id
stringlengths 3
5
| url
stringlengths 31
377
| title
stringlengths 1
120
| text
stringlengths 1
134k
|
|---|---|---|---|
598
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/A
|
A
|
el: άλφα
yo: a (ah)
aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as at au av aw ax ay az
a (1A) kan: I gave him a dog. (Mo fun un ní ajá kan).
|
599
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/B
|
B
|
B
el: βήτα
ba bb bc bd be bf bg bh bi bj bk bl am bn bo bp bq br bs bt bu bv bw bx by bz
|
600
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/C
|
C
|
C
ca cb cc cd ce cf cg ch ci cj ck cl cm cn co cp cq cr cs ct cu cv cw cx cy cz
|
601
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/D
|
D
|
D
ar: ?
el: δέλτα (Δ δ)
he: ?
hi: ?
yo:Di (D d)
da db dc dd de df dg dh di dj dk dl dm dn do dp dq dr ds dt du dv dw dx dy dz
|
602
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/E
|
E
|
E
ar: ?
Cyrillic: ?
el: έψιλον (Ε ε)
el: ήτα (Η η)
he: ?
hi: ?
ea eb ec ed ee ef eg eh ei ej ek el em en eo ep eq er es et eu ev ew ex ey ez
|
603
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/F
|
F
|
ar
el: φι (Φ φ)
he: ?
hi: ?
fa fb fc fd fe ff fg fh fi fj fk fl fm fn fo fp fq fr fs ft fu fv fw fx fy fz
|
604
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/G
|
G
|
ar: ?
el: γάμμα (Γ; γ)
he: ?
hi: ?
ga gb gc gd ge gf gg gh gi gj gk gl gm gn go gp gq gr gs gt gu gv gw gx gy gz
Àwọn ábídí
|
605
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/H
|
H
|
ha hb hc hd he hf hg hh hi hj hk hl hm hn ho hp hq hr hs ht hu hv hw hx hy hz
|
606
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/I
|
I
|
ia ib ic id ie if ig ih ii ij ik il im in io ip iq ir is it iu iv iw ix iy iz
|
607
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/J
|
J
|
ja jb jc jd je jf jg jh ji jj jk jl jm jn jo jp jq jr js jt ju jv jw jx jy jz
|
608
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/K
|
K
|
el: κάππα
ka kb kc kd ke kf kg kh ki kj kk kl km kn ko kp kq kr ks kt ku kv kw kx ky kz
|
609
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/L
|
L
|
ar:
el: λάμβδα
he:
hi:
ta:
th:
la lb lc ld le lf lg lh li lj lk ll lm ln lo lp lq lr ls lt lu lv lw lx ly lz
|
610
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/M
|
M
|
M
ar:
Cyrillic:
el: μυ (Μ μ)
he:
hi:
ta:
th:
ma mb mc md me mf mg mh mi mj mk ml mm mn mo mp mq mr ms mt mu mv mw mx my mz
|
611
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/N
|
N
|
ar:
el: νυ (Ν ν)
he:
hi:
ko:
mn:
ta:
th:
na nb nc nd ne nf ng nh ni nj nk nl nm nn no np nq nr ns nt nu nv nw nx ny nz
|
612
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/O
|
O
|
ar:
Cyrillic:
el: όμικρον (Ο ο)
he:
hi:
ko:
mn:
ta:
th:
oa ob oc od oe of og oh oi oj ok ol om on oo op oq or os ot ou ov ow ox oy oz
|
613
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/P
|
P
|
ar:
el: pi|πι (Π; π)
he:
hi:
ik
ko:
mn:
ta:
th:
pa pb pc pd pe pf pg ph pi pj pk pl pm pn po pp pq pr ps pt pu pv pw px py pz
|
614
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Q
|
Q
|
ar:
he:
hi:
ik:
ko:
mn:
ta:
th:
qa qb qc qd qe qf qg qh qi qj qk ql qm qn qo qp qq qr qs qt qu qv qw qx qy qz
|
615
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/R
|
R
|
ar:
el: ρω (Ρ; ρ)
he:
hi:
ik:
ko:
mi:
ta:
th:
ra rb rc rd re rf rg rh ri rj rk rl rm rn ro rp rq rr rs rt ru rv rw rx ry rz
|
616
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/S
|
S
|
ar:
el: σύγμα (sygma) (Σ, σ, ς)
he:
hi:
ik:
ko:
mn:
ta:
th:
sa sb sc sd se sf sg sh si sj sk sl sm sn so sp sq sr ss st su sv sw sx sy sz
|
617
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/T
|
T
|
ar:
el: ταυ (Τ τ)
he:
hi:
ik:
ko:
mn:
ta:
th:
ta tb tc td te tf tg th ti tj tk tl tm tn to tp tq tr ts tt tu tv tw tx ty tz
|
618
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/U
|
U
|
ar:
el: upsilon
he:
hi:
ik:
ko:
mi:
ta:
th:
ua ub uc ud ue uf ug uh ui uj uk ul um un uo up uq ur us ut uu uv uw ux uy uz
|
619
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/V
|
V
|
ar:
el:
he:
hi:
ik:
ko:
mi:
ta:
th:
va vb vc vd ve vf vg vh vi vj vk vl vm vn vo vp vq vr vs vt vu vv vw vx vy vz
|
620
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/W
|
W
|
ar:
el:
he:
hi:
ik:
ko:
mi:
ta:
th:
wa wb wc wd we wf wg wh wi wj wk wl wm wn wo wp wq wr ws wt wu wv ww wx wy wz
|
621
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/X
|
X
|
ar:
el: ξι (Ξ ξ)
he:
hi:
hy:
ik:
ka:
ko:
ml:
mn:
ta:
th:
xa xb xc xd xe xf xg xh xi xj xk xl xm xn xo xp xq xr xs xt xu xv xw xx xy xz
|
622
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Y
|
Y
|
ar:
el: υψιλον (Υ υ)
he:
hi:
hy:
ik:
ka:
ko:
ml:
mn:
ta:
th:
ya yb yc yd ye yf yg yh yi yj yk yl ym yn yo yp yq yr ys yt yu yv yw yx yy yz
|
623
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Z
|
Z
|
ar:
el: ζήτα (Ζ; ζ)
he:
hi:
hy:
ik:
ka:
ko:
ml:
mn:
ta:
th:
za zb zc zd ze zf zg zh zi zj zk zl zm zn zo zp zq zr zs zt zu zv zw zx zy zz
|
822
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Ab%E1%BA%B9%CC%81%C3%B2k%C3%BAta
|
Abẹ́òkúta
|
Abeokuta je ilu ni ti o gbajumo nile Yoruba, lapa iwo-oorun orile-ede Naijiria.. O je olu-ilu ipinle Ogun ti o tedo si agbegbe ti o kun fun Apata nla nla. Idi niyi ti won fi n pee ni Abeokuta. Ibe ni Oke Olumo (Olumo Rock) fikale si.
Ìtàn
Ó se pàtàkì láti mọ díẹ̀ nípa ìtàn ilẹ̀ Ẹ̀gbá àti irú ènìyàn tí ń gbé ìlú Ẹ̀gbá. Ìdí èyí ni pé yóò jẹ́ ohun ìrànlọ́wọ́ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan tó yẹ ní mímọ̀ nínú orin ògódò. Fún ìdí pàtàkì yìí, n ó ò pín àkòrí yìí si ọ̀nà mẹ́rin ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀.
Bí wọ́n ṣe tẹ ìlú ẹ̀gbá dó
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ onímọ̀ ló ti sọ nípa bí a ti se tẹ ilẹ̀ Ẹ̀gbá dó, tí wọn sí tì gbé àbọ̀ ìwádìí wọn fún aráyé rí. Ara irú àwọn báyìí ni Samuel Johnson, Sàbírì Bíòbákú, Ajísafẹ́, Délànà àti àwọn mìíràn tó jẹ́ òpìtàn àtẹnudẹ́nu.
Johnson gbà pé Ọ̀yọ́ ni àwọn Ẹ̀gbá ti wá. O ní àwọn ẹ̀yà Ẹ̀gbá tòótọ́ lé ti orírun wọn de Ọ̀yọ́. ó tún tẹ̀ síwájú síi pé ọmọ àlè tàbí ẹrú ni Ẹ̀gbá tí kò bá ní orírun láti Ọ̀yọ́. Àwọn olóyè wọn wà lára àwọn Ẹ̀sọ́ Aláàfin láyé àtijọ́, àtipé àwọn olóyè yìí ló sá wá sí Abẹ́òkúta lábẹ́ olórí wọn tó jẹ́ àbúrò ọba Ọ̀yọ́ nígbà náà.
Délànà ní tirẹ̀ ní etí ilé-ifẹ̀ ni àwọn Ẹ̀gbá tó kọ́kọ́ dé tẹ̀ dó sí. Àwọn ni ó pè ní Ẹ̀gbá Gbàgùrà. Wọ́n dúró súú sùù súú káàkiri. Olú ìlú wọn sì ni “ÌDDÓ” tí ó wà níbi tí Ọ̀yọ́ wà báyìí. Àwọn ìsí kejì sun mọ ìsàlẹ̀ díẹ̀. Wọ́n kọjá odò ọnà. Àwọn ni Ẹ̀gbá òkè-ọnà. Òsilẹ̀ ni ọba wọn. Òkó ni olú ìlú wọn .Ẹ̀gbá Aké ló dé gbẹ̀yìn.
Ajísafẹ́ ní ọ̀tẹ̀ ló lé àwọn Ẹ̀gbá kúrò ni ilé- ifẹ̀ wá Kétu. Láti Kétu ni wọn ti wá sí Igbó- Ẹ̀gbá kí wọn to de Abẹ́òkúta ní 1830. Sàbúrí Bíòbákú náà faramọ́ èyí.
Lọ́rọ̀ kan sá, àwọn Ẹ̀gbá ti ilé- ifẹ̀ wá, wọ́n ni ohun i se pẹ̀lú oko Àdágbá, Kétu, àti igbó-Ẹ̀gbá.
Ìtàn tún fi yé ni síwájú sii pé ìlú Ẹ̀gbá pọ̀ ní orílẹ̀ olúkúlùkù ló sì ń ní ọba tirẹ̀, fífọ́ tí orílẹ́ Ẹ̀gbá fọ́ lò gbé wọn dé ibi tí wọ́n wà báyìí. Gẹ́gẹ́ bí Ìtàn ti sọ, 1821 ni Ìjà tó fọ́ gbogbo Ìlú Ẹ̀gbá ti sẹlẹ̀. Ohun kékeré ló dá Ìjà sílẹ̀ láàárín àwọn òwu àti àwọn Ìjẹ̀bú ni ọjà Apòmù, Ogun Ọ̀yọ́ àti tí ifẹ̀ dà pọ̀ mọ́ ogun Ìjẹ̀bú láti bá Òwu jà. Àgbáríjọ ogun yìí dé ìlú àwọn Òwu ní tọ̀ọ̀ọ́tọ́ sùgbọ́n àwọn Òwu lé wọn padà títí wọ́n fi dé àárín àwọn Gbágùrá to wa ni Ìbàdàn. Inú àwọn Gbágùrá kò dùn sí è́yí wọ́n ti lérò pé ogun yóò kó àwọn Òwu. Èyí náà ló sì mú àwọn Gbágùrá tún gbárajọ láti pẹ̀lú ogun Ọ̀yọ́, Ìjẹ̀bú àti ifẹ̀ kí wọn le borí ogun Òwu. Wọ́n sẹ́gun lóòótọ́ sùgbọ́n lánlẹ́yìn, àkàrà Ríyìíkẹ́ ni ọ̀rọ̀ náà dà nígbẹ̀yìn. Òjò ń podídẹrẹ́ ni, àwòko ń yọ̀. Kò pẹ́ ẹ̀ ni ogun Ìjẹ̀bú, Ìjẹ̀sà, Ọ̀yọ́ àti ifẹ̀ rí i mọ́ pé àsé àwọn Ẹ̀gbá kò nífẹ̀ẹ́ ara wọn, wọ́n wá bẹ̀rẹ̀ tẹ̀ǹbẹ̀ lẹ̀kun sí àwọn Ẹ̀gbá. Wọn fẹ́rẹ̀ẹ́ kó gbogbo Ìlú wọn tán lọ́kọ̀ọ̀kan.
Èyí tí ó wá burú jù níbẹ̀ ni ti IKÚ Ẹ́GẸ́ tó jẹ olóyè ifẹ̀ kan. Lámọ́di asíwájú Ẹ̀gbá kan ló páa nígbà tí ǹ dìtẹ̀ mọ ọn. Sùgbọ́n àwọn ọ̀tá kò sàì pa òun náà sán.
Ọ̀tẹ̀ àti tẹ̀ǹbẹ̀lẹ̀kun tí wọn ń dí mọ́ àwọn Ẹ̀gbá yìí ló mú wọn pinnu láti kúrò ní ibùjókòó wọ́n.
Àwọn babaláwo wọn gbé ọ̀pẹ̀lẹ̀ sánlẹ̀, wọn rí odù òfúnsàá. Wọ́n kifá lọ wọ́n kifá bọ̀, wọ́n ní wọn yóò dé Abẹ́òkúta, àwọn aláwọ̀ funfun yóò sì wá láti bá wọn dọ́rẹ̀ẹ́. Àwọn babaláwo wọn náà ni Tẹ́jú osó láti Ìkìjà Òjo (a ń-là-lejì- ogbè) ara Ìlúgùn àti Awóbíyìí ará irò.
1830 Sódẹkẹ́ lo sáájú pẹ̀lú àwọn Ẹ̀gbá Aké. Balógun Ìlúgùn kó Ẹ̀gbá òkè-ọnà kẹ́yìn. Wọn kò rántí osù tí wọ́n dé Abẹ́òkúta mọ́ sùgbọ́n àsìkò òjò ni.
Nígbà tí wọn kọ́kọ́ dé, wọ́n do sí itòsí Olúmọ, olúkúlùkù ìlú sa ara wọn jọ, wọn do kiri Ẹ̀gbá Aké, Ẹ̀gbá òkè-ọnà àti Ẹ̀gbá Gbágùrá ló kọ́kọ́ dé sí Abẹ́òkúta. Ni 1831 ni àwọn Òwu sẹ̀sẹ̀ wá bá wọn tí àwọn Ẹ̀gbá sì gbà wọ́n tọwọ́ tẹsẹ̀. Àwọn Ẹ̀gbádò tí wọ́n bá ní Ìbarà ló sọ wọ́n ni Ẹ̀gbá, nínú ọ̀rọ̀ “Ẹ̀GBÁLUGBÓ” ni wọ́n sì tí fa ọ̀rọ̀ náà yọ. Àwọn òpìtàn ní àwọn Ẹ̀gbádò ni ń gbé ìpadò nígbà tí àwọn Ẹ̀gbá ní gbé ni òkè ilẹ̀. Òpìtàn míìràn tún ní ìtumọ̀ Ẹ̀gbá ni “Ẹ GBÀ Á “ lálejò nítorí pé wọ́n gba àwọn Òwu àti àwọn mìíràn tí wọ́n ń wá abẹ́ ààbò sá sí mọ́ra.
Àwọn èyà tó wà ní ilẹ̀ ẹgbá
Ẹ̀yà orísìírísìí tó wà nílẹ̀ Ẹ̀gbá ló jẹ́ kí ó di ìlú ń lá, pẹ̀lú ìjọba àkóso tó lágbára ogun ló sọ ọ́ di kékéré bó ti wàyìÍ. Ní apá Àríwá, ó fẹ̀ dé odò ọbà, ní gúúsù ó gba ilẹ̀ dé Èbúté mẹ́ta, lápá Ìlà Ìwọ̀ oòrùn (Ẹ̀gbádò)
Johnson ní ìlú mẹ́tàlélẹ́ẹ̀dẹ́gbẹ́ta (503) ló parapọ̀ dé Abẹ́òkúta lonìí yìí.
Orísìí mẹ́rin ni àwọn Ẹ̀gbá tó wà ní Abẹ́òkúta lónìí. Kò parí síbẹ̀ àwọn miiran tún wà tí wọn ti di Ẹ̀gbá lónìí. Sé tí ewé bá pẹ́ lára ọsẹ, kò ní sàì di ọsẹ.
Èkíní nínú àwọn ẹ̀yà Ẹ̀gbà yìí ni Ẹ̀gbá Aké. Orísìírísìí ìlú ló tẹ̀ ẹ́ dó, ìdí nìyí tí àwọn Ẹ̀gbá tó kù se ń sọ pé “Ẹ̀GBÁ KẸ́GBÁ PỌ̀ LÁKÉ”. Aké ni olú ìlú wọn. Àwọn ìlú tó kù lábẹ́ Ẹ̀gbá Aké ni Ìjokò, Ìjẹùn, Ọ̀bà, Ìgbẹ̀Ìn, Ìjẹmọ̀, Ìtọ̀kú, imọ̀, Emẹ̀rẹ̀, Kéesì, Kéǹta, Ìrò, Erunwọ̀n, Ìtórí, Ìtẹsi, Ìkọpa, Ìpóró ati Ìjákọ.
Ẹ̀gbá òkè-ọnà ló tẹ lẹ́ Ẹ̀gbá Aláké. Osìlè ni ọba wọn, oun ni igbákejì Aláké. Òkò ni olú ìlú wọn. Àwọn ìlú tó kù lábẹ́ Ẹ̀gbá òkè -ọnà ni Ejígbo, Ìkìjà, Ìjẹjà, odo, Ìkèrèkú, Ẹ̀runbẹ̀, Ìfọ́tẹ̀, Erinjà, ilogbo àti Ìkànna.
Ẹ̀gbá Gbágùrá ni orísìí kẹta. Ìdó ni olórí ìlú wọn. Àgùrá si ni ọba wọn. Àwọn Ìlú to kù ni ọ̀wẹ̀, Ìbàdàn, Ìláwọ̀, Ìwéré, òjé ati àwọn ìlú mọ́kàndínlógoji (39) mìírán.Nígbà tí ogun bẹ sílẹ̀ ni mẹ́sàn-án lara ìlú Gbágùrá sá lọ fi orí balẹ̀ fún Ọlọ́yọ̀ọ́ títí di òní yìí. Àwọn ìlú naa ni Aáwẹ́, Kòjòkú Agéníge, Aràn, Fìdítì, Abẹnà, Akínmọ̀ọ́rìn, Ìlọràá àti Ìròkò.
Ẹ̀gbá Òwu ni orísìí kẹrin, Àgó-Òwu ni olú ìlú wọn, Olówu ni ọba wọn, ìlú tó kù lábẹ́ Òwu ni Erùnmu, Òkòlò, Mowó, Àgọ́ ọbà, àti Apòmù.
Yàtọ̀ sí àwọn tí a sọ̀rọ̀ rẹ lókè yìí, ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ẹ̀yà míìràn náà ló pọ̀ ní Ẹ̀gbá tí wọ́n ti di ọmọ onílẹ̀ tipẹ́. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn báyìí ni a kó lásìkò ogun tàbí kí wọn wá fúnra wọn nígbà tí wọn ń sá àsálà fún ẹ̀mí wọn, tí wọn sì ǹ wá ibi isádi. Irú àwọn báyìí ni Ègùn tí wọn wá ni Àgọ́- Ègùn, Ìjàyè- ni Àgọ́- Ìjàyè, àti àwọn Ìbàràpá ni Ìbẹ̀rẹ̀kòdó àti ni Arínlẹ́sẹ̀. Bákannáà ni àwọn Ẹ̀gbádò wà ní Ìbàrà iléwó, onídà àti oníkólóbó bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn tí sáájú Ẹ̀gbá dó síbẹ̀.
Ètò òṣèlú àti ọrọ̀ ajé
Láti ìgbà tí àwọn Ẹ̀gbá ti dó sí Abẹ́òkúta ni ètò ìsèlú wọn ti bẹ̀rẹ̀ si yàtọ̀. Ó di pè wọn ń yan ọba kan gẹ́gẹ́ bí olórí gbogbo gbò. Tẹ́lẹ̀tẹ́lẹ̀ ọ̀rọ̀ kò rí bẹ́ẹ̀, kọ́lọ́mú dọ́mú Ìyá rẹ gbé ni. Èyí náà ló sì fìyà jẹ wọ́n. ÀÌrìnpọ̀ ejò ló sá ǹ jẹ ejò níyà.Sé bọ́ká bá síwájú, tí pamọ́lẹ̀ tẹ le e, tí baba wọn òjòlá wá ń wọ́ ruru bọ̀ lẹ́yìn, kò sí baba ẹni tó jẹ dúró. Ọ̀rọ̀ “èmi –ò-gbà ìwọ -ò -gbà” yìí ló jẹ́ kí àwọn alábàágbé Ẹ̀gbá maa pòwe mọ́ wọn pe “Ẹ̀gbá kò lólú, gbogbo wọn ló ń se bí ọba” Ọba wá di púpọ̀.
Ìjọba ìlú pín sí ọ̀nà bíi mẹ́rin nígbà tí ọ̀kan wọn balẹ̀ tán ni ibùdó titun yìí. Àkọ́kọ́ nínú wọn ni àwọn Ológbòóni. Ìlú kọ̀ọ̀kan ló ní àwọn ẹgbẹ́ yìí fún ra rẹ̀. Lóòtọ́, ọba ló nilẹ̀, òun ló sì ń gbọ́ ẹjọ́ tó bá tóbi jù. Sị́bẹ̀ síbẹ̀, àwọn Ògbóni lágbára ju ọba lọ. Àwọn ni òsèlú gan-an. Àwọn ló ń pàsẹ ìlú. Wọn lágbára láti yọ ọba lóyè. Delanọ ní láti ilé-ifẹ̀ ni Ẹ̀gbá tí mú ètò Ògbóni wá. Wọn tún un se, wọn sì jẹ́ kí o wúlò tóbẹ́ẹ̀ tí ilé-ifẹ̀ pàápàá ń gáárùn wo ògbóni Ẹ̀gbá.
Orò ni wọn ń lò láti da sẹ̀ríà fún arúfin ti ẹ̀sẹ̀ rẹ tòbi. Bí orò bá ti ń ké ní oru yóò máa bọ̀ lákọlákọ. Olúwo ni olórí àwọn ògbóni. Àwọn oyè tó kù tó sì se pàtàkì ní Apèènà, Akẹ́rẹ̀, Baàjíkí, Baàlá, Baàjítò, Ọ̀dọ̀fín àti Lísa.
Àwọn olórógun tún ní àwọn ẹgbẹ́ kejì tó ń tún ìlú tò. Láti inú ẹgbẹ́ àáró tí ọkùnrin kan ti n jẹ Lísàbí dá sẹ́lẹ̀, ní ẹgbẹ́ olórógun ti yọ jáde. Ọjọ́ kẹtàdínlógún kẹtàdínlógún ni wọ́n ń se àpèjọ wọn. Àwọn náà ló gba Ẹ̀gbá kalẹ̀ lọ́wọ́ ìyà tí Ọlọ́yọ̀ọ́ àti àwọn Ìlàrí rẹ fi ń jẹ wọn. Ara àwọn oyè tí wọn ń jẹ ni jagùnà (ajagun lójú ọ̀nà) olúkọ̀tún (olú tí Í ko ogun òtún lójú), Akíngbógun, Òsíẹ̀lẹ̀ àti Akílẹ́gun. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ogun ni wọn si ti sẹ.
Àwọn pàràkòyí náà tún jẹ́ ọ̀kan pàtàkì tí ọrọ ba di ti ọrọ̀ ajé àti ìsèlú. Àwọn ni n parí ìjà lọ́jà, àwọn ló n gbowó ìsọ ̀. Asíwájú àwọn pàràkòyí ni olórí pàràkòyí.
Àwọn ọdẹ pàápàá tún jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn atúnlùútò. Wọ́n ń dá ogun jà nígbà mìíràn. Àwọn ni wọn n sọ ọjà àti gbogbo ìlú lóru.
Àwọn olóyè ọdẹ jàǹjàǹkàn naa a maa ba àwọn tó wà ní ìgbìmọ̀ ìlú pésẹ̀ fún àpérò pàtàkì. Díẹ̀ lára oyè tí wọn n jẹ ni Asípa, olúọ́dẹ àti Àró ọdẹ.
Bí ọ̀rọ̀ kan ba n di èyí ti apá lé ko ka, o di ọdọ olórí àdúgbò nì yẹn. Bí kò bá tún ni ojútùú níbẹ̀, a jẹ́ pé ó di tìlùú nì yẹn ọba lo maa n dájọ́ irú èyí nígbà náà.
Tí a bá ka a ni ẹní , èjì ó di ọba mẹsan an to ti jẹ láti ìgbà ti wọn ti de sí Abẹ́òkúta. Àwọn náà nìwọ̀n yii:
Àwọn ọba tí ó ti jẹ
Yàtọ̀ sí ọba Aláké tí a to orúkọ wọn sókè yìí, ọba mẹ́rin míìrán tún sì wà ní Abẹ́òkúta tí wọn ń se olórí ìlú wọn. Sùgbọ́n, gbogbo wọn tún sì wà lábẹ́ aláké gẹ́gẹ́ bii ọba gbogbo gbò ni. Àwọn ọba náà ni, Àgùrà Olówu, Òsilẹ̀ àti olúbarà. Ọba aládé sì ni gbogbo wọn. Ní ti oyè tó kù nílùú, o ní agbára tí wọn fún ìlú kọ̀ọ̀kan láti fi olóyè sílẹ̀. Ẹ̀gbá òkè- ọnà ló ń yan ọ̀tún ọba. Ẹ̀gbá Gbágùrá lo n fi òsì àti Òdọ̀fin sílẹ̀. Ẹ̀gbá Òwu lo si n yan Ẹ̀kẹrin ìlú.
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn jàǹkànjàǹkàn tó ti fi ẹ̀mí wọn wu ewu fún Ẹ̀gbá ni wọ́n máa ń ráńtí nínú gbogbo orin wọn. Wọn a sì máa fi orúkọ wọn búra pàápàá. Irú àwọn báyìí ni Sódẹkẹ́, Lísàbí, Ẹfúnróyè, Tinúubú ati Ògúndìpẹ̀ Alátise. Àwọn Ẹ̀gbá kò kó iyán wọn kéré wọn kò sì yé bu ọlá fún wọn bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé wọ́n ti kú.
Orísìí ètò ìjọba mẹ́rin ọtọ̀ọ̀ọ̀tọ̀ ni ó ti kọjá ní ilẹ̀ Ẹ̀gbá kí á tó bọ sí èyí tí a wà lóde òní.
Ètò ìbílẹ̀ lábẹ́ àsẹ Ògbóni àti Pàràkòyí 1830-1865
Ẹ̀gbá United Board of Management 1865-1898
Ẹ̀gbá United Government (Ìjọba Ẹ̀gbá) 1898 – 1914
Ẹ̀gbá Native Administration (Ìjọba Ìbílẹ̀) 1914 – 1960
Iṣẹ́ àwọn ègbá
Orísìírìsìí isé ajé ni àwọn Ẹ̀gbá n mú se nínú ìlú. Yàtọ̀ sí isẹ́ àgbẹ̀ tó jẹ́ tajá tẹran ló ń seé wọ́n fẹràn láti máa da aró, wọ́n mọ̀ nípa àdìrẹ ẹlẹ́kọ dáadáa. Wọ́n tún nífẹ̀ẹ́ si òwò síse. Àwọn àbọ̀ ilẹ̀ sàró ni ó jẹ́ kí ọ̀rọ̀ òwò síse yìí túbọ̀ gbilẹ̀ tó bẹ́ẹ̀. Kò sí ìlú kan tí kò ní ọjà tirẹ̀, sùgbọ́n àwọn ọjà ń lá kan wà tó ti di ti gbogbo gbo. Irú àwọn ọjà báyìí ni Ìtọ̀kú, Ìta Ẹlẹ́gà, ọjà ọba àti Ìbẹ̀rẹ̀kòdó. Paríparí rẹ̀ àwọn Ẹ̀gbá fẹ́ràn láti máa kọrin lásán.yálà kíkọ tà gẹ́gẹ́ bí alágbe tàbí ìfẹ́ láti máa kọrin lásán. Gbogbo ohun tó sì ti sẹlẹ̀ sí àwọn baba ńlá wọn ni wọ́n máa ń mú lò nínú orin wọn pàápàá.
Ìbáṣepọ̀ tó wà láàrín àwọn ẹ̀yà ẹ̀gbá
A ti sọ pé kálukú ẹ̀yà Ẹ̀gbá ló ń da ọmú ìyá rẹ̀ gbé, sị́bẹ̀, kò sàìsí ìbásepọ̀ díẹ̀ láàárín wọn.
Lọ́nà kìnní, gbogbo Ẹ̀gbá ló gbà Abẹ́òkúta sí ìlú wọn.Wọn ni ilẹ̀ níbẹ̀, sùgbọ́n wọn a máa lọ sí ẹ̀yìn odi ìlú láti lọ múlẹ̀ oko. Ní ìparí ọ̀sẹ̀ ni wọ́n ń wálé. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ irú oko ẹ̀yìn odi ìlú báyìí lo ti di ìlú fún wọn. Abúlé ni wọn n pe àwọn ìletò wọ̀nyí. Kò sí ọmọ Ẹ̀gbá kan tí kò ní abúlé . Ètò abúlé wọ́ pọ̀, ó sì gún régé, Baálẹ̀ tàbí olóróko (olórí oko) ni o wà ní ipò ọ̀wọ̀ jùlọ.
Bákan náà ló jẹ́ pé gbogbo wọn lo jọ ń bú ọlá fún àwọn ẹni ńlá wọn. Kò sí pé apá kan kò ka àwọn ẹni àná yìí wọ̀nyìí́ kún.
Orò tún jẹ́ ẹ̀sìn kan tó so wọ́n pọ̀. Nílélóko ni wọn ti ń sọdún orò lọ́dọọdún. Àwọn olórò ìlú kan lè mú orò wọn dé ìlú mìíràn láìsí ìjà láìsí ìta. Lóòótọ́, ìlú kọ̀ọ̀kan ló ní òrìsà tirẹ̀ tó se pàtàkì, fún àpẹẹrẹ, àwọn Òwu ló ni Òtòǹpòrò àti Ẹlúkú. Àwọn Odò ọnà ló ni Agẹmọ, àwọn ìbarà lo ni Gẹ̀lẹ̀dẹ́. Òrìsà Àdáátán, ọ̀tọ̀ ni. O máa ń sẹlẹ̀ ni ọ̀pọ̀ ìgbà pé tí ìlú kan bá parí ọdún tiwọn lónìí, tí àdúgbò míìràn le bẹ̀rẹ̀ ni ọjọ́ keje ẹ̀. Èyí kò sí yi padà láti ọjọ́ pípẹ́ wá.
Ọjà kan náà ni wọn jọ́ ń ná, oúnjẹ ti wọn ń jẹ ní Aké ni wọn ń jẹ ní Òkò. Wọn fẹ́ràn àmàlà láfún púpọ̀. Bẹ́ẹ̀ náà ni wọ́n ń jẹ Sapala kòkò, ewé, awújẹ àti èsúrú.
“Mo lérò pé pẹ̀lú gbogbo àlàyé mi òkè yìí ìrànlọ́wọ́ ni yóò jẹ fún àwọn ohun ti a ó ò máa kan nínú orin Ògóló níwájú, àwọn ọ̀rọ̀ tí ìbá si ru ni lójú tẹ́lẹ̀ ni yóò di ohun ti yóò tètè yé ni”.
Àwọn ìtọ́kasí
Oluilu ipinle Naijiria
àwọn ìlú àti abúlé ní Ìpínlẹ̀ Ògùn
|
1590
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BA%B8%CC%80k%E1%BB%8D
|
Ẹ̀kọ
|
Ẹ̀kọ jẹ́ oúnjẹ tí ó gbajúmò ní Nàìjíríà, tí wón sì ń fi àgbàdo, ọkà tàbí jéró se. Bí wọ́n bá fẹ́ se ògì, wọ́n á rẹ àgbàdo,, ọkà tàbí jéró sínú omi fún ọjọ́ méjì sí mẹta kí wón tó lọ̀ ọ́, lẹ́yìn náà, wọ́n ọ́ fi kalè fún bi ọjọ́ mẹta miran láti kan, lẹ́yìn èyí, wón le sè é. Wọ́n ma ń fi àkàrà, moin moin àti àwọn ounjẹ míràn mu ogi.
Àwon Ìtókasí
Nàìjíríà
Àwọn ónjẹ
Àṣà Yorùbá
|
1718
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BA%B8
|
Ẹ
|
Ẹ
|
1754
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Ogun
|
Ogun
|
Ogun Ẹkú dédé àsìkò yìí ẹ̀yin ọmọ ogun. Ẹ jọ̀wọ́ ẹ jẹ́kí á tún bọ̀ sọwọ́pọ̀ láti gbé ògo ilẹ̀ Yorùbá ga.Inù mi dùn púpọ̀ sí àwọn ọ̀jọ̀gbọ́n ẹ̀ẹ̀tí kẹ́kọ̀ọ́ tí wọ́n sì jẹ́ ọmọ ilẹ̀ Yorùbá yálà nílẹ̀ Yorùbá tàbí ní òkè òkun bá lè bẹ̀rẹ̀ láti máa kọ́ ọ̀pọlọ̀pọ̀ nínú àwọn àròkọ wọn ní èdè abínibí wà nítorí òní kọ́ àmọ́ nítorí ọjọ́ ọ̀la kí àwọn ọmọ tí wọn kò ì tíì bí lè rí nnkan kà nípa gbogbo ohun mère mère tí ó n sẹlẹ̀ jákè jádò àgbáyé.
Tí a bá wo àwọn orílẹ̀-èdè tí wọ́n sẹ̀sẹ̀ bẹ̀rẹ̀ sì ní máa gbérí níwọ̀n ọgbọ́n ọdún sẹ́yìn a ri wí pé púpọ̀ nínú wọn ni wọn fi èdè abínibí kọ́ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ wọ́n, kòsí iṣẹ́ìwádìí kan tí wọ́n se tí wọ́n kò kọ ní èdè wọn bí ó tilẹ̀ jẹ́ wí pé èdè gẹ̀ẹ́sì ni wọ́n gbà fi se ìwádìí náà.
Ó seni láànu láti máa pàdé àwọn ara ilé nílu òyìnbó kí wọ́n máa fara pamọ́ ki a máà ba pè wọ́n ní ọmọ Yorùbá.Ogún lọ́gọ̀ àwọn olùkọ́ni nílu òyìnbó ni wọ́n jẹ́ ọmọ ilẹ̀ Yorùbá sùgbọ́n pẹ̀lú gbogbo akitiyan wọn kò sí ọ̀kan soso nínú isẹ́ ìwádìí wọ́n pẹ̀lú aroko tí ó wà ní èdè Yorùbá-
Kí ló dé?
Ọ̀rọ́ tán lẹ́nu sùgbọ́n ó pọ̀ níkùn,
Títí di ọjọ́ mìíràn ọjọ́ ire,
Emi ni tiyín ní tòótọ́,
Ọmọba Onanusi Olusegun.
Onanusi_olusegun@hotmail.comó
Àkíyèsí pàtàkì - Ti ẹ bá ní ohun láti sọ nípa àròkọ yìí, ẹ̀yin náà lè bọ́sí gbàgede WIKIPEDIA.
Itokasi
Jàgídíjàgan
|
1816
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADb%C3%A9l%C3%AC%20M%C3%ADm%E1%BB%8D%CC%81
|
Bíbélì Mímọ́
|
Bíbélì Mímọ́, tabi Bíbélì jẹ́ àkójọpọ̀ àwọn ìwé Ẹ̀sìn Ju àti Ẹ̀sìn Kristi.
Bibeli Heberu tabi Bibeli Awon Ju da si apa meta:
Torah, tabi "Ilana" ti a mo si Pentatefki tabi "Iwe Marun Mósè"
Nefimu, tabi "Awon Woli"
Ketufimu, "Akole mimo"
Bibeli awon Ẹlẹ́sìn Kristi da si apa meji.
Apa Kinni
Majemu Laelae
Apa Keji
Majemu Titun
Itokasi
Bíbélì
Ẹ̀sìn Krístì
Ẹ̀sìn Ju
|
1830
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Jer%C3%BAs%C3%A1l%E1%BA%B9%CC%81m%C3%B9
|
Jerúsálẹ́mù
|
Jerúsálẹ́mù
Itokasi
Awọn ilu Israeli
|
1835
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%ADl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%A8d%C3%A8%20America
|
Orílẹ̀ èdè America
|
Orílẹ̀-èdè Ìṣọ̀kan àwọn Ìpínlẹ̀ Amẹ́ríkà tabi Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà (USA tabi US ní sọ́kí ní gẹ̀ẹ́sì), tàbí Amerika ni soki, jẹ́ orílé-èdè ijoba àpapò olominira pèlú iwe-ofin ibagbepo tí ó ni adota ipinle, agbegbe ijoba-apapo kan ati agbegbe merinla, ti o wa ni Ariwa Amerika. Ilẹ̀ re fe lati Òkun Pasifiki ni apa iwoorun de Òkun Atlántíkì ni apa ilaorun. O ni bode pelu ile Kanada ni apa ariwa ati pelu Meksiko ni apa guusu. Ipinle Alaska wa ni ariwaiwoorun, pelu Kanada ni ilaorun re ati Rosia ni iwoorun niwaju Bering Strait. Ipinle Hawaii je agbajo erekusu ni arin Pasifiki. Orile-ede awon Ipinle Aparapo tun ni opolopo agbegbe ni Karibeani ati Pasifiki.
Pelu 3.79 egbegberun ilopomeji maili (9.83 million km2) ati iye to ju 309 egbegberun eniyan lo, awon Ipinle Aparapo je orile-ede totobijulo keta tabi kerin bii apapo iye aala, ati iketa totobijulo bii aala ile ati bi awon olugbe. O je kan ninu awon orile-ede agbaye to ni opolopo eya eniyan ati asapupo, eyi je nitori ikoreokere lati opo awon orile-ede. Okowo awon Ipinle Aparapo ni okowo orile-ede to tobijulo lagbaye, pelu idiye GIO 2009 to je $14.3 egbegberunketa (idamerin GIO oloruko lagbaye ati idamarun GIO agbaye fun ipin agbara iraja).
Awon eniyan abinibi ti won wa lati Asia ti budo si ori ibi ti orile-ede awon Ipinle Aparapo wa loni fun egberun lopo odun. Awon olugbe Abinibi ara Amerika din niye gidigidi nitori arun ati igbogunti leyin ibapade awon ara Europe. Orile-ede awon Ipinle Aparapo je didasile latowo awon ileamusin metala ti Britani to budo si egbe Okun Atlantiki. Ni ojo 4 Osu Keje, 1776, won se Ifilole Ilominira, eyi kede eto won fun iko araeni ati idasile isokan alafowosowopo won. Awon ipinle asagun yi bori Ileobaluaye Britani ninu Ogun Ijidide Amerika, eyi ni ogun alamusin fun ilominira akoko to yori si rere. Ilana-ibagbepo ile awon Ipinle Aparapo lowolowo je gbigba bi ofin ni ojo 17 Osu Kesan, 1787; itowobosi ni odun to tele so awon ipinle di apa orile-ede olominira kan na pelu ijoba apapo to lagbara. Awon Isofin awon Eto, to ni atunse mewa si ilana-ibagbepo ti won semudaju awon eto ati ainidekun araalu, je titowobosi ni 1791.
Ni orundun 19th, awon Ipinle Aparapo gba ile lowo France, Spain, Ileoba Aparapo, Mexico, ati Rosia, o si sefamora Ile Olominira Teksas ati Ile Olominira Hawaii. Ijiyan larin awon ipinle ni Guusu ati awon ipinle ni Ariwa lori awon eto awon ipinle ati igbegun oko eru lo fa Ogun Abele Amerika ti awon odun 1860. Isegun ti Ariwa dena ipinya, o si fa opin oko eru ni Amerika. Nigba ti yio fi to awon odun 1870, okowo orile-ede awon Ipinle Aparapo ile Amerika ni eyi ti o tobijulo lagbaye. Ogun Spein ati Amerika ati Ogun Agbaye Akoko so Amerika di orile-ede alagbara ologun. Leyin Ogun Agbaye Keji o di orile-ede akoko to ni ifija inuatomu, o si tun di omo egbe tikoye ni Ileigbimo Abo Agbajo awon Orile-ede Aparapo. Opin Ogun Koro ati Isokan Sofieti mu ki awon Ipinle Aparapo o di orile-ede alagbara nikan to ku. Amerika siro fun idameji ninu marun inawo ologun lagbaye be sini o tun je akopa asiwaju ninu okowo, oloselu ati asa lagbaye.
Orisun itumo
Ni 1507, Martin Waldseemüller ayamaapu ara Jemani pese maapu lori ibi to ti pe oruko awon ile ti won wa ni Ibiilaji Apaiwoorun bi "Amerika" lati inu oruko oluwakiriri ati ayamaapu ara Italia Amerigo Vespucci. Awon ibiamusin Britani tele metala koko lo oruko orile-ede yi ninu Ifilole Ilominira, bi "Ifilole alafenuko awon Ipinle aparapo ile Amerika" ("unanimous Declaration of the thirteen united States of America") to je gbigba mu latowo "Awon Asoju awon Ipinle aparapo ile Amerika" ("Representatives of the united States of America") ni ojo 4 Osu Keje, 1776. Ni ojo 15 Osu Kokanla, 1777, Ipejo Olorile Keji gba awon Ese-oro Ikorapapo, to so pe, "Oruko Ijekorapapo yi yio je 'Awon Ipinle Aparapo ile Amerika'" ("The Stile of this Confederacy shall be 'The United States of America.'") Awon iwe adehun lari Fransi ati Amerika odun 1778 lo "Awon Ipinle Aparapo ile Ariwa Amerika ("United States of North America"), sugbon lati ojo 11 Osu Keje, 1778, "Awon Ipinle Aparapo ile Amerika" ("United States of America") lo je lilo lori awon owo fun pasiparo, latigbana eyi lo ti je oruko onibise re.
Ni ede Yoruba "Orile-ede Amerika" tabi "Amerika" lasan loruko to wopo. A tun le lo lo "U.S." tabi "USA".
Awon araalu awon Ipinle Aparapo ile Amerika la mo bi awon ara Amerika.
Jeografi
Amerika ni bode po mo Kanada, to gun lapapo to 8895 km (pelu bode larin Kanada ati Alaska to to 2477 km), o tun ni bode mo Meksico, to gun to 3326 km. Iye apapo igun bode Amerika je 12,221 km. Bakanna etiodo mo Atlantiki, Pasifiki ati Ikun-omi Meksiko na tun ni iye apapo to to 19,924 km.
Aala ori ile Amerika je 9,161,924 km2 pelu aala ori omi to to 664,706 km2, gbogbo aala ile Amerika je 9.82663 egbegberun km2.
Ifagun ariwa-guusu re lati bode mo Kanada ati bode mo Meksiko je 2,500 km, ifagun ilaorun-iwoorun lati eti Okun Atlantiki de Psifiki je 4,500. Orile-ede Amerika dubule si arin ilagbolojo apaariwa 24 ati 49 ati larin ilaninaro apaiwoorun 68th ati 125, be sini o pin si akókò ilẹ̀àmùrè merin.
Idaile ati iwoile
Aala orile-ede Amerika ni ilafiwo to yato pato. Awon oke ileru bi Cascade Range, ati oke alokoro bi Rocky Mountains ati Appalachian Mountains wa lati Ariwa de Guusu. O ni odo bi Odo Misissipi ati Missouri. O ni opo ile gbigbe ati ile koriko.
Ojuojo
Ojuojo duro lori ibudo. Lati ileolooru ni Florida titi de tundra ni Alaska. Opo ibi ni won ni ooru ni igba eerun ati otutu ni igba oye. Awon ibomiran tun wa bi California ti won ni ojuojo Mediteraneani. Ojuojo oloro ko wopo. Awon ipinle ti won bode mo Ikun-omi Meksiko ni iji are prone to hurricanes, and most of the world's tornadoes occur within the country, mainly in the Midwest's Tornado Alley.
Àwọn irú ewéko àti irú ẹranko
Itan
Awon Ìtọ́kasí
Amerika
Orílẹ̀-èdè Amẹ́ríkà
|
1838
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Europe
|
Europe
|
Úróòpù je ikan ninu orílẹ̀ meje aye.
Itokasi
Europe
Àwọn orílẹ̀
|
1839
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/J%E1%BA%B9%CC%81m%C3%A1n%C3%AC
|
Jẹ́mánì
|
{{Infobox Country
|native_name=
|conventional_long_name= Orílẹ̀-èdè Olómìnira Àpapọ̀ Jẹ́mánì Federal Republic of Germany
|common_name=Jẹ́mánì
|national_motto=Einigkeit und Recht und Freiheittranslated: “Unity and Justice and Freedom”
|national_anthem=Third stanza of<small>(also called )
|image_flag=Flag of Germany.svg
|image_coat=Coat of Arms of Germany.svg
|image_map=EU-Germany.svg
|map_caption=
|official_languages=Jẹ́mánì
|demonym=Jẹ́mánì
|ethnic_groups=91.5% German, 2.4% Turkish, 6.1% other
|capital=Berlin, Bonn "federal city"
|latd=52|latm=31|latNS=N|longd=13|longm=23|longEW=E
|largest_city=capital
|government_type=Federal Parliamentary republic
|leader_title1=Ààrẹ
|leader_name1=Frank-Walter Steinmeier
|leader_title2=Kánsílọ̀
|leader_name2=Olaf Scholz (SPD)
|sovereignty_type=Formation
|sovereignty_note=
|established_event1=Holy Roman Empire
|established_date1=962
|established_event2=Unification
|established_date2=18 January 1871
|established_event3=Federal Republic
|established_date3=23 May 1949
|established_event4=Reunification
|established_date4=3 October 1990
|accessionEUdate=25 March 1957
|EUseats=99
|area_km2=357,588
|area_sq_mi=137,847
|area_rank=63rd
|area_magnitude=1 E11
|percent_water=1.27
|population_estimate=83,129,285
|population_estimate_year=June 2021
|population_estimate_rank=18th
|population_density_km2=232
|population_density_sq_mi=600.9
|population_density_rank=58th
|GDP_PPP_year=2021
|GDP_PPP=$4.743 trillion
|GDP_PPP_rank=5th
|GDP_PPP_per_capita=$56,956
|GDP_PPP_per_capita_rank=15t
|GDP_nominal=$4.319 trillion
|GDP_nominal_rank=4th
|GDP_nominal_year=2021
|GDP_nominal_per_capita=$51,860
|GDP_nominal_per_capita_rank=15th
|HDI_year=2019
|HDI= 0.947
|HDI_rank=6th
|HDI_category=very high
|Gini=29.7
|Gini_year=2019
|Gini_category=low
|currency=Euro (€)
|currency_code=EUR
|time_zone=CET
|utc_offset=+1
|time_zone_DST=CEST
|utc_offset_DST=+2
|cctld= .de
|calling_code=49
|ISO_3166-1_alpha2=DE
|ISO_3166-1_alpha3=DEU
|ISO_3166-1_numeric=?
|alt_sport_code=GER
|vehicle_code=D
|aircraft_code=D
|footnote1= Danish, Low German, Sorbian, Romany and Frisian are officially recognised and protected by the ECRML.
|footnote2= Before 2002: Deutsche Mark (DEM).
|footnote3= Also.eu, shared with other European Union member states.
}}
Jẹ́mánì (), fun ibise gege bi Orílẹ̀-èdè Olómìnira Ìjọba Àpapọ̀ ilẹ̀ Jẹ́mánì (, ), je orile-ede ni orile Arin Europe.
Awon ipinle
Jemani pin si awon ipinle 16 (Bundesländer), awon wonyi si tun je pinpin si agbegbe ati ilu 439 (Kreise) ati (kreisfreie Städte'').
Itokasi
|
1846
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cj%E1%BB%8D%20J%C3%A9%C3%A9s%C3%B9%20L%C3%B3t%C3%AC%C3%ADt%E1%BB%8D%CC%81
|
Ìjọ Jéésù Lótìítọ́
|
Ìjọ Jéésù Lótìítọ́ ti a dá s’ílẹ̀ ní ìlú Beijing, Shaina ní ọdún 1917, jẹ́ ìjọ t’ó dá dúró nínú àwọn oní-pẹ́ntíkọ́stì. Ìjọ yìí faramọ́ ìkọ́ni “ọ̀kan soso l’Ọlọ́run”. Wọ́n gbàgbọ́ pé ọ̀kan l’Ọlọ́run àti pé Jésu jẹ́ Ọlọ́run. Ìjọ yìí kọ ìkọ́ni “mẹ́tal’ọ́kan” pé kò tọ́, kò sì dọ́gba láti s’àpèjúwe Ọlọ́run. Ìjọ gbà pé ìkọ́ni “mẹ́tal’ọ́kan” kò wá láti inú Bíbélì nìkan sùgbọ́n láti inú àwọn orísirísi àfikún lẹ́yin àkojo Bíbélì, èyí tí àwọn olùtèlé “ọ̀kan soso l’Ọlọ́run” kà sí èrò èniyàn lásán, tí kò ní àsẹ ìmísi Ọlọ́run bíi ti Bíbélì.
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé a kà á sí ìjọ àwọn ará Sháínà, “Ìjọ Jéésù Lótìítọ́” lóde òní tí ó n tàn kálẹ̀ àgbáye bí a ti n wàásù ìhìnrere Jéésù kárí ayé. Iye àwọn olùtèlé “Ìjọ Jéésù Lótìítọ́” jẹ́ ẹgbèrún lọ́nà ẹgbàá mẹ́jọ èniyàn ní orílẹ̀ kọ́ntínẹ́ntì mẹ́fà ní àgbáyé.
Akọkọ igbagbo
Emi Mimo: Gbigba emimimo, aridaju nipa fifi ede titun soro, eleyi je idaniloju ipin wa ni ijoba orun.
Iribomi: Iribomi jẹ́ ise fun irapada ese lati irandiran. Iribomi n waye ninu omi bi Odo, Okun tabi omi ti n san. Eni ti a ti se iribomi ti omi ati tie mi mimo no o n se iribomi yii fun elomiran ni oruko Olwa wa Jésù Kristi. Eni ti a n se iribomi fun gbodo je riri bo omi patapata pelu ori ti yio teriba sinu omi.
Ise ti fifo ese: Ise ti fifo ese jẹ́ ki eniyan ni ipin pelu Jésù Kristi. O si jẹ́ ohun iranti wipe eniyan gbodo ni ife, ije-mimo, iteriba, idariji ati ise iranse. Gbogbo eniyan ti a ti ri bo omi ye ki a we ese re ni oruko Jesu Kristi. Ise ki onikaluku we ese ominikeji re jẹ́ ohun ti o ye ki o di sise nigba ti o ba to.
Ounje ale Oluwa: Ounje ale Oluwa jẹ́ sise fun iranti iku Jesus Kristi Oluwa wa. O jẹ́ ki a jẹ́ alabapin ninu eran ara ati eje Oluwa wa lati jẹ́ alajopin ninu iye ayeraye ki a si ji dide ninu oku ní ojo keyin. A gbodo ma se eleyi ni gbogbo igba. Buredi ati omi eso ‘girepu’ ní a oo lo.
Ojo Isinmi: Ojo Isinmi, Ojo keje ose (Satide), je ojo mimo ti Ọlọ́run ya si mimo. Ojo yi jẹ́ yiyasoto ni abe ore ofe Olorun fun iranti awon eda Ọlọ́run ati igbala won pelu Ireti Isinmi ayeraye ni aye ti n bowa.
Jésù Kristi: Jésù Kristi, oro naa ti o di eran-ara, ku fun wa ni ori igi agbelebu fun irapada elese, a jii dide ní ojo keta, o goke re orun. Ohun nikan ni olugbala araye, eleda orun oun aye, Olorun otiti kan soso.
Iwe mimo: Iwe mimo, ninu re ni a ri Majemu Lailai ati Majemu titun, imisi eleyi ti o wa lati odo Ọlọ́run, iwe ododo kan soso ati ilana tooto fun igbe aye kristieni.
Igbala: Igbala jẹ́ ohun ti a fifunni nipa Ore ofe Ọlọ́run nipase Igbagbo. Onigbagbo gbodo fi ara tan emi-mimo lati lepa Ije mimo, lati bowo fun Olorun ati lati fe ohun eda Ọlọ́run.
Ijo mimo Jésù: Ijo mimo Jésù, ifilole lati owo Jésù Kristi wa, nipase emi mimo ní akoko “ojo ikeyin” ni ipadabosipo ijo tooto ti igba awon aposteli.
Ipadabo Jésù kriti: Ipadabo Jésù kriti yio sele ní ojo ikeyin nigba ti O ba sokale lati orun wa lati da aye ní ejo: olododo yio jogun iye ainipeku, nigbati awon eni buburu yio jogun iparun ayeraye.
Itokasi
Ẹ̀sìn Krístì
|
1963
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Dsr%C3%A1%E1%BA%B9%CC%81l%C3%AC
|
Ísráẹ́lì
|
Israel (, ; , ) tabi Orile-ede Israel je orile-ede ni Arin Ilaoorun.
Itokasi
Àwọn orílẹ̀-èdè Ásíà
|
2050
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%ADl%E1%BA%B9%CC%80-ede%C3%A9%20Yor%C3%B9b%C3%A1
|
Orílẹ̀-edeé Yorùbá
|
Ìtumọ̀ àwọn Orúkọ Àdúgbò
1 ÌJÈBÚ-RÉMO
ADÚGBÒ [Ìkénné]
Ìtunmò: Koríko ìkólé ti a ń pè ní ìken nì èdè Rémo ni ó wópò púpò ní agbegbe kan nì ayé ojoún. Nìgbà ti ó wà dì wí pé awoòn ènìyàn ń gbé agbègbè yìí bí ìlú ni won bá n so wí pé a tun ni ni ikèn néè o. èyí ti a wa se ìsúnkì gbólohùn náà sí ìkènné.
[Sònyìndo]
Ìtunmò: Òkunrìn jagunjagun kan ni àdúgbò yìí ni ó ka ení rè kan mo ibi ti ó tí n kínrin aya re ken leyin nigbati aránbìnrin náà ń wè ní ile iwe. Inu bi okunrin yìí pàápàá nitori pe erúbinrin náà kò sá nìgbà ti é rí ì. Èyí mu kì ó bínu pa ìyàwó rè àti erúbìnrin náà Nìgbà ti won sì bì í ìdí ti ó fi se béè o sàlàyé pé ń se ni erú yìí sànyín-dó. Lati ìgbà náà ni a ti ń pe adugbo ohun ní sànyìndó.
[Ajíno]
Ìtunmò: Nì ayé àtijó, òwúrò kùtùkùtù ni won máa ń ná ojà agbègbè kan báyìí ni ìlè Remo. Kèrèkèrè, awon ènìyàn bèrè sí ìlé ní í ko sí ibi ofà yii, wón sì ń gbé ibe. Bayìí ni won se so ojà náà ní Ajino ti àwon ènìyàn sì so adugbo náà nì Ajìwo titi di ìsìnsìnyí.
[Ìmóbìdo]
Ìtunmò: Agbègbè ti a fi igi Obì pààlà tàbí sàmì sí. Àwon méjì ti ó ń jà du ààlà ilè ni o fa orúko yìí jáde nítorí awon tì ó nì ìlè salàyé wí pé ìgi obì ni àwon fì dó: ìlè àwon láti fi se idámo sí ilè elòmìíràn.
[Ìdótun]
Ìtunmò: Ní asìko ogun ti awon Yorùbá ń ti ibi kan dé ibì kan ni àwon kan ko ara won jò láti te ìlú tìtun dó. Léyin ti awon ènìyàn ti n pò níbe ni wòn wa so ìbùdó won yìí ní ‘Ìdótùn’ èyí ti ó túmò sí ibùdó tìtun.
[Ìdómolè]
Ìtunmò: Nítorí àgbára àti ìwa ìpàǹle tàbí ìwà jàgídíjàgan okunrin kan báyìí ti a pe orùko rè ní Ìdó ni àsìkò Ojoun ni a se so oruko adugbo yìí ní Ìdómolè léyìn ikù okunrin yìí ni awon ènìyàn bérè sì fi okunrin yìí júwè adúgbò ré. Won a ní awon n lo sí Ìdó akínkayú nì tàbí okùnrin imolè nì. Báyìí ni a kuku so adúgbà di Ìdómolè.
[Ìròlù]
Ìtunmò: Léyìn ìgbà ti awon Yorùbá ken ti gbà latí parapò máa gbe pèlu ìrépò ni agbègbè kémo, yìí ni won kùkú wá pè è ní Ìrolù. Èyí túmo sì pé awon jo kò ó lù ni kí àwón tó ‘péjo síbè.
[Sáàpàdé]
Ìtunmò: Àwon ìlu méta ni ó parapò sí ojú kan. Nígbà tí ó wà di wì pé okan kò yòǹda oruko tirè oún èkèjì ni wón wà yo nínú oruko awon meteeta; làti yo sàaàpàde
Ìsarà – láti ibi ni wón ti yo ‘sá’
Ìparà – láti ibi ni wón ti yo oá’
Odè – láti ibi ni wón ti yo dé’
Àpaofò sá- pà-dé ni ó wá di sápadè.
[Ìsarà]
Ìtunmò: Òde nì awon tí ó parapò te ìlú ìsara dó. Kaluku awon ènìyàn wònyi ni won sì wá láti agbègbè òtòòtó. Nígbà ti ó wá dì wí pè ènìkan fé so ara re di olorí ‘àpàpàndodo ni won bá làá yée pe n se nì awon sa ara awon jo sibe! Ti won sì ‘sun orúkò náà kì di Isarà.
[Ògèrè]
Ìtunmò: Áwon tí ó ń gbé òkèèrè ni won ti kèrèkèrè só dì ògèrè. Láyé àtijó bì ó bà ti dì wí pé awon ènìyàn Remo bà fé lo sí ibi ti awon are ‘Ògèrè wá won a so wí pè awon fe ló sí agbègbè awon ara òkèèrè. Awon ènìyàn wònyí búrú púpò jù, won sì taari won sìwaju. Won á ni Okeere ni ó ye won. Nígbà ti ójú ń là nì wón bà so oruko ìlú yìí di Ògèrè.
[Ajítaádùn]
Ìtunmò: Ìyá kan wà tí ó ń gbe àdúgbò yìí ni ayé ojoun. Kó sì ìgbà ti àwon ènìyàn dé òdò rè tí kìí ni oúnje àdi`dùn. Nìgbà ti ò dì wí pe gbogbo ènìyàn bere si fi ounje ìyà yìí júwè adúgbò naa ni wòn kúkú wa n pe adugbo yìí ní Ajítáádùn (Ají-ta-dídùn).
ABEOKUTA
ADÚGBÒ
[Ìlúgùn]
Ìtunmò: Ni ìgbà láéláé, ìtàn so fún wa pé omo kan sonù tí kiri títí, léyìn tí wón ti wáa kiri títí ni wón ríini ìlú ken tí ó jìnà. Nítorí pé ibi tí wón ti rí omo náà jìnà, ni wón se ń pè ní ìlúgùn.
[Àgó Òkò]: Òkúta ni wón ń pè ní òkò nì èka èdè ègbá. Ní ìgbà ogun, awon ará àdúgbò yìí ko ni ohun elo ìjà kankan ayàfi òkúta. Òkò ni wón má a ń so fún àwon ota won. Ìdí nìyí tí wón fi ń pè wòn ní Àgó Òkò
Ojà Àgbò: Eran àgbò ni wón ń tà níbè kí ó tó di ìbi tí awon ènìyàn ń gbé
Ìtokò: Adágbà je omo ìrówò ìbàràpá òun ní ó kókó dé Abéòkúta, Ogun lé won dé orí dímo (Àwon ìbàràpá) wón bá Adágbà tí ó ń se isé ode ní orí olúmo. Adágbà fi àwon ìbàràpá tí ogun lé dé ori olúmo yìí sí ìdi igi ìto kan. Àwon náà bèrè sí í se ode. Ní ojó kan wón ro oko yí ìdi igi ìto yìí ká, wón gbá pàǹtí sí abé igí ìto yìí, wón fi iná sí i. Nígbà tí Adágbà rí i, ó pariwo lé won lórì pé: Ah! Èyin ènìyàn yìí ìto le kò (Kò túmò sí kí á pa igi). Bí a se rí ìtokò nì yí.
Ìjemò: Ìjemò túmò sí Àjumò. Ohun tí a fìjo mò nípa rè
Kémta: Kémta tumo sì kèeta, Àsòjóró, òtè. Wón máa ń se keèta ara won ìdí èyí ni wón fi ń pe wòn ni kémta.
Ìjeùn: Ìtumo re ni “èjì ohùn” áwon olórò méjì héun
Àgó òwu: Àwon ará àdúgbò yìí jé àwon tí ó ń jowú, owú jíje won ló mú won sokún gba adé àwon omo ìkijà. Ìdí nìyí tí wón se ń ki won pé “Ara òwu, omo asunkún gbadé
Arégbà: Àdúgbò tí àwon ìbàràpá tèdó sí. Nígbà tí wón dífá pé kí wón mú Ègbá wá. Wón ní ati-re-gbà ó. Bí ó se dí arégbà nìyí.
Kúgbà: Ikú-gba-èyí. Odò ńlá kan tí ó gbé omo lo ní Arégbà ní àwon ènìyàn ìgbà náà fi ń so pé íkú gba èyí lówó wa. Kúgbà.
Òkè Èfòn: Àwon ará Efòn Alàyè láti ìpínlè Òǹdó ni wón ń gbé àdúgbò yìí. ìdí nìyí tí a fi ń pè àdúgbò náà ní òkè èfòn.
Àdátán: Ogun àti oko ríro, léyìn tí wón tí ja ogun tán, wón fé roko àyíká àdúgbò náà ní a so fún òkunrìn kan pé kí ó lo mú Àdá láti fi sisé wá. Òle ènìyàn nì okùnrin yìí, ó dáhún, ó ní Àdá ti tán. Bayìí ni a se ń pe ibè ní Àdátá.
Sábó: Sábó wá láti inú Sábánímó. Àdúgbò tí àwon Hausa tèdó si ni. Òrò yìí kì í se òrò Yorùbá tàbí ti Ègbá.
Odédá: Àdúgbò tí àwon ode má a ń fàbò sí lèyìn tí wón bá ti sode lo tán ni ibè ní won yóò péjo sí tí won yóò sì dá àwon eran tí wón bá pa jo sí ibè.
Òkè Agbède: Àdúgbò yìí ni àwon ìbàdàn tí wón wá sí Abéòkúta tèdó sí ní igbà tí wón wòlú Egbá. Won kò gba ará ìlú mìíràn móra níbè àfi omo ìbàdàn.
Àgó Ìjèsà: Àdúgbò àti ìbìdó àwon ará ilésà nínú ìlú ègbá
Ìsàle Jagun: Ìsàlè (AJAGUN) – Àdúgbò tí wón ti ń ja ogun ní ìlú Ègbá ní ìgbà àtijo. Kòtò wà ní ibè nì wón fi ń pè é ní ìsàlè jagun.
Àgó Tápà: Ibùdó àwon Tápà nígbà tí wón dé sí Ègbá
Eléwéran: Ewé iran tí a fi ń pón èbà tàbí àmàlà ní o hù àyíká yìí ni ìgbà tó tip é láé. Ibè nì àgó olópàá wà ní Abéòkúta.
Àdúgbò: Panséké
Ìtumò: Igì ken wa ti èso rè máa ń dún bì ìgbà ti ènìyàn bá ń mi beere. Ibì tì igi yìí wà gan-an ní gbogbo ènìyàn si máa n lo lati mú u fún lìlò ni awón ara ìlú fún ni orúko ti ó jò mo dídún tie so inu rè màa ń dun. – Pasiséké
Adúgbò: Mókóla
Ìtùmò: Àwon ará Òkè-Ìdó ni Abéòkúta nìkan ni ó mo awo ti ó wà nínú àgbùdo gbíngbìn. Odò won sì ni gbogbo awon ènìyàn ti máa ǹ ra àgbàdo. Nítorí ìyànje yìí nì Oba Aláké se fun Olórí àdúgbò yìí ni Omobìnrin re kan lati fi se aya. Obinrin yìí ni o ridìí àsiri ìkòkò yìí tì ó sì sàlàyé fún awon ènìyàn rè. Ibì ti arabinrin yìí wà pàdà nì Oko si ni a fùn ni orunko yìí. Mókólà – Omo ko olá wá sílé.
Adúgbò: Fàjé
Ìtùmò: Iyá ken ni ò ń dààmú awon ara àdùgbò ìbi ti ó n gbé. Nìgba ti idààmú yìí wá pòju tí awon ènìyàn si mú ejo rè to Oba lo ni ìyá yìí wá sàlàyé wì pé lóòótò ni òún jé àjé ati wì pé ení ti ó bat ó òun ni òún ń da sèrìyà oún. Kábiyèbi bà so pé àsàjemátèe ni obìnrin yìí o. Bi wòn se ń fi ìyá yìí fúwe àdùgbò tì ó ń gbé nìyèn. Won a ní àwón ń lo sí sàje:
Adúgbò: Quarry
Ìtùmò: Àdugbò yìí ni awon òyìnbó tédò sí làtí máa fo òkútà si wéwé oún ilé kíko tàbi òná sise. Awon Òyìnbó yìí ni wón n pè ni Òyìnbó Quarry nítori Orúko òyìnbo ti ó koko gbé àdùgbò yen. Won ní àwon ń lo sí agbègbè Qùarry.
Adúgbò: Àgo Òwu
Ìtùmò: Ní àsìkò Ogun nígbà ti ogun tú awon ènìyàn Owu ti onìkàlùkù won sì fónká. Awon ti ó tédó sí àdúgbò yìí ni o kúkú fé se ìdámò ara won si awon Ègbà yookù. Ìdí nìyìí ti won fí so Ibùdó won nì Àgó Òwù Àgò ti a tì ilè rí awon ara Owù
Adúgbò: Ita-eko
Ìtùmò: Ní àtijó àdúgbò kookan ni ó ní ise ìdamo won. ‘Sùgbón nì tí awon ara àdúgbò yìí eko nì gbogbo awaon obìnrin won màá ń tà. Bí ó bà sì dì ale gbogbo won a pate eko won sì ojú kan. Bì a bá wà rí ení ti o bá fe lo sí ojúde yìí onítòhùn yòó sò pé òun lo si Ìtà-eko. Orúko yìí nì ò sì mo àdúgbò náà lòrí dì onì yìí ni pàtàkí fún ìdamò ìta-eko ojóun.
Adúgbò: Ita Ìyálòde.
Ìtùmò: Akínkanjú obinrin kan wa ni Ègbá ni ayé ojóun. Efúnróyè Tínubú nì orúko rè. ‘Nítorí ibe ìdàgbàsòkè re sù ìlú Ègbá ni oba Àláké se fí jè Ìjatóde ìlù. Oún ni ìyálódè Ègbá àkòkó. Ibì ti Ìyá yìí wá kólé sí ní àdúgbò rè ni won so di ‘Ita ìyálódè.
Adúgbò: Kútò
Ìtùmò: Nì àyé àtíjó àbikú ń da bàbá kan láàmu. Nigbà ti ó dáfá, won ni ki ó fe síwáju bì ó bà ń fé kì àbìkú dúró. Bàbá yìí wá dó sí ìbi ti a mo sí Kútò lónìí. Sùgbon léyìn odún díè omo ti ó bà tún kú nì o bá bérè ariwo pé ikú tun to òun léyìn dé ibí yìí. Báyìí ni awon elégbe rè se ge orúko kéré di`kútò tí ó sì wà dòní yìí
Adúgbò: Ìdí àbà
Ìtùmò: Nígbà tì kò tíì sí ònà móto bí àwon ti a ní lònìí yìí àwon ènìyàn ti wón jè yálà ode tàbí àgbè a máa fi adúgbò Ìdí Àbà se ìpàdé won. Igi àbà po ni àdúgbò yìí nìgbà náà. Awon ènìyàn wonyi a sì maa sinmi ni àbe àwon Ìgi yìí yàlà ní àlo tabì ní àbò. Báyìí nì won se kúkú so agbégbè yìí ni Idí àbà. Bì ó file jè pé olàjú ti dé báyìí èyí kò yí oruko adugbo náà páde dì báyìí.
Àdúgbò: Ajítaádùn
Itùmò: Ìyá kan wà tí ó ń gbe àdúgbò yìí ni ayé ojoun. Kó sì ìgbà ti àwon ènìyàn dé òdò rè tí kìí ni oúnje àdi`dùn. Nìgbà ti ò dì wí pe gbogbo ènìyàn bere si fi ounje ìyà yìí júwè adúgbò naa ni wòn kúkú wa n pe adugbo yìí ní Ajítáádùn (Ají-ta-dídùn).
ILA
Ilé-Àwòrò-òsé: ìtàn ti a gbo nipa adugbo tabi agbo-ile yì so fun wa pe ilé. Àwòrò-òsé je ibi pàtàkì ti won ti ma n se orò, ò sì tun je ile-Olorisa.
Ìlé-Olúóde: A gbó pe ode ni ìran àwon wònyí n se láti ìgbà ìwásà. Ibe sì nì Olórí àwon ode n gbe.
Ile-Olutojokun: Àwon ìdílé yi ni o ma ń joba ni ìlú-ìlá-òràngún.
Ile-Olorirawo: Adugbo ati Agbo-ile ni eyi je. Ìtan ti a si gbo nipa won núpé ìbè ni Olori awon awo tedo sì.
Ìjímògòdò: Akoni èdá kan ni o je, jagunjagun sin i pelu, oun lo te àdúgbò yì dó.
Ìgbonnìbí: jé òkan nínú àwon oba akíkanjú ti o wolè ni ìlá. Níbi ti o wolè sin i a n pe ni Ìgbonnìbí loni yìí.
Ajagúnlá: Ode ni ajagunle nigba aye re, o si je jagunjagun O si bínú wolè lo ni.
Ògbún Ìperin: Nibi ti a pa Erin sin i a n pe ni ìperin
Òkè-Èdè: túmò si ibi ti a pa elédè si
Ògbún ìsèdó: Eyi tumò si ibi ti isé sodo si. Agbègbè yin i ìlú ma n lo gégé bi ojúbo isé.
Ilé- Olóòsà! A gbo pe wón ma n ko òrìsà pamó sì adugbó yií.
Òkè-Alóyin: Odò kan ti o n san ni àdúgbò yì, wón ma n lo omi yì láti fi se ìmúláradá àwon omo wéwé.
Ilé-Agbérùkóó: A gbó pe ìdílé yì ma n gbe èrúkó tà, ni won fi ma n pé wón ni agbérùkóó.
Ilé-Alápìnni: Ìtàn so pe idile Oloje tabi eleegun ni won je. Àwon sin i Olórí gbogbo àwon eégún.
Ilé-Ìyálóde: Obìnrin ni o te idile yi do, O gbé fáàrí O sit un je akikanju obinrin láàrin ìlú.
Ilé-Akogun: Jagunjagun naa ni o te adugbo yi do Akogun sit un je Oloye pàtàkì ni ìlú
Ilé-Òjá-bèbè: Isé abèbè ni wón yàn láàyò ni àdúgbò yì.
Ìlé-Agbèdègbede: Àwon ìdílé Alágbède ni àwon wonyi n se.
Ilé-Òdú: Èfó òdú ni won ma ngbin ni akoko ti won so orúko ile yii.
Ilé-Ajengbe: Isé Ìsègùn ni won ma n se ni ìdílé yi. Won sit un je akoni èdá kan.
Ilé-Obajisun: Ìdílé oba ni won jé won sì tun je Olóyè ìlú. Èfó òsùn pò púpò nì àdúgbò yìí
Ilé-Onílù: Àwon àyàn ni o te ile yìí do, ìdílé onilu ni àwon wonyi je
Ilé-Awúgbo: àwon ìdílé yi saba ma n gbìn erè kan ti a n pen i awúje, èyítí o ti gbilè ti won fi n pe won lórúko loni.
Ile-Èelemukan : Èkan po ni àdúgbò yìí
Ìle-Obajoko: Idile yin i won ti ma n sábà fi Oba je, eyìti a mo si kingmaker.
Òkè-Ògbún: Nígbàtí ìlú ko ti làjú àdúgbò yin i wón ma sábà ko gbogbo àwon òhun ìdòtí pamó si, o si je ògbun eyìti wòn so di oke-ògbún lòni yì.
Ilé-Àtèéré
Ilé-Àbálágemo:
Ilé-Asóyòò:
Ilé-odogun: Ìdílé àwon jagunjagun ni won.
ÌLÚ PÀMÒ-ISIS
Òkè-Àgó: Gégé bí ìwádìí tí mo se, àdúgbò yìí ni àwon tí ó kókó tèdó sí ìlú yìí dé sí. Láyé ìgbà náà, kò ì tí ì sí ilé-búlókù, àgó ni wón ma ń pa, ibi tí wón rook pàgó sí ni wón wó ń pè ní òkè-àgó ní oorí pé, ó bó sí ibi tí òké wà.
Ilé-Ita: Gégé bí ìtàn se so, ní orí ilè yí nì àwon ará ìlú pàápàá jùlo àwon àgbàgbà lókìnrin ti ma ń ta ayò bí wón bá ti took dé láyé ìgbà náà. Ilè-ìtayò nì wón ń kókó pè é kó tó di wí pé, wón kó ilé síbè gan-gan. Ilè-ìtayò ni ó wá yí padà sí ilé-ìtayò, ìgbà tí ó yá, wón so ó di ilé-ita. Eyí ni, ibi tí a ti ń ta ayò.
Ilé-Okógbà: Àdúgbò yìí gba orúko rè nípa sè Baba kan tí ó fé ràn isé oko púpò. wón ní Bàbá yìí ma ń fi àyíká ilé e rè gbin orisirisi nǹkan lódodún sùgbón wón wí pé, àwon eran òsìn bíi ewúré ma ń yo ó lénu púpò. Nígbà tí ó yá, ó wá bèrè sí ní pa àwon erúré tó bá ti won ú ogbà a rè. Eléyìí ló wá fà á tí ìjà fi wà láàárín òun àti àwon ènìyàn, ni wón bá fim ni orúko wí pé, Baba ológbà. Léhùn tí bàbá yìí kú tán, ni wón bá ń pe àdúgbò ibè ní ilé-Ológbà.
Ìdí-Isin : Gégé bí ìwádìí, won ni igi ńlá kan wa níbè nígbà náà tí a ń pè ní igi-isin. wón wí pé, lábé rè ni wón ti ma ń gba aféfé nítorí pé igi-ńlá ni, wón sì tún ma ń je èso ara rè. Bí ó tilè jé pé, èyìn ìlú ni igi-isin yìí wà, sùgbón ní gbà tí wón kó ilé de ibè, ni wón bá ń pè é ní ìdí-isin
Ilé-Lódò: wón ní àdúgbò yìí jé ibi ilè àkèrò nígbà náà. Odò kékeré kan sì wà níbè nígbà náà tí wón ń pon mu. Orúko Odò yìí ni a ń pè ní Odò-àwéré, Ibí yìí ni àdúgbò yìí tí gba orúko rè.
Ilé- ńlá: Wón wí pé láàti àdúgbò kan tí a ń pè ní ilé-ńlá nilu ilé-ifè ni àwon àdúgbò yìí ti sè wá nípa sè ogun Ìdí nìyìí tí wón fi ń pè é ni ilé-ńlá.
Òkè-Ganmo Àdúgbò yìí gba oríko jè láà ti ìlú kan tí ó wà ní tòsí ìlorin tí a ń pè ní Gunmo. Lati ìlú yìí ni wón ní àwon ènìyàn tó kókó tèdó sí sórí ilè náà o wá. Ìdí nìyìí tí wón fi ń pè é ní àdúgbò ara ganmo títí ó fid i wí pé, wón ń pè rí òkè-Ganmo.
Òkè-Abà Àdúgbò yìí náà jé òkan lára àwon àdúgbò tó tí pé jù nilu yìí. wón wí pé, nígbà tí ìlú kò ì tíì pò rárá, bí ènìyàn dúrói ní àdúgbò yìí, yóó máa wo gbogbo ìlú tókù ketekete, ìdí nìyìí tí wón kúkú fi ń pe ibè ní òkè-abà.
Ilé- alágbè Àdúgbò yìí gba orúko nípasè igi-tòròmogbè tí wón ma ń gbìn sí àyíká ilé ní agbègbè náà. Wón ní àdúgbò á wón ti ń kókó gbin igi yìí ní ìlú yìí náà ni wón so di ilé-alágbè títí di òní yìí.
Ìsàlè-ojà Àdúgbò yìí ni àdúgbò tí ó wa ní ojúde-ojà gan-an tí wón ti ń ná jà di òní-olónú. Àdúgbò yìí kò jìnnà sí ilé-Oba.
Oníbàtá Láyé ojóun, wón ní, Olórí àdúgbò yìí ni wón fi je olórí àwon alubàbá àti igangan ní ìlú yìí. Láàti ìgbà tí wón ti fi je é, ni wón ti ń pè é ní baba-oníbàbá, tí wón sì ń pe ilé e jè ní ilé Baba-oníbàtá. Lati ibí yìí ni wón ti so àdúgbò ibè ní àdúgbò oníbàtá èyí ni àdúgbò ilé Baba oníbàtá.
Olú-ìpo Orúko oyè kan pàtàkì ni orúko àdúgbò yìí. Ìwádìí fihàn wí pé, eni tí ó je oyè yìí nígbà ìkéjì jé akíkanjú ènìyàn tí ó lágbára tí ó sì tún jé ode. Oyè yìí ti di àsómodómo.
Ìlálè Wón wí pé, nígbà kan tí àwon ará ìlú-òbà wá sígun bá àwon ìlú pàmò wón wí pé nígbà tí wón dé lojiji, ni enìkan nínú àwon asájú tàbí olóyè ìlú pàmò bá fowó fa ìlà tàbí fowó la ilè wí pé àwon ará ìlú-òbà kò gbodò kojá ilà yen kí won tó pa dà séhìn sùgbón wón dá ilà náà kojá tí ó sì fa ìjà ńlá. Ibi tí wón ti ja ìjà tí ó wá di ìlálè lónìí.
Aráròmí Ìtàn fi yé wa wí pé, ogun ló lé àwon tí ó tèdó sí àdúgbò yí wá. Nígbà tí wón dé, ìlú pàmò gbà wón láàyè láàti dúró tì wón. Ìdí nì yìí tí wón fi ń pe ibè ní aráròmí.
Tèmíoire Gégé bí ìtàn ti so, eni tí ó kókó tèdó sí àdúgbò yìí wá láàti se àtìpó fún ìgbà díè ni sùgbón nígbà tí ó di wí pé ìwà sè dára, tí ó sì kó àwon ènìyàn móra, ni ó bá kúkú fi ibè se lé. Isé àgbè ni a gbó wí pé ó ma ń se, ó ń gbé ní òdò okùnnn kan kí ó tó di wí pé òun náà kó ilé ara rè. Ibi tí ó wá lo kó ilé ara rè sí ni ó pè ní tí èmí di ise ní ìlú pàmò.
ÌLÚ ÒBÀ-ÌSIN
Ilé-tààrà Àdúgbò yìí ni wón ti kókó kó ilé pèlú búlókù ní ìlú yìí, ilé koríko ni ó pòjù láyé àtijó. Bí àwon ènìyàn bá ti wá ń sòrò, won yóò máa wí pé àwon ń lo sí ilé tààrà, èyí ni ilé-gidi, tí a kù fi koríko kó. Bí àdúgbò yìí se gba orúko nìyí.
Ìsawo Ìtàn fi yé wa wí pé, inú igbó ni àdúgbò yí télè kí ilé tí dé ibè. Igbó yìí ni wón ti ń se awo tàbí ńbo. Wón ma ń pe igbó yìí ni igbó-ìsawo sùgbón nígbà tí wón kó ilé ibè, wón wá ń pe ibè ní àdúgbò ìsawo.
Bàkókò Emi tí ó te àdígbò yìí dú ni wón wí pé, ó wá láàti ilu won tí a ń pè ní òkù lébgbè é òmù-àran. Ìtàn wí pé, àdúgbò yìí ni bàbá yìí pé sí tí ó sì dàgbà kí ó tó kú. Nígbà tí, ó wà láyé, Baboko ni wón ma ń pè é, Léhìn tí ó kú tán, ni wón bá ń pe àdúgbò yìí ní Babuko.
Ìsàlè-Òbà Ìdí tí wón fi ń pe àdúgbò yìí béè ni pé, àdúgbò yìí jé ibi tí kòtò wà, ó sì tún jé wí pé, ó tèdó sí ibi àbáwo ìlú.
Iwó-road: Àdúgbò yìí tèdó sí òpópó-ònà tí ó lo sí ìlú iwó-ìsin. Ìdí nì yìí tèdó sí òpópó-ònà tí ó lo sí ìlú iwó-ìsin. Ìdí nì yìí tí wón fi ń pe àdúgbò yí ní Iwó-road.
Imojì Gégé bí ìwádìí tí mo se, orí-ilè àdúgbò yí ni wón ma ń sin òkú sí láyé àtijo. Orí-ilè yìí kò jìnnà púpò sí àárín ìlú kí ó tó di wí pé, ìlú fè dé ibè, ni wón bá kúkú ń pè é ní àdúgbò imojì.
Odò-ilé Ìdí tí àdúgbò yí fi ń jé béè ni pé, ó wà nítòsí Odò kan tí àwon ará ìlú fi ń foso. Odò yìí kò tóbi púpò, kódà, ó ma ń yaw o àdúgbò yìí ní ìgbà òjò. Ilé-Odò ni wón ma ń pè é télè kí won tó so ó di odò-ilé báyìí.
Òkè-Àgbàá: Àdúgbò yìí wà láàárín gùn-gùn ìlú. Ìtàn wí pé, bí òjù bá ti ń rò, àgbàré òjò yíò kó ìdòtín láàti òkè yìí lo sí ìsàlè-òbà, àwon ará ìsàlè-òbà yóò wá a wí pé, àgbàrá òrè ló kó ìdòtí wá sí àdúgbò àwon. Kò pé púpò, ni wón bá ń pe àwon ará òkè yìí ní awon onílé ìdòtí àgbàrá-òkè. Àgbàrá-òkè yìí ni wón wá fi ń pe àdúgbò yìí kí ó tú di wí pé, ó ń jé òkè-àgbàrá tàbí òkè-àgbàá.
Gbádéyan Kì í se orúko yìí ni àdúgbò yí ń jé télè. Ayédùn ni orúko jè télè sùgbón nígbà tí ó di wí pé, enì kan tí ó tip é lénu isé-oba ní ìpínlè Èkó tí ó jé omo ìlú yìí kú, ni wón bá ń fi orúko rè pe àdúgbò yí nítorí pé, ó jé omo bíbí àdúgbò yí bákan náà. Wón sì gba ìwé-àse rè láàti òdò ìjoba ìbílè won.
Òkè-Òbà: Àdúgbò yí wà ní òpópó-ònà tí ó lo sí ilu owó-kájolà. Ìwádìí kò fi ìdí rè mule. Ìdí tí wón fi ń pè é béè.
Elékùú: Àwon ènìyàn àdúgbò yí wí pé, ní ìgbà kan, tí àwon ènìyàn ma ń sepo, orí ni wón fi ma ń ru eyìn lo sí ìlú pàmò sùgbón nígbà tí ó yá, ìjá wà láàárín àwon ará ìlú méjèjì, ni àwon ará-òbà bá sòfin wípé enikéni nínú àwon Obìnrin kò gbódù lo se epo ní ìlú-pàmò mó. Àwon ará ìlú Òbà gba àwon Ègbìrà láàti bá won gbé ekùú ti won náà. Wón wá ilè sí èhìn odi ìlú, wón sì ń pe ibè ní ilè-ekùú. Sùgbón ní báyìí, wón ti kó ilé yí ni wón wá ń pè ní elékùú sùgbón èyí kò túmò sí wí pé, àwon àdúgbò yí ló ni èkùú náà. Àwon ekùú tí wón gbé nígbà náà wà níbè di ìsisìyí.
Òfé-Àrán Ìwádìí kù fi ìdírè mule pàtó bí àdúgbò yí se jé sùgbón àrí-gbámú ìtàn kan ni wí pé, àwon àdúgbò yí jé Ìbátan kan ni wí pé, àwon àdúgbò yí jé ìbátan kan ní ìlú òmù-Àrán nitorí pé, àdúgbò ń jé òfé-àrán.
Eésabà: Gégé bí ìtàn, oye ti won n je ní àdúgbò yí ni a ń pè ní eésabà. Ìdí nì yí tí wón fi ń pe ibè ní àdúgbò Eésabà .
Agbo ilé-Òbà: Gégé bí ìtàn, agbo ilé kan soso ni ó ma ń je oba ní ìlú yìí. Orúko tí àdúgbò yìí ń jé télè ni òkè-ìsolà, ìran won lú ma ń joba ni ìlú yìí kí ó tó di wí pé, ó di agbo ilé-jagboolé báyìí sùgbón nítorí pé àwon ìran òkè-ìsolà ti je é fún òpòlopò odún séhìn, ní àkókò tí wón ń je é yìí, ni wón ti ń pè wón ní agbo ilé-oba. Orúko yìí kò sì yí padà títí di òní yìí bí ó tilè jé wí pé, kì í se àwon nìkan ló ń joba báyìí.
Òkè-Ìdèra: Gégé bí ìtàn ìsèdálè àdúgbò yìí, àdúgbò imojì ni àwon wònyí ti wá. Wón wí pé, enì kan tí ó so wí pé, òun kò le kó ilé sí ibi tí wón ń sin òkú sí ni ó sí kúrò ní àdúgbò imojì lo sí ibòmíràn tí ó sì pe ibè ní ibè ní ibi-ìdèra fún òun. Láàti ibi-ìdèra ni wón ti so ibè di òkè-ìdèra. Omo àdúgbò imojì ni àwon ará òkè-Ìdèra jé.
IJÈBÚ IGBÓ
Àdúgbò: Òkè Àgbìgbò – Òkè Àgbò
Ìtumò: Ní ayé atijo, àdúgbò yìí wà nínú igbó kìjikìji, àwon eye àgbìgbò ni o sì pò si ibè. Àwon eye wònyí a máa fò káàkiri orí igi t’osan t’òru, bákan náà ni òkè pò sí àdúgbò ti a ń so nipa rè yìí. Ní ìgbà tì o se, àwon ènìyàn bèrè sì tèdó sí àdúgbò yìí, wón ń kó ilé mole síbè àwon eye wònyí kò fi àdúgbò náà sílè. Obinrin kan lára àwon ti ó kókó te ìlú náà dó ti orúko rè ń jé “Bèje” akíkanjú obìnrin ni, òun ni ó pa àwon eye àgbìgbò náà run. Wón sì so àdúgbò náà di oke àgbìgbò, ti wón wá ń pè ni “Òkè Àgbò” ni òde òní. Won sì máa ń ki àwon omo àdúgbò náà báyìí;
“Omo òkè àgbò Bèje” ìdí ni wí pé Òun (Bèje) ni o pa gbogbo àwon eye àgbìgbò náà run
Yoruba
|
2110
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Ol%C3%BA%E1%B9%A3%E1%BA%B9%CC%81gun%20%E1%BB%8Cb%C3%A1sanj%E1%BB%8D%CC%81
|
Olúṣẹ́gun Ọbásanjọ́
|
Matthew Àrẹ̀mú Olúṣẹ́gun Ọbásanjọ́ GCFR
(; (tí wọ́n bí ní Ọjọ́ karùn-ún oṣù kẹta ọdún 1937) jẹ́ gbajúmọ̀ àgbà olóṣèlú, ajagun-fẹ̀yíntí àti Ààrẹ àná orílẹ̀ èdè Nàìjíríà. Orúkọ bàbá rẹ̀ ni Amos Àdìgún Ọbalúayésanjọ́ "Obasanjo" Bánkọ́lé, ìyá rẹ̀ sìn ń jẹ́ Àṣàbí.Ọbásanjọ́ jẹ́ ọmọ bíbí Òwu ní ìlú Abẹ́òkúta ní ìpínlẹ̀ Ògùn lórílẹ̀ èdè Nàìjíríà. Ìyá rẹ̀ kú ní ọdún 1958, bàbá rẹ̀ sìn kú bákan náà ní ọdún 1959.
Ìgbà èwe rẹ̀
Wọn bi Olúṣẹ́gun Ọbásanjọ́ ni Ojo Kaarun, Oṣù Kẹta, ọdun mẹtadinlojilẹdẹgbẹwa (1937) fún Amos Obaluayesanjo Bankole ati Asabi lilu Ìbògùn Ọláogun. O jẹ akọbi awọ̀n obi re, wọn bi ọmọ mẹjọ tẹle, ṣugbon arabirin kan loni ti ò kù. O di omo orukan nigba ti o pe omodun mejilelogun. Ile iwe Saint David Ebenezer School ni Ibogun ni oloye obasanjo ti ka iwa alakobere( primary school education),ni odun 1948. Oloye Obasanjo jé ògágun tó tifèyìntì kúrò nínú iṣẹ́ Ológun ilè Nàìjíríà ati olóṣèlú ọmọ ilè Naijiria. Oun ni Ààre ilè Naijiria lati odún 1999 títí dé ọdún 2007. Èyí ni ìgbà iketa tí Obasanjo yíò jé Ààre orílè-èdè Nàìjírìa. O ti koko je Aare laye Igba ijoba ologun laarin odun 1976 sí 1979.
Ìfẹ̀yìntì rẹ̀
Lẹ́yìn tí ó fẹ̀yìntì, ó bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ àdáṣe tirẹ̀, ìyẹn ní iṣẹ́ àgbẹ̀. Ilé-iṣẹ́ àgbẹ̀ rẹ̀, (Obasanjo Farms) gbòòrò; tó fẹ́rẹ ma sí abala iṣé àgbẹ̀ tí kò sí níbẹ̀. Láàrín ọdún 1976 sí 1999, Obasanjo di ẹni mímọ̀ ní gbogbo àgbáyé. Akinkanju ni ninu eto oselu agbaye. O wa ninu awon Igbimo to n petu si aawo ni awon orile-ede to n jagun, paapaa ni ile adulawo. O je ogunna gbongbo ninu egbe kan to koriira iwa ibaje, iyen ni Transparency International. Ni odun 1999, Obasanjo tun di Aare alagbada fun orile-ede Naijiria, labe asia egbe PDP. A tun fi ibo yan an pada gege bi Aare lekeji ni 2003.. Okan pataki ninu awon afojusun ijoba Obasanjo ni igbogun ti iwa jegudujera (Anti-Corruption). Obasanjo gbiyanju dida ogo Naijiria pada laarin awon akegbe re ni agbaye (Committee of nations). O tun iyi owo naira to ti di aburunmu bi omi gaari se, gbigbowo-lori-oja (inflation) si dinku jojo. Iye owo afipamo-soke-okun (external reserves) Naijiria ti ga gan-an ni, o to $40 billion bayii. Obasanjo tun fidi awon banki wa mule gbogbo, pipo ti won po yanturu tele ti dinku, won o ju meeedogbon lo mo bayii. Eyi mu ki awon eniyan ni igbekele ninu fifi owo pamo si banki, won si tun le ya owo fun idagbasoke okowo won gbogbo. Lara awon eto ti ijoba Obasanjo n se ni tita awon ogun ijoba fun awon aladani (privatisation policy). Eto yii ku die kaato. Idi ni pe awon olowo lo le ra awon ogun bee, talika kankan ko le ra won.
Ni Oṣu Kẹjọ ọdun 2021, Ẹgbẹ Afirika yan Olusegun Obasanjo gẹgẹbi Aṣoju giga fun Alaafia ni Iwo Afirika.
Àwọn ìtọ́kasí
Àwọn Ààrẹ ilẹ̀ Nàìjíríà
Àwọn àjápọ̀ látìta
Olusegun Obasanjo
|
2116
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20%C3%8Cj%E1%BA%B9%CC%80b%C3%BA-R%C3%A9mo%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%92g%C3%B9n%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Ìjẹ̀bú-Rémo, Ìpínlẹ̀ Ògùn, Nàìjíríà
|
ÌJÈBÚ-RÉMO
Adugbò: Ìkénné
Itumò: Kòríkó ìkólé ti a ń pè ní ìken nì èdè Rémo ni ó wópò púpò ní agbegbe kan nì ayé ojoún. Nìgbà ti ó wà dì wí pé awoòn ènìyàn ń gbé abbègbè yìí bí ìlú ni won bá n so wí pé a tun ni ni ikèn néè o. èyí ti a wa se ìsúnkì gbólohùn náà sí ìkènné.
Adugbò: Sònyìndo
Itumo: Òkunrìn jagunjagun kan ni àdúgbò yìí ni ó ka ení rè kan mo ibi ti ó tí n kínrin aya re ken leyin nigbati aránbìnrin náà ń wè ní ile iwe. Inu bi okunrin yìí pàápàá nitori pe erúbinrin náà kò sá nìgbà ti é rí ì. Èyí mu kì ó bínu pa ìyàwó rè àti erúbìnrin náà Nìgbà ti won sì bì í ìdí ti ó fi se béè o sàlàyé pé ń se ni erú yìí sànyín-dó. Lati ìgbà náà ni a ti ń pe adugbo ohun ní sànyìndó.
Àdúgbò: Ajíno
Itumò: Nì ayé àtijó, òwúrò kùtùkùtù ni won máa ń ná ojà agbègbè kan báyìí ni ìlè Remo. Kèrèkèrè, awon ènìyàn bèrè sí ìlé ní í ko sí ibi ofà yii, wón sì ń gbé ibe. Bayìí ni won se so ojà náà ní Ajino ti àwon ènìyàn sì so adugbo náà nì Ajìwo titi di ìsìnsìnyí.
Adúgbo: Ìmóbìdo
Itumò: Agbègbè ti a fi igi Obì pààlà tàbí sàmì sí. Àwon méjì ti ó ń jà du ààlà ilè ni o fa orúko yìí jáde nítorí awon tì ó nì ìlè salàyé wí pé ìgi obì ni àwon fì dó: ìlè àwon láti fi se idámo sí ilè elòmìíràn.
Adúgbò: Ìdótun
Itumò: Ní asìko ogun ti awon Yorùbá ń ti ibi kan dé ibì kan ni àwon kan ko ara won jò láti te ìlú tìtun dó. Léyin ti awon ènìyàn ti n pò níbe ni wòn wa so ìbùdó won yìí ní ‘Ìdótùn’ èyí ti ó túmò sí ibùdó tìtun.
Àdùgbò: Ìdómolè
Itumò: Nítorí àgbára àti ìwa ìpàǹle tàbí ìwà jàgídíjàgan okunrin kan báyìí ti a pe orùko rè ní Ìdó ni àsìkò Ojoun ni a se so oruko adugbo yìí ní Ìdómolè léyìn ikù okunrin yìí ni awon ènìyàn bérè sì fi okunrin yìí júwè adúgbò ré. Won a ní awon n lo sí Ìdó akínkayú nì tàbí okùnrin imolè nì. Báyìí ni a kuku so adúgbà di Ìdómolè.
Àdùgbó: Ìròlù
Ìtumò: Léyìn ìgbà ti awon Yorùbá ken ti gbà latí parapò máa gbe pèlu ìrépò ni agbègbè kémo, yìí ni won kùkú wá pè è ní Ìrolù. Èyí túmo sì pé awon jo kò ó lù ni kí àwón tó ‘péjo síbè.
Àdugbò: Sáàpàdé
Itumò: Àwon ìlu méta ni ó parapò sí ojú kan. Nígbà tí ó wà di wì pé okan kò yòǹda oruko tirè oún èkèjì ni wón wà yo nínú oruko awon meteeta; làti yo sàaàpàde
Ìsarà – láti ibi ni wón ti yo ‘sá’
Ìparà – láti ibi ni wón ti yo oá’
Odè – láti ibi ni wón ti yo dé’
Àpaofò sá- pà-dé ni ó wá di sápadè.
Àdúgbò: Ìsarà
Itúmò: Òde nì awon tí ó parapò te ìlú ìsara dó. Kaluku awon ènìyàn wònyi ni won sì wá láti agbègbè òtòòtó. Nígbà ti ó wá dì wí pè ènìkan fé so ara re di olorí ‘àpàpàndodo ni won bá làá yée pe n se nì awon sa ara awon jo sibe! Ti won sì ‘sun orúkò náà kì di Isarà.
Àdugbò: Ògèrè
Ìtumò: Áwon tí ó ń gbé òkèèrè ni won ti kèrèkèrè só dì ògèrè. Láyé àtijó bì ó bà ti dì wí pé awon ènìyàn Remo bà fé lo sí ibi ti awon are ‘Ògèrè wá won a so wí pè awon fe ló sí agbègbè awon ara òkèèrè. Awon ènìyàn wònyí búrú púpò jù, won sì taari won sìwaju. Won á ni Okeere ni ó ye won. Nígbà ti ójú ń là nì wón bà so oruko ìlú yìí di Ògèrè.
Àdúgbò: Ajítaádùn
Itùmò: Ìyá kan wà tí ó ń gbe àdúgbò yìí ni ayé ojoun. Kó sì ìgbà ti àwon ènìyàn dé òdò rè tí kìí ni oúnje àdi`dùn. Nìgbà ti ò dì wí pe gbogbo ènìyàn bere si fi ounje ìyà yìí júwè adúgbò naa ni wòn kúkú wa n pe adugbo yìí ní Ajítáádùn (Ají-ta-dídùn).
(see Yoruba Place Names)
Yorùbá
Ìpínlẹ̀ Ògùn
|
2118
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20Ila%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%E1%BB%8C%CC%80%E1%B9%A3un%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Ila, Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun, Nàìjíríà
|
Ila
ILA
Ilé-Àwòrò-òsé: ìtàn ti a gbo nipa adugbo tabi agbo-ile yì so fun wa pe ilé. Àwòrò-òsé je ibi pàtàkì ti won ti ma n se orò, ò sì tun je ile-Olorisa.
Ìlé-Olúóde: A gbó pe ode ni ìran àwon wònyí n se láti ìgbà ìwásà. Ibe sì nì Olórí àwon ode n gbe.
Ile-Olutojokun: Àwon ìdílé yi ni o ma ń joba ni ìlú-ìlá-òràngún.
Ile-Olorirawo: Adugbo ati Agbo-ile ni eyi je. Ìtan ti a si gbo nipa won núpé ìbè ni Olori awon awo tedo sì.
Ìjímògòdò: Akoni èdá kan ni o je, jagunjagun sin i pelu, oun lo te àdúgbò yì dó.
Ìgbonnìbí: jé òkan nínú àwon oba akíkanjú ti o wolè ni ìlá. Níbi ti o wolè sin i a n pe ni Ìgbonnìbí loni yìí.
Ajagúnlá: Ode ni ajagunle nigba aye re, o si je jagunjagun O si bínú wolè lo ni.
Ògbún Ìperin: Nibi ti a pa Erin sin i a n pe ni ìperin
Òkè-Èdè: túmò si ibi ti a pa elédè si
Ògbún ìsèdó: Eyi tumò si ibi ti isé sodo si. Agbègbè yin i ìlú ma n lo gégé bi ojúbo isé.
Ilé- Olóòsà! A gbo pe wón ma n ko òrìsà pamó sì adugbó yií.
Òkè-Alóyin: Odò kan ti o n san ni àdúgbò yì, wón ma n lo omi yì láti fi se ìmúláradá àwon omo wéwé.
Ilé-Agbérùkóó: A gbó pe ìdílé yì ma n gbe èrúkó tà, ni won fi ma n pé wón ni agbérùkóó.
Ilé-Alápìnni: Ìtàn so pe idile Oloje tabi eleegun ni won je. Àwon sin i Olórí gbogbo àwon eégún.
Ilé-Ìyálóde: Obìnrin ni o te idile yi do, O gbé fáàrí O sit un je akikanju obinrin láàrin ìlú.
Ilé-Akogun: Jagunjagun naa ni o te adugbo yi do Akogun sit un je Oloye pàtàkì ni ìlú
Ilé-Òjá-bèbè: Isé abèbè ni wón yàn láàyò ni àdúgbò yì.
Ìlé-Agbèdègbede: Àwon ìdílé Alágbède ni àwon wonyi n se.
Ilé-Òdú: Èfó òdú ni won ma ngbin ni akoko ti won so orúko ile yii.
Ilé-Ajengbe: Isé Ìsègùn ni won ma n se ni ìdílé yi. Won sit un je akoni èdá kan.
Ilé-Obajisun: Ìdílé oba ni won jé won sì tun je Olóyè ìlú. Èfó òsùn pò púpò nì àdúgbò yìí
Ilé-Onílù: Àwon àyàn ni o te ile yìí do, ìdílé onilu ni àwon wonyi je
Ilé-Awúgbo: àwon ìdílé yi saba ma n gbìn erè kan ti a n pen i awúje, èyítí o ti gbilè ti won fi n pe won lórúko loni.
Ile-Èelemukan : Èkan po ni àdúgbò yìí
Ìle-Obajoko: Idile yin i won ti ma n sábà fi Oba je, eyìti a mo si kugmaker.
Òkè-Ògbún: Nígbàtí ìlú ko ti làjú àdúgbò yin i wón ma sábà ko gbogbo àwon òhun ìdòtí pamó si, o si je ògbun eyìti wòn so di oke-ògbún lòni yì.
Ilé-Àtèéré
Ilé-Àbálágemo:
Ilé-Asóyòò:
Ilé-odogun: Ìdílé àwon jagunjagun ni won.
Yorùbá
|
2119
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20%C3%8Cj%E1%BA%B9%CC%80b%C3%BA-Igb%C3%B3%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%92g%C3%B9n%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Ìjẹ̀bú-Igbó, Ìpínlẹ̀ Ògùn, Nàìjíríà
|
IJÈBÚ IGBÓ
Àdúgbò: Òkè Àgbìgbò – Òkè Àgbò
Ìtumò: Ní ayé atijo, àdúgbò yìí wà nínú igbó kìjikìji, àwon eye àgbìgbò ni o sì pò si ibè. Àwon eye wònyí a máa fò káàkiri orí igi t’osan t’òru, bákan náà ni òkè pò sí àdúgbò ti a ń so nipa rè yìí. Ní ìgbà tì o se, àwon ènìyàn bèrè sì tèdó sí àdúgbò yìí, wón ń kó ilé mole síbè àwon eye wònyí kò fi àdúgbò náà sílè. Obinrin kan lára àwon ti ó kókó te ìlú náà dó ti orúko rè ń jé “Bèje” akíkanjú obìnrin ni, òun ni ó pa àwon eye àgbìgbò náà run. Wón sì so àdúgbò náà di oke àgbìgbò, ti wón wá ń pè ni “Òkè Àgbò” ni òde òní. Won sì máa ń ki àwon omo àdúgbò náà báyìí;
“Omo òkè àgbò Bèje” ìdí ni wí pé Òun (Bèje) ni o pa gbogbo àwon eye àgbìgbò náà run.
2. Àdúgbò: Jàpara
Ìtumò: Ní ìgbà láyéláyé ni ìlú Ìjèbú Igbó, ti wón bá ń jagun, ìbi ti ogun ti má a ń le ni won ń pè ni Jàpara, nitorí wí pé ni ibè ni wòn ti máa ń lérí mó ara won pé a o pa ara wa lónìí ni, won a sì jà titi won ó fi férè pa ara won tán. Ní gbà ti won wa bèrè sì te ibè dó, àwon àgbà wá so orúko àdúgbò ni “Jàpara” oríkì “Jàpara a kó obì se esà, a kérógbó bo ojú ogun. Ìjà ìpara – Jàpara”.
3. Àdúgbò: Itúndosà.
Ìtumò: Àwon Yorùbá máa ń pe àdúgbò ní “itún nígbà míràn, àdúgbò ti won ń pè ni itún yìí wà ni Ìjèbú Igbo, se ni àwon ara àdúgbò dédé jí ni ojo kan, won rí i ti omi ti di odò nla sí apá kan itún won. Káwí káfò, àwon ara itún bèrè sì ni pa eja nínú odò náà. Báyìí ni wón so àdúgbò náà di “Itúndòsà”. Won a sì máa pe àwon ti won wá lati àdúgbò yìí ni “Omo Ìdósà maye”.
4. Àdúgbò: Igbáàìré – Igbáìre-
Ìtumò: Àdúgbò yìí jé ibi ti igi igbá ti máa ń so, igi igbá pò sí àdúgbò yìí tó béè gee, ti awon eniyan sì máa ń seré lábé rè. Bí enikan báni àlejò ti ó wá a wá, won a ni kì won lo wòó ni abé igi igbá àìré- Ìgba ti won kò tii ré kúrò lórí Igi. Won wá so àdúgbò náà di Igbáìre.
5. Àdúgbò: Ojówò- Òjóò
Ìtumò: Ibi ti ojó máa ń wò si ni won ń pè ni Ojó wò ti o wa di Òjóò loni yìí.
6. Àdúgbò: Itún alágbède-itúnlágbède
Ìtumò: Itún ni èdè Ìjèbú je “Agbo ilé”. Ó sì jé ibi ti àwon alágbẹ̀dẹ pò sì, bí àwon enìyàn bá sì fé júwe àdúgbò lati agbo ilé yìí, won a ni e lo sí itún alágbède, tí ò sì di itúnlágbède di oni yìí.
7. Àdúgbò: Asìsgbìdì
Ìtumò: Ní ayé àtijú won máa ń mo sìgìdì nú ni àdúgbò yìí, àwon ènìyàn ati àwon Ode, Babaláwo ati lébo lóògùn a máa be sìgìdì lówè fún isé ibi, a sì je isé náà fún won. Tí sìgìdì bá padà dé, won a sì se ètùtù, won a fún-un ni epo mu. Nítori ìdí èyí ni won se ń pe àwon ti won tèdó sí àdúgbò yìí ni
Omo Asìgìdì mode,
Omo Mode ráàtà
Omo atà je epo má pòn ón.
8. Àdúgbò: Imò alágbon-Imòàgbon-Imàgbon.
Ìtumò: Ibi ti ìgi àgbon pò sí ni àdúgbò yìí, igi àgbon yìí pò to béè ti o fi je wí pe kò si ílé ti e kò tin i ríi. Béè sì ni imò wà lórí rè lópòlopò. Àwon eniyan Ìgbà náà sì ń pe ibè ni Imò àgbon, ti awon enìyan ode òní sì so ó di “Imàgbon”
9. Àdúgbò: Imòro
Ìtumò: Àdúgbò yìí je ibi ti ìgi òro pò sí. Àwon ènìyàn a sì máa je òro yìí, Imó ni agbègbè ibi ti òro yìí ń so sí jìngbìnni. Àwon ènìyàn wá so àdúgbò náà di imó òro ìmòro ni won ń pe ibè lónì yìí.
Oríki! “Imòro àláà, a rérun (enu) gé òrò bí òbe”
10 Àdúgbò: Òkè Erefòn
Ìtumò: Ní ìgbà Ìwásè, Efòn ńlá kan wa ni Àdúgbò yìí ti o máa ń dààmú àwon ènìyàn ti won bá fe bojá lo sí oko. Odò nlá kan sì wà ni orí òkè ibì ti Efòn yìí máa ń lúgo sí. Bí àwon eniyàn ba ń darí bò lati oko won máa ń bu omi mu ninu odò yìí. Tí enikeni bá se ohun míràn yàtó sí mímu nínú omi náà, Efòn yóò fi imú onitòhún fon fèèrè. Sùgbón ti Efòn wáà bá ti rí wí pé won ń mu omi ni, kì yóò se ohunkóhun fun irú eni béè, won yóò sì la omu náà dúpé lówó Olódùmarè wí pé àwon gun òkè Efòn, ati wí pé omi ti àwon mu ninu odò ti re Efòn té lati má se ìjàmbá titi àwon fi gun òkè. Won wa so àdúgbò náà di òkè Odò re’fòn teti àgékúrú rè wá di “Òkè-erèfon”
11. Àdúgbò: Ládugbó
Ìtumò: Ládugbó ni èdè Ìjèbú túmò sí ìkokò ni Yorùbá àjùmòlò. Ìtàn sò wí pé Odò ńlá kan wà ni àdúgbò yìí ti ìkòkò (ládugbó) àbáláyé kan wà nínú rè. Tí àwon enìyàn bá fé pon omi múmu, nínú Ládugbó yìí ni won ti máa ń pon-ón. Sùgbon bi o ba je ki a fo aso, ìwè ati ohun miran ni won a lo omi tí ó yí Ládigbó náà kà á. Nígbà ti o se won se àdúgbò náà di “Odò-o-Ládugbó” ti àgékúrú rè wá di Lágugbó.
12. Àdúgbò: Igà Eran
Ìtumò: Ní ìgbà láyéláyé, Bàbá kan wà ti wón ń pè ni Òsígbadé Olómo òdo-nitori kò mo iye omo ti o bi, sùgbón ó jé onísòwò eran Màlúù. Ó ní àgbàlá ńlá ti ó máa ń da eran sí lati je pápá, kò si ohun òsìn míràn ti ó ń ba àwon màlúù náà gbé ni àgbàlá náà. Àgbàlá ńlá yìí ni àwon Ìjèbú máa ń pè ni Ugà eran ti o wa di “Igbà Eran’ lónìí
13. Àdúgbò: Ìdágòlu
Ìtumò: Ní ayé àtijú won a máa sa ìgò jo sí àdúgbò yìí fún fífo lati tà á. Ìtán so wí pé èyìn odi ìlú ni ibè jé, wón tún máa ń da àwon àkúfó ìgò jo síbè, àwon tí ó bá jé odùndùn, won a fó won sí wéwé. Ìgbà tí ó se, àwon ènìyàn bèrè sí tèdó sì àdúgbò yìí. won wa ń pe ibè ní “Abúle Ìdágòlu” ti o wa di “idágòlu”lónìí
14. Àdúgbò: Ìdí Isin
Ìtumò: Inú Igbó ni àdúgbò yìí jé nígbà àtijó, Igi ti o máa ń so èso isin ni ó pò nínú igbó yìí jù. Àwon eniyàn a máa sinmi labe àwon igi náà bí won bá ń ti ònà oko tàbí odò bò. Ìgbà tí ó se, ìgbó náà bèrè sí súnmó abúlé, nìtori àwon ènìyàn ń tèdó sí etí bè. Tí àwon àgbàlagbà ní abúlé pàápàá àwon Okùnrin bá jeun tan won a “tàtaré”sí abé igi yìí lati lo gba atégùn, ìbi ti wón bá ti ń tayò, tí won ń “tàkúrò so” won a wà níbè fún ìgbà pípé. Enikéni ti ò ba ni àlejò, won a ni kí ó lo wo eni ní ó ń bèèrè ni ìdí igi isin tí ó wa di “Ìdí Isin” lónìí.
15. Àdúgbò: Ìdí scale (síkéèlì)
Ìtumò: Ní àdúgbò yìí, ìwòn tì àwon alágbède ro ni wón ń lò lati máa fi se òsù wòn kòkó. Gbogbo àwon onísòwò kòkó pátápátá ni won máa ń pàdé ni àdúgbò ti a ń so yìí lati wa rà ati ta kòkó won níbè. Ní ìdí èyí, won so ibè dí ìdí scale ti wón ti ń won kòkó, ti àgékúrú rè sì di “Ìdí scale” lónìí
16. Àdúgbò: Òkè sópen
Ìtumò: Ní ìgbà atijo, àwon osó ati Àjé kò fi ìse won bò rárá, isé ibi won kò ni àfìwé, sùgbón àwon Àgbààgbà pinnu lati da sèríà fún enikeni ti owó won bá tè. Tí won bá mú enikeni ti o ni osó tabi Àjé ibi tì wón ti yàn sótò, ti won ti ń so òkò pa wón ni wón ń pè ní òkè ti osó pari emir è sí, tabí òkè tie mi osó pin sí. Èdè àdúgbò Ìjèbú ni “pen” – Yorùbá àjùmòlò ni “Pin” Nígbà ti ojú ńlà ti àwon enìyàn ń kólé sí bè won wa so àdúgbò náà dí “Orí òkè osópen”ti àgékúrú rè wá di “ÒKE SÓPEN”
17. Àdúgbò: Odò-Rámúuségun
Ìtumò: Ìtàn so fún wa wí pé àdúgbò kan wà ti ogun máa ń jà wón lópòlopò, bí ogun bá sì ti wolé tò wón, won máa kó won lérú ni. Ní ìgbà ti o se àwon àgbaàgbà ti won kù ni ìlú náà fi orí kan orí won sì to “ifá” lo lati bèèrè ohun ti won tè se ti agbègbè àwon kò fin i parun lowo àwon ti o ń ko won lérú. Ifá ni kì won bo Odò ti o nà ni ìlú won, kì won sì máa pon omi Odò náà sí ilé, gbàrà tì won bá gbó wí pé ogun wòlú, ki oníkálukú bu omi náà mu. Láìpé Ogun miran wolé tò wón, wón se bi ifá ti wí, wón jagun won sì ségun. Wón wá ni odò ni awon fí ségun, ti ó wá di “Odò-rámúùségun”
18. Àdúgbò: Itún-Lógun
Ìtumò: Itún ni èdè ìjèbú túmò sí “Agbólé”. Àwon jagunjagun ìlú ni ibi ti wón ti máa ń pàdé dira ogun ti won ba fe lo sí ojú ogun. Àkókò ti won bá fe lo jagun nikan ni won máa ń pàdé ni ibè. Tí àwon ènìyàn tì kò mo ohun ti o ń selè télè bá ti ń ri àwon jagunjagun ti won ń dé sí itún yìí, won a ni àwon Ológun ti dé sí itún won. Won wa so ibè di “itún Ológun” ti àgékúrú rè wa di “itún Lógun”.
