title stringlengths 4 38 | url stringlengths 35 90 | text stringlengths 1 1.84k | category stringclasses 14 values |
|---|---|---|---|
Bedřich Abeles | https://cs.wikipedia.org//wiki/Bed%C5%99ich_Abeles | Benjamin Bedřich Abeles (23. června 1925 Vídeň[1] – 14. prosince 2020 Leicester)[2] byl americký fyzik, jehož výzkum germanium-křemíkových slitin v 60. letech 20. století ve Spojených státech vedl k vývoji technologie, používané jako zdroj elektřiny pro kosmické sondy programu Voyager. Vyrůstal v Rakousku a v Československu. V jednom z transportů „Wintonových dětí“ se dostal do Velké Británie. Po druhé světové válce se vzdělával v Československu a v Izraeli, kde získal doktorát z fyziky. Poté žil a pracoval jako výzkumný fyzik ve Spojených státech až do odchodu na odpočinek v roce 1995. Za své zásluhy o vědu obdržel Stuart Ballantinovu medaili a v roce 1991 byl uveden do Síně slávy vynálezců v New Jersey.
| Fyzikové |
Philip Abelson | https://cs.wikipedia.org//wiki/Philip_Abelson | Philip Hauge Abelson (27. dubna 1913, Tacoma, Washington, USA - 1. srpna 2004, Bethesda, Maryland) byl americký jaderný fyzik, fyzikální chemik, molekulární biolog a geochemik.
| Fyzikové |
Alexej Alexejevič Abrikosov | https://cs.wikipedia.org//wiki/Alexej_Alexejevi%C4%8D_Abrikosov | Alexej Alexejevič Abrikosov (Алексей Алексеевич Абрикосов; 25. června 1928, Moskva – 29. března 2017, Palo Alto) byl ruský (resp. dříve sovětský) fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku (2003) za přínos v oblasti supravodičů.
| Fyzikové |
Robert Adler | https://cs.wikipedia.org//wiki/Robert_Adler | Robert Adler (4. prosinec 1913, Vídeň – 15. únor 2007, Boise) byl rakousko-americký fyzik a vynálezce židovského původu. Jeho nejslavnějším vynálezem je dálkový televizní ovladač. Celkem přihlásil 58 patentů.
| Fyzikové |
Howard Hathaway Aiken | https://cs.wikipedia.org//wiki/Howard_Hathaway_Aiken | Howard Hathaway Aiken (8. března 1900, Hoboken, New Jersey – 14. března 1973, St. Louis, Missouri) byl počítačový průkopník.
| Fyzikové |
Michael Aizenman | https://cs.wikipedia.org//wiki/Michael_Aizenman | Michael Aizenman (* 28. srpna 1945) je izraelsko-americký fyzik a matematik pracující na Princetonské univerzitě. Zabývá se především matematickou fyzikou, statistickou mechanikou, funkcionálních analýzou a teorií pravděpodobnosti. V roce 1990 dostal Wienerovu cenu za aplikovanou matematiku.
| Fyzikové |
Andreas Albrecht | https://cs.wikipedia.org//wiki/Andreas_Albrecht | Andreas J. Albrecht (* 1957, Ithaca, New York, USA) je americký teoretický fyzik a kosmolog. Působí jako profesor a předseda fyzikálního oddělení na University of California, Davis.[1] Je jedním z autorů inflačního modelu a jedním ze zakladatelů inflační kosmologie[2]. Dále se věnuje studiu formování raného vesmíru, kosmických struktur a temné energie.[3]
| Fyzikové |
Ralph A. Alpher | https://cs.wikipedia.org//wiki/Ralph_A._Alpher | Ralph A. Alpher (3. února 1921 Washington, D.C. – 12. srpna 2007 Austin) byl americký fyzik a kosmolog, který na počátku 50. let 20. století udělal přelomové teoretické práce v oblasti teorie velkého třesku, včetně nukleosyntézy a předpovědi reliktního záření. [1][2]
| Fyzikové |
Luis Walter Alvarez | https://cs.wikipedia.org//wiki/Luis_Walter_Alvarez | Luis Walter Alvarez (13. června 1911, San Francisco, Kalifornie – 1. září 1988, Berkeley, Kalifornie) byl americký fyzik španělského původu který se proslavil zejména hypotézou o vymření dinosaurů vlivem impaktu mimozemského tělesa a výzkumem v oblasti částicové fyziky.[1]
| Fyzikové |
Carl David Anderson | https://cs.wikipedia.org//wiki/Carl_David_Anderson | Carl David Anderson (3. září 1905 – 11. ledna 1991) byl americký experimentální fyzik, který se proslavil objevem pozitronu při studiu kosmického záření. Za tento objev získal v roce 1936 Nobelovu cenu, kterou sdílel s Victorem Hessem, který ji obdržel za objev kosmického záření.
| Fyzikové |
Philip Warren Anderson | https://cs.wikipedia.org//wiki/Philip_Warren_Anderson | Philip Warren Anderson (13. prosince 1923 Indianapolis, Indiana, USA – 29. března 2020[1][2]) byl americký fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku. Zabýval se antiferomagnetismem a vysokoteplotní supravodivostí.
| Fyzikové |
Elda Emma Andersonová | https://cs.wikipedia.org//wiki/Elda_Emma_Andersonov%C3%A1 | Elda Emma Andersonová, nepřechýleně Anderson (5. října 1899 Green Lake – 17. dubna 1961 Oak Ridge), byla americká fyzička a výzkumnice. Během druhé světové války pracovala na Princetonské univerzitě, v Národní laboratoři Los Alamos na projektu Manhattan, v němž připravila první vzorek čistého uranu-235.
