id stringlengths 3 5 | url stringlengths 31 377 | title stringlengths 1 120 | text stringlengths 1 134k |
|---|---|---|---|
2881 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Krumen | Krumen | Orílẹ̀-èdè Cote d’Ivoire àti Liberia ni a ti lè rí àwọn ènìyàn tí wọ́n ń sọ èdè yìí. Ó tó ènìyàn bíi mílíọ̀nù kan sí méjì tí wọ́n ń sọ èdè yìí. Tí a bá wo àtẹ ìsàlẹ̀ yìí, a ó ṣe alábápàdé àwọn èdè bíi Kuwaa, Tiegba, Seme àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ lára orí èdè ‘Kru’.
Nínú àtẹ yìí a rí ‘Proto-Kru’ tí ó pín sí ìsọ̀rí mẹ́ta. À... |
2883 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Ad%C3%A1m%C3%A1w%C3%A1-Ubangi%20I | Adámáwá-Ubangi I | Èdè tí ó gbòòrò ni èdè Adamawa-Ubangi. Ipẹ̀ka rẹ̀ bẹ̀rẹ̀ láti apá Gúsù-Ìwọ̀ oòrùn Nàìjíríà títí dé Àríwá-Ìwọ̀ oòrùn Sudan. Àpapọ̀ iye àwọn tí ó ń sọ èdè Adamawa tó mílíọ̀nù kan àti ààbọ̀-Crozier àti Blench (1992); Grimes (1996). Mílíọ̀nù méjì lé lẹ́gbẹ̀rún lọ́nà ọ̀ọ́dúnrún ni Barreteau àti monino (1978) tọ́ka sí gẹ́gẹ́... |
2885 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A8d%C3%A8%20B%E1%BA%B9%CC%81n%C3%BA%C3%A9-K%C3%B3ng%C3%B2 | Àwọn èdè Bẹ́núé-Kóngò | Ẹ̀ka méjì ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ni èdè yìí ni: Ìwọ̀-oòrùn àti Ìlà oòrùn Benue-Congo. Àwọn orílẹ̀ èdè púpọ̀ ni ó ní àwọn èèyàn tí wọ́n ń sọ èdè yìí, ó sì sodo sí apá gúúsù ilẹ̀ Nigeria dáadáa. Bẹ́ẹ̀ náà ni ìlú bíi Cameroon, Congo, CAR, DRC, Tonzania, Uganda, Kenya, Mozambique, Angola, Rwanda, Burundi, Namibia, Zambia, Malawi, Zimb... |
2892 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Mangbetu | Mangbetu | Mangbetu
Àwọn ènìyàn yìí wà ní abala àríwá Congo, wọ́n sì tó ọ̀kẹ́ méjì ni iye. Èdè mangbetuti ni wọ́n ń sọ, wọ́n sì múlé gbe àwọn Azande, Mbuti àti Momvu. Ọ́ jọ pé orílẹ̀ èdè Sundan ni wọ́n ti sẹ̀ wá; àgbẹ̀, ọdẹ àti apẹja sì ni wọ́n. Òrìṣà Kilima tàbí Noro ni wọ́n ń bọ gẹ́gẹ́ bí ẹlẹ́dàá, wọn a sì máa bọ Ara náà.
Áfr... |
2897 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Lunda | Lunda | Àwọn ẹ̀yà yìí wà ní orílẹ̀ èdè Congo, Zambia àti Angola, èdè wọn sì jẹ́ ẹ̀yà ti Bantu. Wọ́n dín díẹ̀ ní ọ̀kẹ́ mẹ́sàn-án wọ́n sì múlé gbe ẹ̀yà Yaka, Suku, Chokwe abbl. A rí àgbẹ̀, apẹja àti onísòwò tààrà ni orílẹ̀ èdè yìí. Mwaat Yaav ni ọba wọn, àwọn ìjòyè náà sì wà. Baálẹ̀ kọ̀ọ̀kan náà sì sà ṣùgbọ́n ìsákọ́lẹ̀ pọn danda... |
2899 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Luwaluwa%20%28Lwalwa%29 | Luwaluwa (Lwalwa) | LWALWA
Luwaluwa
Àwọn ènìyàn yìí tó bíi ọ̀kẹ́ kan ní iye, ẹ̀yà èdè Bantu sì ni wọ́n ń sọ. Àdúgbò Congo ni wọ́n wà, wọ́n sì múlé gbe Salampasu, Mbagani, Kete, Lunda, Luba àti Chokwe. Wọn a máa ṣe àgbẹ̀ àti ọdẹ wọn a sì máa ṣe iṣẹ́ ọnà. Wọ́n ní ìgbàgbọ́n nínú Olódùmarè (Mvidie Mukulu) àti ẹlẹ́dàá (Nzambi) ṣùgbọ́n wọ́n ... |
2900 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Maasai | Maasai | Maasai je eya awon eniyan ni Apailaoorun Afrika. Wọ́n wà ní àdúgbò orílẹ̀ èdè Tanzania àti Kenya, wọ́n sì fẹ́ẹ̀ tó ọ̀kẹ́ mẹ́tàdínlógún ààbọ̀ ní iye. Èdè wọn ni OI Maa wọ́n sì múlé gbe Samburu, Kikuyu, Kamba, Chaga, Meru abbl. Darandaran tààrà ni wọ́n. wọn a sì máa sín ìlẹ̀kẹ̀ gan-an. Ọjọ́ orí ni wọ́n máa fi ń ṣe ìjọba ... |
2901 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Mahafali | Mahafali | Mahafali Àwọn ènìyàn yìí lé ní mílíọ̀nù kan àti ààbọ̀, wọ́n ń gbé ní apá Gúúsù ìwọ̀ oòrùn Madagascar. Àgbẹ̀ àti darandaran sì ni wọ́n; wọ́n gbajú gbajà fún fínfín àti kíkun ibojì/sàréè. Wọ́n ní ìgbàgbọ́ nínú òrìṣà àkúnlẹ̀bọ, asòdì sí ẹ̀kó kristiẹni ni ìjọba wọn tẹ́lẹ̀, wọn kò ní àǹfààní láti gbọ́ nípa orúkọ Jesu. Nísis... |
2903 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Makonde | Makonde | Makonde
Èdè Bàntú ni wón ń so, wón sì wà ní Tanzania àti Mozambique. Àwon Mwera, Makua àti Mabia ni àwon alámùúlégbé won. Isé won sì ni àgbè, ode àti igbá fínfín. Abúlé kòòkan ni ó sì ní baálè tirè, àwon alálè ni wón sì máa ń bo bíi Olórun ti won.
Áfríkà |
2904 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Mambila | Mambila | Mambila Àwọn ènìyàn yìí wà ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà ati Kamẹrúùnù, wọ́n tó ẹgbẹ̀rún lọ́na mẹ́ẹ̀dọ́gbọ̀n, wọ́n sì múlé ti àwọn ènìyàn bíi kaka, Tikong àti Bafum. Èdè Mambila, ẹ̀yà Bantu ni wọ́n sì ń sọ. Àgbẹ, ọde,̣ apẹja àti ọ̀ṣìn ẹran ni ìṣe wọn. Ẹ̀sìn Mùsùlùmí àti ti ìbílẹ̀ ni wọ́n ń ṣe papọ̀.
Àwọn wọnyi wa ni Orílẹ́ èd... |
2905 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Murtala%20Muhammad | Murtala Muhammad | Murtala Ramat Mohammed tí a bí ní November 8, 1938–February 13, 1976)
je olori ijoba Nigeria gege bi ologun lati odun 1975 si 1976. Igba ti awon ologun egbe re fe gba ijoba ni won pa. Ogagun Obasanjo ti o je igbakeji re ni o bo si ori oye gege olori ijoba lati 1976 si 1979.
