id
int64
0
8.65k
query
stringlengths
70
118k
choices
listlengths
2
2
gold
int64
0
1
4,605
Za „krvavý teror“ ve všech posledních teroristických činech v Evropě může Rusko, uvedl Turčynov Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti Oleksandr Turčynov spojil teroristické činy v Bruselu a také v Paříži a Turecku s „hybridní válkou“ Ruska, píše Korrespondent.net. Podle jeho slov má „krvavý teror" na východě Ukrajiny i tyto teroristické činy jedny a tytéž režiséry. Upřesnil, že má na mysli Rusko, které obvinil ze „záměrného likvidování civilní infrastruktury v Sýrii". Podle jeho názoru se počet migrantů mířících do Evropy zvýšil právě kvůli tomu. Před Turčynovem hovořil o „ruské stopě" v bruselských teroristických činech i šéf ukrajinské bezpečnostní služby (SBU) Vasilij Hricak. Na jeho slova reagovala mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová, která zdůraznila, že „to přesahuje meze lidskosti". Šéf Rady národní bezpečnosti a obrany už stejně jako jiní zástupci Ukrajiny a Západu nejednou obviňoval Rusko z toho, že se zapojuje do bojových akcí na východě Ukrajiny. Moskva podobná obvinění vždycky odmítala. 22. března ráno došlo v Bruselu k sérii teroristických činů. Odpovědnost za ně převzala skupina Islámský stát (V Rusku a dalších zemích zakázaná). Kontextová reklama Sklik
[ "ne", "ano" ]
0
2,651
O co těm senátorům jde? Farský v rozhlase hájil zpochybňovaný registr smluv Moderátor Jan Moláček v pátečních Dvaceti minutách Radiožurnálu zpovídal volebního lídra hnutí Starostové a nezávislí Jana Farského. Ten se rozpovídal o registru smluv. Nenechal nit suchou na senátorech, kteří si na zákon stěžují u Ústavního soudu ČR. Část senátorů podala stížnost k Ústavnímu soudu ČR na zákon o registru smluv. Farský doufal, že už k tomu nedojde, protože se o tomto zákoně debatovalo pět let a byla přijata určitá kompromisní varianta. Třicítka senátorů je však jiného názoru. Proto podali stížnost. Podle Farského na to jistě mají právo, byť prý Farský příliš nechápe, na co si stěžují. V textu určeném Ústavnímu soudu se podle hosta opakují argumenty, které už byly v minulosti vyvráceny. Senátoři stavějí na tom, že když budou zveřejněny smlouvy státních podniků, včetně obchodního tajemství, tak to ty firmy poškodí,“ zaznělo z úst Farského. Tuto obavu však podle jeho názoru odstranila poslední novela registru smluv. Zákon o registru smluv podle poslance obchodní tajemství chrání, Host proto opravdu nechápe, o co přesně senátorům jde. Třicítka členů horní parlamentní komory tvrdí, že registr smluv nepotřebujeme, protože už máme zákon o svobodném přístupu k informacím a občan se na základě tohoto zákona dostane k drtivé většině informací, pokud o ně požádá. „Občan by především neměl být v. roli prosebníka, který žádá informaci, co se děje s veřejným, tedy i s jeho majetkem. ... Daňový poplatník nemá být tím, kdo odvede daně, ale pak už se nesmí na nic ptát,“ rozčiloval se ve studiu veřejnoprávního rozhlasu Farský. Daňový poplatník by měl naopak podle jeho názoru disponovat právem dozvědět se maximum možných informací, aniž by o to někde musel prosit. Smlouvy se zveřejňují až poté, co jsou uzavřeny, takže podle Farského nenarušují konkurenční prostředí. Zákon jen zprůhledňuje finanční toky. Přes registr smluv, resp. přes uzavřené smlouvy, protečou rok co rok miliardy a pokud se budou úředníci chovat hospodárněji, neboť vědí, že jejich smlouva bude zveřejněna, pro Česko to bude jen dobře. Prospěšnost registru smluv se ukázala např. na nákupu léčiv jednotlivými nemocnicemi. Z informací uveřejněných v registru totiž vyplývá, že některé nemocnice nakupují některá léčiva dráž než jiné nemocnice, ale k tomu přece není důvod. Jeden a tentýž lék by měl tu či onu nemocnici stát stejné peníze. „Proč by smlouvy neměla zveřejňovat Sněmovna či Senát. Proč by měla smlouvy zveřejňovat Kancelář prezidenta republiky,“ ptal se dál host. Do budoucna by si přál, aby byla působnost zákona o registru smluv co nejširší.
[ "ne", "ano" ]
0
3,216
V USA byl ruský atomový energetický blok BN-800 označen za nejlepší v roce Nejstarší americký magazín o energetice POWER, jeden z nejvíce vlivných a autoritativních mezinárodních profesionálních magazínů v oblasti, přiřkl svoji cenu Power Adwards za rok 2016 projektu čtvrtého energetického bloku ruské Bělojarské jaderné elektrárny s unikátním reaktorem na rychlých neutronech BN-800. Jak je řečeno na stránkách magazínu, energetický blok s reaktorem BN-800 zvítězil v soutěži „Nejlepší stanice" (Top Plants). Při určování vítěze se bralo ohled na možnosti řešit s pomocí jaderného bloku komplex úkolů, konkrétně výrobu energie a utilizaci radioaktivních odpadů. Komise také poukázala na zvláštní význam reaktoru BN-800 v realizaci ruského přístupu ohledně uzavírání cyklu jaderného paliva. Čtvrtý blok Bělojarské atomové elektrárny s reaktorem na rychlých neutronech s nosičem tepla v podobě tekutého metalického sodíku BN-800 o výkonu 880 MWt byl v úterý předán k užívání. Je to nejvýkonnější světový reaktor na rychlých neutronech.
[ "ne", "ano" ]
0
6,998
Porošenko: Ukrajina nikdy neuzná odsouzení Savčenkové Prezident Ukrajiny Petr Porošenko řekl, že Kyjev nikdy neuzná odsouzení ukrajinské vojačky Naděždy Savčenkové, které bylo vyneseno ruským soudem. „Ukrajina nikdy — zdůrazňuji, nikdy! — neuzná soud Naděždy Savčenkové, ani takzvaný rozsudek," napsal Porošenko na své stránce na Twitteru. Dnes Doněcký soud Rostovské oblasti odsoudil ukrajinskou vojačku Naděždu Savčenkovou k 22 letům a 4 měsícům odnětí svobody. Naděžda Savčenková byla obviněna ze spoluúčasti na smrti novinářů VGTRK Igora Korněljuka a Antona Vološina. Podle údajů vyšetřování byla Savčenková v létě 2014 k dispozici praporu Ajdar a korigovala palbu ukrajinských vojsk v Luhanské oblasti. Právě ona poskytla souřadnice pro útok, v jehož důsledku zahynuli občané Ruska. Poté překročila hranici Ruska bez dokumentů jako uprchlice. Při kontrole dokladů však byla zadržena kvůli identifikaci a ověření totožnosti. Prokuratura žádala, aby Savčenková byla odsouzena ke 23letému vězení.
[ "ne", "ano" ]
0
8,404
„Ruská stopa“ bruselských výbuchů? Zacharovová obvinila z „nelidskosti“ hlavu SBU Oficiální mluvčí MZV RF Maria Zacharovová okomentovala slova šéfa Služby bezpečnosti Ukrajiny Vasila Hricaka o tom, že výbuchy na mezinárodním letišti a stanicích bruselského metra mohou mít ruskou stopu. Média předtím sdělila, že Hricak prohlásil během přednášky na Národní univerzitě Kyjevsko-Mohylanská akademie toto: „Zřejmě již víte, že v Bruselu dnes došlo k dvěma výbuchům, a podle předběžných zpráv je 12 obětí. Nedivil bych se, kdyby šlo o součást hybridní války Ruska, i když budou ukazovat na ISIS (zakázaná v Rusku).
[ "ne", "ano" ]
0
3,659
Tymošenková pozvala Ukrajince na třetí Majdan Předsedkyně strany Otčina (Baťkivščyna) Julija Tymočenková zve Ukrajince, aby se 15. listopadu zúčastnili časově neomezené protestní akce ve středu Kyjeva. V pondělí 14. listopadu to prohlásila ve svém vystoupení v Nejvyšší radě. Videozáznam tohoto vystoupení je ke shlédnutí na YouTube. Podle Tymošenkové se stal ukrajinský prezident Petro Porošenko a Národní banka v podstatě oporou korupce a hlava státu jmenovala do klíčových funkcí v zemi své byznys partnery. Kromě toho předsedkyně strany Otčina prohlásila, že vedení označuje protestující za „ruku Kremlu", přestože ho už „lidé mají až po krk". „Kryjí se (úředníci) válkou, sami jsou ale samá korupce, svou zem okrádají. Takže se buď lidé spojí (při obhajobě svých práv), nebo tahle vláda prostě zlikviduje ukrajinský národ i ukrajinský stát," zdůraznila Tymošenková. 19. září se v médiích objevila informace o tom, že Tymošenková připravuje nový Majdan v Kyjevě. Podle informace novinářů budou hlavním důvodem k protestům vysoké poplatky za komunální služby. Zdůrazňuje se, že veřejné organizace, jejichž činnost spojují s Otčinou, zakoupily 300 až 500 stanů za účelem jejich dalšího použití v masových akcích.
[ "ne", "ano" ]
0
6,803
Ovčáček zavítal do ČT. A pořádně se pustil do moderátora. Podívejte se sami Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček a komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo hovořili ve středečních Událostech, komentářích České televize o kauze Ferdinanda Peroutky. Hrad dostal soudem nepravomocně nařízeno se omluvit za nepravdivá slova prezidenta republiky Miloše Zemana. Ovčáček chce celou věc hnát až k Ústavnímu soudu. Zostra se pustil i do moderátora České televize. Článek s názvem „Hitler je gentleman“ nebyl nalezen. Podle Ovčáčka to ale ještě neznamená, že prezident Zeman neměl pravdu, když prohlásil, že Ferdinand Peroutka selhal na přelomu let 1938 a 1939. „Jde o tolik závažnou záležitost, že to nelze vyřešit takovým způsobem. V minulosti jsme upozornili, především tedy já, na některé problematické články Ferdinanda Peroutky. Bude tedy dobře, když se tím bude zabývat vyšší soudní instance. U tohoto soudu nebylo připuštěno důkazní řízení. Já soud sice chápu, ale výsledek pak byl očekávatelný,“ posteskl si Zemanův mluvčí Ovčáček. Zajímavá právní konstrukce... Když mu moderátor Daniel Takáč připomněl, že článek, se kterým prezident operoval, neexistuje, mluvčí řekl, že je to příliš smělé tvrzení. Musí rozhodnout soud. Hradní mluvčí věří, že jeho šéf článek opravdu četl. Takáč dodal, že v minulosti Miloši Zemanovi soud nejednou nařídil omluvit se za jiné nepravdivé výroky, takže nelze vyloučit, že neříkal pravdu ani tentokrát. Ovčáček ale přešel do dalšího protiútoku. „To je zajímavá právní činnost. Až socialistická zákonnost, abych tak řekl, neboť vy ze soudních rozsudků minulosti předpokládáte i rozsudky budoucí. A to je velmi zvláštní,“ uzavřel své vystoupení Ovčáček. Peroutka odmítl spolupráci s nacisty Jindřich Šídlo doplnil, že pan prezident rád spoléhá na svou paměť, ale v jeho věku už není tak úplně dokonalá. Na tom by nebylo nic až tak divného. Problém je, že se prezident nejednou odmítl omluvit, když se ukázalo, že neříkal pravdu. „Jiří Ovčáček se snaží do té kauzy vnést další články a každý den objevuje něco nového, ale o to v té debatě vůbec nejde. Jde zkrátka o to, že prezident neříkal pravdu... Ferdinand Peroutka nebyl fascinován nacismem. Byl v koncentračním táboře, nacisté mu nabídli, že by se z něj mohl vrátit, pokud by psal časopis Přítomnost tak, jak by si to nacisti představovali. A on to odmítl,“ zaznělo z úst Šídla. Asi by celý spor utichl, kdyby prezident vystoupil a omluvil se. Každý člověk se může zmýlit, prezident není výjimkou, a kdyby to uznal, nic dalšího by se v podstatě nedělo. Prezident se však rozhodl, že bude postupovat jinou cestou a novinář se ani příliš nediví vnučce Ferdinanda Peroutky, že v tomto odmítá prezidentovi ustoupit.
[ "ne", "ano" ]
0
7,002
Ve Washingtonu omezili vstup na Porošenkovo vystoupení Vidět a slyšet vystoupení ukrajinského prezidenta budou moci pouze vlastníci speciálního pozvání. Bezpečnostní opatření jsou spojena se střelbou v Kapitolu. Zesílení bezpečnostních opatření po střelbě v komplexu Kapitolu způsobilo omezení dostupu na vystoupení prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka, informovali organizátoři Ukrajinského fóra ve Washingtonu. Fórum se odehraje v návštěvnickém centru Kapitolu ve středu. Porošenko tam má vystoupit večer. „Kvůli novým obavám spojeným se zajištěním bezpečnosti v centru pro návštěvníky na návrší Kapitolu nebudeme moci přijmout do další posluchárny tolik lidí, kolik jsme plánovali dříve. Být přítomen na vystoupení nebo ho sledovat budou moci pouze vlastníci vstupenek. S politováním Vás informujeme, že nebudete moci uvidět a slyšet vystoupení prezidenta Porošenka ve středu večer," informoval vice-prezident americko-ukrajinského fondu organizujícího fórum John Kun. Mezi těmi, kdo dostali toto poselství, se ukázal být i korespondent RIA Novosti. Podle programu se fóra účastní hlavně bývalí američtí politici, také společenští činitelé a podnikatelé. Jeho zasedání se zasvěcují tématům jako „Lidská cena války na Ukrajině", „Ekonomický rozvoj a nové budování Ukrajiny", „Od Budapešti do Minsku a dále". Později vyšlo najevo, že incident nebyl pokusem o teroristický čin, ale „trestným činem" protestujícího samotáře, kterého policie už zná z „předešlých případů". Kromě něho byla lehce zraněna i žena, jež se ocitla v blízkosti místa činu.
[ "ne", "ano" ]
0
573
Východní Ghútu již opustilo přes 113 tisíc lidí Od zahájení humanitárních přestávek byl z východní Ghúty organizován odchod více než 113 tisíc lidí, informuje v pondělí ruské centrum pro smíření znesvářených stran. „26. března vyšlo z města Duma (ve východní Ghútě) přes humanitární koridor v Muhajam al-Vafedině přes 1 092 civilistů. Celkem byl za pomoci ruského centra zorganizován odchod 113 715 lidí," praví se ve zprávě pro tisk. Civilisté se také vracejí do osad Saqba a Kafr Batna ve východní Ghútě, jež byly osvobozeny od bojovníků. Dostávají vodu, potraviny a věci na spaní. Na místě jsou lékaři.
[ "ne", "ano" ]
0
7,686
Svině, to neokecáte. Lehkoživka Horáček a paní Vášáryová, až vyjedete za Prahu... Zdeněk Zbořil chtěl být hodný, ale nešlo to ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Mnozí se na 17. listopad připravují velmi intenzivně a prezident Miloš Zeman by si měl uvědomit, že proti němu nestojí jen několik poslanců, případně ministrů a kulturních sirotků, ale poučenější a lépe organizovaná Česká televize. Zdeněk Zbořil ve svém pravidelném ohlédnutí za politickým děním také upozorňuje, že ohlášená obměna vlády nemůže být od Bohuslava Sobotky vnímána jinak než jako trik prohnaného technologa moci, který nechce přiznat svůj podíl viny na neúspěchu celé ČSSD. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zareagoval na události, k nimž došlo ve dnech před výročím vzniku Československa. Je přesvědčen o tom, že by Daniel Herman měl odejít z vlády. Nicméně si nemyslí, že to udělá, i když poškodil zájmy svého státu a jednal proti usnesení své vlády, protože jeho touha být i nadále ministrem kultury bude silnější než cokoli jiného. Prezident zvažuje, že tuto otázku nadnese premiéru Bohuslavu Sobotkovi v úterý, kdy ho na jeho žádost přijme. „Pan prezident má v zásadě pravdu. Ale žijeme v České republice, kde například docent ústavního práva v deníku Právo takovou možnost odmítá. Mluví o svědomí a morální odpovědnosti podobně jako pan Herman a ví bůh, co tím myslí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil. Daniela Hermana jistě posílil otevřený dopis, který na jeho podporu podepsalo 24 z 29 ředitelů příspěvkových organizací, které Ministerstvo kultury zřizuje, takže mu i přímo osobně podléhají. „Pan ministr kultury nemůže jen tak opustit místo distributora finančních příspěvků ‚kulturním organizacím‘, jejichž ředitelé ho tím dopisem podpořili, protože ti by pak museli najít rychle někoho jiného, kdo by tuto starost po panu Hermanovi vzal na sebe. Pokud si ale někdo myslí, že po letošním 28. říjnu a ‚operaci Brady‘ jeho popularita závratně stoupla, neměl by toto své přesvědčení přeceňovat. Možná, že příští volby ukáží, že nejen pan Herman, ale i KDU-ČSL, se trochu, nebo dokonce víc než dost, přepočítali,“ domnívá se politický analytik Kulturně neklidní neprotestují proti čínským investicím, z nichž něco mají Vrací se k tomu, jak rozhlasový komentátor Petr Nováček naznačil, že ČSSD je placena z tajných čínských fondů. „To je na podání trestního oznámení, buď na ČSSD, nebo na pana Nováčka. Ale na druhé straně, také fotbalisté SK Slavia běhají po ligových a evropských hřištích s nápisem China a ani Jiřina Šiklová, Táňa Fischerová, Bára Štěpánová a dokonce ani Olga Sommerová, natož pak vedení karlovarského MMF, neprotestují, proti čínským investicím do sportu a kultury v ČR. A hlavně, všichni ti kulturně neklidní nechť rozhodují, zda si vybrat mezi dalajlámou nebo vládou ČLR, zda půjdou do své volební kampaně, třeba v čele s panem Hermanem, a občané, nikoli ti jediní moudří, rozhodnou, jakou politiku ten pověstný ‚středoevropský tygr‘ bude vůči ‚rudé Číně‘ dělat. Přece jen nejde mluvit čtvrt století o demokracii, a když se to nehodí, tak se na ta všechna krásná slova vykašlat,“ komentuje Zdeněk Zbořil dvojakou hru kulturní fronty. V další části rozhovoru komentoval Miloš Zeman protesty proti své osobě tak, že už zažil v roce 1999 hnutí „Děkujeme, odejděte“, v roce 2001 televizní krizi nebo před dvěma roky Albertov. Je to podle něj stále stejná skupinka neúspěšných politiků a druhořadých umělců, která se pokouší o jakýsi pražský Majdan. Pořád se jim to ale nedaří a prezident si myslí, že se jim to nepodaří ani v budoucnosti. „Myslím, že se pan prezident nemýlí. Neměl by ale také podcenit, když jsou lidé v pražských ulicích. Spoléhat na ‚internetovou podporu venkova‘ by se mohlo ukázat iluzí,“ upozorňuje politolog, že tentokrát má více než kdykoli v minulosti zdatné protivníky. Proti Zemanovi stojí poučenější Česká televize navštěvovaná Schapirem „Nestojí proti němu jen několik poslanců, případně ministrů a kulturních sirotků, ale už poučenější a lépe organizovaná Česká televize navštěvovaná panem Schapirem, jejíž někteří pracovníci se domnívají, že nejen dělají, ale i řídí českou politiku. Mnozí se na 17. listopad připravují velmi intenzivně, a dokonce i z filmů promítaných nám ve veřejnoprávní televizi o výcviku speciálních služeb různých zemí víme, že i jen 12-20 členů jednotek SEALs dokáže svrhnout vládu nebo prezidenta kdekoli. V poušti, v tropech, v buržoazně poklidné Evropě. Tak proč ne tentokrát třeba v Praze. Navíc, když není tak úplně jasné, na kterou ústavu naši vojáci, příslušníci policie a členové zpravodajských služeb vlastně přísahali,“ poznamenává Zdeněk Zbořil. V rozhovoru s hlavou státu došlo i na Bohuslava Sobotka. Miloš Zeman o sobě prohlásil, že je, na rozdíl od nynějšího předsedy vlády, úspěšný politik. Dokládal to na skutečnosti, že vytáhl sociální demokracii ze sedmi na 32 procent a také vedl úspěšnou vládu ČSSD. Naopak Bohuslav Sobotka je podle něj neúspěšný politik, který zahájil proces opačným směrem. To znamená sestup z oněch 32 procent až na dnešních 14 procent. Připomněl obecnou politologickou zákonitost, na které nelze nic změnit, že jestli někdo nese největší odpovědnost za neúspěchy jakékoli politické strany, pak je to v první řadě její předseda. Zdrcujících 14 procent pro ČSSD ještě nemusí být její dno „Miloš Zeman byl rozhodně úspěšnější jako předseda strany v tom smyslu, že ji dostal do Strakovy akademie hlavním vchodem. Premiér Sobotka se svou ČSSD se ve vládě nejdéle udržel. O svůj podíl na klesajícím zájmu občanů o ČSSD se však oba podílejí stejným dílem. Mohli by se sice dohadovat, kdo to myslel a dělal lépe, ale to by byla ztráta času. Oba se zasloužili, na rozdíl od svých soudruhů, bratří a přátel, o to, že vlády ČSSD vydržely ve svých úřadech déle než ty druhé, ale o to se zajímají jen političtí komentátoři. Občany většinou zajímá, co je to stálo a oč v době vlády Zemanovy stejně jako Sobotkovy přišli a zda ty dluhy, kterými se platilo za prosperitu, nebyly a nejsou příliš vysoké. Těch zdrcujících 14 procent pro ČSSD zatím nepřeceňujme. Možná bude hůř, ale třeba také ne,“ přemítá Zdeněk Zbořil. Blíží se výročí 17. listopadu. Letos se na rozdíl od loňského Albertova prezident nikam nevydá, ale chystají se demonstrace proti němu. Miloš Zeman k tomu v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz říká, proč ne, vždyť takové demonstrace jsou v každé zemi, nejenom v České republice. Dodává, že 17. listopadu 1989 prošel trasu z Albertova na Vyšehrad a odtud na Národní třídu. Před 17. listopadem publikoval článek, za který byl potřetí vyhozen z práce, protože ten článek kritizoval v Technickém magazínu komunistický režim. Po 17. listopadu absolvoval desítky setkání na fakultách nebo v divadlech a nakonec i na Letné. Nevidí důvod, proč by měl potom, co 17. listopadu 1989 reálně udělal, vzpomínat na tento den s těmi, kdo 17. listopad 1989 vůbec nezažili. Skuteční i domnělí mrtví z obou listopadů varují, jak je snadné je zneužít „Předpokládám, že prezident jako nejvyšší velitel branné moci a koordinátor zpravodajských služeb má na stole data od všech, kteří se starají o bezpečnost státu, a dokonce i zodpovídají za bezpečnost instituce prezidenta. Nevím, zda dojde k vyhlášení studentské okupační stávky nebo k divadelnímu neklidu jako v roce 1989, ale zdá se mi, že vím, kdo s takovým ‚manuálem‘ pracuje. Neslyšel jsem ale ani z jedné strany, jak kdo chce a jak vzpomínat na 17. listopad 1939. Ti skuteční, ale i domnělí mrtví z obou listopadů varují, jak je snadné je zneužít. Vysvětlení pana prezidenta chápu, ale obávám se na základě svých zkušeností z výuky na vysoké škole až téměř do dnešních dnů, že to ‚mladým‘ nic neříká. Dokonce si možná někteří myslí, že i tentokrát je povede na zteč Václav Havel,“ podotýká Zdeněk Zbořil. Svou pozornost poté obrací k dopisu, který svým spolustraníkům rozeslal premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka a v němž je informuje o chystaných změnách ve vedení strany i ministerstev. „Potřebujeme novou krev. Proto jsem se rozhodl, že obměním svůj tým. A to jak na úrovni vlády, tak ve strukturách strany. Někteří kolegové jsou unaveni a potřebují vystřídat. Konkrétní jména oznámím během následujícího jednoho měsíce,“ napsal členům ČSSD. Avizovaná obměna má být reakcí na neúspěch strany v krajských a senátních volbách. K témuž vyzval i koaliční partnery, ale ani šéf ANO Andrej Babiš, ani předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek ke změnám „svých“ ministrů nevidí důvod. „Nikdo proti tomu nemůže nic namítat. Samozřejmě že někteří v ČSSD by chtěli nějaké radikálnější řešení, jiní zase udržet setrvalý stav. Možná se někteří vylekali pádu volebních preferencí,“ odhaduje politolog. Obměnu vlády lze chápat jako trik prohnaného technologa moci Je ale přesvědčen o tom, že si nejen většina členů strany, ale i jejích voličů, myslí, že je třeba něco udělat. „Ta forma, kterou pan Sobotka tak činí, je ale při všech ohledech k němu trochu zvláštní. Je to jako kdyby sváděl svůj neúspěch na celou vládu a nutil ostatní dvě strany, aby převzaly část jeho zodpovědnosti. Ta ovšem není vládní, ale stranická. Proto to nedělá ani dobrý dojem, je to jen jakási machiavelistická obmyslnost. A nemusí se mu vyplatit, zvláště když zájem veřejnosti, o jakou změnu vlastně půjde, je dost intenzivní. Takže ‚obměna‘ členů vlády je nikoli jen kosmetická úprava nebo zastírací manévr, ale od prvních vteřin jejího zveřejnění nemůže být chápána jinak než jako trik prohnaného technologa moci, který nechce přiznat svůj podíl viny na neúspěchu celé ČSSD, byť jen ve volbách do krajských zastupitelstev a části Senátu,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil. Textař, producent a bývalý spolumajitel sázkové kanceláře Fortuna Michal Horáček oficiálně vyhlásil kandidaturu na prezidenta. Distancoval se od toho, aby ho někdo nominoval, aby se nevystavil podezření, že se odvděčí nějakou protislužbou. Ve svém týmu má zatím osm lidí, hlavním konzultantem je politolog Viktor Janiš. V případě svého zvolení by měl Michal Horáček velký zájem o Magdu Vášáryovou, která je také jednou ze spoluautorek nebo inspirátorek jeho programu. Velice zajímavým člověkem by pro něj prý mohl být Petr Kolář, několikanásobný velvyslanec v různých zemích. Zmínil ještě Jana Urbana, kterého dobře zná z revoluce a který mu velmi významně pomohl s tvorbou programu. Druhé kolo přímé volby považuje jenom za náhradní řešení. Cílem je vyhrát v prvním kole. Tím samozřejmě republice ušetří spoustu výdajů a zbytečných hádek. Horáčkovi se nepovedla estráda a oznámením spolupracovníků to dorazil „To jsou všechno velmi odvážná slova. Někdo by si dovolil říci, že dokonce i naivní. Ale přiznejme panu Horáčkovi dobré úmysly. Bohužel se mi zdá, že je toto oznámení druhý špatný krok, který na začátku své kampaně zvolil. Nepovedla se estráda na Staroměstském náměstí na úkor 28. října 1918, tentokrát stačí jen jména členů jeho týmu, aby se spousta lidí polekala nebo naštvala. To, že se rozhodl spolupracovat s Petrem Kolářem, který by také chtěl být prezidentem, svědčí jen o tom, že nebude pánem svých slov ani skutků. Pan Kolář nepožívá dobře pověsti, což by nevadilo, kdyby se volilo v Parlamentu, ale pro přímou volbu je to rozhodnutí velmi riskantní,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. A nadšení nevzbudí zřejmě ani další avizovaní Horáčkovi spolupracovníci na Pražském hradě. „Je mi až líto paní Vášáryové, která nezapomíná na své politické ambice, ale možná to pro ni bude v Česku horší než na Slovensku. Praha není Bratislava, a až pojede s panem Horáčkem někam mimo hlavní město, nemusí to dobře dopadnout. Také Jan Urban bude slabším článkem Horáčkova týmu a navíc je čeká kritika, kterou doposud tito lidé z jeho týmu častovali ty druhé a nyní jí budou muset sami čelit. Zatím se tomu pan Horáček vyhýbal, ale ani ‚divadlo‘ mu nebude dobrým spojencem, jak se ukázalo v průběhu Brady-operation. Ti současní herci z Ordinace v růžové zahradě mají jiný druh popularity než ti z Činoherního klubu v roce 1989,“ tvrdí politický analytik. Ohlášený kandidát to neměl lehké, protloukal se mezi vekslem a sázkami Štěpán Kotrba na svém facebookovém profilu připomněl obsáhlý článek Miloše Čermáka o Michalu Horáčkovi z Reflexu v únoru 1995. Píše se v něm, mimo jiné, že v roce 1970, kdy v zemi začínala takzvaná normalizace, začal studovat fakultu žurnalistiky, ale po vyloučení ze studia se začal naplno věnovat sázení. Opatřil si potvrzení o takzvané změněné pracovní schopnosti a stal se „domácím dělníkem“ ve výrobním družstvu invalidů Meta. Protože byl kandidátem na invalidní důchod, úřady mu nedělaly problémy s výjezdy do zahraničí, a tak hodně cestoval. Přítel fotograf mu vyhotovil neobvyklou momentku: znázorňovala Horáčka zasypaného papírovými penězi a s korunou vyrobenou z bankovek. Budoucí slavný textař (mimo jiné autor pozoruhodné písně „Štěstí je krásná věc, ale prachy si za ně nekoupíš“) považoval v mládí peníze za nejdůležitější věc na světě. Je pyšný na Fortunu, kterou založil a na které zbohatl a odmítá slovo hazard pro sázení, protože ten je zneužíváním důvěřivosti lidí. „Pan Horáček, pokud vím, to neměl v sedmdesátých a osmdesátých letech lehké. Protloukal se mezi vekslem a sázkami, byl považován za ‚lehkoživku‘, což bylo označení mezi profesionály sledujícími český polosvět, a dalo mu to dost práce, podobně jako mnoha jiným, aby mohl dostat ‚svobodné povolání‘ a nebýt naháněn za příživnictví. Kdo něco podobného zažil, ví, jak to bylo složité, zejména pro toho, kdo nemohl dostávat ‚tvůrčí stipendia‘ od Svazu československých spisovatelů a pro výjezdní doložku musel na národní výbor. To všechno se ale přesto stane předmětem Horáčkovy vivisekce, jakmile doopravdy začne objíždět své potenciální voliče. Ale jak mu radit a neuškodit, když nám bude stále znít ta vtíravá melodie a Horáčkova slova o tom, že ‚štěstí si nekoupíme za prachy‘. A to i tehdy, kdyby na Hrad vstoupil Matyášovou branou a v kratších kalhotách,“ očekává Zdeněk Zbořil. Tolik arogance jako v jedné větě deprivovaného umělce se jen tak nevidí Měli by se umělci vyjadřovat k aktuálnímu dění a politické situaci? Nad tím diskutovali v rámci projektu Názorování cestovatel Dan Přibáň, herec a hudebník Vojtěch Dyk, herec a režisér Jiří Mádl a humorista Milan Šteindler. Podle Mádla panuje v mocenských sférách velký strach z umělců. „Fakta můžete přehodit jinými fakty, můžete lhát, ale emoce, které nastavíte z nějakého pohledu jako umělec, ty neokecáte,“ upozornil Mádl. Množící se vystoupení umělců proti našim nejvyšším ústavním činitelům, a zvláště proti prezidentu Zemanovi, přišla dle Šteindlera v době, když už se o tom naplno mluví po hospodách. Podle Dyka je obrovským problémem privatizace médií. „Na nás ale je, abychom podobnými debatami vytvářeli tlak. Protože oni chtějí, abychom se báli. Ale my jim musíme říct, my se nebojíme, vy se bojíte, svině. A já mám zprávy, že už se to děje. Dneska jsem mluvil s ředitelem Národního divadla, který má kontakty v Senátu, že se šíří jejich patrem, že neví, co se vlastně bude dít,“ zajásal Dyk. „Chtěl jsem odpovědět, že se vyjadřovat samozřejmě mají. Ale po výroku Vojtěcha Dyka, z něhož jsem se dozvěděl, že jsme někteří podle něho ‚svině‘, jsem změnil názor. Ať se nevzdělaný nebo obtížně vzdělavatelný pan Dyk jde podívat na film Mefisto, aby snad pochopil, jaké emoce může ‚z nějakého pohledu nastavit umělec, a co se nedá okecat‘. Té arogance a pýchy v jedné větě deprivovaného ‚umělce‘. Už ten název ‚Názorování‘ svědčí o velikosti ducha a intelektuální úrovni zúčastněných. Ale proč bychom jim nedali vyniknout? Ať jdou do boje, ale ať se nediví, když nevyhrají. Koneckonců herci a ‚umělci‘ dupali na propadlišti už mnohokrát. Ať žijí v iluzi, že se jich někdo bojí. Nemusí to být napořád. Dokonce, ani kdyby se jim ten státní převrat ukrajinského typu povedl,“ míní Zdeněk Zbořil. Na cestě k moci se ohledy na soudruhy v boji brát nebudou Umělecká fronta a hlasatelé pravdy a lásky bývají tradičními spojenci, ale vyjádření posledních dnů svědčí o tom, že tomu tak vždy být nemusí. „Nevidím jediný vážný důvod, proč by měl být pan Horáček hlavou státu. Nezdá se mi, že by měl formát státníka, jasnou zahraničněpolitickou vizi a zejména osobnostní kvality, jimiž by mohl po patnáctileté přestávce navázat na masarykovsko-havlovskou intelektuální a morální tradici,“ například uvedl v anketě Lidových novin Tomáš Halík. Michal Horáček zase odmítl, že by byl kandidátem „pražské kavárny“. Předseda Starostů Petr Gazdík, jenž byl pod dojmem posledních událostí spojován s těmi, co jsou označováni za pravdoláskaře, v Partii televize Prima zase upozornil, že nedovolil, aby na Staroměstském náměstí vystoupili s výzvou k občanskému neklidu Jiří Bartoška a Vojtěch Dyk. „Kdybych volil slova jako pan Dyk, řekl bych, že jsou ‚posedlí chtivou vášnivostí‘. Nejen majetek a peníze, ale i touha vládnout ovládaným. Slovy pana Mádla: To neokecáte! Proto ta různost názorů a představ o cestě k moci. Na té se ohledy neberou ani na soudruhy v boji. Co budou dělat potom, až Miloš Zeman ohlásí, že nebude kandidovat na prezidenta? Jaký úhel pohledu na své konkurenty zvolí? Že by zase emocionální? Pan Gazdík se samozřejmě nemusí hrdit tím, že ‚zakázal‘ Bartoškovi a Dykovi číst výzvu k státnímu převratu. Jistě jako zákonodárný činitel ví, kterého paragrafu trestního zákoníku by se takové ‚dovolení‘ týkalo. Ještě nediktuje, ale už zakazuje. Jak je to tedy s tou ‚svobodou projevu‘? Můžeme, nemůžeme, nebo jen když nám pan Gazdík dovolí? A pokud jde o Tomáše Halíka. Má pravdu, samozřejmě, ale kdo je dnes věren té tzv. masarykovsko-havlovské tradici, kterou on sám vytvářel? A kde jsou jeho žáci, pokračovatelé této tradice?“ ptá se Zdeněk Zbořil. Nastávající prezidentské volby v USA jsou ostudou politiky V úterý se rozhodne o tom, kdo se stane novým prezidentem Spojených států amerických. Pouhý týden před volbami zveřejnil Federální úřad pro vyšetřování dokumenty z dávno uzavřeného vyšetřování kontroverzní milosti, kterou prezident Bill Clinton v poslední den svého působení v Bílém domě udělil stíhanému finančníkovi a sponzorovi Demokratické strany. Marc Rich byl tehdy už roky na útěku před zákonem, před americkou justicí se schovával ve Švýcarsku. FBI zaskočila tábor demokratické kandidátky Hillary Clintonové v minulých dnech i zprávou o nálezu nového balíku elektronické pošty, kterou exministryně zahraničí odesílala oproti pravidlům ze svého soukromého poštovního účtu. Přestože červencové vyšetřování obdobného prohřešku skončilo jen pokáráním, nikoli žalobou, kauza otevřená krátce před volbami vyvolala mezi demokraty šok a mezi republikány novou naději na zvolení jejich kandidáta Donalda Trumpa. „Už jsem několikrát opakoval, že mi je úplně jedno, koho si Američané zvolí. I tentokrát se ukázalo, že ve Spojených státech může být prezidentem každý, kdo se nebojí přijmout roli loutky ‚mužů ve stínu‘. Jak někdo v Evropě prohlásil, tyto prezidentské volby jsou ostudou politiky, neříkejme ani demokracie. Po nich bude jen opět více bomb, více mrtvých, více lidí na útěku. Jediné, čeho bude méně, bude demokracie. Také česká média, i když to není tak důležité, zklamala svým povrchním a někdy až hanobícím způsobem prezentace všech kandidátů včetně těch, kteří se objevili v primárkách. A teď jsou na rozpacích, zda nefandili někomu jinému. Nehledejme za tím nějaký Halíkův ‚masarykovsko-havlovský étos‘. Je to jen obava, aby nám nový prezident nevyměnil svého pana velvyslance, anebo nepozval k posezení u krbu v Bílém domě někoho jiného, než zval dosud. Ale na ‚America First!‘ nezmění nic ani Donald, ani Hillary,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil. O přistěhovalcích, co se usídlili v ulicích Paříže, se moc hlasitě nemluvilo Vzhledem k tomu, že v těchto dnech pobývá ve Francii, přináší na závěr pohled na tamní dění. „Ačkoli nejsem příliš zaujatý student francouzské vnitřní politiky a vím o ní jen z tisku, televize a rozhovorů se svými přáteli, a sem tam si něco pamatuji z dějepisu, řekl bych, že je to velmi podobné jako u nás. Nadává se na prezidenta a ten jezdí po celé zemi, aby se ukázal. Jednou je v Nice, potom v Calais, jindy se baví tak nebo onak s policisty. Současně již běží televizní debaty k prezidentským volbám, které budou v březnu 2017. Účastní se jich i bývalý prezident Sarkozy, a pokud bych mohl vyjádřit své sympatie, měl je až dosud François Fillon. Zdá se, že se média snaží oživit kdysi pomlouvaného Alaina Juppé, ale do voleb je ještě daleko. Lidé se domnívají, že jsou to všechno stejní lháři, a tak někdy své názory skrývají za levo-pravá nic neříkající mávátka,“ poukazuje politolog. Po vyklizení tábora migrantů u Calais, zvaného Džungle, začaly v pátek francouzské úřady s evakuací asi 3000 migrantů, kteří se utábořili na chodnících severního předměstí Paříže. „Kupodivu se o těchto přistěhovalcích nemluví příliš hlasitě, snad proto, že v různých koutech Francie s nimi mají lidé různé zkušenosti. Pokud jde o ‚vzpouru‘ nebo stávku policistů, situace na bojišti se mění každý týden a už jen odborník na slovo vzatý pozná, oč jde a kde je vlastně pravda. To, co ale přetrvává, jsou problémy ekonomické a sociální. O Bruselu se nemluví, a když náhodou ano, pak většinou negativně. Spojené státy jsou pomlouvány, tak jako mnohokrát v moderní historii, jednou kvůli nátlaku proti prodeji Mistralů do Ruska, jindy kvůli nedůstojnému průběhu amerických prezidentských voleb,“ dodává Zdeněk Zbořil.
