language stringlengths 2 9 | page_url stringlengths 25 757 | image_url stringlengths 54 738 | page_title stringlengths 1 239 | section_title stringlengths 1 674 ⌀ | hierarchical_section_title stringlengths 1 1.2k ⌀ | caption_reference_description stringlengths 1 15.6k ⌀ | caption_attribution_description stringlengths 1 47.4k ⌀ | caption_alt_text_description stringlengths 1 2.08k ⌀ | mime_type stringclasses 7
values | original_height int32 100 25.5k | original_width int32 100 46.6k | is_main_image bool 1
class | attribution_passes_lang_id bool 1
class | page_changed_recently bool 1
class | context_page_description stringlengths 1 2.87k ⌀ | context_section_description stringlengths 1 4.1k ⌀ |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Kulturdenkm%C3%A4ler_in_Bissersheim | Liste der Kulturdenkmäler in Bissersheim | Einzeldenkmäler | Liste der Kulturdenkmäler in Bissersheim / Einzeldenkmäler | null | Deutsch: Bissersheim | Protestantische Pfarrkirche | image/jpeg | 1,600 | 1,200 | true | true | true | In der Liste der Kulturdenkmäler in Bissersheim sind alle Kulturdenkmäler der rheinland-pfälzischen Ortsgemeinde Bissersheim aufgeführt. Grundlage ist die Denkmalliste des Landes Rheinland-Pfalz. | null | |
ast | https://ast.wikipedia.org/wiki/Abelmoschus_moschatus | Abelmoschus moschatus | null | Abelmoschus moschatus | null | Plate from book | null | image/png | 2,059 | 1,387 | true | true | true | Abelmoschus moschatus Medik., el abelmosco o hibisco ye una planta de la familia de les malvacees, natural d'Exiptu, India y mariña Malabar. Orixinalmente foi clasificada como parte del xéneru Hibiscus, pero agora clasificar nel xéneru Abelmoschus. | Abelmoschus moschatus (L.) Medik., el abelmosco o hibisco ye una planta de la familia de les malvacees, natural d'Exiptu, India y mariña Malabar. Orixinalmente foi clasificada como parte del xéneru Hibiscus, pero agora clasificar nel xéneru Abelmoschus. | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Palestinian_National_Authority | Palestinian National Authority | Hamas–Fatah conflict | Palestinian National Authority / History / Hamas–Fatah conflict | The Palestinian legislative election in 2006, Hamas (green) and Fatah (yellow) | English: Rsults of 2006 Palestine election | null | image/png | 880 | 756 | true | true | true | The Palestinian National Authority is the interim self-government body established in 1994 following the Gaza–Jericho Agreement to govern the Gaza Strip and Areas A and B of the West Bank, as a consequence of the 1993 Oslo Accords. Following elections in 2006 and the subsequent Gaza conflict between the Fatah and Hamas parties, its authority had extended only in areas A and B of the West Bank. Since January 2013, the Fatah-controlled Palestinian Authority uses the name "State of Palestine" on official documents.
The Palestinian Authority was formed in 1994, pursuant to the Oslo Accords between the Palestine Liberation Organization and the government of Israel, as a five-year interim body. Further negotiations were then meant to take place between the two parties regarding its final status. According to the Oslo Accords, the Palestinian Authority was designated to have exclusive control over both security-related and civilian issues in Palestinian urban areas and only civilian control over Palestinian rural areas. | Palestinian legislative elections took place on 25 January 2006. Hamas was victorious and Ismail Haniyeh was nominated as Prime Minister on 16 February 2006 and sworn in on 29 March 2006. However, when a Hamas-led Palestinian government was formed, the Quartet (United States, Russia, United Nations, and European Union) conditioned future foreign assistance to the Palestinian Authority (PA) on the future government's commitment to non-violence, recognition of the State of Israel, and acceptance of previous agreements. Hamas rejected these demands, which resulted in the Quartet suspension of its foreign assistance program and Israel imposed economic sanctions.
In December 2006, Ismail Haniyeh, Prime Minister of the PA, declared that the PA will never recognize Israel: "We will never recognize the usurper Zionist government and will continue our jihad-like movement until the liberation of Jerusalem."
In an attempt to resolve the financial and diplomatic impasse, the Hamas-led government together with Fatah Chairman Mahmoud Abbas agreed to form a unity government. As a result, Haniyeh resigned on 15 February 2007 as part of the agreement. The unity government was finally formed on 18 March 2007 under Prime Minister Ismail Haniyeh and consisted of members from Hamas, Fatah and other parties and independents. The situation in the Gaza strip however quickly deteriorated into an open feud between the Hamas and Fatah, which eventually resulted in the Brothers` War.
After the takeover in Gaza by Hamas on 14 June 2007, Palestinian Authority Chairman Abbas dismissed the government and on 15 June 2007 appointed Salam Fayyad Prime Minister to form a new government. Though the new government's authority is claimed to extend to all Palestinian territories, in effect it became limited to the Palestinian Authority controlled areas of the West Bank, as Hamas hasn't recognized the move. The Fayyad government has won widespread international support. Egypt, Jordan, and Saudi Arabia said in late June 2007 that the West Bank-based Cabinet formed by Fayyad was the sole legitimate Palestinian government, and Egypt moved its embassy from Gaza to the West Bank. Hamas, which government has an effective control of the Gaza Strip since 2007, faces international diplomatic and economic isolation.
In 2013, political analyst Hillel Frisch from Bar-Ilan University’s BESA Center, noted that "The PA is playing a double game...with regards to battling Hamas, there’s coordination if not cooperation with Israel. But on the political front, the PA is trying to generate a popular intifada." | |
pt | https://pt.wikipedia.org/wiki/Acacia_farnesiana_var._farnesiana | Acacia farnesiana var. farnesiana | null | Acacia farnesiana var. farnesiana | null | English: Photo of Acacia smallii on the University of Nevada, Las Vegas campus | null | image/jpeg | 984 | 1,200 | true | true | true | Acacia farnesiana var. farnesiana é uma espécie de leguminosa do gênero Acacia, pertencente à família Fabaceae. | Acacia farnesiana var. farnesiana é uma espécie de leguminosa do gênero Acacia, pertencente à família Fabaceae. | |
es | https://es.wikipedia.org/wiki/Cultura_de_Tabasco | Cultura de Tabasco | Instrumentos de percusión | Cultura de Tabasco / Música / Instrumentos musicales / Instrumentos de percusión | Tambores utilizados por los Tamborileros de Tabasco El mayor o "macho", el menor o "hembra" y un requinto más pequeño para sonidos agudos. | Español: Los tres tamaños de tambores (el chico llamado "chojoben", el mediano y el grande llamado "maeshtoson), utilizados por los "Tamborileros de Tabasco" grupo musical autóctono del municipio de Nacajuca y símbolo del estado de Tabasco, México | null | image/jpeg | 1,944 | 2,592 | true | true | true | La cultura de Tabasco, estado ubicado en el sureste de México, es el resultado de la fusión de las culturas indígenas milenarias, con las costumbres europeas traídas por los conquistadores españoles en 1519.
Más de tres mil años de cultura se han forjado en esta tierra, desde que la milenaria cultura olmeca se asentó en lo que hoy es el estado de Tabasco, y en un islote rodeado de pantanos y ríos, fundaron la población de La Venta, que sería su principal centro ceremonial, en donde esculpieron monumentales "cabezas colosales" y otras esculturas que hoy pueden ser apreciadas en museos como el Parque-Museo La Venta en la ciudad de Villahermosa. Más tarde, vendría la civilización maya, asentándose en el centro y oriente del estado, y construyeron ciudades como Comalcalco, Pomoná, Moral-Reforma, San Claudio, Tortuguero, Xonuta, y muchas otras que hoy han desaparecido.
En 1519, llegaron a Tabasco, los conquistadores españoles, encabezados por Hernán Cortés, iniciándose así un choque cultural y fusionando la cultura indígena con las costumbres españolas, dando como resultado, la cultura tabasqueña actual. | Los instrumentos musicales de percusión son aquellos en los que el sonido se genera por la vibración que causa la propia percusión, o sea el golpe que recibe el instrumento. Los instrumentos que utilizan los músicos indígenas de Tabasco son el tunkul, los tambores, las conchas de tortuga, los chinchines y las sonajas.
El tunkul
Llamado así por los maya chontales, es un instrumento musical formado por un tronco ahuecado longitudinalmente, con dos lengüetas en la parte superior, una más corta que la otra, que al percutirse emiten diferentes sonidos. El tunkul se percute o golpea con una baqueta larga o provista de hule en un extremo que inmediatamente produce un sonido sordo y profundo. Esta pieza ancestral fue utilizada según algunos historiadores como instrumento de guerra por los maya chontales. En la actualidad, este instrumento musical solo se utiliza durante las celebraciones religiosas, especialmente durante la ceremonia de la danza del Baila Viejo.
El tambor
Principal instrumento de percusión de los tamborileros de Tabasco. Está elaborado a base de troncos huecos (cedro, macuilis, piche, aguacate, mulato o palomillo), con base de cuero de venado en cada costado. Ese cuero se sujeta por medio de un bastidor que se ata con cuerdas, dispuestas en forma tal que permiten afinar el instrumento. Se clasifican en dos tipos: los mayores o "machos" y los menores también conocidos como "hembras".
Las conchas de tortuga
Principalmente caparazones de hicotea, se golpean con un asta de venado y se utiliza para interpretar danzas.
Las sonajas
Son instrumentos hechos de calabazos, fijados a un palo con cera o goma de copal y relleno con sus propias semillas o con pequeñas piedras de río.
Chinchines
Son "bushes" pequeños (frutos de planta rastrera cucurbitácea, que produce unos guajitos pequeñines y alargados, con pescuecillos rectos o curvos y un abultamiento ventrudo). También se le conoce como bumpo. | |
ro | https://ro.wikipedia.org/wiki/Biserica_de_lemn_din_Abucea | Biserica de lemn din Abucea | null | Biserica de lemn din Abucea | Biserica de lemn „Cuvioasa Paraschiva” din Abucea, comuna Dobra, județul Hunedoara; foto: august 2009. | Română: Biserica de lemn din Abucea This is a photo of a historic monument in județul Hunedoara, classified with number HD-II-m-B-03235 | null | image/jpeg | 3,264 | 2,448 | true | true | true | Biserica de lemn din Abucea, comuna Dobra, județul Hunedoara a fost construită în secolul XVIII. Are hramul „Pogorârea Duhului Sfânt”. Figurează pe lista monumentelor istorice, cod LMI HD-II-m-B-03235. | Biserica de lemn din Abucea, comuna Dobra, județul Hunedoara a fost construită în secolul XVIII. Are hramul „Pogorârea Duhului Sfânt”. Figurează pe lista monumentelor istorice, cod LMI HD-II-m-B-03235. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Pretoria | Pretoria | null | Pretoria | null | English: Coat of arms of Pretoria Deutsch: Wappen von Pretoria | Wappen | image/jpeg | 286 | 304 | true | true | true | Pretoria ist die exekutierende Hauptstadt der Republik Südafrika. Allerdings besitzen in Südafrika auch die Städte Kapstadt und Bloemfontein Hauptstadtfunktion.
Pretoria liegt im nördlichen Teil der Provinz Gauteng.
Seit 2000 ist Pretoria Teil der Gemeinde City of Tshwane Metropolitan Municipality.
2005 gewann Pretoria den LivCom-Award in der Kategorie E und durfte sich in jenem Jahr als „lebenswerteste Stadt der Welt“ bezeichnen. | Pretoria ist die exekutierende Hauptstadt der Republik Südafrika. Allerdings besitzen in Südafrika auch die Städte Kapstadt (mit dem Sitz des Parlamentes sowie dem halbjährigen Sitz der Regierung von Januar bis Juni) und Bloemfontein (mit dem Sitz des obersten Berufungsgerichts – „Supreme Court of Appeal“) Hauptstadtfunktion.
Pretoria liegt im nördlichen Teil der Provinz Gauteng.
Seit 2000 ist Pretoria Teil der Gemeinde City of Tshwane Metropolitan Municipality.
2005 gewann Pretoria den LivCom-Award in der Kategorie E (über 750.000 Einwohner) und durfte sich in jenem Jahr als „lebenswerteste Stadt der Welt“ bezeichnen. | |
tr | https://tr.wikipedia.org/wiki/Damsa_Baraj%C4%B1 | Damsa Barajı | null | Damsa Barajı | Damsa Barajı, Mustafapaşa; ilçe Ürgüp | Deutsch: Damsa Stausee südlich von Mustafapaşa, Landkreis Ürgüp, Provinz Nevşehir, im Sommer | null | image/jpeg | 3,168 | 4,752 | true | true | true | Damsa Barajı, Nevşehir'de, Damsa Çayı üzerinde, sulama amacı ile 1965-1971 yılları arasında inşa edilmiş bir barajdır.
Toprak gövde dolgu tipi olan barajın gövde hacmi 862.000 m³, akarsu yatağından yüksekliği 31,50 m, normal su kotunda göl hacmi 7,12 hm³, normal su kotunda göl alanı 0,82 km²'dir. 1.390 hektarlık bir alana sulama hizmeti vermektedir. | Damsa Barajı, Nevşehir'de, Damsa Çayı üzerinde, sulama amacı ile 1965-1971 yılları arasında inşa edilmiş bir barajdır.
Toprak gövde dolgu tipi olan barajın gövde hacmi 862.000 m³, akarsu yatağından yüksekliği 31,50 m, normal su kotunda göl hacmi 7,12 hm³, normal su kotunda göl alanı 0,82 km²'dir. 1.390 hektarlık bir alana sulama hizmeti vermektedir. | |
es | https://es.wikipedia.org/wiki/2.%C2%AA_Brigada_de_la_Krajina | 2.ª Brigada de la Krajina | null | 2.ª Brigada de la Krajina | Emblema de la brigada | English: Patch of the 2nd Krajina Brigade of the Army of Republic of Srpska on the Monument to the fallen fighters in Rakovačke bare, Banja Luka. Српски (ћирилица): Амблем 2. крајишке бригаде ВРС на Споменику погинулим борцима 2. крајишке бригаде на Раковачким барама у Бањој Луци. | null | image/jpeg | 960 | 720 | true | true | true | La 2.ª Brigada de la Krajina fue una unidad movilizada en 1991 en Rakovačke Bare, ciudad de Banja Luka, como parte de las TO - Bosnia y Herzegovina e integrada al Ejército Popular Yugoslavo como parte del 5.º Cuerpo.
Posteriormente pasó a integrar el 1.º Cuerpo del Ejército de la República Srpska. | La 2.ª Brigada de la Krajina (en serbio: 2. крајишка бригада 1. крајишког корпуса Војске Републике Српске, 2. krajiška brigada 1. krajiškog korpusa Vojske Republike Srpske; traducción: 2.ª Brigada de la Krajina del 1.º Cuerpo de la Krajina del Ejército de la Republika Srpska) fue una unidad movilizada en 1991 en Rakovačke Bare, ciudad de Banja Luka, como parte de las TO - Bosnia y Herzegovina e integrada al Ejército Popular Yugoslavo (JNA) como parte del 5.º Cuerpo.
Posteriormente pasó a integrar el 1.º Cuerpo del Ejército de la República Srpska. | |
tt | https://tt.wikipedia.org/wiki/%D0%9B%D1%8E%D0%B1%D0%B8%D0%BD | Любин | null | Любин | null | Deutsch: Lüben ist eine Stadt in der polnischen Woiwodschaft Niederschlesien. English: Lubin is a town in Lower Silesian Voivodeship in south-western Poland. Polski: Lubin - miasto powiatowe w województwie dolnośląskim. W XII w. gród kasztelański, prawa miejskie ok. 1295; należał do księstwa głogowskiego; od 1331 pod zwierzchnictwem Czech, dzielił losy polit. Śląska; od 1742 w państwie pruskim (zgermanizowana nazwa Lüben); w XIV–XV w. miasto rzemieślniczo-handl.; ośr. sukiennictwa, w XVII–XIX w. płóciennictwa; od XIX w. rozwój przemysłu, m.in. spoż.; w czasie II wojny światowej zniszczony w ok. 70%; od 1945 w granicach Polski, odbudowany. | null | image/jpeg | 3,503 | 3,749 | true | true | true | Любин — Польшаның Түбән Силезия воеводалыгында урнашкан шәһәр.
Халык саны — 74045 кеше. | Любин (пол. Lubin, алман. Lüben) — Польшаның Түбән Силезия воеводалыгында урнашкан шәһәр.
Халык саны — 74045 кеше (2011). | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Pfarren_im_Dekanat_Murau | Liste der Pfarren im Dekanat Murau | Liste der Kirchengebäude | Liste der Pfarren im Dekanat Murau / Liste der Kirchengebäude | null | English: Kath. Pfarrkirche hl. Ruprecht, Friedhof mit Initienkapellen und Friedhofskreuz   This media shows the protected monument with the number 57692 in Austria. (Commons, de, Wikidata) | Pfarrkirche St. Ruprecht | image/jpeg | 2,695 | 2,010 | true | true | true | Das Dekanat Murau ist ein Dekanat der römisch-katholischen Diözese Graz-Seckau. | null | |
lt | https://lt.wikipedia.org/wiki/The_Shard | The Shard | null | The Shard | null | English: The Shard London Bridge from Tower Hill, London | null | image/jpeg | 2,400 | 1,600 | true | true | true | „The Shard“ – 87 aukštų dangoraižis Jungtinėje Karalystėje, Londone. Šio pastato statybos pradėtos 2009 m., baigtos 2012 m. 2013 m. vasario 1 d. dangoraižyje įrengtos dvi apžvalgos aikštelės.
„The Shard“ siekia 306 m aukštį ir yra aukščiausias pastatas ES. Piramidės formos pastatas turi 72 gyvenamus aukštus ir 244,3 m aukštyje įrengtą apžvalgos aikštelę. 95 procentus pastato priklauso Katarui.
Siekiant rasti vietą „The Shard“ pastatui 2008 m. buvo nugriautas čia stovėjęs 100 m aukščio „Southwark Towers“ dangoraižis. Pastarasis tapo didžiausiu šalyje nugriautu pastatu. | „The Shard“ – 87 aukštų dangoraižis Jungtinėje Karalystėje, Londone. Šio pastato statybos pradėtos 2009 m., baigtos 2012 m. 2013 m. vasario 1 d. dangoraižyje įrengtos dvi apžvalgos aikštelės.
„The Shard“ siekia 306 m aukštį ir yra aukščiausias pastatas ES (neskaičiuojant TV ir kitų bokštų). Piramidės formos pastatas turi 72 gyvenamus aukštus ir 244,3 m aukštyje įrengtą apžvalgos aikštelę. 95 procentus pastato priklauso Katarui.
Siekiant rasti vietą „The Shard“ pastatui 2008 m. buvo nugriautas čia stovėjęs 100 m aukščio „Southwark Towers“ dangoraižis. Pastarasis tapo didžiausiu šalyje nugriautu pastatu. | |
da | https://da.wikipedia.org/wiki/Stenurt_(Phedimus) | Stenurt (Phedimus) | null | Stenurt (Phedimus) | Rød Stenurt (Phedimus spurius). | Nederlands: Deze foto toont het Roze vetkruid. Ik nam deze foto bij w:nl:Hardenberg in Overijssel. English: This photo shows Sedum spurium. I took this photo near w:en:Hardenberg, Netherlands. | Rød Stenurt (Phedimus spurius). | image/jpeg | 960 | 1,280 | true | true | true | Slægten Stenurt (Phedimus) er udbredt i Østasien og Europa. Det er sukkulente stauder med lav vækst og tykke blade. Blomsterne er 5-tallige. Her nævnes kun de arter, som dyrkes i Danmark.
Kinesisk stenurt
Rød stenurt
Phedimus aizoon
Phedimus hybridus
Phedimus kamtschaticus
Phedimus middendorffianus
Phedimus obtusifolius
Phedimus selskianus
Phedimus stellatus | Slægten Stenurt (Phedimus) er udbredt i Østasien og Europa. Det er sukkulente stauder med lav vækst og tykke blade. Blomsterne er 5-tallige. Her nævnes kun de arter, som dyrkes i Danmark.
Kinesisk stenurt (Phedimus florifer)
Rød stenurt (Phedimus spurius)
Phedimus aizoon
Phedimus hybridus
Phedimus kamtschaticus
Phedimus middendorffianus
Phedimus obtusifolius
Phedimus selskianus
Phedimus stellatus | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Fahrradkultur | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e4/Interview_at_the_International_Cycling_Film_Festival_2012.jpg | Fahrradkultur | Messen, Konferenzen und Veranstaltungen | Fahrradkultur / Messen, Konferenzen und Veranstaltungen | Bühne des 7. Internationalen Festivals des Fahrrad-Films, 2012 | English: On stage interview at the 7th International Cycling Film Festival, Germany, Herne, Flottmann-Hallen, October 6, 2012. | null | image/jpeg | 1,387 | 2,293 | true | true | true | Fahrradkultur ist ein Begriff, mit dem sowohl soziokulturelle als auch materielle Aspekte zum Thema Fahrrad beschrieben werden.
In der soziologischen Betrachtung ist die Fahrradkultur ein Teil der Alltagskultur und der Mobilitätskultur. Sie beinhaltet damit Gebräuche, Gewohnheiten und gesellschaftliche Entwicklungen in Bezug auf das Fahrrad.
In der materiellen Betrachtung gehören zur Fahrradkultur
die Gegenstände des Alltags, die im Zusammenhang mit dem Fahrradfahren wahrgenommen werden,
die Verkehrsinfrastruktur und Topografie einer Stadt, einer Region oder eines Landes sowie
die Verfügbarkeit und der Zugang zu Gütern und Dienstleistungen. Ein Beispiel dafür sind Fahrradstationen. | In vielen Städten existieren monatliche, nicht organisierte Fahrradprotestfahrten unter dem Namen Critical Mass. In einigen Metropolen werden Fahrrad-Sternfahrten, „Radlnächte“, Naked Bike Rides oder andere Großveranstaltungen organisiert, bei denen teilweise Straßen für den restlichen Verkehr gesperrt werden.
Im deutschsprachigen Raum haben sich in der Vergangenheit verschiedene Filmfestivals zum Thema Fahrrad etabliert. Das älteste ist das International Cycling Film Festival, das sich als Brücke zwischen Filmkunst und Fahrradkultur versteht. Es wurde 2006 in Bochum gegründet und findet inzwischen an verschiedenen Standorten in Polen, den Niederlanden und Deutschland statt. Das Festival vergibt jährlich die Goldene Kurbel als Filmpreis für den besten Fahrradfilm.