Igbesi aye
A bí ògágun Murtala Ramat Muhamm... |
2906 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Muhammadu%20Buhari | Muhammadu Buhari | Muhammadu Buhari (tí wọ́n bí ní Ọjọ́ ketàdínlógún, Oṣù Kejìlá Odún 1942) olóṣèlú tí ó jẹ́ Ààrẹ orílè-èdè Nàíjíríà láàrin ọdún 2015 sí ọdún 2023. Ó lo ṣáà àkọ́kọ́ rẹ̀ láàrin odún 2015 sí 2019 àti kejì láàrin ọdún 2019 sí 2023. Buhari tí fìgbà kan jẹ́ ogágun Méjọ̀ Gẹ́nẹ́rà àti pé ó j̣e olórí orílẹ̀ èdè Nàíjíríà lati 31st... |
2907 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Chuba%20Okadigbo | Chuba Okadigbo | Chuba Okadigbo (17 December, 1941 - 25 September, 2003) je oloselu omo ile Naijiria lati eya Igbo ti a bi ni odun 1941 ti o si ku ni odun 2003. Okadigbo je Aare awon Alagba ile Igbimo Asofin Naijiria lati 1999 titi de 2000.
Itokasi
Àwọn ará Nàìjíríà |
2925 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8 | Èdè | Oríṣìíríṣìí àwọn onímọ̀ ní ó ti gbìnyànjú láti fún èdè ní oríkì kan tàbí òmíràn, ṣùgbọ́n kí a tó bẹ̀rẹ̀ sí ń ṣe àgbéyẹ̀wò àwọn oríkì wònyìí, kí èdè túmọ̀ sí?
Èdè níí ṣe pẹ̀lú ọ̀nà ìbánisọ̀rọ̀ tí àwọn ènìyàn ń lò ní àwùjọ yálà fún ìpolówó ọjà, ìbáraẹni sọ̀rọ̀ ojoojúmó, ètò ìdílé tàbí mọ̀lẹ́bí àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ.
Gẹ... |
2933 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Merina | Merina | MERINA
Àwọn ti won n so ede wọ̀nyí jẹ́ ará Malayo-Indonesian. Wọ́n ní ìtàn tó gbọ̀ọ̀rìn nípa ìsẹ̀dá wọn ati nipa àṣà àtí ètò òsèlú won láàrin orisi awọn ènìyàn Madagascar.
Ẹsin kiriyo ati ẹ̀sìn eranko ni wọn ni sìn |
2934 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Mende | Mende | Ede Mende jọ ede awọn Mande. Àwọn wọ̀nyí wá lati Sudan si apá àríwá. Eya Menda jẹ ẹ̀yà ti o tobi ni Afirika wọn lé ni ọ̀kẹ́ méjì.
Ethnic group
Àwọn Méndé
Èdè Méndé
Mende syllabary (Kikakui) |
2935 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Mossi | Mossi | Mossi (tabi Moaaga) Àwọn ènìyàn Mossi jẹ jagunjagun. Olóyè Moro Naba ni Olórí wọn. Àwọn tó kọ́kọ́ da Mossi àkọ́kọ́ sílẹ̀ wá lati Gbana. Awọn ló tóbi ju ni Burkina Faso
Áfríkà |
2937 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Ngbaka | Ngbaka | Eya Ngbaka tabi M'Baka
je eya eniyan ni Orile-ede Olominira Arin ile Afrika.
Awọn wọnyi jẹ awon to ń gbé ìlú Ngbaka, kò sì sí agbára kan to da wọn pọ, ńṣe ni olukuluku n se bi o ti fẹ láàrin ìlú.
Awọn ẹya náà ń gbe Ubangi.
Áfríkà |
2952 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Ct%C3%A0n%20%C3%A0k%E1%BB%8D%E1%BB%8D%CC%81l%E1%BA%B9%CC%80%20Yor%C3%B9b%C3%A1 | Ìtàn àkọọ́lẹ̀ Yorùbá | THOMAS PETER TAIWO ṣẹ
Ìtàn bi ede Yorùbá ṣe di kíko sí lè (Yorùbá Orthography)
Láti ayébáyé, èdè Yorùbá wa lábé ìpínsí sòrí tí ọ̀gbẹ́nì thamstrong (1964) se fún àwọn èdè gbogbo èdè Yorùbá bọ́ sí abẹ́ ìpín èdè “KWA”. Èyí sì jẹ́ bẹ́ẹ̀ nítorí pé èdè olóhùn (tonalanguage) ni Yorùbá jẹ́.
Gẹ́gẹ́ bí a se mọ̀ pé tẹ́lẹ̀-tẹ́l... |
2960 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80y%C3%A0n | Àyàn | Ayan (Drummer)
Iṣẹ́ Àyàn
Iṣẹ́ ìlù lílú ni a n pe ni ìṣẹ́ àyàn, àwọn ti o n sẹ iṣẹ yii ni a n pe ni “Aláyàn tàbí ‘Àyàn’. Iṣe àtìrandíran ni èyi, nitori iṣẹ afilọmọlọwọ ni. Gbogbo ọmọ ti Onílù bá bí sí ìdi Àyàn Agalú ni o ni láti kọ ìlù lílù, paapaa akọbi onílù. Dandan ni ki àkọ́bí onílù kọ iṣẹ ìlù, ko si maa ṣe e nit... |
2962 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cp%C3%A8s%C3%A8 | Ìpèsè | Ipese Drum
ÌPÈSÈ:-
Ìlù tí àwọn babaláwo ńlù lọjọ ọdún ifá ni Ìpèsè. Awọn mìíran npe e ni Ìpẹ̀sì. Yatọ̀ si ọjọ ọdun ifa, a tun nlù Ipese lọjọ̀ ti a ba n ṣe isinku tabi ijade oku ọkan nínú àwọn asaaju nibi Ifa. Mẹrin ni ọ̀wọ́ ìlù ti a papọ se Ìpèsè:-
(a) Ìpèsè:- Ìlù yi funra rẹ lo tóbi jù nínú mẹ́rèẹ̣́rin. Igi la fi... |
2963 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80g%C3%A8r%C3%A8 | Àgèrè | Agere Drum
ÀGẸ̀RẸ̀:-
A nlù agẹrẹ lọjọ ọdun awọn ọdẹ. Idi niyi ti a fi n pe Agẹrẹ ni ìlù ogun. Bi ọlọ́ọ́dẹ tàbí olórí ọdẹ kan bá ku ni a n lù agẹrẹ. Ọ̀wọ́ ìlù mẹta la papọ̀ se àgẹ̀rẹ̀ ògún.
(a) Àgẹ̀rẹ̀:- Eyí ni ìlù to tobi ju pátápátá. Igi la fi ngbẹ agẹrẹ. Oju meji Ọgbọọgba lo sì nì. Ìlù yi dabi ìbẹ̀mbẹ́. Awọ la f... |
2964 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Gb%E1%BA%B9%CC%80du | Gbẹ̀du | Pàtàkì ni Gbẹ̀du jẹ̀ nínú àwọn ìlù ìbílẹ̀ Yorùbá. Ìlù yii kan naa lawọn kan n pen i àgbà. Ìyàńgèdè ni ìlẹ̀ Yorùbá.
Ìlù mẹta la le tọkasi nínú ọwọ ìlù Gbẹ̀du.
(a) Aféré:- Ìlù nla ni afẹrẹ. Ó ga tó iwọ̀n ẹsẹ̀ bàtà mẹ́rin ó sì gùn gbọọgì. Géńdé ti ko ba dara rẹ loju ko le gbe nìlẹ. Oùn rẹ̀ máa n rìnlẹ dòdò. Ìkeke ni a ... |
2965 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cgb%C3%ACn | Ìgbìn | Ìlù Ìgbìn
Ìlù oriṣà Ọbàtálá ni ìlù yii ọjọ̀ àjọ̀dún Ọbàtálá ni àwọn olóòṣà yìí ńkó ijó Ìgbìn sóde.
