--lednu-2018-139806 | datum archivace = 2018-06-25 | nedostupné = ano }}</ref>{{není ve zdroji}}
[[Vzdušné síly Armády České republiky|Vzdušné síly AČR]] disponují 38 bojovými a cvičnými letouny typu [[Saab JAS-39 Gripen|Gripen]] a [[Aero L-159 Alca|ALCA]], 14 dopravními a pozorovacími letouny, 4 bitevními vrtulníky [[Bell AH-1Z Viper]] a 39 dopravními a víceúčelovými vrtulníky typových řad [[Mil Mi-8|Mi-8]]/[[Mil Mi-17|17]]/[[Mil Mi-8#Mi-8AMT (Mi-171)|Mi-171Š]], [[PZL W-3 Sokół|W-3 Sokol]] a [[Bell UH-1Y Venom]].<ref name="přehled 2018" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Helidat.cz
| jméno = Roman Svoboda-
| titul = Aktuální databáze armádních vrtulníků :: Helidat.cz
| periodikum = helidat.cz
| url = https://helidat.cz/DB.php?stav=1&uziti=3
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-03
}}</ref>
<gallery>
Soubor:CZ P-10 C.jpg|Pistole CZ P-10
Soubor:CZ BREN 2.jpg|Útočná puška CZ Bren 2
Soubor:Tatra T-810 Czech Army 01.jpg|[[Tatra 810]]
Soubor:Tank T72M4CZ moderna.jpg|T-72M4 CZ
Soubor:Saab.jas39c.gripen.taxi.arp.jpg|JAS-39 Gripen
Soubor:Aero L-159 of Czech Air Force (reg. 6061), taxiing, Radom AirShow 2005, Poland.jpg|L-159 ALCA
Soubor:PZL Swidnik W3A vr.jpg|W-3A Sokol
Soubor:Leopard 2 A4 (25379260508).jpg|Leopard 2 A4
Soubor:152 mm samohybná kanónová houfnice vz. 77 (Dana).jpg|[[ShKH vz. 77|ShKH vz. 77 DANA]]
Soubor:Pandur II (1).jpg|[[Pandur II]]
Soubor:CZ Scorpion EVO III.jpg|[[CZ Scorpion EVO 3]]
</gallery>
== Modernizace výzbroje ==
{{Viz též|Historie letecké techniky AČR}}
[[Soubor:BAHNA 2018 - 579.jpg|náhled|Předmět „kauzy Pandur“ – KBVP Pandur II 8×8 CZ]]
[[Soubor:Titus - IDET 2017.jpg|náhled|Obrněné vozidlo Titus]]
[[Soubor:ELTA ELM-2084 MMR.JPG|náhled|Anténa radaru EL/M-2084]]
[[Soubor:170602-N-RC734-116.jpg|náhled|UH-1Y (vlevo) a AH-1Z (vpravo)]]
Armáda České republiky „zdědila“ výzbroj československé armády, která byla při [[Zánik Československa#Zánik České a Slovenské Federativní republiky (1992 /1993)|zániku ČSFR]] rozdělena většinou v poměru 2:1 mezi Česko a Slovensko. Výjimkou bylo letectvo a protivzdušná obrana, kde u některých zbraňových systémů došlo k dělení jiným způsobem jako např. [[MiG-29]] v poměru 1:1 nebo systémy PVOS [[S-200]] a [[S-300]], kdy každý stát si ponechal jen jeden druh.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Miroslav
| jméno = Krátký
| titul = Vojenské rozhledy - Protivzdušná obrana – 20 let od rozdělení Československa
| periodikum = www.vojenskerozhledy.cz
| url = https://www.vojenskerozhledy.cz/kategorie-clanku/strategicke-rizeni/protivzdusna-obrana-20-let-od-rozdeleni-ceskoslovenska
| jazyk = cs-cz
| datum přístupu = 2024-07-21
}}</ref> Redukce početních stavů armády v 90. letech znamenala vyřazení velkého počtu zbraní, materiálu a techniky. V souvislosti se vstupem do NATO v roce 1999 došlo na počátku 21. století k částečné modernizaci arzenálu AČR pořízením nové techniky domácího i zahraničního původu. Některé z těchto akvizic byly spojeny s korupčními či jinými aférami, ať už se jednalo o [[Kauza Pandury|kauzu obrněných transportérů Pandur]] a [[T-72M4CZ|modernizaci tanků T-72]] (místo 353 kusů nákladně modernizováno jen 30)<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sviták
| jméno = Ctirad
| titul = Modernizace tanku T-72: Kalouskovy miliardy
| periodikum = Armádní noviny
| url = http://www.armadninoviny.cz/modernizace-tanku-t-72-kalouskovy-miliardy.html
| datum_vydání = 2012-08-07
| datum_přístupu = 2023-11-16
}}</ref> nebo pořízení letounů [[Aero L-159 Alca#Služba|ALCA]] (většina z 72 objednaných kusů byla dlouhodobě uskladněna a neúspěšně nabízena k prodeji), [[Saab JAS-39 Gripen#Gripeny v Česku|Gripen]] a [[CASA C-295#Letouny CASA v AČR|CASA]].
Ve spojitosti s [[Ukrajinská krize|ukrajinskou krizí]] a zhoršením [[Vztahy NATO a Ruska|vztahů NATO a Ruska]] v roce 2014 avizoval ministr obrany [[Martin Stropnický]] ([[ANO 2011|ANO]]) nahrazení radarů, vrtulníků a obrněných vozidel sovětského původu novou technikou, přičemž k zahájení výběrových řízení mělo dojít v roce 2015.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Czech Military To Buy Helos, Vehicles, Radar | periodikum = Defense News | datum_vydání = 2015-01-27 | url = https://www.defensenews.com/home/2015/01/27/czech-military-to-buy-helos-vehicles-radar/ | datum_přístupu = 2018-06-26 }}{{Nedostupný zdroj}}</ref> [[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany]] (MO) mělo v plánu nakoupit až 300 obrněných vozidel (v první fázi 62 kusů) [[Nexter Titus|Titus]] za 20 mld. Kč v několika vlnách mezi lety 2019 a 2023.<ref name="ministerstvoČR">{{Citace elektronického periodika | příjmení = Otto | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Obrana koupí od Tatry stovky transportérů Titus, má na to dvacet miliard | periodikum = e15.cz | odkaz na periodikum = e15.cz | datum vydání = 2016-08-17 | datum přístupu = 2016-08-17 | url = http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/obrana-koupi-od-tatry-stovky-transporteru-titus-ma-na-to-dvacet-miliard-1314879}}</ref> Žádná z uvedených akvizic nebyla za Stropnického působení na MO v letech 2014 až 2017 realizována. Ministryně obrany [[Karla Šlechtová]] (za ANO) v květnu 2018 oznámila, že připravovaný nákup radarů a víceúčelových vrtulníků prověřuje policie.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Stratilík | jméno1 = Ondřej | titul = Těžká hodina paní Karly. Vyšetřování miliardových zbrojních kontraktů odhalilo pnutí uvnitř hnutí ANO | periodikum = Euro.cz | vydavatel = Mladá fronta | datum_vydání = 2018-06-09 | url = https://www.euro.cz/politika/tezka-hodina-pani-karly-1408315 | datum_přístupu = 2018-06-26}}</ref>
Náčelník Generálního štábu AČR [[Aleš Opata]] představil na setkání s novináři dne 18. června 2018 program modernizace Armády České republiky. Do roku 2027 podle něj měla armáda na nákup a modernizaci techniky vynaložit více než 100 miliard korun.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení1 = Grohmann | jméno1 = Jan | titul = Klíčové modernizační projekty Armády ČR | periodikum = Armádní noviny | datum_vydání = 2018-06-19 | url = http://www.armadninoviny.cz/klicove-modernizacni-projekty-armady-cr.html | datum_přístupu = 2018-06-19}}</ref> [[Lubomír Metnar]], v pořadí třetí ministr obrany za ANO, avizoval podepsání některých strategických zakázek do konce roku 2019.<ref name="ČT24 smlouvy">{{Citace elektronického periodika
| titul = Smlouvy na radary, vrtulníky i BVP podepíšeme letos, slíbil Metnar. Chce investovat 61 miliard
| periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2728136-smlouvy-na-radary-vrtulniky-i-bvp-podepiseme-letos-slibil-metnar-chce-investovat-61
| datum_vydání = 2019-02-07
| datum_přístupu = 2019-02-09
}}</ref>
20. prosince 2023 schválila vláda ČR, nový zásadní dokument pro modernizaci AČR a to Koncepci výstavby Armády ČR 2035 (KVAČR). Podle náčelníka generálního štábu [[Karel Řehka|Karla Řehky]] a ministryně obrany [[Jana Černochová|Jany Černochové]] je koncepce rozdělena na dvě části. První část se zabývá masivní modernizací techniky, zázemí a infrastruktury armády i zvýšením zásob. Tohle vše do konce 20. let 21. stol. Následně druhá část se má zaměřit na integraci nové techniky i výzbroje, modernizovat systém a zajistit životní cyklus nové techniky. Vše do roku 2035. Zároveň v tomto konceptu armáda popisuje několik cílů a jako hlavní prioritu stanovuje nábor nových členů až do hranice 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíc příslušníků aktivních záloh.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vláda schválila koncepci výstavby armády do roku 2035 – ODS
| periodikum = Občanská demokratická strana
| url = https://www.ods.cz/clanek/25126-vlada-schvalila-koncepci-vystavby-armady-do-roku-2035
| jazyk = cs-CZ
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref>
=== Dokončené akvizice ===
==== Vzdušné síly ====
* 2 transportní letouny CASA C-295MW s termínem dodání 2020–2021; zakázka v hodnotě 2,34 mld. Kč uzavřena 14. prosince 2019 – náhrada dopravních letounů [[Jakovlev Jak-40|Jak-40]].<ref name="AN 26/12">{{Citace elektronického periodika
| titul = Rok 2019: Ministerstvo obrany ČR koupilo vojenský materiál za 40 miliard korun
| periodikum = Armádní noviny
| url = https://www.armadninoviny.cz/2019-ministerstvo-obrany-cr-koupilo-material-za-40-miliard-korun.html
| datum_vydání = 2019-12-26
| datum_přístupu = 2020-01-03
| příjmení1 = Grohmann
| jméno1 = Jan
}}</ref>
* 16 přenosných [[Protiletadlový raketový komplet|protiletadlových kompletů]] velmi krátkého dosahu (VSHORAD) [[Robotsystem 70|RBS 70 NG]] s termínem dodání 2020 až 2021; zakázka v hodnotě 914 milionů Kč uzavřena 18. prosince 2018 – náhrada samohybných kompletů [[9K35 Strela-10|Strela-10M]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Protiletadlové komplety RBS 70 NG pro Armádu České republiky
| periodikum = Armádní noviny
| url = https://www.armadninoviny.cz/protiletadlove-komplety-rbs-70-ng-pro-armadu-ceske-republiky.html
| datum_vydání = 2018-12-18
| datum_přístupu = 2019-02-09
| příjmení1 = Grohmann
| jméno1 = Jan
}}</ref> V roce 2022 předložila armáda návrh vládě na modernizaci těchto protiletadlových kompletů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Šiška
| jméno = Martin
| titul = Ministerstvo obrany chystá modernizaci u 16 kusů přenosných protiletadlových raketových kompletů RBS-70
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/ministerstvo-obrany-chysta-modernizaci-u-16-kusu-prenosnych-protiletadlovych-raketovych-kompletu-rbs-70
| datum vydání = 2022-04-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>
* 8 3D radiolokátorů [[EL/M-2084]] kategorie MADR (Mobile Air Defence Radar) s termínem dodání 2021–2023; zakázka v hodnotě 3,5 miliardy Kč uzavřena 5. prosince 2019 – náhrada radarů P-37, výškoměrů PRV-17 aj.<ref name="AN 26/12" /> Poslední radiolokátor byl předaný v prosinci roku 2023.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Čapek
| jméno = Karel
| titul = Armáda má k dispozici všechny 3D radiolokátory MADR
| periodikum = mocr.army.cz
| vydavatel = Ministerstvo obrany ČR
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-ma-k-dispozici-vsechny-3d-radiolokatory-madr-248640/
| datum vydání = 2023-12-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-27
}}</ref>
==== Pozemní síly ====
* 80 speciálních [[Lehké obrněné vozidlo|lehkých obrněných vozidel]] [[Iveco LMV]] (S-LOV-CBRN I a S-LOV-CBRN II) s termínem dodání 2020 až 2022; zakázka v hodnotě 5,1 miliardy Kč uzavřena 30. srpna 2018 – náhrada [[BRDM-2]]rch (vozidlo radiačního a chemického průzkumu) aj.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Obrana uzavřela smlouvu na 80 aut pro chemiky za pět miliard
| periodikum = České noviny
| vydavatel = ČTK
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/obrana-uzavrela-smlouvu-na-80-aut-pro-chemiky-za-pet-miliard/1657660
| datum_vydání = 2018-08-30
| datum_přístupu = 2019-02-09
}}</ref>
* V květnu 2022 oznámil premiér ČR [[Petr Fiala]], že Německo daruje AČR 15 starších tanků [[Leopard 2]] v modifikaci A4 jako náhradu za české tanky [[T-72]] které byly zaslány [[Ruská invaze na Ukrajinu|Ukrajině v rámci podpory v probíhající válce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Německo daruje Česku 15 starších tanků. Ve hře je nákup nejmodernějších
| periodikum = natoaktual.cz
| url = https://www.natoaktual.cz/zpravy/leopard-tank-nemecko-armada-vojaci-fiala-cernochova.A220518_182057_na_zpravy_m00
| datum vydání = 2022-05-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> První kus darovaných tanků Leopard 2A4 si AČR převzala rukou ministryně obrany [[Jana Černochová|Jany Černochové]] 21.12.2022.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kabát
| jméno = Ladislav
| titul = Ministryně obrany převzala pro vojáky první Leopard 2A4
| periodikum = mocr.army.cz
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministryne-obrany-prevzala-pro-vojaky-prvni-leopard-2a4-241356/
| datum vydání = 2022-12-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Poslední čtrnáctý bojový tank byl předán v listopadu 2023. Vyprošťovací vozidlo bude dodáno v průběhu roku 2024.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Heloňa
| jméno = Stanislav
| titul = V kasárnách u Olomouce už je všech 14 Leopardů. Armáda tanky dostala za podporu Ukrajiny
| periodikum = Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje
| url = https://hanacka.drbna.cz/zpravy/30156-v-kasarnach-u-olomouce-uz-je-vsech-14-tanku-leopard-armada-je-dostala-za-podporu-ukrajiny.html
| datum vydání = 2023-11-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-27
}}</ref>
** 21. února 2024 [[Německo]] nabídlo česku jako dar dalších 14 tanků Leopard 2A4 a vyprošťovací vozidlo Buffel 3 k již dodaným. Dalších 14 tanků přímo od společnosti [[Rheinmetall]] se pak na základě nabídky rozhodla v listopadu 2024 vláda pořídit za 3,98 mld. Kč. AČR by tak měla na konci roku 2026 disponovat 42 tanky a 2 vyprošťovacími vozidly.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Německo nabídlo ČR další bojové tanky Leopard 2A4
| periodikum = acr.army.cz
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nemecko-nabidlo-cr-dalsi-bojove-tanky-leopard-2a4--249441/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-02-29
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení1 = Kopecký
| jméno1 = Josef
| titul = Vláda je pro nákup 14 tanků Leopard 2A4. Cena zakázky bude 3,98 miliardy
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jednani-vlady-informace-o-porizeni-tanku-leopard-2a4-prakticke-zdravotni-sestry.A241120_045247_domaci_kop
| vydavatel = MAFRA
| datum_vydání = 2024-11-20
| datum_přístupu = 2024-11-20
}}</ref>
* 62 kolových obrněných vozidel [[Nexter Titus|Titus]] (6 velitelsko-štábních a 36 spojovacích vozidel a 20 vozidel MKPP, tj. místo koordinace palebné podpory) s termínem dodání 2022 až 2024; zakázka v hodnotě 6,072 miliardy Kč uzavřena 21. června 2019 – náhrada zastaralé techniky jednotek [[4. brigáda rychlého nasazení]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Smlouva na 62 kolových obrněných vozidel TITUS byla podepsána
| url = http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/smlouva-na-62-kolovych-obrnenych-vozidel-titus-byla-podepsana-213166/
| vydavatel = mocr.army.cz
| datum_přístupu = 2019-07-09
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190626160216/http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/smlouva-na-62-kolovych-obrnenych-vozidel-titus-byla-podepsana-213166/
| datum archivace = 2019-06-26
| nedostupné = ano
| příjmení1 = Pejšek
| jméno1 = Jan
| datum_vydání = 2019-06-24
}}</ref> První kus si AČR převzala na veletrhu IDET v Brně 24.5.2023<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Krupička
| jméno = Martin
| titul = Armáda převzala první obrněnec TITUS, špičku v moderních spojovacích technologiích
| periodikum = acr.army.cz
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-prevzala-prvni-obrnenec-titus--spicku-v-modernich-spojovacich-technologiich-244214/
| datum vydání = 2023-05-24
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> a dodávka byla dokončena 26. června 2024 převzetím posledního vozidla ve verzi KOVVŠ.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CZDEFENCE
| titul = Dodávky speciálních vozidel TITUS pro Armádu České republiky byly úspěšně dokončeny
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/dodavky-specialnich-vozidel-titus-pro-armadu-ceske-republiky-byly-uspesne-dokonceny
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-02
}}</ref>
* V roce 2019 byla objednána také následující vojenská technika: lehká obrněná vozidla průzkumná (LOV-Pz), mobilní prostředky elektronického boje (EB) STARKOM na podvozcích Tatra 815-7 8×8, 31 těžkých kontejnerových nakladačů T-815 7 MSH-165-SCA, 34 vozidel T-810, 37 vozidel T-815 (valník), atd.<ref name="AN 26/12" />
* Automobily [[Toyota Hilux]] v celkovém počtu 1600 kusů – náhrada vozidel [[UAZ-469]];<ref name="ČT24 smlouvy" /> Prvních 65 aut si AČR převzala 10.8.2021 na základně ve Štěpánově u Olomouce.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voska
| jméno = Michal
| titul = Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux
| periodikum = mocr.army.cz
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nova-technika-pro-21--stoleti:-armada-slavnostne-prevzala-prvnich-65-automobilu-toyota-hilux-229343/
| datum vydání = 2021-08-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Dodávky se uskutečnily v letech 2021–2024.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voska
| jméno = Michal
| titul = Nová technika pro 21. století: Armáda slavnostně převzala první automobily Toyota Hilux
| periodikum = mocr.army.cz
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/nova-technika-pro-21--stoleti:-armada-slavnostne-prevzala-prvnich-65-automobilu-toyota-hilux-229343/
| datum vydání = 2021-08-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Automobil osobní terénní - nákup {{!}} Národní elektronický nástroj
| periodikum = nen.nipez.cz
| url = https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/p:vz:query=automobil%20osobn%C3%AD%20/detail-zakazky/N006-20-V00014877
| datum přístupu = 2025-06-06
}}</ref>
=== Realizované akvizice ===
==== Vzdušné síly ====
* Vláda ČR schválila 27. září 2023 nákup 24 letounů [[Lockheed Martin F-35 Lightning II|F-35 Lighting II]] od americké společnosti [[Lockheed Martin]], které mají nahradit 14 letounů [[Saab JAS-39 Gripen|JAS-39 Gripen]] pronajatých od švédské společnosti [[Saab]]. Náklady se odhadují na 150 miliard korun z čehož 106 miliard půjde na pořízení, výcvik a výzbroj a zbývajících 44 miliard na modernizaci letišť, přípravu personálu a nákup paliva. Letouny by do ČR měly postupně přilétat od roku 2031 do roku 2035 a postupně nahrazovat starší švédské stroje. Letouny by měly v letectvu AČR sloužit do roku 2069 respektive až 2082.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Lucovič
| jméno = Matěj
| příjmení2 = Vochozková
| jméno2 = Tereza Rozálie
| titul = Vláda schválila nákup amerických letounů F-35, celkem vynaloží 150 miliard
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3617661-vlada-schvalila-nakup-americkych-letounu-f-35-oznamil-fiala
| datum vydání = 2023-09-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>
* 20 vrtulníků Bell „systému H-1“ (10 víceúčelových [[Bell UH-1Y Venom|UH-1Y]] a 10 bitevních [[Bell AH-1Z Viper|AH-1Z]]) s termínem dodání do konce roku 2023; zakázka v hodnotě 17,5 miliardy Kč uzavřena 12. prosince 2019 – náhrada bitevních vrtulníků [[Mil Mi-24|Mi-24V]].<ref name="AN 26/12" /> 8 vrtulníků – 2 víceúčelové a 6 bitevních získá ČR bezplatně od USA ze zrušené Marine Light Attack Helicopter Squadron 367 na [[Havaj]]i
** 26. července 2023 dorazily na základnu vrtulníkového letectva AČR v Náměšti nad Oslavou první dva stroje z této zakázky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Budiková
| jméno = Jindřiška
| titul = První dva vrtulníky Viper jsou v ČR
| periodikum = acr.army.cz
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/prvni-dva-vrtulniky-viper-jsou-v-cr-245318/
| datum vydání = 2023-07-26
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Poslední dva nové stroje z původní smlouvy dorazily do ČR 13. června 2024.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hottmar
| jméno = Aleš
| titul = Poslední Venomy přilétly do Pardubic, dodávky vrtulníků H-1 splněny – CZECH AIR FORCE
| url = http://czechairforce.com/news/posledni-venomy-priletly-do-pardubic-dodavky-vrtulniku-h-1-splneny/
| datum vydání = 2024-06-15
| datum přístupu = 2024-07-21
| jazyk = cs
}}</ref> Osm darovaných by mělo být dodáno v letech 2026 a 2027 po provedení modernizace v hodnotě 3,6 miliardy Kč.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cyprisová
| jméno = Vlastimila
| titul = Generál Řehka jednal se svým slovenským protějškem generálem Zmekem na vrtulníkové základně v Náměšti nad Oslavou
| periodikum = acr.army.cz
| vydavatel = Ministerstvo obrany ČR
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/general-rehka-jednal-se-svym-slovenskym-protejskem-generalem-zmekem-na-vrtulnikove-zakladne-v-namesti-nad-oslavou-247809/
| datum vydání = 2023-11-15
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-11-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zilvar
| jméno = Jan
| titul = Za technické zhodnocení 8 kusů vrtulníků Viper a Venom darovaných vládou USA resort obrany zaplatí 3,6 mld. Kč
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/vrtulniky-acr-usa-venom-viper-vzdusne-sily
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-21
}}</ref>
* AČR hodlá do roku 2026 16 kusy (4 baterie) systému [[SPYDER]] nahradit staré systémy 2K12 Kub z éry Sovětského svazu. Za výše zmíněných 16 systémů zaplatí MO ČR 13,7 mld. Kč. Smlouva na pořízení a 20letou podporu provozu byla podepsána 5. října 2021.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Duchoslav
| jméno = Jiří
| titul = Smlouva - Nový protiletadlový systém SPYDER pro AČR {{!}} vyzbrojovani.army.cz
| periodikum = vyzbrojovani.army.cz
| vydavatel = Ministerstvo obravy ČR
| url = https://vyzbrojovani.army.cz/aktuality/smlouva-novy-protiletadlovy-system-spyder-pro-acr
| datum vydání = 2021-10-13
| datum přístupu = 2022-06-26
}}</ref>
** První součásti systému dorazily 23.7.2024 do České republiky k integraci.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Do České republiky dorazila první zásilka izraelských raketových systémů protivzdušné obrany Spyder - Techsvět
| url = https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/do-ceske-republiky-dorazila-prvni-zasilka-izraelskych-raketovych-systemu-protivzdusne-obrany-spyder/veronikaoberreiterova/
| datum vydání = 2024-07-23
| datum přístupu = 2024-08-08
| jazyk = cs
}}</ref>
* Pořízení dvou [[transportní letoun|transportních letounů]] střední kategorie [[Embraer C-390 Millennium]], jehož významná část se vyrábí v ČR. Dodání prvního se předpokládá v roce 2025, druhého pak v roce 2027.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nákupy nekončí. Armáda chce kromě stíhaček i nová transportní letadla - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-nakupy-nekonci-armada-chce-krome-stihacek-i-nova-transportni-letadla-237504
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ministerstvo obrany zahájilo jednání se společností Embraer o pořízení letounů C-390 Millennium
| periodikum = mocr.army.cz
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministerstvo-obrany-zahajilo-jednani-se-spolecnosti-embraer-o-porizeni-letounu-c-390-millennium--246937/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-08-08
}}</ref> Smlouva v celkové hodnotě 11,3 miliardy Kč bez DPH byla podepsána 25. října 2024.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = tiskové oddělení MO
| titul = Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na pořízení dvou středních transportních letounů Embraer C-390 Millennium
| periodikum = mocr.mo.gov.cz
| vydavatel = ministerstvo obrany ČR
| url = https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministerstvo-obrany-podepsalo-smlouvu-na-porizeni-dvou-strednich-transportnich-letounu-embraer-c-390-millennium-254644/
| datum vydání = 2024-10-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-25
}}</ref>
==== Pozemní síly ====
* V roce 2020 bylo oznámeno, že armáda ČR koupí 52 ks samohybných kolových houfnic CAESAR 8×8 na podvozcích Tatra. Francouzské houfnice v české armádě nahradí samohybné houfnice vz. 77 Dana. Smlouva byla podepsána 30. září 2021. První 4 kusy budou vyrobeny ve Francii, zbylých 48 pak zkompletuje Czechoslovak Group (CSG), která dodá podvozky Tatra a pancéřové kabiny. Dodávky měly proběhnout mezi roky 2024 až 2026. V prosinci 2022 byl podepsán dodatek navyšující počet houfnic o dalších 10 kusů na celkových 62.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Ministerstvo obrany ČR
| titul = Armáda získá dalších 10 kusů samohybných houfnic CAESAR
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/armada-ziska-dalsich-10-kusu-samohybnych-houfnic-caesar
| datum vydání = 2022-12-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-08
}}</ref> S přezbrojením se nově počítá v letech 2026 a 2027.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Krejsová
| jméno = Milena
| příjmení2 = Novák
| jméno2 = Kamil
| titul = Koncepce výstavby Armády České republiky 2035
| url = https://mocr.army.cz/assets/informacni-servis/zpravodajstvi/kvacr_2035_final.pdf
| vydavatel = Ministerstvo obrany České republiky – VHÚ Praha
| místo = Praha
| rok vydání = 2024
| počet stran = 50
| isbn = 978-80-7278-873-6
| jazyk = cs
| ref = kvacr2035
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První děla Caesar by měla armáda převzít v dubnu 2026, všech 62 do srpna 2027 {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2677610
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-05-30
}}</ref>
* 246 [[Bojové vozidlo pěchoty|bojových vozidel pěchoty]], finální výběr mezi typy [[ASCOD]], [[CV90]] a [[Lynx (bojové vozidlo pěchoty)|Lynx]] – náhrada [[BVP-2]]; V roce 2022 španělský GDELS s vozidlem [[ASCOD]] a německý [[Rheinmetall|Rheinmetall Landsysteme]] s vozidlem [[Lynx (bojové vozidlo pěchoty)|Lynx]] neodsouhlasili nové podmínky tendru. Ministerstvo obrany tak tendr ukončilo, a po vzoru [[Slovensko|Slovenska]] oslovilo přímo švédskou vládu o možných dodávkách pásových obrněnců [[CV90]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bévépéčka ze Švédska? Bojem prověřené stroje, které kupuje i nejbližší soused
| periodikum = natoaktual.cz
| url = https://www.natoaktual.cz/zpravy/armada-bvp-pasove-cv90-bae-hagglunds-svedsko-vlada.A220721_114447_na_zpravy_m00
| datum vydání = 2022-07-20
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-08-09
}}</ref> V květnu 2023 pak byla podepsána mezivládní smlouva za 59,7 miliardy Kč.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = tiskové oddělení MO
| titul = Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty
| periodikum = mocr.army.cz
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vlada-schvalila-nakup-246-bojovych-vozidel-pechoty-244208/
| datum vydání = 2023-05-24
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Plánované verze:
** pásové bojové vozidlo pěchoty PBVP,
** velitelské vozidlo PBV-V,
** průzkumné vozidlo PBV-Pz,
** vozidlo dělostřeleckého pozorovatele POV-DP,
** bojové ženijní vozidlo POV-Ž,
** zdravotnické vozidlo POV-Zdr,
** vyprošťovací vozidlo POV-V.<ref name="ATM 7/2019">{{Citace periodika
| titul = Bojové vozidlo pechoty Lynx KF41
| periodikum = ATM
| odkaz na periodikum = ATM (časopis)
| ročník = 51
| číslo = 7
| strany = 28–29
| issn = 1802-4823
| příjmení1 = Gyűrösi
| jméno1 = Miroslav
| datum = 2019
}}</ref>
* Pořízení dílenských vozidel na podvozku Tatra 815-7 jako náhrada dosud používaných vozidel na podvozku PV3S a to na základě smlouvy s VTÚ v hodnotě až 10 miliard Kč s termínem dodání 2025 až 2031.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ministerstvo obrany nakoupí opravárenská vozidla až za 10 miliard korun - Novinky
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/domaci-ministerstvo-obrany-nakoupi-opravarenska-vozidla-az-za-10-miliard-korun-40480345
| datum vydání = 2024-07-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-21
}}</ref>
* Nákup až 872 nákladních vozidel Tatra 815-7 ve verzích 6x6 a 8x8 valník a nakladač kontejnerů 8x8. Rámcová smlouva v hodnotě až 13,35 miliardy Kč s minimálním odběrem 98 vozidel, dodávkami nejpozději do roku 2031 a s možností přistoupení dalších smluvních stran byla uzavřena 18. července 2024.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Čapek
| jméno = Karel
| titul = Ministerstvo obrany uzavřelo rámcovou dohodu na nákup nákladních vozů Tatra
| periodikum = mocr.army.cz
| url = https://mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ministerstvo-obrany-uzavrelo-ramcovou-dohodu-na-nakup-nakladnich-vozu-tatra-252702/
| datum vydání = 2024-07-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-21
}}</ref>
=== Plánované akvizice ===
==== Vzdušné síly ====
* V roce 2023 se objevily informace o budovaném [[systému pro informační převahu]] AČR, který má zajišťovat přesné, kvalitní a moderní informace pro různé úrovně české armády. Má se skládat z moderních [[Bezpilotní letadlo|dronů]], [[Vzducholoď|vzducholodí]], [[balon]]ů i [[Špionážní družice|satelitů]]. Pro AČR se má stát hlavním partnerem [[Izrael]], který je považován za jednoho z největších lídrů v informačních technologiích. AČR v rámci tohoto systému vyvíjí několik let [[atmosférický balon]] [[STRATOM]] a plánuje vývoj [[Družice|kosmické družice]] [[GOLEM]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kolařík
| jméno = Tomáš
| titul = Armáda České republiky buduje systém pro informační převahu
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/armada-ceske-republiky-buduje-system-pro-informacni-prevahu
| datum vydání = 2023-04-28
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> a systém pro vyhodnocování MODES.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Grohmann
| jméno = Jan
| titul = Česká vojenská družice GOLEM
| periodikum = Armádní noviny
| url = https://www.armadninoviny.cz/cesky-satelit-golem.html
| datum vydání = 2020-01-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>
** Nejblíže je však pořízení bezpilotního letounu [[IAI Heron|HERON 1]]. V srpnu 2022 oznámilo Ministerstvo obrany ČR, že zahajuje jednání s izraelskou vládou o pořízení tří letounů HERON 1.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Šiška
| jméno = Martin
| titul = Systémy univerzálních dronů Heron 1 jsou průběžně modernizované. AČR ví, co chce, a ví, co dostane
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/systemy-univerzalnich-dronu-heron-1-jsou-prubezne-modernizovane-acr-vi-co-chce-a-vi-co-dostane
| datum vydání = 2022-09-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> V červenci 2023 ovšem svůj záměr přehodnotilo a oznámilo, že místo tří dronů střední kategorie chce 200 menších.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voska
| jméno = Michal
| titul = Armáda s nákupy dronů zcela obrátila. Může za tím být zpackaný výběr
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/drony-armada-uav-acr-heron-obrana-vyberove-rizeni-certifikace-eu.A230523_091635_domaci_ivos
| datum vydání = 2023-06-01
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>
* Armáda plánuje pořízení tří bezpilotních vrtulníků [[SkySpotter 151]] od české firmy [[LIAZ|Modelárna LIAZ]] (panuje zde ovšem kontroverze ohledně napojení české firmy na běloruskou firmu [[Indela]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voska
| jméno = Michal
| titul = Armáda se zajímá o tuzemský dron Liaz. Nápadně se podobá běloruskému
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/dron-vrtulnik-liaz-skyspotter-indela-belorusko-armada-uav.A240119_082013_domaci_ivos
| datum vydání = 2024-01-19
| datum přístupu = 2025-01-19
}}</ref>
* Po upřesnění svých požadavků oznámila AČR že prozatím upouští od nakoupení bezpilotních letadel II. a III. kategorie a zatím se zaměří na nákup dronů I. kategorie v počtu okolo 200.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = OdKV GŠ
| titul = Armáda upřednostní potřeby taktických jednotek: Nejdříve nakoupí 200 menších dronů, až pak střední
| periodikum = acr.army.cz
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/armada-uprednostni-potreby-taktickych-jednotek:-nejdrive-nakoupi-200-mensich-dronu--az-pak-stredni--244103/
| datum vydání = 2023-05-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Jedná se tak o pozastavení příprav na nákup letounů HERON 1 izraelské firmy [[Israel Aerospace Industries|IAI]], který nebude nahrazen ani uvažovanými tureckými drony [[Bayraktar TB2|Bayraktar]] nebo americkými [[Grey Eagle]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Voska
| jméno = Michal
| titul = Ani Heron, ani Bayraktar. Obrana nakoupí 200 malých dronů, ty větší musí počkat
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/armada-acr-male-drony-heron-izrael-konec-jednani-dron.A230522_145211_domaci_ivos
| datum vydání = 2023-05-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Jako nový kandidát se ovšem objevuje izraelská firma [[Elbit Systems]] se širokou rodinou bezpilotních prostředků [[HERMES]] a [[Silver Arrow]]. Firma disponuje řadou bezpilotních prostředků různé váhy a specifikací. Taktéž jejích letoun [[Elbit Skylark|Elbit Skylark I]]. je již ve výzbroji AČR.
* Armáda také představila ve svém plánu koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR) plán zakoupit několik středně těžkých dopravních vrtulníků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vláda schválila vizi rozvoje armády do roku 2035 {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2456390
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref> Jako jeden z předních adeptů se objevily americké vrtulníky [[Boeing CH-47 Chinook|CH-47 Chinook]] s tandemovým uspořádáním dvou nosných rotorů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = O vrtulníky CH-47 Chinook má zájem česká armáda
| periodikum = e15.cz
| url = https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/vojsko-zada-ikonicke-vrtulniky-chinook-nahradily-by-ruske-stroje-rady-mi-1395258
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref>
* Pořízení 24 vozidel MARS se systémy RBS 70NG (3 baterie) a 8 přenosných kompletů RBS 70NG (1 baterie) v předpokládané hodnotě 4,2 mld. Kč bez DPH. Podpis smlouvy se předpokládá v červenci 2025.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Obrana jedná o koupi zhruba 20 bojových vozů MARS {{!}} ČeskéNoviny.cz
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2679066
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-05-30
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Obrana pořídí obrněná vozidla s integrovaným systémem RBS 70. Ministerstvo tak posiluje protivzdušnou obranu
| periodikum = mocr.mo.gov.cz
| vydavatel = Ministerstvo obrany ČR
| url = https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/obrana-poridi-obrnena-vozidla-s-integrovanym-systemem-rbs-70--ministerstvo-tak-posiluje-protivzdusnou-obranu-258579/
| datum vydání = 2025-05-30
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-05-30
}}</ref>
==== Pozemní síly ====
* V roce 2018 padl požadavek na pořízení 62 samohybných [[minomet]]ů jako náhrada za dosluhující [[ShM vz. 85 PRÁM-S]].<ref name="ČT24 smlouvy" /> V roce 2022 se objevili první zprávy o možných typech které by mohli mezi lety 2023 až 2025 modernizovat mechanizované prapory AČR.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Samek
| jméno = Jakub
| titul = Samohybné minomety pro baterie mechanizovaných praporů AČR – pásové podvozky jsou možné, kolové nezbytné
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/samohybne-minomety-pro-baterie-mechanizovanych-praporu-acr-pasove-podvozky-jsou-mozne-kolove-nezbytne
| datum vydání = 2022-09-02
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> V roce 2023 se poté ujasnilo že nový samohybný minomet bude mít kolový podvozek 8×8 a jednu hlaveň ráže 120 mm. Armádě tedy zbývá vybrat jakou konfiguraci věže a podvozkové platformy vybere. Jako pravděpodobný adept podvozkové platformy se jeví Pandur či Titus, které AČR již využívá.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kolařík
| jméno = Tomáš
| titul = Samohybné minomety pro AČR budou mít jednu hlaveň a kolový podvozek 8×8
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/samohybne-minomety-acr-nemo-pandur-patria-amv-rak.A221228_145815_vojenstvi_alv
| datum vydání = 2023-01-03
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> V rámci KVAČR2035 se nově počítá s pořízením 74 kusů, ale realizace byla odložena do období po roce 2030.<ref name=":0" />
* Náhrada pontonové mostní soustavy a mostů AM-50 pro zajištění mobility nově pořizované techniky. Předpokládaná realizace v letech 2025 až 2028.<ref name=":0" />
* Pořízení vozidel s balistickou ochranou pro potřeby ženijního vojska na univerzální kolové platformě s předpokládanou postupnou realizací v letech 2025 až 2031.<ref name=":0" />
* Plánovaný nákup až 77 tanků [[Leopard 2|Leopard 2A8]] jako náhrada dosluhujících tanků [[T-72]] sovětské konstrukce.<ref name="Leopard">{{Citace elektronického periodika
| titul = Česko chce 77 nejmodernějších tanků Leopard, starší kusy už armáda zkouší - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-v-praslavicich-se-uz-uci-zachazet-s-nemeckymi-tanky-vyhodou-je-rucni-nabijeni-234336
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref> Armáda si bude chtít nové tanky pořídit v 6 různých modifikacích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kolařík
| jméno = Tomáš
| titul = AČR bude jednat o pořízení až 77 kusů tanku Leopard 2A8 v 6 modifikacích
| periodikum = www.czdefence.cz
| url = https://www.czdefence.cz/clanek/acr-armada-ceske-republiky-mbt-tank-leopard2-leopard2a7-leopard2a8
| datum vydání = 2023-05-28
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-10-12
}}</ref>
* Pořízení kolových nosičů pro mosty Leguan v souvislosti s pořízením tanků Leopard 2. Mělo by jít o náhradu mostních automobilů AM-50.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Armáda získá nové mostní automobily. Mostovky LEGUAN mají zajistit přepravu hlavních bojových tanků Leopard 2 {{!}} SECURITY MAGAZÍN
| periodikum = www.securitymagazin.cz
| url = https://www.securitymagazin.cz/defence/acr-mostni-automobil-leguan-1404072389.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-07-21
}}</ref>
* Armáda má také v plánu nákup až 159 lehkých bojových vozidel. Především pro výsadkáře z Chrudimské základny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zakázka na nové vybavení. Chrudimští výsadkáři chtějí 159 nových útočných vozidel
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-obrany-vybaveni-arzenal-vysadkari-utocna-vozidla_2305011204_ale
| datum vydání = 2023-05-01
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref> V druhé polovině roku 2023 se však vyskytly problémy a nákupy pozastavil antimonopolní úřad.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Antimonopolní úřad pozastavil nákup aut pro výsadkáře, přezkoumá zadání zakázky
| periodikum = iROZHLAS
| url = https://www.irozhlas.cz/ekonomika/armada-nakup-ministrstvo-obrano-chrudim-vysadkari-luv-lehka-utocna-vozidla-uohs_2307270500_gut
| datum vydání = 2023-07-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref> Načež byla později zakázka zrušena, ale potřeba nových vozidel zůstala.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Dvořáková
| jméno = Magdalena
| titul = Zrušení veřejné zakázky „Lehké útočné vozidlo“
| periodikum = acr.army.cz
| vydavatel = Ministerstvo obrany ČR
| url = https://acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/zruseni-verejne-zakazky-_lehke-utocne-vozidlo_-246266/
| datum vydání = 2023-09-12
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-21
}}</ref> Nově se s pořízením počítá až po roce 2030.<ref name=":0" />
* Nákup nových vozidel KBVP pro transformovaný 44. mechanizovaný prapor v letech 2027 až 2023.<ref name=":0" />
** Podle aktuálních informací (leden 2025) se AČR rozhodla nemodernizovat stávajících 107 vozidel Pandur II ani prozatím nepřikupovat modernější verze stejného výrobce. Místo toho oslovila pět výrobců z Evropy a USA, kteří budou soutěžit o zakázku na nové kolové bojové vozidlo pro armádu. V nové soutěži se utkají vozidla [[Pandur II|Pandur EVO 8x8]] (ČR), [[AMVXP]] (Finsko), [[Piranha]] (USA/Evropa), [[Stryker]] (USA) a [[Boxer (transportér)|Boxer]] (Německo).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Armáda už nechce pandury a hledá náhradu - Novinky
| periodikum = www.novinky.cz
| url = https://www.novinky.cz/clanek/domaci-armada-uz-nechce-pandury-a-hleda-nahradu-40505162
| datum vydání = 2025-01-18
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2025-01-19
}}</ref>
== Zahraniční mise ==
Zahraniční nasazení Armády České republiky definuje zejména zákon č. 219/1999 Sb., o [[Ozbrojené síly České republiky|ozbrojených silách České republiky]]. Kromě paragrafu 9, který mimo jiné hovoří o úkolech vyplývajících z [[Mezinárodní smlouva|mezinárodních smluvních]] závazků České republiky o společné obraně proti napadení, se jedná především o paragraf 10 s názvem Mezinárodní spolupráce, který uvádí například spolupráci s cizími ozbrojenými silami na základě mezinárodních smluv ve prospěch míru a bezpečnosti, a to zejména účastí na operacích na podporu a udržení míru, záchranných a humanitárních akcích.<ref>{{Citace Sbírky zákonů | typ = zákon | číslo = 219 | rok = 1999 | titul = o ozbrojených silách České republiky | paragraf = 9, 10}}</ref>
Čeští vojáci se účastní zahraničních operací na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česká republika členem, a to především v rámci [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Severoatlantická aliance|NATO]], [[Evropská unie|EU]] nebo [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], případně na bázi [[Bilaterální dohoda|bilaterálních dohod]]. V závislosti na mandátu dané mise armáda vysílá do zahraničí nejen [[Vojenský pozorovatel|vojenské pozorovatele]], poradní a výcvikové týmy či [[polní nemocnice]], ale i bojové jednotky [[Pozemní síly Armády České republiky|pozemních]] či [[Speciální síly Armády České republiky|speciálních sil]] a [[Zahraniční mise českého letectva|úkolová uskupení vzdušných sil]]. Schvalování zahraničních misí je v kompetenci obou komor [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]].
[[Soubor:Mise AČR v polovině roku 2018.png|800px|náhled|střed|Mapa zahraničních misí Armády České republiky s údaji o počtu nasazených vojáků platnými v polovině roku 2018]]
=== Afghánistán ===
[[Soubor:Czech ISAF (5).jpg|náhled|Čeští vojáci v Afghánistánu]]
Úkolové uskupení AČR [[Operace Rozhodná podpora|Resolute Support]] Mission; 245 vojáků (k 3. 5. 2018).<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Úkolové uskupení AČR v misi Resolute Support Mission | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/ukolove-uskupeni-acr-rsm-42409/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180507003839/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/ukolove-uskupeni-acr-rsm-42409/ | datum archivace = 2018-05-07 | nedostupné = ano }}</ref>
* velitelství ÚU AČR RSM
* jednotka AAT (Air Advisory Team) – letecký poradní tým na letišti Kábul; výcvik, poradenství a výuka příslušníků [[Afghánské vzdušné síly|afghánského letectva]]
* strážní rota BAF ([[Letecká základna Bagrám|Bagram Air Field]]) – bezpečnostní opatření v severní části bezpečnostní zóny letiště [[Bagrám]]
* skupina Nasaditelného spojovacího modulu (DCM-B) – tým specialistů v oblasti komunikačních technologií
* zastoupení na velitelstvích Resolute Support Mission
Jednotka Vojenské policie KAMBA; 14 vojáků (v roce 2017). Ochrana a obrana objektu [[Seznam českých velvyslanectví v zahraničí|zastupitelského úřadu České republiky]] v [[Kábul]]u (ZÚ ČR) a osobní ochrana příslušníků diplomatické mise při jejich výjezdech mimo ZÚ ČR.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = 3. jednotka Vojenské policie, Zastupitelský úřad ČR Kábul, Afghánistán | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/afghanistan/vp-kabul/3--jednotka-vojenske-policie--zastupitelsky-urad-cr-kabul--afghanistan-143584/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-04 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180507003948/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/afghanistan/vp-kabul/3--jednotka-vojenske-policie--zastupitelsky-urad-cr-kabul--afghanistan-143584/ | datum archivace = 2018-05-07 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Kosovo ===
[[Soubor:Czech KFOR (1).jpg|náhled|Čeští vojáci v Kosovu]]
Úkolové uskupení HQ [[KFOR]]; 10 vojáků (k 3. 5. 2018). Skupina se podílí na plnění operačního úkolu na velitelství KFOR.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Kosovo (KFOR) | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/kosovo/kosovo-kfor-15559/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180423174003/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/kosovo/kosovo-kfor-15559/ | datum archivace = 2018-04-23 | nedostupné = ano }}</ref>
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v Kosovu [[Mise OSN v Kosovu|UMNIK]].<ref name="Další mise (Pozorovatelé)">{{Citace elektronické monografie | titul = Další mise (Pozorovatelé) | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/pozorovatelske-mise/pozorovatelske-mise-6393/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180531125953/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/pozorovatelske-mise/pozorovatelske-mise-6393/ | datum archivace = 2018-05-31 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Pobaltí ===
[[NATO Enhanced Forward Presence]] (eFP), tj. rozšířená předsunutá přítomnost Severoatlantické aliance.
* Bojové uskupení pod velením [[Kanada|Kanady]] na území [[Lotyšsko|Lotyšska]]: minometná četa [[71. mechanizovaný prapor|71. mechanizovaného praporu]]; až 60 vojáků.
* Bojové uskupení pod velením [[Německo|Německa]] na území [[Litva|Litvy]]: rotní úkolové uskupení (rÚU) na bázi mechanizované roty s obrněnými vozidly Pandur II [[41. mechanizovaný prapor|41. mechanizovaného praporu]], posílené o ženijní četu, logistickou jednotku a zdravotnický prvek; až 230 vojáků.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = POBALTÍ, Lotyšsko a Litva | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/ll/ll/pobalti--lotyssko-a-litva-144960/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_přístupu = 2018-06-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180620182600/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/ll/ll/pobalti--lotyssko-a-litva-144960/ | datum archivace = 2018-06-20 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Mise v rámci EU ===
[[EUFOR Althea|EUFOR]] – operace Althea; 2 vojáci (k 3. 5. 2018). Výcvik a rozvoj schopností [[Armáda Bosny a Hercegoviny|ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Bosna a Hercegovina (ALTHEA - EUFOR) | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/althea/althea-42693/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180531125938/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/althea/althea-42693/ | datum archivace = 2018-05-31 | nedostupné = ano }}</ref>
EU NAVFOR SOMALIA – [[operace Atalanta]]; 3 vojáci (k 3. 5. 2018) na velitelství a zpravodajském oddělení ve [[Spojené království|Spojeném království]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = EU NAVFOR SOMALIA - operace ATALANTA | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/somalsko/somalsko-eu-navfor---atalanta-48774/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180531125921/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/somalsko/somalsko-eu-navfor---atalanta-48774/ | datum archivace = 2018-05-31 | nedostupné = ano }}</ref>
[[EU Navfor Med|EU NAVFOR MED]] – operace Sophia; 4 vojáci (k 3. 5. 2018): 2 na operačním velitelství v [[Řím]]ě a 2 na lodi [[San Giusto (L 9894)|San Giusto]]. Cílem operace je rozbití operačního modelu převaděčů a obchodníků s lidmi ve [[Středomoří]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = European Union Naval Forces - Mediterranean - EUNAVFOR MED Sophia | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/med/european-union-naval-forces---mediterranean--eunavfor-_-med-111977/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180531125943/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/med/european-union-naval-forces---mediterranean--eunavfor-_-med-111977/ | datum archivace = 2018-05-31 | nedostupné = ano }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Velvyslanec České republiky v Libyi navštívil vojáky na misi EUNAVFOR MED Sophia | url = http://www.mise.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/velvyslanec-ceske-republiky-v-libyi-navstivil-vojaky-na-misi-eunavfor-med-sophia-142372/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_vydání = 2018-03-29 | datum_přístupu = 2018-06-20 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180620234649/http://www.mise.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/velvyslanec-ceske-republiky-v-libyi-navstivil-vojaky-na-misi-eunavfor-med-sophia-142372/ | datum archivace = 2018-06-20 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Mali ===
[[Soubor:Činnost Střediska civilně vojenské spolupráce.png|náhled|Civilně-vojenská spolupráce (CIMIC) v Mali]]
3 pozorovatelé v rámci mise OSN v [[Mali]] – [[MINUSMA]].<ref name="Další mise (Pozorovatelé)" />
Úkolové uskupení AČR v rámci [[EUTM Mali]]; 42 vojáků (v roce 2017). Pomoc při výstavbě a výcviku [[Armáda Mali|malijské armády]] proti islamistickým radikálům.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = 11. jednotka AČR, Mali - EUTM | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/mali---eutm-132454/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180507003643/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/mali---eutm-132454/ | datum archivace = 2018-05-07 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Irák ===
Letecký poradní tým; 30 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku personálu letounů [[Aero L-159 Alca|L-159 ALCA]] [[Irácké letectvo|iráckých vzdušných sil]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Letecký poradní tým, Irák | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/lpt-irak/letecky-poradni-tym--irak-125450/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180507003943/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/lpt-irak/letecky-poradni-tym--irak-125450/ | datum archivace = 2018-05-07 | nedostupné = ano }}</ref>
Chemická jednotka; 12 vojáků (k 3. 5. 2018). Poradní a mentorovací činnost při výcviku specialistů chemického vojska irácké armády v oblasti ochrany proti [[Zbraň hromadného ničení|ZHN]].<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Výcviková jednotka chemického vojska, Irák | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/iraak/chem-irak/vycvikova-jednotka-chemickeho-vojska--irak-140558/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180507004013/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/iraak/chem-irak/vycvikova-jednotka-chemickeho-vojska--irak-140558/ | datum archivace = 2018-05-07 | nedostupné = ano }}</ref>
Vojenská policie; 4 vojáci (v roce 2017). Poradenská a výcviková činnost pro irácké bezpečnostní síly.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = 2. výcviková jednotka Vojenské policie, Irák | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/iraak/2--vycvikova-jednotka-vojenske-policie--irak-140808/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180507004005/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/iraak/2--vycvikova-jednotka-vojenske-policie--irak-140808/ | datum archivace = 2018-05-07 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Egypt ===
[[Soubor:CASA C-295 (Czech Air Force) (15094753595).jpg|náhled|CASA C-295M českého letectva]]
Úkolové uskupení AČR [[Multinational Force and Observers|MFO]] [[Sinajský poloostrov|Sinaj]]
* velitelství MFO; 3 vojáci (v roce 2017). MFO je mezinárodní organizace dohlížející na dodržování podmínek mírové dohody mezi [[Egypt]]em a [[Izrael]]em.
* letecká jednotka; 15 vojáků a 1 letoun [[CASA C-295|CASA C-295M]] (v roce 2017). Monitorování situace nad egyptsko-izraelskou hranicí a zajištění letecké přepravy pro MFO.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Sinaj (MFO - Multinational Force and Observers) | url = http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/-sinaj-mfo---multinational-force-and-observers-39348/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-05-03 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180713033647/http://www.mise.army.cz/aktualni-mise/-sinaj-mfo---multinational-force-and-observers-39348/ | datum archivace = 2018-07-13 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Izrael ===
2 pozorovatelé v rámci mise OSN [[Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí|UNDOF]] na místě dočasného velitelství mise v CAMP ZIOUHANI.
=== Středoafrická republika ===
3 pozorovatelé v rámci mise OSN ve [[Středoafrická republika|Středoafrické republice]] – [[MINUSCA]].<ref name="Další mise (Pozorovatelé)" />
=== Demokratická republika Kongo ===
2 pozorovatelé v rámci mise OSN v [[Konžská demokratická republika|Demokratické republice Kongo]] – [[Mise OSN v Kongu|MONUSCO]].<ref name="Další mise (Pozorovatelé)" />
== Historie misí ==
{{Neúplný seznam}}
Vojenské a mírové operace a mise, kterých se účastnila Armáda České republiky.<ref>{{Citace periodika | příjmení1 = Marek | jméno1 = Vladimír | titul = V roli krizových hasičů | periodikum = ATM+ | číslo = 1 | datum = 2013 | strany = 80–81 | poznámky = Informační příloha MO ČR a AČR}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Historie zahraničních misí | url = http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-140768/ | vydavatel = mise.army.cz | datum_aktualizace = 2018-04-05 | datum_přístupu = 2018-05-06 | url archivu = https://web.archive.org/web/20180506174318/http://www.mise.army.cz/historie-misi/historie-zahranicnich-misi-140768/ | datum archivace = 2018-05-06 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Mise NATO ===
{| class="wikitable" style="text-align:center"
!název
!popis
!kde
!počet
!kdy
|-
|-
|[[UNPROFOR]]
|mírová operace
|[[Republika Srbská Krajina|Srbská Krajina]]
|2250
|1993 – 01/1996
|-
|-
|[[IFOR]], [[SFOR]], [[SFOR II]]
|mírová operace
|[[Bosna a Hercegovina]], [[Chorvatsko]]
|6300
|1996 – 12/2001
|-
|-
|[[AFOR]]
|[[6. polní nemocnice]]
|[[Albánie]] + [[Turecko]]
|100
|1999
|-
|-
|[[KFOR]]
|mírová operace
|[[Kosovo]]
|980
|1999 – 2/2002
|-
|-
|[[Operace Essential Harvest]]
|mírová operace
|[[Severni Makedonie|Makedonie]]
|120
|8–10/2001
|-
|-
|[[KFOR]]
|Česko-slovenský prapor
|[[Kosovo]]
|550
|2/2002 – 2011
|-
|-
|[[KFOR]]
|brigáda a úkolové uskupení Střed
|[[Kosovo]]
|1438
|2005
|-
|-
|[[SFOR]]
|velitelství + civilní spolupráce
|[[Bosna a Hercegovina]]
|42
|2002 – 12/2004
|-
|-
|[[operace Trvalá svoboda]]
|protiteroristická operace
|[[Kuvajt]]
|612
|3/2002 – 6/2003
|-
|-
|[[Severoatlantická aliance#International Security Assistance Force (ISAF)|ISAF]]
|mírová operace – (6. a 11. [[polní nemocnice]])
|[[Afghánistán]]
|269
|4/2002 – 1/2003
|-
|-
|[[Severoatlantická aliance#International Security Assistance Force (ISAF)|ISAF]]
|[[polní chirurgický tým]]
|[[Afghánistán]]
|11
|1/2003 – 4/2003
|-
|-
|[[Válka v Iráku|IZ SFOR]]
|kontingent [[7. polní nemocnice]]
|[[Irák]], [[Basra]]
|526
|4/2003 – 12/2003
|-
|-
|[[Válka v Iráku|IZ SFOR]] (MNF – I)
|kontingent [[Vojenská policie (Česko)|Vojenské policie]]
|[[Irák]], [[Shaibah]]
|1273
|12/2003 – 12/2006
|-
|-
|[[Severoatlantická aliance#International Security Assistance Force (ISAF)|ISAF EOD]] + meteo
|Letiště [[Kábul]]
|[[Afghánistán]]
|350
|od 3/2004 – 3/2007
|-
|-
|[[Operace Trvalá svoboda]]
|[[601. skupina speciálních sil|601. skss]]
|[[Afghánistán]]
|120
|3–8/2004
|-
|[[WINTER RACE]]
|Humanitární operace NATO v Pákistánu
|[[Pákistán]]
|29
|8. 10. 2005 – 10. 1. 2006
|-
|[[Operace Trvalá svoboda]]
|[[601. skupina speciálních sil|601. skss]]
|[[Afghánistán]]
|120
|
|-
|[[Válka v Iráku|MNF I]]
|Operace koalice mnohonárodních sil – Irák
|[[Irák]]
|423
|3/2003 – 12/2008
|-
|-
|[[Severoatlantická aliance|KAIA – ISAF]]
|Polní nemocnice na kábulském mezinárodním letišti KAIA
|[[Afghánistán]]
|110
|4/2007 – 19. 12. 2008
|-
|-
|[[NTM-I]]
|Výcviková mise NATO v Iráku
|[[Irák]]
|4
|3/2003 – 28. 2. 2009
|-
|-
|[[Konvoj z Kandaháru na předsunutou základnu v Uruzgánu (podzim 2008)|Mise ISAF Uruzgán]]
|Ochrana a obrana obvodu nizozemské základny Camp Hadrian
|[[Afghánistán]]
|200
|do 20. 3. 2009
|-
|-
|[[Baltic Air Policing|Baltic Air Policing 2009]]
|[[Vzdušné síly Armády České republiky|Vzdušné síly AČR]]
|[[Litva]]
|2 · 75
|1. 6. 2009 – 1. 9. 2009
|-
|-
|[[Baltic Air Policing|Baltic Air Policing 2012]]
|Vzdušné síly AČR
|[[Litva]]
|
|1. 9. 2012 – 3. 1. 2013
|-
|-
|[[Icelandic Air Policing|Icelandic Air Policing 2014]]
|Vzdušné síly AČR
|[[Island]]
|
|10. 10. 2014 – 3. 12. 2014
|-
|-
|[[Operace Rozhodná podpora|Rozhodná podpora]]
|
|[[Afghánistán]]
|
|1. ledna 2015–2021
|-
|-
|[[Icelandic Air Policing|Icelandic Air Policing 2016]]
|Vzdušné síly AČR
|[[Island]]
|
|říjen 2016
|}
=== Mise EU ===
{| class="wikitable" style="text-align:center"
!název
!popis
!kde
!počet
!kdy
|-
|-
|[[Concordia (mise)|CONCORDIA]]
|operace EU
|[[Severní Makedonie|Makedonie]]
|2
|4/2003 – 12/2003
|-
|-
|[[Althea]]
|[[601. skupina speciálních sil|601. skss]]
|[[Bosna a Hercegovina]]
|400
|2. 12. 2004 – 26. 6. 2008
|-
|-
|[[Operace Evropské unie v Čadu|EUFOR – Čad]]
|
|[[Čad]]
|2
|25. 9. 2007 – 15. 3. 2009
|-
|-
|Althea
|
|[[Bosna a Hercegovina]]
|2
|
|-
|-
|NAVFOR ATALANTA
|
|[[Spojené království]]
|3
|
|-
|-
|NAVFOR MEDITERRANEAN
|
|[[Itálie]]
|5
|
|-
|-
|EUTM–M
|
|[[Mali]]
|42
|
|}
=== Mise OSN ===
{| class="wikitable" style="text-align:center"
!název
!popis
!kde
!počet
!kdy
|-
|-
|[[United Nations Guards Contingent in Iraq|UNGCI]]
|humanitární operace
|[[Irák]]
|320
|1991–2003
|-
|-
|[[UNSCOM]]
|
|[[Irák]]
|
|1991–1993
|-
|-
|[[UNPROFOR]]
|mírová mise
|země bývalé [[Jugoslávie]]
|2250
|1992–1996
|-
|-
|[[UNOMOZ]]
|
|[[Mosambik]]
|
|1993–1995
|-
|-
|[[UNOMIL]]
|
|[[Libérie]]
|
|1993–1997
|-
|-
|[[UNOMIG]]
|
|[[Gruzie]]
|
|1994–2009
|-
|-
|[[UNCRO]]
|mírová mise
|[[Chorvatsko]] – Krajina
|750
|3/1995–1/1996
|-
|-
|[[UNPREDEP]]
|
|[[Severní Makedonie|Makedonie]]
|
|1995–1999
|-
|-
|[[UNTAES]]
|mise – [[polní nemocnice]]
|[[Chorvatsko]] – Východní Slavonie
|100
|1/1996–1/1998
|-
|-
|[[UNMOP]]
|
|[[Chorvatsko]]
|
|1994–2002
|-
|-
|[[UNMOT]]
|
|[[Tádžikistán]]
|
|1994–2000
|-
|-
|[[Mise OSN v Kosovu|UNMIK]]
|
|[[Kosovo]]
|
|1999–dosud
|-
|-
|[[UNAMSIL]]
|
|[[Sierra Leone]]
|
|1999–2005
|-
|-
|[[Mise OSN v Kongu|MONUSCO]]
|
|[[Konžská demokratická republika|Demokratická republika Kongo]]
|
|2000–dosud
|-
|-
|[[Mise OSN v Etiopii a Eritreji|UNMEE]]
|
|[[Etiopie]] a [[Eritrea]]
|
|2001–2008
|-
|-
|[[UNMIL]]
|
|[[Libérie]]
|
|2003–2008
|-
|-
|[[UNAMA]]
|
|[[Afghánistán]]
|
|2008–2017
|-
|-
|[[United Nations Supervision Mission in Syria|UNSMIS]]
|
|[[Sýrie]]
|3
| 16. 5. 2012 – 16. 6. 2012
|}
=== Mise OBSE ===
{| class="wikitable" style="text-align:center"
!název
!popis
!kde
!počet
!kdy
|-
|-
|OBSE
|
|[[Gruzie]]
|
|1994–2005
|-
|-
|OBSE
|
|[[Moldavsko]]
|
|1997
|-
|-
|OBSE
|
|[[Náhorní Karabach]]
|
|1995–2001
|-
|-
|OBSE
|
|[[Bosna a Hercegovina]]
|
|1996–2001
|-
|-
|OBSE
|
|[[Chorvatsko]]
|
|1997–2001
|-
|-
|OBSE
|
|[[Čečensko]]
|
|1998–2001
|-
|-
|OBSE
|
|[[Albánie]]
|
|1999–2001
|-
|-
|KVM
|Kosovo Verification Mission
|[[Kosovo]]
|
|1999
|-
|-
|OBSE
|
|[[Kosovo]]
|
|1999–2000
|}
=== Ostatní mise ===
{| class="wikitable" style="text-align:center"
!název
!popis
!kde
!počet
!kdy
|-
|-
|DK NS
|Neutral Nations Supervisory Commision
|[[Korejský poloostrov]]
|
|1954–1993
|-
|-
|MAPEXT-ZEU
|
|[[Albánie]]
|
|1998–2001
|-
|-
|Nouzový stav ve Slovenské republice (krize zdravotnictví)
|vojenští lékaři
|[[Slovensko]]
|29
|3. 12. 2011 – 7. 12. 2011
|-
|-
|Úkolové uskupení AČR MFO SINAJ
|
|[[Egypt]]
|
|2009–dosud
|-
|-
|Letecký poradní tým Irák
|
|[[Irák]]
|
|
|-
|-
|Polní chirurgický tým Irák
|
|[[Irák]]
|
|8. 12. 2016 – 7. 6. 2017
|-
|-
|Výcviková jednotka VP Irák
|
|[[Irák]]
|
|9/2017–dosud
|}
== Uniformy ==
Armáda České republiky používá následujících stejnokrojů:<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = NORMATIVNÍ VÝNOS
MINISTERSTVA OBRANY ze dne 12. března 2012 o pravidlech pro nošení vojenského stejnokroje, vybraných součástek vojenské výstroje
a drobných stejnokrojových doplňků (stejnokrojový výnos) | url = https://www.acr.army.cz/assets/vystroj/stejnokrojovy-vynos.pdf | datum vydání = 2012 | datum aktualizace = 2013 | datum přístupu = 2021-12-11 | vydavatel = | místo = | jazyk = | url archivu = https://web.archive.org/web/20211211122303/https://www.acr.army.cz/assets/vystroj/stejnokrojovy-vynos.pdf | datum archivace = 2021-12-11 | nedostupné = ano }}</ref>
* [[Stejnokroj vzor 95|Stejnokroj 95]]
* Večerní stejnokroj 97
* Večerní stejnokroj 2008
* Vycházkový stejnokroj 97
* Služební stejnokroj 97
* Letní stejnokroj 2005
* Letní stejnokroj 95
* Stejnokroj Vojenské policie
* Pracovní a speciální obleky
<gallery>
Soubor:Posadkova hudba Olomouc 2.jpg|Posádková hudba [[Olomouc]] ve vycházkovém stejnokroji 97 s bundokošilí 97 pro hudebníky
Soubor:Aktivni zalohy ACR.jpg|Příslušníci Aktivní zálohy AČR ve stejnokroji 95
Soubor:Czech ISAF (6).jpg|Český voják v Afghánistánu v letním stejnokroji 95
</gallery>
== Hodnosti ==
{{Viz též|Vojenské hodnosti}}
Postavení vojáků upravuje zákon o ozbrojených silách České republiky<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zákon o ozbrojených silách České republiky 219/1999 Sb. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-219 | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = 2013 | datum přístupu = 2013-05-26 | vydavatel = AION CS, s.r.o. | místo = Zlín | jazyk =}}</ref> a na něj navazující zákony.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze 220/1999 Sb. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-220 | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = 2013 | datum přístupu = 2013-05-26 | vydavatel = AION CS, s.r.o. | místo = Zlín | jazyk =}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Zákon o vojácích z povolání 221/1999 Sb. | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-221 | datum vydání = 2010 | datum aktualizace = 2013 | datum přístupu = 2013-05-26 | vydavatel = AION CS, s.r.o. | místo = Zlín | jazyk =}}</ref> Od 1. ledna 2011<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Nové vojenské hodnosti platné od 1.1.2011 | url = http://www.armadaceskerepubliky.cz/nove-vojenske-hodnosti-od-1-1-2011/ | datum vydání = 2011 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-05-05 | vydavatel = Armáda České republiky | místo = | url archivu = https://web.archive.org/web/20130425051740/http://www.armadaceskerepubliky.cz/nove-vojenske-hodnosti-od-1-1-2011/ | datum archivace = 2013-04-25 | nedostupné = ano }}</ref> se vojáci člení do hodnostních sborů podle hodnosti<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky | url = http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=43037 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-05-26 | vydavatel = Ministerstvo obrany | místo = | jazyk = | url archivu = https://web.archive.org/web/20140122125606/http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=43037 | datum archivace = 2014-01-22 | nedostupné = ano }}</ref> následujícím způsobem:
{| width="70%"
|-valign="top"
|width="50%"|
Hodnostní sbor mužstvo:
* [[vojín]]
* [[svobodník]]
[[Poddůstojník|Hodnostní sbor poddůstojníci]]:
* [[desátník]]
* [[četař]]
* [[rotný]]
[[Praporčík|Hodnostní sbor praporčíci]]:
* [[Praporčík|rotmistr]]
* [[Praporčík|nadrotmistr]]
* [[praporčík]]
* [[nadpraporčík]]
* [[Praporčík|štábní praporčík]]
|
[[Důstojník#Nižší důstojníci|Hodnostní sbor nižší důstojníci]]:
* [[poručík]]
* [[nadporučík]]
* [[Kapitán (vojenství)|kapitán]]
[[Důstojník#Vyšší důstojníci|Hodnostní sbor vyšší důstojníci]]:
* [[major]]
* [[podplukovník]]
* [[plukovník]]
[[Generál|Hodnostní sbor generálové]]:
* [[brigádní generál]]
* [[generálmajor]]
* [[generálporučík]]
* [[armádní generál]]
|}
Téhož roku bylo rovněž upraveno hodnostní označení na výložkách.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Hodnosti, Vojenské hodnosti na stejnokrojích Armády České republiky | url = http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=43037 | datum vydání = 2011 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2013-05-05 | vydavatel = Armáda České republiky | místo = | url archivu = https://web.archive.org/web/20140122125606/http://www.acr.army.cz/scripts/detail.php?id=43037 | datum archivace = 2014-01-22 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Mužstvo, poddůstojníci a praporčíci ===
{| class="wikitable"
!
!colspan="2" style="background:#cfcfcf;"|Mužstvo
!colspan="3" style="background:#bfbfbf;"|Poddůstojníci
!colspan="5" style="background:#afafaf;"|Praporčíci
|-align="center"
|[[Soubor:Emblem of Czech Land Forces.svg|50x50pixelů]]<br />Pozemní síly
|[[Soubor:CzArmy2011 OR1b-Vojin shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR1a-Svobodnik shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR2-Desatnik shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR3-Cetar shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR4-Rotny shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR5-Rotmistr shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR6-Nadrotmistr shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR7-Praporčík shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy2011 OR8-Nadpraporcik shoulder.svg|40px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OR9-Stabni praporcik shoulder.svg|40px]]
|-align="center"
|[[Soubor:Emblem of Czech Air Force.svg|50px]]<br /> Vzdušné síly
|[[Soubor:CzAF 2011 OR1b-Vojin shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR1a-Svobodnik shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR2-Desatnik shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR3-Cetar shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR4-Rotny shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR5-Rotmistr shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR6-Nadrotmistr shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR7-Praporcik shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR8-Nadpraporcik shoulder.jpg|50px]]
|[[Soubor:CzAF 2011 OR9-Stabni praporcik shoulder.jpg|50px]]
|-align="center"
| Název
| vojín || svobodník || desátník || četař|| rotný
| rotmistr || nadrotmistr || praporčík || nadpraporčík || štábní praporčík
|-align="center"
|[[Soubor:Flag of NATO.svg|25px]] Kód NATO
|colspan="2"|OR-1 ||OR-2 || OR-3 || OR-4 || OR-5 || OR-6 || OR-7 || OR-8 || OR-9
|}
=== Důstojníci a generálové ===
{| class="wikitable"
!
!colspan="3" style="background:#cfcfcf;"|Nižší důstojníci
!colspan="3" style="background:#bfbfbf;"|Vyšší důstojníci
!colspan="4" style="background:#afafaf;"|Generálové
|-align="center"
|[[Soubor:Emblem of Czech Land Forces.svg|50px]]<br />Pozemní síly
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF1b-Poruchik shoulder.png|50px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF1a-Nadporuchik shoulder.png|50px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF2-Kapitan shoulder.png|50px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF3-Major shoulder.png|50px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF4-Podplukovnik shoulder.png|50px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF5-Plukovnik shoulder.png|50px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF6-Brigadni general shoulder.svg|60px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF7-Generalmajor shoulder.svg|60px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF8-Generalporucik shoulder.svg|60px]]
|[[Soubor:CzArmy 2011 OF9-Armadni general shoulder.svg|60px]]
|-align="center"
|[[Soubor:Emblem of Czech Air Force.svg|50px]]<br /> Vzdušné síly
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-1a.svg|50px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF1a.svg|50px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-2.svg|50px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-3.svg|50px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-4.svg|50px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-5.svg|50px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-6.svg|60px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-7.svg|60px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-8.svg|60px]]
|[[Soubor:Czech-Airforce OF-9.svg|60px]]
|-align="center"
| Název
| poručík || nadporučík || kapitán
| major || podplukovník || plukovník
| brigádní generál || generálmajor || generálporučík || armádní generál
|-align="center"
|[[Soubor:Flag of NATO.svg|25px]] Kód NATO
|colspan="2"|OF-1 || OF-2 || OF-3 || OF-4 ||OF-5|| OF-6 || OF-7 || OF-8 || OF-9
|}
== Veřejné zakázky ==
=== Pandur ===
{{Podrobně|Kauza Pandury}}
V únoru 2010 česká média začala spekulovat o nejasnostech a možné korupci ohledně výběrového řízení na nákup obrněných transportérů pro Armádu ČR. Vyšlo najevo, že výrobce [[Pandur II|Pandurů]], rakouská firma [[Steyr-Daimler-Puch Spezialfahrzeug]] (součást [[General Dynamics]]), uzavřela tajnou smlouvu s [[Lobbování|lobbistou]] Janem Vlčkem, který měl zajistit kontakt mezi firmou a českými politiky. Rakouská firma byla ochotna vyplatit lobbistům za jejich služby provizi ve výši 7 % ceny zakázky (cca 1,4 miliardy Kč). Českou republiku vyšlo jedno obrněné vozidlo Pandur údajně na 134 milionů Kč, přičemž [[Portugalsko]] ve stejné době mělo platit pouze cca 40 milionů korun za jedno vozidlo.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kroupa
| jméno = Janek
| titul = Výrobce pandurů si platil schůzky s politiky. Miliardovou zakázku získal
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vyrobce-panduru-si-platil-schuzky-s-politiky-miliardovou-zakazku-ziskal.A100216_210717_domaci_abr
| datum vydání = 2010-02-17
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-12-27
}}</ref>
Ministerstvo obrany následně vydalo dne 15. února 2010 tiskové prohlášení, ve kterém reaguje na informace uváděné v médiích. Uvádí například, že srovnání ceny českých a portugalských vozidel je ovlivněno výbavou různých verzí. [[Pozemní síly Armády České republiky|Pozemní síly AČR]] obdrží celkem 107 Pandurů, z nichž bude 99 vozidel (tj. 93 %) ve verzi s [[Samson (dálkově ovládaná zbraňová stanice)|dálkově ovládanou věží]]. Na druhou stranu portugalská armáda objednala 260 Pandurů, z nichž je pouze 32 vozidel (tj. 12 %) vyzbrojeno podobným systémem. Cena věžového kompletu přitom podle AČR činí až 40 % ceny celého vozidla. Nepoměr uváděných cen měl dále vzniknout nezapočítáním DPH v případě portugalské objednávky, což představuje 20 % rozdíl. Portugalský kontrakt rovněž nezahrnoval náklady na [[Logistika|logistickou]] podporu, učebně výcvikovou základnu, školení a munici.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kubovičová | jméno = Lucie | titul = Tiskové prohlášení Ministerstva obrany k ceně obrněných transportérů Pandur ze dne 19. 2. 2010 | vydavatel = www.mocr.army.cz/ | datum_vydání = 2010-02-19 | datum_přístupu = 2013-05-31 | url = http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/tiskove-prohlaseni-ministerstva-obrany-k-cene-obrnenych-transporteru-pandur-ze-dne-19–2--2010-15887/ | url archivu = https://web.archive.org/web/20200530004359/http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/tiskove-prohlaseni-ministerstva-obrany-k-cene-obrnenych-transporteru-pandur-ze-dne-19%E2%80%932--2010-15887/ | datum archivace = 2020-05-30 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Gripen ===
V únoru 2007 švédská veřejnoprávní televize odvysílala sérii pořadů o korupci při nákupech nadzvukových letadel [[Saab JAS-39 Gripen]] pro AČR, která provázela jednání o prodeji i o následném pronájmu letounů,<ref name="prehled" /> s tím, že peníze od konsorcia měly postupně dorazit ke třem prostředníkům (rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly, bývalý kanadský politik [[Otto Jelinek]] a ředitel [[Omnipol]]u [[Richard Háva]]), kteří měli zajistit přízeň českých politiků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kauza Gripeny: Švédové slibují senzaci
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/kauza-gripeny-svedove-slibuji-senzaci/r~i:article:361868/
| datum vydání = 2007-02-21
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-19
}}</ref> Do celé věci měl být zapleten i politik [[Jan Kavan]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gripeny: Kavan prozradil víc, než chtěl
| periodikum = Aktuálně.cz
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/gripeny-kavan-prozradil-vic-nez-chtel/r~i:article:366617/
| datum vydání = 2007-02-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-19
}}</ref> Celý případ následně začalo vyšetřovat švédské státní zastupitelství a vyšetřování obnovila i Policie ČR, později i obdobné instituce ve Švýcarsku, Velké Británii a Rakousku.<ref name="prehled">{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| titul = Hlavní události v kauze stíhacích letounů pro českou armádu
| periodikum = www.ceskenoviny.cz
| vydavatel = ČTK
| url = http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hlavni-udalosti-v-kauze-stihacich-letounu-pro-ceskou-armadu/363163%26id_seznam%3D
| datum vydání = 2009-03-01
| jazyk = cs
| url archivu = https://web.archive.org/web/20231227104149/https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/hlavni-udalosti-v-kauze-stihacich-letounu-pro-ceskou-armadu/363163%26id_seznam%3D
| datum archivace = 2023-12-27
| datum přístupu = 2023-12-27
}}</ref>
V březnu [[2009]] uvalil rakouský soud [[Vazba (právo)|koluzní vazbu]] na Alfonse Mensdorff-Pouillyho, o pět týdnů později byl propuštěn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mensdorffa-Pouillyho propustili z vazby
| periodikum = ČT24
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1413751-mensdorffa-pouillyho-propustili-z-vazby
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-19
}}</ref> V dubnu zveřejnil rakouský časopis ''Format'' část tajné zprávy britské protikorupční služby, podle které Mensdorff-Pouilly korupčně manipuloval politický proces v případech nákupů letounů v Rakousku, Maďarsku a Česku. K tomuto účelu měl k dispozici asi 107,6 milionu eur (2,9 miliardy korun).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Britové rozkryli systém vyplácení provizí za gripeny
| periodikum = TÝDEN.cz
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/britove-rozkryli-system-vyplaceni-provizi-za-gripeny_115196.html
| datum vydání = 2009-04-16
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-19
}}</ref>
=== Padáky VTP-100 ===
V roce 1993, kdy byl ekonomickým náměstkem na Ministerstvu obrany [[Miroslav Kalousek]], si Armáda ČR objednala od ministerstva padáky pro dopravu skupin hloubkového průzkumu a seskoků. Ze dvou firem ve výběrovém řízení vyhrála firma Anex-Cirus Jiřího Andrlíka, která měla dodat padáky s názvem [[VTP-100]]. Průběh zkoušek dodaných prototypů nebyl zveřejněn. Na některé členy zkušební komise měl být vyvíjen nátlak, aby svá stanoviska ke zkouškám odvolali a padák doporučili. Armáda s touto firmou podepsala smlouvu na 2310 kusů i přesto, že společnost ještě právně neexistovala a nikdy žádné padáky nevyráběla.<ref name="fond">{{Citace elektronické monografie | titul = Miroslav Kalousek a 20 let jeho úřednických a politických her. Nadační fond proti korupci | url = https://docplayer.cz/68321777-Miroslav-kalousek-a-20-let-jeho-urednickych-a-politickych-her-nadacni-fond-proti-korupci.html | vydavatel = Nadační fond proti korupci}}</ref> Smlouva také byla napsaná tak nevýhodně, že ji nešlo vypovědět.<ref name="fond"/> Podle odborníků Paraclubu měl VTP-100 příliš funkcí, jež si vzájemně odporovaly. Přesto byla padáková souprava VTP-100 v roce 1996 zavedena do výzbroje Armády České republiky. V roce 1997 došlo ke smrtelné nehodě na VTP-100, při které zahynul vojín Roman Prinich.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Blahout
| jméno = Petr
| titul = Vznik a vývoj VTP-100
| periodikum = www.paraclub.cz
| url = http://www.paraclub.cz/cze/start.php?id=clanky&article=115
| datum vydání = 2004-12-13
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100613043452/http://www.paraclub.cz/cze/start.php?id=clanky&article=115
| datum archivace = 2010-06-13
| datum přístupu = 2022-12-19
}}</ref> Soud nakonec nařídil ministerstvu odebrat dalších 300 padáků. Celkových 730 padáků za 110 milionů Kč již poté nikdy nebylo použito a v roce 2011 jim skončila životnost.<ref name="fond"/>
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam českých vojáků, kteří zemřeli v zahraničních misích]]
* [[Aktivní záloha ozbrojených sil České republiky]]
* [[Vojenské zařízení]]
* [[Army Run]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://www.mo.gov.cz Ministerstvo obrany České republiky]
* [https://acr.mo.gov.cz Armádá České republiky]
* [https://doarmady.mo.gov.cz kariéra v Armádě České republiky]
* [http://armada.vojenstvi.cz/ historie Armády České republiky]
* [https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-221 Zákon o vojácích z povolání]
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Krejča
| jméno = Leoš
| titul = Zahraniční operace Armády České republiky
| url = https://www.vhu.cz/prehled-cesti-vojaci-v-novodobych-zahranicnich-operacich/
| datum vydání = 2024-09-12
| datum přístupu = 2024-12-15
| vydavatel = vhu.cz
| jazyk = česky
}}
{{Letecká záchranná služba v Česku}}
{{Armády Evropy}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Válka a vojenství}}
[[Kategorie:Armáda České republiky| ]]
[[Kategorie:České vojenství]]
[[Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1993]]
[[Kategorie:Český lev ve znaku]]
[[Kategorie:Moravská orlice ve znaku]]
[[Kategorie:Slezská orlice ve znaku]]
| 25,095,653
|
[{"title": "Arm\u00e1da \u010cesk\u00e9 republiky", "data": {"Zalo\u017eeno": "1. ledna 1993", "St\u00e1t": "\u010cesko", "Slo\u017eky arm\u00e1dy": "Pozemn\u00ed s\u00edly \u00b7 Vzdu\u0161n\u00e9 s\u00edly \u00b7 Speci\u00e1ln\u00ed s\u00edly \u00b7 Inf. a kyber. s\u00edly \u00b7 Teritori\u00e1ln\u00ed s\u00edly", "Velitelstv\u00ed": "Praha", "V\u00fdro\u010d\u00ed": "30. \u010dervna \u2013 Den ozbrojen\u00fdch sil \u010cesk\u00e9 republiky"}}, {"title": "Velen\u00ed", "data": {"Vrchn\u00ed velitel": "Petr Pavel", "Ministryn\u011b obrany": "Jana \u010cernochov\u00e1", "N\u00e1\u010deln\u00edk Gen. \u0161t\u00e1bu": "arm. gen. Karel \u0158ehka"}}, {"title": "Stav", "data": {"Aktivn\u00edch voj\u00e1k\u016f": "cca 23,6 tis\u00edce (2025)", "Rezervist\u016f": "4 266 (AZ, 2024)"}}, {"title": "V\u00fddaje", "data": {"Rozpo\u010det": "116,1 mld. K\u010d (2025)"}}, {"title": "Pr\u016fmysl", "data": {"Dom\u00e1c\u00ed dodavatel\u00e9": "Czechoslovak Group \u00b7 Colt CZ Group \u00b7 STV Group \u00b7 Sellier & Bellot \u00b7 Aero Vodochody \u00b7 Omnipol \u00b7 L.P.P holding \u00b7 MPI Group \u00b7 SVOS \u00b7 Zeveta Bojkovice \u00b7 Synthesia", "Zahrani\u010dn\u00ed dodavatel\u00e9": "BAE Systems \u2013 Saab \u00b7 EADS \u2013 Airbus, CASA \u00b7 Fabrique Nationale \u00b7 General Dynamics \u00b7 Iveco \u00b7 Bell Helicopter Textron", "Pr\u016fmysl": "\u00b7 N\u00e1rodn\u00ed rozli\u0161ovac\u00ed znak"}}]
| false
|
# Hlavní kavkazský hřeben
Hlavní kavkazský hřeben, též Hlavní hřeben, Hlavní hřbet (rusky Главный хребет, Водораздельный хребет, Glavnyj chrebet, Vodorazdělnyj chrebet, gruzínsky კავკასიონის მთავარი წყალგამყოფი ქედი, Kavkasionis Mtavari Tsqalgamqopi Kedi, ázerbájdžánsky Baş Qafqaz silsiləsi) – je horským pásmem v Rusku, Gruzii a Ázerbájdžánu o rozloze 2 600 km².
Vytváří hlavní osu Velkého Kavkazu mezi Černým mořem a Kaspickým mořem a současně hlavní rozvodí řek Kubáň, Těrek, Sulak, Samur na severu a řek Kodori, Inguri, Rioni, Kura na jihu.
Hlavní kavkazský hřeben rozděluje oblast Kavkazu na Předkavkazsko na severu a Zakavkazsko na jihu.
Jako jediný kavkazský hřeben tvoří souvislé horské pásmo, ačkoliv nejvyšší hory Kavkazu včetně nejvyššího Elbrusu jeho součástí nejsou. Elbrus je součástí bočního hřbetu táhnoucího se na severní straně hlavního hřebene a paralelně s ním. Boční hřbet je přerušován údolími řek stékajících z hlavního hřebene na sever.
|
cswiki/819906
|
cswiki
| 819,906
|
Hlavní kavkazský hřeben
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_kavkazsk%C3%BD_h%C5%99eben
|
2025-06-07T09:33:33Z
|
cs
|
Q2494529
| 24,245
|
{{Infobox - reliéf
| název = Hlavní kavkazský hřeben<br />კავკასიონის მთავარი წყალგამყოფი ქედი<br />Главный Кавказский хребет<br />Baş Qafqaz silsiləsi
| obrázek = Вид с Чучхурского перевала.jpg
| popisek = Hlavní hřbet
| alt = Hlavní hřbet Velkého Kavkazu
| nejvyšší bod = [[Šchara]]
| maximální výška = 5 203
| délka = 1200
| šířka = 180
| nadřazená jednotka = [[Velký Kavkaz]]
| podřazené jednotky =
| sousední jednotky =
| světadíl = [[Asie]] / [[Evropa]] <ref name="hranice" group="p">Názory na vedení hranice mezi Evropou a Asií se různí. Díky tomu mohou být kavkazské vrcholy počítány jak za součást Evropy, tak za součást Asie, a některé leží podle některých názorů přímo na dané hranici. ''Více informací v článku [[Evropa#Hranice_mezi_Evropou_a_Asi.C3.AD|Evropa]]''.</ref>
| stát = {{vlajka a název|Gruzie}}<br />{{vlajka a název|Rusko}}<br />{{vlajka a název|Ázerbájdžán}}
| hornina =
| poznámka =
| povodí = [[Kubáň]] [[Těrek]] [[Sulak]] [[Samur]] [[Kodori]] [[Inguri]] [[Rioni]] [[Kura]]
}}
'''Hlavní kavkazský hřeben''', též '''Hlavní hřeben''', '''Hlavní hřbet''' ({{Vjazyce2|ru|Главный хребет, Водораздельный хребет|Glavnyj chrebet, Vodorazdělnyj chrebet}}, {{Vjazyce2|ka|კავკასიონის მთავარი წყალგამყოფი ქედი|Kavkasionis Mtavari Tsqalgamqopi Kedi}}, {{Vjazyce2|az|Baş Qafqaz silsiləsi)}} – je horským pásmem v [[Rusko|Rusku]], [[Gruzie|Gruzii]] a [[Ázerbájdžán]]u o rozloze 2 600 km².
Vytváří hlavní osu [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]] mezi [[Černé moře|Černým mořem]] a [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]] a současně hlavní [[rozvodí]] řek [[Kubáň (řeka)|Kubáň]], [[Těrek]], [[Sulak]], [[Samur]] na severu a řek [[Kodori]], [[Inguri]], [[Rioni]], [[Kura]] na jihu.
[[Soubor:Shkhara Katyntau southside en.jpg|střed|náhled|500px|Panorama střední (nejvyšší) části hlavního kavkazského hřebene z jihu]]
Hlavní kavkazský hřeben rozděluje oblast [[Kavkaz]]u na [[Severní Kavkaz|Předkavkazsko]] na severu a [[Zakavkazsko]] na jihu.
Jako jediný kavkazský hřeben tvoří souvislé horské pásmo, ačkoliv nejvyšší hory Kavkazu včetně nejvyššího [[Elbrus]]u jeho součástí nejsou. Elbrus je součástí [[Boční kavkazský hřbet|bočního hřbetu]] táhnoucího se na severní straně hlavního hřebene a paralelně s ním. Boční hřbet je přerušován údolími řek stékajících z hlavního hřebene na sever.
== Poznámky ==
<references group="p" />
== Související články ==
* [[Bezengská stěna]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Portály|Gruzie}}
[[Kategorie:Pohoří na Kavkaze]]
[[Kategorie:Pohoří v Ázerbájdžánu]]
[[Kategorie:Pohoří v Gruzii]]
[[Kategorie:Pohoří v Rusku]]
[[Kategorie:Geografie Abcházie]]
[[Kategorie:Geografie Čečenska]]
[[Kategorie:Geografie Dagestánu]]
[[Kategorie:Velký Kavkaz]]
| 24,962,556
|
[{"title": "Hlavn\u00ed kavkazsk\u00fd h\u0159eben \u00b7 \u10d9\u10d0\u10d5\u10d9\u10d0\u10e1\u10d8\u10dd\u10dc\u10d8\u10e1 \u10db\u10d7\u10d0\u10d5\u10d0\u10e0\u10d8 \u10ec\u10e7\u10d0\u10da\u10d2\u10d0\u10db\u10e7\u10dd\u10e4\u10d8 \u10e5\u10d4\u10d3\u10d8 \u00b7 \u0413\u043b\u0430\u0432\u043d\u044b\u0439 \u041a\u0430\u0432\u043a\u0430\u0437\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0445\u0440\u0435\u0431\u0435\u0442 \u00b7 Ba\u015f Qafqaz silsil\u0259si", "data": {"Nejvy\u0161\u0161\u00ed bod": "5 203 m n. m. (\u0160chara)", "D\u00e9lka": "1200 km", "\u0160\u00ed\u0159ka": "180 km", "Nad\u0159azen\u00e1 jednotka": "Velk\u00fd Kavkaz", "Sv\u011btad\u00edl": "Asie / Evropa", "St\u00e1t": "Gruzie \u00b7 Rusko \u00b7 \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1n", "Povod\u00ed": "Kub\u00e1\u0148 T\u011brek Sulak Samur Kodori Inguri Rioni Kura", "Sou\u0159adnice": "43\u00b08\u20326\u2033 s. \u0161., 42\u00b055\u203219\u2033 v. d."}}]
| false
|
# Saint-Laurent-Nouan
Saint-Laurent-Nouan je francouzská obec v departementu Loir-et-Cher v regionu Centre-Val de Loire. V roce 2012 zde žilo 4 268 obyvatel.
## Poloha
Obec leží u hranic departementu Loir-et-Cher a departementem Loiret. Sousední obce jsou: Avaray, Beaugency (Loiret), Courbouzon, Crouy-sur-Cosson, La Ferté-Saint-Cyr, Chambord, Lailly-en-Val (Loiret), Ligny-le-Ribault (Loiret), Muides-sur-Loire, Tavers (Loiret) a Thoury.
## Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
|
cswiki/1067351
|
cswiki
| 1,067,351
|
Saint-Laurent-Nouan
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Saint-Laurent-Nouan
|
2022-04-06T16:54:05Z
|
cs
|
Q839446
| 37,039
|
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Saint-Laurent-Nouan
| originální jméno =
| obrázek = Mairie-Saint-Laurent-des-Eaux.jpg
| popisek = radnice
| vlajka =
| znak = Blason ville fr saint laurent nouan (loir-et-cher).svg
| zeměpisná šířka = 47.7175
| zeměpisná délka = 1.6125
| nadmořská výška = 72–112
| stát = Francie
| pojem vyššího celku = [[Regiony ve Francii|Region]]
| název vyššího celku = [[Centre-Val de Loire]]
| pojem nižšího celku = [[Francouzské departementy|Departement]]
| název nižšího celku = [[Loir-et-Cher]]
| pojem celku 3 = [[Francouzský arrondissement|Arrondissement]]
| název celku 3 = [[Arrondissement Blois|Blois]]
| pojem celku 4 = [[Francouzský kanton|Kanton]]
| název celku 4 = [[Kanton Bracieux|Bracieux]]
| administrativní dělení =
| loc-map = {{LocMap |Francie|label=Saint-Laurent-Nouan|position=bottom |width=250 |lat=47.72|long=1.61 |float=center |caption=}}
| rozloha = 60,98
| počet obyvatel = 4268
| obyvatelé aktuální k = 2012
| starosta =
| web = http://www.stlaurentnouan.fr/
| telefonní předvolba =
| psč = 41220
| typ statistického celku = [[INSEE]]
| název statistického celku = 41220
}}
'''Saint-Laurent-Nouan''' je [[Obec (Francie)|francouzská obec]] v [[francouzské departementy|departementu]] [[Loir-et-Cher]] v [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Centre-Val de Loire]]. V roce [[2012]] zde žilo 4 268 obyvatel.<ref> [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/commune.asp?annee=2012&depcom=41220 INSEE]</ref>
== Poloha ==
Obec leží u hranic departementu [[Loir-et-Cher]] a departementem [[Loiret]]. Sousední obce jsou: [[Avaray]], [[Beaugency]] ([[Loiret]]), [[Courbouzon (Loir-et-Cher)|Courbouzon]], [[Crouy-sur-Cosson]], [[La Ferté-Saint-Cyr]], [[Chambord (Loir-et-Cher)|Chambord]], [[Lailly-en-Val]] (Loiret), [[Ligny-le-Ribault]] (Loiret), [[Muides-sur-Loire]], [[Tavers]] (Loiret) a [[Thoury (Loir-et-Cher)|Thoury]].
== Vývoj počtu obyvatel ==
''Počet obyvatel''<ref>[http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/pages2012/zip/HIST_POP_COM_RP10.zip INSEE] (ZIP 2,2 MB)</ref>
<timeline>
Colors=
id:lightgrey value:gray(0.9)
id:darkgrey value:gray(0.7)
id:sfondo value:rgb(1,1,1)
id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)
ImageSize = width:400 height:300
PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30
DateFormat = x.y
Period = from:0 till:5000
TimeAxis = orientation:vertical
AlignBars = justify
ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:1000 start:0
ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:200 start:0
BackgroundColors = canvas:sfondo
BarData=
bar:1962 text:1962
bar:1968 text:1968
bar:1975 text:1975
bar:1982 text:1982
bar:1990 text:1990
bar:1999 text:1999
bar:2010 text:2010
PlotData=
color:barra width:30 align:left
bar:1962 from:0 till: 1507
bar:1968 from:0 till: 2327
bar:1975 from:0 till: 2139
bar:1982 from:0 till: 3079
bar:1990 from:0 till: 3399
bar:1999 from:0 till: 3686
bar:2010 from:0 till: 4222
PlotData=
bar:1962 at: 1507 fontsize:S text: 1.507 shift:(-8,5)
bar:1968 at: 2327 fontsize:S text: 2.327 shift:(-10,5)
bar:1975 at: 2139 fontsize:S text: 2.139 shift:(-10,5)
bar:1982 at: 3079 fontsize:S text: 3.079 shift:(-10,5)
bar:1990 at: 3399 fontsize:S text: 3.399 shift:(-10,5)
bar:1999 at: 3686 fontsize:S text: 3.686 shift:(-10,5)
bar:2010 at: 4222 fontsize:S text: 4.222 shift:(-10,5)
TextData=
fontsize:S pos:(20,20)
text:"Zdroj: INSEE"
</timeline>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam obcí v departementu Loir-et-Cher]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.stlaurentnouan.fr/ Oficiální stránky obce]
{{Pahýl}}
{{Obce kantonu Bracieux}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Francie}}
[[Kategorie:Obce v departementu Loir-et-Cher]]
[[Kategorie:Via Turonensis]]
[[Kategorie:Sídla na Loiře]]
| 21,121,068
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "47\u00b043\u20323\u2033 s. \u0161., 1\u00b036\u203245\u2033 v. d.", "Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka": "72\u2013112 m n. m.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "UTC+01:00 (standardn\u00ed \u010das) \u00b7 UTC+02:00 (letn\u00ed \u010das)", "St\u00e1t": "Francie", "Region": "Centre-Val de Loire", "Departement": "Loir-et-Cher", "Arrondissement": "Blois", "Kanton": "Bracieux", "Poloha": "Saint-Laurent-Nouan"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Rozloha": "60,98 km\u00b2", "Po\u010det obyvatel": "4 268 (2012)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "70 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Ofici\u00e1ln\u00ed web": "www.stlaurentnouan.fr", "PS\u010c": "41220", "INSEE": "41220", "Spr\u00e1va": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Deborah Fraser (zpěvačka)
Deborah Fraser (9. června 1966 KwaMashu, Natal, Jihoafrická republika – 15. května 2022 Johannesburg, Gauteng, Jihoafrická republika) byla jihoafrická gospelová zpěvačka. Svou kariéru zahájila v roce 1985 jako doprovodná zpěvačka. V roce 2000 nahrála vlastní album s názvem Abanye bayombona (Ostatní ho uvidí), které mělo komerční úspěch a v Jihoafrické republice bylo prodáno přes 1 milion nosičů. Organizace spojených národů (OSN) 11. října 2011 oznámila, že je jednou ze dvou nově jmenovaných velvyslanců Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD). pomáhajících zvýšit mezinárodní povědomí o problému degradace půdy, po svém jmenování uvedla:
| „ | Lidé ze mě dělají superhvězdu a tak se ke mně chovají. Ale já nejsem superhvězda. Považuji se jen za obyčejného bohabojného člověka. Dnešním nepřítelem je chudoba a nevědomost a je třeba s ním bojovat ze všech sil, které máme k dispozici. | “ |
| — Deborah Fraser | | |
| „ | Mnoho lidí trpí hladem, a přitom existuje půda, kterou by mohli výhodně využívat. | “ |
| — Deborah Fraser | | |
Z jejího desátého studiového alba Uhambo (2016) pochází hit „Ngeke ngiyeke ukuthandaza“ (Nepřestanu se modlit).
Získala první cenu jihoafrické vysílací společnosti SABC Crown Gospel Music v kategorii Nejlepší umělkyně. Mimo jiné získala také ceny SAMA za Nejlepší gospel, Metro za Nejlepší gospel a Kora za Nejlepšího gospelového umělce.
## Profesní život
V roce 1984 se přestěhovala do Johannesburgu a působila jako doprovodná zpěváčka pro kapelu Ladysmith Black Mambazo, Lucky Dube, Brendu Fassie, Rebeccu Malope, Hugha Masekela a Jonase Gwangwa.
V roce 2000 vyšlo její první studiové album Abanye bayombona (Ostatní ho uvidí) a po jeho úspěchu podepsala smlouvu s hudebním vydavatelstvím Universal Music.
V září 2008 získala roli porotkyně v gospelovém zábavním pořadu Shine.
V dubnu 2010 debutovala v dramatickém seriálu Hola Mpinji!, kde hrála roli Ebony.
Dne 27. května 2017 na 23. ročníku Jihoafrických hudebních cen (South African Music Awards) bylo její album Uhambo (Cesta) nominováno na cenu za Nejlepší tradiční náboženské album (Best traditional faith album).
Dne 12. dubna 2019 vyšlo její studiové album OkaJehova Akanqotshwa (Jehova není poražen).
## Osobní život
V letech 2007 až 2008 byla provdána za nigerijského pastora Sockeyho Okekeho.
V říjnu 2021 byla oceněna univerzitou Trinity International Bible University (Mezinárodní biblická univerzita Trinity) doktorátem filozofie v oblasti posvátného prostoru hudby (in the sacred space of music).
| „ | Lidé by měli respektovat ostatní lidi. v anglickém originále: People should respect other people. | “ |
| — Deborah Fraser | | |
## Úmrtí
Zemřela po mrtvici 15. května 2022 ve věku 56 let v akademické nemocnici Chris Hani Baragwanath Academic Hospital v Johannesburgu.