| Fyzikové |
Nima Arkani-Hamed | https://cs.wikipedia.org//wiki/Nima_Arkani-Hamed | Nima Arkani-Hamed (persky: نیما ارکانی-حامد) (* 5. dubna 1972 Houston) je americko-kanadský[1] teoretický fyzik íránského původu, zabývající se fyzikou vysokých energií, strunovou teorií a kosmologií. Arkani-Hamed je pracovníkem Ústavu pro pokročilá studia v Princetonu,[2] a ředitelem Centra pro budoucí fyziku vysokých energií v Číně v Pekingu.[3] Dříve působil jako profesor na Harvardově univerzitě a na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
| Fyzikové |
Richard Arnowitt | https://cs.wikipedia.org//wiki/Richard_Arnowitt | Richard Lewis Arnowitt (3. května 1928 – 12. června 2014) byl americký fyzik známý díky příspěvkům k teoretické částicové fyzice a obecné relativitě.[1]
| Fyzikové |
John Vincent Atanasoff | https://cs.wikipedia.org//wiki/John_Vincent_Atanasoff | John Vincent Atanasoff (4. října 1903, Hamilton, New York, USA – 15. června 1995, Frederick, Maryland, USA) byl americký fyzik a vynálezce, který se nejvíce proslavil vynálezem prvního digitálního počítače.
| Fyzikové |
Ian Barbour | https://cs.wikipedia.org//wiki/Ian_Barbour | Ian Graeme Barbour (5. října 1923 – 24. prosince 2013), byl americký badatel v oblasti vztahu mezi náboženstvím a vědou. Vystudoval fyziku (doktorát na Chicagské univerzitě v roce 1950) a teologii (bakalaureát na Yaleově univerzitě roku 1956). Pracoval jako učitel na Carleton College. V letech 1989–1991 konal na Aberdeenské univerzitě přednášky v rámci programu Gifford lectures, na jejichž základě napsal knihu Religion in an Age of Science (Náboženství v epoše vědy). Roku 1999 získal Templetonovu cenu.[1]
| Fyzikové |
James Bardeen | https://cs.wikipedia.org//wiki/James_Bardeen | James Maxwell Bardeen (9. května 1939 – 20. června 2022 Seattle[1]) byl americký fyzik známý především svou prácí v oblasti obecné teorie relativity. Zejména hrál významnou úlohu při formulaci zákonů mechaniky černých děr. Objevil rovněž Bardeenovo vakuum, exaktní řešení Einsteinových rovnic.
| Fyzikové |
John Bardeen | https://cs.wikipedia.org//wiki/John_Bardeen | John Bardeen (23. května 1908 – 30. ledna 1991) byl americký fyzik a elektrotechnik. Jedná se o jedinou osobu, která získala dvě Nobelovy ceny za fyziku: v roce 1956 za objev tranzistoru, spolu s Williamem Bradfordem Shockleyem a Walterem Brattainem,[1] a v roce 1972 za základní teorii konvenční supravodivosti spolu s Leonem Neilem Cooperem a Johnem Robertem Schriefferem, tato teorie se nyní nazývá „BCS“ teorie.[2][3]
| Fyzikové |
Valentine Bargmann | https://cs.wikipedia.org//wiki/Valentine_Bargmann | Valentine "Valja" Bargmann (6. dubna 1908 – 20. července 1989)[1] byl americký matematik a teoretický fyzik německého původu.
| Fyzikové |
Barry Barish | https://cs.wikipedia.org//wiki/Barry_Barish | Barry Clark Barish (* 27. ledna 1936, Omaha) je americký fyzik židovského původu. V roce 2017 získal Nobelovu cenu za fyziku, za objev gravitačních vln. Cenu získal společně s Kipem Thornem a Reinerem Weissem.[1]
| Fyzikové |
Alexander Graham Bell | https://cs.wikipedia.org//wiki/Alexander_Graham_Bell | Alexander Graham Bell (3. března 1847 Edinburgh, Skotsko – 2. srpna 1922 Baddeck, Kanada) byl skotsko-americký vědec a vynálezce, který se zabýval tvorbou lidské řeči, výchovou hluchoněmých a elektromagnetickým přenosem řeči. Vynalezl řadu přístrojů nebo přispěl k jejich zdokonalení. Byl zakladatelem koncernu Bell a pozdějšího AT&T.
| Fyzikové |
Paul Benioff | https://cs.wikipedia.org//wiki/Paul_Benioff | Paul Anthony Benioff (1. května 1930 Pasadena, Los Angeles County, Kalifornie[1][2] – 29. března 2022 Downers Grove, Illinois) byl americký fyzik, který stál u zrodu kvantových počítačů. Znám je především svým výzkumem v oblasti kvantové teorie informace ze 70. a 80. let 20. století, kdy prokázal teoretickou možnost existence kvantových počítačů tím, že jako první popsal kvantově mechanický model takového počítače. Popisem Turingova stroje Schrödingerovou rovnicí ukázal, že počítač může pracovat podle zákonů kvantové mechaniky. Benioffova celoživotní práce v oblasti kvantové teorie informace zahrnuje kvantové počítače, kvantové roboty a vztah mezi základy logiky, matematiky a fyziky.
| Fyzikové |
Charles H. Bennett | https://cs.wikipedia.org//wiki/Charles_H._Bennett | Charles Henry Bennett (* 1943)[1] je fyzik, informační teoretik a výzkumník IBM. Bennettova nedávná práce v IBM se soustředí na kontrolu fyzikálních zákonů na základě informací, které uplatňuje kvantové fyzika na problémy týkající se výměny informací. Hrál hlavní roli v objasnění propojení mezi fyzikou a informacemi, zejména v oblasti kvantových výpočtů, ale také v oblasti celulárních automatů[2] a reverzibilního počítání. Spolu s Gillesem Brassardem objevil koncept kvantové kryptografie a je jedním ze zakladatelů moderní kvantové teorie informace.