Oriṣii ìlù mẹ́rin la le tọ́ka sí lábẹ́ ọ̀wọ́ ìgbìn.
(a) Ìyá-nlá: Igi la fi n gbẹ́ ìlù yìí. Ihò ìnu ìgi naa si dọ́gba jálẹ̀. Awọ lafi ńbo oju ìgi ìlù yi lójù kan.
(b) Ìyá-gan: Ìlù yii lo tẹle iya-nla. Òun ló sì dàbí o... |
2969 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Gangan | Gangan | Gangan (Drum)
Gangan:
Ìlù yii lo tẹle kẹrikẹri. Ó kéré ju àwọn méjèèjì ìsaájú lọ. Igi la fi ń gbẹ́ òun náà bí i ti àwọn tóókù. Kò sí ohun ti kẹríkẹrì ní tì gangan ò ní.
yorùbá |
2971 | https://yo.wikipedia.org/wiki/K%C3%A0nn%C3%A0-n-g%C3%B3 | Kànnà-n-gó | Kanna-n-go (Drum)
Kànnàngó: -
Igi ti a fi se kànnàngó kéré jù igi ti a fi se ìsaaju. Ṣùgbọ́n gbogbo ohun ti ìsaájú ni náà ni kannango ni. Bì a ba tẹ kọ̀ngọ́ bọ kànnàngó, o n dun leti kerekere ju ìsaájú.
Yorùbá |
2972 | https://yo.wikipedia.org/wiki/G%C3%BAd%C3%BAg%C3%BAd%C3%BA | Gúdúgúdú | Gúdúgúdú Ìlù yi gan an là bá máa pè ní omele dùndún. Igi la fi n gbẹ́ ẹ, ṣùgbọ́n ojù kansoso lo nì. O fi èyí yatọ si awọn bi ìyá-ìlù, kẹrikẹri, Gangan, ìsaájú ati kànnàngó ti wọn ni ojù méjìméjì.
Ìlù yìí kò se gbé kọ́ apá bi ti àwọn yòókù ọrùn la máa ń gbé e kọ́ nígbà tí a bá ń lùú. Bí o ti kéré tó ipa tí ó ń kó nínú... |
2974 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80p%C3%ADnt%C3%AD | Àpíntí | Apinti (Drum)
Àpíntí:
Ọkan nínú àwọn ìlù ti a nlu nibi aseyẹ ni apinti. Ẹya ìlù mẹta la papọ ti a n pen i àpíntí.
(a) Iya-ìlù: Igi ti a gbẹ ti a si da iho sìnu rẹ la fi nṣe ìya-ìlù. Oju kan ṣoṣo lo ni. Oju kan ṣoṣo yi la n fi awọ bo. Iho ìnu ìgi yi jade si isalẹ rẹ, ko si ni awọ. Iya-ìlù yi ni okun tẹẹrẹ ti a so m... |
2975 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%B9%A2%E1%BA%B9%CC%80k%E1%BA%B9%CC%80r%E1%BA%B9%CC%80 | Ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ | Ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ohun èlò amúlùúdùn ní ilẹ̀ Yorùbá. Jákè jádò ìlẹ Yorùbá la ti ń lù sẹ̀kẹ̀rẹ̀, pàá pàá jùlọ níbí àṣeyẹ oríṣiríṣi.
"Sèkèrè" jé òkan. làra oh un tí ó n mú ìdàgbàsókè àti ìdánilárayá wá fún àwon ènìyàn ní àwùjo .Sèkèrè yi jé òkan lára ohun ìlù tí wón n lòní apá ìwò oòrùn nd orílè èdè Nàì... |
2976 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80p%C3%AD%C3%ACr%C3%AC | Àpíìrì | Apiiri
Àpíìrì tàbí sẹkẹrẹ:
Aré yi wọ́pọ̀ lágbègbẹ̀ Èkìtì. Ó yàtọ̀ sí ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ ti a kọ́kọ̣́ sàlàyé rẹ̀ nítorí pé a kìí lu aro, koso, àti bẹ̀mbẹ́ síi. Kìkì ṣẹ̀kẹ̀rẹ̀ là ń lù nìbi ti a ba nsere apíìri. Orìṣii ṣẹ̀kẹ̣̀rẹ̀ mẹ́ta là ń lù si apiiri.
(a) Ìya-àjẹ́: Àgbe to tobi díẹ̀ la fi n ṣe Iya-aje. E so igi kan bayi l... |
2979 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Bwa | Bwa | Bwa tabi Bwaba (lọ́pọ̀) je eya kan ni arin ile The places left unconquered were raided by the Bamana, which led to a weakening of the Bwa social and political systems. Burkina Faso ati Mali. Iye àwon ènìyàn eya yi je je 300,000 lapapo.
Itoka
Akosile
Bibliography
Afrika |
2980 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%B9%A2%C3%B3k%C3%BAw%C3%A9 | Ṣókúwé | Ṣókúwé je eya eniyan ni Apa Arin Afrika. Ìran àwọn tí o ń sọ èdè yìí wá ní orílẹ̀ èdè olómìnira Congo àti Portuguese. Àwọn alábàgbéé wọn ni Luba-Lunda. Orílẹ̀ èdè Angola ni á tí ń sọ èdè yìí. Iye àwọn ènìyàn tí ó ń sọ èdè yìí jé 455, 88. Lára ẹbí Niger-Cong0 ni èdè yìí wa, ẹka rẹ si ni Bantu.
Afrika |
2983 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Ekeeti | Ekeeti | Ekeeti (Eket)
Eket:-
Èdè Bantu ni èdè yìí. Gusu Ìlà oòrùn orílẹ̀ èdè Nigeria ni wọn ti ń sọ èdè yìí. Ẹya àwọn ti ó ń sọ èdè Ibibio ni wọn, wọ́ wà ní Ìpínlẹ̀ Akwa-Ibom ni orílẹ̀ èdè Nigeria. Wọn ń sọ èdè yí náà ni Benue Congo. |
2987 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Kongo | Kongo | Odò Kongo
Orílẹ̀-èdè Olómìnira Ilẹ̀ Kongo
Orílẹ̀-èdè Olómìnira Olóṣèlú Ilẹ̀ Kongo |
2988 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8%20Bijago | Èdè Bijago | Èdè Bijago tabi Bidyogo jẹ́ ọkan pàtàkì lára àwọn orisìírísìí èdè bí i mẹ́ẹ́dógbọ̀n tí wọ́n ń sọ láti ilẹ Guinea-Bissau, orúkọ mìíràn tí a tún mọ èdè yìí sí ni: Bigogo, Byougout. Bijuga, Budjago, Bugago. Bákan náà ni a mò wọ́n mọ àwọn. Ẹ̀ka Èdè bíi: Anhaki, kagbaaga, Kajoko, Kamọna àti Orango wọ́pọ̀ nínú èdè Bidgogo.
... |
2989 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Bobo%20Madare | Bobo Madare | Bobo Madare
BOBO MADARE
Èdè yìí jẹ mọ́ èyí tí wọ́n máa ń sọ ní ìwọ̀ oòrùn Africa. Orúkọ mìíràn tí a tún mọ èdè yìí sí ní: Balck bobo, Bobo Bobo Bobo fing. Àwọn èdè Adugbo wọn ni Benge Bobo, Dioula Bobo, Jula Sogokire Sya Syabere voré Zara.