## Diskografie
### Studiová alba
| Titul | Podrobnosti o albu |
| ---------------------------------------- | -------------------------------------------- |
| Bring Mr Back My Love (Hot Soul singers) | Vydáno: 1987 |
| Rhythm on Fire | Vydáno: 1990 |
| Umagubane (Chicco Twala production) | Vydáno: 1997 |
| Mbulali Wami (with Maria le Maria) | Vydáno: 1999 |
| Abanye Bayombona | Vydáno: 2000 |
| Born Again | Vydáno: 2001 |
| Udlalile Ngabantu | Vydáno: 2003 |
| Ngikuxolele | Vydáno: 2004 |
| Giloria | Vydáno: 2005 |
| Isililo | Vydáno: 2007 |
| Umsamaria | Vydáno: 2008 |
| Deborah Live | Vydáno: 2009 |
| Uthando | Vydáno: 2009 |
| Awunasabelo | Vydáno: 2010 |
| Umqhele | Vydáno: 2013 Formát: digitální stahování, CD |
| Thanksgiving | Vydáno: 2015 Formát: digitální stahování, CD |
| Uhambo | Vydáno: 2016 |
| OkaJehova Akanqotshwa | Vydáno: 2019 Formát: digitální stahování, CD |
|
cswiki/1760759
|
cswiki
| 1,760,759
|
Deborah Fraser (zpěvačka)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Deborah_Fraser_(zp%C4%9Bva%C4%8Dka)
|
2024-10-04T11:31:43Z
|
cs
|
Q5248243
| 81,418
|
{{Infobox - hudební umělec
| choť = [[Sockey Okeke]] (2007–2008) <ref>{{cite web|date=2008-08-05 |access-date =2022-05-20|title=Hubby bashes gospel singer|url=https://www.sowetanlive.co.za/amp/news/2008-08-05-hubby-bashes-gospel-singer/| publisher=SowetanLIVE}}</ref>
}}
'''Deborah Fraser''' ([[9. červen|9. června]] [[1966]] KwaMashu, [[Natal]], [[Jihoafrická republika]] – [[15. květen|15. května]] [[2022]] [[Johannesburg]], [[Gauteng]], Jihoafrická republika)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = MEMBERS – PERFORMERS
| url = https://www.sampra.org.za/sampra-performer-members/
| místo = sampra.org.za
| datum přístupu = 2022-05-22
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210228212307/https://www.sampra.org.za/sampra-performer-members/
| datum archivace = 2021-02-28
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| autor2 = Tiffany Akwasi
| titul = Deborah Fraser biography: age, family, songs, albums, and Instagram
| url = https://briefly.co.za/amp/37649-deborah-fraser-biography-age-family-songs-albums-instagram.html
| místo = briefly.co.za
| datum vydání = 2019-09-24
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Molosankwe
| jméno = Botho
| titul = Gospel singer Deborah Fraser dies after short illness
| url = https://www.news24.com/news24/SouthAfrica/News/breaking-gospel-singer-deborah-fraser-dies-after-short-illness-20220515
| místo = news24.com
| datum vydání = 2022-05-15
| datum přístupu = 2022-05-22
| jazyk = en-US
}}</ref> byla jihoafrická [[gospel]]ová zpěvačka. Svou kariéru zahájila v roce [[1985]] jako [[Doprovodný zpěv|doprovodná zpěvačka]]. V roce [[2000]] nahrála vlastní [[Hudební album|album]] s názvem ''{{Jazyk|zu|Abanye bayombona}}'' (''Ostatní ho uvidí''), které mělo komerční úspěch a v Jihoafrické republice bylo prodáno přes 1 milion nosičů. [[Organizace spojených národů]] (OSN) 11. října 2011 oznámila, že je jednou ze dvou nově jmenovaných velvyslanců [[Úmluva OSN o boji proti desertifikaci|Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci]] (UNCCD). pomáhajících zvýšit mezinárodní povědomí o problému [[degradace půd]]y, po svém jmenování uvedla:<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = UN names Drylands Ambassadors to raise awareness on land degradation
| periodikum = news.un.org
| vydavatel = Organizace spojených národů (OSN)
| odkaz na vydavatele = Organizace spojených národů
| url = https://news.un.org/en/story/2011/10/391132
| datum vydání = 2011-10-11
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-09-09
}}</ref>
{{Citát|Lidé ze mě dělají superhvězdu a tak se ke mně chovají. Ale já nejsem superhvězda. Považuji se jen za obyčejného bohabojného člověka. Dnešním nepřítelem je chudoba a nevědomost a je třeba s ním bojovat ze všech sil, které máme k dispozici.|Deborah Fraser<ref name=":1" />}}{{Citát|Mnoho lidí trpí hladem, a přitom existuje půda, kterou by mohli výhodně využívat.|Deborah Fraser<ref name=":1" />}}
Z jejího desátého [[Studiové album|studiového alba]] ''Uhambo'' ([[2016]]) pochází hit „''{{Jazyk|zu|Ngeke ngiyeke ukuthandaza}}''“ (''Nepřestanu se modlit'').<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bambalele
| jméno = Patience
| titul = Award-winning gospel singer Deborah Fraser dies
| periodikum = SowetanLIVE
| vydavatel = sowetanlive.co.za
| url = https://www.sowetanlive.co.za/news/south-africa/2022-05-15-award-winning-gospel-singer-deborah-fraser-dies/
| datum vydání = 2022-05-15
| jazyk = en-ZA
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = MADIBOGO
| jméno = JULIA
| titul = 'I feel like I never get recognised' - Deborah Fraser
| periodikum = SowetanLIVE
| vydavatel = sowetanlive.co.za
| url = https://www.sowetanlive.co.za/entertainment/2017-05-12-i-feel-like-i-never-get-recognised-deborah-fraser/
| datum vydání = 2017-05-12
| jazyk = en-ZA
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Chester
| jméno = Omie
| titul = Moments before Gospel star Deborah Fraser passed away
| url = https://news365.co.za/passed-away-2/
| vydavatel = News365
| místo = news365.co.za
| datum vydání = 2022-05-16
| datum přístupu = 2022-05-22
| jazyk = en-US
}}</ref>
Získala první cenu jihoafrické vysílací společnosti [[South African Broadcasting Corporation|SABC]] Crown Gospel Music v kategorii Nejlepší umělkyně. Mimo jiné získala také ceny [[Jihoafrické hudební ceny|SAMA]] za Nejlepší gospel, Metro za Nejlepší gospel a [[Cena kory|Kora]] za Nejlepšího gospelového umělce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Mojapelo
| jméno = Max
| příjmení2 = Galane
| jméno2 = Sello
| titul = Beyond Memory : Recording the History, Moments and Memories of South African Music.
| vydavatel = African Books Collective
| rok vydání = 2010
| počet stran = 360
| isbn = 978-1-920299-28-6
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Fraser gives thanks for fame
| periodikum = www.iol.co.za
| vydavatel = Independent News and Media
| url = https://www.iol.co.za/entertainment/whats-on/durban/fraser-gives-thanks-for-fame-935739
| datum vydání = 2005-12-13
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Best artists in Africa named
| periodikum = news24.com
| datum vydání = 2004-12-13
| url = http://www.news24.com/Entertainment/SouthAfrica/Best-artists-in-Africa-named-20041213
}}</ref>
== Profesní život ==
V roce 1984 se přestěhovala do Johannesburgu a působila jako [[Doprovodný zpěv|doprovodná zpěváčka]] pro kapelu [[Ladysmith Black Mambazo]], [[Lucky Dube]], [[Brenda Fassie|Brendu Fassie]], [[Rebecca Malopeová|Rebeccu Malope]], [[Hugh Masekela|Hugha Masekela]] a Jonase Gwangwa.<ref name="Drum">{{Citace periodika
| příjmení = Dayile
| jméno = Qhama
| titul = Deborah Fraser honoured with a Doctor of Philosophy in Sacred Music
| periodikum = news24.com
| datum vydání = 2021-11-04
| url = https://www.news24.com/amp/drum/celebs/news/deborah-fraser-honoured-with-a-doctor-of-philosophy-in-sacred-music-20211103
}}</ref>
V roce 2000 vyšlo její první studiové album ''{{Jazyk|zu|Abanye bayombona}}'' (Ostatní ho uvidí)<ref name="Drum" /> a po jeho úspěchu podepsala smlouvu s hudebním vydavatelstvím [[Universal Music Group|Universal Music]].<ref name="Drum" />
V září 2008 získala roli porotkyně v gospelovém zábavním pořadu ''{{Jazyk|en|Shine}}''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Two wannabes kicked out of gospel show
| url = https://www.sowetanlive.co.za/amp/news/2008-09-09-two-wannabes-kicked-out-of-gospel-show/
| vydavatel = SowetanLIVE
| místo = sowetanlive.co.za
| datum vydání = 2007-09
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Two wannabes kicked out of gospel show
| periodikum = SowetanLIVE
| url = https://www.sowetanlive.co.za/news/2008-09-09-two-wannabes-kicked-out-of-gospel-show/
| jazyk = en-ZA
| datum přístupu = 2022-05-21
}}</ref>
V dubnu [[2010]] debutovala v dramatickém seriálu ''Hola Mpinji!'', kde hrála roli Ebony.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Hola Mpinji!
| url = https://www.tvsa.co.za/shows/viewshowcast.aspx?showid=1246
| vydavatel = TVSA
| místo = tvsa.co.za
| datum přístupu = 2022-05-22
| edice = Cast
}}</ref>
Dne 27. května 2017 na [[23. ročník Jihoafrické hudební ceny|23. ročníku Jihoafrických hudebních cen]] ({{Jazyk|en|South African Music Awards}}) bylo její album ''{{Jazyk|zu|Uhambo}}'' (''Cesta'') nominováno na cenu za Nejlepší tradiční náboženské album ({{Jazyk|en|Best traditional faith album}}).
Dne 12. dubna 2019 vyšlo její studiové album ''{{Jazyk|zu|OkaJehova Akanqotshwa}}'' (Jehova není poražen).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Listen to Deborah Fraser’s new album, OkaJehova Akanqotshwa
| url = https://justnje.com/listen-to-deborah-frasers-new-album-okajehova-akanqotshwa/
| místo = justnje.com
| datum vydání = 2019-04-12
| datum přístupu = 2022-05-22
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220816123810/https://justnje.com/listen-to-deborah-frasers-new-album-okajehova-akanqotshwa/
| datum archivace = 2022-08-16
| nedostupné = ano
}}</ref>
== Osobní život ==
V letech 2007 až 2008 byla provdána za [[Nigérie|nigerijského]] [[pastor]]a [[Sockey Okeke|Sockeyho Okekeho]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Deborah Fraser Complete Biography {{!}} Married
| url = https://mybiohub.com/2016/10/deborah-fraser-complete-biography-married.html/amp/
| místo = mybiohub.com
| datum přístupu = 2022-05-22
}}</ref>
V říjnu 2021 byla oceněna univerzitou [[Mezinárodní biblická univerzita Trinity|Trinity International Bible University]] (Mezinárodní biblická univerzita Trinity) [[Ph.D.|doktorátem filozofie]] v oblasti posvátného prostoru hudby ({{Jazyk|en|in the sacred space of music}}).<ref name="Drum" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Gospel Singer, Deborah Fraser Bags Ph.D Degree
| url = https://zatunes.co.za/2021/gospel-singer-deborah-fraser-bags-ph-d-degree
| vydavatel = Zatunes
| místo = zatunes.co.za
| datum vydání = 2021-10-31
| datum přístupu = 2022-05-22
| jazyk = en-US
}}</ref>
{{Citát|Lidé by měli respektovat ostatní lidi.<br />v anglickém originále: {{Jazyk|en|People should respect other people.}}|Deborah Fraser<ref>{{Citace monografie
| titul = DEBORAH FRASER IN LIVE CONCERT
| url = https://youtu.be/WzhAsdKgOzE?t=493
| vydavatel = ABE TV
| jazyk = en
}}</ref>}}
== Úmrtí ==
Zemřela po mrtvici 15. května 2022 ve věku 56 let v akademické nemocnici [[Akademická nemocnice Chris Hani Baragwanath|Chris Hani Baragwanath Academic Hospital]] v Johannesburgu.<ref name=":0" />
== Diskografie ==
=== Studiová alba ===
{| class="wikitable plainrowheaders" border="2" style="text-align:center;"
|+Seznam studiových alb
! scope="col" style="width:17.5em;" | Titul
! scope="col" style="width:14em;" | Podrobnosti o albu
|-
! scope="row" | ''Bring Mr Back My Love (Hot Soul singers)''
| Vydáno: 1987
|-
! scope="row" | ''Rhythm on Fire''
| Vydáno: 1990
|-
! scope="row" | ''Umagubane (Chicco Twala production)''
| Vydáno: 1997
|-
! scope="row" | ''Mbulali Wami'' (with Maria le Maria)
| Vydáno: 1999
|-
! scope="row" | ''Abanye Bayombona''
| Vydáno: 2000
|-
! scope="row" | ''Born Again''
| Vydáno: 2001
|-
! scope="row" | ''Udlalile Ngabantu''
| Vydáno: 2003
|-
! scope="row" | ''Ngikuxolele''
| Vydáno: 2004
|-
! scope="row" | ''Giloria''
| Vydáno: 2005
|-
! scope="row" | ''Isililo''
| Vydáno: 2007
|-
! scope="row" | ''Umsamaria''
| Vydáno: 2008
|-
! scope="row" | ''Deborah Live''
| Vydáno: 2009
|-
! scope="row" | ''Uthando''
| Vydáno: 2009
|-
! scope="row" | ''Awunasabelo''
| Vydáno: 2010
|-
! scope="row" | ''Umqhele''
|Vydáno: 2013
Formát: [[Stahování hudby|digitální stahování]], [[Kompaktní disk|CD]]
|-
! scope="row" | ''Thanksgiving''
|Vydáno: 2015
Formát: digitální stahování, CD
|-
! scope="row" | ''Uhambo''
| Vydáno: 2016
|-
! scope="row" | ''OkaJehova Akanqotshwa''
|Vydáno: 2019
Formát: digitální stahování, CD
|-
|}
== Reference ==
{{upravit reference}}
{{Překlad|en|Deborah Fraser (singer)|1089013797}}
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commons}}
* {{Wikicitáty|osoba=Deborah Fraser}}
* [https://www.discogs.com/artist/468406-Deborah-Fraser Diskografie Deborah Fraser] na [[Discogs]] (anglicky)
* {{Imdb osoba}}
* [https://www.youtube.com/watch?v=4Bfrn77AITk Poslední rozloučení s Dr Deborah Fraser - YouTube] {{Datum|2022-05-21}} (anglicky)
{{Autoritní data}}{{Portály|Hudba}}
{{DEFAULTSORT:Fraser, Deborah}}
[[Kategorie:Jihoafrické zpěvačky]]
[[Kategorie:Gospelové zpěvačky]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2022]]
[[Kategorie:Narození v roce 1965]]
[[Kategorie:Úmrtí v Johannesburgu]]
[[Kategorie:Ženy]]
| 24,289,470
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"Narozen\u00ed": "9. \u010dervna 1965 \u00b7 KwaMashu", "\u00damrt\u00ed": "15. kv\u011btna 2022 (ve v\u011bku 56 let) \u00b7 Nemocnice Chris Hani Baragwanath", "P\u0159\u00ed\u010dina \u00famrt\u00ed": "c\u00e9vn\u00ed mozkov\u00e1 p\u0159\u00edhoda", "\u017d\u00e1nry": "gospel", "Povol\u00e1n\u00ed": "zp\u011bva\u010dka", "N\u00e1stroje": "hlas", "Man\u017eel(ka)": "Sockey Okeke (2007\u20132008)", "Z\u00e1kladn\u00ed informace": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Ichtegem
Ichtegem je obec v provincii Západní Flandry v Belgii. Obec leží v arrondissementu Ostende.
## Geografie
Od města Torhout je Ichtegem vzdálen 7 km severozápadně vzdušnou čarou, od Ostende 16 km jihovýchodně, od Brugg 18 km jihozápadně, od Gentu 50 km západně a od Bruselu 98 km severozápadně.
## Obyvatelstvo
K 1. lednu 2017 v obci žilo 13 950 obyvatel na ploše 45,33 km².
## Části obce
Obec Ichtegem sestává z těchto částí:
- Ichtegem
- Eernegem
- Bekegem
## Doprava
Nejbližší výjezdy z dálnice se nacházejí na západě u Gistelu z dálnice A18, na severu u Jabbeke a Brugg z dálnice A10 a u Ruddervoorde a na východě u Lichtervelde z dálnice A17.
Ve městech Zedelgem, Torhout a Kortemark se nacházejí nejbližší regionální nádraží a v Ostende a Bruggách také staví mezinárodní rychlíky.
## Osobnosti
- Richard Depoorter (1915–1948), silniční cyklista
|
cswiki/1362142
|
cswiki
| 1,362,142
|
Ichtegem
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ichtegem
|
2021-07-19T17:15:45Z
|
cs
|
Q281181
| 42,773
|
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Ichtegem
| obrázek = Kerk Ichtegem.jpg
| popisek = kostel v Ichtegemu
| zeměpisná šířka = 51.092778
| zeměpisná délka = 3.010556
| nadmořská výška =
| časové pásmo = +1
| stát = Belgie
| pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Belgie|Jazyk. společenství]]
| název vyššího celku = [[Vlámské společenství]]
| pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Belgie|Region]]
| název nižšího celku = [[Vlámsko]]
| pojem celku 3 = Provincie
| název celku 3 = [[Západní Flandry]]
| pojem celku 4 = Arrondissement
| název celku 4 = [[Arrondissement Ostende|Ostende]]
| pojem celku 5 =
| název celku 5 =
| administrativní dělení =
| rozloha = 45,33
| počet obyvatel = 13950
| obyvatelé aktuální k = 2017
| etnické složení =
| náboženské složení =
| status = obec
| představitel = Karl Bonny
| titul představitele = starosta
| web = http://www.ichtegem.be/
| telefonní předvolba = 050, 051, 059
| psč = 8480
| označení vozidel =
}}
'''Ichtegem''' je obec v provincii [[Západní Flandry]] v [[Belgie|Belgii]]. Obec leží v [[Arrondissement Ostende|arrondissementu Ostende]].
== Geografie ==
Od města [[Torhout]] je Ichtegem vzdálen 7 km severozápadně vzdušnou čarou, od [[Ostende]] 16 km jihovýchodně, od [[Bruggy|Brugg]] 18 km jihozápadně, od [[Gent]]u 50 km západně a od [[Brusel]]u 98 km severozápadně.
== Obyvatelstvo ==
K 1. lednu 2017 v obci žilo 13 950 obyvatel na ploše 45,33 km².
== Části obce ==
Obec Ichtegem sestává z těchto částí:
* Ichtegem
* [[Eernegem]]
* [[Bekegem]]
== Doprava ==
Nejbližší výjezdy z dálnice se nacházejí na západě u [[Gistel]]u z [[Dálnice A18 (Belgie)|dálnice A18]], na severu u [[Jabbeke]] a Brugg z [[Dálnice A10 (Belgie)|dálnice A10]] a u [[Ruddervoorde]] a na východě u [[Lichtervelde]] z [[Dálnice A17 (Belgie)|dálnice A17]].
Ve městech [[Zedelgem]], Torhout a [[Kortemark]] se nacházejí nejbližší regionální nádraží a v Ostende a Bruggách také staví mezinárodní [[Rychlík (vlak)|rychlíky]].
== Osobnosti ==
* [[Richard Depoorter]] (1915–1948), silniční cyklista
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|de|Ichtegem|170027516}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.ichtegem.be/ Oficiální stránky obce] (nizozemsky)
{{Západní Flandry}}{{Autoritní data}}
{{Portály|Belgie|Geografie}}
[[Kategorie:Obce v provincii Západní Flandry]]
| 20,202,487
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "51\u00b05\u203234\u2033 s. \u0161., 3\u00b00\u203238\u2033 v. d.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "+1", "St\u00e1t": "Belgie", "Jazyk. spole\u010denstv\u00ed": "Vl\u00e1msk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed", "Region": "Vl\u00e1msko", "Provincie": "Z\u00e1padn\u00ed Flandry", "Arrondissement": "Ostende", "Poloha": "Ichtegem"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Rozloha": "45,33 km\u00b2", "Po\u010det obyvatel": "13 950 (2017)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "307,7 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Status": "obec", "starosta": "Karl Bonny", "Ofici\u00e1ln\u00ed web": "www.ichtegem.be", "E-mail": "info@ichtegem.be", "Telefonn\u00ed p\u0159edvolba": "050, 051, 059", "PS\u010c": "8480", "Spr\u00e1va": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Kanton Ferrières-en-Gâtinais
Kanton Ferrières-en-Gâtinais (francouzsky Canton de Ferrières-en-Gâtinais) je francouzský kanton v departementu Loiret v regionu Centre-Val de Loire. Tvoří ho 17 obcí.
## Obce kantonu
- Le Bignon-Mirabeau
- Chevannes
- Chevry-sous-le-Bignon
- Corbeilles
- Courtempierre
- Dordives
- Ferrières-en-Gâtinais
- Fontenay-sur-Loing
- Girolles
- Gondreville
- Griselles
- Mignères
- Mignerette
- Nargis
- Préfontaines
- Sceaux-du-Gâtinais
- Treilles-en-Gâtinais
|
cswiki/881596
|
cswiki
| 881,596
|
Kanton Ferrières-en-Gâtinais
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kanton_Ferri%C3%A8res-en-G%C3%A2tinais
|
2023-07-07T09:20:30Z
|
cs
|
Q1405947
| 25,944
|
{{Infobox - region
| úřední název česky = Kanton Ferrières-en-Gâtinais
| mapa = Map canton code 45 12.svg
| popisek mapy = Kanton na mapě [[arrondissement Montargis|arrondissementu Montargis]]
| zeměpisná šířka =
| zeměpisná délka =
| stát = Francie
| pojem vyššího celku = [[Regiony ve Francii|Region]]
| název vyššího celku = [[Centre-Val de Loire]]
| pojem nižšího celku = [[Francouzské departementy|Departement]]
| název nižšího celku = [[Loiret]]
| pojem celku 3 = [[Francouzský arrondissement|Arrondissement]]
| název celku 3 = [[Arrondissement Montargis|Montargis]]
| forma administrativní jednotky = [[Francouzský kanton|Kanton]]
| dělení jednotky = [[Obec (Francie)|Obce]]
| počet dělení jednotek = 17
| hlavní město = [[Ferrières-en-Gâtinais]]
| rozloha = 273.70
| počet obyvatel = 16337
| obyvatelé aktuální k = 2012
}}
'''Kanton Ferrières-en-Gâtinais''' ({{Vjazyce2|fr|''Canton de Ferrières-en-Gâtinais''}}) je [[francouzský kanton]] v [[francouzské departementy|departementu]] [[Loiret]] v [[Regiony ve Francii|regionu]] [[Centre-Val de Loire]]. Tvoří ho 17 [[obec (Francie)|obcí]].
== Obce kantonu ==
* [[Le Bignon-Mirabeau]]
* [[Chevannes (Loiret)|Chevannes]]
* [[Chevry-sous-le-Bignon]]
* [[Corbeilles]]
* [[Courtempierre]]
* [[Dordives]]
* [[Ferrières-en-Gâtinais]]
* [[Fontenay-sur-Loing]]
* [[Girolles (Loiret)|Girolles]]
* [[Gondreville (Loiret)|Gondreville]]
* [[Griselles (Loiret)|Griselles]]
* [[Mignères]]
* [[Mignerette]]
* [[Nargis (Loiret)|Nargis]]
* [[Préfontaines]]
* [[Sceaux-du-Gâtinais]]
* [[Treilles-en-Gâtinais]]
{{Pahýl}}
{{Kantony v departementu Loiret}}
{{Portály|Francie}}
[[Kategorie:Kantony v departementu Loiret|Ferrières-en-Gâtinais]]
| 22,949,491
|
[{"title": "Geografie", "data": {"Geografie": "\u00b7 Kanton na map\u011b arrondissementu Montargis", "Hlavn\u00ed m\u011bsto": "Ferri\u00e8res-en-G\u00e2tinais", "Sou\u0159adnice": "48\u00b05\u203246\u2033 s. \u0161., 2\u00b043\u203227\u2033 v. d.", "Rozloha": "273,70 km\u00b2"}}, {"title": "Obyvatelstvo", "data": {"Po\u010det obyvatel": "16 337 (2012)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "59,7 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va regionu", "data": {"St\u00e1t": "Francie", "Region": "Centre-Val de Loire", "Departement": "Loiret", "Arrondissement": "Montargis", "Druh celku": "Kanton", "Pod\u0159\u00edzen\u00e9 celky": "Obce (po\u010det: 17)", "Z\u00e1nik": "21. b\u0159ezna 2015", "Spr\u00e1va regionu": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Jan Kuchař
Jan Kuchař (* 18. května 1974 Česká Lípa) je český politik a podnikatel, od října 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od roku 2024 zastupitel Karlovarského kraje, v letech 2016 až 2023 starosta města Františkovy Lázně na Chebsku. Je členem hnutí STAN.
## Život
Je bývalým vrcholovým sportovcem, uvádí se jako podnikatel a jednatel společnosti. Od ledna 2019 je předsedou Sdružení lázeňských míst České republiky a z této pozice se snaží hájit zájmy všech lázeňských měst na území České republiky.
Jan Kuchař žije ve městě Františkovy Lázně na Chebsku, konkrétně v části Slatina.
## Politické působení
V komunálních volbách v roce 2010 kandidoval jako člen ODS do Zastupitelstva města Františkovy Lázně, ale neuspěl. Zvolen byl až ve volbách v roce 2014 jako člen hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně (PRO), v prosinci 2014 se navíc stal 2. místostarostou města. Na začátku srpna 2016 však kvůli pracovním povinnostem rezignoval tehdejší starosta Otakar Skala ze stejného uskupení a dne 14. září 2016 jej ve funkci starosty města nahradil právě Kuchař. Ve volbách v roce 2018 obhájil post zastupitele města jakožto člen hnutí PRO Zdraví a lídr kandidátky. V listopadu 2018 byl po druhé zvolen starostou města. V komunálních volbách v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Františkových Lázní jako lídr kandidátky subjektu „PRO FRANTIŠKOVY LÁZNĚ S PODPOROU STAN“ (tj. STAN a nezávislí kandidáti). Mandát zastupitele města se mu podařilo obhájit.
V krajských volbách v roce 2016 kandidoval jako člen hnutí PRO ZS do Zastupitelstva Karlovarského kraje, ale neuspěl. Zvolen nebyl ani ve volbách v roce 2020 jako nestraník za hnutí STAN na kandidátce subjektu „STAN - Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09“ (skončil jako první náhradník).
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval jako člen hnutí UNP na kandidátce strany Hlavu vzhůru – volební blok v Karlovarském kraji, ale neuspěl. Zvolen nebyl ani ve volbách v roce 2017, když kandidoval jako člen hnutí PRO ZS na kandidátce ODA, a to v pozici lídra.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako člen hnutí STAN na 2. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Karlovarském kraji a byl zvolen poslancem.
Od července 2022 do května 2025 byl členem předsednictva hnutí STAN. V krajských volbách v roce 2024 byl zvolen jako člen hnutí STAN zastupitelem Karlovarského kraje.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 je lídrem hnutí STAN v Karlovarském kraji.
|
cswiki/1672841
|
cswiki
| 1,672,841
|
Jan Kuchař
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kucha%C5%99
|
2025-05-29T12:19:45Z
|
cs
|
Q106193137
| 65,411
|
{{Infobox - politik
| jméno = Jan Kuchař
| úřad = Poslanec [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny PČR]]
| od = [[9. říjen|9. října]] [[2021]]
| do =
| úřad2 = Zastupitel [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]]
| od2 = [[21. září]] [[2024]]
| do2 =
| úřad3 = Starosta města [[Františkovy Lázně]]
| od3 = [[14. září]] [[2016]]
| do3 = [[31. leden|31. ledna]] [[2023]]
| předchůdce3 = [[Otakar Skala]]
| nástupce3 = [[Lenka Průšová]]
| úřad4 = Zastupitel města [[Františkovy Lázně]]<br />{{Malé|(v letech 2014–2016 také místostarosta města)}}
| od4 = [[11. říjen|11. října]] [[2014]]
| do4 =
| strana = [[Občanská demokratická strana|ODS]] (2010–2013)<br>[[Uzdravme naši politiku|UNP]] (2013)<br>[[PRO - Poctivě Rozumně Odpovědně|PRO]] (2014–2016)<br>{{nowrap|[[PRO Zdraví a Sport|PRO ZS / PRO Zdraví]] (do 2018)}}<br>[[Starostové a nezávislí|STAN]] (od 2021)
| těleso = {{nowrap|v [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvu]]}}
| kandidující za = nezávislý (2018–2021)
| těleso2 = {{nowrap|do [[Zastupitelstvo kraje|kraje]]}}
| kandidující za2 = za [[Starostové a nezávislí|STAN]] (2020)
| místo narození = [[Česká Lípa]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| web = {{URL|https://kucharjan.cz/}}
}}
'''Jan Kuchař''' (* [[18. květen|18. května]] [[1974]] [[Česká Lípa]]) je český politik a podnikatel, od října 2021 poslanec [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny PČR]], od roku 2024 zastupitel [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]], v letech 2016 až 2023 starosta města [[Františkovy Lázně]] na [[Okres Cheb|Chebsku]]. Je členem hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]].
== Život ==
Je bývalým vrcholovým sportovcem, uvádí se jako podnikatel a jednatel společnosti.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Jan Kuchař
| url = https://www.starostove-nezavisli.cz/regiony/karlovarsky-kraj/nasi-kandidati-pro-krajske-volby-2020/kuchar-jan
| vydavatel = Starostové a nezávislí
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Od ledna 2019 je předsedou [[Sdružení lázeňských míst České republiky]] a z této pozice se snaží hájit zájmy všech lázeňských měst na území České republiky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Úplný výpis ze spolkového rejstříku, Sdružení lázeňských míst České republiky, L 6378 vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích
| url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=861238&typ=UPLNY
| vydavatel = Veřejný rejstřík a Sbírka listin
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref>
Jan Kuchař žije ve městě [[Františkovy Lázně]] na [[Okres Cheb|Chebsku]], konkrétně v části [[Slatina (Františkovy Lázně)|Slatina]].
== Politické působení ==
V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|komunálních volbách v roce 2010]] kandidoval jako člen [[Občanská demokratická strana|ODS]] do Zastupitelstva města [[Františkovy Lázně]], ale neuspěl.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Karlovarský kraj, Okres: Cheb, Obec: Františkovy Lázně, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana
| url = https://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4101&xobec=554529&xstrana=53
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2010
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Zvolen byl až ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|volbách v roce 2014]] jako člen hnutí [[PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně]] (PRO)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Karlovarský kraj, Okres: Cheb, Obec: Františkovy Lázně, Kandidátní listina: PRO-Poctivě,Rozumně,Odpovědně
| url = https://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4101&xobec=554529&xstrana=556
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2014
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref>, v prosinci 2014 se navíc stal 2. místostarostou města.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Usnesení z 1. jednání ZM (3.12.2014) - po komunálních volbách 2014
| url = https://www.frantiskovy-lazne.cz/assets/File.ashx?id_org=3464&id_dokumenty=400209&p1=14952
| vydavatel = Město Františkovy Lázně
| datum_vydání = 2014
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Na začátku srpna 2016 však kvůli pracovním povinnostem rezignoval tehdejší starosta [[Otakar Skala]] ze stejného uskupení a dne 14. září 2016 jej ve funkci starosty města nahradil právě Kuchař.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Novým starostou Františkových Lázní je Jan Kuchař
| url = https://chebsky.denik.cz/zpravy_region/novym-starostou-frantiskovych-lazni-je-jan-kuchar-20160915.html
| periodikum = Chebský deník.cz
| datum_vydání = 2016-09-15
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|volbách v roce 2018]] obhájil post zastupitele města jakožto člen hnutí [[Zdraví Sport Prosperita|PRO Zdraví]] a lídr kandidátky.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Karlovarský kraj, Okres: Cheb, Obec: Františkovy Lázně, Kandidátní listina: PRO Zdraví a Sport
| url = https://www.volby.cz/pls/kv2018/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4101&xobec=554529&xstrana=785
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2018
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> V listopadu 2018 byl po druhé zvolen starostou města.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Usnesení z 1. jednání ZM (7.11.2018) - po komunálních volbách 2018
| url = https://www.frantiskovy-lazne.cz/assets/File.ashx?id_org=3464&id_dokumenty=406564&p1=14952
| vydavatel = Město Františkovy Lázně
| datum_vydání = 2018
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|komunálních volbách v roce 2022]] kandidoval do zastupitelstva [[Františkovy Lázně|Františkových Lázní]] jako lídr kandidátky subjektu „PRO FRANTIŠKOVY LÁZNĚ S PODPOROU STAN“ (tj. [[Starostové a nezávislí|STAN]] a nezávislí kandidáti). Mandát zastupitele města se mu podařilo obhájit.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jmenné seznamy
| periodikum = www.volby.cz
| url = https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=12&xdz=2&xnumnuts=4101&xobec=554529&xstrana=470
| datum přístupu = 2022-12-01
}}</ref>
V [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2016|krajských volbách v roce 2016]] kandidoval jako člen hnutí [[Zdraví Sport Prosperita|PRO ZS]] do Zastupitelstva [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]], ale neuspěl.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo města, Kraj: Karlovarský kraj, Okres: Cheb, Obec: Františkovy Lázně, Kandidátní listina: PRO Zdraví a Sport
| url = https://www.volby.cz/pls/kz2016/kz111?xjazyk=CZ&xdatum=20161007&xkraj=4&xstrana=80&xv=1&xt=2
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2016
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Zvolen nebyl ani ve [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2020|volbách v roce 2020]] jako nestraník za hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]] na kandidátce subjektu „[[Starostové a nezávislí|STAN - Starostové a nezávislí]] společně s [[Karlovarská občanská alternativa|KOA]], VPM Cheb a [[TOP 09]]“ (skončil jako první náhradník).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev krajů konané dne 2.10. – 3.10.2020, Jmenné seznamy, Kraj: Karlovarský kraj, Kandidátní listina: STAN - Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla
| url = https://www.volby.cz/pls/kz2020/kz111?xjazyk=CZ&xkraj=4&xstrana=62&xv=1&xt=2
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2020
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref>
Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013]] kandidoval jako člen hnutí [[Uzdravme naši politiku|UNP]] na kandidátce strany [[Hlavu vzhůru – volební blok]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]], ale neuspěl.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013, Jmenné seznamy, Kraj: Karlovarský kraj, Strana: HLAVU VZHŮRU - volební blok, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla
| url = https://www.volby.cz/pls/ps2013/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=5&xstrana=5&xv=1&xt=2
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2013
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref> Zvolen nebyl ani ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|volbách v roce 2017]], když kandidoval jako člen hnutí [[Zdraví Sport Prosperita|PRO ZS]] na kandidátce [[Aliance pro budoucnost|ODA]], a to v pozici lídra.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS), Jmenné seznamy, Kraj: Karlovarský kraj, Strana: Občanská demokratická aliance, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla
| url = https://www.volby.cz/pls/ps2017nss/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=5&xstrana=14&xv=1&xt=2
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2017
| datum_přístupu = 2021-03-25
}}</ref>
Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021]] kandidoval jako člen hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]] na 2. místě kandidátky koalice [[Piráti a Starostové]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Naši lidé pro vaši budoucnost, Karlovarský kraj
| url = https://www.piratiastarostove.cz/kandidati/kraj/karlovarsky/
| vydavatel = Piráti a Starostové
| datum_vydání = 2021
| datum_přístupu = 2021-07-29
}}</ref> a byl zvolen poslancem.
Od července 2022 do května 2025 byl členem předsednictva hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rakušan zůstává v čele Starostů a nezávislých. Farský bude řadovým místopředsedou
| periodikum = Aktuálně.cz
| odkaz na periodikum = Aktuálně.cz
| vydavatel = Economia
| odkaz na vydavatele = Economia
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/politika/zacal-mimoradny-sjezd-starostu-hlavni-boj-bude-o-mista-kolem/r~b0349d6c0a4511edbc030cc47ab5f122/
| datum vydání = 2022-07-23
| datum přístupu = 2022-07-23
}}</ref> V [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku 2024|krajských volbách v roce 2024]] byl zvolen jako člen hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]] zastupitelem [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev krajů konané 20.9. – 21.9.2024, Jmenné seznamy a přehledy, Všichni platní kandidáti, Karlovarský kraj, 61 – STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ
| url = https://www.volby.cz/app/kz2024/cs/name-lists/!_1_4100_61
| vydavatel = Český statistický úřad
| datum_vydání = 2024
| datum_přístupu = 2024-11-27
}}</ref>
Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025]] je lídrem hnutí [[Starostové a nezávislí|STAN]] v [[Karlovarský kraj|Karlovarském kraji]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = STAN skládá kandidátky: Ministra sesadili na druhé místo
| url = https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-stan-sklada-kandidatky-ministra-sesadili-na-druhe-misto-40515752
| vydavatel = Novinky.cz
| datum_vydání = 2025-04-02
| datum_přístupu = 2025-04-03
}}</ref>
== Reference ==
<references />
{{Portály|Lidé|Politika}}
{{DEFAULTSORT:Kuchař, Jan}}
[[Kategorie:Čeští podnikatelé]]
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2021–2025)]]
[[Zastupitelé Karlovarského kraje]]
[[Kategorie:Čeští starostové]]
[[Kategorie:Členové ODS]]
[[Kategorie:Členové STAN]]
[[Kategorie:Narození v roce 1974]]
[[Kategorie:Narození 18. května]]
[[Kategorie:Narození v České Lípě]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,941,277
|
[{"title": "\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed", "data": {"\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed": "Ve funkci od: \u00b7 9. \u0159\u00edjna 2021"}}, {"title": "\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed", "data": {"\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed": "Ve funkci od: \u00b7 21. z\u00e1\u0159\u00ed 2024"}}, {"title": "Starosta m\u011bsta Franti\u0161kovy L\u00e1zn\u011b", "data": {"Starosta m\u011bsta Franti\u0161kovy L\u00e1zn\u011b": "Ve funkci: \u00b7 14. z\u00e1\u0159\u00ed 2016 \u2013 31. ledna 2023", "P\u0159edch\u016fdce": "Otakar Skala", "N\u00e1stupce": "Lenka Pr\u016f\u0161ov\u00e1"}}, {"title": "\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed", "data": {"\u00da\u0159aduj\u00edc\u00ed": "Ve funkci od: \u00b7 11. \u0159\u00edjna 2014"}}, {"title": "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost", "data": {"\u010clenstv\u00ed": "ODS (2010\u20132013) \u00b7 UNP (2013) \u00b7 PRO (2014\u20132016) \u00b7 PRO ZS / PRO Zdrav\u00ed (do 2018) \u00b7 STAN (od 2021)", "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost": ["Nestran\u00edk", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky. \u00b7 Chyb\u00ed svobodn\u00fd obr\u00e1zek."], "v zastupitelstvu": "nez\u00e1visl\u00fd (2018\u20132021)", "do kraje": "za STAN (2020)", "Narozen\u00ed": "18. kv\u011btna 1974 (51 let) \u00b7 \u010cesk\u00e1 L\u00edpa \u00b7 \u010ceskoslovensko", "S\u00eddlo": "Slatina \u00b7 Franti\u0161kovy L\u00e1zn\u011b", "Profese": "podnikatel a politik", "Webov\u00e1 str\u00e1nka": "kucharjan.cz"}}]
| false
|
# Hieronymus z Clary-Aldringenu
Kníže Jeroným z Clary a Aldringenu (* 25. března 1944, Teplice) je český šlechtic a hlavní představitel a od 1. března 2007 (titulárně) 9. kníže rodu Clary-Aldringenů.
## Život
Narodil se jako Jeroným Maria Alfons Hanuš Oldřich Siegfried Josef Antonín kníže z Clary a Aldringenu (německy Hieronymus Maria Alfons Hans Ulrich Siegfried Josef Antonio Fürst von Clary und Aldringen), syn Markuse, 8. knížete z Clary-Aldringenu (1919-2007) a jeho první manželky hraběnky Pauly ze Schaffgotsche-Semperfrei (1920-2006).
Narodil se na zámku v Teplicích, který byl jedním z sídel rodu. Po druhé světové válce však byl rodině zkonfiskován majetek v Československu a znárodněn a celá rodina musela opustit zemi.
V zahraničí vystudoval práva a stal se obchodním manažerem.
Jako hlava rodu sídlí kníže mimo jiné v paláci Claryů v Benátkách.
Hieronymus z Clary-Aldringenu je čestným a oddaným rytířem suverénního Maltézského řádu, jeho manželka čestnou dámou tohoto řádu. Ona je kromě toho také členkou dámského Řádu hvězdového kříže.
### Manželství a rodina
V roce 1980 se Jeroným z Clary-Aldringenu oženil s hraběnkou Tamarou z Flemmingu (* 1957). Manželé mají pět dětí, jedním z nich je Johannes z Clary-Aldringenu (* 1981), předpokládaný nástupce ve funkci hlavy rodu.
|
cswiki/1923600
|
cswiki
| 1,923,600
|
Hieronymus z Clary-Aldringenu
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hieronymus_z_Clary-Aldringenu
|
2025-05-08T19:51:58Z
|
cs
|
Q66016296
| 11,194
|
{{Infobox - osoba
}}Kníže '''Jeroným z Clary a Aldringenu''' (* [[25. březen|25. března]] [[1944]], [[Teplice]]) je [[Česká šlechta|český šlechtic]] a hlavní představitel a od 1. března 2007 (titulárně) 9. kníže rodu [[Clary-Aldringenové|Clary-Aldringenů]].
== Život ==
[[Soubor:Teplice_zámek_1.jpg|vlevo|náhled|Rodný [[Teplice (zámek)|zámek v Teplicích]] byl v majetku rodu v letech 1634-1945]]
Narodil se jako ''Jeroným'' Maria Alfons Hanuš Oldřich Siegfried Josef Antonín kníže z Clary a Aldringenu ([[Němčina|německy]] ''Hieronymus'' Maria Alfons Hans Ulrich Siegfried Josef Antonio Fürst von Clary und Aldringen), syn [[Markus z Clary-Aldringenu|Markuse]], 8. knížete z Clary-Aldringenu (1919-2007) a jeho první manželky hraběnky Pauly [[Schaffgotschové|ze Schaffgotsche-Semperfrei]] (1920-2006).
Narodil se na [[Teplice (zámek)|zámku v Teplicích]], který byl jedním z sídel rodu. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] však byl rodině [[Konfiskace|zkonfiskován]] majetek v Československu a [[Znárodnění|znárodněn]] a celá rodina musela opustit zemi.
V zahraničí vystudoval práva a stal se obchodním manažerem.
[[Soubor:Palazzo_Clary_(Venice).jpg|náhled|Palác Claryů v [[Benátky|Benátkách]]]]
Jako hlava rodu sídlí kníže mimo jiné v [[Palác Claryů (Benátky)|paláci Claryů]] v Benátkách.
Hieronymus z Clary-Aldringenu je čestným a oddaným rytířem suverénního [[Suverénní řád Maltézských rytířů|Maltézského řádu]], jeho manželka čestnou dámou tohoto řádu. Ona je kromě toho také členkou dámského [[Řád hvězdového kříže|Řádu hvězdového kříže]].
=== Manželství a rodina ===
V roce 1980 se Jeroným z Clary-Aldringenu oženil s hraběnkou Tamarou [[Flemmingové|z Flemmingu]] (* 1957). Manželé mají pět dětí, jedním z nich je [[Johannes z Clary-Aldringenu]] (* 1981), předpokládaný nástupce ve funkci hlavy rodu.
== Reference ==
{{Překlad|nl|Hieronymus von Clary und Aldringen|54298990}} {{citace monografie
| 2 = *''[[Genealogisches Handbuch des Adels]]'' 149 (2011), p. 462-465.
}}
{{DEFAULTSORT:Clary und Aldringen, Hieronymus von}}
[[Kategorie:Narození v Teplicích]]
[[Kategorie:Narození v roce 1944]]
[[Kategorie:Čeští šlechtici]]
[[Kategorie:Lidé z Teplic]]
[[Kategorie:Rakouští šlechtici]]
[[Kategorie:Clary-Aldringenové]]
[[Kategorie:Narození 25. března]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,886,545
|
[{"title": "Hieronymus z Clary a Aldringenu", "data": {"Narozen\u00ed": "25. b\u0159ezna 1944 (81 let)", "Rodi\u010de": "Markus z Clary-Aldringenu", "Rod": "Clary-Aldringenov\u00e9"}}]
| false
|
# Berdyčivský rajón
Berdyčivský rajón (ukrajinsky Бердичівський район) je rajón v Žytomyrské oblasti na Ukrajině. Hlavním městem je Berdyčiv a rajón má přibližně 156 tisíc obyvatel.
## Města v rajónu
- Andrušivka
- Berdyčiv
## Osobnosti
V rajónu se narodili:
- Joseph Conrad (1857–1924), anglický spisovatel polského původu
- Edmund Różycki (1827–1893), polský generál, jeden z velitelů Lednového povstání
|
cswiki/1069783
|
cswiki
| 1,069,783
|
Berdyčivský rajón
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Berdy%C4%8Divsk%C3%BD_raj%C3%B3n
|
2024-05-02T16:02:01Z
|
cs
|
Q102446300
| 36,080
|
{{Infobox - region
| úřední název česky = Berdyčivský rajón
| úřední název = Бердичівський район
| mapa = Berdychiv Raion 2020.svg
| popisek mapy = Poloha rajónu v Žytomyrské oblasti
| hlavní město = [[Berdyčiv]]
| součást státu = [[Žytomyrská oblast]]
| forma administrativní jednotky = [[rajón]]
}}
'''Berdyčivský rajón''' ({{Vjazyce2|uk|Бердичівський район}}) je [[rajón]] v [[Žytomyrská oblast|Žytomyrské oblasti]] na [[Ukrajina|Ukrajině]]. Hlavním městem je [[Berdyčiv]] a rajón má {{Počet obyvatel}} obyvatel.
== Města v rajónu ==
* [[Andrušivka]]
* '''[[Berdyčiv]]'''
== Osobnosti ==
V rajónu se narodili:
* [[Joseph Conrad]] (1857–1924), anglický spisovatel polského původu
* [[Edmund Różycki]] (1827–1893), polský generál, jeden z velitelů [[Lednové povstání|Lednového povstání]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|uk|Бердичівський район|37577406}}
<references />
=== Externí odkazy ===
{{Žytomyrská oblast}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Ukrajina}}
[[Kategorie:Berdyčivský rajón| ]]
[[Kategorie:Rajóny v Žytomyrské oblasti]]
| 23,884,473
|
[{"title": "Geografie", "data": {"Geografie": "\u00b7 Poloha raj\u00f3nu v \u017dytomyrsk\u00e9 oblasti", "Hlavn\u00ed m\u011bsto": "Berdy\u010div", "Sou\u0159adnice": "49\u00b052\u20327\u2033 s. \u0161., 28\u00b041\u203237\u2033 v. d.", "Rozloha": "3 018,5 km\u00b2", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "UTC+02:00 (standardn\u00ed \u010das) \u00b7 UTC+03:00 (letn\u00ed \u010das) \u00b7 v\u00fdchodoevropsk\u00fd \u010das", "Geodata (OSM)": "OSM, WMF"}}, {"title": "Obyvatelstvo", "data": {"Po\u010det obyvatel": "156 419 (2022)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "51,8 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va regionu", "data": {"St\u00e1t": "Ukrajina", "Nad\u0159azen\u00fd celek": "\u017dytomyrsk\u00e1 oblast", "Druh celku": "raj\u00f3n", "Vznik": "19. \u010dervence 2020", "Spr\u00e1va regionu": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Clive Terrelonge
Clive Terrelonge (* 30. června 1969) je bývalý jamajský atlet, běžec, který se věnoval středním tratím. Jeho hlavní disciplínou byl běh na 800 metrů.
Startoval dvakrát na olympiádě – v Barceloně (1992) ani v Atlantě (1996) však do finále běhu na 800 metrů nepostoupil. Jeho největším úspěchem je titul halového mistra světa v běhu na 800 metrů z roku 1995.
|
cswiki/1294799
|
cswiki
| 1,294,799
|
Clive Terrelonge
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Clive_Terrelonge
|
2023-02-08T08:48:42Z
|
cs
|
Q1102005
| 36,576
|
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Halové mistrovství světa v atletice|Halové MS v atletice]]
| medaile1 =
{{Medaile|1|[[Halové mistrovství světa v atletice 1995|HMS 1995]]|běh na 800 m}}
}}
'''Clive Terrelonge''' (* [[30. červen|30. června]] [[1969]]) je bývalý jamajský [[Lehká atletika|atlet]], [[Běh|běžec]], který se věnoval středním tratím. Jeho hlavní disciplínou byl [[běh na 800 m]]etrů.
Startoval dvakrát na olympiádě – v Barceloně (1992) ani v Atlantě (1996) však do finále běhu na 800 metrů nepostoupil. Jeho největším úspěchem je titul halového mistra světa v běhu na 800 metrů z roku 1995.
== Externí odkazy ==
* {{Olympedia}}
{{Haloví mistři světa v atletice - 800 m}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Sport|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Terrelonge, Clive}}
[[Kategorie:Jamajští běžci]]
[[Kategorie:Mistři světa v běhu na 800 m]]
[[Kategorie:Narození v roce 1969]]
[[Kategorie:Narození 30. června]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození v Kingstonu]]
| 22,425,568
|
[{"title": "Clive Terrelonge", "data": {"Narozen\u00ed": "30. \u010dervna 1969 (55 let) \u00b7 Kingston", "Alma mater": "Lincolnova univerzita", "Povol\u00e1n\u00ed": "atlet"}}, {"title": "Halov\u00e9 MS v atletice", "data": {"zlato": "HMS 1995 \u00b7 b\u011bh na 800 m"}}]
| false
|
# Coventry
Coventry je město a metropolitní distrikt v anglickém hrabství West Midlands. V roce 2021 zde žilo 345 324 obyvatel a je tak desátým největším městem Anglie, třináctým městem Spojeného království a po Birminghamu druhé v Midlands. Nachází se 153 km na severozápad od Londýna, 30 km na východ od Birminghamu a je nejvzdálenějším městem od pobřeží Velké Británie.
Město je známé svou moderní katedrálou postavenou po bombardování původní katedrály v době druhé světové války, příspěvkem místních společností automobilovému průmyslu Velké Británie a též jako sídlo dvou univerzit – Coventry University a University of Warwick.
## Historie
Tradičně se předpokládalo, že Coventry bylo založeno roku 1043, v době kdy Leofric, král Mercie a jeho žena Godiva, nechali postavit benediktinské opatství. Poslední výzkumy ale dokazují existenci tohoto opatství již v roce 1022, takže král Leofric a jeho žena již postavené opatství pouze rozšířili. V krátké době vznikl městský trh u brán opatství a osada se rozrostla.
Ve 14. století se město stalo důležitým centrem obchodu s plátnem a ve středověku bylo jedním z největších a nejvýznamnějších měst Anglie. Status města obdrželo roku 1345 a později bylo samostatným hrabstvím.
Na konci 19. století se Coventry stalo centrem výroby jízdních kol a to především díky společnosti Rover. Na počátku 20. století se z tohoto odvětví vyvinula výroba motorů a město se stalo hlavním střediskem motorového průmyslu.
V době druhé světové války se Coventry stalo terčem masivních náletů, které zničily historické centrum města a původní katedrálu. Spolu s Londýnem a Plymouthem bylo Coventry nejvíce poškozenými anglickými městy v druhé světové válce. Město bylo napadeno především proto, že bylo centrem výroby munice a motorů. Po náletech byla velká část historických budov v takovém stavu, že jejich obnova nebyla možná. Spekulace, že se britský premiér Winston Churchill v listopadu 1940 rozhodl nevarovat obyvatele města před hrozícím náletem, aby Němci nepojali podezření, že Britové dokážou prolomit kódování zpráv pomocí přístroje Enigma, se nezakládá na pravdě.
Zajímavostí je, že Coventry a Lidice jsou od druhé světové války sesterskými městy. Ve městě bylo jedno náměstí pojmenováno po Lidicích, je zde umístěna památná deska.
V poválečném období bylo město obnoveno podle takzvaného Gibsonova plánu. V centru města vzniklo obchodní centrum orientované jako pěší zóna (první svého druhu v tak velkém rozsahu v Evropě) a roku 1962 i nová katedrála Svatého Michala (s největší tapisérií na světě). Na znamení této obnovy dostalo město Coventry do městského znaku jako štítonoše fénixe, který symbolizuje znovuzrození města.
## Ekonomika
Hlavními průmyslovými obory v Coventry jsou výroba automobilů, elektronických součástek, nástrojů, zemědělské techniky, umělých vláken, součástek pro letecký průmysl a telekomunikace. V poslední době je možno sledovat odklon od průmyslové výroby směrem k finančním službám, výzkumu, designu zásobování a turistice.
Coventry bylo dlouhou dobu centrem výroby jízdních kol a motorů a to již od roku 1878. Mezi společnosti působící v tomto oboru v Coventry patří méně známé Coventry Motette, Great Horseless Carriage Co, Swift nebo známější Humber, Riley, Daimler a Triumph. V 50. a 60. letech 20. století zažíval motorový průmysl v Coventry výrazný růst, který byl ale následován znatelným poklesem v 70. letech což silně poznamenalo ekonomiku města. V 80. letech mělo Coventry jedno z nejvyšších procent nezaměstnaných v zemi.
V posledních letech se město vlivem rozvoje jiných odvětví pomalu zotavuje ale význam motorového průmyslu stále klesá. Přes tento pokles významu má například v Coventry vývojové centrum Jaguar (v Allesey a Whitley) a Peugeot zde vyrábí některé součásti. Známé černé vozy (black cab) londýnské taxislužby vyrábí společnost LTI v Coventry a jsou to jediné typy automobilů, které se vyrábí celé ve městě.
## Správa města
Coventry, ačkoli bylo po 400 let samostatným hrabstvím, bylo i součástí hrabství Warwickshire. Distriktem, nezávislým na hrabství se stalo roku 1889. Po správní reformě roku 1974 se stalo metropolitním distriktem v rámci hrabství West Midlands. V roce 1986 byla rada hrabství West Midlands zrušena a Coventry se stalo samostatnou správní jednotkou (unitary authority). Coventry je ale stále silně spojeno s tradičním hrabstvím Warwickshire, což je dáno jeho geografickou polohou ve vztahu k tomuto hrabství.
Coventry je řízeno radou města Coventry (Coventry City Council). Město je rozděleno na 18 volebních obvodů do městské rady a každý je zastoupen v radě třemi radními. Některé místní služby, například policejní služby, požární ochranu a dopravu, zajišťují orgány v rámci West Midlands. Coventry je pro volby do parlamentu rozděleno na tři volební obvody – Coventry severovýchod, Coventry jih a Coventry severozápad.
## Doprava
Coventry se nachází v dosahu dálnic M6, M69 a M40 a rychlostních komunikací A45 a A46. Centrum města je sevřeno dopravním okruhem dálničního charakteru, doplněný nedávno vybudovaným severo jižním průtahem Phoenix Way.
Hlavní železniční stanice v Coventry se nachází na trati West Coast Main Line. Město má pravidelné spojení zastávkovými vlaky dopravce Central trains s Northamptonem, Birminghamem a Nuneatonem (přes Bedworth). Dálkovou dopravu zajišťují vlaky Virgin trainsu relací Londýn – Wolverhampton a Skotsko – Bournemouth/Brighton (jižní pobřeží). V Coventry se také nachází dvě příměstské železniční stanice – Canley a Tile Hill.
Autobusovou dopravu v Coventry zajišťují dopravci Travel Coventry, Travel De Courcey a Stagecoach Warwickshire.
Nejbližšími letišti v dosahu Coventry jsou Letiště Coventry v Bagintonu asi 8 km na jih od města odkud společnost Thomsonfly zajišťuje pravidelné obchodní lety do více než 20 měst Evropy. Nadregionálním leteckým terminálem je Letiště Birmingham asi 17 km na západ od města.
Coventry Canal končí nedaleko centra města v Coventry Canal Basin a je splavný v úseku 61 km až do Fradley Junction v Staffordshire.
## Kultura
Bělehradské divadlo v Coventry, bylo v roce 1958 prvním účelově postaveným občanským městským divadlem ve Velké Británii po druhé světové válce. Roku 1965 byla založena společnost pro rozšíření funkcí divadla jako vzdělávací instituce. Tato organizace však byla městskou radou roku 1996 zrušena. Dalším divadlem ve městě je College Theatre, s 866 sedadly jedno z největších divadel v zemi.
Současné Coventry je známé pro širokou škálu pořádaných hudebních akcí včetně mezinárodního jazzového festivalu, jednoho z nejdůležitějších v této oblasti v rámci Velké Británie a Godiva Festivalu.
Warwick Arts Centre se nachází v areálu University of Warwick a obsahuje uměleckou galerii, divadlo, koncertní sál a kino. Je po londýnském Barbican, druhé největší kulturní centrum země.
Na sever od města (5,5 km) se nachází Ricoh Arena pro 32 000 diváků, stadión, na němž hraje svá utkání fotbalový klub Coventry City FC a pořádají se zde velké rockové koncerty, například zde vystupovali Red Hot Chili Peppers nebo Bon Jovi. Poblíž se nachází hala pro 6 000 diváků – Ricoh Exhibition Hall.
## Vlajka města
Vlajka Coventry vyjadřuje jedinečnou identitu tohoto města, do roku 1974 součásti Warwickshire, a jeho obyvatel. Vlajka zvítězila v roce 2018 díky lidovému hlasování v soutěži organizované BBC. Navrhl ji Simon Wyatt. Vlála nad městem zejména v roce 2021, kdy bylo Coventry městem kultury Spojeného království.
Na vlajce je zobrazena slavná místní hrdinka Lady Godiva, sedící na černém koni na širokém bílém pruhu. Symbolizuje historii Coventry a jeho pověst jako města míru. Světle modré panely na obou stranách připomínají „Coventry Blue“, barvivo používané v historickém místním textilním průmyslu, a je to také barva fotbalového klubu Coventry City, známého jako „Sky Blues“.
## Vzdělávání
V Coventry existují dvě univerzity – Coventry University, nacházející se v moderním studentském areálu v centru města a University of Warwick, která je umístěna asi 6 km na jih od centra města na hranicích s Warwickshire. Tato univerzita je jednou z pěti vysokých škol, které se vždy umístily v nejlepší desítce vysokých škol z hlediska kvality výuky a výzkumu. V dubnu 2007 získal prestižní ocenění BBC University Challenge. Ve městě se také nacházejí dvě velké vysokoškolské fakulty. City College vznikla spojením Coventry Technical College a Tile Hill College, druhá je Henley College.
Mnohé střední školy v Coventry a okolí jsou specializované školy. Například Finham Park School se specializuje na výuku matematiky a výpočetní techniky, Coventry Blue Coat Church of England School se nedávno přeorientovala na hudební školu, jednu z mála takto specializovaných institucí v zemi. Bishop Ullathorne RC School se orientuje na humanitní obory, Woodlands School je zaměřena na sportovní aktivity. Na severu města se nacházejí Exhall Grange School a Science College. Ernesford Grange School, na jihovýchodě města, se zaměřuje na výuku příštích vědeckých pracovníků. Pattison College, soukromá škola založená roku 1949, se specializuje na výuku dramatických umění.
## Sport
Významné sportovní kluby v Coventry – Coventry City F.C., Coventry Sphinx, Coventry Copsewood (fotbal), Coventry Rugby Club (ragby), City Of Coventry Swimming Club (plavání), Coventry Blaze (Lední hokej), Coventry Bears (ragby), Coventry Godiva Harriers (atletika), Coventry Bees(plochá dráha), Coventry Crusaders (basketbal) a Coventry Cassidy Jets (americký fotbal).
## Památky
Katedrála svatého Michala je nejznámější stavbou Coventry. Původní katedrála ze 14. století byla téměř zcela zničena při bombardování v druhé světové válce a zachovala se pouze část vnějších zdí a věž. Nová katedrála byla otevřena roku 1962 poblíž trosek původní. Byla navržena Basilem Spencem. V katedrále se nachází tapisérie Svatořečení Krista od Grahama Sutherlanda. Bronzová socha Vítězství svatého Michala nad ďáblem od Jakuba Epsteina je umístěna na exteriéru katedrály poblíž hlavního vchodu. Válečné rekviem, dílo Benjamina Brittena, mnohými považováno za jeho mistrovské dílo, bylo napsáno u příležitosti otevření katedrály. Věž původní katedrály je součástí trojice věží, která je součástí dominanty města již od 14. století. Dalšími jsou věž Christ Church (z něhož se zachovala pouze věž) a Kostela Svaté Trojice (ten je využíván do současnosti).
- Kostel Svaté Trojice – ač v blízkosti katedrály, byl jen částečně zasažen bombardováním. Dochovaly se v něm nástěnné malby Posledního soudu z 1. poloviny 15. století.
- Kostel svatého Jana Křtitele – založen královnou Izabelou Francouzskou v roce 1342, byl přestavován v 15. století. Větší rekonstrukce proběhla na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o druhý středověký kostel ve městě, který byl jen málo zasažen bombardováním za 2. světové války. V jeho těsné blízkosti se nachází náměstí Lidice.
## Muzea
Nejznámějším je Muzeum dopravy v Coventry, které obsahuje nejrozsáhlejší sbírku silničních vozidel vyrobených ve Velké Británii na světě a do něhož je vstup bez poplatků. Nejatraktivnějšími exponáty jsou auta, která pokořila rychlostní rekordy – Thrust2 a ThrustSSC. Muzeum prošlo v roce 2004 výraznou rekonstrukcí.
Herbert Art Gallery and Museum je velká umělecká galerie v centru města. Asi 6 km od centra města na jeho hranicích v Bagintonu se nachází rekonstruovaná pevnost z doby Římanů – Lunt Fort. Muzeum letecké techniky Midland Air Museum je umístěno poblíž letiště Coventry.
Hlavní policejní stanice na Little Park Street obsahuje i muzeum policie Coventry a je umístěno v podzemní části hlavní budovy. Je rozděleno na dvě části. Jedna obsahuje sbírky zachycující historii policie v Coventry a druhá ukazuje podrobnosti o některých zvláštních případech. Muzeum je podporováno charitativními fondy a jeho návštěva vyžaduje předchozí objednání.
## Osobnosti města
- John Marston (1576–1634), anglický básník a dramatik pozdní renesance, tzv. alžbětinského divadla[3]
- Frank Whittle (1907–1996), anglický vynálezce a strojní důstojník RAF[4]
- Philip Larkin (1922–1985), anglický básník a prozaik[5]
- Nigel Hawthorne (1929–2001), anglický herec[6]
- Peter Tremayne (* 1943), anglický historik a spisovatel[7]
- Kevin Warwick (* 1954), anglický vědec a profesor kybernetiky[8]
- Lee Child (* 1954), anglický spisovatel akčních thrillerů[9]
- Clint Mansell (* 1963), anglický hudebník a hudební skladatel[10]
- Clive Owen (* 1964), anglický herec[11]
- Marlon Devonish (* 1976), bývalý anglický sprinter, olympijský vítěz a mistr Evropy ve štafetě na 4 x 100 metrů[12]
- James Maddison (* 1996), anglický profesionální fotbalový záložník[13]
## Partnerská města
- Arnhem, Nizozemsko, 1958
- Bělehrad, Srbsko, 1957
- Bologna, Itálie, 1960
- Caen, Francie, 1957
- Cork, Irsko, 1958
- Cornwall, Kanada, 1972
- Coventry (Connecticut), USA, 1962
- Coventry (New York), USA, 1972
- Coventry (Rhode Island), USA, 1971
- Dresden, Německo, 1959
- Dunaújváros, Maďarsko
- Galaţi, Rumunsko, 1962
- Granby, Kanada, 1963
- Graz, Rakousko, 1957
- Kecskemét, Maďarsko, 1962
- Kiel, Německo, 1947
- Kingston, Jamajka, 1962
- Lidice, Česko, 1947
- Ostrava, Česko, 1959
- Parkes, Austrálie, 1956
- Sarajevo, Bosna a Hercegovina, 1957
- Saint-Étienne, Francie, 1955
- Ťi-nan, Čína, 1983
- Varšava, Polsko, 1957
- Volgograd/Stalingrad, Rusko, 1944 (partnerství přerušeno)
- Windsor, Kanada, 1963
|
cswiki/219994
|
cswiki
| 219,994
|
Coventry
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Coventry
|
2025-06-17T01:02:30Z
|
cs
|
Q6225
| 114,056
|
{{Infobox - sídlo světa
| pojem vyššího celku = [[Země Spojeného království|Země]]
| název vyššího celku = [[Anglie]]
| pojem nižšího celku = [[Anglické regiony|Region]]
| název nižšího celku = [[West Midlands (anglický region)|West Midlands]]
| pojem celku 3 = [[Anglická ceremoniální hrabství|Ceremoniální hrabství]]
| název celku 3 = [[West Midlands (hrabství)|West Midlands]]
| pojem celku 4 = [[Anglické metropolitní distrikty|Metropolitní distrikt]]
| název celku 4 = Coventry
| obrázek = Coventry City Centre (2020) cropped a bit.jpg
| popisek = Panorama města
| počet obyvatel = 345324
| obyvatelé aktuální k = 2021
}}
{{Různé významy|tento=městě a metropolitním distriktu|druhý=lodích|stránka=HMS Coventry}}
'''Coventry''' je město a metropolitní distrikt v anglickém hrabství [[West Midlands (hrabství)|West Midlands]]. V roce 2021 zde žilo 345 324 obyvatel a je tak desátým největším městem [[Anglie]], třináctým městem [[Spojené království|Spojeného království]] a po [[Birmingham]]u druhé v Midlands. Nachází se 153 km na severozápad od [[Londýn]]a, 30 km na východ od Birminghamu a je nejvzdálenějším městem od pobřeží Velké Británie.
Město je známé svou moderní [[Katedrála svatého Michaela (Coventry)|katedrálou]] postavenou po bombardování původní katedrály v době [[Druhá světová válka|druhé světové války]], příspěvkem místních společností automobilovému průmyslu Velké Británie a též jako sídlo dvou univerzit – ''Coventry University'' a ''University of Warwick''.
== Historie ==
[[Soubor:Coat of Arms of Coventry City Council.svg|náhled|vlevo|Znak města Coventry]]
Tradičně se předpokládalo, že Coventry bylo založeno roku [[1043]], v době kdy Leofric, král [[Mercie]] a jeho žena Godiva, nechali postavit [[Řád svatého Benedikta|benediktinské]] [[opat]]ství. Poslední výzkumy ale dokazují existenci tohoto opatství již v roce [[1022]], takže král Leofric a jeho žena již postavené opatství pouze rozšířili. V krátké době vznikl městský trh u brán opatství a osada se rozrostla.
Ve [[14. století]] se město stalo důležitým centrem obchodu s plátnem a ve [[středověk]]u bylo jedním z největších a nejvýznamnějších měst Anglie. Status města obdrželo roku [[1345]] a později bylo samostatným hrabstvím.
Na konci [[19. století]] se Coventry stalo centrem výroby jízdních kol a to především díky společnosti [[Rover Company|Rover]]. Na počátku [[20. století]] se z tohoto odvětví vyvinula výroba motorů a město se stalo hlavním střediskem motorového průmyslu.
V době druhé světové války se Coventry stalo terčem [[Nálet na Coventry|masivních náletů]], které zničily historické centrum města a původní katedrálu. Spolu s Londýnem a Plymouthem bylo Coventry nejvíce poškozenými anglickými městy v druhé světové válce. Město bylo napadeno především proto, že bylo centrem výroby munice a motorů. Po náletech byla velká část historických budov v takovém stavu, že jejich obnova nebyla možná. Spekulace, že se britský premiér [[Winston Churchill]] v listopadu [[1940]] rozhodl nevarovat obyvatele města před hrozícím náletem, aby Němci nepojali podezření, že Britové dokážou prolomit kódování zpráv pomocí přístroje [[Enigma]], se nezakládá na pravdě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Opravdu Britové obětovali město, aby neprozradili špionážní operaci?
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/bombardovani-coventry.A150209_131533_vojenstvi_mla
| datum vydání = 2015-02-10
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-09-27
}}</ref>
Zajímavostí je, že Coventry a [[Lidice]] jsou od druhé světové války sesterskými městy. Ve městě bylo jedno náměstí pojmenováno po [[Lidice|Lidicích]], je zde umístěna památná deska.
V poválečném období bylo město obnoveno podle takzvaného Gibsonova plánu. V centru města vzniklo obchodní centrum orientované jako pěší zóna (první svého druhu v tak velkém rozsahu v [[Evropa|Evropě]]) a roku [[1962]] i nová katedrála [[Svatý Michal|Svatého Michala]] (s největší [[tapisérie|tapisérií]] na světě). Na znamení této obnovy dostalo město Coventry do městského znaku jako [[štítonoš]]e fénixe, který symbolizuje znovuzrození města.
== Ekonomika ==
Hlavními průmyslovými obory v Coventry jsou výroba automobilů, elektronických součástek, nástrojů, zemědělské techniky, umělých vláken, součástek pro letecký průmysl a telekomunikace. V poslední době je možno sledovat odklon od průmyslové výroby směrem k finančním službám, výzkumu, designu zásobování a turistice.
Coventry bylo dlouhou dobu centrem výroby jízdních kol a motorů a to již od roku [[1878]]. Mezi společnosti působící v tomto oboru v Coventry patří méně známé ''Coventry Motette'', ''Great Horseless Carriage Co'', ''Swift'' nebo známější ''Humber'', ''Riley'', ''Daimler'' a ''Triumph''. V 50. a 60. letech 20. století zažíval motorový průmysl v Coventry výrazný růst, který byl ale následován znatelným poklesem v 70. letech což silně poznamenalo ekonomiku města. V 80. letech mělo Coventry jedno z nejvyšších procent nezaměstnaných v zemi.
V posledních letech se město vlivem rozvoje jiných odvětví pomalu zotavuje ale význam motorového průmyslu stále klesá. Přes tento pokles významu má například v Coventry vývojové centrum [[Jaguar (automobil)|Jaguar]] (v ''Allesey'' a ''Whitley'') a [[Peugeot]] zde vyrábí některé součásti. Známé černé vozy (''black cab'') [[Londýnská taxislužba|londýnské taxislužby]] vyrábí společnost ''LTI'' v Coventry a jsou to jediné typy automobilů, které se vyrábí celé ve městě.
== Správa města ==
[[Soubor:Coventry spires.jpg|náhled|Věže Coventry – vlevo věž chrámu Svaté trojice, vpravo věž původní katedrály]]
Coventry, ačkoli bylo po 400 let samostatným hrabstvím, bylo i součástí hrabství Warwickshire. Distriktem, nezávislým na hrabství se stalo roku [[1889]]. Po správní reformě roku [[1974]] se stalo metropolitním distriktem v rámci hrabství West Midlands. V roce [[1986]] byla rada hrabství West Midlands zrušena a Coventry se stalo samostatnou správní jednotkou (''unitary authority''). Coventry je ale stále silně spojeno s tradičním hrabstvím Warwickshire, což je dáno jeho geografickou polohou ve vztahu k tomuto hrabství.
Coventry je řízeno radou města Coventry (''Coventry City Council''). Město je rozděleno na 18 volebních obvodů do městské rady a každý je zastoupen v radě třemi radními. Některé místní služby, například policejní služby, požární ochranu a dopravu, zajišťují orgány v rámci West Midlands. Coventry je pro volby do [[Parlament Spojeného království|parlamentu]] rozděleno na tři volební obvody – Coventry severovýchod, Coventry jih a Coventry severozápad.
== Doprava ==
[[Soubor:Cov railway station 18s07.JPG|náhled|Coventry railway station]]
Coventry se nachází v dosahu dálnic ''M6'', ''M69'' a ''M40'' a rychlostních komunikací ''A45'' a ''A46''. Centrum města je sevřeno dopravním okruhem dálničního charakteru, doplněný nedávno vybudovaným severo jižním průtahem ''Phoenix Way''.
Hlavní železniční stanice v [[Coventry (železniční stanice)|Coventry]] se nachází na trati ''West Coast Main Line''. Město má pravidelné spojení zastávkovými vlaky dopravce [[Central trains]] s [[Northampton]]em, [[Birmingham]]em a [[Nuneaton]]em (přes [[Bedworth]]). Dálkovou dopravu zajišťují vlaky [[Virgin trains]]u relací Londýn – Wolverhampton a Skotsko – Bournemouth/Brighton (jižní pobřeží). V Coventry se také nachází dvě příměstské železniční stanice – ''Canley'' a ''Tile Hill''.
[[Autobus]]ovou dopravu v Coventry zajišťují dopravci ''Travel Coventry'', ''Travel De Courcey'' a ''Stagecoach Warwickshire''.
Nejbližšími letišti v dosahu Coventry jsou [[Letiště Coventry]] v [[Baginton]]u asi 8 km na jih od města odkud společnost ''Thomsonfly'' zajišťuje pravidelné obchodní lety do více než 20 měst Evropy. Nadregionálním leteckým terminálem je [[Letiště Birmingham]] asi 17 km na západ od města.
''Coventry Canal'' končí nedaleko centra města v ''Coventry Canal Basin'' a je splavný v úseku 61 km až do ''Fradley Junction'' v [[Staffordshire]].
== Kultura ==
[[Soubor:Coventry Transport Museum.jpg|náhled|[[Muzeum dopravy v Coventry]] ]]
[[Bělehradské divadlo (Coventry)|Bělehradské divadlo]] v Coventry, bylo v roce [[1958]] prvním účelově postaveným občanským městským divadlem ve Velké Británii po druhé světové válce. Roku [[1965]] byla založena společnost pro rozšíření funkcí divadla jako vzdělávací instituce. Tato organizace však byla městskou radou roku [[1996]] zrušena. Dalším divadlem ve městě je ''College Theatre'', s 866 sedadly jedno z největších divadel v zemi.
Současné Coventry je známé pro širokou škálu pořádaných hudebních akcí včetně mezinárodního [[jazz]]ového festivalu, jednoho z nejdůležitějších v této oblasti v rámci Velké Británie a ''Godiva Festivalu''.
''Warwick Arts Centre'' se nachází v areálu ''University of Warwick'' a obsahuje uměleckou galerii, divadlo, koncertní sál a kino. Je po londýnském ''Barbican'', druhé největší kulturní centrum země.
Na sever od města (5,5 km) se nachází ''Ricoh Arena'' pro 32 000 diváků, stadión, na němž hraje svá utkání fotbalový klub ''Coventry City FC'' a pořádají se zde velké [[rock]]ové koncerty, například zde vystupovali [[Red Hot Chili Peppers]] nebo [[Bon Jovi]]. Poblíž se nachází hala pro 6 000 diváků – ''Ricoh Exhibition Hall''.
== Vlajka města ==
Vlajka Coventry vyjadřuje jedinečnou identitu tohoto města, do roku 1974 součásti [[Warwickshire]], a jeho obyvatel. Vlajka zvítězila v roce 2018 díky lidovému hlasování v soutěži organizované [[BBC]]. Navrhl ji Simon Wyatt. Vlála nad městem zejména v roce 2021, kdy bylo Coventry městem kultury Spojeného království.
Na vlajce je zobrazena slavná místní hrdinka [[Godiva|Lady Godiva]], sedící na černém koni na širokém bílém pruhu. Symbolizuje historii Coventry a jeho pověst jako města míru. Světle modré panely na obou stranách připomínají „Coventry Blue“, barvivo používané v historickém místním textilním průmyslu, a je to také barva fotbalového klubu Coventry City, známého jako „Sky Blues“.
== Vzdělávání ==
V Coventry existují dvě univerzity – [[Coventry University]], nacházející se v moderním studentském areálu v centru města a [[University of Warwick]], která je umístěna asi 6 km na jih od centra města na hranicích s ''Warwickshire''. Tato univerzita je jednou z pěti vysokých škol, které se vždy umístily v nejlepší desítce vysokých škol z hlediska kvality výuky a výzkumu. V dubnu [[2007]] získal prestižní ocenění [[BBC]] ''University Challenge''. Ve městě se také nacházejí dvě velké vysokoškolské fakulty. ''City College'' vznikla spojením ''Coventry Technical College'' a ''Tile Hill College'', druhá je '' Henley College''.
Mnohé střední školy v Coventry a okolí jsou specializované školy. Například ''Finham Park School'' se specializuje na výuku matematiky a výpočetní techniky, ''Coventry Blue Coat Church of England School'' se nedávno přeorientovala na hudební školu, jednu z mála takto specializovaných institucí v zemi. ''Bishop Ullathorne RC School'' se orientuje na humanitní obory, ''Woodlands School'' je zaměřena na sportovní aktivity. Na severu města se nacházejí ''Exhall Grange School'' a ''Science College''. ''Ernesford Grange School'', na jihovýchodě města, se zaměřuje na výuku příštích vědeckých pracovníků. ''Pattison College'', soukromá škola založená roku [[1949]], se specializuje na výuku dramatických umění.
== Sport ==
Významné sportovní kluby v Coventry – [[Coventry City F.C.]], ''Coventry Sphinx'', ''Coventry Copsewood'' ([[fotbal]]), ''Coventry Rugby Club'' ([[ragby]]), ''City Of Coventry Swimming Club'' ([[plavání]]), ''Coventry Blaze'' ([[Lední hokej]]), ''Coventry Bears'' (ragby), ''Coventry Godiva Harriers'' ([[atletika]]), ''Coventry Bees''(plochá dráha), ''Coventry Crusaders'' ([[basketbal]]) a ''Coventry Cassidy Jets'' ([[americký fotbal]]).
== Památky ==
[[Soubor:Coventry Cathedral Ruins with Rainbow.jpg|náhled|Trosky původní katedrály]]
[[Katedrála svatého Michaela (Coventry)|Katedrála svatého Michala]] je nejznámější stavbou Coventry. Původní katedrála ze [[14. století]] byla téměř zcela zničena při bombardování v druhé světové válce a zachovala se pouze část vnějších zdí a věž. Nová katedrála byla otevřena roku [[1962]] poblíž trosek původní. Byla navržena ''Basilem Spencem''. V katedrále se nachází tapisérie ''Svatořečení Krista'' od ''Grahama Sutherlanda''. Bronzová socha ''Vítězství svatého Michala nad ďáblem'' od ''Jakuba Epsteina'' je umístěna na exteriéru katedrály poblíž hlavního vchodu. ''[[Válečné rekviem]]'', dílo ''Benjamina Brittena'', mnohými považováno za jeho mistrovské dílo, bylo napsáno u příležitosti otevření katedrály. Věž původní katedrály je součástí trojice věží, která je součástí dominanty města již od 14. století. Dalšími jsou věž ''Christ Church'' (z něhož se zachovala pouze věž) a Kostela Svaté Trojice (ten je využíván do současnosti).
* Kostel Svaté Trojice – ač v blízkosti katedrály, byl jen částečně zasažen bombardováním. Dochovaly se v něm nástěnné malby [[Poslední soud|Posledního soudu]] z 1. poloviny 15. století.
* Kostel svatého Jana Křtitele – založen královnou [[Izabela Francouzská (1295–1358)|Izabelou Francouzskou]] v roce 1342, byl přestavován v 15. století. Větší rekonstrukce proběhla na přelomu 19. a 20. století. Jedná se o druhý středověký kostel ve městě, který byl jen málo zasažen bombardováním za 2. světové války. V jeho těsné blízkosti se nachází náměstí Lidice.
== Muzea ==
Nejznámějším je [[Muzeum dopravy v Coventry]], které obsahuje nejrozsáhlejší sbírku silničních vozidel vyrobených ve Velké Británii na světě a do něhož je vstup bez poplatků. Nejatraktivnějšími exponáty jsou auta, která pokořila rychlostní rekordy – ''Thrust2'' a ''ThrustSSC''. Muzeum prošlo v roce [[2004]] výraznou rekonstrukcí.
''Herbert Art Gallery and Museum'' je velká umělecká galerie v centru města. Asi 6 km od centra města na jeho hranicích v ''Bagintonu'' se nachází rekonstruovaná pevnost z doby Římanů – ''Lunt Fort''. Muzeum letecké techniky ''Midland Air Museum'' je umístěno poblíž letiště Coventry.
Hlavní policejní stanice na ''Little Park Street'' obsahuje i muzeum policie Coventry a je umístěno v podzemní části hlavní budovy. Je rozděleno na dvě části. Jedna obsahuje sbírky zachycující historii policie v Coventry a druhá ukazuje podrobnosti o některých zvláštních případech. Muzeum je podporováno charitativními fondy a jeho návštěva vyžaduje předchozí objednání.
== Osobnosti města ==
* [[John Marston]] (1576–1634), anglický básník a dramatik pozdní renesance, tzv. [[Alžbětinské divadlo|alžbětinského divadla]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Life of John Marston (1576-1634)
| periodikum = www.luminarium.org
| url = https://www.luminarium.org/sevenlit/marston/marsbio.htm
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[Frank Whittle]] (1907–1996), anglický [[vynálezce]] a strojní důstojník [[Royal Air Force|RAF]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = FRANK WHITTLE 1907-1996
| periodikum = NAE Website
| url = https://nae.edu/188123/FRANK-WHITTLE-19071996
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[Philip Larkin]] (1922–1985), anglický básník a prozaik<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = PHILIP LARKIN BIOGRAPHY – The Philip Larkin Society
| url = https://philiplarkin.com/larkin_biography/
| datum přístupu = 2023-08-19
| jazyk = en-GB
}}</ref>
* [[Nigel Hawthorne]] (1929–2001), anglický herec<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nigel Hawthorne - Biography
| periodikum = IMDb
| url = https://www.imdb.com/name/nm0001329/bio/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[Peter Tremayne]] (* 1943), anglický historik a spisovatel<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = SISTER FIDELMA MYSTERIES - PETER TREMAYNE
| periodikum = www.sisterfidelma.com
| url = https://www.sisterfidelma.com/tremayne.html
| datum přístupu = 2023-08-19
| datum archivace = 2023-08-19
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230819210352/https://www.sisterfidelma.com/tremayne.html
}}</ref>
* [[Kevin Warwick]] (* 1954), anglický vědec a profesor [[Kybernetika|kybernetiky]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kevin Warwick
| periodikum = Coventry University
| url = https://pureportal.coventry.ac.uk/en/persons/kevin-warwick
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2023-08-19
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230805001140/https://pureportal.coventry.ac.uk/en/persons/kevin-warwick
| datum archivace = 2023-08-05
}}</ref>
* [[Lee Child]] (* 1954), anglický spisovatel akčních thrillerů<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = House
| jméno = Penguin Random
| titul = About Lee Child and Andrew Child
| periodikum = JackReacher.com
| url = https://www.jackreacher.com/us/authors/
| jazyk = en-GB
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[Clint Mansell]] (* 1963), anglický hudebník a [[hudební skladatel]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Clint Mansell age, hometown, biography
| periodikum = Last.fm
| url = https://www.last.fm/music/Clint+Mansell/+wiki
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[Clive Owen]] (* 1964), anglický herec<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Clive Owen - Biography
| periodikum = IMDb
| url = https://www.imdb.com/name/nm0654110/bio/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[Marlon Devonish]] (* 1976), bývalý anglický sprinter, olympijský vítěz a mistr Evropy ve štafetě na 4 x 100 metrů<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympedia – Marlon Devonish
| periodikum = www.olympedia.org
| url = https://www.olympedia.org/athletes/86916
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
* [[James Maddison]] (* 1996), anglický profesionální fotbalový [[Fotbalový záložník|záložník]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Leicester City {{!}} James Maddison {{!}}
| periodikum = www.lcfc.com
| url = https://www.lcfc.com/players/8456/James-Maddison/profile
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-08-19
}}</ref>
== Partnerská města ==
{{Sloupce|2|2=
* {{flagicon|Netherlands}} [[Arnhem]], [[Nizozemsko]], [[1958]]
* {{flagicon|Serbia}} [[Bělehrad]], [[Srbsko]], [[1957]]
* {{flagicon|Italy}} [[Bologna]], [[Itálie]], [[1960]]
* {{flagicon|France}} [[Caen]], [[Francie]], [[1957]]
* {{flagicon|Ireland}} [[Cork]], [[Irsko]], [[1958]]
* {{flagicon|Canada}} [[Cornwall (Ontario)|Cornwall]], [[Kanada]], [[1972]]
* {{flagicon|USA}} [[Coventry (Connecticut)]], [[Spojené státy americké|USA]], [[1962]]
* {{flagicon|USA}} [[Coventry (New York)]], [[Spojené státy americké|USA]], [[1972]]
* {{flagicon|USA}} [[Coventry (Rhode Island)]], [[Spojené státy americké|USA]], [[1971]]
* {{flagicon|Germany}} [[Drážďany|Dresden]], [[Německo]], [[1959]]
* {{flagicon|Hungary}} [[Dunaújváros]], [[Maďarsko]]
* {{flagicon|Romania}} [[Galaţi]], [[Rumunsko]], [[1962]]
* {{flagicon|Canada}} [[Granby]], [[Kanada]], [[1963]]
* {{flagicon|Austria}} [[Štýrský Hradec|Graz]], [[Rakousko]], [[1957]]
* {{flagicon|Hungary}} [[Kecskemét]], [[Maďarsko]], [[1962]]
* {{flagicon|Germany}} [[Kiel]], [[Německo]], [[1947]]
* {{flagicon|Jamaica}} [[Kingston]], [[Jamajka]], [[1962]]
* {{flagicon|Česko}} [[Lidice]], [[Česko]], [[1947]]
* {{flagicon|Česko}} [[Ostrava]], [[Česko]], [[1959]]
* {{flagicon|Australia}} [[Parkes]], [[Austrálie]], [[1956]]
* {{flagicon|Bosnia and Herzegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]], [[1957]]
* {{flagicon|France}} [[Saint-Étienne]], [[Francie]], [[1955]]
* {{flagicon|China}} [[Ťi-nan]], [[Čína]], [[1983]]
* {{flagicon|Poland}} [[Varšava]], [[Polsko]], [[1957]]
* {{flagicon|Russia}} [[Volgograd]]/[[Volgograd|Stalingrad]], [[Rusko]], [[1944]] (partnerství přerušeno)
* {{flagicon|Canada}} [[Windsor (Ontario)|Windsor]], [[Kanada]], [[1963]]
}}
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Coventry|1176603245}}<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20040716044231/http://www.coventry.gov.uk/cocoon/index.xml Rada města Coventry]
* [https://web.archive.org/web/20071129235224/http://www.visitcoventry.co.uk/ Turistické informační centrum Coventry]
* [http://www.godivafestival.com/ Godiva festival]
* [http://www.cwn.org.uk/heritage/blitz/index.html Web věnovaný náletu na Coventry]
* [https://warwickshirechurches.weebly.com/ Kostely ve Warwickshire]
{{Britská města}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie|Spojené království}}
[[Kategorie:Coventry| ]]
[[Kategorie:Města v Anglii se statusem City]]
[[Kategorie:West Midlands (hrabství)]]
[[Kategorie:Univerzitní města ve Spojeném království]]
| 24,987,551
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "52\u00b025\u2032 s. \u0161., 1\u00b031\u2032 z. d.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "UTC\u00b100:00 \u00b7 UTC+01:00", "St\u00e1t": "Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed", "Zem\u011b": "Anglie", "Region": "West Midlands", "Ceremoni\u00e1ln\u00ed hrabstv\u00ed": "West Midlands", "Metropolitn\u00ed distrikt": "Coventry", "Poloha": "Coventry"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Rozloha": "73,60 km\u00b2", "Po\u010det obyvatel": "345 324 (2021)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "4 691,9 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Starosta": "John Blundell (od 2018)", "Vznik": "1043", "Ofici\u00e1ln\u00ed web": "www.coventry.gov.uk", "Telefonn\u00ed p\u0159edvolba": "024", "PS\u010c": "CV", "Spr\u00e1va": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Purkyňova buňka
Purkyňovy buňky, známé také jako Purkyňovy neurony, jsou velké buňky s mnoha keříčkovitě rozvětvenými dendrity. Nacházejí se v mozečku a zásadní roli hrají především při řízení motorického pohybu. Poprvé byly objeveny roku 1837 českým fyziologem Janem Evangelistou Purkyněm.
## Struktura
Purkyňovy buňky patří spolu Betzovými buňkami (známé také jako pyramidové) k největším nervovým buňkám (v průměru měří asi 0,1 mm). Nacházejí se v mozečku, kde jejich těla tvoří střední, tzv. Purkyňovu vrstvu, zatímco jejich keříčkovitě rozvětvené dendrity zasahují do molekulární vrstvy. Právě na dendritické trny jsou pomocí synapsí napojena paralelní vlákna vystupující z granulárních buněk a také tzv. šplhavé vlákno. To je jedním z asi deseti axonů olivární buňky, proto stejná informace putuje mezi více Purkyňových buněk. Výstupní informace jsou potom předávány pomocí axonu do částí mozku, které řídí pohyb.
## Vývoj
Buňky se začínají diferencovat v nejranější fázi mozkové neurogeneze, kdy soubory prekurzorových buněk v mozečkových jádrech postupně migrují ven do kůry. Předpokládá se, že buňky stoupají na radiálním gliu, vedeny chemickými signály, ale ukázalo se, že nezralé buňky jsou schopné komunikovat i mezi sebou díky synapsím. Ty ovšem hned po dozrání zanikají. Po vytvoření Purkyňovy vrstvy přes ni migrují okolní granulární buňky, které v dospělosti zůstávají ve vnitřní buněčné vrstvě, tzv. granulární.
Vývoj Purkyňových buněk je ovlivněn synaptickým napojením paralelního a šplhavého vlákna olivární buňky. Zpočátku je buňka inervována několika šplhavými vlákny, ale jak vývoj postupuje, je zesilováno to vlákno, které dokáže navodit co největší excitační spojení s Purkyňovou buňkou. K tomuto procesu dochází díky déle působícímu potenciálu synapsí, naopak ostatní vlákna jsou zeslabována dlouho trvající depresí. Pro správný vývoj buněk jsou nezbytné také různé neurotransmitery a receptory. Zvláště důležitý je receptor glutamátu, který zajišťuje remodelaci dendritických stromů, a spolu s ním pak působí také neurotransmiter kyseliny gama-máselné (GABA).
## Fungování
Důležitou funkcí těchto buněk je koordinace pohybu. Synapse na dendritech jsou řízeny mediátorem, který může působit aktivačně (glutamátový typ), nebo naopak inhibičně (kyselina gama-máselná). Aktivačně fungují paralelní vlákna vysílaná granulárními buňkami, jež přijímají signál od tzv. mechových vláken přicházejících ze smyslů. Naopak axony šplhavých vláken, napojených na smyslové ústředí rovnováhy v uchu a olivární jadera v prodloužené míše, působí na Purkyňovy buňky tlumivě. Ty potom vysílají sérii impulzů (akčních potenciálů), které mohou být inhibiční, nebo regulační. Signál je odváděn axonem přes hluboká mozečková jádra do ventrolaterálních jader thalamu a následně do pohybových center mozku a míchy. Zvýšená aktivita Purkyňových buněk inhibuje mozečková a vestibulární jádra, naopak snížením dojde k aktivaci obou skupin. Díky tomu se mozeček účastní řízení svalového napětí, udržování vzpřímené polohy těla i koordinace úmyslných pohybů. Studie ovšem ukazují, že se podílí také na dalších důležitých funkcí, jako jsou např. emoce.
## Poruchy
Nemoci ovlivňující Purkyňovy buňky obvykle způsobují ataxii (poruchu koordinace pohybů) v závislosti na tom, které části mozečku jsou zasaženy. V počátečních stádiích těla Purkyňových buněk tmavnou a později jsou mrtvé buňky nahrazeny Bergmanovými buňkami. K narušení buněk dochází častou stimulací glutamátu, neurotoxicitou nebo změnami metabolismu vápníku, ale ukazuje se, že jsou ovlivněny také genetickými podmínkami. Mezi ně patří např. tzv. spinocerebelární ataxie, způsobující hromadění proteinů v jádře. Menší velikost Purkyňových buněk, než je obvyklá, je sledována u jedinců trpících autismem, naopak větší buňky se často objevují u lidí s Niemann-Pickovou chorobou typu C, nemocí ukládání lipidů.
### Působení alkoholu
Ethanol v alkoholu způsobuje degeneraci Purkyňových buněk. Nejprve působí na tlumivé synapse a zvyšuje jejich účinek tak, že chloridové kanálky otevírané kyselinou gama-máselnou propouštějí do Purkyňových buněk více Cl-. Nyní nastávají relaxační účinky podobné jako při podání uklidňujících látek typu diazepam nebo lexaurin. To s sebou přináší negativní projevy, např. zpomalení pohybů. Ty mohou vést třeba k dvojitému vidění, protože oční svaly nedokáží správně fungovat, nebo nekoordinované chůzi. Zhoršuje se i tzv. dlouhodobá potenciace, která je základem vytváření paměťových stop a paměti pro jemnou motoriku.
Vystavení plodu alkoholu během embryonálního růstu může trvale zničit Purkyňovy buňky a vést k fetálnímu alkoholovému syndromu.
## Výzkum buněk
Jan Evangelista Purkyně objevil tyto buňky v polovině 19. století. V roce 1832 získal plösslský achromatický mikroskop, který zaostřil dvě barvy současně, a díky tomu mohl lépe zkoumat tkáně ovčího mozku. O nově objevených buňkách se poprvé zmínil ve své práci „Neueste Untersuchungen aus der Nerven-und Hirnanatomie“. Ta byla veřejnosti představena v září 1837 v Praze.
Dalším, kdo se o tyto buňky zajímal, byl na konci 19. století italský vědec Camillo Golgi. Ten použil barvení dusičnanem stříbrným, což mu umožnilo popsat tělo buňky. Jeho techniku následně vylepšil Španěl Santiago Ramón y Cajal, který odhalil dendritické trny. Oba vědci společně v roce 1906 obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.
|
cswiki/1164543
|
cswiki
| 1,164,543
|
Purkyňova buňka
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Purky%C5%88ova_bu%C5%88ka
|
2025-08-18T09:19:36Z
|
cs
|
Q1570272
| 55,022
|
[[Soubor:PurkinjeCell.jpg|náhled|Purkyňovy buňky]]'''Purkyňovy buňky''', známé také jako Purkyňovy neurony, jsou velké buňky s mnoha keříčkovitě rozvětvenými [[Dendrit|dendrity]]. Nacházejí se v [[Mozeček|mozečku]] a zásadní roli hrají především při řízení motorického pohybu. Poprvé byly objeveny roku 1837 českým fyziologem [[Jan Evangelista Purkyně|Janem Evangelistou Purkyněm]].<ref>ess DC, Hill WD, Carroll JE, Borlongan CV (2004). "Do bone marrow cells generate neurons?". Archives of Neurology 61 (4): 483–485. doi:10.1001/archneur.61.4.483. {{PMID|15096394}}.</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Purkinje cell {{!}} anatomy
| periodikum = Encyclopedia Britannica
| url = https://www.britannica.com/science/Purkinje-cell
| jazyk = en
| datum přístupu = 2021-03-13
}}</ref>
== Struktura ==
Purkyňovy buňky patří spolu [[Pyramidový neuron|Betzovými buňkami]] (známé také jako pyramidové) k největším nervovým buňkám (v průměru měří asi 0,1 mm). Nacházejí se v mozečku, kde jejich těla tvoří střední, tzv. Purkyňovu vrstvu, zatímco jejich keříčkovitě rozvětvené dendrity zasahují do molekulární vrstvy. Právě na dendritické trny jsou pomocí [[Synapse|synapsí]] napojena paralelní vlákna vystupující z granulárních buněk a také tzv. šplhavé vlákno. To je jedním z asi deseti [[Axon|axonů]] olivární buňky, proto stejná informace putuje mezi více Purkyňových buněk. Výstupní informace jsou potom předávány pomocí axonu do částí mozku, které řídí pohyb. <ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Paul
| jméno = Manika S.
| příjmení2 = Limaiem
| jméno2 = Faten
| titul = Histology, Purkinje Cells
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK545154/
| vydavatel = StatPearls Publishing
| místo = Treasure Island (FL)
| poznámka = PMID: 31424738
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Lüllmann-Rauch
| jméno = Renate
| titul = Histologie
| vydání = 3
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok vydání = 2012
| počet stran = 556
| strany = 172
| isbn = 978-80-247-3729-4
}}</ref><ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Purkinje Cells {{!}} The Embryo Project Encyclopedia
| periodikum = embryo.asu.edu
| url = https://embryo.asu.edu/pages/purkinje-cells
| datum přístupu = 2021-03-13
}}</ref>
[[Soubor:Immunohistochemistry Paraffin - ZNF337 Antibody (NBP2-49413).jpg|vlevo|náhled|263x263pixelů|Histologický snímek Purkyňových buněk]]
== Vývoj ==
Buňky se začínají diferencovat v nejranější fázi mozkové neurogeneze, kdy soubory prekurzorových buněk v mozečkových jádrech postupně migrují ven do kůry. Předpokládá se, že buňky stoupají na radiálním gliu, vedeny chemickými signály, ale ukázalo se, že nezralé buňky jsou schopné komunikovat i mezi sebou díky synapsím. Ty ovšem hned po dozrání zanikají. Po vytvoření Purkyňovy vrstvy přes ni migrují okolní granulární buňky, které v dospělosti zůstávají ve vnitřní buněčné vrstvě, tzv. granulární.
Vývoj Purkyňových buněk je ovlivněn synaptickým napojením paralelního a šplhavého vlákna olivární buňky. Zpočátku je buňka inervována několika šplhavými vlákny, ale jak vývoj postupuje, je zesilováno to vlákno, které dokáže navodit co největší excitační spojení s Purkyňovou buňkou. K tomuto procesu dochází díky déle působícímu potenciálu synapsí, naopak ostatní vlákna jsou zeslabována dlouho trvající depresí. Pro správný vývoj buněk jsou nezbytné také různé neurotransmitery a receptory. Zvláště důležitý je receptor glutamátu, který zajišťuje remodelaci dendritických stromů, a spolu s ním pak působí také neurotransmiter kyseliny [[GABA|gama-máselné (GABA)]].<ref name=":0" />
== Fungování ==
Důležitou funkcí těchto buněk je koordinace pohybu. Synapse na dendritech jsou řízeny mediátorem, který může působit aktivačně (glutamátový typ), nebo naopak inhibičně (kyselina gama-máselná). Aktivačně fungují paralelní vlákna vysílaná granulárními buňkami, jež přijímají signál od tzv. mechových vláken přicházejících ze smyslů. Naopak axony šplhavých vláken, napojených na smyslové ústředí rovnováhy v uchu a olivární jadera v prodloužené míše, působí na Purkyňovy buňky tlumivě. Ty potom vysílají sérii impulzů (akčních potenciálů), které mohou být inhibiční, nebo regulační. Signál je odváděn axonem přes hluboká mozečková jádra do ventrolaterálních jader thalamu a následně do pohybových center mozku a míchy. Zvýšená aktivita Purkyňových buněk inhibuje mozečková a vestibulární jádra, naopak snížením dojde k aktivaci obou skupin. Díky tomu se mozeček účastní řízení svalového napětí, udržování vzpřímené polohy těla i koordinace úmyslných pohybů. Studie ovšem ukazují, že se podílí také na dalších důležitých funkcí, jako jsou např. emoce. <ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = Jak a proč ovlivňuje alkohol Purkyňovy buňky v mozečku?
| periodikum = www.prirodovedci.cz
| url = https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/2349
| datum přístupu = 2021-03-13
}}</ref> <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Základy kineziologie
| periodikum = vos.palestra.cz
| url = https://vos.palestra.cz/skripta/kineziologie/3a4.htm
| datum přístupu = 2021-03-13
}}</ref>
== Poruchy ==
Nemoci ovlivňující Purkyňovy buňky obvykle způsobují [[Ataxie|ataxii]] (poruchu koordinace pohybů) v závislosti na tom, které části mozečku jsou zasaženy. V počátečních stádiích těla Purkyňových buněk tmavnou a později jsou mrtvé buňky nahrazeny Bergmanovými buňkami. K narušení buněk dochází častou stimulací glutamátu, neurotoxicitou nebo změnami metabolismu vápníku, ale ukazuje se, že jsou ovlivněny také genetickými podmínkami. Mezi ně patří např. tzv. spinocerebelární ataxie, způsobující hromadění proteinů v jádře. Menší velikost Purkyňových buněk, než je obvyklá, je sledována u jedinců trpících autismem, naopak větší buňky se často objevují u lidí s Niemann-Pickovou chorobou typu C, nemocí ukládání lipidů. <ref name=":0" /><ref name=":1" />
=== Působení alkoholu ===
Ethanol v alkoholu způsobuje degeneraci Purkyňových buněk. Nejprve působí na tlumivé synapse a zvyšuje jejich účinek tak, že chloridové kanálky otevírané kyselinou gama-máselnou propouštějí do Purkyňových buněk více Cl-. Nyní nastávají relaxační účinky podobné jako při podání uklidňujících látek typu diazepam nebo lexaurin. To s sebou přináší negativní projevy, např. zpomalení pohybů. Ty mohou vést třeba k dvojitému vidění, protože oční svaly nedokáží správně fungovat, nebo nekoordinované chůzi. Zhoršuje se i tzv. dlouhodobá potenciace, která je základem vytváření paměťových stop a paměti pro jemnou motoriku. <ref name=":2" /><ref name=":0" />
Vystavení plodu alkoholu během embryonálního růstu může trvale zničit Purkyňovy buňky a vést k [[Fetální alkoholový syndrom|fetálnímu alkoholovému syndromu]]. <ref name=":1" />
== Výzkum buněk ==
[[Soubor:Johannes Evangelista Purkinje.jpg|náhled|195x195pixelů|Český fyziolog Jan Evangelista Purkyně, objevitel Purkyňových buněk (1837)]]
Jan Evangelista Purkyně objevil tyto buňky v polovině 19. století. V roce 1832 získal plösslský achromatický mikroskop, který zaostřil dvě barvy současně, a díky tomu mohl lépe zkoumat tkáně ovčího mozku. O nově objevených buňkách se poprvé zmínil ve své práci „Neueste Untersuchungen aus der Nerven-und Hirnanatomie“. Ta byla veřejnosti představena v září 1837 v Praze.
Dalším, kdo se o tyto buňky zajímal, byl na konci 19. století italský vědec [[Camillo Golgi]]. Ten použil barvení dusičnanem stříbrným, což mu umožnilo popsat tělo buňky. Jeho techniku následně vylepšil Španěl [[Santiago Ramón y Cajal]], který odhalil dendritické trny. Oba vědci společně v roce 1906 obdrželi [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelovu cenu]] za fyziologii nebo lékařství. <ref name=":1" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Nervová tkáň}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Biologie|Medicína}}
[[Kategorie:Neurologie]]
[[Kategorie:Neurovědy]]
[[Kategorie:Objekty nazvané po osobách]]
| 25,150,530
|
[]
| false
|
# Rudolf Hübner (architekt)
Rudolf Hübner (1904 Röchlitz – 25. srpna 1985 Bělá pod Bezdězem) byl český architekt a stavitel německé národnosti, významná osobnost Čelákovic.
## Život
Narodil se v Liberci – Rochlicích jako nejmladší dítě do rodiny německého pasíře, měl dva starší sourozence, bratra Arnošta a sestru Johannu. Po roce 1948 byla rodinná firma znárodněna a stala se součástí státního podniku Jablonex. V meziválečném období pracoval u pražských stavebních firem jako stavbyvedoucí, mimo jiné i na výstavbě České národní banky a později i jako projektant a architekt. Oženil se s Annou Skořepovou, dcerou kováře z Roškopova, s rodinou se usadil v Čelákovicích u Prahy.
V dnešní ulici Lípová (čp. 672/11) postavil rodinnou vilu dle svého vlastního návrhu, která stojí dodnes. Roku 1927 se v Čelákovicích manželům narodila dcera Olga. K okruhu tehdejších rodinných známých patřil i mecenáš a vlastenec Josef Volman, který měl zřejmě vliv na jeho pročeské vlastenecké a antifašistické smýšlení. V okolí továrníka Volmana měl možnost potkat se s věhlasnými architekty té doby, od kterých čerpal znalosti i uměleckou tvůrčí inspiraci. Roku 1935, kdy byl zaměstnán u firmy A. Antoše v Praze, navrh Čelákovický Husův sbor a později také vykonával autorský dozor. Stavební práce řídil architekt Josef Pýcha. V srpnu téhož roku byl projekt schválen, základní kámen Husova sboru byl položen v září 1935 a v červnu 1936 byl Husův sbor dostavěn z darů dobrovolníků.
Na podzim roku 1936 odjíždí s rodinou pracovně do Sudet, aby se podílel na výstavbě čsl. opevnění. Jeho firma je přidělena na linii I. ve Starém Městě pod Sněžníkem, kde setrvává až do samotného odsunu v září 1938, kdy se jako německý antifašista přihlásil k občanství ČSR. V důsledku hospodářské krize je nucen prodat rodinný dům v Čelákovicích zatížený hypotékou. Během války žije v Hrochově Týnci, kde se zapojuje do čsl. odboje. Rodina se cíti v bezprostředním ohrožení zejména po vypálení Ležáků v roce 1942. Po válce odbržel od ministerstva obrany vyznamenání za zásluhy II. Odboji jako civilní člen partyzánské skupiny Mistr Jan Hus.
Po válce pracuje v Bělé pod Bezdězem jako ředitel Stavostroje, později jako penzista na stavebním úřadu tamtéž. Po smrti roku 1985 byl pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Čelákovicích. Roku 2022 byla rodinná hrobka Hübnerových podle přání dcery Olgy přenesena na Lesní hřbitov v Hradci Králové.
## Publikace
Byl činný též jako regionální historik a vášnivý turista. Psal česky i německy. Vyšla mu monografie Heimatkunde des Bezirks Aussig / Vlastivěda okresu Ústí n. L. roku 1929.
|
cswiki/1850706
|
cswiki
| 1,850,706
|
Rudolf Hübner (architekt)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_H%C3%BCbner_(architekt)
|
2025-08-06T10:45:09Z
|
cs
|
Q118027245
| 30,627
|
{{Neověřeno}}
{{Infobox - politik
| jméno = Rudolf Hübner
| úřad =
| od =
| do =
| strana =
| místo narození = [[Rochlice|Röchlitz]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo úmrtí = [[Bělá pod Bezdězem]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| choť = Anna Skořepová
| děti = Olga Hübnerová
}}
'''Rudolf Hübner''' ([[1904]] [[Rochlice|Röchlitz]] – [[25. srpen|25. srpna]] [[1985]] [[Bělá pod Bezdězem]]) byl český [[architekt]] a [[stavitel]] německé národnosti, významná osobnost [[Čelákovice|Čelákovic]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Významné osobnosti z Čelákovic a okolí
| periodikum = [[Městské muzeum v Čelákovicích]]
| url = https://www.celmuz.cz/cs/odborna-cinnost/odborne-prispevky/vyznamne-osobnosti-z-celakovic-a-okoli.html
| datum vydání = 2014-04-16
| jazyk = cs
}}</ref>
== Život ==
Narodil se v [[Liberec|Liberci]] – [[Rochlice|Rochlicích]] jako nejmladší dítě do rodiny [[německo|německého]] pasíře, měl dva starší sourozence, bratra Arnošta a sestru Johannu. Po roce [[1948]] byla rodinná firma znárodněna a stala se součástí státního podniku Jablonex. V meziválečném období pracoval u pražských stavebních firem jako stavbyvedoucí, mimo jiné i na výstavbě [[Česká národní banka|České národní banky]] a později i jako [[projektant]] a [[architekt]]. Oženil se s Annou Skořepovou, dcerou kováře z [[Roškopov]]a, s rodinou se usadil v [[Čelákovice|Čelákovicích]] u [[Praha|Prahy]].