19. Àdúgbò: Odò Asóyìn
Ìtumò: Odò kan wà ni àdúgbò kan, ti èso Òyìn máa ń so repete ní bèbè rè. Àwon àgbàgbà a máa jókòó ta ayò ni abé àwon igi yìí, won a si máa fi èso òyìn panu bí ayò bá ń lo lówó. Báyìí ni wón so ibè di “Odò ti o ń so èso Òyìn” tí ó wá di “Odò asoyìn”.
20. Àdúgbò: Orímolúsì
Ìtumò: Ní Ìgbà Ìwásè orúko àdúgbò ńlá kan ni ìjèbú Igbó ni “Orímolúsì”. Sùgbón, gégé bi a ti mò wí pé àwon Yorùbá máa ń ye ìpún tabi Àyàmó wò (ori). Àwon ènìyàn àdúgbò náà a da Obì won a wí pé “Orí ìwo lo mo Olùsìn, Olùserere, je kí ìgbésí ayé mi dára o. Báyìí ni eni ti o kókó je Oba ìlú náà wí pé òun ni Olórí ìlú, òun ni orí fún àwon ènìyàn ti o wà ni ìlú gbogbo ènìyàn yóò sì ma pe sin òun ni. Ní ìdí ènìyàn, won so Oba náà di “Orí-mo-Olùsìn” ti ó di “orímolúsì” lónìí.
21. Àdúgbò: Bógije
Ìtumò: Ní ayé atijo okùnrin kan wà ti o kúrò ni àárin ìlú lati máa lo gbé inú Igbo nitori wí pé o ti ya wèrè, wèrè yìí pe lára rè to béè gè é ti o gbé òpòlopò odún nínú igbó náà. Ní ìgbà míràn ti kinní òhún bá wò ó lára tán, a bèrè sí yà èèpo igi a máa rún-un wòmùwòmù; Àwon èrò ti ó ń lo, tó ń bò lónà oko máa ń wòó tàánú-tàánú; nígbà tì o yá kò jo wón lójú mo. Wón wá ń pè é ni wèrè ti ó ń bó igi je, òun a sì máa le won bí wón bá ti pè é béè. Sùgbón nígbà tì àwon ènìyàn bèrè sí ko ilé ibè, won wa so ibè di àdúgbò wèrè tò ń bó igi je, àgékúrú rè wá di “bógije”
22. Àdúgbò: Òkè Idán
Ìtumò: Àwon eléégún ati àwon abòrìsà ìlú máa ń se ayeye Odún won ni Odoodún ni ayé atiju. Orí Òkè ńlá kan ni won sì ti máa ń pa Idán Orísirísi fún àwon ara ìlú. Nígbà tì o se àwon ènìyàn kólé sí Orí Òkè yìí, won sí so àdúgbò náà di “Orí Òkè Idán pípa” tó wa di Òkè Idán” lónìí.
23. Àdúgbò: Iwáta
Ìtumò: Ní ìgbà ti àwon ènìyàn bá je Oyè tan ní ìlú, àwon Ìjòyè a sì wá sí Iwájú ìta àafin Oba pèlú àwon ebí, ara ati òré won-lati wa jó, lati se àjoyò pèlú Olóyè tuntun. Nígbà ti ó so àwon ènìyàn féràn lati máa se ayeye orísirìsì ni iwájú ìta àafin Oba nitori pé enikeni ti o ba fe se ayeye ti Oba bat i gbó nipa rè ni yóò ri èbùn gbà lówó Oba. Báyìí ni won bèrè sì lo ìtà Oba fun ayeye, bí won ba sì fé se àpèjúwe ìbì ti won yóò ti se ayeye fun àwon ará, òré, ati ojúlùmò, won a ni kí wón wá bá won se ayeye ni iwájú ìta Oba. Níbo ni e o ti se ayeye? “iwáta Oba ni” kèrèkèrè wón so àdúgbò náà di “Iwátá”.
24. Àdúgbò: Òkè Ererú
Ìtumò: Kí o tó dì wí pé a gba òmìnira, àdúgbò yìí ni wón ti máa ń ta erú, tì àwon ènìyàn sì ti máa ń ra àwon erú lo sí “Àgbádárìgì”. Nígbà ti ó se Ojà erú títà sá féré ni orí òkè yìí, àwon Olùtajà a sì wá so ibè di Òkè-Ererú
25. Àdúgbò: Òkè Tákò
Ìtumò: Ní ìgbà àtijó, ti wón ba fe fi Oba je ni ìlú, àdígbò yìí ni won ti máa ń gbìmò eni ti Oba kan, lati ìdílé ti Oba kan. Tí ètò fífi Oba je yìí bá takókó ti o díjú tan pátá, àwon àgbààgbà afobaje á kó ara won lo si Ori Òkè kan lati lo tú gbogbo ohun ti o bá dìju palè. Ní orí òkè yìí won a dìbò, won a dá ifá, ohun gbogbo yóò sì ni ojútùú kì won tó padà sí ilé. Nitorí ìdí èyí ni wón se so òkè náà di “Òkè Tákò” Òkè ti a ti ń tú ohun lèrò ti ó ta kókó.
26. Àdúgbò: Òkè Àtààfíà
Ìtumò: Léyìn Ìgbà ti àwon afobaje bá ti ri ojùtùú enì ti yóò joba, Okan won a balè, won a wá gun orí òkè kan lo lati lo gba atégùn sára, nìbe wón a mu emu, won a sì máa wí pé àlàáfíà ti dé bá ìlú. Orí òkè yìí ni o di àdúgbò ńlá lónì, ti won so di “Òkè àlààfíà”.
27. Àdúgbò: Òkè ìfé
Ìtumò: Orí òkè kan wà ti àwon àlejò ti wón ba sèsè wo inú ìlú ti máa ń lo búra wí pé àwon kò ni se búburú sí Oba ati àwon omo onílùú Orisìrìsi àwon èyà enìyàn ni won máa ń pàdé ni orí oke yìí ni asìko ìbúra náà, Ègbá, ìbàdàn Òyó. Hausa, Ìgbò, abbl. Orò ajé ni ó gbe won wá sí ìlú náà (Ìjèbú Igbó). Ní gbà tí ó se Oba se akiyesi wí pé gbogbo àwon àlejò wònyí ń se bí omo ìyá kan náà, a fi bi eni pe ile kan ni gbogbo won ti wá. Láì fa òrò gùn, àwon àlejò yìí ń pò sí, won ń bí sí i, won ń rè sí, ìlú sì kún to béè géè tì onílé kò mo àlejò mó. Ní ojo kan, Ob ape gbogbo àwon àlejò ìlú jo tèbí tàráawon, Ó sì so fún won wí pé òun ríi pé won ni ìfé ara won, lati òní lo, òun (Oba) yàn-ǹ-da orí òkè tì wón tì bura ni ojósí fún won, ki won ko àwon enìyàn won ki wón lo tèdó sí ibè.
Gbogbo àwon àlejò wònyí sì dupe lówó oba. Won sì se bi Oba ti wí. Lati Igba náà ni won ti so àdúgbò náà di orí òkè ìfé ti o di “Òkè Ìfé” loni yìí.
28. Àdúgbò: Atìkòrì
Ìtumò: Ní ayé atijo, ìko tìí wón fi ń hun eni ni ó pò ni àdúgbò yìí. Bàbá kan wà ti o je ògbóǹtagí onísègùn; ìko ni o máa ń fi ríran sí àwon ènìyàn. ohun kohun ti ènìyàn bá bá lo si òdò rè ìko yìí ni ó máa kó kalè ti yóò sì máa ba sòrò bí ènìyàn; sùgbón ohun nìkan ni o máa ń gbo èdè tì ìko náà ń so, òun yóò wa túmò fún eni tí ó wa se àyèwò. Ní ìdí èyí, won so “Baba’yìí ni “Ati ìko ri ohun ti o ń sele si ènìyàn” ti o di “Atìkorí nigba ti awon ènìyàn tèdó si àdúgbò náà. Lónìí Atìkòrì ni àwon ènìyàn ń pè é.
29. Àdúgbò: Odòdóoróyè
Ìtumò: Ní aye atijo, Okùnrin ken wà ni ìlú ó je alágbára atì alákíkanjú ènìyàn. Orúko rè ń jé “omódóríoyè” Ó se isé takun-takun fún ìlú Baba rè, ò sì jè omo Oba”. Ní ìgbà tì Oba tó wà lórí Oyè wàjà, Ìdílé rè ni Oba kàn òun sì ni o ye ki wón mú, nínú ìdílé náà. pàápàá tì o tún jé alágbára ènìyàn.
Àwon afobaje gba àbètétè lowo elòmíràn won sì kojú “Omódoríòyè” sóòrù alé. Kàkà ki ilè kú, ilè á sá ni Omódérìoyè fi òrò náà se ati bi a se mò wí pé àwon alágbára kò kò Ikú Omodorioye se Okunrin, ò sì pinnu wí pé bí won kò tilè fi òun joba won kò ni gbàgbé òun láyéláyé. Báyìí ni “omódóríoyè tí àwon ènìyàn ti se àgékúrú orúko rè sí “Dóróyè” télè, di odò ńla kan sí odì ìlú náà, ó sì fi ohùn sílè wí pè, Oba tí ó ba je ti kò bá mu nínú omi náà kì ni pe lori oyè tí wón fi je, atì wí pé eníkéni tí ó bá ń mu omi náà yóò di alágbára. Bíí àwon ènìyàn se bèrè sí ni tèdó si eti odò náà ni yìí, ti won sí so àdúgbò náà ti “Odòdóoróyè” iyan nip e “Odò Omódórí oyè”.
30. Àdúgbò: Station (Sitésòn)
Ìtumò: Léyìn Ìgbà ti awon Gèésì dé, ti Okò ayókélé ati irúfé okò mìran bèrè si won orile èdè wa, àwon Okò akérò tì o ba wo ìlú ìjèbú Igbó ni ibikan ti won ti gbódò ja awon èrò won sile, ti won yóò sì kó àwon èrò miran. Ibè ni won ń pè ni station, Ibikiri ti ènìyàn bá ń lo lati ìjèbú Igbó, Ibe nikan ni e ti lè ri oko wò.
Ìpínlẹ̀ Ògùn
Yorùbá
|
2121
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20%C3%80k%C3%B9ngb%C3%A1-%C3%80k%C3%B3k%C3%B3%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%92nd%C3%B3%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Àkùngbá-Àkókó, Ìpínlẹ̀ Òndó, Nàìjíríà
|
Awon itumo awon oruko awon adugbo ilu Akungba-Akoko, ni Ipinle Ondo, Naijiria.
ÀKÙNGBÁ-ÀKÓKÓ
ÀKÚNMI : ìsèlè tí o mu ìpayà wa sele ní àdúgbò yi ti o mu ki ìpàdé pàjáwìrì wáyé nílé Oba. Nígbà tí onísé yoo jísé fún oba ohun tí o kó so ni pé àkún mi eyi tí o túmò sip e Àkùn ni àdápè Àkùngbá sugbon nígbà tí ìsèlè yi mi gbogbo Àkìngbá ni won fi n so pe Akun mi ti won si waa so adugbo naa ní Akunmi lati ìgbà naa ni won ti n je olóyè ti a n pè ni Alákúnmù.
ÒKELÈ : Àwon jà-ǹ-dù-kú ènìyàn ni won fe àdúgbò yìí dó; Awon alo-kólóhun-kígbe, olè ati ìgára. Ibi ti won si tèdó si je ibi ti o ga sókè. Bi enikeni ba fee lo sí àdúgbò yi won a ni o lo òkè olè. Òkè olè ni won so di òkelè di òní-olónìí.
AKÙWÀ: Ìgbàgbó awon ènìyàn nip é awon to wa ni àdúgbò yi je òdàlè, atan-ni-je Àgàbàgebè ènìyàn ni won. Èdè Akungba ni Akuwa eyi ti o túmò sí pe ìwà nikan ni o kù won kù.
ÙBÈRÈ: Eni ti o kókó kó ilé ni ilú Àkùngbá Ùbèrè ni o ko o sí. Ibè ni àwon ènìyàn sì gbàgbó pe Àkùngbá ti se wá Ibè ni olóyè àkókó ti je. Idi niyi tí wón fi ń pè é ni Ubere-ibi ti nǹkan ti bèrè tàbí sè.
OKÙSÀ: Orúko eni tí o kókó kó ilé ni àdúgbò yí ni a fi n pèé. Òhun ni won n pè ni Okusa. Ìdílé re ni won ti n je oye olókùsà.
ÌBÀKÁ: Òbe ìrelé ti bàbá àgbà kan lo lati ségun àwon òtá ni àwon omo-omo rè ri ni òkè àjà ti won n pe ni ìká ni àkùngba. Lati igba yen ni won ti n pe àdúgbò náà ni ìbàká.
ÒDODÒ: Àgbàrá san gba èhìnkùlé àdúgbò yi kojá. Gbogbo Ilé ti o wa ní àdúgbò yi ni won si n pè ni òdodò eyí tí o túmò si ode (ile)-odo Òde-ode tasí Ododo.
ÒLÁLÈ: Oloye ti o koko je ni àdúgbò yi ni o létòó lati máa pín ilè fún àwon ènìyàn. Ilè ni Akungba n pè ni alè. Ìdí nìyí tí won fi n pea won to leto lati tai le tabi latí pín ìlè ni alale ti adugbo won sì n jé Olale. Ni adugbo bi ni won sit i n je oba titi ji oni-Oloni eyi wá wà ni ìbámu pèla òrò Yorùba tó so pé Oba ló nile.
AROKUNPANLE : Oke pupo wa ni adugbo yi to béè gee bi ènìyàn ko ba jeun kánú dáadáa yoo maa fidi wo kó tó wolé míràn ni. Itumo arokunpanle ni afìdímólè.
APOLE: Eni ti o koko te àdúgbò yi do maa n mo ògiri yi àwon ilé ibè po. Awon ilé tí a bá sì mo ògiri yip o ni a n pè ní apolé lati ìgbà náà ni wón ti ń pe àdúgbò yìí ní apolé.
ÀLÙJÙ: Ni àràárò ni baba arúgbò kan máa n fi ìlù ji awon ara adugbo yòókù. Nigba ti won bi baba yi léèrè èrèdí to fi n lu ilu o ni o n mu oun larada ni. Lati igba naa ni won ti n pe àdúgbò yìí ni àlùjù.
OKOGBO: Inú igbó ni bàbá àgbàlagbà ti o te àdúgbò yi do ń gbé kí àwon ènìyàn to de ba a nibe ìdí nìyí ti awon ènìyàn fi n pe àdúgbò náà ni okogbó.
ODÈÈGBÒ: Àwon to kókó te àdúgbò yí dó máa n da agbàdo sise sinu omi to n sàn to wà níbè. Àgbàdo yìí ni won n pè ni ègbo tì won sì ń pe odò yìí ní odo-egbo ti wón sì so àdúgbò yin i odèègbo.
ÒNÀKÈ: Ile pupa àti òpòlopò òkìtì-ògán wa ni adugbo yìí. Òpòlopo ona ni o sì já si ìlú yìí. Ona ti o wà ni ese òkè yi ni eni ti o te e dó ń gbé ìdí nìyí ti won fi n pe àdúgbò yí ní ònàkè.
Yorùbá
|
2122
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20%C3%88gb%C3%A1%20%C3%A0ti%20%C3%80w%C3%B3r%C3%AC%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%92g%C3%B9n%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Ègbá àti Àwórì, Ìpínlẹ̀ Ògùn, Nàìjíríà
|
Egba
Awori
Egba ati Awori
ÈGBÁ ÀTI ÀWÓRÌ
1. Ìta oseìn: ibi tí àwon ajagun tí màa ń bo soìnmolè tí wón bá fé lò jagun, ni ìgbákìgbá tí wón bá ti boo shin náà wòn maánsègun.
2. Pansekè: igi kan ni tí ó ní èso, tì éso náà bá ti gbe yóò máa dun sékéséké, ibi tí igi na ise ni aso
3. Onikólóbo: àdúgbò ti won tí lo kolobo láti gba owó okò ní ayé àtijó
4. Aké: àdúgbò orí rún ègbá, ààfin agbogbo ègbá.
5. Ìmó: agbolé, tí won tí amò tí ó dára jù légbà
6. Àjítàádùn: isé àádùn síse ni emit í ó kókó te àdúgbò náà dó ń se.
7. Arule olónì: ní ayé àtijó èni kan wà tí won máa ń sìn ní abúlé yìí
8. Ìta Èko: Àdúgbò tí wón tí ń ta èko, ní ìgbà náà ibè nìkan ni wón ti ń ta èko.
9. Ìjàyè: Ibi tí àwon ará ìbàdàn tèdó sí ní ìgbà tí won ja ogun àjàyè
10. Àgó òwu: Àdúgbò tí ajagun tà kan ní ìlú ìbàdàn tí ó jé akódé tèdó sí.
11. Sàpón: Ní ayé àtijó ìyá a kan wà tí ó jé wípé èwà ní ó máa ń tà èyì sì se ànfàń púpò fún àwon àpón tí kòì tí láya, ní ìgbà kígbà tí ó wun àwon àpón yìó ní wón máa ń lo ra èwà tí ó sì jé pé wón á rí ìyá eléwà yìí níbè ìdí éléyìí ni a se ń pè ìyá eléwà yìí ní sàpón lóore.
12. Adédòtun: Orúko bale tí ó kókó tèdó sí Àdúgbò yen ní wón fi ń pèé.
13. Ìdí Àrà: Igi ńlá kan wàn ní àdúgbò yìí ní ayé àti jó tí ó jé wípé ìgbà túgbà tí àwon àgbè bá ń ti oko bò wón máa ń simi sí abé igi náà nítorí pé ibojì àti atégùn wà ní abé igi náà.
14. Ìjógun: Àdúgbò tí àwon àwórì tí ńjagun ní ayé àti jo ìdí ògún ni wón pè ní ìdógun
15. Ìmòré: Ní ayé àtijo igi kan wà tí ó ń so èso kan tí à ń pè ni òré, igi yìí pò ní àdúgbò yìí tí ó fi jé pé nígbà tí wón tèdó sí bè ni wón soódi imòòré.
16. Ìrobè: Àdúgbò tí awon aborè tí máa ń fi ènìyàn bore, ìdí èyí ni wón fi ń pèé ní ìborè.
17. Ojà Àgbó: Agboolé yìí jé ibi tí àwon tí ó kòkòtèdó síbè tí ń sé isé òsìn eran, wón dó ojà sílè tí won ti ńta àgbò, ní torú ìdí èyí ni wón se so ibè ní òjà àgbò.
18. Ìlú Gùn: Àdúgbò yìí jé àdúgbò tí ó gùn jù ní gbogbo ègbá.
19. Ìjejà: Ní ìgbà kan Oba kan náà ní àdúgbò yìí tí o burú tí ó sì jé wí pé àsé tí ó bá pa ní abé gé. Ó so fún àwon ará ìlú rè ní ojó kan wí pé tí won bá náa ojà sùgbón wok o, Oba pàsè kí wón lo je ojà náà run.
20. Láfénwá: Orúko eni tí ó kókó àdúgbò yìí ni oláféniwá ìdí èyí ni wón fi so àdúgbò yìí ni orúko eni tí ó kókó tebè dó.
21. Mókóla: Ní ayé ojo un ní ìgbà tí àwon ajagunlà ti ń jagun, wón jagun wón kérú wón kérù, ibi tí wón dé simi tí wón kó àwon erù won sí ni wón sinmi sí ibè tí wón pè ní omokólá.
22. Asérò: Abúlé yìí ni àwon kan kókó tèdó sí tí ogun fí léewá, nígbà tí wón dé ibè, bí tí n sì bò ní ibi tí wón lo gégé bí àwon èrò se pò tó ní wón ti sì dé ibi tí wón tèdó sí, ibi tí wón sit i sí kúrò ní wón ń pè ní Asérò
23. Ìgbésa: Àdúgbò yìí jé ibi kan tí ó jé pé igbó ni ó pò níbè télè sùgbón ìgbà tí àwon ènìyàn tèdó síbè ní ó di ìlú èyí ni wón se ń pè ní igbésà.
24. Ìkujà: Jé abúlé kan tí akínkanjú kan ti kòyá fún àwon ará abúlé lówó àwon adigun jalè Akinkanjú yìí máa ń jà, ìdí èyí ni wón fi ń pè é ní ìkijà.
25. Kútò: Ikútòmíwá ni àpè sale orúko yìí ní ìgbà kan okùnrin kan wà ní abúlé kan tí ó jé ohun nìkàn ni ó ń gbé ibè, ní ojó tí eranko búburu kan wá bá ní ibi tí ó ń gbé ni eran kò náà paá je kí ó tó kú ni ó ké tí enìkan fi gbó ohùn rè tí ó si sàlà yé fún ìdí èyí ni wón fi so abúlé ní kútò.
26. Olósun: Ení tí ó ti bè dó jé abo òsun tí wón sì ń pèé ni eni tí ó òsun tí ó di Olósun báyìí.
27. Ológùn-ún: Ìse Òde ni eni tí ó kókó dé bè n se tí ó sì máa ń bo ògún nígbà tí ó bá ti oko ode dé tí owó si de tí wón sì ń pèé ní ilé eni tí ó ń bo ògún, tí won ń dàpè ni ilé Ológùn-ún báyìí.
28. Ìbèrè kòdó: Okùnrin tí won fi ń be àpèjúwe ibí yìí kò dó sí ilé yìí, eni tí ó jé àbúrò rè ni ó wá padà dó sí ilè yìí. Béèrè ni won máa ń pe ègbón ni tiwon gégé bí ó se wà ní àwon ìlú tàbí agbègbè kòòkàn lode òní, tí okùnrin náà sì máa ń so fún òpòlopò ènìyàn pe ibí yìí ló ye kí béérè òun dó sí, sùgbón tí kò dó síbè, òun yóò wá máa pe ibí yìí ni “ìbi tí béérè kò dó sí” tí won ń dà pè ní Ìbèrèkòdó báyìí.
29. Ìgbórè: Bàbá kan àti ìyàwó rè ni wón ń rìn kiri tí wón fid é ibi tí àdúgbò yìí wa báyìí, wón gbé erèé lówó wón sì gbo ó ni ibè wón sì fi din àkàrà je, Báyìí ni wón ń se àpèjúwe ibe ni “Ibi tí àwon ti gbo erèé” tí o di Ìgbórè báyìí
30. Ìbàsà: Ibí yìí jé ibì kan tí wón tí ń bo àwon àsà ilè Yorùbá ní ayé ìgbà náà, wón sì so ibè ní ilé “ibo àsà tí ó di Ibasa lónìí.
Yorùbá
|
2124
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A0d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%ACl%C3%BA%20%C3%8Cj%E1%BA%B9%CC%80b%C3%BA-%C3%92de
|
Àwọn àdúgbò ìlú Ìjẹ̀bú-Òde
|
IJEBU-ODE
1. Àdúgbò: Itaolówájodá
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni àwon ìjòyè Oba ìlú yìí tí a ń pè ni olówá tè dí, ti won si ń se ìjoba lórí àwon ènìyàn tó wà ládùgbó yìí
2. Àdúgbò: Olíwòro
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni ojúbo òrìsà alá wà tétètélè, Àwon àwòrò òrìsà yìí ni ó te àdúgbò yìí dó.
3. Àdúgbò: Ìdóbì
Ìtùmò: Igi obì púpò ni àwon tó te àdúgbò yìí bá nígbà ti wón fé te ìbè dó.
4. Àdúgbò: Ìtaòsù
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni ojúbo òrìsà òsù wa. ni tori pe ibí yìí ni wón ti ń bo òrìsà yìí ni wón se ń pe e ni ìta òsù.
5. Àdúgbò: Imèpè
Ìtùmò: Igi òpe púpò ni àwon tó te àdúgbò yìí ban i ibi yìí nígbà tí wón fé te ibè dó
6. Àdúgbò: Ayegun
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni òkan lára àwon akoni ode to máa ń ye ojó ogun ti awon olóde yòókù bá ti dá síwájú tè dó ìdí niyìí tí won fi ń pe àdúgbò yìí ni Ayegun.
7. Àdúgbò: Ìtalápò
Ìtùmò: Awon ounje orisirisi tí a dì sínú àpò bii àgbàdo, ìyo, ni àwon ara àgbègbè máà ń gbé wá si àdúgbò yìí wá lati tà kí ó tó di àdúgbò. Wón si máà ń na ojà ni àdúgbò yìí títí di òní yìí .
8. Àdúgbò: Ìsasà
Ìtùmò: Isé ìkokò mímo ni isé àwon to té àdúgbò yìí dó. Díè lára àwon omo omo won si ń se ìsé yìí
9. Àdúgbò: Ìta Òsùgbó
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni àwon Olósùgbó ti máà ń se ìpàdé. Níbè ni ilé ìpàdé wón wa, kí ó tó di pé won te ibè dó.
10. Àdúgbò: Ìsesí
Ìtùmò: Ibí yìí ni ójúbo osi esi wà télètélè kí o to di pé won te ibè do tí o si dí àdúgbò ojúbo osi yìí si wa níbè títí dònìí.
11. Àdúgbò: Ìta Opó
Ìtùmò: Àwon Opó ni won máà ń na ojà yìí ni alaalé. Òríta ti wón ń náà yìí ni o di adúgbò, ti wón si ń pe ni ìtà opó. Wón si máà ń ná ojà alé ni àdúgbò yìí títí dònìí
12. Àdúgbò: Molípáà
Ìtùmò: Okunrin kan tó mú opà dání ló te apá ibí yìí dó. Ìtàn so fún wa pé àpá ase Oba ìlú ibòmíìràn ló mu dàni nígbà tí o ń bo, àwon kan tilè so pé Àremo oba ìlú náà ni. Nígbà tí o, fé te àdúgbò náà do ó mú òpá yìí dá ni, Ìdí niyìí tó fi je pé won ń je oba ni àdúgbò náà títí di òní yìí
13. Àdúgbò: Ìtóòrò
Ìtùmò: Ìtàn so fún wa pé omi nigbogbo àdúgbò yìí teletélè kí ó to dí pe wón te ibè do. Okunrin akoni ti a ń pè ni òró ni o pé ofò tí ó sì le omi náà lo. Ìdí nìyìí ti a fi ń pé àdúgbò náà ni Ìtóòró.
14. Àdúgbò: Olóde
Ìtùmò: Ibí yìí ni òkan lára àwon akoni tó te ìlú yii dó kokó dúró si kó tó dip é ó wo àárin ìlú lo. Nígbà ti ijà dé láàrin òun àti àwon tí wón fo wo ìlú yìí, o bínú pàdà si ibi yìí o si wolè. Ìdí niyìí tí wón fi ń pe àdúgbò naa ni Olóde. Oórì okùnrin yìí si wà níbè títí dòníì.
15. Àdúgbò: Odò Èsà
Ìtùmò: Eégún kan ti won ń pè ni obrinrin ojòwú ní o te ibí yìí dó. Èégún Odoodún ni eégún máà ń jáde ni àdúgbò yìí títí donii. Ìdí igi ìrókò ni won fi se ojúbo eégún yìí Igi ìrókò yii wà níbè títí dónì yìí.
16. Àdúgbò: Ìdépo
Ìtùmò: Isé epo ni àwon to te àdúgbò yìí yàn láàyò léyìn tí wón ti dó síbè. Bí o tilè jé pé won kò se ise epó níbè mó, won si ń ná ojà epo níbè titi dò níí.
17. Àdúgbò: Fìdípòtè
Ìtùmò: Lára àwon ìjòyè oba Gbélébùwà àkókó tí won kò fara mo on pé kí wón pa Oba náà ni won wa te àdúgbò yìí dó léyìn ti wón kúrò ni ààfún.
18. Àdúgbò: Apèbi
Ìtùmò: Oríta yìí ni àwon ìjoyè Oba Gbétebùwá àkókó péjo sí láti bi ara won ohun ti o ye kí àwon se fún oba náà.
19. Àdúgbò: Ìdéwòn
Ìtùmò: Ìtàn so gún wa pé nígbà tí wín fe te ibí yìí dó, wón bá òrìsà kan níbè tó dé adé sórí tó sì fi èwòn onírin se ileke owó àti tí esè. Ìdí ni yìí ti à fi máà ń yan Oba láti ìdílé enití ó te àdúgbò náà dó. Ìdílè yìí náà tílè ni ààfún tí a ń pè ni ààfin Òba ìdéwon.
20. Àdúgbò: Ìta Àfín
Ìtùmò: Ìtàn so fún wa pé bí ó tilè jé pé èrúktí o té àdúgbò yìí do kii se àfín, sùgbón gbogbo àwon omo tí won bi láti ìdílè enití o te àdúgbò náà do je àfín. Nígbà ti won lo bi ifá wo, Ifá ni ki won máà bo Obàtálá ni ìdílé náà, láti ìgbà náà lo ni won ti ń bo Obàtálá ni ìdílè yìí. Ti o bad i àsìkò odún òrìsà yìí, àríyá ni fún gbogbo àwon omo àdúgbò yìí àti fún ìlú pàápàá.
(see Yoruba Place Names)
Oju-iwe miiran
C.O. Onanuga
Ijebu-Ode
Ilu Ijebu-Ode
C.O. Ọnanuga (1981), ‘Ìlú Ìjẹ̀bú-Òde’, láti inú ‘Ọdún Òrìṣà Agẹmọ ní Agbègbè Ìjẹ̀bú-Òde.’, Àpilẹ̀kọ fún Oyè Bíeè, DALL. OAU, Ifẹ̀, Nigeria, ojú-ìwé 3-6
ITAN IJEBU-ODE
Oríṣìíríṣìí ni ìtàn tí à ń gbọ́ nípa ìṣẹ̀dá ìjẹ̀bú Òdẹ. Ṣùgbọ́n èyí tí ó wọ́ pọ̀ jù nínú àwọn ìtàn náà ni mo mẹ́nu bà yìí;
Aládùígbò ni Odùduwà àti Alárẹ̀ jẹ́ ni apá ilẹ̀ Lárúbáwá. Odùduwà ni a gbọ́ pé ó kọ́kọ́ ṣí kúrò ní agbègbè náà wá sí Ilẹ́-Ifẹ̀. Lẹ́hìn rẹ̀ ni Alárẹ̀ kúrò ní ilẹ̀ Wàdáì; tí ó gba aṣálẹ̀ Núbíà dẹ́ Ilé-Ifẹ̀, tí ó sì ṣe “ẹ-ǹlẹ́-ń bẹ̀un o” fún Odùdùwà. Alárẹ̀ fi ọmọbìnrin rẹ̀ kan Gbórowó, fún Odùduwà láti fi ṣe aya. Lẹ́hìn èyí, ó gba ọ̀nà Ìṣẹri dé Ìbẹsẹ̀, títí ó fi dúró ní Ìjẹ̀bú-Òde. Ajẹ̀bú àti Olóde jẹ́ lára àwọn àtẹ̀lé Alárẹ̀. Fún iṣẹ́ ribiribi wọn fún ìlú ni a ṣe sọ Ibùdó náà lórúkọ wọn - Ajẹ̀bú-Olóde. Àpèjá orúkọ yìí ni ó di Ìjẹ̀bú-Òde lónìí yìí.
Lẹ́hìn Alárẹ̀ ni Lúwà (OLÙ-ÌWÀ) náà dé láti aṣálẹ̀ Núbíà. Òun náà gba ọ̀nà Ilé-Ifẹ̀, ó sì yà kí Odùduwà. Lúwà àti Àlárẹ̀ bí ọmọkùnrin kọ̀ọ̀kan. Osi ni ọmọ Lúwà; Eginrin sì ni ọmọ Alárẹ̀. Ní àsìkò yìí. Ọṣìn tàbí Ọlọ́jà ni à ń pe Olórí Ìjẹ̀bú-Òde.
Èdè àìyédè bẹ́ sílẹ̀ láàárín Alárẹ̀ àti Lúwà lórí, i ẹni tí yóò jẹ ọlọ́jà. Nígbà tí wọ́n tọ Ìfá lọ lórí ọ̀rọ̀ yìí, ó fí yé wọn pé ẹni tí yóò jẹ olórí kòì tíì dè!.
Kò pẹ́ kò jìnnà, lẹ́hìn ikú Alárẹ̀ àti Lúwà, ni àjèjì kan tí o múrá pàpà-rẹrẹ wọ̀lú. Ọ̀nà Oǹdó ni àjèji yíí gbà wọ ìlú. Kò pẹ́, ìròhìn ti tàn ká pé àjìji kán fẹ́ gbọ́gun wọ̀lú. Èyí ni ó mú Apèbí (Olóyè pàtàkì kan ní ibùdó yìí) lọ báa bóyá ijà ni ó bá wá ní tòótọ́. Àjèjì yìí kò fèsì lọ báa bóyá ijà ni ó bá wá ní tòótọ́. Àjèjì yìí kò fèsì ju pé “Ìjà dà?. láti fi hàn pé òun kò bá ogun wá. Àjèjì náà fi yé wọ́n pé Ògbòrògánńdá-Ajogun ni orúkọ òun. Ó jẹ́ ọmọ Gbórówó tí í ṣe ọmọbìnrin Alárẹ̀ tí ó fún Odùduwà fẹ́ ní Ilé-Ifẹ̀, Ipasẹ̀ àwọn ẹbí ìyáa rẹ̀ ni Ògbòrògánńdà tọ̀ wá, lẹ́hìn ikú bàbá rẹ̀. Títí di òní, àdúgbò tí Apèbí tí pàdé Ògbòrògánńdà ni à ń pè ní ÌJÀDÀ.
Àpàbí lọ fi tó olóyè àgbà Jaginrìn tí ó rán an níṣẹ́ pé ọwọ́ ẹ̀rọ̀ ni àjèjì náà mú wá. Nígbà tí Jaginrìn bi Apèbí ibi tí àjèjì náà wà, Apèbí dáhùn pé “Ọba-ńníta” (Ọba wà ní ìta) nítorí ipò Ọ́ba ni ó rí i pé ó yẹ ẹni pàtàkì bí i tí Ògbòrògbánnńdà-Ajogun. Láti ìgbà yìí ni a tí mọ Ògbòrògánńdà ní Ọbańníta, tí àjápè rẹ̀ di Ọbańta di òní. Agbègbè tí Ọníṣeémù ti lẹ́ ọ̀sà lọ tí a fún Ògbòrògánńdà láti máa gbé ni ó júwe pé” ó tóó ró”- (Ibí yìí) tó láti dúró sí) ni à ń pè ní Ìtóòró di òní. Àdúgbò yìí ni a ṣe ọ̀wọ́n kan sí ní ìrántí Ọbańta, nítorí a kò mọ bí ó ṣe kú. Inú igbó kan ni tòsí Orù-Àwà ni a gbọ́ pé ó rá sí.
Ògbórògbánńdá Ajogun (Ọbańta) gbé Winniadé, ọmọ Osi níyàwó. Ósi yìí, bí a ti mọ̀ ṣáájú jẹ́ ọmọ Lúwà. Ọbáńta sì jẹ́ ọmọ-ọmọ Alárẹ̀. Wọ́n bí ọmọkùnrin kan tí ó ń jẹ Mọnigbùwà. Síbẹ̀ aáwọ́ tí ó wà láàárín Lúwà àti Alárẹ̀ nípa óyè jíjẹ kò í tán láàárín àwọ́n ẹbí méjèèjì.
Láti fi òpin sí aáwọ̀ yìí, àwọn ará ìlú ní kí Monigbùwà, ọmọ Ọbańta, jáde rẹ̀ ti ṣe ní ọjọ́ kìíní. ‘Mọnigbùwà gbà láti ṣe bẹ́ẹ̀. Ó lọ sí ìletò kan tí a mọ̀ sí Òdo, láti ibẹ̀ ní ó sì ti padà wọ ìlú pẹ̀lú ìfọn àti orin. Ọjọ́ yìí ni a gbé adé fún Mọnígbùwà. Oùn ni ó jẹ́ ẹni àkókó ti ó jẹ oyè Awùjalẹ̀ - ‘A-mu-ìjà-ilẹ̀’-èyí ni ẹni tí ó parí ìjá tí ó bá nílẹ̀. Àpápè oyè yìí ni ó di Awùjalẹ̀ dòní yìí. Títí di òní yìí ni ẹnikẹ́ni tí a bá yàn gẹ́gẹ́ bí ọba tuntun gbọ́dọ̀ jáde ní ìlú lọ sí Òdo, kí ó sì wọ ìlú padà gẹ́gẹ́ bí i Mọnigbùwà àti Ọbańta kí ó tó ó gbadé.
Lára àwọn olóyè pàtàkì-pàtàkì ní Ìjẹ̀bú-Òde ni Olísà Ẹgbọ̀, Àgbọ̀n, Kakaǹfò, Jaginrìn àti Lápòẹkùn, tí wọ́n jẹ́ óyè ìdílé. Àwọn oyè bí i Ọ̀gbẹ́ni Ọjà kìí ṣe oyè ìdílé.
Àwùjalẹ̀ kọkànléláàádọ́ta ni a gbọ́ pé ó wà lórí oyè báyìí.
Àwọn Ìjẹ̀bú fẹ́ràn láti máa jẹ kókò àti ọ̀jọ̀jọ̀. Wọ́n tún fẹ́ràn lati máa fi ògìrì sí obẹ̀ àti oúnjẹ wọn mìíràn bíi ikọ́kọrẹ́ láti fún un ní adùn àjẹpọ́nmulá.
Ẹ̀SIN
Ẹlẹ́sìn ìbílẹ̀ ni àwọn ènìyàn Ijẹ̀bú Òde ní ìgbà láíláí. Wọ́n máa ń bọ oríṣìíriṣìí òrìṣà tí a ń bọ ní gbogbo ilẹ̀ Yorùbá bí i Ògún, Ifá, Èsù àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Àwọn òrìṣà ìbílẹ̀ bíi Agẹmọ, Òrò, àti Obìnrin-Òjòwú wà pẹ̀lú.
Lọ́de oní àwọn ẹ̀sìn ìbílẹ̀ wọ̀nyí kò ranlẹ̀ bíi ti àtijọ́, síbẹ̀ a ṣì ń bọ wọ́n lójú méjèèjì. Ẹ̀sìn Mùsùlùnì ni ọ̀pọ̀ àwọn ará Ìjẹ̀bú-Òde ń ṣe báyìí. Mọṣáláṣí kan wà ní àdúgbò Òyìngbò tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú mọ́ṣáláṣí tí ó tóbi jù ni apá ìwọ́ oòrùn Afríka.
Àwọn ẹlẹ́sìn àtẹ̀lé Krístì Lóríṣìíríṣìí kò gbẹ́hìn. Àwọn náà pọ̀ ní iba tiwọn. Àwọn ìjọ Àgùdà tilẹ̀ fi Ìjẹ̀bú Òde ṣe ibùjúkóó fún dáyósíìsì ti ẹkùn Ìjẹ̀bú.
ADUGBO
1. Àdúgbò: Itaolówájodá
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni àwon ìjòyè Oba ìlú yìí tí a ń pè ni olówá tè dí, ti won si ń se ìjoba lórí àwon ènìyàn tó wà ládùgbó yìí
2. Àdúgbò: Olíwòro
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni ojúbo òrìsà alá wà tétètélè, Àwon àwòrò òrìsà yìí ni ó te àdúgbò yìí dó.
3. Àdúgbò: Ìdóbì
Ìtùmò: Igi obì púpò ni àwon tó te àdúgbò yìí bá nígbà ti wón fé te ìbè dó.
4. Àdúgbò: Ìtaòsù
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni ojúbo òrìsà òsù wa. ni tori pe ibí yìí ni wón ti ń bo òrìsà yìí ni wón se ń pe e ni ìta òsù.
5. Àdúgbò: Imèpè
Ìtùmò: Igi òpe púpò ni àwon tó te àdúgbò yìí ban i ibi yìí nígbà tí wón fé te ibè dó
6. Àdúgbò: Ayegun
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni òkan lára àwon akoni ode to máa ń ye ojó ogun ti awon olóde yòókù bá ti dá síwájú tè dó ìdí niyìí tí won fi ń pe àdúgbò yìí ni Ayegun.
7. Àdúgbò: Ìtalápò
Ìtùmò: Awon ounje orisirisi tí a dì sínú àpò bii àgbàdo, ìyo, ni àwon ara àgbègbè máà ń gbé wá si àdúgbò yìí wá lati tà kí ó tó di àdúgbò. Wón si máà ń na ojà ni àdúgbò yìí títí di òní yìí .
8. Àdúgbò: Ìsasà
Ìtùmò: Isé ìkokò mímo ni isé àwon to té àdúgbò yìí dó. Díè lára àwon omo omo won si ń se ìsé yìí
9. Àdúgbò: Ìta Òsùgbó
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni àwon Olósùgbó ti máà ń se ìpàdé. Níbè ni ilé ìpàdé wón wa, kí ó tó di pé won te ibè dó.
10. Àdúgbò: Ìsesí
Ìtùmò: Ibí yìí ni ójúbo osi esi wà télètélè kí o to di pé won te ibè do tí o si dí àdúgbò ojúbo osi yìí si wa níbè títí dònìí.
11. Àdúgbò: Ìta Opó
Ìtùmò: Àwon Opó ni won máà ń na ojà yìí ni alaalé. Òríta ti wón ń náà yìí ni o di adúgbò, ti wón si ń pe ni ìtà opó. Wón si máà ń ná ojà alé ni àdúgbò yìí títí dònìí
12. Àdúgbò: Molípáà
Ìtùmò: Okunrin kan tó mú opà dání ló te apá ibí yìí dó. Ìtàn so fún wa pé àpá ase Oba ìlú ibòmíìràn ló mu dàni nígbà tí o ń bo, àwon kan tilè so pé Àremo oba ìlú náà ni. Nígbà tí o, fé te àdúgbò náà do ó mú òpá yìí dá ni, Ìdí niyìí tó fi je pé won ń je oba ni àdúgbò náà títí di òní yìí
13. Àdúgbò: Ìtóòrò
Ìtùmò: Ìtàn so fún wa pé omi nigbogbo àdúgbò yìí teletélè kí ó to dí pe wón te ibè do. Okunrin akoni ti a ń pè ni òró ni o pé ofò tí ó sì le omi náà lo. Ìdí nìyìí ti a fi ń pé àdúgbò náà ni Ìtóòró.
14. Àdúgbò: Olóde
Ìtùmò: Ibí yìí ni òkan lára àwon akoni tó te ìlú yii dó kokó dúró si kó tó dip é ó wo àárin ìlú lo. Nígbà ti ijà dé láàrin òun àti àwon tí wón fo wo ìlú yìí, o bínú pàdà si ibi yìí o si wolè. Ìdí niyìí tí wón fi ń pe àdúgbò naa ni Olóde. Oórì okùnrin yìí si wà níbè títí dòníì.
15. Àdúgbò: Odò Èsà
Ìtùmò: Eégún kan ti won ń pè ni obrinrin ojòwú ní o te ibí yìí dó. Èégún Odoodún ni eégún máà ń jáde ni àdúgbò yìí títí donii. Ìdí igi ìrókò ni won fi se ojúbo eégún yìí Igi ìrókò yii wà níbè títí dónì yìí.
16. Àdúgbò: Ìdépo
Ìtùmò: Isé epo ni àwon to te àdúgbò yìí yàn láàyò léyìn tí wón ti dó síbè. Bí o tilè jé pé won kò se ise epó níbè mó, won si ń ná ojà epo níbè titi dò níí.
17. Àdúgbò: Fìdípòtè
Ìtùmò: Lára àwon ìjòyè oba Gbélébùwà àkókó tí won kò fara mo on pé kí wón pa Oba náà ni won wa te àdúgbò yìí dó léyìn ti wón kúrò ni ààfún.
18. Àdúgbò: Apèbi
Ìtùmò: Oríta yìí ni àwon ìjoyè Oba Gbétebùwá àkókó péjo sí láti bi ara won ohun ti o ye kí àwon se fún oba náà.
19. Àdúgbò: Ìdéwòn
Ìtùmò: Ìtàn so gún wa pé nígbà tí wín fe te ibí yìí dó, wón bá òrìsà kan níbè tó dé adé sórí tó sì fi èwòn onírin se ileke owó àti tí esè. Ìdí ni yìí ti à fi máà ń yan Oba láti ìdílé enití ó te àdúgbò náà dó. Ìdílè yìí náà tílè ni ààfún tí a ń pè ni ààfin Òba ìdéwon.
20. Àdúgbò: Ìta Àfín
Ìtùmò: Ìtàn so fún wa pé bí ó tilè jé pé èrúktí o té àdúgbò yìí do kii se àfín, sùgbón gbogbo àwon omo tí won bi láti ìdílè enití o te àdúgbò náà do je àfín. Nígbà ti won lo bi ifá wo, Ifá ni ki won máà bo Obàtálá ni ìdílé náà, láti ìgbà náà lo ni won ti ń bo Obàtálá ni ìdílè yìí. Ti o bad i àsìkò odún òrìsà yìí, àríyá ni fún gbogbo àwon omo àdúgbò yìí àti fún ìlú pàápàá.
Yoruba
Ìjẹ̀bú-Òde
|
2127
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A0d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%ACl%C3%BA%20%C3%8Cb%C3%A0d%C3%A0n
|
Àwọn àdúgbò ìlú Ìbàdàn
|
Àwọn àdúgbò ìlú Ìbàdàn àti ìtumọ̀ wọn
51. Àdúgbo: Mòpó
Ìtumò: Ilé ńlá kan tí ìjoba kó sí ìbàdàn ló ń je mòpó. Mapo Hill gangan ni orúko ibi yìí sùgbón ìgbà tó yá àwon ènìyàn bèrè sí ní pè nì òkè mòpó
52. Àdúgbo: Alésìnlóyé
Ìtumò: orúko ojà kan ní ìbàdàn ni. Sùgbón orúko èèyàn kan ló ń jé béè.
53. Àdúgbo: Olówó ti n fi owó sànú-un
Ìtumò: Ìbùdókoo kan ni èyí ní ìbàdàn; orúko èèyàn kan ni wón fi so. orúko eni náà ni Alhaji Múfútàù Oláníhùn. Ìbùdókò yìí wà ní ònà Gate.
54. Àdúgbo: Ìbàdàn
Ìtumò: Èbá-Òdàn ni wón kókó ń jé télè nítorí pé ní èbá-òdàn ni àwon ògúnmólá tó té Ìbàdàn dó kókó de si kí wón tó ó bó sí àárín ìlú nígbà tí ojú ń là ni wón yí orúko náà padà sí Ìbàdàn.
55. Àdúgbo: Orogún
Ìtumò: Ìyàwó méjì ni won jo wà lóòdò Oko gbogbo ìgbà ni ìjà ma ń wáyé láàrin àwon méjéèjì èyìn ìyàwó si ni oko ma ń gbèè sí Ìyàálé ka èyí sí àrínfín ló fi bínú dodo èyí ni wón fi ń pe odò yìí ní Orógún orúko yìí náà ni wón fi ń pe àdúgbò yen.
56. Àdúgbo: Ajíbode
Ìtumò: Orúko ode kan ni wón fi ń pe ibí yìí kò sí ìgbà tí ènìyàn lè kojá níbè ti kò ní í bá odè náà níbè ìdí nìyí tí wón fi ń pe òdúgbò náà ni Ajíbóde.
57. Àdúgbo: Adéòyó
Ìtumò: Adé ti àwon omo Osòrun gbé wá láti òyó ni wón kó sí ìlé kan ní àdúgbó yìí ni wón bá so ibè ní Adéòyó.
58. Àdúgbo: Ilé atééré
Ìtumò: Ìrísí bàbà kan tí ń jé Yusuff ni wón fi so agboolé yìí ilé bàbá yìí ni ó wà ní àkókó kàn ní àdúgbò náà. Bí ó sé tééré ló mú won so àdúgbò náà béè
59. Àdúgbo: alágbàáà
Ìtumò: ìdílé elégún ni ìdílé yìí. Eégún ilé won tí ń jé alágbàáà ni wón fi so àdúgbò náà
60. Àdúgbo: Dàádàá
Ìtumò: enìkan tí ń jé Dáúdá ni wón so orúko rè di Dàádàá tí wón fi ń pe àdúgbò yìí.
61. Àdúgbo: Agbadagbudù
Ìtumò: Odò àgbàrá tó ma ń dégún sí àdúgbò yìí tí ó ma ń dún gbodagbùdù ni wón fi so àdúgbò yìí ní agbedàgbùdù.
62. Àdúgbo: Agboolé Bánjo
Ìtumò: Ode ni Okùnrin yìí ni àsìkò ogun ti àwon èèyàn bá ń sá sógùn ún sósì ó wá pe àwon ènìyàn pé tí àwon dijo dúró síbí ìdí nìyí tí wón fi ń pè é ní àgbolé Bánjo ibi tí àwon ènìyàn jo sí.
63. Àdúgbo: Òkè-Àrèmo
Ìtumò: Àrèmo Obo kan ló yòó ti orúko rè ń jé Lándànì ló wá te ibí yìí dó nítorí ti ibè jé orí-òkè ni wón fi só di òkè-Àrèmo.
64. Àdúgbo: Basòrun
Ìtumò: Ìdílé Osòrun òyó ló wá te àdúgbò yìí dó ni wón fi so orúko oyè ti ìdílé won ń je lóyòó so àdúgbò náà.
65. Àdúgbo: Olómo
Ìtumò: Nínú àwon tí wón ma ń mo ilé-pàálábàrá láyé ìgbà yen bàbá kan wà ládùgbó yìí tó jé ìlú mò-ón-ká nínú ìsé òmòlé ló jé kí wón so àdúgbò náà ní ilé-olómo.
66. Àdúgbo: Ìdí-Osè
Ìtumò: Igi ló ń jo osè yìí àwon ènìyàn ma ń dúró sídìí rè láti won okò nígbà tí ó wá dip é àwon ènìyàn ń kí ilé sí agbègbè yìí ni wón wá á fi igi yìí so àdúgbò náà.
67. Àdúgbo: Adábaálé
Ìtumò: Egúngún ló ń jé Adábaálé láti ìlú òyó ni wón ti gbé eégún yen wá síbè, orúko eégún yìí ni wón fi ń pe àdúgbò yìí
68. Àdúgbo: Iyemetu
Ìtumò: Ìyá kan wà lágbègbè yìí tó ń ta etu, ti àwon ènìyàn bá ń lo sódò ìyá yìí won á so pé àwon ń lo sílè yèyé metu, èyí ni wón súnki di Ìyemetu.
69. Àdúgbo: Odò onà-Eléwé
Ìtumò: Odò kan ló ń jé onà àwon ìyá kan ma ń ta ewé lápákan ibi tí odò wáà ti sàn kojá idí nìyí ti wón fi ń lo ewé láti yán an kí ènìyàn lè mo ibi tí à ń tóka sí lápá odò náà.
70. Àdúgbo: Olóya
Ìtumò: Wón ń bo òrìsà Oya ládùgbó náà ni orúko òrìsà yìí ni wón fi so àdúgbò yìí.
71. Àdúgbo: Bodè-Òjà
Ìtumò: enu òpin ìlú ni bode wón tún wá á dé ojà síbè ni wón fi ń pè é ní bode-ojà.
72. Àdúgbo: Mòlété
Ìtumò: Okùnrin kan tó jé àáfà mùsùlùmí ló ma ń kínrun níbi yìí yóò wàá lé téńté èyin ló jé kí wón máa wi pé ìmòle lé téńté èyí ni wón se àsúnkì rè sí mòlété.
73. Àdúgbo: Ògúntnlà
Ìtumò: Òde ni bàbá yìí ìlú Abéòkúta ló ti sode wá sí Ìbàdàn ibi tí ó wá tèdó sí tó ń gbé ni wón ń pé lábè ògúntulà.
74. Àdúgbo: Òjé
Ìtumò: ìdílé yìí jé ti àwon alágbède Òjé.
75. Àdúgbo: Òke-Sápátì
Ìtumò: Òkè yìí ga ò wé rí gánrangánran bi òkè yúse rí ni wón fi ń pe àdúgbò yìí.
76. Àdúgbo: Ògbèré
Ìtumò: Odò kan ló sàn kojá ládùgbó yìí ti orúko rè ń jé àgbèré èyí ni wón so di orúko fun àdúgbò náà.
77. Àdúgbo: Kòsódò
Ìtumò: ní àdúgbò yìí kò sí omi kankan ní be tó jé pé tí wón bá gbé kànga kò lè kan omi èyí ló mú won so àdúgbò yìí ní kosódò.
78. Àdúgbo: Ayékalè
Ìtumò: gbogbo àwon tí wón kókó wá láti ilú ìbòmíran sí Ìbàdàn agbègbè yìí ni wón kókó dúró sí kí wón tó ó fónká ló sí ìgboro orísìírìsìí àwon èyà ní ilè-Yorùbá la lè bá pàde nib í ìdí nìyí tó fi ń jé Ayékalè.
79. Àdúgbo: Ìdi-Obì
Ìtumò: Igi Obì kan ràpàtà ló wà ládùgbóò yìí òhun ni wón ń to láti fi pè
é.
80. Àdúgbo: Omólàde
Ìtumò: Orúko ìnagije tí wón fún jagunjagun kán tí àwón ènìyàn rè rò pé ó ti kú sójú ogún nítorí won kò gbúròó rè fún ìgbà pípé. Ojó tó dé ó ua àwon ènìyàn lénu ni wón ba so pé omólàde tó di orúko àdúgbò yìí
81. Àdúgbo: Odińjó
Ìtumò: Ní ayé àtijó, a maa n ní odi ìlú, bákan náà ni a máa n ní bode ìlú. Nígbà tó di ojó kun, àwon omodé tó ń dègbé bá seesi finá sí oko. Báyì ni odi ìlú se bèrè sii jóná. Enìkan sáré wádè sáàrín ìlú láti so fún wón pé odí ìlú ti ń jóná. Báyi ni gbogbo ènìyàn se ń pari wop e Odíńjo odíńjó tí `dúgbò náà sì dí odíńjó loni
82. Àdúgbo: Pópó Yemoja
Ìtumò: Ojúbo òrìsà yemoja wà ni àdúgbò náà, ti kò sì sí onà míràn láti gbà dé ibè yàtò sí ojú ònà kan soso. Nítorí ìdí èyí ni won se ń pe ojú ònà yìí ní òpópó yemoja
83. Àdúgbo: Bodè
Ìtumò: Ibi tí ojà Bodè wà lónì yìí ní enu odì ìlú nígbà náà. Ibè ni àwon omibodè maa ń dúró sí láti máa só ìlú náà.
84. Àdúgbo: Òrányàn
Ìtumò: Ènìyàn ni ó n jè òrániyàn yìí, tí ó di odò pèlú ìbínú ńlà. Ojúbo odò náà ni wón fi so àdúgbò ibè ní orúko tó ń jé láti máa fi se ìránti rè.
85. Àdúgbo: Ògùnpa
Ìtumò: Akínkanju Ológun kan ni ó di odò láyé àtijó. Ìdí nìyí tí wón fi ń pe odò náà ní orúko re Ògùnpa, ti oruko náà sì di orúko àdúgbò náà.
86. Àdúgbo: Èsù Awele
Ìtumò: Ojúbo èsù ńlá kan wa ni ibi tí wón ń pè ni èsù àwèlé lorni. Ìdí sì nìyí tí wón fi ń pé àdúgbò náà ni orúko yìí.
87. Àdúgbo: Òrè-Àré
Ìtumò: Orí òkè ti ààre Látóòsà kole sí ni wón ń pè ni òkè àrelónì
88. Àdúgbo: Ile-tuntun
Ìtumò: Ibi tí a ń pè ní ilé-tuntun lónì jé igbó ń lá télètélè ti kò sì sí àwon ilé oní bíríkì kankan níbè. Àdúgbò yìí ni wón kókó kó ilé oní bíríki sí ní ìlú Ibadàn. Ìdí nìyí tí a fi ń pé é ní Ilé-tuntun.
89. Àdúgbo: Ìta ègé
Ìtumò: Ilé eléégún tí ó ń jé afìdi èlégèé ni ó wà ní àdúgbò náà, tí ó sì ní orúko ńlá ní ìlú Ìbàdàn. Àti pé ibè ni wón ti máa ń se àseye fún eni tó bá kú tí kìí se elésìn mùsùlùmí tàbí ìgbàgbó.
90. Àdúgbo: Ìta-Baale
Ìtumò: Àgbègbè tí bale kan tó n jé Olúgbòde ni ìlú Ìbàdàn láyé àtìjó kólé sí ni a ń pè ni Ìta-baálè lónì yìí.
91. Àdúgbo: Kudeti
Ìtumò: Akinkanjú ológun kan un ó di Odò láye àfìjó nígbà tí àwon òdá rè fé mu. Ó wòó pé kàkà kí ilè kú ilè á sá. Ìdí nìyí tí wón fi so Odò náà ni kúde tì láti máa fi se ìrántí akoni náà, tí gbogbo agbègbè náà sì di kúdetì bákan náà.
92. Àdúgbo: Ìsale-Ìjebu
Ìtumò: Ìbi yìí gan an ni ògangan agbègbè tí àwon Ìjèbú tèdó si nígbà ti wón de Ìbàdàn.
93. Àdúgbo: Inalende
Ìtumò: Agbègbè kan tí àwon ènìyàn tí ogun lé kùró ní ìbùgbé won tèdó sí, tí wón sì fin í ìsinmi ni a ń pè ni Ináléndé lónì yìí.
94. Àdúgbo: Òde-Ajé-Olóòlù
Ìtumò: Egúngún ni lá olókìkí kan wà ilú Ìbàdàn tí kìí pojú kan Obìnrin. Agbègbè tí ilé eni tí maa ń gbé eégún náa wà ni a ń pè ní Òde-ajé Olóòlù sì ni orúko egúngún náà ní Òde-ajé-Olóòtù.
95. Àdúgbo: Beyerunka
Ìtumò: Okùnrin kan wà láyè àtíjó tó ní n àsìn bíi adìye ati eyele, okùnrin yìí sì fún je eni tó burú púpò. Bákan náà, okùnrin yìí féràn àgbàdo púpò. Gbogbo ìgbà tí ó bá fi ń fun àwon ń nkan òsìn rè lóńje, ni oùn náà máà ń je àgbàdo ti rè. Nítorí ìwà yìí, àwon ènìyàn máa ń júwe ìlé rè gégé bíi bàbá-a-bá-eye-rún-oka bàbà. Báyìí ni wón se só ó di Béyerúnkà.
96. Àdúgbo: Elekùró
Ìtumò: Agbègbè yìí jé ibi ti òwò èkùr’’o pípa wópò sí. Ìdí nìyí tí won fi so àdúgbò náà ní elékùró.
97. Àdúgbo: Ilé Abòkè
Ìtumò: Agbègbè yìí ni bàbá tí ó máa ń bo òrìsà òkè-Ìbàdàn ń gbé. Ìdí nìyí tí won fi ń pe àdúgbò náà ni ìlé abòkè.
98. Àdúgbo: Dùgbè
Ìtumò: Agbegbe tí àwon ènìyàn, tí ogun lé kúrò níbì kan, tí gbogbo wón sì ro gìlàgìlà dé sí ni a ń pè ní Dùgbè
99. Àdúgbo: Amúnígun
Ìtumò: Ìtàn fi yé wa pé Òkan léhìn àwon omo Ogun Bashorun Ìbíkúnlé tí ó jé jagun-jagun pàtàkì ní ìlú Ìbàdàn ní ó ńgbé àdúgbò yìí. Nítorí àkíkanjú rè lójú ogun tú won fi ńpè ni amúló ju ogun. Ìnagije yìí sì ni won so di Amunigun
100. Àdúgbo: Agodi
Ìtumò: Ibí jé àgó àwon abìrun kan, àwon odi ni wón máa ńkó síbè fún ìtójú, ní ayé àtijó ilé-ìtóju odi ní ibè jé.
101. Àdúgbo: Abébi
Ìtumò: Ní àyé àtijó oko obì ní wón fi adúgbò yìí dá àwon àgbè alóko osì ní ó ńgbé ìbè tí o fí jé wípé tí ènìyàn bá ńlo abé obì ni yío màà tò lo.
102. Àdúgbo: Béyerúkà
Ìtumò: Okùnrin kán wà ní àdúgbò tí féràn láti máa je àgbàdo, ni ìgbà yen àwon àgbe ka àgbàdo kún oúnje ye nítori, ìdí èyí ní wón se ńjè Okùnrin náà ní eni tí ó ń bá èye rú Okà.
103. Àdúgbo: Beere
Ìtumò: Ibí yìí jé Ibi tí iwón máa ń pa koríko kan tí ó ń jé beere lo fún Aláàfin láyé àtijó.
104. Àdúgbo: Alakìa-Adegbiyi
Ìtumò: Ìnagije alàgbà tí ó jé baákì àdúgbò yìí rí, tí ò si je oloro pèlu oun ti eni àkoko láti dé àdúgbò yìí.
105. Àdúgbo: Agbeni
Ìtumò: Ní àárò ojó àwon onísòwò ni àwon tí ó tèdó sí ibí yìí. Ìtumò orúkoyìí ni agbeni bí owó.
106. Àdúgbo: Bédyà
Ìtumò: Àwon àgbà fí yé wá pé awuye wuye kún tí ó wáyé láàrín àwon elegbé ode lórí ode tí ó tédòó láti de igbó yìí. Orúko àdúgbò yìí gan ni “Igbódìjà”
107. Àdúgbo: Adámásìngbà
Ìtumò: Ìtàn yíì dá lórí okùnrin kan tí ó yá owó sùgbón tí kò lè singbà nípasè àíró wó san, ó dá ìgbà àti dá owó yìí padà sùgbón kò ri san.
108. Àdúgbo: Èkótèdó
Ìtumò: Nítorí Ìwà òlàjú, òmòwé àti aláfé ti gbayì ní àdúgbò yìí ni wón fi so lórú ko yìí.
109. Àdúgbo: Òja Igbó
Ìtumò: Igbó ni àdúgbò yí jé ní ayé Ìgbà yen, àwon ará àdúgbò yìí ni wón béèrè sì nà ojà alé ní bè Ìdí nà yí tí orúko àdúgbò yìí fi wáyé.
110. Àdúgbo: Ìdí arere
Ìtumò: Igi kúnwá nì àdúgbò ewé aréré ni ó maa ń wù lórí rè, ewé yìí máa ńtàn tí o fi sé wípé Ibòji ré pò púpò, ìwon ènìyàn máa ńjoko láti gba ategùn níbè won sì máà ń se fàájì níbì pèlú.
111. Àdúgbo: Ita-maya
Ìtumò: Alàgbà ken tí orúko rè ńké máyabìkan ni wón gé kúru ti wòn sí ńpè ní ìta máyà.
112. Àdúgbo: Ìsàlè-Òsì
Ìtumò: Òkin lára àwon olóyè olúbàbàn kan tí ó ńjé òsì máyè ni ó tèdó sí ibí yìí láyé àtijó
113. Àdúgbo: Oke foko
Ìtumò: Nkan ti o mu oriko adugbo yii wa nipe adapo yangi ati ile erofo ni olorun da ibe, o sit un je oke, Ibe maa n nira lati gba.
114. Àdúgbo: Ode Aremo
Ìtumò: Ibi yíi ni awon oyinbo ajele gbe aremo Alaafin Oya sa pamo si ki o maa ba ku lehin Iku baba re gere bi asa awon Oyo.
115. Àdúgbo: Apata
Ìtumò: Ibí yii ni awon ara ilu Egba fi se Ibí isadi won ni igba aye ogun nigabi.
116. Àdúgbo: Idi Ayanre
Ìtumò: Igi ayanre kun ni o ti wa ni adugbo yìí kí ó ti wa dí wipe awon ènìyàn la ile loju de ibe.
117. Àdúgbo: gbénlá
Ìtumò: Àdúgbò yìí jé ibi tí won ní orúkí asiwájú kan ni akoko kan ni Ibadan tí orúko rè ń jé Ológbéńlá. Ológbéńlá yìí ni wón wá so di “Gbenla”èka-èdè ló fà á
118. Àdúgbo: Alékúsó
Ìtumò: A gbó pé ni àsìkò ogun Ìbàdàn àti ìjàyè, owó àwon ìjàyè ló kókó dun àwon Ìbàdàn ti won sì mu olórí ogun Ìbàdàn ìgbà náà sí ìgbèkùn won. Àwon omo-Ogun Ìbàdàn padà sí ilé láti lo tún ara mu, won sì padà ìjàyè ni àkókó yìí ni Ibàdàn ségun Ìjàyè pátápatá tí wón mú lérú Okàn àwon Ìbàdàn kò bale nígbà tí wón dé ilé nítorí èèyàn líle ni awon ìjàyè ìdí nìyí tí wón fi wá yan àwon òpò omo-ogun won sí ojú ònà tí àwon ìjàyè mó ó ń rìn wo Ìbàdàn, lásìkò ìgbà náà láti máa só won. A gbó pé àwon omo-ogun wònyí lò to osù méta dáádáá kíwon tó kúrò níbè, ni wón fi so ògangan ibè ni Alékúsó (ibi tí a gbé uan eeyan kó máa so won).
119. Àdúgbo: Òde-Ajé Alálùbósà
Ìtumò: Ojà kan ló wà nì adúgbò yìí tó jé wí pé kìkì àlùbósà nì wón máa ń tà, ní bè gégé bí isé ajé won. Ibikíbi ní àwon ìlú tó wà léti Ìbàdàn sin i won ti máa ń wá ra àtùbósà tó bá ti je enì tó fé ra òpò.
120. Àdúgbo: Òde-Ajé Olóòlu
Ìtumò: Àbúrò ni eni tó/te/ Ode-Ajé olóòlù yìí jé sí eni tó te àdúgbò òde-Ajé alálùbósà dó ó, kó tó di ojà. A gbó pé jagunjagun ni wón àti wí pé eégún Olóòlù yìí òkan lára erù ti wón ko bò láti ojú-ogun ni. Ègbón ló ní kí àbúlò òun sún sí ìsàlè díè kí ó tó dúró, èyí ló fà á tí àdúgbò mejeeji yìí kò fi jìnnà si ara won.
121. Àdúgbo: Òkè-Àpón
Ìtumò: Àdúgbò yìí ń be láàrin òjé sí yemétu Ìdí tí wón fi ń pè é ni Òkè-Àpón ni pé òke-kere ni àdúgbò òhún wà tó sì takété sí títì lákòókò kan àwon tí kò tíì ni Ìyàwó nílé nì wón máa ń sáábà gba tàbí réǹtì ilé sí àdúgbò yìí, pàápàá àwon omo ile-ìwé èkósé Nóòsì ti na ìwe èkóse noosí tiko jinna sibe àti àwon òsìsé sekiteríàtì. Nítorí pé àwon òdó wá po níbè tíwon kò sì tíì ni ìyàwó tàbí oko ni won fi so àdúgbò yìí ní òkè-Àpón. Tí àwon olóńje bíi èbà, iyán fùfú èwà àti béèbéè/ lo bá ti apé ońje lé omo won lórí fún kíkiri, won á wà so fún-un pé kó tètè mó o gbé ojà rè lo oke-Àpón nítorí ojà, pàápàá ońje, a máa tà níbè púpò.
122. Àdúgbo: Agbeni
Ìtumò: Abénà ìmò mi so pé àwon ará Ìbàdàn gbèjà Ìbikúnle tó jé Balógun won ní àkókò ken pé wón wá ta òtúu rè lójì (ojì -> gbèsè tàví fáìnì) wón wá so pé ibi ti baba won ìyen (ìbíkúnlé) gbé sanwo ojì náà ni won ń pè ni Agbeni ìdí nìyí tíwón fi máa ń ki àwon Ìbàdàn ní “Agbeniníjà omo òkè Ìbàdán
123. Àdúgbo: Móníyà
Ìtumò: Àdúgbò yìí jé bí oríta tó ya ìlú ìjàyè àti Òyó sótò ní Ìbàdàn. Ìdí nip é ni Móníyá nì èèyàn tó ń lo sí ìlú ìjàyè yóò ti yà. Ní ojó ti àwon ará Ìbàdàn/wá ń lo sógun ìjàyè nígbà tí won dé móníyá wón pín ara won àwon kan yà sí ona tó gba ìjàyè lo tààrà, àwon kan gba ojú ònà òyó lo láti lè gba fìdítì wo ìjàyè Ògúnmólá ni wón so pé, ó sájú Ogun lódún náà, wón ní Ìbíkúnlé ò lo “Ibi ti gbogbo wa ti yà là ń pè ní Móníyà”
124. Àdúgbo: Gégé
Ìtumò: Lójó tí àwon Ìbàdàn ń lo Ogun Èkìtì parapò ti àwon omo ogun tó jé akoni wa kó ara won jo sójú kan tí won ró gégé kí won ó tó wa ránsé re ilé Balógun Ìbíkúnlé pé kó máa bò pé àwon ti se tán ni “Gégé” “Won ró gégé-tan won ranse re ilé Balógun won”.
125. Àdúgbo: Òdè-Òlóló
Ìtumò: Nígbà tí wón ń lo ogun Èkìtì parapò yìí wón ní ó pé won díè ki wón ó tó fi ìlú Ìbàdàn sí ilè nítorí won kò múra fún ogun yìí, òjíjì ni won rónísé Alaafin kí omo ogun tó ye kó lo, ó tó múra tán ó pe díè. Ibì tó wà gbé ló won jáí púpò kí won ó tó fi odi ìlú sílè ni wón so nì “òde-òóló”.
126. Àdúgbo: Lábó
Ìtumò: Láyé ìgbà kan, Okùnrin ìjèsà kan wà nì ìlú. Ìbàdàn tó jé pé ó máa ń sòsómàáló. Okùnrin yìí gbajúmò púpò aso-òkè ló máa ń tà. Ní ojó kan owó rè wá bó sonù, ó wa owó yìí títí, kò ri, bàbá yìí wá bèrè sì í ké nitori owo yìí ká a lára, owó tó ti ń pa á bò láti àárò ni ‘Òwó bó, Olá bó, ìbòòsí àrè” Ibi tówó bàbá ìjèsà gbé bó sonù là ń pè nì “Lábó”
127. Àdúgbo: Eléta
Ìtumò: Àdúgbò yìí ni won ti máa ń pín àgbá ota fún àwon omo-ogun Ìbàdàn tí wón bá ń lo ogun. Ibi ti won ti rí yíta Ogun fún wa ni “Eléta”
128. Àdúgbo: Ayéyé
Ìtumò: Abénà-ìmó mi so fun mi pé ibi ti won ti yé àwon eni àkókó sí ni ayéyé. Òkan lára àwon tí wón yé sí nígbà náà lóhùn-ún nì “Agbájé Ayéyé “Ibi tí a gbé yéni sí là ń pè láyéyé”.
129. Àdúgbo: Òpóyéosà
Ìtumò: Láyé ijóun, tí wón bá fe lo sí ogun ní ìlú Ìbàdàn, Balógun yóò se ìkéde láti pé àwon ode, olóògùn ológun tó bá dára rè lójú tó fé bá won lo sójú ogun. Nígbà tí gbogbo àwon èèyàn wòn yí ba péjú sìbà, ni Balógun àti àwon ìjòyè rè yòókù yóò tó wá á sa àwon to pójú-òsùwòn láti lo léhìn òpò Ìdánrawò. Òpóyéosà ni gbangba ibi tí wón ti máa ń se èyí Níbàdàn wà nitori ko jinnà si ilé Balógun. Irú èyí náà selè nínú ìwé Ògbójú Ode nínú Igbó Irúnmolè tí D.O. Fágúnwà ko. Ibi tí a gbe n sa won lójó tá a bá n lo ogun là ń pè ni yéosà nijo-un.
130. Àdúgbo: Náléndé
Ìtumò: Wón ní ìná ló lé àwon ènìyàn tówà ní àdúgbò yìí dé ibè láyé ijóun. Wón wá so pé ní àdúgbò odinjo ni iná ti sé lójó náà, èyí fíhàn pé àwon tó sá kúrò níbè tí won kò padà síbè mó ni won so ibè ni orúko ìtumò re nip é (Ní-hàà-ín ní iná lémi dé)
131. Àdúgbo: Ìdí Arere
Ìtumò: Lójó ti iyò wón ti gbogbo Ìbàdàn àti ìlú agbègbè rè kó rí iyò je tàbí se Obè. Ológbó tawón pé iyò pé iyò wà nì ìkòròdú lébàá Èkó ni gbogbo Ìbàdàn bá to jánà rere bí esú jáko. Ìyá baba mi máa ń pe odún náà ní “Odún gágá”. Nígbà tí wón wá n padà bò látìkòròdú, Ìdí Arere ni àwon èrò kókó gbé sò. Níjó èrò ìbàdàn n wayo o rekorodu tí gbogbo wón to jánà rere bi esú jáko, ìdí Arere lakokoso èrò”
132. Àdúgbo: Olóòsà-oko
Ìtumò: Òòsà-oko nì won máa ń bon i àdúgbò yìí Níbàdàn. Àwon Oloosa oko ló wà ní bè títí di òní. Awoni ènìyàn a sì máa lo toro omo níbè
133. Àdúgbo: Agodi
Ìtumò: Àgó-odi-ìlú ló di Agodi nítorí èhìn odi ìlú ni àdúgbò yìí wà láyé àtijó Níbàdàn Ibè si ni ilé-isé Telifísòn àkókó wà nítorí ìbè máa ń dáké róró ni.
134. Àdúgbo: Òkè Páàdì
Ìtumò: Àdúgbò yìí ni àwon ìjo Àgùdà fi Ìbùjokòó sí nígbà tí wón dé pèlú èsìn won páàdi ni wón máa ń pe àwon olórí èsìn yìí.
134. Àdúgbo: Ìdí Ìrókò
Ìtumò: Bàbá kan ni ó máa ń dá oko sí èbá ìdí Ìrókò ní àtijó. Ìgbàkúùgbà tí wón bá ti ń wá bàbá yí tàbí wón fé gba nǹken lówó rè, wón á ní kí won lo wò ó ní Ìdí-Ìrókò. Bí bàbá yí se kó abúlé síbè nìyí àti ìgbà yìí ni wón ti ń pe ibè ní ìdí Ìrókò.
135. Àdúgbo: Òkè Sápátì
Ìtumò: Òyìnbó kátólíìkì ni a gbó pé ó kó ilé rè si orí okè kàn ti àwon ènìyàn sì máa ń wo ilé náà lórí òkè téńté ríí wón bá wá béèrè pé níbo ni enìkan ń lo o le ni ibi tí sápátì kólé kólé si. Bí wón se so ibid i òkè sápátì nìyí
Yorùbá
Ìbàdàn
|
2128
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20%E1%BB%8C%CC%80f%C3%A0%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20Kw%C3%A1r%C3%A0%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Ọ̀fà, Ìpínlẹ̀ Kwárà, Nàìjíríà
|
Ofa
Ofà
1. Àdúgbo: Atan Oba
Ìtumò: Agbègbè yìí ni àwon ìdílé Oba máa ń de ilè àti ìdòtí sí ni ayé atijo. Sùgbón ìgbà tí ó yá ni ilé bèrè sí ní dé àdúgbò yíí. Bí wón se ń pe àdúgbò yìí ní Atan Oba.
2. Àdúgbo: Aponbi
Ìtumò: Ní àyé àtijó àwon ara àdúgbò yìí máa ń gun igi obì láti ká obì, nítorí wón gbà pé obì yìí máa ń mówó wólé. Èyí ni àwon ènìyàn rí tí wóm fi so àdúgbò yìí ní apónbì
3. Àdúgbo: funfunleye ńsu
Ìtumò: Igi ń lá kán wà ni agbègbè yìí tí àwon eye lékeléke máa ń bà le. Gbogbo àwon ilé tí ó wà níbè ni àwon lékelékèé yìí máa ń yàgbé sí tí asogbo ara ilé náà á sì funfun. Sùgbón ìgbà tí olájú wá dí òfà ni wón kó àgó olópàá sí àdúgbò yíi. Tí wón bá ti wá fe júwe àgó olópàá yìí wón máa ń so wi pe àdúgbò funfun leye ń sun. Bí orúko yìí se mó won lára títí dóní nìyí.
Yorùbá
Ìpínlẹ̀ Kwárà
|
2129
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A0d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%ACl%C3%BA%20M%E1%BB%8Dd%C3%A1k%E1%BA%B9%CC%81k%E1%BA%B9%CC%81
|
Àwọn àdúgbò ìlú Mọdákẹ́kẹ́
|
Oruko ati itumo awon adugbo ilu Mọdákẹ́kẹ́, ni Ipinle Osun, Naijiria.
Àwọn àdúgbò ìlú Mọdákẹ́kẹ́ àti ìtumọ̀ wọn
6. Àdúgbo: Ilé Oósà
Ìtumò: Orúko Oyè ìlí, òun ni olóórí àwon afobaje
7. Àdúgbo: ilé Ògòkú
Ìtumò: A ri èyin kágò eégún ijó níí jó. Òrìsà eégún ni won ń bo níbè
8. Àdúgbo: Agbo ilé káríkárà
Ìtumò: Onísòwò ni gbogbo won. nínú oríkì won lo ti jáde tói so pé. Kárí kárà kámó sanwó, ká sin owó kó dìjà
9. Àdúgbo: Olóyà
Ìtumò: orisa oya ni won ń lo níbe, ojúbo oya wà nibe, won sì gbàgbó pé o máa ń fun won lómo
10. Àdúgbo: Ajóńbàdí
Ìtumò: Gbajumò aláfé ènìyàn ni bale agbo ilé yìí. Ti o ba n rin lo lójúde ìrin oge pèlú fáàri ni.
11. Àdúgbo: Olókúta
Ìtumò: kìkì òkúta ni agbo ilé náà. Àwon ènìyàn rip e ko si ohun to lè hù níbè.
12. Àdúgbo: Ilé Elébiti
Ìtumò: Orúko Eégún to maa ń jáde ni agboile yìí ni. Nínú oríki rè ló ti jáde tó so pé. Elébiti sàgbá ko níjà.
13. Àdúgbo: jágbéegùn
Ìtumò: Onísègùn ni won. Kò si àrùn ti won gbé dé Ibè ti ko san
14. Àdúgbo: òòpó òsun
Ìtumò: Ilé olósun òrìsà òsun máa ń fún won lómo.
15. Àdúgbo: Ilé Èkerin
Ìtumò: Orúko òye Balógun. Òun lo je igbá kerin si Oba.
16. Àdúgbo: Ilé òsó Aró
Ìtumò: Aró dídá ni isé won níbi. Ko si aso ti won ko le se òsó sí lára.
17. Àdúgbo: Agbo ilé Fágúnwá
Ìtumò: Ifá gúnwá síbì. Onífá niwón ni agbo ilé yìí wón ni ojúbo Ifá níbè.
18. Àdúgbo: Olórò
Ìtumò: Orò ni won ń bò. Àwon ara agbo ilé yìí máa ń dásà pe bi obìnrin bá fojú di orò, orò yóò gbe e.
19. Àdúgbo: Ilé ògóbùlà
Ìtumò: Ogo bu olá fún won nínú ilé yìí. Ibi ti olóórí àwon onísàngó ń gbé. Ojúbo sàngó wà níbè
20. Àdúgbo: ilè Àsàmú
Ìtumò: Orúko oyè ìlú ní, onílù ni wón níbè
21. Àdúgbo: Alágbòn
Ìtumò: Agbón ni wón ń hun ta. pàtàkì isé owó won ni àgbòn híhùn.
22. Àdúgbo: játíná
Ìtumò: Oti títà ni isé owó won. Eléyìí hàn nínú oríkì won tó sap é: Játi jákà bí àdèbà Oti sèkètè ni won máa ń se
23. Àdúgbo: Olómi Ape
Ìtumò: Omi inú orù won máa ń mu. Won máa n re omì nínú ape.
24. Àdúgbo: Ilé Eléwúro
Ìtumò: Ewúro gbigbo ni ise won, àwon ènìyàn kìí wá ewúro ti níbè
25. Àdúgbo: Adélérè
Ìtumò: Orúko eni tó te agbo ilé yìí dó. Won gba pe oruko ajemoyè ni èrè nínú
26. Àdúgbo: Wúgbolú
Ìtumò: òun lo kókó je oba ògúnsùà. O ni ìfé àwon ènìyàn re
27. Àdúgbo: Agbo ilé yangun
Ìtumò: Àgbàdo títà ni ise won. Àwon ni kò jékí ebi pa èlú .
28. Àdúgbo: Àgbójà
Ìtumò: Àlùbàtá ni won. Bàtá ni won máa ń lù fún Eégún won
29. Àdúgbo: Ilé epo
Ìtumò: Onísowò epo ni won. Epo kìí won nílé yìí
30. Àdúgbo: Baálè Sàngó
Ìtumò: Ibi ti olóórí àwon onísàgó ń gbé, Ojúbo sàngó wà níbè.
31. Àdúgbo: Iráyè
Ìtumò: Ní àtijo òrìsà kan wà ni ibi tí à ń pè ni ìráyè yìí orúko òrìsà náà ni ìrá láti ipólé òwu ni wón ti gbé òrìsà yìí wá léyìn ogun húkù húkù, obaláayè ni orúko àwòro rè. Bí wón bat i n bo òrìsà yìí tí won da Obì tí Obì si yàn àwon Olùsìn rè yóòmáa pariwo ayò pé ìra ti yè, Ìráyè, ìráyè láti ibi yìí ni a ti mu orúko àdúgbò yìí
32. Àdúgbo: pónńtan
Ìtumò: Ìrísí ìyá ken tí ó jé gbajúmò ni agbo ilé yìí ni won fi n pè é ìyá náà lówó lówó béè ni ó sì pupa wèè ó sì tún sígbonlè pípupa tí ìyà yìí pupo ni won fi n fi àwò rè júwe rè tí wón si fi so agbo ilé yìí
33. Àdúgbo: Okè èsó
Ìtumò: Àwon ìran oníkòyí ni wón te agbo ilé yìí dó, jagunjagun sin i wón àwon ni won máa n jagun fun ìlú.
34. Àdúgbo: Esin Oye
Ìtumò: Ilé Alésinlóyè ni won máa n pè é télè kí won fi n pe béè ni pé okùnrin ken wa níbè nígbà náà tí ó máa n gun esin ni àsìkò ilé odún tí wón bá wa sí ilé láti oko àsìkò yìí sì ni oyé máa n mu ni agbègbè wa; èyí ni won fi máa n pè é ni Alésin nígbà oyé.
35. Àdúgbo: Ilé Èkerin
Ìtumò: Ní Ìdílé yìí oyè Èkerin ni wón máa ń je níbè èyí ni won fi máa n pè won ni ilé èkerin
36. Àdúgbo: Òkè ìpàlò
Ìtumò: Orí òkè ni ìbí yìí ó sì kún fun kìkì òkuta èyí ni a fi n pè é ni òkè ìpàhò
27. Àdúgbo: Ajíbésinro
Ìtumò: Aji bá esin lórí òòró ni wón sún kid i ajíbésinró. Ní àtijó àwon ìdílé yìí ni won máa n fie sin rin ìrìn àjò béè wón sì ni esin yìí to pò gan-an débi pe won máa n so won mólè ní iwájú ìta nit í eni tí ó ń lo tí o ń bò yóò máa ba won níbè.
28. Àdúgbo: Okè Òwu
Ìtumò: Àwon ènìyàn tí ogun lé kúrò ni ìpólé òwu nígbà ogun húkùhúkù ni wón tèdó si ibí, orúko ìlú won ni won si fib o agbolé won
29. Àdúgbo: Ìtaàsìn
Ìtumò: Níbí yìí ni ilè ìjósìn àkókó ni ilú Modákéké kókó wa àwon ìjo sítifáánù mimó ni wón kó ilé ìjósìn yìí bákan náà légbèé rè ni ilé ìjósìn àwon mùsùlùmí wà èyí ni won fi so Ibè ni ita ìsìn èyí tí ó wa di itaàsìn
30. Àdúgbo: Agbo ilé Oláyá
Ìtumò: Ní agboole yìí òrìsà oya ni won n sìn níbí orúko òrìsà yìí ni a fi n pe agbo ilé yìí.
31. Àdúgbo: Olúgbòóyàn
Ìtumò: Orúko odò kan ni olúgbo ògàn yìí orúko odò yìí ni a fi n pe agbo ilé yìí.
32. Àdúgbo: Òkè Olá
Ìtumò: Orí òkè kan ń be ni àdúgbò yìí àwon ènìyàn ń dá àníyàn pé kí òkè náà ó jé òkè olá fún àwon
33. Àdúgbo: Ilé Arídìíèké
Ìtumò: Ìnágije babaláwo kan ni ń jé báyìí ìdí ti wón fi n pè é béè ni pé babaláwo náà máa n tu eni ti àwon àjé bá dè mólè béè ni ó sì máa n gbogbo kùrukùn ti bá n be ní ìgbésí ayé omo èdá. Babalawo náà gbónà ìlú mo ká sì nib í àwon ènìyàn ba ti n lo si ilé rè won a ni àwon ènìyàn ba ti n lo si ilé rè won a ni àwon n lo si ilé arídìíèké èyí ni won fi n pe agbe ilé yìí di òní olónìí
34. Àdúgbo: Ilé onílé àrán
Ìtumò: Ní ìdílé yìí aso àrán ni won máa n tà níbè ìdí nìyí tí wón fi ń pè é ni onílé àrán
35. Àdúgbo: Eréta
Ìtumò: Ìdì ti wón fi ń pe agbo ilé yìí ni ilé eréta ni pé níògangan agbo ilè yìí ni àwon ará ijóhun ti máa n wa ota tí àwon alágbède máa n yó sínú ìgbá kí won ó tó so ó di Irin ti won fi n rokó ròdá.
36. Àdúgbo: Ilé Alubàtá
Ìtumò: Ìsé ìlù lílù ni wón n se níbí ìlù bàtá ni won sì máa n lù àwon onílù ìdílè yìí ni wón máa n lu bàtà fun àwon tí won ń bo òrìsà sàngó àti àwon eléégún ibé owó won yìí ni won fi so agbo ilé won loruko.
37. Àdúgbo: Òkè Amólà
Ìtumò: Orúko enìkàn tí ó jé gbajúmò ní ìlù Modákéké ni ó ń jé Amólà ní àgbègbè Ibi tí ó kó ilé sí òkè yí. Ibè po ni béè ni orí òkè yìí ni ó kó ilé sí tente èyì ni won fi n pe agbo ilé yìí ni òkè Amolà
38. Àdúgbo: Ilé Aláró
Ìtumò: Látijo isé aró dídà ni àwon idílè yìí máa n se isé yìí ni àwon ènìyàn sì mo wón mó bí enìkàn bá ti fe lo si ilé won, won á ni àwon ń lo sí ilé aláró, orúko yìí ni wón tè mo agbo ilé yìí lára dòní olónìí.
39. Àdúgbo: Òkè Awo
Ìtumò: Níbí ni igbódù àwon baba awo kí ilù ó to máa fè si nígbà tí ìlú wá kúrò ni inú igbó ni àwon babalawo wá fenu kò pé ibè ni àwon yòó ti máa se ìpàdé owo àwon yóò lo se igbódù mìíràn ni wón bá n se ìpàdé awo ni òkè awo. Èyí ni won fi ń pe ibè ní òkè awo di òní.
40. Àdúgbo: ilé atàgbèdò òjo
Ìtumò: Ní agbo ilé yìí ni won ti máa n ta àgbàdo ju ní àsìkò òjò èyí rí béè torí pé àwon kíì sábà gbin oúnje mìíràn àfi àgbàdo ìdí nìyí ti won fi n pè won ni ilé àtàgbàdo òjò.
41. Àdúgbo: Olómi Ape
Ìtumò: Odò ti ó ń sun láti ilè tí won wa gbé ape le lórí láti inú àpe yìí ni won ti máa n pon omi yìí idí nìyí ti wón fi so ni agbo ilé olomi ape.
42. Àdúgbo: Egbédòré
Ìtumò: Àwon egbé ni wón parapò tí wón dá àdùgbò yìí sílè èyí ni wón fi so agbo ilé yìí ní orúko.
43. Àdúgbo: Ilé Akirè
Ìtumò: Àwon ìdílé Obá ìkirè ni won te agboolé yìí dó ìdí nìyí ti won fi só lórúko mo orúko ìlú won
44. Àdúgbo: Ìta mérin
Ìtumò: Orita ni àdúgbò yi jé títì mérin ni wón sì pàdé níbè èyí ló fà á tí wón fi n pè é ni ìtamérin.
45. Àdúgbo: Ilé gbénà
Ìtumò: Ní agbe ilé yìí – isé gbegilére ni isé won àwon ìdílé Ajibógun ni won sì máa n gbénà ni wón ba kúkú so ìdílé náà ní ilé gbénàgbénà sùgbón akekúrú rènì àwon ènìyàn ń pè dòní
46. Àdúgbo: Kóìíwò
Ìtumò: Ìtàn ìgbà ìwásè so fun wa pe tokotaya kan wà níbí agbo ilé yìí tí won n bí àbìkú omo bí won bat i bi omo yìí ni yóòkú ni won wá pinnu láti kó omo tí wón bi ni àsìkò kan jade kí won ó si se ináwó rè kí ayé gbó kórun mò. Nìgbà tí wón se báyìn ni omo bá dúró ni kò bá kú mó èyí ni ó fà á ti won fi so ibè ni kóìíwò èyí tí àpajá rè ń jé kó èyí wò ná bóyá a jé dúró.
47. Àdúgbo: Okè D.O
Ìtumò: Ìtàn so pé Ibè ni (District officer) ń gbé orí òkè sì ni ibè ilé àwon tí ó ti di ipò D.O. yìí mu ti wón jé òyìnbó sì wà níbè pèlú. Léyìn ìgbà tí a gba òmìníra àwon òyìnbo ti ń gbé ibè kí Obásanjó ó tó sòfin kí àlejò m;aa lo ní (1978)
48. Àdúgbo: Bodè
Ìtumò: A rí orúko agbo ilé yìí nipa sè pé ibè ni enu odi ìlú.
49. Àdúgbo: Ilé Akálà
Ìtumò: Àwon ìdílè yìí jé ìdílé tí wón wa láti ede wá tèdó sí Modákéké. Ilá ni wón sì máa ń gbìn. Wón ni wón máa n sòrò pé ilá odun yìí o àkálà ni o ohun tí wón máa n wí yìí ni won fi so agbo ilé won ni ilé àkálà.
50. Àdúgbo: Alágbàáà
Ìtumò: Télètélè rí, àwon eléégún ni àwon ti wón ń jé alágbàáà yìí ibè sì ni àwon olórí òjè won wa. lénu kan kìkìdá àwon eléégún ni wón dá àdúgbò yìí sílè.
51. Àdúgbo: Agbóríití
Ìtumò: Ní ayé àtijó, ode niwón nínú agboolé yìí Akíkanjú ènìyàn sì ni wón nínú ode sisé nígbà náà, tí wón bá degbó lo títí tí wón bá pa erankéran àwon ni wón máa ń gbé orí rè fún. Ìdi rè nìyí tí wón fi ń pè wón ní agbóríitú.
52. Àdúgbo: Ilé Owá
Ìtumò: Gégé bí wón ti so, wón ní láti Ilésà ni àwon tí ó da àdúgbò yìí sílè ti wá. Nítorí pá àwon ìjèsà ni a máa ń kì ni “Omo owá, obokun rémi”.
53. Àdúgbo: Irépòlérè
Ìtumò: Gbogbo àwon tí wón kólé ládúgbò yìí ni wón femu kò láti so àdúgbò won ni Ìrépòlérè. A lè so pé pèlú ìsòkan tí wón ní ni orúko àdúgbò yìí se di
54. Àdúgbo: ile péròó
Ìtumò: Ìtàn so fún wa pé, àwon tó wà ni àdúgbò yìí láyé àtijó jé ologbón gidigidi, tó fi jé pe tí òrò bá rújú tan níbò míràn àwon ni wón máa ń báwon dá eyó pèlú. Èyí ló mú kí àwon aládùúgbò won panupò so àdúgbò yìí dó títí di òní olónìí yìí.
55. Àdúgbo: Ilé Olómù
Ìtumò: Àwon tí wón wá láti òmù àrán la gbó pé àwon ló té àdúgbò yìí dó títí di òní yìí.
56. Àdúgbo: Awótóbi
Ìtumò: Ní ayé àtijó àwon babaláwo ni wón wa ní àdúgbò yìí. Ní ìgbà náà gbogbo wa mò pé ipa pàtàkì ni Ifá ń kó láwùjò àwon Yorùbá, èyí ló mú kí àwon ènìyàn máa so pé, àwon ń lo sílé baba awo títí wón fi so ó di ilé Awótóbi.
57. Àdúgbo: Amókèegùn
Ìtumò: Ìdí tí wón fi ń pe àdúgbò yìí ni Amókèegùn nip é, kí èègùn tó débè yóò gun òkè bíi mélòó kan, lénu kan òkè ni a máa gùn débè ni wón se so àdúgbò ni Amókèegùn.
58. Àdúgbo: Onílàálì
Ìtumò: Ìsé àwon àdúgbò yìí ni wón se so wón lórúko. Ní ayé àtijó làálì tí àwon Hausa máa ń lé sórí èékánná ni àwon fi ń sisé se ní ti won. Idí nìyí tí wón fi ń pè wón ní ilé Onílàálì.
59. Àdúgbo: Ogérojú
Ìtumò: Ní ayé àtijó ìtàn kan so fún wa pé àwon tí wón wa nínú agbo ilé yìí gbáfínjú dáadáa, kò sí ibi tí wón lè dé nígbà náà tí wònkò ní mò pé inú àdúgbò yìí ni wónm ti jáde wá, ni àwon ènìyàn se pa emu pò láti so wón ni ilé Ogérojú.
60. Àdúgbo: Agbónanni
Ìtumò: Wón ni ní ìgbà ken Igbó tí ouni máa wa lára rè ni ènìyàn máa wà dé àdúgbò yìí, àárò kùtù hàn ni omi yìí máa ń wà ní ara igbó yìí tó fi jé pé kò sí bí ènìyàn se lè jí lo sì àdúgbò yìí ki aso irú eni béè ma tutu wálé. Idí nìyí tí wón fi so àdúgbò yìí ni agbón-an-ni.
61. Àdúgbo: Atólógun
Ìtumò: Ní ilé yìí, àwon jagunjagun má fit i ìbon se ni wón, tí ogun bale tán won ki í lo ìbon láti fi jà rárá bí kò se kùmò àti ada pèlú ida. Ko sì sí bí ogun náà se lè le tó ti wón lè pa wón lójú ogun, fóniladìe toko èèmó bò nit ì won. Ìdí nìyí tí wón fi ń pè wón ní ilé Atólógun.
62. Àdúgbo: Àgbója
Ìtumò: Ìtàn so fún wa pé àwon tó wà ni ilé Àgbójà máa ń bínú púpò tó fi jé pet í enìkan bá yan ènìyàn je lójú won, wón lè so ìjà náà di ti won pátápátá, kò sì sí ibi tí wón ti lè gbá pé wón ń jà ní àdúgbò tó tì wón, tí won kò ní débè láti loo jà. Òpèbé aríjà sorò ló mú won di ìlé àgbójà.
63. Àdúgbo: Òsúnaró
Ìtumò: Isé owó tí wón ń se ló mú ki wón máa pe àdúgbò won ni òsúnaró. Isé aró rife ni wón fi sísé òjó won, bí ó tilè jé pé isé aró ríre yìí kò wópò láàrin won mó
64. Àdúgbo: léwèéré
Ìtumò: Nínú agbo ilé yìí láyé àtijó, wón ní àwon omo agbo ilé yìí máa ń wéré nígbà náà, èyí ló mú kí won máa pe agbo ilé won ní ilé léwèéré.
65. Àdúgbo: Ibágbé
Ìtumò: Wón ni inú àwon tí ń gbé àdúgbò yìí té púpò, won kì í ba èèyàn jà rárá, wón sì máa n ba èèyàn dámòràn púpò tàbí gba ènìyàn nímòràn nípa ohunkóhùn tí ba se ènìyàn. Idí nìyí tí wón fi ń pé wón ní ilé ìbágbé.
66. Àdúgbo: Agbédè
Ìtumò: Wón ní ní ayé àtijó bàbá kan wà tí ó máa n sòrò tí yó sì yo kòmóòkun òrò tó bá so pèlú, àwon aládùúgbò tí ò tí won máa ń wá kó ìlànà tí ènìyàn fi máa ń ba ènìyàn sòrò tírú eni béè yó sì gbó òrò náà ni àgbóyé. Idi nìyí tí wón fi so ilé máa ní ilé agbédè.
67. Àdúgbo: Òkodò
Ìtumò: Wón ní ìdí ti wón fi ń pe àwon ní òkódò ni pé ilé àwon ti omi pé omi yìí gan-an ló sì yí àwon ka pèlú.
68. Àdúgbo: Ògo:
Ìtumò: Ìtàn so fún wa pé, nítorí pé àwon tó wà ní agbo ilé yìí féràn láti máa yin olúwa logo ni wón se so wón di agbo ilé ògo.
69. Àdúgbo: Báálèsàngó
Ìtumò: Sàngó ni wón so pé àwon tí wón wà nínú ilé yìí máa ń bo láyé àtijó, ibè gan-an ni a lè so pé ojúbo sàngó gan-an wà nígbà náà láti ìgbà tí à ń wí yìí ni wón ti ń pè wón ni agbo ilé baálè Sàngó.
70. Àdúgbo: Òkò
Ìtumò: Wón ní àwon omo tó wà ni agbo ilé yìí burú ju èpè ìdílé lo láyé àtijó tó fi jé pé òkò ni gbogbo àwon omo yìí máa ń lè kiri àdúgbò nígbà náà, èyí ló mú won so orúko agbo ilé won ní agbo ilé òkò.
71. Àdúgbo: Ańdù
Ìtumò: Orúkò enìkàn tí ó kókó dé àdúgbò nì wón fi so àdúgbò náà ni orúko rè. Wón ní òun gan-an ni wón fi je alága àdúgbò náà.
72. Àdúgbo: Ògìdìgànún
Ìtumò: Wón ní eni tí ó bá sè ni àwon ilé yìí máa ń gbé ni gídí gánún lo bá baálè láàfin rè láyé àtijó, won kì í jé kí esè irú enì béè kanlè títí tí won ó fi gbé e dé ibi tí wón bá gbé e lo. Ìdí nìyí tí wón fi ń pe ilé yìí ní agbo ilé ògìdìgànún
73. Àdúgbo: Adébóyè
Ìtumò: Adúgbò yìí náà dàbí ti okè tí mo kókó menu bà télè, orúko eni tí ó kókó dé àdúgbò yìí ni wón fi so àdúgbò yìí lórúkò tí wón sì ń jé orúko náà di òní olómìí yìí.
74. Àdúgbo: Bérí
Ìtumò: Ìtàn so fún wa pé, wón le nílé béré yìí láyé àtìjó, Ìbèrù yìí ni wón gbìn sókàn àwon ènìyàn láti má jè é kí àwon omodé máa ta félefèle lo sí àdúgbò won láti se ohunkóhun. Ìdí nìyí tí wón fi ń pè wón nílé bérí.
75. Àdúgbo: Òòtà
Ìtumò: Ní ayé àtijó, wón ní kò sí irú ojà tí ènìyàn lè gbé dé agbolé yìí tí kò ní rí tà. Ìdí nìyí tí wón fi ń pè é ni ilé òòtà.
76. Àdúgbo: Móńdé
Ìtumò: Wón ní ní ayé àtijó, wón ní ilé kan soso tó wà ni àdúgbò yìí pa amò ni wón fi kó ilé náà, fún ìdí èyí tí ènìyàn bá ti ńlo ibè won a ní ilé monde, ilé móńdé. Ìdí nìyí tí wón fi só dilé móńdé.
77. Àdúgbo: Ońsàká
Ìtumò: Gégé bí a se mò pé sàká gan-an jé Ìtore àánú fún àwon aláìní ènìyàn, èyí lò mú kí àwon ara ile ońsàká sora won ni orúko yìí nítorí pé wón ní bàbá kan wa ní agbolé yìí ni ayé àtijó to máa ń se ìtore àánú fún àwon ènìyàn lopolopo. Bí àwon alámùlégbè won se so won ní agbolé ońsàká nìyen.
Yorùbá
Mọdákẹ́kẹ́
|
2130
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A0d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%ACl%C3%BA%20Il%C3%A9-If%E1%BA%B9%CC%80
|
Àwọn àdúgbò ìlú Ilé-Ifẹ̀
|
ILÉ-IFẸ̀
1. Àdúgbo: Ìjíó
Ìtumò: Agbolé yi jé ibi tí òsùpá ìjíó wà ìdí nìyí tí wón fi ńpè ni ìjíó
2 Àdúgbo: Ìrémo
Ìtumò: Ìwádìí so fún wa wípé nígbà tí òrànmíyàn fé wolè ó so fún àwon àgbà ifè wípé tí won bá tí ní ìsòre kí wón má pé òuni kò pé ní àwon àláìgbàgbó kan bí lope láìsí ìsòrò bí óse fí ìbínú jáde sí wón tí ó sí ńbe wón lórí lo ibè ní àwon àgbègbè bá le pàdé rèní wón bá so fún wípé kó má bínú pé àwon omorè náà ní bí àwon àgbàgbà se so wípé Ìré-lórí-mo Iremo.
3. Àdúgbo: Lókòóré
Ìtumò: Àgbolé yí jé ibi tí wón má ń sin àwon tó bá pokùnso sí idi ní tí wón fí máń pè ní lókòóré
4. Àdúgbo: Ajàgbuà
Ìtumò: Nípa sè erú ní orúko yíi ti je jáde erú kan ti olówó kan ni agbègbè yíi ni óni ogún ni ojó kan wón níkí o gun orí àjà lo láti lo sisé ó gún orí àjà naa ó sì bímo sí ibè osì so wípé láti ojó naa ni aboyún àdúgbò naa yo tí má bímo sí orí àjà àwon tí kò sí tèlé ohun tí ó so omo yìí, omo won ń bèrè sí ń ku.
5. Àdúgbo: Arùbidi
Ìtumò: Ni àdúgbò yíi isu ti ó dára pò ni ibè, ìdí ni wípé wón ńbe ógbin isu ògbìn isu daradara íbè wón sí má ń di isu ní ìdì, bí ìdi ní, ìdi nìyí tí wón se ń pe ni Arùbidì
6. Àdúgbo: kééku
Ìtumò: Eku ní wón sábà má ń rú ní àdúgbò yí àti egúngún ìdí nìyí lí wón se ń pen í Kééku
7. Àdúgbo: Ìtaakogun
Ìtumò: Orúko àdúgbò yìí je yo ni pa sè olóyè Akogun, ìta olóyè Akogun ni wón so di Itakogun.
8. Àdúgbo: Oyárò
Ìtumò: Ìtàn so wípé oya ni ó rò sí àdúgbó yìí
9. Àdúgbo: Igótàn
Ìtumò: Jé ibi ti wón má ń sin àwon tó bá kú pèlú oyún síi
10. Àdúgbo: Àgbàgbànyagbà
Ìtumò: Ènìyàn kan tí ó tì Ibòmíràn wá ti ó sì wá di olówó àti olórò jù eni tó gba látì dúrò lo.
11. Àdúgbo: Àpáta
Ìtumò: Jé ibi tí wón má ń sin àwon tí ó bá fori sole kú síi
12. Àdúgbo: Ìta àgbon
Ìtumò: Jé Ibì tí àgbon pò sí ni wón fi ń pè ní Ìtà àgbon.
13. Àdúgbo: Enuwá
Ìtumò: Ìtàn so wípé àdúgbò yí jé bi tíó jé àlà nígbà tí ifè àti ilésà fé má jà sí ilè wón wá so wípé kí àwon mó jà pé tí ó bá din í òla kí á jí sí ònà kí á pàdé ara sùgbón àwon ilésà kò sùn sùgbón ifè tí sùn ìgbàtí wón má jí ilésà tí dé òdò won, wón wá wò pé Enu owá la ó ma pe àdúgbò yi Enuwa.
14. Àdúgbo: Agbèdègbede
Ìtumò: Àdúgbò yí jé ibi tí wón ti má ń ro okó àti àdá àwon Àgèdè
15. Àdúgbo: Edènà
Ìtumò: Orúko àdúgbò yíi wá nipa sè wípé ó jé Ogbà tí olórun fí Adámù àti Éfà sin i ìsèdálè ayé gégébí ase mò.
16. Àdúgbo: Ìtajéro
Ìtumò: Àdúgbò yi jé ibi tí odùduwà àti àwon omo rè ti jo se Àjorò kí wón tó pín yà.
17 Àdúgbo: Lúwoo
Ìtumò: Àdúgbò yí jé yo nípa sè lúwon gbágidá tí ó jé óbìnrin àkókó tí ó jé òòni
18. Àdúgbo: Abéwéla
Ìtumò: Àdúgbò yí jé yo nípa sè oba Adékúnlé Abewéla
19. Àdúgbo: Ìrésùmi
Ìtumò: Àdúgbò yí je yo nípa sè olóyè tó má ń bo òrànmíyàn.
20. Àdúgbo: Osògún
Ìtumò: Àdúgbò yí je yo nípa sè olóyè tó má ń bo ògún lákoko olójó.
21. Àdúgbo: Obaláyan
Ìtumò: Àdúgbò yí je yo nípa sè olóyè tó má ń bo Èsù-Obásan.
22. Àdúgbo: Obadíó
Ìtumò: Àdúgbò yì je yo nípa sè olóyè tó má ń bo Òduduwà.
23. Àdúgbo: Ìlárá
Ìtumò: Àdúgbò yí je yo nípa sè olóyè tó má ń bo Obàlùfòn.
24. Àdúgbo: Olópo
Ìtumò: Adúgbò yí je yo nípa sè olóyè tó má ń bo Orè.
25. Àdúgbo: Òkè-Itasè
Ìtumò: Àdúgbò yí ní òrúnmìlà dé sí nígbà tí o de sí ilú ilé-Ifè.
26. Àdúgbo: Èsìnmìrìn
Ìtumò: ó jé ibi odò tí wón tí fí Èlà, tí ń se omo morèmi rúbo, òun ní wón sínpè ní, Mòkúrò.
27 Àdúgbo: Ajígbáyín
Ìtumò: Àdúgbò yí jé yo nípa sè ìyá Oba adésojí Adérèmí tó jé àfé kéhìn tí ó má gbá àwon imín àwon eran tí ó má ń wá níta ilé wón òun ní wón wá so dí ajígbáyín
28. Àdúgbo: Okùnora
Ìtumò: Àdúgbò yí jé yo nípa sè olóyè tó má ń bo Elésìje.
29. Àdúgbo: Igbó-ìtàpá
Ìtumò: Jé ibi tí won má ń sin àwon tí ó bá kú pèlú Oyún si.
30 Àdúgbo: Jétanwo
Ìtumò: (Enuwa Square) Eni tí ó te agboolé náà dó ni orúko rè ń jé Jétawo, Ìdí nìyí tí wón fi so ilé náà ní jétawo.
31. Àdúgbo: Ìta-Òsun-Ilé-Lówá
Ìtumò: Nígbàtí kò sí ààyè mó láti kólè sí mó ní ilé-Jétewo (Enuwa) Àwon omo Àkàntìokè wá lo sí Adugbo Ìtà-Òsun. Ìdí nìyí tí wón fi máa ń so wípé Enuwa kò gbàà yè, lówá yalémo ó lo Ìta-òsun.
32. Àdúgbo: Moremi
Ìtumò: (Ìlórò Square) àdúgbò morèmi jé Àdúgbò ibi tí ojúbo òrìsà morèmi wa.
33. Àdúgbo: Òkè-Atan
Ìtumò: Àdúgbò yí jé ibi tí omí-odò kan tí won ń pè ní Atan wa, ìdí nìyí tí won fi ń pe Àdúgbò náà ní Òkè-Àtan.
34. Àdúgbo: Láfogídó
Ìtumò: Àdúgbò yí ni Oba Láfogído wolè sí, ìdí nìyí tí won fi so àdúgbò náà ní Láfigído.
35. Àdúgbo: Sèru
Ìtumò: (Enuwa Square) Oba Olófin pe sèru láti Ìta-ye mò ó wá sí agbègbè Enuwá láti wá tèdó. Ìdí nìyí tí wón fi so Àdúgbò náà ní Ilé-Sèru.
36. Àdúgbo: Alákàá
Ìtumò: Orúko eni tí ó te àdúgbò náà dó ni Alákàá. Ìdí nìyí tí won fi so àdúgbò náà ní Ilé-Alákàá.
37. Àdúgbo: Òròkó
Ìtumò: (Enuwa Square) Òkòrí ni orúko eni tí ó te àdúgbò náà dó.
38. Àdúgbo: Àlútú
Ìtumò: (Enuwa Square) Orúko eni tí ó te àdúgbò náà dó ni Àlútú.
39. Àdúgbo: Àká
Ìtumò: (Enuwa Square) Àká ni orúko eni tí ó te àdúgbò náà dó.
40. Àdúgbo: Obàloràn
Ìtumò: Orúko eni tí ó te àdúgbò yí dó ni Ogua Ògìdigbo, O yè ti o jé ni Obaloran, isé ré nip é ó ní àse láti gbésè lé èsè késè ti àwon ènìyàn tàbí ará ìlú bá dá. èyí túmò sí Oba-ló ni òràn. Ìdí tí won fi so àdúgbò yí ni Agboolé Obàloràn.
41. Àdúgbo: Odù
Ìtumò: (Ilódè-Oríyangí Square). Ní ayé àtijó, eni tí ó bá kó isé-Ifá, tí ó tó àkókò láti ní Odù-Ifá, ilé tàbí àdúgbò yí ni wón máa ń lo láti gba Odù-ifá náà.
42. Àdúgbo: Ogbón-Oya
Ìtumò: (Láàkáyè) Láakáyè ni oruko eni tí ó te àdúgbò yí dó. Àdúgbò yí tún jé ibi tí won ti máa ń bo Oya. Ìdí nìyí tí won fi so àdúgbò náà ni Ògbón-Oya.
43. Àdúgbo: Obàsa o
Ìtumò: (Oríyangí) Eni tí ó te agboolé yí dó jé Aláwo. Ìdí nìyí tí won fi so ilé tàbí àdúgbò yí ní Ilé-Obàsa o.
44. Àdúgbo: Òpá
Ìtumò: (Èdènà) Orúko eni tí ó te àdúgbò láà dó ni Òpá, Ìdí nìyí tí won fi so agboolé náà ní ilé-Òpá.
45. Àdúgbo: Omìtótó:
Ìtumò: Orúko ìyàwò Obalòràn ni ó ń jé omìtótó, òun ni eni tí ó te àdúgbò náà dó.
46. Àdúgbo: Déboóyè
Ìtumò: Orúko eni tí ó te agboolé náà dó ni Déboóyè.
47. Àdúgbo: Ìdú
Ìtumò: Orúko eni tí ó te agboolé náà dó ni won Ìdú-Oládère. Ìdí nìyí tí won fi so àdúgbò náà ní Ilé-Ìdú.
48. Àdúgbo: Lákòró
Ìtumò: (Ojà-Ifè) Orúko eni tí ó te agboolé náà dó nì ó ń jé Olákòró.
49. Àdúgbo: Òjájá
Ìtumò: (Mòòrè Square) Oba òjájá ni ó te Àdúgbò náà dó.
50. Àdúgbo: Ìtàpá
Ìtumò: Àdúgbò ibi yí jé ibi tí Ojúbo Obàtálá wà. Òpá tí won máa ń ta tabi ní gbàtí wón bá ń se odún Obàtálá. Ìdí nìyí tí won fi ń pe àdúgbò náà ní Igbó-Ìtàpá.
51. Àdúgbo: Obalásè
Ìtumò: Obalásè jé orúko eni tí o máa ń bo Olúorogbo, òun sin i eni tí te àdúgbò Obalásè dó.
52. Àdúgbo: Obalùbo
Ìtumò: Ilé yìí jé ilé tí won ti máa ń bo Odùduwà.
53. Àdúgbo: Njasa
Ìtumò: Oníjà-kìí-sá ni Orúko eni tí ó te àdúgbò yí dó. Ìdí nìyí tí wón fi so àdúgbò náà ní Njasa.
54. Àdúgbo: Oláyodé
Ìtumò: Ilé yìí jé agbo ilé tí won ti máa ń je oyè ní ayé àtijó, sùgbón nígbà tí ó yá won kò rí omo okùnrin tí yóò je oyè mó, nígbà tí ó pé òkan lára àwon ìyàwó agbo ilé náà bí omo Okùnrin kan, èyí tí won fi je oyè náà, tí won sì ń pe orúko rè ní Oláyodé orúko olóyè yìí ni wón fi so agbo ilé náà tí won fi ń pèé ní Oláyodé.
55. Àdúgbo: Olókó
Ìtumò: Ilé Olókó jé ilé tí a mò sí ilé àgbède tí ó jé pé isé okó ní isé tí won. Kò wá sí orúko tí àwon ènìyàn lè fi pè wón, wón bá so ilé won ní ilé Olókó.
56. Àdúgbo: Ààre-Òjè
Ìtumò: Agbo ilé yìí jé agbo ilé Eléégún, eni tí ó jé olórí àwon eléégún yìí ni a ń pè ní Ààre-òjè. Orúko rè ni àwon ènìyàn fi so agbo ilé yìí.
57. Àdúgbo: Jagun
Ìtumò: Ilé Jagun ni ilé tí àwon ènìyàn mò gégé bíi ilé Olóógun, nígbà tí ayé sì wà láìsí omo ogun rárá. Eni tí ó je olórí Ogun nígbà náà ni Jagun. Wón wá so agbo ilé rè di ilé Jagun nínú ìlu.