Ile Burkina. Faso ni wọ́n ti ń sọ ọ́. Nígbà tí wọn sijẹ̣ ẹ̀yẹ̀ ti Niger-Co... |
2990 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Busoogi | Busoogi | Busoogi (Bushoog)
BUSHOOG
Bushoog ni a mọ èdè yìí sí. Bákan náà ni wọ́n tún ń jẹ́. Bamong, Bushong, Bushongo, Busoong, Ganga, Kuba Mbale, Mongo Shongo.
Wọ́n jẹ mọ ẹka èdè ti Djeenbe, Ngende, Ngombe, Ngombia, Ngongo, panga, Pianga, Shoba, Shobuia ìsobwa.
Èdè náà tì wà títí dí oni lápá ijọba onimira ilẹ Congo. ... |
2991 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cdom%C3%A0 | Ìdomà | Èdè Idoma
A lè rí Ìdomà ní ààrin gùngùn orílẹ̀ èdè Náígíríà. Àwọn tí wọ́n ń sọ èdè yìí jẹ́ igba méjì ati àádọ́ta ẹgbẹ̀rún. Àwọn aládùgbóò rẹ̀ ni Ibibo, Igbo, Mama àti Mumuye. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn Idoma ni wọ́n jẹ agbẹ. Wọ́n si máa ń se àpọ́nlé àwọn baba ńlá wọn tí wọ́n ti kú.
Naijiria |
3016 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Mumuye | Mumuye |
MUMUYE
Àwọn wọ̀nyí jẹ ara ènìyàn Naijiria, wọn kere niye, wọn si da dúró tẹlẹ ni. Ipinle Taraba ni wọn n gbe ni Jalingo. Wọn le lẹ́gbẹ̀rún lọ́nà irínwó. Isẹ́ Lagalagana ni wọn ń ṣe.
Naijiria |
3017 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80%E1%B9%A3%C3%A0%20Nok | Àṣà Nok | Àṣà Nok yo jade ni arin ile Naijiria ni bi odun 1000 SK o si pare lai nidi ni bi odun 200 LK. A ko mo ohun ti awon ènìyàn náà pe ara won, nitori náà oruko àsà náà ni won fi so ilu won. Àsà Nok wa lati ariwa Afrika ni ipinlè Niger.
Itokasi
Exploring the Nok enigma
Ìtàn ilẹ̀ Nàìjíríà |
3052 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8%20%C3%8Cgb%C3%ACr%C3%A0 | Èdè Ìgbìrà | Èdè Igbìrà tàbí Ebira tàbí Egbira jẹ́ èdè ní Nàìjíríà (ní àwọn Ìpínlẹ̀ Kwárà àti Ẹdó àti Násáráwá). Èdè Igbìrà Èdè yìí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn èdè Naìjírìà. Àwọn tí wọ́n ń sọ ọ́ jẹ́ mílíọ̀nù kan. Wọn wà ní àgbègbè Èbìrà ní ìpínlè Kogi, Kwara, Edo, àti béè béè lo. Àwon èka èdè tí ó wà ní abẹ́ rẹ̀ ni Okene (Hima, Ihima) ìgbà... |
3053 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cgb%C3%ACr%C3%A0 | Ìgbìrà | Igbìrà tàbí Ebira je eya eniyan ni Naijiria.
Èdè yìí jẹ́ ọ̀kan lára àwọn èdè Náíjíríà. Àwọn tí wọ́n ń sọ ọ́ jẹ́ mílíọ̀nù kan. Wọn wà ni àgbègbè Ebira ní ìpínlẹ̀ Kwara, Edo, Okene àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Àwọn ẹ̀ka èdè tí ó wà ní abẹ́ rẹ̀ ni Okene (Hima, Ihima) igbara (Etunno) Ebira ní ìsupọ̀ ẹ̀ka èdè, wọ́n ń lò ó ní ilé ìw... |
3054 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Igbo | Igbo | E le ka ayoka ni Yoruba lori "Igbo":
Igbó
Èdè Ígbò - ede eya Igbo
Ọmọ Ígbò - eya Igbo ni Naijiria
Ìgbò - |
3055 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Ibo | Ibo | Íbò tabi Ígbò - eya ni Naijiria
Ìbò - |
3056 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8%20Ij%E1%BB%8D | Èdè Ijọ | Ijaw
àwọn èdè |
3058 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Koin | Koin | Koin
Èdè koin
Orúkọ àdúgbò tí wọ́n ń pè é ni Itajikan. Àwọn ènìyàn koin ní wọ́n sì ń sọ ọ́. Ó kún fún àlàyé kíkún lórí gírámà èdè. Ilè Cameroon ni wọ́n ti ń sọ ọ́. Àwọn ti wọ́n ń sọ èdè yìí jẹ́ àádọ́jọ ẹgbẹ̀rún. Àwọn mọ̀lẹ́bí èdè koin ni Niger-Congo, Atlántic-Congo, Volta-Congo àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. |
3059 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8%20K%C3%B3ng%C3%B2 | Èdè Kóngò | Kikongo tabi ede Kongo je ede Bantu ti awon eya Bakongo ati Bandundu n so.
A
Èdè tí àwọn ènìyàn wọ̀nyí ń sọ ni Kitumba, òun ta ń pè ní Kongó ní n ǹkan ṣe pẹ̀lú àpapọ̀ àwọn èdè Bantu. Àwọn ibi tí ati n sọ èdè yìí ni: Angola, Congo, Crabon ati Zoure.
Ní àarin odún (1960) sí Ọdún (1996) àwọn tí ó n sọ èdè yìí dín díẹ... |
3061 | https://yo.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADn%C5%84t%C3%A0%C3%A0s%C3%AC%20%C3%88d%C3%A8%20Aaf%C3%ADr%C3%ADka | Sínńtààsì Èdè Aafíríka | AKANDE TITILAYO C.
Sintaasi ede Aafirika
SYNTAX- JOHN R. WATTERS.
John R. Watters túmọ̀ sínńtààsì sí bí ìró àti ọ̀rọ̀ se ń so papọ̀ di gbólóhùn, àti bí àwọn ìsọ̀rí kọ̀ọ̀kan se hun ara wọn papọ̀ ní ìpele, ìpele di gbólóhùn.
Gbogbo èdè ni wọ́n ní ju ọ̀nà kan lọ ti wọn ń gba hun ọ̀rọ̀ wọn. tí a bá ń kọ nípa èdè kan, ... |
3070 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Zosso | Zosso | ‘ZOSSO’
‘Zosso’ jẹ Òrìṣà àdáyé bá, tó jẹ pé tí wọ́n bá tí bí ọmọ Àjara-Tọpá, ìyá ọmọ náà kò ní jẹ iyọ̀ títí oṣù afi yọ lókè. Tí oṣù yìí bá ti yọ, wọn á gbé ọmọ náa bọ́ sí ìta láti fi osù han ọmọ náà wí pé kí ọmọ náà wo oṣù tí ó wá sáyé. Ní ọjọ́ náà ìyá ọmọ náà yòó gbé ọmọ náà bó sí ìta láìwọ aṣo àti ọmọ náà pàápàá t... |
3077 | https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28Yor%C3%B9b%C3%A1-G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC%29%3A%20Ba | Atúmọ̀-Èdè (Yorùbá-Gẹ̀ẹ́sì): Ba | Atumo-Ede (Yoruba-English) ()