V dnešní ulici Lípová (čp. 672/11) postavil rodinnou vilu dle svého vlastního návrhu, která stojí dodnes. Roku [[1927]] se v [[Čelákovice|Čelákovicích]] manželům narodila dcera Olga. K okruhu tehdejších rodinných známých patřil i mecenáš a vlastenec [[Josef Volman]], který měl zřejmě vliv na jeho pročeské [[Vlastenectví|vlastenecké]] a [[Antifašismus|antifašistické]] smýšlení. V okolí továrníka Volmana měl možnost potkat se s věhlasnými [[architekt]]y té doby, od kterých čerpal znalosti i uměleckou tvůrčí inspiraci. Roku [[1935]], kdy byl zaměstnán u firmy A. Antoše v [[Praha|Praze]], navrh [[Čelákovice|Čelákovický]] Husův sbor<ref>
https://www.celakovice.cz/filemanager/files/170518.pdf</ref><ref>https://mistareformace.cz/cs/m/husuv-sbor-ccsh-celakovice</ref> a později také vykonával autorský dozor. Stavební práce řídil [[architekt]] Josef Pýcha. V srpnu téhož roku byl projekt schválen, základní kámen Husova sboru byl položen v září [[1935]] a v červnu [[1936]] byl Husův sbor dostavěn z darů dobrovolníků.
Na podzim roku [[1936]] odjíždí s rodinou pracovně do [[Sudety|Sudet]], aby se podílel na výstavbě [[Československé opevnění|čsl. opevnění]]. Jeho firma je přidělena na linii I. ve [[Staré Město (okres Šumperk)|Starém Městě pod Sněžníkem]], kde setrvává až do samotného odsunu v září [[1938]], kdy se jako německý [[Antifašismus|antifašista]] přihlásil k občanství [[Československo|ČSR]]. V důsledku hospodářské krize je nucen prodat rodinný dům v [[Čelákovice|Čelákovicích]] zatížený hypotékou. Během války žije v [[Hrochův Týnec|Hrochově Týnci]], kde se zapojuje do [[Československý odboj (1939–1945)|čsl. odboje.]] Rodina se cíti v bezprostředním ohrožení zejména po vypálení [[Ležáky|Ležáků]] v roce [[1942]]. Po válce odbržel od ministerstva obrany vyznamenání za zásluhy II. Odboji jako civilní člen partyzánské skupiny [[Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus|Mistr Jan Hus]].
Po válce pracuje v [[Bělá pod Bezdězem|Bělé pod Bezdězem]] jako ředitel Stavostroje, později jako penzista na stavebním úřadu tamtéž. Po smrti roku [[1985]] byl pochován v rodinném hrobě na hřbitově v [[Čelákovice|Čelákovicích]]. Roku [[2022]] byla rodinná hrobka Hübnerových podle přání dcery Olgy přenesena na [[Lesní hřbitov (Hradec Králové)|Lesní hřbitov]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]].
== Publikace ==
Byl činný též jako regionální historik a vášnivý turista. Psal česky i německy. Vyšla mu monografie Heimatkunde des Bezirks Aussig / Vlastivěda okresu Ústí n. L. roku 1929.<ref>https://kramerius.svkul.cz/search/i.jsp?pid=uuid:89376d69-7910-4f3a-98bb-073893fc2e1a&q=&fq=document_type:%22Text%22&fq=keywords:%22vlastiv%C4%9Bda%22</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* [https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/21241/140000639.pdf?sequence=1&isAllowed=y Pasíři Hübnerové]
Zpravodaj města Čelákovice:
* https://www.celakovice.cz/filemanager/files/170518.pdf
* http://www.celmuz.cz/filemanager/files/1111862.pdf
* http://www.celakovice.cz/filemanager/files/223742.pdf
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Hübner, Rudolf}}{{Pahýl}}
[[Kategorie:Němečtí architekti]]
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Čeští Němci]]
[[Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války]]
[[Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy]]
[[Kategorie:Narození v roce 1904]]
[[Kategorie:Narození v Liberci]]
[[Kategorie:Úmrtí 25. srpna]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1985]]
[[Kategorie:Úmrtí v Bělé pod Bezdězem]]
[[Kategorie:Pohřbení na hřbitovech v Hradci Králové]]
[[Kategorie:Muži]]
| 25,112,348
|
[{"title": "Rudolf H\u00fcbner", "data": {"Narozen\u00ed": "1904 \u00b7 R\u00f6chlitz \u00b7 Rakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed", "\u00damrt\u00ed": "25. srpna 1985 (ve v\u011bku 80\u201381 let) \u00b7 B\u011bl\u00e1 pod Bezd\u011bzem \u00b7 \u010ceskoslovensko", "Cho\u0165": "Anna Sko\u0159epov\u00e1", "D\u011bti": "Olga H\u00fcbnerov\u00e1", "Commons": "Rudolf H\u00fcbner"}}]
| false
|
# Sloup se sousoším Panny Marie (Slatina nad Úpou)
Sloup se sousoším Panny Marie patrně z roku 1831 se nalézá proti odbočce k Boušínu v obci Slatina nad Úpou v okrese Náchod. Vrcholně barokní sousoší je zapsáno v Ústředním seznamu kulturních památek ČR. Sousoší bylo restaurováno roku 2003.
## Historie
Pomník byl postaven v roce 1829 jako sousoší Početí blahoslavené Panny Marie. Bylo postaveno na náklady obce Slatina nad Úpou a částečným přispěním handlíře s plátnem Václava Vlčka z domu čp. 12. Pomník byl posvěcen v den Narození Panny Marie boušínským administrátorem Václavem Kernerem.
V červnu 1909 byl památník vymalován a pozlacen na náklady majitelů blízkého hostince Emílie Řehákové a Václava Ruffera.
Další renovace byla provedena v roce 1931 v týdnu před svátkem svatého Václava a 28. září téhož roku byl památník vysvěcen boušínským knězem Antonínem Svatošem. Opravy provedl sochař Postupa z České Skalice.
Dne 3. dubna 1958 bylo susoší zapsáno do Ústředního seznamu kulturních památek Československé republiky.
V roce 2003 sochař a restaurátor Antonín Wágner provedl restaurování a obnovu polychromie sousoší.
## Popis
Na stupňovitém podstavci stojí tři pískovcové hranolovité sloupy propojené křídly. Boční jsou menší ukončené stupňovitou římsou a sochami svatého Jana Nepomuckého a svatého Václava. Svatý Jan Nepomucký ve zvrásněném rouchu stojí v kontrapostu pravé nohy, k napravo nakloněné hlavě se svatozáří směřuje krucifix v pokrčených rukou. Svatý Václav ve vojenském oděvu stojí v kontrapostu levé nohy, u pravé nohy je štít s orlicí, v levé ruce drží prapor, na hlavě má knížecí korunu. Prostřední hranol má reliéf se svatým Josefem a obvodovou římsu, na něm stojí sloup s pozlacenou patkou a korintskou hlavicí na níž je Panna Marie Immaculata stojící na zeměkouli obtočené hadem.
|
cswiki/1473308
|
cswiki
| 1,473,308
|
Sloup se sousoším Panny Marie (Slatina nad Úpou)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sloup_se_souso%C5%A1%C3%ADm_Panny_Marie_(Slatina_nad_%C3%9Apou)
|
2024-09-05T06:49:09Z
|
cs
|
Q30915452
| 29,799
|
{{Infobox - socha
| název = Sloup se sousoším Panny Marie
| obrázek = Slatina nad Úpou sloup.jpg
| popisek = Sloup se sousoším Panny Marie
| autor =
| rozměry =
| šířka =
| umístění = proti odbočce k [[Boušín]]u
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Sloup se sousoším Panny Marie (Slatina nad Úpou) |position=bottom |lat= 50.452147 |lon= 16.041661 |float=center|caption=}}
}}
'''Sloup se sousoším Panny Marie''' patrně z roku [[1831]] se nalézá proti odbočce k [[Boušín]]u v obci [[Slatina nad Úpou]] v [[okres Náchod|okrese Náchod]]. Vrcholně [[baroko|barokní]] sousoší je zapsáno v [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|Ústředním seznamu]] [[Kulturní památka (Česko)|kulturních památek ČR]].<ref>{{MonumNet|ID=137526|název=sloup se sousoším P. Marie|datum=24.3.2019}}</ref> Sousoší bylo restaurováno roku 2003.
== Historie ==
Pomník byl postaven v roce 1829 jako sousoší ''Početí blahoslavené Panny Marie''.<ref name=":0">Pamětní kniha obce Slatina nad Úpou II. 1905-1925</ref> Bylo postaveno na náklady obce Slatina nad Úpou a částečným přispěním handlíře s plátnem Václava Vlčka z domu čp. 12. Pomník byl posvěcen v den Narození Panny Marie boušínským administrátorem Václavem Kernerem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Stavby a památky - Mariánský sloup – Slatina nad Úpou - Oficiální stránky obce Slatina nad Úpou
| periodikum = www.slatinanadupou.cz
| url = http://www.slatinanadupou.cz/volny-cas/kultura-a-historie/stavby-a-pamatky/?more=27#msg27
| datum přístupu = 2019-03-24
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190222152021/http://www.slatinanadupou.cz/volny-cas/kultura-a-historie/stavby-a-pamatky/?more=27#msg27
| datum archivace = 2019-02-22
}}</ref>
V červnu 1909 byl památník vymalován a pozlacen na náklady majitelů blízkého hostince Emílie Řehákové a Václava Ruffera.<ref name=":0" />
Další renovace byla provedena v roce 1931 v týdnu před svátkem svatého Václava a 28. září téhož roku byl památník vysvěcen boušínským knězem Antonínem Svatošem. Opravy provedl sochař Postupa z [[Česká Skalice|České Skalice]].<ref>Pamětní kniha obce Slatina nad Úpou III. 1926-1936</ref>
Dne 3. dubna 1958 bylo susoší zapsáno do Ústředního seznamu kulturních památek Československé republiky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Památkový katalog - 1000137526 - sloup se sousoším P. Marie
| periodikum = www.pamatkovykatalog.cz
| url = https://www.pamatkovykatalog.cz/?element=787915&sequence=2&mode=fulltext®ion%5B0%5D=Kr%C3%A1lov%C3%A9hradeck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=N%C3%A1chod&municipality%5B0%5D=Slatina+nad+%C3%9Apou&municipalityPart%5B0%5D=Slatina+nad+%C3%9Apou&order=relevance:desc&action=element&presenter=ElementsResults
| datum přístupu = 2019-03-24
}}</ref>
V roce 2003 sochař a restaurátor Antonín Wágner provedl restaurování a obnovu polychromie sousoší.
== Popis ==
Na stupňovitém podstavci stojí tři pískovcové hranolovité sloupy propojené křídly. Boční jsou menší ukončené stupňovitou římsou a sochami svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] a [[Svatý Václav|svatého Václava]]. Svatý Jan Nepomucký ve zvrásněném rouchu stojí v kontrapostu pravé nohy, k napravo nakloněné hlavě se svatozáří směřuje krucifix v pokrčených rukou. Svatý Václav ve vojenském oděvu stojí v kontrapostu levé nohy, u pravé nohy je štít s orlicí, v levé ruce drží prapor, na hlavě má knížecí korunu. Prostřední hranol má reliéf se [[svatý Josef|svatým Josefem]] a obvodovou římsu, na něm stojí sloup s pozlacenou patkou a korintskou hlavicí na níž je Panna Marie [[Immaculata]] stojící na zeměkouli obtočené hadem.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|pl|Kolumna Maryjna w Slatinie nad Úpou|52799386}}<references />
=== Externí odkazy ===
* [https://pamatkovykatalog.cz/?element=787915&sequence=2&mode=fulltext®ion%5B0%5D=Kr%C3%A1lov%C3%A9hradeck%C3%BD+kraj&county%5B0%5D=N%C3%A1chod&municipality%5B0%5D=Slatina+nad+%C3%9Apou&municipalityPart%5B0%5D=Slatina+nad+%C3%9Apou&order=relevance%3Adesc&action=element&presenter=ElementsResults Sousoší na památkovém katalogu]
* [https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1019429 Evidenční list nemovité kulturní památky]
* [https://iispp.npu.cz/mis_public/documentDetail.htm?id=1019424 Evidenční list nemovité památky]
* [http://www.slatinanadupou.cz/volny-cas/kultura-a-historie/stavby-a-pamatky/?more=27 Mariánský sloup - Slatina nad Úpou] {{Wayback|url=http://www.slatinanadupou.cz/volny-cas/kultura-a-historie/stavby-a-pamatky/?more=27 |date=20190222152021 }}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Křesťanství}}
[[Kategorie:Mariánské sloupy v okrese Náchod|Slatina nad Úpou]]
[[Kategorie:Sochy svatých v Královéhradeckém kraji|Slatina nad Úpou]]
[[Kategorie:Barokní sochy v Česku]]
[[Kategorie:Pískovcové sochy v okrese Náchod]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Náchod]]
[[Kategorie:Postaveno v Česku 1831]]
[[Kategorie:Slatina nad Úpou]]
| 24,216,977
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Rok vzniku": "1831", "K\u00f3d pam\u00e1tky": "26355/6-1875 (Pk\u2022MIS\u2022Sez\u2022Obr\u2022WD)"}}, {"title": "Popis", "data": {"Materi\u00e1l": "p\u00edskovec"}}, {"title": "Um\u00edst\u011bn\u00ed", "data": {"Um\u00edst\u011bn\u00ed": ["proti odbo\u010dce k Bou\u0161\u00ednu", "Sloup se souso\u0161\u00edm Panny Marie (Slatina nad \u00dapou)", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky.", "Tento box: zobrazit diskuse"], "St\u00e1t": "\u010cesko", "Zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice": "50\u00b027\u20327,73\u2033 s. \u0161., 16\u00b02\u203229,98\u2033 v. d."}}]
| false
|
# Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii
Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii (japonsky: 紀伊山地の霊場と参詣道, Kiisanči no reidžó to sankeimiči) jsou japonské kulturní památky zapsané od roku 2004 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Leží na poloostrově Kii ve třech vzájemně sousedících prefekturách, a to Wakajama, Nara a Mie.
Památky jsou soustředěny do třech oblastí, Jošino a Ómine (吉野・大峰), Kumanosanzan (熊野三山) a Kójasan (高野山) a třech poutních stezek táhnoucích se poloostrovem, Kumano sankei miči (熊野参詣道), Ómine okugake miči (大峯奥駈道) a Kójasan čóiši miči (高野山町石道).
## Seznam památek
| Oblast | Památka | Typ | Poloha | Obrázek |
| -------------- | ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ | -------------------------------------- | ------------------------------------------------------------------------------ | ------- |
| Jošino a Ómine | Hora Jošino (吉野山, Jošinojama) | hora | město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara | |
| Jošino a Ómine | Svatyně Jošino Mikumari (吉野水分神社, Jošino mikumari džindža) | šintoistická svatyně | město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara | |
| Jošino a Ómine | Svatyně Kinpu (金峯神社, Kimpu džindža) | šintoistická svatyně | město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara | |
| Jošino a Ómine | Kimpusendži (金峯山寺, Kimpusendži) | chrám sekty šugendó/buddhistický chrám | město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara | |
| Jošino a Ómine | Svatyně Jošimizu (吉水神社, Jošimizu džindža) | šintoistická svatyně | město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara | |
| Jošino a Ómine | Óminesandži (大峯山寺, Óminesandži) | chrám sekty šugendó | vesnice Tenkawa, okres Jošino, prefektura Nara | |
| Kumano Sanzan | Kumano Hongú Taiša (熊野本宮大社, Kumano Hongú Taiša) | šintoistická svatyně | město Tanabe, prefektura Wakajama | |
| Kumano Sanzan | Kumano Hajatama Taiša (熊野速玉大社, Kumano Hajatama Taiša) | šintoistická svatyně | město Šingú, prefektura Wakajama; město Kihó, okres Minamimuro, prefektura Mie | |
| Kumano Sanzan | Kumano Nači Taiša (熊野那智大社, Kumano Nači Taiša) | šintoistická svatyně | město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama | |
| Kumano Sanzan | Seigantodži (青岸渡寺, Seigantodži) | buddhistický chrám sekty tendai | město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama | |
| Kumano Sanzan | Vodopád Nači (那智滝, Nači no Taki) | vodopád | město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama | |
| Kumano Sanzan | Prales Nači (那智原始林, Nači Genširin) | les | město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama | |
| Kumano Sanzan | Fudarakusandži (補陀洛山寺, Fudarakusandži) | buddhistický chrám sekty tendai | město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama | |
| Hora Kója | Svatyně Niucuhime (丹生都比売神社, Niucuhime džindža) | šintoistická svatyně | město Kacuragi, okres Ito, prefektura Wakajama | |
| Hora Kója | Kongóbudži (金剛峯寺, Kongóbudži) | buddhistický chrám sekty šingon | město Kója, okres Ito, prefektura Wakajama | |
| Hora Kója | Džisonin (慈尊院, Džisonin) | buddhistický chrám sekty šingon | město Kudojama, okres Ito, prefektura Wakajama | |
| Hora Kója | Svatyně Niukanšófu (丹生官省符神社, Niukanšófu džindža) | šintoistická svatyně | město Kudojama, okres Ito, prefektura Wakajama | |
| Poutní stezky | Ómine Okugakemiči (大峯奥駈道, Ómine Okugakemiči) | stezka | vesnice mezi prefekturami Nara a Wakajama | |
| Poutní stezky | Kumano Sankeimiči (熊野参詣道) - Nakaheči (中辺路), včetně řeky Kumano (熊野川) - Koheči (小辺路) - Óheči (大辺路) - Isedži (伊勢路) | stezka | různá místa v prefekturách Mie a Wakajama | |
| Poutní stezky | Kójasan čóišimiči (高野山町石道, Kójasan čóišimiči) | stezka | vesnice v okrese Ito, prefektura Wakajama | |
|
cswiki/930951
|
cswiki
| 930,951
|
Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Posv%C3%A1tn%C3%A1_m%C3%ADsta_a_poutn%C3%AD_stezky_v_poho%C5%99%C3%AD_Kii
|
2024-01-22T23:02:55Z
|
cs
|
Q611345
| 56,455
|
{{Infobox - světové dědictví
| název = Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii
| obrázek = Daimonzaka25_2048.jpg
| popisek =
| smluvní stát =Japonsko
| typ = kulturní dědictví
| kritérium = ii, iii, iv, vi
| id = 1142
| oblast = [[Seznam světového dědictví v Asii|Asie]]
| rok = 2004
| změna =
| v ohrožení =
| poznámky =
}}
'''Posvátná místa a poutní stezky v pohoří Kii''' ({{Vjazyce|ja}}: 紀伊山地の霊場と参詣道, ''Kiisanči no reidžó to sankeimiči'') jsou [[Japonsko|japonské]] kulturní památky zapsané od roku 2004 na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. Leží na [[Kii (poloostrov)|poloostrově Kii]] ve třech vzájemně sousedících prefekturách, a to [[prefektura Wakajama|Wakajama]], [[prefektura Nara|Nara]] a [[prefektura Mie|Mie]].
Památky jsou soustředěny do třech oblastí, ''Jošino a Ómine'' (吉野・大峰), ''Kumanosanzan'' (熊野三山) a ''[[Kója]]san'' (高野山) a třech poutních stezek táhnoucích se poloostrovem, ''Kumano sankei miči'' (熊野参詣道), ''Ómine okugake miči'' (大峯奥駈道) a ''Kójasan čóiši miči'' (高野山町石道).<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/1142.pdf
| titul = Sacred Sites and Pilgrimage Routes in the Kii Mountain Range - Advisory Body Evaluation
| vydavatel = UNESCO World Heritage Centre
| datum přístupu = 2013-08-19
| jazyk = anglicky
}}</ref>
{{-}}
== Seznam památek ==
{| class="wikitable sortable" width="100%" style="background:#ffffff;"
|-
!width="17%" align="left" style="background:#ffdead;" | Oblast
!width="23%" align="left" style="background:#ffdead;" | Památka
!width="15%" align="left" style="background:#ffdead;" | Typ
!width="25%" align="left" style="background:#ffdead;" | Poloha
!width="20%" align="left" style="background:#ffdead;" class="unsortable"|Obrázek
|-
| Jošino a Ómine
| [[Jošino (hora)|Hora Jošino]] (吉野山, ''Jošinojama'')
| <span style="display:none">nature</span>hora
| <span style="display:none">nara yoshino yoshino</span>[[Jošino (Nara)|město Jošino]], [[okres Jošino]], [[prefektura Nara]]
| [[Soubor:Cherry blossoms at Yoshinoyama 01.jpg|150px]]
|-
| Jošino a Ómine
| [[Svatyně Jošino Mikumari]] (吉野水分神社, ''Jošino mikumari džindža'')
| <span style="display:none">shrine</span>[[šintoistická svatyně]]
| <span style="display:none">nara yoshino yoshino</span>město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara
| [[Soubor:Yoshino Mikumari Shrine Main Hall 001.jpg|150px]]
|-
| Jošino a Ómine
| [[Svatyně Kinpu (Jošino)|Svatyně Kinpu]] (金峯神社, ''Kimpu džindža'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">nara yoshino yoshino</span>město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara
| [[Soubor:Konbu Shrine, Yoshino02.JPG|150px]]
|-
| Jošino a Ómine
| [[Kimpusendži]] (金峯山寺, ''Kimpusendži'')
| <span style="display:none">temple shugendo buddhist</span>chrám sekty [[šugendó]]/[[buddhistický chrám]]
| <span style="display:none">nara yoshino yoshino</span>město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara
| [[Soubor:Kinpusenji Yoshino Nara02n4272.jpg|150px]]
|-
| Jošino a Ómine
| [[Svatyně Jošimizu]] (吉水神社, ''Jošimizu džindža'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">nara yoshino yoshino</span>město Jošino, okres Jošino, prefektura Nara
| [[Soubor:Yoshimizu-jinja Yoshino Nara04.n3200.jpg|150px]]
|-
| Jošino a Ómine
| [[Óminesandži]] (大峯山寺, ''Óminesandži'')
| <span style="display:none">temple shugendo</span>chrám sekty šugendó
| <span style="display:none">nara yoshino tenkawa</span>[[Tenkawa (Nara)|vesnice Tenkawa]], okres Jošino, prefektura Nara
| [[Soubor:Oominesanji stairs.jpg|150px]]
|-
| [[Kumano Sanzan]]
| [[Svatyně Kumano Hongú|Kumano Hongú Taiša]] (熊野本宮大社, ''Kumano Hongú Taiša'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">wakayama tanabe</span>[[Tanabe (Wakajama)|město Tanabe]], [[prefektura Wakajama]]
| [[Soubor:Shrine Kumano hongu torii01.jpg|150px]]
|-
| Kumano Sanzan
| [[Svatyně Kumano Hajatama|Kumano Hajatama Taiša]] (熊野速玉大社, ''Kumano Hajatama Taiša'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">wakayama mie</span>[[Šingú (Wakajama)|město Šingú]], prefektura Wakajama;<br /> [[Kihó (Mie)|město Kihó]], [[okres Minamimuro]], [[prefektura Mie]]
| [[Soubor:Kumanohayatama-taisha10s4s4440.jpg|150px]]
|-
| Kumano Sanzan
| [[Kumano Nači Taiša]] (熊野那智大社, ''Kumano Nači Taiša'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">wakayama higashimuro nachikatsuura</span>[[Načikacuura (Wakajama)|město Načikacuura]], [[okres Higašimuro]], prefektura Wakajama
| [[Soubor:Kumanonachitaisha8473.jpg|150px]]
|-
| Kumano Sanzan
| [[Seigantodži]] (青岸渡寺, ''Seigantodži'')
| <span style="display:none">temple tendai</span>buddhistický chrám sekty [[tendai]]
| <span style="display:none">wakayama higashimuro nachikatsuura</span>město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Three-storied Pagoda of Seiganto-ji and Nachi Falls 201808.jpg|150px]]
|-
| Kumano Sanzan
| [[Nači (vodopád)|Vodopád Nači]] (那智滝, ''Nači no Taki'')
| <span style="display:none">nature</span>vodopád
| <span style="display:none">wakayama higashimuro nachikatsuura</span>město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Nachi Falls002.JPG|150px]]
|-
| Kumano Sanzan
| [[Prales Nači]] (那智原始林, ''Nači Genširin'')
| <span style="display:none">nature</span>les
| <span style="display:none">wakayama higashimuro nachikatsuura</span>město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Daimonzaka8562.JPG|150px]]
|-
| Kumano Sanzan
| [[Fudarakusandži]] (補陀洛山寺, ''Fudarakusandži'')
| <span style="display:none">temple tendai</span>buddhistický chrám sekty tendai
| <span style="display:none">wakayama higashimuro nachikatsuura</span>město Načikacuura, okres Higašimuro, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Fudarakusanji04s2010.jpg|150px]]
|-
| [[Kója|Hora Kója]]
| [[Svatyně Niucuhime]] (丹生都比売神社, ''Niucuhime džindža'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">wakayama ito katsuragi</span>[[Kacuragi (Wakajama)|město Kacuragi]], [[okres Ito]], prefektura Wakajama
| [[Soubor:Niutsuhime-jinja romon.jpg|150px]]
|-
| Hora Kója
| [[Kongóbudži]] (金剛峯寺, ''Kongóbudži'')
| <span style="display:none">temple shingon</span>buddhistický chrám sekty [[šingon]]
| <span style="display:none">wakayama ito koya</span>[[Kója (Wakajama)|město Kója]], okres Ito, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Danjogaran Koyasan12n3200.jpg|150px]]
|-
| Hora Kója
| [[Džisonin]] (慈尊院, ''Džisonin'')
| <span style="display:none">temple shingon</span>buddhistický chrám sekty šingon
| <span style="display:none">wakayama ito kudoyama</span>[[Kudojama (Wakajama)|město Kudojama]], okres Ito, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Jison-in Two-storey pagoda.jpg|150px]]
|-
| Hora Kója
| [[Svatyně Niukanšófu]] (丹生官省符神社, ''Niukanšófu džindža'')
| <span style="display:none">shrine</span>šintoistická svatyně
| <span style="display:none">wakayama ito kudoyama</span>město Kudojama, okres Ito, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Niukanshobujinja 02.JPG|150px]]
|-
| Poutní stezky
| [[Ómine Okugakemiči]] (大峯奥駈道, ''Ómine Okugakemiči'')
| <span style="display:none">trail</span>stezka
| <span style="display:none">wakayama nara</span>vesnice mezi prefekturami Nara a Wakajama
| [[Soubor:Okunosenbon_Yoshino_Nara01n4272.jpg|150px]]
|-
| Poutní stezky
| [[Kumano Kodó|Kumano Sankeimiči]] (熊野参詣道)
* Nakaheči (中辺路), včetně [[Kumano (řeka)|řeky Kumano]] (熊野川)
* Koheči (小辺路)
* Óheči (大辺路)
* Isedži (伊勢路)
| <span style="display:none">trail</span>stezka
| <span style="display:none">wakayama mie</span>různá místa v prefekturách Mie a Wakajama
| [[Soubor:Daimonzaka28-640.jpg|150px]]
|-
| Poutní stezky
| [[Kójasan čóišimiči]] (高野山町石道, ''Kójasan čóišimiči'')
| <span style="display:none">trail</span>stezka
| <span style="display:none">wakayama ito</span>vesnice v okrese Ito, prefektura Wakajama
| [[Soubor:Koyasan Choishimichi 01.JPG|150px]]
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
{{Překlad|en|Sacred Sites and Pilgrimage Routes in the Kii Mountain Range|569239011}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Sacred sites and pilgrimage routes in the Kii mountain range}}
{{Světové dědictví – Japonsko}}
{{Portály|Japonsko}}
[[Kategorie:Prefektura Nara]]
[[Kategorie:Prefektura Mie]]
[[Kategorie:Prefektura Wakajama]]
[[Kategorie:Kii (poloostrov)]]
| 23,585,270
|
[{"title": "Posv\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta a poutn\u00ed stezky v poho\u0159\u00ed Kii", "data": {"Smluvn\u00ed st\u00e1t": "Japonsko", "Sou\u0159adnice": "33\u00b050\u203213\u2033 s. \u0161., 135\u00b046\u203235\u2033 v. d.", "Typ": "kulturn\u00ed d\u011bdictv\u00ed", "Krit\u00e9rium": "ii, iii, iv, vi", "Odkaz": "1142 (anglicky)", "Oblast": "Asie"}}, {"title": "Za\u0159azen\u00ed do seznamu", "data": {"Za\u0159azen\u00ed": "2004 (28. zased\u00e1n\u00ed)"}}]
| false
|
# Liptovská Mara
Liptovská Mara je vodní dílo u Liptovského Mikuláše na severu Slovenska, na řece Váh pod Tatrami. Přehradní nádrž leží přesně mezi Bešeňovou a Liptovským Mikulášem.
## Historie
Stavba byla zahájena roku 1965 a dokončena roku 1975; hlavním důvodem její výstavby byla ochrana měst v povodí Váhu před povodněmi a kromě toho se v hrázi i průtokem vody vyrábí elektřina pomocí 4 turbín (dvěma Kaplanovými a dvěma zpětnými Dériazovými turbínami) s celkovým výkonem 198 MW. Hráz je vysoká 53 m a je tvořená zeminou s hlinitým těsněním. Při stavbě hráze se přemístilo 11 mil. m3 zeminy, 300 tisíc m3 kamene a 400 tisíc m3 železobetonu. V koruně je hráz dlouhá 1350 metrů. Maximální hloubka nádrže je 45 m. Vodní plocha má rozlohu 2 700 ha. S objemem vody 360 mil. m³ je Liptovská Mara největší nádrží na Slovensku na řece Váh.
Při výstavbě bylo zaplaveno 7 liptovských vesnic úplně (Liptovská Mara, (Stará) Liptovská Sielnica, Paludza, Parížovce, Sokolče, Vrbie), další pak částečně (Bobrovník, Liptovský Trnovec, Benice - část Čemice). Bylo přestěhováno přes 4000 obyvatel (což bylo tehdy 940 rodin).
## Využití
Hlavní důvodem stavby přehrady je ochrana vesnic před povodněmi na řece Váh, ale zároveň slouží na výrobu elektrické energie. Pod hrází se nachází 4 turbíny s výkonem 198 MW. V části zrušené vesnice Ráztoky se nachází Aquapark Tatralandia, který se nachází v prostoru termálních pramenů objevených v 90. letech 20. století. Dnes se na březích nádrže nacházejí rekreační centra.
Poloostrov Ratkovo s přilehlými vodami je chráněným územím.
## Historická osada
Nad přehradní zdí Liptovské Mary, 2 km jižně od obce Bobrovník, na východním úpatí vrchu Úložisko (741,7 m n. m.) se nachází archeologická lokalita Havránok náležející púchovské kultuře doby laténské - opevnění osady Kotinů s druidskou svatyní z 1. století př. n. l. Je zde vybudován i archeologický skanzen.
|
cswiki/40469
|
cswiki
| 40,469
|
Liptovská Mara
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Liptovsk%C3%A1_Mara
|
2025-02-21T12:43:43Z
|
cs
|
Q1130334
| 38,418
|
{{Různé významy|druhý=zaniklé obci|rozlišovač=okres Liptovský Mikuláš}}
{{Infobox - vodní plocha
| název = Liptovská Mara
| typ = [[přehradní nádrž|přehrada]]
| rozloha = 27 km²
| objem = 360,5 mil. m³
| povodí =
| průměrná hloubka =
| nadmořská výška =
| pobřeží =
| přítok = [[Váh]], [[Sestrč]], [[Kvačianka]], [[Beňušovský potok]], [[Petruška (potok)|Petruška]], [[Benický potok]], [[Andický potok]], [[Paludžanka]], [[Dúbravka (přítok Váhu)|Dúbravka]]
| odtok = [[Váh]]
| ostrovy =
| typ správního celku2 = [[okresy na Slovensku|Okres]]
| název správního celku2 = [[okres Liptovský Mikuláš|Liptovský Mikuláš]]
| typ správního celku1 = [[kraje na Slovensku|Kraj]]
| název správního celku1 = [[Žilinský kraj|Žilinský]]
| státy = {{vlajka a název|Slovensko}}
| světadíl = [[Evropa]]
| loc-map = {{LocMap |relief=1 |Slovensko |position=right |lat=49.099 |lon=19.489 |float=center |mark=blue pog.svg |label=Liptovská Mara}}
}}
'''Liptovská Mara''' je vodní dílo u [[Liptovský Mikuláš|Liptovského Mikuláše]] na severu [[Slovensko|Slovenska]], na řece [[Váh]] pod [[Tatry|Tatrami]]. [[Přehradní nádrž]] leží přesně mezi [[Bešeňová|Bešeňovou]] a [[Liptovský Mikuláš|Liptovským Mikulášem]].
== Historie ==
Stavba byla zahájena roku [[1965]] a dokončena roku [[1975]]; hlavním důvodem její výstavby byla ochrana měst v povodí [[Váh]]u před [[povodeň|povodněmi]] a kromě toho se v hrázi i průtokem vody vyrábí elektřina pomocí 4 turbín (dvěma [[Kaplanova turbína|Kaplanovými]] a dvěma zpětnými [[Dériazova turbína|Dériazovými]] turbínami) s celkovým výkonem 198 MW. [[Hráz]] je vysoká 53 m a je tvořená zeminou s hlinitým těsněním. Při stavbě hráze se přemístilo 11 mil. m<sup>3</sup> zeminy, 300 tisíc m<sup>3</sup> kamene a 400 tisíc m<sup>3</sup> železobetonu. V koruně je hráz dlouhá 1350 metrů. Maximální hloubka nádrže je 45 m. Vodní plocha má rozlohu 2 700 [[hektar|ha]]. S objemem vody 360 mil. m³ je Liptovská Mara největší nádrží na Slovensku na řece [[Váh]].
Při výstavbě bylo zaplaveno 7 [[Liptov (region)|liptovských]] vesnic úplně ([[Liptovská Mara (obec)|Liptovská Mara]], (Stará) [[Liptovská Sielnica]], [[Paludza]], [[Parížovce]], [[Sokolče]], [[Vrbie]]), další pak částečně ([[Bobrovník (Slovensko)|Bobrovník]], [[Liptovský Trnovec]], [[Benice (Liptovský Mikuláš)|Benice]] - část [[Čemice]]). Bylo přestěhováno přes 4000 obyvatel (což bylo tehdy 940 rodin).
== Využití ==
Hlavní důvodem stavby přehrady je ochrana vesnic před povodněmi na řece [[Váh]], ale zároveň slouží na výrobu elektrické energie. Pod hrází se nachází 4 turbíny s výkonem 198 MW. V části zrušené vesnice Ráztoky se nachází Aquapark Tatralandia, který se nachází v prostoru termálních pramenů objevených v 90. letech 20. století. Dnes se na březích nádrže nacházejí rekreační centra.
Poloostrov [[Ratkovo (chráněný areál)|Ratkovo]] s přilehlými vodami je chráněným územím.
== Historická osada ==
Nad přehradní zdí Liptovské Mary, 2 km jižně od obce Bobrovník, na východním úpatí vrchu Úložisko (741,7 [[nadmořská výška|m n. m.]]) se nachází archeologická lokalita [[Havránok]] náležející [[púchovská kultura|púchovské kultuře]] [[laténská kultura|doby laténské]] - opevnění osady Kotinů s [[druid]]skou svatyní z [[1. století př. n. l.]] Je zde vybudován i [[archeologický skanzen]].
== Panorama ==
{{Panorama|obrázek=Liptovská Mara a Nízké Tatry.jpg|šířka=1000|popisek=''[[Liptovská Mara]], a [[Nízké Tatry]] (foceno z pláže v [[Liptovský Trnovec|Lipt. Trnovci]])''}}
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|sk|Liptovská Mara (priehrada)|1842833}}<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.liptovska-mara.sk/liptovska-mara/ Liptovská Mara] {{Wayback|url=http://www.liptovska-mara.sk/liptovska-mara/ |date=20070626161943 }}
* [http://www.horydoly.cz/turiste/liptovska-mara-kostelik-panny-marie-3.html Liptovská Mara: kostelík Panny Marie]
{{Pahýl}}
{{Vážská kaskáda}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Slovensko}}
[[Kategorie:Přehradní nádrže na Slovensku]]
[[Kategorie:Vodstvo v okrese Liptovský Mikuláš]]
[[Kategorie:Povodí Váhu]]
[[Kategorie:Vodní stavby na Váhu]]
| 24,689,485
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sv\u011btad\u00edl": "Evropa", "St\u00e1t": "Slovensko", "Kraj": "\u017dilinsk\u00fd", "Okres": "Liptovsk\u00fd Mikul\u00e1\u0161", "Poloha": "Liptovsk\u00e1 Mara Liptovsk\u00e1 Mara, Slovensko", "Zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice": "49\u00b05\u203255\u2033 s. \u0161., 19\u00b029\u203220\u2033 v. d."}}, {"title": "Rozm\u011bry", "data": {"Rozloha": "27 km\u00b2", "Objem": "360,5 mil. m\u00b3"}}, {"title": "Ostatn\u00ed", "data": {"Typ": "p\u0159ehrada", "P\u0159\u00edtok vody": "V\u00e1h, Sestr\u010d, Kva\u010dianka, Be\u0148u\u0161ovsk\u00fd potok, Petru\u0161ka, Benick\u00fd potok, Andick\u00fd potok, Palud\u017eanka, D\u00fabravka", "Odtok vody": "V\u00e1h", "Ostatn\u00ed": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Clifford Will
Clifford Martin Will (* 1946 Hamilton) je kanadský matematický fyzik, známý díky příspěvkům k obecné teorii relativity.
## Život a kariéra
Narodil se v Hamiltonu v Kanadě. V roce 1968 získal bakalářský titul z McMaster University. Na Kalifornském technickém institutu studoval pod vedením Kipa Thornea a zde v roce 1971 získal doktorát. Vyučoval na Chicagské univerzitě a Stanfordově univerzitě a v roce 1981 začal pracovat na Washington University v St. Louis. V roce 2012 získal profesorské místo na University of Florida.
Willova teoretická práce je zaměřena na post-Newtonovské expanze přibližných řešení Einsteinových polních rovnic, notoricky obtížné oblasti, která tvoří teoretické základy nezbytné pro takové úspěchy jako je nepřímé pozorování gravitačních vln z binárních pulsarů Russelem Hulsem a Josephem Taylorem v roce 1974.
Willova kniha zkoumající experimentální testy obecné teorie relativity je široce považována za základní zdroj výzkumu v této oblasti. Jeho populární kniha na stejné téma byla uveden magazínem New York Times jako jedna z 200 nejlepších knih publikovaných v roce 1986.
Will získal Guggenheimovo stipendium pro akademický rok 1996–1997. V roce 2007 byl zvolen do Národní akademie věd.
Je rovněž editorem IOP Publishing časopisu Classical and Quantum Gravity.
## Bibliografické informace
Podle NASA ADS databáze je jeho h-index 36.
|
cswiki/1268184
|
cswiki
| 1,268,184
|
Clifford Will
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Clifford_Will
|
2025-08-18T19:37:18Z
|
cs
|
Q1101344
| 32,875
|
{{Infobox - osoba
| místo narození = [[Hamilton (Ontario)|Hamilton]], [[Ontario (provincie)|Ontario]], {{flagicon|Kanada (1921–1957)}} [[Kanada]]
}}
'''Clifford Martin Will''' (* [[1946]] [[Hamilton (Ontario)|Hamilton]]) je [[Kanada|kanadský]] [[Matematická fyzika|matematický fyzik]], známý díky příspěvkům k [[Obecná teorie relativity|obecné teorii relativity]].<ref name="BioCliffWill">{{cite web|author=Will, Clifford M.|title=Autobiographical sketch|work=University of Florida|url=http://physics.wustl.edu/cmw/biosketch.html}}</ref>
== Život a kariéra ==
Narodil se v [[Hamilton (Ontario)|Hamiltonu]] v Kanadě. V roce [[1968]] získal bakalářský titul z McMaster University. Na [[Kalifornský technologický institut|Kalifornském technickém institutu]] studoval pod vedením [[Kip Thorne|Kipa Thornea]] a zde v roce [[1971]] získal doktorát.<ref>{{MathGenealogy|id=128274}}</ref><ref>[http://thesis.library.caltech.edu/view/author/Will-C-M.html Will, Clifford M. - CaltechTHESIS]</ref> Vyučoval na [[Chicagská univerzita|Chicagské univerzitě]] a [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]] a v roce [[1981]] začal pracovat na Washington University v [[St. Louis]]. V roce 2012 získal profesorské místo na [[University of Florida]].<ref name="BioCliffWill">{{cite web|author=Will, Clifford M.|title=Autobiographical sketch|work=University of Florida|url=http://physics.wustl.edu/cmw/biosketch.html}}</ref>
Willova teoretická práce je zaměřena na post-Newtonovské expanze přibližných řešení [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole|Einsteinových polních rovnic]], notoricky obtížné oblasti, která tvoří teoretické základy nezbytné pro takové úspěchy jako je nepřímé pozorování [[Gravitační vlny|gravitačních vln]] z binárních pulsarů [[Russell Alan Hulse|Russelem Hulsem]] a [[Joseph Hooton Taylor|Josephem Taylorem]] v roce [[1974]].<ref name="BioCliffWill">{{cite web|author=Will, Clifford M.|title=Autobiographical sketch|work=University of Florida|url=http://physics.wustl.edu/cmw/biosketch.html}}</ref>
Willova kniha zkoumající experimentální testy obecné teorie relativity je široce považována za základní zdroj výzkumu v této oblasti. Jeho populární kniha na stejné téma byla uveden magazínem [[The New York Times|New York Times]] jako jedna z 200 nejlepších knih publikovaných v roce 1986.<ref name="BioCliffWill">{{cite web|author=Will, Clifford M.|title=Autobiographical sketch|work=University of Florida|url=http://physics.wustl.edu/cmw/biosketch.html}}</ref>
Will získal [[Guggenheimovo stipendium]] pro akademický rok [[1996]]–[[1997]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Clifford M. Will - John Simon Guggenheim Memorial Foundation |url=http://www.gf.org/fellows/15787-clifford-m-will |datum přístupu=19-02-2017 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140808045855/http://www.gf.org/fellows/15787-clifford-m-will |datum archivace=08-08-2014 |nedostupné=ano }}</ref> V roce [[2007]] byl zvolen do [[Národní akademie věd Spojených států amerických|Národní akademie věd]].<ref name="BioCliffWill">{{cite web|author=Will, Clifford M.|title=Autobiographical sketch|work=University of Florida|url=http://physics.wustl.edu/cmw/biosketch.html}}</ref>
Je rovněž editorem IOP Publishing časopisu Classical and Quantum Gravity.<ref name="BioCliffWill">{{cite web|author=Will, Clifford M.|title=Autobiographical sketch|work=University of Florida|url=http://physics.wustl.edu/cmw/biosketch.html}}</ref>
== Bibliografické informace ==
Podle NASA ADS databáze je jeho [[Hirschův index|h-index]] 36.
== Reference ==
{{Překlad|en|Clifford Martin Will|716665398}}<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.iop.org/EJ/journal/CQG Klasická a kvantová gravitace]
* [http://www.scienceface.org/clip.php?clip=5 Rozhovor s Cliffordem Willem: Černé díry - celý příběh]
* [https://archive.today/20140811201352/http://usparc.ihep.su/spires/find/hep/www?match=or&ea=Will,+C+M&ea=Will,+Clifford+M&ea=Will,+Clifford+Martin Publikace Clifforda Martina Willa] v databázi SPIRES
* [https://scholar.google.com/scholar?as_q=&as_epq=&as_oq=&as_eq=&as_occt=any&as_sauthors=clifford+will&as_publication=&as_ylo=&as_yhi=&btnG=&hl=en&as_sdt=0%2C11 Vyhledávání autora Clifforda Willa] na [[Google Scholar]]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika|Lidé|Kanada}}
{{DEFAULTSORT:Will, Clifford}}
[[Kategorie:Američtí fyzici]]
[[Kategorie:Kanadští fyzici]]
[[Kategorie:Relativisti]]
[[Kategorie:Absolventi Kalifornského technologického institutu]]
[[Kategorie:Nositelé Guggenheimova stipendia]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození v roce 1946]]
[[Kategorie:Narození 13. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v Hamiltonu (Ontario)]]
| 25,151,684
|
[{"title": "Clifford Will", "data": {"Narozen\u00ed": "13. listopadu 1946 (78 let) \u00b7 Hamilton, Ontario, Kanada", "Alma mater": "Kalifornsk\u00fd technologick\u00fd institut \u00b7 McMaster University", "Povol\u00e1n\u00ed": "fyzik a spisovatel literatury faktu", "Zam\u011bstnavatel\u00e9": "Stanfordova univerzita \u00b7 Chicagsk\u00e1 univerzita \u00b7 Washingtonova univerzita \u00b7 Floridsk\u00e1 univerzita", "Ocen\u011bn\u00ed": "Richtmyer Memorial Lecture Award (1987) \u00b7 Einstein Prize (2021) \u00b7 Guggenheimovo stipendium \u00b7 \u010dlen American Physical Society \u00b7 Science Writing Award"}}]
| false
|
# Mistrovství světa v bojovém sambo
Mistrovství světa v bojovém sambo je sportovní akce s historií zhruba od roku 2001. Pořádání mistrovství světa v bojovém sambo organizuje od roku 2007 Mezinárodní sambistická federace (FIAS). V současné době jde o výhradně mužský sport.
V Česku je bojové (combat) sambo na rozdíl od zápasu sambo rozšířené kvůli svému využití v profesionálním zápasu (MMA, K1 apod.) a Češi pravidelně startují na mistrovstvích světa.
## Jednotlivé ročníky s historií a vítězi
| rok | místo | −52 kg | −57 kg | −62 kg | −68 kg | −74 kg | −82 kg | −90 kg | −100 kg | +100 kg |
| ---- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- | --------------------------- |
| 2001 | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici |
| 2002 | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici |
| 2003 | Roquebrune | A. Olejnikov | R. Drožžin | ? | M. Antipov | A. Gagarin | ? | S. Chramov | R. Achadullajev | A. Jemeljaněnko |
| 2004 | Praha | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici |
| 2005 | Praha | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici | výsledky nejsou k dispozici |
| 2006 | Taškent | B. Važilov | O. Soninhuu | D. Simanov | I. Isajkin | D. Radnajev | A. Gagarin | E. Glijamov | D. Zabolotnyj | A. Jemeljaněnko |
| 2007 | Praha | B. Važilov | D. Jemeljukov | B. Damlanpürev | S. Grečicho | I. Isajkin | Ro. Dimitrov | A. Kolomijec | A. Garkušenko | F. Jemeljaněnko |
| 2008 | Petrohrad | A. Stišak | D. Jemeljukov | B. Damlanpürev | M. Ristov | V. Galijev | Ro. Dimitrov | M. Zajac | D. Zabolotnyj | B. Ivanov |
| 2009 | Soluň | J. Rachimov | M. Kosev | M. Pankov | S. Grečicho | V. Galijev | Ru. Dimitrov | V. Vasilevskij | S. Chramov | A. Kňazev |
| 2010 | Taškent | S. Yergashev | M. Kosev | R. Mirzajev | V. Vardanjan | B. Omoktujev | M. Karimov | V. Vasilevskij | I. Abasov | K. Sidělnikov |
| 2011 | Vilnius | A. Stišak | M. Kosev | I. Daviděnko | I. Kudratov | Š. Gasanchanov | Ro. Dimitrov | A. Kolomijec | Vi. Němkov | M. Marinkov |
| 2012 | Minsk | A. Sulejmenov | A. Bagautdinov | S. Grečicho | R. Gasanchanov | A. Panov | A. Ivanov | V. Vasilevskij | S. Kolbasov | K. Sidělnikov |
| 2013 | Petrohrad | A. Stišak | M. Kosev | I. Džavadov | A. Ospanov | Š. Gasanchanov | M. Karimov | V. Vasilevskij | P. Lysenko | K. Sidělnikov |
| 2014 | Narita | A. Sulejmenov | A. Budažapov | I. Severin | A. Ospanov | M. Nasibjan | D. Samojlov | S. Alijev | Va. Němkov | K. Sidělnikov |
| 2015 | Casablanca | A. Sulejmenov | M. Kosev | V. Ivanov | A. Ospanov | I. Kudratov | A. Ivanov | V. Vasilevskij | Va. Němkov | K. Sidělnikov |
| 2016 | Sofie | A. Stišak | V. Alchasov | R. Taldijev | R. Gasanchanov | I. Machačov | R. Magomedalijev | I. Aliskerov | M. Mochnatkin | D. Golcov |
| 2017 | Soči | G. Mchitarjan | M. Gamzajev | R. Taldijev | D. Vojevodin | B. Raiymku | Ko S.-h. | V. Vasilevskij | Va. Němkov | D. Golcov |
|
cswiki/1340748
|
cswiki
| 1,340,748
|
Mistrovství světa v bojovém sambo
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistrovstv%C3%AD_sv%C4%9Bta_v_bojov%C3%A9m_sambo
|
2023-11-27T15:47:51Z
|
cs
|
Q44100529
| 158,306
|
'''Mistrovství světa v bojovém sambo''' je sportovní akce s historií zhruba od roku 2001. Pořádání mistrovství světa v bojovém sambo organizuje od roku [[2007]] [[Mezinárodní sambistická federace|Mezinárodní sambistická federace (FIAS)]]. V současné době jde o výhradně mužský sport.
V Česku je [[sambo|bojové (combat) sambo]] na rozdíl od [[sambo|zápasu sambo]]<ref group="pozn">Někdy nepřesně označováno jako sportovní sambo. Jak zápas sambo tak bojové sambo jsou sportovní disciplínou, která je regulována pravidly. Chvaty a údery se bodují a dbá se v prvé řadě na bezpečnost zápasníků.</ref> rozšířené kvůli svému využití v profesionálním zápasu ([[Mixed martial arts|MMA]], [[K-1 (sport)|K1]] apod.) a Češi pravidelně startují na mistrovstvích světa.
== Jednotlivé ročníky s historií a vítězi ==
{| class="wikitable"
! rok
! místo
! −52 kg
! −57 kg
! −62 kg
! −68 kg
! −74 kg
! −82 kg
! −90 kg
! −100 kg
! +100 kg
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2001|2001]] || colspan=10| výsledky nejsou k dispozici
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2002|2002]] || colspan=10| výsledky nejsou k dispozici
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2003|2003]] || {{Flagicon|FRA}} [[Roquebrune-Cap-Martin|Roquebrune]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexej Olejnikov|A. Olejnikov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Roman Drožžin|R. Drožžin]] || ? || {{Flagicon|RUS}} [[Maxim Antipov|M. Antipov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexej Gagarin|A. Gagarin]] || ? || {{Flagicon|RUS}} [[Sergej Chramov|S. Chramov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Ramadzan Achadullajev|R. Achadullajev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexandr Jemeljaněnko|A. Jemeljaněnko]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2004|2004]] || {{Flagicon|CZE}} [[Praha]] || colspan=9| výsledky nejsou k dispozici
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2005|2005]] || {{Flagicon|CZE}} [[Praha]] || colspan=9| výsledky nejsou k dispozici
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2006|2006]] || {{Flagicon|UZB}} [[Taškent]] || {{Flagicon|RUS}} [[Bajir Važilov|B. Važilov]] || {{Flagicon|MGL}} [[Orgonbaataryn Soninhuu|O. Soninhuu]] || {{Flagicon|RUS}} [[Dmitrij Simanov|D. Simanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Igor Sajkin|I. Isajkin]] || {{Flagicon|RUS}} [[Damba Radnajev|D. Radnajev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexej Gagarin|A. Gagarin]] || {{Flagicon|UZB}} [[Eldor Glijamov|E. Glijamov]] || {{Flagicon|KGZ}} [[Dmitrij Zabolotnyj|D. Zabolotnyj]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexandr Jemeljaněnko|A. Jemeljaněnko]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2007|2007]] || {{Flagicon|CZE}} [[Praha]] || {{Flagicon|RUS}} [[Bajir Važilov|B. Važilov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Děnis Jemeljukov|D. Jemeljukov]] || {{Flagicon|MGL}} [[Básanchungín Damlanpürev|B. Damlanpürev]] || {{Flagicon|LTU}} [[Sergej Grečicho|S. Grečicho]] || {{Flagicon|RUS}} [[Igor Sajkin|I. Isajkin]] || {{Flagicon|BUL}} [[Rosen Dimitrov|Ro. Dimitrov]] || {{Flagicon|UKR}} [[Alexandr Kolomijec|A. Kolomijec]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexandr Garkušenko|A. Garkušenko]] || {{Flagicon|RUS}} [[Fjodor Jemeljaněnko|F. Jemeljaněnko]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2008|2008]] || {{Flagicon|RUS}} [[Petrohrad]] || {{Flagicon|RUS}} [[Anatolij Stišak|A. Stišak]] || {{Flagicon|RUS}} [[Děnis Jemeljukov|D. Jemeljukov]] || {{Flagicon|MGL}} [[Básanchungín Damlanpürev|B. Damlanpürev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Murat Ristov|M. Ristov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vener Galijev|V. Galijev]] || {{Flagicon|BUL}} [[Rosen Dimitrov|Ro. Dimitrov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Michail Zajac|M. Zajac]] || {{Flagicon|RUS}} [[Dmitrij Zabolotnyj|D. Zabolotnyj]] || {{Flagicon|BUL}} [[Blagoj Ivanov|B. Ivanov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2009|2009]] || {{Flagicon|GRE}} [[Soluň]] || {{Flagicon|TJK}} [[Jeradž Rachimov|J. Rachimov]] || {{Flagicon|BUL}} [[Marko Kosev|M. Kosev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Michail Pankov|M. Pankov]] || {{Flagicon|LTU}} [[Sergej Grečicho|S. Grečicho]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vener Galijev|V. Galijev]] || {{Flagicon|BUL}} [[Rumen Dimitrov|Ru. Dimitrov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vjačeslav Vasilevskij|V. Vasilevskij]] || {{Flagicon|RUS}} [[Sergej Chramov|S. Chramov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexej Kňazev|A. Kňazev]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2010|2010]] || {{Flagicon|UZB}} [[Taškent]] || {{Flagicon|UZB}} [[Sattor Yergashev|S. Yergashev]] || {{Flagicon|BUL}} [[Marko Kosev|M. Kosev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Rasul Mirzajev|R. Mirzajev]] || {{Flagicon|ARM}} [[Vačik Vardanjan|V. Vardanjan]] || {{Flagicon|RUS}} [[Bajir Omoktujev|B. Omoktujev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Murad Karimov|M. Karimov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vjačeslav Vasilevskij|V. Vasilevskij]] || {{Flagicon|RUS}} [[Islam Abasov|I. Abasov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Kirill Sidělnikov|K. Sidělnikov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2011|2011]] || {{Flagicon|LTU}} [[Vilnius]] || {{Flagicon|RUS}} [[Anatolij Stišak|A. Stišak]] || {{Flagicon|BUL}} [[Marko Kosev|M. Kosev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Ivan Daviděnko|I. Daviděnko]] || {{Flagicon|UZB}} [[Islam Kudratov|I. Kudratov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Šamil Gasanchanov|Š. Gasanchanov]] || {{Flagicon|BUL}} [[Rosen Dimitrov|Ro. Dimitrov]] || {{Flagicon|UKR}} [[Alexandr Kolomijec|A. Kolomijec]] || {{Flagicon|RUS}} [[Viktor Němkov|Vi. Němkov]] || {{Flagicon|BUL}} [[Martin Marinkov|M. Marinkov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2012|2012]] || {{Flagicon|BLR}} [[Minsk]] || {{Flagicon|KAZ}} [[Almas Sulejmenov|A. Sulejmenov]] || <s>{{Flagicon|RUS}} [[Ali Bagautdinov|A. Bagautdinov]]</s><ref name="#1" group="pozn">Doping</ref> || {{Flagicon|LTU}} [[Sergej Grečicho|S. Grečicho]] || {{Flagicon|RUS}} [[Ruslan Chasanchanov|R. Gasanchanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexandr Panov|A. Panov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexej Ivanov|A. Ivanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vjačeslav Vasilevskij|V. Vasilevskij]] || {{Flagicon|BLR}} [[Stanislav Kolbasov|S. Kolbasov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Kirill Sidělnikov|K. Sidělnikov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2013|2013]] || {{Flagicon|RUS}} [[Petrohrad]] || {{Flagicon|RUS}} [[Anatolij Stišak|A. Stišak]] || {{Flagicon|BUL}} [[Marko Kosev|M. Kosev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Imran Džavadov|I. Džavadov]] || {{Flagicon|KAZ}} [[Armam Ospanov|A. Ospanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Šamil Gasanchanov|Š. Gasanchanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Murad Karimov|M. Karimov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vjačeslav Vasilevskij|V. Vasilevskij]] || {{Flagicon|KAZ}} [[Pavel Lysenko|P. Lysenko]] || {{Flagicon|RUS}} [[Kirill Sidělnikov|K. Sidělnikov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2014|2014]] || {{Flagicon|JPN}} [[Narita (město)|Narita]] || {{Flagicon|KAZ}} [[Almas Sulejmenov|A. Sulejmenov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Andrej Budažapov|A. Budažapov]] || {{Flagicon|UKR}} [[Igor Severin|I. Severin]] || {{Flagicon|KAZ}} [[Armam Ospanov|A. Ospanov]] || {{Flagicon|ARM}} [[Mavrik Nasibjan|M. Nasibjan]] || {{Flagicon|RUS}} [[Dmitrij Samojlov|D. Samojlov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Sultan Alijev|S. Alijev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vadim Němkov|Va. Němkov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Kirill Sidělnikov|K. Sidělnikov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2015|2015]] || {{Flagicon|MAR}} [[Casablanca]] || {{Flagicon|KAZ}} [[Almas Sulejmenov|A. Sulejmenov]] || {{Flagicon|BUL}} [[Marko Kosev|M. Kosev]] || {{Flagicon|BUL}} [[Veselin Ivanov|V. Ivanov]] || <s>{{Flagicon|KAZ}} [[Armam Ospanov|A. Ospanov]]</s><ref name="#1" group="pozn"/> || {{Flagicon|UZB}} [[Istam Kudratov|I. Kudratov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Alexej Ivanov|A. Ivanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vjačeslav Vasilevskij|V. Vasilevskij]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vadim Němkov|Va. Němkov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Kirill Sidělnikov|K. Sidělnikov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2016|2016]] || {{Flagicon|BUL}} [[Sofie]] || {{Flagicon|RUS}} [[Anatolij Stišak|A. Stišak]] || {{Flagicon|RUS}} [[Velimurad Alchasov|V. Alchasov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Rustam Taldijev|R. Taldijev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Ruslan Chasanchanov|R. Gasanchanov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Islam Machačov|I. Machačov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Rajmond Magomedalijev|R. Magomedalijev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Ikram Aliskerov|I. Aliskerov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Michail Mochnatkin|M. Mochnatkin]] || {{Flagicon|RUS}} [[Děnis Golcov|D. Golcov]]
|-
| [[Mistrovství světa v bojovém sambo 2017|2017]] || {{Flagicon|RUS}} [[Soči]] || {{Flagicon|ARM}} [[Grigor Mchitarjan|G. Mchitarjan]] || {{Flagicon|RUS}} [[Muchtar Gamzajev|M. Gamzajev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Rustam Taldijev|R. Taldijev]] || {{Flagicon|RUS}} [[Danijil Vojevodin|D. Vojevodin]] || {{Flagicon|KGZ}} [[Beknazar Raiymku|B. Raiymku]] || {{Flagicon|KOR}} [[Ko Seo-hyeon|Ko S.-h.]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vjačeslav Vasilevskij|V. Vasilevskij]] || {{Flagicon|RUS}} [[Vadim Němkov|Va. Němkov]] || {{Flagicon|RUS}} [[Děnis Golcov|D. Golcov]]
|}
== Poznámky ==
<references group="pozn"/>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Sambo]]
* [[Mistrovství světa v zápasu sambo]]
=== Externí odkazy ===
* [http://www.sambo-fias.org/en/ Oficiální stránka pořadatele mistrovství světa FIAS]
{{Portály|Sport}}
[[Kategorie:Mistrovství světa v sambu| ]]
[[Kategorie:Mistrovství světa|Sambo]]
[[Kategorie:Mistrovství v sambu|*Svět]]
[[Kategorie:Sportovní události založené roku 2001]]
| 23,414,752
|
[]
| false
|
# Mostek v Arnolticích
Kamenný dvouobloukový mostek v Arnolticích, části obce Bulovka ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje, překračuje Arnoltický potok od silnice I/13 k domu čp. 60. Je chráněn jako kulturní památka.
## Historie
Stavba byla vybudována před rokem 1652. V srpnu 1994 byl renovován společností Stylstav Liberec.
31. ledna 2005, kdy nabylo právní moci příslušné rozhodnutí, se stal kulturní památkou České republiky.
## Popis
Kamenný most tvoří dva oblouky valeně zaklenuté, které jsou vybudovány z nepravidelně otesaných žulových kvádrů. Středový pilíř je mezi oběma oblouky, a to jak z návodní strany, tak rovněž ze strany opačné, tedy povodní, zesílen osazením mírně okoseného břitu, na nějž navazuje sokl, který je ve vrchní části zakončen římsou s jednoduchým profilem. Pochozí mostovka je zpevněna nepravidelně osazenou kamennou dlažbou a po stranách se nachází ochranný parapet zbudovaný ze žulových kvádrů.
|
cswiki/1563714
|
cswiki
| 1,563,714
|
Mostek v Arnolticích
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mostek_v_Arnoltic%C3%ADch
|
2024-10-02T09:23:54Z
|
cs
|
Q36865724
| 23,715
|
{{Infobox - most
| kontinent = [[Evropa]]
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| okres = [[Okres Liberec|Liberec]]
| obec = [[Arnoltice (Bulovka)|Arnoltice]] (část [[Bulovka (okres Liberec)|Bulovka]])
}}
'''Kamenný dvouobloukový mostek v [[Arnoltice (Bulovka)|Arnolticích]]''', části obce [[Bulovka (okres Liberec)|Bulovka]] ve [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]] [[Liberecký kraj|Libereckého kraje]], překračuje [[Arnoltický potok]] od [[silnice I/13]] k domu čp. 60. Je chráněn jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].<ref name="narodni-pamatkovy-ustav">{{Citace elektronické monografie
| titul = Most
| url = https://pamatkovykatalog.cz/most-12253886
| datum přístupu = 2020-02-07
| vydavatel = Národní památkový ústav
| místo = Praha
| kapitola = Památková ochrana
}}</ref>
== Historie ==
Stavba byla vybudována před rokem 1652.<ref name="soupis-nemovitych-kulturnich-pamatek">{{Citace monografie
| editoři = Petra Šternová
| spoluautoři = a kol.
| titul = Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji: okres Liberec
| svazek = A–Le
| vydavatel = Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci
| místo = Liberec
| rok vydání = 2010
| vydání = 1
| počet stran = 268
| kapitola = most
| typ kapitoly = heslo
| strany = 19
| isbn = 978-80-903934-2-4
}}</ref> V srpnu 1994 byl renovován společností Stylstav Liberec.<ref>uvedeno na pamětní desce u mostu</ref>
31. ledna 2005, kdy nabylo právní moci příslušné rozhodnutí, se stal kulturní památkou České republiky.<ref name="narodni-pamatkovy-ustav" />
== Popis ==
Kamenný most tvoří dva oblouky [[Valená klenba|valeně zaklenuté]], které jsou vybudovány z nepravidelně otesaných [[Žula|žulových]] kvádrů. Středový pilíř je mezi oběma oblouky, a to jak z návodní strany, tak rovněž ze strany opačné, tedy povodní, zesílen osazením mírně okoseného břitu, na nějž navazuje sokl, který je ve vrchní části zakončen římsou s jednoduchým profilem. Pochozí [[mostovka]] je zpevněna nepravidelně osazenou kamennou dlažbou a po stranách se nachází ochranný parapet zbudovaný ze žulových kvádrů.<ref name="soupis-nemovitych-kulturnich-pamatek" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Frýdlantsko}}
[[Kategorie:Mosty v okrese Liberec|Arnoltice]]
[[Kategorie:Stavby v Bulovce (okres Liberec)]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Liberec]]
[[Kategorie:Kamenné mosty v Libereckém kraji|Arnoltice]]
[[Kategorie:Obloukové mosty v Česku]]
[[Kategorie:Památkově chráněné mosty v Česku]]
| 24,283,184
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Kontinent": "Evropa", "St\u00e1t": "\u010cesko", "Kraj": "Libereck\u00fd", "Okres": "Liberec", "Obec": "Arnoltice (\u010d\u00e1st Bulovka)", "P\u0159es": "Arnoltick\u00fd potok", "Sou\u0159adnice": "50\u00b057\u203245,11\u2033 s. \u0161., 15\u00b05\u203248,9\u2033 v. d."}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed data", "data": {"K\u00f3d pam\u00e1tky": "101379 (Pk\u2022MIS\u2022Sez\u2022Obr\u2022WD)", "Dal\u0161\u00ed data": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Třída Al-Boom
Třída Al-Boom je třída raketových člunů kuvajtského námořnictva postavená na základě typu TNC 45 německé loděnice Lürssen. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Pět člunů bylo zničeno během války v Zálivu na počátku 90. let. V aktivní službě zůstala jediná přeživší loď v podobě člunu Al-Sanbouk, který také v letech 1994–1995 prošel modernizací.
## Stavba
Všech šest jednotek třídy postavila, na základě své typové řady TNC 45 (číslo značí délku trupu v metrech), německá loděnice Lürssen. Čluny Al-Boom, Al-Betteel, Al-Sanbouk, Al-Saadi, Al-Ahmadi a Al-Abdali byly dokončeny v letech 1983–1984.
## Konstrukce
Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořil jeden dvouúčelový 76mm kanón OTO Melara v dělové věži na přídi a dva 40mm kanóny Breda-Bofors v dvouhlavňové věži. Údernou výzbroj tvoří čtyři francouzské protilodní střely MM40 Exocet. Al-Sanbouk má výzbroj doplněnu o dva 7,62mm kulomety. Radary jsou typů Sea GIRAFFE 50HC, Decca 1226C a 9LV-200. Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU. Nejvyšší rychlost dosahuje 41 uzlů.
## Operační služba
Pět ze šesti jednotek bylo zajato Iráčany po jejich invazi do Kuvajtu. Následně je během války v Zálivu zničilo letectvo spojenců. Pouze Al-Sanbouk dokázal uniknout do bezpečí a zůstal ve službě i po válce.
|
cswiki/873504
|
cswiki
| 873,504
|
Třída Al-Boom
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADda_Al-Boom
|
2023-05-18T11:12:47Z
|
cs
|
Q12060414
| 22,175
|
{{Infobox - třída plavidel
| název = Třída ''Al-Boom''
| obrázek =
| popisek =
| uživatel = [[Kuvajtské námořnictvo]]
| typ = [[raketový člun]]
| lodě = 6
| osud = 5 zničeno<br />1 aktivní (2013)
| předchozí třída =
| následující třída = [[Třída Al-Instiqlal|třída ''Al-Instiqlal'']]
| výtlak = 251 t (standardní)<br />259 t (plný)
| délka = 44,9 m
| šířka = 7 m
| ponor = 2,4 m
| pohon = 4 diesely
| rychlost = 41 uzlů
| dosah =
| posádka = 32
| výzbroj = 1× [[76mm kanón OTO Melara]]<br />2× 40mm kanón (2×1)<br />4× [[Exocet|MM40 Exocet]]
| radar =
| sonar =
| ostatní =
}}
'''Třída Al-Boom''' je třída [[Raketový člun|raketových člunů]] [[Kuvajtské námořnictvo|kuvajtského námořnictva]] postavená na základě typu TNC 45 německé loděnice [[Lürssen]]. Celkem bylo postaveno šest jednotek této třídy. Pět člunů bylo zničeno během [[Válka v Zálivu|války v Zálivu]] na počátku 90. let. V aktivní službě zůstala jediná přeživší loď v podobě člunu ''Al-Sanbouk'', který také v letech 1994–1995 prošel modernizací.<ref name="ref1">{{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| titul = Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí
| vydavatel = Ares
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 80-86158-15-2
| strany = 195
| jazyk =
}}</ref>
== Stavba ==
Všech šest jednotek třídy postavila, na základě své typové řady TNC 45 (číslo značí délku trupu v metrech), [[Západní Německo|německá]] loděnice [[Lürssen]]. Čluny ''Al-Boom'', ''Al-Betteel'', ''Al-Sanbouk'', ''Al-Saadi'', ''Al-Ahmadi'' a ''Al-Abdali'' byly dokončeny v letech [[1983 v loďstvech|1983]]–[[1984 v loďstvech|1984]].<ref name="ref2">{{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| příjmení2 = Novák
| jméno2 = Zdeněk
| příjmení3 = Hájek
| jméno3 = Tomáš
| titul = Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-206-0414-6
| strany = 382
| jazyk =
}}</ref>
== Konstrukce ==
Hlavňovou výzbroj po dokončení tvořil jeden dvouúčelový [[76mm kanón OTO Melara]] v dělové věži na přídi a dva 40mm kanóny Breda-Bofors v dvouhlavňové věži. Údernou výzbroj tvoří čtyři francouzské [[Protilodní střela|protilodní střely]] [[Exocet|MM40 Exocet]].<ref name="ref2" /> ''Al-Sanbouk'' má výzbroj doplněnu o dva 7,62mm kulomety.<ref name="ref1" /> Radary jsou typů [[GIRAFFE|Sea GIRAFFE 50HC]], Decca 1226C a 9LV-200.<ref name="ref3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = KUWAIT
| url = http://www.navypedia.org/naval_balance/kuwait.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2013-01-15
| vydavatel = Navypedia
| místo =
| jazyk = anglicky
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120303190630/http://www.navypedia.org/naval_balance/kuwait.htm
| datum archivace = 2012-03-03
| nedostupné = ano
}}</ref> Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU. Nejvyšší rychlost dosahuje 41 uzlů.<ref name="ref2" />
== Operační služba ==
Pět ze šesti jednotek bylo zajato Iráčany po jejich invazi do Kuvajtu. Následně je během války v Zálivu zničilo letectvo spojenců. Pouze ''Al-Sanbouk'' dokázal uniknout do bezpečí a zůstal ve službě i po válce.<ref name="ref1" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| příjmení2 = Novák
| jméno2 = Zdeněk
| příjmení3 = Hájek
| jméno3 = Tomáš
| titul = Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| rok = 1994
| isbn = 80-206-0414-6
| strany = 389
| jazyk =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| titul = Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí
| vydavatel = Ares
| místo = Praha
| rok = 2008
| isbn = 80-86158-15-2
| strany = 455
| jazyk =
}}
{{Portály|Loďstvo}}
[[Kategorie:Kuvajtské raketové čluny|Al-Boom]]
| 22,803,241
|
[{"title": "Obecn\u00e9 informace", "data": {"U\u017eivatel": "Kuvajtsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo", "Typ": "raketov\u00fd \u010dlun", "Lod\u011b": "6", "Osud": "5 zni\u010deno \u00b7 1 aktivn\u00ed (2013)", "N\u00e1stupce": "t\u0159\u00edda Al-Instiqlal"}}, {"title": "Technick\u00e9 \u00fadaje", "data": {"V\u00fdtlak": "251 t (standardn\u00ed) \u00b7 259 t (pln\u00fd)", "D\u00e9lka": "44,9 m", "\u0160\u00ed\u0159ka": "7 m", "Ponor": "2,4 m", "Pohon": "4 diesely", "Rychlost": "41 uzl\u016f", "Pos\u00e1dka": "32", "V\u00fdzbroj": "1\u00d7 76mm kan\u00f3n OTO Melara \u00b7 2\u00d7 40mm kan\u00f3n (2\u00d71) \u00b7 4\u00d7 MM40 Exocet"}}]
| false
|
# Okres Gali
Okres Gali je nižší územně-správní celek Abcházie, na severozápadě sousedící s okresem Očamčyra, na severu s okresem Tkvarčeli, z jihovýchodu s Gruzií a ze západu je omýván Černým mořem. Okresním městem je Gali (7 605 obyvatel). Jako správní jednotka je uznáván jak abchazskou separatistickou vládou, tak centrální gruzínskou vládou v Tbilisi, ovšem s jiným územním rozsahem (roku 1994 byl z části okresu vytvořen okres Tkvarčeli, který tbiliská vláda neuznává).
## Seznam představitelů okresu Gali
V čele okresní rady stáli:
| Pořadí | Jméno | Od | Do |
| 1. | Važa Zarandija | prosinec 1993 | duben 1994 |
| 2. | Ruslan Kišmarija | květen 1994 | 1997 |
| 3. | Valerij Lomija | 1997 | 1998 |
| 4. | Ruslan Kišmarija | 1998 | březen 2004 |
| 5. | Jurij Kvekveskiri | březen 2004 | 23. květen 2007 |
| 6. | Beslan Aršba | 23. květen 2007 | 2. červen 2014 |
| (úřadující) | Vachtang Maan | 2. červen 2014 | 11. listopad 2014 |
| 7. | Temur Nadaraja | 11. listopadu 2014 | 5. prosince 2019 |
| (úřadující) | Omar Bganba | 5. prosince 2019 | 24. července 2020 |
| 8. | Konstantin Pilija | 24. července 2020 | dosud |
## Demografie
V roce 1989 zde žilo 79 688 obyvatel (počítá se do toho i část Tkvarčelského okresu) z nichž 93,8 % byli Gruzínci. Po válce v letech 1992–1993 došlo k odchodu většiny obyvatel, ale na rozdíl od ostatních regionů Abcházie si zde Gruzínci zachovali drtivou převahu, dokonce se jejich poměr vůči ostatním národům zvedl 98,2 % v roce 2011.
| Rok | Počet obyvatel | z toho % | z toho % | z toho % | z toho % | z toho % | z toho % |
| ---- | -------------- | --------- | -------- | -------- | -------- | -------- | --------- |
| Rok | Počet obyvatel | Abchazové | Arméni | Gruzíni | Rusové | Řekové | Ukrajinci |
| 1989 | 79 688 | 0,8 | 0,7 | 93,8 | 3,1 | 0,3 | 0,8 |
| 2003 | 29 287 | 0,4 | 0,1 | 98,7 | 0,5 | 0,1 | 0,1 |
| 2011 | 30 356 | 0,7 | 0,1 | 98,2 | 0,6 | 0,1 | 0,1 |
## Seznam měst a obcí
### Města
- Gali - okresní město
### Obecní centra
- Alakumhara
- Čuburchindž
- Dichazurga
- Dolní Bargjap
- Druhá Otobaja
- Gagida
- Ganachleba
- Horní Bargjap
- Machundžra
- Nabakia
- Papynyrchva
- Pičora
- Primorsk
- První Otobaja
- Riap
- Sida
- Šašikvara
- Taglan
|
cswiki/904138
|
cswiki
| 904,138
|
Okres Gali
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Gali
|
2025-03-26T21:53:26Z
|
cs
|
Q620971
| 30,818
|
{{Infobox - region
| úřední název česky = Okres Gali<br />Гал араион<br />გალის რაიონი
| součást státu = [[Abcházie]]
| hlavní město = [[Gali]]
| rozloha =
| počet obyvatel = 30356
| obyvatelé aktuální k = 2011
| hustota =
| mapa = Abkhazia Gali map.svg
| obrázek = Tagiloni-Shamgona_bridge_destroyed_in_2016._Abkhazia,_Georgia.jpg
| popisek = Zničený hraniční železniční most přes řeku [[Inguri]]
}}
'''Okres Gali''' je nižší územně-správní celek [[Abcházie]], na severozápadě sousedící s [[Okres Očamčyra|okresem Očamčyra]], na severu s [[Okres Tkvarčeli|okresem Tkvarčeli]], z jihovýchodu s [[Gruzie|Gruzií]] a ze západu je omýván [[Černé moře|Černým mořem]]. Okresním městem je [[Gali]] (7 605 obyvatel). Jako správní jednotka je uznáván jak abchazskou separatistickou vládou, tak centrální gruzínskou vládou v Tbilisi, ovšem s jiným územním rozsahem (roku [[1994]] byl z části okresu vytvořen okres Tkvarčeli, který tbiliská vláda neuznává).
== Seznam představitelů okresu Gali ==
V čele okresní rady stáli:
{| class="wikitable" width=650px cellpadding="1"
|-style="background-color:#E9E9E9; font-weight:bold" align=left
| Pořadí
| width=240|Jméno
| width=150|Od
| width=150|Do
|-
| 1.
| [[Važa Zarandija]]
| prosinec 1993
| duben 1994
|-
| 2.
| [[Ruslan Kišmarija]]
| květen 1994
| 1997
|-
| 3.
| [[Valerij Lomija]]
| 1997
| 1998
|-
| 4.
| [[Ruslan Kišmarija]]
| 1998
| březen 2004
|-
| 5.
| [[Jurij Kvekveskiri]]
| březen 2004
| 23. květen 2007
|-
| 6.
| [[Beslan Aršba]]
| 23. květen 2007
| 2. červen 2014
|-
| <small>(úřadující)</small>
| [[Vachtang Maan]]
| 2. červen 2014
| 11. listopad 2014
|-
| 7.
| [[Temur Nadaraja]]
| 11. listopadu 2014
| 5. prosince 2019
|-
| <small>(úřadující)</small>
| [[Omar Bganba]]
| 5. prosince 2019<ref>''Президент Абхазии освободил от должности и.о. главы Галского района''. Sputnik Abchazija. 5. prosince 2019 [https://sputnik-abkhazia.ru/Abkhazia/20191205/1028951184/Prezident-Abkhazii-osvobodil-ot-dolzhnosti-i-o-glavu-Galskogo-rayona.html Dostupné online].</ref>
| 24. července 2020
|-
| 8.
| [[Konstantin Pilija]]
| 24. července 2020<ref>''ПРЕЗИДЕНТ АСЛАН БЖАНИЯ ПРЕДСТАВИЛ АКТИВУ ГАЛСКОГО РАЙОНА КОНСТАНТИНА ПИЛИЯ''. Presidentofabkhazia. 24. července 2020. [http://presidentofabkhazia.org/about/info/news/?ELEMENT_ID=12523 Dostupné online]</ref>
| ''dosud''
|}
== Demografie ==
V roce 1989 zde žilo 79 688 obyvatel (počítá se do toho i část Tkvarčelského okresu) z nichž 93,8 % byli [[Gruzínci]]. Po [[Gruzínsko-abchazský konflikt|válce v letech 1992–1993]] došlo k odchodu většiny obyvatel, ale na rozdíl od ostatních [[Administrativní dělení Abcházie|regionů Abcházie]] si zde Gruzínci zachovali drtivou převahu, dokonce se jejich poměr vůči ostatním národům zvedl 98,2 % v roce 2011.
{|class="wikitable"
|+ Demografický vývoj<ref name="etno"> [http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/rnabkhazia.html Ethno Kavkaz, Narod.ru, Abkhazia] </ref>
! rowspan="2" | Rok
! rowspan="2" | Počet <br /> obyvatel
! colspan="6" | z toho %
|-
|[[Abchazové]]
|[[Arméni]]
|[[Gruzíni]]
|[[Rusové]]
|[[Řekové]]
|[[Ukrajinci]]
|-
|1989
|79 688
|0,8
|0,7
|93,8
|3,1
|0,3
|0,8
|-
|2003
|29 287
|0,4
|0,1
|98,7
|0,5
|0,1
|0,1
|-
|2011
|30 356
|0,7
|0,1
|98,2
|0,6
|0,1
|0,1
|}
== Seznam měst a obcí ==
=== Města ===
* '''[[Gali]]''' - okresní město
=== Obecní centra ===
* [[Alakumhara]]
* [[Čuburchindž]]
* [[Dichazurga]]
* [[Dolní Bargjap]]
* [[Druhá Otobaja]]
* [[Gagida]]
* [[Ganachleba]]
* [[Horní Bargjap]]
* [[Machundžra]]
* [[Nabakia]]
* [[Papynyrchva]]
* [[Pičora]]
* [[Primorsk (Abcházie)|Primorsk]]
* [[První Otobaja]]
* [[Riap]]
* [[Sida (vesnice)|Sida]]
* [[Šašikvara]]
* [[Taglan]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Okresy v Abcházii}}
{{Okres Gali}}
[[Kategorie:Okres Gali| ]]
[[Kategorie:Okresy v Abcházii|Gali]]
| 24,779,777
|
[{"title": "Geografie", "data": {"Hlavn\u00ed m\u011bsto": "Gali", "Sou\u0159adnice": "42\u00b037\u203239\u2033 s. \u0161., 41\u00b044\u203213\u2033 v. d.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "UTC+03:00"}}, {"title": "Obyvatelstvo", "data": {"Po\u010det obyvatel": "30 356 (2011)"}}, {"title": "Spr\u00e1va regionu", "data": {"St\u00e1t": "Abch\u00e1zie", "Nad\u0159azen\u00fd celek": "Abch\u00e1zie"}}, {"title": "Mezin\u00e1rodn\u00ed identifikace", "data": {"Telefonn\u00ed p\u0159edvolba": "28", "Mezin\u00e1rodn\u00ed identifikace": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Džíva Gósvámí
Šríla Džíva Gósvámí (dévanágarí जीव गोस्वामी, Jīva Gosvāmī, 1513 – 1598) byl synovec Rúpy a Sanátany Gósvámích. Byl filozofem a učitelem (áčárjou) v gaudíja-vaišnavské učednické posloupnosti od Čaitanji Maháprabhua. A. Č. Bhaktivédánta Svámí o Džívovi prohlásil, že je největším filozofem na světě.
## Život
Džíva se pravděpodobně narodil v roce 1513 v Rámakéli. Jeho otec Šrí Vallabha, (známý také jako Anupama) byl mladším bratrem Rúpy a Sanátany Gósvámích. Od svého útlého věku se Džíva zajímal o Šrímad Bhágavatam. V Navadvípu studoval sanskrt a obešel celou oblast známou jako Navadvíp-dhám, což je posvátné místo narození Šrí Čaitanji. Poté sanskrt studoval ve Váránasí pod vedením Madhusúdany Vačáspatiho. Po dokončení studií odešel do Vrindávanu, kde přijal útočiště u svých slavných strýců, Rúpy a Sanátany Gósvámích.
Je řečeno, že Džíva sestavil nejméně dvacet pět knih a přes 400 000 veršů. Jeho nejznámější díla jsou pravděpodobně Šat Sandarbha (Šrí Bhágavata Sandarbha) a Gópála-čampú. Když Sanátana Gósvámí sepsal svůj komentář ke Šrímad-Bhágavatamu známý jako Vaišnava-tóšaní, dal ho Džívovy, aby ho redigoval. Džíva Gósvámí založil ve Vrindávanu slavný chrám Rádhá-Dámódara a po odchodu Rúpy a Sanátany Gósvámích se stal hlavním učitelem a vůdcem všech vaišnavů v Bengálsku.
Šrí Džíva Gósvámí dostal zasvěcení (díkšu) od Rúpy Gósvámího. Je jedním z nejpřednějších gaudíjských vaišnavů. Založil Višva vaišnava rádžja šabhu a vyučoval sanskrt i vaišnavskou filozofii. Svým rozsáhlým vzděláním přitahoval učence z celé Indie, aby studovali ve Vradži (Vridávanu).
## Literární přínos
- Hari-námámrta-vjákarana (Hari-nāmāmṛta-vyākaraṇa) - kniha sanskrtské gramatiky. Každá slabika a každé slovo je vysvětleno ve vztahu ke Kršnovi a Jeho zábavám.
- Sútra-máliká (Sūtra-mālikā) - gramatické dílo, které pojednává o odvozování (derivaci) sanskrtských slov.
- Dhátu-sangraha (Dhātu-sangraha) - dílo o slovesných kořenech sanskrtských slov.
- Rádhá-Kršna Arčana Čandrika
- Rasámrta-šéša (Rasāmṛta-śeṣa)- dílo o sanskrtské kompozici, je založeno na Sahitja Darpaně od Višvanátha Kavirádže, ale používá mnoho vlastních příkladů a příkladů ostatních Gósvámích.
- Mádhava-mahótsava (Śrī Mādhava-mahotsava) - dílo popisující korunovaci Rádhy jako královny Vrindávanu.
- Sankalpa-kalpadruma - vysvětlení osmero denních zábav Rádhy a Krišny (ašta-kalija-lílá) formou modliteb.
- Gópála-virudávalí (Gopāla-virudāvalī) - krátká báseň, která oslavuje slávu Pána Gópály (Kršny) ve 38 verších.
- Bhávártha-súčaka-čampú (Bhāvārtha-sūcaka-campū)
- Jógasára-stava-tíká (Yogasāra-stava-ṭīkā)
- Gópála-tápaní-tíka (Sukha-bódhiní) - komentář ke Gópála-tápaní Upanišadě (Gopāla-tāpanī-ṭīkā, Sukha-bodhinī)
- Dig-daršaní-tíká - komentář k Brahma Samhitě (Brahma-samhitā-ṭīkā)
- Durgama-sangamaní - komentář k Bhakti Rasámrta Sindhu (Bhakti-rasāmṛta-sindhu-ṭīkā, Durgama-sangamanī)
- Lóčana-róčaní - komentář k Udžvala-nílamani (Ujjvala-nīlamaṇi-ṭīkā, Locana-rocanī)
- Agni-puránastha-gájatrí-bhášja - komentář ke Gájatrí mantře jak je popsaná v Agni Puráně
- Padma-puránókta Krišna-páda-padma-čihna - popis lotosových nohou Pána z Padma Purán
- Šrí Rádhika-kára-páda-sthita-padma-čihna - popis lotosových nohou Rádhy
- Gópála-čampú (Gopāla-campū) - poetické dílo rozdělené do dvou částí. První část (Púrva-čampú), která má 33 kapitol, popisuje Kršnovy zábavy ve Vrndávanu. Druhá část (Uttara-čampú) má 37 kapitol a popisuje Kršnovy zábavy po tom co odešel z Vrindávanu. Popisuje odloučení obyvatel Vrindávanu od Kršny.
- Sarva-samvádiní (Sarva-saṁvādinī) - komentář k Šat-sandarbě
- Krama-sandarbha - podrobný komentář ke Šrímad Bhágavatamu.
- Šat-sandarbha (Ṣaṭ-sandarbha) - neboli Šrí Bhágavata Sandarbha je vrcholné dílo; říká se, že je nejdůležitějším filozofickým přínosem vaišnavské historie. Skládá se ze šesti částí:
- Tattva-sandarbha vysvětluje, že Šrímad Bhágavatam je autorizovaný důkaz Absolutní Pravdy
- Bhagavat-sandarbha vysvětluje, že Nejvyšší Bůh je osoba (bhagaván), a že tento koncept je nejvyšší stupeň realizace Absolutní Pravdy.
- Paramátma-sandarbha popisuje Boha jako všeprostupující Nadduši.
- Kršna-sandarbha podává vysvětlení, že Kršna je Nejvyšší Bůh a zdroj všeho.
- Bhakti-sandarbha, popisuje jak vykonávat oddanou službu Bohu.
- Príti-sandarbha vysvětluje, že láska k Bohu (ke Kršnovi) je nejvyšší cíl života.
|
cswiki/1117069
|
cswiki
| 1,117,069
|
Džíva Gósvámí
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%BE%C3%ADva_G%C3%B3sv%C3%A1m%C3%AD
|
2025-06-21T03:51:26Z
|
cs
|
Q2655917
| 46,219
|
Šríla '''Džíva Gósvámí''' ([[dévanágarí]] जीव गोस्वामी, ''Jīva Gosvāmī'', 1513 – 1598) byl synovec [[Rúpa Gósvámí|Rúpy]] a [[Sanátana Gósvámí|Sanátany Gósvámích]]. Byl filozofem a učitelem (áčárjou) v gaudíja-vaišnavské učednické posloupnosti od [[Čaitanja Maháprabhu|Čaitanji Maháprabhua]]. [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda|A. Č. Bhaktivédánta Svámí]] o Džívovi prohlásil, že je největším filozofem na světě.<ref>''Vaiṣṇavové jsou zdaleka největšími filosofy na světě a největším z nich byl Śrīla Jīva Gosvāmī Prabhu'', [http://www.vedabase.com/cs/cc/adi/7/102 ČČ Ádi 7.102, význam] </ref>
== Život ==
Džíva se pravděpodobně narodil v roce 1513 v Rámakéli. Jeho otec Šrí Vallabha, (známý také jako Anupama) byl mladším bratrem [[Rúpa Gósvámí|Rúpy]] a [[Sanátana Gósvámí|Sanátany Gósvámích]]. Od svého útlého věku se Džíva zajímal o [[Šrímad Bhágavatam]]. V Navadvípu studoval [[sanskrt]] a obešel celou oblast známou jako Navadvíp-dhám, což je posvátné místo narození [[Šrí Čaitanja|Šrí Čaitanji]]. Poté [[sanskrt]] studoval ve [[Váránasí]] pod vedením Madhusúdany Vačáspatiho. Po dokončení studií odešel do Vrindávanu, kde přijal útočiště u svých slavných strýců, [[Rúpa Gósvámí|Rúpy]] a [[Sanátana Gósvámí|Sanátany Gósvámích]].
Je řečeno, že Džíva sestavil nejméně dvacet pět knih a přes 400 000 veršů. Jeho nejznámější díla jsou pravděpodobně [[Šrí Bhágavata Sandarbha|''Šat Sandarbha (Šrí Bhágavata Sandarbha)'']] a ''Gópála-čampú''. Když [[Sanátana Gósvámí]] sepsal svůj komentář ke [[Śrīmad-Bhāgavatam|Šrímad-Bhágavatamu]] známý jako ''Vaišnava-tóšaní'', dal ho Džívovy, aby ho redigoval. Džíva Gósvámí založil ve Vrindávanu slavný chrám Rádhá-Dámódara a po odchodu [[Rúpa Gósvámí|Rúpy]] a [[Sanátana Gósvámí|Sanátany Gósvámích]] se stal hlavním učitelem a vůdcem všech vaišnavů v Bengálsku.
Šrí Džíva Gósvámí dostal zasvěcení (''díkšu'') od [[Rúpa Gósvámí|Rúpy Gósvámího]]. Je jedním z nejpřednějších gaudíjských vaišnavů. Založil ''Višva vaišnava rádžja šabhu'' a vyučoval sanskrt i vaišnavskou filozofii. Svým rozsáhlým vzděláním přitahoval učence z celé Indie, aby studovali ve Vradži (Vridávanu).
== Literární přínos ==
* '''Hari-námámrta-vjákarana''' (''Hari-nāmāmṛta-vyākaraṇa'') - kniha [[sanskrt]]ské gramatiky. Každá slabika a každé slovo je vysvětleno ve vztahu ke [[Kršna|Kršnovi]] a Jeho zábavám.
* '''Sútra-máliká''' (''Sūtra-mālikā)'' - gramatické dílo, které pojednává o odvozování (derivaci) sanskrtských slov.
* '''Dhátu-sangraha''' (''Dhātu-sangraha'') - dílo o slovesných kořenech [[sanskrt]]ských slov.
* '''Rádhá-Kršna Arčana Čandrika'''
* '''Rasámrta-šéša''' (''Rasāmṛta-śeṣa'')- dílo o sanskrtské kompozici, je založeno na ''Sahitja Darpaně'' od Višvanátha Kavirádže, ale používá mnoho vlastních příkladů a příkladů ostatních Gósvámích.
* '''Mádhava-mahótsava''' (''Śrī Mādhava-mahotsava'') - dílo popisující korunovaci Rádhy jako královny Vrindávanu.
* '''Sankalpa-kalpadruma''' - vysvětlení osmero denních zábav Rádhy a [[Kršna|Krišny]] (ašta-kalija-lílá) formou modliteb.
* '''Gópála-virudávalí''' (''Gopāla-virudāvalī'') - krátká báseň, která oslavuje slávu Pána Gópály (Kršny) ve 38 verších.
* '''Bhávártha-súčaka-čampú''' (''Bhāvārtha-sūcaka-campū'')
* '''Jógasára-stava-tíká''' ''(Yogasāra-stava-ṭīkā)''
* '''Gópála-tápaní-tíka (Sukha-bódhiní)''' - komentář ke Gópála-tápaní Upanišadě (''Gopāla-tāpanī-ṭīkā, Sukha-bodhinī'')
* '''Dig-daršaní-tíká''' - komentář k Brahma Samhitě (''Brahma-samhitā-ṭīkā'')
* '''Durgama-sangamaní''' - komentář k Bhakti Rasámrta Sindhu (''Bhakti-rasāmṛta-sindhu-ṭīkā, Durgama-sangamanī)''
* '''Lóčana-róčaní''' - komentář k Udžvala-nílamani (''Ujjvala-nīlamaṇi''-''ṭīkā, Locana-rocanī'')
* '''Agni-puránastha-gájatrí-bhášja''' - komentář ke Gájatrí mantře jak je popsaná v Agni Puráně
* '''Padma-puránókta Krišna-páda-padma-čihna''' - popis lotosových nohou Pána z Padma Purán
* '''Šrí Rádhika-kára-páda-sthita-padma-čihna''' - popis lotosových nohou Rádhy
* '''Gópála-čampú''' (''Gopāla-campū) -'' poetické dílo rozdělené do dvou částí. První část (''Púrva-čampú''), která má 33 kapitol, popisuje [[Kršna|Kršnovy]] zábavy ve Vrndávanu. Druhá část (''Uttara-čampú'') má 37 kapitol a popisuje [[Kršna|Kršnovy]] zábavy po tom co odešel z Vrindávanu. Popisuje odloučení obyvatel Vrindávanu od [[Kršna|Kršny]].
* '''Sarva-samvádiní''' (''Sarva-saṁvādinī'') - komentář k '''[[Šat-sandarbha|Šat-sandarbě]]'''
* '''Krama-sandarbha''' - podrobný komentář ke [[Šrímad Bhágavatam]]u.
* '''[[Šat-sandarbha]]''' (''Ṣaṭ-sandarbha'') - neboli '''[[Šrí Bhágavata Sandarbha]]''' je vrcholné dílo; říká se, že je nejdůležitějším filozofickým přínosem vaišnavské historie. Skládá se ze šesti částí:
** '''[[Tattva-sandarbha]]''' vysvětluje, že [[Šrímad Bhágavatam]] je autorizovaný důkaz Absolutní Pravdy
** [[Bhagavat Sandarbha|'''Bhagavat-sandarbha''']] vysvětluje, že Nejvyšší Bůh je osoba (bhagaván), a že tento koncept je nejvyšší stupeň realizace Absolutní Pravdy.
** '''[[Paramátmá Sandarbha|Paramátma-sandarbha]]''' popisuje Boha jako všeprostupující Nadduši.
** [[Kršna Sandarbha|'''Kršna-sandarbha''']] podává vysvětlení, že [[Kršna]] je Nejvyšší Bůh a zdroj všeho.
** [[Bhakti Sandarbha|'''Bhakti-sandarbha''']], popisuje jak vykonávat oddanou službu Bohu.
** '''[[Príti Sandarbha|Príti-sandarbha]]''' vysvětluje, že láska k Bohu (ke Kršnovi) je nejvyšší cíl života.
== Odkazy ==
=== Reference ===
Stručný životopis je inspirován informacemi ze stránek Hnutí Hare Krišna v ČR (sekce: [https://web.archive.org/web/20160306025130/http://harekrsna.cz/cvs/calendar/osobnosti?page=2 Osobnosti])<br />Některé informace o literárních dílech byly převzaty z anglického vydání'' Čaitanja Čaritámrity''
<references />
=== Literatura ===
* ANANTA ŠAKTI DÁS, VIŠÁKHÁ DEVÍ DÁSÍ, ''Vaišnavští světci (Vaishnava Saints)'', Torchlight Publishing, 2003.
* DÁSA GÓPÍPARANÁDHANA, ''Tattva Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy, překlady a výklady založenými na komentáři Baladevy Vidjábhúšany, Giriraja Publishing, 2013.
* DÁSA, KUŠAKRATHA, ''Tattva Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy a překlady, RASBIHARI LAL & SONS, 2007.
* DÁSA, KUŠAKRATHA, ''Bhagavat Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy a překlady, RASBIHARI LAL & SONS, 2007, 2 svazky.
* DÁSA, KUŠAKRATHA, ''Paramátma Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy a překlady, RASBIHARI LAL & SONS, 2006, 2 svazky.
* DÁSA, KUŠAKRATHA, ''Kršna Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy a překlady, RASBIHARI LAL & SONS, 2006, 3 svazky.
* DÁSA, KUŠAKRATHA, ''Bhakti Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy a překlady, RASBIHARI LAL & SONS, 2007, 2 svazky.
* DÁSA, KUŠAKRATHA, ''Príti Sandarbha'', s původními texty v latinské transliteraci, anglickými synonymy a překlady, RASBIHARI LAL & SONS, 2007, 2 svazky.
* NARAHARI ČAKRAVARTÍ, ''Bhakti-ratnákara'' (v bengálštině), vydáno spol. Gaudiya Mission, Kolkata, 1986.
* [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda|PRABHUPÁDA, A. Č. BHAKTIVÉDÁNTA SVÁMÍ]], ''[http://www.vedabase.com/cs/cc Šrí Čaitanja Čaritámrita] {{Wayback|url=http://www.vedabase.com/cs/cc |date=20151009085458 }} od Krišnadáse Kavirádže Gósvámího'', s původním bengálskými a sanskrtskými texty, přepisem do latinského písma, s českými synonymy, překlady a podrobnými výklady, [[Bhaktivedanta Book Trust|The Bhaktivedanta Book Trust]], 2007-2011, 4 svazky.
* ROSEN, STEVEN J., ''Šest Gósvámích z Vrindávanu (The Six Goswamis of Vrindavan)'', Rasabihari Lal & Sons, 2002.
* SWÁMÍ BHÁNU, ''Gópála-čampú'' od Džívy Gósvámího, anglický překlad, SRI VAIKUNTHA ENTERPRISES, 2010.
* Bengálské spisy ''[Http://www.vedabase.com/cs/cc Šrí Čaitanja Čaritámrita] {{Wayback|url=http://www.vedabase.com/cs/cc |date=20151009085458 }}'' od Krišnadáse Kavirádže Gósvámího, ''Šrí Čaitanja Bhágavata'' od Vrindávany Dáse Thákura a ''Šrí Čaitanja Mangala'' od Lóčany Dáse Thákura.
=== Související články ===
* [[Kršna]]
* [[Ačintja-bhédábhéda-tattva]]
* [[Sampradája]]
* [[Brahma Sampradája]]
* [[Šest Gósvámích z Vrindávanu]]
* [[Šat Sandarbha]]
* [[Rúpa Gósvámí]]
* [[Sanátana Gósvámí]]
* [[Višvanátha Čakravartí Thákura]]
{{Védská literatura}}
{{Indická filosofie}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hinduismus|Jóga}}
[[Kategorie:Hinduističtí guru]]
[[Kategorie:Indičtí filozofové]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1598]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,997,175
|
[]
| false
|
# Nacnac
NacNac je označení pro skupinu aniontových bidentátních ligandů. 1,3-diketiminy se často označují „HNacNac“, zkratkou odvozenou od označení Hacac určeného pro 1,3-diketony. Tyto sloučeniny vytvářejí směsi tautomerů.
## Příprava ligandů a komplexů
Acetylaceton a podobné 1,3-diketony kondenzují s primárními alkyl- a arylaminy za odštěpení karbonylových kyslíků a jejich nahrazení NR skupinami (kde R = aryl nebo alkyl). Přípravy 1,3-diketiminů ze stericky zatížených aminů, jako jsou 2,4,6-trimethylaniliny a 2,6-diisopropylaniliny, vyžadují delší reakční časy.
Deprotonacemi HNacNac vznikají aniontové bidentátní ligandy schopné vytvářet široké spektrum komplexů.
Některé deriváty s dlouhými postranními řetězci lze použít na stabilizaci komplexů nízkovazných kovů bloků p a d.
Komplexy nacnac se liší od acetylacetonátů tím, že sterické vlastnosti jejich koordinujících atomů lze řídit změnami substituentů. Navázání na kovové centrum bývá doprovázeno deprotonací HNacNac n-butyllithiem; vzniklá lithná sloučenina je následně vystavena chloridu kovu za oddělení chloridu lithného. V některých případech HNacNac slouží také jako neutrální 1,3-diiminové ligandy.
## Podobné ligandy
NacNac ligandy jsou diaminovými analogy acetylacetonátů. Přechod mezi těmito dvěma skupinami tvoří ligandy odvozené od monoiminoketonů.
První Dipp-NacNac ligand připravil v roce 1998 Francis S. Mair.
|
cswiki/1758200
|
cswiki
| 1,758,200
|
Nacnac
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nacnac
|
2022-12-01T08:08:23Z
|
cs
|
Q17126165
| 32,898
|
[[Soubor:Chem structure of Hnacnac.png|300px|náhled|vpravo|Tautomery prekurzoru substituovaného HNacNac ligandu a idealizovaný komplex (vpravo) jeho [[konjugovaný pár|konjugované zásady]] (M = kov, L = jiný ligand)]]
'''NacNac''' je označení pro skupinu [[anion]]tových [[dentacita|bidentátních]] [[ligand]]ů. 1,3-[[iminy|diketiminy]] se často označují „HNacNac“, zkratkou odvozenou od označení H[[acetylaceton|acac]] určeného pro 1,3-[[diony|diketony]]. Tyto sloučeniny vytvářejí směsi [[tautomerie|tautomerů]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = D. J. Mindiola | autor2 = P. L. Holland | autor3 = T. H. Warren | titul = Complexes of Bulky β-Diketiminate Ligands | periodikum = [[Inorganic Syntheses]] | rok vydání = 2010 | strany = 1–55 | doi = 10.1002/9780470651568.ch1}}</ref>
== Příprava ligandů a komplexů ==
Acetylaceton a podobné 1,3-diketony [[kondenzace (chemie)|kondenzují]] s [[primární (chemie)|primárními]] [[alkyl]]- a [[aminy|arylaminy]] za odštěpení [[karbonylové sloučeniny|karbonylových]] kyslíků a jejich nahrazení NR skupinami (kde R = [[aryl]] nebo [[alkyl]]). Přípravy 1,3-diketiminů ze [[sterické efekty|stericky zatížených]] aminů, jako jsou [[2,4,6-trimethylanilin]]y a [[2,6-diisopropylanilin]]y, vyžadují delší reakční časy.
[[Deprotonace]]mi HNacNac vznikají aniontové bidentátní ligandy schopné vytvářet široké spektrum [[komplexní sloučenina|komplexů]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = L. Bourget-Merle | autor2 = M. F. Lappert | autor3 = J. R. Severn | titul = The Chemistry of Diketiminatometal Complexes | periodikum = [[Chemical Reviews]] | rok vydání = 2002 | strany = 3031–3066 | doi = 10.1021/cr010424r}}</ref>
Některé deriváty s dlouhými postranními řetězci lze použít na stabilizaci komplexů nízkovazných kovů bloků [[blok p|p]] a [[přechodné kovy|d]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = B. Qian | autor2 = D. L. Ward | autor3 = M. R. Smith | titul = Synthesis, Structure, and Reactivity of β-Diketiminato Aluminum Complexes | periodikum = [[Organometallics]] | rok vydání = 1998 | strany = 3070–3076 | doi = 10.1021/om970886o}}</ref>
Komplexy nacnac se liší od acetylacetonátů tím, že sterické vlastnosti jejich koordinujících atomů lze řídit změnami substituentů. Navázání na kovové centrum bývá doprovázeno deprotonací HNacNac [[butyllithium|''n''-butyllithiem]]; vzniklá lithná sloučenina je následně vystavena chloridu kovu za oddělení [[chlorid lithný|chloridu lithného]]. V některých případech HNacNac slouží také jako neutrální 1,3-diiminové ligandy.