In Deutschland gibt es mehrere Messen, die ganz oder teilweise auf das Fahrrad ausgerichtet sind:
Eurobike in Friedrichshafen
Radmesse Franken in Fürth
f.re.e Reise- und Freizeitmesse München (ehemals ISPO Bike)
Berliner Fahrrad Schau
VELOBerlin
Die European Cyclists’ Federation ECF veranstaltet seit 1980 „Velo-city“-Konferenzen, mit dem Ziel, das Fahrrad als Teil des täglichen Transports und der Erholung zu fördern. Die Velo-city 2013 in Wien stand unter dem Motto “The Sound of Cycling – Urban Cycling Cultures”. Die drei Hauptthemen waren Fahrradkulturen, Fahrradstädte, sowie Nutzen und Vorteile des Fahrradfahrens.
Seit 2011 findet jährlich an wechselnden Orten das „Cyclocamp“ statt, ein internationales Festival für Fahrrad-Kultur (2011 Linz, 2012 Leipzig, 2013 Rom, 2014 Timișoara, 2015 Notre-Dame-des-Landes).
In Wien findet seit etwa 2006 Jahren Anfang April das von der Radlobby ARGUS initiierte 2-tägige ARGUS bikefestival vor dem Rathaus statt. Lange war der dirt jump-Wettbewerb Vienna Air King zentral. 2016 gab es stattdessen die Red Bull fuxjagd, ein Verfolgerrennen mit Fixies auf einer Bahn mit Schikanen und Steilkurven (erstmal 2014 als Red Bull Fix & Foxi). Mit Messeständen in Zelten; Erd-Buckelbahn, Pump-Track, Teststrecke, Flohmarkt.
Das Altstadtkriterium Graz wurde 23 Jahre lang, bis 2007, als Strassenradrennen mit Profis durch kleine Gassen gefahren. Um 2010 wurde spaßeshalber von Bernhard Kober und jungen Leuten in Graz begonnen, ein Geschicklichkeitsrennen im beengten Rundkurs durch eine Altbau-Wohnung zu fahren. Mit Stand April 2015 haben vom Altbaukriterium bereits 50 Ausgaben stattgefunden, durchwegs indoors, auch in Gastlokalen, Büros und Locations in anderen Ländern, um einen Weltcup werten zu können.
Das Bicycle Film Festival findet jährlich in mehreren Städten weltweit statt und war 2010 in Wien. |
ga | https://ga.wikipedia.org/wiki/Olivier_Kapo | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Olivier_Kapo.jpg | Olivier Kapo | null | Olivier Kapo | null | Olivier Kapo playing for Birmingham City at Manchester City | null | image/jpeg | 961 | 397 | true | true | true | Is imreoir sacair ón Fhrainc é Olivier Kapo. Imríonn sé faoi láthair le Wigan Athletic sa Premier League. D'imir sé le Auxerre, Juventus agus Birmingham City roimhe sin.
Déileálann an síol seo le imreoirí sacair na Fraince. Cuir leis, chun cuidiú leis an Vicipéid.
Má tá alt níos forbartha le fáil i dteanga eile, is féidir leat aistriúchán Gaeilge a dhéanamh. | Is imreoir sacair ón Fhrainc é Olivier Kapo (r.27 Meán Fómhair, 1980 i Abidjan, An Cósta Eabhair). Imríonn sé faoi láthair le Wigan Athletic sa Premier League. D'imir sé le Auxerre, Juventus agus Birmingham City roimhe sin.
Déileálann an síol seo le imreoirí sacair na Fraince. Cuir leis, chun cuidiú leis an Vicipéid.
Má tá alt níos forbartha le fáil i dteanga eile, is féidir leat aistriúchán Gaeilge a dhéanamh. |
fr | https://fr.wikipedia.org/wiki/Brate%C3%AFevo | Brateïevo | null | Brateïevo | Plaine d'inondation à Brateïevo. Aout 2018. | English: Brateyevo Floodplain Park in Moscow, Russia Русский: Парк «Братеевская пойма» в Москве | null | image/jpeg | 5,304 | 7,952 | true | true | true | Brateïevo est un district administratif du district administratif sud de Moscou, existant depuis 1991. | Brateïevo (Муниципальное образование Братеево) est un district administratif du district administratif sud de Moscou, existant depuis 1991. | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Vaisakhi | Vaisakhi | Sikh celebrations outside India | Vaisakhi / Sikh celebrations outside India | null | English: 2009 Vancouver Sikh Vaisakhi Festival | null | image/jpeg | 333 | 500 | true | true | true | Vaisakhi, also pronounced as Baisakhi is a historical and religious festival in Sikhism and Hinduism. It is usually celebrated on 13 or 14 April every year, and celebrates the start of the month of Vaisakha. For Sikhs, the day commemorates the formation of Khalsa panth of warriors under Guru Gobind Singh in 1699. For many Hindus, the holiday is known as Vaisakha Sankranti and celebrates the Solar new year, based on the Hindu Vikram Samvat calendar. Vaisakhi marks the first day of the month of Vaisakha. It is additionally a spring harvest festival for many Indians.
Vaisakhi observes major events in the history of Sikhism and the Indian subcontinent that happened in the Punjab region. The significance of Vaisakhi as a major Sikh festival marking the birth of Sikh order started after the persecution and execution of Guru Tegh Bahadur for refusing to convert to Islam under the orders of the Mughal Emperor Aurangzeb. This triggered the coronation of the tenth Guru of Sikhism and the historic formation of Khalsa, both on the Vaisakhi day. Ranjit Singh was proclaimed as Maharaja of the Sikh Empire on 12 April 1801, creating a unified political state. | null | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/St._Martin_(Baindlkirch) | St. Martin (Baindlkirch) | null | St. Martin (Baindlkirch) | Kanzel | null | null | image/jpeg | 800 | 600 | true | true | true | Die katholische Pfarrkirche St. Martin ist ein frühklassizistischer Saalbau im Rieder Ortsteil Baindlkirch im Landkreis Aichach-Friedberg in Schwaben. Sie gehört zum Bistum Augsburg. Die Ausmalung des Gotteshauses gilt als „eine der letzten bedeutenden Leistungen der Augsburger Freskomalerei in der Tradition des 18. Jahrhunderts“. | Die katholische Pfarrkirche St. Martin ist ein frühklassizistischer Saalbau im Rieder Ortsteil Baindlkirch im Landkreis Aichach-Friedberg in Schwaben. Sie gehört zum Bistum Augsburg. Die Ausmalung des Gotteshauses gilt als „eine der letzten bedeutenden Leistungen der Augsburger Freskomalerei in der Tradition des 18. Jahrhunderts“ (Dehio). | |
fr | https://fr.wikipedia.org/wiki/Albert_Weber | Albert Weber | null | Albert Weber | null | Français : Photo du journaliste français Albert Weber. | Image illustrative de l’article Albert Weber | image/jpeg | 960 | 959 | true | true | true | Albert Weber est un journaliste et écrivain français né le 3 janvier 1954 à Strasbourg, en Alsace. | Albert Weber est un journaliste et écrivain français né le 3 janvier 1954 à Strasbourg, en Alsace (France). | |
pt | https://pt.wikipedia.org/wiki/Futebolista | Futebolista | null | Futebolista | Kaká atuando pelo Milan, onde foi eleito em 2007 o melhor jogador do mundo pela FIFA. | English: Football : Kaka of AC Milan in action during the Serie A match between Milan and Torino at the Stadio Meazza on April 19, 2009 in Milan, Italy. (Photo by Tsutomu Takasu) | null | image/jpeg | 1,200 | 800 | true | true | true | O jogador de futebol, ou futebolista, é um atleta profissional de futebol, e cuja prática do desporto coletivo é fundamental. Estes trabalhadores são contratados por clubes de futebol e, por depender do desgaste físico e mental, têm carreiras de curta duração. Surgido como emprego apenas para homens, modernamente, as mulheres também têm ascendido à realização da profissão de futebolista em categoria exclusiva ao seu gênero sexual. | O jogador de futebol, ou futebolista, é um atleta profissional de futebol, e cuja prática do desporto coletivo é fundamental. Estes trabalhadores são contratados por clubes de futebol e, por depender do desgaste físico e mental, têm carreiras de curta duração. Surgido como emprego apenas para homens, modernamente, as mulheres também têm ascendido à realização da profissão de futebolista em categoria exclusiva ao seu gênero sexual. | |
bg | https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%95%D0%B4%D1%83%D0%B0%D1%80%D0%B4_%D0%9C%D0%B8%D0%BB%D0%B8%D0%B1%D0%B0%D0%BD%D0%B4 | Едуард Милибанд | null | Едуард Милибанд | През 2010 г. | English: Ed Miliband, British politician | През 2010 г. | image/jpeg | 594 | 414 | true | true | true | Едуард Самуел Милибанд е британски политик, министър на енергетиката и климатичните промени през в периода 2008-2010 г. От 25 септември 2010 г. е лидер на Лейбъристката партия и на парламентарната опозиция, след като наследява на този пост брат си Дейвид Милибанд. | Едуард (Ед) Самуел Милибанд (на английски: Edward Samuel Miliband) е британски политик, министър на енергетиката и климатичните промени през в периода 2008-2010 г. От 25 септември 2010 г. е лидер на Лейбъристката партия и на парламентарната опозиция, след като наследява на този пост брат си Дейвид Милибанд. | |
uk | https://uk.wikipedia.org/wiki/%D0%9F%D0%B0%D1%82%D1%80%D0%B8%D1%86%D1%96%D1%8F_%D0%93%D0%B0%D0%B9%D1%81%D0%BC%D1%96%D1%82 | Патриція Гайсміт | Романи | Патриція Гайсміт / Бібліографія / Романи | Обкладинка американського видання роману «Ціна солі» (1953) | English: Cover artwork by Barye Phillips for the 1953 Bantam Books paperback edition of "The Price of Salt" by Claire Morgan (Patricia Highsmith). Français : Couverutre de "The Price of Salt" par Claire Morgan (Patricia Highsmith), pour l'édition en poche de 1953 par l'éditeur Bantam Books. Illustration de Barye Phillips. | null | image/jpeg | 1,151 | 785 | true | true | true | Патри́ція Га́йсміт 19 січня 1921 — 4 лютого 1995) — американська письменниця, що прославилася своїми психологічними детективами з нальотом нуару та серією книг про Тома Ріплі.
Її перший роман, «Незнайомці в потягу» (1950), на сюжет про подвійне вбивство, було екранізовано Альфредом Гічкоком. В пенталогії про Томі Ріплі вона створила образ злочинця, що викликає захоплення, змішане з відразою. | Випадкові попутники (Strangers on a Train, 1950)
Ціна солі (The Price of Salt, 1953)
The Blunderer (1954)
Талановитий містер Ріплі (The Talented Mr. Ripley, 1955)
Deep Water (1957)
Гра на виживання (A Game for the Living, 1958)
This Sweet Sickness (1960)
The Two Faces of January (1961)
Крик сови (The Cry of the Owl, 1962)
The Glass Cell (1964)
Вигадник вбивств (A Suspension of Mercy, aka The Story-teller, 1965)
Ті, хто йдуть геть (Those Who Walk Away, 1967)
Сходження (The Tremor of Forgery, 1969)
Містер Ріплі під землею (Ripley Under Ground, 1970)
Викуп за собаку (A Dog's Ransom, 1972)
Гра містера Ріплі (Ripley's Game, 1974)
Edith's Diary (1977)
Той, хто йшов за містером Ріплі (The Boy Who Followed Ripley, 1980)
People Who Knock on the Door (1983)
Found in the Street (1987)
Містер Ріплі під водою (Ripley Under Water, 1991)
Small g: a Summer Idyll (1995) | |
it | https://it.wikipedia.org/wiki/Galilea_(Spagna) | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9f/Galilea_La_Rioja_panoramica.jpg | Galilea (Spagna) | null | Galilea (Spagna) | null | Vista de Galilea en La Rioja | Galilea – Veduta | image/jpeg | 581 | 1,253 | true | true | true | Galilea è un comune spagnolo di 283 abitanti situato nella comunità autonoma di La Rioja. | Galilea è un comune spagnolo di 283 abitanti situato nella comunità autonoma di La Rioja. |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Oldenburg_Hauptbahnhof | Oldenburg Hauptbahnhof | History | Oldenburg Hauptbahnhof / History | Inside the station | Deutsch: Innenansicht des Oldenburger Bahnhofs | null | image/jpeg | 3,000 | 2,250 | true | true | true | Oldenburg Hauptbahnhof is the main passenger station in the city of Oldenburg in the German state of Lower Saxony. It is a through station, with seven platform tracks. Its large reception hall was built in the Art Nouveau style.
It is one of two stations in Oldenburg open to passengers, the other one being the newly-constructed Oldenburg-Wechloy suburban rail station opened in 2015 in the vicinity of the University of Oldenburg. Older stations, including Ofenerdiek and Osternburg, have had their passenger service gradually removed over the course of previous decades. | The first railway in the capital of the Grand Duchy of Oldenburg was the line from Oldenburg to Bremen via Delmenhorst opened by the Grand Duchy of Oldenburg State Railways on 15 July 1867. On 3 September 1867, a line was opened from Oldenburg to Heppens (later renamed Wilhelmshaven), financed by the Prussian government. The line was operated by the Oldenburg State Railways, which in 1913 bought the line from Prussia, placing an enormous burden on the state's budget. On 15 June 1869, the Oldenburg–Leer line was opened. On 15 October 1875, the Oldenburg State Railways opened the Oldenburg–Osnabrück line.
The first Oldenburg station was planned to be built in today's Cäcilienplatz. In 1868, it became clear that the proposed building would be too small for the growing demand. Therefore, the project was never realized. Instead, a converted freight shed served as Oldenburg's station for twelve years.
On 21 May 1879, the Central Station was finally inaugurated as the first "real" station in Oldenburg at the site of the present station. It was a neo-Gothic building designed by the renowned architect Conrad Wilhelm Hase. It was considered one of the most romantic railway buildings in Germany.
Today's Oldenburg station was inaugurated on 3 August 1915 without much ceremony after four years of construction. The magnificent Art Nouveau building was designed by the architect, Friedrich Mettegang. A separate building was planned for the Grand Duke of Oldenburg to board trains, called Prince Hall. As part of the new building the tracks were raised by about 3.25 meters. The building was placed at the edge of the tracks, so that the station could be rebuilt as a through station. Up to that time, travellers who wanted to continue past Oldenburg had to change trains.
In 1992 the line was electrified from Oldenburg to Leer. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Sue_Bird | Sue Bird | College (1998 bis 2002) | Sue Bird / Karriere / College (1998 bis 2002) | Sue Bird gemeinsam mit Chris Dodd | English: Sue Bird and the UConn Huskies are welcomed to Washington D.C. by Senator Chris Dodd. | null | image/jpeg | 232 | 300 | true | true | true | Suzanne „Sue“ Brigit Bird ist eine US-amerikanisch-israelische Basketballspielerin. Die 1,75 Meter große Bird wird hauptsächlich auf der Position des Point Guards eingesetzt. In der Women’s National Basketball Association spielt sie seit der Saison 2002 als Nummer 1 Draft-Pick für die Seattle Storm. Verletzungsbedingt bestritt sie in der Saison 2013 kein Spiel für das Team.
Nach Titelgewinnen während ihrer Highschool- und Collegezeit wurde Bird im WNBA Draft 2002 vom Seattle Storm an erster Stelle ausgewählt. In ihrer dritten WNBA-Saison gewann sie mit den Storm ihren ersten Meistertitel. Zwei weitere Titel folgten in den Jahren 2010 und 2018. Zudem gewann sie mit der US-amerikanischen Nationalmannschaft viermal die Goldmedaille bei den Olympischen Spielen 2004, 2008, 2012 und 2016 und viermal den WM-Titel. In den WNBA-Saisonpausen spielte sie zwischen 2006 und 2011 für den Klub Spartak Moskowskaja Oblast, mit dem sie von 2007 bis 2010 vier Mal in Serie die Euroleague Women gewann. Von 2011 bis 2014 stand sie in der russischen Liga und der Euroleague für UGMK Jekaterinburg unter Vertrag. | Bird studierte von 1998 bis 2002 an der University of Connecticut und beendete ihr Studium mit einem Abschluss in Kommunikationswissenschaft. In dieser Zeit spielte sie auch für die Damen-Basketballmannschaft der Universität, die Connecticut Huskies. Insgesamt absolvierte Bird vier Saisons für die Huskies, mit denen sie 2000 und 2002 bei den NCAA Division I Basketball Championships der National Collegiate Athletic Association (NCAA) siegte. Beim Gewinn der Meisterschaft 2002 siegte Bird bei allen Saisonspielen mit den Huskies. Während ihrer Zeit am College gewann sie insgesamt 136 von 145 Spielen. Für ihre herausragenden Leistungen im Universitätssport erhielt sie zahlreiche Ehrungen und Auszeichnungen, unter anderem wurde ihr 2002 die Wade Trophy verliehen und Bird zum Naismith College Player of the Year gewählt. | |
zh-TW | https://zh.wikipedia.org/zh-tw/%E6%9F%A5%E7%88%BE%E6%96%AF%C2%B7%E9%81%94%E6%B4%9B | 查爾斯·達洛 | null | 查爾斯·達洛 | null | English: Great Uncle Charlie from a family album. | null | image/png | 246 | 202 | true | true | true | 查爾斯·達洛，美國人，也是地產大亨推廣者。 | 查爾斯·達洛（Charles Darrow；1889年8月10日－1967年8月29日），美國人，也是地產大亨推廣者。 | |
gl | https://gl.wikipedia.org/wiki/Lista_de_Illas_de_Kiribati | Lista de Illas de Kiribati | Illas Gilbert | Lista de Illas de Kiribati / Illas Gilbert | null | Astronaut photo of w:Tarawa (upper island) and w:Maiana, two of the w:Gilbert Islands, Republic of Kiribati. | null | image/jpeg | 1,600 | 1,600 | true | true | true | As Gilbert,
As Illas Fénix
e as Illas da Liña.
Todas, menos a illa Cantón que ten unha baixa densidade de poboación, no grupo Phoenix están deshabitadas. As restantes Illas Phoenix son unha zona mariña protexida, son a terceira maior área mariña protexida do mundo.
A táboa inclúe datos de superficie e poboación. | null | |
hu | https://hu.wikipedia.org/wiki/Heilles | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4d/Heilles_%2860%29%2C_mairie%2C_rue_de_l%27%C3%89glise_3.jpg | Heilles | null | Heilles | null | Français : La mairie. | null | image/jpeg | 2,736 | 3,648 | true | true | true | Heilles település Franciaországban, Oise megyében. Heilles Saint-Félix, Hermes, Hondainville, Mouchy-le-Châtel és Mouy községekkel határos. | Heilles település Franciaországban, Oise megyében. Heilles Saint-Félix, Hermes, Hondainville, Mouchy-le-Châtel és Mouy községekkel határos. |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Internierungslager_Theresienstadt_(1945%E2%80%931948) | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0e/Terezin_CZ_Ater95.jpg | Internierungslager Theresienstadt (1945–1948) | null | Internierungslager Theresienstadt (1945–1948) | Tor der Kleinen Festung | Čeština: Brána Malé pevnosti v Terezíně Deutsch: Tor der Kleinen Festung in Theresienstadt English: Gate of the Little Fort in Terezín Aufnahme: 1. Juli 2006 Url: http://www.pass-weingartz.de/hw.htm | null | image/jpeg | 838 | 1,280 | true | true | true | Wenige Tage vor dem Ende des Zweiten Weltkriegs räumten die Nationalsozialisten Theresienstadt, aus dem sie seit 1940 ein Konzentrationslager gemacht hatten. Am 2. Mai 1945 übernahm das Internationale Komitee vom Roten Kreuz die Versorgung der Häftlinge in der Stadt und in der Kleinen Festung. Am 8. Mai 1945 zog die Rote Armee in die Stadt ein und sowjetische und tschechoslowakische Ärzte begannen mit der Versorgung der Überlebenden. Die Repatriierung der Häftlinge dauerte bis August 1946. Die einheimische Bevölkerung kehrte im Verlauf des Jahres 1946 in ihre Häuser und Wohnungen zurück.
Die Kleine Festung wurde bis 1948 zu einem Internierungslager für Personen, denen Verbrechen im Zusammenhang mit der Naziherrschaft vorgeworfen wurden, und für Deutsche, die aus ihrer Heimat vertrieben werden sollten.
Am 6. Mai 1947 beschloss die tschechoslowakische Regierung die Errichtung der „Gedenkstätte des nationalen Leidens“ in der Kleinen Festung. | Wenige Tage vor dem Ende des Zweiten Weltkriegs räumten die Nationalsozialisten Theresienstadt, aus dem sie seit 1940 ein Konzentrationslager gemacht hatten. Am 2. Mai 1945 übernahm das Internationale Komitee vom Roten Kreuz die Versorgung der Häftlinge in der Stadt und in der Kleinen Festung. Am 8. Mai 1945 zog die Rote Armee in die Stadt ein und sowjetische und tschechoslowakische Ärzte begannen mit der Versorgung der Überlebenden. Die Repatriierung der Häftlinge dauerte bis August 1946. Die einheimische Bevölkerung kehrte im Verlauf des Jahres 1946 in ihre Häuser und Wohnungen zurück.
Die Kleine Festung wurde bis 1948 zu einem Internierungslager für Personen, denen Verbrechen im Zusammenhang mit der Naziherrschaft vorgeworfen wurden, und für Deutsche, die aus ihrer Heimat vertrieben werden sollten.