Yoruba-English
B
1. Ba: v. ‘to hide’ Mo ba sí abẹ́ igi; I hid under the tree.
2. Bà: v. (i) to ferment: Kòkó náà ti bà; The cocoa has fermented (ii) to perch: Ẹyẹ náà bà; The bird perched (iii) to foment: Mo ba egbò rẹ̀; I fomented his ulcer (iv) to hit: Òkúta tí ó sọ bà mí; The stone... |
3085 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Zangbet%E1%BB%8D | Zangbetọ | Zangbeto jẹ́ Òrìṣà àwọn ẹ̀yà Ògù ní Àgbádárìgì tí gbogbo ènìyàn mọ̀ sí Badagry, tí wọ́n gbàgbọ́ pé ìran Yorùbá, ṣùgbọ́n tí wọ́n ṢẸ̀ wá láti orílẹ̀ èdè Olómìnira Benin àti orílẹ̀-èdè Togo. Zángbétọ́ lè jade nígbà kúgbàà tí wọ́n bá fẹ́ ṣe ọdún Òrìsà tàbí aỵẹyẹ ìbílẹ̀. ‘Zangbetọ’ jẹ́ Òrìsà tó mò n pa idán ní ọjọ́ ayẹyẹ lá... |
3086 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cr%C3%ACn%C3%A0j%C3%B2%20l%E1%BB%8D%20s%C3%ADn%C3%BA%20%C3%92%E1%B9%A3%C3%B9p%C3%A1 | Ìrìnàjò lọ sínú Òṣùpá | ÌDÒWÚ OLUWASEUN ADẸ́SAYỌ̀
ÌRÌNÀJÒ LỌ SÍNÚ ÒṢÙPÁ
Osupa
Aye mẹ́jọ míràn bíi’rú ti wa lo n yi po káàkiri òòrùn. Àwa la ṣìkẹta táa jìnà sóòrùn, awọn méjì wà níwájú. Àwọn mẹ́fà wà lẹ́yìn wa. Mo ni òòrùn tí à ń wò lókè taa rò pé ó kéré mo ló tóbi lọ́pọ̀lọpọ̀ ọ̀nà ju gbogbo ilé ayé lọ báyé yìí ṣẹ́ ń yípo òòrùn, bẹ́ẹ̀ náà ... |
3150 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Ba%E1%B9%A3%E1%BB%8D%CC%80run%20G%C3%A1%C3%A0 | Baṣọ̀run Gáà | Baṣọ̀run Gáà jẹ́ ìwé ìtàn eré-oníṣe tí gbajúmọ̀ oǹkọ̀wé nì, Adébáyọ̀ Fàlétí kọ. Ó dá lórí ìtàn olóyè Baṣọ̀run tí ìlú Ọ̀yọ́ tí wọ́n ń pè ní Baṣọ̀run Gáà. Ó jẹ́ afọbajẹ ní ìlú Ọ̀yọ́ láyé àtijó. Kókó inú ìwé ìtàn eré oníṣe yìí ni wípé kí a má ṣe ìkà. Ìjìnlẹ̀ èdè Yorùbá ni ònkọ̀wé náà fi kọ ìwé náà, tí ó sì gbé ìtàn rẹ̀ l... |
3157 | https://yo.wikipedia.org/wiki/N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0 | Nàìjíríà | Nàìjíríà () jẹ́ Orílẹ̀-èdè Olómìnira Ìjọba Àpapọ̀ ilẹ̀ Nàìjíríà (Nigeria ni èdè Gẹ̀ẹ́sì) jẹ́ orílẹ̀-èdè ìjọba àpapọ̀ olómìnira tí ó ní ìjọba ìpínlẹ̀ mẹ́rindínlógójì tó fi mọ́ Agbẹ̀gbẹ̀ Olúìlú Ìjọba Àpapọ̀. Orílẹ̀-èdè Nàìjíríà wà ní apá Iwọ̀ Oòrùn ilẹ̀ Áfríkà. Orílẹ̀-èdè yí pààlà pẹ̀lú orílẹ̀-èdè Benin ní apá ìwọ̀ Oòrù... |
3164 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Tutsi | Tutsi | Tutsi jé eya kan lárà àwon olùgbé mẹta àwọn ènìyàn orílẹ̀ èdè Rwanda and Burundi ni apa arin Afrika. Ìyàtọ̀ díẹ̀ ló wà láàrìn àsà àwọn ará Tutsi àti Hutu.
Àgbẹ̀ àti Olùsìn maalu ni isẹ́ àárò abínibí àwọn ara Tutsi. Maálù jẹ́ ohun tí àwọn ará Tutsi fi máa ń fi agbára àti Ọlà wọn han, èyí ló sì mú àwọn ará Tutsi jẹ́ Ol... |
3165 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Twa | Twa | Twa tabi Batwa jé àwon èyà ènìyàn kúkuru (pigmy) tí a le pè ní àràrá. Àwọn ni Olùgbé tí a ní àkọsílẹ̀ pé ó pẹ́ jù ní àarin gbùngbùn ìlẹ Afíríka nibi tí a ti rí àwọn orílẹ̀-èdè bí Rwanda, burunidi ati Ilẹ̀ olomìnira ti Congo lóde òní. Àwọn ará Hutu tó sẹ̀ wá láti àwọn ara Bantu jọba lé Twa lori nígbà tí wọ́n dé agbègbè... |
3169 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%88d%C3%A8%20Wolof | Èdè Wolof | Ede Wolof jẹ èdè tí à ń sọ ni atí bèbè Senegal Mílíọ̀nù méjì-àbọ̀ niye àwọn tó ń sọ. Awọn Olùbágbè wọn ni Mandika ati Fulaní. Awọn isẹ́ ọna wọn màa ń rewà tó sì ma ń ní àmìn àti àwòràn àwọn asáájú nínú ẹ̀sìn musulumi. Ìtan Wolof ti wà láti bí ẹgbẹ̀rún ọdún méjìlá tàbí métàlá sẹ́yìn. Ìtàn ẹbí alátẹnudẹ́nu wọn sọ pé ọ̀ka... |
3170 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Woyo | Woyo | Woyo
Ní agbègbè Congo (Zaire) ni a tin í àwọn ẹ̀yàn Woyo. A kò le sọ pàtó iye àwọn tó ń gbé agbègbè yìí. Kiwoyo (Bantu) ni èdè àwọn ẹ̀yà yìí. Solongo, Kongo, Vili àti Yombe jẹ́ àwọn Olùbágbé. Ní ñǹkan ẹgbẹ̀rún ọdún kẹ̀ẹdógún (prior 15th century) ìtàn se akọ̀sílẹ rẹ pe ọmọọba bìnrin Nwe kò àwọn ènìyàn rẹ tọ́ yẹ kan dí ... |
3171 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Wum | Wum | Wum je ilu ni Kamẹroon
Apa ariwa Cameroon ni ibùgbé àwọn ènìyàn Wum. Wọ́n jẹ́ ẹgbẹ̀rún méjìlá ènìyàn níye. Àwọn alábágbé wọn ni Esu, kom àti Bafut. Èdè Wum (macro-Bantu) ni wọ́n n sọ. Nítori ìgbàgbọ̀ wọn nipa orí, kò fẹ̣́si nínú isẹ́ ọnà wọn tí a kì í rì àwòrán ori. Àgbè ọlọ́gìn àgbàdo, isu, ati ewébe ni àwọn ará Wu... |
3172 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Yaka | Yaka | Yaka
Ní gúsu apa iwo oòrùn Congo ti Zaire àti ní Angola ni àwon ènìyàn Yaka wà. òké méjìdínlógún (300.000) ni wón tó níye. Lára àwon aládúgbò won ni Suku, Teke àti Nkanu.’