[[Soubor:FUYTEAfragment.png|náhled|vlevo|Struktura [(C<sub>6</sub>H<sub>3</sub>-2,6-(i-Pr)<sub>2</sub>)<sub>2</sub>NacNac]NiSCPh<sub>3</sub> se znázorněním sterického zatížení tohoto ligandu (pro názornost nejsou zobrazeny CPh<sub>3</sub> substituenty). Barvy: šedá = C, bílá = H, modrá = N, žlutá = S, zelená = Ni).<ref>{{Citace periodika | autor1 = N. J. Hartmann | autor2 = G. Wu | autor3 = T. W. Hayton | titul = Synthesis of a "Masked" Terminal Nickel(II) Sulfide by Reductive Deprotection and its Reaction with Nitrous Oxide | periodikum = [[Angewandte Chemie|Angewandte Chemie International Edition in English]] | rok vydání = 2015 | strany = 14 956 – 14 959 | doi = 10.1002/anie.201508232 | pmid = 26457792}}</ref>]]
== Podobné ligandy ==
[[Soubor:JaegerMac.svg|náhled|vpravo|320px|Příprava Jägerova N<sub>2</sub>O<sub>2</sub> ligandu<ref name=Jäger/>]]
NacNac ligandy jsou diaminovými analogy [[acetylaceton]]átů. Přechod mezi těmito dvěma skupinami tvoří ligandy odvozené od monoiminoketonů.<ref name=Jäger>{{Citace periodika | autor1 = Birgit Weber | autor2 = Ernst-G. Jäger | titul = Structure and Magnetic Properties of Iron(II/III) Complexes with N<sub>2</sub>O{{Su|b=2|p=2–}}-Coordinating Schiff Base-Like Ligand | periodikum = European Journal of Inorganic Chemistry | rok vydání = 2009 | strany = 455 | doi = 10.1002/ejic.200990003}}</ref><ref>{{Citace periodika | autor1 = Dennis P. Riley | autor2 = Daryle H. Busch | titul = Macrocyclic Tetraazatetraenato Ligands and their Metal Complexes | periodikum = Inorganic Syntheses | rok vydání = 1978 | strany = 36 | doi = 10.1002/9780470132494.ch7}}</ref>
První Dipp-NacNac ligand připravil v roce 1998 [[Francis S. Mair]].<ref>{{Citace periodika | autor1 = Frank S. Mair | autor2 = Elaine K. Cope | autor3 = William Clegg | autor4 = Andrew J. Edwards | titul = Structural Characterization of [(2,6-Pr<sup>i</sup><sub>2</sub>C<sub>6</sub>H<sub>3</sub>)NC(Me)C(H)C(Me)N(2,6-Pr<sup>i</sup><sub>2</sub>C<sub>6</sub>H<sub>3</sub>)K·PhCH<sub>3</sub>]<sub>∞</sub>: A Heavy Alkali Metal Diazapentadienyl Complex | periodikum = [[Inorganic Chemistry]] | rok vydání = 1998 | doi = 10.1021/ic970956j}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad | jazyk = en | článek = NacNac | revize = 994382952}}<references />
=== Související články ===
* [[Diiminy]]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Chemie}}
[[Kategorie:Ligandy]]
[[Kategorie:Iminy]]
| 22,165,352
|
[]
| false
|
# Yu-Gi-Oh!
Yu-Gi-Oh! je sběratelská karetní hra s tematikou japonských anime a manga, kterou vytvořil Kazuki Takahaši. Hra se v některých věcech[ujasnit] podobá karetní hře Magic: The Gathering a v dnešní době ji už počtem hráčů a prodaných karet překonala. Dokonce dne 7. července 2009 obdržela Guinnessův rekord. I v této karetní hře hráči používají monstra a kouzla na poražení soupeře. Předlohou je stejnojmenná manga.
## TCG a OCG
Yu-Gi-Oh! se dělí na OCG (Original Card Game) a TCG (Trading Card Game). Rozdíl mezi nimi je banlist, karty, jazyk (zatímco se OCG vydává v japonštině a jiných asijských jazycích, tak TCG vychází v evropských jazycích, jako např. angličtina, němčina, italština...) atd. Některé karty, které ale vyšly v TCG, nevyšly v OCG (a naopak). Proto se OCG karty se nesmí hrát na TCG turnajích, ale naopak to možné je. TCG se hraje převážně v Americe a v Evropě, OCG v Asii.
## Pravidla
Každý hráč začíná s 8000 nebo s 4000 životy podle pravidel GX, což jsou pravidla hry v Yu-Gi-Oh! GX anime seriálu. Cílem obou hráčů je snížit životy protivníka (protivníků je maximálně 5) na 0 pomocí různých karet, popřípadě docílit vítězství tím, že soupeř si nemůže líznout další kartu (tedy, že buď na začátku svého kola má v decku (balíčku) 0 karet, nebo že mu efekt některé karty řekne, aby si líznul kartu/y a on tímto způsobem se dostane na 0, co se týká počtu karet v decku, a přesto si ještě podle efektu karty má lízat dále), nebo pomocí efektů speciálních karet, které po splnění určité těžko splnitelné podmínky, určí okamžité vítězství (jako například shromáždit 5 různých karet v ruce, přestože se každá může v balíku hrát jen jednou). Kdo první toho docílí, vyhrává. Také existují týmové hry, ve kterých se hraje 2 na 2 až 4 na 4. Hráč se také musí řídit tím, co je na kartách napsáno. Různých karet je celkem přes 20 000, ale stále se vydávají nové.
Existují tři základní druhy karet - monstra, kouzelné karty a pasti. Monstra jsou jako pěšáci na bojišti. Lze s nimi provádět různé akce ale hlavně slouží ke snižování životů ničením monster protivníka. Použití kouzelných karet zase není tak přímé jako u monster a na bojišti se odehraje vždy to, co je na dané kartě napsáno. Pasti jsou podobné kouzlům, ale vytahují se při útoku soupeře. Nejznámější pastí je Mirror Force, která útok soupeře obrátí proti němu.
| Monstra | Monstra | Monstra | Monstra | Kouzla | Pasti |
| Podle typu | Podle typu | Podle druhu | Podle skupiny | Kouzla | Pasti |
| ---------------- | ------------- | ----------- | ------------- | ------------------------- | ---------- |
| Drak | Hmyz | Normal | Voda | Quick-play (rychlokouzla) | Normal |
| Čaroděj | Dinosaurus | Tuner | Oheň | Continuous | Counter |
| Zombie | Ryba | Synchro | Země | Field | Continuous |
| Bojovník | Ještěr | Effect | Vzduch | Equip | |
| Bojová příšera | Mořský ještěr | Fusion | Světlo | Ritual | |
| Příšera | Stroj | Ritual | Temnota | | |
| Létající příšera | Bouře | Token | | | |
| Démon | Vodní | Xyz | | | |
| Víla | Rostlina | Pendulum | | | |
| Ohnivý | Božský | | | | |
| Kámen | Wyrm | | | | |
Hráč ve svém tahu může:
- Vyvolat jednu kartu monstra a to buď v útočné pozici jménem k protivníkovi, nebo obranné pozici jménem k vám po levé ruce (výjimkou je speciální přivolání).
- Použít efekty monster
- Speciálně vyvolávat jakýkoli počet monster. Typy speciálního vyvolání jsou:
1. S karetním efektem
2. Fúzní vyvolání - Původně s kartou Polymerization, ale již existuje i mnoho jiných karet na fúzní vyvolání.
3. Rituální Vyvolání - Pomocí rituálního kouzla obětujete určitý počet monster, jejichž úroveň je stejná nebo větší než požadovaná úroveň. Následně vyvoláte monstrum jmenované na kartě rituálního kouzla.
4. Pendulum vyvolání - Na své straně pole na "Pendulum" zónách máš dvě Pendulum příšeru a každé má jinou hodnotu "škále" a v rozmezí těchhle dvou hodnot vyvoláš speciálně tolik příšer kolik je možný ale musí mít level takový jaký je škále na pendulum příšerách. A když se "pendulum" příšera zničí tak místo do hrobu jde na EXTRA DECK lícem nahoru např.: Stargazer Magician je pendulum příšera se škály 1 a Timegazer Magician je pendulum příšera se škály 8 a tak můžeme vyvolat z ruky nebo z EXTRA DECKU příšery s levelom v rozmezí 2-7. Pendulum příšery se berou v pendulum zóně jako karty kouzel a tak se dají i zničit ale mohou být vyvolaní jak normální příšera.
5. Synchro vyvolání - Na své straně pole obětujete 1 monstrum Tunera a libovolný počet ne-Tunerů na vyvolání Synchro monstra (bílá barva) o přesně stejné úrovni, jakou byla zkombinovaná úroveň všech obětovaných monster.
6. Xyz vyvolání - Na své straně pole položíš na sebe 2 a více monstra a pak z EXTRA balíčku vybereš příšeru černé barvy(XYZ příšery nemají LEVEL ale RANK) a položíš na ty složení monstra. např.: Number 11: Big Eye Rank 7 vyvoláni: 2× LV 7 příšera
- Vyložit libovolný počet Kouzel nebo Pastí - Toto je povoleno v libovolném počtu, přesto ale karty Pastí musíte položit obrázkem dolů a čekat alespoň na začátek příštího soupeřova kola na její aktivací. Toto můžete dělat také s Kouzly, ale pokud se netýká o Quick-Play Kouzla, jediným důvodem k tomuto činu může být blafování.
- Útočit s monstry - Pokud váš soupeř nemá žádná monstra, můžete útočit přímo a útok útočícího monstra je takto přímo odečten od soupeřových životů. Pokud soupeř monstra má, můžete si vybrat, na které zaútočíte. Nebo mu změnit pozici (toto je zakázáno ve třech situacích:
1. Pokud jste již toto kolo pozici měnili.
2. že jste to určité monstrum to kolo vyvolali.
3. že jste s tím určitým monstrem toto kolo útočili.
- Ukončit tah
Když je na tahu protivník, může hráč:
- Pokud je má vyložené na poli, tak aktivovat kartu Pasti nebo Karty rychlých kouzel.
### Banlist
Banlist je seznam přesílených (příliš silných) karet, které jsou proto omezeny, nebo dokonce zakázány (můžete hrát max. 3 stejné karty v jednom decku). Jsou 3 druhy omezení:
- Semi-Limited - S kartou lze hrát pouze dvakrát v jednom decku.
- Limited - S kartou lze hrát pouze jednou v jednom decku.
- Forbidden - Karta je zakázaná, nelze s ní hrát.
Karty se většinou dostávají na Banlist kvůli jejich častému používání (např. Cyber Dragon se hodí skoro do každého Decku).
Na rozdíl od formátu Advanced, který se hraje podle těchto omezení, existuje také formát Traditional. V tomto formátu je povoleno hrát jakékoli karty z listu Forbidden jednou v každém balíku. Tento formát ale není na turnajích častý, protože decky, které v tomto formátu mohou obstát, se poté omezují na výrazně menší počet oproti Advanced formátu.
## Manga a Anime
Karetní hra Yu-Gi-Oh! pochází původně z Mangy. Anime má již šest sérií:
- Yu-Gi-Oh!: Mladý chlapec Yugi Muto a jeho přátelé (Joey [Jounouchi], Téa [Anzu], Tristan [Honda]) jsou hráči karetní hry Duel Monsters (Anime ekvivalent Yu-Gi-Oh). Nikdo by ale nikdy neřekl, že se z této hry vyvine něco, co jim navždy změní životy.
- Yu-Gi-Oh! GX: Hra Duel Monsters se stala slavnou a Yugi se stal idolem všech duelistů. Byly také vystaveny Akademie Duelů, které trénují nové duelisty. Na jednu z nich nastupuje mladý kluk Jaden Yuki, který je hlavním hrdinou této série. Již v první episodě si získá respekt, kdy při přijímací zkoušce porazí Asistenta ředitele.
- Yu-Gi-Oh! 5D's: Děj se odehrává v nedaleké budoucnosti, přináší nové Riding Duely a tzv. Synchro Monstra. Kdo ví, jestli je Yugi ještě naživu a jestli Judai ještě běhá po světě. Hlavním hrdinou je zde osmnáctiletý Yusei Fudo.
- Yu-Gi-Oh! Zexal: Příběh se odehrává v budoucnosti. Objevují se zde nová XYZ monstra. Hlavní hrdina je třináctiletý Yuma Tsukumo, který je od samého začátku naprostý loser. Díky přívěsku se, ale setkává s Astralem, který mu začne pomáhat. Yuma má v oblibě gagaga monstra.
- Yu-Gi-Oh! Arc V: Hlavním hrdinou je Yuya Sakaki, který se chce stát entertainment duelistou jako byl jeho otec. Duely jsou živější než kdy dřív díky zařízení Solid Vision.Y uya je vyzván současným šampionem. Během duelu začne Yuyův přívěsek zářit a to mu umožní vyvolat dosud neviyděná Pendulum monstra.
- Yu-Gi-Oh! Vrains: Duely se odehrávají ve virtuální realitě Link Vrains. Protagonistou je hacker Yusaku Fujiki známý hlavně jako Playmaker. Yusaku ztratil všechny své vzpomínky a snaží se je získat zpátky. Yusaku chce zastavit hackerskou teroristickou skupinu jménem Knights of Hanoi vedenou záhadným Revolverem.
|
cswiki/329139
|
cswiki
| 329,139
|
Yu-Gi-Oh!
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Yu-Gi-Oh!
|
2025-01-23T15:29:31Z
|
cs
|
Q192015
| 26,781
|
{{upravit|wikifikovat, zlepšit styl a češtinu}}
[[Soubor:Yu-Gi-Oh! Card Example.svg|thumb|Příklad uspořádání Yu-Gi-Oh! karty]]
[[Soubor:Kazuki takahashi.jpg|thumb|Kazuki Takahaši]]
'''Yu-Gi-Oh!''' je [[sběratelská karetní hra]] s tematikou [[Japonsko|japonských]] [[anime]] a [[manga]], kterou vytvořil [[Kazuki Takahaši]]. Hra se v {{Ujasnit|text=některých věcech}} podobá [[karetní hra|karetní hře]] [[Magic: The Gathering]] a v dnešní době ji už počtem hráčů a prodaných karet překonala. Dokonce dne 7. července 2009 obdržela [[Guinnessova kniha rekordů|Guinnessův rekord]]. I v této karetní hře hráči používají [[Monstrum|monstra]] a [[Kouzlo|kouzla]] na poražení soupeře. Předlohou je stejnojmenná [[manga]].
== TCG a OCG ==
Yu-Gi-Oh! se dělí na OCG ('''O'''riginal '''C'''ard '''G'''ame) a TCG ('''T'''rading '''C'''ard '''G'''ame). Rozdíl mezi nimi je banlist, karty, [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]] (zatímco se OCG vydává v japonštině a jiných asijských jazycích, tak TCG vychází v evropských jazycích, jako např. angličtina, němčina, italština...) atd. Některé karty, které ale vyšly v TCG, nevyšly v OCG (a naopak). Proto se OCG karty se nesmí hrát na TCG turnajích, ale naopak to možné je. TCG se hraje převážně v [[Amerika|Americe]] a v [[Evropa|Evropě]], OCG v [[Asie|Asii]].
== Pravidla ==
Každý hráč začíná s 8000 nebo s 4000 životy podle pravidel GX, což jsou pravidla hry v [[Yu-Gi-Oh! GX]] [[anime]] seriálu. Cílem obou hráčů je snížit životy protivníka (protivníků je maximálně 5) na 0 pomocí různých karet, popřípadě docílit vítězství tím, že soupeř si nemůže líznout další kartu (tedy, že buď na začátku svého kola má v ''decku'' (balíčku) 0 karet, nebo že mu efekt některé karty řekne, aby si líznul kartu/y a on tímto způsobem se dostane na 0, co se týká počtu karet v decku, a přesto si ještě podle efektu karty má lízat dále), nebo pomocí efektů speciálních karet, které po splnění určité těžko splnitelné podmínky, určí okamžité vítězství (jako například shromáždit 5 různých karet v ruce, přestože se každá může v balíku hrát jen jednou). Kdo první toho docílí, vyhrává. Také existují týmové hry, ve kterých se hraje 2 na 2 až 4 na 4. Hráč se také musí řídit tím, co je na kartách napsáno. Různých karet je celkem přes 20 000, ale stále se vydávají nové.
Existují tři základní druhy karet - ''monstra'', ''kouzelné karty'' a ''[[past]]i''. Monstra jsou jako [[Pěšák|pěšáci]] na bojišti. Lze s nimi provádět různé akce ale hlavně slouží ke snižování životů ničením monster protivníka. Použití kouzelných karet zase není tak přímé jako u monster a na bojišti se odehraje vždy to, co je na dané kartě napsáno. Pasti jsou podobné kouzlům, ale vytahují se při [[Útok|útoku]] soupeře. Nejznámější pastí je ''Mirror Force'', která útok soupeře obrátí proti němu.
<center>
{| class="wikitable"
|+ Seznam typů karet
! colspan=4 | Monstra
! rowspan=2 | Kouzla
! rowspan=2 | Pasti
|-
! colspan=2 | Podle typu
! Podle druhu
! Podle skupiny
|-
| Drak
| Hmyz
| Normal
| Voda
| Quick-play (rychlokouzla)
| Normal
|-
| Čaroděj
| Dinosaurus
| Tuner
| Oheň
| Continuous
| Counter
|-
| Zombie
| Ryba
| Synchro
| Země
| Field
| Continuous
|-
| Bojovník
| Ještěr
| Effect
| Vzduch
| Equip
|
|-
| Bojová příšera
| Mořský ještěr
| Fusion
| Světlo
| Ritual
|
|-
| Příšera
| Stroj
| Ritual
| Temnota
|
|
|-
| Létající příšera
| Bouře
| Token
|
|
|
|-
| Démon
| Vodní
| Xyz
|
|
|
|-
| Víla
| Rostlina
| Pendulum
|
|
|
|-
| Ohnivý
| Božský
|
|
|
|
|-
| Kámen
| Wyrm
|
|
|
|
|}
</center>{{Pravopis|část}}
Hráč ve svém tahu může:
* Vyvolat jednu kartu monstra a to buď v útočné pozici jménem k protivníkovi, nebo obranné pozici jménem k vám po levé ruce (výjimkou je speciální přivolání).
* Použít efekty monster
* Speciálně vyvolávat jakýkoli počet monster. Typy speciálního vyvolání jsou:
*# S karetním efektem
*# Fúzní vyvolání - Původně s kartou ''Polymerization'', ale již existuje i mnoho jiných karet na fúzní vyvolání.
*# Rituální Vyvolání - Pomocí rituálního kouzla obětujete určitý počet monster, jejichž úroveň je stejná nebo větší než požadovaná úroveň. Následně vyvoláte monstrum jmenované na kartě rituálního kouzla.
*# Pendulum vyvolání - Na své straně pole na "Pendulum" zónách máš dvě Pendulum příšeru a každé má jinou hodnotu "škále" a v rozmezí těchhle dvou hodnot vyvoláš speciálně tolik příšer kolik je možný ale musí mít level takový jaký je škále na pendulum příšerách. A když se "pendulum" příšera zničí tak místo do hrobu jde na EXTRA DECK lícem nahoru např.: Stargazer Magician je pendulum příšera se škály 1 a Timegazer Magician je pendulum příšera se škály 8 a tak můžeme vyvolat z ruky nebo z EXTRA DECKU příšery s levelom v rozmezí 2-7. Pendulum příšery se berou v pendulum zóně jako karty kouzel a tak se dají i zničit ale mohou být vyvolaní jak normální příšera.
*# Synchro vyvolání - Na své straně pole obětujete 1 monstrum ''Tunera'' a libovolný počet ne-Tunerů na vyvolání Synchro monstra (bílá barva) o přesně stejné úrovni, jakou byla zkombinovaná úroveň všech obětovaných monster.
*# Xyz vyvolání - Na své straně pole položíš na sebe 2 a více monstra a pak z EXTRA balíčku vybereš příšeru černé barvy(XYZ příšery nemají LEVEL ale RANK) a položíš na ty složení monstra. např.: Number 11: Big Eye Rank 7 vyvoláni: 2× LV 7 příšera
* Vyložit libovolný počet Kouzel nebo Pastí - Toto je povoleno v libovolném počtu, přesto ale karty Pastí musíte položit obrázkem dolů a čekat alespoň na začátek příštího soupeřova kola na její aktivací. Toto můžete dělat také s Kouzly, ale pokud se netýká o Quick-Play Kouzla, jediným důvodem k tomuto činu může být [[blafování]].
* Útočit s monstry - Pokud váš soupeř nemá žádná monstra, můžete útočit přímo a útok útočícího monstra je takto přímo odečten od soupeřových životů. Pokud soupeř monstra má, můžete si vybrat, na které zaútočíte. Nebo mu změnit pozici (toto je zakázáno ve třech situacích:
*# Pokud jste již toto kolo pozici měnili.
*# že jste to určité monstrum to kolo vyvolali.
*# že jste s tím určitým monstrem toto kolo útočili.
* Ukončit tah
Když je na tahu protivník, může hráč:
* Pokud je má vyložené na poli, tak aktivovat kartu Pasti nebo Karty rychlých kouzel.
=== Banlist ===
Banlist je seznam přesílených (příliš silných) karet, které jsou proto omezeny, nebo dokonce zakázány (můžete hrát max. 3 stejné karty v jednom decku). Jsou 3 druhy omezení:
* '''Semi-Limited''' - S kartou lze hrát pouze dvakrát v jednom decku.
* '''Limited''' - S kartou lze hrát pouze jednou v jednom decku.
* '''Forbidden''' - Karta je zakázaná, nelze s ní hrát.
Karty se většinou dostávají na Banlist kvůli jejich častému používání (např. ''Cyber Dragon'' se hodí skoro do každého Decku).
Na rozdíl od formátu ''Advanced'', který se hraje podle těchto omezení, existuje také formát ''Traditional''. V tomto formátu je povoleno hrát jakékoli karty z listu Forbidden jednou v každém balíku. Tento formát ale není na turnajích častý, protože decky, které v tomto formátu mohou obstát, se poté omezují na výrazně menší počet oproti Advanced formátu.
== Manga a Anime ==
Karetní hra Yu-Gi-Oh! pochází původně z Mangy. Anime má již šest sérií:
* [[Yu-Gi-Oh! (anime)|'''Yu-Gi-Oh!''']]: Mladý chlapec Yugi Muto a jeho přátelé (Joey [Jounouchi], Téa [Anzu], Tristan [Honda]) jsou hráči karetní hry Duel Monsters (Anime ekvivalent Yu-Gi-Oh). Nikdo by ale nikdy neřekl, že se z této hry vyvine něco, co jim navždy změní životy.
* '''[[Yu-Gi-Oh! GX]]''': Hra Duel Monsters se stala slavnou a Yugi se stal idolem všech duelistů. Byly také vystaveny Akademie Duelů, které trénují nové duelisty. Na jednu z nich nastupuje mladý kluk Jaden Yuki, který je hlavním hrdinou této série. Již v první episodě si získá respekt, kdy při přijímací zkoušce porazí Asistenta ředitele.
* '''[[Yu-Gi-Oh! 5D's]]''': Děj se odehrává v nedaleké budoucnosti, přináší nové Riding Duely a tzv. Synchro Monstra. Kdo ví, jestli je Yugi ještě naživu a jestli Judai ještě běhá po světě. Hlavním hrdinou je zde osmnáctiletý Yusei Fudo.
* '''[[Yu-Gi-Oh! Zexal]]''': Příběh se odehrává v budoucnosti. Objevují se zde nová XYZ monstra. Hlavní hrdina je třináctiletý Yuma Tsukumo, který je od samého začátku naprostý loser. Díky přívěsku se, ale setkává s Astralem, který mu začne pomáhat. Yuma má v oblibě gagaga monstra.
*[[Yu-Gi-Oh! Arc V]]: Hlavním hrdinou je Yuya Sakaki, který se chce stát entertainment duelistou jako byl jeho otec. Duely jsou živější než kdy dřív díky zařízení Solid Vision.Y uya je vyzván současným šampionem. Během duelu začne Yuyův přívěsek zářit a to mu umožní vyvolat dosud neviyděná Pendulum monstra.
*'''[[Yu-Gi-Oh! Vrains]]''': Duely se odehrávají ve virtuální realitě Link Vrains. Protagonistou je hacker Yusaku Fujiki známý hlavně jako Playmaker. Yusaku ztratil všechny své vzpomínky a snaží se je získat zpátky. Yusaku chce zastavit hackerskou teroristickou skupinu jménem Knights of Hanoi vedenou záhadným Revolverem.
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://www.yugioh-card.com/ Oficiální web hry]
* [http://www.yugioh.cz Český portál Yu-Gi-Oh!]
[[Kategorie:Sběratelské karetní hry]]
| 24,599,140
|
[]
| false
|
# Ha-Kol ha-jehudi
Ha-Kol ha-jehudi (hebrejsky הקול היהודי, doslova Židovský hlas) jsou izraelské digitální noviny psané v hebrejštině. Noviny píší a vydávají v Jic'haru Avraham Binjamin a Jehošua Hes, kteří byli oba odsouzeni za podněcování. Noviny obsahují zpravodajství, politické a náboženské komentáře. Jsou označovány za pravicové a krajně pravicové. Jsou také považovány za ultraortodoxní. Jsou spojovány s osadnickým hnutím. V ha-Kol ha-jehudi píše více autorů, mimo jiné Me'ir Etinger a kontroverzní náboženský vůdce rabín Josef Elicur, který je spoluautorem knihy King's Torah. Noviny jsou spojeny s rabínem Jicchakem Ginzburgem. V roce 2011 provedla policie razii na sídlo ha-Kol ha-jehudi v Jic'haru. V roce 2018 vybrali prostřednictvím crowdfundingu 348 885 nových izraelských šekelů (přibližně 2,6 milionů korun českých) na spuštění „investigativního systému“ a úspěšně překonali svůj cíl 320 000 nových izraelských šekelů (přibližně 2,4 milionů korun českých). Noviny jsou přidružené k politické straně Ocma jehudit.
|
cswiki/1782669
|
cswiki
| 1,782,669
|
Ha-Kol ha-jehudi
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ha-Kol_ha-jehudi
|
2022-08-30T07:54:54Z
|
cs
|
Q16129918
| 58,830
|
{{Infobox - periodikum
| název = ha-Kol ha-jehudi
| logo = הקול היהודי.png
| datum založení = [[2010]]
| web = http://www.hakolhayehudi.co.il/
| jazyk = [[hebrejština]]
| sídlo = [[Jic'har]]
}}'''''Ha-Kol ha-jehudi''''' ({{Vjazyce2|he|הקול היהודי}}, doslova ''Židovský hlas'')<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berger
| jméno = Yotam
| titul = Thirteen Cases of Vandalism, One Arrest: Who's Behind the Wave of West Bank Hate Crimes?
| periodikum = [[Ha'arec]]
| url = https://www.haaretz.com/israel-news/2018-05-04/ty-article/shin-bet-police-flailing-as-settler-vandals-run-wild/0000017f-df10-df7c-a5ff-df7ae7520000
| datum vydání = 2018-05-04
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hunger-striking Jewish extremist collapses in prison
| periodikum = [[The Jewish Press]]
| url = https://www.jta.org/2016/01/27/israel/hunger-striking-jewish-extremist-collapses-in-prison
| datum vydání = 2016-01-27
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> jsou izraelské digitální noviny psané v hebrejštině.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mastracci
| jméno = Davide
| titul = 5 Israeli Quotes on the Gaza Conflict You'll Wish Were False
| periodikum = [[HuffPost]]
| url = https://www.huffpost.com/entry/israel-gaza-quotes_b_2162796
| datum vydání = 2012-11-20
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Julian
| jméno = Hana Levi
| titul = Jewish Girls Jailed After Praying at Gates of Temple Mount
| periodikum = The Jewish Press
| url = http://www.jewishpress.com/news/israel/jerusalem/jewish-girls-jailed-after-praying-at-gates-of-temple-mount/2018/06/27/
| datum vydání = 2018-06-27
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> Noviny píší a vydávají v [[Jic'har|Jic'haru]] Avraham Binjamin a Jehošua Hes, kteří byli oba odsouzeni za podněcování.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Levinson
| jméno = Chaim
| titul = Palestinian Attacks Fueled by Settler Violence, Senior Israeli Commander Says
| periodikum = Ha'arec
| url = https://www.haaretz.com/2015-10-23/ty-article/.premium/idfofficer-settler-violence-causes-terrorism/0000017f-dc8a-df62-a9ff-dcdfb09b0000
| datum vydání = 2015-10-23
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zur
| jméno = Raanan Bar
| titul = Two Jews convicted of incitement to violence against Arabs
| periodikum = [[Ynetnews]]
| url = https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4973362,00.html
| datum vydání = 2017-06-08
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> Noviny obsahují zpravodajství, politické a náboženské komentáře.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Carlstorm
| jméno = Greg
| titul = How Long Will Israel Survive?: The Threat From Within
| url = https://books.google.cz/books?id=f3s7DwAAQBAJ&dq=hakol+hayehudi&pg=PT138&redir_esc=y#v=onepage&q=hakol%20hayehudi&f=false
| vydavatel = [[Oxford University Press]]
| místo = New York
| rok vydání = 2017
| isbn = 9780190874322
}}</ref> Jsou označovány za pravicové<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nahshoni
| jméno = Kobi
| titul = Lior: Police ambushed me like KGB
| periodikum = Ynetnews
| url = https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4088491,00.html
| datum vydání = 2011-06-28
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> a krajně pravicové.<ref name=":0" /> Jsou také považovány za ultraortodoxní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Gross
| jméno = Judah Ari
| titul = To avoid violence, PM proposes ‘alternative synagogue’ in Givat Ze’ev
| periodikum = [[The Times of Israel]]
| url = https://www.timesofisrael.com/to-avoid-violence-pm-proposes-alternative-synagogue-in-givat-zeev/
| datum vydání = 2015-11-15
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> Jsou spojovány s osadnickým hnutím.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = [[Associated Press]]
| titul = Initiatives to reform Jewish radicals falling short, critics charge
| periodikum = Ynetnews
| url = https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4695879,00.html
| datum vydání = 2015-08-30
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> V ''ha-Kol ha-jehudi'' píše více autorů, mimo jiné [[Me'ir Etinger]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Levinson
| jméno = Chaim
| titul = Meet the Jewish Extremist Group That Seeks to Violently Topple the State
| periodikum = Ha'arec
| url = https://www.haaretz.com/2015-08-07/ty-article/.premium/inside-the-world-of-jewish-extremists/0000017f-f37e-df98-a5ff-f3ffd9a00000
| datum vydání = 2015-08-07
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Shalom
| jméno = Oded
| příjmení2 = Levy
| jméno2 = Elior
| titul = West Bank inches closer to boiling point
| periodikum = Ynetnews
| url = https://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4688706,00.html
| datum vydání = 2015-08-08
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> a kontroverzní náboženský vůdce rabín Josef Elicur, který je spoluautorem knihy ''King's Torah''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Sharon
| jméno = Jeremy
| titul = Rabbi Yosef Elitzur, author of ‘The King’s Torah,’ allegedly praised price-tag attacks
| periodikum = [[The Jerusalem Post]]
| url = https://www.jpost.com/Israel-News/Rabbi-Yosef-Elitzur-author-of-The-Kings-Torah-allegedly-praised-price-tag-attacks-474517
| datum vydání = 2016-12-05
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berger
| jméno = Yotam
| titul = West Bank Rabbi to Stand Trial for Incitement to Violence Against Arabs
| periodikum = Ha'arec
| url = https://www.haaretz.com/israel-news/2017-06-14/ty-article/.premium/west-bank-rabbi-to-stand-trial-for-incitement-against-arabs/0000017f-ed7b-d4cd-af7f-ed7b74190000
| datum vydání = 2017-06-14
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = The Forward
| příjmení2 = Estrin
| jméno2 = David
| titul = The King's Torah: A Rabbinic Text or a Call to Terror?
| periodikum = Ha'arec
| url = https://www.haaretz.com/2010-01-22/ty-article/the-kings-torah-a-rabbinic-text-or-a-call-to-terror/0000017f-e58c-dea7-adff-f5ff8b080000
| datum vydání = 2010-01-22
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> Noviny jsou spojeny s rabínem [[Jicchak Ginzburg|Jicchakem Ginzburgem]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Odenheimer
| jméno = Natan
| titul = The Kabbalist Who Would Be King of a New Jewish Monarchy in Israel
| periodikum = The Forward
| url = https://forward.com/news/352016/the-kabbalist-who-would-be-king-of-a-new-jewish-monarchy-in-israel/
| datum vydání = 2016-10-14
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> V roce 2011 provedla policie razii na sídlo ''ha-Kol ha-jehudi'' v Jic'haru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Police raid Yitzhar settlement, Hakol Hayehudi news site
| periodikum = The Jerusalem Post
| url = https://www.jpost.com/National-News/Police-raid-Yitzhar-settlement-Hakol-Hayehudi-news-site
| datum vydání = 2011-06-13
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref> V roce 2018 vybrali prostřednictvím [[Crowdfunding|crowdfundingu]] 348 885 [[Nový izraelský šekel|nových izraelských šekelů]] (přibližně 2,6 milionů korun českých) na spuštění „investigativního systému“ a úspěšně překonali svůj cíl 320 000 nových izraelských šekelů (přibližně 2,4 milionů korun českých).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = מקימים מערכת תחקירים!
| url = https://giveback.co.il/project/49659
| vydavatel = Giveback
| datum přístupu = 2022-08-23
| jazyk = he
}}</ref> Noviny jsou přidružené k politické straně [[Ocma le-Jisra'el|Ocma jehudit]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Magid
| jméno = Jacob
| titul = You’ve just been Mandelblitzed: 9 things to know for March 6
| periodikum = The Times of Israel
| url = https://www.timesofisrael.com/youve-just-been-mandelblitzed-9-things-to-know-for-march-6/
| datum vydání = 2019-03-06
| datum přístupu = 2022-08-23
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|HaKol HaYehudi|1059655739|he|הקול היהודי|34522873}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://www.hakolhayehudi.co.il/ Oficiální webové stránky] (hebrejsky)
* [https://www.facebook.com/hakol.hayehudi ha-Kol ha-jehudi] na [[Facebook|Facebooku]] (hebrejsky)
* [https://twitter.com/hakolhayehudi ha-Kol ha-jehudi] na [[Twitter|Twitteru]] (hebrejsky)
* [https://www.youtube.com/channel/UC1Lcash1pIZ2aiIavB2JXtg ha-Kol ha-jehudi] na [[YouTube]] (hebrejsky)
* {{Citace elektronického periodika
| titul = מדברים מהשטח: הקראוון שרוצה להתחרות בנווה אילן
| periodikum = [[Makor rišon]]
| url = https://www.makorrishon.co.il/magazine/dyukan/65339/
| datum vydání = 2018-07-25
| jazyk = he
| datum přístupu = 2022-08-23
}}
{{Portály|Izrael|}}
[[Kategorie:Izraelské noviny]]
[[Kategorie:Vzniklo 2010]]
| 21,632,559
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"Datum zalo\u017een\u00ed": "2010", "Jazyk": "hebrej\u0161tina", "Zem\u011b p\u016fvodu": "Izrael", "S\u00eddlo redakce": "Jic'har"}}, {"title": "Odkazy", "data": {"Web": "Ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky", "Odkazy": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Helmuth Duckadam
Helmuth Robert Duckadam (1. dubna 1959, Semlac – 2. prosince 2024) byl rumunský fotbalista, brankář.
Proslavil se především finálovým zápasem Poháru mistrů evropských zemí roku 1986, kde v závěrečném penaltovém rozstřelu chytil čtyři penalty Barcelony (jako první gólman v historii) a zajistil Steaue Bukurešť zisk poháru, a tím pádem největší historický úspěch v dějinách klubu. V Rumunsku mu zápas přinesl přezdívku "Hrdina ze Sevilly" a toho roku i řadu ocenění: byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Rumunska, v anketě o nejlepšího fotbalistu Evropy Zlatý míč se umístil na osmém místě.
Se Steauou též dvakrát vyhrál rumunskou ligu (1984–85, 1985–86) a jednou rumunský pohár (1984–85).
Za rumunskou fotbalovou reprezentaci odehrál 4 utkání.
Roku 2010 byl zvolen prezidentem klubu Steaua Bukurešť.
|
cswiki/950819
|
cswiki
| 950,819
|
Helmuth Duckadam
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Helmuth_Duckadam
|
2024-12-08T16:27:51Z
|
cs
|
Q311768
| 35,960
|
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Liga mistrů UEFA|PMEZ]]
| medaile1 =
{{Medaile|{{goca}}|[[Pohár mistrů evropských zemí 1985/86|1985/1986]]|[[FC Steaua București]]}}
}}
'''Helmuth Robert Duckadam''' ([[1. duben|1. dubna]] [[1959]], [[Semlac]] – [[2. prosinec|2. prosince]] [[2024]]) byl [[Rumunsko|rumunský]] [[fotbal]]ista, [[Fotbalový brankář|brankář]].<ref>http://www.transfermarkt.co.uk/en/helmuth-duckadam/profil/spieler_88181.html</ref>
Proslavil se především finálovým zápasem [[Pohár mistrů evropských zemí 1985/86|Poháru mistrů evropských zemí roku 1986]], kde v závěrečném penaltovém rozstřelu chytil čtyři penalty [[FC Barcelona|Barcelony]] (jako první gólman v historii)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.worldrecordacademy.com/games/First_goalkeeper_who_saved_four_consecutive_penalties_Helmuth_Duckadam_set_world_record_112237.html |datum přístupu=2013-11-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131109150922/http://www.worldrecordacademy.com/games/First_goalkeeper_who_saved_four_consecutive_penalties_Helmuth_Duckadam_set_world_record_112237.html |datum archivace=2013-11-09 }}</ref> a zajistil [[Steaua Bukurešť|Steaue Bukurešť]] zisk poháru, a tím pádem největší historický úspěch v dějinách klubu.<ref>http://www.rsssf.com/players/ec1winningsquads.html</ref> V Rumunsku mu zápas přinesl přezdívku "Hrdina ze Sevilly" a toho roku i řadu ocenění: byl vyhlášen [[Fotbalista roku (Rumunsko)|nejlepším fotbalistou Rumunska]]<ref>http://www.rsssf.com/miscellaneous/roempoy.html</ref>, v anketě o nejlepšího fotbalistu Evropy [[Zlatý míč]] se umístil na osmém místě.<ref>http://www.rsssf.com/miscellaneous/europa-poy86.html</ref>
Se Steauou též dvakrát vyhrál [[Liga I|rumunskou ligu]] (1984–85, 1985–86) a jednou [[Cupa României|rumunský pohár]] (1984–85).
Za [[Rumunská fotbalová reprezentace|rumunskou fotbalovou reprezentaci]] odehrál 4 utkání.<ref>http://www.national-football-teams.com/player/21157/Helmuth_Duckadam.html</ref>
Roku 2010 byl zvolen prezidentem klubu Steaua Bukurešť.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.fifa.com/worldfootball/clubfootball/news/newsid=1283652.html |datum přístupu=2013-11-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121110042415/http://www.fifa.com/worldfootball/clubfootball/news/newsid=1283652.html |datum archivace=2012-11-10 |nedostupné=ano }}</ref>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Pohár mistrů evropských zemí 1985/86 - vítěz}}
{{Fotbalista roku (Rumunsko)}}
{{Portály|Fotbal|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Duckadam, Helmuth}}
[[Kategorie:Rumunští fotbalisté]]
[[Kategorie:Fotbaloví brankáři]]
[[Kategorie:Fotbalisté Steauy Bukurešť]]
[[Kategorie:Narození v roce 1959]]
[[Kategorie:Narození 1. dubna]]
[[Kategorie:Narození v Rumunsku]]
[[Kategorie:Úmrtí 2. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2024]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Vítězové Poháru mistrů evropských zemí]]
[[Kategorie:Fotbaloví brankáři, kteří vstřelili gól]]
| 24,465,107
|
[{"title": "Helmuth Duckadam", "data": {"Narozen\u00ed": "1. dubna 1959 \u00b7 Semlac", "\u00damrt\u00ed": "2. prosince 2024 (ve v\u011bku 65 let) \u00b7 Central Military Emergency University Hospital Dr. Carol Davila", "P\u0159\u00ed\u010dina \u00famrt\u00ed": "endokarditida", "Povol\u00e1n\u00ed": "fotbalista a politik", "Ocen\u011bn\u00ed": "Sport Merit Order"}}, {"title": "PMEZ", "data": {"Zlat\u00e1 medaile": "1985/1986 \u00b7 FC Steaua Bucure\u0219ti"}}]
| false
|
# U spálené
U spálené je přírodní rezervace poblíž obce Medlov v okrese Olomouc. Oblast spravuje AOPK ČR Správa CHKO Litovelské Pomoraví. Důvodem ochrany je přirozené lesní společenstvo bezkolencové habřiny.
|
cswiki/632102
|
cswiki
| 632,102
|
U spálené
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/U_sp%C3%A1len%C3%A9
|
2025-03-11T13:04:34Z
|
cs
|
Q11877038
| 28,316
|
{{Infobox - chráněné území
| stát = Česko
| typ = PR
| název = U spálené
| datum vyhlášení = 15. června 1994
| vyhlásil = Správa CHKO Litovelské Pomoraví
| kód = 1699
| umístění = [[Medlov]]
| nadmořská výška = 245–260
| správa = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|AOPK ČR]]
| pojem vyššího celku = [[Kraje v Česku|Kraj]]
| název vyššího celku = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| pojem nižšího celku = [[Okresy v Česku|Okres]]
| název nižšího celku = [[Okres Olomouc|Olomouc]]
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 49 | lat_min = 45 | lat_sec = 5 | lon_deg = 17 | lon_min = 1 | lon_sec = 13 | caption = | label = U spálené | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }}
}}
'''U spálené''' je [[přírodní rezervace]] poblíž obce [[Medlov (okres Olomouc)|Medlov]] v [[okres Olomouc|okrese Olomouc]]. Oblast spravuje [[AOPK ČR Správa CHKO Litovelské Pomoraví]]. Důvodem ochrany je přirozené lesní společenstvo [[bezkolenec|bezkolencové]] [[habr|habřiny]].
== Odkazy ==
===Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Seznam chráněných území v okrese Olomouc]]
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Chráněná území v okrese Olomouc}}
{{Portály|Morava|Příroda}}
[[Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Olomouc]]
[[Kategorie:Chráněná území v Hanušovické vrchovině]]
[[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1994]]
[[Kategorie:Lesy v okrese Olomouc]]
[[Kategorie:Lesy v Hanušovické vrchovině]]
[[Kategorie:Přírodní lesy v Česku]]
[[Kategorie:CHKO Litovelské Pomoraví]]
[[Kategorie:Medlov (okres Olomouc)]]
| 24,737,203
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed": "15. \u010dervna 1994", "Vyhl\u00e1sil": "Spr\u00e1va CHKO Litovelsk\u00e9 Pomorav\u00ed", "Nadm. v\u00fd\u0161ka": "245\u2013260 m n. m.", "Rozloha": "23,41 ha", "Spr\u00e1va": "AOPK \u010cR"}}, {"title": "Poloha", "data": {"St\u00e1t": "\u010cesko", "Kraj": "Olomouck\u00fd", "Okres": "Olomouc", "Um\u00edst\u011bn\u00ed": "Medlov", "Sou\u0159adnice": "49\u00b045\u20324,68\u2033 s. \u0161., 17\u00b01\u203213,44\u2033 v. d.", "Poloha": "U sp\u00e1len\u00e9"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"K\u00f3d": "1699", "Dal\u0161\u00ed informace": ["Obr\u00e1zky, zvuky \u010di videa na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky.", "Tento box: zobrazit diskuse"]}}]
| false
|
# Struthiomimus
Struthiomimus ("napodobitel pštrosa"), žil asi před 77 až 66 miliony let (pozdní svrchní křída) na území dnešní Kanady a USA (například souvrství Dinosaur Park a souvrství Oldman). Strutiomimus je známý z kompletní, dobře zachované kostry a několika dalších nekompletních koster. Někteří sem dříve řazení jedinci byli později překlasifikováni (například rod Rativates z Alberty).
## Rozměry
Druh S. altus byl všežravý, zhruba 4 metry dlouhý a 150 kg vážící ornitomimidní ("pštrosí") dinosaurus. Druh S. sedens byl poněkud větší, dosahoval délky až 4,8 metru a hmotnosti kolem 350 kilogramů. V roce 2009 byla hmotnost exempláře BHI 1266 odhadnuta za pomoci přesného laserového měření kostry na 423 kilogramů. Délka velkých jedinců mohla dosáhnout 5 metrů a hmotnost několika stovek kilogramů.
## Popis
Mnohými anatomickými znaky připomínal současného pštrosa - měl malou hlavu s velkýma očima, bezzubé čelisti zakončené zobákem, dlouhý krk, krátký trup a dlouhé, pro běh uzpůsobené nohy. Velký počet podobných znaků ukazuje na přizpůsobení se podobnému způsobu života jako pštros. Na rozdíl od něj však strutiomimus neměl křídla a disponoval dlouhým tuhým ocasem. Namísto křídel měl tříprsté přední končetiny, které byly poměrně dlouhé a zakončené silnými zahnutými drápy. Dříve se někteří odborníci domnívali, že pštrosovití dinosauři nosili přední končetiny skrčené s dlaněmi obrácenými dozadu. Nyní se ale všeobecně přiklánějí k názoru, že končetiny byly stejně jako u ostatních neptačích teropodů a ptáků směrovány dlaněmi dovnitř. Není zcela jisté, zda měl holou šupinatou kůži nebo zda jeho tělo pokrývalo primitivní peří.
## Paleoekologie
Ke své obraně využíval dobrý zrak, schopný odhalit blížící se nebezpečí. Pokud ale došlo k napadení menším dravcem, bránil se kopáním svých silných nohou. Před většími dravci se však vždy dával na útěk. Při běhu mohl dosahovat rychlosti přes 60 km/h a současně dokázal poměrně rychle měnit směr, kdy pomocí svého ocasu udržoval rovnováhu.
|
cswiki/206396
|
cswiki
| 206,396
|
Struthiomimus
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Struthiomimus
|
2022-12-09T14:31:40Z
|
cs
|
Q310535
| 34,483
|
{{Taxobox
| jméno = ''Struthiomimus''
| výskyt = Svrchní [[křída]], asi před 77 až 66 miliony let
| obrázek = Struthiomimus BW.jpg
| popisek = Rekonstrukce vzezření rodu ''Struthiomimus''
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| třída = [[plazi]] (Sauropsida)
| nadřád = [[dinosauři]] (Dinosauria)
| řád = [[plazopánví]] (Saurischia)
| podřád = [[Teropodi|Theropoda]]
| infrařád = [[Ornithomimosauria]]
| čeleď = [[Ornithomimidae]]
| rod = '''''Struthiomimus'''''
| binomické jméno = Struthiomimus altus
| druh popsal = [[Henry Fairfield Osborn|Osborn]], [[1917]]
| druhotné dělení = Synonyma
| podřazené taxony =
}}
'''''Struthiomimus''''' ("napodobitel pštrosa"), žil asi před 77 až 66 miliony let (pozdní svrchní [[křída]]) na území dnešní [[Kanada|Kanady]] a [[Spojené státy americké|USA]] (například [[souvrství Dinosaur Park]] a [[souvrství Oldman]]). Strutiomimus je známý z kompletní, dobře zachované kostry a několika dalších nekompletních koster. Někteří sem dříve řazení jedinci byli později překlasifikováni (například rod ''[[Rativates]]'' z Alberty).<ref>Socha, V. (2019). ''[[Legenda jménem Tyrannosaurus rex]].'' Pavel Mervart, ISBN 978-80-7465-369-8. (str. 274-276)</ref>
== Rozměry ==
Druh ''S. altus'' byl všežravý, zhruba 4 metry dlouhý a 150 kg vážící ornitomimidní ("pštrosí") [[Dinosauři|dinosaurus]].<ref>[[Gregory S. Paul|Paul, G. S.]] (2010). ''[[The Princeton Field Guide to Dinosaurs]]''. Princeton University Press, str. 115 {{en}}</ref> Druh ''S. sedens'' byl poněkud větší, dosahoval délky až 4,8 metru a hmotnosti kolem 350 kilogramů.<ref>[[Gregory S. Paul|Paul, G. S.]] (2010). ''[[The Princeton Field Guide to Dinosaurs]]''. Princeton University Press, str. 117 {{en}}</ref> V roce 2009 byla hmotnost exempláře ''BHI 1266'' odhadnuta za pomoci přesného laserového měření kostry na 423 kilogramů.<ref>Bates, K. T., Manning, P. L., Hodgetts, D., & Sellers, W. I. (2009). [https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2639725/ Estimating Mass Properties of Dinosaurs Using Laser Imaging and 3D Computer Modelling]. ''PLoS ONE'', '''4'''(2), e4532. http://doi.org/10.1371/journal.pone.0004532</ref> Délka velkých jedinců mohla dosáhnout 5 metrů a hmotnost několika stovek kilogramů.<ref>Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). ''[[Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages]]'' ([http://www.geol.umd.edu/~tholtz/dinoappendix/HoltzappendixWinter2011.pdf Aktualizovaný internetový dodatek]). New York: Random House. {{ISBN|978-0-375-82419-7}}.</ref>
== Popis ==
Mnohými anatomickými znaky připomínal současného [[pštros]]a - měl malou hlavu s velkýma očima, bezzubé čelisti zakončené zobákem, dlouhý krk, krátký trup a dlouhé, pro běh uzpůsobené nohy. Velký počet podobných znaků ukazuje na přizpůsobení se podobnému způsobu života jako pštros. Na rozdíl od něj však strutiomimus neměl křídla a disponoval dlouhým tuhým ocasem. Namísto křídel měl tříprsté přední končetiny, které byly poměrně dlouhé a zakončené silnými zahnutými drápy. Dříve se někteří odborníci domnívali, že pštrosovití dinosauři nosili přední končetiny skrčené s dlaněmi obrácenými dozadu. Nyní se ale všeobecně přiklánějí k názoru, že končetiny byly stejně jako u ostatních neptačích teropodů a ptáků směrovány dlaněmi dovnitř. Není zcela jisté, zda měl holou šupinatou kůži nebo zda jeho tělo pokrývalo primitivní peří.
[[Soubor:Struthiomimus.JPG|náhled|vlevo|Kostra strutiomima]]
== Paleoekologie ==
Ke své obraně využíval dobrý [[zrak]], schopný odhalit blížící se nebezpečí. Pokud ale došlo k napadení menším dravcem, bránil se kopáním svých silných nohou. Před většími dravci se však vždy dával na útěk. Při běhu mohl dosahovat rychlosti přes 60 [[Kilometr za hodinu|km/h]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Socha
| titul = Jak rychle běhali pštrosí dinosauři
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2022
| měsíc vydání = prosince
| den vydání = 8
| url = https://www.osel.cz/12621-jak-rychle-behali-pstrosi-dinosauri.html
}} {{cs}}</ref> a současně dokázal poměrně rychle měnit směr, kdy pomocí svého ocasu udržoval rovnováhu.
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* Marsh, O. C. (1892). "Notice of new reptiles from the Laramie Formation." ''American Journal of Science'', Series 3, '''43''': 449–453.
* Makovicky, Peter J.; Kobayashi, Yoshitsugu; and Currie, Philip J. (2004). "Ornithomimosauria". In Weishampel, David B.; Dodson, Peter; and Osmólska, Halszka (eds.). ''The Dinosauria (2nd ed.).'' Berkeley: University of California Press. pp. 137–150. {{ISBN|0-520-24209-2}}.
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Citace elektronického periodika
| příjmení = SOCHA
| jméno = Vladimír
| odkaz na autora = Vladimír Socha
| titul = Napodobitel pštrosa ''Struthiomimus''
| periodikum = OSEL.cz
| rok vydání = 2017
| měsíc vydání = listopadu
| den vydání = 30
| url = http://www.osel.cz/9667-napodobitel-pstrosa-struthiomimus.html
}} {{cs}}
{{Taxonbar|from=Q310535}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Plazopánví dinosauři]]
[[Kategorie:Teropodní dinosauři]]
[[Kategorie:Dinosauři ze Severní Ameriky]]
| 22,197,371
|
[{"title": "V\u011bdeck\u00e1 klasifikace", "data": {"\u0158\u00ed\u0161e": "\u017eivo\u010dichov\u00e9 (Animalia)", "Kmen": "strunatci (Chordata)", "T\u0159\u00edda": "plazi (Sauropsida)", "Nad\u0159\u00e1d": "dinosau\u0159i (Dinosauria)", "\u0158\u00e1d": "plazop\u00e1nv\u00ed (Saurischia)", "Pod\u0159\u00e1d": "Theropoda", "Infra\u0159\u00e1d": "Ornithomimosauria", "\u010cele\u010f": "Ornithomimidae", "Rod": "Struthiomimus"}}, {"title": "Binomick\u00e9 jm\u00e9no", "data": {"Binomick\u00e9 jm\u00e9no": ["Struthiomimus altus \u00b7 Osborn, 1917", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Jozef Hraška (1938)
Jozef Hraška (* 5. března 1938) je bývalý slovenský fotbalový útočník, trenér a činovník (funkcionář). Žije v šamorínské městské části Mliečno.
## Život
Dětství prožil v Mliečně, střední školu absolvoval v Bratislavě a po ukončení studia se stal vrcholovým sportovcem. Začátkem 70. let se vrátil do Mliečna, aktivně se zapojil do sportovního života obce jako fotbalista, trenér a dlouhá léta byl také předsedou tělovýchovné jednoty a členem vedení klubu. V březnu 2019 byl výborem městské části Mliečno navržen na udělení zvláštní ceny města Šamorín.
## Hráčská kariéra
V československé lize hrál za Tatran Prešov ve dvou utkáních, aniž by skóroval (27.03.1960–03.04.1960).
### Prvoligová bilance
| Ročník | Zápasy | Góly | Minuty | Klub |
| ------------------ | ------ | ---- | ------ | ------------- |
| I. liga 1959/60 | 2 | 0 | 54 | Tatran Prešov |
| CELKEM I. ČS. LIGA | 2 | 0 | 54 | |
## Trenérská a funkcionářská kariéra
Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem. Dlouhá léta byl také předsedou TJ Mliečno a členem vedení klubu.
|
cswiki/1513288
|
cswiki
| 1,513,288
|
Jozef Hraška (1938)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jozef_Hra%C5%A1ka_(1938)
|
2024-11-15T13:58:55Z
|
cs
|
Q65964539
| 25,668
|
{{Infobox - fotbalista
| jméno = Jozef Hraška
| celé jméno =
| místo narození = {{flagicon|TCH|style=vertical-align:0;}} [[Československo]]
| současný klub =
| číslo dresu =
| pozice = [[fotbalový útočník|útočník]]<ref name=csf>{{Citace elektronické monografie|titul=Profil hráče na csfotbal.cz| url =http://www.csfotbal.cz/prvni-liga/hrac/-hraska/8517/|jazyk = cs| vydavatel = csfotbal.cz| datum vydání = | datum přístupu = 28.07.2019}}</ref>
| mládežnické roky =
| mládežnické kluby =
| roky = 1959–1960
| kluby = {{flagicon|TCH|style=vertical-align:0;}} [[1. FC Tatran Prešov|TJ Tatran Prešov]]
| zápasy (góly) = {{0}}{{0}}2{{0}}{{0}}(0)
| trenérské roky =
| trénované kluby =
| reprezentace roky =
| reprezentace jméno =
| reprezentace zápasy (góly) =
| klub aktuální k =
| reprezentace aktuální k =
| úspěchy =
}}
'''Jozef Hraška''' (* [[5. březen|5. března]] [[1938]]<ref name=info>{{Citace elektronické monografie|titul=Zápisnica zo zasadnutia výboru mestskej časti Mliečno pri MsZ v Šamoríne dňa 12.03.2019| url =http://samorin.sk/wp-content/uploads/2019/03/zap-mliecno2.pdf|jazyk = sk| vydavatel = [[Šamorín|samorin.sk]]| datum vydání = 2019-03-12| datum přístupu = 28.07.2019}}</ref>) je bývalý [[Slovensko|slovenský]] [[fotbalový útočník]], [[trenér]] a [[činovník]] (funkcionář). Žije v [[šamorín]]ské městské části Mliečno.<ref name=info /><ref name=dob>{{Citace elektronické monografie| titul = Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky| url = https://www.katasterportal.sk/kapor/vyhladavanieVlastnikFormInit.do| jazyk = sk| vydavatel = [[Šamorín]]-Mliečno| datum vydání = 2019-07-24| datum přístupu = 28.07.2019| url archivu = https://web.archive.org/web/20190417171957/https://www.katasterportal.sk/kapor/vyhladavanieVlastnikFormInit.do| datum archivace = 2019-04-17| nedostupné = ano}}</ref>
== Život ==
Dětství prožil v Mliečně, střední školu absolvoval v [[Bratislava|Bratislavě]] a po ukončení studia se stal vrcholovým sportovcem.<ref name=info /> Začátkem 70. let se vrátil do Mliečna, aktivně se zapojil do sportovního života obce jako fotbalista, trenér a dlouhá léta byl také předsedou tělovýchovné jednoty a členem vedení klubu.<ref name=info /> V březnu 2019 byl výborem městské části Mliečno navržen na udělení zvláštní ceny města Šamorín.<ref name=info />
== Hráčská kariéra ==
V [[Fotbalová liga Československa|československé lize hrál]] za [[1. FC Tatran Prešov|Tatran Prešov]]<ref name=info /> ve dvou utkáních, aniž by skóroval (27.03.1960–03.04.1960).<ref name=csf />
=== Prvoligová bilance ===
{| class="wikitable"
!Ročník
!Zápasy
!Góly
!Minuty
!Klub
|- align=center
|[[1. československá fotbalová liga 1959/60|I. liga 1959/60]]
| 2
| 0
| 54
|[[1. FC Tatran Prešov|Tatran Prešov]]
|- align=center
|- align=center
|'''CELKEM [[Fotbalová liga Československa|I. ČS. LIGA]]'''
|'''2 '''
|'''0 '''
|'''54 '''
|-
|}
== Trenérská a funkcionářská kariéra ==
Po skončení hráčské kariéry se stal [[trenér]]em.<ref name=info /> Dlouhá léta byl také předsedou TJ Mliečno a členem vedení klubu.<ref name=info />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Luboš Jeřábek: ''Československý fotbal v číslech a faktech'' – Olympia 1991
* Jindřich Horák, Lubomír Král: ''Encyklopedie našeho fotbalu'' – Libri 1997
* Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: ''Atlas českého fotbalu'' – Radovan Jelínek 2006
=== Externí odkazy ===
* [http://samorin.sk/wp-content/uploads/2018/03/marec-web.pdf Šamorín a okolie (3/2018): Jubilanti], samorin.sk {{sk}}
{{Portály|Fotbal|Lidé|Slovensko}}
{{DEFAULTSORT:Hraška, Jozef}}
[[Kategorie:Českoslovenští fotbalisté]]
[[Kategorie:Slovenští fotbalisté]]
[[Kategorie:Fotbaloví útočníci]]
[[Kategorie:Fotbalisté Tatranu Prešov]]
[[Kategorie:Českoslovenští fotbaloví trenéři]]
[[Kategorie:Slovenští fotbaloví trenéři]]
[[Kategorie:Českoslovenští sportovní funkcionáři]]
[[Kategorie:Slovenští sportovní funkcionáři]]
[[Kategorie:Narození 5. března]]
[[Kategorie:Narození v roce 1938]]
[[Kategorie:Neznámé místo narození]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,391,717
|
[{"title": "Jozef Hra\u0161ka", "data": {"Datum narozen\u00ed": "5. b\u0159ezna 1938 (87 let)", "M\u00edsto narozen\u00ed": "\u010ceskoslovensko"}}, {"title": "Klubov\u00e9 informace", "data": {"Klubov\u00e9 informace": "1. FC Tatran Pre\u0161ov", "Pozice": "\u00fato\u010dn\u00edk"}}, {"title": "Profesion\u00e1ln\u00ed kluby", "data": {"Roky": "Klub \u00b7 Z\u00e1p. (g\u00f3ly)", "1959\u20131960": "TJ Tatran Pre\u0161ov \u00b7 020(0)"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Povol\u00e1n\u00ed": "fotbalista, tren\u00e9r a funkcion\u00e1\u0159", "Dal\u0161\u00ed informace": ["\u2192 \u0160ipka znamen\u00e1 hostov\u00e1n\u00ed hr\u00e1\u010de v dan\u00e9m klubu.", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Charita Česká Kamenice
Charita Česká Kamenice (dříve Oblastní charita Česká Kamenice) je nezisková humanitární organizace se sídlem v České Kamenici, církevní právnická osoba, součást římskokatolické církve. Byla založena 2008 litoměřickým biskupem. Je součástí Charity Česká republika a přímo řízena Diecézní charitou v Litoměřicích.
## Zaměření
Charitní služba je poskytována lidem v ohrožení nebo nouzi bez ohledu na jejich věk, pohlaví, politické smýšlení, rodinné uspořádání, zdravotní stav, sexuální orientaci, sociální a ekonomickou situaci a postavení, jejich příslušnost k etnické nebo národnostní menšině, víře, náboženství a kultuře. Charitní služba v zahraniční je vykonávána s respektem vůči domácím kulturám a náboženským vyznáním.
## Služby
Charita Česká Kamenice poskytuje několik sociálních služeb, které jsou určeny pro různé cílové skupiny:
| 1. | Domov se zvláštním režimem | osoby s chronickým onemocněním, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách | |
| 2. | Nízkoprahové denní centrum | osoby bez přístřeší | |
| 3. | Chráněné bydlení | osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s chronickým duševním onemocněním | |
| 4. | Podpora samostatného bydlení | osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s chronickým duševním onemocněním | |
| 5. | Sociálně terapeutické dílny | osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s chronickým duševním onemocněním | |
| | | | |
|
cswiki/1681209
|
cswiki
| 1,681,209
|
Charita Česká Kamenice
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Charita_%C4%8Cesk%C3%A1_Kamenice
|
2025-06-06T10:51:40Z
|
cs
|
Q84352245
| 23,689
|
{{Infobox - organizace
| název = Charita Česká Kamenice
| obrázek =
| velikost obrázku =
| popisek =
| mapa =
| velikost mapy =
| popisek mapy =
| logo = Charita logo-cross.svg
| velikost loga = 160px
| zkratka =
| motto =
| předchůdce =
| nástupce =
| zakladatel = [[Diecéze litoměřická]]
| vznik =
| zánik =
| typ = [[nestátní nezisková organizace]]
| forma = [[evidovaná právnická osoba církve a náboženské společnosti|církevní právnická osoba]]
| účel = [[Sociální služby|sociální]] a [[Zdravotnictví|zdravotní služby]]<!-- , pomoc cizincům v ČR [[humanitární pomoc]] a [[Rozvojová politika#Rozvojová spolupráce|rozvojová spolupráce]] -->
| sídlo = Tyršova 350,<br>Česká Kamenice,<br>407 21
| místo =
| zeměpisná šířka = 50.8001469
| zeměpisná délka = 14.4119828
| působnost =
| jazyk =
| členové =
| generální tajemník =
| název volitelný = Ředitel
| volitelný = Bc. Štěpánka Kecková
| název volitelný2 =
| volitelný2 =
| název volitelný3 =
| volitelný3 =
| název volitelný4 =
| volitelný4 =
| název volitelný5 =
| volitelný5 =
| lídr titul =
| lídr jméno =
| lídr2 titul =
| lídr2 jméno =
| lídr3 titul =
| lídr3 jméno =
| lídr4 titul =
| lídr4 jméno =
| lídr5 titul =
| lídr5 jméno =
| klíčové osoby =
| hlavní orgán =
| předsednictví =
| mateřská organizace = [[Diecézní charita Litoměřice]]
| přidružení =
| rozpočet =
| počet zaměstnanců =
| počet dobrovolníků =
| web = https://charita-ceska-kamenice.cz/
| web2 =
| e-mail =
| poznámky =
| dřívější název = Oblastní charita Česká Kamenice
}}
'''Charita Česká Kamenice''' (dříve ''Oblastní charita Česká Kamenice'') je nezisková humanitární organizace se sídlem v [[Česká Kamenice|České Kamenici]], církevní právnická osoba, součást římskokatolické církve. Byla založena 2008 [[Seznam litoměřických biskupů|litoměřickým biskupem]]. Je součástí [[Charita Česká republika|Charity Česká republika]] a přímo řízena [[Diecézní charita Litoměřice|Diecézní charitou v Litoměřicích]].
== Zaměření ==
Charitní služba je poskytována lidem v ohrožení nebo nouzi bez ohledu na jejich věk, pohlaví, politické smýšlení, rodinné uspořádání, zdravotní stav, sexuální orientaci, sociální a ekonomickou situaci a postavení, jejich příslušnost k etnické nebo národnostní menšině, víře, náboženství a kultuře. Charitní služba v zahraniční je vykonávána s respektem vůči domácím kulturám a náboženským vyznáním.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Kdo jsme
| url = https://charita-ceska-kamenice.cz/kdo-jsme/
| datum přístupu = 2021-04-28
| vydavatel = Oblastní charita Česká Kamenice
}}</ref>
== Služby ==
Charita Česká Kamenice poskytuje několik sociálních služeb, které jsou určeny pro různé cílové skupiny:<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Služby
| url = https://charita-ceska-kamenice.cz/sluzby-kulicka/
| datum přístupu = 2021-04-28
| vydavatel = Oblastní charita Česká Kamenice
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210428142115/https://charita-ceska-kamenice.cz/sluzby-kulicka/
| datum archivace = 2021-04-28
| nedostupné = ano
}}</ref>
{| class="wikitable"
|-
! colspan="9" style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" align="center" | Seznam služeb
|-
! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | !! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | Služba !! style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" | Cílové skupiny
|-
| align="center" | 1. || Domov se zvláštním režimem || osoby s chronickým onemocněním, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách
|-
| align="center" | 2. || Nízkoprahové denní centrum || osoby bez přístřeší
|-
| align="center" | 3. || Chráněné bydlení || osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s chronickým duševním onemocněním
|-
|-
| align="center" | 4. || Podpora samostatného bydlení || osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s chronickým duševním onemocněním
|-
| align="center" | 5. || Sociálně terapeutické dílny || osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s chronickým onemocněním, osoby s chronickým duševním onemocněním
|-
| colspan="4" style="background: #EE0000; color:#FFFFFF" |
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Diecézní charita Litoměřice]]
=== Externí odkazy ===
* [https://charita-ceska-kamenice.cz/ Web Charity Česká Kamenice]
* [http://katalog.dltm.cz/web/charity/1754 Charita Česká Kamenice na webu Biskupství litoměřického]
* [https://www.ceska-kamenice.cz/oblastni-charita-ceska-kamenice/os-1028 Charita Česká Kamenice na webu města Česká Kamenice] {{Wayback|url=https://www.ceska-kamenice.cz/oblastni-charita-ceska-kamenice/os-1028 |date=20210428142808 }}
* [https://rodina.mmdecin.cz/kompletni-katalog/item/12-socialni-tematika/40-oblastni-charita-ceska-kamenice Pro rodinný portál města Děčín]
{{pahýl}}
{{Portály|Česko|Křesťanství}}
[[Kategorie:Diecézní charita Litoměřice|Česká Kamenice, Charita]]
[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]
[[Kategorie:Organizace založené roku 2008]]
[[Kategorie:Neziskové organizace v Česku]]
[[Kategorie:Organizace v České Kamenici]]
[[Kategorie:Náboženství v České Kamenici]]
| 24,960,218
|
[{"title": "Charita \u010cesk\u00e1 Kamenice", "data": {"Zakladatel": "Diec\u00e9ze litom\u011b\u0159ick\u00e1", "Typ": "nest\u00e1tn\u00ed neziskov\u00e1 organizace", "Pr\u00e1vn\u00ed forma": "c\u00edrkevn\u00ed pr\u00e1vnick\u00e1 osoba", "\u00da\u010del": "soci\u00e1ln\u00ed a zdravotn\u00ed slu\u017eby", "S\u00eddlo": "Tyr\u0161ova 350, \u00b7 \u010cesk\u00e1 Kamenice, \u00b7 407 21", "Sou\u0159adnice": "50\u00b048\u20320,53\u2033 s. \u0161., 14\u00b024\u203243,14\u2033 v. d.", "\u0158editel": "Bc. \u0160t\u011bp\u00e1nka Keckov\u00e1", "Mate\u0159sk\u00e1 organizace": "Diec\u00e9zn\u00ed charita Litom\u011b\u0159ice", "Ofici\u00e1ln\u00ed web": "charita-ceska-kamenice.cz", "Datov\u00e1 schr\u00e1nka": "xyi8kpx", "D\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1zev": "Oblastn\u00ed charita \u010cesk\u00e1 Kamenice", "I\u010cO": "70818134 (VR)"}}]
| false
|
# Hospoda ve Spessartu
Hospoda ve Spessartu (německy Das Wirthaus im Spessart) je západoněmecká dobrodružná hudební komedie režiséra Kurta Hoffmana. Film vznikl na motivy stejnojmenné knihy Wilhema Haufa. Jedná se o první díl „spessartské trilogie“. Film navštívilo v kinech 11 250 000 lidí; 43 let nedokázal žádný výhradně německý film překonat tento rekord.[zdroj?!]
## Obsazení
| Lisellote Pulver | Komtesa Franziska von und zu Sandau |
| Carlos Thompson | Loupežnický hejtman, italský hrabě |
| Rudolf Vogel | Buffon Parucchio |
| Hubert von Meyerinck | Obrist von Teckel |
| Günter Lüders | Baron Sperling |
| Paul Esser | Kaprál |
| Otto Storr | Kněz |
| Helmut Lohner | Felix |
| Herbert Hübner | Hrabě Sandau |
| Ina Peters | Komorná Barbara |
| Hans Clarin | Petr |
| Wolfgang Neuss | Loupežník Knoll |
| Wolfgang Müller | Loupežník Funzel |
## Děj
Ve Spessartu řádí krvelační loupežníci. Hrabě Sandau chce provdat svoji dceru Franzisku za barona Sperlinga. Když odváží Sperling Franzisku na svůj zámek, stane se jim nehoda a jsou nuceni přespat v hospodě. Zde jsou přepadeni loupežníky. Ti chtějí, aby jim zaplatili jako výkupné 20 000 zlatých nebo komtesu oběsí. Franziska se vymění šaty s tovaryšem Felixem a utíká na zámek za otcem. Ten však nechce zaplatit výkupné za její přátele a posílá tam armádu. Franziska se tedy opět přestrojí za tovaryše a přijde k loupežníkům s tím, že se chce stát členem bandy. Opravdu se tak stane a dělá sluhu hejtmanovi, který pozná, že tovaryš je ve skutečnosti komtesou. V bandě vládne rozkol. Všichni nesouhlasí s hejtmanem a chtějí raději komtesu oběsit. Les obklíčí vojáci. Hejtman propustí kněze, aby vojáky zastavil. Stane se však opačná věc. Vojáci vjedou do lesa. V táboře se mezitím strhne rvačka zajatců a hejtmana proti loupežníkům. Hejtman a zajatci loupežníky přemůžou a když přijedou vojáci, utíká hejtman s Franziskou. Franziska jej ukryje na svém zámku. Vojáci přijedou prohledat zámek. Nenachází však nic, protože hejtman utekl. Ve městě se setkává se svým sluhou a odjíždějí na zámek, kde se koná svatba Franzisky a Sperlinga. Franziska, která se do hejtmana zamilovala, Sperlinga nechce. Když se dozví, že si pro ni hejtman přijel, utíká s ním před svatbou a jejím otcem.
## Český dabing
Film byl v československých kinech uveden rok po německé premiéře. Setkal se zde s víceméně pozitivními recenzemi. V roce 1972 uvedla film Československá televize s českým dabingem. Dabing vyrobilo Filmové studio Barrandov dabing. České dialogy a režii obstaral K. M. Walló, který napsal i texty písní.
| Consuela Morávková | Komtesa Franziska von und zu Sandau |
| Petr Oliva | Loupežnický hejtman, italský hrabě |
| Miloš Kopecký | Buffon Parucchio |
| Oldřich Musil | Obrist von Teckel |
| Eduard Cupák | Baron Sperling |
| Miroslav Moravec | Kaprál |
| Bedřich Prokoš | Kněz |
| Jiří Novotný | Felix |
| Čestmír Řanda | Hrabě Sandau |
| Eva Trejnarová | Komorná Barbara |
| Alfréd Strejček | Petr |
| Stanislav Fišer | Loupežník Knoll |
| Jiří Bruder | Loupežník Funzel |
|
cswiki/1921212
|
cswiki
| 1,921,212
|
Hospoda ve Spessartu
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hospoda_ve_Spessartu
|
2024-12-22T19:03:53Z
|
cs
|
Q897130
| 29,538
|
{{Infobox - film
| název = Hospoda ve Spessartu
| originální název = Das Wirthaus im Spessart
| země = {{Vlajka a název|Západní Německo}}
| žánr = [[Filmová komedie]]<br />[[Muzikál]]<br />[[Dobrodružný film]]<br />[[Romantický film]]
| délka = 99 minut
| předloha = [[Wilhelm Hauff]]: Hospoda ve Spessartu
| scénář = Günter Neumann, Heinz Pauck
| režie = Kurt Hoffman
| hrají = Liselotte Pulver<br />Carlos Thompson
| premiéra = 15. 1. 1958
| následující = [[Strašidla ze Spessartu]]
| fdb = 8567
}}
'''''Hospoda ve Spessartu''''' (německy ''Das Wirthaus im Spessart'') je [[Západní Německo|západoněmecká]] dobrodružná hudební komedie režiséra [[Kurt Hoffman|Kurta Hoffmana]]. Film vznikl na motivy stejnojmenné knihy [[Wilhelm Hauff|Wilhema Haufa]]. Jedná se o první díl „[[spessart]]ské trilogie“. Film navštívilo v kinech 11 250 000 lidí; 43 let nedokázal žádný výhradně německý film překonat tento rekord.{{Fakt/dne|20240605144723|}}
== Obsazení ==
{{Obsazení začátek}}
{{Obsazení herec|Lisellote Pulver|Komtesa Franziska von und zu Sandau}}
{{Obsazení herec|Carlos Thompson|Loupežnický hejtman, italský hrabě}}
{{Obsazení herec|Rudolf Vogel|Buffon Parucchio}}
{{Obsazení herec|Hubert von Meyerinck|Obrist von Teckel}}
{{Obsazení herec|Günter Lüders|Baron Sperling}}
{{Obsazení herec|Paul Esser|Kaprál}}
{{Obsazení herec|Otto Storr|Kněz}}
{{Obsazení herec|Helmut Lohner|Felix}}
{{Obsazení herec|Herbert Hübner|Hrabě Sandau}}
{{Obsazení herec|Ina Peters|Komorná Barbara}}
{{Obsazení herec|Hans Clarin|Petr}}
{{Obsazení herec|Wolfgang Neuss|Loupežník Knoll}}
{{Obsazení herec|Wolfgang Müller|Loupežník Funzel}}
{{Obsazení konec}}
== Děj ==
Ve Spessartu řádí krvelační loupežníci. Hrabě Sandau chce provdat svoji dceru Franzisku za barona Sperlinga. Když odváží Sperling Franzisku na svůj zámek, stane se jim nehoda a jsou nuceni přespat v hospodě. Zde jsou přepadeni loupežníky. Ti chtějí, aby jim zaplatili jako výkupné 20 000 zlatých nebo komtesu oběsí. Franziska se vymění šaty s tovaryšem Felixem a utíká na zámek za otcem. Ten však nechce zaplatit výkupné za její přátele a posílá tam armádu. Franziska se tedy opět přestrojí za tovaryše a přijde k loupežníkům s tím, že se chce stát členem bandy. Opravdu se tak stane a dělá sluhu hejtmanovi, který pozná, že tovaryš je ve skutečnosti komtesou. V bandě vládne rozkol. Všichni nesouhlasí s hejtmanem a chtějí raději komtesu oběsit. Les obklíčí vojáci. Hejtman propustí kněze, aby vojáky zastavil. Stane se však opačná věc. Vojáci vjedou do lesa. V táboře se mezitím strhne rvačka zajatců a hejtmana proti loupežníkům. Hejtman a zajatci loupežníky přemůžou a když přijedou vojáci, utíká hejtman s Franziskou. Franziska jej ukryje na svém zámku. Vojáci přijedou prohledat zámek. Nenachází však nic, protože hejtman utekl. Ve městě se setkává se svým sluhou a odjíždějí na zámek, kde se koná svatba Franzisky a Sperlinga. Franziska, která se do hejtmana zamilovala, Sperlinga nechce. Když se dozví, že si pro ni hejtman přijel, utíká s ním před svatbou a jejím otcem.
== Český dabing ==
Film byl v [[Československo|československých]] kinech uveden rok po německé premiéře. Setkal se zde s víceméně pozitivními [[recenze]]mi. V roce 1972 uvedla film [[Československá televize]] s českým [[dabing]]em. Dabing vyrobilo [[Barrandov Studio|Filmové studio Barrandov]] dabing. České dialogy a režii obstaral [[K. M. Walló|K. M. Walló]], který napsal i texty písní.
{{Obsazení začátek}}
{{Obsazení herec|Consuela Morávková|Komtesa Franziska von und zu Sandau}}
{{Obsazení herec|Petr Oliva|Loupežnický hejtman, italský hrabě}}
{{Obsazení herec|Miloš Kopecký|Buffon Parucchio}}
{{Obsazení herec|Oldřich Musil|Obrist von Teckel}}
{{Obsazení herec|Eduard Cupák|Baron Sperling}}
{{Obsazení herec|Miroslav Moravec|Kaprál}}
{{Obsazení herec|Bedřich Prokoš|Kněz}}
{{Obsazení herec|Jiří Novotný|Felix}}
{{Obsazení herec|Čestmír Řanda|Hrabě Sandau}}
{{Obsazení herec|Eva Trejnarová|Komorná Barbara}}
{{Obsazení herec|Alfréd Strejček|Petr}}
{{Obsazení herec|Stanislav Fišer|Loupežník Knoll}}
{{Obsazení herec|Jiří Bruder|Loupežník Funzel}}
{{Obsazení konec}}
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* {{čsfd film}}
* {{imdb film}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Filmy z roku 1958]]
[[Kategorie:Německé filmové komedie]]
[[Kategorie:Německé dobrodružné filmy]]
[[Kategorie:Německé romantické filmy]]
| 24,503,618
|
[{"title": "Hospoda ve Spessartu", "data": {"P\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev": "Das Wirthaus im Spessart", "Zem\u011b p\u016fvodu": "Z\u00e1padn\u00ed N\u011bmecko", "Jazyk": "n\u011bm\u010dina", "D\u00e9lka": "99 minut", "\u017d\u00e1nry": "Filmov\u00e1 komedie \u00b7 Muzik\u00e1l \u00b7 Dobrodru\u017en\u00fd film \u00b7 Romantick\u00fd film", "P\u0159edloha": "Wilhelm Hauff: Hospoda ve Spessartu", "Sc\u00e9n\u00e1\u0159": "G\u00fcnter Neumann, Heinz Pauck", "Re\u017eie": "Kurt Hoffman"}}, {"title": "Obsazen\u00ed a filmov\u00fd \u0161t\u00e1b", "data": {"Hlavn\u00ed role": "Liselotte Pulver \u00b7 Carlos Thompson", "Produkce": "Georg Witt", "Hudba": "Franz Grothe", "Kamera": "Richard Angst", "St\u0159ih": "Claus von Boro"}}, {"title": "V\u00fdroba a distribuce", "data": {"Premi\u00e9ra": "15. 1. 1958", "Produk\u010dn\u00ed spole\u010dnost": "Bavaria Film", "Distribuce": "Constantin Film"}}, {"title": "P\u0159edchoz\u00ed a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl", "data": {"P\u0159edchoz\u00ed a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed d\u00edl": "Hospoda ve Spessartu na \u010cSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb \u00b7 N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Koa
Koa byla česká folková skupina. V jejím repertoáru byly však písně v různých světových jazycích (např. slovenština, romština, španělština, kečuánština aj.) a různých stylů.
Koa původně začínala jako doprovodné trio Zuzany Navarové a Ivána Gutiérreze ve složení Mário Bihári (akordeon, klavír, klarinet), František Raba (kontrabas) a Camilo Caller (bicí a perkuse). Po odchodu Ivána Gutiérreze v roce 2001 se kapela rozšířila o kytaristu Omara Khaouaje a vzniklo nejoceňovanější album Barvy všecky. Dne 7. prosince 2004 však zemřela hlavní autorka a zpěvačka Zuzana Navarová, skupina se ale nerozpadla a pokračovala ve společném hraní, v roce 2006 vydala nové album s názvem Koa, dva roky nato album Dobře nám. Na začátku roku 2010 skupina na svém webu oznámila, že ukončila činnost.
Jméno kapely je podle názvu stromu Acacia koa, který roste v deštném pralese na Havaji a z něhož se vyrábějí kytary.
## Diskografie
- se Zuzanou Navarovou a Ivánem Gutiérrezem
- Skleněná vrba (1999)
- Zelené album (2000)
- se Zuzanou Navarovou
- Barvy všecky (2001)
- Jako Šántidéví (2003)
- Koa (2006)
- Dobře nám (2008)
|
cswiki/128108
|
cswiki
| 128,108
|
Koa
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koa
|
2025-02-25T04:39:18Z
|
cs
|
Q12029682
| 22,990
|
{{Infobox - hudební umělec
| jméno = Koa
| obrázek = Koa-vsetin.jpg
| popisek = '''Zuzana Navarová a Koa''', [[Vsetín]] [[4. říjen|4. října]] [[2003]].<br /> Zleva: [[Mário Bihári]], [[Zuzana Navarová]], [[František Raba]], [[Omar Khaouaj]] a [[Camilo Caller]].
| velikost obrázku =
| široký obrázek = ano
| barva pozadí = skupina nebo kapela
| původ = {{flagicon|Česko}} [[Praha]]
| žánr = [[folk]]
| aktivní roky = [[1998]] – [[2009]]
| vydavatel = [[Indies Records]]
| příbuzná témata = [[Zuzana Navarová]]<br />[[Iván Gutiérrez]]
| současní členové = [[Mário Bihári]]<br /> [[František Raba]] <br /> [[Omar Khaouaj]] <br />[[Camilo Caller]]
| dřívější členové =
}}
'''Koa''' byla česká [[folk]]ová skupina. V jejím repertoáru byly však písně v různých světových jazycích (např. [[slovenština]], [[romština]], [[španělština]], [[kečuánština]] aj.) a různých stylů.
Koa původně začínala jako doprovodné trio [[Zuzana Navarová|Zuzany Navarové]] a [[Iván Gutiérrez|Ivána Gutiérreze]] ve složení [[Mário Bihári]] ([[akordeon]], [[klavír]], [[klarinet]]), [[František Raba]] ([[kontrabas]]) a [[Camilo Caller]] ([[Bicí souprava|bicí]] a [[Bicí nástroj|perkuse]]). Po odchodu Ivána Gutiérreze v roce [[2001]] se kapela rozšířila o kytaristu [[Omar Khaouaj|Omara Khaouaje]] a vzniklo nejoceňovanější album ''Barvy všecky''. Dne [[7. prosinec|7. prosince]] [[2004]] však zemřela hlavní autorka a zpěvačka [[Zuzana Navarová]], skupina se ale nerozpadla a pokračovala ve společném hraní, v roce [[2006]] vydala nové album s názvem ''[[Koa (album)|Koa]]'', dva roky nato album ''[[Dobře nám]]''. Na začátku roku [[2010]] skupina na svém webu oznámila, že ukončila činnost.
Jméno kapely je podle názvu stromu ''[[Acacia koa]]'', který roste v [[Deštný prales|deštném pralese]] na [[Havaj]]i a z něhož se vyrábějí [[Kytara|kytary]].
== Diskografie ==
* se [[Zuzana Navarová|Zuzanou Navarovou]] a [[Iván Gutiérrez|Ivánem Gutiérrezem]]
** ''[[Skleněná vrba]]'' ([[1999]])
** ''[[Zelené album]]'' ([[2000]])
* se [[Zuzana Navarová|Zuzanou Navarovou]]
** ''[[Barvy všecky]]'' ([[2001]])
** ''[[Jako Šántidéví]]'' ([[2003]])
* ''[[Koa (album)|Koa]]'' ([[2006]])
* ''[[Dobře nám]]'' ([[2008]])
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|KOA}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}
[[Kategorie:České folkové skupiny]]
[[Kategorie:České skupiny world music]]
[[Kategorie:Hudební skupiny založené v roce 1998]]
[[Kategorie:Hudební skupiny 1990–1999]]
[[Kategorie:Hudební skupiny 2000–2009]]
[[Kategorie:Zaniklé hudební skupiny]]
| 24,699,692
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"P\u016fvod": "Praha", "\u017d\u00e1nry": "folk", "Aktivn\u00ed roky": "1998 \u2013 2009", "Vydavatel": "Indies Records", "P\u0159\u00edbuzn\u00e1 t\u00e9mata": "Zuzana Navarov\u00e1 \u00b7 Iv\u00e1n Guti\u00e9rrez"}}, {"title": "Sou\u010dasn\u00ed \u010dlenov\u00e9", "data": {"Sou\u010dasn\u00ed \u010dlenov\u00e9": ["M\u00e1rio Bih\u00e1ri \u00b7 Franti\u0161ek Raba \u00b7 Omar Khaouaj \u00b7 Camilo Caller", "multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Nanni Moretti
Giovanni „Nanni“ Moretti (* 19. srpna 1953, Bruneck) je italský filmový režisér, producent, scenárista a herec. Za film Pokoj mého syna získal v roce 2001 Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Tamtéž získal roku 1994 cenu za nejlepší režii díky filmu Drahý deníčku, který zároveň dostal cenu FIPRESCI na Evropských filmových cenách. V Cannes bodoval například i film Mia madre roku 2015, když získal cenu ekumenické poroty. Nominace na Zlatou palmu se dočkaly snímky Ecce Bombo, Apríl, Kajman, Máme papeže! a Tre piani. Jeho film Mše skončila získal Stříbrného lva na Berlinale roku 1986, snímek Sogni d'oro Velkou cenu poroty na festivalu v Benátkách v roce 1981. Má ve sbírce též osm Donatellových Davidů, a to za herectví, režii, produkci i dokument. Je znám svým levicovým zaměřením, v mládí se angažoval v komunistické mládeži, později patřil k organizátorům protestů proti Silviu Berlusconimu, na nějž útočí i Morettiho film Kajman. V mládí byl rovněž závodním vodním pólistou. V roce 2012 převzal v Praze na Febiofestu cenu Kristián za přínos světové kinematografii.
|
cswiki/1752711
|
cswiki
| 1,752,711
|
Nanni Moretti
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nanni_Moretti
|
2025-06-01T10:18:24Z
|
cs
|
Q25100
| 60,537
|
{{Infobox - osoba}}
'''Giovanni „Nanni“ Moretti''' (* [[19. srpen|19. srpna]] [[1953]], [[Bruneck]]) je [[Itálie|italský]] [[filmový režisér]], [[filmový producent|producent]], [[Scénář|scenárista]] a [[herec]]. Za film ''Pokoj mého syna'' získal v roce 2001 [[Zlatá palma|Zlatou palmu]] na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]]. Tamtéž získal roku 1994 cenu za nejlepší režii díky filmu Drahý deníčku, který zároveň dostal cenu [[FIPRESCI]] na [[Evropské filmové ceny|Evropských filmových cenách]]. V Cannes bodoval například i film ''Mia madre'' roku 2015, když získal cenu ekumenické poroty. Nominace na Zlatou palmu se dočkaly snímky ''Ecce Bombo'', ''Apríl'', ''Kajman'', ''Máme papeže!'' a ''Tre piani''. Jeho film ''Mše skončila'' získal Stříbrného lva na [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]] roku 1986, snímek ''Sogni d'oro'' Velkou cenu poroty na [[Benátský filmový festival|festivalu v Benátkách]] v roce 1981. Má ve sbírce též osm [[Donatellův David|Donatellových Davidů]], a to za herectví, režii, produkci i dokument. Je znám svým levicovým zaměřením, v mládí se angažoval v [[Komunismus|komunistické]] mládeži, později patřil k organizátorům protestů proti [[Silvio Berlusconi|Silviu Berlusconimu]], na nějž útočí i Morettiho film ''Kajman''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Italský Woody Allen. Režisér Nanni Moretti slaví šedesátiny {{!}} Lidé
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/relax/lide/italsky-reziser-a-herec-nanni-moretti-oslavi-sedesatiny.A130818_174815_lide_hm
| datum vydání = 2013-08-19
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Desítky tisíc Italů demonstrovaly v Římě proti Berlusconimu {{!}} Svět
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/svet/desitky-tisic-italu-demonstrovaly-v-rime-proti-berlusconimu.A091205_222547_ln_zahranici_kim
| datum vydání = 2009-12-05
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref> V mládí byl rovněž závodním [[Vodní pólo|vodním pólistou]]. V roce 2012 převzal v Praze na [[Febiofest]]u cenu Kristián za přínos světové kinematografii.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Začal Febiofest, Moretti a Bonnairová při zahájení převzali Kristiána
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/moretti-a-bonnaireova-maji-ceny-febiofest-zacal.A120322_204526_filmvideo_jaz
| datum vydání = 2012-03-22
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-04-10
}}</ref>
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Čsfd osoba}}
* {{Imdb osoba}}
{{Donatellův David pro nejlepšího herce}}
{{Prezidenti poroty na Filmovém festivalu v Cannes}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Moretti, Nanni}}
[[Kategorie:Italští filmoví producenti]]
[[Kategorie:Italští režiséři]]
[[Kategorie:Italští scenáristé]]
[[Kategorie:Italští herci]]
[[Kategorie:Narození 19. srpna]]
[[Kategorie:Narození v roce 1953]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
| 24,948,249
|
[{"title": "Nanni Moretti", "data": {"Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Giovanni Moretti", "Narozen\u00ed": "19. srpna 1953 (71 let) \u00b7 Bruneck", "Povol\u00e1n\u00ed": "filmov\u00fd re\u017eis\u00e9r, herec, scen\u00e1rista, st\u0159iha\u010d, vodn\u00ed p\u00f3lista, filmov\u00fd herec, filmov\u00fd producent a re\u017eis\u00e9r", "Ocen\u011bn\u00ed": "Grand Jury Prize of the Venice Film Festival (1981) \u00b7 Jury Grand Prix (1986) \u00b7 Cena za nejlep\u0161\u00ed re\u017eii v Cannes (1994) \u00b7 European Film Academy Critics Award (1994) \u00b7 velkod\u016fstojn\u00edk \u0158\u00e1du z\u00e1sluh o Italskou republiku (1996) \u00b7 \u2026 v\u00edce na Wikidatech", "N\u00e1bo\u017e. vyzn\u00e1n\u00ed": "ateismus", "Cho\u0165": "Silvia Nono", "D\u011bti": "Pietro Moretti", "Rodi\u010de": "Luigi Moretti a Agata Apicella Moretti", "P\u0159\u00edbuzn\u00ed": "Franco Moretti (bratr)", "Funkce": "prezident poroty Filmov\u00e9ho festivalu v Cannes"}}]
| false
|
# Třída M (1933)
Třída M (jinak též Maljutka, česky: Děťátko) byla třída malých sovětských ponorek vyvinutá na počátku 30. let 20. století. Malé ponorky byly určeny zejména k ochraně pobřeží a vlastních základen, případně k blokádě základen nepřítele. Byly dokonce nasazeny i na Ladožském jezeře během blokády Leningradu. Vzhledem k jejich rozměrům byla možná jejich přeprava po železnici. Celkem bylo postaveno 141 ponorek této třídy. Rozděleny byly do čtyř postupně vylepšovaných sérií. První byly do služby přijaty roku 1934 a poslední až roku 1953.
## Stavba
Série prvních třicet kusů série VI byla vyrobena v letech 1932–1934. Dalších devatenáct kusů série VI-bis bylo postaveno do roku 1936. V letech 1936-1941 bylo vyrobeno dalších 45 kusů série XII. Od roku 1940 byla vyráběna zvětšená a modernizovaná série XV, z níž do konce druhé světové války byly vyrobeny pouze čtyři kusy, jejich stavba však pokračovala do roku 1953, celkově bylo dokončeno 57 kusů série XV.
## Konstrukce
Ponorky byly vyzbrojeny dvěma 533mm torpédomety se dvěma torpédy a dále jedním 45mm kanónem. Pohonný systém tvořil jeden diesel 38B8 o výkonu 685 hp a jeden elektromotor PG60/34 o výkonu 240 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala třináct uzlů na hladině a šest uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala padesát metrů.
### Modifikace
Pozdější série měly větší výtlak (u série XII bis 210/261 tn) i rozměry (délka u série XII bis činila 44,5 m). Verze XV nesla dvojnásobný počet torpédometů a torpéd (4 kusy). I pohon byl u novějších sérií zesílen. U série XII bis měl dieselový motor výkon 800 hp a elektromotor 400 hp.
|
cswiki/269340
|
cswiki
| 269,340
|
Třída M (1933)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADda_M_(1933)
|
2024-03-13T16:56:36Z
|
cs
|
Q2992644
| 25,220
|
{{Infobox - třída plavidel
| název = Třída ''M'' / ''Maljutka''
| obrázek = KUJAWIAK 1965-2 zps469c8fbd.jpg
| velikost obrázku = 300px
| popisek = Polská ponorka ''Kujawiak'' patřící k sérii XV
| uživatel = [[Soubor:Naval Ensign of the Soviet Union (1950-1991).svg|30px|Vlajka Sovětského námořnictva]] [[Sovětské námořnictvo]]
| typ = [[ponorka]]
| lodě = 141
| zahájení stavby =
| spuštění na vodu =
| uvedení do služby =
| osud = 33 potopeno<br>108 vyřazeno
| předchozí třída = [[Třída S (1935)|třída ''S'']]
| následující třída = [[Třída K (1938)|třída ''K'']]
| podtřída = série VI
| výtlak = 160 t (na hladině)<br />200 t (pod hladinou)<ref name="con">{{Citace monografie
| příjmení = Gardiner
| jméno = Robert
| titul = Conway's All the World's Fighting Ships, 1906–1921
| url = https://archive.org/details/conwaysallworlds0000unse_h6z7
| vydavatel = Conway Maritime Press
| místo = London
| rok = 1985
| strany = [https://archive.org/details/conwaysallworlds0000unse_h6z7/page/n347 336]
| isbn = 978-0-85177-245-5
| jazyk = anglicky
}}</ref>
| délka = 37,81 m
| šířka = 3,13 m
| ponor = 2,58 m
| pohon = 1 diesel, 1 elektromotor<br />685 + 240 hp<br />1 lodní šroub
| rychlost = 13 uzlů (na hladině)<br />6 uzlů (pod hladinou)
| dosah =
| posádka = 16
| výzbroj = 2× 533mm torpédomet (2 torpéda)<br />1× 45mm kanón
| radar =
| sonar =
| ostatní =
}}
'''Třída M''' (jinak též '''Maljutka''', [[Čeština|česky]]: Děťátko) byla [[Lodní třída|třída]] malých sovětských ponorek vyvinutá na počátku 30. let 20. století. Malé ponorky byly určeny zejména k ochraně pobřeží a vlastních základen, případně k blokádě základen nepřítele. Byly dokonce nasazeny i na [[Ladožské jezero|Ladožském jezeře]] během blokády [[Petrohrad|Leningradu]]. Vzhledem k jejich rozměrům byla možná jejich přeprava po železnici. Celkem bylo postaveno 141 ponorek této třídy. Rozděleny byly do čtyř postupně vylepšovaných sérií. První byly do služby přijaty roku 1934 a poslední až roku 1953.
== Stavba ==
Série prvních třicet kusů '''série VI''' byla vyrobena v letech [[1932]]–[[1934]]. Dalších devatenáct kusů '''série VI-bis''' bylo postaveno do roku [[1936]]. V letech [[1936]]-[[1941]] bylo vyrobeno dalších 45 kusů '''série XII'''. Od roku [[1940]] byla vyráběna zvětšená a modernizovaná '''série XV''', z níž do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly vyrobeny pouze čtyři kusy, jejich stavba však pokračovala do roku [[1953]], celkově bylo dokončeno 57 kusů série XV.
== Konstrukce ==
[[Soubor:ORP Kaszub M100 1957.jpg|thumb|left|Vyprošťování polské ponorky ''Kaszub'' (ex M100)]]
Ponorky byly vyzbrojeny dvěma 533mm torpédomety se dvěma torpédy a dále jedním 45mm kanónem. Pohonný systém tvořil jeden diesel 38B8 o výkonu 685 hp a jeden elektromotor PG60/34 o výkonu 240 hp, pohánějící jeden [[lodní šroub]]. Nejvyšší rychlost dosahovala třináct uzlů na hladině a šest uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala padesát metrů.<ref name="nav1">{{Citace elektronické monografie
| titul = "Series VI" submarines (M-1) (1934 - 1935)
| url = http://www.navypedia.org/ships/russia/ru_ss_mvi.htm
| datum přístupu = 2021-09-27
| vydavatel = Navypedia.org
| jazyk = anglicky
}}</ref>
=== Modifikace ===
Pozdější série měly větší výtlak (u série XII bis 210/261 tn) i rozměry (délka u série XII bis činila 44,5 m). Verze XV nesla dvojnásobný počet torpédometů a torpéd (4 kusy). I pohon byl u novějších sérií zesílen. U série XII bis měl dieselový motor výkon 800 hp a elektromotor 400 hp.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Pejčoch
| jméno = Ivo
| příjmení2 = Novák
| jméno2 = Zdeněk
| příjmení3 = Hájek
| jméno3 = Tomáš
| titul = Válečné lodě 4
| vydavatel = Naše vojsko
| místo = Praha
| rok = 1993
| isbn = 80-206-0357-3
| počet stran = 374
| jazyk = česky
}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Malyutka class submarines}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = "Series VI" submarines (M-1) (1934 - 1935)
| url = http://www.navypedia.org/ships/russia/ru_ss_mvi.htm
| datum přístupu = 2021-09-27
| vydavatel = Navypedia.org
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = "Series VI-bis" submarines (M-53) (1935 - 1936)
| url = http://www.navypedia.org/ships/russia/ru_ss_mvibis.htm
| datum přístupu = 2021-09-27
| vydavatel = Navypedia.org
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = "Series XII" submarines (M-87) (project 40) (1937 - 1943)
| url = http://www.navypedia.org/ships/russia/ru_ss_mxii.htm
| datum přístupu = 2021-09-27
| vydavatel = Navypedia.org
| jazyk = anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| titul = "Series XV" submarines (M-200) (project 96) (1943 - 1953)
| url = http://www.navypedia.org/ships/russia/ru_ss_mxv.htm
| datum přístupu = 2021-09-27
| vydavatel = Navypedia.org
| jazyk = anglicky
}}
{{Portály|Loďstvo}}
[[Kategorie:Sovětské ponorky]]
| 23,738,942
|
[{"title": "Obecn\u00e9 informace", "data": {"U\u017eivatel": "Sov\u011btsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo", "Typ": "ponorka", "Lod\u011b": "141", "Osud": "33 potopeno \u00b7 108 vy\u0159azeno", "P\u0159edch\u016fdce": "t\u0159\u00edda S", "N\u00e1stupce": "t\u0159\u00edda K"}}, {"title": "Technick\u00e9 \u00fadaje s\u00e9rie VI", "data": {"V\u00fdtlak": "160 t (na hladin\u011b) \u00b7 200 t (pod hladinou)", "D\u00e9lka": "37,81 m", "\u0160\u00ed\u0159ka": "3,13 m", "Ponor": "2,58 m", "Pohon": "1 diesel, 1 elektromotor \u00b7 685 + 240 hp \u00b7 1 lodn\u00ed \u0161roub", "Rychlost": "13 uzl\u016f (na hladin\u011b) \u00b7 6 uzl\u016f (pod hladinou)", "Pos\u00e1dka": "16", "V\u00fdzbroj": "2\u00d7 533mm torp\u00e9domet (2 torp\u00e9da) \u00b7 1\u00d7 45mm kan\u00f3n"}}]
| false
|
# Dřemovice
Dřemovice (německy Drömsdorf) jsou bývalá obec a zrušené katastrální území, které leží v Městě Libavé. Katastrální území mělo rozlohu 400 ha. V současnosti je zástavba Dřemovic a část jejich bývalého katastru součástí obce Město Libavá. Zástavba této bývalé obce se rozkládá podél Smilovského potoka a v rámci Města Libavá tvoří jihozápadní výběžek zástavby obce – jedná se nyní o tato čísla popisná, nacházející se ve Smilovské ulici: 180, 181, 183, 185, 186, 187, 189, 193 a 195. Nejvýchodnější existující dům nemá číslo popisné a nachází se na parcele č. 525. Na jihozápadě sousedila s katastrálním územím zlikvidované obce Smilov, jinak sousedila s katastrálním územím Město Libavá.
## Historický přehled
První zmínka o Dřemovicích se nachází v zástavní listině libavské z roku 1456. Od roku 1854 jsou Dřemovice součástí Města Libavá. Od roku 1894 působila v Dřemovicích pobočka vídeňské textilní firmy Modenfabrik Jacob Karst, kterou roku 1913 zakoupili majitelé firmy Hallwachs & Sohn. Zdejší textilní výrobky byly vyváženy do téměř celé Evropy, Britské Indie i jiných zemí. Od vypuknutí první světové války zápasila továrna o přežití. Za druhé světové války přežívala díky vojenské výrobě. Roku 1921 zde v 47 domech žilo 285 obyvatel, přičemž 279 jich patřilo k německé národnosti a 6 obyvatel patřilo k cizincům. Roku 1930 zde ve 43 domech žilo 302 obyvatel, z nichž 287 patřilo k německé národnosti a pouze 7 k tehdy prosazované československé národnosti. Po osvobození Československa bylo roku 1946 zdejší německé obyvatelstvo odsunuto do Německa. Se vznikem vojenského újezdu Město Libavá byly k 1. červenci 1950 jako osada oficiálně zrušeny a od té doby jsou spíše jen neevidovanou místní částí Města Libavá, nicméně stále se jejich název objevuje i v katastrální mapě. V důsledku četných demolic se z jejich zástavby dochovalo jen několik domů.