| Fyzikové |
Eric Betzig | https://cs.wikipedia.org//wiki/Eric_Betzig | Robert Eric Betzig (* 13. ledna 1960 Ann Arbor ve státě Michigan) je americký fyzik, který v roce 2014 získal za rozvoj mikroskopie s velmi vysokým rozlišením Nobelovu cenu za chemii společně se Stefanem Hellem a Williamem E. Moernerem.
| Fyzikové |
Jacob Bjerknes | https://cs.wikipedia.org//wiki/Jacob_Bjerknes | Jacob Aall Bonnevie Bjerknes (2. listopadu 1897 Stockholm – 7. července 1975 Los Angeles), zvaný též Jack Bjerknes, byl norský fyzik a meteorolog, zakladatel moderní meteorologické předpovědi počasí. Spolu s Halvorem Solbergem objevil teplou frontu. Vytvořil norský model mimotropické cyklóny. Byl vynikajícím synoptickým meteorologem i v praxi.
| Fyzikové |
James D. Bjorken | https://cs.wikipedia.org//wiki/James_D._Bjorken | James Daniel Bjorken (22. června 1934 - 6. srpna 2024) byl americký teoretický fyzik.
| Fyzikové |
Nicolaas Bloembergen | https://cs.wikipedia.org//wiki/Nicolaas_Bloembergen | Nicolaas Bloembergen (11. března 1920, Dordrecht, Nizozemsko – 5. září 2017, Tucson, Arizona, USA) byl americký fyzik a laureát Nobelovy ceny za fyziku nizozemského původu.
| Fyzikové |
Felix Bloch | https://cs.wikipedia.org//wiki/Felix_Bloch | Felix Bloch (23. října 1905 Curych – 10. září 1983 Curych) byl švýcarský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku (1952), kterou obdržel za rozvoj nových metod pro přesná měření jaderného magnetismu a s tím spojené objevy společně s Edwardem Millsem Purcellem.
| Fyzikové |
David Bohm | https://cs.wikipedia.org//wiki/David_Bohm | David Joseph Bohm FRS (20. prosince 1917, Wilkes-Barre – 27. října 1992, Londýn) byl americko-britský fyzik. Je autorem bohmovské interpretace kvantové mechaniky, také objevil tzv. Aharonovův–Bohmův jev. Svůj doktorát obdržel jakožto student Roberta Oppenheimera a během svého života pracoval velmi blízce s mnoha významnými osobnostmi, například Albertem Einsteinem. Ačkoliv v době publikace jeho interpretace nesklidila tak velký úspěch, dnes je řazen mezi nejvýznamnější kvantové fyziky historie.
| Fyzikové |
Ira S. Bowen | https://cs.wikipedia.org//wiki/Ira_S._Bowen | Ira S. Bowen (21. prosince 1898 – 6. února 1973) byl americký fyzik a astronom. V roce 1927 objevil, že chemický prvek nebulium není skutečným prvkem, ale že jde o dvakrát ionizovaný kyslík.[1]
| Fyzikové |
Willard Sterling Boyle | https://cs.wikipedia.org//wiki/Willard_Sterling_Boyle | Willard Sterling Boyle (19. srpna 1924 – 7. května 2011) byl americký fyzik, vědec[1][2] a spoluvynálezce CCD čipu (charge-coupled device)[3] narozený v Kanadě. Byl oceněn čtvrtinovým podílem Nobelovy ceny za fyziku za „vynález zobrazovacího polovodičového obvodu – senzoru CCD“ v roce 2009.[4]
| Fyzikové |
DeWitt Bristol Brace | https://cs.wikipedia.org//wiki/DeWitt_Bristol_Brace | DeWitt Bristol Brace (5. ledna 1859 – 2. října 1905) byl americký fyzik, známý díky svým optickým experimentům, zejména pokud jde o relativní pohyb Země a světlonosného éteru.
| Fyzikové |
Frederick Brackett | https://cs.wikipedia.org//wiki/Frederick_Brackett | Frederick Sumner Brackett (1. srpna 1896 – 28. ledna 1988) byl americký fyzik, odborník na spektroskopii.
| Fyzikové |
Carl H. Brans | https://cs.wikipedia.org//wiki/Carl_H._Brans | Carl Henry Brans (* 13. prosince 1935) je americký matematický fyzik, nejvíce známý svou prací na základech gravitace s Robertem Dickem, označované Bransova-Dickeho teorie.
| Fyzikové |
Walter Houser Brattain | https://cs.wikipedia.org//wiki/Walter_Houser_Brattain | Walter Houser Brattain (10. února 1902, Amoy – 13. října 1987, Seattle) byl americký fyzik, který spolu s Johnem Bardeenem a Williamem Shockleym objevil tranzistor. Za tento objev získali v roce 1956 Nobelovu cenu za fyziku.
| Fyzikové |
Wernher von Braun | https://cs.wikipedia.org//wiki/Wernher_von_Braun | Wernher Magnus Maximilian svobodný pán von Braun (23. března 1912 Wirsitz – 16. června 1977 Alexandria) byl německý konstruktér raket. Nejprve pracoval pro nacistické Německo, kdy zkonstruoval mimo jiné raketu V-2, kterou Německo ostřelovalo Londýn.[1] Po druhé světové válce pracoval ve Spojených státech amerických, kde zkonstruoval raketu Saturn V, která vynesla první lidi k Měsíci.[2]
| Fyzikové |
Percy Williams Bridgman | https://cs.wikipedia.org//wiki/Percy_Williams_Bridgman | Percy Williams Bridgman (21. dubna 1882 – 20. srpna 1961) byl americký experimentální fyzik a filosof, zakladatel operacionalismu. Obsahem jeho práce bylo studium chování materiálů při vysokých teplotách a tlacích. Získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 1946.