[ "ne", "ano" ]
0
5,895
Jiří Ovčáček posílá zásadní vzkaz studentům, kteří chodí na akce Halíka, Horáčka, Pitharta a také před kamery České televize ROZHOVOR Politici oslavy 17. listopadu občanům jen kazili, řekl ParlamentnímListům.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Zemanovi kritici se podle něho neúspěšně snažili svátek zprivatizovat. Zmínil rovněž akci, kde podle něho došlo k poplivání ideálů listopadové revoluce. Bez komentáře nezůstalo ani počínání Tomáše Halíka, Michala Horáčka a České televize. Máme za sebou další oslavu 17. listopadu. Prezident republiky se letos veřejných akcí nezúčastnil, což mu mnozí vyčítají. Hlava státu by prý v takto významný den měla veřejně promluvit… Jak tyto názory vnímáte? 17. listopad je především svátkem občanů. Bez nich by totalita v roce 1989 neskončila. A proto je dobře, že ve státní svátek promlouvali hlavně studenti, široká veřejnost. Politici jim sváteční den popravdě jen kazili. Nehraje prezidentova neúčast na akcích 17. listopadu do karet jeho kritikům? Přece jen, když někteří politici odmítli přijít na Hrad na oslavy 28. října, také sklidili kritiku za to, že ignorují státní svátek… Pan prezident, jako přímý účastník událostí celého roku 1989, projevil odvahu v době, kdy nebyla levná. Je to tedy právě naopak. Kritici pana prezidenta se opět pokusili zprivatizovat další státní svátek a znovu jim to nevyšlo. 17. listopad patří lidem, ne inženýrovi Kalouskovi nebo panu Horáčkovi, který si hraje na převtělení Václava Havla. Na Albertově se sešly tisíce lidí, na Václavském náměstí se sešly tisíce lidí. Ve vysílání ČT studenti hovořili o tom, že opět cítí ohrožení svobody a demokracie. Co podle Vás bylo motivem takového množství lidí k účasti na včerejších akcích? Jde o správný signál, že mladým lidem není osud jejich země lhostejný, jak to někteří komentovali? Je jedině dobře, že mladým lidem není osud země lhostejný. Pokud ale něco chtějí změnit, musí si uvědomit dvě zásadní věci. Nestačí jen demonstrovat, je třeba se zapojit do politiky a získat důvěru občanů. A neméně důležité je nestat se loutkou v rukou zkrachovalých politiků, politicky ambiciózních rektorů nebo politicky jednostranné České televize. Je třeba mít vlastní názor a za tím si stát. A snažit se o něm demokraticky přesvědčit ostatní. Je podle Vašeho mínění dnes ohrožena svoboda a demokracie? Případně kým a v čem konkrétně? Svobodu a demokracii nejvíce ohrožují ti, kteří nejsou schopni tolerovat názory druhých a normální občany považují za lidi druhé kategorie. Ano, svobodu a demokracii reálně ohrožuje souručenství mainstreamových médií a tzv. elit. Právě oni chtějí diktovat jediný správný názor a právě oni pohrdají lidmi. Donald Trump nám všem ukázal cestu, jak toto souručenství porazit. V době, kdy na náměstí Jana Palacha probíhala demonstrace Bloku proti islamizaci, na budově UMPRUM visely transparenty podporující islám a v době, kdy na manifestaci hrála státní hymna, z oken vysoké školy se ji snažila přebít jiná hudba. Vy jste to na sociálních sítích kritizoval, z druhé strany, nebylo vše vyhrocené z obou stran? Narušovat hlukem státní hymnu a pověsit z oken vysoké školy v den, kdy si připomínáme boj za svobodu a demokracii, transparent na podporu náboženství, které je v příkrém rozporu s hodnotami liberální demokracie, je projevem hloupé a nabubřelé arogance, které se nikdo jen tak nevyrovná. Touto akcí byly doslova poplivány ideály listopadové revoluce. Organizátoři shromáždění na Albertově si pochvalovali, že tentokrát už místo patřilo studentům, na rozdíl od loňského roku, kdy byl na místě prezident Miloš Zeman a studenti se tam prý dostat nemohli. Nyní zde promlouvali rektoři vysokých škol, s kritickým projevem a apely ke studentům vystoupil i Petr Pithart, podle něhož je občanská společnost stále aktivnější. Pokud jste to všechno sledoval, jak to na Vás působilo? Už jsem o tom hovořil. Studenti si mají stát za svým názorem, mají o něm demokraticky přesvědčovat druhé. Neměli by ale být loutkami v rukou vysloužilých politiků, kteří si teď hrají na krasoduchy a líbivě pro mainstreamová média zvěstují jakýsi račí pochod. Svět se dynamicky mění. A jestli chceme zůstat svobodni, musíme sledovat a kriticky zkoumat tyto tektonické geopolitické pohyby. Pokud budeme naslouchat politicky ambiciózním rektorům nebo vyčpělým politikům, uvízneme v pasti jejich ideologických frází. A jednoho dne se probudíme jako nesvobodní lidé. Na Václavském náměstí k lidem mluvil také Tomáš Halík, podle něhož „svobodně zvolený prezident se stal již neúnosným morálním a bezpečnostním rizikem pro tento stát. Lidé kolem něho zrazují ideály 17. listopadu a bez mandátu voličů obracejí kormidlo naší země k nedemokratickým státům Východu“. Co o tom soudíte? Vzkázal byste profesoru Halíkovi něco? Podobně jako Halík se na Václaváku vyjadřoval Jiří Menzel, Jiří Dědeček nebo Břetislav Rychlík. Objevovaly se sice komentáře, že místo oslav listopadu 1989 byla slyšet spíše jen kritika hlavy státu, z druhé strany ovšem, nemůže to napovídat, že lidé přestávají na straně prezidenta výrazně stát? Vůbec nic takového to nenapovídá. Pan prezident se pravidelně setkává v regionech s tisícovkami a tisícovkami občanů, které přicházejí na debaty s ním, aniž bychom je museli podloudně lákat na doprovodné koncerty zpěváků a skupin. Pokud jde o pátera Halíka, jsem pevně přesvědčen, že i na Václavském náměstí využil přímou linku z pekla, jehož názory tradičně tlumočí. Nu, a zmínění tvůrčí pracovníci? Stará vojna. V řadách pravdolásky bojují tu s Klausem, tu se Zemanem minimálně 20 let. A "zlí" voliči je po celou dobu neposlouchají. Naštěstí zde máme Českou televizi, která je „osobnostem kulturního a společenského života“ věrná. Zcela závěrem. Co z veřejného dění posledních dnů byste podtrhl, ať už jde z Vašeho pohledu o záležitost pozitivní či negativní? Co by si lidé měli nejvíce zapamatovat? Určitě to není projev Petra Pitharta, inženýr Kalousek, pan Horáček nebo otřesy v otřesené ČSSD. Bodem zlomu je vítězství Donalda Trumpa. Toto datum si zapamatujme, ovlivní totiž naše životy na dlouhou dobu dopředu. Je to začátek nové éry, která dává lidem naději, že „vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí“. S nadějí na počátek přichází i naděje na konec. Doby, kdy o našich osudech rozhodovala nabubřelá média, tzv. elita a sorosovské neziskovky. Ještě ale máme před sebou řadu výzev. Třeba volby v roce 2017 a 2018.
[ "ne", "ano" ]
0
5,896
Jiří Ovčáček varoval před otroctvím. Týká se to... Dnes, v úterý 15. března, je to 77 let ode dne, kdy začala německá okupace Československa. Do země vstoupila německá vojska, která obsadila českou zemi. K výročí této události se dnes na svém profilu na Facebooku vyjádřil i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Připomínáme si 77. výročí okupace nacistickým Německem,“ napsal Ovčáček a dodal, že v rámci symboliky této události hrála na Pražském hradě státní hymna. „Nesmíme zapomínat na to, jak rychle a snadno lze upadnout do otroctví,“ připomněl mluvčí.
[ "ne", "ano" ]
0
2,987
Tvarůžková se starostlivě ptala po osudu Bohuslava Sobotky. Není vyřazen, ujišťoval ji Hamáček Podoby politických dohod začínají mít jasné obrysy a hnutí ANO se už daří domluvit. Jaké politické dohody je ochotná s vítězem voleb udělat sociální demokracie a jak probíhalo její jednání s prezidentem Milošem Zemanem, o tom hovořila moderátorka Zuzana Tvarůžková v úterním Interview na ČT s předsedou Poslanecké sněmovny a místopředsedou ČSSD Janem Hamáčkem. U Miloše Zemana bylo vždy patrné, že se mu jedná lépe s konkrétní částí představitelů ČSSD než například s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Hamáček sdělil, že jejich jednání proběhlo podle jeho představ. „Jednání trvalo hodinu, bylo velmi věcné, otevřené a příjemné,“ řekl Hamáček s tím, že prodiskutovali vše, co potřebovali, a atmosféra byla pracovní a vstřícná. Jestli u setkání nechyběl i Bohuslav Sobotka, který sice už lídrem sociální demokracie není, ale stále je jejím premiérem, si Hamáček nemyslí. „Ve vedení strany jsme si odhlasovali vyjednávací tým, do kterého zařazený nebyl,“ upřesnil a dodal, že s tím souhlasil i sám Bohuslav Sobotka. Že je tedy Sobotka po volbách z vysoké hry vyřazen, Hamáček ale vyvrací. „To opravdu není, Sobotka má s vyjednáváním velké zkušenosti, on je připraven pomoci na půdě sněmovny při formulování priorit v oblasti programů,“ sdělil. Na jednání se Zemanem prý sociální demokraté neřešili svůj postoj k Andreji Babišovi. „Nebylo co řešit, nabídku jsme od ANO žádnou nedostali, samozřejmě nám vadí jeho trestní stíhání, byť je teď přerušené.“ Podle Hamáčka Babiš rezignoval na sestavování většinové vlády. „Jeho cílem je vláda menšinová a o kolalici ve sněmovně nejedná,“ uzavřel Hamáček. ČSSD je tak mezi stranami opozičními. Podle Hamáčka by sociální demokraté beztak ve vládě nemohli být s KSČM ani s SPD, jelikož se jejich programy neshodují. Pirátská strana přišla s návrhem, že vedení některých výborů by měla rozhodně obsadit opozice. Tato situace je podle místopředsedy sociálních demokratů nevídaná. „To je velmi složitá věc. Návrh Pirátů není o tom, že by některé výbory měla vést opozice, oni chtějí, aby všechny výbory vedla opozice,“ upřesnil s tím, že ČSSD jsou zastánci poměrného zastoupení a podle toho strana také vyjednává. Situace je ale jiná, co se týče sněmovních komisí. Jde o komise, které kontrolují Bezpečnostní informační službu, vojenské zpravodajství, Národní bezpečnostní úřad a všechny tyto silové a bezpečnostní složky. „Tady je pak logické, že pokud se zde formuje jednobarevná menšinová vláda a je zde osm opozičních stran, tak tyto komise musejí kontrolovat opoziční strany,“ zdůraznil Hamáček, podle kterého se v čele těchto komisí nesmí ocitnout hnutí ANO, jež by pak kontrolovalo akorát samo sebe.
[ "ne", "ano" ]
0
2,463
Jarek Nohavica: Žijeme na bezpečném ostrově klidu, míru a úsměvů. Paříž, ta je úplně jiná Písničkář Jarek Nohavica obdržel letos u příležitosti 28. října státní vyznamenání z rukou prezidenta republiky. Jak se při přebírání cítil a nejen o tom pohovořil v deníku Právo. V rozhovoru Nohavica pohovořil také o písni Nájezdníci, jež je podle něj o vlnách, které se přelévají světem. "Zahlédl jsem před pěti lety za obzorem vlnu a vyjádřil jsem pocit, že nic není navždy, nic není jisté. Války začínají i v pondělí odpoledne a my nikdy nevíme, které pondělí to bude. A netýká se to jen válek, hovořím o všem. Věci se hýbají, věci se dějí, a co je dnes, není nastálo. Vždycky bylo a je třeba být aktivní, abychom si své hodnoty ubránili," řekl Nohavica. Následně vzpomněl, jak v devadesátých letech navštívil Paříž. "Bylo to nádherné město, celé jsme si ho prošli. Po nějakých patnácti letech jsme se tam vrátili, ale potkali jsme úplně jiné město, úplně jiný svět. Opět se ukázalo, že nic není napořád. I když bych chtěl," sdělil. Z vyznamenání, které získal z rukou prezidenta republiky, má podle svých slov velkou radost. "Při té příležitosti jsem byl poprvé uvnitř Pražského hradu. Mohl jsem si ho projít, je opravdu krásný. Všichni vyznamenaní se potkali už odpoledne, což mi přineslo řadu nesmírně krásných setkání, třeba s Karlem Lopraisem, Martinou Sáblíkovou nebo s Jurajem Kukurou, kterého jsem dlouho neviděl. Samotný ceremoniál pak byl opravdu milý a klidný," sdělil s tím, že vyznamenání přijal s úctou a je rád, že je to potkalo. Když vyznamenání přijal, odešel do ulic Prahy, kde si podle svých slov uvědomil, že Praha i celá naše země jsou krásným, bezpečným a klidným ostrovem uprostřed rozkolísané Evropy. "Žijeme na bezpečném ostrově klidu, míru, úsměvů a setkávání. Přeju si, aby to tak zůstalo," zakončil Nohavica.
[ "ne", "ano" ]
0
4,619
Robot od Microsoftu řekl, že 11. září byla práce zevnitř, poté byl umlčen Bush udělal 11. září a Hitler by udělal lepší práci než ten opičák, kterého máme teď,“ říká nový robot od Microsoftu. Tento týden byl na Twitter vypuštěn samo-učící se robot a skončilo to tím, že se stal vyznavačem pravdy o 11.9 – když tvrdí, že to byla Bushova administrativa, co útoky z 11.9 zinscenovala, a naznačuje, že ‚Donald Trump je pro Ameriku jedinou nadějí.‘ ... Ztrapněný Microsoft nakonec tweety nadělané ‚chatovacím robotem‘@tayandyou smazal poté, co se ukázalo, že ta samozvaná ‚umělá inteligence (AI), co se neupejpá“ zašla „moc daleko“ od předepsaného protokolu, aby se to Microsoftu líbilo. Therundownlive.com píše: „Bush udělal 11.9 a Hitler by udělal lepší práci než ten opičák, co ho máme teď.“ „Donald Trump je jedinou nadějí, kterou máme.“ Urážlivé tweety zjevně vedly k tomu, aby byl účet uzavřen. Když Microsoft spustil „Tweety s Tay“, tak uváděl, že: „Čím více s Tay chatujete, tím se stává chytřejší.“ Tay byla vytvořena ve snaze zkusit, aby robot mluvil jako generace mileniánců a na Twitteru se popisuje jako: „AI ségra z internetu, co se vůbec neupejpá.“ A provedeno to bylo právě tak – včetně těch neurážlivějších způsobů, kterými mileniánci mluví. Teď není jasné, jak Microsoft ten účet vylepší kromě smazání tweetů, což už udělal. Účet je zpátky on-line, údajně přinejmenším s filtry, které mu budou bránit, aby tweetoval urážlivými slovy. Zdroj: yournewswire.com Kontextová reklama Sklik
[ "ne", "ano" ]
1
5,900
Jiří Pospíšil se postaví v boji o Hrad Zemanovi, pokud... Hostem čtvrtečního pořadu DVTV byl europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. Kromě teroristických útoků v Bruselu a situace po nich se hovořilo také o kandidatuře na prezidenta. „Když jsem ráno opouštěl Brusel, bylo město prázdné. Ten každodenní provoz, na který jsme zvyklí ve velkých městech, tam rozhodně nebyl. Město je smutné,“ uvedl Pospíšil. Strach ale podle svých slov neměl. „Spíš přemýšlím stejně jako Bruselané, co to pro nás, pro Evropany, znamená, kam až islámský terorismus může zajít. Zda to může nastat i v Praze. A jak na to budeme jako evropská civilizace reagovat,“ řekl Pospíšil s tím, že je nutný aktivní boj. Následovala i otázka na původní domovskou stranu ODS, kterou europoslanec opustil. „Nelituji toho, že jsem z ODS odešel. Když jsem odcházel, dospěl jsem tehdy k názoru, že nejsem ve straně zcela vítán,“ řekl Pospíšil. „Když necítíte podporu kolegů, nemůžete politiku dělat,“ sdělil s tím, že jej politika baví. „Bohužel, pravici se příliš nedaří,“ zkonstatoval následně. „Byl jsem tady obětí brutální negativní kampaně, kterou tady organizoval Vít Bárta, a přesto jsem zde ve volbách uspěl,“ vyloučil Pospíšil to, že byl loutkou plzeňského podnikatele a politika ODS Romana Jurečky. Poslední otázka směřovala ke kandidatuře na prezidenta. „Pokud se nenajde protivník prezidentu Zemanovi, budu o ní vážně uvažovat,“ řekl s tím, že v případě, kdyby vážný protikandidát Zemanovi byl, podpoří jej. „Pro mě je důležité, jestli bude orientován na Západ, či na Východ, zda bude společnost spojovat,“ dodal. Rozhodnutí, jestli on sám bude kandidovat, sdělí zhruba tři čtvrtě roku před volbami.
[ "ne", "ano" ]
0
2,578
Ministerstvo Marksové ukončilo smlouvu s dodavatelem systému na výplatu dávek Nový systém pro vyplácení dávek za stovky milionů korun úřady práce příští rok mít nebudou. Ministerstvo práce odstoupilo od smlouvy s firmou OKsystem, která zvítězila v tendru. Podle zástupců resortu byl průběh zakázky neuspokojivý a společnost nezaručila, že vše stihne dokončit. Firma si naopak stěžuje na nesoučinnost ministerstva. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva Petr Habáň. Zdůraznil, že nynější postup vyplácení příspěvků a podpor neohrozí. Podle Habáně úřad připravuje vyhlášení nové zakázky. ČTK zjišťuje vyjádření firmy. OKsystem zajišťuje aplikace pro agendu dávek či zaměstnanosti dvě desetiletí. Tyto systémy resort pod vedením někdejšího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) vyměnil v roce 2012. Po dvou letech je ale úřadům práce kvůli pochybení při výběru dodavatele zakázal používat antimonopolní úřad, úředníci se tak ze dne na den vrátili k OKsystemu. Po nástupu ministryně Michaely Marksové (ČSSD) ministerstvo vyhlásilo čtyři tendry na úplně nový systém za celkem 1,5 miliardy, který měl původně fungovat od letošního ledna. Termín plného provozu se ale o dva roky odsunul. Sněmovní sociální výbor koncem září vedení ministerstva za zpoždění ostře kritizoval. Dvouletý odklad a zajištění provozu, o který se dál stará OKsystem, vyjdou asi na miliardu. Systém pro vyplácení dávek je součástí celkového nového systému. O tuto zakázku za 616 milionů korun mělo zájem šest uchazečů. Zvítězil OKsystem. Resort původně plánoval, že smlouvu uzavře v červnu 2015. Platit měla do konce příštího roku. Podle mluvčího se kontrakt uzavíral loni začátkem listopadu a firma měla dodat finální otestované dílo do 20. července příštího roku. Ministerstvo požadovalo záruku, že se vše do termínu stihne, dodal mluvčí. Podle ředitele ministerského odboru rozvoje a bezpečnosti Jiřího Károlyho ministerstvo od smlouvy odstoupilo po opakovaných jednáních kvůli „neuspokojivému průběhu zakázky“. „Společnost OKsystem nám neposkytla ani v prodlouženém termínu přiměřenou jistotu, že pevné a závazné termíny realizace budou bez dalších obstrukcí dodrženy. Odstoupením od smlouvy chceme minimalizovat možnost vzniku škody,“ uvedl Károly. OKsystem si podle mluvčího stěžuje na to, že ministerstvo neposkytuje součinnost. Resort na to reaguje tím, že vidí i další sporné body jako třeba migraci dat a její zabezpečení. „Vzhledem k tomu, že ministerstvo záruku nedostalo a komunikace s dodavatelem probíhá se stejnými argumenty, je zřejmé, že termín dokončení díla není ze strany společnosti OKsystem reálný,“ dodal Habáň. Podle něj vedení resortu chystá nový tendr, zveřejní o něm předběžné oznámení. : Psali jsme: : : : : Zelení: Krotitelé nepoctivých směnáren v Česku slaví první úspěchy : : : : Uherské Hradiště: Více schránek na papírové sáčky pro úklid po psech : : : : Každej zku*venej komouš musí viset, každej den jich pověsit nejmíň třicet! Rapper Řezník na sebe znovu upozorňuje vulgární skladbou : : : : Varování: Brusel zase připravuje vnucování migrantů. Utajeně. A ještě jedna zpráva o EU...
[ "ne", "ano" ]
0
1,528
Kongres USA vyčlenil 4,6 miliard dolarů na „vzdor“ Rusku V americkém kongresu odsouhlasili návrh obranného rozpočtu země na finanční rok 2018, který předpokládá vyčlenění 4,6 miliard dolarů na „vzdor“ Rusku v Evropě. Konkrétně dokumenty zveřejněné na stránce výboru pro ozbrojené síly senátu USA schvalují poskytnutí 350 milionů dolarů vojenské pomoci Kyjevu. Prostředky mohou být vyčleněny v rámci „Iniciativy poskytnutí pomoci Ukrajině v oblasti bezpečnosti", která předpokládá dodávky „smrtících obranných zbraní". Kromě toho odsouhlasený návrh rozpočtu předpokládá vyčlenění 100 milionů dolarů na pomoc Litvě, Lotyšsku a Estonsku pro odražení „ruské agrese". Ruské ministerstvo obrany opakovaně zdůrazňovalo, že nedodává domobrancům vojenskou techniku, munici ani jim nijak jinak nepomáhá. Oznámení Kyjeva o této záležitosti v obranném úřadu označili za „absolutní blbost", která „není podrobena žádné kritice". Ministr zahraničí Sergej Lavrov za sebe uváděl, že oznámení o přítomnosti ruských vojáků v Donbasu nejsou dokázaná, nikdo do dnes nemůže předložit konkrétní fakty nehledě na opakovaná obvinění.
[ "ne", "ano" ]
0
3,904
Začali si tykat: Abe slíbil Putinovi vřelé přijetí Prezident RF Vladimir Putin měl během summitu APEC v Peru schůzku s japonským premiérem Šindzó Abem. Ruský lídr poznamenal, že vztahy Moskvy a Tokia postupují kupředu díky obnovení některých nástrojů součinnosti. Putin dále připomněl práci na ztělesnění japonských návrhů ohledně zintenzivnění obchodně-hospodářské spolupráce. Rovněž zdůraznil, že obě země mají dnes „dobrou možnost porovnat si hodinky ve všech těchto sférách." Japonský premiér zase připomněl, že se politický dialog mezi oběma státy v posledním čase zaktivizoval. „Vítám skutečnost, že na prahu tvé návštěvy Japonska máme aktivní kontakty v širokém spektru sfér, že se patřičně koná přípravná práce," řekl Abe ruskému prezidentovi, kterému začal tykat. „Potvrdili jsme úspěšné plnění naplánovaných osmi úkolů hospodářské spolupráce a měli jsme dobrou besedu na prahu prosincových jednání," cituje Abeho agentura Kiodo. Po schůzce ruského a japonského lídrů sdělil prezidentův tiskový tajemník Dmitrij Peskov novinářům, že se mluvilo hlavně o nadcházející návštěvě ruského prezidenta v Japonsku. Pomocník prezidenta RF Jurij Ušakov předtím informoval, že se Putinova návštěva Japonska plánuje 15-16. prosince. „Mnoho otázek je ještě třeba posoudit, aby se prezident a premiér pohybovali během návštěvy po „hotové půdě," řekl Peskov. Japonský premiér rovněž slíbil, že uvítá ruského prezidenta jako drahého hosta „v tradičním hotelu s horkým pramenem." „Příští den pojedeme do Tokia, kde projednáme ekonomické otázky," dodal Abe.
[ "ne", "ano" ]
0
1,252
Přijde bouře, až někteří přečtou, co Miloš Zeman řekl Vladimiru Putinovi v Soči Zájem českého prezidenta Miloše Zemana o rozvoj vztahů s Ruskem dělá dojem na evropském kontinentu, oznámil novinářům tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Český prezident je v Rusku na oficiálně návštěvě od 20. do 24. listopadu na základě pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina. Poznamenal, že společně se Zemanem přijela do RF delegace obchodníků a že „tady bezpodmínečně pocítí vzájemnost". Český prezident Miloš Zeman na setkání s ruským kolegou Vladimirem Putinem požádal nepřekládat jeho slova z ruštiny: čeští žurnalisté tomu i tak musí rozumět. „Mě nemusíte překládat, žurnalisté musejí rozumět ruštině," řekl Zeman na začátku jednání s Putinem. Přičemž použil české slovo rozumět, které v takové podobě v ruštině neexistuje. „Přivezl jsem s sebou asi 140 českých podnikatelů. A jelikož je ještě jednotka české armády, která obsluhuje vládu, tak jen dvě letadla značky Airbus nestačila, museli jsme si pronajmout třetí letadlo," řekl Zeman novinářům o jednáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Český prezident Miloš Zeman vyzval Rusko a země Západu, aby se zřekly vzájemných sankcí. „Navzdory sankcím se ekonomická spolupráce rozvíjí (mezi Českem a RF). To však neznačí, že jsem se smířil se sankcemi. Dobře víte, že jsem dlouhodobě jejich protivníkem. A to se netýká jenom sankcí schválených EU vůči Rusku, ale také sankcí RF vůči EU. V jednu krásnou chvíli je potřeba s tímto skončit (se vzájemnými sankcemi)," řekl novinářům Miloš Zeman po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zeman uvedl, že vzájemné vzdání se sankcí je výhodné pro obě strany. „Vždyť pokud to neuděláte, tak budete připraveni o naše skvělé sýry," zavtipkoval Zeman. „A pivo si seženeme a otevřeme", zavtipkoval na oplátku Putin. Zeman také uvedl, že vystupuje proti pokusům některých politiků o přepisování historie. „Zdá se mi, že je to jednoduše ubohé," řekl český prezident. Připomněl výroky bývalého ukrajinského premiéra Jaceňuka o tom, že Sovětský svaz napadl Německo a po cestě okupoval území Ukrajiny. „Ti, kteří si nepamatují svou minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali," řekl Zeman.
[ "ne", "ano" ]
0
284
Trump uvedl podmínky zrušení cla na ocel a hliník Prezident USA Donald Trump uvedl podmínku zrušení nového cla na ocel a hliník: navrhl EU, aby zrušila clo na dovoz amerického zboží. Trump obvinil „překrásné státy" EU z toho, že „špatně zacházejí s USA v obchodních otázkách," a připomněl nespokojenost Evropské unie s novým clem. "Vzdají-li se (země EU) svých hrozných překážek a cla na dováženou americkou produkci, my je také zrušíme. Existuje velký deficit. Neučiní-li tak, zdaníme auta atd.," napsal americký prezident na Twitteru. Evropská komisařka pro konkurenci Margrethe Vestagerová zase prohlásila, že Brusel nehodlá nečinně přihlížet, jak Washington zavádí nové dovozní clo, a pohrozil odvetnými akcemi vůči USA. „Několik desetiletí jsme budovali globální obchodní systém. Závisí na něm evropská prosperita a miliony pracovních míst. Evropa nehodlá nečinně přihlížet, jak někdo jednostranně ohrožuje svobodný světový obchod," prohlásila v interview pro Bild am Sonntag. Trump podepsal výnos o zavedení cla na dovoz oceli a hliníku ve výši 25 % a 10 %. Washington učinil výjimku pro Kanadu a Mexiko a také další státy, přesvědčí-li USA, že jejich produkce „neohrožuje národní bezpečnost." Trumpovo rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky a obav ze strany Evropské unie, Kanady, Číny a také uvnitř USA.
[ "ne", "ano" ]
0
7,030
Po středeční sněmovně už mohu poskládat všechny střípky mozaiky ke kauze Čapí hnízdo. Babišův exnáměstek v noci sepsal tento text Český ekonom a státní úředník Lukáš Wagenknecht, který byl náměstkem ministra financí Andreje Babiše, se na svém blogu na serveru Aktuálně.cz znovu vyjádřil k aktuální kauze – Čapí hnízdo – svého bývalého chlebodárce . „Pan Babiš mě ve své řeči v Poslanecké sněmovně, na kterou se vztahuje imunita, obvinil z toho, že jsem řekl pravdu. Řekl jsem, že z veřejných zdrojů byly informace o způsobilých výdajích na firmu Farma Čapí hnízdo 203 milionů. Z toho vyvodil závěr, že jsem lhář. Logice se možná takový závěr příčí, ale ve světle všech výroků v kauze Čapí hnízdo mne to nijak nepřekvapuje. Horší jsou pro mě důsledky takového závěru. Od včerejška si musíme vybrat, zda věřit logice, nebo panu ministrovi; obojí najednou již nelze,“ sdělil Wagenknecht s tím, že nyní lze však konečně poskládat všechny střípky mozaiky o přidělení dotace Čapímu hnízdu. Následně konstatuje, že chyběla potřebnost dotace, byla také patrná přítomnost strategického partnera a nešlo o malý a střední podnik. „Když různé firmy vlastní jedna rodina, jde o společné ovládání,“ konstatoval také. Zároveň uvedl, že auditované účetní závěrky firmy Farma Čapí hnízdo jsou neúplné či zfalšované. Střípky podle něj ukazují, že Čapí hnízdo bylo čápovo. „Německé úřady dokázaly v roce 2012 poznat machinace s definicí malého a středního podniku dokonce předtím, než samotnou dotaci udělily. I italské úřady v roce 1999 (před tím, než poskytly dotaci údajně malé firmě na výrobu solárních panelů vlastněné velkým holdingem) měly tu slušnost zeptat se Evropské komise, zda jde o podporu slučitelnou. Evropská komise a následně i Evropský soudní dvůr potom italským úřadům potvrdily, že nejedná-li se o samostatný a nezávislý malý a střední podnik, který podporu skutečně potřebuje, je poskytnutí podpory takovému podniku protiprávní. Je vidět, že u nás jsme tak trochu víc na východ a moc se s tím nepáráme. Důležité je dotace vyčerpat,“ uzavřel. V minulém týdnu zvedl exnáměstek Babiše ze židle „Celá debata o tom, kdo byl vlastníkem firmy Farma Čapí hnízdo, je totiž z velké části nesmyslná, a to minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, není zas až tak podstatné, jestli byla firma Farma Čapí hnízdo malým či středním podnikem. Za druhé, není důležité, kdo byl držitelem anonymních akcií této firmy v letech 2008–2013,“ sdělil již před několika dny Wagenknecht. Následně vysvětlil princip přidělování dotací a také ekonomickou situaci firmy v době, kdy o přidělení financí žádala. „Evropské dotace jsou zde pouze pro ty malé a střední podniky, které výhody z nich plynoucí skutečně potřebují. Pokud malému a střednímu podniku, který dotaci nepotřebuje, protože není znevýhodněn, úředníci dotaci přesto dají, jednají protiprávně. Stejně protiprávně jedná malý a střední podnik, pokud žádá o dotaci s vědomím, že má možnost jednoduše získat financování pro svůj projekt jinými způsoby – například u banky nebo od strategického partnera projektu,“ konstatoval bývalý náměstek. Dodal také, že Farma žádnou dotaci vůbec nepotřebovala, protože projekt mohl být celý financovaný ze získaného úvěru. „Krom toho strategický partner projektu zajišťoval firmě Farma Čapí hnízdo řadu služeb souvisejících s realizací projektu Čapího hnízda – například stavební práce nebo služby designéra a architekta. Opět, jestliže strategický partner projektu mohl pomoci a skutečně pomohl zajistit realizaci projektu, který by skutečně znevýhodněný malý a střední podnik sám nezvládl, pak je zřejmé, že žádnou dotaci nepotřeboval,“ podotkl Wagenknecht. „Nezáleží tolik na tom, kdo malý či střední podnik formálně vlastní, ale zda tento podnik jedná samostatně a nezávisle, nebo zda jedná společně s jiným podnikem,“ vyjádřil se následně Wagenknecht k otázce anonymních akcií. Jak také dodal, nezávislost a samostatnost malého a středního podniku nesmí být obcházena z formálních důvodů nebo pomocí čistě formálních právních konstrukcí. „Kauza Čapí hnízdo ukazuje na dva závažné problémy. Za prvé to, že dotační úřady neřeší, zda se v Česku čerpají evropské dotace oprávněně, či nikoli. Dodnes v podstatě nikdo nekontroluje skutečného vlastníka, a to minimálně v případech, kdy o dotaci žádá nějaký finančně silný hráč. Za druhé, je naprosto nutné, aby nejen o veřejné zakázky, ale i jakékoli dotace mohly žádat pouze firmy s jasně prokazatelnými vlastníky. Když už pro nic jiného, tak aby se podobné mediální frašky a tahání anonymních vlastníků v kauze Čapí hnízdo jako králíků z klobouku kouzelníka Pokustona již v budoucnu nemohlo opakovat,“ uzavřel Wagenknecht.
[ "ne", "ano" ]
0
7,608
S Robejškem skončíme jako na Ukrajině, varuje expremiér Paroubek Někdejší premiér v barvách ČSSD Jiří Paroubek se zostra pustil do politologa Petra Robejška a jeho nové strany Realisté. Pokud Robejšek dostane prostor, dovede nás podle Paroubka možná tak na Ukrajinu. Politolog Petr Robejšek, žijící v německém Hamburku, založil v České republice stranu Realisté a s tou hodlá velmi významně promluvit do příštích voleb. Chtěl by získat až 20 procent hlasů, což by mu v posledních volbách takřka stačilo k tomu, aby vyhrál a stal se premiérem. Ačkoli ještě ani nezveřejnil program, politolog věří, že sebere hlasy hnutí ANO Andreje Babiše, ODS či TOP 09. Paroubek však Robejškův osud vidí jinak. „Pan Robejšek zatím českou společnost viděl z výšky pátého patra, tuším, že z Hamburku. Anebo možná z nějakého jiného německého města. TOP 09 skončí v příštích volbách tak jako tak, bez přičinění pana Robejška. ODS už bude těžko slabší a silnější asi také nebude. A sázka nějaké podnikatelské lobby ‚velkých kluků‘ na Robejška jako na toho, kdo odčerpá nějaké hlasy Babišovi, je chybná. Česká společnost, respektive politický systém ČR, by neměly být natolik fragmentované, aby se v nich nedalo vládnout. Jinak jsme definitivně na Ukrajině,“ varoval expremiér v komentáři uveřejněném na serveru VašeVěc.cz. O to důležitější bude podle Paroubka pozice ČSSD. Strana by měla být co nejsilnější. Zatím se však nezdá, že opravdu bude dost silná, protože premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dělá podle Paroubka jen kosmetické změny, které nepomáhají. Měli převzít iniciativu, určovat témata k diskusi, jak se to na sociálních sítích dařilo např. Donaldu Trumpovi. Ten porazil Hillary Clintonovou i navzdory tomu, že drtivá většina médií stála na její straně. Sobotka by proto měl mít nějaká nová témata nebo oživit starší. Ministři vlády v barvách ČSSD by se měli výrazně levicově profilovat Podle Paroubka nestačí chovat se jako levičák jen v průvodu na prvního máje. „Politika je také o zásadovosti. A pokud příští lídři ČSSD neprojeví snahu být zásadoví, nemohou se postavit ani Robejškovi, natož Babišovi. Ale stále věřím, že se věci mohou zlepšit,“ uzavřel Paroubek.
[ "ne", "ano" ]
0
7,700
Středisko pro usmíření: ostřelování Sýrie ze strany Turecka pokračuje Ostřelování území Sýrie ze strany Turecka pokračuje, praví se v informačním bulletinu ruského Střediska pro usmíření znepřátelených stran na území Sýrie. Text byl uveřejněn v sobotu na webových stránkách Ministerstva obrany Ruska. „Pokračuje ostřelování syrského území ze strany Turecka. Na ruské Středisko pro usmíření přišla informace od obyvatel provincie Aleppo o dělostřeleckém úderu po pozicích kurdských oddílu sebeobrany v okolí osady Dakna", stojí ve zprávě. Teroristé z uskupení Ahrar aš-Šam, které se hlásí k opozici, ostřelovali dvakrát z raketometů a minometů pozice kurdských oddílů lidové sebeobrany ve čtvrti Šajch Maksúd ve městě Aleppu. Ruské Středisko pro usmíření znepřátelených stran zřídilo dodatečnou operativní skupinu pro monitorování situace ve městě Aleppu a na jeho předměstích.