Am 6. Mai 1947 beschloss die tschechoslowakische Regierung die Errichtung der „Gedenkstätte des nationalen Leidens“ in der Kleinen Festung. |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_bridges_in_South_Korea | List of bridges in South Korea | Han River bridges in Seoul | List of bridges in South Korea / Han River bridges in Seoul | null | English: Olympic Bridge over Han River, Seoul, South Korea | null | image/jpeg | 2,304 | 3,456 | true | true | true | This is a list of bridges and viaducts in South Korea, including those for pedestrians and vehicular traffic. | This list present all bridges from the mouth of the Han River to the end of Seoul Special City. | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/FABP4 | FABP4 | null | FABP4 | null | English: Crystallographic structure adipocyte lipid-binding protein (PDB 2hnx) with palmitic acid (white sticks) | null | image/png | 720 | 960 | true | true | true | FABP4, или aP2 — внутриклеточный белок из семейства белков, связывающий жирные кислоты. Продукт гена человека FABP4. | FABP4 (англ. fatty acid binding protein 4), или aP2 (англ. adipocyte Protein 2) — внутриклеточный белок из семейства белков, связывающий жирные кислоты. Продукт гена человека FABP4. | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A3%D0%BD%D0%B8%D0%B2%D0%B5%D1%80%D1%81%D0%B8%D1%82%D0%B5%D1%82_%D0%9D%D0%B0%D0%BD%D1%81%D0%B8_II | Университет Нанси II | null | Университет Нанси II | null | English: University Hall, Nancy II University, place Carnot (former place de l'Académie), entrance side of the Faculty of Law.Français : Palais de l'Université, Université de Nancy II, place Carnot (ancienne place de l'Académie), Façade de l'entrée de la Faculté de Droit. | null | image/jpeg | 2,592 | 1,944 | true | true | true | Университет Нанси II — французский гуманитарный университет, относится к академии Нанси-Мец, входит в университетскую федерацию Нанси-Университет. Университет специализируется в гуманитарных и общественных науках. В нём обучается 18 770 студентов. | Университет Нанси II — французский гуманитарный университет, относится к академии Нанси-Мец, входит в университетскую федерацию Нанси-Университет. Университет специализируется в гуманитарных и общественных науках. В нём обучается 18 770 студентов (2005). | |
ca | https://ca.wikipedia.org/wiki/The_Born_This_Way_Ball_Tour | The Born This Way Ball Tour | null | The Born This Way Ball Tour | null | Español: Logo del Born this Way Ball Tour ქართული: ლედი გაგას ტურის Born This Way Ball-ის ლოგო. | null | image/png | 634 | 1,085 | true | true | true | The Born This Way Ball Tour és la tercera gira musical de la cantant nord-americana Lady Gaga per promoure Born This Way, el seu segon àlbum d'estudi. La gira va ser anunciada oficialment el 7 de febrer de 2012, mitjançant una fotografia en el seu compte oficial de Twitter i Facebook. La gira comptarà amb més de 120 concerts; ja ha recorregut Oceania i Àsia, a mitjans d'agost de 2012, i continuarà amb Europa, a finals d'any a Sud-amèrica i finalitzarà a Nord-amèrica ja en el 2013. | The Born This Way Ball Tour és la tercera gira musical de la cantant nord-americana Lady Gaga per promoure Born This Way, el seu segon àlbum d'estudi. La gira va ser anunciada oficialment el 7 de febrer de 2012, mitjançant una fotografia en el seu compte oficial de Twitter i Facebook. La gira comptarà amb més de 120 concerts; ja ha recorregut Oceania i Àsia, a mitjans d'agost de 2012, i continuarà amb Europa, a finals d'any a Sud-amèrica i finalitzarà a Nord-amèrica ja en el 2013. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Tamilen | Tamilen | Kaiserliches und nachkaiserliches Zeitalter | Tamilen / Geschichte / Kaiserliches und nachkaiserliches Zeitalter | Der Muneeswaran Tempel in Jaffna | Front view of the Muneeswaran temple, Jaffna, a Hindu place of worship located near Dutch fort in Jaffna, Sri Lanka. | null | image/jpeg | 450 | 600 | true | true | true | Die Tamilen sind ein dravidisches Volk vom indischen Subkontinent mit einer mehr als zwei Jahrtausende zurückreichenden Geschichte. | Obwohl Aufzeichnungen der Pallava bis ins 2. Jahrhundert n. Chr. zurückverfolgt werden können, fanden sie bis zum 6. Jahrhundert keine nennenswerte Erwähnung als kaiserliche Dynastie. Die Pallava waren ursprünglich keine Tamilen, übernahmen jedoch recht schnell die tamilische Kultur und Sprache. Sie adaptierten ferner die Modelle dynastischer Nachfolge der nordindischen Reiche wie z. B. das des Maurya- oder des Gupta-Reiches. So wurden aus den ehemals königlichen Dynastien nun eine kaiserliche Dynastie und es wurde versucht große Territorien zu einem Reich zu vereinen. Ursprünglich waren die Pallavas Buddhisten, konvertierten aber später zum Hinduismus und förderten als solche die Bhakti-Bewegung, um den wachsenden Einflüssen von Buddhismus und Jainismus entgegenzuwirken. Unter den Pallavas wurde der Bau großer und prachtvoller Tempel begonnen, die somit den Grundstein für die dravidische Tempelbaukunst legten.
Die Pallava-Dynastie wurde im 9. Jahrhundert vom wiedererstarkten Chola-Reich zu Fall gebracht. Die Chola wurden das dominante Reich Südasiens, deren Einflussbereich sich über ganz Südindien, Sri Lanka, Sumatra bis hin nach Thailand und Burma ausdehnte.
Ihr Ende kam mit dem Wiedererstarken der Pandya im 12. und 13. Jahrhundert. Die Herrschaft der Pandya endete im 15. Jahrhundert nach wiederkehrenden muslimischen Invasionen in Südindien.
Die westlichen Tamilregionen wurden, nachdem sowohl die Chola als auch die Pandya-Reiche im 13. Jahrhundert die Kontrolle über diese Gebiete verloren, politisch deutlich unabhängiger vom Rest der Tamilregionen. Dadurch entwickelte sich im Westen Südindiens eine dem Tamil unterschiedliche Sprache mit eigenständiger Literaturgeschichte – dies kann als Geburtsstunde des Malayalam angesehen werden. Nach dem Zerfall des Pandya-Reichs gab es keine größeren Zentralreiche mehr und Tamil Nadu wurde einige Zeit nur von Lokalfürsten regiert, wie z. B. von den Nayaks aus den heutigen Bundesstaaten Maharashtra und Andhra Pradesh. Ab dem 17. Jahrhundert begannen europäische Mächte Handelsposten und Niederlassungen zu errichten; im 18. Jahrhundert hat es daher Konflikte zwischen Franzosen, Briten und Dänen um die Vorherrschaft in Tamil Nadu gegeben, die schließlich Ende des 18. Jahrhunderts die Briten für sich entscheiden konnten. | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%93%D0%BE%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%BE_(%D0%94%D0%B7%D0%B5%D1%80%D0%B6%D0%B8%D0%BD%D1%81%D0%BA%D0%B8%D0%B9_%D1%80%D0%B0%D0%B9%D0%BE%D0%BD) | Городилово (Дзержинский район) | null | Городилово (Дзержинский район) | null | Русский: Пейзаж деревни Городилово | null | image/jpeg | 1,040 | 1,386 | true | true | true | Городи́лово — деревня в составе Негорельского сельсовета Дзержинского района Минской области Беларуси. Деревня расположена в 24 километрах от Дзержинска, 45 километрах от Минска и 15 километрах от железнодорожной станции Негорелое. | Городи́лово (белор. Гарадзі́лава)— деревня в составе Негорельского сельсовета Дзержинского района Минской области Беларуси. Деревня расположена в 24 километрах от Дзержинска, 45 километрах от Минска и 15 километрах от железнодорожной станции Негорелое. | |
pl | https://pl.wikipedia.org/wiki/Marina_(%C5%BCeglarstwo) | Marina (żeglarstwo) | null | Marina (żeglarstwo) | Marina w miejscowości Reine - Lofoty, Norwegia | English: View of port of small village of Reine on Lofoten Polski: Marina w miejscowości Reine - Lofoty, Norwegia. Zdjęcie własne. | null | image/jpeg | 2,048 | 3,053 | true | true | true | Marina, port jachtowy – mały lub średni port przystosowany do przybijania, cumowania i postoju jachtów i innych niewielkich jednostek pływających. Obszar portu osłonięty jest zazwyczaj od strony otwartego akwenu falochronem w sposób naturalny lub sztuczny. | Marina, port jachtowy – mały lub średni port (także wydzielona część portu tj. basen jachtowy) przystosowany do przybijania, cumowania i postoju jachtów i innych niewielkich jednostek pływających. Obszar portu osłonięty jest zazwyczaj od strony otwartego akwenu falochronem w sposób naturalny lub sztuczny. | |
ko | https://ko.wikipedia.org/wiki/%EB%8F%84%EC%A1%B0_%EC%97%AD_(%ED%9A%A8%EA%B3%A0%ED%98%84) | 도조 역 (효고현) | null | 도조 역 (효고현) | null | 道場駅駅舎 The Station building of Dōjō Station | 역사 | image/jpeg | 1,704 | 2,272 | true | true | true | 도조 역은 일본 효고현 고베시 기타구에 위치한 서일본 여객철도의 역이다. 하지만 고베시의 주요 역들과는 거리가 상당히 떨어져 있기 때문에 특정지역제도의 혜택을 받지 못하게 되었다. | 도조 역(일본어: 道場駅, どうじょうえき)은 일본 효고현 고베시 기타구에 위치한 서일본 여객철도의 역이다. 하지만 고베시의 주요 역들과는 거리가 상당히 떨어져 있기 때문에 특정지역제도의 혜택을 받지 못하게 되었다. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/3._M%C3%A4rz | 3. März | 1926–1950 | 3. März / Geboren / 20. Jahrhundert / 1926–1950 | Ivo Vajgl (* 1943) | The Euranet Plus debate with MEPs and judicial experts asked if EU citizens really enjoy the right to fair justice within EU borders. What are the limits to a right to a fair trial, and justice in general? Is the right to be presumed innocent until proven guilty fully respected in all the 28 Member States? Are the basic rights of suspects and accused persons sufficiently protected in the EU? Panelist also assessed a potential calendar for the proposed EU Directive on fair trial rights. The debate was jointly produced by Euranet Plus and RTV SLO, public service, the Slovenian Euranet Plus member station, and hosted by RTV SLO's journalist Breda Čepe (in Slovenian) and Brian Maguire of the Euranet Plus News Agency in Brussels (in English). Students from the campus radio stations affiliated to Euranet Plus from Poland (Radio Kampus, Warsaw) and Croatia (Radio Student, Zagreb) also joined the debate. Get all the details and watch the video recordings at euranetplus-inside.eu/citizens-corner-debate-on-poor-mans... | null | image/jpeg | 2,035 | 1,651 | true | true | true | Der 3. März ist der 62. Tag des gregorianischen Kalenders, somit bleiben 303 Tage bis zum Jahresende. | 1926: Heinz Knobloch, deutscher Schriftsteller
1926: James Merrill, US-amerikanischer Schriftsteller
1926: Käthe Reichel, deutsche Schauspielerin und Friedensaktivistin
1927: Pierre Aubert, Schweizer Politiker
1928: Pierre Michelot, französischer Jazzmusiker
1928: Gudrun Pausewang, deutsche Schriftstellerin
1929: Mithat Bayrak, türkischer Ringer, Olympiasieger
1929: Siegrid Ernst, deutsche Komponistin, Pianistin und Musikpädagogin
1930: Keiiti Aki, japanischer Geophysiker und Seismologe
1930: Heiner Geißler, deutscher Politiker
1930: Ion Iliescu, rumänischer Politiker
1931: Franz Anderrüthi, Schweizer Bergsteiger und Bergführer
1931: Anatoli Stepanowitsch Djatlow, sowjetischer Ingenieur
1932: Franz von Kutschera, deutscher Philosoph
1933: Alfredo Landa, spanischer Schauspieler und Komiker
1933: Gerhard Mayer-Vorfelder, deutscher Sportfunktionär, Präsident des Deutschen Fußball-Bundes
1933: Marco Antonio Muñiz, mexikanischer Sänger
1933: Doc Watson, US-amerikanischer Gitarrist und Sänger
1934: Jimmy Garrison, US-amerikanischer Jazz-Bassist
1934: Jacek Kuroń, polnischer Bürgerrechtler und Publizist, Historiker und Politiker
1935: Mal Anderson, australischer Tennisspieler
1935: Dieter Appelt, deutscher Fotograf, Maler, Bildhauer, Video-, Aktions- und Objektkünstler
1935: Hartmut Bossel, deutscher Umweltforscher
1935: Schelju Schelew, bulgarischer Philosoph, Politiker und Dissident, Staatspräsident
1935: Michael Walzer, US-amerikanischer Intellektueller und Sozialphilosoph
1937: Bobby Driscoll, US-amerikanischer Schauspieler
1937: Alfred Janson, norwegischer Komponist, Pianist und Akkordeonist
1938: Bruno Bozzetto, italienischer Zeichentrick-Animator
1938: Douglas Leedy, US-amerikanischer Komponist, Dirigent, Hornist, Cembalist, Sänger und Musikpädagoge
1939: Ariane Mnouchkine, französische Schauspielerin
1940: Ghazi al-Gosaibi, saudi-arabischer Schriftsteller und Diplomat
1940: Horst Schmidbauer, deutscher Politiker, MdB
1941: Jutta Hoffmann, deutsche Bühnen- und Filmschauspielerin
1941: John Thomas, US-amerikanischer Leichtathlet
1942: Gretchen Dutschke-Klotz, US-amerikanische Autorin und Studentenaktivistin
1943: Jean-Clément Jeanbart, syrischer Erzbischof
1943: Albert A. Stahel, Schweizer Politikwissenschaftler
1943: Ivo Vajgl, slowenischer Außenminister
1944: Eva Astor, österreichische Schauspielerin, Schlagersängerin und Astrologin
1944: Lee Holdridge, US-amerikanischer Komponist
1944: Tatja Seibt, deutsche Schauspielerin
1945: Patricia Asbæk, dänische Galeristin und Kuratorin
1945: Gordon Thomson, kanadischer Schauspieler
1946: James C. Adamson, US-amerikanischer Astronaut
1946: Charles Asati, kenianischer Sprinter
1946: Jorge Asís, argentinischer Journalist und Schriftsteller
1946: Manfred Flügge, deutscher Schriftsteller
1946: Dunja Rajter, kroatische Sängerin und Schauspielerin
1947: Takeo Ischi, japanischer Sänger und Jodler
1947: Óscar Tabárez, uruguayischer Fußballspieler und -trainer
1947: Jennifer Warnes, US-amerikanische Sängerin
1948: Snowy White, britischer Blues- und Rock-Gitarrist
1949: Roberta Alexander, US-amerikanische Sopranistin
1950: Karl Goldammer, österreichischer Maler
1950: Peter Lovett, britischer Autorennfahrer | |
tr | https://tr.wikipedia.org/wiki/Kritik_Mach_say%C4%B1s%C4%B1 | Kritik Mach sayısı | null | Kritik Mach sayısı | Bir kanat modelinde kritik Mach sayısındaki etkilerini gösteren bir transonik akış. | null | null | image/svg+xml | 234 | 286 | true | true | true | Aerodinamikte, bir hava taşıtının kritik Mach sayısı kanattaki küçük bir bölge üzerindeki akışın ses hızına ulaştığı en küçük mach sayısıdır.
Uçuş halindeki tüm hava taşıtları için, taşıt etrafında dolaşan hava hızının artıp azalmasından dolayı taşıt civarındaki hava akışı taşıt hava hızıyla aynı değildir. Kritik Mach sayısında, uçağın kendisi 1.0 Mach sayısından daha düşük bir hava hızına sahip olsa bile, uçak gövdesi yakınındaki bazı bölgelerdeki yerel hava akışı ses hızına ulaşır. Bu durum zayıf bir şok dalgası yaratır. Kritik Mach sayısından daha yüksek hızlarda:
Sürükleme katsayısı aniden artar, yüksek tesirli bir sürüklemeye neden olur.
Transonik veya süpersonik hızlar için tasarlanmamış hava taşıtlarında, kumanda yüzeylerindeki hava akışı taşıt kontrolünde bozulmalara neden olur.
Kritik Mach sayısında uçmaya tasarlanmamış taşıtlarda, kanat ve kuyruk kanadı üzerindeki akıştaki şok dalgaları kanatta irtifa kaybı için yeterlidir. Kritik Mach sayısındaki sorunlarla ilişkilendirilmiş bu olgu sıkıştırılabilirlik olarak tanındı. Sıkıştırılabilirlik, 1930'lu ve 40'lı yıllarda yüksek hızlı askeri ve deneysel uçaklarda birçok kazalara neden oldu. | Aerodinamikte, bir hava taşıtının kritik Mach sayısı kanattaki küçük bir bölge üzerindeki akışın ses hızına ulaştığı en küçük mach sayısıdır.
Uçuş halindeki tüm hava taşıtları için, taşıt etrafında dolaşan hava hızının artıp azalmasından dolayı taşıt civarındaki hava akışı taşıt hava hızıyla aynı değildir. Kritik Mach sayısında, uçağın kendisi 1.0 Mach sayısından daha düşük bir hava hızına sahip olsa bile, uçak gövdesi yakınındaki bazı bölgelerdeki yerel hava akışı ses hızına ulaşır. Bu durum zayıf bir şok dalgası yaratır. Kritik Mach sayısından daha yüksek hızlarda:
Sürükleme katsayısı aniden artar, yüksek tesirli bir sürüklemeye neden olur.
Transonik veya süpersonik hızlar için tasarlanmamış hava taşıtlarında, kumanda yüzeylerindeki hava akışı taşıt kontrolünde bozulmalara neden olur.
Kritik Mach sayısında uçmaya tasarlanmamış taşıtlarda, kanat ve kuyruk kanadı üzerindeki akıştaki şok dalgaları kanatta irtifa kaybı için yeterlidir. Kritik Mach sayısındaki sorunlarla ilişkilendirilmiş bu olgu sıkıştırılabilirlik olarak tanındı. Sıkıştırılabilirlik, 1930'lu ve 40'lı yıllarda yüksek hızlı askeri ve deneysel uçaklarda birçok kazalara neden oldu.
O zamanlar bilinmemesine rağmen, sıkıştırılabilirlik ses duvarı olarak bilinen olgunun nedeniydi. Supermarine Spitfire, BF 109, P-51 Mustang, Gloster Meteor, Me 262, P-80 gibi sübsonik uçaklar oldukça kalın kanatlara sahiptir ve 1.0 Mach sayısına ulaşamaz. 1947 yılında Chuck Yeager, Bell X-1 ile 1.0 Mach ve üzerinde uçtu. Böylece ses duvarı sonunda aşıldı.
Hawker Hunter ve F-86 Sabre gibi ilk transonik askeri uçaklar kritik Mach sayısından daha hızlı uçmak için dizayn edilmişlerdi. Bu uçakların düz uçuşlarda 1.0 Mach sayısına ulaşmak için yeterli motor güçleri yoktu fakat 1.0 Mach sayısı ve üzerinde dalış yapabiliyorlardı. Boeing ve Airbus gibi günümüzde kullanılan yolcu uçaklarının Mach sayısı 1.0 değerinden düşüktür ancak kritik Mach sayılarından daha yüksek hızlarda düzenli olarak çalıştırılmaktadır.
Concorde, English Electric Lightning, Lockheed F-104, Dassault Mirage III, ve MiG 21 gibi süpersonik uçaklar düz uçuşlarda 1.0 Mach değerinden yüksek hızlarda uçmak için tasarlanmıştır. Bu uçakların çok ince kanatları vardır. Kritik Mach sayıları sesaltı ve transonik uçaklarınkinden yüksektir fakat 1.0 değerinden ise düşüktür.
Gerçek kritik Mach sayısı kanat yapısına göre değişir. Genel olarak kalın kanat düşük kritik Mach sayısına sahiptir, çünkü kalın kanat hava akışını ince kanattan daha yüksek bir hıza çıkarır. Örneğin, P-38 Lightning'deki oldukça kalın kanatlar kritik Mach sayısının 0.69 olmasına neden olur. Bu hız dalışlarda kolaylıkla ulaşılan bir hızdır ve düşmeye neden olur. Supermarine Spitfire'daki çok daha ince kanatlar ise kritik Mach sayısının 0.89 olmasına neden olmuştur. | |
ca | https://ca.wikipedia.org/wiki/Vidre_trempat | Vidre trempat | null | Vidre trempat | Vidre trempat en trencar-se. | Deutsch: Alt-Treptow, Berlin, Germany – zerbrochenes Einscheiben-Sicherheitsglas nach Vandalismus an einer Telefonzelle English: Broken safety glass of vandalised telephone box | null | image/jpeg | 864 | 1,152 | true | true | true | El vidre trempat és un tipus de vidre utilitzat principalment en la indústria del motor i la construcció. Hi ha dues maneres de trempar el vidre: trempat químic i trempat tèrmic.
Per fabricar vidre trempat tèrmicament, el vidre flotat s'escalfa gradualment fins a una temperatura d'entre 575 i 635 graus Celsius per després refredar molt ràpidament amb aire. D'aquesta manera s'aconsegueix que el vidre quedi exposat a la seva superfície a tensions de compressió i a l'interior a tensions de tracció, conferint major resistència estructural i l'impacte que el vidre sense tractar, tenint l'avantatge addicional que en cas de trencament es fragmenta en petits trossos inofensius. Totes les manufactures, ja siguin talls de dimensions, cantats o forats hauran de ser realitzats prèviament al trempat. En cas de realitzar posteriorment, es provocaria el trencament del vidre.
El vidre quan és trempat a part del que s'ha comentat anteriorment adquireix altres propietats importants. La resistència a la flexió del vidre recuit a temperar augmenta des de 400 kp/cm ² fins a 1.200-2.000 kp/cm ², que equival de 4 a 5 vegades la resistència d'un vidre normal. | El vidre trempat és un tipus de vidre utilitzat principalment en la indústria del motor i la construcció. Hi ha dues maneres de trempar el vidre: trempat químic i trempat tèrmic.
Per fabricar vidre trempat tèrmicament, el vidre flotat s'escalfa gradualment fins a una temperatura d'entre 575 i 635 graus Celsius per després refredar molt ràpidament amb aire. D'aquesta manera s'aconsegueix que el vidre quedi exposat a la seva superfície a tensions de compressió i a l'interior a tensions de tracció, conferint major resistència estructural i l'impacte que el vidre sense tractar, tenint l'avantatge addicional que en cas de trencament es fragmenta en petits trossos inofensius (per la qual cosa és considerat un dels tipus de vidre de seguretat). Totes les manufactures, ja siguin talls de dimensions, cantats o forats hauran de ser realitzats prèviament al trempat. En cas de realitzar posteriorment, es provocaria el trencament del vidre.
El vidre quan és trempat a part del que s'ha comentat anteriorment adquireix altres propietats importants. La resistència a la flexió del vidre recuit a temperar augmenta des de 400 kp/cm ² fins a 1.200-2.000 kp/cm ² , que equival de 4 a 5 vegades la resistència d'un vidre normal. La resistència al xoc tèrmic (diferència de trempatura entre una cara i una altra d'un drap que produeix el trencament d'aquest) passa de 60 °C a 240 °C., per la qual cosa es recomana en portes de forns de cuina i llums a la intempèrie.
Per al seu processament hi ha dos tipus bàsics de forns: de pinces, ja gairebé en desús per les marques que deixen les pinces que sostenen el vidre verticalment durant el procés, i l'horitzontal, que és el comunament utilitzat per la indústria. Per vidres reflectius o de baixa emissivitat (Low-e) han d'usar-se forns horitzontals proveïts de sistemes d'escalfament per convecció.
La gran majoria de forns horitzontals transporten el vidre sobre corrons ceràmics, encara que en alguns s'ha utilitzat amb èxit un sistema de transport que, mitjançant pressió i buit controlats, fan surar el vidre per sota d'un sostre ceràmic pla. En funció del tipus d'escalfament, els forns horitzontals es divideixen en:
Forns elèctrics: escalfen el vidre principalment mitjançant la radiació emesa per resistències elèctriques.