| Fyzikové |
Lyman Briggs | https://cs.wikipedia.org//wiki/Lyman_Briggs | Lyman James Briggs (7. května 1874, Assyria, Michigan, USA – 25. března 1963, Washington, D.C.) byl americký fyzik a pedolog.
| Fyzikové |
Robert Brout | https://cs.wikipedia.org//wiki/Robert_Brout | Robert Brout (14. června 1928 – 3. května 2011) byl belgický fyzik, známý díky svým příspěvkům ve fyzice elementárních částic. Vyučoval na Université Libre de Bruxelles, kde tvořili dvojici s Françoisem Englertem.
| Fyzikové |
Mark Buchanan | https://cs.wikipedia.org//wiki/Mark_Buchanan | Mark Buchanan (* 31. října 1961, Cleveland, Ohio, USA) je americký teoretický fyzik, autor knížek a článků. Byl šéfredaktorem časopisů Nature a New Scientist. Psal občasné fejetony do novin The New York Times i pravidelné měsíční sloupky pro časopis Nature Physics.
| Fyzikové |
Gretchen Campbell | https://cs.wikipedia.org//wiki/Gretchen_Campbell | Gretchen K. Campbell (* 1980) je americká atomová, molekulární a optická fyzička pracující především pro National Institute of Standards and Technology (NIST). Zabývá se atomtronikou a získala ocenění za svůj výzkumný přínos v oblasti Boseho-Einsteinových kondenzátů.
| Fyzikové |
Fritjof Capra | https://cs.wikipedia.org//wiki/Fritjof_Capra | Fritjof Capra (* 1. února 1939) je americký fyzik pocházející z Rakouska. Zabývá se výzkumem v oblasti kvantové fyziky a systémové teorie. Je autorem celosvětově oblíbených knih, zejména titulů Tao fyziky a Bod obratu. Je považován za jednoho z ideologů hnutí New Age.
| Fyzikové |
Ashton Carter | https://cs.wikipedia.org//wiki/Ashton_Carter | Ashton Baldwin „Ash“ Carter (24. září 1954, Filadelfie – 24. října 2022) byl americký demokratický politik a právník, od února 2015 nahradil Chucka Hagela v postu ministr obrany USA v administrativě Baracka Obamy. Carter byl fyzik a profesor na Harvardu. Byl spoluautorem více než jedenácti, převážně vědeckých, knih, a napsal více než sto článků na téma fyzika, národností bezpečnost a technika. Vystudoval Oxfordskou univerzitu.[1]
| Fyzikové |
Cchuej Čchi | https://cs.wikipedia.org//wiki/Cchuej_%C4%8Cchi | Daniel Cchuej Čchi (čínsky: 崔琦, pinyin: Cuī Qí; * 28. února 1939 Che-nan, Čína) je americký fyzik, který je v současné době profesorem elektrotechniky na Princeton University. V roce 1998 získal spolu s Robertem Laughlinem a Horstem Störmerem Nobelovu cenu za fyziku za „objev nového druhu kvantové kapaliny s neceločíselnými excitacemi“ (kvantový Hallův jev).
| Fyzikové |
John F. Clauser | https://cs.wikipedia.org//wiki/John_F._Clauser | John F. Clauser (* 1. prosince 1942, Pasadena, Kalifornie, USA) je americký teoretický a experimentální fyzik. Známý je díky svým příspěvkům v oblasti základů kvantové mechaniky, zejména Clauserovy-Horneovy-Shimonyovy-Holtovy nerovnosti. [1]
| Fyzikové |
Marvin Cohen | https://cs.wikipedia.org//wiki/Marvin_Cohen | Marvin L. Cohen (* 3. března 1935) je kanadský materiálový vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley. Laureát Nobelovy ceny Robert B. Laughlin byl studentem Johna D. Joannopoulose, který studoval u Cohena.
| Fyzikové |
Sidney Coleman | https://cs.wikipedia.org//wiki/Sidney_Coleman | Sidney Richard Coleman (7. března 1937 – 18. listopadu 2007) byl americký teoretický fyzik, který studoval pod vedením Murraye Gell-Manna. Je známý díky svému výzkumu fyziky vysokých energií.
| Fyzikové |
Arthur Holly Compton | https://cs.wikipedia.org//wiki/Arthur_Holly_Compton | Arthur Holly Compton (10. září 1892, Wooster, Ohio, USA – 15. března 1962) byl americký fyzik.
| Fyzikové |
Karl Taylor Compton | https://cs.wikipedia.org//wiki/Karl_Taylor_Compton | Karl Taylor Compton (14. září 1887 – 22. června 1954) byl americký fyzik a prezident Massachusettského technologického institutu (MIT) v letech 1930 až 1948.
| Fyzikové |
William Coolidge | https://cs.wikipedia.org//wiki/William_Coolidge | William David Coolidge (23. října 1873 – 3. února 1975) byl americký fyzik a inženýr, jehož specializací bylo rentgenové záření a rentgenové přístroje. Byl ředitelem výzkumných laboratoří General Electric. [1] Je také známý pro vývoj kujného wolframu což bylo důležité pro výrobu žárovek.
| Fyzikové |
Bruce Cork | https://cs.wikipedia.org//wiki/Bruce_Cork | Bruce Cork (1916 – 7. října 1994 [1] byl americký fyzik, který při práci v Lawrence Berkeley National Laboratory objevil antineutron.