58. Àdúgbo: Òjóbàtá
Ìtumò: Bàbá kan ní agbo ilé yìí tí orúko rè ń jé òjó tí ó féràn láti máa jó ijó bàtá ni à ń pè ní Òjóbàtá tí a fi so agbo ilé yìí ní Òjóbàtá.
59. Àdúgbo: Baba Alásé
Ìtumò: Asé ni wón máa ń hun nínú ilé yìí bíi isé e won ìdí nìyí tí a fi so agbo ilé náà ní ilé Baba Alásé
60. Àdúgbo: Badà
Ìtumò: Agbo ilé yìí ni a ti máa ń je oyè Badà. Ìdí nìyí tí a fi ń pe agbo ilé náà ní ilé Badà.
61. Àdúgbo: Baálè-Àgbè
Ìtumò: Agbo ilé yìí ni wón ti máa ń je Oyè Baálè-Àgbè ìdí nìyí tí won fi ń pe agbo ilé náà ní ilé Bálè-Àgbè
62. Àdúgbo: Baba-Elégún
Ìtumò: Ní ìgbà àtijó Okùnrin kán wà tí ó jé elégun tí àwon ènìyàn máa ń pè ní Baba-Elégun, nínú ilé náà ìdí nìyí tí àwon ènìyàn fi ń pe agbo ilé náà ni ilé Baba-Elégún.
63. Àdúgbo: Máyè
Ìtumò: Orúko Oyè won ní agbo ilé yìí ní Máyè, ìdí nì yí tí a fi ń pe ilé náà ní ilé Máyè.
64. Àdúgbo: Àgòrò
Ìtumò: Agbo ilé yìí ni wón ti máa ń je Oyè Àgòrò, ìdí nìyí tí a fi ń pe ilé náà ní ilé Àgòrò.
65. Àdúgbo: Baálè
Ìtumò: Orúko Oyè tí won ń je bákannáà ní agbo ilé yìí, ni wón fi ń pe ilé náà ní ilé Baálè
66. Àdúgbo: Eléyelé
Ìtumò: Eyelé ni wón ń sìn gégé bí ohun òsìn nínú ilé yìí, ìdí nìyí tí a fi ń pe ilé náà ní agbo ilé Eléyelé.
67. Àdúgbo: Alusèkère
Ìtumò: Ìlé yìí jé ilé tí won ti máa ń lu sèkèrè, ìdí nìyí tí wón fi ń pe agbo ilé náà ní ilé Alusèkèrè.
68. Àdúgbo: Olóni
Ìtumò: Ní agbo ilé yìí ni wón ti ń sin òni, ìdí nìyí tí a fi ń pe agbo ilé náà ní ilé Olóní.
69. Àdúgbo: Basòrun
Ìtumò: Orúko oyè won ní agbo ilé yìí ni Basòrun, òun náà ni a sì fi ń pe agbo ilé yìí.
70. Àdúgbo: Ààre ìlù
Ìtumò: Okùnrin kan ní agbo ilé yìí ni à ń pè ní Ààre ìlù tí ó jé olórí àwon onílù, Orúko rè ni a fi so agbo ilé yìí.
71. Àdúgbo: Dáódù
Ìtumò: Agbo ilé yìí ní ayé àtijó ni àkóbí oba tí à ń pè ní Dáódù kó ilé sí, ìdí nìyí tí wón fi ń pe agbo ilé náà ní ilé Dáódù.
72. Àdúgbo: Ìkólàbà
Ìtumò: Agbo ilé yìí ni ilé tí agbápò sango ń gbé, agbápò sàngó yìí ni à ń pè ní ìkólàbà, ìdí nìyí tí a fi n pe agbo ilé náà ní ilé Ìkólàbà.
73. Àdúgbo: Arífájogún
Ìtumò: Ní ayé àtijó eni tí ó jé baálé ilé náà onífá ni, sùgbón nígbà tí ó kú tán, gbogbo àwon omo ìlé náà àti ègbón àti àbúrò ni won ń se èsìn ifá yìí, ìdí nìyí tí wón fi so agbo ilé náà ní agbo ilé Arífájogún.
74. Àdúgbo: Olóólà
Ìtumò: Agbo ilé yìí ni àwon tí won máa ń ko ilà fún àwon ènìyàn wa. ìdí nìyí tí a fi ń pe ilé náà ní ilé Olóólà
75. Àdúgbo: Baba-Ìsàlè
Ìtumò: Ní ayé àtijó ní agbo ilé yìí àwon egbé kan fi baba àgbàlagbà kan je baba ìsàlè inú egbé e won, ilé tí baba yìí ń gbé ní àwon ènìyàn so di agbo ilé Baba-ìsàlè.
76. Àdúgbo: Seriki
Ìtumò: Agbo ilé yìí ni eni tí ó jé Olórí àwon alápatà tí à ń pè ni Séríkí ìnú ìlú náà wà, agbo ilé tí ó ń gbé ni à ń pè ní agbo ilé Séríkí.
77. Àdúgbo: Alókońgbó
Ìtumò: Orúko agbo ìlé yìí ń tóka sí ilé tí wón ti ń dá oko ju, tí won sì ní oko jù ní inú ìlú, ìdí nìyí tí a fi ń pe agbo ilé náà ní ilé Alókońgbó.
78. Àdúgbo: Aládìe
Ìtumò: Láti ayébáyé ni onílé yìí ti ń sin adìe, kí ó tó kú, núgbà tí ó sì túnkú àwon omo rè náà tun ń sin adìe náà. ìdí nìyí tí àwon ènìyàn fi so agbo ilé náà ní ilé Aládìe
79. Àdúgbo: Asúnmádódò
Ìtumò: Agbo ilé yìí jé agbo ilé tí ó súnmó Odò, tí awon ènìyàn si so di agbo ilé Asúmádódò.
80. Àdúgbo: Anísulájà
Ìtumò: Láti ayábáyé ní agbo ilé yìí ni a ti rí àwon àgbè tí ó jé pé isu kìí wón ní orí àjà won, títí tí àgbodò fi máa ń dé, ìdí nìyí tí won fi so agbo ilé náaà ní agbo ilé Anísulájà.
81. Àdúgbo: Alájá
Ìtumò: Ilé yìí ni ilé tí wón ti máa ń sin ajá lópòlopò fún títà, tí àwon ènìyàn sì ń pe agbo ilé náà ní ilé Alájá.
82. Àdúgbo: Alaro
Ìtumò: Ilé yìí ni ilé tí eni tí ó máa ń lu aro wà tí ó ń gbé, tí àwon ènìyàn sì ń pe agbo ilé rè ní ilé Alaro
83. Àdúgbo: Baba-tedé
Ìtumò: Ìlé yìí jé ilé tí baba kan àti ìyàwó re wá tèdó sí láti ìlú Tedé tí wón sì bímo sí ibè tí won sì di púpò ní agbo ilé náà. ìdí nìyí tí a fi ń pe agbo ilé náà ní ilé baba-Tedé.
84. Àdúgbo: Ìrédùmí
Ìtumò: Nípa sè Èrédùmí tí ó jé Olusìn Òrànmíyàn tí ó sì ma ń fún oòni tí ó bájé ní idà.
85. Àdúgbo: Odùduwà
Ìtumò: Àdúgbò yìí ni Odùduwà wolè sí. Wón sì ń pe àdúgbò yìí ni odùduwà fún ìrántí.
86 Àdúgbo: Olúrìn
Ìtumò: Wón ń fi orúko yìí rántí Gómìnà ìpínlè òyó àná fún isé ribiribi tí ó gbé se.
87. Àdúgbo: Òpa
Ìtumò: Bàbá tí a ti ipasè rè n pe Òpa ni Akíngbolá. Agbo ilé yìí wà ní ègbé àfin Oba.
88. Àdúgbo: Pédrò
Ìtumò: Àdúgbò yìí ni wón fi ń se ìrántí pédrò gan-an fún rarè tí ó gbé ìgbé-ayé tí o burú jojo.
89. Àdúgbo: Adérèmí
Ìtumò: Àdúgbò yìí ni a fí ń se ìrántí Oba àná tí ó wà jà
90. Àdúgbo: Ajámopó
Ìtumò: Bàbá ològùn ni ó te ibè dó, Orúko yi wá jásí aláki ajámopó, Bàbá olóógùn yi ma ń já omo nínú apó ni wón so di ajámopó.
91. Àdúgbo: Ìta òsun
Ìtumò: Òsun kan wà tí orúko re ń jé òjìyàn ibè ni okúka kán wá tóní ojú ihò méje gégé bi poón ayò tí enikéni kò mò enití ó gbe ìdí èyí ni wón fi sodi ìta òsun.
92. Àdúgbo: Oke Isoda
Ìtumò: Okùnrin kan lo ma ń gba ibè lo sí inú oko rè nígbà tí ń kan rè dàgbà tan olè ma ń wo inú oko rè lo, ìgbà yen ni bale la ojú ònà ibè ìdí èyí ni wón fi ń pe nì òkèsòdà.
93. Àdúgbo: Ìta Yosùn
Ìtumò: Ibití oòni Ilé Ifè bòǹsè rè sí nígbà tí wón bá ń se odún òrìsà kan tí a ń pè ní jùgbè ìta ni wón sì ti ma ń se odún náà ni wón so di ìtasìn
94. Àdúgbo: Òkèràwè
Ìtumò: Ìdí tí wón fi ń pen í òkèrèwè nip é ògbón ni ojó, nígbà tí enití ó te ibè dó fi so pé òun á kó ilé òun sí orí òkè níbí ibè ni wón so di òkèrèwè.
95. Àdúgbo: Fájuyì
Ìtumò: Ògbón nì o náà ń jé ifájuyì ni wón ń pe ttélè nígbà tí enìkan kú tí wón sì dá Ifá níbè pé kí wón ma gbé òkúrè àfi tí wón bá sin sì ibè, bíwón se bèrè sip è ní fájuyì nìyàn.
96. Àdúgbo: Ilugbade
Ìtumò: Omo aládé ni wón ń jé télè, nígbà tí wón dá Ifá tí ifá mú enití adé tósí ni wón sí bèrè sí pe ibè ni lúgbadé
97. Àdúgbo: Dógbónya
Ìtumò: Ògbón ni ibè ń jé ògbón Oya yen wón ti ibì kan ya wá ni wón wá te ibè dó ni wón fi kó ilé síbè bíwón se bèrè sí pè wón ni ògbón-oya.
98. Àdúgbo: Ìlórò
Ìtumò: Àwon ará ilé òpá ni wón, níbè ni wón tí so pé àwon ń lo si oko àwon ni olórò ni wón fi ń pé gbogbo ibè ni ìlórò.
99. Àdúgbo: Wánísàní
Ìtumò: Àwon ìdílé Obaláyè ni wón ní ibè sùgbón òkè kúta ni wón n pe ibè òkè kúta pò níbè ni wón fí so ibè di wánísánì òkè kúta
100. Àdúgbo: Odò Yàrá
Ìtumò: Omi tí ó wà níbè láyé ni wóni sì ti ma ń pon omi náà bíwón se so ibè di odo Yàrá.
101. Àdúgbo: Òtutù
Ìtumò: Obu ìjéta ni ó je oba níbè ibi tí agbo ilé náà wa ni wón ń pe nì ìta-òtutù bí wón se so ibe di otutu niyen.
102. Àdúgbo: Látalè
Ìtumò: Ìdí tí wón fi ń pe ibè ni látalè ni pé ilè ni wón ń tà níbè ni ayé àtijó, bí wón se so ibè di látalè (compound)
103. Àdúgbo: Iyékéré
Ìtumò: Ìdí tí wón fi ń pé ni yèèkéré ni pé nígbà tí enití ó te ibè dó bèrè si pin ilé fún won ní won bèrè sí so pé yèèkéré ìdí èyí ni won fi ń pen i ìyékéré.
104. Àdúgbo: Ìgboyà
Ìtumò: Ní ayé àtijó ènítí ó te igbó òyà dó ni okùnrin. Òyà ni ó sì ma ń pa nítorí pé kò sí isé nígbà náà ju isé ode lo bíwón se bèrè síí pe ibè ni ìgboyà.
105. Àdúgbo: Aroko
Ìtumò: wón ń pe ibè ní aroko nítorí pé oko ni wón ma ń jù ní gbogbo ojó ayé wón ìdí nìyen ti wón fi ń pen i aroko.
106. Àdúgbo: Oǹdó rodù (Road)
Ìtumò: ó jé sírítí tí wón ma ń gbà lo sí òndó bí wón se bèrè sip é ni òndó Road ojú ònà, òndó.
107. Àdúgbo: Ìtà olópo
Ìtumò: Ìdí tí ó fi á jé orúko náà ní pé wón ma ń jòró opó ni àdúgbò náà ìdí nìyen ti ó fi ń je ìtáolopo
108. Àdúgbo: Òrunobadó
Ìtumò: Ìdí pàtàkì ti o fi á jé òrunobadó nip é ni ayé àtijó tí oba bá fé wàjà tí ó bá ti wo odò tàbí kànga náà á lo sí òrun bí wón se bèrè sip é ni òrunobado nìye
109. Àdúgbo: Jaàrán
Ìtumò: Ní àdúgbò jàrán yi àrán ni wón ń jàn nibe láyé àtijó bíwón se bèrè sí pen i jàrán nìyan.
110. Àdúgbo: Agesinyówá
Ìtumò: Ní ayé àtijó bàbá kan wá tí ó má ń gun esin yówá sí àdúgbò náà láti ìgbà yen ní wón ti bèrè sip e ibè ní agesinyówá.
111. Àdúgbo: Ògbón àgbàrá
Ìtumò: àdúgbò ògbón àgbàrá yìí àgbàrá ma ń sàn níbè gan ti wón sì ma ń fi igbá gbón omi náà kúrò lónà, bí wón se so ibè di ògbón àgbàrá.
112. Àdúgbo: Igbódò
Ìtumò: Ìgbódò jé ìdílé tí wón ti ma ń gbé odó ìgbà tí enití ó ń gbé odó náà kú ni wón bèrè sí so ibè di igbódò.
Yoruba
Ilé-Ifẹ̀
|
2131
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A0d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%ACl%C3%BA%20Il%C3%A9%E1%B9%A3%C3%A0
|
Àwọn àdúgbò ìlú Iléṣà
|
ILÉSÀ
1. Àdúgbo: Ìkótì
Ìtumò: Ìbí yìí ni àwon omo ogun Ìjèsà gbà lé àwon òtá won ni ìgbà ogun ni èyí, èka ède ló fà á tí ó fi jé Ìkótì.
2. Àdúgbo: Bíládù
Ìtumò: Orúko owá ketàlá tó jè ni Ilésà ni Bíládù Arère, ìrántí rè ni won fi so àdúgbò yìí ni orúko rè. Nìgbà tí ò ti dé orí oyè, ó wá gbajúmò débi pé fí àwon èèyàn ba n lo si àdúgbò yen, dígbò ki won so pe àwon n lo si ògbón wón á ni àwon n lo sí ilé Bíládù bí wón se so ó àdúgbò yìí di Bíládù nìyí
3. Àdúgbo: Ota pèté
Ìtumò: ibi tí àwon jagunjagun Ìjèsà pelu àwon omo Ogun Èkìtì ti pàdé ní ìgbà Ogun ni àdúgbò yìí torí pé ota ìbón pò ni ilè ibi yìí léyìn Ogun yìí ni won se so o ní ota pèté.
4. Àdúgbo: Omi Asorò
Ìtumò: Omi kan wà ni àdúgbò yìí tí won ń pè ni asorò tori omi yìí ni won se so àdúgbò yìí ni omi-asorò.
5. Àdúgbo: Orinkùnràn
Ìtumò: Àwon ènìyàn gbà pé igbó tí ó wà ni àdúgbò yìí ni ìgbà àtijó ni àwon abàmì lópòlópò eni tó sì mú ki won gbà pé òràn ni yóò ri, Orìn-ken-òràn (èdè Ìjèsà) O rìn kan òràn.
6. Àdúgbo: Ìdí àyàn
Ìtumò: Igi ààyàn kan wà ní agbègbè yìí tele èyí ló fàá tí won fi so àdúgbò yìí ní ìdí àyàn.
7. Àdúgbo: Ita-Balogun
Ìtumò: Àdúgbò yìí ni ilé Obalógun Ilesa wà ní àkókò ti won so orúko àdúgbò yìí (Ìta-Obalogun).
8. Àdúgbo: Mùrókò
Ìtumò: Ibi yìí kojá ibi tí ìrókò kan wà díè, èyí ló fà á ti won fi so pe o-mu-iroko (èdè Ìjèsà) ìtumò-mu-iroko nip é ó kojá ìrókò mùrókò.
9. Àdúgbo: Isarè
Ìtumò: Ibi tí àwon Haúsá ń gbé tí won sí ti n ta ojà, àlejò ni arè ní èdè Ìjèsà
10. Àdúgbo: Ìdásà
Ìtumò: Àwon tí won ón dá ara won sà sí ònà kan ni ìtumò ìdásà, àwon kan kúrò ni àárín ìgboro, wón sì lo da àdúgbò yìí sílè ni won ba so o ni Ìdásà.
11. Àdúgbo: Òkè-Padre
Ìtumò: (Páàdì) Ibi yìí ni àwon Òyìnbó ìjo Rátólíkì tí a gbà pé won mu ìgbàgbó wá ń gbé nígbà yen ni òkè-Páàdì.
12. Àdúgbo: Arágan
Ìtumò: Eni tí ó kókó dá àdúgbò yìí sílè bínú kúrò láàrin àwon ènìyàn lo dá dúró síbè ni, èyí ni awon ènìyàn fì so ibè ní arágan torí pé, wón gbà pé ìwà eni tí ó kókó dé àdúgbò yìí kò jot i ènìyàn tó kù lò fàá to fi wá dá àdúgbò tirè sílè.
13. Àdúgbo: Bámúso
Ìtumò: Òtè ló gbé àwon tó kókó de adugbo yìí dé ibè torí pé wón ń gbèrò láti yan olóyè láàrin ara won, Owá gbó èyí ló bá lé won kúrò ni ibi tí won ti wá télè.
14. Àdúgbo: Ìlórò
Ìtumò: Àwon tí ó kókó dé adúgbò yìí jè ólòwó pàápàá àwon tí ó kókó jáde to se awo ni èyìn odi tí won fi wá n kólé sí ilé.
15. Àdúgbo: Òkè èsó
Ìtumò: àdúgbò yìí ni won ti máa n ta aso àwon oyinbo nigba tí àwon kòráà kókó gbé aso títà dé Ilesa, ìdí niyi ti won fi n pè é ni Òkè-eso.
16. Àdúgbo: Ìsònà
Ìtumò: Ibi tí àwon tó ma n se isé onà pò jù sí láyé àtijó, ìtàn so fún wa pé ibè ni won ti máa n hun òpá àse àti ìlèkè owá, tí àwon ìyàwó rè àti àwon olóyè.
17. Àdúgbo: Ìgandò
Ìtumò: Ìgi ìgandò kan náà ló wà ní àdúgbò yìí láyé àtijó.
18. Àdúgbo: Òkè-Ayò
Ìtumò: Àwon désìn kinyó ló so àdúgbò yìí ni òkè ayò nígb`atí won kó ilé ìjósìn ati ibi ìsojí àti lé isun won síbè.
19. Àdúgbo: Omo-Ofe (Omife)
Ìtumò: Ìtàn so pé àdúgbò yìí àwon omo ogun ti níláti gbéra lati sigun lo sibi ti won ti fé jagun. Béè náà ni won sì gbódò wá jábò ti won si pin enìati erú tí wón kó bò lójú ogun.
20. Àdúgbo: Ìlájé
Ìtumò: ìbi tí ará ìgboro ti má a ń wá pàdé àwon ará oko láti ra ojà lówó won èyí ló fà á tí wón fi so àdúgbò yìí ní Ìlájé.
21. Àdúgbo: Òkè Ìrò
Ìtumò: Orúko igi kan tó wà ládùgbóò yìí télè ni wón fi so àdúgbò yìí
22. Àdúgbo: Odò Ìrò
Ìtumò: Ibi tí ó bó sí aopá ìsàlè ní adúgbò òkè ìrò ni odò ìrò
23. Àdúgbo: Ìjòfì
Ìtumò: ibí yìí ni wón ti máa n aso ofì nígbà tí ó kókó dé Ilésà.
24. Àdúgbo: Ìkòyí
Ìtumò: Àdúgbò yìí jè ìbi titun tí òpòlopò àwon tí ó fi jáde nílùú tipé tipé ń gbé òpòlopò won lo ti Èkó wá kólé síle, ojú tì wòn fi wo ìkòyí Estate l’Ekoo ni won fi mu àdúgbò náà.
25. Àdúgbo: Enú Odi
Ìtumò: Ibí yìí ni ìlú parí si látijó sùgbón ìlú ti fe séyìn si i ju ibí yìí lo
26. Àdúgbo: Adétí
Ìtumò: Ibi tí àwon Ìbòkun dúró dí nígbà tí ogún parí ti won wá láti dúpé lówó Owá ti o ràn wón lówó láti segun òtá wòn (A-de-eti-owá) À dé tòsí ilé Owá Adètí Owá.
27. Àdúgbo: Ìjòkà
Ìtumò: Àwon ará Òwò ló so adúgbò yìí lórúko yìí, àgbàdo ni won máa n tà níbè télè bóyá àgbàdo tí won máa n dàpè ní okà ló fa orúko yìí.
28. Àdúgbo: Ìmàdín
Ìtumò: Ní ìgbà àtijó àwon ìyá àgbà má a n se àdín níbí yìí (Ùmàdín)
29. Àdúgbo: Temìdire Ìmàdín
Ìtumò: àdúgbò titun tó jáde lara Ìmàdín nìyí
30. Àdúgbo: Omo Olúpè
Ìtumò: Òríkì èèyàn tí ó kókó kólé sí àdúgbò yìí ni won fi pe ibí yìí.
31. Àdúgbo: Òkèsà
Ìtumò: Ìkòkò ni àwonìjèsà máa ń dà á pè ní ìsà. Àdúgbò yìí sì ni wón ti máa ń ná oyà ìkòkò saájú kí ilésà tó di ilé-ìsà.
32. Àdúgbo: Ìsòkùn
Ìtumò: Ìsò okùn ló di ìsokùn yìí, ibè ni àwon àgbè àti elému ti máa ń wá okùn láti fid i erù tàbí òpe-emu won ní ìgbà láéláé.
33. Àdúgbo: Ìdí Ose
Ìtumò: Igi osè ńlá kan ló wà ní ìbí yìí ni ìgbà láéláé tí àwon ènìyàn máa ń dúró ta ojà mí abé rè.
34. Àdúgbo: Ìdí Ògún
Ìtumò: Ìbí yìí ni wón ti máa ń bo ògún owá ní ìgbà àtijó, wón sì máa ń pa ajá ògún sí ibé yìí títí di oní.
35. Àdúgbo: Ìta Akogun
Ìtumò: Ibí yìí ni àwon ológun máa ń dúró sí de àwon òtá ní ìgbà láéláé, ìdí nìyí tí wón fi ń pè é ní ìta akogun.
36. Àdúgbo: Adétí
Ìtumò: Àgékúrín fún “A dé etí owá” mí èyí, ibè ni àwon ará ìbòkun dúró sé nígbà tí ogun parí tí wón fé wá dúpé lówó owá-omo-Ajíbógun tó ràn wón lówó láti ségun àwon Ìlàré.
37. Àdúgbo: Ìbàlá
Ìtumò: Òrúko akoni kan tó wá láti ìbòkun sùgbón tó wolè láàrin ìlésà àti ìbòkun nígbà tí ó gbó pé ogun ti pa ìyàwó àti omo òun mi ìbòkun.
38. Àdúgbo: Erégúrìn
Ìtumò: Orí egúrù ló di Erégúrù, ìlè tó le ló wà ní ibí yìí télè àwon omodé sì máa ń seré níbè.
39. Àdúgbo: Ìsònà
Ìtumò: Ibi tí àwon tó má a ń se isé onà pò jù sí láyé àtijó ìtàn so fún wa pé ibè ni wón ti máa ń hun òpá ńlèkè owá, tí àwon Olóyè rè àti ti àwon ìyàwó rè.
40. Àdúgbo: Araromi
Ìtumò: Orúko ìgbàlódé ní èyí, Arágan ni orúko àdúgbò yìí télè wón sèsè yíi padà sé Aráròmí ni
41. Àdúgbo: Ìtinsin
Ìtumò: Ìgi Isis ńlá kan ló wà ní ibí yìí télè tí àwon ènìyàn máa ń ta ayò ní idi rè èyí ló di ìtà-isin lónìí (Ìhnsin).
42. Àdúgbo: Bólórundúrò
Ìtumò: Orúko tuntun ni orúko àdúgbò yìí nítorí pé àwon tó kókó dé ibè kò tètè kólé kan ara won, wón gbà pé àwon bá olórun dúrò.
43. Àdúgbo: Ìgbàyè
Ìtumò: Ní ìgbà ogun, Ibí yìí ni àwon Ológun ìjèsà gbà láti sá àsálà fún èmí won. “Ibi tí a gbà tí a fi yè”ni àpèjá rè.
44. Àdúgbo: Eréjà
Ìtumò: Orí ojà ni wón gé kúrú sí Eréjà, ibí yìí ló jé bíi oríta fún gbogbo àwon ìlú kékèèké ibè sì ni wón ti máa ń pàdé láti ta ojà won.
45. Àdúgbo: Ìkòyí
Ìtumò: Àdúgbò tuntun ni èyí, àwon tó sì fún un ní orúko yìí yá a lò láti ìlú Èkó ni.
46. Àdúgbo: Omi-Oko
Ìtumò: Àdúgbò tí omi tí àwon ènìyàn máa ń pon ní ayé àtijó, omo yìí wà ní ìtòsí ibi tí wón máa ń dá oko sí, èyí ni wón fi máa ń pè é ní omi-oko.
47. Àdúgbo: Enu-Odi
Ìtumò: Ibí yìí ni ilésà dé ní àkókò yìí, èyí ló fà á tí wón fi ń pe ibí yìí ní Enu-Odi.
48. Àdúgbo: Ìróyè
Ìtumò: Ìróyè yìí kò jìnà sí ìgbàyè, ibè ni àwon tó sá fún èmí won ní ìgbà ogun ti kókó dúró.
49. Àdúgbo: Ìlórò
Ìtumò: Àwon tí ó kókó dó àdúgbò yìí jé olówó, pàápàá wón jé òkan lára àwon tó kókó jáde lo sòwò ní òkè oya tí wón wá ń kólé sílé.
50. Àdúgbo: Òlómilágbàlá
Ìtumò: Àdúgbò yìí kò jìnà sí omi kan tí àwon ènìyàn máa ń mu, èyí ló jé kí àwon ènìyàn máa pe àwon tó ń gbé àdúgbò yìí ní òlómilágbàlá.
51. Àdúgbo: Ògbón Àgbède
Ìtumò: Àgbède kan wà ní àdúgbò yìí ní àkókò tí wón fún un ní orúko yìí, omo Èfòn alààyè ni àgbède yìí.
52. Àdúgbo: Òkè-jìgbà
Ìtumò: Òrúko Babaláwo kan ni Jìgbà, àdúgbò yìí ló sì máa ń gbé tí ó ti ń se isé owo rè. ìdí nìyí tí wón fi ń pe àdúgbò náà ní òkè-jìgbà.
53. Àdúgbo: Òkè-omi-irú
Ìtumò: Òmi kan wà ní ibí yìí tí wón ti máa ń fo irú ní ayé àtijó, ìgbà tí àwon ènìyàn téèrè sin í kólé omi irú.
54. Àdúgbo: Omi-Aládìe
Ìtumò: Oko kan wà ní ibí yìí ní ìgbà àtijó tí wón ti máa ń sin adie (poultry) omi kan sì wà ní ìtòsí oko yìí, èyí ló mú kí won máa pe omi yìí ní omi aládìe èyí tó di o’ruko àdúgbò náà lónìí.
55. Àdúgbo: Olórunsògo
Ìtumò: Àdúgbò yìí ti wà láti ìgbà láéláé sùgbón àwon ènìyàn kò tètè wá ko ilé sí ibè, nígbà tí ó sì yá ààrin ìgbà díè ni àwon ènìyàn kó òpòlopò ilé sí ibè, èyí ló mú kí won pè é ní Olórunsògo.
56. Àdúgbo: Ìjámo
Ìtumò: Ibí yìí ni àwon àgbè tó bá ń bò láti oko ti máa ń já imò òpe láti di erù won ibè ló di Ìjámò nígbà tí ilé bèrè si ní de ibè.
57. Àdúgbo: Ògúdù
Ìtumò: Orúko akíkanjú kan ni ìgbà ogun ògèdèǹgbé ni èyí, ní ìrántí rè ni wón se so àdúgbò yìí ní ògúdù.
58. Àdúgbo: Ìfòfín
Ìtumò: Òmi kan wà ní àdúgbò yìí télè tí àwon ènìyàn ti máa ń do nǹkan, torí omi yìí ni wón se so àdúgbò yìí ní Ìfofín.
59. Àdúgbo: Omi-Eran
Ìtumò: Ibi tí àwon alápatà ti máa ń pa eran won fún títà ni wón so di omi-eran.
60. Àdúgbo: Imàdín
Ìtumò: Ibi tí àwon ìyá àgbà ti máa ń se àdín ní ìgbà àtijó ni wón ń pè ní Umàdín ní èka èdè ìjèsà, èyí ló sì di Imàdín lónìí
Yoruba
Iléṣà
|
2135
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cb%C3%A0d%C3%A0n
|
Ìbàdàn
|
Ìbàdàn jẹ́ olú-ìlú Ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́ ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà. Ìlú Ìbàdàn ni ìlú tí ó tóbí jùlọ ni apá ìwọ̀òrùn Afríkà, bẹ́ẹ̀ sì ni ó jẹ́ olú ìlú ìjọba fún ìpínlè Ọ̀yọ́. Ìbàdàn jẹ́ ilú àwon jagunjagun tí wọ́n dá sílẹ̀ẹ̀ lẹ́yìn tí ìjọba Ọ̀yọ́ Kátúnga túká nígbà tí Àwọn Fúlàní ṣe ìkọlù sí ìjọba Ọ̀yọ́ nígbà náà. Orúkọ tí wọ́n ń pe ilú yí (Ìbàdàn) ní ó túmọ̀ sí ẹ̀bá ọ̀dàn.
Ìtàn Ilẹ̀ Ìbàdàn
Ìtàn fìdí rẹ̀ múlẹ̀ wí pé wọ́n da ìlú Ìbàdàn sílẹ̀ ní nǹkan bí ọdún 1829 látàrí àwọn ogun àti rògbòdìyàn tí ó ń ṣẹlẹ̀ ní ilẹ̀ Yorùbá nígbà náà. Àsìkò yí ni àwọn ìlú tí wọ́n ṣe pàtàkì Ilẹ̀ Yorùbá nígbà náà bíi: Ọ̀yọ́ ilé, Ìjàyè àti Òwu ń kojú ogun lọ́tún lòsì, nígbà tí àwọn ìlú tuntun míràn náà ń dìde. Lára àwọn ìlú tí wọ́n ń dìde ni: Abẹ́òkúta, Ọ̀yọ́ Àtìbà àti Ìbàdàn. Ibadan dide lati dipo won. Gege bi awon onitan Lágelú tí ó jẹ́ Jagun ìlú Ifẹ̀ ló da Ìbàdàn sílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí àgọ́ fún àwọn jagunjagun tí wọ́n bá ń bọ̀ láti Ọ̀yọ́, Ifẹ̀ àti Ìjẹ̀bú. NÍ ọdún 1852, àwọn Church Missionary Society rán David àti Anna Hinderer láti tán ìhìnrere àti láti kọ́ ilé ìjọsin ní Ìbàdàn tí wọ́n bá dé ní ọdún 1853. Ibadan bẹ̀rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ìpínlẹ̀ jagunjagun tí ó sì wà bẹ́ẹ̀ títí di ọdún kẹ́wàá tí ó gbẹ̀yìn sẹ́ńtúrì kọkàndínlógún.
Ní ọdún 1893, Ìbàdàn di ìlú amọ́nà/ìlú tí ó wà lábẹ́ àṣẹ bírítéènì lẹ́yìn tí Fìjàbí tí ó jẹ́ baálé ìlú Ìbàdàn fí ọwọ́ sí ìwé àdéhùn pẹ̀lú ẹni tí ó ń ṣe iṣé gomìnà ìlú amọ́nà George C. Denton ní ọjọ́ Kàrúndínlógún oṣù kẹjọ
Àwọn Bírítéénì ṣe àgbékalè ìlú amọ́nà láti ṣe àkóso ètò ọrọ̀ ajé ní agbègbè Ìbàdàn tí ó ṣí gbòrò láìpẹ́ gbòógì ilẹ̀ ètò ọrọ̀ ajé. Ìlú Ìbàdàn ní ó gba àlejò Ilé ẹ̀kọ́ gíga àkọ́kọ́, Yunifásítì ti Ibadan tí wọ́n kọ́kọ́ dá sílẹ̀ gẹ́gẹ́ kọ́lẹ̀jì tí Yunifásítì Lọ́ńdọ̀nì ni ọdún 1948 tí ó padà di Yunifásítì tí ó dá dúró ní ọdún 1962. Ó wà lára àwọn ilé ẹ̀kọ́ àkọ́kọ́ tí wọ́n dá mọ̀ ní orílẹ̀ Áfíríkà. Àwọn ilé ẹ̀kọ́ gíga mìíran tí ó wà ní ìlú Ìbàdàn ní politẹ́kíníkì ìlú Ibadan, Lead City Yunifásítì, àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Àwọn ilé ẹ̀kọ́ àkọ́bẹ̀rẹ̀ àti girama náà pọ̀ káàkiri ìlú Ìbàdàn àti agbègbè rẹ̀.
Jíógíráfì
Ojúọjọ́
Ìjọba
Wọ́n pín Ìbàdàn sí àgbègbè ìjọba Ìbílẹ̀ mọ́kànlá. Márùn-ún wà ní ìgboro Ìbàdàn, mẹ́fà yòókù sì wà ní etílé.
Àwọn Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀
Àwọn àgbègbè ìjọba Ìbílẹ̀ ìgboro ìlú Ìbàdàn
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Àríwá Ìbàdàn
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Àríwá-Ìlàòrùn Ìbàdàn
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Gúúsù-Ìlàòrùn Ìbàdàn
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Àríwá-Ìwọòrùn Ìbàdàn
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Gúúsù-Ìwọòrùn Ìbàdàn
Àwọn àgbègbè ìjọba Ìbílẹ̀ àyíká etílé Ìbàdàn
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Akinyele
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Egbeda
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Ido
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Lagelu
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Olúyọ̀lé
Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Ona Ara
Òkòwò
Àwọn ìtọ́kasí
àwọn ìlú àti abúlé ní Ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́
|
2136
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/T.M.%20Il%C3%A9sanm%C3%AD
|
T.M. Ilésanmí
|
Ọ̀jọ̀gbọ́n Thomas Makanjuola Ilésanmí ni ẹni àkọ́kọ́ tí ó gba oyè B. A ní ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ èdè àti Lítíréṣọ̀ Áfíríkà ní Yunifásítì Ọbáfẹ́mi Awólọ́wọ̀. Ó jẹ́ Àlùfáà ti ijọ́ Páàdì (ìjọ Kátólíìkì mímọ́). Ó ṣiṣẹ́ ní ẹ̀ka ẹ̀kọ́ yìí láti ọdún 1975 tí ó sì fẹ̀hìntì ní ọdún 2005 . Ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ ni Ọ̀jọ̀gbọ́n yìí ṣe lórí èdè àti àṣà Yorùbá. Díẹ̀ lára àwọn iṣẹ́ rẹ̀ ni "Iṣẹ́ ìṣẹ̀ǹbáyé, Yorùbá Orature and Literature: A Cultural Analysis, Àwọn nǹkan abàmì ilẹ̀ Yorùbá, Obìnrin:A Cultural Analysis of Yorùbá women, Ọkùnrin làdá obìnrin làgbà, Àdúrà onígbàgbọ̀, Language of African Traditional Religion àti àwọn mìíràn.
Ojogbon T. M. Ilésanmí gba iṣẹ́ olùkọ́ ni Yunifásítì ti Ifẹ̀ (Yunifásítì Ọbáfẹ́mi Awólọ́wọ̀ nísinsìnyí ), Ilé-Ifè, Nàìjíríà , gẹgẹ bii Graduate Assistant ní Ẹ̀ka-ẹ̀kọ́ Èdè Áfíríkà àti Lítíréṣọ̀ ní ọjọ́ kẹẹ̀dọ́gbọ̀ oṣù Bélú, Ọdún 1975 lẹ́yìn ìgbà tó ti gboyè méjì láti Yunifásítì Pontifical, ìlú Róòmù àti Yunifásítì ti Ifẹ̀ .
Ó gba ìgbéga lẹ́nu ìṣe tó fi dé ipò Ọ̀jọ̀gbọ́n ni Oṣù Òwàrà, ní ọdún 1997. Ipò yìí ni o wà títí tí ó fi fẹ̀hìntì lẹ́nu iṣẹ́ ní ìbámu pẹ̀lú òfin àlàkalẹ̀ lẹ́nu iṣẹ́ ìjọba ní ọdún 2005.
Bí a bá wo àkójọpọ̀ àwọn iṣẹ́ Ọ̀jọ̀gbọ́n yìí, a ó rí pé ẹni tí ó fẹ́ràn ìwádìí ṣíṣe lórí àwọn àkóónú nílẹ̀ Yorùbá, àṣà, ìṣe, èdè, lítíréṣọ̀ alohùn àti àwọn nǹkan yòókù tí ó sódo sínú àmù èrò ìjìnlẹ̀ ní àwùjọ Yorùbá. Ó fẹ́ràn láti máa ṣe iṣẹ́ àṣekára, ó sì jẹ́ ẹni tí ó ṣe é fọkàntán. Àràbà ni láwùjọ akadá, ẹ̀ká Yorùbá kò lè gbàgbé iṣẹ́ ribiribi tí ó ti ṣe láti mú ìdàgbàsókè bá àwùjọ wa.
Onimọ̀ tó gbòòrò ni Ọ̀jọ̀gbọ́n Ilésanmí torí pé àwọn iṣẹ́ ìwádìí lórí àwọn ayẹyẹ ìrúbọ àti ìtàn Ìbílẹ̀ múnádóko, wọ́n sì wúlò púpọ̀ fún àwọn akẹ́kọ̀ọ́ èdè Yorùbá fún iṣẹ́ ìwádìí. Ó máa n kó àwọn èèyàn mọ́ra, oníwà ìrẹ̀lẹ̀ sì ni.
Láàárín àwọn akẹgbẹ́ rẹ̀, Ọ̀jọ̀gbọ́n Ilésanmí ti bójútó ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn akẹ́kọ̀ọ́ lórí iṣẹ́ àpilẹ̀kọ fún àsekàgbá láti gboyè ní ọ̀kan-ò-jọ̀kan ipele ìkẹ́kọ̀ọ́-gboyè.
Onimọ̀ tó làmìlaka ni Ọ̀jọ̀gbọ́n Ilésanmí, ó mú ìmúgbòòrò bá èdè àti àṣà Yorùbá. Ó jẹ́ ìpè Ọlọ́run ní ọjọ́ kẹtàdínlọ́gbọ̀n, Oṣù Èbìbí, Ọdún 2016.
PROFESSOR T.M. ILESAMI AND YORUBA STUDIES
Àwọn ará Nàìjíríà
|
2162
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BA%B8%CC%80y%C3%A0%20ara
|
Ẹ̀yà ara
|
Òde Ara (Outer Part): Irun (hair), orí (head), iwájú ori(forehead), ojú (eye/face), imú (nose), àgbọ̀n (chin), ẹnu (mouth), orùn (neck), èjìká (shoulder), àyà (chest), ọmú/ọyàn (breast), apá (arm), ikùn (belly), Ìdodo (navel), ọmọ ìka/ika ọwọ́ (fingers), èékánná (finger nail), ìdí (buttock), itan (thigh), ẹsẹ̀ (leg), orókún (knee), ojúgun (shin), ìka ẹsẹ̀ (toes), àtẹ́lẹsẹ̀ (sole of the foot), and gìgísẹ̀ (heel).
Inú Ara (Inner Part): eyín (teeth), ahọ́n (tongue), ọ̀fun (throat), ọkàn (heart), ẹ̀dọ̀ fóró (lung) ẹ̀dọ̀ki (liver), ẹjẹ̀ (blood) and eran ara (muscle).
|
2163
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%BAk%E1%BB%8D%20%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20n%C3%AD%20%C3%92nd%C3%B3%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%92nd%C3%B3%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Orúkọ Àdúgbò ní Òndó, Ìpínlẹ̀ Òndó, Nàìjíríà
|
Òndó
ÒNDÓ
Àdúgbò:Òkòòtúnba
Ìtumọ̀:Ibi ti olóyè Ọ̀túnba kọ́ ilé sí tí ó n gbé ni à n pè ní òkè ọ̀túnba
Àdúgbò:Òkè-Àyàdié
Ìtumọ̀: Ibi ti àwọn òyìnbó tó mú èsìn ìgbàgḅó wá, ilé ibi tí wón ń gbé tí ó wà lórú òkè tú wọ́n ń pè ni yádì ni àwọn so di òke àyàdí tí àdúgbò náà ń jé dòní.
Àdúgbò:Odòjọ̀mù
Ìtumọ̀:Ìsàlè òndó tí olóyè Ọjọmù kọ́lé sí ni wọn ń pè ni Odòjọ̀mù.
Àdúgbò:Òdòlúà
Ìtumọ̀: Òrìsà kan tí wọ́n ń pè ní odòlúà ní ó tè àdúgbò yí dò, Ibìtí o wọlẹ̀ si ni à ń pè ni odòlúà.
Àdúgbò:Òkèlísà
Ìtumọ̀: Òkè ibi ti ó kọ́lé sí tí ó ń gbé ti peka sí tí wọ́n ń pè ni íÒkèlísà. Lísà ni o wa ní àdúgbò ti a ń pè ni Òkèlísà.
Àdúgbò:Ìdímògé
Ìtumọ̀:Ìdi igi kan ti ẹyẹ oge máa ń pọ̀sí ni wọ́n sọ di Ìdímògé ní ìlú Òndó.
Àdúgbò:Ìdí Isin
Ìtumọ̀: Igi kan wa ti wọ́n ń pè ní igi sin. Abẹ́ igi yíì fẹjú, ó tutu, ó sì gbòòrò tó bẹ́ẹ̀ tí o lè gba èèyàn púpọ̀ láti seré bíì ìjàkadì ayò ọpọ́n abbl. Béì tití ni àwọn èèyàn bẹ̀rẹ̀ sí kọ́lé sí àyíká igi yi ti ó wá di ibi tí à ń pè ni idi isin di òní.
Àdúgbò:Òkèròwò
Ìtumọ̀: ni àdúgbò ti àwọn onísòwò tí ó jẹ́ ìsòbò pọ̀ si wọn a sì máa se kárà kátà wọn ní àdúgbò náà idi nìyí tí Òndó ń fi ń pe àdúgbò náà ni Òkè ìsòwò ni wọ́n igbati ó jẹ́ wí pé òkè ni ó wà. Òkè ìsòwò yíì ni àwọn ìsòbò yíì se àsìse ni pípé rè tí wọ́n fi ń pè ní òkè ìròwò ti ó di òkèrówó títí di òní.
Àdúgbò:Ògbònkowò
Ìtumọ̀:Ó jẹ́ ibi ti Ògbóni ti bẹ̀rẹ̀ ti wọn n ko ìlédi wọn si, ti wọn bà si ń lọ wọn a mú Ogbó dani gẹ́gẹ́ bí àmìn ẹgbẹ́ wọn. Wọn á ma so wí pé à kìí wòó Àdúgbò yí ni wọn sọ di Ogbo-ti-a-kii-wò tì ò fi di Ògbònkowo lónìí
Àdúgbò:Odòtù
Ìtumọ̀: Ọjọ́ ti Òndó ìbá dàrú tí Òndó ìbá túká nítorí awo nlá kan to sẹlẹ̀, ojú ibi tí wọn joko si pètù sọ́rọ̀ òhún.
Àdúgbò:Òkà
Ìtumọ̀: ìdí tí wọ́n fi ń pè wọ́n ni ọ̀kà ni pé àwọn ará Ọ̀kà Àkókó lo fi agbègbè yí se ibùgbé. Àwọn ará òkà yii si ti pẹ̀ ni Òndó to bee je ti won ti gbo èdè Òndó yinrinyirin se téwé bá pe lára ose a dose ìdí nì yen tí won ń fi pé won ní òkà Ondo ti o doruko àdúgbò won ti a mo si oka
Àdúgbò:Odò yègè
Ìtumọ̀: Ijoye nla kan lo nje yege, ibi to tedo di to n gbe bo si owo isale Òndó ìdí niyi ti won fi n pe won ni òdò yègè.
Àdúgbò:Igele ale
Ìtumọ̀: Ojà ni won n pen i igele ni èdè Òndó. Tomodé tàgbà won ni o ma fi aro wọn lo oko ni agbèègbè ti a n soro bayii nigba ti o ba di owo, ale won a pate oja won si ita ile won, titi ti o fid i ojà ti won náà ni alale.
Àdúgbò:Ìgbònkúta
Ìtumọ̀: Ó jé agbègbè ti okuta pos i agbegbe yin i àwon molé molé ti n ma wa ko okuta àwon ni o si so agbegbe naa di ibi-a-n-gbo-òkútà oun lo wa di ìgbònkúta lóní
Àdúgbò:Ìtapín
Ìtumọ̀:Ibi tí Ondo ati Bágbè ti pinya ni a npe ni ìtapín
Àdúgbò:Lósìnlá
Ìtumọ̀: lósìnlá-là gbalá ni àpètán lósùlá ibè ni won ti kókó ń se osùn tí won ńrà osìn, tí won ńtà osìn ní Ondo.
Àdúgbò:Sùrúlérè
Ìtumọ̀: àwon òlàjú ti o kókó lo sí Èkó ti won tàjò dé ni won so agbegbe yin i sùrúlérè nigba ti won tàjò de lati ma fí rántí agbègbè tí won gbé ni Èkó
Àdúgbò:Yaba
Ìtumọ̀: Àwon òlàjú ti o koko lo sí Èkó ti won tajo dé ni won so agbègbè yin í Yaba nígbà tí won tàjò dé láti le ma fi rántí àgbègbè ti won gbé ní Èkó.
Àdúgbò:Akínjàgunlà
Ìtumọ̀: O je akínkanjú okùnrin kan tí ó lòkíkí ti a wa fi orúko re so agbègbè tí ó ńgbé.
Àdúgbò:Idim- Sòkòfí
Ìtumọ̀:Olóyè ló ń jé sokoti àdúgbò rè ni won wá so di idim-sòkòtí.
Àdúgbò:Odòsídà
Ìtumọ̀:Jé ìtà oba tí won ti ń ma pa olè àti òdaràn idà ni a fi ń pa won ibi tí a n tójú idà náà sí ni Ìsídà níwòn ìgbà tí ó si jé pé apá ìsàlè Ondo ló bó sí ni a fi ń pè ní Odòsíndà.
Àdúgbò:Òde-Ondó
Ìtumọ̀:Ibi tí àwon ará Ondó tí máa ń jo ibi tí ó téjú tí ó gba èrò púpò ni, ó sì bó sí àrín ìlú a sì ma ń se ìpàdé níbè náà pèlú agbègbè yíì ni won ń pè ní òde Ondó.
Àdúgbò:Àdúgbò Obitun
Ìtumọ̀:Ibè ní agbèbbè tí a ma ńkò àwon omobìnrin tí kò tí mo Okunrin si fun Idabobo lowo isekuse ki won tó ní oko ní ayé àtijó agbègbè náà sì ni eré obìtun ti bèrè.
Àdúgbò:Ìjòkà
Ìtumọ̀: O je agbègbè tí òkà ti ń pò ti àwon èèyàn ń rà tí won si ń tà. Ìdí nìyí ti won fi ń pè ní ibi-ìje-okà ti ó di ìjòkà lónìí.
Àdúgbò:Tèmídire
Ìtumọ̀: O je àdúgbò ti èèyàn kan tédó ni pe bayìí ti o so àdúgbò náà ni orúko Tèmídire: Tèmi-di-ire.
Àdúgbò:Odòmíkàn
Ìtumọ̀: Ó jé agbègbè tí babaláwo kan tí ó gbójú wa ni àtijó a sì máagbà èmí eniyan la pupo lowo iku. Igbàgbó sì ni wipe eni ti o bat i mikanlè lówó Iku lódò rè ko le rí ajínde mo idi niyi ti won fi ń pè ni odò-ìmí-kanlè tí àgékúrú rè wa di odòmíkàn.
Àdúgbò:Odòlílí
Ìtumọ̀: Eni tó ní ilé ni a ń pè ni ‘nuli’ ni èdè Òndó. Agbègbè yi si wa je agbègbè ti àwon oní ilé ń gbé idi niyi ti won fi n pe ni odò-núlí ti ó wá di odòlÍlí
Àdúgbò:Ajíférere
Ìtumọ̀: Orúko ìlagije akíkanjú kan ló ń jé béè. Agbègbè tí ó n gbe ni a fi orúko re so lati se aponle fún un.
Àdúgbò:Lípàkálà
Ìtumọ̀: Baba kan wa ti o ni, irúfé, irúgbìn kan ti a mo si pakala ni ede Oǹdó.
Àdúgbò:Òkègbàlà
Ìtumọ̀: Àgbègbè tí àwon elésìn Kiriyó ti máa se ìsìn won fún ìgbalà okàn ni won pè ní òkè-ìgbàlà ti o wa di okegbala lónìí yíì.
Yorùbá
Òndó
|
2164
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%88k%C3%B3%2C%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20%C3%88k%C3%B3%2C%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0
|
Àdúgbò Èkó, Ìpínlẹ̀ Èkó, Nàìjíríà
|
Eko
+EKO-LAGOS
.1Adúgbò: Fastac Town
Ìtumò: Agbègbè yí jé ibi tí àwon ará ìlú orísirísi latí orílè èdè káàkiri gbé ní gbà a ayeye yí ní 1977 (Festival of Arts and culture).
.2Adúgbò:Iyana-Iba
Ìtumò: Ibí yí jé agbègbè tí àown Ìbàrì bà ńgbé, nítorínáà ni wón fi pèé ní Ìyànà-Ibà.
.3Adúgbò:Abule-Ijesha
Ìtumò: Abúlé –Ìjèsà ni apá ibi tí àwon ìjèsà kókó pò sí ní èkó, èyí ni ìdí tí ó fi ńjé Abúlé-Ìjàshà.
.4Adúgbò:Mile 2
Ìtumò: Ìdí tí a fí só ní mile 2 nìípé máìlì méjì ni ókù láti ibè sí ìbi tó ńjé Tincan-Island.
.5Adúgbò:Kosoko-Road
Ìtumò: Ibí ni ówà nínú Èkó, orúko yí ni orúko Oba Èkó níìgbà tó tipé, sùgbó orúko rè ni wón fi so agbègbè yí tí ó ńjé kòsókó road.
.6Adúgbò:Tafa Balewa square
Ìtumò: Orúko ènìyàn Tàfá Bàléwà, eni náà jé lára àwon tí ó ti jé ààre orílè wa, lé yìn ikú rè ni wón fi so ibè ní Tàfá Bàléwà “Square”.
.7Adúgbò:Technology Road
Ìtumò: Technology Road, ìdí tí wón fi só ní oruko yi nípé, Yaba Technology kò jìnà sí ibè rárá, ìdí náà ni wón fi soóní Technology Road.
.8Adúgbò:Kéke
Ìtumò: Ní agbègbè yí enìkan péré ni óní kéké sùgbón nítorí èyí ni won fi so ibè ní kèké, sùgbón ní ìgbà tí àwon òyìnbó fid é ní wón só di kéké.
.9Adúgbò:Herbert Macanlay way:
Ìtumò: Orúko èyàn ni óún jé Herbert macanlay, eni yì jé okan lára àwon òyìbó tí wón wá sí orílè èdè yí, nítorí èyí ni wón fi só ní Herbert macaulay way.
.10Adúgbò:Maryland
Ìtumò: Ní ìlú Èkó ìdí tí wón fi só ní Maryland nipé, orúko aya oba ìlú òyinbó ni Mary, ìdí èyí ni a fi só ní Maryland.
.11.Adúgbò:Masamasa
Ìtumò: Èdè yí ni èdè àwon haúsá, ìtumò rè sì ni kíá-kíá, àwon Haúsá ni wón pò sí ibí yìí jù, ní-ìgbà tí wón tèdó tí bè wón kò mò bí wón áse bá àwon èèyàn sòrò, sùgbón nínú ìwònba ìgbà tí wón ń tajà èdè won ni másámásá, ìdí ètí ni wón fi só ní másámásá-kíá-kíá.
12.Adúgbò:Cocoanut Village
Ìtumò: Ìdí tí wón fi só ní “coconut village” niípé omi pò ní ibè gan, àti cocoanut (àgbon). O wa ni agbègbè Ajégúnlè.
13.Adúgbò:Ajegunle
Ìtumò: Ajégúnlè jé ibi tí wón ti ń ra jà àti ta jà ní Èkó, àti wípé ibè jé lára ibi tìí àwon èèyàn pòsí ní ìlú Èkó, ojà títà sì ń lo déédéé tí aje ati owó dè tińwolé nígbà náà, ìdí náà ni ófinjé Ajégúnlè.
14.Adúgbò:Pen-Cinema
Ìtumò: Èyí jé orúko agbègbè kan ní ìlú Agége cinema ńlá kan ní ó wà ní ibè, tí wón pè ní PEN-CINEMA.
15.Adúgbò:Ìdúmotà
Ìtumò: Ibí ni won sin àwon Ológun tí wón ti won ti kú, wón sìn o àre ńlá kan sí bè tí ó je sójà ológun.
16.Adúgbò:Ilú-ńlá
Ìtumò: Ilú yíì wà ní agbègbè Àpápá ní Èkó, ìlú ńkí jé ibi tí àwon èèyàn pò si, tí àwon sì gbèrò sí gan.
17.Adúgbò:Tincan-Island
Ìtumò: Ibì jé agbègbè tí àwon custom pò sí, ibè sì ni ibi tí àwon erù sì pò sí àti àwon kòntánà idí èyí ni wón fi pèéní Tincay-Island.
18.Adúgbò:Volkswagen
Ìtumò: Agbègbè èyí ní Èkó ni ilé-isé ibi tí wón ti ń se àwon Okò Volkswagen.
19.Adúgbò:Aluminum Village
Ìtumò: Agbègbè yí ni ówà ní Dòpèmú ní ìlú Èkó, ibè ni àwon ohun ìkólé yìí pò sí (aluminum) ìdí náà ni wón fi ń pèé ní aluminum
20.Adúgbò:Port Way
Ìtumò: Agbègbè yí ni wón ti má n já erù tí óún bò láti òkè-ògun àti èyí tí wón bá fé gbé jáde, ìdí èyí ni a fi ń pèé ní “port’
21.Adúgbò:Lekki
Ìtumò: Lékki jé ibi tí wón kó àwon eléwòn sí ìdí yìí ni wón fi ń pèéní Lékkí.
22.Adúgbò: Abule-Osun
Ìtumò: Abúlé òsun jé lára ibi tí àwon abò-òrìsà òsun pó sí ní ìlú Èkó èyí ni wón fi só ní Abúlé-òsu, àti pé omí pò ní bè lópòlópò.
23.Adúgbò:Kirikiri
Ìtumò: Kiríkirì ni ibi tí àwon eléwòn má n gbéé kiríkirì sì jé lára, ilé èwèn tí ó tóbí jù, nítorí è ni wón fi ń péè agbègbè náà ní kiríkirì.
24.Adúgbò:Abule-Ado
Ìtumò: Abílé-Àdó jé lara ibi ti awon àlàdó pos i ni aiye atijo ni ilu Eko opolopo ni ko mo ibe nitori ise ti won nse ni ibe.
25.Adúgbò:Satellite Town
Ìtumò: Eyi je ibi ti nkan alaworan yip o sin i ilu Eko, nkan ti ounje “satellite” nitori náà ni won fi pee ni “Satellite Town”.
26.Adúgbò:Saw-Mill
Ìtumò: saw mill jé lára àwon agbègbè tí ó tóbi jù tí wón ti máa n se ìtójú igi tí a fin kólé ìdí náà ni ó finjé saw-mill.
27.Adúgbò: Sabo
Ìtumò: Ibi agbègbè ni ibi tí a ti má n rí àwon Haúsá tí wón pò sí jù ní agbègbè tàbí ìlú.
28.Adúgbò:Salvation Avenue
Ìtumò: “Salvation Avenue” je ibi ti awon elesin Christi posi “choistians”, ibi ti awon elesin bas i posi igbala ni won ma n pariwo (salvation) idi ti won fi n pe ni “salvation Avenue”
29.Adúgbò:Idi-Araba
Ìtumò: Idi-Ararba yi je ibi ti idi araba po si lopolopo, agbegbe náà ko jina si mushin ni ìlu Eko.
adugb bariga
Yorùbá
|
2165
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Gb%C3%B3l%C3%B3h%C3%B9n%20Yor%C3%B9b%C3%A1
|
Gbólóhùn Yorùbá
|
'Gbólóhùn èdè Yorùbá ni a lè pè ní odidi ọ̀rọ̀ tí ó pé, tí ó ní olùṣe ati abọ̀ nínú tí ó sì bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú lẹ́tà ńlá. Síńtáàsì ni èka kan nínú gírámà èdè tí ó níí sè pèlú bi a se ń so òrò pò tí ó fi ń di gbólóhùn àti bí a se ń fún gbólóhùn yìi ní ìtumò. Síntáàsì ní òfin ìlànà ti elédè máa ń tèlé nígbà tí ó bá ń so èdè rè yí yàtò si ìlò èdè. Ìmò èdè ni ohun tí elédè mò nípa èdè rè sùgbón ìlò èdè ni ohun ti elédè so jáde ní enu. Elédè lè se àsìse nípa ìlò èdè sùgbón eléyìi kò so pé elédè yìí kò mo èdè rè. Òpò ìgbà ni ènìyàn làákàyè elédè sá féré bóyá látaàrí òhún jíje tàbí mįmu ti ó le máa mú elédè so kántankàntan. Kì í se pé elédé yìí kò mo èdè rè mo, ó mò ón. Àsìse ìlò èdè ni ó ń se. Nìgbà ti opolo red bá padà sípò, yóò so òrò ti ó mógbón lówó.
Òfin Síntáàsì
Ohun tí a pè ni òfin yìí ni bi elédè se ń so èdè rè bí ìgbà pé ó ń tèlé ìlànà kan. Fún àpeere, eni tí ó bá gbó èdè Yorùbá dáradára yóò mò pé (1a) ni ó tònà pe (1b) kò tònà,
(1) (a) Mo lo sí oko
(b) Sí lo oko mo
Ohun tí eléyìí ń fi hàn wá nipé ìlànà kan wà tí elédè ń tèlé láti so òrò pò tí yóò first di gbólóhùn. Irú gbólóhùn tí ó bá tèlé ìlànà tí elédè mò yìí ni a ó so pé ó bá òfin mu.
O ye kì a tètè menu ba ìyàtò kan ti ó wà láàrin bíbá òfin mù àti jíjé àtéwógbà. Gbólóhùn lè wà ti yóò bá òfin mu sùgbon tí ó lè máà jé àtéwógbà fún àwon tí ń so èdè. Bíbófinmu níí se pèlú ìmò èdè; ìlò èdè ni jíjé ítéwógbà níí se pèlú. Fún àpeere, àwon kan lè so pé (2a) kò jé ìtéwógbà fún àwon wi pé (2b) ni àwon gbà wolé.
(2) (a) Àwon ti ó lo kò pò
(b) Àwon ti wón lo kò pò
Méjèèjì ni ó bófin mu nítorí méjèèjì ni a máa ń so nínú èdè Yorùbá. Ìyen ni pé méjèèjì ni ó wà nínú ìmò wa gégé bí eni tí ó gbó Yorùbá. Nínú ìlò ni àwon kan ti lè so pé òkan jé ìtéwógbà, èkejì kò jé ìtéwógbà. Èyí kò ni ǹ kan se pèlú pé bóyá gbólóhùn méjèèjì bófin mu tàbí won kò bófin mu. Ìmò elédè nípa èdè rè ni yóò je wá lógún nínú jùlo.
Èdè gégé bí àdámó
Ó ye kí á mò wípé òhún àdámó ni èdè jé. Ènìkan kì í lo sí ilé-ìwé láti kó bí Wón tí ń so Èdè abínibí rè. Ohun tí a ń so ni pé bí ìrìn rinrìn se jé àbìnibì fún omo, béè náà ni èdè jé. Fún àpeere, tí kò bá sí ohun tí ó se omo, tí ó bá tó àkókò láti rìn yóò rìn. Kì í se pé enì kan pe omo gúnlè láti kó o ni èyi. Báyìi gélé náà ni èdè jé. Àdámó ni gbogbo ohun ti omo nílò fún èdè abínibí, ó ti wà lára rè. Kò sí èdè ti kò lè lo èyí fún sùgbón èdè ibi tí a bá bi omo sì ni yóò lo àwon ohun èlò yìí láti so.
(2) Òrò àti Àpólà: Òrò ti a ba tòó pò ni ó ń di àpólà. Ó seé se kí àpólà jé òrò kansoso. Ìyen tí òrò yìí kò bá ní èyán. Fún àpeere, àpólà-orúko ni a fa igi sí ní ìdi ní (3a) àti (3b).
(3) (a) Olú gíga lo
(b) Olú lo
Ìyàtò àpólà-orúko méjèèjì yìí ni pé òrò méjì ni ó wa nínú àpólà-orúko (APOR’ ni a ó má a pè é láti ìsinsìnyí lo) (3a); òrò-orúko àti èyán rè tí ó jé òrò-àpèjúwe (AJ ni a ó máa pe òrò-àpèjúwe). Ní (3b), òrò kansoso ni ó wà lábé APOR. Òrò yìí, òrò-orúko (OR ni a ó máa lò fún òrò-orúko) ni, APOR náà sì ni. Ìsòri-òrò méjo ni àwon tètèdé onígìrámà so pé ó wà nínú èdè Yorùbá. Ìsòrí òrò méjo yìí ni wón sì pín si Olùwà àti Kókó Gbólóhùn. Olùwà àti kókó gbólóhùn yìí ni àwa yóò máa pè ní APOR àti APIS (àpólà-ìse) nínú ìdánilékòó yìí. Ìyen nip é àwa yóò ya ìsòrì-òrò àti isé ti ìsòri yìí ń se sótò si ara won. Ìsòri ni APOR tí ó ń sisé olùwà tàbí àbò nínú gbólóhùn. Ìsòrí ni APIS ti ó ń sisé kókó gbólóhùn.
3. Gírámà ti a ó lò: Gírámà ìyidà onídàro ti Chomsky ni a ó mú lò nínú isé yìí. Ohun tí ó fà á ti a ó fi mú gíràmà yìí lò nip é ó gbìyànjú láti sàlàyé ìmò àbinibí elédè nípa èdè rè. Gírámà yìí sàlàyé gbólóhùn oónna, gbólóhùn ti ó jé àdàpè ara won abbl. Gírámà yìí yóò lo òfin ti ó níye láti sàlàyé gbólóhùn tí kò niye.
Àwon àmì kan wà ti a ó mú lò nínú gírámà yìí. Fún àpeere:
(4) GB ---> APOR APIS
Òfin ìhun gbólóhùn ni a ń pe (4). Ohun tí àmì òfà yìí ń so ni pé kí á tún gbólóhùn (GB) ko ni APOR àti APIS. Ó ye kì á tètè so báyìí pé ohun tí ó wà nínú gbólógùn ju èyí lo. Ohun tí a máa ń rí nínú gbólóhùn gan-an ni (5).
(5) GB ---> APOR AF APIS
Àfòmó ni AF dúró fún. Òun ni a máa ń pè ní àsèrànwò-ìse télè. Abé rè ni a ti máa ń rí ibá (IB), àsìkò (AS), múùdù (M) àti ìbámu (IBM). A lè fi èyí hàn báyìí:
(6) AF ---> AS, IB, M, IBM
Kì í se dandan kí èdè kan ní gbogbo mérèèrin yìí. Yorùbá kò ni àsìkò sùgbón ó ni ibá. A ó menu ba àfòmó dáadáa ní iwájú sùgbón kí a tó se èyí, e jé kí á sòrò nípa APOR àti APIS
Yoruba
|
2175
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8%20Ab%C3%ADnib%C3%AD
|
Èdè Abínibí
|
Ede Abinibi
N ò réni tó fèdè elédè ronú rí
Àfi ti wa
E wo gbogbo àwon ìlú ńlá
Àwon ìlú kàǹkà-kàǹkà
Ní gbogb ayé yíká kódà tée délèe Kùsà 5
Irú èdè wo ni wón fi ń kómo?̣
Èdèè-bílèe wón ni wón ń lo
Wón sì ti digi osè, wón ti dàràbà
E wAmerika, e wo Rósíà, ké e wáá wòlú Èèbó
E ó ri pédèe won ni won fi ń ronú 10
Ni wón fi tóbi
Sùgbón bíi tèmi tìre kó
Ká tóó pèrò ní Yoòbá
Ká tóó yí i sÉèbó
Gbogbo tepotiyọ̀ inú ọ̀rọ̀ 15
Ti gbákúla
Bóo la se lé fèdè elédè ronú jinlè
Wón fomo odún méta sílé èkó
Pé ó máa ko Faransé, ó máa kÉèbó
Ó se, omó gbó Faransé díè, ó gbÉèbó díè 20
Torí pó jómo-on Yoòbà
Ó fi Yoòbá sàbùlàa won
Òró di sákálá sokolo sòkòlò sákálá
Ó ń relé kò délé
Ó ń roko kò délé 25
Àfóòfótán ojú a sì dásòólè
Àdàlú èdè a fa hówùhówù dání
Omo ò ní í lè dánú olóódoó rò
Ohun a bá so fún un náà ní ó so padà bí ayékòótó
Omo a délé 30
A ní ‘Dádì, Yò bíládù fuù’
Kò kúkú gbó, kò yé e páà
Wón ti ní bí wón se ń so
Séni tó se un tí ò dáa nù un
Omo o sì mò péyìí yo bàbá òun sílè 35
Bákan náà ni gbogbo èèyàn sorí lójúu won
Won a kéyelé pò mádìye bó se wu wón
Won a kó terú tomo tìwòfà pò
Sé kò kúkú sówò nílúu won
Ko sagba lómo ajá, àkóbí ajá, abíkéyìn béè 40
N náà ni awon omo naa yoo se
Ajísebí Èkó, Èkó ní í kúú sí
Èyí tí ò yé won
Po jèyí tó yé won lo
N ò kúkú ráwon omo báwí ní tiwon 45
Ohun a fi kó won ni wón gbà
Wón ní amúkùn-ún, erù ré wó
Ó ni e ò wòsàlè
Mo ń bá ògá ilé ìwé pàtàkì kan
Fòrò jomitoro òrò ńjó kan 50
Ògá yìí kàwé a ò rírú e rì
Ìwé tó kà tó bàmbà bamba
Mo ní ‘Ògá, e bá n parí òwe yìí
Edákun e fiyè dénú’
Mo ní 55
‘Òní, àgbé pokó mó
Òla, àgbé pokó mo’
Wéré, Ogá ti kó sí mi lénu
Ó lóun ti mò yóókù
Kí n máà déènà penu 60
Ó ní
‘Lótùn-ún-ùn-la, àgbè á gbókó ńbi ó fi pamó sí
À bé è réèmò, èyàn èèyàn-àn mi
Èèmò lu kutu pébé tan
Ó tún lu pèbé pèlú è 65
Àgbàlagbà ló se báun parí òwe
Ta ni ò mò péparí òwe ùn ni pé
Ojo tókó ó pàgbè mó ń bò
Táriwó á so
E jòwó, e má se fojú òpè wògá 70
Òpò ló ń pòwè Láwúwo
Tó se bí gidi làwón ń se
Ení jìn sí kòtò
Ló dá lésè
Ení forí tì í dópìn-in 75
Àfàìmò kó mó daláàrúù
Nnkan àrà gbáà
Omo Oòdùa ò fálà fédèe rè mó
Èdè tó ládùn tó yìí
Le fowó òsì tì dànù 80
Níbi orirí ti ń sunkún ilé
Tówìwí ń sunkún àtibò oko
Ibè le ti ta won-nle
Tèdè elédè
A wí tán 85
Wón lédèe wa ò kún tó
Wón lósàn tó wò tí ò dùn
Bí ò kúkú wò, ó tó
Kí làǹfààni olówó tí kò níyì?
E sé, a dúpé 90
Ó tán n bó kù?
E máa pónró ńbíbà
E máa so tiyín di sáré pegbé
Ilé eni lèmí mò pónà pèkun sí
Wón ní sòkòtòo Yoòbà ò balè 95
Wón ní bá a gbá a létí
Tá a kàn án ńkòó
Tinú è ni yóò se
E kú isé
Èyin ologbón, èyin òmòràn 100
‘Òmòràn tí í mo tinú ìgbín nínú ìkarahun’
Wón ní bá a bá ń fi Yoòbá kékòó
A ó ti se pògòrò òrò tí ń be ní sáyéǹsì?
A ó ti se pojíbírà àti joméńtìrì?
A ó ti se poósínjìn? 105
A ó ti pe kábóńdàosàìdì?
Ti pai-áárú-sukuàdì ń kó?
Sùgbón gégé bí mo se so sáájú
Èyí tí ò yée yín
Pò jèyí tó yée yín lo 110
Tá ni ò mobi tóbìn-in fi ń tò?
Tée ní ó kòdí sígbó
Ó joun pé ò mohun tédè ń jé
Ló jé e móon sò yú-ùn
Àìmòkan, àìmòkàn 115
Ló kúkú n báayín-ín jà, o jàre
E kò mò pé
Bí gbogbo omo káàárò o ò jíbí?
Bá pé báyìí la ó máa pé nǹkan-an wa
Òyìyè tí ń yè é ò sí 120
Báyìí là ń se ńlèe wa
Èèwò ibòmín-ìn
Bá a bá so pé
Báyìí la ó mó on poósínjìn
Tá a sì fún kábó-ńdà-osàìdì lóóko 125
Tá ni yóò ya sùtì ètè
Tí ó so pé Sàngó ò ponmo-on re?
E tilè so pé Yoòbá ò kún tó
Ǹjé èyín mò pé
Se lèdèé mó-on ń dàgbàá sí i 130
Ó dàbí aso
Tokan gbó tá a mú mí-ìn
Èyin ti lo sápótí ìsúra
Ké e wá à won èdè té e ti pa tì
Ké e mú nínú-un won 135
E fi fáwon nǹkan wònyí lóóko tuntun
Bá a tilè sì ta á bó tì
Kì ló so pé á mó lo sédè mí-ìn
Loo yá oóko tá a ó máa pohun tuntun
Púpò nínú Èèbó té è ń wò un 140
Ara èdèe won kúkú kó nísèǹbáyé
Mímú ni wọ́n mú láti ara èdèe Látín-ìn-nì, Gíríìkì àti Hébéérù
Kò sóròò Matimátíìkì kankan ni Èèbó
Tí kì í sèdèe Lárúbáwá ló ti wa 145
Tá ni Lárúbáwá wáá sun mó jù nínú àwa àti Èèbó?
Bóo ni tèmi tìre ti wáá jé
Omo ìyáà mi?
Ohun tí ò sì yée yín ni pé 150
Òpò èdè ló sáà ti wo tiwa
Tí kò sì se wá ni háà!
Bóyá o ti gbàgbé àwon òrò
Bí ‘àlàáfíà’, ‘àlùbáríkà’ àti ‘Dàńsíkí’
Tí wón tinú Haúsá di ti wa 155
N ò sèsè lè so tÈèbó
Ìyún-ùn pò bíi kàasíǹkan
Kí ló dé tá a tepele mó yìí
Ká fóhun gbogbo lórúko
Kó di ti wa?
Bóya ògòrò èdè
Tó wà ńlèe wa
Ló ń ko yín lóminú
Pé bí Haúsá bá ń fi ti è kómo
Tí Íbò ń se bákan náà 165
Ìgbà wo lòròo wa
Ò ní í dàbí ilé gígaa Bábéélì?
Ìdáhùn síyún-ùn-ùn ò le, òrée wa
Bóko ò jìnà, ilá kó tì
Orin tí kò sòro í dá 170
Kì í sòro í gbè
Bá a bá so pé ìsá ǹsalùbó
Peerepe sì lègbèe rè
Ìjà ò sí ńsóòṣì
Sàdúrà n sàmín ni 175
Bí Íbò bá ń fèdè abínibí kómo
A ó tún rò ó kó dákun fiyè dénú
Kó fòkan nínú Haúsá tàbí Yoòbá
Kómo náà pèlú
Bí Yoòbá bá ń lo tirè 180
A óò ní kó fi òkan
Nínú Haúsá tàbí Íbò kún un
Bá Haúsá náà sì ni
Yóò fi òkan nínúun
Yoòbá tàbí Íbò tì í 185
Kò ní í pé, kò ní í jìnà
Tá a ó fi máa gbóraa wa
Lágbòóyé
Ìyún-un ni pé
A fewé àdúgbò kàgbo omo 190
Gbogbo rè a sì kú dùn-ún-ùn
Bí ojú tó ti kékeé fọ
Sé tójú bá ti kékeé fó
Se ní í kú mòràn-ìn moran-in
Òròo wa a sì dayò 195
À sì fopé fÓlúwa
A kúkú mọ̀ pédèe wa è é jé béè
Àwa la tajà eèpè
Tá a ń gbowó òkúta
A ko fìlà fún wèrè 200
Wèrè sì féé lo fìlà gbó
N ò kúkú bá won wí
Àbí ta ni a ó gbókó fún
Tí ò ní í roko sódò ara è
Àsá ló sì ń mádìyee wa sòle 205
Òjò ló sì ń pàyèrèpè lówó
Tó fi deni àkolù
Kì í sì í règà títí
Kómó inú rè má gbòn lebelebe
Yóò balè yóò balè 210
Ni labalaba fi ń wogbóó lo
Bí wón se ń dìrò mápáá tó
Apáa won ò kúkú ní í kápá
Bí wón dìrò mọ́gi osè
Apáa won ò ní í kósè 215
Òjò iwájú ì í pahun
Gbogbo epe tí a bá se lu Onítibí
Ara ní í fi í san
Ológbò o ní í fìgbà kan kúkú ìwò sílè
Ìjímèrè ò ní í bá won kúkú òwòowòó 220
Èdèe Yorùbá ò ní í kú mó wa lójú
E dákun, e sàmín è.
|
2177
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cl%C3%BA%20%C3%92r%C3%B3
|
Ìlú Òró
|
Ilu Oro
Lábáńbí la ti bí mi lórí omi òsà
Ìlú se é wà lórí omi?
Mo mò pébéèrè tí yóò kó so sí wa lókàn nù-un
Bí n ó bá fún-un yín nídáhùn tó ye
Ko ní yéé ko wá ní háà! 5
Nítorí kí ni ń kó?
Nítorí bírú èyí bá sè
Tílùú forí omi selé
Tómi ń be níwá, tí ń be léyìn
Tí ń be lótùn-ún, tí ń be lósì 10
Tó wa jé pé ìwònba ìyàngbe
Ilè tí ń be láàárín
Lá wá dó lé gégé bí ìlú
Erékùsù nìlúù mi nù-un
Erékùsù, ilè tómí yípo pátápátá poo 15
Tí ò séni ó lè débè láìwokò ojú omi, okò olópón
Ìyún-ùn ni pé
Erékèsù Lábáǹbí ni mo forí solè sí
Ibè la bí mi, tí mo forí rìn dé
Ìrókò se wá se bí eré wá so osàn? 20
Tí mo fi Lábáǹbì sílè dára Òró
Ìyen ni pé
Bawo ni mo se dará ìlú Òró?
Èyí ò le
Bí mo se dará ìlú Òró kò le páàpáà 25
Ogun ló gbalé, totè gbòde kan
Ìyen nígbà tá a bí mi
Ń se ni rògbòdùyàn gba gbogbo sánmò lókè
Ìlú wa ò kúkú tóbi, rébété báyìí ni
Kò pé tí wón bí mi tógun kólùú wa terú tomo 30
Eni tó bá mí pínkín
Ń se ni wón ní kénu rè ya dépàkó
Wón ní á panu mó, á yéé pera wa lára Lábáǹbí
Wón ní látojó ùn gan-an la ti dará Òró
Mo rò ó 35
Mo rú u
Mo là á
N ò já a
Emi la wá lè se? Emi la lè so?
Olórun ló dá o léjó tó o fé pe kòtémilórùn un 40
Ìyà tólúwa rè yóò je sí i, kò ní í mo ní wín-ńwín
Àbí téni ó mádàá lówó bá ni á káwó sókè
Òsé là á tún máaá pá?
Àfeni tí ó se tán láti jÓlorun nípè
Eni tó gbórí míìn pamó sílé 45
Tí yóò fi pààrò èyí tó bá lo
Báyìí ni mo se domo ìlú Òró
Tí mo gbàgbé ìlú àbínibí mi
Mo domo ìlú Òrò tán nù-un nì
Isé ológun ni mo gbà 50
Sóhun ló kúkú pé jù ní sáà yìí
Mò ń gbàsé ológun tan
Ń se nìgbéga ń tèlé ìgbéga fún mi
Ó wá bùse gàda, ó bùse gèdé
N làwon mèkúnnù panu pò 55
Pé báwon olówó se ń sèjoba
Ò táwon lórùn
N ni won bá pòbìrìkòlò
Tí wón gbára jo, tí wón láwon ó kòwòsí
Sémi náà ti mobi tÓlórun ó ti bepo sí bòòlì fún mì 60
Mo dara pò mó àwon púrúǹtù
A réyùn àwon olówó ayé
Àwon ajeniséni, àgbòn ìsàlè bí ìkéèmù
Àwon wònyí wáà pàmò pò
Wón ní ń wá solórí àwon 65
Mo dolórí Òrò ìlú ròsòmù
Sùgbón kò sí bá a ó ti sèfó òdú tí ò ní í rùngbé
Isẹ́ ogun tí mo fi dolórí kò kúò lókàn-àn mi
Àfì bí èyí kí ìlú Òró máà fè sí i lábé ìtójúù mi
Nǹkan sì ń jé fún èmi náà 70
Àfi bí èyí pé mo wègbo
Àfi bí èyí pé mo fosé rarí
Bí mo bá ìlú iwá jà, n ó ségun
Bí mo bá tèyìn jà, n ó ségun
Ìgbà ó wá se 75
N ló wá dàbí èyí pé kí n dolórí gbogbo ilú
Tí ń be ládùúgbòo tàwa
Sùgbón àwon tí ń be ládùúgbòo mi ò ponú
Béè ni, won ò pòdà
Ń se láwon náà pèrò pò tí wón bá mi fìjà peétà 80
Wón ségun, àwé, wón lémi lugbó
Ìgbà mo dóhùn-ún
Ìpò olá tí mo wà sì ń wù mí jojo
Níbi táwon tó ségun mi ti ń sètò ìpíngún
Ibé ni mo ti bé lù wón gìjà 85
Pèlú àwon èrò wóńwé tí mo rí kó jo
Ero won tí kò jo
Die bín-ńtín báyìí ló kù n ségun won
Sùgbón wón ní olópò èrò logun ń séé fún
Eyi ni wón fi rí mi fi se ní nnkan 90
Tí wón ráyè ségun
Ìgbà yìí ni wón wá rù mí regbóńgbó
Níbi ojú olómo ò to
Ibè ni mo sá wà
Tí mo ri i pé ìgbésí ayé mi féé
Tí mo da gègé dé ìwé
Pé kí n ko ìtàn ayé mi fáráyé kà.
|
2220
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Aran
|
Aran
|
Aran
==Awon Aràn==
Sòbìà,
Eépà,
Áràn mùjèmùjè/Aràn Okèelè,
Jèdíjèdí,
Ejò inú,
Tanmona,
Ekóló.
|
2222
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%E1%BA%B8y%E1%BA%B9
|
Àwọn Ẹyẹ
|
Eye
Àwon Eye
1. Ògòǹgò
2. Pépéye
3. Adie
4. Àsá
5. Àwòdì
6. Odíderé
7. Igún/Igúnnugún
8. Eyelé
9. Tòlótòló
10. Òwìwí
11. Òkín
12. Ológosé
13. Eye Oba
14. Lékèélékèé
15. Wasowaso
16. Àdàbà
17. Tin-ín tin-ín
18. Èluulùú
19. Àparò
20. Ègà
|
2223
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%92d%C3%B2d%C3%B3
|
Àwọn Òdòdó
|
Ododo
Àwo n Òdòdó díè
1Korotin
2Àkálífà
3Ìlá abilà
4Alámáńdà
5Kerebùjé
6Marigó
7Píńróòsì
8Róòsì
9Abóòrunyí
10Bó-giri-rìn
11Òdòdó
12Okán
13Yún-únyun
14Ìgbàlódó/Ìràwò ilè
15Ìdò
16Oró agogo/oró adétè
|
2224
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20Igi
|
Àwọn Igi
|
Igi
Àwon Igi
1. Afàrà
2. Ahùn
3. Idí
4. Gedú
5. Ìrókò
6. Ògánwó
7. Òmò
8. Òsè
9. Apá
|
2230
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Adeb%C3%A1y%C3%B2%20Faleti
|
Adebáyò Faleti
|
Adébáyọ̀ Àkàndé Fálétí (tí wọ́n bí ní Ọjọ́ kẹrìndínlọ́gbọ̀n oṣù Kejìlá 1930) jẹ́ ọmọ orílẹ̀ èdè Nàìjíríà, Akéwì , Olùkọ̀tàn, àti eléré orí-Ìtàgé, bákan náà ni ó tún jẹ́ oǹgbufọ̀ èdè Gẹ̀ẹ́sì sí èdè Yorùbá, ó sìn tún jẹ́ Omíròyìn orí Ẹ̀rọ asoro-ma-gbesi Radio, Olóòtú ètò orí Tẹlifíṣọ̀n TV, àti Olùdásílẹ̀ ilé-iṣẹ́ ẹ̀rọ Amóhùnmáwòrán àkọ́kọ́ ní ilẹ̀ Adúláwọ̀ Afíríkà tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Western Nigeria Television (WNTV).
Adébáyọ̀ Fálétí náà ló ṣe ògbufọ̀ orin àmúyẹ orílẹ̀-èdè Naigerian National Anthem láti èdè Gẹ̀ẹ́sì sí èdè abínibí Yorùbá. Bákan náà ni ó tún ṣe oǹgbufọ̀ fún ohun tí Ààrẹ orílẹ̀-èdè Nàìjíríà nígbà kan rí lásìkò Ológun, ìyẹn Ibrahim Babangida sọ, pẹ̀lú tí Ààrẹ-fìdíhẹ nígbà ayé Ológun kan rí Chief Ernest Shoneka, nípa lílo èdè Yorùbá tó gbámúṣé. Fálétí ti tẹ Ìwé-Atúmọ èdè Dictionary Yorùbá ní èyí tí ó ní àbùdá ògidì Yorùbá nínú. Adébáyọ̀ Fálétí ti gba onírúurú àmì-ẹ̀yẹ ìdánilọ́lá oríṣiríṣi nílẹ̀ yìí àti lókè Òkun pẹ̀lú.
Àwọn iṣẹ́ rẹ̀
Obìin mẹ́ìndínlógún
N ní ń bẹ́ lọ́ọ̀dẹ̀ẹ Ṣàngó
Ńbi ká sánpá
Ńbi ká yan
LỌyá fi gbọkọ lọ́wọ́ọ gbogbo wọn 5
Ńbii ká sọ̀rọ̀, ká fa kòmóòkun yọ
N la ṣe ń perúu yín léléwì pàtàkì
Fohùn òkè ta ko tìsàlẹ̀ nìkan
Kọ́ là ń pè léwì
Yàtọ̀ sáfiwé ẹlẹ́lọ̀ọ́ àti tààrà 10
Òwe tún ń bẹ rẹrẹrẹ
Wọn a sọ̀rọ̀ tó gbayì létè
Wọn a fi wíwúni lórí lé e
Èyún-ùn nìkan kọ́, kò sẹ́ni tí ò mọ̀yún-ùn
Àní níbii ká máṣà ìṣẹ̀nbáyé 15
Kí gbogbo rẹ̀ tún kú dùn-ún-ùn bí ojú afọ́jú
N la ṣe ń peruu wọn ní baba
Ẹni tó mọ̀Bàdàn tán tó tún mọ Láyípo pẹ̀lú ẹ̀
Tó gbégùn tó gbọ́ wọ́yọ̀wọ́yọ̀
Iwájú lọ̀pá ẹ̀bìtì ó kúkú máá ré sí 20
A kò ní í sàìmáa rí yín bá
Basorun Gaa
Adebayo Faleti (1985) Ogun Àwítélè Ibadan; University Press Limited, ISBN 0-19-575073-X Ojú-iwé 48.
Adebayo Faleti (1993) Omo Olókùn Esin Heinemann Educational Books (Nigeria) PLC. ISBN 978-129-231-8
àwọn òṣeré ará Nàìjíríà
Àwọn Ìtọ́kasí
|
2232
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Il%C3%A9-If%E1%BA%B9%CC%80
|
Ilé-Ifẹ̀
|
Ifẹ̀ (, tabi Ilé-Ifẹ̀) jẹ́ orírun gbogbo ọmọ Oòduà ní ilẹ̀ Yorùbá ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà. Ilé-Ifẹ̀ wà ní Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun. Ifẹ̀ sí ìlú Ìpínlẹ̀ Èkó je kilomita igba o le mejidinlogun (218) tí àwọn tí wọ́n jẹ́ olùgbé ibẹ̀ lápapọ̀ jẹ́ 509,813 níye.
Gẹ́gẹ́ bí ìtàn ṣe sọ, Ilé-Ifẹ̀ ni wọ́n dá sílẹ̀ pẹ̀lú àṣẹ Olódùmarè nígbà tí ó pàṣẹ fún Ọbàtálá kí ó wá láti dá ayé kí ilẹ̀ sì bẹ̀rẹ̀ sí ṇ́ fẹ̀ láti ibẹ̀ lọ káàkiri àgbáyé; ìdí nìyí tí wọ́n fi ń pe Ilé-Ifẹ̀ ní Ifẹ̀ Oòyè, ibi ojúmọ́ ti ń mọ́ wáyé. Àmọ́, Ifẹ̀ yí ni Ọbàtálá pàdánù rẹ̀ sọ́wó Odùduwà Atẹ̀wọ̀nrọ̀, èyí ni ó fàá tí fàá ká ja ṣe wà láàrín àwọn méjèèjì. Odùduwà ni ó bẹ̀rẹ̀ ìjọba ní Ifẹ̀, ní èyí tí àwọn ọmọ rẹ̀ gbogbo náà sì di adarí àti olórí ìlú ní ẹlẹ́ka-ò-jẹ̀ka ibi tí wọ́n tẹ̀dó sí káàkiri orílẹ̀ Yorùbá lóní. Gẹ́gẹ́ bí a ti kàá nínú ìtàn, Ọọ̀ni àkọ́kọ́ tí yóò kọ́kọ́ jẹ ní Ifẹ̀ ni ó jẹ́ ọmọ bíbí inú Odùduwà tí ó jẹ́ ọ̀kànlélógójì òrìṣà fúnra rẹ̀, nígbà tí Ọọ̀ni tí ó wà níbẹ̀ lọ́wọ́ lọ́wọ́ báyí jẹ́ Ọọ̀ni Adéyẹyè Ẹnìtàn Ògúnwùsì Ọ̀jájá Kejì(II) tí wọ́n jẹ ní ọdún 2015. Bákan náà ni Ilé-Ifẹ̀ ní ọ̀kànlélúgba òrìṣà tí wọ́n ma ń bọ ní ọjọ́ kọ̀ọ̀kan yípo ọdún.
Ilé-Ifè ìlú ńlá tí òkìkí rẹ̀ kàn jákè-jádò àgbáyé fún àwọn Iṣẹ́ ọnà wọn bíi ère orí Odùduwà àti àwọn ohun ọnà míràn tí wọ́n lààmì-laaka ní ǹkan bí ọdún 1200 àti 1400 A.D sẹ́yìn.
Orin ìwúrí é-Ifẹ̀
Ilé Ifẹ̀, Ifẹ̀ẹ tèmi
Ilé Ifẹ̀, ìlú àwọn akọni
Ibùgbé àwọn ènìyàn jàǹkàn
Ibi ìfiṣolẹ̀ oríi Yoòbá
Àbí bẹ́ẹ̀ kọ́, bí mo purọ́, ẹ sọ́ 5
Ibẹ̀ nilé Àdìmúlà Ọọ̀ni Ifẹ̀
Àjàláyé Ọlọ́fin Oòduà
Ọ̀rànmíyàn ọba aláyé lu jára
Mọrẹ̀mi òǹgbà tíí gbará àdúgbò
Ẹ̀là Ìwòrì, ikọ̀ àjàlọ́run 10
Òrìṣà bàmùtàtà bàmùtata tá a fi rọ́mọ ẹ̀dá padà
Ilé Ifẹ̀, ìlú àwọn olùdá ayé
Ifẹ̀, ìlụ́ àwọn àtọ̀runbọ̀
Ifẹ̀ ni wọ́n gbé gbolúbi dúdú, funfun
Ìyín lèèyàn òòṣà pàápàá forí rìn dé 15
Njẹ́ ìwọ Ifẹ̀ oòyè dabọ̀, olórí ayé gbogbo
Mo rántí bíyàà mi àgbà ṣe mọ́-ọn ń fi ọ́ kọrin
Létí odò ẹ̀sìnmìrìn
N kò rí ọ rí ká sọ pàtó
Ṣùgbọ́n mo ríyà tó o jẹ lóríi wa 20
Ojúù mi kò ṣàìtéjẹ̀ẹ̀ rẹ
Ẹ̀jẹ̀ tó o ta sílẹ̀ fún wa
Ẹ̀jẹ̀ tó tọwọ́ ìyà wá
Ìyà tó tọwọ́ ìṣẹ́ wá
Ìṣẹ́ tó tọwọ́ ẹ̀gbin rọ̀ọ́lẹ̀ 25
Nígbà tọ́mọ tá a bí dé
Wáá fọwọ́ ọrọ̀ júweelée baba ẹ̀
Tí funfun dé wáá kó ọ lẹ́rú
Tó kó ẹ tọmọ tòòṣà
Ọ̀gọ̀rọ̀ òòṣàa wa la fi ṣàfẹ́ẹ̀rí 30
Tá a firúnmọlẹ̀ ṣàwátì
Òsùpá Ìjió ti lọ tèfètèfè
Ilé-Ifẹ̀, ǹjẹ́ sọ fún mi, Ifẹ̀ oòyè dabọ̀
Ṣ̣éwọ náà làwọn alára bátabàta ṣe báyìí ṣe?
Tí wọ́n dójú tì ọ́, tí wọ́n kẹ́gbin bá
ọ láa 35
Ǹjẹ́ kí la ó ti sọ̀rọ̀ọ̀ wọn sí, ìwọ Ifẹ̀?
Ká sáà fi wọ́n sílẹ̀ máa wòye
Ká fọ̀rọ̀ fúnrúnmọlẹ̀
Ká fáwọn igbámọlẹ̀ lọ́rọ̀ sọ
Ká fọ̀rọ̀ ṣẹbọ ká fi ṣètùtù 40
Kóhun rere tún lè padà sílé ifẹ̀
Ení bá ní kẹ́bọ má dà
Kó máa bẹ́bọ lọ réré ayé.
Àwọn ìtọ́ka sí
Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun
|
2242
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/K%E1%BB%8D%CC%81l%C3%A1%20Ak%C3%ADnl%C3%A0d%C3%A9
|
Kọ́lá Akínlàdé
|
Kola Akinlade
Ìtàn Ìgbésí Ayé Ònkọ̀̀wé
A bí Kọ́lá Akínlàdé ní ọdún 1924, ní ìlú Ayétòrò ní ìpínlẹ̀ Ògùn ní ilẹ̀ Nàìjíríà. Àwọn òbí rẹ̀ ni Michel Akínlàdé àti Elizabeth Akínlàdé. Ó lọ sí ilé-ẹ̀kọ́ Pọ́ọ̀lù mímọ́ ní Ayétòrò. Lẹ́yìn tí ó parí ẹ̀kọ́ rẹ̀ ní ilé-ẹ̀kọ́ yìí ni ó kọjá sí Ìlaròó tí ó sì dá iṣẹ́ tẹ̀wétẹ̀wé sílẹ̀ ńbẹ̀ fúnrarẹ̀ ni ó ka ìwé gba ìwé-èrí G.C. E. ní ilé.
Lẹ́yìn tí Kọ́lá Akínlàdé gba ìwé-ẹ̀rí yìí ni ó dá ìwé ìròyàn kan sílẹ̀ tí ó pe orúkọ rẹ̀ ní ‘Ẹ̀gbádò Progressive Newspaper: Lẹ́yìn èyí ni ó wá bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ gẹ́gẹ́ bi akọ̀wé ìjọba. Ó ṣiṣẹ́ lábẹ́ ìjọba ìpínlè ìwọ̀-oòrùn àtijọ́ ní ilẹ̀ Nàìjíríà.
Kị́lá Akínlàdé lọ kàwé ní Yunifásítì Ifẹ̀ ní ilẹ̀ Nàìjíríà ó sì tún padà sí ẹnu iṣẹ́ ní ìpínlẹ̀ ìwọ̀-oòrùn Nàìjíríà. Ní ọdún 1976 ni Kọ́lá Akínlàdé fẹ̀yìn tì. Ní ọdún 1980, ó tún gba iṣẹ́ olùkọ́ sí ìbàdàn Boys High School, Ìbàdàn, Nàìjíríà. Ó wá fi ẹ̀yìn tì ní ọdún 1984. Kọ́lá Akínlàdé ní ìyàwó ó sì bí ọmọ.
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìwé ni Kọ́lá Akínlàdé ti kọ.
Lára wọn ni Ajá to ń Lépa Ẹkùn, Ọ̣wọ̣̣́ Tẹ Amòokùnṣìkà, Àgbákò nílé Tẹ́tẹ́, Baṣọ̀run Olúyọ̀lé, Ajayi, the Bishop, Chaka, the Zulu, Esther, the Queen, Abraham, The…..Friend of God, Sheu Usman Dan fodio, Òwe àti Ìtumọ̀ rẹ̀, Sàǹgbá fọ́, àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Ó sì tún kópa nínú kíkọ Àsàyàn Ìtàn.
Ìwé Àṣírí Amòòkùnṣìkà Tú ní Sókí
1. Ọmọ ilé-èkọ́ ni Dúró Orímóògùnjé. Ó ku Ọdún kan kí ó jáde ìwé mẹ́wàá. Ìyá rẹ̀ kú ní ọdún mẹ́ta sẹ́yìn, ìyẹ̀n ni pé ó kú ní ọdún mẹ́ta ṣáájú bàbá rẹ̀. Ọmọ ọgọ́ta ọdún ni Bàbá rẹ̀ nígbà tí ó kú. Ikú bàbá rẹ̀ tí ó gbọ́ ní ilé-ẹ̀kọ́ ni o gbé e wálé. Ìyàwó mẹ́rin ni Àkàndé Orímóògùnjẹ́ tí ó jẹ́ ìyá Dúró ti kú, ó ku mẹ́ta. Ọmọ márùn-un ni Àkàńgbé Orímóògùnjé bí Dúró sì ni àgbà gbogbo wọn. Òun ni àkọ́bí. Ìyaa folúké, ọ̀kan nínú àwọn ìyàwó wọ̀nyí, ni ìríjú àkándé, Orímóògùnjẹ, ìyẹn ni pé òun ni ó fẹ́ran jù. Ìya fólúké yìí ni ó mú kọ́kọ́rọ́ séèfù jáde tí ó ṣí i tí wọn kò sì bá nǹkan kan ní ibẹ̀. Ìgbà tí Àkàndé mú owó kẹ́yìn nínú séèfù yìí kí ó tó kú, owó tí ó wà nínú rẹ̀ ju ẹgbàáta náírà (N30,000.00)lọ. Ọ̀gbẹ́ni Ajúṣefínní: Òun ní ó ra kòkó lówó Àkàngbé. Ó sanwo ní 10/2/80.
Àṣàkẹ́: Òun ni ó jẹ́rìí sí owó kòkó ti Àkàngbé gbà. Ohun tí ó yani lẹ́nu ni pé Ogóje náírà (N140.00) péré ni wọ́n bá ní abẹ́ ìrọ̀rí Àkàngbé nígbà tí ó kú.
Àdùnní: Òun ni ìyá Dúró Orímóògùnjé. Àdùnní ti di olóògbé, ìyẹn nip é ó ti kú.
Ọ̀gbẹ́ni Túndé Atọ̀pinpin: Òun ló ní kí Dúró fi ọ̀rọ̀ owó tí ó sọnù lo Olófìn-íntótó.
2. Túnde Atọ̀pinpin náà kọ lẹ́tà sí Olófìn-íntótó. Ìdẹ̀ra ni orúkọ ilé-ẹ̀kọ́ àbúrò Túndé Atọ̀pinpin. Ọmọ ọdún mẹ́tàdínlógún ni Dúró orímóògùnjẹ́. Ẹ̀gbọ́n Ilẹ́sanmí ni Àdùnní ìyá Dúró Orímóògùnjẹ́. Àgbẹ̀ oníkòkó ni Àkàngbé orímóògùnjẹ́, bàbá Dúró nígbà ayé rẹ̀. Túndé Atọ̀pinpin àti ẹ̀gbọ́n rẹ̀ máa ń sùn ní ilé Àkàngbé nígbà ti wọ́n bá ń lọ sí ìhà Odò Ọya. Dúró Orímóògùnjẹ́ nìkan ni ọmọ tí Àdùnní bé. Ará ìlú Àdùnní ni Olófìn-íntótó, ọmọ Adéṣínà. Túndé Atòpinpin máa ń lọ gbé ojà ní Èkó. Ọkọ̀ ojú omi ni ọjà yìí máa ń bá dé.
3. Olófìn-íntótó, ọmọ olusínà kọ̀wé sí Túndé Atọ̀pinpìn. Àròsọ ni Olófin-íntótó àti ilésanmí ti wokò. Dírẹ́bà wọn ń sáré gan-an ni. Fìlà Olófìn-íntótó tilẹ̀ sí sọ̀nù ní ọ̀nà. Ó dá mọ́tọ̀ dúró ni kí ó tó lọ mú un Nígbà tí wọ́n dé ojà, dírébà jẹ ẹ̀bà, ilésanmí jẹ iyán ó sì ra òòyà ní irinwó náírà (400.00)
Ní ọjà, Olófìn-íntótó bá obìnrin kan pàdé. Ó ra ọtí fún un. Obìnrin yìí sì mu ìgò otí kan tán ó sì mu ìkejì dé ìdajì. Ó yẹ kí a sẹ àkíyèsí obìnrin yìí dáadáa nítorí pé òun nì a wá fi hàn gẹ́gẹ́ bí ẹni tí ó jí owó Àkàngbé Orímóògùnjẹ́ jí ní iwájú.
Nígbà ti Olófìn-íntótó àti Ilésanmí dé Ilé-Ifè tí wọn ń lọ, ọ̀dọ̀ Àlàó ni wọ́n dé sí. Ilé-Ifẹ̀ ni Àlàó ti ń ta ojà. Àlàó ra obì àti ọtí fún Olófìn-íntótó Olófìn-íntótó mu bíà mẹ́ta. Àlàó ń mu ẹmu lẹ́yìn tí ó jẹun tán Ilésanmú sì ń mu ògógóró. Ọlọ́fìn-íntótó gbádùn láti máà fi ọwọ́ pa túbọ̀mu rẹ̀. Irun tí ó hù sí orí ètè òkè ní ìsàlẹ̀ ibi tí imú wà ni ó ń jẹ́ túbọ̀mu. Àsàkẹ́: Ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ìyàwó Àkàngbé Orímóògùnjẹ́. Gbajímọ̀ ènìyàn ni. Ọmọ ọgbọ̀n ọdún ni ṣùgbọ́n ó dàbí ọmọ ọdún mọ́kànlélógún. Ọ̀mọ̀wé ni.
Yéwándé: Ọ̀kan nínú àwọn ìyàwó Àkàngbé ni òun náà. Kò kàwe ṣùgbọ́n o ní ọ̀yàyà ó sì máa ń ṣe àyẹ́sí ènìyàn.
Àlàó: Òun ni Olófin-íntótó àti Ilésanmí dé sí ọdọ rẹ̀. Onígbàgbọ́n ni. Jọ̀ọ́nú ni orúkọ rẹ̀ mìíràn. Ó máa ń gbàdúrà ni alaalé kí ó tó sùn. Ọmọ mẹ́ta ni ó bí. Ní ọjọ́ tí àwọn Olófin-íntótó kọ́kọ́ dé ilé rẹ̀ tí wọ́n ń gbàdúrà ó ní kí gbgbo wọn kọ orin wá bá mì gbé olúwa. Àwọn ọmọ Àlàó kò bá wọn kọ ẹsẹ kejì tí ó sọ wí pé ‘Ọjọ́ ayéè mi ń sáré lọ sópin’. Àsàmú tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ọmọ Àlàó ni ó ṣe àlàyé fún bàbá rẹ̀ ìdí tí wọn kò ṣe kọ ẹsẹ kejì orin náà. Ó ní orin àgbàlagbà ni.
4. Ilésanmí rọ́ àlà tí ó lá fún Akin Atọ̀pinpin ọmọ Olúṣínà. Ó ní nínú àlá tí òun lá, òún. Rí ẹni tí ó gbé owó ṣùgbọ́n òun kò rí ojú rẹ̀ tí òun fi ta jí. Ẹ jẹ́ kí á ṣe àkíyèsí àwọn nǹkan wọ̀nyí tí wọ́n mẹ́nu bà ní orí yìí.
Dúró – Òun ni àkọ́bí nínú àwọn ọmọ Orímóògùnjẹ́.
Ọmọ ọdún mẹ́tàdínlógún ni
Fólúkẹ́ - Ọmọ Àkàngbé Orímóògùnjẹ́ ni òun náà. Ọmọ ọdún mẹ́wàá ni. Ó ṣẹṣẹ̀ wo kọ́lẹ́jì ni.
Ọmọ́wùmí- Ọmọ Àkàngbé Orímóògùnjẹ́ ni òun náà Ọmọ ọdún mẹ́jọ ni. Ilé-ẹ̀kọ́ kékeré ni ó wà.
Ọládúpọ̀ - - Ọmọ Àkàngbé Orímóògùnjé ni òun náà. Ọmọ ọdún mẹ́fà ni. Ilé-ẹ̀kọ kékeré ni ó wà. Fólúkẹ́, Omówùmí àti Oládípọ̀ jẹ́ ọmọ Yẹ́wándé. Bándélé jẹ́ ọmọ odún méje. Àṣakẹ́ ni ó bíí Yàtọ̀ sí Àkàngbé Orímóògùnjẹ́, Yéwándé nìkan ni ó tún máa ń mu owó nínú séèfù. Àìsàn Orímóògùnjẹ́ kò ju ọjọ́ mẹ́wàá lọ tí ó fi kú.
Ilé Orímóògùnjẹ́ kò ju ilé kẹ́rin lọ sí ilé Àlàó. Nígbà tí àwọn Olófìn-íntótó dé ilé Orímóògùnjẹ́ láti bẹ̀rẹ̀ ìwádìí. Yéwándé ni ó mú wọn wọlé Kọ́kọ́rọ́ ojú ńlá séèfù yìí kìí ya Orímóògùnjẹ́. Abẹ́ ìrọ̀rí rẹ̀ ni ó wà nígbà tí ó ń ṣàìsàn. Kì í yọ kọ́kọ́rọ́ ojú kékeré séèfù.
Àṣàkẹ́ wọlé bá wọn níbi tí wọn ti ń sọ̀rọ̀ níbi tí wọ́n ti ń ṣe ìwádìí nílé Orímóògùnjẹ́. Wọ́n máa ń há ìlẹ̀kùn yàrá Orímóògùnjẹ́ ṣùgbọ́n wọ́n máa ń fi kọ́kọ́rọ ibẹ̀ há orí ìtérígbà. Ẹnikẹ́ni ní inú ilé ni ó lè mú un ní ibẹ̀ kí ó sì fi sí ilẹ̀kùn
Yéwándé ni ó máa ń tọ́jú Orímóògùnjẹ́ lóru nígbà tí ó ń ṣe àìsàn. Àṣàkẹ́ máa ń ràn án lọ́wọ́. yéwándé àti àwọn ọmọ náà máa ń wá tọ́jú Orímóògùnjẹ́ nígbà ti ó ń ṣàìsàn lọ́wọ́ tí àìsàn rẹ̀ bá ń yọnu.
Adékẹ́yẹ ni orúkọ bàbá yéwándé.
Ọjà Ajégbémilékè ni Yéwándé fẹ́ lọ ní ọjọ́ tí ọkọ rẹ̀ kú.
Àlàó ni ó kó ogóje náírà (N140.00) tí wọ́n bá níbi ìgbèré Orímóògùnjẹ́ fún Yéwándé láti tójú. Orúkọ mìíràn tí Àkàngbé Orímóògùnjẹ́ tún ń jẹ́ ni Bándélé. Ẹ rántí pé eléyìí yàtọ̀ sí Bándélé orúkọ ọ̀kan nínú àwọn ọmọ rẹ.
Ọ̀sanyìnnínbí ni orúkọ oníṣèègùn Orímóògùnjẹ́. Ó ra páànù ìgàn méjìlá ní ọ̀dọ̀ kékeréowó. Èyí sì fẹ́ mí ìfura dání nítorí owó tí ó sonù. Àwọn kan rò pé bóyá òun ni ó jí owó Orímóògùnjẹ́ tí ó sọnù.
Nílé Orímóògùnjẹ́ níbití wọ́n ti ń ṣe ìwádìí, Ọlọ́fìn-íntótó rí ẹ̀já òwú kan tí ó wà lára ọ̀kan nínú àwọn ojú kéékèèkéé inú séèfù ó sì mú un. Gbòngán ni fọláṣadé ìyàwó àfẹ́kẹ́yìn Orímóògùnjẹ́ ń gbé. Ó máa ń lò tó ọjọ́ márùn-ún tàbí ọ̀sẹ̀ kan ní ifẹ̀ ní ilé Orímóògùnjẹ́ kí ó tó padà sí Gbọ̀ngán. Kò bímọ kankan fún Orímóògùnjé. Ó yẹ kí a ṣe àkíyèsí fọláṣadé dáadáa nítorí pé òun ni Olófìn-íntótó ra otí fún ní ọjà tíó mu ìgò ọtí kan àbò. Òun ni a sì rí ní òpin ìwé pé òun ni ó jí owó Orímóògùnjẹ́ gbé.
5. Ọmọ́tọ́ṣọ̀ọ́ ní sítọ́ọ̀. Káyọ̀dé ni orúkọ akọ̀wé rẹ̀. Ó ti tó ọdún mẹ́fà kí Akin Ọlọ́fín-íntótó ọmọ Olúṣínà àti Ọmọ́tọ́ṣọ̀ọ́ ti rí ara wọn mọ kí wọn tún tó rí ara wọn yìí. Àbúrò Orímóògùnjẹ́ ni Ilésanmí tí òun àti Olófìn-íntótó jọ wá ṣe ìwádìí ní ilé-Ifè. Ọ̀rẹ́ Orímóògùnjẹ́ ni Ajíṣefínní tí ó ń ta kòkó. Bíọlá ni orúkọ ẹni tí ó ń ta ọtí
Lóòótọ́, oníṣèègùn ni Ọ̀sanyìnnínbí síbẹ̀, kò wọ ẹgbẹ́ àwọn Oníṣèègùn tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Ẹgbẹ́ ìlera loògùn Ọrọ̀.
Awóyẹmí ni orúkọ ẹni tí ó bá àwọn Ọlọ́fìn-íntótó níbi tí wọ́n ti ń gbádùn lọ́dọ̀ Ọmọtóṣọ̀ọ́.
Ilésanmí àti Ọlọ́fin-íntótó sọ nípa ara wọn pé àwọn mọ ilẹ̀ tẹ̀ múyẹ́ (Ẹ rántí pé iṣẹ́ ọ̀tẹlẹ̀lmúyẹ́ ni wọ́n ń ṣe). Ajúṣefínní, ọ̀rẹ́ orímóògùnjẹ́ ni ó bá Orímóògùnjẹ́ ra ilẹ̀ tí ó ń kọ́ ilé sí. A ó rántí pé kòkó ní Ajíṣefínní ń tà.
Ọwọ́ Òṣúnlékè ni wọ́n ti r ailẹ̀ tí Orímóògùnjẹ́ fi ń kólé náà. Ẹgbẹ̀ta náírà (N600.00) ni wọ́n ra ilẹ̀ náà.
Káyòdé akòwé Ọmọ́tọ́ṣọ̀ọ́ sùn ní ẹnu iṣẹ́ Ìgbà tí wọ́n bi í pé kí ló dé tí ó fi sùn ni ó dáhùn pé olè ajẹ́rangbe tí àwọn ń lé ní òru ni kò jẹ́ kí àwọn sùn dáadáa. Ó yẹ kí á ṣe àkíyèsí pé Oníṣèègùn Ọ̀sanyìnnínbí ni olórí àwọn olè ajẹ́rangbé yìí gẹ́gẹ́ bí a ó ṣe rí i kà ní iwájú. Ẹran tí ó ń jí gbé yìí wà lára ohun tí ó jẹ́ kí àwọn ènìyàn fura sí Ọ̀sanyìnnínbí pé òun ló jí owó Orímóògùnjẹ́ gbé níbi tí ó tí ń tọ́jú rẹ̀ nígbà tí ó ń ṣe àìsàn.
Ẹran mẹ́ta ni wọ́n bá ní ilé àwọn olè wọ̀nyí nítorí pé wọ́n ti jí méjì tẹ́lẹ̀. Nítorí pé Ọ̀sanyìnnínbí jẹ́ ọ̀gá fún àwọn olè wọ̀nyí, wọ́n mú un lọ sí Àgọ́ ọlọ́pàá tí ó wà ní Morèmi ní ilé-Ifè.
6. Nígbà ti Ọlọ́fìn-íntótó gbọ́ pé wọ́n mú Ọ̀sanyìnnínbí sí àgọ́ ọlọ́pàá Morèmi, òun àti Ilésanmí lọ́ sí ibẹ̀. Aago mẹ́fà sí mẹ́jọ ni ọ̀gá ọlọ́pàá máa ń rí ènìyàn ṣùgbọ́n ó gbà láti rí Akin àti Ilésanmí lẹ́yìn ìgbà tí ó ti rí káàdì Akin.
Pópóọlá ni orúkọ ọ̀gá ọlọ́pàá yìí. Ọ̀rẹ́ Akin Olófìn-íntótó, ọmọ Olúṣínà ni. Àbéòkúta ni Pópóọlá wà tẹ̀lẹ̀ kí wọ́n tí wá gbé e wá sí Morèmi ní Ifẹ̀ níbi tí ó ti jẹ́ ọ̀gá àwọn ọlọ́pàá ibẹ̀. Ó ti tó ọdún mẹ́ta tí ó ti rí Akìn mọ. Pópóọlá bèèrè Túndé Atọ̀pinpin lọ́wọ́ Akin.
Lẹ́yìn ìgbà tí wọ́n tí wọ́n ti ṣè àlàyé pé ọ̀rọ́ Ọ̀sanyìnnínbí tí wọ́n mú ni ó gbé àwọn wa ni wọ́n ṣe àlàye pé tí ó bá jẹ́ pé òun ni ó jí owó Orímóògùnjẹ́, yóò ti ná tó ẹgbẹ̀jọ náírà (N1,600.00) nínú owó náà. Ẹran ti Ọ̀sanyìnnínbí jí gbé ni ó jẹ́ kí wọ́n ní àǹfààní láti yẹ ilé rẹ̀ wo.
Àwọn ọ̀rọ̀ kan wà tí àwọn ènìyàn sọ ní orú yìí tí ó yẹ kí á ṣe àkíyèsí.
Ilésanmí ni ó kọrin pé, ‘Iyán lóunjẹ.’
Akin ni ó sọ pé, Ajímutí kìí tí’
Akin náà ni ó sọ pé, ‘Ẹni fojú di Pópó á gba póńpó lórí…’. Orúko Pópíọlá ni ó fi ń ṣeré níbí yìí.
Pópóọlá sọ pé, ‘Ẹni tí ó pe tóró, Á ṣẹnu tọ́ńtọ́..’ Ó yẹ kí á ṣe àkíyèsí pé Àlàó ni oríkì Pópóọlá. Eléyìí yàtò sí Àlàó tí ó tójú àwọn Olófìn-íntótó tí a ti ṣe àkíyèsí rẹ̀ ṣáájú.
Nígbà tí wọ́n ló yẹ ilé Ọ̀sanyìnnínbí wò, owó tí wọ́n bá ní ibẹ̀ jẹ́ ọgọ́sàn-án náírà (N180.00) Níní orí yìí, a ó rí òwe, ‘Àfàgò kẹ́yin àparò…’ Ohun tí ó fa òwe yìí ni ẹran tí Ọ̀sanyìnnínbí jí gbé àti ẹ̀wọ̀n tí wọ́n ní yóò lọ tí ìyàwó rẹ̀ yóò sì ti bímọ kí ó tó dé. Àpatán òwe yìí ni, ‘Afàgò kẹ́yin àparò, ohun ojú ń wá lojú ń rí.