Forns de convecció forçada: en aquest tipus de forns la calor generada per cremadors (generalment de gas) és impulsat mitjançant ventiladors cap al vidre.
Forns mixtos: són forns elèctrics que produeixen certa agitació de l'aire interior mitjançant sistemes de bufat d'aire comprimit. | |
no | https://no.wikipedia.org/wiki/Frederikssund_kommune | Frederikssund kommune | null | Frederikssund kommune | null | English: Frederikssund:pedestrian area in August 2015 Dansk: Frederikssund: marked på torvet - August 2015 | null | image/png | 2,703 | 4,187 | true | true | true | Frederikssund kommune er en dansk kommune i Nordsjælland. Den ligger i den nye Region Hovedstaden som ble opprettet 1. januar 2007 ved sammenslåing av fire kommuner.
Gamle Frederikssund kommune lå i daværende Frederiksborg amt, og hadde et areal på bare 40,73 km² med 18 430 innbyggere i 2004, det vil si at den i store trekk omfattet byen Frederikssund.
Nye Frederikssund kommune består av:
Frederikssund kommune
Slangerup kommune
Skibby kommune
Jægerspris kommune
Største by i kommunen er Frederikssund. Øvrige hovedbyer er Slangerup, Jægerspris og Skibby.
Kommunen er kjent for sitt årlige vikingspill. Jægerspris slott ligger i Frederikssund. En annen viktig attraksjon er ruinene av Æbelholt kloster fra 1175, med et eget museum. | Frederikssund kommune er en dansk kommune i Nordsjælland. Den ligger i den nye Region Hovedstaden som ble opprettet 1. januar 2007 ved sammenslåing av fire kommuner.
Gamle Frederikssund kommune (1970–2006) lå i daværende Frederiksborg amt, og hadde et areal på bare 40,73 km² med 18 430 innbyggere i 2004, det vil si at den i store trekk omfattet byen Frederikssund.
Nye Frederikssund kommune består av:
Frederikssund kommune (1970–2006)
Slangerup kommune (unntatt Uvelse valgdistrikt)
Skibby kommune
Jægerspris kommune
Største by i kommunen er Frederikssund. Øvrige hovedbyer er Slangerup, Jægerspris og Skibby.
Kommunen er kjent for sitt årlige vikingspill. Jægerspris slott ligger i Frederikssund. En annen viktig attraksjon er ruinene av Æbelholt kloster fra 1175, med et eget museum. | |
sv | https://sv.wikipedia.org/wiki/Sillh%C3%B6vda_kyrka | Sillhövda kyrka | Bildgalleri | Sillhövda kyrka / Bildgalleri | null | Svenska: Sillhövda kyrka. Klockstapel English: Sillhövda Church. Bell tower This is a photo of a protected building in Sweden, number 21300000003521 in the RAÄ buildings database. | null | image/jpeg | 2,690 | 4,207 | true | true | true | Sillhövda kyrka är en kyrkobyggnad i Lunds stift. Den ligger i Holmsjö i norra delen av Karlskrona kommun och är en av församlingskyrkorna i Fridlevstads församling. Före 2010 tillhörde kyrkobyggnaden Sillhövda församling. | null | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A4%D0%BB%D0%B0%D0%B3_%D0%9A%D0%BE%D1%81%D0%BC%D0%B8%D1%87%D0%B5%D1%81%D0%BA%D0%B8%D1%85_%D0%B2%D0%BE%D0%B9%D1%81%D0%BA | Флаг Космических войск | Эмблема | Флаг Космических войск / Эмблема | Средняя эмблема Космических войск, 2002 г. | null | null | image/svg+xml | 420 | 620 | true | true | true | Флаг Космических войск — официальный символ Космических войск Воздушно-космических сил Российской Федерации. Данный флаг являлся символом Космических войск с момента их создания как отдельного рода войск, а с 2011 года — Войск воздушно-космической обороны, которые существовали как самостоятельный род войск до 2015 года, когда Космические войска были воссозданы в составе ВКС России. | Эмблема Космических войск учреждена приказом Министра обороны России 30 декабря 2001 года.
Малая эмблема — стилизованное, контурное изображение серебряной стартующей космической ракеты на фоне стилизованного земного шара. Ракета изображена в виде вертикального остроугольного треугольника. Изображение земного шара разделено четырьмя горизонтальными полосами: первая сверху — тёмно-синего цвета, вторая — белого цвета, третья — синего цвета, четвёртая — красного цвета. В верхней части эллипса — два симметричных треугольных сегмента. В нижней части изображения ракеты — четырёхугольник красного цвета с внутренним нижним углом.
Средняя эмблема — изображение золотого двуглавого орла с распростёртыми крыльями, держащего в правой лапе две серебряные «перуновы» стрелы, направленные вниз, а в левой — серебряный жезл, увенчанный стилизованным изображением ракеты с элементом антенны управления космическими аппаратами; на груди орла — красный, треугольный, вытянутый книзу щит со штоком, восходящим к короне; в поле щита — всадник, поражающий копьём дракона.
Большая эмблема (герб) — изображение малой эмблемы в круглом тёмно-синем геральдическом щите, обрамленном стилизованным узором в виде венка; в верхней части венка — эмблема Вооружённых Сил Российской Федерации.
Элементы эмблемы символизируют:
стилизованное, контурное изображение серебряной стартующей космической ракеты на фоне стилизованного изображения земного шара — достижения Российской Федерации в области освоения и контроля космического пространства в целях укрепления обороноспособности страны и обеспечения деятельности видов и родов войск Вооружённых Сил Российской Федерации в интересах сохранения мира и поддержания всеобщей безопасности;
цвета малой эмблемы — сферы деятельности Космических войск: тёмно-синий — вселенную, белый — космос, синий — воздух, красный — Землю;
два симметричных треугольных сегмента — антенну управления космическими аппаратами и антенну контроля над космическим пространством;
четырёхугольник красного цвета в нижней части изображения ракеты — пламя стартующей ракеты;
две «перуновы» стрелы, зажатые в правой лапе орла, направленные вниз, — осуществление Космическими войсками противоракетной обороны;
серебряный жезл, увенчанный стилизованным изображением ракеты и элементом антенны управления космическими аппаратами, — запуски космических аппаратов и управление орбитальной группировкой;
эмблема Вооружённых Сил Российской Федерации — принадлежность Космических войск к Вооружённым Силам Российской Федерации;
узор в виде венка — мужество и доблесть военнослужащих Космических войск. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Thomas_Sch%C3%BCtte | Thomas Schütte | Galerie | Thomas Schütte / Galerie | null | Deutsch: Skulptur Kirschensäule von Thomas Schütte in Münster. | null | image/jpeg | 1,888 | 894 | true | true | true | Thomas Schütte ist ein deutscher Bildhauer und Zeichner. | null | |
es | https://es.wikipedia.org/wiki/Demetrio_de_Rostov | Demetrio de Rostov | null | Demetrio de Rostov | Demetrio de Rostov. | Свт. Димитрий Ростовский | null | image/jpeg | 450 | 383 | true | true | true | San Demetrio, en la vida Daniel Tuptalo, fue un obispo de la Iglesia ucraniana y luego rusa, destacado escritor eclesiástico y orador. | San Demetrio (ruso: Димитрий Ростовский; 1651-1709), en la vida Daniel Tuptalo, fue un obispo de la Iglesia ucraniana y luego rusa, destacado escritor eclesiástico y orador. | |
pl | https://pl.wikipedia.org/wiki/Max_Bense | Max Bense | null | Max Bense | null | Deutsch: Max Bense auf der Golden Gate Bridge in San Francisco | Ilustracja | image/jpeg | 700 | 700 | true | true | true | Max Bense niemiecki filozof, semiotyk, logik, fizyk i pisarz. | Max Bense (ur. 7 lutego 1910 w Strasburgu, zm. 29 kwietnia 1990 w Stuttgarcie) niemiecki filozof, semiotyk, logik, fizyk i pisarz. | |
ja | https://ja.wikipedia.org/wiki/%E5%B9%8C | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/VW_T5_Doppelkabine-Pritsche-Plane_Seitenansicht-links_LWS3143.JPG | 幌 | 自動車における幌 | 幌 / 自動車における幌 | 荷台が幌で覆われたトラック | English: VW Transporter T5 double cab with regular truck bed and tarpaulin cover, side view left Deutsch: VW Transporter T5 Doppelkabine mit Pritsche und Plane. Seitenansicht links | null | image/jpeg | 2,181 | 4,000 | true | true | true | 幌は、風雨や砂ぼこりなどを防ぐために車両などを覆うための防水布。トラック、オープンカー、鉄道車両、乳母車、馬車などに用いられ、これを取り付けた馬車は幌馬車と呼ばれる。 | null |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/George_Gilbert_Scott | George Gilbert Scott | Early work | George Gilbert Scott / Life and career / Early work | Parish Church of St John in Wall, Staffordshire | English: Parish church of St John the Baptist Wall, Staffordshire, seen from the southeast | null | image/jpeg | 4,000 | 6,000 | true | true | true | Sir Gilbert Scott RA, styled Sir Gilbert Scott, was a prolific English Gothic revival architect, chiefly associated with the design, building and renovation of churches and cathedrals, although he started his career as a leading designer of workhouses. Over 800 buildings were designed or altered by him.
Scott was the architect of many iconic buildings, including the Midland Grand Hotel at St Pancras Station, the Albert Memorial, and the Foreign and Commonwealth Office, all in London, St Mary's Cathedral, Glasgow, the main building of the University of Glasgow, St Mary's Cathedral in Edinburgh and King's College Chapel, London. | Scott's first work was built in 1833; it was a vicarage for his father in the village of Wappenham, Northamptonshire. It replaced the previous vicarage occupied by other relatives of Scott. Scott went on to design several other buildings in the village.
In about 1835, Scott took on William Bonython Moffatt as his assistant and later (1838–1845) as his partner. Over ten years or so, Scott and Moffatt designed more than forty workhouses in the wake of the Poor Law Amendment Act 1834. In 1837, they built the Parish Church of St John in Wall, Staffordshire. They built Reading Gaol (1841–42) in a picturesque, castellated style. Scott's first church, St Nicholas', was built at Lincoln, after winning a competition in 1838. With Moffat he built the Neo-Norman church of St Peter at Norbiton, Surrey (1841). | |
ar | https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%83%D9%84%D9%88_%D9%84%D9%88%D8%B3%D9%8A | كلو لوسي | null | كلو لوسي | null | Français : Château du Clos Lucé | null | image/jpeg | 1,904 | 2,946 | true | true | true | قصر كلو لوسي، الذي كان يُطلق عليه سابقًا قصردو كلوس الإقطاعي، هو قصر كبير يقع في وسط أمبواز، في قسم أندر ولوار، في منطقة سانتر-فال دو لوار في فرنسا. وهي تقع في منطقة وادي اللوار الطبيعية. تم بناء القصر من قبل هوغوس د. أمبواس في عام 1471، وقد عرف العديد من الملاك المشهورين مثل الملك الفرنسي تشارلز الثامن وليوناردو دا فينشي. يقع كلوس لوسي على بعد 500 متر من القصر الملكي Château d'Amboise، والذي يتصل به عبر ممر تحت الأرض.اشترى الملك تشارلز الثامن المنزل من إتيان لو لوب في عام 1490 وخلال هذه الفترة أصبح يعرف باسم "المنزل الصيفي"، الذي يضم ملوكًا فرنسيين. بعد بضعة عقود قدمها فرانسيس الأول إلى ليوناردو دا فينشي عندما دعاه للعيش في فرنسا عام 1516. عاش الرسام القديم سنواته الأخيرة في هذا المنزل، حتى وفاته في 2 مايو 1519.بفضل أصحابه اللامعين، يصنف هذا المنزل اليوم على أنه " نصب تاريخي "، وبالتالي فهو محمي من الهدم أو إعادة البناء. بعد عام 1855 أصبح متحفًا معروفًا عن حياة ليوناردو دا فينشي وعمله وذاكرته، والذي تم إنشاؤه وإدارته من قبل عائلة سانت بريس، المالكين النهائيين للعقار. | قصر كلو لوسي (أو ببساطة كلو لوسي ) ، الذي كان يُطلق عليه سابقًا قصردو كلوس الإقطاعي، هو قصر كبير يقع في وسط أمبواز ، في قسم أندر ولوار ، في منطقة سانتر-فال دو لوار في فرنسا . وهي تقع في منطقة وادي اللوار الطبيعية (التي كانت تسمى في السابق تورين). تم بناء القصر من قبل هوغوس د. أمبواس في عام 1471 ، وقد عرف العديد من الملاك المشهورين مثل الملك الفرنسي تشارلز الثامن وليوناردو دا فينشي . يقع كلوس لوسي على بعد 500 متر من القصر الملكي Château d'Amboise، والذي يتصل به عبر ممر تحت الأرض.اشترى الملك تشارلز الثامن المنزل من إتيان لو لوب في عام 1490 وخلال هذه الفترة أصبح يعرف باسم "المنزل الصيفي" ، الذي يضم ملوكًا فرنسيين . بعد بضعة عقود قدمها فرانسيس الأول إلى ليوناردو دا فينشي عندما دعاه للعيش في فرنسا عام 1516. عاش الرسام القديم سنواته الأخيرة في هذا المنزل ، حتى وفاته في 2 مايو 1519.بفضل أصحابه اللامعين ، يصنف هذا المنزل اليوم على أنه " نصب تاريخي " ، وبالتالي فهو محمي من الهدم أو إعادة البناء. بعد عام 1855 أصبح متحفًا معروفًا عن حياة ليوناردو دا فينشي وعمله وذاكرته ، والذي تم إنشاؤه وإدارته من قبل عائلة سانت بريس ، المالكين النهائيين للعقار. | |
zh-TW | https://zh.wikipedia.org/wiki/%E6%9E%97%E6%BF%81%E6%B0%B4 | 林濁水 | null | 林濁水 | null | Curent DPP Legislator Cho-shui Lin participated 2006 AACS Exhibition. | null | image/jpeg | 1,000 | 750 | true | true | true | 林濁水，民進黨大老，原名林宗耀，臺灣作家、政治人物、政治評論員，南投埔里人，筆名林濁水、林大海、潘赤山等，後改名林濁水，政大東方語文系學士，台灣戒嚴時期黨外運動人士、民主進步黨新潮流派元老，與邱義仁、吳乃仁、洪奇昌並稱為新潮流系四大天王，有「台獨理論大師」之稱。 | 林濁水（Lin Cho-shui，1947年3月25日－），民進黨大老，原名林宗耀，臺灣作家、政治人物、政治評論員，南投埔里人，筆名林濁水、林大海、潘赤山等，後改名林濁水，政大東方語文系學士，台灣戒嚴時期黨外運動人士、民主進步黨新潮流派元老，與邱義仁、吳乃仁、洪奇昌並稱為新潮流系四大天王，有「台獨理論大師」之稱。 | |
fr | https://fr.wikipedia.org/wiki/Jacques_II_(roi_d%27Angleterre) | Jacques II (roi d'Angleterre) | Jeunesse | Jacques II (roi d'Angleterre) / Jeunesse | Les Cinq Enfants aînés
de Charles Ier
Mary, James, Charles, Elizabeth et Anne
par Antoine van Dyck, 1637
National Portrait Gallery, Londres. | Mary, James, Charles, Elizabeth, and Anne | null | image/jpeg | 500 | 813 | true | true | true | Jacques Stuart, né à Londres le 14 octobre 1633 et mort le 16 septembre 1701 à Saint-Germain-en-Laye, fut roi d'Angleterre et d'Irlande sous le nom de Jacques II et roi d'Écosse sous le nom de Jacques VII du 6 février 1685 jusqu'à son renversement lors de la Glorieuse Révolution trois ans plus tard.
Jacques était le second fils du roi Charles Iᵉʳ et il accéda au trône à la mort de son frère Charles II. Son catholicisme, sa politique pro-française et ses ambitions absolutistes le rendirent très impopulaire et il dut affronter une opposition de plus en plus radicale de la part de l'élite religieuse et aristocratique anglaise. Lorsque sa seconde épouse Marie de Modène donna naissance à un fils, Jacques François Stuart, laissant présager la mise en place d'une dynastie catholique, les nobles anglais demandèrent l'aide du protestant Guillaume III d'Orange, son neveu qui avait épousé sa fille Marie. Ce dernier débarqua en Grande-Bretagne à la tête d'une armée hollandaise et Jacques II fut contraint de se réfugier en France. | Membre de la Maison Stuart, le prince Jacques est né le 14 octobre 1633 au palais St. James de Londres. Il était le second fils du roi Charles Iᵉʳ et de Henriette-Marie de France et, à ce titre, n'était pas appelé à ceindre la couronne. Il fut baptisé par l'archevêque de Cantorbéry William Laud quelques mois plus tard. Jacques fut éduqué par des tuteurs avec son frère aîné, le futur roi Charles II, et les deux fils du duc de Buckingham, George et Francis Villiers. Il fut nommé au sein de l'ordre de la Jarretière dès 1642 et fait duc d'York le 22 janvier 1644.
Alors que l'opposition entre le roi et le Parlement d'Angleterre dégénérait en guerre civile, le prince Jacques, âgé de 10 ans, resta dans le bastion royaliste d'Oxford. Lorsque la ville tomba aux mains des parlementaires en 1646, âgé de 13 ans, il fut enfermé dans le palais St. James. Son frère cadet Henry Stuart âgé de 5 ans et sa soeur Élisabeth était gardés à vue à Londres puis en divers lieux. La jeune princesse mourut à l'âge de 15 ans.
Sa mère, qui venait de donner le jour à une petite-fille, s'était réfugiée en France, son pays natal dans des conditions particulièrement difficiles. En 1648, Jacques, âgé de 15 ans, s'échappa du palais et rejoignit secrètement La Haye dans les Provinces-Unies. Lorsque son père, le roi Charles Iᵉʳ, fut décapité par les rebelles en 1649, son frère aîné fut proclamé roi par les royalistes sous le nom de Charles II. Il fut reconnu par les Parlements d'Écosse et d'Irlande et couronné roi d'Écosse à Scone en 1651. Cependant, même s'il fut proclamé roi à Jersey, Charles II, âgé d'à peine 20 ans, ne parvint pas à sécuriser la couronne d'Angleterre et fut contraint de se réfugier en France où sa tante la reine Anne d'Autriche, proclamée régente, devait également lutter non seulement contre les parlementaires mais aussi contre la noblesse.
Comme son frère Charles, Jacques, rejoignit la France et servit dans l'Armée française sous le commandement de Turenne contre les frondeurs puis contre leurs alliés espagnols. Il participa aux affrontements et selon un observateur, « s'exposa lui-même et chargea courageusement où tout devait être fait ». En 1656, quand Charles II forma une alliance avec l'Espagne alors en guerre contre la France, Jacques fut expulsé de France et obligé de quitter l'armée de Turenne. Il s'opposa à son frère au sujet de cette alliance mais les deux hommes avaient peu d'influence sur la scène diplomatique. Jacques se rendit finalement à Bruges où, avec son jeune frère Henry, il rejoignit l'Armée espagnole menée par le prince de Condé et affronta ses anciens compagnons français lors de la bataille des Dunes. Au sein de l'Armée espagnole, Jacques se rapprocha de deux frères catholiques irlandais de l'entourage royal, Peter (en) et Richard Talbot et s'éloigna des conseillers anglicans de son frère. En 1659, les Français et les Espagnols signèrent le traité des Pyrénées. Doutant des chances de son frère de recouvrer son trône, Jacques envisagea d'accepter l'offre de devenir amiral dans la flotte espagnole. Il déclina la proposition l'année suivante car la situation en Angleterre s'était stabilisée et Charles II fut proclamé roi. | |
sr | https://sr.wikipedia.org/wiki/Kalcijum_bisulfit | Kalcijum bisulfit | null | Kalcijum bisulfit | null | English: Ball-and-stick model of calcium bisulfite molecule. The structure is taken from ChemSpider. ID 24475 | null | image/png | 1,418 | 2,000 | true | true | true | Kalcijum bisulfit je hemijsko jedinjenje, koje ima molekulsku masu od 202,220 Da. | Kalcijum bisulfit je hemijsko jedinjenje, koje ima molekulsku masu od 202,220 Da. | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Blue_Moon_Aviation | Blue Moon Aviation | null | Blue Moon Aviation | The Airbus A319 N320NP delivered in 2003-10-23. | Blue Moon Aviation Airbus A319 | null | image/jpeg | 768 | 1,024 | true | true | true | Blue Moon Aviation is a charter passenger airline based in Minneapolis, Minnesota, United States. It operates charter services for VIPs and sports teams. Its main base is Minneapolis-Saint Paul International Airport. | Blue Moon Aviation is a charter passenger airline based in Minneapolis, Minnesota, United States. It operates charter services for VIPs and sports teams. Its main base is Minneapolis-Saint Paul International Airport. | |
eo | https://eo.wikipedia.org/wiki/Ciklopentano | Ciklopentano | Kunrilataj kemiaĵoj | Ciklopentano / Kunrilataj kemiaĵoj | null | chemical structure of cyclopentanone | null | image/png | 1,363 | 817 | true | true | true | Ciklopentano estas alte brulema alicikla hidrokarbonido konsistante je kvinkarbonatoma ringo ĉiu ligita la du hidrogenatomoj super kaj malsuper la plano. Ĝi okazas kiel senkolora linkvaĵo kun kvazaŭa naftodora. Ciklopentano estas klaso da cikloalkanoj, kaj alkanoj estas hidrokarbonidoj kiuj posedas saturitajn karbonatomoj. La ciklopentano uzatas en manufakturo de sintezaj rezinoj kaj kaŭĉukaj gluaĵoj. | null | |
ms | https://ms.wikipedia.org/wiki/Rococo | Rococo | Arca | Rococo / Arca | null | French, Paris; Group; Sculpture | null | image/jpeg | 4,000 | 3,000 | true | true | true | Rococo, kurang biasa roccoco, atau "lewat Baroque", adalah gaya yang sangat hiasan dan teater hiasan yang menggabungkan asimetri, menatal keluk, sepuhan, warna putih dan pastel, acuan yang diukir, dan lukisan dinding trompe l'oeil untuk mencipta ilusi, kejutan dan drama. Ia pertama kali muncul di Perancis dan Itali pada tahun 1730-an dan merebak ke Eropah Tengah pada tahun 1750-an dan 1760-an. Ia sering digambarkan sebagai ungkapan muktamad pergerakan Baroque.
