text
stringlengths
1
640
Takové hromada lidí mě omezuje .
Mám rad nějaké komorné parady , ale ne takové .
Jo , tak rozumím a už se na to nebudu ptát .
Ale jestli jsi tady , tak myslím že musíme se lepě seznamit .
Možna pohostíš me nějaké pivo ?
Samozřejmě !
Pojď se mnou , sedneme si u stolku
Jasné !
Můžeš mi říct něco o sobě ?
A co bys se chtěla dosvědět o mne ?
Například co studuješ ?
Studuji češtinu na Vroclawské Universitě , a ty ?
Opravdu !
Ja taky !
Proč jsme se tam neuvíděli ?
Já studuji denně !
A já dálkově .
Jak ti jde studování ?
Na kterém ročníku jsi ?
Já jsem na prvním .
Jde mi to opravdu výborně , líbí se mi tento jazyk .
Mi také !
Chci se přestěhovat v budoucnu do Prahy .
Mám tam rodinu
Tak je to skvělé , musím tě tam navštívit .
Už se nemohu dočkat !
Bohužel musím už jít .
Vidím , že moje kamarády už jsou unavení a taky jdou .
V pořádku !
Dám ti své telefonní číslo
Děkuji ti , tak zavolám ti zítra .
Dobře , měj se !
Ty taky !
Asi každé dítě má ráado pohádky .
Ve svém dětstvím jsme slyšeli co nejméně 100 pohádek .
Většina z nich měla podobné zakončení .
Příkladem mohou být německé pohádky jako Honza a Markétka nebo Popelka .
Oba příběhy mají dobrý konec .
Tykají se minule doby a navajzují k folkloru .
Jsou to ještě pohádky , které znali naší rodiče a rerodiče .
Každa generace přidává k ním něco nóvého a naší funki je předávat je nové generaci .
Někdy příběhy v pohádkach byly o zvířátkách , která měla lidské vlastnosti .
Dnes , v době počítačů , můžeme slyšet pohádky ze žanru science fiction , kde se příběh odehravá ve vzdálené civilizaci .
Já mám rad klasické pohádky , protože vyrostl jsem na nich .
Stejné buda mít děti které teď poslouchají pohádku science fiction a tak byde až navždy
Byla zima venku .
Sníh padal celou dobu , slnce se skrylo ze mraky .
Uvnitř bylo útulně a teplo .
V krbu střihalo dřevo , na pohovce seděla kateřinina dcera .
V ruce držela kateřinia zlato , velmi překvapená , divala se na ně .
Bylo krásne a zařilo v blesku malé lampky .
Kateřinina dcera přemyšlela o tom , že chtěla by být jako maminka v budoucnu .
Venku byl chodně sněhu , proto vytahla se skříni kateřininy lyže .
Byly modré , pěkné , s nápisem „ MAOSHUS “ .
Od te doby zlepšovala sve dovednosti , a jeji maminka ji trenovala , když měla na to čas .
– samozřemě .
Já mám diskotéky velmi ráda .
Bohužel , nebydlím v Praze , ale v malým měste na západě státu a my tam máme jenom jednou diskotéku .
Tak to tam výpadá a mi se to moc nelíbí .
A ty jsi Pražán ?
– Ano , ale diskotéky vůvec rád nemám .
Jsem tady jenom proto , že mě kamarady vytahly z doma .
– Proč nerád chodíš na diskotéky ?
– Protože velký frmol to není něco , co mně zajíma .
Rád se setkavám s kamarády , ale v nejakým klídným a pohodlným místě .
– Jo , ja taky !
Ale v mým měste vůbec takové milé míste nejsou .
To je smůla .
– Ale tady v Praze je hodně užasných míst , kde si můžeš užit .
Možná že půjdeme do jedné velmi znamé pražské kavarny ?
To není daleko .
Co si myslíš ?
– Teď ?
– Jo , proč ne ?
Není pozdě .
– Tak jo , to je dobrý nápad !
Můžu vzít ze sebou kámaradku ?
Ona je taky už unavená a myslím že bude chtít s namí jít .
– Ano .
Tak já se rozloučím s kamarády a sejdeme se venku , že jo ?
– Fajn .
Na videnou !
– Zatím !
Co máte raději : klasické pohádky nebo moderní pohádky ?
Osobně dávám přednost moderním pohádkam .
Myslím , že pomáhají rozvíjet představivost a takyé učí dívát se na různé věci jinak .
Ačkoliv klasické pohádky mají vlív na vnímáni skutečnosti a ukazují mechanism , ktéere fungují mezi lidmí .
Když povidáme s dětmi o pohádkech můžeme poznat jejich názor na přiběchy a občas je to vyhodná situave abychom se dozvědeli , o čem děti sní atd .
Lenka byla hodně chudá žena .
Tak se jednou rozhodla , že půjde něco ukrást .
Hledala a hledala nejaky vhodný byt , ktery by mohla okrast až v konci našla jeden mohutný dům .
Nahodou se to stalo , že byl to Kateřeinin byt .
Dveře byly otevřene a proto Lenka vešla dovnitř .
Co tamhle bylo !
Velké bohactví a zlato , střibro , penize a lyže .
Lenka vůbec dlouho nemyslela a rychlé vzala , co mohla .
Kateřinino zlato , Kateřininy lyže a dokonce i Kateřininou dceru , kterou setkala vedle domu , když už chtěla utikat .
A takhle chudák Kateřina přišla o vše své poklady v jedné chvili .
Sednula se na sofě a řekla si : Když se to sere , tak se sere .
Ale v životě už tak je , že kdo si počká , ten se dočká .