7. Akin Olúṣínà àti Ilésanmí lọ sí ilé Ọ̀sanyìnnínbí. Nígbà tí wọ́n dé ibẹ̀, òògùn ni Ọ̀sanyìnnínbí wá ṣe. Orí yìí ni a ti mọ ìdí tí Ọ̀sanyìnnínbí fi fẹ́ràn Orímóògùnjẹ́. Ìdí tí ó fi fẹ́ràn rẹ̀ nip é nígbà tí Ọ̀sanyìnnínbí ń ṣe òkú ìyá rẹ̀, ó fún un ní ọgọ́rùn-ún náírà (N100.00) níbi tí kò ti sí ẹni tí ó tún fún un ju náírà márùn-ún lọ.
Àlàó tí ó tọ́jú Akin àti Ilésanmí nígbà tí wọ́n dé Ifẹ̀ kò fẹ́ran oògùn ìbílẹ̀
Ọ̀sanyìnnínbí sọ pé Orímóògùnjẹ́ kì í finú tan Àlàó yìí Àwọn ohun tí ó tún yẹ kí á ṣe àkíyèsí ní orí yìí ni ìwọ̀nyí:
Awódélé wá kí Ọ̀sanyìnnínbí
Àkànbí, àbúrò Aríyìíbí, tí Ọ̀sanyìnnínbí nígbà tí ó ń ṣàìṣàn ní ó dúró fún Ọ̀sanyìnnínbí ní àgọ́ ọlọ́pàá (Ìyẹn ni pé Àkàbí tí Ọ̀sanyìnnínbí wòsàn ni ó dúró fún òun náà)
Ní ọjọ́ tí àwọn Ọ̀fíntótó wá sí ilé Ọ̀sanyìnnínbí, nǹkan bí agogo mókànlá ni ó wọlé àwọn Òfíntótó sì dé ilé rẹ̀ ní aago méjì kọjá ìṣẹ́jú mẹ́wàá.
Nígbà tí Akin Olúṣínà àti Ilésanmí dé ọ̀dọ̀ Ọ̀sanyìnnínbí tí ó rò pé oògùn ni wọ́n wá ṣe ní ọ̀dọ̀ òun, àwọn ẹbọ tí ó kà fún wọn ni ìyá ewúrẹ́ kan, ẹgbẹ̀rún náírà ìgò epo kan, iṣu mẹ́ta àti ìgàn aṣọfunfun kan.
Akin Olúsínà mu ẹmu ní ilé Ọ̀sanyìnnínbí Ajéwọlé ni ó ra kòkó lówọ́ Ọ̀sanyìnnínbí. Ẹgbẹ̀fà náírà (N200.00) ni ó gbà ní owó kòkó náà.
8. Àwọn ohun tí ó yẹ kí a ṣe àkíyèsí ní orí yìí ni ìwọ̀nyí:
Láti lè mọ iye tí Ọ̀sanyìnnínbí gbà fún kòkó tí ó tà fún Ajéwọlé, ọgbọ́n ni wọ́n fi tan Ọ̀sanyìnnínbí. Wọ́n sọ fún un pé ẹnì kan ń rọbí àti pé yóò nílò oníṣèẹ̀gùn.
Ọmọ ọdún mẹ́fà ni Oládiípọ̀. Òun sì ni àbíkẹ́yìn Yéwándé
Bándélé jẹ́ ọmọ odún mẹ́jọ. Ọmọ Àṣàkẹ́ ni Jayéjayé kan ni Àṣàkẹ́ máa ń wọ àdìrẹ tàbí borokéèdì ó sì máa ń wọ súwẹ́ta nígbà òtútù.
Fawọlé: Ó wà lára àwọn ẹni tí ó wá wo Orímóògùnjẹ́ nígbà tí ara rè kò yá. Nígbà tí Akin Olúsínà ṣe ìwádìí nípa rẹ̀, èsì tí ó rí gbọ́ ni ìwọ̀nyí:
Wọ́n ní ìhà sáábó ni Fáwọlé máa ń gbe Tinúkẹ́ ni orúkọ ọmọ rẹ̀.
Nípa aṣọ tí ó wọ̀ ní ọjọ́ tí ó wá sí ọ̀dọ̀ Orímóògùnjẹ́, ẹni kan sọ pé aṣọ sáfẹ́ẹ̀tì pẹ̀lú aṣọ òfì ni ó wọ̀. Ẹni kan sọ pé sán-ányán ni aṣọ tí ó wọ̀ níwọ̀n ìgbà tí ó ti jẹ́ pé àwọn ọmọ́dé kìí tètè gbàgbé nǹkan, Akin Olúṣínà ní kí awọ́n bèèrè ìbéèrè nípá Fáwọlé lọ́wọ̀ Fólúkẹ́ àti Bándélé.
Fólúkẹ́ sọ pé aṣọ sáfẹ́ẹ̀tì ni ó wọ̀. Ó ní ó dé filà sán-ányán, ó wọ́ bàtà aláwọ̀ funfun ràkọ̀ràkọ̀
Bándélé ni ó bomi fún Fáwọlé ní ọjọ́ tí ó wá sí ọ̀dọ̀ Orímóògùnjẹ́.
Folúkẹ́ ní ojoojúmọ́ ni Ọ̀sányìnnínbí máa ń wá sọ́dọ̀ Orímóògùnjẹ́ nígbà tí Orímóògùnjẹ́ ń sàìsàn ó sì máa ń dúró di ìgbà tí wọ́n bá ń pèrun alẹ́ kí ó tó kúrò ní ọ̀dọ̀ rẹ̀. Folúkẹ́ ní òun rí nǹkan kan bí ológbò ní àpò rẹ̀ ni ọjọ́ kan.
Àlàó kò gbọ́ nípa ẹni tí ó ń fi kọ́kọ́rọ́ dán séèfù wò nítorí pé ó lọ sí ibì òkú ìyá Báyọ̀ ní ọjọ́ náà.
Ìyá Bándélé ni ẹni tí ó fi kọ́kọ́rọ́ dan séèfù wò náà Orímóògùnjẹ́ kò sọ ọ̀rọ̀ eni tí ó fi kọ́kọ́rọ́ dán séèfù wò yìí fún Àlàó. Yéwándé náà kò sọ fún un.
9. Igba náírà (N200.00) ni wọ́n bá ní ilé Àṣàkẹ́, ìyẹn ìyá Bándélé nígbà tí àwọn Akin Ọlọ́fìn-íntótó yẹ ilé rẹ̀ wò. Ẹni tí ó fi kọ́kọ́rọ́ dán séèfù wò tí a ń sọ̀rọ̀ rẹ̀ lókè ni Àṣàkẹ́ ìyá Bándélé. folúkẹ́ ni ó sọ fún ìyá rẹ̀ pé Àṣàké ń fi kọ́kọ́rọ́ dán séèfù wò. Àṣàkẹ́ máa ń kanra mọ́ ọmọdé. Aṣọ òfì ni Yéwándé wọ̀ nígbà tó wọ́n ń ṣe ìwádìí yìí torí òtútù. Ọjọ́ kejì ọjà Ajágbénulékè ni Àṣàkẹ́ rí kọ́kọ́rọ́ tí ó fi dán séèfù wò nínú yàrá rẹ̀. Àlàá, Àkin àti Ilésanmí fi kọ́kọ́rọ́ náà dán séèfù wò, kò sí i.
Lẹ́yìn ìwádìí ti ọjọ́ yìí, Akin Ọlọ́fìn-íntótó àti ilésanmí padà sí Ìbàdàn. Ní ibi tí Akin ti dá mọ́lò dúró nígbà tí o fẹ́ ẹran ìgbẹ́ ni bàbá alágbẹ̀dẹ kan ti sọ fún ọmọ kan pé kí ó wò ọkọ̀ náà. Kọ́lá ni orúkọ ọmọ yìí. Orí yìí ní wọ́n ti wá mọ orúkọ ọmọge tí Akin Olúṣínà ra ọtí fún nígbà tí wọ́n ń lọ sí Ifẹ̀ tí a ti mẹ́nu bà ṣáájú. Orúkọ ọmọge yìí ni fìlísíà Olówólàgbà. A ó rí i ní iwájú pé filísíà Olówólàgbà yìí ni orúkọ mìíràn fún ìyàwo Orímóògùnjẹ́ tí ó jí owó Orímóògùnjé gbé.
Akin àti Ilésanmí wá filísíà yìí lọ sí pètéèsì aláwò pupa rúsúsúsú. Kọ́lá ni ó ràn wọ́n lọ́wọ́ láti mọ ilé yìí. Akin àti Ilésanmí sun ọ̀dọ Fìlísíà mọ́jú. Nígbà tí ilẹ̀ mọ́, wọ́n rí Pópóọlá. Ó gbé wọn dé màpó.
10. Akin lọ gbowó ní bàǹkì. Òun àti Ilésanmí ni wọ́n jọ lọ. Ní báǹkì, wọ́n pàdé Kọ́lá. Ẹnu rẹ̀ ni wọ́n ti gbọ́ pé Bínpé àbúrò fìlísíà fẹ́ ṣe ìgbéyàwó ní Gbọ̀ngán. Pópóọlá gbé Akin, Ilésanmí àti Kọ́lá. Ní ọ̀nà, ní ibi tí alágbẹ̀dẹ́ ti fi Kọ́lá sí ọkọ̀ ní ìjelòó, wọ́n rí àwọn méjì tí wọ́n ń jà Ògúndélé ni orúkọ alágbẹ̀dẹ yìi. Òun ni ó ń bá Jìnádù jà. Wọ́n gbá Adénlé tí ó fẹ́ là là wọ́n ní ẹ̀sẹ̀ nínú. Pópóọlá tí ó jẹ́ ọlọ́pàá ni ó pàṣẹ pé kí wọn dá ọwọ́ ìjà dúró tí wọ́n sì ṣe bẹ́ẹ̀.
Ohun tí ó fa ìjà tí Ògúndélé àti Jinádù ń jà ni pé Ògúndélé tí ó jé alágbẹ̀dẹ rọ kọ́kọ́rọ́ kan fún jìnádù ní múrí mẹ́ta (#60), Jìnádù san Múrí kan (#20) níbẹ̀ ó ku múrí méjì (#40). Ògúndélé bínú nítorí pé Jìnádù kò tètè san múrí méjì tí ó kì. Jìnádù bínú nítorí pé ó sọ pé Ògúndélé sin òun ní owó ní àárí àwùjọ. Jìnádù sọ pé Ògúndélé fi òrùkọ ẹ̀rẹ na òun. Nígbà tí Kọ́là sọ̀ kalẹ̀ tí ó ń lọ, ó gbàgbé àpò rẹ̀ ṣùgbọ́n wọ́n dá a padà fún un.
Nígbà tí Ain àti Ilésanmí ti Ìbàdàn tí wọ́n ti ń bọ̀ dé Ilé-Ifẹ̀, wọ́n lọ sí ilé fáwọlé Nígbà tí Orímóògùnjẹ́ ń ṣàìsàn lọ́wọ́ tí fọláṣadé 9tí àwa tún mọ̀ sí fìlísíà) wá sí Ifẹ̀, ó lò tó ọjọ́ mẹ́ta dípò méjì tí ó máa ń lò tẹ́lẹ̀. Ìpàdé ọmọlẹ́bí tí wọ́n fẹ́ ṣe gan-an ni ó tèlè mú un padà. Yàtọ̀ sí ìgbà tí ìnáwó pàjáwùrù bá wà ọjọ́ karùn-ún kànùn-ún ni Orímóògùnjẹ́ máa ń mú owó nínú séèfù rẹ̀ nígbà tí ó wà láyé.
Gẹ́gẹ́ bí a ti sọ tẹ́lẹ̀, Yéwándé máa ń bá Orímóògùnjẹ́ mú owó nínú séèfù rẹ̀ ṣùgbọ́n ó tó oṣù kan sí ìgbà tí Orímóògùnjẹ́ tó kú tí ó ti rán an mú owó nínú rẹ̀ gbèyìn. Ọjọ́ ọjà ni ọjọ́ tí Orímóògùnjẹ́ máa ń mú owó nínú séèfù rẹ̀ máa ń bọ́ sí. Ọjọ́ kẹ́rin tí Orímóògùnjẹ́ mú owó kẹ́yìn nínú séèfù rẹ̀ ni ó kú. Ìyẹn ni pé ọjà dọ̀la ni ó kú Orímóògùnjẹ́ máa ń fún àwọn ìyàwó rẹ̀ ní owó-ìná tí ó bá ti mówó. Níbi tí wọ́n ti ń ṣe ìwadìí yìí, Akin Olúṣínà ń fi ataare jobì. Túndé Atọ̀pinpin ní kí àwọn yẹ yàrá Fọláṣadé wò.
11. Ìsòrí kọkànlá yìí ni ó ti hàn gbangba pé Fọláṣadé, ọ̀kan nínú àwọn ìyàwó Orímóògùn ni ó jí owó rẹ̀ gbé. Ó ní ìdí tí òun fi jí owó náà gbé nip é òun kò bímọ fún Orímóògùnjẹ́ òun kò sì fẹ́ kì tòun ó gbé sílé rẹ̀ nítorí pé ọmọ tì obìnrin bá bí fún ọkọ ni wọ́n fi máa ń pín ogún ọkọ náà ní ilẹ̀ Yorùbá. Fọláṣadé ni ó yí orúkọ padà tí ó di fìlísíà. Òun náà ni ó lọ rọ kọ́kọ́rọ́ lọ́dọ̀ bàbá àgbẹ̀dẹ tí Àṣàkẹ́ fi dán séèfù wò.
Àwọn Èdá-Ìtàn
Akin Olúṣínà: Òun ni wọ́n máa ń pè ní Akin Ọlófìn-íntótó, ọmọ Olúṣínà. Òun ni ó ṣe ìwádìí owó tí ó sọnù. Àròsọ ni ó ti wọkọ̀ lọ sí Ifẹ̀ láti lọ ṣe ìwádìí owó náà. Fìlà rẹ̀ sí bọ́ sílẹ̀ nínú mọ́tò tí ó wọ̀. Dírẹ́bà ọkọ̀ yìí kò mọ ọkọ̀ wà dáadáa. Akin Olúṣíná fẹ́ràn ẹran ìgbẹ́. Ó máa ń mutí. Ó máa ń jobì tó fi ataa sínú rẹ̀. Ó ní túbọ̀mu ó sì máa ń fi ọwọ́ pa á. Ó ṣe wàhálà púpọ̀ kí ó tó mọ̀ pé Fọláṣadé tí ó tún ń jẹ́ filísíà nì ó jí owó Orímóògùnjẹ́ kó.
Foláṣádé: Òun ni ó jí owó Orímóògùnjẹ́ kó. Kò bímọ fún Orímóògùnjẹ́. Ìdí nì yí tí ó fi jí owó rẹ̀ gbé. Ó ní kí ti òun má bàa jẹ́ òfo nílé Orímóògùnjẹ́ ni ó jẹ́ kí òun jí owó rẹ̀ gbé. Fọláṣadé náà ni ó yí orúkọ padà sí fìlísíà Olówálàgbà. Orúkọ yìí ni ó si fi lọ fi owó pamọ́ sí báǹkì. Gbòngán ni ó ń gbé ṣùgbọ́n gẹ́gẹ́ bíi fìlísíà, ó ní ilé sí Ibadan.
Gẹ́gẹ́ bíi fìlísíà, Ọ̀gá ni ó jẹ́ fún Kọ́lá Òwú ara súwẹ́tà rẹ̀ tí ó já bọ́ síbi séèfù wà lára ohun tí ó ran Akin Olúṣínà lọ́wọ́ láti rí i mú. Ìwé ìfowópamọ́ rẹ̀ tí Akin Olúṣínà rí lọ́wọ́ Kọ́lá náà tún wà lára ohun tí ó ran Akin Olúṣínà lọ́wọ́.
Fọláṣadé wà lára àwọn tí wọ́n bí séèfù lójú rẹ̀ ní ilé Orímóògùnjẹ́ tí wọn kò bá nǹkan kan níbẹ̀. Kò sì jẹ́wọ́ pé òun ni òun kó owó tí ó wà níbẹ̀. Ó máa ń ti Gbọ̀ngán wá sí Ifẹ̀. Òun ni ìyàwó àfẹ́kẹ́yìn foún Orímóògùnjẹ́. Tí ó bá wá láti Gbọ̀ngán, ó máa ń lò tó ọjọ́ márùn-ún ní Ifẹ̀ tàbí ọ̀sẹ̀ kan. Ilé oúnjẹ ni Akin àti Ilésanmí ti kọ́kọ́ pàdé rẹ̀. Lẹ́yìn tí ó jiyán tán ní ilé olóúnjẹ yìí, ó mu ìgò otí kan àti àbọ̀ nínú ọtí tí Akin Olúṣínà rà.
Àkàngbé Ọrímóògùnjẹ́: Òun ni wọ́n jí owó rẹ̀ gbé tí Akin Olúṣínà wá ṣe ìwádìí rẹ̀. Àìsàn tí ó ṣe é tí ó fi kú kò ju ọjọ́ mẹ́wàá lọ. Abẹ́ ìrọ̀rí rẹ̀ ni kọ́kọ́rọ́ ojú ńlá séèfù rẹ̀ máa ń wà. Inú séèfù yìí nì ó máa ń kó owó sí. Kìí yọ àwọn kọ́kọ́rọ́ ojú kékeré séèfù yìí. Tí wọ́n bá ti ilèkùn yàrá rẹ̀, wọ́n máa ń fi kọ́kọrọ́ há orí àtérígbà níbi tí ẹnikẹ́ni ti lè mú un. Orúkọ múràn tí ó ń jẹ́ ni Bándélé. Ogóje náírà (#140), péré ni wọ́n bá nígbà tí ó kú tán. Kí ó tó kú ó ti ra ilẹ̀ tí yóò fi kọ́lè. Ajíṣafínní ni ó bá a dá sí ọ̀rọ̀ ilẹ̀ tí ó rà náà. Owó Òṣúnlékè ni ó ti rà á. Ẹgbàáta náírà (#6,000) ni ó ra ilẹ̀ náà.
Dúró: Dúró ni àkọ́bí ọmọ Àkàngbé Orímóògùnjẹ́. Ilé-ẹ̀kọ́ girama ni ó wà. Ọdún kan ni ó kù kí ó jáde. Òun ni ó kọ ìwé sí Akin Olúṣínà pé kí ó wá bá òun wádìí owó bàbá òun tí wọn kò rí mọ́. Àdùnní ni orúkọ ìyá rẹ̀ òun nìkan ni ó sì bí fún bàbá rẹ̀. Àdùnní yìí tí kú ní ọdún mẹ́ta ṣáájú bàbá rẹ̀. Ọmọ ọdún mẹ́tàdínlógún (17) nì Dúró. Àbúrò mẹ́rin ni ó ní. Àwọn náà ni Àdùkẹ́, Ọmọ́wùmí, Oládípò àti Bándélé.
Àdùnní: Àdùnní ni ìyàwó tí Orímóògùnjẹ́ kọ́kọ́ fẹ́. Ó kú ní ọdún mẹ́ta sáájú ọkọ rẹ̀. Òun ni ó bí Dúró fún Orímóògùnjẹ́. Ẹ̀gbọ́n ni ó jẹ́ fún Ilésanmí. Ọmọ ìlú kan náà nì òun àti Akin Olúṣínà.
Kola Akinlade (1976), Owo Eje. Ibadan, Nigeria: Onibonoje Press and Book Industries (Nig. Ltd). Oju-iwe = 116
Àwọn ará Nàìjíríà
|
2251
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8C%E1%B9%A3%E1%BA%B9%CC%80-%C3%88k%C3%ACt%C3%AC
|
Ìṣẹ̀-Èkìtì
|
Ise-Ekiti
Iṣẹ́ yìí dá lórí àyẹ̀wò fonọ́lọ́jì ẹ̀ka-èdè Ìṣẹ̀-Èkìtì, èyí tí ó jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ẹ̀ka-èdè tí à ń sọ ní ìpínlẹ̀ Èkìtì. Láti ṣe àgbékalẹ̀ iṣẹ́ yìí, tíọ́rì onídàrọ́ ni a lò.
Ìpín mẹ́rin ni a pín iṣẹ́ yìí sí. Ní orí kìn-ín-ní ni a ti sọ ìtàn orírun Ìṣẹ̀-Èkìtì. A sọ èrèdí iṣẹ́ yìí, ọgbọ́n ìwádìí tí a lò àti àyẹ̀wò iṣẹ́ tí ó wà nílẹ̀. Bákan náà, a sọ tíọ́rì tí a lò fún iṣẹ́ yìí.
Ní orí kejì ni a ti ṣe àlàyé lórí àwọn ìró inú ẹ̀ka-èdè ìṣẹ̀-èdè Ìṣẹ̀-Èkìtì. Bíi ìró kónsónáǹtì, ìró fáwẹ́lì, ìró ohùn, iṣẹ́ ohùn, sílébù àti oríṣiríṣi. sílébù tí a lè rí nínú ẹ̀ka-èdè Ìṣẹ̀-Èkìtì.
Ní orí kẹ́ta àpilẹ̀ko yìí ni a ti ṣàyẹ̀wo nípa ìgbésẹ̣̀ fonọ́lọ́jì tí ó wà nínú ẹ̀ka-èdè Ìṣẹ̀-Èkìtì. A wo ìpàrójẹ, àrànmọ́ àti àǹkóò fáwẹ́lì.
Ní orí kẹ́rin iṣẹ́ yìí ni a ti gbìyànjú láti wo àwọn ìyàtọ̀ àti ìjọra tí ó wà láàrin fonọ́lọ́ji ẹ̀ka-èdè Ìsè-Èkìtì àti ti olórí ẹ̀ka-èdè Yorùbá.
Àgbálọgbábọ̀ iṣẹ́ yìí dá lé àwọn tuntun tí ó jáde nínú ìwádìí ti a ṣe a si tọ́ka sí àwọn ibi tí a lérò pé iṣẹ́ kù sí.
M.G. Fátóyè, (2003), Àyèwò Fónolojì Ẹ̀ka Èdè Ìsè Èkìtì.’, Àpilẹ̀kọ fún Oyè Ẹ́meè, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria.
Nàìjíríà
Ìpínlẹ̀ Èkìtì
|
2276
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80k%C3%BAr%E1%BA%B9%CC%81
|
Àkúrẹ́
|
Akure je ilu ni Naijiria ati oluilu ipinle Ondo ni apa iwo oorun.
A kò le sọ pàtó ọdún tàbí àkókò tí wọn tẹ ìlú Àkúrẹ́ dó, ṣùgbọ́n gẹ́gẹ́ bí Arífálò (1991) ṣe wòye, ó ní Àkúrẹ́ fẹ́rẹ̀ jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ìlú tí ó pẹ́ tí wọn ti tẹ̀dó ni ilẹ̀ Yorùbá
Akurẹ is probably lone of the oldest towns in Yorubaland.
(Arífálò 1991; o,1.2)
Ìtàn sọ fún wa pé, Aga, ẹni tí a tún wá mọ orúkọ rọ̀ bí Alákùnrẹ́ ni ó kọ́kọ́ tẹ ìlú Àkúrẹ́ dó. Orúkọ̀ bàbá rẹ̀ ni ìyàngèdè. Ìtàn sọ fún wa pé, Ẹ̀pé, ní ẹ̀bá ìlú Òǹdó ni ó kọ́kọ́ fi ṣe ibùgbé lẹ́yìn tí wọn kúrò ní Ilé-Ifẹ̀. Alákùnrẹ́ tẹ̀ síwájú láti dá ibùgbé tirẹ̀ ní. Ní àsìkò yìí, ohun ọ̀ṣọ́ ọwọ́ rẹ̀ tí á ń pè ní ‘Àkún’ gé. Ó pe ibẹ̀ ní ‘Àkún rẹ́’ nítorí ìtumọ̀ ‘gé’ ni ‘rẹ́’ ní èdè Àkúrẹ́. Eléyìí ni ó wá di ‘Àkúrẹ́’ títí dòní yìí. Alákùnrẹ́ sì jókòó gẹ́gẹ́ bí olórí ìlú. A kì í pè é ní ọba ní àsìkò yẹn bí kò ṣe ‘Ọmọlójù’. Ó lo ipò rẹ̀ bí olórí ìlú àti ọmọ Odùduwà ní ìlú Àkúrẹ́.
Ní àsìkò yìí ni àwọn ọmọ Odùduwà ń jẹ ọba káàkiri ilẹ̀ Yorùbá. A gbọ́ pé, Àjàpadá Aṣọdẹ́bọ̀yèdé tí o jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ọmọ Odùduwà kúrò ní ìlú Òṣú, ó sì dúró sí ìlú kan tí wọn ń pè ní ‘Òyè’nítòsí Ẹ̀fọ̀n-Alààyè. Rògbòdìyàn, Ìṣòro, ogun àti àìfọkànbalẹ̀ kọ lu ìgbé – ayé Àjàpadá pẹ̀lú ara ìlú ‘Òyè’ náà. Ó wá di dandan fún Àjàpadá láti kúrò ní ìlú ‘Òyè’fún ààbò. Òun àti àwọn alátìlẹ́yìn rẹ̀ dórí kọ ilẹ̀ àìmọ̀rí fún ibùgbé.
Àjàpadá gbáradì, ó kó àwọn ènìyàn rẹ̀, ó sì ṣe gẹ́gẹ́ bí akíkanjú àti ògbójú ọdẹ. wọ́n rìn títí tí wọn fi dé igbó Àkúrẹ́, ibí ni wọ́n ti bá wọn pa erin. Erin tí Àjàpadá pa fún àwọn ará ìlú Àkúrẹ́ fún àwọn ará ìlú ní ìwúrí àti ìbẹ̀rù, nítorí pé, ọdẹ tí ó bá pa erin jẹ́ ọdẹ abàmì àti akíkanjú ọdẹ. Àwọn ará ìlú Àkúrẹ́ wá gba Àjàpadà gẹ́gẹ́ bí akíkanjú ọdẹ tí yóò lè ní agbára láti gba ará ìlú rẹ̀ ní ọjọ́ mìíràn tí ogun tàbí ọ̀tẹ̀ bá dé. Àwọn ará ìlú Àkúrẹ́ fún Àjàpadá ní orúkọ ‘Aṣọdẹbóyèdé’.
Àjàpadá tí à ń pè ní Aṣọdẹbóyèdé wá ní iyì gidi tí àwọn ará ìlú sì fẹ́ràn rẹ gan-an. Àwọn ará ìlú wá gbé Àjàpadá ga ju Alákùnrẹ́ tí o kọ́kọ́ dé ìlú Àkúrẹ́ lọ. Alákùnrẹ́ náà ṣàkíyèsí pé, àwọn ará ìlú fẹ́ràn Àjàpadá ju òun lọ, ó wa dàbí ẹni pé wọ́n rí ‘ọkọ́ tuntun gbé àlòkù èṣí dànù’. Alákùnrẹ́ wá já ọwọ́ rẹ̀ nínú irọ́kẹ̀kẹ̀ àti akitiyan láti jẹ́ ọba fún ìlú Àkúrẹ́ bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé òun gan-an ni ẹni kìíní tí ó kọ́kọ́ tẹ ìlú Àkúrẹ́ dó. Itàn sọ fún wa pé Alákùnrẹ́ fi tọ̀wọ̀tọ̀wọ̀ kúrò fún Àjàpadá Aṣọdẹbóyèdé.
Àjàpadá Aṣọdẹbóyèdé wá jẹ́ ọba ìlú Àkúrẹ́ kìíní, gbogbo ayé gbọ́, ọ̀run sì mọ̀. Iwádìí fi hàn wá pé, Àjàpadá yìí jẹ́ ọmọ Ẹkùn, Ẹkùn sì jẹ́ ọmọ Òdùduwà1. Òdùduwà tí ó jẹ́ bàba Ẹkùn ni ó tọ́jú Àjàpadá dàgbà nítorí Ẹkùn tètè kú. Àjàpadé jẹ́ ọmọ rere, ó sì fẹ́ràn láti máa ṣeré káàkiri ààfin Òdùduwà, àwọn ènìyàn a sì máa pè é ní ‘Àjàpadá Ọmọ Ẹkùn. A gbọ́ pé Odùduwà fún Àjàpadá ní ẹ̀wù oògùn kan tí wọn ń pè ní ‘Ẹ̀wù Ogele’ tí Òduduwà fúnra rẹ̀ fi ń ṣe ọdẹ, nígbà tí Àjàpadá pinnu láti dá ibùgbé tirẹ̀ ní.
1. Oríṣiríṣi èrò ni ó wà nípa orúkọ àti iye ọmọ Òdùduwà.
Wo: T. A. Ládélé a.y. Àkòjọpọ̀ Iwádìí Ìjìnlẹ̀ Àsà Yorùbá. Ibadan’, Macmillan Nigeria Publishers Ltd. 1986, o.i. 1-2.
Ohun méjì ni ó mú kí Òdùduwà ṣe èyí, èkínní ni ìwà akíkanjú tí Àjàpadá fi hàn nígbà tí o fi ‘Àjà’1 kékeré pa eku ẹdá nínú ilé àìlujú nígbà èwè rẹ. Èkejì ni ìfẹ́ tí Òdùduwà ní sí Ẹkùn tí ó jẹ́ bàbá fún Àjàpadá. Ẹkùn sì tètè kú, ‘Ọmọ́rẹ̀mílẹ́kún’ ni Àjàpadá jẹ́ sí Odùduwà.
Ẹ̀bùn ẹ̀wù yìí nìkan kò tẹ́ Àjàpadá lọ́rùn, ó bẹ Odùduwà fún àwọn ohun ọrọ̀ míràn, èyí wá jẹ́ kí Òdùduwà tún rob í baba Àjàpadá ti jẹ́, ó sì wọ ilé lọ, nígbà tí o máa jáde, ó jáde pẹ̀lú ẹwà iwà mímọ́ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ọba. Ó gbé adé kan lọ́wọ́, ó súre fún Àjàpadá, ó sì sọ fún Àjàpadá pé, ‘mo fi adé yìí jì ọ́’ Mo fi adé jì ọ́, ni ó wá di ‘Déjì’tí o jẹ́ orúkọ oyè ọba ìlú Àkúrẹ́, gẹ́gẹ́ bí ẹni tí Òdùduwà fi adé jì2. Adé yìí jẹ ìtọ́kasí pé ọmọ ọba ni Àjàpadá.
1. Ohun èlò ọdẹ ti wọn fi irin ṣe ni o ń jẹ́ ‘Àjà’. Ibi náà ni orúkọ Àjàpadá tí ṣúyọ tí o túmọ̀ sí ‘A fi ajà pá ẹdá (Àjàpadá)
2. Èyí tí ó túmọ̀ sí pé, mo fi adé yìí fún ọ láéláé.
Àjàpadá ọmọ Ẹkùn Aṣọdẹbóyèdé, Déjì kìíní ní ìlú Àkúrẹ́ jẹ́ akínkanjú ògbójú ọdẹ ni gbogbo ìgbésì ayé rẹ̀. Gẹ́gẹ́ bí àkọsílẹ̀ Weir (1934)1 ogójì ọba ni ó ti jẹ ní ìlú Àkúrẹ́ láti ìgbà tí ìtàn ti bẹ̀rẹ̀. Ọba mẹrìn sì ti jẹ lẹ́yìn àkókò tí Weir ṣe ìwádìí tirẹ̀. Àpapọ̀ ọba tí ó ti jẹ ní Àkúrẹ́ jẹ́ mẹ́rìnlélógójì2. À rí igbọ́ pé obìnrin méjì ni ó wà nínú wọn.3 Obìnrin kìínì ni Èyé – Aró ti ó jẹ ọba ní ọdún 1393 títí di ọdún 1419 A.D. Ohun tí o fà á tí oyè fi kan obìnrin yìí nip é, òun nìkan ni ifá rẹ fọ rere láàrin àwọn tí wọn dárúkọ fún ifá rẹ fọ rere láàrin àwọn tí wọn dárúkọ fún Ifá. Àwọn Àkúrẹ́ sì fẹ́ tẹ̀ lé ohun tí Ifá sọ nítorí pé wọn ti fi ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọba jẹ tí wọn kò pẹ lórí oyè. Ifá sọ pé obìnrin yìí yóò pẹ́ lórí oyè àti pé àsìkò rẹ̀ yóò tuba tùṣẹ. Obìnrin kejì tí ó jẹ ọba ní Èyémọhin, ó wà lórí oyè ni ọdún 1705 títí di ọdún 1735. A gbọ́ pé nígbà tí wọn tún dá ifá ní àsìkò yìí, ifá kò mú ọmọkùnrin ọmọ-ọba kọọkan, bí kò ṣe ọmọ-ọba-bìnrin yìí. Eléyìí ni ó mú kí àwọn ará Àkúrẹ́ fi ọmọ-ọba-bìnrin yìí jẹ ọba.
1. Wo: N.A. C. Weir 1934 Akurẹ District Intelligence Report. Filo 41, 30014 Nigerian National Archives Ìbàdàn.
2. Wo Àfikún ‘I’ fún orúkọ àwọn ọba tí ó ti jẹ ní ìlú Àkúrọ́.
Ọba Adéṣidá Afúnbíowó ni a gbọ́ pé, ó pẹ́ láyé jù gẹ́gẹ́ bí ọba ìlú Àkúrẹ́. Ó lo bí ọgọ́ta ọdún láyé (1897 -1957.)
Àkíyèsí: A ko iṣẹ́ yìí láti inú àpilẹ̀kọ fún Oyè Ẹ́mè ti F.A Àjàkáyé
A.F Àjàkáyé (1998) ‘Ìlò Orin Láwùjọ Àkúrẹ́ Àpilẹ̀kọ fún Oyè Ẹ́meè, DALL, OAU, Ifẹ̀ Nigeria.
Àṣamọ̀
Èròngbà iṣẹ́ yìí ni láti ṣe ìwádìí sí ohun tí àwọn ará Àkúrẹ́ máa ń lo orin fún ní àwùjọ wọn. Ó jẹ́ ọ̀nà láti ṣẹ̀dámọ̀ àwọn orin àwùjọ Àkúrẹ́, láti ṣàlàyé ìṣẹ̀ṣe àwọn orin wọn àti láti ṣe àgbéyẹ̀wò àwọn kókó tí orin máa ń dá lé.
Ìlò orin ní àwùjọ Àkúrẹ́ tí iṣẹ́ ìwádìí yìí dá lé ni èròngbà láti sí ọ̀nà titun sílẹ̀ fún àtúpalẹ̀ lítíréṣọ̀ lọ́nà láti mú kí àwọn orin wọ̀nyí yé ni dáradára. Ó tún jẹ́ ọ̀nà láti ṣí ọ̀nà titun sílẹ̀ fún ìwádìí lórí lítíréṣọ̀ alohùn pàápàá ti àwùjọ Àkúrẹ́ tí ó jẹ́ pé iṣẹ́ ìwádìí kò ì tí pọ̀ lórí rẹ̀.
À ṣe àkójọ-èdè-fáyẹ̀wò láti ọdọ̀ àwọn ọ̀kọrin. Apohùn ìṣẹ̀nbáyé àti àwọn abínà-ìmọ̀. A ṣe àdàkọ àwọn orin tí a gbà jọ, a sì ṣe àgbéyẹwò àwọn iṣẹ́ tí wọn ti wà nílẹ̀ lórí orin ní àwọn agbègbè mìíràn. A ka àwọn ìwá tí ọwọ́ wa tẹ̀ ní agbègbè náà, a sì rí ọ̀kọ́ tó wúlò fún wa lórí orí ọ̀rọ̀ tí iṣẹ́ wa yìí dá lé.
Iṣẹ́ ìwádìí yìí fi hàn pé àkọ́jinlẹ̀ orin nípa síṣe àtúpalẹ̀ kókó ohun tí à ń lo orin fún pọn dandan kí a tó le ní òye iṣẹ́ ọnà àti Ìtumọ̀ orin ní àpapọ̀.
Ìṣẹ́ yìí tún jẹ́ kí ń ní ìmọ̀ nípa ìtàn Ìṣẹ̀dálẹ̀, ẹ̀sìn àti ètò ìṣèlú àwọn ará Àkúrẹ́.
Iṣẹ́ yìí tún fi hàn pé ẹ̀sìn ní o máa ń bí àwọn orin ẹ̀sìn ní àwùjọ Àkúrẹ́ àti pé àṣà àti ìṣe àwùjọ ni ó máa ń ṣe okùnfà fún àwọn orin aláìjọmẹ́sìn.
Ojú Ìwé: Oókàn-dín-láàádọ́ọ̀sàn-án
Alámòjútó: Ọ̀mọ̀wé A. Akínyẹmí.
oluilu ipinle Naijiria
Àkúrẹ́
Ìpínlẹ̀ Òndó
|
2277
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/E%C3%A9g%C3%BAn
|
Eégún
|
Eegun
Ìtàn tí n ó sọ nípa bí eégún ̣ṣe délé ayé yìí, mo gbọ́ ọ láti ẹnu baba babaà mi ni kí ó tó di pé wọ́n jẹ́ ìpè Olódùmarà ní nǹkan bí ọdún mẹ́wàá sẹ́hìn. Ìdí pàtàkì tí ó jẹ́ kí n fi ara mọ́ ìtàn náà ni pé ó fi ara jọ ìtàn tí mo kà lórí nǹkan kan náà ìwé Òmọ̀wé J.A. Adédèjì1. Ìdí mìíràn tí ó jẹ́ kí n fi ara ḿọ́ ìtàn náà yàtọ̀ sí òmíràn nip é ẹnu àwọn tí mo ṣe ìwadìí lọ́wọ́ wọn kò kò lóŕi ọ̀rọ̀ náà. Ó dà bí ẹni pé olúkálukú ni ó fẹ́ fi bu iyi kún ìlú tirẹ̀ pé ní ìĺú tòun ni awo Iségún ti bẹ̀rẹ̀. Ògbẹ́ni Táyélolú Ṣáṣálọlá tí ó ń gbé ni ìlú Oǹd́ó tilẹ̀ sọ f́ún mi pé ní ìlú Ọ̀fà ni Eégun ti ṣẹ̀. Nígbà tí mo sì fi ọ̀rọ̀ wá a lénu wò, mo rí i pé ọmọ Ọ̀fà ni baba rẹ̀. Ọmọ Iwékọṣẹ́ tún sọ fún mí pé ó dá òun lójú pé ní ìlú Òkè-igbó lẹ́bàá Oǹd́ó ni Eégún ti kọ́kọ́ bẹ̀rẹ̀.
Nínú Ìdàrúdàpọ̀ yìí ni mo wá rò ó pé bí ènìyàn bá fẹ́ẹ́ mọ òtítọ́ tí ó wà nídìí ọ̀rọ̀ náà, àfi bí ènìyàn bá tọ Ifá lọ nítorí pé If́a kò ní í gbè sẹ́hìn ẹnìkẹ́ni. Orísìí ìtàn méjì ni mo sì wá rí ńinú Ifá. Ṣùgbọ́n ìtàn kéjì ni mo fi ara mọ́. Ìdí tí mo sì ṣe fi ara mọ́ ọn náà nip é ó jọ ìtàn tí mo ti gbọ́ lẹ́nu baba babaà mi. Èyí nìkan kọ́: mo fi ara mọ́
1. Adédèjì J.A. The Alárìnjó Theatre: The Study of a Yorúbà theatrical Art form its Origin to the Present Times. Ph.D. Thesis (University of Ibadan), 1969, pp. 20-90.
Ìtàn kejì yìí nítorí pé ó tún là wá lọ́yẹ lórí bí orúkọ náà, “Eégún”, ti ṣe bẹ̀rẹ̀.
Ìtàn àkọ́kọ́ yìí wà nínú Odù Èjì ogbè, Ẹsẹ̀ Èkejì. Ìbéjì ni wọ́n fi Eẹgún bí. Ọ̀kán kú èkejì sì wà láàyè. Èyí tí ó wà láàyè si wá ́n sunkún ṣá. Wọ́n wá dọ́gbọ́n, wọ́n dáṣọ̣ Eégún. Wọ́n mú èyí tí ó wà ẹnìkan lórí. Ẹni tí ó gbé Eégún náà ń pe ẹni tí ó wà láàyè pé:
“Mọ́ tí ì wá o,
Ìhín ò rọ̀ o ò.”
Ẹsẹ Ifá náà lọ báyìí:
“Ńí ọjọ́ tí Éégún dé ayé,
Ìbejì ni wọ́n bí i.
Ọ̀kan kú, ọ̀kan wà láàyè.
Èyí tí ó wà láàyè wáá sunkún títí,
Ni wọ́n bá dọ́gbọ́n,
Wọ́n dáṣọ Eégún.
Wọ́n mú èyí tí ó wà láàyè lọ sínú igbó.
Wọ́n gbé aṣọ Eégún náà bọ ẹnìkan lórí.
Ẹni tí ó gbé Eégún náà ń pé
Èyí tí ó wà láàyè pé:
Mọ tíì wá o,
Ìh́in ò rọ̀ o ó.
Èyí tí ó wà láàyè bẹ̀rẹ̀ síí sunkún,
1. Abimbọ́la Wandé, Awọn Odù Mẹ́rẹ̀ẹ̀rìndímlógún. (memio), pp. 3-4.
Eégún náà yára wọ inú igbó lọ.
Aṣọ tí a dà bo alààyè lórí
Ni à ń pè ní ẹ̀kú Eégún.
Ẹ̀kú ayé o,
Ẹ̀kú ọ̀run,
N à ń pè ní èjìgbèdè ẹ̀kù.”
Ìtàn ke jì wà nínú ìwé Ọ̀mọ́wé J.A. Adédèjì tí mo ti tọ́ka sí tẹ́lẹ̀. Ńińu Odù Ọ̀wọ́nrínsẹ̀ ni ó wà. Ìtàn náà lọ báyìí:
Nígbà TÌ Ọ̀wọ́nrín tí ọ́ ń gbé ní Ìsányín dolóògbé, àwọn ọmọ rẹ̀ mẹ́tẹ̀ẹ̀ta - Arúkú, Arùḱu àti Aròḱu-rọja-má-tà kò ní owó lọ́wọ́ lati fi ṣe òkú bàbáa wọn. Ìrònú ọ̀ràn náà pọ̀ dé bi pé èyí Arúkú tí ó jẹ́ ẹ̀gbọ́n fún gbogbo wọn fi ìlú sílẹ̀. Bẹ́ẹ̀ ni èyí àtẹ̀lé rẹ̀, Arùkú, mú ìmọ̀ràn wá pé kí àwọn ó ta òkú náà1. Èyí àbúrò wọn, Aròkú-rọja-má-tà, bá kiri òkú náà lọ. Ṣùgbọ́n nígbà tí ó ti kiri fún ìgbà díẹ̀ tí kò ti rí ẹni ra òkú náà ni ó ti sú u, ó sì wọ́ òkú náà jùnù sínú igbó; ó bá tirẹ̀ lọ. Lẹ́hìn ìgbà díẹ̀, èyí ẹ̀gbọ́n di baálé ilé, ó sì gba ipò bàbá rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ológbìín. Gẹ́gẹ́ bí ipò rẹ̀ òun ni ó sì wá di Ológbo2. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé abuké ni, Aláàfin fún un ní ìyàwó kan, ẹni tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Ìyá Mòsè. Ṣùgbọ́n fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọd́un, Mòsè kò gbọ́ mokòó
1. Wọn a máa ta òkú láyé àtijọ́ fún àwọn olóògùn tí wọn fẹ́ lo ẹ̀ya ara òkú náà.
2. Akígbe tí ́o sì máa ń ru ọ̀pá oyè Aláàfin.
rárá; ó kàn ń fọwọ́ osùn nu ògiri gbígbẹ ni. Èyí ni ó mú kí ọkọ rẹ̀ Ológbìín tọ Ọ̀rúnmìlà lọ. Nígbà tí ó débà tí ó débẹ̀, ó ńi “emi ló dé tí ìyàwó òun fi rọ́mọ lẹ́hìn adìẹ tó bú púrú sẹ́kún?” Ọ̀rúnmìlà sì sọ fún un pé àfi tí ó bá lè ṣe ẹ̀yẹ ìkẹhìn fún baba rẹ̀ tí ó ti kú kí ìyàwó rẹ̀ ó tó lè bímọ.
Ní àkókò yìí, Ìyá Mòsè ti lọ́ sọ́dọ̀ Amúsan láti lọ ṣe ìwádìí ohun tí ó fa sábàbí. Bí Ìyá Mòsè ti ń bọ̀ láti odò Asà níjọ̀ kan ni elégbèdè kan jáde sí i láti inu igbó tí ó sì bá a lòpọ̀. Bẹ́ẹ̀ ni Ìyá Mosè ṣe bẹ́ẹ̀ lóyún. Mòsè kò sì lè jẹ́wọ̀ bí ó ṣe lóyún fún ọkọ rẹ̀. Ó sì fọ̀n ọ́n ó di ọ̀dọ̀ Ọlọ́pọndà tí ó jẹ́ ẹ̀gbọ́n Ìyá Mòsè. Níbẹ̀ ni ó ti bí ìjímèrè. Ìtìjú a máa pa gbajúmọ̀. Nígbà tíìtìjú pọ̀ fún Mòsè, ó tún fọn ọ́n, ó di ọ̀dọ̀ ọkọ rẹ̀. Bí ó sì ti ń lọ lọ́nà ni ó ju ìjímèrè sínú igbó. Ṣé ọkọ rẹ̀ kò kúkú mọ nǹ̀̀kan tí ó bí. Nígbà tí ó dijọ̀ keje ni Ato tí ó jẹ́ ìyàwó Ògògó tí ó jẹ́ ọmọ Ìgbórí rí ìjímèrè igbó. Ní àkókò tí a ń wí yìí. Ológbìín ti gbọ́ gbogbo ohun tí ó ṣẹlẹ̀. Ó ti lọ sí ọ̀dọ̀ Ọ̀rúnmìlà, Ifá sì ti sọ fún un pé sùúrù lẹbọ. Ifá ní kí Ológbìín máa tọ́jú abàmì ọmọ náà, ṣùgbọ́n kí ó tún ṣe ẹ̀yẹ ìkọhìn fún baba rẹ̀ nìpa lílọ sí igbó níbi tí wọ́n ti rí abàmì ọmọ náà láti lọ ya eégún baba rẹ̀. Àwọn ohun tí Ifá pa láṣẹ ètùtù náà ni ẹgbẹ̀rin àkàrà, ẹgbẹ̀rin ẹ̀kọ, ẹgbẹ̀rin pàsán àti ọ̀pọ̀lọ́pọ̀ ẹmu. Igbó tí wọn ti ṣe ètùtù náà ni a mọ̀ sí igbó ìgbàlẹ̀ di òní olónìí.
Aláràn-án òfí tí ó jẹ́ ìyekan Ológbìín ni ó gbé aṣọ òdòdó tí baba Ológbìín tí ó ti kú ń lò nígbà ayé rẹ̀ bora, tí ó sì tún gbé abàmì ọmọ náà pọ̀n sẹ́hìn, tí ó sì ń jó bọ̀ wá sí àárín ìlú láti inú igbó náà pẹ̀lú ìlù àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn lẹ́hìn rẹ̀. Ológbìín ti fi lọ̀ tẹ́lẹ̀ pé òun yóò ṣe ẹ̀yẹ ìkẹhìn fún baba òun tí ó ti kú nítorí náà nígbà tí wọ́n rí Aláràn-án Òrí nínú aṣọ òdòdó, wọ́n ṣe bí Ológbìín tí ó ti kú ni, pàápàá tí abàmì ọmọ tí ó pọ̀n dà bí iké ẹ̀hìn rẹ̀. Àwọn ènìyàn ń sún mọ́ ọn láti wò ó dáadáa ṣùgbọ́n pàṣán tí wọ́n fi ń nà wọ́n kò jẹ́ kí wọn sì wọ ilé baba Ológbìín tí ó ti kú lọ. Bí àwọn ènìyàn ti ń wò ó ni wọ́n wí pé:
“Ẹ wo begun ẹni tó kú ti gún tó!
Egungun náà gún lóòótọ́!
Egungún gún! Egungún gún!”
Báyìí ni àrá ọ̀run náà ṣe ṣe káàkiri ìlú tí ó sì ń súre fún àwọn ènìyàn. Nígbà tí ó sì ṣe ó wọ káà lọ. Wọ́n sì pe Ato kí ó máa tọ́jú abàmì ọmọ náà. Wọ́n sì ń pe abàmì ọmọ náà níOlúgbẹ̀rẹ́ Àgan. Nínú káà yìí ni Ògògó tí ó jẹ́ ọkọ Ato, ti ń wo ọmọ náà nígbàkúùgbà. Àwọn ènìyàn inú ilé a sì máa pe Ògògó ní Alàgbọ̀ọ́-wá1. Alágbọ̀ọ́-wá yìí ni ó sì di Alágbàá (baba Maríwo) títí di òní olónìí. Odù Òwọ́nrínsẹ̀ náà nìyí:
“Arúkí,
Arùkú,
Aròkú-rọjà-má-tà.
Òkú tá a gbé rọjà tí ò tà;
1. Ìtumọ̀ èyí ni ẹni tí ó gbọ́ tí ó wá.
La gbé sọ sígbó.
Òun la tún gbé wálé,
Tá a daṣọ bò,
Tá a ń pè léégún.
A dÌfá fún Ọ̀wọ́nrín Ìsányín
Tó kú tí àwọn ọmọ rẹ̀
Kò rówó sin ín.1
Bí a bá sì tún wo oríkì eégún, ọ̀rọ̀ nípa bí eégún ṣe kọ́kọ́ bẹ̀rẹ̀ yóò túbọ̀ tún yé wa sí i. Gẹ́gẹ́ bí a ti mọ̀, oríkì ni ọ̀rọ̀ tí ó júwe ìwà, ìṣe2 àti Ìtàn ìbí àwọn òrìṣà, ènìyàn àti àwọn nǹkan mìíràn. Oríkì Egúngún náà lọ báyìí:
“Egúngún Ajùwọ́n,
Lùkùlùkù gbúù-gbúù!
A-rágọ̀ gbálẹ̀,
Egúngún kìkì egungun
T’Ògògó!
Òkú yìí gbérí!
Ẹni ará kan
Tí ń jí jó awo.
1. Adédèjì, J.A. The Alárinjó Theatre. The Study of a Yorùbá theatrical Art from its Origin to the Present Times. Ph.D. Thesis (University of Ibadan 1969). Pp. 60-88.
2. Babalọlá, A Àwọn Oríkì Orílẹ̀, pp. 11.
Ọ̀ṣọ̀ràn lokùn ń dè lÁgburè.
Ìgbà tí n kò ṣòràn okùn,
Kí lẹ mókùn so mí lápá sí?
Ọmọ kẹ́kẹ́ mo ṣá,
Mo mú ṣèwe lÁgburè.
Gọ̀ǹbọ̀ ni mo wà,
Mo mú ṣèwe nIgbórí1
‘Torí Ìgbórí mi lỌ̀yọ́ Mọ̀kọ.
Baba Arúkú,
Baba Arùkú,
Baba Aròkú-rọjà-ma-tà.
Òkú tá a gbé rọjà
Tá ò tà,
Òun la dáṣọ fún
Tá à ń pè léégún.
Ikú ‘i lÓdò.
Ọmọ atòkú jẹun,
Ọmọ atáyé solẹ̀ nÍgbàlẹ̀.
Baba Ato kékeré
A-bẹnu wẹ́jewẹ́jẹ.2
Báyìí a ti mọ̀ bí eégún ṣe kọ́kọ́ dé inú ayé nígbà ìwáṣẹ̀.
1. Àwọn Tápà ló ń jẹ́ bẹ́ẹ̀.
2. Adédèjì, J.A. The Alárìnjó Theatre; (The Study of a Yorùbá
Theatrical Art from its Origin to the Present Times.) Ph.D. Thesis (University of Ibadan 1969). Pp. 60.88.
Ṣùgbọ́n láyé òde òní ń kọ́? Báwo ni a ṣe ń ‘ṣẹ́’ eégún? Ó ṣòroó sọ pàtó pé kò níí sí ìyàtọ̀ díẹ̀ láti ìlú dé ìlú lórí ọ̀rọ̀ bí a ṣe ń ‘ṣẹ́’ eégún. Ṣùgbọ́n bí ìyàtọ̀ kàn tilẹ̀ wà náà, kò pọ̀ rárá. Mo léèrò wí pé àwọn obìnrin kò ní í mọ ìdí abájọ. Obìn in a sì máa mọ awo, ṣùgbọ́n bí wọ́n bá tilẹ̀ mọ ọ́n, wọn kò gbọdọ̀ wí. Àgbàlagbà Ọ̀jẹ̀ nikan ni wọ́n ń ‘sẹ́’ eégún rẹ̀ bí ó bá kú. Bí a bá ti fẹ́ ‘ṣẹ́’ eégún ẹni tí ó ti kù yìí, a ó wá pàsán1 mẹ́ta, a ó wá aṣọ fúnfún tí ó tóbi, a ó tún wá ẹni tí kò sé kò yẹ̀ gíga ẹni tí a fẹ́ ‘ṣẹ́’ eégún rẹ̀ náà. Ìtàn sọ fún mi pé láyé àtìjọ́, tí wọ́n bá pe òkú Òjẹ̀ nígbà tí wọn kò bá tíì sin ín, pé ó maa ń dáhùn tí yóò sì bá àwọn ènìyàn sọ̀rọ̀. Ṣùgbọ́n eke ti dáyé, aáṣà ti dÁpòmù, nǹkan ò rí bí í ti í rí mọ́ nítorí pé a kò lè ṣe é bí a ti í ṣe é tẹ́lẹ̀.
Bí àwọn èròjà tí a kà sílẹ̀ wọ̀nyí bá ti dé ọwọ́ àwọn àgbà Òjẹ̀, a ó mú ọkùnrin tí kò sé kò yẹ̀ gíga òkú Òjẹ̀ náà lọ sínú igbó ìgbàlẹ̀. Àwọn àgbà Ọ̀jẹ̀ nìkan ni wọ́n lè mọ ẹni náà. Lẹ́hìn èyí, àwọn Òjẹ̀ yókù àti àwọn ènìyàn yóò máa lu ìlù eégún ní ibi tí wọn ti pa pẹrẹu lẹ́bàá igbó ìgbàlẹ̀ náà. Ọ̀wẹ́wẹ́2 ni ìlù tí a ń wí yìí. Tí wọ́n bá ti ń lu ìlù báyìí, àgbà Ọ̀jẹ̀ kan yóò máa mú ọ̀kọ̀ọ̀kan nínú pàṣán yẹn, yóò
1. Òpá àtòrì tí a fi irin gbígbóná ṣe ọnà sí lára tí àwọn tí ó máa ń tẹ̀lé eégún lọ sóde fi ń na ènìyàn.
2. Aparun tàbí igi tí a fọ́ sí wẹ́wẹ́, tí a sì ṣe é pelẹbẹ pẹlẹbẹ̀.
Sì máa fin a ilẹ̀ lẹ́ẹ́mẹ́ta mẹ́ta. Bí ó bá ti ń ṣe bẹ́ẹ̀ ni yóò máa pe orúkọ ẹni tí ó ti kú náà tí a sì fẹ́ ‘sẹ́’ eégún rẹ̀ yìí. Nígbà tí ó bá ti fi pàṣán kẹta na ilẹ̀ lẹ́ẹ́kẹ́ta tí ó sì tún pe orúkọ ẹni tí ó ti kú náà, ẹni tí ó ti wà nínú igbó ìgbàlẹ̀ yóò dáùn, yóò sì máa bọ̀ pẹ̀lú aṣọ fúnfún báláú lọ́rí rẹ̀. Àwọn ènìyàn yóò sì máa yọ̀ pé baba àwọn dáhùn, pé kò tilẹ̀ kú rárá.
Bí babá bá ti jáde báyìí ni àwọn ènìyàn yóò máa béèrè oríṣìíríṣìí nǹkan lọ́wọ́ rẹ̀, tí baba náà yóò sì máa dá wọn lóhùn. Nígbà tí ó bá ti jó dáadáa fún ìgbà díẹ̀, yóò súre fún àwọn ènìyàn kí ó tó padà bá inú igbó ìgbàlẹ̀ lọ. Bí eégún ṣe ń jáde lóde òní nìyí ní ìlú Oǹdó.
BÍ EÉGÚN ÀTI ÒGBÉRÈ EÉGÚN ṢE DÉ ÌLÚ OǸDÓ
Gẹ́gẹ́ bí yóò ti hàn níwájú, kì í ṣe èdè tí àwọn ará Oǹdó ń fọ̀ lẹ́nu ni wọ́n fi ń kógbèérè: èdè Ọ̀yọ́ ni wọ́n ń lò. Èyí jẹ́ ìtọ́kasí kan láti fi hàn pé láti Ọ̀yọ́ ni eégún ti kọ́kọ́ bẹ̀rẹ̀ kí ó tó tàn ká gbogbo ilẹ̀ Yorùbá. Ní ayé àtijọ́, nígbà tí ogun àti ọ̀tẹ̀ pọ̀ ní ilẹ̀ Yorùbá, ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ènìyàn ni ogún kó láti ìlú kan dé òmíràn. Àwọn mìíràn lè ṣe àtìpó níbẹ̀ fún ìgbà díẹ̀ kí wọn ó sì padà sílé nígbà tí wọn bá ti ra ara. Àwọn mìíràn a tilẹ̀ kúkú jókòó sí ìlú náà wọn a sì fẹ́ Ìyàwó níbẹ̀. Bẹ́ẹ̀ àṣà kò ṣeé fi sílẹ̀ bọ̀rọ̀. Àwọn ènìyàn wọ̀nyí kò gbàgbé ẹ̀sìn wọn bẹ́ẹ̀ ni wọ́n sì ń gbé e
B.A. Akíndúró (1977), Bí Eégún ṣe Bẹ̀rẹ̀’, DALL OAU, Ifẹ̀ Nigeria
Yorùbá
|
2281
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1r%C3%A0
|
Rárà
|
Rárà jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ewì àbáláyè ni ilẹ́ ẹ̀ Yorùbá. Gẹ́gẹ́ bí mo tí ṣe ṣe àlàyé nínú ọ̀rọ̀ àkọ́sọ, agbègbè Ìbàdàn àti Ọ̀yọ́ ni irú ewì báyìí tí wọ́pọ̀. Òun ni ọ̀kan nínú àwọn ewì `tí a máa ń fi ń yin ẹnikẹ́ni tí a bá ń sun ún fún yálà ní ìgbà tí ó bá ń ṣe ìnáwó tàbí àríyá kan. Bí ó ti jẹ́ ohun tí a fí ń yin ènìyàn náà ni ó tún jẹ́ ohun tí a lè fi pe àkíyèsí ènìyàn sí ìwà àléébù tí ó ń hù. Bákan náà, rárà jẹ́ ọ̀nà kan tí a fi máa ń ṣe àpọ́nlé ènìyàn ju bí ó tí yẹ lọ, nígbà tí a bá sọ pé ó ṣe ohun tí ó dà bí ẹni pé ó ju agbára rẹ̀ lọ. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ orúkọ ni a máa ń bá pàdé nínú un rárà ó sì dà bí ẹni pé àwọn orúkọ wọ̀nyí jẹ́ orúkọ àwọn ẹni àtijọ́ tí ó jẹ́ bí i baba ńlá ènìyàn tí ó ṣẹni sílẹ̀.
Nítorí pé ọ̀rọ̀ iyìn àti ẹ̀pọ́n la máa ń bá pàdé nínú un rárà, èyí máa ń mú inú àwọn ènìyàn tí ó bá ń gbọ́ rárà náà dùn, orí a sì máa wu. Ní ààrin orí wíwú àti yíyá báyìí ni àwọn ènìyàn tí à ń sun rárà fún yíò tí máa fún àwọn asunrárà náà ní ẹ̀bùn tí wọn bá rò pé ó tọ́ sí wọn.
Rárà sísun báyìí pé oriṣI méjì tàbí mẹ́ta ni agbègbè ibi tí wọn ti ń suún. OríṣI kan ni àwọn èyí tí obìnrin-ilé máa ń sun. tí àwọn obìnrin ilé wọ̀nyí kò ń ṣe gbogbo ìgbà. Ìgbà tí ọmọ-ilé kan ọkùnrin tàbí ọmọ-osu, tàbí ọ̀kan nínú àwọn ìyàwó ilé bá ń ṣe ìnáwó ni wọn tóó sun ti wọn. OríṣI kejì nit i àwọn ọkùnrin tí ó máa ń lu ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀. Àwọn ẹni kẹta ni àwọn ọkùnrin tí kò ń lú sí tiwọn.
II. ÌGBÀ TÍ A MÁA Ǹ SUN RÁRÀ
Jákèjádò ilẹ̀ ẹ Yorùbá, ó ní ìgbà tí a máa ń sába ń kéwì. Gẹ́gẹ́ bí mo ti sọ nínú ọ̀rọ̀ àkọ́sọ àti bí òwe àwọn Yorùbá tí ó sọ wí pé “Ẹ̀ṣẹ́ kì í ṣẹ́ lásán”, bákan náà ni fún rárà, a kì í déédé sun rárà láìjẹ́ pé ó ni nǹkankan pàtàkì tí à ń ṣe.
Gẹ́gẹ́ bí a ti rí i àti bí a ṣe gbọ́ láti ẹnu àwọn asunrárà tí a wádìí lọ́dọ̀ ọ wọ́n, àwọn àsìkò tí a máa ń sun rárà jẹ àsìkò ti a bá ń ṣe àríyá tàbí àjọyọ̀. Gẹ́gẹ́ bí àwọn asunrárà Aláàfin ìlú Ọ̀yọ́ tí wo, ó jẹ́ ìwá àti ìṣe wọn láti máa lọ̀ ọ́ sun rárà fún Aláafìn ní àǹfin rẹ̀. Lẹ́hìn ti ààfin sísun fún yìí, wọn a tún máa sún tẹ̀lé ọba yìí bí ó bá ńlọ sí ìdálẹ̀ kan. Wọ́n ń ṣe èyí kí àwọn ẹni tí ọba náà kọjá ni ìlú u wọn lè mọ́ ẹni tí ń kọjá lọ.
Ní ìlú Ọ̀yọ́ àti Ìbàdàn, ó dà bí ẹni pé a ya ọjọ́ kan sọ́tọ̀ fún rárà sísun yìí. Ọjọ́ yìí ní à ń pè ní ọjọ́ ọ Jímọ́ọ̀ Ọlóyin. Ọjọ́ yìí máa ń pé ní ọjọ kọkàndílọ́gbọ̀n sí ara wọn. Ọjọ́ yìí ni á gbọ́ pé ó ṣe pàtàkì nínú ìkà oṣù àwọn Yorùbá. Ọjọ́ yìí ni ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìdílé wá sí ààrin ìlú láti oko tí wọ́n ń gbé yálà láti wá ṣo ìpàdé e mọ̀lẹ́bí tàbí láti wá ṣe ohun pàtàkì míràn. Ní ọjọ́ yìí, àwọn ènìyàn máa ń pọ̀ nínú ìlú jú bí ó ṣe máa ń wà tẹ́lẹ̀ lọ.
Ní Ọ̀yọ́ ní ọjọ́ Jímọ́ọ̀ Olóyin yìí, àwọn asunrárà náà yíò máa káàkiri ilé awọn Ọ̀yọ́ Mèsì àti àwọn ìjoyé ìlú yókù. Lẹ́hìn ti èyí wọn ó padà sí àafin láti wá jókòó sí ojú aganjú. Níhìín ni wọn yíò tí máa sun rárà kí gbogbo àwọn àlejò tí ó bá ń lọ kí Aláàfin. Wọ́n ń ṣe èyí láti lè rí ẹ̀bùn gbà lọ́wọ́ àwọn àlejò náà; àti láti lè jẹ́ kí Aláàfin mọ irú àlejò tí ń bò.
Bákan náà a gbọ́ pé ní ayé àtijọ́ ní ìgbà tí ogun wọ́pọ̀ ní ilẹ̀ Yorùbá, àwọn jagunjagun máa ń ní asunrárà tí í máa sun rárà tẹ̀ lé wọn bí wọn bá ńlọ sí ogun1. Mo rò pé wọ́n ń ṣe èyí láti lé fún àwọn jagunjagun náà ní ìṣírí. Bákan náà wọ́n a tún máa sọ fún wọn bí ó ti ṣe yẹ kí wọ́n ṣe lójú ogun.
Lẹ́hìn ti kí a sún rárà fún àwọn ọba, ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìgbà tí a tún ń sun rárà jẹ́ àwọn àsìkò ìnáwó tàbí àríyá. Ni ìgbà tí ènìyàn bá ń ṣe Ìgbéyàwó àwọn onírárà a máa sun rárà fún onínàwó náà. Fún àpẹẹrẹ ni ibi ìyàwó tí àwọn obìnrin bá ń sun rárà fún ẹni tí ń gbé Ìyàwó náà wọn ó máa wí báyìí:
Ẹ mọ̀mọ̀ ṣeun mì o
Torí ẹni tó ṣúpó
Opó laá póṣú
Èèyàn tó gbẹ̀gbà,
Aá pé n bẹ́gbà ló gbà.
Ògo dodo nìyàwó alẹ́ àná,
Ọmọ ‘Bísí Adé.
Ọmọ lójúu Lájùnmọ̀kẹ́,
Ọmọ Gẹ́gẹ́ọlá,
Abiamọ ọ̀ mi Àjàmú,
Ẹní gbé ‘yàwó ṣògo dodo”,
Ìgbà tí a tún máa ń sun rárà ni ibi ìnáwó ìsọmọ lórúkọ. Irú ìsọmọlórúkọ yìí gbọ́dọ̀ jẹ́ èyí tí a ṣe tìlù tìfọn. Bákan náà bí a bá ń sin òkú àgbàlagbà ó lè jẹ́ ìyá, bàbá, tàbí ẹ̀gbọ́n ẹni. Ju gbogbo rẹ̀ lọ, ibi tí a bá gbé ń ṣe nǹkan tí ó lè mú ìdùnnú lọwọ, yálà ilé ṣíṣí ní tàbí ìwuyè ni a ti i máa ń rí àwọn asunrárà.
Ní ayé ìsin yìí a tún máa ń rí àwọn asunrárà nì ìgbà tí àwọn ènìyàn bá ń ṣe ọdún. Nínú ọdún iléyá ti àwọn mùsùlùmí tàbí ọdún un kérésìmesì tí àwọn onígbàgbọ́, àwọn onírárà a máa káàkiri ilé àwọn ẹlẹ́sìn wọ̀nyi, láti kí wọn kú ọdún nípa rárà sisun. Àwọn ọlọ́dún wọǹyí yìò sì máa fún àwọn asunrárà náà lẹ́bùn. Àwọn asunrárà ọkùnrin tí ó máa ń fi rárà ṣe iṣẹ́ ṣe ni wọ́n máa ń ya ilé kiri láti sun rárà.
S.E. Láníyan (1975), ‘Rárà’, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria.
Yoruba
|
2284
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Apiiri
|
Apiiri
|
Apiiri
E.I. Oso
E.I. Ọ̀ṣọ́ (1979), ‘Àpíìrì’, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria.
Eré àpíìrì jẹ́ ohun tí ó ní orin, ìlù àti ijó nínú. Gẹ́gẹ́ bí ìwádìí, erée pelebe ni ó di àpíìrì níwọ̀n ìrínwó ọdún sẹ́hìn. Ìjerò-Èkìtì ni eré àpíìrì yìí ti bẹ̀rẹ̀. Ìtàn fi yé wa pé wọn mọ̀ ọ́n fúnra wọn ni, kì í ṣe wí pé wọ́n mú un wá láti Ilé-Ifẹ̀ tí ó jẹ́ orírun Yorùbá. Eré yìí bẹ̀rẹ̀ ní àkókó tí àwọn ará Ìjerò mú Alákeji jọba dípò ẹ̀gbọ́n rẹ̀ tí ó jẹ́ ọba. Ìtàn fi yé wa pé nígbà tí ogun àti ọ̀tẹ̀ yí ìlú Ìjerò ká, ẹ̀gbọ́n Alákeji tí ó jẹ́ ọba wá gbéra láti lọ wá ọ̀nà tí wọn yíò fi ṣẹ́gun àwọn ọ̀tá tí ó yí wọn ká. Nígbà tí àwọn ará ìlú kò tètè rí i, wọ́n gbèrò láti fi àbúrò rẹ̀ Alákeji jọba. Nígbà tí ẹ̀gbọ́n Alájeji wá padà, ó rí i pé wọ́n ti mú àbúrò òun jọba. Ó ka gbogbo ètùtù tí wọ́n ní kí ará ìlú ṣe láti lè ṣẹ́gun àwọn ọ̀tá tí ó yí wọn káàkiri. Ìtàn yìí náà ni ó fi yé wa pé kò torí èyí bínú kúrò ní ìlú. Ó sọ fún àwọn ará ìlú pé kí wọn máa ṣe eégún fún òun lákòókò ọdún Ògún fún ìrántí òun, kí wọn sì máa ṣeré àpíìrì tí egúngún yìí bá jáde. Lẹ́hìn èyí ni eré àpíìrì ti bẹ́rẹ̀ ní ìlú Ìjerò-Èkìtì.
Àwọn alápìíìrì tí ó ti dolóògbèé ni Ọ̀gbẹ́ni Àṣàkẹ́ Ìwénifá, Ajórùbú, Àjàlá, Olóyè Ọsọ́lọ̀ Òkunlọlá, Afọlábí Ọ̀jẹ̀gẹ̀lé. Àwọn eléré àpíìrì tí ó tì ń ṣeré ní Ìjerò báyìí ni Èyéọwá Ọmọyẹyè, S.O. Fómilúsì tí ó sọ ìtàn bí eré àpíìrì ṣe bẹ̀rẹ̀ ní Ìjerò-Èkìtì. Gẹ́gẹ́ bí mo ti fẹnu bà á ní ọ̀rọ̀ àkọ́sọ, ìbágbé pọ̀ àwọn èèyàn ni ó mú eré àpíìrì tàn kálẹ̀ ní Ìwọ̀ Oòrùn Èkìtì.
Èèyàn méjọ sí mẹ́wàá ni ó sábà máa ń ṣeré àpíìrì, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ènìyàn mẹ́rin péré ni í máa ń lu ìlù. Ohùn méjì pàtàkì ni a ń bá pàdé nínú eré àpíìrì. Èkíní ni ohùn pàtàkì ni a ń bá pàdé nínú eré àpíìrì. Èkíní ni ohùn alámọ̀, tó sábà máa ń jáde lẹ́nu nígbà tí eléré àpíìrì bá fẹ́ salámọ̀. Èyìí fẹ́ jọ ohùn arò. Ohùn orin ni èkejì tí a máa ń bá pàdé nínú eré àpíìrì.
Lítíréṣọ̀ aláfohùnpè ni eré àpíìrì. Eré yìí sábà máa ń ní olórí tí yíò máa dá orin, tí àwọn yòókù yíò máa gbè ti ìlù bá ń lọ lọ́wọ́. Ẹni tí ń lé orin yìí lè ṣe ẹyọ ẹnìkan ṣoṣo tàbí ènìyàn méjì lápapọ̀ láti lè fi ohùn dárà nínú orin lílé. Nígbà míràn, ó lè ṣe ẹni tí ń dá orin náà ni yíò máa salámọ̀ láàrin eré, ó sì tún lè jẹ́ ènìyàn méjì yàtọ̀ sí àwọn tí ń dárin. Kíkọ́ ni mímọ̀ ni ọ̀rọ̀ eré yìí. Ẹni tí kò kọ́ ìlù eré àpíìrì tàbí orin rẹ̀ kò lè mọ̀ ọ́n. Àwọn eléré àpíìrì máa ń ronú láti lè mú kí wọn mú oríṣìíríṣìí ìrírí wọn lò nínú orin wọn. Èyí fi ìdàgbàsókè ti ń dé bá eré àpìírì hàn. Ní àtijọ́ ọdún Ògún ni eré àpíìrì wà fún, ṣùgbọ́n níwọ̀n ìgbà tí ó jẹ́ pé yíyí ni ayé ń yi, àwọn òṣèré náà wá ń báyé yí nípa pé kí wọn ṣẹ̀dá orin àpíìrì fún onírúurú àṣeyẹ tí a ó mẹ́nu bà níwáju. Eré àpíìrì kún fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìmọ̀ àti òye tí ó fi ọgbọ́n, ìrònú, àkíyèsí, èrò, èèwò àti ìgbàgbọ́ àwa Yorùbá hàn.
Àwọn ohun tí ó ya eré àpíìrì sọ́tọ̀ sí eré ìbílẹ̀ míràn ni, irúfẹ́ ìlù tí a ń lò fún eré yìí, ọ̀nà tí a ń gbà kọ orin àpíìrì àti bí ìlù tí a ń lò ṣe ń dún létí. Nǹkan mìíràn tí ó tún ya eré yìí sọ́tọ̀ sí òmíràn nip é agbègbè Ìwọ̀ Oòrùn Èkìtì nìkan ni a ti ń ṣe irú eré yìí ní gbogbo ilẹ̀ káàárọ̀-oò-jíire.
Àwọn ohun tí a ń lò bí ìlù nínú eré àpíìrì láti ìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀pẹ̀ wá ni agbè tí ajé wà lára rẹ̀. Agbè àti ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ jẹ́ ohun èlò ìlù lílù àti ijó jíjó tí a dá sílẹ̀ ní àkókò Ẹ́mpáyà Bìní. Àwọn Ẹ̀gùn àti Pópó ni ó dá a sílẹ̀ ní àkókò ọba Oníṣílè. Agogo náà tún jẹ́ ọ̀kan nínú ohun èlò eré àpíìrì. Àwọn agbè tàbí ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ wọ̀nyí máa ń tóbi jura wọn, kí dídún wọn bàá lè yàtọ̀ síra. Orúkọ tí a ń pe ajé tàbí agbè wọ̀nyí ní Ìwọ̀ Oòrùn Èkìtì ni, Èyé ajé tàbí Èyé ùlù, kugú, ọ̀pẹẹẹrẹ àti agogo. Bí àwọn agbè wọ̀nyí ṣe tóbi sí ni a ṣe fún wọn lórúkọ. Wọn máa ń lo ìrùkẹ̀rẹ̀ láti jó ijó àpíìrì. Ìdàgbàsókè tí ń dé bá ohun èlò eré àpíìrì. Ní Ìwọ̀ Oòrùn Èkìtì gẹ́gẹ́ bí ìwádìí ṣe fi hàn. Àwọn Yorùbá ló ń pà á lówe pé, ‘báyé bá ń yí ká báyé yí, bígbà bá ń yí ká bá ìgbà yí, ìgbà laṣọ, ìgbà lẹ̀wù, ìgbà sì ni òdèré ikókò nílè Ìlọrin.’ Nísìsíìyí, arábìnrin Adépèjì Afọlábí tí ó jẹ́ eléré àpíìrì ní Ìdó-Èkìtì ti mú ìlù Bẹ̀mbẹ́ àti àkúbà mọ́ agbè àti agogo tí a ń lò tẹ́lẹ̀ nínú eré àpíìrì.
Àwọn olùgbọ́ kó ipa pàtàkì nínú eré àpíìrì tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú Lítíréṣọ̀ aláfohùnpè. Àwọn olùgbọ́ máa ń gbe orin pẹ̀lú àwọn òṣèré. Wọn a máa jó, wọn a sì máa pa àtẹ́wọ́ tí erá bá ti wọ̀ wọ́n lára. Irú ìtẹ́wẹ́gbà báyìí sì máa ń mú kí ọ̀sèré túbọ̀ ṣe eré tí ó dára lójú agbo.
Gẹ́gẹ́ bí àlàyé tí mo ṣe ṣáájú, ọ̀nà tí àwọn alápíììrì ń gbà ṣe eré wọn ni kí olórí eré máa lé orin fún àwọn elégbè tí yíò máa gbe orin tí ó bá dá. Olórí lè kọ́kọ́ kọrin kí alámọ̀ tẹ̀lé e tàbí kí ó kọ́kọ́ salámọ̀ kí ó tó kọrin. Kò sí bátànì kan pàtó tí alápìíìrì gbọ́dọ̀ tẹ̀lé nínú eré nítorí pé bí ó bá ṣe wuni ni a ṣe ń ṣèmọ̀le ẹni Ní àpẹẹrẹ ìsàlẹ̀ yìí, alámọ̀ ni eléré àpíìrì yìí fi bẹ̀rẹ̀ erée rẹ̀. Ẹ jẹ́ ká wò ó.
Lílé (Alámọ̀) – Ò rì polóó ùdín ria
Ọ̀bà ǹ bá e mú, kán an síì
Mú un titun barun ùn
Láiún ùgbín rẹ̀ pẹgbẹ̀fà
An máiun rẹ̀ pegbèje lúléè mi,
Ọ karee o,
Mè í múléè ni,
Mẹ́ mọ̀ búyà kànkàn í rè
Yorùbá
|
2286
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cj%E1%BA%B9%CC%80b%C3%BA-J%E1%BA%B9%CC%80%E1%B9%A3%C3%A0
|
Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà
|
Ìjèbú-Jèṣà je ilu ni ile Naijiria ati oluilu agbegbe ijoba ibile Oriade ni Ipinle Osun.
Oríṣìíríṣìí ìtàn àtẹnudẹ́nu ni a ti gbọ́ nípa ìlú Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà, ọ̀rọ̀ òkèèrè sì nìyí, bí kò bá lé yóò dín.
Ọ̀kan nínú àwọn ìtàn náà sọ pé: Ọwà Iléṣà kìíní Ajíbógun àti Ọba Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà kìíni, Agírgírì jẹ́ tẹ̀gbọ́n tábúrò. Ọba Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà ni ẹ̀gbọ́n tí Ọwá sì jẹ́ àbúrò. Bákan náà, tẹ̀gbọ́n tàbúrò ni ìyá tí ó bí wọn. Láti ọmọomún ni ìyá Ajíbógun Ọwá Iléṣà ti kú Ìyá Agígírì tí ó jẹ́ ẹ̀gbọ́n ìyá rẹ̀ ló wò ó dàgbà, ọmún rẹ̀ ló sì mún dàgbà. Nípa bẹ́ẹ̀ Ọwá Ajíbógun àti Agígírì jọ dàgbà pọ̀. Èyí ló mú kí wọn di kòrí-kòsùn ara wọn láti kékeré wá, wọn kí í sì í yara wọn bí ó ti wú kí ó rí.
Ìgbà tí wọ́n dàgbà tán, tí ó di wí pé wọ́n ń wá ibùjókòó tí wọn yóò tẹ̀dó, àwọn méjèéji-Agígírì àti ajíbogun yìí náà ló jìjọ dìde láti Ilé-Ifẹ. Wọn wá sí ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣa láti dó sí kí wọn lè ni àyè ijọba tiwọn. Ajíbogun dúró níbi tí a ń pè ní Iléṣa lónìí yìí, òun sì ni Ọwá Iléṣà kìíní. Agígírì rìn díẹ̀ síwájú kí ó tó dúró. Lákòókó tí ó fi dúró yẹn, ó rò wí pé òun ti rìn jìnnà díẹ̀ sí àbùrò òun kò mọ̀ wí pé nǹkan ibùsọ̀ mẹ́fà péré ni òun tí ì rín. Ṣùgbọ́n, lọ́nà kìíní ná, kò fẹ́ rìn jìnnà púpọ̀ sí àbúrò rẹ̀ gẹ́gẹ́ bi ìpinnu wọn pé àwọn kò gbọdọ̀ jìnná sára wọn bí ó ti lẹ̀ jẹ́ wí pé àwọn méjèè jì kò jọ fẹ́ gbé ibùdó kan náà. Lọ́nà kejì, ò lè jẹ́ wí pé bóyá nítorí pé ẹsẹ̀ lásán tó fi rín nígbà náà tàbí nítorí pé aginjù tó fi orí là nígbà náà ló ṣe rò wí pè ibi tí òun ti rìn ti nàsẹ̀ díẹ̀ sí ọ̀dọ̀ àbúrò òun lo ṣe dúró ni ibi tí a ń pè ní Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà lónìí.
Kì wọn tó kùrò ni Ifẹ̀, wọn mú àádọta ènìyàn pẹ̀lú wọn, ṣùgbọ́n ìgbà tí wọ́n dé Iléṣà ti Ajíbógun dúró, ẹ̀gbọ́n rẹ̀ fún un ní ọgbọn nínú àádọ́tà ènìyàn náà. Ó ní òun gẹ́gẹ́ bí ẹ̀gbọn, òun lè dáàbò bo ara òun, ò sí kó ogún tó kù wá sí ibùdo rè ni Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà. Ìdí nìyí tí a fi ń ki ìlú náà pé;
“Ijẹ̀ṣà ọgbọ̀n
Ijẹ̀bú ogún
É sìí bó ṣe a rí
Kógún a parẹ́
mọ́gbọ̀n lára”
Ìtàn míràn sọ fún wa pé ọmọ ìyá ni Agígírì àti Ajíbógun ni Ilé-Ifẹ̀. Ajíbógun ló lọ bomi òkun wá fún bàbá wọn - ọlọ́fin tí ó fọ́jú láti fi ṣe egbogi fún un kí ó lè ríran padà ó lọ, Ó si bọ̀. Ṣùgbọ́n kí ó tó dé àwọn ènìyàn pàápàá àwọn ẹ̀gbọ́n rẹ̀ rò wí pé ó ti kú, wọ́n sì ti fi bàbá wọn sílẹ̀ fún àwọn ìyàwó rẹ fún ìtọ́jú. Kí wọn tó lọ, wọ́n pín ẹrù tàbí ohun ìní bàbá wọn líifi nǹkan kan sílẹ̀ fún àbúro wọn – Ajíbógun. Ìgbà tí ó dé, ó bu omi òkun bọ̀, wọ́n lo omi yìí, bàbá wọn sì ríran.
Ojú Ajíbógun korò, inú sì bi pé àwọn ẹ̀gbọ́n òun ti fi bàbá wọn sílẹ̀ tí wọ́n sì kó ohun ìnú rẹ̀ lọ. bàbá wọn rí i pé inú bí i, ó sì pàrọwà fún un. “Ọmọ àlè ní í rínú tí kì í bí, ọmọ àlè la ń bẹ̀ tí kì í gbọ́” báyìí ló gba ìpẹ́ (ẹ̀bẹ̀) bàbá rẹ̀. ṣùgbọ́n bàbá rẹ̀ fun un ní idà kan – Idà Ajàṣẹ́gun ni, ó ni kí ó máa lé awọn ẹ̀gbọ́n rẹ̀ lọ pé ibikíbi tí ó bá bá wọn, kí ọ bèèrè ohun ìní tirẹ̀ lọ́wọ́ wọn. Ó pàṣẹ fún un pé kò gbọdọ̀ pa wọ́n. Ajíbógun mú irin-àjò rẹ̀ pọ̀n, níkẹhìn ó bá àwọn ẹ̀gbọ́n rẹ̀ ó sì gba ọ̀pọ̀lọpọ̀ ohun ìní padà lọ́wọ́ wọn. Pẹ̀lú iṣẹ́gun lórí àwọn arákùnrin rẹ̀ yìí, kò ní ìtẹ́lórùn, òun náà fẹ́ ní ibùjókòó tí yóò ti máa ṣe ìjọba tirẹ̀.
Kò sí ohun tí ó dàbí ọmọ ìyá nítorí pé okùn ọmọ ìyà yi púpọ̀. Agígírí fẹ́ràn Ajíbógun ọwá Obòkun púpọ̀ nítorí pé ọmọ ìyá rẹ̀ ni. Bàyìí ni àwọn méjèèjì pèrò pọ̀ láti fi Ilé - Ifẹ̀ sílẹ̀ kí wọn sì wá ibùjókòó tuntun fún ara wọn níbi tí wọ́n yóò ti máa ṣe ìjọba wọn.
Itán sọ pé Ibòkun ni wọ́n kọ́kọ́ dó sí kí wọn tó pínyà. Ọwá gba Òdùdu lọ, Ọna Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà sì gba Ilékéte lọ. Ó kúrò níbẹ̀ lọ si Ẹẹ̀sún. Láti Eẹ̀sún ló ti wá sí Agóró: Agóró yìí ló dúró sí tí ó fi rán Lúmọ̀ogun akíkanju kan patàki nínú àwọn tí ó tẹ̀ lé e pé kí ó lọ sì iwájú díẹ̀ kí ó lọ wo ibi tí ilẹ̀ bá ti dára tí àwọn lè dó sí. Lúmọ̀ogun lẹ títí bí ẹ̀mí ìyá aláró kò padà. Àlọ rámirámi ni à ń rí ni ọ̀ràn Lúmọ̀ogun, a kì í rábọ̀ rẹ̀. Igbà ti Agígírì kò rí Lúmọ̀ogun, ominú bẹ̀rẹ̀sí í kọ́ ọ́, bóyá ó ti sọnù tàbí ẹranko búburú ti pá jẹ. Inú fun ẹ̀dọ̀ fun ni ó fi bọ́ sọ́nà láti wá a títí tí òun ó fi rí i. Ibi tí wọ́n ti wá a kiri ni wọ́n ti gbúròó rẹ̀ ni ibì kan tí a ń pè ní Òkèníṣà ní Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà lonìí yìí. Iyàlẹnu ńlánlà lọ́ jẹ́ fún Agígírì láti rí Lúmọ̀ogun pẹ̀lù àwọn ọdẹ mélòó kan, Ó ti para pọ̀ pẹ̀lú àwọn ọdẹ wọ̀nyí ó sì ti gbàgbé iṣẹ́ tí wọ́n rán an nítorí ti ibẹ̀ dùn mọ́ on fún ọwọ́ ìfẹ́ tí àwọn ọdẹ náà fi gbà á. Inú bí Agígírì a sì gbé e bú. Ṣùgbọ́n isàlẹ̀ díẹ̀ ni òun náà bá dúro sí. Eléyìí ni wọ́n ṣe máa ń pe Òkònísà tí wọ́n dó sí yìí ní orí ayé. Wọ́n á ní “Òkènísà orí ayó”.
Agbo ilée Bajimọn ní Òkè -Ọjà ni Agígírì sọ́kọ́ fi ṣe ibùjókòó. Kò pẹ́ púpọ̀ lẹ́jìn èyí ni ó bá lọ jà ogun kan, ṣùgbọ́n kí ó tó padà dé, ọmọ rẹ̀ kan gbà òtẹ́ ńlá kan jọ tí ó fi jẹ́ wí pé Agígírì kò lè padà sí ilée Bajimọ mọ́. Ìlédè Agígírì kọjá sí láti lọ múlẹ̀ tuntun tí ó sì kọ̀lé sí Ilédè náà ní ibi tí Aàfin Ọba Ijẹ̀bú-jẹ̀ṣà wà títí di òní yìí. Ó jókòó nibẹ̀, ó sí pe àwọn tí ó sì jẹ́ olóòótọ́ sí wọ́n múra láti ibé ogun ti ọmọ rẹ̀ náà títí tí wọ́n fi ṣẹ́gun rẹ̀. Nikẹhìn, ọmọ náà túnúnbá fún bàbá rẹ̀ ati àwọn ọmọ-ogun rẹ̀. “Ojú iná kọ́ ni ewùrà ń hurun”. Ẹnu tí ìgbín sì fib ú òrìṣà yóò fi lọlẹ̀ dandan ni” Ọmọ náà tẹríba fún bàbá rẹ́ ó sì mọ̀ àgbà légbọ̀n-ọ́n.
Ìtàn míràn bí a ṣe tẹ Ijẹ̀bù-Jẹ̀ṣà dò àti bí a ṣe mọ̀ ọ́n tàbí sọ orúkọ rẹ̀ ní Ìjẹ̀bí-Jẹ̀ṣà ni ìtàn àwọn akíkanjú tàbí akọni ọdẹ méje tí wọ́n gbéra láti Ifẹ láti ṣe ọdẹ lọ. Wọ́n ṣe ọdẹ títí ìgbà tí wón dé ibi kan, olórí wọ́n fi ara pa. Wọ́n pẹ̀rẹ̀sì í tọ́júu rẹ̀ ìgbà tí wọ́n ṣe àkíyèsí wí pé ọgbẹ́ náà san díẹ̀, wọ́n tún gbéra, wọ́n mù ọ̀nà-àjò wọn pọ̀n Igbà tí wọ́n dé ibi tí a ń pè ní Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà lónìí yìí ni ẹ̀jẹ̀ bá tún bẹ̀rẹ̀sí í sàn jáde láti ojú ọgbẹ́ ọkùnrin náà. Wọ́n bá dúró níbẹ̀ láti máa tọ́jú ogbà náà, wọ́n sì dúró pẹ́ dìẹ̀. Nígbẹ̀hìn, wọ́n fi olórí wọ́n yìí síbẹ̀, wọ́n pa àgó kan síbẹ̀ kí ó máa gbé e. Ìgbà tí àwọn náà bá ṣọdẹ lọ títí, wọn a tún padà sọ́dọ̀ olórí wọn yìí láti wá tójùu rẹ̀ àti láti wá simi lálẹ́. Wọ́n ṣe àkíyèsí pé ìbẹ̀ náà dára láti máa gbé ni wọ́n bá kúkú sọbẹ̀ dilé. Ìgbà tí ara olórí wọn yá tán, tí wọ́n bá ṣọdẹ lọ títí, ibẹ̀ ni wọ́n ń fàbọ̀ sí títí tí ó fi ń gbòrò sí i. Orúkọ tí Olórí wọn –Agígírì sọ ibẹ̀ ni IJẸLÚ nítorí pe ÌJẸ̀ ni Ìjẹ̀sà máa ń pe Ẹ̀JẸ̀. Nigbà tí ìyípadà sì ń dé tí ojú ń là á sí i ni wọ́n sọ orúkọ ìlú da ÌJẸ̀BÚ dípò Ìjẹ̀bú tí wọ́n ti ń pè tẹ́lẹ̀. Agígírì yí ni Ọba Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà kiíní, àwọn ìran ọlọ́dẹ méje ìjọ́sí ló di ìdílé méje tí ń jọ́ba Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà títí di òní.
Ṣùgbọ́n Ijẹ̀bú - Ẹrẹ̀ ni wọ́n kọ́kọ́ máa ń pe ìlú yìí rí nítorí ẹrẹ̀ tí ó ṣe ìdènà fún awọn Ọ̀yọ́. Ó ń gbógun ti ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà nígbà kan. Ní ìlú náà ẹrẹ̀ ṣe ìdíwọ́ fún àwọn jagunjagun Ọ̀yọ́ ni wọ́n bá fi ń pe ìlú náà ni Ìjẹ̀bú - Ẹrẹ̀. Ní ọdún 1926 ni ẹgbẹ́ tí a mọ̀ sí “Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà Progressive Union” yí orúkọ ìlú náà kúrò láti Ìjẹ̀bú - Ẹrẹ̀ sí Ijẹ̀bú - Jẹ̀ṣà nítorí pé ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà ni Ìjẹ̀bú yìí wa.
A níláti tọ́ka sí i pé Ìjẹ̀bú ti Ìjẹ̀ṣà yí lè ní nǹkan kan í ṣe pẹ̀lú Ìjẹ̀bu ti Ìjẹ̀bù –Òde. Bí wọ́n kò tilẹ̀ ní orírun kan náà. Ìtàn lè pa wọ́n pọ̀ nipa àjọjẹ́ orúkọ, àjọṣe kankan lè má sí láàárin wọn nígbà kan ti rí ju wí pé orúkọ yìí, tó wu Ògbóni kìíní Ọba Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà nígbà tí ó bá àbúrò rẹ̀ Ajíbógun lọ bòkun, wọ́n gba ọ̀nà Ìjẹ̀bú-Òde lọ. Ibẹ̀ ló gi mú orúkọ yìí bọ̀ tí ó sì fi sọ ilú tí òun náà tẹ̀dó.
Nínú àwọn ìtàn òkè yí àwọn méjì ló sọ bí a ṣe sọ ìlú náà ní Ijẹ̀bú ṣùgbọ́n ó dàbí ẹni pé a lè gba ti irúfẹ́ èyí tí ó sọ pé Ìjẹ̀bú – Òde ni Ọba Ijẹ̀bú Jẹ̀ṣà ti mú orúkọ náà wá ní eléyìí ti ó bójú mi díẹ̀. Orúkọ yìí ló wú n tí ó sì sọ ìlú tí òun náà tẹ̀dó ní orúkọ náà. Orúkọ oyè rè ni Ògbóni. Itán sọ fún wa pé ibẹ̀ náà ló ti mú un bọ̀.
Gẹ́gẹ́ bi ìtàn àtẹnudẹ́nu, oríṣìíríṣìí ọ̀ná ni a máa ń gbà láti fi ìdí òótọ́ múlẹ̀, Ṣùgbọ́n ó kù sọ́wọ́ àwọn onímọ̀ òde òní láti ṣe àgbéyẹ̀wò àwọn ìtàn wọ̀nyí kí a sì mú eléyìí tí ó bá fara jọ ọ̀ọ́tó jù lọ nínú wọn.
Nipa pé tẹ̀gbọ́n tàbúrò ni Ọwá Iléṣà àti Ọba Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà jẹ́ láti àárọ̀ ojọ́ wà yìí, sọ wọ́n di kòrí – kòsùn ara wọn. Wọ́n sọ ọ́ di nǹkan ìnira làti ya ara kódà, igbín àti ìkarahun ni wọ́n jẹ́ sí ara wọn. Ṣé bí ìgbín bá sì fà ìkarahun rẹ̀ a sẹ̀ lé e ni a máa ń gbọ́. Ìgbà tí ó di wí pé àwọn tẹ̀gbọ́n tàbúrò yí máa fi Ifẹ́ sílẹ̀, ìgbà kan náà ni wọ́n gbéra kúrò lọ́hùnún, apá ibì kan náà ni wọ́n sì gbà lọ láti lọ tẹ̀dó sí. Ọ̀rọ̀ wọn náà wà di ti ajá tí kì í lọ kí korokoro rẹ̀ gbélẹ̀. Ibi tí a bá ti rí ẹ̀gbọ́n ni a ó ti rí abúrò. Àjọṣe ti ó wà láàárìn wọ́n pọ̀ gan-an tí ó fi jẹ́ wí pé ní gbogbo ìlẹ̀ Ijẹ̀ṣà, Ọba Ijẹ̀bú -Jẹ̀ṣà àti Ọwá Iléṣà jọ ní àwọn nǹkán kan lápapọ̀ bẹ́ẹ̀ náà si ni àwọn ènìyàn wọn.
Tí Ọwá bá fẹ́ fi ènìyàn bọrẹ̀ láyé àtijọ́, Ọba Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà gbọ́dọ̀ gbọ́ nípa rẹ̀.
Tí Ọwá bá fẹ́ bọ̀gún, ó ní ipa tí Ọba Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà gbọ́dọ̀ kó níbẹ̀, ó sì ní iye ọjọ́ tí ó gbọ́dọ̀ lò ní Ilẹ̀ṣà. Ní ọjọ́ àbọlégùnún, ìlù Ọba Ìjẹ̀bu-Jẹ̀ṣà ni wọ́n máa n lù ní Ilẹ́ṣà fún gbogbo àwọn àgbà Ìjẹ̀ṣà làti jó. Nìgbà tí Ọba Ìjẹ̀bù -Jẹ̀ṣà bá ń bọ̀ wálé lẹ́hìn ọ̀pọ̀ ọjọ́ tí ó ti lọ̀ ni Ilẹ́ṣà fún ọdún ògún, ọtáforíjọfa ni àwọ̀n ènìyàn rẹ̀ ti gbọ́dọ̀ pàdé rẹ̀. Idí nìyí tí wọ́n fi máa ń sọ pé;
“Kàí bi an kọlíjẹ̀bú
Níbi an tọ̀nà Ìjẹ̀sàá bọ̀
Ọtáforíjọja ọ̀nà ni an kọlijẹ̀bú
Ọmọ Egbùrùkòyàkẹ̀”
Oríṣìíríṣìí oyè ni wọ́n máa ń jẹ ní Iléṣà tí wọn sì n jẹ ní Ìjẹ̀bú Jẹ̀ṣà a rí Ògbóni ní Iléṣà bẹ́ẹ̀ náà ni ó wà ní Ìjẹ̀bú Jẹ̀ṣà. Ara Ìwàrẹ̀fà mẹfà ni ògbóní méjèejì yí a ni Iléṣà ṣùgbọ́n ògbóni Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà ni aṣáájú àwọn ìwàrẹ̀fà náà. A rí àwọn olóyè bí Ọbaálá, Rísàwẹ́, Ọ̀dọlé, Léjòfi Sàlórò Àrápatẹ́ àti Ọbádò ni Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà bí wọ́n ti wà ni Iléṣà.
Bákan náà, oríṣìíríṣìí àdúgbò ni a rí ti orúkọ wọn bá ara wọn mu ní àwọn ìlú méjèèjì yí fún apẹẹrẹ bí a ṣe rí Ọ̀gbọ́n Ìlọ́rọ̀ ni Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà náà ni a rí i ní Iléṣà, Òkèníṣà wà ní Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà, Òkèṣà sì wà ní ìléṣà. Odò-Ẹsẹ̀ wà ní ìlú jèèjì yí bẹ́ẹ̀ náà ni Ẹrẹ́jà pẹ́lù.
Nínú gbogbo àwọn ìlú tí ó wà ní Ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà, àdè tàbí ohùn ti Iléṣà àti ti Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà ló bá ara wọn mu jù lọ.
Ọba Ijẹ̀bú-Jẹ̀ṣà ló máa ń fi Ọwá tuntun han gbogbo Ìjẹ̀ṣà gẹ́gẹ́ bí olórí wọn tuntun lẹ́hìn tí ó bá ti ṣúre fún un tán.
Tí ọ̀kan nínú wọn bá sì wàjà, ón ni ogún ti wọ́n máa ń jẹ lọ́dọ̀ ara wọn bí aya, ẹrú àti ẹrù.
Ní ìgbà ayé ogun, ọ̀tún ogun, ni Ìjẹ̀bú-Jẹ̀ṣà jẹ́ ní ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà, wọ́n sì ní ọ̀nà tiwọn yàtọ̀ sí ti àwọn yòókù.
Nígbà tí ilẹ̀ Ilèṣà dàrú nígbà kan láyé ọjọ́ún, àrìmọ-kùnrin Ọwá àti àrìmọ-bìnrin Ọba Ìjẹ̀bù-Jẹ̀ṣà ni wọ́n fi ṣe ètùtù kí ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà tó rójù ráyè, kí ó tó tùbà tùṣẹ.
Nítorí pé Ọba Ìjẹ̀bú -Jẹ̀ṣà àti Ọwá Iléṣà jẹ́ tẹ̀gbọ́n tàbúrò látàárọ̀ ọjọ́ wá, àjọṣe tiwọn tún lé igbá kan ju ti gbogbo àwọn ọbà ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà tó kù lọ nítorí pé “Ọwá àti Ògbóni Ìjẹ̀bù -Jẹ̀ṣà ló mọ ohun tí wọ́n jọ dì sẹ́rù ara wọn”
Alaye sọ́kí lórí ìlú àti àwọn ènìyàn ìjẹ̀bù-jẹ̀ṣà
Ìlù Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà jẹ́ ìlú kan pàtàkì ní ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà. Ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà wà ní ìpínlẹ̀ Ọ̀yị́ ní Nàìjéríà. Apá ìwọ́ oòrùn ni ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà wà ní ilẹ̀ Yorùbá tàbí káàárọ́ - oò- jíire. Ìlú Ilẹ́ṣà ti ó jẹ́ olú ìlú fun gbogbo ilẹ̀ jẹ̀ṣà jẹ́ nǹkan ibùsọ̀ mẹ́rìnléláàádọ́rin sí ìlú Ìbàdàn tí jẹ́ olú ìlú ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́. Ìlú Ijẹ̀bú - Jẹ̀ṣà sì tó nǹkan bí ibùsọ̀ mẹ́fà sí Iléṣà ní apá àríwá ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà.
Ní títóbi, ìlú Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà ni ó pọwọ́lé ìlú Iléṣà ilẹ̀ Ijẹ̀ṣà, òun si ni olú ìlú fún ìjọba ìbílẹ̀ Obòkun ọ́un kí wọn tó tún un pín sí ọ̀nà mẹ́rin; síbẹ̀ náà òun ni olú ìlú fún ìjọba ìbìlẹ́ ààrin gùngùn obòkun.
Àdúgbò márùnún pàtàkì ni wọ́n pín ìlú yìí sí kí bà lè rọrùn fún ètò ìjọ̀ba síṣe àti fúniṣẹ́ Ìlọ́rọ̀, Ọ̀kènísà àti Òdògo. Ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn àdúgbò yí ló ní Olórí ọmọ tàbí lóógun kọ̀ọ̀kan tí ó jẹ́ aṣáájú fún ọmọ àdúgbò rẹ̀ òun ní aṣáájú fún iṣẹ́kíṣẹ́ àti tí ó bá délẹ̀ láti ṣe ni àdúgbó, bẹ́ẹ̀ ni, ó sì tún jẹ́ aṣojú ọba fún àwọn ọmọ àdúgbò rẹ̀. Òdògo nìkan ni kò fi ara mọ́ èlò yí tó bẹ́ẹ̀ nítorí ìtàn tó bí i fi hàn pé ìlú ọ̀tọ̀ gédégédé ni òun. Àwọn ènìyàn ọ̀gbọ́n náà ń fẹ́ máa hùwà gẹ́gẹ́ bí ìtàn ìgbà ìwásẹ̀ ti fi hàn wí pé wọn kò ní nǹkan kan í ṣe pẹ̀lú Ìjẹ̀bú Jẹ̀ṣà. Lòde òní, nǹkan ti ń yàtọ̀ díẹ̀díẹ̀ nítorí pé àjọṣẹ tí ó péye ti ń wàyé láàárín ọ̀gbọ́n náà àti àwọn ọ̀gbọ́n yòókù.
Ẹ̀rí tí ó fi hàn gbegbe pé àwọn Ìjẹ̀ṣà gba ìlù Ijẹ̀bú - Jẹ̀ṣà gẹ́gẹ́ bi ìlú ti ó tẹ̀ lé Iléṣà ni ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà ni pé ìjókòó àwọn lọ́balọ́ba ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà, Ọwá ìlẹ̀ Ìjẹ̀ṣà ni ọba Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà máa ń yàn àn lé. Síwájú sí i, nípa ti ìlànà oyè jíjẹ, ó ní iye ọjọ́ tí Ọwá tuntun gbọ́dọ̀ lò ní Ijẹ̀bù - Jẹ̀ṣà láyé ọjọ́un. Ọba Ìjẹ̀bù - Jẹ̀ṣà ni ó máa ń gbé Ọwá lésẹ̀ tí ó sì máa ń ṣúre fún un kí wọn tó gbà á gẹ́gẹ́ bí ọwá àti olóri gbogbo ọba ilẹ̀ Ijẹ̀ṣà.
Láti túnbọ̀ fi pàtàkì ìlú Ìjẹ̀bú -Jẹ̀ṣà hàn, gẹ́gẹ́ bí ó ti wà nínú ìtàn ìwásẹ̀, ti Ọwá bá fẹ́ ṣe ìdájọ́ fún ọ̀daràn apànìyàn kan, Ọba Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà gbódọ̀ wà níjòkó, bí èyí kò bà rí bẹ́ẹ̀, Ọwá gbódọ̀ sùn irú igbẹ́jọ́ tábi ìdájọ́ bẹ́ẹ̀ sí ọjọ́ iwájú. Ìdí nìyí tí wọ́n ṣe máa ń sọ pé
“Ọwa ràà dáni í pa
K Ìjẹ̀bu -Jẹ̀ṣà mọ mọ̀n
Kọ́wá bá a pani
Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà á gbọ́”
Iṣẹ́ àgbẹ̀ ni iṣẹ́ pàtàkì jùlọ tí àwọn ènìyàn ìlú Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà ń ṣe. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ wọn ni ó jẹ́ àgbẹ̀ alárojẹ, bẹ́ẹ̀ ni a tún rí àwọn tó mú àgbẹ̀ àrojẹ mọ́ àgbẹ̀ agbinrúgbìn tó ń mówó wọlé lọ́dọ́ọdún àti láti ìgbàdégbà. Àwọn irúgbìn tí wọ́n ń gbìn fún àrojẹ ni, iṣu, ẹ̀gẹ́ (gbáàgúdá) ikókó, ìrẹsì, àgbàdo, kọfí, òwù àti obì sì jẹ́ àwọn irù-gbìn tó ń mówó wálé fún wọn.
A rí àwọn oniṣẹ-ọwọ́ bíi, alágbẹ̀dẹ, onílù. agbẹ́gilére, àwọn mọlémọlé àti àwọn kanlékanlé. Àwọn obìnrin wọn náà a máa ṣe oríṣìíríṣìí iṣẹ́-ọwọ́, lára wọn ni aró dídá, apẹ ati ìkòkò mímọ àti aṣọ híhun pẹ̀lú.
Bákan náà, wọ́n tún jẹ́ oníṣowò gidi. Ọmọ ìyá ni ẹlẹ́dẹ̀ àti ìmọ̀dò, bẹ́ẹ̀ náà sì ni inàki àti ọ̀bọ, gbogbo ibi tí a bá ti dárúkọ Ìjẹ̀ṣà ni a á ti máa fi ojú oníṣòwo gidi wò wọ́n. Elèyìí ni a fi ń pè wọ́n ní “Òṣómàáló” nítorí kò sí ibi tí a kó ti lè rí Ìjẹ̀ṣà ti ọ̀rọ̀ ìṣòwò bá délẹ̀, bẹ́ẹ̀ ni kò sí irúfẹ́ owo tí wọn kò lè ṣe, ohun tí ó kó wọn ni irìnra ni olé àti ọ̀lẹ. “Alápà má ṣiṣẹ́” ni àwọn Ìjẹ̀ṣà máa ń pe àwọn ti kò bá lè ṣiṣẹ́ gidi. Wọn ko sì fẹ́ràn irú àwọn ènìyàn bẹ́ẹ̀ ràrá. Ìjẹ̀ṣà kò kọ̀ láti kọ ọmọ wọn lọ́mọ tí ó bá jalè tàbí tí kò níṣẹ́ kan pàtàkì lọ́wọ́. Wọ̀n á sí máa fi ọmọ wọn tí ó bá jẹ́ akíkanjú tàbí alágbára yangàn láwùjọ. “Òkóbò nìkan ni kìí bímọ sí tòsí, a ní ọmọ òun wà ní òkè-òkun” Bákan náà ni pé “arúgbó nìkan ni ó lè parọ́ ti a kò lè já a nítorí pé àwọn ẹgbẹ́ rẹ̀ ti kú tán” Purọ́ n níyì, ẹ̀tẹ́ ní ń mú wá, bi irọ́ ni, bí òótọ́ ni pé àwọn Ìjèṣà jẹ́ akíkanjú, ẹ wo jagunjagun Ògèdèngbé “Agbógungbórò” Ọ̀gbóni Agúnsóyè, “Ologun abèyìngọgọú, ó pẹ̀fọ̀n tán, ó wojú ìdó kọ̀rọ̀, Ọ̀dọ̀fin Arówóbùsóyè, Ọ̀gbọ́kọ̀ọ́ǹdọ̀ lérí odi kípàyẹ́ bì yẹ̀ẹ̀yẹ̀ẹ̀ séyìn” Ológun Arímọrọ̀ àti àwọn Olórúkọ ńláńlá ni ilẹ̀ Ijẹ̀ṣà láyé ọjọ́un. Tí a bá tún wo àwọn oníṣòwò ńláńlá lóde òní nílẹ̀ Yorùbá jákèjádò, “Ọkan ni ṣànpọ̀nná kó láwùjọ èpè” ni ọ̀rọ̀ ti Ìjẹ̀ṣà. Nínú wọn ni a ti rí Àjànàkú, Erinmi lókun, Ọmọ́le Àmúùgbàǹgba bíu ẹkùn, S.B. Bákàrè Olóye méjì lẹ́ẹ̀kan ṣoṣo àti Onìbọnòjé àtàri àjànàkù tí kì í ṣẹrù ọmọdé. Mé loòó la ó kà lẹ́hín Adépèlé ni ọ̀rọ̀ wọn.
Àwọn ọmọ Ìjèbú -Jẹ̀ṣà jẹ́ aláfẹ́ púpọ̀ pàápàá nígbà tí ọwọ́ wọn bá dilẹ̀. Àwọn ènìyàn ti o fẹ́ràn àlàáfíà, ìfẹ́ àti ìrẹ́pọ̀ láàárin onílé àti àlejò sì ni wọ́n pẹ̀lú. Wọn máa ń pín ara wọn sí ẹlẹ́gbẹ́jẹgbẹ́ láti ṣe iṣẹ́ ìlú láti jọ kẹ́gbẹ́ àjùmọ̀ṣe lẹ́nu iṣẹ́ àti oríṣìíríṣìí ayẹyẹ nílùú pẹ̀lú. “Àjèjé ọwọ́ kan kò gbẹ́rù dóri” àjùmọ̀ṣè wọn yìí mú ìlọsíwájú wá fún ìlú náà lọ́pọ̀lọ́pọ̀ “Abiyamọ kì í gbọ́ ẹkún ọmọ rẹ̀ kò má tatí were” ni ti àwọn ọmọ Ìjẹ̀bù - Jẹ̀ṣà sí ohunkóhun tí wọ́n bá gbọ́ nípa ìlú wọn. Bí ọ̀rọ̀ kan bá délẹ̀ nípa iṣẹ́ ìlú, wọn máa ń rúnpá-rúnsẹ̀ sí i, wọ́n á sì mú sòkòtò wọn wọ̀ láti yanjú irú ọ̀rọ̀ náà. Ọmọ ọkọ ni àwọn ọmọ ìlú Ìjẹ̀bú - Jẹ̀ṣà ní tòótọ̀.
Síwájú sí i, oríṣìíríṣìí ọ̀nà tí ó bá òde òní mu ni wọ́n ti là sí àárín ilú láìní ọwọ́ ìjọba kankan nínú fún ìdàgbàsókè àti ìlọsíwájú ìlú wọn. Fún àpẹẹrẹ Ilé - Ẹ̀kọ́ gíga (Grammar Schoo) méji tí ó wà ní ilú náà, òógùn ojú wọn ni wọ́n fi kọ̀ wọn, bẹ́ẹ̀ náà ni Modern School wọn. Ọjà ilú, ilé-ìfìwé rànṣẹ́ àti gbàngàn ìlú ti o nà wọn tó àádọ́ta àbọ̀ ọ̀kẹ́ naira: Àwọn ọ̀nà títí tí wọ́n bójú mu tí wọ́n sì bá ti òde òní mu náà ni wọ́n ti fi òógùn ojú wọn là láìsí ìrànlọ́wọ́ ìjọba kankan.
Iwe
J.A. Arówóbùsóyè (1982), ‘ITÀN ÌSẸ̀DÁLẸ̀ ÌLÚ ÌJÉḄÚ-JÉSÀ’ DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria.
Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun
|
2291
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BA%B8f%E1%BB%8D%CC%80n-Al%C3%A0%C3%A0y%C3%A8
|
Ẹfọ̀n-Alààyè
|
Nínú àwọn ìwé ti mo yẹ̀ wò. kò sí èyí tó sọ pàtó ìgbà tàbí àkókò tí a dá ìlú Ẹ̀fọ̀m-Aláayè sílẹ̀. Gẹ́gẹ́ bí ìṣe àti àbúdá ìtàn ìwáṣẹ̀. púpọ̀ nínú ìtàn yìí ló máa ń rújú pàápàá tó bá jẹ́ ìtàn ìtẹ̀lúdó ni ìlẹ Yorùbá. (Akínyẹmí 1991:121) Ìlànà ìtàn àròsọ ìwásẹ̀ ní a gbé ìtàn wọ̀nyí lé. Ní ìgbà ìwáṣè kò sí pé a ń kọ nǹkan sílẹ̀. Nítorí àìkọ sílẹ̀ ìtàn yìí, kò jẹ́ kì a rí àkọsílẹ̀ gidi fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìlú ní ilẹ̀ Yorùbá nínú ibi tí ìlú Ẹ̀fọ̀n-Aláayè ti jé ọ̀kan nínú awọn ìlú bẹ́ẹ̀. Ìtàn ti a rí jójọ kò kọjá ìtàn atẹnúdẹnu. ìtàn ìwáṣẹ̀ ìlú Ẹ̀fọ̀n Aláayé kò yàtọ̀ sí èyí. Oríṣìí òpìtàn ni a rí, ìtàn wọn máa ń yàtọ̀ sí ara wọn, bí kò ní àfikún yóò ni àyọkúro ọ̀kan pàtàkì lára ohun tí àwọn òpìtàn ti ṣiṣẹ́ lé lórí nípa ìtàn ilẹ̀ Aáfíríkà ni ìyànjú wọn lati wo ìtàn ìwáṣẹ̀, kí wọ́n tó lè fa òótọ́ yọ jáde. Ṣàṣà ni onímọ̀ kan tó ṣiṣẹ́ lórí ìtàn ìlú kan tàbí àdúgbò kan tí kò mú ìlànà ìtàn ìwáṣẹ̀ ló láti ṣàlàyé to bojumu nípa orírun ìlú kan (Johnson 1921;3).