Gaya Rococo bermula di Perancis pada bahagian pertama abad ke-18 dalam pemerintahan Louis XV sebagai reaksi terhadap Gaya yang lebih formal dan geometri Louis XIV. Ia dikenali sebagai rocaille gaya, atau gaya rocaille. Ia tidak lama kemudian merebak ke bahagian lain di Eropah, terutamanya di utara Itali, Bavaria, Austria, bahagian lain Jerman, dan Rusia. Ia turut mempengaruhi seni lain, terutamanya patung, perabot, perak dan gelas, lukisan, muzik, dan teater. | Patung Rococo adalah teater, berwarna-warni dan dinamik, memberikan rasa pergerakan di setiap arah. Ia paling biasa dijumpai di pedalaman gereja-gereja, biasanya digabungkan dengan seni lukis dan seni bina. Arca agama mengikuti gaya barok Itali, seperti yang ditunjukkan dalam karya altar teater dari Karlskirche di Vienna.
Arca Rococo atau Rocaille awal di arca Perancis lebih ringan dan menawarkan lebih banyak pergerakan daripada gaya klasik Louis XIV. Ia digalakkan terutamanya oleh Madame de Pompadour , perempuan simpanan Louis XV, yang menugaskan banyak kerja untuk chateaux dan tamannya. Pengukir Edmé Bouchardon mewakili Cupid terlibat dalam ukiran cincin cinta dari kelab Hercules . Angka-angka Rococo juga menyerap air pancut kemudian di Versailles, seperti Air Mancur Neptun oleh Lambert-Sigisbert Adam dan Nicolas-Sebastien Adam (1740). Berdasarkan kejayaan mereka di Versailles, mereka telah dijemput ke Prussia oleh Frederick the Great untuk membuat patung air pancang untuk Istana Sanssouci , Prussia (1740s).
Étienne-Maurice Falconet (1716-1791) adalah seorang pengukir Perancis yang terkemuka pada masa itu. Falconet paling terkenal dengan patungnya Peter the Great pada menunggang kuda di St. Petersburg, tetapi dia juga membuat satu siri kerja yang lebih kecil untuk pengumpul kaya, yang boleh diterbitkan semula dalam satu siri di terra-cotta atau di gangsa. Pengrajin Perancis, Jean-Louis Lemoyne , Jean-Baptiste Lemoyne , Louis-Simon Boizot , Michel Clodion , Lambert-Sigisbert Adam dan Jean-Baptiste Pigalle menghasilkan patung-patung yang dihasilkan secara siri bagi pengumpul.
Di Itali, Antonio Corradini adalah antara pemahat utama gaya Rococo. Seorang Venesia, dia mengembara ke Eropah, bekerja untuk Peter the Great di St Petersburg, untuk mahkamah kekaisaran di Austria dan Naples. Dia lebih suka tema sentimental dan membuat beberapa kerja wanita yang mahir dengan muka yang ditutupi dengan tudung, salah satunya yang kini berada di Louvre .
Contoh-contoh patung rococo yang paling rumit telah ditemui di Sepanyol, Austria dan Jerman selatan, dalam hiasan istana dan gereja-gereja. Arca itu diintegrasikan dengan seni bina; adalah mustahil untuk mengetahui di mana seseorang berhenti dan yang lain bermula. Di Istana Belvedere di Vienna, (1721-1722), siling berkubah di Hall of the Atlantes diadakan di atas bahu angka otot yang direka oleh Johann Lukas von Hildebrandt . Portal Istana Marquis of Dos Aguas di Valencia (1715-1776) telah benar-benar basah di arca yang diukir dalam marmar, dari reka bentuk oleh Hipolito Rovira Brocandel.
Mezbah El Transparente , di kapel utama Katedral Toledo adalah arca polikrom yang menegak dan stuko gilded, digabungkan dengan lukisan, patung-patung dan simbol. Ia dibuat oleh Narciso Tomé (1721-32), reka bentuknya membolehkan cahaya melewati, dan dalam mengubah cahaya ia kelihatannya bergerak. | |
fr | https://fr.wikipedia.org/wiki/Aki_Takaj%C5%8D | Aki Takajō | null | Aki Takajō | null | English: AKB48 live at Japan Expo 2009 (Paris, France). Français : AKB48 en concert à Japan Expo 2009 (Paris, France). 日本語: 高城亜樹。フランス・パリで行われたJapan Expo2009のAKB48のライブにて。 | Description de cette image, également commentée ci-après | image/jpeg | 2,157 | 1,563 | true | true | true | Aki Takajō ou Takajo, Takajoh est une chanteuse et idole japonaise, membre des groupes de J-pop AKB48 et French Kiss. Elle est sélectionnée en 2008, et elle est actuellement travaille à Biscuit Entertainment de Watanabe Entertainment. | Aki Takajō ou Takajo, Takajoh (高城亜樹, Takajō Aki, née le 3 octobre 1991 à Tōkyō, Japon) est une chanteuse et idole japonaise, membre des groupes de J-pop AKB48 (team A) et French Kiss. Elle est sélectionnée en 2008, et elle est actuellement travaille à Biscuit Entertainment de Watanabe Entertainment. | |
be | https://be.wikipedia.org/wiki/%D0%A7%D1%8D%D1%85%D1%96%D1%8F | Чэхія | Насельніцтва | Чэхія / Насельніцтва | Брно — другі па памерах горад Чэхіі. Стары горад | Čeština: Petrov ze Staré radnice English: Petrov from the Old Town Hall | null | image/jpeg | 768 | 977 | true | true | true | Чэ́хія, Чэ́шская Рэспу́бліка — краіна ў Цэнтральнай Еўропе, не мае выхаду да мора. Чэхія мяжуе з Польшчай, Германіяй, Аўстрыяй і Славакіяй. Краіна складаецца з двух гістарычных рэгіёнаў — Багеміі і Маравіі, а таксама часткі Сілезіі і Ніжняй Аўстрыі.
Рэльеф Чэхіі ўзгорысты, па перыметры краіну аблямоўваюць сярэдневышынныя горы: Чешскі Лес, Шумава, Судэты. Да апошніх належыць найвышэйшы пункт — гара Снежка. Чэхія багатая на паклады каменнага і бурага вугалю. Клімат умераны, з выразнымі кантынентальнымі рысамі. Рэкі Чэхіі належаць да трох мораў: Чорнага, Балтыскага і Паўночнага. Лясы займаюць 35 % плошчы краіны і добра захаваліся ў гарах: ніжэй — дубавыя і букавыя, вышэй — хваёвыя.
Першая на чэшскіх землях дзяржава ўзнікла ў VII стагоддзі і неўзабаве стала часткай Вялікай Маравіі. У пачатку ХІ стагоддзя Багемія увайшла ў склад Свяшчэннай Рымскай імперыі. Залатым векам Багеміі стала ХIV стагоддзе, калі яе кароль Карл IV атрымаў уладу над усёй імперыяй і заснаваў рэзідэнцыю ў Градчанах. Пачатак наступнага стагоддзя быў адзначаны Чэшскай рэфармацыяй і гусіцкімі войнамі. | Па колькасці насельніцтва сярод краін Еўропы Чэхія суседнічае з Грэцыяй, Венгрыяй, Партугаліяй. Да 1980-х насельніцтва краіны хутка павялічвалася, у 1980-х прырост запаволіўся, а у 1990-х стаў нулявым, (ў асобныя гады — адмоўным). Найгоршая дэмаграфічная сітуацыя назіралася ў пачатку 2000-х, а вось з 2005 колькасць жыхароў Чэхіі пачала рашуча ўзрастаць. Варта адзначыць, што станоўчая дынаміка ў вялікай ступені вынікае з фактару міграцыйнага прытоку, які выкліканы эканамічнымі поспехамі краіны. Нараджальнасць жа ў 2018 была меншай за смяротнасць (9,2 супраць 10,5 на 1000 чалавек), а сумарны каэфіцыент нараджальнасці складаў усяго 1,46. Як і паўсюль у Еўропе, насельніцтва Чэхіі старэе: доля асобаў старэйшых за 65 гадоў амаль дасягнула 20 %, сярэднестатыстынаму чэху ў 2018 было 42,5 гадоў.
Паколькі пункт "нацыянальнасць" у чэшскім перапісным бланку неабавязковы, 26 % насельніцтва вырашыла не дзяліцца са статыстыкай гэтай інфармацыяй. Тым не менш відавочна, што большасць насельніцтва складаюць чэхі. Каля 5 % жыхароў Чэхіі ідэнтыфікуюць сябе як маравы — этнічна блізкая да чэхаў група, што насяляе землі Маравіі. Сярод карэнных меншасцяў — славакі (каля 2 %), цыганы (паводле накаторых ацэнак — да 250 тысяч), палякі, яўрэі.
Пастаянны міграцыйны прыток робіць нацыянальны склад усё болей стракатым. Станам на 2016 год у Чэхіі налічвалася каля паўмільёна замежнікаў, палова з якіх прыходзілася на ўкраінцаў і славакаў, а вось трэцяя дыяспара нечаканая: у Чэхіі жыве каля 40 тыс. в'етнамцаў (0,4 % насельніцтва) — в'етнамскія працаўнікі з'явіліся тут яшчэ ў сацыялістычныя для Усходняй Еўропы часы, большасць з іх асела на новай радзіме. З іншага боку, шмат чэхаў раскідана па ўсім свеце: у адных ЗША паўтара мільёны чалавек маюць чэшскія карані, а Чыкага на пачатку ХХ ст. па колькасці чэшскамоўных жыхароў саступаў толькі Празе і Вене.
Каля 95 % жыхароў Чэхіі размаўляюць па-чэшску, у тым ліку і маравы, частка якіх размаўляе на мараўскіх гаворках чэшскай мовы (а хто-ніхто разглядае мараўскую як самастойную заходнеславянскую мову).
Большасць насельніцтва Чэхіі не вызнаюць ніякай рэлігіі, з іх 30 % пераканана называюць сябе атэістамі (больш толькі ў Кітаі і Японіі), яшчэ каля 45 % не атаясамлівае сябе ні з якой рэлігіяй. Гэта тэндэнцыя не толькі апошніх дзесяцігоддзяў і камуністычнага мінулага — гістарычна чэхі вядомы як адзін з самых талерантных і рэлігійна індэферэнтных народаў.
Ці не таму менавіта тут на пачатку ХIV стагоддзя адбылася першая вялікая спроба рэфармацыі каталіцкай царквы. Тым не менш, каталіцтва на чэшскіх землях адстаяла свае пазіцыі і сёння большасць вернікаў (якіх усяго 20–25 %) — каталікі, меншасць — пратэстанты.
Насельніцтва размешчана па тэрыторыі Чэхіі даволі раўнамерна. Сярэдняя шчыльнасць складае сярэднія па еўрапейскіх мерках 134 чал/км². 73,5 % жыхароў краіны з'яўляюцца гараджанамі (2018), найбольшая канцэнтрацыя гарадскіх паселішчаў на поўначы і на ўсходзе краіны. У сталіцы жыве 1,3 млн чалавек, у пражскай агламерацыі — каля 2,3 млн. Далей ідуць Брно (377 тыс), Острава (294), Пльзень (169), Ліберац (102), Оламауц (100 тыс.чал). | |
es | https://es.wikipedia.org/wiki/Plexo_far%C3%ADngeo | Plexo faríngeo | Imágenes adicionales | Plexo faríngeo / Imágenes adicionales | null | English: Anatomical dissections | null | image/jpeg | 720 | 960 | true | true | true | El plexo faríngeo es una red de fibras nerviosas que inervan la mayor parte del paladar y la faringe. La laringe, que está inervada por el nervio laríngeo superior y recurrente del nervio vago, no está incluida en la región inervada por este plexo.
Se encuentra en la superficie del músculo constrictor faríngeo medio. | null | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Feeling_So_Real | Feeling So Real | null | Feeling So Real | null | English: Cover art for Moby's "Feeling So Real" | null | image/jpeg | 300 | 300 | true | true | true | "Feeling So Real" is a song by American electronica musician Moby. It was released as the second single from his third studio album Everything Is Wrong on October 17, 1994. The single peaked at number 30 on the UK Singles Chart and at number nine on the US Billboard Dance Club Songs chart.
The song features the phrases "sound system rocking my....." and "set it up DJ!" spoken by Kochie Banton, who also appears in Moby's following single, "Everytime You Touch Me". The guest vocalist for the song is Rozz Morehead. | "Feeling So Real" is a song by American electronica musician Moby. It was released as the second single from his third studio album Everything Is Wrong on October 17, 1994. The single peaked at number 30 on the UK Singles Chart and at number nine on the US Billboard Dance Club Songs chart.
The song features the phrases "sound system rocking my....." (the full sample saying "sound system rocking my seat") and "set it up DJ!" spoken by Kochie Banton, who also appears in Moby's following single, "Everytime You Touch Me". The guest vocalist for the song is Rozz Morehead. | |
sv | https://sv.wikipedia.org/wiki/Simone_de_Beauvoir | Simone de Beauvoir | null | Simone de Beauvoir | Simone de Beauvoir tillsammans med Jean-Paul Sartre och Che Guevara, 1960. | Čeština: Ernesto Che Guevara, Simone de Beauvoirová a Jean Paul Sartre na Kubě v roce 1960 Español: Ernesto Che Guevara reunido con Simone de Beauvoir y Jean Paul Sartre, en Cuba. 1960 English: Ernesto Che Guevara reunited with Simone de Beauvoir and Jean-Paul Sartre, in Cuba. 1960 | null | image/jpeg | 272 | 499 | true | true | true | Simone Lucie-Ernestine-Marie-Bertrand de Beauvoir, född 9 januari 1908 i Paris, död 14 april 1986 i Paris, var en fransk intellektuell, författare, filosof, existentialist och feminist. Beauvoirs filosofi brukar beskrivas som en blandning av ateistisk existentialism samt fenomenologi, och handlar till stor del om etik och frågan hur man ska förhålla sig till sina medmänniskor.
Författarens mest kända bok är Det andra könet, som är en av feminismens centrala klassiker. Från denna bok kommer ett av hennes mest kända citat "man föds inte till kvinna, man blir det". Hon har även skrivit skönlitteratur och essäer. De senare verken har handlat allt mer om åldrande och samhällets behandling av äldre. Hennes livskamrat, med vilken hon gjorde många resor, var Jean-Paul Sartre, en annan existentialist. De ligger begravda sida vid sida på Montparnassekyrkogården i Paris. | Simone Lucie-Ernestine-Marie-Bertrand de Beauvoir, född 9 januari 1908 i Paris, död 14 april 1986 i Paris, var en fransk intellektuell, författare, filosof, existentialist och feminist. Beauvoirs filosofi brukar beskrivas som en blandning av ateistisk existentialism samt fenomenologi, och handlar till stor del om etik och frågan hur man ska förhålla sig till sina medmänniskor.
Författarens mest kända bok är Det andra könet (originaltitel Le Deuxième Sexe) (skriven 1949-50), som är en av feminismens centrala klassiker. Från denna bok kommer ett av hennes mest kända citat "man föds inte till kvinna, man blir det". Hon har även skrivit skönlitteratur och essäer. De senare verken har handlat allt mer om åldrande och samhällets behandling av äldre. Hennes livskamrat, med vilken hon gjorde många resor, var Jean-Paul Sartre, en annan existentialist. De ligger begravda sida vid sida på Montparnassekyrkogården i Paris. | |
iw | https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A4%D7%95%D7%9F_%D7%93%D7%96_%D7%90%D7%A8 | פון דז אר | null | פון דז אר | גשר האמנויות ובית המשפט | Français : Le pont des Arts vu depuis le bas du quai de la rive droite. Au fond l'institut de France. | null | image/jpeg | 480 | 640 | true | true | true | פון דז אר הוא גשר להולכי רגל בפריז, בירת צרפת. הגשר חוצה את נהר הסן ונמצא בין מוזיאון הלובר לבין בית המשפט. הגשר התפרסם גם בעקבות העובדה שסבכות המתכת שבמעקי הגשר היו מכוסות במנעולי אהבה שנתלו שם על ידי זוגות אוהבים הזורקים את המפתחות לנהר כסמל לנצחיות אהבתם. | פון דז אר (בצרפתית: Pont des Arts, "גשר האמנויות") הוא גשר להולכי רגל בפריז, בירת צרפת. הגשר חוצה את נהר הסן ונמצא בין מוזיאון הלובר לבין בית המשפט (L'Institut de France). הגשר התפרסם גם בעקבות העובדה שסבכות המתכת שבמעקי הגשר היו מכוסות במנעולי אהבה שנתלו שם על ידי זוגות אוהבים הזורקים את המפתחות לנהר כסמל לנצחיות אהבתם. | |
cs | https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFmyslov%C3%A1_revoluce_v_%C4%8Cesku | Průmyslová revoluce v Česku | 2. polovina 19. století: komunikace, elektřina, nové stroje | Průmyslová revoluce v Česku / 2. polovina 19. století: komunikace, elektřina, nové stroje | První automobil se spalovacím motorem vyrobený v českých zemích, v Kopřivnici: NW Präsident | Präsident - first car from Kopřivnice - original car (1897), Photo Archive: O.Ertl | null | image/jpeg | 1,082 | 1,194 | true | true | true | Průmyslová revoluce byl hospodářský, technologický a také sociální převrat, který se odehrál v Evropě a Severní Americe v 18. a 19. století. V českých zemích se počátky moderního průmyslu dají vysledovat do časů panování císaře Rudolfa II., kdy se začaly spolu se zárodky moderní vědy objevovat i první průmyslové technologie a myšlení. Proces přerušila třicetiletá válka a i po ní ve střední Evropě došlo k jisté prodlevě v navázání na tuto tradici. Počátky průmyslové revoluce zde souvisejí s ideologií merkantilismu a osvícenským absolutismem Marie Terezie a Josefa II. Gründerskou skupinou zde byli zejména šlechtici. První průmysl, který se začal u nás masově rozvíjet, byl textilní. V 18. století byl osamocen. Zlom přišel na začátku 19. století, kdy se české země začaly rychle industrializovat. Do konce 19. století se staly nejprůmyslovější částí tehdejší Rakousko-uherské monarchie. | Po roce 1848 vstoupila evropská civilizace do nové fáze politického vývoje a ruku v ruce s tím šla i nová fáze industriální revoluce. Objevily se nové vynálezy a jemnější technologie, například telegraf. První telegrafní linka u nás, z Vídně do Brna, byla zřízena roku 1846. Nejprve byl telegraf užíván výhradně k úředním účelům. Prvně použit pro soukromou korespondenci byl v českých zemích roku 1850. Do začátku první světové války vzniklo na našem území 1700 telegrafních stanic.
Obecně rostla v ekonomice i ve společnosti role komunikace, a tím pádem také pošty. V roce 1850 byly vydány první poštovní známky v Rakousku. Ve stejném roce vznikly poštovní poukázky a o rok později vlaková pošta. Roku 1860 možnost dobírky, rok na to expresní pošta, roku 1865 poštovné dle váhy zásilky, v roce 1869 korespondenční lístky. V polovině 19. století bylo v českých zemích 400 poštovních úřadů, na konci století již 2650.
Roku 1881 bylo v Praze zavedeno první soukromé telefonní vedení. Roku 1883 měli vlastní telefonní síť i v Brně, Liberci a v Plzni. Na začátku války měla pražská telefonní síť asi 10 000 stanic. Na celém českém území jich bylo asi 35 000.
Další technologickou novinkou, která měnila charakter průmyslové revoluce a také veřejný prostor, byla elektrická energie. Roku 1880 bylo elektrické osvětlení zavedeno v první továrně, v židlochovickém cukrovaru. Brzy následovala Ringhofferka a další provozy. Roku 1888 zavedl jako první město u nás veřejné elektrické osvětlení Jindřichův Hradec. Rok předtím zde vznikla první obecní elektrárna. První velká ("přespolní") elektrárna u nás vznikla v pražských Holešovicích roku 1900. Do začátku první světové války elektřina zasahovala zhruba třetinu české populace.
Nová fáze rozvoje si vynutila i nové formy a kapacity finančnictví – roku 1869 v Praze vznikla Živnostenská banka, která se stala hlavním centrem českého kapitálu. Roku 1871 byla založena pražská burza.
Stále důležitějším se stával chemický průmysl, mezníkem v jeho vývoji bylo zvláště založení Rakouského spolku pro chemickou a metalurgickou výrobu v Ústí nad Labem roku 1857.
S tím, jak se rozvíjela doprava a železnice (viz příslušný oddíl), objevily se i nové šance pro strojírenský průmysl: roku 1852 vznikla na pražském Smíchově továrna Ringhoffer, která začala vyrábět železniční vagóny, nejprve nákladní, od roku 1863 i osobní. V 70. letech Ringhofferka začala vyrábět i městské tramvaje. Dalším významným podnikatelem byl Čeněk Daněk, který svou strojírnu v Praze založil roku 1854, zpočátku vyráběla zejména cukrovarnické stroje. V roce 1872 se spojila s Breitfeldovými podniky (Breitfeld & Evans). Rok předtím vznikla v Praze První českomoravská továrna na stroje, roku 1896 vynálezce Emil Kolben založil elektrotechnickou firmu Kolben a spol. Tyto čtyři podniky se nakonec spojily a vytvořily strojírenský gigant ČKD (série fúzí skončila až roku 1927). Roku 1900 zde začala výroba lokomotiv.
Dva významné podniky se zrodily i na Kladně, roku 1857 Pražská železářská společnost, v roce 1889 Poldina huť, jejímž zakladatelem byl Karl Wittgenstein, otec slavného filozofa Ludwiga Wittgensteina. V Plzni roku 1859 vznikly Valdštejnské strojní závody. O deset let později je převzal český měšťanský podnikatel Emil Škoda, který z nich do konce století učinil strojírenský gigant. Rovněž v Plzni založil svůj závod podnikatel a vynálezce František Křižík (1881). Roku 1884 svůj podnik přestěhoval do Prahy. Sehrál významnou roli při šíření elektřiny v českých zemích. Roku 1889 Filip Porges a August Lederer založili v Brně Královopolskou strojírnu (Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik Lederer & Porges).
Na konci století začaly ve strojírenství hrát významnou úlohu automobily. Roku 1897 byl v Kopřivnici, v Kopřivnické továrně na kočáry (založena 1853), vyroben první český automobil se spalovacím motorem značky President, o dva roky později mladoboleslavská továrna Laurin a Klement začala vyrábět motocykly Slavia (vyráběla je do roku 1912, roku 1905 se i v Mladé Boleslavi přeorientovali na automobily a tato linie zvítězila). Do začátku války v českých zemích je | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B0%D0%BC%D0%BE%D0%BA_%D0%93%D0%B0%D1%80%D0%B4%D0%B8%D0%BD | Замок Гардин | История | Замок Гардин / История | Бартизан | English: Line art drawing of a bartizan. Français : Dessin d'une échauguette. | null | image/jpeg | 397 | 360 | true | true | true | Замок Гардин — это замок 16-го века расположенный в Ангусе, Шотландия. Он находится в 2 километрах к юго-западу от Фриокхайма. Замок до сих пор используется как семейный дом и охраняется как здание категории А. | Дом был построен кланом Гардин в 1468 году. В замке находится памятный камень на котором выбит год 1568, а также изображен герб короля Якова VI и девиз «Боже, храни короля» («God save the King»).
