Datasets:
ampapacek
/
corpus_data

Dataset card Data Studio Files
xet
Community
1
text
stringlengths
1
640
Ale to psichycky těžke a je třeba se k tomu přispusobit .
V budoucnosti bych nechtěl sedět s ditětem , protože mám předpoklady na toto , že s ditětem musi dovadět a být manželka , alespoň do 3-4 roků .
Pak o chování ditěte se zajímá otec , samozřejmě , kdy ditě je chlapec .
Kdyby to byla dcera , domnívám se , že nejlíp chování předat matce , vždyť ona prožila už mnoho let jako žena a ví , co poradit a jak se starat o dceru .
Zdá se mi , že budu pospěvat i za třemi dětmi , bylo by dost peněz a dobrých podminek .
Ale takovou dovolenou přijmu jen v tom případu , jestli ne bude jíného vystupu .
Každy den se prochazit s ditětem na čiste vzduhu a čist nějakou zajímavou knihu ( například o postavení člověka v společenství , nebo o též ekonomice v České Republice ) - to je hezky .
Náš jídelníček by měl vypadat ták : každý den musíme jíst minimálně pětkrát .
Ráno vždy je třeba jíst kaši a jablko , nebo banán .
Pak během dne sníme něco težší , na příklad kuře s hranolkámi a několik vajec .
Nejlepší z kuřete je její prsek , protože je tám mnoho bilkovin .
Na věčeři budeme mít nějaké ovoce a tvoroh ( ve kterém taky mnoho bilkovin ) .
Nezapomínáme chodit do telocvičny nebo v jiné místo sportovat .
Zdravý životní styl , jak se domnivám , nesouvisí s příslušností k nějakému národu ale přímo zavisí na tom , máš chytrou hlavu nebo nemáš .
Napsal jsem o jídelníčku a ten otrazí všechen můj životní styl .
Pětkrát jíst denne může být vělmi mnoho pro člověka , ale nemluvím o tom , že bude sníst pět kusů masa a deset velkých taliřů hranolek .
Jenom pomalu .
Myslím , že v dnešní době je možné žít zdravě ale mnoho lidí nechce tak žít .
Vidím to z toho , že oni pijí alkohol , pivo , kouří často a taky často řikají : „ Zítra začnu nový život “ , a nikdy ne začinají .
Všecho je možné změnit , ale začist je nutné změnou svého života a chováním svých dětí .
Čeština a já
Dokud jsem nepřijela do Prahy , neveděla jsem nic o češtině .
Zajimala jsem jenom o angličtině a nemčině .
Ale tyto jazyky jsou vůbec jiný , než tato „ slovanská “ čeština .
Na první pohled je stejná jak ruština , protože mají jeden základ .
Mnoha slova a deklinace jsou podobné .
Ale , když začneš „ žít “ češtinou , tak chápáš , že čeština je „ celý svět “ .
Pamatuju , jak poprve jsem nerozuměla tomu , co se riká v metru a nemochla jsem uslyšet jenom svou zastavku .
Teď už pochopím , jestli řeknout , že například pojede jinou cestou .
Rozumět je lehči než vysvětlovat , protože nevím ještě jaký význam může mit slovo , a také jaké slovo lepši použit , když chci něco rict .
Proto teď pouzivám jenom tá slova , či význam už nám několik krat vysvětlili .
Ale třeba , abychom poznavali mnoho nových slov .
Proto určitě čteme teksty ale myslím , že nemáme dost obcování s čechy .
Když někdy s nimi mluvili , tak zjišťovali , že oni například , použivají ve svém obvyklém životě jiná slova , než jsme už zvyknuli .
Ještě to je težko , když Češi říká nějaký fráze v autobusu , nebo v obchodu .
To není celý věty .
Ale když , to říkají , tak to znamená , že něco chcejí , abych udělala .
Například „ S dovolením “ .
Teď už vím , co to znamená , ale můzou být jiné cituace .
Někdy vsechny tyto problemy už nebudou existovat .
Proto potřebuju vic studovat , čist , poslouchat …
Město , v kterém bych chtěla žít .