Gẹ́gẹ́ bí àwọn òpìtàn ilẹ̀ Yorùbá, àwọ òpìtàn ìlú Ẹ̀fọ̀n Aláayè gbà pé ọ̀dọ̀ odùduwà ni wọ́n tí ṣẹ̀ wá láti Ilé-Ifẹ̀. Lára àwọn òpìtàn yìí tilẹ̀ lérò pé ẹni tó tẹ ìlú Ẹ̀fọ̀n-Aláayè dó rọ̀ lati ojú ọ̀run sílé ayé. Ìlú tó sọ̀kalẹ̀ sí ní Ilé-Ifẹ̀ tó jẹ́ orírun àwọn Yorùbá. Ìtàn yìí ṣòro láti gbàgbọ́, nítorí kò ri ìdí múlẹ̀. Kò tí ì sí ẹni tí a rí tó wọ̀ láti ojú ọ̀run rí. Nínú ìtàn ìwáṣẹ̀, òrìṣà àti odù mẹ́rìndínlógún ni a gbọ́ pé wọ́n rọ̀ láti ìsálọ̀run wá sí ìsálayé (Abimbọla, W. 1968:15). Awọn òpìtàn yìí lè rò pé bóyá nítorí tí a ti ń pe àwọn Ọba ilẹ̀ Yorùbá ni ìgbákejì òrìṣà ni àwọn náà ṣe rò pé Aláayè àkọ́kọ́ rọ̀ sílẹ́ ayé lati ọ̀run.
‘Ọmọ ọwá, ọmọ ẹkún
Ọmọ òkìrìkìsì
Ọmọ ọ̀ tójú ọ̀run á yé’
Nínu ìtàn ìwáṣẹ̀ mìíràn, a gbọ́ pé Ọbàlùfọ̀n Aláyémore ni ọba àkọ́kọ́ ti o tẹ ìlú Ẹ̀fọ̀n-Aláayè dó. Ọbalùfọ̀n Aláyémọrẹ yìí jẹ́ ọmọ Ọbàlùfọ̀n Ogbógbódirin tí í ṣe àkọ́bí Odùduwà tí ó jẹ́ Ọọ̀ni ti Ilé-Ifẹ̀ ni àkókó ìgbà kan. Lẹ́yìn Ikú rẹ̀, Ọ̀rànmíyàn lò yẹ kí ó jẹ ọba ní Ilé-Ifẹ̀ ṣùgbọ́n ó ti lọ sílùú àwọn ọmọ rẹ̀, Eweka ni Eìní ati Aláàfin ni Ọ̀yọ́. Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ ti jẹ oyè Ọọ̀ni kí Ọ̀rànmíyàn tó dé.
Nígbà tí Ọ̀rànmíyàn dé, Aláyẹ́mọrẹ sá kúrò lórí oyè nítorí pé ní ayé àtijọ́ wọn kì í fi ẹni ìṣááju sílẹ̀ láti fi àbúrò joyè. Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ rìn títí ó fi dé orí òkè kan. Wọn pe ibẹ̀ ni Ọba-òkè. Èyí ni ọba tó tẹ̀dó sorí òkè ṣùgbọ́n lónìí ọ̀bàkè ni wọn ń pe ibẹ̀.
Ni orí òkè yìí, Ọbàlùfọ̀n ṣe àkíyèsí pé ẹranko búburú pọ̀ ní agbègbè tó tẹ̀dó sí, èyí tó pọ̀jù ni ẹfọ̀n. Ó bẹ̀rẹ̀ sí í pa ẹfọ̀n yìí ni àparun. Awọn ẹfọ̀n kékeré níbẹ̀ ni wọn kójọ sínu ọgbà, ti wọn so wọn mọ́lẹ̀ títí wọ́n fi kú. Ọmọdé tó bá lọ sì igbó ibi tí wọ́n kó ẹfọ̀n kékeré sí, ni awọn òbí wọn a ké pé: ‘Kọ́ ọ̀ yàá ṣe lúgbó ẹfọ̀n alaayè’
Nibi yìí ni Ẹ̀fọ̀n ti kún orúkọ Ọbalufọn Aláyémọrẹ. Lára Aláyémọrẹ ni wọn tí yọ Aláayè to fid i: Ẹ̀fọ̀n-Aláayè títí dí òní. Nígbà tí ó ṣe Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ ránṣẹ́ sí Ọ̀rànmíyàn kí o fi nǹkan ìtẹ̀lúdó ṣọwọ́ sí òun. Lẹ́yìn tí wọ́n ti fi nǹkan yìí ránṣẹ́ sí Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ; kò pẹ́ ti Ọ̀rànmíyàn kú. Àwọn ará Ilé-Ifẹ̀ wá ránṣẹ́ si Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ láti wá jọba lẹ́ẹ̀kejì. Kí o tó lọ, ó fí ọmọ rẹ̀ jọba ní ipò rẹ̀. Ìyàwó mẹ́ta ni Aláyémọrẹ ni kí ó tó kúrò ní Ẹ̀fọ̀n-Aláayè. Àwọn ni Adúdú Ọ̀ránkú tí ì ṣe ìran àwọn Obólógun; Aparapára ọ̀run ìran awọn Aṣemọjọ, ẹ̀ẹ̀kẹta ni Èsùmòrè-gbé-ojú-ọ̀run-sàgá-ìjà. Ìtàn sọ pé lásìkò tí Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ padà sí Ilé-Ifẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ọọ̀ni, bọ́ sí àkókò ti Ọba Dàda Aláàfin Ọ̀yọ́ wá lórí oyè ni nǹkan bí 1200-1300AD.
Bí ìtàn ìwáṣẹ̀ yìí ìbá ṣe rọrún tó láti gbàgbọ́ awọn àskìyèsí kan ní a rí tọ́ka sí tí ó jẹ́ kí ìtàn náà rú ènìyàn lójú. Nínú ìtàn yìí, wọn sọ pé Ọbàlùfọ̀n Ògbógbódirin ni àkọ́bí Odùduwa, èyí tó tako ìtàn tí a ti mọ̀ tẹ́lẹ̀ nípa Odùduwa. Ọ̀kànbí ni àkọ́bí Odùduwa. Bó bá tilẹ̀ ṣe orúkọ ló yípadà, àwọn ọmọ Ọkànbí ni ọba méje pàtàkì ni ilẹ̀ Yorùbá tí kò sí Ọbàlùfọ̀n nínú wọn. Ohun tí òpìtàn ìbá sọ fun wa nip é ìran Odùduwà ni Ọbàlùfọ̀n jẹ́.
Àkókò tí ìṣẹ̀lẹ̀ yìí ṣẹ rú ni lójú púpọ̀. Nínú ìtàn yìí a ri i pe Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ mọ àsìkò ti Ọ̀rànmíyàn wà láyé. A rí i pé ẹ̀gbọ́n àti àbúrò ni wọn. Kó yẹ kó rí bẹ́ẹ̀, ṣe ló yẹ kó jẹ ọmọ àti bàbá. Lóòótọ́ ni Ọ̀rànmíyàn jẹ ọba ni Òkò, tó tún wá sí Ilé-Ifẹ̀. Àwọn ará Ọ̀y;ọ ló fi Àjàká jẹ ọba sí Òkò. Aláàfin Dada tí òpìtàn fẹnu bà pé ó jẹ ọba ní Ọ̀yọ́ da ìtàn rú. Johnson (1921:144) gbà pé Àjàká ló wá lórí oyè gẹ́gẹ́ bí Aláàfin Ọ̀yọ́ nígbà tí Ọ̀rànmíyàn kú. Tó bá jẹ́ òtítọ́ ní Ọbàlùfọ̀n Aláyémọrẹ tún wa jọba lẹ́ẹ̀kejì ní Ilé-Ifẹ̀ a jẹ́ pé àsìkò Aláàfin Àjàkáló jẹ ọba.
Awọn òtìtọ́ kọ̀ọ̀kan farahàn nínú ìtàn yìí. Lóòótọ́ ni Ọbalùfọ̀n Aláyémọrẹ kan wá ni Ilé-Ifẹ̀. Títí dí oní ọ̀gbọ́n Ọbàlùfọ̀n wa ní Ilé-Ifẹ̀. Àdúgbò Aláayè si wa ní Ilé-Ifẹ̀ títí dí òní. Kò sí irọ́ níbẹ̀ pé Ẹ̀fọ̀n Aláayè bá Ilé-Ifẹ̀ tan. Nínú ìtàn mìíràn, a gbọ pé àwọn oríṣìí ènìyàn bí i mẹ́fà ni wọ́n tẹ̀dó lásìkò ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ sí Ẹ̀fọ̀n-Aláayè. Nínú ìtàn yìí, a gbọ́ pé Èkúwì ló kọ́kọ́ dé sílùú Ẹ̀fọ̀n-Aláayè, igbó-àbá ni Èkúwì tẹ̀dó sí. Ọdẹ kan tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ́ Oríkin náà tẹ̀dó sí Igbó àayè. Lọ́jọ́ kan, lásìkò tí oríkin tẹ̀dó, ó rí iná tó ń rú ni Igbó-Àbá. Ó ṣe ọ̀dẹ lọ sí igbó yìí. Oríkin rọ àwọn tó wa ni Igbó àbá kí wọn jọ má gbé ní Igbó-Àayè. Wọ́n gbà bẹ́ẹ̀. Lásìkò tí wọn jọ ń gbé ni wọn fí Ọbàlùfọ̀n jẹ ọba. Igbákejì Ọbàlùfọ̀n tí wọ́n jọ wá láti Ilé-Ifẹ̀ ní wọn fi jẹ igbákejì ọba tí a mọ̀ sí Ọbańlá. Bàbá Igbó Àbá ọjọ́sí ni wọn fi jẹ baba ọlọ́jà tí a mọ sí Ọbalọ́jà. Ọbàlùfọ̀n àti Ọbalọ́jà jẹ́ ọ̀rẹ́ tímọ́tímọ́ nígbà náà. Bí ọba ṣe ń pàṣẹ fún àayè ní Ọbalọ́jà ṣe n pàṣẹ ní Ọ̀bàlú láyé ìgbà náà. Lónìí, Ọbalọ́jà jẹ Olóyè pàtàkì ní ìlú Ẹ̀fọ̀n. Ọbalọ́jù ní olórí àwọn Ọ̀bàlú. Àjọṣe wá láàrìn Ọba àti Ọbalọ́jà. Bí ọba kan bá wàjà ní ìlú Ẹ̀fọ̀n-Aláayè, iwájú ilé ọba-ọlọ́ja ni wọn yóò kó ọjà lọ.
Nínú ìtàn mìíran a gbọ́ pé ààfin Odùduwà ni wọ́n bí Aláayè sí. Ọ̀kan nínú àwọn ọmọ-ọba obinrin ló bii. O jẹ́ arẹwà okùnrin ti ènìyàn púpọ̀ fẹ́ràn rẹ̀ pàápàá àwọn babaláwo tó ń wá sí ààfin. Ìtàn yìí tẹ̀síwájú pé ọkùnrin yìí ní aáwọ̀ ni ààfin, èyí ló mú kí Odùduwà ṣe fún Aláayè ní ilẹ̀ sí ìráyè tí a mọ̀ sì Modákẹ́kẹ́ lónìí. Odùduwà fún un ni adé tó sì n jẹ́ Ọba Láayè. Nínú ìtẹ̀sìwájú, Ìtàn mìíràn tó fara jọ ìtàn òkè yìí, a gbọ́ pé àwọn ọmọọba méjì ló fẹ́ lọ tẹ ìlú dó. Bó ba rí bẹ́ẹ̀ á jẹ́ pé ìlú Ẹ̀fọ̀n tí wá kí Modákẹ́kẹ́ tó dáyé. Àtàdá ati Johnson tilẹ̀ maa ń to Aré àti Ẹ̀fọ̀n tẹ̀lé ara wọn.
Ni pàtàkì, ogun kò ṣẹgún Ẹ̀fọ̀ Aláayè rí àyàfi Ogun Ọdẹ́rinlọ (1852-54). Ọdẹ́rìnlọ jẹ ọmọ Ìrágberí, bẹ́ẹ̀ ni Ẹ̀fọ̀n-Aláayè ni ìrágberí ti kúrò. A le sọ pe ọmọ bíbi Ẹ̀fọ̀n ló kó Ẹ̀fọ̀n-Aláayè kì í ṣe ọ̀tá nítorí òkè to yí wọ́n ká jẹ ìrànlọ́wọ́ púpọ̀ fún ìlú Ẹ̀fọ̀n-Aláayè, ó sì jẹ wàhálà fun ọ̀tá. Àwọn ọ̀tá to fẹ jà wọn lógun nígbó Òòyè, wọn ṣe lásán ni. Ogun yìí fà á ti Aláayè kì í fi jẹ osun ògògó titi dòní. Ohun àrífàyọ nínú ìtàn yìí nip é ọdẹ ló tẹ ìlú Ẹ̀fọ̀n dó gẹ́gẹ́ bí àwọn ìlú mìíran ni ilẹ̀ Yorùbá. Lẹ́yìn rẹ̀ ni àwọn mìíràn ń tẹ̀lé e wá sí ibi ìtẹ̀dó. Ó ṣe é ṣe bẹ́ẹ̀ nitori ibi ti ọdẹ máa ń tẹ̀dó sí kò ní jìnnà sí omit i ń sàn; àtipé yóò ti kó àwọn ẹran rẹ̀ jọ sí ojú ibi ìdáná. Ọja ló ṣéyọ láti ibẹ̀. A tún rí i pé ẹni tó jẹ ọba Ẹ̀fọ̀n gbé adé rẹ̀ wá láti Ilé-Ifẹ̀; ṣùgbọ́n àsìkò tó dé sí ibùdó yìí ni a kò mọ̀. Lóòótọ́, ẹni tó bá jẹ́ alágbára láyé àtijọ, tó sì ní àmúyẹ ni wọn fi i jọba, lẹ́yìn ti Ifá bá ti fọre. Kò yá wá lẹ́nu pé wọ́n fi ẹni tí adé ń bẹ lọ́wọ́ rẹ̀ jẹ ọba nítorí àwọn ohun àmúyẹ ọba wà ni sàkání rẹ̀.
Ní ìparí, Finnegan (1970:368) sọ nínú ọrọ rẹ pé:
…they (myths) depict the deeds of human rather then supernatural heroes and deal with or allude to, events such as migrations, war, or the establishment of ruling dynasties.
Èyí ni pé ìtàn ìwáṣẹ̀ jẹ́ ohun tí ó ṣẹlẹ̀ ti pẹ́, ó ń sọ nípa ènìyàn akọni àti awọn nǹkan to yi i ka bí ìrìnàjò láti ibi kan sí èkejì, ogun jíjà ati bí wọn ṣe tẹ ìlú dó. Encyclopaedia Britanica (1960:54) ṣàlàyé pé ìtàn ìwáṣẹ̀ jẹ́ ìtàn nípa àṣà tí ó ń ṣàlàyé nípa ènìyàn, ẹranko, òrìṣà àti ẹ̀mí àìrí. Irú ìtàn yìí kì í sọ àkókò gan-an tí ìṣẹ̀lẹ̀ ṣẹ́ ṣùgbọ́n wọn jẹ́ kí ìtàn ní kókó àti ìṣẹ̀lẹ̀ tí a kò lò rí nínú ìtàn lásán. Ìtàn ìwáṣẹ̀ máa ń jẹ ọ̀nà kan pàtàkì láti ṣàlàyé ìgbé ayé tó ti kọjá. Ò máa ń sọ nípa bí àwọn ènìyàn ṣe dé sí ilẹ̀ kan ati ìdí tí àwọn kan fi jẹ gàba lórí àwọn ẹgbẹ́ rẹ̀. Volume Library (267) tilẹ̀ sọ pé o yẹ kí ìgbàgbọ́ wa rọ̀ mọ́ ìtàn ìwáṣẹ̀ nítorí ó jẹ́ mọ́ àṣà bí o tilẹ jẹ́ pé kò sí ẹni tó mọ ìbẹ̀rẹ̀ ìtàn bẹ́ẹ̀ ṣùgbọ́n ohun ti a mọ̀ nip é ìtàn ìwáṣẹ̀ ti wáyé lásìkò tó ti pẹ́.
A kò lè fọ́wọ́ rọ́ ìtàn ìwáṣẹ̀ ìlí Ẹ̀fọ̀n-Alàayè ṣẹ́yìn, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé nínú àwọn ìtàn tí àwọn òpìtàn sọ fún wa, ìdáṣọró okùn-ìtàn wà níbẹ̀ ṣùgbọ́n nǹkan tó ṣe pàtàkì ní pé ẹni tó tẹ ìlú Ẹ̀fọ̀n Alàayè dó wá láti Ilé-Ifẹ̀ ní àsìkò ìgbà kan tí a kò mọ̀. Ìlú ibi ti wọ́n tẹ̀dó sí tù wọn lára, wọ́n sì ń gbé ibẹ̀ títí dí òní.
Àkíyèsí: A yọ iṣẹ́ yìí láti inú àpilẹ̀kọ fún Oyè Ẹ́meè I.A. Ologunleko.
Yorùbá
Ìpínlẹ̀ Èkìtì
|
2292
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Ponna
|
Ponna
|
J.A. Ogunwale
Ogunwale
Itumo
Ponna
Itumo ponna
J.A Ògúnwálé (1992), ‘Àyẹ̀wò Àwọn Afọ̀ Onítumọ̀ Pọ́n-na nínú Àwọn Ìwé kan nínú Èdè Yorùbá.’, Àpilẹ̀kọ fún Oyé Ẹ́meè, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria.
AṢÀMỌ̀
Pọ́n-na inú àwọn àṣàyàn ìwé Yorùbá kan ni kókó ohun tí iṣẹ́ yìí dá lé lórí. Iṣẹ́ yìí tún ṣe àlàyé lórí àjọṣepọ̀ ààrin Ṣàkání-Ìtumọ̀, afọ̀ àti ìtumọ̀ nítorí pé bí atọ́nà ni wọ́n jẹ́ sí ara wọn. Bákan náà ni a pín àwọn Pọ́n-na tí a rí nínú àwọn ìwé Yorùbá díẹ̀ sí ìsọ̀rí. Ẹ̀yìn èyí ni a wá ṣe àfiwé pọ́n-na pẹ̀lú àwọn ẹ̀yà Ìtumọ̀ mìíràn tó ń bá a ṣé orogún.
A fi ọ̀rọ̀ wá àwọn ọmọ Yorùbá tó ń lo èdè náà lẹ́nu wò kí ìtumọ̀ tí a ń fún afọ̀ tí àwa kà sí pọ́n-na má baà dà bí àtorírò tiwa lásán. A wo àwọn ìwé tí ó jẹ mọ́ ewì, ọ̀rọ̀ geere àti eré onítàn kí a lè baà kó gbogbo ẹ̀yà ìwé Yorùbá já. Orí òṣùwọ̀n àjùmọ̀ṣe Kress àti Odell lórí ìṣẹ̀dà òye-ọ̀rọ̀ ni a gbé iṣẹ́ yìí kà.
A kíyèsí I wí pé àwọn àkíyèsí tí ó jẹ mọ́ ti gírámà àti sẹ̀máńtììkì máa ń pa ìtumọ̀ afọ̀ kan dà. A sì tún kíyèsí i wí pé ìlò àfikún ẹ̀yán wà lára aáyan elédè láti pèsè ṣàkání-ìtumọ̀. Iṣẹ́ yìí tún pín pọ́n-na sí ìsọ̀rí. Òṣùwọ̀n tí a lò ni àyè tí a bá àwọn ibùba pọ́n-na, Ìrísí Ṣàkání-ìtumọ̀, Ìṣẹ̀dá-ọ̀rọ̀ àti àbùdá odo ìtumọ̀ onípọ́n-na. a rí i wí pé àbùdá pọ́n-na kì í ṣe ohun tó yé tawo-tọ̀gbẹ̀rì, a wá fi wé àwọn oríṣìí ẹ̀yà-ìtumọ̀ mìíràn bíi gbólóhùn aláìlárògún, ẹ̀dà òye-ọ̀rọ̀, ààrọ̀ àti gbólóhùn aláìnítumọ̀-pàtó. Iṣẹ́ yìí rí i wí pé ara àbùdá èdè ni àwọn pọ́n-na kan jẹ́, ó lè má jẹ́ àmì àìgbédè-tó olùsọ̀rọ̀. Èyí mú kí a tọ́ka àkọtọ́ tó péye, Ìṣẹ̀dà òyè ọ̀rọ̀ àti ìlò ṣàkání-ìtumọ̀ gẹ́gẹ́ bí ọgbọ́n ìyọní-pọ́n-na.
A fi orí iṣẹ́ yìí tì si ibi wí pé kì í ṣe gbogbo ìgbà ni pọ́n-na máa ń jẹ́ àkómẹ́rẹ̀ fún àsọyé àti àgbọ́yé. Èyí ló sún wa dé ibi pé kí a ṣe àlàyé díẹ̀ lórí ìlò tí a ń lo pọ́n-na láwùjọ gẹ́gẹ́ bí ó ṣe hàn nínú àwọn ìwé tí a ṣàyàn
|
2294
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/If%E1%BA%B9%CC%80w%C3%A0r%C3%A0
|
Ifẹ̀wàrà
|
Ìfẹ̀wàrà jẹ́ ìlú kékeré kan ní Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun ni Nàìjíríà
Gẹ́gẹ́ bí a sọ ṣaájú, ìwádìí lórí iṣẹ́ yìí dé Ìjọba Ìbílẹ̀ Àtàkúmọ̀sà tí ó ní ibùjókòó rẹ̀ ní Òṣú. Ní ìjọba ìbìlẹ̀ yìí, gbogbo àwọn ìlú àti abúlèko tí ó wà ní ibẹ̀ ló jẹ́ ti Ìjẹ̀ṣà. Ẹ̀yà ẹ̀ka-èdè Ìjẹ̀ṣà ni wọ́n sì ń sọ àfi Ifẹ̀wàrà tí ó jẹ́ ẹ̀yà ẹ̀kà-èdè Ifẹ̀ ni wọ́n ń sọ. Gẹ́gẹ́ bí ìtàn tí gbọ́, Ifẹ̀ ni àwọn ará Ifẹ̀wàrà ti ṣí lọ sí ìlú náà láti agboolé Arùbíìdì ní òkè Mọ̀rìṣà ní Ilé-Ifẹ̀1 . Ìwádìí fi hàn pé ọ̀rọ̀ oyè ló dá ìjà sílẹ̀ ní ààrin tẹ̀gbọ́ntàbúrò. Ẹ̀gbọ́n fẹ́ jẹ oyè, àbúrò náà sì ń fẹ́ jẹ oyè náà. Ọ̀rọ̀ yìí dá yánpọn-yánrin sílẹ̀ ní ààrin wọn. Lórí ìjà oyè yìí ni wọ́n w`atí ẹ̀gbọ́n fi lọ sí oko. Ṣùgbọ́n kí ẹ̀gbọ́n tó ti oko dé, ipè láti jẹ oyè dún. Àbúrò tí ó wà ní ilé ní àsìkò náà ló jẹ́
1. Ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò pẹ̀lú arábìnrin Julianah aya ni 17/6/92.
2. Ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò pẹ̀lú Olóyè Fákówàjọ ni 17/6/92.
Ipé náà. Ipè ti sé ẹ̀gbọ́n mọ́ oko. Èyí bí ẹ̀gbọ́n nínú nígbà tí ó gbọ́ pé àbúrò òun ti jẹ òyé, ó sì kọ̀ láti padà wá sí ilé nítorí pé kò lè fi orí balẹ̀ fún àbúrò rẹ̀ tí ó ti jẹ oyè. Ọ̀rọ̀ yìí di ohun tí wọn ń gbé ogun ja ara wọn sí fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún. Nígbà tí ẹ̀gbọ́n yìí wá ń gbé ogun ja àbúrò rẹ̀ ní Ifẹ̀ lemọ́lemọ́, ni àwọn Ifẹ̀ bá fi ẹ̀pà ṣe oògùn sí ẹnu odi ìlú ní Ìlódè. Wọ́n sì fi màrìwò ṣe àmì sì ọ̀gangan ibi tí wọ́n ṣe oògùn náà sí. Láti ìgbà yìí ni ogun ẹ̀gbọ́n kò ti lè wọ Ifẹ̀ mọ. Àwọn Ìjẹ̀ṣà ní ó ni kí ẹ̀gbọ́n tí ó ń bínú yìí lọ tẹ̀dó sí Ìwàrà. Nígbà tí wọ́n dé Ìwàrà, wọ́n fi mọ̀rìwò ọ̀pẹ gún ilẹ̀, kí ilẹ̀ tó mọ́ mọ̀rìwò kọ̀ọ̀kan ti di igi ọ̀pẹ kọ̀ọ̀kan.Ìṣẹ̀lẹ̀ tẹ̀lẹ̀, wọ́n sì pinnu pé àwọn kò níí lè bá àwọn àlejò náà gbé nítorí pé olóògùn ni wọn. Èyí ló mú kí àwọn ara Ìwàrà lé àwọn àlejò náà sí iwájú. Ibi tí àwọn àlejò náà tẹ̀dó sí lẹ́yìn tí wọ́n kúrò ní Ìwàrà ni a mọ̀ sí Ifẹ̀wàrà lónìí. Lóòótọ́ orí ilẹ̀ Ìjẹ̀ṣà ni Ifẹ̀wàrà wà ṣùgbọ́n kò sí àjọṣepọ̀ kan dàbí alárà láàrin Ifẹ̀wàrà, Iléṣà àti Ìwàrà títí di òní pàápàá nípa ẹ̀ka-èdè tí wọn ń sọ.
Àkíyèsí fi hàn pé gbogbo orúkọ àdúgbò tí ó wà ní Ifẹ̀ náà ni ó wà ní Ifẹ̀wàrà. A rí agboolé bí Arùbíìdì, Mọ̀ọ̀rẹ̀, Òkèrèwè, Lókòrẹ́ àti Èyindi ní Ifẹ̀wàrà.
Bákan náà ẹ̀yà ẹ̀ka-èdè Ifẹ̀ nì wọ́n ń sọ ní Ifẹ̀wàrà. Àsìkò tí wọ́n bá sì ń ṣe ọdún ìbílẹ̀ ní Ifẹ̀ náà ni àwọn ará Ifẹ̀wàrà máa ń ṣe tiwọn.
Ìwádìí nípa ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ àwọn ìlú tí iṣẹ́ yìí dé fi hàn gbangba pé mọ̀lẹ́bí ni Ifẹ̀, Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó pẹ̀lú Òkè-Igbo, àti Ifẹ̀wàrà. Wọ́n jọra nínú ìṣesí wọn. Ẹ̀ka-èdè wọn dọ́gba, orúkọ àdúgbò wọn tún bára mu, bákan náà ni ẹ̀sìn wọn tún dọ́gba. Àkókó tí wọ́n ń ṣe ọdún ìbílẹ̀ kò yàtọ̀ sí ara wọn. Bí ẹrú bá sì jọra, ó dájú pé ilé kan náà ni wọ́n ti jáde.
Ifèwàrà, C.O. Odéjobí DALL, OAU, Ifè, Nigeria
Yorùbá
Ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣun
|
2295
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Ife
|
Ife
|
Ife
C.O. Odejobi
Ifẹ̀ láti ọwọ́ C.O. Ọdẹ́jọbí, DALL, OAU, IFẸ̀ Nigeria.
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn aṣiwájú nínú ìmọ̀ ni wọ́n ti sọ ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ Ifẹ̀. Bákan náà Johnson1, Gugler, àti Flanagan2 tó fi mọ́ Fáṣọgbọ́n3 sọ ìtàn Ifẹ̀ nínú iṣẹ́ wọn. Gẹ́gẹ́ bí ìwádìí, ọ̀nà méjì ni ìtàn Ifẹ̀ pín sí. Èkíní jẹ mọ́ ìgbàgbọ́ nípa pé láti ìpilẹ̀sẹ̀ ni Ifẹ̀ ti wà. Ìtàn kejì ni èyí tí ó sun jáde láti ara Odùduwà1. Ìtàn àkọ́kọ́ ni ti Ifẹ̀ Oòdáyé2 Ìtàn ìwásẹ̀ náà sọ pé Olódùmarè pe àwọn Òrìṣà láti lọ wo ilé ayé wá nígbà ti ó fẹ́ dá ayé. Ó fún wọn ní èèpẹ̀ tí ó wà nínú ìkarahun ìgbín, adìẹ ẹlẹ́sẹ̀ márùn-ún, àti ọ̀ga. Nígbà tí wọ́n dé ilé ayé, wọ́n rí i pé omi ní ó kún gbogbo rẹ̀, àwọn òrìṣà da eèpẹ̀ tí Ooódùmarè fún wọn sí orí omi náà, adìẹ ẹlẹ́sẹ̀ márùn-ún sì tàn án. Bí adìẹ ẹlẹ́sẹ̀ márùn-ún ṣe ń tan ilẹ̀ yìí bẹ́ẹ̀ ni ilẹ̀ ń fẹ̀ sí i èyí náà ló bí orúkọ Ifẹ̀.
Ìtàn kejì ni pé láti ìlú mẹ́kà ni Lámurúdu tí ó jẹ́ baba Odùduwà ti wá sí Ifẹ̀. Ogun Mohammed tí ó jà láàrin kèfèrí àti mùsùlùmí ìgbà náà ló ká Lámúrúdu mọ́. Èyí ti Lámurúdu ìbá fi gbà, ó fi ìlú Mẹ́kà sílẹ̀, ó sì tẹ Ifẹ̀ dó.3 Lẹ́yìn ikú Lámurúdu ni Odùduwà gba Ipò. Ilé Ọ̀rúntọ́ ti wà ní Ifẹ̀ kí Lámurúdu tó dé. àwọn ará ilé Ọ̀rúntọ́ ni ó gba Lámurúdu àti Odùduwà ní àlejò4. Àwọn ará ilé Ọ̀rúntọ́ gbà fún Odùduwà láti jẹ́ olórì wọn nítorì pé alágbára ni.
Ìtàn ti akọkọ yìí ló sọ bí Olódùmarè ṣe ran àwọn oriṣa láti wá dá ayé. Lẹ́yìn tí àwọn oriṣa dá ayé tan, ti wọ́n sì ti ń gbé ibẹ̀ ni Odùduwà tó wá sí Ile-Ifẹ̀ láti ìlú Mẹka. Abẹ́nà ìmọ̀ itan kejì yìí tilẹ̀ fi kún ọ̀rọ̀ rẹ̀ pé Lámurúdu àti Odùduwà bá àwọn kan ni Ilé-Ifẹ̀ nígbà ti wọ́n dé Ifẹ̀. Ohun tí èyí èyí ń fi yé wa nip é nibi tí ìtàn akọkọ parí si ni ìtàn kejì ti bẹrẹ.
Àkíyèsí: A yọ iṣẹ́ yìí láti inú àpilẹ̀kọ Ẹ́meè C.O. Ọdẹ́jọbí .
|
2296
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/If%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81t%E1%BA%B9%CC%80d%C3%B3
|
Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó
|
Ifetedo
C.O. Odejobi
Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó àti Òkè-Igbó Láti ọwọ́ C.O. Ọdẹ́jọbí DALL, OAU, Ifẹ̀ Nigeria.
Dérìn Ọlọ́gbẹ́ńlá nì orúkọ ẹnì tí ó tẹ Òkè-Igbó àti Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó dó1. Ọmọ ìlú Ifẹ̀ nì Ọlọ́gbẹ́ńlá, ó sì jẹ́ akíkanjú àti alágbára ènìyàn. Ìwádìí fi hàn pe, ọba Òṣemọ̀wé Oǹdó ló ránṣẹ́ sí Ọọ̀nì Abewéelá pé, kí ó rán àwọn ọmọ-ogun wá, kí wọ́n lè ran òun lọ́wọ́ latí ṣẹ́gun àwọn tí ó ń bá òun jà. Ọdún 1845 ni ọba Abewéelá rán Ọlọ́gbẹ́ńlá àti àwọn ọmọ ogun rẹ̀ lọ jẹ́ ìpè ọba Òṣemọ̀wé ti Oǹdó2
Wọ́n sì tẹ̀dó sí Òkè-Igbó. Lẹ́yìn tí ogun náà parí ní ọdún 1845 yìí kan náà, Ọlọ́gbẹ́ńlá kò padà sí Ifẹ̀ mọ́, ó kúkú fi Òkè-Igbó ṣe ibùjókòó rẹ̀. Gbogbo aáyan àwọn Ifẹ̀ láti mú kí Ọlọ́gbẹ́ńlá padà sí Ifẹ̀ lẹ́yìn tí ó ti ṣẹ́gun ní Oǹdó ló já sí pàbó. Ní ọdún 1880 ní wọn fi jẹ Ọba èyí ni Ọọ̀ni ti Ifẹ̀, ṣùgbọ́n kò wá sí Ifẹ̀ wá ṣe àwọn ètùtù tí ó rọ̀ mọ́ ayẹyẹ ìgbádé ọba, Òkè-Igbó ni ó jókòó sí1 Òkè-Igbó yìí ní ó wà tí ọlọ́jọ́ fi dé bá a ní ọdún 18922.
Ní ọdún 1982 ni àwọn ara Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó kan fi ibinu ya kúrò lára Òkè-Igbó3, nítorí ọ̀rọ̀ ìlẹ̀. Oko-àrojẹ àwọn Òǹdó ni Òkè-Igbó kí ó tó dip é Ọlọ́gbẹ́ńlá àti àwọn ọmọ ogun rẹ̀ fi ibẹ̀ ṣe ibùjókòó wọn4. Ohun tí èyí túmọ̀ sí ni pé lórí ilẹ̀ Òǹdó ni Òkè-igbó wà ṣùgbọ́n àwọn Ifẹ̀ ni ó ń gbé ìlú náà. Nígbà tí àwọn Òyìnbó ń pín ilẹ̀ Yorùbá sí ẹlẹ́kùnjẹkùn, wọ́n pín Òkè-Igbó mọ́ Òǹdó. Ohun tí ó ṣẹ́lẹ̀ lẹ̀yín náà nip è àwọn Òǹdó ń fẹ kí àwọn tí ó wà lórì ilẹ̀ àwọn ní Òkè-Igbó máa san owó-orì wọn sí àpò ìjọba ìbílẹ̀ Oǹdó. Bákan náà ni àwọn Ifẹ̀ ń fẹ́ kí àwọn ènìyàn rẹ̀ tí ó wà ní Òkè-Igbó san owó-orí wọn sí àpò ìjọba ìbílẹ̀ Ifẹ̀ nítorí pé Ifẹ̀ ni wọ́n1. Yàtọ̀ sí àríyànjiyàn tí ó wà lórí ibi tí ó yẹ kí àwọn ènìyàn Òkè-Igbó san owó-orí sí, àwọn akọ̀wé agbowó-orí tún máa ń ṣe màgòmágó sí iye owó-orí tí àwọn èniyàn bá san2. Èyí ni pé ọ̀tọ̀ ni iye owó tí ó máa wà ní ojú rìsíìtì tí àwọn akọ̀wé agbowó-orí ń fún àwọn tí ó san owó-orí, ọ̀tọ̀ ni iye tí wọ́n máa kó jíṣẹ́. Gbogbo èyí ló dá wàhálà sílẹ̀ ní Òkè-Igbó ní àkókò náà. Ọba Ọọ̀ni Adérẹ̀mí ni ó pa iná ìjà náà nígbà tí ó pàṣẹ ni oḍún 1932 pé kí ẹni tí ó bá mọ̀ pé Ifẹ̀ ni òun, kúrò ní Òkè-Igbó, kí ó fo odò Ọọ̀ni padà sẹ́yìn kí ó tó dúró. Àwọn tí ó padà sí òdìkejì odò Ọọ̀ni ní oḍún 1928 ati ọdún 1932 ni a mọ̀ sí Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó lónìí.
Ní Òkè-Igbó àti Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó, àwọn àdúgbò wọ̀nyí ló wà níbẹ̀: Ilé Badà, Oríyangí, Kúwólé, Aṣípa-Afolúmọdi, Mọ̀ọrẹ̀, balágbè, Fáró, Ìta-Akíndé, Odò-Odi, Òkè-Ẹ̀ṣọ̀, Òkèèsodà, Olú-Òjá àti Ọdọ́. Díẹ̀ lára àwọn àdúgbò wọ̀nyí wà ní Ifẹ̀, fún àpẹrẹ, Oríyangí, Mòọ̀rẹ̀, Òkè-Ẹ̀ṣọ̀, àti Òkèèsodà. Bákan náà ló jẹ́ pé gbobgo ọdún ìbílẹ̀ tí wọ́n ń ṣe ní Ifẹ̀ náà ni wọ́n ń ṣe ní Òkè-Igbó àti Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó. Bí a bá tún wo ẹ̀ka-èdè tí wọ́n ń sọ ní Òkè-Igbó àti Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó, ẹ̀yà ẹ̀ka-èdè Ifẹ̀ ni. Nítorí náà a gba orin èébú ní Òkè-Igbó àti Ifẹ̀ẹ́tẹ̀dó.
Àkíyèsí: A yọ iṣẹ́ yìí láti inú àpilẹ̀kọ Ẹ́meè C.O. Ọdẹ́jọbí
|
2297
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cgb%C3%B3m%C3%ACn%C3%A0
|
Ìgbómìnà
|
Igbomina Ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà jẹ́ ẹ̀yà èdè Yorùbá tí àwọn Ìgbómìnà ń sọ. Ní ilẹ̀ Yorùbá lóde òní, àwọn Ìgbómìnà wà ní ìpìnlẹ̀ Ọṣun àti Kwara. Àwọn ìlú tí wọn tí ń sọ ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà ní ìpínlẹ̀ Ọ̀ṣùn ní ìlá Ọ̀ràngún Òkè-Ìlá àti Ọ̀rà. Ní ìpínlẹ̀ Kwara, àwọn ìlú yìí pọ̀ jut i Ọ̀ṣun lọ. Ìjọba Ìbílẹ̀ mẹ́rin ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ni wọn ti ń sọ Ìgbominà. Àwọn ìjọba ìbílẹ̀ náà ni Ìfẹlodun, Ìrẹ́pọdun, Òkè-Ẹ̀rọ́ àti Isis. Ìlú tí wọ́n ti n sọ èka-èdè Igbómìnà ni ìjọba Ìbílẹ̀ Ìfẹ́lódun ni Ìgbàjà, Òkèyá, Òkè-Ọdẹ, Babáńlá, Ṣàárẹ́ àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Ní Ìjọba ìbílẹ̀ Irẹpọ̀dun, lára àwọn Ìlú tí wọ́n ti ń sọ ẹ̀kà-èdè Igbómìnà ni Àjàṣẹ́, Òró, Òmù-Àrán, Àrán-Ọ̀rin. Ní ìjọba ìbílẹ̀ Òkè-Ẹ̀rọ̀ ẹ̀wẹ̀, wọn a máa sọ Ìgbómìnà ni Ìdọ̀fin. Ní ti ìjọba Ìbílẹ̀ Isis, a rí ìlú bíì Òkè-Onigbin-in, Òwù-Isis, Èdìdi, Ìjárá, Ọwá kájọlà, Ìsánlú-Isis, Ọ̀là àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ.
Olúmuyiwa (1994:2) wòye pé ọ̀kọ̀ọ̀kan ẹ̀ka-èdè ilẹ̀ Yorùbá ni wọ́n ní ẹ̀yà. Èyí náà rí bẹ́ẹ̀ fún ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà. Lóòótọ́, àwọn ìlú tí a dárúkọ bí ìlú tí a ti ń sọ ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà máa ń gbọ́ ara wọn ni àgbọ́yé bí wọ́n ba ń sọ̀rọ̀ síbẹ̀ oríṣiríṣI ni ẹ̀yà ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà tí wọn ń sọ láti ìlú kan sí èkejì. Ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà Òrò sì jẹ́ ọ̀kan lára ẹ̀yà ẹ̀ka-èdè Ìgbómìnà tí wọn ń sọ ni ẹkùn Òrò.
Àkíyèsí: A yọ iṣẹ́ yìí láti inú Àpilẹ̀kọ Ẹ́meè A. F. Bámidélé.
Ẹ̀KA ÈDÈ ÌGBÓMÌNÀ láti ọwọ́ A.F. Bamidele, UOA, Adó-Èkìtì, Nigeria
Yorùbá
|
2305
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/F%C3%AD%C3%ACm%C3%B9
|
Fíìmù
|
Fíìmu
Ìwà Ọ̀daràn
C.O. Odéjobí
C. O. Ọdẹjọbi (2004), ‘Àyẹ̀wò Ìgbékalẹ̀ Ìwà Ọ̀daràn nínú fíìmù Àgbéléwò Yorùbá’., Àpilẹ̀kọ fún Oyè Ẹẹ́meè, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria.
ÀṢAMỌ̀
Iṣẹ́ yìí ṣe àyẹwò sí bí isẹlẹ inú àwùjo se jé òpákùtèlè ìwà òdaràn nínú ìsòwó àwọn fíìmù àgbéléwò Yorùbá kan, b.a. ‘Ogun Àjàyè’, ‘Owọ́ Blow’, ‘Aṣéwó Kánò’, ‘Agbo Ọ̀dájú’, ‘Ṣaworoidẹ’, ‘Ìdè’, abbl. Àlàyé wáyé lórí ọ̀nà ìgbékalè ọ̀ràn nínú fíìmù àgbéléwò Yorùbá, bákan náa ni a sì tún se àyèwò ipa tí fíìmù àgbéléwò ajemọ́ ọ̀ràn dídá ń ní lórí àwọn òǹwòran, òsèré lọ́kùnrin-lóbìnrin àti àwùjo lápapọ̀. Iṣẹ́ yìí ṣe àyèwò ohun tó ń mú kí àwọn asefíìmù ó máa ṣe àgbéjáde fíìmù Yorùbá ajemó òràn dídá tó lu ìgboro pa báyìí, a sì tún wo orísirísi ìjìyà tí àwọn ọ̀daràn máa ń gbà.
Tíọ́rì ìmò ìfojú ìbára-eni-gbépò ni a lò kí a lè fi òràn dídá inú fíìmù wé tí ojú ayé. Ìfọ̀rọ̀ wá àwọn aṣefíìmù lénu wò wáyé láti mọ ìdí tí wọ́n fi ń gbé fíìmù ajẹmó òràn dídá jáde. A tún fi ọ̀rọ̀ wá àṣàyàn àwọn òṣèré lókùnrin àti lóbìnrin àti ònwòran lénu wò láti mo ìhà tí wón ko sí fíìmù ajemó òràn dídá àti ipa tí wíwo irúfé fíìmù béè lè ní lórí àwọn ènìyàn nínú àwùjo.
Àwọn fíìmù àgbéléwò Yorùbá tó jẹ mọ́ iṣẹ́ yìí ni a wò tí a sì tú palè. Ní àfikún. Olùwádìí tún lọ sí ilé ìkàwé láti ka ọ̀pọ̀ ìwé bíi jọ́nà, átíkù, ìwé iṣé àbò-ìwádìí láti lè mo àwọn isé tó ti wà nílè.
Iṣẹ́ ìwádìí yìí fi hàn pé ìyàgàn àti àìní tó je mó owó, ipò, obìnrin àti àwọn nǹkan mìíràn tí ẹ̀dà lépa ló ń ti àwon ènìyàn sínú ìwà ọ̀daràn. Iṣẹ́ yìí se àkíyèsí pé lára àwọn tó ń lówó nínú ìwà ọ̀daràn ni a ti rí òré, ebí àti àwọn agbófinró. Bákan náà ni isẹ́ yìí tún se àfihàn onírúurú ọ̀nà tí àwọn ọ̀daràn wọ̀nyí ń gbà dá ọ̀ràn.
Ní ìparí. iṣé yìí gbà pé àwọn ìwà ọ̀daràn tó ń ṣelè ni a lè kà sí ọ̀kan lára ohun tí ìsẹ̀lẹ̀ àwùjọ bí àti pé ìjìyà ti a ń fún ọ̀daràn máa ń ní ipa nínú ẹbí wọn nígbà mìíràn.
Alábòójútó Kìíní: Ọ̀jọ́gbọ́n T.M. Ilésanmí
Alábòójútó Kejì: Ọ̀jọ̀gbọ́n B. Àjùwọ̀n
Ojú Ìwé: 249
ì
|
2354
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cl%C3%BA%20%C3%8Cr%C3%A8l%C3%A8
|
Ìlú Ìrèlè
|
Ilu Irele Akinyomade (2002), ‘Ìlú Ìrèlè’, láti inú ‘Ipa Obìnrin nínú Ọdún Èje ní Ìlú Ìrèlè.’, Àpilẹ̀kọ fún Oyè Bíeè, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria, ojú-ìwe 3-12.
ÀPÈJÚWE ÌLÚ ÌRÈLÈ
Ìlú Ìrèlè jẹ́ ọ̀kan pàtàkì àti èyí tí ó tóbi jù nínú Ìkálẹ̀ Mẹ̀sàn-án (Ìrèlè, Àjàgbà, Ọ̀mi, Ìdèpé-Òkìtipupa, Aye, Ìkọ̀yà, Ìlú tuntun, Ijudò àti Ijùkè, Erínjẹ, Gbodìgò-Ìgbòdan Líṣà). Ìlú yìí wà ní ìlà-oòrùn gúṣù Yorùbá (SEY) gẹ́gẹ́ bí ìpínsí-ìsọ̀rí Oyelaran (1967), Ó sì jẹ ibìjókòó ìjọba ìbílẹ̀ Ìrèlè. Ìlú yìí jẹ́ ọkan lára àwọn ìlú tí ó ti wà ní ìgbà láéláé, àwọn olùgbé ìlú yìí yòó máa súnmọ́ ẹgbẹ̀rún lọ́nà ẹgbàá. Ní apá ìlà-oòrun, wọ́n bá ilú Sàbọmì àti Igbotu pààlà, ní apá ìwọ̀-oòrùn ìlú Ọ̀rẹ̀ àti Odìgbó pààlà, ní àriwá tí wọ́n sì ba ìlú Okìtìpupa-Ìdèpé àti Ìgbòbíní pààlà nígbà tí gusu wọ́n bá ìlú Ọ̀mì pààlà. Ìrèlè jẹ́ ìlú tí a tẹ̀dó sórí yanrìn, tí òjò sì máa ń rọ̀ ní àkókò rẹ̀ dáradára. Eléyìí ni ó jẹ́ kì àwọn olùgbé inú ìlú yìí yan iṣẹ́ àgbẹ̀ àti iṣẹ́ ẹja pípa ní àyò gẹ́gẹ́ bí iṣẹ́ òòjọ́ wọ́n ṣé wọ́n ní oko lèrè àgbẹ̀. Ohun tí wọ́n sábà máa ń gbìn ni ọ̀pẹ, obì tí ó lè máa mú owó wọlé fún wọn. Wọ́n tún máa ń gbin iṣu, ẹ̀gẹ́ kókò, kúkúǹdùkú àti ewébẹ̀ sínú oko àrojẹ wọn. Nígbà tí ó dip é ilẹ̀ wọn kò tó, tí ó sì tún ń ṣá, tí wọ́n sì ń pọ̀ sí i, àwọn mìíràn fi ìlú sílẹ̀ láti lọ mú oko ní ìlú mìíràn. Ìdí èyí ló fi jẹ́ pé àwọn ará ìlú yìí fi fi oko ṣe ilé ju ìlú wọn lọ. Lára oko wọn yìí ni a ti ri Kìdímọ̀, Lítòtó, Líkànran, Òfò, àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Ṣùgbọ́n nígbà tí ọ̀làjú dé, àwọn ará ìlú yìí kò fi iṣẹ́ àgbẹ̀ àti ẹja pípa nìkan ṣe iṣẹ́ mọ́, àwọn náà ti ń ṣe iṣẹ́ ayàwòrán, télọ̀, bíríkìlà, awakọ̀, wọ́n sì ń dá iṣẹ́ sílẹ̀. Wọ́n ní ọjọ́ tí wọ́n máa ń kó èrè oko wọn lọ láti tà bíi ọjà Arárọ̀mí, Ọjà Ọba, àti Ọjà Kónyè tí wọ́n máa ń kó èrè oko wọn lọ láti tà bíi ọjà Arárọ̀mí, Ọjà Ọba, àti Ọjà Kóyè tí wọn máa ń ná ní ọrọọrín sira wọn. Àwọn olùsìn ẹ̀sìn ìbílẹ̀ pọ̀ ni Ìrèlè. Wọ́n máa ń bọ odò, Ayélála, Arẹdẹ-lẹ́rọ̀n bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Wọ́n máa ń ṣe ọdún egúngún, Ṣàngó, Ògún, Ọrẹ̀ àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Ṣùgbọ́n nígbà tí ẹ̀sìn àjòjì dé wọ́n bẹ̀rẹ̀ si ń yi padà lati inú ẹ̀sìn ìbílẹ̀ wọ́n sí ẹ̀sìn mùsùmùmí àti ẹ̀sìn kirisitẹni.
Bí ojú ṣe ń là si náà ni ìdàgbàsókè ń bá ìlú yìí. Oríṣìíríṣìí ohun amúlúdùn ni ó wà ní ìlú Ìrèlè, bíi iná mọ̀nà-mọ́ná, omi-ẹ̀rọ, ọ̀dà oju popo, ile ìfowópamọ́, ilé ìfiwé-ránṣẹ́, ilé-ìwé gígá àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ.
ÌTÀN ÌLÙ ÌRÈLÈ
Ìrèlè jẹ́ ọ̀kan pàtàkì nínú ilẹ̀ Yorùbá tí m bẹ ni ìha “Òǹdó Province” ó sì tún jẹ́ ọ̀kan kókó nínú àwọn ilẹ̀ mẹ́ta pàtàkì tí ń bẹ ni “Ọ̀kìtìpupa Division” tàbí tí a tún ń pè ní ìdàkeji gẹ́gẹ́ Ẹsẹ̀ Odò tí ọwọ́ òwúrò ilẹ̀ Yorùbá. Ìwádìí fí yé wa wí pé ọmọ ọba Benin tó jọba sí ìlú Ugbò1 tí orúkọ rẹ̀ ń jẹ Olúgbò-amẹ̀tọ́2 bí Gbáǹgbá àti Àjànà. Gbáǹgbá jẹ́ àbúrò Àjànà ṣùgbọ́n nígbà tí Olúgbò-amẹ̀tọ́ wàjà, àwọn afọbajẹ gbìmọ̀pọ̀ lati fi Gbáǹgbà jẹ ọba èyí mú kí Àjànà bínú kuro ní ìlú, ó sì lọ tẹ ìlú Ìgbẹ́kẹ̀bọ́3 pẹ̀lú Gbógùnrọ́n arakunrin rẹ̀. Láti ìlú Ìgbẹ́kẹ̀bọ́ ní Àjànà tí lọ sí ìlú Benin, ò sí rojọ́ fún Ọba Uforami4 bí wọ́n ṣe fí àbúrò oùn jọba, àti pé bí oùn náà ṣe tẹ ibikan dó. Oùn yóò sì jẹ Ọba “Olú Orófun”5 sí ìbẹ. Ọba Uforami sì fún Àjànà ní adé, Àjànà padà sí Ìgbẹ́kẹ̀bọ́, ó bí Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún àti Ògèyìnbó, ọkùnrin sì ni àwọn mejeeji. Kò pẹ́, kò sí jìnà, Àjànà wàjà. Àwọn ọmọ rẹ̀ mejeeji lọ si Benin lati jọba. Ògèyìnbó lọ sí Benin lati jọba. Ó dúró sí ọ̀dọ̀ Oba Benin pé baba òun tí wàjà, òun yóò sí jọba. Ọ̀rúnbẹ̀mékún náà lọ sí ọ̀dọ̀ Ìyá Ọba Benin pé òun náà fẹ jọba nígbà tí baba òun ti kú. Ọba Benin ń ṣe orò ọba fún Ògèyìnbó nígba tí Ìyá ọba ń ṣe orò fún Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún. Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún mu Olóbímítán ọmọbìnrin rẹ̀ lọ́wọ́. Nígbà tí akọ́dà Ọba Benin tí yóò wà gbé oúnjẹ fún Ìyá Ọba, rí í wí pé ọrọ̀ tí ọba ń ṣe fún alejo ọdọ̀ rẹ̀ náà ní Ìyá ọba ń ṣe fún ẹni yìí. Èyí mú kí akọ́dá ọba fi ọ̀rọ̀ náà tó kabiyesi létí. Ní ọba ni ọmọ kì í bí ṣáájú iyaa rẹ, ó pe Ògèyìnbò kó wá máa lọ. Nígbà tí àwọn méjèéjì fí lọ sí Benin, Gbógùnrọ̀n tí gbe “Àgbá Malokun”6 pamọ́ nítorí ó tí fura pé wọn kò ní ba inú dídùn wá. Ògèyìnbó dé Ìgbẹ́kẹ̀bọ́, kò rí Àgbá Malòkun mọ́, ó wa gbé Ùfùrà, ó wọ inú ọkọ ojú omi, o sí tẹ isalẹ̀ omi lọ, oùn ní ó tẹ ìlú Erínjẹ dó. Ní àkókò tí Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún fí wà ní ìlú Benin, Òlóbímitán, ọmọ rẹ̀ máa lọ wẹ̀ lódò Ìpòba7 àwọn ẹrú ọba sí màa ń ja lati fẹ èyí ló fá ìpèdè yìí “Olóbímitán máa lọ wẹ̀ lódì kí ẹru ọba meji máa ba jìjà ku tori ẹ”. Èyí ní wọ́n fi ń ṣe ọdún Ìjègbé ní ìlú Benin. Ní ìgbà tí ó ṣe Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún àti Olóbímitán padà sí ìlú Ìgbẹ́kẹ̀bọ́, ṣùgbọ́n Gbógùnrọ̀n sọ fún wí pe àbúrò rẹ̀ (Ògèyìnbó) i ba ibi jẹ́ kò sì dára fún wọn lati gbé, wọ́n kọja sí òkè omi wọn fi de Ọ̀tún Ugbotu8, wọn sọkalẹ, Olóbímitán ní òun…àbàtà wọ́n wá tẹ́ igi tẹ́ẹ́rẹ́ lorí rẹ̀ fún, èyí ní wọn fí ń kí oríkì wọn báyìí: “Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún a hénà gòkè” .
Àgbá Malòkun tí gbógùnrọ̀n gbé pa mọ́ kò le wọ inú ọkọ́ ojú omi, wọn sọ ọ́ sínú omi, títí dì òní yìí tí wọ́n bá ti ń sọdún Malòkun ní ìlú Ìrèlè, a máa ń gbọ́ ìró ìlù náà ní ọ̀gangan ibi wọ́n gbé sọ ọ́ somi. Wọ́n tẹ̀dó sí odó Ohúmọ. Oríṣìíríṣìí ogun ló jà wọ́n ní odí Ohúmọ, lára wọn ní Ogun Osòkòlò10, Ogun Ùjọ́11, àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Olumisokun ọmọ ọba Benin, ìyàwò rẹ̀ kò bímọ nígbà tó dé Ìrèlè ó pa àgọ́ sí ibikan, ibẹ̀ ní wọn tí ń bọ Malokun ni ìlú Ìrèlè. Lúmúrè wá dò ní ìlú Ìrèlè, ó fẹ Olóbímitán ṣùgbọ́n Olóbímitán kò bímọ fún un èyí mú kí ó pàdà wa si ọdọ baba rẹ̀, Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún, olúmísokùn wá fẹ Olóbímitán ní odó Ohúmọ. Wọ́n bí Jagbójú àti Oyènúsì, ogun tó jà wọn ní ní odó Ohúmọ pa Oyènúsì èyí mú kí Jagbójú sọ pé “oun relé baba mi”. Mo relé. Bí orúkọ àwọn to kọ́kọ́ jọba ni ìlú Ìrèlè ṣe tẹ̀lé ara wọn nì yìí:
Ọ̀rúnbẹ̀mẹ́kún
Jagbójú
Yàbọ́yìn
Akingboyè
Ọ̀gàbaléténi
Méṣèénù
Olómúwàgún
Adépẹ̀yìn
Adétubọkánwà
Feyísarà
Ọlarewaju Lẹ́bí
Odú Ifá tó tẹ Ìrèlè dó
"Ègúntán Ọ̀bàrà
Ègùntán á ṣẹ
Ọ̀bàrà á ṣẹ
A díá fún Ìyá túrèké
Wọ́n ni kó lọ ra ewurẹ́ wá lọ́jà
Owó ẹyọ kan ní wọn fún
Ègùntán ní ìyá òun yóò ra ewúrẹ́ méjì
Ọ̀bàrà ni ìyà òun yóò ra ewúrẹ́ kan
Túrèké ra ewúrẹ́ kan
Ṣùgbọ́n ó lóyún
Kí ó tó délé ewúrẹ́ bí mọ" .
ORÍKÌ ÌLÚ ÌRÈLÈ
" Ìrèlè ẹgùn,
Ibi owó ń gbé so,
Tí a rí nǹkan fi kan
Ìrèlè ẹgùn,
Ó gbẹ́ja ńlá bọfá,
Èṣù gbagada ojú ọ̀run
Ó jókòó ṣòwò ọlà
Malòkun ò gbólú
Ọba-mi-jọ̀ba òkè.
Àtètè-Olókun
Iwá òkun, òkun ni
Ẹ̀yìn òkun, òkun ni
A kì í rídìí òkun
A kìí rídìí Ọlọ́sà
Ọmọ Ìrèlè kò ní opin
Ìdí ìgbálẹ̀ kì í ṣẹ́
Aṣọ funfun tí Malòkun
Ọpẹ ni ti Malòkun" .
Àwọn nǹkan èèwọ̀ fún ọmọ bíbí ìlú Ìrèlè
Ẹran òkété
Ẹ̀rọ́ kókò
Ẹran Ajá
Ẹ̀kọn
ÌTỌSẸ̀ Ọ̀RỌ̀
1 Ugbò = Orúkọ ìlú kan ní ìlú Ìlàjẹ ní jẹ́ bẹ́ẹ̀.
2 Olúgbò-amẹ́tọ̀ = Orukọ ọba ìlú Ugbò nígbà náà.
3 Gbáǹgbà àti Àjànà = Orukọ ènìyàn.
4 Ìgbẹ́kẹ̀bọ́ = ìlú kan ní jẹ́ bẹ́ẹ̀ ni ìpílẹ̀ Ìlàjẹ
5 Ọba Ùfóràmí = Orúkọ Ọba Benin.
6 Olú Orófun = Orúkọ oyé ọba ìlú Ìrèlè.
7 Àgbá Malòkun = Orúkọ ìlù kan ni tí wọ́n ń lù ní ọjọ́ ọdún Malòkun.
8 Ìpòbà = Orúkọ omi kan ní ìlú Benin
9 Ugbotu = Orukọ ìlú àwọn Ìlàjẹ kan ni.
10 Ohúmọ = Orúkọ omi kan ni.
11 Ogun Òsòkòlò = Orúkọ ìlú kan tó kó ogun ja ìlú Ìrèlè.
12 Ùjọ́ = Orúkọ àwọn ẹ̀ya ènìyàn kan ni
Awon Itokasi
Yoruba
|
2357
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/B%C3%A1mij%C3%AD%20%C3%92j%C3%B3
|
Bámijí Òjó
|
Bamiji Ojo (20 October, 1939) je olukowe omo ile Naijiria.
Itàn Ìgbésíayé Bámijí Òjó
A bí Bámijì Òjó ní ogúnjọ́ oṣù kẹwàá ọdún 1939 ní ìlú ìlọ́ràá, ní ìjọba ìbílẹ̀ Afijió ní ìpínlẹ̀ Ọ̀jọ́. Orúkọ àwọn òbí rẹ̀ ni Jacob Òjó àti Abímbọ́lá Àjọkẹ́ Òjó. Iṣẹ́ àgbẹ̀ ni àwọn òbí rẹ̀ ń ṣe.
Ojú ti ń là díẹ̀ nígbà náà, ẹni tí ó bá mú ọmọ lọ sí ilé-ìwé ní ìgbà náà, bí ìgbà tí ó fi ọmọ sọ̀fà tí ó mú ọmọ lọ fún òyìnbó ni. Ṣùgbọ́n àwọn òbí rẹ̀ pa ìmọ̀ pọ̀ wọ́n fi sí ilé-ìwé alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀ ti ìjọ onítẹ̀bọmi ti First Baptist Day School ìlú Ìlọràá ni ọdún 1946. O ṣe àṣeyẹrí nínú ẹ̀kọ́ oníwèé mẹ́fà, tí ó kà jáde ni ilé-ìwé alákọ̀ọ́bẹ̀rẹ̀. Nígbà náà wọ́n ti ń dá ilé ẹ̀kọ́ gíga Mọ́dà (Modern School) sílẹ̀. Bámijí Òjó ṣe ìdánwò bọ́ sí ilé-ìwé Local Authority Modern School ní ìlú Fìdítì, ó wà ní ibẹ̀ fún ọdún mẹ́ta (1956-1959).
Lẹ́yìn èyí nínú ọdún 1960, Bámijí Òjó ṣe iṣẹ́ díẹ̀ láti fi kówó jọ. Nítorí pé kò sí owó lọ́wọ́ àwọn òbí rẹ̀ láti tọ́ ọ kọjá ìwé mẹ́jọ. Lẹ́yìn tí ó ti ṣiṣẹ́ tí ó sì kówó jọ fún ọdún kan pẹ̀lú ìwé ẹ̀rí “Modern School”, ó tún tíraka láti tẹ̀síwájú lẹ́nu ìwé rẹ̀. Ó lọ sí ilé-ìwé ti àwọn olùkọ́ni ti “Local Authority Teacher Training College” ní ìlú Ọ̀yọ́ láti inú ọdún 1961 di ọdún 1962.
Ìgbà tí ó parí ẹ̀kọ́ rẹ̀ ni ó bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ tíṣà, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé kì í ṣe iṣẹ́ tí ó wù ú lọ́kàn gan-an láti ilẹ̀ pẹ̀pẹ̀ ni iṣẹ́ tíṣà. Ó ṣe iṣẹ́ tíṣà káàkiri àwọn ìpínlẹ̀ bí i Ṣakí, Edé, Ahá. Ṣùgbọ́n iṣẹ́ ìròyìn ni ó múmú ní ọkàn rẹ̀.
Bámijí Òjó wà lára àwọn méjìlá àkókó tí wọ́n gbà ní ọdún 1969 láti kọ́ Yorùbá ní Yunifásitì Èkó. Nígbà náà ojú ọ̀lẹ ni wọ́n fi máa ń wo ẹni tí ó bá lọ kọ́ Yorùbá ní Yunifásitì.
Lẹ́yìn tí ó parí ẹ̀kọ́ rẹ̀ ni wọ́n gba Bámijí Òjó sí ilé iṣẹ́ ìròyìn ní ọdún 1970, Àlhàájì Lateef Jákàńdè ni ó gbà á sí iṣẹ́ ìròyìn ní ilé-iṣẹ́ “Tribune”ní ìlú Èkó, gẹ́gẹ́ bí igbá kejì olóòtú Ìròyìn Yorùbá. Ṣùgbọ́n nítorí pé ó tin í ìyàwó nílé nígbà náà wọ́n gbé e padà sí Ìbàdàn. Ilé-iṣẹ́ wọn wà ní Adẹ́ọ̀yọ́. Ní àsìkò yìí kan náà ni Bámijí Òjó ronú pé iṣẹ́ ìròyìn ti orí Rédíò Sáá ní ó wu òun. Ó wá ń bá wọn ṣiṣẹ́ aáyan ògbufọ̀ ni ilé-iṣẹ́ “Radio Nigeria”. Èyí ni ó ń ṣe tí ó fi ń ṣiṣẹ́ nílé iṣẹ́ “Tribune” àti nílé iṣẹ́ “Radio Nigeria”.
Ní ọdún 1971 ni wọ́n gba Bámijí Òjó gẹ́gẹ́ bí oníṣẹ́ Ìròyìn ní ilé iṣẹ́ “Radio Nigeria”. Àwọn tí wọ́n jìjọ ṣiṣẹ́ ìròyìn nígbà náà ni Alàgbà Ọláòlú Olúmìídé tí ó jẹ́ ọ̀gá rẹ̀, Olóògbé Àlhàájì Sàká Ṣíkágbọ́ àti Olóògbé Akíntúndé Ògúnṣínà àti bàbá Omídèyí.
Nítorí ìtara ọkàn tí Bámijí Òjó ní láti ṣiṣẹ́ nílé iṣẹ́ Tẹlifíṣàn ó kúrò ní “Radio Nigeria”, ó lọ sí “Western Nigerian Broadcastint Service” àti “Western Nigerian Televeision Station” WNBS/WNTV tó wà ní Agodi Ìbàdàn, nínú oṣù kọkànlá ọdún 1973. Ni ibẹ̀ ni ọkà rẹ̀ ti balẹ̀ tí àyè sì ti gbà á láti lo ẹ̀bùn rẹ̀ láti gbé èdè, àṣà àti lítíréṣọ̀ Yorùbá lárugẹ. Ìràwọ̀ rẹ̀ si bẹ̀rẹ̀ sí í tàn gidigidi lẹ́nu iṣẹ́ ìròyìn. Nígbà ti Bámijí Òjó wà ní “Radio Nigeria” kí ó tó lọ sí “Western Nigerian Television Station (WNTV)” ni wọ́n ti kọ́kọ́ ran àwọn oníṣẹ́ ibẹ̀ lọ sí ilé ẹ̀kọ́ láti lọ kọ́ ẹ̀kọ́ nípa bí wọ́n ṣe ń ṣiṣẹ́ nílé iṣẹ́ Rédíò. Ilé iṣẹ́ Rédíò ní Ìkòyí ni wọn ti gba idánilẹ́kọ̀ọ́ yìí. Ìdí nip é tí ènìyàn bá máa sọ̀rọ̀ nílé iṣẹ́ “Radio Nigeria”nígbà náà ó gbọ́dọ̀ kọ́ ẹ̀kọ́. Lára àwọn ètò tó máa ń ṣe lórí ẹ̀rọ Tẹlifísàn ni “Káàárọ̀-oò-jíire” àti “Tiwa-n-tiwa” túbọ̀sún Ọládàpọ̀, Láoyè Bégúnjọbí àti àwọn mìíràn ni wọ́n jọ wà níbi iṣẹ́ nígbà náà. Gbogbo akitiyan yìí mú kí ìrírí Bámijí gbòòrò si nípa iṣẹ́ ìròyìn àti ìṣẹ̀lẹ̀ àwùjọ pẹ̀lú àwọn ènìyàn inú rẹ̀.
Ní ọdún 1976 ni Bámijí Òjó lọ fún ìdáni lẹ́kọ̀ọ́ ní Òkè Òkun, ní orílẹ̀ èdè kenyà níbi tí ó ti gba ìwé ẹ̀rí “Certificate Course In Mass Communication” (Ìlànà Ìgbétèkalẹ̀ lórí afẹ́fẹ́).
Nígbà tí ó di oṣù kẹwàá ọdún 1976, ni wọ́n dá àwọn ìpínlẹ̀ mẹ́ta sílẹ̀, Ọ̀yọ́, Òndó àti Ògùn, Bámijí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn tí ó kúrò ni ilé iṣẹ́ “Western Nigerian Broadcasting Services” àti “Western Nigerian Television Station (WNBS/WNTV) tí ó lọ dá Rédíò Ọ̀yọ́ sílẹ̀. Engineer Olúwọlé Dáre ni ó kó wọn lọ nígbà náà, Kúnlé Adélékè, Adébáyọ̀ ni wọ́n jìjọ dá ilé iṣẹ́ Rédíò sí lẹ̀ ni October 1976, wọ́n kó ilé iṣẹ́ wọn lọ sí Oríta Baṣọ̀run Ìbàdàn.
Nínú ọdún 1981 ni Bámijì Òjó tún pa iṣẹ́ tì, tí ó tún lọ fún ètò ìdánilẹ́kọ̀ọ́ lórí bí a ṣe ń ṣe iṣẹ́ Rédíò ní ilé iṣẹ́ Rédíò tí ó jẹ́ gbajúgbajà ní àgbáyé tí wọn ń pè ní “British Broadcasting Co-operation (BBC) London fún Certificate Course.
Ní ọdún 1983 ni ó lọ sí orílẹ̀ èdè Germany fún ìdánilẹ́kọ̀ọ́ Olóṣù mẹ́ta ní ilé iṣẹ́ Rédíò tí à ń pè ni “Voice of Germany”. Níbẹ̀ ló ti kọ́ ẹ̀kọ́ nípa iṣẹ́ Rédíò àti Móhùnmáwòrán. Ìgbà tí Bámijì Òjó dé ni ó jókòó ti iṣẹ́ tí ó yìn láàyò. Èyí ni ó ń ṣe títí tí wọ́n tún fi pín Ọ̀yọ́ sí méjì tí àwọn Ọ̀ṣun lọ, èyí mú kí àǹfààní wà láti tẹ̀ síwájú. Oríṣìíríṣìí ìgbéga ni ó wáyé nígbà náà ṣùgbọ́n ìgbéga tí ó gbẹ̀yìn nínú iṣẹ́ oníròyìn ni “Director of Programmes’ tí wọ́n fún Bámijí Òjó nínú oṣù kẹsàn-án, ọdún 1991, Ó sì wà lẹ́nu iṣẹ́ náà gẹ́gẹ́ bí olùdarí àwọn ẹ̀ka tí ó ń gbóhùn sáfẹ́fẹ́ títí di ọdún 1994. Ọjọ́ kọkànlélọ́gbọ̀n oṣù kejìlá ọdún 1994 ni ó fẹ̀yìn tì.
Ní ọdún tí ó tẹ̀lé, nínú oṣù kìíní ọdún 1995 ni Bámijì Òjó dá ilé iṣẹ́ tirẹ̀ náà sílẹ̀. Èyí tí ó pa orúkọ rẹ̀ ní ‘Bámijí Òjó Communicatio Center’.
Bámijì Òjó tin í iyàwó bẹ́ẹ̀ ni Ọlọ́run sì ti fi ọmọ márùn-ún dá a lọ́lá.
Oríṣìíríṣìí ẹ̀bùn móríyá àti ìkansáárásí ni Bámijí Òjó gbà nígbà tí ó wà lẹ́nu iṣẹ́ ijọba. Fún orí pí pé àti ìmọ̀ ìjìnlẹ̀ rẹ̀ tí ó fi hàn ní ilẹ̀ Germany. Ó gba onírúurú ẹ̀bùn fún àṣeyọrí àti àṣeyege ní òpin ẹ̀kọ́ náà. Pẹ̀lú ìrírí àti ẹ̀kọ́ tó kọ́ ní ‘London’ àti ‘Germany’ó di ọmọ ẹgbẹ́ tí a mọ̀ sí ‘Overseas Broadcasters’ Association’.
Ní ọdún 1990 ni ọ̀gágun Abudul Kareem Àdìsá fún Bámijí Òjó ní ẹ̀bùn ìkansáárá sí, èyí ni ‘Ọ̀yọ́ State Merit Award for the best producer or the year’. Fún ìmọ rírì ètò tí ó ń ṣe ní orí ‘Television Broadcasting Co-operation Ọ̀yọ́ State (BCOS)’ Ṣó Dáa Bẹ́ẹ̀ tí àwọn ènìyàn ń jé àǹfààní rẹ̀, Aláyélúwà Ọba Emmanuel Adégbóyèga Adéyẹmọ Ọ̀pẹ́rìndé 1. ni ó fi oyè Májẹ̀óbà jẹ́ ti ilú Ìbàdàn dá a lọ́lá, nínú oṣù kọkànlá ọdún 1994.
1.5 Bámijì Òjó Gẹ́gẹ́ Bi Ònkọ̀wé Ìwé Ìtàn Àròsọ Yorùbá
Ìwé kíkọ jẹ ohun ti Bámijì Òjó nífẹ̀ẹ́ sí. Ọba Adìkúta jẹ́ ọ̀ken lára ìwé méjì sí mẹ́ta tí ó ti kọ jáde.
Ìwé àkọ́kọ́ tí Bámijì Òjó kọ jáde ni Mẹ́numọ́. Ìwé yìí jáde ni ọdún 1989.
Lẹ́yìn èyí ni Bámijì Òjó kọ ìwé rẹ̀ kejì. Ọba Adìkúta tí ó jáde nínú oṣù kẹta ọdún 1995.
Nígbà tí Bámijì Òjó wà ní ilé iṣẹ́ “Radio Nigeria” ni ó ti kọ́kọ́ kọ ìwé kan tí ó pè ní Àṣà Àti Òrìṣà Ilẹ̀ Yorùbá. Ìwé yìí wà lọ́dọ̀ àwọn atẹ̀wétà tí ó gbàgbé sí wọn lọ́dọ̀ tí kò sì jáde di òní olónìí.
Bámijì Òjó gẹ́gẹ́ bí ẹnìkan tí ó ní ìtara ọkàn. ó tún ní àwọn ìwé méjì tí ó wà lọ́dọ̀ rẹ̀ tí yóò jáde ní àìpẹ́. Àkọ́kọ́ ni Ṣódaa Bẹ́ẹ̀. Ìwé yìí jẹ́ àbájáde ètò kan tí ó ṣe pàtàkì lórí Rédíò.
Òmíràn ni ètò Èyí Àrà. Bámijí Òjó ni ó dá ètò náà sílẹ̀¸ní ọjọ́ kìíní oṣù kẹrin ọdún 1984. Ní ilẹ̀ Yorùbá pàápàá jù lọ “South West”, òun ni ó bẹ̀rẹ̀ rẹ̀, kò sí ilé iṣẹ́ Rédíò tí ó síwájú rẹ̀ bẹ̀rẹ̀ ètò yìí “Phone In” Èyí Àrà.
A.O. Adeoye (2000), ‘Ìtàn Ìgbésí Ayé Bámijí Òjó’, láti inú Àtúpelẹ̀ Ìwé Ọba Adìkúta tí Bámijí Òjó ko.’, Àpilẹ̀kọ fún Òyè Bíeè, DALL, OAU, Ifẹ̀ Nigeria.
Àwọn ará Nàìjíríà
|
2358
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8C%CC%80gb%C3%A0g%C3%AC
|
Ọ̀gbàgì
|
Ìlú Ọ̀gbàgì jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ìlú pàtàkì tó wà ní agbègbè àríwá Àkókó ní Ìpínlẹ̀ Oǹdó. Ìlú yìí wà láàárín Ìkàrẹ́ àti Ìrùn tó jẹ́ ààlà àríwá Àkókó àti Èkìtì. Ìlú Ọ̀gbàgì wà ní ojú ọ̀nà tó wá láti Adó-Èkìtì sí Ìkàrẹ́-Àkókó ó sì jẹ́ kìlómítà mẹ́rìnláá sí ìlú Ìkàrẹ́. Láti Ìkàrẹ́, ìlú Ọ̀gbàgì wà ní apá ìwọ̀ oòrùn tí ó sì jẹ́ pé títì tí a yọ́ ọ̀dà sí ló so ó pọ̀ mọ́ ìlú Ìkàrẹ́ tó jẹ́ ibùjókòó ìjọba ìbílẹ̀ àríwá Àkókó.
Ìlú Ọ̀gbàgì kò jìnnà sí àwọn ìlú ńlá mìíràn ní agbègbè rẹ̀. Ní ìlà oòrùn Ọ̀gbàgì, a lè rí ìlú bí i Ìkàrẹ́ àti Arigidi àti ní ìwọ̀ oòrùn ìlú yìí ni ìlú Ìrùn wà ní ọ̀nà tó lọ sí Adó-Èkìtì.
Ọ̀gbàgì jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ìlú mẹ́fà tí ó tóbi jùlọ ní agbègbè àríwá Àkókó nírorí ìwádìí sọ fún wa pé gẹ́gẹ́ bí ètò ìkànìyàn, ti ọdún `963, àwọn ènìyàn ìlú yìí ju Ẹgbẹ̀rún mẹ́rìnlélọ́gbọ̀n lọ nígbà náà ṣùgbọ́n èyí yóò tit ó ìlọ́po méjì rẹ̀ lóde òní. Ìlú yìí jẹ́ ìlú ti a tẹ̀dó sí ibi tí ó tẹ́jú ṣùgbọ́n tí òkè yí i po, lára àwọn òkè wọ̀nyí sì ni a ti rí òkè Oròkè tó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ojýbọ Òrìṣà Òkè Ọ̀gbàgì. `
Ojú ọ̀nà wọ ìlú yìí láti àwọn ìlú tó yí i pot í ó sì jẹ́ pé èyí mú ìrìnnjò láti Ọ̀gbàgì sí ìlúkílùú ní Ìpinlẹ̀ Oǹdó rọrùn. Àwọn ọ̀nà wọ̀nyí mú un rọrùn láti máa kó àwọn irè oko wọ̀lú láti gbogbo ìgbèríko tó yí ìlú Ọ̀gbàgì ká.
Gẹ́gẹ́ bi ó ti jẹ́ pé oríṣìíríṣìí iṣẹ́ ni ó wà ní ilẹ̀ Yorùbá láyé àtijọ́ àti lóde òní, bẹ́ẹ̀ náà ni a lè rí i ní ìlú Ọ̀gbàgì níbi tó jẹ́ pé púpọ̀ nínú àwọn iṣẹ́ àtijọ́ ni ilẹ̀ Yorùbá ni wọn ń ṣe. Iṣẹ́ àgbẹ̀ tó jẹ́ pàtàkì iṣẹ́ àwọn Yorùbá ló rí àwọn oríṣìíríṣìí iṣẹ́ mìíràn. Iṣẹ́ àwọn ọkùnrin ni ẹmu-dídá tó tún ṣe pàtàkì tẹ̀lé iṣẹ́ àgbẹ̀. Òwò ṣíṣe, oríṣìíríṣìí iṣẹ́ ọnà tàbí iṣẹ́ ọwọ́ bí i agbọ̀n híhun, irun gígẹ̀, iṣẹ́ alágbẹ̀dẹ, ilé mímọ àti iṣẹ́ gbẹ́nàgbẹ́nà. Iṣẹ́ àwọn obìrin sì ni aṣọ híhun, irun dídì, òwò ṣíṣe àti àwọn oríṣìíríṣìí iṣẹ́ ìjọba ti ọkùnrin àti obìnrin ń ṣe.
Nípa iṣẹ́ àgbẹ̀ tí wọn ń ṣe, púpọ̀ nínú oúnjẹ wọn ló wá láti ìlú yìí tí ó sì jẹ́ ìwọ̀nba díẹ̀ ni oúnjẹ tí a ń kó wọ̀lú. Iṣẹ́ ẹmu-dídá pàápàá ti fẹ́ ẹ̀ borí iṣẹ́ mìíràn gbogbo nítorí èrè púpọ̀ ni àwọn tó ń dá a ń rí lórí rẹ̀ tí ó sì jẹ́ pé àwọn àgbẹ̀ oníkòkó kò lè fọwọ́ rọ́ àwọn adẹ́mu sẹ́hìn nítorí ẹmu-dídá kò ní àsìkò kan pàtó, yípo ọdún ni wọ́n ń dá a.
Iṣẹ́ ẹmu-dídá yìí ṣe pàtàkì nítorí ọ̀pọ̀lọpọ̀ igi ògùrọ̀ ni a lè rí ní ìlú yìí àti ní gbogbo oko wọn. Àwọn adẹ́mu wọ̀nyí máa ń gbin igi ògùrọ̀ sí àwọn bèbè odò bí àwọn àgbẹ̀ oníkòkó ṣe máa ń gbin kòkó wọn. Èyí ló sì mú kí àwọn tó ń ta ẹmu ní Ìkàrẹ́, Arigidi, Ugbẹ̀, Ìrùn àti Ìkáràm máa wá sí ìlú Ọ̀gbàgì wá ra ẹmu ní ojoojúmọ́.
Bí a ti rí àwọn òṣìṣẹ́ ìjọna ti iṣẹ́ ń gbé wá sí ìlú Ọ̀gbàgì náà ni a rí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọmọ Ọ̀gbàgì tí iṣẹ́ ìjọba gbé lọ sí ibòmíràn, nítorí náà ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ọ̀dọ́ tí ìbá wà láàárín ìlú yìí ni wọ́n wà lẹ́hìn odi. Àwọn òṣìṣẹ́ ìjọba tí a lè rí ní àárín ìlú náà ni àwọn olùkọ́ àwọn ọlọ́pàá, ọ̀sìṣẹ́ ilé ìfowópamọ́, òṣìṣẹ́ ilé ìfìwéránṣẹ́ àti àwọn òṣìṣẹ́ ìjọba ìbílẹ̀.
Idí tí a fir í àwọn òṣìṣẹ́ ìjọba wọ̀nyí ni àwọn àǹfààní tí ìjọba mú dé ìlú yìí bí i kíkọ́ ilé ìgbẹ̀bí àti ìgboògùn, ilé ìdájọ́ ìbílẹ̀, ilé ìfìwéránṣẹ́, ilé ìfowópamọ́, ọjà kíkọ́, ilé ọlọ́pàá àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ ilé-ẹ̀kọ́ gíga àti ilé-ẹ̀kọ́ kéékèèkéé.
Nípa ti ẹ̀sìn, àwọn oríṣìí ẹ̀sìn mẹ́ta pàtàkì tí a lè rí lóde òní ní ilẹ̀ Yorùbá náà ló wà ní Ọ̀gbàgì. Fún àpẹẹrẹ, a lè rí ẹ̀sìn ìbílẹ̀ àti àwọn ẹ̀sìn ìgbàlódé tó jẹ́ ẹ̀sìn kirisitẹẹni àti ẹ̀sìn mùsùlùmí. Nínú ẹ̀sìn ìbílẹ̀ ni a ti rí oríṣìíríṣìí àwọn òrìṣà tí wọn ń sìn, èyí tí òrìṣà òkè Ọ̀gbàgì jẹ́ ọ̀kan pàtàkì tó wà fún gbogbo ìlú Ọ̀gbàgì. Bí a ti rí àwọn tó jẹ́ pé wọn kò ní ẹ̀sìn méjì ju ẹ̀sìn ìbílẹ̀ ni a rí àwọn mìíràn tó wà nínú àwọn ẹ̀sìn ìgbàlódé wọ̀nyí síbẹ̀ tí wọn tún ń nípa nínú bíbọ àwọn òrìṣà inú ẹ̀sìn ìbílẹ̀. Eléyìí lè jẹ́ gẹ́gẹ́ bí ẹ̀sìn ìdílé tàbí àwọn àwòrò òrìṣà tó jẹ́ dandan fún wọn láti jẹ oyè àwòrò bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ẹlẹ́sìn mìíràn ni wọ́n nítorí ìdílé wọn ló ń jẹ oyè náà. Ẹ̀sìn ìbílẹ̀ kò jẹ́ alátakò fún ẹ̀sìnkẹsìn ni wọ̀ngbà tí ẹ̀sìn náà bá lé mú ire bá àwọn olùsìn.
Àpèjúwe mi yìí kò ní kún tó tí mo bá fẹnu ba gbogbo nǹkan láìsọ ẹ̀yà èdè tí ìlú Ọ̀gbàgì ń sọ. Ní agbègbè Àkókó, oríṣìíríṣìí èdè àdùgbò tó jẹ́ ara ẹ̀yà èdè Yorùbá ni a lè rí, nítorí ìdí èyí, ó ṣe é ṣe kí ọmọ ìlú kan máà gbọ́ èdè ìlú kejì tí kò ju kìlómítà méjì sí ara wọn. Nítorí náà, ó dàbí ẹni pé iye ìlú tí a lẹ̀ rí ní agbègbè àríwá Àkókó tàbí ní Àkókó ní àpapọ̀ ní iye ẹ̀yà èdè tí a lè rí. Ṣùgbọ́n a rí àwọn ìlú díẹ̀ tí wọn gbọ́ èdè ara wọn bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ìyàtọ̀ wà díẹ̀díẹ̀ nínú wọn. Ó ṣe é ṣe kí irú ìyàtọ̀-sára èdè yìí ṣẹlẹ̀ nípa oríṣìíríṣìí ogun abẹ́lé tí ó ṣẹlẹ̀ ní ilẹ̀ Yorùbá láyé àtijọ́ nítorí èyí mú ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn láti oríṣìíríṣìí ẹ̀yà tẹ̀dó sí agbègbè yìí tí ó sì fa sísọ oníruurú èdè tó yàtọ̀ sí ara wọn nítorí agbègbè yìí jẹ́ ààlà láàárín Ìpínlẹ̀ Oǹdó, Kwara àti Bendel lóde òní.
Nítorí ìdí èyí, èdè Ọ̀gbàgì jẹ́ àdàpọ̀ èdè Èkìtì àti ti Àkókó ṣùgbọ́n èdè Èkìtì ló fara mọ́ jùlọ nítorí ìwọ̀nba ni àwọn ìyàtọ̀ tó wà nínú èdè Ọ̀gbàgì àti ti Èkìtì gẹ́gẹ́ bí ó ti hàn nínú àwọn orin àti ewì tí mo gbà sílẹ̀. Fún ìdí èyí, kò ní ṣòro rárá fún ẹni tó wá láti Èkìtì láti gbọ́ èdè Ọ̀gbàgì tàbí láti sọ èdè Ọ̀gbàgì ṣùgbọ́n ìṣòro ni fún ẹni tó wá láti ìlú mìíràn ní Àkókó láti gbọ́ èdè Ọ̀gbàgì tàbí láti sọ ọ́ yàtọ̀ sí àwọn ìlú díẹ̀ ní àkókó tí wọn tún ń sọ ẹ̀yà èdè Èkìtì bẹ́ẹ̀. Fún àpẹẹrẹ, ọmọ ìlú Ìrùn, Àfìn, Eṣé àti Ìrọ̀ ti wọn wà ní agbègbè kan náà pẹ̀lú Ọ̀gbàgì lè sọ tàbí gbọ́ èdè Ọ̀gbàgì pẹ̀lú ìrọ̀rùn.
Bí ó ti wù kí ìṣòro gbígbọ́ èdè yìí pọ̀ tó, mo dúpẹ́ lọ́wọ́ Ọlọrun fún àǹfààní tí mo ní láti ṣiṣẹ́ láàárín àwọn ará ìlú yìí fún ọdún márùn ún tí ó mú kí ń lè gbọ́ díẹ̀ nínú èdè Ọ̀gbàgì bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé n kò lè sọ ọ́ ṣùgbọ́n mo tún dúpẹ́ lọ́wọ́ Olóyè Odù tó jẹ́ olùtọ́nisọ́nà àti olùrànlọ́wọ́ mi tó jẹ́ ọmọ Ọ̀gbàgì tó sì gbọ́ èdè Gẹ̀ẹ́sì àti Yorùbá láti ṣe àlàyé lórí àwọn nǹkan tó ta kókó èyí tí ó sì mú kí iṣẹ́ ìwádìí yìí rọrùn láti ṣe.
Ẹ lè ka siwájú si
L.A. Adúlójú (1981), ‘Ìlú Ògbàgì’, láti inú ‘Ọdún Òrìṣà Òkè Ògbàgì ní Ìlú Ọ̀gbàgì Àkókó’, Àpilẹ̀kọ fún Oyè Bíeè, Dall OUA, Ife, Ojú-ìwé 1-5.
Àwọn. Itọ́ka sí
Ìpínlẹ̀ Òndó
|
2359
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cr%C3%A8-%C3%88k%C3%ACt%C3%AC
|
Ìrè-Èkìtì
|
Ire-Ekiti
F.I. Ibitoye
Ogun
F.I. Ibitoye (1981), ‘Ìlú Ìrè-Èkìtì’, láti inú ‘Òrìṣà Ògún ní ìlú Ìrè-Èkìtì.’, Àpilẹ̀kọ fún Oyè Bíeè, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria, ojú-ìwé 1-3.
Ìrè-Èkìtì jẹ́ ìlú kan ní agbègbè àríwá Èkìtì ní ìpínlẹ̀ Oǹdó; èyí tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ọmọ bíbí inú ìpínlẹ̀ ìwọ̀-oòrùn àtijọ́. Tí ènìyàn bá gba ojú títì ọlọ́dà wọ ìlú Ìrè, ó rí bi kìlómítà márùndínlógójì sí Ìkọ̀lé-Èkìtì tí í ṣe olú ìlú fún gbogbo agbègbè àríwá Èkìtì. Ṣùgbọ́n ó fi díẹ̀ lé ni ogóje kìlómítà láti Ilé-Ifẹ̀. Èyiini tí a bá gba ọ̀nà Adó-Èkìtì. Nígbà tí a bá gba ọ̀nà yìí, lẹ́hìn tí a dé Ìlúpéjú-Èkìtì ni a óò wá yà kúrò ní títí ọlọ́dà sí apá ọ̀tún. Ọ̀nà apá ọ̀tún yẹn tí wọ́n ṣẹ̀ṣẹ̀ ń ṣe ni a óò wá tọ̀ dé Ìrè-Èkìtì, kìlómítà márùn-ún ibi tí a ti máa yà jẹ́ sí ìlú Ìrè-Èkìtì.
Ara ẹ̀yà ilẹ̀ Yorùbá náà ní ilú Ìrè-Èkìtì wà. Àwọn gan-an pàápàá sì tilẹ̀ fi ọwọ́ sọ àyà pé láti Ilé-Ifẹ̀ ni àwọn ti wá. Wọ́n tún tẹnu mọ́ ọ dáradára pé ibẹ̀ ni àwọn ti gbé adé ọba wọn wa. Nítorí náà, títí di òní olónìí, Onírè ti Ìlù Ìre-Èkìtì jẹ́ ògbóǹtagi kan nínú àwọn ọba Aládé tí ó wà ní Èkìtì.
Gẹ́gẹ́ bí n óò ti ṣe àlàyẹ́ ní orí kejì ìwé àpilẹ̀kọ yìí, “Oní-èrè” ni ìtàn sọ fún wa pé wọ́n gé kúrú sí “Onírè” ti ìsìnyìí. Alàyẹ́ Samuel Johnson nínú The History of The Yoruba. sì ti fi yé wa pé nítorí oríṣìíríṣìí òkè tí ó yi gbogbo ẹ̀yà Yorùbá tí à ń pe ní Èkìtì ká, ni a ṣe ń pè wọ́n bẹ́ẹ̀. Nítorí náà, orúkọ àjùmọ jẹ́ ní “Èkìtì”. Ìtàn sí tún fi yé mi pé ìlú kékeré kan tí ó ń jẹ́ “Igbó Ìrùn” ni àwọn ará Ìrè-Èkìtì ti ṣí wá sí ibi tí wọ́n wà báyìí; àìsàn kan ló sì lé wọn kúrò níbẹ̀. “Igbó Ìrùn” ti di igbó ní ìsinyìí, ṣùgbọn apá àríwá Ìrè-Èkìtì ló wà. Mo fi èyí hàn nínú àwòrán ìlú náà.
Ìṣesí àwọn ará Ìrè-Èkìtì kò yàtọ̀ sí tí àwọn ìlú Yorùbá yòókù, yálà nípa aṣọ wíwọ̀ tàbí àṣà mìíràn. Àrùn tí í sìí ṣe Àbọ́yadé, gbogbo Ọya níí ṣe. Àwọn náà kò kẹ̀rẹ̀ nípa gbígba ẹ̀sìn Òkèèrè mọ́ra nígbà tí gbogbo ilẹ̀ Yorùbá mìíràn ń ṣe èyí. Ẹsìn Ìjọ Páàdi àti ti Lárúbáwá ni a gbọ́ pé wọ́n gbárùkù mọ́ jù. Síbẹ̀síbẹ̀, wọ́n ṣì ń ráyẹ̀ gbọ́ ti ẹ̀sìn ìbílẹ̀ Yorùbá, bí ọ́ tilẹ̀ jẹ́ pẹ́ ó ní àwọn àdúgbò tí èyí múmú láyà wọn jù. Fún àpẹrẹ, mo tọka sí àwọn àdúgbò tí wọn ti mọ̀ nípa Òrìṣà Ògún dáadáa nínú àwòrán.
Èdè Èkìtì nì òdè Àdúgbọ̀ wọn. Nítorí náà, ìyàtọ̀ tí ó wà láàrin èdè Èkìtì àti ti Yorùbá káríayé náà ló wà ní tiwọn. Fún àpẹẹrẹ wọn a máa pa àwọn kóńsónàntì kan bíi ‘w’ jẹ. Wọn a pe “owó,” ‘Òwírọ̀’ “Àwòrò” ni “eó”, “ọ̀úrọ̀”, “Àòrò”. Wọ́n tún lè pa ‘h’ gan-an jẹ; kí wọ́n pe “Ahéré”ní “Aéré. Nítorí náà “Aéré eó” yóò dípò “Ahéré owó”
Nígbà mìíràn pàápàá, wọn a fi ẹyọ ọ̀rọ̀ kan dípò òmíràn, fún àpẹẹrẹ:
ira yóò dípò ará
erú yóò dípò erú
èyé yóò dípò ìyá.
àbá yóò dípò bàbá
ijọ́ yóò dípò ọjọ́
Gẹ́gẹ́ bí a ṣe mọ, àwọn náà tún máa ń fi fáwẹ́lì ‘u’ bẹ̀rẹ̀ ọ̀rọ̀. Fún àpẹẹrẹ:
Ulé dípò Ilé
Ùrè dípò Ìrè
Ufẹ̀ dípò Ifẹ̀
Ukú dípò Ikú
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọ̀nà ni èdè yìí fi yàtọ̀ si ti Yorùbá káríayé. Nítorí náà, mo kàn ṣì ń ṣe àlàyé rẹ̀ léréfèé ni, n óò tún máa mẹ́nu bá wọ́n nígbà tí a bá ń ṣe àtúpayá èdè orin Ògún. Ọ̀rọ̀ pọ̀ nínú ìwé kọ́bọ̀ ni.
Yorùbá
|
2362
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8C%CC%80ra%20%C3%8Cgb%C3%B3m%C3%ADn%C3%A0
|
Ọ̀ra Ìgbómínà
|
Ọ̀ra Ìgbómínà
Agbègbè Ìlá-Ọ̀ràngún ni Ọ̀ra-Ìgbómìnà wà. Ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà ló dúró bí afárá tí a lè gùn kọjá sí ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́, ípínlẹ̀ Ondó, àti ìpínlẹ́ Kwara. Ìkóríta ìpínlẹ̀ mẹ́tẹ̀ẹ̀ta ni Ọ̀ra-ìgbómìnà wà, ṣùgbọ́n ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́ ní wọ́ ṣírò rẹ̀ mọ́. Kilómítà mẹ́tàlá ni Ọ̀ra-Ìgbómìnà sí Ìlá-Ọ̀ràngún tó wá ní ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́, Kílómítà mẹ́ta péré ni Ọ̀ra sí Àránọ̀rin tó wà ní ìpínlẹ́ Kwara, ó sì jẹ́ Kìlómítà kan péré sí Ọ̀sàn Èkìtì tó wà ní ìpínlẹ̀ Oǹdó.
Ilé-Ifẹ̀ ni àwọm Ọ̀ra ti wá ní òórọ̀ ọjọ́. Ìtàn àtẹnudẹ́nu fi yẹ́ ni pé kì í ṣe Ọ̀ra àkọ́kọ́ ni wọ́n wà báyìí. Ní ǹkan bí ọ̀rìnlé-lẹ́ẹ́dẹ́gbẹ̀ta ọdún sẹ́hìn ni wọ́n tẹ ibi tí wọ́n wà báyìí dó. Ọra-Ìgbómìnà jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ìlú tí ogun dààmú-púpọ̀ ní ayé àtijọ́. Nínú àwọn ogun tí ìtàn sọ fún ni pọ́ dààmú Ọ̀ra ni – ogun Ìyápọ̀ (ìyàápọ̀), ogun Jálumi, Èkìtì Parapọ̀, àti ògun Ògbórí-ẹfọ̀n. Ní àkókò náà, àwọn akọni pọ́ ní Ọ̀ra lábẹ́ àkóso Akẹsin ọba wọn. Àwọn ògbógi olórí ogun nígbà náà ni ‘Eésinkin Ajagunmọ́rùkú àti Eníkọ̀tún Lámọdi ti Òkè-Ópó àti ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ológun mìíràn. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ló fí ìbẹ̀rù-bójo sá kúrò ní ìlú ní àkókò ogun. Nígbà tí ogun rọlẹ̀, ọ̀gọ̀ọ̀rọ̀ nínú àwọn to ti ságun ló pádá wá sí Ọ̀ra ṣùgbọ́n àwọn mìíràn kò padà mọ́ títí di òní olónìí. Àwọn Òkèèwù tó jẹ́ aládùúgbò Ọra náà ṣí kúrò ní Kèságbé ìlú wọn, wọ́n sì wá sí Ọ̀ra. Nínú àwọn tí kò pádà sí Ọ̀ra mọ́, a rí àwọ́n tọ́ wá ní Rorẹ́, Òmù-àrán, Ìlọfà àti Ibàdàn. Àwọn ìran wọn wà níbẹ́ títí dì òní olónìí. Ní àkókò tí mo ń kọ ìwé yìí, ìlú méjì ló papọ̀ tí a ń pè ní Ọ̀ra-Ìgbómìnà - Ọ̀ra àti Òkèèwù, ìlú ọlọ́ba sin i méjèèjì.
B. ÌṢẸ̀DÁ ÌLÚ Ọ̀RA-ÌGBÓMÌNÀ
Nítorí pẹ́ ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìtàn ìṣẹ̀dá àwọn ìlú Yorùbá jẹ́ àtẹnudẹ́nu, ó máa ń sòro láti sọ ní pàtó pé báyìí-báyìí ni ìlú kan ṣe ṣẹ̀. Nígbà míràn a lè gbọ́ tọ́ bí ìtàn méjì, mẹ́ta, tàbí ju bẹ́ẹ̀ lọ nípa bí ìlú kan ṣe ṣẹ́. Báyìí gan-an nit i ìṣẹ̀dá ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà rí. Ohun tí a gbọ́ ni a kọ sílẹ̀ ní éréfẹ̀ẹ́ nítorí kì í kúkú ṣe orí ìtàn ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà gan-an ni mo ń kọ ìwé lé, ṣùgbọ́n bí òǹkàwé bá mọ díẹ̀ nínú ìtàn tó jẹ mọ́ ìṣẹ̀dá ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà, yóò lè gbádùn gbogbo ohún tí a bá sọ nípa Ọdún Òrìṣà Ẹlẹ́fọ̀n ní Ọ̀ra-Ìgbómìnà tí mo ń kọ Ìwé nípa rẹ̀.
Ìtàn kan sọ pé àwọn ènìyàn ìlú Ọ̀ra Ìgbómìnà kì í ṣe ọ̀kan náà láti ìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀pẹ̀ wá. Irú wá, ògìrì wá ni ọ̀rọ̀ ìlú Ọ̀ra. Àwọn ọmọ alápà wá láti Ilé-Ifẹ̀. Àwọn Ìjásíọ̀ wá látio Ifọ́n. Awọn Òkè-Òpó àti Okè kanga wá láti Ọ̀yọ́ Ilé, àwọn mìíràn sí wá láti Ẹpẹ̀ àti ilẹ̀ Tápà. Kò sí ẹni tó lè sọ pé àwọn ilé báyìí-báyìí ló kọ́kọ́ dé ṣùgbọ́n gbogbo àwọn agbolé náà parapọ̀ sábẹ́ àkóso Akẹsìn tó jẹ́ ọmọ Alápà-merì láti Ilé Ọ̀rámifẹ̀ ní Ilé-Ifẹ̀. Orúkọ ibi tí àwọn ọmọ Alápà ti ṣí wá sí Ọ̀ra-Ìgbómìnà náà ni wọ́n fi sọ ìlú Ọ̀ra títí di Òní-Ọ̀ra Oríjà ni wọ́n ti ṣí wá, wọ́n sì sọ íbi tí wọn dó sí ní Ọ̀ra. (Èdè Ìgbómìnà tí wọ́n ń sọ ni wọ́n ṣe ń pe ìlú wọn ní Ọra-Ìgbómìnà).
Àkókò ogun jíjà ni àkókò náà, gbogbo wọn sì máa ń pa ra pọ̀ jagún ni Àwọn-jagunjagun pọ̀ nínú wọn. Jagúnjagun gan-an sì ni Akẹsin tó jẹ́ olórí wọn. Àwọn méjì nínú àwọn olórí ogun wọn ni Eésinkin Ajagun-má-rùkú àti Eníkọ̀tún tí wọ́n pe àpèjà rẹ̀ ní Lámọdi. Eésinkin Ajagun-má-rùkú ló wa yàrà yí gbogbo ìlú Ọ̀ra po. Eníkọ̀tún Lámọdi ló lé ogun Èkìtì-Parapọ̀ títí dé òdò kan tí wọn ń pè ní Àrìgbárá. Àwọn tí ọwọ rẹ̀ sì tẹ̀, wọ́n mọ wọ́n mọ́ odi láàyè ni ìdí nìyẹn tí wọ́n fi ń ki àwọn ọmọ Òkè-Òpó ní oríkì-
“Ọmọ Eníkọ̀tún ṣàbi
Ọmọ Lámọdi
Ọmọ Àyánwọ́nyanwọ̀n
- ọkùnrin
Ọmọ Àràpo ni ti
ìbẹ̀tẹ́
Ọ́mọ́ Álẹ́kàn d’Arìghárá
Ọmọ Alégun dé Sanmọr
Baba yín ló pè èjì
Ẹ̀kàn Lọ́jọ́ Ọjọ́ra Kọ́la.”
Lẹ́hìn ogun ìyápọ̀ àti ogun ògbórí-ẹfọ̀n, àwọn aládùúgbò wọn kan tó ti wà ní Kèságbé lábẹ́ àkóso ọba wọn Aṣáọ̀ni bá Akẹsìn sọ ọ́ kí ó lè fún òun nílẹ̀ lọ́dọ̀ rẹ̀ (Akẹsìn) kí wọn lè jọ máa parapọ̀ jagun bí ogun bá tún dé. Akẹsìn bá àwọn ìjòyè rẹ̀ sọ ọ̀rọ̀ náà, wọ́n sì gbà. Wọ́n fún Aṣáọ̀ni àti àwọn ènìyàn rẹ̀ ní ilẹ̀ ní Ọ̀ra. Gẹ́gẹ́ bí ìtàn náà tí lọ, obìnrin kan tó ṣe àtakò pé kí wọn má fún àwọn ọmọ Aṣáọ̀ni tí wọ́n ń pe ní Òkèèwù láàyè, wọ́n dá a dọ̀ọ̀bálẹ̀ wọ́n sì tẹ́ ẹ́ pa lẹ́ẹ̀kẹsẹ̀. Báyìí ni ọba ṣe di méjì ní ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà. Ṣùgbọ́n wọ́n jọ ní àdéhùn, wọ́n sì gbà pé Akẹsìn ló nilẹ̀. Ìyáàfin Bojúwoyè (Òkè-Òpó) ẹni àádọ́rin ọdún àti ìyáàgba Dégbénlé (Ìjásíọ̀) ẹni àádọ́rùnún ọdún ó lé mẹ́fà tí wọ́n sọ itàn yìí fún mi kò ta ko ara wọn rárá, bẹ́ẹ̀ sì ni kì í ṣe àkókò kan náà ni mo ṣe ìwádìí ìtàn lẹ́nu àwọn méjèèjì. Àwọn méjèèjì ló wà láyé ní àkókò tí mo ń kọ ìwé yìí. Ìran Lámọdi ọmọ Òpómúléró tó wá láti ilé Alápínni ní Ọ̀yọ́ ilé ni ìyáàfin Bojúwoye ìran Enífọ́n sì ni ìyáàgbà Dégbénlé. Àwọn méjèèjì ló wà láyé ní àkókò tí mo ń kọ ìwé yìí.
Ìtàn kejì tí mo gbà sílẹ̀ lẹnu ìyá àgbà Adégbénlé (Iyá-Ìlá) ti ìjásíọ̀ sọ fún wa pé ìlú méjì ló parapọ̀ di Ọ̀ra bí a ti mọ̀ ọ́n lónìí. Gẹ́gẹ́ bí ìtàn náà ti lọ, ìlú Ọ̀ra ti wà tẹ́lẹ̀tẹ́lẹ̀ kí ogun ‘iyápọ̀’ ati ogun ‘Èkìtìparapọ̀’ tó dé. Ìlú kan sí wà létí Ọ̀ra tó ń jẹ́ Òkèwù. Àwọn ìlú méjèèjì yí pààlà ni. Igi ìrókò méjì ló dúró bí ààlà ìlú méjèèjì. Igi ìrokò kan ń bẹ ní ìgberí Ọ̀ra, ìyẹn ni wọ́n ń pè ní ìrókò Agóló, ọ̀kan sì ń bẹ ní ìgberí Òkẹ̀wù, ìyẹn ni wọn ń pè ní irókò Mọ́jápa (Èmi pàápàá gbọ́njú mọ igi ìrókò mejèèjì; ìrókò mọ́jápa nìkan ni wọ́n ti gé ní àkókò tí mo ń kọ̀wé yìí; ìrókò Agólò sì wà níbẹ̀) Nítorí àwọn igi ìrókò méjèèjì tó1 Ọ́ra àti òkèwù láàárín yìí, àwọn òkèwù tí ìlú tiwọn ń jẹ́ Kò-sá-gbé’ máa ń ki ara wọn ní oríkì-orílẹ̀ báyìí:
“Ọmọ ìrókò kan tẹ́ẹ́rẹ́ tí ń bẹ nígbèrí Ọ̀ra
Ọmọ ìrókò kan gàǹgà tí ń bẹ nígberí Òkèwù
Wọn è ẹ́ jóhun ún ṣè ‘ọn Ọ̀ra
Wọn è ẹ́ jóhun ún ṣe ‘ọn Òkèwù
Wọn è ẹ́ jóhun ún ṣe ‘ọn Àtẹ́-ńlẹ́-ọdẹ́
Ọmọ Ọ́dẹ́-mojì, ma a sin’mọ gágá relé ọkọ
Àpè-joògùn má bì l’Okèwù”.
Ìtàn kẹta jẹ́ èyí tí baba mí gan-an sọ fún mi kí títán tó dé sí i ní dún 1966. Ẹni ọgọ́fa ọdún ni baba mi Olóyè Fabiyi Àyàndá Òpó, mọjàlekan, Aláànì Akẹsìn, nígbà tó tẹ́rí gbaṣọ. Bába mi fi yé mi pé àwọn ojúlé tí wa ní Ọ̀ra nígbà òun gbọ́njú ni Ìperin, Ìjásíọ̀, Òkè-Òpọ́, Òkèágbalá, ilé atè, Odò àbàtà, Òkè-akànangi, Okèkàngá, Òkèọ́jà, odìda, odòò mìjá, Òkèwugbó, Ilé Ásánlú, ilé Akòoyi, ilé sansanran, odònóíṣà ilé ọba-jòkò, ilé Eésinkin-Ọ̀ra ilé ìyá Ọ̀ra, ilẹ́ ọ̀dogun, ilé ọ̀gbara, ilé Olúpo, kereèjà, àti ilé Jégbádò . Gbogbo àwọn ojúlé wọ̀nyí ló wà lábẹ́ àkóso ọba Akẹsìn ṣùgbọ́n àwọn ìwàrẹ̀fà àti àwọn Ẹtalà2 ló ń pàṣẹ ìlú. Ìdí nìyẹn tí wọn ṣe máa ń we pé –
“Péú lAkẹ́sìn ń wỌ̀ra”.
Akẹsìn kàn jẹ́ ọba Ọ̀ra ni ohun tí àwọn ògbóni tó wà nínú ìgbìmọ̀ - Ìwàrẹ̀fa àti Ẹ̀tàlá bá fi ọ́wọ́ sí ni òun náà yóò fi ọwọ́ sí. Gẹ́gẹ́ bí ìtàn náà ti lọ, àwọn ojúlé wọ̀nyí ni àwọn tí kò parun bí ogun ti dààmú ìlú Ọ̀ra tó. Baba mi tún sọ síwájú sí i pé Òrùlé tó ń bẹ ní Ọ̀ra nígba tí òun gbonjú kò ju ọgbọ̀n lọ, àti pé ṣe ni wọn fa àgbàlá láti Òkè-Òpó dé Òkèkàngá. Bí eégún bá sì jáde ní Òkèòpó, títí yóò fi dé Òkèkàngá ẹnì kan kan lè má rí i bí kò bá fẹ́ kí ènìyàn rí òun. Baba mi wá ṣàlayé pé Aláfà baba ti òun pa á nítàn pé àwọn Okèwù tọrọ ilẹ̀ lọ́wọ́ Ọ̀ra, Ọ̀ra sì fún wọn láàyè lórí ìlẹ̀ àwọn ìjásíọ̀ àti Òkè Akànangi. Nígbà tí ibi tí a fún wọ́n kò gba wọ́n, wọ́n tọrọ ilẹ̀ lọ́wọ́ àwọn ẹbí Aláfa ní Òkè-Òpó.
Nígbà tí awọ́n Òkèwú wá jòkó pẹ̀sẹ̀ tán, àwọn ọmọ íyá wọn tó wà ní Òró àti Agbọnda wá ṣí bá wọ́n. Oníṣòwò ni àwọn tó wá láti Òró wọ̀nyí. Iṣu ànamọ́ li wọn máa ń rù wá sí Ọ̀ra fún tità. Ọ̀nà Àránọ̀rin ni wọ́n máa ń gbà wọ ìlú. Gẹ́gẹ́ bí ìtàn náà ti lọ, obìnrin kan tí ara rẹ̀ kò dá máa ń jòkó ní abẹ́ igi kan ní ẹ̀bá ọ̀nà. Ibi tí igi náà wà nígbà náà ni a ń pè ní Arárọ̀mí lónìí. Baba mi so pàtó pé òun mọ obìnrin tí a ń wí yìí àti pé Àdidì ni wọ́n ń pè é. Ìgbà-kìgbà tí àwọn oníṣòwò wọ̀nyí bá ti ń ru iṣu ànàmọ́ ti Ọ̀ró bọ̀, tí wọn bá sì ti dé ọ̀dọ̀ Àdìdì, wọn a sọ ẹrù wọn kalẹ̀, wọn sì sinmi tẹ́rùn. Kí wọn tó kúrò ní ọ̀dọ̀ Àdìdì, wọn á ju iṣu ànàmọ́ kọ̀ọ̀kan sílẹ̀ lọ́dọ̀ rẹ̀. Báyìí ni àwọn Òkèwù bẹ̀rẹ̀ sí pọ̀ sí i ní Ọ̀ra-Ìgbómínà. Nígbà tó yá, Arójọ̀yójè tó jẹ Aṣáọ̀ni (Ọba ti àwọn okèwú) nígbà náà tọrọ ilẹ̀ díẹ̀ sí i lọ́wọ́ Aláfà òkè-òkó (baba mi àgbà) Gẹ́gẹ́ bí ọ̀rẹ́ sí ọ̀rẹ́, Aláfà fún un ní ilẹ̀ nítorí àwọn Òke-òpó ní ilẹ̀ ilé púpọ̀. Ilẹ̀ oko nikan ni wọn kò ní ní ọ̀nà.
Ní ibi tí Aláfà yọ̀ọ̀da fún Arójòjoyè yìí, akọ-iṣu àtí tábà ni àwọn Òkè-òpó ti máa ń gbìn síbẹ̀ rí. Ibẹ̀ náà ni olọ́ọ̀gbẹ́ Ìgè kọ́ ilẹ́ rẹ̀ sí. Ilẹ́ náà wà níbẹ̀ ní àkókò tí mo ń kọ ìwé yìí. Bí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn Òkèwù tó rí ààyè kólé sí ṣe ń ránṣẹ́ sí àwọn ọmọ ìyá wọn tó wà ní ẹkùn Òrò àti Agbọndà nìyẹn. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ nínú wọn ló tún wá láti Èsìẹ́, Ílúdùn, Ìpetu (Kwara), Rorẹ́ àti Òmu-àrán.
Báyìí, àwọn ìtàn mìíràn tí àwọn baba ńlá wa kò pa rí ti ń dìde. Nígba tí ọ̀rọ̀ adé gbé ìjà sílẹ̀ ní Ọ̀ra-Ìgbómìnà láìpẹ́ yìí, ìjọba ìpínlẹ̀ Ọ̀yọ́ gbé ìgbìmọ̀ kan dìde láti wádìí ìtàn Ọ̀ra. Àbájáde ìwádìí ìgbìmọ̀ náa wà nínú ìwé ìkéde Gómìná ìpinlẹ̀ Ọ̀yọ́, Olóyè Bọ́lá Ìge tí ní orí ẹrọ asọ̀rọ mágbesí nínú oṣu kẹwàá ọdún 1980 a tún gbọ́ nínú ìkẹ́de yẹn ni pé Òkèwù ló tẹ ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà dó àti pé àwọn ló sọ orúkọ ìlú náà ní Ọ̀ra (A ó ra tán) Ohun tó da àwa lójú ni pẹ́ ìlú méjì ló papọ̀ tí wọn so Ọ̀ra-Ìgbómìnà ró báyìí. Ìlú ọba Aládé sì ni ìlú méjèèjì Ọ̀ra àti Òkèwù.
D. ÀWỌN ÈNÌYÀN ÌLÚ Ọ̀RA, IṢẸ́ OÚNJẸ ÀTI ÈDÈ WỌN
Ẹ̀yà Yorùbá kan náà ni gbogbo àwọn ènìyàn ìlú Ọ̀ra-Ìgbómìnà àti Òkèwù. Ṣùgbọ́n kì í ṣe ọ̀kan náà ni wọ́n ní òórọ̀ ọjọ́ bí a ti sọ ṣáájú. Àwọn ará Ọ̀yọ́ wà ní Ọ̀ra, àwọn árá Ilé-Ifẹ̀ sì wà ní Ọ̀ra pẹ̀lú. Àwọn kan tán sí Èkìtì, àwọn mìíràn si tan sí ìpínlẹ̀ Kwárà. Àwọn tó ti ilẹ̀ Tápà wá ń bẹ ní Ọ̀ra, àwọn tó ti Kàbbà wá sì ń bẹ níbẹ̀ báyìí- àwọn ni ọmọ, Olújùmú. Àwọn Hausá pàápàá wà ní ìlú Ọ̀ra báyìí, ṣùgbọ́n èdè Ìgbómìnà ni èdè tí ó gbégbá oróke láàrin wọn.