| Fyzikové |
Eric Allin Cornell | https://cs.wikipedia.org//wiki/Eric_Allin_Cornell | Eric Allin Cornell (* 19. prosince 1961 Palo Alto) je americký fyzik, který v roce 1995 společně s Carlem Wiemanem vyrobil první Boseho-Einsteinův kondenzát. Za to v roce 2001 získali ještě s Wolfgangem Ketterlem Nobelovu cenu za fyziku.
| Fyzikové |
Clyde Cowan | https://cs.wikipedia.org//wiki/Clyde_Cowan | Clyde Lorrain Cowan Jr (6. prosince 1919 – 24. května 1974) byl americký fyzik, spoluobjevitel neutrin společně s Frederickem Reinesem. Jejich objev byl učiněn v roce 1956 v Cowanově-Reinesově neutrinovém experiment.[2]
Frederick Reines obdržel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1995 jménem obou fyziků.
| Fyzikové |
John G. Cramer | https://cs.wikipedia.org//wiki/John_G._Cramer | John Gleason Cramer (* 14. října 1934) je americký fyzik, který je profesorem na Washingtonské univerzitě v Seattlu. Účastní se výzkumů na urychlovači částic Relativistic Heavy Ion Collider a na urychlovačích Evropské organizace pro jaderný výzkum v Ženevě.
| Fyzikové |
James Watson Cronin | https://cs.wikipedia.org//wiki/James_Watson_Cronin | James Watson Cronin (29. září 1931 – 25. srpna 2016) byl americký jaderný fyzik a nositel Nobelovy ceny.
| Fyzikové |
Zdenko F. Daneš | https://cs.wikipedia.org//wiki/Zdenko_F._Dane%C5%A1 | Zdenko Frankenberger Daneš (25. srpna 1920 Praha – 10. března 2023 Praha) byl český matematik a geofyzik. V průběhu druhé světové války působil v odboji. V roce 1952 emigroval do Spojených států amerických, kde do roku 1959 pracoval ve výzkumu naftových ložisek, později působil ve vesmírném programu a v letech 1962–1984 byl profesorem fyziky na University of Puget Sound v Tacomě.
| Fyzikové |
Raymond Davis mladší | https://cs.wikipedia.org//wiki/Raymond_Davis_mlad%C5%A1%C3%AD | Raymond Davis mladší (14. října 1914 Washington, D.C. – 31. května 2006 New York) byl americký fyzik.
| Fyzikové |
Clinton Joseph Davisson | https://cs.wikipedia.org//wiki/Clinton_Joseph_Davisson | Clinton Joseph Davisson (22. října 1881 – 1. února 1958) americký fyzik, spolunositel Nobelovy ceny za fyziku (1937, druhou polovinu obdržel George Paget Thomson), kterou obdržel za experimentální objev rozptylu elektronů na krystalech. V roce 1927 během práce v Bellových laboratořích potvrdil spolu se svým asistentem Lasterem Germerem De Brogliovu hypotézu, že veškerá hmota má vlnovou povahu při objevu elektronové difrakce (Davissonův-Germerův experiment). Jeho synem je fyzik Richard Davisson.
| Fyzikové |
Peter Debye | https://cs.wikipedia.org//wiki/Peter_Debye | Petrus Josephus Wilhelmus Debye nebo Peter Debye (24. března 1884, Maastricht – 2. listopadu 1966, Ithaca, New York, USA) byl nizozemský fyzik a teoretický chemik, nositel Nobelovy ceny.
| Fyzikové |
Hans Georg Dehmelt | https://cs.wikipedia.org//wiki/Hans_Georg_Dehmelt | Hans Georg Dehmelt (9. září 1922 – 7. března 2017) byl americký fyzik narozený v Německu, který s Wolfgangem Paulem vyvinul metodu iontových pastí. Za to dostali Nobelovu cenu za fyziku za rok 1989[1] spolu s Normanem Ramseyem.
| Fyzikové |
Johann Deisenhofer | https://cs.wikipedia.org//wiki/Johann_Deisenhofer | Johann Deisenhofer (* 30. září 1943) je německo-americký chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1988.[1] Obdržel ji společně s R. Huberem a H. Michelem za stanovení trojrozměrné struktury reakčního centra bakteriální fotosyntézy.[2] Doktorát získal na TU Mnichov.[3] V Německu pracoval do roku 1988, kdy odešel do USA, aby pracoval ve výzkumném ústavu Howard Hughes Medical Institute při Texaské univerzitě.
| Fyzikové |
Max Delbrück | https://cs.wikipedia.org//wiki/Max_Delbr%C3%BCck | Max Ludwig Henning Delbrück (4. září 1906 – 9. března 1981) byl německo-americký biofyzik a genetik, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1969. Za objevy týkající se replikačního mechanismu a genetické struktury vitrů ji spolu s ním obdrželi Alfred Hershey a Salvador Luria.
| Fyzikové |
Robert Henry Dicke | https://cs.wikipedia.org//wiki/Robert_Henry_Dicke | Robert Henry Dicke (9. května 1916 – 4. března 1997) byl americký fyzik známý svými významný příspěvky v oblasti astrofyziky, kosmologie a atomové fyziky.
| Fyzikové |
Ray Dolby | https://cs.wikipedia.org//wiki/Ray_Dolby | Ray Dolby, rodným jménem Ray Milton Dolby (18. ledna 1933 – 12. září 2013) byl americký vědec, technik a vynálezce. Jeho práce se primárně orientovala na analýzu a zpracování zvuku a znamenala výrazný kvalitativní posun v oblasti hudebního a filmového průmyslu.