K 20. prosinci 2002 bylo katastrální území Dřemovice zrušeno a začleněno do podstatně rozšířeného katastrálního území Město Libavá. V souvislosti se zmenšením vojenského újezdu Libavá, k němuž došlo k 1. lednu 2016, bylo rozhodnuto o ponechání části někdejšího katastru Dřemovic v rámci vojenského újezdu Libavá. Tato část proto byla k 2. červnu 2014 vyčleněna do nově vytvořeného katastrálního území Dřemovice u Města Libavá, přičemž nový katastr zahrnuje kromě dříve dřemovické půdy celou jižní část dosavadního katastrálního území Město Libavá. Pokud se týče katastrálního členění z doby před 20. prosincem 2002, tak se kromě jihu bývalého katastru Dřemovic jedná o většinu území bývalých katastrálních území zlikvidovaných obcí Smilov a Čermná, téměř celý katastr zlikvidované obce Olejovice, asi polovinu bývalého katastru zlikvidované obce Mastník, asi třetinu bývalého katastru zlikvidované obce Údolná, přibližně čtvrtinu bývalého katastru zlikvidované obce Milovany, severovýchod bývalého katastru zlikvidované obce Velká Střelná, jih původního katastrálního území Město Libavá, jihovýchod bývalého katastru zlikvidované obce Bělá, a jih bývalého katastru Heroltovic.
| Rok | 1835 | 1885 | 1921 | 1930 |
| -------------- | ---- | ---- | ---- | ---- |
| Počet obyvatel | 201 | 254 | 285 | 302 |
| Počet domů | 28 | 32 | 47 | 43 |
|
cswiki/1105987
|
cswiki
| 1,105,987
|
Dřemovice
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99emovice
|
2025-03-25T09:45:17Z
|
cs
|
Q1272731
| 38,023
|
{{infobox - české sídlo
| kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]]
| NUTS3 = CZ071
| okres = Olomouc
| země = [[Morava]]}}
'''Dřemovice''' ({{vjazyce2|de|''Drömsdorf''}}) jsou bývalá [[obec]] a zrušené [[katastrální území]], které leží v [[Město Libavá|Městě Libavé]]. Katastrální území mělo rozlohu 400 ha.<ref name="Statistický lexikon země Moravskoslezské">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1935
| isbn =
| url =
| kapitola = Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské.
| strany = 2
| jazyk = čeština
}}</ref> V současnosti je zástavba Dřemovic a část jejich bývalého katastru součástí obce Město Libavá. Zástavba této bývalé obce se rozkládá podél [[Smilovský potok|Smilovského potoka]] a v rámci Města Libavá tvoří jihozápadní výběžek zástavby obce – jedná se nyní o tato [[číslo popisné|čísla popisná]], nacházející se ve Smilovské ulici: 180, 181, 183, 185, 186, 187, 189, 193 a 195. Nejvýchodnější existující dům nemá číslo popisné a nachází se na [[parcela|parcele]] č. 525. Na jihozápadě sousedila s katastrálním územím zlikvidované obce [[Smilov (Libavá)|Smilov]], jinak sousedila s katastrálním územím Město Libavá.
== Historický přehled ==
První zmínka o Dřemovicích se nachází v zástavní listině libavské z roku [[1456]].<ref name="Historický lexikon země Moravskoslezské">{{Citace monografie
| příjmení = Hosák
| jméno = Ladislav
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Historický lexikon země Moravskoslezské
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2004
| isbn = 80-200-1225-7
| url =
| kapitola = Statek Libavá
| strany = 626
| jazyk = čeština
}}</ref> Od roku [[1854]]<ref name="Historický lexikon městysů a měst">{{Citace monografie
| příjmení = Kuča
| jméno = Karel
| příjmení2 = Mleziva
| jméno2 = Štěpán
| překladatelé =
| titul = Historický lexikon městysů a měst
| vydavatel = Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset
| místo = Praha
| rok = 2006
| isbn = 80-7340-092-8
| url =
| kapitola = Libavá
| strany = 395
| jazyk = čeština
}}</ref><ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lma&datum=1854&page=967&size=36 Věstník vlády zemské v markrabství Moravském, oddělení druhé, ročník 1854, částka VIII, číslo 33, str. 81 (čeština)]</ref> jsou Dřemovice součástí Města Libavá. Od roku [[1894]] působila v Dřemovicích pobočka vídeňské textilní firmy Modenfabrik Jacob Karst, kterou roku [[1913]] zakoupili majitelé firmy Hallwachs & Sohn. Zdejší textilní výrobky byly vyváženy do téměř celé Evropy, [[Britská Indie|Britské Indie]] i jiných zemí. Od vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] zápasila továrna o přežití. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] přežívala díky vojenské výrobě. Roku [[1921]] zde v 47 domech žilo 285 obyvatel, přičemž 279 jich patřilo k [[Němci|německé národnosti]] a 6 obyvatel patřilo k cizincům.<ref name="Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Statistický lexikon obcí na Moravě a ve Slezsku
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1924
| isbn =
| url = https://archive.org/details/statisticky_lexikon-Morava-1924
| kapitola = Místní obce, osady a části osad na Moravě.
| strany = [https://archive.org/details/statisticky_lexikon-Morava-1924/page/n71 56]
| jazyk = čeština
}}</ref> Roku [[1930]] zde ve 43 domech žilo 302 obyvatel, z nichž 287 patřilo k německé národnosti a pouze 7 k tehdy prosazované [[čechoslovakismus|československé národnosti]].<ref name="Statistický lexikon země Moravskoslezské">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské
| vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický
| místo = Praha
| rok = 1935
| isbn =
| url =
| kapitola = Místní obce, osady a jejich místní části v zemi Moravskoslezské.
| strany = 2
| jazyk = čeština
}}</ref> Po osvobození [[Československo|Československa]] bylo roku [[1946]] zdejší [[Němci|německé]] obyvatelstvo [[vysídlení Němců z Československa|odsunuto do Německa]]. Se vznikem vojenského újezdu Město Libavá byly k [[1. červenec|1. červenci]] [[1950]]<ref name="Kronika Libavska">{{Citace monografie
| příjmení = Machala
| jméno = Jindřich
| příjmení2 =
| jméno2 =
| překladatelé =
| titul = Kronika Libavska
| vydavatel =
| místo =
| rok = 2012
| isbn = 978-80-260-2270-1
| url =
| kapitola = KRONIKA druhá část
| strany = 88
| jazyk = čeština
}}</ref> jako [[část obce|osada]] oficiálně zrušeny a od té doby jsou spíše jen neevidovanou [[místní část]]í Města Libavá, nicméně stále se jejich název objevuje i v [[katastrální mapa|katastrální mapě]]. V důsledku četných [[demolice|demolic]] se z jejich zástavby dochovalo jen několik domů.
K [[20. prosinec|20. prosinci]] [[2002]] bylo katastrální území Dřemovice zrušeno a začleněno do podstatně rozšířeného katastrálního území Město Libavá. V souvislosti se zmenšením [[Vojenský újezd Libavá|vojenského újezdu Libavá]], k němuž došlo k [[1. leden|1. lednu]] [[2016]], bylo rozhodnuto o ponechání části někdejšího katastru Dřemovic v rámci vojenského újezdu Libavá. Tato část proto byla k [[2. červen|2. červnu]] [[2014]] vyčleněna do nově vytvořeného katastrálního území [[Dřemovice u Města Libavá]], přičemž nový katastr zahrnuje kromě dříve dřemovické půdy celou jižní část dosavadního katastrálního území Město Libavá. Pokud se týče katastrálního členění z doby před 20. prosincem 2002, tak se kromě jihu bývalého katastru Dřemovic jedná o většinu území bývalých katastrálních území zlikvidovaných obcí [[Smilov (Libavá)|Smilov]] a [[Čermná (Libavá)|Čermná]], téměř celý katastr zlikvidované obce [[Olejovice]], asi polovinu bývalého katastru zlikvidované obce [[Mastník]], asi třetinu bývalého katastru zlikvidované obce [[Údolná]], přibližně čtvrtinu bývalého katastru zlikvidované obce [[Milovany]], severovýchod bývalého katastru zlikvidované obce [[Velká Střelná]], jih původního katastrálního území Město Libavá, jihovýchod bývalého katastru zlikvidované obce [[Bělá (Libavá)|Bělá]], a jih bývalého katastru [[Heroltovice|Heroltovic]].
{| class="wikitable"
|+ Vývoj Dřemovic<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Cahová
| jméno = Veronika
| instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geografie
| titul = Zaniklé obce Olomouckého kraje
| url = http://geography.upol.cz/soubory/studium/dp/2007/2007_Cahova.pdf
| typ práce = Diplomová práce
| vedoucí = Aleš Létal
| místo = Olomouc
| rok = 2006
| strany = 41
| datum přístupu = 2018-01-03
}}</ref><ref name="Statistický lexikon země Moravskoslezské" />
! Rok
! 1835 !! 1885 !! 1921 !! 1930
|-
! Počet obyvatel
| 201 || 254 || 285 || 302
|-
! Počet domů
| 28 || 32 || 47 || 43
|}
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Související články ===
* [[Dřemovická]] – kopec, dnes součást vojenského újezdu Libavá
{{Portály|Morava}}
[[Kategorie:Město Libavá]]
[[Kategorie:Zrušená katastrální území v Olomouckém kraji]]
| 24,775,284
|
[{"title": "Lokalita", "data": {"Okres": "Olomouc", "Kraj": "Olomouck\u00fd", "Historick\u00e1 zem\u011b": "Morava", "St\u00e1t": "\u010cesko", "Zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice": "49\u00b042\u203256\u2033 s. \u0161., 17\u00b031\u203214\u2033 v. d.", "Lokalita": "D\u0159emovice"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed \u00fadaje", "data": {"Zanikl\u00e9 obce.cz": "5703", "Dal\u0161\u00ed \u00fadaje": "Zdroje k infoboxu a \u010desk\u00fdm s\u00eddl\u016fm. \u00b7 N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Jídlo (film)
Jídlo je krátký animovaný film surrealistického tvůrce Jana Švankmajera natočený roku 1992 (scénář byl napsán již v sedmdesátých letech). Film kombinuje stop motion animaci, pixilaci herců a živou hereckou akci. Film je rozdělen na tři kapitoly. Podle svého tvůrce odráží „protest proti hladu na jedné straně a nesmyslnému plýtvání na straně druhé“, ale i autorovu zcela osobní „dětskou averzi k jídlu“.
## Děj
### Snídaně
Muž vstoupí do místnosti, usedne ke stolu a smete na podlahu zbytky jídla po předchozím strávníkovi. Naproti nehybně sedí jiný muž, jenž má na krku zavěšenou tabulku s návodem. Strávník si čte návod a řádek po řádku provádí pokyny. Položí odpočítané mince muži na jazyk a vrazí mu prst do oka. Košile se rozepne, v hrudi se otevřou dvířka a odhalí jídelní výtah. Strávník vezme jídlo (pivo a klobásu s chlebem a hořčicí) a udeří muže do brady, aby dostal plastovou vidličku a nůž. Když dojí, kopne muže do holeně a dostane ubrousek. Otře si ústa a znehybní. Druhý muž nyní přichází k životu a umístí cedulku na krk muži, jenž se právě najedl. Vstane a přidá další čárku k dlouhé řadě na zdi. Vstoupí další host a scénář se analogicky opakuje. Na chodbě je vidět dlouhou frontu čekajících lidí.
### Oběd
Dva hosté, muž středního věku v obleku a mladík poněkud zanedbaného zevnějšku, se marně snaží upoutat pozornost číšníka. Po nějaké době začnou jíst vše, co mají v dosahu: květiny z vázy (a vázu), svoje boty a oblečení, talíře, ubrusy a nábytek. Mladík sleduje muže a napodobuje jeho chování. Když je již skoro všechno v místnosti snězeno, muž sní i svůj příbor. Mladík udělá totéž. Muž se usměje, vytáhne příbor schovaný v ústech a vrhne se na svého spolustolovníka.
### Večeře
Kamera zabírá interiér luxusní restaurace. Dobře oblečený gurmán dochucuje své jídlo různými omáčkami, kořením a přílohami. Zatím není zřejmé, co vlastně na talíři má, neboť je to zakryto množstvím kořenek a nádob. Dochucování trvá velmi dlouhou dobu, a pak je vidět, jak si host přibíjí kladivem a hřebíky vidličku k dřevěné protéze ruky. Pak začne krájet svou vlastní ruku. V sérii krátkých scén pak vidíme sportovce, který jí svou nohu, ženu, jak se chystá povečeřet vlastní ňadra a jedlíka, který má na talíři své pohlavní orgány. Ten, jako by si uvědomil přítomnost kamery, zakryje talíř a odhání diváka rukou.
|
cswiki/590724
|
cswiki
| 590,724
|
Jídlo (film)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/J%C3%ADdlo_(film)
|
2023-10-18T19:01:40Z
|
cs
|
Q626981
| 26,438
|
{{Infobox - film
| název = Jídlo
| obrázek =
| popisek =
| originální název =
| žánr =
| režie = [[Jan Švankmajer]]
| produkce = [[Jaromír Kallista]]
| námět = [[Jan Švankmajer]]
| scénář = [[Jan Švankmajer]]
| hrají = [[Ludvík Šváb]], [[Josef Fiala (herec)|Josef Fiala]], [[Bedřich Glaser]], [[Jan Kraus]], [[Pavel Marek]], [[Jaromír Kallista]], [[Karel Hamr]], [[Marie Zemanová]], [[David Lhoták]], [[Václav Livora]]
| střih = [[Marie Zemanová]]
| distribuce =
| premiéra = [[1992]]
| délka = 16 min
| jazyk = bez dialogů
| rozpočet =
| imdb = 0104285
}}
'''''Jídlo''''' je krátký [[animovaný film]] surrealistického tvůrce [[Jan Švankmajer|Jana Švankmajera]] natočený roku 1992 (scénář byl napsán již v sedmdesátých letech). Film kombinuje [[stop motion]] animaci, [[pixilace|pixilaci]] herců a živou hereckou akci. Film je rozdělen na tři kapitoly. Podle svého tvůrce odráží „protest proti hladu na jedné straně a nesmyslnému plýtvání na straně druhé“, ale i autorovu zcela osobní „dětskou averzi k jídlu“.<ref>Jan Švankmajer: ''Síla imaginace''. Praha-Podlesí, Dauphin a Mladá fronta 2001. S. 172.</ref>
== Děj ==
=== Snídaně ===
Muž vstoupí do místnosti, usedne ke stolu a smete na podlahu zbytky jídla po předchozím strávníkovi. Naproti nehybně sedí jiný muž, jenž má na krku zavěšenou tabulku s návodem. Strávník si čte návod a řádek po řádku provádí pokyny. Položí odpočítané mince muži na jazyk a vrazí mu prst do oka. Košile se rozepne, v hrudi se otevřou dvířka a odhalí jídelní výtah. Strávník vezme jídlo (pivo a klobásu s chlebem a hořčicí) a udeří muže do brady, aby dostal plastovou vidličku a nůž. Když dojí, kopne muže do holeně a dostane ubrousek. Otře si ústa a znehybní. Druhý muž nyní přichází k životu a umístí cedulku na krk muži, jenž se právě najedl. Vstane a přidá další čárku k dlouhé řadě na zdi. Vstoupí další host a scénář se analogicky opakuje. Na chodbě je vidět dlouhou frontu čekajících lidí.
=== Oběd ===
Dva hosté, muž středního věku v obleku a mladík poněkud zanedbaného zevnějšku, se marně snaží upoutat pozornost číšníka. Po nějaké době začnou jíst vše, co mají v dosahu: květiny z vázy (a vázu), svoje boty a oblečení, talíře, ubrusy a nábytek. Mladík sleduje muže a napodobuje jeho chování. Když je již skoro všechno v místnosti snězeno, muž sní i svůj příbor. Mladík udělá totéž. Muž se usměje, vytáhne příbor schovaný v ústech a vrhne se na svého spolustolovníka.
=== Večeře ===
Kamera zabírá interiér luxusní restaurace. Dobře oblečený gurmán dochucuje své jídlo různými omáčkami, kořením a přílohami. Zatím není zřejmé, co vlastně na talíři má, neboť je to zakryto množstvím kořenek a nádob. Dochucování trvá velmi dlouhou dobu, a pak je vidět, jak si host přibíjí kladivem a hřebíky vidličku k dřevěné protéze ruky. Pak začne krájet svou vlastní ruku. V sérii krátkých scén pak vidíme sportovce, který jí svou nohu, ženu, jak se chystá povečeřet vlastní ňadra a jedlíka, který má na talíři své pohlavní orgány. Ten, jako by si uvědomil přítomnost kamery, zakryje talíř a odhání diváka rukou.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Kinobox film|id=34260}}
* {{Čsfd film|8783|název=Jídlo}}
{{Jan Švankmajer}}
{{Portály|Film}}
[[Kategorie:České krátké animované filmy]]
[[Kategorie:České surrealistické filmy]]
[[Kategorie:Filmy Jana Švankmajera]]
[[Kategorie:Filmy z roku 1992]]
| 23,280,698
|
[{"title": "J\u00eddlo", "data": {"Zem\u011b p\u016fvodu": "Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed \u00b7 \u010ceskoslovensko", "Jazyk": "bez dialog\u016f", "D\u00e9lka": "16 min", "N\u00e1m\u011bt, sc\u00e9n\u00e1\u0159 a re\u017eie": "Jan \u0160vankmajer"}}, {"title": "Obsazen\u00ed a filmov\u00fd \u0161t\u00e1b", "data": {"Hlavn\u00ed role": "Ludv\u00edk \u0160v\u00e1b, Josef Fiala, Bed\u0159ich Glaser, Jan Kraus, Pavel Marek, Jarom\u00edr Kallista, Karel Hamr, Marie Zemanov\u00e1, David Lhot\u00e1k, V\u00e1clav Livora", "Produkce": "Jarom\u00edr Kallista", "Kamera": "Svatopluk Mal\u00fd", "St\u0159ih": "Marie Zemanov\u00e1"}}, {"title": "V\u00fdroba a distribuce", "data": {"Premi\u00e9ra": "1992", "Produk\u010dn\u00ed spole\u010dnost": "Channel 4", "V\u00fdroba a distribuce": "J\u00eddlo na \u010cSFD, Kinoboxu, IMDb \u00b7 N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Gramova–Schmidtova ortogonalizace
Gramův-Schmidtův proces neboli Gramova-Schmidtova ortogonalizace (nesprávně Gram-Schmidtova ortogonalizace) je metoda, která v daném unitárním prostoru (neboli vektorovém prostoru se skalárním součinem) umožňuje pro zadanou konečnou množinu vektorů nalézt ortonormální bázi podprostoru jimi generovaného.
## Algoritmus
Uvažujme pro jednoduchost {\displaystyle \mathbb {R} ^{m}} reálný lineární vektorový prostor sloupcových vektorů o {\displaystyle m} složkách (se standardním skalárním součinem). Nechť {\displaystyle a_{1},\ldots ,a_{n}\in \mathbb {R} ^{m}} jsou, opět pro jednoduchost, lineárně nezávislé, tedy {\displaystyle n\leq m}. Úkolem je nalézt ortonormální bázi {\displaystyle q_{1},\ldots ,q_{n}} {\displaystyle n}-rozměrného podprostoru {\displaystyle \mathbb {R} ^{m}}, který vektory {\displaystyle a_{i}} generují; má tedy platit
{\displaystyle \mathrm {span} \{a_{1},\ldots ,a_{n}\}=\mathrm {span} \{q_{1},\ldots ,q_{n}\},\qquad \langle q_{k},q_{j}\rangle =q_{j}^{T}q_{k}=\delta _{k,j}}
kde {\displaystyle \mathrm {span} } značí lineární obal množiny v závorce.
Algoritmus danou sadu vektorů prochází postupně přičemž v každém kroku vygeneruje nový vektor hledané báze. Omezíme-li se pouze na první vektor, a protože požadujeme aby {\displaystyle \|q_{1}\|=1}, musí platit
{\displaystyle a_{1}=q_{1}r_{1,1},\qquad {\text{kde}}\quad r_{1,1}=\|a_{1}\|_{2},}
a dostáváme vztah pro výpočet prvního vektoru ortonormální báze {\displaystyle q_{1}=a_{1}/\|a_{1}\|_{2}}. Protože {\displaystyle a_{2}} je lineárně nezávislý na {\displaystyle a_{1}} a tedy i na {\displaystyle q_{1}}, můžeme ho vyjádřit jako
{\displaystyle a_{2}=q_{1}r_{1,2}+q_{2}r_{2,2},}
kde {\displaystyle q_{2}} je nějaký nový vektor takový, že {\displaystyle q_{1}^{T}q_{2}=0,\;\|q_{2}\|_{2}=1}. Po pronásobení předchozího vztahu {\displaystyle q_{1}^{T}} zleva,
{\displaystyle q_{1}^{T}a_{2}=q_{1}^{T}q_{1}r_{1,2}+q_{1}^{T}q_{2}r_{2,2}=r_{1,2}}
(připomeňme, že {\displaystyle q_{1}^{T}q_{1}=\|q_{1}\|_{2}^{2}=1}), dostaneme vztah pro výpočet {\displaystyle r_{1,2}} (ortogonalizační koeficient; tj. velikost projekce {\displaystyle a_{2}} do směru {\displaystyle q_{1}}). Protože známe {\displaystyle a_{2},\,q_{1},\,r_{1,2}} dostáváme
{\displaystyle a_{2}-q_{1}r_{1,2}=q_{2}r_{2,2},\qquad {\text{kde}}\quad r_{2,2}=\|a_{2}-q_{1}r_{1,2}\|_{2}}
je norma zbytku vektoru {\displaystyle a_{2}} po ortogonalizaci proti {\displaystyle q_{1}}. Všimněme si, že po dosazení za {\displaystyle r_{1,2}} dostáváme
{\displaystyle a_{2}-q_{1}q_{1}^{T}a_{2}=(I_{m}-q_{1}q_{1}^{T})a_{2}=q_{2}r_{2,2},\qquad {\text{kde matice}}\quad (I_{m}-q_{1}q_{1}^{T})}
není nic jiného, než ortogonální projektor do ortogonálního doplňku {\displaystyle \mathrm {span} \{q_{1}\}^{\perp }} lineárního obalu vektoru {\displaystyle q_{1}} v {\displaystyle \mathbb {R} ^{m}}.
Tento postup lze zřejmě opakovat do vyčerpání všech vektorů {\displaystyle a_{k}}.
Algoritmicky zapsáno:
00: vstup {\displaystyle a_{1},\ldots ,a_{n}}
01: {\displaystyle r_{1,1}:=\|a_{1}\|_{2}}
02: {\displaystyle q_{1}:=a_{1}/r_{1,1}}
03: for {\displaystyle k:=2,\ldots ,n}
04: {\displaystyle p:=a_{k}}
05: for {\displaystyle j:=1,\ldots ,k-1}
06: {\displaystyle r_{j,k}:=q_{j}^{T}p=\langle p,q_{j}\rangle }
07: end
08: for {\displaystyle j:=1,\ldots ,k-1}
09: {\displaystyle p:=p-q_{j}r_{j,k}}
10: end
11: {\displaystyle r_{k,k}:=\|p\|_{2}}
12: {\displaystyle q_{k}:=p/r_{k,k}}
13: end
Tato varianta algoritmu se nazývá klasický Gramův-Schmidtův algoritmus (CGS) a je novější než varianta původní, dnes zvaná modifikovaný Gramův-Schmidtův algoritmus (MGS). MGS získáme z výše popsaného CGS prostým vypuštěním řádků 07 a 08, tedy, spojením obou vnitřních cyklů.
## Varianty algoritmu a jejich chování
Oba algoritmy CGS i MGS jsou matematicky ekvivalentní, jejich reálné implementace mají výrazně odlišné chování.
CGS algoritmus je výrazně paralelní. Výpočet první vnitřní smyčky (tj. výpočet koeficientů {\displaystyle r_{j,k}}) lze provádět nezávisle pro jednotlivá {\displaystyle j}; tedy, jednotlivá {\displaystyle r_{j,k}} mohu počítat na různých procesorech, jejich výpočet se neovlivňuje, nezávisí na sobe a může probíhat paralelně. Zatímco MGS je z tohoto pohledu sekvenční.
Na druhou stranu výpočet pomocí MGS je numericky výrazně stabilnější než výpočet pomocí CGS, kde může, vlivem zaokrouhlovacích chyb, dojít k úplné ztrátě ortogonality mezi vektory {\displaystyle q_{1},\ldots ,q_{n}}.
Označíme-li {\displaystyle Q_{k}=[q_{1},\ldots ,q_{k}]\in \mathbb {R} ^{m\times k},\;Q_{k}^{T}Q_{k}=I_{k}}, lze vztah pro ortogonalizaci vektoru {\displaystyle a_{k+1}} psát pomocí projektorů dvěma matematicky ekvivalentními způsoby
{\displaystyle p:=(I_{m}-Q_{k}Q_{k}^{T})a_{k+1}=(I_{m}-q_{k}q_{k}^{T})\ldots (I_{m}-q_{2}q_{2}^{T})(I_{m}-q_{1}q_{1}^{T})a_{k+1}.}
První projekce odpovídá výpočtu pomocí CGS, druhá postupná výpočtu pomocí MGS. Je zřejmé že CGS ortogonalizace (projekce) se počítá paralelně do všech směrů najednou, kdežto sekvenční ortogonalizace (projekce) MGS umožňuje v {\displaystyle j}-tém kroku částečně eliminovat chyby vzniklé zaokrouhlováním v předchozích krocích {\displaystyle (j-1),\ldots ,2,1}.
Řešením v praxi používaným bývá tzv. klasický Gramův-Schmidtův algoritmus s iteračním zpřesněním (ICGS), který obsahuje dvě vnitřní smyčky jako CGS (je tedy paralelizovatelný), ale obě smyčky se provedou dvakrát (čímž se výrazně zlepší numerické vlastnosti, ztráta ortogonality mezi vektory {\displaystyle q_{i}} je pak dokonce menší než u MGS).
### Ztráta ortogonality
Nechť {\displaystyle {\hat {Q}}_{n}} je matice vektorů spočtených pomocí některé varianty Gramova-Schmidtova algoritmu v počítači se standardní konečnou aritmetikou s plovoucí řádovou čárkou, tj. {\displaystyle {\hat {Q}}_{n}=Q_{n}+E_{n}\approx Q_{n}} a {\displaystyle {\hat {Q}}_{n}^{T}{\hat {Q}}_{n}\approx I_{n}}. Veličina
{\displaystyle \|{\hat {Q}}_{n}^{T}{\hat {Q}}_{n}-I_{n}\|_{2}}
se nazývá ztráta ortogonality a je jednou z klíčových veličin sloužících k posouzení kvality spočtené ortonormální báze.
Uvažujme tzv. Lauchliho matici
{\displaystyle A=\left[{\begin{array}{ccc}1&\ldots &1\\\rho &&0\\&\ddots &\\0&&\rho \end{array}}\right]\in \mathbb {R} ^{(n+1)\times n},\qquad n=20,\;\rho =10^{-7},\;\kappa _{2}(A)\approx 4.47\times 10^{7},}
kde {\displaystyle \kappa _{2}(A)} je podmíněnost matice {\displaystyle A}.
Uvažujeme-li standardní aritmetiku se strojovou přesností {\displaystyle \epsilon _{M}\approx 2.22\times 10^{-16}} (double), pak ztráta ortogonality odpovídající jednotlivým výše zmíněným algoritmům aplikovaným na danou Lauchliho matici, je ve druhém sloupci následující tabulky. Ve třetím sloupci je obecný vztah platný pro libovolnou matici {\displaystyle A}
| Algoritmus | Ztráta ortogonality (Lauchliho matice) | Ztráta ortogonality (obecně) |
| ---------- | -------------------------------------- | ----------------------------------------------- |
| CGS | {\displaystyle 2.2\times 10^{-2}} | {\displaystyle \kappa _{2}^{2}(A)\epsilon _{M}} |
| MGS | {\displaystyle 2.2\times 10^{-9}} | {\displaystyle \kappa _{2}(A)\epsilon _{M}} |
| ICGS | {\displaystyle 2.4\times 10^{-16}} | {\displaystyle \epsilon _{M}} |
## Vztah Gramova-Schmidtova algoritmu a QR rozkladu
Srovnáním sloupcových vektorů {\displaystyle a_{k},\;q_{j}} a koeficientů {\displaystyle r_{j,k}} do matic,
{\displaystyle A=[a_{1},\ldots ,a_{n}],\quad Q=[q_{1},\ldots ,q_{n}]\in \mathbb {R} ^{m\times n},\quad R=\left[{\begin{array}{cccc}r_{1,1}&r_{1,2}&\ldots &r_{1,n}\\0&r_{2,2}&\ldots &r_{2,n}\\\vdots &\ddots &\ddots &\vdots \\0&\ldots &0&r_{n,n}\end{array}}\right]\in \mathbb {R} ^{n\times n},}
kde {\displaystyle Q^{T}Q=I_{n}} a {\displaystyle R} je čtvercová regulární matice dostáváme
{\displaystyle A=QR}
tedy QR rozklad matice {\displaystyle A} (pro ověření stačí porovnat {\displaystyle k}-tý sloupec rovnosti, tedy {\displaystyle a_{k}} s {\displaystyle k}-tým sloupcem součinu {\displaystyle QR}).
## Ortogonální polynomy
Gramův-Schmidtův algoritmus lze aplikovat na prvky libovolného prostoru se skalárním součinem. Uvažujeme například prostor polynomů {\displaystyle {\mathcal {P}}(a,b)} se skalárním součinem
{\displaystyle \langle p(x),q(x)\rangle _{w}=\int _{a}^{b}p(x)q(x)w(x)dx},
kde {\displaystyle w(x)} je nějaká váhová funkce. Aplikací Gramova-Schmidtova algoritmu na sadu vektorů (polynomů) {\displaystyle 1,x,x^{2},\ldots ,x^{n-1}} (v tomto pořadí) dostáváme, pro vhodně volené {\displaystyle a,\,b} a váhovou funkci {\displaystyle w(x)} libovolnou sadu ortogonálních polynomů (normalizovanou vzhledem k normě indukované daným skalárním součinem).
Pro {\displaystyle a=-1,\,b=1,\,w(x)=1} Gramův-Schmidtův algoritmus generuje Legenderovy polynomy,
pro {\displaystyle a=-1,\,b=1,\,w(x)=(1-x^{2})^{-1/2}} dostaneme Čebyševovy polynomy prvního druhu,
atd.
|
cswiki/735359
|
cswiki
| 735,359
|
Gramova–Schmidtova ortogonalizace
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gramova%E2%80%93Schmidtova_ortogonalizace
|
2025-05-19T14:43:24Z
|
cs
|
Q475239
| 155,213
|
{{Upravit}}
'''Gramův-Schmidtův proces''' neboli '''Gramova-Schmidtova ortogonalizace''' (nesprávně<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Internetová jazyková příručka
| url = http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=400#nadpis1
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-10-31
| vydavatel = Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR
}}</ref> ''Gram-Schmidtova ortogonalizace'') je metoda, která v daném [[unitární prostor|unitárním prostoru]] (neboli [[vektorový prostor|vektorovém prostoru]] se [[skalární součin|skalárním součinem]]) umožňuje pro zadanou [[konečná množina|konečnou množinu]] [[vektor]]ů nalézt [[Ortonormální báze|ortonormální bázi]] [[podprostor]]u jimi generovaného.
== Algoritmus ==
Uvažujme pro jednoduchost <math>\mathbb{R}^m</math> reálný lineární vektorový prostor sloupcových vektorů o <math>m</math> složkách (se standardním skalárním součinem). Nechť <math>a_1,\ldots,a_n\in\mathbb{R}^m</math> jsou, opět pro jednoduchost, [[Lineární nezávislost|lineárně nezávislé]], tedy <math>n\leq m</math>. Úkolem je nalézt ortonormální bázi <math>q_1,\ldots,q_n</math> <math>n</math>-rozměrného podprostoru <math>\mathbb{R}^m</math>, který vektory <math>a_i</math> generují; má tedy platit
:<math>\mathrm{span}\{a_1,\ldots,a_n\}=\mathrm{span}\{q_1,\ldots,q_n\},\qquad \langle q_k,q_j\rangle=q_j^Tq_k = \delta_{k,j}</math>
kde <math>\mathrm{span}</math> značí [[lineární obal]] množiny v závorce.
[[Algoritmus]] danou sadu vektorů prochází postupně přičemž v každém kroku vygeneruje nový vektor hledané báze. Omezíme-li se pouze na první vektor, a protože požadujeme aby <math>\|q_1\|=1</math>, musí platit
:<math>a_1 = q_1r_{1,1},\qquad \text{kde}\quad r_{1,1}=\|a_1\|_2,</math>
a dostáváme vztah pro výpočet prvního vektoru ortonormální báze <math>q_1=a_1/\|a_1\|_2</math>. Protože <math>a_2</math> je lineárně nezávislý na <math>a_1</math> a tedy i na <math>q_1</math>, můžeme ho vyjádřit jako
:<math>a_2 = q_1r_{1,2} + q_2r_{2,2},</math>
kde <math>q_2</math> je nějaký nový vektor takový, že <math>q_1^Tq_2=0,\;\|q_2\|_2=1</math>. Po pronásobení předchozího vztahu <math>q_1^T</math> zleva,
:<math>q_1^Ta_2 = q_1^Tq_1r_{1,2} + q_1^Tq_2r_{2,2}=r_{1,2}</math>
(připomeňme, že <math>q_1^Tq_1=\|q_1\|_2^2=1</math>), dostaneme vztah pro výpočet <math>r_{1,2}</math> (ortogonalizační koeficient; tj. velikost projekce <math>a_2</math> do směru <math>q_1</math>). Protože známe <math>a_2,\,q_1,\,r_{1,2}</math> dostáváme
:<math>a_2-q_1r_{1,2} = q_2r_{2,2}, \qquad\text{kde}\quad r_{2,2}=\|a_2-q_1r_{1,2}\|_2</math>
je norma zbytku vektoru <math>a_2</math> po ortogonalizaci proti <math>q_1</math>. Všimněme si, že po dosazení za <math>r_{1,2}</math> dostáváme
:<math>a_2-q_1q_1^Ta_2 = (I_m-q_1q_1^T)a_2 = q_2r_{2,2},\qquad\text{kde matice}\quad (I_m-q_1q_1^T)</math>
není nic jiného, než [[ortogonální projektor]] do [[ortogonální doplněk|ortogonálního doplňku]] <math>\mathrm{span}\{q_1\}^\perp</math> lineárního obalu vektoru <math>q_1</math> v <math>\mathbb{R}^m</math>.
Tento postup lze zřejmě opakovat do vyčerpání všech vektorů <math>a_k</math>.
Algoritmicky zapsáno:
:00: '''vstup''' <math>a_1,\ldots,a_n</math>
:01: <math>r_{1,1} := \|a_1\|_2</math>
:02: <math>q_1 := a_1/r_{1,1}</math>
:03: '''for''' <math>k := 2,\ldots,n</math>
:04: <math>p := a_k</math>
:05: '''for''' <math>j := 1,\ldots,k-1</math>
:06: <math>r_{j,k} := q_j^Tp = \langle p,q_j\rangle</math>
:07: '''end'''
:08: '''for''' <math>j := 1,\ldots,k-1</math>
:09: <math>p := p - q_jr_{j,k}</math>
:10: '''end'''
:11: <math>r_{k,k} := \|p\|_2</math>
:12: <math>q_k := p/r_{k,k}</math>
:13: '''end'''
Tato varianta algoritmu se nazývá '''klasický Gramův-Schmidtův algoritmus (CGS)''' a je novější než varianta původní, dnes zvaná '''modifikovaný Gramův-Schmidtův algoritmus (MGS)'''. MGS získáme z výše popsaného CGS prostým vypuštěním řádků 07 a 08, tedy, spojením obou vnitřních cyklů.
== Varianty algoritmu a jejich chování ==
Oba algoritmy CGS i MGS jsou matematicky ekvivalentní, jejich reálné implementace mají výrazně odlišné chování.
CGS algoritmus je výrazně paralelní. Výpočet první vnitřní smyčky (tj. výpočet koeficientů <math>r_{j,k}</math>) lze provádět nezávisle pro jednotlivá <math>j</math>; tedy, jednotlivá <math>r_{j,k}</math> mohu počítat na různých procesorech, jejich výpočet se neovlivňuje, nezávisí na sobe a může probíhat paralelně. Zatímco MGS je z tohoto pohledu sekvenční.
Na druhou stranu výpočet pomocí MGS je numericky výrazně stabilnější než výpočet pomocí CGS, kde může, vlivem zaokrouhlovacích chyb, dojít k úplné ztrátě ortogonality mezi vektory <math>q_1,\ldots,q_n</math>.
Označíme-li <math>Q_{k}=[q_1,\ldots,q_{k}]\in\mathbb{R}^{m\times k},\;Q_{k}^TQ_{k}=I_{k}</math>, lze vztah pro ortogonalizaci vektoru <math>a_{k+1}</math> psát pomocí projektorů dvěma matematicky ekvivalentními způsoby
:<math>p := (I_m-Q_{k}Q_{k}^T)a_{k+1}=(I_m-q_kq_k^T)\ldots(I_m-q_2q_2^T)(I_m-q_1q_1^T)a_{k+1}.</math>
První projekce odpovídá výpočtu pomocí CGS, druhá postupná výpočtu pomocí MGS. Je zřejmé že CGS ortogonalizace (projekce) se počítá paralelně do všech směrů najednou, kdežto sekvenční ortogonalizace (projekce) MGS umožňuje v <math>j</math>-tém kroku částečně eliminovat chyby vzniklé zaokrouhlováním v předchozích krocích <math>(j-1),\ldots,2,1</math>.
Řešením v praxi používaným bývá tzv. '''klasický Gramův-Schmidtův algoritmus s iteračním zpřesněním (ICGS)''', který obsahuje dvě vnitřní smyčky jako CGS (je tedy paralelizovatelný), ale obě smyčky se provedou dvakrát (čímž se výrazně zlepší numerické vlastnosti, ztráta ortogonality mezi vektory <math>q_i</math> je pak dokonce menší než u MGS).
=== Ztráta ortogonality ===
Nechť <math>\hat{Q}_n</math> je matice vektorů spočtených pomocí některé varianty Gramova-Schmidtova algoritmu v počítači se standardní konečnou aritmetikou s plovoucí řádovou čárkou, tj. <math>\hat{Q}_n=Q_n+E_n\approx Q_n</math> a <math>\hat{Q}_n^T\hat{Q}_n\approx I_n</math>. Veličina
:<math>\|\hat{Q}_n^T\hat{Q}_n-I_n\|_2</math>
se nazývá '''ztráta ortogonality''' a je jednou z klíčových veličin sloužících k posouzení kvality spočtené ortonormální báze.
Uvažujme tzv. '''Lauchliho matici'''<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Lauchli matrix
| url = http://math.nist.gov/MatrixMarket/deli/Lauchli/information.html
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-11-03
| vydavatel = Matrix Market
}}</ref>
:<math>A=\left[\begin{array}{ccc}1&\ldots&1\\\rho&&0\\&\ddots&\\0&&\rho\end{array}\right]\in\mathbb{R}^{(n+1)\times n}, \qquad n=20,\; \rho=10^{-7},\; \kappa_2(A)\approx 4.47\times10^7,</math>
kde <math>\kappa_2(A)</math> je [[Podmíněnost matice|podmíněnost]] matice <math>A</math>.
Uvažujeme-li standardní aritmetiku se [[Strojová přesnost|strojovou přesností]] <math>\epsilon_M\approx2.22\times10^{-16}</math> (double), pak ztráta ortogonality odpovídající jednotlivým výše zmíněným algoritmům aplikovaným na danou Lauchliho matici, je ve druhém sloupci následující tabulky. Ve třetím sloupci je obecný vztah platný pro libovolnou matici <math>A</math>
{| class="wikitable"
|+
! Algoritmus
! Ztráta ortogonality (Lauchliho matice)
! Ztráta ortogonality (obecně)
|-
|CGS
|<math>2.2\times10^{-2}</math>
|<math>\kappa_2^2(A)\epsilon_M</math>
|-
|MGS
|<math>2.2\times10^{-9}</math>
|<math>\kappa_2(A)\epsilon_M</math>
|-
|ICGS
|<math>2.4\times10^{-16}</math>
|<math>\epsilon_M</math>
|-
|}
== Vztah Gramova-Schmidtova algoritmu a QR rozkladu ==
Srovnáním sloupcových vektorů <math>a_k,\;q_j</math> a koeficientů <math>r_{j,k}</math> do matic,
:<math>A=[a_1,\ldots,a_n],\quad Q=[q_1,\ldots,q_n]\in\mathbb{R}^{m\times n},\quad R=\left[\begin{array}{cccc}r_{1,1}&r_{1,2}&\ldots&r_{1,n} \\ 0&r_{2,2}&\ldots&r_{2,n}\\\vdots&\ddots&\ddots&\vdots\\0&\ldots&0&r_{n,n}\end{array}\right]\in\mathbb{R}^{n\times n},</math>
kde <math>Q^TQ=I_n</math> a <math>R</math> je čtvercová [[regulární matice]] dostáváme
:<math>A=QR</math>
tedy [[QR rozklad]] matice <math>A</math> (pro ověření stačí porovnat <math>k</math>-tý sloupec rovnosti, tedy <math>a_k</math> s <math>k</math>-tým sloupcem součinu <math>QR</math>).
== Ortogonální polynomy ==
Gramův-Schmidtův algoritmus lze aplikovat na prvky libovolného prostoru se skalárním součinem. Uvažujeme například prostor polynomů <math>\mathcal{P}(a,b)</math> se skalárním součinem
:<math>\langle p(x),q(x)\rangle_w = \int_a^b p(x)q(x)w(x)dx</math>,
kde <math>w(x)</math> je nějaká [[váhová funkce]]. Aplikací Gramova-Schmidtova algoritmu na sadu vektorů (polynomů) <math>1,x,x^2,\ldots,x^{n-1}</math> (v tomto pořadí) dostáváme, pro vhodně volené <math>a,\,b</math> a váhovou funkci <math>w(x)</math> libovolnou sadu [[Ortogonální polynomy|ortogonálních polynomů]] (normalizovanou vzhledem k normě indukované daným skalárním součinem).
Pro <math>a=-1,\,b=1,\,w(x)=1</math> Gramův-Schmidtův algoritmus generuje [[Legenderovy polynomy]],
pro <math>a=-1,\,b=1,\,w(x)=(1-x^2)^{-1/2}</math> dostaneme [[Čebyševovy polynomy]] prvního druhu,
atd.
== Reference ==
<references/>
== Literatura ==
* [[Gene H. Golub|Gene Howard Golub]], Charles F. Van Loan: ''Matrix Computations'', Johns Hopkins University Press, 1996 (3rd Ed.). (Zejména kapitoly 5.2.7 CGS, 5.2.8 MGS a 5.2.9 Work and Accuracy.)
* J. Duintjer Tebbens, I. Hnětynková, M. Plešinger, [[Zdeněk Strakoš|Z. Strakoš]], P. Tichý: ''Analýza metod pro maticové výpočty, základní metody.'' Matfyzpress 2012. {{ISBN|978-80-7378-201-6}}. (Kapitola 3, Ortogonální transformace a QR rozklady, str. 53-88.)
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Lineární algebra]]
| 24,916,242
|
[]
| true
|
# Vakunajka
Vakunajka (rusky Вакунайка) je řeka v Irkutské oblasti v Rusku. Je 362 km dlouhá. Povodí má rozlohu 10 100 km².
## Průběh toku
Protéká střední částí Středosibiřské planiny. Ústí zprava do Čony (povodí Viljuje).
## Vodní stav
Zdrojem vody jsou sněhové a dešťové srážky. Významným přítokem zprava je Killemtine.
|
cswiki/292777
|
cswiki
| 292,777
|
Vakunajka
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vakunajka
|
2024-02-06T10:52:49Z
|
cs
|
Q1027585
| 12,198
|
{{Infobox - vodní tok
| řeka = Vakunajka
| alt =
| délka = 362
| průtok =
| plocha = 10 100
| světadíl = [[Asie]]
| pramen = [[Středosibiřská planina]]
| výška1 =
| ústí = [[Čona]]
| výška2 =
| protéká = {{vlajka a název|Rusko}} ''([[Irkutská oblast]])''
| povodí = [[Severní ledový oceán]], [[moře Laptěvů]], [[Lena]], [[Viljuj]], [[Čona]]
| hčp =
}}
'''Vakunajka''' ({{Vjazyce2|ru|''Вакунайка''}}) je [[řeka]] v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]] v [[Rusko|Rusku]]. Je 362 [[kilometr|km]] dlouhá. [[Povodí]] má rozlohu 10 100 [[kilometr čtvereční|km²]].
== Průběh toku ==
Protéká střední částí [[Středosibiřská planina|Středosibiřské planiny]]. Ústí zprava do [[Čona|Čony]] (povodí [[Viljuj]]e).
== Vodní stav ==
Zdrojem vody jsou [[sníh|sněhové]] a [[déšť|dešťové]] [[srážky]]. Významným přítokem zprava je [[Killemtine]].
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Velká sovětská encyklopedie|Вакунайка}}
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
[[Kategorie:Řeky v Irkutské oblasti]]
[[Kategorie:Povodí Viljuje]]
| 23,630,603
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"D\u00e9lka toku": "362 km", "Plocha povod\u00ed": "10 100 km\u00b2", "Sv\u011btad\u00edl": "Asie"}}, {"title": "Pramen", "data": {"Pramen": "St\u0159edosibi\u0159sk\u00e1 planina"}}, {"title": "\u00dast\u00ed", "data": {"\u00dast\u00ed": "\u010cona \u00b7 61\u00b044\u203224\u2033 s. \u0161., 109\u00b036\u203224\u2033 v. d."}}, {"title": "Prot\u00e9k\u00e1", "data": {"Prot\u00e9k\u00e1": "Rusko (Irkutsk\u00e1 oblast)"}}, {"title": "\u00damo\u0159\u00ed, povod\u00ed", "data": {"\u00damo\u0159\u00ed, povod\u00ed": ["Severn\u00ed ledov\u00fd oce\u00e1n, mo\u0159e Lapt\u011bv\u016f, Lena, Viljuj, \u010cona", "multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Josef Vejvoda (politik)
Josef Vejvoda (* 10. srpna 1935) je bývalý český politik, na přelomu 20. a 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD.
## Biografie
V komunálních volbách roku 1994 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města Klášterec nad Ohří za ČSSD. V senátních volbách roku 1996 kandidoval do horní komory parlamentu za senátní obvod č. 5 - Chomutov jako kandidát ČSSD. Získal 16 % hlasů a nepostoupil do 2. kola. Profesně se uvádí jako podnikatel.
K roku 1998 se uvádí profesně jako podnikatel, bytem Klášterec nad Ohří. Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Severočeský kraj). Byl členem sněmovního zemědělského výboru. V parlamentu setrval do voleb v roce 2002. V roce 2002 Lidové noviny označily Vejvodu za nejtiššího poslance, protože v rozpravě sněmovny vystoupil za celé funkční období jen třikrát. V roce 2001 se nicméně ve sněmovně podílel na přípravě nového zákona o zahrádkářích.
|
cswiki/868517
|
cswiki
| 868,517
|
Josef Vejvoda (politik)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Vejvoda_(politik)
|
2023-06-22T21:11:49Z
|
cs
|
Q12026713
| 31,029
|
{{Infobox - politik
| jméno = Josef Vejvoda
| úřad = poslanec [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]]
| od = [[1998]]
| do = [[2002]]
}}
'''Josef Vejvoda''' (* [[10. srpen|10. srpna]] [[1935]]) je bývalý [[Česko|český]] politik, na přelomu 20. a 21. století poslanec [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]].
== Biografie ==
V [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994|komunálních volbách roku 1994]] neúspěšně kandidoval do zastupitelstva města [[Klášterec nad Ohří]] za ČSSD.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = komunalnipolitika.cz
| titul = Počet obyvatel: 15 593 Osoba: Josef Vejvoda
| url = http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_klasterec_nad_ohri?prijmeni=Vejvoda&jmeno=Josef
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-12-31
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200619225328/http://www.komunalnipolitika.cz/mesto_klasterec_nad_ohri?prijmeni=Vejvoda&jmeno=Josef
| datum archivace = 2020-06-19
| nedostupné = ano
}}</ref> V [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996|senátních volbách roku 1996]] kandidoval do horní komory parlamentu za [[senátní obvod č. 5 - Chomutov]] jako kandidát ČSSD. Získal 16 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = volby.cz
| titul = Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. – 16.11.1996
| url = http://www.volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=5
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-12-31
}}</ref> Profesně se uvádí jako podnikatel.<ref>Zpráva ČTK: Seznam kandidátů pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, Datum vydání: 14.11.1996, Čas vydání: 17:09, ID: 19961114D01854.</ref>
K roku 1998 se uvádí profesně jako podnikatel, bytem [[Klášterec nad Ohří]].<ref>Zpráva ČTK: Návrh kandidátky ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny, Datum vydání: 22.4.1998, Čas vydání: 14:38, ID: 19980421D02207.</ref> Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1998|volbách v roce 1998]] byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod [[Severočeský kraj]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = volby.cz
| titul = Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 19. - 20.6.1998
| url = http://www.volby.cz/pls/ps1998/u321?xpl=0&xtr=1&xvstrana=07&xkraj=00
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-12-31
}}</ref> Byl členem sněmovního zemědělského výboru. V parlamentu setrval do [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2002|voleb v roce 2002]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]]
| titul = Josef Vejvoda
| url = http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=424&o=3
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-12-31
}}</ref> V roce 2002 [[Lidové noviny]] označily Vejvodu za ''nejtiššího poslance'', protože v rozpravě sněmovny vystoupil za celé funkční období jen třikrát.<ref>Zpráva ČTK: LN: Nejméně práce ve sněmovně odvedli poslanci ČSSD, Datum vydání: 6.3.2002, Čas vydání: 10:39, ID: 20020306F01042.</ref> V roce 2001 se nicméně ve sněmovně podílel na přípravě nového zákona o zahrádkářích.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = agris.cz
| titul = Zahrádkáře má ochránit nový zákon
| url = http://www.agris.cz/clanek/106002
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-12-31
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://www.psp.cz/sqw/detail.sqw?id=424&o=3 Josef Vejvoda v parlamentu]
{{Pahýl}}
{{Portály|Česko|Lidé|Politika}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT:Vejvoda, Josef}}
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1998–2002)]]
[[Kategorie:Členové SOCDEM]]
[[Kategorie:Politici z Ústeckého kraje]]
[[Kategorie:Lidé z Klášterce nad Ohří]]
[[Kategorie:Narození 10. srpna]]
[[Kategorie:Narození v roce 1935]]
[[Kategorie:Muži]]
| 22,911,057
|
[{"title": "poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny", "data": {"poslanec Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny": "Ve funkci: \u00b7 1998 \u2013 2002"}}, {"title": "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost", "data": {"\u010clenstv\u00ed": "Soci\u00e1ln\u00ed demokracie", "Narozen\u00ed": "10. srpna 1935 (89 let)", "Profese": "politik", "Stranick\u00e1 p\u0159\u00edslu\u0161nost": ["Seznam d\u011bl: SK\u010cR | Knihovny.cz", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky. \u00b7 Chyb\u00ed svobodn\u00fd obr\u00e1zek."]}}]
| false
|
# Heike Langeová
Heike Langeová (* 31. října 1955 Rostock), provdaná Kahlová, je bývalá východoněmecká rychlobruslařka.
Na mezinárodních závodech se poprvé objevila v roce 1975. Tehdy také dosáhla svých největších úspěchů: vyhrála Mistrovství světa juniorů a získala stříbrnou medaili na seniorském Mistrovství světa ve sprintu. Další rok se zúčastnila Zimních olympijských her 1976 (500 m – 10. místo, 1000 m – 8. místo) a následně ukončila sportovní kariéru.
|
cswiki/1277889
|
cswiki
| 1,277,889
|
Heike Langeová
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heike_Langeov%C3%A1
|
2022-11-30T09:16:26Z
|
cs
|
Q3133434
| 17,080
|
{{Infobox - rychlobruslař
<!-- všeobecné informace -->
| jméno = Heike Langeová
| obrázek = Bundesarchiv Bild 183-N1222-0018, Heike Lange.jpg
| velikost obrázku = 250px
| popisek = Heike Langeová (1974)
| celé jméno = Heike Kahl
| rodné jméno = Heike Lange
| datum narození = {{datum narození a věk|1955|10|31}}
| místo narození = [[Rostock]], [[Německá demokratická republika|NDR]]
| výška =
| hmotnost =
<!-- kariéra -->
| specializace =
| klub =
| trenér =
| reprezentace = 1975
| ukončení kariéry = 1976
}}
{{Infobox - medaile
| soutěž1 = [[Mistrovství světa v rychlobruslení|Mistrovství světa]]
| medaile1 =
{{Medaile|2|[[Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 1975|1975 Göteborg]]|sprint}}
}}
'''Heike Langeová''' (* [[31. říjen|31. října]] [[1955]] [[Rostock]]), provdaná '''Kahlová''', je bývalá [[Německá demokratická republika|východoněmecká]] [[rychlobruslení|rychlobruslařka]].
Na mezinárodních závodech se poprvé objevila v roce 1975. Tehdy také dosáhla svých největších úspěchů: vyhrála [[Mistrovství světa v rychlobruslení juniorů 1975|Mistrovství světa juniorů]] a získala stříbrnou medaili na seniorském [[Mistrovství světa v rychlobruslení ve sprintu 1975|Mistrovství světa ve sprintu]]. Další rok se zúčastnila [[Rychlobruslení na Zimních olympijských hrách 1976|Zimních olympijských her 1976]] (500 m – 10. místo, 1000 m – 8. místo) a následně ukončila sportovní kariéru.
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Speedskatingnews|heike-lange}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Sport|Německo}}
{{DEFAULTSORT:Langeová, Heike}}
[[Kategorie:Východoněmecké rychlobruslařky]]
[[Kategorie:Východoněmečtí olympionici]]
[[Kategorie:Narození 31. října]]
[[Kategorie:Narození v roce 1955]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Narození v Rostocku]]
| 22,124,673
|
[{"title": "Heike Langeov\u00e1", "data": {"Cel\u00e9 jm\u00e9no": "Heike Kahl", "Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Heike Lange", "Datum narozen\u00ed": "31. \u0159\u00edjna 1955 (69 let)", "M\u00edsto narozen\u00ed": "Rostock, NDR"}}, {"title": "Rychlobrusla\u0159sk\u00e1 kari\u00e9ra", "data": {"Reprezentace": "od 1975", "Konec kari\u00e9ry": "1976", "Rychlobrusla\u0159sk\u00e1 kari\u00e9ra": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}, {"title": "Mistrovstv\u00ed sv\u011bta", "data": {"st\u0159\u00edbro": "1975 G\u00f6teborg \u00b7 sprint"}}]
| false
|
# Warsonofiusz (Doroszkiewicz)
Warsonofiusz (světským jménem: Bazyli Doroszkiewicz; * 2. června 1956, Bielsk Podlaski) je polský duchovní Polské pravoslavné církve, biskup siemiatycký a vikář varšavsko-bílské eparchie.
## Život
Narodil se 2. června 1956 ve městě Bielsk Podlaski v rodině kněze.
Roku 1976 dokončil Varšavský pravoslavný duchovní seminář. Absolvoval také studium Vyššího semináře v Jabłeczné a na Křesťanské teologické akademii ve Varšavě. Dne 8. října 1980 byl postřižen na rjasofora a následující den byl biskupem lublinským Szymonem (Romańczukem) rukopoložen na jerodiákona.
V letech 1982–1989 studoval na Pravoslavném teologickém semináři svatého Vladimíra ve Spojených státech amerických. Pravoslavném teologickém ústavu svatého Sergeje v Paříži a také v Řecku, kde pobýval na hoře Athos. Dne 14. září 1983 byl metropolitou washingtonským a celé Ameriky a Kanady Theodosiem rukopoložen na jeromonacha.
Roku 1989 byl jmenován představeným Jableczenského monastýru. Dne 18. prosince 1990 byl postřižen do malé schimy se jménem Warsonofiusz na počest svatého Barsanufia Velikého. Od roku 1992 byl pomocníkem představeného chrámu svaté Marie Magdaleny ve Varšavě. Roku 1995 byl povýšen na igumena.
Od roku 1998 byl prorektorem a přednášejícím na Varšavském duchovním semináři. Dne 18. března 2004 byl povýšen na archimandritu a následující rok jmenován představeným monastýru svatého Demetria Soluňského v obci Saki. Od roku 2007 přednášel na Bělostocké univerzitě.
Dne 27. srpna 2017 jej Svatý synod zvolil biskupem siemiatyckým a vikářem varšavsko-bílské eparchie. Biskupská chirotonie proběhla 8. října 2017 v chrámu svatých Petra a Pavla v Siemiatycze. Hlavním světitelem byl metropolita varšavský a celého Polska Sáva.
|
cswiki/1975239
|
cswiki
| 1,975,239
|
Warsonofiusz (Doroszkiewicz)
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Warsonofiusz_(Doroszkiewicz)
|
2025-08-06T13:31:58Z
|
cs
|
Q20031022
| 27,445
|
{{Infobox - křesťanský vůdce
| typ = biskup
| čestný prefix = Jeho Přeosvícenost
| jméno = Warsonofiusz
| čestný sufix =
| titul = Biskup siemiatycký<br>[[Eparchie varšavsko-bílská|Vikář varšavsko-bílské eparchie]]
| obrázek =
| velikost obrázku =
| alt =
| popisek =
| církev = [[Polská pravoslavná církev]]
| provincie =
| metropole =
| arcidiecéze =
| diecéze = [[Eparchie varšavsko-bílská|Varšava]]
| sídlo =
| datum jmenování = [[8. říjen|8. října]] [[2017]]
| zvolen =
| uveden do úřadu =
| období služby = <!-- alternativa k datu jmenování -->
| pontifikát začal =
| pontifikát skončil =
| emeritura =
| předchůdce =
| nástupce =
| v opozici k =
| titulární kostel =
| heslo =
| heslo česky =
| znak =
| velikost znaku =
| institut =
| hnutí =
| postulát =
| noviciát =
| zasvěcení =
| sliby = [[18. prosinec|18. prosince]] [[1990]]
| dočasné sliby =
| doživotní sliby =
| opatská benedikce =
| ordinace =
| změna =
| služby =
| nižší svěcení =
| jáhenské svěcení = [[9. říjen|9. října]] [[1980]]
| světitel jáhna = [[Szymon (Romańczuk)]]
| kněžské svěcení = [[14. září]] [[1983]]
| světitel kněze = [[Theodosius (Lazor)]]
| biskupské svěcení = [[8. říjen|8. října]] [[2017]]
| světitel biskupa = [[Sáva (metropolita varšavský)|Sawa]]
| 1. spolusvětitel biskupa =
| 2. spolusvětitel biskupa =
| kardinálská kreace =
| kreoval =
| titul kardinála =
| další úřady = <!-- <div>
*Biskup (1998–2008)
</div> -->
| zúčastnil se = <!-- <div>
*významné události 1
*významné události 2
</div> -->
| rodné jméno = Bazyli Doroszkiewicz
| jméno v rodném jazyce =
| země = {{Vlajka a název|Polsko}}
| datum narození = {{Datum narození a věk |1956|6|2}}
| místo narození = [[Bielsk Podlaski]], [[Polská lidová republika]]
| křest =
| první svaté přijímání =
| biřmování =
| datum úmrtí =
| místo úmrtí =
| příčina úmrtí =
| místo pohřbení =
| zeměpisná šířka = <!-- místa hrobu -->
| zeměpisná délka = <!-- místa hrobu -->
| národnost = polská
| denominace =
| vyznání =
| osobní sídlo =
| rodiče =
| blízká osoba =
| choť =
| děti =
| příbuzní =
| povolání =
| vzdělání =
| alma mater = [[Křesťanská teologická akademie ve Varšavě]]
| ovlivněn =
| ovlivnil =
| známý díky =
| významné dílo =
| podpis =
| velikost podpisu =
| alt podpisu =
| citát =
| řády a ocenění =
| poznámky =
| související články =
| web =
| začátek procesu = <!-- začátek kanonizačního procesu -->
| datum beatifikace =
| místo beatifikace =
| beatifikoval =
| datum kanonizace =
| místo kanonizace =
| kanonizoval =
| svátek =
| uctíván církvemi =
| titul svatého =
| atributy =
| patron =
| spolupatron =
| místo úcty =
| popření kultu =
| jméno papeže =
| commonscat =
| wikicitáty =
}}
'''Warsonofiusz''' (světským jménem: Bazyli Doroszkiewicz; * [[2. červen|2. června]] [[1956]], [[Bielsk Podlaski]]) je [[Polsko|polský]] duchovní [[Polská pravoslavná církev|Polské pravoslavné církve]], biskup siemiatycký a [[Pomocný biskup|vikář]] [[Eparchie varšavsko-bílská|varšavsko-bílské eparchie]].
== Život ==
Narodil se 2. června 1956 ve městě Bielsk Podlaski v rodině kněze.
Roku 1976 dokončil [[Varšavský pravoslavný duchovní seminář]]. Absolvoval také studium Vyššího semináře v [[Jabłeczna|Jabłeczné]] a na [[Křesťanská teologická akademie ve Varšavě|Křesťanské teologické akademii ve Varšavě]]. Dne 8. října 1980 byl [[Postřižiny|postřižen]] na [[Mnišství|rjasofora]] a následující den byl biskupem lublinským [[Szymon (Romańczuk)|Szymonem (Romańczukem)]] [[Chirotonie|rukopoložen]] na [[jerodiákon]]a.
V letech 1982–1989 studoval na [[Pravoslavný teologický seminář svatého Vladimíra|Pravoslavném teologickém semináři svatého Vladimíra]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. [[Pravoslavný teologický ústav svatého Sergeje|Pravoslavném teologickém ústavu svatého Sergeje]] v [[Paříž]]i a také v [[Řecko|Řecku]], kde pobýval na hoře [[Athos (hora)|Athos]]. Dne 14. září 1983 byl metropolitou washingtonským a celé Ameriky a Kanady [[Theodosius (Lazor)|Theodosiem]] rukopoložen na [[jeromonach]]a.
Roku 1989 byl jmenován představeným [[Jableczenský monastýr|Jableczenského monastýru]]. Dne 18. prosince 1990 byl postřižen do [[Mnišství|malé schimy]] se [[Řeholní jméno|jménem]] Warsonofiusz na počest svatého [[Barsanufius z Gazy|Barsanufia Velikého]]. Od roku 1992 byl pomocníkem představeného [[Chrám svaté Marie Magdaleny (Varšava)|chrámu svaté Marie Magdaleny]] ve [[Varšava|Varšavě]]. Roku 1995 byl povýšen na [[igumen]]a.
Od roku 1998 byl prorektorem a přednášejícím na Varšavském duchovním semináři. Dne 18. března 2004 byl povýšen na [[Archimandrita|archimandritu]] a následující rok jmenován představeným monastýru svatého Demetria Soluňského v obci Saki. Od roku 2007 přednášel na [[Bělostocká univerzita|Bělostocké univerzitě]].
Dne 27. srpna 2017 jej Svatý synod zvolil biskupem siemiatyckým a [[Pomocný biskup|vikářem]] [[Eparchie varšavsko-bílská|varšavsko-bílské eparchie]]. Biskupská [[chirotonie]] proběhla 8. října 2017 v chrámu svatých Petra a Pavla v [[Siemiatycze]]. Hlavním světitelem byl metropolita varšavský a celého Polska [[Sáva (metropolita varšavský)|Sáva]].
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|ru|Варсонофий (Дорошкевич)|131155331}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Křesťanství|Polsko}}
{{DEFAULTSORT:Doroszkiewicz, Warsonofiusz}}
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Biskupové Polské pravoslavné církve]]
[[Kategorie:Polští pravoslavní duchovní]]
[[Kategorie:Narození 2. června]]
[[Kategorie:Narození v roce 1956]]
[[Kategorie:Narození v Polsku]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
| 25,115,578
|
[{"title": "Jeho P\u0159eosv\u00edcenost \u00b7 Warsonofiusz", "data": {"C\u00edrkev": "Polsk\u00e1 pravoslavn\u00e1 c\u00edrkev", "Diec\u00e9ze": "Var\u0161ava", "Jmenov\u00e1n\u00ed": "8. \u0159\u00edjna 2017"}}, {"title": "Zasv\u011bcen\u00fd \u017eivot", "data": {"Sliby": "18. prosince 1990"}}, {"title": "Sv\u011bcen\u00ed", "data": {"J\u00e1hensk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed": "9. \u0159\u00edjna 1980 \u00b7 sv\u011btitel Szymon (Roma\u0144czuk)", "Kn\u011b\u017esk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed": "14. z\u00e1\u0159\u00ed 1983 \u00b7 sv\u011btitel Theodosius (Lazor)", "Biskupsk\u00e9 sv\u011bcen\u00ed": "8. \u0159\u00edjna 2017 \u00b7 sv\u011btitel Sawa"}}, {"title": "Osobn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Rodn\u00e9 jm\u00e9no": "Bazyli Doroszkiewicz", "Zem\u011b": "Polsko", "Datum narozen\u00ed": "2. \u010dervna 1956 (69 let)", "M\u00edsto narozen\u00ed": "Bielsk Podlaski, Polsk\u00e1 lidov\u00e1 republika", "N\u00e1rodnost": "polsk\u00e1", "Alma mater": "K\u0159es\u0165ansk\u00e1 teologick\u00e1 akademie ve Var\u0161av\u011b", "Osobn\u00ed \u00fadaje": "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."}}]
| false
|
# Gabriela Boučková
Gabriela Boučková (* 1992) rozená Bendová je česká modelka a finalistka České Miss 2014.
## Osobní život
Pochází z Olomouce.
V letech 2007-2011 studovala na Obchodní akademie v Olomouci obor Ekonomické lyceum. Ovládá anglický jazyk. Nyní[kdy?] studuje na Moravské vysoké škole v Olomouci obor Podniková ekonomika a management.
V roce 2019 se provdala za Libora Boučka.
## Soutěže Miss
- Miss Jihlava Open 2008 – finalistka
- Miss Olomouckého kraje 2008 – finalistka
- Miss Golf 2009 – finalistka[4]
- Miss Reneta 2009 – finalistka[3]
- Miss Princess of the World Czech 2010 – Miss Sympatie[6]
- Česká Miss 2014 – finalistka
|
cswiki/958240
|
cswiki
| 958,240
|
Gabriela Boučková
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gabriela_Bou%C4%8Dkov%C3%A1
|
2025-01-10T18:57:13Z
|
cs
|
Q15406831
| 20,273
|
{{Infobox - osoba}}
'''Gabriela Boučková''' (* 1992<ref>{{Citace periodika|periodikum=Seznam.cz|titul=Kozel zahradníkem sbalil další missku. Libor Bouček se přiznal ke vztahu s finalistkou České Miss|url=https://www.super.cz/340692-kozel-zahradnikem-sbalil-dalsi-missku-libor-boucek-se-priznal-ke-vztahu-s-finalistkou-ceske-miss.html|datum přístupu=2016-11-21}}</ref>) rozená '''Bendová''' je česká [[modelka]] a finalistka [[Česká Miss 2014|České Miss 2014]].
== Osobní život ==
Pochází z [[Olomouc]]e.
V letech 2007-2011 studovala na Obchodní akademie v Olomouci obor ''Ekonomické lyceum''<ref name="Miss Reneta">Miss Reneta.cz: [http://www.missreneta.cz/finalist.php?id=200902 FINALISTKA 2009 - Gabriela Bendová]</ref>. Ovládá anglický jazyk. <ref name="Miss Golf">Golf.cz: [http://www.golf.cz/fotogalerie/miss-golf/ktera-bude-miss-golf:1544/mm10:11536/ Která bude miss golf 2009] {{Wayback|url=http://www.golf.cz/fotogalerie/miss-golf/ktera-bude-miss-golf:1544/mm10:11536/ |date=20131213225528 }}</ref> Nyní{{kdy?}} studuje na [[Moravská vysoká škola Olomouc|Moravské vysoké škole v Olomouci]] obor ''Podniková ekonomika a management''.<ref>RTM TV: [http://www.tvrtm.cz/obrazem-ceska-miss-predstavuje-finalistky-10-rocniku-clanek-16283.html OBRAZEM: Česká Miss představuje finalistky 10. ročníku] {{Wayback|url=http://www.tvrtm.cz/obrazem-ceska-miss-predstavuje-finalistky-10-rocniku-clanek-16283.html |date=20131214204303 }}</ref>
V roce 2019 se provdala za [[Libor Bouček|Libora Boučka]].
== Soutěže Miss ==
* [[Miss Jihlava Open]] 2008 – ''finalistka''
* Miss Olomouckého kraje 2008 – ''finalistka''
* Miss Golf 2009 – ''finalistka''<ref name="Miss Golf" />
* Miss Reneta 2009 – ''finalistka''<ref name="Miss Reneta" />
* [[Miss Princess of the World]] Czech 2010 – ''Miss Sympatie''<ref>Český domov: [http://ceskydomov.cz/frydek-mistek/tisk/brnanka-alice-kocakova-vyhrala-ceske-finale-miss-princess-of-the-world/email/1 Brňanka Alice Kocáková vyhrála české finále Miss Princess of the World] {{Wayback|url=http://ceskydomov.cz/frydek-mistek/tisk/brnanka-alice-kocakova-vyhrala-ceske-finale-miss-princess-of-the-world/email/1 |date=20131216210258 }}</ref>
* [[Česká Miss 2014]] – ''finalistka''
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
{{Pahýl}}
{{DEFAULTSORT:Bendová, Gabriela}}
[[Kategorie:České modelky]]
[[Kategorie:Narození v roce 1992]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Ženy]]
| 24,557,025
|
[{"title": "Gabriela Bou\u010dkov\u00e1", "data": {"Narozen\u00ed": "1992 (32\u201333 let)", "Povol\u00e1n\u00ed": "modelka", "Cho\u0165": "Libor Bou\u010dek (od 2019)"}}]
| false
|
# Fourmies
Fourmies je francouzská obec v departementu Nord v regionu Hauts-de-France. V roce 2011 zde žilo 12 608 obyvatel.
## Sousední obce
Anor, Clairfontaine (Aisne), Féron, Glageon, Mondrepuis (Aisne), Trélon, Wignehies
## Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
## Sport
Každoročně v září se zde od roku 1928 koná cyklistický závod Grand Prix de Fourmies.
## Partnerská města
- Bernburg, Sasko-Anhaltsko, Německo
- Fridley, Minnesota, USA[3]
|
cswiki/1022173
|
cswiki
| 1,022,173
|
Fourmies
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fourmies
|
2022-04-06T15:22:14Z
|
cs
|
Q305007
| 37,760
|
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Fourmies
| originální jméno =
| obrázek = Streets of the French community Fourmies.jpg
| popisek =
| vlajka =
| znak = Blason ville fr Fourmies (Nord).svg
| zeměpisná šířka = 50.0181
| zeměpisná délka = 4.0539
| nadmořská výška = 174–247
| stát = Francie
| pojem vyššího celku = [[Regiony ve Francii|Region]]
| název vyššího celku = [[Hauts-de-France]]
| pojem nižšího celku = [[Francouzské departementy|Departement]]
| název nižšího celku = [[Nord (departement)|Nord]]
| pojem celku 3 = [[Francouzský arrondissement|Arrondissement]]
| název celku 3 = [[Arrondissement Avesnes-sur-Helpe|Avesnes-sur-Helpe]]
| pojem celku 4 = [[Francouzský kanton|Kanton]]
| název celku 4 = [[Kanton Trélon|Trélon]]
| administrativní dělení =
| loc-map = {{LocMap |Francie|label=Fourmies|position=bottom |width=250 |lat=50.02 |long=4.05 |float=center |caption= }}
| velikost mapy =
| rozloha = 22,98
| počet obyvatel = 12608
| obyvatelé aktuální k = 2011
| etnické složení =
| náboženské složení =
| starosta =
| web = http://www.mairie-fourmies.fr
| telefonní předvolba =
| psč = 59610
| typ statistického celku = [[INSEE]]
| název statistického celku = 59249
}}
'''Fourmies''' je [[Obec (Francie)|francouzská obec]] v departementu [[Nord (departement)|Nord]] v regionu [[Hauts-de-France]]. V roce 2011 zde žilo 12 608 obyvatel.<ref> [http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/commune.asp?annee=2011&depcom=59249 INSEE]</ref>
== Sousední obce ==
[[Anor]], [[Clairfontaine]] ([[Aisne (departement)|Aisne]]), [[Féron]], [[Glageon]], [[Mondrepuis]] (Aisne), [[Trélon]], [[Wignehies]]
== Vývoj počtu obyvatel ==
''Počet obyvatel'' <ref>[http://www.insee.fr/fr/ppp/bases-de-donnees/recensement/populations-legales/pages2012/zip/HIST_POP_COM_RP10.zip INSEE] (ZIP 2,2 MB)</ref>
<timeline>
Colors=
id:lightgrey value:gray(0.9)
id:darkgrey value:gray(0.7)
id:sfondo value:rgb(1,1,1)
id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)
ImageSize = width:400 height:323
PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30
DateFormat = x.y
Period = from:0 till:20000
TimeAxis = orientation:vertical
AlignBars = justify
ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:5000 start:0
ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:1000 start:0
BackgroundColors = canvas:sfondo
BarData=
bar:1962 text:1962
bar:1968 text:1968
bar:1975 text:1975
bar:1982 text:1982
bar:1990 text:1990
bar:1999 text:1999
bar:2010 text:2010
PlotData=
color:barra width:30 align:left
bar:1962 from:0 till: 14508
bar:1968 from:0 till: 15117
bar:1975 from:0 till: 15505
bar:1982 from:0 till: 15242
bar:1990 from:0 till: 14505
bar:1999 from:0 till: 13867
bar:2010 from:0 till: 12687
PlotData=
bar:1962 at: 14508 fontsize:S text: 14.508 shift:(-8,5)
bar:1968 at: 15117 fontsize:S text: 15.117 shift:(-10,5)
bar:1975 at: 15505 fontsize:S text: 15.505 shift:(-10,5)
bar:1982 at: 15242 fontsize:S text: 15.242 shift:(-10,5)
bar:1990 at: 14505 fontsize:S text: 14.505 shift:(-10,5)
bar:1999 at: 13867 fontsize:S text: 13.867 shift:(-10,5)
bar:2010 at: 12687 fontsize:S text: 12.687 shift:(-10,5)
TextData=
fontsize:S pos:(20,20)
text:"Zdroj: INSEE"
</timeline>
== Sport ==
Každoročně v září se zde od roku [[1928]] koná cyklistický závod [[Grand Prix de Fourmies]].
== Partnerská města ==
* {{flagicon|GER}} [[Bernburg (Saale)|Bernburg]], [[Sasko-Anhaltsko]], [[Německo]]
* {{flagicon|USA}} [[Fridley]], [[Minnesota]], [[Spojené státy americké|USA]]<ref>[http://www.mairie-fourmies.fr/spip.php?rubrique49 Oficiální stránky obce]</ref>
== Související články ==
* [[Seznam obcí v departementu Nord]]
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [http://www.mairie-fourmies.fr Oficiální stránky obce]
* {{Commonscat}}
{{Pahýl}}
{{Obce kantonu Trélon}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Francie}}
[[Kategorie:Obce v departementu Nord]]
| 21,119,911
|
[{"title": "Poloha", "data": {"Sou\u0159adnice": "50\u00b01\u20325\u2033 s. \u0161., 4\u00b03\u203214\u2033 v. d.", "Nadmo\u0159sk\u00e1 v\u00fd\u0161ka": "174\u2013247 m n. m.", "\u010casov\u00e9 p\u00e1smo": "UTC+01:00 (standardn\u00ed \u010das) \u00b7 UTC+02:00 (letn\u00ed \u010das)", "St\u00e1t": "Francie", "Region": "Hauts-de-France", "Departement": "Nord", "Arrondissement": "Avesnes-sur-Helpe", "Kanton": "Tr\u00e9lon", "Poloha": "Fourmies"}}, {"title": "Rozloha a obyvatelstvo", "data": {"Rozloha": "22,98 km\u00b2", "Po\u010det obyvatel": "12 608 (2011)", "Hustota zalidn\u011bn\u00ed": "548,7 obyv./km\u00b2"}}, {"title": "Spr\u00e1va", "data": {"Ofici\u00e1ln\u00ed web": "www.mairie-fourmies.fr", "PS\u010c": "59610", "INSEE": "59249", "Spr\u00e1va": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Bohumil Jirásek
Bohumil Jirásek (15. ledna 1931 Pavlíkov – 6. června 2021 Plzeň) byl český spisovatel, literární vědec a vysokoškolský pedagog FPE ZČU v Plzni, který se věnoval české literatuře konce 19. a první poloviny 20. století, zároveň analýze a interpretaci literárních textů. Vysokoškolského vzdělání nabyl 1956 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde vystudoval češtinu s ruštinou. Kandidátem věd o umění se stal tamtéž v roce 1968, kdy obhájil dizertační práci Proměny reflexivní lyriky na přelomu 20. a 30. let. O rok dříve získal akademický titul PhDr. prací Reflexivní prvky v milostné lyrice S. K. Neumanna a Přírodní lyrika S. K. Neumanna v 30. letech. Jmenování docentem české literatury se uskutečnilo 1986 na FF Univerzity Palackého v Olomouci. Zemřel v Plzni 6. června 2021 ve věku 90 let.
|
cswiki/925
|
cswiki
| 925
|
Bohumil Jirásek
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohumil_Jir%C3%A1sek
|
2023-08-24T07:57:53Z
|
cs
|
Q11218247
| 21,348
|
{{Infobox - osoba
| titul před = Doc. PhDr.
| titul za = CSc.
| místo narození = [[Pavlíkov ]] <br />{{Vlajka a název|Československo}}
}}
'''Bohumil Jirásek''' ([[15. leden|15. ledna]] [[1931]] [[Pavlíkov]] – [[6. červen|6. června]] [[2021]] [[Plzeň]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bohumil Jirásek
| periodikum = encyklopedie.plzen.eu
| url = https://encyklopedie.plzen.eu/home-mup/?acc=profil_osobnosti&load=3573
| datum přístupu = 2023-08-24
}}</ref>) byl český [[spisovatel]], [[literární vědec]] a [[vysokoškolský pedagog]] [[FPE ZČU]] v Plzni, který se věnoval české literatuře konce 19. a první poloviny 20. století, zároveň analýze a interpretaci literárních textů. Vysokoškolského vzdělání nabyl 1956 na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]], kde vystudoval češtinu s ruštinou. Kandidátem věd o umění se stal tamtéž v roce 1968, kdy obhájil dizertační práci Proměny reflexivní lyriky na přelomu 20. a 30. let. O rok dříve získal akademický titul PhDr. prací Reflexivní prvky v milostné lyrice [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]] a Přírodní lyrika S. K. Neumanna v 30. letech. Jmenování docentem české literatury se uskutečnilo 1986 na [[Filozofická fakulta Univerzity Palackého|FF Univerzity Palackého]] v [[Olomouc]]i. Zemřel v Plzni 6. června 2021 ve věku 90 let.
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{NK ČR|xx0001349}}
* https://web.archive.org/web/20090306093705/http://www.kcj.zcu.cz/cz/po/doc/jirasek.doc
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}
{{DEFAULTSORT:Jirásek, Bohumil}}
[[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Čeští literární teoretici]]
[[Kategorie:Narození v roce 1931]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2021]]
[[Kategorie:Muži]]
| 23,089,538
|
[{"title": "Doc. PhDr. Bohumil Jir\u00e1sek, CSc.", "data": {"Narozen\u00ed": "15. ledna 1931 \u00b7 Pavl\u00edkov \u00b7 \u010ceskoslovensko", "\u00damrt\u00ed": "6. \u010dervna 2021 (ve v\u011bku 90 let) \u00b7 Plze\u0148", "Povol\u00e1n\u00ed": "pedagog, spisovatel, liter\u00e1rn\u00ed historik, u\u010ditel a vysoko\u0161kolsk\u00fd u\u010ditel", "Ocen\u011bn\u00ed": "Pe\u010de\u0165 m\u011bsta Plzn\u011b (2001)"}}]
| false
|
# Otázky Homera Simpsona
Otázky Homera Simpsona (v anglickém originále Politically Inept, with Homer Simpson) jsou 10. díl 23. řady (celkem 496.) amerického animovaného seriálu Simpsonovi. Scénář napsal John Frink a díl režíroval Mark Kirkland. V USA měl premiéru dne 8. ledna 2012 na stanici Fox Broadcasting Company a v Česku byl poprvé vysílán 14. června 2012 na stanici Prima Cool.
## Děj
Po řadě ponižujících odbavovacích procedur Simpsonovi nastoupí do letadla společnosti Air Springfield, aby se vydali na svatbu svého příbuzného v Montaně. Pilot oznámí, že kvůli nepředvídanému útěku z vězení bude cesta odložena. Řekne cestujícím, že protože je letadlo stále na zemi, vypne ventilační systém. Všichni cestující cizí národnosti na palubě však přesto mohou jíst podivně páchnoucí jídlo a po několika hodinách se ostatním cestujícím udělá špatně. Pilot znovu oznámí, že letadlo bude popojíždět zpět k bráně a zůstane tam neznámou dobu a že cestující nemohou vystoupit. Když je Homerovi zakázáno použít toaletu, vztek v něm vzkypí a začne vykřikovat o příšerném zacházení letecké společnosti s cestujícími. Bart natočí video, na kterém je vidět Homerův amok, a pak uteče z letadla přes křídlo. Nahraje ho na YouTube a rychle se stane populárním.
Homer je pozván, aby se vyjádřil v populárním zpravodajském pořadu Head Butt, v němž moderátor Nash Castor a komentátorka Adriatica Vel Johnsonová tvrdí, že se na něj brzy zapomene. Homer však předvede přesvědčivou řeč, v níž divákům sdělí, že na rozdíl od moderátorů mluví za obyčejné lidi. Když pořad skončí, vedení kabelové televize dá Homerovi vlastní televizní pořad s názvem Bez servítek s Homerem Simpsonem, kde poskytuje směs populistických a konzervativních myšlenek. Během jedné epizody přelévá „omáčku svobody“ na steak ve tvaru Ameriky a používá omáčku jako metaforu pro věci, které dělají zemi skvělou. Poté vyzve své diváky, aby „nasedli na loď“ a protestovali proti špatným věcem ve společnosti. Tím si Homer získá obrovskou základnu podpory mezi průměrnými Američany a brzy se „hnutí omáčkových člunů“ stane populárním po celé zemi.
Když je Homer vybrán republikány, aby vybral jejich kandidáta pro příští prezidentské volby, jeho nezájem o současné kandidáty ho vede k volbě Teda Nugenta. Pozve Nugenta na návštěvu k Simpsonovým domů, kde si Líza stěžuje, že Homer vybral špatně, protože Nugent je mimo. Později téhož dne se Homerovi zdá sen, ve kterém mu James Madison ukazuje, jak se minulí američtí prezidenti za Homera stydí. Když se probudí, řekne Líze, že už Nugenta na prezidenta podporovat nebude. Pak na jejím prádelníku uvidí brožuru s mužem, který se vydává za prezidenta a nabízí pomoc s falešnými sny. Homer si uvědomí, že rodina jeho sen zfalšovala, aby ho přesvědčila, aby Nugenta nepodpořil. V důsledku toho se naštvaně rozhodne jít do televize a vyjádřit Nugentovi podporu. Když se však snaží vyvolat svou schopnost plakat pokaždé, když v televizi o něčem mluví, zjistí, že tyto emoce vyvolat nemůže, protože tomu, co říká, doopravdy nevěří. Homer v televizi oznámí, že „kecá“, a usmíří se s Lízou. V důsledku toho je Nugent zbaven funkce republikánského kandidáta na prezidenta. Epizoda končí, když zpívá píseň o tom, jaké by bylo jeho prezidentství.
## Produkce a témata
Díl napsal John Frink a režíroval jej Mark Kirkland. V epizodě hostoval americký hudebník a konzervativní politický aktivista Ted Nugent, který v ní ztvárnil sám sebe a poskytl svůj hlas pro mluvenou i zpívanou část. Jeho píseň na konci epizody je podobná jeho singlu „Cat Scratch Fever“. Podle Kennetha Partridge z Noisecreepu si epizoda dělá legraci z Nugentovy „nehorázně prozbraňové, prolovecké osobnosti, která je proti všemu liberálnímu“. V epizodě se mimo jiné objevuje Nugent, který hodí mrtvého losa na jídelní stůl u Simpsonových doma a také použije některé Bartovy spolužáky jako šípy do svého luku. Nugent se již dříve objevil v menší roli v dílu 19. řady Nechci vědět, proč ptáček v kleci zpívá (2007). V této epizodě je slyšet jeho hlas v telefonátu, který vyzývá lidi, aby hlasovali proti návrhu, jenž by znemožnil používání kuší na veřejných školách. Komentuje to slovy: „Když zakážeme kuše, kdo ochrání naše děti před nabíhajícími losy?“.
Díl satirizuje televizní průmysl. Paroduje politické televizní pořady kabelových zpravodajských kanálů, jako jsou MSNBC, CNN a Fox News Channel, které jsou podobné pořadu Bez servítek s Homerem Simpsonem. James Crugnale ze serveru Mediaite v jednom ze svých článků poznamenal, že Homerova osobnost, když moderuje svůj pořad, je odkazem na „přehnanou osobnost“ konzervativního politického komentátora Glenna Becka, a napsal, že „v kousavé, drzé parodii na Becka Homer ostentativně vzlyká krokodýlí slzy, když naříká nad tím, že střední škola v Nebrasce nahradila fotbal týmovým sportem“.
Kromě toho epizoda satirizuje americkou politiku a obsahuje několik narážek na prezidentské primárky Republikánské strany v roce 2012. Na jednom místě epizody postava Neda Flanderse poznamenává, že podporuje Nugenta, „pokud není mormon“, což je narážka na Mitta Romneyho. Hayden Childs z The A.V. Clubu v recenzi napsal, že Homerovo politické hnutí „je jasnou parodií na Tea Party“, a poznamenal, že „stejně jako u teabaggerského hnutí jsou lidé (v dílu) všude dojati, že nosí na hlavě omáčky“. Childs dále zmínil, že jeden z Homerových stoupenců drží v ruce ceduli odkazující na hnutí Occupy, což podle něj „svědčí o tom, že seriál chce být rovnými příležitostmi k urážce“.
## Vydání a přijetí
Epizoda byla původně vysílána na stanici Fox ve Spojených státech 8. ledna 2012. Během tohoto vysílání ji sledovalo přibližně 5,07 milionu diváků a v demografické skupině dospělých ve věku 18–49 let získala dle Nielsenu rating 2,3 a 5% podíl. Tento rating byl o 29 % nižší než u předchozí epizody Duch Vánoc příštích, nicméně velká část dílu čelila silné konkurenci v podobě konce vysoce hodnoceného zápasu play-off Národní fotbalové ligy na CBS. Epizoda se stala druhým nejsledovanějším vysíláním v rámci bloku Animation Domination stanice Fox pro daný večer, a to jak z hlediska celkové sledovanosti, tak z hlediska dospělých ve věku 18–49 let.
Po odvysílání se epizoda setkala s obecně pozitivním přijetím ze strany kritiků.
Steve Newton z The Georgia Straight díl označil za „jednoho z nejvtipnějších Simpsonů, které jsem za poslední dobu viděl“, a David Crawford z Radio Times napsal, že satira „možná není jemná, ale je ostrá a vtipy se valí jeden za druhým“.
James Crugnale z Mediaite v článku o této epizodě poznamenal, že „scenáristé Simpsonových se dnes překonali, když bez okolků parodovali přehnané bláboly některých osobností kabelového zpravodajství“.
Hayden Childs z The A.V. Clubu si myslel, že se jedná o „solidní epizodu“, která v polovině dosáhla vrcholu díky satiře na politiku. Z první části dílu točící se kolem cestování letadlem měl smíšené pocity a kritizoval kolísavou kvalitu vtipů. Napsal, že „scenárista John Frink dokáže mezi několika smradlavými gagy vytáhnout i několik mírně zábavných“. Childs dále kritizoval Nugentovo hostování ve třetím dějství, přičemž poznamenal, že „padá, když se seriál nemůže rozhodnout, jak (Nugenta) zesměšnit, aniž by ho skutečně urazil“, a falešnou snovou pasáž, kterou označil za „nevtipnou a sitcomovou“. V závěru uvedl, že „Simpsonovi už v průběhu let předvedli spoustu politické satiry a stejně se možná nikdy nezlepší oproti Návratu Leváka Boba ze 6. řady. Prostřední část této epizody však měla momenty, které patřily do stejné ligy.“
V únoru 2012 zařadil Matt Zoller Seitz z časopisu New York epizodu na seznam 9 epizod Simpsonových z poslední doby, které se vyrovnají raným klasikám.
|
cswiki/879544
|
cswiki
| 879,544
|
Otázky Homera Simpsona
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ot%C3%A1zky_Homera_Simpsona
|
2025-08-20T18:44:35Z
|
cs
|
Q2715733
| 77,806
|
{{Infobox - díl seriálu Simpsonovi
| název = Otázky Homera Simpsona
| originální název = Politically Inept, with Homer Simpson
| díl = 10
| číslo dílu = 496
| řada = 23
| kód = PABF03
| premiéra = 8. ledna 2012
| scénář = [[John Frink]]
| režie = [[Mark Kirkland]]
| tabule = „[[Tintinova dobrodružství (film)|Tintin]] nestál za prd prd.“
| gauč = Ve scéně ve stylu z [[Viktoriánské období|Viktoriánského období]] sedí rodina na gauči. Světlo zhasne a ozve se výstřel. Homer je mrtvý. Bart je odveden jako pachatel. Marge schová kouřící se zbraň do svých vlasů.
| hosté = * [[Ted Nugent]] jako on sám
| premiéra v Česku = 14. června 2012
| televize = [[Fox Broadcasting Company]]
| česká TV = [[Prima Cool]]
| billboard = „Zvolte opět Quimbyho, ďábla, kterého znáte již 18 let.“
}}
'''Otázky Homera Simpsona''' (v anglickém originále {{cizojazyčně|en|'''Politically Inept, with Homer Simpson'''}}) jsou 10. díl [[Simpsonovi (23. řada)|23. řady]] (celkem 496.) amerického [[Animovaný seriál|animovaného seriálu]] ''[[Simpsonovi]]''. Scénář napsal [[John Frink]] a díl režíroval [[Mark Kirkland]]. V [[Spojené státy americké|USA]] měl premiéru dne 8. ledna 2012 na stanici [[Fox Broadcasting Company]] a v [[Česko|Česku]] byl poprvé vysílán 14. června 2012 na stanici [[Prima Cool]].
== Děj ==
Po řadě ponižujících odbavovacích procedur Simpsonovi nastoupí do letadla společnosti Air Springfield, aby se vydali na svatbu svého příbuzného v [[Montana|Montaně]]. Pilot oznámí, že kvůli nepředvídanému útěku z vězení bude cesta odložena. Řekne cestujícím, že protože je letadlo stále na zemi, vypne ventilační systém. Všichni cestující cizí národnosti na palubě však přesto mohou jíst podivně páchnoucí jídlo a po několika hodinách se ostatním cestujícím udělá špatně. Pilot znovu oznámí, že letadlo bude popojíždět zpět k bráně a zůstane tam neznámou dobu a že cestující nemohou vystoupit. Když je [[Homer Simpson|Homerovi]] zakázáno použít toaletu, vztek v něm vzkypí a začne vykřikovat o příšerném zacházení letecké společnosti s cestujícími. [[Bart Simpson|Bart]] natočí video, na kterém je vidět Homerův amok, a pak uteče z letadla přes křídlo. Nahraje ho na YouTube a rychle se stane populárním.
Homer je pozván, aby se vyjádřil v populárním zpravodajském pořadu ''Head Butt'', v němž moderátor Nash Castor a komentátorka Adriatica Vel Johnsonová tvrdí, že se na něj brzy zapomene. Homer však předvede přesvědčivou řeč, v níž divákům sdělí, že na rozdíl od moderátorů mluví za obyčejné lidi. Když pořad skončí, vedení kabelové televize dá Homerovi vlastní televizní pořad s názvem ''Bez servítek s Homerem Simpsonem'', kde poskytuje směs populistických a konzervativních myšlenek. Během jedné epizody přelévá „omáčku svobody“ na steak ve tvaru Ameriky a používá omáčku jako metaforu pro věci, které dělají zemi skvělou. Poté vyzve své diváky, aby „nasedli na loď“ a protestovali proti špatným věcem ve společnosti. Tím si Homer získá obrovskou základnu podpory mezi průměrnými Američany a brzy se „hnutí omáčkových člunů“ stane populárním po celé zemi.
Když je Homer vybrán republikány, aby vybral jejich kandidáta pro příští prezidentské volby, jeho nezájem o současné kandidáty ho vede k volbě [[Ted Nugent|Teda Nugenta]]. Pozve Nugenta na návštěvu k Simpsonovým domů, kde si [[Líza Simpsonová|Líza]] stěžuje, že Homer vybral špatně, protože Nugent je mimo. Později téhož dne se Homerovi zdá sen, ve kterém mu [[James Madison]] ukazuje, jak se minulí američtí prezidenti za Homera stydí. Když se probudí, řekne Líze, že už Nugenta na prezidenta podporovat nebude. Pak na jejím prádelníku uvidí brožuru s mužem, který se vydává za prezidenta a nabízí pomoc s falešnými sny. Homer si uvědomí, že rodina jeho sen zfalšovala, aby ho přesvědčila, aby Nugenta nepodpořil. V důsledku toho se naštvaně rozhodne jít do televize a vyjádřit Nugentovi podporu. Když se však snaží vyvolat svou schopnost plakat pokaždé, když v televizi o něčem mluví, zjistí, že tyto emoce vyvolat nemůže, protože tomu, co říká, doopravdy nevěří. Homer v televizi oznámí, že „kecá“, a usmíří se s Lízou. V důsledku toho je Nugent zbaven funkce republikánského kandidáta na prezidenta. Epizoda končí, když zpívá píseň o tom, jaké by bylo jeho prezidentství.
== Produkce a témata ==
Díl napsal John Frink a režíroval jej Mark Kirkland.<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ledesma
| jméno = Chris
| titul = Politically Inept, with Homer Simpson (and other musings)
| url = https://simpsonsmusic500.wordpress.com/2011/12/07/politcally-inept-with-homer-simpson-and-other-musings/
| datum vydání = 2011-12-07
| datum přístupu = 2022-06-03
| jazyk = en
}}</ref> V epizodě hostoval americký hudebník a konzervativní politický aktivista Ted Nugent, který v ní ztvárnil sám sebe a poskytl svůj hlas pro mluvenou i zpívanou část.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 'Simpsons': Homer Backs Ted Nugent For President
| periodikum = HuffPost
| url = https://www.huffpost.com/entry/the-simpsons-ted-nugent-for-president-video_n_1193333
| datum vydání = 2012-01-09
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ted Nugent is Running for President… on The Simspons
| url = http://wcbsfm.radio.com/2011/05/05/ted-nugent-is-running-for-president-on-the-simspons/
| datum vydání = 2012-05-01
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120501214603/http://wcbsfm.radio.com/2011/05/05/ted-nugent-is-running-for-president-on-the-simspons/
| datum archivace = 2012-05-01
}}</ref> Jeho píseň na konci epizody je podobná jeho singlu „[[Cat Scratch Fever]]“.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = City Slang: Nuge is Simpson-ified {{!}} Metro Times Blogs
| url = http://blogs.metrotimes.com/index.php/2012/01/city-slang-nuge-is-simpsonified
| datum vydání = 2012-04-18
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120418224913/http://blogs.metrotimes.com/index.php/2012/01/city-slang-nuge-is-simpsonified
| datum archivace = 2012-04-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ledesma
| jméno = Chris
| titul = Finishing “Politically Inept with Homer Simpson” & “The D’oh-cial Network” and Starting “Moe Goes from Rags to Riches”
| url = https://simpsonsmusic500.wordpress.com/2012/01/17/finishing-politically-inept-with-homer-simpson-the-doh-cial-network-and-starting-moe-goes-from-rags-to-riches/
| datum vydání = 2012-01-18
| datum přístupu = 2022-06-03
| jazyk = en
}}</ref> Podle Kennetha Partridge z ''Noisecreepu'' si epizoda dělá legraci z Nugentovy „nehorázně prozbraňové, prolovecké osobnosti, která je proti všemu liberálnímu“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Partridge
| jméno = Kenneth PartridgeKenneth
| titul = Ted Nugent Gets Homer Simpson's Vote for President
| periodikum = Noisecreep
| url = http://noisecreep.com/ted-nugent-gets-homer-simpsons-vote-for-president/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref> V epizodě se mimo jiné objevuje Nugent, který hodí mrtvého losa na jídelní stůl u Simpsonových doma a také použije některé Bartovy spolužáky jako šípy do svého luku.<ref name=":1" /> Nugent se již dříve objevil v menší roli v dílu 19. řady [[Nechci vědět, proč ptáček v kleci zpívá]] (2007).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ted Nugent to run for president on 'The Simpsons' {{!}} Inside TV {{!}} EW.com
| url = http://insidetv.ew.com/2011/05/04/ted-nugent-the-simpsons-president/
| datum vydání = 2012-02-02
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120202201447/http://insidetv.ew.com/2011/05/04/ted-nugent-the-simpsons-president/
| datum archivace = 2012-02-02
}}</ref> V této epizodě je slyšet jeho hlas v telefonátu, který vyzývá lidi, aby hlasovali proti návrhu, jenž by znemožnil používání kuší na veřejných školách. Komentuje to slovy: „Když zakážeme kuše, kdo ochrání naše děti před nabíhajícími losy?“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Simpsons: "I Don't Wanna Know Why the Caged Bird Sings" Review - TV Review at IGN
| url = http://tv.ign.com/articles/827/827314p1.html
| datum vydání = 2011-05-24
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110524140041/http://tv.ign.com/articles/827/827314p1.html
| datum archivace = 2011-05-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Shattuck
| jméno = Kathryn
| titul = What's on Tonight
| periodikum = query.nytimes.com
| url = https://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9E01E4DB1430F937A25753C1A9619C8B63
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref>
Díl satirizuje televizní průmysl. Paroduje politické televizní pořady kabelových zpravodajských kanálů, jako jsou [[MSNBC]], [[CNN]] a [[Fox News|Fox News Channel]], které jsou podobné pořadu ''Bez servítek s Homerem Simpsonem''.<ref name=":0" /> James Crugnale ze serveru Mediaite v jednom ze svých článků poznamenal, že Homerova osobnost, když moderuje svůj pořad, je odkazem na „přehnanou osobnost“ konzervativního politického komentátora [[Glenn Beck|Glenna Becka]], a napsal, že „v kousavé, drzé parodii na Becka Homer ostentativně vzlyká krokodýlí slzy, když naříká nad tím, že střední škola v [[Nebraska|Nebrasce]] nahradila fotbal týmovým sportem“.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| titul = The Simpsons Take On Fox News And Glenn Beck
| url = https://www.mediaite.com/tv/the-simpsons-season-premiere-takes-on-fox-news-and-glenn-beck/
| datum vydání = 2012-01-09
| datum přístupu = 2022-06-03
| jazyk = en
}}</ref>
Kromě toho epizoda satirizuje americkou politiku a obsahuje několik narážek na prezidentské primárky [[Republikánská strana (USA)|Republikánské strany]] v roce 2012. Na jednom místě epizody postava [[Ned Flanders|Neda Flanderse]] poznamenává, že podporuje Nugenta, „pokud není [[Mormonismus|mormon]]“, což je narážka na [[Mitt Romney|Mitta Romneyho]].<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = The Simpsons: “Politically Inept, With Homer Simpson”
| periodikum = The A.V. Club
| url = https://www.avclub.com/the-simpsons-politically-inept-with-homer-simpson-1798171046
| datum vydání = 2012-01-09
| jazyk = en-us
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref> Hayden Childs z ''The A.V. Clubu'' v recenzi napsal, že Homerovo politické hnutí „je jasnou parodií na [[Tea Party (hnutí)|Tea Party]]“, a poznamenal, že „stejně jako u teabaggerského hnutí jsou lidé (v dílu) všude dojati, že nosí na hlavě omáčky“.<ref name=":3" /> Childs dále zmínil, že jeden z Homerových stoupenců drží v ruce ceduli odkazující na hnutí Occupy, což podle něj „svědčí o tom, že seriál chce být rovnými příležitostmi k urážce“.<ref name=":3" />
== Vydání a přijetí ==
Epizoda byla původně vysílána na stanici Fox ve Spojených státech 8. ledna 2012.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Seattle Times {{!}} Local news, sports, business, politics, entertainment, travel, restaurants and opinion for Seattle and the Pacific Northwest.
| periodikum = www.seattletimes.com
| url = https://www.seattletimes.com/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref> Během tohoto vysílání ji sledovalo přibližně 5,07 milionu diváků a v demografické skupině dospělých ve věku 18–49 let získala dle Nielsenu rating 2,3 a 5% podíl.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Sunday Final Ratings: ‘Cleveland,’ ‘Family Guy,’ ‘American Dad’ Adjusted Up + Unscrambled ‘The Good Wife,’ ‘CSI: Miami’ & ’60 Minutes’ - Ratings {{!}} TVbytheNumbers
| url = http://tvbythenumbers.zap2it.com/2012/01/10/sunday-final-ratings-cleveland-family-guy-american-dad-adjusted-up-unscrambled-the-good-wife-csi-miami-60-minutes/115907/
| datum vydání = 2012-01-13
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120807174802/http://tvbythenumbers.zap2it.com/2012/01/10/sunday-final-ratings-cleveland-family-guy-american-dad-adjusted-up-unscrambled-the-good-wife-csi-miami-60-minutes/115907/
| datum archivace = 2012-08-07
}}</ref> Tento rating byl o 29 % nižší než u předchozí epizody [[Duch Vánoc příštích]], nicméně velká část dílu čelila silné konkurenci v podobě konce vysoce hodnoceného zápasu play-off Národní fotbalové ligy na CBS.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = TV Ratings Sunday: Tebow Time Lifts CBS to Easy Win; ‘The Firm’ Premieres Weakly; ‘Once Upon a Time’ Shoots Up - Ratings {{!}} TVbytheNumbers
| url = http://tvbythenumbers.zap2it.com/2012/01/09/tv-ratings-sunday-tebow-time-lifts-cbs-to-easy-win-the-firm-premieres-weakly-once-upon-a-time-shoots-up/115771/
| datum vydání = 2012-01-12
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130127122045/http://tvbythenumbers.zap2it.com/2012/01/09/tv-ratings-sunday-tebow-time-lifts-cbs-to-easy-win-the-firm-premieres-weakly-once-upon-a-time-shoots-up/115771/
| datum archivace = 2013-01-27
}}</ref> Epizoda se stala druhým nejsledovanějším vysíláním v rámci bloku Animation Domination stanice Fox pro daný večer, a to jak z hlediska celkové sledovanosti, tak z hlediska dospělých ve věku 18–49 let.<ref name=":4" />
Po odvysílání se epizoda setkala s obecně pozitivním přijetím ze strany kritiků.