Iṣẹ́ àgbẹ̀ aroko-jẹun ni iṣẹ Ọ̀ra láti ilẹ̀ wà. Wọ́n ń gbin iṣu, àgbado, àti ẹ̀gẹ́. Àwọn ohun ọ̀gbìn tí wọ́n fi ń ṣowó ni tábà ọ̀pẹ, áko, erèé òwú, obì àbàtà àti ìgbá tí wọ́n fi ń ṣe ìyere fún irú tí wọ́n fi ń ṣe ọbẹ̀.
J.A. A. Fabiyi (1981), ‘Ọ̀ra-Ìgbómìnà’, láti inú ‘Ọdún Òrìṣà Ẹlẹ́fọ̀n ní ‘Òra-Ìgbómìnà.’, Àpilẹ̀kọ fún Oyè Bíeè, DALL, OAU, Ifẹ̀, Nigeria, ojú-ìwé 2-9
Yorùbá
|
2363
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cj%E1%BA%B9%CC%80b%C3%BA-%C3%92de
|
Ìjẹ̀bú-Òde
|
Ìjẹ̀bú-Òde jẹ́ ìlú tó gbajúmọ̀ nílẹ̀ Yorùbá ní Ìpínlẹ̀ Ògùn lápá ìwọ̀-oòrùn orílẹ̀-èdè Nàìjíríà.. Ọba Awùjalẹ̀ ni orúkọ Ọba alạ́dé tí wọ́n fi ń jẹ ní Ìjẹ̀bú-Òde. Ọba Sikiru Kayode Adetona ni ó wà lórí ìtẹ́ lọ́wọ́ ní ìlú Ìjẹ̀bú-Òde.
Ìtàn ìṣẹ̀dálẹ̀ Ìjẹ̀bú-Òde
Orísìírísìí ni ìtàn tí à ń gbó nípa ìsèdá ìjèbú Òde. Sùgbón èyí tí ó wó pò jù nínú àwon ìtàn náà ni mo ménu bà yìí;
Alárè fi omobìnrin rè kan Gbórowó, fún Odùduwà láti fi se aya. Léhìn èyí, ó gba ònà Ìseri dé Ìbesè, títí ó fi dúró ní Ìjèbú-Òde. Ajèbú àti Olóde jé lára àwon àtèlé Alárè. Fún isé ribiribi won fún ìlú ni a se so Ibùdó náà lórúko won - Ajèbú-Olóde. Àpèjá orúko yìí ni ó di Ìjèbú-Òde lónìí yìí.
Léhìn Alárè ni Lúwà (OLÙ-ÌWÀ) náà dé. Òun náà gba ònà Ilé-Ifè, ó sì yà kí Odùduwà. Lúwà àti Àlárẹ̀ bí ọmọkùnrin kọ̀ọ̀kan. Osi ni ọmọ Lúwà; Eginrin sì ni ọmọ Alárẹ̀. Ní àsìkò yìí. Ọṣìn tàbí Ọlọ́jà ni à ń pe Olórí Ìjẹ̀bú-Òde.
Èdè àìyédè bẹ́ sílẹ̀ láàárín Alárẹ̀ àti Lúwà lórí, i ẹni tí yóò jẹ ọlọ́jà. Nígbà tí wọ́n tọ Ìfá lọ lórí ọ̀rọ̀ yìí, ó fí yé wọn pé ẹni tí yóò jẹ olórí kòì tíì dè!.
Kò pẹ́ kò jìnnà, lẹ́hìn ikú Alárẹ̀ àti Lúwà, ni àjèjì kan tí o múrá pàpà-rẹrẹ wọ̀lú. Ọ̀nà Oǹdó ni àjèji yíí gbà wọ ìlú. Kò pẹ́, ìròhìn ti tàn ká pé àjìji kán fẹ́ gbọ́gun wọ̀lú. Èyí ni ó mú Apèbí (Olóyè pàtàkì kan ní ibùdó yìí) lọ báa bóyá ijà ni ó bá wá ní tòótọ́. Àjèjì yìí kò fèsì lọ báa bóyá ijà ni ó bá wá ní tòótọ́. Àjèjì yìí kò fèsì ju pé “Ìjà dà?. láti fi hàn pé òun kò bá ogun wá. Àjèjì náà fi yé wọ́n pé Ògbòrògánńdá-Ajogun ni orúkọ òun. Ó jẹ́ ọmọ Gbórówó tí í ṣe ọmọbìnrin Alárẹ̀ tí ó fún Odùduwà fẹ́ ní Ilé-Ifẹ̀, Ipasẹ̀ àwọn ẹbí ìyáa rẹ̀ ni Ògbòrògánńdà tọ̀ wá, lẹ́hìn ikú bàbá rẹ̀. Títí di òní, àdúgbò tí Apèbí tí pàdé Ògbòrògánńdà ni à ń pè ní ÌJÀDÀ.
Àpàbí lọ fi tó olóyè àgbà Jaginrìn tí ó rán an níṣẹ́ pé ọwọ́ ẹ̀rọ̀ ni àjèjì náà mú wá. Nígbà tí Jaginrìn bi Apèbí ibi tí àjèjì náà wà, Apèbí dáhùn pé “Ọba-ńníta” (Ọba wà ní ìta) nítorí ipò Ọ́ba ni ó rí i pé ó yẹ ẹni pàtàkì bí i tí Ògbòrògbánnńdà-Ajogun. Láti ìgbà yìí ni a tí mọ Ògbòrògánńdà ní Ọbańníta, tí àjápè rẹ̀ di Ọbańta di òní. Agbègbè tí Ọníṣeémù ti lẹ́ ọ̀sà lọ tí a fún Ògbòrògánńdà láti máa gbé ni ó júwe pé” ó tóó ró”- (Ibí yìí) tó láti dúró sí) ni à ń pè ní Ìtóòró di òní. Àdúgbò yìí ni a ṣe ọ̀wọ́n kan sí ní ìrántí Ọbańta, nítorí a kò mọ bí ó ṣe kú. Inú igbó kan ni tòsí Orù-Àwà ni a gbọ́ pé ó rá sí.
Ògbórògbánńdá Ajogun (Ọbańta) gbé Winniadé, ọmọ Osi níyàwó. Ósi yìí, bí a ti mọ̀ ṣáájú jẹ́ ọmọ Lúwà. Ọbáńta sì jẹ́ ọmọ-ọmọ Alárẹ̀. Wọ́n bí ọmọkùnrin kan tí ó ń jẹ Mọnigbùwà. Síbẹ̀ aáwọ́ tí ó wà láàárín Lúwà àti Alárẹ̀ nípa óyè jíjẹ kò í tán láàárín àwọ́n ẹbí méjèèjì.
Láti fi òpin sí aáwọ̀ yìí, àwọn ará ìlú ní kí Monigbùwà, ọmọ Ọbańta, jáde rẹ̀ ti ṣe ní ọjọ́ kìíní. ‘Mọnigbùwà gbà láti ṣe bẹ́ẹ̀. Ó lọ sí ìletò kan tí a mọ̀ sí Òdo, láti ibẹ̀ ní ó sì ti padà wọ ìlú pẹ̀lú ìfọn àti orin. Ọjọ́ yìí ni a gbé adé fún Mọnígbùwà. Oùn ni ó jẹ́ ẹni àkókó ti ó jẹ oyè Awùjalẹ̀ - ‘A-mu-ìjà-ilẹ̀’-èyí ni ẹni tí ó parí ìjá tí ó bá nílẹ̀. Àpápè oyè yìí ni ó di Awùjalẹ̀ dòní yìí. Títí di òní yìí ni ẹnikẹ́ni tí a bá yàn gẹ́gẹ́ bí ọba tuntun gbọ́dọ̀ jáde ní ìlú lọ sí Òdo, kí ó sì wọ ìlú padà gẹ́gẹ́ bí i Mọnigbùwà àti Ọbańta kí ó tó ó gbadé.
Lára àwọn olóyè pàtàkì-pàtàkì ní Ìjẹ̀bú-Òde ni Olísà Ẹgbọ̀, Àgbọ̀n, Kakaǹfò, Jaginrìn àti Lápòẹkùn, tí wọ́n jẹ́ óyè ìdílé. Àwọn oyè bí i Ọ̀gbẹ́ni Ọjà kìí ṣe oyè ìdílé.
Àwùjalẹ̀ kọkànléláàádọ́ta ni a gbọ́ pé ó wà lórí oyè báyìí.
Àwọn Ìjẹ̀bú fẹ́ràn láti máa jẹ kókò àti ọ̀jọ̀jọ̀. Wọ́n tún fẹ́ràn lati máa fi ògìrì sí obẹ̀ àti oúnjẹ wọn mìíràn bíi ikọ́kọrẹ́ láti fún un ní adùn àjẹpọ́nmulá.
Ẹ̀sin
Ẹlẹ́sìn ìbílẹ̀ ni àwọn ènìyàn Ijẹ̀bú Òde ní ìgbà láíláí. Wọ́n máa ń bọ oríṣiríṣi òrìṣà tí a ń bọ ní gbogbo ilẹ̀ Yorùbá bí i Ògún, Ifá, Èsù àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Àwọn òrìṣà ìbílẹ̀ bíi Agẹmọ, Òrò, àti Obìnrin-Òjòwú wà pẹ̀lú. Lode oní àwọn ẹ̀sìn ìbílẹ̀ wọ̀nyí kò fi bẹ́ẹ̀ ranlẹ̀ bíi ti àtijọ́ mọ́, síbẹ̀ wọ́n ṣì ń bọ wọ́n lójú méjèèjì. Ẹ̀sìn Mùsùlùmí ni ọ̀pọ̀ àwọn ènìyàn Ìjẹ̀bú-Òde ń ṣe báyìí. Mọṣáláṣí kan wà ní àdúgbò Òyìngbò tí ó jẹ́ ọ̀kan nínú mọ́ṣáláṣí tí ó tóbi jù ni apá ìwọ́ oòrùn Afríka.
Àwọn ẹlẹ́sìn àtẹ̀lé Krístì Lóríṣiríṣi náà kò gbẹ́hìn. Àwọn náà pọ̀ ní ìwọ̀nba tiwọn. Àwọn ìjọ Àgùdà tilẹ̀ fi Ìjẹ̀bú Òde ṣe ibùjúkóó fún dáyósíìsì ti ẹkùn Ìjẹ̀bú.
Àwọn Àdúgbò
1. Àdúgbò: Itaolówájodá
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni àwon ìjòyè Oba ìlú yìí tí a ń pè ni olówá tè dí, ti won si ń se ìjoba lórí àwon ènìyàn tó wà ládùgbó yìí
2. Àdúgbò: Olíwòro
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni ojúbo òrìsà alá wà tétètélè, Àwon àwòrò òrìsà yìí ni ó te àdúgbò yìí dó.
3. Àdúgbò: Ìdóbì
Ìtùmò: Igi obì púpò ni àwon tó te àdúgbò yìí bá nígbà ti wón fé te ìbè dó.
4. Àdúgbò: Ìtaòsù
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni ojúbo òrìsà òsù wa. ni tori pe ibí yìí ni wón ti ń bo òrìsà yìí ni wón se ń pe e ni ìta òsù.
5. Àdúgbò: Imèpè
Ìtùmò: Igi òpe púpò ni àwon tó te àdúgbò yìí ban i ibi yìí nígbà tí wón fé te ibè dó
6. Àdúgbò: Ayegun
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni òkan lára àwon akoni ode to máa ń ye ojó ogun ti awon olóde yòókù bá ti dá síwájú tè dó ìdí niyìí tí won fi ń pe àdúgbò yìí ni Ayegun.
7. Àdúgbò: Ìtalápò
Ìtùmò: Awon ounje orisirisi tí a dì sínú àpò bii àgbàdo, ìyo, ni àwon ara àgbègbè máà ń gbé wá si àdúgbò yìí wá lati tà kí ó tó di àdúgbò. Wón si máà ń na ojà ni àdúgbò yìí títí di òní yìí .
8. Àdúgbò: Ìsasà
Ìtùmò: Isé ìkokò mímo ni isé àwon to té àdúgbò yìí dó. Díè lára àwon omo omo won si ń se ìsé yìí
9. Àdúgbò: Ìta Òsùgbó
Ìtùmò: Àdúgbò yìí ni àwon Olósùgbó ti máà ń se ìpàdé. Níbè ni ilé ìpàdé wón wa, kí ó tó di pé won te ibè dó.
10. Àdúgbò: Ìsesí
Ìtùmò: Ibí yìí ni ójúbo osi esi wà télètélè kí o to di pé won te ibè do tí o si dí àdúgbò ojúbo osi yìí si wa níbè títí dònìí.
11. Àdúgbò: Ìta Opó
Ìtùmò: Àwon Opó ni won máà ń na ojà yìí ni alaalé. Òríta ti wón ń náà yìí ni o di adúgbò, ti wón si ń pe ni ìtà opó. Wón si máà ń ná ojà alé ni àdúgbò yìí títí dònìí
12. Àdúgbò: Molípáà
Ìtùmò: Okunrin kan tó mú opà dání ló te apá ibí yìí dó. Ìtàn so fún wa pé àpá ase Oba ìlú ibòmíìràn ló mu dàni nígbà tí o ń bo, àwon kan tilè so pé Àremo oba ìlú náà ni. Nígbà tí o, fé te àdúgbò náà do ó mú òpá yìí dá ni, Ìdí niyìí tó fi je pé won ń je oba ni àdúgbò náà títí di òní yìí
13. Àdúgbò: Ìtóòrò
Ìtùmò: Ìtàn so fún wa pé omi nigbogbo àdúgbò yìí teletélè kí ó to dí pe wón te ibè do. Okunrin akoni ti a ń pè ni òró ni o pé ofò tí ó sì le omi náà lo. Ìdí nìyìí ti a fi ń pé àdúgbò náà ni Ìtóòró.
14. Àdúgbò: Olóde
Ìtùmò: Ibí yìí ni òkan lára àwon akoni tó te ìlú yii dó kokó dúró si kó tó dip é ó wo àárin ìlú lo. Nígbà ti ijà dé láàrin òun àti àwon tí wón fo wo ìlú yìí, o bínú pàdà si ibi yìí o si wolè. Ìdí niyìí tí wón fi ń pe àdúgbò naa ni Olóde. Oórì okùnrin yìí si wà níbè títí dòníì.
15. Àdúgbò: Odò Èsà
Ìtùmò: Eégún kan ti won ń pè ni obrinrin ojòwú ní o te ibí yìí dó. Èégún Odoodún ni eégún máà ń jáde ni àdúgbò yìí títí donii. Ìdí igi ìrókò ni won fi se ojúbo eégún yìí Igi ìrókò yii wà níbè títí dónì yìí.
16. Àdúgbò: Ìdépo
Ìtùmò: Isé epo ni àwon to te àdúgbò yìí yàn láàyò léyìn tí wón ti dó síbè. Bí o tilè jé pé won kò se ise epó níbè mó, won si ń ná ojà epo níbè titi dò níí.
17. Àdúgbò: Fìdípòtè
Ìtùmò: Lára àwon ìjòyè oba Gbélébùwà àkókó tí won kò fara mo on pé kí wón pa Oba náà ni won wa te àdúgbò yìí dó léyìn ti wón kúrò ni ààfún.
18. Àdúgbò: Apèbi
Ìtùmò: Oríta yìí ni àwon ìjoyè Oba Gbétebùwá àkókó péjo sí láti bi ara won ohun ti o ye kí àwon se fún oba náà.
19. Àdúgbò: Ìdéwòn
Ìtùmò: Ìtàn so gún wa pé nígbà tí wín fe te ibí yìí dó, wón bá òrìsà kan níbè tó dé adé sórí tó sì fi èwòn onírin se ileke owó àti tí esè. Ìdí ni yìí ti à fi máà ń yan Oba láti ìdílé enití ó te àdúgbò náà dó. Ìdílè yìí náà tílè ni ààfún tí a ń pè ni ààfin Òba ìdéwon.
20. Àdúgbò: Ìta Àfín
Ìtùmò: Ìtàn so fún wa pé bí ó tilè jé pé èrúktí o té àdúgbò yìí do kii se àfín, sùgbón gbogbo àwon omo tí won bi láti ìdílè enití o te àdúgbò náà do je àfín. Nígbà ti won lo bi ifá wo, Ifá ni ki won máà bo Obàtálá ni ìdílé náà, láti ìgbà náà lo ni won ti ń bo Obàtálá ni ìdílè yìí. Ti o bad i àsìkò odún òrìsà yìí, àríyá ni fún gbogbo àwon omo àdúgbò yìí àti fún ìlú pàápàá.
Àwọn Ìtọ́ka sí
C.O. Onanuga (1981), ‘Ìlú Ìjèbú-Òde’, láti inú ‘Odún Òrìsà Agemo ní Agbègbè Ìjèbú-Òde.’, Àpilèko fún Oyè Bíeè, DALL. OAU, Ifè, Nigeria, ojú-ìwé 3-6
Yoruba
Àwọn ìlú àti abúlé ní Nàìjíríà
|
2366
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC-Yor%C3%B9b%C3%A1%29%3A%20B
|
Atúmọ̀-Èdè (Gẹ̀ẹ́sì-Yorùbá): B
|
Atumo-Ede: (Yoruba-English): B
Oju-iwe Kiini
baboon: n; (Baboon is an animal.) ìnàkí Eranko ni ìnàkí
baby:n; (The priest prayed for all babies.) omo owóÀlùfáà gbàdúrà fún gbogbo àwon omo owó
bachelor:n; (The bachelor refuses to get married.) àpón okùnrin, Àpónkùnrin náà kọ̀ láti fè ìyàwó
back:n; (Turn its back to me.) èyìn Ko èyìn rè sí mi
back:v; (Don’t back mi) ko èyìn sí; te lé Ma ko èyìn sí mi
back: adv; (He paid the money back.)
padà o san owó náà padà
backwards:adv; (They asked the Child to go backwards.) padàséyìn Wón ní kí omo náà pedàséyìn
background:n; (He gave the picture he drew a very good background.) pile Ó fún àwòran tó yà ní ìpìle tó dára.
bacon:n; (Bacon is sweet with salt.)
eran èyìn elédè Eran èyin elédè dùn pèlu iyò
bacteria:n; (Bacteria causes deseases.) kokoro tàbí ògbìn kékere tí a le fi èro wò. Kòkò máa n fa àrùn
bad:adj; (The man is too bad.) burú Okùnrin náa buru jù
badge: (There is a badge on Tunde’s shirt.) Ami asafihan, ìdánimò Àmi idánimò wà lára ewù Tuned
badminton: n; (Ade likes playing badminton.) Ere ìdáraya oní-bóòlù kékere àfigi gbé Ade féràn láti maa gbá bóòlù kékeré àláfígigbá.
baggage: (Adé took care of his baggage
when he wanted to travel.) Àpò erù fùn ìrìn-àjò-orisìí erù ni a kó sínú àpò náà. Adé tójú àpò erù rè dáadáa nígbà tí o fé rin ìrìn-àjò
bait:n; (The bait fixed into the hook was too small for the fishes to see) ìje Ije enu ìwo náà kéré fún eja láti rí
bake: v; (He baked bread.) yan Ó yan búrédi
baker:n; (The bake baked many loaves of bread.) olùyan Olùyan náà yan òpòlopo búrédì
bakery: n; (He has a bread bakery.)
ilé isé ìyan-nnkan Ó ní ilé ise ìyanbúrèdì
balance:v; (The farmer weighug sale to balance the weigh of his cocoa bags equally.) wòn lógboogba Agbè náà fì ìwon won àwon kòkó rè loogboogba
balance:n; (They have bought a new
weighinh scale.) ìwon-èro tí a fi n won nnkan Won ti rà ero ìwòn tuntun
badge:n; (He sewed the badge with his
shirt.) àmi O rán ami náàmó èwu re
balcony:n; (I met him at the balcony.) òdèdè tí ó lókè ni ilé ètéèsì. Ní òdèdè tí ó wà ní òke pètésì ni mo ti bá a .
bald:adj; (The old man is bald headed.) pípárí Okùnrin agbàlagbè náà ti di apárí
bale:n; (He went to the bank with bales of money.) ìdì O kó awon ìdì owó náà lo sí ilé ìfowó pamosí
bale:v; (The waste papers are bailed) dì Won dì àwon ìwé tí kò wùlò pò
ball:n; (He knows how to play footaball.) bóòlù; ohunkóhun tí a sù róbóbó Ó mò nípa bóòlù aláfesègbá
ballet:n; (I have never taken part in ballet.) ere-orúse oníyó tí kò lórò síso Nínú N kò bá won kópa nínú eré-onise oníjó tí ko lórò síso nínú rí.
balloon:n; (The Children love to play with balloos.)apo róbà tí a fé atégùn sí Awon omodé náa féràn láti máa fí apo roba tí a fé ategun sínú rè. Sere
ballpoint:n; (The ballpoint has spoilt.)
kálámù ìkòwé onírin rógódó lénu kálámù ìkòwé onírin rógódó lénu náa ti bàjé
bamboo:n; (The house was built with
Bamboo). oparun Oparun ni wón fi kó ilé náa
ban:v; (We shall ban smoking in the
school) fi òfin dè A ó fi òfin de sìgá mimu nílé iwé
ban: n; (There is a ban on fighting in the school.) ìfòfindè Ìfòfindè wà lórí ìjà jíjà nile ìwé
banana:n; (Banana is common in Ile-Ifè) ògèdè
were Ògèdè were wópò ni Ile-Ifè
band:n; (He uses bands to tie it well.) ìde; ìso Ó fi iso/ide dì í dáadáa
bandage:n; (He used bandages to tie up his wound.) ìrèpé aso tí awon orísègun fí n di ojú ogbé máa n di ojú ogbè di egbò rè
bandage:v; (He bandaged his wound tightly.) dì-di ojú egbò O di ojú ogbé rè dan-in-dan-in
bandit:n; (The man is a complete bandit) olósà Olóbà gbáà ni okùnrin náà
bang:n; (He always shuts the door with a bang.) àriwo òjijì N se ni o máa n tilekun pèlú ariwo òjiji.
bang:v; (Please don’t bang the door when you go out) ti gbà fi pariwo òjiji Máse fi ilèkùn ijéun pariwo tó o bá jade
bangle: n; (A goldsmith manufactured this bangle).ègbà owó Alágbède to ro ègbà owó yìí
banish: v; (The king banished him) lé kírò ní ile, gbè kuro (lókàn) Oba náà lé e kuro ní ìlú O gbé ìwàkuwà oko rè kúrò lókàn rè.
bank: n; (She banished herself from her husband's mis-behaviour). (He is the manage of the bank) ilé ìfowópamósí; bèbè odò Oun ni olorí ilé ìfowopamósí náà O dúró sí bèbè odò
baptise:v; (He stood at the bank of a river.) (John the Baptist baptized Jesus Christ.) rì bo oni-sàmi sí gégé bí ùàmà kìrìsìteenì. Jòhánù onítèbomi ló se ìrìbomi fún Jésù kirisiti.
bar:n; (He was called to the bar.)
irin tàbí igi gbooro; iyanrì tí n dí nu odò, ibi tí tóón tí n dúró rojó ní kootu, egbé àwon agbejórò Wón pèé sínú egbé àwon agbejó rò
bar:v; (Poverty bars the way to progress.) dénà Ìsé ló máa n dínà ìlosíwájú
barbed wire: n; (He fenced his house with barbed wire).
irin tín-ún-tún-ún-rún tí a hun lónà tí nnkan kò lè koja nínú re. O fi ìrìn tín-ún-rún tún-ún-rún tí a hun pò se gbà jí ile rè ká
barber: n; (The man is a barber.)
onígbàjámò Onígbàjámo ni okùnrin náà
bargain: v; (He bargained with girl over the price that he would sell it for.) dúnàá- dúrà; ná- se àdéhùn oje to fé san tabí fé rà á; sàdéhun O sàdéhùn pelu omobìnrin náà; oye tó fé ta á
bark: v; (He barked like a dog.) gbó O gbó bí ajá
barrack:n; (The government has built many barracks for our soldiers.) ibùgbé awon ológun tàbi àwon agbófuiró.Àwon ìjoba tí ko òpòlopo àwon ibùgbé fún àwon ológun wa
barrel:n; (The barrel of water is at the back of the house.) agbá Agbá omi náà léhìnkìnlé
barren: adj; (The woman was barren for three years.)yàgàn, se aláìléso Obinrin náà yagan fun odún méta
barrier: n; (There are barriers on that road.) ìdína; ìdènà Ìdínà wà ní ojú ònà yen
barrow: (He put the loads in the wheel
barrow.) kèkè erù èwù omo owó; ojú orórì òkú. O kó awon erù náà sínú kèké erù
barter:n; (Our forefathers used to trade by barter system.)pàsípàro; ìpààrò. Pàsípààrò ni àwon bàbá nla wa máa ni se láyé àtojo
barter:v; (He bartered his clothes for shoes.) pààrò, se pàsípààrò. Ó fi aso rè pààrò fún bàta
base:n; (The base of the pit is very dark.) ìsàlé, ìpìlè, ìjokòó Ìpìle kòtò náà sókùnkùn gidi
Basis: n; (What is the basis for your
opinion?) pàtó Kí ni pàtó èrò okàn re?
basket: n; (He filled the basket with fruits). apèrè àgbòn Ó fí èso kún inú apèrè náa
baskeball: n; (The child is playing basketball.) bóòlu alápèrè Omo náa n gbá bóòlu alápèrè
bat: n; (He killed two bats yesterday.) (He bough a pair of new bats) àdán, òòbè Ó pa adan méjì lánàá Pákó pèlèbe tí a fi n gbá eyin orí tábílè. Ó ra pákó pèkó pelebe tuntun méjì tí a fi n gbá eyin orí tábieì
batch: (He has completed the first batch.) owó kan, àpapò nnkan Ó ti pari òwó àkókó
bathe: (We often bathe in the river on
hot days.) wè: lúwèé A máa n sábàa wè nínú odò naa nìgbà oru
bathroom: n; (The students built a bathroom in their school.) balùwè; ibi ìwe-ibì ti a n wè sí Awon akekòó náà kó balùwè ní ilé-ìwé won
battery: n; (He bought a new battery to his car.) ohun ìjà ogun, àpótí ìnúnáwa. Ó ra apótí ìmúnáwa túntun sí mótò ayókélé rè
battle: n; (They have stopped the battle). ìjà, ogun Wón ti dá ijà náà dúró
battle: v; (He battle with cancer for three years).bá jà; jagun Ó bá aisan jejere jagun fún Odún méta
be: v; (You don’t know what you will be tomorrow.) jé; dà’dì O kò mo ohun tí o le jé lóla
beach: n; (I will go to the beach tomorrow.) etí òkun; èbá òkun N ó lo sí etí òkun lóla
bead: (She has bought new set of beads.) ìlèkè Ó ti ra àwon ìlèke tuntun
beak: n; (He cut away the beak of the bird.) enu eye; agógó eye Ó gé enu eye náà dànú
bear: n; (Bear is not common in Africa.) bíárì-irufé erànko nlá kan tí ó n gbé ilè ótútù. bíárì ko wópò ní Ile Adúláw’`
bear: v; (Who is bearing John?) (He bears it all) jé orúk, fara dà Ta lo n jé Jòhánù Ó fara dà a gbogbo rè
beard: n; (The man shaved his beard.)
irùngbòn Okùnrìn náa fá irùngbòn rè
beast: n; (The beast has devoured my goat.) eranko búburú Eranko búburú ti pa ewúré mi je
beat: v; (The teacher beat the child.) lù Olùkó lu omo náà
beautiful: adj; (The lady is beautiful) tí o rewa; tí o dara Omobìnrin náà rewà
beauty: n; (She has lost her beauty.) ewà, òsó, dídára Ó ti so ewà rè nù
beckon: v; (The beckoned to me to come.) juwó sí; se àpeere sí Wón juwó sí mi kí n wá
become: (I want to become a lawyer.)dì Mo fé di agbejórò
because: conj; (I bought the book because of the child.) nítorí; tori tí Mo ra ìwè náà nítori omo náà
bed: n; ibùsùn (We have many beds in our house.) (The machine rests on a bed of concrete.) A ní ibùsùn púpò nínú ilé wa Odò; isale Èro náà sùn lé ìsàlè kannkéré náà
bed: v; (He bedded the bricks in concrete.) so pò dáindáin; to pò rémúrémú ó to àwon bíríkì náà pò rémúrémú pèlú kannkéré
beef: n; (He bought beef for me.) eran màálù Ó ra eran màálù fún mi
beetle: (The beetle is dead.)olóbòn-ùn-bon-un Olóbon-ùn-bon-ùn náà ti kú.
before: adv; (I came before him.) saájú Mo dé saájú rè
beg: v; (He begged them.) sagbe: toro: bèbè Ó bè wón.
begin: v; (We shall begin the work
tomorrow.) bèrè A ó bere isé náà ní òla
bahalf: n; (He collected the money on my behalf.) ìtìléyìn; ojú rere ìdúrónípò; nípò ó gba owo náà nípò mi
behave: v; (I want you to behave well.) hùwa, lò Mo fé kí o hùwa dáadáa
behind: prep; (He stood behind the Child.) léyin Ó dúró léyìn omo náà
belief: n; (It was my belief that she went.) ìgbàgbó Ìgbàgbó mi nip é ó lo
believe: v ; (I believe in God.) gbàgbó; ní ìdánilójú Mo gbàgbó nínú olórun.
bell: n; (He rang the bell) agogo tí a n lù Ó lú agogo náà.
bellow: v; (The man was bellowing like a cow.) ke bíì máàlu Okùnrin náà n ké b’’I màálù
bellows: n; (The goldsmith bought a new bellows.) ewìrìAlágbède náa ra ewìrì tuntun
belly: n; (He stabbed the child in the belly.) ikùn Ó gún omo náà ní obè ní ikùn.
belong: v; (These books belong to me.) se tem; jé teni Tí èmi ni àwon ìwé yìí
beloved: adj; (I want there with my beloved
wife.) olùfé; àyànfé. Mo lo sí ibè pèlú olólùfé ayà mi.
belt:n; (He has lost his belt.) láwàní; òjá àmùrè; ìgbànú; ìgbàjá. Ó ti so ìgbànú rè nù belt: v; (His dress was betted at the waist.) ìgbàja, so ìgbànú. Ó fi ìgbànú so aso to wò módìí dáadáa
bench:n; (He sat on a bench.) (The attorney turned to address the bench.)ìjokòó Ó jókòó lórí ìjokòó kan Ìjókòó tàbí egbé àwon adájó ni lé ejó Adájó agbà náà yí padà láti bá ìjokòó /egbé àwon adájó náà sòrò.
bend: v; (He bent the iron.) wó; tè Ó wó irin náà
bend: n; (He cut the bend from the tree.) ibi tí o wó, ibi tí o tè O gé ibi tí ó te lára igi náà
beneath: prep; (The river is flowing beneath the Bridge.) nísàlè; lábè Oni náa n sàn lábè afárá
benefit: n; (I have not seen any benefit in my coming here.) aìfààní; èrè N ko tíì rí àìfààní kankan nínú wìwá sí ibí mí
beside: prep; (He stood beside me.) ní ègbé Ó dúró ní ègbé mi
besides: pre/adv; (Basides working as a doctor, he also writes novels.) pèlúpèlú; yàtó fún. Yàtó fún síse isé ìsègun, Ó tún máa n ko ìtàn arobo
best: adj; (This house is the best in our compound.) dara julo Ile yìí ló dára julo ni adúgbò wa
betrag: v; (The woman betrayed her husband.) sòfófó, fi han, tú asírí; Sekúpa Obìnrin náà tú asírí oko rè
better:adj; (This one is better.) sàn; sàn ju; dára ju Eyí sàn jú
between: prep; (There is a strife between them.) (He stood between us.)láàrin; lágbede méjì. Ìja wà láàrin won Ó duro lágbede méjì wa
beverage:n; (Give beverages to me.) ohun mí mu Fún mi ni ohun mímù
beware:v; (Beware of bad friends.) sóra; year; kíyèsára Sóra fún àwon oré burúkú
beyond: prep; (He stands beyond the house.) níwaju; ní ìkoja Ó dúro ní ìkojá ilé náà
beyond: (He did it beyond my expectation.) kojá: jù Ó se é ju bí mo ti se fé lo
bicycle: n; (My mother bought me a bicycle.) kèké Íyá mi ra kèké fún mi lose tó koja last week.
bible: n; (The child bought a new bible.) Bibeli –ìwe mímó onígbàgbó Omo náà ra Bíbélì tuntun
bid: v; (He bade me to come near.) (He bade us farewell.) fi àse fún; fi owó lé. So-òrò ìkeyin ó fase fún mi kí n sunmó tòsí Ó sòrò ìkeyin fún wa
bid: n; (Bids were invited for construction of a new government house.) ìfowóléWón pe àwon ènìyàn fún ìfowóle kíkó ilé ijòba tuntun náà.
big: adj; (The house very big.) tóbi Ilé náà tóbi púpò
bill: n; (It is a bill that becomes a law.) àbádòfin Àbádòfin ló máa n di ofin
bin: n; (The man bought a new dust bin.) irufé garawa tabi àpótí Okunrin naa ra garawa ìkólè tuntun kan
biography: n; (They have read the biography of that man that died yesterday.) Itan ìgbésí ayé èdá Wo ti ka ìtan ìgbésí ayé Okùnrin náà tó ku lánàá .
biology: n; (Akin is a biology teacher.) Ekó ìjìnlè lórí Ohun elemi bí irúgbìn ati eranko Olùkó ekó ìjìnlè lórí ohun elemi bí irúgbìn àti eranko ní Akin.
bird: n; (Birds builds their nest on the
trees.) eye Awon eye máa n ko ité won sórí Igi.
birth: n; (Birth is a providential grace.) Ìbímo; bíbímo. Oo re-òfé olórun ni ìbímo jé
biscuit: n; (He gave me a biscuit.)
akara òyìnbó O fún mi ní akara òyìnbó je
bit: adj; (Ade gave me a bit of soup.) síún, tíún, gán-ún Ade fún mi ni obè tíún
bite: v; (He bit his finger.) bù je; gé je Ó gé ìka rè je.
bitter: adj; (It is as bitter as bitter leaf.) korò Ó korò bí ewúro.
black;adj; (The black dog is here.) dúdúAjá dúdú náà wà níbí.
black: n; (Black is his best colour.) àwo dídú Àwò dídú lo féràn jù.
blackboard: n; (We have blackboards in our
classroom.) pátákó ìkòwé A ní pátáko ìkòwé ní yàrá ìkàwé Wa.
blade:n; (He bought two blades yesterday.) abe; abefélé; Ó ra abefélé méjì lánàá.
blame: n; (If we don’t complete this job,
you will take the blame.) Ibáwì; idálébi Tí a kò bá parí sé yìí ìwo ni yóò gba ìdálébi rè.
blame: v; (He blamed the child.) bá wí; dá lébi Ó bá omo náà wí
blanket: n; (He bought a new blanket.) aso ìbora; aso itésùn Ó ra aso ìbora tuntun
blast: n; (The blast is too much.) Iró kikan; fife èfúùfù; iró ipè. Iró kíkan kíkan náà ti n pò jù.
blast: (He didn’t allow the bomb to blast.) bú gbàmù Ko jé kí àdó olorí naa bú gbamu
blaze: n; (There was a blaze of fire at the company yesterday.) òwó iná Owó iná sé yo nílé isé náà lánàà
blaze: v; (The fire blazed out unexpectedly.) sé yo Òwó iná sé yo láìròtélè.
bleach: v; (He bleached his clothes.) bo: so di funfun O bó aso re.
bleach: n; (He bought new bleach yesterday.) oògùn ibódòtí Ó ra oogùn ibódòti tuntun lanáà.
bleak: adj; (The future of a lazy man is bleak.) ti ko sí ìrètí àti dár tí kò dára; tutu; tí kò dájú
bleat: v; (He asked him to bleat like a sheep.) ké bí àgùntàn ó ní kí ó ké bí aùntan
bleat: n; (The lamb gave a faint bleat.) igbe àgùntàn Òdó àgùntàn náà kò lè ké jákè.
bleed: v; (The child is bleeding through the nose.) sèjè Èjè n jade láto inú omo náà
blend: v; (He blended the thour with milk to make it sweet.) dà pò mú dùn Ó da ìyèfun náà pò mó wàrà lati mú un dùn
blend: n; (A blend of beverages is very sweet.) adalu ohun mímu máa n dùn
bless: v; (God will bless you.) bù kún Olórun yóò bù kún fun o
blew: v; (He blew air at the hot food.) (He blew air with his mouth.) fé atégùn sí Ó fé ategun sí oúnje gbígbóná náa Ó fie mi fé atégùn
blind: adj; (The man is blind.) foju. Sòkùnkun sí Okùnrin náà fójú.
blindfold: v; (Strange love has blindfolded the man.) dí loju; bo loju sú lójú Ifé àjèjì ti bo okùnrin náà lójú
blindness: n; (Blindness is troubling him.) àìrían ìfójú n dààmú rè.
blink: v; (He blinks his eyes.) séjú Ó n se ojú rè
blister: n; (The accident has cause blister on his body.) ilérórò; oówo, wúwú. Ìjàmbá náà tí jé kí iléròró wàní are rè
block: n; (He removed the block.) ìdínà O mu ìdínà náà kúrò
block: v; (He blocked the way againt the rat.) sénà; dina Ó sénà mó eku náà
blonde: adj; (The child has blonde hair.) pupa fúéúé Omo náà ní irun pupa fúéfúé
blood: n; (The child needs blood.) èjè Omo náà nílò èjè.
bloom: n; (The tree is in bloom.) ìrúwé; irudi; títanná Ìtaná igi náà famimóira.
bloom: v; (The tree is blooming.) tanná; rudi; ruwe Igi náà rudí
blossom: n; (The trees are all in blossom.)
ìtànná ewèko; ìtànna igi; òdòdó Àwon igi náa wà ni àsìko ìtànná won
blossom: v; (The tree has stated blossoming since last week.) yo ìtànná; yo yètuyètu Igi náà ti n yo ìtànná láti òse to Koje
blot: n (There is a blot on the white cloth.) àbàwón Àbàwón wà lára aso funfun náà
blot: v; (He blotted his book with pen ink.) se àbàwón sí Ó se àbàwón sí wé re pèlú aró kálámù.
blouse: n; (She bought a new blouse.) èwù awòlékè obìnrin. Ó ra èwù àwàlékè tuntun.
blow: v; (He blew whistle.) (He blew air.) fun : fé Ó fun fèrè O fé atégun
blue: adj; (The cloth is blue.) (He bought a blue cloth.) òfefè Aso náà ní àwò ofefè O ra aso aláwò òfèfé
blue; n; (Blue is very good.) àwò ojú òrun; àwò ofefè Àwò ojú òrun/ èfefè dárà
blush: v; (He blushed because of the bad incidents.) bojú jé; pón lójú O bojú jé nítorí ìsèlè náà
blush: n; (She cannot hide her blush.) ibojuje; ìlejú koko Ko le fi ibójujé re pamo
boa: n; (The hunter killed a boa.) erè; ejò nlá. Ode pa erè
boar: n; (The hunter killed a boar yesterday.) ìmàdò; elédé egàn Ode náà pa ìmàdò nlá kan lánàá.
board: v; (He boarded a bus to his house.) wo; kó símú Ó wo okò lo sí ilé rè
board: n; (He put the poster up on the board.) (The board is/are unhappy about falling sales.) pátákó Ó le àwòrán náà mo ojú pátákó lókè Ìgbìmò Inú ìgbìmò náà kò dùn bí iye ojà tí wón n ní tà tí se n wale
boast: v; (Don’t boast fabout what is not yet certain for you.) fón enu. Máse fón enu fún nnkan tí ko ti í da e lójú
boast: (His boast is too much.) Ìfónu Ifónnu rè ti p`dojù.
bob: v; (He was bobbing as if he wanted to sleep.) pààrà; rìn kiri. O n paara bí eni pe ó fe jale
bob: n; (The bob you have engaged yourself in cannot favour you.) ìpààrà: ìrìnkiri; ìrìnsótè-sódò Ipààrà tí gùnlé yìí kò lè sé o ri àn fààní.
body: n; (Esau had hair all over his body.) ara Esau ní irun ni gbogbo ara rè
boil: v; (He boiled the meats they gave him.) bò O bo eran tí won fún-un.
bold: adj; (The man is very bold.) gbóyà; gbójú-gboya Okùnrin náà gbájú-gbóyà
Oju-iwe Keji
bolt: n; (He bought three small boits.) ìdè O ra awon ìdè kékèéké méta
bómà: n; (He lead the cattle to their bana.) ògbà eran; ibùgbé eran Ó da awon màálù náà wo ibùgbé Won.
bomb: n; (He killed his enemies with a bomb.)
àdó olóró Ó pa àwon òtá rè pèlú adó olóró
bomb: v; (He bombed the quarters.)
fi adó dóró parun Ó fi adó olora pa agbegbe náà run
bond: n; (Both of them have entered into a bond.) idè; ìmùle; iwé adéhùn Àwon méjèèjì ti se ìmùlè láàrin ara won.
bone:n; (The femur is the longest bone in the
body.) egungun Egungun itan ló gùn jù ninu gbogbo àwon ègungun ara
bonfire: n; (The bonfire covers all this compound.) àkàndá má; iná nlá tí a tan síla lákòókò àriyá Akanda me nlá náà mole yìí gbogbo agbègbe yìí
bonnet:n; (He opened the bonnet of the car.) imú okò ayókélé Ó sí imú oko ayókélé náà sílè
book: n; (He was reading his book.)
ìwé Ó n ka iwé rè
boo: v; (He has booked the
accommodation for us.) Sètò sílè nípa sísanwo Ó tí seto ele tí a o gbé síle
bookcase:n; (He bought a new book case.) àpótí ìkówèésí Ó ra àpóti- ìkówèésí tuntun
boot: n; (The soldiers cottected new boots) (He locked the book of the car.) bàtà; èyìn okò-ibi ìkérùsí eéyìn okò. Àwon ome ológun náa gbe bàtá tuntun Ó ti èyìn okò ayokélé náà
border: n; (The stood at the border of the
town.) ìpèkun : ibodè Won duro ni ìpekun ìlú nàá.
bore: v; (The bore can bore through rock.) (I have heard all his storied before they bore me/he bores me.) lu; gbé I hunnkan yìí lè lu òkútà kojá Sú; dá lágara Mo ti gbó awon ìtan ìtan re télè wón ti sú mi
bore: n; (Don’t be such a bore;) (He has a twelve-bore shotgun) ìdámilágara Má saya adámilágara báyen Oníhò; ihò gbígbéjìn Ó ní ìbon olójú/oníhò méjìlá
born: v; (He was born last year.) bí A bí I lódún tó kojá
borne: V; (He has borne three Children.) bí Ó bí omo mela
borrow:v; (I borrowed money from him.) yá; Mo yá owo lówó rè
boss: n; (The bose was annoyed with his
secretary.) ogà elèisé Ogá ibi isé náà binú sí akòwé rè
botany: v; (Our teacher is very verse in botany.) èkó ìjìnlè nípa ohun ógbìn Olukó wa ni ìrò ìhìnlè nínú èjó ìjìnlè nípa ohun ògbìn.
both: adj; (Both of them are here.) méjèèjì Àwon méjèèjì wà níbí
bother: v; (Don’t bother yourself.) yo lenu; dààmú. Má yo arà re lému
bottle: (He put water in all the empty bottles.)
ìgò; sago. Ó ro omi sínu gbogbo kòròfo ìgò náà.
bottom: n; (The bottom of the bottle is dirly.) ìsàle; ìpìlè; ìdí Idí ìgò náà dòtí
bought: v; (He bought a car yesterday.)
rà O ra òkò ayókélé lánàá.
boulder:n; (The boulder cannot be moved.) òkúta nláribitì Òkúta nlá ribiti náà ko se e si nídìí
bounce: n; (He allow the baby a bounce
before the put her on her back.)tito sókè, fifò sókè, Ó fún omo náà laaye itosoke èèkan kí o tó gbé e pòn séyìn
bounce: v; (The baby is bouncing on his
mother’s back.) to; fò sókè omo náà n to sókè eéyìn ìyàá rè
boundary: n; (He showed the boundary
between the two towns.) ààlà; òpin ó fí ààlá ààrin àwon ilú mejèèjì hàn mí.
bouy: n; (The bouy is no more working Well.) amí lóju omi láti tóka ewu fún oko Àmì lójú omi tí ó n’tóka bí oke se ye kó rìn ko sisé dáadáa
bow:n; (The bow is no more good.) orun Orun náà ti bàjé
bow: (The bowed down for their boss.) (The congregation bowed their heads in prayer.) teríba fún; tè bere Wó tè fún ogá won Ìjo ènìyan te orí won ba fún àdúrà.
bowl: n; (He bought a new bowl.) Opón; abó kolo Ó ra opón tuntun
box: n; (He packed his clothes in a box.) àpótí Ó pa aso rè mó sínú àpótí
boy:n; (The boy has left.) odómokùnrin Odómokùnrin náa ti lo
boycott:n; (There was a boycott of election
by the political parties.) àsepatì Awon ègbé òsèlu náà se àpatì ìdìbò náà.
boyctt: v; (Don’t boycott my house.) pa ti má se pa ilé mi ti.
brace: ìdè; (The brace of my trousers cuit.) ojá ; ohun tí a fi gbá nnkan. Okùn tí mo fi mú sòkòtò mi lókè ti já.
brace: v; (He braced the door with iron rod.) dè; fi gbá ó fi irín gbá ilèkùn náà.
bracelet:n; (I bought a golden bracelet
yesterday.) ègbà owó mo ra ègbà owó olómi góòlù lánàá.
bracket:n; (He puts the word in a bracket.) àmì àkámó ó fi òró náà sínú àkámó
bracket: (Make sure you put all the borrwed words in bracket.) fi sínú àmì àkámó Rí ì dajú pr o fí gbogbo awon òrò ayálò sínú àkámó
brag: v; (He likes to brag.) hale, se féfé yangàn ó féràn látì maa hale
braid:v; (He likes to brag.) (The lady braids her hairs.) dì hun; omobínrin náà dì irun rè
braid:n; (She prefers braid to all other
styles.) irun dídì; ìhun ó feran irin dídì ju gbogbo awon àrà yòóku li a lè firun dá
brain: n; (The Child has a sharp brain.) opolo, omo náà pè.
brake: n; (The bicycle doesn’t have good
brake. Ìjámu kèké náà ko ní ìjanu tí o dára
brake: v; (The driver quickly apply brake to
avoid accident.) lo ìjánu Awakò náà lo ìyánu kí ìjàmbá má bà á selè
branch: n; (He cut the branches of the tree) èka ó gé àwon èka igi náà
branch:v; (He branched to the right.) yà; peka o ya sí apá òtún .
brand:n; (The good have the same brand.)
àmì tó wà lára ojà títa àmì ègan. Àwon ojà náà ní àmì kan náà
brand: (He branded his own products to
differentiate them from other.) sàmì sí; sàmì ègàn sí láná; kégàn Ó sàmì sí àwon òjà re láti yà wón sótò lára àwon mìíràn
brittle:adj; (The bone is vey brittle.) rorùn láti Eegun náà ròrun láti fó
broad:adj; (The road is broad.) gbòòròònà nàá gbòòrò.
broadcast: v; (He broadcast the news on the
television.) fán káàkiri, tàn káàkiri ó tan ìròyìn náà kaye lórí èro móhùn-máworan
broadcast: n; (He stood against the broadcast of the program.) ìtànkáàkìrí Ó ta ko ìràn kaakìri ètò náà
broken:adj; (He threw away the broken bottle.) fífó ó da efífó ìgò náà nù
broken:v; (The bottle has broken.) Ìgò náà ti fó
bronze: (The wrist watch is made from bronge.) adàlu bàbà àti ide Àdàlù bàbà àti ide ní wón fi se aago owó náa
brooch: n; (The lady always uses broocher.) ìktí òsó tí àwon obìnrin náà máa n lo ikótí osò lati fi so èwu re lórùn nigbà gbogbo.
brood: v; b (The hen broods its eggs.) sàba; pa eyin Adìe náa pa àwon eyin rè.
brood: n; (The two chicken are of the same brood.) om eye tí ìyá won jo pa nígbà kan náà Ìgbà kàn náà ní won pa awon omo ad`ye mejéèji.
brook: n; (We bathe in a brook.) odò ìsàn kékeré A wè nínú odò ìsàn kékeré
brook: v; (He brooked the suffering.) fara dà ó farad a ìnira náà
broom: n; (He gave me a broom.) owò; ìgbálè ó fún mi ní igbálè kan
broomstick:n (Give me a broomstick from the broom.) sasawo; eyo omo owo. fún mini eyo omo owo kan nínú owò yen
brother: n; (Adé is my brother) arákùnrin Arákùnrin mí ni Adé
brow: n; (The dangling stick hit my brow.) (He stood at the brow of the hill.) iwájùn orí; sónsó orí òkè Igi tó n jì dirodiro náà gbá mi níwàju orí . Ó dúró ní sónsó orí òkè.
bruis:v; (He bruised the head of the snake) tè ré; pa lara ó te ejò náà lórí mólè
bruise: n; (The ara bruises on the body of
the thief.) ogbé ìtèré, ìpalára ojú ogbé wà lára olè náà
brush: v; (He brushed the dust off is cloth.) gbònnù ó gbon ìdòtí kúrò lara aso rè.
brush: n; (He bought a new brush.) owò –owò ìgbòn-nnkan –nù ó ra owò/ ìgbon-nnkan-nù tuntun
brutal: adj; (The man is too brutal.) rorò; níkà okùnrin náà rorò
brutality: n; (He showed his brutality by
stabbing the Child.) ìrorò; ìsèka ó fi ìrorò rè han nípe gígún omo náà lobe
brute: n; (My husband is a brute.) ònrorò; ika
onroro ni okò mi
buck: n; (Buck goes to drink at the river in
the evening.) ako àgbònrín ; obúko; Ako àgbònrin a máa nmimu ni odo ìsàn ní owó àsálé
bucket: n; (He bought a new bucket.) garawa ó ra garawa tuntun
buckle: n; (The shoe has two buckles.) ìdè bàtà náà ní ide méjì
buckle:v; (He buckle his shoes.) ìdè nnkan ó de bata rè
bud: n; (He pruned the new buds from the
tree.) eélù ó já àwon ìdì tuntun ara igi náà kúrò
bud; v; (The orange tree has budded.) rudí; rúwè Igí osàn náà ti rudi
budge: v; (He budged the big stone.) mi; sún ó mí òkúta nlá naa
budget: n; (The president of this counting has read the budget.) ìwé ìròyìn owó ; iwe ìròyìn ètó ìsíná. Aare orílè-ede yìí tí ka iwè ètò ìsúná owó.
buffalo :v; (Buffalo is a wicked animal.) efòn Eranko búburú ni efon
bug : n; (Bed buy is among all the bugs
that bite.) kòkòro; ìda; ìdun Idún wà lára àwon kokorò kékèèke tó n jèyan.
build: v; (He built a house.) kó ilé; mo o k\ó ilé
building: n; (The building are very good.) ilé ti a kó Awon ilé tí wón kó náà dára
bulge: v; (when my mother came back from the market, her bag was bulging with things.)
wú sóde; wú síta. Àpò ìyá mi wu pèlu orisìí awon nnkan tó rà nìgbà tí o ti ojà dé
burglear :n; (The police men have arrested the burglars.) afólé; fótéfólé –eni tí o wole onílé láti jí erù kó
bulgle : (The hunter lost his bugle.) fère ìpè ologun ode náà so fèrè rè nù
bulk : (He bought it in bulk.) ìwon nlanlá; tìtobi ó rà a ní nlá
bull: n; He slaughter the bull.) ako màákù ó pa ako màálù naa
bulldoze: n; (The government has bought a
new bulldozer.) èro ìpalèmó. Ijoba ti ra ero ìpalemó tuntun
bullet : n; (The bullet wounded him.) ota ìbon; ahaya ota ìbon náa pá eara
bullock: n; (He slaughter a bullock.) egboro ako màálù; odá màálu ó pa egboro ato màálù kan
bully: (The man is a complete bully.) aninilára; ayonilénu Ayonilénu pómbélé ni okùnrin náà
bully:v; (The teacher always bullies on his students.) ipá láyà; kígbe mó olùkó náà máa n pá àwon akékòó rè láyá.
bully goat: n’ (The man has a bully goat.) obúko tabi ako ewúre òkùnrin náa ni ako ewúré kan
bump: n; (The bump is still there.) wíwú soke wiwu náà sì wa mibe
bump:v; (He bumped against chair.) ko lù ó ko lu àga
bumper: n; (He hit the bumper of the car.) ìdáàbòbò okò ó ko lu ìdáàbòbò okò ayókélé náà.
bun: n; (He ate bun yesterday.) akara róbóto àláàádùn ó je àkàrà roboto aláàádun lánàná
bunch: (He bounght a bunch of plantain.)
siiri; akója nnkan ó ra siiri ògèdè àgbagbà bindle: n; (The bundles of stick are plenty.) ìdì; erù. Àwon ìdì igi náà pò
bungalow: n; (He has buit a bungalow.) irúfé ilé ile kan ó ti kó irúfé ilé ilè kan
bunk: n; (They put two or three bunks on
top of another to save place.) ibùsin tí se mó ògiri wón to ibùsùn meji tabi meta léra, nitorí ààyè
burial:n; (His burial will be on Tuesday.) ayeye ìsìnkú ojó ìségun ní ayeye ìsùn kú rè
burn: v; (Fires were burning all over they
city.) (The house burned to the ground.) jònà; jó Iná n jò ní gbogbo ìlú naa Ile náà jóná pátápátá
burrow: n; (I saw a burrow yesterday.) ihò ehoro mo rí ihò ehoro kan lanaa
burrow: v; (The rodent burrowed its way into the sand.) gbého Eku náà gbéhò rè sínú iyanrin
burst: v; (The tyre will burst if you blow it
up any more.) bé; fó; tú jade Táyà náa yóò bé tí o bá tún fé e sí
burst: n; (There was a burst of laugher
from the child.) ìsè òjiji Awon omo náà bu sérìn-ín lójiji
bury: v; (He was buried in his home town.) (The dog buried the bone it had found.) sin; bò mole: sìnkú. Wón sin in ìlúu rè. Ajá náà bo eegun tó rí mole
bus : n; (Shall we walk or go by bus?)
oko se kí a fí ese rin ni àbí kí a wo okò ?
bush : n; (There is only one bush between
my village and the town.) igbó : igbé Igbo kan soso ló wà láàrin abúlé mi ati ilú náà.
bushfool : n; (He killed one bushfool yesterday.) àparò ó pa àparò kan lánàá
business: n; (My business is selling fruit.) (leave me alone mind your business.) isé; òwò; nnkan tó kan ení. Èso títà ni òwò mi
Fi mí sílè, gbájú mó ohun tó kàn ọ́.
busy :v; (I am busy.) sise lówó; mo n sise lówó
busy: adj; (He is a very busy man.) náà láápon okùnrin náàláápon
but : conj; (His mother won’t be here, but his father might.) sùgbón ìjá è le má wà níbí sùgbon bàbáa rè le wà níbí.
butcher: n; (His father is a butcher.) alápata Alápatà nì bàbáa rè
bulter : n; (Fry the onions in butter.) orí (àmó) Dín àlùbósà náà òrí àmo
bulter : v; (She buttered four tick slices of bread.) fí orí (amó) sí buredi ó fi orí (amo) sí awon ègé buredi kíki merín
butterfly :n; (She is like a butterfly.) labalábá ó rí bí ì labalaba
button : (He pressed the button.) ìdè ó te ìdè náà
button: v; (She hurridly button her blouse.) fi ìdè dè ó yara de ìde èwu rè
buy : v; (My father but a new cloth.) rà bàbá mí ra aso tuntun.
buzz : v; (The insects were buzzing around
the room.) kùn bí olóbòn-ùn-bon-ùn. Kòkòrò náà n kùn káàkiri iyèwù
buzz : n; (The buzz of the bees is too much.) kíkùn kíkùn awon oyin náà tip ò ju
by : prep; (A house is by the river.) lébàáIlé kan wà lébàá
by :and; (He came in by the door.) nípase ó gba ojú ònà wole
brim : n; (We stood at the brim of the river.) bèbà odò A dúró ní bèbè odò naa
brim : v; (His eyes were brimmed with tears.) kún fun; kún ojú rè kún fún omijé
bring : v; (He wants to go and bring the money.) mú wá ó fé lo mú owó náà wá
bring up : v; (He brought up the child.) tó ó tó omo náà dàgbà
brisk : adj; (The man is very brisk.) já fafa; yára okùnrin náà já fáfá dáadáa
brass : adj; (He bought a brass plate.) oníde ó ra abó oníde
brass: n; (The brass is very good.) ide. Ide náà dára gidigidi
brave : v; (The child is very brave.) láyà: gbójú-gbóyà; gbóyà. Omo náà gbóyà dáadáa
bread : n; (I ate bread yesterday.) àkàrà Mo je àkàrà lánàá
breadfruit: (He ate breadfruit.) N.b “gbere” (is a borrowed word, it is borrowed from breadfruit. It is short end from “gberebúùtù”
gbere; -irúfé èso igi kan ó je gbere.
breadth: n; (He calculated the breadth of the
House.) ìbú; gbígbòòrò ó won ìbú ilé náà
break: v; (He broke the stick.) fo; sé; dá ó dá opá náà
break :n; (They have gone on long break.) ìsimi; dídá Wón ti lo nínú olójó gbooro.
breakfast : n; (I have eaten my breakfast.) oúnje òwúrò mo ti je oúnjè òwúrò
breast: n; (Covered her breat with cloth.) oyàn; omu. ó fi aso bo ọyàn rẹ.
breastfeed: v; (She breastfeeds her baby everyday.) fún omo lóyàn ó máa n fún omo re lóyàn lójoojúmò
breath: n; (Breath is very important for all living things.) èémí Èémí se pàtàkí fun gbogbo ohun To bá n mí
breathe : (He breathed out.) mí ó mí jade
breed: v; (I breed goats.) se ìtójú; bí; lóyún tó; sìn mo n se ìtoju/sìn ewúré
breed: n; (I like this breed of goats.) irufé ohun òsùn; eyà ohun òsìn mo feran eya ewúré yìí
breeder:n; (My father is a breeder of goats.) olùtójú; olùsìn olutójú ewure ni bàbà mi
breeze: n; (The breeze is very cool.) atégun tó n fé yéè Atégun náà tutu dáadáa
brew: v; (He brews all sorts of drinks.) pon otí ó máa n pon orisìírisìí otí mímu.
brewry: n; (He sets up a brewry.) ilé ìpon otí ó da ilé ìpon otí sílè
bribe: v; (He bribed his boss.) fún ní rìbá tabi àbètélè o fún ogá rè ní àbètélè
bribe: n; (He took bribe from the man.) àbètélè; owó èyìn; rìbá ó gba àbètéle lówó okùnrin náà
brick: n; (He used many bricks to build the house.) amò tí a gé tí a n fi kólé ó fi òpòlopo amò tí a gé kó ilé náà
bridal: adj; (The bridal party is very interesting.) tí ó je mo ti ìyàwó Àsè igbeyìwó náà dùn
bridegroom: n; (The bridegroom has arrived.) oko ìyàwó, oko ìyàwó ti dé
bride: n; (The bride has come.) ìyàwó asesegbé Ìyàwó àsèsègbé náà ti de
bridemaid: n; (The girl is a bridemaid.) egbé ìyàwó; omoìyàwó ní omobìnrin náà
bridge : n; (The built a bruge over the river.) afárá wón mo afárá sórí odò náà.
bridge: (He bridged the river.) safárá sí; ó safárá sí orí odò náà
bridle:n; (The bridle of the horse is cut.) ìyánu; ìjánu esin náà ti já
brief: adj; (I want you to be very brief.) sékí; kíún; sókí Sékí ní mo fè kì o sòrò
briefcase:n; (He bought a new briefcase.)
ohun èlò ìkérùsí ó rí ohun èlò ìkèrùsí tuntun
briefy: adv; (The man told us what
happerened to him briefly.) láìfa òrò gùn ; ní kúkúrú okùnrin náà so ohun tó sele sí i fún wa ní kúkúrú
brigade:n; (All the membery of brigade were there.) egbé omo-ogun elésin tàbí elésè Gbogbo awon omo ogun egbe elésìn ló wà níbè
bright: adj; (The sun is very bright.) (The Child is very bright.) tí ó tan imólè, tí ó mole, tí o dán, oòrùn náà mole dáadáa. Tí ó gbón; tí ó ní làá làáyè. Omo náà nì làákàyè dáadáa
brilliant: adj; (The child is very brillant.) lóye; dídán omo náà ní òye dáadáa
|
2397
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8Cba%20%C3%8Cs%C3%A9y%C3%ACn
|
Ọba Ìséyìn
|
Oba Iseyin
ORÌKÌ OBA ÌSÉYÌN
OBA ADÉYERÍ LÁTI ENU (PA) ÁLÍMÌ AJÉYEMÍ ILÉ
ALUSÈKÈRÈ NÍ ÌLÚ ÒYÓ
Adéyerí omo Alájogun
Adéyerí omo wúràólá
Adéyerí omo wúràólá
Ìyàndá a-báni-sòrò-má-tannìje
Adéyerí omo Alájogun
À n bó’bo, òbó hun
Adéyerí omo alájogun
Òbo kìkì are rè.
A à féná à ní ò jò
A féná tán
Oníkálukú n gbénu ú sá kiri
Àká baba ìrókò
Asawo lode ò febè paní
Adéyení omo Alájogun ònà ìbàdàn la ò gbodò rìn
O n káà koko
Adéyení omo Alájogun
Òjò pa kòkò rè gbìn-gbìn-gbìn
Òjò tí ì bá pa tápà
A dòtúbáté
Adéyení omo Alájogun
Elébùrú ìké
Omo Alájogun
Òbo kìkí are rè.
N ó k’aséyìn oba àrànse
Oyinbó omo Èjìdé àgbé
Gbógun léye
Àsoba jagun
Oyinlolá Oláwóore
Peranborí
Peran bofá
Oláwóore a bèyìn àrò gele-mò-gelé-mò.
Kò se é mú ròdá
Ò se é mú
Gbógunléye
Àsobajagun
Nlé Oláwóore
Baba enìkan ò gbin yánrin
Baba enìkan ò gbin gbòrò
Omo èjìdé Àgbé
Fúnra rè lóhù
Aséyìn Oba àrànse
Oyinlolá Oláwóore
A gbó onísé Oba má mà dúró
Omo èjìdé àgbé tí í gbónísé onjò
Tí í tún fìlà se ge-ge-ge
Oyinlolá
Oláwóore
Àsán-àn-jòmì-eye
Oláwóore
Ekùn-abi-làà-làà-ìjà-layà
Láwóore ekun-abi-làà-làà ìjà-layà
Agbógbe má gbóyàn
Oba Àyínde
Oyinlolá
Láwóore Àbe
Afàdàmò-ragun-jànyìn-jànyìn
Oyinlolá omo Èjìde Àgbé
Dákun má gbéná
Oba àrànse
ohinlolá
Láwóore
Nígbà tí ò sí mó
Aséyìn ò ti è parun
Oyinlolá
Oláwóore
O kan Adégbìté
Sùkú-séré Adégbìté
Omo alálè-òrun
A-jó-kí-de-ó-ró
Baba ori dagogo
Àrán kún lé
Baba odún sàrìnnàkò ààlà yìgì
Ààlà yìgì baba ò dé títí dodún
Omo afòkú sòwò
Àrèmú Arówólóyè
Àbíkú oníjànmón
Baba ládépé
N-n-gb ó gbinrin lówó òtún
Sùkú-mì-séré
Mo se bálágbède òrun ní n lurin
A-jó-kí-de-ó-ró
Baba orí dagogo, n-n-gbó gbinrin
Lówó òsì, Adégbìte
Mo se bálágbèdè-òrun ló n lurin.
A-jó-kíde-á-ró baba orí dagogo
Èmi-ò-tetè-mo-pówó-fá-gùn-má-ràjà-gún-gbe
Arówólóyè
Àbíkú oni jànmó
Baba ládépé
O dèèkínní onísé ìbàdàn dé wón lógun jà ni
Mókín ilé
Arówólóyè Oba èse
Wón ní mo kí séríkí
Mo kí Balógun
Mo kótùn-ún
Mo kósì
O dèèkejì èwèwè
Onísé ará ìbàdàn dé
Wón lógun jà ni mòkín ilé
Arówólóyè
Wón ní wón ó kí séríkí dáadáa
Wón ó kótùn-ún
Wón ó kósì ìbàdàn
O dèèketa èwèwè
Onísé ará ìbàdàn dé
Wón lógun jà ni Mòkín ilé
Arówólóyè
Oba èse
Wón lógun le fún séríkí
Ogún le fún Balógun
Ogun le fótun-ún
Ogun le fósì
Kóso kó kí e má le è kó won
A-jó-kí-dé-ó-ró
Baba orí dagogo
Sèkèrè kó ní e má le è sétè
Tètè kò pé e má le è kójèbú
Arówólóyè
Abíkú onijànmó
Baba ládépé
Járun-járun
Kó máa jáwon lo
Jósèèké jósèèké
Kó pé e má le è kójèbú
Arówólóyè
Abíkú oníjànmó
Baba ládépé
O kan Olúgbilé
Ìgbà tí ò sí mó
Aséyìn ò ti è parun
Olúgbilé
Eléwu oyè
Òmùdún kókò
Oba asàwòlòlò
Oní jànmó alátise
Olúgbilé
Aberan nílé bí ode aperin
Afàlùkò-jèjèè
Jejèé-nílé-oníjànmó
Jejèé-lóde
Olugbile tó tó baba
Láwóore re i se
Aborí esin báá-báá lónà komu
Abìrù esin tìkòtìkò
Lónà ababja
Sèrùbàwón baba Àjíà
Ológòdo ègi
Olúgbilé
Aberun nlé bí ode aperin
Rèwó-rèwó ní e má ti è rèwó mó
Ológòdo egi
Olúgbilé ni bá a bá lo
Emi ni í máa se ní wàye
Mo ní jà mo jùlo
N-n-jù-tòsun-lo
Òmùwè tí n wè lódò òsà
Kó múra kó lè wèé já
Iba mi olúgbilé aláwòye
Òmùdún kókò oba asàwòlòlò
Ìfòròwánilénwò lóri àwon òrò tó ta kókó
Ìbéère: kín ni ìtumò gbólóhùn yìí “A à féná, à ní kò jò?
Ìdáhùn: ìtumò rè ni pé nígbà ti ìnà kò ì jò ni à n dúró, tí iná bá ràn
tán ènìyàn ó ho.
Ìbéèrè: kinni ìtúmò omo Alájogun.
Ìdáhùn: omo jagun jagun
Ìbéèrè: kín ló fa ‘ona ìbàdàn la ò gbodò rìn?
Ìdáhùn: Nítorí pé ológun jo ni wón.
Ìbéèrè: Abèyìn àrò gelemò-gelemò nkó?
Ìdáhùn: ó jé eni tí í máa n ni eran nílé ní gbogbo ìgbà tí ó sì máa
n fi í se àlejò.
Ìbéèrè: kínni ìtumò Ekùn abi làà-làà ìjà layà?
Ìdáhùn: Jagun-jagun tí ó le ni à n pè béè.
Ìbéèrè: ìdí tí e fi n pè é ni Oba àrànse?
Ìdáhùn: Onírànlówó ènìyàn ni ó n jé béè. Ó n ran ènìyàn lówó.
Ìbéèrè: Omo aláte-òrun nkó?
Ìdáhùn: Eégún baba won ni aláte-òrun tí a fi n pè é béè.
Ìbéèrè: kin ni ìtumò àbíkú oni janmo?
Ìdáhùn: E ni tí n dákú.
Ìbéèrè: kín ni ìdí tí a fi so pé ó se ori esin báá-báá
Lónà kòmu?
Ìdáhùn: ìdí ni pé kòmu ni oko rè.
Ìbéèrè: òmùdún kókò a sàwòlòlò nkó?
Ìdáhùn: Oba tí ara tè ndán ni eléyìní.
|
2400
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8Cba%20%C3%8Ck%C3%B2y%C3%AD
|
Ọba Ìkòyí
|
Oba Ikoyi
ORÍKÌ OBA ÌKÒYÍ
LÁTI ENU ALÀGBÀ OYEKALE ALADE
OMO ISÉ FÓYÁNMU)
Ùn n lo ilé wa lóhun ò ò ò ò
Nílé ìkòyí omo erù ofà
Olóòótó omo gbáà, omo gbèdu
Yánbínlólú omo Arágáláká kee fikú pogun
1 Àrònì gbonra jìgì dagi erù oògùn nù
Omo gbélé
Omo gbégbèé
Omo gbé ijù, gbébi
Ò-gbódi-gbé-yàrá
O gbebadan ò kè pé, o gbákínmòórìn, o gbáawé
Ò-gbé-fìdítì-gbewàré
O gbákínelé, o gbéléefón run
O gbélé kúata, òtè ò tán e e bibì làá dé si
Kú fúnwon rérìn-ín Olóyè n ni baba mi
Ó níbi táa bá gbé, ibe nilé eni
Jagunjagun lèrò ìkòyí jé, omo oba a jò lápó wòròwòrò
Ogun ló bámi ni gbo
Mo dolú igbó
N lé mi lóhùnún ma dòsó esin
Bí bá n rogun
Èrò òdàn bamii lódan mo dèrò òdàn
Ogun ló bámi pàlàpálá mee dòpá à bon
Àsé Olú nìkòyi jé omo eèru Ofa
Témi bá n lo sónà ihè mo mo on lé wa
Olúkòyí àfeji, àfeji n lo bí onikoye àfòjò àfòjò
Olúkòyí àfòjò àfòjò, un lo wa bí Olúkòyí èèrùn gan gan gan
2 Olúkòyí èèrun gang an gan
N ló bí Olúkòyí ìrìwòwò
Olúkòyí ìrì wòwò, un ló bi Oníkòyí òdá gbágbá
Olúkòyí òdá gbá gba, un ló bi Oníkòyí ò koko
Un ba won tó pón kángun síkoto níjóhun
Témi bá n sónà bè mo monú ilé wa,
Eléyun nì taa lóbí, taa lóbí ?
Un ló bí òkéré lèrù gan gang an
Òkéré-lèrù gan gan gan gàgbon n baba won àgbà took tó kori
òde ìsálayé
N lé ìkòòòyí omo eerù ofà
Olóòtó omo gbáà omo gbèdu
Yánbíniólú omo arágálá efikú pogun
Témi bá n lo sónà be mo molé wa
Omo Oba ìjí peké-peké
N lé ìkòòyí omo erù ofà
Àwon ni, àwon lomo Oba ìjí pokùn-pokùn
Ìjí mó pokùn mó
Igi àtòrì ni ko yá mó on pa
Ìji mó pagi àtòrì mó
Igi àtòrì òun nigi àse
3 Igi àtòrì òun nigi òrìsà òwójì
Láwòójì n be nlé owínsí dara
Omírìn dara lóri ofa òòò
Ota rìn dara lóri omi ò ò ò
Làwa n pèkòyì omo eerú ofà
Olóòtó ègi yánbinlolu omo arágálá e fikú pogun.
Àrònì gbonra jìgì dagun erùù oògùn nù
N lé ìkòòyí omo eerù ofà
Àlà e wà bí, inú ilé gbogbo kààà sí nkan kan nítiwa
Omo sírò n togun
Omo gbàro n togun
Omo jìgan n tode
Omo jìgan-jìgan láà rùkú alaigbodoràn mote serù bòtè
Mo letí mo fi n gbóràn láyé òòò
Enikéni kó mó rúmí gbajú òde baba mi lo olórí ogun
Àwa lomo òsèsè ‘kòyí
Tí mo réèrín gán án ni kú
Tú kí n dérin, elégbà ni mo di pèle níjó tí mo fi lo gán án
ni
ogun
ìlànlá omo èrù oofà
Témi bá n lo sónà bè mo monlé wa
Ìkòyí omo eerù ooofà
4 Olóòtó omo gbáà, omo gbèdu
Èyin obìnrin ìkòyí e mó pagbòn lágbòn mó
Gbogbo obìnrin ìkòyí tí bá n pagbòn lágbòn wón n rán oko won
léti ogun ni
Lóòotó ni béè ni òdòdò on yùn
Àkà kè wà bí, inú ilé gbogbo káà sí n kan ní tiwa ìlànlá omo
gbáà
erù ooofà
Olóòtó omo gbáà omo gbèdu yánbínlólú omo arágálá omo e fi
kú pogun
Orin: Eruwa nil é omo agbòn, ta n níkòyí ò nílé
Omo agbon ?
Ègbè: Eruwa ni lé omo a
Lílé: Ta n ni kòyí ò ni lé omo agbòn
Ègbè: Èrùwà nilé omo agbòn
Lílé: Ta n níkòyí ò nílé omo agbon?
Ègbè: Èrùwà nilé omo agbòn on on.
Ìrìn mi gbèrè ó dilé wa lóhùn ún òòò
Àdesítèé oníkòyí òòò
Ìkòyí omo eerù oofà
Adésítèé loba tí nbe lé kòyí omo agbàawà
5 Olóòtó omo gbáà, omo gbèdu, yánbímilólú omo arágálá e fikú
pogun,
Àrònì gbonra jìgì dabo erù oògùn nù
Okùnrin gbon gbon gbon bí ojó kanrí
Adésítèé,
Okùnrin gbòn gbòn gbòn bí eni fìbon tì
Ìsépo méjì omokùnrin
Adésítèé mo o bá tòde baba a re lo
Ìkòyí omo gbáà, omo gbedu yánínlólú omo arágálá e fi kú
pogun
Témi bá n lo sónà bè mo monlé wa
Orin: Tapó tapó ;à á bómo ogun
Tapó tapó là á bomo ogun
Ìgbà ìkòyì ò tó déedé
Ègbè: Tapó là á bómo ogun
Lílé: Èsò kòyí ò rìkú sá
Ègbè: Tapó tapó làá bómo ogun
Lílé: Àgbà à kòyì ò ríkú sá
Ègbè: Tapó tapó làá bómo ogun
Lílé: Àgbà kòyí ò ríkú sá
Ègbè: Tapó tapó làá bómo ogun
Lílé: Àgbàà kòyì ò ríkú sá
Ègbè: Taapó taapó làá bómo ogun un.
ÀWON ÌTUMÒ ÒRÒ TÍ Ó TA KÓKÓ NÍNÚ OBA ÌKÒYÍ
1 Olúkòyi je jagunngagun tí kì í gbélé kò se inú ìgbé.
Ìdì nìyi to wón fi máa n so pé èrùwà nilé omo agbòn.
|
2401
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8Cba%20%C3%92gb%C3%B3m%E1%BB%8D%CC%80%E1%B9%A3%E1%BB%8D%CC%81
|
Ọba Ògbómọ̀ṣọ́
|
Oba Ogbomoso
ORÍKÌ OBA ÒGBÓMÒSÓ
LÁTI ENU ALÀGBÀ OYÈKALÈ ÀLÀDÉ
(Omo Isé Fóyámu)
Ògbómòsó òle ò gbé
Ògbómòsó òle ò gbé, eni ó bá lágbárá ni gbébe
1 Lóótó ni béèni Òdodo ni
Ògbómòsó ‘mo ajekà ká tó mùko yangan
Ògbómòsó ‘mo a jòrépo-tú-yì
Àlà e wà bí o ?
Inú ilé gbogbo kàà sì n kan an ní tíwa.
Ògúnlola lorúko sòún àkókó je
Soun kéìtán iwin lábérinjo
Àísá Òkin onígùru-gùrù kéta
Adàdá mówù moja àpà
Oba tóbá onígògòngò jagun àlùsì àpà
Eléyun ni ni oòòò
Òun loba tó kókó tèlú ògbómòsó òòòòòò
Un lókó tèlú Ògbómòsó dó
Lóòtó ni, béèni òdodo ni kì gbogbo Oba kí won ó tó mó on je
N gbà tí ò dè si eléyun nì mó o
Ògbómòsá òle ò gbé eni ó lágbára ní gbébe
Temi bá n lo sónà ibè mo monú ilée wa
Èyi loríkì ti ògbómòsó ajílété
Béè náà ni Oba ajísegírí niilé wa
E dáké Ògbómòsó òle ò gbé
Eni ó lagbara ni gbebe.
Ògbómòsó, Ogbomojúgun
Temi bá n lo sónà ibè mo monú ilé wa
Báàbá bára wa tan, a fògbó kògbó nnú lé
Àlà e wà bí ò ò ò
2. Inú ilé gbogbo kàà sí n kan ní ti waaa
kótó wá kàjàyí-Olú-Ògídí oníkànga àjí pon
Aíléwólá agidingbi lójú Ogun
Àtilé atona ni baba mi Àrèmi fi sá nka ìjà á sí
Béènáàni Aíléwólá agidingbi lójú ogun
O lájá ti n be nínú ilé méì wulè gboni,
Ènìyàn Àjàyí té e rí ò gbodò ya só o mó lásán
Béè náà ni omo aráyé nì n kóba lóro
Ìgbà ti ò dè si eléyùn nì mó o
N ló wa kan Oba Ajagunbádé
Témi bá n lo sónà ibè mo mo on mi ilé wa
Ìbísùnmí, Lákanngbò, oko aràgan
Ajagungbádé Onídugbe
Àráráriri, Gbángbóyè ìrèlè baba òkè
Kójú ó torì, kóràn ó dòrìsà
Òrìsà mo kaàbá
Bábà bá yè Ajagungbádé
Jánjanjan ní mo ón dunni
Ajírèrín Òkeke
Àdàgbàlagbà Sinyan àgbìgbò nìwòn
Ìbísùnmí ní n tósàgbònìwòn té e dékun èrín rín
Tobá segúnnugún a kowo móri eyin
Nnkan to sàjààsá té e délé ìbàdàn
Tóbá solówó erú ni, à bá ti rérú è mó pátápátá
3 Atìbàdàn wá joyè bí omo jógíoró
Okùnrin pon pon pon bí ìbon ògodo
Gbongbòn janran baba mi ìbisùnmí tó wúwo bí àte àdí
Aja-n-gba-da-gírì-jagi
Ò-jebòlò jegi ìdi rè
Sara-sara làá kina bolé
Òjò pàà pàà ti tújà
Abomo on mú sànpònná kàrà-kàrà nìgbà osàn
Ó yi éyìn osè, o pomo òsú lékún
O sìkà osumí ògódó ó kanga oní kanga
Báni bù ú wò omo òkèèbàdàn
Àlá ó ba bùú, ó ní iyán lémo
Témi bá n lo sónà ibè mo mo on nú ilé waaa
Ìgbà tí ò dè sí eléyun nì mo òòòò
N ló wá kàlàbí Òyéwùmí
Oyèwùmí Ládiméjì, Ládèjo
Afolábí omo Tinúuwin
Ajíkobi Dèjì omo iwin ìgbàlè
Dèjì omo Àsààkún eni tó bá wolodumare ní dá lólá
Òkìkí ò posù, ariwo ò ní pojó
4 òkìkí ò nó somo onílè ni n kankan
Ojo ò tòòjó, ojó ò tojò
Ojó táwon kenimoni gbórí àbíkú kale lójàajagun
Eni tó kúrú n wón n tiro
Ènìyàn tó gùn n bèrè
Àlàbí ò gùn béè ni ò kúrú
Ó dúró gbangba, óbálábòsí wijo
Níwájú òyìnbó ajélèèèè o jàree abínú eni
Orí ewúré sunwòn itú ló bí
Tàgùtàn sin àn ó bí yàgbò
Ìpàdéolá abesin gbórùlé jìgbàró
Orí baba Láléye sin àn tó bárá Ìbàdàn tan
A rí bí won tí n sojú oko Olúgbódi
Àrán inú àpóti oko Efúntádé
Àrìnjó káàkótó oko ògboyà
Méèle nìkàn sùn, méèle nìkàn dájí
Nílé làlàbí òkín lóti málàké ròòde
Témi bá n ko sónà ‘bè mo monú ilé wa
Agbe tori omo rè dáró
Àlùpò dùdù tori omo rè kosùn
Lèkélèké gbàràndá ó torí omo rè déwù aso funfun
5 Torí Àbáké lo fi ránmo láyédé
Torí Àbáké lo fi lo o kóògùn aremo
Àsoba sàrìnjó tí n gbonílù tí fi gbèwù àrán
Oyèwùmí Àlàbí n ní gbomo Ológbàó tí fí wé gèlè genga
Eléyelé ìyàwó, oko jólásún
Ará ilé Àdùnní, OLókan aya bale ajísomo Dèjì
Àlàbí oko látúndùn
Oyèwùmí Àlàbí ló fi Ládùnní rópò ara rè tó dip ó térí gbaso
Témi bá n lo sónà ibè mo mo on nú ilé waaa
Òun loládùnnúnní Àkànó Oba tí n be lógbomòsó òòòò
Oba ògbómòsó tí n be lórí oyè ní ìsinsin in
Témi bá n lo sónà ibè mo on lé wa
Ìbà baba mi Àkànó Oládùnúnní òòò
Oládùnúnní Oba tó rojó ilè tó jàreee
Bémi bá n lo sónà ibè mo monú ílé waaa
O jàre gbogbo àwon ìjòyè tí n be lórí ilè náà
Àlàa`fíà ke wà bí o
Témi bá n lo sónà bè mo molé wa
Eléyelé ìyàwó òko Lárónké òòò
Ará ilé Àbìó ò ò ò
Oyèwùmí Àlààbí
6 Oyèwùmí Àlàbí Oládùnní Ajagungbádé kan
Olá òkan ò jòkan aya
Bale ajísomo Dèjì Àlàbí Oko Túndùn
Témi bá n lo sónà bè mo monú ilé won
*Àwon lomo Ìbàrùbá niwón elégùn esè
Ìbàrùbá niwon elégùn esè Olàyankú omo ode bárán eti oya
Omo Abérisé
Omo Agbònkájù
Omo Ajijoperin
Ìbàrùbá omo olójà n lìkì
Ìbàrùbá mojà lójà
Ilé yìí, ilé àwon baba mi
Mo bá e dó kááda oníkáadé
Oníkáda won ò sì ní gbèsab àwò ò ní tánmo lórùn n lìkì
Omo pákí nimi, mé je sìgo
Omo nàmù-námú, erú ò joòrì
Omo kékeré Ìbàrìbá téerì ò gbodo jáwé apá sié lánlán
Ìbàrùbá Olákòndórò, Oláyínnkú, omo ode bare eti oya
Omo abérinsé, omo agbònkájù, omo ajíjóperin
Looto ni béèni òdodo ni
Ìbàrùbá won èé sunlé àjà
Won a ní e bámi wéké yógùn nanana ki ni róhun kólé
7 Ìbàrùbá onílè lìkì
Ìbàrùbá won è é pèkùlù
Won a ní e kálo o lé lóhunún ká lo rèé kédò erin
Ìbàrùbá Olákòndórò Oláyankú
Omo amérin wá á mòlú, omo aréfòndiyàyà
Àrá abowó òjà lálálá
Baba mi ògìdán tí fowó ìjà ralè
Óní bí elérèé ò bá réni
Tí ìjèsà ò bá tajà láwìn
A kòí molésà lásán
Òyíìrí lápó
Oládòkun èjè ti ti ti lénu esin
Tayérunwón, Tègbésòrun
Agbesin lówó Olúpaje
Aare akòta sùsùsù ofà
Sòún abiléfà n wájú
Kéètán abilé ofà léyìn
Dáùsí abilé ofà láàrin
Baba wa ló soró kan bí agogo
A fìbènbé ooró kù bi òjò
Eléyun ni nú ò ò ò
Àwon Oba tó tògbómòsó o
Jógioró akandehunso, àpáti Olúmokò tí kogun lójú tòsán tòòru
8 léfá wolé, lóòsà wolè
kò jé ki elénpe bòdé mó
o gbesin lówó Olúgbaja, ààre a-ko-ta-sù sù ofà
témi bá n lo sónà bè mo monú ilé wa
Ìgbà ti ò dè sí eléyùn nì mó ò ò ò ti jógioró kú ò
Eranko orí ráre tii dún mònnàhun-mònnàhun
Témi bá n lo sónà bè mo mole wa
N ló wá kan Ik’’umóyèdé Àjàsá alátò oyè lábé
Oba lábé bánbóba bánbóba
Oba tóláya márùn-ún táwon márààrún ti an bímo oyè
Wórókòòkan Oba ni wón je
Témi bá n ló sónà ibè mo mo on nú ilé wa
Eléyun nì óòòò`
Taa lóbí, taa lóbí òòò?
Òun ni baba Àjàjí Olú ògidí òòò
Olúwùsì Àjàyí
Lóòtó ni béè ni òdodo ni
Olúwùsì Àjàyí
Onísòro sègì òpónrororo, baba mi akòtòpò iyùn
Òbá jègbè ìlèkè Àjàyí ebí láàrin lòbá mó on gbé
Ailéwólá o yanjú Olá gandangbon
Ìgbà ti ò dè sí eléyun nì mó ò ò ò
Taa lóbí, ta a lóbí ò ò ò ?
N lókàndòwú bólántà a wùwón
9 ìdòwú Bólántà a wuwòn on bólá bá dojúdé a súwon súwon
Àkèyìn sí olá kì í rò
Ìdòwú Olóde Àgbánká
Fárónbi abesi kan kúro lójú ogun
Gúdúgúdú abojú légbèé
Àlùkojú órun àpinti
Adáso mó fágírí, oko ògúnyìnmí
Agbinni mó gbinsè, oko Ajíbólá
Ògòngò gongo nírìhànló Oko òjíbù ti jájolá
Ayìndòwú nibon kò kú, a tomo jógíoro lóra o mú gbogbo e je
Ògbó dì ofà tii semú wìlìkí
O ní kòsí oya òòòò
Ogun a kólé e rá òòò
Bí ò sí olùfòn ogun a jà lérìn
Tí ò bá síi lákidófà Ìdòwú Ogun ni jòsogbo
Ó gòkè òrá, o seré nà fún gàmbàrí
Ò se rebee níjó dósogbo
Ògbèkè n gbekè, rábesè gbékèlé
Ó fàtògòrò, ó súwon lóòrógàn títí
Ó gbójúlé lé jagun níjó ogun níjó ode
Èdù òkin ti fóhnn sà
Témi bá n lo sónà bè molé wa
Ìgbà tí ò dè si eléyun nì mó ò ò ò
10 lówá kan Akíntúndé òwè ìsòlá
Tí jówólè Oòni
Akíntúndé Apébu
Apéébu wóló, atìdí yògòlò
Amúlé gbolófófó
Àwa la múlé gbelé aseni
Ilé aseni won ò jìnnà ó jà
Àbá molé olórò ni, a ò sì molé aseni
Àbá mole aseni, òràn won a tètè tán
N lèmi pogunlabí
Òwè ò jejò kínní o feran ejò se lénu
Yàkàtà yakata kò jé a rí ìdí ìsápá
Ìbíkúnlé ìbàdàn, won ò je á sodún arò ní nkankan
Ìgbì tí n gbìkúnlé
A jade tòun tòbùrù gege bi elégbára ègbè léyìn gbogbo àgbà Bàdàn.
Òháhá ilé lógundégèlé ò eruku esin lofi légún Déyemo
Awon ará Òòyì, àwon n won ò gbón
Àwon n won ò mònràn
Won ò mò pérúukú lòwò o báwí
11 Ogunlabí kójúmó tó mo lo kó gbogbo won lóóde
Òlémo gbó Àsàmú baba Àb áàsì
Ìgbà ti ò dè sí eleyun nì ìn mó òòòò`
N mí Oba márun òòòò
Lóòtó ni béè ni òdodo ni in
Temi bá n lo sónà bè mo monlé wa
Ó wa kàbàrí Olúòyó, ebìíyà
Àbàrí OlúÒyó, Oyèédòjun, Látiri abólugun-Oba
Oba táaké ké ti ò juke
Oba táa gègè tí ò jugè
Òrìsà tí ò jugè, ojú pópó ní gbé
Dúdú fílàní n lomo lákan lé fi modi
Pupa re ní sàatà, ìdùkúrùkú
Témi bá n lo sónà bè, mo monú ilé won
Ìgbà tí ò dè sí eléyun nì mó ò
Témi bá n lo sónà ibè mo mo on lé e wa a
In ló wá kàlàó, Onísòrosègi
Àlàó témi bá n lo sona
Òun ni baba Àtàndá Ògúnwèndé òòò
Àlàó táa wí yìí, òun ni baba Àtàndá Ògúnwèmdé òòò
Òun ni baba Láoyè tíí jórumogegege
12 Apásánlá abaralómú, lómú omo kélébe
Ààre asòkò senbe àbàjà
Sòún dáìsí Oláoyè ni baba ònpetu
Bàbá lelébùrú àásáká
Oláoyè abìlé gbogbo lóógunlóógun
Odán nigi àwúre
Òpè nigi ìràdà
Àgbà ti n féni láfèé lólé
Iwo nlá ni fólúwa re je
Té lésin, bàà lésin
Òkètè n ketè, a mò ón gùn jomo àgbè
Àtùké bóun àsá baba lágbéndé pinpin pin lórí esin
Òpòló tóo yírò òo se é to
Oláoyè okólé baba re lóbá kan kórí
Alùfáà a pàkòi,
Oúnlé orí omo kélebe
Témi bá n lo sónà be momolée wa
Ìgbà ti ò dè si eléyun nì ìn mó o
N ló wá kàntá Olóndé omo Omídélé òòò
Témi bá n lo sónà bè mo monlé wa
Bá à kègbón taní kàbúrò
Mo kókó fe e lo sílé baba itabiyi
Témi bá kó n lo sónà bè mole wa
13 òjó aburúmoku ò ò ò ò
Témi ba n lo sónà bè mo monlé wa
Kékeré àsá omo ajùújù bala
Àgbàlagbà àsá omo ajùújù bala
Kékeré làdàbà subu táwon tí n je láàrin òtá
Olóumí kékée lo ti n soko won nílé
Kekere lo ti n soko won lóki
Kékeé lòjó ti n soko won lóna ijù
Oníyòówón, Inásírù, Ibasòrun Kínyodé
Iba tíí begun wolé e rémo lo
Iba tí n bá n bò, a kòdi órun
Òfesè mejeèjì gungi òbobò
Eléyun nì ní ò ò ò
Òun ni baba ìtá Olóndé omo Omídélé ò ò ò
Òré ò sí, Olórun Oba dada
Ináwolé baba kóta
Ó ní Ifá firipò nínú igbó
Òpèlè firipò laàtàn
Òrìsà ké kè firipò lágbède agodi
Ináwolé baba kóta
14 Témi bá n lo sónà bè nmo monlé wa
Tí ún bá n lo sónà tòkun, òkun lolórí omi
Ìgbà ti ò dè si eléyun nì mó ò ò ò ò
N lówá koláyodé ò ò ò
Adékúnkèé, Adégòkè oko pàte
Oláyodé omo egúngún oko
Àrà n baba mi Àatàndá
Adégòkè omo iwin ìgàlè
Lékèélékèé eléwù akese
Ahan ran mòjàngbòn, eléwù pànpànkusà
Ògbómòsó ní wón gbé, won ó mo lòó sàyonuso, sí
Láyodé omo egúngún oko
Ò-déyìn-ìlèkùn-di-baba-àgbàlagbà
Òmìmyín-mìnyín té e rí ò le è meyín erin
Èfúùfùlèlè n won ò leè mi òkun
Won ò sì leè mi òsà
Ìse tí èfúùfùlèlè táwon n se sókè lorùn
Àtàndá Òkín Olóun Oba nu ò joke ó wó
Àsá n ta, kò leè tagba raso
Àwòdì wón n rà, won ò le e rewin ìgbàlè
Títí tí àwòdì òkè tée gbélé ò ile mò pé ojú eye oko a mó on ri íri-íri
Ìse ègbón, n wón n pe àbúrò
Àbúrò ìba sègbónm ojú won n pón
15 Àbúrò ìba sègbón, ojú won a pón kankan bí oju alala, orùn
won a wò pèrè-pèrè bí èwù àgbàlagbà
Ìgbà ti ò dè sí eléyun nì mó o
Témi bá n lo sónà bè mo monlé wa
Ó wa kan Ajíbnólá, Adogun Eléèpo àrán
Ajíbólá Oba to kobi sóyi
Témi bá n lo sónà ibè mo monú ilé wa
Ajíbólá Oba tó kobi sóyi sógun
Àlà e wà bí, gbénkan dùgbè-dùgbè
Un ní pé Olóun Oba gbàmi
Oba séríkí, in ní gbani lóhun tótóbi ní nla tóbi
Sòkòtò èfà mi ò òn balè
Adìgún ni kásá paà lówó lówó
Táa bá ti lówó lówó gbogbo e níí tóní
Àlà e wà bí ò, inú ilé gbogbo kàà si nkan nítiwa.
Agbà ti ò dè sí eléyun nì mó o
Ó wa kòkò lánipèkun
16 Témi bá n lò sónà an bè, mo mo on nú ilé wa
aa
Àlàáfìà ke wà bí o ?
Òkè Olánipèkun?
Òkè kéé kèè ké, mó on jólè rè sánpónná
Kóniyangí kó mó on jélégbáa
Òkè tó lo sóòwu òbò
Eléèé tó lo sóowu ò dé
Adéowó dáké mo joke kóòwu jojololá omo Bádéjéorúko
Òkè ni ò ri powó awon èlèdà
Àlà e wà bi, inú ilé gbogbo kàà si n kan nít iwa
Ìgbà ti ò dè si eléyun nì mó o
In ló wa kan Olátúnjí Eléèpo àrán
Olátúnji omo gbángbéfun
Àrágada sí bààmú lójú oko Oyèládùn
Kòlù-kòlù mó kolùmi Olátúnji ò ò ò
Eni Olátúnjí Àlàó Àlàó bá kolù yó febo jura
Ìgbà ti ò dè sí eléyun nì mó o
N ló wá kolágidé, Olágíde Àjàgbé òkin baba Lúfójè
Témi bá n lo sónà bè mo monú ilé waaa
17 Òyìnbó funfun ò doable fóba láàfin sòún ri o
Níjó títáláyé ti dáyé ò ò ò
Béè náà ni, níwájú omo Odérónké ti n wó tuuru
Níjó tó fòyìnbó párì joyè
Àlà e wà bí inú gbogbo kàà si n kan ni tiwa a
Àjàgbé Òkin baba ìlúróyè
Tí ùn n bá tún lo sónà bè mo mo mole wa
Ìgbà tí ò dè si eléyin ni mó ò
Ó wá korímádégún àjààgbé Òkin,
Tí ùn bá n lo sónà an be mo nú ilé wa
Salami Àjàgbé, omo ìtá Olónjó, omo Omídélé
Òré Òsú, Olóun Oba dàda
Ináwole baba kóta
Gbogbo won pata-pátá táa wí yí òòò
Orílè ti wón ti wá
Gbogbo won lomo ìbààrú onílè lìkì
Oláyankú omo ode báré etí oya
Ìbàrùbá won è é sunlé àlà
Won a ni e bami wéké yógùn nanana kí n róhun kole adodo
18 ìbàrùbá oonílè lìkì
Ìbàrùbá niwon eledin ese, omo ode báré eti oya
Òun ni baba tó se gbogbo wón lè pátápátá pogodo
Nílé è bààrú onílèe lìkì.
ÀWON ÌTUMÒ ÒRÒ TÍ Ó TA KÓKÓ NÍNÚ ORÍKÌ OBA ÒGBÓMÒSO
1. Ìran ìbàrùbá ni sòún ògúnlolá, ode ni ó se dé ibi ti a mò só
Ògbómosò lónìí yìí. Sòún Ògúnlolá àwon kan pàdé nínú igbo,
gégé
bí ìtàn ti so, èéfìn iná ni wón fi mò pé àwon kan tún wà nínú
igbó nàá.
Lára àwon kan tún Ògúnlolá bá pàdé ni Aálè èyí tí ó jé bale
Òkèelérin, òbé ti ó jé bale Ìjérù, ìran Ègbá ni Òbé jé, nígbà tí
Aálè
jé ìran Tápà, gbogbo won jo n se ìpàdé ní òdò Sòún Ògúnlola,
wón sì fi se alága.
2 Ìtumò Ògbó mòsó: Ìyàwó Sòún Ògúnlólá jé eni tí n pon Otí tà,
orúkootí náà ni oti ewe. Ìyàwó Ògúnlolá je bábá ìjèsà kan ní
Owo,
nibi ti wón ti jo n sòrò lówó ni Sòún Ògúnlolá wolé, èdè àìyedè
dé
láàrin Ògúnlolá àti baba náà, Sòún si lu bàbá náà pa.
wón fún Sòún Ògúnlolá ni àrokò pé kí ó lo fun Aláàrin, bí ó ti
débè, ó so fún Oba pé òun yóò bá won ségun elémòsó ti n pa
ará
Òyó. Ògúnlolá bá elémòsó jà ó sì paá ni ó bá gé ori rè, o sì gbe
fún
Aláàfin. Ògbórí elémòsó ni o di gbomoso.
Akínkanjú ti Ògúnlolá jé yìí ni o jé kí ó jé Olórí fún àwon Oba
aládé tí ó wà ní agbègbè Ògbómòsó.
Lára àwon Oba aládé náà ni Oba Arèsà, Oba Ònpetu abbl.
3 Ìtumò Otí ewe: Otí erèé ni à n pè ní otí ewé .
|
2402
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8Cba%20%C3%92npetu
|
Ọba Ònpetu
|
Oba Onpetu
ORÌKÌ OBA ÒNPETU ÒJÉ lati ENU LÀGBÀOYÈKALÈ
ÀLÀDÉ(OMO ISÉ FOYÁNMU)
Ó dilé wa lóhùn-ún òòò
Témi bá n lo sónà token òkun lolórí omi, in
Mo fé lolé Oba bí adé ò mèedi òjé aa dígò sorò
1 Lótùú olójà lodòjé ilé
Omo afínjú eye tíí mumi lágbada tòdò tí mo n bà lonà èbì,
Òró gangan ni wón fomo odó fún odó òòò,
N lé ni lóhùn ú nose okúmorò lónpetu,
Lóòró gangan gan táwo todò lónpetu
Ìda kàlà n baba mi àgbà kan ó tó mùko àdò mònyàn
Ìyá ò dámi ní àgbalè rí, n dúró gangan le fi múmi ní omo
Obí n jesu kò wale írí,
Mo bá tòde baba mi lo,
Omo obí tàlùpò lówó won ò wasà,
Obí, obí te túkùú ò gba toríigi keke
Omo Oba gbélo, gbébò lebì.
Mo pàdé egún kan lókè lààká o
Ojó ò t òòjó, oojó ò tojò,
Tí mo pàdé egún kan lókè lààká o,
Mo rò pé were ò tètè dami mo pemi ni in,
Témi b á n lo sónà be mo monlé e wa,
Ó ní banyan ò gòkè, tó dòkè kó mo on rókè, kómó on bo á
sísàlè èè
2 Ó ni ò ní bóun dé pálò baba òun
Mo ní n bo ni in?
Olóun lomo èbì òjé a dígò soorò
Mo bèèrè, mo bèèrè lówóo láyèwú n jósí òòò
Ólólúefón leni tó kókó joba lójèé
O lólú eyìn ló tèle
Mo níró loo pa
Mo ní àwon lomo Oba mínrin,
Àwon lomo Oba mìnrin
Omo Oba òmìnrìn mínrín tolú òmínrín tó kókó tile-ifè wá
jònpetu,
Eléyun nì baba tó bi Obandí,
Obándé un ló bí ògánndolè
Ògándolè un lóbí Ona dede
Obadede un lóbí ifátólú
Ifátólú un baba Àsàmú Atóèbí eni tó kókó degbó òòjé tó ò
parun
Àsàmú òhún un ló sore onílè
À sore onílé
Un ló sore Olóólà
Un ló dìyekan won
3 Tí an bá pónko olóólà òhún tí jé
Olóólà ohun nííjé abú-bí ekùn-mo-pani-je
Aké kaaka kí olórò ó gbo baba òtún àgòrò
Òtún àgòrò, kó tó kolúdé, òkìkí amúlè bí ìbon
Òkè léyìn pòrò
Akìí kamo fónbí, un ó bi t`mi pòpò Oba mèdì òjé maa dígò sorò
Lókùú Olójà lodòjé ilé
Omo afínjú eye tí í mumi lágbada
Témi bá n lo sónà bè mo mo on lée waaa
Ojó ò tójó
Ojo òò tojò
Ìyàwó Olúòjé ó lo sí àwon ona èyìnkùlé
Ó lo rèé sègbònsè
O rógun lókèè odò loogun bá sú dededee
Un ló bá sáré wolé
Ó ni baálé wa, òlóòdè e wa
Ó ni wá wogun lókè odò, ogun sú dededee
N baálé re bá kápó, ó kórun
Olúòjé ó kófà
N ló bá sòló
Ó wàgbo sòló
N ló bá lógun lo
4 Ìgbà tó di ni sègbè eléèkejì yi èwèwè wè,
Ìyàwó lo sí ònà àwon èyìnkùlé n
N ló bá rógun lókè odò n logun bá su de de de,
Ó ní baálé wa, olóòdè wa
O ní wá wogun lókè odò ogun sú de dè dee,
N ní baálé re, n lo ba kápó,
N ló bá kórun
Olúòjé ba wàgbo sàlàà, n lo ba wàgbo sòló, n lóbá lógun lo
Lóòtó ní, béè ni, òdodo ni
Ìgbà tó di ní sègbè eléèketa yí èwè wèwè
Lóòtó ni béèni òdodo ni
Baálè, ìyàwó bá lo sónà oja
N ló bá rógun lókè odò,
N logun bá sú de de de
N ló bá sáré wolé wá
Ó ni baálé won, òlóòdè wa
O ní wáá wogun lékùlé re ogun dé dan dan dan an
5 N ló bá w’`agbo sàlà, o wàgbo sòló
N ló bá kápó
N ló bá kórun
N ni ún bá n lógun ún lo
Ó lógun ti ti ti
Owó re ò bógun
O lógun tí tí tí, lówó re ò bógun
Ìgbà tó lógun tí tí tí ogun jìnnà
N logun bá polúòjé ò ò ò
Ó polúòjé so sáàrin ììgbé òo
Won retí Olúòjé tí tí tí, won ò ri
Ìgbà tó dojó èkejì
Ni wón bá fín wá Obi á kiri
Igbà ti an waja Obi ti an fi woba kiri títí
Wón bá koba láàrin ìgbé òo
Níbi tógún paá si ò ò ò ò,
In wón bá kàn-án níhòhò
Kò sáso kankan lára re
Wón léèse,
Èétirí enìkan kìíri, enìkan kìí rùkú oolójà nihòhò,
N wón bá mája Oba
6 N wón bá pa á
Ni wón bá bó awo re
Ni wón bá fi bo Oba
Ni wón bá n pé àbáà dáso epínrín lé epínrín,
Kòtíì táso òjé mu ròrun aso aláso ni,
Èbáà dáso kókò lagbàlá alé
Kòtíì táso táwon òjé mú ròrun aso alaso ni,
Kée dáso kókò láàrán
Kèè táso tólúòjé múròrun aso aláso ni
Awo ajá pélénjá pèlènjà pélénjá
N laso òjé é mú pèkun
Moparun yékété etí I yemetu
Ìrà mokò un o sòkùn fún won lónà tèbì
Omo gbálújobi,
7 Mo sùsú lódò kan oso ti í je weru
Sùsú lelénmò bínú, eléruku jámò
Akìí bèèrè àgbà nílé Olúòjé mo olórí adé ò ò ò
N jé nú lé lóhùn-ún san àbi ò san
Bí ò bá san mó, baba anìnùn ló dà hun un
Témi bá n lo sónà an bè è, mo mo on le e wa aa
Àlàfià ke wàà bí o ?
Àjàmú ní n be lólúòjé níhà hin ò,
Àjàmú ní n be lólúòjé mó on gbórò enu mi
Tí ùn n bá n lo sónà be mo monlée wa
Bóri gbeni gbeni bá gbeni,
Àtàrí gbènyàn gbènyàn tí an ba n gbàwon ènìyàn
Oò póríi taa ní ó mo gbè è o o o ?
Lóòtó ni béè ni òdodo ni,
Òri sàlàkó, oníìlí ò fé ó tú
Agbara-bi-awú abáni gbélé ní se bée
Òjúòjú elérù gbérù
Ó tì lójú elégàn mo rèé tamó baárú
Sàlàkó, ni kúrú níhìn-ín, lóhùn-ún
8 Lèkùn òjòwú, wón tìgbásè gbó tútú
Aso pami un kú in ní lu kára bí ajere
O láì wíni loran kó sìì di teni
Oníkálùkù kó yáa senu ti è láàbò
Bóri gbeni gbeni báa’gbeni,
Atari gbènyàn, bí won bá gbawon ènìyàn,
Oò póríi taa ni ó mo on gbèè ó o ?
Àjàmú mó on gbórò enu mi
Abídoyè Àjàmú tí n be lólúòjé lòò ni o,
Òò pórí taa ní ó mo gbèè o o ?
Lóòtó ni, béè ni òdodo ni,
Oríi Bóládé, bí ó ti mo on gbè ó tòó pin ni
Àwon omo Atóbatélè kó tó wáá joba
Bémi bá n lo sónà bè mo molé wa aa
Àjàa`mú àró afúgò sorò
Àjàmú àró okúmorò lónpetu mo aparun jékété etíi yemetu ìlá
mokò
un ò sokùn tún won lónà an tèbì
Témi bá n lo sónà be, mo monú ilé waa
9 Oò pori ta ní ó mo gbe ó ò ò ò ò ?
Orí Adéolé bí ó ti mó on gbèè ó ótóópin in in
Ò póri ta ni ó mo gbèè ó o ?
Orí òsékùnmólá, bí ó ti mó on gbè e o tóò pin ni,
Ò pórí ta ni ó mo gbèè ó o ?
Orí Atóyèbí bí ó ti mó on gbè è o tóò pin ni in
Ó póri ta ni ó mo gbèè ó o ?
Orí Atóyèbí atówúrà sabàjà
Atóyèbí Alárìnje è baaka, abi kété kété babaáje ní tako
tabo
Ìbaaka bàbà sojú òtún ní kànnà kànna kànna
O ní, kì í se pésin baba enìkan màrà
Kìí jé pésin baba enìkan mo òn jó
Sùgbón esin Atóyèbí
N lo mò ón jó ju taráyòókù lo
Abi kété kété baba á jó wariwo ojú ogun
Àbénté ta, n lorúko tó bí baba Oba lómo
Àbèntè ta, n lorúko tó bí baba Oba lómo
káloolé lónìí mo jákàn mo on jììgan bìbaaka bàbá soojú òtún
kànnà
O pori ta ní ó mo gbè ó ò ò ò ò ?
10 Orí Àmódù, bí ó ti mo on gbè ó tó ò pin ni,
Eja ló nibú, bí ó ti mó on gbè ó tó ò pin ni
O pórí ta ní ó mo gbè o ?
Adédoyin, Àgbàkiri Òsùn sí,
N wón n yoko Efúndélé lénu
O fárí kondoro o fiyawo kan, babaa lúfóyè
Bóri won bí ó ti mó on gbèè ó tóòpin ni in
Témi bá n lo sónà bè mo mo on le e waa
Ò póríi ta ni ó mo gbèè ó o
Témi gbogbo Oba sónà bè mo mo on le wa
Bórí gbogbo Oba wònwònyi dááko bórí won ó ti mó on gbèè o
tóò pin ni
Témi bá n lo sónà bè mo mo on le wa aa
Àlà e wà bi ilé gbogbo kàà sí nkan kan an ní tiwaaa?
11 Tí ùn n bá n lo sónà tòòkun, nkun lolórí omi
Ojàre òsà làbábi níyìn yò
Àjeku, a jèkàà làbá lókèrè
Èmi náà làbá bi lókì orin mi
Orin láwèéréke, orin àwérèke
Orin asínsínndada, asìnsínndada
Bàtá ògèdè
Saworo Òkótó
Atiro ò yàrìnjó
Àrìnjó ò yeni ti n tiro
E kilo fún mo lárìnjó
Ki molárìnjó mó on mésè rè le le le
Témi bá n lo sónà be mo mo on lé e e wa a a
Omo Oba n mínni
Omo Oba minni
Omo Oba òmìnnì mínní tolú òmínní to kókó tile-Ifè wa
jònpetuu
Témi bá n lo sónà an bè mo mo on lé e wa aa
Bóri won bí ó ti mó on gbèè ó tóò pin ni in
Tí un bá n lo sónà bè mo mo on lé e wa aa
12 Àlà e wà bí òòò?
Inú ilé gbogbo kàà sí nkan kan an ni tiwaa,
Èbì òjèé a bidò sorò
Lótùnún Olójà lodoje ilé,
Omo afinjú eye tíí muni inú agbada
Orin: Àlùfáà ni ò ya ní wá
Ègbè: Bódún dé aá fòkó sebo
Lílé: Àlùfáà ni ò yà ní wa
Ègbè: Bódún dé aá fòkó sebo
Lílé: Àlùfáà ni ò yà níí wa
Ègbè: Bódún dé áá fòkó sebo
Lilé: Àlùùfáà ni ò yà nííu wa
Ègbè: Bódún dé aá fòkó sebo o o o .
ÀWON ÌTUMÒ ÒRÒ TÍ Ó TA KOKO NÍUN ORÍKÌ OBA ÒNPETU
1 Omo Odùduwà ni ònpetu kí ó tó wá je Oba ni Òjé Ilé.
2 Oríkì Òrànányàn Òrànmíyàn Akòtún
Akin nílé
Akin lógun
Òràn ni mo yàn, un ò yankú
Òràn mo yan, un ò yàrùn
Baba ni á yènà àyèbá
Ó ní a yenú òwú, a rook abé re.
|
2406
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8Cba%20%C3%8Cr%C3%A1gb%C3%ACj%C3%AD
|
Ọba Ìrágbìjí
|
Oba Iragbiji
ORIKI OBA ÌRÁGBÌJÍ
Kábíyésí Oba
Oba tótó Oba ìrágbìjí
Àbíyèsí Oba
Oba mo fé pè n kò ní mu emu
Oba ni mo fé pè n kò mu gòrò
Àbè togún ràlú onmo ará lósìn
Téní wíjó ará lóbòkun sá loba ìrágbìjí n jé.
Ònkókóló omo oníyán kónkólóyo
Omo bárígídí níyán ògún
Omo arílù mó lulu fún ìrà
Àrílá ílànkí mo gbé òkè je nàmùn
Gbéléwadé mo gbélé se bí Oba
Omo Òké gbélé wùsì lónà tòrà
Anal mo kéde jègbe
Ará mú lege ará òkun esè kè
Omo òkan ti yí lulè Ó kù okan
Omo olórò kan òrò kàn
Èyí tí fáwù lógànjó yányán
Gódógódó Ilé won kò gbodò sowó odó poro
Béè ni alògì kan won kò gbodò solo ògì sàrà
Omo kékèké Ilé won o gbodò sunkún omú
Èyì tí ò bá sunkún mo lórò ni yoo mo gbe lo.
Omo òkè kékéké ni yíkè yíkè yí láyé.
Àbè togún ràlú omo arà lósìn
Téní wíjò ìjèsà kò rídìí ìsáná
Ilé loní Owá ti mú iná roko
Àbè togún ràlú omo arà lósìn.
Mo tún yí yun tì kédéngbé
Ònyín mo tún lo re dé òkè àgbò.
Oba tótó mo lémi kò perí Oba
Oba won n perí e ní Sókótó
Oba ni wón n perí rè ní Sàbàrà
Oba ni wón n perí rè nílè ìrágbìjí
Oba olókùn esin
Ará Ilé mi abi ìrù esin mi tìèmì
A gbún esin ní késé à ló mò jó édòko
Gbogbo ara esin wón wá koná sasa
Oba kólérán tí n retí eni tí yoo tè fun.
Oba n náà ní í be lónà ti òkè àgbò.
Àbè togún ràlú omo arà lósìn
Téni wíjó ará lódó kánkán
Èyin lomo olóyè nílé omo olóyè lóde.
Oyè náà won kò ní pare mó yin lówó.
Orí àpéré yoo gbé yín dòyè baba èyin
Èyí tó n be níbè won kò ní kú mo yin lówó
Oba tótó àágbìgí mo lémi kò perí oba
Oba ni n be lónà ti ìjèsà àbè
Ìjèsà àbè togún ràlú omo arà lósìn
Téní wíjó ará lódò kánkán.
Mo onípokítí Ide Ikú kò ni pa Oyàdókùn wa
Ìjèsà ìsèrè onílè obi
Omo ojú rábe sá mó gbódó pea be lórúko.
Omo ojú réjò ata wàrà
Sòbòrò la bí ìgbín kò fi abe kan ara.
Àwon ni omo olóbìkan òbìkàn
Èyí tí ó kò bá fé won ní wò sílé
Èyí tí ò kò bá fé won a wò síjù
Eranko igbó á mu soko je
A kì ki Ìjèsà kí a má je Obi tógbó.
Tí e kò bá rí obì tógbó
Kí e wá gba Obì lówó mi
Àwon lomo olódò kan òdò kan
Tósàn wéréke tó sàn wèrè ke.
Tí ó dé èyìn èkùlé osólò tó di àbàtà
Èyin lomo tí e bá jáwé kan
Eègbá kan ni
Bí e bá já méjì
Eègbá méjì ni.