| Fyzikové |
Frank Drake | https://cs.wikipedia.org//wiki/Frank_Drake | Frank Donald Drake (28. května 1930 Chicago – 2. září 2022 Aptos[1]) byl americký astronom a astrofyzik. Byl zapojen do projektu hledání mimozemské inteligence a do jejího založení s názvem SETI. První pokusy o komunikaci s mimozemskou inteligencí proběhly v roce 1960 v projektu Ozma. Je tvůrcem Drakeovy rovnice a také se podílel na zprávě z Areciba, což je zpráva v níž je digitálně zakódován astronomický a biologický popis Země a jejích životních forem. Zpráva byla odeslána případným mimozemským civilizacím z observatoře v Arecibu.
| Fyzikové |
Charles Stark Draper | https://cs.wikipedia.org//wiki/Charles_Stark_Draper | Charles Stark Draper přezdívaný Doc (2. října 1901 – 25. července 1987) byl americký vědec a inženýr, zvaný „otec inerciální navigace“. Byl zakladatelem a ředitelem Instrumentální laboratoře při Massachusettském technologickém institutu (MIT), později přejmenované na Laboratoř Charlese Starka Drapera. Ta umožnila přistání Apolla na Měsíci tím, že pro NASA vytvořila navigační počítač Apollo Guidance Computer.
| Fyzikové |
Sidney Drell | https://cs.wikipedia.org//wiki/Sidney_Drell | Sidney David Drell (13. září 1926 – 21. prosince 2016) byl americký teoretický fyzik a armádní expert. Působil jako profesor v Stanford Linear Accelerator Center (SLAC) a vedoucí pracovník na Hooverově institutu Stanfordovy univerzity. Drell byl známý pro své příspěvky v oblasti kvantové elektrodynamiky a částicové fyziky vysokých energií. Drellův-Yanův proces je pojmenován po něm.
| Fyzikové |
Eric Drexler | https://cs.wikipedia.org//wiki/Eric_Drexler | Kim Eric Drexler (* 25. dubna 1955, Oakland, Kalifornie, USA) je americký vědec a představitel transhumanismu.
| Fyzikové |
Freeman Dyson | https://cs.wikipedia.org//wiki/Freeman_Dyson | Freeman John Dyson (15. prosince 1923, Crowthorne, Spojené království[1] – 28. února 2020, Princeton, New Jersey, USA[2][3][4]) byl britský teoretický fyzik a matematik, který žil a pracoval od roku 1951 v USA.
| Fyzikové |
Albert Einstein | https://cs.wikipedia.org//wiki/Albert_Einstein | Albert Einstein (14. března 1879 Ulm, Německo – 18. dubna 1955 Princeton, New Jersey, USA) byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoelektrického jevu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a snad nejvíce obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách.
| Fyzikové |
Elizabeth Riddle Graves | https://cs.wikipedia.org//wiki/Elizabeth_Riddle_Graves | Elizabeth Riddle Graves (23. ledna 1916 v Nashvillu v Tennessee – 6. ledna 1972 v Albuquerque v Novém Mexiku) byla průkopnicí fyziky neutronů a detekce rychlých neutronů.
| Fyzikové |
Arpad Elo | https://cs.wikipedia.org//wiki/Arpad_Elo | Arpad Elo (rodným jménem Élő Árpád Imre[1] 25. srpna 1903, Egyházaskesző – 5. listopadu 1992, Brookfield, Wisconsin) byl americký fyzik a statistik maďarského původu. Proslavil se jako tvůrce ratingového systému Elo určeného pro hry dvou hráčů nebo dvou týmů. Tento systém byl poprvé použit Šachovou federací USA[2] a nyní se mimo šachů oficiálně či neoficiálně používá v celé řadě dalších her a sportů.
| Fyzikové |
Leo Esaki | https://cs.wikipedia.org//wiki/Leo_Esaki | Leo Esaki (japonsky 江崎 玲於奈 [Esaki Reona] ; 12. března 1925, Ósaka, Japonsko)[1] je japonský experimentální fyzik a elektronik, proslulý zejména studiem tunelového jevu u elektronů v pevných látkách, zejména polovodičích. Tyto práce vedly ke konstrukci Esakiho (tunelových) diod.
| Fyzikové |
Federico Faggin | https://cs.wikipedia.org//wiki/Federico_Faggin | Federico Faggin (* 1. prosince 1941, Vicenza) je italský fyzik, který se proslavil návrhem prvního mikroprocesoru Intel 4004 a ve vlastní firmě Zilog velmi úspěšného mikroprocesoru Z80. Od roku 1968 žije v Kalifornii.
| Fyzikové |
Mitchell Feigenbaum | https://cs.wikipedia.org//wiki/Mitchell_Feigenbaum | Mitchell Jay Feigenbaum (19. prosince 1944 Filadelfie, Pensylvánie – 30. června 2019 New York)[1] byl americký matematický fyzik, jehož pionýrská práce v teorii chaosu vedla k objevu Feigenbaumovy konstanty.
| Fyzikové |
Richard Feynman | https://cs.wikipedia.org//wiki/Richard_Feynman | Richard Phillips Feynman ([ˈfaɪnmən]; 11. května 1918 New York – 15. února 1988 Los Angeles) byl americký teoretický fyzik, známý především pro svou práci na formulaci kvantové mechaniky pomocí dráhových integrálů, teorii kvantové elektrodynamiky, fyzice supratekutosti hélia při teplotě blízké absolutní nule, a fyzice částic, pro kterou navrhl partonový model. Za své přispění k rozvoji kvantové elektrodynamiky obdržel v roce 1965 společně s Julianem Schwingerem a Šin’ičiró Tomonagou Nobelovu cenu za fyziku.
| Fyzikové |
Andrew Z. Fire | https://cs.wikipedia.org//wiki/Andrew_Z._Fire | Andrew Zachary Fire (* 27. dubna 1959, Palo Alto, Kalifornie) je americký molekulární biolog a profesor genetiky na Stanfordově univerzitě. V roce 2006 obdržel společně s Craigem C. Mellem Nobelovu ceny za fyziologii a lékařství za objev RNA interference - potlačování genů dvouřetězovou RNA.