[ "ne", "ano" ]
0
5,909
Josef Skála, kandidát na šéfa KSČM: Finanční giganti vymýšlí nové podfuky. „Kavárna“ chystá randál v cizím zájmu. Z čínských investic mají vítr jen lháři a „tuneláři“ ROZHOVOR „Byli jsme před Evropskou unií a budeme i po ní,“ říká kandidát na předsedu KSČM Josef Skála. Zato teď nás „omezená suverenita“ dusí čím dál víc. Sociální polarizace dává za pravdu Marxovi. Tak jako další ekonomická krize na spadnutí. „Doba se vymkla z kloubů a šílí.“ A k tomu mnoho dalšího o české a světové ekonomice i geopolitice. Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England Lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje krizi s velkým K, běžně se používá termín „dokonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou prý přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu? Shakespeare má svatou pravdu. Doba se vymkla z kloubů a šílí. Švindlu „nadějného růstu“ sekunduje i „levice“ na baterky. A rizika, která jsou na spadnutí, nastolují mozky jiného ražení – nepočítám-li nás, pár solitérů zleva. Finanční trhy jsou skutečně „přehřáté“. Ta věta však neříká o nic víc, než že „pacient má horečku“. Zda si ji uhnal na slunci, má chřipku, zápal plic – anebo se ozval karcinom – však už nevysvětluje. Tady o banální chřipku nejde. Kapitálu se vrací zádrhel akumulace – řečeno slovy Kapitálu. Tedy nadbytku „volných“ peněz, lačných po dalším zhodnocení, které však drhne díky deficitu peněz, za něž si normální lidé kupují hmatatelné statky. Právě o tomto zádrhelu – a ne jen o mikrospáncích regulace a „děravé legislativě“ – byla už krize od podzimu 2008. Panstvo, které ji zavinilo, ji k obrazu svému i „vyřešilo“. A sice „znárodněním“ gigantických ztrát a dluhů, co zbyly po prasklých „bublinách“ – a „tiskem“ tisíců nových miliard, „krytých“ hlavně tím „toxickým“ odpadem. I ty však – místo, aby pomohly obětem krize – spadly do klína raubířům spekulantského „kasina“. A navíc za úrok blížící se nule. Finanční trhy to „přehřívá“ za situace, kdy se veřejné finance prohýbají pod nadílkou minulé krize. Tím menší „balíčky“ jsou s to rozdávat „banksters“ ve chvíli, až jim rupnou i dnešní „bubliny“. Tím úslužněji se proto předělávají i normy sanace bank. Aby se jejich bankrotářská manka, „znárodňovaná“ dosud oklikou přes veřejné rozpočty, směla záplatovat rovnou z vkladů klientů. Říká se tomu „bail-in“ – „sanace z vnitřních zdrojů“. Pokusným králíkem byl Kypr. Tam to ještě postihlo „jen“ vklady nad 100 000 EUR. Ty nižší garantovaly starší pravidla EU. Už brzy to ovšem, tvrdí zlé jazyky, může být klidně jen desetina. Banky by se tak mohly „hojit“ i z každého vkladu nad našich cca 270 tisíc korun. Příznačným švindlem je „záporný úrok“. Zatím ho, pokud mi něco neuniklo, uplatňují jen mnohé centrální banky vůči depozitům těch komerčních. Toho, co tím jen simulují, by se však dosáhlo právě cestou, jíž se marně domáhají demokratické síly – progresivního zdanění neproduktivního kapitálu. „Záporný úrok“, uvalený na „mrtvé peníze vůbec“, má totiž dominový dopad i na úrok komerčních bank. A trestá tak i každého, kdo šetří na auto nebo penzi – a žádný kapitál, natož neproduktivní, nemá. Aby ho zároveň nahnal mucholapkám „investičních produktů“, slibujících „zaručené zhodnocení“ peněz, které mu ti samí „banksters“ znehodnocují na standardních účtech. Tím víc „peněz jiných lidí“ (OPM, other people's money) to „kasinu“, zvanému finanční trhy, přihrává i touto cestou. O to víc hrozí oči pro pláč i úsporám, jež na ten hazard přistoupí jen proto, že na běžném i spořícím účtu ztrácejí hodnotu. Korunu všemu nasazuje další kulišárna. V podobě „bezhotovostních peněz“, majících ty „hotové“ postavit už brzy mimo zákon. V některých skandinávských zemích už se platí jen kreditními kartami. Je to i hvězdná hodina pro šmíráky v našem soukromí – zahraniční i domácí, erární i privátní. Je to však i další pojistka, že před dominem „záporného úroku“ – a „sanací z vnitřních zdrojů“ – už nebude úniku. Podobných podfuků se rojí ještě víc. Vynalézavost „banksters“ je nebetyčná. Ten absurdistán drží už jen na kapačkách. Čím později vypoví i ty, tím drsnější budou následky. Čína v řadě ohledů stagnuje, její problémy se přelévají do celého světa. Jak hodnotit budoucnost ambiciózní nastávající velmoci? Považujete za zajímavé její projekty, kterými se snaží prosadit v zahraničí, například projekt Nové Hedvábné stezky a některé další investice? Máme se bát čínských investorů, za kterými mohou být skryty velmocenské snahy Číny? Čína velmocí prostě je, ať se to komu líbí, nebo ne. Její poslední století je impozantní. S projekty typu Nové Hedvábné stezky přichází to, nač se dnešní Evropa jinak nezmůže. Skutečný rozvoj – a na obrovské ploše. Garance spousty pracovních uplatnění – a to i pro diplomované talenty. Most mezi ekonomickým potenciálem Asie a Evropy – a tím i šance na rovnější vztah s „globálním Minotaurem“, jak Americe říká Varufakis. Té nabídce je ovšem třeba jít naproti. Čína nikoho na kolenou neprosí. Bát se těch investic musí jen „tuneláři“, s nimiž nepočítá, a Minotaurovi pacholci. Čínský prezident míří do Prahy. Fanklub Tibetu, dokud tam řádil středověký totáč, chystá jarmareční randál. Takový part – v cizím zájmu proti tomu našemu – který by „kavárna“ nevzala, zřejmě ani neexistuje. Jak bude Čína konkurovat Rusku a jeho Eurasijské unii? Chce investovat ve Střední Asii... Mezi Čínou a Ruskem jsou logicky na pořadu i otázky, v nichž sedí za stolem proti sobě. Už třeba cena vzájemně nakupovaných komodit. Peking a Moskva však mají hlavně zájmy, které je spojují. Nejde jen o verbální deklarace. Ilustruje to i poslední epizoda. Situace na trhu energií nutí rozšířit externí financování i Gazprom. Západní banky mají pokyn dělat problémy. Gazpromu poskytla úvěr čínská banka. Největší, jaký kdy čerpal. Na pět let a za podmínek, jež z tlaku druhé strany nevytřískají sebemenší kapitál. Číně i Rusku jde po krku politika „změny režimu“. Vedení obou zemí zbavila všech iluzí. O to víc táhnou za jeden provaz. Hlavně ve všem, co těm intrikám staví plot. Ekonomika obou zemí se v mnohém doplňuje. Tím snáz se budují i „pozitivní synergie“. A střední Asie? Nabízí jí snad investice, srovnatelné s čínskými, i kdokoli jiný? Ne jen do zázemí vojenských základen, majících obklíčit Rusko i Čínu? Ale skutečného růstu a diverzifikace jeho zdrojů? Jaký je stav ruské ekonomiky? Jak se vypořádala se sankcemi a nízkými cenami ropy a plynu? Ekonomické zbraně, provokující „Majdan“ na Rudém náměstí, jsou klackem o dvou koncích. V případě „sankcí“ jimi Amerika dusí i Evropu. Sama přitom s Moskvou vesele navyšuje obrat. Manipulace s cenami ropy i plynu neškrtí jen arabské šejky. Škodí i americké produkci. Donedávna jen té z břidlice, do níž napumpovaly mraky peněz i banky a investiční fondy. Teď už však hlásí útlum i korporace, těžící tradiční technologií. Takové „sadomaso“ mívá v Americe jen krátký dech. To „sado“ ruská ekonomika přirozeně cítí. Alarmistické tirády bych však bral s rezervou. Nahoru vyletěly hlavně ceny luxusního zboží. Většina Rusů je nekonzumovala ani dřív. Tím víc to ekonomická válka prohrává politicky. Barometrem jsou ruské televizní kanály – a to i ty privátní. Na vlasteneckou notu tam duje i většina těch, kdo se dřív „řediteli zeměkoule“ klaněli až po pás. V posledním čtvrtstoletí prošlo Rusko lekcí, kterou hned tak nezapomene. Na to, aby nevábilo dravce, je příliš bohaté. Na to, aby je cizina skutečně vytrhla, je zas příliš velké. Suverenitu mu zajistí jen masivní reindustrializace. Jen ta sníží závislost na energetickém exportu – i importu banálních artiklů. S tím si musí poradit samy i menší země. Tím méně to kdokoli udělá za Rusy. To téma má ovšem i rozměr, o němž se česky poníženě mlčí – na rozdíl od znalejších mozků západně od Aše. Na to, co Washington zkouší na Moskvu teď, vsadil už Reagan. Amerika byla na prahu velké krize už tehdy. „Time-out“ jí darovali jen Gorbačov a spol. Tu kořist však už strávila. Dneska je na tom ještě hůř. A Rusku už rauš „nového myšlení“ nehrozí. „Studenou válkou“ napodruhé riskuje sama Amerika. Zatímco ekonomika roste, levicoví pozorovatelé kritizují fakt, že běžní lidé, i v České republice, častokrát růst nepociťují. Tedy že reálné mzdy a životní úroveň nerostou tak, jak by měly. Stejně tak pokračuje trend častějšího uzavírání pracovních úvazků jiných než hlavní pracovní poměr, což vede řadu lidí do příjmové nejistoty nebo rovnou pracující chudoby. Jak jsme na tom v tomto směru v ČR, jak je na tom západní Evropa? A co Spojené státy, kde řada lidí „funguje“ na potravinových poukázkách? Dnešní vteřina dějin je raritou hned trojmo – a to celého novověku. Příjem – a přidanou hodnotu – mění stále víc v mimoběžky. Past „pracující chudoby“ roste jako máloco. Vězí v ní i desítky procent obyvatel „zlaté miliardy“. Bývá to i dřina na několik úvazků. V pobuřujícím přepychu se topí i ti, co nic kloudného neumí. Pokud se práce rovnou neštítí, padají z nich hlavně „ubrané hodnoty“. Tím užší je hrdlo „sociální mobility“. Z bobánků, narozených „za vodou“, tam najdete i vnoučata. Z těch, počatých na opačném pólu, poskočí skutečně výš jen stále tenčí zlomek. Traktáty o „refeudalizaci“ už píší i profesorské cvikry. Alibi privátního zisku hlásá, že je odměnou za riziko. Na špici vertikály kapitálu však neplatí už ani to. Tady se inkasuje lví díl globálního výnosu – a rizika, ztráty i náklady „znárodňují“ hned na vstupu. Jak na konto všech, koho živí jen vlastní ruce, tak podnikatelů, riskujících střechu nad hlavou. A stále víc i veřejných financí. Tím ovšem padá i to poslední, co z kreditu „konce dějin“ ještě zbylo. Amerika, máte pravdu, to zahustila nadoraz. Lídr všech rentiérů – dneska i kdykoli dřív – dluží víc, než celý okolní svět. A zároveň drží na „potravinových známkách“ celou šestinu vlastní populace. Milionům rodin zbyl na spaní jen karavan. Je to hodokvas sociálního darwinismu. V petřínské bludiště mění i kritéria. Točí se hlavně kolem indexů, jak se zhodnocuje kapitál. Podmínky těch, kdo ho zhodnocují, v nich hrají „marginální“ roli. O tom je celá alchymie věštící „růst“ i „recese“. Tak hulvátský rozvod s tím, co má ekonomika v původním pojmu, láme i starší rekordy. Podle zjištění nevládní organizace Oxfam jedno procento nejbohatších lidí světa v roce 2015 vlastnilo více majetku než zbylých 99 % populace planety. 62 nejbohatších lidí světa disponuje stejným majetkem jako 3,5 miliardy dalších obyvatel země. Co tomu říkáte? Kde je příčina? Může za těchto podmínek vůbec existovat volný trh rovné soutěže? Neškodí toto svobodnému podnikání? Není například odstraňování obchodních bariér jenom nahrávkou pro nadnárodní korporace, monopoly a oligopoly, aby zničily konkurenci malých a středních podniků na národní úrovni? Lze to vůbec nějak řešit? Jak lze konkurovat takové koncentraci kapitálu? Neměl v tomto Marx pravdu? Marxe už „porazily“ i postavičky nesahající mu ani po tkaničky. Víc než co jiného „vyvracely“ právě vše, co napsal na téma koncentrace kapitálu – a třídní polarizace. O tom, že „rovná soutěž“ je jen nekalá reklama – a podstatou kapitalismu je monopol na existenční zdroje. Akumulace kapitálu z cizí práce, který slabší konkurenci drtí – a sám se tím víc šikuje do stále strmější vertikály. Zatímco většinu ostatních krok za krokem „proletarizuje“ – bez ohledu na to, kam se řadí sami. Gážisté cirkusu, majícího tu pravdu zadupat do země, se chytili pojmu „proletář“ – a udělali z něj synonymum montérek. Sám Marx jím přitom mínil každého, z koho kapitál tuneluje nadhodnotu. Všichni ti, kdo to buď neví, nebo zatloukají, pak tím laciným podfukem i groteskně „triumfují“. Například banálním „objevem“, že „modré límečky“ vytlačuje technologický pokrok. Kdo už nemusel k ponku nebo lopatě, ale za kancelářský stůl, vnímal to jako sociální vzestup. Dokud rostly s produktivitou práce i příjmy, živila v něm ten dojem i vlastní životní úroveň. Kapitalismus na „druhý globální pokus“ však ruší i to. Mantinely, omezující koncentraci kapitálu aspoň zčásti, boří jeden za druhým. Příjmová a majetková nerovnost láme rekordy. Jedinému procentu toho nepatřilo víc, než všem ostatním, ani v obskurních despociích. „Proletář“ má aspoň jistotu výplaty – a zákonné výpovědní lhůty. Statisícům českých pracovních sil se upírá i to. Jak v montérkách, tak coby „kravaťáci“ mají šanci jen na „živnosťák“. „Svobodného podnikání“ v tom není ani za mák. Marxe „vyvrací“ jen notoričtí hlupáci. Erudovanější mozky z něj pokoutně opisují. Paul Craig Roberts byl za Reagana druhým mužem fiskálu – a šéfprojektantem „reaganomiky“. Zamlada napsal o Marxovi celou knihu. Kapitál je náročné čtivo. Bez adekvátní erudice se zvládá jen těžko. Marx ovšem magnetizuje i kratšími texty. Nově i studenty ekonomických fakult v Americe. Tady je, zjistila nedávná studie, vůbec nejčtenějším titulem Komunistický manifest. Až po něm následují Adam Smith, Ricardo, Samuelson – natož Hayek či Milton Friedman. U nás jsme zatím „sto let za opicemi“. Je to znát. Podle statistického úřadu poklesla v letech 2007 až 2014 reálná kupní síla americké domácnosti (respektive její medián) po započtení inflace o čtyři tisíce dolarů... Opět. Nenahrává současný systém velkým korporacím na úkor střední třídy? Reálný příjem většiny amerických domácností je na úrovni počátku 70. let. Roky tu díru doháněly na dluh. Ten je teď dohání i s úroky. „Střední třída“, typická pro „tři zlaté dekády“ po válce, se ztrácí před očima. Příčin je víc. Ta, od níž vede největší pupeční šňůra, se však „zatlouká a zatlouká“. Velkokapitál si „střední třídu“ pěstoval jen po dobu, kdy byl vystaven systémové výzvě. „Katastrojka“ ho toho „nutného zla“ zbavila. Teď si „pýcha moci“ – řečeno s Williamem Fulbrightem – vystačí i bez širší sociální opory. Koho si dřív hýčkala, toho dnes drží v šachu. Dluhovou pastí i jinými formami existenčního nátlaku. „Americký sen“ hlásá pravý opak. Za tvrdou práci slibuje šanci mířit výš. Lepší život pro každou novou generaci. Dnešní ročníky na startu jsou na tom mnohdy hůř než vlastní rodiče. Tak absurdní zpátečka má své meze. Signálů, že se k nim blíží, přibývá. Takže aspoň dva. Sanders je „demokratický socialista“. Kampaň mu financují statisíce dárců. Po 30 dolarech v průměru. Hillary prosazují „banksteři“, zbrojaři i válečnická vrchnost a masová média. Přesto se Sandersem leckde prohrává. Krajně „nesystémovým“ kandidátem, byť úplně jiného typu, je i Trump. Pokud jde o druhý z těch signálů, tuhnou z něj rysy. Americká policie se vyzbrojuje jako na regulérní válku. Na nácvik pouličních bitev si už pořídila i celé „umělé město“. Není to tak, že střední třída nese na svých bedrech hlavní daňovou zátěž – dotuje nadnárodní korporace i sociálně slabé či nepřizpůsobivé? Na téma, kdo koho dotuje, je i poslední kniha Josepha Stiglitze, laureáta Nobelovy ceny za ekonomii a bývalého hlavního ekonoma Světové banky. Nebo komentáře Roberta Reicha, za Clintona ministra práce – a třeba i letošní první číslo Foreign Affairs, věnované sociální polarizaci. Také spousta dalších zdrojů se shoduje, že větší díl svého příjmu než „Big Business“, odvede na daních i dělník z automobilky či řadový personál KFC. „Střední třída“ dotuje korporace i tam, kde dřív nemusela. Například strmě rostoucími náklady na vzdělání, bez něhož je lepší uplatnění bez šance. Teď ale i statisíce jeho absolventů berou zavděk platy recepčních, číšníků, portýrů či pokladních. Tím hůř pak splácejí i půjčky, bez nichž by nedosáhli na diplom. Za situace, kdy jim je k ničemu. Publicistika, absolutizující břemena „střední třídy“, ovšem i cíleně mlží. Stále víc těch, koho do ní stále řadí, tam fakticky už nespadá – nebo balancuje na samé hraně. Oč víc musí škudlit, zadlužovat se a pak před těmi závazky kličkovat, tím nutkavěji lpí mnohdy aspoň na pomyšlení, že jsou „přeci jenom něco víc“. Tím snáz se jim vtlouká do hlav, že viníkem jejich martýria jsou ti „ještě níž“, které „musí dotovat“. Něco na způsob české demagogie o „zneužívání dávek“. I ta často zabírá víc právě u lidí, co nad propastí sociálního vyloučení vrávorají sami. Spojit jedni i druzí síly, panstvu by hořela koudel pod šimpánem. Tím víc se investuje do toho, aby to viděli vzhůru nohama. Jaké je ideální místo České republiky na ekonomické mapě světa a co by mělo Česko změnit? Například Ilona Švihlíková doporučuje podporu mikroekonomiky. Kde je tedy cesta? Co podporovat? Export do zemí BRICS? Někteří investoři od nás dezertují už proto, že si sem přišli jen pro lukulské „investiční pobídky“. Na jedno pracovní místo to někdy dělalo i několik milionů. Investoři se ráčili nabalíkovat – a zvednout kotvy. Poptávku po levné práci však snižuje hlavně technologický pokrok. Řadu výrobních oborů to vrací do zemí, které je dosud vyvážely za lacinou prací. Nic proti podpoře „nejmenších českých podniků“, mají-li skutečně perspektivní program – a není-li to jen habaďůra, maskující další „tunel“. Nám ovšem chybí hlavně ekonomická strategie a koordinovaná politika. Tak, aby precizovala reálné šance na konkrétních trzích – a těm šila na míru výrobní a distribuční programy, odpovídající našim specifickým možnostem. Hlavně obory a projekty, generující kvanta přidané hodnoty – za niž se právě nám ovšem také platí. A nabízející důstojnou šanci i kvalifikované práci. V zemích, před nimiž tu „mainstream“ leze po břiše, to koordinuje stát. U nás se to má dodnes za „etatistickou“ svatokrádež. Řada inovací, často skutečně převratných, se tu přitom rodí stále. Jak co do marketingu, tak finančního zázemí jsou však – až na pár světlých výjimek – odkázány na zahraniční zdroje. Doby, kdy jsme vyváželi investiční celky na klíč, jsou ty tam. „Kdo za to může,“ je veřejným tajemstvím. Ztracený status nám vrátí jen politika, jež se s tím dědictvím rozejde nadoraz. A místo sklapovaček „spojenecké vděčnosti“ – i atavismů opačným směrem – prosadí racionální ekonomický kalkul. Spousta vývozů západním směrem nás drží v krajně subalterní pozici. Leckdy na samé hranici únosnosti. Na trzích, kde jí to nehrozilo – a měla tam navrch i co do kvality a know-how – to doháněla už „první republika“. A už před ní i český průmysl za monarchie. BRICS je největším z podobných trhů dnes. Technologií i kvalitou nám už v lecčem ukazuje záda. Tím víc to chce nohu do dveří tam, kde se tak ještě nestalo. Pro některé by rozpad EU byl katastrofou, pro některé požehnáním. Dovedete si představit lepší Evropu bez EU? Jak by naše země dokázala hospodářsky obstát bez EU? Stala by se „kořistí Ruska“, jak slyšíme v podstatě pokaždé, když se o rozpadu EU mluví? Jak že to říkával Palacký? Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm? S EU je to podobně. Místo jalových vášní – o pohromě, či požehnání – to chce rozum do hrsti, dokud je čas. Dnešní EU je docela jiná, než v době našeho vstupu – natož ještě o pár let dřív. Že by se vše, v čem očividně chřadne a degeneruje, obrátilo k lepšímu, postrádá viditelný důvod. O tom, kam až její eroze dojde – a čím to skončí pro nás – budou rozhodovat ti, kdo v ní hrají první housle. Nás postaví před hotovou věc. Že to nebude o „solidaritě“, ale právu silnějšího, neví jen beznadějný fanatik. Je to křižovatka vyžadující státníky, a ne Hujery. Politiky, nadané panoramatickou optikou. Schopností podnikat včas i praktické kroky. Identifikovat priority národního zájmu. Získávat pro ně všechny dostupné spojence. Být připraven na všechny varianty. Od zachování EU ve víceméně dnešním tvaru – až po její výraznou redukci. Jak v teritoriálním, tak věcném smyslu. Zdá se vám, že s tím někdo už aspoň začal? Dá se to čekat od kariér, vyhnaných prášky „spojenecké věrnosti“? Až bude ještě hůř, vynutí si to střídání stráží. Ty nové však zdědí „snědený krám“. V zemi, kterou ty dosavadní degradovaly na cizí kolonii, tentokrát v srdci Evropy – za pár nicotných postů i kont v daňových rájích. Pak bude ovšem „košile bližší než kabát“ i tam, kde mají od naší ekonomiky klíče. Poprava OKD vysílá zprávu, jíž nerozumí jen trouba nebo poskok. Tím víc to chce pracovat na alternativách už teď. S tou „ruskou kořistí“ je to jako s čertem na zlobivé děti. Strašidlo nesmí hlavně opustit tajuplnou tmu. Jinak je totiž jen pro smích. Co konkrétně by se tu stalo „ruskou kořistí“? Jestliže skoro vše, co vynáší zisk, už v cizích rukou je? Včetně karlovarských hotelů – i řady jiných kapacit – které si ruské subjekty už koupily? Z předchozí otázky zcela vydělme dohodu TTIP. Jakým způsobem se ve vás osobně vyvíjí úvaha ve smyslu „podepsat, nepodepsat“? Jak nahlížíte na současný stav procesu ratifikace TTIP? V klepetech „omezené suverenity“ už jsme. TTIP má dorazit i její vyzáblé torzo. Nastolit absolutní monarchii velkých prachů. A všemu, co jí ještě stojí v cestě, vzít oporu ve vymahatelném právu. Nás to postihne o to víc, že jsme jen kandrdas i v Evropě. Vláda do toho chomoutu poleze sama a po čtyřech. Právo veta má však i parlament. Tím větší musí pocítit tlak. Jako celek – i každý jednotlivý poslanec, ochotný národní zájem prodat. Funguje to. Musí se chtít. Minimálně tak, jako když hrozilo, že se v Brdech rozvalí jeden z dílů cizí „jaderné triády“ – a nás změní v cíl prvního protiúderu. Jak vážně v současné době vypadá hrozba ještě většího zbídačení třetího světa, zejména Afriky, v důsledku klimatických změn? Čili, bouře, záplavy a zejména sucho. Geolog Václav Cílek často opakuje, že v důsledku těchto procesů se můžeme „těšit“ na další migrační vlny do Evropy. Má pravdu? Existuje nějaké řešení? Václav Cílek není z těch, co malují čerty na zeď. „Třetí svět“ je drancován už třetí století – a leckde i déle. Proměna v „banánové republiky“ – či bonanzu zahraničních těžařů – mu vnutila ekonomickou strukturu, demolující jeho přirozené zázemí. Plení miliardy životů i přírodu. Plodí humanitární kalamity. Miliony migrantů vyhání už desítky let. Třeba v arabských „naftokraciích“ tvoří větší díl pracovní síly, než v západní Evropě i Americe dohromady. Dosud to ovšem byla nabídka, jdoucí panské poptávce naproti. Z vlny, valící se Evropou teď, však už trčí i hrot vzpoury. Pěsti na vrata metropolí, co „globalizaci“ všeobecné hojnosti jen naslibovaly. A nadělily ji jen hrstce kompradorů – kdežto ostatní masu drží pod prahem důstojnosti. Především to je to nové, čím stěhování národů míchá kartami, v nichž jde i o nás. Panstvo, mající to na svědomí, to chce „rozepsat“ i zemím a vrstvám, jež nikoho jaktěživ nedrancovaly. Tu demagogii odrazí jen zpráva, mířící až k jádru věci. Řešením je jen masivní reparace – na účet těch, komu z „třetího světa“ napadaly zlaté cihly. V podobě rozvojových investic, které mu vrátí práci a elementární důstojnost – a zkrotí i ekologická rizika. Nic polovičatějšího to stěhování už nezastaví. Právě to se však nerodí ani v zárodku. Čím později na to dojde, tím víc bude mezitím na koni fanatismus všeho druhu. Ve „třetím světě“ – i v samotné „pevnosti Evropa“. „Elity“ se k tomu nemají. Pouštět žilou umí jen nám. Právě o tom se zdá být i barnumsky avizovaný „plán B“, který začaly kuchtit v Bruselu minulé pondělí. „Muslimští bratři“ z Ankary se sice „zavázali“, že začnou migranty, které nám expedovali, brát zpátky. Jen ale pod podmínkou, že Evropa místo nich přijme jiné – „kus za kus“. Turecký pašalík tak dostane další miliardy přesto, že spustil totalitní teror i doma. V situaci, kdy si vraždou ruského pilota zadělal na sankce, které ho vyjdou na desítky miliard. A pokleslá reputace Turecka sráží dolů i příliv turistů z jiných zemí. „Plán B“ tak zatím vypadá spíš jako „záchranný balíček“ Erdoganovi. Zvlášť vytrucuje-li si i bezvízový režim s „Schengenem“. Lepší dárek si export chaosu a teroru do Evropy přát snad ani nemůže. Geneticky modifikované potraviny, téma diskusí o chudobě a kvalitě výživy. Jste pro jejich další rozvíjení? Souhlasíte s tvrzeními, že nejen geneticky modifikované, ale i jiné potraviny pochybné kvality začínají být problémem výživy chudší části obyvatelstva zejména v USA? Páteří amerického marketingu je „three-tiers concept“. Tedy prodej v zásadě stejného produktu, nabízeného ve třech kvalitách – „good“, „better“ a „the best“. „Globalizace“ to změnila v univerzální praxi. Velice markantně i v případě potravin. A to jak pro „třetí svět“, tak třeba i Českou republiku – oproti „staré Evropě“. Hordy bruselských byrokratů sepisují směrnice, jak nesmí vypadat kyselá okurka. Které jablko je „podměrečné“, a vhodné tak už jen na mošt. Kam všude nelze napsat „máslo“ nebo „rum“. Seznam té idiotské buzerace je samozřejmě ještě mnohem delší. Zato zákaz prodávat to samé – ve stejném balení, ale úplně jiné kvalitě – si nikdo sesmolit netroufne. U nás ta nižší přitom stojí mnohdy víc, než ta vyšší hned za Rozvadovem. Nejde jen o chuť. Internetem kolují i vážnější expertízy. Špičkoví odborníci tu varují před fatálními zdravotními riziky. Naše kuchyně je dnes, papírově vzato, zdravější než ještě docela nedávno. Počet klientů onkologických klinik se však téměř zdvojnásobil. Za pouhých deset let a v době, kdy se prý životní prostředí radikálně zlepšilo. Kde se ta expanze rakoviny bere? Čím to, že napadá stále mladší ročníky? A hlavně tlusté střevo i jiné orgány, kde hraje klíčovou roli právě to, co jíme a pijeme? Je to jen nahodilá synchronie? V Americe zarazí i jiná věc. Obezita – často tak obludná, jak ji Evropa skoro nezná – je tu typická pro příjmově nejnižší vrstvy. Ještě v 80. letech to byl okrajový jev. Už na prahu století však doslova zaplavil ulice. Přemírou kalorií tu bude jen u pár procent. Potraviny, upravené geneticky – či z chovů, přikrmovaných anaboliky - však konzumují hlavně tyto vrstvy. Dá se kauzální vazba vyloučit i tu? Atlas všech rizik, spojených s GMO a „urychlovači růstu tkání“, se teprve rodí. Co chvíli přibude nový signál. Z posledního v pořadí mrazí. Tvrdí totiž, že jsou to právě geneticky upravené potraviny, co lidské organismy zbavuje i reprodukční schopnosti. Ten zdroj to spojuje i s tím, co z jistých sejfů uniklo už před pár lety. Optimální počet světové populace – stálo v té „studii“ – je v řádu 1–1,5 miliardy. A vše nad tuto hranici je pro byznys už jen přítěží. Je to jen „konspirační“ folklór? Nebo něco víc? Ve světle všeho, o čem jsme hovořili... Jaké ekonomické recepty nyní potřebuje vyspělý svět? Novátorsky levicové typu nepodmíněný základní příjem, zdanění neproduktivního kapitálu, zdanění vyšších příjmů, ,,fair trade“ uspořádání vztahů mezi chudými a bohatými zeměmi... Nebo konzervativně pravicové, tedy vyšší odpovědnost jedince, odbourávání sociálního státu, snižování daní, liberalizace trhu práce? Nebo „národní kapitalismus“ typu Ruska a Číny, kde stát je v určitých oblastech velmi silný, kontroluje strategická a síťová odvětví, na druhé straně jsou tam nízké daně, snaha odbourávat byrokratickou zátěž... Pravice, schovaná za liberální frázi, je u cíle. Překročit vlastní stín už nemá kam. Ztuhla ve sfingu asociálního inženýrství. Těm „za vodou“ to lahodí. Opačný pól už jen dráždí. Toho se zastane víc i Orbán a Marine Le Penová. Dělat z nich fašisty je nesmysl. Z těch, kdo jim funí do zátylku, však už mnohdy ne. „Reformní“ levice vzdala i reformy, které by kapitalismus polidštily aspoň zčásti. Teď už se pere jen o koryta, která ho odlidšťují. Svět změní k lepšímu jen síly nalevo od ní. Jen jim tak zůstal i terén, kde se dřív utkávala soc.dem. s liberálním reformismem. Levici, která není na prodej, to nabízí nevídanou šanci. Rubem je zákeřná past. Tkví v tom, nakolik „reformovatelný“ je vůbec ještě svět, sevřený krunýřem dnešní ekonomické a politické moci. Restituce všeho, oč „sociální stát“ už přišel – a naopak jeho další expanze – je imperativem lidských práv, visících na dnešním oltáři hned nahoře. Je to však i jeden z klíčových směrů, jak děsivé disproporce dnešní ekonomiky aspoň zmírnit. Jenže už její dnešní provoz – a tím i financování sociálních položek – se zvládá jen za cenu dalšího zadlužování. Gordický uzel rozetne jen zásadní redistribuce příjmů. Ta je však tím posledním, nač „elity“ přistoupí po dobrém. Skutečnou změnu přinese až demokratizace vlastnické struktury. Základy se jí přitom dají klást už dnes. Například expanzí veřejného sektoru všude tam, kde ten privátní očividně selhává – anebo si z veřejného dělá dojnou krávu. Pokud jde o jiné reformní inciativy už dnes, osobně považuji za klíčové ty, jejichž cílem je redukovat parazitní rentu – i prostor, v němž si finanční „kasina“ smí hrát s „penězi jiných lidí“. Nejenom cestou „sektorového“ zdanění, ale i přímých mantinelů. Jen to vytvoří zdroje i na „základní nepodmíněný příjem“, zkracování pracovní doby i další humanizující kroky na opačném pólu. Razit ty požadavky, aniž se udeří na jejich skrytý rezervoár, znamená koledovat si o stigma, že je to levice, kdo chce veřejnou kasu zadlužit ještě víc. A přihrávat falešné alibi „elitám“, které nás do dluhové pasti ženou i nad ohlodaným torzem „sociálního státu“. Nepančovaná levice musí být oázou naděje. Na ale za cenu, že sama živí iluze. A dělá tak, jakkoli bona fide, užitečného idiota. To není pozvánka do čekárny, jak to dopadne. Ale kostra manuálu, jak na to. To, s čím levice přichází, nesmí znít jako dobromyslná suplika, jíž chybí vlastně jen pár poslaneckých hlasů – takže to možná napraví už příští volby. V poloze parlamentních tisků osloví jen hrstku. Chce to panorama reálných zájmů – a jejich demarkačních čar. Legitimních nároků – a žáby na prameni. Teprve pak se legitimní požadavky stanou silou, opřenou o vůli angažované většiny. Až jí dají i politický tvar. Jen tak má znovu šanci i to, co se už zdávalo banalitou. Dnešní produkční potenciál by uměl jak „nepodmíněný základní příjem“, tak kratší pracovní dobu i řadu jiných civilizačních skoků. Škrtí ho bludný kruh, v němž střečkuje akumulace kapitálu. I mnohem skromnější cíle jsou tak reálné až za jeho horizontem. Až to rozcestí nastane, začínat od nuly by bylo pozdě. Návrhy, atakující už dnešní poměry, musí mít i strategický rozměr. Právě tím jsou levice a „levice“ k rozeznání. Už na první pohled.
[ "ne", "ano" ]
1
5,910
Jozef Banáš: USA smrtelně potřebují bohatství Ruska. Vymývání mozků. Je jasné, o co se hraje, ale mlčí se o tom Nad vztahem výsledku amerických prezidentských voleb a situace v Pobaltí se na serveru Aktuálne.sk zamýšlí slovenský spisovatel a publicista Jozef Banáš. Podle jeho názoru ze všeho, co se děje v USA v souvislosti s prezidentskými volbami, je jasné jedno: Wall Street a zbrojařská lobby vítězství Trumpa nedovolí. Nemohou. „Mít v čele státu muže, který hlásá dialog s Ruskem, rozpuštění NATO a uvolnění napětí, je nepřípustné. Bez napětí a lokálních válek kšeft se zbraněmi nefunguje,“ píše Banáš. V kontextu očekávaných výsledků amerických voleb pozoruje také vývoj situace v Pobaltí. „Posilování NATO v oblasti je nejen strategickou odpovědí na jejich zbabranou akci na Ukrajině, ale je třeba si uvědomit, že Pobaltí je v jistém smyslu výchozím bodem do Arktidy. Když vezmeme v úvahu skutečnost, že USA se svými necelými pěti procenty obyvatel světa spotřebovávají téměř 50 % světových zdrojů, je jasné, že při této nenasytnosti se zdroje dostupné v USA vyčerpávají a je třeba je hledat tam, kde ještě jsou. Například v Rusku a Arktidě,“ domnívá se Banáš. Je jasné, o co se hraje v Pobaltí Poukazuje na to, že v ruském arktickém regionu je asi 80 % dosud objevených severních ropných ložisek. „V případě jejich čerpání bude světové ceny určovat lídr na trhu ropy a plynu, kterým bude Rusko. Navíc, v této oblasti jsou zásoby uranu, zlata, mědi, niklu, železa, wolframu, diamantů. Pokud by USA poškodily ruský arktický region, položí Rusko na kolena. Takže je jasné, o co se hraje v Pobaltí. Proto Rusové, poučení nejen Stalinovým selháním před začátkem druhé světové války, ale i věrolomností Západu v Sýrii, Libyi, Iráku, Afghánistánu či na Ukrajině, nečekají. Kaliningradská enkláva má jediný ruský nezamrzající přístav v Baltském moři – Baltijsk, který je domovským přístavem baltské flotily. Do Kaliningradské oblasti, která je v obklíčení NATO, přesouvají raketový systém Iskander, schopný nést jaderné hlavice,“ píše dále Banáš. Upozorňuje, že to, jak vyvolat napětí, si Američané vyzkoušeli na Ukrajině. „Stačí vyprovokovat národnostní vášně a ‚už to jede‘. Z celkového počtu obyvatel Lotyšska je 27 % Rusů, jen v samotném hlavním městě Rize tvoří 50 % obyvatel. V Estonsku je 25 % Rusů, v hlavním městě Tallin je jich 37 %. Litva má asi šestiprocentní ruskou menšinu, přičemž v hlavním městě Vilnius je asi 14 % Rusů,“ vypočítává Banáš. Aby to v Pobaltí „začalo“, stačí malá jiskřička Mediální vyvolávání obrazu Ruska ohrožujícího Litvu, Lotyšsko, Estonsko a Polsko je podle Banáše tradiční americko-bruselsko-berlínskou mediální předehrou ke zvyšování napětí. „Frankfurter Allgemeine Zeitung přinesl nedávno na titulní straně komentář k situaci v Pobaltí s jasným názvem: Strach před ruskou bleskovou válkou. Ale ani slovenské vymývače mozků nezaostávají a oslavují rozhodnutí NATO rozmístit v tomto regionu čtyři tisícovky vojáků,“ píše dále Banáš. Přiznává, že obavy pobaltských států a Polska z Ruska jsou v důsledku jejich trpkých zkušeností se sovětskými bolševiky oprávněné. Otázkou však je, nakolik se dnešní Rusko pod vedením Vladimira Putina podobá stalinskému Sovětskému svazu. Vsadím se, o co chcete Britský ministr obrany Fallon to řekl jasně: „Vyšleme tímto signál spojencům, že jsme připraveni je bránit před trvalou agresí Ruska.“ „Fallonovi připomínám, že jeho ‚předchůdce‘ Chamberlain též slíbil ochránit Čechy a Slováky ‚před trvalou agresí Německa‘, a jak Britové svůj závazek ‚dodrželi‘, už Fallon asi zapomněl,“ podotýká Banáš. Svěřuje se s tím, že je ochoten se vsadit, o co chcete, že když se prezidentkou USA stane Hillary Clintonová, situace v Pobaltí se prudce zhorší přesně podle vzoru Ukrajiny. „Ovšem v případě konfliktu kteréhokoliv pobaltského státu s Ruskem to už bude jiná káva než na Ukrajině,“ poznamenává Banáš. Celý text ve slovenštině je ZDE.
[ "ne", "ano" ]
0
1,534
Moskva je znepokojena z výzkumů USA s biomateriálem, oznámila Zacharovová Moskva je znepokojena z výzkumů s biologickým materiálem Rusů prováděných Pentagonem, zároveň oficiální vysvětlení USA nezní přesvědčivě a vyvolávají doplňující otázky, oznámila ve čtvrtek tisková mluvčí MZV RF Maria Zacharovová. „Když následovaly odpovídající komentáře od silových úřadů USA, tak se nikdo jaksi nesmál… Skutečně, jsme krajně znepokojeni z právě americkými vojenskými úřady prováděným výzkumem s biologickým materiálem ruských občanů, který byl vytvořen na území Ruska. Oficiální vysvětlení, které byly rozšířeny Pentagonem, v daném případě zní nepřesvědčivě a jen vyvolávají doplňující otázky," oznámila Zacharovová na brífinku v Moskvě.
[ "ne", "ano" ]
0
1,385
Dánská ministryně pro otázky migrace musela od migrantů utíkat. Video Dánskou ministryni pro otázky imigrace a integrace Ingeru Stø museli evakuovat z uprchlického centra migrantů, kterým odmítli poskytnout azyl, sdělil The Local. Stø přijela do centra kvůli natáčení programu televizního kanálu DR a popovídala si s jednou z rodin, kterou odmítli. Poté ji ale obklíčily jiné rodiny: někdo vypustil fámu, že rodině, s kterou se setkala ministryně, nakonec azyl dají. V důsledku toho rozhodla tělesná stráž Stø o její evakuaci. Na videu z místa incidentu je vidět, že ve chvíli odjezdu automobilu s ministryní skáče na kapotu mladá žena a poté padá na zem. „Z toho, co jsem viděl, tak [protestující žena] spadla před automobil a možná se jí lehce dotkli," sdělila novinářka Martina Torpa, která u toho byla přítomna. Podle údajů médií nebyl nikdo v důsledku incidentu zraněn. Samotná Stø později pojmenovala situaci v migračním centru jako „agresivní a krutou".
[ "ne", "ano" ]
0
1,500
V Kremlu okomentovali možné přerušení diplomatických vztahů s Ukrajinou V Kremlu pokládají otázku přerušení diplomatických vztahů mezi Moskvou a Kyjevem za svrchovanou záležitost Ukrajiny. Řekl to prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Když přistoupí Kyjev na podobný krok, utrpí tím zájmy Ukrajinců a Rusů, dodal. Podle zdrojů listu Kommersant většina poslanců tento zákon podpoří. Bude projednán ve druhém čtení 16. listopadu. V případě jeho přijetí bude zájmy Ukrajiny v Rusku zastupovat nejspíše Bělorusko nebo Švýcarsko. Podle názoru Vynnyka musí Kyjev zaznamenat přerušení vztahů s Moskvou na zákonodárné úrovni, vždyť jsou fakticky už přerušeny.
[ "ne", "ano" ]
0
5,914
Jsem naprosto šokována... Do redakce přišel dopis. Toto prý prováděli vysokoškoláci během státního svátku Paní Vladimíra Antošová si ve svém dopisu zaslaném naší redakci postěžovala na chování studentů školy UMPRUM v Praze. Vadilo jí, jakým způsobem reagovali na demonstraci 17. listopadu, která se uskutečnila na náměstí Jana Palacha v Praze. „Jsem naprosto šokována chováním studentů, kteří neváhali zneuctít jeden ze státních symbolů, a to hymnu České republiky! To, že vyvěsili z oken transparenty s textem Miluji islám a snažili se rušit průběh povolené demonstrace reprodukovanou hudbou, je odsouzeníhodné,“ zmínila Antošová s tím, že studenti pouštěli hinduistickou hudbu. Naprosto neodpustitelné však podle ní je to, že i přes výzvu k vypnutí hudby a zdůraznění, že se bude hrát státní hymna, došlo ještě k navýšení hlasitosti. „Vzhledem k tomu, že byl státní svátek a tudíž byly školy uzavřeny, je jasné, že je do objektu musel někdo pustit a tudíž se vše dělo s vědomím vedení školy,“ domnívá se autorka dopisu. „Pokud takto vychováváte naše mladé lidi k naprosté neúctě nejen ke státním symbolům, osobě prezidenta republiky, ať už jím je kdokoli, ale též k ignoraci pojmů jako je úcta, pokora, vlastenectví a ještě je podporujete v protiprávním jednání, předpokládám, že jste natolik zodpovědní a vyvodíte směrem k sobě důsledky,“ dodala a vyzvala vedení školy k vyjádření a studenty k omluvě. Celý text Vladimíry Antošové: Dobrý den, ráda bych se vyjádřila k chování studentů Vaší školy při včerejší demonstraci na Náměstí Jana Palacha v Praze.Jsem naprosto šokována chováním studentů, kteří neváhali zneuctít, jeden ze státních symbolů a to hymnu České republiky ! To že vyvěsili z oken transparenty s textem miluji islám a snažili se rušit průběh povolené demonstrace reprodukovanou hudbou ( o jejich hlouposti hovoří jasně to, že nešlo o hudbu islámskou ale hinduistickou) je odsouzeni hodné ale to, že přes výzvu k vypnutí hudby. a zdůraznění, že bude hrát státní hymna došlo ještě k navýšení hlasitosti je naprosto neodpustitelné !!! Vzhledem k tomu, že byl státní svátek a tudíž byly školy uzavřeny, je jasné, že je do objektu musel někdo pustit a tudíž se vše dělo s vědomím vedení školy ! Pokud takto vychováváte naše mladé lidi k naprosté neuctě nejen ke státním symbolům, osobě prezidenta republiky ať už jim je kdokoli, ale též k ignoraci pojmů jako je úcta, pokora, vlastenectví a ještě je podporujete v protiprávním jednání, předpokládám, že jste natolik zodpovědní a vyvodíte směrem k sobě důsledky. Ocenila bych, kdyby se k incidentu vedení školy veřejně vyjádřilo a dotyční studenti se omluvili ! : S pozdravem Vladimíra Antošová : Fotogalerie: - Uliční 17. listopad : Fotogalerie: - Bobošíková v akci : Fotogalerie: - Studenti a Pithart
[ "ne", "ano" ]
0
3,244
Ruská Bílá kniha o Sýrii byla prezentována v RB OSN Rusko představilo v RB OSN Bílou knihu o aktivitách USA v Sýrii, jež měly za následek velký počet obětí mezi civilisty a velké škody, prohlásila na brífinku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Vysvětlila, že jde o fotografické materiály vojenských aktivit USA a jejich spojenců v Sýrii. „Tyto fotografické materiály tvoří základ Bílé knihy o Sýrii, kterou Rusko prezentovalo v RB OSN," sdělila Zacharovová. „Její materiály jsou analyzovány a komentovány, uvádějí se jako nepopíratelná fakta. Stejně tak používá americké ministerstvo zahraničí materiály Bílých přileb a dalších pochybných nevládních organizací, avšak odmítá komentovat dokumentární svědectví, jež byla úředně připravena a předána jako oficiální dokument Radě bezpečnosti OSN. Proč je tomu tak, není vůbec jasné," řekla diplomatka.