Itan àtenudénu fìdí rè múlè pé àwon ènìyàn Yaka pèlú Suku jé ara àwon tí ó kógun ja ìlú ńlá Kongo ni egbèrún odún kerìndínlógún. Suku ti je òkan ... |
3174 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Yor%C3%B9b%C3%A1 | Yorùbá | Yorùbá lè tọ́ka sí:
Ìran Yorùbá, ìran ní apá ìwọ oòrùn tilẹ̀ Adúláwọ̀
Èdè Yorùbá, èdè tí wọ́n ń sọ nílẹ̀ Yorùbá
Àròsọ ìtàn Yorùbá, ìtàn àti ìgbàgbọ́ ti ìran Yorùbá
Ẹ̀sìn Yorùbá, ẹ̀sìn ìbílẹ̀ ìran Yorùbá
Àṣà Yorùbá
Ogun Kírìjí nílẹ̀ Yorùbá ọdún 1820-1893
Ilẹ̀ Yorùbá
Orúkọ Yorùbá
Ìbejì nílẹ̀ Yorùbá
Ìṣẹ̀ṣe, ẹ̀sì... |
3175 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Zulu | Zulu | Zulu
Àwọn ènìyàn Zulu ni ẹ̀yà tó pọ̀jù ni orílè-èdè Gúúsù Áfríkà. A mọ̀ wọ́n mọ́ ìlẹ̀kẹ̀ alárànbàrà àti agbọ̀n pẹ̀lú àwọn ñǹkan gbígbẹ́. Wọ́n gbàgbọ́ pé àwọn jẹ́ ìran tó sẹ̀ lára olóyè kan láti agbègbè Cóńgò, ni ñǹkan ẹgbẹ̀rún ọdùn mẹ́rìndínlógún sẹ́yìn ni wọn tẹ̀síwájú sí Gúsú. Àwọn ènìyàn Zulu gbàgbọ́ nínú òrìṣà tó ń... |
3176 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Il%E1%BA%B9%CC%80%20Yor%C3%B9b%C3%A1 | Ilẹ̀ Yorùbá | Ilẹ̀ Yorùbá ni agbègbè ìgbéró àsà ilẹ̀ àwọn ọmọ Yorùbá ní Ìwọ̀òrùn Áfríkà. Ilẹ̀ Yorùbá fẹ̀ láti Nàìjíríà, Benin títídé Togo, agbègbè ilẹ̀ Yorùbá fẹ̀ tó 142,114 km2 106,016 km2 inú rẹ̀ (74.6%) bọ́sí Nàìjíríà, 18.9% bósí orílẹ̀-èdè Benin, àti 6.5% yìókù bósí orílẹ̀-èdè Togo. Ilẹ̀ ìgbéró àsà Yorùbá yìí ní iye àwọn ènìyàn ... |
3178 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%ADl%E1%BA%B9%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20Yor%C3%B9b%C3%A1 | Orílẹ̀-Èdè Yorùbá | Orílẹ̀-Èdè Yorùbá
Ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà, àwọn ènìyàn Yorùbá wà káàkiri ìpínlẹ̀ bí i mẹ́sàn-án. Àwọn ìpínlẹ̀ náà ni Ẹdó, Èkó, Èkìtí, Kogí, Kúwárà, Ògùn, Òndò, Ọ̀ṣun àti Ọ̀yọ́.
Lóde òní, Yorùbá wà káàkiri ilẹ̀ àwọn aláwọ̀ dúdú (Áfíríkà), Amẹ́ríkà àti káàkiri àwọn erékùsù tí ó yí òkun Àtìlántíìkì ká. Ní ilẹ̀ aláwọ̀ ... |
3182 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cfit%C3%B3nil%C3%A9t%C3%AD | Ìfitónilétí | Informatics (Ifitonileti)
OWOLABANI JAMES AHISU ati
AKINDIPE OLUWABUNMI TOPE
Ètò Gírámà
Ìfáàrà
“Ní àtètèkọ́sẹ ni ọ̀rọ̀ wà …”
(Jọ́ọ̀nù 1:1)
Kì í ṣe ohun tó dájú ni pé akẹ́kọ̀ó èdè kọ̀ọ̀kan yóò jiyàn pé ọ̀rọ̀ ni wúnrèn ìpìlẹ̣̀ fún ìtúpalẹ̀ nínú àwọn gírámà. A lè yígbà yígbà kí a wádìí lítítésọ̀ fún àríyànj... |
3183 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BA%B8%CC%80k%C3%B3%20%C3%8Cj%C3%ACnl%E1%BA%B9%CC%80%20n%C3%ADpa%20%C3%8Cfit%C3%B3nil%C3%A9t%C3%AD | Ẹ̀kó Ìjìnlẹ̀ nípa Ìfitónilétí | OWOLABANI JAMES AHISU
Ẹ̀KÓ ÌJÌNLẸ̀ NÍPA ÌFITÓNILÉTÍ (INFORMATICS)
Ẹ̀kó ìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí n kọ́ nípa ètò, ìṣesí àti ìbáṣepọ̀ àwọn ìlànà adánidá àti ìfi-ọgbọ́n-se, tó n pamọ́, tó sì n ṣe ìyípàdà àti ìkójọ ìfitónilétí. Bákan náà, ní ó n sẹ̀dá àwọn ìpìnlẹ̀ ajẹmérò àti tíórì tirẹ. Láti ìgbà tí àwọn ẹ̀ro kọ̀mpútà, à... |
3208 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cm%E1%BB%8D%CC%80%20%E1%BA%B8%CC%80r%E1%BB%8D | Ìmọ̀ Ẹ̀rọ | Sàláwù Ìdáyàt Olúwakẹ́mi
ÌMỌ̀ Ẹ̀RỌ
Bí a bá ń sọ̀rọ̀ nípa ìmọ̀ ẹ̀rọ bí akò bá sọ̀rọ̀ nípa ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì, a jẹ́ pé à ń rólé apá kan nìyẹn. Báwo ni a ó ò ṣe pé orí ajá tí a kò níí pe orí ìkòkò tí a fi ṣè é? ìmọ̀ sáyáǹsì ló bí ìmọ̀ ẹ̀rọ. Sáyáǹsì ni yóò pèsè irinsé tí ìmọ̀ ẹ̀rọ máa lo láti fi se agbára.
Ọ̀nà méjì ló ... |
3217 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Oduduwa | Oduduwa | Odùduwà jẹ́ aláṣẹ àti olùdarí ìran Yorùbá, òun tún ni gbòngbò kan pàtàkì tí ó so ilẹ̀ Yorùbá ró láti Ife, títí dé ibi k'íbi tí wọ́n bá ti ń jẹ Ọba káàkàkiri ilẹ̀ Káàrọ̀ -oò -jíire pátá. Lára ìtàn tó fẹsẹ̀ Odùduwà múlẹ̀ gẹ́gẹ́ bí akọni ìgbà ìwáṣẹ̀ nílẹ̀ Yorùbá sọ wípé ó jẹ́ ọmọ ọba ti ilẹ̀ Lárúbáwá tí wọ́n f'ogun lé kú... |
3233 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Oj%C3%BA%20t%C3%AD%20If%C3%A1%20fi%20n%20W%E1%BB%8D%CC%81%20Ob%C3%ACnrin | Ojú tí Ifá fi n Wọ́ Obìnrin | Ifá jẹ òrìṣà kan pàtàkì láàárín àwọn Yorùbá àwọn Yorúbà gbàgbọ́ wípé Olodumare lo ran ifá wa láti Ode Ọrun láti wa fi Ọgbọ́n rẹ̀ tún ilé ayé se. Ọgbọ́n ìmọ̀ àti Òye tí Olódùmarè fi fún ifá ló fun ifá ní ipò ńlá láàárín àwọn ìbọ ilẹ Yorùbá ….”a kéré-finú-sọgbọ́n”ni oríki ifá. Eleyi lo fi han wa gẹ́gẹ́ bí Abimbọla (1969)... |
3239 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8C%E1%B9%A3%C3%ADr%C3%B2 | Ìṣírò | Isiro
Awoyemi, Jolaoluwa
AWÓYẸMÍ JỌLÁOLÚWA
ÌṢIRÒ
Àwọn Yorùbá ní ọ̀nà tí wọn ń gbà ṣe ìsirọ̀, bẹ́ẹ̀ ní àti ọmọkékeré ní àwọn Yorùbá ti ń kọ́ ọmọ wọn ni ìṣirò ní ṣíṣe. Wọn yóò ni kí ó máa fi ení, èjì kọrin, ṣere bíi
Ení bí ení ni ọmọde ńkawó
Èjì bí èjì ni àgbàlà ń tayò
Ẹ̀ta bi ẹta ẹ jẹ́ ka tárawa lọ́rẹ
... |
3241 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Ck%E1%BB%8D%CC%81ni | Ìkọ́ni | GBADAMOSI TEMITOPE THOMAS
ÌKỌ́NI: TEACHING
Kíní a mọ̀ sí ìkọ́ni?