Первоначально была построена продолговатая башня (в 1468 году), а в 16 веке замок был увеличен практически в 2 раза. Над западной стеной замка были добавлены два бартизана, а лестничная башня, которая когда-то занимала восточный угол стала располагаться в середине юго-восточного фасада, а над ней уже стала возвышаться сторожевая башня.
Клан Гардин вёл длительную вражду с кланом Гатри что привело к тому, что в 1632 году Корона конфисковала земли обеих семей. Впоследствии Гардины переехали в соседнюю резиденцию и замок Гардин стал собственностью семьи Лайелла Дайсарта.
В 1740 году замок был расширен, а в 1910 году он был реконструирован и модернизирован (проведено электричество) эдинбургским архитектором Гарольдом Тарболтоном. | |
zh | https://zh.wikipedia.org/zh-my/%E5%B7%B4%E8%A5%BF%E4%BA%9E%E9%A6%AC%E9%81%9C%E5%B7%9E%E5%B8%82%E9%8E%AE%E5%88%97%E8%A1%A8 | 巴西亞馬遜州市鎮列表 | 图集 | 巴西亞馬遜州市鎮列表 / 图集 | null | English: Partial view of Coari, Amazonas, Brazil. Português: Vista parcial de Coari, Amazonas, Brasil. | null | image/jpeg | 768 | 1,024 | true | true | true | 亚马孙州市镇列表列出位于巴西北部的亚马孙州当前下辖的所有市镇。巴西地理统计局于2018年估计，该州人口4,080,611人，占巴西人口的1.96%，在巴西各州及联邦区名列第13；面积1,559,168.117平方千米，占巴西国土的18.32%，为在巴西各州及联邦区面积最大者。
亚马孙河流域至少在一万年前便有人居住，这些处于石器时代的居民分布于数百个部落中，其中有小部落及人数以万计的部落。1494年，葡西双方签署《托德西利亚斯条约》，指出当时的亚马孙是处于西班牙帝国的统治之下。1541年，西班牙人贡萨洛·皮萨罗在远征安地斯山脉以东时资源短缺，而其堂表亲法兰西斯科·德·奥雷亚纳便因此提出带领60名男子和远征船只一同寻找物资。他沿纳波河至其与亚马孙河交会处，再至亚马孙河河口，成为第一位探索整条河流的白人。在探险期间，他们遇见一些印地安女战士，其便如同希腊神话的亚马孙人般，探险家因而将河流命名为“亚马孙河”。除西班牙外，葡、法、荷、英等国亦无所畏忌地入侵亚马孙并开采丁香、瓜拿纳、树脂以及木材等资源。1669年，葡萄牙上尉弗朗西斯科·达·莫塔·法尔康在今日的马瑙斯建立圣若泽达巴拉杜里约内格罗堡。1750年，葡西双方签署马德里条约，使西班牙失去对于广大亚马孙地区的主导权。1755年，圣若泽杜里约内格罗领地成立，以巴拉杜里约内格罗为首府，并使其成为帕拉的一部分。巴西独立后，该地于1850年才脱离对帕拉的依赖，取得自治权。1852年，皇帝佩德罗二世宣布建立亚马孙省。随着以橡胶为原材料的产业兴起，亚马孙河于1866年开放予国际航行。1889年，巴西帝国被推翻，省改制为州。1890年代起，全球大量的橡胶需求吸引了从东北部到首府的移民，使其基础设施及人口均有显著的改变。1910年代至1920年代，因为英国人亨利·威克翰将橡胶种子走私回伦敦使其不久后于英国殖民地锡兰及马来亚有效率地生长，造成巴西失去对橡胶的垄断，结束了亚马逊橡胶热潮。二战期间，日本占领马来亚使当地橡胶产业短暂繁荣。1967年，马瑙斯自由区成立，促使工业移入该地。1970年代，政府决定以在丛林中铺设道路及殖民内陆来巩固其对亚马孙流域的控制，使对亚马孙雨林的破坏大行其道。
亚马孙州划分为4个中级地理区、11个直接地理区及62个市镇。马瑙斯为亚马孙州首府，是该州人口最多及人口密度最高的市镇，人口超过200万人。雅普拉为人口数最少及人口密度最低的市镇。面积最大的市镇为巴塞洛斯，其同时亦是全国面积第二大的市镇，仅次于阿尔塔米拉；伊兰杜巴为面积最小的市镇。 | null | |
cs | https://cs.wikipedia.org/wiki/Borobudur | Borobudur | Reliéfy | Borobudur / Reliéfy | Jeden z reliéfu zobrazující události těsně před narození Gautamy Buddhy: královna Mája na voze taženém koňmi v Lumbiní | Queen Maya retreat to Lumbini to gave birth to Prince Siddharta Gautama (Buddha), the panel of Lalitavistara, Borobudur, Central Java, Indonesia. | null | image/jpeg | 1,080 | 1,440 | true | true | true | Borobudur je chrámový komplex mahájánového buddhismu v indonéském Magelangu na Střední Jávě. Skládá se z šesti čtvercových teras završených třemi kruhovými terasami, celá stavba je poseta 2672 reliéfními panely a 504 sochami Buddhy. Hlavní stúpa, umístěná na vrcholu stavby ve středu nejvýše položené terasy, je obklopena 72 sochami Buddhy sedících uvnitř menších perforovaných stúp.
Borobudur je zasvěcen především Buddhovi Gautamovi. Jedná se rovněž o buddhistické poutní místo – poutníci začínají svůj výstup na Borobudur u základny, odkud započnou v obcházení a zároveň mírném stoupání až k vrcholu. Poutníci cestou k vrcholu symbolicky projdou třemi úrovněmi světa vyplývajícími z buddhistické kosmologie. Cestou na vrchol poutníky provází systém schodišť a chodeb s 1460 reliéfními panely umístěných na zdech a balustrádách.
Chrámový komplex pochází asi z 9. století, pravděpodobně od 14. století byl opuštěn patrně z důvodu úpadku buddhistických a hinduistických království na Jávě a postupné konverzi Javánců k islámu. Borobudur byl znovu objeven až v roce 1814, kdy tehdejší britský místodržící na Jávě, sir Thomas Stamford Raffles, byl na stavbu upozorněn domorodými Javánci. | Na Borobuduru se nachází přibližně 2670 samostatných basreliéfů (z toho 1212 dekorativních a 1460 reliéfů je narativních), které pokrývají fasády i balustrády. Pokrývají okolo 2500 m² plochy a nacházejí se ve spodní (kámadhátu) a střední (rúpadhátu) části stavby.
Narativní panely vyprávějící příběhy o Sudhanovi a Manoharovi jsou seskupeny do jedenáctidílné série obepínající zdi chrámu o délce 3000 metrů. Ukrytá základna přitom zahrnuje první sérii o 160 panelech a zbývajících 10 sérií se nalézá na chrámových balustrádách a zdech ve čtyřech galeriích. Začínají na levé straně od východního přístupového schodiště. Narativní panely na zdech jsou vyobrazovány zprava doleva, zatímco na balustrádách jsou vyobrazeny zleva doprava. Takto jsou scény na reliéfech vytesány z důvodu pradakšiny, čili rituálního obcházení chrámu (nebo jiného posvátného předmětu) ve směru hodinových ručiček, kdy daná stavba zůstává po pravé ruce.
Ukrytá základna dále zachycuje působení karmy. Zdi první galerie obsahují dvě série reliéfů na sobě, každá o 120 panelech. Horní část zobrazuje výjevy ze života Gautamy Buddhy, zatímco spodní část zdi s balustrádami v první a druhé galerii zachycují příběhy z minulých životů Buddhy. Zbývající panely jsou věnovány obrazům z putování Sudhany, jež bylo zakončeno nalezením dokonalosti v moudrosti.
Karmanový zákon
160 ukrytých panelů neutváří souvislý příběh, ale každý panel poskytuje jednu kompletní ilustraci příčiny a následku. Jsou zde vyobrazeny různorodé, z hlediska buddhistické nauky negativní aktivity od planých řečí až po vraždu spolu s jejich následkem – trestem. Na reliéfech jsou však vyobrazeny i chvályhodné činnosti jako je štědrost a poutě ke svatým místům a jejich následná příčina v podobě odměny. Jsou zde však zachyceny i scény z každodenního života ze samsáry.
Narození Buddhy
Příběh začíná velkolepým sestoupení Buddhy Šákjamuniho z nebes Tušita a končí první promluvou v gazelím háji poblíž Benáresu. Reliéf zobrazuje narození Buddhy jako prince Siddhárthy, syna krále Šuddhódany a královny Máji v Kapilavastu (v dnešním Nepálu).
Příběhu předchází reliéfní zobrazení o 27 panelech se scénami příprav na zrození se v pozici bódhisattvy. Před narozením Buddhy měla totiž královna Mája sen o bílém slonu se šesti kly, který k ní přistoupil a oplodnil ji. Její sen byl vyložen tak, že její syn bude buďto pánem světa (čakravartin) nebo buddha. Když královna Mája pocítila, že se blíží čas porodu, vydala se na cestu ke svým rodičům. V háji Lumbiní však pocítila, že porod již není možno déle odkládat, vystoupila z vozu, chytla se větve a z jejího boku vystoupilo dítě – princ Siddhártha, budoucí Buddha Šákjamuni. Příběh na panelech pak pokračuje až do doby, kdy se princ dosáhl buddhovství.
Příběh o princi Siddhárthovi (džátaka) a další legendy o významných osobách (avadána)
Džátaka obecně je příběh, který vypráví o předchozím životě prince Siddhárthy. Avadána je něco podobného jako džátaka s tím rozdílem, že hlavním protagonistou příběhu není sám Buddha, resp. bódhisattva, ale jiná významná osoba spjatá s buddhismem. Náměty z džátak i avadán jsou u Borobuduru zpracovány v jedné a té samé sérii reliéfů.
Prvních 20 níže položených panelů na zdi v první galerii zobrazují svaté činy Sudhany. Prvních 133 hořejších panelů v té samé galerii na balustrádách jsou věnovány 34 legendám z dźátakové sbírky Džátakamála. Zbývajících 237 panelů zobrazuje příběhy z jiných zdrojů, stejně jako níže položené série a panely ve druhé galerii. Některé džátakové příběhy (např. příběh o králi Sibhim, předkovi boha Rámy) jsou vyobrazeny dokonce dvakrát.
Příběh o Sudhanovi hledající nejvyšší pravdu (Gandavjúha)
Gandavjúha je příběh obsažený v poslední kapitole Avatansaka sútry a vypráví o Sudhanově neúnavném putování a hledání nejvyšší pravdy. Výjev zabírá dvě galerie (třetí a čtvrtou) a navíc polovinu galerie druhé; celkem se rozkládá na 460 panelech. Hlavní hrdina příběhu, mladý Sudhana, syn bohatého obchodníka, je vyobrazen na 16. panelu. Předchozích 15 panelů je přitom věnováno zázrakům, které se měly udát během Buddhova samádhi ve Šrávastí | |
iw | https://he.wikipedia.org/wiki/%D7%A8%D7%95%D7%A9%D7%94_%D7%93%D7%94_%D7%A0%D7%94 | רושה דה נה | קישורים חיצוניים | רושה דה נה / קישורים חיצוניים | נוף פנורמי מפסגת רושה דה נה, מימין שפך הרון לאגם ז'נבה ומשמאל ההרים פואנט ד'אבנר ומאחוריו ניתן להבחין בשתי הפסגות הסמוכות טור ד'אאי וטור דה מאיין | Français : Panorámica desde los Rochers de Naye | null | image/jpeg | 2,773 | 9,283 | true | true | true | רושה דה נה הוא הר ברכס האלפים הברניים המתנשא לגובה של 2,042 מטר מעל פני הים, וממוקם בקנטון וו ובסמוך לגבולו עם קנטון פריבור בשווייץ. | מדיה וקבצים בנושא רושה דה נה בוויקישיתוף
אתר הרכבת ממונטרה להר
רושה דה נה באתר Hikr | |
fr | https://fr.wikipedia.org/wiki/Liste_des_mus%C3%A9es_de_Cornouailles | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5e/CamelfordStationMastersHouseCornwall.jpg | Liste des musées de Cornouailles | Musées fermés | Liste des musées de Cornouailles / Musées fermés | L'ancien Musée britannique du cycle à la Camelford Station | English: The former stationmaster's house at Camelford Station on the now-dismantled ex-LSWR North Cornwall railway | null | image/jpeg | 462 | 640 | true | true | true | Cette liste des musées de Cornouailles, Angleterre contient des musées qui sont définis dans ce contexte comme des institutions qui recueillent et soignent des objets d'intérêt culturel, artistique, scientifique ou historique. leurs collections ou expositions connexes disponibles pour la consultation publique. Sont également inclus les galeries d'art à but non lucratif et les galeries d'art universitaires. Les musées virtuels ne sont pas inclus. | Barnes Museum of Cinematography, St Ives
British Cycling Museum, Camelford Station, Camelford
Cornwall Geological Museum, Penzance
Trevarno. Fermé en 2012. Il incluait le musée national du jardinage, des jardins, des bosquets, et une serre équatoriale.
Trinity House National Lighthouse Museum, Penzance |
az | https://az.wikipedia.org/wiki/Smolenskd%C9%99_t%C9%99yyar%C9%99_q%C9%99zas%C4%B1_(10_aprel_2010) | Smolenskdə təyyarə qəzası (10 aprel 2010) | null | Smolenskdə təyyarə qəzası (10 aprel 2010) | null | Deutsch: Tupolew Tu-154M auf dem Flughafen von Zagreb, während des Besuches des polnischen Präsidenten Kaczyński in Kroatien im Jahre 2010 English: Tupolev Tu-154M of the Polish 36th Special Aviation Regiment at Zagreb Airport, during Polish President Kaczyński's visit to Croatia in 2010. On 10 April 2010, this Tupolev carrying the President of Poland Lech Kaczyński, members of the Polish government and the country's legislative branch, as well as other Polish dignitaries, crashed next to Smolensk-North Airport, on the outskirts of the town of Pechorsk, just outside of Smolensk near Pechyorsk, Smolensk Oblast, Russia, killing all aboard. They were on their way to mark the 70th anniversary of the Katyn massacre. Français : Tupolev Tu-154M du 36ème régiment de l'Aviation Spéciale polonaise à l'aéroport de Zagreb lors de la visite du président Kaczyński en Croatie en 2010. Cette appareil s'est écrasé le 4 avril 2010 près de l'aéroport de Smolensk causant la mort de la délégation polonaise dont le président Kaczyński, son épouse, une partie de l'état-major et plusieurs personnalités politiques. Ils devaient participer aux commémorations du 70ème anniversaire du massacre de Katyń. Polski: Tupolew Tu-154M należący do 36 Specjalnego Pułku Lotnictwa Transportowego na lotnisku w Zagrzebiu podczas wizyty prezydenta Lecha Kaczyńskiego w Chorwacji w 2010 roku. Dnia 10 kwietnia 2010 samolot ten, z wieloma najważniejszymi osobami w państwie na pokładzie, rozbił się pod Smoleńskiem. Română: Tupolev Tu-154M pe aeroportul din Zagreb, în timpul vizitei preşedintelui Poloniei Lech Kaczyński în Croaţia, în 2010. În 2010-04-10 acest avion, transportând pe Lech Kaczyński şi o delegaţie de înalţi demnitari polonezi s-a prăbuşit lângă aeroportul Smolensk-Nord, toţi cei de la bord pierzându-şi viaţa. Delegaţia urma să participe la comemorarea a 70 de ani de la Masacrul de la Katyń. Русский: Туполев Ту-154 в аэропорту Загреба, во время визита польского президента Леха Качиньского в Хорватию в начале 2010 года. Этот же самолёт разбился под Смоленском 10 апреля 2010 года. Все пассажиры, находившиеся на борту, включая Качиньского и его жену, погибли. 中文: 卡钦斯基于2010年访问克罗地亚时所乘的图-154飞机停在萨格勒布机场 | null | image/jpeg | 800 | 1,200 | true | true | true | 10 aprel 2010-cu il tarixində Smolenskdə qəzaya uğramış təyyarədə Polşa prezidenti Lex Kaçinski və xanımı, ölkənin sabiq prezidenti Rışard Kaçorovski, Milli Yaddaş İnstitutunun prezidenti Yanuş Kurtıka, general Tadeuş Ploski, Polşa ordusunun pravoslav yepiskopu və briqada generalı Miron Çodavski, Milli Bankın rəhbəri Slavomir Skşipek, sabiq müdafiə naziri və Polşa prezidentliyinə keçmiş namizəd Yeji Şmaydzinski, Prezident Katibliyinin rəhbəri Vladislav Stasyak, Baş Qərargah rəisi Frantişek Qonqor da olub.
Lex Kaçinski Smolensk vilayətinin Katın kəndində anım tədbirlərində iştirak etməliydi. 1940-cı ilin yazında polşalı zabitlər həmin kənddə güllələnib. Polşa prezidenti ilə bərabər, güllələnmiş zabitlərin övlad və nəvələri də təbirə qatılmalıydılar. Lex Kaçinski Smolenskə təyyarə ilə, oradan Katına isə xüsusi qatarla getməliydi.
Məlum olub ki, Polşa prezidentinin təyyarəsi qəzadan əvvəl 3-4 dəfə eniş cəhdi edib. Smolensk vilayət administrasiyasının mətbuat xidmətindən bildiriblər ki, qəzaya səbəb pis hava şəraiti olub: «Pis hava şəraiti üzündən təyyarə 3-4 dəfə cəhd etsə də, eniş alınmayıb. | 10 aprel 2010-cu il tarixində Smolenskdə qəzaya uğramış təyyarədə Polşa prezidenti Lex Kaçinski və xanımı, ölkənin sabiq prezidenti Rışard Kaçorovski, Milli Yaddaş İnstitutunun prezidenti Yanuş Kurtıka, general Tadeuş Ploski, Polşa ordusunun pravoslav yepiskopu və briqada generalı Miron Çodavski, Milli Bankın rəhbəri Slavomir Skşipek, sabiq müdafiə naziri və Polşa prezidentliyinə keçmiş namizəd Yeji Şmaydzinski, Prezident Katibliyinin rəhbəri Vladislav Stasyak, Baş Qərargah rəisi Frantişek Qonqor da olub.
Lex Kaçinski Smolensk vilayətinin Katın kəndində anım tədbirlərində iştirak etməliydi. 1940-cı ilin yazında polşalı zabitlər həmin kənddə güllələnib. Polşa prezidenti ilə bərabər, güllələnmiş zabitlərin övlad və nəvələri də təbirə qatılmalıydılar. Lex Kaçinski Smolenskə təyyarə ilə, oradan Katına isə xüsusi qatarla getməliydi.
Məlum olub ki, Polşa prezidentinin təyyarəsi qəzadan əvvəl 3-4 dəfə eniş cəhdi edib. Smolensk vilayət administrasiyasının mətbuat xidmətindən bildiriblər ki, qəzaya səbəb pis hava şəraiti olub: «Pis hava şəraiti üzündən təyyarə 3-4 dəfə cəhd etsə də, eniş alınmayıb. Dispetçer pilotlara 200 kilometr aralıda olan Minsk aeroportuna eniş etməyi məsləhət görsə də, təyyarənin heyəti öz qərarı ilə enişi məhz Smolenskdə etməyə çalışıb». | |
bg | https://bg.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BE%D1%80%D0%B8%D0%BB%D0%BE%D0%B2%D0%BE | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ee/Borilovo4.JPG | Борилово | География | Борилово / География | null | English: Village Borilovo, Bulgaria Български: Село Борилово, България | null | image/jpeg | 3,024 | 4,032 | true | true | true | Борилово е село в Южна България. То се намира в община Стара Загора, област Стара Загора. | Село Борилово се намира в планински район. По-точно в подножието на Средна гора. Надморската височина варира от 450 – 550 м над морското равнище. Жителите на село Борилово към 1 януари 2007 г. са 333 души. Селото се намира на 14 км от Стара Загора, на 7 км от Старозагорските минерални бани, на 15 км от гр. Казанлък и на 6 км от с. Змейово.
В центъра на селото се намира един от основните извори на река Бедечка. Този извор беше пресъхнал от няколко години, но тази година няколко дни преди Великден отново бликна вода. |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Egyptian_Revival_architecture_in_the_British_Isles | Egyptian Revival architecture in the British Isles | Egyptian Library, Devonport | Egyptian Revival architecture in the British Isles / Examples / Egyptian Library, Devonport | Same view in 2008 | John Foulston's Town Hall, Column and Library in Devonport, Devon, UK in 2008. Taken from almost the same spot as this 1820's engraving. | null | image/jpeg | 1,830 | 2,819 | true | true | true | Egyptian Revival architecture in the British Isles is a survey of motifs derived from Ancient Egyptian sources occurring as an architectural style. Egyptian Revival architecture is comparatively rare in the British Isles. Obelisks start appearing in the 17th century, mainly as decorative features on buildings and by the 18th century they started to be used in some numbers as funerary or commemorative monuments. In the later 18th century, mausoleums started to be built based on pyramids, and sphinxes were used as decorative features associated with monuments or mounted on gate piers. The pylon, a doorway feature with spreading jambs which support a lintel, also started to be used and became popular with architects.
As a result of the Napoleonic conquest of Egypt in 1798, more accurate records became available to architects and Egyptian Revival became a recognised architectural style. As the 19th century progressed Egyptian features were, on occasions, used for industrial buildings and particularly for suspension bridges, and after 1830 the Egyptian Revival style was often used for cemetery buildings and monuments in cemeteries. | John Foulston (1772 – 30 December 1841) was a pupil of Thomas Hardwick and set up a practice in London in 1796. In 1810 he won a competition to design the Royal Hotel and Theatre group of buildings in Plymouth, Devon, and after relocating he remained Plymouth's leading architect for twenty-five years.