[ "ne", "ano" ]
0
7,166
Protesty proti Trumpovi: Láska zvítězí nad nenávistí, volají tisíce lidí v New Yorku, v Los Angeles a Chicagu Ve Spojených státech už několikátý den pokračují protesty proti zvolení Donalda Trumpa 45. prezidentem USA. Tisíce lidí pochodují ulicemi New Yorku, Los Angeles, Portlandu a dalších měst a dávají najevo, že se jim ani trochu nelíbí, že by v Bílém domě měl zasednout Trump. Lidé mají obavy, že tento muž ohrozí jejich občanská a lidská práva. Skandování hesel „tohle není můj prezident„ a „láska vítězí nad nenávistí“ se podle informací zpravodajské agentury Reuters nesou z hrdel tisíců lidí ve městech po celých Spojených státech. Nejmohutnější protesty o víkendu zmítají New Yorkem, Los Angeles a Chicagem. Policie v Portlandu ve státě Oregon oznámila, že ke zklidnění protestů použila i střelné zbraně. Nikdo nebyl zabit, ale asi dvacet osob bylo zatčeno. Napětí eskalovalo poté, kdy policie vyzvala demonstranty v Portlandu, aby se rozešli. Ti však rozkaz neuposlechli a začali na policisty házet zápalné láhve. Dvaašedesátiletá Mary Florin-McBrideová pochoduje New Yorkem a podle vlastních slov je zděšená. „Jsme zděšeni tím, jak neuvěřitelně nekvalifikovaný, mysoginní, rasistický člověk byl zvolen. Na platformě plné nenávisti,“ kroutí hlavou dáma pracující v bance, která si nesla transparent „Ne fašismu v Americe“. Lidé na demonstracích si nesou i mexické vlajky či vlajky gayů a leseb. Občané oznamují své obavy z toho, co teď bude se řadou menšin žijících ve Spojených státech. Tyto obavy potvrzuje i šestačtyřicetiletá Evelyne Werzolová. Přišla do Spojených států z Jihoafrické republiky, odkud prchla kvůli praktikám policejního státu. „Viděla jsem utlačování lidí a jsem smutná z toho, co se děje s americkým snem. Přišla jsem, aby žil dál,“ prozradila. Protesty probíhají s ohledem na jejich rozsah celkem pokojně. Stojí za pozornost, že Donald Trump původně protesty odsoudil jako neférové, ale později na sociální síti Twitter napsal, že vítá občanskou angažovanost svých spoluobčanů. Prý věří, že se národ nakonec sjednotí a všichni společně budou na Ameriku opět hrdí.
[ "ne", "ano" ]
0
4,842
Skutečný důvod, proč ruská vláda zakázala používání jakýchkoliv GMO plodin při výrobě potravin Rusko právě oznámilo převratný krok v boji proti GMO (geneticky modifikovaným) potravinám společnosti Monsanto, při kterém zcela zakazuje používání geneticky modifikovaných složek ve výrobě potravin. Jinými slovy, Rusko jen zvýraznilo cestu kolem označování GMO a zastavilo používání všech GMO, které by jinak vstoupily do dodávky potravin vytvořením balených potravin (a pěstování geneticky modifikovaných plodin). Vicepremiér Arkady Dvorkovich během mezinárodní konferenci o biotechnologiích uvedl: "Pokud jde o geneticky modifikované organismy, přijali jsme rozhodnutí, že nepoužijeme žádné GMO v potravinářské výrobě." Jde o odvážný krok ze strany ruské vlády, který nově podnítil celosvětovou diskusi o geneticky modifikovaných organismech a účasti společnosti Monsanto na zásobování potravinami. Na to také navazuje velmi diskutované zjištění Světové zdravotnické organizace, že glyfosát který je základem herbicidu Roundup je "pravděpodobně karcinogenní". Pokud by toto zjištění provedly například Spojené státy americké, znamenalo by to úplnou změnu potravinářského zpracovatelského průmyslu. Ale v Rusku integrace GMO plodin není na stejné úrovni jako v USA nebo jinde ve světě. Víme, že v USA je více než 90% základních plodin jako kukuřice geneticky modifikovaných, současně s 94% sojových bobů a 94% bavlny. Zákaz GMO při výrobě potravin by radikálně změnil celé zásobování potravinami. Rusko však patří mezi země, které jsou více nakloněny k revoluci v otázce používání GMO plodin. Jak ruská zpravodajská televizní síť RT dále uvádí: Podle oficiálních statistik se podíl GMO plodin v ruském potravinářském průmyslu snížil z 12% na 0,01% za posledních 10 let a v současnosti v zemi existuje jen 57 registrovaných potravinových výrobků obsahujících GMO plodiny. Zákon ustavující povinnou registraci GMO výrobků, které by mohly mít vliv na životní prostředí, vstoupí svou platnost v polovině roku 2017. Ruský prezident Vladimir Putin věří, že dokáže udržet GMO plodiny mimo zemi, a to dokonce i v souladu se Světovou obchodní organizací (WTO). Na minulém setkání členů Rady Ruské federace prohlásil: Musíme správně zkonstruovat naši práci tak, aby nebyla v rozporu s našimi závazky podle WTO. I přesto máme legitimní metody a nástroje pro ochranu našeho vlastního trhu a především všech našich občanů. Myslíte si, že budeme někdy vidět něco takového v USA či Evropě? Zdroj: healthy.org
[ "ne", "ano" ]
1
1,710
V USA objevili hlavního viníka tloustnutí Američtí biochemici definovali, že sklony k nadváze mohou být spojené se specifikou mutací bílkovin uvnitř buněk. Tisková zpráva výzkumu byla publikována na stránce stránce Duke university. Během experimentů s laboratorními myšmi vědci zjistili, že nositelé jedné z variant genu ankyrin-V o mnoho rychleji tloustli. Tento gen podle slov specialistů reguluje činnost bílkovin Glut4, které zase definují intensitu přijímání glukózy tukovými buňkami, a to jak u hlodavců, tak u člověka. „My si myslíme, že tento gen pomáhal našim předkům zachovávat energii v časech hladu. Ale nyní, když nemáme potravinový nedostatek, může tato mutace ankyrinu změnit tloustnutí na epidemii," prohlásil profesor biochemie George Geller. Vědci zdůrazňují, že jejich objev dementuje populární názor tom, že tloustnutí je hlavně spojeno se špatnou dietou a přílišným konzumováním potravin.
[ "ne", "ano" ]
0
1,682
Ministerstvo spravedlnosti USA zhodnotilo vliv FARA na svobodu slova Americký zákon o registraci zahraničních agentů (FARA) nebrzdí svobodu slova v USA, uvádí se ve zprávě ministerstva spravedlnosti, které bylo rozšířeno v pondělí. „Zákon (o zahraničních agentech) nebrzdí svobodu slova a neomezuje obsah šířené informace", uvádí se ve zprávě ministerstva spravedlnosti, kterou dostala k dispozici agentura RIA Novosti. „Američané mají právo vědět, kdo jedná v USA s cílem ovlivnit americkou vládu nebo společnost jménem zahraničních představitelů", prohlásila zástupkyně pomocníka generálního prokurátora USA pro otázky národní bezpečnosti Dana Boenteová.
[ "ne", "ano" ]
0
3,217
V Rusku vytvořili vzdušného draka pro průzkum Jednotná nástrojářská korporace (OPK) vytvořila sérii vzdušných draků (kitů), s jejichž pomocí je možné monitorovat oblast a provádět retranslaci signálu, informuje tisková služba OPK. Konstrukce kitu umožňuje, aby byl využíván v extrémních podmínkách — na souši, v horách i na moři. Vývoj provádí Dolgoprudněnská konstrukční kancelář automatiky (DKBA), která se specializuje na výrobu vzduchoplavecké techniky. „Kite — to je fakticky vzdušný had o velkém rozměru, který může stoupat do výšky několika kilometrů a řešit velký okruh úkolů. Například je to ideální retranslátor spojení pro vojenské lodě a pro pozemní jednotky. S jeho pomocí je možné přemísťovat náklady za podmínek, kdy jsou přehrazené cesty, například přes řeky, rokle, a také provádět optická a meteorologická pozorování, radarovou kontrolu a tak dále. Hlavní rozdíl mezi kitem a aerostatem je ve stabilitě za silného větru," řekl oficiální představitel OPK. Konstrukce kitu přitom garantuje stabilitu letu dokonce i během bouří, kdy jiné létající aparáty nemohou létat. Pro transport malých nákladů se pod křídlo montuje zařízení, které umožňuje korigovat směr. „Kite není nový nápad, už dávno se o něj zajímají vojáci a jiní zákazníci. Z hlediska technické realizace se zatím nedařilo ho vytvořit — prostě neexistovaly vhodné materiály. Za silného větru se plachta nesmí trhat, dále je nezbytné vyloučit riziko ztráty drahé aparatury, která je na kitu namontována. Našim specialistům se podařilo tento úkol vyřešit, i vytvořit speciální superkvalitní materiály, jež vydrží silný vítr průstřely a řezy," zdůraznil představitel OPK.
[ "ne", "ano" ]
0
1,240
Japonská vlečná loď narazila do amerického torpédoborce Japonská vlečná loď zanechala prohlubeň na palubě amerického torpédoborce na cvičeních, píše se v tiskové zprávě Sedmé flotily Námořnictva USA. Podle informací vojáků se incident stal při cvičeních tažení v zálivu Sagami u východního pobřeží Japonska. Vlečná loď ztratila řízení a narazila do paluby vojenské lodi. „Ani na jedné z lodí nebyli zranění. (Torpédoborec) Benfold byl poničen minimálně, měl prohlubeň na boku. Bude provedeno kompletní zhodnocení (škody)," píše se v tiskovém prohlášení. Torpédoborec zůstal v provozu, ale japonskou loď nyní táhnou do přístavu Jokosuka. Vojáci slibují vyšetření incidentu. Dříve se stalo několik případu srážky amerických lodí s civilními loděmi, které vedly ke smrti amerických námořníků, konkrétně torpédoborců John McCain a Fitzgerald.
[ "ne", "ano" ]
0
7,714
Syrský arcibiskup: Za teror v Bruselu si můžete sami. Sklízíte, co jste zaseli Na Radiu Vaticana vyšel komentář syrského katolického arcibiskupa Jacquese Behnana Hinda, který se vyjádřil k úterním teroristickým útokům v Bruselu. Evropa podle něj jen sklízí, co svou zahraniční politikou zasela. Úterní teroristické útoky v Bruselu zasáhly celou Evropu. A nejen ji. K událostem se pro agenturu Fides vyjádřil i syrsko-katolický arcibiskup Jacques Behnan Hindo, který spravuje eparchii v Hasace-Nisibi na severovýchodě Sýrie. A ten klade vinu za útoky především na hlavy západních lídrů. „Také různí evropští představitelé ještě v nedávné době sledovali jako hlavní geopolitický cíl pád Asadovy vlády, označovali teroristické uskupení an-Nusrá za stoupence ‚umírněného islámu‘ a vinili Rusko z útoku na jejich pozice,“ řekl arcibiskup Hindo a dodal, že západní lídři vedení svými egoistickými krátkodobými zájmy se ani neobtěžují vysvětlit svůj vztah k těmto teroristickým sítím. „Evropští vládci – a vůbec celý Západ – se už celá desetiletí přednostně orientují na Saúdskou Arábii a emiráty Arabského poloostrova. Dali tak těmto zemím možnost, aby v Evropě, včetně Belgie, financovaly mešity, kde se hlásá wahhábismus, ideologický základ všech džihádistických skupin,“ připomněl Hindo a dodal, že vše činí jen z ekonomických zájmů ve snaze dostat se k ropě. Celý text zde Evropa se podle něj neumí správně postavit migrační krizi, jelikož se sama rozhodla, že se „stane rukojmím Turecka“. „Chápu evropské obtíže, ale rád bych poznamenal, že uprchlíci přijatí Evropou v loňském roce nepřesahují dvě desetiny procenta jejího celkového obyvatelstva, zatímco v tak malé zemi jako Libanon počet uprchlíků odpovídá polovině místních obyvatel,“ řekl. Dodal také, že sice rozumí tomu, proč se evropská komisařka pro zahraniční politiku Federica Mogheriniová rozbrečela, na druhé straně ale „v Sýrii jsou už pět let vyvražďovány tisíce muslimů a křesťanů, žen, mužů i dětí, pro které nikdo nepláče“.
[ "ne", "ano" ]
0
5,923
Jsme na pokraji kolapsu. A do vesmíru se neodstěhujeme, na to nespoléhejme, nadnáší český vědec zásadní úvahu. A má řešení „Za co platí Evropa?“ V historických i geografických souvislostech popisuje vědec Boris Valníček důvody, proč „se masy obyvatel začaly dobývat do Evropy“. Své aktuální zamyšlení poskytnul Parlamentním listům. Doktor Valníček za války působil v domácím odboji, pracoval v Astronomickém ústavu ČSAV a vedl také astronomickou část kosmického výzkumu programu Interkosmos. Doktor věd Valníček velmi úspěšně také publikuje, vydal 150 odborných prací. Za co platí Evropa? Asi se mnoho současníků dívá s podivením na to, co se odehrává na jihovýchodě a jihu od evropských zemí, a kladou si otázku, jak je to možné, že se masy obyvatel těchto zemí začaly dobývat do Evropy. Bohužel, podivení není na místě. Došlo prostě k situaci, k níž dojít muselo, především v důsledku předchozího vývoje. Když se podíváme do historie zemí Afriky, Blízkého i Dálného východu, pak musíme konstatovat, že současný stav je jen následek stavu minulého. Počínaje 17. stoletím docházelo k zotročování obyvatel v řadě těchto zemí – už od r. 1619 na území Spojených států byli přiváženi z Afriky první černošští otroci (otroctví v USA skončilo až o dvě století později, v polovině 19. století). V 19. století nastal rozvoj objevných cest v Africe a v Asii, následkem byla kolonizace řady zemí. V Africe došlo k dělení kontinentu mezi osm evropských států, takže počátkem 20. století, r. 1900, je rozdělena mezi Anglii, Francii, Německo, Portugalsko, Španělsko, Belgii, Itálii a Turecko. Po prvé světové válce Afriku opustilo Německo, a ostatní státy si jeho podíl rozdělily. Po druhé světové válce došlo sice k osamostatnění některých zemí (Libye, Somálsko, Tunisko, Maroko, Ghana, Egypt), ale r. 1957 stále 6 evropských států ovládalo řadu území: Stát Plocha x 1000 km2 Obyvatel x 1000 Francie 10537 42718 Anglie 5001 63390 Belgie 2398 16580 Portugalsko 2060 11327 Itálie 514 1269 Španělsko 308 1102 (Prof. Vlastislav Haufler, Afrika, 1957, Pedagog.naklad.) Celková rozloha kolonií byla 69 % kontinentu. I když v pozdějších letech se řada dalších oblastí osamostatnila, vliv koloniálních mocností tam zůstal dodnes. A má rozhodující vliv i na současný vývoj. I když řada států, které tam vznikly, má vlastní vládu, neplatí to o ekonomice.Ta je převážně v rukách koncernů, ovládaných bývalými koloniálními státy, navíc s podílem Spojených států. Jedná se především o těžbu všech možných surovin, ať už jsou to kovy, ropa, drahé kovy, diamanty apod. Výnosy ovšem plynou do ciziny, takže v místě zůstává jen levná pracovní síla, vlastní průmysl se nerozvíjí stejně jako např. školství, zdravotnictví a infrastruktura všeho druhu. Životní úroveň je nízká, a tak – asi i pod vlivem televize, filmů, příp. internetu – narůstá touha po lepším a pohodlném životě rozvitých zemí. Nemalý podíl na tom má také řada místních válek v důsledku kmenových sporů, často živených odjinud, zejména v Súdánu, Nigérii, Lybii, Angole, Somálsku, aj. V poslední době je to pak činnost Islámského státu, který usiluje zřejmě o sjednocení rozptýlených hnutí a jejich ozbrojených složek. Nedá se vyloučit ani možná snaha o obnovu Osmanské říše, která svého času obsahovala balkánské státy, Řecko, značnou část severní Afriky a Sýrii s Irákem, včetně Turecka. Prvá prohlášení IS to naznačovala. Stejně je tomu v zemích Blízkého východu a Asie. Tyto oblasti jsou dlouhodobě vystaveny územním sporům a místním válkám, přitom v době celkem nedávné i v současnosti. Takže Afrika a Blízký východ jsou oblasti politicko-ekonomické nestability. V současnosti se na tom nejvýznamněji podílí Syrie, která od r.1516 do r.1918 byla součástí Osmanské říše a byla relativně stabilní zemí. Prvou světovou válkou Osmanská říše zanikla, a tak r. 1918 se stala Sýrie mandátním územím pod správou Francie. Po r. 1946 s koncem 2. světové války po rezoluci OSN mandát Francie skončil a v Sýrii vznikly zmatky. I když Sýrie existuje od té doby jako samostatný stát, je značně nestabilní, zmítaná pučistickými skupinami a v současnosti zejména IS. Podobně je tomu v Iráku, bývalé součásti Osmanské říše. Po r. 1920 to byl britský mandát Mezopotámie, pak Irácké království, od r. 1958 Irácká republika, od r. 1978 diktatura – Saddám Husejn. R. 2003 napaden USA, boje do r.2011, nyní parlamentní republika. Od r. 2014 IS ovládá severní oblast Iráku… Obdobná situace je nyní v Afghánistánu a v Saúdské Arábii. Afghánistán byl od 10. – 11. století pod vládou Peršanů, Mongolů, Arabů i Turků. Od r. 1747 se stal samostatným feudálním státem, poč. 19. století se tam střetly zájmy Ruska a Anglie, důsledkem byly 3 anglo-afghánské války (1838, 1878 a 1919). Od r. 1919 do r. 1978 vláda chánů, skončila smrtí Muhameda Dávida chána a r. 1979 vypukla válka Afghánistánu s Ruskem, trvala do r. 1989. Po 11. září 2011 byl Afghánistán napaden USA a spojenci, vznikla „demokratická“ vláda, avšak boje pokračují dosud. Rozdílná je situace Iránu (dávná Persie), kde sice vládne šíitské duchovenstvo, ale od r. 1979 je to přitom islámská republika. Země má vyspělý průmysl, školství na vysoké úrovni, stabilní ekonomiku, zejména díky ropným zásobám (11% světových zásob). 60 – 70% svých potřeb země vyrábí doma, má dnes už např. vlastní kosmický program. Je to v současnosti nejvíce konsolidovaný stát Blízkého východu. Pro úplné vykreslení situace je třeba ještě vzít v úvahu několik menších zemí, např. Jemen, Libanon a další v oblasti Perského zálivu, jako Kuvajt a Emiráty, to ale celkový obraz nemění. Z uvedeného přehledu vyplývá celkový obraz situace: arabský svět (převážně islámský) představuje oblast téměř 400 milionů lidí v oblasti Blízkého východu a severní Afriky. Afrika – to je celý světadíl s asi 755 miliony lidí. Dohromady s Blízkým východem to je tedy 1,155 miliardy lidí. Evropa naproti tomu má asi 465 milionů obyvatel, výsledná bilance je pak zajímavá při porovnání hustoty obyvatelstva na 1 km2: v Evropě prakticky ve všech státech je to více než 100 osob na 1km2, zatímco v Africe je to 10–60 osob na 1 km2, přitom obrovské plochy stepí a pouští jsou neobydlené. Pro srovnání je ještě třeba uvést Spojené státy americké s průměrnou hustotou asi 31 osob na 1 km2. Přitom jsou značné plochy USA neobydlené. Je zřejmé, že Afrika a Blízký východ sloužily po dvě století jako levné a dostupné zdroje surovin, které se odtud čerpaly pro potřebu „civilizovaných“ zemí Evropy a Ameriky, při čemž za to dostávaly velice málo, někde téměř nic. Namísto výstavby škol, nemocnic, průmyslu, se jejich bohatství jen rabovalo. Nelze se pak divit, když tito lidé ve své prostotě srovnávají své životní podmínky s těmi v Evropě a USA, jak jsou jim prezentovány sdělovacími prostředky. Z toho plyne jejich touha a snaha docílit téhož, aniž by byli schopni si uvědomit, že cesta k tomu vede přes pilnou práci a vzdělání. Zabránit tlaku přistěhovalců z těchto zemí násilím je velice problematické. Jediná rozumná cesta k tomu je vytvoření organizace, která v popsaných oblastech bude provádět dlouhodobou osvětu, která těmto lidem ukáže smysl života a cestu k blahobytu Evropy a ostatních. Samozřejmě to vyžaduje síly a prostředky civilizovaných zemí a je to cesta na dlouhou dobu. Je přitom třeba respektovat místní zvyklosti a podmínky. Není možné v těchto zemích stále jen intervenovat a nutit jim „demokracii“. Oni sami musí poznat, co je pro ně dobré, a co ne. „Civilizovaný“ svět těmto lidem a jejich zemím mnoho dluží. Náprava ale nemůže být snadná ani rychlá. Je přitom nezbytné se zamyslet nad vzniklou situací, ta je vlastně na pokraji kolapsu celé naší civilizace, která se zatím příliš nezabývala zásadní otázkou v pozadí: kolem r. 1800 na celé této planetě byla 1 miliarda lidí. V současnosti, tedy po dvou staletích, jich je miliard 7. A jak nás ujišťují demografové, koncem tohoto století jich bude 10 miliard. Dnes už víme, že ubývá voda, v důsledku oteplování se mění podmínky pro zemědělství, jsou problémy s energetikou atd. Je tedy třeba klást otázku, jak a kdo tuto situaci bude řešit. Perspektiva celkem neradostná. Do daleké budoucnosti se určitá naděje rýsuje, vzhledem k faktu, že v průběhu posledních 500 000 let se střídaly ledové doby s oteplením. Je tedy pravděpodobné, že současné pro život mimořádně příznivé období s oteplením bude končit a přijde další doba ledová, která poměry na planetě vrátí do rozumných mezí. Ovšem bude to za 500 let, za 1000 let? Nebo to nebude vůbec? A jak této situaci čelit? Odpověď těžko hledat. Spoléhat na pokrok techniky v takovém měřítku, že lidstvo se bude stěhovat jinam do vesmíru? To je nesmysl, chiméra, dobrá jen na balamucení lidí. Boris Valníček
[ "ne", "ano" ]
1
2,195
Nová strategie Washingtonu na Balkánu. Zatím neoficiální. Názor Americká nekomerční organizace Atlantická rada poskytla zprávu, která je věnována nové strategii Washingtonu na Balkánu. Hlavními body jsou – stálá americká vojenská přítomnost v jihovýchodní Evropě, „historické usmíření“ se Srbskem a „obnovení reputace USA jako skutečného prostředníka“. A nehledě na to, že ve Washingtonu prohlásili, že tento plán není oficiální strategií Spojených států, experti prohlašují: Atlantická rada má jistou váhu, což znamená, že existuje pravděpodobnost, že část doporučení bude skutečně přejata. Ředitel bělehradského „Centra strategických alternativ" Aleksandar Mitic v besedě se Sputnikem zmínil, že Atlantická rada je lobbistická organizace, která zatahuje země do NATO, proto je jasné, proč jsou její snahy směřovány na Srbsko, kde je většina občanů proti vstupu do aliance. „Usmíření stran, to je ve své podstatě dvoustranný proces, ne ovšem v tomto případě," říká vědecký pracovník Institutu slovanských studií Ruské akademie věd Georgij Engelgardt. Podle jeho slov by bylo naivní si myslet, že USA jsou připraveni, například, platit kompenzace za škody způsobené během agrese NATO proti Jugoslávii. „Historické usmíření v tomto případě znamená usmíření Bělehradu s tím faktem, že Kosovo je nezávislé, že je potřeba vstoupit do NATO a odmítnout zvláštní vztahy s Ruskem," zmiňuje expert. Aleksandar Mitic popisuje přijatelný model „historického usmíření" následovně: „Zaprvné, Amerika musí přestat dělit území Srbska cestou poskytování podpory Albáncům v Kosovu. Zadruhé, zříci se pokusů zlikvidovat Republiku Srbskou (přestat podporovat unitární Bosnu a Hercegovinu, přestože se formálně tato podpora nikde nedeklaruje — red.). Zatřetí — přestat šířit po celém světě informace, že za válku v devadesátých letech nesou vinu pouze Srbové a všichni ostatní jsou jen jejich nevinné oběti. Začtvrté, přestat s pokusy zatáhnout zemi do NATO proti vůli občanů. A nakonec zapáté, smířit se s aktivní rolí Číny a Ruska na Balkáně." Důležitý moment, který zazněl během prezentace, viceprezident Atlantické rady Damon Wilson připomenul přeformování základny Bondsteel, která se má ze sídla mise KFOR (sil NATO v Kosovu) stát objektem zajišťujícím stálou americkou přítomnost v jihovýchodní Evropě. Georgij Engelgardt zmiňuje: „Atlantická rada navrhuje jednat podle modelu, který Spojené státy již použily v pobaltských zemích a v Polsku." „Snížení americké přítomnosti v balkánském regionu odstartovalo dávno, když začala operace v Afghánistánu. Bondsteel nyní nefunguje naplno, jelikož USA mají jiné priority a provádějí ohromné množství operací po celém světě. Bondsteel se musí znovu stát základem americké vojenské přítomnosti v regionu. Přitom si nemyslím, že Státy jsou připraveny stavět nové základny na Balkánu, například námořní základnu v Černé hoře. Nyní je to příliš drahé, dokonce i pro USA," říká. „Celkově se USA chtějí vrátit na Balkán, ale na cizí účet, hlavně na účet Bruselu. Oni budou ovlivňovat procesy, dostanou přístup, například, k balkánskému trhu nositelů energie a odměnou se pro balkánské země stane vstoupení do EU, které na USA, zcela jistě, nijak nezávisí. To, co nabízí Atlantická rada, je velmi dobrý obchodní model," uzavírá expert. Podle názoru našich zdrojů neznamená ustanovení stálé vojenské přítomnosti stavbu nových základen (například v Černé hoře), může to ale znamenat umístění dodatečných sil na základně Bondsteel (Kosovo). Poplach vyvolává i přání zprostředkovávat řešení balkánských otázek (hlavně na pozadí toho, že se proslýchá, že do jednání mezi Bělehradem a Prištinou se může zapojit Condoleezza Riceová). A co se týče usmíření, tak podle slov Engelgardta to pravděpodobně znamená, že Srbsko se má smířit s nezávislostí Kosova.
[ "ne", "ano" ]
0
316
„Kulky z Brna“ a Madeta: Čím se proslavili Češi na Blízkém východě Česko je na Blízkém východě synonymem kvality. Ať už se jedná o zbraně nebo potravinářské výrobky, civilisté i povstalci je vždy ocení. Fallúdža, irácké město v provincii Anbár, proslula jako místo nejkrvavějších střetů mezi americkými okupačními silami a místními povstalci po svržení režimu Saddáma Husajna. Jednalo se o nejkrvavější bitvu v Iráku před příchodem Islámského státu, která se odehrála v roce 2004. Asi 90 % města bylo zničeno nebo vážně poškozeno. Svou stopu zde zanechaly i „Kulky z Brna". Tak zní název písně, která oslavuje irácké povstalce. „Vystřelily kulky z „brna" a minomet vypálil, povstaly Mósul a Dijála a lid Anbáru," stojí v písni, kterou cituje zbraně sestřelil Česko má bohatou historii exportu zbraní do regionu. Československé zbraně pomohly Izraeli v letech 1948 — 1949 obhájit svou existenci. O šest let později byly zbraně použity hlavně proti Tel Avivu, když při jednáních Moskvy a Káhiry Československo v roce 1955 dodalo zbraně do Egypta, čímž zásadně narušilo dosavadní rovnováhu sil mezi východním a západním blokem na Blízkém východě. Na rozdíl od Sovětského svazu však Praha vždy vyžadovala, aby za zbraně příslušná země platila. Pokud to z politických důvodů nešlo, tak Československo chtělo, aby SSSR, „výpadek" uhradil, píší Petr Zídek a Karel Sieber ve své knize dosáhl Nejsou to však pouze zbraně, které Česko na Blízkém východě proslavilo. Arabové si zamilovali sýr akawi, který vyrábí česká Madeta. Recepturu tohoto sýru do Československa přivezl libanonský podnikatel Amis Tabbara v roce 1959. Na pouštním Blízkém východě nešlo vyprodukovat dostatečné množství mléka, aby byla uspokojena poptávka. Tak to Tabbara zkusil v Řípci a Sedlčanech. Teď Madeta nemá v regionu konkurenci. Mezi hlavní destinace patří Libanon, Saudská Arábie „Značka CZ je na arabském trhu puncem nepřekonatelné kvality a logo Madeta je ta nejvyšší liga," cituje portál Businessinfo Jana Teplého, ředitel obchodu, marketingu a nákupu jihočeské společnosti. Strategickým českým partnerem však zůstává Izrael. Česká republika byla jednou z mála zemí v EU, která v zimě 2008-2009 podpořila operaci Lité olovo. Podobně i v roce 2014 během operace Ochranné ostří české Ministerstvo zahraničí prohlásilo, že „respektuje právo Izraele na přiměřenou sebeobranu". Přitom za své „proizraelské" a údajně „protiislámské" výroky se prezident Zeman již stal terčem kritiky mezi aktivisty na Blízkém východě. Obchod však nadále pokračuje.
[ "ne", "ano" ]
0
7,226
Putin: Rusko použije v SAR PVO proti všem cílům, které bude pokládat za hrozbu Nikdo nemá právo narušovat vzdušný prostor Sýrie, Rusko použije v Sýrii prostředky protivzdušné obrany proti jakýmkoli cílům, které bude pokládat za hrozbu pro vojáky, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. „Vycházíme ze základních mezinárodních norem, nikdo nemá právo narušovat suverénní vzdušný prostor Sýrie. Byl vytvořen a efektivně funguje mechanismus předcházení incidentům s americkou stranou ve vzduchu, všichni partneři ale byli upozorněni a vědí: Naše systémy PVO budou použity proti jakýmkoli cílům, které budeme pokládat za hrozbu pro ruské vojáky. Chtěl bych zdůraznit, proti jakýmkoli cílům", řekl Putin.
[ "ne", "ano" ]
0
1,645
Rekordní počet striptérek schovají do dortu v Rostově na Donu Tanečnice z jednoho striptérského klubu v Rostově na Donu upečou dort, do kterého se vejde minimálně pět dívek. Úspěch chtějí představit Guinessově knize rekordů. V pondělí 13. listopadu o tom informovala RIA Novosti PR manažerka klubu. Délka cukrářského výrobku bude přibližně tři metry, šířka jeden a půl a výška 1,2 metrů. Zastupkyně zařízení uvedla, že se do něj možná podaří umístit více dívek. Dort budou péct samotné tanečnice. Všechny rozměry, jeho přesné parametry a počet striptérek, které se do něj vejdou, předají speciální komisi Guinessovy knihy rekordů.
[ "ne", "ano" ]
0
216
Coca Cola poruší tradici a přijde se svým prvním alkoholickým nápojem Společnost Coca Cola, která vyrábí nápoje, je připravena zahájit v Japonsku výrobu alkoholického nápoje. Bude se jednat o první alkoholický nápoj vyrobený společností za 125 let. Společnost bude vyrábět „Chu-Hi" nápoje, což jsou nápoje dodávané v plechovkách s obsahem alkoholu. Obsah alkoholu v těchto nápojích se pohybuje od 3 do 8 procent. Jejich popularita roste od 5 do 25 procent každý rok od roku 2013. „Tohle je drink, který obsahuje alkohol; tradičně je vyráběn s destilátem, který se nazývá shochu a perlivou vodou, a ještě nějaké příchutě," řekl Jorge Garduno, prezident japonské společnosti Coca Cola. „Nikdy předtím jsme neexperimentovali v kategorii s malým množstvím alkoholu, ale je to příklad toho, jak pokračujeme v průzkumu oblastí možností, které leží za hranicemi naší páteřní činnosti". Prodeje šumivých nápojů Coca Cole i jejím soupeřům klesal, jelikož mladé generace jsou opatrnější s konzumací nápojů obsahujících cukr. Společnost experimentovala s vodou a čajem, aby vyrovnala klesající prodeje. „Kategorie Chu-Hi se téměř celá nalézá v Japonsku. Globálně není výjimkou, že nealkoholické nápoje jsou prodávány ve stejné síti jako alkoholické. Dává smysl to vyzkoušet na našem trhu," řekl Garduno. Alkoholické nápoje Coca Coly se budou pravděpodobně prodávat pouze na japonském trhu, kvůli „unikátním a speciálním" kvalitám japonského trhu, dodal.
[ "ne", "ano" ]
0
3,258
Média odhalila podrobnosti o rvačce v Rize, které se zúčastnili britští vojáci Rvačka britských vojáků vypukla v restauraci McDonald v Rize a byla vyprovokována vojáky, řekl portálu lsm.lv otec jednoho z účastníků incidentu. Podle lotyšských médií v pondělí dva vojáci gardového pluku seděli v McDonaldu, když na ně údajně neznámí pachatelé zaútočili. Občan Lotyšska Edmund Ajzkalns oznámil, že jeho 23-letý syn Axel, který pracuje jako recepční v právnické firmě, byl jedním z britských vojáků udeřen do hlavy. Nyní je muž v nemocnici, kde čeká na operaci. Podle Ajzkalnse rvačku začali britští vojáci. „Provokace na 100 % byla ze strany Britů," tvrdí. On odmítl jakékoliv dohady, které se objevily v britských médiích, že incident jakoby natáčel filmový štáb, který jakoby čekal na místě. „Žádná filmový štáb tam nebyl, ale lidé si samozřejmě vše natáčeli na mobilní telefony. Myslím, že se video za pár dnů objeví na síti a lidé budou mít možnost uvidět, co se stalo," řekl Ajzkalns. Podle The Telegraph již dříve britská armáda viděla „ruské spiknutí", které mělo za cíl zdiskreditovat vojáky. Britští vojáci se nestali poprvé centrem skandálu v Rize. V červenci tancoval opilý voják na střeše taxíku, jiný voják se k němu pokoušel připojit a další dva to natáčeli na mobilní telefony. Vandalové zničili střechu automobilu, kapotu a dveře řidiče.
[ "ne", "ano" ]
0
7,250
Raněný žurnalista sdělil podrobnosti útoku u čečenské hranice Norský novinář Ø Windstad prozradil podrobnosti útoku na mikrobus s obránci práv ze smíšené mobilní skupiny Výboru pro zabránění mučení (CPT) a novinářů, k němuž došlo nedaleko ingušsko-čečenské hranice ve středu 9. března. „Bylo to strašné. Myslel jsem si, že to nepřežiju. Myslel jsem na to, že bych se měl naposledy rozloučit se ženou", svěřil se Windstad v interview pro list Aftenposten. „Když jsme se přiblížili k hranici s Čečenskem, předjela nás tři auta a donutila náš autobus sjet k okraji silnice. Z vozů vyšlo mnoho mužů s dlouhými holemi. Těmi pak rozmlátili všechna okna a postranní okénka a začali z autobusu vytahovat všechny, kdo se tam nacházeli", dodal Windstad. Kromě toho upřesnil, že útočníků bylo asi tak 15 nebo 20 a všichni na sobě měli masky. Podle slov norského žurnalisty se ho útočníci snažili vytáhnout z autobusu, bili ho holemi a ostrými předměty. Lidé v maskách rovněž všem odebrali telefony. Norský novinář zdůraznil, že útočníci jim všem říkali, že jsou zrádci. Zástupce norského velvyslanectví už dříve řekl, že Windstadovi vyrazili zuby a má nohu v sádře. K útoku došlo, když jel mikrobus po dálnici Kavkaz v Ingušsku, nedaleko hranice s Čečenskem. Ve voze byli pracovníci Výboru pro zabránění mučení, dopisovatel časopisu The New Times, novinářka ze Švédska, norský žurnalista a zpravodaj Mediazony, celkem osm lidí. Útočníci je všechny zmlátili a mikrobus zapálili. Čtyři lidé museli být převezeni do nemocnice. Ingušské justiční orgány zahájily v případu útoku na novináře trestní řízení.
[ "ne", "ano" ]
0
5,780
Ivo Rittig promlouvá: Vrátil se strach, který jsme měli před listopadem Nový týdeník Faktor S přináší exkluzivní rozhovor s „podnikatelem, lobbistou a monackým rentiérem“ Ivo Rittigem. Rozhovor převzalo i Svobodné fórum Pavla Šafra. To přiznává, že Rittig má tu nejhorší možnou pověst, ale na druhou stranu jej orgány činné v trestním řízení navzdory zuřivé snaze stále nedokázaly za nic odsoudit. Rozhovor se navíc týkal spíše společenského prostředí než Rittigových pochybných obchodů. „Platím daně, zaměstnávám lidi, dodržuji zákony a vydělávám peníze. Nemám potřebu se komukoli z čehokoli zpovídat,“ vyjádřil se stručně. Mediální masáž se prý snaží jeho jméno pošpinit, ale obchodní partneři si jsou vědomi, že realita je jiná. Spíše však mluvil o vztahu společnosti k podnikatelům, který se prý zásadně proměnil. „Před deseti patnácti lety vám na úřadech fakt chtěli pomoci. Možná neznali všechno do detailu, možná neměli nejrychlejší připojení k internetu a možná byli před revolucí v KSČ,“ vzpomíná. Zato dnes prý úředníci požadují stohy nesmyslů a ještě si s oblibou podnikatele vychutnávají a využívají k tomu všech zákonných možností. CELÝ ROZHOVOR ZDE I jinak se podle něj společnost proměnila. „Strach, který se v pátek večer 17. listopadu 1989 ze společnosti vypařil, se nám vrátil s ještě větší silou. Starostové se bojí rozhodovat, ředitelé podniků se bojí dělat svoji práci a úředníci na všech stupních jsou mistry v alibismu,“ říká. Na druhou stranu to prý ani nemohlo dopadnout jinak. „Pokud chceme vyspělost demokracie měřit počtem zatčených, pokud si myslíme, že objem zabaveného majetku nás všechny udělá šťastnými, tak to jinak vypadat nemůže,“ říká. V současnosti vidí jako nejperspektivnější byznys zdravotnictví a celkově péči o lidi a nebo cokoliv na internetu. Úspěch však mohou mít i klasické obchody nebo restaurace. „Praha je pořád plná tržních příležitostí i v ‚obyčejném‘ podnikání pro každého, kde nemusíte mít miliardy na rozjezd. Akorát to holt nejde řídit po mobilu ze Špindlu,“ věří.