Tí e bá já méta
Eègbá méta ni
Ò pé pep e aso won lóde ìgbájo
Elégbòdò ni aso àwon ìjèsà
Èyí tí e bá ri lójà ni kí e rà nfún wá
Kí n ró jó Olóye lo
Torí a kà jò olóye dun ìran baba yin
Àbè togún ràlú omo arà lósìn
Mo bá àágbìjí relé
Mo bá àágbìjí relé.
yorùbá
|
2417
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Al%C3%B3k%C3%B2%20ti%20%C3%8Clok%C3%B2-%C3%ACj%C3%A8s%C3%A0
|
Alókò ti Ìlokò-ìjèsà
|
ORIKI OBA ALÓKÒ TI ÌLOKÒ OBA LASHORE
Omo ògbágbà sami sile
Àgbágbá Ilé ria se é sun
Kí an fònìyàn le ki an mérèé dú
Omo òréré kóni níjanu
Omo àgbágbá sami sílé
Àgbágbá ilé ria see sun
Mesi oko ri wa
A kìí bani jeku kan abàyà suésùé
A kìí báni in sisré òjá finfin nílokò
Oso ìgbà mo fi gbígbin n sèye òkè ilokò
Wón nit ó bá gbin níbòmíràn won a ni ogun ló dé
Ogun ò mò dé Àgùntan ni
Àgùntàn oke bàbá lashosre ló n joko nígbà náà
Omo olórò kan òrò kan
Tí won fi n se lóròlórò ìbà tetè
Ilórò agba aiku ile wa nílokò
Èje ló bí fún wa
Omo òréré ko ni nijami
Ko dàíjù kó dá ni ní kòró boko
Omo oréré o pojú wode ìjèsà míbò
O ni ti won kò bá poju wò ó
À remo nílé re
Omo agbagba sami síle lo sélé yà ònà ìlokò
Àgbágbá Ilé ria se é sun
Ibi ti won feniyan sile ti won gberee ru
omo olójà àlténí fún
Àwon to bójà ni be ki ni won o se
O ni bi mo boja ki ni màá se nítèmi
Se ni n bá ro pòsí ide
Ti n bá ròyìyà iyùn
Se ni a ba gbóità kalé ki an to ru ìlokò ka lo gba’run
Omo ògúnyán baba ba lérí ota kólórun bùje nígbórò
Éyin lómògbà lómógba rí yèyé ria nígbó òsé
Se ni méwàá ní fobi aperiri wò mí
Obì aperiri Ilé gbara oso ùsì ònà Ìlokò
Obi apèrírí lúpaa ra nólè kale
Omo olóro a fii gbágùnmòkèkè kalè
Omo olórò an fi í sori èsí wonin nígó òké
Èsí Ilémi ko bàmí àbàyè ni e rè
Kó bá ti la ba omo elomirin ke wa je èsí
Esi pajá je o fegbe laa seun ni mùrè ògègè ria
Omo olórò un fi i se hóròhórò ìbàtetè
Iloro a bolórò a remo nílé re
Iloro agba aiku ria nílokò èje lo bí kò á
Omo olorere kó ni níjanu ‘
O daiju kí an dá ni ni kòró bo ko
Iba mi kára oní mure Agege a
Baba mi kare oní mùrè àgègè o
Ajagun si òtè wonrin wónrin
Òjagbáríigba òkè Ìlokò
Omo oboko jà padìye oko je
I be si ti sájí oko àgbò n ba gbà
N ba gbagbo tó sàmù rederede
N ba gbòbídìye bàyà péke
Omo olúygbó aré o
Asébi gbodidi emi
Èlúsémusé
Elufagba sile ka ma ba silé yà o
Agba gòkè bèrè mole
Kómo alókò mó baà nà toto lórí omi
Àgbágba òkè nawó kanlè é mú ohun oni í je
Oní mùrè àgègè n lé
Bàbá mí káre onimùrè àgègè o
Me mo roni kebì a pè run òní
Obi o peru ni para e jólè kíká
Omo asoro de mèkun kèkun
Omo olórò a fi í kun olójà lóta e fun
Omo olórò a fi í kun hóròhòrò ìbà tetè
Horo a boyún
Hóró a remo
Hórò a gànyìn bì meje lo bi n Ilòkò
Onìmùrè agegé nlé
Bàbá mi káre onimùrè àgègè o
Omo obóko já padiye oko je
O ni bi ko si ti saji oko agbo n bá gbà
N bá gbagba kò í bàmú rederede
N bá gbòbídìye bàyà péke
Mo ra gbagiri o
Olugbo are o
Asebi gbogogo okun
Asebi gbodidi eni
Elusemuse
Elu fògbàgbà o sami súlé
Ka ma ba sulé ya o
Onímùrè agege nle
Bàbá mi káre onímùrè agege o
Omo oloro a fi pa hórò hórò ìbàtetè
Hórò á boyún horo á remo
Horo a gànyìn bí meje lóbí
Onímùrè àgègè nlé
Bàbá mi káre onimùrè àgègè o
Omo Ajagun sia ko omo ló reni
Àjàgúnsi lo lereja to fi wa bogun níjèsà obokun
Owá mò ni n jíle ní ogboní lásòrè
Baba mi káre oni mure Àgègè o.
Omo okeinísà Ategboro esu
Ki mo ro poke inias nisu tii ta
Mé ra méwùrà dé bè.
Tori kísu mo baà tàtawòde
Kí mo jògèdè aigbo loko
Ki me ba ti jalè
Se ni a jo a jígbo
Omo Alágádá kilo fólè
Àgádá farumo
Ó fa rùmò
Eni bá ti pé loko nijo náà
A je wí pé ó ni ohun tí n se
Alákàtàkì á kilo fólè
Selége tìrege légbòrò
Òrò sí bá yèpè
Ó tun fi báyín erinlá
Ó wá fi mu okuta látìbà
Oloro lo làtìbà
Ogboni oge lo lodò agidi
Àgbàrá atiba gbómo paroko sórí òsé
Ara ojúgboro ò gbó
Èrò àtìbà ò mò
Omo arí herehere enu gbéde yàde
Oníjukùn so agogo mo ìrókò
Àgbà iwoye so agogo mó kun
Eran yòkòkò mù
Omo ògbùrùkù yàkè
Ogbùrú yàkè o dabi kò papò somijè
Oníjùkù àgbé
Omo abìdèdè ònà omi
Obi ko wò ó séun eni
Yè é é hò sénu eni
Kó hò síjù
Omo eranko á fije
Omo olobi yèé ó ho
Kó petu nígbó àgbó
Tòótó lobi hò
Tòótó letu kú nílé ni
Irin kí mía rin
Kí màa bóba relé ògún àlròtélè
Oba dirù sílè
Ojú roni koro koro bi uwo
Omo bàtá kumirin babe gèru nílé ògbóni oyé
Loro lo latiba
Ogboni lo lodo agigi nílé mi
Omo elékùn ònà kí an kàn fide se nílé ògbòni
Omo elékùn ìgbòrò àwíhò
Èkùn ònà kóó fòó san ni bí òyìyè
Bàbá mi káre onímùrè àgègé o
Yorùbá
|
2420
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80t%C3%A1%E1%BB%8D%CC%81ja%20%C3%92%E1%B9%A3ogbo
|
Àtáọ́ja Òṣogbo
|
osogbo jé oba ìlú ayé àtijó ilè Òsogbo ní ìpínlè Òsun
ATAOJA OSOGBO
A kì í joyin ká gbàgbé adùn.
Enu àgò bàbá ìbà o.
Oòmulè o.
Àjàní Òkín.
Mo juba baba à mi.
Pópóolá omo Adédoyin
Àjàní Òkín.
Mo fé kí oba ìlú òsogbo.
Morónkólá omo òkè bí Oba aláyélúwà.
‘Ládiméjì omoàkógbé.
Àlàmú ÒKín, Làdiméjì Lálékan.
Ìranolá Morónkólá a bi baba joba.
Taani ì bá lóba méjì tí ò fáyé lójú.
Àlàmú Òkín lóba méjì
O tún n sènìyàn rere.
Morónkólá Oba Olóríire.
A bà gbàlá tó kokò sáré.
Àgbàlá Àlàmú ju Oko baba elòmíràn lo.
Omo ìjèsà tó gun làlú.
Morónkólá Oba Olóríire.
Elégòdòmì aso ìgbájo.
Elégòdòmì aso ìyèlà.
Èyí tó dùn ni e rà fún mi wá.
Kí n ró n jó ló yè ìjèsà
Ò sere adé eléní ewá.
Béwùúlè o má so bora.
Omo Ajólówu.
E wòó nílé ìré.
E wòó nílé Olórò níjèsà abé.
A ríléwó ní mòkun.
A bèdè kirimì ní ìjèsà.
Láì jé mo ro Àlàmú.
Láì ro Morónkólá.
A bi baba je Oba
A bile gbágà léyìn.
Àlàmú Òkín.
A bilé gbágà láàrin.
Ojó ojó kan ò dùn.
Ni ojó a fé yan omo oyè ní Òsogbo.
Gbogbo omo Oba dúró gégé bí Ogun.
Jagun Akínsòwòn di aláfèyìn tì.
Ìyìolá Morónkólá.
A bi baba jóba.
Akogun Òsogbo àgbàlagbà oyè
Omo Folásodé Lólá.
Salátìléyìn Oba Morónkólá.
A bi baba j’oba.
Òsà Àkàndé lalátìléyìn Oba.
Morónkólá a bi baba j’Oba
Ìyálóde Òsogbo .
Omo Adélékè.
N náà ló salátìléyìn Oba.
Morónkólá a bi baba j’Oba.
Àti awo àti Ògbèrì.
Won ò tètè mò pé.
Jagun Akínsòwón sòtító.
Pé Lápàdé lobá kàn.
Omo Aládéyófin.
Àlàmú Òkín j’Oba ìlú tòrò kin kin.
Morónkólá Oba Olóríire.
Àlàmú omo Mátànmí lósogbo.
Mótànmí aní Kanngúndù
Omo àkógbé alágbàborò.
Mufúolájé baba Mówunní.
Amúgbùrùwá fúo.
Baba Olúgbèjà.
Láyànféélé baba Oyin dà.
Olá aláyélúwà j’Oba káyé ó leè rójú.
Ò joyè lógun omo Oba.
Ò joyè tán fará è módò.
Ará níu gbe ni.
Egbàá ò gbe ni.
Àtélewó kì í pé Lájobí.
Lójó Mátànmí n fò de sòkan.
Baba béeni àtànpàkò kò yara è lótò o.
Òde gbangba kò sé dààsè sí.
Lásojú ìlú kan diè-lójú òde.
Àwìrì omo selé oko owó e dan.
Àwìrì tanwì oko owo e dan.
Ò gbó èlùbó Òsèlú orí emo oko Arinkékànbi.
Alátise ò rómo róye.
Ò rómo róye baba Olúgbèjà.
Oba ò rómo ìlekò.
Aláyélúwà baba ‘Lábímtán.
Ò joyè jogún omo Oba.
O joyè tán fará è módò.
Ará ní n gbe ni.
Egbàá ò gbe ni.
B’Oobásùn bóobá jí.
Àlàmú Òkín, Móojúbà baba à re.
Àjànà kan ó mó pefòn léjó mó.
Oláa baba kálukún ni kálukú n je.
Àlàmú n je Oláa Mátànmí láàfin.
Morónkólá abí baba j’Oba.
A bi àgbàlá tó ìkookò sáré.
Àgbàlá Àlàmú ju oko baba elòmíràn lo.
Èmòilègùnlè baba Gbógbéjó.
A dàgbà Ládìgbéjó.
Baba Ládàpò.
Bàbá à mi Àlàmú.
A à mo ibi tí yó mo ilé yìí dé.
Omo Mopé.
Àlàmú Òkín.
Bó parí òkanmòkan.
Morónkólá abi baba j’Oba .
Kábíyèsaí Oba Òsogbo
Oba to léducátìon.
Tó lógbón lórí.
Kábíyèsí Oba Òsogbo.
Iyìolá omo Mákànjúolá.
Kábíyèsí Oba Òsogbo.
Oba tó léducátìon.
Tó lógbón lórí.
Kábíyèsí Oba Òsogbo.
Iyìolá omo Ládéjobi.
Kábíyèsí Oba Òsogbo.
Òṣogbo
Yorùbá
|
2421
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/T%C3%ACm%C3%AC%20t%C3%AD%20%C3%88d%C3%A8
|
Tìmì tí Èdè
|
Timi ti Ede
Timi Ede
Ede
Toyese
Laoye
TIMI EDE
A à ní joyin, ká tún gbàgbé adùn.
Òrúmo gégé láoyè ako ekùn akùnyùngbà.
Gbóyè ólá Àkànjí ì mi Láoyè tó tóyèse.
Àgbàdá tolómù omo kélébe .
Àre lágbà lóyè bí ògèdè.
Àkànjí omo Àjénjù
Àyà mi kò pé méjì, n bá fi òkan fún omo Ojo.
Àgbàdá ta lómù omo kélébé.
Ò ránmo ní isé fàyàtí.
Àkànjí ì jí lo .
A ò rí okùnrin Ogun.
Àgbàdá talómù omo kélébé.
Ìgbà tí ò sí láyé mó tó kú.
Fólórunsó, Ajífòní baba
Baba Bólánlé Oláníyì
Ajítòní Ajàgbé.
Olá à re ì ‘dèra ni
Fólórunsó omo lórí demo
Àjàgbé omo Béllò
Àjítòní aran ee deyin.
Béèni àgbo o won
A sì ti àn ti ròrò ti ròrò
Ajítòní Ajàgbé.
Síyán ti e dé pinnu ara.
Fólórunsó omo lórí demo .
Fólórunsó.
Orí Oba ni ó bi wón.
Eni tí n bá Obá á je .
Tí n sòrò Oba léyìn .
Ori Oba ni ó bi wón .
Fólórunsó Àjàgbé Oládòkun.
Orí Oba ni ó bi wón.
Eni tí n bá Oba á je.
Tí n bá Oba á mú.
Orí Oba ni ó bi wón .
Ajítòni Fólórunsó.
Àjàgbé mo gbà fún Oládòkun.
Tìmì Oba Ede
O kú mèye ìbàdàn .
Ajítòní baba wa.
O kú mèye Òsogbo.
Fólórunsó omo Béllò
Kò sí ibi owó ìjà erin ò mà mà tó.
Owó tó Sókótó.
Owó tó ìlorin.
Owó tó ìmèsí olójà òkè.
Àjàgbé owó tó ìlú Èbó.
Oláníyì ìwo lomo Eégúnjobí .
A ó lese tàì leè kó .
Bée bá dé ilée wa lóhùú.
A ó le se tàì le kose kó o
A ó lese
Fólórunsó lerí yen.
Àlaré aláwàdà.
Àjàgbé lerí yen.
Àlaré aláwàdà.
Àjàgbé lerí yen.
Àwàdà laré yìí.
Aremo n be lówó o e e e e
Aremo n be lówó.
Àwàdà laré yìí o .
Aremo n be lóó o eeeee
Aremo n be lóla.
Ikúmóruwá Olórun ló lóògùn.
Kò mò sónísègùn tó ju Olórun lo.
Olórun lo lóògùn
Ikúmoruwá, Àjàgbé Oladokun.
Iró, Iró. Iró ni wón n pa.
èké, èké ni won n sa.
Iró enìkan kì í bá Oba á jà, iró.
È báà pa àgùntàn, àgùntàn
È báà pa tòló tòló olórí eye.
Omo tí Olórun yó se, ó ti sé.
Àjàgbé Oládòkun.
Ìyá àjé kú è n yò sèsè
Omo tí àjé fi sílè, ó lè pani je.
Àjàgbé Oládòkun.
A wí, wí, wí wón ò fé.
Won ò fé.
Won ó fé.
A fò fò, fò, won ò gbà.
A bólù sílè a fi enu wí.
Àpótí alákàrà ká bí á wó.
Abánise mó sì bánise mo.
A jìnnà sátákètè kété kété.
Ojú ti babaláwo yín.
Ibi e gbé ojú lé ònà ò gba ibè lo.
Ojú ti babaláwo yín.
Ikúnrúwá, Àjàgbé Oládòkun.
Kùkùté ò mira jìgì.
Kùkùté ò mira jìgì.
Ení mi kùkùté ara è lómì o.
Kùkùté ò mira jìgì,
Fólórunsó Àjàgbé Oládòkun
Kùkùté ò mira jìgì.
Kùkùté ò mira jìgi.
Eni ó mi kùkùté ara è lónìmo.
Kùkùté ò mira jìgì.
Fólórunsó Ajàgbé Oládòkun.
Orí Oba ni ó bi yín.
Orí Oba ni ó bi yín.
Eni tí n bá Oba á je
Ti n bá Oba léyìn.
Ajitòni.
Orí Oba ni ó bí yín.
Ikúnrúwá, Àjàgbé Oládòkun.
Orí Oba ni ó bi yín.
Eni tí n bá Oba á je.
Ti n bá Oba á mu.
Tí n sòrò Oba léyìn.
Orí Oba ni ó bi yín.
Yorùbá
|
2423
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/Ol%C3%B3kuk%C3%B9%20ti%20%C3%92kuk%C3%B9
|
Olókukù ti Òkukù
|
Olokuku
OLÓKUKÙ TI ÒKUKÙ
–OBA ABÍÓYÈ OLÚRÓNKÉ TI LÁTI OWÓ RÁFÁTÙ OYÈTÓÚN –ILÉ OLÓKUKÙ
Olúrónké Abíóyè sèsó ará ìbá làlúké
Olúrónké omo orunkunkun tí n jé ó sán ngbáa
Mo dàgbà n ò tí fòrò loyè
Àkànní eníjà mo tòsín mo mú raso
Mo tà kòrò mo sìn sosìn sòrò loyè
Èmí wá teléfe rà kókó
Omo Olúrónké mo teja nlá
Mo mú rerú were sókun
Omo Olúrónké Àbìrókò gogongo nínú oko
Babaà mi Abìrókò kò ní yòyòyò
Elékùlé à á pàdé
Olúrónké abilé kere níwájú ebu
Ibájáde ò tún nlé
Abasó gbé kóko hánu
Abìrìn aso jèntièlè
Elékùlé ànpàdé omo ‘Mówálé
Abilé kere níwájú ebu
Ìsájáde ò tán n lé omo Olúrónké
Abí bó bá máso dúdú a mú pupa
A fèyí wìnìwìnì bora sùn
Ará odò kòsi
Ará odò kòbìnìyàn
Mo tólá bí eni tóyin énu
Eníjá mo tàsín mo mú raso
Mo tà kòrò mo sín sosìn sorà loyè
Èmí wá telébe rà kókó
Mo teja n lá mo mú rerú were
Wón bú mi lárùpè nìjàbé osólú
Éràn oyè mo délé mo su kún sí baba wa
Ìsèsó ará ìbálà lúké
Mo wá délé mo súré telé
N ó rè bá gògo lómo àgògo mi sòsò layè mokò lotìn
Eni ó kìjàsé tí ò kiwi
E máa bá mi ségi gangan lóri olúwa re
Eríja mo tàsín mo mú rase
Mo tà kòrò yofà loyè
Èmi teléèbé ràkókó
Mo teja nlá mo mú rerú were lóko
Òtònpòrò mí yodà loyè
Obukun wá n bá mí relé ìbálàmoko
Omo alárá ti n gesín mawo
Eèkí eríjà mo tàsín mo mú raso
Mo ta kóró mo sìn sosìn sorà loyè
Èmí wá telébe rà kókó
Igi mélòó ní sowó níran babà re
Áwé wón n sowó àràbà kàn mà soyùn
Nípópó oníjàbé mo ró o
Áwé n sowó o
Àràbà mà soyùn nípópó oníjàbé mo ró o
Ìsèsó alárá mi won ò ní jewe
Mo loòràn òwè jálè nìlàkùn
N ò jé polódòó yò símo
Omi kúnkún tí n yayaba lénu
Ìsèsó ará odò kòbini
Ìsèsó ará odò kòbìyàn
Ìsèsó ará odò Mòtólání
Njó àwéré wón n sòwón lòwó n nú ilé wa
Owó wá sun gbeere wa sì tiè lòtìn
Njó àwèrè àwèrè wón pàd;e jà n jàbé osólú
Eéràn oyè mo teja dúdú mo mú rerú were
Mo tà kòrò mo sìn sosìn sorà loyè
Èmí wá telébe rà kókó
Eéràn oyè mo teja nlá mo mu rerú were
Àwé wón sowó o
Àràbà kán mà soyùn
Áwé sowó ará ìbálàmoko
Omo alárá ti n gesin mawo
E bá n kárelé ará ìbálàlúké
E bá n kárélé omo omifunfun tí n yayaba lénu
Ìsèsú tí mo kówè n ò kójó tí mo wá kójó tán tíjó n yo mí lénu
Omo Olúrónké omo Òtínkànle
Omo Mádòlótìn
Ó wá gbòtìn kan kan kan
Ìsèsú ará odò orò
Ará odò mòtòlénú bí eni tóyin émi
Pí tí wón kése sùbú Oba
Babà mi àlà agemo òjó gèlè àsò
Omo bó di gigùn ó gùn
Olúrónké Obá ni bó di gíga ó ga
Omo kòga ò bèrè lòkùnrìn kún
Omo arógangan gún kèsewà nìyá tó bí mi lómo
Ìsèsú ará odò mòtólárí o
Aásìn-n nì won ò gbe nílé Oba gòdògògò won ò dé n
léràn-án sè
Ebúkú wá n sé síin lénu
Àbálàlúké omo arunkunkun tí wón n jósán agbáa
Ìsèsú ará odò orò
E bá n kárelé ará ìbálàwóko
Omoalárá tí n gesín mawo
Omo alias eníwèé òye
Baba mi oòsà won ò gbohùn odì títí òsà sé pàyá ìkókó
Mo síbá olá lómo ode a máa súngi so
Baba mi Àdìsá lásáré mi èkan kìí se lásán
Bí baba ò bá ti lé nìkan
Nkan ní baba lo
Ará ibú aró ará àgbón ìgbe
Ará omi kúnkún tí yayaba lénu
Ìrókò tété modé ò gbodò sa
Eníjó orí òrìlé baba Oyéédùn
Kì í logun ó mó mérú wálé
Láganjú à n gbó à n té é n gbopa bí ò lèrin
E bá n ká relé o
Ìsèsù bí mo kówè lotìn
E bá n ká relé o
Ará ìbálàmóto
E bá n kárelé ìbálàmóko
Omo orunkúnkún tí jósán gbáa
Mo dàgbà n è tíì bòrò loyè
Omo èkè ò jé wí felékèé nòdí
Babà mi èsìkà won ò pera è níkà
Sápé lode èké n jó
Omo won n jó wón n bá ní kòyi
Èké ò tètè mò pé tòun là n wi
Baba Lápéri Àrèmú Oyèuemí Babà mi
Àrèmú enisànpònná se léwà lajàsé
Tálájogún wá n wó bí ení gbón ni
Ègùn Àjàsé wá n tirí wó tònà
Ó ní bárèmú ò bá kú ló tán
Baba Lápérí
E bá n kárelé ará odò kòbini
É bá n kárelé ará odò kòbìyàn
É bá n kárelé ará odò mòtólání
Omo oríaré àdé sùnyàn ni wón máa n poba
Babà mi àgbàlagbà lajò
Ònjó àbú bànté
Orí aré arókó po wá bì ságbàdo lára babà mi abàgbàdo sòsò legàn
Elékùlé ànpàdé
Ó ti took Omówálé se
Omo ajímá sé n sé sègí babà mi ò jiníkìtùkùtù se hùn
Ò sùn jáláte sùn mójúmó
Mójúmó sìn bá yowó dúdú á yowó pupa
Omo òwàrà
Àlàdé tó ti fón sègo dà á gbó
Ajímosìn-in nítorí aséwé nítorí aségi
Ó ni nótorí ìlàpá ti won n wògbè sùà sùà
E bá n kárelé o
Ìsèsún ará odò orò
E bá n kárelé o
Lérìn koko babà mi mòrìwò sara Ògún jìè
Olúrónke abilé kiri mò níbòkun
Babà mi abòlè kiri mò nílè jèsà
Ìbá mómo è rè Jèsà nímòkun nì bá kú sí
Oko Lálété
Ará ibú aró ará àgbón ìgbe
Ará omo kúnkún tí yayaba lénu
Ìsèsó ará odò orò
Omo p’ptí wón kesè sùsú Oba
Babà mi àlà agemo òtó gèlè àsà
Omo bó di gúngùn ógùn
Olúrónké Obá ní bó di giga ó ga
Omo à pè á joyè ogun ará ibú aró o
Ará ibú aró ará àgbón ìgbe
Níbo nilé yín o
Ìsèsún tí mo kómè n ò kójó tí mo wá kójó tán tójó wá n yomí lénu
Odò Òtìn le mò
E ò mo bú aró o
Ibú aró n be Òkóyè kólé
Odò Otìn le mò
E ò ma bú owó o
Ibú owó n be Òkóyè kólá
Eníkòyí omo agbònyìn
Eníkòyí omo agbòn ti è rikú sá
Yánbídolú omo alérí ikú kangun
Òsèsèkòyí omo agbonyìn
Yánbídolú lóòtó ègin
Omo awí bée bógun lo
Èsó wón n rode rèé kólé
Nígba tó níkòyí é fid é olè kólé è lo
Omo akú omo oru
Omo akú bi ó dí
Omo akú bi ti tèntèré eye ò gbodò dé
Omo akú tán gurí è gún sòyìn
Òsèsèkòyí eníkòyí dìde
Yánbìdolú ogún tó lo
Òsèsèkòyí wón n rode rèé kólé
Nígbà ti Èníkòyí é ti dé olè kólé è lo
Yánbídolú omo a kú tapó torun
Òsèsèkòyí omo agbònyìn
Eníkòyí o ì dìde
Omo a wí bée bógun lo
Òsèsèkòyì omo akúmó yànyìn kórí
Yánbídoyí olóòótó ègímo
Alérí ikú kangan
Òsèsèkòyí omo agbònyín
Eníkòyí dìde Yánbídolú ogún wá ti lo
Òsèsèkòyí omo agbòntíè ríkú sá
Eníkòyí dìde ogún tó lo ogún tó lo
Èsó ò délé pé ogún tó lo
Èsó ò fara rogi
Òsèsèkòyí gbapó gbofà tán ogún wá le
Eniíkòyí wo ló ti ì le ogún tó lo
Ìdí òyélù a ròkún
Ìdi oyélù a ròsà
Ìdí oyélù a rèkòyi ilé
Onikoyi ò í dìde ogun Oba tó lo
Òsèsèkòyí omo àgbonyìn
Yánbídoyí olóòótó èyin
Omo awí lée bógun lo.
|
2426
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/S%C3%AD%C5%84t%C3%A1%C3%A0s%C3%AC%20Yor%C3%B9b%C3%A1
|
Síńtáàsì Yorùbá
|
SÍNTÁÀSÌ YORÙBÁ
(1) Kí ni Sińtáàsì? Síńtáàsì ni èka kan gírámà èdè tí ó níí sè pèlú bi a se ń so òrò pò tí ó fi ń di gbólóhùn àti bí a se ń fún gbólóhùn yìi ní ìtumò. Nínú ìdánilékòó yìi, a ó máa mú enu ba ohun ti a pè ni òfin. Ìtumò òfin gégé bí a se lò ó ní ìyín ni àwon ìlànà ti elédè máa ń tèlé nígbà tí ó bá ń so èdè rè yii yàtò si ìlò èdè. Ìmò èdè ni ohun tí elédè mò nípa èdè rè sùgbón ìlò èdè ni ohun ti elédè so jáde ní enu. Elédè lè se àsìse nípa ìlò èdè sùgbón eléyìi kò so pé elédè yìí kò mo èdè rè. Òpò ìgbà ni ènìyàn lè mu emu yó ti yóò máa so kántankàntan. Kì í se pé elédé yìí kò mo èdè rè mo, ó mò ón. Àsìse ìlò èdè ni ó ń se. Nìgbà ti otí bá dá ní ojú rè, yóò so òrò ti ó mógbón lówó.
Nínú ìdánilékòó yìí, a ó ménuba ohun tí a ó pè ní ofin. Ohun tí a pè ni òfin yìí ni bi elédè se ń so èdè rè bí ìgbà pé ó ń tèlé ìlànà kan. Fún àpeere, eni tí ó bá gbó Yorùbá dáradára yóò mò pé (1a) ni ó tònà pe (1b) kò tònà,
(1) (a) Mo lo sí oko
(b) Sí lo oko mo
Ohun tí eléyìí ń fi hàn wá nip é ìlànà kan wà tí elédè ń tèlé láti so òrò pò di gbólóhùn. Irú gbólóhùn tí ó bá tèlé ìlànà tí elédè mò yìí ni a ó so pé ó bá òfin mu.
O ye kì a tètè menu ba ìyàtò kan ti ó wà láàrin tíbá òfin mù àti jíjé àtéwógbà. Gbólóhùn lè wà ti yóò bá òfin mu sùgbon tí ó lè máà jé àtéwógbà fún àwon tí ń so èdè. Bíbófinmu níí se pèlú ìmò èdè; ìlò èdè ni jíjé àtéwógbà níí se pèlú. Fún àpeere, àwon kan lè so pé (2a) kò jé àtéwógbà fún àwon wi pé (2b) ni àwon gbà wolé.
(2) (a) Àwon ti ó lo kò pò
(b) Àwon ti wón lo kò pò
Méjèèjì ni ó bófin mu nítorí méjèèjì ni a máa ń so nínú èdè Yorùbá. Ìyen ni pé méjèèjì ni ó wà nínú ìmò wa gégé bí eni tí ó gbó Yorùbá. Nínú ìlò ni àwon kan ti lè so pé òkan jé àtéwógbà, èkejì kò jé àtéwógbà. Èyé kò ni nǹken kan án se pèlú pé bóyá gbólóhùn méjèèjì bófin mu tàbí won kò bófinmu. Ìmò elédè nípa èdè rè ni yóò je wá lógún nínú ìdánilékòó yìí.
Ó ye kí á tún pe àkíyèsí wa sí tip é àbínibí ni èdè o. Ènìkan kì í lo sí ilé-ìwé láti kó ọ. Ohun tí a ń so ni pé bí ìrìn rinrìn se jé àbìnibì fún omo, béè náà ni èdè jé. Fún àpeere, tí kò bá sí ohun tí ó se omo, tí ó bá tó àkókò láti rìn yóò rìn. Kì í se pé enì kan pe omo gúnlè láti kó o ni èyi. Báyìi gélé náà ni èdè jé. Àbínibí ni gbogbo ohun ti omo nílò fún èdè, ó ti wà lára re. Kò sì si èdè ti kò lè lo èyí fún sùgbón èdè ibi tí a bá bi omo sì ni yóò lo àwon ohun èlò yìí láti so.
(2) Òrò àti Àpólà: Òrò ti a bat ò pò ni ó ń di àpólà. Ó seé se kí àpólà jé òrò kansoso. Ìyen tí òrò yìí kò bá ní èyán. Fún àpeere, àpólà-orúko ni a fa igi sí ní ìdi ní (3a) àti (3b).
(3) (a) Olú gíga lo
(b) Olú lo
Ìyàtò àpólà-orúko méjèèjì yìí ni pé òrò méjì ni ó wa nínú àpólà-orúko (APOR’ ni a ó má a pè é láti ìsinsìnyí lo) (3a); òrò-orúko àti èyán rè tí ó jé òrò-àpèjúwe (AJ ni a ó máa pe òrò-àpèjúwe). Ní (3b), òrò kansoso ni ó wà lábé APOR. Òrò yìí, òrò-orúko (OR ni a ó máa lò fún òrò-orúko) ni, APOR náà sì ni. Ìsòri-òrò méjo ni àwon tètèdé onígìrámà so pé ó wà nínú èdè Yorùbá. Ìsòrí òrò méjo yìí ni wón sì pín si Olùwà àti Kókó Gbólóhùn. Olùwà àti kókó gbólóhùn yìí ni àwa yóò máa pè ní APOR àti APIS (àpólà-ìse) nínú ìdánilékòó yìí. Ìyen nip é àwa yóò ya ìsòrì-òrò àti isé ti ìsòri yìí ń se sótò si ara won. Ìsòri ni APOR tí ó ń sisé olùwà tàbí àbò nínú gbólóhùn. Ìsòrí ni APIS ti ó ń sisé kókó gbólóhùn.
3. Gírámà ti a ó lò: Gírámà ìyidà onídàro ti Chomsky ni
a ó mú lò nínú isé yìí. Ohun tí ó fà á ti a ó fi mú gíràmà yìí lò nip é ó gbìyànjú láti sàlàyé ìmò àbinibí elédè nípa èdè rè. Gírámà yìí sàlàyé gbólóhùn oónna, gbólóhùn ti ó jé àdàpè ara won abbl. Gírámà yìí yóò lo òfin ti ó níye láti sàlàyé gbólóhùn tí kò niye.
Àwon àmì kan wà ti a ó mú lò nínú gírámà yìí. Fún àpeere:
(4) GB APOR APIS
Òfin ìhun gbólóhùn ni a ń pe (4). Ohun tí àmì òfà yìí ń so ni pé kí á tún gbólóhùn (GB) ko ni APOR àti APIS. Ó ye kì á tètè so báyìí pé ohun tí ó wà nínú gbólógùn ju èyí lo. Ohun tí a máa ń rí nínú gbólóhùn gan-an ni (5).
(5) GB APOR AF APIS
Àfòmó ni AF dúró fún. Òun ni a máa ń pè ní àsèrànwò-ìse télè. Abé rè ni a ti máa ń rí ibá (IB), àsìkò (AS), múùdù (M) àti ìbámu (IBM). A lè fi èyí hàn báyìí:
(6) AF AS, IB, M, IBM
Kì í se dandan kí èdè kan ní gbogbo mérèèrin yìí. Yorùbá kò ni àsìkò sùgbón ó ni ibá. A ó menu ba àfòmó dáadáa ní iwájú sùgbón kí a tó se èyí, e jé kí á sòrò nípa APOR àti APIS.
(4) APOR: Èyí ni eni ti ó kópa nínú ohun ti òrò-ìse ń so. OR tàbí arópò-orúko (AR) ni ó máa ń jé olórí fún/APOR. Ohun tí a máa ń pè ní olórí fún àpólà kan ni òrò kan soso tí ó bá è dúró fún àpólà yen. Fún àpeere omo ni olórí fún (7a) àti (7b) àpólà orúko sì ni méjèèjì. Mo ni olórí fún àpólà orúko olùwà ní (7d), arópò-orúko sì ni mo yìí.
(7) (a) Omo pupa
(b) Omo
(d) Mo lo
A lè bá àpólà orúko ni ipò olùwà (èyí ni a fa ìlà sí ní ìdí ni (8a), ipò àbò (òun ni a fa ìlà sì ní ìdí ni (8b) àti ní i`po àbò fún atókùn nínú gbólóhùn (wo òrò tí a fa ìlà sí ní ìdi ní (8d)).
(8) (a) Aso pupa ti ya
(b) O ti ya aso pupa
(d) Ó rí Olú ni ilé
òfin ìhun gbólóhùn tí a fi lè tún APOR ko ni:
(9) APOR ---> OR APAJ
Àpólà àpèjúwe ni APAJ dúró fún. Láti fi hàn pé OR ni ó se pàtàkì jù nínú APOR, a lè ko òfin ìhun gbólóhùn wa báyìí.
(10) APOR ---> OR (APAJ)
Àmì yìí “( )” dúró fún pé ohun tí ó wà nínú rè kò pon dandan. Àkámó ni a ń pe àmì yìí. Níbi tí a kò bá ti lo àmì yìí, gbogbo ìsòrí òrò tí ó tèlé àmì ofà yen ni ó pon dandan nìyàn. A lè fi àwòrán-atóka igi fi èyí hàn báyìí. (11) nìkan ni a lé rì nínú (9);
Àwòrán-atóka igi (11) ní èka, ti (12) kò ní. Aróp-orúko náà lè dúró gégé bí APOR. Òfin ìhun gbólóhùn (13) fi èyí hàn.
(13) APOR --> AR
Nìgbàkúùgbà tí a bá tin i a rópò-orúko gégé bi APOR, arópò-orúko náà kì í ní èyán nítorí a kì í fi òrò mìíràn yán arópò-orúko ní èdè Yorùbá béè ni a kì í fi arópò-orúko Yorùbá yán òrò mìíràn. Àwòrán-atóka igi bíi ti (12) náà ni a ó lò fún òfin ìhun gbólóhùn (13). Ìyàtò tí ó kàn níbè kò ju pé dípò OR, a ó lo AR.
A lè so gbogbo òfin ìhun gbólóhùn APOR ti a ti ń ko láti òni (wo (9), (10) àti (13)) di eyo kan.
Àkámó onídodo ni a ń pe àmì yìí “ ” . Ohun tí ó ń fi hàn nip é a ó mú òkan nínú AR àti OR (APAJ). A ti so télè pé ohun tí kò pon dandan ni àmì yìí “( )” ń fi hàn.
(17) (a) Mo lo
(b) Olú lo
(d) Omo pupa lo
(e) Omo pupa tí ó ga lo
Òfin ìhun gbólóhùn tí ó gbé (17e) jáde ni (18) tí a lè rí ni (16)
(18) APOR ---> OR (APAJ GB)
Àfikún ni ohun tí a pè ní AFK nínú àwòrán yìí. Ohun tí ó dúró fún ni àwon òrò bíi tí (Omo ti ó lo), pé (Ó so pé ó lo) abbl tí a ń pè ní atíka gbólóhùn. Ohun tí tirayáńgù tí ó wà ní (19) dúró fún ni pé a kò fé fó ohun tí ó wà ní abé rè sí wéwé nítorí pé kò se pàtàkì fún ohun tí a ń so lówó. Sé e mò pé a tì lè fó GB sí APOR, AF àti APIS, a kò se èyí nítorí pé kò je wá lógún nínú ohun tí a ń so lówó. A lè so APOR mó APOR lábé APOR. Òfin ìhun gbólóhùn tí a fi lè fi èyí hàn ni (20); (21) sì ni àwòrán-atóka igi rè.
(20) APOR ---> AS APOR
Òrò-àso ni AS dúrú fún
5 APIS
Òrò-ìse (IS) ni olórí fún àpólà ìse (APIS). APIS ni a máà ni a máa ń pò ní kókó gbólóhùn nínú àwon ìwé tètèdé onígírámà nítorí pé ó ní òrò-ìse nínú. Òrò-ìse ni ó máa ń so ohun tí APOR se nínú gbólóhùn. Gégé bí olórí fún APIS, ó pon dandan kí òrò-ìse wà nínú gbólóhùn yálà pèlú àwon emèwà rè tàbí ní òun nìkan.
5i. ÌGBÀBÒ TÀBÍ ÀÌGBÀBÒ: Òfin ìhun gbólóhùn tí a fi máa ń tú APIS pale ni
(22) APIS ---> IS X
“X” jé bí àfikún fún òrò-ìse nínú APIS. Àfikún yìí lè dúró fún ìsòrí òrò kan tàbí àpólà. Ó ye kí á tètè se àlàyé síwájú sí i nípa ìgbàgbò tàbí àìgbàbò òrò-ìse. Òrò-ìse tí ó gbàbò ni òrò-ìse tí ó bá ní APOR gégé bí àfikún. Èyí tí kò bá ní APOR gégé bí àfikún ni òrò-ìse àìgbàbò. Ohun a ń so nip é òrò-ìse lè ní àfikún nínú gbólóhùn sine kí á pè é ní òrò-àìgbàbò. E wo (23) àti (24).
(23) Olú lo kíákíá
(24) Olú ra aso
Lóòótó (23) àti (24) ni ó ni àfikún fún òrò-ìse sùgbón sùgbón (24) nìkan ni lè so pé òrò-ise rè gba àbo. Ohun tí ó fá èyí ni wí pé APOR ni àfikún fún òrò-ìse (23) sùgbón àpólà àpónlé (APAP) ni àfikún fún òrò-ìse (24). A lè fi òfin gbé àlàyé àtúnpín sísòrí òrò-ìse tí a sese sàlàyé rè tán jáde báyìí.
(25) (a) ISagb + [---APOR]
(b) ISaigb + [ ---0]
A lè pa òfin méjèèjì yìí pò báyìí
(26) IS + [ ------------ (APOR)]
Yàtò si APOR àti APAP, IS tún lè rí àwon àfikún mìíràn. Àwon náà ni àpólà atókùn (APAT) àti gbólóhùn onípele (GB). A lè se àtúnpínsòrí IS pelú gbogbo won báyìí,
(27) (a) rí : IS; + [----- APOR] Mo rí Olú
(b) wá: IS; + [-----APAT ] Mo wá sí ilé
(d) rà IS; + [-----APOR (APAT)] Mo ra aso ní ojà
(e) dàbí: IS; +[--------GB] Ó dàbí kí ó má lo
Ohun tí òfin (27) yìí ń so nip é tí a bá rí òrò-ìse kan, gégé bí elédè, a ó mo sàkáání ibi tí a ti lè bá a. Fún àpeere, (27a) ń so pé rí jé òrò-ìse tí ó máa ń gba APOR gégé bí àfikún. (27b) náà so pé wá jé òrò-ìse tí ó máa ń gba APAT gégé àfikún. Kìí se pé àwon òrò-ìse wònyí kò lè yan àfikún mìíràn sùgbón àtúnpínsòrí tí a bá fún òrò kan ni a gbódò tèlé bí béè kó, gbólóhùn tí ó ti je yo kò ní í bófin mú.
Yàtò sí àtúnpínsísòrí tí a menu bà yìí, a tún lè fi òfin ìhun gbólóhùn sàlàyé APIS.
(28) (a) APIS ---> IS
(b) APIS ---> IS APOR
A lè pa méjèèjì pò báyìí:
(29) APIS ---> IS (APOR)
Lóòótó, o dàbí ìgbà pé àwòrán-atóka igi yé ènìyàn ju àkámó asàmìsí lo sùgbón à kò lè so pé òkan dára ju èkejì lo tí a bá fi ojú tíórì wò ó. E se àkíyèsi pé àayè tí àwòrán-atóka igi gbà jut i àkámó asàmì sí lo. Níwòn ìgbà tí ó jé wí pé àwon méjèèjì ni a ó máa bá pàdé nínú ìwé, ó ye kí á mò wón.
(5ii) Òrò-ìse Àsínpò: Lóòótó àwon tètèdé onígíràmà ti máa ń fún gbólóhùn abódé ní oríkì pé òun ni àkójopò òrò tí ó òrò-ìse kan nínú. Èyí kò wolé mó nítorí a ti rí gbólóhùn abode tí ó ní ju òrò-ìse kan lo. Àpeere irú gbólóhùn abode báyìí ni gbólóhùn alásínpò ìse. Gbólóhùn yìí máa ń ní olùwà kan sùgbón àwon òrò-ìse yìí mó ara won. Òfin ìhun gbólóhùn ti a máa ń lò fún àpólà-ìse inú gbólóhùn alásínpò ise ni.
(32) APIS ---> APIS (APISn )
.
Oun tí “n” yìí ń so nip é APIS yìí lè máà níye. E jé kí á wo gbólóhùn kan tí ó ní irú òrò-ìsè yìí.
(34) Adé gbé ògèdè mi fún eran je
(6) Àfòmó:
Ní àárín àpólà ìse àti àpólà orúko ni ìsòrí tí a ń pè ní àfòmó wà. Òpòlopò òrò ni ó wà ní abé ìsòrú yìí. Gbogbo won ni ó sì ní àbùdá òrò-ìse. Ìsòrí yìí ni àwon tètèdé onígírámà ń pè ní asèrànwó-ise. Àwon ohun tí a ń bá lábé ìsòrí yìi ni àsìkò, ibá, múùdù àti ìbámu. Ìdí tí a fi ń pe ìsòrí yìí ní àfòmó nip é púpò nínú àwon ohun tí ó máa ń je yo lábé rè, àfòmó ni wón máa ń jé nínú òpòlopò èdè àgbáyé. Gbogbo èdè ni ó ní àfòmó yìí sùgbón ònà tí èdè kòòkan fi máa ń mú un lò yàtò sí ara won. Gbogbo àwon òrò tí ó wà lábé ìsòrí yìí ní èdè Yorùbá ni ó lè dá dúrò, ìyen ni pé won kì í se mófíìmù àfarahe. Fún àpeere, abé ìsòrí yìí ni a ti máa rí àwon òrò bíi gbódò, lè, máa, ta, ń abll. Pèlú àfòmó tí a ti menu bà yìí, òfin ìhun gbólóhùn tí a ó máa ló ni (35), 936) ni gbólóhùn tí ó lè ti inú rè jáde,
(35) GB ---> APOR AF APIS
(36) Olú gbódò lo
7. Àpólà Atókùn àti Àpólà Àpónlé: A ti menu bà APOR àti APIS. A ti sòrò díè nípa àpólà àpèjúwe àti àfòmó. Àpólà méjì tí ó kù tí a ó menu bà sí i ni àpólà atókùn àti àpólà àpónlé. Òrò atókùn àti APOR ni a máa ń bá nínú àpólà atókùn ni a fa igi sí ní ìdí ní (38). Òfin ìhun gbólóhùn rè ni
(38) (a) Adé lo sí ilé
(b) Mo rí Olú ní ojà
(d) Òjó ti ilé lo sí oko
(39) APAT ---> AT APOR
Òrò àpóné ni a máa ń bá nínú àpólà àpónlé. Òrò àpónlé yìí seé se kí ó ju eyo kan lo ó sì lè jé eyo kan. (41) ni òfin ìhun gbólóhùn àpólà àpónlé Ní (42), a fa igi sí ìdí àpólà àpónlé a sì ya àwòrán-atóka igi fún un ní (43).
(41) APAP ---> AP APAP
(42) Adé lo kíákíá rí
E rántí pé òfin ìhun gbólóhùn tí a fi lè fó àfòmó sí wéwé ni
AF---> AS, IB, M, IBM.
(8) Orísìí Gbóóhùn Yorùbá: Orísìí gbólóhùn méta ni ó wà ni èdè Yorùbá- (i) gbólóhùn abode, (ii) gbólóhùn oníbò àti (iii) gbólóhùn alákànpò.
(i) Gbólóhùn abode: Púpò nínú àwon àpeere tí a ti ń lò láti ìbèrè ìwé ìléwó yìí ni ó jé gbólóhùn abode. Oríkì tí a lè fún gbólóhùn abode ni gbólóhùn tí ó ní kókó gbólóhùn kan. Ohun tí ó jé kí á lo kókó gbólóhún dipò òrò-ìse ni pé a rí gbólóhùn abode tí ó ní ju òrò-ìse kan lo sùgbón tí ó jé pé kókó gbólóhùn kan soso ni ó ní . Àpeere irú ìyí ni gbólóhùn alásínpò ìse tí a ti sòrò nípa rè sáájú. Òfin ìhun gbólóhùn tí a ń lò fún gbólóhùn abode ni (44); (45) ni àpeere gbólóhùn abódé.
(44) GB ---> APOR AF APIS
(45) Mo ra isu
(ii) Gbólóhùn Oníbò: Gbólóhùn oníbò ni gbólóhùn tí ó ní olórí gbólóhùn àti gbólóhùn àfibò. Olórí gbólóhùn yìí lè dá dúró sùgbón gbólóhùn àfibò kò lè dá dúró.
GB ---> ATAF GB
Òfin gbólóhùn (52) lè gbà wá láàyè láti sèdá.
(53) (a) Olú dé
(b) Ade ra aso
(d) Omo tí ó lo dé
Sùgbón a kò lè sèdá òkankan nínú (54) nípa lílo òfin (52).
(54) (a) Ǹjé Olú dé?
(b) Sé Adé ra aso?
(d) Omo tí ó lo dé bí?
Síbè a ó se àkíyèsí pé àwon gbólóhùn (53) ní nǹkan se pèlú (54). Gírámà tí a pè ní gírámà ìyídà onídàro yìí ní gbára láti se àlàyé ìbásepò tí ó wà láàrin àwon gbólóhùn wònyí. Sùgbón kí a tó menu ba bí yóò se se àlàyé yìí, e jé kí a wo àwon ohun tí a lè bá pàdé nínú gírámà yìí.
10. Gírámà Ìyídà Onídàro:
Ònà méta ni a lè pín gìrámà yìí sí àwon náà ni ìhun ìsàlè, gbé aifa àti ìhun òkè. Àwon èka méjì mìíràn tún wà tí kò ní í je wá lógún púpò nínú ìdánilékòó yìí: àwon náà ni èka fonólójì àti èka ìlárògún (ìní àrògún). A ó wá yè wón won í òkòòkan.
(i) ìhun Ìsàlè: Gbogbo gbólóhùn ni ó máa ń ní ìhun ìsàlè. Ó wá seé se kí ìhun ìsàlè gbólóhùn kan bá ti òkè mu; ó sì seé se kí ó máà bá a mu. Àwon ohun tí a máa ń pá pàdé nínú ìhun ìsàlè ni aká òrò, òfin òrò, òfin gbólóhùn, àttúnpínsìsòrí, òfin ìsòrí òrò, ìyanra (ìyan ara).
(ii) Gbé alfa: Ìtumò gbé alfa ni pé kí á gbé nǹkan kan láti ibì kan lo sí ibòmíràn nínú gbólóhùn.
(iii) Ìhun Òkè: Àwon ohun tí a máa ń bá pàdé nínú ìhun òkè ni ìsòrí kòòfo, gbólóhùn tí a ti da ètò rè rú, ìse lámì kanùn (1ise ní àmì kan ùn) asé.
(iv) Èka Fonólójì: Òkan nínú àwon èka méjì tí kò níí je wá lógún púpò tí a máa ń bá nínú gírámà ìyídà onídàro ni èka fonólòjì. Èka yìí nib í a se ń pe òrò jáde lénu je lógún.
(v) Èka Ìlárògún: Èka yìí náà kò ní í je wá lógún tó béè tàbí jù béè lo nínú ìdánilékòó yìí. Èka yìí ní ó se pèlú àrògún. Òfin síńtáásì lè gba àwon gbólóhùn kan láàyè tí ó jé pé èka yìí ni yóò so pé irú gbólóhùn béè kò ni àrògún. Àwòrán (57) ní ó fi àwon èka wònyí hàn wá dáradára. E jé kí á wá wo bí gírámà yìí se ń sisé.
(11) Gbólóhùn Ìbéèrè béè-ni-béè-kó: Àwon ìbéèrè kan wà tí ó jé pé béè ni tàbí béè kó ni ìdáhùn máa ń jé. Fún àpeere, tí a bá so pé:
(55) Ǹjé Olú lo?
A lè dáhùn wí pé:
(56) Béè ni, Olú lo tàbí béè kó, Olú kò lo
(57) Ìhun Ìsàlè/ìpìlè
aká òrò
òfin òrò
òfin ìsòrí
àtúnpínsìsòrí
ìyanra
òfin ìhun gbólóhùn
Gbé Alfa
Ìhun Òkè
Ìsòrí kòòfo
Gbólóhùn tí a dà ètò rè rú
Ìse lámì kan-ùn
asé
Ẹ̀ká Fonọ́lọ́jì
Ẹ̀ka àrògún
Gégé bí a se so télè, o rorùn láti láti lo òfi ìhun gbólóhùn láti sèdá gbólóhùn bíi (58) sùgbón a kò lè lo òfin ìhun gbólóhùn láti sèdá (55).
(58) Olú lo
Síbè a gbódò lè sàlàyé bí (55) se wáyé. Ohun tí gírámà tí a ń lò nínú ìdánilékòó yìí so ni pé (58) ni ìpìlò (55), ìyen ni pé ní ìhun ìpìlè, (58) nìkan ni a ní. Ìhun òkè ni (55). Ohun tí ó selè nip é léyìn ìgbà tí a ti fi òfin ìhun gbólóhùn sèdá (58) tán ni a wá so atóka ìbéèrè mó on. Bí àwòrán-atóka igi won se rí nìyi.
Àrótì ni AROTI dúró fún. Àwon ìbéèrè mìíràn tí ó bá eléyìí mu tí a sì gbódò sàlàyé won bákan náà ni (61).
(61) (a) Sé Olú lo?
(b) Olú lo bí?
E ó se àkíyèsí wí pé ń se ni àrótì sáájú gbólóhùn nínú Ǹjé Olú lo? Sùgbón nínú Olú lo bí? àrótì yóò tèlé gbólóhùn ni.
(12) Ìbéèrè tí kì í ní ìdáhùn béè ni béè kó: Àwon ìbéèrè kan wà ti ìdáhùn won kì í se béè ni tàbí béè kó. Àpeere irú ìbéèrè béè ni
(63) (a) Ta ni Olú rí?
(b) Kí ni Olú se?
Ònà tí a ń gbà se àlàyé àwon ìbéèrè eléyìí yàtò sí ti béè ni béè kó. A ó rántí pé àrótì, ìyen àwomó ni a lò láti sàlàyé bí ìbéèrè béè ni béè kó se wáyé. Gbé alfa ni a ó fi sàlàyé eléyìí. Nígbà tí a ń sòrò nípa àtúnpínsísòrí òrò-ìse, a sàlàyé pé àwon òrò-ìse bíi: rí àti se gbódò ní APOR gégé bí àbò nínú gbólóhùn tí a bá ti lò wón. Ìyen ni a fi ń rí.
(64) (a) Olú se isé
(b) Adé rí Òjó
Tí (56) kò sì bófin mu
(65) (a) *Adé rí
(b) *Olú se
Sùgbón tí a bá wo (63), a o rí i wí pé APOR kankan kò tèlé rí àti se gégé bi àbò síbè àwon méjèèjì bá òfin mu. Àlàyé tí a rí se ni pé kì í se pé won kò ní APOR gégé bú àbò, won ní ní ìhun ìpìlè. Ìhun òkè ni ó ti dàbí ìgbà pé won kò ní nítorí pé a ti gbé APOR àbò tí wón ní kúrò láàyè won. E se àkíyèsí pé tí a bá ń se ìbéèrè alápèpadà, a máa ń so (66).
(66) (a) Olú se kí ni?
(b) Adé rí tan i?
Nínú gbólóhùn (66), a ò lè so pé se àti rí kò ní APOR àbò nítorí ta àti kí ni ó jé àbò fún òkòòkan won, òrò-orúko sì ni ta àti kí yìí. Àwon òrò yìí ni a gbé kúrò láàyè tí wón wà ní ìhun ìpìlè lo sí ibòíràn kí wón tó dé ìhun òkè. Èyí ló fi dàbí ìgbà pé won kò ní àbò. Ìgbà tí a gbé àwon òrò wònyí kúrò láàyè tí wón wà ní (66) lo sí iwájú ni a ní (63).
Kòòfo ni KF dúró fún. Àwon atóka ìbéèrè kan wà tí òrò-ìse kì í se àtúnpínsísòrí fún won. Àpeere irú won ni:
(68) (a) Níbo ni Olú ti ra aso
(b) Báwo ni Dàda se mú Olu
A ó se àkíyèsi pé àwon òrò-ìse rà àti mú sì ní APOR àbò tí ó ye kí wón ní. Síbè e ó se àkíyèsí pé a lè se àwon ìbéèrè alápèpadà wònyí:
(69) (a) Olú ra aso, níbo?
(b) Dàda mú Olú, báwo?
Ohun tí eléyìí ń fi hàn ni pé (69) náà ni ìpìlè fún (68) sùgbón nǹkan tí ó selè nip é àbé àpólà-ìse kó ni àwon atóka ìbéèrè báwo àti níbo wà. Abé ìsòrí tí wón wà ni a ń pè ní àrótì. Bí àwóràn-atóka igi ti won se rí nì yí.
Tí a bá lo atóka ìbéèrè tan i tàbí kí ni láti bèèrè ìbéèrè nípa òrò-orúko olùwà, ààyè olùwà yìí kò ní í jé kòòfo. A ó fi arópò orúko kan sí ààyè yìí. Béè náà nit í a bá bèèrè ìbéèrè nípa òrò-orúko tí ó ń yán òrò-orúko mìíràn. Àpeere.
(71) (a) Olú gbé ìwé Adé
(b) Ta ni ó gbé ìwé Adé?
(d) Ta ni Olú gbé ìwé rè
13. Awé gbólóhùn Asàpèjúwe:
Gbólóhùn tí a tún máa ń gbé alfa nínú rè ni awé gbólóhùn asàpèjúwe.
Àbùdá Awé gbólóhùn Asapèjúwe:
i. A rí APOR tí awé gbólóhùn oní-tí tèlé
ii. APOR tí ó saájú awé gbólóhùn oní-tí yìí ni olórí fún gbogbo
awé gbólóhùn yìí.
iii. Àlàfo kan wà nínú gbólóhùn àfibò inú awé gbólóhùn yìí.
iv. Kò sí ibi tí a kò ti lè rí àlàfo tí a menu bà ní (iii) yìí.
AGBA dúró fún awé gbólóhùn asàpèjúwe.
(vi) Àlàfo tí a menu ní III gbódò ní àmì kan náà pèlú atíka awé gbólóhùn asàpèjúwe.
(vii) Àwon kan wà nínú àwon awé gbólóhùn asàpèjúwe tí kì í ní àlàfo. Àwon yìí ni ìgbà tí a bá se àpèjúwe fún APOR olùwà àti OR tí ó bá yán OR mìíran.
(viii) Ó pon dandan kí APOR méjì bá ara mu nínú awé gbólóhùn asàpèjúwe. Àwòrán-atóka igi tí ó sàlàyé awé gbólóhùn yìí nì yí ní sí-sè-n-tèlé
GB gbódò ní APOR tí ó bá ti iwájú rè dógbà nínú
Àmì yìí I ń fi hàn pé àwon APOR méjèèjì bá ara mu. A ó so APOR; kejì di ti a ó gbé e wá sí abé àfikún.
Omo ni a ó gbé wá sí abé àfikún tí yóò di ti.
(14) Òrò-Ìse aláìléni:
A ó se àkíyèsí pé gbogbo nǹkan tí a ti ń gbé, apá òtún ni a ti ń gbé won wá sí apa òsì. Ìbéèrè wá nip é sé apá òsì nìkan ni a máa ń gbé nǹkan wa. Ìyen ni pé se apá òsì nìkan ni a máa ń gbé ‘alfa’ wa ni? Kì í se apá òsì nìkan. Àpeere tí a ó fún wa báyìí yóò fi èyí hàn. Àpeere náà ni gbólóhùn tí ó bá ní òrò-ìse aláìléni nínú. Irú gbólóhùn béè ni:
(76) Kí á pa àgó méta dára,
dára tí ó wà nínú gbólóhùn yìi ni a pè ní òrò-ìse aláìléni. Àwon òrò-ìse mìíràn tí ó tún wà lábé ìsòrí yìí ni burú, dájú, dùn, wù abbl. E ó se àkíyèsi pé ìtumò kan náà ni (76) àti (77) ni. (77) ó dára kí á pa àgó méta. Níwòn ìgbà tí wón tin í ìtumò kan náà tí òrò inú won sì férè bára mu tán, ó ye kí á lè topa ìpìlè won dé ibì kan náà. (76) ni ó jé ìpìlè fún (77). Ohun tí ó selè ni pé a gbé kú á pa àgó méta lo sí èyìn dára. Nígbà tí a se eléyìí, ààyè ibi tí kí á pa àgó méta wà télè wá sòfo. Ààyè olùwà ni ààyè yìí. Níwòn ìgbà tí ààyè olùwà kò sì gbódò sófo, a wá fi ó tí kò tóka sí enikéni sí ààyè náà. Báyìí ni a se rí (77) láti ara (76).
Àyè kòòfo (KF) yìí ni a ó wá fi ó aláìléni sí. Apá òsì ni a ti gbé nǹkan lo sí apá òtún. Àpeere àwon gbólóhùn tí ó se báyìí wáyé ni:
(80) (a) (i) Kí á jalè kò dára
(ii) Kò dára kí á jalè
(b) (i) Pé mo pé dùn mí
(ii) Ó dùn mí pé mo pé
(15) Gbólóhùn Àse:
Kì í se gbogbo ìyídà ni ó máa ń ní gbé ‘alfa’. Ìyen ni pé kì í se gbogbo ìyídà ni a máa ń gbé nǹkan láti ibì kan lo sí ibòmíràn. Àpeere gbólóhùn tí a sèdá láìgbé nǹkan kan lo sí ibòmíràn ni gbólóhùn àse. Àpeere gbólóhùn àse ni:
(18) (i) wá
(ii) jókòó
(iii) Dìde
Gbólóhùn ni àwon wònyí sùgbón wón jo APIS lásán. Òhun tí ó selè ni pé a ti pa APOR olùwa won je. APOR olùwà ti a sì pa je ni iwo. Ohun tí a fi mò pé ìwo ni a pa je ni pé a máa n lò ó nínú gbólóhùn àkésí.
(82) Ìwo, wá
Àwon èrí mìíràn tí ó fi ìdí rè mule pé enikejì eyo ni a pe je ni ìwònyí. Nínú gbólóhùn alátapadà, eni nínú APOR àbò gbódò bá eni nínú APOR olùwà mu. Ìyen nip é tí APOR olùwá bá jé eni kìíní eyo, béè náà ni APOR àbò gbódò jé. Fún àpeere, ibì tí àwon gbólóhùn alátapadà (b) ti wa ni (a)
(83) (a) *Òjó féràn Òjó
(b) Òjó féràn ara rè
(a) *Èmi féràn èmi
(b) Èmi féràn ara mi
Òjó àti ara rè jé eni kéta eyo. Èmi àti ara mi náà sì jé eni kìíní eyo. E jé kí á wá wo gbólóhùn àse.
(84) Ìhun ìpìlè: *Ìwo gbádùn ìwo
Alátapada: Ìwo gbádùn ara re
Yíyo Olùwà: Gbádùn ara re
Bí òfin yìí se sísé ní sísè-n-telé ni eléyìí. Èrí kejì nit i orísìí ìbéèrè kan tí a lè se lórí gbólóhùn àse. Ìbéèrè yìí fi hàn gbangba pé eni kejì eyo ni a pe je.
(85) (a) Mú owó bò lóla / Sé o gbó?
(b) Wá sí ilé wa o / Sé o gbó?
Ìbéèrè yìí fi hàn pé èni kejì eyò ni a ń tóka sí.
(16) Òté tí ó de Gbe ‘alfa’: A ti sàlàyé pé ìtumò gbé ‘alfa’ ni pé ki a gbe nǹkan tí ó bá wù wá láti ibi kan lo sí ibòmíràn. Òté wà tí ó de nǹkan ti a lè gbé.
(1) A kò lè gbé òrò kankan láti inú gbólóhùn tí ó bá jé pé APOR tí o ní olórí ni ó je gàba lé e lórí.
Fún àpeere, láti inú àwon àpólà tí a fa ìlà sí ní ìdí yìi, a kò lè gbé òrò kankan.
(87) (i) (a) Ìròyìn pá Nàìjirià gba góòlù dùn mó mi
(b) *Kí ni ìròyìn pé Nàìjíríà gbà – dùn mó mi?
(ii) (a) Olú se ìlérí pé òun yóò fún un ní ìwé
(b) *Kí ni Olú se – pé oun yóò fún un ní ìwé?
(iii) Tí olùwà gbólóhùn bá jé gbólóhùn, a kò lè gbé nǹkan kan láti inú rè.
A kò lè gbé nǹka láti inú gbólóhùn tí a fa igi sí ní ìdí wònyí.
(89) (a) (i) Síse ìdáwò mérin ni ojó kan dára
(ii) *Kin i síse ni ojó kan dára?
(b) (i) Kí á pa àgó méta wù mí
(ii) Kí ni kí a pa ¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬¬___ wù mí?
A kò lè gbé nǹkan kan láti inú àpólà tàbí gbólóhùn àso.
A kò lè gbé eyo nǹkan láti inú àpólà ti a fi ìlà sí ní ìdí yìí.
(91) (i) Mo ri Òjó àti Adé
(ii) *Ta ni mo rí Òjó àti Adé
(iii) * Ta ni mo rí _ àti Adé?
Tí a bá máa gbé nǹkan kan, méjèèjì ni a ó gbé papò.
(92) Ta ni mo rí _?
Yorùbá
|
2429
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC-Yor%C3%B9b%C3%A1%29%3A%20D
|
Atúmọ̀-Èdè (Gẹ̀ẹ́sì-Yorùbá): D
|
[[Atumo-Ede (Yoruba-English): [
ETAN]
Oju-iwe Kiini
dab: v; (She stopped crying and dabbed her eyes.) jèjé; nù fééréfé ó dáké ekùn, o sì nu ojú rè nù.
dab: n; (She gave her daughter a dab on her face after greeting her.) ìlù jéjé; ìfowokán feerefe, ifowó-nù fééréfé o fún omo re ni ifowonu fééréfe lorí léyùn to kìí tán.
daft: n; (Don’t be so daft.) aláìní-làákàyè; alání-òye. Má yan aláàlóye.
dainty: adj; (She is a dainty Child.) dídùn; dára; elegé omo tó rewà ni.
daisy: n; (The garden is fill of daisy.) irúfé koríko kan tó ó máa n ní òdòdó fúnfun lórí pèlú pupa résúrésú láàrin rè. Imí ogba náà fún koríko tí Ó ní òdòdò funfun lórí pèlú anu pupa láàrin rè.
dale: n; (The dale is very deep.) ògbun ògbun náà jùn.
dangerous: adj; (The river is highly dangerous for the swimmers.) lèwu odò náà léwu gidegidi fún àwon òmùwè.
darling: n; (She is my darling.) olùfé olùfé mi ni.
darling: adj; (My darling daughter is here.)
olólùfé olólùfé omo mí obìnrin wà nibi.
dart:n; (He killed the bird with dart.) òkò o fi oko pa eye náà.
dart: v; (The mouse darted away when I approached.) lo kíákíá; sáré lo lojiji. Eku ilé náà sáré lo lójiji nígbà tí mo sún mó on.
dash: v; (I must dash.) sún sìwájú kíákíá, lo kíákíá mo gbòdò máà lo kíakíá.
dash: n; (Try to make a dash of freedom.) ìsúnsíwáhú mura láti ni ìsúnsíwájú òmìnira. Ami kan ti a n fi sí ìwé kíko.
date: n; (What is today’s date?) déètì kí ni déètì.
date: v; (Don’t forget to date your cheque.) fi déètì ojó sínu ìwé kíko ma se gbagba láti fi déètì sínú sòwédówó re.
daughter:n; (The man has three daughters.) omobìnrin okùnrin náà ní omonùnrin méta.
dawn: n; (We must start at dawn.) àfèmójú. A gbódò bèrè nì àfèmójú
dawn: v; (Day was dawning as we left.) yé;bers sí ni mole ojúmó ti mo bí a se kúrò.
day:n; (He has been working all day.) ojú òsán ó ti n sisé ní gbogbo ojú òsán
daylight: n; (He stole the car in the daylight.) ojúmomo ojúmomo ló jí okò ayókélé nàá.
daytime: n; (You hardly see owls in the daytime.) ojú òsán; òsán gangan o kò lè sábà rí àwon eye òwìwí ni òsán gangan.
dead: adj; (The tiger fell dead.) di òkú; láìlémìí. Ekùn náà subú lulè ó dòkú.
dead: n; òkú. (We carried the wounded and the dead off the battle field.) A gbé awon to fara pa ati awon okú náà kúrò lójú ìjà.
dead: adv; (You are dead right!) pátápátá ó gbà a pátápátá
deaf: adj: (She was born completely deaf.) tí ó dití. A bii ládití pátápata.
deaf:n; (They are all deafs.) eni tí ó dití. Adìti ni
gbogbo won
deal: n; (The workers are hoping for a better pay deal.) ìpín ; àjọsopò. Àwon òsìsè náa n retí ìpín/ isé tí yoo mú owó to gbe péélí wa.
deal: v; (He dealt me four cards.) pín ó pín páálì ìkonkan-sí méin fún mí.
dear: adj; (My daughter is very dear to me.) tí ó sòwón omobìnrin ni sòwón sí ni púpò.
dear: n; (Come here, my dear.) Èdá gìdi; ẹni rere, olùfẹ́ máa bò níbi, olùfé mi.
death: n; (Her death was a shock to him.) ikú ikú re bá a lójijì.
debate:n; (After much debate we decided to leave the place.) àríyànjiyàn iléyin òpòlopò aríyànjiyàn a pinu láti kúrò nìbè.
debate: v; (What are you debating about?) se n se àríyànjiyàn kí le n se àríyànjuyàn lé lórí.
debit: n; (How much is my debit?) gbèsè. Eló ni gbese mi?.
debtor: n; (The man is my debtor.) onígbèsè onígbèsè mi lokùnrin náà.
decade: n; (It now a decade I saw him last.) odún mẹ́wàá ó pe odún mẹ́wàá tí mo rí i gbèyìn.
decay: v; (Sugar will decay your teeth.) rà bàjé súgà yóò ba eyín re jé.
decay: n; (That system slowly fell into decay.) ìbàjẹ́; rírá; aláìsìsé díédíè.
deceive: v; (He deceived him.) tàn jẹ ó tàn an jẹ.
deceiver: n; (The man is a deceiver.) elètàn elètàn ni okùnrin náà.
december: n; (He was born in December.) Ọ̀pẹ̀; Oṣù kejìlá ọdún. A bíi nínú Oṣù Ọ̀pẹ̀.
decent: adj; (The lady is decent.)finju. Omoódan náà fúnju.
decide: v; (I have decided to go.) pinnu. Mo ti pinnu láto lo.
decidous: adj; (He went to hunt in a decidours forest.) tí n wówé lódoodún ó lo sode nínú igbó tí o n wówé lódoodún.
decimal: n; (I don’t understand decimal fraction.) tí o ní se pèlú èwá. Ìsirò orí pípín sí méwàá kò yé ni dáadáa.
deck: n; (My bad is on the top deck.) pákó tí a fit è okò. Erù mí wà lórí pákó tí afi lé okò lókè.
declaration: n; (The was a declaration of wan yesterday.) ikede ìkéde ogún wáyé lánàá.
declare: v; (He declared that the war is over.) kéde; tenumó ó kéde pé ogún ti tan.
decorate: v; (The table was decorated.) se lósòó wón se tábìlì náà lósòó.
decline: n; (There is a decline in the population of this country.) ìdínkù; iwásílè. Idúnke/ìwásílè wà nínú ìye olùgbé orìkè-èdè yìí.
decline: v; (The influence declined after she lost the election.) dínkù; wá sílè. Gbajúmò rè dúnkù léyìn tí kò wolé ìbò.
deed: n; (You shall be rewanded according to your good deeds.) ìde;. A ó san èsan ìsé rere rè fún o.
deep: adj; (The well is very deep.) jìn; jinlè kàngs náà jìn dáadáa.
deer: n; (The hunter killed a deer.) àgbòrin, ìgalà, egbin ode náa pa àgbònrin.
defeat: v; (Thou shall defeat your enemies.) bì subu; borí. Ìwo yóò bóri àwon òtá re.
defeat: n; (Your enemies shall suffer defeat.) ìsubu. Àwon òtá re yóò rí ìsubú.
defend: v; (I will defend him.) gbèjà; dáàbò bp; se odi fun. N ó dáàbò bò o.
defense: n; (God is my defense.) ààbò; asà olórun in ààbò mi.
defenceless :n; (He is a defenceless Child.) aláìní-ààbò. Aláìláàbo omo mi.
deficiency: n; (Vitamin deficiency can lead to Illness.) ààpé. Àìpé oúnjẹ asaralóore lè fa àìsàn.
deficient: adj: (The Child is deficient in knowledge.) jé àìpé omo náàjé àìpé ogbón
define: v; (The powers of a judge are defined by haw.) túmò; so àsoyé òfin lo so àsoyé lóri agbára adájó.
definite: adj; (I have no definite plans for tomorrow.) (It is now definite that she’s going to be promoted.) pàtó. N ko ni àwọn àlàkale kankan pàtó fún òla. dájú ó di dájú báyìí pé won yóò gbé e ga.
defy: v; (She defied her parents and got married.) fojú ká mó; pè níjà; témbélú ó fojú témbélú àwon òbi rè ó sì lo lókò.
degree: n; (She shows a high degree of skill in her work.) ìwon; ioò; oyè ó fi ìwòn làákaye gíga han nínú isé rè.
delay: n; (He did the work without any delay.) ìdádúró ó se isé láìsí ìdádúró kankan.
delay: v; (He delayed me for two hours.) dá dúró ó dá mi duro fun wakati meji.
delegate: n; (He sent his delegate to me yesterday.)ikò; asojú ó ran àwon ikò rè simi lánàá.
delegate: v; (The manager was delegated to reorganize the department.) yan asoju; yan ikò wón yan olùdarí náà láti tún èka náà tò.
deliberate: adj; (Deliberate sins have no forgiveness.) àmòómòse. Àwon èsè àmòómòda ko ní Ìdárijun.
deliberate: v; (He deliberated on my question before she answered me.) rónú ó ronú lórí ìbéèrè mi kó tó dá mi lóhùn.
delicate:adj; (That crate of egg is delicate to carry.) elegé pákó tí a to eyin sí yen se elegé láti gbé.
delicious: adj: (She prepared a delicious meal.) tí o ní àdídùn ó se oúnjẹ aládìídùn.
delight: n; (He takes delight in proving others wrong.) inú dídùn ó ní inú dídùn sí ìyàn jíjà.
delight: v; (He delights in shocking people.) ninu dídùn; dumú ó máa n nínú dídùn sí pipa àwon èniyàn lára.
deliver: v; (The woman just delivered a baby.) (She delivered the gods for me.) Gbà sile, bimo, obìnrin náà sese bimo ni. O gba ojà naa sílè fún mi.
delta: n; (I have been to the Niger Delta.) ibi tí odo tí peka sí wéewé sínú omi òkun. Mo ti de ibi ti odo oya ti pèka.
deluge: n ; (The deluge destroyed many properties.) ìkún omi. Ìkún omi náà ba òpòlopò dúkìá jé.
demand: v; (He demanded for money.) bèèrè fún nnkan ó bèèrè fún owó.
demand: n; (The demand for the goods is too high.) ìbéèrè. Ìbéèrè fún òjá náà ga jù.
democracy: n; (Democracy is the best type of government.) èro ìjoba tolórí telémù. Ètò ìjoba tolorí telémù ló dára ju
demolish:v; (He demolished the shop.) (He demolished the statute) run ó run ilé ìtàjà náà. Bàjé, O ba òwò náà jẹ̀
demonstrate: v; (He demonstrated his loyality.) fi hàn, ó fi ìwa otító rè hàn
demonstration: n; (They gave a clear demonstration of their intentions.) ìfihàn, wón se afihàn èrò ọkàn rẹ̀ gbangba.
den: n; (He threw him into a lion’s den) ihò, ó so ó sínú ihò kìnìún.
dense: adj; (The forest is very dense.) dí, Igbo náà dí púpọ̀
dentist: n; (My brother is a dentist.) onísègùn eyín onísègùn eyín ni ègbón mi.
deny: v; (Peter denied jesus.) sẹ̀; kọ̀ fún, pétérù sẹ́ Jésù
depart: v; (He departed from him immediately) lo kúrò ;o lo kúrò lódò rẹ̀ lógán.
department: n; (He is the head of our department) èka ounní olorí èka tiiwa.
depend: v; (You cannot depent on his arriving on time.) gbókànlé; gbáralé, gbíyèlé. o ko lè gbára lé díde rè lákòókò.
dependant: n; (The Child is a dependant to his brother.) eni tí wón n gbó bùkátà rè.̣ Egbón omo náà ni ó n gbó bùkátà rẹ
depict: v; (His novel depicts life of a Christian.) fihàn; se àpeere. Iwe ìtan arose rẹ se afihàn ayé onígbàgbó.
deposit: n ; (The shop promised to keep the goods for me if I paid a deposit.) ohun ìdógò; ilélè; ìjásílè Ilé itajà náà selérí láti pa ojà náà mo fún mi tí n ba le fi owo dógò sílè.
deposit: v; (The bus deposited them at the bustop.) dogol san àsansílè owo; dà sílè fi lélè. Okò náà dà wón sílè ni ibùdókò náà
depot: n; (He went to coca-cola depot.) ilé ìsura; ibì ìpamó ó lo sí lbi tí wón n pa otí elérìndodo mó sí.
depress: v; (Wet weather alwas depresses me.) rè sílè; mú káàánú òrìnrin n rè mi ní okàn sìlè.
depression: n; (He committed suicide during a fit of depression.) ìrèsílè; ìrèwèsì, ó bínú pa ara rẹ̀ nínú tí ìrèwèsì ọkàn.
depth: n; (The dept of the well is ten feet.) ìjinlè; jíjìn, jíjìn kanga náà jẹ́ ẹsẹ méwàá.
deputy: n; (I am acting as deputy till the manager returns.) asojú eni; àdèlé, mo n se gégé bí adelé títí tí aláse náà yóò padà.
descend: v; (The lift began to descend.) sọ̀ kale. Èro agbeni náà bèrè sí ní sòkàle.
describe: v; (He described his house.)júwe; fi òrò sàpeere ó júwe ilé rè.
desert: n; (Somalia is mostly desert.) asalè. Asálè ni gbogbo ile sòmàlíà ferè é jẹ́.
desert: v ; (He deserted his wife and Child.) kò sílè ó ko aya àti àwon omo rè sílè.
design: n; (Good designs will earn you more money.) àpeere; apèjúwe; àwòrán. Àwọn àwòrán dáadáa yóò mú owó wa fún o dáadáa sii.
design: v; (The route is designed to improve the flow of traffic.) (He designed the house.) sètò, wón sètò ònà náà dún ìgbòkègbòdò oko tó já gaara. se lósòó ó se ilé náà ní òsó.
desire: n ; (They had little desire for wealth.) ìfẹ́, ìwù. Ifé kékéré ni wón ni sí ọrọ̀
desire: v; (We desire happiness and health.) fé. A fé inú dídùn àti àlàáfía.
desk: n; (He was writing on his desk.) tábìlì ìkòwé ó n kòwé lórí tábìlì ìkòwé rẹ̀.
despair: n ; (He gave up struggle in despair.) àìnírètí ó síwó ìlàkàkà pèlú àìnírètí.
despair: v; (Don’t despair! We will think of a way out.) so ìrèrí nú má so ìrètí nù, a o wá ònà àbáyo.
dispatch: v; rán lo. (American warships love been dispatched to the area.) (Àwọn Amẹ́ríkà rán àwọn okò ogun wọn lo sí agbègbè náà.
dispatch: n; (Government welcome the depatch of the peace keeping force.) ikò. Ijoba kí awon ikì tí wón rán sí lbi ìpètù-síjà náà kàábò.
desperate: adj; (The prisoners grew increasable desperate.) láìnírètí; gbékú ta fi àáké kórí. Àwọn ẹlẹ́wọn náà gbékú ta.
despise: v; (Don’t despise others.) kégàn; gàn; sáátá, mo sẹ gan elòmíràn.
despite: prep; (They had a wonderful holiday despite a bad weather.) bí ó tile jé pé, Wón gbádùn ìsùnin won bí ó tile jé pé ojú ojó kò dára.
destination: n; (He reached his destination safely.) òpin nnkan: lbi tí a n lọ, o dé lbi tí o n lọ láyò.
destine: v; (He is destined to be rich.) pinnu; kádàrá; yàn fún, ó kadara lati lówó.
destiny: n; (Destiny drew us together.) kádàrá, kádàrá lo fẹ̀ wá móra.
destroy: v; (He destroyed the bus) parun, run, ó pa okò náà run.
destruction: n; (Government inported weapons of mass destruction.) ìparun. Ijoba ra ohun ìjà ìparun wolé.
detail: n; èkúnréré ó kò láti so ní èkúnréré gan-an bí a ti se le yí òkun náà padà
detail: v; (The man details all the goods in his shop.) se lékùn-ún-réré okùnrin náà sètò ojà náà lékùn-ún-réré sí ilé ìtajà rè.
detain: v; (He was detained for 3 days.)
dá dúró; tì mole. Wón tì í mólé fún ojó méta.
detect: v; (Do I detect a note of wrong in your voice?) wá rí i. N jẹ́ mo se àwárí ègó nínú òrò rẹ?
detergent: n; (He washed his clothes with detergent.) ose lúbúlúbú, ó fi ose lùbúlúbúfo asọ rẹ̀
deteriorate: v; (His health deteriorate rapidly and he died.) rèyìn, bajé síí burú síí. Aláafíà rè n buru síi ó sì kú.
determine: v; (He determined to go.) pinnu; fowó sòyà ó pinnu láti lo.
detest: v; (He detests stealing.) kóòríra, ó kóòríra olè.
devolop: v; (They sugar industry is developing.) dàgbà; gbòòrò; gbèrú. Ile isé suga náà n gbérú síi.
device: n; (Beware of the device of enemies.) ete; ogbón sora fún ete àwon òtá.
devil: n; (Devil is a liar.) Sàtánì, Bìlísì; ènìyàn buburú òpùró ni Sàtánì.
devote: v; (He devoted his time for communual work.) yà sótò; yà sí mímó ó ya àsìkò rè sótò fún isé ilú.
dew: n; (There was dew on the leaves.) ìrì; eeni. Irì wà lórí àwon ewé náà.
diagonal: n; (He stood at the diagonal of the room.) lbi tó so igun méjì pọ̀ ó duro síbi tó so igun yàrá náà pọ̀.
diagram: n; (He draw the diagram with chalk.) àwòran, ó ya àwòran pèlú efun.
dial:n; (The dial of the clock has spoilt.) ojú aago ójú aago náà ti bàjé.
dial: v; (He dialled to my telephone number and called me.) yí nómbá ero ìbánisoro lónà jíjùn làti peni básòrò o yí nómba ero ìbánisoro mi o si pè mi.
diamater: n; (The diameter of the ball is not more than a feet.) ìlà tí ó gba àárín obíríkítí kója; fífè òbíríkítí fífè bóòlù náà ko ju ese bàtà kan lọ.
diamond: n; (He saw a diamond on his farmland.) òkúta oníyebíye jùlo ó rí òkúta oníyebíye jùlo lórí ilè oko rè.
diarrhoes:n; àrunsu; ìgbé òrìn. Ìgbé òrìn n dàá láàmu. (He is suffering from diarrhoea.)
diary: n; (He left his diary on the table.) ìwé ohun tí a se lójoojumò ó gbàgbé ìwé tí o n ko ohun tó se lójoojumó só ri tábìli.
dice: n; (He lost the dice.) àwon omo ayo tí o máa n ní igun mérin, ó so awon omo ayo onígun mérin nù.
dictate:v; (She dictates for her husband.) pase; so; pè fún láti ko ó máa n pase fún oko rè.
dictation: n; (The dictation is very simple.) àpeko. Àpàko náa ró dáadáa
dictator: n; (Our president is a dictator.) apàse eni tí o lágbára láti se ìlé bí ó ti wù ú. Àare wa máa n se ìlé bó ti wù ú.
dictionary: n; (He bought an english dictionary.) ìwé àsàjo òrò tí ó n so ìtumò òrò. Ó ra ìwé atúmo òrò ní ede Gèésì.
did: v; (He did the work.) se, ó se isé náà.
die: v; (He died yesterday.) ku, ó kú lánáà.
die: n; (He lost a die.) omo ayò onígun mérun ó so omo ayò onígun mérun kan nu.
diesel: n; (He filled his vehicle wigh diesel.) epo okò ó ra epo kún okò rè.
diet: n; (Illnesses are caused by poor diet.) oúnjẹ, oúnjẹ burúku ló n fa orísìírisìí àìsàn.
diet: n; (You ought diet and got exercise.) jeun ó ue kí o jeun kí o sì maa se idáraya.
differ: v; (Tastes differ.) yàtò ohun tí eni kòòkan fé yàtò síra
difference: n; (The difference is clear.) ìyàtò. Ìyàto náà hàn gbángba.
different: adj; (The tastes are different to mine.) yàtò. Ifé wón yàtò sí tèmi.
dificult: v; (She finds it difficult to stop smoking.) sòro ó sòro fún un láti síwóo sìgá mínu.
difficulty:n; (Bad planing will lead to difficulty later.) ìsoro; ìyonu; ìnira. Ète búburú yóò yorí sí ìsoro nígbèyìn.
dig: v; (I spent the morining digging.) gbélè; walè mo fi gbogbo owúrò gbélè.
digest: v; (Some foods take longer to digest.) dà (oúnje); tò léseese. Awọn óunjẹ kan máà n pé kí wọn tó dà.
digger: n; (He bought a new digger.) ìgbélè ó ra ìgbélè tuntun.
digit: n; (There are 3digits in “345’) nombà Nómba méta ló wà nínú “345’
dignify: v; (The ceremony was dignifed by the presence of the ambassador.) bu olá kún; bu iyi kún wíwá asojú ilè òkèèrè náà buyì kún ayeye náà.
dignitary: n; (The ara all dignitaries.) olóyè; olólá; eni iy. Eni iyì ni gbogbo won.
dignity:n; (He has a very great dignity.) olá ìyìn; igbéga ó ní ìyìn tó pò
dim: adj; (His eye sight is getting dim.) sújú; se bàìbàì; pòkúùdu ojú re ti n se bàìbàì.
dim: v; (Old age hasn’t dimmed her memory.) so dí bàìbàì; Arúgbó ko tíi so iyè rè dí bàìbàì.
dimension: n; (What are the dumensions of the room?) títóbí; ìbú àti òòró kí ni ìbú àti òòró iyàrá nàá.
duminish:v; (His strenght has diminished over the years.) dínkù; fà séyìn. Agbára rè ti dínkù láti odún yìí wá.
dim: n; (They are making so much dim that I can’t hear you.) ariwo nlá wón n paríwo nla débi pé n kò le gbó o.
dine: v; (We dinned together.) jéun. A jeun pò.
dinner:n; (He didn’t take his dinner yesterday.)
oúnje alé kò je ounje alé rè lánáà.
dip: v; (Dip your pen into the ink.) fi bò, fi kálámù re bo tàdáwà.
dip: n; (We went for a dip.) ìwè nínú odò; ìrìbo inú omi. A lo wè nínú odò.
diploma: n; (He has a diploma in management.) ìwé tí àwon aláse fowó sí pé eni tí a fún ti gba oyè nílé ekó gíga. Ó ni ìwé àse ìgboyè nínú ìsàkóso ilé-isé.
diplomacy: n; (He solved the problem with diplomacy.) (International problems must be solved by diplomacy, not war.) ogbón èwè, ogbón ìsèlú; ó fí ogbón èwé yanjí ìsoro náà. Àjosoyépò láàrin àwon orílè-èdè. A gbódò máa yanjú wàhálà láàrin àwon orílè-èdè pèlú àjosoyépò, kìí se pèlú ogun jíja.
diplomat: n; (The diplomats of the two countries have arrived.) asojú orílè-èdè ilè òkèerè. Àwon asojú orílè-èdè méjèjèèjì ti de.
direct: v; ( He directed me to you.) fí ònà hàn; se amònà; tóka sí júwe; darí ó darí mi sí o.
direct: adj; (He followed the direct route.) gán-àn; tààrà; pàtó ó gba ònà tàarà.
direction: n; (Has the wind changed direction?) ònà; tító àpeere; àpèjúwe se atégùn ti yí ònà ibi tí o n fé sí pàdà?
dirt: n; (His clothes were covered with dirt.) èérí; ègbin; erè; ìgbònsè. Èérí bo àwon aso rè.
dirty: adj; (He is too dirty.) dòtí; léèérí; légbin, lóbùn ó ti lóbùn ju.
disable: v; (He was disable after a car accident.) di aláìlágbára; di abirùn o di aláìlagbára léyìn ìjàmbá móto náà.
disabled: adj; (He is a disabled Child.) abirùn; aláìlágbára. Abirùn omo ni.
disadvantage: n ; (The plan has many disadvantages.) òfò; ìpalára. Ète náà ni òpòlopì ìpalára.
disagree: v; (He disagreed with him.) kò; se aláìré; yapa ó kò fún un.
disagreement: n; (There is disagreement between them.) àìgbóraeniyé ìyapa Aigbóraeniyé/ìyapa wà láàrin wọn.
disappear: v; (The plane disappeared behind a clould.) fara sin; kúrò lójú. Bàálù náà fara sin séyìn ìkùku.
disappoint: v; (The man disappointe me.) dá lára; ye àdéhùn okùnrin náà ye adéhùn pèlú mi.
disappointment: n; (Not getting the job was a bitter disappointment.) ìmófo; ìdálára; ìrètí tàbí ìgbékèlé tó sákìí. Àìrí isé náà gbà jé ìdálára tó koro.
disaster: n; (His death was a great disaster.) ìjàmbá; àjálù. Ìjàmbá nla ni ikú rè.
disc: n; (He wears an identity disc round his nect.) ojú oòrùn; oju ohun tó té ohun tó rí pelebe ó wo ìdánimò pelebe yí orùn rè ká
dusciple: n; (Jesus had twelve disciples.) omo èyin omo èyìn méjìla in Jesu ní.
disciphinary: adj; (The formed disciphnary committee.) tí ó je mó ibiwí wón yan ìgbìmo abaniwí.
discipline: n; (Strict discipline is imposed on army recruits.) ìkóra-eni-ní ìjánu; ìbawí. Wón fún àwon omo ológun tí wón gbà ní ìbáwí tó lè.
discipline:v; (Parents should discipline their Childer.) bá wí. Àwon òbó gbódò máa bá àwon omo won wí.
discomfort: n; (He was in discomfort for 3 days.) ìror; inira ó wà nínú ìnira fún ojò métà.
discomfort: v; (Nothing has ever discomforted him in his life.) ni lára; fún ni ìrora kò sí ohun tó ní lára rí.
disconnect: v; (We have been disconnected.) yo kúrò; pìn níyà wón ti yo wá kúrò.
discount: n; (He was given discount on the goods he bought.) ìyokúrò; ìdín owó kù wón dín-in lówó kù lóri ojà tó rà.
discount: v; (He discount what the Child said.) sàìkà sí; dinwó kù ó sàaka ohun tí omo náà so sí.
discourage: v; (He discouraged the Child.) mú ìrèwèsí bá ó mú ìrèwèsì bá omo náà.
discover: v; (She was very delighted to discover a good restaurant nearby.) se àwárí; jágbón. Inú rè dùn láti se àwárí ilé ìjeun dáadáa ni itòsí.
discovery: n; (The researchers have recently made some important new discoveries.) àwárí; ìjágbón. Awon oníwadìí náà se àwon àwárí tuntun láìpé yìí.
discriminate: v; (The law discriminated between.) fi ìyàtò sí; sàmì sí ofún fi ìyàto hàn láàrin ìmòòmò pàyàn àti àìmóòmò pàyàn. intentional and accidental killing.
discrimination: (He detests racial discrimination.) ìfìyàtò sí; ìsàmì sí. Ó korira eléyàmèyà.
Oju-iwe Keji
discuss: v; (I refused to discuss the matter any further.) wádìí; so kínníkínní; mo ko láti sòrò náà kínníkínní siwájú síi.
discussion: n; (The matter will be dealt with in open discussion.) ìfòràwérò; àsogbè òrò; ìwadìí. A ó yanjú òrò náà nínu ìfòròwérò gbángba.
disease: n; (He preverted the spread of the disease.) àrùn; òkùnrùn ó dènà ìtànkálè àrùn náà.
disprace:n; (There is no disgrace in being
poor.) ègàn ; ìtijú; èté; ojútì ko sí èté nínu àìlówó
disgrace: v; (He openly disgraced him.)
dójú ti; té o dójú tì í ní gbangba.
disguise: v; (She disguised her voice clererly.) parade ó yí ohùn rè padà wéréwéré.
disguise: n; (I didn’t recorgnise him-he was in disguise.) ìbòjú; ìparadà. N kò da mò; o wà ní ìparadà.
disgust: n; (The idea of smoking fills me with disgust.) sísú; ìkó-ní-ìríra òrò sìgá mimu ti sú mi.
disgust: v; (It disgusts me to see him abusing his wife in the public.) su; kó ní ìríra o kó mí ní ìríra kí n máa ríi kí o máa bú ìyàwó r`ní ojú gbogbo aye.
dish: n; (He bought new dishes.) àwo oúnje ó rá àwon àwo oúnje tuntun.
dish: v; (Can you dish out everything for me?) bù oúnje sínú àwo. N jé o lè bù gbògbo rè sínú àwon fún mi?
dishonest: adj; (He wa dishonest to me.) aláìsòótó; ayédèrú ó se aláìsòótó sí mí.
disinfect: v; (This nurses disinfected the hospital wards.) fi oògùn lé síwájú. Àwon onísègun fi òògùn lé àrùn síwáju ní ìbùgbé àwon aláìsàn ní ilé ìwòsàn náà.
dislike: v; (I dislike dogs.) kóòríra mo kóòríra àwon aja.
dislike: (I have a strong dislike of modern music.) ìkoòríra mo ní ìkoòríra àwon orin ayé òde òní.
disloyal: adj; (He is disloyal to his country.) alálòótó ó jé aláìlóòtò sí orílè-èdè re.
dismal: adj; burú; ní ìbànújé sókùnkùn Iroyin náà buru bí í ti àtèyìnwá.(The news was as dismal as ever.
dismay: (She expressed dismay at what had occurred.) èrù; ìdààmú;ìfòyà ó fi ìfòyà rè hàn lórí ohun tó selè.
dismay: v; (He were all dismayed at his refused to co-operate with us.)
dààmú; foya. Gbogbo wa la dààmu nítorí àìgbà rè láti se tiwa.
dismiss: v; yo(He planned to dismiss the worked from the company.) kúro; ó gbìyànjú láti yo òsìsé náa kúrò níbi ìsé.
disobey: v; (He disobeyed his parents.) se àìgboràn ó sàìgboran sí àwon òbí rè.
disobedience: n; (He was punished for his disobedience.) àìgboran. Wón bá a wí fún àìgboràn rè.
disobedient: adj; (I was very disobedient to my father.)aláìgboràn mojé aláìgboràn sí bàbá mi.
disorganise: v; (He disorganised our plans.) dà rú ó da àwon erò wa rú.
dispatch: v; rán lo kíákíá. Àwọn Améríka ran àwon okò ogun won lo sí àgbégbe náà.
dispatch: n; ikò tí a rán nísé. Ìjòba kí àwon ikò tí wón rán lo sí ibi ìpètu sí ìjà náà káàbò.
dispense: v; (Government wellcome the clespatch of the peace keeping force.) pín fún okùnrin náà pín àwon ohun èlò ìlera fún àwon aláìní.
dispensary: n; (The man dispensed free health care for the poor.) (He went to dispensary to by medicine.) ilé egbò igi; ilé oògùn ó lo sí ilé egbò igi lati lo ra oògùn.
disperse: v; (The wind dispersed the clouds.) fúnkà; túká. Atégùn tú kùrukùru náà ká.
display: v; (He displayed his goods for sale.) tò ó se àfihàn àwon ojà rè fún tità.
display:n; (They put the documents on permanent display in the British Muscum.) àsehàn; ayeye wón kó àwon ìwé náà sínú gbòngàn àwon Gèésì fun àfihàn t;o pé títí.
disposal:n; (Bomb disposal is not common.) (The books are at my disposal.) ìkáwó; Àwon iwé náà wà ní ìkáwó mi. Ìju-nnkan-nù; ìda-nnkan-nù Tà. Ìtèsíwájú nípa títa awon ohun ìní náà ní à n réti láì pefurther asset disposols are expected soon.
dispose: v; (Various objects were disposed on the desk in front of her.) (We should find a better way of disposing of household waste.) tò orísìírisìí àwọn nnkan ni won to sí orí tábìlì ìkòwé tó wà níwájú re. jù nù; so nù ; dà nù. A ní láti wá ònà tó dára láti máa da awon ìdòtí ilé nù.
dispute: n; (There was disput among them.)
ìjiyàn; àríyànjiyàn. Aríyànjiyàn wà láàrin won.
dispute: v; (They disputed what they should do.) jiyàn sí, lòdì sí won lòdí sí ohun tó yé kí wón se.
disrespet:n; (I meant no disrespect by the remank.) àìbòwòfún; àìboláfún. N kò gbèrò àibòwòfún pèlú ìsesí mi yen.
disrespectful: adj; (The child was disrespecful to her parents.) jé aláìbòwòfúnni ómo náà se alaibòwò fún àwon obíi rè.
dissatisfaction: n; (Many viewers have written to express their dissatifaction current programmes.) àìtélórùn òpòlopò ònwòye ló ti kòwé láti fi àìtélórùn won hàn pèlú àwon ètò tó n lo.
dissatisfied: adj; I am throughout dissatisfied with your work.) sàìtemi lórùn Isée re sàìtémi lorun pátápátá ni.
dossolve: v; (Water dissolves salt.)yó omi máa n mu iyò yó
distance:n; (What is the distance between the two houses.) ààyè; ìtakété; àlàfo kí ni àlàfp tó wa láàrin awon ilé méjèèjì náà?.
distance: v; (She need to distance hereslf from them.) yapa; jìnà o ye kó jìnà sí won.
distant: adj; (The airport is about ten miles distant from the city.) jìnà; jìn. Pápákò òfuurufú náà fi bíi máìlì méwàá jìnà sí ilú.
distemper: n; (My dog is suffering from distemper.) (I painted my house with distemper.) arùn ajá-òpóòrò. Àìsàn òpóòrò n se ajá mi. òdà ìkunlé mo fí òdà kún ilé mi.
distill: v; (He distilled fresh water from sea water.) pon(otì) ó pon omi òtun lati ara omi òkùn.
distinct: adj: (She hast a distinct advantage over her opponent.) yíyàtò; yanjú; hàn; yà sápá kan ó ní ànfààní to yato lóríi tí àwon alátakò rè.
distinction: n; (He drew a distinction between bith and wealth.) ìyàtò; híhàn gbangba. Ìtayo ó fi ìyàtò hàn láàrin omo bíbí àti orò.
distinguish: v; (The twins are so alike that I can’t distinguish one from the other.) sàmì sí lótò; mò yàtò; se ìyàtò. Àwon ìbejì náà jora won dé ibí pé n ko le mo òkan yàtò sí ekeji.
distress: n; His wild behavious was a great distress to his mother. ìsé; ìpójú; ìrora; ìnira. Ìwà búburú re je ìnira nla fún ìyá rè.
distress: v; (I am much distressed to hear the news of your wife’s death.) mú ìpónju tàbí ìnira bá. Gbígbó tí mo gbó ikú ìyàwó rẹ̀ inú ìrora bá mi.
distribute: v; (The teacher distributed books in the classroom.) pín olùkó pín àwon ìwé náà ní yàrá ìkàwé.
distribution: n; (They could not agree about the distributon of the profits.)ìpínfúnni; pínpín won kò lè fenu kò lórí bí won yoo ti máa se ìpin fúnní èrè tí won bá je.
district: n; (He hails from Western District.) ekùn; egbègbè; sàkánì ó wá láti ekùn Ìwò oòrùn.
disturb: v; (Please don’t disturb yourself.) rú sókè; tó; dí lówó; yo lénu Jòwó má yo ara re lénu.
distrubance: n; (I don’t want any disturbance.) ìyolénu; ìdààmú; ìdílówó. N kò fé ìyolénu kankan.
ditch: n; (He is as dull as ditch water.) yàrá; ògbun ; kòtò ó tiiri bí omí inú kòtò.
divan: n; (My father sat on a divan bed.) àga ìgokòó gígùn onítìmùtìmù tí ó se é sùn. Bába mi jòkó lórí àga onítìmùtìmù tí ó se e sun
dive:v; (He dove into the bridge and rescued the drowning Child.) mòòkùn; bé sínú omi, ó bé sínú omi láti orí afára, o sì gba omo to fè mu omi yó náà là.
dive: n; (He had a graceful dive.) ìmòòkùn nínú omi ó se ìmòòkùn to dáa nínú omi.
diver: n; (The boy is a good diver.) amòòkun. Amòòkùn gidi ni omokùnrin náà.
divide: v; (The divided the money among
them selves.) pín; yà nípá. Wón pín owó náà láàrin ara won.
divide: n; (I stood at the divide of the two separate river.) ààlà mo duro ní ààlà àwon odò méjèèjì.
divine: adj; (He needs divine mercy.) ohun tí òrùn; ti olórun ó nílò àànù olórun.
divinity: n; (He studied about the divinity of jesus Christ.) ìwà òrun: ìwà olòrun ó kó nípa ìwà òrun Jesu kírísítì.
divorve:v; (She is divorcing her husband.) yà kò sílè ó ti s ko oko rè sílè.
divoice: n; (They have agreed to have a divoice.) ìkòsílè oko tàbí aya wón ti gba láti ní ìkòsílè.
dizzy:adj; (Chimbing so high made me fee Dizzy.) lóòyì Gígun orí òkè gíga lo jé kí òyì n kó mi lójú.
do: v; (What are you doing this evening.) (What did you eat yesterday.) se kí lo n se ni ìròle yìí. kí- àtóka ìbéère kí lo je lánàá kó nípa mo n kó nipa ede Gèésì.
dodk: n; (I am doing English language. (I am studing English) (The ship was in dock.) ibi ìkan-okò okò ojú omi nàá wà nibi ìkanko/atunse. Ó ti dúró nínú àga ìrojó ní òpò ìgbà.(He has been in the clock several times already.)
dock: (The ferry is expected to duck at 6). gúnlè sí èbítè okò ojú omi náà gbódò gunle sí èbútè ní aago méfa.
doctor: n; (The man has doctor of law.) onísegùn onísègùn ni bàbà mi my father is a doctor oyè òmòwé okùnrìn náà ti gba oyè òmòwé nínú ise òfin.
dodge: v; (He dodged the arrow.) ètàn; yí sí apákan lójìíji; yè bèsé.
dodge: n; (Whan it comes to getting off work, he knows all the dodges.) ogbón èwé ; ogbón àyínnìke. Tí o bá dí kí a máa gbàyè kúrò níbi isé ó mo gbogbo ogbón àyínnìke.
doe: n; (The hunter killed a doe.) abo àgbònrin ode náà pa abo àgbòrín kan.
does: v; (He does it everyday.) se o máa n se e lójoojúmó.
dog: n; (I could hear a dog barking.) ajá mo n gbó tí ajá n gbo.
dogfish: n; (The fisherman killed a dogfish.) ajádò. Apeja náà pa ajádò kan.
doll: n; (She is quite a doll.) omo-lángidi. À fi bí omolángidi.
dollar: n; (You will be paid in American dollars) owó fàdákà àwon aláwò funfun owó fàdákà àwon aláwò funfun ó fi san fún o
domestic:adj; (Goat is a domestic animal.) ti ilé; tí a tù lójú. Ewúrè jé eran ilé.
dominate: v; (She always says a lot of they in in the meetings but she doesn’t dominate.) gàba lé lórí, se olúwa lé lórí ó máa n so òpòlopo òrò nínú ìpàdé sùgbón kò je gàba.
domination: n; (Domination of men over every thing should be stopped.) ìjegàba Ìjegaba àwon okùnrin lórí ohun gbogbo gbódò dópin.
dome: n; (The dome of our church building is very good.) orùlé gongo ti ìdí rè se rìbítí òrùlé ilé ìjósin wa tó se ríbítí náà ára gidi.
domino: n; (The boy is playing with a domino.) igi gbogila tí a kun lódà tí a fi àmì tóó tòò lóó sí lára. Omokùnrin náà n ti igi gbogila ti a kùn tí a fí àmì tóo tòò sí lára seré
dominion: n; (Soon the whole country was under his sole dominion.) ìjoba; ilè oba láìpé yìí ni gbogbo orílè-èdè yìí wà lábé ìjoba rè pátapáta
donate: v; (The charirman donated a car.) fi èbùn fún ; dá alága náà fi èbùn okmo ayókélé sile.
donor: n; (The man was among the donors.) olù fi èbùn silè; olùdá okùnrin náà wà lára àwon to fi èbùn sílè.
done: adj; (Whan you are done perhaps I can say something.) (The meat isn’t quite done yet.) parí Tí o bá are parí bóya mo lè so nnkan kan. Pé, tó. Eran náà ko tìí jina tó.
done: v; (I have done it.) se mo ti se e.
donkey: n; (The man is feeding his donkey.) kétékété okùnrin náà n fún kétékété rè lóúnje.
don’t : v; (Please don’t go.) má se. Jòwó má se lo.
doodle: v; (I often doodle when I am on the phone.) yára ko nnkan tàbí ya nnkan mígbà tí a n sòrò tàbi se ohun mìíràn. Mo máa n yára ko nnkan sílè nígbà tí mo bá n lo èro ìbánisòrò.
door: n; (Open the door.) ilèkùn; ojú ònà sí ìlèkùn
door-step:n; (The police turned up on their doorstep at 3 o ‘clock this morning.) àbáwole; enu ònà. Àwon olópàá dé enu òná won ní agogo méta àárò yìí.
doorway: n; (The boy stood beside the Doorway.) férèmù enu ònà omo náà dúró légbèé férémù enu ònà.
dormitary: n; (The school has many dormitories.) iyàrá òpò ènìyàn; ibùgbé òpò ènìyàn. Awon ibùgbé tí òpò èrò n gbé po nílé-iwe náà.
dose: n; (Repeat the dose after 12hours if necessary.)ìwon oogùn ti a lè mu léèkan. Tún ìwòn òogùn náà lo tí o bá seé se léyìn wàkati méjìla.
dot: n; (There ara dots above the letters i and j.) àmì àmì wà lórì leta i àti j.
dot: v; (Why do you never dot you i ?) se àmì sí kí lo de ti o kìí fií fi ami sí i re?
double: adj: (She earns double the work she does.) méjì; ìsépo meji; ìlópo méjì ó n gba ìlópo méjì owó ise tó n se.
double: adv: (I had to bend double to get under the table.) léèmaji; ni ilopo meji mo ní láti bèrè ní ìlópo méjì ju ti àtèyìnwá lo láti lè bó sí abé tábìlì náà.
double:n; (He gets paid double for doing the same job I do.) ìoópo meji o n gba ìlópo owó mi fifun sise iye isé tí mo n se.
double: v; (She doubled the blanket and put it under her head.) ló po lónà méjì; jé ìlópo lónà méjì sé po léè méjì ó sé aso ìbora náà po léèméjì o sì fi rorí.
double:decker : (I sat on the upper deck of the double decker bus.) okò alágbèékà méjì mo jókòó ní okè okò alágbèékà méjì.
doubt: n; (There is no doubt at all that we did the right thing.) iyèméjì ; ìréfòó; àìdánilójú; àníàní kò sí àní-àní pé a se ohun tó tó.
doubt: v; (There seems no reason to doubt her story.) siyèméjì; se àní-àní ; ìméfòó ko sí ìdí kan tí ènìyàn fi le se àní-aní nipa ìtan rè
doubtful: adj; (He is doubtful about accepting extra work.) níyèmeji; sìyèméjì ó si n sigèméjì nipa gbígba àfikún isé.
dough: n; (Knead the dough properly.) ìyefun po ìyefun náà dáradára
dove: n; (He killed two doves.) àdàbà ó pa àdàbà méjì.
dove: v; (He dove in the river.) mòòkun ó mòòkun nínú odo.
doze: v; (He dezed off in front of fine.) tòògbé; sùn fééré ó tòògbé níbi tí ó ti n yéná.
dozen: n; (Give me a dozen please.) méjìlá fún mi ní méjìlà jòwó.
drag: v; (He was dragging his feet) (The meeting really dragged.)wó ó n wo èsè nílè. Fà; falè Ipade náà fà.
drag: n; (Having to work late every day is a drag.) ohun tí o fale;ohun tí o sún ènìtàn sisise pé ní gbogbo ojó jé ohun tí o sún ènìyàn
dragon:n; (Dragon is a dangerous animal.) eranko tó jo ònì tí ó si léwu dírágónì Dírágónì jé eranko to léwu.
dragonfly: n; (Dragonflies are often seen over water.) lámilámi. A máa n sábàa rí àwon lámilami lórí omi.
drain: v; (Leave the dishes to drain.) fa omi kúrò; mú gbe fi àwon abó náà sílè kó gbe.
drain: n ; (The drain is blocked.) ihò omi-ilò tí omi n gbà. Ihò omi náà ti dí.
drake: n; (I have a drake.) ako pépéye mo ní ako pépéye kan.
draught: (Can you close the door? There’s an awoful draught in here.) (They were playing with draught.)aféfe tútù. N jé o lè palèkùn dé? Aféfé tútù tó bami lérù wà nínú ilé níbì. ohun ìsire tí a n ta lórí páálí won n fi ayò ti a n ta lórí páálí seré.
draw: v; (The meeting was drawing to a close.) (He drew the chir close to himself.) (She drew back the curtain across the doorway.) ya àwòrán mo lè ya àwòrán tó dára sún mó Ìpàde nána tí n sún mó ìpari. wó/fà ó wó aga náà móra. sí tàbí tì ó da aso títa náà bi enu ònà padà.
drawbridge:n; (They lowered the drawbridge.) afáraá àsún-síhìn-ín-sín-sóhùn-ún wón ré afárá àsún-sìhùn-ín-sún-sòhùn-ún náà sìlè.
drawer: n; (He kept the money in his drawer.) irúfé àpótí kan tí a so mó tábìlì, tí a n pa nnkan mó sí ó fi owó náà pamo sínú apótí lábìlì rè.
drawing-board: n; (He broke the drawing-board.) pátáko ìya-nnkan ó ya pátáko ìya-nnkan náà.
drawing: pín: n; (He bought a packet of drawing pin.) irúfé abéré tí o ní idí pelebe tí a fi n mu ìwe mó pátákó ó ra péélí abéré ìmúwèé mó pátáko.
dread: n; (The prospect of growing old fills me with dread.) èrù; ìfòyà. Èrù ogbó n bà mú
dread: v; (We all dread to think whet will happen if the factory is closed.) nífóyà; bèrù. Gbogbo wá nífoya láti ro lo le selè tí ijé-isé náa bá di détì pa.
dreadful: adj; (The noise is dreadful.) bami lérù; fom láyà. Ariwo náà bami lérù.
dream: n; (I had a dream yesterday.) àlá mo lá àlá kan lánàá.
dream: v; (She claims she never dream.) lá àlá o máa n so pé òun kìí lá àlá.
drench: v; (We were caught in the storm and got drenched.) re; rin’fi omi rin. Ojò pa wa a sì rè.
dress: n; (He gest no dress sense.) aso wíwò; òsó kò mo aso ó wò/ kò maraá mù.
dress: v; (He dressed himself.) woso. Ó woso fún ara rè.
dressing table: n; (She sat at the dressing-table combing her hair.) tábìlì onídíngí ó jókòó síwáju tábìlì onídíngí ó n yarun.
dressmaker:n; (I took my mother’s cloth to the dressmaker.) olùrán aso obìnrin; aránse obìnrin tà mo mú aso ìyá mi lo sí òdò aránso tà.
drill: n; (He bought a hand drill.) ohun èlò tí a fi n lu ihò ó ra ohun èlò ìluhò olówó.
drill: v; (He drilled hole in the frame.) (The students were drilled to leave the classroom quickly when the fure bell rang.) lu ihò o lu ihò sí ara férémù náà. Kó Won kó àwon akékòó náà bí wón se lè fu yàrá ìkàwé sìlè kíakía nígbà tí agogo pé iná sé yo bá dún.
drink: n; (Can I have a drink?) ohun mimu.N jé mo lè rí ohun mímú?
drink: v; mu (He drink water.) o mu omi.
drip:n; ohun tí o n ka’n. A gbé kete sí ojú ibi tí àjà tí n jò kí o lè ma gba omi tí o n kan sílè.
drip: v; (We put a bucket under the hole in the roof to catch the drips.) kán sílè omí nnkan sára ìgànná.
drive: v; (Water was dripping down the walls.) (Don’t drive so fast.) (Could you drive me home.) Hinger drove her to steal.) darí ; wà máse wa okò sáré. Fi oko gbé. N jé o lè gbe mi dele Sún Ebi ló sún débì kí o jalè.
driver: n; (She climed into the drive’s seat.) awakò ó gun orí ìjikòó awakò náà
drizzle: n; (A light drizzle was falling.) òjò weliweli òjò weliweli n rò.
drizzle: v; (Drizzle the lemon juice of the fish.) fi omi/nnkan domí wón fí omi osàn wewe náà won eja yen.
droop: v; (Our spirits droop when we heard the news.) ro; sorí ko; rè sílè okàn wa rè sílè nigbà tí a gbò ìròyìn náà
drop: v; (Be careful not to drop the plate.) (He staggared in and dropped into a chair.) (She expects everyone to work till they drop.) já bó ; bó sóra mase jé kí abó náà bó Subu sínú nnkan. Ó n fese kólè wolé ó sì subú sínú àga rè ó fé kí gbogbo ènìyàn máa sisé títí tí yóò fi rè won. dún kù. Níggbèyìn atégùn náà dún ku. At last the wind dropped.
drop: n; (He mixed drops of milk with the cake) (The is a drop in prices.) kíkán ó po kíkan-an wàrá díè mo àkàrà náà. idínku : idínku ti wa lórí iye ojà.
drown: (Two Children drowned after falling into the river.) mumi yó; kú sínú omi omo méjì mumi yo léyìn tí won kó somi.
drowsy: adj; (The tables may make you feel drowsy.) tòògbé; lóra; fà oògùn onkoro náà le jé kí o máa tòogbé.
drowsiness: n; (The drug may cause drowsiness.) òògbé; fífà. Oògùn náà lè fa òògbé.
drum: n; ìlù (He played his drum.) ó lu ìlù rè.
drum: v; (Who is drumming?) lu ìlù Ta ní o n lu ìlù?
drummer: n; . (The drummer are dready to play their drum.) onílù. Gbogbo àwon onólù náà ti se án láti fi ìlù won sere
drumstick: n; (I lost my drumstick white dancing.) òpá ìlù; gòngó mo so òpá ìlu mi nú bí mo tì n jó.
dry: adj; (He store the onions in a dry place.) gberefun ó kó àwon alùbósà náà pámo sìbí tó gbe.
dry: v; (The paint hasn’t dried yet.) gbe odà náà kò tíì gbe síbè.
duck: n; (He feeds his ducks everyday.) pépéye ó máa n fun àwon pépéye rè lóúnje lójoojumó.
duck: v; (He had to duck as he came.)
te orí; bèrè orùn o bèrè orùn nígbà tí ó fé gba enu ònà wolé.
due: n; (She is a slow worker but lo give her due she does try hard.) gbèsè; ètó òsìse tó màa n fà ni sùgbón rí a bà le fún un létòo re o mura sísé.
due: adv; (The village lies 5 miles due our
town through the door.) lápá.Abúlé náà jé ibùso márùn-ún lépá ilúu wa.
due: adj; (Rose is due to start school.) to asiko ; tó ti tó. Rose ti tó bere ilé ìwé.
duke: n; (The man is a duke.) okùnrin olókìkì olólá tí o ní ipò gíga olókìkì àti onípò gíga ní okunrin náà.
dull; adj; (The programme is a dull programme.) (He eyes were dull.) (The Child is too dull.) (The gate shut behing him with a dull thurd.) (The sky is dull.) (He had a dull pain.) (Maket is dull today.) tí ó sún ènìyàn. Ètò náà jè eto to súnní tó ko dá sasa ojú rè kò dada sasa. Go: Omo náà ti gò ju. Tí dún sókè Ikèkùn náà tí lèyìn rè láìsí ariwo. tí ko mó gaara ojú òrun kò mó gaara. Tí ko fi béè tabí tani púpò. Ara tí ó n ró kò pò. Tí kò yá Ojà ko yá lónìí.
dull: v; (The tablets they gave him dulled the pain for a while.) (He felt dulled and stupid with sleep.) dín kù. Awon oògùn oníkóro tí wón fún un dín irora rè kù fún ìgbà díe. mú gà; mú dè. Orun mú un dè.
dumb: adj; (She was born dumb.) yíyadi: yadi A bíí pèlú yíyadi.
dumb: v; (The BBC denies that its broadcasting has been dumbed down.) dín nnkan kù BBC ta ko pé ìgbóhìn sí afefe àwọn ti dúnkù.
durmmy: n; (My mother has a talor’s dummy.) (Don’t just stand there’you dummy.) àwòrán èrè. Iyá mi ní àwòrán ere aránso. Òmùgò; aláìnílàákaye. Mà kàn dúró síbè sá; ìwò òmùgò yìí.
dump: v; pa tì ; kó dà sí ibi kan. Awon kan kàn máa n da ìdòti won wínú odo.
dump: n; (We have to take our own rubbish to the council rubbish dump.) ibi ìdalèsí; ibi ìdòtí. A ní láti ko àwon ìdoti wa lo sí ibi ìdale sí ìjoba.
dumpling: n; (I love to eat dumpling after food.) ìyefun tí a se sóbè mo fèràn láti màa je ìyèfun tí a se sóbè léyìn oúnje
dungeon: n; (Throw him into the dumgeon.) ògbun nla tó sókùnkùn. Gbé e jù sínú `dogbun nlá náà.
during: prep: (I will se you during dry season.) ni ìgbà; ni àkókò. N ó rí o ní àkókò èèrùn.
dusk: n; (The street lights came on at dusk and go off at down.) kò-rí-ni-kò-mo-ni; àsìkò tí ilè n sú In;a àwon òpópónà tán nígbà tí ilè n su ó sì kù nígbà tí ilè n mó.
dusky: adj; (There was dusky light inside the cave.) léúléú. Ìmólè léúléú wà nínú `hò náà.
dust: n; (The furmiture was covered in a thick layer of dust.)ìdòti eruku. Ìdòtí eruku ti ó ki àwon aya náà.
dustbin: n; (I saw a mouse in the dustbin.) ìkólè mo rí eku ilé nínú ìkóle náà
duster: n; (He cleaned the blackboard with a duster.) ìpankanré ó fi ìpankanré pa ojú pátákó náà ré.
dustman: n; (The dustman carried some rubbish on his head.) okùnrin kólèkódòtí okùnrin kolékódòti náà ru ìdòtí sóri.
dustpar: n; (Dustpar is good for domestic use.)