Most of Foulston's work was in the Greek Revival style, but his best known project was the creation of a group of buildings in Ker Street, Devonport in 1821–24. This eclectic group consisted of a Greek Doric town hall and commemorative column; a terrace of houses in Roman Corinthian style and two houses in Greek Ionic; a "Hindoo" nonconformist chapel; and an "Egyptian" library. The Library became the Odd Fellows Hall, and today is a public House. Of these, all but the chapel and the houses survive, and are Grade I listed. | |
ja | https://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%82%B5%E3%83%AB%E3%83%8E%E3%82%B3%E3%82%B7%E3%82%AB%E3%82%B1%E7%A7%91 | サルノコシカケ科 | null | サルノコシカケ科 | null | English: Trametes versicolor Deutsch: Trametes versicolor Schmetterlings-Porling | null | image/jpeg | 2,448 | 3,264 | true | true | true | サルノコシカケ科とも表記、英:は、ヒダナシタケ目に属する科の一つである。 | サルノコシカケ科（サルノコシカケか)(猿の腰掛け)(胡孫眼)とも表記、英:(Polyporaceae）は、ヒダナシタケ目に属する科の一つである。 | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%97%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D1%8F,_%D1%87%D0%B8%D0%BD%D1%8B_%D0%B8_%D1%80%D0%B0%D0%BD%D0%B3%D0%B8_%D0%A3%D0%BA%D1%80%D0%B0%D0%B8%D0%BD%D1%8B | Звания, чины и ранги Украины | Звания 1992-2016 | Звания, чины и ранги Украины / Воинские звания / Звания 1992-2016 | null | English: Military rank insignia of Ukrainian Navy | null | image/png | 3,700 | 2,000 | true | true | true | До утверждения собственных систем званий, чинов, рангов на Украине существовали дипломатические ранги, классные чины прокуратуры, воинские звания, специальные звания органов внутренних дел и таможенных органов, введённые в СССР. | null | |
sv | https://sv.wikipedia.org/wiki/Tamarix_tetrandra | Tamarix tetrandra | Bildgalleri | Tamarix tetrandra / Bildgalleri | null | Русский: Растение | null | image/jpeg | 1,536 | 2,048 | true | true | true | Tamarix tetrandra är en tamariskväxtart som beskrevs av Pall. och Friedrich August Marschall von Bieberstein. Tamarix tetrandra ingår i släktet tamarisker, och familjen tamariskväxter. Inga underarter finns listade. | null | |
pl | https://pl.wikipedia.org/wiki/W%C4%99dliny | Wędliny | null | Wędliny | Wybór wędlin | null | null | image/jpeg | 1,200 | 1,600 | true | true | true | Wędliny, wyroby mięsne – przetwory mięsne z surowca rozdrobnionego w naturalnej lub sztucznej osłonce.
Wędzonkami są przetwory mięsne wykonane z jednego kawałka mięsa peklowanego. W produkcji wędlin stosuje się naturalne oraz sztuczne dodatki uszlachetniające.
Wędliny i wędzonki dzielą się na:
trwałe, które mogą być przechowywane do 6 miesięcy: wędzonki mocno wędzone, suche kiełbasy, kiełbasy surowe „typu salami”;
półtrwałe, przechowywane do 1 miesiąca w temperaturze 4-6 °C: wędzonki słabo wędzone;
nietrwałe, przechowywane w temperaturze 6 °C do kilku dni, zawartość wody może dochodzić w nich do 45%: parówki, wyroby wysoko wydajne.
Do wyrobów wędlin stosuje się odpowiednie surowce: mięso wieprzowe, mięso wołowe, przyprawy, dodatki funkcjonalne, w tym białko sojowe, karagen, błonniki i mieszanki peklujące. Najpierw przeprowadza się peklowanie, następnie rozdrabnianie mięsa w wilku i kutrze, potem mieszanie wędlin: napełnianie osłonek, osadzanie i wędzenie. Później następuje obróbka termiczna: tyndalizacja, pasteryzacja i sterylizacja, po nim ma miejsce obróbka termiczna z udziałem tłuszczu: smażenie, duszenie oraz blanszowanie; na końcu konfekcjonowanie. | Wędliny, wyroby mięsne – przetwory mięsne z surowca rozdrobnionego w naturalnej lub sztucznej osłonce.
Wędzonkami są przetwory mięsne wykonane z jednego kawałka mięsa peklowanego (szynka, baleron, boczek, polędwica). W produkcji wędlin stosuje się naturalne oraz sztuczne dodatki uszlachetniające.
Wędliny i wędzonki dzielą się na:
trwałe, które mogą być przechowywane do 6 miesięcy: wędzonki mocno wędzone, suche kiełbasy, kiełbasy surowe „typu salami”;
półtrwałe (średnio rozdrobione), przechowywane do 1 miesiąca w temperaturze 4-6 °C: wędzonki słabo wędzone;
nietrwałe (drobno rozdrobnione), przechowywane w temperaturze 6 °C do kilku dni, zawartość wody może dochodzić w nich do 45%: parówki, wyroby wysoko wydajne.
Do wyrobów wędlin stosuje się odpowiednie surowce: mięso wieprzowe, mięso wołowe, przyprawy, dodatki funkcjonalne, w tym białko sojowe, karagen, błonniki i mieszanki peklujące. Najpierw przeprowadza się peklowanie, następnie rozdrabnianie mięsa w wilku i kutrze, potem mieszanie wędlin: napełnianie osłonek, osadzanie i wędzenie. Później następuje obróbka termiczna: tyndalizacja, pasteryzacja i sterylizacja, po nim ma miejsce obróbka termiczna z udziałem tłuszczu: smażenie, duszenie oraz blanszowanie; na końcu konfekcjonowanie.
Do wyrobu wędlin mięso rozdrobnione na wilku oraz farsz z kutra jest łączony w mieszałce. Podczas mieszania uzyskuje się masę mięsną, jednolitą pod względem spójności, koloru, smaku. Wędliny bez farszu z kutra przygotowywane są wyłączne na mieszałce. Łączą się tu mięso rozdrobnione na wilku, przyprawy oraz wodę. | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Oussouye_Department | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Fromager_diemb%C3%A9ring.jpg | Oussouye Department | null | Oussouye Department | Fromager (Kapok) trees at Diembéring | Fromager, autour du village de Diembéring en Casamance (Sénégal) | Fromager (Kapok) trees at Diembéring | image/jpeg | 2,125 | 1,417 | true | true | true | Oussouye Department is one of the departments of Senegal, located in the Ziguinchor Region. It's situated in Basse Casamance, on the right bank of the mouth of the Casamance River. | Oussouye Department is one of the departments of Senegal, located in the Ziguinchor Region. It's situated in Basse Casamance, on the right bank of the mouth of the Casamance River. |
azb | https://azb.wikipedia.org/wiki/%D8%A7%D8%B4%D8%AA%D8%A7%D9%88%D9%81%D9%86%D8%A8%D8%B1%D9%82_(%D9%87%D8%B3%D9%86) | اشتاوفنبرق (هسن) | گؤرونتولر | اشتاوفنبرق (هسن) / گؤرونتولر | null | Deutsch: Siehe Foto, Dateiname, Kategorien u. ggf. Geo-Koordinaten | null | image/jpeg | 3,456 | 5,184 | true | true | true | اشتاوفنبرق (هسن) آلمانین هسن ایالتینده یئر آلان بیر شهردیر و ۱۹۰ متر دنیز سوییهسیندن اۇجالیقی وار. ۲۰۱۵-جی ایلين نۆفوس ساییمی اساسیندا ۸۳۰۷ نفر دیر. بۇ شهرین ۲۸٫۱۳ کیلومتر موربّع ساحهسی وار. | null | |
cs | https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1ta_peprn%C3%A1 | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Mentha-piperita.JPG | Máta peprná | Popis rostliny | Máta peprná / Popis rostliny | Máta peprná | Mentha x piperita: Flowers and leaves. | null | image/jpeg | 416 | 560 | true | true | true | Máta peprná je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité, rodu máta. Kvete od července do září. Je to přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté. Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie, ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc, peprmint a podobně. | Oddenek máty peprné má podzemní výběžky, lodyha je přímá, čtyřhranná, slabě ochlupená nebo lysá a nahoře se větví.
Nese řapíkaté listy s kopinatou až vejčitou čepelí. Květy mohou být růžové až nafialovělé a jsou uspořádány v hustých lichopřeslenech. Rostliny dorůstají padesáti až osmdesáti centimetrů. |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%91%D0%BE%D0%BD%D0%BE | Боно | null | Боно | null | English: Bono at the 2014 Web Summit | null | image/jpeg | 2,753 | 1,928 | true | true | true | Пол Дэ́вид Хью́сон, известный под псевдонимом Бо́но, — ирландский автор-исполнитель, музыкант и филантроп. Лид-вокалист рок-группы U2. | Пол Дэ́вид Хью́сон (англ. Paul David Hewson; род. 10 мая 1960, Дублин, Ирландия), известный под псевдонимом Бо́но (лат. Bono), — ирландский автор-исполнитель, музыкант и филантроп. Лид-вокалист рок-группы U2. | |
pt | https://pt.wikipedia.org/wiki/Versailles_(Kentucky) | Versailles (Kentucky) | null | Versailles (Kentucky) | null | English: Main Street in Versailles KY | null | image/jpeg | 375 | 500 | true | true | true | Versailles é uma cidade localizada no estado americano de Kentucky, no Condado de Woodford. | Versailles é uma cidade localizada no estado americano de Kentucky, no Condado de Woodford. | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9E%D0%B2%D1%81%D0%B5%D1%86_%D0%BF%D1%83%D1%88%D0%B8%D1%81%D1%82%D1%8B%D0%B9 | Овсец пушистый | null | Овсец пушистый | null | Deutsch: Flaumiger Wiesenhafer (Avenula pubescens) im Naturschutzgebiet "Am Golfplatz" (Oftersheimer Dünen) | null | image/jpeg | 3,000 | 2,250 | true | true | true | Овсец пушистый, или Овсец опушённый — вид травянистых растений рода Овсец семейства Злаки. | Овсец пушистый, или Овсец опушённый (лат. Helictótrichon pubéscens) — вид травянистых растений рода Овсец (Helictotrichon) семейства Злаки (Poaceae). | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Jolene_Ivey | Jolene Ivey | null | Jolene Ivey | null | English: Jolene Ivey, member of the Maryland House of Delegates | null | image/jpeg | 284 | 216 | true | true | true | Jolene Ivey is an American politician who represented the 47th Legislative District in the Maryland House of Delegates from 2007 to 2015. In 2014 she was a candidate for Lieutenant Governor of Maryland, running on the ticket of Attorney General Doug Gansler. In 2018, she was elected to the Prince George's County Council to represent District 5. | Jolene Ivey (born July 30, 1961) is an American politician who represented the 47th Legislative District in the Maryland House of Delegates from 2007 to 2015. In 2014 she was a candidate for Lieutenant Governor of Maryland, running on the ticket of Attorney General Doug Gansler. In 2018, she was elected to the Prince George's County Council to represent District 5. | |
ru | https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%BA%D0%B8%D0%BC%D0%BE%D0%B2,_%D0%91%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%81_%D0%91%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%81%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87 | Акимов, Борис Борисович | null | Акимов, Борис Борисович | null | English: Boris Akimov | null | image/jpeg | 200 | 200 | true | true | true | Бори́с Бори́сович Аки́мов — советский и российский артист балета, хореограф, балетный педагог, киноактёр, композитор. Народный артист СССР. Лауреат Государственной премии СССР и премии Ленинского комсомола. | Бори́с Бори́сович Аки́мов (род. 1946) — советский и российский артист балета, хореограф, балетный педагог, киноактёр, композитор. Народный артист СССР (1989). Лауреат Государственной премии СССР (1977) и премии Ленинского комсомола (1978). | |
ca | https://ca.wikipedia.org/wiki/Llista_de_platges_de_la_Costa_Blanca | Llista de platges de la Costa Blanca | null | Llista de platges de la Costa Blanca | null | Català: Cala de l'Andragó, Moraira. This is a a photo of a beach in the Land of Valencia, Spain, with id: PL-1377 | Cala de l'Andragó (Teulada) | image/jpeg | 3,071 | 4,559 | true | true | true | Llista de platges de la Costa Blanca, corresponents a les marques turístiques de la província d'Alacant que inclou a més de la Costa Blanca la marca Benidorm. S'inclouen les platges indicades en el catàleg i guia del Ministeri d'Agricultura, Alimentació i Medi Ambient.
Les platges estan ordenades seguint el litoral de nord a sud, des de Dénia fins al Pilar de la Foradada. S'indiquen amb una icona les platges amb el distintiu de Bandera Blava en la temporada del 2014. | Llista de platges de la Costa Blanca, corresponents a les marques turístiques de la província d'Alacant que inclou a més de la Costa Blanca la marca Benidorm. S'inclouen les platges indicades en el catàleg i guia del Ministeri d'Agricultura, Alimentació i Medi Ambient.
Les platges estan ordenades seguint el litoral de nord a sud, des de Dénia (Marina Alta) fins al Pilar de la Foradada (Baix Segura). S'indiquen amb una icona les platges amb el distintiu de Bandera Blava en la temporada del 2014. | |
mk | https://mk.wikipedia.org/wiki/%D0%A8%D0%B0%D1%83%D0%BC%D0%B1%D1%83%D1%80%D0%B3 | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/Municipalities_in_SHG.svg | Шаумбург | Градови и општини | Шаумбург / Градови и општини | Градовите и општините во округот Шаумбург | null | null | image/svg+xml | 1,317 | 1,308 | true | true | true | Шаумбург — округ во сојузната покраина Долна Саксонија, Германија. Се граничи со окрузите Нинбург, Хановер и Хамелн-Пирмонт и сојузната покраина Северна Рајна-Вестфалија. | null |
it | https://it.wikipedia.org/wiki/Spoltore | Spoltore | Storia | Spoltore / Storia | Tintoria di Pasquale Sideri, prospetti e piante, Spoltore 1832 | Italiano: Due prospetti con le relative piante della tintoria di Pasquale Sideri, Spoltore (PE) 1832 (AS Teramo, Fondo Intendenza Borbonica, b. 230, fasc. 180) | null | image/jpeg | 3,575 | 5,118 | true | true | true | Spoltore è un comune italiano di 19 226 abitanti della provincia di Pescara in Abruzzo. | Per quanto alcuni resti emersi di lapidi, parti di colonne e pavimenti accreditino una presenza romana nel territorio, il nome del comune è alto-medievale e deriva dal germanico spelt, cioè farro, la cui coltivazione una volta era diffusissima nel territorio comunale.
All'avvento dei normanni Spoltore divenne pertinenza della contea di Loreto, per poi venire in seguito infeudato a diversi casati. Nel 1496, col titolo di baronia, venne concesso a Ferdinando Castriota detto Manfredino, la cui famiglia vi esercitò pieno potere per i successivi cinquanta anni, durante i quali l'impianto urbano assunse i connotati che pressappoco conserva oggi.
Nel 1927, al sorgere della nuova provincia di Pescara, Spoltore vi confluì, cessando di appartenere a quella di Teramo; nel febbraio dell'anno seguente perse la sua autonomia amministrativa, venendo annessa al comune di Pescara, dal quale fu però di nuovo separato nel 1947. | |
hu | https://hu.wikipedia.org/wiki/Apti | Apti | Madarak | Apti / Paleontológia / Dinoszauruszok és madarak / Madarak | Aberratiodontus | English: Illustration of Aberratiodontus, an extinct bird found in Liaoning province, China, and dated to the Aptian-stage. It was similar to the majority of modern birds, but had teeth. The illustration is based on the holotype skeleton, which can be seen at http://site.sinodino.com/Museum/images/Aberratiodontus.JPG. | null | image/jpeg | 740 | 1,156 | true | true | true | Az apti a földtörténeti időskála egyik korszaka és a rétegtani oszlop egyik emelete. Ez a kora kréta kor hat korszaka közül az ötödik, illetve a kora kréta sorozat egyik altagozata. Körülbelül ~125,0 Ma ezelőtt kezdődött és ~113,0 Ma ezelőtt fejeződött be. Az aptit a barremi előzte meg és az albai követte.
Az apti idején felgyorsult az Atlanti-óceán szétnyílása és először vált lehetővé az egyenlítői vizek keveredése. Ugyanakkor az aptiban indult meg az óceáni anoxikus eseményeknek az a sorozata, amely eltartott egészen a késő kréta santoni faunális időszakáig. Mintegy 117 millió évvel ezelőtt, az apti kihalási esemény idején nagy mennyiségű metán jutott a légkörbe, ami drasztikus hőmérséklet-emelkedést okozott.
Ekkor terjedtek el a Ceratopsia alrendág dinoszauruszai. Az apti idején már a kihalás felé közeledtek a stegosaurusok. Ekkor élt az óriás Sauroposeidon és az apró Gobiconodon, továbbá ekkor éltek „a természet tankjai”, a nodosauridák.
Az apti részben átfedi a regionálisan használt urgoni emeletet. | null | |
ar | https://ar.wikipedia.org/wiki/%D9%87%D9%84%D8%B3%D9%86%D9%83%D9%8A | هلسنكي | القرن العشرين | هلسنكي / التاريخ / القرن العشرين | هلسنكي | English: The Lutheran Cathedral in Helsinki, Finland, seen from the South Harbour in March, 2002. Suomi: Helsingin tuomiokirkko (Suurkirkko) nähtynä Helsingin Eteläsatamasta. Etualalla olevan kauppatorin takana oleva sininen rakennus on Helsingin kaupungintalo. Sen oikealla puolella oleva punaruskea rakennus on Goviniuksen talo, jonka oikealla puolella on Ruotsin Helsingin-suurlähetystö. Svenska: Helsingfors domkyrka är domkyrka för Helsingfors stift och är ett av Helsingfors största landmärken. Den är belägen i centrala Helsingfors vid Senatstorget. Arkitekt var Carl Ludvig Engel. | null | image/jpeg | 1,730 | 2,280 | true | true | true | هلسنكي عاصمة فنلندا وأكبر مدنها. تقع بإقليم أوسيما جنوبي البلاد على ضفاف خليج فنلندا في بحر البلطيق. يبلغ عديد قاطيني هلسنكي 616,042 ساكن، ما يجعلها البلدية الأكبر سكاناً في فنلندا وبفارق كبير. تبعد هلسنكي 400 كم إلى الشرق من العاصمة السويدية استوكهولم، و 300 كيلومتر غرب سان بطرسبرغ الروسية، و 80 كيلومتراً شمال العاصمة الإستونية تالين. وهي مدن لها صلات وثيقة بهلسنكي.
تشكل بلدية هلسنكي قلب منطقة هلسنكي الكبرى التي تضم مدينة هلسنكي وثلاث مدن مجاورة. اثنتان من هذه المدن هما إسبو وفانتا ملاصفتان لحدود هلسنكي البلدية غرباً وشمالاً. المدينة الثالثة كاونيانن جيب داخلي لمدينة إسبو كما تضم المنطقة 9 ضواحي تابعة. منطقة هلسنكي الكبرى هي أقصى المناطق الحضرية شمالاً على الأرض ويعيش بها إجمالا 1.3 مليون شخص، أي أن ما يقرب من رُبع الفنلنديين. كما أن المدينة هي أقصى عواصم أعضاء الاتحاد الأوروبي شمالاً.
و هلسنكي هي أكبر مركز سياسي وتعليمي ومالي وثقافي وبحثي في فنلندا. كما أنها مدينة إقليمية هامة في بحر البلطيق وشمال أوروبا. وقد استقرت حوالي 70 ٪ من الشركات الأجنبية العاملة في فنلندا بمنطقة هلسنكي.
منذ أوائل عام 2009، بدأ التفكير ملياً باحتمال دمج فانتا في هلسنكي. | اندلعت الحرب الأهلية الفنلندية في عام 1918، وسقطت هلسنكي في قبضة الحرس الأحمر في أول أيامها 28 يناير. بسط الحـُمر سيطرتهم على جنوب فنلندا بالكامل بعد قتال طفيف. فر معظم أعضاء مجلس الشيوخ إلى مدينة فآسا، مع أن بعض أعضاءه ومسؤولين ظلوا مختبئين في العاصمة. بعد أن تحول مسار الحرب ضد القوات الحمراء، دخلت القوات الألمانية المتحالفة مع الحكومة البيضاء هلسنكي في أبريل 1918.
خلافا لتامبيري، عانت هلسنكي نسبياً أضراراً طفيفة في الحرب. بعد انتصار البيض زُج بالعديد من الحـُمر السابقيين في معسكرات الاعتقال، وضم أكبرها نحو 13.300 معتقل ويقع على قلعة سوومنلينا الجزيرة في هلسنكي. رغم أن الحرب الأهلية تركت جرحاً غائراً في المجتمع، بدأ مستوى المعيشة في البلاد والمدينة بالتحسن في العقد التالي. وضع مشاهير المعماريين مثل إلييل سآرينن مخططات يوطوبية لهلسنكي، إلا أنها لم تـُنجز بشكل تام أبداً.
أثناء القصف الجوي في حرب الشتاء (1939-1940) وحرب الاستمرار (1941-1944) هاجمت القاذفات السوفياتية هلسنكي. جرت أعنف هذه الغارات الجوية في ربيع عام 1944، عندما ألقت أكثر من 2000 طائرة سوفياتية نحو 16,000 قنبلة على المدينة وما جاورها. ولحسن الحظ نجحت جهود الدفاع الجوي في إنقاذ هلسنكي من الدمار الذي أطبق على العديد من المدن الأوروبية الأخرى.
رغم صخب النصف الأول من القرن العشرين، واصلت هلسنكي التطور باطراد. كان من أبرز الأحداث استضافتها لدورة الألعاب الأولمبية سنة 1952. ضاعف تحضر فنلندا المتسارع في السبعينات والمتأخر نسبياً في السياق الأوروبي من عدد السكان في منطقة هلسنكي، وأدى إلى تطور نظام قطار أنفاق هلسنكي. كانت منطقة هلسنكي الكبرى إحدى أسرع مراكز الحضرية نمواً في الاتحاد الأوروبي في التسعينات. غالباً ما تعزى هذه الطفرة المتأخرة في النمو لكثافة هلسنكي السكانية القليلة نسبياً ولتخطيطها الخاص. | |
sr | https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D1%83%D1%80%D0%B4%D0%B8 | Курди | Историја | Курди / Историја | null | English: Map showing the Roman dependencies of Corduene, Sophene, Commagene and Osrhoene (as of 31 BC). | null | image/png | 559 | 976 | true | true | true | Курди су етничка група из Средњег истока, која претежно насељава подручје које обухваћа дијелове југостичне Турске, сјевернозападног Ирана, сјеверног Ирака и сјеверне Сирије. Курди су културолошки, историјски и лингвистички класификовани као дио иранских народа.
Глобално, процјењује се да Курда укупно има негдје од 30 до чак 45 милиона, од чега огромна већина живи у региону који се назива Курдистан. Међутим, значајне заједнице курдске дијаспоре живе на западу Турске, нарочито у Истанбулу. Скорашка курдска дијаспора развијена је у западним земљама, посебно у Њемачкој. Курди су већинско становништво у аутономној регији Ирачки Курдистан и значајна су мањинска група у Турској, Ирану и Сирији, гдје курдски националистички покрет потражује већу аутономију и права. | У античко доба, земље настањене Курдима биле су у саставу Међанског краљевства. Потом улазе у састав Персије, у оквиру које ће се налазити током већег дела историје, са изузетком краћих временских периода када су биле под управом различитих освајача — Македонаца, Јермена, Арапа, Селџука, Монгола, Османлија, итд. У 2. и 1. веку п. н. е., постојале су независне курдске краљевине Кордуена (Corduene) и Софена (Sophene). Муслиманска владарска династија Ајубида, која је владала на Блиском истоку од 12. до 14. века, била је курдског порекла.