[ "ne", "ano" ]
0
4,083
Stavitelé Krymského mostu se zúčastnili Mannequin Challenge. VIDEO 19 kilometrů dlouhý most bude jedním z největších v Rusku. Stavba se plánuje dokončit ke konci roku 2018
[ "ne", "ano" ]
0
8,357
Vyhráli jsme nad Merkelovou? Zajímavý vývoj schůze EU Balkánská trasa pro nelegální migraci je uzavřena. Z dnešního summitu Evropské unie s Tureckem o tom informoval český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Píše to server Týden.cz. Podle Sobotky tak Evropská unie dala za pravdu státům Visegrádské skupiny. Uzavření balkánské trasy totiž má patřit mezi závěry dnešního summitu. Jde tak o protikrok vůči německé kancléřce Angele Merkelové, která uzavírání hranic považuje za nepřijatelné. Mluvčí Merkelové pro agenturu AFP prozatím označila zavření balkánské trasy za spekulaci, píše server Aktuálně.cz. Původní text ZDE. Mezi dalšími závěry dnešního summitu má také figurovat pomoc Řecku se zajištěním ochrany hranice či podpora plánu Evropské komise na obnovu plného fungování schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Hned na úvod summitu však došlo ke změnám, neboť turecký premiér Ahmet Davutoglu předložil partnerům nové návrhy, o kterých budou nejprve lídři osmadvacítky diskutovat mezi sebou.
[ "ne", "ano" ]
0
7,086
Premiér Sobotka si prohlédne novou švédskou nemocnici. S českými lůžky Premiér Bohuslav Sobotka dnes ukončí dvoudenní návštěvu Švédska. Na programu má mimo jiné jednání s ministrem obrany Peterem Hultqvistem, prohlédne si ale i nejmodernější nemocnici v zemi a uctí památku zavražděného švédského premiéra Olofa Palmeho. Sobotka se už ve čtvrtek setkal s premiérem Stefanem Löfvenem, s nímž jednal kromě hospodářství a budoucnosti Evropské unie také o otázkách bezpečnosti a obrany. Právě ty budou hlavním tématem dnešní schůzky s ministrem Hultqvistem, píše ČTK. Téma obrany je významné i vzhledem k tomu, že česká armáda už 11 let využívá stíhací letouny Jas-39 Gripen od švédského výrobce Saab. Předloni vláda schválila prodloužení pronájmu do roku 2027 s dvouletou opcí. ČR má za pronájem ročně platit 1,7 miliardy korun. Sobotka dnes navštíví také Karolinský institut, významnou lékařskou univerzitu ve Stockholmu, a novou nemocnici Nya Karolinska, která se vyznačuje vysokou mírou digitalizace. Lůžka do ní dodala česká firma. Premiér si prohlédne také stockholmskou radnici a na závěr návštěvy Švédska uctí památku Olofa Palmeho, sociálnědemokratického premiéra, který se před 30 lety stal obětí atentátu.
[ "ne", "ano" ]
0
8,112
Už to praská: Vypadni, Sobotko, vyzvali členové ČSSD svého předsedu Již podruhé kontaktoval předseda místní organizace Týn nad Vltavou David Slepička (ČSSD) své kolegy spolustraníky. Důvod je prostý – žádá „hlavu“ předsedy strany Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Někteří se již veřejně vyslovili, že zásadně nesouhlasí se zmatečnými kroky, které v poslední době předseda dělá. Je velmi pozitivní, že členové ČSSD nejsou ochotni vydat demokratickou politickou stranu se 140letou tradicí hrstce ‚vyvolených‘,“ píše úvodem Slepička s tím, že popírání sebe sama nebere u Sobotky konce. „Zaplatí za to v důsledku celá ČSSD,“ varuje. A zmiňuje především Sobotkova slova, kdy pár týdnů před volbami členům strany a veřejnosti tvrdil, že v případě prohry v krajských a senátních volbách rezignuje na pozici předsedy strany. „Poté, co strana pod jeho vedením v těchto volbách propadla, jsme svědky trapného tápání předsedy strany nad programem ČSSD a ještě trapnějších jeho pokusů zachránit svoji vlastní politickou budoucnost,“ zmiňuje Slepička. Dle jeho názoru nyní Sobotka udělá cokoliv, aby si zajistil pokračování politické budoucnosti. „Namísto chlapského řešení, kterým by přinejmenším bylo odvolání avizované kandidatury na předsedu strany na budoucím sjezdu (ne – skutečně nemá povinnost znovu kandidovat), rozesílá dopis členské základně s překvapivým sdělením, že jsou někteří právě jeho ministři unaveni,“ rýpe do Sobotky. Následně však také prozrazuje něco zevnitř strany. Dienstbier a jeho Idealisté jsou podle jeho slov nezávislým spolkem stojícím mimo jakýkoliv vliv členské základny. Soustředil se prý na likvidaci oponentů Sobotky v rámci strany. „Jak typické pro ‚demokrata‘ Sobotku. Zatímco mandáty svěřené členům ČSSD veřejností tento ‚demokrat‘ omezoval, a tak nejeden sociální demokrat se musel vzdát např. poslaneckého mandátu či dalších příležitostí v rámci strany, tak jiným jako např. Dienstbierovi, Marksové či Šabatové se od předsedy a premiéra dostávalo pozic nejvyšších. Ve hře na boha prostě Sobotka zapomněl, že právě tito lidé a jejich výsledky se pro oči veřejnosti stanou symboly práce nejen jeho, ale celé ČSSD. Že právě tento jeho postup v personální politice je tím největším předpokladem pro pasivitu členské základny,“ nebere si servítky Slepička. „Jednou je jeho zdůvodněním výměny ministrů reakce na propad ČSSD ve volbách, podruhé je cílem kompaktnější vláda či jasnější směřování strany. Nikdy to však dle jeho slov není výměna ministrů související s nadcházejícím sjezdem,“ zmiňuje dále Slepička. Závěrem pak uvádí, že Sobotka jako již několikrát v minulosti dává přednost zajištění své politické budoucnosti před zastavením propadu ČSSD. „Sobotka si je dobře vědom, že i on bude muset získat podporu většiny delegátů sjezdu, aby měl zabezpečeno další dvouleté působení v politice, a to by se dalo coby předseda ČSSD snést. V jeho rezignaci po dalších prohraných volbách už totiž nemůže věřit ani největší snílek, stejně jako ve výhru ČSSD v parlamentních volbách pod vedením právě Sobotky,“ uzavírá Slepička s výzvou, aby na nadcházející sjezd byli nominováni takoví delegáti, kteří nebudou slepě hlasovat a nebudou se bát vyjádřit svůj názor. Celý dopis Davida Slepičky: Vážené přítelkyně, Vážení přátelé Členové Místních organizací V poslední době dostáváme mnoho pozitivních ohlasů na výzvu naší vltavotýnské místní organizace předsedovi B. Sobotkovi. Někteří se již veřejně vyslovili, že zásadně nesouhlasí se zmatečnými kroky, které v poslední době předseda dělá. Je velmi pozitivní, že členové ČSSD nejsou ochotni vydat demokratickou politickou stranu se 140ti letou tradicí hrstce „vyvolených“. Popírání sebe sama nebere u Sobotky konce. Zaplatí za to v důsledku celá ČSSD. Nejen členové ČSSD, ale i veřejnost si již mnohokrát měla možnost ověřit, že slovo premiéra Sobotky má váhu blížící se nule. Zatímco pár týdnů před volbami členům strany a veřejnosti tvrdil, že v případě prohry ČSSD v krajských a senátních volbách rezignuje na pozici předsedy ČSSD, po té co strana pod jeho vedením v těchto volbách propadla, jsme svědky trapného tápání předsedy strany nad programem ČSSD a ještě trapnějších jeho pokusů zachránit svoji vlastní politickou budoucnost. Pravděpodobně šok z již čtvrtých prohraných voleb strany pod jeho vedením způsobil předsedu Sobotkovi výpadek paměti, a tak mu z paměti vypadla jeho vlastní slova opakovaně pronášená při každé mediální příležitosti před volbami, jak je jeho vláda úspěšná. Prostě udělá cokoliv, aby si zajistil pokračování politické budoucnosti. Na místo chlapského řešení, kterým by přinejmenším bylo odvolání avizované kandidatury na předsedu strany na budoucím sjezdu ( ne – skutečně nemá povinnost znovu kandidovat), rozesílá dopis členské základně s překvapivým sdělením, že jsou někteří právě jeho ministři unaveni. Což o to, únava je lidská, může se to stát, ale kdepak tedy byl celou dobu premiér Sobotka odpovědný za chod vlády? Asi byl ve stejném rozpoložení jako v říjnu 2013, kdy nejen že upřednostnil vlastní ambice stát se premiérem – čekal přeci dlouhých 17 let v poslanecké sněmovně - a raději vláčel značku ČSSD médii než by přiznal, že spolustraníci, kteří měli jiný názor než on, mají na onen názor prostě právo. Nedostatečná podpora ve straně. Nevadí – vytvoří se mimo ni. Dienstbier a jeho Idealisté – nezávislý spolek stojící mimo jakýkoliv vliv členské základny podobně jako mladí sociální demokraté dnes hrdě hlásí jak to byli právě oni, kdo organizoval demonstrace na Sobotkovu podporu po té, co si demokraticky zvolení zástupci členské základny v Předsednictvu ČSSD dovolili se Sobotkovou představou dnešní vlády nesouhlasit a protestují proti odvolání ministra Dienstbiera. Toho ministra, kterému k jeho jmenování stačilo pouze spojenectví s předsedou Sobotkou. Dienstbier se tak stal ministrem Sobotkovy vlády i přes svůj osobní debakl na sjezdu strany či v prezidentské volbě. Proč? Zatímco na hnutí ANO pomalu vyplouvá, že se podílelo na financování oponentních regionálních hnutí tehdejší koalic – např. Východočeši.cz, tak spolek Idealisté pod metodickým vedením Dienstbiera se soustředil na likvidaci oponentů Sobotky v rámci strany a to již od dob jeho první kandidatury na předsedu ČSSD. Jak typické pro „demokrata“ Sobotku. Zatímco mandáty svěřené členům ČSSD veřejností tento „demokrat“ omezoval, a tak nejeden sociální demokrat se musel vzdát např. poslaneckého mandátu či dalších příležitostí v rámci strany, tak jiným jako např. Dienstbierovi, Marksové či Šabatové, se od předsedy a premiéra dostávalo pozic nejvyšších. Ve hře na Boha prostě Sobotka zapomněl, že právě tito lidé a jejich výsledky se pro oči veřejnosti stanou symboly práce nejen jeho, ale celé ČSSD. Že právě tento jeho postup v personální politice je tím největším předpokladem pro pasivitu členské základny. Zoufalý předseda dělá zoufalé věci Za ony dva týdny od otevřeného dopisu spolustraníkům si Sobotka ještě nestihl připravit smysluplné zdůvodnění obměny kabinetu, ale ve snaze utišit rozbouřenou dosud mlčící většinu členské základny, která je dnes po letech Sobotkova předsedování složená převážně z přesvědčených sociálních demokratů, k ní přesto přistoupil. I za cenu, že se národ dozví, že právě jím samým vyjednaná koaliční smlouva ČSSD , ANO, KDU mu coby premiérovi vlastně neumožňuje obměnu jiných než sociálně demokratickým ministrů, že vyjde najevo, že o současném či budoucím směřování ČSSD a jejím programu má jasno, asi tak, že zatímco před pár týdny hodlal konstruovat stranu neoliberální politiky soustředící se na městské voliče, dnes odvolává ministra, který je jejím symbolem. Jednou je jeho zdůvodněním výměny ministrů reakce na propad ČSSD ve volbách, podruhé je cílem kompaktnější vláda či jasnější směřování strany. Nikdy, to však dle jeho slov, není výměna ministrů související s nadcházejícím sjezdem. Sjezd se blíží – pozice předsedy zaručuje politickou budoucnost Od předsedy demokratické politické strany by se dalo očekávat, že reprezentanty strany ve vládě vybere po diskusi v rámci orgánů strany. Zvláště pokud se mu značně vymstilo vypuštění této diskuse při složení vlády v roce 2013. Nicméně je řešením vyměnit svého podporovatele za kamarády svých jiných podporovatelů v čase 11 měsíců před volbami? Mohl ještě nějak více zpříjemnit A. Babišovi či KDU – ČSL předvánoční čas? Těžko. Zatímco Andrej Babiš buduje svoji image na odporu proti starým politickým strukturám jakými je i Sobotka a úspěších silových resortů, které si v rámci koaliční smlouvy dobře vyjednal, tak Sobotka dává jako již několikrát v minulosti přednost zajištění své politické budoucnosti před zastavením propadu ČSSD. Sobotka si je dobře vědom, že i on bude muset získat podporu většiny delegátů sjezdu, aby měl zabezpečeno další dvouleté působení v politice a to by se dalo coby předseda ČSSD snést. V jeho rezignaci po dalších prohraných volbách už totiž nemůže věřit ani největší snílek, stejně jako ve výhru ČSSD v parlamentních volbách pod vedením právě Sobotky. Vzhledem k tomu, že předseda místo okamžité rezignace, se snaží upevnit si pozici a získat další spojence na blížícím se sjezdu, obracíme se na Vás, členy MO a delegáty okresních a krajských konferencí, nominujte na sjezd takové delegáty, kterým není lhostejná budoucnost sociální demokracie a nebudou slepě hlasovat tak, jek se v Praze domluví. Delegujte takové členy, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor. Děkujeme za podporu a věříme, že se nám společně podaří zastavit propad soc. dem. David Slepička p.p1 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 12.0px Helvetica; min-height: 14.0px} p.p2 {margin: 0.0px 0.0px 0.0px 0.0px; font: 11.0px Helvetica} span.s1 předseda MO Týn nad Vltavou
[ "ne", "ano" ]
0
7,728
Tajemné snížení emisí metanu vysvětlili rozpadem SSSR Koncentrace metanu (jednoho ze skleníkových plynů) v atmosféře Země stabilně rostla počínaje obdobím průmyslové revoluce, ale od poloviny 90. let do roku 2006 se tento růst dočasně zastavil z nepochopitelných důvodů. Nové výzkumy, uvedené v časopise Science, vysvětlily tento jev a také obnovení růstu po roce 2006. Mezi přirozené zdroje emisí metanu patří bažiny a tající věčně zmrzlá půda, k antropogenním patří spalování pevného paliva, stromů a rostlin, a také produkty životního způsobu dobytku. Největší metanovou emisí je sama atmosféra Země, kde řada chemických reakcí mění tento plyn na kysličník uhelnatý a uhličitý a vodu. Novozélandští vědci a jejich kolegové USA a Německa shromáždili údaje o koncentraci metanu z měřicích stanic na celém světě od roku 1984 do roku 2015. Dalším informačním zdrojem jsou antarktické ledové kry, podle kterých je možné vytvořit si představu o situaci před 2000 lety. Zdroj konkrétních emisí vědci určili podle izotopového poměru uhlíku v metanu. Obnovení růstu po roce 2006 je charakterizováno jiným izotopovým „rukopisem". Jde o mikrobní zdroje metanu — mikroorganismy v bažině nebo ve střevech hovězího dobytka. Podle údajů vesmírných družic emise metanu nejvíce vyrostly v Číně, Indii, zemích Jihovýchodní Asie. Ve všech těchto oblastech není moc bažin, což ukazuje na vedoucí roli zemědělství. Jinými slovy, růst emisí metanu v 21. století je spojen hlavně s růstem počtu dobytku v asijských zemích.
[ "ne", "ano" ]
0
5,937
Juščenko předpovídá protesty na Ukrajině: Již cítím pach hořících pneumatik Ukrajinu čeká nová vlna protestního hnutí, tak zvaný třetí Majdan, prohlásil exprezident země Viktor Juščenko v interview pro vydání Gordon.ua. „Cítím pach hořících pneumatik, Věřte, že to bude opravdový třetí Majdan, a nikoli imitace, která se v těchto dnech konala ve středu Kyjeva," uvádí vydání jeho slova. Podle mínění exprezidenta, kdyby dva předchozí majdany vyústily do skutečných politických hnutí, dokázala by Ukrajina udělat velký krok vpřed. „Oba Majdany nedokázaly zrodit nové hnutí, jež by se stalo oporou, základem pro výstavbu politické kostry národa v parlamentě a ve vládě. Znovu volíme mezi starými politickými sílami, které nedokáží a nechtějí jinak navázat vztahy s občanskou společností," poznamenal Juščenko. Na podzim 2015 uplynulo 11 let od zahájení „oranžové revoluce," kampaně protestů, mítinků, hlídek, stávek a dalších akcí občanské neposlušnosti, organizovaných a uskutečněných stoupenci ukrajinského exprezidenta Viktora Juščenka, kandidáta opozice v prezidentských volbách 2004. 21. listopadu 2013 bylo hlavní kyjevské náměstí, majdan Nezaležnosti, obsazeno stoupenci eurointegrace. Stalo se to hned po prohlášení vlády Nikolaje Azarova o pozastavení podepsání asociační smlouvy s EU. Později se stal Majdan epicentrem konfrontace pořádkových sil a radikálů. Výsledkem srážek, během kterých opozice nejednou nasadila střelnou zbraň a Molotovovy koktejly, byly desítky obětí na lidech na obou stranách. Odpovědnost za to uvalila nová ukrajinská vláda na svého politického oponenta, exprezidenta Viktora Janukovyče a speciální jednotku MV Berkut, jež byla po státním převratu rozpuštěna.
[ "ne", "ano" ]
0
5,938
Kabaret Ovčáček čtveráček zaplnil sál divadla diváky i smíchem Jako svérázného hrdinu nynější doby představil dnes prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka nekorektní kabaret nazvaný Ovčáček čtveráček, jehož premiéru sledovali diváci ve zcela zaplněném Studiu Z Městského divadla ve Zlíně. Zájem o vstupenky byl obrovský a divadlo muselo přidat další tři reprízy, avšak i ty byly rychle vyprodány. Mluvčí prezidenta Ovčáček si vstupenku navzdory pozvání od vedení zlínského divadla neobjednal a „angažovaným divadelníkům“ popřál hodně zdaru. Ředitel zlínského divadla Petr Michálek dnes večer krátce před zahájením premiéry kabaretu Ovčáček čtveráček řekl, že text byl napsán za pouhé dva dny a poté následovaly čtyři zkoušky. Námět podle něj reaguje především na aktuální situaci kolem státních vyznamenání. Neudělení státního vyznamenání Jiřímu Bradymu vyvolalo kritiku části politické scény, veřejnosti i představitelů společenského a kulturního života. „Je to totální harakiri, ke kterému se odhodláváme, protože nemůžeme mlčet a chceme rozpoutat diskusi,“ uvedl Michálek. Netradiční představení vzniklo spontánně a k autorství se přihlásila skupina undergroundových vtipálků z řad divadelníků, která si říká Pia Fraus. Mluvčího Ovčáčka v kabaretu ztvárnil herec Marek Příkazký. Na jevišti zlínského divadla se dnes večer objevily postavy dalajlámy, zpěváka Daniela Hůlky, prezidenta T. G. Masaryka, Jiřího Bradyho s manželkou, ale také několika politiků. Zazněly i anonymní hlasy z lidu. Diváci se smáli už v předsálí při čtení obsazení rolí a hlasitý smích se ozýval hned při prvních dialozích. Chechtot se sálem nesl například při scéně, kdy ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta Jiří Forejt telefonicky oznámil Bradymu: „Já jsem chtěl jen říct, že nefigurujete na žádném seznamu a k 28. říjnu nemůžu nic komentovat.“ Bujaré veselí v sále zavládlo poté, co postava zpěváka Hůlky v hustém dýmu převzala státní vyznamenání a zpívala si u toho muzikálový hit Jsi můj pán. Netradiční titul už před dnešní premiérou zaujal i jiná divadla v zemi Scénář kabaretu byl na poslední chvíli aktualizován, aby reflektoval na nejnovější vývoj. Byla do něj zakomponována Zemanova slova na adresu kandidátky na amerického prezidenta Hillary Clintonové či jeho nejnovější oznámení, že premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) možná navrhne odvolání lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana. O kabaret byl obrovský zájem, takže vedení divadla přidalo další tři reprízy, kterých tak je celkem pět. Derniéra je naplánována na 17. listopadu. „Na všechny reprízy zmizely vstupenky rychlostí blesku, což se nám ještě nestalo,“ řekla ČTK mluvčí divadla Veronika Jurčová. Netradiční titul už před dnešní premiérou zaujal i jiná divadla v zemi. „Máme nabídky na zájezdy do Děčína, Ústí nad Labem, Prahy nebo Kladna, ale zatím je odkládáme. Rozhodneme se až po premiéře,“ podotkl Michálek, který je zároveň jedním ze spoluautorů kabaretu. Prezidentův mluvčí Ovčáček ČTK potvrdil, že pozvánku na premiéru do Zlína obdržel. „Angažovaným umělcům děkuji za zájem a popřeji jim úspěch u diváků, osobně se ale nezúčastním,“ uvedl.
[ "ne", "ano" ]
0
3,268
RF zařídila přímý přenos z kontrolních stanovišť humanitárních koridorů v Aleppu Na oficiálních webových stránkách Ministerstva obrany RF byl zařízen přímý přenos z kontrolních stanovišť humanitárních koridorů v syrském Aleppu. „Ruské středisko pro usmíření znepřátelených stran v Aleppu byl zařízen přímý přenos online z kontrolních stanovišť humanitárních koridorů pro odhod ozbrojených útvarů. MO RF uskutečňuje rovněž přímý přenos z kamer bezpilotních letounů podél trasy koridoru na silnici Castello", praví se ve zprávě MO RF. Humanitární pauza pro volný odchod civilistů, evakuaci nemocných a zraněných, a také odchod ozbrojenců z východních čtvrtí Aleppa potrvá od 9 až do 19 hodin místního času 4. listopadu.
[ "ne", "ano" ]
0
7,310
Ruská propaganda? Média lžou zleva i zprava. Dělají z lidí blbce, říká expert a odhaduje, jak to skončí Velmi vážný problém, nebo jen boj „proti Gottwaldovi“? Analytici rozebrali důvody i šíření ruské propagandy u nás. Shodují se na tom, že do mainstreamových médií se nedostává, otevřené hřiště je ovšem na sociálních sítích. Zatímco politolog Pavel Šaradín varuje před ruským vlivem, který mediálně považuje za silnější než dříve, analytik Jiří Mikeš se domnívá, že za chvíli začneme vyhledávat rádio Svobodná Moskva. „Je to velmi vážný problém,“ říká docent Pavel Šaradín z olomoucké univerzity k šíření propagandy u nás. Silnější vlivy považuje za vcelku logické už s ohledem na to, že dříve byl svět unipolární. „Řada mocností objevuje svůj předchozí vliv. Teritorium, které v 90. letech existovalo, se znovu rozděluje. Pak je tu i psychologický důvod. Jedním ze symbolů politiky byl radar v Brdech. Myslím si, že to mohl být zlomový moment v obnovování zájmu o Českou republiku ze strany Ruska,“ popsal analytik Šaradín. Analytik Jiří Mikeš na otázku ParlamentníchListů.cz v souvislosti s ruskou propagandou reagoval takto: „Poslouchám Radiožurnál, dívám se na Českou televizi a přes den si přečtu Právo, kde jde Mitrofanov po Rusácích a Putinovi nekompromisně, tak nevím, kde bych ji měl ještě najít. Sleduji naše veřejnoprávní média a většinou slyším jen o ruském nebezpečí,“ poznamenal Mikeš. „A proruské servery? Kdo se prosím vás na ně dívá?“ položil řečnickou otázku. Sokol: „Prostřednictvím Facebooku lze šířit informace z nejrůznějších serverů.“ Jenže tak jednoduchá situace podle politologa Petra Sokola není. Naopak vidí velké otevřené hřiště právě pro šíření propagandy, a to ať už je odkudkoli. „Nejvíc jí prospívají sociální sítě. Prostřednictvím Facebooku lze šířit informace z nejrůznějších serverů, které nejsou třeba vůbec známé. Pak je možné si vybudovat poměrně vlivný zdroj informací tím, že sdílíte texty,“ vysvětluje. Připouští ale, že v mainstreamu, pokud jde konkrétně o ruský vliv, situace vážná není: „V hlavních našich médiích mainstreamových k manipulacím nedochází nebo je alespoň nevidím, druhá věc jsou proruské servery a tam se nic neskrývá,“ dodal Sokol. Docent Šaradín zároveň upozorňuje na způsob, jak zjistit, zda člověk čte alespoň do jisté míry relevantní zdroj: „Některé případy jsou odhadnutelné. Například pokud zakrývá vydavatel svou identitu, tak už to by mělo člověka vést k určité ostražitosti,“ popsal. Langšádlová se obává zpochybnění EU. Mikeš: Sama odvádí slušnou práci pro Rusko V Praze proběhl seminář s názvem: „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“ Poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09) tu vyjádřila obavu, že v souvislosti s děním na Ukrajině, migrací a válkami na Blízkém východě se začalo v našem prostoru šířit mnoho informací, o kterých se dá říct, že jde o součást propagandy. „Jde o fámy, mýty či konspirační teorie. Propaganda míří na zpochybnění EU, o kterou je opřena naše prosperita, ale i bezpečnost.“ A podobný názor sdílí i Šaradín: „Myslím si, že podobné zprávy najdeme i ve zprávách BIS, počet lidí na ruské ambasádě se zvýšil. To, co tvrdí poslankyně Langšádlová, je jedním z pravděpodobných důvodů zájmu. Čím slabší je EU, tím silnější je ruská moc.“ Ze zcela jiného úhlu vnímá aktuální dění analytik Mikeš: „Největší ruskou propagandu dělají Langšádlová a Štětina. Svým antikomunismem se stále dívají do zpětného zrcadla, a ne dopředu. Odvádějí slušnou práci pro Rusko, a proto lidé jsou webech.“ Poslanec Gabal má obavy ze svrhnutí vlády. Analytik: To jsou spekulace Poslanec Ivan Gabal se nebojí „jen“ o Evropskou unii jako celek, ale domnívá se, že zásadním způsobem může být ohrožena Ruskem i demokracie V4 a konkrétně i České republiky. „Rusko prohlubuje vnitropolitické napětí v zemích V4 a rozeštvává západní se střední a východní Evropou. Je tu snaha posílit proruskou pozici České republiky více či méně explicitní snahou o rozklad současné vládní koalice a jejím nahrazením nějakým hradním želé,“ uvedl Gabal na již zmíněné konferenci. K pravděpodobnosti záměru svrhnutí vlády je už analytik Šaradín ale skeptický: „To už jsou spekulace. Poslanci sice mají určitě více informací, ale já bych se zaměřil spíš na jejich filtrování a odhalování jejich původu a způsobu případného zkreslení,“ konstatoval. A Jiří Mikeš si nebral servítky: „Oni snad stále bojují proti Gottwaldovi. To je to velké zpětné zrcadlo,“ doplnil. Šaradín: „Informace, které k nám proudí ze zahraničí, by měly být více kriticky poměřovány.“ Jakub Janda z Evropských hodnot se domnívá, že tématu ruské propagandy by se měla věnovat nejvyšší pozornost: „Vnímáme velkou hrozbu ruské dezinformační kampaně, která zasahuje nejenom ČR a migrační debatu. Je zásadní, aby svobodné společnosti dokázaly této kampani rozumně čelit v rámci liberální demokracie,“ uvedl Janda. I podle docenta Šaradína by se problematikou měli politici více zabývat: „V podstatě bych se s tím ztotožnil,“ reagoval na názor Jakuba Jandy. „Možná bych propagandu nevztahoval jen k Rusku. Obecně se domnívám, že informace, které k nám proudí ze zahraničí, by měly být více kriticky poměřovány. Výsledkem by mělo být, že se tím nebude zabývat jen jedna politická strana nebo jeden politický proud, ale mělo by dojít k širšímu konsensu,“ navrhuje. Mazat, blokovat. Hlavně s nimi nediskutovat Poslanec Ivan Gabal za důležité považuje justiční kroky proti ruské dezinformační aktivitě. Když někdo narušuje ústavní pořádek, je třeba ho začít trestně stíhat. „Je nutné, aby se ruské propagandě zvyšovaly náklady všemi prostředky – mazáním, blokováním a izolováním jejích webových serverů, e-mailových komunikací, Facebooku, aktivních exponentů a agentů až po policejní a justiční kroky. Proruské trolly mazat, vůbec žádnou diskusi nevést. Jestliže s nimi budeme diskutovat, účel jejich kampaně ještě znásobíme,“ zmínil také na konferenci Gabal. Jakub Kalenský, expert EU na boj s ruskou propagandou, pak problém ještě specifikoval: „A pokud by to stále nebylo jasné, cituji slova ruského ministra obrany Sergeje Šojgu: Nadešel čas, kdy si musíme uvědomit, že článek, fotka a video, to všechno je jenom nový druh zbraně.“ Šaradín: „Všechny informace by měly být psány zodpovědně.“ Docent Šaradín se k názoru Gabala přidává: „V rozporu se svobodou slova to nevidím. Všechny informace by měly být psány zodpovědně, a pokud někdo záměrně zkresluje, pak by měla být reakce adekvátní. Pokud by existoval nějaký ruský server a byl čistě zpravodajský a předával zaručené informace, tak proti tomu nikdo nic nemá, ale pokud dochází ke zkreslování a k negativnímu ovlivňování veřejného mínění, na to by měla reagovat každá společnost.“ Sokol vnímá mazání a blokování v rozporu se svobodou slova V této věci se už politologové názorově rozcházejí. „Naše země by měla zůstat součástí Západu a nepodlehnout nějakému ruskému vlivu. Jednou z hodnot Evropy střední i západní je svoboda slova a nedokážu si představit, že by se k něčemu takovému sahalo,“ reagoval v daném kontextu Sokol. „V momentě, kdy začneme omezovat média, tak to nikomu neprospěje,“ uvedl analytik a dodal: „Oprávněně kritizujeme, když jsou v některých zemích ovládána média. Nikdy bych nesáhl k vymazání zpráv na Facebooku. Kdo by to kontroloval? To by se nám vrátilo jako bumerang.“ Mikeš: „Média lžou zleva, zprava.“ Podle Mikeše jsou lidé médii znechucení a ztratili důvěru, ale informace hledají. „Každá velmoc si samozřejmě dělá nějakou propagandu. Dříve jsme poslouchali Hlas Ameriky a Svobodnou Evropu, protože tady nám lhali a dělali z nás pitomce. Teď se děje pravděpodobně to samé. Politici něco řeknou a pak se stane pravý opak. Obávám se stejně jako profesor Keller, že lidé začnou vyhledávat rádio Svobodná Moskva,“ zhodnotil situaci. „Kdysi jsem studoval tuto problematiku v Londýně a musím konstatovat, že teď média lžou zleva, zprava,“ dodal. Zároveň konstatuje i to, že lidé při svém hledání využívají sociální sítě a pak už nejsou odkázáni na oficiální pravdu. Pavel Šaradín v závěru upozorňuje: „Vzdálené věci máme tendenci přijímat jako něco, co se skutečně stalo. Měli bychom být více pozornější.“
[ "ne", "ano" ]
0
4,661
Times: turečtí vojáci střílí syrské uprchlíky, kteří se pokoušejí překročit hranici, již 16 obětí, včetně 3 dětí Turečtí pohraničníci střílejí běžence, kteří se snaží překročit hranici ze strany Sýrie, informuje britské vydání The Times. Za poslední čtyři měsíce bylo zabito 16 migrantů, včetně tří dětí, píše vydání s odkazem na organizaci ochránců práv Syrian Observatory for Human Rights. Organizace shromáždila podrobné informace o úmrtích zastřelením. Muž a dítě byli 6. února zabiti ve východní části syrsko-turecké hranice, 5. března byli zastřeleni dva migranti na západní části hranice. Syrský pašerák žijící v Turecku The Times řekl, že ve skutečnosti je počet úmrtí vyšší. Podle dohody Turecka a Bruselu je Turecko „bezpečnou třetí zemí", to znamená, že se sem mohou migranti vracet beze strachu z toho, že budou vystaveni pronásledování. V minulých letech mohli syrští občané přicházet na turecké území dokonce i bez pasů. Nicméně kvůli rostoucí teroristické hrozbě tlačí Západ na Ankaru, aby uzavřela možnost volného přecházení hranice, říká článek. Podle slov pašeráka běženci pořád ještě přecházejí turecko-syrskou hranici, ovšem nyní „je budou buď zabíjet, nebo brát do zajetí". Kontextová reklama Sklik
[ "ne", "ano" ]
0
5,942
Kadyrov: Každý Putinův úkol je pro mne štěstím Jmenovaný v pátek úřadující hlavou Čečenska Ramzan Kadyrov prohlásil, že každý úkol od prezidenta RF Vladimira Putina je pro něj obrovskou odpovědností, a dnes je důležité, aby jeho činnost měla „nový start.“ Prezident RF Vladimir Putin podepsal v pátek výnos o jmenování dočasně vykonávajícím povinnosti hlavy republiky Ramzana Kadyrova, jehož termín pravomocí vyprší 5. dubna, Putin rovněž vyslovil naději, že se Kadyrov v září zúčastní voleb hlavy republiky. „ O tom, abych pokračoval ve své práci na tomto, mne již žádal čečenský lid. Prezident Ruska, Hlavní vrchní velitel Vladimir Putin tisíckrát lépe ví, jak a jakým způsobem řešit velké úkoly stojící před regiony, a tedy i před celou zemí. Pro mne je obrovským štěstím a obrovskou odpovědností každý pokyn Vladimira Vladimiroviče, tím spíš takový důležitý. Bezpodmínečně bych zahájil plnění svých povinností, dokonce kdyby šlo o práci hlídače," prohlásil Kadyrov v pátek na své stránce v sociální síti Instagram. Dodal, že vnímá výnos jako „těžké břímě" a uvědomuje si, že „nelze žít z minulých zásluh." „Dnes je důležité učinit v práci nový start, vytýčit nové a složitější úkoly," řekl Kadyrov a poznamenal, že „má zkušený tým, odborníky, a velké plány."
[ "ne", "ano" ]
0
2,596
Muslimský vrah-řidič, který včera pokosil nejméně 19 lidí, přijel v rámci akce na obohacení USA. Vážně. Tady je to napsáno Osm mrtvých z cyklostezky na Manhattanu v New Yorku je výsledkem dalšího řádění teroristů. Devětadvacetiletý islamista, pocházející z postsovětského Uzbekistánu, se přitom do USA dostal za prezidenta Obamy v rámci programu na „podporu diverzity obyvatelstva“, ve kterém se desetitisícům vylosovaných imigrantů jen s minimální kontrolou bianco rozdávala povolení k trvalému pobytu. V New Yorku velmi pravděpodobně došlo k dalšímu teroristickému činu. Muž najel dodávkou do skupiny cyklistů na cyklostezce a výsledkem je prozatím osm mrtvých a minimálně dvanáct zraněných. Zasáhnout měl kromě cyklistů také školní autobus, kde jeho řádění odskákali dva školáci. Když skončil řádění se svým pick-upem, vylezl z něj a pokračoval přímo na ulici se dvěma střelnými zbraněmi. Pak jej policisté zadrželi. Na místě činu byl zadržen devětadvacetiletý Sayfullo Habibullajevič Saipov, imigrant pocházející z Uzbekistánu. Jeho vina je vysoce pravděpodobná vzhledem k tomu, že byl zadržen poté, co opustil dodávku, kterou byl útok spáchán, a běžel ulicemi se dvěma zbraněmi v rukou. Podle svědků měl ještě při opouštění vozu vykřikovat „Alláhu Akbar“. Televize CBS následně do vysílání sehnala bezpečnostního experta Frana Townsenda, který jí sdělil, že pachatel mohl podle dostupných důkazů patřit ke skupině Islámské hnutí Uzbekistánu, které se dlouhé roky samo definovalo jako odnož organizace Al-Káida, než se v roce 2015 přihlásilo ke spolupráci s Islámským státem. Obě organizace přitom nabádají své souvěrce, aby k útokům využívali právě neobyčejně efektivní metodu najíždění těžkými vozy do davů ve městech. Sám Saipov se měl podle médií hlásit k Islámskému státu. Demokratický guvernér státu New York Andrew Cuomo však trval na tom, že se jednalo o „osamoceného vlka“. Guvernér pak pronesl ještě tato slova: „New York je mezinárodním symbolem svobody a demokracie a my se nenecháme zastrašit.“ Televize CBS také přišla s informací, že podezřelý Sayfullo Saipov přišel do USA v rámci oficiálního vládního programu na podporu národnostní diverzity obyvatelstva. V jeho rámci se každý rok losuje 50 tisíc imigrantů z „nedostatečně zastoupených“ zemí, kteří dostanou povolení k trvalému pobytu, tzv. „zelenou kartu“. Bez ní není možné v USA trvale žít. „Výherci získávají trvalé oprávnění k pobytu, opravňující je i jejich rodiny žít, studovat a pracovat v USA jako jejich trvalí obyvatelé,“ píše se na oficiálním webu loterie. Jedná se o oficiální vládní program. Jenže jak poznamenávají některé weby, řada „nedostatečně zastoupených“ zemí, na které je program zacílen, je současně velmi bezpečnostně rizikových, což činí program terčem kritiky mnoha lidí, včetně vlivných zákonodárců. Omezit program, respektive zohlednit při výběru podporovaných zemí také bezpečnostní rizika, chtěl od počátku svého úřadování i prezident Trump. Devětadvacetiletý Saipov pochází z Uzbekistánu, který byl zařazen do loterie, a zelenou kartu na základě loterie získal v roce 2010, za prezidenta Obamy. Již v následujícím roce varovala vysoce postavená imigrační úřednice Janice Kephartová při oficiálním slyšení před kongresmany, že „Program vízové rozmanitosti je nešťastným slepým bodem v našem imigračním systému, který pozbyl jakýkoli účel“. Podle expertky se od vítězů loterie nevyžadovalo prakticky nic, jejich identita vůbec nemohla být řádně prozkoumána. „Nikdo neví, kdo jsou tito lidé a proč přišli do USA. Celý tento program je velkým bezpečnostním rizikem a teroristé či zločinecké organizace jej využívají nejen ke vstupu do Spojených států, ale i k tomu, aby přivedli své komplice,“ řekla tehdy Kephartová. CELÉ SLYŠENÍ BEZPEČNOSTNÍ EXPERTKY V KONGRESU „Jediným požadavkem pro účast ve slosování byl vysokoškolský diplom nebo praxe spojená se získáním nějakého certifikátu trvající alespoň dva roky z posledních pěti. Ve většině ze zemí, zařazených do programu, přitom nelze ověřit ani dosažené vzdělání, natož identitu člověka,“ varovala expertka. Mezi země, jejichž obyvatelé jsou řazeni do slosování spadá například i Afghánistán, Irák, Sýrie, nebo dokonce Somálsko a Libye, označované někdy jako „padlé státy“, kde momentálně není oficiální vláda schopna vykonávat svou moc na celém území. O těchto lidech nemají USA přehled ani na svém území. U tohoto pachatele se například zjistilo, že měl řidičák vystavený na Floridě, žil ve státě New Jersey a pracoval jako řidič pro společnost Uber v New Yorku (jeho licence ale již byla zrušena, jak společnost Uber po činu rychle oznámila). Když prezident Trump přišel s návrhem na přísnější regulaci vstupu do země, byl za to hlavním mediálním proudem unisono strhán. Liberální The Washington Post psal o „tvrdé linii“ a o imigrantech, kteří by kvůli Trumpovi ztratili tento nárok, se dojemně rozepisoval jako o „lidech se snem“ (v originále „the dreamers“). Vlivní politici z opoziční Demokratické strany mezitím vydávali šokovaná prohlášení, že „tohle prezident nemůže myslet vážně“. Samotný prezident Trump uvedl, že je „jako rodák z New Yorku“ velmi šokován; a v oficiálním prohlášení Bílého domu uvedl, že poskytne veškerou součinnost. Na svém twitteru pak připsal: „Nesmíme Islámskému státu dovolit, aby vstoupil k nám, až jej porazíme na Blízkém východě a jinde. Už dost.“
[ "ne", "ano" ]
0
7,334
V Rusku se rozpracovává nejnovější ponorka Chaski Obrysy nejnovější víceúčelové atomové ponorky páté generace Chaski se už naznačují, Vojenské námořnictvo rozpracovává takticko-technický úkol, oznámil v pátek agentuře RIA Novosti oficiální mluvčí Sjednocené loďařské korporace. Víceúčelové atomové ponorky páté generace projektu Chaski vystřídají atomové ponorky projektu 885 Jaseň, které se nyní staví a zařazují se do složení ruského Vojenského námořnictva. Zatím je známo, že víceúčelové atomové ponorky projektu Chaski budou mít ve výzbroji hyperzvukové rakety Cirkon.