Steve Newton z ''The Georgia Straight'' díl označil za „jednoho z nejvtipnějších Simpsonů, které jsem za poslední dobu viděl“,<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ted Nugent endorsed as Republican presidential candidate on The Simpsons, almost {{!}} Georgia Straight Vancouver's News & Entertainment Weekly
| periodikum = The Georgia Straight
| url = https://www.straight.com/article-579211/vancouver/ted-nugent-endorsed-republican-presidential-candidate-simpsons-almost
| datum vydání = 2012-01-08
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref> a David Crawford z ''Radio Times'' napsal, že satira „možná není jemná, ale je ostrá a vtipy se valí jeden za druhým“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Simpsons {{!}} Series 23 - 9. Politically Inept, with Homer Simpson {{!}} Radio Times
| url = http://www.radiotimes.com/episode/rkcn6/the-simpsons--series-23---9-politically-inept-with-homer-simpson
| datum vydání = 2012-08-13
| datum přístupu = 2022-06-03
| nedostupné = ano
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120813175954/http://www.radiotimes.com/episode/rkcn6/the-simpsons--series-23---9-politically-inept-with-homer-simpson
| datum archivace = 2012-08-13
}}</ref>
James Crugnale z Mediaite v článku o této epizodě poznamenal, že „scenáristé ''Simpsonových'' se dnes překonali, když bez okolků parodovali přehnané bláboly některých osobností kabelového zpravodajství“.<ref name=":2" />
Hayden Childs z ''The A.V. Clubu'' si myslel, že se jedná o „solidní epizodu“, která v polovině dosáhla vrcholu díky satiře na politiku. Z první části dílu točící se kolem cestování letadlem měl smíšené pocity a kritizoval kolísavou kvalitu vtipů. Napsal, že „scenárista John Frink dokáže mezi několika smradlavými gagy vytáhnout i několik mírně zábavných“.<ref name=":3" /> Childs dále kritizoval Nugentovo hostování ve třetím dějství, přičemž poznamenal, že „padá, když se seriál nemůže rozhodnout, jak (Nugenta) zesměšnit, aniž by ho skutečně urazil“, a falešnou snovou pasáž, kterou označil za „nevtipnou a sitcomovou“.<ref name=":3" /> V závěru uvedl, že „''Simpsonovi'' už v průběhu let předvedli spoustu politické satiry a stejně se možná nikdy nezlepší oproti [[Návrat Leváka Boba|Návratu Leváka Boba]] ze 6. řady. Prostřední část této epizody však měla momenty, které patřily do stejné ligy.“<ref name=":3" />
V únoru 2012 zařadil Matt Zoller Seitz z časopisu ''[[New York (časopis)|New York]]'' epizodu na seznam 9 epizod ''Simpsonových'' z poslední doby, které se vyrovnají raným klasikám.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Seitz
| jméno = Matt Zoller
| titul = Nine Latter-Day Simpsons Episodes That Match Up to the Early Classics - Slideshow
| periodikum = Vulture
| url = https://www.vulture.com/2012/02/nine-simpsons-episodes-as-good-as-early-classics.html
| jazyk = en-us
| datum přístupu = 2022-06-03
}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad|en|Politically Inept, with Homer Simpson|1091194227}}
<references/>
=== Externí odkazy ===
* {{Čsfd film}}
* {{Serialzone}}
* {{Imdb film|typ=díl}}
{{Portály|Simpsonovi|Televize}}
[[Kategorie:Díly seriálu Simpsonovi (23. řada)]]
| 25,156,409
|
[{"title": "Ot\u00e1zky Homera Simpsona", "data": {"P\u016fv. n\u00e1zev": "Politically Inept, with Homer Simpson", "\u010c\u00edslo": "\u0159ada 23 \u00b7 d\u00edl 10", "P\u016fvodn\u00ed TV": "Fox Broadcasting Company", "Premi\u00e9ra": "8. ledna 2012", "\u010cesk\u00e1 TV": "Prima Cool", "\u010cesk\u00e1 premi\u00e9ra": "14. \u010dervna 2012"}}, {"title": "Tvorba", "data": {"Sc\u00e9n\u00e1\u0159": "John Frink", "Re\u017eie": "Mark Kirkland", "Prod. k\u00f3d": "PABF03"}}, {"title": "Obsah", "data": {"Billboard": "\u201eZvolte op\u011bt Quimbyho, \u010f\u00e1bla, kter\u00e9ho zn\u00e1te ji\u017e 18 let.\u201c", "Tabule": "\u201eTintin nest\u00e1l za prd prd.\u201c", "Gau\u010dov\u00fd gag": "Ve sc\u00e9n\u011b ve stylu z Viktori\u00e1nsk\u00e9ho obdob\u00ed sed\u00ed rodina na gau\u010di. Sv\u011btlo zhasne a ozve se v\u00fdst\u0159el. Homer je mrtv\u00fd. Bart je odveden jako pachatel. Marge schov\u00e1 kou\u0159\u00edc\u00ed se zbra\u0148 do sv\u00fdch vlas\u016f."}}, {"title": "Host\u00e9", "data": {"Host\u00e9": "- Ted Nugent jako on s\u00e1m"}}, {"title": "Posloupnost d\u00edl\u016f", "data": {"\u2190 P\u0159edchoz\u00ed \u00b7 Duch V\u00e1noc p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch": "N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u2192 \u00b7 Asoci\u00e1ln\u00ed s\u00ed\u0165"}}, {"title": "Seznam d\u00edl\u016f 23. \u0159ady", "data": {"Seznam d\u00edl\u016f 23. \u0159ady": ["1. Dravec a fe\u0161\u00e1k 2. Bart\u016fv nov\u00fd hrdina 3. Speci\u00e1ln\u00ed XXII. \u010darod\u011bjnick\u00fd d\u00edl 4. M\u00e9 nahraditeln\u00e9 j\u00e1 5. Dobr\u00e1 man\u017eelka 6. Velk\u00e1 kni\u017en\u00ed loupe\u017e 7. Mu\u017e v modr\u00fdch flanelov\u00fdch kalhot\u00e1ch 8. Krustyho comeback 9. Duch V\u00e1noc p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch 10. Ot\u00e1zky Homera Simpsona 11. Asoci\u00e1ln\u00ed s\u00ed\u0165 12. Vo\u010dko na hadry 13. Fiesta s L\u00edzou 14. Kone\u010dn\u011b zmizte! 15. Zav\u00edr\u00e1me kr\u00e1m 16. Jak jsem prospal va\u0161i matku 17. Oni, roboti 18. M\u00e9 srdce pat\u0159\u00ed Bartovi 19. Super v\u011bc, kterou Bart u\u017e nikdy neud\u011bl\u00e1 20. \u0160pion, kter\u00fd m\u011b pou\u010dil 21. Tajnosti Neda a Edny 22. L\u00edza a Lady Gaga \u0158ady \u00b7 1 \u2022 2 \u2022 3 \u2022 4 \u2022 5 \u2022 6 \u2022 7 \u2022 8 \u2022 9 \u2022 10 \u2022 11 \u2022 12 \u2022 13 \u2022 14 \u2022 15 \u2022 16 \u2022 17 \u2022 18 \u2022 19 \u2022 20 \u2022 21 \u2022 22 \u2022 23 \u2022 24 \u2022 25 \u2022 26 \u2022 27 \u2022 28 \u2022 29 \u2022 30 \u2022 31 \u2022 32 \u2022 33 \u2022 34 \u2022 35 \u2022 36", "Seznam d\u00edl\u016f seri\u00e1lu SimpsonoviN\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Branický most
Branický most (lidově přezdívaný též most Inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem. Vybudován v letech 1949–1955 pro železniční dopravu byl zprovozněn 30. května 1964. Oficiálně byl ale pojmenován až v roce 1969. Byl vyprojektován a vystavěn jako ÚM 950, což je zkratka pro údolní most délky 950 m.[zdroj?]
Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky (Radotín–Vršovice) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje železniční trať Praha–Plzeň s (tehdy částečně přeloženou) tratí Praha – Vrané nad Vltavou. Kromě Vltavy přemosťuje obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do Hlubočep a Jinonic, od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno. V aktuální verzi vysokorychlostního tunelového železničního koridoru Praha–Beroun se počítá s připojením odbočky koridoru v těchto místech.
## Charakteristika
Branický most má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů.[zdroj?] Chodník pro pěší je umístěn uprostřed mezi kolejemi, je od nich oddělený ploty a osvětlený.
S délkou 950 m (resp. 948 m) by mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Položeny byly nejprve obě koleje, ale po zátěžových zkouškách byla druhá snesena, protože pro dosavadní provoz z kapacitních důvodů tehdy nebyla potřeba zde ani na návazné trati do Krče. Jednokolejnost dala vzniknout různým mýtům, odvozeným od údajných problémů při stavbě tunelu nad Malou Chuchlí. Některé pověsti dokonce potvrdil i mluvčí SŽDC.
Výstavba druhé koleje až na Kačerov měla být zahájena vícekrát, ale reálně začala až v roce 2023. Roku 2024 byla položena od horního portálu tunelu přes most a nádraží Praha-Krč po zastávku Praha-Kačerov, kde se v říjnu 2024 zprovoznilo dvojkolejné ostrovní nástupiště. Po mostě se plánuje provoz osobních vlaků a rychlíků ve směru na Beroun a Plzeň, především během rekonstrukce vyšehradského mostu.
## Historie mostu
Myšlenka na železniční obchvat Prahy pro nákladní dopravu se mezi odborníky objevovala již začátkem 20. století. První reálné návrhy předložil Pražské nádražní komisi roku 1920 Josef Kubler, v roce 1923 projekt podpořil Jan Bašta, roku 1927 předložil Miroslav Chlumecký regulační komisi „dispoziční plán budoucích železničních úprav v Praze“, který podobnou trať zahrnoval. Po druhé světové válce plánovací komise myšlence nepřála, ale roku 1949 bylo náhle se stavbou mostu započato, aniž by byla dokončena celková koncepce železniční dopravy i projekt trati. Předpokládá se, že ukvapené zahájení výstavby bylo vyvoláno potřebou urychleně najít práci pro vzdělance odsunuté do dělnických profesí. Celá stavba tzv. jižní spojky se zejména v prvních letech výstavby spíše potýkala s nedostatkem kvalifikovaného personálu, ale i techniky a materiálu.[zdroj?]
Projekt mostu vznikal teprve v době, kdy se část spojky již stavěla. Projekt vypracoval Jiří Klimeš ve třech variantách, prováděcí projekt vybrané varianty vytvořili Zbyšek Krušina a Vladislav Valoušek.[zdroj?]
Přípravné práce byly zahájeny roku 1949, v roce 1952 započala stavba oblouků. V roce 1955 byly úspěšně provedeny zatěžovací zkoušky, ale železniční doprava na mostě byla zahájena až v sobotu 30. května 1964 při zprovoznění celé jednokolejné železniční jižní spojky. Do té doby most sloužil statickým zkouškám různých typů lokomotiv při různých rychlostech, testům dynamiky stavebních konstrukcí apod.[zdroj?]
Lidové označení most Inteligence získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. V roce 1969 byl most, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován, a to jako Branický most.[zdroj?]
Druhé koleje se celá spojovací trať měla dočkat několikrát. Poprvé v souvislosti se spojkou do Hlubočep, která byla součástí již původní koncepce a pro niž je na konstrukci mostu i viditelné odbočení, podruhé v devadesátých letech dvacátého století v souvislosti s barrandovskou spojkou, vyúsťující ve výhybně Žvahov. Barrandovská spojka byla součástí koncepce přestavby železničního uzlu Praha, která díky hospodářsko-politickým změnám již nenašla uplatnění, přestože před těmito změnami byly mnohé spolu související projekty zahájeny, jako např. modernizace seřaďovacího nádraží ve Vršovicích či zkapacitnění železniční tratě č. 122 Praha–Hostivice a navazující Hostivice – Rudná u Prahy. Proti barrandovské spojce i původně zamýšlenému zdvoukolejnění tratě č. 122 však byli ochránci přírody (přírodní rezervace, ochrana žvahovské skály).[zdroj?]
Mostovka byla před rekonstrukcí místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky. V roce 2015 proběhla oprava mostu, při níž byla obnovena hydroizolace a sanovány mostní oblouky.
## Současnost
V současnosti je most využíván pro nákladní dopravu pro jízdu mimo velké osobní stanice. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny i vlaky osobní dopravy z železniční tratě 171 mezi žst. Praha hlavní nádraží a Berounem, které se před stanicí Praha-Radotín napojují na trať do Berouna.[zdroj?]
Správa železnic v současné době[kdy?] zahájila zdvoukolejnění celé spojky (1. 7. 2023 – 31. 12. 2024). Hlavním důvodem je především zkapacitnění pro potřeby objízdné trasy osobní dopravy v době, kdy dojde ke stavbě nového či rekonstrukci stávajícího železničního mostu přes Vltavu v úseku Vyšehrad–Smíchov (tzv. výtoňského soumostí či mostu pod Vyšehradem) a v brzké budoucnosti využití také pro osobní dopravu PID podle plánů MHMP. Dne 1. července 2024 se nově otevřela kolej 1, která ještě v pravidelném provozu nikdy nebyla. Celý most (kolej 2) byl pro železniční dopravu otevřen 24. října, na počest 60. výročí dokončení, včetně dvojkolejné tratě do Krče, Kačerova a nové odbočky Spořilov.
## Turistická trasa
Přes most vede zelená turistická značená trasa 3129 z Malé Chuchle k Hálkovu pomníku v Dolních Břežanech.
## Galerie
- Branický most
- Nedokončená odbočka do Hlubočep
- Chybějící panely
- Pohled na most z jeho konce u Braníku
|
cswiki/84873
|
cswiki
| 84,873
|
Branický most
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Branick%C3%BD_most
|
2025-06-14T23:07:29Z
|
cs
|
Q4267446
| 80,507
|
{{Infobox - most
| název = Branický most
| kontinent = [[Evropa]]
| kraj = [[Praha|Hlavní město Praha]]
| město = [[Praha]]
| obrázek = Bránický most 2.jpg
| popisek = Část Branického mostu při pohledu od [[Malá Chuchle|Malé Chuchle]]
| šířka = 14
}}
[[Soubor:Most Inteligence 2022 08.jpg|thumb|Most Inteligence v roce 2022. Ačkoli kola je třeba vynést po schodech, most využívají i cyklisté. Po mostě také jezdí vlak (stav: červen 2022).]]
[[Soubor:Bránický_most_2.jpg|náhled|Část mostu u Malé Chuchle]]
[[Soubor:BranickýBridge1.JPG|náhled|Branický most]]
'''Branický most''' (lidově přezdívaný též '''most Inteligence''') je [[železniční most]] s [[chodník]]em pro [[chodec|pěší]], přemosťující údolí [[Vltava|Vltavy]] v jižní části [[Praha|Prahy]] mezi [[Malá Chuchle|Malou Chuchlí]] a [[Braník]]em. Vybudován v letech [[1949]]–[[1955]] pro [[železniční doprava|železniční dopravu]] byl zprovozněn [[30. květen|30. května]] [[1964]]. Oficiálně byl ale pojmenován až v roce 1969.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Kam s nimi? Na stavbu. „Most inteligence“ slaví 50
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| datum vydání = 2014-05-30
| datum přístupu = 2024-0-25
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1032013-kam-s-nimi-na-stavbu-most-inteligence-slavi-50
| issn =
}}</ref> Byl vyprojektován a vystavěn jako ÚM 950, což je zkratka pro údolní most délky 950 m.{{zdroj?}}
Je součástí takzvané železniční jižní neboli branické spojky ([[Praha-Radotín (nádraží)|Radotín]]–[[Praha-Vršovice (nádraží)|Vršovice]]) určené pro obchvat nákladní dopravy mimo centrum Prahy a původně plánované jako dvojkolejné. Spojka propojuje [[železniční trať Praha – Plzeň|železniční trať Praha–Plzeň]] s (tehdy částečně přeloženou) [[Železniční trať Praha – Vrané nad Vltavou – Čerčany/Dobříš|tratí Praha – Vrané nad Vltavou]]. Kromě Vltavy přemosťuje obě tyto trati i souběžné páteřní pozemní komunikace (Strakonická a Modřanská) a tramvajovou trať do Modřan. U svých konců se oblouky připojuje ke směrům pobřežních tratí. Uprostřed západního oblouku je vystavěna odbočka, která měla navazovat na další plánovanou část obchvatu, tunel do [[Hlubočepy|Hlubočep]] a [[Jinonice|Jinonic]], od jehož výstavby bylo nakonec upuštěno. V aktuální verzi vysokorychlostního tunelového železničního koridoru Praha–Beroun se počítá s připojením odbočky koridoru v těchto místech.
== Charakteristika ==
[[Soubor:Lávka_pro_pěší_na_Bránickém_mostu.jpg|náhled|vlevo|Původní chodník na mostě]]
[[Soubor:Pohled_z_Bránického_mostu_podle_Vltavy.jpg|náhled|vlevo|Pohled z mostu]]
[[Soubor:3.Parní 4343186 - 4342186 Braník 30.8.9.11 vyjíždí z nádraží - zleva zezadu.JPG|náhled|Pohled na Branický most z kolejiště Nádraží Praha Braník. Parní lokomotiva 434.2186 v čele nostalgického vlaku vyjíždí pod oblouk mostu (30. 8. 2014).]]
Branický most má šířku 14 metrů, je tvořen 15 poli s rozpětím 53,5 metru, celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů.{{zdroj?}} Chodník pro pěší je umístěn uprostřed mezi [[kolej]]emi, je od nich oddělený ploty a osvětlený.
S délkou 950 m (resp. 948 m) by mohl být nejdelším [[železnice|železničním]] dvoukolejným [[železobeton]]ovým [[most]]em v [[Evropa|Evropě]]. Položeny byly nejprve obě koleje, ale po zátěžových zkouškách byla druhá snesena,<ref name="sudop">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Žáček
| jméno = Stanislav
| titul = Zdvoukolejnění trati Branický most – Praha-Krč – Spořilov
| periodikum = SUDOP Revue
| url = https://www.sudop.cz/admin-data/storage/get/314-sudop_revue_2021_02.pdf
| datum vydání = 2021-06-28
| ročník = 2021
| číslo = 2
| issn = 1803-6708
| datum přístupu = 2025-05-11
| datum archivace = 2024-03-29
| url archivu = https://web.archive.org/web/20240329120835/https://www.sudop.cz/admin-data/storage/get/314-sudop_revue_2021_02.pdf
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = simba
| titul = Jižní spojka – fakta o tunelu v Chuchli
| periodikum = koridorz.cz
| datum vydání = 2015-12-30
| datum přístupu = 2024-10-25
| url = https://www.koridory.cz/jizni-spojka-fakta-o-tunelu-v-chuchli/
| issn =
}}</ref> protože pro dosavadní provoz z kapacitních důvodů tehdy nebyla potřeba zde ani na návazné trati do [[Praha-Krč (nádraží)|Krče]]. Jednokolejnost dala vzniknout různým mýtům, odvozeným od údajných problémů při stavbě [[Chuchelský tunel|tunelu nad Malou Chuchlí]]. Některé pověsti dokonce potvrdil i mluvčí [[Správa železnic|SŽDC]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sojka
| jméno = Petr
| titul = Z metropole
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288835-z-metropole/209411058230028/
| vydavatel = Česká televize
| datum vydání = 2009-07-11
| datum přístupu = 2025-05-11
| kapitola = Ponurá minulost, podivná přítomnost a nejistá budoucnost - železniční Most Inteligence
| jazyk = cs
}}</ref>
Výstavba druhé koleje až na Kačerov měla být zahájena vícekrát, ale reálně začala až v roce 2023. Roku 2024 byla položena od horního portálu tunelu přes most a nádraží Praha-Krč po zastávku [[Praha-Kačerov (železniční zastávka)|Praha-Kačerov]], kde se v říjnu 2024 zprovoznilo dvojkolejné ostrovní nástupiště. Po mostě se plánuje provoz osobních vlaků a rychlíků ve směru na Beroun a Plzeň, především během rekonstrukce [[Vyšehradský železniční most|vyšehradského mostu]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.spravazeleznic.cz/-/pres-obnoveny-branicky-most-se-jezdi-po-dvou-kolejich
| titul = Přes obnovený Branický most se jezdí po dvou kolejích
| vydavatel = Správa źeleznic
| datum vydání = 2024-10-24
| datum přístupu = 2024-10-25
}}</ref>
== Historie mostu ==
Myšlenka na železniční obchvat Prahy pro nákladní dopravu se mezi odborníky objevovala již začátkem 20. století. První reálné návrhy předložil [[Pražská nádražní komise|Pražské nádražní komisi]] roku 1920 [[Josef Kubler]], v roce 1923 projekt podpořil [[Jan Bašta]], roku 1927 předložil [[Miroslav Chlumecký]] regulační komisi „dispoziční plán budoucích železničních úprav v Praze“, který podobnou trať zahrnoval. Po druhé světové válce [[plánovací komise]] myšlence nepřála, ale roku 1949 bylo náhle se stavbou mostu započato, aniž by byla dokončena celková koncepce železniční dopravy i projekt trati.<ref>Jiří Streit: ''Splněné sny'' (1955): ''„Začali stavět, ale projekt neměli, lépe řečeno měli ho jen kousek – pro dva stavební úseky“'' <br />Miloš Skalka: ''Železniční doprava a technika'' (červen 1964): ''Výstavba Jižní spojky byla zahájena ze zvláštních důvodů již v roce 1950…''</ref> Předpokládá se, že ukvapené zahájení výstavby bylo vyvoláno potřebou urychleně najít práci pro vzdělance odsunuté do dělnických profesí. Celá stavba tzv. jižní spojky se zejména v prvních letech výstavby spíše potýkala s nedostatkem kvalifikovaného personálu, ale i techniky a materiálu.{{zdroj?}}
Projekt mostu vznikal teprve v době, kdy se část spojky již stavěla. Projekt vypracoval [[Jiří Klimeš]] ve třech variantách, prováděcí projekt vybrané varianty vytvořili [[Zbyšek Krušina]] a [[Vladislav Valoušek]].{{zdroj?}}
Přípravné práce byly zahájeny roku 1949, v roce 1952 započala stavba oblouků. V roce 1955 byly úspěšně provedeny zatěžovací zkoušky, ale železniční doprava na mostě byla zahájena až v sobotu 30. května 1964 při zprovoznění celé jednokolejné železniční jižní spojky. Do té doby most sloužil statickým zkouškám různých typů lokomotiv při různých rychlostech, testům dynamiky stavebních konstrukcí apod.{{zdroj?}}
Lidové označení ''most Inteligence'' získal proto, že na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané [[inteligence (třída)|inteligence]] ([[právník]]ů, [[filosof]]ů, [[lékař]]ů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Když se úředníci přesouvali do výroby
| periodikum = IHned.cz
| odkaz na periodikum = IHned.cz
| datum vydání = 2009-07-24
| url = http://nezapomente.ihned.cz/c1-37893440-kdyz-se-urednici-presouvali-do-vyroby-pred-58-lety-vrcholila-akce-77-tisic
| issn =
}}</ref> V roce 1969 byl most, jako jeden z mála pražských železničních mostů, oficiálně pojmenován, a to jako ''Branický most''.{{zdroj?}}
[[Soubor:Most Inteligence 2022 06.jpg|náhled|vlevo|Místo jedné chybějící koleje byla na Branickém mostě pouze pěšina (2022)]]
Druhé koleje se celá spojovací trať měla dočkat několikrát. Poprvé v souvislosti se spojkou do Hlubočep, která byla součástí již původní koncepce a pro niž je na konstrukci mostu i viditelné odbočení, podruhé v devadesátých letech dvacátého století v souvislosti s barrandovskou spojkou, vyúsťující ve výhybně Žvahov. Barrandovská spojka byla součástí koncepce přestavby železničního uzlu Praha, která díky hospodářsko-politickým změnám již nenašla uplatnění, přestože před těmito změnami byly mnohé spolu související projekty zahájeny, jako např. modernizace seřaďovacího nádraží ve Vršovicích či zkapacitnění [[Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice|železniční tratě č. 122 Praha–Hostivice]] a navazující [[Železniční trať Rudná u Prahy – Hostivice|Hostivice – Rudná u Prahy]]. Proti barrandovské spojce i původně zamýšlenému zdvoukolejnění tratě č. 122 však byli ochránci přírody (přírodní rezervace, ochrana žvahovské skály).{{zdroj?}}
Mostovka byla před rekonstrukcí místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky. V roce 2015 proběhla oprava mostu, při níž byla obnovena hydroizolace a sanovány mostní oblouky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Koubek
| jméno = Jan
| titul =Pražské mosty stárnou a některé čeká důkladná oprava
| periodikum = Metro.cz
| odkaz na periodikum = Metro (deník)
| vydavatel = Mafra
| datum vydání = 2016-11-01
| url = https://www.metro.cz/praha/prazske-mosty-starnou-a-nektere-ceka-dukladna-oprava.A160111_080312_co-se-deje_jsk
}}</ref>
== Současnost ==
[[Soubor:Most inteligence, lokomotiva 749-162.jpg|náhled|[[Lokomotiva 749|Lokomotiva řady 749]] v čele odkloněného [[České Budějovice|budějovického]] rychlíku]]
V současnosti je most využíván pro nákladní dopravu pro jízdu mimo velké osobní stanice. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny i vlaky osobní dopravy z [[Železniční trať Praha–Beroun|železniční tratě 171]] mezi žst. [[Praha hlavní nádraží]] a [[Beroun]]em, které se před stanicí [[Praha-Radotín (nádraží)|Praha-Radotín]] napojují na trať do Berouna.{{zdroj?}}
Správa železnic v současné době{{kdy?}} zahájila zdvoukolejnění celé spojky (1. 7. 2023 – 31. 12. 2024). Hlavním důvodem je především zkapacitnění pro potřeby objízdné trasy osobní dopravy v době, kdy dojde ke stavbě nového či rekonstrukci stávajícího železničního mostu přes Vltavu v úseku Vyšehrad–Smíchov (tzv. výtoňského soumostí či mostu pod Vyšehradem) a v brzké budoucnosti využití také pro osobní dopravu PID podle plánů [[MHMP]]. Dne 1. července 2024 se nově otevřela kolej 1, která ještě v pravidelném provozu nikdy nebyla. Celý most (kolej 2) byl pro železniční dopravu otevřen 24. října,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Beránek
| jméno = Jan
| titul = Jeden relikt hluboké totality právě zmizel. Branický most se dočkal druhé koleje, skutečně pomůže ale až časem
| periodikum = Hospodářské noviny (HN.cz)
| url = https://domaci.hn.cz/c1-67441590-jeden-relikt-hluboke-totality-prave-zmizel-branicky-most-se-dockal-druhe-koleje-skutecne-pomuze-ale-az-casem
| datum vydání = 2024-10-25
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-10-25
}}</ref> na počest 60. výročí dokončení, včetně dvojkolejné tratě do Krče, Kačerova a nové odbočky Spořilov.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nevyhoštěný
| jméno = Jan
| titul = Po třech letech hotovo. Dvoukolejný Branický most s tratí na Kačerov se otevírá
| periodikum = Zdopravy.cz
| vydavatel = AvizerZ
| datum vydání = 2024-10-24
| datum přístupu = 2024-10-25
| url = https://zdopravy.cz/po-trech-letech-hotovo-dvoukolejny-branicky-most-s-trati-na-kacerov-se-otevira-225058/
}}</ref>
== Turistická trasa ==
Přes most vede zelená turistická značená trasa [[Turistická značená trasa 3129|3129]] z Malé Chuchle k Hálkovu pomníku v Dolních Břežanech.
== Galerie ==
<gallery>
File:Most inteligence.jpg
File:BranickýBridge.JPG|Branický most
File:Most inteligence, nedokončená odbočka.jpg|Nedokončená odbočka do [[Hlubočepy|Hlubočep]]
File:Most inteligence, poničené panely.jpg|Chybějící panely
File:Most inteligence, most od Braníku.jpg|Pohled na most z jeho konce u Braníku
</gallery>
== Panorama ==
[[Soubor:Branický most - Panorama - 2003.jpg|upright=4|střed|náhled|Panorama Branického mostu z roku 2003]]
== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Chuchelský tunel]]
* [[Praha-Braník horní koleje]]
* [[Železniční jižní spojka]]
* [[Berounský tunel]]
* [[Vysokorychlostní trať Praha–Beroun]]
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [[Dušan Josef]]: [http://www.libri.cz/databaze/mosty/search.php?pid=757 PRAHA (Praha 4/Praha 5) – Braník – železniční viadukt] {{Wayback|url=http://www.libri.cz/databaze/mosty/search.php?pid=757 |date=20200602014338 }}, Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
* [https://virtualni.praha.eu/mosty/branicky-zeleznicni-viadukt Branický železniční viadukt] (Praha virtuální)
* Petr Turyna: [http://www.hrady.cz/index.php?OID=3805 Branický most – most Inteligence], hrady.cz, 12. 1. 2006
* Pavel Schreier: [https://web.archive.org/web/20080716061020/http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2004/4_21most.htm Zajímavá a neveselá historie „Mostu inteligence“], týdeník Českých drah Železničář, č. 21/2004 (odkaz vede do internetového archivu)
* [https://web.archive.org/web/20100529044848/http://www.montanya.org/TURISTIKA/MOST/MOST.htm Bránický most], text Vrána, fotografie Michal Kořán, sekce turistiky Speleo klubu Kladno
* Vít Voráček: [http://www.zelpage.cz/clanky/most-inteligence-pohnuta-minulost-a-nejista-budoucnost Most inteligence – pohnutá minulost a nejistá budoucnost] ([[ŽelPage]])
{{Pražské mosty}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Praha|Železnice}}
[[Kategorie:Mosty přes Vltavu v Praze]]
[[Kategorie:Železniční mosty v Praze]]
[[Kategorie:Betonové mosty v Praze]]
[[Kategorie:Obloukové mosty v Praze]]
[[Kategorie:Doprava v Braníku]]
[[Kategorie:Doprava v Malé Chuchli]]
[[Kategorie:Stavby v Braníku]]
[[Kategorie:Stavby v Malé Chuchli]]
[[Kategorie:Postaveno v Česku 1955]]
[[Kategorie:Železniční trať Praha-Běchovice – Praha-Radotín]]
[[Kategorie:Mosty z 20. století]]
[[de:Brücken in Prag#Branický most (Most inteligence/Brücke der Intelligenz)]]
| 24,982,076
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed \u00fadaje", "data": {"Kontinent": "Evropa", "St\u00e1t": "\u010cesko", "Kraj": "Hlavn\u00ed m\u011bsto Praha", "M\u011bsto": "Praha", "\u010c\u00edslo mostu": "V-032", "Komunikace": "\u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 Praha-Zahradn\u00ed M\u011bsto \u2013 Praha-Radot\u00edn", "P\u0159es": "Vltava", "Otev\u0159en": "30. kv\u011btna 1964", "Sou\u0159adnice": "50\u00b01\u203236,48\u2033 s. \u0161., 14\u00b023\u203251\u2033 v. d."}}, {"title": "Parametry", "data": {"D\u00e9lka": "950 m", "\u0160\u00ed\u0159ka": "14 m", "V\u00fd\u0161ka": "19 m", "Max. rozp\u011bt\u00ed": "53,3 m"}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed data", "data": {"Dal\u0161\u00ed data": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Mohelnický betlém
Velký vyřezávaný mohelnický betlém je každoročně o vánočních svátcích vystavován v mohelnickém kostele sv. Tomáše Becketa, v boční kapli sv. Anny. Na ploše 6×7 metrů je kromě jesliček také řada dalších figur i staveb včetně přesných kopií hradů Bouzov a Karlštejn či samotného kostela sv. Tomáše Becketa.
Dílo vytvořil mezi lety 1958 a 1988 Josef Nedomlel (1909–1990) ze Starého Města u Bruntálu. Autor sám je v betlémě vyobrazen jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před křížlickým mlýnem. V jeho práci pokračuje jeho syn František, který např. dokončil chybějící figury pěti hrajících muzikantů a sám přidal k betlému např. chasníky řezající dřevo či horníky vytahující z dolu rumpálem nakopané uhlí.
V kapli, kde je betlém každoročně vystavován, zní koledy a celý objekt je nasvětlen v několika různých barevných kombinacích. Část figurek i staveb (mlýny) je pohyblivá.
## Seznam figur
- svatá rodina
- anděl zvěstování
- tři králové
- pět hrajících muzikantů (2003)
- dvojice chasníků, kteří obloukovou pilou řezají dřevo (2006)
- dvojice horníků vytahující rumpálem uhlí z dolu (2007)
- dvě selky ve chlévě s krávou a kozou (2008)
- tři dvojice dětí tančící kolem stromu (2009)
- zvonička (2010)
- Kolářství (2012)
- postavičky nosící pytle do mlýna (2013)
- hamr s vodním kolem a kováři (2014)
## Seznam staveb
- jesličky
- hrady Bouzov a Karlštejn
- kostel sv. Tomáše Becketa
- mohelnické muzeum (bývalá fara)
- vodní mlýn v Křížlicích
- Kramerova vila na skále nad hrází přehrady ve Znojmě
- Rudoltická zvonička
|
cswiki/406410
|
cswiki
| 406,410
|
Mohelnický betlém
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelnick%C3%BD_betl%C3%A9m
|
2023-04-21T15:20:38Z
|
cs
|
Q12038471
| 9,666
|
{{Infobox - dílo}}
Velký vyřezávaný '''mohelnický betlém''' je každoročně o vánočních svátcích vystavován v [[Mohelnice|mohelnickém]] kostele sv. Tomáše Becketa, v boční kapli sv. Anny. Na ploše 6×7 metrů je kromě [[jesličky|jesliček]] také řada dalších figur i staveb včetně přesných kopií hradů [[Bouzov (hrad)|Bouzov]] a [[Karlštejn]] či samotného [[kostel svatého Tomáše Becketa (Mohelnice)|kostela sv. Tomáše Becketa]].
Dílo vytvořil mezi lety [[1958]] a [[1988]] [[Josef Nedomlel]] (1909–1990) ze [[Staré Město u Bruntálu|Starého Města u Bruntálu]]. Autor sám je v betlémě vyobrazen jako chasník s pytlem mouky na zádech stojící před křížlickým mlýnem. V jeho práci pokračuje jeho syn František, který např. dokončil chybějící figury pěti hrajících muzikantů a sám přidal k betlému např. chasníky řezající dřevo či horníky vytahující z dolu rumpálem nakopané uhlí.
V kapli, kde je betlém každoročně vystavován, zní [[koleda|koledy]] a celý objekt je nasvětlen v několika různých barevných kombinacích. Část figurek i staveb (mlýny) je pohyblivá.
== Seznam figur ==
* [[svatá rodina]]
* anděl zvěstování
* [[tři králové]]
* pět hrajících muzikantů (2003)
* dvojice chasníků, kteří obloukovou pilou řezají dřevo (2006)
* dvojice horníků vytahující rumpálem uhlí z dolu (2007)
* dvě selky ve chlévě s krávou a kozou (2008)
* tři dvojice dětí tančící kolem stromu (2009)
* zvonička (2010)
* Kolářství (2012)
* postavičky nosící pytle do mlýna (2013)
* hamr s vodním kolem a kováři (2014)
== Seznam staveb ==
* jesličky
* hrady [[Bouzov (hrad)|Bouzov]] a [[Karlštejn]]
* [[kostel svatého Tomáše Becketa (Mohelnice)|kostel sv. Tomáše Becketa]]
* mohelnické muzeum (bývalá [[fara]])
* [[vodní mlýn]] v [[Křížlice|Křížlicích]]
* [[Kramerova vila]] na skále nad hrází přehrady ve Znojmě
* Rudoltická zvonička
== Externí odkazy ==
* [http://www.regionmohelnicko.cz/cil/279/popis Mikroregion Mohelnicko – Mohelnický betlém] {{Wayback|url=http://www.regionmohelnicko.cz/cil/279/popis |date=20071107075348 }}
{{Portály|Morava|Umění|Vánoce}}
[[Kategorie:České betlémy]]
[[Kategorie:Česká výtvarná díla]]
[[Kategorie:Náboženství v Mohelnici]]
[[Kategorie:Objekty nazvané po městech]]
| 22,725,682
|
[{"title": "Vlastnosti", "data": {"Medium": "d\u0159evo"}}, {"title": "Um\u00edst\u011bn\u00ed", "data": {"Um\u00edst\u011bn\u00ed": ["Kostel svat\u00e9ho Tom\u00e1\u0161e Becketa", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Klínové písmo
Pojem klínové písmo znamená způsob zápisu, styl psaní znaků starověkých písem, určený prostředky dostupnými ve starověké Mezopotámii, tj. hlínou a rákosem.
Neoznačuje žádnou konkrétní sadu znaků, jako např. latinka nebo alfabeta. Znaky byly standardně psané, vytlačované rákosovým pisátkem do hlíny, nejčastěji ve formě hliněných tabulek, která mohla být kvůli trvanlivosti následně vypálena. K vypálení také došlo často nechtěně, když byla města vypálena nepřátelskými vojsky, což pro dnešní archeologii znamená uchování mnoha klínopisných textů, které by se jinak nezachovaly.
Klínopisné znaky ale mohly také být tesány do kamene či psány na jiný materiál.
## Historie použití
V jeho počátcích sumerské klínové znaky vycházely z původních, mnohem starších piktogramů, zapisovaných vertikálně do sloupců. Poté se zápis změnil na horizontální (zleva doprava), znaky byly otočeny o 90° a zjednodušeny (a fonemizovány), aby se daly znázornit ustálenými otisky rydla.
Tuto techniku později převzali Akkaďané (např. El-amarnské dopisy), Babyloňané a Asyřané, kteří toto písmo částečně upravili, stylizovali a zjednodušili pro svou semitskou akkadštinu jako slabičné, i když to ne vždy odpovídalo struktuře semitských jazyků, které toto písmo dále převzaly. Klínové písmo akkadských dialektů většinou není jednoznačné – znaky mají obvykle hodnotu slabikovou, ale mohou mít i hodnotu logogramu, tedy hodnotu celého slova. Kromě toho mohou prostě jen označovat druh slova, které následuje (např. GIŠ „strom, dřevo“ či DINGIR „bůh“), aniž by se četly. Takový znak, který obvykle stojí před slovem, se nazývá determinativ. Jednoznačné však nebyly ani samotné slabičné hodnoty znaků. Jeden znak může být čten několika způsoby a naopak jedna slabika může být zapsána několika různými znaky. Čtení těchto slabičných klínopisných textů je proto velmi složité a obtížné.
Jelikož klínové slabičné písmo, jak je používali Asyřané a Babyloňané, bylo značně komplikované, docházelo k jeho zjednodušením. Tím je například úprava babylonského klínopisu pro starou (indoevropskou) perštinu, která počet znaků notně omezila. Tak toto písmo však nepřevzaly jen mezopotámské semitské jazyky, ale i např. vzdálenější indoevropská chetitština. Vzhledem k slabičné formě znaků mohl pak Bedřich Hrozný chetitské texty dešifrovat a přečíst.
Kromě těchto slabikových a poloslabičných složitých písem existuje i klínové písmo ryze hláskové, kde každý znak odpovídá jedné hlásce (zde souhlásce, samohlásky se nezapisovaly). Tímto příkladem je ugaritské klínové písmo.
Později se prosadilo i v semitských jazycích jednodušší písmo hláskové podle fénického vzoru. S jeho rozmachem, souvisejícím také s prosazením nových psacích materiálů, zejména papyru s inkoustem, tak skončila éra klínového písma.
|
cswiki/11653
|
cswiki
| 11,653
|
Klínové písmo
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo
|
2024-06-22T05:43:35Z
|
cs
|
Q401
| 59,609
|
[[Soubor:Cuneiform_script.jpg|náhled|Klínové písmo na tabulce, která popisuje úspěchy, kterých dosáhl [[Nebukadnesar II.]] (pozdní verze písma)]]
Pojem '''klínové písmo''' znamená způsob zápisu, styl psaní [[Znak (písmo)|znaků]] [[starověk]]ých [[Písmo|písem]], určený prostředky dostupnými ve starověké [[Mezopotámie|Mezopotámii]], tj. [[Hlína|hlínou]] a [[rákos]]em.
Neoznačuje žádnou konkrétní sadu znaků, jako např. [[latinka]] nebo [[alfabeta]]. Znaky byly standardně psané, vytlačované rákosovým pisátkem do hlíny, nejčastěji ve formě [[Hliněná tabulka|hliněných tabulek]], která mohla být kvůli trvanlivosti následně vypálena. K vypálení také došlo často nechtěně, když byla města vypálena nepřátelskými vojsky, což pro dnešní [[Archeologie|archeologii]] znamená uchování mnoha klínopisných textů, které by se jinak nezachovaly.
Klínopisné znaky ale mohly také být tesány do kamene či psány na jiný materiál.
== Historie použití ==
[[Soubor:SAG.svg|vlevo|400px|Vývoj klínového písma z piktogramu - „hlava“, 3000–1000 př. n. l.]]
[[Soubor:Sumerian 26th c Adab.jpg|náhled|vlevo|Archaický styl, zhruba 26. století př. n. l.]]
V jeho počátcích sumerské klínové znaky vycházely z původních, mnohem starších [[piktogram]]ů, zapisovaných vertikálně do sloupců. Poté se zápis změnil na horizontální (zleva doprava), znaky byly otočeny o 90° a zjednodušeny (a fonemizovány), aby se daly znázornit ustálenými otisky rydla.
Tuto techniku později převzali [[Akkad|Akkaďané]] (např. [[El-amarnské dopisy]]), [[Babylón|Babyloňané]] a [[Asýrie|Asyřané]], kteří toto písmo částečně upravili, stylizovali a zjednodušili pro svou semitskou [[Akkadština|akkadštinu]] jako ''slabičné'', i když to ne vždy odpovídalo struktuře semitských jazyků, které toto písmo dále převzaly. Klínové písmo akkadských dialektů většinou není jednoznačné – znaky mají obvykle hodnotu slabikovou, ale mohou mít i hodnotu logogramu, tedy hodnotu celého slova. Kromě toho mohou prostě jen označovat druh slova, které následuje (např. [[Soubor:Sumer gis.jpg|16px|Sumerský GIŠ]] GIŠ „strom, dřevo“ či [[Soubor:Cuneiform sumer dingir.svg|16px|Sumerský DINGIR]] [[Dingir|DINGIR]] „bůh“), aniž by se četly. Takový znak, který obvykle stojí před slovem, se nazývá ''determinativ''. Jednoznačné však nebyly ani samotné slabičné hodnoty znaků. Jeden znak může být čten několika způsoby a naopak jedna slabika může být zapsána několika různými znaky. Čtení těchto slabičných klínopisných textů je proto velmi složité a obtížné.
Jelikož klínové slabičné písmo, jak je používali Asyřané a Babyloňané, bylo značně komplikované, docházelo k jeho zjednodušením. Tím je například úprava babylonského klínopisu pro starou (indoevropskou) [[perština|perštinu]], která počet znaků notně omezila. Tak toto písmo však nepřevzaly jen mezopotámské semitské jazyky, ale i např. vzdálenější indoevropská [[chetitština]]. Vzhledem k slabičné formě znaků mohl pak [[Bedřich Hrozný]] chetitské texty dešifrovat a přečíst.
Kromě těchto slabikových a poloslabičných složitých písem existuje i klínové písmo ryze [[hláska|hláskové]], kde každý znak odpovídá jedné hlásce (zde souhlásce, samohlásky se nezapisovaly). Tímto příkladem je [[ugaritské klínové písmo]].
Později se prosadilo i v semitských jazycích jednodušší písmo hláskové podle [[fénické písmo|fénického]] vzoru. S jeho rozmachem, souvisejícím také s prosazením nových psacích materiálů, zejména [[papyrus|papyru]] s [[inkoust]]em, tak skončila éra klínového písma.
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Walker
| jméno = C. B. F.
| titul = Klínopis: Čtení v minulosti
| vydavatel = Volvox Globator
| místo = Praha
| rok = 2007
| isbn = 978-80-7207-627-7
| kapitola =
| strany =
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zamarovský
| jméno = Vojtěch
| titul = Na počátku byl Sumer
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1983
| isbn =
| kapitola =
| strany =
}}
=== Související články ===
* [[seznam písem]]
* [[Josef Klíma (orientalista)|Josef Klíma]], český orientalista, historik klínopisného práva
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{TDKIV}}
* [http://sites.google.com/site/ancientneareasternstudies/mesopotamia/cuneiform-literature Texty klínového písma] {{en}}
* [http://etcsl.orinst.ox.ac.uk/edition2/cuneiformwriting.php Klínové písmo psací] {{en}}
* [http://www.youtube.com/watch?v=GrNfD9auhzg Kolébka civilizace], vývoj klínového písma
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Mark
| jméno = Joshua J.
| titul = Cuneiform
| url = http://www.ancient.eu/cuneiform/
| datum vydání = 2011-04-28
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2016-10-12
| vydavatel = ancient.eu
| místo =
| jazyk = anglicky
}}
{{Seznam písemných systémů}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Literatura|Starověk}}
[[Kategorie:Klínové písmo| ]]
[[Kategorie:Písma]]
[[Kategorie:Mezopotámie]]
[[Kategorie:Starověká literatura]]
| 24,022,305
|
[]
| false
|
# Seznam největších zaměstnavatelů v Česku
Následující seznam obsahuje největší zaměstnavatele se sídlem v Česku.
Metodika získávání zde vykazovaných údajů není jednotná. Některé hodnoty představují evidenční počty zaměstnanců ve fyzických osobách k poslednímu dni sledovaného období (např. k 31.12.), jiné jsou uvedeny jako průměrné evidenční počty zaměstnanců ve fyzických osobách za celé sledované období (aritmetický průměr měsíčních stavů např. za kalendářní rok). Naproti tomu v účetních závěrkách se uvádí průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený, který vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané, tzn. zohledňuje výši pracovního úvazku každého zaměstnance. Tento údaj se mimo jiné používá jako jedno z kritérií pro určování kategorie velikosti podniku.
Rozdíl mezi počtem zaměstnaných fyzických osob a přepočteným stavem může u velkých zaměstnavatelů činit několik set. Typické je to např. pro nemocnice či vysoké školy s mnoha zaměstnanci se zkrácenými pracovními úvazky.
## Podniky
Kurzívou jsou uvedeny podniky, jejichž majoritním vlastníkem je veřejná správa. V případě konsolidovaných celků (skupin) počet zaměstnanců zahrnuje také případné zaměstnance zahraničních dceřiných společností.
| P | Zaměstnavatel | Počet zaměstnanců | Reference |
| -- | ------------------------------------------ | ----------------- | --------- |
| 1 | Škoda Auto | 34 884 (2023) | [ 1 ] |
| 2 | Agrofert (skupina) | 32 000 (2023) | [ 2 ] |
| 3 | ČEZ (skupina) | 30 552(2023) | [ 3 ] |
| 4 | České dráhy (skupina) | 21 823 (2023) | [ 4 ] |
| 5 | Česká pošta | 20 902 (2023) | [ 5 ] |
| 6 | Správa železnic | 16 893 (2023) | [ 6 ] |
| 7 | AGEL (skupina) | 13 908 (2022) | [ 7 ] |
| 8 | Moravia Steel (skupina) | 13 330 (2023) | [ 8 ] |
| 9 | Kaufland Česká republika | 11 517 (2022) | [ 9 ] |
| 10 | Dopravní podnik hl. m. Prahy | 11 214 (2023) | [ 10 ] |
| 11 | Energetický a průmyslový holding (skupina) | 10 967 (2023) | [ 11 ] |
| 12 | Česká spořitelna (skupina) | 10 433 (2023) | [ 12 ] |
| 13 | Albert Česká republika | 10 217 (2022) | [ 13 ] |
| 14 | Veolia voda Česká republika (skupina) | 9 267 (2022) | [ 14 ] |
| 15 | Lidl Česká republika v.o.s | 9 187 (2021) | [ 15 ] |
| 16 | Energo-Pro (skupina) | 8 843 (2017) | [ 16 ] |
| 17 | ČSOB (skupina) | 8 035 (2023) | [ 17 ] |
| 18 | Komerční banka | 7 551 (2023) | [ 18 ] |
| 19 | Siemens Česká republika | 7 179 (2023) | [ 19 ] |
| 20 | EP Industries (skupina) | 7 143 (2022) | [ 20 ] |
| 21 | Tesco Stores ČR | 7 010 (2023) | [ 21 ] |
| 22 | BILLA | 6 648 (2022) | [ 22 ] |
| 23 | Metrostav (skupina) | 6 632 (2020) | [ 23 ] |
| 24 | Penny Market | 5 905 (2022) | [ 24 ] |
| 25 | Škoda Transportation (skupina) | 5 877 (2022) | [ 25 ] |
| 26 | Orlen Unipetrol | 5 780 (2023) | [ 26 ] |
| 27 | ManpowerGroup | 5 522 (2023) | [ 27 ] |
| 28 | Liberty Ostrava (skupina) | 5 190 (2022) | [ 28 ] |
| 29 | Continental Automotive Czech Republic | 5 042 (2023) | [ 29 ] |
| 30 | Globus ČR | 4 731 (2023) | [ 30 ] |
| 31 | Continental Barum | 4 374 (2023) | [ 31 ] |
| 32 | O2 Czech Republic (skupina) | 4 077 (2023) | [ 32 ] |
| 33 | Bosch Powertrain | 3 973 (2023) | [ 33 ] |
| 34 | Kooperativa pojišťovna | 4 158 (2023) | [ 34 ] |
| 35 | Lesy České republiky | 3 808 (2023) | [ 35 ] |
| 36 | Generali Česká pojišťovna | 3 553 (2023) | [ 36 ] |
| 37 | Robert Bosch | 3 445 (2022) | [ 37 ] |
| 38 | AGC Flat Glass Czech (skupina) | 3 416 (2022) | [ 38 ] |
| 39 | MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. | 3 366 (2023) | [ 39 ] |
| 40 | T-Mobile Czech Republic | 3 284 (2022) | [ 40 ] |
| 41 | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | 3 228 (2022) | [ 41 ] |
| 42 | UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia | 3 162 (2023) | [ 42 ] |
| 43 | Hruška | 3 043 (2022) | [ 43 ] |
| 44 | Adient Czech Republic | 3 029 (2023) | [ 44 ] |
| 45 | ABB s.r.o. | 2 950 (2022) | [ 45 ] |
| 47 | Hyundai Motor Manufacturing Czech | 2 878 (2023) | [ 46 ] |
| 46 | Hella Autotechnik Nova | 2 824 (2023) | [ 47 ] |
| 48 | Letiště Praha (skupina) | 2 713 (2023) | [ 48 ] |
| 49 | Strabag | 2 541 (2023) | [ 49 ] |
| 50 | Prisko (skupina) | 2 523 (2023) | [ 50 ] |
## Veřejná správa (státní správa a samospráva)
Počty zaměstnanců u ministerstev jsou včetně podřízených organizačních složek. Uvedeny subjekty či skupiny subjektů s počtem zaměstnanců nad 1 000.
| Zaměstnavatel | Počet zaměstnanců | Reference |
| ------------------------------------------------------------------- | --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- | -------------------- |
| příspěvkové organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy | 257 391 (2021) | [ 51 ] |
| Ministerstvo vnitra | 66 726 (2021) * 42 340 Policie České republiky * 10 355 Hasičský záchranný sbor České republiky * 10 845 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Ministerstvo obrany | 34 169 (2021) * 22 276 Armáda České republiky * 1 645 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Ministerstvo spravedlnosti | 24 323 (2021) * 11 268 Vězeňská služba České republiky * 9 423 soudy * 2 584 státní zastupitelství * 410 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Ministerstvo financí | 23 298 (2021) * 14 783 Generální finanční ředitelství * 5 505 Generální ředitelství cel * 1 258 ústřední orgán * 59 Finanční analytický úřad | [ 51 ] |
| Ministerstvo práce a sociálních věcí | 22 133 (2021) * 11 616 Úřady práce * 8 412 Česká správa sociálního zabezpečení * 1 309 ústřední orgán * 753 Státní úřad inspekce práce | [ 51 ] |
| Univerzita Karlova | 12 336 (2019) | [ 53 ] |
| Akademie věd České republiky | 9 751 (2019) | [ 54 ] |
| Masarykova univerzita | 6 700 (2023) | [ 55 ] |
| příspěvkové organizace Ministerstva kultury | 6 632 (2021) * 2 212 Národní památkový ústav (2019) * 1 322 Národní divadlo (2014) | [ 51 ] [ 56 ] [ 57 ] |
| Fakultní nemocnice v Motole | 6 129 (2019) | [ 58 ] |
| Ministerstvo zemědělství | 5 321 (2021) * 1 261 Státní veterinární správa České republiky * 1 232 Státní pozemkový úřad * 1 045 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský * 662 ústřední orgán * 549 Státní zemědělská a potravinářská inspekce * 88 Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv * 61 Česká plemenářská inspekce | [ 51 ] |
| Fakultní nemocnice Brno | 5 187 (2014) | [ 59 ] |
| Český úřad zeměměřický a katastrální (137) | 4 847 (2021) * 4 259 katastrální úřady * 366 Zeměměřický úřad * 141 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Všeobecná fakultní nemocnice v Praze | 4 601 (2014) | [ 60 ] |
| Fakultní nemocnice Plzeň | 4 383 (2019) | [ 61 ] |
| Fakultní nemocnice Hradec Králové | 4 303 (2018) | [ 62 ] |
| České vysoké učení technické v Praze | 4 138 (2021) | [ 63 ] |
| Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky | 3 506 (2021) | [ 64 ] |
| Ministerstvo zdravotnictví | 3 449 (2021) * 2 179 Krajská hygienická stanice * 522 Státní ústav pro kontrolu léčiv * 470 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Fakultní nemocnice Ostrava | 3 288 (2016) | [ 65 ] |
| Česká televize | 2 992 (2021) | [ 66 ] |
| Fakultní nemocnice Královské Vinohrady | 2 859 (2021) | [ 67 ] |
| Fakultní nemocnice Bulovka | 2 486 (2021) | [ 68 ] |
| Fakultní Thomayerova nemocnice | 2 364 (2021) | [ 69 ] |
| Ústřední vojenská nemocnice | 2 204 (2021) | [ 70 ] |
| VŠB – Technická univerzita Ostrava | 2 133 (2021) | [ 71 ] |
| Ministerstvo zahraničních věcí | 1 911 (2021) * 1 888 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Ministerstvo životního prostředí | 1 733 (2021) * 644 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR * 538 Česká inspekce životního prostředí * 551 ústřední orgán | [ 51 ] |
| Česká zemědělská univerzita v Praze | 1 727 (2014) | [ 72 ] |
| příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí | 1 720 (2021) | [ 51 ] |
| Ministerstvo průmyslu a obchodu | 1 641 (2021) * 851 ústřední orgán * 440 Česká obchodní inspekce * 117 Státní energetická inspekce * 79 Puncovní úřad * 55 Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví * 40 Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva | [ 51 ] |
| Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy | 1 528 (2021) * 896 ústřední orgán * 509 Česká školní inspekce | [ 51 ] |
| Český statistický úřad | 1 438 (2021) | [ 51 ] |
| příspěvkové organizace Ministerstva obrany | 1 323 (2021) | [ 51 ] |
| Technická univerzita v Liberci | 1 235 (2019) | [ 73 ] |
| Psychiatrická nemocnice Bohnice | 1 155 (2011) | [ 74 ] |
|
cswiki/694766
|
cswiki
| 694,766
|
Seznam největších zaměstnavatelů v Česku
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_nejv%C4%9Bt%C5%A1%C3%ADch_zam%C4%9Bstnavatel%C5%AF_v_%C4%8Cesku
|
2025-01-07T19:38:44Z
|
cs
|
Q12052963
| 194,006
|
Následující '''seznam''' obsahuje největší [[zaměstnavatel]]e se sídlem v [[Česko|Česku]].
Metodika získávání zde vykazovaných údajů není jednotná. Některé hodnoty představují ''evidenční počty zaměstnanců ve fyzických osobách'' k poslednímu dni sledovaného období (např. k 31.12.), jiné jsou uvedeny jako ''průměrné evidenční počty zaměstnanců ve fyzických osobách'' za celé sledované období (aritmetický průměr měsíčních stavů např. za kalendářní rok). Naproti tomu v [[Účetní závěrka|účetních závěrkách]] se uvádí ''průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený'', který vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané, tzn. zohledňuje výši [[Plný pracovní úvazek|pracovního úvazku]] každého zaměstnance. Tento údaj se mimo jiné používá jako jedno z kritérií pro určování kategorie velikosti podniku.
Rozdíl mezi počtem zaměstnaných fyzických osob a přepočteným stavem může u velkých zaměstnavatelů činit několik set. Typické je to např. pro nemocnice či vysoké školy s mnoha [[Zaměstnanec|zaměstnanci]] se zkrácenými pracovními úvazky.
== Podniky ==
''Kurzívou'' jsou uvedeny podniky, jejichž majoritním vlastníkem je [[veřejná správa]]. V případě konsolidovaných celků (skupin) počet zaměstnanců zahrnuje také případné zaměstnance zahraničních dceřiných společností.
{| class="wikitable sortable"
|-
!P
! Zaměstnavatel
!data-sort-type="number"| Počet zaměstnanců
! Reference
|-
|1
|[[Škoda Auto]]
|34 884 (''2023)''
|<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva Škoda Auto 2023
| url = https://cdn.skoda-storyboard.com/2024/03/Skoda_Auto-Annual_Report-2023_CZ_eeb13d52.pdf?_gl=1*z4xqw8*GA4_ga*MDJhOTIwMTAtMTFlOS00Y2VkLTljNGYtMWQxZTIwZjUwOGVh*GA4_ga_QVX3D12V4T*MTcyNDE1NTQ4MS4yLjAuMTcyNDE1NTQ4MS4wLjAuMjA1MzY3MzM4Mw..
| datum přístupu = 2042-08-20
}}</ref>
|-
|2
|[[Agrofert]] (skupina)
|32 000 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva konsolidovaná 2023
| url = https://www.agrofert.cz/sites/default/files/prilohy/agrofert_vyrocni-zprava-2023-konsolidovana.pdf
| vydavatel = AGROFERT
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 204-08-20
}}</ref>
|-
|3
|''[[ČEZ]] (skupina)''
|30 552''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční finanční zpráva za rok 2023
| url = https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport/investori/vz-2023/skupina-cez-vyrocni-financni-zprava-2023-pdf.pdf
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|4
|''[[České dráhy]] (skupina)''
|21 823 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023 skupina České dráhy
| url = https://www.ceskedrahy.cz/sites/default/files/soubory-ke-stazeni/financni-zpravy/vyrocni-zprava_2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-20
| url archivu =
| datum archivace =
| nedostupné =
}}</ref>
|-
|5
|''[[Česká pošta]]''
|20 902 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Česká pošta: Výroční zpráva 2023
| url = https://www.ceskaposta.cz/documents/10180/282479/final+V%C3%BDrocn%C3%AD+zpr%C3%A1va+CP_2023_final_with+audit+report+%281%29.pdf/9609967c-97f8-2d4e-b43b-963b01ae2296
| datum přístupu = 204-08-20
}}</ref>
|-
|6
|''[[Správa železnic]]''
|16 893 (''2023'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023 Správa železnic
| url = https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/167524670/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va+2023/bf6d3f10-6a52-49c7-975b-ab18ebc5b789
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|7
|[[AGEL]] (skupina)
|13 908 ''(2022)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = skupina AGEL - Konsolidovaná výroční zpráva 2022
| url =
| periodikum = or.justice.cz
| datum přístupu = 2024-01-13
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání = 2023
| url archivu =
}}</ref>
|-
|8
|[[Moravia Steel]] (skupina)
|13 330 (''2023'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva Moravia Steel 2023
| url = https://trz.cz/assets/uploads//vyrocky/MS_CZ_VZ2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|9
|[[Kaufland#Kaufland v Česku|Kaufland Česká republika]]
|11 517 (''2022'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Účetní závěrka a výroční zpráva Kaufland Česká republika v.o.s. za období 1.3.2022 - 28.2.2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=805d5dc605cf4f6b92ef02f918408b0a
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|10
|''[[Dopravní podnik hl. m. Prahy]]''
|11 214 (''2023'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva 2023
| periodikum = Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
| url = https://www.dpp.cz/cs/data/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD%20zpr%C3%A1vy/DPP_VYROCNI_ZPRAVA_2023.pdf
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|11
|[[Energetický a průmyslový holding]] (skupina)
|10 967 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva EPH 2023
| periodikum = Výroční zpráva EPH 2023
| url = https://www.epholding.cz/wp-content/uploads/2024_07_11_annual_report_eph_2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|12
|[[Česká spořitelna]] (skupina)
|10 433 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva 2023
| periodikum =
| url = https://www.csas.cz/static_internet/cs/Redakce/Ostatni/Ostatni_IE/Prilohy/vz-2023.pdf
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-08-20
}}</ref>
|-
|13
|[[Ahold#Ahold Česká republika|Albert Česká republika]]
|10 217 ''(2022)''
|<ref>Výroční zpráva 2019 ve sbírce listin obchodního rejstříku Městského soudu v Praze, strana 11</ref>
|-
|14
|[[Veolia voda Česká republika]] (skupina)
|9 267 ''(2022)''
|<ref name="czt12">{{Citace elektronického periodika
| titul = Konsolidovaná výroční zpráva 2021
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=1a8203fe95ad406ab9579d066b2a983a
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|15
|[[Lidl#Česko|Lidl Česká republika v.o.s]]
|9 187 ''(2021)''
|<ref>Výroční zpráva k 28. únoru 2022 ve sbírce listin obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze - listina A 42824/SL115</ref>
|-
|16
|[[Energo-Pro]] (skupina)
|8 843 (''2017'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva 2017 Enego-Pro Group
| url = https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=56872561&subjektId=95216&spis=988990
| periodikum = or.justice.cz
| datum přístupu = 2019-11-08
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání = 2018
| url archivu =
}}</ref>
|-
|17
|[[ČSOB]] (skupina)
|8 035 (''2023'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023 ČSOB
| url = https://www.csob.cz/documents/10710/444804/vz-csob-2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|18
|[[Komerční banka]]
|7 551 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023 Komerční banka
| url = https://www.kb.cz/getmedia/460b8633-cb30-4b55-a9b6-902a495a6f8a/Vyrocni-zprava-KB-2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|19
|[[Siemens Česká republika]]
|7 179 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=56b977f9240b4af1add07e9d35457adb
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|20
|[[EP Industries]] (skupina)
|7 143 (2022)
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = EP Industries, a.s. - Konsolidovaná výroční zpráva za rok končící k 31. prosinci 2022
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://www.epindustries.cz/wp-content/uploads/Konsolidovan%C3%A1-v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-EPI-2022-CZ.pdf
| url archivu =
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|21
|[[Tesco#Tesco v Česku|Tesco Stores ČR]]
|7 010 (2023)
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=49d1405fa3644ea886f26f41c9718750
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|22
|[[Billa|BILLA]]
|6 648 ''(2022)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=cc995c5aa050413a8289d064b9ccc503
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|23
|[[Metrostav]] (skupina)
|6 632 (''2020'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva 2023
| periodikum =
| url = https://www.metrostav.cz/cs/pro-media/3958-souhrnna-vyrocni-zprava-skupiny-metrostav-2023
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|24
|[[Penny Market]]
|5 905 (''2022'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Penny Market mění tvář. Z prodejen je tržiště
| periodikum = Peníze.cz
| url = https://www.penize.cz/nakupy/406677-penny-market-meni-tvar-z-prodejen-je-trziste
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-02-08
}}</ref>
|-
|25
|[[Škoda Transportation]] (skupina)
|5 877 ''(2022)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Konsolidovaná výroční zpráva 2022
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=b921d41745a04716a2913af1d6429132
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|26
|[[Orlen Unipetrol]]
|5 780 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://www.orlenunipetrol.cz/cs/VztahySInvestory/vyrocni-zpravy/Documents/2023%20Annual%20report/Zpr%C3%A1va%20auditora%20ORLEN%20Unipetrol%20a.s.%20-%20CZ.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|27
|[[ManpowerGroup]]
|5 522 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=d1d880a36d8943e886afeada3029356c
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|28
|[[Liberty Ostrava]] (skupina)
|5 190 (2022)
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=8d799cf610eb41a8bd521b60e3e16e93
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|29
|[[Continental Automotive Czech Republic]]
|5 042 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=940769008a094485b31581e39436054a
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|30
|[[Globus (obchodní řetězec)#Globus v České republice|Globus ČR]]
|4 731 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=f5e90464d378412a93f105ddb87967d5
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|31
|[[Continental Barum]]
|4 374 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=a5448dcf064c4431888d5ef64ae6f9b0
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|32
|[[O2 Czech Republic]] (skupina)
|4 077 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=a5176a0a75854405bb96b27f560f186f
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|33
|[[Bosch Powertrain]]
|3 973 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=41b6e406d38949d396d1f1a3c2c4476b
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|34
|[[Kooperativa pojišťovna]]
|4 158 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://www.koop.cz/ver/1712913073000/file/edee/dokumenty/vyrocni-zpravy-archiv/VZ_KOOP_2023_cz_2_2str.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|35
|''[[Lesy České republiky]]''
|3 808 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://lesycr.cz/wp-content/uploads/2024/06/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD-zpr%C3%A1va-2023-Lesy-%C4%8CR.pdf
| vydavatel = Lesy České republiky
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|36
|[[Generali Česká pojišťovna]]
|3 553 (''2023'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://www.generaliceska.cz/documents/20183/26794/Vyrocni_zprava_2023.pdf/1979f09a-0925-421f-8955-390ad0528f48
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|37
|[[Robert Bosch GmbH#Výrobní závody skupiny Bosch v České republice|Robert Bosch]]
|3 445 (''2022'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Výroční zpráva Společnosti Robert Bosch, spol. s r.o. 2022
| periodikum =
| vydavatel =
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=f6cacfc5ae9b4e1cb2d04cf102fdaf12
| url archivu =
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|38
|[[AGC Flat Glass Czech]] (skupina)
|3 416 ''(2022)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Konsolidovaná výroční zpráva 2022
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=a28c067bf7c348e690b0dd1c9b842da2
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|39
|[[Makro (obchod)|MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o.]]
|3 366 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=90c20b0bc9304ba49faa157cbb0e1c99
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|40
|[[T-Mobile Czech Republic]]
|3 284 (''2022'')
|<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Výroční zpráva 2022
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=92246e1e1254475a809ac1144ba897dc
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|41
|[[Toyota Motor Manufacturing Czech Republic]]
|3 228 (''2022'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=b18b87ede35f49d190945905655d9e5c
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|42
|[[UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia]]
|3 162 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://www.unicreditbank.cz/content/dam/cee2020-pws-cz/cz-dokumenty/o-bance/vyrocni-zpravy/VZ-2023-CZ.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|43
|[[Hruška (firma)|Hruška]]
|3 043 ''(2022)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2022
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=f24574d5345c421d9cea35e953672d91
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|44
|[[Adient|Adient Czech Republic]]
|3 029 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=3580d1b7a18449c78278107c1095a5eb
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|45
|[[ABB|ABB s.r.o.]]
|2 950 (''2022'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2022
| url = https://search.abb.com/library/Download.aspx?DocumentID=9AKK108469A1312&LanguageCode=cs&DocumentPartId=&Action=Launch
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|47
|[[Hyundai Motor Manufacturing Czech]]
|2 878 (2023)
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://hyundai-motor.cz/wp-content/uploads/2024/06/VZ_Hyundai_2023_CZ-final.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|46
|[[Hella (společnost)|Hella Autotechnik Nova]]
|2 824 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=ec38f59fe44643dfa1efc12177f5112d
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|48
|''[[Letiště Václava Havla Praha|Letiště Praha]] (skupina)''
|2 713 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://www.prg.aero/sites/default/files/obsah/O-letisti/O%20spole%C4%8Dnosti/soubory/Vyrocni-zpravy/Letiste%20Praha_vyrocni%20zprava_2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|49
|[[Strabag]]
|2 541 (2023)
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = https://or.justice.cz/ias/content/download?id=21a0f526beea472aaf7e4acba360c65c
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref>
|-
|50
|''[[Prisko]] (skupina)''
|2 523 ''(2023)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2023
| url = http://www.prisko.cz/downloads/konsolidovana_vyrocni_zprava2023.pdf
| datum přístupu = 2024-08-21
}}</ref><!--nepřidávat pod 2500-->
|}
== Veřejná správa (státní správa a samospráva) ==
Počty zaměstnanců u ministerstev jsou včetně podřízených [[organizační složka státu|organizačních složek]]. Uvedeny subjekty či skupiny subjektů s počtem zaměstnanců nad 1 000.
{| class="wikitable sortable"
|-
! Zaměstnavatel
!data-sort-type="number"| Počet zaměstnanců
! Reference
|-
|[[Příspěvková organizace|příspěvkové organizace]] [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy]]
|257 391 (''2021'')
|<ref name="szu">[https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Statni-zaverecny-ucet_2021_Priloha-G.pdf Státní závěrečný účet České republiky za rok 2022 - část G] - Tabulky č. 10, Plnění závazného počtu zaměstnanců v ústředních orgánech státní správy.</ref>
|-
|[[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstvo vnitra]]
|66 726 (''2021'')<br />* 42 340 [[Policie České republiky]] <br />* 10 355 [[Hasičský záchranný sbor České republiky]] <br />* 10 845 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo obrany České republiky|Ministerstvo obrany]]
|34 169 (''2021'')<br />* 22 276 [[Armáda České republiky]]<ref>bez občanských zaměstnanců</ref><br />* 1 645 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstvo spravedlnosti]]
|24 323 (''2021'')<br />* 11 268 [[Vězeňská služba České republiky]]<br />* 9 423 [[Soudy v Česku|soudy]] <br />* 2 584 [[státní zastupitelství]] <br /> * 410 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstvo financí]]
|23 298 (''2021'')<br />* 14 783 Generální [[Finanční úřad|finanční ředitelství]]<br />* 5 505 Generální ředitelství cel <br />* 1 258 ústřední orgán<br />* 59 Finanční analytický úřad
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|Ministerstvo práce a sociálních věcí]]
|22 133 (''2021'')<br />* 11 616 [[Úřad práce|Úřady práce]]<br />* 8 412 [[Česká správa sociálního zabezpečení]]<br />* 1 309 ústřední orgán<br />* 753 [[Státní úřad inspekce práce]]
|<ref name="szu" />
|-
|[[Univerzita Karlova]]
|12 336 ''(2019)'' <!--fyzičtí-->
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva o činnosti UK za rok 2019 |url=https://cuni.cz/UK-8533-version1-vyrocni_zprava_2019_univerzita_karlova.pdf |datum přístupu=2020-07-27 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20200727162355/https://cuni.cz/UK-8533-version1-vyrocni_zprava_2019_univerzita_karlova.pdf |datum archivace=2020-07-27 }}</ref>
|-
|[[Akademie věd České republiky]]
|9 751 ''(2019)'' <!--přepočtení-->
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva o činnosti Akademie věd České republiky 2019 |url=http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/vyrocni-zpravy/VZ_AVCR_2020.pdf |datum přístupu=2020-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200727163611/http://www.avcr.cz/opencms/export/sites/avcr.cz/.content/galerie-souboru/vyrocni-zpravy/VZ_AVCR_2020.pdf |datum archivace=2020-07-27 }}</ref>
|-
|[[Masarykova univerzita]]
|6 700 ''(2023)'' <!--fyzičtí-->
|<ref>[https://www.muni.cz/o-univerzite/fakulty-a-pracoviste/masarykova-univerzita/statistika Data k 20.11.2023]</ref>
|-
|příspěvkové organizace [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstva kultury]]
|6 632 (''2021'')<br />* 2 212 [[Národní památkový ústav]] (''2019'')<br />* 1 322 [[Národní divadlo]] (''2014'')
|<ref name="szu" /><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva NPÚ za rok 2019 |url=https://www.npu.cz/portal/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/povinne-zverejnovane-informace/vyrocni-zpravy/Vyrocni%20zprava%20NPU%20za%20rok%202019.pdf |datum přístupu=2020-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200727162353/https://www.npu.cz/portal/npu-a-pamatkova-pece/npu-jako-instituce/povinne-zverejnovane-informace/vyrocni-zpravy/Vyrocni%20zprava%20NPU%20za%20rok%202019.pdf |datum archivace=2020-07-27 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva ND za rok 2014 |url=http://www.narodni-divadlo.cz/uploads/assets/vz-2014-web.pdf |datum přístupu=2015-06-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150906221957/http://www.narodni-divadlo.cz/uploads/assets/vz-2014-web.pdf |datum archivace=2015-09-06 |nedostupné=ano }}</ref>
|-
|[[Fakultní nemocnice v Motole]]
|6 129 ''(2019)'' <!--fyzičtí-->
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva FN v Motole 2019 |url=https://www.fnmotol.cz/_sys_/FileStorage/download/3/2777/vyrocni-zprava-2019.pdf |datum přístupu=2020-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200727213326/https://www.fnmotol.cz/_sys_/FileStorage/download/3/2777/vyrocni-zprava-2019.pdf |datum archivace=2020-07-27 }}</ref>
|-
|[[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstvo zemědělství]]
|5 321 (''2021'')<br />* 1 261 [[Státní veterinární správa České republiky]]<br />* 1 232 [[Státní pozemkový úřad]]<br />* 1 045 [[Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský]] <br />* 662 ústřední orgán<br />* 549 [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]]<br />* 88 [[Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv]]<br />* 61 [[Česká plemenářská inspekce]]
|<ref name="szu" />
|-
|[[Fakultní nemocnice Brno]]
|5 187 ''(2014)''
|<ref>[http://www.fnbrno.cz/vyrzpr14/pamp.html Výroční zpráva FN Brno za rok 2014]</ref>
|-
|[[Český úřad zeměměřický a katastrální]] (137)
|4 847 (''2021'')<br />* 4 259 katastrální úřady<br />* 366 [[Zeměměřický úřad]]<br />* 141 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Všeobecná fakultní nemocnice v Praze]]
|4 601 ''(2014)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva za rok 2014 |url=http://www.vfn.cz/priloha/4d00b337cb232/vfn-vyrocni-zprava-2014.pdf |datum přístupu=2016-03-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160222072324/http://www.vfn.cz/priloha/4d00b337cb232/vfn-vyrocni-zprava-2014.pdf |datum archivace=2016-02-22 |nedostupné=ano }}</ref>
|-
|[[Fakultní nemocnice Plzeň]]
|4 383 ''(2019)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Roční zpráva 2019 |url=https://www.fnplzen.cz/sites/default/files/dokumenty/rocni_zpravy/2019.pdf |datum přístupu=2020-07-27 |nedostupné=ano |url archivu=https://web.archive.org/web/20200727164126/https://www.fnplzen.cz/sites/default/files/dokumenty/rocni_zpravy/2019.pdf |datum archivace=2020-07-27 }}</ref>
|-
|[[Fakultní nemocnice Hradec Králové]]
|4 303 ''(2018)'' <!--přepočtení-->
|<ref>[https://www.fnhk.cz/fs2498/vyrocni-zprava-2018-internetweb.pdf Výroční zpráva 2018]</ref>
|-
|[[České vysoké učení technické v Praze]]
|4 138 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva o hospodaření za rok 2021
| url = https://www.cvut.cz/sites/default/files/content/1b496deb-48b6-4f9c-9a6b-ffd06cb3e3ce/cs/20220823-vyrocni-zprava-o-hospodareni-za-rok-2021.pdf
| vydavatel = ČVUT
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky]]
|3 506 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva VZP ČR 2021
| url = https://media.vzpstatic.cz/media/Default/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-2021.pdf
| vydavatel = VZP
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|Ministerstvo zdravotnictví]]
|3 449 (''2021'')<br />* 2 179 [[Krajská hygienická stanice]]<br />* 522 [[Státní ústav pro kontrolu léčiv]] <br/>* 470 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Fakultní nemocnice Ostrava]]
|3 288 ''(2016)''
|<ref name=":0">{{Citace periodika
| titul = Nejvýznamnější zaměstnavatelé
| periodikum = Ostrava.cz
| jazyk = cs-CZ
| url = https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ekonomicky-profil-mesta/nejvyznamnejsi-zamestnavatele
| datum přístupu = 2018-02-16
| příjmení =
| jméno =
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180217082404/https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ekonomicky-profil-mesta/nejvyznamnejsi-zamestnavatele
| datum archivace = 2018-02-17
| nedostupné = ano
}} {{Wayback|url=https://www.ostrava.cz/cs/podnikatel-investor/ekonomicky-profil-mesta/nejvyznamnejsi-zamestnavatele |date=20180217082404 }}</ref>
|-
|[[Česká televize]]
|2 992 (''2021'')
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva o hospodaření ČT v roce 2021
| url = https://img.ceskatelevize.cz/boss/document/1936.pdf?v=1
| vydavatel = Česká televize
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Fakultní nemocnice Královské Vinohrady]]
|2 859 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2021
| url = https://www.fnkv.cz/upload/files/vyrocni_zprava-2021.pdf
| vydavatel = Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Fakultní nemocnice Bulovka]]
|2 486 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva FNB 2021
| url = https://bulovka.cz/uploads/2022/11/02/VYROCNI_ZPRAVA_FNB_2021.pdf
| vydavatel = Fakultní nemocnice Bulovka
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Fakultní Thomayerova nemocnice]]
|2 364 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2021
| url = https://www.ftn.cz/upload/ftn/O_nemocnici/Dokumenty/vyrocni_zpravy/VZ_FTN_2021_web.pdf
| vydavatel = Fakultní Thomayerova nemocnice
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Ústřední vojenská nemocnice]]
|2 204 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva 2021
| url = https://www.uvn.cz/cs/vyrocni-zpravy/6538-vyrocni-zprava-za-rok-2021
| vydavatel = Ústřední vojenská nemocnice
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava|VŠB – Technická univerzita Ostrava]]
|2 133 ''(2021)''
|<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výroční zpráva o hospodaření VŠB-TUO za rok 2021
| url = https://dokumenty.vsb.cz/docs/files/cs/e0bda230-e029-4c53-b402-a0ec27bbdf7f
| vydavatel = VŠB-TUO
| datum vydání = 2022
| datum přístupu = 2023-04-20
}}</ref>
|-
|[[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstvo zahraničních věcí]]
|1 911 ''(2021)''<br />* 1 888 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvo životního prostředí]]
|1 733 (''2021'')<br />* 644 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR<br />* 538 [[Česká inspekce životního prostředí]]<br />* 551 ústřední orgán
|<ref name="szu" />
|-
|[[Česká zemědělská univerzita v Praze]]
|1 727 ''(2014)''
|<ref>[http://dl.webcore.czu.cz/file/YUVqcEFoNis5V0E9 ČZU: Zpráva o hospodaření 2014]</ref>
|-
|příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí
|1 720 (''2021'')
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky|Ministerstvo průmyslu a obchodu]]
|1 641 (''2021'')<br />* 851 ústřední orgán <br />* 440 [[Česká obchodní inspekce]]<br />* 117 [[Státní energetická inspekce]]<br />* 79 Puncovní úřad<br/>* 55 [[Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví]]<br />* 40 Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy]]
|1 528 (''2021'')<br />* 896 ústřední orgán<br />* 509 [[Česká školní inspekce]]
|<ref name="szu" />
|-
|[[Český statistický úřad]]
|1 438 (''2021'')
|<ref name="szu" />
|-
|příspěvkové organizace Ministerstva obrany
|1 323 (''2021'')
|<ref name="szu" />
|-
|[[Technická univerzita v Liberci]]
|1 235 ''(2019)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Výroční zpráva o hospodaření TUL za rok 2011 |url=https://www.tul.cz/document/8994 |nedostupné=ano |datum přístupu=2020-07-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200727174910/https://www.tul.cz/document/8994 |datum archivace=2020-07-27 }}</ref>
|-
|[[Psychiatrická nemocnice Bohnice]]
|1 155 ''(2011)''
|<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=ZPRÁVA O STAVU A HOSPODAŘENÍ ORGANIZACE V ROCE 2011 PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA BOHNICE |url=http://www.plbohnice.cz/UserFiles/files/VYROCNI_ZPRAVA_2011-v3.pdf |datum přístupu=2013-05-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121021211813/http://www.plbohnice.cz/UserFiles/files/VYROCNI_ZPRAVA_2011-v3.pdf |datum archivace=2012-10-21 |nedostupné=ano }}</ref>
<!--|-
|příspěvkové organizace Ministerstva vnitra
| 969 (''2021'')
|<ref name="szu" />
|-
|[[Ministerstvo dopravy České republiky|Ministerstvo dopravy]]
|832 (2021)<br />* ústřední orgán 406
|
|-
|[[Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky|Ministerstvo pro místní rozvoj]]
|774 (2021)
|
|-
|[[Český telekomunikační úřad]]
|601 (2016)
|
|-
|[[Úřad vlády České republiky]]
|621
|
|-
|[[Správa státních hmotných rezerv]]
|338
|
psp 355
|-
|[[Státní úřad pro jadernou bezpečnost]]
|199
|
|-
|[[Národní bezpečnostní úřad]]
|288
|
|-
|[[Úřad průmyslového vlastnictví]]
|208 (2016)
|
senat 191
|-
|[[Český báňský úřad]]
|183
|
|-
|[[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]]
|225
|
|-
|[[Energetický regulační úřad]]
|247
ústavní soud - 123
kpr 101
rrtv - 41
-->
|}
== Související články ==
* [[Seznam největších českých firem podle tržeb]]
== Reference ==
<references />
[[Kategorie:České firmy| ]]
[[Kategorie:Seznamy firem v Česku]]
| 24,546,261
|
[]
| false
|
# City of Capitals
City of Capitals (rusky: Город Столиц) je multifunkční komplex dvou mrakodrapů, který se nachází v obchodní čtvrti Moskva-Siti v Moskvě. Nižší mrakodrap St. Petersburg má 65 pater a výšku 257 m. Vyšší mrakodrap Moscow má 76 pater a výšku 302 m. Výstavba probíhala v letech 2003 – 2010. Celková plocha je 288 680 m2, z toho nejvíce zabírají byty (přes 100 000 m2) a dále pak kanceláře (asi 80 000 m2). Dále se zde nachází obchodní pasáž, kinosály, restaurace a jiné zábavní prostory, samozřejmě je tu i garáž s přibližně 2000 parkovacími místy.
|
cswiki/559102
|
cswiki
| 559,102
|
City of Capitals
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/City_of_Capitals
|
2022-03-11T08:43:33Z
|
cs
|
Q1034657
| 16,921
|
{{Infobox - budova}}
'''City of Capitals''' ([[Ruština|rusky]]: '''Город Столиц''') je multifunkční komplex dvou [[mrakodrap]]ů, který se nachází v obchodní čtvrti [[Moskva-Siti]] v [[Moskva|Moskvě]]. Nižší mrakodrap St. Petersburg má 65 pater a výšku 257 [[metr|m]]. Vyšší mrakodrap Moscow má 76 pater a výšku 302 m. Výstavba probíhala v letech [[2003]] – [[2010]]. Celková plocha je 288 680 m<sup>2</sup>, z toho nejvíce zabírají byty (přes 100 000 m<sup>2</sup>) a dále pak kanceláře (asi 80 000 m<sup>2</sup>). Dále se zde nachází obchodní pasáž, kinosály, restaurace a jiné zábavní prostory, samozřejmě je tu i garáž s přibližně 2000 parkovacími místy.
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Seznam nejvyšších budov v Evropě]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20100328153431/http://www.capitalcity.ru/en/ Oficiální web]
* [http://www.emporis.com/en/wm/cx/?id=108216 záznam v databázi Emporis] {{Wayback|url=http://www.emporis.com/en/wm/cx/?id=108216 |date=20060519093742 }}
* [http://skyscraperpage.com/cities/?buildingID=25546 Věž St. Petersburg v databázi SkyscraperPage]
* [http://skyscraperpage.com/cities/?buildingID=24262 Věž Moscow v databázi SkyscraperPage]
{{Pahýl}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Rusko}}
[[Kategorie:Mrakodrapy v Moskvě]]
[[Kategorie:Dvojčata (mrakodrapy)]]
[[Kategorie:Postaveno v Rusku 2010]]
| 21,023,953
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"Sloh": "dekonstruktivismus", "Architekt": "NBBJ", "V\u00fdstavba": "2009", "Stavitel": "Ant Yapi"}}, {"title": "Poloha", "data": {"Adresa": "Moskva, Rusko", "Sou\u0159adnice": "55\u00b044\u203250\u2033 s. \u0161., 37\u00b032\u203220\u2033 v. d."}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Web": "Ofici\u00e1ln\u00ed web", "Dal\u0161\u00ed informace": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Heavy metal
Heavy metal (zkráceně rovněž „metal“) je druh hudby, který se jako vymezený hudební styl objevil na přelomu 60. let a 70. let ve Velké Británii a Spojených státech. Kořeny má v hardrockových skupinách, které kombinováním blues a rocku vytvořily nový hudební styl, charakteristický používáním elektrických kytar a bicích, a také hlasitým a zkresleným zvukem. Podle serveru All Music Guide „Ze všech nespočetných forem rock and rollu je heavy metal nejextrémnější, ať už z hlediska hlasitosti, mužnosti nebo teatrálnosti. Existuje množství variací heavy metalu, ale všechny se opírají o zkreslený zvuk kytar a kytarové motivy, zvané riffy. K tomu mírně kovově znějící baskytara a úderné tempo bicích.“
Pojem heavy metal lze chápat v několika významech:
1. v užším smyslu představuje tradiční heavy metal, který se od hard rocku odlišuje eliminováním bluesového vlivu;
2. v širším smyslu představuje heavy metal (čili zkráceně metal) celý hudební žánr, včetně všech jeho odnoží; tento článek pojem heavy metal používá v tomto, širším smyslu.
## Hlavní průkopníci a kapely
Průkopníci heavy metalu jako Black Sabbath, Led Zeppelin a Deep Purple si vybudovali rozsáhlou posluchačskou základnu, a to i navzdory nepřízni kritiky, jako se to už v historii žánru nezřídka stává. V polovině 70. let britská kapela Judas Priest pomohla vytříbit žánr pominutím většiny bluesových prvků. Kapely Nové vlny britského heavy metalu, např. Iron Maiden a Motörhead, držíce se téhle cesty, vnesly do žánru rebelii punk rocku a zvýšily rychlost hry. V 80. létech se staly typickými představiteli heavymetalu Helloween, Accept a Manowar. Již od svých počátků měl heavy metal velkou základnou fanoušků, kteří jsou známí jako metalisti, metaláci či metláci.
V polovině 80. let se dostaly do popředí kapely jako Mötley Crüe, které náležely do popem ovlivněného žánru nazývaného glam metal. V undergroundu se vytvořily nové, agresivnější styly: thrash metal přinesly do hlavního proudu kapely typu Metallica, Slayer, Megadeth a Anthrax, zatímco ostatní styly, jako death metal a black metal, zůstaly i nadále záležitostí uměleckého podzemí. Od poloviny 90. let získávají ohlas nové styly jako nu metal (maje prvky funku a hip hopu) a metalcore (slévají se v něm extrémní metal a hardcore punk). Tyto nové styly posunuly hranice žánru.
## Charakteristické znaky
Jon Parels, kritik časopisu The New York Times píše: „v spletitém světe populární hudby je heavy metal hlavní odnoží hard rocku – méně synkopickou, méně bluesovou, více nakloněnou showmanství a hrubé síle.“ V žádné metalové kapele by neměl chybět kytarista, baskytarista, bubeník a zpěvák, který může být zároveň taky instrumentalista. Někdy se využívají i klávesové nástroje, Nejdůležitější je však zkreslený kytarový zvuk. Mezi prvními metalovými uskupeními byly oblíbené Hammondovy varhany a občas taky mellotron. Tyto nástroje v 80. letech nahradily syntezátory. V dnešní době se syntezátory používají v stylech jako progresivní metal, power metal a symfonický metal, ale uplatnění naleznou i v jiných metalových subžánrech. Některé nu metalové skupiny s oblibou používají prvky hip hopu: scratch a různé zvukové efekty.
### Kytary
Zesilovači zvýrazněná akustická síla elektrické kytary měla v dějinách žánru podstatnou roli. U hry na kytaru se často užívá tzv. overdrive pedálu společně s využitím zkreslení samotného elektronkového zesilovače, čím se vytvoří hutný, mocný, „těžký“ zvuk. Na počátku 70. let některé populární skupiny začaly hrávat s dvěma kytaristy. U metalových kapel to bylo velmi časté. Přední místo mezi „dvoukytarovými“ spolky zastávaly např. britští Judas Priest, Saxon a Iron Maiden, u kterých si kytaristé dělí funkce sólové a rytmické kytary, ale také němečtí Scorpions, Accept a mnozí další. Ústřední složkou heavy metalu je kytarové sólo, forma kadence; složitá sóla a riffy jsou neoddělitelnou součástí heavy metalu. Mezi jedny z pokročilých a hojně využívaných sólových technik patří například sweep-picking (struny jsou rozeznívány smýkáním trsátka po strunách bez častého střídání směru, přičemž zbytek zvuku je tvořen převážně druhou rukou – viz také arpeggio) nebo tapping (ťukání prsty do strun nad hmatníkem).
### Vokál
Vedoucí úloha kytary v heavy metalu se obvykle dostává do konfliktu s tradičním postavením „frontmana“ respektive s rolí vokalisty jako lídra kapely, čím vzniká mezi nimi napětí, které má za následek „přátelské soupeření“. V heavy metalu se od zpěvu vyžaduje, aby se nedostával do popředí před celkový sound kapely. Poněvadž metalové kořeny sahají ke kultuře hippies, vyžaduje se, aby se u zpěvu „city dávaly jasně najevo“, čím se dosahuje autenticita projevu. Kritik Simon Frith tvrdí, že „tón hlasu“ metalového zpěváka má přednost před obsahem textu. Tento postřeh však zároveň vypovídá o častém nebezpečí úpadku metalové tvorby do klišé.
V metalové hudbě se využívá široká škála zpěvu; operní vokály Roba Halforda z Judas Priest a Bruce Dickinsona z Iron Maiden, chraplavé hlasy Lemmyho z Motörhead a Jamese Hetfielda z Metallicy, přímočaré vřískavé a bručící vokály Tomase Lindberga z At the Gates, ďábelské vokály blackmetalových zpěváků jako například Attily Csihara z kapely Mayhem, či Nocturna Culta ze skupiny Darkthrone atd.
### Baskytary
Role baskytary je další složkou metalového zvuku; souhra baskytary a sólové kytary je důležitým prvkem. Basová kytara umožňuje hrát v tónech, které vytvářejí charakteristický „těžký“ zvuk. Metalové basové linky se hodně různí v komplexnosti, od „pedálového tónu“ (na různé akordy se používá pouze jeden tón) jako základu, až po zdvojené komplexní riffy a tzv. „lick“ (krátká fráze během sóla), společně se sólovou nebo rytmickou kytarou. V některých kapelách má basa výraznější postavení. Obvykle však spíše jen zhutňuje zvuk kytar. Metaloví basisté někdy upřednostňují trsátka před prsty, tím se jejich zvuk stává ostřejším.
V některých stylech, jako např. v thrash nebo death metalu, se používá zkreslení basy pomocí overdrive pedálu, který dodává tónu baskytary hutnější a více komprimovaný zvuk. Numetaloví a deathmetaloví basisti mnohdy používají pěti- nebo šestistrunnou baskytaru s rozšířeným zvukovým rozsahem. Oproti tomu v řadě blackmetalových kapel je baskytara velmi nevýrazná (až nepodstatná), někdy dokonce úplně chybí (např. na prvních nahrávkách tuzemské legendy black metalu, brněnských Root).
### Bicí
Podstata metalového bubnování spočívá ve vytvoření hlasitého bušení využitím trojitého efektu rychlosti, energie a preciznosti. Metalové bubnování vyžaduje mimořádnou dávku trpělivosti, a hráči si musí vypěstovat pozoruhodnou schopnost rychlosti, koordinace a obratnosti, aby dokázali zahrát někdy komplikované skladby. Jednou z charakteristických technik bubnování je tzv. „cymbal choke“, která spočívá v utlumení činelů rukou. Heavymetalová souprava bicích je obvykle omnoho větší než tomu bývá v jiných rockových stylech. Vedle obvyklých bicích instrumentů v soupravě (tom-tom, basový buben, malý buben, hi-hat činel, činely crash a ride) se používají rovněž dvoupedálové bicí, přídavné tom-tomy a množství přídavných činelů (splash činely a extra crash činely) a mnohé jiné nástroje, např. kravské zvonce.
### Zvuk
Neodmyslitelnou součástí živých vystoupení je silný hluk – „zvukový masakr“, jak jej charakterizuje Deena Weinstein. Jeffrey Arnett se ve své knize Metalheads o heavy metalu zmiňuje jako o „smyslovém ekvivalentu války.“ Kráčejíce ve stopách Jimiho Hendrixe a The Who, průkopníci heavy metalu jako např. Blue Cheer zavedli nové standardy ohledně hlasitosti. Jak praví Dickie Peterson z Blue Cheer: „Věděli jsme pouze to, že chceme intenzivnější muziku.“ Paul Sutcliffe píše o koncertu Motörhead roku 1977 takto: „především neúměrná hlasitost se počítá na vrub kapely, když se bavíme o jejich vlivu.“ To samé tvrdí taky Weinstein, když říká, že melodie je ústředním prvkem populární hudby, house se zaměřuje na rytmiku, a heavy metalu trůní energický zvuk, barva hlasu a hlasitost. Říká, že hluk má za úkol „vtáhnout posluchače do zvuku“ a poskytnout „injekci mladistvé živosti“. Soustředění na hlučnost se vysmívá rockový pseudo-dokument Hraje skupina Spinal Tap, v němž jistý kytarista tvrdí, že má aparaturu nastavenou „až na jedenáct“.
### Hudební jazyk
#### Rytmus a tempo
Heavy metal je typický energickým tempem a razantností. Strohé, prudké a izolované rytmické části se spojují do rytmických frází s osobitou, často trhavou strukturou. Tyto fráze slouží za základ rytmických průvodů a melodických figur zvaných riffy, které mají za následek „chytlavost“ písní. V heavymetalových písních se používají delší rytmické figury, jako např. celá nota, anebo čtvrťová nota s tečkou nebo delší akordy v pomalých „power baladách“.
Tempo v raném heavy metalu mělo sklon k pomalosti až těžkopádnosti. Nicméně koncem 70. let začaly být živou součástí žánru rozmanitá tempa. Metalová tempa první dekády 21. století se pohybují v rozmezí od pomalých baladických temp (čtvrtinová nota = 60 úderů za minutu) až po extrémně rychlá tempa, tzv. „blast beaty“ (čtvrtinová nota = 350 úderů za minutu).
#### Harmonie
Množství heavymetalových skladeb charakterizují krátké dvounotové nebo třínotové akordy (převážně barré hmaty). Tyto akordy bývají obvykle přednášené pomocí staccatového útoku vytvořeného použitím kytarové techniky zvané „palm muting“.
Typickým výrazovým prostředkem heavy metalu jsou „power akordy“, neboli „silové akordy“. Z technického hlediska je „silový akord“ poměrně jednoduchý: jedná se o souzvuk dvou tónů, základního tónu a kvinty. Souzvuk kvinty se velice často ještě doplňuje o oktávu, aby se tak dosáhlo plnějšího zvuku. Dalším znakem je jejich jednoznačná harmonická průzračnost a čitelnost – a to také u zkresleného tónu.
Dvojhmaty se většinou hrají tak, že ukazováček vždy drží určitý pražec a prsteník zároveň mačká na tenčí struně o dva pražce vyšší tón. Dvojhmaty jsou výhodné tím, že prstoklad je vždy stejný, ale můžeme ho posunovat kdekoliv po hmatníku. Přidáním dalšího prstu se získá méně používaný trojhmat.
#### Typické harmonické vztahy
Heavy metal se zakládá na riffech. Riffy se většinou tvoří pomocí tří základních harmonických složek: modální harmonie, tritón plus chromatismus, a pedálový tón.
##### Modální harmonie
V tradičním heavy metalu se nejednou využívají modální stupnice, především aiolský a frygický modus. To znamená, že žánr využívá modální akordové progrese jako je např. aiolská progrese I-VI-VII, I-VII-(VI) případně I-VI-IV-VII, nebo také frygické progrese, které zahrnují vztahy mezi I a ♭II (například I-♭II-I, I-♭II-III, anebo I-♭II-VII).
Příklady využití aiolského módu:
- Judas Priest – Breaking the Law (hlavní riff I-VI-VII)
- Iron Maiden – Hallowed Be Thy Name (hlavní riff I-VI-VII)
- Accept – Princess of the Dawn (hlavní riff I-VI-VII)
Příklady využití frygického módu:
- Mercyful Fate – Gypsy (hlavní riff I-♭II-I-VI-V)
- Megadeth – Symphony of Destruction (hlavní riff ♭II-I)
- Sodom – Remember the Fallen (intro + hlavní riff, na konci kterého se uplatňuje frygická kadence: I-♭II-III)
##### Tritón a chromatika
Tritón a chromatika se v heavy metalu používají v množství akordových progresí. Tritón, neboli zvětšená kvarta, je hudební interval obsahující tři celé tóny, nebyl v středověkém, přísně harmonickém stylu povolený. To vedlo mnichy k tomu, aby jej přezdívali diabolus in musica. Podobně jako ve středověku, rovněž v moderní západní kultuře se tritón chápe jako něco „ďábelského“. V heavy metalu má tritón nezastupitelné místo při kytarových sólech a riffech – příkladem je začátek písně „Black Sabbath“.
##### Pedálový tón
V heavy metalu se jako harmonický základ hodně využívá pedálový tón. Jedná se o hluboký permanentní tón, během kterého se vyskytuje alespoň jeden cizí (čili disharmonický) souzvuk. Heavymetalové riffy se zpravidla zakládají na nepřetržitém opakování tónu, který se hraje na nejhrubších (čili nejnižších) strunách basové nebo rytmické kytary – obvykle se jedná o struny E, A nebo D. Jinými slovy, jednoduchý basový tón—nejčastěji nízké tóny E nebo A—se soustavně opakuje, a mezitím se postupně hrají různé akordy, včetně akordů, které obvykle nezahrnují onen basový tón, čímž se vytváří zdání napětí. Příkladem je úvodní riff písně „You've Got Another Thing Comin'” od Judas Priest, kde jedna kytara hraje pedálový tón F#, a druhá kytara hraje akordy.
#### Vlivklasické hudby
Podle Roberta Walsere, vedle blues a R&B, „heavy metal ovlivňují ve velké míře už od počátků žánru různé hudební styly známé pod společným názvem „klasická hudba‘“. Tvrdí, že mezi nejlepší metalové hráče patří kytaristé, kteří se věnovali rovněž studiu klasické (vážné) hudby. Osvojením a adaptováním předloh z klasické hudby položili základ novému druhu kytarové virtuozity a změnám v harmonickém a melodickém jazyce heavy metalu.
Většina hudebních prvků, které si osvojili heavymetaloví muzikanti, má původ v baroku, klasicismu a romantismu. Ritchie Blackmore, kytarista z Deep Purple a Rainbow, a Uli Jon Roth, kytarista ze Scorpions, už počátkem 70. let experimentovali s hudebními figurami vypůjčenými z klasické hudby. Během 80. let se kytaristé Randy Rhoads a Yngwie Malmsteen nechali inspirovat barokními a později taktéž klasicistickými hudebními formami, načež se stali vzorem pro neoklasicistické metalové hráče, ke kterým patří například Michael Romeo, Michael Angelo Batio, a Tony MacAlpine.
I když množství metalových muzikantů tvrdí, že se nechali inspirovat skladateli klasické hudby, heavy metal na ni přímo nenavazuje. Klasická a tvrdá hudba vznikly na základě odlišných kulturních tradicí a zkušeností: klasická hudba navazuje na tradici umělecké hudby, zatímco metal na tradici populární hudby. Muzikologové Nicolas Cook a Nicola Dibben k tomu poznamenávají, že „analýza populární hudby často ukáže vliv ‚uměleckých tradic‘. Příkladem je Walserovo spojení heavy metalu s filozofií a dokonce i s vnějšími projevy romantismu 19. století. Bylo by, ale, mylné tvrdit, že blues, rock, heavy metal, rap či taneční hudba se přímo odvíjejí od ‚umělecké hudby.‘“ Výpůjčky heavy metalu z klasické hudby se týkají zejména motivů, melodií a stupnic, a ne komplikovaných složek, jako jsou kontrapunkt, vícehlas nebo klasická strukturální schémata. Heavymetalové kapely, včetně progresivních a neoklasických kapel, se obyčejně nesnaží dodržovat kompoziční a estetické požadavky klasické hudby.
### Motivy textů
Heavy metal, podobně jako blues, v němž má kořeny, obsahuje často sexuální podtón – počínaje podmanivými nahrávkami Led Zeppelin a konče současnou numetalovou tvorbou, které nejsou cizí otevřené sexuální narážky. S rostoucí oblibou thrash metalu v 80. letech se stále větší množství metalových písní začalo zabývat politikou a sociálními otázkami (System of a Down). Romantika a baladičnost patří mezi obvyklé motivy gothic a doom metalu, a stejně tak nu metalu, který se navíc zabývá problémy dospívající mládeže. Některé styly, např. melodický death metal, progresivní metal, a black metal, oblibují filozofickou tematiku, zatím co textová stránka extrémnějších odnoží death metalu a grindcoru se skládá výlučně z útočného, nelidského, a často nerozumného obsahu.
Nedílnou součástí tohoto druhu hudby jsou podivné, fantastické texty, vyvolávající rozptýlení. Kupříkladu texty kapely Iron Maiden často v sobě nesou znaky bájesloví, krásné literatury a poezie; k takovým písním patří např. „Rime of the Ancient Mariner“ („Píseň o starém námořníkovi“), založená na stejnojmenné básni Samuela Taylora Coleridge. Mezi další ukázkové příklady patří: „The Wizard“ od Black Sabbath, „The Conjuring“ a „Five Magics“ od Megadeth či „Dreamer Deceiver“ od Judas Priest. Další interpreti se ve svých textech zaměřují na válku, nukleární zkázu, životní prostředí, a politické či náboženské problémy. Vzorovými příklady jsou písně jako „War Pigs“ od Black Sabbath, „Killer of Giants“ od Ozzyho Osbourna, “Disposable Heroes” od Metallicy, „2 Minutes to Midnight“ od Iron Maiden, „Balls to the Wall“ od Accept, "Nuclear Attack" od Sabaton a „Peace Sells“ od Megadeth. Motiv smrti, zastávající přední místo v heavy metalu, se objevuje v textech takových rozdílných kapel jako Iron Maiden, Black Sabbath, Slayer, nebo W.A.S.P. Powermetalové kapely, jejichž textové a hudební motivy jsou většinou pompézní a optimistické, potvrzují výjimku tohoto temného pravidla. Mnohé powermetalové skupiny, například Helloween, tvrdí, že metal by měl být inspirující a optimistickou hudbou.
Tematika heavy metalu čelí již dlouhé roky ostré kritice. Podle Jona Parelese „ústřední motiv heavy metalu je jednoduchý a skutečně univerzální. Chrochtáním, sténáním a povznesenými texty vyzdvihuje…nespoutanou zábavu… Jádro muziky je upjaté a pevně dané.“ Hudební kritici častokrát považují metalové texty za nezralé a otřepané, a v mnohých případech zastávající se mizogynie a okultizmu. V 80. létech členové organizace „Parents Music Resource Center“ („Sdružení rodičů pro kontrolu hudby“) uspořádaly velkou kampaň proti populární hudbě. Žádali Kongres, aby omezil hudební průmysl, jelikož je pobuřovaly urážlivé – především heavymetalové – texty. V roce 1990 musela kapela Judas Priest čelit obžalobě, kterou proti nim vznesli rodiče dvou mládenců, kteří se údajně před pěti lety zavraždili poté, co si vyslechli podprahové poselství v písni zmíněných muzikantů, a které znělo „do it“ („udělej to“). Případ si získal velkou pozornosti veřejnosti, avšak hudebníci byli posléze uznání za nevinné.