Ìkọ́ni túmọ̀ si ìlànà ti àhún gbà láti fii òye hàn láti ìran kan dé òmíràn àti láti ènìyàn sí elòmíràn. Ní ìdàkejì ẹ̀wẹ̀, ìkọ́ni lèè túmọ̀ sí ìbáwí tàbí ìtọ́sọ́nà láti ọ̀dọ̀ ẹnití ó ju ẹni lọ. Àmọ́ ki a máa fi ọ̀pá pọ̀ọ̀lọ̀pọọlọ pa ejò, ìkọ́n tòní dá... |
3249 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Or%C3%ADl%E1%BA%B9%CC%80-%C3%A8d%C3%A8%20Yor%C3%B9b%C3%A1 | Orílẹ̀-èdè Yorùbá | ÀKÀNDÉ SAHEED ADÉBÍSÍ
ORÍLẸ̀-ÈDÈ YORÙBÁ
Yorùbá gẹ́gẹ́ bí Orílẹ̀-Èdè jẹ́ àti-ìran-díran Odùduà pẹ̀lú gbogbo àwọn tí wọn ń sin Ọlọrun ni ọ̀nà ti Odùduà ń gbà sìn-ín; ti wọn si bá a jade kúrò ni agbedegbede ìwọ̀ oòrùn nígbà tí ìrúkèrúdò dé nipa ìgbàgbọ́ rẹ̀ yìí. Akikanjú yii pinnu láti lọ tẹ orílẹ̀ èdè miran dó nibi tí... |
3253 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Buhari | Buhari | Muhammadu Buhari: Olori orile-ede Naijiria larin odun 1984 - 1985 àti láàrin ọdún 2015-2023.
Salisu Buhari: Agbenuso ile Asoju Ile Igbimo Asofin Naijiria tele. |
3254 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Ogun%20%C3%80gb%C3%A1y%C3%A9%20K%C3%AC%C3%ADn%C3%AD | Ogun Àgbáyé Kìíní | ÌJÀ OGUN ÀGBAYÉ KÌÍNÍ Láti ọjọ́ ti aláyé ti dáyé ni àwọn ìwọ̀ búburú bí i: jàgídíjàgan, wàhálà. Rúkèrúdò ti wà nínú ìgbésí ayé ọmọ ènìyàn. Rògbòdìyàn kò yé sẹlẹ̀, bẹ́ẹ̀ nì làásìgbò kò roko ìgbàgbé. Ìdàrúdàpọ̀ nínú ẹbí, Àríyànjiyàn láàárin ọ̀rẹ́. Gbọ́nmisi, omi ò to kò yé wáyé láàárín ìlú sí ilu, abúléko sí abúléko. Gbo... |
3273 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cy%C3%ADs%C3%B3d%C3%AC%20n%C3%ADn%C3%BA%20%E1%BA%B8%CC%80ka-%C3%A8d%C3%A8%20%C3%8Ck%C3%A1l%E1%BA%B9%CC%80 | Ìyísódì nínú Ẹ̀ka-èdè Ìkálẹ̀ | ÌYÍSÓDÌ NÍNÚ Ẹ̀KA-ÈDÈ ÌKÁLẸ̀
Ìfáàrà
Gẹ́gẹ́ bí ìyísódì ṣe ń jẹ yọ nínu YA, Ìkálẹ̀, tíí ṣe ọ̀kan lára àwọn èka-ède Yorùbá, máa ń ṣe àmúlò oríṣiríṣi wúnrẹ̀n láti fi ìyísódì hàn. Ìyísódì lè jẹ yọ nínú ẹyọ ọ̀rọ̀ kan, ó sì tún lè jẹ yọ nínu ìhun gbólóhùn kan. Ṣíṣe àfihàn àwọn ọ̀nà lóríṣiríṣi tí ìyísódì máa ń gbà wáyé nínu... |
3276 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cm%C3%B2%20%C3%8C%E1%B9%A3%C3%ADr%C3%B2 | Ìmò Ìṣírò | Oju Ewe Imo Isiro
Ìmọ̀ Ìsirì je eyi t'on je mo nipa ọ̀pọ̀iye (quantity), nipa òpó (structure), nipa iyipada (change) ati nipa ààyè (space). Idagbasoke imo Isiro wa nipa lilo àfòyemọ̀ọ́ (abstraction) ati Ọgọ́bn ìrọ̀nú, pelu onka, isesiro, wiwon ati nipa fi fi eto s'agbeyewo bi awon ohun se ri (shapes) ati bi won se n g... |
3278 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%8Cm%C3%B2%20%C3%8C%E1%B9%A3ir%C3%B2 | Ìmò Ìṣirò | Oju Ewe Imo Isiro
Ìmọ̀ Ìsirò jẹ́ èyí t'on jẹ mo nipa ọ̀pọ̀iye (quantity), nipa òpó (structure), nipa iyipada (change) ati nipa ààyè (space). Idagbasoke imo Isiro wa nipa lilo àfòyemọ̀ọ́ (abstraction) ati Ọgbọ́n ìrọ̀nú, pelu onka, isesiro, wíwọ̀n ati nipa fi fi eto s'agbeyewo bi awon ohun se ri (shapes) ati bi won se n... |
3279 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%E1%BB%8Cb%C3%A1f%E1%BA%B9%CC%81mi%20Aw%C3%B3l%E1%BB%8D%CC%81w%E1%BB%8D%CC%80 | Ọbáfẹ́mi Awólọ́wọ̀ | Jeremiah Obáfẹ́mi Awólọ́wọ̀ tí a bí ní ọjọ́ kẹfà oṣù kẹta (Ẹrẹ́nà) ọdún 1909, ti o sí ku lọjọ́ kẹ́sàn-án oṣù karùn-ún (Èbìbí) ọdún 1987, jẹ́ olósèlú ọmọ orílẹ̀ èdè Nàìjíríà láti ẹ̀yà Yorùbá. Awólọ́wọ̀ jẹ́ olórí fún àwọn ọmọ ilẹ̀ Yorùbá àti ọ̀kan nínú àwọn olóṣèlú pàtàkì ní orílẹ̀ èdè Nàìjíríà.
Ìgbà èwe
A bí i ní ọjọ... |
3280 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%8Cp%C3%ADnl%E1%BA%B9%CC%80%20N%C3%A0%C3%ACj%C3%ADr%C3%AD%C3%A0 | Àwọn Ìpínlẹ̀ Nàìjíríà | |
|
Awon Ìpínlẹ̀ Orile ede Naijiria je merindinlogoji(36):Agbegbe:'''
<li> Agbègbè Olúìlú Ìjọba Àpapọ̀
E tun wo |
3291 | https://yo.wikipedia.org/wiki/28%20March | 28 March | 27 March | 28 March | 29 March
March |
3294 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80w%E1%BB%8Dn%20%C3%A0d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%ACl%C3%BA%20%C3%80k%C3%BAr%E1%BA%B9%CC%81 | Àwọn àdúgbò ìlú Àkúrẹ́ | ÀKÚRẸ́: Àdúgbò
1. Àdégbọlá :- Ó jẹ́ ibi tí àwọn Ọlọ́lá má gbé jù ní ayé àtijọ́. Ó sí tún jẹ́ orúkọ ènìyàn.