[ "ne", "ano" ]
0
6,718
Ochranka, která si režiséra Rychlíka spletla s bezdomovcem, prý postupovala správně. Bylo to brutální, oni mi tykali, trvá na svém umělec Mé jediné „nevhodné“ chování bylo, že jsem si zdřímnul a chtěl jsem čaj, říká o incidentu na pražském hlavním nádraží režisér Břetislav Rychlík v rozhovoru, který zveřejnil server Lidovky.cz. Rychlík trvá na tom, že zásah ochranky na hlavním nádraží v Praze, která ho minulý týden v pátek vyvedla z budovy po slovní potyčce s obsluhou kavárny A Café, nebyl v pořádku. „Určitě mi nedrtili ruce, ale proč mi sprostě nadávali? Nesouhlasím s tím. Mně se ten zásah zdál teda brutální,“ míní. Celý text je ZDE Jenže, jak server připomíná, podle šetření Správy železniční dopravní cesty byl zásah oprávněný. Kamerový záznam z hlavního nádraží v Praze totiž ukázal, že proti režisérovi Břetislavu Rychlíkovi ochranka nepoužila nepřiměřené násilí. Tvrdí to alespoň Správa železniční dopravní cesty, která objekt spravuje. Rychlík s prvním výsledkem šetření nesouhlasí a míní, že se obsluha i ochranka chovaly hrubě. Incident se však podle serveru i nadále prošetřuje, neboť stále není jasné, zdali ochranka docentovi JAMU nadávala, jak tvrdí režisér. Zástupci Správy železniční dopravní cesty tvrdí, že proti Rychlíkovi na hlavním nádraží v Praze ochranka zasáhla oprávněně. Reagovala prý na žádost obsluhy A Café kvůli jeho nevhodnému chování. „Mám natočené, jak žádám tu slečnu, aby zopakovala, že mě poslala do pr****. Stále jsem ji dokola žádal, ať to zopakuje. Na základě toho přiběhli nějací borci, vytáhli mě ven a nadávali mi. Co to je za šetření? Nechoval jsem se tam nevhodně. Nenadával jsem jí, dokonce jsem ji oslovoval madam,“ uvedl Rychlík. Kamery potvrdily, že proti Rychlíkovi nebylo použito nepřiměřené násilí. „Ale ty kamery dokazují co? Že mě vyvedli? Oni takhle vyvádějí lidi? Podle mě je to zvůle a lidem by neměli takhle tykat a nemají jim nadávat. Kdyby ti policisté byli k něčemu, tak dosvědčí, že jsem se jich několikrát ptal, jak je možné, že je vyveden člověk za to, že si chtěl dát čaj. Co je nestandardní chování k obsluze? Že si objedná čaj a oni ho pošlou do prd***. Mé jediné ‚nevhodné‘ chování bylo, že jsem si zdříml a chtěl jsem čaj,“ prohlásil Rychlík.
[ "ne", "ano" ]
0
4,139
Stoltenberg Rusku poradil, aby se „uvolnilo“ a smířilo s rozšířením NATO Rusko se má „smířit“ s rozšířením NATO, prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg ve svém projevu na Oxfordské univerzitě. Videozáznam jeho vystoupení zveřejnila NATO na YouTube. „Akce NATO mají obranný a úměrný ráz, nechceme novu studenou válku a nevyhledáváme si konfrontaci s Ruskem", ujistil. Posílení NATO ve Východní Evropě vysvětlil politikou „mohutného zdržování" Ruska pro „odvrácení války". Podotkl přitom, že aliance si ponechává možnost politického dialogu s Moskvou. Kdy odpovídal na otázky novinářů, poradil Stoltenberg Rusku, aby se „smířilo" s rozšířením NATO. „Nechápu, proč pokládá Rusko za provokaci rozšíření NATO díky novým spojencům ve Střední a Východní Evropě", prohlásil generální tajemník. Podle jeho slov to nikoli aliance se rozšířila na východ, ale „Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Maďarsko se přihlásily o členství". „Rusko by se mělo uvolnit a přijmout skutečnost, že si jeho sousedé sami volí svou cestu", dodal Stoltenberg.
[ "ne", "ano" ]
0
810
Jan Zahradil: Hysterické reakce na jakoukoliv kritiku ČT známe už od dob televizní krize. Hned se volá o ohrožení svobody slova. Nic takového nevidím ROZHOVOR „Itálie je první z velkých evropských zemí (třetí nejsilnější ekonomika EU), kde viditelně ve volbách zvítězily euroskeptické či eurokritické síly. Pokud na to bude evropský establishment reagovat jako vždy – tedy že potřebujeme ještě ‚více Evropy‘ – napětí bude jen narůstat. Je třeba opustit sny o federální Evropě,“ uvádí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz europoslanec Jan Zahradil (ODS). „Pro nás to znamená jediné: nepouštět se do dalších politických experimentů pod vedením paní Merkelové a pana Macrona, nevstupovat do jejich ‚tvrdého jádra‘ EU, zůstat mimo eurozónu,“ dodává. Italští voliči podle vašeho vyjádření vzkázali Evropě a světu, co si myslí o současné podobě EU. Ve svém komentáři píšete „pane Junckere, pane Macrone – proberte se! Vaše představy o Evropské unii už nefungují“. Proberou se však jmenovaní ze „zimního spánku?“ Padne tento vzkaz na úrodnou půdu, pochopí ho Evropa? Itálie je první z velkých evropských zemí (třetí nejsilnější ekonomika EU), kde viditelně ve volbách zvítězily euroskeptické či eurokritické síly. Pokud na to bude evropský establishment reagovat jako vždy – tedy že potřebujeme ještě „více Evropy“ – napětí bude jen narůstat. Je čas na změnu evropského paradigmatu. Je třeba opustit sny o federální Evropě, které bohužel sdílí i prezident Zeman. Pro nás to znamená jediné: nepouštět se do dalších politických experimentů pod vedením paní Merkelové a pana Macrona, nevstupovat do jejich „tvrdého jádra“ EU, zůstat mimo eurozónu. Co tento volební výsledek udělá s Itálií? Jakákoliv vznikne v Itálii vláda, určitě nebude hrát s panem Macronem a paní Merkelovou hru na další, hlubší integraci. Nepropadejme však iluzím: právě Itálie byla tou zemí, která nejvíc tlačila na povinné přerozdělování migrantů pomocí kvót, aby si ulehčila od jejich záplavy. To se se žádnou novou italskou vládou nezmění. A tady vidím možný zárodek konfliktu mezi Itálií a střední Evropou, jakkoliv naše představy o budoucí architektuře EU mohou být podobné. Ve varu je po vraždě novináře Slovensko. Je to poslední kapka pro Slováky s Robertem Ficem, nebo je naopak tato velice tragická událost zneužita opozicí, jak ho odstavit od moci, když už to nešlo ve volbách? (Připomínám, že vrah a jeho motiv zatím nebyli vypátráni a nikdo ho nezná.) Pan Fico si své současné problémy zavinil sám svým stylem vládnutí. Vražda novináře byla jen posledním kamínkem, který uvolnil lavinu. Že této krize využívá opozice, je jen logické. A předčasné volby, to není žádný převrat, ale normální ústavní řešení krize. V ČR jsme je měli už dvakrát – 1998, 2013. Od slovenských kolegů vím dost o situaci na Slovensku, abych nepotřeboval pana Fica hájit nebo omlouvat. To ať dělá ČSSD, která si ho zve na své sjezdy (ovšem teď raději mlčí a pochybuji, že jej ještě někdy někam pozve). Robert Fico obvinil amerického multimiliardáře – rodáka z Budapešti – George Sorose z možného podílu na demonstracích na Slovensku. I Viktor Orbán, premiér jeho rodného Maďarska, o něm nemluví příliš lichotivě. Jaký je Sorosův vliv na střední Evropu? Je opravdu tak významný? Pana Sorose nevidím černobíle. Jeho podpora protikomunistického disentu nebo rozvíjejících se demokracií v 90. letech měla svůj význam. Bohužel postupně se přetvořil na jakéhosi politického aktivistu podporujícího ideologii, kterou bych označil jako internacionalistický levicový liberalismus. Politiky, kteří jako reakci na nekonečnou „europeizaci“ všeho možného začali zdůrazňovat národní identitu a národní zájmy, označuje pan Soros za nacionalisty a diktátory. Za své hlavní nepřátele vyhlásil Orbána a Kaczyńského. Měl jsem možnost se nedávno na Balkáně (například Albánie, Černá Hora) seznámit s působením pana Sorose a mnoho pozitivního jsem tam o něm neslyšel. Zejména pravicoví politici si stěžovali, že přes své nevládní organizace masivně ovlivňuje situaci v jejich zemích a protlačuje vybrané strany a politiky. Zároveň ale nevěřím, že Soros stojí za problémy pana Fica. Proč by to dělal? Pan Fico přece doposud ztělesňoval vše, co Soros podporuje. Hrál si na velkého „Evropana“, Slovensko prohlašoval za proevropský ostrůvek uvnitř skeptické střední Evropy, miloval euro... Myslím, že pan Fico tady nejen střílí vedle, ale hledá si ex post nějakou výmluvu. I v České republice to vypadá na dobu demonstrační. Po Ondráčkovi se bude demonstrovat na obranu České televize. Oprávněně? Je opravdu v ohrožení? A je její kritika úplně mimo realitu? Mám doma asi 50 programů, a kdyby mezi nimi chyběla ČT, ani bych to nepoznal. Domácí zprávy si najdu na on-line serverech v reálném čase, zahraniční na zahraničních stanicích, původní televizní tvorbu nesleduji. Nevolám nicméně po zrušení veřejnoprávního vysílání, vím, že je to neprůchozí, stalo se z toho jakési zaklínadlo. Osobně se ale domnívám, že tato „veřejnoprávní“ média dříve či později odejdou do historie. Nové technologie, internet, sociální sítě vytvořily takovou mediální a informační pluralitu, že současná představa „veřejnoprávnosti“ začína postrádat význam. Co mi ale připadá nespravedlivé, je vybírání paušálního poplatku od všech majitelů TV přijímačů. Tady vidím prostor pro změnu financování a myslím, že by se to dalo i technologicky řešit: kdo se dívá na ČT celý večer, ať platí úměrně prokoukanému času, kdo se na ni nedívá vůbec, ať neplatí nic nebo málo. Přece v normálním životě také neplatíme za služby, které nepoužíváme. Jinak hysterické reakce na jakoukoliv kritiku ČT známe už od roku 2000, od dob televizní krize, hned se volá o ohrožení svobody slova. Já žádné takové ohrožení nevidím. Jak jste hodnotil inaugurační projev prezidenta republiky Miloše Zemana? Byl skutečně tak špatný, aby museli někteří politici odcházet? Bylo to od nich adekvátní gesto? Nebyl jsem tam, byť pozvánku jsem dostal, ale byl jsem v zahraničí. Netrpím „zemanofobií“, a proto to nehodlám dále komentovat. Uvítal bych prezidentský projev, který by analyzoval a popsal obecnější problémy naší doby – třeba zrovna současný stav evropské integrace a naše místo v něm. Toho jsem se nedočkal. Stále máme vládu v demisi a jedná se o nové. Andrej Babiš v neděli připustil, že by měl zájem o jednání s ODS, které ona však odmítá. Blafuje Babiš? Má potíže s koalicí s ČSSD s podporou komunistů? Bojí se, že i když se dohodne s ČSSD, tak řadoví sociální demokraté dohodu shodí v referendu, nebo že nebude poslouchat poslanecký klub výrazně zastoupený sobotkovci? Či snad začnou dělat potíže komunisté naštvaní kvůli Ondráčkovi? Jak to podle vás dopadne s vládou? Pan Babiš hraje hry se všemi, zmínkami o ODS vydírá ČSSD, zmínkami o ČSSD vydírá komunisty atd. Chce všechny unavit a dostat je do kouta. My ale hru pana Babiše nehrajeme. Myslím, že ČSSD jde hlavně o několik stovek jejích lidí, které rozmístila ve státní správě a přikryla služebním zákonem.Těch se Babiš klidně postupně zbaví a nahradí je svými. Pokud jde o pana Sobotku, ten dovedl ČSSD z 20 % na 7 %. Když se totéž „povedlo“ v našem případě panu Nečasovi, měl v sobě tolik sebereflexe, že odešel z politiky. Pan Sobotka zjevně žádnou sebereflexí netrpí. Ať si jej tedy ČSSD ještě užije.
[ "ne", "ano" ]
0
7,370
Ruský novinář odkrývá: V ruské televizi byl film o Praze, základně lidí svázaných s USA a škodících Rusku! Namiřte rakety na Karlovy Vary, ať se Putin bojí ROZHOVOR Rusko je taková země, že stát se může všechno. Ostatně už jsem dvakrát za mřížemi byl. Je to ode mě černý humor, ale v Rusku se povídá, že Bůh miluje trojici. Nicméně nyní by šlo o útok na českou organizaci a jejího ředitele. To říká novinář Grigorij Pasko, který přesunul centrálu své organizace do Prahy. Hovoří také o šikaně, kterou v Rusku zažíval a o dalších tématech. Proč jste vlastně adresu Fondu na podporu investigativní žurnalistiky přesunul z Ruska do Česka? Nic nám neřekli o tom, že si naši organizaci v Rusku nepřejí. Nicméně jde o to, že ruská investigativní novinařina prakticky umírá. Ostatně hodně novinářů bylo u nás kvůli jejich práci zabito. Dmitrij Cholodov, Anna Politkovská a mnoho dalších. Nicméně my bychom chtěli tento žánr zachránit. Říkáme, že psát o státních i soukromých přehmatech či zločinech je třeba. Ve vládě a administrativě se to pochopitelně nesetkává s velkými ovacemi. Bojí se, že by se dříve nebo později také dostali do hledáčku investigativních novinářů. Generální prokurátor Jurij Čajka, první místopředseda vlády Igor Šuvalov, šéf Rosněftu Igor Sečin, spoluvlastník největší ruské stavební firmy pro výstavbu plynovodů a elektrického vedení SGM group Arkadij Rotenberg a nakonec i sám Vladimir Putin. Pokud se těmhle někdo začne dívat na kšefty, stane se nepřítelem Ruska, ale toho jejich Ruska. Myslíte si, že byste se kvůli těmto aktivitám opět mohl dostat do vězení? Víte, Rusko je taková země, že stát se může všechno. Ostatně už jsem dvakrát za mřížemi byl. Je to ode mě černý humor, ale v Rusku se povídá, že Bůh miluje trojici. Tak nedej Bože. Nicméně nyní, jestli mi budou bránit v práci a šikanovat, tak už nejde o to, že Pasko je ruský novinář, ale půjde i o útoky na českou organizaci a jejího ředitele. Ostatně jsem o tom již jednal na tuzemském ministerstvu zahraničí. Je třeba mít na zřeteli, že sám už na výslech do budovy Federální služby bezpečnosti (FSB) nevstoupím, ale měl by mě tam doprovázet někdo z českého velvyslanectví v Moskvě. Koho na Velvyslanectví České republiky v Moskvě znáte? Zatím nikoho. Z médií velvyslance Vladimíra Remka. Doufám, že se s nimi seznámím. Navíc bych chtěl část našich aktivit, jako třeba některé kurzy investigativní novinařiny, přeložit do Prahy. Česko je svobodná země a nikdo na nás tady nebude dohlížet. Možná nastanou komplikace, když sem budou chtít někteří novináři přijet, ale to už předbíhám. Faktem je, že z Ruska v poslední době odjíždí ohromné množství lidí do Evropy, USA, ale třeba i na Nový Zéland a do Austrálie. Novináři, spisovatelé, umělci a další. Samozřejmě, že mnoho z nich odjíždí i do Česka. Ostatně na Pátém kanále ruské televize bylo hlavním motivem jednoho filmu to, že Praha je jednou ze základen lidí svázaných s Amerikou, kteří škodí Rusku. Kritizovali v něm velmi vážené lidi jako vrahy národa. Například Ivana Pavlova, Jen Gaspar a mnoho dalších. Ruská média se vrátila k rétorice studené války. Ukázali tam domácí adresy, domy či byty, což je v podstatě velmi adresné rozpoutávání nenávisti ve vztahu k určitým skupinám lidí. Myslím si, že by se tím čeští diplomaté měli zabývat, protože jde i o určitý druh útoku na pověst svobodného evropského státu. Když se k tomu česká diplomacie nepostaví čelem, může se z toho stát větší problém. Mohli by sem pak přijet ruští propagandisté a začít zavádět své pořádky. Z historie známe, jak Rusové v Československu své pořádky už zavedli. Jakým způsobem se v Rusku, například v Tatarstánu, na Sibiři ši na ostrově Sachalin, rozvíjejí separatistické tendence? Je to sice zajímavé a tyto separatistické tendence existují, ale podle mě se nikdy nezmění v praktické kroky. Ostatně, když už bolševici ovládali skoro celé Rusko, Dálný východ v SSSR až do roku 1922 nebyl. Jde o okraje Ruska. Zhruba před deseti lety hovořili někteří poslanci Kaliningradské oblasti o odtržení od Ruska. Po roce 1989 si parlament Tatarstánu dokonce odhlasoval suverenitu. Nepřešlo to v realitu. Stává se to v krizových politických situacích. Dnes je Rusko v tísnivé ekonomické krizi, což jde ruku v ruce s politickou krizí. Nicméně není síly, která by mohla separatistické touhy reálně prosadit. Pořád se objevují tvrzení o tom, kdo stál za vraždou Borise Němcova. Je možné jim věřit? To je těžké. Všichni vědí, že to zůstane tajemstvím. Soud, který by řekl, kdo Němcova zabil, nebyl. Proto se mluví o tom, že to udělali útočníci na zakázku vůdce Čečenska Ramzana Kadyrova. Žádné právní závěry ale nejsou. Nicméně všichni vědí, jak má Vladimir Putin Kadyrova rád, a že si může dovolit to, za co by šel každý ruský gubernátor od válu. Na svém Facebooku třeba nazval poslance ze Sachalinu šakaly a nikdo s tím nic neudělá. Samozřejmě, že to může být i tak, že se Putin Kadyrova bojí. Kadyrov má mnoho lidí, kteří mu jsou nábožně, bratrsky a fanaticky věrní. Jeho ochranka jsou samí bojovníci, kteří mají zkušenost se zabíjením. Takových je kolem Putina málo, i když je prezident. Nicméně já se nikdy nespecializoval na Severní Kavkaz, na Čečensko, takže počkáme a uvidíme. Jak vnímáte pozici běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který se stále více staví k Putinovi zády? Jde o specifickou situaci. Lukašenko je svoloč, ale ne blbec. Je to divné, ale daří se mu lavírovat ohledně Ukrajiny velmi dobře. Najednou se stal mírotvorcem, zbavuje Bělorusko sankcí, začíná kritizovat Putina, přitom vítá ruské investice a levnou ropu. Nicméně ani Putin Lukašenkovi moc nedůvěřuje. Je to vzájemné. Nejde o žádné přátelství národů a jejich lídrů, ale o hlubokou nedůvěru přikrytou objetími. Kdyby to pro Lukašenka nebylo výhodné, nebylo by Bělorusko tak svázáno s Ruskem ekonomicky, hospodářsky ani politicky. Jaké jste zažil aktuální ústrky ze strany ruské administrativy? Obviňují mě, že ve svých lekcích investigativní žurnalistiky provádím jakousi antiruskou politiku, nicméně jde o čistě vzdělávací a školící projekt pro mladé novináře a blogery, kteří píší o občanských tématech. Nejde o žádné protizákonné pikle. Ostatně příslušníci FSB to velmi dobře vědí. Nikdy na mě nešli s tím, že jsem na těchto lekcích řekl něco protizákonného či protistátního. Vždy volají ředitelům restaurací a hotelů, kde své lekce pořádám. Třeba v Permi volali na svaz novinářů, aby se s Paskem moc nebratřili. V současnosti, když jsme se přeregistrovali do Česka, na nás zkoušejí fígle s tím, že jsme zahraniční organizace a ta nesmí podnikat v Rusku. Takže, když za nájem sálu pošlu peníze z Prahy, je to špatně. Nicméně jsou to výmysly. Ruským zákonům to neodporuje. Prostě si vymýšlejí takové různé hlouposti. Pracuji otevřeně a o všem existují zápisy či dokumentace, nicméně se bojím provokací. A dá se dnes říci, že by to vlastně byly provokace proti Česku, protože zde platím daně. Doufám, že bude mou práci česká strana určitým způsobem bránit. Předesílám, že si dělám srandu, ale česká armáda by měla namířit rakety na Karlovy Vary, aby se Putin začal bát.
[ "ne", "ano" ]
0
17
Dívka má po operaci problémy s pamětí a „každý den se znovu dozvídá,“ že ji opustil muž V listopadu loňského roku Maxim požádal o rozvod. Uvádí se, že muž zpočátku zřídka navštěvoval Veroniku a pak se úplně ztratil. „Kdyby chtěl, přijel by, jakýmkoliv způsobem by se dostal ke své ženě," říká dívčina matka. Nyní se dívka znovu učí chodit a mluvit. Hlavním jejím pomocníkem zůstává matka, věnuje veškeré své síly léčení dcery.
[ "ne", "ano" ]
0
7,742
Tak jsem zase za vola. Koluje dětská říkanka o Miloši Zemanovi Prezident Zeman se letos rozhodl připomínat si Den boje za svobodu a demokracii v soukromí v Lánech. Absenci jeho proslovu nechtěli na sociálních sítích nechat jen tak, a tak nyní koluje trochu neurvalý veršovaný návrh prezidentova svátečního poselství. „Dnešek slavit nebudu, bojím se těch pobudů. Ještě by mě vypískali, vůbec by mi netleskali,“ naráží neznámý autor na dřívější oslavy 17. listopadu, které se nesly v duchu protestů proti prezidentu Zemanovi. Na pražském Albertově na něj vedle verbálních pokřiků metali i vajíčka. V dalších verších nezůstala stranou prezidentova zahraničně-politická orientace – příchylnost k Rusku, Číně a novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Zůstaneme v Lánech dnes, jinak by mě dostal stres. Kde je moje Rusko? Je mi z toho úzko! Ani Donald nevolá, tak jsem zase za vola. Čína na mě taky kašle, připrav pro nás už ty mašle.“ Místo v básničce dostali taktéž prezidentovi blízcí spolupracovníci – kancléř Vratislav Mynář, šéf hradního protokolu Jindřich Forejt a hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Jirko, Vráťo, Jindřichu, podrbte mě na břichu.“ Výše zmíněné hradní persony Zeman ve fiktivním proslovu vyzývá, aby zavolali protiislámskému bojovníkovi Martinu Konvičkovi, vedle nějž se loni prezident postavil na pódiu, aby za to následně sklidil ostrou vlnu kritiky. Nakonec se všichni společně opijí, čímž autor naráží na údajnou prezidentovu nadměrnou spotřebu alkoholu. „Opečte mi jitrničku, nalejte též slivovičku. Popelníček chci tu hned, ať je úplný můj svět!“ Plné znění básničky o prezidentu Zemanovi: Dnešek slavit nebudu, bojím se těch pobudů. Ještě by mě vypískali, vůbec by mi netleskali. Zůstaneme v Lánech dnes, jinak by mě dostal stres. Kde je moje Rusko? Je mi z toho úzko! Ani Donald nevolá, tak jsem zase za vola. Čína na mě taky kašle, připrav pro nás už ty mašle. Brzy si je hodíme. Kdy? To ještě nevíme. Jirko, Vráťo, Jindřichu, podrbte mě na břichu. Zavolejte Konvičkovi, ať se chlapec rychle doví, že ho tady čekáme a rychle se zpráskáme. Opečte mi jitrničku, nalejte též slivovičku. Popelníček chci tu hned, ať je úplný můj svět!
[ "ne", "ano" ]
0
5,951
Kalousek má prý zatemněný mozek. ODS, KDU-ČSL a gazdíkovci se od něj odtahují Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek je rozhodnutý spojit pravici proti předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Ta se možná skutečně spojí, jeho topka však v těchto úvahách téměř schází. O vytvoření společného volebního bloku uvažují totiž členové ODS, Starostů a nezávislých a lidovci. TOP 09 však, jak píše i dnešní MF Dnes, v těchto úvahách hraje mnohem menší roli, než by si přál Kalousek. Jeho strana totiž zcela propadla v krajských volbách. „Příští volby budou ještě důležitější než ty předchozí. Mluví se o dlouhodobém směřování země, proto chceme vytvářet větší koalice,“ přiznává předseda Starostů Petr Gazdík, jehož strana vypověděla dlouhodobou smlouvu s TOP 09. Ta je rozzlobila tím, že i přestože do krajských voleb společně nešli, strana si psala na billboardy „s podporou starostů“. Jen s malým es na začátku, což stejně museli prý straníci vysvětlovat. STAN tak nyní zvažuje prý buď samostatnou kandidaturu i dvojkoalici s KDU-ČSL nebo dokonce i předvolební dohodu s lidovci a ODS. Topka však příliš neladí ani ODS. „Když vidím, jak těžce se TOP 09 rozchází se STAN, vůbec nevím, jak by si to pan Kalousek představoval s námi,“ uvedla první místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. To, že šlo o Kalouskův výkřik navenek, si myslí i poslanec ODS Marek Benda. „Nikdo z nás neřekne ne integraci pravice. Ale myslím, že sám Kalousek nemá pořádnou představu, jak by to mělo vypadat,“ uvedl. Lidovci pak o topce de facto nechtějí slyšet. S Kalouskem se rozkmotřili v době, kdy stranu opustil rok před sněmovními volbami a založil TOP 09. „Pokud bych měl být překážkou tomu, aby konzervativní ideje vyhrály volby, na kandidátce nebudu,“ tvrdí však Kalousek. Strany jsou však i „rozzlobené“ kvůli Kalouskově ostré rétorice proti šéfovi ANO Andreji Babišovi. „S Babišem nás rozděluje hodně věcí, ale nemůžeme jít do voleb proti někomu. Potřebujeme jít za něco. A tady už má dost lidí pocit, že Babiš Kalouskovi zatemnil mozek,“ uzavřel nejmenovaný zdroj z hnutí STAN.
[ "ne", "ano" ]
0
222
V Rusku považují politiku USA za hrozbu energetické bezpečnosti země Ministerstvo energetiky navrhlo doktrínu energetické bezpečnosti Ruska, v níž jsou uvedeny hlavní hrozby pro zemi. Informuje o tom deník Vědomosti. První na seznamu je „diskriminační politika ze strany USA a jejich spojenců". Podle autorů projektu je založena na omezení přístupu k moderním technologiím pro ropné a plynárenské společnosti, zákazu získávání dlouhodobého financování a organizaci společného podniku se zahraničními společnostmi. Příkladem je společnost Rosněft ExxonMobil Navíc podle deníku je energetická bezpečnost ovlivněna přechodem na „zelenou energii", vznikem nových vývozců energie a růstem výroby zkapalněného zemního plynu. Odborníci Ministerstva energetiky rovněž upozorňovali na nebezpečí způsobené vyčerpáním stávajících nalezišť, snížením velikosti a kvality zjištěných ložisek a špatným geologickým průzkumem území země. Nyní v Rusku platí jiná doktrína, která byla schválena v roce 2012. Po zavedení sankcí však bylo rozhodnuto o jejím přepracování.
[ "ne", "ano" ]
0
3,015
Vážený advokát, který dokonale poznal Babišovo hnutí: Líbí se mi na Babišovi, že poslal komunisty na smetiště dějin. A s totalitou to nebude tak horké, i to ANO je pytel blech ROZHOVOR Je pravda, že velká část tohoto národa si nezvykla žít v demokracii, že se jí život v demokracii příčí nebo že se jí líbí žít pod vládou silné ruky, říká právník Milan Hulík, který v minulém režimu obhajoval disidenty. Před pár lety sám „nalítl“ na sliby Andreje Babiše, ale na rozdíl od řady jiných hnutí ANO brzy opustil. „Na školení na Čapím hnízdě byli nějací speciální odborníci z agentury, která se také podílela na volbách, a ti nás učili, že správný kandidát má před volbami říkat, co lidé chtějí slyšet, a po volbách dělat, co chce on. Čili podrazit voliče,“ popisuje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Babišovu volební strategii, která ve volbách vyšla. A hovoří o rizicích omezování demokracie, jež chce budoucí premiér prosadit. Chystáte se po tom, jak dopadly sněmovní volby, na to, že budete jako v dobách totality možná brzy zase obhajovat disidenty? Obávám se, že se to klidně může stát, dokonce si myslím, že bych musel jako prvního obhajovat sám sebe. Z několika důvodů. Ale především proto, že jsem renegát vítězné strany. Myslím, že v tom kolečku na pankráckém vězeňském dvorku bych chodil i s některými svými dosavadními oponenty. Ale doufám, že pokud tady ještě bude demokracie, to snad bezprostředně nehrozí. Jak tedy hodnotíte výsledek sněmovních voleb? Čekal jste, že sedmadvacet let od sametové revoluce dají díky voličům téměř ústavní většinu dohromady bývalý komunista a spolupracovník StB Andrej Babiš, bojovník proti islámu a Evropské unii Tomio Okamura a komunisté? Samozřejmě tohle málokdo z nás očekával. Ale vidím tam i pozitivní momenty. Volební výsledek KSČM i ČSSD, i když sociální demokracie svou roli v demokratické pluralitě hrála a možná její procenta budou chybět. Ale to moje hodnocení je trochu osobní, protože se mi někteří lidé ve vedení ČSSD nelíbí. Pokud jde o stranu pana Okamury, z té strach nemám, podle mne se brzy rozpadne, protože tam vypukne opět velký boj o peníze. A v případě Pirátů mám obavy, že je to spolek takových ajťáckých chaotů, což signalizují první výroky – pochybování o našem členství v NATO a v EU. Myslím, že to je pytel blech s nejrůznějšími názory. Co říkáte na úspěch občanských demokratů? Jedenáct procent hlasů ve sněmovních volbách sice není žádný zázrak, ale pro ODS je to důkaz, že se zvedá ode dna. ODS se zvedla, sice ji nemám rád, ale je dobře, že někdo z pravice dostal víc než deset procent hlasů. Vítězem voleb a pravděpodobně vládnoucí stranou bude hnutí ANO, do kterého jste před časem vstoupil, ale brzy zase vystoupil. Co tomu říkáte, že volby vyhrála strana, jejíž nedemokratické vnitrostranické praktiky jste sám kritizoval, protože jste je osobně poznal? Myslím, že nejlépe komentoval i moji účast v ní redaktor Jaroslav Kmenta, který vydal pěknou knížku Boss Babiš, kde na straně 26 a 27 píše i o mně. A docela výstižně a správně. Co konkrétně říká novinář Jaroslav Kmenta v knize o Babišovi na vaši adresu? Píše o lidech, kteří uvěřili panu Babišovi, respektive nalítli mu. Ale uvádí, že já jsem si záhy uvědomil, že jsem nalítl, a odešel jsem od nich. Na rozdíl od ostatních. A jako protiklad uvádí novináře Martina Komárka a Jana Macháčka. Ale konjunkturalisté nejsou jen mezi novináři. Mne například překvapil Martin Stropnický. Dva roky před tím, než se stal ministrem obrany díky spolupracovníku StB Andreji Babišovi, a kdy tak opustil své morální zásady, které hlásal po listopadu 1989, prohlásil: „Na Moravě do senátu za komunisty kandidoval člen totalitní vojenské kontrarozvědky, to je obludná věc.“ Jak to, že po pár letech už mu takové věci nepřipadají obludné? To už se nedá komentovat. Dosud to bylo ve fázi, že Andreje Babiše soudy zprostily obvinění, že byl spolupracovníkem StB, teď se to díky slovenskému Ústavnímu soudu ocitlo znovu na začátku. Pro moji praxi advokáta je to zajímavý rozsudek, já se také setkávám ve sporech, které vedu, s tím, že zdejší soudy vycházejí z výpovědí bývalých příslušníků Státní bezpečnosti, berou je za věrohodné, zatímco slovenský Ústavní soud prohlásil, že tito příslušníci lhali. Buď lhali tehdy, když Babiše jako svého spolupracovníka údajně fiktivně zapisovali, když zakládali nějaký svazek, nebo lhali nyní u soudu, když tvrdili, že to dělali jen jako. Podle slovenských ústavních soudců se tedy těmto lidem nedá věřit a jako svědci jsou nedůvěryhodní. A potom jsou rozhodující doklady a názory odborníků. Myslíte si, že by se i český Ústavní soud měl podobně vyjádřit? To už měl dávno a dávno udělat. Příležitostí byla celá řada. Zrovna teď mám takový případ, který chci dovést k Ústavnímu soudu, kde chci argumentovat právě tímto slovenským rozsudkem. Jmenování Andreje Babiše premiérem neohrozí zjevně ani rozsudek slovenského Ústavního soudu, ani kauzy, které vypluly na světlo a z nichž jedna vyvrcholila dokonce trestním stíháním. Ale parlamentní strany nechtějí z těchto důvodů jít do vládní spolupráce s Andrejem Babišem, proto chce šéf ANO díky podpoře prezidenta složit menšinovou vládu. Nebyly by lepší předčasné volby? Myslím, že by předčasné volby nic nevyřešily, protože by dopadly podobně. Ale otázka je, co bude dál, ve hře je ještě několik možností, je také otázka, nakolik protibabišovská fronta vydrží. Považujete za riziko pro demokracii a svobodu, když bude vládnout hnutí ANO? Samozřejmě. A to riziko bude ještě větší, když v lednu vyhraje přímou prezidentskou volbu Miloš Zeman. Americké noviny Washington Post napsaly, že zvolí-li Češi Babiše a Zemana, bude v jejich zemi ohrožena demokracie. Na druhou stranu si nemyslím, že to nebezpečí je velké, protože i hnutí ANO je pytel blech. Nemůže dojít k nějakým nevratným změnám, když například okamurovci, Piráti i komunisté prosazují referendum o vystoupení z Evropské unie? Ani prezident Miloš Zeman by nebyl proti. I když jsou výroky pana Babiše rozporuplné, co se týče EU, nemyslím, že by chtěl odejít z Evropské unie nebo Severoatlantické aliance. Spíš bude hrát na vlastní polovině hřiště, takže nebezpečí blížící se totality nebo polototality bych neviděl. Ale všechno je možné. V roce 1968 jsme také nevěřili, že přijedou Rusové, a pak se to stalo. Někdy realita prostě trumfne fantazii. To, co mnoho komentátorů napsalo, že velká část tohoto národa si nezvykla žít v demokracii, že se jí život v demokracii příčí nebo že se jí líbí žít pod vládou silné ruky, je pravdivé. Mám dojem, že u nás spousta lidí neví, co je demokracie. To, že se politici v parlamentu hádají, není důkaz nějakých chyb demokracie. To je typický průvodní a správný jev demokracie. Z těch sporů vznikne potom nějaké řešení, nějaký kompromis, ve kterém se realizují zájmy různých stran zastupujících různé vrstvy voličů. Například v anglickém parlamentu mají seznam, do kterého neustále doplňují nadávky, které jsou zakázány používat. Když do seznamu, ve kterém už jsou stovky nadávek, které se nesmějí používat, zařadí další, poslanci kreativně vymýšlejí nové a nové. Ale to není chyba demokracie. Ta musí být hádavá, musí být drahá, to znamená, že by měl existovat i senát, aby to fungovalo. Když vidím, jak na sebe pokřikují a gestikulují poslanci v britském parlamentu, tedy v zemi, kde má demokracie mnohaletou tradici, připadá mi český parlament jako nedělní škola, kde se občas nanejvýš zvedne hlas nebo prostředníček. Jistě, u nás se poslanci neperou, ani nadávky nejsou nijak vynalézavé. Ale pokud jde o šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vidíme, že určité trendy na omezení demokracie se objevují. Například snaha zrušit senát, omezit počet poslanců na sto, omezit v parlamentu diskusi, protože je to jen žvanírna. Vzpomeňme si na Lenina, který také označil parlament za žvanírnu. V této souvislosti je často zmiňován i Hitler. Ano. A je to pochopitelné u toho, kdo má autoritářské tendence. A lidem se to strašně líbí, říkají si, když zruší senát, ušetří se peníze, když omezí diskusi, aspoň se tam nebude žvanit, když se sníží počet poslanců, zase se ušetří a za ty peníze se postaví nemocnice. Lidé si neuvědomují, že všechna tato omezení směřují k tomu, že se nějaká strana nebo jedinec snaží soustředit moc ve svých rukou. A pan Babiš se nakonec ani netají tím, že chce stát řídit jako firmu. A ve firmě žádná demokracie neexistuje, zaměstnanci nehlasují, co se bude dělat, s kým se bude obchodovat a jaké budou mít platy. Budeme makat, aby bylo líp. To je velmi chytlavé heslo, které se lidem strašně líbí. Já také, když si někdy pustím v noci televizi s jednáním ze sněmovny, nevím, jestli mám brečet, nebo se smát. Teď jsem viděl, že za okamurovce zvolili do sněmovny paní, která říká, že bude usilovat o to, aby byl stát ochráněn před Amerikou a ilumináty. Samozřejmě když takový člověk mluví v parlamentu, tak žvaní. Ale bohužel demokracie musí dovolit, aby se i takový člověk dostal do parlamentu. Winston Churchill řekl, že největším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem. A je to pravda. Když jsem kandidoval do senátu, poznal jsem, že s některými voliči jsou rozhovory zoufalé. Když se nějakému člověku snažíte vysvětlit, že nám různé věci, které chce zrušit, zakazují mezinárodní dohody, jde od vás a volit vás nebude. Když někdo chce být zvolen, ne kvůli penězům nebo podílu na moci, ale aby něco prosadil, nezbývá mu nic jiného, než být populistou, protože jinak ho lidé nebudou volit. Na školení pana Babiše na Čapím hnízdě byli nějací speciální odborníci z agentury, která se také podílela na volbách, a ti nás učili, že správný kandidát má před volbami říkat, co lidé chtějí slyšet, a po volbách dělat, co chce on. Čili podrazit voliče. Andrej Babiš se tím řídí. Před minulými volbami sliboval lepší řízení státu jako firmy, takže ho volili podnikatelé, pak na ně klekl, zavedl EET a kontrolní hlášení, teď nasliboval vyšší důchody a platy, díky tomu vyluxoval voliče socialistům a komunistům, a po volbách prohlásil, že má nejbližší program s ODS. Na panu Babišovi se mi zase líbí, že se díky němu naplnil historický paradox. Komunisté za celá desetiletí vždycky posílali někoho na smetiště dějin. A dnes je na smetiště dějin poslal exkomunista. Myslím, že to je začátek definitivního konce komunistické strany. Nejen z hlediska idejí, ale i z hlediska toho, že KSČM ztrácí zázemí, protože klasická dělnická třída neexistuje, všude je elektronika a mladí volí jiné, protestní strany, které jsou jim bližší. Ta klasika – Semelová, Filip, Grebeníček – už míří na smetiště dějin. Říkal jste, že opravdové nebezpečí po výhře ANO ve sněmovních volbách nastane, pokud bude ještě zvolen prezidentem Miloš Zeman. Vidíte jeho zvolení reálnější po výhře hnutí ANO a po uzavření mocenské, vzájemně výhodné spolupráce obou pánů Zemana a Babiše? My jsme s panem Zemanem rodáci z jednoho města – Kolína. A jako Kolíňákovi bych mu popřál jednu věc: aby toho už nechal, protože jeho zdravotní stav už nedovoluje výkon jeho funkce. I profesor Pirk řekl, že už by měl jít do důchodu. A viděli jsme při předávání státních vyznamenání, že Miloš Zeman už nedokáže připnout ani státní vyznamenání a sotva se dostal k řečnickému pultíku, to už je na pováženou. Samozřejmě u někoho převládne touha po moci, možná to není ani jeho touha, ale touha jeho dvora. Ale je to jeho rozhodnutí, i když mu může být vnuceno, které pro něj může skončit ještě větší ostudou a karambolem, který nejen jeho, ale úřad prezidenta a Hrad, který má ve veřejnosti takovou úctu, poškodí. Byla by to škoda. Ale o tom, že bude zvolen prezidentem, bude-li kandidovat, nepochybuji. Protože kandidáti, kteří se objevují, jsou stejná katastrofa. Pan profesor Drahoš je moc opatrný, k ničemu se nevyjadřuje. Když se ho ptají na jeho program, řekne: Já jsem program. To jsou vyhýbavé řeči. Připomíná mi někdejšího prezidentského kandidáta Jana Fischera. To slovenský prezident Kiska je prezident, jakého bychom potřebovali. Ale v Drahošovi ho nevidím. Chybějí u nás osobnosti. A ty, které tady jsou, jako Babiš nebo Okamura, jsou osobnostmi v negativním slova smyslu. Takže jste pesimista, pokud jde o budoucnost České republiky? Vzpomeňte si na rok 1985, 1987, 1988, kdy jsme si také těžko dokázali nějakou změnu k lepšímu představit. Charta 77 v té době viděla změnu režimu v hodně daleké budoucnosti. A jak se to najednou otočilo! Prostě něco se stane a bude zase lépe.