### Vizuální prvky
Nedílnou součástí populární hudby je i vizuální stránka, což platí i pro heavy metal. Obaly alb, vystoupení na pódiu, kostýmy kapel a videoklipy jsou téměř stejně důležité jako hudba samotná, nicméně jen zřídkakdy přednější než hudební tvorba. Z každého díla lze tedy získat množství dojmů; heavy metal z hlediska umělecké formy je velice široký pojem, jelikož mu nedominuje pouze jeden vyjadřovací prostředek. Zatímco malba má vizuální podobu, symfonie zvukovou, v metalových kapelách se zvuková podoba spojuje s vizuální (obal alba, vystoupení na pódiu, oblečení atd.). Některé rané heavymetalové seskupení, např. Alice Cooper a Kiss, a rovněž novější skupiny jako GWAR, Mushroomhead, Slipknot či Marilyn Manson, získaly popularitu nejenom díky své hudbě, ale přispěly k ní také jejich vystoupení na pódiu a hanlivé chování muzikantů. Nejlépe je na tom s vizuálním efektem skupina Lordi (skupina je výborná jak hudebně tak vzhledově).
Dlouhatánské vlasy jsou, podle Weinstein, „nejvýraznějším poznávacím prvkem metalové módy.“ Heavy metal převzal tento rys původně z kultury hippies. V 80. a 90. létech heavymetalové háro „symbolizovalo nenávist, odpor a rozčarování generace, která se očividně necítí nikde doma“, tvrdí novinář Nader Rahman. Dlouhé vlasy dodaly členům metalové komunity „sílu nevyhnutnou na to, aby se mohli bouřit vesměs proti ničemu.“
Klasický metalový stejnokroj se skládá z modrých džínů, černého trička, bot a černé kožené nebo džínové bundy. Trička bývají většinou ozdobené logy nebo kresbami představujícími milovanou metalovou kapelu. V polovině 70. let se zásluhou Judas Priest a Motörhead ujala mezi heavymetalisty kožená móda a motorkářská kultura. Během 80. let měli na metalovou módu značný vliv punk rock, gothic rock, a rovněž hororové filmy. Především glammetalové kapely onoho období si zakládaly na vzhledu a osobním stylu. Měli zalíbení v dlouhých, barvených, natupírovaných vlasech, (z toho důvodu přezdívka „hair metal“, hair = vlasy), líčení, vyfintěných kostýmech a doplňcích, jako jsou třeba čelenky, šátky a bižuterie. Přepracované kostýmy, vlasy a make-up jsou populární taktéž u skupin (mnohdy nemetalových) japonského hnutí „visual kei“, kterému položila základ kapela X Japan koncem 80. let.
### Fyzická gesta
Při živých vystoupeních mají metaloví hudebníci v oblibě „headbanging“, při kterém se hází hlavou do rytmu hudby; vizuálně je to efektní, když má člověk dlouhé vlasy. „Paroháče", široce rozšířené gesto, přinesl na rocková pódia americký vokalista s italskými kořeny, Ronnie James Dio, během svého působení v rockových kapelách, především Rainbow, Black Sabbath a Dio. Inspirací mu byla jeho babička, která toto gesto, spojené s italskou nadávkou „cornuto“, často používala. Gene Simmons ze skupiny Kiss sice tvrdil, že on byl první, kdo toto gesto během koncertů dělal, a vycházel údajně ze Spider-Mana, vypouštějícího pavučinu (takže měl palec trčící „do prostoru“), ale vzhledem k tomu, že Ronnie James Dio koncertoval již na konci 60. let (s kapelou The Electric Elves, později jen Elf) a Kiss se dali dohromady až v roce 1973, je zřejmé, komu zmíněné prvenství opravdu náleží.
Návštěvníci metalových koncertů netančí v běžném slova smyslu; Deena Weinstein tvrdí, že to může být následkem toho, že publikum bývá převážně mužské a většinou heterosexuální. Rozlišuje především dva tělesné pohyby, které mají být náhradou za tanec: již zmíněný „headbanging“ a také „fistbanging“ (bití pěstmi do vzduchu), které je rytmickým gestem. Oblíbeným „tancem“ posluchačů metalu, ať už doma nebo na koncertě, je předstírání hry na kytaru (angl. „air guitar“). Mezi další oblíbené činnosti diváků patří: skákání do obecenstva (stage diving), surfování v davu (crowd surfing), tlačení a postrkovaní v chaotických šarvátkách (moshing), na některých koncertech i pogo.
### Heavymetalová subkultura
Deena Weinstein tvrdí, že silná, uzavřená, převážně mužská subkultura umožnila heavy metalu vytrvat na výsluní podstatně delší dobu než se to podařilo mnohým jiným rockovým žánrům. Metalové publikum se skládá zejména z pracujících bělochů mužského pohlaví (v britském hrabství West Midlands a státech USA: New York, Kalifornie a Washington byl metal většinou hudbou 'dělnické mládeže'). Navzdory tomu je tato skupina tolerantní i vůči těm, jež stojí mimo „tvrdého jádra“ subkultury, drží-li se nepsaného metalového zákona, co se oblečení, vzhledu a chování týče. K projevům spolupatřičnosti se subkulturou patří nejenom návštěvy koncertů a společná móda, ale i přispívání do metalových časopisů, a v poslední době rovněž příspěvky na webové stránky.
Heavymetalové scéně, která má vlastní nepsané zákony ohledně autenticity, přischla přezdívka „odcizená subkultura“ („subculture of alienation“). Podle tohoto zákona musí být muzikanti bezvýhradně oddání muzice a subkultuře, která je podporuje, nesmějí se ucházet o pozornost médií, a nikdy nesmějí „zradit“. A od fanoušků se zase vyžaduje „odpor vůči systému a odluka od společnosti.“ Lidé zabývající se metalem i oddaní fanoušci skupin, které měly značný podíl na vzniku metalu, mají sklon považovat některé interprety (a též některé fanoušky) za tzv. „pozéry“, čili lidi, kteří předstírají příslušnost k subkultuře, avšak nevědí nic o historii, textech ani poselstvích skupin, jejichž muziku poslouchají.
#### Metal a satanismus
I když spojení metalové hudby a subkultury se satanismem je stále ve společnosti vděčným objektem zájmu, bylo mnohokrát vyvráceno. A při příležitosti úmrtí Ozzy Osbournea v červenci 2025 byla tato debata opět ve společnosti oživena.
## Etymologie
Původ pojmu heavy metal ve vztahu k hudbě je neurčitý. Pojmenování „heavy metal“ (těžký kov) se po celá staletí používal v chemii a hutnictví. V novodobé populární kultuře použil tento výraz jako jeden z prvních americký beatnik William S. Burroughs ve své novele Hebká mašinka (The Soft Machine, 1962) a také ve své další knize Nova Express (1964); heavy metal tu používá jako synonymum pro návykové drogy: „Se svými nemocemi a drogami vyvolávajícími orgasmus a se svými asexuálními, parazitickými formami života – národ heavymetalistů z Uranu obestřen chladným, modrým oparem vypařených bankovek – a hmyzí lidé z Minraudu se svou metalovou muzikou.“
Ian Christe, heavymetalový historik, opisuje význam jednotlivých slov v slangu hippies: slovem „heavy“ se „popisovalo cokoli, co mělo silnou či opojnou atmosféru“, „metal“ označuje těžké duševní rozpoložení. V slangu beatniků se výraz „heavy“ ve významu „vážný“ používal už nějakou dobu předtím a rovněž i ve vztahu k „tvrdé hudbě“ (heavy music), čili pomalejší, hlasitější variaci standardního popu. Debutové album Iron Butterfly, vydané začátkem roku 1968, bylo pojmenováno „Heavy“. První zdokumentované použití výrazu heavy metal se objevilo ten samý rok v písni „Born to Be Wild“ od Steppenwolf, a poukazzovalo na motocykl: „I like smoke and lightning / Heavy metal thunder / Racin' with the wind / And the feelin' that I'm under.” („Mám rád dým a blesk / burácení těžkého kovu / závodění s větrem / a pocit, že podléhám“). Další spornou hypotézu o původu heavy metalu přinesl v roku 1995 „Chas“ Chandler, bývalý manažer Jimi Hendrix's Experience, v rozhovoru pro pořad „Rock and Roll“, který vysílala televizní stanice PBS. Říká, že „…heavy metal je pojem, který má původ v článku New York Times, který se týkal vystoupení Jimiho Hendrixe“, a tvrdí, že autor opisoval Jimiho Hendrixe „…jakoby poslouchal těžký kov (heavy metal) padající z nebes“. Hodnověrnost tohoto tvrzení je ovšem sporná.
První zdokumentované použití výrazu „heavy metal“ jako označení stylu rockové hudby se objevilo v recenzi Mikea Saunderse. 12. listopadu 1970 v časopisu Rolling Stone hodnotil album vydané předešlého roku britskou kapelou Humble Pie: „Humble Pie svým americkým debutem As Safe As Yesterday Is dokázali, že nuda může mít mnoho podob. Předvedli se jako hlasitá, nemelodická, sračková rocková kapela těžkopádná jako těžký kov (heavy metal), s hřmotnými a ohlušujícími částmi, které mluví za všechno. Ne že, by všechny písně byly špatné…ale v podstatě stojí za hovno.“ Jejich album pojmenované „Humble Pie“ charakterizoval jako „nic nového pod sluncem, jenom to samé heavymetalové hovno, o které nikdo ani nezakopne.“ V recenzi alba Kingdom Come od Sir Lord Baltimore, která byla publikovaná v květnu 1971 v časopisu Creem, Saunders píše: „Zdá se, že Sir Lord Baltimore mají nastudované všechny heavymetalové triky.“ Kritik časopisu Creem Lester Bangs je známý tím, že počátkem 70. let zpopularizoval výraz „heavy metal“, když recenzoval kapely jako Led Zeppelin a Black Sabbath. V 70. letech určití kritici používali výraz heavy metal víceméně automaticky v hanlivém smyslu. Roku 1979 popřední hudební kritik John Rockwell z New York Times charakterizoval styl, jež nazýval „heavy metal rock“ jako „brutální agresivní hudbu, která se většinou hraje pro nadrogované lidi,“ a v jiném článku jako „rokenrol dovedený do krajnosti oblíbený u bílých výrostků.“
Pojmy „heavy metal“ a „hard rock“ často označují stejný typ muziky, především mluví-li se o kapelách 70. let 20. století, kdy se tyto dva pojmy často vzájemně zaměňovaly. Například kniha Rolling Stone Encyclopedia of Rock & Roll z roku 1983 obsahuje takovouhle pasáž: „Aerosmith, proslulý svým agresivním hardrockovým stylem založeným na bluesu, patřil mezi nejvýznamnější heavymetalové skupiny poloviny sedmdesátých let.“ V dnešní době by už asi sotva kdosi charakterizoval klasickou tvorbu Aerosmithu, jasně odkazující na tradiční rokenrol, jako „heavy metal“. Dokonce i některé kapely, které stály u zrodu tohoto žánru, např. Led Zeppelin a Deep Purple, nebývají současnou metalovou komunitou považovány za heavymetalové kapely.
## Historie
### Kořeny: polovina 60. let
Americké blues bylo velmi oblíbené a mělo velký vliv na první britské rockery; kapely jako Rolling Stones a The Yardbirds nahrály coververze mnohých klasických bluesových skladeb, občas zrychlujíc tempo a využívajíc elektrické kytary místo původních akustických (podobné adaptace blues a jiné „černé hudby“ vytvořily základ původního rock and rollu). Britské bluesově orientované kapely (a jimi ovlivněné americké kapely) při svých hudebních experimentech vytvořily zvuk, který se později stal charakteristickým znakem heavy metalu: základem byl hlasitý, zkreslený kytarový zvuk, postavený na silových akordech. Do širšího povědomí dostaly tento styl roku 1964 The Kinks svojí písní „You Really Got Me“. K tomuto novému kytarovému zvuku významně přispěla nová generace zesilovačů se zpětnou vazbou. Zatím co blues-rockový styl bicích byl jednoduchý, bicí v heavy metalu byly mohutnější, komplexnější a hlasitější, a k tomu se přidával čím dál tím hlasitější zvuk elektrické kytary. Zpěváci změnili techniku a byli stále závislejší na zesilovaní zvuku; také využívali nové stylistické a dramatické postupy. Souběžně s tím se zvyšovala úroveň nahrávací techniky, čímž se umožnil plnohodnotný záznam této tvrdé muziky.
Spojením blues-rocku a psychedelického rocku se vytvořila téměř celá původní podstata heavy metalu. Jednou z nejvýznamnějších kapel, které definovaly hranice žánru, bylo rockové trio Cream. Jejich mohutný, hutný zvuk je kombinací Claptonovy bluesové kytary, silného Bruceovho hlasu a jeho dynamické hry na basovou kytaru a jazzem ovlivněných rytmů bubeníka Gingera Bakera. O jejich prvních dvou deskách, Fresh Cream (1966) a Disraeli Gears (1967), se říká, že významně ovlivnily celý budoucí žánr. Debutové album Are You Experienced (1967) od Jimi Hendrix Experience, mělo také nemalý vliv na metal. Hendrixovou kytarovou virtuozitu se snažili napodobit mnozí metaloví kytaristi; nejúspěšnější šlágr alba, „Purple Haze“, je nejednou považován za první heavymetalový hit.
### Počátky: konec 60. let a začátek 70. let
Roku 1968 se počal utvářet zvuk, který se později stal známý jako heavy metal. V lednu toho roku se na debutovém albu sanfranciské kapely Blue Cheer s názvem Vincebus Eruptum objevila cover verze známého hitu „Summertime Blues“ od Eddieho Cochrana. Tato skladba je ve všeobecnosti považována za první heavymetalovou nahrávku. Ten samý měsíc vyšlo rovněž album Steppenwolf od stejnojmenné kapely, které obsahovalo také píseň „Born to Be Wild“ zmiňující se o „heavy metalu“. V červnu t. r. se na světlo světa dostaly další dvě nahrávky, které se zapsaly do dějin: „Think about It“ od The Yardbirds (strana B jejich posledního singlu), kde kytarista Jimmy Page uvedl metalový zvuk, později ohromně populární; a horký kandidát na první heavymetalové album vůbec: In-A-Gadda-Da-Vida od Iron Butterfly se stejnojmennou 17minutovou titulní skladbou. V srpnu t. r. Beatles svým singlem „Revolution“ vytvořili nový standard pro zkreslení, používané při nejúspěšnějších hitech. The Jeff Beck Group, jejichž lídr předtím zastával místo kytaristy v The Yardbirds, vydali své debutové album toho samého měsíce: Truth obsahoval jedny z „nejžhavějších, nejostřejších, nejpřímočařejších humorných zvuků všech časů,“ čímž připravil půdu pro novou generaci metalových kytaristů. V říjnu debutovala živou nahrávkou Pageova nová kapela Led Zeppelin. V listopadu kapela Love Sculpture, kde byl kytaristou Dave Edmunds, vydala album Blues Helping, na kterém představila hřmotivou, agresivní verzi Chačaturjanovy písně „Šavlový tanec“. Beatlesácké tzv. Bílé album, které rovněž vyšlo v listopadu, obsahovalo „Helter Skelter“ – skladbu, která se stala jednou z nejhlučnějších písní vydanou takovou významnou kapelou.
V lednu 1969 Led Zeppelin vydali stejnojmenné debutové album, které se záhy umístilo na 10. místě v albovém žebříčku amerického hudebního týdeníku Billboard. V červenci se konal Atlanta Pop Festival, kde vystupoval Zeppelin a rovněž rockové trio Grand Funk Railroad inspirované skupinou Cream. Další Creamem inspirované seskupení – Leslie West – vydalo t. m. album Mountain, obsahující tvrdé blues-rockové kytary a vřeštivé vokály. V srpnu se tato skupina – mezitím přejmenována na Mountain – zúčastnila na Woodstocku, kde hrála víc než hodinu. Debutové album Grand Funk Railroad s názvem On Time vyšlo rovněž v srpnu. Na podzim zaznamenalo fenomenální úspěch Led Zeppelin II a singl „Whole Lotta Love“ se dostal na 4. příčku v žebříčku populární hudby časopisu Billboard. Metalová revoluce se právě začala.
Led Zeppelin definovali klíčové prvky nového žánru. Přispěli k tomu Pageova značně zkreslená kytarová hra a Plantovy dramatické, srdcervoucí vokály. Při konstituovaní žánru byli právě tak důležité i kapely, u kterých byl více v oblibě stabilnější, „ryzejší“ heavymetalový sound. Z tohoto pohledu byli klíčovými nahrávky od Black Sabbathu (Black Sabbath a Paranoid) a Deep Purple (Deep Purple in Rock). Black Sabbath vyvinuli mimořádně tvrdý sound. Zčásti má na tom zásluhu pracovní nehoda, která se přihodila Tonymu Iommimu v roku 1966. Jelikož nebyl schopný normální hry, musel přeladit svou kytaru, aby mu hra nezpůsobovala takovou bolest, a musel se spoléhat na silové akordy, kvůli jejich poměrně jednoduchému prstokladu. Deep Purple v prvních létech neměli vyhraněný styl, nicméně počnouc rokem 1969 se kapela, vedená vokalistou Ianem Gillanem a kytaristou Ritchiem Blackmorem, začala ubírat směrem k novovznikajícímu heavymetalovému stylu. V roku 1970 bodovali ve významných britských hitparádách Black Sabbath s písní „Paranoid“ a Deep Purple s „Black Night“. Také tři další britské kapely vydali toho roku své debutové alba, které se nesli v duchu heavy metalu: Very 'eavy… Very 'umble od Uriah Heep, UFO 1 od UFO a Sacrifice od Black Widow. I když jejich styl se obyčejně nepovažuje za heavy metal, Wishbone Ash zavedli do praxe styl dvou kytar – rytmické a sólové, čímž inspirovali mnohé budoucí metalové kapely. Okultní tematika a obrazotvornost kapel Black Sabbath, Uriah Heep a Black Widow měly rovněž podstatný vliv; Led Zeppelin začal klást důraz na podobné prvky od svého čtvrtého alba vydaného roku 1971.
Na druhém břehu Atlantiku určovala kurz Grand Funk Railroad, „komerčně nejúspěšnější americká heavymetalová kapela od roku 1970 až do svého rozpadu roku 1976 uvedla do praxe nový výraz, který byl v sedmdesátých letech synonymem úspěchu: soustavné koncertování.“ Dalšími metalovými kapelami z USA byly Dust (první deska 1971), Blue Öyster Cult (1972) a skupina Kiss (1974).
V Západním Německu debutovala roku 1972 albem Lonesome Crow kapela Scorpions.
Blackmore, jehož virtuozita se projevila na albu Deep Purple Machine Head (1972), opustil skupinu roku 1975 a založil kapelu Rainbow. Tyto kapely si získali přízeň publika neustálým koncertováním a svým stále se zlepšujícím šoumenstvím. Spornou otázkou zůstává, jestli tvorbu těchto a dalších průkopnických kapel možno považovat vskutku za „heavy metal“ nebo prostě jenom za „hard rock“. Ty, mající blíže k bluesovým kořenům či zakládající si na melodice v současnosti většinou spadají do druhé kategorie. Vynikajícím příkladem jsou AC/DC, kteří debutovali roku 1975 albem High Voltage. Encyklopedie Rolling Stone z roku 1983 píše o „australské heavymetalové kapele AC/DC…“ Rockový historik Clinton Walker tvrdí, že „nazývat AC/DC heavymetalovou kapelou bylo nepřesné v létech sedmdesátých a nic se na tom nezměnilo ani v současnosti… Jsou rokenrolovou kapelou, která zkrátka hraje tak tvrdě, jako se to vyžaduje v metalu.“ Nejedná se tu pouze o otázku definicí, ale rovněž o to, že je třeba jasně rozlišovat mezi samotným stylem, a tím, k čemu se hlásí fanoušci. Ian Christe píše jako se Ozzy Osbourne stal „mluvčím šílenosti rockových hvězd a získal naprostou oddanost heavymetalových zatracenců.“
Britská kapela Judas Priest, debutující albem Rocka Rolla roku 1974, je po Black Sabbath další kapelou, kterou je třeba brát do úvahy. Christe píše o Black Sabbath
„… nabídli posluchačům něco víc než tři akordy a dobrou show – ale jejich obecenstvo chtělo pátrat dál po zvucích s podobným účinkem. V polovině 70. let bylo možno metalovou estetiku vystopovat jako bájnou bestii v náladové base a složitých zdvojených kytarách Thin Lizzy, v jevištní stylizaci Alice Coopera, v excelující kytaře a pompézních vokálech Queenu a hřmotných středověkých námětech Rainbow. Potom ale, následujíce Sabbath, vyrazili z Birminghamu Judas Priest, aby tato rozličná nejsvětlejší místa hardrockové zvukové palety spojili a zesílili. Poprvé se z heavy metalu stal žánr sám o sobě.“
Navzdory tomu, že se ani jedno album Judas Priest až do 80. let nedostalo do žebříčku 40 nejlepších alb v USA, kapela bývá pokládána za následovníka sabbathovského heavy metalu. Používajíc dvě kytary, prudká tempa a čistší kovový zvuk bez bluesových vlivů, vytvořili standard, kterým se řídilo nesčetné množství budoucích skupin. Heavy metal sice získával stále větší popularitu, ale kritici tuto muziku neměli příliš v lásce. Nelíbilo se jim, že heavy metal převzal ze šoubyznysu různé obchodnické triky (vizuální stránka projevu apod.), přesto měli největší námitky k bezmyšlenkovitosti hudebního a textového pojímaní: v recenzi alba Black Sabbath, jež napsal počátkem 70. let přední hudební kritik Robert Christgau, se metal popisuje jako „pochmurný a dekadentní … nedůvtipné, nestydaté ožebračování.“
### Střední proud: konec 70. let a začátek 80. let
V polovině 70. let se objevil punk rock, který se vyvinul jako reakce jednak na moderní měšťáckou společnost, jednak na rokenrol jakoby vyrobený na montážní lince (a tedy i heavy metal) těch dob. Koncem 70. let prodej heavymetalových nahrávek prudce klesl, především na úkor punku, disca a komerčního rocku. Jelikož významná vydavatelství se orientovala na punk, množství novějších britských heavymetalových kapel nacházelo inspiraci právě v agresivitě, energickém zvuku, v nízké zvukové kvalitě a v postoji „udělej si sám“ (zkráceně DIY „do it yourself“). Undergroundové metalové kapely se rozhodly vzít všechno do vlastních rukou a založit nezávislá specializovaná vydavatelství. Jak se hnutí šířilo, zavedené britské hudební týdeníky jako Sounds a New Musical Express začaly jevit zájem o metalové kapely. Geoff Burton, který psal pro Sounds, zpopularizoval termín „New Wave of British Heavy Metal“, který se obvykle zkracoval do akronymu NWOBHM. Kapely NWOBHM Iron Maiden, Motörhead, Saxon, Diamond Head a Def Leppard daly heavy metalu nový dech. Následujíc příklad Judas Priest zhutnily zvuk, omezily bluesové vlivy a potrpěly si více na rychlé tempa. Roku 1980 se alba Iron Maiden, Motörhead a Saxon dostaly do první desítky nejlepších britských alb, čímž NWOBHM pronikla do středního proudu. O rok později se Motörhead stali první kapelou z onoho hnutí, která se, se svým albem No Sleep 'til Hammersmith, dostala na vrchol britských žebříčků. Další kapely NWOBHM, např. Diamond Head a Venom, měly rovněž nemalou zásluhu na vývoji metalu, i když nedosáhly takový komerční úspěch.
Prvá generace metalových kapel se pomalu vytrácela ze scény. Deep Purple se rozpadli zanedlouho poté, co Blackmore roku 1975 opustil kapelu, a Led Zeppelin skončili roku 1980. Losangeleští Van Halen, kteří předskakovali na koncertě Black Sabbath, strhávali pozornost na úkor stárnoucích muzikantů. Eddie Van Halen se stal jedním z nejoslnivějších metalových virtuózů onoho období. Podle Christeho „jeho technika hry na kytaru byla dokonalá a parádní sóla jako ‚Eruption‘ vynesla heavymetalovou kytaru na úplný vrchol“. Mezi pověstné virtuózy se zařadili rovněž muzikanti Randy Rhoads a Yngwie Malmsteen, jejichž jména se spájejí se stylem v současnosti známém jako „neoklasický metal“. Na čele interpretů inspirovaných klasickou hudbou byli Blackmore a člen Scorpions Uli Jon Roth. Tato nová generace měla v oblibě používání klasicistických kytar s nylonovými strunami – činil tak například Rhoads v písni „Dee“ na nahrávce Blizzard of Ozz (1980), debutovém albu bývalého zpěváka Black Sabbath Ozzyho Osbourna.
V druhé polovině 70. let se metalová scéna, povzbuzená úspěchem Van Halenovců, počala rozvíjet v jižní Kalifornii, především v oblasti Los Angeles. V klubech na Sunset Strip v Los Angeles mají kořeny kapely jako Quiet Riot, Ratt, Mötley Crüe a W.A.S.P., které se nechaly inspirovat tradičním heavy metalem počátku 70. let a od glamrockových seskupení typu Alice Cooper a Kiss si vypůjčily divadelní prvky (a občas též oblibu líčení). Glam metal se vyznačuje hédonistickými texty a živelným chováním. Po hudební stránce ho charakterizují rychlé kytarové sóla, hymnické refrény a melodičnost víceméně inspirovaná popem. Glammetalové hnutí se, spolu s kapelami typu Twisted Sister, stalo hlavní sílou v metalu a rockové hudbě jako takové.
Po úspěchu NWOBHM a po přelomovém albu Judas Priest British Steel (1980) se na počátku 80. let heavy metal stával stále oblíbenější. Přítomnost na MTV měla obrovský vliv na propagaci hudebních skupin a v mnohých případech pomohla znásobit prodej nahrávek. Videoklipy Def Leppard k albu Pyromania (1983) udělaly z kapely hvězdy první kategorie a Quiet Riot se stali první tamější heavymetalovou kapelou, které se podařilo dostat na vrchol žebříčku Billboard s písní Metal Health (1983). Neméně důležitým při rozšiřovaní posluchačské základny se ukázal „US Festival“ konaný v Kalifornii roku 1983. Na tomto třídenním festivalu byl jeden den věnovaný čistě jenom heavymetalovému žánru, který tu zastupovali Ozzy Osbourne, Van Halen, Scorpions, Mötley Crüe, Judas Priest a jiní, a kterému se podařilo přitáhnout největší pozornost publika. Mezi roky 1983 a 1984 vzrostla prodejnost heavymetalových nahrávek z 8 na 20 procent všech nahrávek prodaných v USA. Vícero popředních odborných časopisů zasvěcených žánru začalo svou činnost. Patřili k nim například Kerrang! (založený 1981) a Metal Hammer (1984). Roku 1985 Billboard vyhlásil, že „metal rozšířil svou diváckou základnu. Metalová muzika už není výhradní doménou výrostků mužského pohlaví. Metalové posluchačstvo se rozšířilo o starší (vysokoškoláky), mladší (mladší žáky) a ženy.“
V polovině 80. let měl největší zastoupení v žebříčcích, hudebních televizích a na koncertních šňůrách glam metal. K hlavním představitelům patří skupiny Warrant z L.A., skupiny z východního pobřeží jako Poison, Cinderella, či neméně oblíbené kapely Mötley Crüe a Ratt. Stylistickou mezeru mezi hard rockem a glam metalem zaplnila skupina Bon Jovi z New Jersey, která dosáhla nesmírnou popularitu díky svému třetímu albu Slippery When Wet (1986). V roku 1987 začala MTV vysílat pořad Headbanger's Ball, zasvěcený výlučně heavymetalovým videoklipům. Metalová komunita se rozdělila na dva hlavní tábory, na příznivce komerčního zvuku a na přívržence undergroundu pohrdajících populárním stylem, kterému přezdívali „lite metal“ nebo „hair metal.“
Skupině Guns N' Roses se podařilo získat pozornost fanoušků různých stylů. Na rozdíl od glammetalových kapel té doby byli omnoho surovější a jízlivější. Po nesmírném úspěchu jejich debutové desky Appetite for Destruction (1987) „se skupina Guns N' Roses stala cílem, na který se zaměřil všechen další metal po následující dekádu.“ Rok nato se z té samé losangeleské hardrockové klubové scény vynořila kapela Jane's Addiction s debutem Nothing's Shocking. Časopis Rolling Stone vyhlásil, že „Jane's Addiction jsou právoplatným dědicem odkazu Led Zeppelin, neboť žádná kapela jim doposud nebyla tak věrná.“ Byla jednou z prvních kapel spájených z „alternativním metalem“, který se dostal do popředí během 90. let. Popularitu glam metalu mezičasem udržovaly nové kapely jako newyorští Winger anebo Skid Row z New Jersey.
### Metal v uměleckém podzemí: od 80. let
Během 80. let se vyvinula spousta heavymetalových stylů mimo komerčního středního proudu. Mapování spletitého světa undergroundového metalu se věnovala řada lidí, v první řade editoři hudebního serveru Allmusic a taktéž kritik Garry Sharpe-Young. V Sharpe-Youngové několikasvazkové encyklopedii je metal rozdělený do pěti hlavních kategorií: thrash metal, death metal, black metal, power metal, plus spříbuzněné styly doom a gothic metal.
#### Thrash metal
Thrash metal se zrodil počátkem 80. let. Podobně jako jeho nejbližší příbuzný – speed metal – rovněž thrash vykazuje velký vliv hardcore punku a Nové vlny britského heavy metalu. Nejvýznamnější scéna v Spojených státech, odkud thrash pochází, se nacházela v oblasti sanfranciského zálivu. Thrashové kapely vyvinuly nový sound, který se vyznačoval větší rychlostí a agresivitou v porovnání s původním heavy metalem, i v porovnání s jeho následovníkem – glam metalem. Většinou se tu prolínají nízké kytarové riffy s hlavní shredovou kytarou. Texty převážně rozebírají nihilistický náhled na svět, anebo se zabývají společenskými problémy, využívajíc při tom drsný, neslušný jazyk. Charakterizovali jej slovními spojeními jako „zkažená městská muzika“ či „bělošský bratranec rapu“.
Thrash zpopularizovala tzv. „Velká thrashová čtyřka“: Anthrax, Megadeth, Metallica a Slayer. Kreator, Sodom a Destruction, tři německé kapely, nejvíce přispěly k tomu, že se tenhle styl dostal do Evropy. Neméně důležité byly také kapely Testament ze San Franciska, Exodus z New Jersey a brazilská Sepultura. Třebaže thrash pochází z undergroundu (a v prvních deseti letech byl více-méně jen undergroundovým fenoménem), některým skupinám se podařilo získat rovněž komerční publikum. Metallice se roku 1986 podařilo dostat mezi 40 nejlepších alb v hitparádě Billboard s albem Master of Puppets a dva roky nato s albem …And Justice for All dobyla šesté místo; alba kapel Megadeth a Anthrax měli rovněž alba na vrcholu žebříčku.
Slayer si sice nevydobyli takovou popularitu jako zbytek Velké čtyřky, ale navzdory tomu vydali jeden ze směrodajných alb žánru: časopis Kerrang! označil album Reign in Blood (1986) za „nejtvrdší album všech časů.“ Dvě desetiletí nato jej zas magazín Metal Hammer vyhlásil za nejlepší album za posledních dvacet let. Slayer si získal, na svou škodu, posluchačstvo z radů krajně pravicových skinheadů, poněvadž se ve svých textech zabývá násilím a nacizmem. Začátkem 90. let thrash dosáhl nevídaný úspěch, čímž dal novou tvář komerčnímu metalu. „Černé album“ od Metallicy se umístilo na prvním místě v žebříčku Billboard, Countdown to Extinction od Megadeth (1992) na druhém, Anthrax a Slayer se dostaly do první desítky, a alba lokálních kapel jako Testament a Sepultura se dostaly do první stovky.
#### Death metal
Thrash se záhy začal vyvíjet a vyčlenily se z něj extrémnější metalové styly. Jak tvrdí MTV News, „muzika kapely Slayer byla přímo odpovědná za vzestup death metalu“. Venom, kapela z NWOBHM, měla taktéž zásluhu na rozvoji stylu. Rouhání se a satanizmus, prvky uplatňované u podobných kapel, si našly místo také v severoamerických i evropských deathmetalových kapelách. K prvotním skupinám stylu patří floridští Death a kalifornští Possessed. Říká se, že označení „death metal“ pochází od těchto kapel; Possessed vydali roku 1984 demo Death Metal a na jejich debutovém albu Seven Churches (1985) se objevila skladba s názvem „Death Metal“.
Death metal zužitkoval rychlost a agresivitu thrashe i hardcoru, k tomu přidal texty inspirované nízkorozpočtovými hororovými filmy „zetkové“ kategorie a satanismem. Zpěv se vyznačuje ponurostí, hrdelností a hlubokým ječením, „smrtelným skřípotem“ a jinými nezvyklými technikami. Hluboký, agresivní vokální styl doplňují podladěné, mimořádně zkreslené kytary, neuvěřitelně rychlé bicí (obyčejně dvojpedálové) a mohutná „zvuková stěna“ vytvořená z blast beatů. Příznačné jsou rovněž frekventované změny tempa a taktu, a synkopa.
Death metal, podobně jako thrash, odmítá vyumělkovanost původních metalových stylů a namísto toho si potrpí na všední styl odívání: roztrhané džíny a tuctové kožené bundy. Jednou z mála výjimek je Glen Benton z kapely Deicide, který mívá při vystoupeních obrácený kříž na čele a nosívá brnění. Morbid Angel si přisvojili neofašistickou symboliku. Tyto dvě kapely, spolu s Death a Obituary, patří mezi nejvýznamnější skupiny na hlavní deathmetalové scéně, která povstala na Floridě v polovině 80. let. V Spojeném království se z anarcho-punkového hnutí vyčlenil podobný styl zvaný grindcore, zastupovaný skupinami jako Napalm Death a Extreme Noise Terror. Počala se rovněž rozvíjet rozsáhlá skandinávská deathmetalová scéna, reprezentovaná kapelami Entombed a Dismember. Mimo toho se zrodil melodický death metal, kde mezi čelné představitele patří Švédové In Flames a Dark Tranquillity a Finové Children of Bodom a Kalmah.
#### Black metal
První vlna black metalu se objevila v první polovině 80. let, kdy začaly tento styl hrát kapely jako Venom (Velká Británie), Mercyful Fate (Dánsko), Hellhammer a Celtic Frost (Švýcarsko), a Bathory (Švédsko). Koncem 80. let stály na čele druhé vlny skupiny jako Master's Hammer, Root (obě Československo), Mayhem, Burzum, Darkthrone, Emperor a mnohé další. Pro black metal je sice specifická různorodost stylu a kvality provedení, přesto má většina skupin několik společných rysů: vřeštivé a/nebo krákoravé vokály, velice zkreslené kytary využívající tremolování (tremolo picking), „temnou atmosféru“ a záměrně nekvalitní zvuk s okolními ruchy a šumy. Navzdory tomu, že tematika satanismu má v black metalu velké zastoupení, mnohé kapely se nechaly inspirovat rovněž středověkým pohanstvím, čímž podporovaly návrat k předkřesťanským hodnotám. Mnohé blackmetalové skupiny rovněž „experimentují s prvky všech myslitelných forem metalu, folku, elektroniky a avantgardy.“ Bubeník Fenriz ze skupiny Darkthrone vysvětluje, že „je to o produkci, textech, o tom jak se oblékají a o závazku udělat odporný, surový, ponurý materiál. Nespájel je společný sound.“
Především mezi skandinávskými skupinami jako Mayhem či Immortal začal být v 90. let populární tzv. „corpse paint“, čili „mrtvolní líčení“, kdy se členové skupiny líčili jako mrtvoly, lebky nebo duchové. Bathory položili základ pro viking metal, pagan metal i folk metal, a díky Immortal si větší pozornost získaly blast beaty. Na začátku 90. let měli blackmetaloví vandalové v Norsku na svědomí značné násilnosti. Někteří členové norských band, např. Mayhem, Burzum apod., byli zakladateli spolku Inner Circle, který je odpovědný za vypálení množství tamějších dřevěných kostelů. Narůstající zájem o death metal způsobil, že black metal si začal získávat podporu skandinávského metalového undergroundu, zprvu v Norsku, i přes odmítavé postoje ze strany samotných blackmetalistů. Zpěvák skupiny Gorgoroth Gaahl říká: „black metal se nikdy nepokoušel získat fanoušky… Měli jsme společného nepřítele, a to křesťanství, socialismus, a vlastně cokoliv společné s demokracií.“
Asi od roku 1992 se postupně začínaly vytvářet blackmetalové scény i v zemích mimo Skandinávii, např. v Německu, Francii nebo Polsku. Násilí této scény zasáhlo své vlastní základy brzy ráno 10. srpna 1993, když zakladatele skupiny Mayhem Euronyma, ubodal k smrti Varg Vikernes ze skupiny Burzum (který předtím pro Mayhem nahrával basovou linku na jejich debutovém albu); tento případ si získal značnou pozornost médií. V polovině 90. let, kdy mnozí lidé ze scény začali pociťovat stagnaci žánru, některé prominentní kapely jako Burzum či Beherit začaly začleňovat do své tvorby prvky ambientu, nebo symfonického metalu (Tiamat, Samael). Norská skupina Dimmu Borgir přiblížila koncem 90. let black metal blíže k střednímu proudu populární hudby. Zásluhu na zpopularizovaní žánru mají rovněž Angličané Cradle of Filth, časopisem Metal Hammer prohlášeni za nejúspěšnější metalovou kapelu od dob Iron Maiden. V současnosti patří mezi miláčky kritiky švédští tradicionalisté Watain, francouzští experimentátoři Deathspell Omega, a americká jednočlenná kapela Xasthur.
#### Power metal
Powermetalová scéna vznikla v 90. letech na protest proti příkrosti death a black metalu. Navzdory tomu, že v Severní Americe se power metal držel víceméně v undergroundu, v Evropě, Japonsku a v Jižní Americe se těšil obrovské oblibě. V power metalu stojí na prvním místě vzletné vokály, epická melodika a tematika, které „apelují na posluchačův smysl pro udatnost a krásu.“ Základy tohoto soundu položila v polovině 80. let německá skupina Helloween, která skloubila power riffy, melodiku, vysoký, „čistý“ zpěv kapel jako Judas Priest a Iron Maiden, s rychlostí a energií thrashe, „vytvářeje tak zvuk, který dnes poznáme pod jménem power metal.“ V USA patřily mezi průkopníky stylu newyorské skupiny Manowar a Virgin Steele. Fošna Rising Force od Yngwieho Malmsteena měla nemalou zásluhu na zpopularizování pekelně rychlého kytarového stylu známého jako „shredding“, a jeho přičiněním se rovněž ujal metal s prvky klasické hudby. Tato zdokonalení měla velký vliv na power metal.
Sound tradičnějších powermetalistů, jako jsou HammerFall ze Švédska, DragonForce z Anglie a Iced Earth z Floridy, je spjatý s klasickým stylem NWOBHM. Mnohé powermetalové skupiny používají klávesisty, někdy též spolupracují se symfonickými orchestry či opěrnými zpěváky a zpěvačkami, čímž dodávají této hudbě „symfonický“ ráz. K takovým kapelám patří Kamelot z Floridy, Nightwish z Finska, Rhapsody of Fire z Itálie, Stratovarius z Finska a Catharsis z Ruska. Power metal má silnou diváckou základnu jednak v Japonsku, jednak v Jižní Americe, kde se těší popularitě skupiny jako Angra z Brazílie či Rata Blanca z Argentiny.
Blízkým příbuzným power metalu je progresivní metal, který si osvojil komplexní kompoziční přístup skupin jako Rush nebo King Crimson. Průkopníky tohoto stylu jsou americké kapely Queensrÿche, Fates Warning a Dream Theater. K představitelům fúze power a prog-metalu patří Symphony X z New Jersey, jejíchž kytarista Michael Romeo je jedním z nejuznávanějších shred kytaristů poslední doby.
#### Doom a gothic metal
Jakožto pomalu se pohybující protiklad typického heavy metalu se v polovině 80. let zrodila nová metalová odnož – doom metal – udržovaná naživu kapelami jako Saint Vitus, The Obsessed, Trouble či Candlemass. Po hudební i textové stránce vychází převážně z rané tvorby Black Sabbath a jejich současníků Blue Cheer, Pentagram a Black Widow. Doom a jeho odnože pomohla definovat rovněž skupina The Melvins. Zatímco většina heavymetalových stylů preferuje rychlejší tempa a technickou dokonalost, doom metal se vyznačuje pomalejším tempem, hutnými tóny, ponurostí, melancholií, stejně jako atmosféričností, využívanou však i v jiných metalových odnožích.
Debutové album anglické skupiny Cathedral nazvané Forest of Equilibrium (1991) pomohlo vyvolat novou doommetalovou vlnu. Skupiny Paradise Lost, My Dying Bride, Anathema a jejich směs doom a death metalu mají zásluhu na rozvoji evropského gothic metalu, zastupovaného např. norskými kapelami Theatre of Tragedy a Tristania, a který využívá různé druhy zpěvu a vícero zpěváků či zpěvaček. V USA uvedli tento styl Newyorčané Type O Negative. Gothicmetalové skupiny, především Therion ze Švédska, přimíchávali do své tvorby orchestrální prvky. Následkem toho se vytvořilo podhoubí, ze kterého vzešli symfometalové skupiny jako Virgin Black z Austrálie, Nightwish z Finska, či Within Temptation a After Forever z Nizozemska.
Koncem 80. let se na metalové scéně objevila nová odnož jménem sludge metal, která mísila dohromady hardcore a doom. V New Orleans, kde se nacházela nejvýznamnější scéna, patřily mezi vedoucí kapely Eyehategod a Crowbar. Na samém počátku následujícího desetiletí vyvolaly kalifornské kapely Kyuss a Sleep, inspirované staršími doommetalovými kapelami, vlnu stoner metalu, zatímco v Seattlu skupina Earth pomohla vytvořit další doomovou odnož zvanou drone metal. Konec 90. let se nesl v znamení nových kapel, jako např. Goatsnake (klasický stoner/doom) a Sunn O))) (směs doom/drone metalu a dark ambientu), obě pocházející z oblasti Los Angeles. New York Times přirovnal jejich tvorbu k „indickému raga v ohnisku zemětřesení“.
### Nové fúze: 90. léta a první dekáda 21. století
Na počátku 90. let začaly grungové kapely na čele s Nirvanou vytlačovat komerční metal do ústraní, čímž se vytvářel prostor pro nástup alternativního rocku. Grunge byl sice ovlivněný heavymetalovým soundem, avšak odmítal výstřelky komerčních metalistů, jejich „okázalá virtuózní sóla“ nebo dychtivost po účinkování na MTV.
Obliba glam metalu klesala nejenom následkem úspěchu grungových skupin, ale rovněž zásluhou narůstající popularity Metallicou a thrashem ovlivněného groove metalu, jejž vytvořily kapely Pantera a White Zombie. Některým novým skupinám se podařilo dosáhnout komerční úspěch; např. album Far Beyond Driven od Pantery bodovalo roku 1994 v žebříčku Billboard, avšak „v bezvýrazných očích mainstreamu byl metal již po smrti.“ Některé kapely se snažily přizpůsobit novým podmínkám. V roku 1996 vystupovala na festivalu Lollapalooza skupina Metallica, jejíž členové si nechali předtím ostříhat vlasy. Není divu, že po tomto kroku „se dostavily již delší dobu se hromadící reakce a odklon publika.“ Avšak nemožno popřít fakt, že „koncem 90. let byla Metallica pravděpodobně nejpopulárnější moderní rockovou skupinou na světě.“
Podobně jako Jane’s Addiction, stejně tak i mnohé jiné populární hudební skupiny 90. let, mající kořeny v heavy metalu, spadají do nesourodého hudebního směru nazývaného „alternativní metal“. Za tímto názvem se skrývá široké spektrum kapel, které vnášely do metalu prvky mnohých jiných hudebních stylů. Pod pojem „alternativní metal“ se zahrnuje rovněž grungová kapela Alice in Chains, či různé cross-overové kapely, např.: Faith No More (alternativní rock s prvky punku, funku, metalu a hip hopu), Primus (prvky funku, punku, thrash metalu a experimentální hudby), Tool (metal smíchaný s progresivním rockem), Ministry (metal plus industriální hudba), Marilyn Manson (ubíral se podobným směrem, avšak mimoto využíval šokový efekt zpopularizovaný Alicem Cooperem). V první polovině 90. let se začala také formovat další významná kapela, která hrála styl industrální metal, a to německá skupina Rammstein. V dnešní době patří mezi nejvíce populární evropské heavy metalové kapely. Přestože alternativní metalisté nevytvářeli jednolitou scénu, spájela je ochota experimentovat s metalem, a stejně tak odpor k nafintěnému glam metalu (což neplatí o Marylin Manson a White Zombie, kteří jsou rovněž spájení s alternativním metalem). Slátanina stylů a soundů reprezentovala „barvitý výsledek metalu a spolu s ním stanuly tváří v tvář okolnímu světu.“
V první polovině 90. let se najednou začalo hovořit o oživení metalu v USA, vycházejícím z vlny alternativního metalu. Vznikly kapely jako P.O.D. – vz. 1992, Korn – (Tato skupina vytvořila nu metal v roce 1993, kdy vznikla), Papa Roach – vz. 1993, Limp Bizkit – vz. 1994, Slipknot – vz. 1993 a Linkin Park – vz. 1996, kterým se začalo přezdívat „nu metal“, daly dohromady nový hudební styl, který se kolébal mezi rytmy death metalu, funku a hip hopu. Směs surových kytar s hutným zvukem, rapových vokálů a zvukových triků dokázala, že se „všekulturní metal může vyplatit.“ K tomu, že si nu metal získal přízeň komerčního publika, dopomohly především dvě skutečnosti: přítomnost na MTV a putovní festival Ozzyho Osbourna „Ozzfest“, poprvé uvedený roku 1996, díky kterému se začalo mezi novináři mluvit o obrodě heavy metalu. V roce 1996 vyšlo album Life Is Peachy od Korn, aby se vzápětí stalo prvním numetalovým albem, kterému se podařilo dostat do hitparády top 10. Dva roky nato se jejich další studiový počin Follow the Leader umístil dokonce na prvním místě. V roce 1999 Billboard uvedl, že v USA je přes 500 specializovaných metalových rozhlasových pořadů, což je téměř trojnásobek ve srovnání s rokem 1989. Navzdory obrovské popularitě nu metalu, metalisté ho nedokázali v plné míře uznat. Někdy okolo roku 2003 nu metal a jemu spřízněné styly dosáhly vrchol popularity a postupně se začaly vytrácet do pozadí, ačkoliv si některé skupiny, např. System of a Down, nadále udržovaly značný vliv.
### Nejnovější trendy: polovina 1. dekády 21. století
V letech 2002–3 se do popředí dostal nový styl zvaný metalcore, směs thrash metalu, melodického death metalu a hardcoreu. Kořeny má v stylu crossover thrash, který v polovině 80. let rozvinuly kapely typu Suicidal Tendencies, Dirty Rotten Imbeciles a Stormtroopers of Death. V průběhu 90. let se metalcore držel převážně v podzemí, avšak okolo roku 2004 jej na světlo světa vynesly nahrávky jako The End of Heartache od Killswitch Engage a The War Within od Shadows Fall, které se dostaly na 21. a 20. místo v albové hitparádě Billboard; Trivium se s albem The Crusade (2006) dostali do první pětky americké hitparády, zatím co ve Velké Británii do první desítky. Bullet for My Valentine se dostali s albem Scream Aim Fire (2008) mezi pět nejlepších alb, jednak v amerických, jednak v britských hitparádách. V poslední době se metalcore těší stále větší pozornosti na Ozzfestu, a stejně tak na Download Festivalu. Skupině Lamb of God, slévající do jednoho několik metalových stylů, se podařilo albem Sacrament (2006) obsadit první příčky hitparády Billboard. Úspěch těchto a jiných skupin, ke kterým patří např. Mastodon (směs progresivního a sludge metalu), měl za následek, že se začalo hovořit o obrodě amerického metalu, jemuž někteří kritici přezdívají Nová vlna amerického heavy metalu.
V Evropě, především v Německu a Skandinávii, metal neztrácí nic ze své obrovské popularity. V posledních letech zaznamenali největší úspěch thrasheři The Haunted, melodičtí deathmetalisté In Flames, Kalmah a Children of Bodom, extrémní symfonici Dimmu Borgir a Cradle of Filth, a powermetalisté HammerFall. Název „retro metal“ se v angličtině používá v souvislosti se skupinami hrajícími ve stylu Angličanů The Darkness nebo Australanů Wolfmother. Pětinásobně platinové album Permission to Land (2003) od The Darkness, charakterizované jako „nevrle realistická napodobenina metalu 80. let a glamu 70. let“, obsadil první příčky britských hitparád. Debutové album Wolfmother (2005) nazvané podle kapely se vyznačovalo „deeppurplovskými varhanami,“ „akordovým riffováním hodným Jimmyho Page,“ a „zavíjením“ hlavního vokalisty Andrewa Stockdale „na které nemá ani Robert Plant.“ Skladba „Woman“ získala cenu roku 2007 Grammy za nejlepší hardrockový výkon, zatím co „Eyes of the Insane“ od Slayer získala cenu v kategorii nejlepší metalový výkon. V roku 2008 Slayer dostal opět Grammy za nejlepší metalový výkon, protentokrát za skladbu „Final Six“.
|
cswiki/12767
|
cswiki
| 12,767
|
Heavy metal
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Heavy_metal
|
2025-08-12T11:27:35Z
|
cs
|
Q38848
| 412,445
|
{{Infobox - hudební žánr
| název = Heavy metal
| původ ve stylech = [[psychedelický rock]]<br />[[acid rock]]<br />[[blues rock]]<br />[[hard rock]] <br />(temná témata textů mohou vycházet z takzvaného „occult rocku“ populárního v britském a italském hudebním undergroundu na konci 60. let, reprezentovaného kapelami jako například: [[Black Widow (hudební skupina)|Black Widow]], [[Jacula]], [[Coven (hudební skupina)|Coven]] a [[Crow (hudební skupina)|Crow]])<ref>{{cite web |last1=Heigl |first1=Alex |title=The Overwhelming (and Overlooked) Darkness of Jinx Dawson and Coven |url=https://people.com/music/jinx-dawson-coven-overlooked-heavy-metal-influencers/ |website=[[People (magazine)|People]] |access-date=17 June 2018}}</ref><ref name="Larson2004a">{{cite book|author=Tom Larson|title=History of Rock and Roll|url=https://books.google.com/books?id=vGJ7XmA8rjIC&pg=PA183|year=2004|publisher=Kendall/Hunt Pub.|isbn=978-0-7872-9969-9|pages=183–187}}</ref><ref>{{cite web |last1=Fricke |first1=David |title=Where Are They Now: Blue Cheer |url=https://www.rollingstone.com/music/features/blue-cheer-19850912 |website=[[Rolling Stone]] |access-date=17 June 2018}}</ref><ref>{{cite web |last1=Wolfe |first1=Paul |title=Blue Öyster Cult: Heavy metal legends |url=https://www.axs.com/blue-yster-cult-heavy-metal-legends-14706 |website=[[AXS (company)|AXS]] |access-date=17 June 2018}}</ref>
| kulturní pozadí = konec 60. let [[Spojené království]]
| nástroje = [[elektrická kytara]] • [[basová kytara]] • [[Bicí souprava|bicí]] • [[Klávesový nástroj|klávesy]] (občas)
| popularita = celosvětová, vrcholu dosáhla v 80. letech
| odvozené styly = [[grunge]]<ref name="allmusic grunge">{{cite web |url=http://www.allmusic.com/style/grunge-ma0000002626 |title=Grunge |access-date=August 24, 2012 |website=[[AllMusic]]}}</ref>
| seznam podstylů =
| podstyly = [[avantgardní metal]] • [[black metal]] • [[klasický heavy metal]] • [[dark metal]] • [[death metal]] • [[doom metal]] • [[glam metal]] • [[gotický metal]] • [[groove metal]] • [[Nová vlna britského heavy metalu|NWOBHM]] • [[power metal]] • [[speed metal]] • [[Stoner rock|stoner metal]] • [[symfonický metal]] • [[thrash metal]] • [[viking metal]] • [[kawaii metal]]
| směs stylů = [[alternativní metal]] • [[křesťanský metal]] • [[folk metal]] • [[funk metal]] • [[grindcore]] • [[industriální metal]] • [[metalcore]] • [[neoklasický metal]] • [[nu metal]] • [[progresivní metal]] • [[post-metal]] • [[rapcore]] • [[grunge]]
| regionální scény = [[Gothenburg metal|Gothenburg]] • [[Bay Area thrash metal|Bay Area]]
| jiná témata =
}}
'''Heavy metal''' (zkráceně rovněž „'''metal'''“) je druh hudby,<ref>Du Noyer (2003), str. 96; Weinstein (2000), str. 11–13</ref> který se jako vymezený [[hudební žánr|hudební styl]] objevil na přelomu [[1960–1969|60. let]] a [[1970–1979|70. let]] ve Velké Británii a Spojených státech.<ref>Weinstein (2000), str. 14</ref> Kořeny má v [[hard rock|hardrockových]] skupinách, které kombinováním [[blues]] a [[rock]]u vytvořily nový hudební styl, charakteristický používáním [[Elektrická kytara|elektrických kytar]] a [[Bicí souprava|bicích]], a také hlasitým a zkresleným zvukem. Podle serveru [[AllMusic|All Music Guide]] „Ze všech nespočetných forem [[rock and roll]]u je heavy metal nejextrémnější, ať už z hlediska hlasitosti, mužnosti nebo teatrálnosti. Existuje množství variací heavy metalu, ale všechny se opírají o zkreslený zvuk kytar a kytarové motivy, zvané riffy. K tomu mírně kovově znějící baskytara a úderné tempo bicích.“
Pojem '''heavy metal''' lze chápat v několika významech:
# v '''užším smyslu''' představuje tradiční heavy metal, který se od hard rocku odlišuje eliminováním bluesového vlivu;
# v '''širším smyslu''' představuje heavy metal (čili zkráceně metal) celý hudební žánr, včetně všech jeho odnoží; tento článek pojem heavy metal používá v tomto, širším smyslu.
== Hlavní průkopníci a kapely ==
Průkopníci heavy metalu jako [[Black Sabbath]], [[Led Zeppelin]] a [[Deep Purple]] si vybudovali rozsáhlou posluchačskou základnu, a to i navzdory nepřízni kritiky, jako se to už v historii žánru nezřídka stává. V polovině [[1970–1979|70. let]] britská kapela [[Judas Priest]] pomohla vytříbit žánr pominutím většiny [[blues]]ových prvků. Kapely Nové vlny britského heavy metalu, např. [[Iron Maiden]] a [[Motörhead]], držíce se téhle cesty, vnesly do žánru rebelii [[punk rock]]u a zvýšily rychlost hry. V 80. létech se staly typickými představiteli heavymetalu [[Helloween]], [[Accept]] a [[Manowar]]. Již od svých počátků měl heavy metal velkou základnou [[fanoušek|fanoušků]], kteří jsou známí jako ''metalisti'', ''metaláci'' či ''metláci''.
V polovině [[1980–1989|80. let]] se dostaly do popředí kapely jako [[Mötley Crüe]], které náležely do [[pop rock|popem]] ovlivněného žánru nazývaného [[glam metal]]. V [[underground]]u se vytvořily nové, agresivnější styly: [[thrash metal]] přinesly do hlavního proudu kapely typu [[Metallica]], [[Slayer]], [[Megadeth]] a [[Anthrax (hudební skupina)|Anthrax]], zatímco ostatní styly, jako [[death metal]] a [[black metal]], zůstaly i nadále záležitostí [[Subkultura|uměleckého podzemí]]. Od poloviny [[1990–1999|90. let]] získávají ohlas nové styly jako [[nu metal]] (maje prvky [[funk]]u a [[hip hop]]u) a [[metalcore]] (slévají se v něm extrémní metal a [[hardcore punk]]). Tyto nové styly posunuly hranice žánru.
== Charakteristické znaky ==
Jon Parels, kritik časopisu [[The New York Times]] píše: „v spletitém světe populární hudby je heavy metal hlavní odnoží hard rocku – méně synkopickou, méně bluesovou, více nakloněnou showmanství a hrubé síle.“<ref name="JP">Pareles, Jon. [http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=940DE2DB113DF933A25754C0A96E948260&sec=&spon=&pagewanted=all "Heavy Metal, Weighty Words"] ''New York Times'', [[10. červenec]] [[1988]]. Přístup: [[14. listopad]] [[2007]].</ref> V žádné metalové kapele by neměl chybět [[kytara|kytarista]], [[basová kytara|baskytarista]], bubeník a zpěvák, který může být zároveň taky instrumentalista. Někdy se využívají i klávesové nástroje,<ref name="W25">Weinstein (2000), str. 25</ref> Nejdůležitější je však zkreslený kytarový zvuk. Mezi prvními metalovými uskupeními byly oblíbené [[Hammondovy varhany]] a občas taky [[mellotron]]. Tyto nástroje v 80. letech nahradily [[syntezátor]]y. V dnešní době se syntezátory používají v stylech jako [[progresivní metal]], [[power metal]] a [[symfonický metal]], ale uplatnění naleznou i v jiných metalových subžánrech. Některé [[nu metal]]ové skupiny s oblibou používají prvky [[hip hop]]u: scratch a různé zvukové efekty.
=== Kytary ===
Zesilovači zvýrazněná akustická síla [[elektrická kytara|elektrické kytary]] měla v dějinách žánru podstatnou roli.<ref name="W23">Weinstein (2000), str. 23</ref> U hry na kytaru se často užívá tzv. [[overdrive]] pedálu společně s využitím zkreslení samotného elektronkového zesilovače, čím se vytvoří hutný, mocný, „těžký“ zvuk. Na počátku 70. let některé populární skupiny začaly hrávat s dvěma kytaristy. U metalových kapel to bylo velmi časté. Přední místo mezi „dvoukytarovými“ spolky zastávaly např. britští [[Judas Priest]], [[Saxon (hudební skupina)|Saxon]] a [[Iron Maiden]], u kterých si kytaristé dělí funkce sólové a rytmické kytary, ale také němečtí [[Scorpions]], [[Accept]] a mnozí další. Ústřední složkou heavy metalu je kytarové sólo, forma kadence; složitá sóla a riffy jsou neoddělitelnou součástí heavy metalu. Mezi jedny z pokročilých a hojně využívaných sólových technik patří například [[sweep-picking]] (struny jsou rozeznívány smýkáním trsátka po strunách bez častého střídání směru, přičemž zbytek zvuku je tvořen převážně druhou rukou – viz také [[arpeggio]]) nebo [[tapping]] (ťukání prsty do strun nad hmatníkem).
=== Vokál ===
Vedoucí úloha kytary v heavy metalu se obvykle dostává do konfliktu s tradičním postavením „frontmana“ respektive s rolí vokalisty jako lídra kapely, čím vzniká mezi nimi napětí, které má za následek „přátelské soupeření“.<ref name="W25" /> V heavy metalu se od zpěvu vyžaduje, aby se nedostával do popředí před celkový sound kapely. Poněvadž metalové kořeny sahají ke kultuře [[hippies]], vyžaduje se, aby se u zpěvu „city dávaly jasně najevo“, čím se dosahuje autenticita projevu.<ref>Weinstein (2000), str. 26</ref> Kritik Simon Frith tvrdí, že „tón hlasu“ metalového zpěváka má přednost před obsahem textu.<ref>Cited in Weinstein (2000), str. 26</ref> Tento postřeh však zároveň vypovídá o častém nebezpečí úpadku metalové tvorby do klišé.
V metalové hudbě se využívá široká škála zpěvu; operní vokály [[Rob Halford|Roba Halforda]] z Judas Priest a [[Bruce Dickinson]]a z Iron Maiden, chraplavé hlasy [[Lemmy]]ho z [[Motörhead]] a [[James Hetfield|Jamese Hetfielda]] z [[Metallica|Metallicy]], přímočaré vřískavé a bručící vokály Tomase Lindberga z [[At the Gates]], ďábelské vokály blackmetalových zpěváků jako například [[Attila Csihar|Attily Csihara]] z kapely [[Mayhem]], či [[Nocturno Culto|Nocturna Culta]] ze skupiny [[Darkthrone]] atd.
=== Baskytary ===
Role [[basová kytara|baskytary]] je další složkou metalového zvuku; souhra baskytary a sólové kytary je důležitým prvkem.<ref name="uao">uao. [http://blogcritics.org/archives/2006/02/19/130239.php "Sunday Morning Playlist: Heavy Metal"] {{Wayback|url=http://blogcritics.org/archives/2006/02/19/130239.php |date=20080601052851 }}. ''Blogcritics Magazine'', [[19. únor]] [[2006]]. Přístup: [[16. listopad]] [[2007]].</ref> Basová kytara umožňuje hrát v tónech, které vytvářejí charakteristický „těžký“ zvuk.<ref name="W24">Weinstein (2000), str. 24</ref> Metalové basové linky se hodně různí v komplexnosti, od „pedálového tónu“ (na různé [[akord]]y se používá pouze jeden tón) jako základu, až po zdvojené komplexní riffy a tzv. „lick“ (krátká fráze během sóla), společně se sólovou nebo rytmickou kytarou. V některých kapelách má basa výraznější postavení. Obvykle však spíše jen zhutňuje zvuk kytar. Metaloví basisté někdy upřednostňují trsátka před prsty, tím se jejich zvuk stává ostřejším.
V některých stylech, jako např. v thrash nebo death metalu, se používá zkreslení basy pomocí [[overdrive]] pedálu, který dodává tónu baskytary hutnější a více komprimovaný zvuk. Numetaloví a deathmetaloví basisti mnohdy používají pěti- nebo šestistrunnou baskytaru s rozšířeným zvukovým rozsahem. Oproti tomu v řadě blackmetalových kapel je baskytara velmi nevýrazná (až nepodstatná), někdy dokonce úplně chybí (např. na prvních nahrávkách tuzemské legendy black metalu, brněnských [[Root (hudební skupina)|Root]]).
=== Bicí ===
Podstata metalového bubnování spočívá ve vytvoření hlasitého bušení využitím trojitého efektu rychlosti, energie a preciznosti.<ref>Dawson, Michael. [http://www.moderndrummer.com/updatefull/200001503 "Chris Adler: More Than Meets The Eye"] {{Wayback|url=http://www.moderndrummer.com/updatefull/200001503 |date=20081217021425 }} ''Modern Drummer Online''. Přístup: [[13. listopad]] [[2007]].</ref> Metalové bubnování vyžaduje mimořádnou dávku trpělivosti, a hráči si musí vypěstovat pozoruhodnou schopnost rychlosti, koordinace a obratnosti, aby dokázali zahrát někdy komplikované skladby.<ref name="Berry">Berry a Gianni (2003), str. 85</ref> Jednou z charakteristických technik bubnování je tzv. „cymbal choke“, která spočívá v utlumení činelů rukou.<ref name="W24" /> Heavymetalová souprava bicích je obvykle omnoho větší než tomu bývá v jiných rockových stylech.<ref>Burgess, Mick.[http://www.metalexpressradio.com/menu.php?main=reviews&id=2230 "Dream Theater (Live)"] {{Wayback|url=http://www.metalexpressradio.com/menu.php?main=reviews&id=2230 |date=20100618151145 }} ''Metal Express Radio'', [[9. červen]] [[2007]]. Přístup: [[13. listopad]] [[2007]].</ref> Vedle obvyklých bicích instrumentů v soupravě (tom-tom, basový buben, malý buben, hi-hat činel, činely crash a ride) se používají rovněž dvoupedálové bicí, přídavné tom-tomy a množství přídavných činelů (splash činely a extra crash činely) a mnohé jiné nástroje, např. kravské zvonce.
=== Zvuk ===
Neodmyslitelnou součástí živých vystoupení je silný hluk – „zvukový masakr“, jak jej charakterizuje Deena Weinstein.<ref name="W23" /> Jeffrey Arnett se ve své knize ''Metalheads'' o heavy metalu zmiňuje jako o „smyslovém ekvivalentu války.“<ref>Arnett (1996), str. 14</ref> Kráčejíce ve stopách [[Jimi Hendrix|Jimiho Hendrixe]] a [[The Who]], průkopníci heavy metalu jako např. [[Blue Cheer]] zavedli nové standardy ohledně hlasitosti. Jak praví Dickie Peterson z Blue Cheer: „Věděli jsme pouze to, že chceme intenzivnější muziku.“<ref name="waiser9">Walser (1993), str. 9</ref> Paul Sutcliffe píše o koncertu Motörhead roku 1977 takto: „především neúměrná hlasitost se počítá na vrub kapely, když se bavíme o jejich vlivu.“<ref>Podľa: Waksman, Steve. [http://www.echo.ucla.edu/volume6-issue2/waksman/waksman3.html "Metal, Punk, and Motörhead: Generic Crossover in the Heart of the Punk Explosion"] {{Wayback|url=http://www.echo.ucla.edu/volume6-issue2/waksman/waksman3.html |date=20070618140351 }} ''Echo: A Music-Centered Journal'' 6.2 (podzim 2004). Přístup: [[15. listopad]] [[2007]]</ref> To samé tvrdí taky Weinstein, když říká, že [[melodie]] je ústředním prvkem [[pop music|populární hudby]], [[house music|house]] se zaměřuje na rytmiku, a heavy metalu trůní energický zvuk, barva hlasu a hlasitost. Říká, že hluk má za úkol „vtáhnout posluchače do zvuku“ a poskytnout „injekci mladistvé živosti“.<ref name="W23" /> Soustředění na hlučnost se vysmívá rockový pseudo-dokument ''[[Hraje skupina Spinal Tap]]'', v němž jistý kytarista tvrdí, že má aparaturu nastavenou „až na jedenáct“.
=== Hudební jazyk ===
==== Rytmus a tempo ====
Heavy metal je typický energickým tempem a razantností. Strohé, prudké a izolované rytmické části se spojují do rytmických frází s osobitou, často trhavou strukturou. Tyto fráze slouží za základ rytmických průvodů a melodických figur zvaných riffy, které mají za následek „chytlavost“ písní. V heavymetalových písních se používají delší rytmické figury, jako např. celá nota, anebo čtvrťová nota s tečkou nebo delší akordy v pomalých „power baladách“.
Tempo v raném heavy metalu mělo sklon k pomalosti až těžkopádnosti.<ref name="W24" /> Nicméně koncem 70. let začaly být živou součástí žánru rozmanitá tempa. Metalová tempa první dekády 21. století se pohybují v rozmezí od pomalých baladických temp (čtvrtinová nota = 60 [[beats per minute|úderů za minutu]]) až po extrémně rychlá tempa, tzv. „blast beaty“ (čtvrtinová nota = 350 úderů za minutu).
==== Harmonie ====
Množství heavymetalových skladeb charakterizují krátké dvounotové nebo třínotové akordy (převážně barré hmaty). Tyto akordy bývají obvykle přednášené pomocí [[staccato]]vého útoku vytvořeného použitím kytarové techniky zvané „palm muting“.<ref>"Master of Rhythm: The Importance of Tone and Right-hand Technique," ''Guitar Legends'', Duben 1997, str. 99</ref>
Typickým výrazovým prostředkem heavy metalu jsou „power akordy“, neboli „silové akordy“.<ref>Walser (1993), str. 2</ref> Z technického hlediska je „silový akord“ poměrně jednoduchý: jedná se o [[Interval (hudba)|souzvuk dvou tónů]], základního tónu a [[kvinta (hudba)|kvinty]]. Souzvuk kvinty se velice často ještě doplňuje o [[Oktáva (hudba)|oktávu]], aby se tak dosáhlo plnějšího zvuku. Dalším znakem je jejich jednoznačná harmonická průzračnost a čitelnost – a to také u zkresleného tónu.
Dvojhmaty se většinou hrají tak, že ukazováček vždy drží určitý [[pražec (hudba)|pražec]] a prsteník zároveň mačká na tenčí struně o dva pražce vyšší tón. Dvojhmaty jsou výhodné tím, že prstoklad je vždy stejný, ale můžeme ho posunovat kdekoliv po hmatníku. Přidáním dalšího prstu se získá méně používaný trojhmat.
==== Typické harmonické vztahy ====
Heavy metal se zakládá na riffech. Riffy se většinou tvoří pomocí tří základních harmonických složek: modální harmonie, [[tritón]] plus chromatismus, a pedálový tón.
===== Modální harmonie =====
V tradičním heavy metalu se nejednou využívají modální stupnice, především [[aiolský modus|aiolský]] a [[frygický modus]].<ref>Walser (1993), str. 46</ref> To znamená, že žánr využívá modální akordové progrese jako je např. aiolská progrese I-VI-VII, I-VII-(VI) případně I-VI-IV-VII, nebo také frygické progrese, které zahrnují vztahy mezi I a ♭II (například I-♭II-I, I-♭II-III, anebo I-♭II-VII).
Příklady využití aiolského módu:
* [[Judas Priest]] – ''Breaking the Law'' (hlavní riff I-VI-VII)
* [[Iron Maiden]] – ''Hallowed Be Thy Name'' (hlavní riff I-VI-VII)
* [[Accept]] – ''Princess of the Dawn'' (hlavní riff I-VI-VII)
Příklady využití frygického módu:
* [[Mercyful Fate]] – ''Gypsy'' (hlavní riff I-♭II-I-VI-V)
* [[Megadeth]] – ''Symphony of Destruction'' (hlavní riff ♭II-I)
* [[Sodom]] – ''Remember the Fallen'' (intro + hlavní riff, na konci kterého se uplatňuje frygická kadence: I-♭II-III)
===== Tritón a chromatika =====
[[Soubor:Black sabbath transcription.png|500px|náhled|vpravo|Příklad harmonické progrese s tritónem G-C# v hlavním riffu písně „Black Sabbath“]]
Tritón a chromatika se v heavy metalu používají v množství akordových progresí.<ref>Marshall, Wolf. "Power Lord—Climbing Chords, Evil Tritones, Giant Callouses," ''Guitar Legends'', Duben 1997, str. 29</ref><ref name="MH">Dunn, Sam (2005). "[http://www.metalhistory.com Metal: A Headbanger's Journey] {{Wayback|url=http://www.metalhistory.com/ |date=20180807081407 }}". Warner Home Video (2006). Přístup: [[19. březen]] [[2007]]</ref> Tritón, neboli zvětšená kvarta, je hudební interval obsahující tři celé tóny, nebyl v středověkém, přísně harmonickém stylu povolený. To vedlo mnichy k tomu, aby jej přezdívali ''diabolus in musica''.<ref>První pokus zakázat tento interval souvisí zřejmě s rozvojem hexachordu, jejž zavedl Guido z Arezza (990–1050). Jedná se o řadu šesti po sobě následujících diatonických tónů s půltónovým intervalem uprostřed. Od té doby až po konec renesance byl tritón, přezdívaný ‚diabolus in musica‘, považovaný za nestálý interval a odmítaný kvůli své libozvučnosti. (Sadie, Stanley [1980]. "Tritone", in ''The New Grove Dictionary of Music and Musicians'', 1. vydání MacMillan, str. 154–5. {{ISBN|0-333-23111-2}}. Viz též Arnold, Denis [1983]. "Tritone", in ''The New Oxford Companion to Music, Svazek 1: A-J''. Oxford University Press. {{ISBN|0-19-311316-3}}). V období [[Barokní hudba|baroka]] a [[Klasicismus (hudba)|klasicizmu]] se povolil pod podmínkou, že bude správně rozvedený. Nicméně až v období [[Romantismus (hudba)|romantismu]] a [[Současná klasická hudba|současné klasické hudby]] ho začali skladatelé naplno využívat, spolu s jeho negativní „ďábelskou“ pověstí.</ref> Podobně jako ve středověku, rovněž v moderní západní kultuře se tritón chápe jako něco „ďábelského“. V heavy metalu má tritón nezastupitelné místo při kytarových sólech a riffech – příkladem je začátek písně „Black Sabbath“.
===== Pedálový tón =====
V heavy metalu se jako harmonický základ hodně využívá pedálový tón. Jedná se o hluboký permanentní tón, během kterého se vyskytuje alespoň jeden cizí (čili disharmonický) souzvuk.<ref>Kennedy (1985), "Pedal Point," str. 540</ref> Heavymetalové riffy se zpravidla zakládají na nepřetržitém opakování tónu, který se hraje na nejhrubších (čili nejnižších) strunách basové nebo rytmické kytary – obvykle se jedná o struny E, A nebo D.<ref>V black metalu se pedálový tón využívá pouze zřídka jako součást kytarového riffu, spíše se využívá při hře na basu.</ref> Jinými slovy, jednoduchý basový tón—nejčastěji nízké tóny E nebo A—se soustavně opakuje, a mezitím se postupně hrají různé akordy, včetně akordů, které obvykle nezahrnují onen basový tón, čímž se vytváří zdání napětí. Příkladem je úvodní riff písně „You've Got Another Thing Comin'” od Judas Priest, kde jedna kytara hraje pedálový tón F#, a druhá kytara hraje akordy.
==== Vliv [[klasická hudba|klasické hudby]] ====
[[Soubor:Ritchie Blackmore 1977.jpg|náhled|[[Ritchie Blackmore]], zakladatel [[Deep Purple]] a [[Rainbow]], známý neoklasickým přístupem ve svých kytarových vystoupeních.]]
Podle Roberta Walsere, vedle blues a R&B, „heavy metal ovlivňují ve velké míře už od počátků žánru různé hudební styly známé pod společným názvem „[[klasická hudba]]‘“. Tvrdí, že mezi nejlepší metalové hráče patří kytaristé, kteří se věnovali rovněž studiu klasické (vážné) hudby. Osvojením a adaptováním předloh z klasické hudby položili základ novému druhu kytarové virtuozity a změnám v harmonickém a melodickém jazyce heavy metalu.<ref>Walser (1993), str. 58</ref>
Většina hudebních prvků, které si osvojili heavymetaloví muzikanti, má původ v [[Barokní hudba|baroku]], [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]] a [[romantismus|romantismu]]. [[Ritchie Blackmore]], kytarista z [[Deep Purple]] a [[Rainbow]], a [[Uli Jon Roth]], kytarista ze [[Scorpions]], už počátkem 70. let experimentovali s hudebními figurami vypůjčenými z klasické hudby. Během 80. let se kytaristé [[Randy Rhoads]] a [[Yngwie Malmsteen]] nechali inspirovat barokními a později taktéž klasicistickými hudebními formami, načež se stali vzorem pro neoklasicistické metalové hráče, ke kterým patří například [[Michael Romeo]], [[Michael Angelo Batio]], a [[Tony MacAlpine]].
I když množství metalových muzikantů tvrdí, že se nechali inspirovat skladateli klasické hudby, heavy metal na ni přímo nenavazuje.<ref>Na historickou klasiku přímo navazuje [[současná klasická hudba]].</ref> Klasická a tvrdá hudba vznikly na základě odlišných kulturních tradicí a zkušeností: klasická hudba navazuje na tradici umělecké hudby, zatímco metal na tradici [[populární hudba|populární hudby]]. Muzikologové Nicolas Cook a Nicola Dibben k tomu poznamenávají, že „analýza populární hudby často ukáže vliv ‚uměleckých tradic‘. Příkladem je Walserovo spojení heavy metalu s filozofií a dokonce i s vnějšími projevy romantismu 19. století. Bylo by, ale, mylné tvrdit, že blues, rock, heavy metal, rap či taneční hudba se přímo odvíjejí od ‚umělecké hudby.‘“<ref>Viz Cook a Dibben (2001), str. 56</ref> Výpůjčky heavy metalu z klasické hudby se týkají zejména motivů, melodií a stupnic, a ne komplikovaných složek, jako jsou kontrapunkt, vícehlas nebo klasická strukturální schémata. Heavymetalové kapely, včetně [[Progresivní metal|progresivních]] a neoklasických kapel, se obyčejně nesnaží dodržovat kompoziční a estetické požadavky klasické hudby.
=== Motivy textů ===
[[Soubor:King Diamond live 2006 Moscow 02.jpg|náhled|[[King Diamond]] je známý psaním koncepčních hororových textů]]
Heavy metal, podobně jako [[blues]], v němž má kořeny, obsahuje často sexuální podtón – počínaje podmanivými nahrávkami [[Led Zeppelin]] a konče současnou numetalovou tvorbou, které nejsou cizí otevřené sexuální narážky.<ref>Weinstein (1991), str. 36</ref> S rostoucí oblibou thrash metalu v 80. letech se stále větší množství metalových písní začalo zabývat politikou a sociálními otázkami ([[System of a Down]]). Romantika a baladičnost patří mezi obvyklé motivy gothic a doom metalu, a stejně tak nu metalu, který se navíc zabývá problémy dospívající mládeže. Některé styly, např. melodický death metal, progresivní metal, a black metal, oblibují filozofickou tematiku, zatím co textová stránka extrémnějších odnoží [[death metal]]u a [[Grindcore|grindcoru]] se skládá výlučně z útočného, nelidského, a často nerozumného obsahu.
Nedílnou součástí tohoto druhu hudby jsou podivné, fantastické texty, vyvolávající rozptýlení. Kupříkladu texty kapely Iron Maiden často v sobě nesou znaky bájesloví, krásné literatury a poezie; k takovým písním patří např. „Rime of the Ancient Mariner“ („Píseň o starém námořníkovi“), založená na stejnojmenné básni [[Samuel Taylor Coleridge|Samuela Taylora Coleridge]]. Mezi další ukázkové příklady patří: „The Wizard“ od [[Black Sabbath]], „The Conjuring“ a „Five Magics“ od [[Megadeth]] či „Dreamer Deceiver“ od [[Judas Priest]]. Další interpreti se ve svých textech zaměřují na válku, nukleární zkázu, [[životní prostředí]], a [[politika|politické]] či [[náboženství|náboženské]] problémy. Vzorovými příklady jsou písně jako „[[War Pigs]]“ od [[Black Sabbath]], „Killer of Giants“ od [[Ozzy Osbourne|Ozzyho Osbourna]], “Disposable Heroes” od [[Metallica|Metallicy]], „2 Minutes to Midnight“ od [[Iron Maiden]], „Balls to the Wall“ od [[Accept]], "Nuclear Attack" od Sabaton a „Peace Sells“ od Megadeth. Motiv smrti, zastávající přední místo v heavy metalu, se objevuje v textech takových rozdílných kapel jako Iron Maiden, Black Sabbath, [[Slayer]], nebo [[W.A.S.P.]] [[Power metal|Powermetalové]] kapely, jejichž textové a hudební motivy jsou většinou pompézní a optimistické, potvrzují výjimku tohoto temného pravidla. Mnohé powermetalové skupiny, například [[Helloween]], tvrdí, že metal by měl být inspirující a optimistickou hudbou.
Tematika heavy metalu čelí již dlouhé roky ostré kritice. Podle Jona Parelese „ústřední motiv heavy metalu je jednoduchý a skutečně univerzální. Chrochtáním, sténáním a povznesenými texty vyzdvihuje…nespoutanou zábavu… Jádro muziky je upjaté a pevně dané.“<ref name="JP" /> Hudební kritici častokrát považují metalové texty za nezralé a otřepané, a v mnohých případech zastávající se mizogynie a [[Okultizmus|okultizmu]]. V [[1980–1989|80. létech]] členové organizace „Parents Music Resource Center“ („Sdružení rodičů pro kontrolu hudby“) uspořádaly velkou kampaň proti populární hudbě. Žádali Kongres, aby omezil hudební průmysl, jelikož je pobuřovaly urážlivé – především heavymetalové – texty. V roce [[1990]] musela kapela [[Judas Priest]] čelit obžalobě, kterou proti nim vznesli rodiče dvou mládenců, kteří se údajně před pěti lety zavraždili poté, co si vyslechli podprahové poselství v písni zmíněných muzikantů, a které znělo „do it“ („udělej to“). Případ si získal velkou pozornosti veřejnosti, avšak hudebníci byli posléze uznání za nevinné.<ref>Viz např. Ewing a McCann (2006), str. 104–113</ref>
=== Vizuální prvky ===
[[Soubor:KISS in concert Boston 2004.jpg|náhled|[[Kiss]] v roce 2004 s tradičním makeupem]]
Nedílnou součástí populární hudby je i vizuální stránka, což platí i pro heavy metal. Obaly alb, vystoupení na pódiu, kostýmy kapel a [[videoklip]]y jsou téměř stejně důležité jako hudba samotná, nicméně jen zřídkakdy přednější než hudební tvorba.<ref>Weinstein (2000), str. 27</ref> Z každého díla lze tedy získat množství dojmů; heavy metal z hlediska umělecké formy je velice široký pojem, jelikož mu nedominuje pouze jeden vyjadřovací prostředek. Zatímco malba má vizuální podobu, symfonie zvukovou, v metalových kapelách se zvuková podoba spojuje s vizuální (obal alba, vystoupení na pódiu, oblečení atd.). Některé rané heavymetalové seskupení, např. [[Alice Cooper]] a [[Kiss]], a rovněž novější skupiny jako [[GWAR]], [[Mushroomhead]], [[Slipknot]] či [[Marilyn Manson (hudební skupina)|Marilyn Manson]], získaly popularitu nejenom díky své hudbě, ale přispěly k ní také jejich vystoupení na pódiu a hanlivé chování muzikantů. Nejlépe je na tom s vizuálním efektem skupina [[Lordi]] (skupina je výborná jak hudebně tak vzhledově).<ref>Van Zoonen (2005), str. 40.</ref>
Dlouhatánské vlasy jsou, podle Weinstein, „nejvýraznějším poznávacím prvkem metalové módy.“<ref>Weinstein (2000), str. 129</ref> Heavy metal převzal tento rys původně z kultury hippies. V 80. a 90. létech heavymetalové háro „symbolizovalo nenávist, odpor a rozčarování generace, která se očividně necítí nikde doma“, tvrdí novinář Nader Rahman. Dlouhé vlasy dodaly členům metalové komunity „sílu nevyhnutnou na to, aby se mohli bouřit vesměs proti ničemu.“<ref>Rahman, Nader. [http://www.thedailystar.net/magazine/2006/07/04/musings.htm "Hair Today Gone Tomorrow"]. ''Star Weekend Magazine'', [[28. červenec]] [[2006]]. Přístup: [[20. listopad]] [[2007]].</ref>
Klasický metalový stejnokroj se skládá z modrých džínů, černého trička, bot a černé kožené nebo džínové bundy. Trička bývají většinou ozdobené logy nebo kresbami představujícími milovanou metalovou kapelu.<ref>Weinstein (2000), str. 127</ref> V polovině 70. let se zásluhou [[Judas Priest]] a [[Motörhead]] ujala mezi heavymetalisty kožená móda a motorkářská kultura.<ref name="Covach">Covach, John.[http://www2.wwnorton.com/college/music/rockhistory/outlines/ch12.htm "Heavy Metal, Rap, and the Rise of Alternative Rock (1982–1992)"] {{Wayback|url=http://www2.wwnorton.com/college/music/rockhistory/outlines/ch12.htm |date=20120604211738 }} ''What's That Sound? An Introduction to Rock and its History'' (W. W. Norton). Přístup: [[16. listopad]] [[2007]].</ref><ref>{{Citace periodika| url=http://members.firstinter.net/markster/KILLINGMACHINE.html| titul=Hell Bent for Leather/Killing Machine Info Page| periodikum=Judas Priest Info Pages| příjmení=| jméno=| datum přístupu=28-12-2008| url archivu=https://web.archive.org/web/20071123173640/http://members.firstinter.net/markster/KILLINGMACHINE.html| datum archivace=23-11-2007| nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://members.firstinter.net/markster/KILLINGMACHINE.html |date=20080919112534 }}</ref> Během 80. let měli na metalovou módu značný vliv [[punk rock]], [[gothic rock]], a rovněž [[horor]]ové filmy.<ref name="Umelec">Pospiszyl, Tomáš. [http://www.divus.cz/umelec/en/pages/umelec.php?id=13&roc=2001&cis=1 "Heavy Metal"] {{Wayback|url=http://www.divus.cz/umelec/en/pages/umelec.php?id=13&roc=2001&cis=1 |date=20080603034818 }}. ''Umelec'', Leden 2001. Přístup: [[20. listopad]] [[2007]].</ref> Především [[glam metal|glammetalové]] kapely onoho období si zakládaly na vzhledu a osobním stylu. Měli zalíbení v dlouhých, barvených, natupírovaných vlasech, (z toho důvodu přezdívka „[[hair metal]]“, hair = vlasy), líčení, vyfintěných kostýmech a doplňcích, jako jsou třeba čelenky, šátky a bižuterie.<ref>Thompson (2007), str. 135; Blush, Steven. [http://feralhouse.com/press/mini_sites/american_hair_metal/excerpts.php "''American Hair Metal''—Excerpts: Selected Images and Quotes"] {{Wayback|url=http://feralhouse.com/press/mini_sites/american_hair_metal/excerpts.php |date=20101022091538 }}. FeralHouse.com. Přístup: [[25. listopad]] [[2007]].</ref> Přepracované kostýmy, vlasy a make-up jsou populární taktéž u skupin (mnohdy nemetalových) japonského hnutí „visual kei“, kterému položila základ kapela [[X Japan]] koncem 80. let.<ref>{{Citace elektronické monografie| autor=Strauss, Neil| url=http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9D00EFD7103DF93BA25755C0A96E958260&sec=&spon=&pagewanted=all| titul=The Pop Life: End of a Life, End of an Era| datum=18. červen 1998| edice=New York Times| datum přístupu=2008-05-09}}</ref>
=== Fyzická gesta ===
[[Soubor:Metsatöll at Tuska 2006.jpg|náhled|Fanoušci zvedajíce ruce zakončené klasickým metalovým „paroháčem“ během koncertu estonské heavymetalové skupiny Metsatöll, 2006.]]
Při živých vystoupeních mají metaloví hudebníci v oblibě „headbanging“, při kterém se hází hlavou do rytmu hudby; vizuálně je to efektní, když má člověk dlouhé vlasy. „Paroháče", široce rozšířené gesto, přinesl na rocková pódia americký vokalista s italskými kořeny, [[Ronnie James Dio]], během svého působení v rockových kapelách, především [[Rainbow]], [[Black Sabbath]] a [[Dio]].<ref name="MH" /> Inspirací mu byla jeho babička, která toto gesto, spojené s italskou nadávkou „cornuto“, často používala. [[Gene Simmons]] ze skupiny [[Kiss]]<ref>Appleford, Steve. "[http://www.mk-magazine.com/news/archives/000929.php Odyssey of the Devil Horns]". ''MK Magazine'', [[9. září]] [[2004]]. Přístup: [[31. březen]] [[2007]].</ref> sice tvrdil, že on byl první, kdo toto gesto během koncertů dělal, a vycházel údajně ze [[Spider-Man]]a, vypouštějícího pavučinu (takže měl palec trčící „do prostoru“), ale vzhledem k tomu, že [[Ronnie James Dio]] koncertoval již na konci 60. let (s kapelou [[The Electric Elves]], později jen [[Elf (hudební skupina)|Elf]]) a [[Kiss]] se dali dohromady až v roce 1973, je zřejmé, komu zmíněné prvenství opravdu náleží.
Návštěvníci metalových koncertů netančí v běžném slova smyslu; Deena Weinstein tvrdí, že to může být následkem toho, že publikum bývá převážně mužské a většinou heterosexuální. Rozlišuje především dva tělesné pohyby, které mají být náhradou za tanec: již zmíněný „headbanging“ a také „fistbanging“ (bití pěstmi do vzduchu), které je rytmickým gestem.<ref>Weinstein, str. 130</ref> Oblíbeným „tancem“ posluchačů metalu, ať už doma nebo na koncertě, je předstírání hry na kytaru (angl. „air guitar“).<ref>Weinstein, str. 95</ref> Mezi další oblíbené činnosti diváků patří: skákání do obecenstva (stage diving), surfování v davu (crowd surfing), tlačení a postrkovaní v chaotických šarvátkách (moshing), na některých koncertech i [[pogo]].
=== Heavymetalová subkultura ===
[[Soubor:HeavyMetalJckt.jpg|náhled|vpravo|Metalový fanoušek v džínové bundě s nášivkami a předlohami heavy metalových kapel [[Metallica]], [[Guns N' Roses]], [[Iron Maiden]], [[Slipknot]], [[Dio]] a [[Led Zeppelin]].]]
Deena Weinstein tvrdí, že silná, uzavřená, převážně mužská subkultura umožnila heavy metalu vytrvat na výsluní podstatně delší dobu než se to podařilo mnohým jiným rockovým žánrům.<ref>Weinstein, str. 103, 7, 8, 104</ref> Metalové publikum se skládá zejména z pracujících bělochů mužského pohlaví (v britském hrabství [[West Midlands (hrabství)|West Midlands]] a státech USA: [[New York (stát)|New York]], [[Kalifornie]] a [[Washington (stát)|Washington]] byl metal většinou hudbou 'dělnické mládeže'). Navzdory tomu je tato skupina tolerantní i vůči těm, jež stojí mimo „tvrdého jádra“ subkultury, drží-li se nepsaného metalového zákona, co se oblečení, vzhledu a chování týče.<ref>Weinstein, str. 102, 112</ref> K projevům spolupatřičnosti se subkulturou patří nejenom návštěvy koncertů a společná móda, ale i přispívání do metalových časopisů, a v poslední době rovněž příspěvky na webové stránky.<ref>Weinstein, str. 181, 207, 294</ref>
Heavymetalové scéně, která má vlastní nepsané zákony ohledně autenticity, přischla přezdívka „odcizená subkultura“ („subculture of alienation“).<ref name="JQS">"Three profiles of heavy metal fans: A taste for sensation and a subculture of alienation." In ''Journal Qualitative Sociology''. Publisher Springer Netherlands. ISSN 0162-0436 (Tištěná verze) 1573-7837 (Online verze). Svazek 16, číslo 4 / Prosinec 1993. Strany 423-443</ref> Podle tohoto zákona musí být muzikanti bezvýhradně oddání muzice a subkultuře, která je podporuje, nesmějí se ucházet o pozornost médií, a nikdy nesmějí „zradit“.<ref>Weinstein, str. 46, 60, 154, 273</ref> A od fanoušků se zase vyžaduje „odpor vůči systému a odluka od společnosti.“<ref>Weinstein, str. 166</ref> Lidé zabývající se metalem i oddaní fanoušci skupin, které měly značný podíl na vzniku metalu, mají sklon považovat některé interprety (a též některé fanoušky) za tzv. „pozéry“, čili lidi, kteří předstírají příslušnost k subkultuře, avšak nevědí nic o historii, textech ani poselstvích skupin, jejichž muziku poslouchají.<ref name="JQS" /><ref>Arnett, Jeffrey Jensen (1996). ''Metalheads: Heavy Metal Music and Adolescent Alienation''</ref>
==== Metal a satanismus ====
I když spojení metalové hudby a subkultury se [[Satanismus|satanismem]] je stále ve společnosti vděčným objektem zájmu, bylo mnohokrát vyvráceno.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Boháč
| jméno = Filip
| instituce = ETF UK
| odkaz na instituci = Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy
| titul = Vztah křesťanství a metalu
| url = https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/66831
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = Pavel Hošek
| odkaz na vedoucího = Pavel Hošek
| místo = Praha
| rok vydání = 2014
| počet stran = 65
| strany =
| datum přístupu = 2025-08-12
| poznámka =
| jazyk = čeština
}}</ref> A při příležitosti úmrtí [[Ozzy Osbourne|Ozzy Osbournea]] v červenci 2025 byla tato debata opět ve společnosti oživena.<ref>[https://info.dingir.cz/2025/08/ozzy-osbourne-krestan-v-satanskem-rouchu/ Ozzy Osbourne, křesťan v satanském rouchu] : [[Náboženský infoservis]], 12. 8. 2025</ref><ref>[https://www.nytimes.com/2025/07/22/arts/music/ozzy-osbourne-prince-of-darkness-black-sabbath.html Ozzy Osbourne, the Lovable Prince of Darkness] : ''The New York Times'' 22. 7. 2025</ref>
== Etymologie ==
Původ pojmu ''heavy metal'' ve vztahu k hudbě je neurčitý. Pojmenování „''heavy metal''“ (''těžký kov'') se po celá staletí používal v [[chemie|chemii]] a [[hutnictví]]. V novodobé populární kultuře použil tento výraz jako jeden z prvních americký [[Beat generation|beatnik]] [[William Seward Burroughs|William S. Burroughs]] ve své novele ''[[Hebká mašinka]]'' (''The Soft Machine'', [[1962]]) a také ve své další knize ''[[Nova Express]]'' ([[1964]]); ''heavy metal'' tu používá jako synonymum pro návykové drogy: „Se svými nemocemi a drogami vyvolávajícími orgasmus a se svými asexuálními, parazitickými formami života – národ heavymetalistů z Uranu obestřen chladným, modrým oparem vypařených bankovek – a hmyzí lidé z Minraudu se svou metalovou muzikou.“<ref>[[William Seward Burroughs|Burroughs, William S]]. "[http://www.efn.org/~dredmond/PP3.html Nova Express] {{Wayback|url=http://www.efn.org/~dredmond/PP3.html |date=20070414232023 }}". New York: Grove Press, 1964. str. 112</ref>
[[Ian Christe]], heavymetalový historik, opisuje význam jednotlivých slov v [[slang]]u [[hippies]]: slovem „heavy“ se „popisovalo cokoli, co mělo silnou či opojnou atmosféru“, „metal“ označuje těžké duševní rozpoložení.<ref>Christe (2005), str. 22</ref> V slangu [[Beat generation|beatniků]] se výraz „''heavy''“ ve významu „''vážný''“ používal už nějakou dobu předtím a rovněž i ve vztahu k „''tvrdé hudbě''“ (heavy music), čili pomalejší, hlasitější variaci standardního popu. Debutové album [[Iron Butterfly]], vydané začátkem roku [[1968]], bylo pojmenováno „[[Heavy (album, Iron Butterfly)|Heavy]]“. První zdokumentované použití výrazu ''heavy metal'' se objevilo ten samý rok v písni „Born to Be Wild“ od [[Steppenwolf]], a poukazzovalo na motocykl:<ref>Walser (1993), str. 8</ref> „I like smoke and lightning / Heavy metal thunder / Racin' with the wind / And the feelin' that I'm under.” („Mám rád dým a blesk / burácení těžkého kovu / závodění s větrem / a pocit, že podléhám“). Další spornou hypotézu o původu heavy metalu přinesl v roku [[1995]] „Chas“ Chandler, bývalý manažer [[Jimi Hendrix]]'s Experience, v rozhovoru pro pořad „''Rock and Roll''“, který vysílala televizní stanice PBS. Říká, že „''…heavy metal je pojem, který má původ v článku [[The New York Times|New York Times]], který se týkal vystoupení Jimiho Hendrixe''“, a tvrdí, že autor opisoval Jimiho Hendrixe „''…jakoby poslouchal těžký kov (heavy metal) padající z nebes''“. Hodnověrnost tohoto tvrzení je ovšem sporná.
První zdokumentované použití výrazu „''heavy metal''“ jako označení stylu rockové hudby se objevilo v recenzi [[Mike Saunders|Mikea Saunderse]]. [[12. listopad]]u [[1970]] v časopisu ''[[Rolling Stone]]'' hodnotil album vydané předešlého roku britskou kapelou [[Humble Pie]]: „Humble Pie svým americkým debutem ''As Safe As Yesterday Is'' dokázali, že nuda může mít mnoho podob. Předvedli se jako hlasitá, nemelodická, sračková rocková kapela těžkopádná jako těžký kov (heavy metal), s hřmotnými a ohlušujícími částmi, které mluví za všechno. Ne že, by všechny písně byly špatné…ale v podstatě stojí za hovno.“ Jejich album pojmenované „Humble Pie“ charakterizoval jako „nic nového pod sluncem, jenom to samé heavymetalové hovno, o které nikdo ani nezakopne.“<ref>{{Citace elektronické monografie| titul=Humble Pie: "Town and Country" (review)| autor=Saunders, Mike| edice=Rolling Stone| datum=12. listopad 1970| url=http://www.rollingstone.com/artists/humblepie/albums/album/158628/review/5944670/town_and_country| datum přístupu=2007-12-17| url archivu=https://web.archive.org/web/20071130055912/http://www.rollingstone.com/artists/humblepie/albums/album/158628/review/5944670/town_and_country| datum archivace=2007-11-30| nedostupné=ano}}</ref> V recenzi alba ''Kingdom Come'' od [[Sir Lord Baltimore]], která byla publikovaná v květnu 1971 v časopisu ''[[Creem]]'', Saunders píše: „Zdá se, že Sir Lord Baltimore mají nastudované všechny heavymetalové triky.“<ref>{{Citace elektronické monografie| titul=Sir Lord Baltimore's "Kingdom Come" (review)| autor=Saunders, Mike| edice=Creem| datum=May 1971| url=http://www.creemmagazine.com/_site/BeatGoesOn/SirLordBaltimore/KingdomCome001.html| datum přístupu=2007-03-17| url archivu=https://web.archive.org/web/20070308145737/http://www.creemmagazine.com/_site/BeatGoesOn/SirLordBaltimore/KingdomCome001.html| datum archivace=2007-03-08| nedostupné=ano}}</ref> Kritik časopisu ''Creem'' [[Lester Bangs]] je známý tím, že počátkem 70. let zpopularizoval výraz „heavy metal“, když recenzoval kapely jako Led Zeppelin a Black Sabbath.<ref>Weinstein (1991), str. 19</ref> V 70. letech určití kritici používali výraz ''heavy metal'' víceméně automaticky v hanlivém smyslu. Roku 1979 popřední hudební kritik [[John Rockwell]] z ''New York Times'' charakterizoval styl, jež nazýval „heavy metal rock“ jako „brutální agresivní hudbu, která se většinou hraje pro nadrogované lidi,“<ref>Rockwell, John. ''New York Times'', [[4. únor]] [[1979]], str. D22</ref> a v jiném článku jako „rokenrol dovedený do krajnosti oblíbený u bílých výrostků.“<ref>Rockwell, John. ''New York Times'', [[13. srpen]] [[1979]], str. C16</ref>
Pojmy „heavy metal“ a „[[hard rock]]“ často označují stejný typ muziky, především mluví-li se o kapelách [[1970–1979|70. let 20. století]], kdy se tyto dva pojmy často vzájemně zaměňovaly.<ref>Du Noyer (2003), str. 96, 78</ref> Například kniha ''Rolling Stone Encyclopedia of Rock & Roll'' z roku 1983 obsahuje takovouhle pasáž: „[[Aerosmith]], proslulý svým agresivním hardrockovým stylem založeným na bluesu, patřil mezi nejvýznamnější heavymetalové skupiny poloviny sedmdesátých let.“<ref>Pareles and Romanowski (1983), str. 4</ref> V dnešní době by už asi sotva kdosi charakterizoval klasickou tvorbu Aerosmithu, jasně odkazující na tradiční [[rokenrol]], jako „heavy metal“. Dokonce i některé kapely, které stály u zrodu tohoto žánru, např. Led Zeppelin a Deep Purple, nebývají současnou metalovou komunitou považovány za heavymetalové kapely.
== Historie ==
=== Kořeny: polovina 60. let ===
[[Soubor:Cream on Fanclub 1968.png|náhled|vpravo|Cream v programu holandské televize ''Fanclub'' v roce 1968]]
[[Spojené státy americké|Americké]] [[blues]] bylo velmi oblíbené a mělo velký vliv na první [[Spojené království|britské]] rockery; kapely jako [[The Rolling Stones|Rolling Stones]] a [[The Yardbirds]] nahrály [[coververze]] mnohých klasických bluesových skladeb, občas zrychlujíc tempo a využívajíc [[elektrická kytara|elektrické kytary]] místo původních [[Akustická kytara|akustických]] (podobné adaptace blues a jiné „''černé hudby''“ vytvořily základ původního [[rock and roll]]u). Britské bluesově orientované kapely (a jimi ovlivněné americké kapely) při svých hudebních experimentech vytvořily zvuk, který se později stal charakteristickým znakem heavy metalu: základem byl hlasitý, zkreslený kytarový zvuk, postavený na silových akordech.<ref name="waiser9" /> Do širšího povědomí dostaly tento styl roku 1964 [[The Kinks]] svojí písní „You Really Got Me“.<ref>Weinstein (1991), str. 18; Walser (1993), str. 9</ref> K tomuto novému kytarovému zvuku významně přispěla nová generace zesilovačů se [[Zpětná vazba|zpětnou vazbou]].<ref>Wilkerson (2006), str. 19.</ref> Zatím co [[Blues rock|blues-rockový]] styl bicích byl jednoduchý, bicí v heavy metalu byly mohutnější, komplexnější a hlasitější, a k tomu se přidával čím dál tím hlasitější zvuk elektrické kytary.<ref name="waiser10">Walser (1993), str. 10</ref> Zpěváci změnili techniku a byli stále závislejší na zesilovaní zvuku; také využívali nové stylistické a dramatické postupy. Souběžně s tím se zvyšovala úroveň nahrávací techniky, čímž se umožnil plnohodnotný záznam této tvrdé muziky.
Spojením blues-rocku a psychedelického rocku se vytvořila téměř celá původní podstata heavy metalu.<ref>Weinstein (1991), str. 16</ref> Jednou z nejvýznamnějších kapel, které definovaly hranice žánru, bylo rockové trio [[Cream]]. Jejich mohutný, hutný zvuk je kombinací [[Eric Clapton|Claptonovy]] bluesové kytary, silného [[Jack Bruce|Bruceovho]] hlasu a jeho dynamické hry na basovou kytaru a [[jazz]]em ovlivněných rytmů bubeníka [[Ginger Baker|Gingera Bakera]].<ref>Charlton (2003), str. 232–33</ref> O jejich prvních dvou deskách, ''[[Fresh Cream]]'' (1966) a ''[[Disraeli Gears]]'' (1967), se říká, že významně ovlivnily celý budoucí žánr. Debutové album ''[[Are You Experienced]]'' (1967) od Jimi Hendrix Experience, mělo také nemalý vliv na metal. Hendrixovou kytarovou virtuozitu se snažili napodobit mnozí metaloví kytaristi; nejúspěšnější šlágr alba, „Purple Haze“, je nejednou považován za první heavymetalový hit.<ref name="waiser9" />
=== Počátky: konec 60. let a začátek 70. let ===
[[Soubor:John Kay of Steppenwolf (1970's).jpg|náhled|upright|vlevo|John Kay z kapely [[Steppenwolf]].]]
[[Soubor:LedZeppelinChicago75 2.jpg|náhled|[[Led Zeppelin]] během vystoupení v [[Chicago Stadium]] v lednu 1975]]
[[Soubor:Black Sabbath (1970).jpg|náhled|Původní sestava [[Black Sabbath]] ([[1970]]).]]