Од 16. до 18. века, Персија и Османско царство се споре око контроле над западним курдским земљама, да би оне у 18. веку дефинитивно припале Османском царству. Источне курдске земље остају у саставу Персије (данашњег Ирана) све до данас. Упркос номиналној османској и персијској власти, на подручју курдских земаља је, од 16. до 19. века, постојао читав низ фактички независних и аутономних курдских краљевина и кнежевина, од којих су значајније биле Бабан, Соран, Бохти, Хакари, Бајазид, Дожик и Ардалан.
Миром у Севру из 1920. године било је предвиђено стварање независног Курдистана, састављеног од курдских земаља са подручја данашње Турске и Ирака. Због Ататуркове националистичке побуне, мир потписан у Севру није имплементиран, тако да је, уместо стварања независног Курдистана, подручје Курда подељено између Турске и Ирака. Упркос оваквом исходу мировних преговора, Курди су формирали две фактички независне непризнате државе под називом Краљевина Курдистан. Прва је формирана на северу Ирака и постојала је од 1921. до 1924. године, док је друга формирана на подручју Турске 1925. али је исте године и престала да постоји.
Мање покушаје остварења курдске државности представљало је формирање аутономне области Црвени Курдистан (1923—1929. године) и Округа Курдистан (1930. године) на подручју совјетског Азербејџана, формирање курдске Републике Арарат (1927—1930. године), формирање Курдске Демократске Републике са седиштем у Махабаду, на подручју западног Ирана (1946. године) и формирање курдске Републике Лачин (1992. године).
Историја модерне курдске државности почиње стварањем Курдског аутономног региона у Ираку 1970. године. Од 1991. до 2003. овај регион је био фактички независан, да би се потом интегрисао у састав Ирака, као територија са веома високим степеном аутономије. Овај регион данас ужива потпуну самоуправу у саставу Ирака, има сопствене оружане снаге и право да одржава међународне односе са другим државама без уплитања Багдада. Иако се нису изборили за потпуну независност, Курди су успели да се изборе за равноправан статус у оквиру Ирака, у којем данас више нису национална мањина, већ државотворни народ.
Између Турске и турских Курда води се од 1984. оружани сукоб ниског интензитета.
2013. године, током Грађанског рата у Сирији, сиријски Курди су формирали свој аутономни регион познат као Западни Курдистан или Рожава. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Burg_Hossingen | Burg Hossingen | null | Burg Hossingen | null | Deutsch: Blick über die ehemalige Zugbrücke zur Kernburg. | null | image/jpeg | 2,160 | 3,840 | true | true | true | Die Burg Hossingen, Schloss Burtel oder auch Hossenburg genannt, ist der Rest einer Spornburg auf einem Sporn bei 830 m ü. NN im Tal 750 Meter südwestlich der Kirche von Hossingen, einem Stadtteil von Meßstetten im Zollernalbkreis in Baden-Württemberg. Der Name könnte auf das Wappen Mömpelgards, in rot zwei pfahlweis abgekehrte goldene Barben „der Grafen von Württemberg und Mömpelgard“ als Besitzer der Burg seit 1418 zurückgehen. Eine Ableitung von Burgtal hält Heimatforscher Hermann Krauß für naheliegend. Eine handschriftliche Urkunde von 1521 kann als Bardenstein, Burtelstein oder Bartenstein interpretiert werden. | Die Burg Hossingen, Schloss Burtel oder auch Hossenburg genannt, ist der Rest einer Spornburg auf einem Sporn bei 830 m ü. NN im Tal (Kurzform örtlicher Dialekt: Burtel) 750 Meter südwestlich (Schwäbische Albstraße nach Unterdigisheim) der Kirche von Hossingen, einem Stadtteil von Meßstetten im Zollernalbkreis in Baden-Württemberg. Der Name könnte auf das Wappen Mömpelgards, in rot zwei pfahlweis abgekehrte goldene Barben „der Grafen von Württemberg und Mömpelgard“ als Besitzer der Burg seit 1418 zurückgehen. Eine Ableitung von Burgtal hält Heimatforscher Hermann Krauß für naheliegend. Eine handschriftliche Urkunde von 1521 kann als Bardenstein, Burtelstein oder Bartenstein interpretiert werden. | |
es | https://es.wikipedia.org/wiki/Videoconsolas_de_quinta_generaci%C3%B3n | Videoconsolas de quinta generación | De sobremesa | Videoconsolas de quinta generación / Modelos / De sobremesa | null | English: An FM Towns Marty video game console, released only in Japan by Fujitsu. | null | image/jpeg | 2,100 | 4,000 | true | true | true | La Quinta generación de consolas, más conocida como la "era de los 32 bits" aunque ocasionalmente algunas personas se refieren a esta generación como la "era de los 64 bits" puesto que Nintendo lanzaría dos años más tarde un sistema que rompería ese apodo, se trata de la consola Nintendo 64; raramente se le llama también la "era 3D"
Se trata de una generación que supuso el paso de los 2D a los entornos tridimensionales 3D y comenzó en el año 1993 con la FM Towns Marty de Fujitsu. Pero se estableció completamente cuando SEGA lanzó su Sega Saturn y Sony su PlayStation, la cual supuso el debut de esta compañía en el mundo de los videojuegos.
Básicamente el mercado estaba dominado por tres consolas, Sega Saturn, PlayStation y Nintendo 64. La demografía en las ventas de consolas varió considerablemente, pero la más vendida fue PlayStation haciéndose un nombre, alcanzando la fama mundial que la convertiría en sinónimo de videojuego. La 3DO Interactive Multiplayer, AmigaCD32, NEC PC-FX, Apple Pippin, Atari Jaguar y la Virtual Boy fueron también parte de esta era, pero su marketing fue pobre y fallaron a la hora de crear impacto. | null | |
kk | https://kk.wikipedia.org/wiki/%D0%90%D0%B4%D0%B0%D0%BC_%D0%9C%D0%B8%D1%86%D0%BA%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87 | Адам Мицкевич | Өмірбаяны | Адам Мицкевич / Өмірбаяны | Портреті, 1828 | null | null | image/png | 650 | 528 | true | true | true | Адам Мицкевич – поляк халқының мақтан тұтарлық патриот ақыны, ұлт-азаттық қозғалыстың өкілі, әлем әдебиетінің тарихында өшпес орын алды. | А.Мицкевич Беларусь жерінде дүниеге келген, Мицкевич өзін «литванмын» деп атады, ал шығармаларын жазу үшін поляк тілін таңдады. Поляк романтизмінің негізін қалаған ұлы ақын Адам Мицкевич Новогрудка (қазіргі Белорус) жерінде, Заосье селосында кедейленген шляхтичтің, заңгердің отбасында дүниеге келді. Доминандық мектепті бітіріп, 1815 жылы Вильно (қазіргі Литва астанасы – Вильнюс қаласы) университетінің физика-математика факультетінде оқуын жалғастырады. 1816 жылы ең ірі мәдениет орталығы болып есептелетін Вильно университетінің филология-тарих факультетіне ауысып, оны 1819 жылы бітіріп шығады. 1817 жылы Вильно университетінде Польшаны ұлттық-саяси азат ету және қайта жандандыруды мақсат еткен студенттерге арналған «Филомат» (ғылым достары) деген ұйым ашылады. Мицкевич аталған патриоттық жастар одағының (филоматтар) мүшесі болады. 1820 жылы «Филоматтың» мүшелері ұйымдарын кеңейту мақсатымен «Филорет» (ізгі ниеттес достар) атты жаңа ұйым құрады. Бірақ патша үкіметі үнемі аңдып, ақыры 1823 жылы «Филоретті» әшкерелеп, оның мүшелерін, соның ішінде А.Мицкевичті де тұтқынға алады.
1824 жылы арнайы сот комиссиясының шешімімен Мицкевич Польшадан Ресейге жер аударылады. Осы жылдың қазан айында ақын отанын тастап кетуге мәжбүр болады. Ақын «Романтика» (1821) балладасы арқылы поэтикалық бағдарламасын жасады. Онда ақын өзінің эстетикалық принциптерін классицизм поэтикасының нормасына нақты, батыл түрде қарама-қарсы қояды. Мицкевич аталған балладасында ақындарды қалыптасқан ереже мен үлгілерге жетекшілік етуге емес, халық поэзиясына құлақ түруге шақырады. 1822 жылы жастар одағының мүшелері қамауға алынып, айдауға ұшырайды. Мицкевич 1824 жылдың сәуір айында қамаудан босатылды. Бұл шешімнің шығуына сол уақыттағы Вилен университетінің профессоры, кейінірек көтерілісшілердің әйгілі қолбасшысы болған Иоахим-Лелевель қол ұшын берген болатын. Осы жылдың қазан айында ақынды Санкт-Петербургке жер аудару туралы қағаз келеді. Мицкевич Ресейде 1829 жылға дейін болды. Осы уақыт арасында ол тұрғылықты жерін бірнеше рет ауыстырды. Алғашында Санкт-Петербургке, кейін Одесса мен Қырымға, соңында Мәскеуге ат басын бұрды. 1829 жылы Мицкевич шетелге шығуға көптен күткен рұқсат қағазын алады. Осы мүмкіндікті пайдаланған ақын Ресеймен қоштасып, Римге аттанып, өмірінің соңына дейін Батыс Еуропада эмиграцияда жүреді. Италияда жүріп Польшадағы көтеріліс (1830-1831) туралы құлағдар болады. | |
de | https://de.wikipedia.org/wiki/Andrew_Haydon_Alcock | Andrew Haydon Alcock | null | Andrew Haydon Alcock | Andrew Haydon Alcock (hinten), zusammen mit Peter Wesley-Smith (links) und Muchtar Pakpahan | Deutsch: Verleihung des Ordem de Timor-Leste, 30. August 2014. Andrew Haydon Alcock (hinten), Peter Wesley-Smith (links) und Muchtar Pakpahan (rechts) | null | image/jpeg | 425 | 429 | true | true | true | Andrew Haydon Alcock ist ein australischer Osttimoraktivist, der sich gegen die indonesische Besetzung des Landes zwischen 1975 und 1999 einsetzte. | Andrew Haydon Alcock (* 27. Januar 1943) ist ein australischer Osttimoraktivist, der sich gegen die indonesische Besetzung des Landes zwischen 1975 und 1999 einsetzte. | |
nl | https://nl.wikipedia.org/wiki/Wapen_van_Rijsenburg_(gebouw) | Wapen van Rijsenburg (gebouw) | null | Wapen van Rijsenburg (gebouw) | Restaurant Het Wapen van Rijsenburg | Nederlands: Hotel Wapen van Rijsenburg, Driebergen-Rijsenburg This is an image of rijksmonument number 14083 | null | image/jpeg | 2,615 | 3,380 | true | true | true | Het Wapen van Rijsenburg is een voormalige herberg in Rijsenburg, later een restaurant, gebouwd in de periode 1811-1813 als onderdeel van het in neoclassicistische stijl gebouwde Kerkplein.
De herberg is in gebruik geweest als vergaderruimte voor het gemeentebestuur van Rijsenburg en had een tijdlang de functie van rechthuis van het gerecht Rijsenburg. Eind 19e eeuw stond het etablissement een tijdlang bekend als Hotel Schols, genoemd naar de familie die het hotel in eigendom had. | Het Wapen van Rijsenburg is een voormalige herberg in Rijsenburg, later een restaurant, gebouwd in de periode 1811-1813 als onderdeel van het in neoclassicistische stijl gebouwde Kerkplein.
De herberg is in gebruik geweest als vergaderruimte voor het gemeentebestuur van Rijsenburg en had een tijdlang de functie van rechthuis van het gerecht Rijsenburg. Eind 19e eeuw stond het etablissement een tijdlang bekend als Hotel Schols, genoemd naar de familie die het hotel in eigendom had. | |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/Spotted_turtle | Spotted turtle | Notes | Spotted turtle / Notes | On a log among aquatic vegetation | Spotted Turtle (Clemmys guttata) at the Buffalo Zoo | A spotted turtle standing on covered in aquatic vegetation. The turtle is viewed from the top left and is facing left. | image/jpeg | 2,091 | 2,673 | true | true | true | The spotted turtle, the only species of the genus Clemmys, is a small, semi-aquatic turtle that reaches a carapace length of 8–12 cm upon adulthood. Their broad, smooth, low dark-colored upper shell, or carapace, ranges in its exact colour from black to a bluish black with a number of tiny yellow round spots. The spotting patterning extends from the head, to the neck and out onto the limbs. Males and females can be distinguished by differences in plastron shape and eye and chin colouration.
Spotted turtles are aquatic omnivores that inhabit a variety of semi-aquatic or in other words, shallow, fresh-water areas such as flooded forests, marshes, wet meadows, bogs and woodland streams in southern Canada and the eastern US: the eastern Great Lakes and east of the Appalachian Mountains. | The spots on spotted turtles vary greatly throughout their range. They can have up to a hundred spots, while some have no spots at all. Spotted turtles shed their scutes in small pieces occasionally resulting in completely smooth shelled specimens. These are very intelligent turtles and have been tested like the wood turtles in mazes and have been proven to have the brain capacity of a mouse. These turtles are only active in the cooler spring months. The spotted turtle is declining throughout eastern North America due to habitat loss and poaching. One study focused specifically on the Southeastern population, and recorded that females had greater shell heights, heavier body masses, and longer plastrons than males. In another study, where radio-telemetry was used, spotted turtle behavior was observed in northeastern America, where distinct seasonal movement patterns revealed that spotted turtles exhibited a positive association in wetlands hosting abundant wood frog egg masses in spring and from spring to late summer, a negative association in forested wetlands was detected. Spotted turtles require frequent terrestrial movements for their diverse habitat requirements which exposes them to potential threats including unsustainable sources of adult mortality such as road kill and illegal collection. Recovery action is necessary to prevent decline of spotted turtles since this species has been determined to have a high risk of extinction in several areas ranging from South Carolina up to Maine in the US and even further north into Ontario, Canada, mitigation requires spatial and temporal shifts in habitat use. | |
sv | https://sv.wikipedia.org/wiki/Celosterna | Celosterna | null | Celosterna | Celosterna pulchellator | Westwood,1837 Sex: Male Data: 03-2014 - Esperanza agusan - del norte - Mindanao - Philippines Size: ? | Celosterna pulchellator | image/jpeg | 1,318 | 1,500 | true | true | true | Celosterna är ett släkte av skalbaggar. Celosterna ingår i familjen långhorningar.
Kladogram enligt Catalogue of Life: | Celosterna är ett släkte av skalbaggar. Celosterna ingår i familjen långhorningar.
Kladogram enligt Catalogue of Life: | |
es | https://es.wikipedia.org/wiki/Machaerirhynchus_flaviventer | Machaerirhynchus flaviventer | null | Machaerirhynchus flaviventer | null | This shot makes up for the poor one that I got of this species the last time we were in it's domain. It is found in the tropical forests of North Queensland and I couldn't believe my good fortune when it eyeballed me and stayed long enough for a few shots! This is another species that is also found in Papua New Guinea. | null | image/jpeg | 2,654 | 3,716 | true | true | true | El Monarca piquiplano pechiamarillo es una especie de ave paseriforme de la familia Monarchidae propia de Nueva Guinea, el noreste de Australia y algunas islas aledañas. | El Monarca piquiplano pechiamarillo (Machaerirhynchus flaviventer) es una especie de ave paseriforme de la familia Monarchidae propia de Nueva Guinea, el noreste de Australia y algunas islas aledañas. | |
fr | https://fr.wikipedia.org/wiki/Hyundai_Coup%C3%A9 | http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/2007-Hyundai-Tiburon.jpg | Hyundai Coupé | Hyundai Coupé II (GK3/FL1/FL2) | Hyundai Coupé / Hyundai Coupé II (GK3/FL1/FL2) | Hyundai Coupé II restylé | 2007 Hyundai Tiburon photographed in USA. | null | image/jpeg | 1,380 | 2,516 | true | true | true | Mieux connu en Amérique du Nord sous l'appellation Tiburon ou Tuscani en Asie, le Hyundai Coupé est le véhicule sport de la gamme Hyundai. Il y a eu 3 versions de coupé, le RD1 de 1996 à 1999, le RD2 de 2000 à 2002 et le GK3 de 2002 à nos jours. Ce dernier se décline en Amérique du Nord en 3 versions : Base, SE et Tuscani. Les 2 premières sont équipées du 4 cylindres de 2,0 litres développant 138 ch à 6 500 tr/min, la version Tuscani par un V6 de 2,7 litres de 172 ch à 5 500 tr/min et est couplée avec une boîte manuelle 6 vitesses.
Il a été restylé en 2006. | Le Coupé de seconde génération est commercialisé en France à partir de janvier 2002. Si le 2,0 litres-16v est toujours présent, une nouvelle mécanique vient coiffer la gamme. Il s'agit d'un 6 cylindres en V, 2,7 litres et 24 soupapes développant 167 chevaux. Une seule finition est au programme (FX) tandis que la boîte automatique est disponible dès d'avril (2,0 et 2,7 litres). À partir de janvier/février 2003, l'arrivée d'un 1,6 litres-16v de 105 chevaux et d'un 2,0 litres-16v revigoré (143 chevaux) a pour conséquence une réorganisation de la gamme. Désormais on parle de Pack Confort (1,6 et 2,0 litres) et de Pack Luxe (2,0 et 2,7 litres). À l'automne 2004, le Coupé est restylée (FL1) et la gamme simplifiée avec la disparition en septembre des 1,6 et 2,7 litres automatique, puis du 2,7 litres à boîte mécanique en novembre. Reste donc le Coupé 2,0 litres Pack Luxe (boîte mécanique ou automatique), dorénavant équipé de roues de 17 pouces, à l'instar du Coupé V6. En septembre 2006, le Coupé subit un nouveau lifting (FL2). Avril 2007 marque le retour du Coupé V6, mais sur commande spéciale avec un délai de livraison assez long (six mois). Il est de nouveau retiré du catalogue, et de manière définitive, fin juillet 2008, tout comme le 2,0 litres à boîte automatique en septembre. En octobre 2010, le Coupé n'est plus commercialisé (fin de stock). Il est remplacé par le Genesis Coupé déjà disponible sur le continent américain depuis février 2009, notamment. |
en | https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_crossings_of_the_River_Soar | List of crossings of the River Soar | Crossings | List of crossings of the River Soar / Crossings | null | English: Footbridge across the weir near Sileby Mill, Leicestershire | null | image/jpeg | 960 | 1,280 | true | true | true | This is a list of crossings of the River Soar, the principal river of Leicestershire in the Midlands of England. Listed in the table are those crossings that have been identified downstream of the Soar Brook confluence, near Sharnford, to the last crossing near Ratcliffe-on-Soar upstream of Soar Mouth where the river meets the Trent.
At Aylestone in Leicester the Grand Union Canal meets the Soar, to form the Soar Navigation. Downstream from this point the navigation and river become intertwined with weirs and bypass channels, one prominent section is the Mile Straight constructed for flood alleviation in the 1890s. It has four listed crossings along its length, including Upperton Road, Mill Lane, Newarke, and West Bridge. The current West Bridge built in 1891, replaced an earlier stone bridge with four arches, that once had a bridge chapel. Crossing the Old Soar nearby, is Bow Bridge, although rebuilt in 1863, the earlier medieval bridge was strongly associated with the local folklore surrounding the death of Richard III. | null | |
vi | https://vi.wikipedia.org/wiki/H%E1%BB%A3p_Ph%C3%AC | Hợp Phì | null | Hợp Phì | Trung tâm Hợp Phì ở khu kinh doanh Tứ bài lâu | English: Hefei, the capital of Anhui province in the People's Republic of China. This is Sipailou, a downtown business district. 中文: 中国，安徽省省会，合肥。这里城市中心的“四牌楼”。2005年8月。公有领域。 | null | image/jpeg | 768 | 1,024 | true | true | true | Hợp Phì là một thành phố của tỉnh An Huy và cũng là tỉnh lỵ tỉnh An Huy, Trung Quốc. Thành phố nằm ở trung tâm tỉnh An Huy. Nơi đây còn có tên cũ là Lư Châu. | Hợp Phì (tiếng Hoa: 合肥市) là một thành phố (địa cấp thị) của tỉnh An Huy và cũng là tỉnh lỵ tỉnh An Huy, Trung Quốc. Thành phố nằm ở trung tâm tỉnh An Huy. Nơi đây còn có tên cũ là Lư Châu. | |
it | https://it.wikipedia.org/wiki/Castello_di_Artstetten | Castello di Artstetten | Storia | Castello di Artstetten / Storia | Tombe dell'arciduca Francesco Ferdinando d'Austria e di sua moglie Sofia, duchessa di Hohenberg nella cripta del castello di Artstetten in Bassa Austria | English: Graves of Archduke Franz Ferdinand of Austria and his wife Sophie, Duchess of Hohenberg in Artstetten Castle (German: Schloss Artstetten) near the Wachau valley in Lower Austria, in the community of Artstetten-Pöbring. Italiano: Tombe dell'arciduca Francesco Ferdinando d'Austria e di sua moglie Sofia, duchessa di Hohenberg nella cripta del castello di Artstetten in Bassa Austria | null | image/jpeg | 2,094 | 2,503 | true | true | true | Il castello di Artstetten è un castello austriaco situato nella Bassa Austria, presso la valle di Wachau, nell'abitato di Artstetten-Pöbring. | Edificato già dal XIII secolo, il castello era anticamente di proprietà della famiglia Artstetten. Nel 1835 il complesso venne acquistato dall'arciduca Francesco Carlo d'Asburgo-Lorena, padre del futuro imperatore Francesco Giuseppe d'Austria, ed utilizzato come residenza estiva della famiglia. Successivamente il castello passò al fratello di Francesco Giuseppe, Carlo Ludovico il quale, nel 1889, lo passò al figlio primogenito, l'arciduca Francesco Ferdinando d'Austria-Este e di sua moglie Sofia, duchessa di Hohenberg.
Nella cappella del palazzo vennero poi inumate anche le due salme degli arciduchi quando questi vennero uccisi nel tragico attentato di Sarajevo del 1914 che diede inizio alla prima guerra mondiale.
Attualmente il castello è di proprietà privata della famiglia Hohenberg, ma dal 1977 è stato aperto ufficialmente al pubblico e dal 1982 accoglie il museo "Arciduca Francesco Ferdinando" che ripercorre le tappe fondamentali della vicenda personale, storica e politica dell'arciduca.
Nel 2002 la Repubblica Austriaca ha dedicato a questo castello una moneta commemorativa da 10 euro in argento. |
Subsets and Splits
Rainbow References in WIT
The query retrieves entries containing the word 'rainbow' in various fields, providing a basic search and limited context about where the term appears.