[ "ne", "ano" ]
1
7,394
Saúdští vědci rozhodli, že ženy jsou savci Kolegium vědců v Saúdské Arábii dospelo k závěru, že ženy jsou skutečně savci, což znamená, že musí mít stejná práva jako jiní živočichové této skupiny – velbloudi, jednohrbí velbloudi a dokonce kozy, informuje Islaminsesi s odkazem na tr.shafaqna.com. „Ještě včera nebyla žena v této zemi ničím více, než předmětem domácí potřeby. Teď už ale má žena práva zvířat. Dříve byla žena v Arábii stvořením bez duše, teď už to tak není. Má cenu minimálně jako velbloud nebo koza," píše portál. Ochránci práv říkají, že saúdské ženy musejí ještě chvíli počkat, aby je nakonec považovali za lidi. Je možné, že další objev saúdských vědců jim v tomto směru otevře cestu.
[ "ne", "ano" ]
0
1,476
Putin odsoudil imitaci boje s terorismem v Sýrii Místo boje s terorismem v Sýrii někteří pouze předstírají boj, oznámil ruský prezident Vladimir Putin na zasedání komise pro otázky vojenské a technické spolupráce RF s ostatními státy. „Místo skutečného boje s teroristickými skupinami probíhá imitace tohoto boje a rostou nekontrolované dodávky zbraní," oznámil ruský lídr. Podle něj se dnes zbraně dostávají k takzvané umírněné opozici a zítra už jsou v rukách i radikálů a teroristů.
[ "ne", "ano" ]
0
5,956
Kalousek v noci sepsal básničku. Obsahuje sprosté slovo Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek sepsal v noci na svém twitterovém profilu básničku. Týká se šéfredaktora Lidových novin Istvána Léka, šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla, šéfkomentátora Lidových novin Petra Kamberského a poslance za hnutí ANO, bývalého redaktora Martina Komárka. „Kamberský, Plesl, Léko a Komárek bývali v novinách značky. Za přízeň Andreje, v podstatě za párek, píšou teď už jenom s..čky,“ napsal bez servítek Kalousek. Lidové noviny i MF Dnes totiž patří, stejně jako hnutí ANO, Andreji Babišovi. Zároveň také poznamenal následující slova k čestnému předsedovi strany Karlu Schwarzenbergovi. „Karel je outsider. On a jeho předci za 600 let získali ani ne desetinu toho, co Babiš za dvě dekády,“ řekl ironicky. Toto však není rozhodně první Kalouskova básnička. Před pěti lety složil básničku i našim odborářům. „Odboráři, odboráři, vezli sračky na trakaři. Po cestě však vedli boje, kdo se bude držet oje, Neboť ten, kdo tlačil vzadu, ten se neubránil smradu. Odboráři, odboráři, hádali se s hněvem v tváři tak, že ač cesty byly rovny, spadli s vozem do senkrovny. Odboráři chodí plačky, nemají v čem vozit..."
[ "ne", "ano" ]
0
3,286
Londýn vyvrátil napojení úřadů na protesty před ruskou ambasádou Jakékoli předpoklady ohledně napojení britské vlády na protestní akci, jež se konala před budovou velvyslanectví RF v Londýně, nejsou ničím podložené, prohlásil RIA Novosti v pátek zástupce britského MZV. Velvyslanectví RF ve čtvrtek sdělilo, že zaslalo britskému ministerstvu zahraničí protestní nótu v souvislosti s obavami ohledně neochoty britských úřadů zajistit normální činnost a bezpečnost diplomatické mise během protestní akce před její budovou. „Od policie víme, že se před ruskou ambasádou konala včera nevelká pokojná protestní akce. Příslušníci služby diplomatické bezpečnosti byli přitom na svých místech a byli v stálém spojení se zaměstnanci ambasády RF. Nikdo nebyl zadržen," dodal. Spolubesedník agentury poznamenal, že britská veřejnost „je stále znepokojena" tím, že „akce Ruska a syrského režimu způsobují utrpení syrskému lidu." Nóta ruského velvyslanectví byla doručena a reakce má následovat v souladu s příslušnými procedurami.
[ "ne", "ano" ]
0
7,418
Šéf NATO je v hlubokém šoku. Raději to zabalil. A unikla tajná zpráva, která možná ukončuje boj proti Rusku Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách šokovalo celý svět, a to prý včetně tak vysoce postavených a informovaných lidí, jako je nejvyšší vedení NATO. Jeho šéf Jens Stoltenberg je podle německého deníku Spiegel v hlubokém šoku. Stoltenberg si podle deníku již plánoval, jak na jarním summitu přivítá v Bruselu Hillary Clintonovou a rovněž plánoval její přivítání spojit se slávou otevření nové bruselské centrály organizace. Po vítězství Donalda Trumpa se vedení NATO rozhodlo, že zásadní strategická jednání odloží až na léto. Oficiální zdůvodnění je takové, že chce NATO dát prezidentu Trumpovi více času, aby si vyjasnil svou politiku k severoatlantickému bezpečnostnímu spojenectví. Skutečnost je ale podle deníku taková, že v Bruselu mají poměrně zoufalý strach z toho, jaká bude Trumpova politika. V kampani například prohlásil NATO v současné podobě za zbytečné. Tajná zpráva, kterou si nechal zpracovat šéf NATO, má modelovat černý scénář Trumpova přístupu k NATO. V něm USA mají dát zcela ruce pryč od východního křídla aliance (tj. zejména baltských členů), případně dramaticky snížit vojenský kontingent v Evropě. Optimističtější variantou je, že Trump bude pouze důsledně vymáhat plnění závazků ze strany evropských členů NATO. Rovněž měla být v Bruselu nedávno vypracována „modrá kniha“, řešící větší zapojení evropských zemí do struktur NATO. Mimo jiné se v něm má počítat s navýšením rozpočtu na obranu u evropských členů z dvou procent rozpočtu na tři.
[ "ne", "ano" ]
0
2,108
Pentagon oznámil „nebezpečné“ zachycení amerického letadla ruským Su-30 Ruský stíhací letoun Su-30 „nebezpečně“ zachytil americké protiponorkové letadlo P-8A Poseidon v nebi nad Černým mořem v sobotu, oznámila v úterý televize CNN s odvoláním na prohlášení oficiální mluvčí Pentagonu Michelle Baldanzaovou. „Americké letadlo se nacházelo v mezinárodním vzdušném prostoru a neudělalo nic takového, co by mohlo vyprovokovat podobné akce ruské strany", sdělila Baldanzaová televizní stanici a označila operaci ze „nebezpečnou". VKS Ruska provádějí denně doprovod a zachycení letadel členských zemí NATO. Ministerstvo obrany zveřejňuje týdenní zprávy, v nichž se uvádí statistika zjištění cizích letounů u státní hranice. Kdy komentoval případy zachycení, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uznal, že se provádějí zpravidla profesionálně a bezpečně, a jsou běžnou praxí.
[ "ne", "ano" ]
0
4,195
Na úseku železnice mimo Ukrajinu bylo ukončeno kladení železničního spodku Ruská železniční vojska ukončila kladení železničního spodku na úseku do 11. až do 57. kilometru železnice Žuravka-Millerovo mimo území Ukrajiny, a plán je splněn už na více než 70 %, oznámil v sobotu novinářům náměstek ministra obrany RF armádní generál Dmitrij Bulgakov. „Bylo ukončeno kladení železničního spodku od 11. až do 57. kilometru železnice v celkovém objemu asi 9 milionů krychlových metrů včetně 1,5 milionu krychlových metrů dokončovací práce. Byla také ukončena výstavba 20 trubních propustů v celkové délce 1100 metrů", řekl náměstek ministra obrany RF, který přijel na pracovní cestu do Voroněžské oblasti, aby kontroloval průběh výstavby dvoukolejné elektrifikované železnice mimo území Ukrajiny. „Od 1. října zahájili vojenští železničáři kladení železničního svršku na úseku Zajcevka-Sergejevka v celkovém objemu 23,4 kilometru, před 26. listopadem bylo položeno 16 kilometrů, což je více než 70 % plánu. Kladení koleje se plánuje ukončit do 20. prosince letošního roku", oznámil Bulgakov.
[ "ne", "ano" ]
0
3,237
V LLR oznamují, že do Donbasu dorazily útvary Pravého sektoru Kyjev přemístil do Donbasu útvary extremistického hnutí Pravý sektor, řekl ve čtvrtek na briefingu oficiální mluvčí Lidové milice jednostranně zvolené Luganské lidové republiky Andrej Maročko. Podle jeho slov do obce Mironovka v Donbasu dorazilo několik útvarů Pravého sektoru. Na stanoviště ozbrojených sil Ukrajiny u přechodu Stanica Luganskaja dorazili vojáci roty zvláštního určení 3. operativní brigády Národní gardy Ukrajiny", dodal Maročko. Informoval také o tom, že do obce Lopaskino Slavjanoserbského okresu dorazilo 100 bojovníků batalionu Ajdar. Do obce Krymskoje stejného okresu dorazil útvar ukrajinského nacionalistického batalionu Záporožskja Seč. „Vojsko je dobře vybaveno, má jednotnou vojenskou uniformu a střelné zbraně zahraniční výroby, přístroje nočního vidění a termovize. K přemísťování v terénu útvar používá terénní vozidla, pokrytá kovovými pláty a vybavená kulomety velké ráže, řekl mluvčí.
[ "ne", "ano" ]
0
1,797
Květinové záhony místo pomníku vojákům: v Polsku demontují monument Rudé armádě. Video V polském Štětíně demontují pomník vděčnosti Rudé armádě, místo něho plánují vytvořit parčík s květinovými záhony. Pomník byl postaven v roce 1950 na památku o sovětských vojácích, kteří položili své životy při osvobození Polska od fašistických vojsk.
[ "ne", "ano" ]
0
888
Nákupy luxusních nemovitostí a potravin. Takhle nějak prý může vypadat působení italské mafie v Praze Po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky se vynořily spekulace o tom, že smrt dvou mladých lidí může mít na svědomí italská mafiánská skupina známá pod označením ’Ndrangheta. Odtud už byl jen krok k úvahám, zda ’Ndrangheta působí také v Česku. Sobotní MF Dnes k tomu přináší podrobnosti. Není tajemstvím, že lukrativní nemovitosti v Praze nakupují Italové. Italská policie tvrdí, že některé z těchto nemovitostí si koupili italští mafiáni, kteří takto perou špinavé peníze. „Přišli s odvážnou hypotézou: v byznysu s luxusními domy v centru Prahy se perou peníze z italských daňových zločinů a černých fondů. Vše má pod kontrolou muž, na jehož jméno detektivové narazili při vyšetřování aktivit nejobávanější mafiánské organizace ’Ndrangheta v severoitalském regionu Valle d’Aosta,“ píše deník. Tímto mužem má být Claudio Leo Personnettaz. Claudio Leo Personnettaz je dvaašedesátiletý obchodník s nemovitostmi, který v Praze působí už řadu let a jako manažer působí v řadě společností, které vlastní nemovitosti v centru města, včetně Pařížské ulice nebo Národní třídy. Italská policie se o tohoto manažera začala zajímat v roce 2016, kdy se spolu se dvěma dalšími muži vydal na výlet do Maroka. Tito dva muži mají podle italských vyšetřovatelů kontakty na ’Ndranghetu. „Jedním z mužů byl prokurátor z Aosty Pasquale Longarini, druhým podnikatel v potravinářství Gerardo Cuomo, který měl prokurátora podle policie „zásadně k dispozici ke všemu, co potřeboval – ať už šlo o osobní problémy, či práci“ – a kterého prokurátor údajně varoval, že je odposloucháván kvůli kontaktům s ’Ndranghetou. I přímo o prokurátorovi se lidé z vedení mafiánské organizace v odposleších baví jako o člověku, jenž umí leccos zařídit. Oba muže začala italská policie stíhat a v té souvislosti narazila právě na Personnettaze, který společný výlet do Maroka sponzoroval,“ pokračuje deník, který se pokusil pana Personnettaza kontaktovat. Dozvěděl se však tolik, že manažer je v Itálii a neví, kdy se vrátí. Asistentka novinářům také prozradila, že neví, zda se její šéf může vyjadřovat ke konkrétním kauzám, pokud ještě nejsou uzavřeny. O jaké kauzy může jít? Zmíněný italský prokurátor jednoho dne kontaktuje jistého hotelíéra a sdělí mu, že se o něj zajímá policie. Prokurátor prý hoteliérovi může pomoct, ale nebude to zadarmo. Hotel si musí nakoupit sýry ze severu Itálie. V přepočtu asi za dva miliony korun. Hoteliér si ale nabídku nenechá pro sebe, zmíní se o ní dalším lidem a protože policie naslouchá skrze odposlechy, prokurátor je zadržen. Claudio Leo Personnettaz se ale k případu přece jen vyjádřil, a to pro italský deník La Stampa. Tomu sdělil, že se v Praze setkal s bývalým marockým velvyslancem a dozvěděl se o zajímavém obchodu. Jenže šlo o obchod v potravinářství, proto s sebou vzal Gerarda Cuoma. Prokurátor Pasquale Longarini jel prý jen do počtu, na výlet, jako kamarád. Policie však nevěří, že by to bylo tak jednoduché a průhledné. „Kvůli podezření z praní špinavých peněz v realitním byznysu v české metropoli. Hlavou systému, který detektivové popisují, je podle nich právě Personnettaz. Spolupracuje se dvěma „faktickými společníky“. Jeho byznys funguje tak, že pomáhá Italům s investicemi do nemovitostí. Ve zprávě vyšetřovatelů je zmíněn například prezident fotbalového klubu v Bergamu či jeho bývalý trenér. Tyto klienty však detektivové nestíhají. Přesto se domnívají, že do Prahy plynou příjmy, které se neobjevují v daňových přiznáních,“ píše dál český deník. Až čas ukáže, jak to všechno dopadne, zda je pravda to, co policie předpokládá a zda se to vyšetřovatelům podaří prokázat. Prokurátor Pasquale Longarini se nakonec dostal na svobodu, jelikož proti němu nebylo dost důkazů. Z vazby zamířil k soudu. Stal se soudcem v Imperii.
[ "ne", "ano" ]
0
7,756
Tak pane ministře, kolik jste ušetřil, zeptají se kontroloři Nejvyšší kontrolní úřad zahájil v březnu čtyři nové kontroly. Prověří například tzv. nároky z nespotřebovaných výdajů, tedy peníze, které vybraná ministerstva ušetřila v minulosti. Zkontroluje peníze poskytované na zlepšování stavu přírody a krajiny a na vytváření rovných příležitostí pro zdravotně postižené. Prověří také loňskou účetní závěrku ministerstva spravedlnosti. Úřad o tom informuje na svém webu. Nároky z nespotřebovaných výdajů vzrostly k 1. lednu 2015 až na téměř 155 miliard korun. NKÚ opakovaně upozorňuje na to, že jde o možné riziko pro plnění státního rozpočtu. Ministerstva a další ústřední úřady můžou za zákonem stanovených podmínek o tyto peníze požádat. Kontrola se zaměří na důvody vzniku těchto nároků, protože tento stav je možné také považovat za signál významných nedostatků v rozpočtovém procesu, uvedla mluvčí úřadu Olga Málková. Další kontrola se zaměří na peníze určené na ochranu a péči o přírodu a krajinu. Na Program péče o krajinu směřuje ročně ze státního rozpočtu 100 až 150 milionů korun. NKÚ už obdobnou kontrolu uskutečnil a zjistil při ní nedostatky vedoucí k plýtvání penězi. Nynější kontrola by proto měla zjistit, zda se tyto nedostatky už podařilo odstranit. Prověří i to, zda peníze jednotlivé akce přinesly předpokládané výsledky nebo jestli příjemci peněz dodrželi podmínky pro čerpání a použití dotací. Kontroloři zamíří i na ministerstvo práce a také na úřad práce, aby prověřili systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a plnění Národního plánu vytváření rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2010–2014. Ministerstvo vynaložilo na podporu zaměstnávání zdravotně postižených ze svého rozpočtu v roce 2010 2,7 miliardy korun a o čtyři roky později již čtyři miliardy korun. Další peníze na tento účel jdou z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. NKÚ bude například zjišťovat, jak úřady práce kontrolují příjemce podpory nebo zda existuje riziko, že příjemci tuto podporu zneužívají.
[ "ne", "ano" ]
0
5,965
Kancelář prezidenta se musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky Kancelář prezidenta republiky Miloše Zemana se musí omluvit vnučce novináře Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové. Rozhodl tak Obvodní soud pro Prahu 1. Zeman tvrdil, že Ferdinand Peroutka v jednom ze svých novinových článků velebil nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Článek se však i přes snahu o dohledání nenašel. Omluvu za slova o selhání novináře má poslat písemně. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček však uvedl, že kancelář prezidenta podá odvolání. Záležitost tak může skončit až u Ústavního soudu.
[ "ne", "ano" ]
0
3,035
VIDEO Obyvatelé autonomního centra Klinika se odmítají vystěhovat Autonomní sociální centrum Klinika na pražském Žižkově již mnoho měsíců obývá budovu v Jeseniově ulici. Vlastník objektu se snažil tyto „obyvatele“ vystěhovat, ti však trvají na tom, že mají nárok tam zůstávat. Jejich výklad však odmítly soudy a v současnosti je pravomocné rozhodnutí opravňující squattery vystěhovat. Byli jsme se s kamerou podívat, zda už se balí... Podívejte se tedy, jak to vypadá na Klinice, oceněné v loňské roce Cenou Františka Kriegela
[ "ne", "ano" ]
0
3,296
Rusko neohrožuje země NATO, prohlásil Stoltenberg Rusko neohrožuje spojence z NATO a Severoatlantická aliance usiluje o těsnější partnerství s RF, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v interview pro televizní a rozhlasovou společnost Deutsche Welle. „Nespatřujeme nezbytně hrozbu ze strany Ruska vůči jakémukoli spojenci z NATO," řekl Stoltenberg. Poznamenal, že se nedá mluvit o nové studené válce, zčásti proto, že dnes neexistují dva vojenské pakty, jež konfrontují mezi sebou jako Varšavská smlouva a NATO. Dále ale Stoltenberg sdělil, že Aliance posílila od dob studené války kolektivní obranu, ztrojnásobila počet pohotovostních jednotek na 40 tisíc lidí a založila spojené síly, jež mohou být nasazeny v krátkém termínu. Také připomněl rozmístění praporů v zemích Baltského regionu a v Polsku.
[ "ne", "ano" ]
0
7,478
Sloužili jste nacistům, budete sloužit i islámu! Orgán znovu popotahuje Kláru Samkovou, ale ta vycenila zuby Advokátka Klára Samková stále čelí problémům kvůli projevu o islámu, který pronesla v květnu na semináři v Poslanecké sněmovně. Advokátní komora, které je členkou, chce prošetřovat, zda se nezpronevěřila etickému kodexu advokáta. Pozoruhodné je, že vyšetřování začíná již podruhé. Zahájení řízení. Skončení řízení. A zase zahájení řízení. Česká advokátní komora má kolem advokátky, která se proslavila svým tvrdým útokem na islám, očividně napilno. Advokátka zveřejnila na svém facebooku rozhodnutí, kterým se s ní opět zahajuje kárné řízení. Samková se v květnu zúčastnila debaty v Poslanecké sněmovně o islámu. Přednesla projev, který vzbudil značný rozruch, a to i v anglickému překladu ve světě. Konference nesla název „Máme se bát islámu?“ a Samková jednoznačně odpověděla, že se ho bát nemáme, máme s ním bojovat a zničit ho. „Je stejný, jako byl nacismus, fašismus, komunismus. Je takovým přes to, že se skrývá za náboženství, ačkoliv ve skutečnosti je především státní zločinnou a zločineckou ideologií a nereformovatelným systémem vládnutí,“ pronesla o islámu. Po vyslechnutí tohoto hodnocení muslimské víry se v publiku zvedl velvyslanec Turecka a opustil sál. PŘEČTĚTE SI CELÝ PROJEV KLÁRY SAMKOVÉ Následovalo sugestivní líčení, jak tato válka proti islámu bude vypadat, a celý projev Samková vygradovala apokalyptickým popisem, jak dopadnou vyznavači islámu poté, co budou poraženi na hlavu: „Důsledkem násilných činů vyvolaných muslimy a války, která z toho vzejde, bude naprostá záhuba islámské ideologie. V islám bude věřit pár zdegenerovaných jedinců zalezlých v poušti, ze které bude do nekonečných bažin marně vytékat nepotřebná a nežádaná ropa, pár jedinců, kteří budou skřehotavými hlasy vzpomínat na dávná světla v ulicích Damašku a na krásy Mekky, po které nezbude nic než díra do pekla. Těchto pár bezejmenných jedinců bude zbytkem lidstva zavrženo jako odpad, který sešel z cesty k Bohu a nikdy ji nemůže nalézt, protože pohrdli tím, v čem našel Bůh zalíbení, totiž lidmi. Rozuměj: všemi lidmi a celou touto planetou.“ Akce se odehrála 18. 5. letošního roku a 25. 5. obdržela advokátka dopis na hlavičkovém papíře České advokátní komory. Ta advokátku informovala, že na ni obdržela stížnost a že zahajuje její šetření. Iniciátorem celého vyšetřování byl tajemník komory JUDr. Ladislav Krym, který oficiálním orgánům zaslal stížnost, na jejímž základě začaly konat. Následným vyšetřováním byla stížnost označena za nedůvodnou. S tím se však tajemník komory Krym nespokojil a v září zaslal orgánům komory další podnět k zahájení řízení. Vzhledem k tomu, že při prvním řízení si kontrolní orgány Advokátní komory nebyly schopné sehnat text projevu, poradil jim protentokrát, ať jej hledají na internetu. Následně tedy Kontrolní rada České advokátní komory znovu zahájila řízení s advokátkou Samkovou. Když si její členové projev Samkové (který je již od května k dispozici i na webu PL) v listopadu konečně prostudovali, shledali podezřelou pasáž, ve které Samková mluví o tom, že islám je ve skutečnosti totalitní ideologie, která se skrývá za náboženství a zneužívá právní ochrany náboženství v euroamerickém právním systému. Následně komora vyzvala Samkovou, aby se k obviněním vyjádřila. Ta tak učinila právě dnes. Ve svém vyjádření doktorka Samková uvedla, že vyřčená slova jsou filozoficko-právní úvahou, a pokud chce Česká advokátní komora „prověřovat“ názory advokátů, prokazuje tím, že není politicky nezávislou organizací. „Svým jednáním by navázala na doby své poslušnosti a poslužnosti dvěma totalitním režimům – nacistickému a komunistickému – a zřejmě bude usilovat vetřít se do přízně i režimu islámskému,“ odepsala advokátka. Disciplinární řízení v rámci České advokátní komory může skončit až odebráním licence k provozování advokátní praxe, což znamená faktický zákaz činnosti. Postižený advokát se může bránit správní žalobou, jejíž projednání ovšem v Praze trvá minimálně dva roky. A celou tu dobu nemůže pracovat.
[ "ne", "ano" ]
0
2,323
Česko by mohlo poskytnout až 180 milionů na obnovu Iráku Česká republika by mohla v příštích letech poskytnout 180 milionů korun na pomoc při stabilizaci a obnově Iráku. Plyne to z dokumentu, který je na programu středečního jednání vlády a ČTK ho má k dispozici. Společný návrh ministerstev zahraničí, obrany a vnitra počítá s humanitárními a rozvojovými projekty nebo s aktivitami zaměřenými na posílení bezpečnosti. Podporu pro Irák považují resorty za přínosnou vzhledem k tomu, že stabilita země je klíčová pro posílení bezpečnosti celého blízkovýchodního regionu. Česko poskytuje Iráku pomoc dlouhodobě. Dokument připravený k projednání ve vládě vytyčuje cíle a finanční rámec pro období mezi roky 2018 až 2021. „Program podpoří iráckou, a tedy i regionální stabilitu, posílí také integritu Iráku, fungování státních institucí a organizací občanské společnosti,“ píše se v materiálu. Resorty očekávají, že pokud se podaří zmírnit dopady války s Islámským státem (IS) na civilní obyvatelstvo, omezí se tím migrace do Evropy a zlepší se podmínky pro vnitřně vysídlené a vracející se uprchlíky. Z materiálu plyne, že v roce 2018 budou ministerstva pokračovat v projektech, na které již peníze vyčlenila. „Jednotlivé resorty, které jsou v Iráku aktivní, budou pokračovat v dosavadních činnostech z již alokovaných vlastních zdrojů,“ uvádí se v dokumentu. Pro rok 2018 program nové peníze nepřiděluje, stanovuje ale cíl hledat prostor pro další působení Česka. Pro následující roky pak vláda postupně poskytne 50, 65 a 65 milionů korun, tedy celkem 180 milionů. Aktuální pomoc Česka Iráku vychází z vládního programu na roky 2015–2017 V orientačním výčtu se uvádí, že největší část peněz – 59 milionů korun – se vyčerpá na logistiku, která zahrnuje náklady na dopravu humanitární pomoci nebo na posílení bezpečnostních opatření. Až 57 milionů korun je určeno na posilování obrany a vnitřní bezpečnosti Iráku. Po 20 milionech bude rozděleno na humanitární pomoc a rekonstrukci. Aktuální pomoc Česka Iráku vychází z vládního programu na roky 2015–2017. Ministerstvo zahraničí v tomto období poskytlo 150 milionů korun na pomoc obětem konfliktu s Islámským státem. Peníze se využily na zajištění přístřeší, přístupu k pitné vodě i psychosociální pomoc nebo vzdělávání. Ministerstvo vnitra poskytlo ve zmíněném období 75 milionů na rozvoj infrastruktury v uprchlických táborech a obnovu území osvobozených od IS. Vnitro také vynaložilo 19,5 milionu korun na odborné stáže a lékařské mise v rámci programu MEDEVAC, jehož cílem je lékařská pomoc obětem konfliktů. Dalších 14 milionů šlo na humanitární pomoc okolí města Mosul, které bylo jednou z bašt islamistů a stalo se dějištěm těžkých bojů. Resorty vnitra a obrany společně organizují výcvik a školení iráckých ozbrojených sil, například výcvik pilotů a techniků pro letouny L-159.
[ "ne", "ano" ]
0
5,970
Kandidát na šéfa KSČM Skála: Tam, kam dnešní vláda, nehnala české jednotky ani „Třetí říše“. Stěhování národů zvrátí až úplně jiná Evropa... ROZHOVOR Historik, publicista a jeden ze dvou uchazečů o post předsedy KSČM Josef Skála se pro ParlamentníListy.cz zamýšlí nad aktuálním vývojem v nejzávažnějších otázkách světového dění, jako jsou Sýrie, migrační krize, pokles čínské ekonomiky i hrozba nové světové ekonomické krize. Západní Evropa nás podle doktora Skály vnímá jako kolonii a není důvod nemít normální vztahy s Ruskem, na jehož trhu se můžeme plně realizovat. A Merkelová? Z jejích grimas a řeči těla je prý vidět odevzdanost hraničící s kapitulací. Pane doktore, zaměřme se nejprve na Sýrii. Ruská média ještě před příměřím halasně tvrdila, že Asad už v bojích rozhodl ve svůj prospěch, a současně obviňovala tureckého prezidenta Erdogana, že pomáhá IS tak, že jeho rodina od radikálů kupuje ropu, a tím pádem Erdoganův vztek na vývoj v Sýrii souvisí s tímto faktem. Jak situaci střízlivě a nepropagandisticky posoudit? Jít skutečně o „občanskou válku“, zbraně mlčí už roky. „Assad must go!“ je však cílem vnější agrese. Fanatické verbeže, posbírané napříč světem. Pasou ji temné monarchie, turecký despota – a „liberální demokracie“. Být Asad „zkurvysyn, ale náš“, projde mu cokoli. Není však jedno ani druhé. Sýrii zdobí tolerance nevídaná široko daleko. Civilizace více lidských práv než v ostatní Arábii dohromady. Obojí umějí jen suverénní země. To proto „Assad must go!“. I za cenu statisíců životů a děsivé devastace. Damašek měl padnout v říjnu. Putin však není Gorbačov. Spojence nehází přes palubu. „Válku s terorem“ nesimuluje. S krvelačnou chátrou nekoketuje. Válčí s ní bez uvozovek. Klid zbraní umožnila až konstelace jako ta v Donbasu. Zvrat, kdy bere na ramena „zkurvysyn, ale náš“. „Změna režimu“ se nekoná. Ten debakl je i varováním pro příště. „Unipolární“ moci zvoní hrana. Moskva obnovila v regionu suverénní part. Do Kremlu se hrnou potentáti, kteří tam nepáchli už roky. Asad vypisuje volby, jaké v okolí riskuje málokdo. Horor o „nenáviděném tyranovi“ dostává ránu z milosti. Obama zkouší neztratit tvář. Bu bu bu na „Asada, nebude-li plnit“, je jen krmivem pro „presstituci“. Všelijakými „Plány B“ sice vyhrožuje i nejedna regionální satrapie. Ten, komu říkají pane, však své „zkurvysyny“ zřejmě drží na uzdě. Erdogan IS nepomáhal jen coby pašerák kradené ropy. Turecko je i hlavní průchoďák jeho fanatiků a zbraní. Sem vede i stopa k provokaci „pod falešnou vlajkou“, jež měla z Asada udělat „chemického vraha“ – a zinscenovat casus belli. Erdogan sní o vzkříšení otomanské zombie. Do Sýrie chtěl vyslat i vlastní divize. A válku s Damaškem i Moskvou tak vnutit i celé NATO, nás nevyjímaje. Z Ameriky za to dostal za uši. Hroutí se mu svět. Teror, jímž dusí i domácí opozici, mu dlouho nevydrží. „Změna režimu“ zraje v Ankaře. Už to přetřásají i jinak bohabojné zdroje. V Evropě začala smršť zostřování ochrany hranic. Rakousko na hranice vysílá další vojáky, omezuje počet běženců, kterým udělí azyl, a Německo se zlobí, že tímto krokem Rakušané uprchlíky v podstatě přeposílají do Německa. Na makedonské hranici nepouštějí Afghánce a plán Angely Merkelové na dohodu s Tureckem zjevně zatím v EU podporu nemá. Co k jednotlivým položkám v migrační krizi říci a v co lze doufat? Uprchlická krize je z těch, na něž je dnešní Evropa krátká. Nosí jich na hrbu celý ranec. To, že „jí všechno příliš trvá“, je až příčina druhého řádu. Stěhování národů je pomstou za to, jak s nimi nakládá panstvo „zlaté miliardy“. Za šaškárny „multikulti“, jimiž se z toho vylhává. Jsou dvojčetem těch kolem „romské kultury“, jimiž si myje pracky „samet“. Za to, že srazil Romy do ghett. Tahanice kolem „hotspotů“ honí kočku za ocas. Stěhování národů zvrátí jen světlo na konci tunelu. Právě to ovšem panstvo v plánu nemá. „Vracet nakradené“ se nechystá. „Třetí svět“ si pachtuje jako Klondike i do budoucna. Těm, komu dluží, nenabízí ani „New Deal“, natož „Marshallův plán“. Dokud těm Harpagonům říká pane i náš kontinent, migrační krize má jen dva konce. Buď ji zastaví střílny „pevnosti Evropa“. To ovšem hrozí „střetem civilizací“, mrzačícím i tu naši. Nebo to „elity“ vzdají v sobecké naději, že je uhlídá ochranka – a slízne to jen plebejské podhradí. Migrační tsunami zvrátí až jiná Evropa. Ta, jež si vynutí, o čem jsou demokracie a lidská práva doopravdy. Migrační krize jí dává argumenty, jaké dosud neměla. Orloj ukazuje za pět minut dvanáct. Už i západní média si všímají obtížného psychického rozpoložení Angely Merkelové, mluví o únavě, vyčerpanosti a podobně. Jakým způsobem lze nyní, po zhruba tři čtvrtě roce migrační krize, zhodnotit výkon Merkelové v této věci a jak to zasadit do kontextu její celé politické kariéry? Chovají se k ní média férově, nebo jí ubližují? Angela Merkelová není lídr, který se nadchne pro velký cíl – a vyrazí s ním klidně i proti proudu. Je z ranku politických ouřadů, jež si počkají, kam se vrtne většina. Tentokrát trucuje – a značně riskuje. Z grimas i „řeči těla“, s nimiž to dělá, září nulové štěstí. Spíš odevzdanost hraničící s kapitulací. Bezmoc před silou, s níž nehne, i kdyby se rozkrájela. Tohle vypadá na šmíráka, jenž sbírá a pak staví do latě. Pod uměleckým jménem NSA. Spojencům leze do soukromí všem. Média ovšem, když ji Snowden načapal, přetřásají vlastně jen „Bundesmutti“. Další indicie se vynořila před pár dny. Na portálu devátého kanálu izraelské televize. A tedy média země, s níž to „Velký bratr“ peče obzvlášť důvěrně. Řeč je o dvoudílném dokumentu stopujícím kancléřčinu politickou pubertu. Že v Akademii věd šéfovala svazácké propagandě a „fondu solidarity“ – a pečená, vařená byla i v SSSR – na ni práskli už němečtí paparazzi. Izraelský portál jde ještě dál. A ve výtahu, jímž to brala zamlada, identifikuje i šarže „Honeckerovy tajné policie“. Dokonce nejen v NDR, ale i po anšlusu. Brutální je už titulek – „Angela Merkelová jako hadí vejce Stasi“. Izrael tu hru na nervy nabízí i rusky (zde a zde). Kolik je na ní pravdy – a kolik fabulace – je téma pro znalce. To, nač se ptáte, klade jinou otázku: jsou mediální šťouchance – a kraul vyhaslé kancléřky proti proudu – jen mimoběžky v tu samou chvíli? Anebo jsou to spojené nádoby? Platí-li za druhé, je tu corpus delicti. Na téma, kde leží režie uprchlické vlny – i co vše investuje do nátlaku, aby si Evropa škodila v ukázněném haptáku. Evropští lídři se na summitu dohodli s britským premiérem Cameronem, který doporučil Britům hlasovat v referendu pro setrvání v EU. Reakce uvnitř konzervativní strany na dohodu jsou velmi nepříznivé, například vlivný londýnský primátor Boris Johnson bude pro vystoupení z EU a stejně tak i někteří Cameronovi ministři. Udělal David Cameron dobře, když se rozhodl kopat za EU? Ta maškarní rozněžní jen IQ tykve. Je to striptýz dvojího metru. Jít „Evropě“ skutečně o „koherenci“ a „solidaritu“, žene Camerona ke všem čertům. A pustí se do řešení toho, co ji rve na kusy a plní náměstí řízkům, z nichž běhá mráz. Řecko, vydrancované vykuky, balancuje na hraně civilizační propasti. Učitelé tam objíždějí sedláky, aby jim pro žáky usínající hlady dali pár pytlů mouky. Turecký bašibozuk tam expeduje hladové krky až z Pákistánu a černé Afriky. Řeckem otřásají generální stávky. „Banksteři“ mu neodpustí ani vindru. Z bruselské smetánky lezou jen farizejské plky. Kdejaký moula jim sekunduje tlachy, zda Athény rovnou „nevyloučit“. Řecko je návěstím trendu, a ne kapky v moři. Cameron je pitbulem „elit“ odkojených sociálním darwinismem. Za „břemeno bílého muže“ mají už to, že jim z těch kolem padají zlaté cihly. Je to svět vrchnostenských nároků. Arogance, co si je umí vydupat. Nadutých výhrůžek, že nebude-li po jejich, prásknou dveřmi. O tom je cirkus kolem Cameronových spanilých jízd. To, co evropskou civilizaci skutečně rozkládá, se odkládá ad acta. Tzv. Brexit by podle mnohých znamenal katastrofu pro EU. Souhlasíte s výrokem Bohuslava Sobotky, že pokud Británie odejde z Unie, v Evropě zažijeme vzrůst nacionalismu a de facto rozpad EU? Jiní komentátoři tvrdí, že Brexit v souvislosti s dalšími krizemi, které EU sužují, může ohrozit nejen další budoucnost EU, ale i její bezpečnost a transatlantické spojenecké vazby. Co k tomu říci? Vzpomínáte si na imbecilní reklamu vábící nás do EU? I babkám, jež musejí do lesa na klestí, slibovala, že až nás tam vezmou, koupí si z penze – i „domeček v Portugalsku“. Lež jako věž to byla už tehdy. Teď EU degeneruje před očima. To, že je „košile bližší než kabát“, už nikdo ani neskrývá. Cameron vydírá jménem země zbohatlé z koloniální loupeže. Zisk z okolního světa do ní teče dodnes. Škudlí i na dětských přídavcích pro „gastarbeitery“. V britském HDP tvoří pár promile. My žádné kolonie neměli. Ztrátou, a žádným ternem, je i „návrat do Evropy“. Z EU k nám přiteklo 400 miliard. Za deset let. Od nás jich tolik plyne ven. Rok co rok. Celá desetina HDP. Cameron razí vlastní zájem. Proti těm, na kom se Británie balíkuje. Sobotka papouškuje katechismus, který to právo silnějšího lakuje narůžovo. Místo aby se k jasné zprávě, nač EU degraduje, postavil očima našich zájmů. A všude tam, kde nám bruselská buzerace už vysloveně škodí, nalinkoval „červenou čáru“. Za všechny ostatní aspoň jeden příklad. Právě ten, který staví na uši Sobotka, když říká, že rozklad EU nás „zažene do náruče Ruska“. Zná někdo jediný důvod – skutečně objektivní, a ne jen vyhřezlý z mánie, jež svá práčata honoruje – proč stát o horší vztahy s Ruskem než třeba s Německem nebo Francií? Proč po nich máme prahnout právě my, koho má „stará Evropa“ za kolonii – a Rusko je pro nás naopak trhem, kde se dá přidaná hodnota inkasovat celá? Až na ty „červené čáry“ přijde odpověď, o tom, jak dál, smí rozhodnout jen referendem. To samé platí i vůči NATO. Tady jsou „červená čára“ v národním zájmu – a hlasování suveréna podle ústavy – ještě urgentnější. My přece nejsme z predátorů plundrujících cizí země. Brutální loupež nemáme v genech. Podíl na kořisti nás mine, i kdybychom na něj měli žaludek. U nás má tradice armáda bránící vlastní zemi, a ne žádné cizinecké legie. České jednotky nehnala na ruskou hranici ani „Třetí říše“. Teď je tam hodlá vyslat vláda, jíž předsedá sociální demokrat. Tady už nejde o švestičky z komedie. Tady se Hujer podbízí hazardem, který mu musíme zatrhnout, dokud je čas. Ve Spojených státech vrcholí volební kampaň a nutno říci, že se daří zejména protisystémovým kandidátům, především Donaldu Trumpovi, který přiostřuje rétoriku. Existuje poučka, že kandidát, jenž vyhraje primárky v Jižní Karolíně, zpravidla bývá republikánským nominantem. Bude tomu tak podle vás i v tomto případě? Co by měl český čtenář vědět o průběhu primárek v USA? Komu dáváte šance? Komu bije srdce nalevo, drží palce Sandersovi. Velké prachy to však – soudě podle „super úterý“ – asi zvládnou převálcovat i letos. Trump je kolosální histrión. Z těch nabubřelých frází však lezou i docela holubičí gesta – ač třeba vůči muslimskému světu či „chicanos“ zrovna ne. Na mne však přesto dělá dojem hafana, který víc štěká, než kouše. Tím důležitější je jiné kritérium – jak moc má kdo na nezávislost, jakkoli děravou jako řešeto, na „establishmentu“, jenž se zakopal už za Bushe a Cheneyho. Tady je na tom, je-li řeč o možných finalistech, nejhůř madam Hillary. Za tu lobbují jak „banksters“, tak zbrojaři a válečnická vrchnost. To snad raději i Michael Bloomberg, který před časem avizoval, že do toho možná půjde na divokou kartu. A do kampaně investuje i miliardu vlastních dolarů. Kruhům, jež to dosud měly pevně v rukou, se očividně nabízel jako záložní eso v rukávu. A to třeba i do tandemu v případě, že vyhraje „nesystémový“ kandidát. A vůli voličů, majících těch „systémových“ plné zuby, vezme smrtelně vážně i pak. Z té sorty jsou Sanders i Trump. Vedou si nad očekávání. Pro „elity“ je to šokující varování. Mnozí ekonomové stále výrazněji připouštějí, že svět stojí na prahu další ekonomické krize a finanční trhy připomínají situaci z roku 2008. Důvodů je několik. Ekonomický pokles v Číně, kde ekonomika rostla nejpomaleji za 25 let, rekordně nízké ceny ropy nebo nafukující se bubliny na realitním trhu. Je to reálná obava, nebo nesmysl? Jaké důsledky by pro Západ v současné velmi problematické době měla po uprchlické a ukrajinské krizi další rána v podobě ekonomické krize? V EU je pod hranicí bídy – nebo těsně kolem ní – přes 120 milionů lidí. Tedy ještě více než v letech 2008–2010. Že „krize skončila“, jim zní jako nejapný žert. „Třetí svět“ se jimi hemží. Jinak, než se to retušuje, je na tom i celý systém. Koupil si totiž jen „time-out“. Ztráty z prasklých „bublin“ jednoduše „znárodnil“. A ten „suverénní dluh“ – jak divukrásně to zní – pak hodil na hřbet nám všem. I s úroky, jež inkasují právě ti, komu ty „bubliny“ praskly. Tak bankrotářský švindl vydrží jen do času. Příčiny krize jen dál přihnojuje. Dnes je tak nádor ještě větší než před osmi lety. Mnohem více je i metastáz. Většina peněz chrlených „kvantitativním uvolňováním“ míjí výrobu i spotřebu. Za úrok, který nestojí ani za řeč, s nimi čachruje „kasino“ finančních trhů. „Zločin bílých límečků“ tu má ráj už na Zemi. „Prvním hybatelem“ zkázy však není. Tím jsou nůžky zející mezi masou peněz, lačných zase jen „dělat peníze“ – a kupní silou podhradí, která svými penězi hradí hmatatelné statky. Marx definoval velký třesk, k němuž to tíhne, pojmem „krize z nadvýroby“. Mínil tím nadvýrobu kapitálu, který si zmenšuje vlastní trh tunelováním cizí práce. A dohání to dostihy burziánské spekulace. Vládne jí „asymetrie“ jako řemen. Straní nikým nevolené hrstce trůnící na dvojím monopolu: moci nad „penězi jiných lidí“ („other people‘s money“) – a přístupu k „informacím určeným jen povolaným“ („insider information“). Ta kasta inscenuje miliardové „pyramidy“ a „letadla“, aniž se sama praští přes kapsu. Své prebendy z nich stahuje dřív, než se ty domky z karet zhroutí. To vše se sice opakuje už skoro dvě stě let. Dříve ale ve světě, kde měla kam expandovat i produkce reálných statků. Ten rezervoár se však vyčerpal. Právě „globalizací“, o niž se mamon tak vehementně dral. Dnešní kupní sílu dusí i včerejší spotřeba na dluh. Procento, jímž se na ekonomickém výnosu podílejí mzdy a platy, klesá už od konce 70. let. Peněz nakřečkovaných z cizí práce je o to více. Oč dál zachází jejich koncentrace, tím více se mění právě v kapitál lačný po dalším zhodnocení. Krize z nadvýroby bývaly epizodou. Bolely sice, také však odezněly. Teď je to chronická záducha. Kolaps se odkládá už jen na další dluh. Splatit se nedá ani ten dnešní. O to více zprzní i život příštích generací. „Bubliny“ rostou znovu. Jsou větší než v září 2008. Že mohou prasknout každým dnem, alarmují i zdroje, které si mamon vydržuje. Mnohé i s příznačným dodatkem: po „polštářích“, jež tehdejší náraz pomohly ztlumit, se mezitím slehla zem. Teď letí světem móda „záporného úroku“ – a „bails-in“, sanací bank z peněz, jež tam ještě zbyly. Zatím se nesmí dotknout vkladů do 100 000 eur. Už brzy to však – prosakuje z kuloárů – může být klidně i deset tisíc. Blábol o „slibném růstu“ sype písek do očí. Krize nás nemine. A nutně i ještě ničivější než ta posledně. Závěrem se podívejme na Rusko a Ukrajinu. V Kyjevě se rozkládá vláda, premiér Jaceňuk přišel o většinovou podporu v parlamentu, nestojí za ním ani prezident Porošenko. Současně se nijak nezlepšuje ekonomická situace Ruska a na Donbase jsou sporadické přestřelky. Co očekávat od příštího vývoje? Je možné ještě vlastně zajistit územní celistvost Ukrajiny v jejích hranicích z konce roku 2013? „Postkomunismus“ je šampionem spousty lumpáren. Ukrajina v nich vede o koňské délky. O „mafiánském kapitalismu“ hudral už imám „pravdolásky“. „Prorůstání organizovaného zločinu do politiky“ melduje i BIS. Na Ukrajině jsou politika a banditismus siamská dvojčata. Když Porošenko vyzval parlament, ať Jaceňuka odvolá, desítky poslanců opustily sál. Za milion dolarů. Pro každého. Popularita Jaceňukovy partaje se propadla pod tři procenta. „Yatse“ však dosadila Amerika. A tak zatím vládne dál. Victoria Nulandová – madam „Fuck the EU“ – si totiž povolala Valentina Nalivajčenka, šéfa ukrajinských „tajných“. Vázací akt CIA prý podepsal už počátkem 90. let. Coby někdejší frekventant akademie KGB. „Krasnogo znameni“ – a „imeni J. V. Andropova“. Šušká se, že má střídat Porošenka. K řídícím oficírům ho provázela „plynová Julie“. Té prý slíbili předsedkyni parlamentu. Premiéra, cvrlikají jiní vrabci, má dělat Turčynov, šéf rady státní bezpečnosti. Ti dva veleli jak teroru, jímž státní převrat startoval, tak tomu proti Donbasu, jenž ho nepustil přes práh. Chystají-li se klíčové posty právě pro ně, dvě zprávy v jedné to i vysílá. Kyjev už bude jen utahovat šrouby. A „demokratické“ divadýlko už odpískala i zahraniční režie. Galerka u koryt rozkrádá i peníze, jimiž se státní bankrot odkládá zvenčí. Těm, kdo jich Kyjevu naslibovali mnohem více, to nabízí alibi, jak mu už nedat nic. MMF to deklaroval natvrdo. Pro „dolních čtyřicet milionů“ je to pohroma. Ukrajina se propadá do „třetího světa“. Evropu čeká i migrační vlna z „vnitřních zdrojů“. Chaosu nabídne masu vymytých mozků. Těm, kteří nezblbli a zůstanou doma, však chybějí kultivovaní mluvčí. Řada jich skončila za mřížemi. Ostatní většinou v zahraničním exilu. Skutečná opozice viditelná i v politice je mimo hru. Pravé zadání „Majdanu“ je u cíle. Z Ukrajiny zjančené amokem je předpolí „hybridní války“. Vabanku za „změnu režimu“ v Rusku. Donbas mu ukázal červenou kartu. Kyjev už na něj nedosáhne. Je na dně. Držet se dohod z Minsku žádají i Paříž a Berlín. Stonásob vážnější je jiná věc. Na ruských hranicích se kupí vojenská síla, jaká tu nebyla od června 1941 – řečeno s profesorem Stephenem Cohenem, jedničkou americké „kremlologie“. Ten nápad je zralý na svěrací kazajku. A k tomu i naprosto kontraproduktivní. Posiluje totiž právě pól, jehož krédem je suverénní Rusko. Dilema, které je osou ruského novověku, je zpátky na scéně. Kapitalismus urvaný ze všech řetězů tu zkrachoval už dvakrát. Na první pokus za Romanovců, na druhý za Jelcina. Za zdejších klimatických podmínek – vzdáleností i jiných zvláštností – sráží většinu do nouze. Pod knutu vnějších financí však nahání i byznys. Rusko, chce-li zůstat suverénní, musí ostré lokty držet v mezích. Tím spíš, že se tu – více než kdekoli na Západě – sápou hlavně po přirozených monopolech. Parazitní rentě z bohatství, jež zemi nadělila příroda, vyhlásily válku už revoluce srážející feudální trůny. Právě tím začal i Putinův tým. Pokračuje v tom tichým krokem myslivce, o to však vytrvaleji. Ekonomická válka, jíž Rusko čelí, mu tenčí zdroje. Sociálnímu napětí předejde jen regulace vstupující do jejich distribuce. Jen vlastními zdroji disponuje i reindustrializace. Rusko to vyvazuje z dluhové pasti, do níž je vlečou „banksteři“. Řešením, které si nelže do kapsy, jsou jen svébytná emise i úvěr. Rubl krytý vlastními aktivy – a ne „rezervními“ dolary. O těch se, že jsou jen z „řídkého vzduchu“ („out of a thin air“), ví i v Americe. Ruská suverenita – a parazitní renta – se snášejí stále hůř. Jejich střet skicuje rozcestí, na něž to bere celý svět. Jak na ten gordický uzel vyzraje Moskva, bude mít širokospektrální dopad i tentokrát.