ìkólè Ikólè dára fún èlò ilé
duty: n; (It is the duty of a doctor to try to keep people alive.) (The man didn’t pay his exise duties.) ojúse ojúse onísègùn ni láti gbiyanju láti mú ke èèyàn wà láàye. Owó ibodè. Okùnrin náà ko san owo ibodè.
dwarf: n; (He is a short as a dwarf.) aràrá ó kúrú bí aràrá.
dwarf: v; (Our little dingly was dwarfed by the big yacht.) mú tabí eni pé ó kéré òkò ojú nlá náà mú òkò ojú omi kékere wa kere ni wíwo lójú
dye: v; (I am sure she dyes her hair.) re láró ó dá mi lójú pé o máa re irun rè láró.
dye: n; (I like blue dye.) aró mo féràn aró olómi búlúù.
dynamite: n; (He broke the stone with dynamite.)ètu alágbara tí a fi n fó òkúta ó fi èti alágbára tí a fi n la òkúta fó òkúta náà
|
2430
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC-Yor%C3%B9b%C3%A1%29%3A%20E
|
Atúmọ̀-Èdè (Gẹ̀ẹ́sì-Yorùbá): E
|
Atumo-Ede (Yoruba-English): E
Oju-iwe Kiini
each:pro; (Each of them will go.) lúkúlùkù; ọ̀kọ̀ọ̀kan olúkúlùkù won yóò lo.
eager: (He was eager for success.) ní aápon; ní ìtara ó ní ìtara fún àseyege.
eagernes: n; (I was surprised at his eageness to ruturn.) aápon; ìtara mo ní ìyàlénu fún aápon rè láti padà.
eagle: n; (The hunter killed an eagle.) eye ìdì ode náà pa eye ìdì kan.
ear: (The doctor looked into my ears.) etí onísègùn náà wo inú àwon etí mi
earl: n; (The man was made as an earl.) irúfé oyè kan ní ilè àwon òyinbó –igbá kerun mógàjí wón fi okùnrin náà se ligbákerin mógaji.
early: adj; (He is in his early twenties.) ní kùtùkùtù; ní ìbèrè ó sese wà ní ìbèrè ogún odún rè.
early: adv; (The bus arrived very early.) tètè okò náà tètè de.
earn: v; (He earned for the work he did.) gba owó ó gba owó fún isé tó se.
earner: n; (The man is high wage earner.) ení tí ó n gba owó fún isé owó nlá ni okùnrin náà n gba.
earnest: adj; (The man married an earnest woman.) ní ìgbónára; ní ìfokansí okùnrin náà fé obìnrin tí ó ní ìtara.
earnest: n; (The publicity campaingn will begin in earnest.) ìtara; ìgbónára. Ipolongo gbángba yóò bèrè nínú ìtara/ìgbonára.
earring: n; (She lost her earring.) yetí; òruka etí ó so òrùka etí rè nù
earth: n; (The moon goes round the earth.) (He filled the hale with earth.) ayé òsùpá máà n yípo aye. Ilè; yèpè Ó fi yèpè dí ihò náà.
earthquake: n; (The earthquake struck shortly after 5pm.) ilè ríri Ile ríri náa sele léyìn aago marùn-ún Ìròlé gáún.
ease: n; (He passed the exam with ease.) iròrun; ìrora; ìdèrùn ó yege nínú ìdánwò náà pèlú ìròrùn.
ease: v; (He tried to ease the burden of the debt.) mú rorun; dín inira ku o gbìyànjú àti mu ìnira gbese náà dìnkù.
easel: n; (The capenter made an easel.) igi tí a n fi àwòrán kó igi tí a n gbé pátáko ìkòwé lé. Gbénàgbénà náà se igi tí a n fi àwòrán kó kan.
easily: adv; (I can easily finish tonight.) pèlú ìròrùn mo le parí rè ní àsálé pèlú ìròrùn.
east: n; (The wind is blowing from the east.) ìlà-oòrùn. Aféfé n fé láti ìlà-òòrùn
easter: . (They went on easter holiday.) àjínde wón lo nínu ìsìmi odún àjínde
easy: adj; (The place is easy to reach.) rorùn; láìsoro ó rorùn láti dé ibe.
eat: v; (He was too ill to eat.)
jẹ. Ara rè kò dá ju kí ó jemi lo
eaves: n; (The binds are resting under the eaves.) ìgbàsòòrò; enu òsòòrò ilé. Awọn eye n ko ìté won sí enu awon òsòòrò òrùlé náà.
ebb: v; (Our enthusiasm soon began to ebb.) fà; sá Ifé okàn wá tí fé bere sí ní sá/fà.
ebb: n; (The tide is on the ebb.) fí fà omí náà ti n di fífà.
echo: n; (The cave has a wonderful echo.) gbohùngbohùn Ihò náà ní gbohùngbohùn to yaní lénu.
echo: v; (Their shouts echoed through the forest.) se gbohùngbohùn Igbo náà se gbohùngbohùn ariwo wọn.
eclipse: n; (There was an eclipse of sun last week.) ìsíjibò; ìmúsókùn; ìwòòkùn Ìwòòkan oòrùn wáyé lósè tó kojá.
eclipse: v; (The sun is partly eclipsed by the moon.) sí ìjibò; mú wòòkùn ósùpá náà síjo bo òòrùn ní apá kan.
edge: n; (He went down to the water’s edge.) igún etí ó lo sí etí odò náà
edge: v; (They edged the road with grasses.) se igun sí; fe etí sí. Wón se igun sí ojú ònà náà pèlú koríko.
educate: v; (She was educate in france.) tó; kó; kó la ní èkó. Wón kó o ní èkó ni ilè faransé.
education: n; (He gave his son education.) ekó ó fún omo rè ní èkó.
eal: n; (He was as slippery as an eal.) eja afarajejò ó n yó lára bí eja afarajejò.
effect: n; (The experience had a profund effect on her.) èrè; ìyorísí Irírí náà ní ìyorisí gígìgìdi nínú ayè rè.
effect:v; (The tablets effected a cure on her.) fa àyípadà ; mú ayípadà bá. Awon oògùn oníkóro náà mu ayípadà ìwòsàn bá a.
effort: n; (They made effort to finish on time.) ìyànjú wón gbìyànju làti tètè parí lákòólò.
egg: n; (Egg is fragile.) eyin Nnkan elegé ni eyin.
elastic: adj; (The rubber is very elastic.) tí o lè lò; lílò Róbà náa n lò dáadáa.
elbow: n; (He hit me with his elbow.) ìgbònwó’ìgúnpá ó fi ìgbònwó re gbá mi.
elder: n; (The man is an elder.) ègbón; àgbà; alàgbà Alàgbà ni okùnrin náà.
electricity: n; (Don’t leave the lights on-it wastes electricity.) ohun amúnáwá Ma se tan ina sílè o n fí ohun amúnáwa sòfùn
elephant: n; (The hunter killed an elephant.) erin; àjànàkú ode náà pa erin.
elf: n; (There were elves in the forest.) kúrékùré; iwin. Àwon kúrékúré/iwin wà nínú igbó náà.
elsewhere: adv; (Our farourite restourant was full so we had to go elsewhere.) níbòmíràn Ilé oúnje tí a nífèé kún, a ní láti lo sí ibòmíràn.
embarrass: v; (Are you trying to embarrass me?) fi se eléyà; fi sèsín se ó fé máa fi mi sèsín ni?
embroider: v; (She embroidered flowers on the cushion.) fi abéré sonà sí lára ó fí abéré se oná olódòdó sí àga onítìmùtìmù lára.
emerald: n; (He gave me an emerald stone.) irúfé òkúta iyebíye kan ó fún mi ni okuta iyebíye.
emperor: n; (The emperor is dead.) oba nla kan; olùdarí opolopò ìlú olùdarí òpòlopo ilé náà ti kú.
employ: v; (The company employs mainly.) gbà sí isé Àwọn obìrin nìkan ni ilé-isé náà máa n gbà sísé. woman
empress: n; (The emperor came with his empress.) aya oba nlá olùdarí opòlopò ilú náà wé pèlú aya rè.
empty: adj; (He gave me an empty box.) kòròfoó fún mi ní kòròfo ìsáná.
empty:n; (Take your empties to the bottle bank.) ohun to jé kòròfò; àwọn kòròfo nnkan kó àwon kòròfò ìgò re lo sí ibi ìkógò pamo só.
empty: v; (He emptied the box.) so di kòròfo ó so àpótí náà di kòròfo.
enamel: èròjà adám-bíi-díngí Díè lára èròjà adán-bíi-dingí ara abó yìí tí bó kúrò some of the enamel on this pan has chipped off.
enamel:v; (He enamelled jewellery.) fi èròjà adán-bíì-díngí se ó fó èròjà adán-díngí se nnkan osó
enclose: v; (I will enclose your application with mine.) fi nnkan sínú àpò iwe Màá fi iwé ìbèbè fún isé re sínú àpò ìwé pelu tèmi.
encourage: v; (Her parents always encourage her in her studies.) (Don’t encourage bad habits in a Child.) fún ní ìwúrí; kì laya. Awọn òbíi rè máa n fún un ní ìwúrí nínú èkóo rẹ̀ Mú pò si; mú gbòòrò sí Má se mú ìwà búbúru omo pò sí omodé.
encouragement: n; (People need encouragement to try something new.) ìyànjú; ìwúrí. Àwon ènìyan nílò ìwúrí láti le gbìyànju ohun òtun
encyclopedia: n; (He bought an encychopedia of music ìwé yaágbo-yaájù atímò òrò ó rá ìwé yáagbó-yaáju tí o je mó orin.
end: n; (We came to the end of the road.) òpin A de òpín ònà náà.
end: v; (How does the story end?) parí dé òpin Bawo ni ìtàn náà se parí?
endurance: (He showed remarkable endurance throughout his illness.ìpamóra’ìforítì. Ó fi ìpamóra tó le han fún gbogbo ìgbà to fi wà nínú àìsàn
endure: v; (He endured three years in prison for his religious beliefs.) forítì; pa móra; fara dà.Ó fara dà a fún odùn méta ní ogbà èwon nítorí ìgbàgbo nípa èsìn rè.
enemy: n; (His arrogance made him many enemies.) òtá Igbéraga rè jé kí ó ní òpò òtá
engage: v; (He wants to engage a new secretaty.) (Battle was engaged.) (The man was engaged with modern art.) (The two cog-wheels engaged ang the machine started.) gbà sísé ó fé gba akòwé túntun sí isé. Bèrè: Ìjà/ogun bèrè Wà pèlú: Okùnrin náà wà pèlú àwon onà ayé òde òni. so pò; wà po. Eyin kèkè méjèèjì náà wà èro náà bèrè sí ní sisé.Rí ààyè fún. N kò rí ààyè fún òrò èyìn. I have no time to engage in gossip.
engaged: adj; (They are engaged.) tì bá se adéhùn ìgbeyàwó. Wón ti bara se adéhùn ìgbeyàwó
engine: n; (My car had to have a new engine.) èro okò ayókélé mi ti ye kí o ní èrò tuntun.
engineer: n; (My fathef is an engineer.) amoju èro; atun-ero-se Amojú èro ni bàbà mi
enjoy: v; (enjoyed the evening enormously.) gbádùn Mo gbádùn ìròlé yen dóba
ejoyment: n; (She lives only for enjoyment.) ìgbádùn ó kan wà fún ìgbádun sáa ni.
enormous: adj; (He gave me enourmous amount.) tobi púpò; pò púpò ó fún mi lówó to pò púpò of money.
enough:adj; (Have you made enough copies?) tí ó tó se o ti se èdà tí o tó ?
enough: adv; (She is old enough to make her own decisions.) tó ó ti dàgbà tó láti dá èrò ara rè pa.
enquire:v; (How long have you been with the company? He enquired) bèère; tose; wádìí o ti wà pèlú ilé isé náà ti pé tó ? ó bèèrè.
enter: v; (He entered his room.) wò; wole; wonú o wonu ìyèwù rè
entertain: v; (I don’t entertain very oftern.) (Could you entertain the Childern for an hour.) se ní àlejò. N kíì sàlejò ní gbogbo ìgbà Dá lára yá. N jé o lè dá àwon omo náà lára yá fún wàkàtí kan
entertainment: n; (He went to the place of entertainment.) idanilárayá ó lo sí ibi idániláraya náà.
enthusiasm: n; (He has ability to generate enthusiasm in others.) ìwúrí ó lágbára láti máa fún àwon ènìyàn ní ìwúrí.
enture: adj; (The entine village was distroyed.) gbogbo; odindi. Gbogbo abúlé náà ni wón bàjé.
entrance: n; (The Child sat at the entrance of the house.) àbáwolé omo náà jókòó ní abáwo-inú ile nàá.
entry: n; (The thieves had forced an entry into the building.) (There is no entry in his dary for that day.) (Painting is my entry for the art competetion.) ìwole; wíwolé. Awon olè náà fi ipá wo inú ilé náà. ohun tí a ko sínú ìwé kó sí ohun tí ohun tí wón ko sínú tí o n ko isèlè ojoojumo síi rè. Eni tí ó n díye tàbí ohun tí a n dije fún Nnkan kíkùn ni mo n se ìdíje lé lóri nínú ìdiye olónà sise náà
Oju-iwe Keji
envelolpe: n; (He put the letter in an envelope.) àpò-ìwé ó fi léta náà sínú àpò ìwé. envelope: v; (The mountain was envoloped in cloud.) bò pátápátá kùrukùru bo òkè náà
envy: v; (I have always envied her easygoing attitude to life.) jowu mo ti máa n jowu bí o ti maa n lo jéé.
envy: n; (His colleagues were full of envy.) owú Awon elegbé rè kún fún owú
episode: n; (That is an episode in my life I would rather forget.) ìsèlè; ìtàn; abala ìtàn. Ìsèlé tí n kò jé gbàgbé láyè mi niyen.
equal:adj; (They are of equal height.) bara mu dógba Wón ga bára mu
equal:n; (She is the equal of her brother as far as intelhgence is concerned.) ogbà; egbé; irò Ogbà ni oun pèlú egbón re nínu bí làákaye ti mo.
equal: v; (Nobody else can equal him in ability.) bá dógba; bá mu kò tún sí eni tó lè bá a dógna ni lilágbara àtise.
equator: n; (It is often very hot near the equetor.) ila àyíká tí ó dá ayé sí méjì ogboogba Ibi ìlà tí ó dá ayé sí méjì ogboogab máa n sábàá gbóna.
equip: (They equiped themselves for the expedition.) pese-pèsè ohun èlò fún Wón pèsè fún ara won fún ìrìn-àjò náà.
equipment: n; (We need office equipment.) ohun èlò A nilo awon ohun elò ibi isé.
errect: adj; (The dog’s ears were errect and alert.) nàró; dúró; lóòro. Àwon eti aja nàró ó dúró wáwá.
errect: v; (The pillar was errected.) gbéró; kò. Wón gbe òwòn nàá ro
errand: n; (I have come on a special errand.) isé reran Isé rírán pàtà kan ló gbe mi wá.
error: n; (He corrected his errors.) àsìse ó tún awon àsìse rè se
escape: v; (Two prisoners have escaped.) yo; bó lówó. Àwon eléwòn méjì ti bó.
esacpe: n; (He made his escape when the guard’s back was turned.) (The two escapes have left this country.) ìyo-nínú-nnkan; ìbólówó-nnkanó rí ìyokúrò nígbà tí olùsó náà ko èyìn síi. ení tí ó yo tàbí bó lówó nnkan (ogbà èwòn) Àwon méjèèji tó yo nínú èwòn náa ti sa kuro lórílè-èdè yìí.
especial: adj; (He gave her especial care.) pàtàkì; pàápàá ó fún ni ìtóju tí ó se pàtàki.
especially: adv; (I love this country, especially in spring.) pàápàá jùlo. Mo feran oríle-èdè yìí pàápàá jùlo nigba ooru.
estimate: v; (Try to estimate how mach you will pay out over the coming year.) síro. Gbìyànjú kí o sírò iye tí wà á san jade fún odun ti n bo.
estimation: n; (In my estimation, he is the more suitable condidate.) ìdíyele; ìsòdiwon; isirì. Nínú ìsòdìwon tèmi òun leni tó dára ju.
eve: n; (Last year Christmas eva was very interesting.) àsálé tó saáju àkànse odún kan tabi ètò kan. Asale odún kérésì odun tó kojá dun.
even: adj; (The stitches weren’t very evern.) tí o téju; tí ó dógba ojú awon lílè náà kò dógba dáadáa.
even: adv; (He didn’t answer even ‘my letter.) sì tún; pàápàá ko dáhùn kankan rárá pàápàá létà mi.
even: v; (Chelsea evened the score just half time.) mú bá dógba. Chelsea ami ayò náà dógba ní abala kejì ìdíye náà.
evening: n; (I will come and see your tomorrow evening.) ìròlé; àsálé. N ó wá rí o ní alé òla.
event: n; (No event no history.) ìsèlè. Láìsí ìsèlè kò lè sí ìtàn
ever: adv; (Have you ever seen an elephart?) (Paul, ever the optimist agreed to give it one last try.) (She told me she would love me for ever.) rí. N jé o ti rí erun rí ? Ní gbogbo ìgbà. Póólù eni tí ó máa n ní ìrètí mí gbogbo igba; gbà lati gbìyànjú léèkan sí i. láéláe ó so pé oun yóò fé mí títí laelae.
evergreen: n; (Big animals ara found in evergreen forest.) igi tí o n ní ewé tútù yípo odún A máa n rí àwon eranko nlá nínú igbó tí ewe igi won n tutù kádún.
every: adj; (I have not read every book on methematies.) olúkúlùkù; gbogbo. N kò tíì ka gbogbo ìwé lórí ìsiro.
everybody: n; (Everybody loves him.) gbogbo ènìyàn; olúkúlùkù. Gbogbo eniyan ló féran re.
everyday: adj; (The book is for everyday use.) Iwe náà wà fún ilo ojoojúmó
everyday: adv; (He sings everyday.) lójoojúmò ó máa n korin lójoojúmò.
eveyone: n; (She ignored everyone else) gbogbo ènìyan ó pa gbogbo eniyan tó kù ti.
everything: n; (She did everything he told her.) ohun gbogbo ó se ohun gbogbo tó sò fún un.
everywhere: adv; (He follows me everyday.) ibi gbogbo ó máa n tè lé mi lo sí ibi gbogbo.
evil: n; (You cannot pretent there is no evil in the world.) bìlísì; ibi o kòlè maá se bí emi pé kò sí ibi láyé.
evil: adj; (The man has evil spirt.) buburu okunrin náà ní èní búburú.
ewe: n; (I have an ewe.) omo àgùntan Mo ní omo àgùntan kan
exact: adj; (He gave me the exact book.) gan-an ó fún mí ni iwe náà.
exactly: adv; (This is exactly what I expected.) gàn-an; gégé; wékú ohun ti mo retí gan-an nìyí.
exaggerate: v; (He always exaggerate to make his slories more amusing.) so asorégèé ó máa n so àworégèé kí ìtan rè ba lè pani lérìn-ín.
examination: n; (He has done the entrance Examination.) (Further examination it was found that the signetire was not genuines) ìdánwò; wadìí nípa ìbèére; ó ti se ìdánwò àsewolé náà. Àyèwò Nígba tí won se àyèwò siwájú síi won rí i pe ìfowosí ìwé náà kìí se ojúlówó on
examine: v; (The doctor was examining the patient.) se àyèwò oní sègùn náà n se àyèwò aláìsàn náà.
examiner: n; (The papers are sent to external examiners.) olùyèwò, olùwadìí wón kó àwon ìwé náà lo fún àwon olùyèwò láti ìta.
example: n; (Can you cite an example.) N jé o lè so àpeere kan.
excel: v; (He tried to excel.) ta yo ; ré kojá ó gbiyanjú àtitayo.
excellence: n; (There is excellence in his work.) ìtayo; ìrékojá. Ìtayo wà nínú isé rè.
excellent: adj; (He provided excellent service.) títayo; dára jùlo ó sètò isé tó dára julo/tó tayo.
except: prep; (We will invite everyone except perhaps martin.) bí ko se pe; àyèfi A ó pe gbogbo ènìyànm ayafi boyá martin
except: v; (Children under five years are excepted from the survey.) yo kúrò wón yo àwon omo tí kò tó odún marun-un kuro nínú ìdiwòn náà.
exception: n; (All students without exception must take the English examination..) ìmúkúrò; ìsátì.Gbogbo akèkòó láìsí imúkúrò ló gbólò se ìdánwò ede Gèésì náà.
exchange: n ; (She is giving me french lessons in exchage for teaching her English.) pàsípààrò ó n kò mi ede faransé ní pàsípààrò fún kíkó tí mo n kó o lédè Gèésì.
exchange: v; (He exchanged the pen for a book.) se pàsípààrò ó se pàsípààrò kálàmù náà fún iwé kan.
excite: v; (The Children were very much excited by the news.) ru sóke –ru ìwúrí/ìfé sókè Ìròyìn náà ru ìfé àwon omo náà sóke gidigidi.
exciting: adj; (The expedition was very exciting.) tí ó dùn móni tàbí tí ó wúni lóri. Ìrìn-àgò náà wúni lórí.
exclaim: v; (‘I don’t understand you’, he exclaimed angrily.) kígbe pèlú ìyàlénu ‘Òrò re ko yé mi’, ó kígbe sókè pèlú ìbínú.
exclamation: n; (Davis gave an exclamation of disgust.) igbe ìyàlénu. Davis kígbe ìyàlénu pé ó sún òun.
exercise: n; (The doctor advised him to take more exercise.) (The story showed considerably exercise of imagination.) (The teacher gave his students an exercise.) ìdárayá onísègùn náà
gbà à ni mòran pé kí ó máa se idáraya dáadáa. Ìlo. Ìtàn náà se àfihàn tí ó je mó ìlò ìwoye. Isé síse: Olùko náà fún àwon akékòó rè ní isé síse.
exercise: v; (He exercises twice a day.) (He exercises his right as a citizen.) sé idárayá ó máa n se ìdáraye léèméji lókúmó. Se ojúse Ó n se ojúse rè gégé bí omo orile-èdè.
exhaust: n; (The smell of the exhaust is not good.) àwon ohun tí a lò tán tí a ti lo ànfaàní tó wà làra rè tán. Òórùn àwon ohun èlò tí a ti lo anfààní ara won tán yen kò dara.
exhuast: v; (She was exhausted by the trip.) (He has exhausted his strength.) mú rè ìrìn náà mú un rè é. Ló párá; lò tán; tán Ó ti lo agbára rè tán.
exhausted: adj; (I am absolutely exhausted.) rè ó ti rè mi pátápátá.
exhaustion: n; (They were in a state of exhaustion after climbing for ten hours.) (There was exhaustion of diesel yesterdat.) àárè. Àárè mú won nígbà tí wón gòkè fún wákàtí méwàá. Ìlògbe Ilogbe opo okò wáyé lánàá.
exhibit: v; (He exhibited the documents a law court.) fi hán; mú wá sí gbangba ó fi àwon iwé náà hàn nílé ejó.
exhibit: n; (Do not touch the exhibits.) (The first exhibit was a knife which the prosecutution claimed was the murder weapon.) àwon nnkan tí
a n se àfihàn won má se fowó kán àwon nnkan tí a n se àfihàn won náà. Erù òfin. Erù ofin àkókó ni òbe kan ìdájó Pè ni ohun ìjà ìpàniyán náà.
exhibition: n; (The was an exhibition of pottery-making yesterday.) àfihàn nnkan. Àfihan ìkòkò síse wáyé lánáà.
exist: v; (The plart exists only in Nigeria.) wà Irúgbìn náà wà ni orílè-ède Nàijírà nnkan.
existence: n; (Do you believe in the existence of the ghonsts?) ìwa; ìwàlàáyè. N jé o gbàgbó nínú ìwáláàyè àwon èmí àìrí?
exit: n; .(To avoid meeting her he made a swift exit.) (There are six exits in the departmental store.) ìjádelo kí ó má bà á pàdé rè ó jé kí ìjáe rè se kánkán ojú ònà àbájade ojú ònà abájáde méfà ló wà ni ilé ìtajà náà.
exit: v; (He exists in the middle of the third secen.) jáde ó jáde ní àárín iran keta eré náà.
expand: v; (The tyre began to expand when they punped air into it.) nà; fè.Táyà náà bèrè sí ní fè nigba tí wón n fé atègùn sí i nínú.
expect: v; (We expected him to arrive yesterday.) reti; dúró dè.A retí rè kó dé lánàá
expedition: n; (They went on an expedition.) ìrìn-àyò.Wón lo nínú ìrìn-àyò
expense: n; (He hired an aeroplane regardless of expense.) ìnáwó ó gba okò bàálù láìwo ti ìnáwó.
expensive: adj; (It is too expensive for me to buy.) wón ó wón jù fún mí láti rà.
experience: n; ìrírí ìrírí ló máa n kó gbogbo wa lógbón.(We all learn by experience
experience: v; (The Child have never experienced kindness.) rí omo náà ko tìí rí àánú gbà rí.
experiment:n; (The researchers are reapeating the experiment on rats.) ìdánwo. Àwon olùwadìí náà n tún ìdánwò náà se lórí àwon eku.
expert: n; (The man is an agricultural expert.) eni tí ó mo nnkan dájú sáká Okùnrin náà mo isé àgbè dájú sákà.
expert: adj; (He is expert cooking good cheap meals.) gbón; mòye ó gbón nínú síse àwon oúnje dáadáa tí ko wón.
explain: v; (He explained his absence.) túmò; fìyè; sàlàyé ó sàlàyé ìdíi rè tí kò fi farahàn.
explanation: n; (He left the room without explanation.) àlàyé ó fí yàrá náà sílè láìsí àlàyé.
explode: v; bú; bé. Adó olóró náà bú.(The bomb exploded
explore: v; (We explore several solution to the problem.) wá kiri. A wá orísìírísìí àwon ònà àbayo fún ìsòro náà.
explosion: n; (The explosion was a mile away.) ìbé; aríwo nlá; ìbú- gbàmù. Ariwo ibúgbàmù náà ju ìbùso kan lo.
express: adj; (He took an expres bus.) yíyára ó wo okò tí o yára.
express: v; (He expressed his opinion.) fi han ó fi ero okàn rè han.
expression: n; (He didn’t notice her expression.) ìsoro; àfihàn ko se akíyèsí àfihàn/ ìsòròo rè.
extend: v; (He extended the programme.) (The extended the road.) lo títí; fà gun ó fa èto náà gùn. Mú gbòòrò Wón mú ònà náà gbòòrò si.
extent: n; (To what extent can he be believed?) ààyè; ibi Títi dé ààyè wo ló le gbàgbo?
extra: adj; (He gave me extra money.) tí ó jé àfokún ó fún ní àfikùn owó
extral: n; (I don’t want you to pay any extra.) afikun. N kò fé kí o san àfikùn kankan.
extra: adv; (It is extra large.) jù, o ti fè jù.
extraordinary: adj; (He told us an extraordinary
story.) tí ó sàjèjí; tí o yani lénu ó so ìtàn to yani lénu fún wa. Tí ó jẹ́ afikun; àfikun. Wón se àfikùn ìpàdè gbogbo-gbòò.
eye: n; (She opened her eyes.) ojú ó la ojú rè.
eye: v; wò, Ó wò mi tìraratìtara (He eyed me curiously.
eyebrow: n; (He plucked his eyebrows.) ìpénpéjú, ó já ìpénpéjùu rè.
eyelash: n; (She was wearing false eyeslashed.) ìrun ojú ó wo àwon ojú tí o jé ìdàrò.
eyepiece: n; (He couldn’t see clearly through the eyepiece.) ìwo ojú ko ríran dáadáa láti inú ìwo ojú naa.
|
2431
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC-Yor%C3%B9b%C3%A1%29%3A%20F
|
Atúmọ̀-Èdè (Gẹ̀ẹ́sì-Yorùbá): F
|
Atumo-Ede (English-Yoruba): F
Oju-iwe Kiini
fable: n; (His fable was very interesting.) ìtàn asan. Ìtàn asán rè dùn gidigidi.
face: n; (The ball hit him in the face.) ojú; iwájú. Bóòlù náà bà a ní iwájú
face:v; (They faced each other.) dojú ko wón dojú ko ara won.
fact: n; òtító; ohun tí ó dájú gan-an kó sí eni tí ó lè ta ko òtítóo náà pé iná máa n jò.
factory: n; (No one can deny the fact that fire burns.) (He has car factory.) ilé-isé ó ní ilé-isé ìse okò.
fade: v; (The sun has faded these curtains.) (The crowd began to fade away.) bó; sá. Oòrùn ti jé kí àwon aso ikélé yìí sa. Dún ku; lo díèdíè Àwon èrò bèrè sí ní dún kù
faggot: n; (He carried the faggot on his head.) erù igi; ìdì igi ó gbé ìdì igi náà lé orí.
fail: v; (He never fails to write to his mother every week.) (She promised that she wouldn’t fail him.) (The power began to fail as soom as I switched the machine.) kùnà; já kulè kì í kùnà láti kòwé sí ìyáa re lósòòsẹ̀ já ní tànmóò; já kulè o se lérí pé òun ko ní jáa kulè. Tàsé. Iná náa bèrè sí ní tàsé ní géré tí mo tan èro náà.
failure: n; (All my efforts ended in failure.) ijákulè; ìkùnà. Gbogbo ipá mi ló já sí ijákulè.
faint: adj; (His breathing become faint.) tí i tí dínkù jòjo. Èémí re ti dínkù jojo.
faint: v; (He fainted from hunger.) dákù. Ebi mú un dákú.
fair: adj; (All her Children are fair.) dára; léwà. Gbogbo àwon omo rè ló dára.
fair: adv; (They will respect you as long as you play fair with them.) lónà tí ó tó. Won yóò ni ìteríba fún o níwòn ìgbà tí o ba n se nnkan lónà tó tó pèlú won.
fair: n; (He took the Children to the fair.) ìpàte gbangba, ó kó àwon omo náà lo sí ini ipàte gbangbe náà.
fairly: adv; (It is fairly good.) ní ìba ; ní ìwon, ó dara ni wòn.
fairy: n; (There are many wicked faires in this world.) egbéra; iwin. Awon iwin/ egbére tó búrú
pò laye yìí.
faith: n; (He puts his faith in God.) ìgbàgbó ó ní ìgbàgbó rè nínú olórun.
faithful: adj; (He remains faithful to his wife.) olódodo; olóòtó ó jé olódodo sí aya re.
faithfully: adv; (I followed the instruction Faithfully.) pèlú òdodo; nínú òdodo. Mo tèlé àwon ìlàná náà pèlú ododo.
fake: adj; (He has a fake jewellery.) àdàmòdì; ayédèru ó ní ayédèru ohun òso kan.
fake: v; (He faked his father’s signature. se ayéderú ó se ayédèrú bí bàbá re ti se máa n fowó si ìwe.
fall: n; (I had a fall and broke my arm.) (There was a fall in prices.) ìsubúlulè; ìyílè; ìjálulè mo ní subululè mo sì ti apá mi kan. Idínkù ; ìlosílè Idínkù wà lórí owo ojà.
false: adj; (He brought false accusation against her.) èké; tí kò jé òdodo ó fi èsùn kàn án pèlú eké.
falter: v; (For a moment he faltered in his purpose.) bóhùn. Fún ìgbà kan, ó bóhùn lór ilàkàkà rè.
familiar: adj; (There are familiar face here.) (There was something familiar about him.) mímò. Àwon ojú mímò wà nibi. Mó lára Nnkan kan wà tó mó on lára.
family: n; (They are all in the same family.) ebí; ìbátan; ìdílé. Ebí kan náà ni gbogbo won.
famine: n; (The prolong drought was followed by months of severe famine.) ìyàn. Àsìkò ògbebe tó pé náa jé kí ìyàn ti ó le mú fún òpolopò osù.
famished: adj; (When is the launch? I am famished.) kú fún ebi. Nígbà wo ni oúnje òsán? Mo n kú fún ebi.
famous: adj; (She is more famous as a writer then as an actress.) gbajúmò; lókìki ó lókíkí gégé bí onkòwé jú bí òsèré lo.
fan:n; (He bought a new fan.) (I was in the amidst of the crwds of football fans.) abèbé ó ra abèbè tuntun. Olólùfe. Mo wà láàrin àwon èrò tí wón jé olólùré aré bóòlù aláfésegbá.
fan: v; (He fanned himself with a newspapar.) (His reluctance to answer her question simply fanned her curiousity.) fé
atégùn sí ó fi ìwé ìròyìn fé atégun sí are rè. Ru sókè Aif;e dáhùn ìbéèrè rè ìtára rè soke.
fancy: n; (They are all night-time fancies that disappear in the morning.) ìsebí; ìrò; èrò. Àwon ero àsálé tí o máa n pare ní aaro ni gbogbo won.
fancy: adj; (The kitchen was full of fancy gadgets.) tí o jujú ní gbèsè. Awon ohun èlò ilé tó jojú ní gbèsè kun ìnu ilé ìdáná náà.
fancy: v; (She didn’t fancy the idea of going home in the dark.) fé; fé láti se kò fé ìwa lílò sílé nínú òkùnkùn.
fang: n; (The fangs in the dog’s mouth are long.) eyín tí o ta jáde lénu. Awon eyín tó ta jáde ní eyín enu ajá nàá gun.
far: adv; (The restaurant is not far from here.) jìnà Ilé oúnje náà kò jìnà sí ibí.
fare: n; (When do they start paying full fare?) owó okò yóò. Nígbà wo ni wón yóò bèrè sí ní san owó okò won pé?
fare: v; (The party fared very badly in the last election.) se dáádáa/ se àìse dáádáá. Egbé òsèlú náà ko se dáadáa nínú idìbò tó koja.
fare-well: n; (She said her fare-wells and left.) òrò ìdágbere ó so àwon orò ìdágbére rè o sì lo.
farm: n; (My father has a pourltry farm.) oko Baba mi ní oko adìye ken.
farmer: n; (My father is a poultry farmer.) àgbè. Agbè aládìye ni bàbá mi.
farm-yard: n; (The man is working in his farm-yard.) ogbà oko. Okùnrìn náà n sise nínú ogbà oko rè.
farther: adv; (I can’t go any farther.) síwáju. N kò lè sún síwáju mó
farther: adj; (The farther shore of the lake is high.) tí o wà níwáju; òpin opin bèbè adágún odò náà ga.
facinate: v; (China has always facinated me.) fà mórà Orílè-ede ‘china’ti máa n fà mí móra.
fascinated: adj; (I have always been fascinated by his ideas.) ní ìfanimóra mo máa n ní ìfanimóra pèlú àwon ìwa rè.
fascinating: adj; (They story was very fascinating.) tí ó fani móra. Ìtàn náà fani móra dáadáa.
fast: adj; (He is a fast reader.) ti ó yára; yá ó yára ní iwé kika.
fast: adv; (I can’t go any faster.) yara; sáré. N kò lè sare/yára jù báyìí lo.
fastening: n; (The trousers have a fly fastening.) ìso; bí a ti so nnkan pò Àlàfo wà láàrin ibi ti a ti so sòkòtò náà.
fat: n; (He cooked the meat in a shallow fat.) òrá ó se eran náà nínú òrá díè.
fat: adj; (He is a big fat man.) sanro o jé okùnrin to tóbí tó sì sanra.
fatal: adj; (If you get ill again it could prove fatal.) ti n pa ni; tí o n fa ikú. Tí o ba se àìsàn sí ó lè fa ikù.
father: n; (Our new boss is a father of three.) bàbá, Ogá wa tuntun jé baba fun omo méta
father: v; (He claims to have fathered over 20 Children.) se baba fún ó gbà pé òun ti se baba fún ogun omo.
fault: n; (It’s your own fault for being cereless.) èbi; àsise; àbùkù. Èbii re ni àìjáfáfá rè.
fault: v; (He had alwys been polite-she couldn’t fault him on that.) dá lébi o máa n se dáadáa kò lè dáa lébi lórí ìyen.
favour: n; (I would never ask for any favours froms her.) ojú rere; ìseun. N kò ní bèère fún ojú rere lódò rè.
favour: v; (His standing with me favoured me.) se ojú rere fún; jínkí sànfààní fún Dídúró tí ó dúró tì mi se Ànfààní fún mi.
favourable: adj; (She made a favourable impression on his parents.) dùn móní ó so ohun okan to dùn móni lórí àwon obíi rè.
favourite: n; (Who is your favourite writer?) olólùfé ònkòwé wo ni olólùfé re?
favouritism: n; (The students accused the teacher of favouritism.) ojúùsàjú Àwon akékòó náà fi èsùn ojúùsàjú kan olùkó náà.
fawn; n; (The hunter caught alive fawn.)omo àgbònrín ode náà mú omo àgbònrin kan laaye.
fear: n; (The Child was shaking with fear.) èrù ìbèrubojo; ìfòyà omo náà n gbòn pèlú èrù.
fear: v; (All his employees fear him.) bèrù, Gbogbo àwon òsìsé rè ló bèrù rè.
fearful: adj; (Parents are ever fearful for their Children.) níbèrù; nífòyà Àwon òbí máa n ní ìbèru nítorí àwon omo won.
fearless: adj; (He is a fearless man.) láìní ìbèrù; láìní ìfòyà ó jé aláìníbèrù okùnrin.
fearsome: adj; (The man is very fearsome.) ní èrù; tí o bani lérù okunrin náà bani lérù gidigidi.
feast: n; (They went to the wedding feast.) àsè; àpeje. Wón lo sí ibi àsè ìgbáyàwó náà.
feast: v; (He feasted on rice.) je òpòlopò ounje pèlú ìgbádùn o je òpòlopò ìresì pèlú ìgbádun.
feather: n; (He gave me a peacock feather.) ìyé eye ó fún mi ní ìyé eye òkún.
feat: n; (He performed astonishing feats) isé agbára ó se isé àwon agbára tó yani lénu.
feable: adj; (He is a feeble old men.) láìlera; láìlágbára. Ó jé arúgbó okùnrin aláìlágbára.
feed: v; (Have your fed the cat yet?) fún lóúnje N je o tíì fún olóngbò náà lóúnje síbè?
feel: v; mò; (She felt a hand on his shoulder.) mò lára ó mò pé a gbé owó kan lé oun.
feet: n; (Rise no your feet.) ese méjèèjí Dìde lórí èsè re méjèèjì
fellow: n; (He has a very good reputation among her fellows.) elegbe; èni kejì ó ní ìyìn rere láàrin àwon elegbé rẹ̀
felt: n; (He gave me a felt hat.) aso onírun o fún mi ní fìlà tí a fi aso onírun se.
feminine: adj; (That dress makes you look.very feminine:n;) (The teacher taught the student feminine gender.) ajemábo. Aso jé kí o dà bí obìnrin dáadáa. nnkan to je mó ìmabo Olùkó kó àwon akékòó náà ní àwon ohun to jé mo ìmabo yàtò.
female: n; (She is a female student.) abo;obìnrin Akékòó obìnrin ni
festival: n; (Christmas and Easter are the main Christian festivals.) àjòdun, ìgbà àsè odún
kérésìnesì àti odún àjínde jé àwon àjòdún omoléhùn jésu to se pàtàkì jù.
fetch: v; (She has gone to fetch the kinds from school.) mú wá; gbé wá ó ti lo gbe àwon omo náà wá láti ile-iwé.
fete: n; (The village fete was very interting.) eré ìtagbangba- àwon eré ìtagbangba tí a sètò láti pawó wolé fún àwon idí kan.Eré ìtagbangba abúlé náà dùn púpò.
fever: n; (He has a high fever.) ibà Ako ibà n se é.
few: adj; (Few people understand trhe difference. díè Àwon ènìyàn díè mo ìyàtò náà
few: pro; (Few of the books are worth reading.) díè Díè nínú àwon ìwé náà se é kà
fib: n; (Stop telling fibs.) iró. Dakee iró pípa
fib: v; (Come on, don’t fib! Where were you last night.)pa iró; so eké wá, má paró ; Níbo lo wà lálé àná?
fiction: n; (He narrated a romantic fiction.) ìtan kàyéfì ó sa ìtan kayefi ajemo ifé.
fiddle: v; (He was fiddling with the key as he while he talked to me.) (He fiddled the accounts.) (He was fiddling.) fi sere pèlú owó ó n fi kókóró náà sere lówó bí ó ti n ba mi sòró.Yí- O yí iwé ow;ó náà. Fi ohun-èlo orin bíi fere tabí dùùrù seré o n fi dùùrù seré.
fiddle: n; (The priest bought a violin.) irufé dùùrù kan Àlùfáà náà ra irúfé dùùrù kan.
fiddler: n; (The man is a fiddler.) eni tí o n fi irúfé dùùrù kan seré Okùnrin náà máa n lu irufe dùùrù kan.
fidget: v; (Sit still and stop fidgeting.) rún are; sàifara balè Jókòó jéé, ma rúnra mó.
fidget: n; (The Child is a complete fidget.) eni tí kú farabale; eni tí o máá n rúnra sá omo jé eni tí kìí fara bale.
field: n; (People were working in the field.) (All of them are experts in their chosen field.) igbé; pápá Àwon ènìyàn n sisé nínú pápá Isé tí a yàn láàyo. Gbogbo won ni ó dángajía nínú isé tí wón yàn láàyò
field: v; (Each of the main parlies fielded more than 300 candidates.) (The BBC had to field more than 300 phone calls after last night’s programme.) yan asojú Òkòòkan nínú àwon egbé òsèlú pàtàkí yàn ju òódúnrun olùdíje lo. Gba ìpè BBC ni táti gba ju òódúnrún ìpe lo, léyin ètò tí wón se lálé àná.
fierce: adj; (He suddenly looked fierce.) rpr`p; ,múná; gbóná ojú rè rorò lójijì.
fiery: adj; (They were bitten by a fiery serpent.) amúbíiná. Ejò amúbíiná ge won je.
fig: n; (The fig tree withered.)òpòtó Igi òpòtó náà ti w’’owé.
fight: v; (He fought with her.) jà; bá jà; jagun ó ba a jà.
fight: (He got into a fight with a man in the bar.) ìjà ó ní ìjà pèlú okùnrin tó wà nílé ìmutí náà.
figure: n; (There is falling in unemployment figuner.) (I was watching my figure.) nómbà to dúró fún nnkan Àwon nómbà tó duro fún àìrísese ti wa wile. àwòràn mo n wo àwòràn mi.
file: n; (Police have opened the file.) ìwe tí a n ko àwon iwé sí nínú Àwon olópàá ti sí iwé tí a n kó àwon ìwé sí nínú náà
file: v; (Please file it in my ‘Research’ file.) fi iwé pamó; to iwé pamo Jòwó fi pamo sínú ìwé tí mo n
kó isé iwadìí mi sí nínú
fill:v; (Smoke filled the room.) kún Èéfún kún yàrá náà.
film: n; (My cousing is the film.) (She put a new film in her camera.) eré-oníse tí a gbà sínú fónrán aláwòrán. omodebìnrin tí ègbón mi obìnrin bí wa nínú ere-oníse tí won gba sínú fónran aláwòrán naa fónrán tó máa n wà nínú èro ayàwòrán ó fi fónrán túntun sínú èro ayàwòrán-an rè.
film: v; (They are fulming a new comedy.) yàwòrán eré-oníse; gbe eré-onise sínú fónrán aláwòrán Wón n gba eré-onisé apainlérìn-ín náà sínú fónrán aláwòrán.
filth: n; (The stench and filth of the prison is to much.) ègbin; èérí; òbùn òórùn burúku àti ègbìn ògbà èwòn náà pò ju.
filter: n; (I only smoke cigarettes with filter.) asé mo máa n mu sìgá pèlú asé nikan.
filter: v; (All drinking-water must be filtered.) sé; jò Gbogbo omi mímu lo ye kí a máa’sé.
filthy: adj; (The beggar dressed in filthy rays.)légbin; léèérí. Oníbárà náà wo àwon àkísà aso tó dòtí
fin:n; (He cut the tail fins of the fish.) (He touched the fin of the aeroplane.)lébè eja. O ge awon lébé ibi ìrù eja náà. Libi tí o dàsíi lebé eja lára okò bàálù ó fowo kan ibi tí o dábíi lébá eja lára okò bàálù náà.
final: adj; (He hasn’t read the final chepter of the book.) ti ìgbèyìn; ti ìparí ko tíì ka orí tó gbeyìn nínú ìwé náà.
finally: adj; (After a long delay the performance finally started.) nígbéyìn; ní ìparí Léyìn ìgbà tí a ti dúrói nígbèyin.
find: v; (Look what I have found.) (I managed to find solution to the problem.) rí wá Wo nnkan tí mo rí. Mo gbiyanju àti wa ojúùtú sí ìsoro náà.
fine: adj; (That is a fine performance.) (Sand is finer than gravel.) (The pencil has a fine point.) dára; dun Ìse/Imúse to dara niyan Kúnná Iyanrìn kúnná ju òkúta wéwèèwé lo. Tí ó rí tín-ín-rín Léèdì náà se enu tín-ín-rín.
fine: adv; dáadáa Ètò náà bá ni lára mu dáadáa.
fine: n; (Offenders will be liable to a heavy fine. owó ìtanràn; ìtanràn. Àwon òdaran yoo sán ìtànran to pò gidigidi.
finger: n; (He counted the guests on his finger.) ìka owó o ka iye àwon àlejò náà pèlú àwon ìka iye àwon rè.
finger: v; (He fingered the knife hidden in his pocket.) fi ìka kàn; fi ìka tó ó fi ìka kan obe tí ó wà ní ìpamó nínú àpo re.
fingerprint:n; (They took the fingerprint of the prisoner.) ìtèka wón gba ìtèka eléwòn náà.
finish: v; (He finished his work.) parí; tán o parí isée rè.
finish: n; (The story was a lie from start to finish.) ìparí; òpin Iró ni ìtan náà láti ìbèrè dé òpin. (He fired a hayatick.) (The engine isn’t firing. Yí ero dáadáa.Ero náà ko yí dáádáa.
fire: n; (Are you afraid of fire.) iná N je o bèrù iná.
fire: v; (He fired a pistol in to the air.) yìn, ta o yin ìbon iléwo sí aféfé. Tiná bò; finá sí; sin O tína bo koríko.
firearm: n; (He was accuused of firiarms offences.) ìbon .Wón fi àwon esùn pe ó n kó ìbon kiri kan an.
firefly: n; (He killed a firefly.) kokoro tannátanná kan o pa kòkòrò tánnátanná ken.
firelight: n; (Their shadows are dancing in the firelight.) ìtànsán má òjìjí won n jó nínú ìtànsán ína náà.
fireman: n; (The man is a fireman.) panápaná panápaná ni okùnrin náà.
firewood: n; ( He went to gather firewood.) igi ìdáná o lo wa igi ìdáná.
firm: adj; (We have no firm evidence.) le; lágbára; dúró sinsin. A kò ní èrí tó le.
firm: n; (I am the first in my family to go.) Ilé-isé o n ilé-isé àwón olùsirò owó (He has a firm of accountants.) Emi ni àkokó to lo sí ilé-iwé gíga nínú ebí mi. to university.
first: adj; (She won first price in the competetion.) àkókó; ekinní ó gba èbùn akókó nínú ìdíje náà.
first: adj; (Susan came into the room first.) kóko;
sáájú Susan lo koko dé yàrá naa .
first:n; àkókó
fish:n; (He ate fish.) eja o je eja.
fish: v; (I often fish.) peja mo maa n peja dáadáa.
fisherman: n; (The man is a fisherman.) pejapeja; apeja pejapeja mi okùnrin náà.
fishery: n; (He is working in the ministry of Agriculture, fisheries and food.) eja pípa ó n sisé ní Ile-Isé ògbùn, Eja pípa àti ounje.
fishing: n; (Fishing is their main work in the Area.) eja pípa Eja pípa ni isé won gan ní agbegbe náà.
fishmonger: n; ( I bought the fish from the fishmonger.) eléja-àwon tó n ta eja níle ìtàjà kékèèké mo ra eja naa lódè eléja.
fishnet:n; (He left his fishnet in the river.) àwòn ó gbàgbé àwon rè sódò.
fist: n; (He punched me with his fist.) èsè; ìkúùkù ó kaàn mi ni èsé.
fit: adj; (The food was not good for human consumption.) bá mu; tó oúnje náà kò ye fún jíje eniyan.
fit: v; (These shoes don’t fit me.) ye; bá mu Awon bàtà yii ko bá mi mu
fit: n; (The coat was a good fit.) ibámu Ewù náà ní ìbámu dáadáa
fix: v; (He fisced the shelf to the wall.) (Has the date of the next meeting been fixed.) 50 mo; fi bò ó so pákó tí a n kó nnkan sí náà mó ìgànná. Dá iye/ojo/ìgbà/akoko. N jé wón to dá ojó ìpàde tí o n bò.
flag: n; (White flag is a symbol of peace) (The bank of the river is full of flage.) àsiá; opagun Àsiá funfun túmò sí àlááfia. Irufe/òdòdó etí òdò kan Bèbè òdò náà kún fun koriko/òdòdò etí odo.
flag: v; (The streels were flagged to celebrate the team’s victory.) (My strength is flagging.) so àsiá wón so asía won sí gbogbo àwon ònà náà lati sàjoyò igbá oróke tí awon egbe agbábóòlu náà gbé.Lo síle; dínkù Agbára mi ti n dúnkù.
flame: n; (The flames were growing hugher and higher.) owó má owó má náà n pòn sí.
flame: v; (The logs were flamed on thd earth.) jó pèlú owó má owóiná jó àwon ìtì igi náà sóri ilè.
flamingo: n; (The hunter killed a flamingo.) eye ako ode náà pa eye àkò kan
flam: n; (Have some more flan.) àkàrè eléyin nínú Gbo àkàrà eléyin nínú síí.
flank: n; (She patted the horse’s flank) egbé nnkan; ìnà ó fi owo gbá esin náa ní ègb é.
flank: v; (She left the courtroom flanked by armed quard.) dúró tì légbèé ó kúró nínú ìyàrá ilé ejó náà pèlú awon olùso meji légbèe re.
Oju-iwe Keji
flannel: n; (He bought a flannel shirt.) aso tí owúu rè kún ná ó ra èwù tí a fi aso tí òwúu rè kúnná se.
flap: n; (With a flap of its wings’the bird was gone.) (The flap of the envelope is cut off.) ìgbònyé pìpì pèlú ìgbònyé pìpì, eye náà lo iwé pelebe tàbí paálí pelebe tàbí páànù pelebe tí a so mo nnkan láti maá fí dé e. Enu apò iwé náa ti já.
flap:v; gbònyé. Eye náà gbònyée rè o sì fò lo The bird flapped its wings and flew away.
flare: v; (The match flared and went out.) jó bùlàbùlà. Ìsáná náà jó bùlàbùlà o si kú.
flare: n; (The flare of the match lip up his face.) iná bùlàbùlà. Iná bùlàbùlà ìsáná náà fi oju rè han.
flared: adj: (He wore a flared trousers.) tí ó fe nísàlè ó wo sokoto tó fè nísàle.
flash: n: (flashes of light were followed by an explosion.) mònàmóná Ariwo(ará) ló máà n telé mònàmóná.
flash: v; (The lightning flashed in the distance.) ko mònà; ko sàn-àn. Imólè náà ko mònà láti òókan wá.
flask: n; (The woman bought a flask.) ságo kekere obìnrin náà ra ságó kéreré kan.
flat: adj; pelebe ó fún mi ni pákó pelebe.(He gave me a flat wood.)
flat: n; (He beaterd the door with the flat of his hand.) (The man buit a flat.) ibi pelebe O fi ibi pelebe owó rè gbá ilèkùn náà. Ilé ìgbàlódé- irúfé ilé ìgbàlódé ti a ti kó ilé ìwe àti ilé –ìyàbgé pò mó àwon ìyèwù okùnrin náà kó ilé ìgbàlódé kan.
flatten: (The exercises will flatten your stomach.) té beere; se pelebe. Idárayá náà yóò so ikùn rè di pelebe.
flavour: n; (The food his sweet flavour.) òórùn dídùn ounje náà ni oorùn dídùn.
flavoured: adj; (He chrank flavoured yogunt.) tí ó lóòórun. Ó mu wàrà olóòórùn.
flax: n; (a flax in his vineyard.) ògbò ó gbin
flea: n; (The dog has fleas.) ìdun; eégbon. Ajá náà ní eégbon.
flee:v; (He burst into tears and fled.) sá; lo ó bú sékún ó sì sá lo.
fleece: n; (The man sat on a fleece.) irin àgùntàn- awon àgùntàn tí a sí pèlú irun. Okùnrin náà jókòó lórí irun agùntan.
fleece: (The retailer fleeced the man.) ré je. Aláròbò náà ré okùnrin náà je
fleet: n; (There is a reduction in the size og British fleet.) egbé okò; òwó okò Egbé oko àwon Gèésì ti n dín kù.
fleet: adj; (The Child is very fleet.) yara; jáfáfá ní ìrìn. omo náà yara dáadáa.
flesh: (The trap had cut deeply into the robbit’s flesh.) eran are pàkúté náà ti ge eran are ehoro náà wonú.
flex: (He stood on the side of the pool flexing his muscles.) ró; lò ó dúró légbèé odò náà, o n ró ara rè.
flick: v; (The horse was flicking flies away from his tail.) gbón. Esin náà n gbon awon esinsin kúrò ni irù rè.
flicker: v; (The light flickered and went away.) jó bàìbàì Iná náà jó bàìbàì o sí kú
flicker: n; (The flicker of the candle has gone out.) jíjó bàìbàì iná Jíjó bàìbàì opá ìmólè na’`a ti kú.
flight: n; (He had a comfortable flight.) (We are booked on the same flight.) (Bird is easily recognized in flight.) (There was a flight of refugees from the advancing foreces.) ìrìn àjò lójú òfuurufú ó rìn ìrìn-àjò tí o rò ó lórùn lójú òfuujrufá Okò ìfuurú tí ó n lo nínú irùj;e ìrìn-àjò okò ojú òfuurufú kan náà ní a jo sán owó fún Ìfò tàbí fófò Fírò ni a fi máa n dá eye mò pèlú ìròrùn. Ìsákúrò nínú ewu. Awon àtìpó náà ni ìsákúrò ni agbegbe àwon ológun tí n bò lódò won
flimsy: adj; (He made a flimsy table.) féléfélé; tí kò lágbára.Ó se tábìlì féléfélé tí ko lágbara.
fling: v; (She fling the letter sown on the
table.) so; jù ó so léta náà sílè lórii tábàlì
fling; n; (We had a brief fling, but it is over now.)
àsìkò ìgbádùn kúkúru A ní àsìkò ìgbádùn kúkúru, èyí tí ó ti kaja báyìí.
flint: n; (His eyes were as hard as flint.) òkúta ìbon: irúfé òkúta kan tí ó máa n sána tí ó bá so nnkan Ojú rè le bní òkúta ìbon.
flit: v; (The buterfly flitted from flower to flower.) fò kiri labalábá náà fò kiru láto orí òdòdò kan sí òmíràn.
float: v; léfòó. Àpò oníke náà léfòó lójú omi A plastic bag was floatry in the water.
flock: n; (He has a flock of cattle.) agbo eran; òwó eran ó ní agbo àgùntan.
flock: v; (Huge numbers of birs had flocked together by the lake.) kóra jo pò òpòlopo àwon eye ti kóra won jo pò sí etí àdágún náà.
flood: n; (The heavy rain has caused floods in many parts of the country.) ìkún omi òkò nlà náà ti dá àwon ìkún omi sílè ni òpòlòpò àwon agbègbè ni orílè-èdè.
flood: v; (If the pipe bursts it could flood the whole house.) kún pèlú omi Tí opá omi náà bá bé ó lè kún gbogbo ilé pèlún omi.
floor: n; (His body was hying on the kitchen floor.) ilè ilé Ara rè wà lórí ilè-ilé ìdáná náà.
flop: (Exhausted, he flopped down into a Chair.) subú lulè ó subu lulè sìnú àgà nígbà tí ó rè e.
flour: (He bought a bag of flour.) ìyefun ó ra àpò ìyèfun kan.
flour: v; (Roll the dough on a lighthy floured surface.) fi ìyèfun yí fi ìyèfun yí àkàrà náà fééréfé.
flourish: v; (The plarnts folourish in a damp climate.) rúwé ; gbilè, Àwon irúigbìn náà n gbilè lásìko Ogìnnìnntin.
flow:v; (Blood flowed from the cut on her head. sàn èjè n sàn jáde lójú ogbé tó wà lóro rè.
flow: ìsàn (She tried to stop the flow of blood from the wound.) ó gbiyanju láti da ìsàn èjè tí ó n jáde lójú ogbé náà dúró.
flower: n; (The plant has a beautiful brightred flower.) òdòdó. Irúgbìn náà ni òdòdó tó dáa tí ó pupa tí o n tàn.
flower: v; (This particular variety flower in July.) yo òdòdó. Irúfé àwon wònyí máa n yo òdòdó nínú osu Agemo (osù keje).
flower.pot. (He bought a flower pot.) ìkòkò òdòdó ó ra ìkòkò òdòdó kan.
fluent: adj; (She is fluent in polish.) lè sòrò jojo ó lè sòrò dáadáa lede pólìísì.
fluid: n; (The doctor told him to drind plenty of fluids.) nnkan sísàn onísegun náà ní kí o máa mu òpò nnkan sísàn.
fluke: n; (They ar determine to show that their last win was no fluke.) oriire àìrotélè; orí-bándé W;on pínnu láti fi han pe bíbórí won tí ó gbèyìn
kìí se oríbandé.
flute: n; (I have a flite.) fèrè mo ní fere kan.
flutter: v; (The butterfly fluttered from flower to flower.) fò níbàábalè Labalábá náà fo níbàánbalè lati orí òdòdó kan sí omiran.
fly:v; (A wasp had flown in through the windon.) fò Agbón ti fò wole láti ojú ferese.
foal: n; (He has a foal.) omo esin; omo kétékétè ó ni omo esin kan.
foam: n; (He slept on a foam mattress.) tìmùtìmù; ìfoòfó ó sun lórí tìmùtìmù.
foam:v; (The tooth paste foamed in his mouth.) ru ose ìfoyin náà ru ní enu rè.
focus: n; (It was the main focua of attention of the meeting.) ìdojúko òhun lo jé ìdojuko ìpàdé náà gan-an.
focus: v; (I quickly focused the camera on the Children.) doju ko; wò mo yára doju ero ayàwòrán náà ko àwon omo náà.
fodder: n; (This plart is used a cettle fodder.) ohun ògbìn yìí ní wón n lò gégé bìí ounje àwon màálu.
foe: n; ota N kò bèrù otá kankan.(I fear no foe.)
fog: n; (We get heavy fogs on this cost in winter.) ìkuukùu A máa n ri ìkuukùu púpò òkun yìí ni àsìkò èèrùn.
fog: v; (The government was tryin to fog.) dàrú Ìjoba náà n gbìyànjú láti da ojú òrò rú kí o tó dìgbà ìbò náà. the real issues before the election.
fole: v; (He folded the map up and put it in his pocket.) ká ó ká àwòran ìtóka ìlú náà ó sì fi sí apo rè
fold: n; (He called on them to return to the fold.) agbo ó pè won kí won padà sínú agbo náà.
foliage: n; (foliage is very good for the livestocks.) (We folk, what are we going to do today?) ewé Ewé dára fun àwon eran òsìn ní jíje. àwon ènìyàn; mùtúmùtú’. Àwa mùtúmùtú, kí la ó se lónìí?.
force: n; (The rioters were taken away by force.) ipá; agbára Wón kó àwon tí ó n fa wàhálà náà lo pèlú ipa.
force: v; (The president was forced into resign.) kàn nípá fún; fi ipá se wón kàn an nípà fún náà láti kòwé fi ipò re sílè.
fool: n; (Don’t be such a fool!) òmùgò Ma ya omùgò báyen!
fool: v; (I fooled him into thinking that I was giving him some money.) tàn; mú ní èegò Mo tàn an láti máa rò pe mo n fún un ní àwon owó kan.
foolish: adj; (I was folish enough to believe what jeff told me.) go Mo gò tóbéè láti gba ohun ti Jeff so fún mi gbé.
for: prep; (There is a letter for you.) fun léta kan wà fín o.
forbid: v; (My doctor forbid me sugar.) dá lékun; kà léèwò onísègùn mi da mi lékun súgà jíje.
ford: v; (The were fording the river near the village.) koja lórí omi/wà kojá lórí omi wón n koja lori omi lébàá abúlé náà.
foreign: adj; (You could tell was foreign by the way she dreesd.) ti ilú mìíràn Nípa bí ó se woso o lè so fún un pé omo ilú nìíràn ni
foresee: v; (We do not foresee any problem.) wòye. A kò wòye pé wáhale kankan yóò wà.
forest: n; (He lives in the fores.) igbó egbán Inú igbó ló n gbe.
forever: adv; laelae; títí táé N ó máa rántí ojó ayò náa láéláé
forge: v; (He forged a spear for my father.) (He was sent to prison for forging important papers.) ro ó ro òkò fún bàbáà mi. Se ìdàrò Wón rán an lo sí èwòn nítorí pé Ó se ìdàrò àwon iwé pàtàlà náà.
forge: n; (The golds mith was in the forge.)
aró; àgbède Alágbede náà wà nínú ebu.
forgery: n; (This passport is a forgery!) ìdàrò Ìdàrò ni fóntò pélébé yìí!
forget: v; (I forget who told me about this book.) gbagbe mo gbàgbé eni to so nipa ìwé yìí fún mi.
forgive: v; (I forgave him for being rude to me.) dáríjin. Mo daríjì fún pé ó se ìpánle sí mi.
forgiveness: n; (It is good to show forgiveness to people who are sorry for doing wrong.) idaríji ó dára kí a máa fi ìdáriji hàn fún àwon tó bá káàánú fún sise asìse.
fork: n; (We can eat rice with a fork.) (Take the right fork.) amuga A lè fi amuga ìjeun je ìresì. Ibi ònà ti pín sí mèjì Gba èyí ti ó lo sí apá òtún níbi tí ònà ti pin sí méjì náà.
fork: v; (The road forks son after the bridge.) (fork left after lthe bridge.) pín sí méjì kò jìnnà sí afara náà ti ònà náà fí pín sí méjì. ya sápá kan ya sí apá osì léyìn afárá náà
form: n; (He is form 2 now.) (The rock was in the form of a cow lying down.) (If you fill in this form, you can take books out of the library.) ìjókòó ó wà ní ìjókòó kejì bayìí Ìwò; àwòràn Òkùta náà dàbí àwòrán tó dùbúle. Irúré ìwé kan tí a lè. Tí o bá ko nnkan sí inú àwon àlàfo tó wá nínú ìwé títè yìí, o lè mu àwon iwé jade ni yàrá ìkówèé pamósí.
form: v; (A table is formed of a flat piece of wood.) (We formed a club for people whe liked cars.) se; mo sèdá pákó pelebe ni a fi n se tábìlì. A sèdá egbé fún àwon ènìyàn to féràn okò ayókélé
formal: adj; (If you vist important people, you must wear formal dress and behave in a formal way.) (There are Rose and Agnes; the former is wearing a green dress, the latter is wearing a white one.) (The owner of this shop lis obolu the former owner was Mrs Àjàlá.) bí ìse; bí àsà; tí ó tònà Tí a bá lo kí àwon ènìyàn pàtàkì a gbódò aso to bá àsà mu a sì gbódò hùwa bí o ti tònà. Ti àkókó Rose àti Agnes ló wà, ení àkókó wo aso aláwò ewé; eni ìgbèyin wo funfun. Tí ìgbà laelae ; ti télètélè. Eni tí o ni ilé ìtàjà yìí ni oboli eni tó ni télètélè ni arábìnrín Àjàtá.
formation: n; (The formation of rocks takes very many years.) ìsèdá; ìdásilè Ìsèda àwon okúta máa n gba òpòlopò odún.
fort: n; (The others dicided to go out for the day and left me holding the fort.) odi Awon ìyókù pínu láti jáde lo ní òsan wón sì fi mi sílè kí n dí odí mú.
fortify: v; (They fortified the building againt the attack of enemies.) (He fortified the wine with alcohol.) mo odi sí; se ààbò fún; Wón mo odi fún ilé náà nítorí ìjà àwon òtá. Fún ni okun; fún ní agbára. Ó fún wáìnì náà pèlú otí lílè.
fortnight: n; (In a fortnight’s time I will be in Lagos.) osè méjì Ní òsè méjì sí àsìkò yìí n ó wà ní ilé Èkó.
forture”n; (I wish you good fortune.) (He made a fortune by selling house.) oríire; alábàápàdé. Mo gbagura kí o se dábàápàdé nnkan rere. Orò; òpolopò owó. Ó ní òpòlopo owó nípa títa ilé.
fortunate: adj; sse oríire o se oríi re pe ó ní òpòlopò àwon ebí tó láàánú (You are fortunate to have so many kind relatives.)
fortunately: adv; (You have a headache? Well, fortunately I have some medicine with me.) pèlú oríire ó ní èfórí ? ó dáa o se oríire mo ní àwon òògùn kan pèlí mi
forward: adv; (When the lights were green the car moved forwards.) díwájú Nígbà tí àwon ína oko náà mú àwò ewé jáde, okò ayókélé náà ló siwájú.
foufou: n; (He ate foufou.) fùùfú- irúfé oúnje kan tí a fi gbájùúdá/ ègbé se ó je fùùfú.
fought: v; jà (He fought him.) ó bá a jà.
foul: adj: (There was a foul small coming from the rubber factory.) légbin; léèrí òórùn tó légbin n jade síta láti ilé-isé róbà náà.
found: v; (I found my book.) (The school was founded in 1954.) rí mo rí iwé mi. Dá sílè:Wón dá ilé-ìwé náà sílè ní osùn 1954
foundation: n; (The foundation of the school was in 1954.) ìdásílè Idásílé ilé-iwé náà waye ní odùn 1954. ìpìlè ilè : ìsolè. Abala ilé tí ó wá nínú ilè ní a n pè ní ìpìlè ilé.
founder: n; (The parts of a building under the ground are the foundation.) (He is the founder of the school.) olùdásílè óun ni olùdasile ilé-ìwé náà.
foundry: n; (He works in an iron foundary.) ilé-isé tí a ti n ro irín ó n se isé ní ilé-isé ìserin.
fountain: n; (In the hotes garden was a pretty fountain with water coming out of the mouth of a stone lion.) ìsun; orísun Nínú ogbe ilé ìtura náa ìsun kan tí ó rewà tí omi ti n tí jáde lénu kìnìún a fi òkúta gbé.
four: n; (Four and three are seven (4+3=7).) eérin Eérin àti eéta jé eéje
four: adj; (I have four brothers.) mérin mo ni arákùnrin merin.
fourteen: n; (Thirteen is followed by fourteen.) Eérìnlá Eérinla lo telé eetàlà.
fourteen: adj; (My father had fourteen brothers.) mérìnlá Baba mi ni arákùnrin mérìnlá.
fourty: adj; (There are forty boys running in the race.) ogójì ogójì omokùnrin lo n sáre nínú ìdiye náà.
fourty: n; (Ten and thints are fourty.) Eéwàá àti ogbòn jé ogójì.
fowl: n; (He has many fowls.) eye; adìye ó ní òpòlopò àwon àdìye.
fox: n; (The hunter killed a fox.) kòlòkòlò Ode náà pa kòlòkòlò kan
fraction: n; (Only a small fraction of my frends have a television.) ìpín; ìdá Enu(ìpìn) díè nínú àwon oré mi ló ni èro mohun-máwòran.
fracture: n; (He has a fracture in his leg.) sísé egungun ; rírò egungun Egungun ese rè ró.
fracture:v; (His leg was fractured in an accident.)se egungun; ró egungun Egungun esè rè sé nínú ìjàmbá mótò.
fragment: n; (There was a fragment of glas on the floor.) èérún Èérún ìgò iwà lórí ilè
frail: adj; (He is very frail after his long Illness.) láìlera; láìlágbara; aherepè ko ní agbára kankan mó léyin òpòlopo àárè náà.
frame: n; (These modern buildings have steel frames.) férémù Àwon ilé ìgbàlódé wònyí ni àwon férému tí a fi ayó se.
frame: v; (He framed the photograph of his girlgriend.) se ìlàpà nnkan ó se ìlàpa fóntò òrébìnrin rè.
framework: (The froamework of the hit is wood.) ìlàpo pákó ní wón fi se ìbìpo àgó náà.
fraud: n; (He was sent to prison for fraud.) (He said he was very rich, but he is a fraud –he is evern poorer than me!) ètan; èrù; ayédèrú Won rán an lo sí ogbà èwòn fùn èrú síse. Eni tí ó n sèrú; elétàn. Ó so fún ni pé òun lórò. Dáàdáà sùgbòn elétàn ni ó táláka ju èmi páàpáà lo!
free: adj; (You are free to go anywhere you want.) (He was given a free ticket for the football match.) (He is free with his money.) di òmìnìra; ní omìrira o ní òmìnra lati lo sí ibikíbí tí o bá fé. Ní ìsimi. Ó ní ìsimi ni aago méwàá, o lè ri nígbà yen lófèé wón fún un in ìwé ìwolé lófèé lati wo idíje bóòlù aláfesègbá náà.Lawó Ó lawó pèlú owó rè.
free: v; (He freed the birds from the cages.) fún ní ònìnìra; tú sílè yònda ó tú àwon eye náà sílè nínú àwon àgò náà.
freedom: n; (It is good to have the freedom to choose what job you do.) òmìnira o dára kí ènìyàn ní ònìnira lati yan isé tó wù ú láàyò.
freely: adv; (He gave him his money freely.) (You can speak freely.) lófèé ó fún un lówó lófèé. Láìni odiwon/wàhálà O lè sòrò pèlù ìròrùn.
freeze: v; (The water froze and turned into ice.) dì omi náà dì sí yí padà sí yìnyín.
freezer: n; (We keep frozen food in a freezer.) èro amú-nnkan –tutù èro amú-nnkan-dì A máà n kò àwon ounje dídé sínú èro emú-nnkan-dì.
frequent: adj; (I enjoyed his frequents visits.) nígbà gbogbo; nígbàtùugbà Mo gbádun àbèwò ìgbàgbogbo rè.
freequently: adj; (She cooks chicken frequently; about three times a week.) lémólemó; nigbàgbogbo ó máa n se eran adìye lemolemo, ní bíi ìgbà méta nínú òsè kan.
fresh: adj; (These vegetables are fresh.) (Use a fresh page.) tútù Àwon èfó yìí tutu.Tuntun; àkòtun Lo`oju ewé tuntun.
friction: n; (A car’s tyre’s become hot becouse of the friction with the road surface.) ìlora ohun méjì Àwon táya okò ayókélé náà di gbígbóna nitorí tí wón n lo ojú ìná bí wón ti n yí.
friday: n; (He was here on last Friday.) ojó Etì. f wa níbí ní ojó Etì tó koja.
fridge: n; (There is some milk in the fridge.) èro amú-nnkan-tutù wàrà díè wà nínú ero amú-nnkàn tutu.
friend: n; (Agnes is simion’s girl friend.)òré Agnes jé orébìnrin símíónì
fright: n; (He gave her a fright.) èrù; ìròyà ó mu ìfòyà bà a.
frighten: v; (He was frightened of the frierce dog.) dérù bà ; dáyà fò. Ajá tó rorò náà dérù bá á.
|
2432
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC-Yor%C3%B9b%C3%A1%29%3A%20G
|
Atúmọ̀-Èdè (Gẹ̀ẹ́sì-Yorùbá): G
|
[[Atumo-Ede (Yoruba-English):r]
glue: n; (He stick the broken handle onto the cup with glue.) àtè o fi àte mú owo ìfe tí ó kán náà mó on.
glue: v; (She glued the handle onto the cup.) fi àtè mú ó fi àtè mú owó ìfe náà mo.
gnat: n; (I was bitten by gnats.) kan-in-kan-in kan-in-kan-in je mi
gnaw: v; (The rat gnawed a hole in the wooden wall.) ti je; re je; je diedíè.Eku náà re ojú iho je sí ara pako to ìwà lára ìgànà náà.
go: v; (He is going back to his village now.) lo ó n lo padà s;I abúlé rè báyìí.
go: n; (Can I have a go in mending my bicycle.) ìgbìnyanju; ìtèsíwájú N jé mo le ni ìgbìyànjú nípa tílún kèkè mi se
goal: n; (His goal is to go to college.) (He our team got three goals.) opin eré ìje; òpin. Òpin eré ìje ní láti lo sílé-ìwé gíga. Ìrí-àwòn- he; gbígbà bóòlu wonu àwòn. Egbé agbábóòlù wa rí àwòn méta.
goat: n; (Goat is a domestic animal.) ewúré Eran
ilé ni ewúré
god: n; (Christians and Muslims believe in one God; in other religions there are different gods for raim, fire, health e.t.c.) olórun Awòn elésìn kìrìsìtééní àti àwon mùsùlùmí gbàgbó nínú olórun an, nínú awon èsùn ìyókù, orísìírísìí àwon olórun ló wà fún; òjò, má, ìlera àti béè béè lo.
gold: n; (She wore a gold ring.) (Her skirt was gold and yellow.) wúrà ó wo òrùka wúrà Awo wúrà Tòbí/yídìípo rè jé aláwò wúrà àti pupa résúrésú.
golden: adj; (The sky was golden in the evening.) aláwò wúrà ojú òrun ní wúrà ní ìrolé.
goldsmith: n; (The goldsmith made ornaments out of gold). alágbède wúrà Alágbède wúrà náà se àwon ohun –òsó tí a fi wúrà se.
good: adj; (Children, be good.) dára; dáradára Èyin omodé: e máa se dáadáa
good: n; (You should take the medicine even if it tastes bad- it is for your own good.) dídara; sànfààní o gbódò lo òògun náà bí ó tìlè koro ó wà fún ànfààni ara re.
goodness: n; (There is a lot of goodness in beans.) ànfààní Ànfààní ló wà lára ewà
goods: n; (He sold all his goods before he left the country.) ojà ó ta gbogbo ojà rè kí ó tó fi orílè-èdè sílè.
goose: n; (We keep goose for their eggs and meet.) abo pépéye A máa n sin abo pépeye nitorí àtiyé eyin àti eran jíje.
gorgeous: adj: (The sun was a gorgeous colour yesterday evening.) dídára: híhàn Àwò to dára tí o léwà in òòrùn náà gbé jade ní ìròlé àná.
gorilla: (The hunter killed a gorilla.) ìnàkí ode náà pa ìnàkí kan.
gosling: n; (I bought 3 goslings.) abo omo pépéye mo ra abo omo pépéye meta
gospel: n; (They believe the gospel.) ìhìn rere, ìtàn ìgbe ayé Jèsu; òrò ododo wón gba ìhìn-rere náà gbó.
gossip: n; (I had a gossip with my neighbour and she told me all about the bad behaviour of her sister’s Children.) ofófó; òrò èyìn; àbòsí Èmi pèlí aládùúgbò mi jo se àbòsí lánàá ó sì so gbogbo nnkan fún mí nípa ìwà búburú àwon omo ègbón-ón rẹ̀ obìnrin.
gossip: v; (The old men sat and gossiped all
evening.) se àbòsí; sofófó, soro èyìn Awọn bàbá arúgbó náà jókòó wọn si se àbòsí ní gbogbo ìròlé náà.
got: v; (I got a letter from my sister this morning.) rí gbà; rí gbà mo rí létà gba láti òdò egbón ni obìrin ní òwúrò yìí.
gourd: n; (She took the gourd to the well for water.) igbá; kèrègbe; akèngbè ó gbé akèngbe náà lo sí ìdi kanga fún omi.
govern: v; (A lot of people help to govern a country.) sàkóso; sèjoba; solórí òpòlopo ló n sàkóso orílè-èdè kan.
government: n; (Our government has decided to build more school and hospitals this year.) ìjoba; alákòóso Ìjoba wa ti pinnu láti kó àwon ilé-iwé àti àwon ilé ìtóju àwon aláìsàn síi odún yìí.
governor: n; (My father is a governor.) gomínà; olórí; bale Gomínà ní bàbáà mi.
gown: n; (She has many gowns.) èwù ìlekè gígùn ó ní òpòlopò èwù ìlekè gígùn.
grab: v; (He grabbed the book from his friend and ran away.) já nnkan gbà ó já ìwé náà lówó ore rè ó sí sálo.
grace: n; (Let us stand up and say the grace.) oore-òfé E jé kí a dìde dúró kí a se oore òfé
graceful:adj; (The men did a graceful dance.) dídára; léwà Àwon okunrin náà jó ijó tí ó dára.
gracious: adj; (He gave her a gracious smile.) olóore-òfé; aláànú ó fi èrín pàdée rè tàánú tàánú.
grade: n; (We have three grades of eggs.) (Grade A eggs are the largest and Grade C the smallest.) ipò/ìpín bí nnkan se rí orísìí ìpín méta ni àwon eyin náà bí won se tóbi sí. Àwon tó wà ni ipò kínní (Grade A) lo tóbi jù nígbà ti awon to wà ni ìpín keta (Grade C) ló kèré jù.
grade: v; (They have graded the eggs into several sizes.) pín sí ìpín/ipò bí nnkan se rí Wón ti pín àwon eyin náà sì bí wón ti se tóbi sí.
gradual: adj; (There has been a gradual improvement in your work.) díèdíè Àyípadà díè ti bá isée rè.
gradually: adv; (Babies learn to walk gradually.) díedíè; ní sísè-n-lèlé Àwon omo owo n ko bí a ti se n rin díedíè.
graduate: n; (She is a history graduate from an American college. akékòógboyè Akékòógboyè nínú ìmò ìtan lati ilé èkó giga ti ilè Améríkà kan.
graduate: v; (She graduated in history.) kékòó gboyè ó kekòó gboyè nínú ìmò ìtan.
grain: n; (Grain is used for making flour.) (A few grains of salt lay on the table.) okà A máa n fi okà se ìyèfun. Nnkan tín-ún Iyò tín-ún wà lórí tábìlì.
grammar: n; (English grammar is quite difficult to learn.) ìmò ìlo òrò/èdè dajudájú Ìmò ìla edè oyìnbó nira láti kó díe.
gramophone: n; (The gramophone is not loud enough.) ero agbòhùngbohùn Ero agbohùngbohùn náà kò lo sókè to.
grand: adj; (The government buildings were very grand.) tóbi, lóla; wuyì; níyìn; léwà Àwon ilé ìjoba náà tóbí wón sì Léwà.
grandchild: n; (My grandchild is here.) omo-omo omo-omo mi wà níbì.
granddaughter: n; (She is my granddaughter.) omo-omo to jé obìnrín. omobinran omo mi ni.
grandfather: n; (My grandfather was a hunter.) babáa bàbá ode ni bàbáa bàbá mi.
grandmother: n; (My grandmother was a trader.) ìyáàyà (ìyá ìyá) onísòwò ni ìyáàyá mi.
grandson: (My grandson is living with me.) omokùnrin omo mi omokùnrin omo mi n gbe pèlú mi.
granite: n; (He built his house with granite.) irúfé òkúta kan to máa n le ó fi òkúta lílè kó ilé rè.
grant: v; (The Children were granted a holiday because the examination results were so good.) gbà; fi fún ; fí jínkí Wón fi ìsimi jínkí àwon akékòó náà torí pe àwon èsì ìdánwò wón dára gidi.
grant: n; (The government gave us a grant to build another Classrom.) ohun tí a fúnni; èbùn fún isé Ìjoba fún wa ni èbùn owó láti fi kó yàrá ìkàwé mìíràn.
grape: n; (We are in the season of grapes.) èso àjàrà. A ti wà ní àkókò èso àjàra.
grapefruit: n; (The grapefruit is not sweet.) osàn apàárà. Osàn àpáàrà náà kò dun.
graph: n; (They made a graph of how hot the weather was in that month.) ìlà àjúwe. Won se ìlà ajúwe fún bí ojú ojó ti se gbóná to nínú osù náà.
graph-paper: n; (He bought a graph-paper.) irúré ìwé kan tí ó máa n ní ihò fótótótó tí a n lò fún ìlà ajuwe ó rá ìwa tí a n lò fún ìlà ajuwe.
grasp: v; (I grasp the cat by the back of its neck and put it outside.) (I couldn’t grasp what the English teacher told me.) gbá mú; dí mú mo gba olóngbò náà léyìn orùn mú, mo sì tìí síta. yé; mòye N kò lè mòye nnkan. Tí olùko èdè Gèésì náa so fún me
grass: n; (We sat on the grasses to eat our food.) koríko. A jókòó lórí koríko láti je oúnjẹ wa.
grassland: n; (Grassland is very good for cattle rearing.) ilè oníkoríko Ile oníkoríko dára fún itóju maalu
grasshopper: n; (Grasshoppers are very common during the dry season.) eléngà; taata. Taata máa n wópò nígbà èèrùn.
grate: v; (She grated the cassava tubers.) rin; lò ha. Ó rin egé naa.
grate: n; (The grate is no more good.) irin ìkélé-irin tí o wà ní ìsàlè ìdáná níbi níbi tí eérú n bá jade. Irin ìkélé náà kò dára mó.
grateful:adj; (I am very grateful to you for giving me these books.) moore; lópè mo dupe lowo re fún pé o fún mi ni àwon ìwé yìí.
gratitude: n; (I an full of gratitude to yo for the books ìmoore: ìdúpé mo fi ìmoore han sí o fún àwon ìwé náà.
grave: n; (She visits her father’s grave every week.) ìbójì; saárè ó máa n lo be ibojì bàbáa rè wò lósòòsè.
gravel: n; (There was a gravel path from the gate to the front door.) okúra wéwèèwé ojú ona tí o ní òkúta wéwèèwé wà láti enu ibodè náà títí dé ilèkun abáwolé.
graze: n; (It that a cut on your knee?- No, it is only a graze.) ara bíbó N jé ojú ogbé ni ti ojú eékún re yen-Rárá, ojú ara bíbó lásán ni.
graze: v; (Cattle were grazing in the field.) (He grazed his kneel when he fell down.) je koríko. Awọn máàlù n je koríko lórí papa. Fi ara bo nípa fifi lo nnkan Ó fi orokun/eékan re bo nigba ti ó subu.
grease: n; (If you put grease lin your car wheels, they turn more easily.) òrá; epo; ìpara Tí o ba fi epo sí àwon àgbá esè okò re won yòó máa yí pèlú ìròrùn si.
grease: v; (You must keep this machine greased.) fi epo sí; fi òrá sí ; fi ìpara pa ó gbódò máa fi epo sí èro yìí díéde.
great: adj; (We learnt about great people in history.) tóbi; pípò nlá A kó nípa àwon ènìyàn nlà nínú ìtàn.
greed: n; (He is not hungry, but he can’t stop eating those chocolates-it is just greed.) ìwora; ojúkòkòrò Ebi kò paá sùgbón kò le se kó má je àwon mìndin-mín-ìn-din yen-ìwora lásán ni!
greedy: adj; (My brother is greedy.) ní ìwora Egbon mi ni ìwora.
green: n; (The painter used different sorts of green for the plants in his picture.) àwò ewé olùkun-nnkan náà lo orisìírisìí tí ó je mó àwò ewe fun àwon ohun ògbìn nínú àwòran tí ó yà.
green: adj; (She wore a gren dress.) tí o ní àwò ewé ó wo aso aláwò ewé.
greet: v; (He greeted me.) (The new idea was greeted with surprise.) ki; yò mó ó kí mi. Jo-kí èrò jo. Èrò tuntun náa jo pèlú ìyanu.
grew: v; (Your orange tree grew up very fast.) so; dàgbà Igi osàn re yára dàgbà.
gray: adj; (There was a grey cat on the wall.) tí kò dúdú tí ko funfun olóngbò kò dúdú-kò-funfun kan wa lána ogiri.
gray: n; (I don’t like gray.) àwò tí ko dúdú tí ko funfun N ko féràn àwo tí kò dúdú ti kò funfun.
grief: n; (She was made weak with grief when her son died.) ìbànújé Nígbà lí omo rè kú, ìbànújé mú kí ó rè e.
grin: n; (I have been given some money! he said with a grin.) èrín ìyànyí; èrín ègàn Won ti fún mi lówó díè! Ó sòrò pèlú èrín ako.
grin: v; (Why are you two boys sitting grinning at each other instead of doing your work?) rérìn-ín ako; rérìn-ín ègàn bóyín kí ló dé tí èyin omo kùnrin méjèèjì yìí fi jókòó tí e n rérìn-ín ako sí ara yín dípò tí è ba’fi máa sise yín?
grind: v; (We grind grain to make flour.) lòA máa n lo okà láti fi se ìyèfun.
grind-stone: n; (He grinded the pepper on a grind-stone.) olo; okúta ìho nnkan ó lo ata náà lórí olo.
grip: v; (The Child was gripping hen mother’s hand.) dì mú sinsin; gbá mú omo náà di owó ìyáa rè mú.
grip: n; (He grip was so strong that her mother couldn’t take her hand away.) ìdìmú; ìgbámú ó di; di iyáa re mú dé ibi pé ìyá re kò lè já owó kúrò.
groan: v; (He groaned with pain.) ké ìrora; gbin ó gbin pèlú ìrora.
groan: n; (He gave a groan of pain.) ikérora o ní ikérora.
groove: n; (When we play a record, the needle moves along very small groves. ìtèbò Nígba tí a bá n gbó awo orin abéré tí o máa n mú àwo korin síta máa n bá àwon ihò ìtèbò tín-ín-rín tin-in-rún ojú àwo tí ó n korin náa yí.
ground: n; (His book fell to the ground.) ilè Iwé rè bó sílè.
groundnut: n; (I ate groundnuts.) èpà mo je èpà.
group: n; (A group of girls was waiting outside the school.) akójopò; egbé Akójopò àwon omodé bìnrin dúró sí ìwájú ìta ilé ìwé náà
group: v; (They were grouped round their teacher.) kóra jo pò wón kóra jo pò yí olùkó won po.
grove: n; (The had a grove mango-trees behind their house.) oko igi tí o jé iru igi kan náà ló wà níbè Wón ni oko igi mángóòrò léyìn ilé won.
grow: v; (The Children grow up fast.) (The weather grew colder.) dàgbà Àwon omo náà n yára dàgbà dì; dà ojú ojó ti di tútù.
growth: n; (The Child’s growth was fast.) ìdàgbàsoke Ìdàgbàsókè omo náà yá díadáa.
growl: v; (The dog growled at the visitors.) kùn Ajá máa kùn mo àwon àlejò náa.
grub: n; (There were a lot of grubs under the stone.) kòkòrò kékeré tí kò tìí gún ìyé. Àwon nkòkòrò tí ko tìí gún ìyé pò lábé okúta náà. Ounjẹ́ Oúnjẹ ti se tan Grub is up.
grumble: v; (She is always grumbling about the Children making a noise.) kùn o máa n kun sáa nítorí àwon omo tó n pariwo.
grumpy: v; (The little girl was grumpy because she was tuned and hung any.) ìgbónára omodébinrin náà ni ìgbónára nitorí pé ó rè e, ebí sì n pa á.
grunt: v; (Pigs were grunting in the yand.) kùn bí elédè Àwon elédè n kùn nínú ogbà.
grunt: n; (The pigs gave a loud grunt.) kíkùn elédè; ariwo elédè kíkùn àwon elédè náà lo soke.
guarantee: n; (I give him my guarantee to work for you for a year.) èrí Mo fún un lérìí pé kí ó bá o sisé fún odún ken.
guarantee: v; (Can you guarantee to work for me for a year, or will you be leaving soo?) se ilérí N jé o le se ilérí pé wà a sisé fún mi fún odún kan tabí o fé padà bayìí?
guard: v; (The dog guarded the house.) só; dáàbò bò. Ajá náà dáàbò il;e náà.
guard: n; (As I walked into the army camp, the guards stopped me.) (The solders were on guard all night. aláàbò; otùsó Bí mo se rìn dé ìtèdó àwon omo ogun náà, àwon olùsó náà dá mi dúró. Ìsó; ààbò : ìdáàbòbò Àwon ológun náà lóri ìsó ní gbogbo oru.
guardian: n; (I live with my guardians in the town.) alágbàtó ; olùtójú mo n gbe pèlú àwon alágbàtó mi nínú ilú náà.
guirdance: n; (My teacher gave me guidance in English language.) ìtósónà; ìfònàhàn olùkó mi fún mi ní ìtósónà nínú ede Gèésí.
guave: n; (I ate guares yesterday. gírófà – irúfè eso kan tí won máà n je ní tutu mo je gírófà lánàá.
guess: v; (“How old is the Child” “I guess he is ten”) rò so “omo odún mélòó ni omo náà? “mo ro ó pé odún méwàá ní.
guest: n; (We try to make our guests happy.) àlejò; alápèje. A gbìyànju láti mú kí inú awon àlejò wa dùn.
guide: v; (He was guided by what I said.) fi ònà han; tó sí ònà òrò tí mo so ló tó o sí ònà.
guide: n; (He is a guide and shows visitors around the town.) amònà ó jé amònà, o sì n fi àjíká ìlí náà han àwon alejò.
guilt: n; (I felt guilt when I spent all his money.) ebi ese: ese mo rí pé mo ní èbi èsè nígbà tí mo ná gbogbo owó re.
guilty: adj; (The criminal was proved to be guilty.) tí ó dá èsè; ní èbi èsè Wón débí èsè ru òdaran náà.
guinea-corn: n; (He has grinded his gunea-coms.) okàa bàbá ó ti lo okà bàbà rè.
guinea: (He has killed his guinea fowl.) fowl; n; eye awó ó ti pa eye àwoo rè.
guinea: pig: n; (He breeds guinea pigs.) eku emó; emó òyìnbó o n tóju àwon emó.
guinea-worm: n; (The Child has guinea-worm.)
sòbìà omo náà ní sobìa.
guiter: n; (He bought a new guiter.) wáyà- irúfé ohun èlò orin kan tí a máa n ta ó ra wáyà tuntun.
gully: n; (The rain ran through the gullies.) ojú àgbàrá; òjo náà n sáré gba àwon ojú agbara náà.
gulp: v; (He gulped down the bear and ran out of the house.) sáré gbé mì ó saré gbé otí náà mì ó sì sare jade nínú ilé.
gum: n; (There is gum on the back of a stamp.) (He has cut his gum with a spoon) (He fell the gum tree (eucalyptus)) àtè, oje igi Àtè wà léyìn ìwé kékere tí a máa n lè mó léta. Ìsàlè eyín Ó ti fí sibí ge lbi ìsàlè eyún rè. Igi àtè Ó gé igi àtè náà lule.
gum: n; (The soldiers all carried their gums.) ìbon Gbogbo àwon omo ogun náà gbe ìbon won.
gum:-powder: n; (The bullets are made to move by gum-powder burning.) ètu ìbon Jíjò ètu ìbon ló máa n mú ota jade nínú ìbon.
gurgle:v; (The little river gurgled over the Stores.) tu pùùpùù: hó omi odò kékeré náà n tu pùùpùù koja lórí awon òkúta náà.
gust: n; (A stranger gust tore a branch off the tree.) aféfé òjiji tí ó le Aféfé ojiji ti ó le púpò náà ya èka igi náà kúrò.
gut: n; (He removed the gut of the gout.) ìfun eran ó ko ìfun ewúré náà kúró.
guts: n; orí ekó o ni èkó tó láti le síwajú nínú isé tó lágbára náà.
gutter: n; (I had to clear the gutter because it was blocked with dead leaves.) ìgbàsòòrò; òsòòròmo ní láti gbá ojú ìgbàsòòrò náà nítorí pè àwon ewé ti díi.
gymnastics: n; (We do gymnastics in a gymnasium.) idárayá A máa n se idáraya in ìbi ìsìdárayá.
|
2433
|
https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC-Yor%C3%B9b%C3%A1%29%3A%20H
|
Atúmọ̀-Èdè (Gẹ̀ẹ́sì-Yorùbá): H
|
Atumo-Ede (English-Yoruba): H
habit: n; (I am in the habit of getting up late.) ìwà; bárakú Iwà mi nipé kí n máa pé jí dìde.
habitat: n; (The habitat of this fish is the deep sea.) ilé; ibùgbé Nínú alagbalugbu omi okun ni ilé eja yìí.
had: v (He had two bags of fruits yesterday, but now he only has one.) ní ó ni àpò èso meji lánàá sugbon eyo kan soso ló ní báyìí.
haggle: v; (The fruit seller wanted twenty naira for a basket of fruits, but I haggle with him and at last we agreed on fifteen naira.) ná; dún-ùn-ná-dún-rà Eni tí ó n èso náà fé gba ogún náírà fin àpèrè èso kan, sùgbon mo na an lowo rè nígbèyìn a jo fenu gúnlè lórí náírà méèédógún.
hail: n; (There was a hail storm yesterday which damage the corn.) yìnyìn yìnyìn bó lulè lánáà, èyí ti o ba agbado náà jé.
hail: v; (It was hailing yesterday.) rò hìí –kí òjò ro hìí ojó rò hìí lánàá
hair: n; (His hair is black.)irun irin oríi rè dùdú.
hairdresser: n; (My mother is a hairdresser.) onídìrí onídìríní ìyáà mi.
half: n; (We have half each.) ìlàjì; ààbò; adébù; ìdáméjì Àbààbò ni a ní níkòòkan.
hall: n; (The school hall can hold 200 people.) (The people who govern the town work in the Town Hall.) yàrá nlá Gbòngan ilé-ìwé náà lè gba igba ènìyàn. Gbòngàn Inú gbòngàn ilú náà ni àwon tí n sàkóso ìlú náà ti n sise
halt: (The can halted in front of the house.) dúró okò ayókélé náà dùró níwájú ilé náà.
halt: n; (The game came to a halt.) ìdúró ; Eré dárayá náà wa sí ìdúró.
halve: v; (My brother and I halved the orange.) pín sí ni Emi ati ègbón ní pin osàn kan náà sí méjì.
ham: n; (Would you like a piece of ham?) itan eran elédè tí a fi iyò sí N jé o ni ìfé sí itan eran eléfè tí a fi iyò sí?
hammer: n; (He gave me a new hammer.) òòlù ó fún mi ni òòlù tuntun kan
hammer: v; (She hammered the nail through the wall.) fi òòlù lù ó fi oolu lu èsò náà mó ara ìgàná.
hand: n; owó A di owo ara wa inú.
hand: v; (Hand me that plate.) fowó fún-kí a fún èèyàn ní nnkan pèlú owó fowo fún mi ni abó náà.
handbag: n; (I bought a new handbag.) àpò ìfàlówó mo ra àpò ìfàlówó tuntun ken.
handball: n; (She prefers handball to football.) bòòlù aláfowógba. Ó gbádùn bóòlù aláfowógba ju aláfesègbá lo.
hand-basin: n; (I washed my hand in a hand-basin) abo ìfowo mo fowó mí nínú abó ìfowó.
hand-cart: n; (The man was pushing his hand cart.) omolanke okùnrin náà n ti omolanke rè.
handful: n; (I put three handfuls of rice in the pot.) èkúnwó mo bu ìresì èkúnwó méta sínú ìkòkò náà.
habdicap: n; (He wanted to run in the race but his sore leg is a handicap.) adínàgboòkú; ìdíwó ó fé kópa nínú eré ìje náà sùgbón ese rè tí ó légbò ló se ìdíwó fún un.
handwriting: n; (Your handwriting is very good.) ìsowókòwé Ìsowokòwé re dára gìdigidi.
handy: adj; (The house is handy for the market.) rorùn; nítòsí ; mo níwon Ile náà mo níwòn fún ojà náà.
harvest: n; (We are all helped with the harvest.) (It was a good maize harvest.) ìgbà ìkórè Gobgbo wa ni ìgbà ìkórè náà sànfààní fún. Ìkórè-oye nnkan tí a kórè Ìkórè àgbàdo náà dáro.
harvest: v; (It is the season for harvesting the sugar.) kórè ó jé àsìkò tí a n kórè súgà.
has: v; (She has two Children.) ní ó ní àwon omo méjì.
haste: n; (In my haste I forgot to take along my hat.) ìyára; ìkánjú Nínú ìkánjú mo gbàgbé láti mú fìlà mi dání.
hasty: adj; (He ate a hasty lunch.) kánjú; yára ó je oúnje ìkánjú lósàn-án
hat: n; (She had a plastic hat.) fìlà ó n fìlà oníke kan.
hatch: n; (She passed the food through the hatch form the kitchen.) àlàfo tàbí ìbi tí ó sán lára ìgbànná ó gba oúnje náà gba inú àlafo ìgànnà láti ilé ìdána.
hatch: v; (The Chickens hatched this morning.) pa eyin; pa láti mú eyin. Awon omo adìye náà pa láàrò yìí.
hate: (I hate snakes.) kórìíra mo korìí awon ejò.
hatred: n; (She looked at me with an expression of hatred.) ìríra ó wò mi pèlú ìríra.
haul: v; (They hauled the boat onto the shore.) fà; wó wón wó okò omi náà sójú ibú.
haunt: v; (People say that the old house is hunted by the ghost a men who died there.) pààrà; kààkìrí Àwon ènìyàn so pé òkú okùnrin kan tí o kú nínú ilé àtijó náà n pààrà ibè.
hawk: n; ( The hunter killed a hawk.) àwòdì; àsá ode náà pa àwòdì kan.
hawk: v; (The woman hawked throughout.) kiri ; polówó ojà obinrin náà polówó ojà ni gbogbo ìná yesterday.
have: v; (The have gone.) (I haven’t got any fruit.) ti wón ti lo. Ní N ko tíì ní eso kankan.
hay:n; (The farmer makes hay when the weather is fine.) koríko gbígbe Àgbè maa n se koriko gbígbe nígbà ti ojú ojó bag be dáadaa.
hazard: n; (There are many hazards in a journey across Africa.) ewu Ewú púpò ló wà nínú ìrìn-ajo káàkiri ile Adúláwò.
hazardous: adj; (The journey across Africa is hazardous.) léwu Ìrìn-àjò káàkiri ìle Adúlawo léwu.
haze: n; (The mountain were in haze.) ìkuukùu. Ìkuùkùu bo àwon òkè náà.
hazy: adj; (Since it was very hazy, we Couldn’t see the mountains.) tí ó ní ìkuukùu, sèkuukùu Níwòn ìgbà ti oju ọjọ́ sèkuukùu a ko ri àwon òkè náà.
he: pron; (He passed his examination.) (He is my brother.) ó ó yege nínú ìdáwò rè. Ni Egbón mi ni.
head: n; (Hit it on the head.) orí ó lùú lórí.
head: v; (The bus is heading toward the center of the town.) (The bus headed the line of cars.) (The football player headed the ball to the other side of the field.) sún mó oko akérò náà n sún mo aarin gbùngùn ìlú. Kólórí: saájú ; wà ní iwáju Oko akéro náà ló saáju àwon oko lo wà lórí ìlà. Forí gbé; forí kan:- kí a fori gbé bóòlù Agbábóòlù náà fori gbé boólù náà sí apá kejì oríi papa.
headache: (He has got a headache.) orí fífó ó ní orí fífó.
heading: n; (The heading of that book is very good.) àkolé Akolé ìwé náà dára gídigidi.
headhght: n; (The headhghts of a car show the drwer the way in front, when he is drwing at night.) iná iwájú oko Iná iwájú, okò máa n fi òye iwájú okò han awakò nigbakúùgba tí ó bá n wakò lálé.
headline: n; (The headline of the story was “Girl jumps out of burning house to safery”.)
àkole mú iwé ìròyin Akolé ìtàn mú iwé iroyìn ni pe “omobìnrin bé jade fun ìgbàla nínú ilé elé tí n jò”
headquartes: n; (The army headquartes is not inside the town.) ojúkò; olóri elé isé ojúkò/ dú ilé-isé awon omo ogun náà kò sí n àárín ìlú.
heal: v; (Doctors help to heal people who are ill.) (The sore place on my arm has healed.) sò sàn; mú lára dá; sàn. Àwon onísègùn tó máa n wo àwon tí ara won kò dá sàn. ojú egbò tó wà ní apá mi ti sàn.
health: n; (I wish you all good health and long life.) ìlera; dídá ara Mo gbàdúrà ìlera àti èmí gígùn fún gbogbo yìí.
healthy: adj; (You look very healthy.) ní ìlera; taagun ó ní ilera dáadáa
heap: n; (The workmen left a heap of stones in our yand.) akòjopò nnkan gegele. Àwon òsìse náa fi àkójopò àwon òkùta wéwèèwè gegele sílè nínú ogbàà wa.
heap: v; (He heaped his plate wigh food.) kó jo gegele ó ko oúnje gegele sínú abóo rè.
hear: v; (I heand the rain on the rood.) (Have you heand about what happened yesterday.) gbó dídún nnkan mo gbó dídún òjò lórí òrùlé. Rí iroyin ìsèlè kan gbó N je o ti gbó nípa ohun tó selè lánàá?
heart: n; (All living things have heart.) (In the heart of the forest, wild animals lives.) okàn Gbogbo èdá alaàyè lo ní okàn Aárìn gbùngbùn Àwon eranko búburú náà gbe ní àarun gbùngbùn ìgbó náà.
heartbeat: n; ìsokúlú okàn Ìsokúlú òkàn re ti dúró.(His heartbeat has stopped.)
heartless: adj; (The heartless man beated this little boy very hard.) aláìláàánú okùnrin aláìláàánú náa na omodékùnrin rè ní ìnàkumà.
heat: n; ( Fire gives heat.) (The winners of the heats run in the chief race.) ooru ; Ìgbóna Iná máa fa ooru. Eré ìje to saájú eré ìje àsekágbá. Àwon tí o bá gbégba oróke nínú eré ìje to to saaju àsekágba oróke n sare nínú asekàgbá eré ìje.
heat: v; (The sun heated the tin roof until it was very hot.) mú gbóná; ta; sí, Oòrun ta sí òrùlé onépáànù ná gbóna ti to fig bona gidigidi.
heater: n; (He heated the water wigh a heater.) ero amú-nnkan-gbóná; ohun tó lè fa ooru ó lo ohun èlò ìmúnkangbóná láti mú omi náà gbóná.
heathen: n; (The are all heathens.) kèfèrí; abòrisà Kèfèrì ni gbogbo won.
how: adv; (How big is that bag.) lónà won- a máa n lo ìwon wìínrè wònyí í gégé bí atóka ìbéère Bawo ni àpò yen se tobi tó.
however: adv; (However you do it, it will be all right.) (He greeted my parents, he greeted me however.) lónàkónà; bí o ti wù ní ònà yòówù Ní ònà yòówu tí o se é yoo dára Bákan náà O kí àwon òbí ó sì tún kí emi pèlú bákan náà.
howl: v; (The dog howled when it was shalt in the house.) bí ajá. Ajá náa n hu nígbà ti won tì í mole.
howl: n; (The Child gave a howl of pain.) híhu; kike hihu ìrórá in omo náà hu.
hug: v; (He hugged his little daughter.) fi owó méjèèji kó móra ó fowo méjèèji kó omobìnrín kékeré rè móra.
hug: n; (He gave his little daughter a hug.) ifowókánmora: Ìdìmóra; Ifàmóra O fún omódébìnrin re ni ìfàmóra
huge: adj; (There were twenty people eating, so she hade a huge bowl of rice.) títobi; nlá ogún ènìyàn ló n jeun; eyí mú kí o se abó irési nla kan.
hum: v; (Beas were humming outside the window.) kùn yùn-ùn Àwon oyin n kùn yùn-un in ojú fèrèsè ní ìta.
human: adj; (Human ear cannot hear as much as the dog’s ear.) ti ènìyan Eti ti omoènìyàn ko le gbóràn dáadáa eti ajá
humane: adj; (The army gave their prisoners humane treatment.) seun; láàánú. Àwon omo ogun náa n láàánú sí àwon eléwòn wón.
humanity: n; (Kindness is the basis of humanity.) (He is wicked, he lacks humanity.) ìwà ènìyàn; Ìsoore ni òpákùtèle ìwà omo ènìyàn. Inú rere. Ó burú, kò ní inú rere.
humble: adj; (The doctor was humble about his work, although he had cured a lot of people.) (He lived in a humble hut.) tí o ní ìrèlè; onísègùn náà ní ìrèlè pèlú isée re bí ó tile jé pé ó ti wo òpòlopo ènìyàn sàn. tí ó kéké jojo /tí kò lólá o gbé ahéré kékeré.
humbly: adv; (He greeted his father humbly.) tìrèlè tìrèlè; pèlú ìrèlè ó kí bàbáa rè tìrèlè tìrèlè.
humid: adj; (The weather is hot and humid.) tutu; rin ojú ojó móorú o sí tún rin.
humidity: n; (On a wet day, the humidity is high.) ìtutu; òrinrin Nìgbà ti ojú ojó bá tutu. Òrinrín ojú ojó máa n pò
humiliate: v; (My mother told everyone of lthe silly things I had done as a Child and I felt humiliated.) rè sílè; tè lórí ba. Ìyáà mí so àwon ohun èègò ti mo ti se ní kékere fún gbogbo ènìyàn; èyì mu mi ni ìrèsílè ní okàn mí.
humiliation:n; (It was a humiliation for me.) ìrèsílè; ìrèlóríba Ó jé ìresílè kan fún mi.
humility: n; (The doctor talked about his work with humility.) ìrèlè onísegùn náà sòrò nípa isé rè pèlú ìrèlè.
humorous: adj; (He told me a humourous story.) apanilérìn-ín ó so ìtàn apanilérìn-ín fún mi.
humour: n; (I like the man because he has a
good sense of homour.) èfè mo féràn okùnrin náà torí pe o féràn èfè.
hump: n; (There is an aminal called a camel which has a hump.) ikéEranko kan wà tí a n pe ní rakùnmi tí o máa b ní iké.
humus: n; (The humus is very fertile.) ìlèdú Ìlèdú náà lóràa dáadaa.
hundred: n; (Twenty times five is equall to hundred.) ogórun-ún; òrún ogún lónà márùn-ún jé ogórùn-un.
hundred: adj; (He gave me a hundred cows.) ogórùn-ún; òrún o fún mi ni ogórùn-un màálu.
hundredth: adj; (This is the hundredth time I’ve told you to wash your face!.) tí ó jé ìgbà ogórun-ún Eyi ni ìgbà ogórùn-un ti mo ti so fún o pé kí o máa bójú ré!.
hung: v; (He hung the cloth.) fi kó; so rò ó fi aso náà kó.
hunger: n; (If you have nothing to eat for a day, you feel geat hunger.) ebi Tí o ko ba rí nnkan kan je fún ojó kan, ebi púpò yóò pa o.
hungry: adj; (The hungry lion killed the goat.) tí ebi n pa kìniún tí ebi n pa naa pa ewúré.
hunt: v; (Some people hunt birds as a sport.) sode; dode Àwon èèyàn kan máà n dode àwon eye gégé bí eré ìdárayá.
hunter: n; (A man who hunts animal or birds is a hunter.) ode ode ni okùnrin tí o n dode àwon eranko tàbi àwon eye.
hunrl: v; (He husled the brick through the window.) fi soke kíkan kíkan; jù tágbára tagbára.Ó fi bíríki náa sòkò; kíkan láti ojú fèrèsé.
hurricane: n; (Many houses were badly damaged in the hurricane.) ìjì líle òpòlò àwon ilé ló bàjé nínú nínú ìjì líle náà.
hurry: v; (I am late- I must hurry(up).) yára síra mo tip é-mo gbódò yára
hurry: n; (You always seem to be in a hurry.) ìsírá; ìyára; ìkánjú o máa n wà ní ìkánjú/ìyára ni ìgbà gbogbo.
hurt: v; (I hurt my leg when playing football.) pa lára; se lose; fi pa. Mo fie se mi pa nígbà ti mo n gba bóòlù alafesegbá.
hurt: n; (I experience left me with a feeling of deep hurt.) ìpalára Ìrírí náa mú ìpalára okàn tí ó le bá mi.
husband: n; (My husband is a farmer.) oko; okolóbìnrìn Àgbè ni okò mi.
hut: n; (The man who works in the garden keeps his tools in a hut.) ahéré okùnrin tí o n sise nínú ogbà náa máa n ko àwon ohun elo re sínú ahere kan.
hutch: n; (He kept the cats in a hutch.) àgò ó pa àwon ológìnní náà mó sínú àgò.
hubrid: n; (A mule is a hybrid because its parents are a house and a donkey.) àdàmòdì Àdàmòdì nì ìbákasíe torí pé esin àti ràkunmi ni wón bí í.
hydro-electric: n; (Hydro-electric prower is generated when there are rivers and mountains.) ináa mònàmóná tí a sèdá pèlú omi A le sèdá máa mònàmóná tí ti a fi omi se nibi ti àwon òkè pèlú àwon odò bá wà.
hyena: n; (The hunter killed two hyenas.) ìkoòkò ode náà pe ìkooko méjì.
hygiene: n; (Hygiene when you are about or your may become ill.) èkó nípa ìlera ó dara kí ó ní èkó nipe ìlera nígbà ti o bá n se ounje bí ì béè ko o lè dì aláìsàn.
hygienic: adj; (The food is not hygienic.) mó; ní ìmótótó oúnje náà ko ní ìmótótó.
hymn: (They have started saying the hymns.) orin mímó; orin ìsìn won to bèrè sí ni ko awon orin ìsìn náà.
hypocrisy: n; (He abores hypocrisy.) ìwà àgàbàgebè; ìwà àìsìótó ó kórìíra ìwà àgàbàgebè.
hypocrite: n; (You are just a bunch of hypocrites.) alágàbàgebè òkùúrú alágàbàgebè ni gbogbo yín.
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.