2. Ìkóyí :- Ó jẹ́ ibi tí wọn ti má kó àwọn ìkó jo sí
3. Ayédùn :- Itúmọ̀ rẹ nipé ó jẹ́ orúkọ Akọni kan ní ìlú. Ẹni yìí ní ó má jagun fún nígbà náà
4. Òkè Àró:- Jẹ́ àwọn àdúgbò tí má sé ayẹyẹ Ọdún bí égún àt... |
3295 | https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28Yor%C3%B9b%C3%A1-G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC%29%3A%20A | Atúmọ̀-Èdè (Yorùbá-Gẹ̀ẹ́sì): A | Atumo-Ede
a (1A) kan: I gave him a dog. (Mo fun ní ajá kan).
abandon (v); Kọ̀ sílẹ̀: He abandoned his job. (Ó kọ iṣẹ́ rẹ̀ sílẹ̀)
abbreviation (n); ìkéúrú: Abbreviation is useful when taking lecture notes. (ìkékúrú wúlò tí a bá ń ṣe àkọsílẹ̀ ìdánilẹ́kọ̀ọ́.
abdomen (n); ìkùn: The abdomen of the boy protruded becaus... |
3296 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20Oy%C3%A9-%C3%88k%C3%ACt%C3%AC | Àdúgbò Oyé-Èkìtì | Oyé-Èkìtì : Àdúgbò
1. Ijisẹ:- Àdúgbò ti a n pen i Ijisẹ ni o fẹ ilu Ọye do lati Ile Ifẹ wa. Wọn pa erin ibi
ti ẹrin náà ku si iba ni wọn pe ni atẹba ẹni to pa erin náà ni ọlọta aburo ijise ibi ti wọn pa erin náà si ni wọn pe ni ijisẹ. Ijisẹ lo pa àwọn ara Ọyẹ wa lati ile ifẹ pe wọn ti ri ibi tí wọn magbe. Ijisẹ ni o... |
3297 | https://yo.wikipedia.org/wiki/At%C3%BAm%E1%BB%8D%CC%80-%C3%88d%C3%A8%20%28Yor%C3%B9b%C3%A1-G%E1%BA%B9%CC%80%E1%BA%B9%CC%81s%C3%AC%29%3A%20B | Atúmọ̀-Èdè (Yorùbá-Gẹ̀ẹ́sì): B | ATÚMỌ̀-ÈDÈ (YORÙBÁ-ENGLISH):B
1. box (n); Àpótí: I kept my dresses inside Sade’s box. (Mo kó aṣọ sínú àpótí sadé).
2. bov (v); Ẹ̀sẹ́: Olu boxed me in the nose. (Olú kàn mí ní ẹ̀sẹ́ ni imú).
3. boy (n); Ọmọkùnrin: Àdùkẹ́’s mummy gave birth to a baby boy. (Ìyá Àdùkẹ́ bí
ọmọ ọkùnrin).
4. boycott (v): Já. We Boyco... |
3298 | https://yo.wikipedia.org/wiki/%C3%80d%C3%BAgb%C3%B2%20%C3%80g%E1%BB%8D%CC%81-%C3%8Cw%C3%B2y%C3%A8 | Àdúgbò Àgọ́-Ìwòyè | ÀGỌ́-ÌWÒYÈ: ÀDÚGBÒ
1. Ìsámùró:- Babaláwo kan wà ní àdúgbò yì tí orúkọ rẹ ń jẹ́ ìsà, ó má rń gba
àwọn Àbíkú ọmọ, o máa ń mú wọn dúró láti má lè jẹ́ kí wọ́n kú. Orúkọ Bàbá yì ni wọ́n fi wá ń pé àdúgbó yí ní ìsámùró.
2. Ìdóbì:- A má ń ta ọbà ní àdúgbò yí. Ìdí nìyí tí wọ́n fi ún pè ní ìdóbì.
3. Àyégbàmí:- Ọmọ ọkù... |
3302 | https://yo.wikipedia.org/wiki/29%20March | 29 March | 28 March | 29 March | 30 March
March |
3317 | https://yo.wikipedia.org/wiki/31%20March | 31 March | 30 March | 31 March | 1 April
March |
3321 | https://yo.wikipedia.org/wiki/1%20April | 1 April | 31 March | 1 April | 2 April
April |
3322 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%E1%BA%B9rin | Oṣù Kẹrin | Osù kerin odun ni April je. Ọgbọ̀n ọjọ́ ni o wa ninu osu April. |
3325 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%C3%ADnn%C3%AD | Oṣù Kínní | Lát'ọwọ́ Wikipedia, ìwé ìmọ̀ ọ̀fẹ́
Osù kinni ni January je ninu Kalenda Gregory. Ojo Mokanlelogbon ni o wa ninu osu January. |
3326 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20Kej%C3%AC | Oṣù Kejì | Osù Keji ni February je ninu Kalenda Gregory. Ojo mejidinlogbon tabi mokandinlogbon ni o wa ninu February. |
3327 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%E1%BA%B9ta | Oṣù Kẹta | Osù keta (tí àwọn Yorùbá mọ̀ sí Oṣù Ẹrẹ̀nà) jẹ́ oṣù kẹta odun kalenda Gìrẹ́górì àti Julian. Ọjọ́ mokanlelogbon ni o wa ninu Oṣù Ẹrẹ̀nà. Òun ni oṣù kẹ́jì nínú àwọn oṣù méje tí ó ní ọjọ́ mókanlélogún. |
3328 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%C3%A0r%C3%BAn | Oṣù Kàrún | Osù karun ni May je ninu Kalenda Gregory. Ojo mokanlelogbon ni o wa ninu osu May. |
3330 | https://yo.wikipedia.org/wiki/Abubakar%20Tafawa%20Balewa | Abubakar Tafawa Balewa | Abubakar Tafawa Balewa (December 1912 – January 15, 1966) je omo orile ede Nàìjíríà, lati apa ariwa ile Nàìjíríà. Balewa je Alakoso Agba (prime minister) akoko fun ile Nàìjíríà ni Igba Oselu Akoko ile Nàìjíríà leyin igba ti Nàìjíríà gba ominira ni odun 1960. Eni ayesi ni kariaye, o gba owo ni orile Afrika gege bi ikan ... |
3331 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%E1%BA%B9f%C3%A0 | Oṣù Kẹfà | Osu kefa ni June je ninu odun. Ogbon ojo ni o wa ninu osu June. |
3332 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20Keje | Oṣù Keje | Osu keje ni July je ninu odun. Ojo mokanlelogbon ni o wa ninu osu July. |
3333 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%E1%BA%B9j%E1%BB%8D | Oṣù Kẹjọ | Osù kẹjọ ni August jẹ́ nínú ọdún. Ọjọ́ mọ́kànlélógbọ̀n ni ó wà nínú osù August. |
3334 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%E1%BA%B9%CC%80s%C3%A1n | Oṣù Kẹ̀sán | Osù kẹsàán ni September jẹ́ nínú Kàlẹ́ndà Gregory. Ọgbọ̀n ọjọ́ ni ó wà nínú osù September. |
3336 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20%E1%BB%8Cw%C3%A0r%C3%A0 | Oṣù Ọwàrà | Osù kewa ni October je ninu Kalenda Gregory. Ojo mokanlelogbon ni o wa ninu osu October. |
3337 | https://yo.wikipedia.org/wiki/O%E1%B9%A3%C3%B9%20K%E1%BB%8Dk%C3%A0nl%C3%A1 | Oṣù Kọkànlá | Osù kokanla ni November je ninu Kalenda Gregory. Ogbon ojo ni o wa ninu osu November. |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.