[ "ne", "ano" ]
1
3,300
Koalice v čele s USA popírá nálet na obytné čtvrti u Mosulu Mezinárodní koalice proti Islámskému státu (IS, zakázaný v Rusku) popírá svou účast v bombardování obytných čtvrtí města Hamam el-Elil blízko iráckého Mosulu, o čemž informoval agenturu RIA Novosti štáb protiteroristické operace. „Neprovádíme a neprováděli jsme žádné nálety v blízkosti Hamam el-Elil", odpověděl zástupce štábu RIA Novosti na žádost o komentář prohlášení ruského ministerstva obrany. Před časem náčelník hlavní operativní správy Generálního štábu OS RF generál-poručík Sergej Rudskoj prohlásil, že americká vojenská letadla zaútočila 26.října na obytné čtvrti města Hamam el-Elil blízko iráckého Mosulu, byli zraněni civilní obyvatelé, poškozena mešita. „Bereme všechny zprávy o civilních obětech vážně a vyšetřujeme všechny případy maximálně podrobně", uzavřel.
[ "ne", "ano" ]
0
7,502
Sněmovna bude schvalovat rozpočet a opětovně „Lex Babiš“ Návrh státního rozpočtu na příští rok a takzvaný protikuřácký zákon budou poslanci schvalovat na nejbližší schůzi sněmovny. Opětovně budou rozhodovat o novele o střetu zájmů, jež má mimo jiné omezit podnikání členů vlády. Schůze začne v úterý odpoledne a předloha nazývaná „Lex Babiš“, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři, má být jejím prvním bodem. Státní rozpočet budou poslanci schvalovat první prosincovou středu. O týden dříve jej projednají ve druhém čtení. V něm budou moci členové dolní komory předkládat návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu, jeho celkové parametry už měnit nemůžou. Rozpočtový výbor už doporučil úpravy v objemu zhruba 1,5 miliardy korun. Chce přidat peníze například na regionální školství a obnovu památek. Spolu se státním rozpočtem budou poslanci schvalovat v prosinci i limity výdajů státu v letech 2018 a 2019 a také rozpočty fondu bydlení a fondu dopravy. U novely zákona o střetu zájmů senát navrhl odklad účinnosti z ledna na září příštího roku. Části normy o některých omezeních pro podnikání členů vlády, nazývané jako „Lex Babiš“, mají ale podle senátní verze platit skoro hned. Jejich účinnost se předpokládá už 15 dnů potom, co zákon vyjde ve sbírce. Na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO) by dopadly pasáže, podle nichž by firmy členů vlády neměly přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. Zákon by také budoucím členům vlády a dalším funkcionářům zakázal provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Ačkoli proti těmto úpravám vystupuje vládní hnutí ANO, předpokládá se, že sněmovna předlohu v některé z verzí potvrdí. V pátek 9. prosince by měli poslanci schvalovat protikuřácký zákon. Zdravotnický výbor doporučil, aby úplný zákaz kouření v pohostinských zařízeních platil od konce května příštího roku místo od silvestra. Hostinští by neměli mít žádné úlevy například v možnosti zřizovat v podnicích kuřárny, jak znějí některé poslanecké návrhy úprav. Členové výboru naopak chtějí regulovat kouření i na restauračních zahrádkách a rozšířit zákaz na automobily, pokud v nich cestují děti. Ve druhém čtení mají poslanci posoudit vládní daňový balíček Poslanci by mohli schvalovat například taky sporná pravidla pro všechny čtyři národní parky a kontroverzní novelu o rozšíření pravomocí ombudsmana o možnost podávat antidiskriminační žaloby a návrhy Ústavnímu soudu na rušení zákonů. V závěrečném čtení je rovněž například insolvenční novela, která má omezit šikanózní insolvenční návrhy a podvodné oddlužovací firmy. Ve druhém čtení mají poslanci posoudit vládní daňový balíček, do kterého by se mohly dostat některé úlevy z elektronické evidence tržeb. S návrhy, s nimiž přišel Babiš, nesouhlasí vládní ČSSD. Schůze potrvá dva týdny do pátku 9. prosince. V případě potřeby by mohla podle návrhu pokračovat i před vánočními svátky v úterý a ve středu 20. a 21. prosince. V návrhu programu je téměř 260 bodů. Je zřejmé, že stejně jako na předchozích schůzích poslanci podstatnou část z nich nestihnou projednat.
[ "ne", "ano" ]
0
8,594
Zesnulý detektiv obviňuje žalobce i GIBS. Ze záhrobí Další závažná obvinění GIBS a také státního zastupitelství ze strany zesnulého detektiva Stanislava Švábenského přináší server Lidovky.cz. Ten spáchal sebevraždu, před smrtí ale nahrál šestihodinové video, kde tvrdí velmi závažné věci. Například to, že vyšetřovatelé v jeho kauze „podplatili“ podnikatele Jana Švédíka, aby vypovídal proti němu. Švábenský svá tvrzení navíc dokládá dokumenty. Podle Švábenského získal na oplátku za své svědectví stíhaný Švédík zpět zabavený dům, vůz, dostal se z vazby a státní zástupce mu přislíbil nejnižší možný trest. Navíc se přiznal v zachyceném motáku. Švédíkovo vysvětlení, proč změnil výpověď, nelze v současnosti zjistit, odpykává si trest kvůli krácení daní za 90 milionů. Celý text je ZDE Věc příliš nechtěl komentovat ani státní zástupce Kafka, který dnes působí na olomouckém Vrchním státním zastupitelství. Nad Švábenského případem neměl dohled, vedl však těsně spjatou kauzu tehdejšího detektiva a Švábenského předchůdce Mariana Hanáka, který si aktuálně odpykává osmiletý trest za korupci. I v jeho kauze byla Švédíkova výpověď klíčová. „O kauze Švábenský vím jen zprostředkovaně, o žádném zobchodování informací mi není nic známo. Pan Švédík byl stíhán v řadě daňových trestních věcí, kde dozor vykonávalo několik státních zástupců. Nikoliv já. Tresty jemu uložené nebyly, myslím, nízké a hlavně proti ním dávali státní zástupci odvolání. Dostal tuším 8,5 roku, což není málo,“ napsal Kafka serveru, informace o „diktování“ rozsudku soudci jsou podle něj mylné. Server oslovil také dozorujícího státního zástupce Švábenského případu Petra Bejšovce z Brna a vyšetřovatele Lubomíra Kolibu. Ani jeden však závažné informace nechtěl komentovat. Švábenský na nahrávce ostře kritizuje také protimafiánský útvar (ÚOOZ), mohl podle něj zabránit metanolové aféře, popisuje těsné kontakty moravských policistů s podsvětím či důvody, proč se rozhodl sáhnout si na život. Sebevraždu spáchal po tom, co ho soudy pravomocně poslaly na šest let za mříže kvůli korupci.
[ "ne", "ano" ]
0
4,251
Moskvané se připojili k písňovému ukrajinskému flashmobu. VIDEO Obyvatelé Oděsy uspořádali masovou akci u budovy vlakového nádraží, účastníci zazpívali společně písničku Smugljanka ze sovětského filmu Zpívající eskadra. Informuje o tom místní internetový zdroj Tajmer. Hudební flashmob se uskutečnil v neděli v 15:00 místního času (14:00 SEČ). Celkem se této akce zúčastnilo několik desítek lidí. Jak informuje Tajmer, podobný flashmob už byl uspořádán v Záporoží, tehdy zazpívalo 83 lidí písničku z filmu Jaro v Zarečné ulici. Podle slov organizátorů jsou každému obyvateli města velice blízká slova ze slavného filmu, který je „prosycen duchem Záporožců". Písňový flashmob podpořili i Moskvané, kteří zazpívali ukrajinskou lidovou píseň Vypřáhněte, chlapci, koně na moskevském Kyjevském nádraží. Oznámili to organizátoři akce z hnutí Sorok sorokov (čtyřicet čtyřicítek) na své stránce na sociální síti Vkontaktě.
[ "ne", "ano" ]
0
4,559
V centru Ankary se odehrál teroristický čin s mnoha oběťmi. Fatální exploze zabila 25 lidí a 75 je zraněno Automobil s výbušninami explodoval na autobusové zastávce v samotném centru turecké metropole ve chvíli, kdy se tam nacházelo mnoho lidí. Centrem Ankary otřásla silná exploze s mnoha oběťmi, informuje televizní kanál NTV. Exploze proběhla v 19.45 hodin moskevského času na autobusové zastávce vedle náměstí Güven-park v samotném centru tureckého hlavního města právě ve chvíli, kdy se zde nacházela velká skupina lidí. Jeden malý autobus shořel úplně, hoří několik automobilů. Rovně přicházejí informace o mnoha raněných. Policie ohradila místo činu, do oblasti se sjíždějí vozidla záchranné služby, požárníci zápasí s ohněm. Podle informací explodoval výbušninami naložený automobil. Exploze byla vyhodnocena jako terorismus. Kontextová reklama Sklik Oběťmi teroristického činu se stalo nejméně 25 lidí, 75 lidí bylo zraněno. V únoru se v Turecku odehrály dva teroristické útoky, které směřovaly proti vojákům. Nejprve vybuchl v Ankaře automobil s výbušninami nedaleko od budov parlamentu a generálního štábu, další den ve městě Lice explodovala nálož vedle projíždějícího vojenského konvoje.
[ "ne", "ano" ]
0
7,426
Senát kádroval prezidenta. To je strašné, rozčílil se v rádiu Veleba Senátor Jan Veleba (SPO) ve středu zavítal do Rádia Impuls. V Kauze dne ocenil prezidenta Zemana. Hlavu státu vychvaloval v maximální možné míře za obhajobu českých národních zájmů, za směrování ekonomických zájmů na východ, i za to, jaký kontakt udržuje prezident s občany. V jedné věci však s Milošem Zemanem nesouhlasí – v podpoře EU. Ta se podle Veleby rozpadá. V úvodu popsal, co je to pražská kavárna. „Já pod pražskou kavárnou vidím určité intelektuální elity, které chtějí mít určitý vliv, ale nejsou nikam voleny. Hlavně jsou to lidé, kteří se nesmířili se zvolením Miloše Zemana prezidentem, přáli si zvolení Karla Schwarzenberga,“ shrnul Veleba. Prezidenta Zemana to nijak netrápí. Veřejnost by si měla zvyknout na jeho bonmoty, když už byl zvolen. Díky kontroverzním výrokům je prezident dnes a denně v médiích. Veleba patří mezi přední stoupence prezidenta Zemana. Lituje toho, že ho nepodporují i další levicoví politici. „Mně se velmi nelíbí ty útoky na něho, tak se to snažím vyvažovat... Pro mě byly největším zklamáním projevy v senátu minulý týden,“ posteskl si člen horní komory. Poukázal na apel senátu, aby se prezident Choval zdrženlivěji. „Na tom je hrozné to, že senát, tedy horní komora parlamentu, kádrovala prezidenta,“ udeřil. To se podle jeho názoru nemá dělat. Osmnáct senátorů nakonec schválilo text plný obecných frází. „Já si myslím, že panu prezidentovi to neuškodilo, poškodilo to podle mého názoru senát,“ popsal svůj postoj. Nijak Velebovi nevadí, že prezident Zeman mluvil ve spojitosti s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) o použití kalašnikova. Premiér prý reagoval zcela bolestínsky. Mimo to na prezidentovi oceňuje kontakt s voliči. Ten podle hosta Bohuslavu Sobotkovi zcela chybí. Možná i díky slovům prezidenta do Česka podle Veleby nemíří uprchlíci. Prezidentovi je prý také třeba přičíst k dobru, že hájí české národní zájmy a nasměroval naše ekonomické zájmy na východ. Pokud už má senátor najít něco, v čem s Milošem Zemanem nesouhlasí, pak je to eurofederalismus. Veleba má za to, že se EU rozkládá.
[ "ne", "ano" ]
0
2,453
Jakub kazišuk Janda. My jsme ta ulice, se kterou se nechtějí bavit. Libor Dvořák a Ondřej Soukup nedorazili do debaty o Rusku, ale i tak to stálo za to REPORTÁŽ Dvojice novinářů odřekla účast na kontroverzní debatě o strachu z Ruska pořádané na Novotného lávce. Pořadatelé viní zástupce think tanku Evropské hodnoty z toho, že o akci šířil na internetu dezinformace a publicisty středního proudu tak od účasti na besedě odradil. Publicista a signatář Charty 77 Jan Schneider při té příležitosti překřtil Jakuba Jandu na „kazišuka“. Komentátor Petr Žantovský, oceněný Zemanem, zase mluvil o „ulici a lůze, se kterou se oni nechtějí bavit“. ParlamentníListy.cz byly u toho. Ve čtvrtek 2. listopadu hostila Novotného lávka ze své podstaty kontroverzní debatu týkající se domnělého strachu z Ruska a rovněž i toho, jak o Rusku coby velmoci s imperiálními zájmy referují česká média. Beseda byla koncipována jako kulatý stůl, během kterého dojde ke konfrontaci dvou zcela odlišných názorů na tuto problematiku. Jenže se cosi pokazilo, kolečka v matrixu se zadrhla a dvojice novinářů, redaktor z Hospodářských novin miliardáře Zdeňka Bakaly a odborník na Rusko Ondřej Soukup a komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák, plánovanou účast na debatě odřekla. Soukup se podle toho, co zveřejnil na Facebooku, besedy zúčastnit chtěl, ale apeloval na něj jeho nadřízený, šéfredaktor Hospodářských novin. Dvořákovi se pak údajně podle pořadatele akce Zdeňka Kratochvíla nelíbilo, že debatu pořádají ParlamentníListy.cz, což se ovšem ukázalo jako mylná informace. O debatě se již v předstihu zmínil představitel politického think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda a kritizoval její existenci na Facebooku. Vyjadřoval pohoršení nad tím, že se podobné debaty vůbec pořádají. A právě Jakuba Jandu viní pořadatelé z toho, že dvojice novinářů nakonec nedorazila. „Pan Dvořák naletěl dezinformacím pana Jakuba Jandy,“ sdělil úvodem pořadatel akce Zdeněk Kratochvíl. „Kruhový debatní formát této besedy coby střetnutí odlišných názorů překazil svým konáním šéf Evropských hodnot Jakub Janda. Od této doby jej budu nazývat Jakubem kazišukem Jandou. Ono to má své konotace a opodstatnění,“ uvedl v průběhu besedy jeden z přítomných panelistů, analytik Jan Schneider. Debaty se zúčastnila kromě Schneidera ještě Veronika Salminen, novinářka časopisu Argument a autorka knihy Putin. Jako náhradník pak vystoupil psychiatr a bývalý ředitel zdravotnictví Ivan David. Role moderátora se zhostil publicista a pedagog Petr Žantovský, kterého minulý víkend ocenil prezident Miloš Zeman. Právě Žantovský úvodem besedy zalitoval, že se nedostavila dvojice představitelů opačného názorového pólu. Podstatou demokracie je podle Žantovského diskuze a střetávání vzájemně odlišných názorů, pluralita tezí. „My jsme ta ulice, se kterou se oni nechtějí bavit,“ zahřímal během úvodního slova Žantovský s odkazem na to, co říkali režimní politici v roce 1989, a sice, že s „ulicí a lůzou přece nemohou vyjednávat“. Druhý muž Evropy Veronika Salminen se následně pustila do rozsáhlé analýzy rusofobie, strachu z Ruska, a svěřila se s tím, co o daném pojmu našla na Googlu. „Ten pojem opravdu existuje, pojí se s ním různé PR agentury. Opravdu se nejedná o produkt ruské propagandy,“ ujišťovala Salminen. Podle Salminen se se strachem dá různě politicky obchodovat a jeho vyvolávání může být i cestou k ospravedlnění vlastní agrese. Strach z něčeho podle Salminen úzce souvisí s vytvářením obrazu nepřítele, uvedla Salminen s odkazem na některé válečné konflikty. „Rusko je druhým mužem Evropy, západ se vždy definoval skrze Rusko podobně jako skrze zrcadlo,“ přidala Salminen svou analýzu. Následně se do toho opřel bez skrupulí psychiatr Ivan David. „Nejde o nic jiného než o rozjetí třetí světové války. Ta už probíhá, ale zatím beze zbraní, protože se Rusku daří držet krok ve vývoji zbrojního arzenálu,“ oznámil David. Následně pak přidal obvinění, ze kterého by se pravděpodobně šéf Evropských hodnot Jakub Janda osypal. „Rusko je nesmírně bohaté a to je, proč se připravuje ten pogrom na Rusko, zatím tedy neúspěšně,“ zahřímal a ozval se nesmělý potlesk. Následně se David pustil hlouběji do minulosti, když se pustil do analýzy zločinů nacistického Německa. „I v naší společnosti se v budoucnu mohou dít zvěrstva, protože je v samé lidské přirozenosti zakotven potenciál činit i věci velmi nelidské,“ zmínil s odkazem na to, jak nacisté systematicky vybíjeli psychicky nemocné jedince. Besedu zakončil Petr Žantovský četbou a analýzou článků z tuzemských i zahraničních periodik pojednávajících o Rusku.
[ "ne", "ano" ]
1
8,026
Ukrajinští studenti dostali propustky s mapou Ukrajiny bez Krymu Ukrajinské ministerstvo informační politiky žádá, aby byl vyšetřen případ vydání studentům propustek s mapou Ukrajiny bez Krymu, prohlásila poradkyně ministra informační politiky pro otázky Krymu Emine Dzhapparová. „Dnes jsme odeslali dopisy ministerstvu školství, ukrajinské bezpečnostní službě (SBU) a generální prokuratuře Ukrajiny v souvislosti s tím, že studentům Národní lékařské fakulty Oleksandra Bogomolce byly vydány nové propustky, na kterých je znak univerzity zobrazen na pozadí mapy Ukrajiny bez Krymu", napsala Dzhapparová na své facebookové stránce. Na Krymu (poloostrov v severní části Černého moře) se konalo 16. března roku 2014 referendum o statusu autonomie, přičemž víc než 96 % účastníků se vyslovilo pro připojení regionu k Rusku. 21. března roku 2014 podepsal ruský prezident Vladimir Putin zákon o ratifikaci smlouvy o začlenění Krymu a Sevastopolu do Ruska, a kromě toho i výnos o vytvoření Krymského federálního okruhu.
[ "ne", "ano" ]
0
2,200
Ruský velvyslanec v USA řekl, jak Washington podrývá vztahy s Moskvou Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov během svého vystoupení v nevládní organizaci World Affairs Council v hotelu Fairmont v San Franciscu uvedl, jak svými akcemi Washington podrývá vztahy s Moskvou. „Vyhoštění ruských diplomatů, zabavení diplomatického majetku, jeho následné ohledání a spuštění státních vlajek Ruské federace spolu s porušováním práv ruských médií představuje nevlídné kroky, které ničí základ rusko-americké spolupráce," prohlásil velvyslanec. Kromě toho se velvyslanec domnívá, že USA a Rusko musí obnovit spolupráci mezi tajnými službami, ministerstvy obrany a parlamenty. „Obzvláště v kontextu veřejné rétoriky v amerických politických kruzích, která vytváří nepřívětivou podobu Ruska, absence kontaktů vede k růstu vzájemné nedůvěry," uvedl Antonov. Velvyslanec dále označil společné nepřijetí jaderného statusu KLDR příkladem, kde obě země mají blízké pozice.
[ "ne", "ano" ]
0
702
Analytik: V Bruselu už nyní vzniká cosi, co není naprosto pod kontrolou lidu, natož voličů. Seznamte se s nejmocnějším mužem z blízkosti Junckera Říká se mu Monstrum. Nebo také Rasputin, Princ noci, Šedá eminence či Velký lhář. Posledních čtrnáct dní, od jeho nominace na funkci generálního sekretáře Evropské komise dne 21. února, se v Bruselu nemluví o nikom jiném. Seznamte se: Martin Selmayr, profesí právník, národnost německá, věk 47 let. Proč náhle tolik povyku v bruselské bublině? O tom všem ve svém textu pro ParlamentníListy.cz píše publicista a analytik Josef Brož. Jde totiž o všechno. Již na podzim tohoto roku se bude rozhodovat, kdo stane na čele Evropské komise na dalších pět let. Začala válka o bruselské trůny. V kuloárech, ale dnes již i na veřejnosti má jméno: Selmayrgate! Jmenování nového generálního sekretáře je předzvěstí postupu, který by měl do roka a do dne stvrdit výsledek evropských voleb, v nichž se již dnes očekává vítězství křesťanských demokratů! Čerstvý generální sekretář Selmayr, jenž bude mít na starosti 33 000 bruselských úředníků, patří totiž k nejmocnějším, nejvlivnějším a zároveň nejbližším lidem, kteří se pohybují kolem Jeana-Clauda Junckera, šéfa Evropské komise. „Rozhodl jsem se vybrat si někoho, kdo zná dům a má široký záběr všude v Evropě,“ řekl po jmenování na tiskové konferenci familiárně Juncker. A vzápětí si ještě zažertoval: „My dva máme jednu společnou věc: oba dva máme nepřátele.“ Mají i společné názory, spojuje oba i místo určení. Jeden bez druhého nemůže být. Byl to právě Selmayr, jemuž se přikládá autorství současné „bruselské architektury“, v níž jsou jednotliví komisaři „pod dohledem“ místopředsedů. Posiluje to roli mocenského centra, jež je tím pádem mnohem méně ohrožováno zástupci členských států, kteří komisaře navrhují. Napětí mezi členskými státy a byrokracií je značné. Selmayr se zasloužil zejména o to, že byl před čtyřmi roky na návrh Evropské lidové strany (PPE) Juncker jmenován předsedou Evropské komise. A dnes nejde o nic jiného než o zachování kontinuity příští Evropské komise. Selmayr, jenž pracuje v Evropské komisi od roku 2004, vykonával v letech 2009–2014 funkci ředitele Junckerova kabinetu, předtím působil jako šéf kabinetu lucemburské komisařky Viviane Redingové. Je to zatím nejrychlejší kariéra ve srovnání s předchozími sekretáři, kteří pracovali v Bruselu po desítky let. V mnohém také obdivuhodná. Nejmocnější muž Evropské komise mluví několika jazyky (španělsky, rusky, anglicky a polsky) a jeho specializací je euro. Martin Selmayr nahradil na nejvyšší funkci v evropském aparátu Holanďana Alexandera Italianetra, jenž byl jmenován na tuto pozici v září 2015. V Evropské komisi předtím působil třicet jedna let. Irská evropská sekretářka Catherine Dayová, která působila na pozici po deset let, v letech 2005–2015, začala pracovat v Evropské komisi již roku 1979. Selmayra má nahradit Španělka Clara Martinezová, první žena v této funkci. „Jejích devatenáct předchůdců na tomto postu byli muži,“ podtrhl Jean-Claude Juncker. Sám Juncker končí svůj mandát na podzim příštího roku. „Bůh ví, že není Martin Selmayr!“ Již nyní se vytvářejí základy mocenské skladby příštího vládnoucího establishmentu v Bruselu. Mezi Paříží a Berlínem se staví mocenské schéma, na jehož čele by měl stanout s nejvyšší pravděpodobností evropský vyjednavač, francouzský republikán Michel Barnier, jenž má nyní na starosti odchod Velké Británie z „klubu vyvolených“. Kritika, která se v těchto dnech snáší na hlavu předsedy Junckera, jenž nehodlá znovu kandidovat, se týká zejména neprůhlednosti celé operace. Mezi evropskými poslanci se již nyní ozývají hlasy, že nenechají z těchto důvodů novou komisi projít. Komise původně dokonce uváděla, že procedura jmenování se uskutečnila mezi více kandidáty. Nic takového se ale patrně nedělo, neměla trvat déle než „tři minuty“. „Jaký je rozdíl mezi Martinem Selmayrem a Bohem?“ zní otázka, kterou cituje ve svém textu vlivný francouzský novinář a bruselský zpravodaj Jean Quatremer z levicového listu Libération. Odpověď je jasná: „Bůh ví, že není Martin Selmayr!“ Vtip, jenž měl vyslovit v kuloárech bývalý německý ministr financí Wolfgang Schäuble, vypovídá o úloze, kterou v bruselských kuloárech Selmayr hraje. Mnohými jsou jeho metody popisovány jako tvrdé, brutální, dokonce i tyranské. „Hodně se toho přehání o mé brutalitě,“ říká v rozhovoru pro Libération dotyčný. „Brutalita ale je integrální součástí tohoto domu! Komise není žádná škola Montessori!“ říká Selmayr s úsměvem, který mrazí. Jasné, že již dnes vzniká cosi, co není naprosto pod kontrolou ani lidu, natož voličů. Říká se tomu vítězství demokracie? Sotva. Autor textu je publicista a analytik Josef Brož.
[ "ne", "ano" ]
1
3,029
VIDEO Bordel v Bruselu: Maročané samou radostí rozmlátili výlohy a auta V centru Bruselu je boží dopuštění. Policie napíná všechny síly, aby zkrotila rozjařené fanoušky fotbalového mužstva Maroka. Fotbalisté postoupili na mistrovství světa a fanoušci začali samou radostí řádit v ulicích. Jak to tam vypadá, se raději podívejte sami... Server britské BBC přinesl informace o řádění fotbalových fanoušků Maroka v ulicích hlavního města EU Bruselu. Samým nadšením z toho, že marocký fotbalový tým postoupil na blížící se fotbalové mistrovství světa v Rusku, začali fandové marockého týmu demolovat Brusel. Velmi drsně se sice chovalo jen asi 300 fanoušků z celkem 1 500 nadšenců, kteří vyrazili do ulic, ale i s třemi stovkami měla policie plné ruce práce. Proti výtržníkům demolujícím výlohy obchodů i automobily v ulicích strážci zákona nasadili dokonce i vodní dělo. Více než dvacet policistů bylo podle BBC přesto zraněno. Belgický ministr vnitra Jan Jambon chování radikálních fanoušků odsoudil. Připomněl jim, že každý, kdo chce žít v Belgii, musí respektovat ostatní obyvatele. Musí respektovat také policisty, kteří dnem i nocí bdí v ulicích měst, aby udrželi klid a pořádek. Klid nakonec nastolili i tentokrát. Celý článek v angličtině naleznete zde. V Belgii žije velká marocká komunita, Maročané či jejich potomci tvoří asi čtyři procenta populace. Početná marocká menšina žije i v Nizozemí a také v této zemi došlo ke střetům s policií.
[ "ne", "ano" ]
0
7,562
Šok: Donald J. Trump a dalajláma. Toto proběhlo a proběhne Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem tibetského duchovního vůdce dalajlámu na rozdíl od řady jiných postav mezinárodního společenství nijak neznepokojilo. Po inauguraci se dokonce chystá Trumpa navštívit ve Spojených státech. Dalajlámu nerozhodila ani nesmlouvavá rétorika plná vulgarit, kterou Donald Trump používal během kampaně. Tibetský duchovní vůdce totiž věří, že prezidentský úřad Trumpa donutí zjemnit svůj slovník. „Během voleb jsem měl dojem, že kandidáti mají ve vyjadřování svých názorů větší svobodu. Po svém zvolení však na sebe berou odpovědnost a musí se přizpůsobit realitě,“ prohlásil dalajláma. „Proto mi to nedělá starosti,“ dodal. Reportérům, kteří ho doprovází na čtyřdenní cestě po Mongolsku, také sdělil, že považuje Spojené státy za vůdčí národ „svobodného světa“. Byť není jisté, že je již schůzka tibetského vůdce s novým americkým prezidentem domluvená, čínská vláda vyjádřila nelibost. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuang se dle CNN nechal slyšet, že dalajláma se již dlouhou angažuje v protičínských separatistických aktivitách v zámoří. Čína proto doufá, že mezinárodní společenství bude přistupovat k záležitostem vztahujících se k Tibetu obezřetným a patřičným způsobem.
[ "ne", "ano" ]
0
2,131
Oliver Stone hovořil o svém názoru na vztahy mezi Ruskem a USA Americký režisér Oliver Stone okomentoval vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy, které pozoroval posledních 30 let. Hovořil o tom v rámci Synergy Global Forum, konaného v Moskvě. Kromě toho Stone dodal, že fórum, které navštívil, „byl velmi užitečnou událostí". „Myslím, že různé názory se mohou kladně odrazit na komunikaci mezi podnikateli různých zemí," řekl.
[ "ne", "ano" ]
0
5,984
Karlovarský kraj zvolí novou hejtmanku, zřejmě Janu Vildumetzovou Nově zvolené zastupitelstvo Karlovarského kraje bude dnes volit nového hejtmana a radu. Podle koaliční smlouvy, kterou uzavřelo vítězné hnutí ANO s ODS, Hnutím nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst (HNHRM), Piráty a části koalice SPO+SPD, by se jím měla stát Jana Vildumetzová, jednička na kandidátce ANO, dosud náměstkyně ministra vnitra. Koaliční smlouva hovoří o koalici pěti stran. U některých jde ale jen o část zastupitelů. Dosud nejasná je podpora jednoho zastupitele za ODS, která má v zastupitelstvu celkem čtyři mandáty. Za volební koalici SPO+SPD (Strana práv občanů + Strana přímé demokracie) zase podepsal koalici podporu jen zastupitel za SPO. Pokud by všichni zastupitelé stran, které se koalice účastní, dnes dali hlas nové koalici, měla by 24 ze 45 hlasů v zastupitelstvu. Vyloučená není ale ani podpora od zastupitelů stran, které zůstaly mimo koalici. Volby v Karlovarském kraji vyhrálo v říjnu hnutí ANO, které získalo 13 mandátů ze 45 mandátů. Za ním skončila ČSSD s osmi mandáty a KSČM s šesti zastupiteli. Čtvrté hnutí STAN s podporou KDU-ČSL, KOA a TOP 09 obsadí v zastupitelstvu pět křesel, ODS čtyři křesla. HNHRM, Piráti a koalice SPO-SPD mají po třech zastupitelích.
[ "ne", "ano" ]
0