Navštivila jsem jenom ctyři města v Rusku a dva města v Evropě .
Všechna tato města jsou zůtná , mají dobrý a spatný rysy .
Možná rozeberu je .
První město je nejvýchodnejši .
To je mé vlastní město , které se jmenuje Krasnojarsk .
Narodila jsem se tam , tam zijou všechny mé příbuzní a proto celý život budu ráda navštěvuju ho .
druhé město je Ekaterinburg .
Byla jsem tam dvakrat , a každý krat byl spojen s vizem .
Poprvě jsem musila jet tam protože jsem dostala odmítnutí vuza .
To bylo před mesicem do zacatku vyučování v České republice .
Během té cesty jsem měla špatnou náladu a to byl první raz , když jsem jela do jineho města sama .
Pocasí bylo moc spatně , pršelo a bylo zima , ačkoliv bylo leto , jenom srpeň .
Ale vizum jsem pak dostala a druhý krat jsem jela tam už pro dlouhodobé vizum .
Měla jsem také problemy , protože se potřebovaly českou pojistku .
Zůstala jsem ta na dva dny a musila jsem vrátit letenky do Prahy .
Proto to město je svázane s vzpomínkami o promblemech .
Ale to mésto má krásný vodní rezervoár v centru města , tam je velmí pěkné v lete .
Město není moc staré , proto tam jsou moderní domy , mrakodrapy , mnoho sklenených architektonických elemento .
To se mi líbí .
Ale to město je průmyslové , je mnoha továren a vzdych není čistý .
Moskva se mi nelíbí .
Tam je vzdický rušně , dusivě , velmi mnoha lidí , mnoha zločinců , zvláštní na nádraží , lide jsou útočný , myslí jenom na sebe .
Líbí se mi Sankt-Peterburg .
To je nejkrasnejši město .
Má zajímavou a dlouhou historii .
Ale nechcí tam žít , protože to město má pesimistickou atmosféru .
Nevím proč , ale lide tam jsou depresivní , neemocionální , plouživý .
Sankt-Peterburg je podný Vídeňi , má stejnou architekturu a náladu .
Teď žíju v Praze a každý den uznavám něco nového o tomto městě .
Centrum města a jeho předměstí se liší , lide také .
Ještě nemůzu ho uplně vystihnout , protože když neumíš vyborně jazyk , tak nevíš jak lide myslí .
Abych postihla ve kterém městě chcí žít , musím ješte mnoha měst navštívit a pak už se rozhodnout .
Nejhorší den měho života
Když jsem jela do České republiky poprvě , tak to bylo jenom na tří mesice od září do prosince .
A po prazdninách ta doba je dele .
Jestli během prvních třech mesiců všichni se seznamovali , trávili spolu dost času , prochazeli po Praze , a teď už každý z nás připřavuje k zkouskám a proto traví vice casu sam .
To jsem vědela , když odjezdila z domu , a proto jsem rozuměla , že teď všechno bude jinak .
To už není zábava , ale je zodpovědná doba života .
Po době , když jsem byla domu v Rusku , jsem si zvyknula na rodinu znovu .
A proto se vrátit zpět do české republiky bylo sloziteji .
Zvláště vzhledem k tomu , že první krat žiju sama .
Před tím nikdy jsem nežila bez rodiny .
Ale to je važná skušenost .
Tady , v české republice se ucíme nejenom jazyky , ale tomu jak bydlit se spolubydlíci jak seznamovat s novými lidmi , zvláště s těmi , kteři nemluví rusky
Chci aby v mém živote už nebylo spatných dnů .
Má rodina .
Ma rodina se skladá s ctyřech clenů .
To jsou ja , má maminka , bratr a babička .
Všechni zijou v Rusku .
Maminka je profesorkou . ( učitelkou ) .
Pracuje na průmyslové škole , učí studenty jak vypékat chleb .
Začala tam prácovat po univerzitě i pokracuje .
Můj bratr je starší než ja .
Máme rozdíl ve věku až deset let .
Zajímá se o počitačích a autech .
Rád pracuje jak opravitel aut .
Vzdycky traví čas v garáži .
Babička je v důchode .