| Fyzikové |
Michael Fisher | https://cs.wikipedia.org//wiki/Michael_Fisher | Michael Ellis Fisher (3. září 1931, Trinidad – 26. listopadu 2021) byl anglicky fyzik žijící ve Spojených státech amerických, který se zabýval i chemií a matematikou. Obzvláště významná byla především jeho práce v oblasti statistické fyziky, teorie fázových přeměn a kritických jevů. Byl nositelem několika vědeckých ocenění, nejvýznamnější je pravděpodobně Wolfova cena za fyziku, kterou obdržel v roce 1980.
| Fyzikové |
Val Logsdon Fitch | https://cs.wikipedia.org//wiki/Val_Logsdon_Fitch | Val Logsdon Fitch (10. března 1923 – 5. února 2015) byl americký jaderný fyzik. Studoval na Gordon High School a poté tři roky na Chadron State College. V roce 1943 narukoval do armády. V roce 1948 získal bakalářský titul z elektrotechniky na McGill University a v roce 1954 získal na Columbia University titul Ph.D. z fyziky. Během druhé světové války pracoval na Projektu Manhattan v Los Alamos. Byl členem fakulty na Princeton University.
| Fyzikové |
Hermann Flaschka | https://cs.wikipedia.org//wiki/Hermann_Flaschka | Hermann Flaschka (25. března 1945 Öblarn, Rakousko – 18. března 2021) byl rakouský teoretický fyzik a matematik žijící a působící ve Spojených státech. Studoval na Georgijském technickém institutu a na Massachusettském technologickém institutu, kde v roce 1970[1] získal pod vedením Gilberta Stranga titul PhD.
| Fyzikové |
Eunice Newtonová Footová | https://cs.wikipedia.org//wiki/Eunice_Newtonov%C3%A1_Footov%C3%A1 | Eunice Newtonová Footová (nepřechýleně Eunice Newton Foote, 17. července 1819 – 30. září 1888)[1] byla americká vědkyně, vynálezkyně a bojovnice za práva žen. Jako vůbec první poukázala na fakt, že změna podílu oxidu uhličitého v atmosféře vede ke změně její teploty.[2][3] Popsala to ve své práci Circumstances affecting the heat of the sun's rays na konferenci American Association for the Advancement of Science v roce 1856.[4] Protože ženám v té době nebylo na konferencích Asociace dovoleno přednášet, odprezentoval za ni její práci Joseph Henry ze Smithsonova institutu. Zároveň, ačkoliv její experimenty jasně nerozlišovaly mezi efektem dopadajícího slunečního záření a dlouhovlnného infračerveného, objevila příčinu skleníkového efektu.[5] Je označována za vůbec první Američanku, která publikovala odbornou fyzikální
práci.[6]
| Fyzikové |
Lee de Forest | https://cs.wikipedia.org//wiki/Lee_de_Forest | Lee de Forest (26. srpna 1873, Council Bluffs – 30. června 1961, Hollywood) byl americký fyzik a vynálezce. Patentoval 180 vynálezů.
| Fyzikové |
Robert Forward | https://cs.wikipedia.org//wiki/Robert_Forward | Robert Lull Forward (15. srpna 1932 – 21. září 2002) byl americký fyzik a spisovatel science fiction.[1] Jeho literární práce byly známy pro svou vědeckou důvěryhodnost a využití nápadů vyvinutých v průběhu jeho kariéry leteckého inženýra.
| Fyzikové |
William Alfred Fowler | https://cs.wikipedia.org//wiki/William_Alfred_Fowler | William Alfred Fowler (9. srpna 1911 Pittsburgh, Pensylvánie – 14. března 1995 Pasadena, Kalifornie) byl americký fyzik a astrofyzik. Ve svých pracích se zabýval vývojem chemických prvků ve vesmíru. V roce 1983 dostal Nobelovu cenu za fyziku. To, že ji nedostal i Fred Hoyle bylo kritizováno.[1]
| Fyzikové |
Benjamin Franklin | https://cs.wikipedia.org//wiki/Benjamin_Franklin | Benjamin Franklin, pseudonym Richard Saunders (17. ledna 1706, Boston, Massachusetts, USA – 17. dubna 1790, Filadelfie, Pensylvánie, USA) byl americký státník, diplomat, vydavatel, přírodovědec a spisovatel. Stal se jedním ze zakladatelů americké demokratické kultury, patří do skupiny otců zakladatelů Spojených států amerických. Podílel se na přípravě Deklarace nezávislosti Spojených států a byl jedním z jejích signatářů. Během americké revoluce zastupoval Spojené státy jako diplomat ve Francii.
| Fyzikové |
Herbert Friedman | https://cs.wikipedia.org//wiki/Herbert_Friedman | Herbert Friedman (21. června 1916 – 9. září 2000) byl americký fyzik a raketový inženýr, průkopník používání sondážních raket pro sluneční fyziku a astronomii. Působil rovněž v politice a byl veřejným obhájcem vědy.
| Fyzikové |
Jerome Isaac Friedman | https://cs.wikipedia.org//wiki/Jerome_Isaac_Friedman | Jerome Isaac Friedman (* 28. března 1930, Chicago) je americký fyzik a profesor na Massachusettském technologickém institutu.