Roku 1968 se počal utvářet zvuk, který se později stal známý jako heavy metal. V lednu toho roku se na debutovém albu sanfranciské kapely [[Blue Cheer]] s názvem ''Vincebus Eruptum'' objevila [[Coververze|cover verze]] známého hitu „Summertime Blues“ od [[Eddie Cochran|Eddieho Cochrana]]. Tato skladba je ve všeobecnosti považována za první heavymetalovou nahrávku.<ref>McCleary (2004), str. 240, 506.</ref> Ten samý měsíc vyšlo rovněž album [[Steppenwolf (album)|Steppenwolf]] od [[Steppenwolf|stejnojmenné kapely]], které obsahovalo také píseň „Born to Be Wild“ zmiňující se o „heavy metalu“. V červnu t. r. se na světlo světa dostaly další dvě nahrávky, které se zapsaly do dějin: „Think about It“ od The Yardbirds (strana B jejich posledního singlu), kde kytarista [[Jimmy Page]] uvedl metalový zvuk, později ohromně populární; a horký kandidát na první heavymetalové album vůbec: ''[[In-A-Gadda-Da-Vida]]'' od [[Iron Butterfly]] se stejnojmennou 17minutovou titulní skladbou. V srpnu t. r. [[The Beatles|Beatles]] svým singlem „Revolution“ vytvořili nový standard pro zkreslení, používané při nejúspěšnějších hitech. [[The Jeff Beck Group]], jejichž lídr předtím zastával místo kytaristy v The Yardbirds, vydali své debutové album toho samého měsíce: ''Truth'' obsahoval jedny z „nejžhavějších, nejostřejších, nejpřímočařejších humorných zvuků všech časů,“ čímž připravil půdu pro novou generaci metalových kytaristů.<ref>Gene Santoro, citovaný v Carson (2001), str. 86.</ref> V říjnu debutovala živou nahrávkou Pageova nová kapela [[Led Zeppelin]]. V listopadu kapela [[Love Sculpture]], kde byl kytaristou [[Dave Edmunds]], vydala album ''Blues Helping'', na kterém představila hřmotivou, agresivní verzi [[Aram Chačaturjan|Chačaturjanovy]] písně „[[Šavlový tanec]]“. Beatlesácké tzv. ''Bílé album'', které rovněž vyšlo v listopadu, obsahovalo „Helter Skelter“ – skladbu, která se stala jednou z nejhlučnějších písní vydanou takovou významnou kapelou.<ref>Blake (1997), str. 143</ref>
V lednu 1969 [[Led Zeppelin]] vydali [[Led Zeppelin (album)|stejnojmenné debutové album]], které se záhy umístilo na 10. místě v [[Billboard 200|albovém žebříčku]] amerického hudebního týdeníku ''[[Billboard]]''. V červenci se konal Atlanta Pop Festival, kde vystupoval Zeppelin a rovněž rockové trio [[Grand Funk Railroad]] inspirované skupinou Cream. Další Creamem inspirované seskupení – [[Leslie West]] – vydalo t. m. album ''Mountain'', obsahující tvrdé blues-rockové kytary a vřeštivé vokály. V srpnu se tato skupina – mezitím přejmenována na [[Mountain (skupina)|Mountain]] – zúčastnila na [[Hudební festival Woodstock|Woodstocku]], kde hrála víc než hodinu.<ref>Ačkoliv se v současnosti spíše řadí do žánru „hard rock“, jejich oficiální debutové album, ''Mountain Climbing'' (1970), se umístilo na 85. příčce v žebříčku „100 nejlepších metalových alb“, který sestavil roku 1989 časopis ''Hit Parader''. ''Survival'' (1971) od Grand Funk Railroad se umístilo na 72. příčce (Walser [1993], str. 174).</ref> Debutové album Grand Funk Railroad s názvem ''[[On Time]]'' vyšlo rovněž v srpnu. Na podzim zaznamenalo fenomenální úspěch ''[[Led Zeppelin II]]'' a singl „Whole Lotta Love“ se dostal na 4. příčku v žebříčku populární hudby časopisu ''Billboard''. Metalová revoluce se právě začala.
Led Zeppelin definovali klíčové prvky nového žánru. Přispěli k tomu Pageova značně zkreslená kytarová hra a [[Robert Plant|Plantovy]] dramatické, srdcervoucí vokály.<ref>Charlton (2003), str. 239</ref> Při konstituovaní žánru byli právě tak důležité i kapely, u kterých byl více v oblibě stabilnější, „ryzejší“ heavymetalový sound. Z tohoto pohledu byli klíčovými nahrávky od [[Black Sabbath]]u (''[[Black Sabbath (album)|Black Sabbath]]'' a ''[[Paranoid]]'') a [[Deep Purple]] (''[[Deep Purple in Rock]]'').<ref name="waiser10" /> [[Black Sabbath]] vyvinuli mimořádně tvrdý sound. Zčásti má na tom zásluhu pracovní nehoda, která se přihodila [[Tony Iommi|Tonymu Iommimu]] v roku 1966. Jelikož nebyl schopný normální hry, musel přeladit svou kytaru, aby mu hra nezpůsobovala takovou bolest, a musel se spoléhat na silové akordy, kvůli jejich poměrně jednoduchému prstokladu.<ref>di Perna, Alan. „The History of Hard Rock: The 70's.” ''Guitar World''. Březen 2001.</ref> Deep Purple v prvních létech neměli vyhraněný styl, nicméně počnouc rokem 1969 se kapela, vedená vokalistou [[Ian Gillan|Ianem Gillanem]] a kytaristou [[Ritchie Blackmore|Ritchiem Blackmorem]], začala ubírat směrem k novovznikajícímu heavymetalovému stylu.<ref>Charlton (2003), str. 241</ref> V roku 1970 bodovali ve významných britských hitparádách Black Sabbath s písní „[[Paranoid (skladba)|Paranoid]]“ a Deep Purple s „Black Night“. Také tři další britské kapely vydali toho roku své debutové alba, které se nesli v duchu heavy metalu: ''Very 'eavy… Very 'umble'' od [[Uriah Heep]], ''UFO 1'' od [[UFO (skupina)|UFO]] a ''Sacrifice'' od [[Black Widow]]. I když jejich styl se obyčejně nepovažuje za heavy metal, [[Wishbone Ash]] zavedli do praxe styl dvou kytar – rytmické a sólové, čímž inspirovali mnohé budoucí metalové kapely. Okultní tematika a obrazotvornost kapel Black Sabbath, Uriah Heep a Black Widow měly rovněž podstatný vliv; Led Zeppelin začal klást důraz na podobné prvky od svého [[Led Zeppelin IV|čtvrtého alba]] vydaného roku 1971.
[[Soubor:Phil-Lynott Thin Lizzy.jpg|náhled|upright|[[Brian Robertson]], [[Phil Lynott]], [[Scott Gorham]] z [[Thin Lizzy]] během Bad Reputation Tour, 24. listopadu 1977]]
Na druhém břehu Atlantiku určovala kurz [[Grand Funk Railroad]], „komerčně nejúspěšnější americká heavymetalová kapela od roku 1970 až do svého rozpadu roku 1976 uvedla do praxe nový výraz, který byl v sedmdesátých letech synonymem úspěchu: soustavné koncertování.“<ref>Pareles a Romanowski (1983), str. 225</ref> Dalšími metalovými kapelami z USA byly [[Dust]] (první deska 1971), [[Blue Öyster Cult]] ([[Blue Öyster Cult (album)|1972]]) a skupina [[Kiss]] ([[Kiss (album)|1974]]).
V [[Západní Německo|Západním Německu]] debutovala roku 1972 albem ''[[Lonesome Crow]]'' kapela [[Scorpions]].
[[Ritchie Blackmore|Blackmore]], jehož virtuozita se projevila na albu Deep Purple ''[[Machine Head (album)|Machine Head]]'' (1972), opustil skupinu roku 1975 a založil kapelu [[Rainbow]]. Tyto kapely si získali přízeň publika neustálým koncertováním a svým stále se zlepšujícím šoumenstvím.<ref name="waiser10" /> Spornou otázkou zůstává, jestli tvorbu těchto a dalších průkopnických kapel možno považovat vskutku za „heavy metal“ nebo prostě jenom za „hard rock“. Ty, mající blíže k bluesovým kořenům či zakládající si na melodice v současnosti většinou spadají do druhé kategorie. Vynikajícím příkladem jsou [[AC/DC]], kteří debutovali roku 1975 albem ''High Voltage''. Encyklopedie ''Rolling Stone'' z roku 1983 píše o „australské heavymetalové kapele AC/DC…“<ref>Pareles a Romanowski (1983), str. 1</ref> Rockový historik Clinton Walker tvrdí, že „nazývat AC/DC heavymetalovou kapelou bylo nepřesné v létech sedmdesátých a nic se na tom nezměnilo ani v současnosti… Jsou rokenrolovou kapelou, která zkrátka hraje tak tvrdě, jako se to vyžaduje v metalu.“<ref>Walker (2001), str. 297</ref> Nejedná se tu pouze o otázku definicí, ale rovněž o to, že je třeba jasně rozlišovat mezi samotným stylem, a tím, k čemu se hlásí fanoušci. Ian Christe píše jako se Ozzy Osbourne stal „mluvčím šílenosti rockových hvězd a získal naprostou oddanost heavymetalových zatracenců.“<ref>Christe (2005), str. 69</ref>
Britská kapela [[Judas Priest]], debutující albem ''[[Rocka Rolla]]'' roku 1974, je po [[Black Sabbath]] další kapelou, kterou je třeba brát do úvahy. Christe píše o Black Sabbath
<blockquote>
„… nabídli posluchačům něco víc než tři akordy a dobrou show – ale jejich obecenstvo chtělo pátrat dál po zvucích s podobným účinkem. V polovině 70. let bylo možno metalovou estetiku vystopovat jako bájnou bestii v náladové base a složitých zdvojených kytarách [[Thin Lizzy]], v jevištní stylizaci Alice Coopera, v excelující kytaře a pompézních vokálech Queenu a hřmotných středověkých námětech Rainbow. Potom ale, následujíce Sabbath, vyrazili z Birminghamu Judas Priest, aby tato rozličná nejsvětlejší místa hardrockové zvukové palety spojili a zesílili. Poprvé se z heavy metalu stal žánr sám o sobě.“<ref>Christe (2005), str. 31–32</ref>
</blockquote>
Navzdory tomu, že se ani jedno album Judas Priest až do 80. let nedostalo do žebříčku 40 nejlepších alb v USA, kapela bývá pokládána za následovníka sabbathovského heavy metalu. Používajíc dvě kytary, prudká tempa a čistší kovový zvuk bez bluesových vlivů, vytvořili standard, kterým se řídilo nesčetné množství budoucích skupin.<ref>Walser (1993), str. 6</ref> Heavy metal sice získával stále větší popularitu, ale kritici tuto muziku neměli příliš v lásce. Nelíbilo se jim, že heavy metal převzal ze šoubyznysu různé obchodnické triky (vizuální stránka projevu apod.)<ref name="waiser11">Walser (1993), str. 11</ref>, přesto měli největší námitky k bezmyšlenkovitosti hudebního a textového pojímaní: v recenzi alba Black Sabbath, jež napsal počátkem 70. let přední hudební kritik [[Robert Christgau]], se metal popisuje jako „pochmurný a dekadentní … nedůvtipné, nestydaté ožebračování.“<ref>Christgau (1981), str. 49</ref>
=== Střední proud: konec 70. let a začátek 80. let ===
[[Soubor:Judas Priest Retribution 2005 Tour.jpg|náhled|Skupina [[Judas Priest]] v roce 2005.]]
[[Soubor:Iron Maiden - bass and guitars 30nov2006.jpg|náhled|vpravo|[[Iron Maiden]] patřili mezi přední představitele Nové vlny britského heavy metalu, inspirované punk rockem.]]
V polovině 70. let se objevil [[punk rock]], který se vyvinul jako reakce jednak na moderní měšťáckou společnost, jednak na rokenrol jakoby vyrobený na montážní lince (a tedy i heavy metal) těch dob. Koncem 70. let prodej heavymetalových nahrávek prudce klesl, především na úkor punku, [[disco|disca]] a komerčního rocku.<ref name="waiser11" /> Jelikož významná vydavatelství se orientovala na punk, množství novějších britských heavymetalových kapel nacházelo inspiraci právě v agresivitě, energickém zvuku, v nízké zvukové kvalitě a v postoji „udělej si sám“ (zkráceně DIY „do it yourself“). Undergroundové metalové kapely se rozhodly vzít všechno do vlastních rukou a založit nezávislá specializovaná vydavatelství.<ref>Christe (2005), str. 44</ref> Jak se hnutí šířilo, zavedené britské hudební týdeníky jako ''Sounds'' a ''New Musical Express'' začaly jevit zájem o metalové kapely. Geoff Burton, který psal pro ''Sounds'', zpopularizoval termín „New Wave of British Heavy Metal“, který se obvykle zkracoval do akronymu NWOBHM.<ref>Christe (2005), str. 45</ref> Kapely NWOBHM [[Iron Maiden]], [[Motörhead]], [[Saxon (hudební skupina)|Saxon]], [[Diamond Head]] a [[Def Leppard]] daly heavy metalu nový dech. Následujíc příklad Judas Priest zhutnily zvuk, omezily bluesové vlivy a potrpěly si více na rychlé tempa.<ref>{{Citace elektronické monografie| titul="Judas Priest"| autor=[[Stephen Thomas Erlewine|Erlewine, Stephen Thomas]] a [[Greg Prato]]| vydavatel=All Music Guide| datum=| url=http://www.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&searchlink=JUDAS| PRIEST&sql=11:kifrxqe5ldse~T1| datum přístupu=2007-04-30| url archivu=https://www.webcitation.org/68BbqFEIo?url=http://www.allmusic.com/| datum archivace=2012-06-05| nedostupné=ano}} {{Citace elektronické monografie| titul="Genre—New Wave of British Heavy Metal| autor=| vydavatel=All Music Guide| datum=| url=http://www.allmusic.com/explore/style/d7760| datum přístupu=2007-03-17| url archivu=https://web.archive.org/web/20120402101819/http://www.allmusic.com/explore/style/d7760| datum archivace=2012-04-02| nedostupné=ano}}</ref> Roku 1980 se alba Iron Maiden, Motörhead a Saxon dostaly do první desítky nejlepších britských alb, čímž NWOBHM pronikla do středního proudu. O rok později se Motörhead stali první kapelou z onoho hnutí, která se, se svým albem ''[[No Sleep 'til Hammersmith]]'', dostala na vrchol britských žebříčků. Další kapely NWOBHM, např. Diamond Head a [[Venom (hudební skupina)|Venom]], měly rovněž nemalou zásluhu na vývoji metalu, i když nedosáhly takový komerční úspěch.<ref>Weinstein (1991), str. 44</ref>
Prvá generace metalových kapel se pomalu vytrácela ze scény. Deep Purple se rozpadli zanedlouho poté, co Blackmore roku 1975 opustil kapelu, a Led Zeppelin skončili roku 1980. [[Los Angeles|Losangeleští]] [[Van Halen]], kteří předskakovali na koncertě Black Sabbath, strhávali pozornost na úkor stárnoucích muzikantů.<ref>Christe (2005), str. 37</ref> [[Eddie Van Halen]] se stal jedním z nejoslnivějších metalových virtuózů onoho období. Podle Christeho „jeho technika hry na kytaru byla dokonalá a parádní sóla jako ‚[[Eruption (skladba)|Eruption]]‘ vynesla heavymetalovou kytaru na úplný vrchol“.<ref>Christe (2005), str. 62</ref> Mezi pověstné virtuózy se zařadili rovněž muzikanti [[Randy Rhoads]] a [[Yngwie Malmsteen]], jejichž jména se spájejí se stylem v současnosti známém jako „neoklasický metal“. Na čele interpretů inspirovaných klasickou hudbou byli Blackmore a člen Scorpions [[Uli Jon Roth]]. Tato nová generace měla v oblibě používání klasicistických kytar s nylonovými strunami – činil tak například Rhoads v písni „Dee“ na nahrávce ''[[Blizzard of Ozz]]'' (1980), debutovém albu bývalého zpěváka Black Sabbath [[Ozzy Osbourne|Ozzyho Osbourna]].
V druhé polovině 70. let se metalová scéna, povzbuzená úspěchem Van Halenovců, počala rozvíjet v jižní Kalifornii, především v oblasti Los Angeles. V klubech na Sunset Strip v Los Angeles mají kořeny kapely jako [[Quiet Riot]], [[Ratt]], [[Mötley Crüe]] a [[W.A.S.P.]], které se nechaly inspirovat tradičním heavy metalem počátku 70. let<ref>Rivadavia, Eduardo. "[http://www.allmusic.com/artist/p5209 Quiet Riot]". All Music Guide. Přístup: [[25. březen]] [[2007]]; Neely, Kim "[http://www.rollingstone.com/artists/ratt/albums/album/211449/review/5946112/detonator Ratt] {{Wayback|url=http://www.rollingstone.com/artists/ratt/albums/album/211449/review/5946112/detonator |date=20071002050205 }}". Rolling Stone. Přístup: [[3. duben]] [[2007]]; Barry Weber & Greg Prato. "[http://www.allmusic.com/artist/p4964 Mötley Crüe]". All Music Guide. Přístup: [[3. duben]] [[2007]]; Dolas, Yiannis. "[http://www.rockpages.gr/interviews/wasp2004-en.htm Blackie Lawless Interview] {{Wayback|url=http://www.rockpages.gr/interviews/wasp2004-en.htm |date=20080501142629 }}" Rockpages. Prístup: [[3. duben]] [[2007]]</ref> a od [[glam rock|glamrockových]] seskupení typu [[Alice Cooper]] a Kiss si vypůjčily divadelní prvky (a občas též oblibu líčení).<ref>Christe (2005), str. 68–69</ref> Glam metal se vyznačuje [[Hédonismus|hédonistickými]] texty a živelným chováním. Po hudební stránce ho charakterizují rychlé kytarové sóla, hymnické refrény a melodičnost víceméně inspirovaná popem. Glammetalové hnutí se, spolu s kapelami typu Twisted Sister, stalo hlavní sílou v metalu a rockové hudbě jako takové.
Po úspěchu NWOBHM a po přelomovém albu Judas Priest ''[[British Steel]]'' (1980) se na počátku 80. let heavy metal stával stále oblíbenější. Přítomnost na [[MTV]] měla obrovský vliv na propagaci hudebních skupin a v mnohých případech pomohla znásobit prodej nahrávek.<ref>Christe (2005), str. 91</ref> Videoklipy Def Leppard k albu ''Pyromania'' (1983) udělaly z kapely hvězdy první kategorie a Quiet Riot se stali první tamější heavymetalovou kapelou, které se podařilo dostat na vrchol žebříčku ''Billboard'' s písní ''Metal Health'' (1983). Neméně důležitým při rozšiřovaní posluchačské základny se ukázal „US Festival“ konaný v Kalifornii roku 1983. Na tomto třídenním festivalu byl jeden den věnovaný čistě jenom heavymetalovému žánru, který tu zastupovali Ozzy Osbourne, Van Halen, Scorpions, Mötley Crüe, Judas Priest a jiní, a kterému se podařilo přitáhnout největší pozornost publika.<ref>Weinstein (1991), str. 45</ref> Mezi roky 1983 a 1984 vzrostla prodejnost heavymetalových nahrávek z 8 na 20 procent všech nahrávek prodaných v USA.<ref>Walser (1993), str. 12</ref> Vícero popředních odborných časopisů zasvěcených žánru začalo svou činnost. Patřili k nim například ''[[Kerrang!]]'' (založený 1981) a ''[[Metal Hammer]]'' (1984). Roku 1985 ''Billboard'' vyhlásil, že „metal rozšířil svou diváckou základnu. Metalová muzika už není výhradní doménou výrostků mužského pohlaví. Metalové posluchačstvo se rozšířilo o starší (vysokoškoláky), mladší (mladší žáky) a ženy.“<ref>Walser (1993), str. 12–13, 182, 35</ref>
V polovině 80. let měl největší zastoupení v žebříčcích, hudebních televizích a na koncertních šňůrách glam metal. K hlavním představitelům patří skupiny [[Warrant]] z L.A., skupiny z východního pobřeží jako [[Poison]], [[Cinderella]], či neméně oblíbené kapely Mötley Crüe a Ratt. Stylistickou mezeru mezi hard rockem a glam metalem zaplnila skupina [[Bon Jovi]] z New Jersey, která dosáhla nesmírnou popularitu díky svému třetímu albu ''[[Slippery When Wet]]'' (1986). V roku 1987 začala MTV vysílat pořad ''Headbanger's Ball'', zasvěcený výlučně heavymetalovým videoklipům. Metalová komunita se rozdělila na dva hlavní tábory, na příznivce komerčního zvuku a na přívržence undergroundu pohrdajících populárním stylem, kterému přezdívali „lite metal“ nebo „hair metal.“<ref>Walser (1993), str. 14; Christe (2005), str. 181</ref>
Skupině [[Guns N' Roses]] se podařilo získat pozornost fanoušků různých stylů. Na rozdíl od glammetalových kapel té doby byli omnoho surovější a jízlivější. Po nesmírném úspěchu jejich debutové desky ''[[Appetite for Destruction]]'' (1987) „se skupina Guns N' Roses stala cílem, na který se zaměřil všechen další metal po následující dekádu.“<ref>Christe (2005), str. 176–177</ref> Rok nato se z té samé losangeleské hardrockové klubové scény vynořila kapela [[Jane's Addiction]] s debutem ''Nothing's Shocking''. Časopis ''Rolling Stone'' vyhlásil, že „Jane's Addiction jsou právoplatným dědicem odkazu Led Zeppelin, neboť žádná kapela jim doposud nebyla tak věrná.“<ref>{{Citace elektronické monografie| titul=Jane's Addiction: Nothing's Shocking| autor=Steve Pond| vydavatel=''Rolling Stone''| datum=1988-10-20| url=http://www.rollingstone.com/artists/janesaddiction/albums/album/119704/review/5942383/nothings_shocking| datum přístupu=2007-05-01| url archivu=https://web.archive.org/web/20071002080218/http://www.rollingstone.com/artists/janesaddiction/albums/album/119704/review/5942383/nothings_shocking| datum archivace=2007-10-02| nedostupné=ano}}</ref> Byla jednou z prvních kapel spájených z „[[alternativní metal|alternativním metalem]]“, který se dostal do popředí během 90. let. Popularitu glam metalu mezičasem udržovaly nové kapely jako newyorští Winger anebo Skid Row z New Jersey.<ref name="Covach" />
=== Metal v uměleckém podzemí: od 80. let ===
Během 80. let se vyvinula spousta [[Seznam heavymetalových stylů|heavymetalových stylů]] mimo komerčního středního proudu.<ref>Weinstein (1991), str. 21</ref> Mapování spletitého světa undergroundového metalu se věnovala řada lidí, v první řade editoři hudebního serveru Allmusic a taktéž kritik Garry Sharpe-Young. V Sharpe-Youngové několikasvazkové encyklopedii je metal rozdělený do pěti hlavních kategorií: [[thrash metal]], [[death metal]], [[black metal]], [[power metal]], plus spříbuzněné styly [[doom metal|doom]] a [[gotický metal|gothic metal]].
==== Thrash metal ====
{{Viz též|Thrash metal}}
[[Soubor:Slayer,_The_Fields_of_Rock,_2007.jpg|náhled|Slayer patřili mezi nejosobitější a nejvlivnější thrashmetalové kapely 80. let.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.allmusic.com/artist/slayer-mn0000022124/biography|titul=Slayer biography|příjmení=Huey|jméno=Steve|datum přístupu=2016-03-20|vydavatel=Allmusic}}</ref>]]
Thrash metal se zrodil počátkem 80. let. Podobně jako jeho nejbližší příbuzný – [[speed metal]] – rovněž thrash vykazuje velký vliv [[hardcore punk]]u a Nové vlny britského heavy metalu.<ref name="GTM">[http://www.allmusic.com/explore/style/d373 "Genre—Thrash Metal"] {{Wayback|url=http://www.allmusic.com/explore/style/d373 |date=20120402095522 }}. All Music Guide. Přístup: 3. březen 2007.</ref> Nejvýznamnější scéna v Spojených státech, odkud thrash pochází, se nacházela v oblasti sanfranciského zálivu. Thrashové kapely vyvinuly nový sound, který se vyznačoval větší rychlostí a agresivitou v porovnání s původním heavy metalem, i v porovnání s jeho následovníkem – glam metalem.<ref name="GTM" /> Většinou se tu prolínají nízké kytarové riffy s hlavní shredovou kytarou. Texty převážně rozebírají [[Nihilismus|nihilistický]] náhled na svět, anebo se zabývají společenskými problémy, využívajíc při tom drsný, neslušný jazyk. Charakterizovali jej slovními spojeními jako „zkažená městská muzika“ či „bělošský bratranec rapu“.<ref>Moynihan, Søderlind (1998), str. 26</ref>
Thrash zpopularizovala tzv. „Velká thrashová čtyřka“: [[Anthrax]], [[Megadeth]], [[Metallica]] a [[Slayer]].<ref>Walser (1993), str.14</ref> [[Kreator]], [[Sodom]] a [[Destruction]], tři německé kapely, nejvíce přispěly k tomu, že se tenhle styl dostal do Evropy. Neméně důležité byly také kapely Testament ze San Franciska, Exodus z New Jersey a brazilská [[Sepultura]]. Třebaže thrash pochází z undergroundu (a v prvních deseti letech byl více-méně jen undergroundovým fenoménem), některým skupinám se podařilo získat rovněž komerční publikum. Metallice se roku 1986 podařilo dostat mezi 40 nejlepších alb v hitparádě ''Billboard'' s albem ''[[Master of Puppets]]'' a dva roky nato s albem ''[[…And Justice for All]]'' dobyla šesté místo; alba kapel Megadeth a Anthrax měli rovněž alba na vrcholu žebříčku.<ref>[https://web.archive.org/web/20070929225341/http://www.billboard.com/bbcom/retrieve_chart_history.do?model.chartFormatGroupName=Albums&model.vnuArtistId=5199&model.vnuAlbumId=758988 "Metallica—Artist Chart History"]; [https://web.archive.org/web/20070929144156/http://www.billboard.com/bbcom/retrieve_chart_history.do?model.chartFormatGroupName=Albums&model.vnuArtistId=5179&model.vnuAlbumId=933608 "Megadeth—Artist Chart History"]; [https://web.archive.org/web/20070929204614/http://www.billboard.com/bbcom/retrieve_chart_history.do?model.chartFormatGroupName=Albums&model.vnuArtistId=3982&model.vnuAlbumId=728383 "Anthrax—Artist Chart History"]. Billboard.com. Přístup: [[7. duben]] [[2007]].</ref>
Slayer si sice nevydobyli takovou popularitu jako zbytek Velké čtyřky, ale navzdory tomu vydali jeden ze směrodajných alb žánru: časopis ''[[Kerrang!]]'' označil album ''[[Reign in Blood]]'' (1986) za „nejtvrdší album všech časů.“<ref name="Lostprophets scoop rock honours">{{Citace elektronické monografie| titul = Lostprophets scoop rock honours | vydavatel = BBC News | datum vydání = 2006-08-25 | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/5282780.stm| datum přístupu = 2007-01-10}}</ref> Dvě desetiletí nato jej zas magazín ''Metal Hammer'' vyhlásil za nejlepší album za posledních dvacet let.<ref name="Golden Gods Awards Winners">{{Citace elektronické monografie| titul = Golden Gods Awards Winners| vydavatel = Metal Hammer| datum vydání = 2006-06-13| url = http://www.metalhammer.co.uk/news/article/?id=44410| datum přístupu = 2007-01-10| url archivu = https://web.archive.org/web/20061209200931/http://www.metalhammer.co.uk/news/article/?id=44410| datum archivace = 2006-12-09| nedostupné = ano}}</ref> Slayer si získal, na svou škodu, posluchačstvo z radů krajně pravicových skinheadů, poněvadž se ve svých textech zabývá násilím a nacizmem.<ref>Moynihan, Søderlind (1998), str. 30; O'Neil (2001), str. 164</ref> Začátkem 90. let thrash dosáhl nevídaný úspěch, čímž dal novou tvář komerčnímu metalu.<ref>Walser (1993), str. 15</ref> „Černé album“ od Metallicy se umístilo na prvním místě v žebříčku ''Billboard'', ''[[Countdown to Extinction]]'' od Megadeth (1992) na druhém, Anthrax a Slayer se dostaly do první desítky, a alba lokálních kapel jako Testament a Sepultura se dostaly do první stovky.
==== Death metal ====
{{Viz též|Death metal}}
[[Soubor:Chuck Schuldiner.jpg|náhled|upright|[[Chuck Schuldiner]] z kapely [[Death]], „všeobecně považovaný za otce death metalu“<ref>Rivadavia, Eduardo. [http://wc09.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=11:3iftxqe5ld6e~T1 "Death—Biography"]{{Nedostupný zdroj}}. All Music Guide. Přístup: [[23. listopad]] [[2007]].</ref>]]
Thrash se záhy začal vyvíjet a vyčlenily se z něj extrémnější metalové styly. Jak tvrdí MTV News, „muzika kapely Slayer byla přímo odpovědná za vzestup death metalu“.<ref>[http://www.mtv.com/bands/m/metal/greatest_metal_bands/071406/index7.jhtml The Greatest Metal Bands of All Time—Slayer] {{Wayback|url=http://www.mtv.com/bands/m/metal/greatest_metal_bands/071406/index7.jhtml |date=20060718224746 }}. MTVNews.com. Přístup: [[27. duben]] [[2008]].</ref> Venom, kapela z NWOBHM, měla taktéž zásluhu na rozvoji stylu. Rouhání se a satanizmus, prvky uplatňované u podobných kapel, si našly místo také v severoamerických i evropských deathmetalových kapelách. K prvotním skupinám stylu patří floridští [[Death]] a kalifornští [[Possessed]]. Říká se, že označení „death metal“ pochází od těchto kapel; Possessed vydali roku 1984 demo ''Death Metal'' a na jejich debutovém albu ''Seven Churches'' (1985) se objevila skladba s názvem „Death Metal“.
Death metal zužitkoval rychlost a agresivitu thrashe i hardcoru, k tomu přidal texty inspirované nízkorozpočtovými hororovými filmy „zetkové“ kategorie a [[satanismus|satanismem]].<ref name="LOC27">Moynihan, Søderlind (1998), str. 27</ref> Zpěv se vyznačuje ponurostí, hrdelností a hlubokým ječením, „smrtelným skřípotem“<ref name="VS">Van Schaik, Mark. [http://www.emptywords.org/SK04-2000.htm "Extreme Metal Drumming"] ''Slagwerkkrant'', Březen/Duben 2000. Přístup: [[15. listopad]] [[2007]].</ref> a jinými nezvyklými technikami.<ref name="Genre—Death Metal/Black Metal">"[http://www.allmusic.com/explore/style/d384 Genre—Death Metal/Black Metal] {{Wayback|url=http://www.allmusic.com/explore/style/d384 |date=20110425110709 }}". [[AllMusic|Allmusic]]. Přístup: [[27. únor]] [[2007]].</ref> Hluboký, agresivní vokální styl doplňují podladěné, mimořádně zkreslené kytary,<ref name="LOC27" /><ref name="VS" /> neuvěřitelně rychlé bicí (obyčejně dvojpedálové) a mohutná „zvuková stěna“ vytvořená z blast beatů. Příznačné jsou rovněž frekventované změny tempa a taktu, a [[synkopa]].
Death metal, podobně jako thrash, odmítá vyumělkovanost původních metalových stylů a namísto toho si potrpí na všední styl odívání: roztrhané džíny a tuctové kožené bundy.<ref name="MS28">Moynihan, Søderlind (1998), str. 28</ref> Jednou z mála výjimek je Glen Benton z kapely [[Deicide]], který mívá při vystoupeních obrácený kříž na čele a nosívá brnění. [[Morbid Angel]] si přisvojili neofašistickou symboliku.<ref name="MS28" /> Tyto dvě kapely, spolu s Death a [[Obituary]], patří mezi nejvýznamnější skupiny na hlavní deathmetalové scéně, která povstala na Floridě v polovině 80. let. V Spojeném království se z [[anarcho-punk]]ového hnutí vyčlenil podobný styl zvaný [[grindcore]], zastupovaný skupinami jako [[Napalm Death]] a [[Extreme Noise Terror]].<ref name="LOC27" /> Počala se rovněž rozvíjet rozsáhlá skandinávská deathmetalová scéna, reprezentovaná kapelami [[Entombed]] a [[Dismember]]. Mimo toho se zrodil [[melodický death metal]], kde mezi čelné představitele patří Švédové [[In Flames]] a [[Dark Tranquillity]] a Finové [[Children of Bodom]] a [[Kalmah]].
==== Black metal ====
{{Viz též|Black metal}}
První vlna black metalu se objevila v první polovině 80. let, kdy začaly tento styl hrát kapely jako Venom (Velká Británie), [[Mercyful Fate]] (Dánsko), Hellhammer a [[Celtic Frost]] (Švýcarsko), a [[Bathory (skupina)|Bathory]] (Švédsko). Koncem 80. let stály na čele druhé vlny skupiny jako [[Master's Hammer]], [[Root (hudební skupina)|Root]] (obě [[Československo]]), [[Mayhem]], [[Burzum]], [[Darkthrone]], [[Emperor]] a mnohé další.<ref>Christe (2005), str. 281</ref> Pro black metal je sice specifická různorodost stylu a kvality provedení, přesto má většina skupin několik společných rysů: vřeštivé a/nebo krákoravé vokály, velice zkreslené kytary využívající tremolování (tremolo picking), „temnou atmosféru“<ref name="Genre—Death Metal/Black Metal" /> a záměrně nekvalitní zvuk s okolními ruchy a šumy.<ref name="Jurek">Jurek, Thom. [http://wm06.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=10:jxfwxq8rldfe "Striborg: ''Nefaria''"]{{Nedostupný zdroj}}. All Music Guide. Přístup: 15. listopad 2007</ref> Navzdory tomu, že tematika [[satanismus|satanismu]] má v black metalu velké zastoupení, mnohé kapely se nechaly inspirovat rovněž středověkým [[pohanství]]m, čímž podporovaly návrat k předkřesťanským hodnotám.<ref>Moynihan, Søderlind (1998), str. 212</ref> Mnohé blackmetalové skupiny rovněž „experimentují s prvky všech myslitelných forem metalu, folku, elektroniky a avantgardy.“<ref name="VS" /> Bubeník [[Fenriz]] ze skupiny [[Darkthrone]] vysvětluje, že „je to o produkci, textech, o tom jak se oblékají a o závazku udělat odporný, surový, ponurý materiál. Nespájel je společný sound.“<ref name="Campion">Campion, Chris. [http://observer.guardian.co.uk/omm/story/0,,1415240,00.html#article_continue "In the Face of Death"]. ''The Observer'' (UK), [[20. únor]] [[2005]]. Přístup: [[4. duben]] [[2007]].</ref>
[[Soubor:Varg Vikernes.jpg|náhled|[[Varg Vikernes]] ze skupiny Burzum byl v roce 1994 usvedčený z vraždy kytaristy Euronyma z [[Mayhem]].]]
Především mezi skandinávskými skupinami jako [[Mayhem]] či [[Immortal (skupina)|Immortal]] začal být v 90. let populární tzv. „corpse paint“, čili „mrtvolní líčení“, kdy se členové skupiny líčili jako mrtvoly, lebky nebo duchové. [[Bathory (skupina)|Bathory]] položili základ pro [[viking metal]], [[pagan metal]] i [[folk metal]], a díky Immortal si větší pozornost získaly blast beaty. Na začátku 90. let měli blackmetaloví vandalové v Norsku na svědomí značné násilnosti.<ref>Christe (2003), str. 284-285</ref> Někteří členové norských band, např. Mayhem, Burzum apod., byli zakladateli spolku ''Inner Circle'', který je odpovědný za vypálení množství tamějších dřevěných kostelů. Narůstající zájem o death metal způsobil, že black metal si začal získávat podporu skandinávského metalového undergroundu, zprvu v Norsku, i přes odmítavé postoje ze strany samotných blackmetalistů.<ref>Moynihan, Søderlind (1998), str. 31–32</ref> Zpěvák skupiny [[Gorgoroth (hudební skupina)|Gorgoroth]] Gaahl říká: „black metal se nikdy nepokoušel získat fanoušky… Měli jsme společného nepřítele, a to [[křesťanství]], [[socialismus]], a vlastně cokoliv společné s demokracií.“<ref name="Campion" />
Asi od roku 1992 se postupně začínaly vytvářet blackmetalové scény i v zemích mimo Skandinávii, např. v Německu, Francii nebo Polsku.<ref>Moynihan, Søderlind (1998), str. 271, 321, 326</ref> Násilí této scény zasáhlo své vlastní základy brzy ráno 10. srpna 1993, když zakladatele skupiny Mayhem [[Øystein Aarseth|Euronyma]], ubodal k smrti [[Varg Vikernes]] ze skupiny Burzum (který předtím pro Mayhem nahrával basovou linku na jejich debutovém albu); tento případ si získal značnou pozornost médií.<ref name="Campion" /> V polovině 90. let, kdy mnozí lidé ze scény začali pociťovat stagnaci žánru,<ref>Vikernes, Varg. "[http://www.burzum.org/eng/library/a_burzum_story06.shtml A Burzum Story: Part VI—The Music]". Burzum.org, July 2005; "[http://www.anus.com/metal/about/metal/black_metal_death.html Is Black Metal Dead?] {{Wayback|url=http://www.anus.com/metal/about/metal/black_metal_death.html |date=20070310215756 }}". ''Dark Legions Archive''. Přístup: [[4. duben]] [[2007]].</ref> některé prominentní kapely jako Burzum či Beherit začaly začleňovat do své tvorby prvky ambientu, nebo symfonického metalu ([[Tiamat (hudební skupina)|Tiamat]], [[Samael (hudební skupina)|Samael]]).<ref>[http://www.allmusic.com/explore/style/d11957 Genre—Symphonic Black Metal] {{Wayback|url=http://www.allmusic.com/explore/style/d11957 |date=20200611143158 }}. All Music Guide. Přístup: [[9. duben]] [[2007]].</ref> Norská skupina [[Dimmu Borgir]] přiblížila koncem 90. let black metal blíže k střednímu proudu populární hudby.<ref>Tepedelen, Adam. [http://www.rollingstone.com/artists/dimmuborgir/articles/story/5935933/dimmu_borgirs_death_cult "Dimmu Borgir's 'Death Cult'"] {{Wayback|url=http://www.rollingstone.com/artists/dimmuborgir/articles/story/5935933/dimmu_borgirs_death_cult |date=20071031005254 }}. ''Rolling Stone'', [[7. listopad]] [[2003]]. Přístup: [[10. září]] [[2007]].</ref> Zásluhu na zpopularizovaní žánru mají rovněž Angličané [[Cradle of Filth]], časopisem ''[[Metal Hammer]]'' prohlášeni za nejúspěšnější metalovou kapelu od dob Iron Maiden.<ref>Bennett, J. [http://www.decibelmagazine.com/features/jun2007/dimmuborgir.aspx "Dimmu Borgir"] {{Wayback|url=http://www.decibelmagazine.com/features/jun2007/dimmuborgir.aspx |date=20070515040459 }}. ''Decibel'', June 2007. Přístup: [[10. září]] [[2007]].</ref> V současnosti patří mezi miláčky kritiky švédští tradicionalisté [[Watain]],<ref>Begrand, Adrien. [http://www.popmatters.com/pm/music/reviews/42007/watain-sworn-to-the-dark/ "Watain: ''Sworn to the Dark''"]. ''PopMatters'', [[June 19]], [[2007]]; Harris, Chris, and Jon Wiederhorn. [http://www.mtv.com/news/articles/1550858/20070125/shadows_fall.jhtml "Metal File: Watain, Shadows Fall, Furze & More News That Rules"] {{Wayback|url=http://www.mtv.com/news/articles/1550858/20070125/shadows_fall.jhtml|date=20080412144421}}. MTV.com, [[January 26]], [[2007]]. Přístup: [[10. září]] [[2007]].</ref> francouzští experimentátoři [[Deathspell Omega]],<ref>Freeman, Phil. [http://www.villagevoice.com/music/0736,freeman,77696,22.html "Deathspell Omega's ''Fas—Ite, Maledicti, In Ignem Aeternum''"]{{Nedostupný zdroj}}. ''Village Voice'', [[4. září]] [[2007]]; Jurek, Thom. [http://wm05.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=10:fnfixzt5ldde "Deathspell Omega: ''Fas—Ite, Maledicti, In Ignem Aeternum''"]{{Nedostupný zdroj}}. All Music Guide. Přístup: [[10. září]] [[2007]]</ref> a americká jednočlenná kapela [[Xasthur]].<ref>Stosuy, Brandon. [https://web.archive.org/web/20071024132507/http://www.pitchforkmedia.com/article/record_review/38838-subliminal-genocide "Xasthur: ''Subliminal Genocide''"]. ''Pitchfork'', [[10. říjen]] [[2006]]; Rivadavia, Eduardo. [http://wm05.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=10:acfwxqedldae "Xasthur: ''Subliminal Genocide''"]{{Nedostupný zdroj}}. All Music Guide. Přístup: [[10. září]] [[2007]]</ref>
==== Power metal ====
{{Viz též|Power metal}}
[[Soubor:Hammerfall group.jpg|náhled|[[HammerFall]] po absolvování koncertu v italském Miláně roku 2005.]]
Powermetalová scéna vznikla v 90. letech na protest proti příkrosti death a black metalu.<ref name="Genre - Power Metal">"[http://www.allmusic.com/explore/style/d11959 Genre - Power Metal] {{Wayback|url=http://www.allmusic.com/explore/style/d11959 |date=20111229033524 }}". [[AllMusic|All Music Guide]]. Přístup: [[20. březen]] [[2007]].</ref> Navzdory tomu, že v Severní Americe se power metal držel víceméně v undergroundu, v Evropě, Japonsku a v Jižní Americe se těšil obrovské oblibě. V power metalu stojí na prvním místě vzletné vokály, epická melodika a tematika, které „apelují na posluchačův smysl pro udatnost a krásu.“<ref>Christe (2005), str. 381</ref> Základy tohoto soundu položila v polovině 80. let německá skupina [[Helloween]], která skloubila power riffy, melodiku, vysoký, „čistý“ zpěv kapel jako Judas Priest a Iron Maiden, s rychlostí a energií thrashe, „vytvářeje tak zvuk, který dnes poznáme pod jménem power metal.“<ref>"[http://www.allmusic.com/artist/p4471 Helloween - Biography]". [[AllMusic|All Music Guide]]. Přístup: [[8. duben]] [[2007]].</ref> V USA patřily mezi průkopníky stylu newyorské skupiny [[Manowar]] a [[Virgin Steele]]. Fošna ''Rising Force'' od [[Yngwie Malmsteen|Yngwieho Malmsteena]] měla nemalou zásluhu na zpopularizování pekelně rychlého kytarového stylu známého jako „[[Guitar shredding|shredding]]“, a jeho přičiněním se rovněž ujal metal s prvky klasické hudby. Tato zdokonalení měla velký vliv na power metal.
Sound tradičnějších powermetalistů, jako jsou [[HammerFall]] ze Švédska, [[DragonForce]] z Anglie a [[Iced Earth]] z Floridy, je spjatý s klasickým stylem NWOBHM.<ref>See, e.g., Reesman, Bryan. [http://wc02.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=10:gbfpxquhld0e "HammerFall: ''Glory to the Brave''"]{{Nedostupný zdroj}}. Allmusic; Henderson, Alex. [http://wc02.allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sql=10:wnfrxquald6e "DragonForce: ''Sonic Firestorm''"]{{Nedostupný zdroj}}. Allmusic. Přístup: [[11. listopad]] [[2007]]</ref> Mnohé powermetalové skupiny používají klávesisty, někdy též spolupracují se symfonickými orchestry či opěrnými zpěváky a zpěvačkami, čímž dodávají této hudbě [[Power metal#Symfonický power metal|„symfonický“ ráz]]. K takovým kapelám patří [[Kamelot (metalová hudební skupina)|Kamelot]] z Floridy, [[Nightwish]] z Finska, [[Rhapsody of Fire]] z Itálie, [[Stratovarius]] z Finska a Catharsis z Ruska. Power metal má silnou diváckou základnu jednak v Japonsku, jednak v Jižní Americe, kde se těší popularitě skupiny jako Angra z Brazílie či Rata Blanca z Argentiny.
Blízkým příbuzným power metalu je [[progresivní metal]], který si osvojil komplexní kompoziční přístup skupin jako [[Rush (hudební skupina)|Rush]] nebo [[King Crimson]]. Průkopníky tohoto stylu jsou americké kapely Queensrÿche, Fates Warning a [[Dream Theater]]. K představitelům fúze power a prog-metalu patří Symphony X z New Jersey, jejíchž kytarista Michael Romeo je jedním z nejuznávanějších shred kytaristů poslední doby.<ref name="Genre - Progressive Metal">"[http://www.allmusic.com/explore/style/d2952 Genre - Progressive Metal]". [[AllMusic|All Music Guide]]. Přístup: [[20. březen]] [[2007]].</ref>
==== Doom a gothic metal ====
{{Viz též|Doom metal|Gothic metal}}
Jakožto pomalu se pohybující protiklad typického heavy metalu se v polovině 80. let zrodila nová metalová odnož – doom metal – udržovaná naživu kapelami jako [[Saint Vitus]], [[The Obsessed]], [[Trouble (hudební skupina)|Trouble]] či [[Candlemass]]. Po hudební i textové stránce vychází převážně z rané tvorby Black Sabbath<ref>Christe (2005), str. 354</ref> a jejich současníků [[Blue Cheer]], Pentagram a Black Widow.<ref name="DoomM">"[http://www.doom-metal.com/history.html The History of Doom metal] {{Wayback|url=http://www.doom-metal.com/history.html |date=20071012235956 }}". doom-metal.com. Přístup: [[21. březen]] [[2007]].</ref> Doom a jeho odnože pomohla definovat rovněž skupina [[The Melvins]].<ref>Begrand, Adrien. "[http://www.popmatters.com/columns/begrand/060215.shtml Blood and Thunder: The Profits of Doom]". [[February 15]], [[2006]]. PopMatters.com. Přístup: [[8. duben]] [[2007]].</ref> Zatímco většina heavymetalových stylů preferuje rychlejší tempa a technickou dokonalost, doom metal se vyznačuje pomalejším tempem, hutnými tóny, ponurostí, melancholií, stejně jako atmosféričností, využívanou však i v jiných metalových odnožích.<ref name="NYT1">Wray, John. "[http://www.nytimes.com/2006/05/28/magazine/28artmetal.html?ei=5090&en=68f0bcd99797d7a3&ex=1306468800&partner=rssuserland&emc=rss&pagewanted=all Heady Metal]". ''New York Times'', [[28. květen]] [[2006]]. Přístup: [[21. březen]] [[2007]].</ref>
Debutové album anglické skupiny [[Cathedral]] nazvané ''Forest of Equilibrium'' (1991) pomohlo vyvolat novou doommetalovou vlnu. Skupiny [[Paradise Lost]], [[My Dying Bride]], [[Anathema]] a jejich směs doom a death metalu mají zásluhu na rozvoji evropského gothic metalu<ref>Sharpe-Young (2007), str. 246, 275; viz též Stéphane Leguay, "Metal Gothique" in ''Carnets Noirs'', éditions E-dite, 3e édition, 2006, {{ISBN|2-84608-176-X}}</ref>, zastupovaného např. norskými kapelami [[Theatre of Tragedy]] a [[Tristania]], a který využívá různé druhy zpěvu a vícero zpěváků či zpěvaček. V USA uvedli tento styl Newyorčané [[Type O Negative]].<ref>Sharpe-Young (2007), str. 275</ref> Gothicmetalové skupiny, především [[Therion]] ze Švédska, přimíchávali do své tvorby orchestrální prvky. Následkem toho se vytvořilo podhoubí, ze kterého vzešli [[Symfonický metal|symfometalové]] skupiny jako [[Virgin Black]] z [[Austrálie]], [[Nightwish]] z Finska, či [[Within Temptation]] a [[After Forever]] z Nizozemska.
Koncem [[1980–1989|80. let]] se na metalové scéně objevila nová odnož jménem [[sludge metal]], která mísila dohromady hardcore a doom. V [[New Orleans]], kde se nacházela nejvýznamnější scéna, patřily mezi vedoucí kapely [[Eyehategod]] a Crowbar. Na samém počátku následujícího desetiletí vyvolaly kalifornské kapely [[Kyuss]] a Sleep, inspirované staršími doommetalovými kapelami, vlnu [[stoner metal]]u,<ref>Christe (2005), str. 356</ref> zatímco v [[Seattle|Seattlu]] skupina Earth pomohla vytvořit další doomovou odnož zvanou [[drone metal]].<ref>Jackowiak, Jason. "[http://www.splendidezine.com/review.html?reviewid=1125311580560974 Hex: Or Printing in the Infernal Method] {{Wayback|url=http://www.splendidezine.com/review.html?reviewid=1125311580560974 |date=20121020063418 }}". Splendid Magazine, September 2005. Přístup: [[21. březen]] [[2007]].</ref> Konec 90. let se nesl v znamení nových kapel, jako např. [[Goatsnake]] (klasický stoner/doom) a [[Sunn O)))]] (směs doom/drone metalu a dark ambientu), obě pocházející z oblasti [[Los Angeles]]. ''New York Times'' přirovnal jejich tvorbu k „indickému raga v ohnisku zemětřesení“.<ref name="NYT1" />
=== Nové fúze: 90. léta a první dekáda 21. století ===
{{Viz též|Alternativní metal|Nu metal}}
[[Soubor:Staley05.jpg|náhled|Nyní již nestárnoucí zpěvák a kytarista [[Layne Staley]] ze skupiny [[Alice in Chains]], která patřila mezi nejpopulárnější v alternativním metalu.]]
Na počátku 90. let začaly [[grunge|grungové]] kapely na čele s Nirvanou vytlačovat komerční metal do ústraní, čímž se vytvářel prostor pro nástup [[Alternativní rock|alternativního rocku]].<ref>Christe (2005), str. 314–316; Weinstein (1991), str. 278</ref> Grunge byl sice ovlivněný heavymetalovým soundem, avšak odmítal výstřelky komerčních metalistů, jejich „okázalá virtuózní sóla“ nebo dychtivost po účinkování na [[MTV]].<ref name="Covach" />
Obliba glam metalu klesala nejenom následkem úspěchu grungových skupin,<ref>Christe (2005), str. 240</ref> ale rovněž zásluhou narůstající popularity Metallicou a thrashem ovlivněného [[groove metal]]u, jejž vytvořily kapely [[Pantera]] a [[White Zombie]].<ref>Birchmeier, Jason. "[http://www.allmusic.com/artist/p5099 Pantera]". Allmusic.com. Přístup: [[19. březen]] [[2007]].</ref> Některým novým skupinám se podařilo dosáhnout komerční úspěch; např. album ''Far Beyond Driven'' od Pantery bodovalo roku 1994 v žebříčku ''Billboard'', avšak „v bezvýrazných očích mainstreamu byl metal již po smrti.“<ref>Christe (2005), str. 314</ref> Některé kapely se snažily přizpůsobit novým podmínkám. V roku 1996 vystupovala na festivalu [[Lollapalooza]] skupina Metallica, jejíž členové si nechali předtím ostříhat vlasy. Není divu, že po tomto kroku „se dostavily již delší dobu se hromadící reakce a odklon publika.“<ref>Christe (2005), str. 321</ref> Avšak nemožno popřít fakt, že „koncem 90. let byla Metallica pravděpodobně nejpopulárnější moderní rockovou skupinou na světě.“<ref>Christe (2005), str. 331</ref>
Podobně jako Jane’s Addiction, stejně tak i mnohé jiné populární hudební skupiny 90. let, mající kořeny v heavy metalu, spadají do nesourodého hudebního směru nazývaného „alternativní metal“.<ref name="alternativemetal">{{Citace elektronické monografie| titul=Genre—Alternative Metal| autor=| vydavatel=[[AllMusic|All Music Guide]]| datum=| url=http://www.allmusic.com/explore/style/d2697| datum přístupu=2007-03-26| url archivu=https://web.archive.org/web/20110213161245/http://www.allmusic.com/explore/style/d2697| datum archivace=2011-02-13| nedostupné=ano}}</ref> Za tímto názvem se skrývá široké spektrum kapel, které vnášely do metalu prvky mnohých jiných hudebních stylů. Pod pojem „alternativní metal“ se zahrnuje rovněž grungová kapela [[Alice in Chains]], či různé cross-overové kapely, např.: [[Faith No More]] (alternativní rock s prvky punku, [[funk]]u, metalu a [[hip hop]]u), Primus (prvky funku, punku, [[thrash metal]]u a experimentální hudby), [[Tool]] (metal smíchaný s [[Progresivní rock|progresivním rockem]]), [[Ministry]] (metal plus industriální hudba), Marilyn Manson (ubíral se podobným směrem, avšak mimoto využíval šokový efekt zpopularizovaný Alicem Cooperem). V první polovině 90. let se začala také formovat další významná kapela, která hrála styl [[industrální metal]], a to německá skupina [[Rammstein]]. V dnešní době patří mezi nejvíce populární evropské heavy metalové kapely. Přestože alternativní metalisté nevytvářeli jednolitou scénu, spájela je ochota experimentovat s metalem, a stejně tak odpor k nafintěnému glam metalu (což neplatí o Marylin Manson a White Zombie, kteří jsou rovněž spájení s alternativním metalem).<ref name="alternativemetal" /> Slátanina stylů a soundů reprezentovala „barvitý výsledek metalu a spolu s ním stanuly tváří v tvář okolnímu světu.“<ref>Christe (2005), str. 236</ref>
V první polovině 90. let se najednou začalo hovořit o oživení metalu v USA, vycházejícím z vlny alternativního metalu.<ref>Christe (2005), str. 333</ref> Vznikly kapely jako [[P.O.D.]] – vz. 1992, [[Korn]] – (Tato skupina vytvořila nu metal v roce 1993, kdy vznikla), [[Papa Roach]] – vz. 1993, [[Limp Bizkit]] – vz. 1994, [[Slipknot]] – vz. 1993 a [[Linkin Park]] – vz. 1996, kterým se začalo přezdívat „nu metal“, daly dohromady nový hudební styl, který se kolébal mezi rytmy death metalu, funku a hip hopu. Směs surových kytar s hutným zvukem, [[rap]]ových vokálů a zvukových triků dokázala, že se „všekulturní metal může vyplatit.“<ref>Christe (2005), str. 338</ref> K tomu, že si nu metal získal přízeň komerčního publika, dopomohly především dvě skutečnosti: přítomnost na MTV a putovní festival Ozzyho Osbourna „[[Ozzfest]]“, poprvé uvedený roku 1996, díky kterému se začalo mezi novináři mluvit o obrodě heavy metalu.<ref>Christe (2005), str. 335</ref> V roce 1996 vyšlo album ''Life Is Peachy'' od Korn, aby se vzápětí stalo prvním numetalovým albem, kterému se podařilo dostat do hitparády top 10. Dva roky nato se jejich další studiový počin ''Follow the Leader'' umístil dokonce na prvním místě. V roce 1999 ''Billboard'' uvedl, že v USA je přes 500 specializovaných metalových rozhlasových pořadů, což je téměř trojnásobek ve srovnání s rokem 1989.<ref>Christe (2005), str. 353</ref> Navzdory obrovské popularitě nu metalu, metalisté ho nedokázali v plné míře uznat.<ref>Christe (2005), str. 341</ref> Někdy okolo roku 2003 nu metal a jemu spřízněné styly dosáhly vrchol popularity a postupně se začaly vytrácet do pozadí, ačkoliv si některé skupiny, např. [[System of a Down]], nadále udržovaly značný vliv.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = D'angelo | jméno = Joe | titul = Nu Metal Meltdown | vydavatel = MTV.com | datum vydání = 24.01.2003 | url = http://www.mtv.com/bands/m/metal_meltdown/news_feature_030124/index.jhtml | datum přístupu = 2007-03-28 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070208190614/http://www.mtv.com/bands/m/metal_meltdown/news_feature_030124/index.jhtml | datum archivace = 2007-02-08 | nedostupné = ano }}</ref>
=== Nejnovější trendy: polovina 1. dekády 21. století ===
[[Soubor:Masters of Rock 2007 - Children of Bodom - 08.jpg|náhled|[[Children of Bodom]] živě na festivalu [[Masters of Rock]] v roce 2007]]
V letech 2002–3 se do popředí dostal nový styl zvaný [[metalcore]], směs thrash metalu, [[Melodický death metal|melodického death metalu]] a [[hardcore]]u. Kořeny má v stylu crossover thrash, který v polovině 80. let rozvinuly kapely typu [[Suicidal Tendencies]], [[Dirty Rotten Imbeciles]] a [[Stormtroopers of Death]].<ref>Christe (2005), str. 195</ref> V průběhu 90. let se metalcore držel převážně v podzemí, avšak okolo roku 2004 jej na světlo světa vynesly nahrávky jako ''The End of Heartache'' od [[Killswitch Engage]] a ''The War Within'' od [[Shadows Fall]], které se dostaly na 21. a 20. místo v albové hitparádě ''Billboard''; [[Trivium]] se s albem ''The Crusade'' (2006) dostali do první pětky americké hitparády, zatím co ve Velké Británii do první desítky.<ref>{{Citace elektronické monografie| titul=Killswitch Engage| autor=| vydavatel=''[[Roadrunner Records]]''| datum=| url=http://www.roadrunnerrecords.com/artists/KillswitchEngage/bio.aspx/| accessmonthday=March 17| accessyear=2007}} {{Citace elektronické monografie| titul=Shadows Fall| autor=| vydavatel=''[[Atlantic Records]]''| datum=| url=http://www.atlanticrecords.com/shadowsfall/about/| accessmonthday=March 17| accessyear=2007| datum přístupu=2009-01-20| url archivu=https://web.archive.org/web/20070927013557/http://www.atlanticrecords.com/shadowsfall/about/| datum archivace=2007-09-27| nedostupné=ano}}</ref> [[Bullet for My Valentine]] se dostali s albem ''Scream Aim Fire'' (2008) mezi pět nejlepších alb, jednak v amerických, jednak v britských hitparádách. V poslední době se metalcore těší stále větší pozornosti na Ozzfestu, a stejně tak na Download Festivalu. Skupině [[Lamb of God]], slévající do jednoho několik metalových stylů, se podařilo albem ''Sacrament'' (2006) obsadit první příčky hitparády ''Billboard''. Úspěch těchto a jiných skupin, ke kterým patří např. Mastodon (směs progresivního a sludge metalu), měl za následek, že se začalo hovořit o obrodě amerického metalu, jemuž někteří kritici přezdívají ''Nová vlna amerického heavy metalu''.<ref>Sharpe-Young, Garry, ''New Wave of American Heavy Metal'' [http://books.google.com/books?id=uIIf03bGyAAC&pg=PP10&dq=nwoahm&ei=a7ohSNGYCrW2iQGP95nFDQ&sig=yhEpvA_dhNF6I5YwMJACJGRA3XY#PPP10,M1 (link)]. {{Citace elektronické monografie | autor=Edward, James | titul=The Ghosts of Glam Metal Past | url=http://www.lotfp.com/content.php?editorialid=64 | vydavatel=Lamentations of the Flame Princess | datum přístupu=2008-04-27 | url archivu=https://www.webcitation.org/5wXYVcYo2?url=http://www.lotfp.com/content.php?editorialid=64 | datum archivace=2011-02-16 | nedostupné=ano }} {{Citace elektronické monografie| url = http://www.popmatters.com/columns/begrand/051014.shtml| vydavatel = Popmatters| titul = Blood and Thunder: Regeneration| autor = Begrand, Adrien| datum přístupu = 2008-05-14}}</ref>
V Evropě, především v Německu a Skandinávii, metal neztrácí nic ze své obrovské popularity. V posledních letech zaznamenali největší úspěch thrasheři [[The Haunted (švédská hudební skupina)|The Haunted]], melodičtí deathmetalisté [[In Flames]], [[Kalmah]] a [[Children of Bodom]], extrémní symfonici [[Dimmu Borgir]] a [[Cradle of Filth]], a powermetalisté [[HammerFall]]. Název „retro metal“ se v angličtině používá v souvislosti se skupinami hrajícími ve stylu Angličanů [[The Darkness]]<ref name="DAMG">[http://www.allmusic.com/album/r653401 The Darkness]. All Music Guide. Přístup: [[11. červen]] [[2007]].</ref> nebo Australanů [[Wolfmother]].<ref name="WRS">[http://www.rollingstone.com/artists/wolfmother Wolfmother] {{Wayback|url=http://www.rollingstone.com/artists/wolfmother |date=20070308152431 }}. ''Rolling Stone'', [[18. duben]] [[2006]]. Přístup: [[31. březen]] [[2007]].</ref> Pětinásobně platinové album ''[[Permission to Land]]'' (2003) od The Darkness, charakterizované jako „nevrle realistická napodobenina metalu 80. let a glamu 70. let“,<ref name="DAMG" /> obsadil první příčky britských hitparád. Debutové album Wolfmother (2005) nazvané podle kapely se vyznačovalo „deeppurplovskými varhanami,“ „akordovým riffováním hodným Jimmyho Page,“ a „zavíjením“ hlavního vokalisty Andrewa Stockdale „na které nemá ani Robert Plant.“<ref name="WRS" /> Skladba „Woman“ získala cenu roku 2007 Grammy za nejlepší hardrockový výkon, zatím co „Eyes of the Insane“ od Slayer získala cenu v kategorii nejlepší metalový výkon. V roku 2008 Slayer dostal opět Grammy za nejlepší metalový výkon, protentokrát za skladbu „Final Six“.
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|jazyk=sk|článek=Heavy metal|revize=1973577|jazyk2=en|článek2=Heavy metal music|revize2=259194390}}
<references />
=== Literatura ===
* Arnold, Denis (1983). "Consecutive Intervals," in ''[[The Oxford Companion to Music|The New Oxford Companion to Music]]'', svazek 1: A–J. Oxford University Press. {{ISBN|0-19-311316-3}}
* Arnett, Jeffrey Jensen (1996). ''Metalheads: Heavy Metal Music and Adolescent Alienation''. Westview Press. {{ISBN|0-8133-2813-6}}
* Berelian, Essi (2005). ''Rough Guide to Heavy Metal''. Rough Guides. Foreword by Bruce Dickinson of Iron Maiden. {{ISBN|1-84353-415-0}}
* Berry, Mick a Jason Gianni (2003). ''The Drummer's Bible: How to Play Every Drum Style from Afro-Cuban to Zydeco.'' See Sharp Press. {{ISBN|1-884365-32-9}}
* Blake, Andrew (1997). ''The Land Without Music: Music, Culture and Society in Twentieth-century Britain''. Manchester University Press. {{ISBN|0-7190-4299-2}}
* Carson, Annette (2001). ''Jeff Beck: Crazy Fingers''. Backbeat Books. {{ISBN|0-87930-632-7}}
* Charlton, Katherine (2003). ''Rock Music Styles: A History''. McGraw Hill. {{ISBN|0-07-249555-3}}
* Christe, Ian (2005). ''Heavy metal: ďáblův hlas: kompletní historie pro znalce''. BB art. {{ISBN|80-7341-477-5}}
* Christgau, Robert (1981). "''[[Master of Reality]]'' (1971) [review]," in ''Christgau's Record Guide''. Ticknor & Fields. {{ISBN|0-89919-026-X}}
* Cook, Nicholas – Nicola Dibben (2001). "Musicological Approaches to Emotion," in ''Music and Emotion''. Oxford University Press. {{ISBN|0-19-263188-8}}
* Du Noyer, Paul (ed.) (2003). ''The Illustrated Encyclopedia of Music''. Flame Tree. {{ISBN|1-904041-70-1}}
* Ewing, Charles Patrick – Joseph T. McCann (2006). ''Minds on Trial: Great Cases in Law and Psychology''. Oxford University Press. {{ISBN|0-19-518176-X}}
* Kennedy, Michael (1985). ''The Oxford Dictionary of Music''. Oxford University Press. {{ISBN|0-19-311333-3}}
* Laborecký, Jozef (1997). ''Hudobný terminologický slovník''. Slovenské pedagogické nakladateľstvo. {{ISBN|80-08-01037-1}}
* McCleary, John Bassett (2004). ''The Hippie Dictionary: A Cultural Encyclopedia of the 1960s and 1970s''. Ten Speed Press. {{ISBN|1-58008-547-4}}
* McMichael, Joe (2004). ''The Who Concert File''. Omnibus Press. {{ISBN|1-84449-009-2}}
* Moynihan, Michael – Dirik Søderlind (1998). ''Lords of Chaos'' (2nd ed.). Feral House. {{ISBN|0-922915-94-6}}
* Leguay, Stéphane (2006). "Metal Gothique," in ''Carnets Noirs'', éditions E-dite, 3rd edition, {{ISBN|2-84608-176-X}}
* O'Neil, Robert M. (2001). ''The First Amendment and Civil Liability''. Indiana University Press. {{ISBN|0-253-34033-0}}
* Pareles, Jon – Patricia Romanowski (eds.) (1983). ''The Rolling Stone Encyclopedia of Rock & Roll''. Rolling Stone Press/Summit Books. {{ISBN|0-671-44071-3}}
* Sadie, Stanley (1980). "Consecutive Fifth, Consecutive Octaves," in ''[[The New Grove Dictionary of Music and Musicians]]'' (1. vydání). MacMillan. {{ISBN|0-333-23111-2}}
* Schonbrun, Marc (2006). ''The Everything Guitar Chords Book''. Adams Media. {{ISBN|1-59337-529-8}}
* Sharpe-Young, Garry (2007). ''Metal: The Definitive Guide''. Jawbone Press. {{ISBN|978-1-906002-01-5}}
* Thompson, Graham (2007). ''American Culture in the 1980s''. Edinburgh University Press. {{ISBN|0-7486-1910-0}}
* Walser, Robert (1993). ''Running with the Devil: Power, Gender, and Madness in Heavy Metal Music''. Wesleyan University Press. {{ISBN|0-8195-6260-2}}
* Van Zoonen, Liesbet (2005). ''Entertaining The Citizen: When Politics and Popular Culture Converge''. Rowan & Littlefield. {{ISBN|0-7425-2906-1}}
* Weinstein, Deena (1991). ''Heavy Metal: A Cultural Sociology''. Lexington. {{ISBN|0-669-21837-5}}. Revidované vydání: (2000). ''Heavy Metal: The Music and its Culture''. Da Capo. {{ISBN|0-306-80970-2}}
* Wilkerson, Mark Ian (2006). ''Amazing Journey: The Life of Pete Townshend''. Bad News Press. {{ISBN|1-4116-7700-5}}
=== Související články ===
* [[Seznam heavymetalových stylů]]
* [[Seznam symphonicmetalových skupin]]
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=metal}}
* [http://hardmusicbase.cz/ Česko-Slovenská encyklopedie Hard&Heavy hudby]
* [http://sicmaggot.blog.cz Novinky ze světa metalové hudby] {{Wayback|url=http://sicmaggot.blog.cz/ |date=20190823180548 }}
* [http://www.metal-archives.com The Metal Archives – databáze metalových skupin], [[Encyclopaedia Metallum]]
* [http://www.allmusic.com/explore/style/d655 Allmusic.com Metal na Allmusic.com]
* [http://www.metalcarnage.com/ Metal Carnage – rozsáhlá metalová databáze] {{Wayback|url=http://www.metalcarnage.com/ |date=20080116231607 }}
* [http://www.thegauntlet.com/ The Gauntlet – množství informací o metalových kapelách, rozhovory, recenze, novinky, fotografie a halda jiného]
* [http://www.metallian.com/ Metallian – heavymetalová encyklopedie obsahující novinky, recenze a rozhovory]
* [http://www.abysszine.com/ Metalový magazín ABYSS]
* [http://www.metalmap.org/ Metalová mapa Evropy] {{Wayback|url=http://www.metalmap.org/ |date=20061220061950 }}
* [https://web.archive.org/web/20070824171913/http://www.volumemax.net/ Rock/metalový webzine Volumemax]
* [http://www.metal-forum.over.cz/ Fórum o metalové muzice]
* [http://www.metallum.cz/ Orbis Metallum – Česko-slovenská metalová komunita]
* [http://www.metalista.cz/ Rock/metalový webzine Metalista.cz]
* [https://web.archive.org/web/20100308050244/http://www.die4metal.org/ Web o rocku a metalu]
* [http://www.trashradio.cz/ Rock/Metalové rádio]
* [https://www.pribehheavymetalu.cz/ Příběh heavy metalu]
{{metal}}
{{rock}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Hudba}}
[[Kategorie:Heavy metal| ]]
[[Kategorie:Anglická slova a fráze]]
| 25,135,184
|
[{"title": "Heavy metal", "data": {"P\u016fvod ve stylech": "psychedelick\u00fd rock \u00b7 acid rock \u00b7 blues rock \u00b7 hard rock \u00b7 (temn\u00e1 t\u00e9mata text\u016f mohou vych\u00e1zet z takzvan\u00e9ho \u201eoccult rocku\u201c popul\u00e1rn\u00edho v britsk\u00e9m a italsk\u00e9m hudebn\u00edm undergroundu na konci 60. let, reprezentovan\u00e9ho kapelami jako nap\u0159\u00edklad: Black Widow, Jacula, Coven a Crow)", "Kulturn\u00ed pozad\u00ed": "konec 60. let Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed", "Typick\u00e9 n\u00e1stroje": "elektrick\u00e1 kytara \u2022 basov\u00e1 kytara \u2022 bic\u00ed \u2022 kl\u00e1vesy (ob\u010das)", "V\u0161eobecn\u00e1 popularita": "celosv\u011btov\u00e1, vrcholu dos\u00e1hla v 80. letech", "Odvozen\u00e9 styly": "grunge"}}, {"title": "Podstyly", "data": {"Podstyly": "avantgardn\u00ed metal \u2022 black metal \u2022 klasick\u00fd heavy metal \u2022 dark metal \u2022 death metal \u2022 doom metal \u2022 glam metal \u2022 gotick\u00fd metal \u2022 groove metal \u2022 NWOBHM \u2022 power metal \u2022 speed metal \u2022 stoner metal \u2022 symfonick\u00fd metal \u2022 thrash metal \u2022 viking metal \u2022 kawaii metal"}}, {"title": "Sm\u011bs styl\u016f", "data": {"Sm\u011bs styl\u016f": "alternativn\u00ed metal \u2022 k\u0159es\u0165ansk\u00fd metal \u2022 folk metal \u2022 funk metal \u2022 grindcore \u2022 industri\u00e1ln\u00ed metal \u2022 metalcore \u2022 neoklasick\u00fd metal \u2022 nu metal \u2022 progresivn\u00ed metal \u2022 post-metal \u2022 rapcore \u2022 grunge"}}, {"title": "Region\u00e1ln\u00ed sc\u00e9ny", "data": {"Region\u00e1ln\u00ed sc\u00e9ny": "Gothenburg \u2022 Bay Area"}}]
| false
|
# Aleksandar Kostov
Aleksandar Kostov (bulharskou cyrilicí Александър Костов) (2. března 1938, Sofie - 15. dubna 2019, Sofie) byl bulharský fotbalista, záložník.
## Fotbalová kariéra
V bulharské lize hrál za Levski Sofia a PFK Botev Plovdiv. S Levski Sofia získal tři mistrovské tituly a čtyři vítězství v bulharském fotbalovém poháru. V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil ve 3 utkáních a v Poháru vítězů pohárů nastoupil v 6 utkáních a dal 1 gól. Za reprezentaci Bulharska nastoupil v letech 1962–1967 v 7 utkáních a dal 1 gól. Byl členem bulharské reprezentace na Mistrovství světa ve fotbale 1962, nastoupil v utkání proti Anglii. Byl členem bulharské reprezentace na Mistrovství světa ve fotbale 1966, nastoupil v utkání proti Portugalsku.
## Ligová bilance
| Ročník | Zápasy | Góly | Klub |
| ------------------------------------- | ------ | ---- | ----------------- |
| 1. bulharská fotbalová liga 1957 | 9 | 2 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1958 | 10 | 3 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1958/1959 | 11 | 2 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1959/1960 | 3 | 1 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1959/1960 | - | - | PFK Botev Plovdiv |
| 1. bulharská fotbalová liga 1960/1961 | - | - | PFK Botev Plovdiv |
| 1. bulharská fotbalová liga 1961/1962 | 26 | 7 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1962/1963 | 27 | 8 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1963/1964 | 28 | 13 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1964/1965 | 30 | 3 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1965/1966 | 23 | 8 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1966/1967 | 26 | 3 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1967/1968 | 26 | 5 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1968/1969 | 25 | 8 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1969/1970 | 14 | 1 | Levski Sofia |
| 1. bulharská fotbalová liga 1970/1971 | 5 | 0 | Levski Sofia |
| CELKEM 1. bulharská fotbalová liga | 288 | 77 | |
|
cswiki/1973994
|
cswiki
| 1,973,994
|
Aleksandar Kostov
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aleksandar_Kostov
|
2025-02-09T08:52:30Z
|
cs
|
Q2004614
| 42,234
|
{{Infobox - fotbalista
| jméno = Aleksandar Kostov
| celé jméno = Aleksandar Dimitrov Kostov
| obrázek =
| velikost obrázku =
| popisek =
| datum narození = {{Datum narození|1938|3|2}}
| místo narození = [[Sofie]], {{flagicon|Bulharsko|style=vertical-align:0;}} [[Bulharsko]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|2019|4|15|1938|3|2}}
| místo úmrtí = [[Sofie]], {{flagicon|Bulharsko|style=vertical-align:0;}} [[Bulharsko]]
| výška = 174 cm
| hmotnost = 70 kg
| pozice = záložník
| roky = 1957–1960<br />1960–1961<br />1961–1970
| kluby = {{flagicon|Bulharsko|style=vertical-align:0;}} [[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]<br />{{flagicon|Bulharsko|style=vertical-align:0;}} [[PFK Botev Plovdiv]]<br />{{flagicon|Bulharsko|style=vertical-align:0;}} [[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
| zápasy (góly) = 33 (8)<br />20 (13)<br />235 (56)
| reprezentace roky = 1962–1967
| reprezentace jméno = {{flagicon|Bulharsko|style=vertical-align:0;}} [[Bulharská fotbalová reprezentace|Bulharsko]]
| reprezentace zápasy (góly) = 7 (1)
| trenérské roky =
| trénované kluby =
| jméno trénované reprezentace =
| roky trénování reprezentace =
| klub aktuální k =
| reprezentace aktuální k =
| úspěchy = {{Infobox - medaile
| vložený = ano
| soutěž1 = [[1. bulharská fotbalová liga]]
| medaile1 =
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1964/1965|1964/1965]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1967/1968|1967/1968]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1969/1970|1969/1970]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
| soutěž2 = [[Bulharský fotbalový pohár]]
| medaile2 =
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1958/1959|1958/1959]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1966/1967|1966/1967]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1969/1970|1969/1970]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
{{Medaile|{{goca}}|[[1. bulharská fotbalová liga 1970/1971|1970/1971]]|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]}}
}}
}}
'''Aleksandar Kostov''' ([[bulharština|bulharskou]] [[cyrilice|cyrilicí]] Александър Костов) ([[2. březen|2. března]] [[1938]], [[Sofie]] - [[15. duben|15. dubna]] [[2019]], [[Sofie]]) byl [[Bulharsko|bulharský]] [[fotbal]]ista, záložník.
== Fotbalová kariéra ==
V [[1. bulharská fotbalová liga|bulharské lize]] hrál za [[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]] a [[PFK Botev Plovdiv]]. S Levski Sofia získal tři mistrovské tituly a čtyři vítězství v [[Bulharský fotbalový pohár|bulharském fotbalovém poháru]]. V [[Liga mistrů UEFA|Poháru mistrů evropských zemí]] nastoupil ve 3 utkáních a v [[Pohár vítězů pohárů|Poháru vítězů pohárů]] nastoupil v 6 utkáních a dal 1 gól. Za [[Bulharská fotbalová reprezentace|reprezentaci Bulharska]] nastoupil v letech 1962–1967 v 7 utkáních a dal 1 gól. Byl členem bulharské reprezentace na [[Mistrovství světa ve fotbale 1962]], nastoupil v utkání proti [[Anglická fotbalová reprezentace|Anglii]]. Byl členem bulharské reprezentace na [[Mistrovství světa ve fotbale 1966]], nastoupil v utkání proti [[Portugalská fotbalová reprezentace|Portugalsku]].
== Ligová bilance ==
{| class="wikitable"
!Ročník
!Zápasy
!Góly
!Klub
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1957|1957]]
| 9
| 2
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1958|1958]]
| 10
| 3
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1958/1959|1958/1959]]
| 11
| 2
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1959/1960|1959/1960]]
| 3
| 1
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1959/1960|1959/1960]]
| -
| -
|[[PFK Botev Plovdiv]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1960/1961|1960/1961]]
| -
| -
|[[PFK Botev Plovdiv]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1961/1962|1961/1962]]
| 26
| 7
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1962/1963|1962/1963]]
| 27
| 8
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1963/1964|1963/1964]]
| 28
| 13
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1964/1965|1964/1965]]
| 30
| 3
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1965/1966|1965/1966]]
| 23
| 8
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1966/1967|1966/1967]]
| 26
| 3
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1967/1968|1967/1968]]
| 26
| 5
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1968/1969|1968/1969]]
| 25
| 8
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1969/1970|1969/1970]]
| 14
| 1
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|[[1. bulharská fotbalová liga]] [[1. bulharská fotbalová liga 1970/1971|1970/1971]]
| 5
| 0
|[[PFK Levski Sofia|Levski Sofia]]
|- align=center
|'''CELKEM [[1. bulharská fotbalová liga]]'''
|'''288'''
|'''77 '''
|-
|}
== Externí odkazy ==
* [https://www.national-football-teams.com/player/63804/Aleksandar_Kostov.html National Football Teams]
* [https://www.worldfootball.net/player_summary/aleksandar-kostov/ Worldfootball.net]
{{1. bulharská fotbalová liga 1967/1968 - vítěz}}
{{Portály|Fotbal}}
{{DEFAULTSORT:Kostov, Aleksandar}}
[[Kategorie:Bulharští fotbaloví reprezentanti]]
[[Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1962]]
[[Kategorie:Hráči Mistrovství světa ve fotbale 1966]]
[[Kategorie:Fotbalisté Levski Sofia]]
[[Kategorie:Fotbalisté PFK Botev Plovdiv]]
[[Kategorie:Narození v roce 1938]]
[[Kategorie:Narození 2. března]]
[[Kategorie:Narození v Sofii]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2019]]
[[Kategorie:Úmrtí 15. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Sofii]]
[[Kategorie:Muži]]
| 24,650,743
|
[{"title": "Aleksandar Kostov", "data": {"Cel\u00e9 jm\u00e9no": "Aleksandar Dimitrov Kostov", "Datum narozen\u00ed": "2. b\u0159ezna 1938", "M\u00edsto narozen\u00ed": "Sofie, Bulharsko", "Datum \u00famrt\u00ed": "15. dubna 2019 (ve v\u011bku 81 let)", "M\u00edsto \u00famrt\u00ed": "Sofie, Bulharsko", "V\u00fd\u0161ka": "174 cm", "Hmotnost": "70 kg"}}, {"title": "Klubov\u00e9 informace", "data": {"Pozice": "z\u00e1lo\u017en\u00edk"}}, {"title": "Profesion\u00e1ln\u00ed kluby", "data": {"Roky": "Klub \u00b7 Z\u00e1p. (g\u00f3ly)", "1957\u20131960 \u00b7 1960\u20131961 \u00b7 1961\u20131970": "Levski Sofia \u00b7 PFK Botev Plovdiv \u00b7 Levski Sofia \u00b7 33 (8) \u00b7 20 (13) \u00b7 235 (56)"}}, {"title": "Reprezentace", "data": {"Roky": "Reprezentace \u00b7 Z\u00e1p. (g\u00f3ly)", "1962\u20131967": "Bulharsko \u00b7 7 (1)"}}, {"title": "\u00dasp\u011bchy", "data": {"Zlat\u00e1 medaile": ["1964/1965 \u00b7 Levski Sofia", "1967/1968 \u00b7 Levski Sofia", "1969/1970 \u00b7 Levski Sofia", "1958/1959 \u00b7 Levski Sofia", "1966/1967 \u00b7 Levski Sofia", "1970/1971 \u00b7 Levski Sofia"]}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Povol\u00e1n\u00ed": "fotbalista a fotbalov\u00fd tren\u00e9r", "Dal\u0161\u00ed informace": ["\u2192 \u0160ipka znamen\u00e1 hostov\u00e1n\u00ed hr\u00e1\u010de v dan\u00e9m klubu.", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Pavel Šercl
Pavel Šercl (* 31. srpna 1977) je český podnikatel a provozovatel Jizerskohorského technického muzea v obci Bílý Potok ve Frýdlantském výběžku.
Jeho otec Ilja Šercl v osmdesátých letech 20. století připravoval motory závodních automobilů pro soutěže cestovních vozů stáje Racing Team Liberec a od roku 2002 je majitelem někdejší Bienertovy přádelny v Bílém Potoce. Jeho syn Pavel v ní s rodinou provozuje Jizerskohorské technické muzeum a Motorářskou strojírnu Šercl.
Po komunálních volbách v roce 2018 se stal starostou obce Bílý Potok. Od roku 2022 je členem zastupitelstva obce Bílý Potok.
Jeho manželkou byla k roku 2020 Michaela Šerclová.
|
cswiki/1979292
|
cswiki
| 1,979,292
|
Pavel Šercl
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_%C5%A0ercl
|
2025-07-19T08:36:18Z
|
cs
|
Q132414825
| 28,038
|
{{Infobox - osoba}}
'''Pavel Šercl''' (* [[31. srpen|31. srpna]] [[1977]]) je [[Česko|český]] podnikatel a provozovatel [[Jizerskohorské technické muzeum|Jizerskohorského technického muzea]] v obci [[Bílý Potok]] ve [[Frýdlantský výběžek|Frýdlantském výběžku]].<ref name="vodsedalek">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vodseďálek
| jméno = Petr
| titul = ROZHOVOR: Starosta Bílého Potoka se stará o muzeum a restauruje staré motory
| periodikum = Deník
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
| datum vydání = 2021-03-31
| datum přístupu = 2025-02-15
| url = https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/rozhovor-starosta-bileho-potoka-se-stara-o-muzeum-a-restauruje-stare-motory-2021.html
}}</ref>
Jeho otec [[Ilja Šercl]] v [[1980–1989|osmdesátých letech 20. století]] připravoval motory závodních automobilů pro [[Závody cestovních vozů|soutěže cestovních vozů]] stáje [[Racing Team Liberec]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Beran
| jméno = Michal
| titul = Jizerskohorské království motorů
| periodikum = Flying revue
| odkaz na periodikum = Flying revue
| datum vydání = 2017-12-25
| datum přístupu = 2025-02-15
| url = https://www.flying-revue.cz/jizerskohorske-kralovstvi-motoru
}}</ref> a od roku 2002 je majitelem někdejší [[Přádelna Karla Bienerta|Bienertovy přádelny]] v [[Bílý Potok|Bílém Potoce]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nahlížení do katastru nemovitostí
| periodikum = nahlizenidokn.cuzk.gov.cz
| url = https://nahlizenidokn.cuzk.gov.cz/http403waf.aspx?_event_transid=3667296106
| datum přístupu = 2025-05-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Louda
| jméno = Jiří
| titul = Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce získalo památkářskou cenu
| periodikum = Deník
| odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny)
| datum vydání = 2021-11-10
| datum přístupu = 2025-02-15
| url = https://liberecky.denik.cz/zpravy_region/technicke-muzeum-bily-potok-oceneni-20211110.html
}}</ref> Jeho syn Pavel v ní s rodinou provozuje [[Jizerskohorské technické muzeum]]<ref>https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=771560&typ=UPLNY</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hoření
| jméno = Jaroslav
| titul = Na záchranu Jizerskohorského technického muzea se skládají i lidé. Povodně narušily statiku budovy
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/na-zachranu-jizerskohorskeho-technickeho-muzea-se-skladaji-i-lide-povodne_2501112240_elev
| datum vydání = 2025-01-11
| datum přístupu = 2025-02-15
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| místo = Liberec
}}</ref><ref name="genus">{{Citace elektronické monografie
| titul = Jizerskohorské technické muzeum se nehroutí, problémy kolem nápravy povodňových škod ale připomínají Hlavu 22
| url = https://genus.cz/vice-temat/styl/jizerskohorske-technicke-muzeum-se-nehrouti-problemy-kolem-napravy-povodnovych-skod-ale-pripominaji-hlavu-22-n486327.htm
| vydavatel = Genus TV
| místo = Liberec
| datum vydání = 2020-07-27
| datum přístupu = 2025-02-15
}}</ref> a Motorářskou strojírnu Šercl.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Motorářská strojírna Šercl
| url = https://www.sercl.cz/
| datum přístupu = 2025-07-19
| vydavatel = Motorářská strojírna Šercl
| místo = Bílá Potok
}}</ref>
Po [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018|komunálních volbách v roce 2018]] se stal starostou obce Bílý Potok.<ref name="vodsedalek" /> Od roku [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|2022]] je členem zastupitelstva obce Bílý Potok.
Jeho manželkou byla k roku 2020 Michaela Šerclová.<ref name="genus" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* [https://www.muzeumjiz Jizerskohorské technické muzeum]
* [https://www.sercl.cz Motorkářská strojírna Šercl]
* {{Instagram}}
{{Portály|Frýdlantsko|Lidé}}
{{DEFAULTSORT:Šercl, Pavel}}
[[Kategorie:Čeští muzejní pracovníci]]
[[Kategorie:Čeští podnikatelé]]
[[Kategorie:Bílý Potok]]
[[Kategorie:Narození v roce 1977]]
[[Kategorie:Narození 31. srpna]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
| 25,063,961
|
[{"title": "Pavel \u0160ercl", "data": {"Narozen\u00ed": "31. srpna 1977 (47 let)", "Povol\u00e1n\u00ed": "podnikatel, muzeolog a starosta"}}]
| false
|
# Podzemní kryt Šárka
Podzemní kryt Šárka v Liboci v Praze se nachází v západní části přírodního parku Šárka-Lysolaje přibližně 1 km západně od konečné tramvají Divoká Šárka při žluté turistické trase. Je ve správě Českého svazu ochránců přírody a slouží jako zimoviště netopýrů.
## Historie
Chodbový kryt byl v pískovci vyražen během 2. světové války. Vznikl v roce 1943 jako zabezpečení plánovaného polního letiště, k jehož výstavbě nikdy nedošlo. Po roce 1989 byl vyklizen a vstupy uzavřeny; jeden vchod byl zazděn a na vnější straně zasypán, na druhý osazeny uzamykatelné dveře.
## Popis
Podzemní prostory tvoří dvě chodby ústící na povrch, které jsou vzájemně propojeny příčnými chodbami. Za levou hlavní chodbou na jejím nejvzdálenějším místě je chodba, která stoupá na povrch; její ústí je zavalené.
|
cswiki/1855445
|
cswiki
| 1,855,445
|
Podzemní kryt Šárka
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Podzemn%C3%AD_kryt_%C5%A0%C3%A1rka
|
2023-05-28T15:54:41Z
|
cs
|
Q118582507
| 18,270
|
{{Infobox - budova
| název = Podzemní kryt Šárka
| typ =
| obrázek = Kryt Šárka vstup (03).jpg
| popisek = vstup do krytu
| využití =
| poloha =
| obec = [[Praha 6]] - [[Liboc]]
| země = Česko
| zeměpisná šířka = 50.0966022
| zeměpisná délka = 14.3116692
| stavitel =
| další majitelé =
| současný majitel =
| sloh =
| architekt =
| výstavba = [[1943]]
| přestavba =
| commonscat = Bunker Šárka
| rejstřík památek =
}}
'''Podzemní kryt Šárka''' v Liboci v Praze se nachází v západní části [[Přírodní park Šárka-Lysolaje|přírodního parku Šárka-Lysolaje]] přibližně 1 km západně od konečné tramvají Divoká Šárka při žluté turistické trase. Je ve správě [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] a slouží jako zimoviště [[Netopýři|netopýr]]ů.
== Historie ==
Chodbový kryt byl v pískovci vyražen během 2. světové války.<ref name="Vojíř">Vladimír Vojíř. Podzemní Praha: (malá kniha z historického podzemí velkoměsta). [Praha]: V. Vojíř, 2007. S. 17–18.</ref> Vznikl v roce 1943 jako zabezpečení plánovaného polního letiště, k jehož výstavbě nikdy nedošlo.<ref>Bývalý protiletecký kryt v Šárce. Nyctalus. 2012 Nyctalus.cz. [cit. 2023-05-21]. [https://www.nyctalus.cz/cz/podzemni-zimoviste/sarka.html Dostupné online].</ref> Po roce 1989 byl vyklizen a vstupy uzavřeny; jeden vchod byl zazděn a na vnější straně zasypán, na druhý osazeny uzamykatelné dveře.<ref name="Vojíř" />
== Popis ==
Podzemní prostory tvoří dvě chodby ústící na povrch, které jsou vzájemně propojeny příčnými chodbami. Za levou hlavní chodbou na jejím nejvzdálenějším místě je chodba, která stoupá na povrch; její ústí je zavalené.<ref name="Vojíř" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* VOJÍŘ, Vladimír. Podzemní Praha: (malá kniha z historického podzemí velkoměsta). [Praha]: V. Vojíř, 2007. 128 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-254-4176-3. S. 17–18
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://www.stream.cz/tajemne-podzemi/08-podzemi-sarka-63981011 Podzemní kryt] na Stream.cz, 23. října 2019
* [http://www.ilist.cz/clanky/na-den-pod-zem-do-sareckeho-udoli Podzemní kryt] na iList.cz, Jakub Mejstřík, 15.12.2017
* [https://zpravy.aktualne.cz/regiony/praha/obrazem-navstivili-jsme-protiletadlovy-kryt-v-divoke-sarce-k/r~1f160e2c6a3d11e793d0002590604f2e/ Podzemní kryt] na Aktualne.cz
* [http://pepikov.cz/?p=253 Podzemní kryt] na Pepikov.cz
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Praha}}
[[Kategorie:Podzemní kryty v Praze|Šárka]]
[[Kategorie:Stavby v Liboci]]
[[Kategorie:Přírodní park Šárka-Lysolaje]]
| 22,834,732
|
[{"title": "Z\u00e1kladn\u00ed informace", "data": {"V\u00fdstavba": "1943"}}, {"title": "Poloha", "data": {"Adresa": "Praha 6 - Liboc, \u010cesko", "Sou\u0159adnice": "50\u00b05\u203247,77\u2033 s. \u0161., 14\u00b018\u203242,01\u2033 v. d."}}, {"title": "Dal\u0161\u00ed informace", "data": {"Dal\u0161\u00ed informace": ["multimedi\u00e1ln\u00ed obsah na Commons", "N\u011bkter\u00e1 data mohou poch\u00e1zet z datov\u00e9 polo\u017eky."]}}]
| false
|
# Zelená renklóda
Zelená renklóda (Prunus domestica 'Zelená renklóda') je ovocný strom, kultivar druhu slivoň renklóda z čeledi růžovitých. Odrůda je známa ze středověké Francie, ale původ není znám. Je cizosprašná. Plody jsou střední velikosti (20–30 g) chutné šťavnaté sladké plody se zelenou, v úplné zralosti zelenožlutou, slupkou. Trpí moniliózou, po deštích mohou praskat plody, které jsou pak napadány patogenem. Tato stará odrůda je stále poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách. Z odrůdy Zelená renklóda byla českým zahradníkem ke konci 19. století vyšlechtěna 'Althanova renklóda'.
## Další názvy
Podle biolib.cz je pro odrůdu s označením Zelená renklóda používáno více rozdílných názvů, například Slíva zelená velká, Zelená renklóda pozdní, Zelená renklóda velká, Ryngle (lidově). Podle učebnice ovocnictví byl používán i název 'Zelenka'. V jiných zemích jsou používány jiné názvy, například ve Velké Británii Green Gage, ve Francii Reine Claude verte.
- Plody s obvyklou ojíněnou slupkou.
- Květy.
## Původ
Odrůda je dobře známa ze středověké Francie, která je někdy pokládána za zemi původu. Původ odrůdy ve skutečnosti ale není znám. V tomto období byla pěstována v jižní Evropě. Původně byla pěstována v Řecku, potom v Itálii a z Francie se rozšířila do střední Evropy. Za oblast původu je tedy pokládáno Středomoří, odrůda byla zaregistrována mezi povolené odrůdy v roce 1954.
## Vlastnosti
Růst stromů je zpočátku silný,(letorosty 50-60 cm) později střední (letorosty 20-30 cm). Vytvářejí typicky vysoce posazené malé kulovité koruny. Větve velmi dobře obrůstají plodonosným obrostem. Odrůda Zelená renklóda kvete středně raně a je cizosprašná. Preferuje chráněné polohy a vlhké živné půdy, . Některý zdroj uvádí odolnost proti nízkým teplotám. další uvádí odolnost proti mrazu střední. V chudých půdách jsou plody menší, bez chuti.
## Plodnost
Podle některých zdrojů plodí středně pozdně, pravidelně, avšak ne příliš mnoho ovšem podle jiných zdrojů středně brzy, méně pravidelně a mnoho, podle ještě jiných plodí odrůda záhy, mnoho, avšak ne pravidelně, střídavě.. Ještě další zdroj uvádí smířlivě, že plodí středně i brzy, nepravidelně, středně i hojně.
Zralé plody špatně snáší transport, je třeba plody podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé plody jsou vhodné k přímé konzumaci nebo zpracování, nezralé ke kompotování.
## Plod
Plody bývají střední velikosti (20–30 g), kulovitý až oválný. Slupka je ojíněná, matná, zelené až žlutozelené barvy. Stopka krátká až středně dlouhá, středně tlustá, zelenohnědá. Plody zrají začátkem září. Zelenožlutá dužnina je aromatická, šťavnatá, měkká nebo tuhá, dobře odlučitelná od pecky.
## List
Celokrajný, vroubkovaný. Elipsovitý až obvejčitý. Průměrná velikost: délka čepele 85 -110 mm, šířka čepele 50-60 mm.
## Pupen
Kuželovité pupeny, malé.
## Květy
V období květu jsou již částečně vyrašené listy. Květy jsou velké, 2.5 cm v průměru. Je dobrý opylovač. Kvete poloraně a je cizosprašná.
Vhodným opylovačem je ´Althanova renklóda´, 'Viktorie', 'Bühlská', 'Jefferson', ´Mirabelka nancyská´, ´Oullinská renklóda´, 'Zimmerova'. Za dobré opylovače jsou považovány 'Vlaška', 'Domácí švestka', avšak tyto opylovače podle některých zdrojů někdy kvetou až o několik dnů později.
## Podnož
Plodí největší plody na bujně rostoucích podnožích. Je doporučena St. Julien de Toulouse, Durancie, EM Myrobalán A. Myrobalán ( MY-VS-1, MY-KL-A.) do středních, vlhkých a horších sušších půd.
## Choroby a škůdci
Proti šarce byla považována za odolnou avšak napadené dřeviny špatně plodí a dříve hynou. Náchylná k monilióze. Plody po deštích praskají. Bývá napadána pilatkou, puklicemi, plody poškozují vosy. Vyskytuje se klejotok.
|
cswiki/985684
|
cswiki
| 985,684
|
Zelená renklóda
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zelen%C3%A1_renkl%C3%B3da
|
2024-09-17T12:46:55Z
|
cs
|
Q1548207
| 33,146
|
[[Soubor:Reine Claude Verte.jpg|náhled|Plody.]]
'''Zelená renklóda''' (''Prunus domestica'' 'Zelená renklóda'<ref name="bio">[http://www.biolib.cz/cz/taxon/id627044/ biolib.cz]</ref>) je [[ovoce|ovocný]] strom, [[kultivar]] druhu [[slivoň renklóda]] z čeledi [[růžovité|růžovitých]]. Odrůda je známa ze středověké [[Francie]], ale původ není znám. Je cizosprašná. Plody jsou střední velikosti (20–30 g)<ref name="garten">[http://www.garten.cz/a/cz/4197-prunus-domestica-zelena-renkloda-slivon/ Garten.cz, Rostliny: Prunus domestica 'Zelená renklóda' - slivoň]</ref> chutné šťavnaté sladké plody se zelenou, v úplné zralosti zelenožlutou, slupkou. Trpí [[monilióza|moniliózou]], po deštích mohou praskat plody, které jsou pak napadány patogenem. Tato stará odrůda je stále poměrně rozšířená, většinou se pěstuje v zahradách. Z odrůdy Zelená renklóda byla českým zahradníkem ke konci 19. století vyšlechtěna '[[Althanova renklóda]]'.
== Další názvy ==
Podle biolib.cz je pro odrůdu s označením Zelená renklóda používáno více rozdílných názvů, například Slíva zelená velká, Zelená renklóda pozdní, Zelená renklóda velká, Ryngle (lidově). <ref name="bio" /> Podle učebnice ovocnictví byl používán i název 'Zelenka'.<ref name="kyncl">{{Citace monografie
| příjmení = Kyncl
| jméno = František
| titul = Ovocnictví
| vydavatel = SZN
| rok = 1979
| strany = 426
| jazyk = čeština
}}</ref> V jiných zemích jsou používány jiné názvy, například ve Velké Británii Green Gage, ve Francii Reine Claude verte.<ref name="vavra" />
<gallery>
Soubor:Prunus Grosse-Gruene-Reneklode.JPG|Plody s obvyklou ojíněnou slupkou.
Soubor:Große Grüne Reneklode.jpg|Květy.
</gallery>
== Původ ==
Odrůda je dobře známa ze středověké [[Francie]], která je někdy pokládána za zemi původu. Původ odrůdy ve skutečnosti ale není znám.<ref name="garten" /> V tomto období byla pěstována v jižní Evropě. Původně byla pěstována v Řecku, potom v Itálii a z Francie se rozšířila do [[Střední Evropa|střední Evropy]].<ref name="vavra">{{Citace monografie
| příjmení = Vávra
| jméno = Miloslav
| titul = ed. Švestky, renklody, slívy, mirabelky
| vydavatel = 1. vyd. Praha: ČSAV
| rok = 1963
| strany = 304 s., 48 s. obr. příl. Ovocnická edice; sv. 12.
| jazyk = čeština
}}</ref><ref name="ferkl" /> Za oblast původu je tedy pokládáno Středomoří, odrůda byla zaregistrována mezi povolené odrůdy v roce 1954. <ref name="šum" />
== Vlastnosti ==
Růst stromů je zpočátku silný,(letorosty 50-60 cm) později střední (letorosty 20-30 cm). Vytvářejí typicky vysoce posazené malé kulovité koruny. Větve velmi dobře obrůstají plodonosným obrostem. Odrůda Zelená renklóda kvete středně raně a je cizosprašná. Preferuje chráněné polohy a vlhké živné půdy, <ref name="šum">[http://www.sumperacek.webpark.cz sumperacek.webpark.cz]</ref>. Některý zdroj uvádí odolnost proti nízkým teplotám.<ref name="kyncl" /> další uvádí odolnost proti mrazu střední.<ref name="ferkl" /> V chudých půdách jsou plody menší, bez chuti.
== Plodnost ==
Podle některých zdrojů plodí středně pozdně, pravidelně, avšak ne příliš mnoho<ref name="vavra" /> ovšem podle jiných zdrojů středně brzy, méně pravidelně a mnoho,<ref name="šum" /> podle ještě jiných plodí odrůda záhy, mnoho, avšak ne pravidelně, střídavě.<ref name="kyncl" />. Ještě další zdroj uvádí smířlivě, že plodí středně i brzy, nepravidelně, středně i hojně.<ref name="ferkl">{{Citace monografie
| příjmení = Vávra
| jméno = Miloslav
| titul = Švestky a třešně
| vydavatel = Praha: SZN
| rok = 1971
| strany = 338
| jazyk = čeština
}}</ref>
Zralé plody špatně snáší transport, je třeba plody podtrhnout nebo sklízet na počátku zralosti. Zralé plody jsou vhodné k přímé konzumaci nebo zpracování, nezralé ke [[kompot]]ování.
== Plod ==
Plody bývají střední velikosti (20–30 g)<ref name="garten" />, kulovitý až oválný. Slupka je ojíněná, matná, zelené až žlutozelené barvy. Stopka krátká až středně dlouhá, středně tlustá, zelenohnědá. Plody zrají začátkem září. Zelenožlutá dužnina je aromatická, šťavnatá, měkká nebo tuhá, dobře odlučitelná od pecky. <ref name="ferkl" />
== List ==
Celokrajný, vroubkovaný. Elipsovitý až obvejčitý. Průměrná velikost: délka čepele 85 -110 mm, šířka čepele 50-60 mm.<ref name="vavra" />
== Pupen ==
Kuželovité pupeny, malé.<ref name="vavra" />
== Květy ==
V období květu jsou již částečně vyrašené listy. Květy jsou velké, 2.5 cm v průměru. Je dobrý [[opylovač]]. Kvete poloraně a je cizosprašná. <ref name="vavra" />
Vhodným opylovačem je ´[[Althanova renklóda]]´, 'Viktorie', 'Bühlská', 'Jefferson', ´Mirabelka nancyská´, ´Oullinská renklóda´, 'Zimmerova'. Za dobré opylovače jsou považovány '[[Vlaška (slivoň)|Vlaška]]', '[[Domácí švestka]]', avšak tyto opylovače podle některých zdrojů někdy kvetou až o několik dnů později. <ref name="garten" />
== Podnož ==
Plodí největší plody na bujně rostoucích podnožích. Je doporučena St. Julien de Toulouse, Durancie, EM Myrobalán A. [[Myrobalán]] ( MY-VS-1, MY-KL-A.) do středních, vlhkých a horších sušších půd.<ref name="ferkl" />
== Choroby a škůdci ==
Proti [[šarka|šarce]] byla považována za odolnou avšak napadené [[Dřevina|dřeviny]] špatně plodí a dříve hynou.<ref name="garten" /> Náchylná k [[monilióza|monilióze]]. Plody po deštích praskají. Bývá napadána [[pilatka švestková|pilatkou]], [[Puklice švestková|puklicemi]], plody poškozují [[vosa|vosy]]. Vyskytuje se [[klejotok]].<ref name="vavra" />
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* http://homeguides.sfgate.com/prune-greengage-trees-54239.html
* https://web.archive.org/web/20140226190926/http://www.pots2plots.com/Fruit/Growing%20Greengage.htm
{{Portály|Zahrada a zahradnictví}}
[[Kategorie:Odrůdy slivoní]]
| 24,246,933
|
[]
| false
|
# Spiral Tunnels
Spiral Tunnels jsou dva smyčkové tunely na transkontinentální železniční trati společnosti Canadian Pacific Railway (CPR) v kanadské provincii Britská Kolumbie. Nachází se západně od průsmyku Kicking Horse, tvořícího rozvodí v Rocky Mountains. Tunely byly otevřeny v roce 1909.
|
cswiki/233515
|
cswiki
| 233,515
|
Spiral Tunnels
|
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spiral_Tunnels
|
2022-11-29T07:14:49Z
|
cs
|
Q384584
| 8,905
|
[[Soubor:KickingHorseModell.jpg|náhled|Model]]
[[Soubor:Power exits Lower Spiral.jpg|upright=1.5|náhled|Lokomotiva společnosti [[Canadian Pacific Railway|CPR]] 5844 vyjíždí z dolního tunelu, nahoře projíždí vagóny téhož vlaku. Fotografie David R. Spencer (1986)]]
'''Spiral Tunnels''' jsou dva [[Kolejová spirála|smyčkové]] [[tunel]]y na transkontinentální [[železnice|železniční trati]] společnosti [[Canadian Pacific Railway]] (CPR) v [[Kanada|kanadské]] provincii [[Britská Kolumbie]]. Nachází se západně od [[Kicking Horse Pass|průsmyku Kicking Horse]], tvořícího [[rozvodí]] v [[Skalnaté hory|Rocky Mountains]]. Tunely byly otevřeny v roce [[1909]].
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* [http://kohlin.com/can-97/canada-4.htm Model a schéma Spiral-Tunnels]
* [http://www.scenic-railroads.com Fotogalerie Spiral Tunnels a dalších staveb Canadian Pacific]
{{Pahýl}}
{{Portály|Kanada|Železnice}}
[[Kategorie:Železniční tunely]]
[[Kategorie:Železniční tratě v Kanadě]]
[[Kategorie:Doprava v Britské Kolumbii]]
[[Kategorie:Stavby v Britské Kolumbii]]
[[Kategorie:Postaveno v Kanadě 1909]]
| 22,076,123
|
[]
| false
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.