| Fyzikové |
Gabriela González | https://cs.wikipedia.org//wiki/Gabriela_Gonz%C3%A1lez | Gabriela Ines González (narozena 24. února 1965) je americká[2] fyzička a astronomka původem z Argentiny působící na Louisianské státní univerzitě. Od března 2011 do března 2017 byla mluvčí LIGO Scientific Collaboration.[3]
| Fyzikové |
George Gamow | https://cs.wikipedia.org//wiki/George_Gamow | George Gamow, narozený jako Georgij Antonovič Gamov (4. března 1904, Oděsa, Ruské impérium – 19. srpna 1968, Boulder, USA) byl všestranný americký fyzik původem z ruské Oděsy (dnes na Ukrajině), jeden z předních kosmologů 20. století, ale významný byl i jeho přinos v genetice.
| Fyzikové |
Murray Gell-Mann | https://cs.wikipedia.org//wiki/Murray_Gell-Mann | Murray Gell-Mann (15. září 1929, Manhattan, New York City, New York, USA – 24. května 2019, Santa Fe, Nové Mexiko)[1] byl americký fyzik, který získal v roce 1969 Nobelovu cenu za fyziku za svou práci na teorii elementárních částic.[2]
| Fyzikové |
Howard Georgi | https://cs.wikipedia.org//wiki/Howard_Georgi | Howard Mason Georgi III (* 6. ledna 1947) je americký teoretický fyzik, profesor na Harvardově univerzitě. [1] Jeho nejvýznamnější práce se dotýkají teorií velkého sjednocení a kalibračního sjednocení v rámci SU(5) a SO(10) grup, tato práce je známa jako Georgiho-Glashowův model.
| Fyzikové |
Andrea M. Ghezová | https://cs.wikipedia.org//wiki/Andrea_M._Ghezov%C3%A1 | Andrea Mia Ghezová (* 16. června 1965 New York) je americká astronomka a profesorka působící na Katedře fyziky a astronomie Kalifornské univerzity v Los Angeles. Známá je především pro svůj výzkum jádra galaxie Mléčné dráhy.[1] V roce 2020 byla oceněna Nobelovou cenou za fyziku.[2] Tu získala spolu s Reinhardem Genzelem za objev supermasivního objektu v jádře naší galaxie, který je v současné době obecně považován za černou díru.[3]
| Fyzikové |
Ivar Giaever | https://cs.wikipedia.org//wiki/Ivar_Giaever | Ivar Giaever (Giæver, * 5. dubna 1929, Bergen, Norsko) je fyzik, který spolu s Leem Esakim a Brianem Josephsonem v roce 1973 získal Nobelovu cenu za fyziku „za objevy týkající se tunelování v pevných látkách“.[1] Jeho podíl byl konkrétně za „experimentální objevy týkající se tunelování v polovodičích a supravodičích“.[2] Giaver je emeritním profesorem na Rensselaer Polytechnic Institute, profesorem na Univerzitě v Oslu a předsedou společnosti Applied Biophysics.[3]
| Fyzikové |
Josiah Willard Gibbs | https://cs.wikipedia.org//wiki/Josiah_Willard_Gibbs | Josiah Willard Gibbs (11. února 1839 New Haven – 28. duben 1903 New Haven) byl matematik a jeden z prvních amerických teoretických fyziků a chemiků. Jako fyzik dotvořil teoretický základ pro chemickou termodynamiku.
| Fyzikové |
Walter Gilbert | https://cs.wikipedia.org//wiki/Walter_Gilbert | Walter Gilbert (* 21. března 1932 Boston, Massachusetts) je americký fyzik, biochemik, podnikatel, a průkopník molekulární biologie.
| Fyzikové |
Donald Arthur Glaser | https://cs.wikipedia.org//wiki/Donald_Arthur_Glaser | Donald Arthur Glaser (21. září 1926, Cleveland, Ohio – 28. února 2013, Berkeley, Kalifornie)[1] byl americký fyzik a neurobiolog. Proslavil se zejména vynálezem bublinkové komory, za což obdržel v roce 1960 Nobelovu cenu za fyziku.
| Fyzikové |
Sheldon Lee Glashow | https://cs.wikipedia.org//wiki/Sheldon_Lee_Glashow | Sheldon Lee Glashow (* 5. prosince 1932 New York) je americký fyzik, který v roce 1979 spolu s Abdusem Salamem a Stevenem Weinbergem získal Nobelovu cenu za fyziku za „příspěvky k teorii sjednocené elektroslabé interakce mezi elementárními částicemi, včetně předpovědi neutrálních proudů“.
| Fyzikové |
Roy Glauber | https://cs.wikipedia.org//wiki/Roy_Glauber | Roy Jay Glauber (1. září 1925, New York – 26. prosince 2018) byl americký fyzik. V roce 2005 obdržel spolu s Johnem Hallem a Theodorem Hänschem Nobelovu cenu za fyziku za příspěvek k rozvoji kvantové teorie optické koherence. Roy Jay Glauber přednášel jako profesor fyziky na Harvardově univerzitě. Během II. světové války se podílel na projektu Manhattan (vývoj atomové bomby), kde byl tehdy ve svých 18 letech jedním z nejmladších vědců. Má syna a dceru.
| Fyzikové |
Maria Göppertová-Mayerová | https://cs.wikipedia.org//wiki/Maria_G%C3%B6ppertov%C3%A1-Mayerov%C3%A1 | Maria Göppertová-Mayerová (28. června 1906 Katovice, Polsko, tehdy Německo – 20. února 1972 San Diego, Kalifornie, USA)[1] byla americká fyzička německého původu.
| Fyzikové |
Maurice Goldhaber | https://cs.wikipedia.org//wiki/Maurice_Goldhaber | Maurice Goldhaber (18. dubna 1911 – 11. května 2011) byl americký fyzik rakousko-uherského původu. V roce 1957 spolu s Lee Grodzinsem a Andrewem Sunyarem objevil, že neutrina mají zápornou helicitu.
| Fyzikové |
End of preview. Expand
in Data Studio
No dataset card yet
- Downloads last month
- 2